Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2002

Ministerstvo průmyslu a obchodu

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2002

Praha 2003

Zpracovaly: sekce průmyslu a stavebnictví a sekce paliv, energetiky a hutnictví MPO, odbor potravinářské výroby MZe, VÚZE Redaktor: Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a sazba: odbor informatiky MPO

Obsah

Obsah

Seznam použitých zkratek

13

Metodické vysvětlivky

15

Tabulka OKEČ

17

Zpracovatelský průmysl D I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců I.4. Regionální struktura zpracovatelského průmyslu I.5. Hlavní ekonomické ukazatele I.5.1. Základní produkční charakteristiky I.5.2. Produktivita práce a osobní náklady I.5.3. Tuzemská spotřeba I.6. Ukazatel výzkumu a vývoje I.7. Zahraniční obchod I.7.1. Vývoj zahraničního obchodu I.7.2. Aktivní zušlechovací styk I.7.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu I.8. Investice I.8.1. Hmotné a nehmotné investice I.8.2. Přímé zahraniční investice I.9. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost I.10. Shrnutí a perspektivy

23 23 23 23 25 26 27 27 31 32 33 34 34 36 36 37 38 38 40 41

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů – OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví 1.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 1.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 1.4. Regionální struktura odvětví 1.5. Hlavní ekonomické ukazatele 1.5.1. Cenový vývoj 1.5.2. Základní produkční charakteristiky 1.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 1.5.4. Tuzemská spotřeba 1.6. Zahraniční obchod 1.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 1.6.2. Aktivní zušlechovací styk 1.6.3. Teritoriální zahraničního obchodu 1.7. Investice 1.7.1. Hmotné a nehmotné investice 1.7.2. Přímé zahraniční investice 1.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 1.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

43 43 43 44 45 46 47 47 47 51 53 54 54 56 56 57 57 57 58 59

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků DB 2. Výroba textilií a textilních výrobků – OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví

61 61 61 3

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

2.2. 2.3. 2.4. 2.5.

Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele 2.5.1. Cenový vývoj 2.5.2. Základní produkční charakteristiky 2.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 2.5.4. Tuzemská spotřeba Zahraniční obchod 2.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 2.6.2. Aktivní zušlechovací styk 2.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Investice 2.7.1. Hmotné a nehmotné investice 2.7.2. Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví

62 62 63 64 64 64 68 69 70 70 72 72 73 73 74 75 77

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví 3.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 3.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 3.4. Regionální struktura odvětví 3.5. Hlavní ekonomické ukazatele 3.5.1. Cenový vývoj 3.5.2. Základní produkční charakteristiky 3.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 3.5.4. Tuzemská spotřeba 3.6. Zahraniční obchod 3.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 3.6.2. Aktivní zušlechovací styk 3.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 3.7. Investice 3.7.1. Hmotné a nehmotné investice 3.7.2. Přímé zahraniční investice 3.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 3.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

79 79 80 80 81 82 82 82 85 87 88 88 89 89 90 91 91 92 93

2.6.

2.7. 2.8. 2.9.

Výroba usní a výrobků z usní DC 4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi – OKEČ 19 4.1. Charakteristika odvětví 4.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 4.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 4.4. Regionální struktura odvětví 4.5. Hlavní ekonomické ukazatele 4.5.1. Cenový vývoj 4.5.2. Základní produkční charakteristiky 4.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 4.5.4. Tuzemská spotřeba 4.6. Zahraniční obchod 4.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 4.6.2. Aktivní zušlechovací styk 4.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 4.7. Investice 4.7.1. Hmotné a nehmotné investice 4.7.2. Přímé zahraniční investice 4

95 95 95 95 96 97 98 98 98 101 102 103 103 104 105 106 106 106

Obsah

4.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 4.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

107 109 111

Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků DD 5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku – OKEČ 20 5.1. Charakteristika odvětví 5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 5.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 5.4. Regionální struktura odvětví 5.5. Hlavní ekonomické ukazatele 5.5.1. Cenový vývoj 5.5.2. Základní produkční charakteristiky 5.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 5.5.4. Tuzemská spotřeba 5.6. Zahraniční obchod 5.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 5.6.2. Aktivní zušlechovací styk 5.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 5.7. Investice 5.7.1. Hmotné a nehmotné investice 5.7.2. Přímé zahraniční investice 5.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 5.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

111 111 112 113 114 115 116 116 119 121 123 123 124 125 126 126 126 128 129

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DE 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru – OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví 6.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 6.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 6.4. Regionální struktura odvětví 6.5. Hlavní ekonomické ukazatele 6.5.1. Cenový vývoj 6.5.2. Základní produkční charakteristiky 6.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 6.5.4. Tuzemská spotřeba 6.6. Zahraniční obchod 6.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 6.6.2. Aktivní zušlechovací styk 6.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 6.7. Investice 6.7.1. Hmotné a nehmotné investice 6.7.2. Přímé zahraniční investice 6.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 6.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

131 131 131 132 133 133 134 134 135 138 139 140 140 141 141 142 142 143 144 146

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů – OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví 7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 7.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 7.4. Regionální struktura odvětví 7.5. Hlavní ekonomické ukazatele 7.5.1. Cenový vývoj 7.5.2. Základní produkční charakteristiky 7.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 7.5.4. Tuzemská spotřeba

147 147 147 148 149 150 150 151 154 155 5


7.6. Zahraniční obchod 7.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 7.6.2. Aktivní zušlechovací styk 7.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 7.7. Investice 7.7.1. Hmotné a nehmotné investice 7.7.2. Přímé zahraniční investice 7.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 7.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

156 156 157 158 159 159 159 160 161

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy – OKEČ 23 8.1. Charakteristika odvětví 8.1.1. Stručná charakteristika oboru 23.2 8.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 8.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 8.4. Regionální struktura odvětví 8.5. Hlavní ekonomické ukazatele 8.5.1 Cenový vývoj 8.5.2. Základní produkční charakteristiky 8.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 8.5.4. Tuzemská spotřeba 8.6. Zahraniční obchod 8.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 8.6.2. Aktivní zušlechovací styk 8.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 8.7. Investice 8.7.1. Hmotné a nehmotné investice v oboru 23.2 8.7.2. Přímé zahraniční investice 8.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 8.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

163 163 163 163 165 165 166 167 167 168 171 173 174 174 175 176 177 177 177 178 179

Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DG 9. Výroba chemických výrobků – OKEČ 24 9.1. Charakteristika odvětví 9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 9.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 9.4. Regionální struktura odvětví 9.5. Hlavní ekonomické ukazatele 9.5.1. Cenový vývoj 9.5.2. Základní produkční charakteristiky 9.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 9.5.4. Tuzemská spotřeba 9.6. Zahraniční obchod 9.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 9.6.2. Aktivní zušlechovací styk 9.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 9.7. Investice 9.7.1. Hmotné a nehmotné investice 9.7.2. Přímé zahraniční investice 9.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 9.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

183 183 183 184 184 185 186 186 187 190 192 193 193 195 195 196 196 197 198 199

Výroba pryžových a plastových výrobků DH 10. Výroba pryžových a plastových výrobků – OKEČ 25 10.1. Charakteristika odvětví

203 203 203

6

Obsah

10.2. 10.3. 10.4. 10.5.

Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Regionální struktura odvětví Hlavní ekonomické ukazatele 10.5.1. Cenový vývoj 10.5.2. Základní produkční charakteristiky 10.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 10.5.4 Tuzemská spotřeba Zahraniční obchod 10.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 10.6.2. Aktivní zušlechovací styk 10.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Investice 10.7.1. Hmotné a nehmotné investice 10.7.2. Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví

204 205 205 206 206 207 209 211 212 212 213 214 215 215 215 216 217

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DI 11. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků – OKEČ 26 11.1. Charakteristika odvětví 11.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 11.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 11.4. Regionální struktura odvětví 11.5. Hlavní ekonomické ukazatele 11.5.1. Cenový vývoj 11.5.2. Základní produkční charakteristiky 11.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 11.5.4. Tuzemská spotřeba 11.6. Zahraniční obchod 11.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 11.6.2. Aktivní zušlechovací styk 11.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 11.7. Investice 11.7.1. Hmotné a nehmotné investice 11.7.2. Přímé zahraniční investice 11.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 11.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

219 219 219 220 221 221 222 222 223 226 228 229 229 231 231 232 232 233 234 234

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DJ 12. Výroba základních kovů a hutních výrobků – OKEČ 27 12.1. Charakteristika odvětví 12.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 12.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 12.4. Regionální struktura odvětví 12.5. Hlavní ekonomické ukazatele 12.5.1. Cenový vývoj 12.5.2. Základní produkční charakteristiky 12.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 12.5.4. Tuzemská spotřeba 12.6. Zahraniční obchod 12.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 12.6.2. Aktivní zušlechovací styk 12.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 12.7. Investice 12.7.1. Hmotné a nehmotné investice

237 237 237 238 239 240 241 241 242 247 249 250 250 253 253 254 254

10.6.

10.7. 10.8. 10.9.

7


12.7.2. Přímé zahraniční investice 12.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 12.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

255 256 258

13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků – OKEČ 28 13.1. Charakteristika odvětví 13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 13.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 13.4. Regionální struktura odvětví 13.5. Hlavní ekonomické ukazatele 13.5.1. Cenový vývoj 13.5.2. Základní produkční charakteristiky 13.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 13.5.4. Tuzemská spotřeba 13.6. Zahraniční obchod 13.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 13.6.2. Aktivní zušlechovací styk 13.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 13.7. Investice 13.7.1. Hmotné a nehmotné investice 13.7.2. Přímé zahraniční investice 13.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 13.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

260 260 260 261 262 263 263 264 268 271 272 272 274 274 275 275 276 277 278

Výroba a opravy strojů a zařízení DK 14. Výroba a opravy strojů a zařízení – OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví 14.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 14.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 14.4. Regionální struktura odvětví 14.5. Hlavní ekonomické ukazatele 14.5.1. Cenový vývoj 14.5.2. Základní produkční charakteristiky 14.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 14.5.4. Tuzemská spotřeba 14.6. Zahraniční obchod 14.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 14.6.2. Aktivní zušlechovací styk 14.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 14.7. Investice 14.7.1. Hmotné a nehmotné investice 14.7.2. Přímé zahraniční investice 14.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 14.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

281 281 281 282 283 284 284 284 285 288 289 290 290 292 292 293 293 293 294 295

Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení DL 15. Výroba kancelářských strojů a počítačů – OKEČ 30 15.1. Charakteristika odvětví 15.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 15.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 15.4. Regionální struktura odvětví 15.5. Hlavní ekonomické ukazatele 15.5.1. Cenový vývoj 15.5.2. Základní produkční charakteristiky 15.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 15.5.4. Tuzemská spotřeba

299 299 299 300 302 302 303 303 303 306 307

8

Obsah

15.6. Zahraniční obchod 15.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 15.6.2. Aktivní zušlechovací styk 15.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 15.7. Investice 15.7.1. Hmotné a nehmotné investice 15.7.2. Přímé zahraniční investice 15.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 15.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

309 310 311 311 312 312 313 314 315

16. Výroba elektrických strojů a zařízení – OKEČ 31 16.1. Charakteristika odvětví 16.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 16.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 16.4. Regionální struktura odvětví 16.5. Hlavní ekonomické ukazatele 16.5.1. Cenový vývoj 16.5.2. Základní produkční charakteristiky 16.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 16.5.4. Tuzemská spotřeba 16.6. Zahraniční obchod 16.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 16.6.2. Aktivní zušlechovací styk 16.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 16.7. Investice 16.7.1. Hmotné a nehmotné investice 16.7.2. Přímé zahraniční investice 16.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 16.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

316 316 316 317 318 319 319 320 323 324 325 325 327 327 328 328 328 329 330

17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů – OKEČ 32 17.1. Charakteristika odvětví 17.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 17.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 17.4. Regionální struktura odvětví 17.5. Hlavní ekonomické ukazatele 17.5.1. Cenový vývoj 17.5.2. Základní produkční charakteristiky 17.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 17.5.4. Tuzemská spotřeba 17.6. Zahraniční obchod 17.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 17.6.2. Aktivní zušlechovací styk 17.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 17.7. Investice 17.7.1. Hmotné a nehmotné investice 17.7.2. Přímé zahraniční investice 17.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 17.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

331 331 332 335 336 337 337 337 340 341 342 342 344 344 345 345 346 347 349

18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů – OKEČ 33 18.1. Charakteristika odvětví 18.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 18.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 18.4. Regionální struktura odvětví 18.5. Hlavní ekonomické ukazatele

350 350 350 351 352 353 9


18.6.

18.7. 18.8. 18.9.

18.5.1. Cenový vývoj 18.5.2. Základní produkční charakteristiky 18.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 18.5.4. Tuzemská spotřeba Zahraniční obchod 18.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 18.6.2. Aktivní zušlechovací styk 18.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Investice 18.7.1. Hmotné a nehmotné investice 18.7.2. Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví

353 353 357 359 360 360 361 361 362 362 363 364 364

Výroba dopravních prostředků DM 19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů – OKEČ 34 19.1. Charakteristika odvětví 19.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 19.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 19.4. Regionální struktura odvětví 19.5. Hlavní ekonomické ukazatele 19.5.1. Cenový vývoj 19.5.2. Základní produkční charakteristiky 19.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 19.5.4. Tuzemská spotřeba 19.6. Zahraniční obchod 19.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 19.6.2. Aktivní zušlechovací styk 19.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 19.7. Investice 19.7.1. Hmotné a nehmotné investice 19.7.2. Přímé zahraniční investice 19.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 19.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

367 367 367 368 368 369 370 370 371 374 375 376 376 377 378 379 379 379 380 381

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení – OKEČ 35 20.1. Charakteristika odvětví 20.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 20.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 20.4. Regionální struktura odvětví 20.5. Hlavní ekonomické ukazatele 20.5.1. Cenový vývoj 20.5.2. Základní produkční charakteristiky 20.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 20.5.4. Tuzemská spotřeba 20.6. Zahraniční obchod 20.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 20.6.2 Aktivní zušlechovací styk 20.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 20.7. Investice 20.7.1. Hmotné a nehmotné investice 20.7.2. Přímé zahraniční investice 20.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 20.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

383 383 384 384 385 386 386 387 391 392 394 394 396 396 398 398 398 399 401

10

Obsah

Zpracovatelský průmysl j. n. DN 21. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený – OKEČ 36 21.1. Charakteristika odvětví 21.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 21.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 21.4. Regionální struktura odvětví 21.5. Hlavní ekonomické ukazatele 21.5.1. Cenový vývoj 21.5.2. Základní produkční charakteristiky 21.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 21.5.4. Tuzemská spotřeba 21.6. Zahraniční obchod 21.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 21.6.2. Aktivní zušlechovací styk 21.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 21.7. Investice 21.7.1. Hmotné a nehmotné investice 21.7.2. Přímé zahraniční investice 21.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 21.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

403 403 403 404 405 406 407 407 408 411 413 415 415 416 417 418 418 418 419 421

11

Seznam použitých zkratek

a.s. AZS b.c. CEFTA

akciová společnost aktivní zušlechovací styk běžné ceny Středoevropská dohoda o volném obchodu (Polsko, Česko, Slovensko, Maarsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko) ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EIA posuzování vlivů na životní prostředí na úrovni jednotlivých záměrů ES Evropské společenství ESVO Evropské sdružení volného obchodu EU Evropská unie (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Holandsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Švédsko, Velká Británie) EUR Euro GATT the General Agreement on Tariffs and Trade (Dohoda o clech a obchodu) GŘC Generální ředitelství cel HCCP analýza rizik a kritické kontrolní body HDP hrubý domácí produkt HIM hmotný investiční majetek HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky j.n. jinde neuvedené MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu NACE Statistická klasifikace ekonomických činností Evropských společenství OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností PH přidaná hodnota s.c. stálé ceny SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO prevence havárií SKP Standardní klasifikace produkce SOP Sektorový operační program s.r.o. společnost s ručením omezeným USD Americký dolar V a S vlastní výrobky a služby WTO World Trade Organization – Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl

13

Metodické vysvětlivky Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 1997 až 2002 zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem do OKEČ 15 až 37. Zahrnuty jsou všechny podnikatelské subjekty, bez ohledu na právní formu, bez ohledu na počet zaměstnanců a bez ohledu na to, zda jsou či nejsou uvedeny v Obchodním rejstříku. Pro zpracování roku 2001 byl použit aktivovaný registr osob samostatně výdělečně činných na základě daňových přiznání (administrativních zdrojů) a na základě těchto zdrojů byly provedeny nové propočty na základní soubor. Tyto práce budou pokračovat při zpracování r. 2002 a s publikovanými výsledky roku 2002 budou publikovány i definitivní údaje za rok 2000 a 2001. Základním datovým zdrojem jsou roční statistické výkazy P 4–01 (fyzické osoby nezapsané do Obchodního rejstříku) a P 5–01 (fyzické a právnické osoby zapsané do Obchodního rejstříku) a statistika zahraničního obchodu MF ČR – Generálního ředitelství cel.

Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Výkony jsou vypočteny jako součet tržeb (příjmů) za prodej vlastních výrobků a služeb, změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivace. Proti metodice užívané ČSÚ není v souladu se zadáním do výkonů zahrnut rozdíl mezi tržbami za prodej zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží (obchodní marže). Výkonová spotřeba je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. V jednoduchém účetnictví je to součet nákupů materiálu a provozní režie. Přidaná hodnota z výkonů je podle zadání rozdílem mezi výkony a výkonovou spotřebou. Počet zaměstnaných osob zahrnuje aktivní podnikatele (pracující majitele firmy) a zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným). Náklady celkem jsou časově rozlišené provozní, finanční a mimořádné náklady za sledované období, zahrnující mj. i daň z příjmů za běžnou činnost a z příjmů z mimořádné činnosti. Osobní náklady zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota je vypočtena jako přidaná hodnota z výkonů, zvýšená o rozdíl mezi tržbami za prodej zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží (obchodní marži). Produktivita práce z výkonů je definována jako poměr výkonů a počtu zaměstnaných osob. Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů je definována jako poměr přidané hodnoty z výkonů a počtu zaměstnaných osob. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě je podíl osobních nákladů a účetní přidané hodnoty. Exportní výkonnost organizací je dána podílem celkového vývozu sledovaných organizací očištěného o vliv aktivního a pasivního zušlechovacího styku a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Celkový vývoz očištěný o vliv aktivního a pasivního zušlechovacího styku je celkový vývoz snížený o hodnotu dovozu k aktivnímu zušlechtění a hodnotu vývozu k pasivnímu zušlechtění. Vzhledem k marginálnímu podílu pasivního zušlechovacího styku byl při stanovení tohoto ukazatele zanedbán jeho vliv. Dovozní náročnost organizací je dána podílem celkového dovozu sledovaných organizací očištěného o vliv aktivního a pasivního zušlechovacího styku a tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Celkový dovoz očištěný o vliv aktivního a pasivního zušlechovacího styku je celkový dovoz snížený o hodnotu dovozu k aktivnímu zušlechtění a hodnotu vývozu k pasivnímu zušlechtění. Vzhledem k marginálnímu podílu pasivního zušlechovacího styku byl při stanovení tohoto ukazatele zanedbán jeho vliv. Tuzemská spotřeba organizací je definována jako součet tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a celkového dovozu snížený o celkový vývoz sledovaných organizací 15


Tuzemská spotřeba výrobků je definována jako součet celkové produkce výrobků a celkového dovozu snížený o celkový vývoz výrobků. Vývoz celkem představuje cenu zboží vyvezeného pod kódy celního sazebníku HS/CN, které podle převodníku mezi HS/CN a SKP je zařazeno do SKP 15 – 36. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli, snížená o výši přímých obchodních nákladů v zahraničí, které tuzemskému vývozci vznikají mimo celní území České republiky. Dovoz celkem představuje cenu zboží dovezeného pod kódy celního sazebníku HS/CN, které podle převodníku mezi HS/CN a SKP je zařazeno do SKP 15 – 36. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem. Součástí této ceny jsou jen ty přímé obchodní náklady, tedy skladné, pojistné, dopravné, provize apod., které vznikly zahraničnímu dodavateli v zahraničí; přímé obchodní náklady v zahraničí, které vznikly českému dovozci nejsou součástí této ceny. Saldo je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem Vývoz po AZS je celková hodnota zboží vyvezená po provedeném zušlechtění. Tato hodnota zahrnuje hodnotu zboží (materiálu) dovezeného k aktivnímu zušlechtění, hodnotu zpracovatelské operace a hodnotu materiálu přidaného v tuzemsku Dovoz k AZS je celková hodnota zboží (materiálu) dovezeného k aktivnímu zušlechtění Saldo z AZS je dáno rozdílem vývozu po AZS a dovozu k AZS. Význam AZS na obratu je dán podílem obratu z aktivního zušlechovacího styku (vývoz po AZS + dovoz k AZS) na celkovém obratu zahraničního obchodu (vývoz celkem a dovoz celkem) Význam AZS na vývozu je dán podílem vývozu po aktivním zušlechtění na celkovém vývozu zboží Míra zhodnocení AZS je dána podílem salda z aktivního zušlechovacího styku na dovozu k aktivnímu zušlechtění. Nehmotné a hmotné investice jsou investice do nehmotného a hmotného investičního majetku u organizací s počtem zaměstnaných osob 20 a více (datovým zdrojem jsou čtvrtletní statistické výkazy P3_04). Do nehmotného investičního majetku patří: zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti, software, ocenitelná práva, drobný nehmotný investiční majetek, ostatní nehmotný investiční majetek. Do hmotného investičního majetku patří: budovy, stavby a haly, stroje, přístroje a zařízení, dopravní prostředky, inventář, pěstitelské celky trvalých porostů, drobný hmotný investiční majetek, základní stádo a tažná zvířata a ostatní hmotný investiční majetek. Přímé zahraniční investice zahrnují základní kapitál, reinvestovaný zisk a ostatní kapitál. Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního jmění společnosti, vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích. Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora na zisku (ztrátě), sníženém o proplacené dividendy. Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi.

16

Název platný do 31. 12. 2002

Název platný od 1. 1. 2003

Zkrácený název

DA

PRŮMYSL POTRAVINÁŘSKÝ A TABÁKOVÝ

VÝROBA POTRAVINÁŔSKÝCH VÝROBKŮ

POTRAVINÁŘSKÝ A TABÁKOVÝ PRŮMYSL

A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ 15 15.1

Výroba potravin a nápojů

15.2 15.3 15.4 15.5

Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování) Zpracování ovoce zeleniny a brambor Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků

15.6 15.7 15.8 15.9

Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Výroba hotových krmiv Výroba ostatních potravinářských výrobků

16 16.0

Zpracování tabáku

DB 17 17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7 18 18.1 18.2 18.3

Výroba masa a masných výrobků

Úprava a zpracování mléka

Výroba nápojů

Výroba potravinářských výrobků a nápojů Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků Výroba krmiv Výroba ostatních potravinářských výrobků Výroba nápojů

Výroba potravin a nápojů Výroba masa a masných výrobků Zpracování ryb a rybích výrobků Zpracování ovoce zeleniny a brambor Výroba olejů a tuků Zpracování mléka a výroba zmrzliny Výroba mlýnských výrobků Výroba krmiv Výroba ostatních potrav. výrobků Výroba nápojů

Výroba tabákových výrobků Výroba tabákových výrobků

Zpracování tabáku Zpracování tabáku

TEXTILNÍ A ODĚVNÍ PRŮMYSL

VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ

TEXTILNÍ A ODĚVNÍ PRŮMYSL

Textilní průmysl Úprava a spřádání textilních vláken Tkaní textilií Konečná úprava textilií

Výroba textilií a textilních výrobků Úprava a spřádání textilních vláken Tkaní textilií

Textilní průmysl Úprava a spřádání vláken Tkaní textilií

Konečná úprava textilií Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů Výroba pletených a háčkovaných materiálů Výroba pletených a háčkovaných výrobků

Konečná úprava textilií Výroba textilní konfekce Ostatní textilní výroba Výroba pletených materiálů Výroba pletených výrobků

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Výroba kožených oděvů Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků Zpracování a barvení kožešin, výroba kožešinových výrobků

Oděvní průmysl Výroba kožených oděvů Výroba oděvů a prádla Zpracování kožešin

Zpracování tabáku

Výroba konfekčních textilních výrobků (kromě oděvů) Ostatní textilní výroby Výroba pletených a háčkovaných materiálů Výroba pleteného a háčkovaného zboží Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin Výroba kožených oděvů Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků Zpracování a barvení kožešin, výroba kožešinového zboží

Tabulka OKEČ

OKEČ

KOŽEDĚLNÝ PRŮMYSL

VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ

KOŽEDĚLNÝ PRŮMYSL

Činění a úprava usní, výroba brašnářských

Výroba usní,galanterie a obuvi

19.1 19.2

Činění a úprava usní, výroba brašnářského a sedlařského zboží a obuvi Činění a úprava usní Výroba brašnářského a sedlářského zboží a jiných

a sedlářských výrobků a obuvi Činění a úprava usní Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků

Činění a úprava usní Výroba brašnářská a sedlářská

19.3

výrobků z usní a plastů Výroba obuvi

Výroba obuvi

Výroba obuvi

Tabulka OKEČ

17

DC 19

DŘEVOZPRACUJÍCÍ PRŮMYSL

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ

DŘEVOZPRACUJÍCÍ PRŮMYSL

20

Dřevozpracující průmysl

Výroba dřevařských výrobků a ost.

20.1 20.2

Výroba pilařská a impregnace dřeva Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných

20.3 20.4 20.5

dřevařských výrobků Výroba stavebně truhlářská a tesařská Výroba dřevěných obalů vč. palet Výroba jiného zboží ze dřeva; výroba zboží z korku; výroba košíkářská

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slamněných výrobků kromě nábytku Výroba pilařská a impregnace dřeva Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků Výroba stavebně truhlářská a tesařská Výroba dřevěných obalů Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slamněných výrobků kromě nábytku

DE

PAPÍRENSKÝ A POLYGRAFICKÝ PRŮMYSL, VYDAVATELSKÉ ČINNOSTI

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK

PAPÍRENSKÝ A POLYGRAFICKÝ PRŮMYSL

21 21.1 21.2

Výroba vlákniny, papíru a lepenky Výroba vlákniny, papíru a lepenky

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Výroba vlákniny, papíru a lepenky Výroba výrobků z papíru a lepenky

Celulózopapírenský průmysl Výroba vlákniny, papíru a lepenky Výroba výrobků z papíru a lepenky

22

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů

Polygragický průmysl

22.1 22.2 22.3

Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukovýcha obrazových map Vydavatelské činnosti Polygrafický průmysl Rozmnožování nahraných nosičů

Vydavatelství Tisk a činnosti související s tiskem Rozmnožování nahraných nosičů

Vydavatelství Tisk a činnosti související s tiskem Rozmnožování nahraných nosičů

DF

KOKSOVÁNÍ, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY,

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY

KOKSOVÁNÍ A RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy

Koksování a zpracování ropy

Výroba koksárenských produktů Rafinérské zpracování ropy Výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin

Výroba koksárenských produktů Rafinérské zpracování ropy Výroba jader. paliv a radioakt. prvků

Výroba zboží z papíru a lepenky

VÝROBA JADERNÝCH PALIV, RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ A SLOUČENIN 23 23.1 23.2 23.3

Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin Výroba koksárenských produktů Rafinérské zpracování ropy Výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin

Výroba pilařská a impregnace dřeva Výroba aglomerovaných výrobků a ost. Výroba stavebně truhlářská, tesařská Výroba dřevěných obalů Výroba ost., z korku, proutí a slámy


18

DD

DG

CHEMICKÝ A FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL

VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN

CHEMICkÝ PRŮMYSL A FARMACEUTICKÝ PRŮMYSL

24

Výroba chemických výrobků


24.1 24.2 24.3

Výroba základních chemických látek Výroba pesticidů a jiných agrochemických výrobků Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných

24.4

vrstev, tiskařských černí a tmelů Výroba léčiv, chemických a roslinných produktů

Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba základních chemických látek Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků Výroba nátěrových hmot a podobných ochranných materiálů, tiskařských černí a tmelů Výroba léčiv, chemických látek, rostlinných přípravků

Výroba léčiv a jiných produktů

Výroba mýdla a saponátů, čisticích a lešticích prostředků

Výroba čisticích a kosmetic. prostředků Výroba ostatních chemických produktů Výroba chemických vláken

Výroba základních chemických látek Výroba pesticidů a agrochemikálií Výroba nátěrových hmot a tmelů

pro lékařské účely, vaty a obvazových prostředků 24.5 24.6

Výroba mýdla a saponátů, čisticích a lešticích přípravků, kosmetických výrobků Výroba ostatních chemických výrobků

24.7

Výroba chemických vláken

Výroba ostatních chemických látek a chemických přípravků Výroba chemických vláken

DH

GUMÁRENSKÝ A PLASTIKÁŘSKÝ PRŮMYSL

VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

GUMÁRENSKÝ A PLASTIKAŘSKÝ PRŮMYSL

25 25.1 25.2

Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba pryžových výrobků Výroba zboží z plastů

Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba pryžových výrobků Výroba plastových výrobků

Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba pryžových výrobků Výroba plastových výrobků

DI

PRŮMYSL SKLA, KERAMIKY PORCELÁNU

VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

PRŮMYSL SKLA A STAVEBNÍCH HMOT

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba skla a skleněných výrobků Výroba nežáruvzdorných keramických a porcelánových výrobků kromě výrobků pro stavební účely;výroba žáruvzdorných keramických výrobků Výroba keramických obkládaček a dlaždic Výroba pálených zdicích materiálů, tašek,dlaždic a podobných výrobků Výroba cementu, vápna a sádry Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků Řezání, tvarování a konečná úprava ozdobného a stavebního přírodního kamene Výroba jiných nekovových minerálních výrobků

Výroba minerálních výrobků Výroba skla a skleněných výrobků Výroba keramických výrobků

A STAVEBNÍCH HMOT Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba a zpracování skla Výroba nežáruvzdorného keramického a porcelánového

26.3 26.4

zboží kromě pro stavebnictví; výroba žáruvzdorného keramického zboží Výroba keramických obkládaček a dlaždic Výroba cihel, krytiny pálené a kameniny pro stavebnictví

26.5 26.6

Výroba cementu, vápna a sádry Výroba výrobků z betonu, sádry nebo cementu

26.7

Zpracování přírodního kamene

26.8

Výroba jiných minerálních výrobků nekovových

Výroba obkládaček a dlaždic Výroba cihlářského zboží Výroba cementu, vápna a sádry Výroba betonářského zboží Zpracování přírodního kamene Výroba jiných minerálních výrobků

19

Tabulka OKEČ

26 26.1 26.2

VÝROBA KOVŮ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ

VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ

VÝROBA KOVŮ A KOV. VÝROBKŮ

27 27.1

Výroba kovů vč. hutního zpracování Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků

Výroba základních kovů a hutních výrobků Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla Výroba litinových a ocelových trub a trubek

Hutnictví a zpracování kovů Výroba a válcování železa a oceli Výroba litinových a ocelových trub

Odlévání kovů

Jiné hutní zpracování železa a oceli Výroba a hutní zpracování neželezných kovů Odlévání kovů

Jiné hutní zpracování železa a oceli Výroba a zpracování neželezných kovů Odlévání kovů

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení) Výroba kovových konstrukcí a prefabrikátů

Kovodělný průmysl

28.1

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a zařízení Výroba kovových konstrukcí a prefabrikátů

28.2

pro stavebnictví Výroba nádrží, zásobníků a kontejnerů z kovů;

27.2 27.3 27.4 27.5 28

a tváření za tepla Výroba trub a trubek z litiny nebo ocele vč. příslušenství k nim Jiné hutní zpracování surového železa, ocele a feroslitin Výroba a hutní zpracování neželezných kovů

výroba topných těles a kotlů ústředního topení 28.3 28.4

Výroba parních kotlů kromě kotlů na ústřední topení; výroba jaderných reaktorů Kování, lisování, ražení, válcování kovů;

28.5

prášková metalurgie Povrchové zušlech ování kovů, mechnické úpravy kovů

28.6

Výroba nožířského zboží, nástrojů a železářského zboží

28.7

Výroba kovových nádrží, zásobníků a kontejnerů; výroba topných těles a kotlů pro ústřední topení Výroba parních kotlů kromě kotlů pro ústřední topení

Výroba kov. konstrukcí, prefabrikátů Výroba kov. nádrží a kotlů Výroba parních kotlů

Výroba ostatního kovového zboží

Kování, lisování, ražení, válcování, protlačování kovů; prášková metalurgie Povrchová úprava a zušlech ování kovů; všeobecné strojírenské činnosti Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků Výroba ostatních kovodělných výrobků

Výroba ostatních kovodělných výrobků

DK

VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ J. N.

VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

29 29.1

Výroba strojů a zařízení Výroba strojů pro výrobu a využití mechanické energie

Výroba a opravy strojů a zařízení j.n. Výroba a opravy strojů pro výrobu a využití mechanické energie kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly Výroba a opravy jiných strojů a zařízení pro všeobecné účely Výroba a opravy zemědělských a lesnických strojů Výroba a opravy obráběcích a tvářecích strojů Výroba a opravy ostaních účelových strojů Výroba a opravy zbraní a munice Výroba přístrojů a zařízení převážně pro domácnost

Výroba a opravy strojů a zař. j.n. Výroba strojů pro výr. mech.energie

kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly 29.2

Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely

29.3 29.4 29.5 29.6 29.7

Výroba strojů pro zemědělství a lesnictví Výroba obráběcích strojů Výroba strojů pro určitá hospodářská odvětví Výroba zbraní a munice Výroba přístrojů pro domácnost

Kování, lisování, prášk. metalurgie Povrch. úprava a zušlech ování kovů Výroba železářských výrobků

Výroba jiných strojů pro všeobecné účely Výroba zeměd. a lesnických strojů Výroba obráběcích a tvářecích strojů Výroba ostatních účelových strojů Výroba a opravy zbraní a munice Výroba přístrojů a zař. pro domácnost


20

DJ

DL

VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH

VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH

VÝROBA ELEKTR. A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

PŘÍSTROJŮ 30 30.0

Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba kancelářských strojů a počítačů

Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba kancelářských strojů a počítačů

Výroba kancelářských strojů a počítačů Výr. kancelářských strojů a počítačů

31 31.1 31.2

Výroba elektrických strojů a přístrojů j.n. Výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů Výroba elektrických rozvodných a spínacích zařízení

Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba elektrických strojů Výr. el. rozvodných a spínacích zař.

31.3 31.4 31.5 31.6

Výroba kabelů a vodičů

Výroba elektrických strojů a zařízení j.n. Výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů Výroba elektrických rozvodných, řídicích a spínacích zařízení Výroba izolovaných vodičů a kabelů Výroba akumulátorů, primárních článků a baterií Výroba svítidel a elektrických zdrojů světla Výroba elektrických zařízení j.n.

Výroba izolovaných vodičů a kabelů Výroba akumulátorů a galv.článků Výroba svítidel a el. zdrojů světla Výroba jiných elektrických zařízení

Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení

Výroba radiových, televiz. a spoj. zaříz.

32 32.1 32.2 32.3 33 33.1 33.2

33.3 33.4 33.5

Výroba akumulátorů, primárních článků a baterií Výroba elektrických zdrojů světla a svítidel Výroba jiného elektrického vybavení Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Výroba elektronek a jiných elektronických součástek Výroba rozhlasových a televizních vysílačů vč. přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii Výroba rozhlasových a televizních přijímačů, vč. přístrojů na záznam a reprodukci zvuku a obrazu Výroba zdravotnických, přesných, optickýcha časoměrných přístrojů Výroba zdravotnických přístrojů a zařízení, vč. přístrojů pro ortopedické účely Výroba měřicích, kontrolních, navigačních aj. přístrojů a zařízení kromě zařízení průmyslových procesů Výroba zařízení pro řízení průmyslových procesů Výroba optických a fotografických zařízení Výroba časoměrných přístrojů

a přístrojů Výroba elektronek a jiných elektronických součástek Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů, přístrojů na záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů“ Výroba zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgickýcha ortopedických pomůcek Výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení kromě zařízení pro řízení průmyslových procesů Výroba zařízení pro řízení průmyslových procesů Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení Výroba časoměrných přístrojů

Výroba elektronických součástek Výroba telekomunikační techniky Výroba spotřební elektroniky Výroba přístroj. reg. a automat. tech. Výroba zdravotnických přístrojů Výroba regulačních přístrojů

Výroba zař. pro řízení prům. procesů Výroba optických a foto přístrojů Výroba časoměrných přístrojů

Tabulka OKEČ

21

VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ

34

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba

Výroba dvoustopých motor. vozidel

34.1

Výroba dvoustopých motorových vozidel přívěsů a návěsů Výroba dvoustopých motorových vozidel a jejich motorů

34.2

Výroba karoserií dvoustopých motorových vozidl;

34.3

výroba přívěsů a návěsů Výroba dílů a příslušenství (kromě motocyklů) a jejich motory

35 35.1 35.2

Výroba ostatních dopravních zařízení Stavba a opravy lodí a člunů

přívěsů a návěsů Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů Výroba karoserií pro motorová vozidla, výroba přívěsů a návěsů Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory

Výroba motorových vozidel a motorů Výroba karoserií, přívěsů a návěsů Výroba příslušenství pro mot.vozidla

35.3 35.4 35.5

Výroba motocyklů a jízdních kol Výroba jiného dopravního zařízení

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Stavba a opravy lodí a člunů Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku Výrova a opravy letadel a kosmických lodí Výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků Výroba a opravy jiných dopravních prostředků a zařízení

DN

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL J. N.



36 36.1 36.2

Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl Výroba nábytku Výroba mincí a medailí, zlatnických a šperkařských

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl j.n. Výroba nábytku Výroba klenotů a příbuzných předmětů

Nábytek a ostatní zprac. průmysl Výroba nábytku Výroba klenotů a příbuzných předmětů

Ostatní zpracovatelský průmysl

Výroba hudebních nástrojů Výroba sportovních potřeb Výroba her a hraček Ostatní zpracovatelský průmysl

Výroba hudebních nástrojů Výroba sportovních potřeb Výroba her a hraček Ostatní zpracovatelský průmysl

Zpracování druhotných surovin Zpracování kovového odpadu a šrotu Zpracování nekovového starého materiálu

Recyklace druhotných surovin Recyklace kovového odpadu a šrotu Recyklace nekovového odpadu

Zprac. druhotných surovin Recyklace kovového odpadu a šrotu Recyklace nekovového odpadu

36.3 36.4 36.5 36.6 37 37.1 37.2

Výroba železničních a tramvajových lokomotiv a železničního parku Výrova a opravy letadel a kosmických lodí

předmětů Výroba hudebních nástrojů Výroba sportovního zboží Výroba her a hraček

a zbytkového materiálu

Výroba ostatních dopravních zařízení Stavba a opravy lodí a člunů Výroba želez. a tramvaj. lokomotiv Výroba letadel a kosmických lodí Výroba motocyklů a jízdních kol Výroba jiných dopravních prostředků


22

DM

Zpracovatelský průmysl

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (D)

I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (D) představuje v každé vyspělé ekonomice důležitý zdroj tvorby hrubého domácího produktu. V České republice jeho podíl na tvorbě HDP v roce 2002 dosáhl 26,7 % a v porovnání s předchozím rokem poklesl o sedm desetin procentního bodu. Spolu se sofistikovanými službami je zpracovatelský průmysl hlavním nositelem vědeckotechnického pokroku. Pozitivně lze ocenit, že podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách průmyslu dlouhodobě stoupá. V roce 2002 dosáhl v agregaci podniků s 20 a více zaměstnanci 89,4 % (nárůst o 0,7 % proti roku 2001), hlavně na úkor energetických odvětví, jejichž podíl naopak klesl o 0,6 procentního bodu – na 7,8 %. Zásluhou pokračujících strukturálních změn, při nichž rostl podíl odvětví s vyšší přidanou hodnotou na úkor zpracovatelských odvětví surovinově a energeticky náročných (těžký průmysl, hutnictví) či náročných na pracovní sílu (textilní, oděvní a kožedělný průmysl), se náš zpracovatelský průmysl začíná postupně přibližovat struktuře běžné v Evropské unii. Během transformace naší ekonomiky se zpracovatelský průmysl dokázal vcelku flexibilně adaptovat na tržní podmínky, což platilo zejména v období recese (léta 1996 – 1998), kdy jeho tržby vzrostly o 12 procent, přestože HDP ve stálých cenách se ve stejné době snížil o 1,8 %. Dynamicky rostl zpracovatelský průmysl v letech 2000 – 2001, loňský rok však přinesl zpomalení, jež bylo způsobeno jednak oslabením světové hospodářské konjunktury (především v Evropské unii , dále v USA a v Japonsku), ale také miliardovými výpadky tržeb z titulu katastrofálních srpnových povodní. Dlouhodobě však můžeme zaznamenat růst konkurenceschopnosti českého zpracovatelského průmyslu, což lze ilustrovat na příkladu exportu, který v období 1997 – 2002 vzrostl o více než 85 %. Přitom na vývozu ČR se rozhodující měrou podílejí právě výrobky zpracovatelského průmyslu (v roce 2002 to bylo z 97 %). Z celkového exportu zpracovatelského průmyslu loni více než 72 % putovalo na náročné trhy průmyslově vyspělých států světa (EU, ESVO, USA, Japonsko). Rozvoj zpracovatelského průmyslu v ČR v posledních letech příznivě ovlivnily přímé zahraniční investice. Loni jejich příliv pokračoval neztenčenou měrou, dosáhl 276 mld. Kč (cca 8,437 mld USD) a meziročně se zvýšil o 28,7 %. Na vysokém zájmu o investování v České republice má značnou zásluhu systém investičních pobídek, který umožňuje nejen nárůst produkce a obchodní výměny, ale často také vznik nových pracovních příležitostí. Růst zpracovatelského průmyslu kromě toho pozitivně stimulují i četné podpůrné programy pro průmyslové subjekty. Z těch rozhodujících lze uvést programy podpory malého a středního podnikání, schválené vládou do roku 2004 a nově upravené od roku 2003. Z dalších lze jmenovat programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje, Sektorový operační program (SOP) „Průmysl“, podporu účasti na zahraničních výstavách a veletrzích, jakož i Státní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Samotný SOP „Průmysl“ realizovaný od roku 2001 nutno chápat jako dokument, který v praxi umožňuje ověřit principy pro poskytování podpor ze strukturálních fondů EU, které začneme naplno využívat po našem předpokládaném vstupu do EU v roce 2004.

I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ Ve shodě s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ) platnou od 1.1.2003, která odpoví23


dá mezinárodní klasifikaci NACE Rev.1.1, se zpracovatelský průmysl dělí na subsekce (dvoumístný písemný segment), oddíly (dvoumístný číselný OKEČ) a skupiny (třímístný číselný OKEČ). Přehled subsekcí a oddílů zpracovatelského průmyslu je uveden v tabulce 1 v části „Metodické vysvětlivky. V této publikaci se termín odvětví používá pro oddíly a pojem obor pro skupiny. Podíly jednotlivých subsekcí na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu v roce 2002 ilustruje graf I.1. DM 15 %

DL 13,6 %

DK 7 %

DN 4 %

DA 13 % DJ 16 % DB 4 % DI 6 %

DC 0,4 % DD 3 %

DG 5 %

DE 5 %

DH 6 %

DF 2 % DA DB DC DD DE DF DG

Průmysl potravinářský a tabákový Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papírenský a polygrafický průmysl Koksování a rafinérské zpracování ropy Chemický a farmaceutický průmysl

DH DI DJ DK DL DM DN

Gumárenský a plastikářský průmysl Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba strojů a zřízení Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Pozn.: údaje na bázi běžných cen Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf I.1 Podíly subsekcí na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002

Tradičně největší podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu mají klíčové subsekce zpracovatelského průmyslu tj. výroba dopravních prostředků (DM), výroba kovů a kovodělných výrobků (DJ), potravinářský a tabákový průmysl (DA) a výroba elektrických a optických přístrojů (DL). Na tyto čtyři subsekce připadá z celkových tržeb zpracovatelského průmyslu každoročně kolem 56 až 57 % (v roce 2002 to bylo 57,6 %), přičemž tento podíl se v posledních letech měnil jen minimálně. Růst podílu na celkových tržbách vykazovala v posledních letech zejména subsekce DM, avšak loni při stagnaci světového automobilového průmyslu tento podíl dosáhl 16 %. Podobná tendence se projevila i u subsekce DJ (pokles na 15 % tj. o 0,4 procentního bodu proti roku 2001), naopak poměrně výrazně – o dva procentní body stoupl ve sledovaném období podíl subsekce DL (na 13,6 %,), hlavně díky enormnímu zvýšení tržeb v odvětví OKEČ 30 ( + 141,4 %). Nejnižší podíl na tržbách zpracovatelského průmysl vykazuje subsekce kožedělný průmysl (DC). V roce 2002 to bylo 0,4 % ( v roce 2001 to bylo 0,45 %), což signalizuje dlouhodobou krizi v této subsekci. Druhý nejnižší podíl tržeb byl loni v subsekci koksování a rafinérské zpracování ropy (DF) (2 %), nízké podíly jsou také v subsekcích dřevozpracující průmysl (DD) (3 %), textilní a oděvní průmysl (DB) (4 %) a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (DN) (4 %). Při detailnějším zkoumání vývoje tržeb zjistíme, že v poslední dekádě vykázaly trvalý růst tržeb subsekce výroba dopravních prostředků (DM) a výroba elektrických a optických přístrojů (DL), což bylo příznivě ovlivněno masivním vstupem zahraničního kapitálu. Z dalších subsekcí stojí za to připomenout subsekci gumárenský a plastikářský průmysl (DH), jejíž podíl na celkový tržbách se během období 1997 – 2002 zdvojnásobil (v roce 2002 na 6 %) a v objemu tržeb poprvé překonal subsekci chemický a farmaceutický průmysl (DG). Naopak postupně klesá podíl subsekcí průmysl potravinářský a tabákový (DA), textilní a oděvní průmysl (DB), kožedělný průmysl (DC) a průmysl skla, keramiky porcelánu a stavebních hmot (DJ). Tedy těch subsekcí, které jsou surovinově náročné a zpravidla vytvářejí nižší objem přidané hodnoty.

24


I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců Strukturu zpracovatelského průmyslu (D) podle počtu zaměstnanců v roce 2001 naznačuje tabulka I.2 a graf I.2. Tabulka I.2 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin (mil. Kč, osob)

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

více než 1000

139 721,0

205 865,2

447 064,2

545 505,6

666 776,9

Přidaná hodnota z výroby v b. c.

31 263,9

55 179,6

116 752,6

144 279,5

146 459,3

Počet zaměstnaných osob

222 135

208 447

346 884

340 837

281 458

Tržby za prodej V a S v b. c.

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

% 35 30 25 20 15 AAAAAAAA AAAAAAAAAA AA AAAA AAAAAAAA AAAAAAAA AA AAAAAA AAAA AAAAAAAAAAAA AA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA

10 5 0

AAAA AAA AAAA AAAA AA AAAA AAA AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAAA AA AAAA AAAA AA AAAA AAA AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAAA AA AAAA AAAA AAAA AA AAAA AAA AAAA AAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA

0-9

10 - 49

Tržby za prodej vlastních V a S

AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAAAAAAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA

50 - 249

AAAA AAAA A AAAA AAAAAAAA AAAA AAAAAA A AAAA AA AAAA AAAA AAAA A AAAA AA AAAAAAAA AAAA AAAAAA A AAAA AAAA AAAA A AAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA

250 - 999

Přidaná hodnota z výkonů

AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAAA AA AAAA AAAA AA AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAAA AA AAAA AAA AAAA AAAA AA AAAA AAA AAAAAAAAAAAA AAAAAAA AA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAA AAAAAAA AAAA AAA AAAA AAA AAAAAAA AAAA AAA AAAAAAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAA AAAA AAA AAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAA AAAA AAA AAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAA AAAAAAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA AAAA AAA AAAA AAA AAAA AAA AAAA AAAAAAA AAA

více než 1000 Počet zaměstnaných osob

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf I.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2001

Z tabulky I.2 a grafu I.2 vyplývá, že i v roce 2001 si nejvyšší podíl na tržbách udržela velikostní skupina firem s více než tisíci zaměstnanci a to 33,2 % (v roce 2000 34,6 %), na přidané hodnotě 29,7 % (v roce 2000 to bylo 31,3 %), na počtu zaměstnanců pak 20,1 %. V této kategorii byla rovněž vytvořena největší přidaná hodnota na zaměstnance, která činila 520 tis. Kč (v roce 2000 to bylo 488 tisíc Kč). Naproti tomu nejnižší objem přidané hodnoty na zaměstnance byl vytvořen ve velikostní skupině 0 – 9 zaměstnanců a to 141 tisíc Kč za rok, tedy prakticky stejný objem jako v roce 2000. V roce 2001 proti roku 2000 vzrostl o více než 18 tisíc lidí počet zaměstnanců v kategorii podniků 250 – 999, naproti tomu tento ukazatel v podnicích nad 1000 klesl o 10 743 lidí. V kategorii malých a středních podniků stoupl během roku 2001 počet zaměstnanců o 18 747 proti roku 2000, což pomohlo k udržení zaměstnanosti. Podíl malých a středních podniků se značně liší podle odvětví, tradičně nejvyšší (více než 50 %) je v dřevozpracujícím a textilním průmyslu, tedy odvětvích, kde je nadále vysoký počet ruční práce a tudíž vyšší náročnost na pracovní sílu. Svoji váhu má i podíl malých a středních podniků na exportu – v roce 2001 činil 35,7 %, v dovozu to bylo 47,1 %. Pozice malých a středních podniků ve zpracovatelském průmyslu není zdaleka tak významná jako v sektorech obchodu, služeb aj. V řadě případů však úspěšně plní úlohu subdodavatelů pro velké společnosti a finální výrobu, zvláště náročnější na pracovní sílu. K jejich přednostem patří vyšší pružnost než 25


u velkých společností a inovační schopnosti, naopak slabinou je horší přístup k bankovním úvěrům, nedostatečné znalosti trhu, legislativy ES a slabá finanční síla. Přes některé podpůrné programy se domníváme, že zájem státu o tuto podnikatelskou skupinu není stále dostatečný, lze však předpokládat, že se tento stav po vstupu do Evropské unie zlepší.

I.4. Regionální struktura zpracovatelského průmyslu Regionální struktura zpracovatelského průmyslu je detailně charakterizována grafem I.3 a tabulkou I.3. Tržby za V a S

Přidaná hodnota z výroby

Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha 0

5

10 %

15

20

0

5

10 %

15

20

0

5

10 %

15

20


Graf I.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2001

V regionální struktuře si v roce 2001 udržel jasně první pozici Středočeský kraj (podíl 18,1 % na tržbách zpracovatelského průmyslu) s tržbami 363,7 mld. Kč a vytvořenou přidanou hodnotu 73,1 mld. Kč. Tento region je jedničkou i v ukazateli roční přidané hodnoty na zaměstnance (459,8 tis. Kč), nebo je tu soustředěn vyspělý automobilový a petrochemický průmysl. Druhé místo zaujímá Moravskoslezský kraj (podíl 11,1 % v tržbách a necelých 11 % v přidané hodnotě) a třetí místo patří dalšímu průmyslovému regionu – Ústeckému kraji (podíl téměř 10% v tržbách a 8,4 % v přidané hodnotě). Ten se vedle Středočeského kraje dostal jako jediný v ukazateli přidané hodnoty z výkonů na zaměstnance přes 400 tis. Kč/ rok (442 tis. Kč). Na opačném konci žebříčku figuruje Karlovarský kraj (tržby 42,3 mld. Kč – podíl 2,1 %; přidaná hodnota 12,5 mld. Kč – podíl 2,5 %). Pod 100 miliard korun skončily v roce 2001 v tržbách ještě kraje Olomoucký a Liberecký. Nejnižší produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance v roce 2001 vykázaly kraje Karlovarský (301 tis. Kč), Olomoucký (302 tis. Kč), Jihočeský (315 tis. Kč) a Zlínský (316 tis. Kč), tedy vesměs regiony, kde není zpracovatelský průmysl tak rozvinutý jako v tradičních průmyslových oblastech.

26

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2001 Podíl v %

ZP (mil. Kč, osob) hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Česká republika

Tržby za V a S



Tržby za V a S

Podíl v % Přidaná hodnota z výkonů

Podíl v % Počet zaměstnaných osob

141 178,1 363 710,3 105 848,3 116 872,1 42 321,6 199 382,0 96 496,5 122 066,8 101 463,6 103 589,0 165 122,5 97 515,0 223 265,1 126 101,8

35 883,5 73 093,5 27 409,4 32 315,5 12 470,0 41 292,5 28 647,6 29 204,3 26 318,5 28 078,5 45 417,1 26 264,2 53 815,5 33 724,9

99 387 158 955 87 011 89 265 41 408 93 431 81 361 90 203 80 801 85 364 146 782 87 083 152 137 106 574

7,0 18,1 5,3 5,8 2,1 9,9 4,8 6,1 5,1 5,2 8,2 4,9 11,1 6,3

7,3 14,8 5,5 6,5 2,5 8,4 5,8 5,9 5,3 5,7 9,2 5,3 10,9 6,8

7,1 11,4 6,2 6,4 3,0 6,7 5,8 6,4 5,8 6,1 10,5 6,2 10,9 7,6

2 004 932,9

493 934,9

1 399 762

100,0

100,0

100,0


I.5. Hlavní ekonomické ukazatele Ceny průmyslových výrobců v roce 2002 v meziročním srovnání nepřetržitě klesaly, s výjimkou ledna, a to od února (pokles o 0,1 %) do prosince (o 0,7 %). Minima přitom bylo dosaženo v červenci 2002, kdy se ceny v porovnání se stejným měsícem roku 2001 snížily o 1,1 %. Teprve v posledním čtvrtletí roku 2002 se tempo jejich poklesu pod cenovou hladinu roku 2001 částečně zpomalilo. Hlavním důvodem bylo, že ceny průmyslových výrobců začaly “absorbovat„ zvyšování cen v odvětvích zpracovávajících ropu a ropné produkty (DF, DG). K poklesu cenové hladiny v průmyslu rovněž přispělo snižování cen v potravinářském a tabákovém průmyslu, které významně ovlivňují celkový index cen průmyslových výrobců díky své váze v tomto indexu (cca 21 %). I.5.1. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik za zpracovatelský průmysl (D) celkem ukazují tabulky I.4 (tržby), I.5 (přidaná hodnota z výkonů), I.6 (počet zaměstnaných osob) a souhrnně za tyto tři ukazatele také graf I.4. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách mají od roku 1997, s výjimkou stagnace v roce 1999, trvale vzestupný trend a za období 1997 – 2002 vzrostly o více než 39 %. Loni, vzhledem k recesi světové ekonomiky a vlažné poptávce na domácím i zahraničním trhu, tento ukazatel za zpracovatelský průmysl (D) vzrostl pouze o 0,3 procentního bodu. Tahounem růstu byla i tentokrát subsekce výroba elektrických a optických přístrojů DL (+ 17,4 %) a subsekce gumárenský a plastikářský průmysl DH (+ 15,6%). Naopak ve srovnání s rokem 2001, díky slabší poptávce, klesla výroba dopravních prostředků (DM) o 2,7 %. Největší meziroční pokles tržeb vykázal kožedělný průmysl DC (– 18,8 %, avšak z nízkého základu), ale také chemický a farmaceutický průmysl DG (– 10 %), kde jedním z důvodů byly výpadky výroby způsobené srpnovými povodněmi a koksování a rafinérské zpracování ropy (DF), pokles o 13,4 %, kde důvodem byly nízké rafinérské marže, posilování kurzu koruny vůči dolaru aj. Stagnace tržeb zpracovatelského průmyslu se negativně promítla i do vývoje ukazatele přidané hodnoty z výkonů. Objem přidané hodnoty v běžných cenách se totiž meziročně snížil o 1,8 procentního bodu (šlo o vůbec první absolutní pokles objemu vytvořené přidané hodnoty v období 1997 – 2002). Největší meziroční propad objemu vytvořené přidané hodnoty vykázaly subsekce koksování a rafinérské zpraco27

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.4 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN

Průmysl potrav. a tabák. Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papír. a polyg. průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický a farm.průmysl Gumár. a plastik. průmysl Průmysl skla, stav. hmot Výroba kovů a kov. výrob. Výroba strojů a zařízení Výroba elektr. a opt. příst. Výroba doprav. prostřed. Zprac. průmysl. jinde neuv.

Zpracovatelský průmysl meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

253 940,0 66 630,0 11 527,0 42 834,0 74 026,0 48 990,0 94 696,0 56 457,0 82 108,0 258 418,0 134 063,0 108 593,0 156 165,0 56 904,0

255 641,0 67 985,0 11 151,0 45 902,0 84 740,0 36 598,0 98 500,0 62 684,0 85 270,0 275 915,0 151 343,0 130 059,0 179 928,0 59 276,0

247 158,0 71 496,0 9 852,0 47 274,0 83 045,0 40 660,0 98 602,0 67 843,0 93 156,0 253 813,0 127 061,0 139 021,0 202 262,0 63 298,0

247 958,0 76 369,0 9 127,0 54 177,0 97 271,0 64 124,9 118 755,5 80 999,9 106 849,8 271 825,3 130 568,1 183 731,0 263 020,0 72 670,0

272 124,9 83 319,2 8 922,9 58 530,2 98 587,3 57 172,2 118 161,4 102 494,2 115 245,9 311 655,9 154 073,6 233 297,6 311 414,0 79 933,6

263 568,0 79 179,7 7 252,4 58 733,9 96 798,8 49 538,0 106 389,4 118 517,1 117 140,0 301 297,0 150 473,1 273 921,3 303 037,3 84 935,1

1 445 351,0

1 544 992,0

1 544 541,0

1 777 446,5

2 004 932,9

2 010 781,1

x 100,0 x 100,0

106,9 106,9 101,8 101,8

100,0 106,9 99,9 101,6

115,1 123,0 109,8 111,6

112,8 138,7 110,9 123,8

100,3 139,1 103,8 128,5

* Předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka I.5 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN

Průmysl potrav. a tabák. Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papír. a polyg. průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický a farm.průmysl Gumár. a plastik. průmysl Průmysl skla, stav. hmot Výroba kovů a kov. výrob. Výroba strojů a zařízení Výroba elektr. a opt. příst. Výroba doprav. prostřed. Zprac. průmysl. jinde neuv.

Zpracovatelský průmysl meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

49 810,0 22 089,0 3 580,0 11 586,0 17 910,0 5 184,0 24 473,0 16 183,0 32 052,0 64 511,0 43 867,0 33 714,0 36 304,0 15 317,0

45 982,0 23 111,0 3 383,0 11 708,0 21 022,0 5 300,0 26 102,0 17 318,0 33 810,0 70 719,0 45 010,0 38 660,0 36 807,0 15 956,0

50 505,0 23 890,0 3 114,0 11 619,0 21 063,0 4 605,0 24 978,0 19 841,0 34 927,0 63 107,0 40 668,0 42 182,0 41 082,0 17 380,0

48 950,0 25 223,0 2 986,0 13 013,0 26 053,0 6 990,1 30 421,5 21 458,5 40 020,2 71 427,6 44 976,2 54 536,0 50 235,0 18 916,0

52 904,7 24 930,0 3 005,1 12 230,6 25 603,6 3 305,1 29 541,1 25 414,6 42 120,0 81 680,6 50 352,1 61 328,4 61 596,7 19 922,4

54 524,1 22 647,4 2 499,3 13 051,7 23 817,4 1 843,4 26 647,6 29 637,3 41 117,6 76 454,6 46 908,1 65 802,9 59 414,7 20 798,9

376 580,0

394 888,0

398 961,0

455 206,1

493 935,0

485 165,0

x 100,0 x 100,0

104,9 104,9 96,5 96,5

101,0 105,9 101,3 97,7

114,1 120,9 113,6 111,0

108,5 131,2 106,0 117,7

98,2 128,8 98,8 116,3


vání ropy DF (– 44,2 %), kožedělný průmysl DC (– 18,5 %) a chemický a f armaceutický průmysl DG (– 9,8 %). Naopak růst přidané hodnoty zaznamenaly subsekce gumárenský a plastikářský průmysl DH (+ 16,6 %), výroba elektrických a optických přístrojů DL (+ 6,7 %) a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený DN (+ 4,3 %). Po přechodném vzestupu v roce 2002 znovu poklesl počet zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu a to o dvě procenta oproti předcházejícímu roku. Snížení se týkalo všech subsekcí zpracovatelského průmyslu s výjimkou tří: průmyslu potravinářského a tabákového DA (+ 1%), gumárenského a plastikářského průmyslu DH (+ 6,5 %) a výrobě dopravních prostředků DM (+ 1,5 %), kde vznikly nové podnikatel28

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001

DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN

173 000 152 000 29 242 75 801 64 000 4 853 49 067 56 453 91 738 267 000 188 798 151 999 98 000 94 000

165 000 137 000 26 936 72 517 65 000 4 182 48 562 53 558 87 538 259 000 169 908 155 000 96 000 90 000

157 000 141 000 22 992 69 970 60 023 3 943 47 502 55 288 86 606 247 000 162 204 155 000 95 000 87 000

146 000 133 000 20 000 79 000 60 000 3 681 43 535 57 305 87 374 230 000 155 296 169 001 102 000 87 000

144 918 123 337 19 163 75 854 58 183 3 472 43 667 63 816 87 932 241 312 154 047 184 770 109 399 89 890

146 410 115 176 16 337 74 923 57 750 3 160 42 924 67 966 84 963 232 534 151 120 180 204 111 073 87 304

1 495 951

1 430 201

1 390 528

1 373 192

1 399 760

1 371 844

x 100,0

95,6 95,6

97,2 93,0

98,8 91,8

101,9 93,6

98,0 91,7

Průmysl potrav. a tabák. Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papír. a polyg. průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický a farm. průmysl Gumár. a plastik. průmysl Průmysl skla, stav. hmot Výroba kovů a kov. výrob. Výroba strojů a zařízení Výroba elektr. a opt. příst. Výroba doprav. prostřed. Zprac. průmysl. jinde neuv.

Zpracovatelský průmysl meziroční index kumulovaný index

2002*

* Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

% 140

120

100

80

60 1997

1998

Tržby za V a S ZP

1999

2000

Počet zaměstnaných osob ZP

2001

2002*

přidaná hodnota z výkonů ZP

* Předběžná hodnota Pozn.: údaje v s.c. roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf I.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 1997 – 2002

ské subjekty, většinou zásluhou přímých zahraničních investic. Naopak největší pokles (– 8778 lidí) ohlásila subsekce výroba kovů a kovodělných výrobků DJ (– 3,6 %), průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot DI (– 2969; – 3,4%) a kožedělný průmysl (DC) (– 14,7 %; – 2826), kde pokračuje likvidace firem kožedělného průmyslu. Nákladové ukazatele se v letech 1997 – 2002 vyvíjely následovně (viz tabulky I.7 a I.8). Z tabulky I.7 je zřejmé, že tempo růstu nákladů se v roce 2002 velmi zpomalilo (+ 2,6 %) oproti roku 2001 (nárůst o 8,7 %). Stejně jako v roce 2001 i v roce 2002 největší zvýšení nákladů vykázala subsekce gumárenský a plastikářský průmysl DH (+ 21,1 %) a subsekce výroba elektrických a optických přístrojů DL (+ 17,5 %), tedy odvětví, kde výkony a tržby v rámci zpracovatelského průmyslu rostly nejrychlejším 29

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.7 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm.průmysl DH Gumár. a plastik. průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv. Zpracovatelský průmysl meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

345 117,0 83 832,0 16 688,0 49 867,0 93 941,0 50 789,0 117 082,0 70 948,0 99 214,0 322 118,0 192 170,0 136 806,0 200 939,0 71 180,0

352 954,0 85 670,0 15 605,0 53 990,0 101 447,0 37 376,0 121 294,0 80 735,0 103 940,0 337 837,0 194 443,0 157 025,1 222 646,0 71 209,0

346 534,0 86 941,0 14 126,0 55 125,0 93 609,0 43 084,0 124 259,0 83 689,0 108 399,0 330 445,0 182 664,0 162 353,0 248 400,0 74 330,0

352 441,0 91 014,0 11 081,0 62 029,0 108 623,0 69 283,0 139 280,8 102 518,6 123 945,4 348 818,0 180 393,0 219 065,9 315 192,0 83 895,0

357 514,5 100 026,7 11 165,9 65 929,3 110 194,3 67 061,5 137 474,7 126 740,4 134 901,8 366 936,3 198 870,7 266 310,0 362 212,1 93 492,7

355 890,3 95 581,8 9 694,5 68 152,0 110 606,1 56 213,1 130 827,4 153 441,6 139 396,6 370 289,3 200 329,0 312 917,3 355 408,5 101 269,5

1 850 691,0

1 936 171,1

1 953 958,0

2 207 579,7

2 398 830,9

2 460 017,0

x 100,0

104,6 104,6

100,9 105,6

113,0 119,3

108,7 129,6

102,6 132,9


Tabulka I.8 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN

Průmysl potrav. a tabák. Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papír. a polyg. průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický a farm. průmysl Gumár. a plastik. průmysl Průmysl skla, stav. hmot Výroba kovů a kov. výrob. Výroba strojů a zařízení Výroba elektr. a opt. příst. Výroba doprav. prostřed. Zprac. průmysl. jinde neuv.

Zpracovatelský průmysl meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

26 958,0 16 077,0 3 330,0 7 506,0 11 354,0 1 138,0 10 168,0 9 101,0 15 010,0 43 470,0 32 453,0 23 809,0 18 874,0 11 076,0

27 516,0 16 760,0 3 247,0 7 457,0 12 449,0 1 142,0 10 779,0 10 047,0 16 253,0 47 544,0 32 745,0 26 167,1 20 584,0 11 468,0

27 935,0 17 053,0 2 930,0 7 610,0 12 309,0 1 184,0 11 429,0 10 399,0 16 588,0 45 014,0 32 675,0 27 511,0 23 095,0 11 619,0

27 637,0 17 175,0 2 717,0 8 429,0 12 534,0 1 196,4 11 710,2 11 968,5 18 385,6 45 636,0 32 919,0 30 927,0 26 513,0 12 573,0

29 675,5 18 227,2 2 710,0 8 912,9 13 473,6 1 255,2 12 040,7 14 385,4 20 023,8 51 678,7 36 969,6 36 469,6 29 831,6 14 496,9

32 208,9 17 997,7 2 391,9 9 746,4 14 212,3 1 228,0 12 426,5 17 418,0 20 823,2 52 936,5 38 028,9 38 272,8 31 854,8 14 995,8

230 324,0

244 158,1

247 351,0

260 320,7

290 150,7

304 541,7

x 100,0

106,0 106,0

101,3 107,4

105,2 113,0

111,5 126,0

105,0 132,2


tempem. Naopak značný pokles nákladů zaznamenal kožedělný průmysl DC (– 13,2 %), kde zastavilo výrobu několik subjektů a také chemický a farmaceutický průmysl DG (– 4,8 %), kde se meziročně silně snížily tržby. Rozhodující vliv na vývoj celkových nákladů měla výkonová spotřeba a osobní náklady. Osobní náklady v roce 2002 meziročně vzrostly o 5 %, tedy pomalejším tempem než v roce 2001 (+ 11,5 %). Pouze ve třech agregacích textilní a oděvní průmysl (DB), kožedělný průmysl (DC) a koksování a rafinérské zpracování ropy (DF) osobní náklady mírně poklesly proti roku 2001 (souviselo to hlavně s poklesem výkonů a počtu zaměstnanců). Ve všech ostatních naopak osobní náklady vzrostly, z toho nejvíce v subsekci gumárenský a plastikářský průmysl DH (+ 21,1 %), v průmyslu potravinářském a tabákovém DA (+ 8,5 %), v dřevozpracujícím průmyslu DD (+ 9,4 %) a ve výrobě dopravních prostředků DM (+ 6,8 %), což lze vysvětlit hlavně růstem mezd a z toho plynoucích dalších odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daní. 30


I.5.2. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů (běžné ceny) a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě ilustrují tabulky I.9, I.10 a graf I.5. Tabulka I.9 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměstnance)

1997

1998

1999

2000

287,9 145,3 122,4 152,8 279,8 1 068,2 498,8 286,7 49,4 241,6 232,3 221,8 370,4 162,9

278,7 168,7 125,6 161,5 323,4 1 267,3 537,5 323,4 386,2 273,0 264,9 249,4 383,4 177,3

321,7 169,4 135,4 166,1 350,9 1 167,9 525,8 358,9 403,3 255,5 250,7 272,1 432,4 199,8

335,3 189,6 149,3 164,7 434,2 1 899,0 698,8 374,5 458,0 310,6 289,6 322,7 492,5 217,4

365,1 202,1 156,8 161,2 440,1 951,9 676,5 398,2 479,0 338,5 326,9 331,9 563,0 221,6

372,4 196,6 153,0 174,2 412,4 583,4 620,8 436,1 483,9 328,8 310,4 365,2 534,9 238,2


251,7

276,1

286,9

331,5

352,9

353,7

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

x 100,0 x 100,0

109,7 109,7 100,9 100,9

103,9 114,0 104,2 105,1

115,5 131,7 115,1 121,0

106,4 140,2 104,0 125,8

100,2 140,5 100,8 126,8


Průmysl potrav. a tabák. Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papír. a polyg. průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický a farm. průmysl Gumár. a plastik. průmysl Průmysl skla, stav. hmot 3 Výroba kovů a kov. výrob. Výroba strojů a zařízení Výroba elektr. a opt. příst. Výroba doprav. prostřed. Zprac. průmysl. jinde neuv.

2001

2002*


Tabulka I.10 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (–) DA DB DC DD DE DF DG DH DI DJ DK DL DM DN

1997 Průmysl potrav. a tabák. Textilní a oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papír. a polyg. průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický a farm. průmysl Gumár. a plastik. průmysl Průmysl skla, stav. hmot Výroba kovů a kov. výrob. Výroba strojů a zařízení Výroba elektr. a opt. příst. Výroba doprav. prostřed. Zprac. průmysl. jinde neuv.


1998

1999

2000

2001

2002*

0,488 0,717 0,893 0,654 0,553 0,213 0,390 0,530 0,455 0,650 0,709 0,648 0,479 0,665

0,504 0,724 0,914 0,639 0,559 0,215 0,403 0,546 0,469 0,652 0,697 0,640 0,518 0,703

0,475 0,698 0,899 0,616 0,566 0,257 0,432 0,501 0,464 0,694 0,742 0,625 0,522 0,650

0,492 0,653 0,865 0,634 0,471 0,170 0,368 0,517 0,444 0,621 0,701 0,585 0,485 0,649

0,489 0,703 0,882 0,694 0,513 0,372 0,391 0,530 0,460 0,608 0,699 0,565 0,451 0,677

0,500 0,750 0,925 0,729 0,556 0,577 0,442 0,560 0,490 0,660 0,774 0,545 0,494 0,685

0,575

0,585

0,585

0,546

0,554

0,586


Z tabulky I.9 je patrné, že ukazatel produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů v roce 2002 stagnoval na úrovni roku 2001 (nárůst pouze o dvě desetiny procentního bodu), což souviselo s nepříznivým vývojem v tvorbě přidané hodnoty. Největší zvýšení u tohoto ukazatele vykázaly dvě subsekce, které si vedly nejlépe i v růstu tržeb a to gumárenský a plastikářský průmysl DH (+ 9,5 %) a výroba elektrických a optických přístrojů DL (rovněž + 9,5 %). Naopak relativně největší propad ukazatele byl dosažen v subsekcích koksování a rafinérské zpracování ropy DF (– 38,7%), chemický a farmaceutický průmysl 31

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU % 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

2000

2001

2002*

Produktivita práce z PH z výroby ZP

* Předběžná hodnota Pozn.: produktivita práce z PH z výkonů v s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf I.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 1997 – 2002

DG (– 8,2%), nicméně i tak si udržely druhou respektive první pozici v úrovni tohoto ukazatele. Výraznější pokles bylo možno pozorovat také u subsekce výroba elektrických a optických přístrojů DL (– 6,3 %) a subsekce výroba dopravních prostředků DM (– 5 %). Ve zpracovatelském průmyslu stále platí, že produktivita práce z přidané hodnoty u společností pod zahraniční kontrolou je zhruba dvojnásobná oproti firmám vlastněným domácími majiteli. Tabulka I.10 charakterizuje podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě ve zpracovatelském průmyslu. V roce 2002 se úroveň tohoto ukazatele zvýšila o 5,8 % (v roce 2001 meziročně vzrostla o 3,5 %). Nepříznivý vývoj tohoto ukazatele je způsoben tím, že zatímco osobní náklady vzrostly o 5 %, přidaná hodnota meziročně klesla o 1,8 %. Nárůst ukazatele vykázala většina subsekcí, největší pak chemický a farmaceutický průmysl DG (+ 13,9 %), výroba strojů a zařízení DK (+ 10,7 %), výroba dopravních prostředků DM (+ 9,5 %) a výroba kovů a kovodělných výrobků DJ (+ 8,6 %). Pokles podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě dosáhla pouze subsekce výroba elektrických a optických přístrojů DL (– 3,5%). I.5.3. Tuzemská spotřeba I.5.3.l. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby výrobků dle standardní klasifikace produkce (SKP) v letech 1999 – 2002 charakterizuje tabulka I.11. Tendence ve vývoji tuzemské spotřeby organizací odvětví (běžné ceny) v letech 1999 – 2002 ukazuje tabulka I.12. Jestliže v letech 1999 – 2001 rostl tento ukazatel velmi dynamicky – za tři roky o více než 31 %, rok 2002 v souvislosti se stagnací zpracovatelského průmyslu zaznamenal výrazné zpomalení v podobě absolutního poklesu spotřeby o 1,5 procentního bodu (– 26,3 mld. Kč). Ze 14 subsekcí zpracovatelského průmyslu vykázalo v roce 2002 nárůst spotřeby pouze 5 subsekcí a to DN – zpracovatelský průmysl jinde neuvedený, DL – výroba elektrických a optických přístrojů, DH – gumárenský a plastikářský průmysl, DD – dřevozpracující průmysl a DI – průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot. Tedy většinou subsekce, jejichž podíl na celkové spotřebě zpracovatelského průmyslu není rozhodující. U zbývajících subsekcí spotřeba poklesla, nejvíce u subsekcí DC – kožedělný průmysl (–16,7 %), DF – kokso32


vání a rafinérské zpracování ropy (– 16,5 %), DG – chemický a farmaceutický průmysl (–9,2 %) a DM – výroba dopravních prostředků (–8,3 %). Tabulka I.11 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč) SKP 15+16 SKP 17+18 SKP 19 SKP 20 SKP 21+22 SKP 23 SKP 24 SKP 25 SKP 26 SKP 27+28 SKP 29 SKP 30+31+32+33 SKP 34+35 SKP 36 SKP 15 – 36

1999

2000

2001

2002*

220 036,2 57 310,5 7 711,0 16 795,5 62 692,2 60 785,8 144 395,2 70 563,5 56 278,7 223 178,0 99 704,3 141 083,4 125 154,0 10 770,3

225 576,9 68 572,6 11 497,2 22 181,2 72 519,3 88 335,8 174 466,1 89 124,3 58 952,4 275 976,3 116 952,5 185 241,4 162 682,1 15 043,9

240 804,9 67 341,8 12 634,1 23 773,3 73 184,6 90 481,7 185 911,1 94 321,8 58 960,4 267 869,0 137 176,7 211 765,5 183 383,7 12 368,3

236 778,4 70 862,5 13 197,2 26 919,7 70 452,7 72 542,5 177 564,4 102 003,3 65 017,8 259 374,7 121 217,4 210 340,6 182 480,6 15 612,3

1 294 572,6

1 563 608,5

1 652 086,8

1 617 981,3

x 100,0

120,8 120,8

105,7 127,6

97,9 125,0

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka I.12 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč ) DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm. průmysl DH Gumár. a plastik. průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv. Zpracovatelský průmysl meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1999

2000

2001

2002*

249 369,6 57 529,4 6 671,7 35 604,1 80 646,7 57 471,9 78 315,0 58 425,2 76 214,8 215 534,2 92 429,2 126 851,8 147 796,7 46 723,1

254 478,4 60 446,0 5 955,0 43 254,2 94 250,6 101 160,6 94 774,8 71 060,2 81 002,5 224 172,0 92 713,0 176 407,8 188 594,8 57 639,8

275 195,1 62 499,7 6 315,1 46 611,5 93 300,3 89 476,9 93 684,4 93 804,9 89 725,4 261 394,6 112 513,8 219 494,5 238 589,6 62 140,8

265 541,4 64 347,6 5 261,3 48 333,4 90 965,0 74 752,2 85 072,2 99 741,8 92 155,6 254 798,6 112 187,4 236 181,2 220 979,6 68 126,1

1 329 583,4

1 545 909,7

1 744 746,6

1 718 443,4

x 100,0

116,3 116,3

112,9 131,2

98,5 129,2


I.6. Ukazatel výzkumu a vývoje Základní charakteristiky výzkumu a vývoje ve zpracovatelském průmyslu ČR v letech 1997 – 2001 naznačuje tabulka I.13. 33

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.13 Celkové vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v rámci ZP dle OKEČ za roky 1997– 2001 (v mil. Kč) 1997

1998

1999

Celkem

z toho ze státních zdrojů

2001

OKEČ

Celkem


62,7 74,8 9,6 0,9 12,6 15,6 810,5 267,9 152,5 782,9 1 349,7 627,2 4 839,4 178,2

7,4 2,7 0,0 0,0 0,0 0,0 38,1 3,5 16,0 23,6 132,9 1 62,6 228,6 1,0

172,8 138,8 11,9 7,1 15,8 13,7 934,0 729,6 259,8 851,6 434,3 867,4 5 773,4 50,2

5,1 3,1 0,0 0,0 0,3 0,0 75,6 1,6 0,7 38,1 110,3 48,6 212,8 2,5

63,0 107,5 14,1 1,4 12,3 15,5 992,9 264,2 212,1 885,4 1 308,7 969,0 5 427,9 221,7

4,8 3,2 0,0 0,7 1,7 0,0 77,4 9,2 8,0 103,3 114,2 88,9 146,6 8,6

88,0 114,0 15,1 0,0 7,4 12,5 1094,1 225,4 232,8 789,0 1 421,4 983,5 5 447,1 219,1

23,3 6,2 0,0 0,0 2,0 0,0 129,6 8,2 32,4 105,3 160,9 96,9 64,6 1,6

65,8 125,0 * * * * 1 012,6 182,6 443,5 688,2 1 265,3 1 153,7 6 640,4 47,4

15,1 18,5 * * * * 78,7 7,6 18,6 109,1 169,9 117,5 64,1 1,9

D

9 184,5

516,4

11 260,4

498,7

10 495,7

566,6

10 649,4

631,0 1

1 650,9

605,6

Celkem


2000


Celkem


Celkem


*Pozn: individuální data Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Z tabulky I.13 vyplývá, že celkové vnitřní výdaje na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu kolísají v rozmezí 9,2 – 11,7 mld. Kč, z toho výdaje ze státních zdrojů se pohybují v rozmezí 500 – 630 mil. Kč. Nejvyšší výdaj má výroba dopravních prostředků (DM), což je subsekce vysoce náročné na vědu a výzkum, investice a kvalifikovanou pracovní sílu. V roce 2001 na ně připadlo z celkové částky výdajů 6,64 mld. Kč tj. 57 %. Výdaje vyšší než jednu miliardu byly v roce 2001 v subsekcích DK – výroba strojů a zařízení (1,27 mld. Kč), DL – výroba elektrických a optických přístrojů (1,15 mld. Kč) a v subsekci DG – chemický a farmaceutický průmysl (1 mld. Kč). Ze státních finančních zdrojů bylo v roce 2001 nejvíce využito v subsekcích DK – výroba strojů a zařízení (170 mil. Kč), DL – výroba elektrických a optických přístrojů (118 mil. Kč), DJ – výroba kovů a kovodělných výrobků (109 mil. Kč) a DG – chemický a farmaceutický průmysl (79 mil. Kč). V podpoře vědy a výzkumu EU zaostává za Japonskem i USA. Podle údaje z roku 2001 Japonsko věnovalo na tyto účely 2,9 % HDP, USA 2,6 %, EU 1,9 %, v České republice to bylo však jen 0,58 % HDP. Znamená to, že v tomto směru máme co dohánět a je otázkou, zda při předpokládaných škrtech, které vláda připravuje se podaří zachovat tuto relaci i nadále.

I.7.

Zahraniční obchod

I.7.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 – 36 v letech 1997 – 2002 zachycuje tabulka I.14. Z tabulky I.14 je patrné, že po úspěšném roce 2001, kdy vývoz vzrostl o téměř 14 %, dovoz o 12,4 % a saldo zahraničního obchodu se snížilo o 12 mld. Kč, v roce 2002 poprvé od roku 1993 poklesl obrat zahraničního obchodu (meziročně o 2,3 %). Obchodní bilance ve zpracovatelském průmyslu dosáhla kladné saldo + 2,1 mld. Kč, což je nejlepší výsledek od roku 1995. Výsledky byly ovlivněny několika faktory: – posilující směnný kurz koruny, – snížení exportních a importních cen, – slabá poptávka u našich rozhodujících odběratelů v EU (Německo). 34

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.14 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 – 36 v letech 1997– 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Vývoz z toho EU

675 112,2 404 112,7

799 417,8 514 026,0

872 115,3 605 947,5

1 080 247,8 744 436,3

1 230 324,5 850 828,7

1 214 235,8 831 501,3

Dovoz z toho EU

757 554,8 515 055,2

826 257,3 565 609,5

890 708,8 608 905,

1 113 880,8 6 754 528,9

1 251 944,1 839 556,7

1 212 112,6 780 516,0

Saldo z toho EU

–82 442,6 –110 942,5

–26 839,5 –51 583,5

–18 593,5 –2 958,1

–33 633,0 –10 092,6

–21 619,6 11 272,0

2 123,2 50 985,3

98/97

99/98

00/99

01/00

Meziroční index

02/01

Vývoz z toho EU

x x

118,4 127,2

109,1 117,9

123,9 122,9

113,9 114,3

98,7 97,7

Dovoz z toho EU

x x

109,1 109,8

107,8 107,7

125,1 123,9

112,4 111,3

96,8 93,0

Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO

Vývoz produktů zpracovatelského průmyslu klesl v roce 2002 o 1,3 % ve srovnání s rokem 2001, z toho do EU o 2,3 %. Největší měrou k tomu přispěly chemické a farmaceutické výrobky SKP 24 (–10,8 %, tj. o 8,2 mld. Kč), elektrické stroje a zařízení j.n. SKP 31 (– 6,7 %; – 7,7 mld. Kč) a elektronické součástky a zařízení SKP 32 (– 9,8 %; – 7,2 mld. Kč). Naopak zvýšení vývozu v roce 2002 vykázaly dvě skupiny produktů: SKP 30 – kancelářské stroje a počítače – meziroční nárůst o 38,2 mld. Kč (+ 97 % zásluhou spuštění nových výrobních závodů) a SKP 25 – pryžové a plastové výrobky – nárůst o 5,8 mld. Kč (+ 10 %). Ve stejném období se dovoz produktů zpracovatelského průmyslu snížil meziročně o 3,2 %, z toho z Evropské unie o 7 %. V tomto případě vykázala největší pokles dovozu skupina produktů SKP 29 – stroje a zařízení a to snížení o 13,8 % mld. Kč (– 8,2 %), SKP 31 – elektrické stroje a zařízení j.n. – pokles o 15,1 mld. Kč (– 14,5 %) a SKP 27 – základní kovy a hutní výrobky – pokles o 7,5 mld. Kč (– 7 %). Výrazněji ve sledované době stoupl pouze dovoz u SKP 34 – motorová vozidla o 4,4 mld. Kč (+ 3,5 %), v ostatních skupinách produktů byly nárůsty dovozu zanedbatelné. Kladné saldo v obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu s Evropskou unií v roce 2002 narostlo na téměř 51 mld. Kč (v roce 2001 nárůst činil 11,3 mld. Kč). Pozitivně lze hodnotit, že i v roce 2002 pokračoval trend zlepšování zbožové struktury v našem vývozu. Podíl hi–tech výrobků ve vývozu totiž dosáhl 12,2 % (+ 3 % proti roku 2001), zatímco v dovozu 15,9 % (+ 0,9 %). Záporné saldo obchodní bilance hi–tech výrobků v roce 2002 činilo 58,3 mld. Kč a bylo tak o třetinu nižší než v roce 2001. Objem vývozu hi–tech v roce 2002 vzrostl o téměř 31 %. Rozhodující měrou k tomu přispěl vývoz výpočetní techniky (nárůst více než dvojnásobný). Dovoz hi–tech výrobků v tomto období vzrostl jen nepatrně (+ 1,4 %). Největším vývozním artiklem v rámci zpracovatelského průmyslu byly výrobky SKP 34 – dopravní techniky – 208,6 mld Kč (stagnace na úrovni 2001) s podílem na celkovém exportu 17,2 %. Poté následovaly výrobky SKP 29 – stroje a zařízení j.n. – 147,9 mld. Kč (pokles o 0,8 %, podíl 12,2 %) a hranici 100 mld. Kč ve vývozu překročily ještě výrobky SKP 31 – elektrické stroje a zařízení j.n. – 107,8 mld. Kč (pokles o 6,7 %, podíl 8,9 %). Nejvyšší kladné saldo zahraničního obchodu v uplynulém roce dosáhly výrobky SKP 34 – motorová vozidla (+ 80,5 mld. Kč tj. o 4,5 mld. Kč méně než v roce 2001), dále výrobky SKP 26 – nekovové minerální výrobky, (+ 25,6 mld. Kč, snížení kladného salda o 4,9 mld Kč) a SKP 28 – kovové konstrukce a kovodělné výrobky (+ 22,8 mld. Kč, pokles kladného salda o 6,3 mld. Kč). Daleko největší záporné saldo v roce 2002 vykázaly výrobky SKP 24 – chemické a farmaceutické výrobky (– 70,8 mld. Kč, nárůst o 4,4 mld. Kč), následovány výrobky SKP 32 – elektronické součástky a zařízení (– 34,8 mld. Kč, nárůst o 7,7 mld. Kč). Tabulka I.15 zachycuje vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti v rámci zpracovatelského průmyslu v letech 1999 – 2002 podle OKEČ. Z tabulky I.15 je zřejmé, že exportní výkonnost postupně roste, v posledních třech letech však pomalým tempem – v roce 2002 to bylo například jen o 0,5 %. Ve stejném roce dosáhla největší exportní výkonnosti subsekce DM – výroba dopravních prostředků (72,1 %) za ní s velkým odstupem následovaly subsekce DB – textilní a oděvní průmysl (49,2 %), DH – gumárenský a plastikářský průmysl (47,7 %), DG – chemický a farmaceutický průmysl (46,7 %) a DK – výroba strojů a zařízení (45,6 %). Exportní výkonnost ostatních subsekcí se pohybovala v rozmezí od 20 do 40 %. Méně než 10 % dosáhla subsekce 35


DA – průmysl potravinářský a tabákový (9,9 %), tedy subsekce, kde se většina produkce spotřebuje v tuzemsku. K nárůstu tohoto ukazatele přispívají především přímé zahraniční investice, jejichž produkce jde většinou do zahraničí. Tabulka I.15 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti ZP dle OKEČ v letech 1999 – 2002 %

1999

2000

2001

2002

Exportní výkonnost

35,5

38,4

38,5

39,0

Dovozní náročnost

21,9

25,4

25,8

24,5


Dovozní náročnost v letech 2000 – 2002 kolísá kolem 25 %, přičemž se v roce 2002 snížila o 1,3 % proti roku 2001. Zdaleka největší náročnost vykazuje subsekce DF – Koksování a rafinérské zpracování ropy (69,2 %) za ní následuje subsekce DM – výroba dopravních prostředků (45 %). Hranici 30 % překročily ještě subsekce DH – gumárenský a plastikářský průmysl (31,9 %) a DB – textilní a oděvní průmysl (30,5 %). Naopak nejnižší dovozní náročnost měly subsekce DC – kožedělný průmysl (10,4 %), DA – průmysl potravinářský a tabákový (10,7 %) a DD – dřevozpracující průmysl (10,9 %). Vývoj ukazatele dovozní náročnosti je do značné míry ovlivňován kooperační výrobou, zejména tam, kde je vysoký podíl dovozu. I.7.2. Aktivní zušlechovací styk Tendence v oblasti aktivního zušlechovacího styku (AZS) podle SKP 15 – 37 v letech 1999 – 2002 charakterizuje tabulka I.16. Tabulka I.16 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 15 – 36 v letech 1999 – 2002

význam AZS

1999

2000

2001

2002

podíl AZS na obratu (%)

25,9

26,7

26,7

25,6

podíl AZS na vývozu (%)

31,6

32,5

31,7

29,8

0,527

0,497

0,431

0,391

zhodnocení v rámci AZS (–) Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO

Podrobnější analýza AZS ukazuje, že v roce 2002 měla nejvyšší podíl AZS na obratu zahraničního obchodu skupina výrobků SKP 30+31+32+33 (56,5 %), dále výrobky SKP 19 (39,6 %) a skupina výrobků SKP 17+18 (37,9 %), tedy vesměs skupiny produktů, kde zušlechovací styk tvoří významnou část jejich dovozu. Naopak nejnižší byly hodnoty tohoto ukazatele u výrobků SKP 20 a SKP 24 shodně po 5,7 %. Přitom hodnota tohoto ukazatele se v posledních letech mění jen nepatrně a pohybuje se v hranicích 25,6 – 26,7 %. Současně tabulka I.16 naznačuje, že podíl AZS na vývozu zpracovatelského průmyslu postupně klesá – v roce 2002 to bylo již méně než třicet procent. Také zde nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele vykazují skupina výrobků SKP 30+31+32+33 (67,7 %), výrobky SKP 19 (64,2 %) a skupina výrobků SKP 17+18 (39,9 %), zatímco nejnižší hodnotu vykazují výrobky SKP 20 a výrobky skupiny SKP 24 (obě shodně 5,8 %) a také výrobky SKP 26 ( 8,9 %). I.7.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu za rok 2002 je znázorněna v grafu I.6 (vývoz a dovoz), který uvádí rozhodující obchodní partnery ČR. Z grafu I.6 je evidentní, že naším suverénně největším obchodním partnerem zůstala i v roce 2002 roce SRN (obrat 887,4 mld. Kč, vývoz 456,7 mld. Kč, dovoz 430,7 mld. Kč, saldo + 26,0 mld. Kč). Přitom 36

Zpracovatelský průmysl Vývozní teritoria v roce 2002 Německo 36 %

Slovensko 7% V. Británie 6% Rakousko 5% Francie 5%

Ostatní 32 %

Polsko 5%

Itálie 4%

Dovozní teritoria v roce 2001 Německo 35 %

Itálie 6% Slovensko 5% Francie 5%

Ostatní 35 % Čína 5% Rakousko 5%

Polsko 4%


Graf I.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2002 – SKP 15 – 37

obrat ČR se SRN se v roce 2002 snížil, hlavně díky hospodářské recesi a nižší poptávce v Německu o 5,7 % (o 53,6 mld. Kč). Pozici našeho druhého největšího obchodního partnera si i v roce 2002 udrželo Slovensko (obrat 176,5 mld Kč, vývoz 96,7 mld. Kč, dovoz 69,2 mld. Kč, saldo + 27,5 mld. Kč), s nímž však obrat meziročně klesl o 6 %. V roce 2002 jsme měli obrat převyšující 100 mld. Kč ještě s pěti dalšími státy – Rakouskem (126,8 mld. Kč), Itálií (122,4 mld. Kč), Francií (121,9 mld. Kč), Velkou Britanií (113,6 mld. Kč) a Polskem (112,4 mld. Kč). Nejvyšší kladné saldo zahraničního obchodu jsme v roce 2002 dosáhli s Velkou Británií (+ 30,5 mld Kč), dále se Slovenskem (+ 27,5 mld. Kč), SRN (+ 26 mld.), Nizozemskem (+ 17,5 mld. Kč) a s Rakouskem (+11,7 mld Kč). Naopak největší záporné saldo jsme v roce 2002 měli s Čínou (– 56,7 mld. Kč), dále s Ruskem (– 43,2 mld. Kč), Japonskem (– 22,9 mld. Kč), s Itálií (– 20,8 mld. Kč) a s Tchaj–wanem (– 14,9 mld. Kč).

I.8. Investice Vývoj investic do zpracovatelského průmyslu v období 1997 až 2002 dokumentuje tabulka I.17.

37


I.8.1. Hmotné a nehmotné investice Tabulka I.17 Vývoj hmotných a nehmotných investic v rámci ZP v letech 1997 – 2002 (mil. Kč, %) Investice celkem (b. c.) z toho dovoz (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

114 455 109 302 117 657 121 024 142 460 115 469 35 728 35 781 48 572 48 375 58 466 45 813

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

95,5 100,1

107,6 135,7

102,9 99,6

117,7 120,9

81,1 78,4

Investice do strojního zařízení (b. c.)

72 289

70 024

79 010

84 108 102 254

82 293

96,9

112,8

106,5

121,6

80,5

Investice celkem (s. c.)

97 590

91 069

96 937

99 422 116 898

96 798

93,3

106,4

102,6

117,6

82,8

Investice do strojního zařízení (s. c.)

65 660

63 135

70 867

75 371

76 552

96,2

112,2

106,4

122,0

83,2

91 955

Pozn: údaje za podniky ZP s počtem zaměstnaných osob 20 a více s. c. průměr r. 1994 = 100 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Z tabulky I.17 je vidět, že rok 2002 byl výrazně ovlivněn citelným poklesem dynamiky hospodářského růstu v ČR, kdy recese světové ekonomiky se projevila také nižší investiční aktivitou. Zatímco v roce 2001 dosáhl objem investic (v běžných cenách) maxima – 142,5 mld. Kč (proti roku 2000 nárůst o 17,7 %), v roce 2002 následoval pokles o téměř 19 % na 115,5 mld. Kč. Investice ve stálých cenách meziročně klesly o 17,2 %, investice do strojního zařízení v běžných cenách o 19,5 % a investice do strojního zařízení (ve stálých cenách) o 16,8 %. Pokles investic ve zpracovatelském průmyslu (především strojních) byl do značné míry ovlivněn dovozem, který meziročně klesl o 20,6 % na 45,8 mld. Kč. K nižší investiční aktivitě v ČR přispěli zejména zahraniční investoři, nebo kromě výstavby nové automobilky v Kolíně nebyla zahájena žádná významnější akce a příliv zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu vzrostl jen o necelá 3 %. Vyšší investiční aktivitu si v roce 2002 zachovaly jen čtyři ze čtrnácti zpracovatelských subsekcí (DN – zpracovatelský průmysl jinde neuvedený, DC – kožedělný průmysl, DA – průmysl potravinářský a tabákový a DK – výroba strojů a zařízení), tedy ty, které mají většinou nízký podíl na celkových výkonech zpracovatelského průmyslu. Naopak citelný pokles investiční aktivity vykázaly ty subsekce, které tržby zpracovatelského průmyslu nejvíce ovlivňují (např. DM –výroba dopravních prostředků, DL – výroba elektrických a optických přístrojů aj.). Nicméně trh fúzí a akvizicí v ČR byl, na rozdíl od vývoje ve světě, v roce 2002 stabilní, nebo jich bylo uzavřeno celkem 144, přičemž jejich tržní hodnota činila cca 1,8 mld. USD, tedy stejně jako v roce 2001. Nejvíce transakcí, celkem 31, bylo roku 2002 realizováno ve zpracovatelském průmyslu. Druhé místo patřilo informačním technologiím. I.8.2. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 1997 – 2001 zachycují tabulky I.18 a I.19 a graf I.7. Lze konstatovat, že přímé zahraniční investice v posledních letech rozhodujícím způsobem ovlivňují rozvoj zpracovatelského průmyslu v ČR. V letech 1993 – 2002, tedy za posledních deset let, přišly do České republiky zahraniční investice v celkovém objemu 1214 mld. Kč (cca 36 mld USD). Z toho necelá třetina pocházela ze sousední SRN (31,6 %), zhruba šestina z Nizozemska (16,5 %), následovalo Rakousko (10,2 %), Francie (7,9 %) a USA (necelých 7 %). Zhruba tři pětiny z této částky směřovaly do sektoru služeb, zatímco zpracovatelský průmysl se podílel na investicích cca 37 % (cca 378 mld Kč). Ze subsekcí zpracovatelského průmyslu byly největšími příjemci přímých zahraničních investic subsekce DM – výroba dopravních prostředků (více než 70 mld. Kč) a s více než 50 mld. Kč subsekce DI – výroba skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a DL – výroba elektrických a optických přístrojů. Rok 2002 přinesl zhoršení globální konjunktury, což oslabilo pohyb kapitálu ve světě a následně i zájem zahraničních investorů, hlavně z USA a Japonska, o Evropu. Samotná ČR tento trend příliš nepocítila, nebo příliv přímých zahraničních investic pokračoval a jejich objem v roce 2002 dokonce vzrostl oproti předchozímu roku o 28,7 % na 276 mld. Kč. K tomu však nutno uvést, že výši investic rozhodující 38

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.18 Stav přímých zahraničních investic v ČR v letech 1997 – 2001 (v mil. Kč)

OKEČ Celkem ČR DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm. průmysl DH Gumár. a plastik. průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv. D

ZP celkem

k 31.12.1997

k 31. 12. 1998

k 31. 12. 1999

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

319 820,2

429 167,8

631 505,2

818 411,7

982 335,0

38 821,5 4 879,1 292,4 680,5 14 449,5 5 986,6 10 533,4 6 470,9 33 451,1 13 194,4 4 822,5 14 528,1 27 903,2 1 584,6

30 611,6 6 928,8 113,6 2 198,1 16 205,2 6 953,9 10 230,8 9 702,8 40 923,2 14 555,2 6 225,2 19 238,4 30 143,8 2 390,9

40 497,3 7 325,7 147,6 3 226,6 21 146,3 7 589,4 14 318,8 3 749,0 52 811,8 22 458,2 7 867,3 23 823,8 35 601,6 3 616,1

39 303,5 11 047,7 –71,3 4 023,1 21 304,2 8 785,2 25 519,8 19 207,8 47 948,9 29 546,7 14 074,4 32 956,4 53 301,7 5 243,3

43 396,8 12 487,8 413,3 5 648,2 26 685,1 8 508,5 22 809,6 22 717,9 52 063,5 33 568,2 15 580,4 51 313,1 70 099,2 3 748,5

177 597,8

196 421,5

244 179,5

312 191,4

369 040,1

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

Pramen: ČNB, vlastní dopočet MPO

Tabulka I.19 Stav přímých tuzemských investic v zahraničí v letech 1997 – 2001 (v mil. Kč) OKEČ Celkem ČR

k 31.12.1997

k 31. 12. 1998

k 31. 12. 1999

18 989,4

24 003,4

25 114,9 2

7 899,4

41 176,1

274,9 14,0 0,3

1 295,4 51,7

4 161,6

DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl 1 DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm. průmysl DH Gumár. a plastik. průmys DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv.

136,9 24,7 0,3 8,5 165,9

149,2

710,5 110,7 –17,9 2,0 498,1

19,1 l 27,4 346,5 495,0 10,4 4,5 1 586,0 1,8

302,2 108,7 452,8 1 292,6 175,6 27,1 –208,8 1,0

538,0 64,6 888,9 674,1 186,2 78,9 604,2 89,5

847,2 89,3 4,1 11,4 346,3 –560,4 625,4 82,3 779,6 504,8 195,3 74,6 568,8 149,1

D

2 837,0

2 589,6

4 427,8

3 717,8

ZP celkem

8,1 365,3 883,3 75,7 941,9 560,5 244,2 104,3 –387,5 18,7


měrou ovlivnil privatizační prodej a. s. Transgas (cca 125 mld. Kč), jehož splátka naběhla ve II. čtvrtletí. Bez tohoto vlivu by objem přímých zahraničních investic byl ve srovnání s rokem 2001 nižší o zhruba 30 %. Nejvíce investic přišlo v roce 2002 ze SRN a Nizozemska. K největším investorům patřily společnosti Denso, Bosch, Black & Decker, Candy aj., jejichž investice zprostředkovala agentura CzechInvest. Tato příspěvková organizace MPO věnuje velkou pozornost systému investičních pobídek a podpoře rozvoje průmyslových zón. Jen v roce 2002 se CzechInvest podílela na dokončení 64 investičních projektů (z toho 34 získalo příslib investičních pobídek a 22 z nich jsou investice “na zelené louce„). Jejich realizace by měla přilákat více než miliardu dolarů zahraničních investic a umožnit vznik asi 12,5 tisíc nových pracovních míst.

39

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Přímé zahraniční investice ZP

Tuzemské investice v zahraničí ZP

% 200

% 300

150 200 100 100 50

0

0 1997

1998

1999

2000

2001

1997

1998

1999

2000

2001

Pramen: ČNB

Graf I.7 Tuzemské a zahraniční investice

I.9. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Úroveň konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu lze poměřovat několika parametry jako jsou produktivita práce, podíl přidané hodnoty na výkonech, kilogramové ceny vývozu, exportní výkonnost, dovozní náročnost aj. K hodnocení mezinárodního srovnávání produktivity práce našeho zpracovatelského průmyslu s úrovní Evropské unie nemáme k dispozici dostatek informací. Z dílčích údajů a vlastních propočtů však lze usuzovat, že ve srovnání se SRN dosáhla v ČR v roce 2001 produktivita práce v průměru úrovně 42 – 43 %. Přitom úroveň v jednotlivých zpracovatelských subsekcích je značně odlišná, v některých již překročila 50 %, v dalších se však pohybuje jen kolem 20 – 25 %. V roce 2001 nejvyšší úroveň produktivity práce vykazovaly subsekce chemického, celulózopapírenského a gumárenského průmyslu, naopak nejnižší úroveň produktivity práce vykazovaly subsekce textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Podíl přidané hodnoty na výkonech zpracovatelského průmyslu ČR v posledních letech spíše stagnuje a s menšími výkyvy se pohybuje kolem 24 – 25 %. V roce 2001 zpracovatelský průmysl celkem dosáhl 24,1 % (v roce 2000 – 25 %) a v roce 2002 ještě mírně poklesl na 23,6 %. Ve srovnání s tím například v SRN tento podíl v roce 1999 činil 32,9 % (poslední dostupné statistiky OECD publikované v roce 2002) a v Rakousku necelých 34 %. Ve zprávě Světového ekonomického fóra „The Global Competitiveness Report 2001 – 2002“ jsou publikovány svodné údaje o úrovni konkurenceschopnosti v jednotlivých zpracovatelských sektorech či subodvětvích v několika desítkách zemí. Přední místa tu většinou obsazují státy, které dosáhly významné úspěchy jako exportéři (SRN, Itálie, Nizozemsko, Francie aj.). Česká republika se v tomto žebříčku zpravidla pohybuje v jeho polovině tj. kolem 25. – 30. místa. Nejlepšího výsledku podle této zprávy dosáhla v dřevozpracujícím průmyslu (9. místo), ve výrobě dopravních prostředků (10. místo) a ve strojírenství (kromě elektroniky – 15. místo), i když měřeno podílem přidané hodnoty na výkonech je v ČR dřevozpracující průmysl o necelé 2 procentní body pod průměrem zpracovatelských odvětví (v roce 2002 – 21,9 %). Naopak nejhorší hodnocení zaznamenala v potravinářském průmyslu (až 57. místo) a v produkci minerálních surovin (49. místo). V poslední zprávě Světového ekonomického fóra („Global Competitiveness Report 2002 – 2003“) jsou státy hodnoceny podle dvou indexů GCI (Growth Competitive Index) – jeho cílem je identifikovat schopnost národní ekonomiky dosahovat stabilního hospodářského růstu ve střednědobé perspektivě (technologie, státní instituce a makroekonomické prostředí). V tomto případě za rok 2002 obsadila ČR až 40. místo (v roce 2001 – 37. místo). Dalším hodnotícím kriteriem je index MCI („Microeconomic Competitive Index“), který zjišuje podmínky určující úroveň rozvoje produktivity práce v 80 vybraných zemích světa. Sestává ze dvou subinde-

40


xů – jeden vyjadřuje „pokrok“ společnosti, druhý stav podnikatelského prostředí. V tomto ratingu se ČR v roce 2002 umístila lépe – na 34. místě. Příznivěji se vyvíjí náš export produktů zpracovatelského průmyslu do zemí EU v rámci zemí CEFTA, což charakterizuje tabulka I.20. Tabulka I.20 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 – SKP 15 – 36 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997 49 816 716

Meziroční index z toho z ČR

1998 60 188 131

1999 67 937 511

2000 78 542 601

2001* 98 751 579

x

120,8

112,9

115,6

125,7

10 952 242

14 023 020

16 270 942

18 654 857

24 061 460

x

128,0

116,0

114,7

129,0

Meziroční index Pramen: EUROSTAT *Pozn: rok 2001 uváděn v EUR

V roce 2001 rostl export z ČR rychlejším tempem (+ 29 %) než celkový export z CEFTA do EU a také náš podíl na celkovém objemu zemí CEFTA se zvýšil z 23,8 % na 24,4 % tj. o šest desetin procentního bodu. Po roce 1989 prošla sféra výzkumu a vývoje zásadními změnami, které však lze hodnotit diferencovaně. Pozitivně možno ocenit tvorbu nových struktur a forem organizace výzkumu a vývoje, očištění této oblasti od neefektivních a duplicitních složek, zavedení systému účelového financování s pomocí veřejných soutěží (granty, programy aj.), a otevření prostoru pro mezinárodní spolupráci. Na druhé straně to však mělo některé vážné negativní dopady – podniková sféra nedostatečně dotovala výzkum, vývoj a inovační proces, což vedlo ke ztrátě konkurenceschopnosti, nadále zůstává nedostatečná a roztříštěná státní podpora výzkumu a vývoje, chybí státní inovační strategie, neuvážená privatizace vedla k nadměrné likvidaci výzkumných kapacit a odchodu řady kvalifikovaných pracovníků do jiných podnikatelských sfér. Teprve v roce 2002 byl přijat zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, s platností od 1. 7. 2002. Vláda však nedodržela závazek, podle něhož v roce 2002 měla státní podpora výzkumu a vývoje činit 0,7 % HDP (bylo to pouze 0,54 % HDP). Vzhledem k připravované reformě veřejných financí a předpokládaným škrtům ve státním rozpočtu nelze přitom předpokládat, že v nejbližší době se tento stav výrazněji zlepší. V ČR přitom existuje celá řada nejrůznějších forem podpory průmyslových firem. Jde především o programy podpory malého a středního podnikání, schválené vládou na období do roku 2004 a nově upravené od roku 2003. Jak vyplývá ze statistik MPO zatímco nejvíce – přes 2 mld. Kč na tyto účely poskytla Českomoravská záruční a rozvojová banka v roce 2000, v roce 2001 – 1947 mil. Kč a v roce 2002 – 1583 mil. Kč. Z dalších důležitých podpor lze uvést podporu realizace průmyslových zón, podporu účasti našich firem na zahraničních výstavách a veletrzích a Státní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Do života je postupně uváděn Sektorový operační program (SOP) “Průmysl„. Realizuje se od roku 2001 a nutno jej chápat jako dokument, který umožní v praxi ověřit principy pro poskytování podpor ze strukturálních fondů EU, které začneme v plném rozsahu využívat po našem vstupu do unie.

I.10. Shrnutí a perspektivy V oblasti legislativy, která patří k rozhodujícím složkám podnikatelského prostředí, se v posledním období podařilo v řadě případů transponovat evropské právo do české legislativy. Platí to zejména o oblasti životního prostředí: • zákon o zavádění biocidních přípravků na trh (č. 120/2002 Sb.), • zákon o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.), • zákon o integrované prevenci a omezování znečištění (č. 76/2002 Sb.), • nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (č. 9/2002 Sb.). 41


V současné době vrcholí v Senátu projednávání nového návrhu zákona o chemických látkách a chemických přípravcích (zákon transponuje legislativu ES přijatou po schválení stávajícího zákona č. 157/ 1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a upravuje některé nedostatky, jak vyplynuly z praktické aplikace zákona č. 157/1998 Sb. Aktuálně se připravuje balíček novelizací zákonů (k zákonu o ovzduší, obalech, EIA, SEA,SEVESO. Prioritou pro nejbližší léta se ve zpracovatelském průmyslu musí stát zvyšování výkonností a konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů, které by přispělo k akceleraci hospodářského růstu a k postupnému zmenšování výkonnostních rozdílů v ekonomické úrovni mezi Českou republikou a Evropskou unií. Jednou z rozhodujících cest k posilování konkurenceschopnosti je restrukturalizace a revitalizace průmyslu. Zahrnuje celý komplex opatření a nástrojů, kam patří například: – – – – – – – – – –

sektorový operační program „Průmysl“, příprava „Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu“, operační program „Průmysl a podnikání“, systém investičních pobídek (včetně pobídek pro oblast strategických služeb, technologických center, průmyslových zón, revitalizace předchozí průmyslové produkce), podpory čs. subdodavatelů (offsety, sourcing), služby pro investory (After Care) aj., podpora vývoje technologií přátelských k životnímu prostředí (BAT technologie implementující Směrnici 96/61/ES–IPPC), dokončení privatizace rozhodujících státních podniků a prodej státních podniků již zčásti privatizovaných (např. holding UNIPETROL, a. s.), podpora průmyslového výzkumu a vývoje (např. programy POKROK, IMPULS, TANDEM), včetně vytváření podmínek pro přenos výsledků výzkumu a vývoje do průmyslové praxe a do malých a středních podniků, snižování energetické náročnosti stimulací investic do rozvoje ekologicky přátelských, surovinově a energeticky méně náročných výrobních programů, podpora malého a středního podnikání, včetně jeho postupného zapojování do systému strukturálních fondů Evropské unie a řady proexportních opatření (informační programy,marketingové služby, podpory technologických inovací atd.), legislativní ochrana domácího trhu, která brání nedovolené obchodní praxi poškozující zájmy ČR.

Realizace těchto cílů bude závislá na dalším hospodářském vývoji, především v Evropě. V současné době sice ekonomika Evropské hospodářské a měnové unie stagnuje, prognostici však soudí, že v příštích měsících se její růst obnoví. V eurozóně se letos očekává růst HDP o 0,8 procenta (v USA kolem 2 %) a v roce 2004 pak o 1,9 %. Dynamika HDP v ČR se v roce 2003 odhaduje kolem 2 – 2,5 %. Další vývoj bude pochopitelně hodně záležet i na makroekonomické politice vlády a postupu reformy veřejných financí. Nutno zde počítat i s působením některých rizikových faktorů jako jsou např. nízké náklady na výzkum a vývoj, vícenáklady nutné pro zajištění standardů EU, IPPC, odstranění starých ekologických zátěží atd., které mohou další rozvoj zpracovatelského průmyslu zpomalit. Na domácím trhu přibude zahraniční konkurence, firmy již nebudou moci těžit z cenové konkurenční výhody a práce ve mzdě, přičemž jednoduchá neznačková výroba přestane být v ČR efektivní. Přežití našich firem bude záležet na jejich podnikatelské strategii, konkurenceschopné produkci a přístupu ke kapitálu. Bude nezbytné změnit podnikatelskou strategii a konkurovat především vysokou kvalitou, průběžnou inovací jak samotných výrobků tak služeb, komplexností a pružností nabídky aj. Běžnou praxí se musí stát cílené fúze, vstup do velkých sítí, aliancí, clusterů a dodavatelských sítí nadnárodních firem. Bude to ovšem klást značné nároky na vrcholový a střední management firem, který si nutně musí rychle osvojit praktiky západních firem (jednotný trh, marketing, znalosti právních a kulturních podmínek) a podstatně zlepšit i úroveň jazykových znalostí. Náš vstup do Evropské unie z krátkodobého pohledu nebude pro zpracovatelský průmysl znamenat zásadnější posun. Jde o očekávaný krok, který by neměl vyvolat ani prudkou změnu kursu koruny, ani silný nárůst zahraničních investic (v roce 2004 CzechInvest odhaduje příliv zahraničních investic na 4 – 5 mld. USD). Platí to i opačně, nebo ani ekonomika EU se rozšířením nijak podstatně nezmění. Podle některých analýz se má ČR v roce 2005 podílet na HDP unie cca osmi desetinami procenta a v roce 2008 by to mohlo být 0,9 %. Pro posílení konkurenceschopnosti průmyslu přitom můžeme po vstupu počítat s unijními prostředky z fondu soudružnosti, ze strukturálních fondů a z dalších iniciativ společenství.

42

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA

1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů – OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Potravinářský sektor jako jedno z klíčových odvětví zpracovatelského průmyslu významně ovlivňuje výkonnost a konkurenceschopnost celého průmyslu. Tento charakteristický rys vyplývá jednak z výkonnosti a konkurenceschopnosti výroby potravin a nápojů jako jednoho z tradičních odvětví, ale i z toho, že tento sektor vytváří předpoklady pro rozvoj průmyslových odvětví, která mu dodávají vstupy a bez nichž se moderní průmysl neobejde. Výroba potravin však především zajišuje finalizaci agrární produkce určené na potravinový trh. Potravinářský průmysl se spolu se zemědělstvím intenzivně připravuje na nové podmínky, související se vstupem ČR do EU. Potravinová politika ČR je dlouhodobě založena na maximálním zhodnocení zemědělské produkce dalším zpracováním. V letošním roce je intenzivně připravováno založení marketingového fondu na podporu prodeje potravin na společném trhu EU i na trzích třetích zemí. Prioritou národní politiky ve vazbě na potravinovou politiku EU zůstává zajištění vysokého stupně bezpečnosti potravin a zdokonalování právního rámce a účinného systému kontroly v celém potravinovém řetězci. Priorita potravinové politiky směřující k vyšší bezpečnosti potravin byla rozpracována ve vládou přijaté strategii a zahrnuta do zákonných povinností výrobců potravin. Jelikož sortiment potravin a nápojů musí uspokojovat četné požadavky spotřebitelů, je sektor široce oborově členěn. Podle systému OKEČ jde o následující výrobní obory (resp. jejich skupiny): • 15.1 výroba masa a masných výrobků, • 15.2 zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování), • 15.3 zpracování ovoce, zeleniny a brambor, • 15.4 výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků, • 15.5 úprava a zpracování mléka, • 15.6 výroba mlýnských výrobků a výroba škrobárenských výrobků, • 15.7 výroba hotových krmiv, • 15.8 výroba ostatních potravinářských výrobků, • 15.9 výroba nápojů. Ekonomická pozice jednotlivých oborů měřená poddílem na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb je zřejmá z grafu č.1. Obdobně jako v minulých letech představovala i v roce 2002 nejvýznamnější oborovou skupinu tzv. výroba ostatních potravinářských výrobků, což je produkce pekařských a cukrářských výrobků, těstovin, cukru, čokolády, cukrovinek a dalších potravinářských produktů. Tento obor v porovnání s rokem 2001 dále posílil a dosáhl podílu 24 % v oborové struktuře. Vyššího podílu než 20 % v oborové struktuře v roce 2002 dosáhl ještě obor zpracování masa včetně drůbeže a výroba nápojů, která stále zůstává perspektivním oborem, zahrnující produkci piva a sladu, destilátů, vín, minerálních vod a nealkoholických nápojů.

43

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 15.2 Zpracování ryb a rybích výrobků 1%

15.3 Zpracování ovoce, zeleniny a brambor 2%

15.1 Výroba masa a masných výrobků 22 %

15.4 Výroba olejů a tuků 5% 15.9 Výroba nápojů 21 %

15.5 Zpracování mléka a výroba zmrzliny 16 % 15.6 Výroba mlýnských výrobků 2%

15.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 24 %

15.7 Výroba krmiv 7%


Obr. 1.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002

1.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Potravinářský sektor po roce 1997 stejně jako v předcházejících letech patří nejen charakterem, ale i objemem produkce, ke klíčovým odvětvím zpracovatelského průmyslu. V roce 2002 většího objemu produkce než potravinářský sektor podle uváděného ukazatele dosahovala Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci

Potravinářský a tabákový průmysl Textilní průmysl Oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Celulózopapírenský průmysl Polygrafický průmysl Koksování a zpracování ropy Chemický a farmaceut. průmysl Gumárenský a plastikář. průmysl Průmysl skla a stavebních hmot Hutnictví a zpracování kovů Kovodělný průmysl Výr. strojů a zařízení Výr. kancel. strojů a počítačů Výr. elektr. strojů a přístrojů Výr. radiov., televiz. a spoj. zaříz. Výr. přístr., regul. a automat. tech. Výr. dvoustopých motor. vozidel Výr. ostat. dopravních zařízení Nábytek a ostat. zprac. průmysl Zprac. druhotných surovin 0

5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%


Graf 1.2 Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2002

44

5

10 %

15

20


vedle zmíněné výroby kovů a kovodělných výrobků ještě výroba dopravních prostředků a výroba elektrických a optických přístrojů, u nichž bylo zaznamenáno rychlejší tempo růstu. Pozici potravinářského sektoru v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2002 podle základních produkčních charakteristik uvádí graf 1.2. Potravinářský sektor se v roce 2002 tržbami za prodej V a S v b.c. na zpracovatelském průmyslu podílel 13,1 %, na přidané hodnotě z výkonů v b.c. 11,2 % a na počtu zaměstnanců 10,7 %. Z nižšího podílu potravinářského sektoru na zpracovatelském průmyslu u přidané hodnoty z výkonů v porovnání s tržbami za prodej V a S lze odvodit signál k prohloubení intenzity strukturálních změn k výrobám s vyšším objemem přidané hodnoty. Nižší podíl počtu zaměstnanců potravinářského sektoru na zpracovatelském sektoru v porovnání s oběma zmíněnými ukazateli, naopak dokládá úsilí výrobců potravin o růst konkurenceschopnosti cestou zvýšení produktivity práce, což je pozitivní trend.

1.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Největšího objemu tržeb za prodej V a S v b.c. bylo dosaženo ve výrobě potravin a nápojů (jak uvádí tabulka 1) za rok 2001 obdobně, jako tomu bylo i v předcházejících letech, dosaženo v podnicích střední velikosti (s 50 až 249 zaměstnanci podle kategorizace EU). U této kategorie podniků byl také vytvořen největší objem přidané hodnoty z výkonů v b.c. a docíleno nejvyšší zaměstnanosti. Za touto kategorií podniků následovaly podle uváděných produkčních charakteristik velké podniky (s 250 až 999 zaměstnanci). V pořadí třetí pozici zaujaly podle prvních dvou produkčních charakteristik velmi velké podniky (s více než 1000 zaměstnanci), které tvoří ve velikostní struktuře podniků nepočetnou skupinu. Pokud jde o zaměstnanost, vyšší počet pracovníků než velmi velké podniky vykazují malé podniky (s 10 až 49 zaměstnanci), které v této oblasti plní významnou úlohu. V těchto malých podnicích a mikro podnicích (0 až 9 zaměstnanců) bylo v roce 2001 dosaženo nejmenšího objemu tržeb za prodej V a S v b.c. a objemu přidané hodnoty v b.c. Tabulka 1.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 15 (mil. Kč, osob)

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

Tržby za prodej V a S v b. c. Přidaná hodnota z výkonů v b. c. Počet zaměstnaných osob

9 760,1 1 668,4 15 087

29 852,5 4 664,3 26 479

95 155,8 16 011,6 47 476

69 344,2 13 073,9 33 638

51 890,1 10 981,9 20 418


Největšího objemu produkce bylo tedy dosahováno u středních, velkých a velmi velkých podniků, které zůstávají páteří potravinářské výroby. Z hlediska zaměstnanosti patří po středních a velkých podnicích třetí pozice malým podnikům, které si z hlediska své funkce na trhu práce, ale i na potravinovém trhu s orientací na jeho sortimentní obohacení zaslouží nezbytnou ochranu a podporu. Podíly velikostních skupin podniků na produkčních charakteristikách v roce 2001 znázorňuje graf 1.3. Produkčně nejvýznamnější tři kategorie podniků (střední podniky 50 až 249 zaměstnanců, velké podniky 250 až 999 zaměstnanců a velmi velké podniky s více než 1000 zaměstnanci ) v roce 2001 realizovaly z celkového objemu dosaženého za výrobu potravin a nápojů: 84,5 % tržeb za prodej V a S v b.c., 86,4 % přidané hodnoty z výkonů v b.c. a zaměstnávaly 71,0 % pracovníků.

45


35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000


Pozn.: údaje v běžných cenách prtamen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 1.3 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2001

1.4. Regionální struktura odvětví Jak je zřejmé z grafu 1.4, nejvýznamnější pozici v regionální struktuře výroby potravin a nápojů v roce 2001 (měřeno vybranými produkčními ukazateli patrnými z tohoto grafu), zaujalo hlavní město Praha, jako největší spotřební centrum. Hlavní město Prahu v produkčních charakteristikách v roce 2001, stejně Tržby za V a S


Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

10

20 %

30

0

10

20

30

0

%


Graf 1.4 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2001

46

10

20

%

30


jako v roce 2000, následoval Středočeský kraj, který se na dodávkách do hlavního města významně podílel. Třetí pozici podle produkčních charakteristik v územní struktuře zaujal Jihomoravský kraj, který představuje významnou surovinovou základnu pro výrobu potravin. Další kraje při použití vybraných produkčních charakteristik, tj. těch, které uvádí zmíněný graf 1.4, nedosahovaly v územní struktuře výroby potravin a nápojů v roce 2001 podílu alespoň 10 %. Nejmenší zastoupení v regionální struktuře výroby potravin a nápojů ze všech čtrnácti krajů zaujal v roce 2001 Karlovarský a Liberecký kraj.

1.5. Hlavní ekonomické ukazatele 1.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj u hlavních skupin potravinářských výrobků a nápojů v letech 1997 až 2002 je zřejmý z tabulky č. 1.2, která uvádí meziroční indexy u zmíněných výrobků v uvedených letech. Tabulka 1.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

SKP 15

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01*

93,4 102,7 103,2 115,5 104,5 97,0 89,0 105,7 106,7

97,5 102,0 96,8 93,6 97,6 89,2 86,1 102,3 103,6

112,5 100,7 99,3 105,7 103,4 101,4 121,0 103,8 104,5

100,3 110,2 100,5 100,0 105,2 102,6 104,2 102,1 103,6

86,5 106,8 98,5 100,7 99,8 97,0 88,7 99,0 103,5

101,1

98,1

106,8

102,7

96,3

* Předběžná hodnota, x – nevykazuje se Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Ze shora uvedené tabulky č. 2.2 je patrno, že ceny potravin a nápojů po roce 1997 kolísaly, a to v obou směrech, přičemž nejvyšší nárůst nastal v roce 1999 (meziroční index dosáhl 106,8), zatímco nejvyšší pokles nastal v roce 2002 (meziroční index 96,3). Uvedený pokles cen v roce 2002 se týkal většiny potravinářských výrobků a nejnižší index byl vykázán ve výrobě masa a masných výrobků včetně drůbeže, což se odrazilo i ve zhoršení ekonomické situace výrobců těchto výrobků, ale i výrobců příslušných agrárních surovin. Cenový růst v roce 2002 nastal pouze u zpracovatelů ryb v souvislosti se srpnovými povodněmi a u výrobců nápojů, kteří zvýšené náklady zčásti promítly do cen. Nepatrný růst v roce 2002 byl také zaznamenán u výrobků tukového průmyslu. 1.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik, vyjádřený v tržbách za prodej V a S v b.c., přidanou hodnotou z výkonů v b.c. a počtem zaměstnaných osob je patrný z níže uvedených tabulek č. 1.3, 1.4 a 1.5.

47

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 1.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 15.1 OKEČ 15.2 OKEČ 15.3 OKEČ 15.4 OKEČ 15.5 OKEČ 15.6 OKEČ 15.7 OKEČ 15.8 OKEČ 15.9

53 928,3 5 1 252,3 6 055,9 12 072,8 33 785,6 9 051,0 22 815,3 57 096,2 41 941,0

3 986,3 2 092,9 4 399,3 12 430,8 37 011,4 8 252,5 20 917,0 57 905,9 42 362,4

51 205,6 1 424,5 6 092,8 11 752,9 35 791,2 8 609,1 17 183,9 54 286,4 44 413,4

47 933,2 1 036,8 6 954,4 11 024,4 37 672,1 7 882,4 18 342,6 55 122,4 47 681,0

56 071,2 2 067,1 5 754,6 12 570,2 39 819,7 8 827,8 22 702,1 57 707,3 50 482,7

52 673,3 1 835,0 6 200,0 12 484,8 39 903,3 5 060,1 18 495,4 58 301,6 52 885,7

OKEČ 15

237 998,4

239 358,5

230 759,8

233 649,3

256 002,7

247 839,2

x 100,0 x 100,0

100,6 100,6 95,9 95,9

96,4 97,0 99,8 95,7

101,3 98,2 97,3 93,1

109,6 107,6 103,5 96,4

96,8 104,1 99,1 95,5



Tabulka 1.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


8 039,2 146,7 1 427,3 1 406,2 3 736,6 1 342,0 2 918,2 13 549,0 11 613,1

6 121,9 912,0 933,0 1 211,6 3 772,4 1 221,0 3 197,3 12 337,9 11 175,2

6 760,6 656,1 1 185,9 1 339,2 3 173,2 1 293,8 2 747,0 14 781,6 12 307,8

5 483,0 134,0 1 480,3 1 104,6 4 183,2 1 167,3 2 885,9 13 923,2 13 000,8

6 888,7 281,9 1 243,8 920,3 4 500,8 1 254,7 3 206,6 14 695,3 13 408,0

7 348,5 275,2 1 233,8 971,1 3 232,4 1 163,5 2 606,6 14 618,5 15 771,6

OKEČ 15

44 178,3

40 882,3

44 245,2

43 362,3

46 400,1

47 221,2

x 100,0 x 100,0

92,5 92,5 84,4 84,4

108,2 100,2 108,3 91,4

98,0 98,2 101,3 92,6

107,0 105,0 94,0 87,0

101,8 106,9 94,5 82,3



Tabulka 1.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001


35 709 1 234 6 031 4 032 15 436 4 309 12 299 64 678 26 825

33 947 953 4 737 3 933 15 308 3 748 10 055 65 190 24 606

33 794 996 4 401 3 450 14 388 4 311 8 725 61 291 23 294

28 186 1 004 5 271 3 152 14 462 4 438 8 134 58 108 21 367

28 524 1 040 4 277 3 383 13 680 4 050 7 908 59 776 20 460

30 487 796 4 301 3 596 13 786 3 708 7 626 61 163 19 208

170 553

162 477

154 650

144 122

143 098

144 671

x 100,0

95,3 95,3

95,2 90,7

93,2 84,5

99,3 83,9

101,1 84,8

OKEČ 15 meziroční index kumulovaný index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

48

2002*

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA % 120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

Počet zaměstnaných osob OKEČ 15

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

Tržby za V a S OKEČ 15

2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

Přidaná hodnota z výkonů OKEČ 15

2000

2001

2002*

Přidaná hodnota z výkonů ZP

* Předběžná hodnota Pozn.: údaje ve s. c. roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 1.5 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 1997 – 2002

49


Zatímco celý zpracovatelský průmysl dosáhl v letech 1997 až 2002 tržeb za prodej V a S v b.c. poměrně značného nárůstu (kumulovaný index 139,1), ve výrobě potravin a nápojů bylo dosaženo při meziročním poklesu v roce 1999 a v roce 2000 za sledované období podstatně nižší dynamiky. Kumulovaný index za OKEČ 15 dosáhl hodnoty 104,1. Uvedený vývoj souvisí jak s charakterem potravinářských výrobků, u nichž je obvykle dosahováno nižších temp růstu v porovnání s některými jinými druhy spotřebního zboží. U tržeb za prodej V a S ve s.c. v letech 1997 až 2002 docházelo prakticky stále pouze k jejich poklesu (tabulka 1.3). Poněkud příznivějšího výsledku ve výrobě potravin a nápojů v porovnání s vývojem tržeb za prodej V a S v b.c. bylo dosaženo v dynamice vývoje přidané hodnoty z výkonů v b.c. v letech 1997 až 2002, když kumulovaný index za uvedenou periodu dosáhl výše 106,9 i když vývoj v jednotlivých letech značně kolísal. Nejvyšší úroveň přidané hodnoty z výkonů a trvalou dynamiku růstu od roku 1999 vykazuje výroba nápojů. Při meziročním kolísání v jednotlivých letech, celkový trend přidané hodnoty z výkonů ve s.c. je za celé odvětví sestupný (tabulka 1.4). Počet zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu a v jeho rámci i ve výrobě potravin a nápojů se v letech 1997 až 2002 redukoval (tabulka 1.5). Zatímco u zpracovatelského průmyslu činí kumulovaný index za toto období 91,7, pak ve výrobě potravin a nápojů klesl tento index na hodnotu 84,8. Pozitivní tendencí v redukci počtu zaměstnaných osob vykazují všechny potravinářské výrobní obory. Po vstupu do EU, za předpokladu posílení konkurenceschopnosti výrobců potravin a nápojů a převzetí produkce úspěšnými firmami za výrobce, jež trh opustí, by ve vývoji produkčních charakteristik nemělo dojít k výraznému zlomu. Sestupný trend lze očekávat ve vývoji počtu zaměstnaných osob, což je v zájmu růstu produktivity práce. Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik ve výrobě potravin a nápojů a v celém zpracovatelském průmyslu znázorňuje graf 1.5. Vývoj nákladů celkem v b.c. u výroby potravin a nápojů v letech 1997 až 2002 ukazuje tabulka 1.6 a vývoj osobních nákladů v b.c. za stejný sektor a časové období tabulka 1.7. Tabulka 1.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 15.1 OKEČ 15.2 OKEČ 15.3 OKEČ 15.4 OKEČ 15.5 OKEČ 15.6 OKEČ 15.7 OKEČ 15.8 OKEČ 15.9 OKEČ 15 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

72 004,6 1 970,1 8 633,3 15 216,7 43 418,3 11 605,5 39 426,1 77 975,0 57 540,4

71 004,8 2 773,2 6 755,3 17 616,1 48 269,0 9 535,3 38 071,5 82 149,5 60 729,9

67 279,4 2 715,0 8 062,4 19 129,4 46 562,8 10 416,9 32 182,3 81 973,1 63 048,1

63 768,0 1 423,7 8 274,4 18 142,7 48 172,1 10 521,3 33 681,7 86 984,8 67 730,9

72 336,0 2 328,0 7 509,5 16 985,0 48 368,0 11 451,3 39 525,3 75 619,3 69 601,5

74 549,5 2 304,0 7 444,9 18 603,7 52 518,0 10 087,5 7 620,2 75 740,3 64 270,0

327 790,0

336 904,6

331 369,4

338 699,6

343 723,9

343 138,1

x 100,0

102,8 102,8

98,4 101,1

102,2 103,3

101,5 104,9

99,8 104,7


Vývoj nákladů celkem v b.c. v průběhu let 1997 až 2002 (tabulka 6) u výroby potravin sice kolísal, ale celkový trend je vzestupný (kumulovaný index 104,7). Růst za hodnocené období nastal u pěti výrobních oborů a pouze a u čtyř výrobních oborů se podařilo náklady celkem racionalizovat. Snížení nákladů celkem nastalo především u oborů, které vlivem konkurence zúžily výrobní základnu u nichž probíhá proces výrobní koncentrace a konsolidace (mlýnská a škrobárenská výroba, výroba hotových krmiv, zpracování ovoce, zeleniny a brambor a další výroby). Růst nákladů celkem převažuje proto, že rozhodující kategorií ve výrobě potravin jsou zejména střední podniky. Z hlediska velikosti výrobců, pokles nákladů celkem za hodnocené období nastal u kategorie podniků s 20 až 99 zaměstnanci (kategorizace ČSÚ) a u firem s 0 až 9 zaměstnanci a 250 až 999 zaměstnanci resp. 1000 a více zaměstnanci, tj. u mikro podniků a velkých a velmi velkých podniků. Z porovnání růstu nákladů celkem v b.c. ve výrobě potravin a vývoji v celém zpracovatelském průmyslu vyplývá, že tento růst byl za celý posledně zmíněný sektor strmější. 50

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA Tabulka 1.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000


4 961,2 151,2 870,0 869,5 2 420,0 616,2 2 015,2 9 192,1 5 066,9

5 150,9 137,4 686,9 844,4 2 646,1 629,7 1 946,3 9 330,8 5 177,8

5 234,4 164,8 728,6 906,7 2 646,9 796,3 1 839,3 9 262,1 5 319,8

OKEČM 15

26 162,3

26 550,3

x 100,0

101,5 101,5

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

2001

2002*

4 609,1 162,4 829,9 884,5 2 676,7 837,2 1 812,9 9 521,2 5 299,3

5 016,2 193,2 774,3 1 012,3 2 831,7 837,7 1 971,3 10 327,7 5 667,3

5 752,6 191,0 829,5 1 103,7 3 083,2 856,9 2 170,0 11 298,5 5 806,7

26 898,9

26 633,2

28 631,7

31 092,1

101,3 102,8

99,0 101,8

107,5 109,4

108,6 118,8


Dynamika růstu osobních nákladů v b.c. ve výrobě potravin a nápojů (jejich podíl tvoří zhruba 9 % z celkových nákladů) byla větší než u nákladů celkem v b.c. azmíněné osobní náklady (tabulka 8) byly jednou ze složek, která tlačila na zvyšování nákladů. Osobní náklady v b.c. vzrostly u všech potravinářských výrobních oborů s výjimkou jednoho – zpracování ovoce, zeleniny a brambor. Osobní náklady celkem vzrostly u všech kategorií podniků, a to jak podle klasifikace ČSÚ, tak podle třídění EU. Za celý zpracovatelský průmysl byl však zaznamenán za hodnocené období u dříve zmíněného ukazatele vyšší vzestup, když kumulovaný index dosáhl výše 132,2, zatímco ve výrobě potravin a nápojů dosáhl hodnoty 118,8. 1.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů v b.c. na zaměstnance v letech 1997 až 2002 u výroby potravin a nápojů ukazuje tabulka 1.8 a v tabulce 1.9 je zachycen podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě u téže výroby v uvedených letech. Tabulka 1.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999 200,1 658,7 269,5 388,2 220,5 300,1 314,8 241,2 528,4

2000 194,5 133,5 280,8 350,4 289,3 263,0 354,8 239,6 608,5

2001 241,5 271,1 290,8 272,0 329,0 309,8 405,5 245,8 655,3

2002*


225,1 118,9 236,7 348,8 242,1 311,4 237,3 209,5 432,9

180,3 957,0 197,0 308,1 246,4 325,8 318,0 189,3 454,2

241,0 345,7 286,9 270,1 234,5 313,8 341,8 239,0 821,1

OKEČ 15

259,0

251,6

286,1

300,9

324,3

326,4


x 100,0 x 100,0

97,1 97,1 88,6 88,6

113,7 110,5 113,7 100,8

105,2 116,2 108,7 109,5

107,8 125,2 94,7 103,7

100,7 126,0 93,5 97,0

* Předběžná hodnota, stále ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

51

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 1.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (–)

1997

1998

1999

2000

2001


0,610 1,026 0,555 0,380 0,549 0,461 0,471 0,605 0,417

0,644 0,581 0,586 0,375 0,559 0,475 0,424 0,616 0,435

0,640 0,610 0,513 0,377 0,596 0,539 0,458 0,549 0,397

0,674 1,394 0,513 0,410 0,530 0,664 0,461 0,601 0,384

0,623 0,684 0,606 0,524 0,561 0,616 0,462 0,586 0,396

0,693 0,690 0,631 0,515 0,740 0,716 0,599 0,615 0,328

OKEČ 15

0,528

0,538

0,513

0,526

0,529

0,544


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*

Produktivita práce z PH z výkonů OKEČ 15 Produktivita práce z PH z výkonů ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 15 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z PH z výkonů ve s. c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b. c. Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 1.6 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 1997 – 2002

52

2002*


Z vývoje uvedeného v tabulce 1.8 vyplývá příznivý trend u produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů v b.c. od roku 1999, a to jak za celou výrobu potravin a nápojů, tak i když s rozdílnou intenzitou, u všech jejích výrobních oborů s výjimkou zpracování mléka, kde byla v roce 2002 zaznamenána i nejnižší hodnota hodnoceného ukazatele v rámci potravinářského průmyslu. Nejvyšší hodnoty ve zmíněném roce u hodnoceného ukazatele bylo docíleno ve výrobě nápojů (821,1 tis. Kč na zaměstnance). Pokud jde o faktory ovlivňující produktivitu práce, pak k nim patří velikost podniku, kdy s velikostí podniku, podle dostupných údajů, roste i produktivita práce. Jak ukazuje graf 1.6, ještě příznivějšího trendu, než ve výrobě potravin, bylo u produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů v b.c. dosaženo v hodnocených letech ve zpracovatelském průmyslu jako celku. Ve s.c. se výroba potravin a nápojů výrazně liší od zpracovatelského průmyslu tím, že u této výroby produktivita práce z přidané hodnoty v hodnocených letech klesla, zatímco u zpracovatelského průmyslu jako odvětví vzrostla. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. ve výrobě potravin a nápojů při oborové diferenciaci od roku 2000 roste a nejvyšších hodnot dosahuje u firem s 0 až 19 zaměstnanci (kategorizace ČSÚ) resp. s 10 až 49 zaměstnanci (třídění EU), tj. v malých podnicích. Mírně menší tempo růstu osobních nákladů, než u výroby potravin bylo zaznamenáno v hodnocených letech za odvětví zpracovatelského průmyslu jako celku (graf 1.6). Po vstupu do EU s rostoucí konkurencí lze očekávat další růst jak produktivity práce, tak osobních nákladů ve výrobě potravin a nápojů v závislosti na kvalitě materiálových vstupů a technologické modernizaci, výrobní koncentraci a celkové konsolidaci rozhodujících výrobních oborů. 1.5.4. Tuzemská spotřeba 1.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby v b.c., tj. v hodnotovém vyjádření, od roku 1999 do roku 2002 u hlavních skupin potravinářských výrobků a nápojů a u organizací hodnoceného sektoru, ukazují tabulky 1.10 a 1.11. Tabulka 1.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*

SKP 15.1 SKP 15.2 SKP 15.3 SKP 15.4 SKP 15.5 SKP 15.6 SKP 15.7 SKP 15.8 SKP 15.9

44 559,6 3 394,5 7 274,1 13 853,4 27 099,0 8 338,6 15 885,2 47 559,3 36 739,6

46 990,2 3 857,0 7 386,3 17 144,9 27 350,8 9 297,2 16 320,5 45 761,2 38 220,8

52 764,5 4 568,7 7 415,5 21 126,9 29 471,7 9 621,1 18 728,4 46 330,5 37 853,4

50 320,7 4 079,8 8 265,9 21 694,7 32 449,4 6 131,8 15 642,4 45 890,2 39 696,3

204 703,3

212 328,9

227 880,7

224 171,2

x 100,0

103,7 103,7

107,3 111,3

98,4 109,5

SKP 15 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

1.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Z tabulky 1.10 týkající se tuzemské spotřeby potravinářských výrobků a nápojů (SKP 15) je zřejmý růst spotřeby v letech 2000 a ještě výraznější v roce 2001 u všech zmíněných podskupin potravinářských výrobků bez nápojů. V roce 2002 naopak nastal pokles tuzemské spotřeby za celou skupinu 15 a pět jejích podskupin. K růstu spotřeby v roce 2002 došlo u zpracovaného ovoce, zeleniny a brambor, výrobků tukového průmyslu, mléka a mléčných výrobků, což souvisí i s růstem hmotné spotřeby těchto, posledně zmíněných výrobků (zhruba z 215 na 220 kg./obyv./rok bez másla) a také u skupiny nápojů. Celková tendence spotřeby v hodnotovém vyjádření v b.c. u hodnocené skupiny výrobků je v letech 1999 až 2002 vzestupná a kumulovaný index činí 109,5. 53

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 1.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 15.1 OKEČ 15.2 OKEČ 15.3 OKEČ 15.4 OKEČ 15.5 OKEČ 15.6 OKEČ 15.7 OKEČ 15.8 OKEČ 15.9 OKEČ 15 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1999

2000

2001

2002*

51 059,2 1 494,1 129,3 11 537,4 36 712,5 8 649,4 17 762,7 57 489,0 46 725,4

47 986,7 1 088,1 7 207,5 10 461,3 37 736,1 7 565,3 19 160,5 58 408,3 49 586,5

56 169,3 2 097,8 5 872,5 12 661,8 39 137,2 8 573,5 23 678,9 59 402,5 51 021,3

52 755,7 1 881,2 6 020,5 11 909,5 39 812,5 5 148,0 19 240,1 60 027,9 52 761,0

231 559,0

239 200,3

258 614,8

249 556,4

x 100,0

103,3 103,3

108,1 111,7

96,5 107,8


Obdobná tendence vyplývá i z tabulky 1.11, týkající se spotřeby organizací patřících do OKEČ 15, když kumulovaný index za léta 1999 až 2002 činil 107,8.

1.6. Zahraniční obchod 1.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s potravinářskými výrobky a nápoji v b.c. v letech 1997 až 2002 ukazuje tabulka 1.12, a to samostatně za vývoz, dovoz a saldo v členění podle hlavních skupin zmíněných výrobků. Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti potravinářského odvětví v letech 1999 až 2002 je zachycen v tabulce 1.13. Pro vývoz potravinářských výrobků a nápojů v letech 1997 až 2002 je charakteristické kolísání meziročních indexů, přičemž celkový trend je vzestupný, když nejvyšší objem vývozu byl zaznamenán v roce 2001. Obdobný trend vykazuje i vývoz dříve zmíněných výrobků do EU. Největší objem vývozu je realizován ze skupiny tzv. ostatních výrobků, což se týká především cukrovinek, dále jsou to nápoje (pivo a slad) a mléčné výrobky. Objem dovozu u skupiny potravinářských výrobků a nápojů v letech 1997 až 2002 celkově i do EU rostl. Největší objem dovozu se realizuje ve skupině tzv. ostatních výrobků, jako je káva a čaj, koření, kakao aj. a dále u skupiny rostlinných a živočišných tuků a olejů. Celkové saldo zahraničního obchodu s potravinářskými výrobky a nápoji i saldo zahraničního obchodu do zemí EU je záporné a v průběhu let 1997 až 2002 nastalo další zhoršení. Celková záporná bilance obchodu se zmíněnými výrobky s EU dosáhla v roce 2002 téměř 14 mld. Kč (tabulka 12). V průběhu let 1997 až 2002 je netto – vývoz dosahován pouze u skupin nápojů a mlékárenských výrobků. U mlékárenských výrobků je vývoz podporován za účasti státu. Uvedené tendence včetně vývoje exportní výkonnosti a dovozní náročnosti (zhruba na úrovni 10 %, jak uvádí tabulka 13) budou u skupiny potravinářských výrobků a nápojů zřejmě pokračovat i po vstupu do EU, která je pro současný zahraniční obchod těmito výrobky rozhodující, přičemž půjde o obchodování na jednotném trhu a ryzí zahraniční obchod se bude odehrávat se třetími zeměmi. Významným faktorem příznivě ovlivňujícím exportní výkonnost jsou zejména značkové potravinářské produkty a nápoje. Celkový objem obchodní výměny u potravinářských komodit bude mít tendenci dále růst. Ve vývoji dovozních cen lze očekávat určité zvýšení po vstupu do EU u komodit, kde EU uplatňuje celní bariéry ve vztahu k třetím zemím (rybí produkty aj.) a u vývozních cen jejich vyšší hladinu u komodit, schopných konkurence, což jsou většinou výše zmíněné výrobky (čokoládové cukrovinky, některé druhy nápojů resp. mléčných výrobků apod.). 54

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA Tabulka 1.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil.Kč) SKP

1997

1998

1999


2 678,2 130,2 1 956,9 2 442,5 5 368,8 582,1 299,0 8 425,5 5 723,0

3 365,4 128,1 1 691,5 2 492,0 5 838,9 620,7 403,1 8 953,7 5 644,8

27 606,2 x 8 062,1 x

SKP 15 Meziroční index z toho EU Meziroční index

2000

2001

2002*

2 442,6 117,4 1 585,8 2 126,6 5 548,0 831,3 357,0 7 399,8 5 359,5

2 815,4 189,4 1 684,3 2 185,7 6 731,8 1 256,5 511,2 10 001,6 6 953,3

3 905,6 247,8 1 756,9 2 418,7 7 800,7 1 147,1 854,1 12 467,4 7 146,7

3 547,2 210,8 1 590,6 1 696,5 5 415,4 1 070,7 819,4 12 654,5 7 393,4

29 138,2

25 768,0

32 329,2

37 745,0

34 398,5

105,5 8 011,8 99,4

88,4 8 404,7 104,9

125,5 11 013,7 131,0

116,8 12 853,6 116,7

91,1 12 081,8 94,0

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


3 273,3 2 757,3 4 491,3 5 553,8 2 021,6 1 609,0 1 845,4 10 665,2 3 141,7

4 180,8 2 760,1 4 642,6 6 033,3 2 185,0 1 953,0 1 899,4 12 479,1 2 519,7

3 635,7 2 438,6 4 538,3 5 102,9 2 611,1 1 982,9 1 950,7 13 766,0 2 856,8

4 575,9 2 705,6 4 534,7 6 111,5 2 736,8 2 244,0 1 991,8 15 767,5 3 542,4

4 631,8 3 160,3 4 587,4 7 088,7 3 135,5 1 998,3 2 234,7 16 835,5 3 972,8

4 983,1 2 820,4 4 916,6 7 046,1 3 656,2 2 175,6 2 328,5 16 150,2 4 109,5

SKP 15

35 358,6

38 653,0

38 883,0

44 210,2

47 645,0

48 186,2

Meziroční index z toho EU Meziroční index

x 19 813,6 x

109,3 21 609,5 109,1

100,6 21 002,8 97,2

113,7 23 174,4 110,3

107,8 25 252,0 109,0

101,1 26 068,5 103,2

Saldo (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


–595,1 –2 627,1 –2 534,4 –3 111,3 3 347,2 –1 026,9 –1 546,4 –2 239,7 2 581,3

–815,4 –2 632,0 –2 951,1 –3 541,3 3 653,9 –1 332,3 –1 496,3 –3 525,4 3 125,1

–1 193,1 –2 321,2 –2 952,5 –2 976,3 2 936,9 –1 151,6 –1 593,7 –6 366,2 2 502,7

–1 760,5 –2 516,2 –2 850,4 –3 925,8 3 995,0 –987,5 –1 480,6 –5 765,9 3 410,9

–726,2 –2 912,5 –2 830,5 –4 670,0 4 665,2 –851,2 –1 380,6 –4 368,1 3 173,9

–1 435,9 –2 609,6 –3 326,0 –5 349,6 1 759,2 –1 104,9 –1 509,1 –3 495,7 3 283,9

SKP 15

–7 752,4

–9 514,8

–13 115,0

–11 881,0

–9 900,0

–13 787,7

–11 751,5

–13 597,7

–12 598,1

–12 160,7

–12 398,4

–13 986,7

z toho EU


Tabulka 1.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 15 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002

Exportní výkonnost Dovozní náročnost

8,0 11,1

9,1 11,4

9,5 10,5

9,8 10,5


55


1.6.2. Aktivní zušlech ovací styk Tabulka 1.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 15 (%) Význam AZS

1999

2000

2001

2002

podíl AZS na obratu

6,7

9,2

11,1

10,4

podíl AZS na vývozu

10,8

13,4

17,0

17,5


Jak uvádí tabulka 1.14, podíl aktivního zušlechovacího styku na obratu potravinářských výrobků a nápojů se v letech 1999 až 2002 pohyboval zhruba na úrovni 10 % a na vývozu tento podíl vzrostl na více jak 17 %. V některých jiných sektorech zpracovatelského průmyslu je zmíněný podíl vyšší, což je však dáno výhodností při jeho uplatnění v těchto dalších zpracovatelských sektorech. Teritoriální rozmístění zahraničního obchodu za rok 2002 u potravinářských komodit znázorňuje graf 1.7, a to samostatně u vývozu a dovozu za 8 rozhodujících zemí. 1.6.3. Teritoriální zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2002 Slovensko 25 % Německo 17 %

Polsko 13 %

Ostatní 28 %

Ma arsko 4% Rakousko 4% V. Británie 3%

Nizozemsko 3% Rusko 3%

Dovozní teritoria v roce 2002

Ostatní 33 % Slovensko 11 %

Nizozemsko 4%

Německo 24 % Francie 4%

Itálie 5%

Polsko 9% Rakousko 5% Ma arsko 5%


Graf 1.7 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2002 – SKP 15

56


Největší podíl vývozu potravinářských komodit v roce 2002, jak uvádí graf 7, směřoval jako již tradičně na Slovensko (25 %) a o něco nižší podíl je vykazován u sousedního Německa (17 %) a rovněž Polska (13 %). Ostatní země vykazují podíl vývozu u potravinářských komodit nižší než 5 %. Největší podíl dovozu hodnocených komodit přichází do ČR, jak ukazuje zmíněný graf z Německa (24 %), druhou pozici zaujímá Slovensko (11 %) a třetí Polsko (9 %). Ostatní země se na dovozu potravinářských komodit podílejí 5 a méně procenty.

1.7. Investice Vývoj objemu hmotných a nehmotných investic v b.c. a ve s.c. do výroby potravin a nápojů v letech 1997 až 2002 uvádí tabulka 1.15. 1.7.1. Hmotné a nehmotné investice Tabulka 1.15Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 15) (mil. Kč, %) Investice celkem v b. c. z toho dovoz Investice do strojního zařízení v b. c. Investice celkem v s. c. Investice do strojního zařízení v s. c.

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

13 680 14 858 11 480 11 091 11 970 13 183 3 106 3 778 3 905 3 342 3 337 3 001 8 067 8 668 7 281 7 438 7 718 8 996 11 537 12 375 9 449 9 094 9 726 11 034 7 327 7 816 6 531 6 666 6 941 8 368

108,6 121,6 107,5 107,3 106,7

77,3 103,4 84,0 76,4 83,6

96,6 85,6 102,2 96,2 102,1

107,9 99,9 103,8 103,8 106,9

110,1 89,9 116,6 113,4 120,6

s. c. průměr r. 1994 = 100 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Z údajů v tabulce 1.15 vyplývá, že největší rozsah investic v b.c. i ve s.c. do výroby potravin a nápojů byl realizován v letech 1997 až 1998 a dále opět v roce 2002, a to v souvislosti se vstupem ČR do EU a přechodem na standardy této unie. Zejména se to týká investic do strojního zařízení, které se na celkovém objemu investic v b.c. podílejí zhruba 68 % a ve s.c. dokonce 76 %. Část investic do výroby potravin a nápojů byla v průběhu sledovaných let zajišována z dovozu. V roce 2002 podíl těchto investic na celkových investicích do zmíněné výroby činil 23 %. 1.7.2. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic ve výrobě potravin a nápojů v ČR a tuzemských v zahraničí ke konci let 1997 až 2001 ukazuje tabulka 1.16 a graf 1.8 uvádí porovnání těchto investic s celým zpracovatelským průmyslem. Tabulka 1.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 15 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997

k 31. 12. 1998

k 31. 12. 1999

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

31 167,1 136,9

25 472,7 255,9

32 990,4 529,8

31 424,5 338,3

36 374,5 704,0


Trvalým přílivem stav přímých zahraničních investic ve výrobě potravin a nápojů v ČR roste a zvyšuje se i stav tuzemských investic v této výrobě v zahraničí (tabulka 1.16). V posledních letech však příliv přímých zahraničních investic spíše směřuje do dalších odvětví (v rámci zpracovatelského průmyslu je to zejména strojírenství a mimo něj jde o telekomunikace či peněžnictví) a podíl potravinářského sektoru na celkovém přílivu postupně klesá. Význam přílivu přímých zahraničních investic do odvětví 15 a jeho 57


200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001

Přímé zahraniční investice OKEČ 15 Přímé zahraniční investice ZP

% 600

400

200

0 1997

1998

1999

2000

2001

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 15 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB

Graf 1.8 Tuzemské a zahraniční investice

jednotlivých výrobních oborů a podniků, zejména přispívá k jejich konsolidaci a výrobní koncentraci. Další vývoj u přílivu přímých zahraničních investic do výroby potravin a nápojů je obtížné předvídat, ale bude souviset s konkurenceschopností tohoto sektoru a celkovým ekonomickým rozvojem v tuzemsku i v zahraničí.

1.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Vývoj exportu od roku 1997 do roku 2001 ze zemí CEFTA a z toho z ČR za potravinářské výrobky a nápoje ukazuje tabulka 1.17. Objem produkce potravinářských výrobků a nápojů vyvezených ze zemí CEFTA v roce 2001 do EU výrazně vzrostl i když tato tendence je zřejmá již od roku 1999. V případě ČR, jak ukazují meziroční indexy, tato vzestupná tendence se projevuje již od roku 1998. Také indexy uvedené ve shora zmíněné tabulce 17 dokládají, že ČR u těchto komodit dosahuje vyššího tempa růstu, než vykazují země CEFTA jako celek. 58

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA Tabulka 1.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 15 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997

1999

2000

2001*

2 040 325

2 038 298

2 098 102

2 282 817

2 898 753

x

99,9

102,9

108,8

127,0

189 236

191 118

212 882

273 149

368 595

x

101,0

111,4

128,3

134,9

Meziroční index z toho z ČR

1998

Meziroční index * Pozn: rok 2001 uváděn v tis. EUR Pramen: EUROSTAT

Posilování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu je podniky i státní správou věnována značná pozornost. Ministerstvo zemědělství k podpoře zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu a výrobců krmiv (OKEČ 15.7) vyhlásilo podpůrný program. Jde o usnadnění přístupu českých potravinářských (krmivářských) podniků na evropský trh získáním mezinárodně uznávaných certifikátů řízení jakosti a environmentálního managementu ISO 9 000, ISO 14 000, popř. obnovení nebo reakreditace na vyšší stupeň. Dále jde o zvyšování úrovně zdravotní nezávadnosti potravin (krmiv) a hygieny provozu potravinářských (krmivářských) podniků podporou provedení potřebných technických opatření v návaznosti na zpracovaný systém kritických bodů (HCCP). V roce 2002 byly také poskytnuty dotace na zmírnění škod způsobených povodní u podnikatelských subjektů potravinářského průmyslu, zjištěných na stavbách a technologiích (do 25 %). K podpoře malých a středních podniků, které jsou konkurencí nejvíce ohroženy, zajišuje dlouhodobě podporu Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím ČMZRB. Dále se na potravinářské firmy vztahují některé další podpůrné programy. Jde o programy fondu SAPARD, PGRLF resp. další. Současná situace v sektoru je rozdílná podle oborů. V rámci jednotlivých oborů jsou produkovány jak méně zpracované výrobky, tak produkty vyššího stupně zpracování. Obory prvního stupně zpracování agrárních komodit a obory druhého stupně zpracování dosud ve výrobní struktuře sektoru zaujímají zhruba obdobnou proporci. Pozitivní je celkový trend růstu produktivity práce, dosahovaný především poklesem počtu zaměstnaných osob. Přesto však úrovně průmyslově vyspělých zemí nebylo docíleno a postupně budou z odvětví odcházet další zaměstnanci, a to zejména z kapacit, které postupně ukončí činnost. Druhový i jakostní sortiment potravin se vlivem inovačních aktivit založených na přizpůsobení se požadavkům spotřebitelů stále rozšiřuje. Rozšiřování sortimentu je však velmi diferencováno podle jednotlivých výrob i firem dodávajících na tuzemský či zahraniční trh. Tradiční lahůdky však ve výrobních programech podniků zůstávají zachovány. Inovační schopnost odvětví a využití výzkumu a technologického rozvoje vč. zavádění informačních a komunikačních technologií je však závislá na rozsahu finančních zdrojů, které jsou do značné míry omezeny resp. jsou přednostně použity pro zvyšování úrovně zdravotní nezávadnosti potravin.

1.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Konsolidace odvětví výroby potravin a nápojů a posilování konkurenceschopnosti tohoto odvětví pro plné uplatnění na trhu EU i nadále probíhá. Konkurence mezi podniky odvětví je poměrně velmi ostrá a vede podnikatelské subjekty k výrobní koncentraci a kapitálovému propojování. Jednou z hlavních priorit je harmonizace potravinové legislativy s předpisy ES a jejich implementace v podnikatelské praxi. Základem potravinové legislativy je zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů v platném znění. Dalším významným předpisem je zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů jehož cílem bylo zejména – dosáhnout provázanosti kompetencí s ostatními dozorovými orgány: Českou obchodní inspekcí (ČOI), Státní veterinární správou (SVS) a orgány ochrany veřejného zdraví v dozorované oblasti a upravit kontrolní činnost v souladu s komunitárním právem. Pokud jde o prováděcí předpisy k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích, většina jich byla vydána ještě v roce 1997 v návaznosti na zákon a následně novelizována. V posledním období probíhá další kolo novelizací, a to jak zmíněného zákona, tak vyhlášek k tomuto zákonu, s cílem dovršit transpozici nových 59


předpisů ES do potravinového práva ČR, přičemž řada předpisů ES byla transponována již v předcházejícím období. Potravin se týká i legislativa patřící do kompetence Ministerstva zdravotnictví, a to jak ve vazbě na shora zmíněný zákon o potravinách a tabákových výrobcích, tak zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Pro potraviny živočišného původu je dalším stěžejním předpisem zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon ), v platném znění, když poslední novela z roku 2003 (zákon č. 131/2003 Sb.) spolu s novelizovanými prováděcími předpisy znamená dokončení harmonizace v uvedené právní oblasti. V následujícím období bude nezbytné, aby novelizovaná legislativa byla po 1. 7. 2003 v průběhu následujících 6–ti měsíců implementována ve velkých závodech zpracovávajících zemědělskou produkci živočišného původu, aby si tak zajistily možnost účasti na trhu EU. V roce 2002 bylo také novelizováno vinařské právo, a to zákonem č. 50/2002 Sb., kterým se změnil zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů ve znění pozdějších předpisů. Novela zmíněného zákona vytváří základ nového samofinancovatelného systému podpor ve vinohradnictví a vinařství v ČR v souvislosti s přípravou na vstup do EU, a to s využitím tzv. Vinařského fondu. V zájmu ochrany životního prostředí ve smyslu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci – IPPC) byla v roce 2002 řešena problematika doplnění seznamu potravinářských podniků spadajících pod ustanovení tohoto zákona a též systém hodnocení způsobilosti podniků k udělení integrovaného povolení pro příslušná zařízení v potravinářském průmyslu. Z hlediska perspektiv výroby potravin a nápojů bude významným faktorem objem výdajů na výzkum a vývoj. Největšího objemu od roku 1997 dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v uvedeném odvětví 15 v roce 1998 (173 mil. Kč). V roce 2001 tyto výdaje dosáhly jedné z nejmenších částek, a to 66 mil. Kč. Změna v roce 2001 však nastala v objemu státních zdrojů na výzkum a vývoj, který představoval 15 mil. Kč, což je 23 % z dříve uvedené částky. Pokud jde o podíl výroby potravin a nápojů na výdajích na výzkum a vývoj v roce 2001 z celého zpracovatelského průmyslu, pak tvoří pouze 0,6 %, přičemž ze státních zdrojů tento podíl činí 2,5 %. Pro zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti výroby potravin a nápojů bude v dalších letech žádoucí zvyšovat jak podíl výdajů na výzkum a vývoj ze státních zdrojů, tak jejich celkový objem. Po ocenění potenciálních příležitostí odvětví 15 lze předvídat, že vstupem ČR do EU nehrozí zásadní propad objemu domácí potravinářské produkce i když ne všechny kapacity splní náročné standardy EU či některé trvale ztrátové firmy zřejmě ukončí činnost z ryze ekonomických důvodů při ostré konkurenci, která bude v příštích letech ještě intenzivnější i na domácím trhu. Předpokládá se, že za uzavřené kapacity či celé firmy převezmou výrobní programy konsolidované potravinářské podniky. I nadále bude zůstávat prioritou potravinové politiky zvyšování bezpečnosti potravin a jejich širší nabídka vč. specifických druhů a místních specialit. Též lze očekávat, že především zahraniční kapitál, který má účast v mnoha tuzemských výrobních oborech (pivovarech a sladovnách, výrobě škrobu, cukru a cukrovinek, mlékárnách a dalších) bude usilovat o rozšíření exportu na zahraniční teritoria, a to jak do zemí EU, tak do tzv. třetích zemí.

60

Výroba textilií a textilních výrobků

VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB

2. Výroba textilií a textilních výrobků – OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví Textilní průmysl se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na průmysl bavlnářský, lnářský, vlnařský a pletařský. Výroba většiny podniků textilního průmyslu má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a konfekční zpracování textilu. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou textilní výrobky zařazeny v oddílu 17 – Výroba textilií a textilních výrobků, která je tvořena následujícími skupinami: • 17.1 Úprava a spřádání textilních vláken, • 17.2 Tkaní textilií, • 17.3 Konečná úprava textilií, • 17.4 Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů, • 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, • 17.6 Výroba pletených a háčkovaných materiálů, • 17.7 Výroba pletených a háčkovaných výrobků. Za specifický rys pro jednotlivé výrobní obory textilního průmyslu lze považovat jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišována prostřednictvím aktivního zušlechovacího styku. Největší zastoupení na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 měly obdobně jako v roce 2001 obory 17.2 Tkaní textilií a 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, jejíž podíl se v roce 2002 meziročně zvýšil o 4 % (graf 2.1). Údaje tržeb jednotlivých oborů jsou částečně ovlivněny hodnocením subjektů podle převažující výrobní činnosti. To se projevuje zejména u oboru 17.3 Konečná úprava textilií, jehož podíl bude ve skutečnosti vyšší na úkor oboru 17. 2 Tkaní textilií. 17.7 Výroba pletených výrobků 5% 17.1 Úprava a spřádání vláken 11 %

17.2 Tkaní textilií 43 %

17.6 Výroba pletených materiálů 1% 17.5 Ostatní textilní výroba 20 %

17.4 Výroba textilní konfekce 13 % 17.3 Konečná úprava textilií 7%


Graf 2.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002

61


2.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2002 se podílela výroba textilií a textilních výrobků na tržbách zpracovatelského průmyslu 2,9 %, na počtu pracovníků 4,7 % a na přidané hodnotě z výkonů 3,5 % (graf 2.2). Z vývoje odvětví od roku 1997 do roku 2002 vyplývá, že jeho podíl na zpracovatelském průmyslu v ukazateli počet zaměstnanců a přidaná hodnota z výkonů v běžných cenách v časové řadě trvale klesá, podíl odvětví na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách zpracovatelského průmyslu se snižuje od roku 1999. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



2.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Nejvýznamnější část produkce realizují podniky s více než 250 zaměstnanci. V roce 2002 vytvořily cca 64 % hodnoty tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví. To je dáno charakterem průmyslu, jeho technologickou a z toho vyplývající investiční náročností. Zbývající část z celkových tržeb z výroby textilií a textilních výrobků byla realizována v malých a středních podnicích (tabulka 2.1, graf 2.3). Tabulka 2.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 17 (mil. Kč, osob)

0–9


3 331,5 863,1 5 199


62

10 – 49 3 259,9 1 035,3 5 651

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

14 693,0 4 770,0 16 654

23 396,5 6 438,1 24 486

15 451,0 4 591,4 16 317

Výroba textilií a textilních výrobků % 40

35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49

50 - 249


250 - 999


více než 1000




2.4. Regionální struktura odvětví Z regionálního hlediska nedošlo v roce 2002 ke změnám v umístění rozhodujících výrobních kapacit textilního průmyslu. Jak vyplývá z grafu 2.4 nejvýznamnější kapacity jsou soustředěny v kraji Královéhradeckém (podíl 17,5 % na tržbách odvětví za rok 2001, 17,4 % na přidané hodnotě z výkonů, 19,2 % na počtu zaměstnanců) dále Pardubickém, Jihomoravském, Libereckém a Ústeckém. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

10

20 %

30

0

10

20

30

0

%

10

20

30

%



63


2.5. Hlavní ekonomické ukazatele 2.5.1. Cenový vývoj V časové řadě od roku 1997 do roku 2002 docházelo k postupnému poklesu cenových indexů textilií a textilních výrobků (SKP 17). V roce 2002 došlo k meziročnímu poklesu cen o 2,5 %, což ovlivnila zvyšující se konkurence zahraničních výrobků ve středních a nižších cenových relacích. Vývoj cenových indexů není u všech skupin textilií a textilních výrobků stejný. Nejvýznamněji v roce 2002 rostly ceny textilních konfekčních výrobků kromě oděvů (SKP17.4), naopak pokles cenového indexu se prohloubil ve srovnání s rokem 2001 o 6,6 % u textilních vláken a přízí (SKP 17.1) (tabulka 2.2). Tabulka 2.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 17.1 SKP 17.2

102,3 103,3

96,2 102,1

102,9 101,3

99,2 105,0

93,4 95,9

SKP 17.3

nevykazuje se

SKP 17.4 SKP 17.5 SKP 17.6 SKP 17.7

105,0 102,8 102,3 107,9

102,0 100,8 111,3 100,2

101,0 101,2 97,7 101,0

100,4 100,4 100,7 101,1

103,2 99,1 100,3 101,0

SKP 17

103,7

100,9

101,4

101,9

97,5


2.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik 1997 až 2002 názorně charakterizují tabulky 2.3 – 2.5 a navazující graf 2.5. Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

OKEČ 17.1 OKEČ 17.2 OKEČ 17.3 OKEČ 17.4 OKEČ 17.5 OKEČ 17.6 OKEČ 17.7

5 818,0 20 488,2 2 877,5 3 037,0 10 435,3 1 066,0 4 050,0

4 526,9 25 686,6 2 396,1 3 849,8 9 712,7 951,1 3 722,1

5 115,0 23 137,5 4 182,0 3 822,9 10 172,4 1 402,6 3 721,5

6 894,2 24 992,7 4 005,3 5 324,9 9 443,5 1 242,9 3 533,5

6 994,4 27 127,5 4 166,3 6 506,7 10 799,2 1 877,9 3 659,9

6 301,9 24 686,1 3 933,0 7 742,9 1 328,4 777,0 3 059,6

OKEČ 17

47 772,0

50 845,3

51 553,9

55 437,0

60 131,9

57 828,9

x 100,0 x 100,0

106,4 106,4 100,4 100,4

101,4 107,9 100,0 100,4

107,5 116,0 106,5 107,0

108,5 125,9 106,6 114,0

96,2 121,1 99,9 113,8


2001

2002*


Z vývoje produkčních charakteristik v letech 1997 až 2001 vyplývá, že v textilním průmyslu docházelo k meziročnímu růstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách kromě roku 2002 a k poklesu počtu zaměstnanců v celé časové řadě. V roce 2002 se meziročně snížily tržby za prodej vlastních výrobků a služeb o 3,8 % a počet zaměstnanců o 5,3 %. Meziroční pokles tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb byl v roce 2002 ovlivněn výrazným poklesem výrobních cen a snížením výroby 64

Výroba textilií a textilních výrobků Tabulka 2.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


1 757,1 6 223,6 863,4 1 008,2 3 348,9 290,9 1 607,3

1 378,0 7 649,8 757,5 1 260,5 2 992,3 251,4 1 471,9

1 467,1 6 925,6 1 091,1 1 131,1 3 306,8 365,8 1 388,3

2 075,6 7 028,0 1 291,4 1 543,8 2 726,4 300,9 1 305,1

2 021,5 7 703,7 1 289,2 1 964,2 3 050,2 230,6 1 438,5

1 768,8 6 958,1 1 238,3 2 204,4 3 267,8 218,6 1 098,0

15 099,4

15 761,4

15 675,8

16 271,2

17 697,9

16 754,0

x 100,0 x 100,0

104,4 104,4 97,9 97,9

99,5 103,8 96,6 94,6

103,8 107,8 106,3 100,5

108,8 117,2 106,4 106,9

94,7 111,0 97,9 104,6

OKEČ 17 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)



1997

1998

1999

2000

2001


9 853 33 045 4 695 6 628 15 560 1 920 12 928

7 212 37 454 2 953 9 387 12 199 1 278 9 631

6 969 31 638 4 370 7 408 11 777 1 697 10 439

7 663 26 929 4 777 8 464 11 531 1 064 8 431

7 284 26 910 4 497 8 883 11 351 907 8 475

6 993 24 865 4 380 9 017 10 931 827 7 644

OKEČ 17

84 629

80 114

74 298

68 859

68 307

64 657

x 100,0

94,7 94,7

92,7 87,8

92,7 81,4

99,2 80,7

94,7 76,4

meziroční index kumulovaný index

2002*


pletených a háčkovaných výrobků OKEČ 17.7 a výroby pletených a háčkovaných materiálů OKEČ 17.6. Negativně se projevil vliv povodní v roce 2002, který zasáhl významný pletařský podnik Jitex, a.s. Písek. Z hlediska velikostního členění byl nejvýznamnější pokles tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb u organizací s 1000 a více zaměstnanci o 9,8 % a u organizací s 10 až 49 pracovníky, kde pokles činil cca 8,6 %. S poklesem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 souvisí i pokles přidané hodnoty z výkonů v běžných cenách. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán u výroby pletených a háčkovaných výrobků OKEČ 17.7. Z hlediska oborů textilního průmyslu byl nárůst přidané hodnoty z výkonů zaznamenán u perspektivního oboru výroba ostatních textilních výrobků 17.5, kde se projevuje nejvíce vliv restrukturalizace výroby v porovnání s ostatními obory textilního průmyslu. Z hlediska velikostního členění došlo k nárůstu přidané hodnoty ve velikostní skupině od 0 do 9 pracovníků, kde meziroční nárůst činil v roce 2002 více jak 15 %. U oborů textilního průmyslu členěných dle druhů zpracovávané suroviny došlo v roce 2002 oproti roku 2001 k poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v bavlnářském průmyslu (o 12,5 %), ve vlnařském průmyslu (o 10,0 %), pletařském průmyslu (o 16,1 %) a ve lnářském průmyslu (o 6,6 %). Počet zaměstnaných osob ve výrobě textilií a textilních výrobků v roce 2002 poklesl o dalších 3650 osob a dosáhl tak úrovně 75 % počtu zaměstnanců roku 1997. Nejvýznamnější pokles počtu zaměstnanců byl v roce 2002 zaznamenán u organizací s 1000 a více zaměstnanci, kde se počet zaměstnanců snížil o více jak 19 % a u organizací s 10 až 49 zaměstnanci o 8,7 %. Trend poklesu počtu zaměstnanců byl ovlivněn skutečností, že ve sledovaném období došlo ke zvýšení minimální mzdy a ke skutečnosti, že toto odvětví patří mezi odvětví s nejnižší úrovní mezd zpracovatelského průmyslu. 65


100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




66

Výroba textilií a textilních výrobků Tabulka 2.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


6 747,1 26 268,4 3 570,2 3 734,1 12 143,9 1 460,5 5 515,3

5 782,7 32 693,8 2 667,5 4 503,3 11 373,1 1 074,1 5 072,3

6 205,4 29 976,1 4 425,4 4 343,6 11 427,8 1 581,9 4 792,3

8 097,6 31 313,1 4 333,2 5 837,1 11 555,2 1 361,0 4 489,2

8 122,3 33 458,1 4 504,0 7 104,3 13 393,0 922,8 4 764,7

7 704,8 30 420,1 4 392,3 8 422,2 14 619,8 765,8 3 954,7

OKEČ 17

59 439,5

63 166,8

62 752,5

66 986,4

72 269,2

70 279,7

x 100,0

106,3 106,3

99,3 105,6

106,7 112,7

107,9 121,6

97,2 118,2


Tabulka 2.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


1 231,8 4 098,4 570,5 644,8 1 917,5 193,6 1 407,7

1 017,7 5 201,5 423,5 1 037,8 1 801,2 169,5 1 179,7

1 076,7 4 665,9 710,2 792,9 1 768,0 227,0 1 247,8

1 256,8 4 457,9 751,4 1 143,0 1 732,6 158,3 1 121,7

1 282,1 4 910,3 818,6 1 342,7 1 913,2 147,6 1 220,6

1 360,6 4 801,2 836,0 1 625,6 1 982,8 138,4 1 077,9

10 064,3

10 830,9

10 488,5

10 621,7

11 635,1

11 822,5

x 100,0

107,6 107,6

96,8 104,2

101,3 105,5

109,5 115,6

101,6 117,5

OKEČ 17 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Z vývoje produkčních ukazatelů v letech 1997 – 2002 v textilním odvětví OKEČ 17 (tabulka 2.6 a 2.7) vyplývá, že náklady trvale rostly až do roku 2001. V roce 2002 došlo k meziročnímu snížení ukazatele celkových nákladů v běžných cenách o 2,8 %. Pokles celkových nákladů byl ovlivněn snížením výroby a u některých oborů se do snížení celkových nákladů promítly kursové vlivy, které příznivě působily na nákup surovin z dolarových oblastí. Z porovnání celkové spotřeby textilních surovin, která v roce 2001 činila cca 162 tis. tun a přímého dovozu přírodních a chemických vláken, a tento dosáhl téměř 145 tis. tun, je zřejmé, že podíl dovozu dosahuje cca 90 %. Z toho u vláken chemických činí tento podíl cca 80 %, u vláken přírodních cca 98 %. Nejvýraznější meziroční růst celkových nákladů (o 18,6 %, resp. 9,2 %) byl v roce 2002 zaznamenán u oboru výroby konfekčních textilních výrobků kromě oděvů (OKEČ 17.4) a výroby ostatních textilních výrobků kromě oděvů (OKEČ 17.5), což koresponduje s nárůstem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a zvyšováním počtu pracovníků v důsledku růstu výroby kusové konfekce (např. přikrývek). Skladbu nákladů v textilním průmyslu v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2002 tvořila ze 60 % výkonová spotřeba, z cca 17 % osobní náklady, z 5 % odpisy a zbývající část nákladů tvoří ostatní náklady. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří ze třech čtvrtin materiálové náklady, z necelých 19 % náklady na služby a zbytek náklady na energii. Nejnáročnější ve skladbě nákladů na materiál je obor 17.3 – Konečná úprava textilií, na služby obor 17.4 – Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů, na energii obor 17.1 – Úprava a spřádání textilních vláken. Nejvyšší podíl výkonové spotřeby na výkonech vykazují obory 17.6 – Výroba pletených a háčkovaných materiálů a 17.4 – Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů. Podíl výkonové spotřeby na výkonech v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2001 činil 70,6 %, v roce 2002 klesl o jednu desetinu na 70,5 %. 67


Nárůst osobních nákladů v běžných cenách v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 o 1,6 % ovlivnil především obor úprava a spřádání textilních vláken OKEČ 17.1 (nárůst o 6,1 %) a obor výroba textilních konfekčních výrobků OKEČ 17.4 (nárůst o 21,1 %). Přes mírný nárůst osobních nákladů odvětví činila průměrná měsíční mzda u organizací s 20 a více zaměstnanci 11 270 Kč, což je třetí nejnižší mzda z celého zpracovatelského průmyslu. Nejvyšší podíl osobních nákladů na celkových nákladech vykázal obor výroba pletených a háčkovaných výrobků OKEČ 17.7 – 27,3 % následovaný OKEČ 17.4 s 19,3 %. 2.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj v oblasti poměrových a podílových ukazatelů charakterizují tabulky 2.8 a 2.9 a graf 2.6. Tabulka 2.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b.c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


178,3 188,3 183,9 152,1 215,2 151,5 124,3

191,1 204,2 256,5 134,3 245,3 196,7 152,8

210,5 218,9 249,7 152,7 280,8 215,6 133,0

270,9 261,0 270,3 182,4 236,4 282,8 154,8

277,5 286,3 286,7 221,1 268,7 254,2 169,7

252,9 279,8 282,7 244,5 298,9 264,3 143,6

OKEČ 17

178,4

196,7

211,0

236,3

259,1

259,1


x 100,0 x 100,0

110,3 110,3 103,4 103,4

107,2 118,3 104,1 107,7

112,0 132,4 114,7 123,5

109,6 145,2 107,2 132,5

100,0 145,2 103,4 137,0

2002*


Tabulka 2.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (–)

1997

1998

1999

2000

2001


0,705 0,659 0,654 0,895 0,571 0,662 0,860

0,750 0,693 0,559 0,819 0,602 0,690 0,781

0,734 0,670 0,654 0,680 0,525 0,619 0,890

0,603 0,624 0,583 0,722 0,570 0,512 0,837

0,630 0,631 0,634 0,654 0,580 0,636 0,832

0,767 0,674 0,675 0,714 0,583 0,633 0,917

OKEČ 17

0,678

0,693

0,663

0,632

0,641

0,687


Z vývoje produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů v letech 1997 – 2001 v odvětví textilního průmyslu OKEČ 17 je zřejmá vzestupná tendence. V roce 2002 se docílená produktivita práce zastavila na úrovni roku 2001, ve stálých cenách znamenala však nárůst o 3,4 %. Nejvyšší produktivita byla v roce 2002 docílena u oboru výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů OKEČ 17.5 (index 111,2), což koresponduje s rozvojem sofistikovaných výrob. K nejvyššímu poklesu produktivity došlo ve výrobě pletených a háčkovaných výrobků OKEČ 17.7 způsobenému již dříve uvedenými problémy. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách ve výrobě textilií a textilních výrobků vykazuje od roku 1998 do roku 2000 klesající trend. K výraznému nárůstu podílu došlo mezi léty 2002 a 2001, kdy nárůst způsobený zejména výrazným poklesem vytvořené přidané hodnoty činil 7,2 %. Ke zvýšení podílu osobních nákladů došlo především u oboru úprava a spřádání textilních vláken (index 121,7). Nárůst ovlivnil především vlnařský obor vyplácením mezd při klesající produktivitě práce 68


120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000



z důvodu nízkého využití strojního zařízení v části podniků v důsledku odbytových potíží vyráběného standardního textilu. Dalším v pořadí oborů s rostoucím podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě je obor výroby pletených a háčkovaných výrobků OKEČ 17.7 (index 110,2), jehož nárůst byl ovlivněn loňskými povodněmi, po kterých byly z důvodu udržení kvalifikovaných zaměstnanců vypláceny neproduktivní mzdy. 2.5.4. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby výrobků a organizací v letech 1999 až 2002 je patrný z tabulek 2.10 a 2.11.

69


2.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 2.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*

SKP 17.1 SKP 17.2 + 17.3 SKP 17.4 SKP 17.5 SKP 17.6 SKP 17.7 1

10 525,6 20 322,8 x 15 110,2 3 358,2 508,0

11 707,4 25 443,5 x 15 960,8 3 969,4 2 863,1

10 733,2 22 459,7 x 16 680,3 3 959,3 2 093,2

9 724,4 20 424,0 x 19 554,4 3 637,2 2 186,1

SKP 17

50 824,8

59 944,1

55 925,6

55 526,1

x 100,0

117,9 117,9

93,3 110,0

99,3 109,2


2.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Tabulka 2.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


4 508,0 18 176,8 3 497,9 3 255,7 8 570,8 1 111,1 3 011,9

5 753,3 19 240,2 2 818,8 4 447,8 8 176,9 1 362,7 2 825,7

6 225,4 20 616,0 3 010,6 4 894,8 8 414,6 944,8 2 988,8

5 796,3 19 365,4 2 808,9 6 133,8 10 119,6 781,2 2 483,6

OKEČ 17

42 132,2

44 625,4

47 095,0

47 488,8

x 100,0

105,9 105,9

105,5 111,8

100,8 112,7


Tuzemská spotřeba výrobků textilního průmyslu v b.c. v roce 2002 meziročně mírně poklesla, což bylo ovlivněno kursovými vlivy. K nejvyšším nárůstům tuzemské spotřeby došlo zejména u ostatních textilních výrobků (SKP 17.5) – index 117,2 a pletených nebo háčkovaných výrobků (SKP 17.7) – index 104,4. Ve zbývajících skupinách výrobků došlo k meziročnímu poklesu o cca 10 %. Domácí poptávka vybraných výrobků byla kryta tuzemskou výrobou ve hmotném vyjádření nejvýznamněji u ložního prádla (meziroční index v roce 2002 – 124,9), u tkanin ze syntetického a umělého hedvábí (meziroční index v roce 2002 – 120,8) a tkanin bavlněných včetně směsových (meziroční index v roce 2002 – 114,2) .

2.6. Zahraniční obchod 2.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj dovozu a vývozu v letech 1997 až 2002, popsaný v tabulce 2.12, zahrnuje údaje celkového zahraničního obchodu, včetně kooperací a obchodního zboží.

70

Výroba textilií a textilních výrobků Tabulka 2.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

1997 17.1 17.2 + 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

3 13 6 6 1 2

801,9 820,7 004,5 287,5 228,0 471,2

1998 3 16 7 7 1 2

981,6 365,4 227,9 357,6 451,7 328,6

1999 4 15 8 7 1 2

550,7 079,8 527,5 680,3 385,0 567,4

2000 6 17 9 9 1 2

945,8 514,2 799,8 585,1 512,7 585,3

2001 8 19 10 10 1 2

050,9 034,8 610,0 690,9 492,9 630,4

2002* 7 16 9 9 1 2

400,0 791,2 778,3 616,4 079,0 040,5

SKP 17

33 613,8

38 712,8

39 790,7

47 942,9

52 509,9

46 705,4

meziroční index z toho EU meziroční index

x 21 210,1 x

115,2 24 788,2 116,9

102,8 27 504,6 111,0

120,5 33 341,1 121,2

109,5 37 572,3 112,7

88,9 33 098,5 88,1


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 17.1 SKP 17.2 + 17.3 SKP 17.4 SKP 17.5 SKP 17.6 SKP 17.7

4 194,2 10 636,9 1 907,3 8 856,1 2 262,1 1 517,4

5 239,7 11 905,0 2 629,0 10 583,2 2 716,1 1 577,5

5 439,2 12 426,4 2 793,4 11 320,2 3 182,3 1 894,0

7 496,9 13 908,3 2 544,9 13 913,6 3 830,7 2 194,4

7 484,7 13 870,9 3 078,7 15 518,8 3 497,3 2 515,1

6 943,7 11 841,3 3 568,9 16 737,6 2 986,0 2 380,4

SKP 17

29 374,0

34 650,5

37 055,5

43 888,8

45 965,5

44 457,9


x 23 347,5 x

118,0 26 902,0 115,2

106,9 29 188,1 108,5

118,4 34 138,4 117,0

104,7 35 309,3 103,4

96,7 34 841,1 98,7

Saldo (mil. Kč) SKP SKP 17.1 SKP 17.2 + 17.3 SKP 17.4 SKP 17.5 SKP 17.6 SKP 17.7 SKP 17 z toho EU

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

–392,3 3 183,8 4 097,2 –2 568,6 –1 034,1 953,8

–1 258,1 4 460,4 4 598,9 –3 225,6 –1 264,4 751,1

–888,5 2 653,4 5 734,1 –3 639,9 –1 797,3 673,4

–551,1 3 605,9 7 254,9 –4 328,5 –2 318,0 390,9

566,2 5 163,9 7 531,3 –4 827,9 –2 004,4 115,3

456,3 4 949,9 6 209,4 –7 121,2 –1 907,0 –339,9

4 239,8

4 062,3

2 735,2

4 054,1

6 544,4

2 247,5

–2 137,4

–2 113,8

–1 683,5

–797,3

2 263,0

–1 742,6


Tabulka dokládá, že vývoz textilních výrobků od roku 1997 do roku 2001 trvale rostl. V roce 2002 došlo k meziročnímu poklesu o 11,1 %, což koresponduje s meziročním poklesem vývozu do EU. Pokles hodnoty efektivity vývozu je dán zvýšením konkurence na trhu EU, kterou ovlivňuje prohlubující se liberalizace dovozu textilu a oděvů z Číny do EU. Rovněž dovoz v časové řadě od roku 1997 trvale rostl, v roce 2002 meziročně poklesl o 3,3 %, z toho do zemí EU o 1,3 %. Saldo celkového zahraničního obchodu v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 zůstalo kladné ve výši cca 2,2 mld.Kč, přesto se ve srovnání s rokem 2001 výrazně snížilo. Saldo je ovlivněno dovozem materiálu, jak pro aktivní zušlechovací styk, tak i pro využití v jiných odvětvích zpracovatelského průmyslu např. oděvním, nábytkářském, automobilovém. Nejvyššího podílu aktivního zušlechovacího styku na obratu zahraničního obchodu dosáhl v roce 2002 obor výroby textilního zboží OKEČ 17.4 (37,1 %). Malý význam aktivního zušlechovacího styku je ve výrobě ostatních textilních výrobků kromě oděvů OKEČ 17.5 (15,8 %), kde se jedná o výrobky z restrukturalizovaných výrob, po kterých je na trhu EU značná poptávka (např. technické tkaniny). Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti v uplynulých letech naznačuje tabulka 2.13.

71

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 17 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002

exportní výkonnost dovozní náročnost

50,1 31,9

54,9 35,4

56,3 34,6

51,8 33,9


Z vývoje exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 17 vyplývá, že v roce 2002 došlo k poklesu u obou ukazatelů. Exportní výkonnost odvětví meziročně (2002/2001) klesala rychlejším tempem (o 4,5 %) než dovozní náročnost (o 0,7 %). Pokles exportní výkonnosti odpovídá poklesu výroby, jehož příčinou jsou hlavně odbytové potíže při vývozu na teritorium jednotného evropského trhu EU, především do Německa. V roce 2005 bude dokončen proces liberalizace obchodu s výrobky textilního průmyslu, který byl zahájen v roce 1995, což znamená, že veškeré položky budou plně začleněny pod položky GATT. Kvóty na dovoz textilních výrobků ze třetích zemí, zejména asijských, které jsou zavedeny v zemích EU budou odstraněny. Jejich zrušení bude znamenat pro odvětví další zostření konkurence na světových trzích. 2.6.2. Aktivní zušlech ovací styk Tabulka 2.14 dokumentuje vývoj významu aktivního zušlechovacího styku textilního odvětví na obratu i na vývozu. Nejvyššího podílu aktivního zušlechovacího styku na obratu dosáhla v roce 2002 úprava textilií a konfekční textilní zboží SKP 17.3 a 17.4 (47,7 %), na vývozu výroba textilních vláken a přízí SKP 17.1 (55,2 %). Tabulka 2.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 17 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


42,4

41,1

39,5

37,0


32,1

33,5

34,2

31,6


2.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2002 znázorňuje graf 2.7. Největší podíl v zahraničním obchodu s textilními výrobky zaujímá výměna se zeměmi EU. V roce 2002 dosáhl vývoz do zemí EU téměř 33,1 mld. Kč a podíl vývozu do zemí EU na celkovém vývozu činil 70,9 %, což je oproti roku 2001 snížení o 0,6 %. Zemí s největším zahraničně obchodním obratem v roce 2002 bylo Německo (cca 38 mld. Kč), kam bylo vyvezeno zboží za téměř 18,5 mld. Kč. V meziročním srovnání došlo ke snížení obchodního obratu s Německem o téměř 10 % v důsledku ekonomické situace Německa. Druhým nejvýznamnějším partnerem byla Itálie, na jejíž trh byly dodány textilní výrobky za 4,3 mld. Kč. Na třetím místě v pořadí bylo Slovensko, následovalo obdobně jako v roce 2001 Polsko a Rakousko. Z hlediska dovozu bylo v roce 2002 nejvíce výrobků textilního průmyslu dovezeno z Německa (cca 44 %) v celkové hodnotě více než 19,5 mld. Kč, následuje Itálie, která vyvezla na trh ČR celkem 11 % výrobků textilního průmyslu. Přímý vývoz textilních výrobků do zemí EU se z cca 21,6 mld. Kč v roce 2001 snížil na 20,0 mld. Kč v roce 2002, tj. o 7,4 %. Z hlediska přímého vývozu textilních výrobků z ČR do EU v roce 2002 je na prvním místě obor SKP 17.2 – textilní tkaniny i přes snížení hodnoty vývozu oproti roku 2001 o cca 10 %. Mezi nejvýznamnější vývozní skupiny tkanin patří bavlnářské tkaniny, tkaniny ze skleněných vláken a vlasové tkaniny (SKP 17.2). Druhé v pořadí je SKP 17.5 – ostatní textilní výroby s převažujícím charakterem technických textilií, kde ve srovnání s rokem 2001 došlo k nárůstu o 5 %. Druhým nejvýznamnějším vývozním teritoriem z hlediska přímého vývozu byly východoevropské země, na jejichž trhy bylo v roce 2002 vyvezeno textilní zboží za cca 3,8 mld. Kč, což představuje ve srovnání s rokem 2001 pokles o 9 %.2 72

Výroba textilií a textilních výrobků Vývozní teritoria v roce 2002

Rakousko 8% V. Británie 11 %

Slovensko 7%

Itálie 4%

Švýcarsko 3% Francie 3% Belgie 2% Ostatní 12 %

Německo 50 % Dovozní teritoria v roce 2002

V. Británie 5% Itálie 11 %

Belgie Francie 4% 5%

Rakousko 4% Švýcarsko 2% Čína 2% Ostatní 23 %

Německo 44 %



Přímý dovoz textilních výrobků do ČR ze zemí EU se z cca 16,8 mld. Kč v roce 2001 zvýšil na 17,6 mld. Kč v roce 2002, tedy o 4,8 %. Nejvýznamnější dovozní skupinu představují výrobky s převažujícím charakterem technických textilií SKP 17.5 – ostatní textilní výrobky, kterých se dovezlo z EU v režimu přímého dovozu za rok 2002 za 9,1 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2001 představuje zvýšení o 7,3 %. Druhým dovozním teritoriem v pořadí z hlediska přímého dovozu v roce 2001 byla Asie, s podílem 12,4 % textilních výrobků, odkud bylo dovezeno zboží za téměř 3,1 mld. Kč.

2.7. Investice Vývoj hmotných a nehmotných investic a přímých zahraničních investic v časové řadě od roku 1997 do roku 2002 dokumentují tabulky 2.15 a 2.16. 2.7.1. Hmotné a nehmotné investice Celkové investice do textilního průmyslu ve stálých cenách v časové řadě od roku 1998 klesají i přes potřebu restrukturalizovat a inovovat výrobu. Podíl investic do strojního zařízení činil v roce 2002 z celkových investic ve stálých cenách 77,7 %. Oproti roku 2001 došlo k poklesu investic do strojního zařízení ve stálých cenách o 6,9 %. Celkové investice jsou nedostatečné a hodnota pořízených investic nepokrývala ani prostou reprodukci základních prostředků. 73

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 17) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

Investice celkem v b. c. z toho dovoz Investice do strojního zařízení v b. c. Investice celkem v s. c. Investice do strojního zařízení v s. c.

4 763 1 944 3 277 4 088 2 976

5 055 2 726 3 635 4 272 3 277

4 777 1 897 2 689 3 891 2 412

4 366 1 476 2 332 3 429 2 090

4 070 2 052 3 142 3 394 2 826

4 089 1 726 2 827 3 384 2 630

106,1 140,2 110,9 104,5 110,1

94,5 69,6 74,0 91,1 73,6

00/99

01/00

02/01

91,4 93,2 77,8 139,0 86,7 134,7 88,1 99,0 86,7 135,2

100,5 84,1 90,0 99,7 93,1


V odvětví textilního průmyslu je zůstatková hodnota odepisovaného hmotného a nehmotného investičního majetku rozdílná, a oproti roku 2001 dále vzrostla (index 105,7). Např. odepsanost v pletárnách v roce 2002 činila 70,6 %, v přádelnách lnu 78,0 %, v tírnách lnu 57,0 %, ve vlnařských přádelnách 60,7 %, ve vlnařských tkalcovnách 55,2 %, téměř odepsané je strojní zařízení v oboru netkaného textilu bavlnářského průmyslu 82,1 %. Investiční aktivita v českém textilním průmyslu je oproti investiční aktivitě v zemích EU nízká, vyplývá to i z porovnání investic pořízených v běžném roce na 1 pracovníka v textilním průmyslu. Zatímco v ČR představovala hodnota investic v roce 2001 po přepočtu cca 1 748 EUR/pracovníka, průměrná investice v EU činila 4 500 EUR/pracovníka. Investice v ČR představuje 38,4 % investic EU. V roce 2002 se investiční aktivita mírně zvýšila. Nedostatečná investiční aktivita je také jedním z důvodů zaostávání produktivity výroby za EU. 2.7.2. Přímé zahraniční investice Tabulka 2.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 17 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 4 473,4 24,7

k 31. 12. 1998 6 348,7 14,0

k 31. 12. 1999 6 528,1 110,7

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

10 096,2 87,5

10 479,4 49,9


Na rozvoj odvětví textilního průmyslu měly vliv i přímé zahraniční investice. V roce 2001 činil příliv zahraničních investic do odvětví necelých 400 mil. Kč (tabulka 2.16, graf 2.8). O odvětví textilního průmyslu je ze strany zahraničních investorů zájem. Důvodem jsou nízké výrobní náklady, blízkost vyspělých trhů a kvalifikovaná pracovní síla. V roce 2002 byly organizace pod zahraniční kontrolou (se 100 a více zaměstnanci) zastoupeny 45 aktivními jednotkami, což je o 4 jednotky více než v roce 2001. Investiční pobídky v předzákonném i zákonném režimu podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v platném znění využilo 8 výrobců textilního průmyslu (Toray Textiles Central Europe, s.r.o., Pegas DS, a.s., Schoeller Litvínov, k.s., Nová Mosilana, a.s., Velveta, a.s., Juta, a.s., Veba, textilní závody a.s., Pegas – NT, a.s., Nejdecká česárna vlny, a.s., IDEAL AUTOMOTIVE bor. s.r.o.). Celková výše investic v odvětví textilního průmyslu činila 235 mil. USD.

74


200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 500

400

300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001



2.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Světový obchod s textilem v roce 2001 zaznamenal oproti předchozímu roku pokles o 5% a klesající tendence pokračovala i v roce 2002. S hodnotou 147 mld. USD představoval trh textilem 2,5 % světového trhu zbožím. Na světovém vývozu textilu zaujímá přední místo Asie se 44 %, následují země EU s 34,4 % (údaje za rok 2001). Česká republika má podíl na světovém vývozu textilu cca 0,9 % a na celkovém vývozu zboží z ČR okolo 4 %. V zemích EU vývoz textilu na celkovém vývozu zboží představuje 2,2 %. Pro ČR je rozhodujícím trhem Evropská unie. Z textilních výrobků dovezených do EU z nečlenských zemí celého světa pocházelo v roce 2001 cca 4 % z České republiky. Průměrná vývozní kg cena tkanin odvozená z přímého vývozu ČR–svět klesla v roce 2002 na 87,2 % úrovně předešlého roku a činila 175,4 Kč. Nárůst kg ceny byl zaznamenán pouze u vlnařských tkanin, a to o 3,3 % na 551,7 Kč. Pokles vývozních cen byl ovlivněn výraznějším snížením ceny vstupní suroviny, především bavlny, zpevněním kursu Kč vůči USD a EURu a recesí německého trhu. K úspěšným výrobkům na trhu EU se řadí lněné tkaniny, speciální bavlněné tkaniny a výrobky technického zaměření. 75


S přistoupením ČR do EU k 1.5.2004 dojde v rámci jednotné obchodní politiky k rozšíření stávajících kvót na dovozy některých skupin textilních a oděvních výrobků ze třetích zemí. Platnost všech dovozních kvót skončí k 31.12.2004 společně s Dohodou o textilu a bude znamenat volný přístup všech textilních a oděvních výrobků z třetích zemí na trh EU. Pro téměř polovinu českých textilních a oděvních výrobků to bude znamenat značný nárůst konkurence zejména asijských výrobců a u tradičních výrobků standardního provedení především z bavlny či ve směsích s bavlnou. Při porovnání výsledků textilního průmyslu ČR za rok 2002 s Rakouskem a Německem lze konstatovat, že podíl zaměstnanosti textilního průmyslu na zpracovatelském průmyslu ČR činil 2,9 % a je na úrovni Rakouska (3,3 %). V Německu činí podíl odvětví na zpracovatelském průmyslu pouze 1,8 %. Meziroční pokles tržeb (na bázi hodnotového vyjádření) textilního průmyslu ČR v roce 2002 o 3,8 % byl mírnější než v Německu, kde ve sledovaném období dosáhl pokles výše 6,7 %. Zaměstnanost v Rakousku meziročně v roce 2002 klesla o 7,3 % tj. pokles o 1 500 zaměstnanců/rok. V Německu poklesl počet zaměstnanců textilního průmyslu o více než 7 000 osob ze 118 672 osob na 111 602 osob, tj. pokles o 6 %. Na pokles zaměstnanců má vliv kromě recese i odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady. V Rakousku činil v roce 2002 poměr mezi vývozem a dovozem 87,3 %, v roce 2000 činil podíl 87,6 %. V Německu byl v roce 2002 v textilním a oděvním průmyslu podíl mezi vývozem a dovozem 70,5 %, v roce 2000 – 63,1 %. V České republice byl v roce 2002 podíl textilního a oděvního průmyslu mezi vývozem a dovozem 108,5 % (v hodnotovém vyjádření) a 104,9 % ve hmotném vyjádření, v roce 2000 – 120,7 %. Dočasnou výhodou ČR jsou relativně nízké náklady ceny práce. V roce 2002 podle pramene Melliand International (č. 6/2003) činily osobní hodinové náklady v textilním průmyslu v ČR 2,36 USD, v Německu 21,18 USD, v Rakousku 19,01 USD. Nejvyšší hodinové náklady jsou v Dánsku 25,80 USD. Textilní průmysl České republiky se umístil na 27. místě a dosahuje 16 % mzdové úrovně USA (směnný kurs – 1 USD = 0,94 EUR). Nejnižší náklady práce jsou v Bangladéši, Pakistánu, kde se rovnají 2% úrovni mezd USA. Na konkurenceschopnost kromě mzdových nákladů působí další vlivy jako např. směnné kursy (včetně dotací a veřejných subvencí), cen energií, materiálových nákladů atd. Další faktory jsou módní aspekty, kvalita, služby atd. Na druhé straně textilní průmysl vyžaduje vyšší kapitálovou náročnost s ohledem na potřebu dosahování vyšší produktivity zařízení a rostoucí automatizaci, která významně působí na cenu práce. Tabulka 2.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 17 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997

1999

2000

2001*

1 973 472

2 262 563

2 446 685

2 737 671

3 567 248

x

114,6

108,1

111,9

130,3

571 249

649 620

707 003

802 124

1 047 998

x

113,7

108,8

113,5

130,7

meziroční index z toho z ČR

1998

meziroční index * Pozn: rok 2001 uváděn v tis. EUR Pramen: EUROSTAT

Jak vyplývá z tabulky 2.17, v konkurenčním srovnání si textilní průmysl ČR jako celek zvyšuje v rámci CEFTA svoji pozici, přičemž náš podíl na exportu z CEFTA do EU významně roste (v roce 2001 o 30,7 %). Země sdružené v rámci CEFTA dosáhly ve stejném roce podílu cca 13,5 %. V dovozech ze zemí CEFTA zaujímá více jak polovinu ČR u skupiny výrobků textilní tkaniny (17.2), nejmenší část tvoří skupina pleteného zboží (17.3) cca 7,3 %. Důležitou podmínkou ke zvyšování konkurenceschopnosti výrobků je trvalá realizace inovačních změn ve výrobě a schopnost rychlé reakce na požadavky trhu. Je nezbytné podporovat inovační změny s využitím podílu nestandardních výrob s využitím nových druhů vlákenných směsí zejména z tuzemských obnovitelných surovin. Proto bylo kromě podpory poskytované v programech průmyslového výzkumu a vývoje a v programech na podporu malého a středního podnikání vyhlášeno pro rok 2002 v rámci Sektorového operačního programu – Průmysl opatření: „Rozvoj výrobních oborů využívajících tuzemské obnovitelné zdroje“. Z vyhlášených programů podpory malého a středního podnikání v roce 2002 bylo poskytnuto v textilním a oděvním průmyslu 18 podpor cenově zvýhodněných záruk na bankovní úvěry se zaručeným objemem úvěrů 30,0 mil. Kč a výší cenového zvýhodnění 4,9 mil, Kč. Podíl na cenově zvýhodněných zárukách 76

Výroba textilií a textilních výrobků

poskytnutých průmyslové výrobě celkem představoval více než 16 %. Příspěvky na úhradu úroků ve výši 8,2 mil. Kč byly poskytnuty 14 žadatelům a na celkovém objemu příspěvků poskytnutém průmyslu se podílely 1,8 %. Zvýhodněné úvěry obdrželo 21 žadatelů ve výši 13,6 mil. Kč, to je 2,2% podíl na celkovém objemu zvýhodněných úvěrů poskytnutých v průmyslové výrobě. Dotace a další příspěvky, např. na získání certifikátu podle norem řady ISO, obdrželo 22 žadatelů v celkové výši 8,9 mil. Kč, tj. 3,4 % z těchto podpor. V programech průmyslového výzkumu a vývoje se státní podporou v roce 2002 čtyři společnosti participovaly se svými 7 projekty. Z hlediska výrobních oborů disponuje pouze bavlnářský průmysl určitou výzkumně–vývojovou základnou, která poskytuje základní informace podnikatelské sféře o světovém vývoji techniky a technologiích, zpracovává pro ně rešerše a zabývá se na zakázku průmyslovým vývojem. Tuto činnost zajišuje Výzkumný ústav bavlnářský, a.s. v Ústí nad Orlicí a Inotex, a.s. Dvůr Králové nad Labem.

2.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Pro textilní a oděvní průmysl platí 3 specifické směrnice ES – 96/74/ES o značení textilu (včetně novelizující směrnice 97/37/ES), 96/73/ES o kvantitativní analýze dvousložkových směsí textilních vláken a 73/44/EHS o kvantitativní analýze třísložkových směsí textilních vláken, které byly již v roce 1999 zapracovány do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění včetně tří vyhlášek MPO k tomuto zákonu – č. 92/1999 Sb., kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu, č. 93/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí textilních vláken a č. 94/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken. Vyhlášky jsou plně kompatibilní s příslušnými směrnicemi ES. Zavedením vyhlášek je zajištěna shodná ochrana spotřebitele před klamavým označováním údaji o materiálovém složení T/O výrobků, jaká je zajištěna v zemích EU. Směrnice ani vyhlášky v roce 2002 nebyly novelizovány. Od 1. 1. 2003 vstoupil v platnost zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Zákon se vztahuje na vybraná velká zařízení, která jsou definována v příloze tohoto zákona. Jsou tam uvedeni i textilní výrobci pod bodem 6.2 Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií jejichž zpracovatelská kapacita je větší než 10 t denně. Zákon vychází ze směrnice ES č. 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Principem zákona, který se dotýká výrobců je, že končí platnost všech povolení k provozu na jejichž základě svá zařízení provozují, na základě jejich žádosti jim budou vydána nová tzv. Integrovaná povolení, budou jim stanoveny nově podmínky provozování. Limity znečištění jsou stanovovány podle tzv. „nejlepších dostupných technik“, nově vydaná povolení mají omezenou platnost a budou muset být v určených intervalech obnovována. Klíčovou roli v procesu udělování integrovaného povolení hrají nejlepší dostupné techniky. Informace o stavu a vývoji nejlepších dostupných technik (BAT) jsou obsahem tzv. Referenčních dokumentů (BREF), které jsou zpracovány v EU pro každé průmyslové odvětví. Pro textilní průmysl byl seznam dokončen v roce 2002 a MPO ve spolupráci s odbornou organizací zajistilo jeho překlad. S účinností od 1. ledna 2003 vstoupila v platnost vyhláška MŽP č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení a způsob jejího vyplnění. Připravuje se k vydání nařízení vlády o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách. Do seznamu odborně způsobilých osob dle § 6 zákona o integrované prevenci, k poskytování odborných vyjádření, byly zapsány právnické osoby i pro oblast textilního průmyslu tj. pro kategorii 6.2. Za důležité považujeme zmínit se i o připravované právní úpravě v oblasti registrace, hodnocení a autorizace chemických látek v EU, jejímž úkolem je zrušit stávající, mnohdy velmi nepřehlednou a nevyhovující právní úpravu a vypracovat jednotný systém registrace, hodnocení a autorizace chemických látek. Cílem je přenést zodpovědnost za testování chemických látek a hodnocení jejich nebezpečnosti ze státních orgánů na výrobce a uživatele, přenést zodpovědnost za bezpečné používání chemických látek na jednotlivá průmyslová odvětví, omezit výrobu a používání velmi nebezpečných látek a zaměřit se na možnosti použití náhradních látek. Nové nařízení má uvést do života tzv. systém REACH, to je jednotný 77


integrovaný systém registrace, hodnocení a autorizace chemikálií. Připravovaná legislativa bude mít dopad i na textilní průmysl. Konkurenceschopnost textilního průmyslu se v roce 2002 nezvýšila, spíše naopak. Poklesla produktivita práce vzhledem k obtížím uvedeným ve zprávě. Přestože odvětví vyžaduje restrukturalizaci výrobních oborů byla investiční aktivita nízká, s ohledem na nedostatečné kapitálové možnosti. Tato situace v odvětví vyžaduje při vstupu ČR do EU v roce 2004 změnu v přístupu průmyslové politiky tak, aby vyjádřila potřeby odvětví a nastavila faktory k poskytnutí veřejné podpory s využitím strukturálních fondů EU, s cílem zpřístupnit je subjektům v něm působícím. Jedná se zejména o malé a střední podniky, které představují podstatnou část odvětví. To jim umožní přístup k inovacím, výsledkům vědy a výzkumu, informačním a komunikačním technologiím a zavádění nejlepších praxí dostupných v textilním odvětví. Důležitým faktorem zachování konkurenceschopnosti textilní výroby se stane přizpůsobení podmínkám jednotného vnitřního trhu po vstupu ČR do EU a zejména schopnost se vyrovnat se zvýšenou konkurencí třetích zemí po ukončení platnosti Dohody o textilu k 31. 12.2004. Pro textilní podniky v ČR to znamená, aby se již nyní seznamovaly se změnami v podnikatelském prostředí vyplývajících nejen z uplatnění společné legislativy a pravidel jednotného trhu, ale i ze změn v obchodní a sociální politice.

78

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin je náročné z hlediska potřeby pracovních sil, převažuje zde vysoký podíl ruční práce na výrobku. Charakteristickým znakem oboru je značné zastoupení práce ve mzdě na vývozu. Pro výrobu oděvů je typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a dle požadavků zákazníků. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou oděvní výrobky zařazeny do oddílu 18 – Výroba oděvů a zpracování kožešin, která je tvořena těmito skupinami: • 18.1 Výroba kožených oděvů, • 18.2 Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků, • 18.3 Zpracování a barvení kožešin, výroba kožešinových výrobků. Skupina 18.2 zahrnuje výrobu: pracovních oděvů, jiných svrchních oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků. Specifickým rysem výroby oděvů a zpracování kožešin je vysoký stupeň kooperace s vnějšími zadavateli zejména z členských zemí EU. Aktivní zušlechovací styk, včetně hodnoty materiálu na vývozu celkem v roce 2002 představoval 60,6 %, což je oproti roku 2001 pokles o 4,7 %. Aktivní zušlechovací styk negativně ovlivňuje vlastní modelovou tvorbu, přípravu výroby a ostatní činnosti, které se podílejí na sofistikovaných částech výrobků. V jednotlivých oborech zejména ve výrobě oděvů a oděvních doplňků neustále roste podíl zahraničních materiálů na celkové spotřebě. Je to dáno tím, že tuzemští výrobci nejsou u převážné většiny vyráběných sortimentů schopni uspokojit požadavky druhovýroby po kvalitních základních materiálech a oděvních přípravách. Pozitivním rysem je nízká investiční náročnost a značná flexibilita výroby. Největší zastoupení na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví v roce 2002 měl obor výroba oděvů a prádla (graf 3.1). 18.3 Zpracování kožešin 2%

18.1 Výroba kožených oděvů 1%

18.2 Výroba oděvů a prádla 97 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


79


3.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci zpracovatelského průmyslu se oděvní průmysl v roce 2002 podílel 1,1 % na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách, 1,2 % na přidané hodnotě a 3,7 % na počtu zaměstnanců (graf 3.2). Od roku 1999 se podíl oděvního průmyslu v uvedených ukazatelích (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přidaná hodnota z výkonů a počtu zaměstnanců) na zpracovatelském průmyslu snižuje. Přidaná hodnota z výroby

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



3.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Výrobní základna je tvořena subjekty všech velikostních skupin, jak vyplývá z tabulky 3.1 a grafu 3.3. V podnicích se 100 a více pracovníky bylo v roce 2002 realizováno 42,6 % celkových tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, v podnicích s 20 až 99 pracovníky 17,3 %. Podle údajů ČSÚ se výrobou oděvů a zpracováním kožešin v ČR v roce 2002 zabývalo 26 550 subjektů, z toho 98,6 % (26 187 subjektů) subjektů ve velikostní skupině s 0 až 24 pracovníky, 1,3 % (345 subjektů) ve velikostní skupině s 25 až 249 pracovníky a 0,1 % (18 subjektů) ve skupině s 250 a více zaměstnanci, která však vytváří téměř třetinu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Tabulka 3.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 18 (mil. Kč, osob)

0–9


7 503,7 472,1 12 392


80

10 – 49 3 771,1 1 753,2 12 370

50 – 249

250 – 999

4 271,5 2 161,4 13 039

1 266,6 600,2 4 307

Více než 1000 6 374,4 2 245,2 12 922

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000



Graf 3.3 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roc 2001

3.4. Regionální struktura odvětví Největší podíly výrobních kapacit oděvního průmyslu jsou soustředěny v kraji Jihomoravském, který se na celkových tržbách odvětví v roce 2001 podílel 16,3 %, na přidané hodnotě 14,3 % a na počtu zaměstnanců 13,4 %. Typickými oblastmi oděvního průmyslu jsou dále kraje Olomoucký, Vysočina, Jihočeský a Moravskoslezský, jak vyplývá z grafu 3.4. Tržby za V a S


Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



81


3.5. Hlavní ekonomické ukazatele 3.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj výrobků SKP 18 dokumentuje tabulka 3.2. Tabulka 3.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

105,5 104,6 99,8

99,3 102,8 100,2

99,8 101,3 100,0

x 102,8 x

x 100,4 x

SKP 18

104,4

102,7

101,1

102,8

100,4

x – nevykazuje se Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Vývoj cenových indexů oděvů a kožešin v časové řadě od roku 1997 klesá. Meziroční zvýšení cen o 1,5 % u SKP 18.2 jiné oděvy a oděvní doplňky se v roce 2001 pohybovalo v mezích inflace. V roce 2002 poklesl cenový index u SKP 18.2 o 2,4 %. Na tomto snížení se podílelo zejména snížení cen metráže, především tkanin. 3.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 1997 až 2001 znázorňují tabulky 3.3 až 3.7 a na ně navazující graf 3.5. Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 18.1 OKEČ 18.2 OKEČ 18.3

384,9 17 647,2 825,9

410,2 16 116,9 612,6

407,5 19 145,9 388,7

479,1 19 949,4 503,5

488,8 22 129,2 569,3

153,7 20 682,0 515,1

OKEČ 18

18 858,0

17 139,7

19 942,1

20 932,0

23 187,3

21 350,8

x 100,0 x 100,0

90,9 90,9 84,4 84,4

116,4 105,7 115,0 97,1

105,0 111,0 103,5 100,5

110,8 123,0 108,7 109,3

92,1 113,2 95,0 103,8




1997

1998

1999

2000

2001

2002*


120,9 6 696,2 172,5

155,9 7 024,6 169,1

117,9 7 996,4 99,9

177,2 8 560,6 214,0

87,2 7 007,8 137,1

45,5 5 720,1 127,9

OKEČ 18

6 989,6

7 349,6

8 214,2

8 951,8

7 232,1

5 893,5

x 100,0 x 100,0

105,2 105,2 93,8 93,8

111,8 117,5 112,2 105,3

109,0 128,1 109,6 115,4

80,8 103,5 77,1 89,0

81,5 84,3 87,3 77,7



82

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Tabulka 3.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


1 066 64 345 1 960

1 027 54 585 1 274

1 340 64 061 1 301

1 164 61 476 1 501

803 53 330 897

287 49 318 914

OKEČ 18

67 371

56 886

66 702

64 141

55 030

50 519

x 100,0

84,4 84,4

117,3 99,0

96,2 95,2

85,8 81,7

91,8 75,0

meziroční index kumulovaný index * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. i s.c. od roku 1999 do roku 2001 rostly, v roce 2002 došlo však k jejich poklesu (meziroční index v b.c. 92,1 % a 95,0 % ve s.c.). Snížení bylo ovlivněno poklesem aktivního zušlechovacího styku bez náhrady výroby, kursovými vlivy a recesí odvětví v západoevropských zemích. Tuto skutečnost dokazuje i meziroční pokles výkonů u organizací pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci (–6,5 %). Nejvýznamnější meziroční pokles tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. byl u OKEČ 18.1 – Výroba kožených oděvů (– 68,6 %) a u OKEČ 18.3 – Zpracování kožešin (– 9,5 %). Z hlediska velikosti subjektů podle počtu zaměstnanců poklesly tržby za vlastní výrobky a služby v b.c. nejvýrazněji u společností s 20 až 99 zaměstnanci (mezi roky 2002 a 2001 o více jak 20 %). Podíl tržeb za práci ve mzdě na vývozu představoval v roce 2002 cca 24 % celkových tržeb odvětví. Přidaná hodnota z výkonů v časové řadě od roku 2000 do roku 2002 klesala. V roce 2002 činil meziroční pokles přidané hodnoty z výkonů 18,5 %. Byl ovlivněn poklesem aktivního zušlechovacího styku a neschopností výrobních subjektů nahradit snižující se podíl mzdové práce vlastní modelovou tvorbou a výrobou vysoce sofistikovaných výrobků. Nejvýznamnější meziroční pokles přidané hodnoty z výkonů vykázala v roce 2002 výroba kožených oděvů (OKEČ 18.1) – index 52,2 %. Přidaná hodnota v roce 2002 vzrostla u organizací pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci meziročně o 7,9 % a přidaná hodnota na zaměstnance dokonce o 21,7 %. Naproti tomu u soukromých podniků ve sledovaném období poklesla přidaná hodnota o 11,8 % a přidaná hodnota na zaměstnance o 3,7 %. Trend poklesu počtu pracovníků v odvětví od roku 1999 nadále pokračuje. Počet zaměstnaných osob v roce 2002 poklesl o 4 511 zaměstnanců na celkových 50 519 osob, což je 75 % počtu zaměstnaných osob roku 1997. Nejvýznamnější pokles počtu zaměstnanců byl v organizacích s 20 až 99 zaměstnanci – index 76,2 %. Tento trend je ovlivněn skutečností, že v odvětví jsou nejnižší mzdy z celého zpracovatelského průmyslu ČR (nedosahují 10 tis. Kč), odvětví je náročné z hlediska ruční práce na výrobku, a v neposlední řadě trend ovlivnilo i zákonné navýšení měsíční minimální mzdy. Na zvýšení minimální mzdy reagovali zaměstnavatelé snižováním počtu zaměstnanců. Tabulka 3.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


415,3 22 896,7 1 080,5

446,3 21 152,3 904,6

535,5 23 165,1 487,9

476,9 22 983,6 567,1

613,1 26 524,0 620,4

560,1 24 179,3 562,7

OKEČ 18

24 392,5

22 503,2

24 188,5

24 027,6

27 757,5

25 302,1

x 100,0

92,3 92,3

107,5 99,2

99,3 98,5

115,5 113,8

91,2 103,7


Celkové náklady v běžných cenách se v roce 2002 oproti shodnému období roku 2001 snížily o 8,8 % úměrně s poklesem výroby. Pokles celkových nákladů byl zaznamenán u všech oborů výroby oděvů a zpracování kožešin, nejvýznamněji se snížily celkové náklady u zpracování kožešin (OKEČ 18.3) o 9,3 %. 83


100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




84

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Tabulka 3.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


102,4 5 717,6 192,7

117,8 5 671,2 140,1

140,8 6 309,8 113,9

112,2 6 304,0 137,1

90,3 6 391,9 109,9

97,6 5 975,1 102,5

OKEČ 18

6 012,7

5 929,1

6 564,5

6 553,3

6 592,1

6 175,2

x 100,0

98,6 98,6

110,7 109,2

99,8 109,0

100,6 109,6

93,7 102,7


Skladba nákladů v oděvním průmyslu v podnicích se 100 a více zaměstnanci byla v roce 2002 následující: výkonová spotřeba necelých 52 %, osobní náklady 28 %, odpisy cca 3 %, ostatní náklady – více jak 17 %. Z výkonové spotřeby připadá více jak 47 % na spotřebu materiálu, 37,9 % na služby a 4,8 % nákladů na energii. Podíl výkonové spotřeby na výkonech v roce 2002 činil cca 62,1 % a oproti roku 2001 klesl o necelé 1 %. Hodnota spotřebovaného materiálu na výrobu oděvních výrobků činila v roce 2002 cca 4,8 mld Kč, z toho více než 37 % byla hodnota materiálu z dovozu, která se oproti roku 2001 zvýšila o cca 4 %. Osobní náklady v běžných cenách v roce 2002 meziročně poklesly o 6,3 %. Při porovnání údajů roku 2002 a 1997, lze konstatovat, že se pohybují na zhruba stejné úrovni – index 102,7 %. Nárůst osobních nákladů byl v roce 2002 zaznamenán pouze u výroby kožených oděvů (OKEČ 18.1) o 8 %. V ostatních oborech došlo k poklesu osobních nákladů. Přes meziroční zvýšení osobních nákladů ve výrobě kožených oděvů zůstává průměrná měsíční mzda na nejnižší úrovni celého zpracovatelského průmyslu. 3.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulky 3.8 a 3.9 spolu s grafem 3.6 dokladují, jak se v uplynulých šesti letech vyvíjela produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů a ukazatel podílu u osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. Tabulka 3.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


113,4 104,1 88,0

151,8 128,7 132,7

88,0 124,8 76,8

152,2 139,3 142,6

108,6 131,4 152,8

158,5 116,0 139,9

OKEČ 18

103,7

129,2

123,1

139,6

131,4

116,7


x 100,0 x 100,0

124,5 124,5 111,1 111,1

95,3 118,7 95,7 106,3

113,3 134,5 114,0 121,2

94,2 126,7 89,9 108,9

88,8 112,4 95,1 103,6


Podíl produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů v běžných cenách v časovém období od roku 1997 do roku 2002 kolísá. Meziroční pokles produktivity v roce 2002 o téměř cca 15 % byl ovlivněn poklesem aktivního zušlechovacího styku od zahraničních zadavatelů, neschopností výrobních subjektů nahradit výše uvedený pokles vlastní modelovou tvorbou a umístit své výrobky na náročných trzích. Významný vliv na odvětví má též recese na vyspělých západoevropských trzích. Produktivita práce z přidané hodnoty v b.c. v roce 2002 u organizací se 100 a více pracovníky dosáhla 167,9 tis. Kč na pracovníka. Oproti roku 2001 se snížila o téměř 2 tis. Kč. Ve stálých cenách došlo k jejímu nárůstu o cca 5,8 %. 85


1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,843 0,790 0,973

0,752 0,788 0,813

1,017 0,755 1,035

0,702 0,690 0,632

0,880 0,848 0,796

2,280 0,903 0,796

OKEČ 18

0,795

0,788

0,763

0,689

0,848

0,909


Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě od roku 2000 roste. V roce 2002 byl meziroční nárůst u výroby oděvů a zpracování kožešin 7,3 % a přesto průměrný hodinový výdělek 55,26 Kč je nejnižší ze všech odvětví v ČR. Výroba oděvů a zpracování kožešin zaměstnává více než 78 % pracovníků s nižším vzděláním (tj. se základním a vyučením) a je zde zaměstnána převážná většina žen (cca 90 %). % 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



86


3.5.4. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby v letech 1999 až 2002 v členění podle SKP a OKEČ je uveden v tabulkách 3.10 a 3.11. 3.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 3.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

408,9 6 076,8 x

SKP 18 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

2001

2002*

484,5 8 144,0 x

634,1 11 388,0 x

481,5 13 376,6 x

6 485,7

8 628,4

12 022,1

13 858,1

x 100,0

133,0 133,0

139,3 185,4

115,3 213,7


Tuzemská spotřeba oděvních a kožešinových výrobků od roku 1999 vykazuje růst. V roce 2002 vzrostla oproti stejnému období loňského roku o 15 %. Vývoj spotřeby ovlivňovala především výrazně nižší hodnota vývozu a naopak rostoucí hodnota dovozu ve všech základních skupinách oděvních výrobků SKP 18.1, SKP 18.2 a SKP 18.3. U dominující skupiny SKP 18.2 Ostatní oděvy, šaty, oblečení se dovozní kg cena snížila oproti roku 2001 o 21,78 Kč. Její snížení bylo ovlivněno i kursovými vlivy. Dovoz v komoditách oděvních výrobků je realizován v převážné části levnějších kategorií zboží (především z Asie) a u obnošených oděvů a ošacení ze zemí EU. Tyto položky mají vliv na krytí domácí poptávky dovozem z hlediska hmotných jednotek. Přímý dovoz obnošených oděvů (položka HS–CN 6309) z EU v roce 2002 činil 18,4 tis. tun, což je meziroční nárůst o 18 %. Podíl dovozu obnošených oděvů z EU na přímém dovozu obnošených oděvů ze světa činil v roce 2002 cca 79 %. Část výrobků určená pro specializované prodejny s módním zbožím je ve vysoké kvalitě a cenách (značkové zboží) dovážená ze zemí EU. 3.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Tuzemská spotřeba organizací odvětví tj. členění dle OKEČ v roce 2002 meziročně poklesla o 3,7 %, což je v souladu s poklesem výroby odvětví v tomto období. Tabulka 3.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


419,2 14 629,1 348,9

459,4 14 894,4 466,8

483,8 16 500,7 527,5

154,2 16 199,5 505,1

OKEČ 18

15 397,2

15 820,6

17 512,0

16 858,8

x 100,0

102,7 102,7

110,7 113,7

96,3 109,5


87


3.6. Zahraniční obchod 3.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj dovozu a vývozu v letech 1997 až 2002 zachycuje tabulka 3.12. Tabulka 3.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

217,9 16 743,4 588,9

218,4 19 910,2 528,8

178,4 20 189,5 358,9

195,4 21 250,3 512,7

215,2 20 910,7 567,4

177,1 18 027,5 458,4

SKP 18

17 550,2

20 657,4

20 726,8

21 958,4

21 693,3

18 663,0


x 13 890,9 x

117,7 16 938,4 121,9

100,3 17 649,7 104,2

105,9 18 460,8 104,6

98,8 17 987,0 97,4

86,0 15 361,8 85,4


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

390,0 11 927,1 382,4

336,3 12 128,9 349,9

356,5 12 296,4 270,5

431,1 13 304,6 303,9

556,6 14 678,3 297,1

566,6 14 936,0 287,4

SKP 18

12 699,5

12 815,1

12 923,4

14 039,6

15 532,0

15 790,0

x 6 927,8 x

100,9 6 352,6 91,7

100,8 5 647,7 88,9

108,6 4 902,4 86,8

110,6 4 859,9 99,1

101,7 4 570,0 94,0



1997

1998

1999

2000

2001

2002*

–117,9 7 781,3 178,9

–178,1 7 893,1 88,4

–235,7 7 945,7 208,8

–341,4 6 232,4 270,3

–389,5 3 091,5 171,0

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

–172,1 4 816,3 206,5

SKP 18

4 850,7

7 842,3

7 803,4

7 918,8

6 161,3

2 873,0

6 963,1

10 585,8

12 002,0

13 558,4

13 127,1

10 791,8

z toho EU


Vývoz v časové řadě od roku 1997 do roku 2000 rostl. Od roku 2001 dochází k jeho poklesu. V roce 2002 poklesl celkový vývoz meziročně o 14 %, přímý vývoz o 1,6 % s poklesem vývozní ceny o cca 4,7 %. Vývoz oděvních výrobků byl ovlivněn snížením podílu aktivního zušlechovacího styku, výrobou méně sofistikovaných vlastních výrobků, kursovými vlivy a v neposlední řadě i recesí na vyspělých západoevropských trzích. Tomu nasvědčuje snižující se podíl vývozu do EU, v roce 2002 o 14,6 % méně než v roce 2001. Celkové dovozy oděvních výrobků od roku 1997 lineárně rostou. V roce 2002 nárůst dovozu oproti stejnému období roku 2001 činil 1,7 %, nárůst přímého dovozu o 7,6 % a průměrná kg cena poklesla o 22,7 Kč/kg. Celkový dovoz je ovlivněn vysokými dovozy oděvních výrobků z Asie. Nejvýznamnějším asijským dovozcem je Čína, odkud jsou dováženy standardní výrobky v nižších cenových relacích. Saldo celkového zahraničního obchodu odvětví oděvů a kožešin je v celé časové řadě kladné, od roku 2000 má však klesající tendenci. V roce 2002 představoval meziroční pokles 53,4 %. Vysoké příznivé saldo je ovlivněno tím, že dovoz základních materiálů pro vykonání aktivního zušlechovacího styku je v převážné části zahrnut v SKP 17. Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti v uplynulých čtyřech letech naznačuje tabulka 3.13. Exportní výkonnost odvětví oděvů a kožešin od roku 2000 klesá. V roce 2002 dosáhla úrovně 42,1 %, což je oproti roku 2001 pokles o 2,8 %. Pokles exportní výkonnosti výroby oděvů a zpracování kožešin je ovlivněn vedle výše uvedených příčin poklesu vývozu i tím, že při výrobě oděvů a zpracování kožešin 88


jsou v malé míře využívány materiály z nových druhů vláken vysoké kvality a užitných vlastností a textilie se speciálními úpravami, které propůjčují výrobkům vysoký komfort při nošení a umožňují jejich lepší umístění na náročných vyspělých trzích. Tabulka 3.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 18 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


37,1 14,3

45,2 20,8

44,9 20,5

42,1 21,1


Dovozní náročnost se ve sledovaném období zvýšila, její nárůst činil meziročně 0,6 %. Nejvýznamněji se zvýšila dovozní náročnost u výroby kožených oděvů (OKEČ 18.1). 3.6.2. Aktivní zušlechovací styk Z tabulky 3.14 vyplývá, že v odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin zaujímá aktivní zušlechovací styk významnou úlohu. Za pozitivní lze považovat, že podíl aktivního zušlechovacího styku na vývozu od roku 1999 klesá. V roce 2002 činil 60,5 %, což je meziroční pokles o 7,2 %. V dalším období předpokládáme, že pokles aktivního zušlechovacího styku bude pokračovat v souvislosti s kursovými vlivy a rostoucími náklady. Nejvýznamněji se v roce 2002 snížil meziročně podíl aktivního zušlechovacího styku na vývozu u ostatních svrchních oděvů (SKP 18.22) o cca 10 %. Tabulka 3.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 18 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


57,2

51,7

46,2

40,2


74,9

70,7

65,2

60,5


3.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2002 dokumentuje graf 3.7. Největší podíl zahraničního obchodu zaujímá v tomto odvětví obchod se zeměmi EU, který v roce 2002 představoval 82,3 %, což je v porovnání s rokem 2001 pokles o 0,6 %. Důvodem poklesu je snížení podílu aktivního zušlechovacího styku a recese na západoevropských trzích. Zemí s výrazně největším zahraničně obchodním obratem, který v roce 2002 činil cca 11,3 mld. Kč bylo Německo, kam bylo vyvezeno zboží za cca 9,4 mld. Kč, tj. cca 50 % z celkového objemu vývozu výrobků oděvního průmyslu. Vliv recese na tomto teritoriu se projevil poklesem obratu zahraničního obchodu, který se snížil o téměř 3 mld. Kč, tj. o necelých 21 %. Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ze zemí EU je Velká Británie a Severní Irsko, kam bylo umístěno 11 % oděvních výrobků v celkové hodnotě cca 2,1 mld. Kč, následuje Rakousko kam bylo vyvezeno oděvní zboží v celkové hodnotě cca 1,4 mld. Kč, tj. cca 8 %. Na slovenský trh byly v roce 2002 dodány oděvní výrobky v hodnotě cca 1,2 mld. Kč, což představuje cca 7% podíl z celkového vývozu oděvního průmyslu a oproti roku 2001 zvýšení podílu oděvních výrobků na tomto teritoriu o 2 %. Celkový přímý vývoz oděvních výrobků se v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 snížil z cca 7,3 mld. Kč na 7,2 mld. Kč (tj. o 1,6 %). Nárůst přímého vývozu do zemí EU pokračoval i v roce 2002. V roce 2002 dosáhla hodnota přímého vývozu oděvních výrobků do zemí EU téměř 4,9 mld. Kč a oproti roku 2001 vzrostla o 1,7 %. Zatímco podíl přímého vývozu do zemí EU v roce 2001 představoval 65,6 %, činil tento podíl v roce 2002 již 89


67,8 %. Tento vývoj signalizuje, že se tuzemským výrobcům konfekce daří více pronikat na trh EU se svými vlastními kolekcemi a modely. Vývozní teritoria v roce 2002 Francie 3% Belgie 2% Polsko 2 % Ostatní 10 %

Švýcarsko 3% Itálie 4% Slovensko 7% Rakousko 8% V. Británie 11 %

Německo 50 % Dovozní teritoria v roce 2002 Ma arsko 3% Turecko 5%

Indie 3%

Itálie 7%

Francie 2%

Ostatní 27 %

Polsko 8% Slovensko 9% Německo 12 %

Čína 24 %



Přímý vývoz oděvních výrobků do východoevropských zemí dosáhl v roce 2002 cca 445,3 mil. Kč, což je meziroční nárůst o 9,4 %. Podíl přímého vývozu v roce 2002 představoval 6,2 % přímého vývozu ČR a oproti roku 2001 se zvýšil o 0,6 % bodu. Přímý vývoz oděvních výrobků na Slovensko v roce 2002 dosáhl hodnoty více jak 0,9 mld. Kč a oproti roku 2001 vzrostl o 3,7 %. Celkový přímý dovoz oděvních komodit v roce 2002 představoval hodnotu cca 12,2 mld. Kč, což je o 7,6 % více než v roce 2001. Největší podíl na přímém dovozu mají asijské země s 46,8 %, jejichž podíl se meziročně zvýšil o 1,1 %. Největším dovozcem do České republiky byla v roce 2002 Čína, s podílem na celkovém dovozu v roce 2002 cca 24,2 %, přičemž naše saldo v oblasti oděvních komodit s Čínou je vysoce záporné a v roce 2002 činilo –3,8 mld. Kč a oproti roku 2001 vzrostlo o cca 19 %. Druhým největším dovozním teritoriem bylo Německo (podíl 12,4 %), následované Slovenskem (podíl 9,2 %).

3.7. Investice Vývoj investic do odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin v období 1997 až 2002 dokumentuje tabulka 3.15 a 3.16. 90


3.7.1. Hmotné a nehmotné investice Tabulka 3.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 18) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


825 422 508 701 461

592 265 277 474 250

480 186 307 388 275

545 244 343 436 307

990 577 727 826 653

387 140 257 321 240

71,8 62,8 54,5 67,6 54,2

81,1 70,2 110,8 81,9 110,0

113,5 131,2 111,7 112,4 111,6

181,7 236,5 212,0 189,4 212,7

39,1 24,3 35,4 38,9 36,8


Z tabulky vyplývá, že v roce 2002 bylo v odvětví investováno nejméně za posledních šest let. Zatímco v roce 2001 dosáhl objem investic v b.c. maxima, tj. 990 mil. Kč (oproti roku 2000 nárůst o 81,7 %) v roce 2002 následoval pokles o cca 61 % na 387 mil. Kč, který byl ovlivněn poklesem dynamiky hospodářského růstu v ČR, recesí světové ekonomiky a kursovými vlivy. Výše investic do odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin je nedostatečná a je také jedním z důvodů zaostávání produktivity výroby za EU. Na základě údajů z resortního statistického zjišování lze konstatovat, že v roce 2001 významně investovaly do strojního zařízení, především velké společnosti ve skupině s 1 000 a více zaměstnanci. Z analýzy vývoje odpisů v oděvním průmyslu vyplývá, že odepsanost investičního majetku v roce 2002 vzrostla o téměř 3 % a představovala 64,7 %. Největší odepsanost majetku byla v roce 2002 v kožešnické výrobě, kde činila cca 82 %. Naopak nejnižší odepsanost majetku měla kožešnická konfekce – 61 % (dle resortního statistického šetření MPO). Investiční aktivita v českém oděvním průmyslu je oproti investiční aktivitě v zemích EU nízká, vyplývá to z porovnání investic pořízených v běžném roce na jednoho pracovníka v oděvním průmyslu. Zatímco v ČR představovala hodnota investic v roce 2001 po přepočtu cca 527,8 euro/pracovník, průměrná investice činila v roce 2001 v zemích EU 1 248,4 euro/pracovník. Investice v ČR představuje cca 42,3 % investic EU. 3.7.2. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 1997 až 2001 zachycuje tabulka 3.16 a graf 3.8. Tabulka 3.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 18 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 405,7 0

k 31. 12. 1998 580,1 0

k 31. 12. 1999 797,6 0

k 31. 12. 2000 951,5 1,8

k 31. 12. 2001 2 008,4 1,8


Jak z tabulky vyplývá, k 31.12.2001 stav přímých zahraničních investic v odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin činil cca 2 mld. Kč, což je cca 0,5 % na přímých zahraničních investicích ve zpracovatelském průmyslu. Z hlediska vybavenosti investičním majetkem představovala v roce 2002 vybavenost jednoho pracovníka u podniků oděvního průmyslu pod kontrolou zahraničního kapitálu 172,2 tis. Kč, u ostatních podniků 103,9 tis. Kč, což je 60,3 % vybavenosti pracovníka oděvního průmyslu v organizacích pod zahraniční kontrolou. V roce 2002 bylo dosaženo ve společnostech pod zahraniční kontrolou se 100 a více pracovníky produktivity práce vyjádřené v přidané hodnotě na pracovníka 229,5 tis. Kč, v ostatních podnicích oděvního průmyslu 171,5 tis. Kč, což je ovlivněno aktivním zušlechovacím stykem. Z uvedeného vyplývá, že oproti roku 2001 došlo ve společnostech pod zahraniční kontrolou ke zvýšení produktivity práce vyjádře91


né v dosažené přidané hodnotě na pracovníka o více než 41 tis. Kč na rozdíl od ostatních podniků oděvního průmyslu, kde vývoj poklesl o více než 6 tis. Kč. % 600

400

200

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001



Podíl zahraničního kapitálu je v oděvním průmyslu o cca 65 % nižší než v textilním průmyslu. V roce 2002 byl v oděvním průmyslu podíl investičního majetku u podniků pod kontrolou zahraničního kapitálu 26,6 %. Nízký podíl zahraničního kapitálu je ovlivněn již výše zmíněným vysokým podílem kooperačních vztahů. V rámci těchto vztahů dochází k zapůjčování potřebné techniky a předávání veškeré výrobní dokumentace. Vzhledem k charakteru odvětví žádná ze společností oděvního průmyslu dosud nevyužila zákona č. 72/2000 Sb., v platném znění, o investičních pobídkách. Po vstupu do EU se předpokládá nárůst počtu organizací pod zahraniční kontrolou.

3.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Světový obchod s oděvy v roce 2001 zaznamenal oproti předchozímu roku pokles o necelé 1 %. S hod92


notou cca 195 mld. USD představoval trh s oděvy 3,3 % světového trhu zboží. Ve světovém vývozu oděvů zaujímá přední místo Asie se 45,5 %, následuje západní Evropa s 28 % (údaje za rok 2001). ČR má podíl na světovém vývozu oděvů 652 mil. USD, tj. 0,3 % a na celkovém vývozu zboží z ČR cca 2 %. V zemích EU vývoz oděvů na celkovém vývozu zboží představuje 1,8 %. Pro ČR je rozhodujícím trhem EU. Z oděvních výrobků dovezených do EU z nečlenských zemí pocházelo v roce 2001 cca 1,2 % z ČR. Při porovnání výsledků oděvního průmyslu ČR za rok 2002 s Rakouskem a Německem lze konstatovat, že meziroční pokles tržeb (na bázi hodnotového vyjádření) oděvního průmyslu ČR v roce 2002 o 7,9 % byl výraznější než v Německu, kde ve sledovaném období dosáhl pokles výše 4,1 %. Zaměstnanost v Německu meziročně v roce 2002 klesla o 9,6 %, v ČR o 8,2 %. Na pokles zaměstnanců má vliv kromě recese i odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady. Ve srovnání se SRN jsou celkové náklady na minutu vykonané práce v ČR třetinové. Do budoucna lze sice očekávat jejich růst, přesto, ale tato konkurenční výhoda zůstane zachována, nebo se předpokládá rychlejší růst produktivity práce než mezd. V zemích EU činil poměr mezi vývozem a dovozem v T/O průmyslu v roce 2001 – 32,9 %. V Německu byl v roce 2002 tento poměr 70,45 %, v roce 2000 – 63,1 %. V ČR byl v roce 2002 podíl T/O průmyslu mezi vývozem a dovozem 108,5 % (v hodnotovém vyjádření) a 104,9 % (ve hmotném vyjádření). Země sdružující se v rámci CEFTA dosáhly v roce 2001 podílu 17,4 % na dovozech do EU ze zemí mimo EU (EXTRA dovozy). Zatímco oproti roku 2000 dovoz oděvních výrobků ze zemí CEFTA do EU vzrostl o téměř 1,7 % pozice ČR zůstala na stejné úrovni. Na dovozech z CEFTA zaujímají oděvní výrobky z ČR necelých 6,7 %, jak vyplývá z tabulky 3.17. Průměrná vývozní kg cena svrchního ošacení odvozená z přímého vývozu ČR – svět klesla v roce 2002 na 96 % úrovně a činila 461,1 Kč/kg. Pokles vývozních cen byl ovlivněn především kursovými vlivy a recesí německého trhu. K úspěšným výrobkům, kterým se daří prosadit na trzích EU patří položky těžké konfekce na bázi vlny nebo ve směsích s jinými vlákny. Obtížnější je situace u osobního prádla z bavlny, kde se neustále zvyšuje konkurence zejména ze strany asijských zemí. Tabulka 3.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 18 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997

1998

1999

2000

2001*

5 229 997

6 003 895

6 111 611

6 183 595

7 786 638

x

114,8

101,8

101,2

125,9

426 377

451 645

457 399

456 076

517 958

x

105,9

101,3

99,7

113,6

meziroční index z toho z ČR meziroční index *Pozn: rok 2001 uváděn v tis. EUR Pramen: EUROSTAT

Na konkurenceschopnost kromě mzdových nákladů působí další vlivy jako např. směnné kursy (včetně dotací a veřejných subvencí), ceny energií, materiálových nákladů atd. Další faktory jsou módní aspekty, kvalita, služby. Celková konkurenční pozice je v rámci jednotlivých oborů rozdílná. Pro růst konkurenceschopnosti výrobku je nutné zvyšovat podíl vlastní nabídky finálních výrobků, využívat plošných metrových textilií tuzemských výrobců do oděvních výrobků určených zejména na export, zavádět nové informační technologie, vytvářet podmínky k jejich dostupnosti pro malé a střední podniky a tím i systému rychlé reakce na požadavky zákazníků a zvyšování úrovně kooperačních vztahů. Výdaje na výzkum a vývoj v odvětví jsou nedostatečné. Neexistuje zde prakticky výzkumná a vývojová základna, nebo jediný oděvní výzkumný ústav byl zrušen a průmyslovým vývojem a výzkumem se žádná organizace systematicky nezabývá.

3.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Stav legislativy je podrobně popsán v kapitole Výroba textilií a textilních výrobků – OKEČ 17. Faktory, které ovlivní budoucí vývoj odvětví: 93


Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin patří mezi ta odvětví, která citlivě reagují na vývoj ekonomiky. Oděvní průmysl ČR je odvětvím proexportně zaměřeným s vysokým stupněm kooperace s vnějšími zadavateli, zejména z členských zemí EU. Vysoký stupeň kooperace s vnějšími zadavateli je pouze krátkodobou konkurenční výhodou pro oděvní výrobce a vyvolává úzkou závislost na zadavatelích. Za pozitivní lze označit, že podíl práce ve mzdě má klesající tendenci a lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i v příštích letech. Odvětví potkala, v souvislosti s recesí v zemích EU, odbytová krize především v Německu. Vývoj kursu koruny, zejména jeho posilování vůči euru a USD má negativní vliv na exportéry. Na druhé straně, ale nutí vývozce hledat cesty ke zvyšování realizačních cen vyvážených výrobků. Připojením k EU se ČR s řadou kandidátských zemí stane součástí celní unie a vůči třetím (nečlenským zemím) bude uplatňovat společnou obchodní a celní politiku a společnou ochranu proti nekalým obchodním praktikám. Nové šance jsou spojeny s rozšířením prostoru pro podnikání. Zejména pro malé a střední podniky bude přínosem účast na společných programech EU, možnost využívat prostředků ze strukturálních fondů. Zvýší se konkurence, což může mít za následek snížení možností pro uplatnění českých produktů na trhu. Podnikatelé se budou muset vyrovnat i se zvýšenými nároky na etiku podnikání, pracovně právními předpisy a předpisy na ochranu bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Vstup ČR do EU by se měl projevit v oděvním průmyslu většinou pozitivně, bez negativních dopadů. Výrazná konkurence na světových trzích a zvláštní pravidla mezinárodního obchodu řadí odvětví T/O průmyslu k tradičně vysoce chráněným odvětvím. V roce 2005 bude dokončen proces liberalizace obchodu T/O, který byl zahájen v roce 1995 podepsáním Dohody WTO o textilu a oděvech (ATC). Od 1.1. 2005 budou veškeré T/O položky plně začleněny pod pravidla GATT. Kvóty na dovoz T/O výrobků ze třetích zemí, zejména asijských, které jsou zavedeny v zemích EU jednak podle výše uvedené Dohody o textilu a oděvech a jednak podle bilaterálních dohod s nečlenskými státy WTO budou odstraněny. Zrušení kvót bude znamenat pro odvětví další zostření konkurence na světových trzích. Rozvojové země vedle levného zboží zvyšují i podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Připravuje se nové kolo mnohostranných obchodních jednání WTO týkající se další liberalizace obchodu průmyslovými výrobky včetně T/O. K 1.1. 2005 (po skončení platnosti Dohody o textilu oděvech) by měla být vytvořena Pan–Euro–Mediterranean zóna, která vzniká z potřeby zvýšení konkurenceschopnosti evropských výrobků a vytvoření protiváhy vůči asociačním obchodním dohodám na americkém a asijském kontinentu. Má být vytvořena zóna volného obchodu pro cca 660 mil. obyvatel, která bude zahrnovat země EU, včetně nově přistoupivších zemí, země ESVO a dále Egypt, Izrael, Jordánsko, Maltu, Maroko, Tunisko a Izrael. S některými zeměmi má již EU dohody uzavřeny. Vytvoření výše uvedené zóny dá příležitost vývozcům uplatnit, bez jakýchkoliv překážek obchodu, zboží na tomto trhu. Z vnitřních faktorů působících na vývoj odvětví bude mít vliv především restrukturalizace a modernizace výroby se zaměřením na design, módnost, inovaci a kreativitu řešení. Výroba oděvního zboží vysoké kvality a užitných vlastností a zboží pro specifické účely (oděvní výrobky pro náročné sporty, pracovní oděvy do náročných provozů apod.) povede ke zvýšené potřebě metrových textilií z nových vlákenných směsí a chemických vláken vyšší generace. Předpokladem pro zachování konkurenceschopnosti odvětví je zavádění nových informačních a komunikačních technologií a vytváření podmínek pro jejich dostupnost malým a středním podnikům, které jsou pro oděvní výrobce typické. Ve střednědobé perspektivě v odvětví bude nadále převládat úloha subdodavatele pro firmy ze zemí EU vzhledem k relativně nízkým výrobním nákladům v ČR. Dále výhodným teritoriálním umístěním, ale zejména spolehlivostí v kvalitě dodávané produkce, která je dokladem adaptační schopnosti pracovních sil. Bude pokračovat snižování počtu zaměstnanců ve výrobě dané nutností zeštíhlovat podniky a potřebou růstu produktivity práce při snižování nákladů. Lze očekávat, že celosvětově bude klesat podíl výdajů domácností na oděvy a textil a také jejich ceny.

94

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi

VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC

4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi – OKEČ 19 4.1. Charakteristika odvětví Kožedělný průmysl se dlouhodobě vyznačuje proexportní orientací, o čemž svědčí skutečnost, že značnou část tržeb (dlouhodobě kolem 40 %) tvoří tržby z prodeje kožedělného zboží na vývoz. V budoucnu se dá předpokládat, že tento podíl poroste. Odvětví kožedělného průmyslu sestává (dle OKEČ 19) : • z prvovýroby – obor 19.1 činění a úprava usní • z druhovýroby: – obor 19.2 výroba brašnářského a sedlářského zboží – obor 19.3 výroba obuvi Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující odvětví (např. OKEČ 17 textilní průmysl, OKEČ 25 gumárenský a plastikářský průmysl). Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 znázorňuje graf 4.1. Nejvýznamnější podíl na tržbách za prodej vlastních V a S má dlouhodobě výroba obuvi. V roce 2002 však její podíl oproti roku 2001 poklesl následkem snížení výroby a odbytu o cca 9 %. 19.1 Činění a úprava usní 16 %

19.2 Výroba brašnářská a sedlářská 33 %

19.3 Výroba obuvi 51 %



4.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Z hlediska pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu patří kožedělný průmysl mezi odvětví s nejnižším podílem tržeb za prodej vlastních V a S, přidané hodnoty z výkonů a počtem zaměstnanců v celém zpracovatelském průmyslu. Pozici odvětví v rámci zpracovatelské průmyslu vyjadřuje graf 4.2. V roce 2002 se kožedělný průmysl 95


podílel na ukazatelích zpracovatelského průmyslu následovně: cca 0,4 % na tržbách za prodej vlastních V a S , cca 0,5 % na přidané hodnotě z výkonů a cca 1,2 % na počtu zaměstnanců. Pozice kožedělného odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu od roku 1997 klesá. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci

Potravinářský a tabákový průmysl Textilní průmysl Oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Celulózopapírenský průmysl Polygrafický průmysl Koksování a zpracování ropy Chemický a farmaceut. průmysl Gumárenský a plastikář. průmysl Průmysl skla a stavebních hmot Hutnictví a zpracování kovů Kkovodělný průmysl Výr. strojů a zařízení Výr. kancel. strojů a počítačů Výr. elektr. strojů a přístrojů Výr. radiov., televiz. a spoj. zaříz. Výr. přístr., regul. a automat. tech. Výr. dvoustopých motor. vozidel Výr. ostat. dopravních zařízení Nábytek a ostat. zprac. průmysl Zprac. druhotných surovin 0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



4.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví (podle počtu zaměstnanců v pěti kategoriích) v roce 2001 vyjadřuje tabulka 4.1 a graf 4.3. Tabulka 4.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 19 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b. c. Přidaná hodnota z výkonů v b. c. Počet zaměstnaných osob

0–9 473,5 135,6 2 233

10 – 49 1 934,4 543,6 3 527

50 – 249

250 – 999

2 854,0 1 063,6 6 207

1 751,5 687,0 3 910

Více než 1000 1 909,5 575,3 3 286


Z tabulky 4.1 a grafu 4.3 vyplývá, že v roce 2001 byla dosaženo nejvyšších podílů na tržbách za prodej vlastních V a S (cca 32 %), přidané hodnoty z výkonů (35,4 %) a zaměstnanosti (cca 32,4 %) v organizacích s 50 až 249 zaměstnanci. Vyplývá to z personálního složení pracovníků, zabezpečujících odbyt výrobků na zahraničních trzích. Údaje zahrnují i 9 kožedělných podniků pod zahraniční kontrolou, které vykazují ve stejné kategorii oproti tuzemským výrobcům vyšší produktivitu práce z přidané hodnoty z výkonů.

96

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi % 40

35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000



Graf 4.3 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roc 2001

4.4. Regionální struktura odvětví Regionální struktura odvětví v členění dle jednotlivých krajů je zachycena v grafu 4.4. Tržby za V a S


Zaměstnanci


20

40

%

60

0

20

40

60

0

%

20

40

60

%



97


Z grafu 4.4 je zřejmé, že kožedělný průmysl hraje důležitou roli z pohledu regionální zaměstnanosti především na Moravě. Zlínský kraj se podílí ze 42 % na tržbách za prodej vlastních V a S, z 37 % na přidané hodnotě z výkonů a ze 34 % na zaměstnanosti odvětví v rámci ČR. Význam regionu se postupně snižuje, nebo mnohé organizace, které zde podnikají se dostaly vlivem špatného hospodaření do konkurzu (např. CEBO, a.s. Zlín) nebo likvidace. Přilákat zahraniční investory do Zlínského kraje bude velmi obtížné, nebo zde není vybudovaná potřebná infrastruktura.

4.5. Hlavní ekonomické ukazatele 4.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj ve třech oborech kožedělného průmyslu za období let 1997 až 2002 je uveden v tabulce 4.2. Tabulka 4.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

107,2 103,0 106,2

99,1 101,5 101,3

106,0 100,4 99,2

115,6 102,3 101,3

95,7 104,9 102,6

SKP 19

105,9

100,8

100,9

103,4

101,9


V roce 2002 činil meziroční index cen kožedělných výrobků 101,9 %. Tento cenový nárůst kožedělných výrobků je v proporci k nárůstu spotřebitelských cen, který dosáhl v uvedeném období 1,8 %. Zatímco u prvovýroby došlo oproti roku 2001 k poklesu cenového indexu o 4,3 %, vzrostl cenový index výrobků kožedělné galanterie o 4,9 % a u obuvi o 2,6 %. Nárůst cenových indexů v jednotlivých oborech ovlivnilo zvýšení cen všech druhů energií, koželužských surovin a obuvnických materiálů. Pro srovnání uvádíme, že např. v obuvnickém průmyslu SRN došlo v roce 2002 k nárůstu výrobních cen o cca 1,4 % a spotřebitelské ceny stouply asi o cca 1,9 %. 4.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik kožedělného průmyslu za období let 1997 až 2002 je uveden v tabulkách 4.3 až 4.5 a grafu 4.5. Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


1 972,5 2 597,0 6 957,5

1 487,6 2 728,9 6 934,5

869,4 2 449,2 6 533,4

1 010,0 2 549,2 5 567,8

1 012,6 2 192,5 5 717,8

1 147,2 2 365,7 3 739,5

11 527,0

11 151,0

9 852,0

9 127,0

8 922,9

7 252,4

x 100,0 x 100,0

96,7 96,7 89,1 89,1

88,4 85,5 85,7 76,4

92,6 79,2 89,9 68,7

97,8 77,4 93,0 63,9

81,3 62,9 80,9 51,6



98

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Tabulka 4.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


284,1 930,0 2 365,9

238,5 772,2 2 372,3

179,9 865,3 2 068,8

222,2 897,9 1 865,9

182,6 779,1 2 043,4

210,5 901,1 1 387,7

OKEČ 19

3 580,0

3 383,0

3 114,0

2 986,0

3 005,1

2 499,3

x 100,0 x 100,0

94,5 94,5 79,4 79,4

92,0 87,0 83,0 65,9

95,9 83,4 94,1 62,0

100,6 83,9 94,0 58,3

83,2 69,8 78,3 45,6




1997

1998

1999

2000

2001


2 347 8 222 18 673

1 823 6 408 18 705

1 360 5 549 16 083

1 209 5 424 13 367

1 056 5 288 12 819

1 109 5 267 9 961

OKEČ 19

29 242

26 936

22 992

20 000

19 163

16 337

x 100,0

92,1 92,1

85,4 78,6

87,0 68,4

95,8 65,5

85,3 55,9


2002*


Poklesy tržeb za prodej vlastních V a S charakterizují odbytové potíže s umístěním kožedělných výrobků (především usní a obuvi) na zahraničních trzích. Naproti tomu tržby za prodej kožedělného galanterního zboží od roku 2000 meziročně rostou, což je důsledek prohloubení obchodních vztahů především se zeměmi EU. Pokles přidané hodnoty z výkonů v roce 2002 významně ovlivnil meziroční pokles podílu práce ve mzdě na vývozu (v roce 2001 cca 70 %, v roce 2002 cca 64,3 %). Pokles výkonů a tržeb byl ve srovnání s poklesem celkových nákladů v roce 2002 oproti roku 2001 vyšší, což ukazuje na snížení efektivity podnikatelské činnosti většiny kožedělných organizací. Pokles počtu zaměstnanců v kožedělném průmyslu výrazně ovlivnil obuvnický průmysl, kde došlo v roce 2002 meziročně k poklesu o cca 22,3 % v důsledku konkurzů větších obuvnických firem, spojených s propouštěním pracovníků. Malé a střední podniky, které v tomto odvětví převažují nemají vybudovanou dostatečnou odbytovou sí a do budoucna lze předpokládat další snižování počtu pracovníků. Po vstupu ČR do EU budou nuceny hledat partnery pro zahraniční spolupráci. Z výše uvedeného grafu 4.5 vyplývá prohlubující se ztráta kožedělného průmyslu za vývojem základních produkčních charakteristik zpracovatelského průmyslu. Vývoj produkčních ukazatelů kožedělného průmyslu za období let 1997 až 2002 je uveden v tabulkách 4.6 a 4.7. V roce 2002 došlo v kožedělném průmyslu k meziročnímu poklesu celkových nákladů o cca 13,2 %. Příčinou poklesu bylo snížení výroby. Přesto při srovnání podílu celkových nákladů na pracovníka bylo v roce 2002 oproti roku 2001 dosaženo nárůstu o 1,9 %.Tento trend byl způsoben zvýšením podílu osobních nákladů na pracovníka o cca 3,5 %, ale podíl výkonové spotřeby (materiál, energie a služby) na pracovníka poklesl o cca 5,4 %. Přitom výkonová spotřeba tvoří podstatnou část celkových nákladů.V roce 2002 tvořily náklady na materiál, energii a služby cca 50,8 % celkových nákladů, což byl pokles oproti předchozímu roku o cca 4 %. Pokles výkonové spotřeby souvisí s útlumem nebo zrušením některých neefektivních výrob. Nejnižší podíl výkonové spotřeby na celkových nákladech vykázal obuvnický průmysl (cca 47,7 %), nejvyšší obor činění a úprava usní (cca 59 %). Ke srovnatelnému nárůstu osobních nákladů na pracovníka došlo ve stejném období i ve SRN, avšak zde bylo dosaženo podstatně vyšší produktivity práce (z přidané hodnoty cca 7,7x vyšší a z tržeb cca 13,5x vyšší). 99


100

80

60

40 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 140

120

100

80

60

40 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60

40 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




100

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Tabulka 4.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


3 121,5 3 406,9 10 159,6

2 613,3 3 255,7 9 736,0

1 284,9 2 853,5 9 987,6

1 194,8 2 968,7 6 917,5

1 333,0 2 657,7 7 175,2

1 653,0 3 094,9 4 946,6

OKEČ 19

16 688,0

15 605,0

14 126,0

11 081,0

11 165,9

9 694,5

x 100,0

93,5 93,5

90,5 84,6

78,4 66,4

100,8 66,9

86,8 58,1



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


348,8 839,1 2 142,1

287,1 647,8 2 312,1

170,1 685,7 2 074,2

173,7 755,1 1 788,2

164,1 695,4 1 850,5

184,1 852,6 1 355,2

OKEČ 19

3 330,0

3 247,0

2 930,0

2 717,0

2 710,0

2 391,9

x 100,0

97,5 97,5

90,2 88,0

92,7 81,6

99,7 81,4

88,3 71,8


4.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj v oblasti poměrových a podílových ukazatelů charakterizují tabulky 4.8 a 4.9, graf 4.6. Tabulka 4.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


121,0 113,1 126,7

130,8 120,5 126,8

132,3 155,9 128,6

183,8 165,5 139,6

172,9 147,3 159,4

189,8 171,1 139,3

OKEČ 19

122,4

125,6

135,4

149,3

156,8

153,0


x 100,0 x 100,0

102,6 102,6 86,2 86,2

107,8 110,6 97,3 83,8

110,2 122,0 108,2 90,7

105,0 128,1 98,1 88,9

97,6 125,0 91,8 81,6


Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b.c. byla v roce 2002 u kožedělného průmyslu na úrovni cca 43,3 % zpracovatelského průmyslu (cca 13 % německého kožedělného průmyslu). Zaostávání tuzemského kožedělného průmyslu je způsobeno snižující se konkurenceschopností odvětví (zejména oborů 19.1 a 19.3) na tuzemských a zahraničních trzích. Rovněž podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. (v roce 2002 cca 0,925) byl ve vztahu ke zpracovatelskému průmyslu (v roce 2002 cca 0,586) nepříznivý, i když se oproti roku 2001 nepatrně (o cca 1 %) snížil. Při srovnání tohoto podílu se SRN nebo Rakouskem je cca o 30 % vyšší. Nepříznivý vývoj tohoto významného ukazatele efektivity podnikání způsobuje především nedokončená restrukturalizace odvětví.

101

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 4.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001


1,258 0,854 0,867

1,174 0,768 0,939

0,884 0,739 0,970

0,746 0,778 0,923

0,807 0,842 0,906

0,679 0,943 0,960

OKEČ 19

0,893

0,914

0,899

0,865

0,882

0,925


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



4.5.4. Tuzemská spotřeba 4.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby výrobků za období let 1999 až 2002 je uveden v tabulce 4.10. 102

2002*

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Tabulka 4.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

3 935,3 1 345,9 2 429,8

4 251,1 2 924,9 4 321,1

4 503,2 3 082,5 5 048,5

4 524,0 3 148,4 5 524,9

SKP 19

7 711,0

11 497,2

12 634,1

13 197,2

x 100,0

149,1 149,1

109,9 163,8

104,5 171,1

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) *Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


1999

2000

2001

2002*


724,2 1 644,8 4 302,7

773,8 1 738,6 3 442,6

881,6 1 621,9 3 811,6

1 081,6 1 773,6 2 406,1

OKEČ 19

6 671,7

5 955,0

6 315,1

5 261,3

x 100,0

89,3 89,3

106,0 94,7

83,3 78,9

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) *Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tuzemskou spotřebu kožedělných výrobků ovlivňuje (z cca 60 %) především obuvnický průmysl. Spotřeba obuvi na obyvatele činila v roce 2001 cca 3,5 páru, což bylo oproti předchozímu roku zvýšení asi o 0,5 páru. Srovnatelný trend v tuzemské spotřebě vykázala v roce 2001 i SRN (cca 3,7 páru/obyvatele). Vývoj těchto objemových ukazatelů domácí spotřeby je však do značné míry zavádějící s ohledem na cenový rozdíl obuvi v distribučních sítích SRN a ČR. Ve SRN je vyšší podíl prodeje tuzemské obuvi (kolem 15 %) než v ČR (cca 8 %) a rovněž vyšší dovozní cena za pár obuvi (cca 11,5 EUR) než v ČR (cca 2,8 EUR).

4.6. Zahraniční obchod 4.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Tendence vývoje zahraničního obchodu s kožedělnými výrobky za období let 1997 až 2002 jsou uvedeny v tabulce 4.12. Zahraniční obchod s kožedělnými výrobky se od roku 1997 vyvíjí nepříznivě. Pasivní saldo zahraničního obchodu do značné míry odráží situaci na zahraničních trzích a na domácím trhu, které jsou nasyceny kožedělnými výrobky z Asie (především obuví z Číny). Přímé dovozy obuvi z Asie do ČR činily za rok 2002 v hodnotovém vyjádření cca 3,0 mld. Kč, což bylo meziroční zvýšení o cca 5,8 %. Na celkovém vývozu kožedělných komodit se přímý vývoz podílel v roce 2002 asi z 34 %, z toho podíl na vývozu do zemí EU činil téměř 63 %. Ve všech oborech odvětví došlo ke zhoršení struktury vývozu, charakterizované snížením hodnot kg cen (nejvýrazněji u oboru 19.1 o cca 23,5 %). Vývoj zahraničního obchodu s kožedělnými výrobky výrazně ovlivňuje obchod s obuví, který se v roce 2002 podílel na celkovém obratu zahraničního obchodu této skupiny výrobků cca 51 %, což je oproti roku 2001 pokles o cca 4,1 %. Pokles byl způsoben snížením vývozu obuvi, zejména do EU. V roce 2002 oproti roku 2001 klesl vývoz obuvi do EU v hodnotovém vyjádření o téměř 15 %. Saldo zahraničního obchodu se prohloubilo z důvodů jednak makroekonomických (směnný kurz Kč především vůči EUR, 103

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 4.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

1 032,0 1 403,7 7 410,9

755,7 1 603,3 6 387,3

714,0 1 670,5 7 455,1

686,1 1 817,5 6 577,8

759,1 2 106,8 6 562,4

652,6 2 224,7 4 481,0

SKP 19

9 846,6

8 746,3

9 839,6

9 081,4

9 428,3

7 358,3


x 6 049,1 x

88,8 6 324,9 104,6

112,5 7 047,7 111,4

92,3 6 705,7 95,1

103,8 7 116,1 106,1

78,0 5 917,6 83,2


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

3 310,4 1 429,3 6 938,4

3 798,2 1 512,5 6 192,3

3 977,1 2 309,5 6 021,1

4 165,1 3 296,9 6 588,6

4 548,1 3 875,8 7 292,5

4 367,5 3 955,8 7 181,6

11 678,1

11 503,0

12 307,7

14 050,6

15 716,4

15 504,9

x 6 697,1 x

98,5 6 810,8 101,7

107,0 6 610,2 97,1

114,2 7 096,3 107,4

111,9 7 625,0 107,5

98,7 7 385,8 96,9

SKP 19 meziroční index z toho EU meziroční index


1999

2000

2001

2002*

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

–2 278,4 –25,6 472,5

1997

–3 042,5 90,8 195,0

–3 263,1 –639,0 1 434,0

–3 479,0 –1 479,4 –10,8

–3 789,0 –1 769,0 –730,1

–3 714,9 –1 731,1 –2 700,6

SKP 19

–1 831,5

–2 756,7

–2 468,1

–4 969,2

–6 288,1

–8 146,6

–648,0

–485,9

437,5

–390,6

–508,9

–1 468,2

z toho EU

1998


stagnace odvětví v zemích EU, především recese ve SRN apod.), jednak mikroekonomických (nedokončená restrukturalizace výroby, nezajištění odbytu kožedělných výrobků v důsledku nasycení zahraničních trhů, nevýhodná struktura vývozu, kde převládá mzdová práce, nedostatek finančních prostředků na investice apod.). Příčinou byla do značné míry i pomalá reakce výrobců na požadavky trhu (a to zejména z pohledu naplnění velikostních skupin obuvi, kvality provedení, termínů dodávek a množství v párech). Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti v letech 1999 až 2002 v OKEČ 19 naznačuje tabulka 4.13. Tabulka 4.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 19 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


44,8 12,5

47,3 12,5

41,2 11,9

37,9 10,4


Výše uvedené faktory způsobily pokles exportní výkonnosti kožedělného průmyslu v roce 2002 oproti roku 2001 o cca 3,3 %. K největšímu poklesu exportní výkonnosti došlo u oboru 19.1 (o 10,1 %). Podobně jako exportní výkonnost poklesla v roce 2002 meziročně i dovozní náročnost; průběh však byl pozvolnější (pokles o cca 1,5 %) a byl ovlivněn snížením celkového dovozu obuvi. 4.6.2. Aktivní zušlechovací styk Vývoj aktivního zušlechovacího styku vyjadřuje tabulka 4.14. 104

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Tabulka 4.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 19 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


48,1

46,9

45,8

39,6


64,1

69,1

69,9

64,2


V roce 2002 došlo oproti roku 2001 u výrobků kožedělného průmyslu (SKP 19) k poklesu podílu aktivního zušlechovacího styku na obratu o cca 6,2 % a k meziročnímu snížení podílu práce ve mzdě na vývozu o cca 5,6 %, z toho u obuvi (SKP 19.3) o cca 3,9 %. Důvodem byl přesun výroby do zemí s levnější pracovní silou. Rozhodující podíl práce ve mzdě na vývozu byl u výrobků kožedělného průmyslu v roce 2002 vykonán pro organizace v zemích EU a představoval cca 89,5 % z práce ve mzdě na vývozu ČR – svět; u obuvi pak 92,2 %. Oproti roku 2001 se vývoz do EU po vykonaném aktivním zušlechovacím styku v roce 2002 snížil u výrobků SKP 19 o cca 8,5 % a u SKP 19.3 o cca 3,8 %. 4.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu v roce 2002 znázorňuje graf 4.7. Vývozní teritoria v roce 2002 Francie 3% Švýcarsko 4% Rakousko 8% Slovensko 8%

Nizozemsko 2% V. Británie 2% Ostatní 11 %

Itálie 19 %


Slovensko 4% Slovinsko 6% Rakousko 7%

Vietnam 4%

Polsko 4%

Německo 13 %

Ostatní 26 %

Itálie 18 % Čína 18 %

Pramen:Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO


V roce 2002 bylo z celkového vývozu kožedělného zboží realizováno na trzích EU cca 80,4 %. Z kožedělného zboží, které se nejvíce vyvezlo z ČR do světa tvořila obuv cca 61 %, oproti roku 2001 poklesl však její podíl o cca 8,6 %. 105


Mezi dlouhodobě nejvýznamnější obchodní partnery patří SRN, se kterou v roce 2002 dosahoval obrat zahraničního obchodu cca 5,1 mld. Kč. Pozitivním ve vzájemném obchodu je aktivní saldo zahraničního obchodu, které dosáhlo v roce 2002 hodnot cca +1,1 mld. Kč. Vzájemná obchodní bilance však měla nepříznivou strukturou vývozu, kde převládl značný podíl aktivního zušlechovacího styku na vývozu (cca 64,3 %). Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem s kožedělným zbožím je dlouhodobě Itálie (v roce 2002 činil obrat zahraničního obchodu cca 4,3 mld. Kč). Vzájemná obchodní bilance byla v roce 2002 pasivní (cca – 1,4 mld. Kč). Struktura obchodu je obdobná jako u SRN. Třetím obchodním partnerem je dlouhodobě Čína, se kterou činil obrat zahraničního obchodu s kožedělným zbožím cca 2,8 mld. Kč. Obchod s touto komoditou je orientován prakticky pouze na přímý dovoz obuvi. V roce 2002 činil dovoz obuvi 29,4 mil. párů, v hodnotovém vyjádření cca 2,8 mld. Kč, při průměrné dovozní ceně 94,– Kč za pár obuvi.

4.7. Investice 4.7.1. Hmotné a nehmotné investice Struktura vývoje hmotných a nehmotných investic v letech 1997 až 2002 je uvedena v tabulce 4.15. Tabulka 4.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 19) (mil. Kč, %) Investice celkem v b. c. z toho dovoz Investice do strojního zařízení v b. c. Investice celkem v s. c. Investice do strojního zařízení v s. c.

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

348 55 140 293 128

325 68 165 261 148

396 97 165 316 148

280 109 150 219 135

223 44 105 171 94

217 37 141 178 131

93,4 123,6 117,9 89,1 115,6

121,8 142,6 100,0 121,1 100,0

70,7 112,4 90,9 69,3 91,2

79,6 40,4 70,0 78,1 69,6

97,3 84,1 134,3 104,1 139,4


Kožedělný průmysl patří mezi odvětví, kde bylo v rámci zpracovatelského průmyslu dlouhodobě nejméně investováno. Podíl celkových investic na investicích TOK průmyslu činil v roce 2002 cca 4,6 % (v roce 2001 asi 4,3 %). Dlouhodobé investiční úvěry nebyly bankovním sektorem poskytnuty z důvodu nízkého ratingu odvětví. Krátkodobě organizace nejvíce investovaly do modernizace strojního zařízení (v roce 2002 cca 65 % celkových investic). 4.7.2. Přímé zahraniční investice Vliv přímých zahraničních investic OKEČ 19 je uveden v tabulce 4.16 a grafu 4.8. Tabulka 4.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 19 (mil.Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 292,4 0,3

k 31. 12. 1998 113,6 0,3

k 31. 12. 1999 147,6 –17,9

k 31. 12. 2000 –71,3 4,1

k 31. 12. 2001 413,3 0,0


K 31.12.2000 byla zaznamenaná záporná hodnota stavu zahraničních investic v ČR, která byla způsobená tím, že hodnota reinvestovaného zisku byla vyšší než suma základního a ostatního kapitálu. Z toho důvodu stav zahraničních investic v ČR v roce 2002 oproti roku 2001 se jeví optimisticky. Skutečnost je však docela jiná, nebo současný stav je neuspokojivý. Hodnocení ratingu odvětví bankovním sektorem 106

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi % 300

200

100

0

-100 1997

1998

1999

2000

2001


% 2.000

0

-2.000

-4.000

-6.000

-8.000 1997

1998

1999

2000

2001



způsobilo, že nedošlo nejen k dlouhodobému investování do technologií, strojního zařízení apod., ale do značné míry odradilo i zahraniční investory. Investiční pobídky nebyly poskytnuty žádné kožedělné organizaci.

4.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní vývoj a budoucí úroveň konkurenceschopnosti odvětví bude záviset na surovinové základně, kapacitních možnostech jednotlivých oborů odvětví, schopnosti zajistit odbytiště pro výrobky, investičních možnostech, inovačních schopnostech, flexibilitě organizací ve vztahu k trhům a na dalších faktorech. Pro posouzení surovinové základny kožedělného průmyslu je rozhodující vývoj v obuvnickém průmyslu.V roce 2002 se v ČR vyrobilo cca 6,5 mil. párů obuvi, na jejíž výrobu bylo zapotřebí asi 13 000 tun surových kůží z hovězího dobytka a vepřů. V roce 2002 bylo zpracováno na jatkách cca 9 370 tun surových kůží z hovězího dobytka a cca 15 400 tun surových kůží z vepřů. Z bilance je zřejmé, že domácí 107


surovinou lze pokrýt nejen obuvnický, ale i galanterní průmysl, který spotřebuje na výrobu nepoměrně menší množství surovin. S ohledem na dovozní ceny surových kůží z hovězího dobytka, které jsou nižší než vývozní ceny domácí suroviny, dovezlo se v roce 2002 do ČR asi 3 309 tun této suroviny (průměrná cena 52,– Kč/ kg). Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická studia dospěl v roce 2001 k závěru, že v ČR byl v roce 1999 v kožedělném sektoru přebytek výrobních kapacit, který se v roce 2002 vlivem snížení výroby zvýšil. Výrobní budovy a stroje jsou zastaralé a bude je nutno modernizovat, což bez přispění zahraničních investorů bude velmi obtížné. Odepsanost HIM v kožedělném průmyslu činila v roce 2002 cca 68,5 % (u kožedělné galanterie dokonce 79 %), což je o cca 8,5 % více než v předchozím roce. Vzhledem k tomu, že pořizovací náklady na strojní zařízení jsou v průmyslu kožedělné galanterie podstatně nižší, než u koželužského nebo obuvnického průmyslu, nebude pro další období tento nedostatek rozhodující. Dosavadní zkušenosti ukazují na to, že největší schopnosti umístit výrobky na trzích mají z výrobců kožedělného odvětví organizace galanterního průmyslu. Úspěšné umístění galanterních výrobků na zahraničních trzích je dáno nabídkou, která vyhovuje zahraničním zákazníkům (vzory a způsob provedení, příznivé cenové relace apod.). Naproti tomu nabídky obuvi a usní tyto atributy postrádají a v mnoha případech neodpovídají výrobky požadované kvalitě (zejména usně). Většina kožedělných organizací je přeúvěrována a má potíže se splácením krátkodobých a dlouhodobých závazků. To se negativně odráží v jejich investičních možnostech. Dosavadní krátkodobé a dlouhodobé investice jsou minimální pro nedostatek finančních prostředků, resp. nepříznivé hodnocení tohoto odvětví (rating) bankovním sektorem. Obtížná bude situace zejména v prvovýrobě, kde je třeba investovat z ekologických důvodů či vyhovění podmínkám nové chemické politiky (systém Reach – testování chemikálií). Inovační schopnosti odvětví kožedělného průmyslu, schopnost využívat a zavádět výsledky výzkumu a technologického rozvoje do praxe, jakož i připravenost odvětví na zavádění informačních a komunikačních technologií není na dostatečné úrovni, o čemž svědčí dosavadní výsledky. Podíl celkových vnitřních výdajů na výzkum a vývoj v kožedělném průmyslu činil v roce 2000 cca 15 mil. Kč, což je cca 0,1 % zpracovatelského průmyslu. V roce 2002 klesly výdaje za výzkum a vývoj na necelých 12 mil. Kč. Flexibilita kožedělných organizací na požadavky spotřebitelů není rovněž na požadované úrovni. Stále chybí operativnější přístup při změnách výroby a zavádění nových kolekcí do obchodních sítí apod., což nepříznivě ovlivňuje konkurenceschopnost. Motivem poklesu práce ve mzdě pro zahraniční firmy je růst nákladů, proto začínají přesouvat výrobní kapacity do zemí s levnější pracovní silou. Dosavadní mzdový vývoj v kožedělném průmyslu neodpovídá dosaženým výsledkům v produktivitě práce a je vážné nebezpečí, že nedojde – li v brzké době k relaci mezi těmito ukazateli, skončí v konkurzu nebo v likvidaci další organizace. Srovnání vývoje kožedělného průmyslu se zeměmi CEFTA je rovněž nepříznivé, jak je uvedeno v tabulce 4.17. Tabulka 4.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 19 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997 1 662 377


1998 1 707 904

1999 1 887 532

2000 2 036 765

2001* 2 740 351

x

102,7

110,5

107,9

134,5

172 048

176 857

189 695

167 548

202 516

x

102,8

107,3

88,3

120,9


Podíl vývozu českého kožedělného zboží k vývozu ze zemí CEFTA do EU dlouhodobě klesá (v roce 1997 cca 10,3 %, v roce 2001 cca 7,3 %), což svědčí o snižující se konkurenceschopnosti odvětví ve vztahu k zemím CEFTA. Mezi největšího exportéra kožedělného zboží ze zemí CEFTA do EU patří Rumunsko (cca 44,9 % – především vývoz obuvi), dále následuje Ma arsko (cca 14,5 %) a Slovensko (cca 11,3 %).

108

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi

4.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Vstup ČR do EU je po stránce legislativních předpisů připraven. • Implementace směrnice 94/11/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli byla dokončena v roce 2000 a vyhláška MPO č.265 /2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, vstoupila v platnost od 1.1.2001. • Rovněž směrnice 96/61/ES, o integrované prevenci a omezování znečištění byla do národní legislativy implementována v roce 2002 a zákon č.76 /2002 Sb., o IPPC nabyl účinnosti 1.1.2003. Vzhledem k tomu, že projektované zpracovatelské kapacity v koželužském průmyslu jsou menší než 12 tun hotových výrobků denně, nebude žádná z koželužen žádat o integrované povolení. Faktory, které ovlivní budoucí vývoj odvětví jsou: • surovinová základna, • kapacitní možnosti, • schopnost zajistit odbytiště pro výrobky, • investiční možnosti, • inovační schopnosti (zavádění výsledků RVT do praxe, informační technologie, • flexibilita organizací na požadavky spotřebitelů apod. Vývoj jednotlivých oborů odvětví kožedělného průmyslu je rozdílný: • Koželužský průmysl bude ještě značně redukován, nebo dosahované výsledky v tržbách, produktivitě práce, přidané hodnotě z výkonů a dalších neodpovídají dosavadnímu trendu zemí EU (zejména ve srovnání se SRN). Navíc zde bude nutno dále investovat pro zajištění ekologické výroby a odstranění starých ekologických zátěží, což je při současných možnostech tohoto oboru značně náročné. • Průmysl kožedělné galanterie má na zahraničních trzích vybudovánu poměrně stabilní pozici. Se vzrůstající konkurenceschopností (se vstupem ČR do EU) bude však zapotřebí, aby inovoval dosavadní výrobní zařízení a prohloubil spolupráci se zahraničními partnery na ekonomicky vyšší bázi. • Obuvnický průmysl bude čelit prohlubujícím se odbytovým potížím a konkurenci na domácím a zahraničních trzích (zejména EU). Zahraniční klientela je v požadavcích na kvalitu a sortiment obuvi značně náročnější a v mnoha případech bude pro další vývoj rozhodující získání zahraničního strategického partnera. Výroba spotřebního zboží se přesouvá do zemí s levnější pracovní silou a domácí surovinovou základnou. Ty jsou soustředěny především v Asii. Významným exportérem kožedělného zboží (zejména obuvi) je Čína, která dodává na trh třetinu z celkového dovozu obuvi. Vzhledem k tomu, že Čína liberalizuje po vstupu do WTO obchod vůči ostatním zemím, zpřístupní trh i firmám z EU, které zde budou moci realizovat své výrobky (sofistikované zboží) a přesunout na její území výrobu, vzhledem k rozsáhlosti trhu. V rámci světové globalizace posílí roli nadnárodní monopoly a ekonomicky silné instituce, což dokumentuje nutnost vzájemné spolupráce mezi odvětvími zemí EU. Svou roli zde sehrají i organizace malého a středního podnikání, které se budou subdodavatelsky podílet na pokrytí rozsáhlejších zakázek, které jim umožní přístup k inovačním a komunikačním technologiím, pro jejichž zavádění v praxi budou vytvářeny clastry.

109

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku – OKEČ 20 5.1. Charakteristika odvětví Dřevozpracující průmysl patří v České republice k odvětvím s nejstarší tradicí. Dávný rozvoj tohoto odvětví, postupně se utvářející z řemesel, historicky souvisel s řadou podnětů. Z nich nejvýznamnější bylo odborné pěstování našich lesů, nebo výroba odvětví zpracovává jako základní surovinu obnovitelné tuzemské dřevo, jehož máme v kvalitě i sortimentu dostatek i do budoucna. Dřevozpracující průmysl od počátku 90. let prošel velkými změnami; od změny vlastnických práv, managementu, přes rozsáhlé restrukturalizace až po vstup zahraničního kapitálu, přičemž určité změny pokračují dodnes. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ 20) se člení na pět oborů. V souladu s OKEČ, odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE rev. 1.1, jde o tyto obory: výroba pilařská a impregnace dřeva (OKEČ 20.1), výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků (OKEČ 20.2), výroba stavebně truhlářská a tesařská (OKEČ 20.3), výroba dřevěných obalů (OKEČ 20.4) a výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (OKEČ 20.5). Náplň výroby těchto oborů je následující: • Výroba pilařská a impregnace dřeva (OKEČ 20.1) produkuje opracované i neopracované řezivo různých rozměrů, dále přířezy, hranoly, pražce a další výrobky. Pilařské výrobky jsou meziproduktem dalšího dřevařského zpracování nebo konečným produktem zejména ve stavebnictví, hornictví a v dopravním stavitelství. • Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků (OKEČ 20.2) vyrábí dýhy a překližky, laovky, dýhovky, sesazenky, spárovky, vrstvené a kombinované desky, desky OSB, MDF, KDF, dřevoštěpkové, dřevovláknité, cementové a další. • Výroba stavebně truhlářská a tesařská (OKEČ 20.3) produkuje okna dřevěná nebo s kovem, plastem, okenice a jejich rámy, dveře všech typů, zárubně, obložení, dřevěné stěny, panely, podlahoviny, schody, zábradlí, obruby, trámy, krokve, střešní podpěry, střešní konstrukce nebo jejich prvky, šindele, dřevěné rodinné domky a chaty, střešní kompletní konstrukce, prefabrikované, montované, montážní nebo jiné prvky ze dřeva. • Výroba dřevěných obalů (OKEČ 20.4) produkuje dřevěné obalové bedny, přepravní skříně, krabice, klece, palety, barely, sudy, kádě, dřevěné cívky na kabely a pod. • Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku (OKEČ 20.5) vyrábí různé dřevěné domácí nářadí, nástroje, košata, kartáče, věšáky, kuchyňské výrobky, police, dřevěné sošky, marketerie, zboží z tenké kulatiny, z přírodního a aglomerovaného korku, košíkářské a slaměné zboží, rohože a další. Podíl oborů dřevozpracujícího průmyslu v roce 2002 na celkových tržbách odvětví ukazuje graf 5.1.

111


20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 27 %

20.5 Vvýroba ost., z korku proutí a slámy 8%

20.4 Výroba dřevěných obalů 6%

20.2 Výroba aglomerovaných výrobků a ost. 15 %

20.3 Výroba stavebně truhlářská, tesařská 44 %



5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Z pohledu celkové roční produkce se ve srovnání s produkcí celého zpracovatelského průmyslu řadí dřevozpracující průmysl spíše mezi menší průmyslová odvětví. Jeho podíl na ročních výkonech (bez obchodní marže a ve stálých cenách) celého zpracovatelského průmyslu v období mezi léty 1997 až 2002 se pohybuje stabilně okolo 3,0 %. V letech 2001 i 2002 činil tento podíl 2,9 %. Obdobný vývoj vykazuje dřevozpracující průmysl i u dalších produkčních ukazatelů, jako jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb nebo přidané hodnoty z výkonů. Především u přidané hodnoty z výkonů je vývoj dřevozpracujícího průmyslu v porovnání s celým zpracovatelským průmyslem zvláště významný, nebo za období 1997 Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%



112

5

10 %

15

20


až 2002 zvýšil podíl v tomto ukazateli z 2,5 % v roce 1997 na 2,9 % v roce 2000 a 3,1 % v roce 2002. Přes obtíže, které toto odvětví zpracovatelského průmyslu má ve své vybavenosti technikou a technologiemi, nedostatku vlastních finančních zdrojů, je to velmi slušný vývoj. Celkově pozice odvětví na celém zpracovatelském průmyslu je porovnatelná s textilním a oděvním průmyslem nebo s výrobou radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů respektive s nábytkářským průmyslem. Postavení tohoto odvětví mezi zpracovatelským průmyslem zvýrazňují, vzhledem k vysokému předstihu jeho vývozu před dovozem, i výsledky v zahraničním obchodě. V letech 1999 až 2001 se aktivní saldo ze zahraničního obchodu podle SKP pohybovalo mezi 12 až 12,3 mld. Kč. V roce 2002 dosáhlo 10,3 mld. Kč. Porovnání pozice dřevozpracujícího průmyslu s jednotlivými odvětvími zpracovatelského průmyslu v tržbách, přidané hodnotě z výkonů a v zaměstnanosti je zřejmé z grafu 5.2.

5.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Pozice odvětví dřevozpracujícího průmyslu v ekonomice českého státu, i když se nejedná o odvětví zvláš rozsáhlé, je nezastupitelná. Je tomu tak jednak z toho důvodu, že zásobuje celou ekonomiku a obyvatelstvo výrobky ze dříví, které jsou spotřebovávány ve všech odvětvích ekonomiky a ve značném množství také samotným obyvatelstvem a bez nichž by na mnoha úsecích nebyla příslušná výroba vůbec možná. Dalším faktorem je skutečnost, že odvětví reprezentuje zvláš velký počet subjektů. Podle Registru ekonomických subjektů ČSÚ je zde evidováno celkem 52 022 subjektů. Z tohoto počtu je rozhodující většina (98,4 %) subjektů zaměstnávajících do 9 zaměstnanců. Odvětví dřevozpracujícího průmyslu tedy hraje významnou úlohu v zaměstnanosti. Podílí se na ní v celém zpracovatelském průmyslu téměř 6 %. Jeho výrobny jsou rozmístěny po celém území státu, v jeho pohraničních oblastech a v lokalitách s poměrně malým zastoupením ostatních průmyslových odvětví. Řadí se mezi 7 odvětví zpracovatelského průmyslu, které vytvářejí podobné podmínky pro řešení výše zaměstnanosti v odvětvích průmyslu nebo v jeho oborech. Charakter výroby vtiskuje tomuto odvětví náročnost a nezastupitelnost. Tabulka 5.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 20 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b. c. Přidaná hodnota z výkonů v b. c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

15 116,1 2 197,0 36 966

12 486,5 2 859,5 15 417

14 189,9 3 618,9 15 926

16 737,7 3 555,2 7 545

Více než 1000 0,0 0,0 0


Tabulka 5.1 a graf 5.3 dokladuje na počtu zaměstnaných osob význam subjektů do 9 zaměstnanců, kde z celkového počtu 75 854 je zaměstnáno téměř 50 %, přičemž subjekty, zaměstnávající do 49 osob z celého odvětví zaměstnávají skoro 70 %. Z pohledu ryze ekonomického však struktura tohoto odvětví výhodná není. Subjekty zaměstnávají do 9 osob se na celkových tržbách odvětví podílejí pouze 25,8 % a subjekty zaměstnávající do 49 osob 47,2 %. Subjekty do 9 osob dosahují jen cca 60 % přidané hodnoty středních podniků. Přidané hodnoty na zaměstnance dosahují mikropodniky 59 tis. Kč, malé podniky 186 tis. Kč, střední podniky 227 tis. Kč a velké podniky 471 tis. Kč, což je osmkrát více než u mikropodniků. Uvedené výsledky prokazují nutnost dalšího slučování subjektů v tomto odvětví, což se také v posledních letech realizuje. Bez těchto tendencí by nebylo možné udržet konkurenceschopnost na přijatelné úrovni. V této souvislosti je třeba počítat také s určitým omezením současné výše zaměstnanosti.

113


40

30

20

10

0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000 Počet zaměstnaných osob



5.4. Regionální struktura odvětví Dřevozpracující průmysl je důležitým odvětvím pro všechny regiony v republice, nebo ve všech krajích je zaměstnavatelem pro značný počet osob. Tím, že výrobny jsou soustředěny spíše blíže k produkci dřeva, řeší toto odvětví, více než jiná, zaměstnanost v okrajových, neprůmyslových územích. Celé odvětví v roce 2002 zaměstnávalo 74 923 osoby, což je porovnatelný údaj např. se sklářským průmyslem, s výrobou motorových a ostatních vozidel nebo s nábytkářským průmyslem. Z hlediska regionů má dřevozpracující průmysl zvláště významné postavení v kraji Vysočina, kde zaujímá druhé místo, hned za potravinářským průmyslem z celkového počtu odvětví zpracovatelského průmyslu. Z ostatních krajů je významný pro kraje Jihomoravský, Plzeňský a Jihočeský, kde v žebříčku 37 odvětví zaujímá v Jihomoravském kraji sedmé, v Plzeňském kraji osmé a v Jihočeském kraji deváté místo. Z tohoto pohledu má také zvláštní postavení obor 20.1. výroba pilařská a impregnace dřeva, nebo je spíše soustředěn do oblastí s vyšším výskytem lesů a vytváří surovinové zázemí pro plné vykrytí poptávky navazujících dřevařských oborů, ale i pro pokrytí dodávek pro jiná odvětví průmyslu. Z pohledu krajů je pilařská výroba nejvíce zastoupena v krajích Vysočina a Plzeňský kraj. Následují Jihomoravský kraj a kraje Olomoucký, Jihočeský, Moravskoslezský a Středočeský. Pilařský obor ze všech dřevařských oborů produkuje nejnižší podíl výrobků s přidanou hodnotou, takže vývozy z tohoto oboru nejsou pro celou ekonomiku státu zvláš přínosné. Veškeré pilařské výřezy, vyprodukované našimi pilami, nejsou dodávány jen do našich zpracovatelských podniků, ale až 43 % tohoto množství je exportováno. Vyváží se tak prakticky surovina bez dalšího domácího zpracování. Přitom je průkazné, že spotřeba tohoto polotovaru, suroviny pro náš zpracovatelský, zejména dřevařský průmysl je v ČR nízká, stejně jako v celé ekonomice českého státu je na velmi nízké úrovni spotřeba dříví a výrobků z něho. Současné kapacitní možnosti oboru umožňují zpracování 8 až 8,5 mil m3 pilařské kulatiny v jedné směně ročně. Roční výroba řeziva v pilařských provozech však v současnosti dosahuje mezi 3,5 až 4,1 mil. m3. Na toto množství je třeba zpracovat 6,4 až 7,5 mil. m3 pilařských výřezů neboli kulatiny. Nevyužitá tak zůstává kapacita pil na zpracování kulatiny ve výši 1 až 1,8 mil m3. Existující kapacita pilařských provozů v ČR je tedy již dnes dimenzovaná na zpracování takového množství kulatiny, které se do tuzemska předpokládá dodávat až v roce 2010. Přesto za posledních cca 10 let byl nárůst pořezu na pilách zvýšen o 55 až 64 %. V tomto oboru se proto předpokládá snížení dosavadních kapacit na únosnou míru a vysoká koncentrace do menšího počtu velkých pil. 114


Graf 5.4 znázorňuje podíly jednotlivých krajů vybraných produkčních ukazatelů dřevozpracujícího průmyslu v roce 2001. Tržby za V a S


Zaměstnanci


0

5

10

15

%

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



5.5. Hlavní ekonomické ukazatele Dřevozpracující průmysl zpracovává jako základní surovinu surové dříví, tedy surovinu tuzemskou, navíc obnovitelnou, které má Česká republika dostatečné množství a v požadované kvalitě. Rozvoj tohoto odvětví je proto do značné míry podmíněn spoluprací s partnerem, který tuto surovinu dodává, což je lesní hospodářství a naopak. Oba partneři svou vzájemnou, i když značně odlišnou činností, založenou na obchodu s dřívím, vytvářejí pomyslný lesnicko – dřevařský sektor, mající nezastupitelnou roli v rozvoji české ekonomiky. Vzhledem k tomu, že i pro budoucí léta je možné počítat s dostatečnými zdroji a potřebnými dodávkami této suroviny pro dřevozpracující průmysl, je zřejmé, že i pro další období je reálné v ČR počítat s trvalým rozvojem tohoto zpracovatelského průmyslového odvětví. To podnikatele v této oblasti průmyslu aktivuje k novým myšlenkám, cíleným k jeho dalšímu efektivnímu rozvoji. Další činitel aktivující uváděný rozvoj je v tom, že jeho činnost má minimální negativní dopad na životní prostředí. Produkované odpady, což jsou dřevěné zbytky při zpracování a opracování dříví (piliny z prvotního zpracování, kůra, ostatní odpad z dříví a dřevěných materiálů a odpad z výroby), jsou v dalším procesu zpracování průmyslově využity nebo dále recyklovány, takže odpadů nezpracovatelných zůstává jen okolo 5 %. Ty jsou likvidovány např. kompostováním nebo spalováním ve vybraných spalovnách. V zásadě je opodstatněnost dalšího rozvoje tohoto odvětví zřejmá i z jeho dosavadního vývoje. Ekonomicko–finanční rozbor pěti oborů dřevozpracujícího průmyslu v časové řadě od roku 1997 do roku 2002 dokladuje, že jak celé odvětví, tak i jeho obory, zejména s vyšší přidanou hodnou, postupně objemově narůstají, čímž je upevňováno postavení celého odvětví dřevozpracujícího průmyslu. Produkční ukazatele prakticky od ukončení privatizace rok od roku prokazují jeho soustavný růst. Velmi zřetelně je to vidět na růstu produktivity práce z přidané hodnoty, která dosáhla za posledních šest let zvýšení o 43 %, což v ročním průměru představuje 8,5 %. Rozvoji dřevozpracujícího průmyslu odpovídal i trend vývoje cenových indexů. Jak ukazuje tabulka 115


5.2, charakterizující dynamiku růstu cenových indexů od roku 1997 do roku 2002, celkový vývoj vykazuje v podstatě soustavnou klesající tendenci. Zvýšení v roce 2002 má souvislost s problémy odbytu způsobenými hlavně v zahraničním obchodu. 5.5.1. Cenový vývoj Tabulka 5.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 20.1 SKP 20.2 SKP 20.3 SKP 20.4 SKP 20.5

104,7 105,3 101,2 99,4 105,9

101,9 97,6 98,2 99,8 103,1

96,4 108,4 96,7 99,7 108,1

99,0 101,4 98,3 100,2 103,0

101,5 91,9 105,3 103,9 106,5

SKP 20

103,7

100,3

100,7

99,8

101,5


Vlastní pokles dynamiky cen souvisí s cenovým vývojem rozhodující suroviny, tj. kulatiny. Průměrné ceny jehličnaté kulatiny v posledních letech v celé Evropě, a také v České republice, dále klesaly. Rokem 2002 byla prakticky dosažena srovnatelnost cen kulatiny u nás i v celé Evropě. Lze předpokládat, že v letošním roce se ekonomická situace v zemích EU zlepší, zvýší se možnosti výroby a prodeje dřevařských výrobků a tím dojde i ke stabilizaci nebo i k částečnému zvýšení současných cen těchto produktů. 5.5.2. Základní produkční chatrakteristiky Údaje v tabulkách, uváděných níže, dokladují, že dřevozpracující průmysl, i když stále ještě trpí mnohými nedostatky, zvyšuje dynamiku, zlepšuje své postavení, a to i v kvalitativních ukazatelích. Tabulka 5.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 20.1 OKEČ 20.2 OKEČ 20.3 OKEČ 20.4 OKEČ 20.5

12 145,4 6 526,0 17 915,0 1 554,9 4 692,7

12 480,9 6 831,0 18 850,6 2 257,4 5 482,1

13 870,0 6 921,4 19 480,4 3 136,2 3 866,0

15 149,2 8 717,4 23 644,4 2 614,6 4 051,4

17 276,9 9 127,2 25 173,1 3 114,0 3 839,0

15 912,0 8 689,1 25 953,5 3 733,7 4 445,6

OKEČ 20

42 834,0

45 902,0

47 274,0

54 177,0

58 530,2

58 733,9

x 100,0 x 100,0

107,2 107,2 100,8 100,8

103,0 110,4 102,9 103,7

114,6 126,5 114,1 118,3

108,0 136,6 109,0 128,9

100,3 137,1 102,3 131,9



Velmi zřetelně je dynamický růst tohoto odvětví vidět na růstu tržeb, které za uplynulých pět let byly zvýšeny o 32 % ve stálých cenách a o 37 % v běžných cenách. Prakticky o stejné procento byla zvýšena i produktivita práce odvětví z výkonů. Tabulka 5.4 prokazuje i růst přidané hodnoty z výkonů. Ta však od roku 1997 do roku 2002 byla v běžných cenách zvýšena jen o necelých 13 %, což pro zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví nepostačuje. Zvyšování dynamiky růstu přidané hodnoty, jak ji dokumentuje tabulka, má širší souvislosti. Český dřevozpracující průmysl totiž stále svou strukturou neodpovídá zásadám nutnosti vysoké produkce v oborech, kde je vytvářena vysoká přidaná hodnota. Zatímco v EU se koncem devadesátých let podílel obor 116


20.1., pilařský průmysl, na celkových výkonech odvětví cca 16 %, v ČR to v roce 2002 bylo 27 %. Obor 20.2. měl v EU podíl 22 %, u nás 15 %. Obor 20.3., truhlářství a tesařství, v EU 38 %, v ČR to bylo 44 %. Obor 20.4. v EU 5 %, v ČR 6 %. Poslední obor 20.5. měl podíl v EU 19 %, u nás jen 8 %. Uvedená statistika dokladuje neodpovídající vysoký podíl pilařské výroby a naopak nízký podíl výroby aglomerovaných a jiných produktů, spadajících do oboru 20.2. Navíc se na nízké přidané hodnotě našeho dřevozpracujícího průmyslu projevuje nedostatečná vybavenost odvětví moderní technikou. Tabulka 5.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


3 002,5 1 632,4 5 005,1 325,0 1 621,0

3 620,9 1 619,0 4 854,4 570,4 1 043,3

3 058,4 1 787,4 5 162,2 722,6 888,4

2 751,7 2 080,5 6 182,3 649,7 1 348,8

2 704,3 2 050,9 5 594,4 706,6 1 174,4

2 410,6 2 016,8 6 272,3 980,7 1 371,3

11 586,0

11 708,0

11 619,0

13 013,0

12 230,6

13 051,7

x 100,0 x 100,0

101,1 101,1 102,6 102,6

99,2 100,3 104,0 106,7

112,0 112,3 118,8 126,7

94,0 105,6 105,4 133,6

106,7 112,7 105,3 140,7



Přesto je nutné konstatovat, že ekonomických výsledků, které nejsou zanedbatelné, bylo dosaženo především českými vlastníky při nízkých výnosech ze zisku a při značné zátěži nutných splátek privatizačních úvěrů a úroků z nich. Nicméně k prokazatelně dobrým výsledkům dřevozpracujícího průmyslu svým dílem přispěl i zahraniční kapitál. Zejména vývoj v posledních letech vyjadřuje vysokou snahu majitelů a managementu v dřevozpracujícím průmyslu rychle zvýšit svou konkurenceschopnost a vytvořit si dobré předpoklady pro vstup ČR do EU. To konečně dokumentuje i dynamika růstu tohoto odvětví v roce 2002, která proti roku 2001 rostla i v důsledku recese hlavně ekonomiky SRN, ale i Rakouska sice jen o 0,3 %, neklesla však pod sto procent, což nelze tvrdit o ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu, např. celého potravinářského, textilního, oděvního, kožedělného, papírenského a celé řadě dalších v tomto období. Pokud jde o vývoj zaměstnanosti, statistický vývoj ukazuje tabulka 5.5. Tabulka 5.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001


17 922 6 304 39 181 2 616 9 778

17 150 6 014 36 628 4 156 8 569

14 736 5 252 37 393 4 449 8 140

14 957 5 761 46 184 3 179 8 919

16 268 5 391 42 695 4 122 7 378

15 454 4 912 43 379 3 978 7 200

OKEČ 20

75 801

72 517

69 970

79 000

75 854

74 923

x 100,0

95,7 95,7

96,5 92,3

112,9 104,2

96,0 100,1

98,8 98,8


2002*


Zaměstnanost v odvětví byla za období let 1997 až 2002 snížena celkem jen o necelých 900 zaměstnanců. Výsledek souvisí s nižší výkonností používané techniky a technologií. V těch oborech, kde bylo v jejich zavádění dosaženo potřebných výsledků, klesla zaměstnanost, vzrostly tržby a především produktivita práce z přidané hodnoty. Prokazuje to např. obor 20.2., kde za uplynulých šest let byly zvýšeny tržby o 30 %, produktivita práce z přidané hodnoty o 99 % a zaměstnanost byla snížena o 22 %. Nedostatečným zaváděním nové techniky a technologií, zapříčiněných známými okolnostmi, podíl přidané hod117


100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




118


noty na výkonech odvětví se za celé období nepodařilo zvýšit tak, jak by bylo pro toto odvětví žádoucí. V roce 2002 byl vykázaný podíl proti roku 1997 dokonce nižší o necelých 0,5 bodu. Vývoj tržeb, přidané hodnoty a zaměstnanosti v porovnání s celým zpracovatelským průmyslem je zřejmý z grafu 5.5. Vývoj nákladů celkem, osobních nákladů, produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů a osobních nákladů na účetní přidané hodnoty není pro dřevozpracující průmysl příznivý. Jak ukazuje tabulka 5.6, od roku 1997 dochází k soustavnému růstu nákladů. Tabulka 5.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


15 109,7 8 044,0 19 725,5 1 727,7 5 260,1

14 711,0 9 027,1 20 903,9 2 557,6 6 790,4

17 505,0 8 249,6 20 953,1 3 813,2 4 604,1

19 315,9 10 189,7 25 100,8 3 041,4 4 381,2

19 702,2 10 447,1 27 608,3 3 522,9 4 648,8

18 876,7 10 231,9 30 308,4 3 533,4 5 201,6

OKEČ 20

49 867,0

53 990,0

55 125,0

62 029,0

65 929,3

68 152,0

x 100,0

108,3 108,3

102,1 110,5

112,5 124,4

106,3 132,2

103,4 136,7


Téměř 37% nárůst nákladů celkem v dřevozpracujícím průmyslu za období šesti let by nebyl až tak znepokojivý, kdyby v přepočtu na zaměstnance nedocházelo v růstu nákladů na osobu ještě k vyššímu zhoršení, a to o další 4 % za celý dřevozpracující průmysl. Navíc celé zvýšení růstu nákladů na zaměstnance nezpůsobují všechny obory, ale pouze obory dva, a to obor pilařský, růstem až o 20 bodů a obor aglomerovaných a jiných výrobků růstem až o 36 bodů. Další tři obory již dosahují snížení růstu nákladů na zaměstnance. Obor truhlářský a tesařský o 14 bodů proti růstu nákladů celkem za tento obor, obor výroby dřevěných obalů o 70 bodů a obor košíkářský o 66 bodů. Znepokojivý je také i růst osobních nákladů, jak uvádí tabulka 5.7. Tabulka 5.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


2 223,8 957,8 3 091,0 276,4 957,0

1 971,2 991,0 3 224,8 422,1 847,9

1 991,9 918,0 3 243,2 553,4 903,5

2 061,4 1 061,7 3 854,2 477,4 974,3

2 324,0 1 138,7 3 873,4 574,7 1 002,1

2 280,1 1 129,5 4 695,0 573,0 1 068,8

OKEČ 20

7 506,0

7 457,0

7 610,0

8 429,0

8 912,9

9 746,4

x 100,0

99,3 99,3

102,1 101,4

110,8 112,3

105,7 118,7

109,4 129,8


Obdobně jako u nákladů celkem, dochází i u osobních nákladů k vyšší dynamice růstu, zejména pokud jde o přepočet růstu na osobu. Ke značným rozdílům dochází zejména v oboru aglomerovaných a jiných výrob, pilařská výroba a u dřevěných obalů. Zpomalení růstu osobních nákladů v období 1997 až 2002 i v přepočtu na osobu dochází u výroby truhlářské a tesařské a u výroby košíkářské. 5.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Produkční ukazatele dřevozpracujícího průmyslu prakticky od ukončení privatizace rok od roku prokazují soustavný růst. Velmi zřetelně je to vidět na růstu produktivity práce z přidané hodnoty, která 119


dosáhla za posledních šest let, měřeno stálými cenami, zvýšení o téměř 43 %, což v ročním průměru představuje 8,5 %. Z tabulky 5.8 je patrné výrazné zvýšení růstu produktivity práce z přidané hodnoty na zaměstnance, především z roku 2001 na rok 2002, a to ve všech oborech dřevozpracující výroby mimo obor pilařské výroby, kde dochází k meziročnímu poklesu o 6 %. Tabulka 5.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997


167,5 258,9 127,7 124,2 165,8

OKEČ 20

152,8


x 100,0 x 100,0

1998 211,1 269,2 132,5 137,2 121,8

1999

2000

2001

2002*

207,5 340,3 138,1 162,4 109,1

184,0 361,1 133,9 204,4 151,2

166,2 380,4 131,0 171,4 159,2

156,0 410,6 144,6 246,5 190,5

161,5

166,1

164,7

161,2

174,2

105,6 105,6 107,2 107,2

102,9 108,6 107,8 115,6

99,2 107,8 105,2 121,6

97,9 105,5 109,8 133,5

108,0 114,0 106,6 142,3


Přes uváděný růst v mezidobí let 1997 až 2002, produktivita práce z přidané hodnoty na zaměstnance u dřevozpracujícího průmyslu nedosahuje průměru zpracovatelského průmyslu. V roce 2002 byla dvakrát nižší než byl průměr celého zpracovatelského průmyslu a v porovnání s rokem 1997 došlo v roce 2002 k dalšímu propadu o 38 %. Uváděné odvětví také nezlepšilo podíl přidané hodnoty na výkonech. V roce 2002 byl tento podíl vykázaný proti roku 1997 dokonce o 16 % nižší. Ve srovnání se zpracovatelským průmyslem je rozdíl nepatrný. Projevuje se zde velmi výrazně již uváděná problematika zaostávání tohoto odvětví ve vybavenosti výroby. Další problém, který v posledních třech letech postihuje dřevozpracující průmysl, je růst osobních nákladů na účetní přidané hodnotě, jak ukazuje tabulka 5.9. Tabulka 5.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (–)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,722 0,586 0,640 0,853 0,598

0,550 0,621 0,687 0,729 0,698

0,620 0,490 0,598 0,673 0,877

0,731 0,504 0,613 0,702 0,701

0,829 0,529 0,665 0,748 0,773

0,887 0,549 0,740 0,575 0,762

OKEČ 20

0,654

0,639

0,616

0,634

0,694

0,729


K nepříznivému vývoji v popisovaném ukazateli dochází, jak je zřejmé z tabulky 9, prakticky u všech oborů v celém šestiletém období. Především pak od roku 2000 dochází ke zhoršujícím se tendencím v celém dřevozpracujícím průmyslu. Namísto poklesu osobních nákladů dochází v tomto odvětví k nárůstu jejich podílu na vyprodukované přidané hodnotě proti roku 1999 až o 18 %. Z jednotlivých oborů se tato nepříznivá tendence projevuje soustavně u pilařské výroby, a to ve všech letech mimo roku 1998, u výroby aglomerovaných a jiných výrobků a u výrobků truhlářských a tesařských téměř ve všech letech, kromě roku 1999, u výroby dřevěných obalů mimo let 1999 a 2002. U košíkářské a jiné výroby byl vývoj dobrý jen v letech 2000 a 2002. V této souvislosti je třeba uvést, že k nepříznivému vývoji v tomto ukazateli dochází jak u zpracovatelského průmyslu jako celku, tak i ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu (např. průmysl textilní, výroba oděvů, chemických látek a léčiv, sklářský a keramický průmysl, celulózopapírenský průmysl, prů120


mysl nábytku atp.) Tento vývoj, spolu s již uváděným nízkým růstem produktivity práce z přidané hodnoty a dalších ukazatelů, je před vstupem ČR do EU znepokojivý. Jde o problém, který prokazuje, že podíl osobních nákladů na přidané hodnotě vytváří těžkosti při současné podkapitalizaci zajišovat přiměřeně vysoký růst přidané hodnoty. Odstranění problémů spočívá ve vytvoření lepších podmínek pro subjekty, v realizaci efektivnějšího vývoje v přírůstcích přidané hodnoty nebo ve snížení zákonných objemů utvářejících výši osobních nákladů, což zřejmě nelze předpokládat, nebo kombinací obojích. Dopad uváděných problémů do konkurenceschopnosti těchto subjektů, pokud nedojde k obratu, bude po vstupu ČR do EU vytvářet subjektům značné problémy. Tendence ke změně, odpovídající vyspělé ekonomice, je nevyhnutelná. Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty a osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v porovnání růstu uváděných ukazatelů za zpracovatelský průmysl v letech 1997 až 2002 ukazuje graf 5.6. % 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



5.5.4. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby výrobků, uváděných sice jako dovoz a nebo vývoz produktů dřevozpracujícího průmyslu, ale vyráběných a dovážených nebo vyvážených i ostatními subjekty než subjekty dře121


vozpracujícího průmyslu tedy výrobci, vývozci nebo dovozci patřící do jiných odvětví nebo oborů, než jen do klasifikace OKEČ 20, naznačuje tabulka 5.10. 5.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 5.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


4 574,3 4 006,2 4 778,9 1 731,8 1 704,4

6 491,6 5 400,5 5 163,9 2 401,3 2 723,9

6 891,7 7 079,5 4 409,8 2 853,7 2 538,6

7 770,5 7 039,9 4 642,6 4 311,6 3 155,0

16 795,5

22 181,2

23 773,3

26 919,7

x 100,0

132,1 132,1

107,2 141,5

113,2 160,3


Vývoj tuzemské spotřeby organizací odvětví sledovaný v delší časové řadě, dokladovaný tabulkou 5.11 ukazuje, že od roku 1992, kdy v těchto letech objem tuzemské spotřeby odvětví dřevozpracujícího průmyslu dosahoval v průměru až 24 mld. Kč, byla postupně tuzemská spotřeba zvyšována v návaznosti na růst jeho výkonů až na hodnotu cca 48 mld. Kč v roce 2002. V propočtu procenta krytí tuzemské spotřeby lze vysledovat tento vývoj v delší časové řadě: v letech 1991–1992 byla tuzemská spotřeba kryta cca z 90 %, později se krytí snižovalo až na 80 až 84 %. V současném období dosahuje procento krytí tuzemské spotřeby okolo 84 % v propočtech podle úpravy roku 2001, provedené ČSÚ. V roce 2003 se předpokládá další zvýšení ve prospěch tuzemské spotřeby, a to hlavně vzhledem ke stále se neměnícím podmínkám postupně se snižujícího vývozu. 5.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Tabulka 5.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


8 830,1 5 416,2 16 148,6 2 486,6 2 722,6

10 057,0 7 413,2 20 614,6 1 800,8 3 368,6

12 082,5 6 816,7 22 413,8 2 356,2 2 942,3

12 022,6 6 293,3 23 270,0 3 114,3 3 633,2

OKEČ 20

35 604,1

43 254,2

46 611,5

48 333,4

x 100,0

121,5 121,5

107,8 130,9

103,7 135,8


Obě tabulky prokazují, že prostor pro českou ekonomiku ve spotřebě výrobků dřevozpracujícího průmyslu je poměrně značný. Český tuzemský trh nabízí dobrou možnost pro uplatnění výrobků dřevozpracujícího průmyslu. Dostatečně průkazně ukazuje, že rozvoj oborů tohoto průmyslového odvětví bude v ČR nejen možný, ale i žádoucí. Je možné však i předpokládat, že uplatnění na vnitřním, českém trhu lze realizovat i systémem potlačení našich výrobců a nahrazení jejich úlohy dovozem. I přes dostatečné množství kvalitní tuzemské suroviny pro rozvoj tohoto odvětví, schopnostem našich manažerů, techniků a ostatních pracovníků a odpovědným přístupem našich peněžních ústavů, je vysoká pravděpodobnost, že toto odvětví nebude postiženo takovými trendy, které např. postihují náš textilní, obuvnický nebo kožedělný průmysl, tj. značným útlumem výroby.

122


5.6. Zahraniční obchod 5.6.1. Vývoj zahraničního obchodu V zahraničním obchodě vykazuje dřevozpracující průmysl trvale velmi dobré výsledky. Po roce 2001 sice klesá zejména vývoz, až na úroveň roku 1999, a to především vzhledem k ekonomickým problémům ve státech EU, hlavně ve SRN a ke zpevňující se české koruně. Celkově dobré výsledky odvětví byly a jsou dosahovány především vysokým exportem tohoto odvětví, nebo jeho export se podílí na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb ročně mezi 30 až 37 %. Vývoj zahraničního obchodu, tedy vývoj vývozů, dovozů a salda zahraničního obchodu výrobků dřevozpracujícího průmyslu celkem a podle jednotlivých oborů tohoto průmyslového odvětví v období let 1997 až 2002 je zřejmý z tabulky 5.12. Tabulka 5.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


7 535,0 3 756,8 2 348,5 1 993,6 996,1

7 219,0 4 016,9 2 954,2 2 143,1 1 205,4

9 126,8 3 733,3 3 624,0 2 515,7 1 499,4

9 478,8 4 239,9 3 781,4 2 823,0 1 858,5

8 718,8 4 835,5 5 150,6 2 681,8 1 747,3

6 987,7 4 347,3 5 218,4 2 320,9 1 657,1

SKP 20

16 630,0

17 538,6

20 499,2

22 181,6

23 134,0

20 531,4


x 13 706,5 x

105,5 14 487,5 105,7

116,9 17 016,7 117,5

108,2 17 689,1 104,0

104,3 17 810,4 100,7

88,7 15 459,9 86,8


1997

1998

1999

2000

2001

2002*


1 625,6 2 810,5 1 005,1 281,0 704,7

1 964,2 3 141,5 1 169,1 357,4 823,4

2 216,5 3 622,5 1 389,3 324,5 926,9

2 658,0 4 189,7 1 536,7 455,5 1 017,0

2 427,4 4 565,9 1 536,4 502,2 1 018,8

2 616,6 4 390,8 1 588,3 597,6 1 028,8

SKP 20

6 426,9

7 455,6

8 479,7

9 856,9

10 050,7

10 222,1


x 4 053,1 x

116,0 4 673,0 115,3

113,7 5 210,7 111,5

116,2 5 502,0 105,6

102,0 5 546,7 100,8

101,7 5 633,7 101,6


1997

1998

1999

2000

2001

2002*


5 909,4 946,3 1 343,4 1 712,6 291,4

5 254,8 875,4 1 785,1 1 785,7 382,0

6 910,3 110,8 2 234,7 2 191,2 572,5

6 820,8 50,2 2 244,7 2 367,5 841,5

6 291,4 269,6 3 614,2 2 179,6 728,5

4 371,1 –43,5 3 630,1 1 723,3 628,3

10 203,1

10 083,0

12 019,5

12 324,7

13 083,3

10 309,3

9 653,4

9 814,5

11 806,0

12 187,1

12 263,7

9 826,2

SKP 20 z toho EU


Poměrně vysoký vývoz dřevozpracujícího průmyslu (v roce 2002 20,5 mld.Kč) řadí toto odvětví na 15. místo z 23 odvětví zpracovatelského průmyslu. Měřeno aktivním saldem ze zahraničního obchodu, kdy z 23 odvětví zpracovatelského průmyslu jich 40 % vykazuje záporné saldo, se dřevozpracující průmysl umísuje na šestém místě. Přesto, současný stav exportu, za podmínek za kterých se dosahuje, není pro českou ekonomiku po všech stránkách výhodný. Je tomu tak proto, že je exportováno neúměrné množství výrobků s nízkou přidanou hodnotou a kilogramové ceny vývozu jsou značně nižší než u dovo123


zu stejných nebo podobných výrobků. Ve značném rozsahu se tak exportuje surovina nebo méně opracovaný polotovar, jehož další zpracování pak realizuje zahraniční dřevařský průmysl. Jde hlavně o vysoké vývozy pilařského oboru. Objemy vývozů z oboru 20.1. tj. z oboru, který vyrábí výrobky z nejnižší přidanou hodnotou, jsou v posledních třech letech sice postupně snižovány, avšak tempo jejich omezení stále neodpovídá struktuře, kterou by náš dřevozpracující průmysl měl dosáhnout. Jestliže v roce 1994 činil podíl tohoto oboru na celkovém vývozu více jak 47 % a v roce 2002 jen 34 %, podíly vývozů z oborů 20.2 a 20.3., kde se vyrábějí výrobky s vyšší a vysokou přidanou hodnotou, na vývozu celého dřevozpracujícího průmyslu dosáhly v roce 2002 podílu 46,6 % proti 36,7 %, kterých bylo dosahováno v roce 1997. Samotný podíl vývozu výrobků oboru 20.1. na celém vývozu dosáhl v roce 2002 hodnoty 21,2 % proti 8,2 % v roce 1997. Přesto je dosažené zvýšení exportu z oborů více sofistikovaných stále ještě nedostatečné ve srovnání se státy Evropské unie, kde tyto dva obory v roce 1995 tvořily 60 % na celkovém vývozu. Tempo dovozu výrobků oboru 20.1. se prokazatelně zrychluje. Za uplynulých osm let byl tento dovoz zvýšen více než třikrát. Určitou část dovozních položek představují žádoucí dovozy listnatého řeziva, otázkou zůstává, proč je tomu tak, když zvládnutí požadavků vnitřního trhu by nemělo dělat tomuto oboru žádné obtíže. Růst dovozů u oboru aglomerovaných výrobků a překližek je odrazem současných nedostatečných kapacit u nás. Problém řeší hlavně zahraniční firmy. Na určitý strukturální problém poukazuje i růst dovozů oborů 20.3. a 20.5. Zčásti je zřejmě důsledkem požadavků zákazníků. Exportní výkonnost a dovozní náročnost charakterizují údaje v tabulce 5.13. Tabulka 5.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 20 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


34,8 10,1

32,6 12,4

31,4 11,0

28,6 10,9


V této tabulce je exportní výkonnost dřevozpracujícího průmyslu uváděna podle OKEČ. Údaje prokazují, že exportní výkonnost tohoto průmyslu po roce 1999 soustavně klesá. Např.u celého zpracovatelského průmyslu naopak se zvyšuje. Exportní výkonnost dřevozpracujícího průmyslu je o 27 % vyšší než je průměr celého zpracovatelského průmyslu a je porovnatelná s výrobou přístrojové a automatické techniky. Pokud jde o dovozní náročnost, v posledních letech se nemění a zůstává na úrovni roku 2001. Lze ji porovnat s dovozní náročností výroby potravinových výrobků a nápojů, ve srovnání se zpracovatelským průmyslem je asi poloviční. Exportní výkonnost podniků dřevozpracujícího průmyslu je ovlivňovaná strukturou jeho výroby. Nejvyšší exportní výkonnosti dosahují obory s vyšší výrobou a tudíž i exportem výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Po vstupu do Evropské unie je třeba počítat s nižší konkurenceschopností výrobků našich pil. V rámci strategie „dřevo, surovina nového tisíciletí“ je předpoklad, že zvýšením výroby výrobků s vyšší přidanou hodnotou, více sofistikovaných, jako jsou dřevěné domy, dřevěné konstrukce, celá škála lepených dřevařských výrobků, aglomerovaných desek a dalších, bude konkurenceschopnost výrobků českého dřevozpracujícího průmyslu postupně srovnatelná s vyspělými ekonomikami. 5.6.2. Aktivní zušlech ovací styk Vývoj aktivního zušlechovacího styku charakterizuje tabulka 5.14. Tabulka 5.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 20 (%) význam AZS


124

1999

2000

2001

2002


9,2

7,7

7,3

5,7


7,6

6,2

6,8

5,8


Údaje uvedené v této tabulce prokazují, že aktivní zušlechovací styk má v dřevozpracujícím průmyslu již delší dobu nepatrný význam. To je pro toto odvětví přijatelná tendence. Podíl aktivního zušlechovacího styku na obratu podle OKEČ byl 13,7 % v roce 2002 a byl téměř o 60 % nižší než průměr za celý zpracovatelský průmysl. Obdobně se aktivní zušlechovací styk projevuje i ve vývozu, kde v posledních třech letech je udržován na stejné úrovni a v porovnání s celým zpracovatelským průmyslem je situace obdobná jako u obratu. 5.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Český dřevozpracující průmysl svým postavením jako poměrně velký vývozce do zemí Evropské unie, zejména do SRN, Rakouska a Itálie, nepochybně svou roli ve vztazích mezi ČR a zeměmi Evropy hraje. Mezinárodní obchod a rozvíjející se zahraniční spolupráce prokazují, že již dnes existují podle současného rozložení teritorií vývozů dřevařských výrobků poměrně dobré předpoklady pro další možný rozvoj tohoto odvětví. Graf 5.7 ukazuje na rozsah vývozů a dovozů v roce 2002 do příslušných zemí. Podíly vývozů i dovozů do anebo z uváděných teritorií se za poslední léta v podstatě nemění. Vývozní teritoria v roce 2002 Ma arsko Slovensko 4% 6% Itálie 7% Rakousko 17 %

Rumunsko 3% Polsko 3% Japonsko 2% Ostatní 18 %

Německo 40 % Dovozní teritoria v roce 2002 Švédsko Ma arsko 3 % Polsko 3% 11% Slovensko 12 %

Rusko 3% Itálie 2% Ostatní 27 %

Rakousko 12 %

Německo 27 % Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO


Dobré postavení dřevozpracujícího průmyslu a zájem zahraničí o zakotvení poměrně stabilních vztahů tohoto odvětví v Evropě lze odvodit i od chování poměrně velkých a renomovaných dřevařských společností, které v posledních letech skutečně začaly masívně investovat do tohoto odvětví v ČR.

125


5.7. Investice 5.7.1. Hmotné a nehmotné investice Objem hmotných a nehmotných investic do dřevozpracujícího průmyslu neprokazuje v posledních letech zvláš příznivý vývoj. Od dokončení privatizace dosahovala jejich výše v roce 1996 přes 3,7 mld. Kč při předchozím průměru cca 2 mld. Kč ročně. Tabulka 5.15 dokladuje vývoj těchto investic ve strukturálním členění od roku 1997 do roku 2002. Tabulka 5.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 20) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00


1 834 713 1 059 1 552 962

4 216 798 1 214 3 335 1 094

4 295 1 584 2 639 3 498 2 367

2 027 488 1 135 1 621 1 017

2 255 1 555 1 781 1 896 1 602

1 127 246 654 901 609

229,9 111,9 114,6 214,9 113,7

101,9 198,5 217,4 104,9 216,4

47,2 30,8 43,0 46,3 43,0

02/01

111,2 318,6 156,9 117,0 157,5

50,0 15,8 36,7 47,5 38,0


Po poklesu investic v roce 1997 nastal určitý obrat a jejich objemy se po vstupu zahraničních investorů do tohoto odvětví začaly podstatně zvyšovat, jak je zřejmé z tabulky 5.16. Naproti tomu se u investic bez přímých zahraničních v důsledku recese ve SRN objevuje po roce 2001 opět jejich pokles, takže úroveň je porovnatelná s první polovinou devadesátých let. Vývoj investování do OKEČ 20 od roku 1994 tak vykazuje dva časové zlomy, a to v roce 1997 a později v roce 2000. Zastaralost a vysoká odepsanost je hlavně u pil (65–68 %). Firmy zde pracují nevýkonně, draze a s vysokou energetickou náročností. Podklady pro bližší zhodnocení stavu v investiční výstavbě nejsou úplné. Lze však předpokládat, že současná struktura hmotného investičního majetku je tvořena ze 43 % odpisy, z 28 % zůstatkovou hodnotou strojů a zařízení a z 29 % ostatní zůstatkovou hodnotou HIM. 5.7.2. Přímé zahraniční investice Jak již bylo uvedeno, přímé zahraniční investice do dřevozpracujícího průmyslu, zejména po roce 1997, se začaly poměrně dynamicky zvyšovat. Jak dokladuje tabulka 5.16, proti roku 1997 byly zvýšeny do konce roku 2001 více než osmkrát. Tabulka 5.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 20 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 680,5 18,5

k 31. 12. 1998 2 198,1 0,0

k 31. 12. 1999 3 226,6 2,0

k 31. 12. 2000 4 023,1 11,4

k 31. 12. 2001 5 648,2 8,1


V roce 2001 dokončila společnost KRONOSPAN ČR (obdržela investiční pobídku) investici v Jihlavě v celkové hodnotě 2,7 mld. Kč do výstavby závodu na výrobu OSB desek (desky s orientovanou třískou). Firma HOLZWERKE WIMMER (SRN, též investiční pobídka) staví ve Ždírci nad Doubravkou, okres Jihlava, nový závod na výrobu masivního konstrukčního dřeva. Toto dřevo nalezne uplatnění hlavně při výrobě dřevěných domků. Rakouská firmy HOLZINDUSTRIE SCHWEIGHOFER, která patří do nadnárodní skupiny STORAENSO TIMBER, investovala 1,5 mld. Kč do modernizace dvou velkých zpracovatelů dřeva v Plané u Mariánských Lázní (západní Čechy) a ve Ždírci (východní Čechy). Na pile v Plané to znamenalo komplexní likvidaci původního objektu výroby a následně výstavbu a úplnou modernizaci, včetně staveb nových hal a budov nové pily za cca 1 mld. Kč; ve Ždírci zavedení nové technologie a roz126


šíření výroby znamenalo náklad za cca 500 mil. Kč. V Mělníku zřídila firma DANZER–GRUPPE (SRN, též investiční pobídka od MPO) vysoce moderní závod na výrobu dýhy (objem investic cca 15 mil. EUR). Vliv zahraničních investic na český dřevozpracující průmysl je značný. Dokladuje to především skutečnost, že v současné době dosahovaná přidaná hodnota na pracovníka v dřevozpracujících podnicích pod zahraniční kontrolou je až 5x vyšší než průměr ostatních, i když je nutné vzít v úvahu, že postavení těchto podniků je jakousi „třešničkou na dortu“. Výše objemu investic je rozdílná i z hlediska oboru. Tak např. pro pořízení kapacity na výrobu MDF desek je nutné vynaložit okolo 2 až 3 mld. Kč. Pro pořízení moderní pily o kapacitě pořezu okolo 400 tis. m3 za rok nebude asi stačit 1 mld. Kč a do výroby dřevěných obalů např. postačí částky v miliónech. Porovnání růstu přímých zahraničních investic do dřevozpracujícího průmyslu v České republice a tuzemských investic v zahraničí s vývojem v celém zpracovatelském průmyslu ukazuje graf 5.8. % 900

600

300

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001



127


5.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní vývoj dřevozpracujícího průmyslu České republiky vykazuje přes řadu obtíží velmi dynamický vývoj, především pokud ho hodnotíme produkčními ukazateli. Je zřejmé, že řada nedostatků, která v tomto odvětví stále ještě přetrvává, má příčiny v razantní změně celého odvětví po jeho privatizaci. Přibližně deset let od ukončení privatizace zřejmě nestačilo na to, aby zaostalost z minulých let byla dostatečně překlenuta. Teprve vstup zahraničního kapitálu v posledních letech a změna pohledu na toto odvětví bankovního sektoru naznačuje možnosti dohnat co bylo zameškáno. V porovnání se státy EU, zejména s Rakouskem nebo se SRN, český dřevozpracující průmysl zatím nedosahuje produktivity práce v přepočtu k paritě kupní síly. K dosažení jejich úrovně zbývá odhadem 40 %. Od privatizace do roku 2002 byl v odvětví dřevozpracující výroby učiněn výrazný krok k vytvoření odvětví, které bude schopno i v budoucnu obstát v silné konkurenci. Pozitivních výsledků bylo dosaženo vysokou aktivitou a prací nových českých vlastníků za přispění zahraničního kapitálu. Je to zřejmé zejména z toho, že podniky pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci vytvořily v roce 2002 účetní přidané hodnoty 572,8 tis. Kč na jednoho pracovníka, zatímco české podniky jen 345,4 tis.Kč, což představuje jen 66 %. Za pět let bylo dosaženo zlepšení o 53 %, tj. průměrné roční zlepšeni o 10 %. Při podílu hospodářského výsledku před zdaněním na výkonech, který v roce 2001 nedosahoval u těchto subjektů ani 3 % (v celém zpracovatelském průmyslu to bylo 4,6 %) a v roce 1997 představoval jen necelé 0,5 %, je to velmi dobrý výsledek. Snaha vytvořit si dobré předpoklady pro vstup ČR do EU je v tomto odvětví zřejmá. Opodstatněnost tvrzení, že dřevozpracující průmysl bude schopen i v budoucnu se vypořádat s konkurenceschopností je také i v tom, jak už bylo uvedeno, že surovinu pro výrobu má z tuzemska a navíc obnovitelnou. Akceschopnost tohoto odvětví vyplývá i z jeho obchodu v porovnání se zeměmi CEFTA, jak to dokladuje následující tabulka 5.17. Tabulka 5.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 20 (tis. ECU, %) Z CEFTA

1997 2 001 498

meziroční index Z toho z ČR

1998 2 181 680

1999 2 517 368

2000 2 252 647

2001* 2 386 865

x

109,0

115,4

89,5

106,0

513 657

521 088

618 964

480 035

495 138

x

101,4

118,8

77,6

103,1


Z jednotlivých zemí CEFTA má český dřevozpracující průmysl nejširší vztahy se Slovenskem, Polskem a Ma arskem. ČR se na celkovém vývozu zemí CEFTA podílí necelými 21 %, což je proti minulým letům částečné snížení. Pro další zvýšení současné konkurenceschopnosti bude jedním z klíčových řešení přizpůsobení pilařských kapacit modernizaci a centralizaci. Výrazněji rozvinout výrobu nových druhů výrobků s vysokou přidanou hodnotou ve všech oborech. Zvyšovat unifikaci stavebních výrobků a dosáhnout v celé dřevozpracující výrobě snížení ceny výrobků. Zajistit, aby do české ekonomiky byl vstup dřeva a výrobků z něho podstatně zvýšen, včetně řešení všech podmiňujících prvků, především přístupu architektů k řešení dřevostaveb. A hlavně nutnost intenzivnějšího hledání investorů, zejména zahraničních. Bez podstatně širšího zapojení zahraničního kapitálu do rozvoje tohoto odvětví nebude snadné udržet zvyšující se tempo konkurence. Svou roli by měl také sehrát i výzkum a vývoj, který patří v tomto odvětví ke slabším místům. Od roku 2000 toto odvětví neinvestovalo do této oblasti téměř žádné výraznější prostředky. Přesto zavádění informačních a komunikačních technologií v odvětví pokračuje.

128


5.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Dřevozpracující průmysl se ve své struktuře a v postupném zavádění nových technik a technologií, spolu se zkvalitňováním jeho organizace a řízení dostává, i když s některými těžkostmi, do období růstu nejen kvantitativních, ale v současnosti i kvalitativních úkolů. Zvládnutí těchto kroků napomáhá i skutečnost, že odvětví má nastartovanou zahraniční spolupráci i se vstupem zahraničního kapitálu. Z dosavadního vývoje, i z porovnání s obdobným průmyslem vyspělých států Evropské unie, zejména s Rakouskem a SRN, vyplývá, že pro efektivní rozvoj má toto odvětví veškeré předpoklady. Také geografická poloha republiky umožňuje bez velkých dopravních nákladů obchodovat se všemi sousedními zeměmi. Náš dřevozpracující průmysl disponuje také vysoce kvalifikovanou a zručnou pracovní silou, stále ještě poměrně lacinou. Flexibilita podniků na požadavky spotřebitelů je přiměřená. Před vstupem ČR do EU jsou pro odvětví dokončeny všechny hlavní úkoly v oblasti legislativy. Dosáhnout v nejbližším období dalšího výraznějšího zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví bude záviset na vyšším zapojení tuzemského i zahraničního kapitálu. Vyžádá si plné nasazení manažerů našich podniků a neobejde se bez intenzivního hledání investorů, včetně zahraničních. Bez těchto kroků, včetně další centralizace subjektů, zavádění nejmodernějších metod vedení řízení a přiměřeného přizpůsobení se pokračující globalizaci, nebude potřebných cílů dosaženo. Bude nutné počítat s tím, že zajištění konkurenceschopnosti odvětví neproběhne bez problémů a bez zániku mnohých dnešních subjektů. Vstup ČR do Evropské unie pro subjekty dřevozpracující výroby střední nebo větší, respektive velké velikosti, pokud již dnes je neprovázejí obtíže, by pro ně neměl vyvolat závažnější problémy. Pokud se jim podaří současný výkon udržet nebo ho dále zlepšit, přinese jim vstup ČR do EU spíše výhody než problémy. Zřejmě jinak se vstup ČR do EU projeví u firem, které pracují bez zaměstnanců, v rámci svých rodin nebo u firem, které zaměstnávají zhruba do 50 zaměstnanců. Tyto podniky jsou zaměřeny na odbyt spíše v rámci svých regionů, oblastí. Nemají k dispozici moderní CNC stroje, ani jiné nákladnější a vysoce výkonné stroje. Opět zde bude platit, že ti, co si dovedou obstarat odbyt i mimo region, zejména do zahraničí, budou na vstupu profitovat. Sice jen po určitou dobu, ale i ta může stačit k pozvednutí jejich konkurenceschopnosti. Již dnes mohou malé a střední firmy využít možností mezinárodní databáze nabídek a poptávek zařazením do Partner Search Databese prostřednictvím Euro Info Centra Praha. Přes řadu obtíží se ukazuje, že výhody vstupu ČR do EU skutečně převyšují nad nevýhodami. Cílem dalšího rozvoje dřevozpracujícího průmyslu musí být zvýšení konkurenceschopnosti odvětví tak, že do roku 2008 dosáhne až 80% současné úrovně států EU, zejména SRN nebo Rakouska v produktivitě práce vyjádřené přidanou hodnotou na pracovníka v paritě kupní síly. Patřičné efekty v postupném dosahování tohoto cíle by měly být zřejmé již v období po roce 2005.

129

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE

6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru – OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví Český celulózopapírenský průmysl patří k perspektivním a konkurenceschopným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Díky uskutečněným akvizicím se již stal nedílnou součástí významných globálních uskupení, se všemi pozitivy i negativy. S dokončením konsolidačního procesu se očekávají přínosy v podobě lepší a efektivnější alokace investic v prostředí s menším počtem hráčů, větší rovnováhy na trhu, optimalizace výroby ve smyslu zvýšení výrobní kapacity a úpravy produkčního mixu pro jednotlivé stroje bez nákladných kapitálových injekcí, úspor vlivem nákladově efektivnějších logistických procesů a úspor vlivem snižování režijních a marketingových nákladů a zamezení zbytečných operací. Podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), které odpovídá NACE Rev. 1.1, platné od 1.1. 2003, je odvětví celulózopapírenského průmyslu definováno oddílem 21. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru. Oddíl 21 dále zahrnuje dvě skupiny: • 21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky • 21.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky Graf 6.1 ukazuje podíl výroby vlákniny, papíru a lepenky na celkových tržbách odvětví, který byl v roce 2002 o 4 % vyšší než výroba zboží z papíru a lepenky. 21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 52 %

21.2 Výroba zboží z papíru a lepenky 48 % Pozn.: údaje na bázi běžných cen Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


Z grafu lze usoudit, že relace mezi obory 21.1 a 21.2 se mění jen minimálně, například v roce 2001 byl poměr oborů 51:49.

131


6.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Celulózopapírenský průmysl vykázal v roce 2002 tržby za vlastní výrobky a služby ve výši 44,3 mld. Kč, přidanou hodnotu ve výši 10,0 mld. Kč, při počtu zaměstnanců 18 834 osob. Tyto výsledky představují meziroční pokles tržeb (o 8 %), přidané hodnoty (o 23 %), při snížení počtu zaměstnanců (o 4 %). Pozici odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu ukazuje graf 6.2. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



V roce 2002 se celulózopapírenský průmysl podílel na výsledcích zpracovatelského průmyslu v tržbách za vlastní výrobky a služby 2 %, tj. menší měrou než v předchozím roku (kdy podíl na tržbách činil 2,5 %) a na přidané hodnotě 2,8 % (shodně s předchozím rokem). Podíl na počtu zaměstnanců byl stejný jako v předchozím roku 1,4 %.

6.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Struktura výrobních podniků podle počtu zaměstnanců v organizacích celulózopapírenského průmyslu je podrobněji popsána tabulkou 6.1 a grafem 6.3. Tabulka 6.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 21 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b. c. Přidaná hodnota z výkonů v b. c. Počet zaměstnaných osob Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

132

0–9 562,5 110,8 571

10 – 49 3 556,7 825,7 2 580

50 – 249

250 – 999

14 027,4 3 842,5 6 319

28 906,8 7 939,5 9 738

Více než 1000 0,0 0,0 0

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru % 70

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




Těžiště výroby v celulózopapírenském průmyslu je soustředěna převážně do kategorie podniků 250 – 999 zaměstnanců, kde byly též dosahovány nejlepší výsledky v roce 2001 v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (61,4 %) i přidané hodnotě (62,4 %). V této kategorii pracovalo též nejvíce zaměstnanců (50,7 %). V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2001 figurovaly v první stovce dvě celulózopapírenské společnosti, na 43. pozici Frantschach Pulp&Paper Czech a na 86. pozici Biocel. Podle tržeb v roce 2000 a 2001 v odvětví dřevozpracujícího, papírenského a polygrafického průmyslu a vydavatelské činnosti se v tomto hodnocení na prvních pěti místech umístily pouze celulózopapírenské společnosti – Frantschach Pulp&Paper Czech, Biocel, Hartmann – Rico, Krkonošské papírny a Model Obaly. Jejich tržby se pohybovaly v rozmezí 8 – 2 mld. Kč.

6.4. Regionální struktura odvětví Rozložení základních produkčních charakteristik ukazuje graf 6.4. Výroba odvětví je umístěna ve všech krajích České republiky. Na prvním místě je tradičně Ústecký kraj, který se v roce 2001 podílel 21 % na tržbách za vlastní výrobky a služby, 23 % na přidané hodnotě z výkonů a 16 % na počtu zaměstnanců odvětví. Na druhém místě s 13 % tržeb za vlastní výrobky a služby se shodně umístily dva kraje, Moravskoslezský a Jihočeský. Podle podílu přidané hodnoty z výkonů se na druhém místě umístil Moravskoslezský kraj s podílem 13 %, na třetím Jihočeský kraj s 12 %. Graf 6.1 ukazuje podíl výroby vlákniny, papíru a lepenky na celkových tržbách odvětví, který byl v roce 2002 o 4 % vyšší než výroba zboží z papíru a lepenky. Ve druhém a třetím pořadí podle počtu zaměstnanců se umístil Jihočeský kraj s podílem 12 % a Středočeský kraj s podílem 11 %.

133

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za V a S


Zaměstnanci


10

20

30

0

10

20

30

0

5

%

%

10

15

20

%



6.5. Hlavní ekonomické ukazatele 6.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 detailněji popisuje tabulka 6.2. Tabulka 6.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 21.1 SKP 21.2

97,6 104,5

110,6 104,5

116,3 107,3

88,9 100,2

91,5 99,4

99,9

108,5

113,3

95,3

96,2

SKP 21


Prakticky po celý rok 2002 docházelo na světových trzích k pozvolnému meziročnímu poklesu cen buničin, určujícího faktoru cenového vývoje v odvětví celulózopapírenského průmyslu. Přitom průměrná roční hodnota cenového indexu byla v roce 2002 příznivější než v roce 2001, kdy pokles byl výrazně dramatičtější. České specifikum spočívá v tom, že protisměrně k cenám působila sílící koruna, která tak poněkud přibrzovala dynamiku. Mírný pokles cen pokračoval dále i počátkem letošního roku až do dubna, kdy se ceny začaly jen velmi mírně zvyšovat. Ani pro další nejbližší období se nepředpokládá významný posun, spíše se zdá, že na nižší ceny si odvětví bude muset zvyknout jako na nutnost.

134


6.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v běžných cenách, tj. tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přidanou hodnotu z výkonů a počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 popisují následující tabulky 6.3 – 6.5 a graf 6.5. Tabulka 6.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 21.1 OKEČ 21.2

19 717,9 14 023,0

21 733,7 16 285,1

21 201,5 17 732,8

26 029,6 20 344,9

25 231,6 21 821,8

22 986,0 21 341,7

OKEČ 21

33 740,9

38 018,8

38 934,3

46 374,5

47 053,4

44 327,7

x 100,0 x 100,0

112,7 112,7 105,6 105,6

102,4 115,4 102,2 108,0

119,1 137,4 101,6 109,7

101,5 139,5 103,8 113,9

94,2 131,4 100,9 114,9




1997

1998

1999

2000

2001

2002*


4 467,1 3 150,3

4 601,1 2 984,1

4 905,7 3 755,8

8 584,9 3 949,5

7 004,5 5 714,0

4 275,8 5 757,1

OKEČ 21

7 617,4

7 585,2

8 661,5

12 534,4

12 718,5

10 032,9

x 100,0 x 100,0

99,6 99,6 95,0 95,0

114,2 113,7 113,3 107,6

144,7 164,5 101,8 109,6

101,5 167,0 108,9 119,3

78,9 131,7 87,0 103,8




1997

1998

1999

2000

2001


11 232 12 391

10 507 12 679

9 171 14 150

7 890 11 656

7 553 11 655

7 385 11 449

OKEČ 21

23 623

23 186

23 321

19 546

19 208

18 834

x 100,0

98,2 98,2

100,6 98,7

83,8 82,7

98,3 81,3

98,1 79,7


2002*


Analýza vývoje základních produkčních charakteristik odvětví, tj. tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a přidané hodnoty z výkonů v letech 1997 – 2002 (viz tabulky 6.3 a 6.4) potvrzuje silnou závislost výsledků dosažených v odvětví na zmiňovaném cenovém vývoji. Z porovnání výsledků ve hmotném a ve finančním vyjádření vyplývá, že v roce 2002 došlo ke změně trendu pouze ve finančním vyjádření. K charakteristickým rysům odvětví patří trvalé postupné snižování počtu pracovníků, což dokládá tabulka 6.5 (počet zaměstnanců v období mezi roky 1997 – 2002 poklesl o více než 20 %). Zajímavý průběh vývoje základních produkčních charakteristik celulózopapírenského průmyslu a zpracovatelského průmyslu nabízí graf 6.5. Zatímco vývoj dynamiky tržeb za vlastní výrobky a služby a přidané hodnoty z výkonů (silně závislé na světovém cenovém vývoji buničin) odvětví vykazuje rozkolísanost vůči zpracovatelskému průmyslu, počet zaměstnanců odvětví postupně klesá již od roku 2000. Na pozadí hospodářských problémů, které postihly v roce 2001 prakticky celou Evropu a na rozdíl od 135


100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




136


zemí, které jsou lídry v celulózopapírenském průmyslu, se odvětví v ČR vyvíjí relativně příznivě a vykazuje v posledních letech ve hmotném vyjádření trvalý růst produkce i spotřeby. Vývoj v období let 2001 – 2002 lze charakterizovat mírným zvyšováním objemu výroby při současném snižování cen výrobků, a tím i snižování objemu výroby v hodnotovém vyjádření. Ve hmotném vyjádření byl rok 2001 dokonce rekordní, nebo celková výroba vláknin meziročně stoupla o 7 %, výroba papírů, kartónů a lepenek o 8 % a produkce výrobků z papíru a lepenky vzrostla dokonce o 16 %. Rok 2002 přinesl další mírné zvýšení výroby u vláknin o 2 %, papírů, kartónů a lepenek cca o 1 % a u výrobků o 3 % přesto, že se i u nás od konce roku 2001 začaly projevovat příznaky zhoršování hospodářské situace okolních zemí a navzdory rozsáhlým srpnovým povodním v roce 2002. Ve finančním vyjádření, vzhledem k trendu setrvalého poklesu světových cen především buničin, nejsou výsledky odvětví v roce 2002 již tak příznivé, ačkoliv v celkové spotřebě papírů a lepenek byla v loňském roce překročena magická hranice 1 milionu tun a spotřeba papíru na obyvatele za rok se zvýšila o cca 6 kg na hodnotu 102,6 kg. V roce 2002 odvětví zpracovalo cca 25 % surového dřeva z tuzemské těžby a spotřeba surového dřeva (jehličnatého) vzrostla o 1,1 % proti předchozímu roku. Spotřeba vláknin se v loňském roce zvýšila pouze o 1 % (z toho buničiny o 4 %). Ačkoliv se sběr starého papíru v roce 2002 zvýšil o 11 %, jeho spotřeba v tuzemsku poklesla o 3,6 %, zatímco vývoz se meziročně zvýšil o 51 %. Vývoj nákladových ukazatelů v běžných cenách v období let 1997 – 2002 dokládá tabulka 6.6. Tabulka 6.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


25 341,4 18 058,1

26 418,8 20 641,5

24 256,0 20 701,1

27 414,2 25 425,1

27 370,0 23 954,7

26 737,7 23 022,9

OKEČ 21

43 399,5

47 060,3

44 957,1

52 839,3

51 324,7

49 760,6

x 100,0

108,4 108,4

95,5 103,6

117,5 121,8

97,1 118,3

97,0 114,7


Z údajů vyplývá, že náklady na výrobu vlákniny, papíru a lepenek jsou ve sledovaném období průměrně o 8 % vyšší než u výroby zboží. Nejvyšších nákladů na výrobu u obou oborů bylo dosaženo v roce 2000, v dalších letech dochází k mírnému snížení, výraznějšímu u výroby zboží. Celkově náklady v uvedeném období vzrostly jen o 14 %, což dokazuje vyšší stupeň a efektivnější využití vstupních surovin, včetně vyššího podílu recyklace druhotných surovin. Vývoj osobních nákladů v odvětví celulózopapírenského průmyslu charakterizuje tabulka 6.7. Tabulka 6.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


2 085,8 1 892,6

2 144,4 2 202,6

1 992,8 2 374,1

1 907,4 2 429,1

1 987,7 2 695,6

2 113,2 2 684,5

OKEČ 21

3 978,4

4 347,0

4 366,9

4 336,5

4 683,3

4 797,7

x 100,0

109,3 109,3

100,5 109,8

99,3 109,0

108,0 117,7

102,4 120,6


Analýza osobních nákladů odvětví v běžných cenách v období 1997 – 2002 ukazuje přesun vyšších osobních nákladů mezi oběma skupinami ve sledovaném období z původně vyšších hodnot výroby vlákniny, papírů a lepenek (v roce 1997 byl rozdíl mezi oběma skupinami cca 10 %) do výroby výrobků z papírů a lepenek (v roce 2002 dokonce o cca 27 %). V průběhu sledovaného období došlo k cca 20% zvýšení osobních nákladů v odvětví, viz tabulka 6.7.

137


6.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty v běžných cenách v letech 1997 – 2002 přibližuje tabulka 6.8. Tabulka 6.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tisl. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


397,7 254,2

437,9 235,4

534,9 265,4

1 088,1 338,8

927,4 490,3

579,0 502,8

OKEČ 21

322,5

327,1

371,4

641,3

662,1

532,7


x 100,0 x 100,0

101,5 101,5 96,8 96,8

113,5 115,2 112,7 109,0

172,7 198,9 121,4 132,4

103,3 205,3 110,8 146,8

80,5 165,2 88,7 130,2


Produktivita práce z přidané hodnoty výroby odvětví v běžných cenách se ve sledovaném období zvýšila o 65 %, přičemž výroba vlákniny, papírů a lepenek vzrostla o cca 46 % a výroba výrobků z papírů a lepenek dokonce o cca 98 %! Příznivou zprávou je, že ve stálých cenách roku 2000 v období 1997 – 2001 došlo k téměř třetinovému nárůstu. Také porovnání produktivity práce z přidané hodnoty a osobních nákladů ukazuje na příznivý trend, nebo růst produktivity práce z přidané hodnoty odvětví významně předbíhá růst osobních nákladů. Je zřejmé, že masivní investice do odvětví (cca 22 mld. Kč – blíže viz kapitola 7) přispěly ke zlepšení a modernizaci výroby a dále, že odvětví zaměstnává převážně vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Je předpoklad, že tento trend bude pokračovat i po vstupu ČR do EU. Vývoj podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v období let 1997 – 2002 popisuje tabulka 6.9. Tabulka 6.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (–)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,479 0,583

0,472 0,652

0,407 0,584

0,221 0,570

0,283 0,456

0,401 0,464

OKEČ 21

0,523

0,549

0,487

0,337

0,362

0,434


Tento ukazatel se ve sledovaném období s výjimkou roku 1998 spíše snižuje, v roce 2002 se snížil o 8 % proti výchozímu stavu roku 1997. Porovnání vývoje podílových a poměrových ukazatelů odvětví celulózopapírenského průmyslu a zpracovatelského průmyslu v letech 1997 – 2002 ukazuje graf 6.6. Dynamika vývoje odvětví vykazuje trvale lepší výsledky oproti zpracovatelskému průmyslu jak v produktivitě práce z výkonů, tak především ve vývoji podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě.

138

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru % 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



6.5.4. Tuzemská spotřeba 6.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby podle SKP a OKEČ naznačují tabulky 6.10 a 6.11. Tabulka 6.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*

SKP 21.1 SKP 21.2

28 438,6 15 306,8

28 737,2 18 268,3

30 436,4 19 841,5

29 809,7 17 574,4

SKP 21

43 745,4

47 005,5

50 277,8

47 384,1

x 100,0

107,5 107,5

107,0 114,9

94,2 108,3


139



1999

2000

2001

2002*


15 142,0 18 826,6

15 938,4 22 326,1

13 833,6 23 544,7

13 349,6 22 460,2

OKEČ 21

33 968,6

38 264,5

37 378,3

35 809,8

x 100,0

112,6 112,6

97,7 110,0

95,8 105,4


Tuzemská spotřeba výrobků celulózopapírenského průmyslu úzce souvisí se stavem národní ekonomiky. Na jejím krytí se stále větší měrou podílí dovoz (především vybraných druhů papíru a hotových výrobků). Ve sledovaném období let 1999 – 2002 tuzemská spotřeba meziročně rostla o cca 7 % s výjimkou roku 2002, kdy se oslabení české ekonomiky projevilo i snížením domácí spotřeby o 6 %, viz tabulka 6.10. Tuzemská spotřeba organizací zareagovala na vývoj národní ekonomiky poklesem již o rok dříve.

6.6. Zahraniční obchod 6.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví v letech 1997 – 2002 podrobně charakterizuje tabulka 6.12. Tabulka 6.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

SKP 21.1 SKP 21.2 SKP 21 meziroční index z toho EU meziroční index

1998

1999

2000

2001

2002*

9 742,3 4 616,3

11 745,2 5 753,6

12 052,4 6 769,3

17 533,1 8 514,1

16 503,0 10 180,8

15 400,8 10 947,9

14 358,6

17 498,8

18 821,7

26 047,2

26 683,8

26 348,7

x 6 881,9 x

121,9 8 405,6 122,1

107,6 9 240,9 109,9

138,4 13 514,8 146,2

102,4 13 070,7 96,7

98,7 12 371,3 94,6


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 21.1 SKP 21.2

13 116,7 7 421,3

15 161,4 8 379,5

15 914,6 9 043,9

19 507,9 11 099,0

19 628,2 12 623,1

20 330,0 11 505,9

SKP 21

20 538,0

23 540,9

24 958,5

30 606,9

32 251,3

31 835,9


x 13 673,6 x

114,6 15 368,4 112,4

106,0 16 771,7 109,1

122,6 20 874,3 124,5

105,4 22 741,5 108,9

98,7 22 330,0 98,2


1997

1998

1999

2001

2002*

SKP 21.1 SKP 21.2

–3 374,4 –2 805,0

–3 416,2 –2 625,9

–3 862,2 –2 274,6

–1 974,8 –2 584,9

–3 125,2 –2 442,3

–4 929,2 –558,0

SKP 21

–6 179,4

–6 042,1

–6 136,8

–4 559,7

–5 567,5

–5 487,2

–6 791,7

–6 962,8

–7 530,8

–7 359,5

–9 670,8

–9 958,7

z toho EU


140

2000


Stalo se již tradicí, že zahraniční obchod odvětví je exportně orientován. Z výrobkového pohledu činil vývoz v roce 2002 cca 60 % veškeré výroby, z toho do zemí EU cca 28 %, navzdory silné koruně. Celkově se ve sledovaném období vývoz výrobků odvětví zvýšil o více než 50 %, z toho vývoz do EU se téměř zdvojnásobil. Vlivem nedostatečné domácí sortimentní nabídky produktů s vyšší přidanou hodnotou rostl i dovoz, a to ještě vyšší dynamikou než vývoz. Celkový dovoz výrobků ve sledovaném období se zvýšil o cca 65 %, dovoz z EU o cca 63 %. Zvýšená obchodní výměna se tak projevovala postupným nárůstem záporného salda, které se v roce 2002 přiblížilo rekordní výši –10 mld. Kč, polovinu z této hodnoty tvořilo záporné saldo obchodní výměny s Německem. Avšak zcela jiný pohled na zahraniční obchod odvětví se nabízí při posuzování podle organizací zařazených do OKEČ 21. Z odvětvového porovnání vyplývá, že vývoz má v celém sledovaném období rostoucí dynamiku, se strmějším cca dvojnásobným růstem skupiny 21.1. Dovoz odvětví sice rovněž roste (zde naopak má strmější růst skupina 21.2 cca dvojnásobný než 21.1), ale pomaleji než vývoz, takže výsledné saldo zahraničního obchodu je pro český celulózopapírenský průmysl mnohem příznivější než při výrobkovém posuzování. Od roku 1999 trvale vykazuje kladné saldo (ve výši cca 5 mld. Kč (rok 1999), 8 mld. Kč (rok 2000), 9,7 mld. Kč (rok 2001) a 8,5 mld. Kč (rok 2002)). Přitom výrobci vlákniny, papíru a lepenky vykazují trvale relativně vysoké kladné saldo (v letech 1999 – 2002 postupně ve výši cca 6 mld. Kč, 10 mld. Kč, 11 mld. Kč a 9,6 mld. Kč), na rozdíl od zpracovatelů, tj. výrobců výrobků, kteří ve sledovaném období vykazují záporné saldo v rozmezí –1 mld. Kč do –2 mld. Kč. Vstupem ČR do EU se převážná část současného zahraničního obchodu s komoditami českého celulózopapírenského průmyslu začne obchodovat na vnitřním trhu Evropské unie. Tím zároveň dojde i k výraznému snížení záporné hodnoty salda z pohledu výrobků odvětví. Ve vazbě na vstup ČR do EU se nepředpokládá žádná specifická změna v cenovém vývoji, nebo obchodní výměna je realizována ve světových cenách. Tabulka 6.13 ukazuje vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví v letech 1999 – 2002. Tabulka 6.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 21 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


41,2 28,4

44,8 27,3

47,9 27,4

50,9 31,6


Ve sledovaném období postupně rostla exportní výkonnost i dovozní náročnost v poměru cca 3:2. Významná změna trendu vývoje obou těchto ukazatelů se nepředpokládá ani po vstupu ČR do EU. 6.6.2. Aktivní zušlechovací styk Vývoj aktivního zušlech ovacího styku s výrobky SKP 21 ukazuje tabulka 6.14. Tabulka 6.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 21 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


8,2

8,0

7,7

6,9


6,2

5,9

6,3

5,0


Vliv aktivního zušlech ovacího styku pro odvětví celulózopapírenského průmyslu v průběhu sledovaného období je poměrně nevýznamný. Samotný podíl aktivního zušlech ovacího styku na obratu i na vývozu je velmi malý, navíc se snižujícím se trendem. 6.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2002 podle SKP znázorňuje graf 6.7. 141

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2002

Itálie 9%

Ma arsko 5% Rusko 5%

Rakousko 6%

Polsko 11 %

Ostatní 31 %

Slovensko 13 % Německo 20 % Dovozní teritoria v roce 2002

Polsko 6%

Švédsko 6% Slovensko 8% Rakousko 10 %

Finsko 5% Francie 4%

Ostatní 27 %



Teritoriální struktura zahraničního obchodu odvětví je v posledních letech ustálená, rozhodujícím obchodním partnerem je Německo, kam směřuje největší objem vývozu (obrat 15,7 mld. Kč, saldo – 5,3 mld. Kč). Na dalších místech figuruje Slovensko (obrat 6,1 mld. Kč, saldo 0,8 mld. Kč) a Polsko (obrat 5 mld. Kč, saldo 0,9 mld. Kč). Na druhé straně z Německa směřuje do ČR největší objem dovezených výrobků odvětví, následovaný dovozem z Rakouska (obrat 4,7 mld. Kč, saldo – 1,7 mld. Kč) a ze Slovenska.

6.7. Investice 6.7.1. Hmotné a nehmotné investice Vývoj investic odvětví v letech 1997 – 2002 dokumentuje tabulka 6.15. Ve sledovaném období společnosti investovaly cca 22 mld. Kč, především do dílčích rekonstrukcí Tabulka 6.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 21) (mil. Kč, %) Investice celkem v b. c. z toho: dovoz i nvestice do strojního zařízení v b. c. Investice celkem v s. c. Investice do strojního zařízení v s. c. s. c. průměr r. 1994 = 100 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

142

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

4 812 1 317 2 019 4 088 1 834

4 008 1 690 2 926 3 412 2 638

3 555 1 829 2 877 3 020 2 581

2 879 1 199 2 094 2 395 1 876

3 298 1 506 2 590 2 766 2 329

3 510 1 803 2 778 3 053 2 584

83,3 128,3 144,9 83,5 143,8

88,7 108,2 98,3 88,5 97,8

81,0 65,6 72,8 79,3 72,7

114,6 125,6 123,7 115,5 124,1

106,4 119,7 107,3 110,4 110,9


a modernizací výroby, do zefektivnění výroby vlastní energie (kogenerace) a hlavně do ekologických investic pro zlepšení kvality životního prostředí. Zároveň tyto investice významně pomohly zvýšení konkurenceschopnosti společností. V posledních letech však žádná zásadní investice do rozvoje výrobních kapacit bohužel zatím nebyla realizována. Podle informací z tisku připravuje rakouská celulózopapírenská skupina Heinzel Group (která vlastní společnost Biocel) výstavbu papírenského provozu v návaznosti na severomoravského výrobce buničiny s tím, že vlastní projekt by mohl být zahájen do šesti let. Přihlédneme-li ke zdrojovému potenciálu dřevní hmoty i sběrového papíru a vezmeme-li v úvahu (v souladu s celosvětovými trendy) předpokládanou dynamiku zvyšování spotřeby výrobků odvětví, je investiční aktivita odvětví trvale nedostatečná. Jedním z hlavních důvodů je vysoká kapitálová náročnost. 6.7.2. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic v odvětví dokládá graf 6.8 a tabulka 6.16. % 400

300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 400

300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001



143

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 6.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 21 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997

k 31. 12. 1998

11 119,6 165,9

9 283,8 147,6

k 31. 12. 1999

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

11 741,2 510,1

13 178,3 344,1

18 545,3 278,6


Z údajů vyplývá, že objem přímých zahraničních investic postupně narůstá z 11 mld. Kč v roce 1997 na 18,5 mld. Kč v roce 2001, s výjimkou roku 1998, kdy došlo k poklesu na 9 mld. Kč. Trend vývoje tuzemských investic v zahraniční je ve sledovaném období více rozkolísaný a zároveň se pohybuje v nižších objemech, v rozmezí 166 až 510 mil. Kč.

6.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Nepochybně již řadu let patří české odvětví celulózopapírenského průmyslu ke globálním. Proto se ani po vstupu ČR do EU nepředpokládají žádné specifické odchylky v jeho vývoji. Poměrně dobrá připravenost je dána též díky členství českého Svazu průmyslu papíru a celulózy (SPPaC) v CEPI (Konfederace evropského papírenského průmyslu), což umožnilo představitelům odvětví dostatečně včas posoudit své reálné možnosti a připravit se i na případná rizika integračního procesu. Blížící se termín vstupu České republiky do EU nabízí příležitost k zamyšlení nad dosavadním vývojem, současným stavem a budoucí úrovní odvětví, ve vazbě na vývoj celé naší společnosti po této rozhodující změně. Zatímco v menších papírnách je výrobková struktura a technologická úroveň ještě stále do značné míry ovlivněna minulostí a ne všude proběhla restrukturalizace, velké, pro odvětví rozhodující společnosti, jsou zpravidla již nyní začleněny do významných mezinárodních uskupení, mají ujasněnu výrobní orientaci, ukončenu nebo alespoň nastartovánu restrukturalizaci a ujasněnou vizi dalšího rozvoje. Vstup ČR do EU je tedy výzvou pro všechny k intenzivní práci na posilování silných stránek a na odstraňování slabých míst směrem k dosažení lepší konkurenceschopnosti v mezinárodní soutěži. Ve shodě s SPPaC lze konstatovat, že silné stránky českého odvětví spočívají především v tom, že • hlavní výrobní kapacity jsou restrukturalizované a efektivní • problémy životního prostředí jsou převážně vyřešeny • existuje významná míra soběstačnosti ve vlastních energetických zdrojích • má zavedeny evropské technické normy • disponuje kvalifikovanou pracovní silou (dosud levnou) Příležitosti odvětví lze spatřovat v tom, že existuje • plně otevřený trh EU bez vývozních bariér • stabilní růst spotřeby papíru v zemi • nárůst potenciálu zdrojů sběrového papíru • dostupná zásoba kvalitního vlákninového dřeva • výhodná geografická poloha • výhodné ceny energií • příznivé prostředí pro nové projekty „na zelené louce“ • investiční pobídky a evropské programy Avšak je třeba si uvědomit i slabé stránky, které spočívají především v následujících oblastech • v malých papírnách přetrvávají staré výrobní technologie • malé/žádné kapacity moderních dřevitých a bezdřevých komodit • rozptýlená výrobní základna, zejména druhů balicích papírů • nedostatečné/zastaralé kapacity zpracování sběrového papíru (deinking) • velmi slabá vědeckovýzkumná základna, včetně aplikačního výzkumu 144


• nedokončená/pomalá restrukturalizace Je třeba vnímat, že plnoprávné členství státu v EU může přinést i hrozby v podobě • odlivu vlákninového dřeva do jiných teritorií • klesající míry uplatnění české produkce odvětví na domácím trhu • málo účinného systému sběru papíru pro recyklaci • trvale rostoucího dovozu moderních komodit • problémů finančního trhu v ČR • postupné ztráty stávajících konkurenčních výhod • další ztráty času a příležitostí V globálním měřítku je odvětví poměrně velkým spotřebitelem energií. Energie zároveň znamenají významný podíl provozních nákladů a zároveň představují přímý i nepřímý zdroj znečiš ování. Skutečností se již stalo chování společností ve smyslu intenzivního systematického snižování spotřeb energií specificky i absolutně a většího využívání obnovitelných energetických zdrojů (důsledkem je, že odvětví již patří k jejich největším uživatelům). Každá úspora ve spotřebě energií je zároveň příspěvkem ke snižování emisí a k naplňování závazků Kjótského protokolu, který ratifikovala i Česká republika i dalších návazných dokumentů o snižování emisí skleníkových plynů. Cesta k zavedení obchodování s emisemi byla otevřena, a tím i cesta ke zdanění neobnovitelných paliv a zároveň k růstu podílu kogenerovaného tepla a elektřiny. Důvodem snah o další zvyšování podílu obnovitelných zdrojů přesto, že v Evropě i u nás se jich využívá téměř 50 %, jsou předpokládané negativní dopady na konkurenceschopnost evropského celulózopapírenského průmyslu proti zemím, které protokol neratifikovaly. Příprava odpovídající evropské legislativy je již v plném proudu. Očekává se, že během příštího desetiletí dojde k výraznému nárůstu cen energií (například v zemích EU o 60 – 100 %). Nepochybně i z těchto důvodů nastává čas pro systematickou podporu vědy a výzkumu i v odvětví celulózopapírenského průmyslu ve světě i u nás. V ČR bylo v rámci odvětví v období let 1997 – 2000 vynaloženo na vnitřní výdaje výzkumu a vývoje cca 52 Kč, z toho ze státních zdrojů pouze cca 3 mil. Kč. Je zřejmé, že současný stav rozvoje významné oblasti dalšího pokroku a zlepšování životního prostředí jakou je věda, výzkum a vývoj je silně poddimenzován jak ze strany podnikatelských subjektů odvětví tak ze strany státu. Evropská komise na barcelonském summitu vyzvala členské země, aby podíl všech (tj. veřejných i firemních) zdrojů pro rozvoj vědy a výzkumu navýšily na 3 %. Patnáctce jako celku chybí k dosažení tohoto cíle 1,9 % (Česká republika zaostává svými 1,25 % (údaj z roku 1999) ještě více, nemluvě o finančních objemech v absolutních částkách). Právě výší příspěvků podniků do oblasti vědy a výzkumu (55 % z veřejných rozpočtů, 45 % ze soukromých) Evropa zaostává za Spojenými státy a Japonskem. Dlouhodobě nedostatečné financování je podle Bílé knihy kritické místo dalšího rozvoje podniků. Oblast vývoje a výzkumu je dlouhodobě slabou stránkou i českých firem. Nyní již nastává čas, kdy v důsledku ignorace tohoto stavu může dojít k vážnému narušení konkurenceschopnosti odvětví, je třeba věnovat náležitou podporu jejímu rozvoji. I když ve vývoji odvětví celulózopapírenského průmyslu zřejmě nelze v následujících letech očekávat kromě výrazného snížení energetické náročnosti převratných změn, lze dovodit některé predikce a náměty směrů budoucího rozvoje odvětví: • v oblasti surovin lze předpokládat mírný odklon od sekundárních surovin (jejich recyklace je možná jen do určité míry a paradoxně ekologie, resp. výše nákladů na jejich znovupoužití si vynutí jejich menší použití) a příklon k buničinám, vyráběným z rychle rostoucích, geneticky modifikovaných dřevin (již dnes lze vyrábět buničiny ekologicky přijatelnými postupy). Nadále stoupne podíl vysoce výtěžkových látek a dojde k většímu využití klasické dřevoviny. Myšlenka biologického (enzymatického) odbourávání ligninu ze dřeva, tj. biotechnologická výroba buničin již byla znovu oživena. Je však třeba hlouběji propracovat systémy na využití obtížně rozvláknitelných sekundárních surovin (jako za mokra pevné, natírané, laminované a jinak povrchově zušlechtěné papíry a lepenky, vrstvené materiály), protože jejich podíl stále stoupá a tím i jejich význam. • vlastní papírenský stroj bude zřejmě navenek vypadat stejně jako dnes, ale bude mít jiné parametry. Ačkoliv šíře okolo 10 m se příliš nezmění, rychlosti budou poměrně vyšší, čímž se kapacity strojů dostanou na úroveň 500 000 tun roční výroby. Zároveň budou používány vyšší teploty než dnes 145

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU o

(70 C a více). Aby nedocházelo k nehospodárným únikům tepla do okolí, bude nutno stroj efektivně tepelně izolovat od okolí. • místo klasického nátoku a sítové části budou využívány vícesítové formery s intenzivním odvodňováním na relativně krátké dráze papírového listu. Spolu s lisovou částí budou tvořit kompaktní celek, z něhož bude vycházet papírový list o sušině 60 % i více. Lze očekávat, že největších změn dozná sušicí část papírenského stroje, budou do ní zahrnuta některá dnes samostatná zařízení (hlazení, natírání, zušlech ování) a bude využívat jiné principy sušení než dosud. Již nyní se intenzivně pracuje na jejich rozvoji, s cílem zlepšení energetické účinnosti, protože se jedná o nejdražší technologické operace při výrobě papíru. • samozřejmě budou i nadále v centru zájmu dalšího rozvoje ekologie a vliv výroby na životní prostředí. Podíl českého celulózopapírenského průmyslu na dodávkách zemí CEFTA do EU v letech 1997 – 2001 dokládá tabulka 6.17. Tabulka 6.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 21 (tis. ECU, %)

1997

1998

z CEFTA

873 893

956 327


1999 1 076 948

2000 1 397 836

2001* 1 804 414

x

109,4

112,6

129,8

129,1

196 194

229 390

252 883

334 866

376 773

x

116,9

110,2

132,4

112,5

meziroční index

* Pozn: rok 2001 uváděn v tis. EUR Pramen: EUROSTAT

Je zřejmé, že zatímco objem vývozu ze zemí CEFTA vzrostl ve sledovaném období 2,1krát, objem vývozu z ČR do EU se zvýšil 1,9krát, v roce 2001 představuje cca 21 %. Znamená to mírné snížení podílu proti předchozím třem rokům, kdy podíl dosahoval výše kolem 24 %.

6.9. Shrnutí a perspektivy odvětví V minulých ročnících publikace Panorama byla podrobně analyzována legislativa vztahující se k celulózopapírenskému průmyslu, především z oblasti ochrany a zlepšování životního prostředí. Z pohledu odvětví nedošlo od posledního uveřejnění k podstatným změnám. Český celulózopapírenský průmysl řadu let již aktivně realizuje strategii trvale udržitelného rozvoje, kterou přijal za vlastní. Je založen na převážně obnovitelných zdrojích surovin (po potravinářském průmyslu je druhým největším odvětvím, využívajícím trvale obnovitelné suroviny a na rozdíl od potravinářství své použité produkty recykluje) a obnovitelných zdrojích energií (které si ve značné míře sám vyrábí). Jeho produkty jsou plně a několikanásobně recyklovatelné. Odvětví patří ke globálním a jeho budoucnost je zároveň úzce spojena s integrací českého průmyslu a celé ekonomiky do evropského a světového prostředí. Stále patří mezi cenově velmi citlivá odvětví, proto je třeba počítat s tím, že mohou přijít i hubená léta, bez ohledu na proběhlou konsolidaci. Skutečný rozsah a dopad synergických efektů z tohoto procesu lze jen velmi těžko odhadovat, s ohledem na neustále měnící se strukturu společnosti a cyklické hospodářské výkyvy, které ztěžují odhad úspor. Český celulózopapírenský průmysl však rozhodně patří k perspektivním a konkurenceschopným odvětvím zpracovatelského průmyslu s dobrou environmentální výkonností, která se stala rovněž nezbytnou podmínkou obchodního úspěchu. Vstup České republiky do Evropské unie je pro český celulózopapírenský průmysl beze sporu velkou šancí a výzvou. Záleží na každém jednotlivém subjektu jak ji dokáže proměnit a zhodnotit v hospodářský úspěch v novém rámci Evropské unie.

146


7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů – OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Vydavatelské činnosti, polygrafický průmysl, rozmnožování nahraných nosičů, dále jen „polygrafický průmysl“, se charakterem výroby, která zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve formě novin, knih, časopisů, nahraných nosičů zvuku a obrazu, liší od ostatních odvětví výroby zpracovatelského průmyslu. Od ukončení privatizace toto odvětví zaznamenalo dynamický rozvoj. Značnou měrou k tomu přispěl vstup zahraničního kapitálu, který především umožnil růst jeho technické a technologické základny, hlavně pak dynamickou digitalizaci technologických postupů. V důsledku toho dochází ke změnám v zařazení jednotlivých oborů, fúzím tiskařských kapacit s vydavatelskými firmami a rozvoji nových alternativních médií, především Internetu, tzv. cross medií, on–line publikování a dalších. Odvětví polygrafického průmyslu je charakteristické vysokou investiční náročností a potřebou vysoce kvalifikované pracovní síly. V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností má označení (OKEČ 22), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev. 1.1 a člení se na tři obory: • 22.1 Vydavatelství • 22.2 Tisk a činnosti související s tiskem • 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů. Podíl jednotlivých oborů polygrafického průmyslu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách v roce 2002 ukazuje graf 7.1. 22.1 Vydavatelství 56 %

22.3 Rozmnožování nahraných nosičů 4%

22.2 Tisk a činnosti související s tiskem 40 % Pozn.: údaje na bázi běžných cen Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


Proti roku 2001 nastala v podílu jednotlivých oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb určitá změna. K poklesu došlo o –5 % u oboru vydavatelské činnosti, ke zvýšení došlo u oboru polygrafického o 4 % a u rozmnožování nahraných nosičů 22.3 o 1 %. Posílení obou oborů je v souladu s koncepcí rozvoje celého odvětví a znamená další nárůst moderních oborů.

7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Postavení odvětví polygrafického průmyslu v rámci zpracovatelského průmyslu v ČR naznačuje graf 7.2. 147

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



Odvětví polygrafického průmyslu se na celém zpracovatelském průmyslu podílí v ukazateli tržby za V a S 2,6 % a v porovnání s rokem 2001 pokleslo z 12. na 14. místo. V objemu přidané hodnoty z výkonů se podílí 2,6 % a v rámci zpracovatelského průmyslu postoupilo na 12. místo. V počtu zaměstnanců se podílí 2,5 % a dalším zaváděním nové techniky a zvyšováním produktivity práce pokleslo z 12. místa na 14.

7.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví v roce 2001 podle velikostních skupin dokumentují tabulka 7.1 a graf 7.3. Tabulka 7.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 22 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b. c. Přidaná hodnota z výroby v b. c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

10 405,3 2 702,0 13 047

11 970,8 3 041,9 9 360

16 072,5 3 668,8 9 721

11 168,4 3 099,6 5 399

Více než 1000 1 916,9 372,6 1 448


Z tabulky 7.1 a grafu 7.3 lze odvodit, že v souladu s charakterem výroby v odvětví polygrafického průmyslu mají rozhodující pozici v ukazateli tržby za výrobky a služby střední podniky s podílem 31,2 % a malé podniky s podílem 23,2 %. Podniky s 1000 a více zaměstnanci se podílejí 3,7 %. Obdobně na celkovém objemu přidané hodnoty z výkonů v b.c. se podniky střední velikosti podílejí 28,5 %, následované velkými podniky s 24,0 %. V ukazateli počtu zaměstnaných osob mají v současnosti rozhodující podíl mikropodniky, a to 33,5 %, následované středními podniky s podílem 24,9 %. Nejnižší podíl zaměstnaných osob vykazují podniky 148

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů % 35

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




s 1000 a více zaměstnanci, a to 3,7 %.Taktéž v počtu zaměstnaných osob u jednotlivých velikostních agregací došlo od roku 1997 ke změnám; v roce 1997 mikropodniky z celého odvětví zaměstnávaly 24,7 % a subjekty s 1000 a více zaměstnanci neexistovaly. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2001 se v první stovce umístily dvě polygrafické firmy a to na 40. místě MAFRA a na 55. místě Bonton. V anketě CZECH 100 BEST se v první stovce firem již podruhé umístila Tiskárna Horák.

7.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví polygrafického průmyslu v roce 2002, podle nového členění na 14 územně správních celků, naznačuje graf 7.4. Graf 7.4 potvrzuje mnohaletou skutečnost, že rozhodující společnosti se koncentrují do regionů s dlouholetou polygrafickou tradicí. Dominantní postavení má hlavní město Praha, kde je koncentrováno nejvíce tiskárenských kapacit. V roce 2001 se zde realizovalo 45,8 % tržeb za VaS, 43,6 % přidané hodnoty z výkonů a podíl zaměstnanců zde činil 36,2 %. V objemu tržeb za VaS, přidané hodnotě z výkonů a počtu zaměstnanců následují kraje Jihomoravský, Středočeský a Ústecký. Nejméně je polygrafický průmysl rozvinutý v kraji Libereckém a Karlovarském.

149



Zaměstnanci


0

10

20

30

40

0

50

10

20

%

30

40

50

0

%

10

20

30

40

50

%



7.5. Hlavní ekonomické ukazatele 7.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů u výrobků polygrafického průmyslu v letech 1997 – 2002 dokumentuje tabulka 7.2. Tabulka 7.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

100,1 101,2

101,3 99,9

SKP 22

100,5

100,7

00/99

102,7 106,8 nevykazuje se 104,4

01/00

02/01

104,6 101,6

101,5 98,5

103,4

100,3


Tabulka 7.2 dokladuje, že od roku 2000 pokračoval trend snižování meziročního indexu cen u výrobků odvětví polygrafického průmyslu jako celku, přičemž rychlejšího poklesu zaznamenaly tiskařské výrobky SKP 22.2. Rok 2002 zůstal pod úrovní celostátního průměru inflace a je opět jedním z nejnižších v technologicky navazujících odvětvích zpracování dřeva a papíru. Nízký nárůst je způsoben i určitou přebytečnou nabídkou v odvětví, a tím zvyšující se konkurencí, která ceny fakticky snižovala. Na růstu cenového indexu výrobků za období po roce 1999 se nejvýrazněji podílely výrobky SKP 22.2, které však zaznamenaly proti roku 2000 pokles.

150


7.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví polygrafického průmyslu za období 1997 – 2002 ilustrují tabulky 7.3 až 7.5 a graf 7.5. Tabulka 7.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


22 632,2 16 501,7 1 151,2

24 021,7 20 620,6 2 078,9

26 141,0 16 299,9 1 669,8

30 902,2 18 140,9 1 853,4

28 649,1 21 021,8 1 863,0

29 164,8 21 190,0 2 116,3

OKEČ 22

40 285,1

46 721,2

44 110,7

50 896,5

51 533,9

52 471,1

x 100,0 x 100,0

116,0 116,0 111,6 111,6

94,4 109,5 92,8 103,6

115,4 126,3 109,7 113,7

101,3 127,9 98,0 111,3

101,8 130,2 103,5 115,2




1997

1998

1999

2000

2001

2002*


4 429,3 5 478,5 384,8

6 431,6 6 528,0 477,2

6 707,7 5 134,2 559,6

7 348,6 5 630,5 539,5

6 599,6 5 765,1 520,2

7 472,7 5 747,1 564,7

10 292,6

13 436,8

12 401,5

13 518,6

12 884,9

13 784,5

x 100,0 x 100,0

130,5 130,5 123,1 123,1

92,3 120,5 87,2 107,3

109,0 131,3 104,8 112,5

95,3 125,2 88,5 99,6

107,0 133,9 106,0 105,6


* Předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000


1997

1998

1999

2000

2001

2002*


19 066 20 347 964

17 001 23 392 1 421

17 035 18 341 1 326

18 657 20 742 1 055

16 423 21 243 1 309

16 390 20 945 1 581

OKEČ 22

40 377

41 814

36 702

40 454

38 975

38 916

x 100,0

103,6 103,6

87,8 90,9

110,2 100,2

96,3 96,5

99,8 96,4


Detailní rozbor tabulek 7.3 až 7.5 naznačuje tyto hlavní tendence ve vývoji polygrafického průmyslu: • Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví za období let 1997 až 2002 se zvýšily o 15,2 %; v roce 2002 proti roku 2001 byly zvýšeny o 1,8 %, tj. o 937 mil. Kč. Výrazný nárůst produkce zaznamenal obor rozmnožování nahraných nosičů, a to o 13,6 %, tj. hodnotově o 253 mil. Kč, a to především díky nárůstu prodeje nosičů DVD, kterých se v roce 2002 prodalo 534 000 kusů disků oproti 259 000 kusům v roce 2001. Stejně tak bylo v roce 2002 vydáno 466 nových DVD video s filmovými tituly, což je nárůst o 30 % proti roku 2001. Naproti tomu prodej hudebních nosičů CD od roku 1997, kdy bylo vyrobeno 11 mil. ks a tržby dosáhly 2 889 mil. Kč trvale klesá. V roce 2002 bylo vyrobeno již jen 4,7 mil. ks a tržby dosáhly 743 mil. Kč. 151


100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




152


Tento klesající trend má několik příčin. Především je to masový rozvoj digitálních technologií a s tím spojené vybavení stále většího počtu uživatelů zařízeními schopnými vytvářet kopie CD, rostoucí počet uživatelů internetu, kde je velmi rozšířené pirátské nahrávání dle vlastního výběru, nahrávání ve formátu MP 3, ale také vysoká cena původních nahrávek. Nárůst o 1,8 % v roce 2002 proti roku 2001 zaznamenal obor vydavatelství tj. o 515,7 mil. Kč, a to v důsledku vydávání většího množství titulů, avšak v menších nákladech, což dokladuje malý nárůst u oboru 22.2 o 0,8 %: • V porovnání s plynulým růstem tržeb měl vývoj ukazatele přidaná hodnota z výkonů v běžných cenách průběh sinusoidy. Nárůst přidané hodnoty v roce 2002 proti roku 2001 o 7 % (v hodnotovém vyjádření 899,6 mil. Kč), byl způsoben především zvýšením výroby nosičů DVD. • Počet zaměstnanců v odvětví celkem v letech 1997 – 2002 klesl o –3,6 %. To odpovídá zvýšení přidané hodnoty za stejné období (5,6 %), avšak kontrastuje s poměrně vysokým přírůstkem nákladů za toto období (20,4 %), včetně osobních nákladů (27,6 %). Největší pokles počtu zaměstnanců proti předchozímu roku byl zaznamenán v roce 1999, a to o 5112 osob. Nárůst zaměstnanosti odvětví v roce 2000 o 3374 zaměstnanců, na kterém se rozhodující měrou podílel obor polygrafický (zvýšení o 2193 osob) pokračoval i v roce 2001. Důvodem bylo uvádění nových tiskárenských kapacit do provozu. Trvalý nárůst počtu zaměstnanců od roku 2000 zaznamenává též odvětví rozmnožování nahraných nosičů, zejména v důsledku zvyšující se výroby nosičů záznamu formátu DVD Video a DVD Audio. Tendence vývoje v oblasti produkčních ukazatelů (náklady celkem a osobní náklady, v běžných cenách) jsou patrné z tabulek 7.6 a 7.7. Tabulka 7.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


30 989,9 17 998,7 1 552,9

29 132,6 22 363,6 2 890,5

29 099,4 17 556,5 1 996,0

33 726,8 19 697,4 2 359,5

34 372,5 22 231,2 2 265,9

33 795,0 24 414,3 2 636,2

OKEČ 22

50 541,5

54 386,7

48 651,9

55 783,7

58 869,6

60 845,5

x 100,0

107,6 107,6

89,5 96,3

114,7 110,4

105,5 116,5

103,4 120,4



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


4 081,1 3 125,8 168,7

4 292,0 3 542,7 267,3

4 528,3 3 145,5 268,3

4 450,3 3 495,9 251,3

4 689,5 3 812,4 288,4

5 033,7 4 041,9 339,0

OKEČ 22

7 375,6

8 102,0

7 942,1

8 197,5

8 790,3

9 414,6

x 100,0

109,8 109,8

98,0 107,7

103,2 111,1

107,2 1 119,2

07,1 127,6


Nárůst nákladů polygrafického průmyslu za uplynulých šest let o více jak 20 % je v porovnání s růstem tržeb (15 %) vysoký a pro další období představuje pro podnikatele značný úkol k jejich snížení. Nárůst zapříčiňují hlavně zvyšující se ceny surovin a energií. Vedle těchto negativních tendencí je alarmující také růst osobních nákladů, jak je uvedeno v tabulce 7.7. Růst osobních nákladů polygrafického průmyslu za období 1997 až 2002 (27,6 %) je však v porovnání s růstem těchto nákladů za srovnatelné období se zpracovatelským průmyslem (32,2 %) příznivější.

153


7.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových a poměrových ukazatelů ve sledovaném období 1997 – 2002 ukazují tabulky 7.8, 7.9 a graf 7.6. Tabulka 7.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


232,3 269,3 399,2

378,3 279,1 335,8

393,8 279,9 422,0

393,9 271,5 511,4

401,9 271,4 397,4

455,9 274,4 357,2

OKEČ 22

254,8

321,2

337,7

334,8

330,7

354,5


x 100,0 x 100,0

126,1 126,1 118,8 118,8

105,2 132,6 99,4 118,1

98,9 131,1 95,1 112,3

98,9 129,7 91,9 103,2

107,1 139,0 106,2 109,6



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,611 0,538 0,379

0,608 0,525 0,501

0,650 0,599 0,465

0,595 0,614 0,456

0,680 0,643 0,554

0,640 0,663 0,595

OKEČ 22

0,570

0,565

0,621

0,597

0,659

0,648


Z uvedených tabulek lze odvodit, že produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů na zaměstnance v běžných cenách za odvětví od roku 1998 spíše stagnuje. Teprve v roce 2002 je náznak určitého zlepšení. Ve srovnání se státy EU je však dosahovaná výše výrazně nižší. Také v porovnání se subjekty nad 100 zaměstnanců je výše dosahované produktivity práce z přidané hodnoty na zaměstnance u českých podniků (390,6 tis. Kč/zam) o 46 % nižší, než u podniků pod zahraniční kontrolou (724,8 tis. Kč/zam). Pokud jde o vývoj podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě je i zde současný stav značně nepříznivý. Ve srovnání se situací v celém zpracovatelském průmyslu je v tomto odvětví, a to i v oborech nahraných nosičů, což se nepředpokládalo, přírůstek osobních nákladů vyšší než přidané hodnoty. To také nepřispívá k potřebnému zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví.

154

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů % 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



7.5.4. Tuzemská spotřeba 7.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby výrobků SKP a tuzemské spotřeby organizací odvětví OKEČ 22 charakterizují tabulky 7.10 a 7.11.

155

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 7.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

12 766,4 5 676,0 504,4

12 262,2 11 416,0 1 835,5

10 455,3 10 758,2 1 693,2

10 186,2 10 958,9 1 923,4

SKP 22

18 946,9

25 513,7

22 906,7

23 068,6

x 100,0

134,7 134,7

89,8 120,9

100,7 121,8


* Předběžná hodnota, u SKP 22.3 nejsou zahrnuty údaje o zahraničním obchodě, nebo se nevykazují Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


1999

2000

2001

2002*


28 191,0 17 130,6 1 356,5

35 599,4 18 999,3 1 387,4

33 075,9 21 554,6 1 291,5

31 623,1 21 990,7 1 541,4

OKEČ 22

46 678,1

55 986,1

55 922,0

55 155,2

x 100,0

119,9 119,9

99,9 119,8

98,6 118,2


Jak ukazuje tabulka 7.10 tuzemská spotřeba výrobků SKP 22 mírně vzrostla (0,9 %). Tuzemská spotřeba organizací (tabulka 7.11) v letech 2000 – 2002 stagnovala a v roce 2002 nastal mírný pokles. Prostor pro další zvýšení tuzemské spotřeby výrobků oddílu polygrafický průmysl v ČR stále ještě existuje a po vstupu ČR do EU, kdy se rozšíří celá oblast trhu a s ním možnost dalších vývozů, se uvolní i oblast pro další zvýšení tuzemské spotřeby.

7.6. Zahraniční obchod 7.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví polygrafického průmyslu (b. c.) v letech 1997 – 2002 dokumentuje tabulka 7.12. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu za sledované období let 1997 – 2002 vykazuje trvale každoročně se zvyšující export, který v roce 2002 dosahuje 15 mld. Kč a je porovnatelný s vývozem odvětví. Pro polygrafický průmysl ČR je typický vysoký dovoz, který vykazuje rostoucí tendenci. Saldo zahraničního obchodu vykazuje od roku 1999 kladné hodnoty. Vývoj vývozní výkonnosti a dovozní náročnosti ukazuje tabulka 7.13. Z tabulky 7.13 je patrné, že exportní výkonnost odvětví polygrafického průmyslu má rostoucí tendenci, v roce 2002 se proti předchozímu roku zvýšila. Dovozní náročnost dosáhla v roce 2002 14,1 %, což je v porovnání s předchozím rokem pokles o – 2,7 % vlivem kursu Kč.

156

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Tabulka 7.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

2000

2001

2002*

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

2 496,0 2 753,5

3 279,1 3 017,4

3 300,2 6 915,9 nevykazuje se

1999

3 405,0 7 751,4

4 564,9 9 263,6

5 094,2 9 884,5

SKP 22

5 249,5

6 296,5

10 216,1

11 156,4

13 828,5

14 978,7


x 3 100,9 x

119,9 3 364,5 108,5

162,3 7 570,9 225,0

109,2 8 439,6 111,5

124,0 10 398,5 123,2

108,3 11 766,4 113,2

SKP

1997

1998

2000

2001

2002*

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

3 654,8 3 406,3

3 512,8 4 172,3

3 918,3 5 163,9 nevykazuje se

4 743,6 5 988,2

5 676,8 7 290,2

5 768,8 8 010,0

SKP 22

7 061,1

7 685,1

9 082,2

10 731,8

12 967,0

13 778,8


x 5 384,5 x

108,8 5 972,2 110,9

118,2 7 353,5 123,1

118,2 8 617,1 117,2

120,8 10 557,3 122,5

106,3 11 513,5 109,1

2000

2001

2002*

–1 338,6 1 763,2

–1 111,9 1 973,4

–674,6 1 874,5

Dovoz celkem (mil. Kč) 1999

Saldo (mil. Kč) SKP SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22 z toho EU

1997

1998

1999

–1 158,8 –652,8

–233,7 –1 154,9

–618,1 1 752,0

–1 811,6

–1 388,6

1 133,9

424,6

861,5

1 199,9

–2 283,6

–2 607,7

217,4

–177,5

–158,8

252,9



1999

2000

2001

2002


7,3 13,1

5,1 15,1

8,3 16,8

9,0 14,1


7.6.2. Aktivní zušlechovací styk Vývojové tendence v aktivním zušlechovacím styku odvětví polygrafického průmyslu jsou uvedeny v tabulce 7.14. Tabulka 7.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 22 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


55,8

56,4

56,0

59,4


64,1

62,9

61,0

63,4


Aktivní zušlechovací styk na výrobcích polygrafického průmyslu vykazuje vysoký podíl. V roce 2002 podíl AZS na obratu dosahoval přes 59 % a na exportu přes 63 %. Nárůst aktivního zušlechovacího styku je odrazem vysoké zahraniční účasti. Nárůst AZS je důsledkem zvyšující se specializace jednotli157


vých výrobců na technologické postupy a nejnovější technologická zařízení vyžadující vysoce kvalitní specializované strojní zařízení, které umožňuje provádět jednorázové výrobní operace v rámci mezinárodní kooperace. 7.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu (vývoz a dovoz) ukazuje graf 7.7. Vývozní teritoria v roce 2002 Rakousko 3% V. Británie 3% Polsko 4% Slovensko 9%

Rusko 2% Nizozemsko 2% Ostatní 8%


V. Británie 6% Slovensko 7%

Rakousko 3% Polsko 4%

Itálie 3%

Nizozemsko 2% USA 2% Ostatní 8%



Teritoriální rozdělení v oblasti vývozu a dovozu se v podstatě neliší od situace v minulých letech. Z teritoriálního hlediska je tradičně největším obchodním partnerem České republiky SRN, s kterým obrat zahraničního obchodu v roce 2002 činil cca 14 mld. Kč, z čehož činí 69 % podíl na vývozu a 65 % podíl na dovozu. Následuje Slovensko s 9% podílem na vývozu a 7% na dovozu. Významným faktorem pro další období je otevření trhu do Ruské federace.

158


7.7. Investice 7.7.1. Hmotné a nehmotné investice Vývoj hmotných a nehmotných investic v polygrafickém průmyslu v letech 1997 – 2002 dokumentuje tabulka 7.15. Tabulka 7.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 22) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

Investice celkem v b. c. z toho dovoz Investice do strojního zařízení v b. c. Investice celkem v s. c. Investice do strojního zařízení v s.c.

3 631 1 440 2 586 3 122 2 349

1 875 786 1 244 1 555 1 121

2 120 1 252 1 477 1 764 1 325

3 197 1 850 2 395 2 660 2 146

3 861 2 594 3 558 3 340 3 020

2 826 1 705 2 247 2 462 2 090

51,6 54,6 48,1 49,8 47,7

113,1 159,3 118,7 113,4 118,2

150,8 147,8 162,2 150,8 162,0

120,8 140,2 148,6 125,6 140,7

73,2 65,7 63,2 73,7 69,2


Vzhledem k vysoké účasti zahraničního kapitálu v polygrafickém průmyslu objemy hmotných a nehmotných investic dosahují ročně jen asi 1/3 přímých zahraničních investic. Přesto z celkových investovaných objemů investice do strojního zařízení tvoří přes 90 % z celkového objemu investic. 7.7.2. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic odvětví polygrafického průmyslu naznačuje tabulka 7.16 a graf 7.8. Tabulka 7.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 22 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 3 329,9 0,0

k 31. 12. 1998 6 921,4 1,6

k 31. 12. 1999 9 405,1 –12

k 31. 12. 2000 8 125,9 2,2

k 31. 12. 2001 8 139,8 86,7


Z tabulky 7.16 vyplývá, že do odvětví polygrafického průmyslu bylo v posledních letech investováno přímých zahraničních investic v rozmezí přes 8 – 9 mld. Kč. Od roku 2000 české investice do polygrafického průmyslu v zahraničí vzrůstají. To je dobrý signál pro další rozvoj tohoto odvětví.

159


200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 5.000 4.000 3.000 2.000 1.000 0 -1.000 1997

1998

1999

2000

2001



7.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Vývoj v odvětví polygrafického průmyslu byl, a v budoucnu bude, úzce svázán s hospodářským vývojem v Evropě a ve světě. Evropský polygrafický průmysl v současné době tvoří „soubor dílčích národních průmyslů“, nikoliv integrované evropské odvětví, což je dáno jeho charakterem, a především jazykovými bariérami. Pozice polygrafického průmyslu v EU na celém zpracovatelském průmyslu není významná, avšak zapojení českého polygrafického průmyslu do evropského polygrafického trhu je aktivní. Předpokládá se, že vstupem do Evropské unie se naše postavení v evropském regionu ještě zlepší, rozšíří se dostupnost trhů a obchodní výměna poroste. Mezinárodní srovnání ukazuje, že zatímco v EU plné tři čtvrtiny z polygrafických podniků, jsou tvořeny subjekty zaměstnávající méně než 10 zaměstnanců, v kategorii subjektů o 10 – 49 zaměstnaných pracuje v EU cca 19 % až 20 %. Zbytek v EU, tj. asi 6 %, tvoří podniky s 50 a více zaměstnanci. Podíl na celkových tržbách u velkých subjektů v EU představuje obrat 70 %. Od relací polygrafického průmyslu EU v kategorii malých a středních podniků se výrazně odlišují dva 160


státy. Jsou to ČR a Polsko, kde na střední a malé firmy (50 a více zaměstnanců) připadá 88,2 %, respektive 88,1 % z celkového objemu tržeb a dále Nizozemsko, kde je o 5 % méně firem v kategorii pod 10 zaměstnanců a naopak 5 % firem v kategorii 10 – 49 zaměstnanců než činí evropský průměr. Naopak v Polsku a ČR pracuje relativně nízký počet tiskáren s 10 – 49 pracovníky. Z údajů nezbytných pro hodnocení vývoje a budoucí úrovně konkurenční způsobilosti odvětví, které jsou k dispozici, vyplývá, že v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty český polygrafický průmysl v současné době stále ještě zaostává za některými zeměmi EU, zejména za SRN a Rakouskem. Za uplynulé tři až čtyři roky však zaostávání českého polygrafického průmyslu bylo výrazně zmenšeno. Přesto vyrovnání ještě nebylo dosaženo. Jedním z důvodu tohoto nepříznivého stavu je skutečnost, že náhrada vybavenosti subjektů privatizovaných v minulosti a tehdy vybavovaných starším technologickým a strojním zařízením zahraničních majitelů (bylo však nesrovnatelně modernější než původní zařízení), je v současné době nahrazováno špičkovou západní technikou pomaleji, než by bylo žádoucí. Přesto se rozdíl rychle vyrovnává v důsledku vyššího tempa rozvoje v ČR než v EU. Ke zvýšení produktivity přispívá i v odvětví probíhající přerozdělování specializací jednotlivých tiskáren. Vývoj exportu zemí CEFTA do zemí EU dokumentuje tabulka 7.17. Tabulka 7.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 22 (tis. ECU, %)

1997

1998

1999

2000

2001*

z CEFTA

199 011

229 455

293 739

384 617

462 276

x

115,3

128,0

130,9

120,2

83 499

113 171

149 439

197 417

238 655

x

135,5

132,0

132,1

120,9

meziroční index z toho z ČR meziroční index * Pozn: rok 2001 uváděn v tis. EUR Pramen: EUROSTAT

Dynamika exportu výrobků polygrafického průmyslu do zemí EU ve srovnání se zeměmi CEFTA až do roku 2000 byla vyšší než zemí CEFTA. Od roku 2001 se však již vyrovnává. To by mělo více podněcovat české podniky v zavádění stále novějších a žádanějších výrobků. Na celkovém exportu ze zemí CEFTA se podílela ČR 51,6 % v roce 2001.

7.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Harmonizace české legislativy s normami ES na úseku polygrafického průmyslu v době vstupu ČR do EU bude již v souladu s EU. Úlohou jednotlivých subjektů bude dola ovat dosud nezapracované změny předpisů ES, které budou od května 2004 platit i v České republice. Již současná, velmi úzká spolupráce našich podniků se subjekty EU, značně rozvinutá zásluhou zahraničních firem podnikajících u nás (90 % kapacit polygrafického průmyslu ovládá zahraniční kapitál) je zárukou, že vstup ČR do EU nebude v tomto odvětví problematický. Naopak, pro toto odvětví vstup ČR do EU přinese řadu výhod. Především to bude snazší přístup na trhy EU a dalších teritorií. Odtud pak bude zvýšen i růst tržeb, ale také zlepší se přístup ke know – how, high – technologiím, výsledkům vědy a výzkumu, včetně našeho aktivnějšího zapojení do výzkumných projektů EU. Na druhé straně však vstup do EU přinese ostřejší konkurenci na domácích i zahraničních trzích. U dvou částí vydavatelství, a to deníků a časopisů, kde v počtu výtisků vykazují celostátní deníky vyšší náklad než regionální, i když jejich skladba je značně proměnlivá, se bude v dalším vývoji prosazovat barevný tisk a tzv. skládačka a tituly pro čím dál více definované skupiny čtenářů. V oblasti vydávání knih je možné konstatovat, že skončila profilace jednotlivých nakladatelských domů; vývoj inklinuje k vyšším subjektům, než jsou středně malá nakladatelství. U slovníků a informačních příruček dominuje elektronická kniha, která má na trhu své místo vedle dalších typů. V oblasti beletrie stále vítězí klasická tištěná kniha. Vývoj z technologického hlediska u novin a časopisů směřuje ke zvýšení barevnosti, obsahu stran, objemu informací a zavádění nových tiskových technik. Nejvíce používanou novinovou tiskovou techni161


kou v budoucnu bude ofsetový tisk na rotačkách jednoduché, dvojité a také trojité šíře ve stavebnicovém uspořádání, které umožňuje všechny barevné kombinace a počty stran. Alternativou pro malonákladové a personalizované noviny se stává digitální laserový tisk. U záznamu a reprodukce hudebních a obrazových nosičů je patrný trend ve snižování počtu vylisovaných kusů jednotlivých titulů na CD nosičích a k razantnímu nástupu obrazových nosičů s vysokou hustotou informace DVD a hudebních nosičů DVD Audio a SACD. Rychlým tempem se rozšiřuje použití formátu MP 3.

162


VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF

8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy – OKEČ 23 8.1. Charakteristika odvětví Toto odvětví podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) zahrnuje tři obory: • 23.1 Výroba koksárenských produktů • 23.2 Rafinérské zpracování ropy • 23.3 Výroba jaderných paliv Z uvedených tří oborů je v této publikaci věnována bližší pozornost pouze jedinému, a to Rafinérskému zpracování ropy – OKEČ 23.2. Za tento obor byla v divizi energetiky (odbor plynárenství a kapalných paliv) zpracována podrobná situační zpráva, z níž zásadní informace jsou součástí tohoto komplexního materiálu. Hlavním důvodem této skutečnosti je, že rafinérské zpracování ropy je strategicky významným odvětvím průmyslu a v Evropě i ve světě je považováno zpravidla za samostatné odvětví a je řazeno do oblasti energetiky. Další důvod vyplývá z přehledu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb celého odvětví uvedeného pod OKEČ 23, kde 91 % tržeb pochází z oboru rafinérského zpracování ropy, viz graf 8.1. 23.1 Výroba koksárenských produktů 9%

23.2 Rafinérské zpracování ropy 91 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 8.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služen v roce 2001

8.1.1. Stručná charakteristika oboru 23.2 Rafinérské zpracování ropy je zařazeno jako obor OKEČ 23.2 odvětví 23 – výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy, což je zároveň subsekce DF Zpracovatelského průmyslu. Rafinérské zpracování ropy zahrnuje výrobu těchto produktů: 163


a) pohonné hmoty (automobilové benziny bezolovnaté, letecké benziny, letecké petroleje, motorové nafty a zkapalněné ropné plyny pro pohon – LPG) – produkty jsou určeny pro pohon motorů v silniční, železniční, vodní a letecké dopravě, b) topné oleje (plynové oleje pro topení, topné oleje s obsahem síry do 1 % hm a od 1 % hm) – výrobky jsou určeny pro výrobu tepelné a elektrické energie, c) mazací oleje (motorové, převodové, průmyslové a ostatní) – jsou určeny pro mazání dopravních prostředků, strojů a převodů a pro další speciální užití i jako technologické v petrochemických procesech, d) asfalty a asfaltové výrobky (silniční, izolační, stavební asfalty, modifikované asfalty, tmely, emulze, suspenze a další) – pro finální užití ve výstavbě komunikací, silničních zařízení a ve stavební výrobě, e) petrochemické suroviny (LPG, primární benzin, střední frakce, hydrokrakát a další), f) ostatní suroviny, polotovary a malotonážní petrolejářské výrobky – jde o suroviny pro výrobu mazacích olejů a pro chemické a specifické výrobní procesy, g) polotovary pro výrobu alternativních pohonných hmot (biopaliv – směsné nafty a biobenziny), mezi něž patří benziny, petrolej, plynové oleje a další. Podíly výrobkových skupin v uvedeném členění na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 jsou znázorněny v grafu 8.1.1. Topné oleje 4,0 % Mazací oleje 3,7 %

Asfalty a asfaltové výrobky 4,6 %

Petrochemické suroviny 24,2 %

Ostatní rafinérské produkty 1,8 %

Pohonné hmoty 61,7 %

Pramen: MPO

Graf 8.1.1 Podíly na celkových tržbách oboru za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2001

Největší podíl na tržbách mají pohonné hmoty (podíl 61,7 %), které představují ve výrobkové skladbě nejefektivnější způsob zpracování ropy v rafinériích. Ve srovnání s rokem 2001 došlo k mírnému nárůstu podílu tržeb za pohonné hmoty, topné oleje, maziva, asfalty a asfaltové výrobky a petrochemické suroviny. Naopak klesl podíl na tržbách v kategorii ostatní výrobky. Základní surovinou pro rafinérský průmysl je ropa, která se z cca 99 % celkové spotřeby v roce 2002 dovážela z Ruské federace („Ruská exportní směs – REB“) a z Blízkého a Středního Východu (ropa typu ES Sider apod.) a severní Afriky. Všechny české rafinérie (Litvínov, Kralupy a Pardubice) jsou napojeny na systém ropovodů Družba a MERO–IKL. Dovoz ropy probíhal po celý rok 2002 rovnoměrně, v souladu s potřebami rafinérií a odbytem rafinérských produktů. Celkový dovoz ropy do ČR v roce 2002 činil 6 148,4 tis. tun, což je 103 % dovozu ropy do ČR za rok 2001. Dovoz ropy se ve sledovaném období uskutečnil čerpáním ropovody Družba a ropovodem MERO – IKL. Nouzové zásoby ropy a ropných produktů ve státních hmotných rezervách v současné době dosáhly úrovně cca 85 dní průměrné roční spotřeby (podle metodiky EU). V tuzemských rafinériích bylo v roce 2002 zpracováno 6 238 tis. t, což je o 3,4 % více než v roce 2001. Rozhodující podíl (cca 90 %) na celkovém zpracování mají rafinérie v Kralupech a Litvínově společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Z domácí těžby ropy se 127,0 tis. t zpracovalo v rafinérii a.s. PARAMO Pardubice. Doprava této ropy je zajišována výhradně po železnici.V letošním roce začne tuzemskou ropu zpracovávat i rafinérie Kralupy vzhledem k výhodným vlastnostem této suroviny. Za účelem dopravy ropy z naleziš společnosti Moravské naftové doly, a.s. Hodonín je do rafinérie budována ropovodní propojení na ropovod Družba. V horizontu 2 – 3 let se bude zpracování tuzemské ropy v rafinérii Kralupy společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ zvyšovat. 164


8.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví 23 se na tržbách zpracovatelského průmyslu ČR za rok 2002 podílely 2,5 %. Tržby uvedeného odvětví od roku 1997, kdy byly cca na stejné výši (činily skoro 99 % hodnoty tržeb v roce 2002) jako v roce 2002, prodělaly citelný pokles v roce 1998 (na hodnotu 74 % tržeb roku 2002), postupný růst v letech 1999 a 2000, kdy dosáhly nejvyšší hodnoty (129,4 % tržeb roku 2002), a opět pokles v letech 2001 a 2002 na 49 538 mil. Kč. Přidaná hodnota z výkonů tohoto odvětví činila v roce 2002 pouhá 0,4 % z celkové přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu, což je podíl nevýznamný. V letech 1997 a 1998 dosáhla přidaná hodnota odvětví skoro trojnásobné výše přidané hodnoty roku 2002. Další roky, s výjimkou roku 2000, kdy přidaná hodnota dosáhla výše 6 990,1 mil. Kč (379,2 % přidané hodnoty roku 2002), znamenaly pokles přidané hodnoty až na výši 1 843,4 mil. Kč roku 2002. Počet zaměstnaných osob v odvětví 23 má od roku 1997 jednoznačně sestupnou tendenci. V roce 1997 pracovalo v odvětví 4 853 zaměstnanců, což představuje 153,6 % stavu zaměstnanců v roce 2002, který činil 3 160. Počet zaměstnaných osob odvětví v roce 2002 představuje z celkového počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu pouze 0,2 %. Příčinou silného poklesu počtu zaměstnaných osob odvětví je racionalizace práce v rafinérském průmyslu v rámci modernizace tohoto významného průmyslového oboru, o čemž jasně vypovídají údaje o počtu zaměstnanců oboru 23.2, který z původních 2 976 v roce 1997 poklesl na 1 855 zaměstnanců v roce 2002, tj. na 62 % původní hodnoty. Porovnání dosažených tržeb, přidané hodnoty z výkonů a počtu zaměstnaných osob odvětví 23 za rok 2002 s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu je názorně uvedeno v grafu 8.2. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



8.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Z tabulky 8.3 vyplývá, že stěžejní počet zaměstnaných osob odvětví se pohybuje ve společnostech 165


s 250 a více zaměstnanci, což ovlivňuje především obor rafinérského zpracování ropy se svými 3 významnými společnostmi – ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., PARAMO, a.s., KORAMO, a.s. Podíly společností, rozlišených dle počtu zaměstnaných osob, na tvorbě produkčních charakteristik tržeb a přidané hodnoty z výkonů je zřejmý z grafu 8.3. Tabulka 8.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 23 (mil. Kč, osob)

0–9


567,5 –22,7 81

10 – 49

50 – 249

250 – 999

0,0 0,0 0

6 635,5 764,8 1 052

48,4 –1,2 49

Více než 1000 49 920,8 2 564,3 2 290


% 100

80

60

40

20

0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




8.4. Regionální struktura odvětví Výrobní základna oboru 23.2 rafinérské zpracování ropy je lokalizována v těchto krajích: ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. v Ústeckém kraji (registrace společnosti) výrobní jednotky jsou umístěny v Ústeckém a Středočeském kraji, KORAMO, a.s. ve Středočeském kraji, PARAMO, a.s. v Pardubickém kraji. Produkční charakteristiky v roce 2002 podle krajové působnosti podniků 3 jsou uvedeny v tabulce 8.2. Graf 8.3.1 znázorňuje podíly krajů na produkčních charakteristikách rafinérského zpracování ropy v roce 2002.

166

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Tabulka 8.2 Produkční charakteristiky v roce 2002 podle regionální působnosti – OKEČ 23.2 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

(mil. Kč, osob) Středočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj

Přidaná hodnota

872,2 39 738,5 4 696,4

Počet pracovníků

172,0 841,5 459,3

288 792 647

Pramen: MPO

Pardubický kraj

Ústecký kraj

Středočeský kraj

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

Tržby za prodej V a S

50,0

60,0

70,0

Přidaná hodnota

80,0

90,0

100,0 %


Pozn.: Produkční charakteristiky České rafinérské nelze rozdělit podle lokalizace výrobních jednotek Pramen: MPO


8.5. Hlavní ekonomické ukazatele 8.5.1 Cenový vývoj Tabulka 8.3 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 23.2

78,6

119,3

121,4

68,1

104,8

SKP 23

77,0

160,1

118,7

75,0

102,1


Cenový vývoj v oboru 23.2 úzce souvisí se světovými cenami ropy. V roce 1998 klesala světová cena ropy z úrovně 15 USD za barel v lednu až pod 10 USD v prosinci 1998. Roční průměr ceny barelu ropy typu Brent činil 12,74 USD, přičemž žádoucí cenové rozmezí je 21 – 23 USD. Pokles cen ropy se promítl do výrazného snížení cen ropných produktů, a to především pohonných hmot. Počátek roku 1999 je též charakterizován nízkými cenami ropy, ale již ve druhém čtvrtletí uvedeného 167


roku dochází k omezení těžby ropy nejen u zemí sdružených v OPEC, ale i u dalších významných producentů ropy (Norsko, Rusko, Mexiko) a cena ropy na světových trzích stoupá. V prosinci 1999 dosáhla cena ropy typu Brent výše až 25, 57 USD. Rok 2000 se vyznačoval dalším růstem cen ropy – roční průměr u ropy Brent byl 28,45 USD /bbl. Takto silný nárůst ceny (průměr oproti roku 1999 o 59 %) se projevil hlavně i v ČR, která je z 99 % závislá na dovozech ropy, na cenách motorových benzinů, kde navýšení přesáhlo 65 %, a na cenách motorové nafty, u kterých překročilo 73 %. U topných olejů se nárůst cen v roce 2000 oproti roku předcházejícímu pohyboval v rozmezí 24 až 75 %. Růst cen rafinérských výrobků se projevil ve zvýšení tržeb vlastních výrobků a služeb výrobních i obchodních podniků v rafinérském průmyslu. Rok 2001 se vyznačuje v prvním pololetí určitou stagnací jak světových cen ropy, tak i ropných produktů. V druhém pololetí dochází k výraznému snížení cen produktů v důsledku pádu světové ceny ropy, souvisejícímu s cenovou recesí a uvolněním limitů těžby ropy s cílem podpořit růst hospodářství ve světě. Ceny nejvýznamnějších rafinérských produktů – pohonných hmot poklesly u benzinů o cca 45 % a u nafty o 22 %. Rok 2002 se vyznačuje průměrnou světovou cenou ropy Brent 24,74 USD/bbl, která byla mírně nižší oproti roku 2001. Obdobně i průměrné ceny benzinů a motorové nafty byly nižší než v roce předcházejícím, u topných olejů tomu bylo naopak. V tabulce 8.3.1 je uveden přehled cenových indexů u hlavních rafinérských produktů od roku 1998. Tabulka 8.3.1 Cenové meziroční indexy hlavních ropných výrobků za období 1998 – 2002 %

meziroční index 1999/1998

2000/1999

2001/2000

2002/2001

117,0 129,9 119,4 131,6 106,5 102,8 101,6 106,5 119,6 104,0

165,3 151,6 182,7 173,4 133,9 175,0 118,4 197,5 181,6 129,7

82,0 86,4 90,8 85,3 84,9 87,5 111,0 113,3 88,4 95,4

82,7 86,7 76,5 96,7 103,7 107,1 95,6 102,1 92,6 N

Automobilové benziny Benziny technické Letecký petrolej Motorové nafty Topné oleje s obsahem síry do 1% hm. Topné oleje s obsahem síry od 1% hm. Mazací oleje Asfalty a asfaltové výrobky Zkapalněné ropné plyny Aromáty z rafinérské výroby Pramen: MPO a ČAPPO

Srovnání uvedené v tabulce potvrzuje, že mazací oleje a asfalty reagují na ceny ropy s větším časovým posunem a v menší míře než paliva. 8.5.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 8.4 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


4 014,0 44 976,0

4 044,7 32 553,3

3 585,9 37 074,1

3 992,1 60 132,7

4 283,7 52 888,5

4 212,6 45 325,4

OKEČ 23

48 990,0

36 598,0

40 660,0

64 124,9

57 172,2

49 538,0

x 100,0 x 100,0

74,7 74,7 83,2 83,2

111,1 83,0 101,4 84,3

157,7 130,9 106,8 90,1

89,2 116,7 97,7 88,0

86,6 101,1 99,9 87,9



168

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Tabulka 8.5 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


357,5 4 826,5

585,0 4 715,0

533,9 4 071,1

846,8 6 143,4

1 094,2 2 211,0

809,1 1 034,3

OKEČ 23

5 184,0

5 300,0

4 605,0

6 990,1

3 305,2

1 843,4

x 100,0 x 100,0

102,2 102,2 79,4 79,4

86,9 88,8 127,7 101,5

151,8 134,8 149,9 152,1

47,3 63,8 109,3 166,3

55,8 35,6 81,5 135,5




1997

1998

1999

2000

2001

2002*


1 877 2 976

1 585 2 597

1 388 2 555

1 310 2 371

1 300 2 172

1 305 1 855

OKEČ 23

4 853

4 182

3 943

3 681

3 472

3 160


x 100,0

86,2 86,2

94,3 81,2

93,4 75,8

94,3 71,5

91,0 65,1


Z vývoje tržeb v letech 1997 až 1999 vyplývá pokles využití výrobní kapacity rafinérských produktů. Rok 1997 v běžných cenách byl ovlivněn cenovou úrovní produktů na trhu. Následující roky znamenají pokles v dosažených tržbách, teprve v roce 2000 došlo poprvé od roku 1997 k překročení dosažené úrovně tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách jako důsledek eskalace cen ropy a ropných produktů. Rok 2001 ve srovnání s rokem 2000 zaznamenal pokles tržeb, obdobně i v roce 2002 došlo k dalšímu poklesu tržeb, což souvisí se snižováním cen ropných produktů na trhu a mírným poklesem poptávky po výrobcích (přetrvávající hospodářské recese). V roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 došlo nejen ke snížení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ale též k výraznému snížení přidané hodnoty. Ke snížení obou charakteristik došlo, jak již bylo uvedeno, z důvodu nižších cen ropy a rafinérských produktů a zejména z důvodu nízké až záporné rafinérské marže. Výrazně v meziročním srovnání poklesl počet pracovníků. Obdobný trend jako tržby za sledované období roku 1997 až 2002 vykazuje i přidaná hodnota z výkonů. Od roku 1997 má klesající tendenci, pouze rok 2000 je výjimkou. Přidaná hodnota v roce 2002 poklesla skoro až na čtvrtinovou hodnotu přidané hodnoty dosažené v roce 1997. Klesající trend počtu zaměstnaných osob v oboru 23.2 vychází z racionalizace práce v rafinérském průmyslu v souladu s jeho postupnou modernizací. Z počtu 2976 zaměstnaných osob v roce 1997 klesl v roce 2002 stav zaměstnaných osob v tomto strategickém oboru až na 62 % hodnoty roku 1997. Tabulka 8.7 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


4 470,4 46 318,6

4 402,7 32 973,3

3 930,3 39 153,7

4 175,8 65 107,2

4 349,0 62 712,5

4 544,3 51 668,8

OKEČ 23

50 789,0

37 376,0

43 084,0

69 283,0

67 061,5

56 213,1

x 100,0

73,6 73,6

115,3 84,8

160,8 136,4

96,8 132,0

83,8 110,7


169


100

80

60 1997

1998

1999

Počet zaměstnanců OKEČ 23

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 180

140

100

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




170


Z tabulkového přehledu vyplývá nárůst nákladů u oboru 23.2 od roku 1999, zvláště pak silné zvýšení v roce 2000 a 2001. Hlavní příčinou tohoto zvýšení nákladů je modernizace rafinérií, spočívající ve výstavbě nových zpracovatelských jednotek. Modernizace probíhala především v letech 1999 až 2001. Další příčinou silného nárůstu nákladů v roce 2000 je růst světových cen ropy. Tabulka 8.8 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 23.1 OKEČ 23.2 OKEČ 23 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

422,0 716,0

386,5 755,5

356,3 827,7

368,6 827,8

396,1 859,1

421,2 806,8

1 138,0

1 142,0

1 184,0

1 196,4

1 255,2

1 228,0

x 100,0

100,4 100,4

103,7 104,0

101,0 105,1

104,9 110,3

97,8 107,9


8.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 8.9 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001


190,5 1 621,8

369,1 1 815,6

384,7 1 593,4

646,4 2 591,1

841,7 1 018,0

620,0 557,6

OKEČ 23

1 068,2

1 267,3

1 167,9

1 899,0

952,0

583,4

x 100,0 x 100,0

118,6 118,6 92,2 92,2

92,2 109,3 135,4 124,9

162,6 177,8 160,6 200,6

50,1 89,1 115,9 232,5

61,3 54,6 89,5 208,2


2002*


V letech 1997 a 1998 došlo v oboru 23.2 rafinérského zpracování ropy k nárůstu ukazatele produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů, naopak v roce 1999 se výrazný pokles výroby projevil i ve snížení produktivity práce z přidané hodnoty. V roce 1999 došlo až na ukazatele produktivity práce z výkonů v b.c. ke zhoršení všech ostatních ukazatelů. Pokles ukazatele přidané hodnoty svědčí o snížení ekonomické efektivnosti zpracování ropy v tuzemsku. V té době byl kolapsem cen ropy a ropných produktů postižen petrolejářský průmysl a obchod v celosvětovém měřítku. Rok 2000 zaznamenal zlepšení všech poměrných ukazatelů produktivity. Jedná se opět o vliv ceny ropy a ropných produktů, zvýšení efektivity zpracování ropy (výroba v b. c. stoupla oproti roku 1999 o více než 50 % jako důsledek výrazného zvýšení cen ropných produktů při stagnaci produkce v hmotných jednotkách) a zvýšení podílu českých výrobků na trhu zásluhou a.s. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ. Rok 2001 není z hlediska produktivity pro rafinérský průmysl příznivý – došlo z důvodu snížení efektivity zpracování ropy (nízká rafinérská marže) k významnému poklesu podílu přidané hodnoty na výrobě (došlo meziročně k poklesu výroby o 6,5 %, což souvisí s propadem cen rafinérských výrobků ve 2. pololetí) a produktivity práce měřené přidanou hodnotou (propad přidané hodnoty souvisí se snížením rafinérské marže). Pouze produktivita práce z výkonů se zlepšila (nejlepší výsledek za celé sledované období od roku 1996) – hlavním důvodem je meziroční snížení pracovníků o 270, které bylo realizováno převážně ve společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ. Rok 2002 je z hlediska produktivity pro rafinérský průmysl nepříznivý. Opět došlo meziročně k významnému poklesu podílu přidané hodnoty na výrobě (meziročnímu snížení výroby o 7,7 %) a produktivity práce z přidané hodnoty v běžných cenách, ta poklesla až na necelých 35 % hodnoty produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů roku 1997. Oba ukazatele vykazují od roku 1996 nejhorší hodnoty. Snížení přidané hodnoty meziročně o více jak 1/3 je velmi nepříznivá zpráva svědčící o poklesu efektivnosti zpracování ropy a to i při relativně úspěšném provozování nové moderní zpracovatelské jednotky 171


hlubokého zpracování ropy v rafinérii Kralupy. Na uvedené skutečnosti se podílejí především nízké až záporné rafinérské marže. Mírně vzrostla proti roku 2001 produktivita práce z výkonů v běžných cenách, opět v důsledku snížení počtu zaměstnaných osob (absolutně o 209). V posledních letech se na výsledcích tuzemských subjektů projevuje v důsledku liberalizace trhu stále větší vliv světové situace ve zpracování ropy a zejména vliv výše rafinérské marže. Na vývoji produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů u odvětví 23 se dominantním způsobem podílí obor 23.2 rafinérské Tabulka 8.10 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

1,144 0,144

0,661 0,160

0,669 0,203

0,435 0,133

0,362 0,377

0,519 0,612

OKEČ 23

0,213

0,215

0,257

0,170

0,372

0,577


% 260

210

160

110

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 300

240

180

120

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



172

2002*



zpracování ropy, a tedy i vliv cen ropy a ropných produktů na světovém trhu, což je, vzhledem k dříve uvedeným skutečnostem o pohybech světových cen ropy v období 1997 až 2002, z grafu 8.6 zřejmé. 8.5.4. Tuzemská spotřeba 8.5.4.1 Tuzemská spotřeba v oboru rafinérského zpracování ropy (OKEČ 23.2) Vzhledem k tomu, že v průmyslově vyspělých zemích (metodika Mezinárodní energetické agentury) je běžnou zvyklostí vyjadřovat spotřebu ropných výrobků v hmotných jednotkách, jsou tuzemské dodávky rafinérského sortimentu na trh za období 1997 až 2002 uvedeny též v hmotných jednotkách – tabulka 8.11. Pro rok 2003 je uveden odborný odhad. Tabulka 8.11 Tuzemská spotřeba v letech 1997 až 2002 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003*

Pohonné hmoty Automobil.benziny bezolovnaté (tis. t) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

1210,7 x 100

1172,7 96,9 96,9

1 389,3 118,5 114,8

1 562,3 112,5 129,0

1 974,4 126,4 163,1

1 976,0 100,1 163,2

1 980,0 100,2 163,5

Automobilové benziny olovnaté (tis. t) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

726,5 x 100,0

609,7 83,9 83,9

583,0 95,6 80,2

355,5 61,0 48,9

0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0

0,0 0,0 0,0

Motorová nafta (tis. t) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

2 239,6 x 100,0

2 285,4 102,0 102,0

2 232,1 97,7 99,7

2 393,1 107,2 106,9

2 668,4 111,5 119,1

2 659,3 99,7 118,7 1

2 710,0 101,9 21,0

Letecký petrolej (tis. t) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

148,2 x 100,0

180,1 121,5 121,5

189,2 105,1 127,7

189,0 99,9 127,5

181,7 96,1 122,6

202,4 111,4 136,6

205,0 101,3 138,3

Topné oleje s ob. síry do 1% hm (tis. t) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

333,2 x 100,0

426,8 128,1 128,1

401,6 94,1 120,5

341,4 85,0 102,5

387,8 113,6 116,4

354,3 91,4 106,3

380,0 107,3 114,0

Topné oleje s s obs. síry od 1 % hm (tis. t) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

854,1 x 100,0

621,7 72,8 72,8

457,3 73,6 53,5

280,3 61,3 32,8

188,9 67,4 22,1

106,3 56,8 12,4

100 94,1 11,7

Mazací oleje (tis. t) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

93,0 x 100,0

93,0 100,0 100,0

103,8 111,6 111,6

106,6 102,7 114,6

107,5 100,8 115,6

80,9 75,3 87,0

90,0 111,2 96,8

Asfalty a asfaltové výrobky (tis. t) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

332,6 x 100,0

357,4 107,5 107,5

374,0 104,6 112,4

390,5 104,4 117,4

372,7 95,4 112,1

398,8 107,0 119,9

402,0 100,8 120,9

Zkapalněné ropné plyny (LPG) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

175,0 x 100,0

169,2 96,7 96,7

183,4 108,4 104,8

200,8 109,5 114,7

213,6 106,3 122,1

211,2 98,9 120,7

215,0 101,8 122,9

1 685,7 x 100,0

1 674,4 99,3 99,3

1 552,3 92,7 92,1

1 430,5 92,2 84,9

1 675,8 117,1 99,4

1 698,5 101,4 100,8

1 700,0 100,1 100,8

Ostatní výrobky (tis. t) meziroční index (%) kumulovaný index (%)

Pramen: MPO, ČAPPO Vysvětlivky: * odborný odhad Mazací oleje: uvedeny motorové, převodové a průmyslové.

Z uvedeného tabulkového přehledu vyplývá, že dodávky automobilových benzinů na tuzemský trh vykázaly v roce 1998 snížení oproti roku 1997 až o 8 % (důvod – pokles koupěschopnosti obyvatelstva v důsledku hospodářské situace). Poprvé od roku 1991 tak došlo ke snížení spotřeby automobilových benzinů. Rok 1999 znamenal zotavení trhu a nárůst dodávek automobilových benzinů na trh o cca 11 % (vliv nižších cen v 1. pololetí roku 1999). V roce 2000 došlo k poklesu spotřeby všech automobilo173


vých benzinů skoro o 3 % oproti roku 1999 (důvod – vysoká úroveň cen benzinů na trhu a opět nízká koupěschopnost obyvatelstva). K 31. 12. 2000 byl ukončen na území ČR prodej olovnatých automobilových benzinů. V meziročním srovnání 2001/2000 vzrostla spotřeba automobilových benzinů o 3 % jako důsledek ekonomického oživení hospodářství, růstu koupěschopnosti obyvatelstva a poklesu cen pohonných hmot ve 2. pololetí roku. V roce 2002 spotřeba benzinu vykazuje určitou stagnaci. Spotřeba motorové nafty v období 1998/1997 vzrostla o 2 %, naopak v průběhu roku 1999 došlo k mírnému snížení prodeje jako důsledek poklesu průmyslové a zemědělské výroby. Oživení ekonomiky ČR v roce 2000 bylo příčinou i zvýšení spotřeby motorové nafty o 7,2 % a v roce 2001 dokonce o 11,5 %. V roce 2002 lze u motorové nafty hovořit o mírném nárůstu spotřeby (po započtení spotřeby motorové nafty použité pro výrobu směsné nafty) a to o necelá 2 %. Spotřeba leteckého petroleje vykazuje za sledované období až do roku 1999 nárůst (oproti spotřebě r. 1997 o 27 %), další 2 roky určitou stagnaci a zvýšení v roce 2002 až o 11 % oproti roku 2001 v důsledku výdeje těchto pohonných hmot zahraničním civilním letadlům tankujícím na letišti Praha – Ruzyně. Spotřeba všech druhů topných olejů má od roku 1998 klesající trend, jako důsledek pokračující plynofikace. Vyšší míru snížení spotřeby vykazují především topné oleje s obsahem síry nad 1 % hm. Spotřeba ekologických topných olejů s obsahem síry do 1 % hm.se snižovala pomaleji a s výchylkou v roce 2001, kdy byl zaznamenán její nárůst oproti roku 2000 o 13 %. Spotřeba mazacích olejů v roce 1999 mírně vzrostla a po další 2 roky vykazuje stagnaci, v roce 2002 pak pokles oproti předcházejícímu roku skoro o 25 %. Prodej asfaltů a asfaltových výrobků na trhu se zvyšuje jako důsledek růstu stavební výroby, pouze vývoj v roce 2001 znamená odchylku od uvedeného trendu, nebo spotřeba klesla o cca 5 %. Spotřeba zkapalněných ropných plynů má rostoucí trend s menšími výkyvy v letech 1998 a 2001. Výkyvy ve spotřebách druhových typů rafinérských produktů v jednotlivých letech souvisí s vývojem průmyslové, stavební a zemědělské výroby. Z relativního průběhu posledních pěti let vyplývá růst spotřeby pohonných hmot a pokles prodejů topných olejů jako projev situace na světovém trhu ropy a ropných produktů (vliv cen na spotřebu pohonných hmot) a situace v tuzemském hospodářství a postupný, ale trvalý odklon od používání topných olejů jako zdroje energií.

8.6. Zahraniční obchod 8.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Dovozy v hodnotovém vyjádření realizované s výrobky SKP 23.2 měly od roku 1997 až do roku 2001 silně vzestupnou tendenci. Teprve rok 2002 znamená pokles v hodnotě dovezených rafinérských produktů a ropy. Uvedená skutečnost je dosti ovlivněna nejen světovými cenami ropy a tedy i světovými cenami nejvýznamnějších rafinérských produktů, tj. pohonných hmot a topných olejů, ale i stavem české koruny, jejím posilováním vůči dolaru. Trochu odlišný pohled pak samozřejmě skýtá hmotové vyjádření realizovaných dovozů rafinérských výrobků, které do roku 1999 měly vzestupnou tendenci. Rok 2000 zaznamenal pokles hmotných dovozů o 6 % oproti roku předcházejícímu. Naopak následující rok 2001 zaznamenal nárůst dovozů v hmotném vyjádření o 19 % a rok 2002 opět pokles o 7,5 %. Hlavní podíl dovážených rafinérských produktů až 72 % tvoří pohonné hmoty, které se v takovémto poměru dovážejí od roku 2000. Dovozy topných olejů do ČR mají za posledních 5 let sestupnou tendenci. Vývozy rafinérských produktů z ČR v hodnotovém vyjádření měly od roku 1997 až do roku 2001 též vzestupnou tendenci, v roce 2000 dokonce stouply o 52 % z důvodu růstu cen ropy a ropných produktů. Rok 2002 však znamená pokles vývozů v hodnotovém vyjádření, a to skoro o 12 % oproti roku předcházejícímu. Realizované vývozy v hmotném vyjádření vykazovaly nárůst od roku 1997 do roku 2000, kdy došlo k jejich snížení o 15 % (poklesly vývozy motorové nafty o 20 % a topných olejů o 23 %). Rok 2001 znamenal nárůst vývozů o 19 %, přičemž 62 % veškerých vývozů rafinérských produktů tvoří pohonné hmoty, především motorová nafta a v posledních letech i bezolovnaté automobilové benziny. V roce 2002 vyvezla ČR o 5 % více rafinérských produktů než v roce předcházejícím (70 % vývozu tvořily pohonné hmoty). Zmíněné skutečnosti jsou přehledně uvedeny v tabulce 12 a13. Cenová politika jak dovážených rafinérských produktů, tak sortimentu vyváženého, je silně ovlivněna 174


cenami těchto výrobků na světových trzích, které se odvíjejí od světových cen základní suroviny ropy, a tvrdými konkurenčními podmínkami ve středoevropském regionu. Tabulka 8.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 23.1 SKP 23.2 SKP 23.3

2 926,0 5 398,4 2 023,5

2 821,1 5 624,0 716,5

2 736,3 7 020,1 1 256,1

2 582,1 10 749,1 1 259,9

3 036,6 12 239,1 689,9

2 981,4 10 820,8 1 144,2

10 347,9

9 161,6

11 012,5

14 591,1

15 965,6

14 946,4


x 6 414,2 x

88,5 5 593,5 87,2

120,2 7 247,2 129,6

132,5 9 655,0 133,2

109,4 8 755,2 90,7

93,6 9 220,4 105,3

SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 23.1 SKP 23.2 SKP 23.3

1 086,9 14 633,1 2 065,5

826,6 14 223,6 2 289,4

1 034,1 19 680,5 4 950,3

2 331,1 31 383,8 5 947,0

2 482,4 32 332,7 5 032,1

2 136,3 24 853,6 1 900,2

SKP 23

17 785,5

17 339,6

25 664,9

39 661,9

39 847,2

28 890,1

x 7 113,6 x

97,5 7 466,3 105,0

148,0 10 831,9 145,1

154,5 15 166,5 140,0

100,5 14 868,2 98,0

72,5 8 910,3 59,9

SKP 23

Dovoz celkem (mil. Kč)



1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 23.1 SKP 23.2 SKP 23.3

1 839,1 –9 234,7 –42,0

1 994,5 –8 599,6 –1 572,9

1 702,2 –12 660,4 –3 694,2

251,0 –20 634,7 –4 687,1

554,2 –20 093,6 –4 342,2

845,1 –14 032,8 –756,0

SKP 23

–7 437,6

–8 178,0

–14 652,4

–25 070,8

–23 881,6

–13 943,7

–699,4

–1 872,8

–3 584,7

–5 511,5

–6 113,0

310,1

z toho EU



1999

2000

2001

2002


14,7 56,0

13,4 71,1

17,6 74,1

18,3 69,2


Exportní výkonnost podniků rafinérského zpracování ropy by se vstupem ČR do EU neměla nijak významně změnit, nebo dotyčné společnosti jsou již v současné době prakticky připraveny na podmínky podnikání v Evropském společenství. Této skutečnosti hodně napomohla liberalizace tuzemského trhu v této oblasti podnikání, která je v ČR uplatňována již sedmý rok, a tvrdá konkurence moderních rafinérií v sousedních státech. 8.6.2. Aktivní zušlechovací styk Z tabulky 8.14 je patrné, že aktivní zušlechovací styk se u produktů odvětví 23 téměř nevyskytuje.

175

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 8.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 23 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


0,2

0,2

0,32

0,3


0,2

0,3

0,3

0,3


8.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Největší objem dovozů (39 % dovozů v hodnotovém vyjádření – ve hmotném je to 47 %) je realizován ze Slovenské republiky, z toho přes 55 % dovážených produktů – pohonných hmot je do ČR dopravováno pomocí produktovodního systému. Dalšími státy, odkud jsou do ČR realizovány významné dovozy rafinérských výrobků, jsou SRN s podílem 18 % dovozů, Polsko – 18 % a Rakousko – 10 % (v hodnotovém vyjádření). Vývoz rafinérských produktů je z ČR realizován především do sousedních států – SRN, Rakousko, Polsko, SR, Ma arsko. Vývozní teritoria v roce 2002 Francie 3% Rusko 4% Ma arsko 5% Slovensko 11 %

Jugoslávie 1% Ostatní 9%

Německo 33 %

Polsko 11 %

Rakousko 23 % Dovozní teritoria v roce 2002

Rakousko 10 %

Belgie 1% Ukrajina 2% Rusko 7%

Chorvatsko 1% Ostatní 4%

Slovensko 39 % Německo 18 % Polsko 18 % Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO


176


8.7. Investice 8.7.1. Hmotné a nehmotné investice v oboru 23.2 V letech 1997 až 2002 bylo do rafinérského zpracování ropy investováno celkem 17 542 mil. Kč, z toho 8 410 mil. Kč, což je podíl 47,9 %, tvořil dovoz čili zahraniční investice. Vývoj investic ukazuje tabulka 8.15. Tabulka 8.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v období 1997 – 2002 (OKEČ 23.2) (mil. Kč, %) Investice celkem (b. c.) z toho dovoz (b. c.) Investice do strojního zařízení (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

1 294 423 706

1 717 357 503

4 521 3 780 3 112

4 622 2 700 4 215

3 676 1 148 854

1 712 2 1 321

Pramen: Rafinérské subjekty

Objem investic v odvětví rafinérského zpracování ropy měl teprve od roku 1999 takový rozsah, který je potřebný pro zásadní modernizaci a restrukturalizaci rafinérské výroby zaměřenou na výrobu pohonných hmot realizací hlubokého zpracování ropy. Po dokončení výstavby hlubokého zpracování ropy opět investiční činnost významně poklesla. Hlavní tendence v alokaci investic do rafinérského zpracování ropy byly v minulém období následující: • k investování byly použity vlastní zdroje investorů (zisk, odpisy apod.) a dále též bankovní úvěry krátkodobé i dlouhodobé, • obecně se v rafinériích jednalo o drobnější investice modernizačního charakteru, určené pro zvýšení kvality výrobků, úrovně balení a finalizace, část investic (v roce 1997 až 54 %) byla alokována na ochranu životního prostředí a zlepšení bezpečnosti práce. V roce 1998 byl podíl investic na ochranu životního prostředí 18 %, v roce 1999 22 % a v roce 2000 již jen 9, 8 %, v roce 2001 pouze 2,5 % z celkového objemu, tj. 95 mil.Kč, v roce 2002 byl objem investic do životního prostředí jen 2,1 % z celkového objemu, • v rafinérii a.s. PARAMO byla realizována zásadnější investice – hydrogenace středních ropných frakcí (umožňuje vyrábět motorovou naftu lepších jakostních ukazatelů než jsou definovány v ČSN EN 590) a výroba zkapalněných ropných plynů, • v rafinérii Litvínov a. s. ČESKÁ RAFINÉRSKá byla v roce 1998 zahájena výstavba jednotky „Visbreaking“, která byla uvedena do provozu koncem roku 1999. Rozpočtové náklady byly 1,36 mld Kč (ceny roku 1998), • v rafinérii Kralupy nad Vltavou a.s. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ byla v roce 1999 zahájena výstavba jednotky hlubokého zpracování ropy „Fluidní katalytický krak“ s rozpočtovými náklady 8,192 mld Kč (ceny roku 1998). Výstavba byla ukončena ve 2. čtvrtletí 2001. 8.7.2. Přímé zahraniční investice Tabulka 8.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 23 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 5 986,6 0,0

k 31. 12. 1998 6 953,9 0,0

k 31. 12. 1999 7 589,4 0,0

k 31. 12. 2000 8 785,2 –560,4

k 31. 12. 2001 8 508,5 0,0


Z údajů o výši zahraničních investic v tabulce 16 jasně vyplývá skutečnost, že do oblasti rafinérského zpracování ropy byl vložen významnější podíl zahraničních investic teprve v roce 1999, kdy podíl těchto 177


investic do oboru 23.2 činil skoro 50 %. V roce 2000 podíl zahraničních investic pro obor 23.2 představoval již necelých 31 % a v roce 2001 dokonce klesl na 13,5 %. % 300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 200

150

100

50

0 1997

1998

1999

2000

2001



8.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Podíl tuzemských výrobců hlavních komodit oboru 23.2 rafinérské zpracování ropy na českém trhu pod vlivem zesíleného tlaku konkurenčních rafinérií působících ve středoevropském regionu (rafinérie OMV Schwechat, Slovnaft Bratislava a MIDER Leuna) poklesl, a to zvláště v období 1998 – 1999. Uvedené zahraniční rafinérie mají větší kapacitu a jsou vybaveny moderními procesy hlubokého zpracování ropy na pohonné hmoty, což jim umožňuje konkurovat cenou a jakostními znaky vyráběného sortimentu. Vzhledem k přesycenosti trhu v západní Evropě hledají tyto rafinérie odbytiště svých výrobků ve střední a východní Evropě, kde je ještě volný tržní prostor a perspektiva růstu spotřeby. V roce 1999 byl podíl tuzemských výrobců rafinérských produktů až na topné a mazací oleje na celkové domácí spotřebě historicky nejnižší. Byl to alarmující fakt, který se navíc promítl negativně do zahra178

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Tabulka 8.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 23 (tis. ECU, %)

1997

1998

1999

z CEFTA

739 668

701 247

758 683

2000 1 195 786

2001* 1 571 306

meziroční index

x

94,8

108,2

157,6

131,4

z toho z ČR

x

148 611

170 675

229 063

218 457

meziroční index

x

x

114,8

134,2

95,4


niční platební bilance.V roce 2000 došlo k přelomu v důsledku aktivní obchodní a finanční politiky hlavního výrobce v rafinérské oblasti. Zastavil se pokles podílů prodeje tuzemských výrobků především u lukrativních výrobků (pohonné hmoty). V roce 2001 došlo opět k poklesu podílu tuzemských výrobců na domácím trhu, přičemž pokles pohonných hmot byl malý a naopak velké snížení bylo zejména u topných a mazacích olejů a asfaltů a asfaltových výrobků. Vyplývá to z obchodní politiky dovozců. V roce 2002 u hlavních komodit (automobilové benziny a motorová nafta) došlo ke zvýšení podílu tuzemských výrobců na trhu jako důsledek jejich nové obchodní politiky. Kvalita tuzemských rafinérských produktů (pohonných hmot) odpovídá evropským normám. Sortimentní skladba je proti vyspělým zemím rozdílná pouze v topných olejích, kde naše rafinérie produkovaly větší objem paliva s vyšším obsahem síry. Příčina nízkého objemu exportu je daná nevyužitím kapacity našich rafinérií, jejich malou technologickou vybaveností pro větší objem výroby pohonných hmot a silným tlakem zahraničních společností. Obecně je trh pohonných hmot a topných olejů v západní Evropě nasycen a zdejší rafinérie nemohou tedy plně využít svou kapacitu. Pro nejbližší budoucnost se jako perspektivní jeví trh střední a východní Evropy, a to zejména oblast jihovýchodního a jihozápadního Polska, kde se předpokládá rozvoj individuální osobní a silniční nákladní dopravy. V roce 2001 ve srovnání s předchozím rokem poklesl export tuzemských výrobců do zemí EU a vzrostl na Slovensko. Je to v důsledku změn cen petrolejářských produktů a obchodní politiky vůči SR. V roce 2002 poklesl celkový objem exportu v hodnotovém vyjádření jako důsledek oslabení cen hlavních rafinérských produktů. Export do zemí EU stagnuje.

8.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Perspektiva rafinérského zpracování ropy OKEČ 23.2 a adaptace výrobní základny na vstup do evropských struktur vychází z analýz provedených nezávislými institucemi a z této situační zprávy. K současnému stavu českého rafinérského průmyslu je třeba konstatovat, že v roce 2002 došlo ke stagnaci prodeje automobilových benzinů (nízká koupěschopnost obyvatelstva) a k nárůstu prodejů motorové nafty (důsledek obnovení ekonomického růstu). Lze předpokládat, že růst spotřeby pohonných hmot (zejména motorové nafty) bude po roce 2002 pokračovat minimálně 2 – 3 roky. Pokles cen ropy a následně ropných produktů v roce 2001 ovlivnil ekonomické a produkční charakteristiky podnikatelských subjektů. Situace v roce 2002 se výrazně nezměnila. Ceny ropy v úrovni cca 19 – 27 USD za barel a kurz české koruny k dolaru měly příznivý vliv na ceny rafinérských produktů, což se projevilo, při současném poklesu podílu dovozů rafinérských produktů pro domácí trh a růstu exportu, zmírňujícími důsledky na zahraniční platební bilanci. Predikce vývoje petrolejářského průmyslu a obchodu v roce 2003 a dále je s ohledem na přetrvávající recesi hospodářské a politické napětí kolem Iráku s významným vlivem na cenu ropy velmi obtížná. Při dlouhodobém zvýšení ceny ropy hrozí kolaps trhu, který se promítne do stagnace a vážného ohrožení ekonomické stability. Určitý a nezanedbatelný vliv na český petrolejářský průmysl a obchod by mělo mít úspěšné dokončení privatizace 62,99% podílu FNM v a.s. Unipetrol a přechod ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s. ze ziskové rafinérie na nákladovou (přepracovací). Dopady z tohoto přechodu se promítnou i do ekonomiky ČR v důsledku snížení odvodů daní z příjmů. Není také jasné jak se budou chovat střední a malí distributoři, kteří v podstatě nebudou mít přímou možnost přepracování ropy pro své obchodní aktivity 179


v rafinériích spol. Česká rafinérská. Je reálný předpoklad, že přejdou na dovozy a to zejména ze Slovenska a Rakouska. Prognóza perspektiv vývoje rafinérského průmyslu a obchodu v ČR je přes komentovanou současnou situaci od roku 2003 vcelku příznivá, což vyplývá z těchto důvodů: • růst spotřeby pohonných hmot a petrochemických surovin jako důsledek rozvoje individuální osobní automobilové dopravy, nákladní a letecké dopravy a intenzifikace výroby olefinů (současné výkony individuální osobní dopravy neodpovídají situaci v Rakousku, po dobudování sítě dálnic sever–jih a západ–východ se předpokládá výrazný nárůst tranzitní nákladní přepravy). Roční úroveň spotřeby pohonných hmot je v ČR dosud jen 60 % průměrné spotřeby v zemích EU; • snadné adaptace na legislativu a podmínky podnikání v zemích evropské integrované struktury (EU, OECD, Mezinárodní energetická agentura); • rozvinuté sítě čerpacích stanic pohonných hmot poskytujících služby na evropské standardní úrovni; • logistické výhody pro export do regionů s předpokládaným nedostatkem produktů (jihozápadní a jihovýchodní Polsko a další země východní Evropy). Tato výhoda má však s ohledem na konkurenci časové omezení; • intenzifikace petrochemické výroby (olefiny, polyolefiny). Kvantifikace tohoto růstu znamená v období pěti let v: a) maximalistické variantě zvýšení spotřeby pohonných hmot pro automobilovou a leteckou dopravu včetně alternativních paliv maximálně o 6 – 8 % a petrochemických polotovarů o 5 – 6 %, b) minimalistické variantě zvýšení spotřeby pohonných hmot o 2 % a stagnaci spotřeby petrochemických surovin. Vývoj či určitá stagnace rafinérského zpracování ropy bude záviset na pokračování hospodářského vývoje, koupěschopnosti obyvatelstva, expanzi našich výrobců na volné trhy a nejen na uhájení pozic na tuzemském trhu v časovém horizontu 2–3 let, ale také na jejich rozšíření. Rozhodující však bude vývoj situace v Iráku a celém regionu středního a blízkého východu. Kvalita v tuzemsku vyráběných pohonných hmot (benzinů a motorové nafty) odpovídá jakostním ukazatelům stanoveným směrnicemi EU (Směrnice 98/70/ES, 2000/71/ES, 2003/17/ES, o jakosti benzinu a motorové nafty a Směrnice 99/32/ES týkající se snižování obsahu síry určitých kapalných paliv). Tuzemské výrobní podniky jsou dále připraveny na výrobu pohonných hmot (automobilové benziny a motorová nafta) v souladu s přísnějšími jakostními ukazateli zaváděnými v zemích EU od 1. 1. 2005 (příloha III a IV směrnice 98/70/ES) a dále pak od roku 2009 (výroba pohonných hmot s obsahem síry max. 10 ppm). V roce 2001 byly přijaty dva legislativní předpisy, které značně ovlivnily situaci v kvalitě pohonných hmot. Byl to zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jímž jsou definovány pohonné hmoty pro motorová vozidla, která se smějí používat na pozemních komunikacích a jejichž jakost musí odpovídat požadavkům stanoveným prováděcím předpisem (českou technickou normou). Dále to byl prováděcí předpis k uvedenému zákonu – vyhláška č. 227/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti. Oba legislativní předpisy v plné míře transformují ustanovení směrnic 98/ 70/ES a 2000/71/ES. Pokud se tuzemským výrobcům nepodaří získat větší podíl na tuzemském trhu a zvýšit export, pak se stát bude v nejbližší budoucnosti potýkat s těmito nepříznivými dopady na českou ekonomiku: • zhoršení zahraniční obchodní platební bilance; • ztráty zaměstnanosti; • závislosti na zahraničních dovozech, což je citlivé ze strategických důvodů; • surovinové odkrytí navazujících petrochemických výrob; • nevyužívání vybudovaných kapacit, zejména nového ropovodu MERO–IKL (pokud se nestane tranzitním). Kritickým obdobím pro tuzemské subjekty se jeví roky 2003 a 2004, kdy budou muset nadále čelit 180


soustředěnému tlaku konkurenčních rafinérií, které své působení na trhu v ČR neustále posilují (zejména Slovnaft), za současné realizace zásadní strukturální změny provozování největšího tuzemského výrobce ČESKÉ RAFINÉRSKÉ, a.s.. Konkurenčnímu tlaku lze čelit pouze synergickou obchodní a vhodnou cenovou politikou českých výrobců a distributorů, ovládnutím maximálního rozsahu sítě čerpacích stanic, restrukturalizací, vhodným organizačním propojením výrobců a distributorů a vhodným ovlivněním využití produktovodu mezi ČR a SR. Po realizaci majetkového propojení MOL a Slovnaft může lehce produktovod využívat i Ma arsko. Je možné hledat i legislativní prostředky pro uhájení trhu a pro podporu exportu. Dlouhodobou perspektivou bez větších rizik má prodej pohonných hmot v síti čerpacích stanic. V současné době probíhá koncentrace vlastnictví, která vyústí v rozdělení trhu mezi značkové zahraniční společnosti a některé větší české subjekty. Menší vlastníci budou existovat pouze v lokálních podmínkách. Adaptace výrobní základny českého rafinérského průmyslu a obchodu na podmínky podnikání zemí Evropské unie nepřinese žádné větší problémy a v podstatě bude ukončena před naším vstupem do EU (kromě povinných zásob ropy a ropných produktů). Za zásadní je třeba považovat adaptaci výrobní základny rafinérského zpracování ropy na podmínky tržního hospodářství v oblasti petrolejářského průmyslu a obchodu, které je liberální.Tržní prostor tuzemských subjektů je pod silným tlakem zahraničních konkurenčních rafinérií, které nabízí zboží za cenově výhodnějších podmínek. Proto, aby čeští výrobci v konkurenci obstáli, je nutné provozovat modernizované rafinérie, optimalizovat obchodní politiku a realizovat optimální propojení subjektů působících na trhu s cílem získání maximálního podílu na tuzemském trhu a podmínek pro export do volných teritorií. Bez pokračování realizace programu modernizace rafinérií zaměřeného na „novou kvalitu paliv – čisté pohonné hmoty“ po roce 2005, respektive 2008 a nové obchodní politiky budou čeští výrobci na trhu nekonkurenceschopní s ohledem na nízkou efektivitu zpracování ropy a situaci na trhu. Na modernizaci technologií bude nutné vynaložit další finanční zdroje. V tomto období je jedním z hlavních úkolů dokončení modernizace rafinérií a uskutečnění restrukturalizace a doprivatizace a.s. Unipetrol. Platná „Nařízení, Rozhodnutí a Směrnice ES“ jsou průběžně transformovány do české legislativy bez problémů ještě před vstupem do „Společenství“. Výrobní základna se bude na nové legislativní úpravy adaptovat bez větších problémů. Hlavním úkolem bude dobudování kapacit pro skladování nouzových strategických zásob ropy a ropných produktů (v souladu se zákonem č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy) v a.s. MERO a obnova zařízení, případně dovybudování nových kapacit, v a.s. Čepro.

181


VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK, PŘÍPRAVKŮ, LÉČIV A CHEMICKÝCH VLÁKEN DG

9. Výroba chemických výrobků – OKEČ 24 9.1. Charakteristika odvětví Výroba chemických výrobků (chemický a farmaceutický průmysl) OKEČ 24, která je zároveň subsekcí DG je ve vyspělém světě, Českou republiku nevyjímaje, jedním z rozhodujících sektorů zpracovatelského průmyslu. V roce 2001 se jeho světová produkce odhadovala na téměř 1,9 bilionů eur, z čehož téměř 86 % připadlo na Asii, Evropu a Severní Ameriku. Jde o odvětví, které zahrnuje širokou škálu výrobních a zpracovatelských aktivit a v souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodně platné klasifikaci NACE Rev. 1.1, je dělíme na těchto sedm výrobkových oborů: • 24.1 Výroba základních chemických látek • 24.2 Výroba pesticidů a agrochemikálií • 24.3 Výroba nátěrových hmot • 24.4 Výroba léčiv a jiných produktů • 24.5 Výroba čisticích a kosmetických prostředků • 24.6 Výroba ostatních chemických produktů • 24.7 Výroba chemických vláken Z výše uvedeného přehledu je patrné, že sortimentní paleta sedmi oborů je mimořádně široká – od polotovarů a velkotonážních komodit po finální produkty, včetně nejrůznějších chemických specialit. Odběrateli chemických produktů jsou všechna zpracovatelská odvětví, zemědělství, stavebnictví, energetika atd., řada výrobků putuje do maloobchodní sítě k finálnímu spotřebiteli (léčiva, barvy a laky, čistící a prací prostředky, kosmetika aj.). Jednotlivé obory odvětví 24 se liší charakterem výroby a stupněm finalizace, jejich společným znakem je naopak těsná technologická návaznost a vysoká náročnost na vědu a výzkum, kvalifikovanou pracovní sílu a na investice. Dalším typickým rysem odvětví 24 je vysoký stupeň 24.6 + 24.7 Výroba ostatních chemických produktů a vláken 10 % 24.5 Výroba čisticích a kosmetických prostředků 13 %

24.1 Výroba základních chemických látek 57 %

Pozn.: údaje v běžných cen Pramen ČSÚ, vlastní dopočet MPO

24.4 Výroba léčiv a jiných produktů 15 %

24.2 Výroba pesticidů a agrochemikálií 1%

24.3 Výroba nátěrových hmot a tmelů 4%


183


globalizace, koncentrace a ekologizace, který provází permanentní proces fúzí, akvizicí, strategických aliancí a integrace do mezinárodních struktur. Podíl jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (v běžných cenách) odvětví 24 naznačuje graf 9.1.

9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Postavení odvětví 24 v rámci zpracovatelského průmyslu ČR naznačuje graf 9.2. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



V roce 2002 figurovalo odvětví 24 v rámci zpracovatelského průmyslu shodně na osmém místě v ukazateli tržeb (podíl 5,3 %), výkonů (podíl 5,3 %) i přidané hodnoty z výkonů (podíl 5,5 %), zatímco v ukazateli počet zaměstnanců, kde podíl činil jen 3,1 %, to byla až třináctá příčka. Znamená to, že si svou pozici v porovnání s rokem 2001 většinou zhoršilo (o dvě místa), s výjimkou ukazatele počet zaměstnanců. V této souvislosti stojí za zmínku, že vůbec poprvé v historii byly realizované tržby a přidaná hodnota odvětví 24 nižší, nežli v odvětví 25 (gumárenský a plastikářský průmysl). Příznivější je pozice odvětví 24 v ukazatelích produktivity práce – například u produktivity práce z výkonů (ve stálých cenách) v roce 2002 odvětví 24 patřilo v rámci zpracovatelského průmyslu páté místo, v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty v běžných cenách dokonce druhé místo a ve stálých cenách třetí místo.

9.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví v roce 2001 podle pěti velikostních skupin ukazuje tabulka 9.1 a graf 9.3. 184

Výroba chemických výrobků Tabulka 9.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 24 (mil. Kč, osob)

0–9


2 334,0 545,5 3 482

10 – 49 7 305,1 1 631,7 3 095

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

16 066,3 5 121,6 8 459

31 425,7 8 556,7 11 490

61 030,3 13 685,6 17 141


% 60

50

40

30

20

10

0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




Z tabulky 9.1 a grafu 9.3 lze zjistit, že v souladu s charakterem odvětví rozhodující podíl v odvětví 24 v roce 2001 měly velké firmy s 250 a více zaměstnanci – v tržbách to bylo 78,2 % (v roce 2000 – 78,1 %) a v přidané hodnotě 75,3 % (v roce 2000 – 73,1 %). Přitom tyto dvě skupiny celkem zaměstnávaly 65,6 % z celkového počtu (v roce 2000 – 68,4 %). V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2001 figurovalo v první stovce celkem devět chemických společností: holding UNIPETROL, a. s. (celkové tržby 80,9 mld. Kč) – 2. místo, hned za ŠKODA AUTO a. s., dále jeho dceřiné firmy CHEMOPETROL, a. s., KAUČUK, a. s., SPOLANA a. s. a PARAMO, a. s., z dalších společností LÉČIVA a. s., DEZA, a. s., BorsodChem MCHZ, s. r. o. a SPOLCHEMIE, a. s. Ve všech případech tržby těchto firem překročily 3 mld. Kč. Pokud však chceme porovnávat pozici našich firem s předními světovými společnostmi, pak největší z nich, akciová společnost CHEMOPETROL (v roce 2001 tržby 22,2 mld. Kč), by se nedostala do první stovky ani ve světě, ani v Evropě.

9.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví 24 v roce 2001 podle nového členění na 14 územně správních celků zachycuje graf 9.4. Graf 9.4 potvrzuje známou skutečnost, že rozhodující společnosti se koncentrují do regionů s dlouholetou chemickou tradicí, to znamená do kraje Ústeckého (CHEMOPETROL, a.s., Litvínov, SPOLCHEMIE, a. s., Ústí nad Labem), Středočeského (KAUČUK, a. s., Kralupy nad Vltavou, SPOLANA a. s., Neratovice) a na území hlavního města Prahy ( LÉČIVA a. s., LINDE Technoplyn a. s. aj.). 185



Zaměstnanci


10

20

30

0

10

20

30

0

%

%

5

10 %

15

20



V roce 2001 se na tržbách odvětví 24 nejvíce podílel Ústecký kraj (27,7 %), Středočeský (24,5 %) a hlavní město Praha (9,7 %). Největší podíl přidané hodnoty vytvořily kraje Ústecký (20,6 %), Středočeský (18,9 %) a hlavní město Praha (téměř 16 %). Chemický průmysl je naopak velmi slabě zastoupen ve čtyřech krajích: Vysočina (0,9 % z celkových tržeb), Libereckém kraji (1 %), Plzeňském (1,1 %) a Královéhradeckém (1,2 %).

9.5. Hlavní ekonomické ukazatele 9.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů u výrobků chemického a farmaceutického průmyslu v letech 1997 – 2002 dokumentuje tabulka 9.2. Tabulka 9.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 24.1 SKP 24.2 SKP 24.3 SKP 24.4 SKP 24.5 SKP 24.6 SKP 24.7

86,0 106,1 106,1 109,6 105,0 102,9 95,0

118,5 100,4 99,8 104,8 103,8 98,8 103,2

114,2 100,8 106,6 99,8 102,8 104,8 102,8

88,9 104,1 104,3 103,1 101,5 103,0 93,7

95,7 100,8 103,2 102,5 100,6 105,1 94,6

93,8

111,2

109,3

95,0

98,7

SKP 24


186


Z tabulky 9.2 lze zjistit, že i v roce 2002 pokračoval trend z roku 2001 tj. pokles cenových indexů výrobků odvětví 24 jako celku. Za SKP 24 pokles činil 1,3 %, což bylo významně ovlivněno nízkými cenami v oboru základních chemikálií (24.1), který loni realizoval 57 % z celkových tržeb. Ceny petrochemických produktů byly po většinu období nízké a teprve ke konci roku se začaly zotavovat. To se logicky negativně promítlo do hospodaření holdingu UNIPETROL, a. s. Poměrně značný cenový pokles byl zaznamenán i v oboru 24.7 – výroba chemických vláken – o 5,4 % proti roku 2001, což lze vysvětlit pokračující silnou konkurencí asijských výrobců, kteří se za každou cenu snaží prosadit na evropském trhu a také nepříznivými výsledky textilního průmyslu v Evropské unii, USA a v Japonsku. V ostatních oborech ceny sice rostly, ale tento nárůst byl relativně malý, většinou pod úrovní inflace 0,6 – 3,2 %, s výjimkou oboru 24.6, kde překročil pět procent. 9.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví 24 za období 1997 až 2002 ilustrují tabulky 9.3 až 9.5 a graf 9.5. Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 24.1 OKEČ 24.2 OKEČ 24.3 OKEČ 24.4 OKEČ 24.5 OKEČ 24.6 + 24.7

60 632,8 557,6 3 682,3 12 461,1 9 588,3 7 773,9

60 364,6 647,8 3 655,4 11 505,9 11 170,1 11 156,2

61 658,0 777,4 3 859,6 4 12 079,4 11 503,4 8 724,2

77 712,4 1 002,0 149,5 14 450,0 11 720,0 9 721,6

74 342,5 1 015,7 4 455,2 15 439,0 12 340,9 10 568,1

61 116,7 966,6 4 436,1 15 730,8 13 317,1 10 822,1

OKEČ 24

94 696,0

98 500,0

98 602,0

118 755,5

118 161,4

106 389,4

x 100,0 x 100,0

104,0 104,0 103,4 103,4

100,1 104,1 100,4 103,8

120,4 125,4 104,1 108,1

99,5 124,8 100,2 108,2

90,0 112,3 97,3 105,3




1997

1998

1999

2000

2001

2002*


15 364,8 215,8 814,5 4 666,7 1 110,6 2 300,6

16 816,1 218,4 855,3 4 288,5 1 349,5 2 574,2

15 102,3 270,8 982,6 4 767,5 1 666,7 2 188,1

18 932,4 271,7 972,4 5 741,5 1 639,3 2 864,2

17 375,8 274,2 1 145,9 6 185,5 1 724,7 2 835,0

13 109,6 333,8 1 213,7 6 502,4 2 600,3 2 887,9

OKEČ 24

24 473,0

26 102,0

24 978,0

30 421,5

29 541,1

26 647,7

x 100,0 x 100,0

106,7 106,7 108,2 108,2

95,7 102,1 97,8 105,8

121,8 124,3 90,8 96,1

97,1 120,7 100,2 96,3

90,2 108,9 105,1 101,1



187

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


27 765 459 2 652 6 948 4 700 6 543

27 197 666 2 467 6 887 4 632 6 713

27 090 623 2 301 6 487 4 304 6 697

23 718 703 2 256 6 525 4 015 6 318

23 207 659 2 398 6 557 4 184 6 662

21 362 647 2 450 6 428 4 531 7 506

OKEČ 24

49 067

48 562

47 502

43 535

43 667

42 924

x 100,0

99,0 99,0

97,8 96,8

91,6 88,7

100,3 89,0

98,3 87,5


Detailní rozbor tabulek 3 až 5 naznačuje tyto hlavní tendence ve vývoji chemického a farmaceutického průmyslu ČR v roce 2002: • objem tržeb odvětví 24 v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 výrazně poklesl (o 10 %). Z vnějších příčin tohoto značného propadu lze uvést recesi světové ekonomiky doprovázenou slabou poptávkou v zahraničí i tuzemsku, nepříznivou cenovou situaci na mezinárodních trzích s chemickými, především petrochemickými výrobky, rostoucí ceny ropy, a tím klesající rafinérské marže. Z tuzemských důvodů to byly především srpnové povodně, které v postižených společnostech chemického průmyslu, ale i v návazných zpracovatelských odvětvích způsobily značné výpadky výroby, dále mnohé technologické problémy (hlavně odstávky) a v neposlední řadě též posilování směnného kurzu koruny, • daleko nejvýrazněji se tyto problémy projevily v oboru 24.1 (základní chemikálie), kde se soustřeují téměř tři pětiny tržeb odvětví (pokles o 17,8 %) a kam spadají prakticky všechny rozhodující velkotonážní organické i anorganické produkty, • v ostatních výrobkových oborech odvětví 24 již meziroční pokles nebyl tak drastický jako u OKEČ 24.1, (pouze v oboru 24.2 se tržby snížily o 4,5 %). Naopak tři obory vykázaly meziroční růst tržeb, z toho nejvyšší (+ 7,9 %) obor 24.5 (čisticí a kosmetické prostředky). Pozitivně možno hodnotit i to, že růst tržeb zaznamenaly obory, kde se vytváří vyšší podíl přidané hodnoty (24.4 léčiva) a spojený obor 24.6 a 24.7 (chemické speciality + chemická vlákna), • vývoj přidané hodnoty (pokles o 9,2 %) byl v zásadě shodný s vývojem v ukazateli tržeb, pouze s tím rozdílem, že pokles vytvořené PH v oboru 24.1 byl v roce mimořádný (–24,6 %), zatímco u všech dalších oborů naopak její objem meziročně vzrostl. Nejvýrazněji to bylo u oboru 24.5 (o více než 50 %) a u nejmenšího oboru 24.2 (agrochemikálie – o 21,6 %). Tyto nárůsty však zdaleka nestačily kompenzovat obrovský propad u oboru 24.1, • nadále příznivě se vyvíjel ukazatel počtu zaměstnanců (meziroční index 2002/2001 – 98,0), v jednotlivých oborech však byl vývoj diferencovaný. Nejpodstatnější snížení vykázal obor 24.1, hlavně díky restrukturalizaci a racionalizaci výrob ve velkých chemických firmách. Naopak nárůst počtu zaměstnanců ohlásily obory 24.6 a 24.7 (+12,7 %) a 24.5 (+8,3 %), kde zahájilo provoz několik nových podnikatelských subjektů.

188

Výroba chemických výrobků % 120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*




189


Tendence vývoje v oblasti produkčních ukazatelů (náklady celkem a osobní náklady, v běžných cenách) jsou patrné z tabulek 9.6 a 9.7. Tabulka 9.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 24.1 OKEČ 24.2 OKEČ 24.3 OKEČ 24.4 OKEČ 24.5 OKEČ 24.6 + 24.7 OKEČ 24 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

75 408,3 923,1 4 453,1 13 881,8 12 643,7 9 772,0

73 530,9 725,7 4 936,4 13 131,6 14 539,1 14 430,3

78 794,6 842,6 4 817,1 13 219,3 15 498,0 11 087,4

90 440,7 1 146,9 5 108,8 16 301,6 14 563,0 11 719,8

85 813,0 1 110,8 5 669,7 17 039,6 15 080,3 12 761,3

77 309,0 1 136,7 5 085,2 17 641,1 14 970,2 14 685,2

117 082,0

121 294,0

124 259,0

139 280,8

137 474,7

130 827,4

x 100,0

103,6 103,6

102,4 106,1

112,1 119,0

98,7 117,4

95,2 111,7



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


5 951,5 75,9 490,2 1 551,9 873,1 1 225,4

6 302,9 125,8 491,2 1 647,4 921,2 1 290,5

6 615,3 144,6 514,6 1 856,9 957,0 1 340,6

6 430,9 173,6 543,3 2 085,0 948,0 1 529,4

6 423,1 174,4 607,8 2 262,7 1 005,5 1 567,2

6 239,4 195,3 624,5 2 479,0 1 152,1 1 736,2

10 168,0

10 779,0

11 429,0

11 710,2

12 040,7

12 426,5

x 100,0

106,0 106,0

106,0 112,4

102,5 115,2

102,8 118,4

103,2 122,2


Z tabulky 9.6 je zřejmé, že náklady celkem v odvětví 24 meziročně klesly o 4,8 %, což však nebylo způsobeno ani tak cenovými vlivy, jako spíše citelným poklesem celkové výroby. K tomuto poklesu zásadním způsobem přispěl obor 24.1 (pokles nákladů o 10 %) a obor 24.3 (nátěrové hmoty – pokles o 10,3 %), naopak výrazný nárůst nákladů vykázal obor 24.6 + 24.7. Jak vyplývá z tabulky 9.7, objem osobních nákladů odvětví 24 v roce 2002 vzrostl o cca 3,2 %, tedy rychlejším tempem, než v roce 2001 (+2,8 %). Toto tempo však bylo podstatně pomalejší než u zpracovatelského průmyslu celkem (+5 %). 9.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových a poměrových ukazatelů ve sledovaném období 1997 – 2002 ukazují tabulky 9.8, 9.9 a graf 9.6.

190

Výroba chemických výrobků Tabulka 9.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


553,4 470,2 307,1 671,7 236,3 351,6

618,3 327,9 346,7 622,7 291,3 383,5

557,5 434,7 427,0 734,9 387,2 326,7

798,2 386,5 431,0 879,9 408,3 453,3

748,7 416,1 477,9 943,3 412,2 5 425,5

613,7 515,9 495,4 1 011,6 73,9 384,7

OKEČ 24

498,8

537,5

525,8

698,8

676,5

620,8


x 100,0 x 100,0

107,8 107,8 109,4 109,4

97,8 105,4 100,0 109,3

132,9 140,1 99,0 108,3

96,8 135,6 99,9 108,2

91,8 124,5 106,9 115,6



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,383 0,373 0,576 0,324 0,389 0,508

0,376 0,577 0,558 0,375 0,523 0,480

0,426 0,513 0,488 0,377 0,396 0,592

0,337 0,541 0,532 0,350 0,421 0,478

0,363 0,620 0,494 0,356 0,442 0,521

0,463 0,584 0,478 0,368 0,374 0,548

OKEČ 24

0,390

0,403

0,432

0,368

0,391

0,442


Z uvedených tabulek a grafů lze odvodit tyto hlavní tendence: • v kontrastu s předcházejícími léty (především s rokem 2000) v roce 2002 ukazatel produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů v odvětví 24 výrazně poklesl (–8,2 %). Lze to vysvětlit hlavně podstatným snížením objemu vytvořené přidané hodnoty (o 9,2 % proti roku 2001), jehož příčiny byly podrobněji popsány v předchozích kapitolách. Velmi podstatně poklesl objem přidané hodnoty v oborech 24.1 (–18 %) a 24.6 + 24.7 (–9,6 %), zatímco výrazný růst naopak vykázaly zejména obory 24.5 (+39,2 %) a 24.2 (+24 %), • naproti tomu podíl osobních nákladů na přidané hodnotě v roce 2002 vzrostl poměrně výrazně (+13 % za odvětví, z toho nejvíce v oboru 24.1 – o 27,5 %), tedy mnohem více než za zpracovatelský průmysl celkem (nárůst o 5,9 %). Z tohoto nepříznivého vývoje lze usuzovat, že růst mezd v odvětví byl vysoký, navzdory tomu, že produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů citelně poklesla.

191


120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



9.5.4. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby výrobků dle Standardní klasifikace produkce (SKP) a tuzemské spotřeby organizací odvětví OKEČ 24 charakterizují tabulky 9.10 a 9.11. 9.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba v uplynulých letech z počátku rostla, a to jak celková (tabulka 9.10), tak v organizacích odvětví. V případě celkové spotřeby SKP (tabulka 9.10) vzestup pokračoval ještě v roce 2001 (nárůst proti roku 2000 o 6,6 %), propad se projevil teprve v roce 2002 (–4,5 %), hlavně zásluhou výrazného snížení spotřeby v oborech 24.1 (–10,6 %) a 24.5 (–9,2 %). Naopak i v roce 2002 pokračoval dynamický vzestup spotřeby výrobků (především léčiv) v oboru 24.4 (+7,1 %).

192

Výroba chemických výrobků Tabulka 9.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


67 597,3 3 622,5 10 840,9 27 446,7 12 934,0 15 500,4 6 453,5

85 832,0 3 655,6 11 316,4 33 502,5 13 897,9 17 345,2 8 916,6

93 754,2 4 492,2 12 036,4 35 744,2 14 338,5 18 231,2 7 314,4

83 824,5 4 474,7 11 992,9 38 264,7 13 022,3 19 321,0 6 664,3

144 395,2

174 466,1

185 911,1

177 564,4

x 100,0

120,8 120,8

106,6 128,8

95,5 123,0



1999

2000

2001

2002*


612,2 4 038,2 8 926,6 10 566,4 5 646,5 2 358,3

806,6 4 310,6 10 863,1 11 382,5 5 321,7 3 153,1

849,9 4 633,9 10 347,2 11 664,6 5 819,6 3 129,7

793,2 4 565,7 11 022,3 10 415,2 6 212,9 2 759,4

OKEČ 24

78 315,0

94 774,8

93 684,4

85 072,2

x 100,0 1

121,0 21,0

98,8 119,6

90,8 108,6


Vzestupný trend růstu spotřeby dle OKEČ (tabulka 9.11) se v odvětví 24 zastavil v roce 2000, v roce 2001 vzhledem ke stagnaci odvětví tuzemská spotřeba mírně poklesla (–1,2 %), v roce 2002 však byl tento pokles velmi výrazný (– 9,2 %), což souviselo se značným propadem výkonů a tržeb chemického a farmaceutického průmyslu.

9.6. Zahraniční obchod 9.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví 24 (v b. c.) v letech 1997 – 2002 dokumentuje tabulka 9.12. Tabulka 9.12 potvrzuje, že je-li zahraniční obchod vyjádřen v SKP, pokračuje tendence předchozích let – trvale narůstající záporné saldo zahraničního obchodu s chemickými výrobky a to jak se světem, tak s Evropskou unií. Záporné saldo SKP 24 v roce 2002 vzrostlo o dalších 4,4 mld. Kč na –70,8 mld. Kč. Zhoršení bylo způsobeno díky bilanci obchodní výměny s EU, která je záporná prakticky se všemi jejími členskými zeměmi (zhoršení ve vztahu k EU o 4,7 mld. na –64,1 mld. Kč). Vývojové tendence v oblasti zahraničního obchodu byly v roce 2002 následující: • velmi výrazně se snížil export SKP 24.1 (o 7,6 mld. Kč tj. 10,8 %), který se na obchodní výměně 193

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 9.12 – Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


36 247,2 469,5 1 647,3 7 726,2 7 184,0 3 059,2 1 346,4

37 102,5 471,2 1 794,3 7 544,7 9 254,0 3 299,8 1 894,6

35 453,2 453,6 2 113,4 8 125,6 9 569,1 3 342,7 2 133,8

44 379,4 567,9 2 617,9 9 685,8 9 767,3 3 991,7 3 018,1

42 588,4 550,6 2 316,2 11 197,7 10 466,3 5 681,8 4 3 180,5

34 995,7 523,7 2 002,0 9 867,0 13 056,5 698,9 2 593,8

SKP 24

57 679,8

61 361,1

61 191,4

74 028,1

75 981,5

67 737,6


x 26 798,2 x

106,4 28 389,8 105,9

99,7 28 432,7 100,2

121,0 35 363,7 124,4

102,6 35 305,1 99,8

89,2 29 787,5 84,4


1997

1998

1999

2000

2001

2002*


36 876,8 3 019,6 8 370,7 23 302,4 8 030,5 13 013,9 5 331,0

39 291,2 3 312,3 8 945,9 24 688,1 9 274,7 14 119,9 5 989,5

40 248,7 3 453,8 9 378,0 27 604,6 9 854,0 15 145,4 6 551,3

51 295,1 3 487,5 10 346,2 30 060,3 10 471,8 16 530,5 9 139,0

55 630,6 4 393,0 4 10 608,1 35 010,1 10 768,9 17 088,5 8 903,1

52 150,1 380,0 10 266,5 35 974,4 10 932,6 17 031,4 7 824,9

SKP 24

97 944,9

105 621,6

112 235,8

131 330,4

142 402,3

138 559,9


x 63 948,2 x

107,8 69 718,6 109,0

106,3 75 226,9 107,9

117,0 87 275,6 116,0

108,4 94 696,6 108,5

97,3 93 881,7 99,1

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


–629,6 –2 550,1 –6 723,4 –15 576,2 –846,5 –9 954,7 –3 984,6

–2 188,7 –2 841,1 –7 151,6 –17 143,4 –20,7 –10 820,1 –4 094,9

–4 795,5 –3 000,2 –7 264,6 –19 479,0 –284,9 –11 802,7 –4 417,5

–6 915,7 –2 919,6 –7 728,3 –20 374,5 –704,5 –12 538,8 –6 120,9

–13 042,2 –3 842,4 –8 291,9 –23 812,4 –302,6 2 –11 406,7 –5 722,6

–17 154,4 –3 856,3 –8 264,5 –26 107,4 123,9 –12 332,5 –5 231,1

SKP 24

–40 265,1

–44 260,5

–51 044,4

–57 302,3

–66 420,8

–70 822,3

–37 150,0

–41 328,8

–46 794,2

–51 911,9

–59 391,5

–64 094,2


z toho EU


SKP 24 podílí rozhodující měrou (více než 51 %). Důvodů bylo více – růst cen ropy a naopak nepříznivé ceny navazujících výrobků, hlavně velkotonážních petrochemikálií, slabá poptávka na mezinárodních trzích, nízké marže, posilování směnného kurzu koruny vůči dolaru atd. • objem dovozu sice absolutně poklesl (– 3,8 mld. Kč), tedy o 2,7 %, avšak vzhledem k podstatnějšímu propadu u vývozu se záporné saldo dále zvýšilo, • u všech výrobků SKP 24, s výjimkou SKP 24.5, byla obchodní bilance záporná. V SKP 24.5 – čisticí a kosmetické prostředky bylo v roce 2002 poprvé zaznamenáno kladné saldo 2,1 mld. Kč. Největší záporné saldo již tradičně vykazují SKP 24.4 (v roce 2002 minus 26,1 mld. Kč) a 24.1 (v roce 2002 minus 17,2 mld. Kč). Vysoká hodnota záporného salda je i u chemických specialit, SKP 24.6 (– 12,3 mld. Kč) a u nátěrových hmot SKP 24.3 (–8,3 mld. Kč). Poněkud jiný obraz o vývoji zahraničního obchodu v odvětví 24 podává hodnocení vyjádřené pomocí přímých vývozů/dovozů pro organizace samotného odvětví. Podle této metodiky činil přímý export od194


větví 50,7 mld. Kč (pokles proti roku 2001 o 9,8 %), zatímco přímý dovoz 29,4 mld. Kč (snížení proti roku 2001 o 7,4 %), takže saldo bylo vysoce pozitivní, částkou 21,3 mld. Kč. Vývoj vývozní výkonnosti a dovozní náročnosti ukazuje tabulka 9.13. Tabulka 9.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 24 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


44,5 23,9

44,1 23,9

46,3 25,6

46,7 26,7


Z tabulky 9.13 je patrné, že exportní výkonnost odvětví nepatrně vzrostla o 0,4 procentního bodu, hlavně zásluhou oboru 24.5 (v roce 2002 činila exportní výkonnost 81,8 %, tzn. nárůst v porovnání s předcházejícím rokem o 11,8 procentního bodu). Výrazněji se zvýšila dovozní náročnost (+1,1 procentního bodu), hlavně díky oborům 24.4 a 24.7. 9.6.2. Aktivní zušlech ovací styk Vývojové tendence v aktivním zušlech ovacím styku (AZS) odvětví 24 jsou uvedeny v tabulce 9.14. Tabulka 9.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 24 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


9,5

9,7

7,2

5,7


13,0

12,4

8,0

5,8


Tabulka 9.14 potvrzuje známou skutečnost, že význam aktivního zušlech ovacího styku u výrobků odvětví 24 je v porovnání s výrobky dalších odvětví zpracovatelského průmyslu nepodstatný a neustále klesá. V roce 2002 se podíl AZS na obratu snížil již na 5,7 % a na vývozu na 5,8 %. Zdaleka největší podíl AZS na obratu vykazuje obor 24.7 (výroba chemických vláken) – v roce 2002 to bylo 23,1 %, následují obory 24.6 (7,7 %) a 24.4 (6,8 %), kde však tento procentní podíl neustále klesá. 9.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s výrobky odvětví 24 (vývozní a dovozní) ukazuje graf 9.7. Z grafu 9.7 vyplývá, že teritoriální struktura zahraničního obchodu se v posledních letech ustálila, přičemž naším rozhodujícím obchodním partnerem zůstává SRN. Obrat zahraničního obchodu s Německem v roce 2002 činil 53,8 mld. Kč (pokles proti roku 2001 o 4,1 mld. Kč), přičemž naše záporné saldo vzrostlo o 1,4 mld. Kč, tj. o necelých šest procent. Vysoké záporné saldo ČR loni vykázala také vůči Francii (–9,1 mld. Kč), Nizozemsku (–6,1 mld. Kč), Velké Británii (–5,4 mld. Kč), Belgii (–5 mld. Kč) a Švýcarsku (–4,5 mld. Kč). Naopak nejvyšší kladné saldo jsme měli v roce 2002 s Polskem (+3,1 mld. Kč, v roce 2001 +4,7 mld. Kč) a dále vůči Slovensku (+638 mil. Kč, v roce 2001 +596 mil. Kč).

195

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2002 Rakousko 3% Francie 3%

USA 4% Ma arsko 4% Itálie 6%

Ostatní 32 %

Polsko 13 % Slovensko 14 %

Německo 21 %


Nizozemsko 6% Slovensko 6% Francie 8%

Itálie 5%

Belgie 5%

V. Británie 5% Rakousko 4%

Ostatní 32 % Německo 29 % Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO


9.7. Investice 9.7.1. Hmotné a nehmotné investice Vývoj investiční aktivity odvětví 24 v letech 1997 až 2002 dokumentuje tabulka 9.15. Tabulka 9.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 24) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


9 913 12 020 2 168 3 194 5 813 6 611 8 324 9 782 5 280 5 961

7 107 2 061 3 710 5 548 3 328

9 763 10 065 3 728 2 351 4 173 5 250 7 377 7 613 3 739 4 721

9 265 2 261 5 666 7 388 5 271

121,3 147,3 113,7 117,5 112,9

59,1 64,5 56,1 56,7 55,8

137,4 180,9 112,5 133,0 112,3

103,1 63,1 125,8 103,2 126,3

92,1 96,2 107,9 97,0 111,7


Z tabulky 9.15 lze zjistit, že investiční špičky bylo v odvětví 24 dosaženo v roce 1998, v dalších letech, kromě extrémního roku 1999, se objem investice pohybuje v řádu 9 až 10 mld. Kč. V roce 2002 bylo proinvestováno necelých 9,3 mld. Kč, tedy o 8 % méně než v roce 2001. Potěšujícím zjištěním však je, že objem strojních investic se meziročně zvýšil o téměř 8 % na 5,7 mld. Kč. Z realizovaných významnějších akcí v roce 2002 lze uvést dokončení výroby vysokohustotního polyethylenu v CHEMOPETROL, 196


a. s., Litvínov, rekonstrukci výroby ftalanhydridu v DEZA, a. s., Valašské Meziříčí, spuštění výroby koncentrované kyseliny dusičné v BORSODCHEM–MCHZ, s. r. o., Ostrava a zahájení výroby polypropylenu na novém technologickém zařízení, rovněž v CHEMOPETROL, a. s., Litvínov. 9.7.2. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic v odvětví 24 naznačuje tabulka 9.16 a graf 9.8. Tabulka 2.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 24 (mil.Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997

k 31. 12. 1998

k 31. 12. 1999

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

10 533,4 19,1

10 230,8 302,2

14 318,8 538,0

25 519,8 625,4

22 809,6 883,3


% 300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 5.000

4.000

3.000

2.000

1.000

0 1997

1998

1999

2000

2001



197


Z tabulky 9.16 vyplývá, že v odvětví 24 v posledních letech objem přímých zahraničních investic stagnuje a naše firmy v zahraničí investují spíše ojediněle ve svých zahraničních filiálkách. V roce 2002 u nás investovala kupříkladu firmy Eastman Sokolov, a. s. (rekonstrukce výroby kyseliny akrylové) a BORSODCHEM – MCHZ, s. r. o.v Ostravě (koncentrovaná kyselina dusičná).

9.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Západní Evropa je světovou jedničkou ve výrobě chemických produktů (554 mld. eur). V samotné EU–15 v roce 2001 dosáhl tento ukazatel hodnoty 518,6 mld. eur a odvětví zaměstnávalo ve více než 23 tisících firem cca 1,66 milionů lidí, z toho 94 % byly firmy s méně než 250 zaměstnanci. O klíčové roli chemie v ekonomice EU nejlépe svědčí skutečnost, že odvětví 24 v roce 2001 v EU vytvořila cca 12 % hodnoty HDP zpracovatelského průmyslu a v tvorbě přidané hodnoty na zaměstnance bylo jedničkou – před výrobou dopravních prostředků a sektorem papírenského a polygrafického průmyslu. Z údajů obsažených v ročence CEFIC lze zjistit, že obrat (tržby) odvětví 24 ČR v roce 2001 dosáhl hodnoty 0,62 % obratu EU–15 (v roce 2000 to bylo rovněž 0,62 %), lze však předpokládat, že v roce 2002 se tento podíl mírně snížil. V objemu tržeb v roce 2001 ČR předstihla pouze jedinou zemi EU 15 (Řecko 2 511 mil. eur, ČR 3 221 mil. eur), poměrně výrazně před námi však byly takové státy jako Portugalsko (4 224 mil. eur), Rakousko (5 316 mil. eur) a Finsko (5 446 mil eur). V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty jsme v odvětví 24 podle publikace „Panorama of European Business“ dosahovali v roce 2000 necelých 50 % úrovně SRN a 46 % úrovně Rakouska. Rovněž porovnání kilogramových cen pro nás v odvětví 24 nevyznívá příznivě, nebo v roce 2002 byly průměrné kilogramové ceny našeho vývozu do SRN na úrovni 40 % úrovně kilogramových cen dovozu ze SRN do ČR. Důvody tohoto zaostávání jsou následující: • v naší vývozní nabídce nadále převažují velkotonážní komodity a produkty s nižším podílem přidané hodnoty, • inovační dynamika je nedostatečná, chybí silnější vědecko–výzkumné zázemí, • snižovat ekologickou a energetickou náročnost odvětví v souladu s požadavky IPPC se daří pomalu a váže to značné finanční prostředky, • v příštích letech může další rozvoj českého chemického průmyslu citelně přibrzdit tzv. „nová chemická legislativa“, o níž se v současné době v EU diskutuje a po našem vstupu do Unie by se nás její dopady týkaly v plném rozsahu (více viz kapitola 9.9). Porovnání českého chemického průmyslu se zeměmi CEFTA pro nás vyznívá příznivěji, což potvrzuje i tabulka 9.17. Tabulka 9.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 24 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997 3 132 911


1998 3 143 333

1999 3 076 759

2000 3 956 446

2001* 4 321 597

x

100,3

97,9

128,6

109,2

723 231

741 429

848 118

866 759

1 001 816

x

102,5

114,4

102,2

115,6


Z tabulky 9.17 je patrné, že pozice ČR v rámci zemí CEFTA vůči EU se v roce 2001 mírně zlepšila. Náš podíl na celkovém exportu z CEFTA do EU totiž vzrostl na 23,2 % (v roce 2000 činil 21,9 %) a také dynamika meziročního růstu (+15,6 %) byla vyšší než činil průměr zemí CEFTA (+9,2 %). Postavení ČR v rámci zemí CEFTA lze dokumentovat též tabulkou 9.18.

198

Výroba chemických výrobků Tabulka 9.18 Vývoj obratu (tržeb) v EU a v zemích CEFTA v roce 2001 země

2001 obrat (mld. eur)

země EU-15 celkem z toho Německo CEFTA celkem z toho: Česká republika Ma arsko Polsko Slovensko Slovinsko

518,6 133,9 19,3 3,2 3,0 7,7 2,8 2,6

meziroční index 01/00 (%) 103,3 99,1 107,2 103,1 105,3 112,8 103,3 104,5

Pramen: Ročenka CEFIC, vlastní dopočet MPO

Jak je vidět z tabulky 9.18, ve všech zemích CEFTA byla v roce 2001 dynamika tržeb (obratu) vyšší než v ČR. Platí to zvláště o Polsku a Maarsku, které soustřeují pozornost na rozvoj petrochemie, ale i Slovinsku, které sází hlavně na kvalifikovanou chemii. Již bylo dříve v textu zdůrazněno, naší konkurenční nevýhodou je nízká dynamika inovací, což úzce souvisí se stavem vědeckovýzkumné základny odvětví v ČR. Celostátně v roce 2003 představují výdaje na výzkum a vývoj v ČR jen necelých 0,6 % HDP, což daleko zaostává za EU, kde je to více než dvojnásobek a v roce 2010 to má být, včetně výdajů soukromé sféry, až 3 % HDP. Ani v samotném chemickém a farmaceutickém průmyslu nejsou výdaje na výzkum a vývoj dostatečné – v roce 2001 (poslední dostupné údaje) jen mírně překročily 1 mld. Kč (což nebylo ani 0,9 % z realizovaných tržeb), z toho ze státních zdrojů 78,7 mil. Kč, tj. cca 7,8 % z celkových výdajů. Údaje o EU nejsou k dispozici, z dílčích informací však lze usoudit, že v unii je toto číslo mnohem vyšší a u některých farmaceutických firem často převyšuje 10 % z jejich ročního obratu. Kromě toho jsou podnikům poskytovány podpory v rámci malého a středního podnikání v nejrůznějších formách (např. záruky na úvěry, dotace z programu podpory MSP, příspěvky na úhradu úroků, zvýhodněné úvěry aj.).

9.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Připravovaná legislativa v chemickém průmyslu: V minulých ročnících publikace byla podrobně analyzována legislativa vztahující se k chemickému průmyslu. V tomto vydání jsou zmíněny pouze zásadní změny a doplňky ke stěžejním zákonům a prováděcím předpisům k chemické legislativě: K zákonu č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen chemický zákon). Od přípravy prvního podkladu pro chemický zákon uplynulo již více než 5 let a legislativa Evropských společenství k nebezpečným chemickým látkám a nebezpečným chemickým přípravkům se významně změnila (vyšlo cca 20 předpisů částečně nebo i významně měnících původní základní dokumenty – tzn. látkovou směrnici 67/548/EHS a přípravkovou směrnici 88/379/EHS). Za nejvýznamnější změny z uplynulého období považujeme: • novou přípravkovou směrnici 1999/45/ES, která nahradila zmíněnou přípravkovou směrnici 88/379/ EHS, • směrnici 2001/58/ES, která nově upravuje bezpečnostní list, • směrnici 2001/59/ES, která po dvacáté osmé upravuje látkovou směrnici 67/548/EHS, • směrnici 2001/60/ES, která poprvé upravuje novou přípravkovou směrnici 1999/45/ES. Zejména tyto významné změny vyvolaly potřebu nové právní úpravy – nového chemického zákona, protože pouhá novelizace platného zákona by byla velmi složitá a nepřehledná. Současně byly ze zákona odstraněny některé nepřesnosti a národní zvláštnosti. Návrh nového zákona byl projednán vládou, Poslaneckou sněmovnou Parlamentu, byl předložen do 199


Senátu. V návrhu zákona se počítá se zrušením zákona č.157/1998 Sb., a s účinností nového zákona stanovenou v § 53 od 1.1.2004 s výjimkami ve stejném paragrafu a přechodnými ustanoveními v § 42. K zákonu č. 157/1998 Sb. bylo vydáno celkem 14 prováděcích předpisů, z nichž minimálně 7 se s novým zákonem mění závažným způsobem. Koncepce nového chemického zákona vyvolala nutnost připravit nové předpisy týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a přípravků a nový předpis k bezpečnostnímu listu, které jsou v gesci MPO. Z tohoto důvodu bude novým zákonem zrušeno nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek, ve znění NV č. 258/2001 Sb. Novými vyhláškami MPO budou zrušeny a nahrazeny vyhláška č. 26/1999 Sb., o způsobu provedení a označení obalů nebezpečných chemických látek a přípravků. a vyhláška č. 27/1999 Sb., o formě a obsahu bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a přípravku. Na přípravě nových prováděcích vyhlášek se na MPO intenzivně pracuje a budou doplňovat podrobnosti ustanovení zákona v dané oblasti tak, aby byly plně implementovány platné předpisy ES. Nový Seznam závazně klasifikovaných látek bude opět přístupný na internetu v databázové formě poté, co bude vydán ve Sbírce zákonů jako příloha k nové vyhlášce MPO. K Bílé knize a legislativě REACH: Nová strategie chemické politiky Evropských společenství reformuje současná legislativní pravidla k chemikáliím. Její příprava byla vyvolána několika závažnými okolnostmi: • celosvětová produkce chemických látek se zvýšila z jednoho milionu tun v roce 1930 na dnešních cca 400 mil.tun, • z více než 100 000 různých sloučenin, které se obchodují na trhu EU, je cca 10 000 obchodováno v objemu větším než 10 tun/rok, dalších cca 20 000 je obchodováno v objemu 1 – 10 tun, • v Evropě chemický průmysl zaujímá třetí místo mezi zpracovatelskými odvětvími, • některé chemické látky mohou způsobit vážná poškození zdraví a životního prostředí, • za poslední desetiletí se zvýšil počet onemocnění rakovinou a množství různých alergií, • úroveň informací o dopadech mnohých chemických látek na zdraví a životní prostředí lze považovat za nedostatečnou. Nová chemická politika byla nejprve zformulována jako tzv. „Bílá kniha“ a dne 13.2.2001 vyšla v Official Journal ES jako dokument Evropské komise pod názvem „White Paper– Strategy for a future Chemicals Policy“ a pod označením COM (2001) 88 final. Následující rok bylo k „Bílé knize“ vydáno stanovisko Hospodářského a sociálního výboru pod označením (2002/C 36/19). Praktické provedení bude založeno na třech prvcích: • registrace (Registration) základních informací pro každou z 30 000 chemických látek nových i stávajících, jejichž výroba přesahuje 1t/rok, • posouzení (Evaluation) registrovaných informací u látek nových i stávajících, jejichž výroba přesahuje 100t/rok. Bude se jednat asi o 5000 látek, • schvalování (Authorisation) chemických látek, které mají významné nebezpečné vlastnosti – kupř. jsou karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci (CMT), perzistentní, bioakumulativní a toxické (PBT), látky vysoce perzistentní, vysoce bioakumulativní (vPvB), látky působící narušení endokrinního systému. Počet látek, na které se bude vztahovat autorizace, se odhaduje asi na 1 400, • jedná se o chemické látky (Chemicals). Z počátečních písmen těchto tří prvků systému a chemických látek byl vytvořen název celého systému – REACH. Celý systém bude vyžadovat důkladnou organizaci a vstřícnost průmyslové a celé podnikatelské sféry. Povinnosti při budování systému REACH a jeho naplňování informacemi o nebezpečných chemických látkách, se kterými se obchoduje, a které se používají nejen v chemické průmyslu, ale také v návazných odvětvích zpracovatelského průmyslu, budou muset zabezpečit vedle výrobců a dovozců těchto látek také jejich průmysloví uživatelé. Bude to proces velmi náročný na čas i prostředky, přestože se předpokládá časové rozložení až na 11 let. Evropská komise připravila a publikovala návrh nové chemické legislativy dne 7.5.2003 na svých internetových stránkách. Návrh nové legislativy představuje 1200 stránkový dokument, který byl předložen k diskusi členským státům ES. I naše průmyslové podniky a asociace byly o této skutečnosti informovány a měly možnost prostudovat si tento dokument a konzultovat jej v průběhu 8 týdenního časového 200


prostoru, který Evropská komise k tomuto účelu poskytla. Po ukončení konzultací bude Evropská komise pracovat na konečném znění nové legislativy REACH. Nabytí účinnosti nové chemické legislativy ES se předpokládá od roku 2006. K zákonu č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o prevenci závažných havárií). Návrh novely zákona č. 353/2001 Sb. v současné podobě neznamená, dle našeho názoru, významné změny z pohledu dopadů na podnikatele. Do novely se důsledně promítá nové územní uspořádání, upřesňují se některé pojmy, postupy, rozsah poskytovaných informací. Za výjimku lze považovat ustanovení nově vloženého § 9a, týkajícího se plánu fyzické ochrany, na který by měl navazovat nový prováděcí předpis (vyhláška MV a MPO), který by uváděl rozsah bezpečnostních opatření. Vložení tohoto nového ustanovení je reakcí na požadavek odvětvového svazu a podniků chemického průmyslu v souvislosti s možnými teroristickými útoky na objekty a možným neoprávněným vniknutím do objektů, jichž se týká zákon č. 353/1999 Sb. Navrhovaný termín účinnosti zákona je od 1.1.2004. K zákonu č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o biocidech) K zákonu, který nabyl účinnosti od 1.7.2002, s výjimkami uvedenými v § 40 zákona, navazují dvě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví: • vyhláška č. 304/2002 Sb., kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek, • vyhláška č.305/2002 Sb., kterou se stanoví obsah žádosti a podrobná specifikace údajů předkládaných před uvedením biocidního přípravku nebo účinné látky na trh. Klasifikace, balení a označování biocidních přípravků, které obsahují nebezpečné chemické látky, se provádí podle zákona č.157/1998 Sb. a jeho prováděcích předpisů (NV č. 25/1999 Sb. ve znění NV č. 258/2001 Sb. a vyhlášky č. 26/1999 Sb.) a bezpečnostní list podle vyhlášky č. 27/1999 Sb. K zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečiš ování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) v aktuálním znění Zákon nabyl účinnosti k 1.1.2003 ( s určitými výjimkami) a povinnost podat žádost o vydání integrovaného povolení podle §43 zákona do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona se vztahovala na desítky nových chemických zařízení uvedených do provozu v období od 30.10.2000 do 1.1.2003 (nejvíce ve Středočeském, Ústeckém a Pardubickém kraji). Předložené žádosti jsou nyní posuzovány dle zákona o integrované prevenci. Na pomoc chemickému průmyslu Ministerstvo průmyslu a obchodu zajistilo zpracování překladů existujících konečných BREF dokumentů do českého jazyka, které jsou přístupné na adrese www.ippc.cz. Na stejné adrese jsou průběžně vystavovány aktuální informace k této problematice. K zákonu byly vydány zatím dva prováděcí předpisy: • vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění (ze dne 16.12.2002), • nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách (ze dne13.1.2003). V současné době státní správa připravuje prováděcí předpis k integrovanému registru znečištění. Faktory ovlivňující budoucí vývoj odvětví: Vzhledem k těsné vazbě na další odvětví zpracovatelského průmyslu a naši ekonomiku vůbec, má poptávka po výrobcích chemického průmyslu cyklický charakter a citlivě reaguje nejen na hospodářskou konjunkturu, ale i politický vývoj ve světě. Základní surovinou je totiž ropa, jejíž cenové výkyvy, často jako odezva politických konfliktů, se promítají do celé škály polotovarů a finálních výrobků a ovlivňují tržby nejen v samotné chemii, ale i dalších sektorech. Dalším důležitým faktorem pro budoucí vyhlídky odvětví je rozšíření Evropské unie o deset nových států. Mělo by přinést růst tržeb minimálně o 25 miliard eur a Evropu tak vrátit na první místo ve světovém chemickém průmyslu, před Asii. Vstup do EU přinese kandidátským zemím řadu výhod, především snazší přístup na trhy a to nejen EU – 15, ale i dalších teritorií. Výhodou bude nepochybně i lepší dostupnost high–tech technologií, know–how a výsledků vědy a výzkumu, včetně našeho aktivnějšího zapojení do výzkumných projektů EU. 201


Na druhé straně však rozšíření bude znamenat také ostřejší konkurenci na domácím i zahraničním trhu, v níž obstojí pouze ty podnikatelské subjekty, které vsadí na inovace a strategii udržitelného rozvoje (Responsible Care, IPPC, principy ekologického managementu aj.). Jak bylo zdůrazněno v materiálech EK a CEFIC, investice do výzkumu a vývoje jsou klíčem k příštímu rozvoji odvětví 24. Usnadňují totiž adaptaci na hospodářský vývoj a pomáhají rozvoji nových progresivních technologií, jsou však i nezbytným předpokladem pro flexibilní přizpůsobování podnikových struktur tržní ekonomice. Výrobky s vysokým podílem přidané hodnoty otevírají stále nové oblasti aplikace a razí cestu k pokroku a inovacím i v navazujících zpracovatelských odvětvích. V této souvislosti lze jmenovat především letecký, automobilový, telekomunikační a elektrotechnický průmysl, nanotechnologie aj. Dalšímu rozvoji bude nepochybně napomáhat i pokračující proces fúzí, akvizicí a strategických aliancí. Odborníci přitom soudí, že „megafúze“, které hrály prim v posledních letech, začínají „vycházet z módy“ a budou spíše výjimkou. Pozornost se soustředí hlavně na menší transakce a největší zájem bude o odprodej specialit a produktů s vyšší přidanou hodnotou. Příští vrchol fúzí a akvizicí v odvětví 24 nelze očekávat dříve než po roce 2005. Přitom lze předpokládat, že český chemický a farmaceutický průmysl se do tohoto procesu zapojí aktivně (v obchodní výměně tomu tak již prakticky je), nebo mu to otevírá řadu nových možností a příležitostí.

202

Výroba pryžových a plastových výrobků

VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ DH

10. Výroba pryžových a plastových výrobků – OKEČ 25 10.1. Charakteristika odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků OKEČ 25 (gumárenský a plastikářský průmysl), který je zároveň samostatnou subsekcí DH, prožívá v České republice v posledních letech dynamický rozvoj a jeho pozice v rámci zpracovatelského průmyslu neustále posiluje. Na rozdíl od dalších odvětví se jej totiž v posledních letech prakticky nedotkly ani výkyvy světové ekonomiky, ani dopady domácí ekonomické reformy a tempa růstu jsou výrazně nad průměrem zpracovatelského průmyslu. Slibné jsou i další vyhlídky odvětví 25, nebo se objevují stále nové možnosti aplikace plastů jak pro průmyslovou sféru, stavebnictví, energetiku a zemědělství, tak pro přímou spotřebu v domácnostech, pro volný čas apod. Odvětví OKEČ 25 se dělí na dva obory: • 25.1 Výroba pryžových výrobků • 25.2 Výroba plastových výrobků V oboru 25.1 představuje rozhodující výrobkovou skupinu produkce pneumatik a vzdušnic všeho druhu (cca 2/3 z celkového objemu oboru), dále bohatý sortiment nejrůznějších pryžových výrobků (hadice, trubky, klínové řemeny, těsnění, zdravotnické výrobky, pogumované textilie aj.) a protektorované pneumatiky. Obor 25.2 tvoří stále se rozšiřující sortiment výrobků z plastů ve čtyřech základních skupinách: – – – –

desky, profily, hadice, fólie z plastů, obaly z plastů (láhve, kontejnery, přepravky), výrobky z plastů pro stavebnictví, strojírenství, elektrotechniku, ostatní (výrobky z plastů pro finální spotřebu a součásti pro výrobní spotřebu). Podíl oborů 25.1 a 25.2 na tržbách odvětví 25 zachycuje graf 10.1. 25.1 Výroba pryžových výrobků 40 %

25.2 Výroba plastových výrobků 60 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


203


Z grafu 10.1 vyplývá, že poměr tržeb mezi oběma obory se meziročně mění jen nepatrně. V roce 2002 přitom podíl tržeb oboru 25.1 vzrostl na 40 % (v roce 2001 činil 38 %).

10.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Postavení odvětví 25 ve zpracovatelském průmyslu ČR v roce 2002 naznačuje graf 10.2. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



Graf 10.2 dokumentuje, že postavení gumárenského a plastikářského průmyslu nadále posiluje. Jestliže v roce 2001 se odvětví 25 podílelo na tržbách zpracovatelského průmyslu 5,1 %, pak v uplynulém roce se tento podíl zvýšil na 5,9 %, což odvětví řadilo na šesté místo (vůbec poprvé předstihla v tržbách odvětví OKEČ 24 – chemický a farmaceutický průmysl). V ukazateli přidaná hodnota z výkonů figurovalo odvětví 25 v roce 2002 v žebříčku zpracovatelských odvětví na sedmém místě a v ukazateli počet zaměstnanců na místě desátém (pracovalo tu téměř 67 tisíc lidí). Vzhledem k vysoké investiční aktivitě v odvětví i v roce 2002 vzniklo několik nových podnikatelských subjektů a počet zaměstnanců meziročně stoupl o 6,5 % (vloni nárůst tohoto ukazatele vykázalo již jen odvětví OKEČ 34 – výroba dvoustopých motorových vozidel). V ukazateli produktivity práce je, s ohledem na relativně vysokou zaměstnanost v odvětví 25 a nižší objem zboží s vyšší přidanou hodnotou, pozice gumárenského a plastikářského průmyslu slabší. V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty v pořadí odvětví dle OKEČ v roce 2002 obsadilo odvětví 25 osmé místo a v ukazateli produktivity práce z výkonů dokonce až devátou příčku.

204


10.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Struktura odvětví z hlediska počtu zaměstnanců v organizacích podle pěti velikostních skupin v roce 2001 je zachycena v tabulce 10.1 a grafu 10.3. Tabulka 10.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 25 (mil. Kč, osob)

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000


6 549,9 996,4 8 113

15 773,5 4 383,1 11 635

31 723,7 7 485,3 18 384

22 280,1 6 070,2 14 273

26 167,0 6 479,5 11 411

250 - 999

více než 1000


% 35

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249





Z tabulky 10.1 a grafu 10.3 je patrné, že v tomto odvětví více než polovinu tržeb (v roce 2001 – 52,8 %) realizují malé a střední podniky a také na tvorbě přidané hodnoty z výkonů se podílejí více než z poloviny (50,6 %). Podíl této kategorie na počtu zaměstnanců však činí téměř tři pětiny (59,7 %), což svědčí o tom, že v této kategorii je nižší produktivita práce než ve velkých společnostech. Výjimečnou roli má v oboru 25.1 společnost Barum Continental spol. s r . o., která v roce 2002 utržila 20,8 mld. Kč (+15 % proti 2001) a vyrobila více než 15,1 mil. kusů pneumatik. Realizovala tak téměř 44 % tržeb oboru 25.1. Dalšími důležitými subjekty v oboru 25.1 jsou MITAS a. s., Praha a RUBENA a. s., Hradec Králové které spadají do České gumárenské společnosti a.s. V oboru výroby zboží z plastů je produkční jedničkou PEGUFORM BOHEMIA k. s., Liberec, výrobce náročných dílů pro automobilový průmysl, s ročními tržbami přes pět miliard korun.

10.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví 25 v roce 2001 ve správním členění platném od roku 2002 přibližuje graf 10.4. 205



Zaměstnanci


0

10

20

30

40

0

10

20

30

40

0

%

%

5

10

15

20

25

%



Z grafu 10.4 plyne, že největší zastoupení v ČR má v odvětví 25 se značným předstihem Zlínský kraj, hlavně díky tomu, že tu působí dvě velké společnosti – Barum Continental spol. s r. o. v Otrokovicích a ALIACHEM a. s., odštěpný závod FATRA, Napajedla, ale také řada malých a středních podniků. Tento kraj se v roce 2001 podílel na celkových tržbách tohoto odvětví 32 %, na vytvořené přidané hodnotě 29 % a na počtu zaměstnanců 20 %. Větší zastoupení odvětví 25 je též v Moravskoslezském (tržby 8 %), Středočeském (tržby 12 %), Plzeňském (tržby 7,4 %) kraji a také v hlavním městě Praze (tržby téměř 7 %). Na rozdíl od chemie, kde se výroba koncentruje ve čtyřech – pěti krajích, v odvětví 25 je produkce rozložena rovnoměrněji v jednotlivých regionech (podíl 3 – 5 %), s výjimkou Karlovarského kraje, kde podíl na celkových tržbách v roce 2001 činil pouze 1,6 % a kraje Jihočeského 2 %.

10.5. Hlavní ekonomické ukazatele 10.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů u jednotlivých oborů odvětví 25 za léta 1997 – 2002 ukazuje tabulka 10.2. Tabulka 10.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 25.1 SKP 25.2

104,6 103,6

100,0 102,4

100,3 104,0

100,7 99,5

101,5 97,5

SKP 25

104,0

101,5

102,8

99,7

98,3


206


Pohled na tabulku 10.2 potvrzuje, že cenový vývoj ve sledovaném odvětví byl v posledních pěti letech klidný a probíhal bez excesů. Platí to především o oboru 25.1, kde meziroční výkyvy cen byly od roku 1999 minimální. V oboru 25.2 došlo v posledních dvou letech k poklesu cen, a to i přes značné kolísání cen ropy. Důvody tohoto sestupného trendu nutno hledat zejména v relativně nízkých cenách velkotonážních i konstrukčních plastů a rostoucí konkurence, což se příznivě promítlo i do cen finálních plastových produktů. 10.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj hlavních produkčních charakteristik odvětví 25 v letech 1997 – 2002 je zachycen v tabulkách 10.3 až 10.5 a srovnání s celým zpracovatelským průmyslem v grafu 10.5. Tabulka 10.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


17 873,4 38 583,6

19 372,1 43 311,9

24 786,8 43 056,2

28 320,1 52 679,8

39 722,6 62 771,6

47 321,5 71 195,6

OKEČ 25

56 457,0

62 684,0

67 843,0

80 999,9

102 494,2

118 517,1

x 100,0 x 100,0

111,0 111,0 107,8 107,8

108,2 120,2 107,8 116,2

119,4 143,5 115,3 134,0

126,5 181,5 127,1 170,3

115,6 209,9 119,9 204,2




1997

1998

1999

2000

2001

2002*


5 449,2 10 733,8

5 947,7 11 370,3

8 485,4 11 355,6

8 230,8 13 227,7

9 308,1 16 106,4

10 233,5 19 403,8

OKEČ 25

16 183,0

17 318,0

19 841,0

21 458,5

25 414,5

29 637,3

x 100,0 x 100,0

107,0 107,0 93,7 93,7

114,6 122,6 111,1 104,1

108,2 132,6 120,6 125,5

118,4 157,0 118,1 148,2

116,6 183,1 113,3 167,9




1997

1998

1999

2000

2001


17 352 39 101

14 923 38 635

15 400 39 888

16 659 40 646

18 760 45 056

18 670 49 296

OKEČ 25

56 453

53 558

55 288

57 305

63 816

67 966

x 100,0

94,9 94,9

103,2 97,9

103,6 101,5

111,4 113,0

106,5 120,4


2002*


Podrobnější analýza základních ukazatelů odvětví 25 za rok 2002 vede k těmto závěrům: • Přes stagnaci světové ekonomiky, ale i automobilového a elektronického průmyslu, vzrostly tržby odvětví v roce 2002 v běžných cenách o 15,6 % (v roce 2001 o 26,5 %), z toho v oboru 25.1 207


120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*


% 220

180

140

100

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 180

140

100

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




208


o 19,1 % a v oboru 25.2 o 13,4 %. Na dynamickém růstu tržeb v oboru 25.1 měla hlavní zásluhu firma Barum Continental spol. s r. o. (nárůst o 15,1 %). Vysoko nad průměrem zpracovatelského průmyslu však byl i nárůst tržeb v oboru 25.2. Za hlavní důvody tohoto příznivého vývoje lze považovat zajištěný odbyt u odběratelů (hlavně automobilový a elektrotechnický průmysl), ale také fakt, že ztráty v odvětví z titulu srpnových povodní byly minimální. • Rovněž růst přidané hodnoty z výkonů výrazně překračoval průměr zpracovatelského průmyslu. V oboru 25.1 její objem stoupl meziročně o téměř 10 %, v oboru 25.2 o více než 20 % a celkem za odvětví 25 o 16,6 %. K příznivému vývoji přispívá těsná vazba našich dodavatelů plastových dílů na domácí i zahraniční automobilky a vysoká investiční aktivita v této oblasti, v několika případech stimulovaná investičními pobídkami. • Specifickým rysem odvětví 25 je rostoucí počet zaměstnanců v posledních letech, což je v rámci zpracovatelského průmyslu jev výjimečný. V roce 2002 se počet zaměstnaných osob v odvětví zvýšil o 6,5 % na téměř 68 tisíc, z toho v oboru 25.1 v podstatě stagnoval, zatímco v oboru 25.2 vzrostl o 9,4 %. Důvodem bylo zvýšení počtu podnikatelských subjektů v oboru 25.2 v kategorii 20 a více zaměstnanců. Vývoj produkčních ukazatelů prezentují tabulky 10.6 a 10.7. Tabulka 10.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


24 654,5 46 293,5

26 115,1 54 619,9

32 083,2 51 605,8

36 362,2 66 156,4

51 352,8 75 387,6

61 325,5 92 116,1

OKEČ 25

70 948,0

80 735,0

83 689,0

102 518,6

126 740,4

153 441,6

x 100,0

113,8 113,8

103,7 118,0

122,5 144,5

123,6 178,6

121,1 216,3



1997

1998

1999

2000


3 071,8 6 029,2

3 238,9 6 808,1

3 637,8 6 761,2

OKEČ 25

9 101,0

10 047,0

x 100,0

110,4 110,4


2001

2002*

4 117,6 7 850,9

4 894,9 5 9 490,5

375,6 12 042,4

10 399,0

11 968,5

14 385,4

17 418,0

103,5 114,3

115,1 131,5

120,2 158,1

121,1 191,4


Z tabulky 10.6 je patrné, že náklady ve sledovaném odvětví trvale rostou, v roce 2002 to bylo o 21,1 %, zatímco tržby stouply jen o 15,6 %. Za sledované období 1997 – 2002 se náklady zvýšily o 116,3 %, tržby pak o téměř 110 %. Důvodem je zejména zdražení surovinových vstupů a nárůst počtu pracovníků. V případě osobních nákladů (tabulka 10.7) byl růstový trend shodný (21,1 %) jako u nákladů celkem, z toho v oboru 25.1 o necelých 10 %, v oboru 25.2 o téměř 27 %. 10.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj ukazatele produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v období 1997 – 2002 dokumentují tabulky 10.8, 10.9 a graf 10.6.

209

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 10.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998 398,6 294,3

1999 551,0 284,7

2000 494,1 325,4

2001 496,2 357,5

2002*


314,0 274,5

548,1 393,6

OKEČ 25

286,7

323,4

358,9

374,5

398,2

436,1


x 100,0 x 100,0

112,8 112,8 98,8 98,8

111,0 125,2 107,7 106,3

104,3 130,6 116,3 123,6

106,4 138,9 106,0 131,1

109,5 152,1 106,4 139,4


Tabulka 10.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,517 0,537

0,511 0,565

0,405 0,575

0,460 0,553

0,485 0,557

0,488 0,600

OKEČ 25

0,530

0,546

0,501

0,517

0,530

0,560


Z výše uvedených tabulek lze odvodit následující trendy: • V roce 2002 vzrostla produktivita o necelých 10 %, z toho u oboru 25.1 o 10,5 % a u oboru 25.2 o 10,1 %. Tento výsledek řadí odvětví 25, které je zároveň samostatnou subsekcí (DH), mezi nejúspěšnější, nebo za celý zpracovatelský průmysl v roce 2002 vzrostl tento ukazatel pouze o 0,2 procentního bodu a srovnatelné dynamiky loni dosáhla pouze jediná subsekce DL – Výroba elektrických a optických přístrojů (nárůst o 9,5 %). • Ukazatel podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v odvětví 25 v roce 2002 stoupl o 5,7 %, z toho v oboru 25.1 stagnoval na úrovni 2001, zatímco v oboru 25.2 se zvýšil o 7,7 procentního bodu. Jde v podstatě o podobný výsledek jako u zpracovatelského průmyslu celkem (+5,8 %) a hlavní příčinou byl absolutní nárůst počtu zaměstnanců v oboru 25.2 o 4240 lidí, zatímco v oboru 25.1 jejich počet meziročně nepatrně poklesl.

210

Výroba pryžových a plastových výrobků % 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 25 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z PH z výkonů ve s. c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b. c. Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


10.5.4 Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby výrobků dle Standardní klasifikace produkce (SKP) a tuzemské spotřeby organizací odvětví OKEČ 25 zachycují tabulky 10.10 a 10.11. 10.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků odvětví 25 dle SKP (tabulka 10.10) roste v posledních letech velmi dynamicky. Nárůst v obou oborech je srovnatelný (index 2002/1999 činí 144,2 resp. 144,7) a celková tuzemská spotřeba výrobků odvětví 25 vzrostla v období 1999 až 2002 o více než 44 %. Svědčí to o vysoké poptávce po pryžových a plastových výrobcích na domácím trhu.

211

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 10.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (osoby)

1999

2000

2001

2002*

SKP 25.1 SKP 25.2

19 102,9 51 460,6

23 801,4 65 322,9

27 184,2 67 137,6

27 554,3 74 449,0

SKP 25

70 563,5

89 124,3

94 321,8

102 003,3

x 100,0

126,3 126,3

105,8 133,7

108,1 144,6


10.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Tabulka 10.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 OKEČ 25 (osoby)

1999

2000

2001

2002*


17 716,6 40 708,6

19 487,4 51 572,8

31 741,0 62 063,9

31 534,1 68 207,7

OKEČ 25

58 425,2

71 060,2

93 804,9

99 741,8

x 100,0

121,6 121,6

132,0 160,6

106,3 170,7


Tuzemská spotřeba v organizacích odvětví dle OKEČ (tabulka 10.11) roste v posledních letech ještě dynamičtěji. Výraznější je tento nárůst u tuzemské spotřeby organizací odvětví v oboru 25.1 (index 2002/ 1999 činí 178,0), než u oboru 25.2 (index 2002/1999 činí 167,6). Za celé odvětví 25 tento ukazatel v období 1999 – 2002 vzrostl o téměř 71 %.

10.6. Zahraniční obchod 10.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví 25 (b.c.) v uplynulých šesti letech naznačuje tabulka 10.12. Z tabulky 10.12 je zřejmé, že obchodní výměna výrobků odvětví 25 se v posledních šesti letech rozvíjela mimořádným tempem. Vývoz výrobků tohoto odvětví celkem vzrostl v letech 1997 – 2002 2,2 krát, z toho v SKP 25.1 o 185,7 % a v SKP 25.2 o 77,4 %. Objem vývozu SKP 25.1 v roce 2002 poprvé převýšil vývoz SKP 25.2 o 550 mil. Kč, což svědčí o vysoké exportní výkonnosti, hlavně ve výrobě pneumatik. Také dynamika dovozu byla vysoká (index 2002/1997 – 184,4), což je dáno hlavně tím, že některé sortimenty pryžových a plastových výrobků se v ČR bu vůbec nevyrábějí nebo tuzemští producenti u nich nejsou zatím schopni plně uspokojit rostoucí domácí poptávku. Za šest let vzrostl dovoz výrobků SKP 25.1 o 90,6 % a SKP 25.2 o 82,2 %. Pozitivně možno hodnotit fakt, že záporné saldo má od roku 2001 klesající trend, hlavně díky vysoce pozitivní bilanci v SKP 25.1 (v roce 2002 + 12,4 mld. Kč). Velmi příznivě skončil pro výrobky odvětví 25 i samotný rok 2002, nebo vývoz meziročně vzrostl o 10 % (z toho v SKP 25.1 nárůst o 23 %, v SKP 25.2 stagnace na úrovni 2001), zatímco dovoz se zvýšil pouze o 1,1 %. Tím se podařilo výrazně zmírnit záporné saldo o téměř 5 miliard korun. Pro ilustraci ještě uvádíme vývoj zahraničního obchodu v případě přímého vývozu/dovozu pro organizace OKEČ 25. V souladu s touto metodikou v roce 2002 činil celkový vývoz odvětví 64 mld. Kč, zatím-

212

Výroba pryžových a plastových výrobků Tabulka 10.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 25.1 SKP 25.2

11 253,0 17 806,7

15 620,0 18 999,3

19 634,4 22 471,8

24 110,7 28 166,3

26 142,7 31 834,3

32 144,4 31 596,6

SKP 25

29 059,7

34 619,3

42 106,2

52 277,0

57 977,0

63 741,0


x 18 309,6 x

119,1 22 766,7 124,3

121,6 30 462,3 133,8

124,2 37 553,4 123,3

110,9 41 616,4 110,8

109,9 45 770,3 110,0


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 25.1 SKP 25.2

10 376,7 29 329,2

12 339,1 34 965,2

13 789,4 39 948,2

17 390,8 48 940,1

19 815,2 52 581,3

19 776,2 53 429,4

SKP 25

39 705,9

47 304,3

53 737,6

66 330,9

72 396,5

73 205,6


x 30 509,2 x

119,1 37 527,5 123,0

113,6 42 474,9 113,2

123,4 51 780,5 121,9

109,1 56 425,2 109,0

101,1 57 234,8 101,4


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 25.1 SKP 25.2

876,3 –11 522,5

3 280,9 –15 965,9

5 845,0 –17 476,4

6 719,9 –20 773,8

6 327,5 –20 747,0

12 368,2 –21 832,8

SKP 25

–10 646,2

–12 685,0

–11 631,4

–14 053,9

–14 419,5

–9 464,6

–12 199,6

–14 760,8

–12 012,6

–14 227,1

–14 808,8

–11 464,5

z toho EU


co dovoz 45,2 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu odvětví se tak v porovnání s rokem 2001 zvýšilo o více než 10 miliard korun na 18,8 mld. Kč. Vývoj vývozní výkonnosti a dovozní náročnosti představuje tabulka 10.13. Tabulka 10.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 25 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


42,8 28,9

47,3 35,0

42,7 34,3

47,7 31,9


Tabulka 10.13 naznačuje, že exportní výkonnost odvětví v posledních letech kolísá v rozmezí 43 – 48 %, přičemž v roce 2002 se ve srovnání s rokem 2001 zlepšila o pět procentních bodů. K tomuto nutno dodat, že podstatně vyšší exportní výkonnost vykazuje obor 25.1 (v roce 2001 až 60,9 %), zatímco v oboru 25.2 to bylo necelých 39 %. Také v dovozní náročnosti k větším výkyvům nedochází a tento ukazatel kolísá v rozmezí 29 – 35 %. Vyšší dovozní náročnost je v oboru 25.2 (kolem 35 %), než v oboru 25.1 (zde v roce 2002 klesla na 27,6 %), nebo tuzemská výroba oboru 25.2 není schopna sortimentně plně pokrýt širokou sortimentní poptávku domácích odběratelů. 10.6.2. Aktivní zušlechovací styk Vývoj aktivního zušlechovacího styku (AZS) odvětví 25 v posledních čtyřech letech dokládá tabulka 10.14.

213


1999

2000

2001

2002


27,1

26,1

25,3

21,1


28,5

26,0

25,9

20,8


Tabulka 10.14 ukazuje, že aktivní zušlechovací styk hraje u výrobků odvětví 25 poměrně významnou roli, nebo v roce 1999 se podílel na obratu 27,1 % a vývozu 28,5 %. V posledních letech role AZS postupně klesá a v roce 2002 se jeho podíl snížil na 21,1 % respektive 20,8 %. Přitom situace u jednotlivých skupin výrobků SKP je odlišná, nebo v roce 2002 činil podíl AZS na obratu zahraničního obchodu u SKP 25.1 jen 5,7 %, zatímco u SKP 25.2 to bylo 25,6 %. Obdobné relace platí i o podílu AZS na exportu, kde u SKP 25.1 to v roce 2002 bylo pouze 6 %, zatímco u SKP 25.2 přes 29 %. 10.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky odvětví 25 je patrná z grafu 10.7. Vývozní teritoria v roce 2002 Rakousko 4% Polsko 4% Belgie 4% Francie 7%

V. Británie 4 % Itálie 3%

Ostatní 24 %

Slovensko 8% Německo 42 % Dovozní teritoria v roce 2002

Francie 5% Slovensko 5% Rakousko 6% Itálie 6%

Belgie 3 % Polsko 3 % USA 3%

Ostatní 19 %



Z grafu 10.7 lze zjistit, že naším suverénně největším obchodním partnerem v odvětví 25 byla v roce 2002 SRN (obrat 62,7 mld. Kč, záporné saldo –9,8 mld. Kč). Náš obrat s Německem stoupl v roce 2002 o 1,9 mld. Kč, záporné saldo však stagnovalo na úrovni roku 2001. U výrobků SKP 25 jsou výsledky zahraničního obchodu příznivější než u výrobků SKP 24, nebo 214


výraznější zápornou obchodní bilanci máme pouze se čtyřmi státy – kromě SRN dále s Itálií (–2,9 mld. Kč), Rakouskem (–1,5 mld. Kč) a s USA (–894 mil. Kč). Naopak kladné saldo jsme v roce 2002 vykázali s Francií (1,1 mld. Kč), Slovenskem (1 mld. Kč), Velkou Británií (676 mil. Kč), Polskem (352 mil. Kč), Belgií (287 mil. Kč) a Španělskem (280 mil. Kč).

10.7. Investice 10.7.1. Hmotné a nehmotné investice Vývoj hmotných a nehmotných investic v odvětví 25 v uplynulých šesti letech zachycuje tabulka 10.15. Tabulka 10.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 25) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


4 629 2 307 3 484 4 018 3 164

5 559 2 747 4 329 4 761 3 903

7 054 3 724 5 430 5 958 4 870

7 776 3 449 5 304 6 330 4 753

9 176 4 454 6 615 7 521 5 949

7 837 3 535 5 823 6 655 5 417

120,1 119,1 124,3 118,5 123,4

126,9 135,6 125,4 125,1 124,8

110,2 92,6 97,7 106,2 97,6

118,0 129,1 124,7 118,8 125,2

85,4 79,4 88,0 88,5 91,1


Tabulka 10.15 potvrzuje, že investiční aktivita v tomto odvětví počínaje rokem 1998 nabírala na intenzitě. Roční investiční objemy se v posledních letech pohybují kolem 7 – 8 mld. Kč, maxima bylo zatím dosaženo v roce 2001 – téměř 9,2 mld. Kč. Důvodem je dynamický růst výroby obou oborů – 25.1 (výroba pneumatik) i 25.2 (výroba plastových dílů a součástek, hlavně pro automobilový průmysl). Z četných investic, které byly v odvětví dokončeny v roce 2002, lze připomenout tyto: výroba hlavových opěrek pro modely Opel Vectra a Saab (TANEX PLASTY a.s., Jaroměř), výroba interiérových dílů pro automobily (Fehrer Bohemia, s. r. o.), výroba plastových součástí pro automobily (PEGUFORM BOHEMIA k. s.), výroba plastových výlisků pro výrobce léčiv a vozu Volkswagen Coloredo (Alfa Plastik, a.s., Bruntál), několik výroben plastových obalů (např. Greiner, plastové obaly, s.r.o., Slušovice) aj. 10.7.2. Přímé zahraniční investice Tabulka 10.16 nabízí přehled přímých zahraničních investic v odvětví. Tabulka 10.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 25 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 6 470,9 27,4

k 31. 12. 1998 9 702,8 108,7

k 31. 12. 1999 3 749,0 64,6

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

19 207,8 82,3

22 717,9 75,7


Z tabulky 10.16 je patrné, že investiční boom zažilo odvětví 25 v letech 2000 – 2001, kdy objem přímých zahraničních investic se kumulativně vyšplhal až na téměř 23 mld. korun. Důvodem byla zejména vysoká investiční aktivita v oboru 25.2, v několika případech stimulovaná investičními pobídkami, ale také investice v oboru 25.1 ve výrobě pneumatik (např. Barum Continental spol. s r. o., MITAS a. s.). V nejbližších letech lze očekávat, že se příliv zahraničních investic do odvětví poněkud zpomalí. Zájem zahraničních investorů však, s ohledem na budoucí plány automobilového průmyslu a stále nevyčerpané možnosti aplikace plastů v nejrůznějších oblastech, bude nepochybně trvat i nadále. 215


300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 400

300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001



10.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Všeobecně platí, že odvětví 25 se u nás i ve světě zhruba od poloviny 90. let minulého století rozvíjí velmi dynamicky. Důvodů je jistě řada, za jeden z hlavních však nutno považovat rozvoj automobilového a elektrotechnického průmyslu, zejména ve třetím světě. Dále pak prakticky nevyčerpatelné možnosti aplikace plastových a pryžových výrobků, a to jak v samotném zpracovatelském průmyslu, tak ve výrobě potravin (obaly), v energetice, zemědělství, stavebnictví, v sortimentu zboží pro domácnost, pro volný čas aj. Díky dynamickému rozvoji odvětví 25 v České republice se naše konkurenceschopnost na mezinárodních trzích postupně zvyšuje. Potvrzují to i výsledky za rok 2002 v ukazateli kilogramových cen. Ty ukazují, že kupříkladu kilogramové ceny našeho exportu odvětví 25 jsou na 80 % úrovně kilogramových cen dovozu, což je výrazně nad průměrem zpracovatelského průmyslu. Podobné relace byly v roce 2002 dosaženy i ve vztahu k našemu největšímu obchodnímu partnerovi – SRN (cca 77 %). Situace se postupně zlepšuje i v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty (v paritě HDP), jehož 216


hodnota podle našich propočtů překročila 50 % úrovně SRN a Rakouska a díky stabilnímu rozvoji našeho gumárenského a plastikářského průmyslu neustále roste. Nicméně v odvětví 25 nadále existují rezervy, jejichž využití může přispět k dalšímu posílení naší konkurenceschopnosti vůči vyspělému světu. Jde například o rozšíření sortimentní nabídky ve prospěch výrobků s vysokým podílem přidané hodnoty a vyšší míru specializace, hlavně v případě zboží z plastů. I v příštích letech nebude možno ovlivnit takový vnější faktor, jakým jsou světové ceny základních surovin, především ropy, přírodního kaučuku a dalších surovin. Srovnání se zeměmi CEFTA vyznívá pro ČR velmi příznivé, především zásluhou výrobců pneumatik a vzdušnic. Dokládá to tabulka 10.17. Tabulka 10.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 25 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997

1999

2000

2001*

1 714 976

2 117 519

2 466 288

3 179 690

x

119,6

123,5

116,5

128,9

501 630

619 155

793 036

904 272

1 132 059

x

123,4

128,1

114,0

125,2


1998

1 434 426


Z tabulky 10.17 lze zjistit, že podíl ČR na vývozu ze zemí CEFFA do Evropské unie v posledních letech převyšuje jednu třetinu (v roce 2001 – 35,6 %), zatímco podíl druhého v pořadí Polska nedosahuje ani jedné čtvrtiny. Také dynamika růstu našeho vývozu výrobků odvětví 25 do EU je trvale vysoká a meziročně se pohybuje kolem 25 %. Jak již bylo zdůrazněno v kapitole 10.3, důležitou roli v tomto odvětví plní malé a střední podniky. Pozitivně lze hodnotit, že v České republice se v posledních letech daří rozvíjet nejen výrobu pneumatik (v tomto suboboru jsme již plně konkurenceschopní se světem), ale také dílčí finální výrobu nadnárodních plastikářských firem v takovém rozsahu, že roste potřeba kooperací, kde jsou plasty zastoupeny. Jejich zpracování je značně náročné, a to jak kapitálově, tak z hlediska znalostí. Obory, kde se tato potřeba projevila nejvíce, jsou automobilový a elektrotechnický průmysl, přičemž zahraniční firmy do rozvoje plastikářského průmyslu u nás v minulých deseti letech investovaly více než 72 mil. USD. Své zastoupení tu dnes také mají přední nadnárodní firmy jako Siemens (devět výrobních závodů), Robert Bosch (čtyři), americká TRW (sedm), dále Johnson Controls, Valeo, Peguform atd. Jako méně příznivý naopak možno hodnotit stav výzkumu a vývoje v rámci odvětví 25. Důvodů tohoto stavu je více, patří k nim například příliš široký sortiment výrobků, ale také nedostatečně rozvinutá vědeckovýzkumná báze (v období reformy bylo zrušeno několik specializovaných výzkumných ústavů). Pozitivně naopak lze ocenit, že zahraniční investoři k nám přinášejí nové moderní technologie, know– how a zprostředkují našim firmám přístup na nové trhy.

10.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Rozvoj gumárenského a plastikářského průmyslu bude v nejbližších letech ovlivňovat řada faktorů. Připomeňme ty hlavní: • vývoj světových cen ropy a hlavních elastomerů, • konjunktura v některých zpracovatelských odvětvích, zejména v automobilovém, elektrotechnickém a obalovém průmyslu, • harmonizace standardů ČR s ES, • dopady neustále se zpřísňující legislativy k odpadům a obalům (zvyšování podílu recyklace) a aplikace nové chemické legislativy ES, • vývoj na světovém trhu velkotonážních a konstrukčních plastů. 217


Plasty dokáží úspěšně nahradit klasické materiály s vyšší hmotností (sklo, papír, stavební materiály aj.), což umožňuje šetřit paliva v automobilovém průmyslu, snižovat hmotnost výrobků včetně obalů apod. Praxe potvrzuje, že mezi zpracovateli plastů vítězí ti, kteří jsou schopni operovat globálně a dodávat výrobky zákazníkovi v nejkratší možné lhůtě a ve stejně vysoké kvalitě kdekoliv na světě. V zahraničí se přitom rychle rozvíjí sítě e–commerce, mnohdy nezávislé na producentech, ale i vlastní portály výrobců. Pro zpracovatele plastů přitom bude platit i nadále jasné pravidlo: na klíčových trzích nutno jít za finálním uživatelem, zřizovat vlastní prodejny a servisní centra a budovat zpracovatelské plastikářské závody na regionální a místní úrovni. Budoucí vyhlídky odvětví 25 v ČR lze hodnotit jako příznivé. Napomáhá k tomu značná investiční aktivita, hlavně v oboru 25.2., a vysoká konkurenceschopnost ve výrobě pneumatik a vzdušnic. Značné možnosti se otevírají i v souvislosti se vstupem deseti nových států do EU, nebo spotřeba plastů v zemích východní Evropy je hluboko pod průměrem – cca 11 kg/obyvatele v roce 2000, zatímco v západní Evropě to bylo ve stejné době více než 90 kg/obyvatele.

218

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ DI

11. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků – OKEČ 26 11.1. Charakteristika odvětví Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot, OKEČ 26, slučuje výroby skla, keramiky a stavebních hmot různých typů a rozličného užití. Výroba těchto komodit má v ČR dlouholetou tradici a vysokou úroveň s dobrými možnostmi úspěšného uplatnění na světových trzích. Členění průmyslu skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot odvětví 26 je následující: • 26.1 • 26.2a • 26.2b • 26.3 • 26.4 • 26.5 • 26.6 • 26.7 • 26.8

Výroba skla a skleněných výrobků Výroba nežáruvzdorných keramických a porcelánových výrobků, kromě výrobků pro stavební účely Výroba žáruvzdorných keramických výrobků Výroba keramických obkládaček a dlaždic Výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků Výroba cementu, vápna a sádry Výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků Řezání, tvarování a konečná úprava ozdobného a stavebního přírodního kamene Výroba jiných nekovových minerálních výrobků

Obory 26.1 a 26.2a, reprezentující výrobu skla, nežáruvzdorného keramického a porcelánového zboží, tvoří část odvětví, zařazenou do spotřebního průmyslu. 26.8 Výroba jiných minerálních výrobků 9% 26.1 Výroba skla a skleněných výrobků 40 %

26.2 Výroba keramických výrobků 8%

26.7 Zpracování přírodního kamene 1% 26.6 Výroba betonářského zboží 25 %

26.5 Výroba cementu vápna a sádry 8% 26.4 Výroba cihlářského zboží 4% 26.3 Výroba obkládaček a dlaždic 5%

Pozn.: údaje v běžných cenách pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


219


Obor výroby žáruvzdorného zboží 26.2b dále obory 26.3 – 26.8 tvoří průmysl výroby stavebních hmot, přiřazený ke stavebnictví. Obory mají značně rozdílný charakter technologie výroby i užití finálních výrobků. Podíl jednotlivých oborů na celkových produkčních ukazatelích odvětví se značně liší, viz. graf 11.1, také vývojové trendy oborů vykazují rozdílný vývoj. Většina výrobních jednotek odvětví je ve vlastnictví zahraničních firem (více než 80%), také produkce a odbyt jsou propojeny do sítí nadnárodních koncernů, podléhajících globálním zájmům kapitálových fúzí a koncentracím kapitálových vstupů. Nejvýznamnější obor 26.1 – výroba skla a skleněných výrobků spolu s oborem 26.6 – výroba betonářského zboží svým významem přesahují zbylé obory. Ve srovnání s EU zaujímá v ČR nejvýznamnější pozici výroba skla a skleněných výrobků, jejíž produkce je výrazně orientována na export.

11.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



Odvětví průmyslu skla, keramiky a stavebních hmot patří k důležitým odvětvím zpracovatelského průmyslu. V roce 2002 se podílelo na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 5,8 %, na přidané hodnotě 8,5 %, na počtu pracovníků 6,2 % (viz. graf 11.2). Ve srovnání s rokem 2001 v relativních údajích nepatrně poklesla přidaná hodnota a počet pracovníků a zvýšily se celkové tržby. Pozici odvětví výrazněji neovlivnil pokles vývozu stavebních hmot způsobený déletrvající stagnací stavebnictví v SRN, která je největším zahraničním odběratelem tuzemské produkce.

220


11.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 11.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 26 (mil. Kč, osob)

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000


5 355,6 1 449,7 10 401

10 091,9 2 639,1 8 535

32 642,8 10 056,2 20 368

37 633,8 13 942,1 23 378

29 521,8 14 032,9 25 250


Z tabulky 11.1 a grafu 11.3 je patrný podíl jednotlivých skupin organizací, členěných dle počtu zaměstnanců, na tržbách, přidané hodnotě a celkovém počtu zaměstnanců odvětví. % 35

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




V roce 2001 se nejvíce na tržbách podílely organizace s počtem zaměstnanců 250 – 999 a nad 1000 zaměstnanců. V přidané hodnotě byla nejvýkonnější skupina organizací s počtem zaměstnanců nad 1000. Ve srovnání s koncerny v EU jsou české podniky menšími bratry, ale stejně v pořadí úspěšných firem ČR má odvětví významné zástupce. V odvětví pokračuje proces koncentrace výrobních kapacit (např. začlenění firmy RAKO a.s. do skupiny Lasselsberger ČR), restrukturalizace a diversifikace výrobní náplně a zvyšování produktivity práce. Potřeba koncentrace a trvalé restrukturalizace je dána tlakem ostrého konkurenčního prostředí, kterému jsou producenti odvětví v posledním desetiletí vystaveni. Projevuje se to změnami ve vlastnictví firem, vytvářením vzájemných vazeb mezi firmami ve sféře výroby, obchodu i marketingu.

11.4. Regionální struktura odvětví Rozmístění výrobní základny podle 14 krajů je uvedeno v grafu 11.4. Hlavní výrobní základny výroby skla a nežáruvzdorné jemné keramiky se soustře ují v krajích Ústeckém, Libereckém, Karlovarském a Pl221



Zaměstnanci


5

10

15

20

%

0

5

10

15

20

0

%

5

10 %

15

20



zeňském v oblastech, kde v době vzniku tohoto průmyslu byly zásoby uhlí a surovin. Zpracování skla převažuje v krajích Ústeckém a Libereckém, produkce keramiky v kraji Karlovarském a Plzeňském. Výroba stavebních hmot je celkem rovnoměrně rozložena po celém území státu v závislosti na surovinových zdrojích a hlavních centrech odbytu, se silným zastoupením ve Středočeském kraji. Rovnoměrné rozložení výrobní základny je dáno potřebou výrobců snížit vliv přepravních nákladů na výslednou prodejní cenu výrobku. U stavebních hmot může doprava na větší vzdálenosti učinit výrobek v místě odbytu nekonkurenceschopným. Sumárně pak vynikne postavení odvětví v severních a středních Čechách.

11.5. Hlavní ekonomické ukazatele Produkční charakteristiky průmyslu skla, keramiky a stavebních hmot byly v uplynulém období ovlivňovány, jako celé národní hospodářství, především průběhem restrukturalizace a transformace hospodářských struktur. V současnosti, při stavu stabilizace výrobní základny, převažují vlivy vycházející z výkyvů v požadavcích tuzemských i zahraničních odběratelů (obory skla a keramiky); v případě stavebních hmot jsou objemy i druhová náplň produkce určena intenzitou a strukturálním složením stavění v ČR, v menší míře i v zemích, které jsou hlavními odběrateli tuzemské produkce (SRN, Rakousko). 11.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj v letech 1997 až 2002 je znázorněn v tabulce 11.2. Nejvyšší nárůst cen oboru je patrný u SKP 26.8. Vyšší než průměrný nárůst byl zaznamenán u SKP 26.2, 26.5, 26.6. Ovlivnění je souhrnem konkurenčních tlaků, inflačního vývoje, vzestupu kursu Kč, méně se podílí cena surovin a osobních nákladů.

222

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Tabulka 11.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 26.1 SKP 26.2 SKP 26.3 SKP 26.4 SKP 26.5 SKP 26.6 SKP 26.7 SKP 26.8

102,3 108,5 104,1 106,9 110,5 108,5 103,8 109,3

101,7 102,7 97,3 103,5 109,9 104,9 104,2 104,1

104,8 101,7 101,9 103,3 103,6 103,6 100,1 103,0

105,6 102,7 102,3 102,7 103,4 103,4 104,3 104,7

97,8 103,4 98,8 100,9 103,5 103,4 100,5 103,9

SKP 26

106,5

104,1

103,6

103,8

101,9


11.5.2. Základní produkční charakteristiky Základní produkční charakteristiky jsou znázorněny tabulkami 11.3, 11.4, 11.5 a grafem 11.5. Po dynamickém růstu v rocích 1999 až 2001 došlo v roce 2002 k jeho útlumu. Tabulka 11.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 26.1 OKEČ 26.2 OKEČ 26.3 OKEČ 26.4 OKEČ 26.5 OKEČ 26.6 OKEČ 26.7 OKEČ 26.8

30 106,8 8 576,4 5 765,5 5 910,8 11 279,7 15 692,3 1 488,4 3 288,1

30 632,1 9 172,4 6 058,3 4 418,3 11 379,5 17 968,4 1 462,4 4 178,6

34 335,2 8 481,6 6 303,1 4 457,5 10 844,9 20 098,7 1 894,0 6 741,0

41 661,0 10 149,4 6 876,5 4 355,1 11 105,1 23 653,5 1 986,2 7 063,0

46 440,7 11 452,0 6 942,1 5 021,5 10 393,9 26 044,7 1 368,8 7 582,2

46 018,1 9 734,2 6 392,2 5 126,9 9 825,4 27 690,7 1 340,1 11 012,4

OKEČ 26

82 108,0

85 270,0

93 156,0

106 849,8

115 245,9

117 140,0

x 100,0 x 100,0

103,9 103,9 98,3 98,3

109,2 113,5 105,8 104,0

114,7 130,1 111,2 115,7

107,9 140,4 105,0 121,4

101,6 142,7 103,6 125,8



Stagnace výroby skla a pokles výroby nežáruvzdorné jemné keramiky (obory 26.1, 26.2) byl způsoben hlavně poklesem produkce zbytného zboží vyšší cenové úrovně, které v současné recesi nenalezlo dostatek odbytu. Rok 2002 byl zlomový pro mnohé obory odvětví 26, po řadě meziročních nárůstů se objevil pokles, v souvislostech s recesí v EU, nárůstem kursu koruny, vlivem povodňové situace na výrobu a následnou spotřebu a dalšími vlivy. Nejtvrdší dopad byl na nejvíce exportně zaměřené obory. Ve výrobě stavebních hmot vykazují nárůst obor 26.6 – výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků a zejména obor 26.8 – výroba jiných nekovových minerálních výrobků. Nárůst produkce v těchto komoditách je dán zejména širokou škálou možností využití a nízkými cenami jejich produkce (26.6), nebo vyššími požadavky na tepelně–izolační vlastnosti budov (viz. zák. č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a navazující předpisy). Setrvalý pokles naopak vykazuje obor 26.5 – Výroba cementu, vápna a sádry. Negativní vývoj produkce oboru je dán především výrazným propadem zahraničního obchodu, způsobeném poklesem vývozu do SRN (déletrvající stagnace stavebnictví) a tvrdou konkurencí levných dovozů ze Slovenska a Polska na tuzemském trhu. Nižší spotřeba cementu v tuzemsku, i při nárůstu produkce oboru 26.6, je dána také jeho racionálnějším využitím (transportbetony přesně definovaných vlastností, využití přípravků stavební chemie, odlehčení konstrukčních betonových dílců). 223

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 11.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


12 302,5 3 582,2 2 649,3 2 350,4 4 643,1 4 789,2 432,5 1 302,8

12 728,2 3 923,3 2 783,0 1 919,9 5 007,4 5 398,9 526,1 1 523,2

13 038,4 3 467,9 2 810,4 1 738,2 5 272,8 5 872,3 544,1 2 182,9

16 640,4 4 146,0 2 610,8 1 628,6 5 383,3 6 904,7 754,2 1 952,2

18 411,6 4 394,4 2 533,9 2 017,3 5 055,7 7 241,1 434,6 2 031,4

17 520,5 3 843,9 2 226,4 2 085,9 4 839,1 7 346,2 415,8 2 839,8

OKEČ 26

32 052,0

33 810,0

34 927,0

40 020,2

42 120,0

41 117,6

x 100,0 x 100,0

105,5 105,5 99,4 99,4

103,3 109,0 100,8 100,2

114,6 124,9 116,8 117,0

105,2 131,4 99,7 116,7

97,6 128,3 101,2 118,0




1997

1998

1999

2000

2001

2002*


37 123 17 220 5 127 5 488 4 849 15 200 2 873 3 858

34 602 16 871 5 283 4 629 4 188 15 246 3 006 3 713

34 850 16 623 4 703 4 171 3 336 14 505 4 301 4 117

37 882 15 642 4 081 3 795 3 120 15 397 3 462 3 995

38 831 16 085 4 085 3 656 2 842 15 122 3 284 4 027

37 037 14 505 3 946 3 592 2 720 15 333 3 130 4 700

OKEČ 26

91 738

87 538

86 606

87 374

87 932

84 963

x 100,0

95,4 95,4

98,9 94,4

100,9 95,2

100,6 95,9

96,6 92,6


Počty zaměstnanců v odvětví, po letech poklesu, se drží na v podstatě trvalé úrovni. Změny v jednotlivých oborech jsou většinou minimální, skokové rozdíly jsou způsobeny zaváděním nových kapacit nebo útlumem výroby při rekonstrukcích, nebo rušení některých provozů. Výraznější a trvalý pokles počtu zaměstnanců vykazuje pouze 26.5 – výroba cementu, vápna a sádry. Komplexní rekonstrukcí cementáren a vložením značných investic do modernizace technologických linek bylo dosaženo vysoké racionality provozů.

224

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků % 120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001*



Graf 11.5 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 1997 – 2002*

225

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 11.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


38 832,0 10 538,5 6 301,9 6 985,7 11 783,9 19 658,4 1 681,0 3 432,6

39 368,1 10 969,5 7 076,0 5 322,7 11 848,0 22 733,9 1 638,6 4 983,2

40 396,7 10 351,9 6 805,5 5 715,6 10 485,3 24 045,3 2 093,8 8 504,9

46 135,5 11 839,2 7 905,1 5 650,8 10 604,3 30 560,8 2 189,9 9 059,8

52 598,4 13 659,0 8 401,2 6 103,9 11 010,0 31 326,9 1 649,2 10 153,2

51 483,3 13 806,5 8 773,4 5 601,0 9 838,5 36 223,3 1 622,8 12 047,8

OKEČ 26

99 214,0

103 940,0

108 399,0

123 945,4

134 901,8

139 396,6

x 100,0

104,8 104,8

104,3 109,3

114,3 124,9

108,8 136,0

103,3 140,5



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


5 915,2 2 334,2 981,5 951,7 1 266,2 2 633,1 275,1 653,0

6 353,0 2 568,1 1 093,1 871,2 1 262,4 2 959,8 392,5 752,9

6 571,9 2 479,0 1 127,9 820,2 1 187,6 3 056,3 400,1 945,0

7 741,9 2 735,3 1 013,3 819,1 1 193,6 3 524,0 421,1 937,3

8 668,6 2 938,8 1 076,7 907,5 1 148,1 3 778,5 385,7 1 119,9

8 607,9 3 134,3 1 144,2 805,7 1 194,6 4 262,5 365,3 1 308,7

15 010,0

16 253,0

16 588,0

18 385,6

20 023,8

20 823,2

x 100,0

108,3 108,3

102,1 110,5

110,8 122,5

108,9 133,4

104,0 138,7


Náklady, potažmo osobní náklady, viz. tabulky 11.6 a 11.7, jsou výslednicí nárůstu mezd, cen energií, někde poklesu výroby, ale nutno zdůraznit, nikoliv cen surovin. Výroba odvětví je postavena na využití převážně domácích surovin a není závislá na dovozu surovin ze zahraničí. Odvětví má nižší materiálovou náročnost a průměrný podíl nakupovaných služeb ve srovnání s celkem zpracovatelského průmyslu. Mezi obory jsou však značné rozdíly především v energetické náročnosti, ale také v podílu manuální a strojní práce a tím i souvisejících nákladů na technologické vybavení provozoven. 11.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce, viz. tabulka 11.8 a graf 11.6, je silně závislý na vytížení technologického zařízení a stabilitě odbytu. Zde se negativně ukazují výkyvy v některých oborech, které po létech nárůstů náhle nezvládly přechod na komplikovanou odbytovou situaci. Poměrové ukazatele, viz. tabulka 9 a graf 6, jsou instruktivnější v informaci o rozdílech mezi obory odvětví, např. je zřejmé, že na špici produktivity práce z přidané hodnoty je obor 26.5 – Výroba cementu, vápna a sádry. Špičková úroveň produktivity práce u oboru 26.5 je dána velkovýrobním charakterem silně omezeného spektra výrobků, stabilitou objemové i sortimentní poptávky, vysokou technologickou úrovní výroby.

226

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Tabulka 11.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


331,4 208,0 516,7 428,3 957,5 315,1 150,5 337,7

367,8 232,5 526,8 414,8 1 195,7 354,1 175,0 410,2

374,1 208,6 597,6 416,7 1 580,6 404,8 126,5 530,2

439,3 265,1 639,7 429,1 1 725,4 448,4 217,9 488,7

474,1 273,2 620,3 551,8 1 778,9 478,8 132,3 504,4

473,1 265,0 564,2 580,7 1 779,1 479,1 132,8 604,2

OKEČ 26

349,4

386,2

403,3

458,0

479,0

483,9


x 100,0 x 100,0

110,5 110,5 104,2 104,2

104,4 115,4 101,9 106,1

113,6 131,1 115,8 122,9

104,6 137,1 99,1 121,7

101,0 138,5 104,7 127,4



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,474 0,621 0,371 0,391 0,270 0,503 0,630 0,487

0,493 0,630 0,392 0,438 0,251 0,510 0,757 0,489

0,499 0,678 0,402 0,452 0,224 0,496 0,660 0,421

0,452 0,633 0,387 0,454 0,221 0,478 0,543 0,460

0,461 0,635 0,417 0,423 0,226 0,489 0,837 0,528

0,483 0,772 0,510 0,383 0,245 0,531 0,815 0,449

OKEČ 26

0,455

0,469

0,464

0,444

0,460

0,490


227


120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



11.5.4. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby výrobků SKP a tuzemské spotřeby organizací odvětví OKEČ 26 je uveden v tabulkách 11.10 a 11.11.

228


11.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 11.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


8 479,0 9 442,8 3 579,1 2 957,7 10 628,3 12 430,8 1 290,0 7 470,9

10 846,8 6 673,7 3 878,7 2 905,8 11 288,8 13 487,5 1 422,6 8 448,6

11 134,0 6 685,6 4 168,9 3 438,7 11 003,6 14 176,9 1 327,9 7 024,8

13 261,4 5 656,5 4 178,7 3 922,4 11 394,4 15 347,9 1 546,3 9 710,2

SKP 26

56 278,7

58 952,4

58 960,4

65 017,8

x 100,0

104,8 104,8

100,0 104,8

110,3 115,5



1999

2000

2001

2002*


25 466,0 6 673,8 4 127,7 3 848,4 8 951,8 19 770,5 1 819,8 5 556,8

25 422,3 8 187,6 4 301,9 3 564,1 9 046,1 23 140,1 1 940,8 5 399,6

30 060,6 8 681,7 4 379,2 4 433,4 9 119,4 25 524,2 1 328,9 6 198,0

29 477,2 6 751,9 4 324,4 4 723,5 9 149,6 27 119,7 1 376,9 9 232,4

OKEČ 26

76 214,8

81 002,5

89 725,4 9

2 155,6

x 100,0

106,3 106,3

110,8 117,7

102,7 120,9


Tuzemská spotřeba výrobků i tuzemská spotřeba organizací odvětví vykazuje v letech 1999 až 2002 trvalý růst. Vzestupný trend spotřeby vykazuje i většina oborů odvětví.

11.6. Zahraniční obchod 11.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Průmysl skla, keramiky a stavebních hmot se vyznačuje značně vysokým podílem exportu na celkové produkci u většiny svých výrobků.Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 26 v letech 1997 – 2002 v tabulce 11.12 ukazuje, že na exportu se význačně podílí výrobky ze skla a z nežárovzdorné a žárovzdorné keramiky. Vývoz stavebních materiálů není tak výrazný, ale není zanedbatelný. Zajímavý je nárůst exportu isolačních materiálů SKP 26.8 díky náběhu nových výrobních kapacit. Dříve byly exportními obory pouze výroba skla a výroba jemné keramiky, zatímco exportní aktivity průmyslu výroby stavebních hmot byly minimální. 229


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 26.1 SKP 26.2 SKP 26.3 SKP 26. SKP 26.5 SKP 26.6 SKP 26.7 SKP 26.8

18 963,4 6 186,2 2 335,0 4 754,2 2 173,7 2 309,1 535,8 1 976,6

22 318,8 7 177,6 2 418,4 1 006,8 2 152,7 2 447,8 613,1 2 258,4

25 959,0 7 125,5 2 432,4 1 267,5 2 440,0 3 027,7 679,2 2 789,3

31 345,4 8 552,3 2 833,6 1 228,6 2 312,7 3 421,9 732,5 3 478,6

34 023,8 9 216,1 2 788,9 963,7 1 621,7 3 486,3 3 687,1 3 971,4

33 331,6 8 510,5 2 455,8 670,6 848,2 289,5 547,1 3 993,1

SKP 26

35 234,0

40 393,6

45 720,6

53 905,6

56 759,0

53 646,4


x 19 301,3 x

114,6 22 959,1 119,0

113,2 26 407,9 115,0

117,9 29 817,6 112,9

105,3 29 739,2 99,7

94,5 26 955,1 90,6

2001

2002*


1997

1998

1999

2000


4 954,4 4 561,2 984,5 158,8 916,1 1 406,3 201,1 3 564,7

5 769,4 5 182,5 1 033,3 211,8 933,1 1 417,6 241,9 3 612,6

6 549,4 5 221,0 1 113,7 215,5 1 205,1 1 116,5 306,9 3 758,2

8 185,3 5 764,1 1 173,7 243,7 1 331,7 1 273,5 336,9 4 364,2

10 984,1 5 794,0 1 374,7 302,4 1 514,3 1 398,1 344,7 4 491,7

12 730,3 5 575,4 1 493,7 406,9 1 739,3 1 344,4 458,1 4 256,1

SKP 26

16 747,1

18 402,2

19 486,3

22 673,1

26 204,0

28 004,2


x 11 326,3 11 326,3

109,9 12 523,3 12 523,3

105,9 13 379,3 13 379,3

116,4 15 088,4 15 088,4

115,6 17 526,7 17 526,7

106,9 19 503,8 19 503,8


1997

1998

1999

2000

2001

2002*


14 009,0 1 625,0 1 350,5 595,4 1 257,6 902,8 334,7 –1 588,1

16 549,4 1 995,1 1 385,1 795,0 1 219,6 1 030,2 371,2 –1 354,2

19 409,6 1 904,5 1 318,7 1 052,0 1 234,9 1 911,2 372,3 –968,9

23 160,1 2 788,2 1 659,9 984,9 981,0 2 148,4 395,6 –885,6

23 039,7 3 422,1 1 414,2 661,3 107,4 2 088,2 342,4 –520,3

20 601,3 2 935,1 962,1 263,7 –891,1 1 945,1 89,0 –263,0

SKP 26

18 486,9

21 991,4

26 234,3

31 232,5

30 555,0

25 642,2

7 975,0

10 435,8

13 028,6

14 729,2

12 212,5

7 451,3

z toho EU


U většiny SKP je dosahováno kladného salda zahraničního obchodu. Výjimkami jsou SKP 26.5 a SKP 26.8. U SKP 26.8 díky růstu domácí výroby záporné saldo postupně klesá. Zcela jiná je situace v obchodu s cementem. Zde během tří let došlo k výrazně negativnímu vývoji; kladné saldo v roce 1999 ve výši 1 234,9 mil. Kč se v roce 2002 změnilo na záporné saldo ve výši –891,1 mil. Kč. Důvodem tohoto vývoje jsou, mimo vnějších příčin (stagnace stavebnictví v SRN), také vnitřní politika zahraničních vlastníků tuzemských výrobců. Obchod se zeměmi EU je významný a je podstatný i nárůst dovozu. Dovoz slouží především ke zvýšení rozmanitosti a doplnění sortimentu na tuzemském trhu a dnes vzhledem k ceně dolaru také k zajištění levnějších komodit.

230

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Tabulka 11.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 26 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


30,8 12,6

37,3 13,1

37,5 15,4

35,6 14,3


Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti v uplynulých čtyřech letech je znázorněn v tabulce 11.13. Exportní výkonnost, v průběhu let 2000 – 2001 stagnující, vykázala v roce 2002 mírný pokles. Dovozní náročnost vykázala obdobný průběh. 11.6.2. Aktivní zušlechovací styk Tabulka 11.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 26 (%) význam AZS podíl

1999

2000

2001

2002

AZS na obratu

13,7

13,8

12,3

11,2


11,5

11,3

10,0

8,9


Aktivní zušlech ovací styk má klesající tendenci. Jde o činnosti v nežárovzdorné a žárovzdorné keramice, zpracování skla, jinde jen omezeně. Přispívá k němu i zapojení tuzemských firem do mezinárodních kapitálových propojení, stabilizuje tržby odvětví, ale není určujícím faktorem. Tabulka 14 potvrzuje skutečnost, že význam aktivního zušlech ovacího styku je v odvětví 26 nižší než v některých dalších zpracovatelských odvětví. 11.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Zdaleka největším obchodním partnerem je SRN, jak dokládá graf 11.7. Významnými obchodními partnery jsou dále Slovensko, Polsko, Itálie, USA a Spojené arabské emiráty (ve vývozu). Jednotlivé výrobky SKP 26 mají zcela odlišné teritoriální možnosti zahraničního obchodu. Obory výroby skla a keramiky mohou bez větších potíží exportovat svou produkci i do značně vzdálených států, stavební hmoty jsou z větší části, vzhledem k nepříznivému poměru přepravních nákladů k výsledné ceně, obchodovatelné pouze ve státech sousedících s ČR.

231

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2002 USA 6%

Polsko 6%

Slovensko 6% SAE 7%

Itálie 5% V. Británie 4%

Ostatní 41 %

Německo 25 %

Dovozní teritoria v roce 2002 Polsko 6%

Belgie 7%

Rakousko 5% Francie 5%

Itálie 8%

Ostaní 19 %

Slovensko 14 %



11.7. Investice 11.7.1. Hmotné a nehmotné investice Vývoj hmotných a nehmotných investičních aktivit v odvětví je uveden v tabulce 11.15. Tabulka 11.15 Vývoj investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 26) (mil. Kč, %) Investice celkem v b. c. z toho dovoz Investice do strojního zařízení v b. c. Investice celkem v s. c. Investice do strojního zařízení v s. c.

1997 11 716 3 836 8 273 10 120 7 514

1998

1999

9 806 10 210 3 182 2 992 6 377 6 092 8 180 8 306 5 751 5 464

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

8 593 1 792 5 653 7 001 5 066

9 485 2 666 6 830 7 799 6 142

8 407 2 584 5 528 6 950 5 142

83,7 83,0 77,1 80,8 76,5

104, 94,0 95,5 101,5 95,0

1 84,2 59,9 92,8 84,3 92,7

110,4 148,8 120,8 111,4 121,2

88,6 96,9 80,9 89,1 83,7


Míra investování se v roce 2002 snížila, projevuje se nedostatek domácího kapitálu, určitá obava z vývoje poptávky a nedostatečná rozvojová podpora pro chybějící inovační náměty. Pokles investiční aktivity je dán také dlouhodobým „charakterem“ investic do výrobních jednotek. To platí zejména u výrobců stavebních hmot, kde jsou investiční náklady na výstavbu nových, nebo rekonstrukci stávajících provozoven značně vysoké, ale mají dlouhodobou účinnost. Většina významných provozoven výroby stavebních hmot byla zainvestována hned po vstupu zahraničního kapitálu v průběhu první poloviny devadesátých let. 232


11.7.2. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic v odvětví je uveden v tabulce 11.16 a grafu 11.8. Tabulka 11.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 26 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997

k 31. 12. 1998

k 31. 12. 1999

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

33 451,1 346,5

40 923,2 452,8

52 811,8 888,9

47 948,9 779,6

52 063,5 941,9


% 400

300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 400

300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001



Z tabulky 11.16 vyplývá stagnace přímých zahraničních investic v ČR do odvětví v rozmezí let 1999 až 2001. Obdobný vývojový trend vykazují i tuzemské investiční aktivity v zahraničí. Ty jsou však oproti zahraničním investicím v ČR značně nízké. Charakterizuje to ekonomickou slabost tuzemského kapitálu a nízký stav akumulace finančních prostředků. 233


11.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Konkurenční způsobilost odvětví jako celku se vyjadřuje obtížně, protože rozdílný charakter výroby i užití finálních výrobků nedává možnost celkově zachytit nějaké smysluplné porovnání. Ani jednotlivé obory nejsou homogenní. Významné jsou obory 26.1, který tvoří 40 % tržeb z celku odvětví a 26.6, který tvoří 25 % tržeb z celku odvětví. Jsou však vzhledem k charakteru výroby vzájemně nesrovnatelné. Tabulka 11.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 26 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997

1999

2000

2001*

1 605 080

1 767 162

1 895 124

1 972 621

2 355 661

x

110,1

107,2

104,1

119,4

549 893

628 603

709 774

748 350

868 843

x

114,3

112,9

105,4

116,1


1998


Postavení odvětví (viz tab. 11.17) lépe jednotlivých oborů, vůči zahraniční konkurenci se lze pokusit srovnat s Evropskou unií a dále se zeměmi CEFTA. (U subodvětví stavebních hmot není jiné srovnání smysluplné, vzhledem k omezené obchodovatelnosti většiny produkce na větší vzdálenosti, určené nepříznivým poměrem ceny výrobků a dopravních nákladů). Postavení ČR mezi státy CEFTA ve vztahu k Evropské unii je významné, jak dokládá tabulka 11.17. Nejsou podklady pro rok 2002, rok počínající stagnace. Ukazatel produktivity práce je ve srovnání s SRN a Rakouskem nepříznivý, dosahuje méně než 50 % jejich úrovně. Kilogramové ceny jsou pak také spíše nižší, i když např. u sklářských výrobků byly vyšší díky velkému podílu ručního a bohatě dekorovaného skla, tradiční komodity českého vývozu. Vysoká konkurenceschopnost na trzích EU i CEFTA je zvláště u produkce skla, jemné keramiky a výroby keramických obkladových materiálů. Z vývoje investičních aktivit vyplývá, že odvětví jako celek se modernizuje, ale způsobem, kdy se budují produkční linky ve smyslu využití výhod české ekonomiky, hlavně levnější pracovní síly. Chybí silnější uplatnění vysoce sofistikované produkce, vycházející z vyšších inovačních řádů. To je způsobeno nedostatečně kapitálově podporovaným vědecko–výzkumným zázemím a malým uplatněním rizikového kapitálu. Přesto odvětví lze hodnotit jako perspektivní s dobrými předpoklady v celoevropském konkurenčním prostředí. Úspěšný rozvoj obchodních aktivit v tuzemsku i zahraničí je podmíněn trvalým růstem technické úrovně a užitných vlastností výrobků a vysokou efektivností výroby. Vstup ČR do EU by měl v odvětví proběhnout bez větších problémů, protože tuzemský trh s výrobky odvětví je zcela otevřený již nyní. Harmonizace legislativy výrazně neovlivní situaci v odvětví, nebo

podstatné kroky v harmonizaci byly již u většiny výrobců odvětví učiněny a rozhodující část výrobců je kapitálově a organizačně propojena s předními producenty zemí EU. Určité problémy lze očekávat v oblasti cen práce. Výzkum v odvětví je středně investičně náročný v porovnání s celkem zpracovatelského průmyslu. Celková situace výzkumu a vývoje v odvětví není však příznivá. Po rozpadu větších jednotek jen výjimečně v ČR vznikla kooperační seskupení pro výzkum, zaměřený účelově na potřebné oblasti; universitní pracoviště nestačí pokrýt řešení aplikovaného výzkumu, hlavně z nedostatku zdrojů a koordinace.

11.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Výrobková legislativa se přizpůsobuje postupně. Oblast technických norem, týkajících se výrobních postupů a hlavně hodnocení kvality výrobků – certifikace, je řešena v návaznosti na uznávání a akreditaci zkušeben. Výrobková harmonizace je v plné míře realizována v hromadných výrobách skla plochého a stavebního, obalového, technického a skleněných vláken, ve výrobách technické jemné keramiky, včet234


ně žáruvzdorných hmot a ve výrobách izolačních materiálů. Ve stavebních hmotách pak ve výrobách cementu, keramických obkládaček a dlažeb. V malé míře je uplatňována ve výrobách užitkového skla, betonového zboží a prvků a v oblasti kamenických výrobků. Výrobková oblast skla a jemné keramiky je upravena v EU převážně směrnicemi sektorového přístupu, které již byly do českého práva promítnuty. Požadavky na stavební výrobky zavádí směrnice č. 89/106/EHS, (směrnice nového přístupu), která však se od obdobných směrnic pro jiné druhy výrobků liší tím, že základní požadavky na ochranu veřejného zájmu se v ní vztahují na stavby a nikoli přímo na výrobky (výrobky musí splňovat požadavky v místě, kde jsou zabudovány). Základní ustanovení směrnice jsou uvedena v § 47 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění v návaznosti na zákon č. 22/ 1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znění a nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky a nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE. V odvětví se připravuje modernizace technologií v souladu s převzetím směrnice č. 96/61 ES (IPPC), o integrované prevenci a omezování znečištění, a to zákonem č. 76/2002 Sb. ze dne 5. února 2002 o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečiš ování a o změně některých zákonů, kde se vyžaduje využití nejlepších dostupných technologií a technik pro limitní objemy výrob v návaznosti na prováděcí předpisy. Úspěšný rozvoj, který vykazují skupiny hromadných výrob skla a keramiky a některé obory výroby stavebních hmot, byl dán několika faktory, zejména to je vstup zahraničního kapitálu a následné investiční akce, které přinesly technologie a strojní vybavení odpovídající nejlepšímu dosaženému pokroku. Dále využití konkurenčních výhod českého trhu práce, a dalších výhod české ekonomiky (ceny energií, využití investičních pobídek, relativní konjunktura trhu). Tyto výhody se v průběhu doby vyčerpávají, snižují, jak dochází k vyrovnání podmínek české ekonomiky s ekonomickým prostředím EU. Odvětví je připraveno na vstup do EU v oblasti volného pohybu zboží, protože značná část obchodu se uskutečňuje se zeměmi EU. Vysoká je zahraniční kapitálová účast v odvětví, kde jsou firmy činné jako součást mezinárodních koncernů. Používají společné obchodní sítě a řídí se přesně legislativou platnou pro ES, když převážná část obchodu se uskutečňuje právě tam. V oboru skla se jedná především o výrobny plochého skla, obalového skla, skleněných vláken, komponent pro televizní obrazovky, v oboru jemné keramiky jsou to výrobny zdravotnické keramiky. Jde o výroby, které vyžadovaly investice pro modernizace výrobní základny. Jisté potíže jsou v tradičních výrobách užitkového a osvětlovacího skla, ve výrobách užitkového porcelánu a v oboru zpracování kamene, kde nevstoupil zahraniční kapitál a které v důsledku toho postrádají dostatečné investice na podstatnější modernizaci výrobní základny a k převodu zastaralých výrob s vysokým podílem ruční práce na strojní výrobu. Úbytkem ruční výroby stoupá její cena a tím se daří i při poklesu produkované hmoty udržovat objem tržeb i vývozu v hodnotovém vyjádření na stejné úrovni. Význačné problémy lze očekávat v typu ruční výroby užitkového skla, které lze nahradit strojní výrobou, která dnes dokonale imituje design a užitnou hodnotu původně ruční výroby. Sklářský a keramický průmysl bude muset posílit koncentraci a zapojení do strategických spojení, aby odolal konkurenci, dále se orientovat na výroby s vysokou přidanou hodnotou, uplatňovat všechna opatření k posílení inovací jak ve výrobkové, tak v řídící a obchodní strategii. Vývoj výroby stavebních hmot v roce 2001 i v roce 2002 byl relativně příznivý. Hlavní objemové ukazatele vykazují oproti předchozím letům u většiny oborů nárůst. Průmysl stavebních hmot vykázal i uspokojivé výsledky finančního hospodaření, byl zachován trend modernizace provozů spojený se zaváděním nových, nebo zdokonalených technologií a řídících procesů. Stabilizovaná situace v průmyslu stavebních hmot, stav výrobní základny a úroveň produkce prokazuje schopnost výrobců zajistit dostatečné materiální zdroje pro budoucí oživení stavebnictví. Další vývoj v průmyslu stavebních hmot však závisí na dynamice růstu výkonů, tj. také potřeb stavebnictví a zde nejsou pro nejbližší budoucnost vyhlídky slibné. Zdrojem růstu produkce výroby stavebních hmot by měl být především rozvoj stavebních činností v oblasti bytové výstavby včetně oprav bytového fondu a zvyšující se objem investic v oblasti dopravy, regionálního rozvoje a ekologických staveb. Současně zaváděná úsporná opatření však signalizují útlum stavebních činností jak v oblasti bytové výstavby, tak i v ostatních oblastech investičních aktivit státu. Odvětví vyváží kolem 50 % své produkce a z objemu vývozu směřuje více než 50 % do zemí EU. Obchod mezi ČR a státy EU vykazuje prvky fungující a perspektivně se rozvíjející spolupráce. Je předpoklad, že po vstupu do EU po odstranění všech obchodních bariér, získání plnoprávného postavení ČR a zavedení běžných obchodních znalostí do marketingu všech společností se podíl ČR na vnitřním trhu EU dále zlepší. 235

Výroba základních kovů a hutních výrobků

VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍCH A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ DJ

12. Výroba základních kovů a hutních výrobků – OKEČ 27 12.1. Charakteristika odvětví Hutní průmysl je základem pro navazující zpracovatelské obory. Zahrnuje výrobu a zpracování železných kovů, hutní druhovýrobu, výrobu a zpracování neželezných kovů a odlévání železných a neželezných kovů. Jedno pracovní místo v hutnictví na sebe váže 3–4 pracovní místa v navazujících oborech. Ocelářství bývá často označováno jako barometr hospodářské situace, nebo výrazně kopíruje vývoj hospodářských cyklů jak v objemu výroby, tak zejména v cenách. Většina sortimentu hutní výroby je univerzálně vyráběna téměř ve všech hospodářsky vyspělých zemích, nespočetnou řadou výrobců. Navíc rozvojové ekonomiky začínají často svou průmyslovou éru právě zavedením hutní výroby, pro níž nemají ve vlastní zemi odpovídající rozsah odbytu. Pro hutní výrobky je typický velký objem zahraničního obchodu (celosvětově vyšší než 400 mil. t). Konkurenční prostředí je proto tvrdé jak uvnitř zemí, tak mezinárodně. To vytváří výrazný tlak na inovace a racionalizaci. Udržení místa na trhu vyžaduje, aby se společnosti dokázaly vyrovnat s meziročními vlivy růstu cen vstupů a poklesu nákladů. Trvalé snižování nákladů výroby a zvyšování přidané hodnoty jsou zajišovány inovací technologií výroby a struktury sortimentu výroby ve prospěch vyššího zhodnocení. Hutní průmysl je odvětvím, kde se výrazně projevuje globalizace světové ekonomiky a prodělává v celosvětovém měřítku v posledních letech pronikavé změny. Ve stejné míře, jak mizí hranice pro zboží a kapitál, roste i relevantní trh a národní hranice ztrácejí na významu. Světový trh si žádá celosvětově operující podniky. Těmto strukturálním změnám se přizpůsobují i podniky a oceláři hledají řešení v tzv. mega fúzích. Deset nejdůležitějších ocelářských producentů kontroluje více než 20 % celosvětové výroby oceli a v západní Evropě dnes vyrábí více než 60 % surové oceli jen pět výrobců. Fúze také přispívají k řešení existujících strukturálních problémů. Vyšší využívání efektivních kapacit umožňuje snižování celkových výrobních kapacit a tím zlepšování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Zvyšování tržeb se dosahuje i novým tzv. servisním myšlením, tedy prohlubováním vztahů se zákazníky a vyšší finalizací dle jejich potřeb. Výše uvedeným změnám se bude stále více přizpůsobovat i české hutnictví, kde patří ČR v celkovém objemu hutní výroby k menším producentům, takže nemůže produkovat celou šíři v tuzemsku požadovaného sortimentu. A to integrací do velkých nadnárodních celků. Propojování kapacit a strategické fůze povedou k vyšší finalizaci výrobků, vyšší tvorbě přidané hodnoty a ke změně nákladové struktury odvětví. Hutní výroba je částečně závislá na dovozech vstupních surovin, železné rudy pro výrobu surového železa (cca 8 mil.t/rok) a dále zejména na dovozu primárních kovů pro další zpracování v odvětví neželezných kovů a slévárenství. Vzhledem k tomu, že v ČR nejsou suroviny pro vlastní výrobu neželezných kovů, je obor zaměřen především na zpracování upraveného neželezného tuzemského a zahraničního odpadu a dovezených polotovarů (primárních kovů) ze zahraničí. Rovněž výroba oceli je zhruba ze 40 % zabezpečována z domácích zdrojů zpracováním upraveného železného a ocelového šrotu. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Celková spotřeba paliv a energií v odvětví činí v měrných jednotkách více jak 24 GJ na tunu produkce. Hutní výroba je z hlediska Odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ tvořena obory:

237


• 27.1 výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla • 27.2 výroba litinových a ocelových trub a trubek • 27.3 jiné hutní zpracování železa a oceli • 27.4 výroba a hutní zpracování neželezných kovů • 27.5 odlévání kovů – slévárenství Společnosti v oboru hutnictví železa vyrábějí především základní hutní výrobky, tj. surové železo (ocelárenské, slévárenské, speciální), surovou ocel, válcovaný materiál, ocelové trubky včetně uzavřených svařovaných profilů, úzký pás válcovaný za studena, otevřené ohýbané profily, taženou, broušenou a loupanou ocel a tažený drát. Z hlediska technologie výroby se hutnictví železa dělí na podniky s úplným metalurgickým cyklem, podniky jejichž výrobní cyklus začíná výrobou oceli a podniky, které zpracovávají vstupy z ostatních hutních podniků. Rozhodujícími výrobci jsou podniky prvé skupiny, které reprezentují téměř 85% objemu hutní výroby ČR. V oboru hutnictví neželezných kovů je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Základními výrobky jsou válcované polotovary a folie z hliníku a jeho slitin, ze slitin niklu a mědi, pásy, dráty, ložiska, olověné a cínové polotovary včetně slitin, bloky, legury, stříbrné anody a výrobky z ušlechtilých kovů (Ag, Au, W, Ta, Pd). Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky. Hutnictví neželezných kovů je co do technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program cca 80ti podskupin hutních výrobků zabezpečuje v ČR z 90 % cca deset kovohutnických společností. Slévárenský obor zahrnuje především výrobu odlitků z šedé litiny (LLG), ocelolitiny, tvárné litiny (LKG), temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Slévárny jsou především výrobci polotovarů pro další zpracování na finální výrobky v navazujících odvětvích. Jen malá část jejich výrobků má finální charakter. Jedná se o hromadnou výrobu materiálově a energeticky náročnou s nepříznivým vlivem na životní prostředí. Náročná je rovněž na investiční prostředky. Rozhodující část produkce je reprezentována oborem 27.1, jehož podíl se téměř nemění. Počínaje r.1999 se snižuje relativní podíl oboru 27.3 a roste podíl oboru 27.5 (graf 12.1). 27.1 Výroba a válcování železa a oceli 59 %

27.5 Odlévání kovů 16 %

27.4 Výroba a zpracování neželezných kovů 11 % 27.2 Výroba litinových a ocelovýchtrub 7%

27.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli 7%



12.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Růst průmyslové produkce v posledních letech nejvíce ovlivňovaly zahraniční investice (zejména dovoz strojů a zařízení), růst vývozu zejména do vyspělých zemí a rostoucí domácí poptávka po spotřebním a investičním zboží. Samotný růst probíhal diferencovaně. Jeho výsledkem je posun odvětvové struktury 238


průmyslu ve prospěch finalizujících oborů (zejména elektrotechniky a automobilového průmyslu), zatímco podíl energetických oborů a oborů těžké strojírenství a hutnictví poklesl. To lze dokumentovat poklesem podílu samotné hutní výroby na tvorbě HDP pod 1 %, když na počátku 90. let se pohyboval v rozmezí 2 až 3 %. Příčinou je to, že rozhodující části přidané hodnoty, která vytváří HDP, jsou realizovány v navazujících odvětvích a u vlastního hutnictví jsou relativně nízké. V r. 2002 činila výše dosahovaných tržeb hutní výroby 5,6 % průmyslové výroby ČR a podíl počtu pracovních sil 4,5 % všech ekonomicky činných pracovníků průmyslu. Struktura provozních výkonů je v úrovni r. 2002 za celé odvětví hutnictví tvořena z cca 64 % materiálovými náklady, z 10 % osobními náklady a ze 4 % odpisy. V porovnání se společnostmi v EU odráží tento podíl stále vyšší podíl spotřeby materiálu, nižší úroveň odpisů a nižší osobní náklady. Přes znatelný posun ke snížení mzdové nákladovosti a posílení podílu odpisů, je stále nedostatečná (z hlediska potřeb reprodukce) úroveň výše zisku. Pokud vyjdeme ze srovnání v rámci zpracovatelského průmyslu ČR v r. 2002 (graf 12.2), činil podíl odvětví na tržbách za produkci vlastních výrobků a služeb 6,4 %. Na přidané hodnotě se odvětví podílelo 5,3 %. Od r.1997 se tyto podíly snižují, což lze přičíst jednak rostoucí váze navazujících výrobních oborů (strojírenství, automobilový a elektrotechnický průmysl), jednak snižujícímu se saldu obchodní bilance s hutními výrobky. Řada sofistikovanějších hutních výrobků byla nahrazena dovozem ze Západní Evropy. Na přímém vývozu celého zpracovatelského průmyslu ČR se odvětví podílí více než 5 %. Snižování podílu hutní výroby má svůj výraz rovněž v poklesu počtu pracovníků. Průměrný počet pracovníků v hutním průmyslu (OKEČ 27) činil v roce 2002 68 403 pracovníků, tedy 5% zaměstnanců zpracovatelského průmyslu celkem (v r. 1997 6,8 %). Nejrychleji se snížil počet pracovníků v oblasti základní hutní výroby (27.1), což souviselo jednak s racionalizací (mimo jiné zvýšení podílu kontilití), jednak s outsourcingem některých obslužných činností a služeb. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



239


12.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 12.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 27 (mil. Kč, osob)

0–9


1 208,4 217,3 1 102

10 – 49 3 800,9 726,2 3 1 770

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

13 523,4 232,0 10 664

29 876,9 7 716,9 18 762

91 540,0 18 740,6 41 145


Na základě klasifikace výrobní základny podle velikostních kategorií (viz. tabulka 12.1) lze konstatovat, že organizace do 1000 zaměstnanců produkují nyní již téměř 1/3 výrobků oboru (měřeno výší tržeb) a od r.1997 podíl menších podniků roste. Jedná se především o slévárny a společnosti, zaměřující se na obchodně–technický servis. Téměř 65 % sléváren jsou podniky s počtem zaměstnanců do 250 osob, jen 3,5 % zaměstnává více než 1000 pracovníků. Velké slévárny se však podílí z cca 7,5 % na celkových tržbách a slévárny do 50 zaměstnanců méně než 5 % oboru 27.5. Mezi společnostmi, zabývajícími se výrobou neželezných kovů dominují střední a velké společnosti. Dominantní postavení však vlivem hutnictví železa zaujímají organizace s více než 1000 zaměstnanci, jak je patrné z grafu 12.3. % 70 60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




Provedené finanční analýzy zpracované podle jednotlivých velikostních kategorií ukázaly, že obecně platí tyto závěry: a) Z hlediska vybavenosti vlastním kapitálem dosahují nejlepších hodnot malé flexibilní společnosti od 10 do 50 zaměstnanců. b) Zvyšující se rentabilita směrem k větším organizacím je projevem úspory fixních nákladů vlivem vyšší hromadnosti výroby. Větší společnosti však méně pružně reagují na tržní výkyvy, což se plně projevilo v hospodářském výsledku v r. 2001. Nahromaděné finanční problémy mají u těchto společností dlouhodobější charakter. c) Přidaná hodnota na 1 pracovníka zohledňuje vliv hromadnosti výroby a roste podle velikostních kategorií a stejně tak u tržeb na pracovníka. I zde však vykazují relativně vysokou hodnotu společnosti ve velikostní kategorii 10 až 50 zaměstnanců. 240


d) Nejmenší společnosti (do 10 zaměstnanců) vycházejí na základě analýz MPO nejhůře, pokud jde o vybavenost vlastním kapitálem i produktivitu práce počítanou na základě tržeb a přidané hodnoty z výkonů. Jedná se zejména o malé společnosti zabývající se obchodem hutním materiálem s malým podílem produkčních činností.

12.4. Regionální struktura odvětví Hutní průmysl v ČR je rozmístěn ve 3 regionech, při čemž dominantním je Ostravsko (Moravskoslezský kraj), kam spadá více než 3/4 výroby a výrobních kapacit. Dalšími tradičními regiony, jsou střední a severozápadní Čechy (Kladno, Beroun a Chomutov, Hrádek u Rokycan, Plzeň), částečně pak i jižní Morava (Veselí). Podniky hutnictví neželezných kovů jsou rozmístěny do Středočeského, Ústeckého, Plzeňského a Moravskoslezského kraje. Jednotlivé slévárny jsou rozmístěny v krajích poměrně rovnoměrně. Podíly oblastí na prodeji vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě a počtu pracovníků oboru 27 dokumentuje graf 12.4. Moravskoslezský kraj se podílí téměř 64 % na tržbách z výroby 57 % na přidané hodnotě při 52 % podílu počtu zaměstnanců. Tržby za V a S


Zaměstnanci


20

40

%

60

80

0

20

40

60

80

0

%

20

40

60

80

%



V souvislosti s dokončením procesu privatizace a zejména restrukturalizace nelze proces uvolňování počtu pracovníků z hutnictví považovat za ukončený. Z tohoto hlediska bude složitá zejména regionální situace Ostravska, kde dojde k nejvyššímu poklesu zaměstnanosti, navíc v souběhu s uvolňováním pracovníků na polské straně hranic při relativně vysoké stávající nezaměstnanosti.

241


12.5. Hlavní ekonomické ukazatele 12.5.1. Cenový vývoj Růst výrobních cen v průmyslu a ve stavebnictví v posledním období odráží pouze nezbytný růst surovin a energií a nevytváří inflační tlaky. Např. index cen průmyslových výrobců se v r. 2001 meziročně zvýšil o 2,9 % a v r. 2002 zůstaly ceny průmyslových výrobců dokonce pod úrovní roku 2001 (–0,7 %). Rovněž cenový vývoj hutní produkce respektuje jak tuzemskou spotřebitelskou poptávku, tak (při cca 50% vývozu) i situaci na vnějších trzích, zejména Západní Evropy (80 % vývozu). V posledním období zde výrazně působí doznívající cenová recese v Západní Evropě a faktor zhodnocování české koruny, který snižuje zisky českých výrobců a podporuje dovoz konkurenčních výrobků ze států EU. Problémy působí rovněž zvýšené dovozy ze zemí Východní Evropy (z našeho hlediska za dumpingové ceny). Nezbytnou podmínkou udržení konkurenceschopnosti je pak snižování nákladů zaváděním moderních technologií a s tím spojené snižování počtu pracovníků a úspora mzdových nákladů. Tabulka 12.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98


106,1 111,5 104,9 93,7

93,8 98,9 94,8 108,1

SKP 27

104,5

96,6

00/99

01/00

02/01

106,7 99,0 102,5 101,8 96,1 102,9 111,0 87,9 nevykazuje se

94,4 93,3 97,2 91,1

104,0

98,6

94,9


Jak vyplývá s tabulky 12.2, s poklesem cen své produkce se v roce 2002 museli vypořádat rovněž výrobci v českém ocelářském průmyslu. A to jak v tuzemských dodávkách, tak ve vývozu. Podle údajů ČSÚ činil v r.2002 meziroční pokles cen 6,6 %. Odlišně se vyvíjely ceny výrobců neželezných kovů, kde k největšímu propadu cen došlo již v r. 2001, k menšímu pak i v roce 2002. To je dáno výrazným zapojením oboru v mezinárodní směně a kopírováním cenového vývoje na západních trzích. V minulosti to byli především investoři z tohoto regionu, kteří modernizovali výrobu a zajistili odbyt. Silná koruna a snížená poptávka v zahraničí ovlivnily cenovou hladinu i v oblasti odlévání kovů. To se projevilo ve snížení průměrné kilogramové ceny odlitků u všech druhů odlévaných kovů v průměru o 2,6 %. 12.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik podle sledovaných oborů dokumentují níže přiložené tabulky tržeb, přidané hodnoty, nákladů vč. osobních a počtu pracovníků (viz tabulky 12.3 až 12.5). Pokud budeme za výchozí považovat r.1997, došlo ve srovnatelných cenách k výraznému poklesu tržeb (o 10 %) a k méně výraznému poklesu nákladů (–3 %), což se projevilo rovněž v poklesu srovnatelné přidané hodnoty (–7 %). Pokles tržeb a přidané hodnoty ve srovnatelných cenách byl doprovázen výraznou redukcí počtu pracovníků při reálném růstu jejich průměrných výdělků. Je logické, že změna orientace českého průmyslu a útlum hutních oborů přinesla určité zhoršení ekonomiky zejména v letech 1997–1999.

242

Výroba základních kovů a hutních výrobků Tabulka 12.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 27.1 OKEČ 27.2 OKEČ 27.3 OKEČ 27.4 OKEČ 27.5 OKEČ 27 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

85 638,3 9 587,3 16 121,8 11 686,3 14 192,6

86 045,2 9 665,4 17 754,2 12 941,7 15 454,5

69 310,2 7 703,2 16 951,0 10 541,4 16 966,8

74 380,8 8 479,5 13 028,9 14 287,2 18 474,6

79 771,7 9 261,1 11 775,9 15 308,4 23 832,5

75 208,7 8 821,2 9 465,5 13 926,0 20 815,3

137 226,3

141 861,0

121 472,6

128 651,0

139 949,6

128 236,7

x 100,0 x 100,0

103,4 103,4 95,5 95,5

85,6 88,5 91,0 86,9

105,9 93,8 100,7 87,5

108,8 102,0 106,3 93,1

91,6 93,4 96,8 90,1



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


19 065,5 1 469,9 3 508,7 1 641,0 4 552,0

19 038,9 1 587,1 4 055,6 2 054,7 4 878,2

10 291,9 1 303,1 3 796,4 1 985,4 5 403,9

16 413,3 1 681,7 2 575,2 2 360,2 5 824,0

15 798,3 2 163,2 2 200,0 2 604,5 7 867,0

13 055,0 2 105,7 1 685,1 2 203,9 6 720,3

OKEČ 27

30 237,1

31 614,5

22 780,7

28 854,4

30 633,0

25 770,0

x 100,0 x 100,0

104,6 7 104,6 86,1 86,1

2,1 75,3 97,6 84,0

126,7 95,4 120,4 101,2

106,2 101,3 99,9 101,1

84,1 85,2 92,7 93,7




1997

1998

1999

2000

2001


53 690 6 589 13 216 5 234 22 516

47 986 5 738 11 949 5 087 20 268

41 813 5 798 9 938 5 060 21 346

36 070 5 051 7 307 4 879 20 625

31 331 5 445 6 662 5 250 24 755

28 424 5 258 6 070 5 057 23 594

101 245

91 028

83 955

73 932

73 443

68 403

x 100,0

89,9 89,9

92,2 82,9

88,1 73,0

99,3 72,5

93,1 67,6

OKEČ 27 meziroční index kumulovaný index

2002*


Vývoj produkčních charakteristik v hutnictví železa (obory 27.1 – 27.3) V meziročním porovnání jsou dosažené objemy výroby hutní produkce v r. 2002 ve hmotných jednotkách proti roku 2001 nepatrně vyšší, především v důsledku nárůstu objemu vývozu, který v plné míře eliminoval pokles tuzemských dodávek. Dosažené objemy produkce surového železa a surové oceli za rok 2002 jsou o 3,6 %, respektive o 3,1 % vyšší než v roce 2001. Porovnáním vývoje za celé hodnocené období je realizovaný objem výroby oceli roku 2002 o 3,5 % nižší než v roce 1997 a výroba surového železa se snížila o 6,8 %, což je dáno 243


snížením výroby slévárenských a speciálních želez (zastavení výroby železa ve Vítkovicích) a podstatným snížením vývozu surového železa. V oblasti válcovaného materiálu došlo k růstu produkce v r. 2002 meziročně o 4,2 %, z toho nejvýrazněji plochých výrobků válcovaných za tepla i za studena a to o 13 %. Produkce dlouhých výrobků za tepla válcovaných se zvýšila pouze o 2,7 %. Za celé sledované období se produkce válcovaného materiálu celkově zvýšila o 11,5 %. Porovnáním s vývojem výroby surové oceli, kde výroba se proti roku 1997 snížila, je nárůst výroby válcovaného materiálu dán především nárůstem podílu kontilití z 52,1 % v roce 1997 na 91,0 % koncem roku 2002. Vliv sortimentní skladby a snížení ročního objemu tekuté oceli pro slévárny je v porovnání s vlivem růstu podílu kontilití zanedbatelný. V oblasti výrobků I. transformace (obor 27.2 a 27.3) došlo v r. 2002 naopak k poklesu produkce, a to jak v meziročním srovnání, tak ve srovnání za celé hodnocené období. Výjimkou je pouze produkce taženého drátu. Z hlediska čtvrtletního vývoje v roce 2002 do 3. čtvrtletí produkce rostla, ve. 4. čtvrtletí došlo k poklesu, včetně odbytu jak tuzemského, tak zahraničního. Celkový objem dodávek na tuzemský trh, vč. vlastní spotřeby byl meziročně o 1,6 % vyšší. Objem vývozu byl o 7,7 % vyšší než v r. 2001. Z hlediska ekonomičnosti výroby je důležitá skutečnost zvyšování podílu plynule odlévané oceli až na úroveň 91 % v závěru roku. Vývoji hmotných výrob v podmínkách poklesu cen výrobců odpovídají i hodnotové údaje. Tržby z průmyslové činnosti se za sledované společnosti hutnictví železa meziročně v běžných cenách r.2000 snížily o 7,2 %. Při uvažovaném průměrném poklesu kilogramových cen, činil pokles tržeb ve srovnatelných cenách 0,6 %. Pokles výkonů a tržeb byl v r.2002 meziročně doprovázen rovněž snížením přidané hodnoty o 16 %. To lze částečně vysvětlit dopadem fixních nákladů. Ten se mj. projevil také meziročním růstem mzdové náročnosti. Na rozdíl od hodnot výroby a odbytu bezprostředně ovlivněných situací na tuzemském a zahraničním trhu a poklesem cen (zde je nezanedbatelný i vliv zhodnocování české koruny), je finanční situace hutních podniků v meziročním srovnání relativně uspokojivější. I při poklesu provozního zisku téměř na polovinu proti r.2001 bylo dosaženo kladného účetního hospodářského výsledku ve výši cca 530 mil.Kč. To se projevilo i v růstu cash flow, meziročně o více než 36 %. Nadále však existuje značný rozdíl mezi rentabilitou dosaženou jednotlivými společnostmi. Celková výše zisku a rentability je dána především výsledky 3 největších hutních podniků. Jejich celková výše účetního zisku činila více než 1,3 mld.Kč. Rentabilita tržeb činila za obor celkem 0,6 %, rentabilita vlastního kapitálu 2 %. Růst celkové zadluženosti (+2,2 %) při nízké rentabilitě způsobil, že značná část zisku byla odčerpána platbou úroků. Z hlediska hodnocení likvidity se situace od r. 2001 zlepšuje zejména z pohledu schopnosti jednotlivých společností krýt své krátkodobé závazky. Běžná likvidita stoupla meziročně o 8 %. Skutečnost, že pokles tržeb byl v r. 2002 způsoben zejména cenovými faktory, dokumentuje i fakt, že i při cca 7 % poklesu tržeb nedošlo k výraznějšímu růstu zásob. Naopak se pokles hodnotového objemu tržeb projevil v růstu ostatních ukazatelů aktivity. Přes určitá zlepšení finančních ukazatelů, ke kterým došlo v průběhu r.2002 je třeba konstatovat, že úroveň zadluženosti (zejména krátkodobé) při dané úrovni rentability, projevující se v růstu cash–flow a zvyšující možnost uplatnění vlastních prostředků společností z hlediska vynakládání budoucích investic, není stále postačující a vyžaduje v souladu s některými záměry obsaženými v programu restrukturalizace i do budoucna vložení prostředků z vnějších zdrojů (státních či privátních). Vývoj produkčních charakteristik v hutnictví neželezných kovů (obory 27.4) Vývoj výkonnosti v oboru hutnictví neželezných kovů prošel výraznou recesí v r.1999 a léta 2000– 2001 znamenala růst. Úspěšnost byla dána novými investicemi především ze strany zahraničních investorů, kteří zajistili i potřebný odbyt produkce. Tento růstový potenciál se při doznívání cenové recese v průběhu r. 2002 prakticky vyčerpal. Proto se přes meziroční nárůst celkového objemu hmotné produkce v roce 2002 o 2,6 % (nárůst produkce výrobků z hliníku a jeho slitin) produkční charakteristiky v hodnotovém vyjádření snížily. To dokumentují i tabulky 3 až 5, z nichž vyplývá cca 10% meziroční pokles tržeb a téměř 16% pokles přidané hodnoty (běžné ceny), který signalizuje pokles rentability a vzestup nákladovosti v oboru.

244


Vývoj produkčních charakteristik ve slévárenství (obor 27.5) Celková výroba odlitků ve hmotném vyjádření se v roce 2002 snížila proti roku 2001 o 3,2 %. Ke zvýšení produkce došlo pouze u odlitků z tvárné litiny a ocelolitiny. Kladně je třeba hodnotit především trvalý růst výroby odlitků z tvárné litiny, ale jejich podíl činí stále jen cca 9 %. Největší pokles výroby byl zaznamenán u odlitků z temperované litiny. Snížení hmotné produkce i cen se projevily v produkční charakteristikách v hodnotovém vyjádření, jak dokumentují tabulky 3 až 5. Pokles tržeb o 13 % při 5 % snížení nákladů, znamenal 15 % meziroční pokles přidané hodnoty. To bylo ovšem ovlivněno vysokou základnou r.2001 a předchozích let, kdy prakticky od r.1997 tržby i ve srovnatelných cenách rostly. Shrnutí vývoje produkčních charakteristik celého oboru 27 – výroba základních kovů a hutních výrobků je provedeno v grafu 12.5. Tabulka 12.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


105 762,2 11 816,1 20 625,4 15 173,5 18 582,0

106 875,1 12 050,4 21 063,4 14 864,4 18 345,4

105 055,5 12 027,2 25 477,4 11 586,7 20 366,2

112 909,6 10 628,4 18 177,2 15 995,2 22 280,8

100 296,3 12 336,6 16 068,6 18 437,2 28 853,5

100 015,3 11 231,3 11 554,9 17 143,0 27 503,2

OKEČ 27

171 959,2

173 198,7

174 513,0

179 991,2

175 992,2

167 447,7

x 100,0

100,7 100,7

100,8 101,5

103,1 104,7

97,8 102,3

95,1 97,4



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


11 427,0 1 241,2 2 326,3 1 010,4 3 695,2

11 841,0 1 238,2 2 478,9 1 079,6 3 730,8

10 783,7 1 276,8 2 316,8 982,6 3 929,6

9 914,3 1 227,5 1 700,9 1 231,7 4 167,6

9 761,2 1 404,9 1 704,7 1 447,0 5 431,0

9 555,3 1 513,4 1 495,3 1 531,3 5 396,2

OKEČ 27

19 700,1

20 368,5

19 289,5

18 242,0

19 748,8

19 491,5

x 100,0

103,4 103,4

94,7 97,9

94,6 92,6

108,3 100,2

98,7 98,9


Vývoj nákladů těsně souvisí s vývojem tržeb a významně ovlivňuje rentabilitu výroby. Cílem je pokles jednotkových nákladů. Kromě výše dosahovaných tržeb snižující jednotkové náklady přes podíl fixních nákladů, je rozhodujícím faktorem růst produktivity práce. Nezbytnou podmínkou udržení konkurenceschopnosti hutních výrobců v podmínkách cenové stagnace, ke které v r.2002 dochází, je princip dosažení potřebné rentability i při snižování cen zakotvený i v programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. Program, předložený Komisi EU obsahuje pro cílový rok 2005 tyto zásady životaschopnosti: – dosahování hrubého provozního výsledku ve výši 13,5 % z obratu u integrovaných oceláren a 10 % (z obratu) neintegrovaných oceláren a to při započítání, – minimální hladiny odpisů (z obratu), pro zajištění potřebné míry investic (amortizace kapacit): 7 % pro integrované ocelárny a 5 % pro neintegrované ocelárny, – minimální výše finančních nákladů 3,5 % z obratu (schopnost obsluhy dluhové služby), – snížení nákladů o 2,5 %/rok, což umožňuje čelit výkyvům v oblasti změny cen vstupů a výstupů, – i při tom dosažení minimální návratnosti 1,5 % obratu vlastního kapitálu (zisk před zdaněním/obrat). 245


100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




246


12.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 12.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


355,1 223,1 265,5 313,5 202,2

396,8 276,6 339,4 403,9 240,7

246,1 224,7 382,0 392,4 253,2

455,0 332,9 352,4 483,7 282,4

504,2 397,3 330,2 496,1 317,8

459,3 400,5 277,6 435,8 284,8

OKEČ 27

298,7

347,3

271,3

390,3

417,1

376,7


x 100,0 x 100,0

116,3 116,3 95,8 95,8

78,1 90,9 105,8 101,3

143,8 130,7 136,8 138,5

106,9 139,7 100,6 139,3

90,3 126,1 99,6 138,7



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,593 0,778 0,642 0,596 0,807

0,610 0,747 0,590 0,506 0,744

1,040 0,970 0,600 0,491 0,720

0,601 0,713 0,632 0,504 0,703

0,615 0,616 0,642 0,536 0,681

0,730 0,680 0,708 0,662 0,778

OKEČ 27

0,641

0,628

0,838

0,623

0,627

0,730


Pokles výroby a zejména tržeb z hutní výroby byl v podmínkách pokračující restrukturalizace ocelářského průmyslu v r.2002 doprovázen v odvětví 27, dalším meziročním poklesem počtu pracovníků o 6,9 % a na druhé straně se projevil mírným (cca 1 %) poklesem produktivity práce z přidané hodnoty (viz. tabulky 12.8 a 12.9), což bylo ovlivněno jak relativně vysokou základnou srovnatelného období roku 2001, tak již zmíněnými cenovými vlivy. Růst nominálních průměrných výdělků činil cca 4,7 % a výrazně tak převýšil průměrný index růstu spotřebitelských cen (1,8 %). Znamená to, že reálně se v r.2002 zvýšily průměrné výdělky o více než 2,8 %. Je třeba poznamenat, že růst nominálních mezd rovněž souvisí se změnou kvalifikační struktury pracovníků a s růstem mzdové náročnosti výroby. Porovnání vývoje produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů OKEČ 27 s celým zpracovatelským průmyslem a porovnání vývoje osobních nákladů na účetní přidanou hodnotu přináší graf 12.6. Důležitou složkou dosažení cenové konkurenceschopnosti výrobků srovnatelné jakosti a užitných vlastností je substituce živé práce (úspora mezd). Restrukturalizace českého ocelářského průmyslu počítá s následujícím tempem snižování počtu pracovníků a růstem produktivity práce za okruh zahrnutých pracovníků a společností (tabulka 12.10).

247


140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


Graf 12.6 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 1997 – 2002 Tabulka 12.10 Vývoj produktivity práce do roku 2010 1997 1 Počet pracovníků celkem 2 Počet pracovníků výrobní činnosti ČR 3 Počet pracov. v hl. toku hutní výroby (do tepl.válcoven) 4 Výroba surové oceli 5 Produktivita práce (4/2) 6 Produktivita práce (4/3)

1998

1999

2000

2001

2002

2005

2010

fyz. osoby 62 586 fyz. osoby 45 688

58 447 42 110

51 237 36 397

43 449 27 815

38 549 26 748

31 060 23 800

26 600 16 260

23 700 15 350

fyz. osoby 19 189 tis.tun 6750 t/prac. 147,7 t/prac. 351,8

18 425 6498 154,3 352,7

15 650 5616 154,3 358,8

14 460 6216 223,5 429,9

14 711 6316 236,1 429,3

13 500 6512 273,6 482,4

10 080 6250 384,4 620,0

8 500 6000 390,9 705,9

Pramen: Hutnictví železa,a.s.

Takto založené snižování počtu pracovníků bude znamenat pokles mzdové nákladovosti. V opačném směru pak bude působit růst průměrných výdělků, jako faktoru sbližování výdělkových úrovní se státy EU (v současnosti v paritě kupní síly k SRN 49,4 %). 248

Výroba základních kovů a hutních výrobků Tabulka 12.11 Vývoj nominálních a reálných výdělků do roku 2005 2000 hrubé mzdy celkem (tis. Kč) prům. počet pracovníků HŽ prům. nominální výdělek HŽ (Kč/měs.) růst nominálních výdělků HŽ (%) prům. nominální výdělek ČR (Kč/měs.) růst nominálních výdělků ČR (%) index sp. cen (CPI) růst reálných výdělků HŽ (%) růst reálných výdělků ČR (%)

2001

2002

2003

2004

2005

8 255 865 8 044 982 6 800 000 7 014 420 7 029 396 7 245 840 43 499 38 549 31 060 29 300 27 450 26 600 15 816 17 753 18 640 19 950 21 340 22 700 5,2 12,2 5,0 7,0 7,0 6,4 13 490 14 650 15 646 16 648 17 996 19 580 6,6 8,6 6,8 6,4 8,1 8,8 3,9 4,7 4,0 3,7 3,5 5,5 1,2 7,2 1,0 3,2 3,4 0,8 2,6 3,6 2,7 2,6 4,4 3,1

Pramen: Studie restrukturalizace, Sociální a ekonomické souvislosti integrace ČR do EU

12.5.4. Tuzemská spotřeba 12.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků hutnictví železa, neželezných kovů a odlitků představuje součet dodávek od tuzemských výrobců a dodávek z dovozu na tuzemský trh, z toho téměř 75 % celkové spotřeby tvoří výrobky SKP 27.1 až 27.3 – hutnictví železa. Tuzemská spotřeba ocelářských výrobků ve hmotných jednotkách roste a v roce 2002 dosáhla meziročního zvýšení 7,5 % (v průběhu celého hodnoceného období více jak 28 %). Z hlediska sortimentu se spotřeba v roce 2002 meziročně zvýšila u všech sortimentních skupin ocelářských výrobků, s výjimkou ocelových trubek a otevřených ohýbaných profilů. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plochých válcovaných výrobků ( o 17,7 %). Spotřeba plochých výrobků tvoří v roce 2002 již více jak 51 % a má trvalé růstový charakter. Další v pořadí je spotřeba dlouhých výrobků s podílem 26,5 %, ale hodnota podílu postupně klesá a spotřeba ocelových trubek s podílem 10,2 %. Tyto tři komodity tak zaujímají téměř 90% podíl celkové tuzemské spotřeby. Největšího růstu zjevné spotřeby bylo docíleno u plochých výrobků s povrchovou úpravou a plochých výrobků válcovaných za studena, tj. u sortimentů, které v tuzemsku nejsou vyráběné vůbec nebo jen v omezené míře. To umožňuje růst dovozu. V roce 2002 došlo k meziročnímu zvýšení zjevné spotřeby výrobků SKP 27.1 – 27.3 u všech odběratelských odvětví, z toho výraznější nárůst byl v odvětví OKEČ 51–52 (velko– a maloobchod), což pravděpodobně souvisí se zvýšením stavu zásob a dále v odvětvi OKEČ 31–33 (především elektrotechnický průmysl) a v odvětvích označených jako „ostatní“. Za celé sledované období byla nevyšší dynamika růstu spotřeby ocelářských výrobků v odvětví elektrotechnického, zdravotnického a optického průmyslu (OKEČ 31–33) s nárůstem o 62,8 %. Z hlediska podílu jednotlivých odběratelských odvětví na zjevné spotřebě ocelářských výrobků zaujímají téměř 80 % spotřeby tři hlavní odběratelská odvětví v pořadí kovodělný a strojírenský průmysl, průmysl automobilový a stavebnictví. Z hlediska původu dodávek na tuzemský trh je možno konstatovat, že po nárůstu podílu dovozu na zjevné spotřebě v roce 2001 na 59,2 % se tento podíl dodávek za rok 2002 snížil na 56,0 %, přestože došlo zhruba ke stejnému meziročnímu nárůstu jak celkových tuzemských dodávek, tak celkového dovozu. Bylo to v důsledku snížení produkce výrobků I.transformace, a tím spotřeby válcovaného materiálu na tuto výrobu při zachování objemu dodávek z dovozu. Tím se přesunula část objemu tuzemských dodávek do přímé spotřeby. Je to po dlouhé době poprvé, kdy růst zjevné spotřeby byl realizován především nárůstem objemu dodávek od domácích výrobců a tím i nárůstem jejich podílu a poklesem podílu dovozu. Obecně je však tuzemský trh stále výrazněji ovlivňován dodávkami z dovozu. V roce 1995 byl podíl dovozu na tuzemském trhu cca 36 %, v roce 2002 se tento podíl zvýšil téměř na dvojnásobek a v následujících letech se tento trend s největší pravděpodobnosti udrží. Je dán plnou liberalizací tuzemského trhu a přílivem zahraničního investičního kapitálu do ČR. Ve slévárnách způsobila situace na tuzemském i zahraničních trzích, ovlivněná nízkou konjunkturou v zahraničí a silnou korunou v roce 2002 snížení tuzemského odbytu o 12,0 %. Podíl tuzemského odbytu na výrobě se tak snížil o 5,4 % na 65,4 %. K největšímu sníženi podílu došlo u odlitků ze železných kovů a to o 5,9 %. U odlitků z neželezných kovů bylo snížení mírnější a činilo 0,8 %. Podíl dodávek do tuzemska v roce 2002 u odlitků ze železných kovů činil 73,4 % a u odlitků z neželezných kovů pak 51,7 %. 249


1999

2000

2001

2002*


99 332,3 9 081,1 13 261,8 20 846,6 19 169,2

112 403,6 10 506,4 14 758,0 32 782,7 22 016,9

91 386,9 9 715,4 14 578,0 34 445,2 23 853,5

84 516,8 10 802,9 11 738,1 31 387,0 20 833,6

161 691,0

192 467,5

173 979,1

159 278,5

x 100,0

119,0 119,0

90,4 107,6

91,6 98,5


Jak bylo uvedeno výše z hlediska hmotného vyjádření se spotřeba na tuzemském trhu v posledních letech nepřetržitě zvyšovala. Z hlediska hodnotového však vlivem růstu podílu dodávek od tuzemských výrobců př poklesu cen a snižujícím se podílu dodávek z dovozu při posilování koruny v posledních dvou letech tuzemská spotřeba v b.c. výrobků SKP 27 klesá (tabulka 12.12). 12.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Tuzemská spotřeba OKEČ 27 představuje především spotřebu vstupních surovin, materiálu a energie na vlastní produkci. Snížení hodnoty spotřeby v roce 2002, jak ukazuje tabulka 13, souvisí jednak z již zmiňovanou silnou korunou, která zlevňovala dovoz, na kterém je OKEČ 27 velice závislý, ale také se snižováním materiálové a energetické náročnosti (předvah) při produkci výrobků SKP 27. Tabulka 12.13 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*

66 336,9 7 155,5 11 410,0 9 341,2 11 960,6

71 551,1 6 853,3 10 608,1 13 204,8 11 952,2

75 252,2 7 286,6 10 613,6 14 264,1 15 398,1

71 651,5 7 612,3 8 072,3 10 853,3 13 385,6

106 204,2

114 169,5

122 814,6

111 575,0

x 100,0

107,5 107,5

107,6 115,6

90,8 105,1

OKEČ 27.1 OKEČ 27.2 OKEČ 27.3 OKEČ 27.4 OKEČ 27.5 OKEČ 27 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

12.6. Zahraniční obchod 12.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Z hlediska hodnotového vyjádření vývozu dochází v roce 2002 k poklesu celkové hodnoty (viz. tabulka 12.14), přestože objem vývozu v hmotném vyjádření roste. Je to dáno především vysokým kursem koruny a sortimentní skladbou. Celkový zrealizovaný objem vývozu výrobků SKP 27.1 až 27.3 v roce 2002 ve hmotném vyjádření byl meziročně o 3,7 % vyšší, na čemž se podílel především zvýšený vývoz dlouhých výrobků (železniční kolejnice, válcovaný drát a tyčová ocel) a polotovarů. Podíl dlouhých výrobků na celkovém objemu vývozu tak v roce 2002 překročil hranici 50 %. Podíl plochých výrobků a ocelových trubek naopak se snížil. Celkový vývoj objemu vývozu ve sledovaném období má však stabilně růstový charakter, přičemž k nejvýraznějšímu meziročnímu nárůstu došlo v roce 2001. Za celé sledované 250

Výroba základních kovů a hutních výrobků Tabulka 12.14 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998


31 635,9 8 911,3 7 252,7 14 297,8

30 536,7 11 269,3 8 887,5 14 381,8

SKP 27

62 097,7


x 32 706,0 x

1999

2000

2001

2002*

25 716,6 31 558,3 8 004,9 9 918,7 8 306,6 9 146,0 15 552,1 17 188,4 nevykazuje se

35 976,7 11 698,3 8 941,4 16 926,4

36 551,6 9 244,5 6 331,5 16 067,2

65 075,3

57 580,2

67 811,4

73 542,8

68 194,8

104,8 34 935,2 106,8

88,5 34 657,0 99,2

117,8 41 260,8 119,1

108,5 41 201,4 99,9

92,7 38 061,5 92,4


1997

1998


21 934,2 6 314,8 7 211,4 22 107,5

26 602,2 6 750,3 8 797,1 24 612,9

24 196,0 33 305,2 7 335,7 8 762,4 8 419,4 11 304,8 25 760,9 35 587,1 nevykazuje se

1999

2000

35 155,1 9 425,1 11 300,5 37 334,6

2001

2002* 34 134,3 8 628,3 8 248,0 34 684,8

SKP 27

57 567,9

66 762,5

65 712,0

88 959,5

93 215,3

85 695,4


x 29 929,2 x

116,0 34 071,3 113,8

98,4 36 485,3 107,1

135,4 49 970,4 137,0

104,8 52 410,0 104,9

91,9 48 790,4 93,1

1997

1998

2000

2001

2002*


9 701,7 2 596,5 41,3 –7 809,7

3 934,5 4 519,0 90,4 –10 231,1

821,6 2 273,2 –2 359,1 –20 408,2

2 417,3 616,2 –1 916,5 –18 617,6

SKP 27 4

529,8

–1 687,2

–8 131,8

–21 148,1

–19 672,5

–17 500,6

2 776,8

863,9

–1 828,3

–8 709,6

–11 208,6

–10 728,9


z toho EU

1999

1 520,6 –1 746,9 669,2 1 156,3 –112,8 –2 158,8 –10 208,8 –18 398,7 nevykazuje se


období vzrostl objem celkového vývozu o 20,9 %, z toho nejvýrazněji dlouhých výrobků (o 35,9 %) a plochých výrobků (o 23 %). Na druhé straně došlo k poklesu vývozu tažené, loupané a broušené oceli o 30,4 % a ocelových trubek o 12,1 %. Pozitivní je dynamičtější růst vývozu ocelářských výrobků z legovaných ocelí oproti nelegovaným, ale jejich podíl na celkovém vývozu činil jen 5,8 % (z toho nerezavějící oceli kolem 0,5 %). Z hlediska hodnotového vyjádření představuje podíl vývozu ocelářských výrobků z legovaných ocelí 14,0 %. Nejvýrazněji se pokles hodnoty vývozu vyjádřené v Kč/t projevil u výrobků z nelegované oceli. Pokles celkové hodnoty vývozu v roce 2002 je dán také cenovou úrovní hutních výrobků na západních trzích, kdy především v 1.pololetí 2002 došlo k poklesu cen. Celková hodnota vývozu oborů 27.1 až 27.3, vyjádřena v Kč/t, tak v roce 2002 dosáhla své nejnižší úrovně za sledované období. Nejvýraznější meziroční pokles celní hodnoty vývozu v Kč/t byl zaznamenán u ocelových trubek, polotovarů a otevřených ohýbaných profilů. Z hlediska celého sledovaného období byl nejvýraznější pokles cen u plochých výrobků. Celkově se celní hodnota snížila v průběhu sledovaného období o 15 %. Obdobně jako u vývozu došlo v průběhu roku 2002 k meziročnímu poklesu hodnoty dovozu, přestože v hmotném vyjádření objem dovozu dále rostl. V porovnání s průměrnou hodnotou (cenou) vývozu vyjádřenou v Kč/t je dosažená průměrná cena dovozu stále o 40 % vyšší, přestože úroveň snížení za celé období byla jak u dovozu, tak vývozu srovnatelná. Tomu odpovídá jednak rozdílná úroveň cen na evropských trzích a tuzemském trhu, ale také vyšší podíl objemu dovozu plochých výrobků a výrobků vyšších jakostních tříd. 251


Celkový objem dovozu v roce 2002 se u SKP 27.1 až 27.3 meziročně zvýšil pouze o 1 %, což je menší růst než u vývozu ocelářských výrobků. Z hlediska sortimentu byl nejvyšší nárůst především u dovozu taženého drátu a dlouhých výrobků (profilová ocel, tyčová ocel a válcovaný drát). Za celé sledované období se objem dovozu ocelářských výrobků zvýšil o 34,4 %, zatímco objem vývozu se zvýšil o 20,9 %. Dominantní podíl na celkovém dovozu si stále udržuje dovoz plochých výrobků, i když jeho podíl v průběhu sledovaného období klesá a naopak roste podíl dovozu dlouhých výrobků (nárůst dovozu o 65,8 %). Obě tyto komodity tvoří v současné době 77 % celkového objemu dovozu ocelářských výrobků. Pasivní saldo zahraničního obchodu oboru SKP 27 v hodnotovém vyjádření, jak vyplývá z tabulky 14 ovlivňuje především skupina výrobků SKP 27.4 a v posledních letech i skupina výrobků 27.3. Mimo rok 2000 si ocelářské výrobky (27.1–27.3) udržují stále aktivní saldo zahraničního obchodu. Z hlediska sortimentu ocelářských výrobků je aktivního salda jak v hmotnostním, tak hodnotovém vyjádření docilováno pouze u dlouhých výrobků. Na hodnotu celkového salda ocelářských výrobků má rozhodující vliv silně pasivní saldo plochých výrobků a zhoršující se saldo zahraničního obchodu tažených, loupaných a broušených tyčí a otevřených ohýbaných profilů. Obecně je možno konstatovat, že struktura vývozu je zaměřená na výrobky nižších jakostních skupin a sortiment dlouhých výrobků, které mají nižší cenovou úroveň než výrobky ploché, které dominují v oblasti dovozu, zároveň s větším podílem výrobků vyšších jakostních tříd, což nepříznivě ovlivňuje úroveň aktivního salda zahraničního obchodu ocelářských výrobků v hodnotovém vyjádření a tlačí jej do pasivní podoby. Po vstupu ČR do EU se staneme součásti evropského trhu, tvořeného již 25 zeměmi EU, což na jedné straně rozšíří možnosti obchodu bez ochranných opatření, ale na druhé straně bude ovlivňováno direktivními množstevními opatřeními. Přinese to sebou i metodickou změnu vykazování objemu vývozu a dovozu, nebo dodávky do, či ze zemí rozšířené EU již nebudou klasifikovány jako vývoz nebo dovoz, ale jako obchod v rámci trhu zemí EU (bez celních deklarací). Z údajů o tuzemském odbytu odlitků lze odvodit podíl sléváren ČR na přímém zahraničním obchodě. Za přímý vývoz je zde považován rozdíl mezi celkovou produkcí odlitků a dodávkami do tuzemska. Tabulka 12.15 Porovnání podílu přímého vývozu na výrobě odlitků v letech 2001 – 2002 Výrobek

Rok 2001 Přímý vývoz t

Litiny celkem Litá ocel Železné k. celkem Neželez. kovy Odlitky celk.

94 472 34 653 129 125 31 413 160 538

Rok 2002 Podíl z výr. % 24,12 37,10 26,62 48,28 29,18

Přímý vývoz t

Podíl z výr. %

107 580 41 924 149 504 31 728 181 232

29,43 44,70 32,55 49,03 34,59

Pramen: podklady MPO

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že i onu nižší výrobu odlitků v roce 2002 , přes nízkou konjunkturu v zahraničí a silnou korunu, zachraňoval vyšší přímý vývoz, který u odlitků celkem se zvýšil o 12,9 %. K podstatnému zvýšení došlo u odlitků ze železných kovů a to o 15,8 %. Přímý vývoz odlitků z neželezných kovů se zvýšil jen o 1,0 %. Tabulka 12.16 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 27 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


29,2 16,6

26,1 14,9

27,8 15,5

28,2 15,2


Tabulka 12.16 ukazuje vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 27, což nekoresponduje s tabulkou 12.14, kde zahraniční obchod je zpracován z hlediska výrobkové klasifikace. Vzhledem k tomu, že obchodními organizacemi (OKEČ 51–52) je realizována téměř polovina vývozu produkce odvětví hutnictví železa a téměř 60 % dovozu hutních výrobků jsou údaje v uvedené tabulce zavádějí252


cí. Vyšší vypovídací schopnost má porovnání vývoje především exportní výkonnosti podle výrobků, nebo výrobky SKP 27 vyrábí převážné míře pouze společnosti OKEČ 27, jak dokresluje následující tabulka: Tabulka 12.17 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti podle výrobků SKP 27 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


27,6 33,9

27,9 41,7

36,9 51,1

40,3 53,2

Zdroj: Odvětvové a výrobkové ukazatele zahraničního obchodu OKEČ a SKP 27, Adviser EURO, květen 2003

Zvyšování exportní výkonnosti při současné rostoucí tuzemské spotřebě a kapacitně vytížené produkci, však může mít negativní dopad ve zvýšené potřebě dovozu. 12.6.2. Aktivní zušlech ovací styk Tabulka 12.18 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 20 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


18,4

20,4

16,9

13,0


12,8

14,6

13,4

9,3


Tabulka 12.18 udává vývoj podílu obratu z aktivního zušlechovacího styku na celkovém obratu zahraničního obchodu výrobků SKP 27 a podíl vývozu po aktivním zušlechtění na celkovém vývozu výrobků SKP 27. U obou ukazatelů se hodnota v průběhu sledovaného období snižuje a význam zušlechovacího styku z hlediska zahraničního obchodu je u výrobků SKP 27 zanedbatelný. Ještě méně pak ovlivňuje celkové tržby odvětví OKEČ 27.

12.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z grafu 12.7 vyplývá, že vzájemný obchod ČR s výrobky SKP 27 probíhá nejintenzivněji s Německem, Slovenskem, Polskem, Rakouskem a Itálií, tyto země zaujímají téměř 65 % celkového zahraničního obchodu ČR. Došlo k poklesu objemu vývozu do zemi CEFTA, což je dáno ochranářskými opatřeními ze strany Polska a Ma arska, našich největších obchodních partnerů v CEFTA vedle Slovenska, a také do zemí EU v důsledku zhoršeného vývoje ekonomiky a tím snížené poptávky především v Německu. Přesto téměř polovina našeho exportu ocelářských výrobků skončila na trhu zemí EU a více jak 90 % objemu vývozu končí na evropském kontinentě. Při meziročním srovnání je patrné, že dynamičtěji roste dovoz z jiných teritorií než ze zemí EU a CEFTA, kde dokonce dochází ke snížení objemu dovozu. Z hlediska porovnání předchozích let je určující dynamický růst podílu dovozu ze zemí EU, kdy v roce 2002 již přesáhl úroveň dovozu ocelářských výrobků ze zemí CEFTA. Z těchto dvou teritorií dnes přichází téměř 90 % celkového dovozu do ČR.

253

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2002 Itálie 5%

Rakousko 6% Polsko 9%

USA 4%

Slovinsko 4% Chorvatsko 3%

Slovensko 10 %

Ostatní 28 %

Německo 31 %


Rakousko 7% Polsko 11 %

Rusko 6%

Itálie 4%

Francie 4% Belgie 3% Ostatní 24 %

Slovensko 12 %

Německo 29 % Pramen:Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO


12.7. Investice 12.7.1. Hmotné a nehmotné investice V období poslední dekády minulého tisíciletí bylo v celosvětovém průměru ročně investováno cca 30 až 40 USD na 1 tunu vyrobené oceli. Těžiště inovačních investic v hutnictví železa leží ve způsobech odlévání oceli a jejího navazujícího zpracování do finální produkce. Hranice původně obvyklých výrobkových výstupů se přitom výrazně posouvá do původně samostatných zpracovatelských oborů. Tento downstream investment (investování do výrobkových a servisních řetězců) přináší nejen rozhodující část efektů z investování, nýbrž upevňuje také pozici výrobců na trhu. Celkové investice od roku 1999 do oboru OKEČ 27 klesají (viz. tabulka 19) jak b.c., tak ve s.c., při současném snižování podílu investic z dovozu. Jako hlavní jsou stále investice do strojního zařízení s podílem cca 80 %. Ocelářství ČR v části devadesátých let investovalo více než 30 USD/ t produkce, poslední léta však výrazně méně, což souvisí i s realizací privatizace a restrukturalizace odpovídající kritériím efektivnosti EU. Lze očekávat, že k oživení investic dojde po transformaci vlastnických struktur ve prospěch privátních společností. Studie restrukturalizace zatím naplnění kritérií potvrzuje. Hutnictví je odvětví surovinově a energeticky náročné, s vysokou fondovou vybaveností (zejména hmotného investičního majetku). Rozhodující výrobní zařízení mají dlouhou dobu životnosti a dlouhý cyklus obnovy. K zásadní obměně dlouhodobého hmotného majetku (DHM) došlo v posledních 10 letech zejména v kategorii strojů a zařízení. Příčinou byla nejen obměna zdůvodněná nutností reprodukce, ale i změna vývozní orientace výroby a s tím spojené vyšší nároky na technologie a konkurenceschopnost v podmínkách otevření vnitřního trhu a orientace vývozu na západní teritoria. 254


Vložené prostředky jsou v hutích relativně dlouho vázány, to vše při vysoké investiční náročnosti výroby. Tomu odpovídá při srovnání s jinými obory průmyslové výroby nutnost využívat pro krytí těchto vysokých investičních nákladů dlouhodobých investičních úvěrů, zejména při nedostatku vlastních zdrojů. Tabulka 12.19 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 27) (mil. Kč, %) Investice celkem v b. c. z toho dovoz I nvestice do strojního zařízení v b. c. Investice celkem v s. c. Investice do strojního zařízení v s. c.

1997

1998

12 490 4 860 9 063 10 812 8 232

1999

8 010 15 814 1 888 8 108 5 689 10 742 6 725 13 030 5 130 9 635

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

4 888 2 057 3 628 4 083 3 251

4 255 1 141 2 771 3 465 2 492

3 296 706 2 380 2 779 2 214

64,1 38,8 62,8 62,2 62,3

197,4 429,4 188,8 193,8 187,8

30,9 25,4 33,8 31,3 33,7

87,0 55,5 76,4 84,9 76,7

77,5 61,9 85,9 80,2 88,8


12.7.2. Přímé zahraniční investice Tabulka 12.20 Přímé zahraniční investice OKEČ 27 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 4 324,2 421,1

k 31. 12. 1998 4 029,6 5,4

k 31. 12. 1999 8 602,6 –79,2

k 31. 12. 2000 9 960,2 13,8

k 31. 12. 2001 11 957,0 122,8


Z tabulky 12.20 vyplývá, že největší nárůst přímých zahraničních investic do oboru OKEČ 27 byl realizován v průběhu roku 1999. V dalších letech sice objem investic narůstal, ovšem meziroční zvýšení již bylo podstatně nižší. Stav tuzemských investic v zahraničí na úrovni cca 0,4 mld. CZK v roce 1997 se především v průběhu roku 1998 podstatně snížil a v roce 1999 dosáhl záporné hodnoty. K určitému nárůstu tuzemských investic v zahraničí došlo až v průběhu roku 2001. Graf 12.8 představuje jednak porovnání vývoje přímých zahraničních investic do oboru OKEČ 27 a celého odvětví zpracovatelského průmyslu a také vývoj tuzemských investic v zahraničí, které jsou za obor OKEČ 27 podstatně nižší než za celkový zpracovatelský průmysl.

255


300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 400

300

200

100

0

-100 1997

1998

1999

2000

2001



12.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Nejvýznamnějším reprezentantem celé skupiny základních výrobků v odvětví (OKEČ 27) je ocel. Země EU v současné době vyrábí cca 160 mil. t oceli tj. necelých 20 % celosvětové produkce. Má-li se české hutnictví integrovat jako životaschopné odvětví musí v tomto ohledu dosáhnout požadovaných kriterií. Dnes stanovená kritéria životaschopnosti nejsou konečná a definitivní. Tlak na výkonnost ocelářství je trvalý a bude i dále narůstat. Kritéria vstupu do EU Již realizované transformační kroky, jejichž jádrem bylo přizpůsobit objem a strukturu výroby možnostem dodávek na trh prokázaly, že české hutnictví zvládlo analýzy kapacity trhu ocelářskými výrobky ze všech hlavních marketingových pohledů: v tuzemské spotřebě, exportních možnostech a dovozních 256


problémech. Tuzemská spotřeba již několik let vykazuje po prudkém poklesu trvalý růst a není důvod obávat se, že předpovědi pro cílovou spotřebu 4.5 mil. t jsou nedosažitelné. Ekonomicky únosné je využití kapacit alespoň na 85 %, zbývajících 15 % kapacit může sloužit k využití v konjunkturních situacích (v níž se právě v první polovině 2003 nacházíme) jak pro krytí zvýšené tuzemské tak i zahraniční poptávky. V prokázání životaschopnosti (reálnosti) z těchto pohledů, nemělo hutnictví ČR výrazné problémy a platí to i pro prognózy. – Významným ukazatelem je produktivita práce. Růst produktivity práce jako celosvětový výkonnostní trend je v hutnictví zvládnutelný. Všude ve světě jsou realizovány změny v technice, technologii a organizaci výroby, které vedou k racionalizaci ve spotřebě vstupů a ke zhodnocení produkce na straně výstupů. Ukazuje se, že problém spočívá zejména v oblasti obav z výrazných sociálních důsledků, které se koncentrují a kumulují s důsledky transformací v dalších oborech do několika lokalit. – Nejobtížnější záležitostí je finanční situace v ocelářství. Bez zásahu vlády, schváleného komisí EU, by její řešení již nebylo dosažitelné. Platí to zejména o dvou z rozhodujících ocelářských producentů (ISPAT Nová hu, a.s. a Vítkovice, a.s.). Poskytnutá pomoc k ozdravění a vstup movitého strategického partnera jsou nezbytné podmínky pro udržení jejich životaschopnosti. Až potud lze již dosažené, či „projektované“ charakterizovat jako procesy, které naše hutnictví neodlišují od procesů již realizovaných, či právě realizovaných v EU či jinde na světě. Konsolidační procesy Další blok problémů, který ocelářství čeká je začlenění se do procesů, které obecně dostaly název „Konsolidace“. Přestože v posledních letech vzniklo několik mamutích ocelářských společností s roční výrobou oceli až 40 mil. t, je ocelářský průmysl ve srovnání se svými dodavatelskými i odběratelskými odvětvími ještě stále nedostatečně konsolidován. Fúze, vytváření strategických aliancí a joint venture byly hlavní cesty ke koncentraci ocelářského průmyslu. Zatímco dodávky železných rud dnes ovládají celosvětově tři společnosti a šest hliníkářských společností reprezentuje polovinu světové výroby hliníku, deset největších ocelářských společností s výrobou oceli necelých 200 mil. t představuje pouze 20 % podíl na celosvětové výrobě oceli (viz následující tabulka). Výroba surové oceli Arcelor Posco Nippon Steel Ispat Baosteel Corus ThyssenKrupp Riva NKK Kawasaki

mil. t 43 28 26 19 19 18 16 15 15 13

Změny v této oblasti však probíhají rychle, takže v letošním roce se již LNM Group posunula na druhé místo žebříčku a pokud zrealizuje americká US Steel zamýšlené fúze zařadí se nepochybně do první desítky největších ocelářských společností. Životní prostředí Odvětví hutnictví železa se značně dotýká legislativa přijímaná v oblasti životního prostředí, která plně odpovídá legislativě EU. Pro zajištění těchto požadavků jsou každým rokem vynakládány značné finanční prostředky. V roce 2002 byly přijaty: 257


– zákon o ovzduší č. 86/2002 Sb., vč. prováděcích předpisů, který zavádí velmi přísné limity na ochranu ovzduší před emisemi tuhých znečišujících látek, SO2, kysličníků dusíku a oxidu uhelnatého CO také pro jednotlivé výrobní technologie v hutnictví železa, – zákon 76/2002 Sb., o integrované prevenci a kontrole znečištění (tzv. zákon o IPPC). Obecně lze konstatovat, že především legislativa v oblasti životního prostředí zvyšuje významně byrokracii u výrobců a často přináší tvrdší požadavky, než jsou požadavky Směrnic EU. V roce 2003 a následných bude přijata celá řada nových a novelizována podstatná část stávajících zákonů a předpisů v oblasti ochrany životního prostředí. Na rozdíl od EU jsou tzv. přechodná období, dokdy musí provozovatel zařízení dosáhnout příslušných legislativou daných parametrů, výrazně zkracována, případně zcela vypouštěna. To vyžaduje přesouvání zvýšených finančních prostředků pro pokrytí této oblasti, omezuje prostředky do jiných také potřebných oblastí a následně to snižuje konkurenceschopnost odvětví v porovnání se státy, kde jsou požadavky legislativy v souladu s požadavky Směrnic EU.

12.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Vývoj v odvětví hutnictví železa bude ovlivněn zejména těmito faktory: – pokračující globalizace trhu hutními výrobky a vstupními surovinami (šrot, rudy), – dokončení privatizace a restrukturalizace hutních podniků, – přesun výroby základních konstrukčních ocelí včetně betonářských za spotřebou (zvl. do Číny) a omezování vývozů na tyto trhy z vyspělých zemí, důsledkem může být likvidace konkurenceneschopných výrob ve vyspělých zemích, – postupný přesun k výrobkům s vyšší užitnou hodnotou, zejména novým druhům výrobků a výrobkům z nových druhů ocelí (mikrolegované, dvousložkové), – vstup do EU a nutnost podřídit se pravidlům v EU platným a naučit se prosazovat své záměry v rámci jednání v EU. Trendy a budoucí vývoj hutnictví je zapotřebí vidět v procesu konsolidace. Kvantitativní stránkou procesu konsolidace je koncentrace. K ní docházelo již předtím hlavně cestou budování vysocekapacitních jednotek a dnes zejména fúzemi a strategickými aliancemi s cíli: – rozšiřovat přítomnost hutí v závislosti na spotřebě ocelářských výrobků v bohatých regionech (odklon od budování národních konglomerátů), – využít synergie těchto spojení k optimalizaci výrobních programů podle nákladových kritérií i intenzity poptávky, – provádět přesuny výrob přinášející ekonomický efekt, – koncentrovat prostředky na urychlování přípravy a realizace inovací, – snižovat (rozmělňovat) negativní účinky recesí na regionální poptávku, – přenášet výrobu blíže k hlavním odběratelům a navazovat vztahy na principu technologického dodavatele (přechod od dodávek výrobků na dodávky komponent), – dotvářet výrobní toky v zájmu dosažení vyšší finalizace a zhodnocení produkce, – zlepšit přístup k bankovním úvěrům, – upevnit pozici ve vyjednávání cen vstupů i výstupní produkce. Od takto uspořádaného trhu se očekává i účinnější odolávání změnám poptávky, nebo umožní na čas utlumit výrobu podle poptávky a tím předejít cenovým výkyvům. Do tohoto celosvětově nastoupeného trendu se bude muset zapojit i hutnictví v ČR. Prvním krokem byl prodej a zařazení Nové huti, a.s. do skupiny LNM Holdings (Ispat). Tato společnost se v žebříčku ocelářských velikánů proti výše uvedenému schématu již posunula na druhou pozici ve světě. Procesy konsolidace reagují na globální charakter trhu s ocelí, na internacionalizaci spojenou s aktivitami přesahující hranice jednotlivých států s cílem posílit pozici oceli a ocelářských společností. Třinecké železárny, a.s. realizují cestu vytváření výrobkových řetězců, tzn. konsolidace po linii dlouhé 258


výrobky, válcovaný, tažený, broušený a loupaný materiál. Další řešení v případě Třineckých železáren, a.s. zde ukáže zřejmě až samotný příští vývoj, který lze očekávat v budoucnosti s velkou pravděpodobností se zapojením zahraničního kapitálu. Hutní průmysl na území ČR již z pohledu intenzity spotřeby základních hutních výrobků má své opodstatnění. České hutnictví o životaschopnost však bude muset usilovat stejnými cestami, jako konkurence všude ve světě. Jednou z nich je právě konsolidace. Multinárodní společnosti budou uplatňovat své strategie investičního i výrobkového portfolia. Z tohoto pohledu je důležité to, že ČR nabízí trh s ocelářskými výrobky v ročním objemu 4.5 mil. t, což je objem zajímavý i pro multinárodní subjekty a zapadá do struktury strategie rozvoje těchto hutních společností.

259


13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků – OKEČ 28 13.1. Charakteristika odvětví Produkce odvětví OKEČ 28 – výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků je charakterizována širokou sortimentní skladbou, zahrnující dodávky energetických zařízení a kovových konstrukcí a staveb, jež jsou dále realizovány jako investiční celky nebo jejich rozhodující subdodávky Výrobní sortiment a výrobní činnosti tohoto odvětví jsou zahrnuty v následujících oborech, definovaných podle OKEČ: • 28.1 Výroba kovových konstrukcí, prefabrikátů • 28.2 Výroba kovových nádrží a kotlů • 28.3 Výroba parních kotlů • 28.4 Kování, lisování, prášková metalurgie • 28.5 Povrchová úprava a zušlechování kovů • 28.6 Výroba železářských výrobků • 28.7 Výroba ostatních kovodělných výrobků Podíly oborů na tržbách odvětví 28 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 jsou vyjádřeny v grafu 13.1. V porovnání s předchozím rokem se snižuje podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb nejvýrazněji v oboru 28.7 a to o 6 %, pokles o 3% je zaznamenán u oboru 28.2 a o 2 % u oboru 28.1. Zvýšený podíl tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, v porovnání s předchozím rokem, byl zaznamenán u oborů 28.6 a 28.5 shodně o 4 %. Nárůst o 2 % byl dosažen v oboru 28.4 a o 1 % v oboru 28.3. 28.2 Výroba kovových nádrží a kotlů 8% 28.3 Výroba parních kotlů 8% 28.4 Kování, lisování, prášková metalurgie 7%

28.5 Povrchová úprava a zušlechování kovů 22 %

28.1 Výroba kovových konstrukcí, prefabrikátů 15 % 28.7 Výroba ostatních kovodělných výrobků 19 %

28.6 Výroba železářských výrobků 21 %



13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Graf 13.2 znázorňuje postavení kovodělného průmyslu v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Odvětví si v roce 2002 svým 8,6% podílem na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb udrželo svoje postavení v rámci celého zpracovatelského průmyslu. V porovnání s předchozím rokem se tento podíl nezměnil, ve srovnání s rokem 1997 je sledovaný podíl vyšší o 0,2 %. 260

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



Příznivý je i vývoj dosahované přidané hodnoty. Podíl na celkové tvorbě přidané hodnoty kovodělného průmyslu činí 10,4 % s nárůstem o 0,1 % oproti roku 2001 a ve srovnání s rokem 1997 bylo dosaženo nárůstu 1,3 %. Vývoj zaměstnanosti v odvětví kovodělného průmyslu, ve srovnání s rokem 2001, svědčí o stabilitě a odvětví vykazuje největší podíl na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. Ve srovnání s předchozím rokem nedošlo ke změně a shodně byl vykázán v obou letech 12,0% podíl v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Oproti roku 1997 se tento podíl zvýšil o 0,9 %. Odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu zaujímá významné postavení jak v počtu zaměstnaných osob, tak i hodnoty celkových tržeb, s příznivým ukazatelem dosahované přidané hodnoty.

13.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 13.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 28 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b. c. Přidaná hodnota z výkonů v b. c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

30 395,9 8 443,1 42 334

39 678,4 13 442,1 44 326

59 104,5 16 271,3 48 128 2

33 804,9 10 333,9 8 093

Více než 1000 8 722,6 2 557,3 4 988


Sledujeme-li strukturu podle počtu zaměstnanců v organizacích je z tabulky 13.1 a z grafu 13.3 patrné, že se na produkci odvětví nejvýrazněji podílely střední organizace s počtem 50–249 zaměstnanců. Tyto organizace v roce 2002 vykázaly podíl na tržbách za prodej výrobků a služeb ( dále jen V a S ) v b.c. ve výši 34,4 %, na přidané hodnotě 31,9 % a počet zaměstnaných osob činil 28,7 % odvětví. Producenti s počtem 10–49 pracovníků se podílely na tržbách za prodej V a S v b.c. ve výši 23,1 %, na přidané 261


hodnotě 26,3 % a na počtu zaměstnaných osob 26,4 %. Organizace s počtem 0–9 pracovníků vykázaly podíl na tržbách za prodej V a S v b.c. ve výši 17,7 %, na přidané hodnotě 16,5 %, počet zaměstnaných osob však činí 25,5 % celkových zaměstnaných osob v odvětví. Malé organizace této kategorie tedy produkují méně sofistikovanou produkci s nízkou produktivitou. Protipólem jsou velké organizace s počtem nad 1000 zaměstnaných osob, s vykázaným podílem 5,1 % na tržbách za prodej V a S v b.c. a 5,0% podílem na přidané hodnotě, vykazujících pouze 3 % pracovníků ve sledovaném odvětví. Příznivé podíly byly v roce 2002 zaznamenány i u organizací s počtem 250–999 zaměstnanců. Jejich podíl na tržbách za prodej V a S v b.c. činil 19,7 % odvětví, na přidané hodnotě 20,2 % a tyto organizace vykázaly 16,7 % zaměstnaných osob. % 35

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




13.4. Regionální struktura odvětví Z grafu 13.4 jsou patrné podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2001. Největší koncentrace je zaznamenaná v Jihomoravském kraji, s podílem 15 % na tržbách za prodej V a S, se 14% podílem na přidané hodnotě a s 13% podílem na počtu pracovníků. Značná koncentrace producentů byla zaznamenána i v krajích Středočeském a Moravskoslezském, se shodným podílem 11 % na celkových tržbách za prodej V a S počtu pracovníků. Nejmenší soustředění producentů je v kraji Libereckém, Karlovarském a v hlavním městě Praha.

262

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Tržby za V a S


Zaměstnanci


0

5

10

15

20

0

5

%

10 %

15

20

0

5

10 %

15

20



13.5. Hlavní ekonomické ukazatele 13.5.1. Cenový vývoj Tabulka 13.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


104,6 104,3 106,6 106,9 104,9 104,8 105,2

101,7 99,4 100,9 102,7 101,4 102,7 101,5

97,7 102,8 100,0 103,8 x 106,2 101,5

103,2 101,2 102,2 99,3 x 100,9 105,1

98,6 98,9 102,7 98,7 x 101,7 98,8

SKP 28

104,9

101,4

102,2

102,9

99,4


Vývoj cenového indexu v letech 1997 – 2002 je zřejmý z tabulky 13.2. Z trendu cenového indexu lze usuzovat na působení makroekonomických i mikroekonomických faktorů ve sledovaných oborech. Zahrnuje technickou a technologickou úroveň sledovaných oborů a jejich konkurenceschopnost, úroveň výrobních a celkových nákladů k hodnotě realizované produkce, komparativní výhody producentů a kursové vlivy, spojené s nákupem materiálů a služeb a realizací produkce. Vývoj cenového indexu je i měřítkem obchodní úspěšnosti producentů v odvětví a odolnosti vůči konkurenci. Hodnotíme-li vývoj sledovaného ukazatele za období 1997–2002, je z tabulky 2 patrné, že odvětví jako celek vykazuje ve sledovaném roce 2002 pokles cenového indexu o 3,5 % oproti předchozímu roku a vůči výchozímu vy263


kazovanému roku 1997 činí pokles za celé odvětví dokonce 5 %. Jedním z hlavních faktorů, podílejících se na vývoji cenového indexu má bezesporu i vliv kurzu Kč, zvláště k EUR, do jehož měnových teritorií směřuje převážná část vývozu, respektive je touto měnou oceňována. Tento faktor působí v oborech odvětví i u jednotlivých producentů rozdílně a úměrně s objemem realizované produkce na vývoz. Při podrobnějším zkoumání je nepříznivý cenový vývoj zaznamenán ve výrobních oborech 28.1 a u oboru 28.2. Cenový vývoj u obou výše jmenovaných oborů byl ovlivněn zejména úzkou vazbou realizace produkce do oblastí stagnující investiční výstavby, kde výše producentských cen byla diktována hlavně snahou o získání potřebné zakázkové náplně. U oborů 28.1 a 28.2 se navíc projevil i nadbytek produkčních kapacit, vyplývající z předcházející lukrativity obou oborů (jednoduchá výroba, výhodné ceny vstupů, nízké investiční náklady na strojní vybavení a návazný zisk) a ze ztráty výhodných zahraničních trhů, což vedlo ke zostřující se konkurenci. U oboru 28.1 nelze pominout ani mimooborovou konkurenci z oblasti silikátových konstrukcí. Cenový vývoj oboru 28.3 byl v letech 1998–2000 nejvíce poznamenán ztrátou zakázek a masivním vstupem zahraničních subjektů na tuzemský trh (odsiřování tepelných elektráren, náhrada výrobního sortimentu po dostavbě JE). Cenový vývoj v oboru 28.4, je ovlivněn zejména potřebou využití výrobních kapacit a lidských zdrojů, mnohdy však i za cenu nevýhodné práce ve mzdě. Přihlédneme-li k tomu, že cenový vývoj je v tomto oboru minimálně ovlivňován cenou vstupních surovin, svědčí cenový vývoj v letech 2000–2002 o trvale vysoké konkurenci v oboru, daný převážně přebytkem výrobních kapacit na současném trhu. Příznivý cenový trend lze pozorovat u oboru 28.6. Stávající recese, spojená se sílící konkurencí, se projevuje i při vývoji cenového indexu za období 2002/2001 rovněž u oboru 28.7. 13.5.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 13.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 28.1 OKEČ 28.2 OKEČ 28.3 OKEČ 28.4 OKEČ 28.5 OKEČ 28.6 OKEČ 28.7 OKEČ 28 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

19 696,6 10 745,0 8 557,9 3 760,1 16 307,7 34 067,5 28 056,9

24 468,7 12 532,2 16 083,0 5 935,3 20 205,8 24 679,7 30 149,3

24 714,1 12 234,3 12 830,3 5 987,8 20 511,3 25 539,5 30 523,1

27 240,8 14 348,9 7 332,4 8 385,2 25 833,5 30 674,8 29 358,7

31 870,1 14 502,1 13 626,5 11 642,2 29 020,2 36 180,2 34 865,0

26 420,3 13 835,0 13 612,8 11 483,9 38 289,2 36 618,1 32 801,0

121 191,7

134 054,0

132 340,4

143 174,3

171 706,3

173 060,3

x 100,0 x 100,0

110,6 110,6 104,0 104,0

98,7 109,2 97,8 101,8

108,2 118,1 106,8 108,7

119,9 141,7 118,0 128,2

100,8 142,8 101,6 130,2


Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 1997–2002 je zřejmý z tabulek 13.3 až 13.5 a z grafu 13.5. V průběhu sledovaného období byl za celé odvětví pozorován příznivý vývoj. Hodnota vývoje ukazatele tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 1997–2002 je charakterizována příznivou meziroční dynamikou s nárůstem v roce 2002 o 51 868,6 mil. Kč oproti výchozímu roku 1997. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán mezi léty 2001/2000 a to o 19,9 bodu. Příznivě lze hodnotit i vývoj tohoto ukazatele, sledovaného v s.c., kdy oproti výchozímu roku 1997 činí nárůst 30,2 procentního bodu. Vývoj v jednotlivých oborech se však vyznačuje nerovnoměrností. Nejpříznivější trendy, a to po celé sledované období, vykazuje obor 28.5. Tento obor vykazuje i ve sledovaném roce 2002 oproti roku 2001 nárůst hodnoty tržeb za prodej výrobků a služeb o 9 269 mil. Kč, vůči výchozímu roku nárůst o 21 981,5 mil. Kč. Méně příznivá je však dynamika u ostatních výrobních oborů, přičemž nejvýraznější pokles o 5 449,8 mil. Kč mezi léty 2002/2001 je u oboru 28.1. Kromě oboru 28.6, který za období 2002/2001 vykázal nárůst o 437,9 mil. Kč, je sledován pokles u všech dalších oborů. 264

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Tabulka 13.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


4 622,2 3 095,2 1 085,1 1 148,4 4 846,5 10 906,7 8 569,8

6 421,5 3 651,0 2 536,7 1 672,7 6 856,1 9 062,8 8 903,7

6 202,0 3 639,9 2 261,7 1 834,6 8 868,2 9 382,0 8 137,9

6 895,8 4 173,4 2 504,1 2 506,1 9 529,2 9 551,4 7 413,2

8 231,7 3 844,2 3 467,9 3 580,5 10 106,7 12 439,6 9 377,1

7 566,2 3 629,9 3 443,8 3 493,5 11 925,4 11 211,0 9 414,8

OKEČ 28

34 273,9

39 104,5

40 326,3

42 573,2

51 047,7

50 684,6

x 100,0 x 100,0

114,1 114,1 105,3 105,3

103,1 117,7 100,5 105,8

105,6 124,2 108,4 114,8

119,9 148,9 115,2 132,2

99,3 147,9 94,5 125,0




1997

1998

1999

2000

2001


21 951 13 505 8 298 6 272 25 658 58 580 31 491

27 049 12 717 8 208 6 372 33 134 45 131 35 361

26 594 12 361 8 894 8 503 30 778 46 183 29 732

27 070 11 961 6 611 8 962 34 370 40 573 26 521

27 915 12 444 6 504 10 309 33 280 45 385 32 032

26 865 12 383 6 221 9 158 37 669 43 724 28 111

165 755

167 972

163 045

156 068

167 869

164 131

x 100,0

101,3 101,3

97,1 98,4

95,7 94,2

107,6 101,3

97,8 99,0


2002*


Rovněž vývoj v ukazateli přidaná hodnota z výkonů v b.c. zaznamenává ve sledovaném odvětví příznivé trendy se žádoucí dynamikou. V roce 2002 se sice projevil pokles oproti předchozímu roku o 363,1 mil. Kč, tento pokles je však v korelaci s cenovým vývojem, nebo vlivem kurzu Kč vůči EUR a USD došlo k poklesu u kategorie nákladů na materiál. Nejpříznivější vývoj dosahované přidané hodnoty byl i u tohoto ukazatele dosahován v oboru 28.5, u kterého je zaznamenávaná i v průběhu celého sledovaného období největší dynamika. V porovnání s výchozím rokem 1997 se u tohoto oboru v roce 2002 zvýšila hodnota přidané hodnoty o 7 078,9 mil. Kč, s nárůstem o 1 818,8 mil. Kč oproti předchozímu roku 2001. Stabilitu po celé sledované období lze pozorovat u oboru 28.7, u kterého byl dosažen v roce 2002 nárůst hodnoty přidané hodnoty o 845 mil. Kč oproti roku 1997. Příznivě lze hodnotit i vývoj tohoto ukazatele u oboru 28.3, s nárůstem o 2 358,7 mil. Kč oproti výchozímu roku. Pozitivním jevem u tohoto oboru je postupné nahrazování dodávek pro JE jiným sortimentem. Na tvorbě přidané hodnoty se významně podílí produkce oboru 28.6. Vývoj ukazatele přidaná hodnota u oborů 28.1 a 28.2 je ovlivňován značnou konkurencí v těchto oborech, vycházející i ze stagnace investiční výstavby jak v tuzemsku, tak i v nejbližších teritoriích. Sledujeme-li vývoj zaměstnanosti, daný počtem zaměstnaných osob v odvětví v letech 1997–2002, je z tabulky 5 sice patrný nespojitý vývoj, avšak oproti výchozímu roku 1997 klesl počet pracovníků pouze o 1 %. Po poklesu v letech 1999 a 2000 dochází v roce 2001 k nárůstu o 18 801 zaměstnaných osob, v následujícím roce 2002 sice dochází ke snížení počtu pracovníků o 3 738 osob, oproti výchozímu roku je vykázané snížení počtu pracovníků pouze o 1 624 osob. Sledované odvětví tak celkovou nezaměstnanost v ČR ovlivňuje o 0,3 %. Na vývoj zaměstnanosti v odvětví působila řada faktorů, zejména: 265


100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




266

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

• vlivy privatizace a vlastnických změn, • ztráty tradičních trhů, spojené se ztrátou výrobní a zakázkové náplně, • restrukturalizace a změny výrobní produkce, • snižování počtu malých organizací s 0–20 zaměstnanci, působících převážně v oborech 28.1 a 28.2, • dynamický vývoj v oboru 28.5, zaznamenávající nejvyšší nárůst pracovníků, • zvyšování produktivity při realizaci úsporných opatření. Stanovení podílu působení uvedených a dalších nespecifikovaných faktorů nelze přesně vyčíslit. Působily převážně společně, avšak s rozdílnou váhou a časovým průběhem v jednotlivých hodnocených oborech, ale i producentských subjektech. Nemalý vliv na vývoj zaměstnanosti v odvětví měl i vstup zahraničního kapitálu do české ekonomiky. Přímý vstup do oboru 28.1 vytlačil tradiční dominantní podniky (Hard Jeseník, Mostárna Hustopeče). Vznikem nových podnikatelských subjektů se zahraničními vlastníky, s přínosem pokrokových know– how jak v oblasti ocelových konstrukcí včetně obvodového pláště, tak i v architektonické různosti ocelových staveb, došlo ke kvalitativním změnám producentské sféry. Pro obor byla tak příznivá masová výstavba velkých nákupních center, znamenající příliv zakázek. Vliv zahraničního kapitálu na obor 28.2 se projevil nepřímo zvýšením odbytu produkce (snížením propadu trhů), při masivním rozvoji čerpacích stanic, modernizaci chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. V oboru 28.3 jsou zaznamenány vlastnické změny, kdy dominujícím podnikem se stává firma Alstom po převzetí tuzemské akvizice od firmy ABB v oblasti energetického strojírenství. Postupně se jeví vstup strategických partnerů i do ostatních podniků, působících v oboru. V oborech 28.4 a 28.5 došlo jak k přímému spoluvlastnictví výrobní základny oborů zahraničními subjekty, tak i k výhodným kooperačním vazbám na odběratele produkce, vlastněné zahraničními majiteli (hlavně Auto Škoda Mladá Boleslav).Příznivý vliv přílivu zahraničního kapitálu lze pozorovat i v oboru 28.6 a zvláště pak v oboru 28.7, kdy je celá řada podnikatelských subjektů vlastněna nebo spoluvlastněna za účasti zahraničního kapitálu (Šroubárny, ESAB Vamberk, Řetězárna Česká Ves). Tabulka 13.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 28.1 OKEČ 28.2 OKEČ 28.3 OKEČ 28.4 OKEČ 28.5 OKEČ 28.6 OKEČ 28.7 OKEČ 28 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

23 065,2 14 462,3 15 417,3 4 487,6 19 552,4 39 138,2 34 035,8

30 336,5 16 802,6 24 889,1 6 946,2 23 253,6 27 613,6 34 796,7

28 359,1 15 729,9 14 016,1 10 160,7 23 291,1 28 069,2 36 305,9

33 330,2 18 616,1 12 433,7 11 018,9 27 532,2 31 458,9 34 436,8

35 113,5 19 044,0 13 892,5 16 325,5 31 026,2 36 444,6 39 097,8

30 197,6 20 480,0 14 344,0 15 981,0 49 061,8 37 155,3 35 621,9

150 158,8

164 638,3

155 932,0

168 826,8

190 944,1

202 841,6

x 100,0

109,6 109,6

94,7 103,8

108,3 112,4

113,1 127,2

106,2 135,1


Vývoj nákladů celkem v letech 1997–2002 v b.c. je patrný z tabulky 6. Sledujeme-li vývoj nákladů celkem jako podílový ukazatel, vztažený na 1 Kč tržeb lze pozorovat, že odvětví vykazuje za celé sledované období podíl 1,18 Kč nákladů celkem na 1 Kč tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. V průběhu období je zaznamenán nerovnoměrný vývoj. V roce 1997 činil tento index 1,24 s klesajícím trendem až do roku 2001 s indexem 1,11. V roce 2002 však opět dochází ke zvýšení tohoto indexu na 1,17. Nejpříznivější vývoj lze spatřovat u oboru 28.6, vykazujícím nejen žádoucí trendy, ale i nejnižší podíl sledovaného ukazatele (rok 1997 1,15, rok 2002 1,01). Vysoký podíl nákladů k tržbám je vykazován u oboru 28.3, s průměrným indexem za celé sledované období s hodnotou 1,37, s nepravidelnou dynamikou, danou charakterem produkce tohoto oboru. Vysoký nákladový podíl nad průměr odvětví je vykazován i u oborů 28.2 a 28.4. V tabulce 13.7 je uveden vývoj osobních nákladů, zahrnující mzdové a ostatní osobní náklady, včetně sociálního pojištění a odměn. Pro hodnocení vývoje bylo použito podílového ukazatele, stanoveného jako podíl osobních nákladů k tržbám za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. Za celé odvětví 28 je v prů267

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 13.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


3 728,8 2 224,4 1 677,8 819,5 3 254,0 6 925,0 5 140,4

5 096,4 2 433,2 1 932,4 1 035,2 4 997,1 5 746,6 5 934,6

4 732,3 2 327,3 1 866,3 1 311,0 4 600,2 5 667,4 5 220,0

5 188,0 2 509,8 1 716,3 1 732,3 5 718,5 5 507,2 5 021,9

5 810,6 2 709,7 1 791,9 2 232,0 6 397,3 6 881,3 6 107,1

5 505,0 2 836,8 1 826,1 2 133,3 8 131,6 7 131,0 5 881,2

23 769,9

27 175,5

25 724,5

27 394,0

31 929,9

33 445,0

x 100,0

114,3 114,3

94,7 108,2

106,5 115,2

116,6 134,3

104,7 140,7


běhu sledovaného období let 1997–2002 patrný téměř ustálený vývoj. V letech 1997–1998 dosahoval tento ukazatel 0,20 Kč hodnoty osobních nákladů na 1 Kč tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, ve zbývajících letech sledovaného období potom shodně 0,19 Kč/1 Kč. Při oborovém sledování tohoto ukazatele je nejvyšší podíl v průměru za celé hodnocené období zaznamenán u oboru 28.5 a to 0,22 Kč/1 Kč. U tohoto oboru byla v roce 2000 zaznamenána nevyšší hodnota 0,25 Kč/1 Kč. V roce 2002 vykazuje obor 25.5 pokles vyčísleného podílového ukazatele na 0,21 Kč/1 Kč. Nejnižší podíl byl naopak vykázán u oboru 28.3, s průměrem 0,16 Kč/1 Kč a se zaznamenaným poklesem v roce 2002 na 0,13 Kč/1 Kč. 13.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 13.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


210,6 229,2 130,8 183,1 188,9 186,2 272,1

237,4 287,1 309,1 262,5 206,9 200,8 251,8

233,2 294,5 254,3 215,8 288,1 203,1 273,7

254,7 348,9 378,8 279,6 277,3 235,4 279,5

294,9 308,9 533,2 347,3 303,7 274,1 292,7

281,6 293,1 553,6 381,5 316,6 256,4 334,9

OKEČ 28

206,8

232,8

247,3

272,8

304,1

308,8


x 100,0 x 100,0

112,6 112,6 103,9 103,9

106,2 119,6 103,5 107,6

110,3 131,9 113,3 121,9

111,5 147,1 107,1 130,5

101,5 149,3 96,7 126,2


Produktivita práce z přidané hodnoty je ovlivňována přímo i nepřímo celou řadou subjektivních i objektivních faktorů a je navíc rozdílná podle jednotlivých oborů. Je tak obtížné vzájemně porovnávat produkci oboru 28.3, realizující se převážně jako součást dodávek investičních celků, se značným podílem nehmotných dodávek ve formě výstupů výzkumu a vývoje, projekčních prací, montáží a různých forem poskytované technické pomoci, např. v porovnání s produkcí oboru 28.7, kde mezi rozhodující faktory, ovlivňujícími ukazatel produktivity z přidané hodnoty je dominantní úroveň strojního vybavení a stupeň využití jejího pracovního vytížení. Ze subjektivních faktorů, ovlivňujících ukazatel produktivity z přidané hodnoty lze jmenovat: • výši přidané hodnoty, danou rozdílem celkových nákladů a cenou produkce, 268

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Tabulka 13.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (–)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,795 0,676 1,180 0,675 0,619 0,615 0,575

0,756 0,623 0,726 0,610 0,722 0,612 0,645

0,735 0,624 0,811 0,639 0,506 0,582 0,614

0,733 0,566 0,675 0,680 0,584 0,551 0,645

0,685 0,662 0,513 0,610 0,596 0,527 0,614

0,708 0,726 0,529 0,600 0,640 0,594 0,584

OKEČ 28

0,659

0,671

0,615

0,620

0,597

0,625


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



269


• pracovní postupy a metody, • pokrokovost a užitnou hodnotu produkce a její konkurenceschopnost, • technickou úroveň strojního zařízení, • využívání kapitálu, • úroveň pracovní síly a využívání pracovního času, • systém odměňování a hodnocení, • úroveň řízení. Mezi objektivně působící faktory lze zařadit: • druh vyráběné produkce oboru, • stav národního hospodářství a ekonomiky, • stav hospodářství v zemích rozhodujících odběratelů, • stav infrastruktury v regionu producenta, • kursové vlivy, • ceny dovážených surovin na světových trzích, • ceny energií. Hodnotíme-li vývoj ukazatele produktivity práce z přidané hodnoty, přepočítané na jednoho zaměstnance, je z uvedené tabulky 13.8 patrný pozitivní vývoj, a to jak při sledování v běžných, tak i ve stálých cenách. V roce 2002 je v odvětví 28 sice patrná určitá ztráta dynamiky ukazatele produktivity práce z přidané hodnoty ve stálých cenách, která však může být způsobena tím, že údaje roku 2002 jsou předběžné a jsou stanoveny v cenové hladině roku 2000. Při sledování tohoto ukazatele v b.c. bylo dosaženo nárůstu meziročního indexu 2002/2001 o 1,5 bodu. Nejvýraznější narůst produktivity práce z přidané hodnoty lze pozorovat v oboru 28.3 , s patrným skokovým nárůstem zvláště v letech 2001 a 2002. Tento obor navíc vykazuje v roce 2002 produktivitu práce z přidané hodnoty na jednoho pracovníka o 244,8 tis. Kč vyšší nad průměr odvětví. Pozitivně se jeví i vývoj v oboru 28.4, daný návazností na automobilový průmysl. Trvale pod průměrem odvětví se sledovaný ukazatel vyvíjel v oboru 28.6 – nožířské zboží a nástroje, s nepříznivým vývojem i za období 2002/ 2001. Příznivě nelze hodnotit ani vývoj v oborech 28.1 a 28.2. Vývoj v těchto oborech je poznamenán celkovou stagnací odbytu vyráběné produkce, s dopadem i na kvalitativní výsledky u jednotlivých producentů. Značnou vypovídací schopnost mají i poměrové ukazatele, uvedené v tabulce Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (tab.9). Vývoj tohoto ukazatele je navíc ovlivňován úrovní uzavíraných kolektivních smluv mezi vedeními organizací a odborovými organizacemi. Při posuzování vývoje v jednotlivých oborech lze příznivě hodnotit vývoj v oboru 28.3. I když u ostatních oborů za sledované období let 1997–2001 lze pozorovat poměrnou stabilitu vývoje tohoto ukazatele, je v roce 2002 patrný nárůst podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě hlavně u oborů 28.1 a 28.2, kdy vykázaný nárůst není v korelaci s dalšími kvalitativními ukazateli. Ani po vstupu ČR do EU nelze v nejbližším časovém horizontu očekávat zásadní změnu nákladové skladby u tuzemských producentů. Tuzemská ekonomika je již dlouhodobě otevřená a prakticky plně harmonizovaná a rozhodující producentské subjekty v odvětví mají již zahraniční vlastníky, respektující pravidla platná v EU. Oživení v evropské i světové ekonomice bude postupovat pozvolněji než se očekávalo a navíc se toto oživení v české ekonomice projeví s určitým zpožděním. Producenti v odvětí budou nuceni i nadále zvyšovat produktivitu práce, přičemž rozhodujícím nástrojem bude snižování počtu pracovníků. Stávající ekonomická situace v podnicích neumožňuje výraznější nárůst osobních nákladů. Navíc lze očekávat i požadavek státu na zvýšení podílu podniků na zdravotním a sociálním pojištění. Uvažované daňové úlevy se projeví hlavně v možné investiční aktivitě. Celé odvětví je charakterizováno využíváním materiálů a surovin, pocházejících převážně z tuzemských zdrojů a dále tak zhodnocuje tuzemské suroviny a polotovary do finálních výrobků. Tím je odvětví značně imunní vůči možným kursovým vlivům, které jsou spojovány s pořízením vstupních materiálů. Odvětví je energeticky málo náročné (podíl energií činí přibližně 5% nákladů) a navíc lze očekávat i snížení její ceny.

270


13.5.4. Tuzemská spotřeba 13.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 13.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999


6 304,0 7 123,6 4 935,0

12 730,2 30 394,2

11 035,4 12 681,4 9 098,0 9 242,4 4 637,4 5 195,6 nevykazuje se nevykazuje se 16 717,6 19 169,9 42 020,3 47 600,7

SKP 28

61 487,0

83 508,8

93 890,0

100 096,1

x 100,0

135,8 135,8

112,4 152,7

106,6 162,8


2000

2001

2002* 10 275,1 9 127,0 4 899,8

19 600,4 56 193,7


Vývoj tuzemské spotřeby v SKP 28, uvedený v tabulce 13.10, vykazuje celkově příznivé trendy a svědčí o konkurenční schopnosti producentů, nebo dosažené indexy jak v b.c. tak i ve s.c. jsou výrazně vyšší než trendy v národním hospodářství. Z toho lze usoudit, že se čeští producenti dokázali výrazněji uplatnit na domácím trhu na úkor zahraniční konkurence. Výrazně lze tento trend pozorovat u produkce SKP 28.7, příznivý vývoj lze hodnotit i u SKP 28.6. Vývoj ve zbývajících SKP 28 je v roce 2002 ovlivněn hlavně útlumem investiční výstavby, která je rozhodujícím faktorem tuzemské spotřeby. 13.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Tabulka 13.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 28.1 OKEČ 28.2 OKEČ 28.3 OKEČ 28.4 OKEČ 28.5 OKEČ 28.6 OKEČ 28.7 OKEČ 28 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1999

2000

2001

2002*

21 018,8 9 698,8 12 104,1 4 668,6 17 325,4 21 533,1 22 981,2

21 493,6 10 132,3 3 083,5 5 427,9 21 527,4 26 862,3 21 475,5

25 627,9 9 940,2 11 725,7 8 829,5 25 085,9 31 701,0 25 669,8

20 807,4 9 525,0 11 594,7 8 553,4 35 477,1 32 705,2 24 560,8

109 330,0

110 002,5

138 580,0

143 223,6

x 100,0

100,6 100,6

126,0 126,8

103,4 131,0


Vývoj tuzemské spotřeby organizací v odvětví 28, uvedený v tabulce 13.11, svědčí o zvyšujícím se podílu domácích materiálových vstupů, s výraznými růstovými meziročními trendy, projevujícími se zvláště v oboru 28.5. Rozhodujícím odběratelem produkce je převážně automobilový průmysl a vývoj v tomto oboru je v korelaci s vývojem v odvětví výroby dopravních prostředků. Obdobně lze hodnotit i vývoj domácí spotřeby v oboru 26.6, zvláště v kategorii výroby nástrojů. Pokles tuzemské spotřeby, zaznamenaný v roce 2002 u oborů 28.1 – 28.3 a v oboru 28.7 souvisí převážně s poklesem celkové produkce.

271


13.6. Zahraniční obchod Tabulka 13.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999


10 505,4 4 073,4 1 407,4

12 487,6 5 037,0 1 388,6

6 917,7 22 899,0

8 255,4 29 566,0

SKP 28

45 802,9

56 734,6

63 818,0


x 33 062,0 x

123,9 42 484,1 128,5

112,5 51 118,4 120,3

2000

2001

2002*

18 574,6 6 899,7 2 567,6

16 439,3 6 533,2 2 769,6

16 387,7 43 155,9

16 133,3 40 017,9

80 528,6

87 585,5

81 893,3

126,2 62 122,8 121,5

108,8 65 987,1 106,2

93,5 60 660,5 91,9

2001

2002*

14 519,8 17 975,6 5 261,2 6 256,2 884,7 2 384,9 není samostatně vykazováno není samostatně vykazováno 9 490,9 12 775,8 33 661,4 41 136,1


1997

1998


4 503,7 3 513,7 2 066,1

4 934,8 2 869,3 1 905,5

1999

8 293,4 15 018,2

9 829,1 19 216,4

SKP 28

33 395,1

38 755,1

41 808,0


x 24 921,5 x

116,1 29 662,3 119,0

107,9 32 463,0 109,4

1997

1998

6 001,7 559,7 –658,7

7 552,8 2 167,7 –516,9

–1 375,7 7 880,8

–1 573,7 10 349,6

12 407,8

17 979,5

22 010,0

8 140,5

12 821,8

18 655,4

2000

4 387,3 5 041,6 2 774,2 2 754,3 1 142,8 789,1 není samostatně vykazováno není samostatně vykazováno 11 596,0 14 627,7 21 907,7 28 585,4

5 137,5 2 696,0 588,1

5 062,2 2 832,7 501,5

17 252,9 32 827,6

17 207,5 33 455,8

51 798,1

58 502,1

59 059,7

123,9 40 201,0 123,8

112,9 44 944,5 111,8

101,0 45 833,2 102,0

2000

2001

2002*

13 437,1 4 203,7 1 979,5

11 377,1 3 700,5 2 268,1

–865,2 10 328,3

–1 074,2 6 562,1

28 730,5

29 083,4

22 833,6

21 921,8

21 042,6

14 827,3

Saldo (mil. Kč) SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP SKP

28.1 28.2 28.3 28.4 28.5 28.6 28.7

SKP 28 z toho EU

1999 10 132,5 2 487,0 –258,1 není samostatně není samostatně –2 105,1 11 753,7

12 934,0 3 501,9 1 595,8 vykazováno vykazováno –1 851,9 12 550,7


13.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu v letech 1997 až 2001 je patrný z tabulky 13.12. V období 1997–2001 vykazovalo sledované SKP 28 aktivní saldo v zahraničním obchodě, při zachování příznivé meziroční dynamiky. Za období let 1997–2001 je zde vykázán index vývozu 178,8. V roce 2002 se sice dosavadní dynamika vývoje salda zpomalila, přesto však i v tomto roce byl vykázán kladný výsledek ze zahraničního obchodu. Příznivé vývozní trendy v období let 1997–2001 jsou zaznamenány ve všech sledovaných oborech. Výjimku lze pozorovat pouze u SKP 28.3 v roce 1999, avšak v následujícím období je i u této výroby 272


zaznamenán zvýšený vývoz hodnoty produkce, a to i v roce 2002. SKP 28.3 se tak postupně přeorientovává na nové výrobní programy. Oproti roku 2001 je v SKP 28 v roce 2002 patrný pokles hodnoty vývozu téměř o 5,7 mld. Kč. Rozhodujícími faktory tohoto nepříznivého vývoje realizace produkce na zahraničních trzích jsou nepříznivý kurz koruny, zvláště k EUR a dlouhodobá recese na trzích odběratelů, zvláště v zemích Evropské unie. V roce 2002 poklesla hodnota vývozu do zemí v EU o 5,3 mld. Kč oproti předcházejícímu roku a téměř o 1,5 mld. Kč v porovnání s rokem 2000. Nejvýkonnější vývozní produkce je SKP 28.7, vyvážející v roce 2002 téměř 49 % hodnoty vývozu celého SKP 28. SKP 28.7, společně s SKP 28.6, vykazuje i nejvyšší vývozní dynamiku v průběhu sledovaného období. Analogicky lze hodnotit vývoj v SKP 28.1, u kterého se však v roce 2002 projevuje výraznější pokles vývozu produkce. V tabulce 13.12 jsou uvedeny hodnoty dovozů produkce SKP 28 v letech 1997–2002. V průběhu sledovaného období dochází ke zvýšení dovozů, které však byly pokryty zvýšenými vývozy tuzemské produkce SKP 28. Nejnižší objemy dovozů jsou zaznamenány u komodit SKP 28.3. Dovozy těchto komodit jsou limitovány situací v investiční výstavbě, ve které nacházejí své hlavní uplatnění. Po celé sledované období jsou objemy dovozů největší v komoditách SKP 28.7. Tato skutečnost vyplývá z vysoké výrobkové diverzifikace této SKP. Porovnáme-li podíl hodnoty dovozů s ukazatelem hodnoty tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, činil tento podíl v roce 2002 3,7 % u SKP 28.3, SKP 28.1 vykázala podíl 19,2 % a u SKP 28.2 je vyčíslen na 20,5 %. Následuje SKP 28.6, u kterého činila hodnota dovozů 47,0 % hodnoty tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. SKP 28.7 vykazuje v roce 2002 tento podíl ve výši 102 %, kdy v roce 1997 dosahoval 53,5 %. Po vstupu ČR do Evropské unie lze očekávat další zvýšení tlaků zahraničních producentů na uplatnění svojí produkce na tuzemském trhu, na druhé straně se však otevře širší prostor pro tuzemské podniky k exportu vlastní produkce. Příznivě lze hodnotit za celé SKP 28 vývoj obchodního salda ze zahraničního obchodu. I přes pokles absolutní výše v roce 2002 oproti předchozímu roku, je dosažený výsledek trvale kladný. Příznivě lze hodnotit i vývoj tohoto ukazatele do zemí EU. Z jednotlivých SKP 28 je v průběhu celého období let 1997– 2002 vykazován záporný výsledek ze zahraničního obchodu pouze u SKP 28.6. V letech 1997– 1999 je vykázané záporné saldo u SKP 28.3, tedy v průběhu dostavby JE s velkou dovozní náročností. Tabulka 13.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 28 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


31,3 13,9

38,1 14,9

34,7 15,5

33,8 16,6


Z tabulky 13.13 je zřejmý vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví kovozpracujícího průmyslu v uvedených letech. Po výrazném zvýšení exportní výkonnosti mezi léty 2000/1999 je v letech 2001–2002 zaznamenán pokles tohoto ukazatele, navíc spojený se zvýšením dovozní náročnosti. Tento vývoj je spojen s probíhající recesí, působící v hodnoceném období v zemích rozhodujících odběratelů, spojenou se zostřujícím se konkurenčním prostředím. Jedním z faktorů s výraznou vahou na hodnocený ukazatel je vývoj kursu Kč k EUR. Oslabení koruny by mělo na vývoj odvětví převážně pozitivní vliv, nebo produkce v odvětví, s výjimkou oboru 28.3 při realizaci velkých investičních akcí, není devizově náročná a slabší koruna by se projevila nejen na zvýšení konkurenceschopnosti, ale i na zlepšení finanční a tím i investiční situace u podnikatelských subjektů v odvětví. Pro střednědobou perspektivu odvětví je klíčovým faktorem požadavek na trvalý růst produktivity. Nepředpokládá se, že by vstup do EU měl být problémem pro odvětví kovozpracujícího průmyslu. S cenami na evropské resp. světové úrovni je odvětví plně konkurenční. Skutečnost, že je dosahováno v EU ve srovnání s ČR vyšší produktivity práce, bude žádoucí zvyšování znamenat potřebu důsledného ukončení restrukturalizace strojírenských podniků, udržování vysoké profesní úrovně pracovní síly na všech úrovních výroby a řízení a zajištění dostatečných zdrojů do oblasti hmotných i nehmotných investic. V žádném případě nelze podcenit potřebnou obchodní zdatnost producentů, kdy i přes určité pokroky se stále projevuje zaostávání oproti konkurenci. 273


Pro získání významnějších zakázek, zvláště z oboru 28.3, ale i z oborů 28.1 a 28.2, je žádoucí pomoc státu, včetně možnosti získání úvěrů za stejných podmínek jaké má konkurence. Pro zvýšení konkurenceschopnosti bude rovněž zásadní podpora rozvoje veřejných služeb, jako je vzdělávání či rozvoj infrastruktury. 13.6.2. Aktivní zušlechovací styk Tabulka 13.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 28 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


28,8

30,6

27,2

23,5


29,9

31,8

27,8

24,1


Zahraniční obchod, vykazovaný ve sledovaném období v SKP 28, byl ovlivňován zušlechovacími procesy, především aktivním zušlechovacím stykem (dovozem strojírenských výrobků k aktivnímu zušlechtění a vývozem strojírenských výrobků po aktivním zušlechtění). Podle údajů ČSÚ se v roce 2001 podílel dovoz strojírenských výrobků k aktivnímu zušlechtění na celkovém dovozu k aktivnímu zušlechtění 57,0 % a vývoz strojírenských výrobků po aktivním zušlechtění na celkovém vývozu po aktivním zušlechtění 62,3 %. Ve srovnání s ostatními výrobami strojírenského průmyslu, kam se koncentrovala největší část z celkových zušlechovacích procesů v zahraničním obchodě, je vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 28 příznivý, a jak je patrno z tabulky 13.14 lze pozorovat v letech 2001 i 2002 pokles podílu AZS na obratu, tak i na vývozu. 13.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Producenti v odvětví kovozpracujícího průmyslu se v průběhu minulého období úspěšně přeorientovali z tradičních odbytových trhů na obchodní vazby se zeměmi Evropské unie. Největšími obchodními partnery jsou odběratelé v SRN, odkud směřují i největší objemy dovozů, s vyrovnanou vzájemnou bilancí. Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2002 je patrné z grafu 13.7.

274

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Vývozní teritoria v roce 2002 Polsko Itálie 3% 3 % Turecko

Francie 3% Nizozemsko 4% Rakousko 6% Slovensko 7%

Ostatní 21 %

2%


Francie 5% Slovensko 5% Rakousko 6% Itálie 6%

Polsko 3 % V. Británie 3%

Čína 3%

Nizozemsko 18 %

Německo 51 % Pramen:Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO


13.7. Investice 13.7.1. Hmotné a nehmotné investice Tabulka 13.15 Vývoj investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 28) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


8 553 2 119 3 998 7 041 3 631

5 511 1 872 3 234 4 562 2 916

6 213 2 371 4 301 5 162 3 857

7 728 2 892 4 757 6 196 4 263

9 204 3 663 6 438 7 505 5 789

7 882 3 361 5 563 6 615 5 174

64,4 88,3 80,9 64,8 80,3

112,7 126,7 133,0 113,2 132,3

124,4 122,0 110,6 120,0 110,5

119,1 126,7 135,3 121,1 135,8

85,6 91,8 86,4 88,1 89,4


Z tabulky 13.15 je zřejmý vývoj investic v letech 1997–2002 v běžných cenách. Tento vývoj však neodpovídá potřebám producentů, ale pouze vychází z jejich investičních možností. Vývoj investic celkem je proto v průběhu sledovaného období charakterizován nespojitým vývojem, s výrazným poklesem mezi léty 2002/2001 v b.c. i v s.c. Hodnota investic v roce 2002 navíc nedosáhla ani úrovně roku 1997. Pozitivně lze pouze hodnotit vývoj investic do strojů a zařízení a to i při zaznamenaném poklesu trendu 2002/2001. Významné je i zaznamenávané zvýšení podílu dovozů na celkových 275


investicích v b.c. Jestliže tento podíl činil v roce 1997 25 %, v roce 2001 již 40 %, v roce 2002 se tento podíl dále zvýšil na 43 %. Investice do strojního zařízení v roce 2002 nenavázaly na žádoucí trendy, projevující se v letech 1997– 2001. I když je hodnota investic do strojního zařízení ve stálých cenách o 1543 mil. Kč vyšší oproti roku 1997, přesto však nedosáhla úrovně roku 1994. Investiční akce jsou v odvětví zaměřeny především na možné udržení konkurenceschopnosti produkce, při zvýšení produktivity a celkové efektivnosti produkce a zabezpečování potřebné restrukturalizace, probíhající hlavně u oboru 28.3. Je tedy sice pozorovatelné zvyšování investiční aktivity v odvětví, toto zvyšování však není dostatečné nebo probíhající recese se projevuje i v nedostatku finančních zdrojů. Značný přínos pro zlepšování technické úrovně producentů v odvětví znamená příliv zahraničních investic, umožňující udržet krok v odvětví s evropskou špičkou. 13.7.2. Přímé zahraniční investice Tabulka 13.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 28 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 8 870,2 73,9

k 31. 12. 1998

k 31. 12. 1999

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

10 525,6 1287,2

13 855,6 753,3

19 586,5 491,0

21 611,2 437,7


Nedostatečná investiční aktivita tuzemských producentů v odvětví i další důvody, vytvářejí příznivé podmínky pro vstup zahraničního kapitálu i do odvětví kovozpracujícího průmyslu. Zahraniční firmy svým vstupem přímo i nepřímo přispívají ke zvyšování zaměstnanosti a vykazují značný podíl na exportu průmyslové výroby. V tabulce 13.16 je patrný trvalý nárůst těchto investic do sledovaného odvětví v letech 1997–2001. Navíc byla v roce 2001 hodnota zahraničních investic do odvětví o 12,4 mld. Kč vyšší oproti tuzemským investicím. Z grafu 13.8 je patrno, že vývoj přímých zahraničních investic do odvětví má trvalý charakter a je mírně nad průměrem celého zpracovatelského průmyslu. Méně příznivý je však trend tuzemských investic v zahraničí, kdy po skokovém nárůstu zaznamenaném v roce 1998 je pozorován pokles investiční aktivity v zahraničí. V oboru 28.2 výrazně vstoupil zahraniční kapitál do a.s. Korado Česká Třebová, což se výrazně projevilo na dynamickém nárůstu produkce této společnosti, která v kategorii výroby radiátorů patří mezi přední producenty v Evropě. Navíc se společnost svými aktivitami v Bulharsku podílí i na realizaci tuzemských investic v zahraničí. Realizace investic v zahraničí byla realizována m.j. i v oboru 28.6 firmou Brano Group Hradec nad Moravicí na jejich aktivitách v Rusku a na Slovensku. Vstup zahraničních investic firem ABB a Alstom je zaznamenán v oboru 28.3, zahraniční investice firmy Volkswagen směřovaly do oboru 24.4 a 28.5. Britská firma ESAB vstoupila do oboru 28.6.

276

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků % 400

300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 2.000

1.500

1.000

500

0 1997

1998

1999

2000

2001



13.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tabulka 13.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 28 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997 2 517 980


1998 2 953 548

1999 3 387 788

2000 3 905 643

2001* 4 834 587

x

117,3

114,7

115,3

123,8

864 396

1 059 553

1 281 883

1 443 935

1 814 747

x

122,6

121,0

112,6

125,7


Odvětví kovodělného průmyslu patří mezi nosné obory kovozpracujícího průmyslu ČR, ve kterém zaujímá svými výsledky jedno z předních míst. I když i toto odvětví bylo v roce 2002 poznamenáno jak 277


určitou recesí, tak i nepříznivým kurzem Kč k EUR, vývojové trendy ve všech oborech odvětví jsou přesto příznivé. Výsledky zaznamenané v jednotlivých oborech, zařazených v tomto odvětví se sice vzájemně liší, to je však převážně způsobeno velmi různorodou skladbou produkce. Vývoz do EU vzrostl v roce 2002 oproti roku 1997 o 183,5 %, což svědčí o tom, že produkce tohoto odvětví je plně konkurenceschopná na zahraničních trzích. Pozitivní je i vývoj salda, které je po celé sledované období aktivní a s indexem růstu 182,1 %, zaznamenaným mezi léty 2002/1997. Oproti předchozímu roku 2001 došlo sice k mírnému zhoršení obou výše sledovaných ukazatelů, ale po odeznění recese, zvláště v SRN, který je s 51 % v roce 2002 nejvýznamnějším odběratelem produkce odvětví, lze očekávat opět příznivý vývoj. Z tohoto teritoria směřovaly do ČR i stejné podíly dovozů, což znamená značné vzájemné provázání obou ekonomik v odvětví. Kovodělný průmysl ČR má významné postavení i ve srovnání se státy CEFTA. Jestliže podíl českých producentů na vývozu ze zemí CEFTA činil v roce 1997 34,3 %, v roce 2001 se tento podíl zvýšil na 37,5 %. Vývoz do EU z ČR vzrostl mezi léty 2001/1997 na více než na dvojnásobek. Ve finančním vyjádření vzrostl za stejné období o 950 mil. EUR. Ve srovnání se zeměmi EU je však u producentů v odvětví dosahováno nižší produktivity práce. Rovněž je pozorován vysoký podíl nákladů ve vztahu k hodnotě tržeb za výrobky a služby a to ve všech oborech odvětví. Výsledkem je zhoršování finanční situace u producentů. Zvyšování konkurenceschopnosti však nelze dosáhnout pouze snižováním počtu pracovníků v odvětví, je závislé i na zvyšováním tržeb, a to nejen zvyšováním výkonů, ale i zvýšením dosahované kilogramové ceny produkce. Zvýšení kilogramové ceny vyžaduje i změnu obchodní strategie, jejímž předpokladem je trvalá inovační schopnost producentů v jednotlivých oborech, spojená s rychlým zaváděním výsledků výzkumu a technologického rozvoje. K tomu je nutno hledat i potřebné zdroje, nebo i když náklady na výzkum a vývoj vzrostly mezi léty 1997/2001 o 140 %, jejich podíl k realizované produkci je stále nedostatečný. Stávající situace, charakterizovaná v současnosti vysokou tuzemskou i zahraniční konkurencí, nutí producenty k potřebné flexibilitě.

13.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Stávající tuzemská ekologická legislativa nevytváří vážnější zábrany rozvoje odvětví. Producenti v tomto odvětví nemají vesměs problémy s dodržováním hygienických norem EU, připouštějící povolená množství vypouštěných škodlivin do vod a ovzduší. Výsledkem realizovaných technických, technologických a normalizačních opatření u jednotlivých tuzemských podnikatelských subjektů v předcházejících letech je respektování a dodržování závazné právní úpravy ochrany životního prostředí (zákon 17/1992 Sb. o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a související právní předpisy). Zákon 76/2002 o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ze dne 5.2.2002, je již zabezpečován v oboru 28.5, zařazeného do kategorie 2.6 – „Zařízení na povrchovou úpravu kovů, s použitím elektrolytických nebo chemických postupů“ podáním žádosti od 51 příslušných producentských organizací na vydání integrovaného povolení. Na očekávaný vývoj v odvětví kovozpracujícího průmyslu působí sice mnohé společné faktory, avšak z důvodů značné výrobkové diverzifikace se vývoj a perspektiva jednotlivých oborů bude ve střednědobé perspektivě odlišovat. 28.1 Výroba kovových konstrukcí Produkce oboru se uplatňuje jako samostatné stavby i jako součást investičních celků. V tuzemsku došlo vlivem útlumu investiční aktivity k poklesu užití výrobků oboru. Proces harmonizace vyžaduje použití norem řady ISO k překonání technických překážek obchodu a další potřebné certifikace, kterými však již rozhodující producenti prošli. Zvýšení konkurenceschopnosti vyžaduje investice do zařízení na povrchové úpravy. Vstupem ČR do EU lze předpokládat, že po odeznění recese, zvláště v SRN, se tento obor výrazněji uplatní na trzích Unie. 28.2 Výroba kovových nádrží, cisteren, zásobníků a kotlů Produkty oboru se dodávají bu jako hotové výrobky (kotle ústředního vytápění, topná tělesa) nebo 278


jsou určeny pro kompletaci IC (nádrže, cisterny, zásobníky). Obor jako celek je rovněž poznamenán v současnosti sníženou investiční aktivitou, lze však očekávat potřebu modernizace technologií v chemickém průmyslu, zvláště v ropném průmyslu a lze tak očekávat i po vstupu do EU příznivé vývojové trendy. 28.3 Výroba parních kotlů Odbytové předpoklady oboru parních kotlů spočívají v rekonstrukci, modernizaci a v generálních opravách dříve dodaných výrobků. Zvýšení konkurenceschopnosti vyžaduje vklad do technického rozvoje (spalovací procesy, dokonalejší využití paliv, ekologická kritéria). Vstupem ČR do EU vznikne českým výrobcům tohoto oboru (klasické ) velká konkurence a nelze předpokládat, že se jim podaří realizovat na tomto trhu dodávku celého investičního celku. Naopak se mohou velice úspěšně uplatnit jako subdodavatelé. Na českém trhu se bude jednat pouze o rekonstrukce již stávajících zařízení v rozsahu typových (dílčích) nebo generálních oprav. I zde však zahraniční konkurence bude spíše naše producenty ze zakázek vytlačovat. 28.4 Kování, lisování a další tváření Obor představuje základní technologické procesy pro výrobu strojírenských dílů a součástí. Má výrazně růstový charakter. Zvýšení konkurenceschopnosti si vyžaduje další vklad do vybavenosti výrobní základny. Vyžaduje rovněž zvyšování kvalifikace pracovníků pro navrhování moderních výrobních postupů, lisovacích a tvářecích nástrojů pro progresivní technologie (např. volné kování). I po vstupu ČR do EU má obor perspektivu jednak jako součást velkých komplexů (Škoda Auto, Alstom, Škoda Plzeň, Vítkovice, Karosa.), či jejich subdodavatelů. Kvantifikovat lze tento obor v nárůstu, či poklesu uplatnění finální produkce na trzích EU. Určité možnosti existují při práci ve mzdě, jejíž objemy však budou v porovnání s celkovým objemem zanedbatelné. 28.5 Povrchové zušlechování kovů Obor představuje v převážné míře dokončující operace při výrobě, které ovlivňují úroveň strojírenských výrobků. Jejich uplatnění je závislé především na vzrůstajících nárocích na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti celé řady výrobků, především ze skupin 28 a 29 (strojírenské spotřební zboží, nástroje aj.). Zachování konkurenceschopnosti vyžaduje vklad do vybavenosti výrobní základny. Rovněž i tento obor, podobně jako kování, válcování a tváření, má po vstupu ČR do EU perspektivu uplatnit se jednak v rámci tuzemské produkce, ale i v práci ve mzdě pro produkci výrobců z Unie. 28.6 Výroba nožířského a železářského zboží, nástrojů V tomto oboru lze do budoucna očekávat vyšší nároky trhu na sortimentní nabídku a její obnovu (některé výrobky podléhají i módním trendům) a proto bude docházet k obousměrným obchodům. Je úzce spjat s kováním, lisováním a tvářením a povrchovou úpravou kovů. Udržení konkurenceschopnosti vybraných skupin bude vyžadovat zejména vklad do vybavenosti výrobní základny v souladu s charakterem výroby (velkosériová, hromadná). Po vstupu ČR do EU přijdou zřejmě některé podobory tohoto oboru v rámci konkurence o postavení na domácím trhu (nožířské zboží, kování), kde budou nahrazeny dovozem. 28.7 Výroba ostatních kovových výrobků Výrobky tohoto oboru mají kompletační charakter pro strojírenství i jiná odvětví (spojovací materiály, řetězy, pružiny, lanka, elektrody) a jsou zabezpečovány tradičními producenty. Snížení tempa finální produkce se sice projevilo určitou stagnací výroby oboru, avšak obor vykazuje za celé sledované období příznivé výsledky a má významné postavení v celém odvětví zpracovatelského průmyslu. Vstupem ČR do EU bude dále docházet vzhledem k šíři sortimentu k obousměrným obchodům. Základní sortiment spojovacích materiálů, výrobků z drátu, drobných kovových obalů apod., zůstane pravděpodobně zachován jak pro domácí odběratele, tak i pro předpokládané zvýšení vývozů do zemí EU.

279

Výroba a opravy strojů a zařízení

VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK

14. Výroba a opravy strojů a zařízení – OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroba strojů a zařízení (OKEČ 29) je běžně nazýváno odvětvím všeobecného strojírenství. Výrobní program všeobecného strojírenství vychází z dlouhodobé tradice a plní úlohu dodavatele od kompletních investičních celků a výrobních strojů až po strojírenské zboží pro domácí potřebu. Odvětví svým rozsahem zasahuje do celého sektoru hospodářství a patří mezi nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu. Strukturu odvětví tvoří sedm následujících oborů: • 29.1 výroba strojů pro výrobu a využití mechanické energie (spalovací motory, turbíny, čerpadla, kompresory, převodové skříně, ventily a ložiska), • 29.2 výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (pece, sušárny, chladící, mrazící a klimatizační zařízení, ventilátory, zvedací a transportní zařízení), • 29.3 výroba strojů pro zemědělství a lesnictví (traktory, malotraktory, pluhy, sázecí a sklizňové stroje, dojící systémy, nakladače), • 29.4 výroba obráběcích strojů (včetně tvářecích a svařovacích strojů), • 29.5 výroba ostatních účelových strojů (stroje důlní,metalurgické, pro stavební a zemní práce, na zpracování kaučuku a plastů, potravinářské, textilní a polygrafické), • 29.6 výroba zbraní a munice, • 29.7 výroba přístrojů a zařízení pro domácnost (elektrické a neelektrické přístroje pro domácnost. Odvětví všeobecného strojírenství zahrnuje zejména obory s výrobkovou strukturou investičního zboží a investičních celků (např. stroje a zařízení pro energetiku, transportní, důlní a stavební strojní celky, potravinářská a klimatizační zařízení), které jsou výrazně ovlivňovány tradicí, kvalifikací pracovníků a úrovní výrobní základny a vyžadují dlouhodobé vklady do technického rozvoje výrobků a technologických procesů. Druhou skupinu oborů odvětví tvoří vysoce technicky odborná výroba obráběcích, tvářecích a svařovacích strojů, textilních a polygrafických strojů přístrojů pro domácnost, zemědělských strojů a výrobu zbraní a munice. Všeobecné strojírenství se vymezuje ze zpracovatelského průmyslu vysokou komplexností, technologickou náročností s velkým podílem přidané hodnoty a kvalitní pracovní silou ve všech stupních výrobního procesu. Jen malá část produkce slouží ke konečné spotřebě obyvatelstva. Růst produktivity v dalších odvětvích ve značné míře závisí na výkonnosti strojů vyráběných všeobecným strojírenstvím. Některé subdodávky v nejvyšší kvalitě je možno zajistit pouze dovozem (např. řídící jednotky obráběcích strojů nebo pohonné jednotky pro malou travní mechanizaci). Samotný výrobní proces ani vyrobené stroje nepředstavují zásadní ekologickou zátěž pro životní prostředí. Ekologické vlastnosti vyráběných strojů se však stávají jedním z předpokladů jejich konkurenceschopnosti na trhu. V grafu 14.1 jsou uvedeny podíly oborů na celkových tržbách odvětví za prodej vlastních výrobků a služeb. Oproti roku 2001 došlo k poklesu podílu oboru 29.1 – výroba strojů pro výrobu a využití mechanické energie o cca 4 % na celkových tržbách odvětví. Nárůst podílu o cca 3 % naopak nastal u oboru 29.4 – výroba obráběcích a tvářecích strojů. U ostatních oborů změny oproti roku 2001 nepřevyšují 1 %.

281

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 29.1 Výroba strojů pro výrobu mechanické energie 18 %

29.7 Výroba přístrojů a zařízení pro domácnost 6%

29.2 Výroba jiných strojů pro všeobecné účely 26 %

29.6 Výroba a opravy zbraní a munice 2%

29.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů 5%

29.5 Výroba ostatních účelových strojů 31 %

29.4 Výroba obráběcích a tvářecích strojů 12 %



14.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Na počátku devadesátých let bylo toto odvětví vystaveno stejným vnějším vlivům jako ostatní průmyslová odvětví. Od roku 1990 se výroba postupně snižovala. Její pokles se zastavil v roce 1994, tedy ve stejné době jako ve většině ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu. Vývoj od roku 1995 zaznamenal stabilizaci a mírný vzestup. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%



282

5

10 %

15

20


V současné době odvětví všeobecného strojírenství zaujímá významné místo v rámci zpracovatelského průmyslu. Je to odvětví s 7,5 % podílem na tržbách za vlastní výrobky a služby a s 9,7 % podílem na tvorbě přidané hodnoty. V tomto oboru je zaměstnáno 11,0 % pracovníků zpracovatelského průmyslu, (viz graf 14.2). Postavení tohoto odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v porovnání s rokem 2001 zůstalo ve všech třech parametrech na stejné úrovni.

14.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 14.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 29 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej V a S v b. c. Přidaná hodnota z výkonů v b. c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

10 161,1 3 078,0 12 051

28 657,3 8 536,4 25 340

44 628,2 14 703,1 46 189

48 141,1 16 122,9 46 645

22 485,9 7 911,7 23 822


% 35

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




Ve výrobních podnicích všeobecného strojírenství ve skupině podniků zaměstnávajících 1000 a více pracovníků je zaměstnáno 15 % všech pracovníků. Oproti roku 2001 zde došlo k největšímu poklesu počtu pracovníků a to o 5 %. Tomu odpovídá i pokles výkonových charakteristik, tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a přidané hodnotě z výkonů. Naopak ve skupině podniků s 10 až 50 pracovníky se zvýšil počet pracovníků na 17 % a realizuje se v nich 17 % přidané hodnoty a 19 % tržeb. V ostatních kategoriích vzhledem k roku 2001 nedošlo k razantním změnám. Kategorie podniků zaměstnávajících 50 až 249 pracovníků a kategorie s 250 až 999 pracovníky zaměstnávají téměř shodný počet pracovníků a to asi 30 %. Větší podniky však vykazují o cca 3 % lepší výkonové parametry.

283


14.4. Regionální struktura odvětví Tržby za V a S


Zaměstnanci


0

5

10 %

15

0

20

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



Struktura výrobní základny z hlediska územního členění na 14 krajů ukazuje na nejvyšší koncentraci produkce odvětví v Jihomoravském kraji, dále pak následují kraj Středočeský, Moravskoslezský, Olomoucký a kraj Vysočina. Nejméně se na produkci odvětví 29 podílejí kraje Karlovarský a Liberecký. Průběh všech tří ukazatelů (viz graf 14.4) je v podstatě shodný, což dokumentuje, že neexistují významné odchylky ve výkonnosti podnikatelských subjektů odvětví v různých krajích.

14.5. Hlavní ekonomické ukazatele 14.5.1. Cenový vývoj Tabulka 14.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


103,3 105,2 104,5 108,2 103,7 x 103,8

104,6 99,8 102,4 102,3 100,7 x 100,4

102,6 101,8 102,5 102,4 102,2 106,8 99,6

102,1 100,8 102,2 103,3 100,7 101,3 98,3

101,5 100,8 101,0 101,5 100,9 112,9 99,0

SKP 29

104,5

101,6

102,2

101,4

101,2


284


Rostoucí konkurenceschopnost strojírenské produkce a tedy možnost zvýšit cenu na úroveň konkurence mělo za důsledek růst cenové hladiny zejména u oborů s významným podílem exportu. Ceny se zvýšily téměř u všech skupin výrobků, nejvíce však o 12,9 % u oboru 29.6 – zbraně a munice. V souvislosti s dovozy spotřebního zboží renomovaných světových výrobců klesá trvale cenová hladina u oboru výroba přístrojů pro domácnost. 14.5.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 14.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 29.1 OKEČ 29.2 OKEČ 29.3 OKEČ 29.4 OKEČ 29.5 OKEČ 29.6 OKEČ 29.7 OKEČ 29 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) meziroční index (s. c.) kumulovaný index (s. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

23 985,4 29 530,0 13 923,6 14 177,7 41 117,3 3 392,4 7 936,6

40 120,6 32 557,0 12 317,8 16 132,6 39 290,6 3 615,2 7 309,2

22 297,1 29 231,9 7 499,2 16 392,8 40 247,9 4 146,2 7 245,9

20 739,7 29 775,6 6 438,6 16 939,2 45 129,5 3 726,1 7 819,4

27 357,7 38 616,6 7 627,2 21 385,1 47 075,4 3 022,5 8 989,1

26 383,8 38 539,3 7 125,4 18 271,5 47 555,4 3 436,9 9 160,8

134 063,0

151 343,0

127 061,0

130 568,1

154 073,6

150 473,1

x 100,0 x 100,0

112,9 112,9 107,1 107,1

84,0 94,8 83,6 89,6

102,8 97,4 101,2 90,7

118,0 114,9 116,6 105,7

97,7 112,2 98,6 104,3


Vývoj odvětví v tržbách za vlastní výrobky a služby v běžných i stálých cenách (viz tabulka 14.3) v letech 1997 až 1998 rostl. V roce 1999 nastal náhlý pokles, ale od následujícího roku 1999 pozorujeme jejich trvalý růst. Předběžná hodnota tržeb v b.c. pro rok 2002 je o 2,3 % nižší proti roku 2001. Nižší tržby jsou zaznamenány zejména u oboru 29.1 – stroje pro výrobu mechanické energie a u 29.4 – obráběcí stroje a lisy. Tabulka 14.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


8 538,4 8 330,0 3 309,1 5 634,5 14 089,6 1 576,9 2 388,5

8 697,3 9 301,1 2 987,6 5 983,8 14 099,2 1 818,6 2 122,4

7 817,0 8 629,1 1 624,7 5 405,9 13 170,0 1 891,1 2 130,2

7 655,4 8 669,6 1 889,3 6 041,3 16 730,2 1 768,1 2 222,3

9 188,8 11 405,0 2 602,2 7 605,2 15 777,1 1 375,4 2 398,4

7 936,1 10 845,1 2 447,6 6 209,8 15 356,6 1 455,8 2 657,1

OKEČ 29

43 867,0

45 010,0

40 668,0

44 976,2

50 352,1

46 908,1

x 100,0 x 100,0

102,6 102,6 95,9 95,9

90,4 92,7 92,4 88,7

110,6 102,5 111,0 98,4

112,0 114,8 108,7 106,9

93,2 106,9 88,6 94,7



Vývoj přidané hodnoty z výkonů v letech 1997 až 2002 je podobný průběhu ukazatele tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Přidaná hodnota z výkonů v roce 2002 je vyšší pouze u oboru 29.6 – zbraně a munice. Meziroční index v b.c.v roce 2002 v celém odvětví u tohoto ukazatele je pouze 93,2 % (viz tabulku 14.4)

285


1997

1998

1999

2000

2001


32 725 39 110 20 385 17 813 59 846 7 989 10 930

29 309 33 081 17 477 19 298 54 013 7 314 9 416

27 498 32 915 13 752 19 741 51 736 7 130 9 432

23 857 31 451 11 416 20 236 53 273 6 156 8 907

25 692 33 666 10 996 20 464 49 952 5 143 8 134

24 927 33 750 10 908 20 081 48 658 5 013 7 783

188 798

169 908

162 204

155 296

154 047

151 120

x 100,0

90,0 90,0

95,5 85,9

95,7 82,3

99,2 81,6

98,1 80,0


2002*


Počet pracovních sil v celém odvětví neustále klesá a činí už pouze 80 % počtu pracovních sil roku 1997. Proti roku 2001 pracuje v celém odvětví o 1,9 % zaměstnanců méně. Více zaměstnanců proti roku 1997 pracuje pouze v oboru 29.4 – obráběcí stroje a lisy. Největší úbytek nastal v oborech 29.3 – stroje pro zemědělství a lesnictví a v oboru 29.5 – stroje pro určitá hospodářská odvětví. Tabulka 14.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 29.1 OKEČ 29.2 OKEČ 29.3 OKEČ 29.4 OKEČ 29.5 OKEČ 29.6 OKEČ 29.7 OKEČ 29 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

46 093,5 39 441,4 19 575,8 19 840,9 52 732,2 4 515,1 9 971,1

47 141,5 40 057,4 18 142,0 22 544,6 51 895,1 4 930,2 9 732,2

43 664,0 34 764,3 12 404,9 22 230,4 54 361,3 5 431,6 9 807,5

39 668,7 36 151,3 10 808,0 21 468,2 56 687,8 5 055,2 10 553,8

42 066,8 44 379,5 10 745,5 27 870,8 57 983,9 4 045,5 11 778,7

45 621,4 47 126,6 13 758,5 21 181,8 56 227,1 4 568,9 11 844,7

192 170,0

194 443,0

182 664,0

180 393,0

198 870,7

200 329,0

x 100,0

101,2 101,2

93,9 95,1

98,8 93,9

110,2 103,5

100,7 104,2



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


6 031,9 6 259,6 3 035,5 3 635,5 10 614,0 1 321,1 1 555,4

5 831,4 6 558,5 2 852,2 4 020,8 10 604,3 1 291,1 1 586,7

6 018,3 6 377,1 2 370,0 4 209,3 10 572,9 1 413,9 1 713,5

5 671,1 6 356,2 1 962,7 4 278,8 11 734,7 1 235,2 1 680,3

6 631,3 7 920,6 2 206,8 5 256,6 12 168,0 1 096,3 1 690,0

6 628,6 8 757,8 2 695,0 4 956,9 12 141,3 1 136,7 1 712,6

OKEČ 29

32 453,0

32 745,0

32 675,0

32 919,0

36 969,6

38 028,9

x 100,0

100,9 100,9

99,8 100,7

100,7 101,4

112,3 113,9

102,9 117,2


Náklady obsahující provozní, finanční a mimořádné náklady za celé období stoupají, viz tabulka 14.6. Meziroční index v b.c. dosáhl 100,7 %. Náklady klesají podstatně pouze u oboru 29.4 – výroba strojů pro 286

Výroba a opravy strojů a zařízení % 120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




287


výrobu a využití mechanické energie a u oboru 29.5 – výroba specializovaných strojů. Je to způsobeno úbytkem pracovních sil přičemž nedošlo ke zvýšení platů a zejména u oboru 29.4. Osobní náklady vzhledem k předcházejícímu roku 2001 zaznamenávají v celém odvětví nárůst o 2,9 %. Podíl osobních nákladů se vzhledem ke snižování tržeb za prodej výrobků a služeb zvyšuje. 14.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 14.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


260,9 213,0 162,3 316,3 235,4 197,4 218,5

296,7 281,2 170,9 310,1 261,0 248,6 225,4

284,3 262,2 118,1 273,8 254,6 265,2 225,8

320,9 275,7 165,5 298,5 314,0 287,2 249,5

357,7 338,8 236,6 371,6 315,8 267,4 294,9

318,4 321,3 224,4 309,2 315,6 290,4 341,4

OKEČ 29

232,3

264,9

250,7 2

89,6

326,9

310,4


x 100,0 x 100,0

114,0 114,0 106,6 106,6

94,6 107,9 96,8 103,2

115,5 124,6 115,9 119,6

112,9 140,7 109,5 131,1

95,0 133,6 90,3 118,3


Produktivita práce z přidané hodnoty podle předběžných výsledků je o 9,7 % nižší než v předcházejícím roce 2001. Nejvíce poklesla produktivita práce v oboru 29.1 – výroba strojů pro výrobu mechanické energie a 29.4 – výroba obráběcích strojů a tvářecích strojů. Je to způsobené nedostatkem zakázek a tomu neodpovídajícímu počtu zaměstnanců. Obor 29.4 dodává stroje do celého zpracovatelského průmyslu a proto je na jeho vývoji přímo závislý. Tabulka 14.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (–)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,688 0,702 0,869 0,644 0,725 0,820 0,581

0,652 0,663 0,891 0,655 0,727 0,697 0,670

0,693 0,691 1,259 0,702 0,769 0,706 0,686

0,728 0,692 0,985 0,673 0,677 0,678 0,673

0,681 0,656 0,817 0,655 0,745 0,754 0,656

0,791 0,790 1,077 0,732 0,764 0,755 0,570

OKEČ 29

0,709

0,697

0,742

0,701

0,699

0,774


Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě téměř v celém odvětví 29 – výroba a opravy strojů a zařízení stoupá, viz tabulka 14.9. Osobní náklady mají na produktivitu práce jen nepřímý vliv. Vyšší osobní náklady znamenají obvykle vyšší cenu výrobku a pokud tato není kryta vyšší užitnou hodnotou, výsledkem je jeho menší konkurenceschopnost. Po vstupu ČR do EU se očekává postupné mzdové ale i cenové přibližování. Toto však bude platit pouze u podniků, které se budou pružně přizpůsobovat vyšší kvalitě výroby a budou finanční prostředky vkládat do vlastního vývoje. S postupným zvyšováním kurzu české koruny budou materiálové náklady klesat. Nižší cena materiálu však bude eliminována vyššími osobními náklady. Tento proces bude postupně rozložen do několika let. V prvním roce po vstupu do EU se očekává rychlejší průběh. 288

Výroba a opravy strojů a zařízení % 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



První graf 14.6 zaznamenává průběh produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů OKEČ 29 a celého zpracovatelského průmyslu a porovnává ho s výchozím rokem 1997. Produktivita práce tohoto odvětví ZP od roku 1997 kromě malého poklesu v roce 1999 neustále stoupá a dosahuje téměř 120 % vzhledem k výchozímu roku 1997. V celém ZP produktivita práce stoupla na téměř 130 %. Druhý graf 14.6 zaznamenává průběh osobních nákladů na účetní přidané hodnotě z výkonů OKEČ 29 a celého zpracovatelského průmyslu a porovnává ho s výchozím rokem 1997. Podíl osobních nákladů odvětví 29 od roku 1998 kromě poklesu 1999 neustále stoupá. V současné době je na 110 % vzhledem k roku 1997. Podíl osobních nákladů celého zpracovatelského průmyslu se pohybuje v celém tomto období kolem 100 %. 14.5.4. Tuzemská spotřeba 14.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků zaznamenává pokles zejména v těch oborech, které jsou svázány s investiční činností. Je to u výrobků SKP 29.1 – stroje na výrobu a užití mechanické energie, 29.2 – stroje 289


a zařízení pro všeobecné účely, 29.4 – obráběcí stroje a lisy a 29.5 – stroje pro určitá hospodářská odvětví. Tuzemská spotřeba vzrostla pouze u SKP 29.6 – zbraně a munice. Tabulka 14.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


19 137,3 20 151,3 3 390,2 14 133,7 29 575,1 783,7 12 532,9

20 189,0 23 221,3 5 739,3 19 049,6 34 291,7 684,2 13 777,4

19 628,8 27 911,4 7 482,4 24 212,3 43 489,9 917,2 13 534,7

16 274,0 24 591,6 7 486,0 20 598,2 36 968,9 1 624,5 13 674,1

SKP 29

99 704,3

116 952,5

137 176,7

121 217,4

x 100,0

117,3 117,3

117,3 137,6

88,4 121,6



1999

2000

2001

2002*

OKEČ 29.1 OKEČ 29.2 OKEČ 29.3 OKEČ 29.4 OKEČ 29.5 OKEČ 29.6 OKEČ 29.7 5

18 230,1 25 319,2 5 518,2 8 811,6 27 020,9 2 125,8 403,4

15 454,1 25 102,4 5 122,6 9 015,1 30 425,4 1 974,7 5 618,7

20 640,8 31 813,8 6 356,4 13 355,6 31 629,6 1 465,1 7 252,5

20 419,0 32 723,3 5 684,7 12 075,2 32 068,6 1 929,5 7 287,1

OKEČ 29

92 429,2

92 713,0

112 513,8

112 187,4

x 100,0

100,3 100,3

121,4 121,7

99,7 121,4


14.6. Zahraniční obchod Příznivý trend vývozu v letech 1997 až 2001 byl v roce 2002 přerušen. Meziroční index vývozu je 99,2 %. Pokles nastal zejména u SKP 29.4 – obráběcí stroje a lisy a podobná zařízení, který je odrazem celosvětové stagnace zejména v tomto oboru zpracovatelského průmyslu. 14.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Dovoz strojů a zařízení (SKP 29) poklesl na úroveň 91,8 % roku 2001. Záporné saldo zahraničního obchodu tohoto SKP se snížilo na – 5 616,4 mil. Kč přičemž záporné saldo se zeměmi EU při poklesu činí –19 344,3 mil. Kč. Z hlediska platební bilance si nejlépe vedly SKP 29.1, SKP 29.2 a 29.6, které vykazují aktivní saldo zahraničního obchodu. Nejhůře si vedlo SKP 29.7, který vykazuje záporné saldo –6 537,2 mil Kč. Vstupem ČR do EU bude pokračovat zhodnocování české koruny k Euro a dojde k postupnému nárůstu mezd. To bude mít za následek snižování cen dovážených a zvyšování cen vyvážených strojů. 290

Výroba a opravy strojů a zařízení Tabulka 14.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


18 951,0 17 715,1 6 193,8 13 464,2 24 800,2 2 097,6 4 233,3

23 766,0 21 367,7 6 946,8 15 276,5 29 348,9 2 464,9 4 808,7

24 533,7 24 623,0 4 169,3 16 647,3 31 502,9 2 839,3 4 789,3

30 714,1 28 715,6 3 695,1 18 287,2 38 997,1 3 759,1 5 666,0

39 504,0 33 634,0 5 110,1 20 144,2 41 176,3 2 529,7 6 911,5

41 330,1 33 532,1 5 442,6 17 155,7 40 976,6 2 426,5 7 026,3

SKP 29

87 455,2

103 979,5

109 104,8

129 834,2

149 009,8

147 889,9


x 50 000,4 x

118,9 66 158,8 132,3

104,9 75 537,9 114,2

119,0 89 151,6 118,0

114,8 104 526,1 117,2

99,2 102 181,4 97,8


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

22 933,6 27 790,8 6 182,6 13 194,3 31 795,2 618,0 11 755,5

26 044,1 26 583,9 4 031,4 15 442,5 32 939,4 404,5 11 439,7

26 464,4 26 216,5 3 204,4 17 517,7 35 202,8 606,5 12 031,7

33 459,6 30 032,1 4 557,7 6 21 327,8 40 957,0 558,1 13 092,6

39 762,9 34 450,2 107,2 6 23 505,3 49 649,1 373,7 13 443,0

38 923,7 31 082,8 870,0 19 938,6 42 571,3 556,4 13 563,5

114 270,0

116 885,5

121 244,0

143 984,9

167 291,4

153 506,3

x 91 099,8 x

102,3 93 417,2 102,5

103,7 94 678,5 101,4

118,8 112 762,1 119,1

116,2 132 509,8 117,5

91,8 121 525,7 91,7

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


–3 982,6 –10 075,7 11,2 269,9 –6 995,0 1 479,6 –7 522,2

–2 278,1 –5 216,2 2 915,4 –166,0 –3 590,5 2 060,4 –6 631,0

–1 930,7 –1 593,5 964,9 –870,4 –3 699,9 2 232,8 –7 242,4

–2 745,5 –1 316,5 –862,6 –3 040,6 –1 959,9 3 201,0 –7 426,6

–258,9 2 –816,2 2 –997,1 –3 361,1 –8 472,8 2 156,0 –6 531,5

406,4 449,3 –1 427,4 –2 782,9 –1 594,7 1 870,1 –6 537,2

SKP 29

–26 814,8

–12 906,0

–12 139,2

–14 150,7

–18 281,6

–5 616,4

–41 099,4

–27 258,4

–19 140,6

–23 610,5

–27 983,7

–19 344,3

SKP 29.1 SKP 29.2 SKP 29.3 SKP 29.4 SKP 29.5 SKP 29.6 SKP 29.7 SKP 29 meziroční index z toho EU meziroční index


z toho EU



1999

2000

2001

2002


42,0 14,7

47,2 18,2

45,6 18,6

45,6 20,1


Exportní výkonnost odvětví se udržuje na úrovni 45,6 %, dovozní náročnost odvětví stoupá. Exportní výkonnost podniků je záležitostí kvalitních , stále inovovaných výrobků a při stejné kvalitě výrobků cen. Po vstupu do EU po krátkém malém poklesu nastane trvalý růst.

291


14.6.2. Aktivní zušlech ovací styk Tabulka 14.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 29 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


23,3

22,0

18,4

15,0


37,0

34,4

29,0

21,9


14.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska vývozu i dovozu je dominantním partnerem ČR Německo s 42 % resp. 45 % podílem, viz graf 14.7. Společně s Itálií, Japonskem a se Švýcarskem se však největší měrou podílí na záporném obchodním saldu. Vývozní teritoria v roce 2002

Rakousko 5% Slovensko 6%

Francie 5%

USA 4%

Itálie 4%

V. Británie 3% Polsko 3%

Ostatní 28 % Německo 42 %

Dovozní teritoria v roce 2002 Japonsko Rakousko 3 %

Itálie 11 %

5% Francie 6%

USA 3% V. Británie 3% Švýcarsko 3% Ostatní 21 %



292


14.7. Investice 14.7.1. Hmotné a nehmotné investice Tabulka 14.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 29) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


7 486 1 289 3 948 6 334 3 586

7 867 1 644 5 195 6 622 4 684

6 107 2 018 3 991 5 015 3 580

7 001 2 320 4 512 5 674 4 044

7 499 2 358 5 156 6 150 4 636

7 737 2 320 5 350 6 476 4 977

105,1 127,5 131,6 104,5 130,6

77,6 122,7 76,8 75,7 76,4

114,6 115,0 113,1 113,1 113,0

107,1 101,6 114,3 108,4 114,6

103,2 98,4 103,8 105,3 107,4



k 31. 12. 1997 4 822,5 10,4

k 31. 12. 1998 6 225,2 175,6

k 31. 12. 1999 7 867,3 186,2

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

14 074,4 195,3

15 580,4 244,2


Zahraniční investice mají pro rozvoj odvětví 29 jednoznačně kladný vliv. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako příslušný správní orgán poskytuje společnostem za splnění určitých podmínek tzv. investiční pobídky formou slevy na dani z příjmů, hmotnou podporou pro vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporou na rekvalifikaci zaměstnanců. Tyto pobídky jsou pro investory velmi výhodné a proto se očekává, že zahraniční investice budou ještě mírně stoupat. Řada podniků zejména v Německu se chystá přesunout svoji výrobu do nově vstupujících zemí do EU. ČR má stále ještě výhodu levné kvalifikované pracovní síly. Nové investice jsou však omezeny jejich limitujícím počtem a mobilitou. S rozvojem stability podnikatelského prostředí v rozvojových zemích se očekává zvýšení tuzemských investic v zahraničí, které jsou nyní zanedbatelné.

293


300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 2.500

2.000

1.500

1.000

500

0 1997

1998

1999

2000

2001



14.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tabulka 14.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 29 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997

1998

1999

2000

2001*

4 196 469

5 181 497

5 957 034

6 731 239

9 043 177

x

123,5

115,0

113,0

134,3

1 381 358

1 813 211

2 083 913

2 332 197

3 310 446

x

131,3

114,9

111,9

141,9

meziroční index z toho z ČR meziroční index * Pozn: rok 2001 uváděn v tis. EUR Pramen: EUROSTAT

294


Z tabulky 14.17 je zřejmé, že v konkurenčním srovnání se souměřitelnými ekonomikami v prostředí EU zaujímá tuzemské odvětví všeobecného strojírenství čelné postavení. Objem exportu na tuto část trhu má trvale vzestupný trend a jeho podíl v roce 2001 dosáhl 36,6 %. Vývoz z ČR do zemí EU stoupl od roku 1997 do roku 2001 indexem 2,4. To ukazuje na dobrou konkurenceschopnost odvětví a svědčí o tom, že si Česká republika na mezinárodním trhu stále zachovává pozici tradičního exportéra strojírenského zboží. Konkurenceschopnost odvětví se nyní bude muset zakládat především na faktorech jako technické parametry na úrovni „high–tech“, kvalita produkce, rychlost a komplexnost dodávek a dostupný servis. Další z klíčových podmínek rozvoje konkurenceschopnosti je dostupnost finančních prostředků na profinancování exportu a získání bankovních záruk Negativně na cenu zboží působí růst kurzu koruny vůči euru. Odvětví pokrývá velmi široký sortiment výrobků vzhledem k velikosti naší republiky. To sehrává do jisté míry negativní roli, nebo zdroje potřebné na realizaci jednotlivých výrobků jsou rozptýlené a proto omezené. Na druhou stranu toto odvětví může uspokojit zákazníky komplexně. V exportu se budou uplatňovat výrobci kvalitou svých produktů, znalostí místních trhů a schopností neustále své výrobky inovovat.

14.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Technická harmonizace je jedním z podstatných prvků systému jednotného vnitřního trhu ES. Pro odvětví všeobecného strojírenství má v procesu harmonizace legislativy s EU značný význam uzavření Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropským společenstvím a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků – PECA. V současné době jsou připraveny návrhy Rozhodnutí Rady přidružení zřízené Evropskou dohodou mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé, kterým se mění přílohy Protokolu k Evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (PECA) a Rozhodnutí Rady přidružení zřízené Evropskou dohodou mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé o připojení příloh k PECA. Obě Rozhodnutí Rady přidružení zřízené Evropskou dohodou mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé jsou sjednávána v souladu s PECA. Vzhledem ke změně článku 8 PECA (Původ zboží) bude Česká republika měnit zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. Toto se dotkne řady dalších českých zákonů, nařízení vlády a vyhlášek, které musí být upraveny. V prvním návrhu Rozhodnutí se mění Přílohy o vzájemném uznávání výsledků posuzování shody původního protokolu PECA pro: • strojní zařízení, • výtahy, • osobní ochranné prostředky, • elektrická bezpečnost, • elektromagnetická kompatibilita, • zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, • teplovodní kotle, • plynové spotřebiče, • tlaková zařízení. Ve druhém návrhu Rozhodnutí jsou připraveny nové „Přílohy k vzájemnému uznávání výsledků posuzování shody“. Po sladění příslušných českých právních předpisů, administrativních struktur a postupů se k PECA připojují následující nové přílohy. Přílohy o vzájemném uznávání posuzování shody: 295


• Váhy s neautomatickou činností (NAWI), • Rádiová a telekomunikační koncová zařízení (R&TTE), • Zdravotnické prostředky, • Stavební výrobky, • Správná laboratorní praxe (SLP). Přílohy o vzájemné akceptaci průmyslových výrobků: • Metrologie – měřicí přístroje, • Metrologie – hotově balené zboží. Vzájemné uznávání výsledků posuzování shody umožní našim výrobcům připojit na výrobek označení CE i v těch případech, kdy se jím deklaruje shoda se základními požadavky na základě povinného posouzení shody třetí stranou, což se týká z odvětví všeobecného strojírenství dohodnutých sektorů strojního zařízení a výtahů. Převážná většina legislativy je harmonizována s EU: • v oblasti tzv. bílého zboží byla transpozice směrnice 96/57/ES – „Energetická účinnost elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací, které jsou určeny pro domácnost“ provedena formou nařízení vlády č. 179/2001/Sb., kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení, k zákonu 22/ 1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, • v oblasti metrologie je směrnice nového přístupu 90/384/EHS (váhy s neautomatickou činností) transponována formou nařízení vlády č. 293/2000 Sb., k zákonu k zákonu 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, • ostatní směrnice jsou transformovány formou prováděcích vyhlášek k zákonu č. 505/1990 Sb. s nabytím účinnosti ode dne přistoupení ČR do EU. Pět vyhlášek bylo podepsáno ministrem průmyslu a obchodu v lednu 2002 a poslední vyhláška, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu byla podepsána v červenci 2002, • skupinu směrnic pro limity hluku stavebních a jiných venkovních zařízení a směrnici týkající se hluku vyzařovaného spotřebiči pro domácnost (vytvořených podle starého – sektorového přístupu) z hlediska gesce převzalo v roce 1999 MŽP. Navazující směrnice nového přístupu týkající se emisí hluku zařízení k použití ve venkovním prostoru, byla transponována nařízením vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku k zákonu 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro výrobu strojů pro zemědělství a lesnictví týkajících se traktorů je v EU platných celkem 26 základních směrnic sektorového přístupu, jejichž převážná část je v gesci MDS, 4 směrnice jsou v gesci MPSV a 3 směrnice, tj. směrnice Rady 86/415/EHS o montáži, umístění, způsobu funkce a značení ovladačů zemědělských a lesnických kolových traktorů, směrnice Rady 86/297/EHS týkající se vývodových hřídelí kolových zemědělských a lesnických traktorů a jejich ochrany a směrnice Rady 77/311/EHS týkající se hladiny hluku vnímaného řidičem kolových zemědělských nebo lesnických traktorů jsou v gesci MPO. V EU se připravuje změna základní průřezové směrnice 74/150/EHS. Transpozice všech směrnic je řešena novou vyhláškou MDS č. 341/2002 Sb., ze dne 11.července 2002, o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění vyhlášky č.100/ 2003 Sb. k zákonu č.56/2001 Sb. o provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů. (směrnice v gesci MPO byly původně zpracovány jako příloha k návrhu předcházející vyhlášky). Legislativní práce v oblasti harmonizace technických předpisů postupují podle programu technické harmonizace k plnění Evropské dohody v souladu s „Časovým harmonogramem legislativních kroků k zajištění transpozice technických předpisů Evropských společenství do legislativy České republiky“ schváleným usnesením vlády ČR č.158 ze dne 24.2.1999. Na základě zákona č. 22/1997 Sb., ze dne 24. ledna 1997 o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů ve znění zákona č. 71/2000 Sb., byly již nařízeními vlády transponovány do našeho právního řádu směrnice nového přístupu. Tyto směrnice jsou postupně zaváděny na základě tohoto zákona, který ukládá ÚNMZ, aby zabezpečoval organizaci přípravy převzetí technických předpisů Evropských společenství přejímaných navazujícími nařízeními vlády (závazek ČR dosáhnout ve spolupráci s EU plné shody s technickými předpisy ES, Ev296


ropskou normalizací a postupy posuzování shody). Zákon č. 22/1997 Sb. pro oblast posuzování shody prošel novelizací (zákon č. 205/2002 Sb.), jejíž podstatou je odstranění zvláštního zacházení výrobků ze třetích zemí ohledně deklarace shody po vstupu ČR do EU. Novela zákona se týká též některých zpřesnění souvisejících s transpozicí směrnice 1998/34/ ES – Postupy poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů , která je upraveny nařízením vlády č. 339/2002 Sb. o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem. V roce 2002 byla novelizována nařízení vlády vydaná k tomuto zákonu s tím, že tato nařízení nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost a zrušují tím původní nařízení vlády. Vzhledem ke změně článku 8 PECA (Původ zboží) se připravuje další novelizace zákona. 22/1997 Sb. Toto se dotkne řady dalších českých zákonů, nařízení vlády a vyhlášek, které musí být upraveny. V současné době byla v EU vydána směrnice, kterou se omezuje používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních a směrnice o odpadním elektrickém a elektronickém zařízení, které bude nutno implementovat do našeho právního řádu. Dále jsou v EU v popředí dokumenty, které se týkají vyřazených vozidel. Po období probíhající restrukturalizace průmyslu v odvětví a realizace vlastnických změn dochází k postupnému obnovování výzkumně–vývojové základny u rozhodujících producentů. Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj jsou však nízké. V roce 2001 za celé odvětví 29 to bylo 1 265 mil Kč, což činí 0,6 % z vynaložených nákladů. Stát se podílel 13,4%. Nedílnou součástí rozvojových koncepcí u úspěšných producentů je přejímání potřebných know–how, umožňujících posílení svého postavení v náročných podmínkách konkurence. Pro střednědobou perspektivu odvětví je klíčovým faktorem pro úspěch trvalý růst produktivity. Skutečnost, že v tomto odvětví je v současné době v EU ve srovnání s ČR dosahováno vyšší produktivity práce, bude znamenat potřebu důsledného ukončení restrukturalizace strojírenských podniků, udržování vysoké profesní úrovně pracovní síly na všech úrovních výroby a zajištění dostatečných zdrojů do oblasti hmotných i nehmotných investic. Pro zachování konkurenceschopnosti bude rovněž zásadní podpora rozvoje veřejných služeb, jako je vzdělávání či rozvoj infrastruktury. Pro střednědobou perspektivu odvětví je tedy klíčovým faktorem pro úspěch trvalý růst produktivity. Dalšími faktory, které podmiňují konkurenceschopnost v odvětví všeobecného strojírenství jsou: • vysoká profesní úroveň pracovní síly ve všech rovinách výrobního procesu, • zajištění dostatečných zdrojů do oblasti hmotných i nehmotných investic, • podpora rozvoje veřejných služeb jako je vzdělávání či rozvoj infrastruktury, • vzhledem k vysokému podílu exportu do zemí EU je pro toto odvětví důležitý i hospodářský růst v Evropě. Všeobecné strojírenství svým významným podílem průmyslové výroby bude nadále zaujímat důležité místo jako perspektivní odvětví. Nezastupitelná úloha strojírenství ve zvyšování produktivity práce a zvyšování zaměstnanosti spolu se silným potenciálem exportuschopnosti dávají všem jeho oborům perspektivu. Přes silné konkurenční prostředí dává úroveň a exportuschopnost sortimentu české strojírenské produkce v dlouhodobé perspektivě reálný předpoklad zapojení odvětví do globálního trhu.

297

VÝROBA ELEKTRICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ DL

15.Výroba kancelářských strojů a počítačů – OKEČ 30

15.1. Charakteristika odvětví Dílčí sortiment průmyslu výpočetní techniky, vyráběný v jednotlivých zemích střední a východní Evropy nedosahoval sériovosti, která by umožnila využívat progresivní technologie. Investiční náročnost rozvojových programů se stala limitujícím faktorem rozvoje v této oblasti. K výraznémuzaostávání podnikatelských subjektů v České republice v porovnání s úrovni podnikatelských subjektů v technicky vyspělých státech došlo v osmdesátých letech, v důsledku izolace podnikatelských subjektů v ČR od světových trhů. Rozhodující část výroby výpočetní techniky ve všech zemích střední a východní Evropy včetně výroby v České republice nebyla na trhu konkurenceschopná a proto počátkem devadesátých let zanikla. Produkce kancelářských strojů v České republice vždy zahrnovala malou část sortimentu. Objektivní možností rozvoje průmyslu výpočetní techniky v ČR bylo vytváření předpokladů pro vstup zahraničních investorů a také pro kooperacepodnikatelských subjektů pro společnosti, které budou mít zájem delimitovat část výroby do oblastí s kvalifikovanou pracovní silou a do země s výhodnou teritoriální pozicí. Výrobní sortiment a související služby jsou součástí dále uvedených podskupin oddílu 30 klasifikace ekonomických činností (OKEČ): • 30.01 • 30.01.1 • 30.01.2 • 30.01.9 • 30.02 • 30.02.1 • 30.02.9

Výroba kancelářských strojů a jejich dílů, instalace a montáže Výroba psacích strojů, strojů na zpracování textu, počítacích strojů, jejich dílů Výroba fotokopírovacích přístrojů, ofsetových tiskařských a jiných kancelářských strojů Instalace a montáž kancelářských strojů Výroba strojů a zařízení na zpracování dat, jejich dílů, instalace a montáže Výroba výpočetních strojů, jejich dílů a příslušenství Instalace a montáž počítačů, strojů a zařízení na zpracování dat

Podíl oborů odvětví kancelářských strojů a výpočetní techniky na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 je uveden v grafu č. 15.1. 30.01 Kancelářské stroje 1%

30.02 Výpočetní technika 99 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


299


Podíl produkce výpočetní techniky (30.02) na tržbách odvětví 30 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 přesáhl 99 %. Podíl produkce kancelářských strojů (30.01) na tržbách odvětví 30 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 činil cca 1 %.

15.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Transformace zpracovatelského průmyslu v České republice přinesla významné změny. V letech 1998 až 2003 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby výpočetní techniky na zakázku pro značkové výrobce a dodavatele počítačů, formou realizace investičních projektů na zelené louce. Nová průmyslová základna počítačů v ČR se již úspěšně zařadila do mezinárodní spolupráce. Společnost First International Computer z Tchaj–wanu, jeden z největších výrobců osobních počítačů a notebooků, se v roce 1997 rozhodlarealizovat záměr výstavby počítačové výrobní základny v Rudné u Prahy (dále jen „FIC CZ“). Investiční záměr souvisel se zakázkou firmy Compaq. V Logistickém centru v Rudné u Prahy se rozběhla výroba výpočetní techniky v dubnu 1998. Počátkem roku 2001 bylo rozhodnuto, že Compaq má zájem na spolupráci s FIC CZ. Vedení Compaq rozhodlo o uzavření výrobních kapacit ve Skotsku a rozhodlo o přesunu výroby pod skupinu OEM dodavatelů. V České republice je to FOXCONN v Pardubicích a FIC CZ v Rudné u Prahy. Vzhledem k požadavkům dalšího značkového výrobce Hewlett–Packard bylo nezbytné v Rudné vybudovat další výrobní objekt. Ve velmi krátkém čase se podařilo vybudovat v Logistickém centru v Rudné u Prahy dvě identické továrny. Plánovaných devět výrobních linek v každé ze dvou továren bude zabírat 40 % plochy. Zbytek je určen zejména pro vstupní sklad součástek a výstupní sklady. Celková kapacita výroby FIC CZ v Rudné může dosáhnout až 4 500 kusů počítačů v jedné směně, v jedné továrně. Při plné výrobní kapacitě a dvousměnném provozu je možnost zaměstnat až 3000 pracovníků. V současné době je v každé továrně instalováno pět linek. Centrum FIC v Rudné se řadí k největším v Evropě. Společnost v roce 2002 zaměstnávala více než 1 000 pracovníků. Dosáhla tržeb ve výši 12 689 mil. Kč. Rozhodující část produkce FIC z Rudné je exportována na náročné západní trhy, především do Velké Británie a Francie. Společnost FIC zaujala 31. pozici v žebříčku 100 nejvýznamnějších firem ČR za rok 2002. Hon Hai Precision Industry se sídlem v Taipei je významným kontraktačním výrobcem počítačů a elektroniky na světě. Tato společnost má v současné době dva rozsáhlé výrobní komplexy v Číně, tři na Tchaj– wanu, čtyři podniky v USA a po jednom ve Skotsku a v Irsku. Společnost Hon Hai Precision Industry se rozhodla vybudovat středisko výroby počítačů na zakázku pro značkové výrobce. Jako nejvýhodnější lokalita byly vyhodnoceny Pardubice (FOXCONN). Investor také uhradil za akvizici firmy HTT TESLA Pardubice 102 milionů Kč. FOXCONN zahájila v listopadu roku 2000 denní výrobu 2000 kusů počítačů iMac pro společnost Apple. V roce 1999 prošel počítač iMac významnou technologickou inovací, která rozšířila jeho možnosti v oblasti zpracování digitálního videa. V ČR se vyrábí nejnáročnější konfigurace iMacu řady DV. Společnost FOXCONN oznámila v březnu roku 2002 dokončení nového závodu pro výrobu počítačů. Nové výrobní prostory si vyžádaly si vyžádaly investici ve výši 50 mil. USD. Byly vybudovány za necelých 5 měsíců. Kapacita nového závodu je v současné době 15 tisíc PC denně. V novém provozu vyrábí FOXCONN počítače Compaq (nyní Nový Hewlett–Packard), určené pro oblast EMEA. Zástupce společnosti Compaq převzal v květnu roku 2002 miliontý počítač. Společnost v Pardubicích zaměstnávala v roce 2002 již 1 796 pracovníků. Jejich počet se bude dále zvyšovat. FOXCONN CZ realizovala v roce 2002 tržby ve výši 38 001 milionů Kč. Produkce na zakázku pro značkové výrobce byla plně exportována. FOXCONN zaujal osmou pozici v žebříčku 100 nejvýznamnějších firem ČR za rok 2002. Hon Hai Precision Industry hodlá v příštích letech investovat 300 milionů USD. V Pardubicích hodlá společnost vybudovat celoevropské Logistické centrum na světové úrovni. V záměrech FOXCONN v Pardubicích je nejen výroba, ale také podíl na rozvoji high–tech. Výzkum a vývoj bude zaměřen na bezdrátové komunikace a displeje. Celestica Ráječko je třetí největší společností na světě, poskytující výrobní služby v průmyslu počítačů a elektroniky na kontraktační bázi (EMS) pro významné značkové nadnárodní společnosti. Mezi významné zákazníky Celestica Ráječko patří více než 40 značkových výrobců systémů OEM (IBM, Dell, Cisco Systems, Hewlett – Packard). 300

Investice Celestica Ráječko v České republice byla realizována formou projektu na zelené louce v Ráječku u Blanska. Výroba je zaměřena zejména na osazování desek s plošnými spoji technologií v provedení povrchové montáže. V přípravné etapě rozvoje Celestica Ráječko v roce 1999 koupila v Ráječku závod společnosti Signar. Celestica investovala v Ráječku u Blanska do nové haly a technologických zařízení 50 milionů USD. Výroba byla v novém objektu v areálu CELESTICA zahájena v září roku 2000. Do nového objektu bylo instalováno 14 plně automatizovaných výrobních linek. V současné době zaměstnává Celestica v Ráječku více než 1800 pracovníků. Produkce závodu v ČR je určena na vývoz do vyspělých zemí EU. Také společnost ALPS vybudovala v Boskovicích nový závod na výrobu klávesnic pro přenosné počítače, dále na výrobu komunikační techniky a dálkových ovladačů. Společnost ALPS zahájila výrobu v srpnu roku 2000. Produkce závodu v ČR je určena na vývoz. Podíl vývozu kancelářských strojů a výpočetní techniky na vývozu produkce zpracovatelského průmyslu jako celku v roce 2002 dosáhl 6,19 %. Index 02/01 dokládá zvýšení vývozu výpočetní techniky o 96,9 %. Vývoz zboží odvětví 30 z produkce ČR byl realizován za průměrnou cenu 1 126 Kč/kg. Při vývozu zboží odvětví 30 je dosahována cca sedminásobná cena za kg oproti průměru cen za kg zpracovatelského průmyslu ČR. Podíl produkce odvětví 30 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu jako celku v roce 2002 činil 3,15 % (63 349,1 milionů Kč). Index 02/01 dokládá meziroční růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví výpočetní techniky o 141,4 %. Přitom toto odvětví dosud váže jen 0,52 % z celkového počtu pracovníků zpracovatelského průmyslu. Tento stav je začátkem rozvojové trajektorie výroby výpočetní techniky v České republice. Mezi významné výrobce počítačů na zakázku se řadí FOXCONN CZ v Pardubicích (http:www.foxconn.com), FIC CZ v Rudné u Prahy (http://www.fic.cz), Celestica v Ráječku (http://www.celestica.com), ALPS Electric Czech v Boskovicích (http://www.alps.cz), Barco Manufacturing (http://www.barco.com) a Cherry v Klášterci nad Ohří (http://www.cherry.cz). Podíl odvětví 30 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, na přidané hodnotě z výkonů a na počtu pracovníků v rámci průmyslu v roce 2002 je uveden v grafu 15.2. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



301


15.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, přidaná hodnota z výkonů a počet pracovníků, podle velikostních skupin v roce 2001 (OKEČ 30) je uveden v tabulce 15.1. Tabulka 15.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 30 (mil. Kč, osob)

0–9


458,5 39,0 698

10 – 49 515,4 146,3 708

50 – 249

250 – 999

1 388,4 427,0 811

16 720,6 545,0 1 829

Více než 1000 7 160,6 1 012,6 2313


Po dokončení investičních projektů FIC CZ Rudná u Prahy, FOXCONN CZ Pardubice a Celestica Ráječko bude od roku 2003 rozdělení produkčních charakteristik podle velikostních skupin z více než 80 % soustředěno do kategorie organizací s více než 1000 pracovníky. Podíl velikostních skupin podnikatelských subjektů (OKEČ 30) na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě z výkonů a počtu zaměstnaných osob v roce 2001 je uveden v grafu 15.3. % 70

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




15.4. Regionální struktura odvětví Výroba kancelářských strojů a počítačů je v České republice soustředěna od roku 2002 z více než 80 % na území Pardubického, Středočeského a Jihomoravského kraje. Podíly krajů na produkčních charakteristikách odvětví kancelářských strojů a počítačů v roce 2001 jsou uvedeny v grafu 15.4. Datová základna podílů regionů na produkčních charakteristikách za rok 2001 nezahrnuje ve Středočeském regionu podíl společnosti FIC CZ v Rudné u Prahy. V roce 2001 dosáhl podíl společností Středočeského regionu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb 27,8 %. 302

Tržby za V a S


Zaměstnanci


0

10

20 %

30

40

0

10

20 %

30

40

0

10

20 %

30

40



15.5. Hlavní ekonomické ukazatele 15.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů produkce kancelářských strojů a počítačů v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 15.2. Tabulka 15.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 30

102,3

102,7

103,1

x

x


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že cenový index produkce kancelářských strojů a počítačů se v letech 1997 až 2002 pohyboval pod úrovní inflace. Tím se liší od energeticky náročných oborů zpracovatelského průmyslu. 15.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví kancelářských strojů a počítačů (v běžných cenách) v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce15.3. Index 02/01 dokládá meziroční růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví kancelářských strojů a počítačů o 147,1 %. Tento stav je začátkem rozvojové trajektorie výroby výpočetní techniky v České republice. 303

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 15.3 Tržby za prodej výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

OKEČ 30

1 216,5

3 416,8

4 237,2

x 100,0 x 100,0

280,9 280,9 295,4 295,4

124,0 348,3 131,9 389,7

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) meziroční index (s. c.) Kumulovaný index (s. c.)

2001

2002*

7 271,2

26 243,5

63 349,1

171,6 597,7 178,2 694,5 2

360,9 2 157,3 334,6 323,6

241,4 5 207,5 247,1 5 742,5


Vývoj přidané hodnoty z výkonů produkce odvětví kancelářských strojů a počítačů (v běžných cenách) v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 15.4. Tabulka 15.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

2000

2001

2002*

OKEČ 30

1997 430,2

1998 454,2

1999 675,7

1 039,8

2 169,9

2 322,2


x 100,0 x 100,0

105,6 105,6 36,1 36,1

148,8 157,1 379,4 137,0

153,9 241,7 275,2 376,9

208,7 504,4 21,6 81,4

107,0 539,8 x x


Vývoj počtu zaměstnaných osob v odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce15.5. Tabulka 15.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 30

1 997

2 263

2 609

3 612

6 359

7 146


x 100,0

113,3 113,3

115,3 130,6

138,4 180,9

176,1 318,4

112,4 357,8


Vývoj počtu zaměstnaných osob, vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, vývoj přidané hodnoty z výkonů kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v porovnání s vývojem tržeb, vývojem přidané hodnoty a vývojem počtu zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu v letech 1997 až 2002 je uveden v grafu 15.5. Datová základna ve výkazech odvětví 30 dosud jen z části zahrnuje produkci nových výrobních kapacit, realizovaných formou projektů na „zelené louce“ v letech 1998 až 2003. Vývoj nákladů v odvětví kancelářských strojů a výpočetní techniky v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce 15. 6. Tabulka 15.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 30 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

304

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

1 850,0

4 186,7

5 510,8

8 505,4

29 993,0

71 695,2

x 100,0

226,3 226,3

131,6 297,9

154,3 459,8

352,6 1 621,2

239,0 3 875,4

% 460

360

260

160

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*


% 6.100

4.600

3.100

1.600

100 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 400

0

-400

-800

-1.200

-1.600 1997

1998

1999


2000

2001

2002*



Graf 15..5 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 1997 – 2002

305


Podíl osobních nákladů v odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce č. 15.7. Tabulka 15.7 – Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 30

365,5

407,4

512,8

732,8 1

309,4

1 484,2


x 100,0

111,5 111,5

125,9 140,3

142,9 200,5

178,7 358,2

113,3 406,1


15.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů odvětví kancelářských strojů a počítačů v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce 15.8. Tabulka 15.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

OKEČ 30

215,4

200,7

259,0


x 100,0 x 100,0

93,2 93,2 31,9 31,9

129,0 120,2 329,1 104,8

2000

2001

2002*

287,9

341,2

325,0

111,2 133,6 198,7 208,4

118,5 158,4 12,3 25,6

95,2 150,8 x x


Podíl osobních nákladů produkce odvětví kancelářských strojů a počítačů na účetní přidané hodnotě v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce 15.9. Tabulka 15.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 30

1997 0,759

1998 0,753

1999 0,728

2000 0,664

2001 0,582

2002* 0,623


Vývoj podílových a poměrových ukazatelů odvětví kancelářských strojů a počítačů v porovnání s vývojem zpracovatelského průmyslu jako celku v letech 1997 až 2002 je uveden v grafu 15.6.

306

% 300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



15.5.4. Tuzemská spotřeba Rozhodující část tuzemské spotřeby kancelářských strojů a počítačů je kryta dovozem progresivních technologií z technicky vyspělých zemí. Distribuční firmy, dealeři a reselleři (OKEČ 51) specializující se na dodávky produktů a služeb počítačových technologií, zajišují rozhodující měrou realizované dodávky a prodeje kancelářských strojů a počítačů na tuzemském trhu. Velmi dynamickým prodejním kanálem se stávají řetězce TESCO nebo Electro World. Produkce, vyrobená v rámci OKEČ 30 je z více než 93,0 % určena na export pro značkové výrobce počítačů. Na český trh se tak počítače z Rudné dostávají přes Centrální mezisklad v Nizozemí. Česká lokalizace výpočetních systémů je provedena až v sídle regionálního zastoupení. 15.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba kancelářských strojů a počítačů v letech 1999 až 2002 (v běžných cenách) je uvedena v tabulce 15.10. 307


1999

2000

2001

2002*

SKP 30

24 119,6

29 890,4

46 676,7

46 259,9

x 100,0

123,9 123,9

156,2 193,5

99,1 191,8


Výrazný nárůst tuzemské spotřeby od roku 1999 je určován zaváděním informačních technologií ve všech odvětvích národního hospodářství, obdobně jako v zemích EU. V roce 2001 bylo v České republice prodáno 351 tisíc kusů osobních počítačů, což představuje hodnotu více než 428 milionů USD. Vedoucími značkami byly v roce 2001 Compaq se 17 % podílem na trhu, Dell s podílem 11 % a Autocont s podílem 8 % na trhu. V roce 2001 se prodalo 313 tisíc kusů tiskáren za cca 71,7 milionu USD. V hodnotovém vyjádření činil nárůst 6 %. Podíl laserových tiskáren dosáhl 58 %, podíl inkoustových tiskárny činil 31 % a podíl jehličkových tiskáren činil 11 %. Největší zájem byl o barevné laserové tiskárny a o inkoustové tiskárny. Pokud jde o kopírovací zařízení, tak bylo v roce 2001 prodáno 25 297 kusů v hodnotě 38,6 mil. USD. Analogová zařízení podle počtu kusů měla cca 65 % podíl na trhu. Zákazníci zaplatili za laserová zařízení 53 % z celkových výdajů. Na analogová zařízení připadlo 36 % výdajů. V tomto segmentu trhu pokračuje digitalizace. Je zaznamenán nástup zájmu o barvu a multifunkční zařízení. Nejprodávanějšími značkami v ČR byly Canon s podílem 30 % na trhu, Minolta s podílem 25 % na trhu. S odstupem následovaly společnosti Sharp, Ricoh a Toshiba. V roce 2002 se v ČR prodalo 395 tisíc kusů osobních počítačů. Tento počet zahrnuje stolní počítače, přenosné počítače a servery. Pročet prodaných PC zaznamenal 12 % nárůst v roce 2002 v porovnání s rokem 2001. Uživatelé utratili za tyto počítače přes 450 milionů USD. Nejdynamičtější růst zaznamenaly notebooky. V roce 2002 se na první příčce umístila společnost Hewlett–Packard s podílem 19 % na trhu, dále Autocont s podílem 12 %, Dell s podílem 9 %, Acer s podílem 8 % a ProCa s podílem 8 % na trhu. Společnost Hewlett–Packard CZ realizovala v roce 2002 tržby ve výši 5 778 milionů Kč a zaujala 66. pozici v žebříčku 100 nejvýznamnějších firem ČR za rok 2002. V roce 2002 se prodalo 352 tisíc kusů tiskáren za cca 71,7 milionu USD. V hodnotovém vyjádření byl meziroční nárůst 5,4 %. Trh tiskáren v ČR v roce 2002 tvořily ze 74 % inkoustové tiskárny, z 21 % laserové tiskárny a z 5 % jehličkové tiskárny. V hodnotovém vyjádření podíl laserových tiskáren dosáhl 52 %, podíl inkoustových tiskáren činil 34 % a podíl jehličkových tiskáren činil 8 %. Nejúspěšnějším dodavatelem tiskáren na českém trhu je společnost Hewlett–Packard s podílem 59 % v hodnotovém vyjádření. Společnost H–P ovládá především trh laserových tiskáren se 70 % podílem na celkových prodejích v roce 2002. Druhým významným hráčem na českém trhu se v roce 2002 stala společnost Epson s podílem 15 % na počtu prodaných kusů, která byla úspěšná především v segmentu inkoustových tiskáren. Podle počtu prodaných kusů třetí pozici zaujímá společnost Lexmark s podílem přesahujícím 9 %, které se podařilo po několika letech návrat na český trh. Nástupem společnosti Lexmark na český trh utrpěla společnost Canon s podílem na trhu 9 %. Jedním z významných distributorů na našem trhu společnost eD’ systém Czech, která realizovala v roce 2002 tržby ve výši 8 785 mil. Kč. Společnost zaujala 41. pozici v žebříčku 100 nejvýznamnějších firem ČR za rok 2002. Koncem roku 2001 byla uvedena do provozu nová hala ve skladovém areálu této společnosti. V počtech prodaných PC v roce 2001 zaznamenali růst ve všech prodaných značkách. Je patrný trend zvyšování podílu mobilních PC. Hlavním druhem dodávaného zboží je produkce Hewlett–Packard, Microsoft, IBM a CISCO. Českobudějovická investiční společnost AAC (OKEČ 51) se s tržbami 7 253 mil. Kč zařadila v roce 2002 na 50. místo mezi 100 nejvýznamnějšími tuzemskými společnostmi. Do holdingu AAC patří Libra Electronics, ProCa a Vikomt. AAC měla v roce 2001 podíl na českém trhu 13,5 %, což ji řadilo na třetí příčku za Compaq a AT Computers. Libra Electronics prodala v roce 2001 více než 17 000 počítačů. Obrat společnosti v roce 2001 dosáhl téměř 2 100 milionů Kč. Kromě aktivit na českém trhu Libra také exportuje do 20 států Evropy, Ameriky a Asie. Skupina ProCA Group (OKEČ 51), která zastřešuje kromě české pobočky i slovenskou a rumunskou 308

pobočku, dosáhla v roce 2001 obrat 3 750 milionů Kč. ProCA ČR vykázala v roce 2001 obrat 3 110 milionu Kč. ProCA od února roku 2002 převzala hardwarové aktivity liberecké firmy Lintec a změnila výrobní program na vlastní počítače značky BRAVE. Součástí ProCA se stala v listopadu roku 2001 společnost TESCO Trading Jihlava. Společnost ProCa v roce 2002 vyrobila a prodala v ČR 30 146 kusů počítačů značky Brave prostřednictvím své dealerské sítě (více než 100 autorizovaných prodejců), obchodních řetězců a prodejem přímý zákazníkům. Společnost ProCa v roce 2002 dále vyrobila a prodala v ČR 8 206 kusů počítačů značky TESCO. Se značkou Tesco se setkáváme již od roku 1990. Nepřesvědčivé hospodářské výsledky vedly k ukončení velkoobchodní činnosti společnosti Vikomt CZ (OKEČ 51), která je od roku 1999 součástí holdingu AAC. Podle záměru holdingu AAC bude Vikomt CZ nadále působit jako středisko technické podpory pro ostatní společnosti skupiny AAC. Společnost AT Computers, distributor produktů a služeb IT a výrobce počítačů v ČR má za sebou úspěšný rok. V roce 2002 dosáhla společnost obratu 5, 004 miliardy Kč. Výrazně vzrostl počet vyrobených a prodaných vlastních počítačů na 72 341 kusů. Společnost ASBIS CZ oznámila výsledky své obchodní činnosti za rok 2002. Dosáhla tržeb ve výši 1 287 mil. Kč. Tato společnost patří mezi největší distributory na českém trhu se zaměřením na prodej počítačových komponent. Největších příjmů firma dosahuje prodejem pevných disků a produktů Intel. 15.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Tuzemská spotřeba organizací odvětví kancelářských strojů a počítačů (OKEČ 30) v letech 1999 až 2002 (v běžných cenách) je uvedena v tabulce 15.11. Tabulka 15.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 30

3 792,6

7 909,4

31 621,6

59 597,4

x 100,0

208,5 208,5

399,8 833,8

188,5 1 571,4


15.6. Zahraniční obchod V roce 2001 činil vývoz prostředků výpočetní techniky 39 359,3 mil. Kč. Podíl vývozu výpočetní techniky na celkovém vývozu produkce zpracovatelského průmyslu činil 3,21 %. Index 01/00 dokládá růst vývozu produkce zpracovatelského průmyslu o 13,7 %. Index 01/00 uvádí růstu vývozu produkce agregace DL o 33,7 %. Index 01/00 dokládá růst vývozu výpočetní techniky o 99,8 %. Index 01/97 dokumentuje růst vývozu produkce zpracovatelského průmyslu o 81,9 %. Index 01/97 uvádí růst vývozu produkce agregace DL o 97,3 %. Index 01/97 dokládá růst vývozu výpočetní techniky o 498,3 %. Vývoz produkce odvětví 30 z ČR byl realizován za průměrnou cenu 1 126 Kč/kg. Největší podíl z vývozu produkce počítačů v roce 2001 tvořil vývoz zboží dle HS/CN 8471 „Zařízení pro automatizované zpracování dat“ ve výši 23 801,3 mil. Kč. Index 01/00 znamená růst vývozu této položky o 192 %. Další významnou položkou vývozu byly části strojů pro automatizované zpracování dat (HS/CN 8473) ve výši 14 566,4 mil. Kč. Index 01/00 uvádí meziroční růst vývozu o 43 %. Dovoz prostředků výpočetní techniky v roce 2001 dosáhl 64 262,3 mil. Kč. Podíl dovozu výpočetní techniky na celkovém dovozu produkce zpracovatelského průmyslu činil 5,13 %. Index 01/00 dokládá růst dovozu zpracovatelského průmyslu o 12,4 %. Index 01/00 dokumentuje růst dovozu výpočetní techniky o 45,3 %. Index 01/97 dokládá růst dovozu produkce agregace DL o 98,8 %. Index 01/97 dokládá růst dovozu výpočetní techniky o 129,6 %. Dovoz produkce odvětví 30 do ČR byl realizován za průměrnou cenu 1422 Kč/kg. Největší podíl z dovozu kancelářských strojů a počítačů tvořil v roce 2001 dovoz zboží dle HS/CN 8471 „Zařízení pro automatizované zpracování dat“ ve výši 43 364,2 mil. Kč. Index 01/00 znamená 309


meziroční růst dovozu této položky o 54 %. Další významnou položkou dovozu byly části strojů pro automatizované zpracování dat (HS/CN 8473) ve výši 17 937,4 mil. Kč. Index 01/00 dokládá meziroční růst dovozu o 39 %. 15.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví kancelářských strojů a počítač(SKP 30) v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 15.12. Tabulka 15.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 30

6 584,0

9 843,0

10 080,8

19 712,7

39 359,3

77 535,3


x 4 705,3 x

149,5 8 279,2 176,0

102,4 8 404,7 101,5

195,5 16 013,4 190,5

199,7 33 313,1 208,0

197,0 58 798,0 176,5


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 30

27 988,0

30 876,7

32 750,2

44 232,8

64 262,3

71 235,7


x 13 527,3 x

110,3 13 279,6 98,2

106,1 14 593,4 109,9

135,1 20 156,2 138,1

145,3 21 315,5 105,8

110,9 13 445,2 63,1

2002*


1997

1998

1999

2000

2001

SKP 30

–21 404,0

–21 033,7

–22 669,4

–24 520,1

–24 903,0

6 299,6

–8 822,0

–5 000,4

–6 188,7

–4 142,8

11 997,6

45 352,8

z toho EU


Vývoz produkce počítačů dosáhl v roce 2002 objemu 77 535,3 milionů Kč. Index 02/01 dokládá růst vývozu o 96,9 %. Největší podíl z vývozu produkce výpočetní techniky tvořil vývoz zboží HS/CN 8471 „Zařízení pro automatizované zpracování dat, jednotky a snímače“ ve výši 59 667,7 mil. Kč. Index 02/01 dokumentuje růst vývozu položky 8471 o 151 %. Další významnou položkou vývozu zboží byly části strojů pro automatizované zpracování dat (HS/CN 8473) ve výši 16 839, 7 mil. Kč. Index 02/01 dokládá meziroční růst vývozu položky 8473 o 15,6 %. Dovoz kancelářských strojů a počítačů dosáhl v roce 2002 objemu 71 235,7 milionů Kč. Index 02/01 dokládá růst dovozu o 10,9 %. Největší podíl z dovozu výpočetní techniky tvořil dovoz zboží dle HS/CN 8471 „Zařízení pro automatizované zpracování dat, jednotky a snímače“ ve výši 51 714,4 mil. Kč. Index 02/01 dokládá meziroční růst dovozu položky 8471 o 19,2 %. Další významnou položkou dovozu byly části strojů pro automatizované zpracování dat (HS/CN 8473) ve výši 16 752,9 mil. Kč. Index 02/01 dokládá meziroční snížení dovozu položky 8473 o 6,6 %. Významnou pozitivní změnou je aktivní saldo zahraničního obchodu ve výši 6 299,6 mil. Kč. Vývozem počítačů ve výši 38 001 mil. Kč se umístila společnost FOXCONN CZ na druhé pozici v Czech TOP 100 za rok 2002. První pozici v exportu tradičně zaujala společnost AUTO ŠKODA. Společnost FIC zaujala vývozem počítačů ve výši 12 633 mil. Kč sedmou pozici v žebříčku 100 nejvýznamnějších firem ČR za rok 2002. Rozvoj zahraničního obchodu je provázen rozvojem logistické infrastruktury. Logistická centra představují významnou základnu vytváření hodnot pro zákazníka. Do podoby Logistického centra se vyvinul i Viterra Logistik Park v Praze. Na ploše přes 30 hektarů západně od Prahy přímo u dálnice D 5, která je přímou spojnicí mezi Prahou a zeměmi Evropské unie, vznikl Viterra Logistik Park. První budova byla postavena v roce 1997. Od té doby se tento park stal rozsahem největším logistickým parkem v ČR a ve vztahu k vybavení a možnostem využití nejvyhledávanějším. Viterra Logistik Park je vlastněn a spravován firmou Komerční zóna Rudná, která patří do německé skupiny Viterra AG. 310

V logistickém centru Viterra Logistik Park působí kromě logistických společností výrobce počítačů na zakázku pro značkové výrobce a dodavatele počítačů, společnost FIC CZ Rudná u Prahy. 15.6.2. Aktivní zušlech ovací styk V zahraničním obchodu jednotlivých odvětví subsekce DL (30 až 33) mají významnou roli zušlechovací procesy. V odvětví kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) dosáhl v roce 2002 vývoz prostředků výpočetní techniky po aktivním zušlechtění 72 069,7 mil. Kč z celkového vývozu ve výši 77 535,3 mil. Kč. V odvětví 30 činil v roce 2002 dovoz jednotek a dílů výpočetní techniky k aktivnímu zušlechtění 36 014,8 mil. Kč z celkového dovozu ve výši 71 235,7 mil. Kč. Vývoj podílu aktivního zušlechovacího styku na produkci odvětví kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v letech 1999 až 2002 je uveden v tabulce 15.14. Tabulka 15.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 30 (%) Význam AZS

1999

2000

2001

2002

Podíl AZS na obratu

29,1

39,9

56,2

72,7

Podíl AZS na vývozu

73,4

79,8

85,9

93,0


Určující na produkci a vývozu počítačů (SKP 30) je podíl společností pod zahraničních kontrolou FIC Rudná u Prahy, FOXCONN Pardubice a Celestica Ráječko. 15.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu produkce odvětví kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v roce 2002 je uvedeno v grafu 15.7 Vývoz počítačů v roce 2002 směřoval zejména do Nizozemí, Velké Británie, SRN, dále do USA, Francie a Irska. Dovoz počítačů v roce 2002 pocházel zejména z Číny, Tchaj–wanu, USA, Singapuru, Malajsie a z Japonska.

311

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2002 Francie 6%

Německo 11 %

Irsko 6% USA 6%

Ma arsko 5% Švýcarsko 4%

V. Británie 18 %

Ostatní 18 % Nizozemsko 26 % Dovozní teritoria v roce 2002 Singapur 6% Tchaj-wan 11 %

Malajsie 6%

USA 6%

Japonsko Německo 5% 5% V. Británie 4% Ostatní 21 %

Čína 36 %

Pramen: statistika GŘC, vlastní dopočet MPO


15.7. Investice 15.7.1. Hmotné a nehmotné investice V letech 1998 až 2003 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby počítačů. Mezi významné výrobce počítačů na zakázku se řadí FOXCONN CZ v Pardubicích, FIC CZ v Rudné u Prahy, Celestica v Ráječku, ALPS Electric Czech v Boskovicích. Vývoj hmotných a nehmotných investic v odvětví kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v letech 1999 až 2002 je uveden v tabulce 15.15. Tabulka 15.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 30) (mil. Kč, %) Investice celkem v b. c. z toho dovoz Investice do strojního zařízení v b. c. Investice celkem v s. c. Investice do strojního zařízení v s. c. s. c. průměr r. 1994 = 100 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

312

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

82 1 12 62 11

185 52 40 133 36

534 70 1 48 355 43

70 8 32 54 29

2 054 393 1 050 1 539 944

1 737 225,6 718 5 200,0 1 041 333,3 1 382 214,5 968 327,3

99/98

00/99

288,6 134,6 120,0 266,9 119,4

13,1 25,7 66,7 15,2 67,4

01/00

02/01

2 934,3 2 183,3 3 281,3 2 850,0 3 255,2

84,6 182,7 99,1 89,8 102,5

15.7.2. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 15.16. Tabulka 15.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 30 (mil. Kč)

k 31. 12. 1997

Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1998

8,2 0

k 31. 12. 1999

9,2 0

32,2 0

k 31. 12. 2000 39,2 0

k 31. 12. 2001 37,8 0

Pramen: ČNB

Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví kancelářských strojů a počítačů (SKP 30) v letech 1997 až 2001 je uveden v grafu 15.8. % 600

400

200

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001



313


15.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Ve světové ekonomice došlo počátkem osmdesátých let ke zrychlení toků přímých zahraničních investic a kapitálových toků Dynamický rozvoj ekonomik technicky vyspělých zemí, s ohledem na proces globalizace ekonomiky, vyžadoval odpovídající úroveň produktivity práce, intenzivní zapojení vyspělých zemí do mezinárodní dělby práce a efektivní specializaci, odpovídající ekonomickým a přírodním podmínkám zemí. Rozhodujícím faktorem růstu jednotlivých zemí EU byl vědeckotechnický rozvoj, současně s investicemi, vynaloženými na rozvoj odvětví, náročných na výzkum. V zemích EU činí podíl high–tech 21 %. Podíl high–tech Rakouska činí 22 % a podíl SRN je 18 %. Česká republika má dosud podíl high–tech výrazně nižší. Země Evropská unie vynakládají v současné době v průměru cca 1,9 % HDP na výzkum a vývoj, z toho cca 0,8 % z prostředků státních rozpočtů. Česká republika se také Barcelonskou výzvou přihlásila k závazku vynakládat v roce 2010 již v průměru 3 % HDP na výzkum a vývoj, z toho 1 % z prostředků státního rozpočtu. Vlády jednotlivých zemí EU pochopily, že na úrovni vzdělání, výzkumu, vývoje a inovací závisí tvůrčí síla a rozvoj každé společnosti. Usnesením vlády č. 573/02 k zabezpečení realizace Rámcového programu pro podporu strategických služeb a Rámcového programu pro podporu vzniku technologických center byl vytvořen nezbytný legislativní rámec. Rámcový program rozvoje technologických center orientuje inovační aktivity center prioritně na high–tech obory, tj. na letadlovou techniku, výpočetní techniku, mikroelektroniku, digitální telekomunikační sítě, inteligentní systémy řízení procesů, dále na vědecké přístroje, nové materiály a biotechnologie. Jihomoravský kraj společně s městem Brnem, VUT Brno a Masarykovou univerzitou vytváří na jihu Moravy ojedinělé inovační centrum. Jihomoravský kraj je regionem, který společně s Prahou přitahují investory, kteří se rozhodli v ČR vybudovat vývojová, opravárenská či servisní střediska. V Brně již působí se svými vývojovými a servisními centry společnosti IBM, Honeywell nebo Torrington. Výrazné rozšíření dosavadního centra oznámila společnost LOGICA. Do Hodonína míří společnost Symbol Technologies, která zde vybuduje servisní centrum pro Evropu. Výstavbu vývojového střediska v Boskovicích zvažuje společnost ALPS. Záměry podobných projektů má připraven také Plzeňský nebo Liberecký kraj. Tchajwanská společnost Quanta Computers vybuduje v Rudné u Prahy své výrobní a servisní centrum. Zákazníky nového high–tech centra budou společnosti v celé Evropě. Výroba by měla být zahájena koncem tohoto roku. Tchajwanská Quanta Computers je největším výrobcem notebooků a čtvrtou největší tchajwanskou privátní společností. Od svého založení v roce 1988 společnost dosáhla velkého rozvoje. V roce 2002 společnost Quanta Computers vyrobila více než 6 milionů kusů notebooků a desktopů. Mezi přední zákazníky této společnosti patří Hewlett–Packard nebo Dell. Česká republika stojí před historickou příležitostí zachytit trend nástupu znalostní ekonomiky, která reprezentuje cestu k prosperitě a udržitelnému rozvoji národní ekonomiky. Vývoj exportu počítačů (SKP 30) do zemí EU a podíl ČR na dodávkách zemí CEFTA do EU v letech 1997 až 2001 je uveden v tabulce 15.17. Tabulka 15.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 30 (tis. ECU, %)

1997

1998

z CEFTA

877 001

1 520 55

1 2 305 673

2 541 454

2 855 530

x

173,4

151,6

110,2

112,4

90 979

201 287

188 541

248 489

833 443

x

221,2

93,7

131,8

335,4

meziroční index z toho z ČR meziroční index

1999

2000

2001*


Konkurenční schopnost produkce odvětví 30 v letech 1997 až 2001 lze kvantifikovat porovnáním pozice zemí s přechodovou ekonomikou (CEFTA) na trhu EU. Z údajů Eurostatu vyplývá, že v roce 2001 tvořil vývoz produkce výpočetní techniky z ČR do zemí EU 314

29,1 % vývozu produkce odvětví 30 zemí CEFTA. Index 01/00 dokumentuje růst vývozu produkce odvětví výpočetní techniky z ČR o 235,4 %.

15.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby výpočetní techniky, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji, než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Zájem zahraničních investorů o kapitálový vstup zejména do nových projektů, realizovaných na zelené louce vytváří v České republice předpoklady urychlení technologické restrukturalizace a předpoklady zvyšování konkurenceschopnosti produkce prostředků podpory informačních technologií. Produkce kancelářské techniky v ČR vždy zahrnovala malou část sortimentu. Je pravděpodobné, že až na ojedinělé výrobky bude tuzemská spotřeba kryta dovozem. Některé části sortimentu kancelářské techniky, které budou navazovat na počítače, budou ve formě montáže z rozložených sad dodávány jako součást vyšších dodávek. Jako příklad lze uvést pokladní terminály obchodních domů nebo vybavení přepážkových pracoviš na poštách nebo v bankách. Zákonem č. 72/2000 Sb., „o investičních pobídkách“ v platném znění, byly vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Díky systému investičních pobídek, programu podpory subdodavatelů a programu na podporu průmyslových zón došlo k výraznému zlepšení investičního prostředí v České republice. Příliv přímých zahraničních investic pozitivně ovlivnil rozvoj odvětví 30 zpracovatelského průmyslu. Tchaj–wan je třetím největším výrobcem hardwarových prostředků podpory informačních technologií na světě a je současně na prvním místě na světě v produkci klávesnic a scannerů. Česká republika je svou strategickou polohou pro Tchaj–wan zajímavou investiční destinací. Investice tchaj–wanských společností patří mezi nejvýznamnější zahraniční investice, realizované v ČR (Foxconn v Pardubicích, FIC v Rudné u Prahy). Další tchaj–wanskou společností, která v České republice vybudovala novou továrnu, je výrobce dílů pro počítače Lite–on Precision Industry v Opavě. Společnost Quanta Computers plánuje otevření výrobního a servisního high–tech centra v Rudné u Prahy v prosinci tohoto roku. Česká republika se stává jedním z největších výrobců počítačů v Evropě. Produkce odvětví Kancelářských strojů a počítačů je příspěvkem k aktivní obchodní bilanci ČR. Vývoz počítačů se stal od počátku roku 2002 „tahounem“ dynamiky růstu exportu průmyslové produkce ČR.

315


16. Výroba elektrických strojů a zařízení – OKEČ 31 16.1. Charakteristika odvětví Výrobní sortiment tvoří výrobky, zařízení a díly, elektromontážní a opravárenské práce. Pro odvětví je charakteristická velká diverzifikace a široká sortimentní nabídka výrobků, určených především k využití pro finální produkty. Většina produkce odvětví 31 je směrována do fixního kapitálu tj. investic a výrobní spotřeby. Významný růst výroby a exportu, který byl nastartován již v 1. polovině 90. let minulého století, byl způsoben především vstupem zahraničního kapitálu do rozhodujících podniků odvětví. Významné byly i zahraniční investice do nových výrobních kapacit a nových výrobků, často vyráběných pro zahraniční trhy. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je odvětví 31 rozděleno na následující obory: • 31.1 Výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů • 31.2 Výroba elektrických rozvodných, řídicích a spínacích zařízení • 31.3 Výroba izolovaných vodičů a kabelů • 31.4 Výroba akumulátorů, primárních článků a baterií • 31.5 Výroba svítidel a elektrických zdrojů světla • 31.6 Výroba elektrických zařízení jinde neuvedených. Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví 31 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 je uveden v grafu 16.1. 33.1 Elektrické motory. generátory a transformátory 22 %

31.6 Elektrické zařízení 33 %

31.1 Elektrická rozvodná a spínací zařízení 22 %

31.3 Kabely a vodiče 13 %

17.5 Elektrické zdroje světla a svítidla 5% 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie 5%



16.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Výrobní sortiment odvětví 31 je tvořen v převážné části výrobky a vybavením pro další obory zpracovatelského průmyslu, které již jsou jejich nezbytnou součástí (např. elektrické vybavení vozidel a strojů). Odvětví 31 tak získalo trvalý významný podíl v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Pozice odvětví 31 v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2002 je patrná z grafu 16.2. 316

Výroba elektrických strojů a zařízení Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



Odvětví 31 i přes významné zvyšování tržeb za prodej výrobků a služeb v absolutním měřítku jen nepatrně zvyšovalo svůj podíl na celém zpracovatelském průmyslu. Tento podíl byl v r. 1997 4,8 % a v roce 2001 dosáhl 5,7 %. V roce 2002 pak byl 5,9 %. Jak je patrné z grafu č.2, je odvětví 31 z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu na šestém místě. Přidaná hodnota z výkonů odvětví 31 je trvale v nadprůměrné výši celého zpracovatelského průmyslu. Její podíl byl v roce 1997 5,6 % a v roce 2001 téměř 6 %. V roce 2002 pak byl tento podíl 7,3 %. Z hlediska počtu zaměstnanců je podíl odvětví 31 ještě větší, když v roce 1997 byl 5,9 %, v roce 2001 to bylo téměř 7,5 % a v roce 2002 7,9 %.

16.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě z výkonů a počtu pracovníků v roce 2001 je uveden v tabulce 16.1 a grafu 16.3. Tabulka 16.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 31 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej Va S v b. c. Přidaná hodnota z výkonů v b. c. Počet zaměstnaných osob

0–9 14 596,8 3 508,8 22 609

10 – 49 8 905,4 2 571,9 9 034

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

24 476,9 7 886,7 24 378

39 470,2 12 181,0 31 660

31 594,8 10 575,0 22 356


V odvětví 31 hrají rozhodující roli subjekty zaměstnávající 250 až 999 pracovníků. Tato skupina dosahuje nejvyšších tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, nejvyšší přidané hodnoty a také má nejvíce pracovníků. V porovnání s ostatními na jednoho pracovníka dosahuje nejvyšších výsledků skupina sub317


30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




jektů zaměstnávajících 1000 a více pracovníků. V tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhla hodnoty 1 413 tis. Kč na jednoho pracovníka a v přidané hodnotě z výkonů je to 473 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina 0 až 9 pracovníků, do které jsou zahrnuti i živnostníci. Tato skupina dosáhla tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb na jednoho pracovníka 645 tis. Kč a v přidané hodnotě je to 155 tis.Kč. Charakteristické pro tuto skupinu je vykrytí části výroby a služeb, které nejsou pro větší výrobce zajímavé.

16.4. Regionální struktura odvětví Podíl jednotlivých krajů České republiky na tržbách za prodej výrobků a služeb, přidané hodnotě a na počtu pracovníků je uveden v grafu 16.4. Největší podíl produkce odvětví 31 je vykazován na území Středočeského kraje (obory 31.1 až 31.6). Především z ekologických, ale i ekonomických důvodů byly některé podniky nebo jejich výrobní části přemístěny mimo území hlavního města Prahy (31.1 až 31.6). Přesto je jeho podíl na produkci odvětví 31 vykazován jako druhý největší. Z dalších vykazuje největší podíl produkce kraj Vysočina (31.2,31.3 a 31.6), Plzeňský kraj (31.1 až 31.3 a 31.6) a Jihomoravský (31.1, 31.2, 31.5 a 31.6 ).

318

Výroba elektrických strojů a zařízení Tržby za V a S


Zaměstnanci


5

10

15

0

5

10

15

0

%

%

5

10

15

%



16.5. Hlavní ekonomické ukazatele 16.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků odvětví 31 v létech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 16.2. Tabulka 16.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 31.1 SKP 31.2 SKP 31.3 SKP 31.4 SKP 31.5 SKP 31.6

102,5 107,0 93,9 106,7 103,8 102,2

100,5 101,7 108,7 105,8 96,4 100,8

101,2 104,8 110,5 103,1 100,3 103,0

101,2 103,4 96,9 101,6 97,8 99,9

103,5 101,0 92,3 109,0 99,2 97,1

SKP 31

102,1

102,6

104,5

101,2

99,6


Trvalý cenový růst je patrný u SKP 31.1 – elektromotory, generátory a transformátory, SKP 31.2 – elektrická rozvodná a spínací zařízení a SKP 31.4 – akumulátory a baterie. Posledně jmenované výrobky mají největší cenový přírůstek v roce 2002 a to i přesto, že byly vybudovány nové výrobní kapacity. U SKP 31.5 – elektrické zdroje světla a svítidla již několik let ceny kolísají kolem úrovně dosažené v roce 1997. Výrazné snížení cen kabelů a vodičů (SKP 31.3) oproti roku 2001 lze vysvětlit lepším využitím výrobních kapacit a snížením cen pro obnovu po záplavách v roce 2002.

319


16.5.2. Základní produkční charakteristiky Největší nárůst tržeb za prodej výrobků a služeb v porovnání s rokem 2001 vykazují obory 31.3 – výroba kabelů a izolovaných vodičů a 31.6 – výroba elektrického vybavení jinde neuvedeného. V porovnání s rokem 1997 vykazují největší nárůst tržeb za prodej výrobků a služeb obory 31.6 – výroba elektrického vybavení jinde neuvedeného, 31.1 – výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů a 31.3 – výroba kabelů a izolovaných vodičů. Po vstupu do EU se neočekávají výrazné nárůsty nebo snížení tržeb za prodej výrobků a služeb. Předpokládá se spíše přizpůsobení se současnému stagnačnímu trendu hospodářství celé Evropy. Průběh tržeb za prodej výrobků a služeb odvětví 31 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 16.3. Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

OKEČ 31.1 OKEČ 31.2 OKEČ 31.3 OKEČ 31.4 OKEČ 31.5 OKEČ 31.6

15 873,4 21 337,1 7 817,1 2 808,3 4 133,0 17 187,6

20 508,3 23 072,4 8 429,5 2 949,4 3 831,2 19 987,2

16 918,3 23 399,1 9 690,3 4 266,5 4 167,7 23 447,5

25 068,0 27 206,9 11 944,0 4 384,1 5 139,1 30 315,6

29 166,8 26 729,9 14 322,7 5 446,5 5 875,0 37 503,2

26 746,0 26 756,6 15 712,0 5 609,9 5 581,3 38 515,8

OKEČ 31

69 156,5

78 778,0

81 889,4

104 057,7

119 044,1

118 921,6

x 100,0 x 100,0

113,9 113,9 108,3 108,3

103,9 118,4 103,2 111,8

127,1 150,5 124,4 139,1

114,4 172,1 115,3 160,4

99,9 172,0 103,6 166,3



Průběh přidané hodnoty z výkonů odvětví 31 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 16.4. Tabulka 16.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


5 087,7 6 804,1 2 033,2 787,4 1 472,2 5 089,7

5 284,6 7 153,6 2 035,3 750,5 1 254,2 6 405,4

5 808,6 7 425,5 2 569,1 1 277,4 1 311,1 7 165,5

7 163,7 7 549,2 3 081,9 1 044,3 1 474,1 9 237,5

8 988,5 7 844,9 3 544,7 1 609,9 1 820,1 12 915,3

8 142,8 7 929,3 3 563,4 1 751,0 2 085,0 12 005,0

21 274,3

22 883,6

25 557,2

29 550,7

36 723,4

35 476,5

x 100,0 x 100,0

107,6 107,6 96,3 96,3

111,7 120,1 110,2 106,1

115,6 1 138,9 115,6 122,6

24,3 172,6 125,9 154,4

96,6 166,8 97,4 150,4



Největší nárůst přidané hodnoty z výkonů v porovnání s rokem 2001 vykazují obory 31.5 – výroba elektrických zdrojů světla a svítidel a 31.4 – výroba akumulátorů a primárních článků. V porovnání s rokem 1997 vykazují největší nárůst přidané hodnoty obory 31.6 – výroba elektrického vybavení jinde neuvedeného, 31.1 – výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů a 31.3 – výroba kabelů a izolovaných vodičů. Růst jednotlivých oborů odvětví lze kromě jiného také dokumentovat růstem počtu zaměstnaných osob. Největší dlouhodobě trvalý růst tohoto ukazatele vykazuje výroba elektrického vybavení jinde neuvedeného. Počty zaměstnanců rostou také ve výrobě kabelů a vodičů, výrobě elektrických rozvodných a spínacích zařízení a ve výrobě akumulátorů a primárních článků. 320

Výroba elektrických strojů a zařízení

Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 16.5. Tabulka 16.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001


24 890 25 328 5 225 2 136 6 937 24 077

25 253 23 616 6 412 1 874 6 532 26 364

27 191 22 746 7 367 3 124 5 304 27 741

30 947 22 617 7 990 3 724 6 061 31 725

31 599 24 461 8 554 3 727 5 765 35 931

29 324 24 510 8 776 3 746 5 257 36 434

OKEČ 31

88 593

90 051

93 473

103 064

110 037

108 047

x 100,0

101,6 101,6

103,8 105,5

110,3 116,3

106,8 124,2

98,2 122,0


2002*


Porovnání počtu zaměstnaných osob, tržeb za V a S a přidané hodnoty z výkonů odvětví 31 se zpracovatelským průmyslem v letech 1997 až 2002 jsou uvedeny v grafu 16.5. Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 16.6. Tabulka 16.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


20 445,4 26 242,4 9 398,5 3 764,6 5 177,9 19 620,7

23 006,8 28 075,3 10 869,1 4 157,8 5 137,3 22 701,4

18 366,2 29 184,2 11 977,2 4 913,6 5 272,8 26 432,9

26 770,9 31 725,9 13 992,3 5 723,7 6 277,4 36 851,5

29 902,7 32 035,1 16 138,9 6 717,9 6 584,0 44 828,7

27 600,2 32 483,6 18 027,2 6 623,8 6 505,0 47 249,4

OKEČ 31

84 649,5

93 947,7

96 146,9

121 341,7

136 207,3

138 489,2

x 100,0

111,0 111,0

102,3 113,6

126,2 143,3

112,3 160,9

101,7 163,6



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


3 462,0 4 563,4 944,3 430,2 1 029,8 3 689,9

3 483,6 4 726,9 1 225,4 461,6 1 006,3 4 257,1

3 410,6 4 950,1 1 521,5 741,5 976,8 5 039,2

4 006,2 5 005,0 1 644,0 652,9 1 058,9 5 985,3

4 518,3 5 606,8 1 919,1 939,0 1 189,4 7 287,3

4 464,1 5 713,3 2 189,7 972,8 1 129,9 8 023,3

14 119,6

15 160,9

16 639,7

18 352,3

21 459,9

22 493,1

x 100,0

107,4 107,4

109,8 117,8

110,3 130,0

116,9 152,0

104,8 159,3


Jak je zřejmé z této tabulky rostou náklady ve většině oborů od roku 1997. Výjimkou je pouze výroba elektromotorů, generátorů a transformátorů, kde došlo v roce 1999 ke snížení celkových nákladů. Tato 321


120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 180

140

100

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




322


skutečnost mohla být způsobena snížením výroby v důsledku celosvětové stagnace výroby. Velký meziroční index růstu nákladů v uplynulých letech vytváří předpoklad, že existuje stále velká skupina podniků s velkými provozními náklady a minimálním ziskem. Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 16.7. Osobní náklady u většiny oborů v odvětví celkem trvale rostou. V porovnání s rokem 1997 vzrostly osobní náklady odvětví 31 o více než 59 %, zatímco celkový počet zaměstnanců se zvýšil jen o 22 %. 16.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Přehled hodnot produktivity práce z přidané hodnoty v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 16.8. Tabulka 16.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


204,4 268,6 389,1 368,6 212,2 211,4

209,3 302,9 317,4 400,5 192,0 243,0

213,6 326,5 348,7 408,9 247,2 258,3

231,5 333,8 385,7 280,4 243,2 291,2

284,5 320,7 414,4 432,0 315,7 359,4

277,7 323,5 406,0 467,4 396,6 329,5

OKEČ 31

240,1

254,1

273,4

286,7

333,7

328,3


x 100,0 x 100,0

105,8 105,8 94,7 94,7

107,6 113,9 106,2 100,6

104,9 119,4 104,8 105,4

116,4 139,0 117,9 124,3

98,4 136,7 99,2 123,3


Produktivita práce vykazuje od roku 1997 trvalý mírný růst až do roku 2001, dá se proto předpokládat, že i v roce 2002 budou skutečné hodnoty větší než současně uváděné. Při současném růstu celkových i osobních nákladů, snižování počtu pracovníků v odvětví a poklesu přidané hodnoty by mohly být nastartovány ekonomické procesy vedoucí ke stagnaci. Po vstupu do EU se dá očekávat kromě větší konkurence na trhu, především tlak na snižování celkových nákladů, snižování zaměstnanosti při současném růstu mezd a tím i stagnaci nebo jen mírném růstu osobních nákladů. To by mělo vést k růstu konkurenceschopnosti podniků a růstu produktivity práce. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 16.9. Tabulka 16.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,648 0,623 0,455 0,473 0,663 0,701

0,654 0,620 0,578 0,501 0,760 0,650

0,577 0,639 0,573 0,520 0,727 0,685

0,546 0,633 0,515 0,550 0,692 0,617

0,500 0,673 0,533 0,549 0,621 0,535

0,506 0,670 0,593 0,565 0,603 0,587

OKEČ 31

0,628

0,635

0,629

0,595

0,562

0,587


Porovnání produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví 31 s údaji za celý zpracovatelský průmysl je uvedeno v grafu 16.6. 323


120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



16.5.4. Tuzemská spotřeba 16.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba byla ovlivněna drobnějšími investicemi, požadavky trhu na spotřební výrobky a subdodávkami tuzemským podnikům pro realizaci exportu. Výrazný nárůst produkce akumulátorů v zušlechovacím styku je zřejmě příčinou výrazného nárůstu vývozu u SKP 31.4 a proto nelze běžným způsobem stanovit tuzemskou spotřebu. Lze pouze odhadnout, že tuzemská spotřeba u SKP 31.4 se pohybuje nad 1800 mil. Kč. Vývoj celkové domácí spotřeby odvětví 31 v letech 1999 – 2001 a předpoklad spotřeby v roce 2002 je uveden v tabulce 16.10.

324

Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka 16.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


9 384,9 23 823,9 6 107,3 x 3 890,4 5 834,9

13 589,3 27 002,2 7 107,3 x 4 942,3 14 053,4

15 422,4 28 085,0 7 420,6 x 5 825,4 16 767,0

12 391,9 24 772,1 7 839,9 x 5 388,3 15 846,1

SKP 31

49 041,4

66 694,5

73 520,4

66 238,4

x 100,0

136,0 136,0

110,2 149,9

90,1 135,1


16.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Vývoj tuzemské spotřeby výrobků v organizacích odvětví 31 je uveden v tabulce 16.11. Tabulka 16.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


12 190,9 22 188,7 11 093,9 3 661,2 3 441,5 20 725,5

18 558,6 24 335,0 13 381,0 3 844,6 4 041,0 27 407,7

22 331,6 23 506,4 14 117,7 4 227,6 4 161,5 33 867,7

20 026,2 24 346,1 15 903,7 4 156,2 3 802,4 32 033,9

OKEČ 31

73 301,7

91 567,9

102 212,5

100 268,5

x 100,0

124,9 124,9

111,6 139,4

98,1 136,8


16.6. Zahraniční obchod 16.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoz zboží odvětví 31 má stále vzestupný trend. Meziroční tempa růstu byla do roku 2001 vždy přes 10 %. V porovnání s rokem 1997 dosáhl vývoz výrobků odvětví 31 výrazného nárůstu (o téměř 110 %), když největší přírůstky zaznamenaly výrobky SKP 31.3 – kabely a vodiče (o více než 149 %), SKP 31.6 – elektrické zařízení jinde neuvedené (o více než 203 %) a SKP 31.2 – elektrická rozvodná a spínací zařízení (o více než 95 %). Oproti tomu dovoz výrobků odvětví stoupl o téměř 54 %, když největší nárůst zaznamenaly výrobky SKP 31.1 – elektromotory, generátory a transformátory a jejich díly (o 76 %) a SKP 31.6 –elektrické zařízení jinde neuvedené (o více než 72 %). Většina vývozu zboží odvětví 31 je směrována do EU. Podíl Evropské Unie na vývozu z ČR se trvale udržuje kolem 80 %. Z Evropské Unie jsou naopak dováženy kvalitní výrobky a součástky. Tento dovoz tvoří více jak 75 % celkového dovozu výrobků odvětví. Po vstupu ČR do EU se proto neočekávají výrazné změny v této struktuře. Dá se očekávat mírné snížení cen dováženého zboží a s tím spojený růst dovozu. Na druhé straně bude i nadále růst exportní výkonnost českých podniků. Ty ale budou muset provést další racionalizační opatření a zavádět nové výrobky, nebo bude sílit tlak na zvyšování mezd. Vývoj dovozu a vývozu výrobků odvětví 31 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 16.12. 325


1997

1998

1999

2000

2001

2002*


11 821,0 14 781,1 5 492,2 6 685,6 3 119,1 9 424,1

14 245,5 18 553,9 7 210,5 6 451,0 3 618,4 15 384,6

16 897,1 20 309,6 10 388,1 9 887,8 3 297,9 18 485,5

22 238,6 27 026,5 13 532,3 12 251,3 4 024,5 22 666,3

24 219,4 27 126,9 15 250,0 17 511,7 4 675,2 26 744,0

22 644,6 28 908,8 13 684,3 9 449,8 4 532,4 28 606,1

SKP 31

51 323,1

65 463,9

79 266,0

101 739,5

115 527,2

107 826,0


x 40 380,6 x

127,6 54 383,6 134,7

121,1 68 054,4 125,1

128,4 84 700,9 124,5

113,6 97 171,8 114,7

93,3 89 493,8 92,1


1997

1998

1999

2000

2001

2002*


10 898,3 19 804,6 8 620,4 6 387,9 3 724,7 8 144,7

15 158,2 23 856,4 9 482,8 5 328,4 4 448,0 9 284,4

14 562,7 23 568,1 9 300,2 6 422,0 4 711,8 10 094,4

20 119,8 30 894,5 11 456,3 7 580,6 5 205,2 12 748,7

22 347,1 32 538,3 12 935,7 15 732,9 6 030,5 13 921,7

19 177,2 30 984,7 10 845,0 7 706,0 5 674,1 14 064,0

SKP 31

57 580,6

67 558,2

68 659,2

88 005,1

103 506,2

88 451,0


x 45 521,9 x

117,3 1 54 056,5 118,7

01,6 54 794,0 101,4

128,2 69 571,8 127,0

117,6 82 914,8 119,2

85,5 68 335,2 82,4

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


922,7 –5 023,5 –3 128,2 297,7 –605,6 1 279,4

–912,7 –5 302,5 –2 272,3 1 122,6 –829,6 6 100,2

2 334,4 –3 258,5 1 087,9 3 465,8 –1 413,9 8 391,1

2 118,8 –3 868,0 2 076,0 4 670,7 –1 180,7 9 917,6

1 872,3 –5 411,4 2 314,3 1 778,8 –1 355,3 12 822,3

3 467,4 –2 075,9 2 839,3 1 743,8 –1 141,7 14 542,1

SKP 31

–6 257,5

–2 094,3

10 606,8

13 734,4

12 021,0

19 375,0

–5 141,3

327,1

13 260,4

15 129,1

14 257,0

21 158,6


z toho EU


Exportní výkonnost, definovaná jako poměr čistého vývozu a tržeb, a dovozní náročnost, definovaná jako poměr čistého dovozu a tržeb, jsou uvedeny v tabulce 16.13. Oba tyto ukazatele mají stoupající tendenci. U exportní výkonnosti je to především snižováním podílu zušlechovacího styku. U dovozní náročnosti je to způsobeno především větším využíváním kvalitních zahraničních součástek. Tento trend bude pokračovat i po vstupu ČR do EU. Tabulka 16.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 31 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


37,9 27,5

40,3 28,3

44,8 30,7

48,0 32,3


326


16.6.2. Aktivní zušlechovací styk Podíly aktivního zušlechovacího styku na obratu a na celkovém vývozu odvětví 31 v létech 1999 až 2002 jsou uvedeny v tabulce 16.14. Tabulka 16.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 31 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


56,8

56,7

54,1

45,5


65,2

64,5

58,8

48,9


16.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky elektrických strojů a přístrojů v roce 2002 je uvedeno v grafu 16.7. Dlouhodobý výrazný podíl Německa na vývozu a dovozu výrobků elektrických strojů a přístrojů je odrazem vlastnických poměrů podniků, kde německý kapitál má výrazný podíl. Zahraniční obchod je také ovlivněn zušlechovacím stykem, který je největší právě s Německem. Vývozní teritoria v roce 2002

Itálie 2% Slovensko 4% Francie 5% Rakousko 6%

USA 2%

V. Británie 2% Belgie 2%

Ostatní 15 %


Rakousko 5% Francie 6%

Itálie 4%

Čína 4%

Japonsko 3% V. Británie 3% USA 2% Ostatní 20 %



327


16.7. Investice 16.7.1. Hmotné a nehmotné investice Vývoj hmotných a nehmotných investic vkládaných do odvětví 31 v létech 1997 až 2002, včetně jejich porovnání, je uveden v tabulce 16.15. Tabulka 16.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 31) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


5 607 1 350 3 026 4 723 2 748

5 454 2 054 3 752 4 561 3 383

5 557 2 354 3 684 4 565 3 304

5 921 2 436 4 081 4 865 3 657

7 912 3 139 5 549 6 536 4 990

6 589 2 437 4 426 5 406 4 117

97,3 152,1 124,0 96,6 123,1

101,9 114,6 98,2 100,1 97,7

106,6 103,5 110,8 106,6 110,7

133,6 128,9 136,0 134,3 136,5

83,3 77,6 79,8 82,7 82,5


16.7.2. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic do odvětví 31 má již od roku 1994 tendenci trvalého růstu. Velmi významné jsou vstupy německého kapitálu do všech oborů tohoto odvětví. Největší nárůst výroby spojený právě s novými investicemi německého kapitálu je dosahován v oboru 31.6 – Elektrické zařízení jinde neuvedené. Pro nově budovanou automobilku Toyota – Citroen jsou již nyní připravovány kapacity pro výrobu elektrického vybavení jejich tradičními dodavateli. Vývoj přímých zahraničních investic vkládaných do odvětví 31 v létech 1997 až 2001 je uveden v tabulce 16.16. Tabulka 16.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 31 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997

k 31. 12. 1998

k 31. 12. 1999

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

11 981,1 1,9

15 663,9 25,5

17 501,4 64,4

20 171,2 64,8

26 620,4 97,6


Porovnání vývoje investic vkládaných do odvětví 31 a do zpracovatelského průmyslu v létech 1997 až 2001 je uvedeno v grafu 16.8.

328

Výroba elektrických strojů a zařízení % 300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 6.000

4.500

3.000

1.500

0 1997

1998

1999

2000

2001



16.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní vývoj tohoto odvětví dokládá jeho vzrůstající důležitost v rámci zpracovatelského průmyslu. Především obor výroba elektrické zařízení jinde neuvedeného prochází významným rozvojem. Proto jeho budoucí úroveň je již nyní zakládána ve vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty vykazuje odvětví stále ještě zaostávání ve srovnání s Německem a Rakouskem. Tak např. v roce 1999 dosahovala produktivita práce v odvětví 31 přepočtená v paritě HDP cca 35 % úrovně Německa. Ve srovnání s Rakouskem byl tento ukazatel na úrovni cca 38 %. V roce 2001 byl tento údaj odhadnut na 41% úrovně Německa a 44% úrovně Rakouska. Postavení a rozvoj tohoto odvětví lze nejlépe porovnat ve srovnání se zeměmi CEFTA, které usilují o členství v EU. Náš podíl na vývozu zemí CEFTA do zemí EU se v roce 1994 pohyboval kolem nadprůměrných 25%. V roce 1997 byl tento podíl 26,6% a v roce 2001 to bylo téměř 30,1 %. Většího podílu na vývozu z těchto zemí do EU dosáhlo pouze Ma arsko (v roce 1999 to bylo 30,2%). 329


Přehled o vývozu zemí CEFTA do Evropské unie je uveden v tabulce 16.17. Tabulka 16.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 31 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997

1999

2000

2001*

3 941 212

4 901 573

5 803 384

6 717 427

8 573 145

x

124,4

118,4

115,8

127,6

1 049 580

1 401 285

1 687 139

1 994 367

2 583 865

x

133,5

120,4

118,2

129,6


1998


Na rozdíl od předchozího několikaletého období, kdy byly budovány především výrobní kapacity, dochází nyní k rozvoji vývojových kapacit. Umístění vývojových kapacit v těsné blízkosti výrobních má své výhody především ve zvýšení flexibility podniku na požadavky spotřebitelů a v schopnosti zavádět rychleji nové technologické postupy.

16.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Legislativa České republiky je již do značné míry kompatibilní s legislativou Evropské unie, a to jak v oblasti vlastních technických předpisů, tak v oblasti ekologické. Díky tomu již většina firem vyřešila problémy s ekologizací výroby, a už se týkaly odpadních vod nebo úletu aromatických uhlovodíků z lakoven a impregnačních stanic do ovzduší. Úspěšně vyřešen a provozován je systém sběru použitých olověných akumulátorů. Vyřešen ale dosud málo využíván je sběr a následná likvidace galvanických článků, alkalických akumulátorů, zářivek a výbojek, ty mohou obsahovat některé nebezpečné kovy (rtu, kadmium, nikl). Odvětví elektrických strojů a přístrojů není výrazně závislé na cenách vstupních surovin s jedinou výjimkou a tou je obor 31.3 výroba kabelů a izolovaných vodičů, u kterého by výrazný nárůst cen mědi, nebo izolačních materiálů mohl způsobit nečekaný výkyv. Odvětví je náročné na přímé investice, nebo tvoří významnou položku při zavádění nových výrob (jedná se většinou o speciální stroje, impregnační linky, sušící nebo vypalovací pece s řízeným průběhem teploty, kontrolní přístroje ap.). Na budoucí vývoj tohoto odvětví se dá proto usuzovat podle již vložených investic, nebo připravovaných investičních záměrů. Nízké osobní náklady a dobrá úroveň kvalifikované pracovní síly přivedla do ČR již řadu zahraničních investorů. Zahraniční kapitál, především německý, vstoupil do všech oborů tohoto odvětví. Vybudování průmyslových zón a legislativní podpora tento proces urychlila a přilákala do ČR další investory. Odvětví elektrických strojů a přístrojů bude v příštích letech stále více ovlivňovat vývoj naší ekonomiky, přičemž jako hlavní hybné síly budou působit pokračující integrace do mezinárodních struktur a mobilizace vnitřních zdrojů a prostředků, zaměřených především na vývoj nových výrobků. Silná konkurence, která se již projevila v oboru 31.5 – výroba elektrických zdrojů světla a svítidel, donutila podniky výrazně racionalizovat organizaci výroby a vytvořit tak dostatečné vlastní prostředky na výzkum a vývoj, včetně zavádění nových technologií. Přesto významnou pomocí budou pro menší i střední podniky podpory z různých fondů. Jednou z nejznámějších a často využívaná je finanční pomoc fondů organizovaných MPO. Růstem nákladů na projekty řešené s pomocí těchto fondů můžeme dokumentovat i větší aktivity firem ve výzkumu a vývoji. V roce 1997 bylo v rámci těchto projektů do odvětví 31 vynaloženo celkem asi 200 mil. Kč a průměrný finanční podíl státu činil 3,9 %. V roce 2001 bylo vynaloženo již přes 400 mil. Kč s průměrným finančním podílem 12,7 %.

330

17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů – OKEČ 32 17.1. Charakteristika odvětví Sortiment elektronických součástek, telekomunikační techniky a přístrojů spotřební elektroniky, vyráběný v jednotlivých zemích střední a východní Evropy nedosahoval sériovosti, která by umožnila využívat progresivní technologie. K zaostávání podnikatelských subjektů v České republice v porovnání s technicky vyspělými zeměmi došlo v osmdesátých letech, v důsledku izolace podnikatelských subjektů od světových trhů. Investiční náročnost rozvojových programů se stala limitujícím faktorem rozvoje v této oblasti. V průběhu transformace české ekonomiky se diverzifikovala výrobní základna elektronických součástek a zařízení z hlediska technologického vybavení a také konkurenceschopnosti výrobků různorodě. Tuzemská výroba, která nebyla na trhu konkurenceschopná, byla utlumena. Objektivní možností rozvoje elektronického průmyslu v ČR bylo proto vytváření předpokladů pro vstup přímých zahraničních investic a také pro kooperace podnikatelských subjektů v ČR pro nadnárodní společnosti, které budou mít zájem delimitovat část výroby do oblasti s vysoce kvalifikovanou pracovní silou a do země s výhodnou teritoriální pozicí. Transformace elektronického průmyslu v České republice přinesla v období 1998 až 2003 významné změny. Byla vybudována nová centra výroby elektroniky formou realizace investičních projektů na zelené louce. Výrobní sortiment a související služby jsou součástí dále uvedených podskupin oddílu 32 klasifikace ekonomických činností (OKEČ): • 32.1 Výroba elektronek a jiných elektronických součástek, • 32.2 Výroba televizních a rozhlasových vysílačů, přístrojů pro telefonii a telegrafii, jejich dílů, instalace, montáže, opravy a údržba, • 32.3 Výroba televizních a rozhlasových přijímačů, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobných zařízení, jejich dílů, instalace, montáže a údržba profesionálních zařízení. Podíl elektronických součástek a zařízení na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 je uveden v grafu 17.1. 32.1 Elektronické součástky 30 %

32.3 Spotřební elektronika 26 %

32.2 Telekomunikační technika 44 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


Podíl výroby elektronických součástek (OKEČ 32.1) na tržbách odvětví 32 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002 činil 30 %. Podíl dodávek telekomunikačních systémů a telekomunikačních sítí (OKEČ 32.2) na tržbách odvětví 32 v roce 2002 dosáhl 44 %. Podíl produkce přístrojů spotřební elektroniky (OKEČ 32.3) na tržbách odvětví 32 v roce 2002 dosáhl 26 %. 331


17.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Elektronické součástky V průběhu transformace české ekonomiky se diverzifikovala výrobní základna elektronických součástek z hlediska technologického vybavení a také konkurenceschopnosti výrobků různorodě. Společnost AVX Czech Republic zahájila výrobu tantalových kondenzátorů Lanškrouně již v roce 1993. V průběhu několika let se AVX CZ stala jedním ze dvou největších producentů tantalových kondenzátorů. Vlastníkem je společnost AVX Corporation (USA), jejímž většinovým akcionářem je Kyocera Corporation (Japonsko). Společnost AVX Czech Republic se také kvalifikovala pro systém vládních investičních pobídek a investovala v roce 1999 do výstavby nové výrobní haly na výrobu tantalových anod více než 1 200 milionů Kč. Přesunem výroby tantalových anod z Velké Británie postupně v Lanškrouně vznikne 1 100 dalších nových pracovních příležitostí. AVX Czech Republic v Lanškrouně je největším závodem na výrobu tantalových kondenzátorů na světě. Společnost exportuje 100 % produkce prostřednictvím distribučního centra AVX ve Velké Británii a pokrývá více než 20 % světové spotřeby. Za deset let své existence společnost TESLA SEZAM prošla dramatickou přeměnou od podniku na pokraji úpadku ve společnost, která je dnes jednou z předních společností regionu Valašska. Totální restrukturalizace společnosti neznamenala jen majetkové, finanční či organizační uspořádání. Byl to především přechod na orientaci na zákazníka. Podařilo se dosáhnout špičkových parametrů ekonomie výroby. Výroba čipů bipolárních integrovaných obvodů a montáž diodových, tranzistorových a integrovaných struktur ve spolupráci TESLA SEZAM a Motorola v Rožnově pod Radhoštěm také představuje výrobce ve světovém měřítku. V Rožnově využívají i kapacity montáže bipolárních výkonových tranzistorů a výkonových MOS FET do pouzdra TO 220. Do stejného pouzdra montují i integrované obvody z vlastní produkce TESLA SEZAM. Byla instalovaná linka pro montáž speciálních automobilových diod. Ty nacházejí uplatnění na americkém i evropském trhu. Společně s rozšířením výroby čipů se plánuje i rozšíření montážních kapacit. Produkce výroby čipů, která není zpracována pouzdřením na vlastní montáži, se dodává do zahraničních závodů Motorola. V meziobdobí procházela Motorola organizačními změnami. V srpnu 1999 se odštěpila od společnosti Motorola její divize polovodičové výroby a návrhu integrovaných obvodů, která je v současnosti známá jako nová společnost ON Semiconductor. Tato společnost patří mezi největší světové producenty polovodičů v segmentu součástek, používaných pro širokopásmové bezdrátové přenosy dat a pro řízení napájení. V Rožnově ON Semiconductor ovládá kromě TESLA SEZAM také společnost TEROSIL (výrobce křemíkových desek, na kterých se vyrábějí čipy) a společnost SCG Czech Design Center, s.r.o. (dále jen „CDC“ ). CDC staví na tradici designérského centra společnosti Motorola, které bylo v Rožnově založeno v roce 1994. V současnosti je CDC jedním z devíti návrhových center společnosti ON Semiconductor. V oblasti návrhu integrovaných obvodů se zabývá návrhem analogových integrovaných obvodů s využitím bipolární, BiCMOS, VHV či CMOS technologií, vývojem testování integrovaných obvodů a jejich charakterizací, vývojem knihoven pro návrh integrovaných obvodů a charakterizací technologických procesů a jejich simulací. Druhou významnou oblastí činnosti CDC je interní vývoj softwaru a to především softwaru pro podporu výroby polovodičů – automatizace výrobních procesů, ovládání technologických zařízení, databázové aplikace či intranet řešení, dále pak se podílí také na vývoji e–business řešení a podpoře výrobních závodů v regionu střední Evropy při implementaci a provozu standardních systémů řízení a plánování výroby. Finální produkty, v nichž se čipy z Rožnova uplatňují jsou mobilní telefony, osobní počítače a herní konsole Playstation 2 společnosti Sony. ON Semiconductor také oznámil nové investice do výroby v Piěšanech a v západní Číně. Začátkem června roku 2003 oznámily TESLA SEZAM a TEROSIL, že se spojí. TESLA SEZAM, TEROSIL a SGS Design Centrum budou nadále působit v ČR pod novým obchodním jménem ON Semicondustor Czech Republic. Tato společnost se 1700 pracovníky se stane největším zaměstnavatelem v regionu. Výsledkem spolupráce Royal Philips Electronics z Nizozemí a LG Electronics z Jižní Koreje bylo založení společného podniku v České republice. Realizací investičního záměru LG. Philips Displays Technology Center v Hranicích na Moravě vznikla v České republice jedna z nejmoderněji vybavených základen pro výrobu barevných televizních obrazovek v Evropě. Ve výrobním areálu LG. Philips Displays Technology Center v Hranicích na Moravě byl zahájen provoz na dvou výrobních linkách v září 2001. 332

V průběhu dubna 2002 byla instalována třetí výrobní linka. Investiční náklady na výstavbu LG. Philips Displays Technology Center Hranice přesáhly 200 mil. EUR. Výrobní kapacita LG. Philips Displays Technology Center Hranice může dosáhnout až 7 milionů kusů obrazovek ročně. Více než 90 % produkce je určeno na export do vyspělých zemí EU. Nejvýznamnějšími zákazníky společnosti LG.Philips Displays jsou společnosti Philips Consumer Electronics a LG Electronics. Společnost Vishay Electronic Přeštice byla založena v roce 1991. V současné době má již společnost Vishay v ČR pět výrobních závodů v Přešticích, v Blatné, v Prachaticích, ve Volarech a v Dolním Rychnově u Sokolova. Vishay Intertechnology přesouvá do České republiky výrobu elektrických odporů a kondenzátorů, zejména ze SRN a z Francie. Vývoz produkce společnosti činí 100 %. Je realizován prostřednictvím distribučního centra, které společnost Vishay Intertechnology vybudovala v roce 2001 v Plzni. AEG Kondensatoren und Wandler Berlín vybudovala v Jičíně nový závod, ve kterém byla zahájena v roce 1999 výroba kondenzátorů MKP a MKP–Si (MKP metalizovaný plastový polypropylen). Také modernizovaná výroba barevných obrazovek v plochém provedení ve společnosti TCT v Rožnově pod Radhoštěm, která je licenčně závislá na zahraničním licensorovi, si našla cestu na relevantní trhy. Mezi významné výrobce a dodavatele součástek pro elektroniku se v ČR řadí LG. Philips Displays Czech Republic v Hranicích (http://www.lgphilipsdisplays.com), AVX Czech Republic v Lanškrouně (http://www.avxcorp.com), TESLA SEZAM a TEROSIL v Rožnově pod Radhoštěm (http://www.tese.cz), VISHAY ELECTRONIC v Přešticích (http://www.vishay.com), TCT ve Vidči (http://www.tctas.cz), AEG Components v Jičíně (http://www.aeg–components.cz), EGSTON SYSTEM ELECTRONIC v Jemnici (http://www.egston.com), TESLA v Jihlavě (http://www.teslaji.cz), TESLA v Blatné (http://www.tesla– blatna.cz), Polovodiče v Praze (http://www.polovodice.cz), OPTREX Czech ve Vrchlabí (http:// www.optrex.de), EKER v Třemošné (http://www.epig.com), ept connector ve Svatavě (http://www.ept.cz), PCB v Benešově u Prahy (http://www.pcb–benesov.cz), Elektronické součástky v Ostravě (http://www.es– ostrava.cz), HOKAMI CZ v Liberci (http://www.hokami.cz), SCG Czech Design Center v Rožnově pod Radhoštěm (http://www.onsemi.cz/scg/cz), Mesit PCB v Uherském Hradišti (http://www.pcb.mesit.cz). Telekomunikační technika V průběhu transformace české ekonomiky diverzifikovala výrobní základna telekomunikační techniky z hlediska konkurenceschopnosti produkce různorodě. Matsushita dosud vyrábí mobilní telefony v Japonsku, ve Velké Británii, na Filipínách a v Číně. Telekomunikační divize Matsushita Communication Industrial japonského koncernu Matsushita Electric Industrial investuje do vybudování závodu na montáž mobilních telefonů v průmyslové zóně v Pardubicích 3 270 milionů Kč. Nový výrobní závod byl otevřen v březnu 2002. Matsushita Electric uzavřela koncem roku 2001 dva provozy ve Velké Británii a tamní produkci mobilních telefonů přemístila do České republiky. Do dvou let pardubický závod Matsushita nabídne 1500 nových pracovních příležitostí. Rozhodující část produkce bude určena na export pro uspokojení požadavků evropských trhů. Od nové investice v ČR si Matsushita slibuje zvýšení svého podílu na celosvětovém trhu mobilních telefonů. Významnou součástí investice bude výroba autorádií. Divize terminálů a telekomunikací Sagem Group vybudovala v průmyslové zóně Kladno nový závod na montáž mobilních telefonů. Investice přesáhla 10 mil. USD. V první etapě byla realizována montáž 250 tisíc kusů mobilních telefonů ročně. Byly vytvořeny nové pracovní příležitosti pro 300 specialistů. Realizace projektu nového závodu umožní montáž 2 milionů kusů mobilních telefonů ročně. V červenci 2001 došlo ke změně investora. Od společnosti Sagem Group převzala tuto investici Celestica Kladno. STROM Telecom je česká telekomunikační společnost nabízející na evropském trhu spektrum produktů a specializovaných služeb. Na trhu komunikačních technologií působí od roku 1993. Výrobní program společnost reprezentuje dvě základní skupiny výrobků. Digitální systémy MEDIO, určené pro práci v telekomunikačních sítích různé topologie. Integrovaný informačně technologický systém OSS pro automatizaci sběru funkcí, ukládání, zpracování a vyměňování informací k řízení a podpoře rozhodování telekomunikačních operátorů. TTC Marconi je společným podnikem TTC TESLA Telekomunikace a MARCONI COMMUNICATIONS. Její pozice na telekomunikačním trhu ukazují na nezbytnost propojení domácího výrobce se silným nadnárodním partnerem, který umožňuje přistupovat komplexně k požadavkům zákazníka a pomáhá při pronikání na zahraniční trhy. TTC Marconi, působí jako dodavatel technologie a síový integrátor v oblasti přenosu telefonních, datových a rozhlasových signálů, videokonferencí apod. TTC Marconi využívá technologií TTC Telekomunikace a Marconi Communications. Společnost s nadnárodní působ333


ností Marconi Communications vznikla sloučením dvou předních světových dodavatelů komunikačních technologií Marconi S. p. A z Itálie a GEC Marconi z Velké Británie. Společnost 2N Telekomunikace Praha vyrábí a dodává komunikační servery, digitální a hybridní pobočkové ústředny, GSM brány s rozhraními ISDN PRI/BRI, GRPS či analogovými linkami a dveřní komunikátory. Firma exportuje do 30 zemí. Mezi klíčové zákazníky patří GSM a alternativní operátoři. Mezi významné dodavatele telekomunikačních zařízení a sítí se v ČR řadí MATSUSHITA Communication Industrial Czech Pardubice (http://www.mccz.panasonic.cz), Celestica Kladno (http://www.celestica.com), STROM Telecom (http://www.strom.cz), Siemens CZ Praha (http://www.siemens.cz), Ericsson CZ Praha (http://www.ericsson.cz), TTC Telekomunikace Praha (http://www.ttc.cz), TTC MARCONI Praha (http://www.ttc.cz), TESLA Praha (http://www.tesla.cz), 2N TELEKOMUNIKACE v Praze (http:/ /www.2n.cz), TESLA TECH ve Voticích (http://www.teslatech.cz). Spotřební elektronika Společnost Matsushita Television Central Europe (dále jen „MTE“) byla založena v březnu 1996 jako dceřinná společnost Matsushita Electric Industrial z Japonska. Matsushita Electric Industrial oznámila přesun výroby barevných televizních přijímačů z Velké Británie do České republiky. Továrna MTE v průmyslovém areálu Borská Pole v Plzni představuje jednu z největších zahraničních investic v České republice. MTE zahájila výrobu barevných televizních přijímačů v dubnu 1997. V roce 2000 došlo k rozšíření výroby. V současné době výrobní program v Plzni zahrnuje montáž barevných stereo a mono televizních přijímačů s úhlopříčkami od 36 do 81 cm a formátem obrazu 4:3 i 16:9. Od zahájení výroby v roce 1997 do srpna 2001 bylo vyrobeno 3 miliony kusů barevných televizních přijímačů Panasonic. Produkce závodu MTE Plzeň z 98 % směřuje do vyspělých zemí EU. Do roku 2003 hodlá společnost investovat do rozšíření výroby celkem 2 600 mil. Kč. V současné době společnost zaměstnává cca 1 700 pracovníků. Počátkem roku byl zaveden dvousměnný provoz, který má zvýšit roční výrobu barevných televizních přijímačů na cca 1,2 milionů kusů ročně. Společnost Tesla Television, výrobce barevných televizních přijímačů z Rožnova pod Radhoštem byla založena v roce 1994. Tesla Television postupně rozšiřuje svou výrobní řadu a služby směrem k multimediální technice a digitální technologii. V současné době nabízí značkové výrobky Tesla, např. televizory s plasma technologií, televizory s ultra plochou obrazovkou Real Flat Cybertube, televizory v širokoúhlém formátu 16:9, Hi–fi videorekordéry, DVD přehrávače, Internet Boxy a Hands Free sady. Mezi významné výrobce přístrojů spotřební elektroniky se v ČR řadí MATSUSHITA TELEVISION CENTRAL EUROPE v Plzni (http://www.matsushita.cz), TESLA Television v Rožnově pod Radhoštěm (http://www.teslatv.cz), TVM Valašské Meziříčí (http://www.tvm–valmez.cz) nebo SEV Litovel (http:// www.sev–litovel.cz). Podíl vývozu elektronických součástek a zařízení na vývozu produkce zpracovatelského průmyslu jako celku v roce 2002 dosáhl 5,3 %. Vývoz zboží odvětví 32 z produkce ČR byl realizován za průměrnou cenu 813 Kč/kg. Při vývozu zboží odvětví 32 je dosahována cca čtyřnásobná cena za kg oproti průměru cen zpracovatelského průmyslu ČR. Podíl produkce odvětví 32 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu v roce 2002 činil 2,9 %. Podíl produkce odvětví 32 na přidané hodnotě z výkonů zpracovatelského průmyslu dosáhl 3,7 %. Odvětví 32 váže 2,4 % pracovníků zpracovatelského průmyslu. Tento stav je začátkem rozvojové trajektorie výroby elektronických součástek a zařízení v České republice. Podíl produkce odvětví elektronických součástek, telekomunikačních zařízení a přístrojů spotřební elektroniky na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, na přidané hodnotě z výkonů a na počtu pracovníků v rámci v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2002 je uveden v grafu 17. 2. Transformace průmyslu v České republice přinesla v období 1998 až 2003 významné změny. V České republice byla vybudována nová výrobní centra elektroniky nadnárodních společností formou realizace investičních projektů na zelené louce. Nově vybudovaná výrobní základna elektronických součástek a zařízení se úspěšně zařadila do mezinárodní spolupráce.

334


Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



17.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin podnikatelských subjektů (OKEČ 32) na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (v běžných cenách), na přidané hodnotě z výkonů v běžných cenách) a na počtu pracovníků v roce 2001 je uveden v tabulce 17.1. Tabulka 17.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 32 (mil. Kč, osob)

0–9


4 742,5 648,4 5 482

10 – 49 2 504,2 695,0 2 808

50 – 249

250 – 999

7 338,7 1 1 837,8 6 345

9 180,5 3 709,8 9 521

Více než 1000 20 416,7 5 119,5 11 362


Po dokončení rozsáhlých investičních projektů Matsushita Communication Industrial Czech v Pardubicích, LG. Philips Displays Czech Republic Hranicích na Moravě, Matsushita Television Central Europe v Plzni, AVX Czech republic v Lanškrouně, ON Semiconductor v Rožnově pod Radhoštěm, Celestica v Kladně, VDO v Brandýse nad Labem bude rozdělení produkčních charakteristik podle velikostních skupin z více než 80 % soustředěno do kategorie organizací s více než 1000 pracovníky. Podíl velikostních skupin podnikatelských subjektů (OKEČ 32) na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě z výkonů a počtu zaměstnaných osob v roce 2001 je uveden v grafu17. 3.

335


40 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49

50 - 249


250 - 999


více než 1000




17.4. Regionální struktura odvětví Podíly jednotlivých krajů České republiky na produkčních charakteristikách odvětví elektronických součástek, telekomunikační techniky a spotřební elektroniky v roce 2001 jsou uvedeny v grafu č. 4. Tržby za V a S


Zaměstnanci


0

10

20 %

30

0

10

20

30

0

%



336

10

20 %

30

Produkce elektronických součástek a zařízení byla v roce 2001 soustředěna na území hlavního města Prahy, v Plzeňském, Jihomoravském, Pardubickém a Zlínském kraji. Po dokončení investičních projektů Matsushita Communication Industrial Czech v Pardubicích, LG. Philips Displays Czech Republic Hranicích na Moravě, Matsushita Television Central Europe v Plzni, AVX Czech republic v Lanškrouně, ON Semiconductor v Rožnově pod Radhoštěm, Celestica v Kladně a VDO Česká republika v Brandýse nad Labem bude produkce elektronických součástek a zařízení soustředěna v Pardubickém, Plzeňském, Jihomoravském a Zlínském kraji a na území hlavního města Prahy.

17.5. Hlavní ekonomické ukazatele 17.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů produkce odvětví 32 a oborů elektronických součástek, telekomunikační techniky a přístrojů spotřební elektroniky v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 17.2. Tabulka 17.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

104,3 97,7 100,7

103,4 101,7 97,2

99,8 96,8 101,7

100,3 100,1 104,0

100,4 103,9 91,7

SKP 32

100,5

102,0

98,4

100,7

101,3


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že cenový index produkce elektronických součástek, a zařízení se v letech 1997 až 2002 pohyboval pod úrovní inflace. Tím se liší od energeticky náročných oborů zpracovatelského průmyslu. 17.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví 32 a oborů elektronických součástek, telekomunikační techniky a přístrojů spotřební elektroniky v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce17.3. Tabulka 17.3 Tržby za prodej výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998


6 395,4 7 731,3 4 091,7


1999

2000

2001

2002*

8 028,6 9 996,5 4 622,3

11 452,9 8 538,5 7 766,0

14 375,0 13 940,7 15 466,1

17 946,2 19 228,2 17 008,2

17 712,8 25 400,5 15 133,9

18 218,4

22 647,4

27 757,4

43 781,8

54 182,6

58 247,2

x 100,0 x 100,0

124,3 124,3 119,3 119,3

122,6 152,4 120,9 144,2

157,7 240,3 158,4 228,5

123,8 297,4 120,4 275,2

107,5 319,7 113,2 311,6


Kumulovaný index 02/97 dokumentuje růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví 32 o 219,7 %. Index 02/01 dokládá meziroční růst tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví elek337


tronických součástek a zařízení o 7,5 %. Tento stav je začátkem rozvojové trajektorie výroby odvětví 32 v České republice. Souvisí s realizací investičních záměrů a náběhem kapacit výrob zejména ve společnostech Matsushita Communication Industrial Czech v Pardubicích, LG. Philips Displays Czech Republic v Hranicích na Moravě, Matsushita Television Central Europe v Plzni, AVX Czech Republic v Lanškrouně, ON Semiconductor v Rožnově pod Radhoštěm, Celestica v Kladně nebo, AEG Components v Jičíně. Vývoj přidané hodnoty z výkonů v odvětví 32 a oborů elektronických součástek, telekomunikační techniky a přístrojů spotřební elektroniky v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce 17.4. Tabulka 17.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


2 219,4 2 385,1 425,1

3 178,5 2 943,8 641,1

4 070,3 1 980,3 769,1

5 865,5 6 538,2 2 115,7

6 609,8 2 992,5 2 408,2

4 903,3 8 967,6 3 924,1

OKEČ 32

5 029,6

6 763,4

6 819,7

14 519,4

12 010,5

17 795,0

x 100,0 x 100,0

134,5 134,5 124,1 124,1

100,8 135,6 90,6 112,4

212,9 288,7 222,6 250,1

82,7 238,8 72,6 181,7

148,2 353,8 161,2 292,9



Kumulovaný index 02/97 dokumentuje v odvětví 32 růst přidané hodnoty o 253,8 %. Index 02/01 dokládá meziroční růst přidané hodnoty v odvětví elektronických součástek, telekomunikační techniky a spotřební elektroniky o 48,2 %. Vývoj počtu zaměstnaných osob v odvětví elektronických součástek, telekomunikační elektroniky a spotřební elektroniky v letech 1997 až 2001 je uveden v tabulce 17.5. Tabulka 17.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


13 179 9 555 4 789

14 895 10 525 3 058

16 958 6 864 3 301

19 110 7 108 5 154

19 607 8 517 7 394

17 691 8 114 6 812

OKEČ 32

27 523

28 478

27 123

31 372

35 518

32 617

x 100,0

103,5 103,5

95,2 98,5

115,7 114,0

113,2 129,0

91,8 118,5


Vývoj počtu zaměstnaných osob, vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, vývoj přidané hodnoty z výkonů v odvětví OKEČ 32 v porovnání s vývojem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, vývojem přidané hodnoty a vývojem počtu zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu v letech 1997 až 2002 je uveden v grafu 17.5. Vývoj nákladů v odvětví 32 v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce17.6. Podíl osobních nákladů v odvětví 32 v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce 17.7.

338

% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*


% 360

300

240

180

120

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 360

300

240

180

120

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




339

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 17.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 32.1 OKEČ 32.2 OKEČ 32.3 OKEČ 32 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

9 010,4 9 413,9 6 175,7

9 171,1 14 042,1 6 190,2

12 373,3 9 770,4 9 183,6

15 858,7 24 568,5 17 430,4

21 034,7 24 797,0 18 014,2

21 768,9 28 930,6 15 816,5

24 600,0

29 403,4

31 327,3

57 857,6

63 845,9

66 516,0

x 100,0

119,5 119,5

106,5 127,3

184,7 235,2

110,4 259,5

104,2 270,4



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


1 876,3 1 847,2 467,2

2 336,5 2 113,7 507,4

2 658,4 1 414,8 539,2

3 355,9 1 809,6 845,6 1

3 640,2 2 188,8 358,2

3 556,8 2 282,7 1 680,9

OKEČ 32

4 190,7

4 957,6

4 612,4

6 011,1

7 187,2

7 520,4

x 100,0

118,3 118,3

93,0 110,1

130,3 143,4

119,6 171,5

104,6 179,5


17.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů v odvětví 32 v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce 17.8. Tabulka 17.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


168,4 249,6 88,8

213,4 279,7 209,6

240,0 288,5 233,0

306,9 919,8 410,5

337,1 351,4 325,7

277,2 1 105,2 576,1

OKEČ 32

182,7

237,5

251,4

462,8

338,2

545,6


x 100,0 x 100,0

130,0 130,0 119,9 119,9

105,9 137,6 95,1 114,0

184,1 253,3 192,4 219,4

73,1 185,0 64,2 140,8

161,3 298,5 175,5 247,1


Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v odvětví 32 v letech 1997 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce 17. 9. Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v odvětví 32 v porovnání s vývojem zpracovatelského průmyslu jako celku v letech 1997 až 2002 je uveden v grafu 17.6.

340


1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,777 0,684 0,586

0,723 0,637 0,706

0,643 0,699 0,633

0,569 0,588 0,394

0,530 0,585 0,548

0,621 0,254 0,423

OKEČ 32

0,709

0,682

0,658

0,540

0,549

0,402


% 260

220

180

140

100

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60

40 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



17.5.4. Tuzemská spotřeba Rozhodující část tuzemské spotřeby elektronických součástek, digitálních telekomunikačních systémů a přístrojů spotřební elektroniky je kryta dovozem progresivních technologií z technicky vyspělých zemí. 341


Distribuční organizace (OKEČ 51), specializující se na dodávky elektronických součástek a zařízení, zajišují rozhodující měrou dodávky realizované na tuzemském trhu. Produkce, vyrobená v rámci OKEČ 32 je z více než 77 % určena na export. 17.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby elektronických součástek a zařízení v letech 1999 až 2002 (v běžných cenách) je uveden v tabulce 17.10. Tabulka 17.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

10 714,1 16 535,1 12 563,0

18 526,1 23 724,3 13 273,7

36 917,3 7 206,7 7 902,4

43 251,6 6 176,7 9 374,3

SKP 32

39 812,2

55 524,1

52 026,4

58 802,7

x 100,0

139,5 139,5

93,7 130,7

113,0 147,7


Výrazný nárůst tuzemské spotřeby od roku 1999 je určován nezbytným budováním telekomunikační infrastruktury v ČR, obdobně jako ve všech státech EU. 17.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Tuzemská spotřeba organizací odvětví 32 (v běžných cenách) v letech 1999 až 2002 je uvedena v tabulce 17.11. Tabulka 17.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 32.1 OKEČ 32.2 OKEČ 32.3 OKEČ 32 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1999

2000

2001

2002*

7 372,3 7 602,0 9 858,6

6 168,4 24 287,9 19 642,9

11 553,5 27 997,2 13 990,4

10 543,9 27 632,2 6 481,3

24 832,9

50 099,2

53 541,1

44 657,4

x 100,0

201,7 201,7

106,9 215,6

83,4 179,8


17.6. Zahraniční obchod 17.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 32 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 17.12. V roce 2001 činil vývoz elektronických součástek, telekomunikačních zařízení a přístrojů spotřební elektroniky 73 119,5 mil. Kč. Podíl vývozu výrobků odvětví 32 na celkovém vývozu produkce zpracovatelského průmyslu v roce 2001 dosáhl 5,79 %. Index 01/00 znamená růst vývozu elektronických součástek a zařízení o 31,4 %. Index 01/97 uvádí růst vývozu elektronických součástek a zařízení o 277,6 %. Vývoz produkce odvětví 32 z ČR byl realizován za průměrnou cenu 813 Kč/kg. Největší podíl z vývozu produkce odvětví 32 v roce 2001 tvořil vývoz zboží dle HS/CN 8528 „Přijíma342

Tabulka 17.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

14 019,4 1 298,6 3 699,5

16 395,8 1 492,1 4 610,6

21 261,2 1 521,7 6 882,1

33 569,6 6 035,5 15 050,3

28 778,6 17 280,9 27 060,0

28 756,5 16 400,1 20 790,7

SKP 32

19 017,5

22 498,5

29 665,0

54 655,4

73 119,5

65 947,3


x 12 117,4 x

118,3 15 530,7 128,2

131,9 20 409,1 131,4

184,2 37 224,8 182,4

133,8 57 825,4 155,3

90,2 47 079,4 81,4


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3

15 906,4 15 338,0 12 617,9

20 917,7 13 559,2 11 757,4

26 149,5 15 883,2 13 581,4

43 581,1 27 897,0 18 436,0

57 611,1 22 067,6 20 589,6

64 028,5 19 380,0 17 376,1

SKP 32

43 862,3

46 234,3

55 614,1

89 914,1

100 268,3

100 784,6


x 29 658,8 x

105,4 29 837,5 100,6

120,3 37 248,9 124,8

161,7 63 411,9 170,2

111,5 65 971,8 104,0

100,5 43 047,3 65,3


1997

SKP 32.1 SKP 32.2 SKP 32.3 SKP 32 z toho EU

1998

1999

2000

2001

2002*

–1 887,0 –14 039,4 –8 918,4

–4 521,9 –12 067,1 –7 146,8

–4 888,3 –14 361,5 –6 699,3

–10 011,5 –21 861,5 –3 385,7

–28 832,5 –4 786,7 6 470,4

–35 272,0 –2 979,9 3 414,6

–24 844,8

–23 735,8

–25 949,1

–35 258,7

–27 148,8

–34 837,3

–17 541,4

–14 306,8

–16 839,8

–26 187,1

–8 146,4

4 032,1


če televizní a kombinované“ ve výši 20 946,2 milionů Kč, dále vývoz zboží HS/CN 8532 „Elektrické kondenzátory“ ve výši 13 208,1 mil. Kč, vývoz zboží HS/CN 8517„Elektrické přístroje pro telefonii“ ve výši12 928,5 mil. Kč a vývoz zboží HS/CN 8542 „Integrované obvody“ ve výši 6 735,8 mil. Kč. Významný byl také vývoz vysílacích přístrojů pro televizi a rozhlas (HS/CN 8525) za 4 599,1 mil. Kč, vývoz jednotek a dílů telekomunikační techniky a zařízení spotřební elektroniky (HS/CN 8529) ve výši 3 498,1 mil. Kč, vývoz barevných televizních obrazovek (HS/CN 8540) ve výši 2 595,5 mil. Kč. Vývoz tištěných obvodů (HS/CN 8534) dosáhl 1 793,9 mil. Kč. Vývoz diod a tranzistorů (HS/CN 8541) činil 1 534,6 mil Kč. Dovoz elektronických součástek a zařízení v roce 2001 dosáhl 100 268,3 mil. Kč. Podíl odvětví 32 na celkovém dovozu zpracovatelského průmyslu činil 8,2 %. Index 01/00 dokládá růst dovozu zpracovatelského průmyslu o 12,4 %. Index 01/00 znamená růst dovozu produkce subsekce DL o 19,3 %. Index 01/ 00 uvádí růst dovozu elektronických součástek a zařízení o 11,6 %. Index 01/97 dokládá růst dovozu produkce subsekce DL o 98,8 %. Index 01/97 uvádí růst dovozu produkce odvětví 32 o 128,8 %. Dovoz produkce odvětví 32 do ČR byl realizován za průměrnou cenu 1409 Kč/kg. Největší podíl z dovozu produkce odvětví 32 tvořil v roce 2001 dovoz integrovaných obvodů (HS/CN 8542) ve výši 30 688,4 Kč, dovoz vysílacích přístrojů pro televizi a rozhlas (HS/CN 8525) za 14 324,0 mil. Kč, dovoz elektrických kondenzátorů (HS/CN 8532) ve výši 9 442,6 mil. Kč a dovoz elektrických přístrojů pro telefonii (HS/CN 8517) ve výši 9 177,0 mil. Kč. Významný byl dále dovoz jednotek a dílů telekomunikační techniky a zařízení spotřební elektroniky (HS/CN 8529) v hodnotě 8 545,6 mil. Kč, dovoz barevných televizních obrazovek (HS/CN 8540) ve výši 6 454,0 mil. Kč, dovoz tištěných obvodů (HS/CN 8534) za 5 071,9 mil. Kč, dovoz televizních přijímačů a kombinovaných audio systémů (HS/CN 8528) za 4 064,2 mil. Kč, nebo dovoz diod a tranzistorů (HS/CN 8541) za 3 699,1 mil. Kč. Vývoz elektronických součástek a zařízení dosáhl v roce 2002 objemu 65 947,3 milionů Kč. Největší podíl z vývozu produkce odvětví elektronických součástek a zařízení tvořil vývoz zboží dle HS/CN 8528 „Přijímače televizní a kombinované“ ve výši 14 125,2 mil. Kč, HS/CN 8525 „Přístroje vysílací pro televi343


zi, rozhlas“ ve výši 10 695,2 mil. Kč, dále vývoz zboží HS/CN 8532 „Elektrické kondenzátory“ ve výši 9 558,6 mil. Kč, vývoz zboží HS/CN 8542 „Integrované obvody“ ve výši 8 754,3 mil. Kč, vývoz zboží HS/ CN 8540 „Barevné televizní obrazovky“ ve výši 6 223,1 mil. Kč. Významný byl také vývoz jednotek a dílů telekomunikační techniky a zařízení spotřební elektroniky (HS/CN 8529) ve výši 3 874,9 mil. Kč a vývoz tištěných obvodů (HS/CN 8534) dosáhl 1 930,4 mil. Kč. Vývoz diod a tranzistorů (HS/CN 8541) činil 1 023,6 mil Kč. Dovoz elektronických součástek a zařízení dosáhl v roce 2002 objemu 100 784,6 milionů Kč. Největší podíl z dovozu produkce odvětví elektronických součástek a zařízení tvořil dovoz integrovaných obvodů (HS/CN 8542) ve výši 40 993,1 mil. Kč, dovoz vysílacích přístrojů pro televizi a rozhlas (HS/CN 8525) za 14 774,8 mil. Kč, dovoz elektrických kondenzátorů (HS/CN 8532) ve výši 5 463,5 mil. Kč a dovoz elektrických přístrojů pro telefonii (HS/CN 8517) ve výši 6 339,8 mil. Kč. Významný byl dále dovoz jednotek a dílů telekomunikační techniky a zařízení spotřební elektroniky (HS/CN 8529) v hodnotě 4 937,9 mil. Kč, dovoz barevných televizních obrazovek (HS/CN 8540) ve výši 6 925,6 mil. Kč, dovoz tištěných obvodů (HS/CN 8534) za 5 375,3 mil. Kč, dovoz televizních přijímačů a kombinovaných audio systémů (HS/CN 8528) za 3 908,5 mil. Kč, nebo dovoz diod a tranzistorů (HS/CN 8541) za 3 199,1 mil. Kč. Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví 32 v letech 1999 až 2002 je uveden v tabulce 17.13. Tabulka 17.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 32 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001

2002


38,8 28,3

45,5 59,9

45,3 44,1

54,3 30,9


17.6.2. Aktivní zušlechovací styk V zahraničním obchodu jednotlivých odvětví subsekce DL (30 až 33) mají významnou roli zušlechovací procesy. Vývoz elektronických součástek a zařízení po aktivním zušlechtění dosáhl v roce 2002 hodnoty 51 268,0 mil. Kč z celkového vývozu ve výši 65 947,3 mil. Kč. V odvětví 32 činil v roce 2002 činil dovoz elektronických součástek a zařízení k aktivnímu zušlechtění 60 911,7 mil. Kč z celkového dovozu ve výši 100 784,6 mil. Kč. Podíl společností pod zahraniční kontrolou na vývozu elektronických součástek a zařízení je v České republice určující. Vývoj podílu aktivního zušlechovacího styku produkce SKP 32 v letech 1999 až 2002 je uveden v tabulce 17.14. Tabulka 17.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 32 (%) Význam AZS

1999

2000

2001

2002


53,8

57,7

67,2

67,3


83,1

84,9

87,1

77,7


17.6.3. Teritoriální struktura zahraničníhio obchodu Uplatnění české produkce SKP 32 v roce 2002 v jednotlivých teritoriích je uvedeno v grafu 17.7. Vývoz elektronických součástek a zařízení v roce 2002 směřoval zejména do SRN, Velké Británie, dále do Francie, Itálie, Belgie a Ma arska. Dovoz elektronických součástek a zařízení v roce 2002 pocházel zejména ze SRN, Číny, Malajsie, Kostariky, Velké Británie, USA a z Japonska.

344

Vývozní teritoria v roce 2002

Itálie 6%

Ma arsko 5% Belgie 5%

Francie 8%

Polsko 4% Nizozemsko 4%

V. Británie 17 %

Ostatní 30 % Německo 21 % Dovozní teritoria v roce 2002

V. Británie 6% Kostarika 7% Malajsie 8%

Japonsko 5%

Čína 9%

Filipíny 5% USA 5%

Ostatní 36 % Německo 19 %

Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočrt MPO


17.7. Investice V letech 1998 až 2003 byla v České republice vybudována s využitím přímých zahraničních investic nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. Jedná se zejména o Matsushita Communication Industrial Czech v Pardubicích, LG. Philips Displays Czech Republic Hranicích na Moravě, Matsushita Television Central Europe v Plzni, AVX Czech republic v Lanškrouně, ON Semiconductor v Rožnově pod Radhoštěm, Celestica v Kladně nebo AEG Components v Jičíně. K dalším projektům posílení produkce elektroniky v ČR náleží VDO Česká republika v Brandýse nad Labem nebo Andrew Corporation v Brně. 17.7.1. Hmotné a nehmotné investice Vývoj hmotných a nehmotných investic v odvětví 32 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 17.15. Zájem zahraničních investorů o kapitálový vstup zejména do nových projektů, realizovaných na zelené louce vytváří předpoklady urychlení technologické restrukturalizace a předpoklady zásadního zvyšování konkurenceschopnosti elektronické produkce.

345

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 17.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 32) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


1 587 565 972 1 340 883

2 608 1 103 1 471 2 096 1 326

2 993 1 345 1 861 2 411 1 669

5 912 2 606 4 518 4 941 4 048

15 563 10 918 10 636 12 492 9 565

4 112 2 125 3 030 3 451 2 819

164,3 195,2 151,3 156,4 150,2

114,8 121,9 126,5 115,0 125,9

197,5 193,8 242,8 204,9 242,5

263,2 419,0 235,4 252,8 236,3

26,4 19,5 28,5 27,6 29,5

s.c. průměr r. 1994 = 100 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

17.7.2. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví 32 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 17.16. Tabulka 17.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 32 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997 1 838,9 2,6

k 31. 12. 1998 1 825,5 1,6

k 31. 12. 1999 3 138,2 1,8

k 31. 12. 2000 6 761,9 3,1

k 31. 12. 2001 17 464,3 2,7


K dalším realizovaným projektům náleží VDO Česká republika v Brandýse nad Labem nebo Andrew Corporation v Brně. Společnost VDO Česká republika, Brandýs nad Labem, byla založena v roce 1993. Akcionářem společnosti je Mannesmann VDO. V průběhu roku 2001 se Mannesmann VDO sloučila se společností Siemens Automotive. Tím vznikla společnost Siemens VDO Automotive. V rámci restrukturalizace divize je plánována výstavba nových výrobních kapacit, která je předmětem předloženého investičního záměru. V rámci tohoto záměru hodlá VDO ČR v následujících pěti letech investovat v ČR 3 946 milionů Kč. Záměr bude dokončen v roce 2006. Výroba bude situována v Brandýse nad Labem. Část výroby bude přesunuta ze SRN a z Francie. Jedná se o autorádia s kazetovým nebo CD přehrávačem, zobrazovací jednotky, elektronické řídící jednotky ovládání klimatizace osobních automobilů. Audio bude také zahrnovat kombinace radiopřijímače s navigačním systémem nebo dalšími systémy pro ovládání vozidla. Zákazníky budou GM, BMW, Toyota, Rover, RSA, PSA i Volkswagen. Společnost Andrew Corporation patří ke světové špičce ve vývoji, výrobě a distribuci telekomunikačních systémů a zařízení. Tato společnost bude od září roku 2003 vyrábět v Brně mikrovlnné antény a další vybavení pro bezdrátovou komunikaci. Produkce je určena pro evropské trhy. Společnost zaměstná 300 pracovníků. Závěrem je třeba zmínit společnost EPCOS Ferity, která je druhým největším výrobcem feritů ve světě a prvním v Evropě. Společnost zaměstnává v ČR 600 pracovníků. S využitím investiční pobídky EPCOS přenesla do Šumperka výrobu feritových jader ze SRN a částečně z Francie. V roce 2000 získala pobídky na výstavbu nového závodu a investovala cca 35 mil. EUR. V této etapě přešla do Šumperka výroba z Mnichova. V roce 2002 obdržela EPCOS pobídku na rozšíření výroby. Do Šumperka přešla výroba z Bordeaux. Produkce je určena na export. Odběrateli produkce jsou Siemens, Alcatel, Ericsson, Lucent, Elder, Pulse a Tamura. Feritová jádra jsou součástí telekomunikačních zařízeních, počítačů, přístrojů spotřební elektroniky a systémů autoelektroniky. Neobejdou se bez nich dobíječky mobilních telefonů. Vývoj přímých zahraničních investic v odvětví 32 v letech 1997 až 2001 je uveden v grafu 17.8.

346

% 1.000

800

600

400

200

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 160

120

80

40

0 1997

1998

1999

2000

2001

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 32 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pozn.: produktivita práce z PH z výkonů ve s. c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b. c. Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


17.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Ve světové ekonomice došlo počátkem osmdesátých let ke zrychlení toků přímých zahraničních investic a kapitálových toků. Dynamický rozvoj ekonomik technicky vyspělých zemí, s ohledem na proces globalizace ekonomiky, vyžadoval odpovídající úroveň produktivity práce, intenzivní zapojení vyspělých zemí do mezinárodní dělby práce a efektivní specializaci, odpovídající ekonomickým a přírodním podmínkám zemí. Tendence rychlejšího růstu vývozu progresivních technologií v odvětvích náročných na výzkum se projevovala také v jednotlivých zemích EU. Rozhodujícím faktorem růstu vyspělých zemí EU byl vědeckotechnický rozvoj, současně s investicemi, vynaloženými na rozvoj odvětví, náročných na výzkum. V zemích EU činí podíl high–tech 21 %. Podíl high–tech Rakouska činí 22 % a podíl SRN je 18 %. Česká republika má dosud podíl high–tech výrazně nižší. Usnesením vlády č. 573/02 k zabezpečení realizace Rámcového programu pro podporu strategických 347


služeb a Rámcového programu pro podporu vzniku technologických center byl vytvořen nezbytný legislativní rámec. Rámcový program rozvoje technologických center orientuje inovační aktivity center prioritně na high–tech obory. Jihomoravský kraj je regionem, který přitahuje investory, kteří se rozhodli v ČR vybudovat vývojová, opravárenská či servisní střediska. V Brně již působí se svými vývojovými a servisními centry řada společností. Přes odchod výrobní části také zůstalo v Brně vývojové centrum společnosti Flextronics. Záměry podobných projektů má připraven také Plzeňský kraj. Společnost Symbol Technologies International výrobcem a dodavatelem bezdrátových technologií, bezpečných mobilních informačních systémů pro počítače, snímačů čárových kódů. V hodonínské průmyslové zóně vybuduje tato společnost hi–tech opravárenské středisko a centrum zákaznické podpory. Soustředí se na servis a opravy čteček čárových kódů, přenosových počítačových zařízení a komunikačních systémů. Radnice v Hodoníně investovala do zóny 50 mil. Kč. Do konce roku 2003 bude v centru zaměstnáno 100 pracovníků. Záměr rozšíření výzkumně–vývojového centra Matsushita Television Central Europe (dále jen „VVC MTE“) v Plzni je jedním z prvních projektů v oblasti technologických center high–tech v ČR. Projekt vytváří předpoklady pro vznik nových pracovních míst s vysokými požadavky na kvalifikaci (rozvoj znalostního potenciálu). Realizace projektu bude mít význam pro rozvoj nových technologií v elektronice. Cílem realizace projektu VVC je rozšířit stávající technologické centrum vývoje barevných televizních přijímačů do pěti let o 158 nových pracovních míst. Projekt si vyžádá v průběhu tří let investici 148 milionů Kč. Ve spolupráci MTE a Elektrotechnické fakulty Západočeské univerzity je připraveno rozšíření studijních oborů o nový směr inženýrského a bakalářského studia „Elektronika“. Ve společnosti ASICentrum v Praze v roce 2001 získala 51 % podíl švýcarská společnost EM Microelectronic, která je pobočkou Swatch Group. Návrhové centrum zakázkových integrovaných obvodů získalo zázemí výrobních kapacit této společnosti se špičkovou nízkonapěovou technologií ALPCMOS. Vývoj vývozu produkce SKP 32 do zemí EU a podíl ČR na dodávkách zemí CEFTA do EU v letech 1997 až 2001 je uveden v tabulce 17.17. Tabulka 17.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 32 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997

1999

2000

2001*

2 131 816

2 882 988

3 501 212

5 033 525

7 268 321

x

135,2

121,4

143,8

144,4

245 124

371 817

516 960

909 880

1 342 012

x

151,7

139,0

176,0

147,5


1998


Konkurenční schopnost produkce odvětví 32 v letech 1997 až 2001 lze kvantifikovat porovnáním pozice zemí s přechodovou ekonomikou (CEFTA) na trhu EU. Z údajů Eurostatu vyplývá, že v roce 2001 tvořil vývoz produkce odvětví 32 z ČR do zemí EU 18,5 % vývozu zemí CEFTA. Index 01/00 dokumentuje výrazný růst vývozu produkce odvětví 32 z ČR o 44,4 %. Podíl vývozu elektronických součástek z ČR do zemí EU v roce 2001 činil 39 % z vývozu produkce odvětví 32. Jakost Podnikatelské subjekty v České republice prošly v druhé polovině devadesátých let dramatickou přeměnou. Restrukturalizace neznamenala jen majetkové, finanční či organizační uspořádání. Byl to především přechod na orientaci na zákazníka. Příkladem toho přístupu je TESLA SEZAM, kde se podařilo dosáhnout špičkových parametrů ekonomie výroby. Byl zaveden nepřetržitý provoz. Základem systému řízení jakosti se stal MOTOROLA QSR systém (Quality System Review). O metodické řízení procesů v souladu se standardy ISO 9002, QS 9000, ISO 14001 pečuje divize zabezpečování jakosti TESLA SEZAM. Kromě certifikačních auditorů je produkce TESLA SEZAM auditována odběrateli (světoví výrobci výpočetní techniky a elektroniky IBM, MOTOROLA, THOMSON, SIEMENS, PHILIPS, CANON, NOKIA) a zákazníky z automobilového průmyslu (VALEO, DELCO, VISTEON).

348

17.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Investiční náročnost je společným znakem technologických procesů výroby výpočetní techniky, kde výrobní technologie morálně zastarávají rychleji, než v tradičních oborech zpracovatelského průmyslu. Zákonem o investičních pobídkách, byly vytvořeny předpoklady důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. Díky systému investičních pobídek, programu podpory subdodavatelů a programu na podporu průmyslových zón došlo k výraznému zlepšení investičního prostředí v České republice. Příliv přímých zahraničních investic následně pozitivně ovlivnil vývoj odvětví elektronických součástek a zařízení. V České republice je registrováno 84 společností, založených japonskými společnostmi. Z celkového počtu společností 30 společností investovalo do výrobní základny a 4 společnosti dosud investovaly do strategických služeb. Z celkového počtu 84 podnikatelských subjektů získalo 13 společností investiční pobídky vlády ČR. Příliv investic na hlavu v roce 2002 v ČR dosáhl 389 USD. To řadí ČR mezi přední státy v Evropě. Podstatná část investic směřovala také v roce 2002 na rozvoj automobilového průmyslu, dále na rozvoj průmyslu počítačů a elektroniky. V letech 1998 až 2003 byla v České republice vybudována nová centra výroby elektronických součástek a zařízení. ČR se již úspěšně zařadila do mezinárodní spolupráce s produkcí konkurenceschopných elektronických součástek a zařízení.

349


18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů – OKEČ 33 18.1. Charakteristika odvětví Z pozice světové a evropské výroby je průmyslové odvětví přístrojové, regulační a automatizační techniky, zdravotnických, optických a časoměrných přístrojů perspektivní. Pro odvětví je charakteristická velká diverzifikace a široká sortimentní nabídka výrobků, určených jak k využití ve finální produkci tak pro přímou spotřebu. Specifický je vysoký podíl projekčních a kompletačních prací, v oboru optických a fotografických zařízení je to také specifická technologie. Ve většině sortimentu se jedná o technologické procesy s výrazným podílem duševní práce a minimálním dopadem na životní prostředí. Odvětví klade vysoké nároky na spolupráci strojírenských a elektronických profesí a zahrnuje rozsáhlý sortiment výrobků. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je odvětví 33 rozděleno na obory: • 33.1 Výroba zdravotnických přístrojů • 33.2 Výroba měřících a regulačních přístrojů • 33.3 Výroba automatizační techniky • 33.4 Výroba optických a foto přístrojů • 33.5 Výroba časoměrných přístrojů Podíl jednotlivých oborů na tržbách odvětví z prodeje vlastních výrobků a služeb v roce 2002 je uveden v grafu 18.1. 33.5 Výroba časoměrných přístrojů 33.1 Výroba 2% zdravotnických přístrojů 21 %

33.4 Výroba optických a foto přístrojů 10 % 33.3 Výroba automatizační techniky 10 %

33.2 Výroba měřicích a regulačních přístrojů 57 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


18.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Při porovnání tohoto odvětví se současným trendem v EU je třeba konstatovat, že v tuzemsku chybí zejména špičkové technologie. Chybí rovněž speciální materiály. Nižší využití výrobních kapacit a malá sériovost výroby které vyplývají z menší poptávky na trhu, má vliv jak na produktivitu práce, prodejní cenu, tak ve svém důsledku i na realizaci produkce. 350

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů

Pozice odvětví 33 v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2002 je patrná z grafu 18.2. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



Odvětví 33 i přes zvyšování tržeb za prodej výrobků a služeb v absolutním měřítku nezvyšovalo svůj podíl na celém zpracovatelském průmyslu. Tento podíl byl 1,8 % v roce 2001. V roce 2002 pak byl 1,7 %. Jak je patrné z grafu 18.2, je odvětví 33 z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu na osmnáctém místě. Podíl odvětví k celému zpracovatelském průmyslu na přidané hodnotě z výkonů byl v roce 2002 kolem 2,1 %. Podíl zaměstnanců tvoří jen 2,4 % v poměru k počtu pracovníků v celém zpracovatelském průmyslu.

18.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě z výkonů a počtu pracovníků v roce 2001 je uveden v tabulce 18.1 a grafu 18.3. Tabulka 18.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 33 (mil. Kč, osob)

0–9


5 580,2 2 381,4 8 633

10 – 49 4 870,3 1 523,9 5 374

50 – 249

250 – 999

7 112,5 2 559,3 7 039 8

6 039,8 2 605,2 508 3

Více než 1000 10 224,6 1 354,9 302


Největší podíl na tržbách v roce 2002 měly podniky s více než 1000 pracovníků, které dosáhly 30 % tržeb v odvětví. Podniky s 50 až 249 pracovníky se podílely kolem 21 % a podniky s počtem za351

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU % 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




městnanců 250 až 999 dosáhly téměř podílu 18 % na celkových tržbách odvětví. Významný podíl na tržbách ve výši 16 % má také skupina podniků s maximálně 9 pracovníky. V porovnání s ostatními na jednoho pracovníka dosahuje nejvyšších výsledků skupina subjektů zaměstnávajících 1000 a více pracovníků. V tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhla hodnoty 3 096 tis. Kč na jednoho pracovníka a v přidané hodnotě z výkonů je to 410 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina 250 až 999 pracovníků, která dosáhla tržeb 710 tis. Kč na jednoho pracovníka. V přidané hodnotě z výkonů na jednoho pracovníka dosahuje nejnižší hodnoty 276 tis. Kč skupina s maximálně 9 pracovníky.

18.4. Regionální struktura odvětví Podíl jednotlivých krajů České republiky na tržbách za prodej výrobků a služeb, přidané hodnotě a na počtu pracovníků je uveden v grafu 18.4. Z produkčních charakteristik regionální struktury je patrné, že největší tržby v roce 2001 byly dosaženy v podnicích Královéhradeckého kraje, a dále Středočeského a Jihomoravského kraje. Nejvyšší přidaná hodnota z výkonů byla dosažená v Jihomoravském kraji, dále na území hlavního města Prahy a v kraji Středočeském. Počet zaměstnanců v odvětví je koncentrován zejména v Jihomoravském kraji, na území hlavního města Prahy a Olomouckém kraji.

352

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Tržby za V a S


Zaměstnanci


5

10

15

20

0

5

%

10 %

15

20

0

5

10 %

15

20



18.5. Hlavní ekonomické ukazatele 18.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků produkce odvětví 33 v létech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 18.2. Tabulka 18.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98


99,4 110,6

103,7 105,2

SKP 33

00/99

01/00

02/01 102,9 94,5

103,5 115,6

103,3 102,5 102,1 100,1 nevykazuje se 102,8 100,0 107,2 100,1 100,0 100,1

106,3

104,2

102,3

101,3

103,4 100,0 97,9


Cenový růst je patrný jen u zdravotnické techniky a u optických a foto přístrojů. Posledně jmenované výrobky mají i největší cenový přírůstek v roce 2002. U časoměrných přístrojů se již několik let ceny udržují na úrovni dosažené v roce 1998. 18.5.2. Základní produkční charakteristiky Největší nárůst tržeb za prodej výrobků a služeb v porovnání s rokem 2001 vykazuje výroba zdravotnické techniky, když nejsilnější obor tohoto odvětví výroba měřících a regulačních přístrojů zaznamenal 353


významný propad. Tato skutečnost je spíše důsledkem toho, že jde o předběžné údaje za rok 2002, které mohou být ještě zpřesněny, než skutečným propadem výroby. V porovnání s rokem 1997 vykazují největší nárůst tržeb za prodej výrobků a služeb obory výroba měřících a regulačních přístrojů a výroba zdravotnické techniky. Zajímavé je, že největší dynamiku růstu zaznamenal obor výroba časoměrných přístrojů, který oproti roku 1997 zvýšil tržby o 117 %. Obor výroba optických a foto přístrojů potom zvýšil tržby o necelých 95 % a obor výroba měřících a regulačních přístrojů o 82 % ve srovnání s rokem 1997. Po vstupu do EU se neočekávají výrazné nárůsty nebo snížení tržeb za prodej výrobků a služeb. Většina podniků odvětví již obchoduje se zeměmi EU a proto se dá předpokládat, že budou stále více ovlivněny hospodářskou situací v celé Evropě. Průběh tržeb za prodej výrobků a služeb odvětví 33 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 18.3. Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


4 963,0 10 377,8 2 677,6 1 737,1 246,1

8 058,7 11 365,8 2 827,6 2 527,7 437,0

7 036,4 11 575,3 3 047,7 3 116,6 361,0

6 004,9 16 189,9 3 068,7 2 931,3 425,5

7 007,8 19 515,0 3 472,4 3 300,4 531,8

7 133,9 18 890,5 3 465,5 3 379,6 533,9

OKEČ 33

20 001,6

25 216,8

25 137,0

28 620,3

33 827,4

33 403,4

x 100,0 x 100,0

126,1 126,1 121,3 121,3

99,7 125,7 97,0 117,6

113,9 143,1 113,4 133,4

118,2 169,1 117,9 157,2

98,7 167,0 101,6 159,8



Průběh přidané hodnoty z výkonů odvětví 33 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 18.4. Tabulka 18.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1999

2000

2001

2002*


2 191,3 3 317,9 885,7 515,0 70,1

3 327,8 3 480,6 3 596,2 1 034,2 120,0

3 043,4 854,6 878,8 1 249,7 103,0

2 605,8 4 385,7 1 001,4 1 279,6 153,6

2 678,4 5 052,5 1 025,1 1 492,4 176,3

2 740,0 4 898,3 950,0 1 419,6 201,2

OKEČ 33

6 980,0

8 558,8

9 129,5

9 426,1

10 424,7

10 209,1

x 100,0 x 100,0

122,6 122,6 116,7 116,7

106,7 130,8 101,6 118,5

103,2 135,0 106,9 126,7

110,6 149,4 110,0 139,4

97,9 146,3 99,4 138,6


1998


Nárůst přidané hodnoty z výkonů v porovnání s rokem 2001 vykazují pouze obory výroba zdravotnické techniky a výroba časoměrných přístrojů. I zde se dá ale předpokládat, že předběžné hodnoty budou upraveny. V porovnání s rokem 1997 vykazují největší nárůst přidané hodnoty obory výroba měřících a regulačních přístrojů a výroba optických a foto přístrojů. Největší dynamiku růstu zaznamenal obor výroba časoměrných přístrojů, který oproti roku 1997 zvýšil přidanou hodnotu z výkonů o 187 %. Druhý největší růst měl obor výroba optických a foto přístrojů, který zvýšil přidanou hodnotu z výkonů o téměř 176 %. Růst jednotlivých oborů odvětví lze kromě jiného také dokumentovat růstem počtu zaměstnaných osob. Dlouhodobě trvalý růst tohoto ukazatele nevykazuje žádný obor. Počty zaměstnanců rostou v posledních třech letech pouze ve výrobě zdravotnické techniky. Ostatní obory odvětví 33 vykazují spíše 354


mírný úbytek zaměstnanců. Tato skutečnost je zřejmě způsobena probíhající restrukturalizací a racionalizací výroby podniků. Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 18.5. Tabulka 18.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001


10 373 15 687 2 638 4 643 545

12 402 13 567 1 984 5 315 940

10 517 12 880 2 153 5 729 516

9 452 12 455 2 949 5 476 621

10 778 13 276 2 491 5 741 570

11 048 12 850 2 344 5 632 520

OKEČ 33

33 886

34 208

31 795

30 953

32 856

32 394

x 100,0

101,0 101,0

92,9 93,8

97,4 91,3

106,1 97,0

98,6 95,6


2002*


Porovnání počtu zaměstnaných osob, tržeb za V a S a přidané hodnoty z výkonů odvětví 33 se zpracovatelským průmyslem v letech 1997 až 2002 jsou uvedena v grafu 18.5. Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 18.6. Tabulka 18.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


5 876,6 12 157,0 4 504,5 2 778,7 389,7

8 878,0 13 257,5 3 609,4 3 264,3 478,1

8 499,0 12 499,6 3 985,8 3 888,0 495,6

6 528,2 17 000,0 3 786,1 3 545,1 501,8

7 751,5 19 854,6 4 099,4 3 944,9 613,4

7 991,8 19 120,1 4 222,4 4 299,9 582,7

OKEČ 33

25 706,5

29 487,3

29 368,0

31 361,2

36 263,8

36 216,9

x 100,0

114,7 114,7

99,6 114,2

106,8 122,0

115,6 141,1

99,9 140,9


Jak je zřejmé z této tabulky rostou náklady pravidelně pouze u výroby časoměrných přístrojů od roku 1997 do roku 2001. U ostatních oborů se mění náklady nepravidelně, ale celkově vykazují trvalý růst až do roku 2001. Velký růst nákladů v roce 2001 vede k domněnce, že existuje stále velká skupina podniků s velkými provozními náklady a minimálním ziskem. Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 18.7. Pozitivním jevem je, že osobní náklady vykazují u většiny oborů a odvětví celkem trvalý růst. V porovnání s rokem 1997 vzrostly osobní náklady odvětví 33 o 32 %, zatímco celkový počet zaměstnanců se naopak snížil o 4,4 %.

355


100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 180

140

100

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




356

Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Tabulka 18.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


1 481,9 2 358,7 608,5 615,7 68,4

1 811,5 2 337,9 540,7 840,7 110,4

1 797,2 2 403,7 627,8 838,4 79,0

1 549,5 2 546,0 718,3 901,5 115,5

1 895,9 2 667,9 768,1 1 062,2 119,0

2 022,9 2 715,9 761,2 1 162,1 113,0

OKEČ 33

5 133,2

5 641,2

5 746,1

5 830,8

6 513,1

6 775,1

x 100,0

109,9 109,9

101,9 111,9

101,5 113,6

111,7 126,9

104,0 132,0


18.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Přehled hodnot produktivity práce z přidané hodnoty v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 33 v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 18.8. Tabulka 18.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


211,3 211,5 335,7 110,9 128,6

268,3 256,5 300,5 194,6 127,7

289,4 299,3 408,2 218,1 199,6

275,7 352,1 339,6 233,7 247,3

248,5 380,6 411,5 260,0 309,3

248,0 381,2 405,3 252,1 386,9

OKEČ 33

206,0

250,2

287,1

304,5

317,3

315,2


x 100,0 x 100,0

121,5 121,5 115,6 115,6

114,8 139,4 109,3 126,3

106,1 147,8 109,8 138,7

104,2 154,0 103,6 143,8

99,3 153,0 100,8 145,0


Pozitivně lze hodnotit růst produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů v odvětví v období 1997– 2001 o 54 %. Její následný pokles v roce 2002 o méně než 1 % není významný vzhledem k tomu, že se jedná o předběžné údaje. Největší růst produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů kolem 200 % v porovnání s rokem 1997 vykazuje výroba časoměrných přístrojů (33.5) a výroba optických a foto přístrojů (33.4) kolem 127 %. Významný růst kolem 80 % v produktivitě práce z výkonů dosáhla výroba měřicích a regulačních přístrojů (33.2). Po vstupu do EU se neočekávají výrazné změny kromě větší konkurence na trhu. Tato situace bude motivovat podniky k úsporám především celkových nákladů, což se projeví snižováním zaměstnanosti při současném růstu mezd a tím i stagnaci nebo jen mírném růstu osobních nákladů. Větší konkurence se také projeví ve snaze podniků k lepšímu využití základních prostředků, to by mělo vést k růstu konkurenceschopnosti podniků a růstu produktivity práce. Tento pozitivní trend je již nastartován u výroby časoměrných přístrojů (33.5). Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 1997 až 2002 je uveden v tabulce 18.9. V grafu18.6 je porovnání produktivity práce z přidané hodnoty z výkonů a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví 33 s údaji za celý zpracovatelský průmysl.

357


1997

1998

1999

2000

2001


0,613 0,669 0,634 0,693 0,800

0,511 0,633 0,728 0,760 0,869

0,552 0,602 0,572 0,614 0,683

0,571 0,570 0,657 0,651 0,707

0,669 0,516 0,643 0,653 0,589

0,693 0,554 0,663 0,704 0,467

OKEČ 33

0,652

0,612

0,585

0,594

0,591

0,624


% 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



358

2002*


18.5.4. Tuzemská spotřeba 15.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj celkové domácí spotřeby výrobků odvětví 33 v letech 1999 – 2001 a předpoklad spotřeby v roce 2002 je uveden v tabulce 18.10. Tabulka 18.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


7 335,3 15 122,6 2 547,2 2 249,7 893,9

8 755,9 18 910,5 2 277,7 2 718,5 843,3

9 962,6 20 188,5 2 434,2 2 584,8 792,3

10 714,7 18 185,3 2 429,4 3 230,0 704,9

SKP 33

28 148,7

33 505,9

35 962,4

35 264,3

x 100,0

119,0 119,0

107,3 127,8

98,1 125,3


Trvalý růst tuzemské spotřeby výrobků vykazuje zdravotnická technika. Spotřeba těchto výrobků stoupla ve srovnání s rokem 1999 o více než 46 %. Růst spotřeby zaznamenaly i výroba optických a foto přístroje (33.4) o více než 43 % a výroba měřicích a regulačních přístrojů (33.2) o více než 20 %. Výrobky zbývajících dvou oborů potom vykazují snižování spotřeby, což ale negativně neovlivní vývoj spotřeby výrobků odvětví, nebo výrobky obou těchto oborů mají malý podíl na tržbách. 18.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Vývoj tuzemské spotřeby organizací odvětví 33 je uveden v tabulce 18.11. Tabulka 18.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


6 494,6 11 596,9 3 282,0 3 207,7 343,4

5 388,4 15 598,6 3 256,4 2 210,8 377,1

6 416,1 19 000,7 3 755,8 2 465,3 481,4

6 211,0 18 418,9 3 595,0 2 929,3 503,7

OKEČ 33

24 924,6

26 831,3

32 119,3

31 657,9

x 100,0

107,6 107,6

119,7 128,9

98,6 127,0


Největší nárůst spotřeby vykazují organizace v oboru výroba měřících a regulačních přístrojů (33.2) o více než 58 % a v oboru výroba časoměrných přístrojů (33.5) o více než 46 %.

359


18.6. Zahraniční obchod 18.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Charakteristickým rysem zahraničního obchodu s výrobky odvětví je růst objemu vývozu i dovozu při záporném obchodním saldu. V roce 2001 záporné saldo zahraničního obchodu výrobků odvětví bylo přes 18 600 mil. Kč, z toho téměř 50 % se zeměmi EU. V roce 2002 je sice záporné saldo zahraničního obchodu celkově nižší, podíl zemí EU na něm ale stoupl. Nejvyšší záporné saldo v tomto roce ve výši téměř 54 % z celkového salda zahraničního obchodu vykázaly výrobky SKP 33.2 – měřicí a regulační přístroje. Zdravotnická technika SKP 33.1 se pak podílí na záporném saldu více jak 37 %. Tento trend se očekává i pro další období. Největšího růstu vývozu o více než 112 % ve srovnání s rokem 1997 dosáhly výrobky SKP 33.2 – měřicí a regulační přístroje. Naopak u časoměrných přístrojů došlo ke snížení vývozu o téměř 55 %. Největšího růstu dovozu o 69 % ve srovnání s rokem 1997 dosáhly optické a foto přístroje. Rovněž zde zaznamenaly úbytek časoměrné přístroje a to o více než 13 %. Důvodem záporného salda je na jedné straně široký rozsah nomenklatury tuzemské spotřeby výrobků odvětví, a na druhé straně úzká nomenklatura konkurenční produkce tuzemské výroby. Přehled vývoje zahraničního obchodu s výrobky odvětví za období 1997–2002 je uveden v tabulce 18.12. Tabulka 18.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


2 021,9 4 282,1

2 416,1 5 291,5

2 183,8 570,5

2 897,0 535,0

2 690,4 3 199,1 5 763,2 7 090,9 nevykazuje se 3 277,3 4 214,1 4 389,6 366,4

4 085,1 9 059,6

4 259,8 9 090,7

633,5 271,9

4 219,4 257,4

SKP 33

9 058,3

11 139,6

12 120,5


x 6 152,8 x

123,0 7 849,2 127,6

108,8 8 793,0 112,0

14 870,5

18 050,1

17 827,3

122,7 10 768,3 122,5

121,4 12 679,6 117,7

98,8 12 062,9 95,1

2000

2001

2002*

7 565,4 8 594,2 14 944,4 19 068,7 nevykazuje se 3 888,6 4 704,6 1 044,8 1 047,5

10 157,6 20 550,8

11 014,4 18 857,1

5 010,5 977,7

5 188,6 875,5


1997

1998

1999


7 494,3 12 381,8

7 534,0 13 619,8

3 069,6 1 037,5

3 128,0 1 010,0

SKP 33

23 983,2

25 291,8

27 443,2

33 415,0

36 696,6

35 935,6


x 15 143,3 x

105,5 15 782,1 104,2

108,5 16 817,2 106,6

121,8 20 755,0 123,4

109,8 21 949,7 105,8

97,9 21 200,3 96,6

Saldo (mil. Kč) SKP SKP 33.1 SKP 33.2 SKP 33.3 SKP 33.4 SKP 33.5 SKP 33 z toho EU

1997

1998

–5 472,4 –8 099,7

–5 117,9 –8 328,3

–885,8 –467,0

–231,0 –475,0

–14 924,9

–14 152,2

–15 322,7

–8 990,5

–7 932,9

–8 024,2


360

1999

2000

2001

2002*

–6 072,5 –11 491,2

–6 754,6 –9 766,4

–377,0 –705,8

–969,2 –618,1

–18 544,5

–18 646,5

–18 108,3

–9 986,7

–9 270,1

–9 137,4

–4 875,0 –5 395,1 –9 181,2 –11 977,8 nevykazuje se –611,3 –490,5 –655,2 –681,1


Většina vývozu zboží odvětví 33 je směrována do EU. Podíl Evropské Unie na vývozu z ČR se trvale udržuje kolem 70 %. Z Evropské Unie jsou naopak dováženy kvalitní výrobky. Tento dovoz se pohybuje kolem 60 % celkového dovozu výrobků odvětví. Po vstupu ČR do EU se proto neočekávají výrazné změny v této struktuře. Dá se očekávat mírné snížení cen dováženého zboží a s tím spojený růst dovozu. Na druhé straně bude i nadále růst exportní výkonnost českých podniků. Ty ale budou muset provést další racionalizační opatření a zavádět nové výrobky, nebo bude sílit tlak na zvyšování mezd. Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví v období 1997–2002 je uvedený v tabulce 18.13. Tabulka 18.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 33 v letech 1999 – 2002 (%) exportní výkonnost dovozní náročnost

1999

2000

2001

2002

21,1 20,3

27,4 21,1

27,9 22,8

30,1 24,9


18.6.2. Aktivní zušlechovací styk Podíly aktivního zušlechovacího styku na obratu a na celkovém vývozu odvětví 33 v létech 1999 až 2002 jsou uvedeny v tabulce 18.14. Tabulka 18.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 33 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


24,0

23,1

21,0

18,6


46,2

46,3

39,3

33,6


18.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Největším obchodním partnerem České republiky v odvětví 33 je SRN, která se v roce 2002 podílela na vývozu z ČR téměř 42 %. Další vývoz je směrován na Slovensko a do Nizozemska. Největší dovozy do ČR směřují ze SRN, USA a Itálie. Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu odvětví ve struktuře vývozu a dovozu v roce 2002 je uvedeno v grafu 18.7.

361

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2002

Nizozemsko 8% Slovensko 11 %

Itálie 6%

Rakousko 4 % Polsko

USA 4%

4% Čína 3% Ostatní 20 %

Německo 42 % Dovozní teritoria v roce 2002 Švýcarsko Japonsko 5 % V. Británie 7 %

Čína 2% Francie 3%

6% Itálie 8%

Ostatní 21 %

USA 15 %



18.7. Investice 18.7.1. Hmotné a nehmotné investice Za období 1997 až 2002 bylo investováno celkem 9 535 mil. Kč a do strojního vybavení 6 112 mil. Kč. Vývoj investic vkládaných do odvětví 33 v létech 1997 až 2002, včetně jejich porovnání, je uveden v tabulce 18.15. Tabulka 18.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 33) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


1 170 263 611 970 555

927 376 608 771 548

1 559 853 1 092 1 291 980

2 782 1 425 1 761 2 244 1 578

1 733 803 1 177 1 415 1 059

1 364 542 863 1 124 803

79,2 143,0 99,5 79,5 98,7

168,2 226,9 179,6 167,4 178,8

178,4 167,1 161,3 173,8 161,0

62,3 56,4 66,8 63,1 67,1

78,7 67,5 73,3 79,4 75,8


362


18.7.2. Přímé zahraniční investice Vývoj zahraničních investic do odvětví 33 má od roku 1997 tendenci trvalého růstu. Zatímco v roce 1997 byly zahraniční investice ve výši 700 mil. Kč, v roce 2001 to bylo již desetkrát více. Z porovnání tabulek 15 a 16 jasně vyplývá, že zahraniční investice mají pro odvětví 33 zásadní a nezastupitelný význam. Jsou tak hlavním hnacím motorem rozvoje tohoto odvětví. Největší nárůst výroby spojený právě s novými investicemi zahraničního kapitálu je dosahován v oboru zdravotnická technika. Vývoj přímých zahraničních investic vkládaných do odvětví 33 v létech 1997 až 2001 je uveden v tabulce 18.16. Tabulka 18.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 33 (mil. Kč)

k 31. 12. 1997


699,9 0,0

k 31. 12. 1998 1 739,8 0,0

k 31. 12. 1999 3 152,0 12,7

k 31. 12. 2000 5 984,1 6,7

k 31. 12. 2001 7 190,6 4,0


% 1.200

800

400

0 1997

1998

1999

2000

2001


% 200

150

100

50

0 1997

1998

1999

2000

2001



363


18.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní vývoj tohoto odvětví dokládá jeho stálou důležitost v rámci zpracovatelského průmyslu. Budoucí úroveň odvětví je již nyní zakládána ve vývoji nových progresivních výrobků a v budování nových ekonomicky výhodných technologií. V ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty vykazuje odvětví stále ještě zaostávání ve srovnání se zeměmi západní Evropy. Úroveň odvětví v paritě HDP při srovnání s vyspělou konkurencí dosáhla v roce 1999 kolem 39 % úrovně Německa a Rakouska. Je předpoklad, že při vstupu do EU celková úroveň odvětví poroste a dosáhne po roce 2005 úrovně 45 % až 50 % těchto států. Hlavní důvody menší konkurenceschopnosti produkce odvětví je výrazné zaostávání v produktivitě práce, jež tvoří souhrn výrobních, kapitálových a investičních faktorů. Z povahy těchto faktorů vyplývá nerovnoměrná intenzita jejich působení v podnicích, vedoucí k diferenciaci zaostávání úrovně produktivity práce, včetně pasivní obchodní bilance se zahraničím. Proto má posílení jejich konkurenceschopnosti v období adaptace zásadní význam. Extrémní diferenciace produktivity práce vůči vyspělé konkurenci (Německo, Rakousko) se projevuje hlavně v diferenciaci průměrných kilogramových cen vývozu a dovozu, kde u oborů výroba zdravotnické techniky (33.1) a výroba měřicích a regulačních přístrojů (33.2) byl v roce 2000 v souhrnu dosažen meziroční nárůst 22 % hlavně v méně složitých výrobách. Diferenciace úrovně produktivity práce se odráží i v diferenciaci cen na trhu. Ceny výrobků odvětví na trhu byly dosahovány v průměru o 34 % nižší než dosahované ceny v EU. Ceny tím výrazně zaostaly za cenami dovozu včetně dovážených komponent. Rozhodující pro konkurenční způsobilost českých výrobců na zahraničním trhu je růst přidané hodnoty na výrobě. K tomu je nezbytný předpoklad uplatnění vědy a výzkumu při inovaci výrobků a užití většího podílu softwarového vybavení. Postavení a rozvoj tohoto odvětví lze nejlépe porovnat ve srovnání se zeměmi CEFTA, které usilují o členství v EU. Přehled o vývozu zemí CEFTA a ČR do Evropské unie je uveden v tabulce 18.17. Tabulka 18.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 33 (tis. ECU, %)

1997

1998

1999

2000

z CEFTA

556 657

680 962

795 342

967 339

1 435 077

x

122,3

116,8

121,6

148,4

182 624

223 529

233 112

254 200

385 105

x

122,4

104,3

109,0

151,5

meziroční index z toho z ČR meziroční index

2001*


Podíl ČR na vývozu zemí CEFTA do zemí EU v roce 1997 byl 32,8 % a v roce 2001 to bylo již jen 26,8 %.

18.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Legislativa České republiky je již do značné míry kompatibilní s legislativou Evropské unie, a to jak v oblasti vlastních technických předpisů, tak v oblasti ekologické. Díky tomu již většina firem vyřešila problémy s ekologizací výroby, a už se týkaly odpadů z výroby, odpadních vod nebo ovzduší. Přispělo k tomu také to, že většina podniků odvětví spadá do kategorie malých a středních, které zatěžují životní prostředí jen velmi málo. Průmyslové odvětví výroby měřicích a regulačních přístrojů, zdravotnické techniky, optických a časoměrných zařízení vyžaduje nízký podíl materiálových vstupů a vysoký podíl duševní práce. Výrobky odvětví přispívají k řešení ekologické ochrany životního prostředí. Výroba tohoto odvětví patří v EU k dynamickým sektorům. Výše nákladů na výzkum a vývoj tohoto sektoru v rámci EU činí 10 až 15 % z celkových nákladů. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí světové a evropské producenty neustále racionalizovat výrobní procesy, s cílem snižovat výrobní náklady. 364


Odvětví 33 bude i v příštích letech stálou součástí naší ekonomiky, přičemž jako hlavní hybné síly budou působit pokračující integrace do mezinárodních struktur a mobilizace vnitřních zdrojů a prostředků, zaměřených především na vývoj nových výrobků. Silná konkurence, která se již projevila v oboru 33.5 – výroba časoměrných přístrojů, donutila podniky výrazně racionalizovat organizaci výroby (viz. tabulka 18.8) a vytvořit tak dostatečné vlastní prostředky na zavádění nových technologií. Přesto významnou pomocí budou pro menší i střední podniky podpory z různých fondů. Jednou z nejznámějších a často využívaná je finanční pomoc fondů organizovaných MPO. Růstem nákladů na projekty řešené s pomocí těchto fondů můžeme dokumentovat i větší aktivity firem ve výzkumu a vývoji. V roce 1997 bylo v rámci těchto projektů na odvětví 33 vynaloženo celkem asi 118 mil. Kč a průměrný finanční podíl státu činil 12,5 %. V roce 2001 bylo vynaloženo již přes 243 mil. Kč s průměrným finančním podílem 11,3 %.

365

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů

VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ DM

19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů – OKEČ 34

19.1. Charakteristika odvětví Automobilový průmysl patří v České republice k odvětvím s nejstarší tradicí, který zahrnuje výrobu osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, přípojných vozidel, skupin, dílů a příslušenství vozidel. Tento celek se již po dobu několika uplynulých let řadí mezi prosperující a tím i mimořádně významné obory českého hospodářství. I když ne ve všech výrobních komoditách byl vývoj jednoznačně pozitivní, souhrnně růstový trend dává dobré předpoklady pro rozvoj tohoto oboru i do budoucna. Česká automobilová výroba, stejně tak jako ve vyspělých zemích, ovlivňuje výrazným způsobem ekonomiku země, její zahraničně obchodní bilanci, podílí se na příchodu zahraničních investorů a na snižování nezaměstnanosti. Trend ve výrobě a situace na tomto trhu pak do jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace země a rovněž je i obrazem kupní síly obyvatelstva. Automobilový průmysl se významnou měrou podílí na vybraných ekonomických ukazatelích ČR, zejména pak bilanci zahraničního obchodu a tvorbě hrubého domácího produktu. Vedle základního ukazatele ekonomické prosperity, jakým je hodnota změny HDP, je důležitým faktorem trend v průmyslové výrobě. Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tato skupina následující výrobkovou skladbu: osobní a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy, výrobu jejich částí, výrobu dílů. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) člení toto odvětví do následujících oborů: • 34.1 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) a jejich motorů • 34.2 Výroba karoserií, přívěsů a návěsů • 34.3 Výroba příslušenství pro motorová vozidla Postavení jednotlivých oborů z hlediska tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ukazuje následující graf 19.1. 34.3 Díly a příslušenství motorových vozidel 45 % 34.1 Dvoustopá motorová vozidla 54 %

34.2 Karoserie motorových vozidel 1% Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


Český automobilový průmysl prokázal svou vitalitu i v roce 2002. Vliv povodní, slabý růst v zemích nejvýznamnějšího exportu a kolísání kurzu koruny v meziročním srovnání však zpomalilo tempo jeho růstu. Všechny uvedené vlivy se promítly do určitého poklesu odbytu, který se projevil kupodivu výrazněji na domácím, než na zahraničním trhu. V porovnání jednotlivých komodit odvětví 34 je patrný pokles oproti roku 2001 u výroby karosérií motorových vozidel (34.2) a naopak 4 % nárůst u výroby dílů a pří367


slušenství k motorovým vozidlům (34.3). V posledních letech se každoročně s minimálním 3 % poklesem potýká výroba dvoustopých motorových vozidle (34.1).

19.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Řada renomovaných analytiků předpovídala pro období roku 2002 krizi odvětví automobilového průmyslu v České republice. Tyto názory měly v řadě případů dopad na celkový pohled na odvětví 34 a působily negativně z hlediska úvěrové politiky řady finančních domů. Tyto faktory naopak aktivovaly ve firmách opatření vedoucí ke snižování nákladů a zvyšování produktivity práce, což vedlo ve svých důsledcích k udržení konkurenceschopnosti. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



Již po několik let stabilně zaujímá automobilový průmysl významné místo v rámci zpracovatelského průmyslu. Uvedené odvětví se s téměř 14 % podílem na tržbách zpracovatelského průmyslu umís uje opět na prvním místě z patnácti sledovaných odvětví. V tvorbě přidané hodnoty za rok 2002 je odvětví s 10,6 % podílem na druhém místě. Nejvyšší umístění mu pro rok 2002 odebral potravinářský a tabákový průmysl. Z hlediska počtu pracovníků zaujímá odvětví 34 v rámci zpracovatelského průmyslu pátou pozici (graf 2). A právě v počtu zaměstnanců došlo oproti loňskému roku k významnému zlepšení ze sedmé na pátou pozici, což znamená nárůst o 2 414 pracovníků.

19.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Firmy automobilového průmyslu představují silné oborové uskupení, které ve své struktuře obsahuje prakticky všechny formy právních subjektů a výrobních činností. 368


Podíl jednotlivých skupin na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě z výkonů a celkový počet pracovníků v uvedených skupinách ukazuje následující tabulka 19.1 a graf 19.3. Tabulka 19.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 34 (mil. Kč, osob)

0–9

Tržby za prodej V a S v b.c. Přidaná hodnota z výkonů v b. c. Počet zaměstnaných osob

1 169,3 226,1 841

10 – 49 2 086,3 434,2 2 071

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

17 341,3 4 093,3 10 163

69 625,2 15 795,5 25 828

194 360,7 31 024,8 45 644


% 70

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




Pro posouzení struktury výrobní základny je možné použít řadu poměrových i absolutních ukazatelů. Vždy je však nutné určitým způsobem charakterizovat velikost firmy. Významnou roli v daném odvětví hrají převážně firmy v kategorii nad 1000 zaměstnanců. Do této kategorie patří nejen klíčoví výrobci dodavatelského průmyslu (např. AUTOPAL, BOSCH DIESEL), ale prakticky všichni výrobci dvoustopých motorových vozidel, jako jsou ŠKODA AUTO, TATRA, KAROSA. A právě tyto podniky v roce 2001 realizovaly větší polovinu tržeb odvětví (68,3 %) s 54 % podílem všech zaměstnanců odvětví 34.

19.4. Regionální struktura odvětví Procentní podíly jednotlivých krajů na tržbách z prodeje vlastních výrobků a služeb, přidané hodnotě a počtu pracovníků znázorňuje graf 19.4. Z pohledu jednotlivých krajů je automobilová výroba koncentrována převážnou měrou ve Středočeském a částečně v Moravskoslezském kraji, kde jsou také situováni hlavní představitelé finálních výrobců (ŠKODA AUTO a TATRA Kopřivnice). Jedná se o historicky průmyslové oblasti s rozvinutou strojírenskou výrobou. Nově můžeme zařadit do regionů s nárůstem automobilové produkce i kraj Královehradecký, který co do tržeb za výrobky a služby v roce 2002 předběhl Moravskoslezský kraj. Regiony s vyšší koncentrací automobilové výroby doplňuje ještě kraj Liberecký, Vysočina a Jihočeský kraj, který je svou 369


polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní trh. Ostatní regiony jsou charakterizovány převážně výrobou dílů a příslušenství pro motorová vozidla. Tržby za V a S


Zaměstnanci


0

20

40

60

0

20

40

60

0

%

%

20

40

60

%



19.5. Hlavní ekonomické ukazatele 19.5.1. Cenový vývoj Danou pozici si český automobilový průmysl vybudoval a udržuje i navzdory některým nepříznivým okolnostem provázející rok 2002, jako byl pokles zejména zahraniční poptávky z důvodu rostoucího kurzu české měny, povodně i hospodářská stagnace. Tyto vlivy na druhé straně vedly ve firmách k opatřením zvyšující produktivitu práce a snižující náklady. Přes počáteční hospodářský pokles začátkem roku 2001 nastoupil v posledním čtvrtletí vzrůstající trend produkce v odvětví. Ve svém úspěšném vývoji pokračuje i v roce 2002. Uvedené výsledky jen potvrzují, že se odvětví jako celek opět řadí mezi prosperující a stěžejní odvětví českého hospodářství. Cenová liberalizace a demonopolizace zahraničního obchodu vytvořily základní rámec pro vznik konkurenčního prostředí nejen na domácím trhu, ale i na tradičních odbytových teritoriích. Automobilový Tabulka 19.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

102,4 103,5 103,0

99,8 101,5 100,4

100,7 100,8 101,1

105,3 99,2 104,8

100,1 95,4 99,2

SKP 34

102,6

100,0

101,4

104,5

99,2


370


průmysl je charakteristický tím, že jeho cenová politika je směrem k zákazníkovi „přívětivá“ a navenek působí jako stabilizující faktor. O to tvrdší cenový boj se odehrává uvnitř automobilového průmyslu a to zejména mezi výrobci dílů a jejich odběrateli – finálními výrobci. Předpokládáme, že ani v následujícím období nedojde k podstatnému cenovému skoku (tabulka 19.2).

19.5.2. Základní produkční charakteristiky I následně uvedené ukazatele vystihují úspěšnost celého odvětí. Hodnoty uvedené v tabulkách 19.3, 19.4 a 19.5 jsou výsledkem řady konkrétních vnitřních opatření firem, které vedly ke snižování vlastních nákladů, zvyšování kvality a spolehlivosti výrobků a tím i ke zvýšené možnosti uplatnění výrobků na domácím i zahraničním trhu. Dominantní postavení v domácí výrobě vozidel tedy jednoznačně získala výroba osobních automobilů. Významný podíl na celkovém objemu produkce však patří výrobě dílů a příslušenství vozidel. Tabulka 19.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 34.1 OKEČ 34.2 OKEČ 34.3 OKEČ 34 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.) meziroční index (s.c.) kumulovaný index (s. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

98 262,3 3 882,1 34 115,8

113 964,0 5 683,5 42 871,3

115 186,4 3 823,5 65 095,3

144 304,0 3 719,7 94 290,1

160 375,4 4 307,7 119 899,7

150 496,3 4 052,7 125 642,9

136 260,2

162 518,8

184 105,2

242 313,8

284 582,8

280 191,9

x 100,0 x 100,0

119,3 119,3 113,5 113,5

113,3 135,1 111,0 126,0

131,6 177,8 132,1 166,5

117,4 208,9 116,2 193,4

98,5 205,6 101,3 195,9


Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb zaznamenal za rok 2001 mírný pokles, přičemž nejvyšší podíl na tržbách za odvětví si i nadále drží výroba dvoustopých motorových vozidel (34.1). V roce 2002 došlo v daném oboru k 6,1 % poklesu tržeb. Výroba karosérií (34.2) rovněž zaznamenal cca 6 % pokles tržeb. Nepřehlédnutelný je naopak významný 4,8 % nárůst tržeb u oboru 34.3. Ačkoliv dominantní výroba osobních automobilů byla nižší než v roce 2001, je třeba jako pozitivní skutečnost vidět, že se podařilo zastavit pokles výroby nákladních vozidel a dále pak, že nastal poměrně velký vzrůst výroby autobusů. Výroba přípojných vozidel od roku 2000 rovněž trvale mírně roste. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel pak do jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace. Tabulka 19.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


16 954,8 810,9 9 947,4

18 029,0 1 048,8 12 247,7

17 793,2 821,4 16 820,3

19 391,3 836,9 22 291,1

22 892,5 1 035,3 27 646,1

20 154,3 1 182,5 30 242,3

OKEČ 34

27 713,1

31 325,5

35 434,9

42 519,4

51 573,9

51 579,1

x 100,0 x 100,0

113,0 113,0 101,1 101,1

113,1 127,9 104,4 105,5

120,0 153,4 143,5 151,4

121,3 186,1 122,6 185,5

100,0 186,1 105,6 195,8



Údaje uvedené v tabulce 4 naznačují, že odvětví automobilového průmyslu není pouze odvětvím zaměřeným na montážní práce, ale je odvětvím se značným potenciálem kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou schopni vytvářet přidanou hodnotu na výrobku. Meziroční nárůsty přidané hodnoty, i když jsou pro 371


rok 2002 nižší než v minulých letech, dokladují i tu skutečnost, že růst tržeb není dán pouze zvyšováním cen. Významným způsobem dochází k růstu přidané hodnoty u podniků vyrábějících příslušenství motorových vozidel a karosérie, a to s vyšším meziročním tempem než u celého odvětví. Tabulka 19.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


31 545 3 151 27 588

31 684 4 312 31 905

30 004 3 102 36 025

31 493 2 538 44 507

31 086 3 194 50 267

30 203 4 370 52 388

OKEČ 34

62 284

67 901

69 131

78 538

84 547

86 961

x 100,0

109,0 109,0

101,8 111,0

113,6 126,1

107,7 135,7

102,9 139,6


Přehled o počtech pracovníků v jednotlivých výrobních skupinách udává tabulka 19.5. Uvedená tabulka ukazuje, že vývoj počtu pracovníků v jednotlivých oborech odvětví 34 je nerovnoměrný, s jednoznačně výrazně rostoucím trendem v oblasti výroby příslušenství, oscilujícím počtem pracovníků v oboru výroby karoserií, návěsů a přívěsů a s klesajícím počtem v oboru výroby dvoustopých motorových vozidel. Růst počtu pracovníků v oblasti výroby příslušenství je dán jednak rozvojem tohoto odvětví, který je podporován i rostoucí aktivitou zahraničních firem na českém teritoriu. Souhrnné výsledky (graf 19.5) v uplynulých šesti letech je možné hodnotit pozitivně. V odvětví působí řada zahraničních partnerů, což se kladně promítá do řešení problémů souvisejících např. se získáním finančních zdrojů, s oblastí výzkumu a vývoje či vlastnických struktur. Vedle toho existují a relativně dobře prosperují firmy i bez zahraničního propojení (BRISK Tábor). Tabulka 19.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


121 644,6 4 792,5 38 863,7

134 135,6 7 286,7 49 392,3

135 221,1 4 853,2 73 791,4

164 180,1 4 750,3 103 540,3

180 833,8 5 348,6 132 444,4

172 913,3 5 326,2 139 636,0

OKEČ 34

165 300,8

190 814,6

213 865,7

272 470,7

318 626,8

317 875,5

x 100,0

115,4 115,4

112,1 129,4

127,4 164,8

116,9 192,8

99,8 192,3


Tabulka 19.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 34.1 OKEČ 34.2 OKEČ 34.3 OKEČ 34 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

7 104,2 571,1 5 034,4

8 136,4 846,7 6 259,2

8 724,0 572,7 8 280,8

9 731,2 495,6 10 863,5

9 896,5 598,7 13 340,0

10 063,8 697,6 14 856,7

12 709,7

15 242,3

17 577,5

21 090,3

23 835,2

25 618,1

x 100,0

119,9 119,9

115,3 138,3

120,0 165,9

113,0 187,5

107,5 201,6


Produkční ukazatele vycházejí z tabulek 19.6 a 19.7, které uvádí celkové a osobní náklady v běžných cenách za léta 1997 až 2002. Jak je patrno, došlo v roce 2002 k poklesu celkových nákladů proti roku 372

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů % 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*


% 220

180

140

100

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 220

180

140

100

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




373


2001 (–0,2 %). Naproti tomu mají osobní náklady vzrůstající tendence, přesto netvoří víc jak 8 % celkových nákladů odvětví. 19.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Další významné poměrové ukazatele, které mohou charakterizovat odvětví z hlediska jeho konkurenceschopnosti jsou uvedeny v tabulkách 19.8 a 19.9. Zejména ukazatel hovořící o produktivitě práce z přidané hodnoty v sobě ukrývá velké úsilí firem o snižování neproduktivních nákladů, optimalizaci počtu pracovníků a v neposlední řadě vytváří podmínky pro aktivní mzdovou politiku firem. Tabulka 19.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


537,5 257,3 360,6

569,0 243,2 383,9

593,0 264,8 466,9

615,7 329,7 500,8

736,4 324,1 550,0

667,3 270,6 577,3

OKEČ 34

444,9

461,3

512,6

541,4

610,0

593,1


x 100,0 x 100,0

103,7 103,7 92,7 92,7

111,1 115,2 102,5 95,0

105,6 121,7 126,3 120,0

112,7 137,1 113,8 136,6

97,2 133,3 102,6 140,2



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,363 0,674 0,496

0,397 0,751 0,499

0,432 0,663 0,486

0,433 0,560 0,481

0,375 0,550 0,478

0,409 0,579 0,485

OKEČ 34

0,416

0,446

0,462

0,459

0,430

0,454


Tabulky naznačují, že předběžné hodnoty produktivity práce za rok 2002 budou cca o 2,7 % nižší než za rok 2001. Jedinou skupinou s nárůstem produktivity práce z přidané hodnoty je obor 34.3 – výroba příslušenství. Přičemž podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v celém odvětví mírně roste. Jak je znázorněno v grafu 19.6, je možné konstatovat, že produktivita práce ve stálých cenách roste rychleji než osobní náklady. Významným ukazatelem je i nárůst produktivity práce u odvětví 34 oproti celkovému zpracovatelskému průmyslu.

374

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů % 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



19.5.4. Tuzemská spotřeba Pokud budeme hodnotit oblast výroby a odbytu motorových vozidel podle vyrobených a prodaných kusů je možné konstatovat trvalý zájem o české výrobky, který potvrzuje analýza vývoje tuzemské spotřeby v letech 1999 – 2001. 19.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Předpoklad pro rok 2002, jak dokládají tabulky 19.10 a 19.11, již není tak optimistický jako předchozí roky. Na základě předběžné hodnoty vycházíme z mírného 1,4 % poklesu tuzemské spotřeby výrobků v běžných cenách a 7 % poklesu tuzemské spotřeby organizací odvětví také v běžných cenách.

375


1999

2000

2001

2002*

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

73 809,5 x 40 232,4

85 248,1 x 59 364,3

90 084,7 x 73 560,4

93 347,2 x 67 605,8

113 299,4

144 011,1

163 152,9

160 887,8

x 100,0

127,1 127,1

113,3 144,0

98,6 142,0


19.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Tabulka 19.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč) OKEČ 34.1 OKEČ 34.2 OKEČ 34.3 OKEČ 34

1999

2000

2001

2002*

71 337,0 3 819,6 57 871,2

82 965,4 3 904,1 85 156,2

101 071,1 4 479,8 107 771,3

91 647,0 4 303,9 102 918,7

133 027,8

172 025,7

213 322,2

198 869,6

x 100,0

129,3 129,3

124,0 160,4

93,2 149,5


19.6. Zahraniční obchod Výrobky automobilového průmyslu vykazují ve srovnání s jinými odvětvími zpracovatelského průmyslu vysokou exportní schopnost. Hodnoty a její vývoj názorně ukazují tabulky 19.12 a 19.13. 19.6.1. Vývoj zahraničního obchodu V roce 2002 došlo k celosvětovému zpomalení hospodářského růstu, který významně ovlivnil veškerý zahraniční obchod. Ukazuje se tak, že naše exporty do EU jsou nadprůměrně závislé na vývoji hospodářského cyklu a měnového kurzu. Koruna vůči euru loni významně posilnila, čímž snížila korunové příjmy exportérů. V této souvislosti je nutné poznamenat, že pouze u SKP 34.3 nedošlo k poklesu exportu, ale naopak k 11,9 % nárůstu. Mezi významné proexportní podniky, této komodity patří Autopal Nový Jičín, Lucas Varity, DURA Automotive CZ, Peguform Bohemia a další. Uplatnění českých výrobců na zahraničních trzích je rozdílné. V nejdůležitější české exportní komoditě SKP 34.1, představuje hlavní exportní položku vývoz osobních automobilů společnosti ŠKODA AUTO, a.s. Mladá Boleslav. Výrazná globalizace SKP 34 vytváří podmínky i pro dovoz výrobků nutných pro vlastní realizaci výroby. Z přehledu v oblasti zahraničního obchodu je patrný jednoznačný fakt, že meziroční změna v dovozu do roku 2000 měla nižší index růstu než v případě vývozu. Nyní je tomu naopak, přesto si automobilový průmysl udržel aktivní bilanci odvětví v zahraničním obchodě. V importu dominovaly za rok 2002 silniční vozidla. Výsledky obchodní bilance vykazují, že odvětví automobilového průmyslu má takový sortiment kvalitních výrobků, hovoříme především o silničních vozidlech, které obstojí i v tvrdé zahraniční konkurenci. Za posledních šest sledovaných let vykazuje odvětví automobilového průmyslu vždy aktivní saldo zahraničního obchodu. Výše exportu do zemí EU je výrazným rysem tohoto odvětví. Prognózy hospodářského vývoje v ze376

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Tabulka 19.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

58 275,2 5 907,1 26 138,5

79 939,9 6 696,7 37 501,7

85 358,6 7 165,5 51 257,4

108 005,4 8 034,1 64 716,1

120 184,0 7 363,0 81 163,4

111 715,1 6 023,5 90 813,2

SKP 34

90 320,8

124 138,3

143 781,5

180 755,6

208 710,4

208 551,8


x 51 655,0 x

137,4 85 533,2 165,6

115,8 108 175,0 126,5

125,7 134 320,7 124,2

115,5 154 817,1 115,3

99,9 154 372,9 99,7


1997

1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

42 937,2 3 124,4 25 474,4

39 366,7 3 512,3 31 328,0

43 816,7 3 349,0 37 348,6

52 341,6 3 970,7 46 887,4

59 704,8 4 224,4 59 785,0

64 169,8 4 997,9 58 932,6

SKP 34

71 536,0

74 207,0

84 514,3

103 199,7

123 714,2

128 100,3


x 55 208,7 x

103,7 61 362,4 111,1

113,9 68 785,5 112,1

122,1 85 368,7 124,1

119,9 102 516,9 120,1

103,5 105 852,6 103,3


1998

1999

2000

2001

2002*

SKP 34.1 SKP 34.2 SKP 34.3

1997 15 338,0 2 782,7 664,1

40 573,2 3 184,4 6 173,7

41 541,9 3 816,5 13 908,8

55 663,8 4 063,4 17 828,7

60 479,2 3 138,6 21 378,4

47 545,3 1 025,6 31 880,6

SKP 34

18 784,8

49 931,3

59 267,2

77 555,9

84 996,2

80 451,5

–3 553,7

24 170,8

39 389,5

48 952,0

52 300,2

48 520,3

z toho EU


mích EU naznačují, že by i nadále měla pokračovat diverzifikace českého vývozu. Vývoz českého zboží na trhy Evropské unie poměrně stagnuje, naproti tomu se zvýšil dovoz. Vzhledem k současným podmínkám v západní Evropě jde o poměrně příznivý výsledek, nebo s příchodem recese v Německu a dalších zemích EU se vyhlídky pro český export poněkud zhoršují. Tabulka 19.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 34 v letech 1999 – 2002 (%)

1999

2000

2001


71,6 43,9

71,6 42,6

73,8 48,7

2002 75,1 46,0


V roce 2002 se exportní výkonnost oproti minulým rokům zvýšila jen mírně (1,3 %). Naopak dovozní náročnost po nárůstu v roce 2001 opět poklesla, a to o 2,7 %. K nárůstu exportní výkonnosti došlo v roce 2002 u oborů 34.2 a 34.3 a u dovozní náročnosti jen u oboru 34.2, u ostatních oborů došlo k poklesu. Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti za období 1999 – 2002 je uveden v tabulce 19.13. 19.6.2. Aktivní zušlech ovací styk Pro hospodářský vývoj odvětví automobilového průmyslu není aktivní zušlech ovací styk na obratu ani na vývozu až tak významný jako pro jiné výrobky zpracovatelského průmyslu.

377


1999

2000

2001

2002


11,9

12,5

11,8

10,0


14,0

14,6

13,7

11,3


Podíl AZS na obratu v rámci několika posledních sledovaných let mírně osciluje. Po mírně rostoucím trendu do roku 2000 zaznamenává podílu AZS na vývozu poslední dva roky pokles. Ve prospěch vývoje výrobků SKP 34 svědčí skutečnost, že se podíl AZS již nezvyšuje (viz tabulka 19.14). Exportní schopnost každého odvětví patří mezi jeho základní ukazatele úspěšnosti. Budeme-li akceptovat všeobecně platnou myšlenku, že automobilový průmyslu reprezentuje technickou vyspělost dané země, stále aktivní saldo zahraničního obchodu tuto skutečnost jenom potvrzuje. 19.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu výrobků automobilového průmyslu do významných oblastí v roce 2002 zachycuje graf 19.7. Podle celkového obchodního salda připadá nejvyšší podíl zahraničního obchodu tradičně s Německem (dovoz 51 % a vývoz 37 %), ale i s Velkou Británií, Slovenskem, Francií, Španělskem, Polskem a Itálií. Přesto je nutné upozornit, že vývoz do některých zemí neustále klesá na úkor dovozu z těchto zemí. Nejzdárnějším příkladem je právě Německo, jehož podíl na českém exportu bude patrně i nadále klesat. Vývozní teritoria v roce 2002 Španělsko Slovensko 5 % Francie 7% V. Británie 8%

7%

Polsko Itálie 4% 4% Rakousko 3% Ostatní 25 %


Španělsko 5% Ma arsko 5% Francie 10 %

Itálie 3%

Belgie 3% Rakousko 3% Nizozemsko 3% Ostatní 17 %



378


19.7. Investice 19.7.1. Hmotné a nehmotné investice Na rozvoj věnují firmy automobilového průmyslu každoročně značné finanční prostředky. Přehled vývoje hmotných a nehmotných investic za období let 1997 – 2002 je uveden v tabulce 19.15. Tabulka 19.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 34) (mil. Kč, %) Investice celkem v b. c. z toho dovoz Investice do strojního zařízení v b. c. Investice celkem v s. c. Investice do strojního zařízení v s. c.

1997

1998

1999

2000

13 570 14 477 19 010 27 660 5 608 5 593 8 837 14 472 10 811 10 945 15 064 23 511 11 905 12 286 16 062 23 679 9 820 9 869 13 511 21 069

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01

31 902 13 755 26 344 27 035 23 691

24 327 15 174 20 083 21 189 18 628

106,7 99,7 101,2 103,2 100,5

131,3 158,0 137,6 130,7 136,9

145,5 163,8 156,1 147,4 155,9

115,3 95,0 112,0 114,2 112,4

76,3 110,3 76,2 78,4 78,6


I přes skutečnost, že objem investic byl v roce 2002 nižší než v předcházejícím roce, je možné konstatovat, že automobilový průmysl pokračuje ve svém dalším rozvoji. Investiční politika je ve většině případů zaměřena na modernizaci výrobního zařízení. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že z celkové sumy 21 189 mil. Kč v s.c. bylo na nákup strojního zařízení určeno 18 628 mil. Kč. 19.7.2. Přímé zahraniční investice Českou republiku si vybrala řada zahraničních firem jako zemi, kde budou realizovat investice pro svůj rozvoj a v řadě případů i pro převod části výrobního programu. Využívají k tomu systému investičních pobídek, kterými vláda motivuje zahraniční investory k investování v ČR. Přímé zahraniční investice znázorňuje tabulka 19.16. Tabulka 19.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 34 (mil. Kč) Stav zahraničních investic v ČR Stav tuzemských investic v zahraničí

k 31. 12. 1997

k 31. 12. 1998

k 31. 12. 1999

k 31. 12. 2000

k 31. 12. 2001

26 809,8 461,6

29 027,2 –220,9

32 184,2 –278,9

51 824,9 –395,6

61 828,2 –388,1


Podle zveřejněných údajů ČNB v roce 2001 byly realizovány zahraniční investice ve výši 61 828,2 mil. Kč s tím, že výrazně vzrostly investice z Japonska, Německa a Nizozemí. Přímé zahraniční investice do automobilového průmyslu mají růstový trend. Z teritoriálního hlediska pokračuje příliv zejména japonských investorů, následován investory z Německa. Automobilový průmysl zůstává pro zahraniční investory i nadále atraktivním odvětvím. Mimo elektrotechnický průmysl a oblast telekomunikací je odvětvím, kam směřuje největší podíl zahraničních investic.

379


200

150

100

50 1997

1998

1999

2000

2001


% 300

200

100

0

-100 1997

1998

1999

2000

2001



19.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Český automobilový průmysl patří bezesporu k perspektivním a konkurenceschopným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Postavení odvětví 34 na tuzemském trhu je do značné míry ovlivněno jeho absorpční schopností a v případě výroby motorových vozidel (34.1) pak kupní silou obyvatelstva. O tom, že odvětví automobilového průmyslu jako celek patří mezi klíčová průmyslová odvětví v ČR není nutno polemizovat. Potvrzují to dosahované ukazatele výrobních a obchodních aktivit, včetně jejich podílu na průmyslové výrobě a zahraničním obchodu ČR v průběhu posledních let. Z hlediska uplatnění daného odvětví na mezinárodním trhu musíme konstatovat, že v poslední době zejména obor 34.3 vykazuje pravidelné meziroční nárůsty exportu, které jsou důsledkem bu to zvýšené poptávky, nebo nalezením nových odbytiš . Významným exportním teritoriem pro české výrobce jsou z velké části země EU. Dle tabulky 19.17 je patrné, že za posledních pět let dochází k pravidelnému nárůstu objemu vývozu zemí CEFTA do EU, přičemž ČR se na tomto vývozu podílí 25,5 %. 380

Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů Tabulka 19.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 34 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997 6 251 300


1998 9 907 413

1999

2000

2001*

12 002 324

14 138 135

17 984 129

x

158,5

121,1

117,8

127,2

1 468 949

2 470 778

3 068 999

3 736 355

4 588 921

x

168,2

124,2

121,7

122,8


Obecně lze charakterizovat exportní schopnost odvětví jako výsledek konkurenceschopnosti výrobků uplatnit se na určitém teritoriu. Konkurenceschopnost odvětví do současné doby podporují některé komparativní výhody. Tyto výhody jsou postupně odbourávány a rozhodujícím kritériem pro zachování postavení českých výrobců na světovém trhu bude úplná restrukturalizace odvětví. V posledních letech zaznamenáváme určité pozitivní změny v přístupu jednotlivých vlastníků významných společností k výzkumně vývojovým útvarům svých firem. V této souvislosti je nutné připomenout, že se v řadě případů stávají české firmy nositeli vývoje pro určitou skupinu výrobků v rámci celého mezinárodního uskupení a zvyšuje se tak jejich zodpovědnost za technickou úroveň vlastního i finálního výrobku. Nejen pro udržení, ale zejména pro růst konkurenceschopnosti jednotlivých firem je nutné reagovat na nové skutečnosti, které přináší globalizační proces. Ve větší míře dochází k tomu, že mezinárodní koncerny převádí část své vývojové základny na území ČR a v řadě případů již dochází ke kapacitním problémům. Firmy tak svou čistě výrobní činnost rozšiřují dále o konstrukční a technologické činnosti. Tímto směrem je zaměřena i řada projektů, které směřují do automobilového průmyslu v blízkém období. Určitým způsobem se tak mění i struktura investic, která znamená přechod od kvantity ke kvalitě. Od roku 1997 došlo k nárůstu vnitřních výdajů na výzkum a vývoj z 2 921,733 mil. Kč na 5 928,765 mil. Kč, přičemž dochází k trendovému poklesu výdajů čerpaných z prostředku státu. Pro celkový pohled na problematiku výzkumně vývojové základny jsou dále uvedena následující fakta: • vlastní VVZ nebo oddělení související s touto činností má 60 % sledovaných firem, které zaměstnávají 3 768 pracovníků, což je oproti roku 2001 nárůst o cca 10 %, • v případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VVZ 78,6 % finalistů a 57,4 % podniků zabývající se výrobou příslušenství, • ze skupiny firem se zahraniční účastí má vlastní VVZ 50 % firem, • podíl pracovníků VVZ na celkovém počtu zaměstnanců sledovaných firem činil v roce 2002 3,81 % a proti roku 2001 se zvýšil, • neinvestiční prostředky, měřené podílem z tržeb z vlastní výroby, které sledované firmy plánují ze svých rozpočtů na činnost útvaru VVZ, dosahují u výrobních firem v průměru 3 – 4 %, • počet pracovníků VVZ sledovaných podniků se podílí cca 5,2 % na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR. Dále je nutné zdůraznit, že odvětví automobilového průmyslu je pod značným celosvětovým vlivem globalizace, která se nemohla vyhnout ani našim firmám. Řada z nich se s problémy globalizace zdárně vyrovnala a již se procesu účastní.

19.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Perspektivy českého automobilového průmyslu a přizpůsobení jejich výrobních základen na vstup do Evropské unie vychází z analýz provedených nezávislými institucemi. Pokud budeme hovořit o perspektivách odvětví, je možné konstatovat, že společnou strategií jednotlivých firem podnikajících v odvětví 34 je jednoznačně udržení své konkurenceschopnosti. Oblast výroby motorových vozidel, výroby karosérií a výroby příslušenství měla do roku 2001 rostoucí charakter. V roce 2002 ve srovnání s rokem 381


2001 mírně poklesl prodej výroby motorových vozidel a výroby karoserií a vzrostl prodej výroby příslušenství. Skupina výrobců karoserií motorových vozidel, návěsů a přívěsů je zaměřena na udržení stávajícího postavení, resp. uplatnění své produkce na nových trzích. Pozitivním rysem vývoje odvětví je rostoucí konkurenční prostředí uvnitř vlastního odvětví. Rychlá reakce výrobců na změnu podmínek a spojení jednotlivých firem se zahraničními partnery prakticky eliminovalo určitý pokles odbytu na domácím trhu a na tradičních odbytištích pro českou produkci. Stále rostoucí požadavky na kvalitu nutí každou firmu provést v tomto smyslu nezbytná opatření v předvýrobních i výrobních etapách a dále spolupracovat se svými dodavateli. Platí, že na trhu automobilové výroby má šanci uspět pouze ten, jehož výrobky splňují ta nejpřísnější nejen technická, kvalitativní, ale i ekologická hlediska. Obdobným způsobem je nutné reagovat na zapojení České republiky do struktury EU. Ve srovnání s jinými odvětvími má již nyní český automobilový průmysl určitý náskok, nebo poměrně vysoký podíl zahraničního kapitálu v českých firmách má za následek vyšší úroveň produktivity práce, kvality a změnu výstupních cen, které jsou již nyní srovnatelné s obdobnými firmami zemí EU. Je proto zdárný předpoklad, že se český automobilový průmysl dokáže vyrovnat se vstupem do EU. V oblasti technických požadavků na konstrukci a provozování silničních vozidel ČR ratifikovala v r. 1961 tzv. Dohodu Evropské hospodářské komise OSN o přijetí jednotných podmínek pro homologaci a o vzájemném uznávání homologace výstroje a částí motorových vozidel uzavřenou v Ženevě 20.3.1958. K této Dohodě uzavřené v rámci Evropské hospodářské komise OSN, Československo přistoupilo v r. 1967 a ČR převzala nástupnictví od 1.1.1993. Významným rysem pro automobilový průmysl ČR je používání právních norem a technických předpisů, kterým musí stávající i noví dodavatelé svým výrobkem vyhovět, aby mohli být zahrnuti do výběru dodavatelů. Transpozice souboru předpisů ES v oblasti automobilového průmyslu je v České republice realizována prostřednictvím zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 b., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 S., zákona č. 175/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. Oblast směrnic, které stanovují technické požadavky na silniční vozidla v EU, je upravena zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona 478/2001 Sb., zákona 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 302/2002 Sb. Legislativní práce v oblasti harmonizace technických předpisů postupují podle programu technické harmonizace k plnění Evropské dohody v souladu s „Časovým harmonogramem legislativních kroků k zajištění transpozice technických předpisů Evropských společenství do legislativy České republiky“ schváleným usnesením vlády ČR č.158 ze dne 24.2.1999. Závěrem můžem konstatovat, že se i do odvětví automobilového průmyslu s určitým fázovým zpožděním promítly některé nepříznivé okolnosti světového vývoje ekonomiky, které proběhly na přelomu roku 2001 a 2002. Ale i v těchto obtížných podmínkách je z uvedených údajů zřejmé, že automobilový průmysl jako celek dokázal problémy ve většině případů eliminovat. Docílené parametry jednotlivých ukazatelů opět charakterizují automobilový průmysl jako odvětví se stabilním vývojem, ale se „sníženou dynamikou“. Jeho vývoj lze označit za pozitivní, růstový a proexportní a staví jej na špici ostatních odvětví.

382

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení – OKEČ 35 20.1. Charakteristika odvětví Odvětví ostatní dopravní prostředky a zařízení spadá spolu s odvětvím výroby dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů do subsekce průmyslu výroby dopravních prostředků a zahrnuje obory strojírenské výroby, které se rozhodující měrou podílejí na zajišování tuzemské dopravní infrastruktury a významně ovlivňují růst celkového exportu. Skladbou výrobního sortimentu se řadí mezi odvětví výhradně proexportní. Letecká výroba patří ke špičkovým oborům strojírenské výroby, která při využívání nejnovějších poznatků vědy a výzkumu, technologií výrobních procesů a využívání nových materiálů se stává iniciátorem technického pokroku v řadě dalších odvětví. Významné postavení zde zaujímá výroba proudových cvičných a lehkých bojových letounů, regionálních letadel, cvičných a sportovních letadel, kluzáků, leteckých komponentů a v posledních letech progresivně se rozvíjející výroba ultralehkých letadel. Dále to je výroba kolejových vozidel v celém širokém výrobním sortimentu a užití, opravy a modernizace kolejových vozidel, výroba říčních a říčně–námořních nákladních lodí, sportovních lodí a jachet, motocyklů a jízdních kol. I když v objemových ukazatelích ne zcela významný, ale dokumentující vysokou technickou úroveň je český kosmický program. Po pěti družicích Magion, určených na výzkum kosmického prostředí, byla v červnu 2003 vypuštěna další česká družice Mimosa. Hlavní zúčastněná pracoviště jsou Oddělení horní atmosféry Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Katedra elektroniky a vakuové fyziky Matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností se člení na obory: • 35.1 Stavba a opravy lodí a člunů • 35.2 Výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku • 35.3 Výroba a opravy letadel a kosmických lodí • 35.4 Výroba motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků • 35.5 Výroba a opravy jiných dopravních prostředků a zařízení Graf 20.1 uvádí podíl jednotlivých oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2002. Z grafu je zřejmé, že dominantní postavení zaujímá obor kolejová vozidla a obor letecké výroby. 35.5 Výroba jiných dopravních prostředků 35.1 Stavba a opravy lodí a člunů 1%

3% 35.4 Výroba motocyklů a jízdních kol 9%

35.2 Výroba želez. a tramvaj. lokomotiv 52 %

35.3 Výroba letadel a kosmických lodí 35 %



383


20.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Graf 20.2 dokumentuje postavení odvětví výroby ostatní dopravní prostředky a zařízení v rámci zpracovatelského průmyslu. Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



Od roku 1998 docházelo u tržeb za prodej VaS k mírnému nárůstu. V roce 1998 činily tržby 17 409,2 mil. Kč, 18 156,8 mil. Kč v roce 1999, 20 706,2 mil. Kč v roce 2000 a 26 831,2 mil. Kč v roce 2001. Za rok 2002 došlo k poklesu na objem 22 845,4 mil. Kč, tj. meziroční pokles na 85 %. V roce 1997 představoval podíl odvětví na celém zpracovatelském průmyslu za prodej VaS 1,4 %, v roce 2001 podíl 1,3 % a v roce 2002 byl podíl 1,1 %. Přidaná hodnota z výkonů měla v jednotlivých letech kolísavou úroveň. V roce 1997 činila 8 590.9 mil. Kč, v roce 1998 byl propad na 5 481,6 mil. Kč a 5 647,2 mil. Kč v roce 1999. V roce 2000 došlo k nárůstu na 7 715,7 mil. Kč a v roce 2001 činil objem 10 022,8 mil. Kč. V roce 2002 došlo i v tomto ukazateli k poklesu na 7 835,5 mil. Kč. V roce 1999 představoval u tohoto ukazatele podíl odvětví na celém zpracovatelském průmyslu 1,4 %, v roce 2001 podíl 2,3 % a v roce 2002 byl podíl 1,6 %. Stav počtu zaměstnanců zaznamenával od roku 1997 do roku 2000 trvalý pokles. V roce 1997 byl stav 35 716 zaměstnanců, v roce 1998 – 28 099, v roce 1999 – 25 869 a v roce 2000 – 23 462. V roce 2001 došlo k mírnému růstu na 24 852 a v roce 2002 byl stav 24 112 zaměstnanců. V roce 1997 představoval podíl odvětví na zpracovatelském průmyslu 2,3 %, v roce 1998 byl podíl 1,96 % a v roce 2002 byl podíl 1,76 %.

20.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Jak uvádí tabulka 20.1 a graf 20.3, rozhodující podíl v uvedených ukazatelích produkčních charakteristik je zejména u organizací se stavem 250 – 999 zaměstnanců, soustře ující se převážně v oborech kolejová vozidla a letecká výroba. 384

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 35 (mil. Kč, osob)

0–9


402,9 116,9 875

10 – 49 1 242,7 322,6 1 175

50 – 249

250 – 999

4 028,7 1 430,0 4 440

15 017,0 5 786,1 14 179

Více než 1000 6 139,9 2 367,2 4 183


% 60

50

40

30

20

10

0

AAAA AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA

AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAA AAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AA

0-9

10 - 49


AAAAAAAAAAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAAAAAA AAAAAAAA AA AAAA AAAA AAAAAAAA AAAAAAAAAA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAA AA AAAAAA AAAA

50 - 249

AAAAAAAA AAAAAAAAAA AA AAAA AAAAAAAAAAAA AAAAAA AAAA AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AAAAAA AAAAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAA AA AAAA AAAA AAAAAA AA AAAA AA

250 - 999


AAAAAAAA AAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AAAAAAAA AAAAAAAAAA AA AAAA AAAAAAAAAAAA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AAAAAA AAAAAA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AA AAAA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAAAA AAAA AA AAAA AA AAAAAA AAAA

více než 1000




20.4. Regionální struktura odvětví Graf 20.4 uvádí vybrané produkční charakteristiky odvětví podle koncentrace výroby v jednotlivých krajích. Největší koncentrace je v Moravskoslezském kraji s výrobou kolejových vozidel (ČKD Vagonka, a.s., Thrall Vagonka Studénka, a.s. a DPO Inekon, a.s. Ostrava, společný podnik Inekon Group, a.s. Praha a Dopravního podniku Ostrava, a.s.), opravárenské kapacity kolejových vozidel a výroba kompletačních dílů kolejových vozidel ( Krnovské opravny a strojírny, s.r.o., Bonatrans, a.s. Bohumín), výroba jízdních kol (Fun Bike International). Ve Středočeském kraji vč. hl.m. Prahy je soustředěna výroba kolejových vozidel (Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. Praha–Zličín – bývalá a.s. ČKD Dopravní systémy, Výzkumný ústav kolejových vozidel, a.s. Praha, Mechanizace traového hospodářství Praha, a.s., ČKD Kutná Hora, a.s., opravárenské kapacity kolejových vozidel (ŽOS Nymburk, a.s., Kolínská správkárenská, s.r.o., DYKO, a.s. Kolín), výroba letadel, leteckých motorů a komponentů (AERO Vodochody, a.s., Walter, a.s. Praha–Jinonice, Letecké opravny Malešice, s.p., Letecké opravny Kbely, s.p., Letov Letecká výroba, s.r.o., Letov Simulátory, a.s., Letecká továrna, s.r.o., Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s., VZLÚ SPEEL, s.r.o. v Praze–Letňanech, Mikrotechna Praha, a.s., Technometra Radotín, a.s. a PRAGA Hostivař, a.s., Woodcomp,.s.r.o.), výroba motocyklů (JAWA Moto, s.r.o. Týnec n.Sáz., JAWA Divišov, a.s., Praga Hostivař, a.s.), výroba lodí (Czech Shipping Group, a.s. Mělník). V Plzeňském kraji je soustředěna výroba kolejových vozidel (ŠKODA Dopravní technika, s.r.o. Plzeň) a opravárenské kapacity kolejových vozidel (MOVO, s.r.o.Plzeň). V Ústeckém kraji se koncentruje výroba nákladních říčně–námořních lodí 385



Zaměstnanci


0

10

20

30

%

0

10

20

30

0

%

10

20

30

%



(České loděnice, a.s. – závod Střekov a Valtířov v Ústí n./Lab. a loděnice Křešice, které ČL v r. 2002 odkoupily v rámci konkursního řízení majetku ČSPL, a.s. Děčín), opravny kolejových vozidel (Ryko, a.s. Děčín, LOSTR–Lounské strojírny, s.r.o.). Ve Zlínském kraji je soustředěna výroba sportovních a cvičných letadel, dopravních regionálních letadel, větroňů, UL letadel a leteckých komponentů (Moravan– Aeroplanes, a.s. Otrokovice, Letecké závody, a.s. Kunovice, Evektor Aerotechnik Kunovice, Mesit, a.s. Uherské Hradiště). V Olomouckém kraji jsou to opravárenské kapacity kolejových vozidel (Pars novaA, a.s. Šumperk a Českomoravská železniční opravna, s.r.o. Přerov). V Pardubickém kraji jsou to opravny kolejových vozidel a výroba komponentů kolejových vozidel (ŽOS Česká Třebová, Letohradská správkárenská, s.r.o., Dako-CZ, a.s. Třemošnice) a výroba kluzáků (Schempp–Hirth s.r.o. Choceň). V kraji Vysočina je soustředěna výroba leteckých komponentů (Jihlavan Jihlava, a.s. a PBS Velká Bíteš, a.s.– divize letecké techniky), opravny kolejových vozidel (Jihlavská lokomotivní společnost, s.r.o.), výroba UL letadel (KAPPA77, a.s. Jihlava). V libereckém kraji je významná výroba kolejových vozidel (Vagonka Česká Lípa, a.s.) a v Jihočeském kraji je to výroba leteckých komponentů (Jihostroj Velešín, a.s.) a opravny kolejových vozidel (Železniční opravny a strojírny CZ, a.s. České Velenice).

20.5. Hlavní ekonomické ukazatele 20.5.1. Cenový vývoj Tabulka 20.2 uvádí vývoj cenových indexů v letech 1997 – 2001. Cenový vývoj zaznamenává od roku 1997 poměrně stabilizovanou úroveň. Cenový nárůst se projevil zejména v letech 1994 – 1997, kde u většiny oborů došlo ke změně orientace odbytu na západní trhy, spojenou se zvýšením podílu zahraničních kompletačních dodávek, což se projevilo ve zvýšení cenové úrovně, zejména u letecké výroby. U lehkých bojových letadel představují zahraniční komponenty 50 – 70 procent celkového produktu.

386

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


101,6 100,2 101,6 103,3 105,3

100,2 100,1 100,2 99,5 100,0

x 100,5 x 108,7 102,8

x 102,0 x 102,6 100,0

x 102,3 x 99,8 100,2

SKP 35

101,6

100,2

103,2

109,3

102,2


20.5.2. Základní produkční charakteristiky Tabulka 20.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998


532,3 11 555,7 3 451,9 3 175,8 1 189,1

385,6 10 260,7 3 616,0 2 944,0 202,9

OKEČ 35

19 904,8 x 100,0 x 100,0


1999

2000

2001

2002*

291,1 9 906,4 4 945,0 2 669,4 344,9

287,6 11 752,3 5 205,4 3 169,3 291,6

348,9 13 802,6 9 294,5 2 741,6 643,6

303,6 11 972,4 7 958,0 1 990,9 620,5

17 409,2

18 156,8

20 706,2

26 831,2

22 845,4

87,5 87,5 84,0 84,0

104,3 91,2 104,2 87,5

114,0 104,0 113,8 99,5

129,6 134,8 128,6 128,0

85,1 114,8 86,1 110,2



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


188,3 6 433,5 892,0 762,3 314,8

138,2 3 576,2 1 066,3 659,1 41,7

196,3 2 558,4 1 982,9 801,1 108,4

42,4 4 516,0 2 226,9 876,0 54,3

67,5 5 144,6 3 861,3 824,3 125,1

13,2 4 201,3 2 819,8 761,0 40,2

OKEČ 35

8 590,9

5 481,5

5 647,1

7 715,6

10 022,8

7 835,5

x 100,0 x 100,0

63,8 63,8 60,2 60,2

103,0 65,7 105,4 63,5

136,6 89,8 140,9 89,5

129,9 116,7 129,4 115,7

78,2 91,2 76,4 88,5



Tabulky 20.3, 20.4, 20.5 a graf 20.5 uvádí přehled vybraných produkčních charakteristik – tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c., přidanou hodnotu z výkonů v b.c. a počet zaměstnanců v letech 1997 až 2002. Nárůst tržeb za prodej VaS se projevil zejména v roce 2001 u většiny oborů i celého odvětví, mimo oboru motocyklů a jízdních kol. Rozhodující podíl zaujímá obor kolejová vozidla v celém výrobním sortimentu. V roce 2001 činil podíl tohoto oboru 51 % odvětví s objemem tržeb 13 802,6 mil. Kč. Meziroční nárůst odvětví 2002/2001 činil 129,6 %. 387


1997

1998

1999

2000

2001


339 17 750 9 696 5 459 2 472

366 15 196 8 503 3 725 309

390 13 286 8 272 3 519 402

435 12 349 7 598 2 856 224

488 12 243 8 567 3 098 456

739 11 540 8 755 2 738 340

OKEČ 35

35 716

28 099

25 869

23 462

24 852

24 112

x 100,0

78,7 78,7

92,1 72,4

90,7 65,7

105,9 69,6

97,0 67,5


2002*


Obor stavby lodí zaznamenává v letech 1998 až 2001 mírně kolísavé objemy, na kterých se odráží poměrně stabilizovaná zakázková náplň dodávek nákladních lodí pro zahraniční odběratele. Postupný nárůst vykazuje od roku 1997 obor letecké výroby, kde se odráží zejména dodávky lehkých bitevníků L 159 pro Armádu ČR, realizace zahraničních zakázek na dodávky cvičných a sportovních letadel, větroňů a zejména vzrůstající trend výroby a exportu ultralehkých letadel. V segmentu výroby ultralehkých letadel působí v současné době v České republice 15 nejvýznamnějších výrobců, na které navazuje řada dalších výrobních firem – letecké motory, vrtule a záchranné systémy. K dynamickému rozvoji dochází v posledních letech u oprav a údržby velkých dopravních letadel jak pro ČSA a ostatní tuzemské letecké společnosti, tak pro zahraniční letecké společnosti v rámci aktivního zušlechovacího styku. V rámci statistických šetření byla u oprav zahraničních letadel v ČR používána tzv. brutto metoda, která do zahraniční výměny započítávala veškerou hodnotu zboží přecházejícího přes hranice včetně hodnoty dočasně dovezených či vyvezených letadel na opravu, nikoli pouze přidanou hodnotu. Tyto opravy ve statistice zahraničního obchodu vytvářely až čtvrtinu obratu zahraničního obchodu. Od 1. července 2000 začal Český statistický úřad po dohodě s Eurostatem vykazovat výsledky zahraničního obchodu podle nové metodiky, kdy do statistik již nebude vstupovat zboží, které trvale nesměřuje přes hranice tj. zboží určené k zušlechtění nebo na opravy. Vyrovnanou úroveň tržeb od roku 1998 vykazuje obor výroby motocyklů a jízdních kol. Po hlubokém propadu výroby v devadesátých letech dochází v posledních letech ke stabilizaci, kterou dokumentuje postupný nárůst výroby představitele tohoto oboru JAWA Moto, s.r.o., Týnec nad Sázavou. V roce 2000 bylo vyrobeno 3 729 kusů motocyklů, v roce 2001 – 5 177 kusů a na rok 2002 byl výhled výroby 8 500 kusů. Jawa se orientuje na motocykly s jednoduší konstrukcí a snadnou údržbou, které se dobře uplatňují na trzích rozvojových zemí, zejména v severní Africe, např. v Egyptě, na Kubě, Blízkém východě, náhradní díly do Turecka a řádově desítky kusů jdou do Severní Ameriky a zemí EU. Na tuzemském trhu bylo v roce 2000 z celkového prodeje 4 413 motocyklů prodáno 333 motocyklů JAWA, 50 malých motocyklů Stella a 69 motocyklů Praga. V roce 2002 bylo z celkového tuzemského prodeje 13 024 motocyklů prodáno 292 motocyklů JAWA, 30 motocyklů Stella a 71 motocyklů Praga s celkovým podílem na tuzemském trhu 2,2 %. V posledních letech se tuzemský prodej orientuje na motocykly vyšších kubatur a na skútry. Světoznámý výrobce plochodrážních motocyklů firma JAWA Divišov, a.s., je nejúspěšnějším dodavatelem plochodrážních motocyklů na světě, které používá většina předních jezdců. Stroje se exportuji do Francie, Velké Británie. Dánska, Polska, USA, Švédska, Německa, Finska, Ruska, Nizozemska a Argentiny, Austrálie, Nového Zélandu, Itálie a Kanady. Stabilizovaný prodej je kolem 400 – 450 motocyklů ročně. Praga Hostivař, a.s. – divize Moto v roce 1998 obnovila výrobu dříve tradiční motocyklové značky Praga. Výrobní program představují sportovní motocykly Praga pro motokross a enduro o obsahu 400 a 600 ccm., jejichž převážná produkce jde na export na západní trhy vč. USA. Roční výroba je kolem 50 – 70 motocyklů. Tradiční tuzemští výrobci jízdních kol Eska Cheb, Favorit Rokycany, Velamos Sobotín, Liberta Mělník, Superior Frenštát pod Radhoštěm a Lion Bikes Šumperk většinou zanikly. Většina po roce 1990 nově vzniklých tuzemských výrobců jízdních kol se v převážné míře orientuje na montáž kol z dílů dovezených z Číny a Tchajwanu. Od roku 1998 dochází k nárůstu dovozu i vývozu jízdních kol. V roce 2001 388

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení % 120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 140

120

100

80

60

40 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




389


bylo v ČR vyrobeno 26 tisíc jízdních kol a v roce 2002 se podle Asociace výrobců a dovozců jízdních kol prodalo v ČR 370 – 380 tis. kol. Tabulka 20.4 uvádí přehled přidané hodnoty z výkonů v b.c. v letech 1997 – 2002. U přidané hodnoty z výkonů výrazně dominuje obor kolejových vozidel, kde od roku 2000, kdy přidaná hodnota vykázala objem 4 516,0 mil. Kč, došlo k výraznému nárůstu s meziročním indexem 2000/1999 176,5 % a v roce 2001 byla dosažena hodnota 5 144,6 mil. Kč s meziročním indexem 2001/2000 113,9 %. Na tomto trendu se podílí zejména výroba příměstských elektrických jednotek řady 471, tramvají, nových vozů a kompletní rekonstrukce starých vozů pražského metra. Nízký ukazatel přidané hodnoty vykazuje obor stavby lodí. Od roku 2000 došlo k prudkému meziročnímu poklesu ze 196,3 mil. Kč v roce 1999 na 42,4 mil. Kč v roce 2000. Stavba lodí v posledních letech se orientuje na výrobu nákladních lodí pro přepravu chemikálií, tekutého plynu a kontejnerů v provedení „kasko“, tj. trup lodi s nejnutnějším palubním vybavením a dostrojování si provádí odběratelská zahraniční rejdařská firma. Stabilizovanou úroveň s mírnými meziročními nárůsty přidané hodnoty vykazuje výroba letadel v celém výrobním sortimentu finální výroby – lehké bitevníky L159, sportovní a cvičná letadla, kluzáky a zejména růst výroby ultralehkých letadel. U lehkých bitevníků a cvičných proudových letadel je přidaná hodnota ovlivněna vyšším podílem nakupovaných zahraničních komponentů např. leteckých motorů, kompletní palubní avioniky, které tvoří podíl až 70 % celkové výroby. Naopak vyšší podíl přidané hodnoty je u výroby ultralehkých letadel a zejména u oprav a servisu letecké techniky, zejména velkých dopravních letadel. Např. u tzv. D – check opravy letounu Boeing B 737, která se provádí po 116 měsících provozu, kdy se letoun téměř celý rozebere, se jedná o cca 700 technologických postupů, které vyžadují přes 21 000 normohodin a zaměstnají 80 – 100 pracovníků ve dvousměnném provozu s celkovými náklady cca 50 mil. Kč. Výroba motocyklů a jízdních kol má relativně vyrovnaný objem přidané hodnoty. Přidaná hodnota v segmentu výroby jízdních kol vykazuje postupné snižování přidané hodnoty, dané orientací převážně většiny výrobců na montáž kol z nakupovaných, převážně zahraničních komponentů. Pokles počtu zaměstnanců u oboru kolejová vozidla je důsledkem postupné restrukturalizace většiny firem tohoto oboru a snížené zakázkové náplně. Některé firmy se zahraniční účastí omezují tradiční finální výrobu, zejména v segmentu nákladních železničních vozů a orientují se na výrobu a dodávky podsestav pro svoje evropské dceřiné společnosti. Obor letecké výroby vykazuje v letech 1997 – 2002 stabilizovaný stav zaměstnanců. Redukci stavu lze očekávat v roce 2003 v souvislosti se sníženou zakázkovou náplní u představitelů tohoto oboru a.s. AERO Vodochody a a.s. Letecké závody Kunovice. Pokles počtu zaměstnanců v segmentu výroby jízdních kol, zejména v roce 2002 je dán zánikem tradičních výrobců, na které bylo vyhlášeno konkurzní řízení. Tabulka 20.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


436,6 17 742,0 10 936,2 4 865,6 1 657,8

548,9 15 345,7 11 367,8 4 291,8 277,2

449,4 16 668,7 13 229,5 3 817,7 369,0

619,2 18 735,4 18 911,7 4 107,6 347,4

626,2 18 989,4 19 647,0 3 602,8 719,9

1 188,2 17 531,1 15 218,5 2 407,0 1 188,2

OKEČ 35

35 638,2

31 831,4

34 534,3

42 721,3

43 585,3

37 533,0

x 100,0

89,3 89,3

108,5 96,9

123,7 119,9

102,0 122,3

86,1 105,3


Tabulka 20.6 uvádí náklady celkem v b.c a tabulka 20.7 osobní náklady v b.c. v letech 1997 až 2002. Většina oborů vykazuje v nákladových ukazatelích celkem vysoký podíl materiálové náročnosti, kde např. u oboru výroby jízdních kol a dopravních zařízení jinde neuvedených dosahuje kolem 70 %, který vychází ze současného trendu výroby, tj. montáž z dovezených komponentů. Kolem 65 % je podíl materiálové náročnosti u oboru kolejových vozidel. U ostatních oborů se materiálová náročnost pohybuje kolem padesáti procent. 390

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


63,3 3 204,1 1 800,6 716,9 379,4

72,5 2 894,2 1 777,7 550,9 46,4

71,7 2 919,8 1 856,5 609,8 59,7

57,0 2 904,1 1 858,2 553,2 50,2

67,9 3 111,2 2 150,1 577,1 90,1

82,3 3 083,7 2 416,5 507,2 147,0

OKEČ 35

6 164,3

5 341,7

5 517,5

5 422,7

5 996,4

6 236,7

x 100,0

86,7 86,7

103,3 89,5

98,3 88,0

110,6 97,3

104,0 101,2


V ukazateli osobní náklady vykazuje odvětví od roku 1998 stabilizovanou úroveň jak v meziročních indexech, tak v indexech kumulovaných. Tuto stabilitu vykazuje většina oborů. Pozitivně lze hodnotit podíl osobních nákladů na celkových nákladech, které za rok 2000 činí 12,7 % a 13,7 % v roce 2001. 20.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulka 20.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999


555,5 362,5 92,0 139,6 127,3

377,6 235,3 125,4 176,9 135,0

503,3 192,6 239,7 227,6 269,7

OKEČ 35

240,5

195,1

218,3


x 100,0 x 100,0

81,1 81,1 76,6 76,6

111,9 90,8 114,4 87,6

2000 97,5 365,7 293,1 306,7 242,4

2001

2002*

138,3 420,2 450,7 266,1 274,3

17,9 364,1 322,1 277,9 118,2

328,9

403,3

325,0

150,6 136,7 155,4 136,2

122,6 167,7 122,1 166,3

80,6 135,1 78,8 131,0



1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,348 0,490 2,022 0,854 0,954

0,526 0,799 1,683 0,815 1,057

0,358 1,121 0,771 0,756 0,544

1,200 0,638 0,580 0,609 0,826

0,985 0,593 0,486 0,678 0,703

1,182 0,723 0,813 0,663 2,293

OKEČ 35

0,696

0,965

0,900

0,618

0,560

0,767


Tabulky 20.8, 20.9 a graf 20.6 uvádí produktivitu práce z přidané hodnoty a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v letech 1997 – 2002. Kladně lze hodnotit vyšší nárůst produktivity práce z přidané hodnoty v meziročních indexech od roku 1999 oproti výrazně nižším meziročním indexům u osobních nákladů a nízký a stabilizovaný podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě. 391


140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 140

120

100

80

60 1997

1998

1999

2000

2001

2002*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 35 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

Pozn.: produktivita práce z PH z výkonů ve s. c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b. c. Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


20.5.4. Tuzemská spotřeba 20.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků

392

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.10 Tuzemská spotřeba výrobků v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001


x 4 289,0 6 303,8 1 801,8 26,9

x 5 021,1 10 672,3 2 795,1 45,5

x 6 681,0 10 663,6 1 832,2 166,6

x 5 385,5 9 204,9 1 766,9 164,3

12 421,6

18 534,0

19 343,4

16 521,6

x 100,0

149,2 149,2

104,4 155,7

85,4 133,0

SKP 35 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

2002*



1999

2000


205,8 6 177,3 6 174,2 1 967,0 244,6

OKEČ 35 meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b. c.)

2001

2002*

209,1 7 053,6 6 942,1 2 164,2 200,1

112,9 9 760,2 15 386,2 1 918,1 557,7

209,9 9 097,5 11 053,9 1 280,1 468,6

14 768,9

16 569,1

27 735,1

22 110,0

x 100,0

112,2 112,2

167,4 187,8

79,7 149,7


Tabulky 20.10 a 20.11 uvádí přehled tuzemské spotřeby v letech 1999 –2002. U SKP 35.1 není tuzemská spotřeba uvedena. Je však možno konstatovat, že tato skupina výrobků vykazuje velmi nízkou tuzemskou spotřebu, která je dána stagnací vodní dopravy v České republice a z toho vyplývajícího nezájmu tuzemských lodních provozovatelů na modernizaci zastaralého lodního parku. Obnova lodního parku je mj. limitována finančními možnostmi rejdařů, protože cena jedné lodi je 30–40 mil. Kč. V roce 1995 bylo registrováno cca 1300 lodí, v současné době je podle Českého lodního a průmyslového registru provozuschopných pouze něco přes 500 lodí. Navíc bude stávající lodní park redukován odprodejem. Konkurenceschopnost vnitrozemské vodní dopravy lze očekávat od postupné realizace inovované Bílé knihy evropské dopravní politiky vydanou Evropskou komisí, která formuluje potřeby a záměry do roku 2010. Kniha si klade za cíl zastavit růst silniční dopravy a prosazovat rovnováhu mezi jednotlivými druhy dopravy. Do roku 2010 se očekává nárůst nákladní dopravy o 38 %. Z tohoto pohledu je snaha EU posílit mimo železniční dopravy i vodní dopravu. Výbor sdružení EU pro stavbu lodí chce pozvednout lo ařský průmysl na úroveň strategického odvětví. U oboru i SKP 35.2 se tuzemská spotřeba odráží zejména v dodávkách tramvají pro městskou dopravu krajských měst, nových vozů a modernizovaných vozů pro pražské metro a příměstských elektrických jednotek pro České dráhy. Významnou zakázkou bude dodávka 20 tramvají od roku 2005 s opcí na dalších 40 pro pražské Dopravní podniky. Do tuzemské spotřeby se promítají opravy kolejových vozidel pro České dráhy, a.s. a modernizace tramvají a dodávky kompletačních dílů pro finální výrobu a opravy. Nejvyšší objemy tuzemské spotřeby vykazuje obor i SKP 35.3 – letadla, na kterých se podílí v rozhodující míře dovoz velkých dopravních letadel a náhradních dílů k těmto letadlům. České aerolinie, které od roku 1991 modernizují letecký park, mají v současné době v evidenci 32 letadel Boeing, AIRBUS německo–francouzského konsorcia Airbus Industrie a ATR francouzské firmy Aerospatiale/Alenia. S průměrným stářím letadlového parku šest let patří ČSA k nejmladším na světě. Další letadla Boeing provozují charteroví dopravci Fischer Air, s.r.o. (3) a Travel Service, a.s. (6). V oblasti náhradních dílů k těmto 393


letadlům tvoří zhruba 60 % komponenty z USA pro letadla Boeing. Mimo velká dopravní letadla se jedná o ostatní leteckou techniku (malá dopravní, sportovní a ultralehká letadla, vrtulníky) a její náhradní díly dovážena z USA, Kanady, Francie, Německa a Polska. Převážnou část tuzemské spotřeby tvoří výrobky SKP 35.4 – motocykly a jízdní kola. Za posledních deset let bylo v ČR oficiálně prodáno 90 tis. nových jednostopých motorových vozidel. V kategorii motocyklů do 50 ccm bylo v roce 2000 prodáno 4 425 ks, 5 343 ks v roce 2001 a 7 731 roce 2002. V kategorii motocyklů nad 50 ccm bylo v roce 2000 prodáno 4 413 ks, 4 567 ks v roce 2001 a 5 293 ks v roce 2002. Současnou tuzemskou výrobu představují firmy JAWA Moto s.r.o. Týnec n./Sáz. (silniční motocykly), Praga Hostivař, a.s. (motocykly enduro), Jaroslav Holík – PENTO Březůvky (malé motocykly Stella), BLATA, s.r.o. Blansko (minimotorky), PEMA, a.s. Městec Králové (motokola Pema). V poslední době zaznamenávají mírný nárůst prodeje skútry. V kategorii jízdních kol se podle Asociace výrobců a dovozců kol v roce 2002 prodalo na českém trhu 370 – 380 tis. kol. Podle Celní správy MV činil dovoz v roce 1999 objem 757,9 mil. Kč, 734,6 mil. Kč v roce 2000, v roce 2001 objem 924,5 mil. Kč a v roce 2002 objem 761,1 mil. Kč. Současný trend přechází z finální výroby na montáž z dovezených komponentů většinou ze zemí Dálného Východu.

20.6. Zahraniční obchod 20.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 20.12 uvádí přehled vývoje zahraničního obchodu v letech 1997–2002 a tabulka 20.13 vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti v letech 1999 až 2002. Z přehledu je patrné, že SKP 35.1 lodě a SKP 35.2 kolejová vozidla mají od roku 1997 až 2002 kladné saldo. Produkce nákladních říčně námořních lodí, kontejnerových a tankerových lodí jde výhradně na vývoz do Německa a Nizozemí. U této SKP se do dovozních objemů promítají kompletační díly, sportovní a rekreační lodě, jachty a jejich kompletační díly, vodní skútry, nafukovací čluny a lodní závěsné motory. Produkce kolejových vozidel směřuje v převážné míře na trhy Ruské federace a zemí bývalého SSSR. Narůstá export podsestav kolejových vozidel tuzemských firem se zahraniční účastí pro jejich dceřiné evropské firmy. V posledních letech roste vývoz repasovaných dieselelektrických lokomotiv, odkoupených od Českých drah do Itálie. Od roku 2001 bylo pro město Portland dodáno sedm tramvají a je předpoklad dodávky dalších 19 tramvají. Pro americké město Tacoma byly dodány tři tramvaje. V rámci oboru kolejová vozidla, vykazovala ŠKODA DT za rok 1998 téměř 50 % vývozu z celkového prodeje, z toho téměř 90 % směřovalo do států bývalého SSSR. V roce 1998 až 2000 byly do Ruska dodány nové a modernizovány v minulosti dodané elektrické lokomotivy a pro ukrajinské železnice zajištěna modernizace elektrických lokomotiv. Ze sortimentu kolejových vozidel bývalé ČKD Dopravní systémy, a.s., bylo v roce 1997 dodáno 10 tramvají pro polskou Poznaň, v roce 1999 byla dokončena expedice 73 tramvají pro filipínskou Manilu a 17 tramvají pro bulharskou Sofii. Výhledově by mohly pokračovat dodávky tramvají pro filipínskou Manilu na základě opční dohody na dalších 22 souprav. V průběhu roku 1998 bylo dodáno pro americké město New Orleans 7 tramvají v historickém provedení prostřednictvím dceřiné společnosti ETA (Electric Transport of America). Největším odběratelem Vagónky Česká Lípa, a.s. jsou německé dráhy, které si v roce 1997 objednaly 800 nákladních vozů a v roce 1998 dalších 200. Počátkem roku 1999 byl podepsán kontrakt s anglickou firmou Electric Rail Services na dodávku 250 vozů a se švédskou firmu Nordwaggon AB na dodávku 200 vozů. Od roku 2002 se zvyšuje podíl výroby a vývozu kompletačních dílů pro evropské dceřiné společnosti fy Bombardier Transportation, majoritního vlastníka firmy Vagonka Česká Lípa. Na výrazném pasivním saldu zahraničního obchodu, který vykazuje SKP 35.3, se podílí dovoz velkých civilních dopravních letadel a náhradních dílů k těmto letadlům, malých dopravních letadel a vrtulníků a jejich náhradních dílů a kompletačních dílů pro finální výrobu bitevníků L 159. Vývoz představoval v roce 1999 dvanáct cvičných letadel L 39C do Jemenu. V roce 2002 bylo do Alžírska vyvezeno 17 lehkých bitevníků L 39 vč. příslušenství a technických služeb. Dalším exportérem je Moravan – Aeroplanes, a.s. Otrokovice v sortimentu sportovních, cvičných 394

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Tabulka 20.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

SKP 35.1 SKP 35.2 SKP 35.3 SKP 35.4 SKP 35.5 SKP 35 meziroční index z toho EU meziroční index

1998

1999

2000

2001

2002*

807,7 6 326,6 2 473,5 2 572,3 92,2

520,6 10 162,4 3 312,9 2 639,8 149,1

533,0 10 430,0 3 902,5 2 359,2 184,9

374,9 9 093,8 3 058,0 2 689,9 255,9

539,5 9 420,5 5 930,0 2 668,3 293,1

374,6 8 015,1 4 384,2 2 430,1 256,4

12 272,3

16 784,8

17 409,6

15 472,5

18 851,4

15 460,4

x 6 075,5 x

136,8 8 927,6 146,9

103,7 10 765,7 120,6

88,9 10 058,8 93,4

121,8 8 826,4 87,7

82,0 8 627,3 97,7


1997

1998

1999

2000

2001


94,1 2 556,7 5 826,9 2 363,0 157,9

111,1 4 115,4 6 370,1 2 253,6 193,7

98,8 3 528,8 6 296,0 2 625,7 186,0

179,3 3 435,9 9 797,8 3 077,3 182,3

109,9 3 627,1 9 588,1 3 048,3 170,9

128,2 2 580,2 7 590,9 3 142,5 142,3

10 998,6

13 043,9

12 735,3

16 672,6

16 544,3

13 584,1


x 3 893,7 3 893,7

118,6 5 501,8 5 501,8

97,6 4 708,6 4 708,6

130,9 3 743,0 3 743,0

99,2 4 506,7 4 506,7

82,1 5 320,9 5 320,9

SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*

713,6 3 769,9 –3 353,4 209,3 –65,7

409,5 6 047,0 –3 057,2 386,2 –44,6

434,2 6 901,2 –2 393,5 –266,5 –1,1

195,6 5 657,9 –6 739,8 –387,4 73,6

429,6 5 793,4 –3 658,1 –380,0 122,2

246,4 5 434,9 –3 206,7 –712,4 114,1

1 273,7

3 740,9

4 674,3

–1 200,1

2 307,1

1 876,3

2 181,8

3 425,8

6 057,1

6 315,8

4 319,7

3 306,4

SKP 35

2002*

Saldo (mil. Kč)

SKP 35.1 SKP 35.2 SKP 35.3 SKP 35.4 SKP 35.5 SKP 35 z toho EU


Tabulka 20.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 35 v letech 1999 – 2002 (%) exportní výkonnost dovozní náročnost

1999

2000

2001

2002

43,7 25,0

59,6 39,6

30,1 33,5

35,3 32,1


a akrobatických letadel. Dodávky směřují na trhy Střední a Jižní Ameriky, Blízkého východu a severní Afriky. Klíčové jsou trhy USA a Kanady, kam směřuje 80 % sportovních letounů. V květnu 2000 vstoupil v platnost kontrakt na rozběh výroby cvičných letadel Z 142 v Alžírsku. Součástí kontraktu je i dodávka technologických celků potřebných k výrobě. Další dodávky letadel se očekávají od vyhlášených tendrových řízení v řadě zemí Latinské Ameriky a Asie. Významným segmentem exportu letecké výroby jsou nákladní kontejnery pro velká dopravní letadla Boeing a Airbus, kde se Moravan začíná prosazovat u řady předních světových leteckých společností. Stále se zvyšující růst vývozu na západoevropské trhy zaznamenávají ultralehká letadla, kde se čeští výrobci dostávají ve světové konkurenci na přední místo. Pasivní saldo zahraničního obchodu od roku 1999 vykazuje rovněž SKP 35.4. Jak je již uvedeno v komentáři k tabulce 20.10 a 20.11, narůstá dovoz celého sortimentu jednostopých motorových vozidel a jízdních kol. Úroveň vývozu této skupiny výrobků vykazuje od roku 1997 stabilizovanou úroveň. Jedná se 395


o tradiční vývoz plochodrážních motocyklů JAWA, kde jsou v tomto sortimentu pouze dva světoví konkurenti a silničních motocyklů JAWA. Po šesti letech byla obnovena montáž těchto motocyklů v Egyptě z dodaných rozložených dílů. Dalším významným trhem je Kuba, kam se nyní vyváží 1200 motocyklů ročně. Perspektivním trhem jsou země Jižní Ameriky, severní Afriky a Blízkého východu. Současná situace tuzemských exportujících podniků je ovlivněna evropskou hospodářskou recesí. Do Evropy také směřuje převážní většina dodávek, a to zejména do Německa (26 % celkového vývozu SKP 35). Tuzemská letecká výroba a vývoz je poznamenána dlouhodobou hlubokou krizí světového leteckého průmyslu a letecké dopravy, která se prohloubila od září 2001 a válkou v Iráku. Dalším negativem je silný kurs koruny, který znevýhodňuje firmy exportující v dolarovém kursu. Po vstupu ČR do EU se bude exportní výkonnost odvíjet od hospodářské konjuktury eurozóny. Vzhledem k tomu, že již v současné době téměř tři čtvrtiny strojírenského exportu jdou do zemí Evropské unie, jsou tuzemské firmy na vstup do unie připraveny. Vstup ČR do EU by měl přinést lepší přístup k zakázkám a zrušení celních omezení, která zbytečně zpomalují odbyt zakázek. Důležitým faktorem pro zvýšení konkurenceschopnosti bude snížení nákladů a zvýšení produktivity a posílení technické úrovně. Plná harmonizace není v oblasti bezpečnosti práce a ekologie. Nejvýznamnější dovozní položkou jsou velká dopravní letadla pro tuzemské letecké společnosti. U dovozu zaujímá dominantní postavení USA s dodávkami dopravních letadel Boeing, jejich náhradních dílů, malých dopravních letadel a vrtulníků a komponentů pro výrobu lehkého bitevníku L 159 ALCA, pístových leteckých motorů Lycoming a navigačních přístrojů pro sportovní letadla. Dovoz z Francie představují zejména dopravní letadla francouzsko– německého konsorcia Airbus a ATR firmy Aerospatiale/Alenia, z Německa díly kolejových vozidel, sportovní a malá dopravní letadla a vrtulníky a jejich náhradní díly a kompletační díly pro výrobu lodí. V SKP 35.4 převažují dovozy motocyklů vyšších kubatur zejména z Japonska a Itálie a skútrů z Japonska, Itálie a Francie. V roce 2000 bylo v ČR prodáno celkem 8 385 zahraničních motocyklů a v roce 2001 prodej vzrostl na 9 471 zahraničních motocyklů. V sortimentu jízdních kol a jejich dílů činil dovoz v roce 2001 podle Celní správy objem 739 mil. Kč. 20.6.2 Aktivní zušlechovací styk Tabulka 20.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 35 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


36,9

28,2

23,1

25,0


48,0

46,7

30,8

33,5


Tabulka 20.14 uvádí vývoj aktivního zušlechovacího styku v letech 1999 až 2002. Rozhodující podíl aktivního zušlechovacího styku zaujímají opravy a servis letecké techniky, zejména velkých dopravních letadel pro zahraniční letecké společnosti. Např. v roce 2002 byla podepsána smlouva mezi ČSA a francouzskou společností Snecma Services, výrobce leteckých a raketových motorů, podle které bude Technický úsek ČSA zajišovat údržbu a opravy leteckých motorů a podle dlouhodobé smlouvy bude zajišována údržba letadel pro německou firmu Air Berlin. Pokles aktivního zušlechovacího styku na vývozu od roku 2001 je ovlivněn již zmíněnou krizí světové letecké dopravy, kdy řada světových leteckých společností byla nucena odstavit na 2 400 dopravních letadel. Podle odborných analýz se zlepšení v letecké dopravě neočekává před rokem 2006. 20.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Graf 20.7 uvádí přehled teritoriálního rozdělení zahraničního obchodu v roce 2002. Jak je z grafu patrné, nejvyšší objemy vývozu s 26 % směřují do Německa. To se týká nejen objemu, ale současně i podílu na tvorbě aktivního salda. Rozhodující obchodní položku představují komponenty železničních vozů (v roce 2002 činil vývoz 1 270,8 mil. Kč, dovoz 679,6 mil.Kč), nákladní, kontejnerové a tankerové lodě, sportovní, cvičná a UL letadla, v menším objemu jízdní kola, malé motocykly. V posledních třech letech 396

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Vývozní teritoria v roce 2002

USA 10 %

Slovensko 8%

Rakousko 9%

V. Británie 5%

Francie 4% Polsko 4% Nizozemsko 3%

Německo 26 % Ostatní 31 % Dovozní teritoria v roce 2002

Slovensko 5% Irsko 7%

Čína 5%

Francie 4%

Rakousko 4% V. Británie 4% Ostatní 21 %

Německo 14 %

USA 36 % Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO


tvoří významnou vývozní položku v rámci aktivního zušlechovacího styku opravy a údržba velkých dopravních letadel pro německé letecké společnosti. Pasivní saldo vykazuje zahraniční obchod s USA. Oproti 10% podílu vývozu do USA představuje dovoz podíl 36%. Vývoz v roce 2002 představovaly zejména tramvaje v objemu 303,7 mil. Kč. Vývoz letadel (vrtulníky Sikorsky, sportovní a turistická letadla a kluzáky) činil objem 558,4 mil. Kč, leteckých komponentů objem 94,9 mil. Kč, turbovrtulových a pístových leteckých motorů objem 418,4 mil. Kč a leteckých palubních a navigačních přístrojů objem 2,3 mil. Kč. U podsestav železničních vagónů a náhradních dílů k tramvajím činil vývoz 87 mil. Kč oproti dovozu v objemu 12,9 mil. Kč. Hlavní dovozovou položku zaujímají velká dopravní letadla Boeing, malá dopravní letadla a vrtulníky v objemu 3 176,7 mil. Kč. Dále jsou to komponenty pro kompletaci lehkého bitevníku L 159, zejména proudové motory, komponenty pro finalizaci regionálních a sportovních letadel, náhradní díly velkých dopravních letadel a pístové motory Lycoming v celkovém objemu 547,3 mil. Kč. Dovoz navigačních a palubních přístrojů pro kompletaci bitevníků, regionálních a sportovních letadel představoval objem 85,2 mil. Kč. Aktivní saldo vykazuje zahraniční obchod s Rakouskem s podílem vývozu 9 % oproti 4% podílu dovozu. Vývoz představují subdodávky kolejových vozidel (v tomto segmentu činil v roce 2002 vývoz objem 1 187 mil.Kč oproti dovozu v objemu 370,4 mil. Kč), kolejové a výhybkové konstrukce, ultralehká letadla a kluzáky, motorové a bezmotorové padákové kluzáky, invalidní vozíky, jízdní kola a malé motocykly. V dovozových položkách dominují náhradní díly k železničním vozům a letecké motory Rotax. Zahraniční obchod s Francií vykazuje se 4% podílem vývozu a dovozu vyrovnanou bilanci. Hlavní obchodní položku představují zejména letecké motory. Vývoz činil objem 279,7 mil. Kč a dovoz, zejména turbovrtulových motorů na opravy dopravních letadel ATR činil objem 164,4 mil. Kč. Dalšími vývozními položkami jsou ultralehká letadla, kluzáky, komponenty pro velká dopravní letadla a výrobce letecké palubní elektroniky, komponenty nákladních železničních vozů, plochodrážní motocykly, malé motocykly a speciální kontejnery pro velká dopravní letadla. Aktivní saldo vykazuje zahraniční obchod se Slovenskem. Hlavními obchodními položkami byly díly pro stavbu železničních a tramvajových tratí, kde vývoz činil objem 386 mil. Kč a dovoz 1,7 mil. Kč, 397


železniční nákladní vagóny s objemem vývozu 40 mil. Kč a dovozem v objemu 237 mil. Kč a díly kolejových vozidel v objemu vývozu 835,7 mil. Kč a dovozu v objemu 322,5 mil.Kč. Dalšími vývozními položkami byly jízdní kola, motocykly a náhradní díly letecké techniky. Vyrovnanou bilanci vykazuje zahraniční obchod s Velkou Británií s podílem vývozu 5 % a dovozu 4 %. Hlavními položkami jsou díly kolejových vozidel, kde vývoz činil objem 615,7 mil. Kč a dovoz 48,7 mil. Kč, letecká technika s objemem vývozu 5,5 mil.Kč a dovozu v objemu 390,6 mil. Kč a díly letecké techniky s objemem vývozu 48,9 mil. Kč a dovozu v objemu 53,2 mil. Kč.

20.7. Investice 20.7.1. Hmotné a nehmotné investice Tabulka 20.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v letech 1997 – 2002 (OKEČ 35) (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


2 217 641 1 122 1 843 1 019

1 433 505 970 1 202 874

900 152 543 739 487

1 047 198 510 839 457

1 142 324 837 944 753

1 774 424 1 084 1 456 1 008

64,6 78,8 86,5 65,2 85,8

62,8 30,1 56,0 61,5 55,7

116,3 130,3 93,9 113,5 93,8

109,1 163,6 164,1 112,5 164,8

155,3 130,9 129,5 154,2 133,9



k 31. 12. 1997 1 093,4 1124,4

k 31. 12. 1998 1 116,6 12,1

k 31. 12. 1999 3 417,4 883,1

k 31. 12. 2000 1 476,8 964,4

k 31. 12. 2001 8 271,0 0,6


Vývoj investic v letech 1997 – 2002 udává tabulka 20.15 a 20.16 a graf 20.8 udává přímé zahraniční investice v letech 1997 až 2001. Investiční aktivity od roku 1997, kde v tomto roce byl nejvyšší objem investic, se soustře ovaly zejména do náběhu nových výrob – lehkého bitevního letounu L 159, tramvají, hliníkového programu ve výrobě vozů metra a příměstských elektrických jednotek a nákladních vagónů, v menší míře ve výrobě leteckých komponentů. Investice 1 774 mil.Kč v roce 2002 se koncentrovaly zejména v oboru kolejových vozidel u subjektů ze zahraniční účastí, což mj. dokumentuje stav zahraničních investic v roce 2001 ve výši 8 271 mil. Kč. Vysoký podíl investic do strojního zařízení, zejména v letech 2001 a 2002 dokumentuje nutnou modernizaci technologického parku podniků v souvislosti se změnou orientace zakázkové náplně na náročné zahraniční trhy. Celkově lze konstatovat, že uvedené investice však neodráží nutnou potřebu investic z důvodu nedostatku vytvořených finančních prostředků, zejména u středních a malých podniků, které nejsou schopny zajistit ani prostou reprodukci. Po vstupu ČR do EU lze předpokládat, že řada zahraničních investorů oborového zaměření tohoto odvětví využije odborného potenciálu tuzemských firem, zejména v oboru stavby lodí a kolejových vozidel v souvislosti s dlouhodobou strategií unie posílit konkurenceschopnost železniční a vodní dopravy. Současná situace přímých zahraničních investic do zemí střední Evropy s podílem dvou pětin do ČR a expertní analýzy uvádí, že tuto pozici by si měla ČR udržet. Lze očekávat, že investice orientované pouze na cenu pracovní síly budou přesouvány dál na východ a investice v ČR by měly být zaměřeny na vyšší přidanou hodnotu. Perspektiva hospodářského růstů ČR však úzce navazuje na rozvoj zemí EU, které jsou v současné době poznamenány hospodářskou recesí. 398

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení % 850

650

450

250

50 1997

1998

1999

2000

2001


% 300

200

100

0 1997

1998

1999

2000

2001



20.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tabulka 20.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 35 (tis. ECU, %)

1997

1998

z CEFTA

448 250

581 546


1999 1 123 893

2000 1 100 324

2001* 1 500 315

x

129,7

193,3

97,9

136,4

141 564

197 096

258 050

248 617

289 792

x

139,2

130,9

96,3

116,6


399


Tabulka 20.17 uvádí vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 až 2001. Ve vývozu zemí CEFTA do EU v roce 1998 zaujala dominantní postavení ČR s objemem 197 096 tis. ECU s podílem 33,9 %, druhé místo zaujalo Polsko s objemem 125 540 tis. ECU s podílem 20 %. V roce 1999 zaujalo první postavení Polsko s objemem 396 413 tis. ECU s podílem 34 %, ČR zaujalo druhé místo s objemem 258 050 tis. ECU s podílem 22,9 %. V roce 2000 byl podíl ČR 22,6 % a v roce 2001 klesl podíl na 19,3 %. Většina skupin výrobků SKP 35 je konkurenceschopná, např. cvičná a lehká bitevní letadla, turbovrtulová regionální letadla, sportovní a cvičná letadla, větroně, ultralehká letadla, elektrické lokomotivy, tramvaje, vozy metra, plochodrážní motocykly a jízdní kola. U SKP 35.1 došlo od roku 1999 k poklesu vývojových a konstrukčních kapacit a současná stavba lodí je zajišována podle dokumentace zahraničních zákazníků, kde tuzemská výroba se v posledních letech orientuje na výrobů trupů lodí s nejnutnějším lodním vybavením a dostrojování si provádí zákazník. V segmentu výroby jízdních kol je v posledních letech orientace na montáž z dovezených komponentů a technická úroveň těchto kol je dána těmito komponenty. Zvýšení konkurenceschopnosti a rozšíření uplatnění na zahraničních trzích se očekává od aktivit zahraničních strategických partnerů, kteří již v současné době působí ve vybraných podnicích oboru kolejových vozidel a letecké výroby. Firma Siemens Kolejová vozidla, s.r.o. Praha Zličín se podílí na dodávkách kolejových vozidel pro anglické a švýcarské dráhy, v roce 2003 byly zahájeny dodávky železničních vozů pro rakouské státní dráhy a od roku 2005 by měly být zahájeny dodávky 35 dvoupodlažních jednotek pro švýcarské dráhy. Výrobce leteckých motorů, firma WALTER, a.s. koncem roku 2000 podepsala smlouva na výrobu komponentů pro letecké motory Rolls–Royce v hodnotě 12,5 mil. USD. Na jejím základě bude WALTER dodávat během příštích pěti let komponenty pro nové proudové motory Trent 500 a Trent 700, určené pro velká dopravní letadla. Zvyšující se konkurenceschopnost, zejména leteckého průmyslu, dokumentuje např. kontrakt na dodávky leteckých hydraulických prvků z a.s. JIHLAVAN Jihlava pro bitevní letouny Gripen konsorcia BAE Systems–SAAB, kde se stal Jihlavan výhradním dodavatelem těchto prvků. Dodavatelem komponentů pro přední světové výrobce letecké techniky se stala firma MORA Aerospace Mariánské údolí. Pro americkou firmu ALLIED Signal, výrobce leteckých motorů, kompletovaných do dopravních letounů Boeing a Airbus, jsou dodávány žárové a plechové části. K podvozkům letadel Boeing 737 by měly být dodávány tepelné štíty a před podepsáním je kontrakt na dodávku komponentů pro francouzsko–americkou firmu CFM. Na trh letecké techniky vstoupila firma ŠKODA JS, a.s. Plzeň, která podepsala Memorandum o porozumění s americkou firmou Boeing o dodávkách pro letouny C 17 a získala souhlas k dodávkám komponentů podvozků pro britskou firmu Messier–Dowty. Perspektivně by mohla firma Boeing i ostatní letečtí výrobci z Evropy a Ameriky nakupovat široké spektrum leteckých komponentů. Perspektivní se jeví dodávky dílů letecké techniky firmy Jihostroj Velešín, a.s. pro americký koncern Parker. Izraelský výrobce lopatek leteckých turbín, Blades Technology International předpokládá v roce 2004 zahájení výstavby závodu na výrobu lopatek v průmyslové zóně mosteckého okresu s investičními náklady téměř 1,5 mld. Kč a 650 pracovními místy. Širší využití potenciálu českého leteckého průmyslu se jeví přijetím Asociace leteckých výrobců (ALV)ČR do Evropského sdružení výrobců letecké a kosmické techniky – AECMA v roce 2000. Účast v této organizaci je nutnou podmínkou pro všechna současná i perspektivní jednání v procesu začleňování do evropského leteckého průmyslu. Členy ALV je celkem 41 organizací českého leteckého průmyslu, zahrnujících výrobu proudových cvičných a lehkých bitevních letadel, regionálních turbovrtulových letadel, jednomotorových sportovních a cvičných letadel, větroňů, leteckých motorů, vývoj a výrobu vybavení letadel a opravárenské podniky, které zaměstnávají kolem deset tisíc pracovník, z toho téměř patnáct procent vyvíjí činnost v oblasti výzkumu a vývoje. Mezi progresivně se rozvíjející segment letecké výroby patří výroba ultralehkých letadel (UL letadla). V současné době se jejich výrobou a jejich dílů zabývá v ČR téměř čtyřicet firem, z nichž je v současné době třiadvacet organizačně začleněno do Asociace výrobců sportovních letadel (AVSL) s více něž 650 kvalifikovanými pracovníky. Ročně se vyrábí kolem 370 letadel, z toho téměř devadesát procent se vyváží, 1400 vrtulí a 900 sportovních padáků. Vývoz představuje hodnotu kolem 700 mil.Kč. V národním měřítku představují tyto organizace v Evropě po Německu druhého největší producenta sportovních a UL letadel. I když po roce 1990 řada podniků byla nucena v rámci úsporných opatření omezit výzkumně–vývojové kapacity, u strategických podniků dochází opět k postupné stabilizaci. 400

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

Výzkumnou a vývojovou základnu v oblasti kolejových vozidel představuje Výzkumný ústav kolejových vozidel, a.s. Praha. Ústav spolupracuje nejen s většinou výrobních podniků v oblasti kolejových vozidel v ČR, ale i s řadou významných firem v Německu, Rakousku, Itálii, Slovensku a Polsku a to jak při vývoji a konstrukci vozidel, tak v oblasti zkušebnictví a schvalovacích procesech. V posledních letech ústav spolupracoval na vývoji podvozku pro helsinské metro nebo na modernizaci podvozků vozů metra v New Yorku. V oblasti letecké výroby zaujímá významné postavení Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ), a.s. Praha Letňany. Ocenění úlohy leteckého výzkumu a vývoje v ČR je i nedávné přijetí VZLÚ do prestižní organizace EREA (Association of Euopean Research Establishments in Aeronautics), která nyní sdružuje osm důležitých národních center leteckého výzkumu. Další aktivity jsou vyvíjeny na zapojení do právě vytvářeného evropského výzkumného prostoru ERA (European Research Area), členství v ESA (European Space Agency) a zapojení i do evropských kosmických programů.

20.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Je možno konstatovat, že rozvoj obchodních aktivit, trvale se zvyšující technická úroveň a konkurenceschopnost většiny sortimentu a vstupy zahraničních investorů, zejména do nosných podniků leteckého průmyslu a kolejových vozidel a řada kooperačních dohod, dává reálné předpoklady, že odvětví si v evropském prostředí bude svoji pozici trvale upevňovat. V souvislosti s podporou oživování evropské vnitrozemské lodní dopravy a modernizací lodního parku jsou perspektivní dodávky nákladních lodí na německý a holandský trh. V oboru kolejových vozidel jsou to především vyvíjené nízkopodlažní tramvaje s asynchronním pohonem, vagóny metra a příměstské jednotky s hliníkovými skříněmi. Za významný lze považovat průnik na severoamerický trh, kde perspektivnost dodávek tramvají vychází ze skutečnosti, že v současné době roste počet amerických měst uvažujících o zavedení levné a ekologické tramvajové dopravy. Rovněž perspektivní se jeví dodávky elektrických lokomotiv a jejich komponentů pro osobní dopravu v těžkých klimatických podmínkách na ruské trhy ze ŠKODA DOPRAVNÍ TECHNIKA, s.r.o. Plzeň. Tyto lokomotivy pomohou Rusku překrýt období, než zahájí výrobu svých lokomotiv, do nichž bude montována elektrovýzbroj ze ŠKODY Plzeň. Odbytová perspektiva pro výrobce kolejových vozidel se odráží z celoevropského trendu, kdy základní páteří dopravní obslužnosti se má stát přesun co největšího objemu přeprav v příštích letech na železnici. V návaznosti na postupné přizpůsobování české dopravní politiky dopravní politice EU, které mj. zohledňuje snížení negativních účinků dopravy na životní prostředí, bude nutno radikálně modernizovat železniční vozový park. Toto si vynutí rozvoj technické, výzkumné, vývojové a výrobní základny dopravních prostředků. U oboru letadel se jedná o moderní lehké bitevníky AERO L 159 ALCA z AERO Vodochody, které navazují na exportně úspěšné typy L 39 a L 59 a jednomotorová turbovrtulová víceúčelová letadla Ae 270 IBIS. Výrazné prosazení na zahraničních trzích v Evropě a Severní Americe se očekává v segmentu ultralehkých, sportovních a cvičných letadel a leteckých pístových motorů. V budoucnu by se měl výrazně zvýšit i podíl kooperací, které by měly představovat kolem 30 % celkového objemu výroby. V nejbližší budoucnosti bude jednou z priorit otázka zapojení zejména strategických podniků do rámce procesu globalizace světové ekonomiky. Široké možnosti se otevírají především v leteckém průmyslu a výrobě kolejových vozidel. Trend výdajů na výzkum a vývoj má od roku 1997 klesající tendenci. Oproti celkovým výdajům 1 917 665 tis. Kč v roce 1997, klesly výdaje v roce 2000 na 743 597 tis. Kč tj. pokles na 38,9 % a v roce 2001 na 711 610 tis.Kč, tj. 37,1 %. Tento trend dokumentuje napjatost finanční situace výrobců tohoto odvětví. V oboru kolejových vozidel dochází u řady firem se zahraniční účastí k omezování finální výroby s orientací na výrobu podsestav a některé firmy výrobu ukončují a přesouvají do zemí s výrazně nižšími náklady. V leteckém průmyslu se projevuje současná světová krize tohoto odvětví. Vzhledem k tomu, že většina oborů odvětví se již řadu let orientuje na západní trhy a konstrukčně i výrobně jsou tuzemští výrobci na požadavky zahraničních odběratelů v technických podmínkách dlouhodobě plně adaptabilní, nelze po vstupu ČR do EU očekávat podstatné negativní dopady.

401

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL J. N. DN

21. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený – OKEČ 36 21.1. Charakteristika odvětví V odvětví výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (dále jen nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl) je sloučeno šest různých průmyslových oborů. Podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností má toto odvětví označení OKEČ 36. Společným specifickým rysem všech oborů tohoto odvětví je vysoká materiálová náročnost, která představuje až 85 % nákladů. Jednotlivé obory tohoto odvětví již téměř odstranily z výroby vlivy nebezpečných a zdraví škodlivých látek a přípravků na životní prostředí. Jejich charakteristickým rysem, zejména pokud jde o výrobu nábytku, je dostupnost hlavní suroviny pro jejich výrobu – dřeva, které je tuzemskou a navíc obnovitelnou surovinou. Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl zahrnuje v souladu s OKEČ, odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE rev.1.1, tyto jednotlivé obory: • 36.1 Výroba nábytku • 36.2 Výroba klenotů a příbuzných předmětů • 36.3 Výroba hudebních nástrojů • 36.4 Výroba sportovních potřeb • 36.5 Výroba her a hraček • 36.6 Ostatní zpracovatelský průmysl. Výroba nábytku (36.1) produkuje výrobu sedacího nábytku, nábytku pro kanceláře a obchody, kuchyňského nábytku, nábytku do obývacích pokojů, dále ložnicový nábytek, ostatní nábytek (kovový, soliterní a doplňkový) a výrobu matrací. Výroba klenotů a příbuzných předmětů (36.2) je specifická ražením mincí a medailí, ale také výrobou zlatnických a šperkařských předmětů. Výroba hudebních nástrojů (36.3) zahrnuje výrobu strunných a klávesových strunných nástrojů, klávesových trubkových varhan, vč. harmonií nebo podobných nástrojů, výrobu akordeonů, vč. foukacích harmonik, dechových a bicích hudebních nástrojů, vč. elektronických, hracích skříní, flašinetů, signálních hudebních nástrojů a dílů a příslušenství k nim, ale také metronomů, ladiček, strun a dílů pro tyto hudební nástroje. Výroba sportovních potřeb (36.4) produkuje široké spektrum výrobků, potřebných pro sport provozovaný v tělocvičnách, atletických zařízeních a v přírodě, jako jsou veškerá tělocvičná nářadí, ale i hokejové hole, lyže, vázání, malé plachetnice, nafukovací míče, tenisové rakety, pálky, rybářské, horolezecké a lovecké potřeby, kožené sportovní rukavice, bazény, brusle (včetně kolečkových), luky. Výroba her a hraček (36.5) zahrnuje výrobu panenek a jejich oblečení, výrobu zvířátek, kolových hraček, vč. tříkolek, hračkových hudebních nástrojů, zboží pro lunaparky, výrobu stolních nebo společenských her, hracích karet, hracích skříní na mince, kulečníků, stolů pro kasinové hry a zařízení pro ně, elektronických her, video her, šachů, modelů, elektrických vláčků a stavebnic a skládaček. Obor ostatní zpracovatelský průmysl (36.6) zahrnuje výrobu bižuterie z obecných kovů, skla, dřeva, kůže a jiných materiálů, košat a kartáčů, mechanických smetáků, malířských válečků, stěračů a štětců, knoflíků, patentek, zipů, deštníků, slunečníků, ale i výrobu dětských kočárků, školních a kancelářských potřeb (kromě papírových), zapalovačů, zápalek, dýmek, hřebenů a dalších. Podíly uváděných odvětví na tržbách celého oddílu nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl znázorňuje graf 21.1. 403

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 36.3 Výroba hudebních nástrojů 3%

36.4 Výroba sportovních potřeb 3% 36.5 Výroba her a hraček 10 %

36.2 Výroba klenotů a příbuzných předmětů 2%

36.6 Ostatní zpracovatelský průmysl 14 %

36.1 Výroba nábytku 68 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 21.1 Podíly oborů na tržbnách za prodej vlastních výrobků sa služeb v roce 2002

21.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl se v roce 2002 podílelo na výkonech celého zpracovatelského průmyslu v běžných cenách 3,6 %, na tržbách za výrobky a služby v běžných cenách 3,6 %, na přidané hodnotě z výkonů v běžných cenách 3,9 %, na výkonové spotřebě v běžných cenách 3,5 %, na počtu pracovníků 5,9 % a na hospodářském výsledku před zdaněním za rok 2001, opět v běžných cenách, Přidaná hodnota z výkonů

Tržby za V a S

Zaměstnanci


5

10

%

15

20

0

5

10

15

20

0

%



404

5

10 %

15

20


5,8 %. Vzhledem k tomu, že samotná výroba nábytku se na výrobě celého odvětví 36 podílí zhruba 70 % a pro ekonomiku státu má nezastupitelné postavení, uvádějí se pro srovnání samostatně tyto jeho podíly na ročních výkonech celého zpracovatelského průmyslu v b.c. Na výkonech jsou to již stabilně 2,4 %, stejně jako na tržbách, na přidané hodnotě z výkonů 2,5 %, na počtu pracovníků 3,3 % a u produktivity práce z přidané hodnoty na pracovníka dosahuje více než 75 % hodnoty průměru za celý zpracovatelský průmysl. Jak prokazují výsledky roku 2002, nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl se podle výše dosahovaných tržeb řadí na 11. místo z 23 odvětví celého zpracovatelského průmyslu. V hospodářském výsledku za rok 2001 zaujímá 13. místo. Podle uváděných údajů lze odvětví 36, v rámci zpracovatelského průmyslu, zařadit jako mírně nadprůměrné.

21.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl z hlediska velikostních agregací zahrnuje všech pět velikostních skupin. Jsou to mikropodniky (0–9 zaměstnanců), malé podniky (10–49 osob), střední podniky (50–249), velké podniky (250–999) a podniky zaměstnávající 1000 a více pracovníků. V nábytku a ostatním zpracovatelském průmyslu je nejvíce osob zaměstnáno v kategorii střední podnik, a to přes 28 %. Malé a velké podniky zaměstnávají každý okolo 19 %. V mikropodnicích je zaměstnáno 22 % a v podnicích zaměstnávajících 1000 a více pracovníků asi 13 %. Podle dosahované produktivity práce z přidané hodnoty na pracovníka je hodnocení podle velikostních agregací poněkud rozdílné. Porovnáním výše produktivity práce z přidané hodnoty na pracovníka za celý oddíl nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl, se stejným ukazatelem za velikostní agregace, dosahují mikropodniky necelé její poloviny, malé podniky vykazují produktivitu ve stejné úrovni jako celý oddíl, střední podniky ji dosahují o něco nižší, velké podniky cca o 20 % vyšší a podniky zaměstnávající 1000 a více pracovníků vykazují produktivitu z přidané hodnoty na pracovníka téměř 2x vyšší než je údaj za celé odvětví 36. Rozdělení výše tržeb, přidané hodnoty a zaměstnanců podle velikostních agregací je v tabulce 21.1. Tabulka 21.1 Produkční charakteristiky v roce 2001 podle velikostních skupin – OKEČ 36 (mil. Kč, osob)

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000


7 131,5 1 289,5 18 449

10 064,1 2 867,0 15 261

19 260,9 5 540,7 23 778

15 129,9 4 474,3 15 921

16 354,8 4 005,5 10 359


Pokud jde o samotnou výrobu nábytku (OKEČ 36.1), lze náš nábytkářský průmysl v evropském měřítku zařadit do vyšší než střední kategorie výkonnosti se setrvalou tendencí k dalšímu růstu, čemuž odpovídá jeho soustředěnost hlavně do středních podniků. Tento obor se na ročních výkonech odvětví 36 podílí 34 %, od roku 1997 do roku 2002 vzrostl tento ukazatel o plných 40 %. Spolu s velkými podniky a podniky zaměstnávajícími 1000 a více pracovníků vyrábějí celkově až 70 % výroby celého odvětví 36. Jejich vzrůst za uváděné období byl u obou zhruba stejný. Podíl velikostních skupin vybraných produkčních ukazatelů v roce 2001 ukazuje graf 21.3.

405


30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




21.4. Regionální struktura odvětví Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl vykazuje nejvyšší roční tržby v Libereckém kraji, kde přesahují více jak 16 mld. Kč, při 26% podílu na celkových tržbách kraje. Dalším krajem s vysokým soustředěním tohoto odvětví je Jihomoravský kraj, kde roční tržby dosahují téměř 7 mld. Kč, což na celém zpracovatelském průmyslu činí skoro 11 %. Následují kraje Středočeský, Jihočeský, Zlínský a další. Vývoj od roku 1997 prokazuje ve všech krajích stoupající nárůst všech produkčních ukazatelů odvětví 36, přičemž jejich pořadí se prakticky nemění. Mimo Liberecký kraj, ve kterém je v podstatě soustředěna výroba bižuterie z celé republiky, má samotná výroba nábytku vliv na rozložení průmyslu ve všech krajích České republiky, i když historicky tato výroba vznikla a byla především rozvíjena na Moravě. Tomu odpovídá i současný stav, kdy Morava vyrábí téměř 40 % nábytku ČR. Jihomoravský kraj z celkové výroby nábytku ČR vyprodukuje více než 20 % a Zlínský kraj něco přes 17 %. Oba tyto moravské kraje ze všech 14 krajů republiky zaujímají první dvě místa v celkové výrobě nábytku v ČR. Na třetím místě je kraj Jihočeský a o čtvrté a páté místo se dělí kraj Vysočina a Středočeský kraj. Podíly jednotlivých krajů na vybraných produkčních ukazatelích celého odvětví 36 znázorňuje graf 21.4.

406

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Tržby za V a S


Zaměstnanci


0

10

20

30

0

10

20

30

0

%

%

5

10

15

20

%



21.5. Hlavní ekonomické ukazatele 21.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj výrobků odvětví 36 byl z pohledu domácího spotřebitele až do roku 1999 velmi příznivý, nebo růst cen dosahoval výše srovnatelné s inflací. V roce 1995 růst cen v nábytku a ostatním zpracovatelském průmyslu byl zvýšen, a to vzhledem ke zvýšení cen energií, ale z části též nárůstem relativně nízké ceny práce. Opět velmi příznivý byl cenový vývoj po roce 1997, a to až do roku 1999. V roce 2000 tento vývoj byl přerušen a index cen proti uplynulému roku vzrostl o téměř 6 %. Na růst mělo hlavní vliv zvýšení cen výroby hraček, nábytku a hudebních nástrojů. Již koncem roku 2001 se začínají projevovat problémy v odbytu na zahraničních trzích. To se přeneslo i do cen, jejichž index od tohoto období až do roku 2002 zaznamenává pokles. Vývoj cenových indexů v letech 1997 – 2002 znázorňuje tabulka 21.2. Tabulka 21.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 1997 – 2002 meziroční index (%)

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


103,2 99,5 102,3 105,9 108,3 101,7

100,5 100,4 105,0 103,9 103,8 101,9

103,3 100,0 108,5 103,6 103,1 102,0

102,2 104,7 102,4 101,2 103,0 103,6

101,3 101,0 101,0 99,8 101,6 101,5

SKP 36

103,0

101,7

106,3

102,5

101,3


407


21.5.2. Základní produkční charakteristiky Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl dosahuje ročně v roce 2002 v tržbách téměř 74 mld. Kč ve stálých cenách. Za období šesti let (1997–2002) odvětví 36 zvýšilo tržby o 42 %. Porovnatelné, s o něco nižším ročním objemem tržeb, s tímto odvětvím je odvětví dřevozpracujícího průmyslu (růst o 32 % za léta 1997–2002) a odvětví koksování a zpracování ropy (22,2 %). Žádné z těchto odvětví však za sledované období šesti let nedosáhlo růstu oddílu nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl. Vývoj absolutních objemů tržeb v letech 1997 až 2002 dokladuje tabulka 21.3. Tabulka 21.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


26 606,6 2 513,0 2 175,2 2 590,0 983,1 12 496,2

31 872,0 1 766,9 2 178,3 2 298,0 1 017,4 10 661,1

35 896,5 1 812,4 2 342,4 1 690,7 1 616,7 10 940,9

40 870,6 1 748,4 2 666,8 2 813,8 2 101,1 11 462,0

46 654,4 2 084,5 2 595,9 2 524,2 3 607,0 10 475,2

48 660,5 1 669,7 2 094,9 2 440,9 7 214,0 10 129,5

OKEČ 36

47 364,1

49 793,7

54 299,6

61 662,7

67 941,2

72 209,5

x 100,0 x 100,0

105,1 105,1 100,6 100,6

109,0 114,6 106,6 107,2

113,6 130,2 111,6 119,6

110,2 143,4 108,7 130,0

106,3 152,5 109,4 142,2



Samotná výroba nábytku vykázala v roce 2002 tržby ve výši 49 mld.Kč, což představuje více jak dvě třetiny tržeb celého odvětví 36. Také jejich růst za období 1997–2002 byl nezanedbatelný a činil 83 %. Tento trend je v souladu s celkovou koncepcí rozvoje tohoto odvětví a odpovídá i historickému vývoji. Rychlejší dynamiku vývoje než u výroby nábytku zaznamenala výroba her a hraček, a to více než 7,25 krát proti roku 1997. Jde o nejvyšší dynamiku ze všech oborů odvětví 36. Pod úroveň výše tržeb dosažených v roce 1997 se dostala výroba hudebních nástrojů (91,2 %), výroba sportovních potřeb (87 %) a ostatní zpracovatelský průmysl (76,1 %). Pokud jde o přidanou hodnotu z výkonů v b. c. naznačuje ji tabulka 21.4. Tabulka 21.4 Přidaná hodnota z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000


6 421,9 683,0 931,7 947,7 391,0 4 159,3

8 063,7 557,5 908,9 561,3 375,1 3 969,1

8 893,8 585,7 1 008,0 571,9 479,8 4 481,1

13 534,6

14 435,6

x 100,0 x 100,0

106,7 106,7 103,5 103,5


2001

2002*

9 531,2 690,4 1 164,7 962,4 772,2 3 986,5

11 061,6 629,4 1 172,9 768,3 810,1 3 734,7

11 213,5 479,8 929,3 928,4 1 436,6 3 716,9

16 020,3

17 107,4

18 177,0

18 704,5

111,0 118,4 105,2 108,8

106,8 126,4 110,4 120,1

106,3 134,3 105,9 127,2

102,9 138,2 108,8 138,4


Celkově za odvětví 36 vzrostla přidaná hodnota z výkonů ve stálých cenách za období let 1997 až 2002 o cca 38 %. V porovnání s růstem přidané hodnoty z výkonů celého zpracovatelského průmyslu jde o vysoce příznivý vývoj. Zpracovatelský průmysl celkem totiž za toto období zvýšil růst u tohoto ukazatele pouze o 16 %. Samotná výroba nábytku za toto období dokázala zvýšit růst přidané hodnoty z výkonů 408


o 75 %. Nejvyšší dynamiky jejího růstu však zaznamenala výroba her a hraček, a to 2,9 krát. Z jiných odvětví zpracovatelského průmyslu, které lze porovnávat s odvětvím 36, dosáhl zvýšení v tomto ukazateli např. dřevozpracující průmysl o 41 % a koksování a zpracování ropy o 36 %. Pokud jde o počty zaměstnaných osob v odvětví 36 v období let 1997 až 2002, je až do roku 1999 zřetelná jejich sestupná tendence. Jak ukazuje tabulka 21.5, v letech 2000 a 2001 zaměstnanost opět vzrůstala, a to zejména vzhledem k nárůstu odbytu, nebo v těchto letech došlo ke zvýšení tempa ročního růstu tržeb až na více jak dvojnásobek proti předcházejícím létům. Rok 2002 znamenal opět snižování zaměstnanosti. Konkrétní údaje o počtu zaměstnaných osob uvádí tabulka 21.5. Tabulka 21.5 Počet zaměstnaných osob v letech 1997 – 2002 (osoby)

1997

1998

1999

2000

2001


43 011 4 721 4 786 3 867 3 027 26 835

43 801 3 607 4 045 3 347 2 593 25 838

43 617 3 881 4 348 2 703 3 685 22 403

43 455 4 435 4 011 4 029 3 678 21 661

46 894 5 121 4 646 3 447 3 864 19 796

44 642 5 347 4 024 3 336 4 568 18 905

OKEČ 36

86 247

83 231

80 637

81 269

83 768

80 822

x 100,0

96,5 96,5

96,9 93,5

100,8 94,2

103,1 97,1

96,5 93,7


2002*


Důvodem poklesu stavu pracovníků byla jednak postupná modernizace a restrukturalizace, někde také dočasná sezónnost a nárazové požadavky trhu, ovlivněné též zahraniční turistikou. Vysoké snížení zaměstnanosti mezi léty 1997 až 2002 proběhlo u oboru 36.6.– ostatní zpracovatelský průmysl, a to o 30 %. K dalšímu snížení došlo ve výrobě hudebních nástrojů a výrobě sportovních potřeb. O 50 % byla však zvýšena zaměstnanost u výroby her a hraček, o 13 % ve výrobě klenotů a o necelá 4 % ve výrobě nábytku. Porovnání s celým zpracovatelským průmyslem ukazuje graf 21.5. V odvětví nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl byl za období 1997 až 2002 zaznamenán poměrně značný růst nákladů celkem, jak dokladuje tabulka 21.6. Tabulka 21.6 Náklady celkem v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


33 425,6 3 571,3 2 520,1 3 232,8 1 204,3 14 540,5

37 581,2 2 464,9 2 357,4 2 676,4 1 500,0 12 607,1

40 394,3 2 684,8 2 554,3 1 856,7 1 906,0 12 742,4

46 675,4 2 801,5 2 868,4 3 030,1 2 339,8 12 747,8

54 020,6 2 941,1 3 021,6 2 730,5 3 955,4 12 295,0

57 640,1 2 988,1 2 700,1 2 670,4 9 006,5 12 418,0

OKEČ 36

58 494,6

59 187,0

62 138,5

70 463,0

78 964,2

87 423,2

x 100,0

101,2 101,2

105,0 106,2

113,4 120,5

112,1 135,0

110,7 149,5

meziroční index (b. c.) kumulovaný index (b.c.) * Předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Z tabulky je zřejmé, že za uváděné období byly celkové náklady odvětví 36 zvýšeny až o 50 %. Srovnání dynamiky růstu těchto nákladů u tohoto odvětví se stejným ukazatelem a za stejné období s celým zpracovatelským průmyslem prokazuje značně nepříznivý vývoj v odvětví 36. Zde byl totiž růst nákladů téměř o 20 % vyšší. V porovnání s růstem výnosů, konkrétně s růstem tržeb (okolo 53 %), je předstih jen minimální. Rozhodující podíl na těchto nepříznivých tendencích měla výroba her a hraček (index 748) vlivem zvýšení výkonů (za léta 1997 až 2002 = index 706). Dalším ukazatelem, kde je taktéž vývoj 409


100

90

80 1997

1998

1999


2000

2001

2002*


% 160

140

120

100

80 1997

1998

1999

2000


2001

2002*

Tržby za V a S ZP

% 160

140

120

100

80

60 1997

1998

1999


2000

2001

2002*




410


v letech 1997 až 2002 jak v celém odvětví 36, tak i v jeho jednotlivých oborech nepříznivý, jsou osobní náklady. Uvádí to tabulka 21.7. Tabulka 21.7 Osobní náklady v b. c. v letech 1997 – 2002 (mil. Kč)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


5 169,1 514,6 602,2 445,5 299,0 2 854,7

5 804,8 410,2 606,9 406,6 302,8 2 712,4

5 971,7 413,6 652,3 405,8 387,2 2 718,7

6 695,8 413,4 713,5 608,4 557,7 2 562,7

7 913,4 661,4 799,1 599,5 570,5 2 710,7

8 162,6 689,9 740,9 609,1 854,0 2 706,9

OKEČ 36

9 885,1

10 243,7

10 549,3

11 551,5

13 254,6

13 763,4

x 100,0

103,6 103,6

103,0 106,7

109,5 116,9

114,7 134,1

103,8 139,2


Růst osobních nákladů u nábytku a ostatního zpracovatelského průmyslu za sledované období ve srovnání s celým zpracovatelským průmyslem je vyšší o 7 %, avšak v porovnání s dřevozpracujícím průmyslem vykazuje odvětví 36 zvýšení o téměř 30 %. Na celkovém růstu osobních nákladů odvětví 36 se hlavně podílí již zmiňovaná výroba her a hraček (index 285,6), dále výroba nábytku (157,9), výroba sportovních potřeb (136,9), klenotů (134) a hudebních nástrojů (122,9). Jedině výroba zařazená do ostatního zpracovatelského průmyslu vykazuje za sledované období pokles (index 94,8). 21.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Dosahovanou výší produktivity práce z přidané hodnoty na pracovníka je nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl zhruba porovnatelný s výrobou textilií a textilních výrobků. Je dvakrát vyšší než např. v dřevozpracujícím průmyslu, ale dociluje jen asi 60 % hodnoty průměru zpracovatelského průmyslu. I když za období 1997 až 2002 produktivita v oborech odvětví 36 vzrostla skoro o 50 %, lepší výsledky byly a stále zůstávají ovlivňovány ne dosti rychlým pokrokem v zavádění nejnovější techniky a technologií. Celkový přehled poskytuje tabulka 21.8. Tabulka 21.8 Produktivita práce z přidané hodnoty z výkonů v b. c. v letech 1997 – 2002 (tis. Kč/zaměst.)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


149,3 144,7 194,7 245,1 129,2 155,0

184,1 154,6 224,7 167,7 144,7 153,6

203,9 150,9 231,8 211,6 130,2 200,0

219,3 155,7 290,4 238,9 210,0 184,0

235,9 122,9 252,5 222,9 209,7 188,7

251,2 89,7 230,9 278,3 314,5 196,6

OKEČ 36

156,9

173,4

198,7

210,5

217,0

231,4


x 100,0 x 100,0

110,5 110,5 107,2 107,2

114,5 126,6 108,6 116,4

106,0 134,1 109,5 127,5

103,1 138,3 102,7 130,9

106,7 147,5 112,8 147,6


Produktivita práce z přidané hodnoty na zaměstnance za léta 1997 až 2002 prokazuje nárůst ve stálých cenách u nábytku skoro o 70 %, u výroby hudebních nástrojů a ostatního zpracovatelského průmyslu okolo 25 %, u her a hraček byl nárůst vyšší než 2,5 krát, zatímco výroba klenotů a sportovních potřeb 411


produktivitu proti roku 1997 snížila. Statistické údaje u tohoto ukazatele prokazují, že výše produktivity celého odvětví ve stálých cenách (243,8 tis.Kč) v porovnání s celým zpracovatelským průmyslem (347,3 tis. Kč) vykazuje absolutní rozdíl přes 100 Kč. Dalším ukazatelem je podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě, jak dokladuje tabulka 21.9. Tabulka 21.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b. c. v letech 1997 – 2002 (–)

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


0,720 0,642 0,629 0,481 0,801 0,666

0,705 0,646 0,666 0,681 0,805 0,654

0,659 0,613 0,638 0,668 0,759 0,599

0,686 0,588 0,600 0,621 0,699 0,627

0,659 0,887 0,656 0,749 0,634 0,691

0,684 1,035 0,785 0,656 0,585 0,705

OKEČ 36

0,680

0,687

0,643

0,660

0,677

0,696


Vývoj tohoto ukazatele v jednotlivých oborech odvětví 36 a v jednotlivých letech sledovaného období dokladuje, že jenom mezi léty 1998 a 1999 došlo ve všech oborech k pozitivnímu vývoji. V ostatních letech, za odvětví jako celek, je vývoj negativní. Určitá zlepšení naznačují jen výroba ostatního zpracovatelského průmyslu a výroba nábytku. Z pohledu velikostních agregací je pozitivní vývoj jen u podniků s 1000 a více zaměstnanci. Z ostatních agregací je poměrně dobrý vývoj u kategorie středních podniků a v roce 2002 také u mikropodniků a malých podniků. Negativní vývoj je i za celý zpracovatelský průmysl, a to ve všech letech od roku 1997 až do roku 2002. Jde o problém, který prokazuje, že výše podílu osobních nákladů na přidané hodnotě vytváří těžkosti. Odstranění spočívá ve vytvoření lepších podmínek pro subjekty, v realizaci efektivnějšího vývoje v přírůstcích přidané hodnoty nebo ve snížení zákonných objemů utvářejících výši osobních nákladů (což zřejmě nelze předpokládat, a to i v oblasti mezd, kde je soustavně vyvíjen tlak na jejich zvyšování) nebo v kombinaci obojích. Dopad uváděných problémů do konkurenceschopnosti jak těchto subjektů, tak i celému průmyslu, bude po vstupu ČR do EU vytvářet problémy. Nicméně, tendence ke změně, odpovídající vyspělé ekonomice, je nevyhnutelná. Růst jak celkových, tak i osobních nákladů za období let 1997 až 2002, sledováno podle velikostních agregací, je nejnižší u malých podniků a u podniků zaměstnávajících 1000 a více pracovníků, nejvyšší je u středních a velkých podniků. V přepočtu na zaměstnance je situace obrácená, nebo nejvyšší nárůst zaznamenávají mikropodniky (index 168) a nejnižší střední podniky (124). V období let 1997 až 2002 došlo v odvětví 36 k výrazným změnám ve velikostních agregacích, pokud jde o růst výkonů i produktivity práce z přidané hodnoty. Tyto změny směřovaly k posílení středních a větších výrobců, ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti a k vyšší tvorbě potřebných vlastních finančních zdrojů. Došlo ke snížení u mikropodniků a malých podniků a k nepatrnému zvýšení u velký podniků a podniků zaměstnávající 1000 a více pracovníků. Značný nárůst zaznamenaly střední podniky. Pokud jde o růst produktivity práce z přidané hodnoty na pracovníka, nejvyššího růstu zaznamenaly podniky zaměstnávající 1000 a více pracovníků (index 219,7), pak malé a střední podniky (každý něco přes 40 %) a zhruba stejného docílily mikropodniky a velké podniky (index 121). Vývoj naznačuje, že po rozdrobení výrobních subjektů v důsledku privatizace se jedná o ekonomicky zdůvodněný, ale současně i nevyhnutelný následný vývojový trend. Ten je nutné i do dalšího období zachovat. Obdobně jako ve světě, v EU nebo v USA, je nutné, aby se i u nás rychleji rozvíjely hlavně střední podniky, které se dokáží rychle orientovat v měnících se podmínkách.

412

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený % 160

140

120

100

80 1997

1998

1999

2000

2001

2002*


% 120

110

100

90

80 1997

1998

1999

2000

2001

2002*



21.5.4. Tuzemská spotřeba 21.5.4.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků SKP 36 se začala poměrně rychle zvyšovat následně po privatizaci, kdy do značné míry byla akcelerována přizpůsobivostí malých a středních podniků a celkově dobře nastartovaným rozvojem všech oborů tohoto odvětví. Tuzemská spotřeba výrobků v letech 1999 až 2002 je zřejmá z tabulky 21.10. Po privatizaci české podniky rychle změnily design dosavadní produkce, zaměřily se na žádané typy a vysoce zvýšily kvalitu svých výrobků. Plně se vyrovnaly s nároky na ekologickou a zdravotní nezávadnost svých výrobků, které plně odpovídaly požadavkům zahraničních kupujících. Koupěschopnost těchto výrobků vzrostla. Za příznivějších okolností mohly být úspěchy dokonce ještě výraznější.

413


1999

2000

2001

2002*


4 924,4 1 813,2 x 691,8 1 419,8 2 030,6

7 845,8 1 876,8 x 915,3 1 093,4 3 317,8

6 249,5 1 520,5 x 944,7 1 120,3 2 648,8

6 910,5 1 347,0 x 896,8 2 892,8 3 684,3

10 879,8

15 049,1

12 483,9

15 731,5

x 100,0

138,3 138,3

83,0 114,7

126,0 144,6


21.5.4.2. Tuzemská spotřeba organizací odvětví Pro český vnitřní trh byl poměrně lepší vývoj u tuzemské spotřeby organizací, jak ukazuje tabulka 21.11. Tabulka 21.11 Tuzemská spotřeba organizací odvětví v b. c. v letech 1999 – 2002 (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002*


29 644,8 1 505,0 937,9 1 113,4 1 345,3 4 848,9

33 497,5 1 526,6 1 007,4 2 015,9 1 687,3 9 102,0

37 295,3 1 810,5 1 032,3 1 851,1 3 051,4 7 644,0

39 673,5 1 436,8 785,2 1 837,0 6 638,3 7 517,6

OKEČ 36

39 395,3

48 836,7

52 684,6

57 888,4

x 100,0

124,0 124,0

107,9 133,7

109,9 146,9


Jak je z tabulky zřejmé, tuzemská spotřeba organizací odvětví 36 se za uváděná léta trvale zvyšovala; z toho nejvíce u výroby her a hraček a u výroby nábytku. Úkolem následujícího období bude vedle zajišování dalšího růstu vývozů ze všech oborů OKEČ 36, zejména pak z výroby nábytku, vytvořit další možnosti pro zvýšení poptávky a dodávek na domácí trh. Analýza statistických údajů prokazuje, že prostor pro další umístění našich nábytkářských výrobků na domácím trhu existuje. K tomu však musejí učinit výrazné kroky samotní výrobci (další zvýšení produktivity práce, přidané hodnoty, snížení nákladovosti, další přizpůsobení výroby místní poptávce, realizace moderních způsobů prodeje). Rozhodující však bude zvýšení výkonnosti celé naší ekonomiky. Z pohledu nábytkářského průmyslu půjde především o zvýšení rozsahu bytové a průmyslové výstavby, rozsáhlejších rekonstrukcí výrobní i nevýrobní sféry a o celkové zvýšení životní úrovně obyvatelstva. Tím by se uvolnily finanční prostředky, které by mohly být více směrovány na nákupy nábytku. Vstup České republiky do Evropské unie by měl těmto tendencím výrazně napomoci.

414


21.6. Zahraniční obchod 21.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Statistické údaje o zahraničním obchodu s výrobky SKP 36 prokazují, že po dokončení privatizace, zejména pak od let 1993 – 1994, byl silně zvýšen vývoz výrobků SKP 36. Rozhodující úlohu v tom sehrál nábytkářský průmysl, který směroval exporty produkce hlavně do států EU. Zahraniční obchod s výrobky SKP 36 vykazuje pokračování v trvale se zvyšujících objemech a vysokém tempu jejich meziročního růstu. Hlavní hnací silou tohoto příznivého vývoje zůstává výroba nábytku, kde si vývoz udržuje přes vysokou konkurenci a relativně vysoký stupeň nasycenosti západního trhu soustavně značné roční tempo růstu. Údaje o vývoji zahraničního obchodu s výrobky SKP 36, uváděné v tabulce 21.12, toto konstatování potvrzují. Tabulka 21.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b. c. v letech 1997– 2002 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


16 199,2 601,1 1 723,7 2 593,6 1 755,4 6 015,0

20 293,7 635,5 1 848,2 2 789,0 2 156,7 6 607,5

25 606,1 600,4 1 955,0 2 197,6 2 492,9 6 905,6

29 594,7 544,1 2 360,6 2 667,1 2 971,1 7 963,5

33 965,2 585,9 2 287,3 2 877,1 3 959,1 7 966,8

34 391,9 532,0 1 931,9 2 856,5 4 482,6 7 033,0

SKP 36

28 888,0

34 330,6

39 757,6

46 101,1

51 641,4

51 227,9


x 21 890,7 x

118,8 26 425,0 120,7

115,8 31 987,2 121,0

116,0 36 325,1 113,6

112,0 41 277,3 113,6

99,2 41 733,5 101,1


1997

1998

1999

2000

2001


9 264,8 1 199,1 458,3 2 103,6 2 403,2 3 785,6

9 721,3 1 222,3 459,4 2 158,0 2 409,1 3 986,5

11 384,0 1 512,1 519,0 2 300,3 3 133,3 4 095,1

12 631,0 1 451,9 597,1 2 695,6 3 139,1 4 374,1

13 065,6 1 400,0 590,2 2 657,7 3 437,8 4 369,8

2002* 12 985,9 1 313,2 536,5 2 627,6 4 092,2 4 677,6

SKP 36

19 214,6

19 956,6

22 943,8

24 888,8

25 521,1

26 233,0


x 12 834,7 x

103,9 13 149,0 102,4

115,0 14 010,5 106,6

108,5 14 379,6 102,6

102,5 14 457,2 100,5

102,8 14 815,0 102,5

SKP

1997

1998

1999

2000

2001

2002*


6 934,4 –598,0 1 265,4 490,0 –647,8 2 229,4

10 572,4 –586,8 1 388,8 631,0 –252,4 2 621,0

14 222,1 –911,7 1 436,0 –102,7 –640,4 2 810,5

16 963,7 –907,8 1 763,5 –28,5 –168,0 3 589,4

20 899,6 –814,1 1 697,1 219,4 521,3 3 597,0

21 406,0 –781,2 1 395,4 228,9 390,4 2 355,4

SKP 36

9 673,4

14 374,0

16 813,8

21 212,3

26 120,3

24 994,9

9 056,0

13 276,0

17 976,7

21 945,5

26 820,1

26 918,5

Saldo (mil. Kč)

z toho EU


Poslední vývoj světové ekonomiky naznačuje, že i přes zvyšující se kvalitu a úroveň profesionálního zpracování našeho nábytku i ostatních výrobků SKP 36, jako např. her a hraček, sportovních potřeb a hu415


debních nástrojů, zůstávají některé problémy v oborech odvětví 36 stále ještě nevyřešeny. Jedná se hlavně o umísování těchto produktů na zahraničních trzích, zejména do států EU, a především do SRN. Vývoz za sledované výrobky SKP 36 se postupně zvyšoval a v roce 2002 (s mírným poklesem – index 99,2 %) dosáhl za celé SKP 36 51,3 mld. Kč, z toho do zemí EU přes 80 %. V rámci SKP 36 se v tomto roce vyvezlo za 34,5 mld. Kč, z toho do států EU asi 28,7 mld.Kč. Za období let 1997 až 2002 se dosáhlo zvýšení o 77 %. Pokles vývozu byl ovlivněn posilováním směnného kurzu české koruny vůči EUR a USD. K částečnému vykrytí výpadků vývozů byl zapojen tzv. aktivní zušlechovací styk a z něho vyplývající vývoz po aktivním zušlechtění. Pokud jde o dovozy, jejich zvýšení dosáhlo nejvyššího přírůstku v roce 1999, kdy dosáhly celkového objemu skoro 23 mld. Kč a na vývozu se podílely až 58,5 %. Dovozy však v dalších letech byly postupně ve své dynamice snižovány, takže se na vývozu podílely v roce 2002 již jen 51 %. Vysoké vývozy mají kladný dopad do celkové bilance zahraničního obchodu SKP 36. Saldo dosáhlo v roce 2002 aktivní hodnoty ve výši 25 mld. Kč, z toho u nábytku 21,4 mld.Kč. Vedle výrobků SKP 36 dosahují aktivního salda ve výši 25 mld. Kč za rok 2002 v rámci zpracovatelského průmyslu pouze nekovové minerální výrobky. Nad 25 mld. Kč produkují aktivní saldo zahraničního obchodu (ve výši 80 mld. Kč) pouze motorová vozidla. Výrobky osmi odvětví z 23 odvětví zpracovatelského průmyslu nedosahují ani 25 mld. Kč aktivního salda ročně (pohybuje se v rozpětí od 1,8 do 22,8 mld. Kč). Výrobky zbývajících odvětví vykazují záporné saldo zahraničního obchodu. Tabulka 21.13 ukazuje vývoj exportní výkonnosti odvětví 36. Tabulka 21.13 Vývoj exportní výkonnosti a dovozní náročnosti odvětví OKEČ 36 v letech 1999 – 2002 (%) exportní výkonnost dovozní náročnost

1999

2000

2001

2002

44,7 17,3

40,2 19,4

41,1 18,6

37,6 17,7


Exportní výkonnost organizací odvětví 36 byla v roce 2002 těsně pod průměrem zpracovatelského průmyslu (39,0 %), přičemž v předchozích 3 letech byla nad jeho průměrem. Dovozní náročnost organizací odvětví 36 byla ve sledovaném období nižší než ve zpracovatelském průmyslu celkem, ve kterém v roce 2002 činila 24,5 %. 21.6.2. Aktivní zušlechovací styk Význam aktivního zušlechovacího styku u výrobků SKP 36 je vyšší než v průměru za výrobky celého zpracovatelského průmyslu. Na vývozu výrobků SKP 36 se v roce 2002 podílel 36,5 %. Je však o něco nižší, než např. u textilií a oděvů SKP 17 + SKP 18 (39,9 %). Jeho míra zhodnocení se v posledních třech letech mírně zvýšila. Ve srovnání s průměrem celého zpracovatelského průmyslu je však vyšší. Vývoj mezi léty 1999 – 2002 ukazuje tabulka 21.14. Tabulka 21.14 Vývoj aktivního zušlechovacího styku s výrobky SKP 36 (%) význam AZS

1999

2000

2001

2002


31,7

31,8

28,3

28,6


39,4

39,9

35,5

36,5


Z hlediska jednotlivých výrobků SKP 36 dosahují nejlepších výsledků v míře zhodnocení aktivního zušlechovacího styku v pořadí tyto výrobky: klenoty (35,42), nábytek (11,82), hry a hračky (1,68), sportovní potřeby (1,64), hudební nástroje (1,45) a výrobky zařazené do ostatního zpracovatelského průmyslu (0,66). Výsledky naznačují, že podíl aktivního zušlechovacího styku na obratu zahraničního obchodu s výrobky SKP 36 od roku 1999 postupně klesá, což pro obory odvětví 36 může mít do budoucna jen pozitivní 416


dopad, nebo jednoduchá forma kooperace by mohla nepříznivě ovlivňovat schopnost výroby vysoce sofistikovaných výrobků. 21.6.3. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z teritoriálního hlediska směřuje vývoz výrobků SKP 36 především do zemí EU, tj. zejména do SRN, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Rakouska, Nizozemska, Francie a do dalších zemí. Z uváděných dalších zemí je vhodné připomenout hlavně USA, Polsko a Kanadu, kam se vyvážejí především obrazové rámy a lišty, potřeby pro tělocvik, hračky a další. Graf 21.7 naznačuje teritoriální rozdělení zahraničního obchodu výrobků SKP 36. Vývozní teritoria v roce 2002 Slovensko 4% Nizozemsko 5% Rakousko 8%

USA 4%

V. Británie 12 %

Belgie 4% Francie 4% Ostatní 14 %


Itálie 10 %

Rakousko 8%

V. Británie 3%

Čína 11 %

Slovensko 3% Francie 3% Ostatní 22 %

Polsko 14 % Německo 26 % Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO


Z výrobků SKP 36 vyvážíme do jednotlivých teritorií hlavně nábytek pro domácnost, tj. sedací nábytek, nábytek do obývacích pokojů, ložnicový, soliterní, sedací atp., dále hotelový a kancelářský nábytek, nábytek do škol, sociálních a zdravotnických zařízení, kuchyňský nábytek atp. Z nábytku exportuje Česká republika do vyspělých tržních ekonomik až 92 %. Zbytek se vyváží do evropských tranzitních ekonomik a SNS, a to necelých 8 %. Do rozvojových zemí směřuje pouze cca 0,3 %. Ze zemí EU se exportuje do České republiky ročně zboží SKP 36 za cca 26 mld. Kč. Z tohoto objemu bylo nejvíce zboží dovezeno ze SRN, a to ročně za cca 7 mld. Kč. Na tomto dovozu se opět rozhodující měrou podílí nábytek.

417


21.7. Investice 21.7.1. Hmotné a nehmotné investice Objem hmotných a nehmotných investic do odvětví 36 se pohybuje ročně v průměru do 3 mld. Kč. Výše prostředků investovaných našimi vlastníky do hmotných a nehmotných investic v porovnání s výší celkových dosahovaných tržeb za toto odvětví, nedosahuje ročně ani 4 %. Vývoj hmotných a nehmotných investic do odvětví 36 v letech 1997 až 2002 dokladuje tabulka 21.15. Tabulka 21.15 Vývoj hmotných a nehmotných investic v rámci ZP v letech 1997 – 2002 (mil. Kč, %)

1997

1998

1999

2000

2001

2002

98/97

99/98

00/99

01/00

02/01


2 979 887 1 641 2 507 1 491

2 099 875 1 164 1 707 1 050

2 096 819 1 492 1 746 1 338

2 360 943 1 540 1 914 1 380

2 658 852 1 617 2 103 1 454

2 855 729 1 606 2 296 1 494

70,5 98,6 70,9 68,1 70,4

99,9 93,6 128,2 102,3 127,4

112,6 115,1 103,2 109,6 103,1

112,6 90,3 105,0 109,9 105,4

107,4 85,6 99,3 109,2 102,8


Po roce 1997 objemy celkových investic klesaly, a to až do roku 2000, kdy nastalo jejich postupné zvyšování. Úrovně roku 1999 však nebylo nedosaženo. Současný objem prostředků investovaných do odvětví 36 je nedostatečný, nebo na celkových výkonech se investice podílely jen okolo 3,5 %, v roce 2002 pak ve výši 3,9 %. Trend využití hmotného investičního majetku k tvorbě přidané hodnoty je pozitivní s průměrným ročním nárůstem 8 až 9 haléřů přidané hodnoty k 1 Kč hmotného investičního majetku v zůstatkových cenách. Těžiště hmotného investičního majetku je v budovách a stavbách, kde podíl tohoto ukazatele roste. Odepsanost budov a staveb se snižuje. Negativní trend je u vybavenosti pracovníků HIM, kde klesá podíl zůstatkové ceny tohoto majetku na korunu mzdových nákladů. Nejnižší trend míry odepsanosti HIM má výroba nábytku, nejvyšší odepsanost HIM má výroba hraček a her, kde v posledních letech dochází k zásadním změnám. Výroba nábytku, která je klíčovým oborem celého odvětví, vykazuje nárůst ukazatele hmotného investičního majetku k tvorbě přidané hodnoty, aniž došlo k podstatné změně v celkové míře odepsanosti. Z hlediska velikosti podniků investují daleko více do obnovy strojů a zařízení subjekty nad 100 pracovníků. Podniky do 100 pracovníků vykazují mírně pozitivní trend v ukazatelích vybavenosti pracovníků hmotným investičním majetkem. U malých podniků do 20 pracovníků je typický vysoký růst celkové odepsanosti hmotného investičního majetku, zvláště strojů a zařízení. 21.7.2. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice do odvětví nábytku a ostatního zpracovatelského průmyslu se začaly výrazněji zvyšovat až po roce 1997. V roce 2001 dosáhly v objemu téměř dvojnásobku. Z realizovaných investic je možné jmenovat např. montážní halu pro výrobu modelů určených k prodeji a pro zábavné parky Legoland. Investici provedl dánský koncern Lego Systém prostřednictvím dceřiné firmy Lego Produkce, s.r.o. Další významnější uskutečněnou stavbou přímých zahraničních investic byla továrna na výrobu lyžařských a turistických holí v Tachově. Jedná se o kapacitu firmy Novasport, s.r.o., která je dceřinou společností firmy Leki (SRN). Statistiku přímých investic do odvětví 36 ukazuje tabulka 21.16, znázornění vývoje dokladuje graf 21.8.

418

Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Tabulka 21.16 Přímé zahraniční investice OKEČ 36 (mil. Kč)

k 31. 12. 1997


1 200,1 1,6

k 31. 12. 1998

k 31. 12. 1999

2 003,5 0,5

3 163,6 89,7

k 31. 12. 2000 4 710,2 146,5

k 31. 12. 2001 3 362,6 15,8


% 450

350

250

150

50 1997

1998

1999

2000

2001


% 10.000

8.000

6.000

4.000

2.000

0 1997

1998

1999

2000

2001



21.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost V odvětví 36 – nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl České republiky je registrováno celkem 21 409 subjektů, přičemž 11 450 je jich ve výrobě ostatního zpracovatelského průmyslu a okolo 4 300 ve výrobě nábytku. Do dalších oborů je zařazeno mezi 800 až 2 300 subjekty. 419


Pokud jde o porovnání, především se zeměmi EU, je rozložení a zaměření výroby odvětví 36 v podstatě s těmito státy shodné. V EU se na celkových tržbách odvětví 36 podílí výroba nábytku okolo 70 % (v ČR v roce 2002 to bylo 69 %), výroba mincí a šperkařských předmětů v EU tvoří 6 – 8 % (2,4 %), výroba hudebních nástrojů tvoří pouze 1 % (3 %), výroba sportovního zboží tvoří 3 – 4 % (3 %), výroba her a hraček 5 – 6 % (10 %). Podíl oboru 36.6, kam patří bižuterie, kartáčnické výrobky, školní a kancelářské potřeby apod., se v EU pohybuje kolem 11 – 12 %, u nás je to okolo 14 %. Další porovnání, zejména s nejvyšším výrobcem a exportérem odvětví – s výrobou nábytku, a to relací vývozu k dovozu se SRN a s Rakouskem ukazuje, že tento poměr vychází příznivěji pro Českou republiku. Zatímco SRN a obdobně i Rakousko více dovážejí než vyvážejí, u českého nábytkářského průmyslu byl v průměru vývoz vyšší než dovoz asi 2 krát. Pro nábytek, ale i pro celé odvětví 36, však vychází značně nepříznivě komparace v úrovni produktivity práce. Ve srovnání se sousední SRN nebo Rakouskem dosahujeme i při zohlednění upravené parity kupní síly v současnosti jen asi 60% úroveň. Tento stav je stále důsledkem určité zastaralosti výrobního a technologického zařízení, nedostatků v zavádění nejnovějších znalostí vědy a techniky, pomalého uplatňování nejnovějších poznatků v organizaci výroby a řízení subjektů, ve stále ještě nedokončené restrukturalizaci a v řadě dalších příčin. V uplynulých letech bylo dosaženo značného pokroku, a to i v dosahovaných průměrných kilogramových cenách vývozu a dovozu, jak ve vztahu ke SRN, tak i k celému světu. Jako celek má produkce tohoto odvětví velmi široké uplatnění a značné možnosti růstu. Platí to zejména o výrobě nábytku, kde se po ukončení privatizace produkce rok od roku zvyšuje. Podíl výroby nábytku na celém odvětví 36 se bude i v budoucnu dále posilovat. Příznivé výsledky dosahují domácí výrobci i při rostoucích konkurenčních tlacích, které postupně omezují prostor pro výhodnější vývozy. Projevuje se to nejen ve vztahu ke konkurenci ze SRN, Itálie nebo Rakouska, ale již i z Tchajwanu, Japonska, Korejské republiky a dokonce i Číny. Jde především o výrobu nábytku, hudebních nástrojů, her a hraček. Při posuzování překonávání konkurenčních tlaků českými výrobci je nutné vidět, že určitých úspěchů, které byly v této oblasti dosaženy, bylo docíleno za podstatně obtížnějších podmínek, než které mají výrobci v sousedních rozvinutých tržních ekonomikách. V porovnání s obdobnými výrobci ve státech Evropské unie, dosahují naši výrobci podstatně nižších zisků, vyrábějí v podmínkách nižší vybavenosti nejmodernější technikou a technologiemi, při nedostatku vlastního kapitálu a za podstatně těžších podmínek pro získání nezbytných úvěrů. Určité rozšíření obchodu a z toho plynoucí výhody pro výrobky SKP 36 se podařilo zajistit i cestou CEFTA. Vývoj exportu do zemí CEFTA ukazuje tabulka 21.17. Tabulka 21.17 Vývoj exportu do zemí EU v letech 1997 – 2001 výrobků SKP 36 (tis. ECU, %) z CEFTA

1997

1999

2000

2001*

3 455 595

3 935 730

4 340 011

5 546 242

x

116,1

113,9

110,3

127,8

642 038

785 456

866 970

930 199

1 198 312

x

122,3

110,4

107,3

128,8


1998

2 976 314


Na celkovém vývozu výrobků SKP 36 ze 6 států CEFTA do EU ve výši cca 5,6 mld. ECU v roce 2002 se Česká republika podílela 21,4 % (v roce 1999 činil tento podíl 22 %). Pozice odvětví ve vývozu do zemí EU je příznivá. Potvrzuje to i celkový podíl vývozu výrobků analyzovaného odvětví na vývozu výrobků tohoto odvětví ze zemí CEFTA do zemí EU, který činí za poslední léta ročně okolo 20 až 25 %, přičemž tento podíl se ve sledovaném období v podstatě výrazně nemění. Pokud jde o výzkum a vývoj v odvětví 36, lze ho charakterizovat jako nedostatečný, přičemž v některých oborech vůbec neexistuje. Výzkumné a vývojové práce jsou v omezeném rozsahu realizovány v oblasti výroby nábytku, především na Mendelově universitě v Brně. Výzkum a vývoj konkrétních vybraných úkolů se provádí, především v rámci pracoviš a úseků technického rozvoje, ve velkých organizacích daných oborů. V rámci podpory podnikání pro malé a střední podniky má pro organizace tohoto odvětví největší význam spolupráce a kontakty s příspěvkovou organizací MPO, CzechTrade, a to především v oblasti podpory exportu. Druhou oblastí jsou podpory realizované ze státního rozpočtu v rámci 420


sektorového operačního programu v oblasti průmyslu a podpor malým a středním podnikům, organizované Ministerstvem průmyslu a obchodu, obdobně jako podpory v účastech na veletrzích a výstavách.

21.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Dnes mají již obory odvětví 36 vybudované základní obchodní vazby s členskými státy Evropské unie i s přidruženými zeměmi. To by po vstupu do EU mělo dále usnadnit vstup výrobků těchto odvětví na trh unie a zmírnit tvrdost jeho současných podmínek. Příslušné obory také mají předpoklady zajistit si žádoucí exportní možnosti i do ostatních států světa. K tomu nyní rozvíjí např. profesní svaz našich nábytkářů (Asociace českých nábytkářů) kontakty na mezinárodní úrovni (např. jednání v Brně v dubnu roku 2003). Cílem je soustředit úsilí zejména států, které v roce 2004 vstoupí do EU, na zvýšení konkurenceschopnosti a efektivnosti vývozů, a to i do jiných zemí než EU. Další zlepšení v nábytkářském průmyslu se očekává zvýšením bytové a dalších forem výstavby. Jednotlivé obory odvětví 36 budou mít i v příštím období, a to i po vstupu ČR do EU, značný prostor k dalšímu rozvoji a ke zvýšení výroby. Přínosy ze zvětšeného rozsahu trhu nebudou pro výrobu odvětví zanedbatelné. Připomeňme výnosy tohoto odvětví ze salda zahraničního obchodu a jejich porovnání s přínosy ze zahraničního obchodu jiných odvětví českého zpracovatelského průmyslu. Jedná se o výrobky, které jsou nutným doplňkem života obyvatelstva a jejich případná absence nebo nedostatečný výběr na trhu způsobuje nemalé potíže. Ukazuje se, že zbývající čas předvstupního období do EU by měly organizace odvětví 36 maximálně využít k posílení jejich konkurenceschopnosti; již nyní si zajišovat obchodní kontakty v zahraničí a mapovat možnosti vývozu, zejména u kategorií malých a středních podniků. Harmonizace legislativy ČR s legislativou ES je v podstatě dokončena. Je nutné soustavně sledovat další vývoj předpisů ES na internetu a postupně je uplatňovat ve vlastním výrobním procesu. Při celkové úvaze o dalším rozvoji odvětví v podmínkách EU lze očekávat, že existují pro většinu oborů nadějné možnosti, i když bude nutné počítat s celou řadou potíží, které nezřídka vyústí v zánik řady subjektů.

421

Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2002

Recommend Documents