Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2006

Ministerstvo

průmyslu a

obchodu

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2006

Praha 2007

Zpracovaly: sekce rozvoje odvětví, sekce správní, sekce koncepční, sekce energetiky Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství a výživy a Výzkumný ústav zemědělské ekonomie Redaktor: Lucie Gratiasová, MPO Grafická úprava a sazba: odbor informatiky MPO

Obsah

Obsah

Seznam použitých zkratek

11

Metodické vysvětlivky

13

Zpracovatelský průmysl D I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců I.4. Regionální struktura zpracovatelského průmyslu I.5. Hlavní ekonomické ukazatele I.5.1. Základní produkční charakteristiky I.5.2. Produktivita práce a osobní náklady I.6. Ukazatele výzkumu a vývoje I.7. Zahraniční obchod I.7.1. Vývoj zahraničního obchodu I.7.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu I.7.3. Tuzemská spotřeba I.8. Investice I.8.1. Přímé zahraniční investice I.9. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost I.10. Shrnutí a perspektivy

15 15 15 16 18 19 20 20 23 25 27 27 28 29 29 30 32 33

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů – OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví 1.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 1.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 1.4. Regionální struktura odvětví 1.5. Hlavní ekonomické ukazatele 1.5.1. Cenový vývoj 1.5.2. Základní produkční charakteristiky 1.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 1.6. Zahraniční obchod 1.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 1.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 1.6.3. Tuzemská spotřeba 1.7. Investice 1.7.1. Přímé zahraniční investice 1.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 1.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

35 35 35 36 36 37 38 38 39 41 43 43 44 45 46 46 47 47

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků DB 2. Výroba textilií a textilních výrobků – OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví 2.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 2.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 2.4. Regionální struktura odvětví 2.5. Hlavní ekonomické ukazatele 2.5.1. Cenový vývoj 2.5.2. Základní produkční charakteristiky

49 49 49 50 50 51 52 52 52 3

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

2.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 2.6. Zahraniční obchod 2.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 2.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 2.6.3. Tuzemská spotřeba 2.7. Investice 2.7.1. Přímé zahraniční investice 2.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 2.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

55 57 57 58 59 60 60 61 63

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin – OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví 3.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 3.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 3.4. Regionální struktura odvětví 3.5. Hlavní ekonomické ukazatele 3.5.1. Cenový vývoj 3.5.2. Základní produkční charakteristiky 3.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 3.6. Zahraniční obchod 3.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 3.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 3.6.3. Tuzemská spotřeba 3.7. Investice 3.7.1. Přímé zahraniční investice 3.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 3.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

65 65 65 66 67 68 68 68 71 72 72 73 75 75 76 76 78

Výroba usní a výrobků z usní DC 4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi – OKEČ 19 4.1. Charakteristika odvětví 4.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 4.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 4.4. Regionální struktura odvětví 4.5. Hlavní ekonomické ukazatele 4.5.1. Cenový vývoj 4.5.2. Základní produkční charakteristiky 4.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 4.6. Zahraniční obchod 4.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 4.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 4.6.3. Tuzemská spotřeba 4.7. Investice 4.7.1. Přímé zahraniční investice 4.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 4.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

79 79 79 79 80 81 81 81 82 83 84 84 86 87 88 88 88 89

Zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků DD 5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku – OKEČ 20 5.1. Charakteristika odvětví 5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 5.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 5.4. Regionální struktura odvětví 5.5. Hlavní ekonomické ukazatele 5.5.1. Cenový vývoj

91

4

91 91 92 93 94 95 95

Obsah

5.6.

5.7. 5.8. 5.9.

5.5.2. Základní produkční charakteristiky 5.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod 5.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 5.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 5.6.3. Tuzemská spotřeba Investice 5.7.1. Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví

95 98 100 100 100 101 102 102 103 104

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru; vydavatelství a tisk DE 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru – OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví 6.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 6.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 6.4. Regionální struktura odvětví 6.5. Hlavní ekonomické ukazatele 6.5.1. Cenový vývoj 6.5.2. Základní produkční charakteristiky 6.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 6.6. Zahraniční obchod 6.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 6.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 6.6.3. Tuzemská spotřeba 6.7. Investice 6.7.1. Přímé zahraniční investice 6.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 6.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

105 105 105 105 106 106 107 107 108 110 110 110 111 112 113 113 113 114

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů – OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví 7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 7.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 7.4. Regionální struktura odvětví 7.5. Hlavní ekonomické ukazatele 7.5.1. Cenový vývoj 7.5.2. Základní produkční charakteristiky 7.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 7.6. Zahraniční obchod 7.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 7.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 7.6.3. Tuzemská spotřeba 7.7. Investice 7.7.1. Přímé zahraniční investice 7.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 7.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

116 116 116 117 117 118 118 119 121 122 122 123 124 124 124 125 126

Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy – OKEČ 23 8.1. Charakteristika odvětví 8.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 8.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 8.4. Regionální struktura odvětví 8.5. Hlavní ekonomické ukazatele 8.5.1. Cenový vývoj

127 127 127 127 128 129 129 129 5


8.5.2. Základní produkční charakteristiky 8.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Zahraniční obchod 8.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 8.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 8.6.3. Tuzemská spotřeba Investice 8.7.1. Přímé zahraniční investice Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Shrnutí a perspektivy odvětví

130 132 133 133 134 135 136 136 137 137

Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken DG 9. Výroba chemických výrobků – OKEČ 24 9.1. Charakteristika odvětví 9.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 9.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 9.4. Regionální struktura odvětví 9.5.Hlavní ekonomické ukazatele 9.5.1. Cenový vývoj 9.5.2. Základní produkční charakteristiky 9.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 9.6. Zahraniční obchod 9.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 9.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 9.6.3. Tuzemská spotřeba 9.7. Investice 9.7.1. Přímé zahraniční investice 9.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 9.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

139 139 139 139 140 140 141 141 142 144 146 146 147 148 149 149 150 151

Výroba pryžových a plastových výrobků DH 10. Výroba pryžových a plastových výrobků – OKEČ 25 10.1. Charakteristika odvětví 10.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 10.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 10.4. Regionální struktura odvětví 10.5. Hlavní ekonomické ukazatele 10.5.1. Cenový vývoj 10.5.2. Základní produkční charakteristiky 10.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 10.6. Zahraniční obchod 10.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 10.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 10.6.3. Tuzemská spotřeba 10.7. Investice 10.7.1. Přímé zahraniční investice 10.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 10.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

153 153 153 153 154 155 156 156 156 158 159 159 160 161 162 162 163 164

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků DI 11. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků – OKEČ 26 11.1. Charakteristika odvětví 11.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 11.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 11.4. Regionální struktura odvětví 11.5. Hlavní ekonomické ukazatele

165 165 165 166 166 168 168

8.6.

8.7. 8.8. 8.9.

6

Obsah

11.5.1. Cenový vývoj 11.5.2. Základní produkční charakteristiky 11.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 11.6. Zahraniční obchod 11.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 11.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 11.6.3. Tuzemská spotřeba 11.7. Investice 11.7.1. Přímé zahraniční investice 11.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 11.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

168 169 172 173 173 175 176 176 176 177 178

Výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků DJ 12. Výroba základních kovů a hutních výrobků – OKEČ 27 12.1. Charakteristika odvětví 12.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 12.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 12.4. Regionální struktura odvětví 12.5. Hlavní ekonomické ukazatele 12.5.1. Cenový vývoj 12.5.2. Základní produkční charakteristiky 12.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 12.6. Zahraniční obchod 12.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 12.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 12.6.3. Tuzemská spotřeba 12.7. Investice 12.7.1. Přímé zahraniční investice 12.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 12.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

181 181 181 182 183 184 184 184 185 189 190 190 191 192 193 193 194 195

13. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků – OKEČ 28 13.1. Charakteristika odvětví 13.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 13.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 13.4. Regionální struktura odvětví 13.5. Hlavní ekonomické ukazatele 13.5.1. Cenový vývoj 13.5.2. Základní produkční charakteristiky 13.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 13.6. Zahraniční obchod 13.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 13.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 13.6.3. Tuzemská spotřeba 13.7. Investice 13.7.1. Přímé zahraniční investice 13.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 13.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

197 197 198 198 199 200 200 200 204 205 205 206 207 208 208 209 209

Výroba a opravy strojů a zařízení DK 14. Výroba a opravy strojů a zařízení – OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví 14.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 14.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 14.4. Regionální struktura odvětví 14.5. Hlavní ekonomické ukazatele

211 211 211 212 212 213 213 7


14.5.1. Cenový vývoj 14.5.2. Základní produkční charakteristiky 14.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 14.6. Zahraniční obchod 14.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 14.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 14.6.3. Tuzemská spotřeba 14.7. Investice 14.7.1. Přímé zahraniční investice 14.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 14.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

213 214 217 218 218 219 220 221 221 221 222

Výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení DL 15. Výroba kancelářských strojů a počítačů – OKEČ 30 15.1. Charakteristika odvětví 15.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 15.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 15.4. Regionální struktura odvětví 15.5. Hlavní ekonomické ukazatele 15.5.1. Základní produkční charakteristiky 15.5.2. Produktivita práce a osobní náklady 15.6. Zahraniční obchod 15.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 15.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 15.6.3. Tuzemská spotřeba 15.7. Investice 15.7.1. Přímé zahraniční investice 15.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 15.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

223 223 223 224 225 225 226 226 228 229 229 229 230 231 231 231 232

16. Výroba elektrických strojů a zařízení – OKEČ 31 16.1. Charakteristika odvětví 16.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 16.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 16.4. Regionální struktura odvětví 16.5. Hlavní ekonomické ukazatele 16.5.1. Cenový vývoj 16.5.2. Základní produkční charakteristiky 16.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 16.6. Zahraniční obchod 16.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 16.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 16.6.3. Tuzemská spotřeba 16.7. Investice 16.7.1. Přímé zahraniční investice 16.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 16.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

233 233 233 234 235 235 235 236 239 240 240 241 242 243 243 244 244

17. Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů – OKEČ 32 17.1. Charakteristika odvětví 17.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 17.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 17.4. Regionální struktura odvětví 17.5. Hlavní ekonomické ukazatele 17.5.1. Cenový vývoj 17.5.2. Základní produkční charakteristiky

246 246 246 248 249 249 249 250

8

Obsah

17.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 17.6. Zahraniční obchod 17.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 17.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 17.6.3. Tuzemská spotřeba 17.7. Investice 17.7.1. Přímé zahraniční investice 17.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 17.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

252 253 253 254 254 255 255 256 258

18. Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů – OKEČ 33 18.1. Charakteristika odvětví 18.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 18.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 18.4. Regionální struktura odvětví 18.5. Hlavní ekonomické ukazatele 18.5.1. Cenový vývoj 18.5.2. Základní produkční charakteristiky 18.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 18.6. Zahraniční obchod 18.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 18.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 18.6.3. Tuzemská spotřeba 18.7. Investice 18.7.1. Přímé zahraniční investice 18.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 18.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

259 259 259 260 261 261 261 262 264 265 265 266 267 268 268 268 269

Výroba dopravních prostředků DM 19. Výroba motorových vozidel, výroba přívěsů a návěsů – OKEČ 34 19.1. Charakteristika odvětví 19.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 19.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 19.4. Regionální struktura odvětví 19.5. Hlavní ekonomické ukazatele 19.5.1. Cenový vývoj 19.5.2. Základní produkční charakteristiky 19.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 19.6. Zahraniční obchod 19.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 19.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 19.6.3. Tuzemská spotřeba 19.7. Investice 19.7.1. Přímé zahraniční investice 19.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 19.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

271 271 271 272 273 273 274 274 274 276 277 277 278 279 280 280 281 281

20. Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení – OKEČ 35 20.1. Charakteristika odvětví 20.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 20.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 20.4. Regionální struktura odvětví 20.5. Hlavní ekonomické ukazatele 20.5.1. Cenový vývoj 20.5.2. Základní produkční charakteristiky 20.5.3. Produktivita práce a osobní náklady

283 283 284 284 285 285 285 286 288 9


20.6. Zahraniční obchod 20.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 20.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 20.6.3. Tuzemská spotřeba 20.7. Investice 20.7.1. Přímé zahraniční investice 20.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 20.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

289 289 290 290 291 291 292 293

Zpracovatelský průmysl DN 21. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený – OKEČ 36 21.1. Charakteristika odvětví 21.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 21.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 21.4. Regionální struktura odvětví 21.5. Hlavní ekonomické ukazatele 21.5.1. Cenový vývoj 21.5.2. Základní produkční charakteristiky 21.5.3. Produktivita práce a osobní náklady 21.6. Zahraniční obchod 21.6.1. Vývoj zahraničního obchodu 21.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu 21.6.3. Tuzemská spotřeba 21.7. Investice 21.7.1. Přímé zahraniční investice 21.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 21.9. Shrnutí a perspektivy odvětví

295 295 295 296 297 297 298 298 298 301 302 302 304 304 305 305 306 307

Recyklace druhotných surovin – OKEČ 37 22. Recyklace druhotných surovin – OKEČ 37 22.1. Charakteristika odvětví 22.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu 22.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích 22.4. Regionální struktura odvětví 22.5. Hlavní ekonomické ukazatele 22.5.1. Základní produkční charakteristiky 22.5.2. Produktivita práce a osobní náklady 22.6. Investice 21.6.1. Přímé zahraniční investice 22.7. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost 22.8. Shrnutí a perspektivy odvětví

309 309 309 310 310 311 312 312 314 315 315 316 316

10

Obsah

Seznam použitých zkratek

a.s. AZS BAT

akciová společnost aktivní zušlechťovací styk nejlepší dostupná technika - pojem je zaveden do všech mezinárodních dokumentů, které se zabývají problematikou ochrany životního prostředí b.c. běžné ceny CEFTA Středoevropská dohoda o volném obchodu (Rumunsko, Bulharsko) ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EIA posuzování vlivů na životní prostředí na úrovni jednotlivých záměrů ES Evropské společenství ESVO Evropské sdružení volného obchodu EU Evropská unie EUR Euro GATT the General Agreement on Tariffs and Trade (Dohoda o clech a obchodu) HCCP analýza rizik a kritické kontrolní body HDP hrubý domácí produkt HIM hmotný investiční majetek HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. jinde neuvedené MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu NACE Statistická klasifikace ekonomických činností Evropských společenství OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností OPPP Operační program podpory podnikání PH přidaná hodnota REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek) je zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO prevence havárií SKP Standardní klasifikace produkce s.r.o. společnost s ručením omezeným TOK textil, oděvy, kůže USD Americký dolar VV a S vlastní výrobky a služby WTO World Trade Organization - Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl

11



Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2000 až 2006 zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) do OKEČ 15 až 37. Pro zpracování této publikace byla použita upravená a rozšířená metodika pro výpočet produkčních charakteristik a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu, harmonizovaná v maximální míře s definicemi a výpočty používanými ČSÚ. Tato metodika používá shodných def inic i obsahového vymezení pojmů jako ČSÚ. Základním datovým zdrojem jsou roční statistické výkazy P 4-01 (fyzické osoby nezapsané do Obchodního rejstříku) a P 5-01 (fyzické a právnické osoby zapsané do Obchodního rejstříku). Zahrnuty jsou všechny podnikatelské subjekty, bez ohledu na právní formu, bez ohledu na počet zaměstnanců a bez ohledu na to, zda jsou či nejsou uvedeny v Obchodním rejstříku. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu zajišťuje od 1.1.2004 Český statistický úřad. Údaje o dováženém a vyváženém zboží v rámci obchodu se třetími zeměmi jsou uváděny v písemném celním prohlášení na tiskopise Jednotný správní doklad (JSD). Údaje o zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky celnímu úřadu na výkazu pro Intrastat s údaji o odeslání zboží nebo přijetí zboží. Výsledky takto vzniklé statistiky zahraničního obchodu jsou publikovány jako celek, tzn. dovoz a vývoz České republiky. Do statistiky obchodu mezi členskými státy se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování. Zbožím Společenství je zboží: z z z

úplně získané nebo vyrobené na celním území Společenství, zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu, zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného dříve.

Povinnost vykazovat data pro Intrastat se týká osob, které překročí asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží, o němž je třeba uvádět údaje do výkazů pro Intrastat. Tím se stávají zpravodajskými jednotkami. Povinnost vykazovat data pro Intrastat však nevzniká a zpravodajskou jednotkou se nestává osoba, která nemá povinnost podávat přiznání k DPH (neplátce DPH). Osvobozující práh (asimilační práh) je stanoven pro odeslání zboží v hodnotě přesahující čtyři milióny Kč a pro přijetí zboží v hodnotě přesahující dva milióny Kč. Určuje se z fakturované hodnoty a to nezávisle na sobě, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží Intrastatu. Zahraniční obchod je možné posuzovat z výrobkového nebo z odvětvového pohledu. Posuzování z odvětvového pohledu se pro účely této publikace nepoužívá. Při posuzování z výrobkového pohledu se jedná o zahraniční obchod s výrobky, které jsou v JSD nebo ve výkazu Intrastatu označeny kódem celního sazebníku HS/CN. A podle převodníků mezi HS/CN a SKP zařazeny do příslušného SKP. Tyto údaje zahrnují veškeré dovozy a vývozy těchto výrobků bez ohledu na dovozce resp. vývozce. Z dat získaných celními orgány tříděných podle SKP je možné tedy získat údaje o celkovém zahraničním obchodě s výrobky zpracovatelského průmyslu (SKP 15-37). Dalšími nezbytnými vstupními data jsou data získaná z ročních statistických výkazů. Při posuzování z výrobkového pohledu se vychází z ročních statistických výkazů P2_01, ze kterých lze stanovit výši produkce výrobků a z toho jejich vývoz. Tyto údaje však zahrnují pouze vybrané výrobky a nezahrnují produkci výrobků organizací do 20 pracovníků, kteří nejsou respondenti tohoto statistického zjišťování. Z tohoto důvodu je nutné stanovit metodiku dopočtu produkce výrobků. Popis použitých ukazatelů Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Výkony včetně obchodní marže (v b.c.) jsou vypočteny jako součet tržeb (příjmů) za prodej vlastních 13


výrobků a služeb, změny stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivace. V souladu s metodikou užívanou ČSÚ je do výkonů zahrnut i rozdíl mezi tržbami za prodej zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží (obchodní marže). V jednoduchém účetnictví jsou do roku 2002 výkony totožné s tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb, počínaje rokem 2003 zahrnují i změnu stavu zásob vlastní výroby. Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Počet zaměstnaných osob zahrnuje aktivní podnikatele (pracující majitele firmy) a zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným). Náklady celkem (v b.c.) jsou časově rozlišené provozní, finanční a mimořádné náklady za sledované období. Obsahují náklady, vynaložené na spotřebované nákupy, na prodané zboží, na služby, osobní náklady, daně a poplatky, jiné provozní náklady, finanční náklady, mimořádné náklady, odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů, rezerv a finančních nákladů, daně z příjmů za běžnou činnost, z příjmů z mimořádné činnosti, převod podílu na hospodářském výsledku společníkům a převodů provozních a finančních nákladů. U fyzických osob je to součet výdajů na nákup materiálu, zboží, výdajů na mzdy a platby pojistného (sociální a zdravotní pojištění), provozní režie a uzávěrkových úprav výdajů. Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. V jednoduchém účetnictví se jedná o součet výdajů na mzdy a platby sociálního a zdravotního pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c). je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou v b.c. Obchodní marže (v b.c.) je rozdílem mezi tržbami za prodej zboží a náklady na něj vynaloženými v b.c. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty v b.c. a celkového počtu zaměstnaných osob - přepočteném. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě včetně obchodní marže, je podíl účetní přidané hodnoty a výkonů vč. obchodní marže, vyjádřeno v b.c. Tuzemská spotřeba výrobků (SKP) vyjadřuje celkové množství výrobků spotřebovaných v tuzemsku a je definována jako součet celkové produkce výrobků a celkového dovozu snížený o celkový vývoz výrobků. Vývoz (SKP) představuje cenu zboží poskytnuté do třetí země na základě rozhodnutí celních orgánů pod kódy celního sazebníku HS/CN, které podle převodníku mezi HS/CN a SKP je zařazeno do SKP 15 - 36. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli. Odeslání je odeslání zboží vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně navráceného zboží dodavateli). Dovoz (SKP) představuje cenu zboží ze třetí země dopraveného do ČR na základě rozhodnutí celních orgánů do pod kódy celního sazebníku HS/CN, které podle převodníku mezi HS/CN a SKP je zařazeno do SKP 15 - 36. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem. Přijetí je přijetí zboží vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboží od odběratele). Saldo (SKP) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem Exportní výkonnost (SKP) vyjadřuje jaká část z celkové produkce výrobků dané komodity je vyvážena. Je definována podílem vývozu a produkce výrobků vycházejících přímo z výkazů P2_01 bez provedených dopočtů. Přímé zahraniční investice odrážejí záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku. Přímá investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál.

14

Zpracovatelský průmysl

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (D)

I. Zpracovatelský průmysl I.1. Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl je jedním z rozhodujících zdrojů při tvorbě hrubého domácího produktu a v roce 2006 jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) činil 27,2% , což bylo o 0,8 procentního bodu (p.b.) více než v předchozím roce. Podíl zpracovatelského průmyslu na celkových tržbách (výkonech) průmyslu v roce 2006 vzrostla na 92 % (v roce 2005 - 91,5 %), zatímco podíl těžby nerostných surovin stagnoval na úrovni 2,1 % a podíl výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody poklesl na 5,9 % (6,4 % v roce 2005). Podobně jako v minulých letech se také v roce 2006 ve zpracovatelském průmyslu nejrychleji rozvíjela odvětví, která vytvářejí vysokou přidanou hodnotu, tj. výroba dopravních prostředků, výroba strojů a zařízení, výroba elektrických a optických přístrojů a ta, která jsou jejich rozhodujícími subdodavateli (zejména gumárenský a plastikářský průmysl). Naopak mezi útlumová odvětví nadále patří ta, která jsou náročná na méně kvalifikovanou pracovní sílu (textilní, oděvní a kožedělný průmysl). Z toho lze usuzovat, že zpracovatelský průmysl se svojí odvětvovou strukturou postupně blíží struktuře běžné ve vyspělých západoevropských státech. Tempo růstu tržeb se v roce 2006 meziročně výrazně zrychlilo (index v b.c. - 112,6) a v období 2000 - 2006 tento ukazatel vzrostl o téměř 68 %. Také růst účetní přidané hodnoty (v b.c.) akceleroval ze 2,5 % v roce 2005 na 11,2 % v roce 2006, hlavně zásluhou výroby kovů a kovových výrobků, kde meziroční růst dosáhl téměř 17 %. Tato subsekce se na tvorbě přidané hodnoty celého zpracovatelského průmyslu loni podílela 17,8 %, zatímco v roce 2005 byl její podíl nižší o 0,9 p.b. Úspěšně pokračuje také vývoj zahraničního obchodu v rámci zpracovatelského průmyslu. Obrat výrobků zahraničního obchodu ZP v roce 2006 totiž dosáhl 3 950 mld. Kč a oproti předcházejícímu roku se zvýšil o 14,4 %. Vývoz rostl v roce 2006 mírně rychleji (+ 14,8 %) než dovoz (+ 14 %). Kladné saldo zahraničního obchodu se tak v 2006 meziročně zvýšilo o 36 mld. Kč - na 184 mld. Kč. Příznivý vývoj české ekonomiky a samotného zpracovatelského průmyslu ČR úzce souvisí s aktivitou na poli investic, včetně přímých zahraničních (PZI). Ty v minulém roce dosáhly objemu 134,7 mld. Kč (cca 6 mld. USD) a ve srovnání s rokem 2005 však výrazně poklesly - o 144,5 mld. Kč, což bylo ovlivněno vysokou srovnávací základnou (v roce 2005 příjmy z privatizace Telecomu a.s. a UNIPETROLu a.s.). Pozitivně lze hodnotit příznivou skladbu PZI, kde i loni převažovaly investice do odvětví a oborů, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu. Rozhodující objem PZI pocházel z EU 25 (88 %), přičemž do samotného zpracovatelského průmyslu směřovalo 49,5 mld. Kč (36,7 %). Zájem o investice v ČR je vyvolán nejen příznivou geografickou polohou (blízkost východních trhů), ale také solidní infrastrukturou a je podporován státními investičními pobídkami. V roce 2006 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 149 firem a podpoře 52 projektů pro technologická centra a centra strategických služeb. Za období 1998 - 2006 bylo přislíbeno 397 pobídek, přičemž šlo o investice v celkové výši 415,5 mld. Kč. Z toho nejvíce bylo určeno pro automobilový průmysl (DM) - 107,2 mld. Kč a výrobu elektrických a optických přístrojů (DL) -64,7 mld. Kč. Úspěšně se v ČR rozvíjí síť klastrů, které se stávají příznivým podhoubím pro rozvoj malého a středního podnikání. Pomáhají totiž zvyšovat inovační potenciál a produktivitu práce, podporují komercializaci výroby, řeší nezaměstnanost v hospodářsky zaostalejších regionech apod. Podle údajů agentury Czechinvest do poloviny roku 2006 v ČR vzniklo na 24 klastrů v první či druhé fázi a další je ve stadiu příprav. V rámci podpůrného programu pro malé a střední podniky „Záruka“ bylo v roce 2006 poskytnuto 15


celkem 293 záruk, přičemž celkový objem záruk dosáhl 1 537 mil. Kč a objem podpor 477 mil. Kč. Z toho cenově zvýhodněných záruk bylo 222 a záruk na vadium 71. Nejvíce záruk získal kovozpracující průmysl (96) ve výši 169 mil. Kč a ostatní průmyslová odvětví (kam byla zahrnuta čtyři oddíly z výroby elektrických a optických přístrojů, dva oddíly výroby dopravních prostředků a dále oddíl - zpracovatelský průmysl jinde neuvedený ) - 106 v celkové výši 95 mil. Kč.

I.2. Struktura zpracovatelského průmyslu podle OKEČ V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která je shodná s dosud platnou mezinárodní klasifikací NACE Rev.1, se zpracovatelský průmysl dělí na 14 subsekcí (sektorů - dvoumístný písmenný segment), 23 oddílů (odvětví - dvoumístný číselný OKEČ), což je patrné z tabulky I.1, a 103 skupin (oborů - třímístný číselný OKEČ). Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle platné odvětvové klasifikace (OKEČ) Sektor

Oddíl

D

Zpracovatelský průmysl DA

Průmysl potravinářský a tabákový 15 16

DB

Výroba potravin a nápojů Zpracování tabáku Textilní a oděvní průmysl

17 18

Textilní průmysl Oděvní průmysl

DC

19

Kožedělný průmysl

DD

20

Dřevozpracující průmysl

DE

Papírenský a polygrafický průmysl 21 22

Výroba vlákniny, papíru a lepenky Vydavatelství, tisk a reprodukce zvukových a obrazových nahrávek

DF

23

Koksování a rafinérské zpracování ropy

DG

24

Chemický a farmaceutický průmysl

DH

25

Gumárenský a plastikářský průmysl

DI

26

Průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot

DJ

DK

Výroba kovů a kovodělných výrobků 27 28

Výroba kovů včetně hutního zpracování Kovodělný průmysl

29

Výroba strojů a zřízení

DL

Výroba elektrických a optických přístrojů 30 31 32 33

DM

Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba radiových televizních a spojovacích zařízení Zdravotnická technika, měřící přístroje, optika Výroba dopravních prostředků

34 35 DN

Výroba dvoustopých motorových vozidel Výroba ostatních dopravních zařízení Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

36 37

Nábytek a ostatní zpracovatelský průmysl Úprava druhotných surovin

Podíl jednotlivých sektorů (subsekcí) na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 je vyjádřen v grafu I.1. Ve struktuře tržeb zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2006 figurovala v jejich objemu na prvním 16

Zpracovatelský průmysl DD 3,1 % DC 0,2 %

DE 4,0 %

DB 2,2 %

DF 3,0 % DG 5,1 %

DA 9,2 % DN 3,6 %

DH 6,5 % DI 4,7 %

DM 18,0 % DJ 16,1 %

DL 14,9 % DK 9,2 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf I.1 Podíly sektorů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006

místě výroba dopravních prostředků (DM) s 18 %, následována sektorem DJ s 16,1% podílem a sektorem DL s podílem 14,9 % a čtvrté místo a páté místo patřilo shodně sektoru - průmysl potravinářský a tabákový DA a sektoru - výroba strojů a zařízení DK - oba se shodným podílem 9,2 %. Podíl těchto pěti sektorů se proti roku 2005 zvýšil o jeden p.b. na 67,4 % . Z jednotlivých sektorů loni rostly nejrychlejším tempem tržby (v b.c.) v sektorech DM (+17,8 %), v DL (+17,9 %), v DK (+7,9 %) a v sektoru DJ (+13,2 %). Naopak nízký nárůst vykázaly sektory DB (+2 %) a DE (+3 %). Absolutní meziroční pokles byl zaznamenán pouze v sektoru DA (-2,5 %). V nejmenším sektoru DC sice tržby meziročně vzrostly o více než 10 %, avšak z velmi nízkého základu a podíl na zpracovatelském průmyslu představoval jen necelé 0,2 %. Je to dáno výrazným útlumem v tomto odvětví, vyvolaným ostrou konkurencí ze strany asijských výrobců obuvi, v čele s Čínou. Nízké Tržby za VV a S

Účetní přidaná hodnota

Zaměstnanci

Potravin. a tabák. průmysl Textilní průmysl Oděvní průmysl Kožedělný průmysl Dřevozpracující průmysl Papírenský průmysl Polygrafický průmysl Koksování a zprac. ropy Chemický průmysl Gumárenský průmysl Průmysl skla a staveb. hmot Hutnictví a zpracování kovů Výr. kovů a kovoděl. výrobků Výroba strojů a zařízení Výr. kanc. strojů a počítačů Výr. elektr. strojů a přístrojů Výr. rad., televiz. a spoj. zař. Výr. přístr., reg. a aut. techn. Výr. dvoust. motor. vozidel Výr. ost. dopravních zařízení Nábytek a ost. zprac. prům. Zprac. druhotných surovin

0

5

10 %

15

20

0

5

10

15

0

%

5

10

15

%

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf I.2 Pozice jednotlivých odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu v roce 2005

17


podíly na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu vykazují sektory DB (2,2 %), DD (3,1 %) a DF (3 %). Přitom sektor DD se sice opírá o domácí surovinu - dřevo, je však náročný na pracovní sílu a v případě ukazatele úrovně produktivity práce z účetní přidané hodnoty v rámci zpracovatelského průmyslu trvale figuruje na posledním místě. Detailní analýza časové řady 2000 - 2006 ukazuje, že dynamický růst tržeb (v b.c.) vykazují zpravidla odvětví nebo celé sektory náročné na znalostní ekonomiku, kde se nejvíce prosazuje zahraniční kapitál a která generují vysoký objem účetní přidané hodnoty. Jde zejména o sektor DL (index tržeb 2006/2000 - 241,4), sektor DM (index 205,3), sektor DH (index 242,7) a sektor DK (index 203,2). Pomalý nárůst ve sledované době vykázaly tři sektory DE (index 125,1), DI (index 132,9) a DD (index 171,0). Absolutní pokles mají pak dva útlumové sektory DB (index 88,6) a DC (index 60,0), které jsou nejvíce ohrožovány konkurenčními tlaky z Asie, zejména z Číny.

I.3. Struktura zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců Strukturu zpracovatelského průmyslu podle počtu zaměstnanců v roce 2005 v členění do pěti velikostních skupin podniků zachycuje tabulka I.2. Tabulka I.2 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin (mil. Kč, osob) Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

142 890,3 54 655,6 201 332

257 251,6 77 257,6 209 613

631 782,0 159 650,0 351 372

780 432,7 193 196,9 341 668

860 908,6 186 019,0 238 477

10 - 49

50 - 249

250 - 999


35 %

30 25 20 15 10 5 0 0-9

Tržby za prodej VV a S


více než 1000

Počet zaměstnaných osob

Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf I.3 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005

Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb se rozhodující měrou podílely velké firmy s 1 000 a více zaměstnanců (podíl 32,2 %, v roce 2004 - 32,7 %) a kategorie 250 - 999 zaměstnanců (podíl 29,2 %, v roce 2004 - 27,4 %), které dohromady realizovaly přes 61 % veškerých tržeb zpracovatelského průmyslu, což je vidět z tabulky I.2 a grafu I.3. V podobné relaci se pohybovala i další produkční charakteristika - účetní přidaná hodnota (v b.c.), kde rovněž nejvyšší podíly připadly na obě zmíněné kategorie podniků. Zde však jejich váha postupně klesá (v kategorii nad 1000 - podíl 27,7 %, v kategorii 250 - 999 podíl 28,8 %), což lze částečně vysvětlit tím, že největší společnosti vyrábějí v řadě případů 18


výrobky velkotonážního charakteru či ve velkých sériiích s nižším objemem vytvořené přidané hodnoty. Naproti tomu v kategoriích mikro a malých a středních podniků převládá produkce v menších sériích, často specialit, s vyšší přidanou hodnotou. Význam velkých společností pro českou ekonomiku potvrzují každoroční červnová vydání žebříčku CZECH TOP 100. V žebříčku za rok 2006 obhájila své prvenství a.s. Škoda Auto, jejíž tržby dosáhly 203,7 mld. Kč (+ 8,7 %) a export 178 mld. Kč, tj. 87 % z celkových tržeb. Také na dalších místech se pořadí proti roku 2005 změnilo jen minimálně. Druhou příčku udržela a.s.ČEZ (tržby 159,6 mld. Kč, nárůst o 27,6 %) a třetí petrochemický holding UNIPETROL a.s. (tržby 94,6 mld. Kč, nárůst o 16,9 %). Za vedoucí trojkou následovaly RWE Transgas, Foxconn CZ a agrochemický holding Agrofert. Tento žebříček však není úplný, neboť v něm nenajdeme některé obchodní řetězce a výrobce pneumatik Barum Continental s.r.o. Ve výběru 250 tisíc největších firem v Evropě (členěno podle obratu, počtu zaměstnanců a stálých aktiv) se ČR podílí 5 542 firmami, přičemž největší česká společnost Škoda Auto a.s. v pořadí evropských gigantů figuruje na slušném 30. místě (podle stálých aktiv). Příznivý vývoj ve zpracovatelském průmyslu ČR lze očekávat i v roce 2007, což dokazují předběžné výsledky za leden - červen. HDP proti stejnému období roku 2006 vzrostl o více než 6 % a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (organizace s 20 a více zaměstnanci ve s.c.) stouply o 12,5 %. Protože odhady analytiků jsou i pro zbytek roku vesměs optimistické, předpokládá se meziroční růst HDP kolem šesti procent.

I.4. Regionální struktura zpracovatelského průmyslu Regionální struktura zpracovatelského průmyslu v roce 2005 je uvedena v grafu I.4 a tabulce I.3. V posledních letech se mění jen minimálně a jasnou jedničkou zůstává nadále Středočeský kraj (podíl na tržbách 18,2 %, na přidané hodnotě 14,9 % a na počtu zaměstnanců 11,8 %). Mají tu sídlo dvě naše největší automobilky a také několik významných chemiček. Druhé místo si udržel Moravskoslezský kraj (tržby -12,7 %, přidaná hodnota 12,6 %, zaměstnanci -10,8 %), za nímž s větším odstupem následují kraje Jihomoravský, Ústecký, hlavní město Praha a Pardubický. Ani na druhém konci tohoto žebříčku se toho příliš nezměnilo, protože na posledním místě se značným odstupem figuruje Karlovarský kraj Tržby za VV a S


Zaměstnanci

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha

0

5

10 %

15

20

0

5

10 %

15

20

0

5

10 %

15

20


Graf I.4 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005

19


(podíl na tržbách 1,8 %), dále kraj Olomoucký (4,7 %), Jihočeský (4,8 %), Vysočina (4,9 %), Liberecký (5,1 %) a Královehradecký (5,4 %). Tabulka I.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005

ZP (mil. Kč, osob)

Tržby za VVaS

hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

165 485 129 159 46 252 137 145 173 129 217 126 340 164

Česká republika


Zaměstnanci

Podíl v % Tržby za VVaS

Podíl v % Účetní přidaná hodnota

Podíl v % Zaměstnanci

208,7 472,5 092,1 965,4 821,1 250,4 248,7 538,3 456,0 660,2 166,7 366,8 777,8 240,0

50 502,9 100 221,1 34 864,1 42 333,3 15 450,2 51 707,3 39 925,8 40 054,5 31 613,0 36 630,4 60 591,8 35 772,2 84 630,5 46 481,8

92 234 159 011 84 568 86 961 36 580 89 121 77 225 85 001 78 623 82 543 143 327 84 645 145 144 97 478

6,2 18,2 4,8 6,0 1,8 9,4 5,1 5,4 6,5 4,9 8,1 4,7 12,7 6,1

7,5 14,9 5,2 6,3 2,3 7,7 6,0 6,0 4,7 5,5 9,0 5,3 12,6 6,9

6,9 11,8 6,3 6,5 2,7 6,6 5,8 6,3 5,9 6,1 10,7 6,3 10,8 7,3

2 673 264,9

670 779,0

1 342 461

100

100

100

Pozn.: v důsledku dopočtových metod regionálních charakteristik může dojít k nepodstatným odchylkám při sčítání vlivem zaokrouhlování. Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

I.5. Hlavní ekonomické ukazatele Ceny průmyslových výrobců měly v roce 2006 většinou kolísavý charakter a v prvním čtvrtletí stagnovaly na průměrném meziročním růstu 0,3 %, od dubna však začaly stoupat až na 2,7 % v srpnu, poté se tempo růstu zmírnilo až na 1,9 % v říjnu a v prosinci opět vzrostly o 2,6 %. Jednou z příčin těchto výkyvů byl kolísavý vývoj cen v rafinérském zpracování ropy (za rok růst o 7,7 %), ale hlavně cenové pohyby v odvětví zpracování kovů ve II.pololetí a zde především u neželezných kovů (meziročně nárůst o 27,3 %). Z porovnání cen průmyslových výrobců v ČR a EU lze zjistit, že více než rok rostou v ČR ceny průmyslových výrobců daleko pomaleji. Zatímco na počátku roku 2006 činil přírůstek v ČR pouze 0,4 % (v EU 25 pak 7 %), během roku a zejména v jeho závěru docházelo k výraznému sbližování (v ČR o 2,6 %, v EU 25 o 3,4 %). I.5.1. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik za léta 2000 - 2006 přibližují tabulky I.4 až I.6 a graf I.5. Z tabulky I.4 je patrné, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) rostly v minulém roce dvakrát vyšším tempem než v roce 2005 (+12,6 %). Nejvyšší dynamiku sice vykázal sektor DD (+ 24,5 %), avšak o příznivý výsledek se nejvíce zasloužila ta odvětví, která v posledních letech prožívají největší konjunkturu, a to DM (v b.c. +17,8 %), DL (+17,9 %), DH (+17,0 %), DK (+17,9 %) a DJ (+13,2 %). Za sledovaných sedm let se tržby ve zpracovatelském průmyslu zvýšily o více než dvě třetiny (index 2006/2000 - 167,8 %). Dynamický růst tržeb v roce 2006 příznivě ovlivnil také další klíčovou produkční charakteristiku - účetní přidanou hodnotu, kde meziroční nárůst dosáhl (+11,2 % v b.c.), což potvrzuje tabulka I.5. Z této je zřejmé, že o růst objemu účetní přidané hodnoty se rozhodující měrou zasloužily zejména sektory DJ (+ 16,9 %) a DM (+ 11,8 %), sektor DK (+17,8 %) a sektor DH (nárůst o 18 %), který je pro sektor DM jedním z rozhodujících dodavatelů. Všeobecně platí, že na nárůstu 20

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm.průmysl DH Gumár. a plastik.průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv. Zpracovatelský průmysl meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000 253 705,6 75 793,2 9 675,4 55 393,7 95 030,1 64 116,7 119 911,8 81 096,8 107 532,2 271 813,2 136 194,4 185 328,1 263 994,5 74 149,8

2001 273 861,9 80 578,1 9 230,4 60 522,6 102 747,4 57 133,6 118 763,5 104 990,8 114 350,1 304 092,5 152 398,6 235 607,4 310 962,1 82 153,7

2002 278 73 7 63 101 49 109 109 115 289 154 283 310 84

235,0 985,7 658,5 891,8 762,0 904,9 942,3 282,2 456,3 936,1 831,7 113,6 655,0 805,3

2003 273 69 6 67 105 56 112 130 117 311 172 307 335 80

460,4 740,6 382,5 563,7 569,7 275,7 709,9 892,2 784,3 815,3 590,0 664,2 170,5 904,6

2004 290 71 6 71 112 62 141 150 128 413 204 386 381 92

821,4 462,9 293,9 872,5 106,2 367,1 351,0 257,9 964,7 881,9 021,8 989,5 791,2 384,6

2005 283 65 5 76 115 82 144 168 132 428 234 379 460 97

936,5 808,8 267,1 091,3 408,7 534,8 112,7 155,6 465,4 037,3 794,7 366,4 197,1 088,5

2006* 276 67 5 94 118 91 154 196 142 484 276 447 541 109

877,9 146,9 803,7 718,6 888,8 547,3 786,7 817,2 941,9 541,0 709,5 384,4 897,5 512,2

1 793 735,5 2 007 392,7 2 033 460,4 2 148 523,6 2 514 566,6 2 673 264,9 3 009 573,6 x 100

111,9 111,9

101,3 113,4

105,7 119,8

117,0 140,2

106,3 1 149,0

12,6 167,8

* předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006

(mil. Kč)

2000

2001

DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm.průmysl DH Gumár. a plastik.průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv.

56 943,9 26 049,7 3 280,4 13 534,6 26 571,0 7 055,5 32 379,1 23 410,9 41 579,9 73 823,2 48 458,0 53 441,6 54 859,2 20 013,0

61 942,3 26 973,1 3 184,0 16 487,9 27 383,0 3 380,8 31 580,9 26 835,7 44 032,0 83 117,6 54 155,8 65 621,0 65 703,2 22 540,7

66 110,3 25 496,3 2 699,4 17 803,7 27 748,3 2 327,6 29 073,2 30 266,8 43 063,8 82 833,3 50 580,9 67 254,3 64 656,1 24 998,5

67 188,8 24 900,4 2 361,2 19 336,2 30 467,0 3 989,2 31 406,6 36 282,7 46 046,1 89 872,7 55 955,5 70 940,3 73 627,1 23 590,3

481 400,0

532 938,0

534 912,5

x 100

110,7 110,7

100,4 111,1

Zpracovatelský průmysl meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2002

2003

2004 71 25 2 21 33 5 37 39 49 112 62 82 83 26

2005

2006*

254,2 692,3 381,8 287,5 889,2 972,0 517,5 670,1 785,7 261,7 217,7 769,1 552,7 291,4

71 033,1 22 316,6 2 109,8 22 215,2 31 998,1 5 599,8 39 331,6 43 880,5 50 127,3 113 367,2 68 406,0 81 428,7 92 337,2 26 627,9

69 921,3 22 272,9 2 384,8 27 038,3 31 989,5 4 569,8 41 206,9 51 788,2 50 993,2 132 470,0 80 591,9 93 588,0 108 596,2 28 582,1

575 964,1

654 542,9

670 779,0

745 993,1

107,7 119,6

113,6 136,0

102,5 139,3

111,2 155,0


přidané hodnoty se rozhodující měrou podílejí exportně orientované sektory a oddíly a za zmínku též stojí, že v loňském roce ani v jednom sledovaném sektoru objem vytvořené přidané hodnoty v běžných cenách meziročně neklesl, s výjimkou sektoru DA (-1,6 %). Po snížení zaměstnanosti v období 2002 až 2004 došlo v dalších dvou letech k nárůstu tohoto ukazatele, o 1,4 % (meziroční přírůstek 19120 lidí), což dokumentuje tabulka I.6. Počet podnikatelských subjektů ve zpracovatelském průmyslu (organizace s 20 a více zaměstnanci) koncem roku 2006 činil 8 022 a na konci prvního pololetí 2007 vzrostl o 240 na 8 262 jednotek. Největší nárůst pracovníků v roce 2006 vykázaly sektory, které prožívají období hospodářské konjunktury a to: DL (+9779), DH (+8090), DM (+7242) a DJ (+5793). Naopak nejvýraznější pokles zaregistrovali v sektoru DB (-10323) a DA (-6864), zatímco v ostatních sektorech byl pokles či nárůst většinou nepatrný.

21

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


146 128 20 73 59 3 44 56 87 229 155 168 102 84

210 967 741 224 929 681 988 573 730 968 729 835 152 602

144 963 125 975 19 797 79 462 58 899 3 454 44 430 63 599 87 275 241 751 151 086 188 483 109 239 90 078

142 972 116 100 16 615 74 279 61 459 3 173 44 586 64 127 85 627 228 413 149 746 182 033 112 909 84 837

140 105 12 78 61 3 43 67 80 226 150 182 110 81

479 378 890 406 911 105 122 901 586 571 919 984 478 342

136 913 95 464 11 518 75 278 60 067 3 034 41 419 73 192 79 855 230 096 149 766 183 747 115 421 78 358

135 85 10 75 62 3 42 74 78 229 156 189 124 74

128 75 10 79 62 2 40 83 76 235 161 198 132 74

1 363 329

1 408 491

1 366 876

1 346 072

1 334 128

1 342 461

1 361 581

x 100

103,3 103,3

97,0 100,3

98,5 98,7

99,1 97,9

100,6 98,5

101,4 99,9


854 996 345 083 355 020 390 949 089 245 568 105 852 610

990 673 176 887 063 929 713 039 024 038 836 884 094 235


170 %

160 150 140 130 120 110 100 90 2000

2001

Tržby za VV a S ZP

2002

2003

Počet zaměstnaných osob ZP

2004

2005

2006*

Účetní přidaná hodnota ZP


Graf I.5 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2000 - 2006

Vývoj ukazatelů náklady celkem a osobní náklady v letech 2000 až 2006 zachycují tabulky I.7 a I.8. Tempo růstu celkových nákladů ve zpracovatelském průmyslu (viz tabulka I.7) se v roce 2006 meziročně zrychlilo proti předcházejícímu období ze 7,2 % na 10,1 %. Nárůst tohoto ukazatele nejvíce ovlivnila výkonová spotřeba, která se ve zpracovatelském průmyslu (k dispozici jsou pouze údaje za podniky se 100 a více zaměstnanců) zvýšila o 11,8 % a její podíl zde překročil 71 %. Zastoupení dalších nákladových položek (odpisy, osobní náklady, náklady na prodané zboží, ostatní aj.) se v roce 2006 změnilo jen minimálně, pouze ostatní nespecifikované náklady (podíl 9,1 %) meziročně vzrostly o 13,7 %. Největší meziroční růst celkových nákladů vykázaly sektory DM (+14,2 %), DK (+13,6 %) a DJ (+7,8 %), tedy většinou agregace s nejvyšším objemem tržeb a nejvyšší vytvořenou účetní přidanou hodnotou. Vysokým tempem rostly náklady v sektoru DH (+19,5 %), která patří k nejdynamičtějším. Absolutní pokles nákladů celkem byl zaznamenán jen v sektoru DB (-3 %). Vývoj osobních nákladů ve zpracovatelském průmyslu naznačuje tabulka I.8, z níž je vidět, že tempo 22

Zpracovatelský průmysl Tabulka I.7 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm.průmysl DH Gumár. a plastik.průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv. Zpracovatelský průmysl meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000 358 972,2 90 580,9 11 479,4 62 289,1 106 928,0 69 193,7 140 910,0 102 954,1 123 796,9 349 475,9 189 804,9 222 206,5 316 353,3 85 410,6

2001 360 372,2 96 465,9 11 747,4 67 373,9 116 761,8 67 097,2 137 494,0 131 871,1 133 414,8 357 954,9 195 766,6 271 133,2 361 514,1 97 045,5

2002 358 738,6 90 803,3 9 998,8 73 803,3 113 498,9 55 791,2 135 007,8 130 567,4 136 815,4 341 815,7 203 483,4 323 602,3 367 494,7 98 558,5

2003 339 82 7 76 112 69 133 148 129 349 208 355 370 92

959,8 922,1 966,8 369,9 340,1 839,8 767,4 808,4 274,8 721,3 973,9 728,2 767,5 093,0

2004 374 774,1 82 988,9 7 144,6 79 225,0 122 352,0 85 016,5 156 651,5 177 721,7 141 913,7 451 896,8 240 225,6 448 489,4 419 053,1 105 114,7

2005 365 81 6 86 131 113 162 198 148 476 276 436 510 107

603,1 412,9 130,0 615,5 499,1 203,1 382,6 874,9 090,3 245,5 635,3 970,4 881,0 225,3

2006* 365 79 6 95 134 120 169 237 163 513 314 515 583 115

348,1 247,9 178,9 422,0 259,1 740,4 490,8 741,9 495,7 289,3 333,3 958,6 234,0 017,6

2 230 355,5 2 406 012,6 2 439 979,3 2 478 533,0 2 892 567,6 3 101 769,0 3 413 757,6 x 100

107,9 107,9

101,4 109,4

101,6 111,1

116,7 129,7

107,2 139,1

110,1 153,1


Tabulka I.8 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč)

2000

2001


28 033,6 17 138,6 2 798,8 8 149,5 12 512,4 1 195,9 11 880,8 12 084,9 18 509,0 45 857,1 33 258,9 31 403,9 26 620,6 12 735,1

29 596,2 18 245,3 2 767,3 9 107,7 13 680,8 1 251,1 12 147,7 14 185,4 19 880,3 49 593,8 35 960,4 36 472,7 29 643,6 14 193,2

262 179,1 x 100


2002

2003

2004

2005

2006*

31 781,0 17 481,8 2 477,2 9 204,8 14 705,7 1 211,8 13 026,0 15 665,7 20 083,0 49 365,9 37 523,9 38 848,3 32 965,2 14 403,4

32 193,5 16 327,0 2 036,2 9 378,6 15 274,6 1 286,1 13 336,5 17 410,5 20 430,1 50 412,5 39 812,4 40 856,4 34 200,5 14 145,0

34 278,8 16 847,0 1 972,9 9 983,2 16 297,5 1 313,6 14 007,2 20 122,4 21 673,6 57 278,5 42 972,5 46 531,7 38 663,9 15 064,8

34 314,4 15 049,4 1 802,2 10 539,9 17 983,5 1 404,9 15 003,1 21 887,8 22 645,3 58 682,2 46 319,1 49 127,7 43 621,8 15 323,4

33 14 1 11 19 1 15 25 23 64 51 55 49 16

286 725,5

298 743,7

307 099,9

337 007,6

353 704,7

383 836,8

109,4 109,4

104,2 113,9

102,8 117,1

109,7 128,5

105,0 134,9

108,5 146,4

928,8 206,7 842,6 870,0 267,6 481,1 427,1 533,8 558,6 524,0 547,3 051,4 572,3 025,5


růstu se v roce 2006 zrychlilo o 3,5 p.b. na 8,5 %. Z delší časové řady analýz MPO a ČSÚ vyplývá, že po zpomalení tempa růstu v letech 2002 až 2003 se růst zrychlil. V zásadě platí, že dynamika růstu osobních nákladů kopíruje růst nákladů celkem, přičemž meziroční růst přes deset procent vykázaly sektory DM (+13,6 %), DL (+12,1 %) a DH (+16,7 %), zatímco v dalších odvětvích byl nárůst většinou mírný. V sektorech DB a DC ukazatel meziročně poklesl, ovšem jen nepatrně. I.5.2. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z přidané hodnoty (v b.c.) zachycuje tabulka I.9. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (v b.c.) je pak uveden v tabulce I.10 a v grafu I.6. 23

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka I.9 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zaměst.) DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm.průmysl DH Gumár. a plastik.průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv. Zpracovatelský průmysl meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

389,5 202,0 158,2 184,8 443,4 1 916,7 719,7 413,8 474,0 321,0 311,2 316,5 537,0 236,6

427,3 214,1 160,8 207,5 464,9 978,8 710,8 422,0 504,5 343,8 358,4 348,2 601,5 250,2

462,4 219,6 162,5 239,7 451,5 733,6 652,1 472,0 502,9 362,6 337,8 369,5 572,6 294,7

478,3 236,3 183,2 246,6 492,1 1 284,8 728,3 534,3 571,4 396,7 370,8 387,7 666,4 290,0

520,4 269,1 206,8 282,8 564,2 1 968,6 905,8 542,0 623,4 487,9 415,4 450,5 723,9 335,5

522,9 259,5 204,0 295,9 513,2 1 854,5 927,9 585,5 641,9 494,5 436,9 430,6 739,6 356,9

542,1 294,3 234,4 338,5 515,4 1 560,4 1 012,1 623,7 670,7 563,6 498,0 470,6 822,1 385,0

353,1

378,4

391,3

427,9

490,6

499,7

547,9

x 100

107,2 107,2

103,4 110,8

109,3 121,2

114,7 138,9

101,8 141,5

109,7 155,2


Tabulka I.10 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006

(-)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


0,492 0,658 0,853 0,602 0,471 0,169 0,367 0,516 0,445 0,621 0,686 0,588 0,485 0,636

0,478 0,676 0,869 0,552 0,500 0,370 0,385 0,529 0,451 0,597 0,664 0,556 0,451 0,630

0,481 0,686 0,918 0,517 0,530 0,521 0,448 0,518 0,466 0,596 0,742 0,578 0,510 0,576

0,479 0,656 0,862 0,485 0,501 0,322 0,425 0,480 0,444 0,561 0,712 0,576 0,465 0,600

0,481 0,656 0,828 0,469 0,481 0,220 0,373 0,507 0,435 0,510 0,691 0,562 0,463 0,573

0,483 0,674 0,854 0,474 0,562 0,251 0,381 0,499 0,452 0,518 0,677 0,603 0,472 0,575

0,485 0,638 0,773 0,439 0,602 0,324 0,374 0,493 0,462 0,487 0,640 0,588 0,456 0,561


0,545

0,538

0,558

0,533

0,515

0,527

0,515


Z tabulky I.9 lze zjistit, že ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty výrazně vzrostl (+9,7 %), a to podstatně rychleji než v roce 2005. Meziročně tento ukazatel stoupl ve všech sektorech, z toho nejvíce v sektorech DJ (+14 %) a v DK (rovněž o 14 %) a také v sektoru DM (+11,1 %), kde se projevuje příznivý hospodářský vývoj naší ekonomiky a vysoká investiční aktivita v automobilovém průmyslu, dále v DH (+6,5 %). Nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele v roce 2006 vykázal s velkou převahou sektor DF - Koksování a rafinérské zpracování ropy (1 560,4 tis.Kč/zam.) a DG (1 012,1 tis.Kč/zam.). Přes hranici 700 tisíc Kč na zaměstnance se dostal již jen sektor DM (822,1 tis.Kč/zam), dále následovaly sektory DI (670,7 tis.Kč/ zam.), DH ( 623,7 tis.Kč/zam.) a DJ (563,6 tis. Kč/zam.). Výše tohoto ukazatele je do značné míry ovlivněna charakterem výroby a tak na opačném konci pořadí nacházíme odvětví, která procházejí obdobím stagnace, útlumu či absolutního poklesu a nejsou konkurenceschopná: DC (234,4 tis.Kč/zam.), DB (294,3 tis.Kč/zam.), DD (338,5 tis.Kč/zam.), i když u všech tento ukazatel meziročně mírně vzrostl. Z tabulky I.10 vyplývá, že u podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě došlo v roce 2006 24

Zpracovatelský průmysl 160 %

150 140 130 120 110 100 90 2000

2001

2002

Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP

2003

2004

2005

2006*

Produktivita práce z účetní PH ZP

*předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf I.6 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech 2000 - 2006

k příznivému obratu, neboť oproti roku 2005 tento ukazatel klesl (-2,3 %) na hodnotu 0,515, což z hlediska konkurenceschopnosti lze hodnotit pozitivně. Nárůst tohoto ukazatele byl zaznamenán jen ve čtyřech sektorech, z toho nejvyšší v DF (+29,1 %) a v DE (+11 %). V ostatních deseti sektorech ukazatel poklesl, z toho nejvíce v sektorech DC (-9,5 %), DJ (-6 %) a DK (-5,5 %). Pozitivně rovněž možno ocenit, že tempo růstu produktivity práce předstihlo růst reálných mezd ve zpracovatelském průmyslu o čtyři procentní body a tohoto předstihu bylo dosaženo u většiny sektorů.

I.6. Ukazatele výzkumu a vývoje Základní údaje o výzkumu a vývoji ve zpracovatelském průmyslu jsou zachyceny v tabulce I.11. Konfrontací s údaji za předcházející rok zjistíme, že celkové vnitřní výdaje na výzkum a vývoj za zpracovatelský průmysl v roce 2005 stouply oproti předchozímu období o více než jednu čtvrtinu na 17,1 mld. Kč. V porovnání s předchozími léty (v období 1998 - 2002 se tyto výdaje pohybovaly v průměru kolem 10,5 až 11,7 mld. Kč) se jedná o výrazné zlepšení. Ovšem pro výraznější podporu výzkumu a vývoje v ČR to však jsou to stále částky nízké a ve srovnání s úrovní ve vyspělém světě nedostatečné. Podobně jako v předchozích letech, i v roce 2005 byla největším příjemcem finančních prostředků výroba motorových vozidel, kromě motocyklů - 7255 mil. Kč (nárůst proti roku 2004 o 24,1 % - podíl na celkových výdajích ZP - 42,3 %), výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených - 2163,6 mil. Kč a výroba chemických látek, přípravků a chemických látek (kromě léčiv) - 1436,2 mil. Kč. V absolutních číslech roste objem prostředků na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu sice již od roku 1994, problém je však v tom, že v posledních letech se tyto výdaje v relativních číslech stále pohybují kolem 0,54 až 0,58 % HDP. Přitom Lisabonská strategie předpokládá, že výdaje zemí EU na vědu a výzkum ze státního rozpočtu by měly činit jedno procento HDP, i když existují některé průmyslově vyspělé země, jejichž výdaje ze státního rozpočtu, vyjádřeno v relativních číslech, jsou podobné jako u nás (např. Velká Británie a Japonsko). Náš hlavní problém jednoznačně spočívá ve výdajích našeho podnikatelského sektoru na vědu a výzkum, které se řadu let pohybují jen kolem 0,8 % HDP. Přitom ve Velké Británii soukromý sektor na tuto oblast vydává třikrát více, ve Finsku čtyřnásobek a v Japonsku dokonce pětinásobek tohoto podílu. Lisabonská strategie předpokládá, že výdaje ze soukromého sektoru by měly být nejméně dvakrát vyšší než výdaje státu. Dalším problémem je počet výzkumníků. Ve vyspělých zemích EU připadá na 1 000 zaměstnanců v průměru šest výzkumníků, zatímco v ČR jen tři, ale ve Finsku je to téměř 16, v Japonsku 10, tedy ve dvou zemích, které vedle USA mají největší 25


konkurenční potenciál. V návrhu státního rozpočtu na rok 2008 se na vědu a výzkum počítá s částkou 22,9 mld. Kč, v roce 2009 pak 24,8 mld. Kč a v roce 2010 o další dvě miliardy korun více. Tabulka I.14 Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru podle OKEČ v rámci zpracovatelského průmyslu za rok 2005 (tis. Kč)

Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ)

2004

2005

Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků

151 696

135 986

Výroba textilií, textilních a oděvních výrobků, výroba z usní a výrobků z usní

208 341

221 106

141 570 57 832 8 939

150 096 52 193 18 817

24 075

28 909

5 887 10 911 7 277

7 116 2 572 19 222

1 910 175

2 169 995

11 1 568 599 968 330

11 655 1 436 216 604 566 831 650 722 085

Výroba textilií a textilních výrobků Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Zpracování dřeva, výroba dřev. výr. kromě nábytku, výr. vlákniny, papíru a výr. z papíru; vydavatelství a tisk Zprac. dřeva, výr. dřevařských, korkových, prout. a slam. výr. kromě nábytku Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu, jad. paliv, raf. zprac. ropy; výoba. chemických látek, léčiv; výroba pryžových a plastových výrobků Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy Výroba chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken Výroba chemických látek, přípravků a chemických vláken (kromě léčiv) Výroba léčiv, chem. Látek, rostl. přípravkůa dalších prostředků pro zrav. účely Výroba pryžových a plastových výrobků

393 330 411 919 452

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

486 603

557 527

Výroba základních kovů a hutních výrobků

264 129

421 816

222 074 42 055

368 241 53 575

Výroba kovových výrobků, strojů, přístrojů, zařízení a dopravních prostředků

10 493 056

13 500 040

Výroba kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků (kromě strojů a zařízení) Výroba a opravy strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba kancelářských strojů a počítačů Výroba elektrických strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Výroba elektronek a jiných elektrotechnických součástek Výroba rozhlasových a televizních vysílačů a přijímačů Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), výroba přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroby a opravy letadek a kosmických lodí Výroba motocyklú, jízdních kol, invalidních vozíků a dopr. prostředků j.n. Výroby a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a jiných dopr. zařízení

380 115 1 547 528 39 638 780 065 755 091 166 254 455 720 367 607 5 845 765 776 903 435 070 46 260 295 573

363 661 2 163 637 45 542 806 562 1 32 453 186 494 926 416 442 973 7 255 061 1 102 151 755 881 40 309 305 961

107 224

100 938

72 804 34 420

54 259 46 679

39 794

9 080

13 685 093

17 145 357

Výroba železa, oceli a jejich jiné hutní zpracování a jejich odlévání Výroba a hutní zpracování neželezných kovů a jejich odlévání

Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Recyklace druhotných surovin D Zpracovatelský průmysl celkem Pozn: všechna OKEČ zde nejsou uvedena z důvodu ochrany individuálních dat. Pramen: ČSÚ

26


I.7. Zahraniční obchod Základní tendence v oblasti zahraničního obchodu ve zpracovatelském průmyslu ČR za období 2000 až 2006, s důrazem na vývoj v minulém roce ukazuje tabulka I.12. I.7.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka I.12 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 - 36 v letech 2000 - 2006

(mil. Kč) Vývoz Dovoz Saldo Meziroční index Vývoz Dovoz

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

1 080 247,8 1 113 880,8 -33 633,0

1 230 324,5 1 251 944,1 -21 619,6

1 216 810,3 1 211 800,6 5 009,7

1 327 375,2 1 318 909,1 8 466,1

1 668 723,8 1 612 002,6 56 721,2

1 800 307,9 1 652 406,1 147 901,8

2 067 151,3 1 883 288,2 183 863,1

00/99

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

x x

113,9 112,4

98,9 96,8

109,1 108,8

125,7 122,2

107,9 102,5

114,8 114,0

Pramen: Statistika GŘC

Zahraniční obchod je již několik let hlavním „tahounem“ hospodářského rozvoje ČR. Přitom v roce 2006 vykázal dvojciferné tempo růstu, podobně jako v roce našeho vstupu do EU, a jeho výsledky lze proto hodnotit jako úspěšné. Kladné saldo výrobků SKP zpracovatelského průmyslu v porovnání s rokem 2005 stouplo o 36 mld. Kč na téměř 184 mld. korun, což je rekordní hodnota v novodobé historii ČR. Dosažené výsledky dokumentují solidní výkonnost a konkurenceschopnost našeho zpracovatelského průmyslu v mezinárodních dimenzích a zásadním způsobem přispívají k tvorbě HDP, přičemž podíl SKP 15 - 36 na celkovém vývozu SKP v roce 2006 činil přes 96 % a v dovozu pak 90 %. V podmínkách sílící konkurence se podíl našeho exportu v celosvětovém objemu během posledních 10 - 11 letech zdvojnásobil a pohybuje se kolem 0,75 %, zatím náš podíl na celosvětové populaci jen kolem 0,2 %. Z tabulky I.12 a dalších podrobných analýz lze odvodit některé tendence v této oblasti. Obrat zahraničního obchodu ve zpracovatelském průmyslu v roce 2006 stoupl oproti předchozímu roku o 14,4 % - na 3 950,4 mld. Kč, z toho export se zvýšil o 14,8 % na 2 067,1 mld. Kč a dovoz o 14 % na 1 883,3 mld. Kč. Za minulých sedm let se obrat zvýšil o plných 80 %. V letech 2000 - 2006 vzrostl vývoz o více než 91 %, zatímco dovoz o 29 %. Kladné saldo v obchodní výměně bylo poprvé zaznamenáno v roce 2002 (cca 5 mld. Kč), v dalších letech však postupně narůstalo až na loňských 184 mld. Kč. Přitom v roce 2006 vykázala Česká republika kladné saldo s většinou největších obchodních partnerů - se SRN (+ 71,1 mld. Kč), se Slovenskem (+61,7 mld. Kč), Francií (+19,6 mld. Kč) a s Polskem (+6,5 mld. Kč). Nejvyšší záporné saldo jsme měli loni s Čínou, Ruskou federací, Japonskem, Tchaj-wanem, Nizozemskem a Tureckem. V sortimentní skladbě zahraničního obchodu ZP měl v roce 2006 největší váhu sektor DL (skupiny výrobků SKP 30-33) s vývozem za 497,6 mld. Kč, dále sektory DM (vývoz 412,4 mld. Kč), DJ (272,7 mld. Kč) a DK (267,6 mld. Kč). Tyto čtyři sektory se na celkovém exportu zpracovatelského průmyslu ČR podílely 70 %. Stejně jako v roce 2005 i loni žebříčku největších vývozců dominovala a.s. Škoda Auto (export 178 mld. Kč, nárůst o 16,6 %) a na druhé místo se posunula další automobilka TPCA (export kolem 49 mld. Kč), zatímco na třetí klesl petrochemický holding UNIPETROL a.s.(vývoz 44,1 mld. Kč). Na čtvrtém místě skončila továrna na výrobu televizorů Panasonic AVC Networks Czech (export 43,5 mld. Kč) a na pátém místě Agrofert Holding (36 mld. Kč). Ve výrobkové struktuře dovozu připadly v roce 2006 největší objemy na sektor DL (471,2 mld. Kč), dále na sektory DJ (276,5 mld. Kč) a na DM (229 mld. Kč). Hranici 200 miliard korun ještě překročil sektor DG (209,5 mld. Kč), který přitom vykázal největší záporné saldo (-90,6 mld. Kč). Vysoké záporné saldo měly také sektory DF (-25,5 mld. Kč) a DA (-22,5 mld. Kč), naopak nejvyšší kladné saldo v roce 2006 sektory DM (+183,5 mld. Kč) a DK (+ 62 mld. Kč). Exportní výkonnost zpracovatelského průmyslu (SKP 15 - 36) v minulém roce dosáhla 49 % (+1,5 p.b. proti roku 2005). Nejvyšší byla ve skupině SKP 34, 35 (72,3 %), dále ve skupině SKP 36 (70,6 %), SKP 30 - 33 (69,2 %) a v SKP 29 (56,4 %). Naopak nejnižší hodnoty vykazoval tento ukazatel u skupiny výrobků SKP 23 (1,3 %), SKP 15, 16 (15,8 %) a SKP 27, 28 (34,6 %). 27


Podíl HI-TECH výrobků v celkovém exportu ČR se v uplynulém roce zvýšil o 1,2 p.b. na 13,4 %, zatímco dovoz ve stejné době vzrostl o 0,6 p.b. na 14,9 %. Deficit této skupiny výrobků se meziročně snížil o 9,5 mld. Kč - na 25,2 mld. Kč. Největší exportní a importní položkou v HI-TECH zůstala i v roce 2006 výpočetní technika (vývoz 161,7 mld. Kč; dovoz 132 mld. Kč). Struktura obchodní výměny podle stupně zpracování produkce celkem doznala v loňském roce jen minimálních změn. Ve vývozu vzrostl podíl výrobků s vyšším stupněm zpracování jen o 0,8 % na 88,1 %, zatímco v dovozu byl tento růst ještě mírnější - o jednu desetinu p.b. na 78,2 %. Předběžné výsledky za první pololetí 2007 naznačují, že zahraniční obchod s výrobky SKP se ve zpracovatelském průmyslu vyvíjí i příznivě, neboť export stoupl o 9,7 % na 1101,3 mld. Kč, zatímco dovoz o 9,3 % - na 983,1 mld. Kč. Kladné saldo zahraničního obchodu v I. pololetí 2007 tak dosáhlo 118,2 mld. Kč a bylo o 13,3 mld. Kč vyšší než ve stejném období předchozího roku. I.7.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zpracovatelského průmyslu (vývoz a dovoz) za skupiny výrobků SKP 15 - 36 je zachycena v grafu I.7. Je z něho patrné, že teritoriální struktura se v posledních letech mění minimálně a našimi největšími obchodními partnery nadále zůstávají SRN, Slovensko, Polsko, Francie , Rakousko a západoevropské státy EU. Jasnou jedničkou je SRN, s níž loni obrat dosáhl celkové částky 1 242,2 mld. Kč (z toho vývoz 656,6 mld. Kč a dovoz 585,5 mld. Kč, saldo +71,1 mld. Kč). Pozici dvojky v této oblasti si nadále drží Slovensko (obrat - 265,7 mld. Kč, vývoz 163,7 mld. Kč, dovoz 102,0 mld. Kč, saldo +61,7 mld. Kč) a na dalších dvou místech figurovaly Polsko (obrat 224,3 mld. Kč) a Francie (obrat 215,3 mld. Kč). V žebříčku našich vývozů do zahraničí jsou za SRN a Slovenskem na dalších místech Francie (117,4 mld. Kč), Polsko (115,4 mld. Kč), Velká Británie (100,2 mld. Kč) a Rakousko (98 mld. Kč). V pořadí dovozců si jasné prvenství udržela SRN, ovšem za ní se již na druhé místo dostala Čína (127,1 mld. Kč), dále následuje Polsko (108,9 mld. Kč) a na čtvrté místo kleslo Slovensko (102 mld. Kč). Za ním následují Francie (97,8 mld. Kč), Itálie (95,2 mld. Kč) a Nizozemsko (79,9 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2006

Polsko Fancie 6 % 6% Slovensko 8%

V. Británie 5%

Rakousko 5% Itálie 5%

Ostatní 34 %

Německo 31 %

Dovozní teritoria v roce 2006 Slovensko 5% Polsko 6% Čína 7%

Německo 31 %

Francie 5%

Itálie 5% Nizozemsko 4%

Ostatní 37 %

Pramen: Statistika GŘC, vlastní dopočet MPO

Graf I.7 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2006 - SKP 15 - 36

28


I.7.3. Tuzemská spotřeba I.7.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby výrobků (v b.c.) podle SKP za období 2000 - 2006 zachycuje tabulka I.13. Je z ní patrné, že po letech stagnace, velmi úspěšném roce 2004 a následujícím mírném zpomalení, vzrostl v roce 2006 tento ukazatel o 11,3 %. Kumulativně za celé sledované období se spotřeba výrobků v (D) zvýšila o více než polovinu. Z jednotlivých sekcí největší meziroční růst loni zaznamenaly tyto skupiny výrobků: SKP 34,35 (+12,6 %) , SKP 27,28 (+12,2 %), SKP 30-33 (20,2 %), SKP 29 (+12,8 %) SKP 25 (+10,3 %). Tabulka I.13 Tuzemská spotřeba výrobků v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč/zaměst.) SKP 15+16 SKP 17+18 SKP 19 SKP 20 SKP 21+22 SKP 23 SKP 24 SKP 25 SKP 26 SKP 27+28 SKP 29 SKP 30+31+32+33 SKP 34+35 SKP 36 SKP 15 - 36 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000

2001

2002

293 751,7 97 505,2 14 962,2 28 759,9 93 365,0 66 012,2 194 549,7 90 790,1 66 826,5 274 250,9 186 669,7 327 805,9 196 692,3 32 557,2

258 377,7 97 191,2 16 137,1 31 172,2 100 860,0 71 451,8 195 958,1 87 853,7 68 380,9 315 931,4 207 112,9 399 227,7 211 243,8 30 466,4

249 649,7 95 294,0 17 062,3 31 904,9 102 492,0 60 095,3 186 370,7 94 454,3 75 594,4 303 227,5 177 536,3 349 227,6 219 192,6 31 931,6

2003 245 615,2 89 720,9 15 891,6 30 467,1 111 194,0 79 403,0 212 146,2 105 281,5 73 046,0 297 628,4 207 642,7 349 486,3 230 385,4 33 663,2

2004 258 563,9 96 547,7 18 047,9 30 628,8 120 986,8 95 581,4 253 301,1 119 055,2 80 401,3 407 631,9 230 205,5 411 778,2 252 937,8 36 926,1

2005 261 93 19 33 128 110 269 132 83 469 250 436 323 43

707,4 979,7 755,8 618,8 225,5 506,9 304,2 432,1 301,6 796,7 856,6 118,0 983,4 569,3

2006* 259 555,5 96 871,6 20 791,4 41 483,3 133 122,5 116 630,5 296 994,7 151 996,9 90 058,2 526 934,2 283 048,1 524 092,9 364 709,2 52 031,1

1 964 498,6 2 091 364,8 1 994 033,1 2 081 571,4 2 412 593,4 2 657 156,1 2 958 320,1 x 100,0

106,5 106,5

95,3 101,5

104,4 106,0

115,9 122,8

110,1 135,3

111,3 150,6


I.8. Investice Hrubé hmotné investice do zpracovatelského průmyslu ČR dosáhly v roce 2006 objemu 142,3 mld. Kč, z toho strojní činily 105,7 mld. Kč a stavební 34,2 mld. Kč, přičemž v porovnání s předchozím rokem mírně poklesly (o 0,6 % ve s.c.). Největší objemy investic směřovaly do sektoru DM (26,7 mld. Kč, podíl na celkovém objemu 18,6 %), dále do DJ (18,4 mld. Kč), do DL a DA (shodně po 16,3 mld. Kč). Investice do zpracovatelského průmyslu se na celkovém objemu průmyslových investic v roce 2006 podílely 77,5 % (v roce 2005 79,1 %). Minimální byla loni i investiční aktivita v sektoru DC (236 mil. Kč), což jen znovu potvrzuje hluboký útlum a postupné odumírání tohoto odvětví. Ve vládou schváleném systému investičních pobídek (viz usnesení vlády ČR č. 298 z roku 1998) byly poskytnuty pobídky 31 investorům na investiční akce v celkovém rozsahu téměř 70,8 mld. Kč s příslibem, že bude vytvořeno celkem 15 206 nových pracovních míst. Dle zákona č.72/200 Sb.,o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů získalo do konce roku 2006 investiční pobídky celkem 366 společností. Investice firem, které získaly tuto podporu dosáhnou podle předpokladu celkové výše 343,8 mld. Kč, s tím, že bude vytvořeno 79 468 nových pracovních příležitostí. V samotném roce 2006 Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo o pobídkách pro 149 firem o celkovém objemu 107,7 mld. Kč, přičemž tyto investice přinesou 30 100 pracovních míst. Z významných akcí, které byly loni podpořeny vládními pobídkami lze uvést investici Daikin Device (Brno), projekty společnosti Knauf Insulation, Tivall CZ, ELBEL a některé další. Systematická podpora rozvoje průmyslových zón je MPO a agenturou CzechInvest zajišťována od 29


roku 1998. Za období 1998 - 2006 bylo v rámci tohoto programu ze státního rozpočtu podpořeno celkem 102 průmyslových zón a do konci minulého roku na tyto účely vynaloženo 7,23 mld. Kč, z toho uvolněno 1,7 mld. Kč ze zvláštního účtu Ministerstva f inancí na strategické průmyslové zóny. Prostřednictvím systému podpor bylo vybudováno 4 154 hektarů průmyslových ploch, z toho cca 2 960 hektarů zainvestováno, případně již převedeno na investora. Investorům se dosud podařilo prodat na 70 % zainventovaných ploch, na nichž bylo vytvořeno 63 830 pracovních příležitostí. Na takto podpořených plochách umístilo téměř 400 firem a podnikatelů své produkční závody a celkem tu hodlají proinvestovat přes 160 miliard korun a vytvořit přes 92 tisíc nových pracovních míst. Pojmem brownfield jsou označována postižená nevyužívaná území a objekty, které v minulosti sloužily pro průmyslovou výrobu, těžbu, pro vojenské účely aj. Tyto lokality vytvářejí špatnou image oblasti, způsobují vážné ekologické problémy a přispívají k sociálnímu úpadku regionu. Jejich regenerace zpravidla zahrnuje jejich rekultivaci nebo obnovu - zajištění jejich nového ekonomického využití. Od roku 2003 je kladen značný důraz na finančně náročnou regeneraci brownfieldů, na jejichž revitalizaci byla dosud poskytnuta téměř jedna miliarda korun. V rámci národních programů podpory byly takto dosud regenerovány tři velké brownfieldy: Letiště Žatec - strategická PZ Triangle, areál Škody v Plzni a cukrovar v Lovosicích, o celkové ploše 600 hektarů. Ke dni 31.12.2006 bylo na MPO registrováno celkem 61 společností, které projevily zájem získat podporu pro technologické centrum anebo tuto podporu již obdržely. Mezi nejvýznamnější investory tu patří Škoda Auto a.s., LONZA BIOTEC s.r.o.(farmacie), respektive ON Semiconductor s.r.o. Celkem přislíbily dotčené společnosti investovat v oblasti technologických center během pěti let 6,2 mld. Kč a zaměstnat na 4 191 osob. Zároveň bylo ke stejnému datu na MPO registrováno na 62 společností žádajících o podporu projektu centra strategických služeb. Mezi důležité investory v této oblasti patří kupříkladu DHL, České aerolinie, Česká gumárenská společnost (ČGS), aj. V oblasti strategických služeb hodlají společnosti proinvestovat do pěti let 13,8 mld. Kč a vytvořit na 16 691 pracovních míst. Rozhodnutí MPO o podpoře projektu získalo v roce 2006 celkem 18 firem v oblasti technologických center a 35 v oblasti strategických služeb. Usnesením vlády ČR č. 566/2004 Sb., byl schválen program na podporu tvorby nových pracovních míst oživením hospodářského rozvoje v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (míra nezaměstnanosti přesahující 14 %). K 31.12.2006 bylo na MPO zaregistrováno 62 žádostí o podporu toho projektu. K udělení podpory bylo zatím doporučeno 49 projektů, zatímco jedna žádost byla zamítnuta (květen 2005) a jeden projekt byl doporučen s výhradou. Na doporučení Ministerstva průmyslu a obchodu vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí Rozhodnutí o podpoře projektu a zatím jich bylo vydáno 27. Společnosti předpokládají realizovat investice v celkové částce 3,1 mld. Kč a vytvořit 7574 pracovních míst. Nejvíce projektů směřuje do Ústeckého kraje (28) a do kraje Jihomoravského(18). V rámci programu pro malé a střední podniky „Záruka“ bylo v uplynulém roce poskytnuto zpracovatelskému průmyslu celkem 293 záruk (v roce 2005 333), přičemž objem záruk činil 1538 mil. Kč a objem podpor 477 mil. korun. I.8.1. Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice (PZI) patří k významným stimulům v české ekonomice, neboť pomáhají zabezpečovat dynamický hospodářský růst, zvyšovat konkurenceschopnost firem, oborů a celých odvětví a současně mají multiplikační efekt na subdodavatele. V roce 2006 příliv PZI do ČR dosáhl 134,2 mld. Kč (cca 6 mld. USD) a proti předcházejícímu roku tak výrazně klesl (o 1445, mld. Kč). Tento velký propad byl ovlivněn vysokou srovnávací základnou (příjmy z prodeje státní podílů v Telecom, Vítkovice Steel, UNIPETROL aj.). Ve struktuře PZI převažovaly investice ze zemí EU 25 (1 18,7 mld. Kč), zejména z Lucemburska, Rakouska, Nizozemska a Velké Británie. Přitom pokračuje i nadále příznivý trend, neboť PZI směřují převážně do odvětví, která generují vyšší přidanou hodnotu (zejména automobilový a elektrotechnický průmysl) a do regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti (Ústecký a Moravskoslezský kraj). Navíc se struktura PZI mění ve prospěch výstavby technologických center a středisek sdílených služeb zahraničních investorů. V roce 2006 nejvíce PZI putovalo do zpracovatelského průmyslu (49,5 mld. Kč, tj. 36,7 % z celkového objemu), nemovitostí a služeb pro podniky (44,2 mld. Kč), dále do obchodu, oprav a do finančního zprostředkování. Tabulka I.14 ukazuje, že PZI v ČR ke konci roku 2005 stouply proti úrovni předchozího roku o necelých 10 % a největší objem byl realizován v subsekci DM (137,5 mld. Kč, nárůst proti roku 2004 30


o téměř 35 %), dále pak v subsekcích DJ (71,9 mld. Kč), DL (64,1 mld. Kč) a DI (56,9 mld. Kč). Objem PZI z Česka do zahraničí vzrostl v roce 2006 zhruba o jednu třetinu - na 30,4 mld. Kč (cca 1,3 mld. USD). Z toho investice do základního kapitálu tvořily 22,1 mld. Kč a reinvestovaný zisk 7,2 mld. Kč. České firmy investovaly znovu nejvíce do zemí EU 25, jmenovitě v Nizozemsku (11,6 mld. Kč), na Slovensku (2,3 mld. Kč) a v SRN (2,2 mld. Kč). Vysoký podíl byl také díky akvizici ČEZ směrován do Bulharska (6,7 mld. Kč). Z odvětvového hlediska šly PZI z Česka převážně do energetiky (18,2 mld. Kč) a do zpracovatelského průmyslu (2 mld. Kč). Podle průzkumu, který letos provedla poradenská firma Ernst and Young mezi více než osmi stovkami manažérů největších světových korporací, jsou nepřitažlivějšími zeměmi pro investory Čína (48 %), USA (33 %) a Indie a v první desítce se dále objevují SRN, ruská federace, Velká Británie, Polsko, Japonsko, Brazílie a Česká republika. Hlavními kriterii při hodnocení byla dopravně-logistická infrastruktura, cena pracovní síly, potenciál průmyslového růstu, transparentnost a stabilita politické situace, daně a kvalifikace místních lidí. Z tabulky I.15 lze zjistit, že objem našich PZI v zahraničí naopak meziročně klesl zhruba o jednu čtvrtinu - na necelých 7,8 mld. Kč, přičemž největší podíl připadl na subsekci DI - průmysl skla a stavebních hmot. Tabulka I.14 Stav přímých zahraničních investic v ČR v letech 2000 - 2005 (v mil. Kč)

(v mil. CZK) DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. Průmysl DF Koksování a zprac. Ropy DG Chemický a farm.průmysl DH Gumár. a plastik.průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv. Zpracovatelský průmysl

k 31.12. 2000

k 31.12. 2001

k 31.12. 2002

k 31.12. 2003

k 31.12. 2004

k 31.12. 2005

39 303,5 11 047,7 -71,3 4 023,1 21 304,2 8 785,2 25 519,8 19 207,8 47 948,9 29 546,7 14 074,4 32 956,4 53 301,7 5 243,3

43 396,8 12 487,8 413,3 5 648,2 26 685,1 8 508,5 22 809,6 22 717,9 52 063,5 33 568,2 15 580,4 51 313,1 70 099,2 3 748,5

49 203,5 12 610,7 3 187,7 5 386,2 25 022,1 8 000,9 29 961,6 26 540,4 52 936,7 37 658,7 22 937,6 58 696,4 71 806,1 9 585,2

53 812,6 11 309,9 543,2 6 620,2 28 656,9 8 158,8 28 228,7 29 394,3 58 594,0 53 820,5 25 887,3 67 151,2 110 423,9 4 108,8

54 804,1 11 188,2 231,0 9 683,6 32 293,2 8 087,0 33 701,6 34 139,3 50 826,4 68 506,1 30 622,9 72 395,7 101 917,5 4 922,7

54 425,4 10 046,4 160,1 8 800,2 34 061,8 9 447,1 38 835,9 36 208,8 56 935,4 71 859,4 39 462,4 64 119,8 137 486,4 6 426,3

312 191,4

369 040,1

413 533,8

486 710,3

513 319,3

568 275,4

k 31.12. 2004

k 31.12. 2005

1 395,2 118,6 nevykázáno 624,7 733,8 nevykázáno 3 520,1 621,8 1 745,0 965,3 392,1 277,9 13,6 2,3

651,0 138,1 nevykázáno 601,7 832,0 nevykázáno 1 468,5 472,9 2 411,5 606,0 319,7 212,2 53,6 4,2

Pramen: ČNB

Tabulka I.15 Stav přímých tuzemských investic v zahraničí v letech 2000 - 2005 (v mil. Kč)

(v mil. CZK) DA Průmysl potrav. a tabák. DB Textilní a oděvní průmysl DC Kožedělný průmysl DD Dřevozpracující průmysl DE Papír. a polyg. průmysl DF Koksování a zprac. ropy DG Chemický a farm.průmysl DH Gumár. a plastik.průmysl DI Průmysl skla, stav. hmot DJ Výroba kovů a kov. výrob. DK Výroba strojů a zařízení DL Výroba elektr. a opt. příst. DM Výroba doprav. prostřed. DN Zprac. průmysl. jinde neuv. Zpracovatelský průmysl

k 31.12. 2000

k 31.12. 2001

k 31.12. 2002

k 31.12. 2003

847,2 89,3 4,1 11,4 346,3 -560,4 625,4 82,3 779,6 504,8 195,3 74,6 568,8 149,1

1 295,4 51,7 0,0 8,1 365,3 0,0 883,3 75,7 941,9 560,5 244,2 104,3 -387,5 18,7

1 331,5 126,3 0,0 17,4 1 300,5 0,0 3 534,2 84,7 758,9 518,1 292,4 139,4 -361,4 52,0

1 812,5 77,6 22,7 538,7 473,4 0,0 2 635,9 1 016,2 1 008,4 373,5 190,6 191,0 13,3 119,3

3 717,8

4 161,6

7 794,0

8 473,1

10 410,4

7 771,4

Pramen: ČNB

31


200

300 %

%

180

260

160

220

140

180

120

140

100

100

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

Přímé zahraniční investice ZP

2001

2002

2003

2004

2005

Tuzemské investice v zahraniční ZP

Pramen: ČNB

Graf I.8 Tuzemské a zahraniční investice

I.9. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Postavení Česka se v mezinárodní konkurenci každoročně mírně zlepšuje, i když od nejvyspělejších průmyslových států nás i nadále dělí značný odstup. Podle žebříčku konkurenceschopnosti (The World Competitiveness Scoreboard), který každoročně sestavuje renomovaný Mezinárodní institut pro rozvoj managementu (IMD) ve švýcarskem Lausanne, skončila ČR loni na 32. místě (v roce 2005 - 28. místo) a z EU 10 nás předstihly dva pobaltské státy - Estonsko (22.) a Litva (31.), zatímco za námi skončily Slovensko(34.), Maďarsko (35.), Slovinsko (40.), Bulharsko (41.) a Polsko (52. místo). Toto hodnocení konkurenceschopnosti patří k nejkomplexnějším a nejobjektivnějším, neboť se hodnotí podle 323 kritérií ze čtyř základních hledisek: ekonomická výkonnost, efektivnost vlády, efektivnost firem a infrastruktura.Česká republika přitom obdržela následující známky (ekonomika - 29, vláda - 41, podniky - 36 a infrastruktura - 22) a největší zhoršení bylo zaznamenáno u kriteria vláda (v roce 2005 - 29). V hodnocení podle hodnoty souhrnného inovačního indexu (EIS-2005), který provádí „European Trend Chart on Innovation“, se ČR řadí mezi státy s nižší inovační výkonností (Index - 0,26), zatímco průměr EU je 0,42 a na nejvyšších místech figurují Švédsko (0,72), Švýcarsko (0,71), Finsko (0,68) a Japonsko (0,65). Jako nejslabší místa jsou u ČR uváděny tři aspekty: pozice v oblasti duševního vlastnictví, spolupráce mezi VŠ a podnikatelským sektorem a financování inovačních projektů. Co se týká indexu ekonomické svobody (hodnocení „The Heritage Foundation“) je v ČR za rok 2006 hodnocena svoboda ekonomiky (svoboda podnikání, obchodu, fiskální svoboda, státní správa atd.) indexem 69,7, což nás řadí na 31.místo. Na prvním místě je v tomto ukazateli Hongkong před Singapurem, Austrálií a USA, na velmi dobrém 12. místě pak Estonsko, 22. Litva, až za námi však skončily další nové členské země Evropské unie. V hodnocení zemí podle úrovně informačních technologií (IT), které zpracovává britská společnost „Economist Intelligence Unit“ (EIU) jsme loni skončili na 29. místě (hodnocení 40,7), když před námi jsou Estonsko (25.), Slovinsko (27.) a Maďarsko (28.). Tomuto žebříčku dominují USA (hodnocení 77,4 na stupnici od 1 až 100) před Japonskem a Korejskou republikou. Ještě hůře jsme dopadli v hodnocení podle indexu technologické připravenosti („The Networked Readiness Index“), který zveřejňuje „The World Economic Forum“. Mezi 122 zeměmi, které byly hodnoceny podle integrace technologií do byznysu, dostupné infrastruktury, vládní politiky a kooperace s průmyslovými odvětvími, obsadilo ČR až 34. místo, i když před námi z nových členských zemí EU skončilo tradičně jen Estonsko (20.), ale až za námi Slovensko (41.) a Polsko (58.). Zde jsou vítězi dva skandinávské státy Dánsko a Švédsko, na třetím místě skončil Singapur. V hodnocení úrovně „znalostní ekonomiky („The Lisbon Review 2006“) jsme v rámci EU 25 loni skončili na začátku druhé poloviny žebříčku - na 14. místě. Jedničkou je v tomto případě opět Dánsko (index 5,76), následované Švédskem, Finskem a Nizozemskem. 12. místo obsadilo Estonsko a za námi zůstaly všechny nové členské země. Co se týká životní úrovně (podle parity kupní síly - Purchasing Power Standard), v tomto případě ČR v rámci EU 25 figuruje na 17. místě (index 79, 100 = průměru EU 27), za Slovinskem. Zde je pořadí 32


Lucembursko (index 280), Irsko (index 144), Nizozemsko( index 131), Rakousko a Dánsko. Lépe jsme na tom v hodnocení „skokanů v růstu HDP“, sestavovaném periodikem „The Economist“. V něm o více než 10 % loni meziročně vzrostl HDP v Lotyšsku a Estonsku, o 8,2 % na Slovensku, o 7,3 % v Litvě a v ČR o šest procent. Tabulka I.16 Vývoj exportu výrobků do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. ECU, EUR %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004

Z CEFTA meziroční index

78 542 601 115,6

99 975 374 127,3

107 185 138 107,2

117 019 750 109,2

46 064 399 112,6

Z toho z ČR meziroční index

18 654 857 114,7

24 287 173 130,2

26 652 371 109,7

28 840 207 108,2

11 703 138 108,7

Pramen: EUROSTAT

Tabulka I.17 Vývoj exportu výrobků na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU

(tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5.- 12. 2004 25 225 97 403 1 158 352 270 351

777 852 985 392

2005 46 156 167 680 1 798 231 424 026

688 098 426 271

Pramen: EUROSTAT

Jinak vstup do Evropské unie lze z hlediska ČR hodnotit jako úspěšný, neboť přineslo výrazné rozšíření obchodní výměny, hlavně v rámci EU a mírně snížil výkonnostní mezeru vůči vyspělým členským státům. Tabulky 16 a 17 zachycují vývoj vývozu ze států CEFTA do vstupu ČR do EU a po vstupu (od 1.5.2004). Z nich je patrné, že na exportu do EU 25 se Česko v rámci nových členských zemí EU 10 v roce 2005 podílelo 27,5 % a proti roku 2004 se tento ukazatel zlepšil o 1,6 procentního bodu.

I.10. Shrnutí a perspektivy Zpracovatelský průmysl v ČR se v posledních letech rozvíjí velmi dynamicky, což názorně dokumentovaly předcházející kapitoly. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v období 2000 až 2006 vzrostly o dvě třetiny (v b.c. index 167,8), objem vytvořené účetní přidané hodnoty se zvýšil ve stejném období o 55 %, zatímco počet zaměstnaných osob byl zhruba na úrovni roku 2000 (index 99,9). Velmi dobré výsledky byly zaznamenány v ukazateli produktivity práce z účetní přidané hodnoty, který v běžných cenách stoupl za uplynulých sedm let o více než 55 %, zatímco podíl osobních nákladů na přidané hodnotě (v b.c.) se snížil z 0,545 v roce 2000 na 0,515 v koncovém roce 2006. Jako úspěšný lze hodnotit i vývoj v zahraničním obchodu zpracovatelského průmyslu. Jeho obrat se za léta 2000 až 2006 zvýšil o čtyři pětiny, z toho vývoz o 91 % a dovoz o 69 %. Jestliže v roce 2000 ještě obchodní výměna končila se záporným saldem minus 33,6 mld. Kč, loni kladné saldo dosáhlo 183,9 mld Kč. Objem přímých zahraničních investic do české ekonomiky sice v roce 2006 výrazně poklesl, proti předchozímu roku na necelou polovinu, tj. 134,7 mld. Kč, bylo to však způsobeno mimořádně vysokou srovnávací základnou v roce 2005, kdy do ukazatele byly započteny vysoké příjmy z privatizace Telecomu, UNIPETROLu a Vítkovice Steel. Nicméně Česko se i v roce 2006 zařadilo do první desítky nejpřitažlivějších zemí pro zahraniční investory a pozitivně nutno ocenit, že rostl počet investic do služeb a do výrob s vyšší přidanou hodnotou. Náš vstupu do EU proběhl úspěšně, neboť pomohl posílit obchodní výměnu, a také jeho zásluhou vzrostla životní úroveň ČR na obyvatele, měřeno paritou kupní síly na cca 79 % průměru EU. Nejbližší vyhlídky rozvoje zpracovatelského průmyslu ČR proto můžeme hodnotit optimisticky, i když budou záviset na řadě vnějších a vnitřních faktorů: 33

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU z

z

z

34

V případě surovinových a energetických vstupů to bude především zejména další vývoj světových cen ropy, zemního plynu, energií, vybraných surovinových komodit apod. Pokud by došlo k jejich významnějším výkyvům směrem nahoru, může to negativně ovlivnit ekonomiku země, další vývoj samotného zpracovatelského průmyslu a zpomalit tempo růstu HDP. Na dalším vývoji v oblasti investic. Většina expertů se shoduje v tom, že příliv zahraničních investic se v nejbližších letech zpomalí. Zatím se však tento předpoklad nenaplňuje, o čemž svědčí fakt, že ČR prostřednictvím agentury CzechInvest za první pololetí 2007 přilákala do země 83 investičních projektů v celkové částce přesahující 49 mld. Kč (z toho jedna třetina připadla na české firmy). Pokud odečteme mimořádnou investici Hyundai Motor, je tento objem investic i počet nově vytvořených pracovních míst srovnatelný s prvním pololetím předchozího roku. Naopak nepříznivou zprávou je, že, ze 83 investorů jen tři chtějí vybudovat servisní centra, zatímco ostatní připravují klasické investiční projekty. Bude dost záležet i na tom, jak efektivně dokážeme využívat nejrůznější formy podpor, které se nabízejí prostřednictvím strukturálních fondů a dalších finančních zdrojů EU. Jde zejména o soubor dotačních programů na podporu podnikání na léta 2007 - 2013, tak zvaný „Operační program Podnikání a inovace“ (v něm mimo jiné program „Potenciál“, z něhož lze čerpat prostředky na podporu technologických center), ale také o již zavedené domácí aktivity, jakými jsou investiční pobídky, podpora exportu, inovací aj. Pokud chceme zvýšit naši konkurenceschopnost musíme do pokračujícího procesu restrukturalizace a modernizace účinně zapojit základní i aplikovaný výzkum (užší spolupráce s vysokými školami, podniky apod.) a dále zlepšovat podnikatelské klima včetně právního systému.

Výroba potravinářských výrobků a nápojů

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA

1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů – OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů (OKEČ 15) svým charakterem je odvětvím zpracovatelského průmyslu. Zpracovává především agrární produkci a vyrobené potraviny a nápoje dodává distribuci či přímo na spotřební trh. V ČR má dlouholetou tradici, ale i perspektivu založenou na zajišťování lidské výživy, a to stále širším sortimentem potravin a nápojů, sledujícím nejnovější trendy. Prioritou odvětví je zvyšovat bezpečnost a kvalitu potravin, ale z hlediska posílení konkurenceschopnosti je nezbytné pokračovat i ve zvyšování produktivity a efektivnosti u rozhodující části firemní základny. Odvětví je oborově poměrně členité, neboť zpracovává různé agrární komodity a uspokojuje široké potřeby dané spotřebním trhem. Jde o následující výrobní obory, resp. jejich skupiny podle systému OKEČ: z z z z z z z z z

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

- Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků, - Zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků, - Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor, - Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků, - Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny, - Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků, - Výroba krmiv, - Výroba ostatních potravinářských výrobků, - Výroba nápojů.

Podíly výše uvedených oborů, resp. jejich skupin, na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoceného odvětví v roce 2006 uvádí graf 1.1. Z tohoto grafu je zřejmé, že z hlediska 15.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 24 %

15.7 Výroba krmiv 7% 15.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 4% 15.5 Zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny 15.4 Výroba rostlinných 15 % a živočišných olejů a tuků 6%

15.9 Výroba nápojů 19 %

15.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků 22 % 15.2 Zpracování a konzervováníryb a rybích výrobků 1% 15.3 Zpracování a konzervování ovoce, zeleniny, brambor 2%


Graf 1.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006

35


produkční výkonnosti jsou rozhodující čtyři obory, resp. jejich skupiny. Jsou to (řazeno podle objemu tržeb sestupně): OKEČ 15.8 - Výroba ostatních potravinářských výrobků, 15.9 - Výroba nápojů, 15.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků a 15.5 - Zpracování mléka a výroba zmrzliny.

1.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Při dynamickém rozvoji zpracovatelského průmyslu a zejména jeho některých odvětví s rychle se rozšiřujícími kapacitami a při relativně nižším tempu vývoje odvětví OKEČ 15 v uplynulých letech se poněkud oslabila jeho dříve klíčová pozice. Tento, z hlediska tempa rozvoje nerovnoměrný, trend mezi zpracovatelským průmyslem a jeho OKEČ 15 zůstal zachován i v krátkodobém horizontu (2006/2005). Odlišný vývoj nastal pouze u vývoje zaměstnanosti, kdy počet pracovníků při určitém kolísání v jednotlivých letech po roce 2000 zůstal ve zpracovatelském průmyslu celkem zhruba na stejné úrovni, zatímco v odvětví OKEČ 15, a to zejména v posledních letech, trvale klesal. Podíl odvětví OKEČ 15 na zpracovatelském průmyslu v roce 2006 v b.c. u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb činil 8,9 %, u účetní přidané hodnoty též 8,9 % a u zaměstnanosti 9,4 %. V roce 2000 představoval podíl OKEČ 15 na zpracovatelském průmyslu celkem u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb 13,4 %, u účetní přidané hodnoty 10,7 % a u počtu zaměstnaných osob 10,6 %. U všech podílů jde v roce 2000 o vyšší hodnoty než byly dosaženy za rok 2006. Podpora malého a středního podnikání ve výrobě potravin v roce 2006 činila jen 43,2 mil. Kč (podíl 1,7 % z celkové podpory), zatímco v roce 2005 dosáhla 187,7 mil. Kč (podíl 6,1 %). Pro zlepšení zpracování zemědělských produktů a úrovně zpracovatelských provozů byly v roce 2006 obdobně jako v předchozích letech uplatňovány některé podpůrné, resp. dotační programy. Jde především o některá opatření Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP Zemědělství), dotační titul MZe - 13. Podpora zpracování zemědělských produktů, Programy podpůrného garančního a rolnického a lesnického fondu a Programy podpory podnikání MPO. Celkově bylo v rámci OP Zemědělství na opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing a další opatření týkající se potravinářských subjektů vyplaceno k 31.12.2006 z veřejných zdrojů 107,6 mil. Kč. Pokud jde o další výhled, budou se potravinářského sektoru týkat opatření Programu rozvoje venkova, a to v zájmu zvyšování přidané hodnoty. Z Operačního programu Průmysl a podnikání byla financována ta část potravinářského sektoru, která nespadá do Přílohy I. Smlouvy o ES, s cílem podpory růstu konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu. Celková podpora k 31.12.2006 činila 128,6 mil. Kč. V rámci národních dotací administrovaných MZe zaměřených na podporu zpracování zemědělských produktů při splnění podmínek dle Přílohy č. I. Smlouvy o ES bylo za léta 2005 a 2006 čerpáno 454 mil. Kč. Celkově by, s ohledem na stav výkonnosti a konkurenceschopnosti potravinářského sektoru, bylo žádoucí v jeho podpoře pokračovat i v příštích letech.

1.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Produkční charakteristiky za rok 2005 podle velikostních skupin subjektů u OKEČ 15 uvádí tabulka 1.1 a graf 1.2. Nejvyšší podíl na objemu tržeb za prodej výrobků a služeb v b.c., účetní přidané hodnotě v b.c. a na počtu zaměstnaných osob si v roce 2005, obdobně jako v minulých letech, udržuje kategorie středních podniků (s 50 až 249 zaměstnanci). Poměrně vysoké úrovně účetní přidané hodnoty v b. c. dosahují také kategorie velkých a velmi velkých podniků (s více než 250, resp. více než 1000 zaměstnanci). U velmi velkých podniků je toho dosahováno s poměrně nízkým počtem zaměstnanců, což vyplývá z vysoké úrovně produktivity práce v těchto podnicích v rámci odvětví. Nejmenší podíl na produkčních charakteristikách za OKEČ 15 vykazuje kategorie mikropodniků (s 0 až 9 zaměstnanci). Na druhou stranu zaměstnanost u těchto drobných podnikatelů je však v porov36


nání k tržbám a účetní přidané hodnotě vyšší než u ostatních velikostních kategorií společností. Drobní podnikatelé často vytvářejí pracovní místa ve venkovských regionech a tím přispívají k udržení plošné zaměstnanosti po celém území. K největším podnikům podle počtu zaměstnanců patřily (2006) Plzeňský Prazdroj, a.s. Plzeň (výroba piva), United Bakeries (představující spojení firmy Odkolek, a.s. a Delta pekáren, a.s., výroba pečiva), Penam, a.s. Brno (výroba pečiva), Nestlé čokoládovny, a.s., Praha (výroba cukrovinek), Kostelecké uzeniny, a.s., (výroba masa a masných výrobků), Opavia-LU, a.s. Praha (výroba trvanlivého pečiva) a Madeta, a.s. České Budějovice (výroba mlékárenských výrobků). Tabulka 1.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 15 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

Více než 1000

11 188,5 2 518,6 14 091

31 892,8 7 672,2 26 143

92 484,3 19 655,6 43 612

83 463,1 18 641,4 32 968

51 809,5 16 568,4 17 618


35 %

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49

Tržby za prodej vlastních VV a S

50 - 249

250 - 999


více než 1000



Graf 1.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2005

1.4. Regionální struktura odvětví Regionální struktura odvětví OKEČ 15 za rok 2005 je zřejmá z grafu 1.3. Nejvyššího podílu na tržbách dosáhl Středočeský kraj (12 %), a dále je to hl. město Praha a Jihomoravský kraj (oba regiony dosáhly shodného podílu 11 %). Z hodnocení regionální struktury podle přidané hodnoty vyplynulo, že v roce 2005 dosáhl nejvyššího podílu Středočeský kraj (13 %), který je následován Plzeňským krajem a krajem Jihomoravským (oba kraje dosáhly podílu 12 %). Nejvyšší zaměstnanost vykázal Jihomoravský kraj (13 %) a za ním se umístil Středočeský kraj (12 %). Nejméně ze všech krajů se podílel na produkčních charakteristikách včetně zaměstnanosti Karlovarský kraj.

37

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

5

10

15

0

5

%

10

15

0

%

5

10

15

%


Graf 1.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005

1.5. Hlavní ekonomické ukazatele 1.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj potravinářských výrobků a nápojů (SKP 15) v členění podle hlavních produktů (SKP 15.1 - 15.9) v letech 2000 - 2006 uvádí tabulka 1.2. Z této tabulky je zřejmý pokles cen u výrobků SKP 15 v letech 2002 (o 3,7 %) a 2005 (o 2,9 %) a naopak růst cen v ostatních letech. Tento vývoj lze charakterizovat jako kolísavý, v závislosti na tlaku především většiny distribučních řetězců, které usilují o udržení relativně nízkých cen potravinářského zboží. Na druhou stranu na růst cen působí vzestup cen řady vstupů, které nelze v nákladech zpracovatelů utlumit. V krátkodobém horizontu cenového vývoje v roce 2006 převažoval především zvláště vliv rostoucích cen vstupů, kdy meziroční cenový index dosáhl hodnoty 102,1. U některých skupin výrobků se cenový Tabulka 1.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 15.1 SKP 15.2 SKP 15.3 SKP 15.4 SKP 15.5 SKP 15.6 SKP 15.7 SKP 15.8 SKP 15.9

100,3 110,2 100,5 100,0 105,2 102,6 104,2 102,1 103,6

86,5 106,8 98,5 100,7 99,8 97,0 88,7 99,0 103,5

103,7 99,2 103,1 100,7 101,9 105,8 106,8 107,3 101,5

105,3 99,2 100,5 94,8 105,2 100,7 94,9 104,9 104,1

97,7 100,9 100,8 102,4 96,9 92,3 87,6 96,9 101,5

98,3 101,2 101,2 102,4 99,0 108,5 103,1 104,6 103,6

SKP 15

102,7

96,3

104,0

103,1

97,1

102,1


38


růst očekává až v roce 2007, pod tlakem situace na mezinárodním trhu při rostoucí poptávce (mlékárenské výrobky, maso a masné výrobky aj.). 1.5.2. Základní produkční charakteristiky Základní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 v letech 2000 - 2006 jsou zachyceny v tabulkách 1.3, 1.4 a 1.5. U tržeb za prodej VV a S dosáhl kumulovaný index v b.c. za celé sledované období za uvedené odvětví hodnoty 112,2. Meziroční index 2006/2005 v b.c. zůstane podle předběžných údajů patrně pouze na úrovni 99,2. Tento vývoj je odrazem situace na potravinovém trhu, kdy stále větší část domácí spotřeby je kryta dovozem. Vysokou dynamiku růstu tržeb, která je dosahována u některých odvětví zpracovatelského průmyslu, nelze u OKEČ 15 očekávat ani v roce 2007, s výjimkou výroby nápojů a některých dalších výrob, které nacházejí uplatnění jak na domácím, tak ostatních trzích. U účetní přidané hodnoty v b.c. však dosáhlo odvětví OKEČ 15 v hodnoceném období i v roce 2006 vyššího tempa růstu než u tržeb (kumulovaný index v b.c. dosáhl poměrně vysoké hodnoty 129,0). Vysoký růst tohoto ukazatele vyplývá ze změny oborové struktury ve prospěch skupiny výrob OKEČ 15.8, kde postupně stále v širší míře převažují více zpracované produkty. Výrazné tempo růstu u účetní přidané hodnoty lze očekávat i v roce 2007. Počet zaměstnaných osob za odvětví OKEČ 15 a prakticky za všechny jeho rozhodující obory v hodnocených letech klesal, na rozdíl od zpracovatelského průmyslu celkem, kde se také snižoval až do roku 2004, ale v následujících letech, s vytvořením nových pracovních míst, opět vzrostl. Trvalý pokles Tabulka 1.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

OKEČ 15 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000 50 1 7 11 37 8 18 56 47

155,6 856,4 203,5 471,1 900,6 030,8 404,3 589,9 937,4

2001 56 2 5 12 39 8 22 57 52

084,1 163,7 956,7 556,5 508,8 823,2 869,5 829,9 450,4

2002 58 1 6 12 39 7 20 61 53

2003

2004

794,6 886,4 704,3 213,2 106,0 291,1 862,9 757,3 864,9

55 549,5 1 911,1 5 991,0 11 607,3 37 544,0 8 405,1 19 565,5 60 509,5 56 030,1

59 634,4 2 043,5 6 559,5 12 268,8 41 417,4 10 286,9 19 652,6 68 542,7 55 816,3

2005 54 1 5 15 42 10 18 66 55

326,2 839,8 920,0 895,0 489,8 001,0 093,7 981,0 291,6

2006* 50 2 5 15 40 10 18 66 58

133,4 547,8 909,0 698,0 601,4 113,9 552,5 618,3 512,0

239 549,6

258 242,8

262 480,7

257 113,1

276 222,1

270 838,1

268 686,3

x 100,0

107,8 107,8

101,6 109,6

98,0 107,3

107,4 115,3

98,1 113,1

99,2 112,2


Tabulka 1.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

7 001,2 367,1 1 600,6 2 255,9 5 058,6 1 265,6 3 934,4 16 159,2 13 702,9

8 427,6 315,8 1 357,2 1 929,5 4 989,3 1 392,1 4 314,5 18 253,3 14 427,5

9 563,6 269,4 1 624,2 2 032,3 3 988,4 1 438,4 4 288,4 18 767,8 16 927,2

9 099,2 366,6 1 523,8 1 736,8 3 414,7 1 479,2 4 129,0 19 066,8 18 516,5

9 006,1 383,9 1 505,5 1 476,8 4 875,4 1 907,7 4 096,0 22 366,6 18 499,1

8 842,2 351,8 1 548,0 1 982,6 4 717,6 1 993,2 4 099,5 21 892,2 19 629,2

7 531,7 394,5 1 608,2 1 856,0 4 541,4 1 874,4 3 841,6 24 860,7 19 739,7

51 345,5

55 406,8

58 899,7

59 332,6

64 117,1

65 056,3

66 248,2

x 100,0

107,9 107,9

106,3 114,7

100,7 115,6

108,1 124,9

101,5 126,7

101,8 129,0


39

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 1.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osoby)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

29 1 5 3 14 4 8 57 20

510 164 385 243 121 425 003 755 744

29 484 972 4 285 3 357 13 427 3 968 7 809 59 158 20 682

30 573 819 4 512 3 313 13 506 3 781 7 764 57 354 19 577

29 1 4 3 12 4 7 57 18

217 066 095 112 797 285 581 942 621

27 897 956 3 842 2 866 12 324 4 229 6 840 57 840 18 444

27 245 900 3 672 2 633 11 312 3 795 6 671 60 376 17 829

25 783 1 339 3 797 2 415 10 431 3 673 6 261 56 272 17 774

144 350

143 142

141 199

138 716

135 238

134 433

127 745

x 100,0

99,2 99,2

98,6 97,8

98,2 96,1

97,5 93,7

99,4 93,1

95,0 88,5

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

OKEČ 15 meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

zaměstnanosti v odvětví výroby potravin a nápojů je odrazem stále probíhající restrukturalizace. Celkový úbytek počtu zaměstnanců v období 2000 - 2006 činil 16 605 osob. Tento proces pokračuje i v roce 2007. Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 - 2006 v hodnoceném odvětví OKEČ 15 a ve zpracovatelském průmyslu znázorňuje graf 1.4 a ze vzájemného porovnání obou subjektů je patrný odlišný vývoj (rozevírání nůžek) zejména v posledních letech, především u ukazatele tržeb a počtu zaměstnaných osob. 110

180

%

%

105

160

100

140 95

120

90

100

85 2000 2001

2002

2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*

2003 2004 2005 2006*

Počet zaměstnaných osob OKEČ 15

Tržby za VV a S OKEČ 15


Tržby za VV a S ZP

170 %

150 130 110 90 2000 2001 2002

2003

2004

2005 2006*

Účetní přidaná hodnota OKEČ 15 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 1.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2000 - 2006

40


V období let 2000 - 2006 rostly náklady celkem za OKEČ 15 výrazně do roku 2004. Tento vývoj byl výrazně ovlivněn přípravou na vstup do EU. Zejména se jednalo o vyrovnání se s hygienickými a ostatními standardy. Následný pokles nákladů byl do značné míry ovlivněn tlakem distribučních řetězců, které ve snaze udržet hladinu spotřebitelských cen neumožňovaly výrobcům potravin promítat narůstající ceny vstupů do svých cen. Tito výrobci byli nuceni hledat rezervy zejména v materiálových nákladech a tomu přizpůsobovat surovinovou skladbu výrobků. Bližší údaje o nákladech celkem v oborové struktuře uvádí tabulka 1.6. Osobní náklady v odvětví OKEČ 15, jak ukazuje tabulka 1.7, zaznamenaly v porovnání s náklady celkem progresivnější růst (kumulovaný index 2006/2000 v b.c. dosáhl 121,8), ale dynamický vývoj nastal i u ostatních zpracovatelských odvětví. V krátkodobém horizontu let 2005 a 2006 však nastal u OKEČ 15 degresivní vývoj, což souvisí s probíhající racionalizací v tomto odvětví. Tabulka 1.6 Náklady celkem v b. c. v letech 2000–2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9


2000 65 2 8 18 48 10 33 89 67

382,8 684,3 550,2 770,7 416,2 766,9 752,9 107,0 962,0

2001 72 2 7 16 48 11 39 76 72

374,6 508,5 856,9 966,1 071,8 308,2 472,6 188,8 294,7

2002 74 2 8 18 50 9 36 81 64

782,8 022,9 237,2 150,5 259,0 307,2 860,8 384,5 651,8

2003 69 2 6 15 45 10 35 77 64

995,0 135,0 769,7 868,7 479,1 254,5 040,9 025,1 408,0

2004 76 2 8 18 54 12 39 87 62

230,4 275,5 135,7 668,1 519,4 693,6 815,7 225,8 012,4

2005 72 2 6 26 49 12 36 89 59

626,8 073,1 905,5 192,1 794,5 887,4 020,8 348,0 369,8

2006* 71 2 7 27 49 9 35 85 63

009,8 528,7 642,3 771,6 581,0 926,9 003,1 397,3 288,2

345 393,0

347 042,2

345 656,7

326 976,0

361 576,6

355 218,0

352 148,9

x 100,0

100,5 100,5

99,6 100,1

94,6 94,7

110,6 104,7

98,2 102,8

99,1 102,0


Tabulka 1.7 Osobní náklady v b. c. v letech 2000–2006 (mil. Kč) b. c.

2000


15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9


2001

2002

2003

2004

2005

2006*

4 773,9 223,2 854,2 923,8 2 677,7 846,7 1 819,3 9 620,3 5 303,6

5 023,1 195,9 786,4 1 009,1 2 784,5 822,9 1 960,1 10 288,3 5 682,0

5 848,6 170,9 901,3 1 069,4 3 001,8 860,1 2 096,7 10 946,5 5 792,8

5 770,6 210,0 844,9 1 000,7 2 958,8 960,9 2 099,7 11 291,3 5 992,1

5 969,7 207,9 881,7 984,0 3 124,0 1 041,9 2 016,7 12 513,1 6 401,0

5 838,6 209,4 846,4 054,1 2 966,3 1 037,7 2 052,8 12 715,8 6 350,6

5 838,0 288,9 946,9 933,1 2 889,2 1 022,9 2 061,1 12 145,3 6 819,7

27 042,7

28 552,3

30 688,1

31 129,0

33 140,0

3 071,7

32 945,1

x 100,0

105,6 105,6

107,5 113,5

101,4 115,1

106,5 122,5

99,8 122,3

99,6 121,8


1.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. zaznamenala u OKEČ 15, při trvalém poklesu pracovníků a růstu přidané hodnoty, za hodnocené období let 2000 - 2006 výrazný vzestup. Údaje o vývoji produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v hodnoceném období za odvětví OKEČ 15 a jeho výrobní obory uvádí tabulka 1.8. V příštím období lze u hodnoceného odvětví OKEČ 15 očekávat další růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty v b.c. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. za hodnocené období uvádí tabulka 1.9. 41


Tento podíl za OKEČ 15 klesl v roce 2006 na 0,497 z podílu 0,527, který byl vykázán v roce 2000. Tento ukazatel za odvětví OKEČ 15 a za zpracovatelský průmysl celkem se od roku 2005 v klesající tendenci příliš neliší. Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000 - 2006 za zpracovatelský průmysl a za OKEČ 15 ilustruje graf 1.5. Tabulka 1.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2000

15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

237,2 315,4 297,2 695,6 358,2 286,0 491,6 279,8 660,6

285,8 324,9 316,7 574,8 371,6 350,8 552,5 308,6 697,6

312,8 328,9 360,0 613,4 295,3 380,4 552,3 327,2 864,6

311,4 343,9 372,1 558,1 266,8 345,2 544,6 329,1 994,4

322,8 401,6 391,9 515,3 395,6 451,1 598,8 386,7 1 003,0

324,5 391,0 421,6 753,0 417,1 525,2 614,5 362,6 1 101,0

292,1 294,7 423,6 768,5 435,4 510,3 613,6 441,8 1 110,6

OKEČ 15

355,7

387,1

417,1

427,7

474,1

483,9

518,6

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

x 100,0

108,8 108,8

107,8 117,3

102,5 120,2

110,8 133,3

102,1 136,0

107,2 145,8


Tabulka 1.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006 (-)

2000


15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8 15.9

OKEČ 15

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

0,682 0,608 0,534 0,410 0,529 0,669 0,462 0,595 0,387

0,596 0,620 0,579 0,523 0,558 0,591 0,454 0,564 0,394

0,612 0,634 0,555 0,526 0,753 0,598 0,489 0,583 0,342

0,634 0,573 0,554 0,576 0,866 0,650 0,509 0,592 0,324

0,663 0,542 0,586 0,666 0,641 0,546 0,492 0,559 0,346

0,660 0,595 0,547 0,532 0,629 0,521 0,501 0,581 0,324

0,775 0,733 0,589 0,503 0,636 0,546 0,537 0,489 0,345

0,527

0,515

0,521

0,525

0,517

0,508

0,497


170

105

%

%

150 100

130 95

110 90

90

2000 2001

2002

2003 2004

2005 2006*

Produktivita práce z účetní PH OKEČ 15 Produktivita práce z účetní PH ZP

2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 15 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP


Graf 1.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech 2000 - 2006

42


1.6. Zahraniční obchod 1.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj salda zahraničního obchodu u výrobků a nápojů (SKP 15) v letech 2000 - 2005 uvedený v tabulce 1.10 se od roku 2002 trvale zhoršoval a v roce 2006 vykázal zápornou hodnotu přes 21 mld. Kč. Vyšší záporné saldo v roce 2006 vykázaly pouze chemické a farmaceutické výrobky (SKP 24), základní kovy a hutní výrobky (SKP 27) a elektronické součástky a zařízení (SKP 32). Tento záporný trend se prosazuje i při výrazném růstu vývozu výrobků SKP 15 od roku 2003. Exportní výkonnost u těchto výrobků je však v rámci zpracovatelského průmyslu stále slabá (zhruba třetinová, což je do značné míry dáno také tím, že tato produkce je určena především na domácí trh). Příčinou narůstání pasivního salda výrobků SKP 15 je, že v bilanci zahraničního obchodu těmito výrobky převažuje jak Tabulka 1.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


2 815,4 189,4 1 684,3 2 185,7 6 731,8 1 256,5 511,2 10 001,6 6 953,3

3 905,6 247,8 1 756,9 2 418,7 7 800,7 1 147,1 854,1 12 467,4 7 146,7

3 547,2 211,1 1 592,3 1 696,6 5 407,2 1 070,8 819,0 12 657,7 7 400,5

3 068,8 236,2 1 750,4 1 560,2 5 952,1 1 056,2 829,4 15 026,5 7 415,6

4 226,5 360,2 2 056,2 1 682,2 8 068,3 1 258,9 1 161,6 19 973,3 8 782,7

4 903,1 518,4 2 359,0 2 733,9 10 435,5 1 472,0 1 708,5 21 986,9 8 935,4

5 398,6 582,2 2 735,6 3 243,3 11 983,1 1 863,0 1 913,3 21 151,3 10 114,5

SKP 15

32 329,2

37 745,0

34 402,4

36 895,4

47 569,9

55 052,7

58 984,9

x

116,8

91,1

107,2

128,9

115,7

107,1

meziroční index

Dovoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

5 2 5 7 4 2 2 17 4

2004

2005

2006

724,1 556,7 294,4 360,3 167,3 084,2 291,2 955,1 806,6

9 583,7 2 667,2 5 823,4 8 029,0 5 531,1 2 773,4 3 083,3 21 183,6 6 697,9

12 631,8 3 001,9 6 149,7 7 233,9 7 245,1 2 881,1 3 077,7 23 915,5 7 222,8

13 3 7 7 8 3 3 25 7


4 2 4 6 2 2 1 15 3

575,9 705,6 534,7 111,5 736,8 244,0 991,8 767,5 542,4

4 631,8 3 160,3 4 587,4 7 088,7 3 135,5 1 998,3 2 234,7 16 835,5 3 972,8

4 2 4 7 3 2 2 16 4

SKP 15

44 210,2

47 645,0

48 105,4

52 239,9

65 372,6

73 359,5

80 040,7

x

107,8

101,0

108,6

125,1

112,2

109,1

meziroční index

980,6 810,6 908,9 038,0 655,4 175,3 327,1 101,4 108,1

2003

761,2 165,7 349,9 630,3 323,3 433,9 144,8 291,2 940,4

Saldo (mil. Kč) SKP SKP 15.1 SKP 15.2 SKP 15.3 SKP 15.4 SKP 15.5 SKP 15.6 SKP 15.7 SKP 15.8 SKP 15.9 SKP 15

2000

2001

2002

-1 760,5 -2 516,2 -2 850,4 -3 925,8 3 995,0 -987,5 -1 480,6 -5 765,9 3 410,9

-726,2 -2 912,5 -2 830,5 -4 670,0 4 665,2 -851,2 -1 380,6 -4 368,1 3 173,9

-1 433,4 -2 599,5 -3 316,6 -5 341,4 1 751,8 -1 104,5 -1 508,1 -3 443,7 3 292,4

-11 881,0

-9 900,0

-13 703,0

2003 -2 -2 -3 -5 1 -1 -1 -2 2

655,3 320,5 544,0 800,1 784,8 028,0 461,8 928,6 609,0

-15 344,5

2004 -5 -2 -3 -6 2 -1 -1 -1 2

357,2 307,0 767,2 346,8 537,2 514,5 921,7 210,3 084,8

-17 802,7

2005 -7 -2 -3 -4 3 -1 -1 -1 1

2006

728,7 483,5 790,7 500,0 190,4 409,1 369,2 928,6 712,6

-8 362,6 -2 583,5 -4 614,3 -4 387,0 3 659,8 -1 570,9 -1 231,5 -4 139,9 2 174,1

-18 306,8

-21 055,8

Pramen: ČSÚ

43


v objemu, tak tempu růstu dovoz. Z makroekonomických podmínek dovoz nepřímo podporuje posilování kurzu Kč ke světovým měnám. Z hodnocení zbožové struktury zahraničního obchodu výrobky (SKP 15) vyplývá, že výrazné zhoršení záporného salda při porovnání let 2000 a 2006 nastalo zejména u masa a masných výrobků, zpracovaného ovoce a zeleniny a mlýnských a škrobárenských výrobků. Kladné saldo zahraničního obchodu vykazují pouze mlékárenské výrobky a také nápoje, když významnými vývozními komoditami této skupiny, a to i pro náročné trhy, zůstávají pivo a slad.

1.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu potravinářskými výrobky a nápoji (SKP 15) v roce 2006 ilustruje graf 1.6. Hlavním vývozním teritoriem v roce 2006, stejně jako v předchozích letech, bylo pro výrobky SKP 15 Slovensko s 30% podílem, který rok od roku vzrůstá. Druhé pořadí v hodnoceném roce zaujalo Německo s 21% podílem a tento podíl též postupně roste. Třetí pořadí zaujala další sousední země, a to Polsko, jehož podíl se v posledních letech ustálil na 10 %. U dovozních teritorií připadl u SKP 15 v roce 2006 největší podíl na Německo s 24 % (s klesajícím trendem, neboť podíl v roce 2005 činil 26 %), další v pořadí, naopak s roustoucím trendem, je Polsko se 16% podílem (v roce 2005 činil jen 14 %) a třetí v pořadí je Slovensko s 10% podílem, stejně jako v roce 2005. Vývozní teritoria v roce 2006

Slovensko 30 %

Německo 21 %

Ostatní 22 % Ruská federace 2% Itálie 3%

Polsko 10 % Maďarsko 5% Rakousko 4% V. Británie a s. Irsko 3%

Dovozní teritoria v roce 2006

Německo 24 %

Polsko 16 % Slovensko 10 % Rakousko 6%

Ostatní 25 %

Francie 4% Maďarsko 4%

Itálie 6% Nizozemsko 5%


Graf 1.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2006 – SKP 15

44


1.6.3. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby potravinářských výrobků a nápojů (SKP 15) v b.c. v letech 2000 - 2006 uvádí tabulka 1.11. Tuzemská spotřeba zmíněných výrobků vyjádřená v b.c. měla klesající trend až do roku 2003 a od roku 2004 se spotřeba trvale zvyšuje, ale kumulovaný index za hodnocené období dosud dosáhl hodnoty pouze 89,3. Vývoj spotřeby v rámci SKP 15 je podle jednotlivých skupin výrobků velmi diferencovaný. V krátkodobém horizontu 2006/2005 se zvýšení spotřeby projevilo u většiny skupin výrobků, s výjimkou těch, jež jsou živočišného původu: SKP 15.1 - Maso a masné výrobky a SKP 15.5 - Mlékárenské výrobky a zmrzlina, u nichž se spotřeba v b.c. snížila. Toto však s výjimkou SKP 15.2 - Ryb a rybích výrobků, kde naopak spotřeba vzrostla. Mírné snížení bylo též zaznamenáno u SKP 15.4 - Oleje a tuky rostlinné a živočišné. Energetická náročnost u statisticky sledovaných, na energii náročných, resp. spotřebitelsky významných potravinářských výrobků, měla v letech 1988 až 2004 následující vývoj: z z z z z z z z

u sladu byl zaznamenán u celkové spotřeby energie kolísavý trend, měrná spotřeba měla klesající tendenci, především vlivem klesající spotřeby tepla, u cukru rafinovaného je při poklesu tepla a meziročním kolísání (sezónnost) zřejmá degresivní tendence jak u celkové, tak u měrné spotřeby energie, u škrobu, při výrazné spotřebě elektrické energie, celková spotřeba energie roste, zatímco měrná spotřeba energie při značném kolísání (sezónnost) mírně klesá, u lihu surového celková i měrná spotřeba energie výrazně klesá, u lihu rafinovaného byl zaznamenán pokles u celkové spotřeby energie, avšak měrná spotřeba má tendenci ve většině posledních let se zvyšovat, u masných výrobků celková spotřeba energie při určitých výkyvech spíše klesá, zatímco měrná spotřeba, s měnícím se charakterem produkce, spíše roste, u mlékárenských výrobků, při výrazné degresi při spotřebě tepla, postupně klesala spotřeba energie celkem i její měrná spotřeba, u piva, při výrazně nižší spotřebě tepla jako dominující složky spotřeby, zaznamenala snížení spotřeba energie celkem i její měrná spotřeba.

I když u řady potravinářských výrobků spotřeba energie klesá, jeví se žádoucí poskytovat potravinářským firmám podporu, v zájmu racionalizace spotřeby paliv a snižování energetické náročnosti a zavádění moderních technologií. 1.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 1.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b.c.. SKP 15.1 SKP 15.2 SKP 15.3 SKP 15.4 SKP 15.5 SKP 15.6 SKP 15.7 SKP 15.8 SKP 15.9 SKP 15 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2000 62 418,8 4 314,3 8 933,5 21 654,1 38 043,4 12 131,8 21 382,7 59 404,2 52 422,0

2001 57 4 7 22 32 10 20 49 41

123,0 707,4 799,6 505,3 330,9 355,6 181,3 845,0 289,6

2002 52 4 8 19 32 10 17 51 40

2003

2004

2005

717,2 188,5 643,8 018,8 016,8 019,8 588,4 948,0 744,0

52 057,1 3 867,6 7 828,2 16 888,1 30 942,5 9 314,0 15 692,4 51 055,3 43 882,8

58 421,8 4 262,7 10 076,6 17 888,1 30 855,6 10 169,7 18 281,9 50 135,5 44 773,0

59 356,7 4 409,7 10 266,2 17 999,0 32 265,6 8 930,9 15 938,5 53 162,9 47 551,8

2006* 56 5 11 17 30 9 16 55 49

006,0 250,9 077,8 718,6 220,4 177,6 170,3 096,7 959,6

280 704,9

246 137,7

236 885,2

231 528,1

244 864,9

249 881,3

250 678,0

x 100

87,7 87,7

96,2 84,4

97,7 82,5

105,8 87,2

102,0 89,0

100,3 89,3


45


1.7. Investice Objem investic do výroby potravinářských výrobků a nápojů a tabákových výrobků v roce 2006 dosáhl objemu 16 326 mil. Kč v b.c., z toho většinu tvořily stroje a zařízení (72,3 %). Podíl uvedeného odvětví na investicích průmyslu činil 8,9 %. Objem nehmotných investic v b.c. v odvětví činil 739 mil. Kč, což představuje podíl na nehmotných investicích průmyslu jen 2,7 %. Podle stavu k 31.12.2006 bylo ve výrobě potravin a nápojů a tabákových výrobků podpořeno investičními pobídkami 18 projektů. Hodnocené odvětví se řadí k těm zpracovatelským sektorům, které mají menší počet projektů podpořených investičními pobídkami. Potravinářský sektor je charakteristický silným zastoupením malých a středních firem a jejich existence a prosperita vytvoří předpoklady pro plošné udržení zaměstnanosti po celém území ČR. 1.7.1. Přímé zahraniční investice Z tabulky 1.12 je patrno, že objem přímých zahraničních investic v ČR za OKEČ 15 k 31.12.2005 vzrostl na 46,1 mld. CZK a přispěl k řešení zejména nedostatku základního kapitálu v odvětví. Podle předběžných údajů ČNB pokračoval příliv těchto investic do odvětví OKEČ 15 i v roce 2006. Tuzemské investice v hodnoceném odvětví v zahraničí k 31. 12. 2005 činily 113,0 mil. Kč, když ostatní kapitál (zahrnující přijaté a poskytnuté úvěry) zaznamenal výrazně zápornou hodnotu. V rámci národní ekonomiky představují tuzemské investice tohoto odvětví v zahraničí jen relativně malý podíl. Z grafu 1.7, který znázorňuje vývoj tuzemských a zahraničních investic za hodnocené odvětví i za zpracovatelský průmysl celkem, je zřejmé, že u zahraničních investic se trendy mezi oběma sektory postupně stále více rozcházejí, zatímco u tuzemských investic v zahraničí se vzájemně prolínají, avšak po roce 2004, kdy bylo dosaženo vrcholu, je zřetelný pokles, a to strmější u hodnoceného odvětví. Tabulka 1.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 15

(v mil. CZK)

k 31.12. 2000

Zahr. investice v ČR Tuzem. investice v zahraničí

k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

31 424,5 338,3

36 374,5 704,0

40 359,5 539,9

44 126,2 959,7

45 334,7 1 286,2

46 123,3 113,0

Pramen: ČNB

420

190 %

%

170

320

150

220 130

120

110 90

20 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2002

2003

2004

2005

Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 15


Tuzemské investice v zahraničí ZP

Pramen: ČNB

Graf 1.7 Tuzemské a zahraniční investice

46

2001

Přímé zahraniční investice OKEČ 15


1.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Z mezinárodního srovnání, které je uvedeno v tabulkách 1.13 a 1.14, vyplývá, že export na náročný trh EU z ČR po vstupu do EU roste, což svědčí o určité míře konkurenceschopnosti odvětví OKEČ 15. Poměrně slibnou dynamiku vývoje exportu na trh EU však vykazují i země CEFTA, resp. nově přistoupivší země jako celek. Problém konkurenceschopnosti ČR však spočívá ve zbožové struktuře, kdy jen některé potravinářské produkty jsou konkurenceschopné jak na domácím, tak i zahraničním trhu. Většinou jde o produkty s vyšší přidanou hodnotou. Ke zvýšení konkurenceschopnosti odvětví OKEČ 15 by přispěla větší podpora inovačním schopnostem podniků a podpora zejména technologickému výzkumu a rozšiřování značkových výrobků. Naopak určitou konkurenční výhodou odvětví OKEČ 15 zůstává tradice a lidské zdroje. Pro lepší využití příležitosti ke zvýšení konkurenceschopnosti potravin na domácím trhu, což je žádoucí při stále rostoucím importu, jeví se potřeba ještě účinnější propagace kvalitních potravin, zejména značky KLASA. Přitom je nezbytné stále více se orientovat na požadavky spotřebitelů v souladu s novými trendy ve výživě a životním stylu. Tabulka 1.13 Vývoj exportu výrobků SKP 15 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. EUR, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004

z CEFTA meziroční index

2 282 817 x

2 980 658 130,6

3 000 158 100,7

3 441 958 114,7

1 209 164 117,8

z toho z ČR meziroční index

273 149 x

377 127 138,1

380 519 100,9

409 353 107,6

152 463 115,8

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 1.14 Vývoj exportu výrobků SKP 15 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5. - 12. 2004

2005

794 886 4 526 675 86 719 972 8 277 404

1 425 8 302 1 431 561 12 786

528 303 073 337

Pramen: EUROSTAT

1.9. Shrnutí a perspektivy odvětví V zájmu dokončení harmonizace národní legislativy s právem ES byla v předvstupním období zpracována rozsáhlejší novela č. 316/2004 Sb., kterou se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje oblast výroby, zpracování, distribuce, včetně přepravy a prodeje potravin a tabákových výrobků v celém komplexu potravinářského sektoru. Plný soulad s evropským potravinovým právem však je nutno zajišťovat na národní úrovni trvale, neboť vývoj legislativy na komunitární úrovni dále pokračuje. V legislativním procesu je další novela zákona o potravinách, která zahrnuje změny v právních aktech EU, jež v souladu s potřebami společného trhu sjednocují principy potravinového práva ve všech členských státech. V roce 2007 byl rovněž předložen návrh novely zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon). Jde o zajištění implementace právních aktů ES v oblasti veterinární péče. Jedním z cílů je zvýšení primární odpovědnosti provozovatelů potravinářských podniků. MZe předpokládá, že ve střednědobém horizontu bude s ohledem na reformu potravinového práva ES provedena nutná rekodifikace celého potravinového práva v ČR. V současnosti jsou v ČR právní předpisy ES na ochranu životního prostředí plně implementované. V návaznosti na vypracovanou metodiku je sledován proces udělování integrovaných povolení a vy47


hodnocovány „nejlepší dostupné techniky (BAT)“ pro individuální kategorie. V dalším období se pozornost zaměří zejména na: z z z z z z z

aplikaci BAT na všech úsecích potravinářských výrob, snižování znečištění odpadních vod, snižování produkce obalových odpadů, aplikaci moderních postupů využití nebo likvidace biologicky rozložitelných odpadů a živočišných odpadů včetně konfiskátů, snižování emisí zápachu a těkavých organických látek do ovzduší, využívání obnovitelných zdrojů a úsporu energie, naplňování požadavků havarijních plánů a novelizaci pravidel správné hygienické a výrobní praxe.

Perspektiva dalšího vývoje odvětví OKEČ 15 je spojena s vývojem světové ekonomiky a globalizací světového obchodu, kdy se otevírá potravinářským podnikům větší prostor pro uplatnění na dosud méně využívaných trzích zejména třetích zemí. Dále je tato perspektiva podmíněna také vnitřními ekonomickými podmínkami (vývojem koupěschopné poptávky po potravinách, vhodným „nastavením“ podpůrných programů, zdokonalením pravidel hospodářské soutěže apod.), které jsou rozhodující zejména pro tuzemský trh, který je pro odvětví OKEČ 15 stále rozhodujícím odbytovým teritoriem. Poměrně značná nasycenost tuzemského trhu potravinami však pro nebližší období nedává příležitost tomuto odvětví dosahovat rychlého tempa růstu objemu produkce, ale spíše půjde o dodávky stále širšího sortimentu kvalitních a bezpečných potravin, odpovídajících trendům správné výživy. Postupně poroste i podíl tuzemských biopotravin na trhu

48

Výroba textilií a textilních výrobků

VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB

2.Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví Textilní průmysl je proexportně zaměřené odvětví. Podle použité technologie a druhu zpracovávané suroviny se dělí na průmysl bavlnářský, lnářský, vlnařský a pletařský. Výroba většiny podniků textilního průmyslu má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a konfekční zpracování textilu. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou textilní výrobky zařazeny v oddílu 17 - Výroba textilií a textilních výrobků, která je tvořena následujícími pododdíly: z z z z z z z

17.1 - Úprava a spřádání textilních vláken, 17.2 - Tkaní textilií, 17.3 - Konečná úprava textilií, 17.4 - Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů, 17.5 - Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, 17.6 - Výroba pletených a háčkovaných materiálů, 17.7 - Výroba pletených a háčkovaných výrobků.

Za specifický rys pro jednotlivé výrobní obory textilního průmyslu lze považovat jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována prostřednictvím aktivního zušlechťovacího styku. Největší zastoupení na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2006 měl obor 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, který zahrnuje výrobu technických textilií, jehož podíl se od roku 2000 zvyšuje (meziroční nárůst podílu v roce 2006 o necelá 3 %), za ním následuje 17.6 Výroba pletených materiálů 1%

17.5 Ostatní textilní výroba 35 %

17.4 Výroba textilní konfekce 12 %

17.7 Výroba pletených výrobků 4% 17.1 Úprava a spřádání vláken 10 %

17.2 Tkaní textilií 34 %

17.3 Konečná úprava textilií 4% Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


49


obor 17.2 - Tkaní textilií, jehož podíl se meziročně snížil o více jak 1 % a obor 17.4 - Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů, jehož podíl zůstal na úrovni loňského roku.

2.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2006 se odvětví textilního průmyslu podílelo tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb 1,7 % na tržbách zpracovatelského průmyslu, 2,1 % na přidané hodnotě a 3,2 % na počtu pracovníků. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2000 do roku 2006 trvale klesají. Příčinou je zostřená konkurence na světových trzích, kursové vlivy a růst nákladů, především růst cen energie. Podíl odvětví na HDP v roce 2006 činil v ČR 0,6 %, což je na úrovni roku 2005. Rozvoj podnikání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, zejména malých a středních podniků, má pro ČR mimořádný význam, a to jak vzhledem k vytváření nových pracovních příležitostí, tak i k podpoře rozvoje obcí, měst a regionů. Ministerstvo průmyslu a obchodu každoročně poskytuje podporu prostřednictvím programů, které reagují na aktuální potřeby rozvoje podnikání a podnikatelského prostředí z prostředků státního rozpočtu a ze zdrojů EU. Jedná se zejména o programy Operačního programu Podnikání a inovací (OPPI), programy na podporu výzkumu a vývoje, investiční pobídky a další. V roce 2006 bylo poskytnuto malým a středním podnikům v odvětví textilního a oděvního průmyslu celkem 23 podpor, z toho 2 úvěry ve výši 3,4 mil. Kč v rámci programu PROGRES a TRH, 19 záruk v celkovém objemu 71,5 mil. Kč s podporami ve výši 13,4 mil. Kč z programu ZÁRUKA. Dvěma společnostem v odvětví textilního a oděvního průmyslu byly poskytnuty příspěvky v rámci programu TRH - certifikace ve výši 0,3 mil. Kč. Ve sféře nepřímých nástrojů podpory podnikání se pro odvětví textilního a oděvního průmyslu jeví jako perspektivní odvětvová seskupení - klastry. Klastr technických textilií „CLUTEX“ byl ustaven dne 14.3.2006 v Hejnicích pro region severovýchodních Čech. Jeho hlavním cílem je urychlit zavádění inovačních změn a výsledků vědy a výzkumu do průmyslové výroby.

2.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích V textilním průmyslu realizují nejvýznamnější část produkce subjekty s 50 až 999 zaměstnanci (viz tabulka 2.1, graf 2.2). V roce 2006 vytvořily téměř 70 % hodnoty tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v odvětví a více než 67 % účetní přidané hodnoty. To je dáno charakterem průmyslu, jeho technologickou a z toho vyplývající investiční náročností. Zastoupení velkých podniků na přidané hodnotě se snížilo o 0,3 % zejména ve prospěch podniků s 50 až 249 zaměstnanci. Mezi největšími textilními společnostmi, z hlediska dosažené výše tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, se ve srovnání s rokem 2005 nic nezměnilo. Největší textilní společnosti jsou z oboru výroby technické produkce - Kordárna, a.s. Velká nad Veličkou, která dosáhla meziročního nárůstu tržeb o 17 % a JUTA, a.s. Dvůr Králové nad Labem (nárůst o 15,4 %), na třetím místě se umístila Nová Mosilana, a.s. Brno, dále potom Technolen, technický textil, a.s. Lomnice nad Popelkou a Pegas, a.s. Znojmo. Tabulka 2.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin – OKEČ 17 (mil. Kč, osob)

0–9

Tržby za prodej VVa S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

1 501,8 649,1 3 520


50

10 – 49 4 914,1 1 624,4 6 598

50 – 249

250 – 999

16 644,5 5 771,8 14 768

18 446,8 4 672,8 16 808

Více než 1000 8 613,5 2 809,5 6 981

Výroba textilií a textilních výrobků 40 %

35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49

50 - 249

Tržby za prodej vlastních VV a S

250 - 999


více než 1000




2.4. Regionální struktura odvětví V roce 2005 z hlediska regionální struktury odvětví měl nejvyšší podíl na celkových tržbách odvětví Jihomoravský kraj (22,0 %), kde sídlí významné kapacity textilního průmyslu jako např. Nová Mosilana, a.s., Kordárna, a.s., Lanatex, a.s a také Pegas, a.s. Na dalších místech se umístil kraj Královéhradecký se 17,9 % a kraj Pardubický s 11,0 %. Z hlediska počtu zaměstnanců má odvětví významné zastoupení v krajích Královéhradeckém (19,3 %), Pardubickém (10,7 %) a Jihomoravském (10,5 %). Pořadí ovlivňují subjekty s účastí zahraničního kapitálu - Nová Mosilana, a.s. a Pegas, a.s., které mají vysokou produktivitu Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

5

10

15 %

20

25

0

5

10

15

20

25

0

%

5

10

15

20

25

%



51


práce oproti jiným výrobním subjektům. Nejvyšší podíl na přidané hodnotě měly v roce 2005 podniky v Jihomoravském kraji (22,6 %), na druhém místě v kraji Královéhradeckém (16,8 %) a dále v kraji Pardubickém (10,8 %) a Libereckém (8,8 %). (Graf 2.3).

2.5. Hlavní ekonomické ukazatele 2.5.1. Cenový vývoj Cenový index textilních výrobků v časové řadě od roku 2001 do roku 2006 kolísá a pohybuje se v intervalu od 97,5 % do 101,9 %. V roce 2006 se cenový index jednotlivých výrobků textilního průmyslu nevyvíjel stejnoměrně. Pokles cenového indexu byl zaznamenán pouze u dvou skupin výrobků - u textilních vláken a přízí (SKP 17.1) a u textilních tkanin (SKP 17.2) shodně o 0,6 % - což bylo ovlivněno zostřenou konkurencí na světových trzích u těchto textilních výrobků. U ostatních výrobků textilního průmyslu došlo v roce 2006 k nárůstu cenových indexů. Nejvýznamnější nárůst byl u pletených nebo háčkovaných výrobků (SKP 17.7) o 3,6 %, nejnižší u pletených nebo háčkovaných textilií (SKP 17.6) o 0,2 %. Nárůsty cenových indexů jsou pod úrovní míry inflace za rok 2006, kromě nárůstu cenového indexu výrobků SKP 17.7. (viz tabulka 2.2). Tabulka 2.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006

meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 17.1 SKP 17.2 SKP 17.3 SKP 17.4 SKP 17.5 SKP 17.6 SKP 17.7

99,2 105,0 x 100,4 100,4 100,7 101,1

93,4 95,9 x 103,2 99,1 100,3 101,0

99,7 97,7 x 95,6 99,3 99,1 102,4

98,9 100,9 x 100,7 100,4 100,6 102,4

91,2 99,4 x 100,4 99,7 100,8 99,2

99,4 99,4 x 101,8 101,1 100,2 103,6

SKP 17

101,9

97,5

98,6

100,5

98,0

100,5


2.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 až 2006 charakterizují tabulky 2.3 - 2.5 a navazující graf 2.4. Ve vývoji tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách se v časové řadě projevil pozitivně vstup ČR do EU nárůstem tržeb v roce 2004. Pokles ukazatele v roce 2005 byl negativně ovlivněn dokončenou liberalizací obchodu s textilními a oděvními výrobky k 31.12.2004. Vývoj v roce 2006 významně ovlivnily tržby oborů orientovaných na výrobu výrobků pro průmyslové a technické užití, tj. výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Tomu odpovídá i počet nově uzavřených zakázek celkem, který se oproti minulému roku zvýšil o 3,4 %, z toho ze zahraničí o 6,9 %. V 1. pololetí roku 2007 pokračuje obdobný trend růstu zakázek jako v roce 2006. Z údajů Resortního statistického zjišťování MPO za rok 2006 vyplývá, že u organizací s 20 a více zaměstnanci vzrostly tržby za vlastní výrobky a práci ve mzdě pro tuzemsko v textilním průmyslu o 2,9 % a pro export o 5,5 %. Tržby za export se podílí 66,5 % na celkových tržbách textilního průmyslu, což je na úrovni minulého roku. Z hlediska oborů textilního průmyslu členěných dle převážně zpracovávané suroviny či použité technologie zpracování zaznamenaly nárůst tržeb všechny obory textilního průmyslu. Nejvýznamnější nárůst byl zaznamenán v oboru vlnařského průmyslu (meziroční nárůst o 6,1 %), kde působí významné podniky se zahraniční účastí a lnářském průmyslu (o 6,0 %), kde je 52


vykazována technická textilní produkce. Naopak nejnižší nárůst tržeb byl v pletařském průmyslu (o 3 %), což negativně ovlivňuje dovoz výrobků z asijských zemí v nižších cenových kategoriích. Počet zaměstnanců se oproti roku 2000 snížil k 31.12.2006 o 25 555 osob (o 37,1 %). Z hlediska jednotlivých oborů byl nejvýznamnější pokles počtu zaměstnanců u oboru tkaní textilií o 12 366 zaměstnanců (index 53,3) a výroby pletených a háčkovaných výrobků o 4 777 zaměstnanců (index 43,9). Z hlediska velikostních skupin byl nejvýznamnější pokles počtu zaměstnanců u velkých společností. Např. ve společnostech s 1 000 a více zaměstnanci došlo v časové řadě k poklesu o 12 519 osob, ve velikostní kategorii s 250 až 999 zaměstnanci činil pokles více než 8 tisíc osob. V roce 2006 zaměstnával textilní průmysl 43 409 osob, což je o 5 266 zaměstnanců méně než v minulém roce (index 89,2). Z hlediska technologického (podle údajů Resortního statistického zjišťování MPO za rok 2006) došlo k největšímu poklesu počtu zaměstnanců u organizací s 20 a více zaměstnanci ve lnářském průmyslu (index 81,0). Z hodnocení vývoje vybraných ukazatelů produkčních charakteristik textilního průmyslu vyplývá, že v roce 2006 došlo k růstu výroby, tržeb a přidané hodnoty (v běžných cenách) a k poklesu počtu zaměstnanců při růstu produktivity práce. To svědčí o tom, že v odvětví textilního průmyslu dochází k zavádění výrobkových inovací, modernizaci a restrukturalizaci výroby. Tempo restrukturalizace však neodpovídá potřebám textilního průmyslu a růstu konkurence na trhu. Účetní přidaná hodnota v roce 2006 vzrostla oproti minulému roku o 1,9 %. Nejvýznamnější meziroční nárůst byl u oborů 17.4 - Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů (o 19,7 %) a 17.5 Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů (o 9,5 %). Naopak pokles byl u oborů 17.6 - Výroba pletených a háčkovaných materiálů (o 18,7 %) a 17.7 - Výroba pletených a háčkovaných výrobků (o 7,8 %). Z hlediska velikostního třídění rostla účetní přidaná hodnota u všech velikostních kategorií kromě Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

OKEČ 17

2000 6 25 4 5 9 1 3

2001

2002

075,6 625,5 785,6 465,8 907,7 697,9 2 749,6

2004 519,5 135,8 207,6 496,1 432,6 675,3 3 715,4

2005 580,7 584,0 324,2 813,0 917,7 552,6 2 348,4

2006*

6 955,3 27 428,7 4 194,3 6 453,3 11 349,6 886,6 3 941,4

5 20 4 7 11

6 20 3 7 10

6 17 4 6 14

5 17 2 5 15

5 17 2 6 18

55 945,8

61 209,2

53 092,6

52 307,7

53 182,3

50 120,6

52 267,0

x 100,0

109,4 109,4

86,7 94,9

98,5 93,5

101,7 95,1

94,2 89,6

104,3 93,4


941,2 791,7 057,2 055,5 537,0 819,2 2 890,8

2003

945,8 097,6 059,7 468,4 534,2 200,3 639,8

469,1 689,6 224,3 063,0 094,7 492,9 2 233,4


Tabulka 2.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2 7 1 1 3

2 8 1 1 3

1 6 1 2 3

1 6 1 2 3

1 4 1 2 4

867,7 992,9 261,1 127,7 700,9 187,6 1 362,4

1 259,5 5 162,9 617,0 2 104,7 5 250,0 170,4 963,3

1 096,8 4 854,2 576,8 2 519,4 5 750,3 138,5 887,9

17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7


105,1 138,0 276,0 596,1 032,0 293,5 1 364,7

046,4 040,2 277,8 974,8 460,3 215,4 1 616,6

596,3 348,3 375,3 256,4 388,2 238,3 1 184,5

979,4 366,7 321,3 334,2 534,3 212,9 1 156,8

16 805,4

18 631,5

16 387,3

16 905,6

16 500,3

15 527,8

15 823,9

x 100,0

110,9 110,9

88,0 97,5

103,2 100,6

97,6 98,2

94,1 92,4

101,9 94,2


53


velikostní skupiny s 250 - 999 zaměstnanci, kde došlo k meziročnímu poklesu o 3,25 %. Nejvýznamnější tempo růstu bylo zaznamenáno u organizací s 10 - 49 zaměstnanci o 7,1 % a u organizací s 50 - 249 zaměstnanci o 4,9 %, což je v souladu s růstem tržeb u těchto velikostních kategorií. V dalším období se předpokládá rozvoj výrob zaměřených na výrobky technického a průmyslového charakteru, speciálních druhů výrobků pro účely ochrany zdraví a bezpečnosti, se specifickým určením apod. Nadále se očekává růst úlohy subdodávek pro high-tech obory. Požadavky na začlenění konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce vyvolají další pokles počtu pracovníků. Tabulka 2.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

OKEČ 17 meziroční index kumulovaný index

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

7 575 26 462 4 685 8 731 12 001 998 8 512

7 26 4 8 11

6 22 4 10 10

6 20 4 10 9

103 039 193 126 170 696 6 890

5 427 15 877 4 620 9 436 10 313 624 6 945

5 005 16 203 2 731 8 865 10 443 509 4 919

4 632 14 096 2 731 8 460 9 501 254 3 735

68 964

68 691

62 670

57 217

53 242

48 675

43 409

x 100,0

99,6 99,6

91,2 90,9

91,3 83,0

93,1 77,2

91,4 70,6

89,2 62,9

473 226 441 804 949 993 8 805

417 546 481 222 296 845 7 863


110 %

170 %

100

150

90 130

80 110

70 60

90

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

2000

2001 2002 2003 2004 2005 2006*




Tržby za VV a S ZP

160 %

140 120 100 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Ú etní p idaná hodnota OKE 17 Ú etní p idaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


Nákladové ukazatele charakterizují tabulky 2.6 a 2.7. Vývoj celkových nákladů v časové řadě od roku 2000 až do roku 2006 odpovídá vývoji produkce textilního průmyslu. Po nárůstu nákladů v letech 2001 a 2004 vlivem zvýšené výroby došlo ve zbývajících letech časové řady k poklesu nákladů. Výjim54


kou je pouze rok 2006, kde došlo ke snížení nákladů a růstu produkce. Celkové náklady byly ovlivněny především růstem cen energie, kursovými vlivy, které se nepříznivě projevily při vývozu výrobků do zemí eurozóny a v neposlední řadě i nárůstem minimální mzdy. Na skladbě nákladů v textilním průmyslu v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2006 se podílela výkonová spotřeba z 59,2 %, osobní náklady z cca 15,8 %, odpisy z 5,4 %, náklady na prodané zboží ze 4,6 % a ostatní náklady z 15,0 %. Podíl výkonové spotřeby na výkonech v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2001 činil 70,6 %, v roce 2006 se zvýšil o 2,1 % na 72,4 %. Průměrná měsíční mzda v odvětví textilního průmyslu činila v roce 2006 u organizací s 20 a více zaměstnanci 13 671 Kč, což je proti minulému roku nárůst o 5,1 %. Průměrná mzda v odvětví textilního průmyslu představuje 72,4 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu a 70,5 % průměrné mzdy průmyslu ČR. Tabulka 2.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7


2000

2001 137,4 393,7 563,0 996,6 064,7 950,1 5 026,7

2002 7 25 4 7 15

057,6 188,9 796,6 908,6 362,5 888,5 4 262,8

2003 7 23 5 8 13

211,2 408,8 156,2 246,7 340,5 760,8 3 608,7

2004 7 19 5 7 16

608,3 456,0 410,1 269,3 967,4 717,2 4 644,3

2005 6 20 3 6 20

952,4 246,5 127,2 861,2 797,1 619,4 2 961,3

2006*

8 140,0 31 493,6 4 467,8 5 984,5 11 655,5 1 331,8 4 649,9

8 33 4 6 14

6 21 2 6 19

474,2 623,2 823,3 575,2 375,5 220,0 2 453,4

67 723,1

73 132,2

65 465,5

61 732,9

62 072,6

61 565,1

59 544,8

x 100,0

108,0 108,0

89,5 96,7

94,3 91,2

100,6 91,7

99,2 90,9

96,7 87,9


Tabulka 2.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


1 268,3 4 464,0 760,6 1 144,9 1 749,5 153,6 1 147,9

1 300,1 4 812,2 808,0 1 316,9 2 010,9 150,2 1 240,5

1 238,0 4 385,5 857,4 1 548,7 1 766,1 147,5 1 133,4

1 229,1 4 103,4 822,9 1 604,1 1 699,5 127,6 1 034,0

1 199,1 3 388,3 922,9 1 508,7 2 182,7 125,8 1 147,9

1 078,7 3 514,6 559,6 1 505,7 2 325,5 108,1 874,5

1 089,4 3 373,0 535,6 1 515,2 2 137,6 62,4 735,5

10 688,8

11 638,8

11 076,6

10 620,6

10 475,4

9 966,7

9 448,7

x 100,0

108,9 108,9

95,2 103,6

95,9 99,4

98,6 98,0

95,1 93,2

94,8 88,4

17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

OKEČ 17 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

2.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj v oblasti poměrových a podílových ukazatelů charakterizují tabulky 2.8 a 2.9 a graf 2.5. Z vývoje produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2000 - 2006 v odvětví textilního průmyslu OKEČ 17 je zřejmá vzestupná tendence. Za toto období vzrostla produktivita práce v textilním průmyslu v běžných cenách o 49,6 %. Nejvyšší produktivita byla v roce 2006 docílena u oboru 17.5 - Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů, což koresponduje s rozvojem sofistikovaných výrob a modernizací strojního zařízení. Významný nárůst produktivity práce v hodnoceném období zaznamenal také obor 17.4 - Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů (o 62,9 %) s růstem produkce výrobků pro technické užití. K poklesu produktivity došlo u dvou oborů textilního průmyslu - u oboru 17.3 - Konečná úprava 55


textilií, kde byl pokles (o 22,5 %) ovlivněn omezováním výroby z důvodu nedostatku zakázek a u oboru 17.1 - Úprava a spřádání textilních vláken, kde pokles činil 14,8 %. Vývoj podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách ve výrobě textilií a textilních výrobků v časové řadě kolísá a má klesající tendenci. Nárůst v roce 2002 byl ovlivněn recesí výroby způsobenou postižením velkých závodů živelnou povodní zejména v oborech výroba pletených a háčkovaných výrobků, tkaní textilií a úprava a spřádání textilních vláken. Vývoj v letech 2003 až 2005 ovlivnil především nárůst minimální mzdy. V roce 2006 došlo k meziročnímu poklesu podílu o 7,0 % na úroveň zpracovatelského průmyslu. Nejnižší podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě vykazuje obor 17.5 - Ostatní textilní Tabulka 2.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2000

17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

277,9 269,7 272,4 182,8 252,6 294,1 160,3

273,8 306,6 287,7 224,3 289,6 216,9 183,6

248,8 281,6 306,9 220,7 329,1 282,0 150,6

324,3 317,7 315,1 230,5 385,4 305,8 167,9

344,1 314,5 273,0 225,5 455,8 300,7 196,2

251,6 318,6 225,9 237,4 502,7 334,8 195,8

236,8 344,4 211,2 297,8 605,2 545,0 237,8

OKEČ 17

243,7

271,2

261,5

295,5

309,9

319,0

364,5


x 100,0

111,3 111,3

96,4 107,3

113,0 121,2

104,9 127,2

102,9 130,9

114,3 149,6



2000


17.1 17.2 17.3 17.4 17.5 17.6 17.7

OKEČ 17

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

0,602 0,625 0,596 0,717 0,577 0,523 0,841

0,635 0,599 0,632 0,667 0,581 0,697 0,767

0,776 0,691 0,623 0,686 0,521 0,619 0,957

0,621 0,645 0,623 0,687 0,481 0,599 0,894

0,642 0,679 0,732 0,709 0,464 0,671 0,843

0,856 0,681 0,907 0,715 0,443 0,635 0,908

0,993 0,695 0,929 0,601 0,372 0,451 0,828

0,636

0,625

0,676

0,628

0,635

0,642

0,597


170

110

%

%

150

105

130

100

110

95 90

90 2000

2001

2002 2003 2004 2005 2006*


2000

2001 2002

2003



Graf 2.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v b.c. v letech 2000 – 2006

56

2004 2005 2006*


výroby, kde v časové řadě poklesl ukazatel v roce 2006 o více jak 35 %, jako důsledek modernizace strojního zařízení a prudkého růstu produktivity práce u tohoto perspektivního oboru. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v roce 2006 dosažená v textilním odvětví činila cca 66,5 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu a podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě přesahoval průměr zpracovatelského průmyslu o téměř 15,9 %.

2.6. Zahraniční obchod 2.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky SKP 17 v letech 2000 až 2006, popsaný v tabulce 2.10, zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Tabulka ukazuje, že vývoz textilních výrobků v roce 2001 oproti roku 2000 vzrostl o 9,5 %, zatímco v dalším roce zaznamenal meziroční pokles o 11,1 %. Tento stav byl způsoben především kursovými vlivy a recesí na trhu EU. Po mírném oživení v roce 2003 dosáhl vývoz v roce 2004 úrovně vývozu v roce 2001, k čemuž přispělo zjednodušení obchodu s členskými zeměmi po vstupu ČR do EU. Pokles vývozu v letech 2005 a 2006 byl ovlivněn liberalizací obchodu po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO k 31.12.2004, značnou konkurencí na světových trzích a kursovými vlivy. Z hlediska přímého vývozu došlo v roce 2006 k jeho poklesu ve hmotném vyjádření (o více než 30 %) a k nárůstu v hodnotovém vyjádření (o 1,36 %). Celková hodnota přímého vývozu činila v roce 2006 cca 40,6 mld. Kč. Z analýzy je patrné, že dochází ke změně struktury vývozu textilního zboží, ve prospěch výrobků s vyšší přidanou hodnotou, technických textilií a náročnějších výrobků určených také pro konfekční zpracování, což dokládá i vývoj kilogramových cen, který v roce 2006 činil 188,7 Kč/ kg, což je meziroční nárůst o 47,3 %. Na významu získávají i sortimenty, u kterých byly v ČR umístěny významnější zahraniční investice, např. oblast vlnařské výroby nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (např. netkané textilie, tkaniny z vysokopevnostní příze z polyamidů a polyesterů, textilie pneumatikové, kordové atd.). Naopak klesá podíl vývozu výrobků standardního charakteru. Přímý vývoz textilních výrobků do EU v roce 2006 činil 32,9 mld. Kč, jeho podíl se snížil o 1,37 % ve prospěch přímého vývozu do třetích zemí. To signalizuje, že čeští výrobci a obchodníci se snaží úspěšně umisťovat výrobky textilního průmyslu ČR i do jiných světových oblastí než na trhy EU. V roce 2006 se negativně projevil nárůst celkového dovozu textilních výrobků o 1,4 %. Více než 77 % přímých dovozů do ČR bylo realizováno ze zemí EU, což je o 2 % méně než v roce 2005. V přímém dovozu do ČR ze zemí EU převládají výrobky s vyšším podílem aplikace v technické oblasti nebo výrobky, u kterých byla výroba v ČR výrazně utlumena (např. koberce a jiné textilní podlahové krytiny). V přímém dovozu ze třetích zemí světa roste dovoz standardních výrobků pro přímou spotřebu i pro výrobní spotřebu. Saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky bylo v roce 2006 aktivní a dosáhlo téměř 3,0 mld. Kč, což však představuje pokles o 28 % proti roku 2005. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazují ostatní textilní výrobky kromě oděvů SKP 17.5, textilie pletené a háčkované SKP 17.6 a pletené nebo háčkované výrobky SKP 17.7. V těchto skupinách výrobků se dováží zejména výrobky, jejichž výroba byla v ČR utlumena, nebo speciální výrobky technického charakteru s využitím v high-tech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. Exportní výkonnost výrobků textilního průmyslu v časové řadě kolísá. V letech 2000 - 2002 stagnovala, v roce 2003 a 2005 mírně vzrostla a v roce 2006 došlo opět k jejímu poklesu na úroveň 51,9 %. Exportní výkonnost textilního průmyslu byla však v roce 2006 nad úrovní exportní výkonnosti zpracovatelského průmyslu (49 %). V textilním průmyslu významnou část vývozu zaujímá vývoz k aktivnímu zušlechtění. Podíl aktivního zušlechťovacího styku na vývozu od roku 2001 trvale klesá, v roce 2006 činil 17,3 %. Příčinou je jednak změna metodiky sledování práce ve mzdě (kooperace s mateřskými společnostmi) a pokračující odliv práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady. Nejmenší podíl práce ve mzdě na celkových vývozech do EU měla v roce 2006 skupina ostatních textilních výrobků kromě oděvů SKP 17.5 - 8,7 % a skupina textilních tkanin SKP 17.2 - 10,1 %. V budoucím období předpokládáme další pokles mzdové práce na vývozu do zemí EU. 57

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 2.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


6 945,8 17 514,2 x 9 799,8 9 585,1 1 512,7 2 585,3

8 050,9 19 034,8 x 10 610,0 10 690,9 1 492,9 2 630,4

7 397,6 16 739,7 x 9 808,7 9 605,7 1 073,1 2 032,7

7 994,0 16 488,3 x 10 611,1 10 554,9 1 167,8 1 981,9

9 085,2 17 461,1 x 10 405,5 11 458,9 1 095,4 3 759,2

8 293,9 17 294,9 x 9 405,0 12 427,1 1 036,2 4 046,4

8 107,9 17 053,3 x 9 413,2 13 500,6 1 049,8 2 873,9

SKP 17

47 942,9

52 509,9

46 657,5

48 798,0

53 265,3

52 503,5

51 998,7

x

109,5

88,9

104,6

109,2

98,6

99,0

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


496,9 13 908,3 x 2 544,9 13 913,6 3 830,7 2 194,4

7 484,7 13 870,9 x 3 078,7 15 518,8 3 497,3 2 515,1

6 943,8 11 841,4 x 3 566,7 16 728,0 2 986,4 2 381,2

6 827,8 11 102,1 x 3 758,7 17 370,6 2 904,8 2 333,6

7 171,5 11 408,4 x 5 341,6 18 703,9 2 583,6 4 676,9

6 552,1 10 938,9 x 5 304,4 18 653,3 2 207,2 4 695,5

6 680,1 10 902,9 x 5 640,2 19 510,6 2 347,9 3 927,5

SKP 17

43 888,8

45 965,5

44 447,5

44 297,6

49 885,9

48 351,4

49 009,2

x

104,7

96,7

99,7

112,6

96,9

101,4

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP SKP 17.1 SKP 17.2 SKP 17.3 SKP 17.4 SKP 17.5 SKP 17.6 SKP 17.7 SKP 17

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

-551,1 3 605,9 x 7 254,9 -4 328,5 -2 318,0 390,9

566,2 5 163,9 x 7 531,3 -4 827,9 -2 004,4 115,3

453,8 4 898,3 x 6 242,0 -7 122,3 -1 913,3 -348,5

1 166,2 5 386,2 x 6 852,4 -6 815,7 -1 737,0 -351,7

1 913,7 6 052,7 x 5 063,9 -7 245,0 -1 488,2 -917,7

1 741,8 6 356,0 x 4 100,6 -6 226,2 -1 171,0 -649,1

1 427,8 6 150,4 x 3 773,0 -6 010,0 -1 298,1 -1 053,6

4 054,1

6 544,4

2 210,0

4 500,4

3 379,4

4 152,1

2 989,5

Pramen: ČSÚ

2.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Největší podíl v zahraničním obchodu s textilními výrobky zaujímá výměna se zeměmi EU. Do Německa bylo v roce 2006 vyvezeno textilní zboží za cca 17,7 mld. Kč, do Itálie 6,4 mld. Kč, Slovenska 3,9 mld. Kč, Polska 3,0 mld. Kč, Rakouska 2,2 mld. Kč, Francie 2,1 mld. Kč, Nizozemska 1,4 mld. Kč a Velké Británie 1,3 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější vývozní skupiny textilních výrobků podle položek celního sazebníku v roce 2006 patřily: z z z z z z

HS HS HS HS HS HS

5603 - Textilie netkané i impregnované, laminované aj., 5208 - Tkaniny bavlněné nad 85 % bavlny, do 200 g.m-2, 5407 - Tkaniny z příze ze syntetického hedvábí, 6302 - Prádlo ložní, stolní, toaletní, kuchyňské, 5112 - Tkaniny z příze vlněné česané, 5402 - Příze z hedvábí syntetického.

Tyto položky představovaly 44,5 % všech přímých vývozů textilních výrobků z ČR do EU. U těchto vývozních skupin je patrné vysoké zastoupení výrobků pro technické aplikace, další část výrobků je 58


určena pro konfekční zpracování a spotřebu domácností. U bavlnářských tkanin se jedná především o jemné pestře tkané tkaniny. Vývozy vlnařských tkanin jsou zajišťovány z výroby v podnicích pod kontrolou zahraničního kapitálu. Do nečlenských zemí EU v roce 2006 směřovalo z ČR cca 19,0 % přímých vývozů textilních výrobků a naopak z těchto zemí bylo do ČR dovezeno cca 22,9 % textilních výrobků v režimu přímých dovozů. Mezi nejvýznamnější dovozní teritoria patří Německo, odkud se v roce 2006 dovezlo textilní zboží za více než 17,5 mld. Kč, dále potom Itálie (5,8 mld. Kč), Belgie (2,9 mld. Kč), ale i Čína s dovozem ve výši téměř 2,2 mld. Kč. Vývozní teritoria v roce 2006

Itálie 12 %

Slovensko 8%

Polsko 6%

Rakousko 4%

Francie 4%

Nizozemsko 3%

V. Británie a S. Irsko 3%

Ostatní 25 % Německo 35 % Dovozní teritoria v roce 2006

Itálie 12 %

Německo 36 %

Belgie 6%

Čína 4%

Francie 4%

V. Británie a S. Irsko 4% Rakousko 4% Polsko 3%

Ostatní 27 %


Graf 2.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2006 - SKP 17

2.6.3. Tuzemská spotřeba Tuzemská spotřeba výrobků textilního průmyslu v b.c. v roce 2006 podle odborného odhadu vzrostla proti roku 2005 o 5,7 %. Tento nárůst se projevil u všech výrobků textilního průmyslu, kromě textilií pletených nebo háčkovaných (SKP 17.6), kde byl zaznamenán meziroční pokles spotřeby o 1,1 % a významný pokles spotřeby v porovnání s rokem 2000 (o 62,1 %). Tento pokles spotřeby odpovídá poklesu produkce (tabulka 2.11). Významný nárůst tuzemské spotřeby byl v roce 2006 u ostatních textilních výrobků (SKP 17.5), které zahrnují výrobu technických textilií a textilií pro průmyslové užití, o 9,27 %. Tuzemská spotřeba těchto výrobků se v porovnání s rokem 2000 zvýšila o více než 55 %. Růst spotřeby a přímého vývozu těchto výrobků svědčí o jejich významu a budoucnosti, tj. výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

59


2.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 2.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


13 993,4 20 527,0 x 7 445,1 17 081,8 6 818,0 2 433,9

15 556,5 17 470,1 x 7 887,8 19 813,1 5 746,9 3 217,7

12 835,3 16 085,4 x 7 563,4 21 179,1 5 061,0 2 900,7

11 308,1 15 243,1 x 7 934,5 20 471,2 4 480,9 2 714,0

9 502,0 15 258,9 x 8 427,3 22 948,3 3 044,9 5 205,8

8 240,4 16 208,1 x 5 784,3 24 238,9 2 614,5 4 795,4

8 354,8 16 549,2 x 6 447,0 26 486,2 2 585,6 4 996,8

SKP 17

68 299,3

69 692,1

65 625,0

62 151,8

64 387,2

61 881,6

65 419,7

x 100

102,0 102,0

94,2 96,1

94,7 91,0

103,6 94,3

96,1 90,6

105,7 95,8

meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.) * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

2.7. Investice Dlouhodobé hmotné investice v odvětví textilního průmyslu dosáhly v roce 2006 téměř 3,6 mld. Kč (což je oproti roku 2005 nárůst o 31,8 %), z toho investice do strojního zařízení činily více než 2,6 mld. Kč. Z hlediska jednotlivých odvětví došlo v roce 2006 k dvojnásobnému nárůstu investic do strojního zařízení v odvětví OKEČ 17.5 - Výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů a k nárůstu o téměř 78 % v OKEČ 17.3 - Konečná úprava textilií. Přestože investice do strojního zařízení vzrostly meziročně o 32,6 %, výše investic neodpovídá potřebám restrukturalizace výroby a zavádění nových technologií. Odepsanost dlouhodobého hmotného majetku v odvětví textilního průmyslu v roce 2006 oproti předešlému roku vzrostla o 4,6 % a představovala hodnotu 69,2 %. Nejvyšší odepsanost hmotného majetku byla v pletařském průmyslu (77,1 %) s nárůstem oproti roku 2005 o 1,6 %, nejnižší pak ve vlnařském průmyslu (59,9 %). Pouze ve vlnařském průmyslu se odepsanost strojního zařízení pohybovala pod průměrem odepsanosti strojního zařízení v textilním průmyslu. Dle technologického členění byla nejnižší odepsanost dlouhodobého hmotného majetku 53,1 % ve výrobě netkaných textilií vlnařského průmyslu, nejvyšší ve lnářských přádelnách 94,8 %. Na podporu zavádění, rozšiřování či modernizaci výroby mohou výrobní subjekty využít podpory zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v platném znění. Druhá novela tohoto zákona nabyla účinnosti vstupem ČR do EU. V novele byl snížen limit minimální investice z 350 mil. Kč na 200 mil. Kč a sjednocena doba pro poskytování slevy na daních na 10 let. Zákona o investičních pobídkách využilo do 31.12.2006 celkem 19 společností textilního průmyslu, které investovaly cca 13 036 mil. Kč. V roce 2007 vstoupila v platnost další novela tohoto zákona, která snižuje hranici limitu investice z 200 mil. Kč na 100 mil. Kč a v regionech s nezaměstnaností o 25 % nebo 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR lze tuto částku dále snížit na 60 nebo 50 mil. Kč. Hodnota strojního zařízení podle novely zákona musí tvořit nejméně 60 % z celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Obdobná situace je i v EU. Odvětví je charakterizováno převahou malých a středních podniků, které nemají výzkumný a vývojový personál a pravidelný rozpočet na tyto aktivity. Firmy trpí nedostatkem výzkumné a inovační aktivity, strategického řízení, lidských zdrojů, know-how a hlavně finančních zdrojů. Tyto okolnosti způsobují, že stávající výzkumné kapacity jsou nedostatečné. Do dalšího období je nutné tyto kapacity sjednotit a budovat nové. 2.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic textilního průmyslu v časové řadě uvádí tabulka 2.12 a graf 2.7. 60


Odvětví textilního průmyslu se v roce 2005 podílelo 1,6 % na přímých zahraničních investicích zpracovatelského průmyslu a 1,8 % na tuzemských investicích zpracovatelského průmyslu v zahraničí. V roce 2006 byly organizace pod zahraniční kontrolou (se 100 a více zaměstnanci) zastoupeny 36 aktivními jednotkami, což představuje 39 % z celkového počtu aktivních jednotek. Společnosti pod zahraniční kontrolou se podílely 38,7 % na výkonech organizací textilního průmyslu se 100 a více zaměstnanci, 39,7 % na účetní přidané hodnotě a zaměstnávaly 32,4 % průměrného evidenčního počtu zaměstnanců textilního průmyslu. Tabulka 2.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 17

(v mil. CZK)

k 31.12. 2000


k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

10 096,2 87,5

10 479,4 49,9

10 827,3 124,7

10 521,8 75,6

10 251,2 118,6

8 824,6 137,3

Pramen: ČNB

200

300 %

%

250

170 200 150

140

100

110 50 0

80 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005





Pramen: ČNB


2.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost V důsledku ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO a odstranění množstevních omezení v obchodu s textilními a oděvními výrobky mezi členskými státy WTO (k 31.12.2004) došlo v roce 2005 k zostření konkurence na světových trzích. Rostoucí konkurence je patrná i z vývoje odvětví ve světě. Nejvyšší meziroční nárůst textilní výroby v roce 2006 o více než 15 % zaznamenaly Čína a Bangladéš, o více než 10 % Bulharsko a Indie, více než 5 % činil nárůst výroby v Kolumbii, Egyptě a Argentině. Naopak země EU 25, USA, Japonsko, Taiwan, Tunisko a další vykázaly pokles výroby textilních výrobků. V textilním průmyslu EU poklesla v roce 2006 zaměstnanost o 5,9 %, produkce o 1,9 % a vývoz extra o 1,7 % v hodnotových jednotkách. Tržby naopak meziročně vzrostly o 0,5 %. Zostřená konkurence na světových trzích (po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení k 31.12.2004) způsobila českým výrobcům problémy při umísťování výrobků na těchto trzích. Otevření trhu snížilo ceny u řady standardních textilních výrobků a společnostem, které včas nereagovaly na tuto skutečnost, se nepodařilo umístit své výrobky na těchto trzích a došlo tak k omezování výroby standardních výrobků, popřípadě i k jejímu ukončení. Naopak společnostem, které využily dostupné podpůrné nástroje k restrukturalizaci výroby, zaváděly nové moderní technologie, výrobu speciálních druhů výrobků nebo výrobků s novými užitnými vlastnostmi a s vyšší přidanou hodnotou, se dařilo tyto výrobky umisťovat na světových trzích. Jak vyplývá z tabulky 2.13, v konkurenčním srovnání si textilní průmysl ČR jako celek udržoval v časové řadě od roku 2000 do dubna roku 2004 (tj. do vstupu ČR do EU) v rámci CEFTA svoji pozici. Vývoz textilních výrobků z ČR do EU činil v hodnotě od ledna do dubna 2004 více jak 420,1 mil. €, což 61


je oproti roku 2003 nárůst o 8,4 %. Dynamika vývozu textilních výrobků z ČR byla ve sledovaném období vyšší než dynamika zemí CEFTA (nárůst jen o 5,86 %). Dovozy textilních výrobků do EU ze zemí CEFTA v hodnoceném období roku 2004 zaujímaly 16,37% podíl na Extra dovozech EU. Na dovozech do EU ze zemí CEFTA se v hodnoceném období roku 2004 podílely textilní výrobky z ČR 31,67 %. Podíl textilního průmyslu ČR na dovozech do EU ze zemí CEFTA se meziročně zvýšil o 0,74 %. Vývoj exportu textilních výrobků na vnitřní trh EU uvádí tabulka 2.14. V roce 2005 byl zastoupen český textilní průmysl 3,12 % na vnitřních dodávkách na trh EU 25. Nejlépe se na trzích EU umísťovaly textilní tkaniny (SKP 17.2), jejich podíl činil 4,49 %, textilní vlákna a příze (SKP 17.1) s podílem 4,62 % a textilní konfekční výrobky kromě oděvů (SKP 17.4) s podílem 3,83 %. Nejméně úspěšné byly textilie pletené nebo háčkované (SKP 17.6) s podílem 1,01 % a pletené nebo háčkované výrobky (SKP 17.7) s podílem 1,17 %. Dovoz textilních výrobků z vyspělých zemí EU 15 se ve sledovaném období podílel 90,8 % na intra dodávkách do EU-25, nově přistoupivší země cca 9,2 %, země OECD (které nejsou členy EU) se podílely 28,1 % na extra dovozech do EU (25), kandidátské země 4,6 % a vybrané země (Čína, Indie, Pákistán a Turecko) 55,52 %. Z hlediska výrobkové struktury se z vyspělých zemí EU nejvíce dovážely do ČR textilie pletené a háčkované (SKP 17.6) a ostatní textilní výrobky kromě oděvů (SKP 17.5), z nově přistoupivších zemí textilní konfekční výrobky kromě oděvů (SKP 17.4) a textilní vlákna a příze (SKP 17.1), z kandidátských zemí pletené nebo háčkované výrobky (SKP 17.7) a textilní vlákna a příze (SKP 17.1), z Číny převážně textilie pletené nebo háčkované (SKP 17.6) a ostatní textilní výrobky kromě oděvů (SKP 17.5), jejichž dovoz se meziročně zvýšil o 61,8 %, resp. 60,3 %. I když konkurenceschopnost textilního průmyslu v letech 2005 a 2006 zaznamenala mírné známky zlepšení v růstu produktivity práce, je proces jejího zvyšování a restrukturalizace výroby se zvýšením podílu výrobků s vyšší přidanou hodnotou na výrobku nedostatečný. Investiční aktivita byla nízká s ohledem na nedostatečné kapitálové možnosti. Odepsanost dlouhodobého hmotného majetku se opět zvýšila, a to i přesto, že v posledním období proběhlo v textilním průmyslu několik významných modernizačních akcí s podporou investičních pobídek. Týkalo se to nejen organizací pod kontrolou zahraničního kapitálu, ale i domácích investorů. Rovněž výdaje vynaložené na vývoj a výzkum jsou v odvětví na velmi nízké úrovni. V odvětví jsou pouze čtyři společnosti orientovány na výzkum a inovace v textilním průmyslu (VÚB a.s. Ústí nad Orlicí, INOTEX, s.r.o. Dvůr Králové nad Labem, SPOLSIN, s.r.o. Česká Třebová a Technická univerzita v Liberci). Podle údajů Resortního statistického zjišťování MPO vynaložily v roce 2006 společnosti textilního průmyslu s 20 a více zaměstnanci na vývoj a výzkum více než 145 mil. Kč, což je o 5,8 % méně než v roce 2005. Výdaje na vývoj a výzkum nebyly v jednotlivých oborech textilního průmyslu rovnoměrné. Nejvyšší výdaje na výzkum a vývoj, vztažené na pracovníka, vynaložily společnosti zabývající se výrobou textilní technické produkce (10,58 tis. Kč/zam.). Výdaje v tomto oboru více než dvojnásobně překročily průměrné výdaje na vývoj a výzkum vynaložené v textilním průmyslu. Prioritou pro rozvoj odvětví je přechod na výrobky s vyšším podílem přidané hodnoty, při využití inovačního potenciálu, s posilováním realizace výsledků vědy a výzkumu ve výrobě a vzájemná spolupráce při výzkumu orientovaném na zavádění nových technologií a výrobků, jako např. inteligentní textilie, pokrokové textilní technologie, módní a funkční oděvy a technické a průmyslové oděvy. V souvislosti se zaváděním inovací vyšších řádů do výroby bude nutné změnit systém vzdělávání pracovníků, pokračovat v zahájeném procesu restrukturalizace výroby směrem k výše uvedeným oborům s využitím podpor poskytovaných na národní úrovni, ze strukturálních fondů a investičních pobídek, využívat přeshraniční spolupráci a vytvářet sítě výzkumných úkolů a kooperací při výzkumu, zavádět nejlepší výrobní praxe apod. Situace v textilním průmyslu vyvolává potřebu urychlené restrukturalizace výroby směrem k zavádění výrobků pro průmyslové a technické užití, inteligentních textilií a výrobků s vysokou přidanou hodnotou.

62

Výroba textilií a textilních výrobků Tabulka 2.13 Vývoj exportu výrobků SKP 17 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. EUR, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004


2 737 671 x

3 578 350 130,7

3 746 146 104,7

3 847 460 102,7

1 326 682 105,9


802 124 x

1 048 091 130,7

1 080 420 103,1

1 132 674 104,8

420 130 108,4

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 2.14 Vývoj exportu výrobků SKP 17 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR)

5. - 12. 2004

z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

779 525 2 362 827 23 910 273 4 986 007

2005 1 3 34 7

181 478 375 199

883 517 433 974

Pramen: EUROSTAT

2.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Pro textilní a oděvní (T/O) průmysl platí následující specifické směrnice ES: z z z

Směrnice 96/74/ES o názvech textilií včetně 4 novelizujících směrnic 97/37/ES, 2004/34/ES, 2006/ 3/ES a 2007/3/ES, kterými se přílohy směrnice 96/74/ES doplňují o nové druhy textilních vláken, Směrnice 96/73/ES o kvantitativní analýze dvousložkových směsí textilních vláken včetně novelizujících směrnic 2006/2/ES a 2007/4/ES, Směrnice 73/44/EHS o kvantitativní analýze třísložkových směsí textilních vláken.

Směrnice jsou zapracovány v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a ve vyhláškách MPO k tomuto zákonu: z z z

č. 92/1999 Sb., kterou se stanoví způsob označování textilních výrobků údaji o složení materiálu ve znění vyhlášky č. 9/2005 Sb., a č. 509/2006 Sb., č. 93/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu dvousložkových směsí textilních vláken, ve znění vyhlášky č. 510/2006 Sb., č. 94/1999 Sb., kterou se stanoví postupy pro kvantitativní analýzu třísložkových směsí textilních vláken.

Směrnice 2007/3/ES a 2007/4/ES ministerstvo v současné době zapracovává do právního řádu ČR formou novel vyhlášek č. 92/1999 Sb. a č. 93/1999 Sb. s předpokládaným datem nabytí účinnosti únor 2008. Nejvýznamnější je směrnice 96/74/ES, která se vztahuje k názvům textilních vláken a označování T/O výrobků materiálovým složením. Výše uvedenými předpisy je v rámci EU zajištěna shodná informovanost a ochrana spotřebitele před klamavým označováním údaji o materiálovém složení T/O výrobků. Jen malá část výrobků T/O průmyslu spadá do regulované sféry a podléhá ustanovení zákona č. 22/ 1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o technických požadavcích na výrobky a na něho navazujících nařízení vlády, ve kterých jsou zapracovány příslušné směrnice ES. Závazné prokazování shody u T/O výrobků není stanoveno mimo výrobků, které by při uvádění na trh mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob. Jedná se o následující T/O výrobky: hračky z textilních materiálů, textilní osobní ochranné prostředky (OOP) pro ochranu těla, hlavy, rukou a nohou, textilní podlahoviny (pokud jsou součástí staveb), geotextilie a geosyntetika, textilní tepelně a zvukově izolační materiály a textilní zdravotnické prostředky. 63


Na T/O průmysl má dopad i průřezová legislativa z oblasti životního prostředí a to, ať již jde o složkové zákony, které stanoví emisní limity znečišťujících látek do ovzduší, vod, předpisy týkající se nakládání s odpady apod., ale i legislativa vztahující se k omezení při uvádění na trh a používání nebezpečných chemických látek a přípravků (zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů). Dále také zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), ve znění pozdějších předpisů. Podniky, které náleží pod režim zákona, mají povinnost vlastnit integrované povolení a v souladu s ním provozovat svoji činnost. Na T/O průmysl bude mít vliv i nařízení (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, tzv. systému REACH, které vstoupilo v platnost od 1. června 2007. Pravidla pro spolupráci a poskytování bezpečnostních listů a dalších informací se používají od 1. června 2007. Většinu dalších povinností bude nutné plnit od 1. června 2008. Systém REACH představuje jednotný systém registrace, hodnocení, autorizace a restrikce chemických látek samotných, v přípravcích a předmětech. Cílem je přenést zodpovědnost za bezpečné používání chemických látek na jednotlivá průmyslová odvětví, omezit výrobu a používání velmi nebezpečných látek a zaměřit se na možnosti použití náhradních látek, méně zatěžujících zdraví a životní prostředí. Legislativa REACH má přispět k ekologizaci výroby a výrobků v EU, bude však znamenat vícenáklady pro výrobce i uživatele chemických látek a přípravků. Odvětví textilního průmyslu v malé míře zatěžuje životní prostředí odpady z výrobních činností, v rámci modernizací jsou zaváděny technologie šetrné k životnímu prostředí. Podle údajů z Resortního statistického zjišťování MPO se podíl vratných odpadů zpracovaných ve vlastní produkci v roce 2006 u organizací s 20 a více zaměstnanci meziročně zvýšil o 5,6 %. Odpady k fyzické likvidaci činily 41,3 % z celkových odpadů textilního průmyslu, což je na úrovni roku 2001. Nejvyšší výdaje na ochranu životního prostředí na zaměstnance byly ve vlnařském průmyslu, kde dosáhly 9,27 tis. Kč na 1 zaměstnance a oproti minulému období se zvýšily o 25,4 %. Ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO k 31.12.2004 způsobilo zostření konkurence na světových trzích, které se projevilo tlakem na ceny standardních druhů textilních výrobků a jejich umísťování na těchto trzích. Společnostem, které nereagovaly včas na tuto skutečnost, se nepodařilo umístit své výrobky na těchto teritoriích a docházelo k omezování výroby popřípadě k jejímu ukončení. Pro udržení a zachování konkurenceschopnosti textilního průmyslu bude v dalším období nutné se zaměřit na produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou vyráběnou v malých sériích. Toho lze dosáhnout pomocí kooperace, flexibility, kreativity, inovace, technologie, vysoké přidané hodnoty, designu a módy. Tyto cesty nastiňuje i materiál „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu“, která definuje dlouhodobou vizi (pro rok 2020) a strategický program založený na výzkumu, technologiích a inovacích. Platforma se zaměřuje na tři klíčové oblasti: 1. přesun od zpracovávání surovin ke speciálním výrobkům, které se vyrábějí pomocí nano-, mikroa biotechnologií, k vývoji nových povrchových úprav a struktur, digitálním procesům apod.; 2. etablování a rozšíření textilií jako suroviny pro jiná odvětví a možnosti použití (dopravní systémy, stavebnictví, ochranné a zdravotnické pomůcky apod.); 3. posun od masové produkce textilních produktů směrem k nové průmyslové sféře, která bude charakteristická úpravami podle představ zákazníka, výrobou na zakázku, inteligentní logistikou, distribucí a servisem. Realizace této vize bude vyžadovat překonání následujících překážek: z z z z

obecný nedostatek zdrojů - lidských i kapitálových, zdvojování vývojových úkonů, problémy při zavádění výsledků výzkumu do praxe, potíže týkající se duševního vlastnictví apod.

Mezi další cíle této platformy patří dosažení lepšího sdílení a koordinace výzkumných a inovačních snah, vývoj dlouhodobého strategického plánu, usnadnění vstupu zdrojů, které umožňují inovace a zlepšení rámcových inovačních podmínek.

64

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18

3.1. Charakteristika odvětví Pro výrobu oděvů, zpracování a barvení kožešin je typický vysoký podíl ruční práce na výrobku. K základním požadavkům kladeným na její módní kolekce patří rychlá odezva na sezónní vlivy, módní trendy a požadavky zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a v posledních letech se stále více uplatňuje i zakázková konfekční výroba /konfekce na míru/, včetně souvisejících služeb, jako je módní poradenství nebo úpravy oděvů. Výroba oděvů patří k proexportně orientovaným odvětvím, s vysokým stupněm kooperace s vnějšími zadavateli, zejména z členských zemí EU. V rámci Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) jsou oděvní výrobky zařazeny do oddílu 18 - Výroba oděvů a zpracování kožešin se skupinami (obory): z z z

18.1 - Výroba kožených oděvů, 18.2 - Výroba jiných oděvů a oděvních doplňků, 18.3 - Zpracování a barvení kožešin, výroba kožešinových výrobků.

Podíl těchto tří oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) odvětví OKEČ 18 ukazuje graf 3.1. Nejvýznamnějším oborem je OKEČ 18.2, který zahrnuje výrobu svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků. Ve srovnání s rokem 2005 jeho podíl vzrostl o 2 %. 18.3 Zpracování kožešin 1%

18.1 Výroba kožených oděvů 1%

18.2 Výroba oděvů a prádla 98 %



3.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Z analýzy vývoje za období od roku 2000 vyplývá, že pozice odvětví OKEČ 18 v rámci zpracovatelského průmyslu se postupně oslabuje (v roce 2001 jeho podíl na tržbách činil 1,1 %, na účetní přidané hodnotě 1,7 % a na počtu zaměstnanců 4,6 %). V roce 2006 se oděvní průmysl podílel na tržbách za prodej VV a S zpracovatelského průmyslu 0,5 %, na účetní přidané hodnotě 0,9 % a na počtu zaměstnanců 2,4 %, což je zhruba na stejné úrovni jako v roce 2005, na počtu zaměstnanců a na přidané 65


hodnotě dokonce o 0,1 % více. Odvětví ale nadále zůstává významným zdrojem zaměstnanosti žen, zejména v regionech s tradicí oděvního průmyslu (kraje Olomoucký, Vysočina, Jihomoravský a další). Jeho příspěvek na celkově vytvořeném HDP v roce 2006 činil 0,2 %, stejně jako v roce 2005. Oděvní průmysl, včetně textilního, patří k citlivým odvětvím, která jsou na globálním trhu zatížena značnou konkurencí, zejména ze strany třetích zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými náklady, která po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení k 31.12.2004 ještě více zesílila. Zvyšování konkurence způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale přináší i tlak na ceny výrobků a má za následek odliv práce ve mzdě dále na východ do zemí s nižšímí výrobními náklady. Údaje o podporách poskytnutých Ministerstvem průmyslu a obchodu malým a středním podnikům v oděvním průmyslu v roce 2006 jsou uvedeny v kapitole OKEČ 17 - Výroba textilií a textilních výrobků.

3.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Strukturu odvětví OKEČ 18 v členění podle počtu zaměstnanců ve výrobních organizacích ukazuje tabulka 3.1 a graf 3.2. Specifickým rysem odvětví je vysoký podíl malých a středních podniků (velikostní skupina 10 až 249 zaměstnanců) a mikropodniků (0 až 9 zaměstnanců). Ty se v roce 2005 i 2006 podílely téměř 70 % na tržbách za prodej VV a S odvětví, což oproti roku 2004 představuje nárůst o téměř 2 %. Na počtu zaměstnanců odvětví měly tyto dvě velikostní skupiny podniků v roce 2005 zastoupení 76 % a na účetní přidané hodnotě více jak 72 %. Podíl podniků s více než 1 000 zaměstnanci na tržbách za prodej VV a S v roce 2005 představoval více jak 23 %. Ve srovnání s rokem 2004 je to však o cca 2 % méně. Nejmenší podíl na celkových produkčních charakteristikách odvětví má velikostní skupina 250 až 999 zaměstnanců a ve srovnání s rokem 2004 se snížil zejména její podíl na účetní přidané hodnotě o cca 3 %. V oděvních podnicích více jak 92 % zaměstnanců tvoří ženy. Tabulka 3.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 18 (mil. Kč, osob)

0–9

Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

3 315,1 1 505,8 10 935

10 – 49 4 128,4 1 850,2 9 119

50 – 249

250 – 999

3 533,8 1 561,4 8 174

1 055,2 416,7 2 684

Více než 1000


% 30

25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249 Účetní přidaná hodnota

250 - 999

více než 1000




66

3 655,7 1 454,8 6 410


Z celkového počtu 36 společností se 100 a více zaměstnanci bylo v roce 2006 v oděvním průmyslu 15 společností pod zahraniční kontrolou, meziročně došlo k nárůstu o 1 jednotku. Z 332 organizací ve velikostní skupině s 20 a více zaměstnanci v roce 2006 působilo 72 organizací pod zahraniční kontrolou, stejně jako v roce 2005. Do žebříčku největších oděvních výrobců v České republice za rok 2006 (jejichž roční tržby přesáhly 50 mil. Kč), který vypracovává časopis TextilŽurnál ve spolupráci s Asociací textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, se umístilo 16 oděvních firem, což je o 3 společnosti méně než v předcházejícím roce. První místo si tradičně udržuje Oděvní podnik Prostějov, a.s. I když jeho tržby se snížily oproti roku 2005 o více jak 13 %, přesto jeho výkon je pozoruhodný ve srovnání s ostatními oděvními výrobci. Před společností Tonak a.s. Nový Jičín, umístěnou na druhém místě, má náskok více než 1,5 mld. Kč. Velký skok zaznamenala společnost PRO LEN s.r.o. Šumperk, která se díky cca 62% nárůstu tržeb vyhoupla z 10. na 3. místo v žebříčku. Z celkových 16 firem jich v roce 2006 pouze 6 zaznamenalo nárůst tržeb za prodej VV a S. Mezi další významné oděvní firmy patří: Pietro Filipi s.r.o. Praha; Vývoj, oděvní družstvo Třešť; Koutný, s.r.o, Prostějov a další.

3.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví v rozdělení na 14 krajů uvádí graf 3.3, ze kterého je patrné, že rozhodující společnosti jsou soustředěny v kraji Olomouckém a Vysočina, které patří k regionům s dlouholetou tradicí oděvního průmyslu. K oděvním firmám, které sídlí v Olomouckém kraji, patří Oděvní podnik Prostějov, a.s.; Koutný, s.r.o. Prostějov; H & D a.s. Prostějov a další. V kraji Vysočina to jsou společnosti Pleas, a.s. Havlíčkův Brod; Vývoj, oděvní družstvo Třešť; Anita Moravia, s.r.o. Herálec; Altreva, spol. s r.o. Třebíč, aj. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

5

10 %

15

20

0

5

10

15

20

0

%

5

10

15

20

%



V roce 2005 se oděvní podniky v Olomouckém kraji podílely na účetní přidané hodnotě i na celkových tržbách za prodej VV a S odvětví více jak 18 % a na počtu zaměstnanců více než 17 %. Ve srovnání s rokem 2004 se tento podíl zvýšil u všech tří ukazatelů o cca 2 %. Podíl kraje Vysočina v roce 2005 činil 15,8 % na tržbách za prodej VV a S a 11 % na celkovém počtu zaměstnanců v odvětví OKEČ 18. 67


V roce 2005 se oděvní průmysl v Olomouckém kraji podílel téměř 4,5 % na celkové zaměstnanosti v kraji, v kraji Vysočina pak 2,3 %. Významnější zastoupení má výroba oděvů i v kraji Jihomoravském, Moravskoslezském a Jihočeském a nejmenší zastoupení má pak v kraji Libereckém.

3.5. Hlavní ekonomické ukazatele 3.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků SKP 18 v letech 2000 - 2006 zachycuje tabulka 3.2. Tabulka 3.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

x 102,8 x

x 100,4 x

x 102,0 x

x 100,2 x

x 100,9 x

x 100,7 x

SKP 18

102,8

100,4

102,0

100,2

100,9

100,7


Tabulka potvrzuje, že cenový vývoj v odvětví je klidný. V roce 2006 dosáhl meziroční index cen oděvních výrobků 100,7 % a pokračoval trend stagnace či mírného nárůstu, pod úrovní inflace. Tento vývoj je odrazem silné konkurence na trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze strany asijských výrobců (Čína, Indie, Pakistán). 3.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000 až 2006 je patrný z tabulek 3.3 až 3.5 a grafu 3.4. Tržby za prodej VV a S v odvětví OKEČ 18 v časové řadě 2000 až 2006 vykazují kolísavý průběh. Ve srovnání s rokem 2000 v b.c. se snížily o jednu čtvrtinu, meziročně pak o cca 5 %. Hlavními důvody poklesu tržeb jsou: z z z z

velký podíl dovozů ze zemí s nižšími výrobními náklady a tudíž i cenami (Čína, Indie, Pakistán, Bangládeš aj.) v souvislosti s plnou liberalizací obchodu s textilními a oděvními výrobky, úbytek nově uzavřených zakázek, které se v roce 2006 meziročně snížily o 9,8 %, posilování kursu koruny, zvyšování nákladů, především růst cen energií a minimální mzdy.

Snížení tržeb za prodej VV a S v roce 2006, které vykázalo pokles o 9,2 % a je založeno na odborných odhadech, bude ve skutečnosti ještě vyšší, jak vyplývá z ukončených výsledků rezortního statistického zjišťování u organizací s 20 a více zaměstnanci, Tržby za vývoz klesly na 87,1 % roku 2005 a tržby za práci ve mzdě na vývozu na 86,3 %. Nejméně poklesly tržby do tuzemska, a to cca o 1 %. Růst tržeb v nejbližší budoucnosti nelze předpokládat vzhledem k silné konkurenci na světových trzích s textilními a oděvními výrobky v souvislosti s výše zmiňovanou liberalizací obchodu od 1.1.2005 po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO. To má za následek zvýšení dovozů asijských výrobků na trh EU, přesun oděvních výrob do zemí s nízkými výrobními náklady a další rušení neefektivních výrob. Výsledky za 1. pololetí 2007 v odvětví OKEČ 18, i přes nárůst zakázek, vykázaly v organizacích s 20 a více pracovníky, ve srovnání se stejným obdobím roku 2006, další pokles tržeb za prodej VV a S (- 5,7 % v b.c.). 68

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Tabulka 3.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ 18.1 OKEČ 18.2 OKEČ 18.3

415,1 18 972,3 460,0

336,6 18 676,5 355,8

383,0 20 227,8 282,3

279,1 16 863,9 290,1

299,7 17 696,1 284,9

176,1 15 305,6 206,4

155,2 14 555,6 169,3

OKEČ 18

19 847,4

19 368,9

20 893,1

17 433,1

18 280,7

15 688,1

14 880,1

x 100,0

97,6 97,6

107,9 105,3

83,4 87,8

104,9 92,1

85,8 79,0

94,8 75,0



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


159,4 8 906,3 178,6

125,3 8 068,3 148,0

161,4 8 841,6 106,0

175,1 7 691,1 128,7

195,2 8 859,3 137,8

81,1 6 621,8 86,0

56,5 6 287,9 104,4

OKEČ 18

9 244,3

8 341,6

9 109,0

7 994,9

9 192,3

6 788,9

6 448,8

x 100,0

90,2 90,2

109,2 98,5

87,8 86,5

115,0 99,4

73,9 9 73,4

5,0 69,8


Účetní přidaná hodnota mezi rokem 2000 a 2006 vykázala pokles, což souvisí se snižováním výroby, tržeb i počtu zaměstnanců. Za pozitivní lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka, která vzrostla v b.c. ze 154 tis. Kč v roce 2000 na 200 tis. Kč v roce 2006 a meziročně se zvýšila o více než 9 %. Tento vývoj ovlivňuje i stále značný podíl mzdové práce na vývozu, která se na sofistikovaných částech výrobků podílí minimálně. Podíl práce ve mzdě pro export na tržbách odvětví má snižující tendenci, v roce 2004 činil cca 27 %, v roce 2006 to bylo jen cca 21 %. Výrobní podniky nejsou však stále schopny plně nahradit snižující se podíl mzdové práce na vývozu vlastní modelovou tvorbou a výrobou výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Tabulka 3.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob)

2000

2001


1 133 57 434 1 436

908 55 432 944

1 013 51 610 4 807

OKEČ 18

60 003

57 284

x 100,0

95,5 95,5

meziroční index kumulovaný index

2002

2003

2004

2005

2006*

622 6 693 846

494 40 964 765

444 36 332 546

371 31 465 428

53 430

48 161

42 223

37 322

32 264

93,3 89,0

90,1 80,3

87,7 70,4

88,4 62,2

86,4 53,8


Trend poklesu počtu zaměstnanců v odvětví trvá a bude pokračovat i nadále (index počtu zaměstnaných osob za 1- 6 2007/1- 6 2006 činil 93,3). Zaměstnanost v odvětví se v roce 2006 snížila téměř na polovinu zaměstnanosti roku 2000. V roce 2006, ve srovnání s rokem 2005, byl nejvýraznější pokles počtu zaměstnanců v organizacích s 0 až 9 a 10 až 49 zaměstnanci. Naopak ve velikostní skupině 250 až 999 zaměstnanců byl pokles počtu zaměstnanců nejnižší. Snižování počtu zaměstnanců je dáno nutností restrukturalizace výroby a zvyšování produktivity práce při redukci nákladů. K tomu dále přispívá zavádění nové techniky a technologie do výroby. V odvětví existuje paradox: na jedné straně se ruší tisíce pracovních míst a na druhé straně je nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních míst (šičky, krejčí). Tento trend nepochybně ovlivňuje i velmi nízká úroveň mezd ve srovnání s průměrnou mzdou zpracovatelského průmyslu ČR. 69


190 %

%

170 150

90

130 110

70

90 70

50

2000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

2001

2002

2003 2004 2005 2006*


Počet zaměstnaných osob OKEČ 18 Počet zaměstnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

170 %

150 130 110 90 70 2000 2001

2002 2003 2004

2005 2006*



Celkové náklady v běžných cenách za odvětví OKEČ 18 se v roce 2006 oproti stejnému období roku 2005 snížily o necelé 1 %. Toto snížení není však úměrné k poklesu výroby a počtu zaměstnanců a realizované restrukturalizaci. Bylo ovlivněno především vysokým nárůstem ceny energií, jejíž navyšování je avizováno i pro rok 2008. Skladba nákladů v oděvním průmyslu v podnicích se 100 a více zaměstnanci v roce 2006 byla následující: výkonová spotřeba 50,5 %, osobní náklady 25,2 %, odpisy 2,1 %, náklady na prodané zboží 10,3 % a ostatní náklady 12,1 %. Z výkonové spotřeby, dle údajů za rok 2004, největší část připadá na spotřebu materiálu (cca 60 %), dále na nákup služeb (cca 33 %) a energie (cca 4 %) a další. Podíl výkonové spotřeby na výkonech v roce 2006 činil cca 62,3 % a oproti roku 2005 se snížil o necelé 1 %. Více než polovina hodnoty spotřebovaného materiálu na výrobu oděvních výrobků je zajišťována z dovozu ( 56,6 % v roce 2005 a 55,7 % v roce 2006). Hlavním důvodem je, že tuzemští výrobci nejsou stále schopni plně uspokojit požadavky po kvalitních a módních oděvních textiliích a krejčovských přípravách. Výběr dodavatelů oděvních výrobců ovlivňuje i cenové hledisko. Tabulka 3.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


406,6 21 943,6 507,6

453,8 22 488,2 391,7

429,3 24 587,4 321,1

299,9 20 581,7 307,5

302,6 20 315,8 297,8

192,7 19 388,0 267,2

191,2 19 159,5 352,4

OKEČ 18

22 857,8

23 333,7

25 337,8

21 189,1

20 916,2

19 847,9

19 703,1

x 100,0

102,1 102,1

108,6 110,8

83,6 92,7

98,7 91,5

94,9 86,8

99,3 86,2


70

Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin Tabulka 3.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


114,3 6 207,8 127,7

107,6 6 393,7 105,2

110,7 6 219,5 75,0

57,0 5 561,6 87,8

113,1 6 166,0 92,5

50,4 4 961,6 70,7

42,1 4 660,6 55,5

OKEČ 18

6 449,8

6 606,5

6 405,2

5 706,4

6 371,6

5 082,7

4 758,2

x 100,0

102,4 102,4

97,0 99,3

89,1 88,5

111,7 98,8

79,8 78,8

93,6 73,8


Osobní náklady v běžných cenách v roce 2006 meziročně klesly o 6,4 %. Tento pokles je ovlivněn snížením zaměstnanosti (meziroční index 86,4 %). I když osobní náklady na zaměstnance v roce 2006 vzrostly oproti roku 2000 o cca 37 %, oděvní průmysl přesto patří k odvětvím, která vykazují nejnižší mzdy v rámci celého zpracovatelského průmyslu. 3.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Tabulky 3.8 a 3.9 spolu s grafem 3.5 zachycují vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty a ukazatele podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v letech 2000 až 2006. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2006 ve srovnání s rokem 2000 zaznamenala růst v b.c. o 29,7 % docílený nejen poklesem počtu pracovníků, ale i realizovanou modernizací a restrukturalizací výroby, zaměřenou na kvalitní oděvy s vysokým podílem designu. Značná část oděvního průmyslu však přesto setrvává na výrobě standardních druhů výrobků, kde je ostrá konkurence ze třetích zemí a na práci ve mzdě, která vytváří nízkou přidanou hodnotu. I když v roce 2006 produktivita práce z účetní přidané hodnoty u OKEČ 18 meziročně vykázala nárůst o téměř 10 %, přesto její hodnota představovala 36,5 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu. V roce 2006 bylo dosaženo ve společnostech pod zahraniční kontrolou se 100 a více zaměstnanci produktivity práce vyjádřené v přidané hodnotě na zaměstnance cca 260,4 tis. Kč, v ostatních podnicích oděvního průmyslu 238,4 tis. Kč, což je ovlivněno aktivním zušlechťovacím stykem. Oproti roku 2005 ve společnostech pod zahraniční kontrolou vzrostla produktivita práce vyjádřená v dosažené přidané hodnotě na zaměstnance o 4,4 %, v ostatních podnicích oděvního průmyslu o 18,1 %. Tabulka 3.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


140,7 155,1 124,4

138,0 145,6 156,8

159,3 171,3 131,4

281,5 164,7 152,1

395,3 216,3 180,0

182,4 182,3 157,6

152,3 199,8 243,9

OKEČ 18

154,1

145,6

170,5

166,0

217,7

181,9

199,9


x 100,0

94,5 94,5

117,1 110,7

97,4 107,7

131,1 141,3

83,6 118,1

109,9 129,7



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


0,717 0,697 0,715

0,859 0,792 0,711

0,686 0,703 0,708

0,325 0,723 0,683

0,579 0,696 0,672

0,621 0,749 0,822

0,744 0,741 0,531

OKEČ 18

0,698

0,792

0,703

0,714

0,693

0,749

0,738


71


Vývoj osobních nákladů na účetní přidané hodnotě z hlediska konkurenceschopnosti odvětví se ve sledovaném období nevyvíjel zvlášť příznivě. V roce 2006 meziročně poklesl o 1,5 %, ve srovnání s rokem 2000 však vzrostl o téměř 6 % a přesahoval průměr zpracovatelského průmyslu o cca 43 %. Nutno však zdůraznit, že pro oděvní výrobu je typický vysoký podíl ruční práce na výrobku. Průměrná měsíční mzda v oděvní výrobě patří k nejnižším. V roce 2006 dosáhla průměrná měsíční mzda 10 953 Kč a oproti roku 2005 vzrostla o 5,1 %. Levná pracovní síla je jednou z konkurenčních výhod oděvního i textilního průmyslu v ČR. Význam této výhody se však začíná snižovat. Oděvní průmysl nepatří k energeticky náročným odvětvím, ale přesto má na jeho hospodářské výsledky negativní dopad rychlý růst cen elektrické energie a plynu. 160

115

%

%

110

140

105

120 100

100

95

80

90

2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*


2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*




V letech 2000 až 2005 bylo v odvětví prohlášeno celkem 260 konkursů a likvidací, čímž došlo k ohrožení nebo přímé ztrátě 5 481 pracovních míst. Z tohoto počtu cca 64 % připadlo na konkursy. Největší počet prohlášených konkursů a likvidací na majetek oděvních firem byl zaznamenán v roce 2005. Zasáhl 52 organizací a 687 pracovníků, naopak nejnižší počet, 27 prohlášených konkurzů a likvidací, byl v roce 2001, kdy se dotkl 362 pracovníků.

3.6. Zahraniční obchod 3.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj dovozu a vývozu výrobků SKP 18 v letech 2000 až 2006, dokumentovaný v tabulce 3.10, ukazuje údaje o celkovém zahraničním obchodě, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Celkový vývoz oděvních výrobků v roce 2006 ve srovnání s rokem 2000 se zvýšil o více než 9 %, meziročně však došlo k jeho poklesu o 11 %. Přímý vývoz i v roce 2006 oproti roku 2005 vykázal nárůst o cca 22 % a došlo i ke zvýšení jeho podílu na celkovém vývozu z 51 % na 70 % především z důvodu poklesu aktivního zušlechťovacího styku. Vývoz po aktivním zušlechťovacím styku se v roce 2006 snížil na 52 % hodnoty roku 2005 a dovoz na aktivní zušlechťovací styk cca na jednu čtvrtinu. Celkové dovozy oděvních výrobků ve sledovaném období poprvé v roce 2006 vykázaly meziročně pokles o 7,1 %, ve srovnání s rokem 2000 však vzrostly o téměř 85 %. Celkové dovozy oděvů v roce 2006 se snížily jak z EU, tak ze třetích zemí, zejména asijských (Turecko, Indie, Bangládeš, Čína), jejichž dovozy jsou převládající. Podíl přímých dovozů oděvních výrobků ze třetích zemí na přímých dovozech SKP 18 se zvýšil z 59 % v roce 2005 na 64 % v roce 2006. Na dovozy z Číny do EU Evropská Komise uzavřela dne 10.6.2005 Memorandum o porozumění, jehož obsahem jsou pravidla pro dovoz textilních a oděvních výrobků pro období do konce roku 2007 pro 10 kategorií výrobků. Množstevní omezení byla stanovena pro zbytek roku 2005 a roky 2006 a 2007 s tím, že pro rok 2008 již množstevní omezení stanovena nebudou. Evropská Komise se v červnu 2007 s čínskou stranou dohodla zajistit, aby po ukončení platnosti množstevních omezení nedošlo k obdobné situaci jako v roce 2005, tj. k radikálnímu nárůstu dovážených množství. 72


Asijská konkurence se na trhu ČR, ale i EU, prosazuje především nízkými dovozními cenami, naproti tomu dovozy z vyspělých zemí EU jsou realizovány módními výrobky vysoké kvality a užitných vlastností ve vyšších cenových relacích. Vývoj zahraničního obchodu ve sledovaném období 2000 - 2006 byl nejvíce ovlivněn: z z z

vstupem ČR do EU (přijetí společné obchodní politiky, zjednodušení celního odbavení, prohloubení vzájemné spolupráce výrobních podniků v EU apod.), dokončením liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO a na ní navazující výše zmiňované Memorandum o porozumění EU x Čína, vývojem směnného kursu koruny vůči US-dolaru a EURu.

Pro oděvní průmysl má práce ve mzdě na vývozu stále značný význam, i když se její podíl snižuje. Podíl aktivního zušlechťovacího styku na vývozu v roce 2006 činil více než 27 %. Pokles hodnoty práce ve mzdě lze předpokládat i v dalším období. Přesun výroby do zemí s nižšími náklady začínají využívat i čeští oděvní výrobci. Význam práce ve mzdě na dovozu má a bude mít i v blízké budoucnosti malý vliv na hodnotu celkového dovozu oděvních výrobků. Saldo celkového zahraničního obchodu s oděvními výrobky SKP 18 bylo do roku 2003 kladné, mělo však klesající tendenci. Od roku 2004 zahraniční obchod vykazuje záporné saldo, které se v roce 2006 prohloubilo téměř na 2 mld. Kč. Nejvíce se na něm podílely výrobky SKP 18.2 ostatní oděvy a oděvní doplňky s nejvyšším nárůstem dovozů. Exportní výkonnost odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin dle SKP v roce 2006 činila 59,3 %, což je vysoko nad průměrem zpracovatelského průmyslu (49 %). Tabulka 3.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

195,4 21 250,3 512,7

215,2 20 910,7 567,4

176,9 18 074,5 459,1

189,2 17 261,4 362,7

487,2 22 822,3 325,1

254,4 26 444,4 272,8

251,4 23 431,1 325,0

SKP 18

21 958,4

21 693,3

18 710,5

17 813,3

23 634,6

26 971,6

24 007,5

x

98,8

86,3

95,2

132,7

114,1

89,0

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

431,1 13 304,6 303,9

556,6 14 678,3 297,1

566,6 14 932,7 287,3

494,2 14 677,3 279,7

702,1 23 454,8 251,8

598,9 26 994,9 244,2

537,9 25 058,5 278,8

SKP 18

14 039,6

15 532,0

15 786,6

15 451,2

24 408,7

27 838,0

25 875,2

x

110,6

101,6

97,9

158,0

114,0

92,9

meziroční index

Saldo (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

-235,7 7 945,7 208,8

-341,4 6 232,4 270,3

-389,7 3 141,8 171,8

-305,0 2 584,1 83,0

2004 -214,9 -632,5 73,3

2005 -344,5 -550,5 28,6

2006 -286,5 -1 627,4 46,2

SKP 18

7 918,8

6 161,3

2 923,9

2 362,1

-774,1

-866,4

-1 867,7

Pramen: ČSÚ

3.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2006 názorně ilustruje graf 3.6. Graf ukazuje, že teritoriální struktura obchodní výměny výrobků SKP 18 je v posledních letech stabilizovaná. Zemí s výrazně největším zahraničně obchodním obratem (v roce 2006 cca 11,2 mld. Kč) zůstalo nadále Německo, kam jsme vyvezli zboží za cca 9,1 mld. Kč, tj. cca 38 % z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. 73


Podíl vývozu do Německa na celkovém vývozu oděvních výrobků se meziročně snížil o 16 % a dovozu z Německa do ČR na celkovém dovozu oděvních výrobků o 1 %. Druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ze zemí EU zůstává i v roce 2006 Slovensko, kam bylo dodáno 10 % výrobků SKP 18 v celkové hodnotě cca 2,4 mld. Kč, což je o téměř 0,5 mld. Kč více než v roce 2005. Slovensko tak posunulo na třetí místo Velkou Británii a Severní Irsko, kam ČR vyvezla v roce 2006 oděvní výrobky za cca 1,7 mld. Kč, stejně jako do Polska. Na dalším místě figuruje Francie, kam byly dodány výrobky za více než 1,3 mld. Kč. Předstihla tak Rakousko, kam bylo v roce 2006, stejně jako v roce 2005, umístěno 5 % celkových vývozů oděvních výrobků. Z celkových přímých vývozů oděvních výrobků tvoří vývoz do EU více než 90 % (91,6 % v roce 2005 a 90,7 % v roce 2006). V oblasti konfekční výroby byly v roce 2006, obdobně jako v roce 2005, nejvýznamnější přímé vývozy do EU ve výrobkových skupinách: z z z z

HS 6203 a HS 6204, kde se jedná o náročnou dámskou a pánskou konfekci, jako např. obleky, saka, kostýmy, HS 6109 Trička, vrchní tílka, nátělníky pletené nebo háčkované, HS 6201 Svrchníky, kabáty, větrovky apod. pánské nebo chlapecké, HS 6205 Košile pánské nebo chlapecké.

K vyššímu prosazení na náročných trzích EU využívají někteří tuzemští výrobci i netradiční formy výroby a prodeje tzv. „měřenkový servis“, tj. konfekce šitá na míru konkrétního zákazníka, která se stala novým hitem největšího tuzemského oděvního výrobce společnosti OP Prostějov Profashion. V současné době má sběrná místa nejen v Německu, Francii, Švýcarsku a Anglii, ale i v New Yorku, a začíná nabízet tuto službu i v Polsku a Rusku. Vývozní teritoria v roce 2006

V. Británie a S. Irsko 7%

Polsko 7%

Francie 6%

Slovensko 10 %

Rakousko 5% Itálie 5% Nizozemsko 4% Ostatní 17 %

Německo 39 %

Dovozní teritoria v roce 2006

Polsko 8% Německo 9% Turecko 9%

Čína 25 %

Slovensko 4% Itálie 7%

Bangladéš 4% Indie 3%

Ostatní 31 %



74


Největším dovozcem oděvních výrobků do České republiky v roce 2006 byla i nadále Čína s podílem na celkovém dovozu této komodity cca 25 %, což je meziroční nárůst o 1 %. Naše saldo v obchodu s výrobky SKP 18 s Čínou je vysoce záporné. Druhým největším dovozním teritoriem bylo, shodně jako v roce 2005, Německo a Turecko (podíl po 10 %), následované Polskem. Naopak Slovensko v roce 2006 meziročně snížilo svůj podíl ze 6 % na 4 %. Mezi dovozci se začínají prosazovat i další asijské země a podíly Bangládeše a Indie v roce 2006 na celkových dovozech oděvních výrobků dohromady činily 7 %. 3.6.3. Tuzemská spotřeba Vývoj tuzemské spotřeby výrobků v letech 2000 až 2006 je zachycen v tabulce 3.11. 3.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků V roce 2006 byl, po nárůstu tuzemské spotřeby v roce 2004, zaznamenán její pokles, především z důvodu snížení produkce výrobků SKP 18 o více než 5 %. Přesto tuzemská spotřeba ve sledovaném období roku 2000 až 2006 vykázala nárůst o cca 7 %. Na krytí domácí spotřeby se významně podílejí dovozy z Asie v nižších cenových hladinách. Tyto položky, spolu s dovozem obnošených oděvů z EU, ovlivňují krytí z hlediska hmotných jednotek. Přímý dovoz obnošených oděvů (položka HS 6309) se ve hmotných jednotkách v roce 2006 meziročně zvýšil o cca 2 %, v hodnotových jednotkách naopak došlo k jeho snížení o 1,2 % a rovněž tak dovozní kilogramová cena poklesla o více než 3 %. Naopak vývoz obnošených oděvů ve všech třech sledovaných ukazatelích se ve stejném období zvýšil (+ 10,2 % v hmotných jednotkách, + 26,9 % v hodnotových jednotkách, + 15 % u kilogramové ceny). Na trhu ČR zůstalo cca 21 689 t obnošených oděvů, což je pokles o více než 3 % oproti roku 2005. Významné jsou i dovozy textilních a oděvních výrobků do sítí obchodních řetězců a pro zásilkový prodej. Část výrobků určená pro specializované prodejny s módním zbožím ve vysoké kvalitě a cenách (značkové zboží) pochází převážně ze zemí EU. Tabulka 3.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. kč) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

SKP 18.1 SKP 18.2 SKP 18.3

439,9 28 072,5 693,4

584,7 26 314,5 599,9

593,0 28 697,3 378,7

582,3 26 681,3 305,5

864,1 30 929,7 366,7

1 039,6 30 562,5 496,0

899,1 30 168,8 384,1

SKP 18

29 205,8

27 499,1

29 669,0

27 569,1

32 160,5

32 098,1

31 452,0

x 100

94,2 94,2

107,9 101,6

92,9 94,4

116,7 110,1

99,8 109,9

98,0 107,7


3.7. Investice Výroba oděvů a zpracování kožešin nepatří k investičně náročným odvětvím, přesto však pořizování investic je omezené vzhledem k nedostatečným kapitálovým možnostem podniků. Nízká investiční aktivita je jednou z příčin zaostávání produktivity výroby za EU. Z analýzy vývoje odpisů v oděvním průmyslu vyplývá, že odepsanost investičního majetku v roce 2006 vzrostla ve srovnání s rokem 2005 o více než 2 % a představovala 77,6 %. Hmotné investice celkem v b.c. v roce 2005 činily v odvětví 339,1 mil. Kč a meziročně se zvýšily o 33 %. Z toho investice do strojů a zařízení představovaly 197,9 mil. Kč, což je meziroční nárůst o více než 28 %. Ve sledovaném období nebyla ve výrobě oděvů a zpracování kožešin realizována významnější investiční akce. 75


Odvětví se vyznačuje vysokým stupněm kooperačních vztahů. V rámci těchto vztahů dochází k zapůjčování potřebné techniky a předávání veškeré dokumentace. Vzhledem k charakteru odvětví žádná ze společností oděvního průmyslu dosud nevyužila zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů. Pouze v roce 2005 byla udělena investiční pobídka dle Programu pro tvorbu nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností, která směřovala do Moravskoslezského kraje. 3.7.1. Přímé zahraniční investice Objem přímých zahraničních investic v odvětví OKEČ 18 ukazuje tabulka 3.12 a graf 3.7. Tabulka 3.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 18 (v mil. CZK)

k 31.12. 2000


k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

951,5 1,8

2 008,4 1,8

1 783,4 1,6

788,1 2,0

937,0 nevykázáno

1 221,8 nevykázáno

Pramen: ČNB

Jak je patrné z tabulky, stav přímých zahraničních investic v odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin činil k 31.12.2005 cca 1,2 mld. Kč, což jsou asi 0,2 % z celkových přímých zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu. Oproti roku 2004 se přímé zahraniční investice v odvětví zvýšily o více než 30 %. 240

280 %

%

240

200

200 160

160 120

120

80

80 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005





Pramen: ČNB


3.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost V souvislosti s úplnou liberalizací obchodu s textilními a oděvními výrobky, po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO k 31.12.2004, výrazně zesílila konkurence na světových trzích s textilními a oděvními výrobky, především ze strany asijských výrobců - Číny, Turecka, Indie, Bangladeše, Pakistánu a dalších. To se projevilo i na vývoji světové produkce tohoto odvětví. V roce 2006 zaznamenalo více než 20% nárůst oděvní výroby Turecko, nad 10 % Indie a do růstu v rozmezí 5 - 10 % se řadí Čína, ale i Bulharsko, Kolumbie a Venezuela. Naopak země EU-25, USA, Japonsko, Tchajwan, Indonesie, Tunisko, Rumunsko a další vykázaly pokles výroby oděvů. V oděvním průmyslu EU v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 poklesla zaměstnanost o 3,7 %, produkce o 0,5 % a tržby vzrostly o 1,7 %. Vývoz extra EU 25 v hodnotových jednotkách v roce 2006 vykázal nárůst o 8,8 % a průměrná exportní cena rovněž vzrostla. Dovoz extra EU 25 se v roce 2006 navýšil v hodnotových jednotkách o 11,5 % a průměrná dovozní cena vzrostla o 2,3 %. Hlavními dovozci 76


textilních a oděvních výrobků do EU v roce 2006 byly Čína, Turecko, Rumunsko, Indie, Bangladeš, Indonesie a další. A hlavní země vývozu extra EU 25 ve stejném období byly Švýcarsko, USA, Rusko, Japonsko, Norsko aj. Země sdružené v rámci CEFTA za období 1 - 4/2004 vyvezly do EU oděvní výrobky za cca 2,5 mld. EUR, tedy o zhruba 1 % méně než v předchozím období. Pozice ČR se zlepšila oproti roku 2003 o 0,3 bodu a dosáhla 9% podílu na vývozech ze zemí CEFTA do EU (viz tabulka 3.13). Tabulka 3.13 Vývoj exportu výrobků SKP 18 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004


6 183 595 x

7 829 022 126,6

7 696 773 98,3

7 427 284 96,5

2 497 675 98,9


456 076 x

519 686 113,9

577 587 111,1

649 772 112,5

223 775 101,0

Pramen: EUROSTAT

Vývoj exportu SKP 18 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU uvádí tabulka 3.14. V roce 2005 se podílel oděvní průmysl ČR 1,5 % na intra dovozech do EU 25. Oděvní průmysl vyspělých zemí EU 15 ve sledovaném období se podílel 89,6 % na intra dovozech do EU 25, nově přistoupivší země 10,4 %. Ve stejném období pak podíl zemí OECD (které nejsou členy EU) na dovozech SKP 18 na vnitřní trh EU 25 činil 16,8 % a dovozy z vybraných asijských zemí (Čína, Indie, Pakistán a Turecko) představovaly 56,8 %. Tabulka 3.14 Vývoj exportu výrobků SKP 18 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU

(tis. EUR)

5. - 12. 2004

z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

449 739 2 425 986 18 237 107 5 133 444 8

2005 510 640 3 444 625 29 798 544 019 017

Pramen: EUROSTAT

Dle údajů resortního statistického zjišťování v roce 2006, stejně jako v roce 2005, oděvní podniky s 20 a více zaměstnanci vynaložily na vývoj a výzkum cca 59,5 mil. Kč, kdy se jednalo o běžné výdaje. Výdaje na výzkum a vývoj představují pouze 0,2% podíl z celkových nákladů. Z analýzy prováděné v podnicích textilního a oděvního průmyslo vyplynulo, že činnostem směřujícím k inovacím, přípravě výroby a marketingu společnosti věnují necelých 7 % z celkových činností výrobního procesu. Z uvedeného přehledu vyplývá, že výdaje na vývoj a výzkum v odvětví OKEČ jsou nedostatečné. Oděvní průmysl ČR prakticky nedisponuje výzkumnou a vývojovou základnou, neboť jediný výzkumný ústav byl zrušen a průmyslovým vývojem a výzkumem se žádná organizace systematicky nezabývá. V navazujících oborech disponuje bavlnářský průmysl určitou výzkumně vývojovou základnou. Při Technické univerzitě v Liberci působí technologický park, který se mimo jiné zabývá i vzorováním nových druhů textilií. Technologii na výrobu nanovláken, která vznikla na liberecké univerzitě, lze označit za světový unikát. Za nové pro rozvoj oboru lze považovat tzv. inteligentní textilie a textilie vyrobené výše zmiňovanými nanotechnologiemi. Jejich využití pro oděvní výrobky zajišťuje špičkový komfort a výrobkům dává nové užitné vlastnosti. Odvětví se přihlásilo k Evropské technologické platformě pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu. Z hlavních cílů se oděvního průmyslu zejména týká: z z

přechod od komodit k výrobě specialit pomocí high-tech procesu, využití nových textilií s vysokou funkčností uzpůsobenou účelu využití, konec éry masové produkce a přesun k průmyslové produkci, která bude charakteristická úpravami podle představ zákazníka, výrobou na zakázku, inteligentní logistikou, distribucí a servisem.

77


V oděvním průmyslu flexibilita podniků na požadavky spotřebitelů je jedním z faktorů, které významně ovlivňují jeho konkurenceschopnost.

3.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Stav legislativy je podrobně popsán v kapitole OKEČ 17 - Výroba textilií a textilních výrobků. Oděvní výroba je šetrná k životnímu prostředí (mimo část OKEČ 18.3, jejíž zastoupení na odvětví je však nepatrné). Výdaje na ochranu životního prostředí v roce 2006 činily více než 5 mil. Kč a zůstaly tak na úrovni roku 2005. Z téměř 99 % byly určeny na běžné výdaje související s ochranou životního prostředí. Podíl odpadů k regeneraci činil 37 %, zbytek byl určen k fyzické likvidaci. Vedle obecných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost, jako jsou mzdové náklady, materiálové náklady, ceny energií, směnné kursy apod., bude další vývoj konkurenceschopnosti odvětví oděvního průmyslu záviset na: z z

z z z

z

78

Pokračování v zahájeném procesu restrukturalizace, modernizace a technického pokroku oděvní výroby; Zaměření výroby na širší paletu výrobků s vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím rychlého zavádění výsledků výzkumu, vývoje a technologických i netechnologických inovací do výroby. U oděvních výrobků to je především móda, design, nové textilie, ale i nové nabídkové skupiny (např. konfekce na míru, konfekce pro mladé zákazníky s rychlou obměnou sortimentu), dokonalé zpracování a kvalita. Ve strategii módy je třeba zohlednit i společenské jevy, jako je zvyšující se průměrný věk obyvatelstva, imigrace do EU a další; Prosazování pravidel čestného obchodu, včetně ochrany práv duševního vlastnictví nejen na národní úrovni, ale i na úrovni EU; Vývoji dalšího jednání v rámci WTO - DDA o další liberalizaci obchodu, která by zlepšila přístup na trhy třetích zemí, odstranění tarifních i netarifních bariér obchodu; Zaměření na modelovou tvorbu a designerskou činnost a rozvoj průmyslových služeb v souvislosti s možností přesunu méně náročných výrob do zemí s nižšími výrobními náklady (Čína, Bělorusko, Ukrajina, ale i země kolem Středozemního moře ) a vytvořit tak z úhlavních konkurentů své dodavatele; Efektivním a účelném využívání podpor poskytovaných průmyslu z prostředků státního rozpočtu a ze strukturálních fondů. V sektoru průmyslu a obchodu se jedná o Operační program Podnikání a Inovace (OPPI) na období 2007 - 2013, programy na podporu malých a středních podniků, programy na podporu výzkumu a vývoje, investiční pobídky a další.

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi

VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC

4. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi - OKEČ 19

4.1. Charakteristika odvětví Odvětví kožedělného průmyslu je dle výrobních činností zařazeno do OKEČ 19 a tvoří jej tři obory: z z z

19.1 - Činění a úprava usní (prvovýroba), 19.2 - Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků (druhovýroba), 19.3 - Výroba obuvi (druhovýroba).

Kožedělný průmysl se dlouhodobě vyznačuje proexportní orientací, o čemž svědčí skutečnost, že exportní výkonnost je na úrovni 44,6 %. Význam prvovýroby kolísá v závislosti na výrobě obuvi. Podíl jednotlivých oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) ukazuje graf 4.1. 19.3 Výroba obuvi 57 %

19.1 Činění a úprava usní 5%

19.2 Výroba brašnářská a sedlářská 38 %



Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující odvětví ( OKEČ 17 textilní průmysl, OKEČ 25 gumárenský a plastikářský průmysl). Nejvýznamnější podíl na tržbách za prodej VV a S odvětví má dlouhodobě výroba obuvi. V roce 2006 se její podíl zvýšil o cca 5 % proti roku 2005. Naproti tomu klesl podíl brašnářské a sedlářské výroby o cca 4 % a činění a úprava usní o cca 1 %.

4.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rámci celého zpracovatelského průmyslu patří kožedělný průmysl trvale mezi odvětví s nejnižším podílem tržeb za VV a S, účetní přidané hodnoty a počtu zaměstnanců (v roce 2006 činil podíl na tržbách za prodej VV a S v b.c. cca 0,2 %, účetní přidané hodnotě cca 0,2 % a na počtu zaměstnanců 79


cca 0,8 %). V roce 2000 mělo odvětví zastoupení na tržbách za prodej VV a S více jak 0,5 %, na přidané hodnotě 0,7 % a na počtu zaměstnanců cca 1,5 %. V roce 2006 došlo, ve srovnání s rokem 2005, k nárůstu tržeb za prodej VV a S o cca 9,0 %, účetní přidané hodnoty o cca 8,8 % a k dalšímu poklesu počtu zaměstnanců o cca 1,6 %. V roce 2006 bylo v kožedělném průmyslu zaměstnáno 10 177 zaměstnanců, což představuje méně než polovinu stavu v roce 2000. Podíl odvětví na celkovém HDP je cca 0,1 %. Průměrná měsíční mzda v odvětví činila (u organizací s 20 a více zaměstnanci) v roce 2006 necelých 12 400 Kč (o cca 7,8 % více než v roce 2005), jde však o odvětví s nejnižší úrovní mzdy, dosahující cca 65,6 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu.

4.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Tabulka 4.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 19 (mil. Kč, osob)

0–9


493,6 213,3 1 369

10 – 49

50 – 249

1 332,0 464,2 2 260

2 546,1 1 047,5 4 626

250 – 999

Více než 1000

895,4 384,8 2 090

0,0 0,0 0


Na produkčních charakteristikách se v roce 2005 (stejně tak jako v roce předchozím) nejvýrazněji podílely organizace malého a středního podnikání s počtem 50 až 249 zaměstnanců (viz tabulka 4.1 a graf 4.2). Jejich podíl na tržbách za prodej VV a S v b.c. představoval cca 56 %, na účetní přidané hodnotě cca 49,7 % a na počtu zaměstnanců cca 45 % (v porovnání s rokem 2004 došlo k poklesu jejich podílu cca o 4 %, naopak se zvýšil počet zaměstnanců ve velikostní skupině 250 - 999 o cca 13 %). Mezi největší společnosti v rámci kožedělného průmyslu trvale patří: z z z z z

KAZETO, spol. s r.o., Přerov - výroba galanterie, PRABOS plus a.s., Slavičín - výroba obuvi, NOVESTA, a.s., Zlín - výroba obuvi, BAŤA, a.s., Dolní Němčí - výroba obuvi, GALA a.s., Prostějov - výroba brašnářská a sedlářská. % 50

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




80


Výše uvedené statistiky zahrnují i 11 kožedělných podniků pod zahraniční kontrolou (ve srovnání s rokem 2004 se jedná o pokles o 1 podnik), které jsou zařazeny ve velikostní skupině 100 a více zaměstnanců a působí převážně ve výrobě obuvi.

4.4. Regionální struktura odvětví Z grafu 4.3 je zřejmé, že kožedělný průmysl již tradičně hraje důležitou roli z pohledu regionální zaměstnanosti především na Moravě, přičemž největší podíl má ve Zlínském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a Olomouckém kraji. Organizace kožedělného průmyslu v těchto krajích byly zastoupeny na celkové zaměstnanosti v odvětví v roce 2005 cca 69 %. Podniky kožedělného průmyslu ve Zlínském kraji se v roce 2005 podílely v tržbách za prodej VV a S cca 36 %, v účetní přidané hodnotě cca 31 % a v zaměstnanosti 30 % na hodnotách odvětví za Českou republiku. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v rámci zpracovatelského průmyslu v jednotlivých krajích byl v roce 2005 následující: ve Zlínském kraji cca 0,2 %, v kraji Vysočina cca 0,1 %, v Jihomoravském kraji cca 0,1 % a v Olomouckém kraji pouze 0,05 % (všeobecně se jedná o výrazný pokles podílu na celkové zaměstnanosti). Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

10

20 %

30

40

0

10

20 %

30

40

0

10

20 %

30

40



4.5. Hlavní ekonomické ukazatele 4.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj se za období let 2000 až 2006 ve všech třech oborech kožedělného průmyslu pohyboval pod úrovní inflace (v roce 2005 asi 1,9 %, v roce 2006 asi 2,5 %). Stav je výrazně ovlivněn situací na trhu, kde převládá dlouhodobě nabídka nad poptávkou. Značný je zejména vliv převahy nabídky asijské obuvi, která přichází na trh ve zvláště nízkých cenových hladinách. Průměrná dovozní cena obuvi z Číny za období let 2000 až 2006 klesla z 82,0 Kč na 41,60 Kč/pár. 81


V SKP 19.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, nýbrž pro výrobní spotřebu (viz tabulka 4.2). Tabulka 4.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

115,6 102,3 101,3

95,7 104,9 102,6

95,0 101,5 100,2

94,6 100,1 100,9

102,2 100,9 101,0

99,8 100,5 100,6

SKP 19

103,4

101,9

99,7

100,0

101,1

100,5


4.5.2. Základní produkční charakteristiky Dlouholetý propad ve výrobě usní a výrobků z usní, způsobený vysokými dovozy levné obuvi z Číny a vyšší konkurencí mezi jednotlivými členskými státy EU, představuje velmi nízkou základnu, na kterou navázal v roce 2006 růst zejména ve výrobě obuvi. Domácí výrobci na nepříznivou situaci reagovali větší specializací na produkty s vyšším podílem přidané hodnoty, specifických užitných vlastností a zlepšením kvalitativních parametrů. Produkce v roce 2006 vzrostla o 10,3 %, tržby (v b.c.) o 10,2 %, tržby z přímého vývozu (v b.c.) o 8,0 %. Růst tržeb za prodej VV a S a snížení výkonové spotřeby (náklady na nákup materiálů a energií) ovlivnily příznivý vývoj účetní přidané hodnoty odvětví. Největší pokles tržeb za prodej VV a S v b.c. byl v období 2000 až 2006 zaznamenán u oboru 19.1 činění a úprava usní (o téměř 75 %, přičemž v porovnání s rokem 2005 se v roce 2006 předpokládá pokles o cca 21 %) a u oboru 19.3 výroba obuvi (oproti roku 2000 cca 43 %, i přes to, že v porovnání s rokem 2005 se předpokládá nárůst o cca 16,2 %). V oboru 19.2 výroba brašnářského a sedlářského zboží se daří držet příznivý vývoj, protože v porovnání s rokem 2005 se v tomto oboru předpokládá nárůst tržeb v b.c. za prodej VV a S o cca 7,8 % a v počtu zaměstnanců o cca 9,0 %. V odvětví nadále pokračuje trend dlouhodobého poklesu počtu zaměstnanců, vyvolaný sníženou konkurenceschopností výrobců, který v roce 2006 činil oproti roku 2005 okolo 1,6 %. Za sledované období 2000 až 2006 se snížil počet zaměstnanců v odvětví více jak o 10 500 osob, z toho více jak tři čtvrtiny zaměstnanců pracovalo ve výrobě obuvi. Ve struktuře výroby zaujímá v obuvi přední místo výroba pánské vycházkové obuvi s vrchem z usně (cca 42,7 %) a nepromokavé obuvi s vrchem z pryže (cca 14,7 %). Z výrobků kožené galanterie měly největší zastoupení na hmotné výrobě drobné galanterní výrobky (peněženky apod.) s 21,2 % a tlumoky s 21,4 %. Základní produkční charakteristiky za období let 2000 - 2006 jsou uvedeny v tabulkách 4.3, 4.4, 4.5 a grafu 4.4. V roce 2006 je předpoklad, že proti roku 2005 vzrostou celkové náklady v b.c. o 0,8 %, v souladu s tím, že hodnota tržeb za prodej VV a S se zvýší o cca 10,2 %. Ve struktuře nákladů zaujímá největší část výkonová spotřeba (cca 54,1 % u organizací se 100 a více zaměstnanci) s hlavním podílem na růstu celkových nákladů. Osobní náklady představovaly 32,4 %, náklady na prodej zboží 3,1 %, odpisy 2,4 % a ostatní náklady 7,9 % z celkových nákladů. Nízký podíl evidenčních odpisů je způsoben nedostatkem Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


1 225,1 2 664,3 5 786,0

1 058,6 2 244,8 5 927,0

826,1 1 953,5 4 878,9

668,9 2 123,0 3 590,6

552,5 2 303,1 3 438,2

390,0 2 055,3 2 821,9

309,6 2 215,7 3 278,4

OKEČ 19

9 675,4

9 230,4

7 658,5

6 382,5

6 293,8

5 267,2

5 803,7

x 100,0

95,4 95,4

83,0 79,2

83,3 66,0

98,6 65,0

83,7 54,4

110,2 60,0


82

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Tabulka 4.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


294,4 1 011,6 1 974,4

212,9 902,4 2 068,7

203,9 875,3 1 620,2

164,3 839,5 1 357,4

121,6 916,7 1 343,6

67,3 897,2 1 145,3

67,8 923,1 1 394,0

OKEČ 19

3 280,4

3 184,0

2 699,4

2 361,2

2 381,9

2 109,8

2 384,9

x 100,0

97,1 97,1

84,8 82,3

87,5 72,0

100,9 72,6

88,6 64,3

113,0 72,7


Tabulka 4.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob)

2000

2001

2002


1 536 5 714 13 491

1 008 5 421 13 368

958 4 603 11 054

725 4 362 7 803

547 3 920 7 050

386 3 877 6 082

349 4 225 5 603

OKEČ 19

20 741

19 797

16 615

12 890

11 517

10 345

10 177

x 100,0

95,4 95,4

83,9 80,1

77,6 62,1

89,3 55,5

89,8 49,9

98,4 49,1

meziroční index kumulovaný index

2003

2004

2005

2006*


190

120 %

%

160

100

130 80

100 60

70 40

40 2000

2001

2002

2003

2004

2005 2006*

2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*




Tržby za VV a S ZP

190 %

160 130 100 70 40 2000

2001

2002 2003 2004 2005 2006*



83


finančních prostředků na uplatnění zrychleného cyklu odpisů. Vysoký podíl osobních nákladů není v proporci s dosahovanými výkony, resp. produktivitou práce (viz tabulky 4.6 a 4.7). Tabulka 4.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


1 376,1 3 071,8 7 031,5

1 379,8 2 751,2 7 616,4

1 182,3 2 281,3 6 535,2

857,7 2 514,0 4 595,2

753,6 2 423,7 3 967,3

574,2 2 146,1 3 409,6

483,2 2 335,5 3 360,3

11 479,4

11 747,4

9 998,8

7 966,9

7 144,6

6 129,9

6 179,0

x 100,0

102,3 102,3

85,1 87,1

79,7 69,4

89,7 62,2

85,8 53,4

100,8 53,8



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


210,4 771,1 1 817,3

167,0 687,7 1 912,6

166,4 665,4 1 645,4

130,6 638,2 1 267,5

110,6 641,3 1 221,0

78,4 620,8 1 103,0

70,8 673,1 1 098,7

OKEČ 19

2 798,8

2 767,3

2 477,2

2 036,3

1 972,9

1 802,2

1 842,6

x 100,0

98,9 98,9

89,5 88,5

82,2 72,8

96,9 70,5

91,3 64,4

102,2 65,8


4.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce a osobních nákladů a jejich podílů je uveden v tabulkách 4.8 a 4.9 a v grafu 4.5 Tabulka 4.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


191,7 177,0 146,3

211,2 166,5 154,8

212,8 190,2 146,6

226,7 192,5 173,9

222,1 233,8 190,6

174,2 231,4 188,3

194,2 218,5 248,8

OKEČ 19

158,2

160,8

162,5

183,2

206,8

203,9

234,3


x 100,0

101,7 101,7

101,0 102,7

112,7 115,8

112,9 130,8

98,6 128,9

114,9 148,2



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


0,715 0,762 0,920

0,784 0,762 0,925

0,816 0,760 1,016

0,794 0,760 0,934

0,910 0,700 0,909

1,164 0,692 0,963

1,044 0,729 0,788

OKEČ 19

0,853

0,869

0,918

0,862

0,828

0,854

0,773


84

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 160

110

%

%

140

105

120

100

100

95

80

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005 2006*


2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 19 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP



Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňuje výše tržeb za prodej VV a S, výkonová spotřeba (náklady na materiály a energie atd.) a nákup služeb. Relativně příznivý trend vývoje z minulého období tohoto ukazatele se podařilo zachovat dalším uzavřením neefektivních výrobních závodů, které však bylo doprovázeno úbytkem pracovníků. V rámci odvětví kožedělného průmyslu se předpokládá, tak jako v roce 2005, nejnižší efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě) v koželužském průmyslu, nejvyšší produktivita práce z účetní přidané hodnoty pak ve výrobě obuvi. V roce 2006 se očekává nárůst produktivity u tohoto oboru o cca 32,1 % oproti roku 2005. Ke zvýšení produktivity práce bude zejména zapotřebí investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení. Naplnění tohoto cíle nebude jednoduché s ohledem na současnou finanční situaci většiny firem odvětví. K udržení tohoto trendu do budoucna je i nadále nezbytná orientace na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely, o které je stálý zájem. Jedná se např. o speciální zdravotnickou obuv, obuv pro volný čas a některé druhy galanterního zboží - zejména kufry a aktovky, usně s kvalitativně vyššími parametry pro využití v automobilovém a nábytkářském průmyslu.

4.6. Zahraniční obchod 4.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Také v roce 2006 se ve vztahu k roku 2005 zvýšil obrat zahraničního ochodu s výrobky SKP 19 odvětví vlivem nárůstu celkového vývozu ve všech komoditách a trvalému zvyšování dovozu obuvi. Přímé dovozy zhruba dvojnásobně převýšily přímé vývozy, přesto však se podařilo snížit pasivní saldo zahraničního obchodu s komoditami kožedělných výrobků zhruba o 1,0 %. Členské země Evropské unie představují pro české výrobce rozhodující trh. V roce 2006 směřovalo na vnitřní trh EU 25 cca 76,1 % přímých vývozů kožedělných výrobků z České republiky. Ve srovnání s rokem 2005 však došlo k jeho poklesu cca o 10,0 % vlivem přetrvávající konkurencí na vnitřním trhu EU. Meziročně se vývoz kožedělných výrobků SKP 19 zvýšil o 10,7 % (viz tabulka 4.10), příznivě ovlivněn změnou struktury vývozu ve prospěch výrobků náročnějšího provedení. To platí především o oboru SKP 19.3, u kterého přímé vývozy do EU představovaly v roce 2005 cca 62 % z celkových přímých vývozů a dá se předpokládat, že se v roce 2006 ještě zvýší. Z meziročního porovnání přímých vývozů z pohledu výrobkové struktury zahraničního obchodu vyplývá, že další výrazný nárůst přímých vývozů byl zaznamenán u SKP 19.3 (obuv) a že se podařilo zvrátit negativní trend i ve vývozu výrobků SKP 19.1 (kůže) a 19.2 (kožená galanterie). Výsledky dovozu v roce 2006 nadále významně ovlivňuje dovoz z Asie, jmenovitě zejména z Číny. Přímý dovoz některých obuvnických položek z Asie se meziročně zvýšil o více jak 870 mil. Kč na 85


3,7 mld. Kč, což představuje nárůst o 30,7 %. Podíl přímého dovozu z Číny tak dosáhl úrovně cca 36,6 % přímých dovozů do ČR. V roce 2006 bylo z Číny do ČR dovezeno 86 milionů párů obuvi, přičemž průměrná dovozní cena byla na úrovni cca 42 Kč za jeden pár. Tato uvedená skutečnost potvrdila, že cla zavedená Evropskou unií na dovoz obuvi z Číny v roce 2006 prakticky neovlivnila dovozy z této země. Dá se také předpokládat, že zvyšující se trend dovozu obuvi z Číny do ČR bude pokračovat i v roce 2007. Tabulka 4.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

686,1 1 817,5 6 577,8

759,1 2 106,8 6 562,4

652,6 2 224,6 4 491,5

599,4 2 167,8 3 802,4

566,1 2 716,5 5 097,4

479,5 2 413,1 5 981,1

564,0 2 679,4 6 579,7

SKP 19

9 081,4

9 428,3

7 368,7

6 569,6

8 380,0

8 873,7

9 823,1

x

103,8

78,2

89,2

127,6

105,9

110,7

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

4 165,1 3 296,9 6 588,6

4 548,1 3 875,8 7 292,5

4 365,7 3 955,8 7 181,8

3 934,4 4 293,6 6 424,1

3 745,4 4 982,4 7 967,7

3 515,0 4 929,6 9 401,9

3 325,8 5 299,9 10 096,6

14 050,6

15 716,4

15 503,3

14 652,1

16 695,5

17 846,5

18 722,3

x

111,9

98,6

94,5

113,9

106,9

104,9

SKP 19 meziroční index

2006


2000

2001

2002

2003

2004

2005

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

-3 479,0 -1 479,4 -10,8

-3 789,0 -1 769,0 -730,1

-3 713,1 -1 731,2 -2 690,3

-3 335,0 -2 125,8 -2 621,7

-3 179,3 -2 265,9 -2 870,3

-3 035,5 -2 516,5 -3 420,8

-2 761,8 -2 620,5 -3 516,9

2006

SKP 19

-4 969,2

-6 288,1

-8 134,6

-8 082,5

-8 315,5

-8 972,8

-8 899,2

Pramen: ČSÚ

4.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Dlouhodobě nejvýznamnějšími partnery v zahraničním obchodě kožedělného průmyslu jsou SRN, Itálie, Slovensko a Čína (viz graf 4.6). V celkovém vývozu kožedělného zboží v roce 2006 byl největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do SRN cca 2,7 mld. Kč (pokles o cca 20 % proti roku 2005) a na Slovensko za téměř 1,8 mld. Kč (nárůst o cca 24 % proti roku 2005). Na dovozu měla nejvyšší podíl Čína s více jak 5,2 mld. Kč (nárůst o cca 23 % proti roku 2005), dále Itálie s cca 3,4 mld. Kč a SRN s více jak 1,7 mld. Kč. Největšími odběrateli obuvi mimo EU byly v roce 2006 Švýcarsko (cca 117 mil. Kč), USA (cca 81 mil. Kč) a Japonsko (cca 64 mil. Kč). V roce 2005 vyvezla ČR na vnitřní trh EU 25 v oboru kožedělného průmyslu zboží za cca 144 mil. EUR, což představovalo cca 0,68% podíl na celkovém dovozu kožedělných výrobků na vnitřní trh EU 25.

86

Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi Vývozní teritoria v roce 2006

Rakousko 6% Polsko 7%

Francie 5%

V. Británie a S. Irsko 4% Ostatní 21 %

Itálie 11 %

Slovensko 19 %

Německo 27 %

Dovozní teritoria v roce 2006 Čína 29 %

Itálie 18 %

Ostatní 26 %

Německo 9% Slovensko 6% Rakousko 5%

Polsko 3% Vietnam 4%


Graf 4.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2006 – SKP 19

4.6.3. Tuzemská spotřeba Tuzemskou spotřebu kožedělných výrobků významně ovlivňuje koupěschopnost obyvatelstva. Značná část z nich stále dává při nákupech přednost levnějšímu asijskému zboží z dovozu před kvalitnějšími výrobky z domácí produkce. Tomu nasvědčuje také skutečnost, že v roce 2006 představovala spotřeba obuvi 7,4 páru na jednoho obyvatele. Naproti tomu u výrobků SKP 19.1, které nejsou určeny přímo pro spotřebitele (kůže, usně), ale pro výrobní spotřebu (např. v oděvním a nábytkářském průmyslu), se spotřeba v roce 2006 snížila v návaznosti na změnu sortimentu výroby. 4.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tabulka 4.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

4 807,0 3 350,8 6 804,4

5 328,4 4 165,9 6 642,9

5 098,5 4 152,4 7 811,4

4 653,0 4 691,2 6 547,4

14 962,2

16 137,1

17 062,3

x 100,0

107,9 107,9

105,7 114,0

SKP 19 meziroční index (b.c.) kumulovaný index (b.c.)

2005

2006*

4 293,6 5 230,1 8 524,2

4 068,0 5 564,8 10 123,0

3 581,4 5 906,8 11 303,3

15 891,6

18 047,9

19 755,8

20 791,4

93,1 106,2

113,6 120,6

109,5 132,0

105,2 139,0


87


4.7. Investice Také v roce 2006 nebyla v kožedělném průmyslu podána žádost o poskytnutí investiční pobídky. Odvětví není zařazeno mezi obory určené na podporu rozvoje technologických nebo inovačních center ani center strategických služeb. V rámci podpory malého a středního podnikání v roce 2006 nevyužila ani jedna společnost z oboru kožedělného průmyslu příspěvek z některého z vyhlášených programů, záruk nebo zvýhodněných úvěrů. V roce 2006 vynaložily společnosti odvětví kožedělného průmyslu (s více jak 20 zaměstnanci) na vývoj a výzkum celkem cca 19,2 mil. Kč, je to však cca o 20 % méně než v roce 2005. 4.7.1. Přímé zahraniční investice V odvětví kožedělného průmyslu nadále přetrvává neuspokojivý stav zahraničních investic ve srovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu. Hlavním důvodem je recese odvětví, která se negativně promítá do ekonomické situace zahraničních firem. Tyto pak postrádají motivaci k výrazným investicím. Ze stejného důvodu je také minimální stav tuzemských investic v zahraničí. Přímé zahraniční investice jsou uvedeny v tabulce 4.12 a vývoj tuzemských a zahraničních investic pak znázorňuje graf 4.7. Tabulka 4.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 19

(v mil. CZK)

k 31.12. 2000

Zahr. investice v ČR Tuzem.investice v zahraničí

-71,3 4,1

k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005 413,3 nevykázáno

3 187,7 nevykázáno

543,2 22,7

231,0 nevykázáno

160,1 nevykázáno

Pramen: ČNB

330

800 %

%

600

270

400

210

200

150 90

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005





Pramen: ČNB


4.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosavadní vývoj a budoucí úroveň konkurenceschopnosti odvětví ukazuje, že závisí na schopnosti zajistit odbyt pro své výrobky, investičních možnostech, inovačních schopnostech, na schopnosti navázat kvalitativně vyšší partnerské vztahy a na flexibilitě organizací ve vztahu k požadavkům spotřebitelů. Schopnost zajistit odbytiště pro vlastní výrobky vychází z aktuálnosti nabídky po stránce návrhářské, modelářské a s využitím nových poznatků. Ve výrobě je kladen důraz na kvalitu zpracování a v obchodní sféře na vlastní realizaci výrobků na trhu s vyššími nároky na marketing a služby spojené s prodejem zboží. To, že se tento trend příznivě projevuje ve vývoji odvětví dokazuje skutečnost, že vzrostl podíl 88


práce ve mzdě pro export a některým společnostem se podařilo navázat spolupráci se zahraničními firmami. Neuspokojivá situace je v odvětví v oblasti vědy a výzkumu. V roce 2006 bylo vynaloženo na vývoj a výzkum pouze 2,8 tis. Kč na jednoho zaměstnance. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že kožedělný průmysl má jeden z nejnižších podílů inovací ve zpracovatelském průmyslu. Do budoucna by tomu mohl napomoci obuvnický klastr, který byl založen ve Zlínském kraji před koncem roku 2006. V rámci spolupráce uvnitř klastru se společnosti zaměřují převážně na: z z z z z

zvýšení přenosu informací a nových technologií, zvýšení specializace, podporu exportu, zvýšení znalosti o trzích, školení, vzdělávaní a lidské zdroje.

Vývoj exportu českého kožedělného průmyslu není příznivý. V roce 2005 činily dodávky ČR na vnitřní trh EU pouze cca 0,7 % z celkových dodávek vyspělých zemí EU 19 a 10,7 % z celkového vývozu nově přistoupivších zemí, což představuje pokles o více jak 2 % než v prvním roce po vstupu do EU. Tato skutečnost potvrdila, že české firmy stále obtížněji hledají odbytiště pro prodej vlastních výrobků, a to nejen v zemích EU. Vývoj dodávek z ČR do zemí EU je uveden v tabulkách 4.13 a 4.14. Tabulka 4.13 Vývoj exportu výrobků SKP 19 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. EUR, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004


2 036 765 x

2 762 443 135,6

2 918 147 105,6

2 992 259 102,5

1 020 637 96,1


167 548 x

203 729 121,6

191 974 94,2

178 467 93,0

62 115 100,3

Pramen: EUROSTAT

Tabulka 4.14 Vývoj exportu výrobků SKP 19 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU

(tis. EUR) z ČR z nově přistoupivších zemí z vyspělých zemí EU (15) ze zemí OECD (mimo členy EU)

5. - 12. 2004 106 805 12 802 944

449 981 554 014

2005 144 194 1 344 107 19 839 328 1 478 987

Pramen: EUROSTAT

Pro porovnání vývoje uvádíme údaje obuvnického průmyslu v SRN, kde v období od roku 1996 do roku 2006 došlo ke snížení počtu obuvnických firem o cca 47 % a výroba obuvi klesla o cca 45 %; zároveň klesl počet zaměstnanců v obuvnickém průmyslu o cca 34,5 %. V roce 2006 došlo k poklesu počtu společností o cca 6,2 % a počet zaměstnanců klesl o cca 0,4 % proti roku 2005. I přes nepříznivý stav vývoje kožedělného průmyslu vyvezla SRN na vnitřní trh EU 25 zboží za cca 2,7 mld. EUR.

4.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Ze specifických legislativních předpisů nadále platí pro odvětví směrnice Rady EU 94/11 EC o sbližování zákonů, nařízení a administrativních ustanovení Členských států vztahující se na označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech. 89


V souvislosti se zvyšujícím se dovozem kožedělných výrobků, hlavně obuvi, z asijských zemí do EU a stálým problémem kopírování zboží (padělky), si Evropská konfederace obuvnického průmyslu (C.E.C.) předsevzala, že se zasadí o maximální ochranu evropského obuvnického trhu a jako jeden z jejích hlavních cílů je prosazení značení země původu u importovaného zboží „MADE IN“. Na základě směrnice Rady EU 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) byly pro jednotlivé obory odvětví vypracovány referenční dokumenty (BREF). Dokument BREF byl vypracován také pro koželužský průmysl. Ve snaze o omezování chemických látek a jejich registraci bylo v roce 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pracovně nazývaného nařízením REACH. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Odvětví produkuje minimální množství odpadů, které vznikají při zpracování kůží v koželužnách (chlupy, odřezky z kůží, klihovka, štípenka a postružiny) a v obuvnických a galanterních provozech (manipulační odpad). Většina odpadů se dále používá při výrobě želatiny a klihu, zpracovává se při výrobě bílkovinného hydrolyzátu, vláknitých usní a tuků v kafilériích. Při zpracování kůží se do vody emitují škodliviny (konzervovadla, tenzidy, odvápňovací přípravky, činidla, barviva a další), které odcházejí v odpadních vodách do komunálních ČOV. V současné době působí v ČR pouze 4 organizace s 20 a více zaměstnanci s koželužskou výrobou (o 1 společnost méně než v roce 2005). Všechny mají vlastní kalové hospodářství a koncové ukládání kalů na zabezpečené skládky. Do ovzduší jsou z prvovýroby a z druhovýroby emitovány škodliviny (např. etylacetát, aceton, toluen apod.) při úpravárenských (např. apretování, sušení atd.) a dalších (např. lepení apod.) technologických procesech. Chtějí-li výrobci kožedělného zboží čelit zvyšující se konkurenci asijského zboží, musí se i nadále specializovat na zavádění výrob určitého druhu zboží s vyšším podílem přidané hodnoty, se specifickými užitnými vlastnostmi, kvalitativními parametry apod. Takové výrobky mohou vzniknout propojením výrobců s vědecko-technickou základnou a aplikováním jejích výsledků, s dodavateli surovin a distributory zboží. Jedním z problémů v kožedělném průmyslu do příštích let je nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk pracovníků. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví bude v budoucnu patřit: z z z z z

90

vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, dostatek finančních prostředků pro realizaci výrobních, obchodních a investičních záměrů, předložení kvalitních podnikatelských záměrů (získání prostředků ze strukturálních fondů EU) a možnosti jejich spolufinancování, rozšíření spolupráce se zeměmi EU (zejména v příhraničních oblastech) na kvalitativně vyšší bázi, rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko - technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy).

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku

ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD

5. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku - OKEČ 20

5.1. Charakteristika odvětví V České republice má dřevařský průmysl dlouholetou tradici. Jeho výrobky nacházejí uplatnění především ve stavebnictví (zejména při bytové výstavbě), v nábytkářském průmyslu, v zemědělství, v automobilovém průmyslu, na železnici, ale také ve výrobě hudebních nástrojů, hraček, sportovních potřeb atd. Nespornou výhodou tohoto odvětví je trvale obnovitelná surovinová základna domácího původu, t.j. dřevní hmota. Ta je těžena z lesních porostů, rozprostírajících se zhruba na 2,6 mil. ha lesní plochy, což představuje přes 32 % plochy celé republiky. Těžba dřeva v roce 2006 činila 17,7 mil. m3. Přestože se těžba v roce 2006 proti roku 2005 výrazně zvýšila (cca o 2,2 mil. m3), je pozitivní, že se neodtěžují roční přírůstky dřevní hmoty v lesích, takže se zásoby dřeva trvale zvyšují. Přírůst dřeva v lesích České republiky je trvalý a převyšuje těžbu již od sedmdesátých let. ČR se intenzitou produkce dříví na 1 obyvatele v průměru posledních let ve výši cca 1,4 m3 a 5,9 m3 na 1 ha lesní půdy řadí v Evropě na přední místo. Podle platné oborové klasifikace ekonomických činností se odvětví OKEČ 20 „Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku“ dále třídí do pěti pododdílů: z z z z z

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

- Výroba pilařská a impregnace dřeva, - Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků, - Výroba stavebně truhlářská a tesařská, - Výroba dřevěných obalů, - Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku.

Pilařská výroba je typickým představitelem prvovýrobního zpracovatele s největší spotřebou dřevní hmoty. Hlavním produktem je řezivo (hranoly, pražce, účelové přířezy aj.). Odřezky, hobliny, štěpky, piliny aj. jsou cennou surovinou pro obor aglomerované výroby a v určitém rozsahu se používají jako palivo pro výrobu elektrické energie a tepla v elektrárnách. Pilařská výroba je v ČR charakteristická nadbytečnými kapacitami, které lze odhadnout na cca 20 procent. Přestože proces modernizace, v rámci finančních možností majitelů pil probíhá, lze konstatovat kromě velkých a nově zřizovaných výrob celkovou zastaralost pil. Tuzemská výroba dřevozpracujících strojů stále nedosahuje úrovně výroby vyspělých států, takže nejvýkonnější strojní zařízení je nutno dovážet ze zahraničí. Pilařská výroba se na celkovém dřevařském průmyslu podílela v roce 2006 v ukazateli tržby za prodej výrobků a služeb 27 %. I když se tento podíl v posledních letech snižuje, stále je proti vyspělým zemím EU výrazně vyšší. Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků zahrnuje zejména výrobu překližek a laťovek, dýh, cementotřískových desek, dřevotřískových (DTD) a dřevovláknitých (DVD) desek, včetně středně tvrdých desek, tzv. medium density fibre board (MDF). Výrobní sortiment byl obohacen o desky s orientovanou třískou, tzv. OSB desky. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb se tato skupina podílí 14 % z celé dřevozpracující výroby, což je málo, neboť se jedná o obor s vysokou přidanou hodnotou výroby. 91


Výroba stavebně truhlářská a tesařská je nejvíce diversifikovaná. Jedná se o výrobu oken, dveří, zárubní, parket, prvků pro montované stavby apod. Tuto výrobu zabezpečují, vedle několika větších společností, tisíce malých firem (cca 45 tisíc), které ji často kombinují s výrobou nábytku na zakázku, v malých sériích apod. Velmi důležité místo zde má výroba dřevostaveb (zejména dřevěné montované domy a domky), které je nutno produkčně výrazně posílit, též s ohledem na nutnost zvýšit podíl dřeva v ekonomice ČR. Na celkových tržbách za prodej výrobků a služeb za odvětví se obor podílí 47 %. Výroba dřevěných obalů zahrnuje výrobu dřevěných beden, přepravních skříní, palet, sudů, kádí, atd., které slouží pro řadu průmyslových odvětví. Naposledy evidovaný počet 782 výrobců obalů znamená, že výroba je méně rozsáhlá a tržby za dřevěné obaly, včetně palet, v roce 2006 dosáhly 3,65 mld. Kč ročně, což představuje podíl 4 % na dřevozpracujícím průmyslu. Výroba jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku obsahuje především výrobu dřevěných nástrojů, obrub, násad, stolního a kuchyňského náčiní ze dřeva, intarzovaného a inkrustovaného dřeva a dalších výrobků ze dřeva. Většinou se jedná o malé a střední podniky, jejichž výroba však není v celkovém souhrnu zdaleka zanedbatelná. V roce 2006 byly vykázány tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb ve výši 7,5 mld. Kč a na celkových tržbách dřevařského průmyslu se podílí 8 %. 20.4 Výroba dřevěných obalů 4%

20.5 Vvýroba ost., z korku proutí a slámy 8% 20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 27 %

20.3 Výroba stavebně truhlářská, tesařská 47 % 20.2 Výroba aglomerovaných výrobků a ost. 14 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


5.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevařský průmysl dosud nezaznamenal v uplynulých letech, a v roce 2006 tomu nebylo jinak, takový strukturální posun výroby, který by česká ekonomika potřebovala. Jedná se především o změny podporující rozvoj výrobků s vyšší přidanou a užitnou hodnotou, především pak produkty vysoce konkurenceschopné. Významné místo ve vazbě na dřevařský průmysl má hlavně stavebnictví. Produkty z dřevařské výroby zajímavější pro sektor stavebnictví než dosavadní klasické silikátové produkty stále nejsou v potřebném množství a sortimentu vyráběny. Nutnost prosadit v ekonomice českého státu vyšší využívání výrobků z tuzemských surovin, především ze dřeva a výrobků ze dřeva, musí respektovat i faktor času. Realizace by neměla být příliš dlouhá, aby nedocházelo k zaostávání za zeměmi, jako jsou SRN, Rakousko, Švédsko nebo Finsko. Dřevo je tuzemská surovina, které máme dostatek, výrobky z ní jsou plně ekologické, odpovídají všem environmentálním zásadám, většinou (kromě aglomerovaných desek) jsou také při zpracování nenáročné na energii. Ve srovnání s rokem 2005 došlo k pozitivní změně v celkové skladbě jednotlivých oborů, neboť výroba pilařská a impregnace dřeva snížila podíl na celku o 4 %, zatímco produkce aglomerovaných a ostatních výrobků této skupiny mírně vzrostla. V příštích letech je třeba zvyšovat výrobu nejdůležitějších položek ve 20.2, tj. produkci dřevotřískových desek a OSB desek. Lze očekávat, že k tomu dojde, neboť si to vynutí situace a zvýšený odběr v českém stavebnictví. Odvětví dřevařského průmyslu se podílelo ve vybraných ukazatelích na celkových údajích za zpracovatelský průmysl takto: 92

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku z z z

tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb (b.c.) - 3,1 %, průměrný počet pracovníků - 5,9 %, přidaná hodnota z výroby - 3,1 %.

Podpora malého a středního podnikání není v odvětví z hlediska finančních objemů vysoká, je však významná. V rámci programu ZÁRUKA se jedná celkem o 17 případů. Objem záruk (všechny patří mezi cenově zvýhodněné) je ve výši 111,3 mil. Kč (podíl na celkovém objemu záruk = 3,6 %), objem podpor představuje 41,1 mil. Kč (4,6 %). Bylo poskytnuto 5 úvěrů v celkové výši 30,5 mil. Kč (podíl na celku = 5,4 %), z čehož jeden úvěr je v rámci programu TRH (2 mil. Kč) a čtyři jsou v programu PROGRES (28,5 mil. Kč). Poskytnutých příspěvků bylo 13 ve výši 1,3 mil. Kč.

5.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Dřevařský průmysl je soustředěn hlavně do mikropodniků, malých a středních podniků. Počet velkých podniků je poměrně malý, kategorie podniků s počtem osob 1000 a více již není vůbec zastoupena. V mikropodnicích a malých podnicích je zastoupeno cca 70 % pracovníků odvětví. Jejich význam je značný zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, kde jsou minimální zaměstnanecké příležitosti. Nevýhodou podniků o nízkém počtu zaměstnanců je malá efektivnost, nízká produktivita a problémy s kvalitou, což je dáno nedokonalým strojním vybavením. Podniky tohoto typu rychle vznikají, protože ke svému „rozběhu“ potřebují malý vstupní kapitál, ale také rychle zanikají, neboť jejich schopnost čelit problémům je nízká. Pro zdravý vývoj odvětví je žádoucí, aby se v příštích letech posílily kategorie hlavně středně velkých a velkých podniků. Středně velké podniky jsou operativní, mají dobrou přizpůsobivost na novou situaci, kterou jsou schopny poměrně rychle řešit. Velké podniky jsou především v kategorii pilařské výroby (OKEČ 20.1) a v kategorii výroby aglomerovaných materiálů (OKEČ 20.2), často i za účasti zahraničního vedení a kapitálu (hlavně se jedná o Rakousko a SRN). Tyto velké podniky mají rozhodující podíl na všech hlavních ukazatelích (tržby, účetní přidaná hodnota, produktivita, efektivnost aj.): z z z

Stora Enso Timber, s.r.o. ve Ždírci a v Plané - pilařská výroba (vysoce kvalitní řezivo), KRONOSPAN CR, spol. s r.o. v Jihlavě - výroba aglomerovaných materiálů, Dřevozpracující družstvo Lukavec - výroba aglomerovaných materiálů.

V seznamu 100 nejvýznamnějších firem České republiky za rok 2006 se umístila firma KRONOSPAN CR, spol. s r.o. na 95. místě a o 2 místa si polepšila proti roku 2005. Další firmy z odvětví nebyly do tohoto seznamu zahrnuty. Situaci za rok 2005 názorně vystihují tabulka 5.1 a graf 5.2. Tabulka 5.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 20 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

23 801,1 8 842,4 38 859

15 279,9 4 378,3 16 527

16 738,9 4 239,8 12 319

20 271,4 4 754,8 7 378

Více než 1000 0,0 0,0 0


Český dřevařský průmysl by měl především po technické stránce rychleji reagovat na situaci, podobně jako se to děje v Rakousku a SRN. Tyto země mají z hlediska surovinových možností přibližně stejné výchozí podmínky jako ČR, na zhruba stejné úrovni jsou i kvalifikace a schopnosti pracovní síly. Rakousko a SRN však výrazně rychleji instalují výkonné technické vybavení, což je rozhodující hlavně v oborech pilařské výroby a ve výrobě aglomerovaných materiálů. Činnost našich dřevařských organizací ovlivňuje výrazným způsobem také kvalita managementu, která má vysokou úroveň zejména ve velkých podnicích se zahraniční účastí. V nich je také možno nejlépe aplikovat ve výrobním procesu výsledky technického rozvoje, vědy a techniky. 93

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 60 %

50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49


50 - 249

250 - 999


více než 1000




5.4. Regionální struktura odvětví S dřevařským průmyslem je možno se setkat ve všech regionech (okresech, krajích). Lze říci, že je to jedno z odvětví, které nejlépe dotváří možnosti zaměstnanosti i pro ženy a zdravotně postižené občany, hlavně v oborech výroby dřevěných obalů a výroby jiných dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (např. výroba kuchyňského náčiní pro domácnost, násady k rýčům, lopatám, jednoduché žebříky aj.). Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

5

10 %

15

20

0

5

10

15

20

0

%


Graf 5.3 odíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2005

94

5

10 %

15

20


Těžiště odvětví dřevařského průmyslu je hlavně v krajích Vysočina (tržby za VV a S = 20 %, zaměstnanci = 9 %), v Plzeňském (9 % resp. 8 %) a Jihočeském kraji (9 % resp. 10 %). Jsou to kraje, kde je místně dostatek dřevní hmoty, takže se jedná o logickou příčinnou souvztažnost. V kraji Vysočina se nachází většina z gigantů odvětví, jimiž jsou Stora Enso Timber, s.r.o. ve Ždírci nad Doubravou v pilařském průmyslu, dále KRONOSPAN CR, s.r.o. v Jihlavě a Dřevozpracující družstvo Lukavec v Lukavci u Pelhřimova v oblasti aglomerovaných materiálů. V Moravskoslezském kraji bylo odvětví silně posíleno velkou kapacitou na výrobu řeziva rakouské firmy Franz Mayr-Melnhof Säge und Hobelwerke GmbH v Paskově. Pozitivně lze hodnotit i vazbu na celulózku v Paskově, kam se dodávají ke zpracování odpady z pilařské výroby. Produkcí dřevostaveb (dřevěné domy a domky) je známá firma RD Rýmařov, s.r.o., kde je žádoucí její další posilování, protože se jedná o produkci s vysokou přidanou hodnotou. Dosavadní podíl dřevostaveb v ČR na celkové výstavbě je naprosto nedostatečný (cca 2 %) a nesnese srovnání se sousedními zeměmi, kde se tento podíl pohybuje mezi 10 až 15 %. Dřevařský průmysl je málo zastoupen v Praze a v krajích Libereckém, Ústeckém a Karlovarském.

5.5. Hlavní ekonomické ukazatele 5.5.1. Cenový vývoj Cenový vývoj v odvětví dřevařského průmyslu je možno hodnotit za léta 2000 až 2005 jako rovnoměrný. V roce 2006 však došlo k dosti vysokému nárůstu, což zavinil nedostatek dřevní hmoty ke zpracování. Platí to hlavně o oboru pilařském (20.1), kde výrobci často se značnými potížemi sháněli dřevo ke zpracování. Problémy byly takového rázu, že se i velké společnosti a příslušné profesní svazy obracely o pomoc na resort Ministerstva průmyslu a obchodu a resort Ministerstva zemědělství, aby společným úsilím našly cesty řešení. Značné problémy v zásobování byly v tomto směru zmírněny silným orkánem v lednu 2007, kdy napadlo v lesích několik milionů m3 dřevní hmoty, která ještě nebyla do současné doby plně odklizena a zpracována. Situaci s dřevní hmotou (velikost nabídky + ceny) řešil v průběhu celého roku 2006 také státní podnik Lesy České republiky, Hradec Králové, který vedl řadu jednání s Ministerstvem zemědělství, s profesními dřevařskými svazy - Svazem zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, Společenstvem dřevozpracujících podniků i s řadou podniků. V ostatních oborech byl v průběhu let 2000 - 2006 silně nerovnoměrný vývoj cen zejména v oboru 20.2 (aglomerované materiály), kde po propadu 2005/2004 (důvodem vysoká výroba + nahromaděné zásoby) došlo v roce 2006 opět ke zvýšení. Cenový vývoj představuje tabulka 5.2. Tabulka 5.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006

meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 20.1 SKP 20.2 SKP 20.3 SKP 20.4 SKP 20.5

99,0 101,4 98,3 100,2 103,0

101,5 91,9 105,3 103,9 106,5

99,5 100,8 100,6 99,7 106,5

99,0 119,0 101,3 95,5 102,0

101,2 98,9 99,7 99,9 100,9

110,8 104,5 100,0 100,0 100,6

99,8

101,5

100,9

103,1

100,3

104,7

SKP 20


5.5.2. Základní produkční charakteristiky Dynamika tržeb zaznamenala v odvětví v porovnání let 2006/2005 velmi prudký vzestup (index = 122,5). Největší vzestup byl ve skupině 20.3 (stavebně truhlářské a tesařské výrobky - 126,7 %), dále v pilařské výrobě (20.1) a u aglomerovaných výrobků (20.2). Znamená to, že se na vysokém zvýšení 95


dynamiky podílely všechny tři hlavní a nejdůležitější obory odvětví. Jako důvody je možno označit vysokou stavební činnost v ČR, která si žádá zvýšené odběry výrobků ze všech jmenovaných skupin. V pilařské výrobě došlo v roce 2006 ke zvýšení cen produkce (řezivo, přířezy aj.), což rovněž podpořilo tento vzestup. Hlavní obory se podílely na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách následovně: z z z

Výroba pilařská a impregnace dřeva = 27 % (zvýšení o 1 % oproti roku 2005), Výroba dýh, překližek a aglomerovaných dřevařských výrobků = 14 % (pokles o 1 %), Výroba stavebně truhlářská a tesařská (výroba oken, dveří, zárubní, dřevěných staveb, jejich prvků, lepených a ohýbaných konstrukcí) = 47 % (zvýšení o 3 %). Situaci v tržbách představuje tabulka 5.3.

Tabulka 5.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

14 715,9 8 758,7 24 261,7 2 703,1 4 954,3

16 188,7 9 186,1 27 061,5 3 454,6 4 631,7

18 069,9 9 913,3 27 884,3 2 779,8 5 244,5

20 517,2 9 281,9 30 191,2 2 857,4 4 716,1

18 889,1 11 007,1 32 809,8 3 622,1 5 544,3

20 369,1 11 223,7 35 753,4 3 629,2 5 115,9

25 13 45 3 7

55 393,7

60 522,6

63 891,8

67 563,8

71 872,4

76 091,3

94 718,6

x 100,0

109,3 109,3

105,6 115,3

105,7 122,0

106,4 129,7

105,9 137,4

124,5 171,0

196,6 086,8 299,6 651,0 484,6


Ukazatel účetní přidané hodnoty (b.c.), vyjádřený meziročním indexem, dosáhl v roce 2006 oproti předchozím létům výraznějšího růstu, o což se zasadily především obory 20.1, 20.3 a dosti překvapivě i obor 20.5. Zvýšení o cca 12 % v oboru 20.1 je svou výší potěšitelné, znamená to, že se výrazněji zvýšila produkce ve vyšším stupni upraveného řeziva. Znatelné zvýšení je v oboru stavebního truhlářství a tesařství, které představuje inovaci ve výrobě oken a dveří, dále též nové konstrukční prvky v tesařství ve spojení se stavebnictvím. I toto celkové uspokojivé zvýšení však nic nemění na skutečnosti, že dřevařský průmysl patří v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty mezi odvětví dosahující nízké hodnoty. Situaci přehledně znázorňuje tabulka 5.4. Tabulka 5.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2 822,2 2 116,1 6 260,4 723,3 1 612,6

3 2 8 1 1

387,1 179,0 241,9 038,5 641,4

3 686,8 2 333,9 9 291,7 786,2 1 705,1

4 456,5 2 461,2 9 768,5 923,3 1 726,7

4 469,8 3 083,6 10 625,3 1 083,9 2 025,0

4 2 12 1 2

162,2 956,2 016,8 058,2 021,8

5 026,3 3 030,8 14 803,7 961,8 3 215,7

13 534,6

16 487,9

17 803,7

19 336,2

21 287,6

22 215,2

27 038,3

x 100,0

121,8 121,8

108,0 131,5

108,6 142,9

110,1 157,3

104,4 164,1

121,7 199,8

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5


2004

2005

2006*


Situace v zaměstnanosti se vyvíjela v OKEČ 20 v roce 2006 příznivě. Zasloužil se o to obor stavebního truhlářství a tesařství, jehož výrobci zvýšenými dodávkami především oken a dveří pokrývali vysoké nároky a potřeby stavební výroby, která měla „boom“ v rámci růstu ekonomiky ČR. V odvětví dřevařského průmyslu je značný počet pracovníků v kategorii mikropodniků (0 až 9 zaměstnanců), téměř 39 000. Značný počet těchto podniků se nachází v okrajových oblastech ČR, kde 96


je minimum pracovních příležitostí. Jedná se o individuální výrobce nebo rodinné firmy, které zde nacházejí zaměstnání. Situaci ve vývoji zaměstnanosti v odvětví za roky 2000 - 2006 představuje tabulka 5.5. Tabulka 5.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob) OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20 meziroční index kumulovaný index

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

13 5 41 3 8

14 5 46 4 8

13 5 44 3 8

13 4 48 3 7

12 4 47 3 7

12 4 47 3 7

11 4 52 3 7

862 756 412 274 920

618 375 558 729 182

001 152 415 339 372

907 883 302 457 857

374 667 097 779 361

269 764 047 540 464

392 853 693 829 119

73 224

79 462

74 279

78 406

75 278

75 084

79 886

x 100,0

108,5 108,5

93,5 101,4

105,6 107,1

96,0 102,8

99,7 102,5

106,4 109,1


V grafickém vyjádření, při porovnání dřevařského průmyslu (OKEČ 20) a zpracovatelského průmyslu jako celku, je patrný skokový nárůst pracovníků v odvětví v období 2005 - 2006, zatímco zpracovatelský průmysl jako celek zaznamenal jen mírný nárůst. V ukazatelích tržby za VV a S a účetní přidaná hodnota je vzájemný vývoj těchto ukazatelů v posledních letech přibližně stejný. 190

110 %

%

170 105

150 130

100

110 90

95 2000 2001

2002

2003 2004 2005 2006*

2000

2001 2002

2003 2004 2005 2006*




Tržby za VV a S ZP

210 %

190 170 150 130 110 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Účetní přidaná hodnota OKEČ 20 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


Vývoj nákladů v odvětví si zachovává v období od roku 2000 trvalý nárůst; v letech 2005 a 2006 činil vždy kolem 10 %. Je do toho nutno započítat nejen ceny dřevní hmoty, nýbrž i palivo-energetickou stránku, kde se ceny zvyšují. Ceny dřevní hmoty, kterou odebírají zpracovatelé, lze v delším časovém vývoji obtížně odhadovat. Z toho důvodu jsou uzavírány dodavatelsko-odběratelské smlouvy na poměrně 97


krátká časová období, aby bylo možno cenový vývoj (vzestup, pokles) smluvně podchytit. Pro informaci lze uvést, že např. sortiment řezivo stavební stálo v 1. pololetí 2006 ve dřevině smrk v průměrné ceně 4 390 Kč/m3 (1. pololetí 2007 = 4 850 Kč/m3), borovice = 4 230 Kč/m3 (1. pololetí 2007 = 4 500/m3), oproti roku 2006 se v letošním roce zvyšují i ceny truhlářského řeziva ve všech nejvíce užívaných dřevinách (smrk, borovice, modřín, dub, buk). Z ostatních oborů odvětví došlo k nejvyššímu nárůstu nákladů v OKEČ 20.3 (index 2006/2005 = 113). Celkovou situaci ve vývoji nákladů představuje tabulka 5.6. Osobní náklady vzrostly od roku 2000 do roku 2006 mírně nižším tempem než náklady celkové. Jelikož podstatnou složkou osobních nákladů jsou mzdy, je možno z vývoje usuzovat, že se jejich růst daří držet v trendu celkových nákladů a jsou tedy v přijatelných mezích. Nejvyšší tempo zvýšení bylo ve stavebně truhlářské výrobě a tesařství, což je odůvodněno velkým rozmachem tohoto oboru v roce 2006. Konkrétní představu vývoje dává tabulka 5.7. Tabulka 5.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

18 314,1 10 229,5 25 538,6 3 174,5 5 032,4

18 492,6 10 510,7 29 063,2 3 917,9 5 389,5

24 415,4 11 064,6 29 068,8 3 201,5 6 053,0

25 771,8 10 419,3 31 648,7 3 090,7 5 439,4

24 11 32 3 5

729,3 963,6 826,2 882,8 823,1

26 555,0 12 499,1 37 960,8 3 846,1 5 754,6

29 315,7 13 443,7 42 964,7 3 739,9 5 957,9

62 289,1

67 373,9

73 803,3

76 369,9

79 225,0

86 615,6

95 421,9

x 100,0

108,2 108,2

109,5 118,5

103,5 122,6

103,7 127,2

109,3 139,1

110,2 153,2



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


1 987,7 1 070,4 3 634,2 487,2 970,0

2 155,7 1 142,9 4 116,2 650,9 1 042,0

2 174,4 1 213,1 4 283,6 496,5 1 037,2

2 345,6 1 163,7 4 322,1 527,0 1 020,2

2 271,4 1 287,1 4 742,6 642,0 1 040,1

2 280,0 1 273,1 5 227,6 667,7 1 091,5

2 275,1 1 365,2 6 450,4 688,5 1 090,9

8 149,5

9 107,7

9 204,8

9 378,6

9 983,2

10 539,9

11 870,1

x 100,0

111,8 111,8

101,1 112,9

101,9 115,1

106,4 122,5

105,6 129,3

112,6 145,7

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5


5.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Dřevařský průmysl, přestože je z hlediska množství organizací založen na mikro až středně velkých organizacích, dosahuje překvapivě slušných nárůstů v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty z výroby. Pokud se jedná o porovnání s celým zpracovatelským průmyslem, je na 53 % a řadí se přibližně do poloviny mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu. Je potěšitelné, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2006 proti roku 2005 výrazně vzrostla v oboru 20.1, který patří mezi nosné obory odvětví. Ve větší míře se dařilo zařazovat do výroby výkonnější techniku, především ve velkých a středně velkých organizacích. Vysoký růst byl dosažen ve výrobě OKEČ 20.5, avšak tento obor má nízkou váhu na celém odvětví a jeho přínos málo ovlivnil celkový výsledek. Číselné vyjádření poskytuje tabulka 5.8. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě má v odvětví od roku 2000, kromě roku 2005, trvale sestupnou tendenci, což hovoří hlavně o „zdravém“ vývoji mezd. Porovnáme-li stav se zpracovatelským průmyslem jako celkem, je odvětví asi na 85 % vůči ZP. 98


Při pohledu na porovnání ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty odvětví OKEČ 20 a zpracovatelského průmyslu jako celku, zaznamenáváme od roku 2002 vyšší tempo v OKEČ 20 a tyto rozdíly se udržují přibližně stejně do roku 2006 včetně. Podíl osobních nákladů jde od roku 2001 v odvětví poměrně rychle dolů, což znamená, že především mzdový vývoj je ve dřevařském průmyslu nižší než ve zpracovatelském průmyslu jako celku. Tabulka 5.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c. OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ OKEČ

2000

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

203,6 367,6 151,2 220,9 180,8

231,7 405,4 177,0 219,6 200,6

283,6 453,0 209,2 235,5 203,7

320,4 504,1 202,2 267,1 219,8

361,2 660,7 225,6 286,8 275,1

339,2 620,5 255,4 298,9 270,9

441,2 624,5 280,9 251,2 451,7

OKEČ 20

184,8

207,5

239,7

246,6

282,8

295,9

338,5


x 100,0

112,3 112,3

115,5 129,7

102,9 133,4

114,7 153,0

104,6 160,1

114,4 183,1


Tabulka 5.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000 - 2006

(-)

2000


20.1 20.2 20.3 20.4 20.5

OKEČ 20

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

0,704 0,506 0,581 0,674 0,602

0,636 0,525 0,499 0,627 0,635

0,590 0,520 0,461 0,632 0,608

0,526 0,473 0,442 0,571 0,591

0,508 0,417 0,446 0,592 0,514

0,548 0,431 0,435 0,631 0,540

0,453 0,450 0,436 0,716 0,339

0,602

0,552

0,517

0,485

0,469

0,474

0,439


200 %

110 %

180

100

160 140

90

120

80

100

70

80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 20 Produktivita práce z účetní PH ZP




99


5.6. Zahraniční obchod 5.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Dřevařský průmysl vykázal v zahraničním obchodě i v roce 2006 úspěšné výsledky a navázal tak na pozitivní vývoj uplynulých let. Vývoz z odvětví vysoce převýšil dovoz, takže dosažené saldo 15,6 mld. Kč je významným příspěvkem do bilance zahraničního obchodu státu. Dlouhodobým úkolem odvětví je dále pokračovat ve zlepšování skladby vývozových položek, neboť export se odehrává stále ještě ve vysoké míře v položkách kulatina resp. řezivo, které mají nízkou přidanou hodnotu. Vývoz v oboru, kde je to velmi žádoucí, např. v aglomerovaných materiálech, byl v roce 2006 proti roku 2005 navýšen o cca 1,6 mld. Kč. Zahraniční trh s dřevotřískovými a dřevovláknitými deskami je velmi silný, konkurence je obrovská. V dobrém světle se ukazují desky s orientovanou třískou, tzv. OSB desky, které by mohly významně přispívat k úspěšnému vývozu. Aglomerované materiály jsou nejsilnější položkou také v dovozu, jeho nárůst však byl v roce 2006 výrazně nižší než u vývozu, takže obchodní bilance se zlepšila. Níže uvedené tabulky informují o dosaženém vývozu, dovozu a obchodním saldu. Tabulka 5.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005


9 4 3 2 1

8 4 5 2 1

7 4 5 2 1

8 4 5 2 1

9 5 5 3 2

9 6 5 2 1

SKP 20

478,8 239,9 781,4 823,0 858,5

718,8 835,5 150,6 681,8 747,3

322,5 419,7 237,2 332,4 658,1

212,9 805,9 134,5 455,2 655,9

723,0 852,0 482,4 429,1 050,0

648,3 205,0 633,6 886,2 913,4

2006 10 7 5 3 1

379,7 830,3 844,7 271,7 867,8

22 181,6

23 134,0

20 969,9

22 264,4

26 536,5

26 286,5

29 194,2

x

104,3

90,6

106,2

119,2

99,1

111,1

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


2 658,0 4 189,7 1 536,7 455,5 1 017,0

2 427,4 4 565,9 1 536,4 502,2 1 018,8

2 615,0 4 389,0 1 587,8 596,6 1 028,6

2 898,0 4 525,1 1 973,9 711,5 1 120,7

3 4 2 1 1

284,2 908,3 508,2 073,5 242,1

3 676,7 4 931,1 2 341,5 698,7 1 228,4

3 437,4 5 543,4 2 533,5 865,2 1 207,7

SKP 20

9 856,9

10 050,7

10 217,0

11 229,2

13 016,3

12 876,4

13 587,2

x

102,0

101,7

109,9

115,9

98,9

105,5

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006


6 820,8 50,2 2 244,7 2 367,5 841,5

6 291,4 269,6 3 614,2 2 179,6 728,5

4 707,5 30,7 3 649,4 1 735,8 629,5

5 314,9 280,8 3 160,6 1 743,7 535,2

6 438,8 943,7 2 974,2 2 355,6 807,9

5 1 3 2

971,6 273,9 292,1 187,5 685,0

6 942,3 2 286,9 3 311,2 2 406,5 660,1

12 324,7

13 083,3

10 752,9

11 035,2

13 520,2

13 410,1

15 607,0

SKP 20 Pramen: ČSÚ

5.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Pro dřevařský průmysl jsou rozhodující trhy zemí EU, a z nich pak hlavně SRN a Rakousko, kam v roce 2006 mířilo 52 % vývozu našich dřevařských výrobků. Vývozová skladba zahrnuje položky, jako jsou zejména řezivo, výrobky stavebního truhlářství, palety, aglomerované výrobky. Právě SRN a Rakousko jsou nejsilnějšími zeměmi i z pohledu dovozců do ČR a jejich podíl na zemích, odkud jsme dováželi, činil 45 %, dále v pořadí je Slovensko s 11 % a Polsko s 9 %. 100

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Vývozní teritoria v roce 2006

Slovensko 7% Itálie 9%

Polsko 4%

USA 3%

Maďarsko 3% Nizozemsko 2% Ostatní 21 %

Rakousko 16 %

Německo 35 %

Dovozní teritoria v roce 2006 Německo 30 %

Ostatní 23 % Francie 2% Nizozemsko 2%

Rakousko 15 % Slovensko 11 % Rusko 4%

Polsko 9%

Čína 4%



5.6.3. Tuzemská spotřeba 5.6.3.1 Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba výrobků dřevařského průmyslu se v roce 2006 oproti roku 2005 výrazně zvýšila. To potvrzuje všestranné zvýšení potřeb výrobků dřevařského průmyslu v ČR - ve veřejné sféře i u obyvatelstva (především na základě vysoké a rychle rostoucí stavební činnosti). Jedná se o velmi široký rozsah vyráběných položek: řezivo, aglomerované desky, okna, dveře, obložení, parkety, dřevěné domy a domky aj. Rovněž je pozitivní, že velký podíl těchto výrobků je z tuzemska a jsou v takové kvalitě Tabulka 5.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

10 8 6 2 2

940,4 662,0 159,8 762,1 647,8

2002 10 7 8 2 2

2003

2004

2005

2006*

471,6 810,7 375,5 716,2 530,8

9 531,5 8 051,7 7 308,1 3 177,3 2 398,4

9 354,4 7 920,2 8 162,1 2 879,2 2 312,8

10 576,0 10 277,7 7 398,1 3 167,4 2 199,6

13 11 10 2 3


11 5 4 2 3

SKP 20

28 759,9

31 172,2

31 904,9

30 467,1

30 628,8

33 618,8

41 483,3

x 100

108,4 108,4

102,4 110,9

95,5 105,9

100,5 106,5

109,8 116,9

123,4 144,2


926,5 972,4 987,0 825,5 048,6

2001

527,1 182,3 233,3 980,5 560,1


101


a šíři sortimentu, že český spotřebitel není nucen vyhledávat a kupovat ve větší míře zahraniční výrobky. Situaci ve vývoji tuzemské spotřeby za posledních 7 let ukazuje tabulka 7.11.

5.7. Investice Je třeba konstatovat, že odvětví dřevařského průmyslu je celkově podinvestováno. Nedostává se prostředků především na stavební investice - nové haly, sklady atd. Subjekty tak spíše směrovaly a směrují investiční zdroje do strojů a zařízení, což představuje posílení produktivní techniky a technologie. I tak zůstává poměrně vysoká zastaralost strojních investic, zejména v oboru pilařské výroby. Zahraniční investice se v delším časovém období v průměru podílejí na celkových investicích okolo 40 %. V odvětví byly v posledních letech rozhodující, z hlediska nárůstu a produktivity výroby, investiční akce ve velkých podnicích. Řadě z nich byly uděleny investiční pobídky: z z z z z

Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o., Ždírec nad Doubravou (výroba řeziva), Rozhodnutí o vydání příslibu bylo dne 10.8.2005, Moravia Timber s.r.o., Paskov (výroba dřevěných palet), Rozhodnutí dne 2.12.2005, Haas Fertigbau s.r.o., Chanovice (výroba konstrukčního a stavebního řeziva), Rozhodnutí dne 24.4.2006, Danzer Bohemia s.r.o., Křivenice, okr. Mělník (zavedení výroby dýhových povrchů), Rozhodnutí dne 21.12.2006, Czech Lana s.r.o., Ždírec nad Doubravou (výroba třívrstvých dřevěných desek), Rozhodnutí dne 21.12.2006.

Projekty, které by se vztahovaly k plochám Green-field a Brown-field, v odvětví v posledních letech realizovány nebyly. Problematika rozvoje technologií se v odvětví řeší ve velkých podnicích, které mají možnost vyčlenit na tuto činnost určitou část prostředků. Malé a střední podniky výzkumnou činnost a vývoj technologií z finančních a kapacitních důvodů v podstatě nerealizují. V rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností byla v září 2006 předložena žádost o získání finanční podpory pro společnost TANABYT, s.r.o. Věcně se jedná o projekt, jehož předmětem je rozšíření výroby eurooken, eurodveří a zimních zahrad. Lokalitou je Kobylá, územní oblast Jeseník, kde je vysoká nezaměstnanost - v pololetí 2006 činila dle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí 15,83 % a v té době byla o více než 50 % vyšší než byla průměrná míra nezaměstnanosti v ČR. 5.7.1. Přímé zahraniční investice V roce 2006 byla uvedena do plného provozu kapacita na výrobu aglomerovaných desek s orientovanou velkoplošnou třískou na povrchu, tzv. OSB desek (oriented strand boards), ve f irmě KRONOSPAN CR, s.r.o. v Jihlavě. Rovněž významnou investiční akcí byla výstavba závodu společnosti Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. pro zvýšení pořezu stavebně truhlářského řeziva v letech 2004 až 2006. Průběžné rozšiřování výroby provádělo v daném období v oblasti výroby aglomerovaných dřevěných desek také Dřevozpracující družstvo Lukavec. Zahraniční investice mají na rozvoj odvětví příznivý dopad. Zahraniční investor přináší do vybudované výroby špičkové moderní strojní zařízení s většinou strojů z kategorie High-Tech, má kvalitní a zkušený management řízení a zavedené dodavatelské a odbytové trhy (marketing). Oba typy investic jsou v OKEČ 20 výrazně nad zpracovatelským průmyslem ČR, což je známkou toho, že dřevařský průmysl je investičně zajímavý. Podle tabulky 5.12 a grafu 5.7 je možno si udělat představu o vývoji přímých investic do dřevařského průmyslu za léta 2000 až 2005.

102

Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku Tabulka 5.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 20

(v mil. CZK)

k 31.12. 2000

Zahr. investice v ČR Tuzem.investice v zahraničí

k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

4 023,1 11,4

5 648,2 8,1

5 386,2 17,4

6 620,3 538,7

9 683,6 624,7

8 800,2 601,7

Pramen: ČNB

250

6 000

%

%

210 4 000

170 2 000

130 90

0

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005





Pramen: ČNB


5.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Dosažené výsledky zahraničního obchodu v roce 2006 svědčí o tom, že dřevařský průmysl dosáhl v náročném konkurenčním prostředí dobrých výsledků. Vývoz se podařilo zvýšit o cca 3 mld. Kč, dosažené obchodní saldo bylo cca o 2,2 mld. Kč lepší než v roce 2005. Význam dřevařského průmyslu ve zpracovatelském průmyslu EU je ve většině členských zemí nižší, než je tomu v ČR. To pro nás vytváří možnosti se výrobkově i spoluprací více uplatňovat v ostatních zemích EU. Jsou oprávněné předpoklady, že ČR bude i v dalším období patřit mezi přední členské země v tomto odvětví průmyslu, což se týká hlavně surovinových možností, pestrosti sortimentu a kvalifikace pracovníků. Musíme se zaměřit na technickou vybavenost a na rychlé zavádění výsledků vědy, techniky a inovací do praxe. V ČR je také nutno vytvářet dostatečně široké vědecko-technické zázemí na vysokých školách, odborných institucích a ve výrobní sféře. Vedení Directorate-General Enterprise, European Commission předpokládá do budoucna vysoké hmotné nárůsty výrobků dřevařského průmyslu a rozšířený mezinárodní obchod s nimi. Výroba řeziva v EU by se měla do roku 2020 zvýšit o 30 % a podobně i produkce aglomerovaných materiálů, stavebně truhlářských a tesařských výrobků. ČR se musí zaměřit na rozvoj výrobků s vysokou přidanou hodnotou; současný stav, kdy ve výrobkové skladbě pokračuje vysoká váha pilařského oboru a jeho poměrné jednoduché výrobky s nízkou přidanou hodnotou je negativní pro odvětví i celou českou ekonomiku. ČR však má předpoklady výstavby nových kapacit s využitím nejmodernější světové techniky a technologií a je nutno této šance využít. Nebrání tomu ani legislativa EU, protože ČR implementovala do právního řádu potřebné směrnice ES. Dynamika exportu českého dřevařského průmyslu v rámci států CEFTA do EU má v posledních letech stagnační úroveň, nejedná se však o výraznou změnu. V odvětví dřevařského průmyslu je třeba si uvědomit, že rozhodujícími zeměmi se zřetelnou prioritou jsou pro nás SRN a Rakousko, ostatní země, především v oblasti exportu, je doplňují (viz tabulky 5.13 a 5.14).

103

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 5.13 Vývoj exportu výrobků SKP 20 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

(tis. EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. -4. 2004


2 252 647 x

2 390 161 106,1

2 647 310 110,8

2 826 631 106,8

1 047 340 109,9


480 035 x

495 529 103,2

528 814 106,7

528 732 100,0

184 777 107,3

Pramen: EUROSTAT


5. - 12. 2004 323 2 247 10 313 1 277

349 600 781 604

2005 559 005 3 791 842 15 842 047 1 908 771

Pramen: EUROSTAT

5.9. Shrnutí a perspektivy odvětví EU pojímá rozvoj odvětví dřevařského průmyslu v provázanosti s dalšími odvětvími založenými na zpracování dřevní hmoty. Jedná se o průmysl papíru a celulózy, polygrafický a nábytkářský (společně s odvětvím lesnictví). Komplex je označován FBI = Forest Based Industries a je mu přisuzován do dalších let velký význam, zejména z důvodu, že se jedná o ekologická odvětví, která hospodaří v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Dřevařským organizacím v ČR by měly být pomocníkem v jejich rozvoji i profesní svazy, a to jak Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu, tak i Společenstvo dřevozpracujících podniků, které mají ve svém vedení odborné a zkušené pracovníky. Odvětví plně respektuje zásady IPPC, nejlepší dostupné techniky BAT a nemělo by mít výraznější starosti ani s uplatňováním nové chemické legislativy REACH. Situace ukazuje, že její dopad do nákladovosti, a tím konkurenceschopnosti podniků, nebude velký. Limit pro recyklaci odpadů ze dřeva by ČR měla v prodlouženém termínu pro přistupující země do r. 2012 splnit. V odvětví jsou odpady zpracovávány do nových výrobků nebo využívány k výrobě elektrické energie a tepla, nevyužitelný odpad prakticky neexistuje. Letošní rok 2007 byl pro české výrobce jednodušší proti roku 2006 v tom smyslu, že měli jako celek menší starosti s obstaráváním dřevní hmoty ke zpracování (vichřice v lednu 2007). Po zvládnutí kalamity a zpracování padlého dřeva se však opět může napětí v zásobování projevit. Problémy však není třeba předem očekávat, neboť je možno i z těžby dané limitem vyrábět produkci vyšší hodnoty při omezených zdrojích dřeva. Důležité bude zejména dále udržet a zlepšit pozice na zahraničních trzích, k čemuž jsou předpoklady, neboť čeští výrobci mají vybudovány úspěšné kontakty na své západní partnery. Také problematika globalizace a světových řetězců by neměla odvětví ohrožovat.

104

Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE

6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

6.1. Charakteristika odvětví Celulózopapírenský průmysl, jehož výroba je založena na obnovitelných surovinách (dřevní hmota) a na druhotných surovinách (sběrový papír) tuzemského původu, patří k perspektivním odvětvím zpracovatelského průmyslu ČR. Odvětví řadu let realizuje strategii trvale udržitelného rozvoje. Jeho výrobky nacházejí neustále širší uplatnění v ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu, především však v polygrafickém průmyslu. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu, je investičně značně náročná. Vysoká spotřeba energie je z více než 50 % kryta z obnovitelných zdrojů. Podle odvětvové klasifikace činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE Rev. 1.1, se odvětví člení na dva obory: z z

21.1 - Výroba vlákniny, papíru a lepenky, 21.2 - Výroba výrobků z papíru a lepenky.

Podíly oborů OKEČ 21 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) v běžných cenách v roce 2006, které ukazuje graf 6.1. Zastoupení oborů se oproti roku 2005 téměř nezměnilo. Z dlouhodobého hlediska se podíly oborů v odvětví mění minimálně. 21.2 Výroba zboží z papíru a lepenky 53 %

21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 47 %



6.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2006 se odvětví OKEČ 21 podílelo na tržbách za prodej VV a S zpracovatelského průmyslu 1,7 % , což je o 0,3 % méně než v roce 2005. 105


Podíl vytvořené přidané hodnoty v roce 2006 představoval 1,7 %, tedy o 0,4 % méně než v předchozím roce. Zaměstnanost odvětví na zpracovatelském průmyslu činila 1,4 %. Je nutné konstatovat, že oproti roku 2005 se postavení odvětví ve zpracovatelském průmyslu mírně zhoršilo. V anketě 100 nejvýznamnějších firem České republiky se na 78. místě umístila společnost Mondi Packaging Paper Štětí a. s.

6.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích V odvětví celulózopapírenského průmyslu v roce 2005, vzhledem k charakteru výroby, hrály rozhodující úlohu velké společnosti (250 - 999 zaměstnanců) s podílem 62,4 % na tržbách za prodej VV a S a s podílem 51,4 % na počtu zaměstnanců v odvětví. V organizacích zařazených do střední velikostní skupiny (50 - 249 zaměstnanců) bylo vytvořeno 28,8 % tržeb za prodej VV a S z odvětví, při podílu 31,5 % na počtu zaměstnanců. Z celkového počtu 129 společností s 20 a více zaměstnanci je 35 subjektů pod zahraniční kontrolou (28,3 %). Nejvyšší podíl mají subjekty pod zahraniční kontrolou ve velkých společnostech, kde 11 společností představuje 52,4 % organizací velikostní kategorie nad 250 zaměstnanců v odvětví. Konkrétně situaci ukazuje tabulka 6.1 a graf 6.2. Tabulka 6.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 21 (mil. Kč, osob)

0–9


688,3 201,7 698

10 – 49 3 714,4 1 099,9 2 634

50 – 249

250 – 999

14 556,7 3 499,8 6 169

31 542,6 7 937,8 10 055

Více než 1000 0,0 0,0 0


70 %

60 50 40 30 20 10 0 0-9

10 - 49



250 - 999

více než 1000




6.4. Regionální struktura odvětví Regionální strukturu odvětví celulózopapírenského průmyslu v roce 2005 dokumentuje graf 6.3. Členění na 14 územně správních celků ukazuje, že rozhodující společnosti v odvětví celulózopapí106


renského průmyslu jsou soustředěny do regionů s dlouholetou výrobní tradicí. Dominantní postavení má toto odvětví v Ústeckém kraji, kde bylo v roce 2005 z celkových ukazatelů u dosažených tržeb za prodej VV a S realizováno 24,7 % tržeb a 25,2 % účetní přidané hodnoty. Podíl zaměstnanců v kraji činil 13,2 % z celkové zaměstnanosti v rámci OKEČ 21. Následují kraje Moravskoslezský, Olomoucký a Středočeský. Nejnižší zastoupení mají společnosti odvětví v kraji Karlovarském, Zlínském a v Hlavním městě Praha. Nejnižší podíly odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji byly v roce 2005 v krajích Karlovarském (1,6 %), Plzeňském (2,3 %), Hlavním městě Praha (2,4 %) a Zlínském (3,9 %). Regionální struktura odvětví celulózopapírenského průmyslu se v roce 2005 oproti předchozím rokům mírně změnila, a to ve prospěch Moravskoslezského a Středočeského kraje. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

10

20

30

0

10

%

20

30

0

%

5

10

15

%



6.5. Hlavní ekonomické ukazatele 6.5.1. Cenový vývoj V období let 2000 - 2005 docházelo k mírnému meziročnímu poklesu cen. V roce 2006 však nastal obrat a cenový index oproti předchozímu roku se zvýšil. Meziroční cenový index u výrobků SKP 21.1 - Vláknina papír a lepenka rovněž vzrostl, což dokladuje tabulka 6.2. Tabulka 6.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 21.1 SKP 21.2

88,9 100,2

91,5 99,4

97,8 99,4

98,7 98,9

94,3 98,6

103,9 100,3

95,3

96,2

98,8

98,7

97,0

101,7

SKP 21


107


Český celulózopapírenský průmysl je plně integrován do globálních uskupení, obchoduje za světové ceny a promítá se do dopadu zpevňování české koruny vůči USD a EURu. 6.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví celulózopapírenského průmyslu za období 2000 - 2006 znázorňují tabulky 6.3, 6.4, 6.5 a graf 6.4. Tabulka 6.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

OKEČ 21.1 OKEČ 21.2

26 396,7 20 099,6

26 226,1 21 620,9

22 918,0 23 182,8

23 298,6 23 645,4

25 838,0 25 605,2

23 412,7 27 089,3

23 557,3 26 962,8

OKEČ 21

46 496,3

47 847,0

46 100,8

46 944,0

51 443,2

50 502,0

50 520,1

x 100,0

102,9 102,9

96,4 99,1

101,8 101,0

109,6 110,6

98,2 108,6

100,0 108,7



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


8 675,9 4 195,0

7 357,3 5 787,1

5 116,9 6 244,8

5 575,6 6 433,4

6 471,7 7 210,2

5 390,8 7 348,4

5 919,2 6 768,8

12 870,9

13 144,4

11 361,7

12 009,0

13 681,9

12 739,2

12 688,0

x 100,0

102,1 102,1

86,4 88,3

105,7 93,3

113,9 106,3

93,1 99,0

99,6 98,6


Detailní rozbor základních produkčních charakteristik vývoje celulózopapírenského průmyslu naznačuje tyto hlavní tendence: z z z

tržby za prodej VV a S (v b.c.) v odvětví OKEČ 21 v roce 2006 stagnovaly na úrovni předchozího roku. Vyšší dynamiku růstu vykazuje obor 21.1; počet zaměstnaných osob se v roce 2006 snížil proti předchozímu roku o 262 osob, což představuje meziroční pokles o 1,3 %; zaměstnanost vzrostla v oboru výroby výrobků z papíru a lepenky o 0,5 %, v oboru výroby vlákniny a papíru naopak poklesla o 5,3 %.

Celkové náklady v běžných cenách meziročně poklesly o 7,2 %, přičemž se na tomto výsledku větší měrou podílel obor 21.2 (14,2 %). Tato skutečnost byla způsobena více faktory, ale především nižší spotřebou energií. Tabulka 6.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (osob)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


7 954 11 100

8 229 11 674

7 152 12 907

6 773 12 739

6 623 13 087

6 272 13 284

5 940 13 354

OKEČ 21

19 054

19 903

20 059

19 512

19 710

19 556

19 294

x 100,0

104,5 104,5

100,8 105,3

97,3 102,4

101,0 103,4

99,2 102,6

98,7 101,3

meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

108


Osobní náklady v odvětví OKEČ 21 se meziročně zvýšily o 6,1 %, a to výhradně zásluhou oboru 21.2 (9,3%). V oboru 21.1 zaznamenal tento ukazatel stagnaci. 110

180 %

%

160

105 140

100

120 100

95

2000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

2001 2002 2003 2004

2005 2006*




Tržby za VV a S ZP

160 %

140

120

100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Účetní přidaná hodnota OKEČ 21 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 6.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2000 - 2006 Tabulka 6.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


27 803,0 25 069,5

28 473,5 23 889,7

25 651,9 26 277,4

24 359,3 25 673,5

26 225,9 31 593,6

25 284,4 32 989,4

25 474,7 28 905,6

OKEČ 21

52 872,5

52 363,2

51 929,3

50 032,8

57 819,5

58 273,8

54 380,3

x 100,0

99,0 99,0

99,2 98,2

96,3 94,6

115,6 109,4

100,8 110,2

93,3 102,9



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


1 936,3 2 388,6

2 123,2 2 657,7

2 005,2 3 127,8

1 960,1 3 262,7

2 063,7 3 584,6

2 036,7 3 769,8

2 037,5 4 121,0

OKEČ 21

4 324,9

4 780,9

5 133,0

5 222,8

5 648,3

5 806,5

6 158,5

x 100,0

110,5 110,5

107,4 118,7

101,7 120,8

108,1 130,6

102,8 134,3

106,1 142,4


109


6.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2000 - 2006 je zřejmý z tabulek 6.8, 6.9 a grafu 6.5. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) vykazovala ve sledované řadě pokles hlavně v roce 2002, kdy vlivem živelné povodní došlo ke snížení výroby. Produkce výroby se snížila rovněž v roce 2005, a to vlivem nedostatku vstupních surovin. Pro další růst tohoto ukazatele je důležité dodržování a zvyšování špičkové kvality výrobků. Při zadávání zakázek proto dostávají přednost společnosti, které jsou držiteli ISO norem řízení a kvality. Odvětví celulózopapírenského průmyslu se i v roce 2006 potýkalo s nedostatkem dřevní hmoty (vlákniny), což mělo negativní vliv na plynulost výroby. Tabulka 6.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


1 090,8 377,9

894,1 495,7

715,5 483,8

823,3 505,0

977,2 551,0

859,5 553,2

996,5 506,9

OKEČ 21

675,5

660,4

566,4

615,5

694,2

651,4

657,6


x 100,0

97,8 97,8

85,8 83,9

108,7 91,1

112,8 102,8

93,8 96,4

101,0 97,4



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


0,223 0,569

0,289 0,459

0,392 0,501

0,352 0,507

0,319 0,497

0,378 0,513

0,344 0,609

OKEČ 21

0,336

0,364

0,452

0,435

0,413

0,456

0,485


160

150 %

%

140

140

130 120

120 110

100

100 90

80 2000 2001 2002 2003

2004 2005 2006*





6.6. Zahraniční obchod 6.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 21 v letech 2000 - 2006 dokumentuje tabulka 6.10. 110


Největší zastoupení na celkovém vývozu výrobků SKP 21 v roce 2006 měla skupina výrobků SKP 21.12 - Papír, karton a lepenka s 38,7 %, následovaná SKP 21.22 - Domácí potřeby, hygienické a toaletní potřeby z papíru s 21,4 %, u které byl zaznamenán i nejvyšší nárůst vývozu oproti roku 2005 (o17,9 %). Dalším významným vývozním artiklem je položka 21.21 Vlnitý papír, karton, lepenky a obaly s 18,3 %. Tabulka 6.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 21.1 SKP 21.2

17 533,1 8 514,1

16 503,0 10 180,8

15 393,5 10 894,2

15 855,4 11 840,9

16 509,1 13 530,5

16 824,8 15 194,2

18 145,6 16 794,0

SKP 21

26 047,2

26 683,8

26 287,7

27 696,3

30 039,6

32 019,0

34 939,6

x

102,4

98,5

105,4

108,5

106,6

109,1

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 21.1 SKP 21.2

19 507,9 11 099,0

19 628,2 12 623,1

20 329,6 11 503,4

21 564,3 12 174,7

23 872,9 13 402,4

24 047,0 13 647,8

24 632,3 14 023,8

SKP 21

30 606,9

32 251,3

31 833,0

33 739,0

37 275,3

37 694,8

38 656,1

x

105,4

98,7

106,0

110,5

101,1

102,6

meziroční index


2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

SKP 21.1 SKP 21.2

-1 974,8 -2 584,9

-3 125,2 -2 442,3

-4 936,1 -609,2

-5 708,9 -333,8

-7 363,8 128,1

-7 222,2 1 546,4

-6 486,7 2 770,2

SKP 21

-4 559,7

-5 567,5

-5 545,3

-6 042,7

-7 235,7

-5 675,8

-3 716,5

Pramen: ČSÚ

V zahraničním obchodě s výrobky SKP 21 převyšuje import nad exportem, zejména vlivem vysokého objemu dovozu speciálních druhů papírenských výrobků. Z výrobků SKP 21 se v roce 2006 podílely na celkovém dovozu největší měrou SKP 21.12 - Papír, karton, lepenka 56,1 %, 21.22 - Domácí potřeby, hygienické a toaletní výrobky z papíru 14,4 % a 21.11 - Vláknina ze dřeva aj. celulózová vláknina 7,1 %. Na snížení záporného salda zahraničního obchodu s vlákninou a papírenskými výrobky na úroveň 3 716,5 mil. Kč se příznivě projevil vyšší růst vývozu (+9,1 %) než dovozu (+2,6 %). 6.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s výrobky celulózopapírenského průmyslu ukazuje graf 6.6. Teritoriální rozdělení obchodní výměny v odvětví je již řadu let téměř neměnné. Také v porovnání s předchozím rokem zaznamenalo minimální změny. Tato skutečnost potvrzuje dlouholeté zavedené obchodní vztahy partnerů. Rozhodujícím obchodním partnerem ČR ve vývozu je SRN s 21 %, jehož podíl v porovnání s předchozím rokem poklesl o 1 %. Dalšími významnými partnery jsou Slovensko s 13 %, Polsko s 10 % (pokles o -2 %) a Itálie se 7 % (pokles o -1 %). Také v dovozu zůstává SRN tradičně naším největším obchodním partnerem s 35 %. Následují Rakousko s 9 %, Polsko a Slovensko s 8 %. Z uvedeného grafu a výčtu je zřejmé, že pro naši obchodní výměnu jsou rozhodující vazby na státy Evropské unie. V roce 2006 připadlo téměř 80 % z celkového vývozu na obchod se zeměmi EU a 90 % v dovozu.

111

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2006

Itálie 7%

Polsko 10 %

Rusko 5%

Francie 4%

Maďarsko 4% Rakousko 4%

Slovensko 13 % Ostatní 32 % Německo 21 % Dovozní teritoria v roce 2006

Rakousko 9%

Slovensko Polsko 8% 8%

Švédsko Finsko 4% 5%

Itálie 4% Nizozemsko 3% Ostatní 24 %

Německo 35 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Graf 6.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2006 – SKP 21

6.6.3. Tuzemská spotřeba 6.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemskou spotřebu v b. c. dokumentuje tabulka 6.11. Z ní vyplývá, že tuzemská spotřeba vykazovala kumulovaně v rozmezí let 2000 až 2005 trvalý růst, a to až o 33,1 %. V roce 2006 nastal mírný meziroční pokles o 2,9 %. Tabulka 6.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

SKP 21.1 SKP 21.2

28 664,5 20 845,5

29 299,3 23 652,3

29 219,1 25 736,5

30 877,2 25 639,5

34 944,3 27 602,9

35 668,3 30 222,7

35 108,4 28 850,5

SKP 21

49 510,0

52 951,6

54 955,6

56 516,7

62 547,2

65 890,9

63 959,0

x 100

107,0 107,0

103,8 111,0

102,8 114,2

110,7 126,3

105,3 133,1

97,1 129,2


112


6.7. Investice 6.7.1. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic do odvětví celulózopapírenského průmyslu uvádí tabulka 6.12 a graf 6.7. Objem přímých zahraničních investic v odvětví celulózopapírenského průmyslu dosáhl v roce 2005 výše 23,5 mld. Kč, což je nárůst proti předchozímu roku o 4,4 %, hodnotově vyjádřeno o 995,4 mil. Kč. Tuzemské investice v odvětví OKEČ 21 v zahraničí ve stejném roce dosáhly výše 691,5 mil. Kč, kdy meziroční nárůst činil 148,1 mil. Kč. Tabulka 6.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 21

(v mil. CZK)

k 31.12. 2000


k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

13 178,3 344,1

18 545,3 278,6

15 545,4 315,6

20 333,8 320,2

22 529,6 543,4

23 525,0 691,5

Pramen: ČNB

200 %

300 %

180

200

160 140

100

120 100

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2001

2002

2003

2004

2005





Pramen: ČNB


6.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Český papírenský průmysl je nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu. K tomuto došlo po dvanácti letech od jeho vyčlenění ze společného působení se Slovenskem v Československé republice. Tato skutečnost je poměrně důležitá, protože významně ovlivňuje současné výrobní možnosti (výstavba papírenských výrobních kapacit byla v minulosti koncipována pro celé Československo) a především krytí reálných potřeb z tuzemských zdrojů. Z těchto důvodů musí být poměrně značná část spotřeby papírů a lepenek kryta z dovozních zdrojů, přestože více jak polovinu tuzemské výroby naopak vyvážíme. Růst výroby papírů a lepenek v ČR pokračoval i v roce 2006, kdy bylo dosaženo úrovně 1 042 tis. tun. Oproti roku 2005 zaznamenala hmotná výroba nárůst o 5,3 %. Z celkové výroby papírů a lepenek bylo vyvezeno 76,7 %. Úhrnná spotřeba papíru a lepenek v tuzemsku dosáhla v roce 2006 cca 1,5 mil. tun, což představuje spotřebu 143,2 kg na jednoho obyvatele. K zajištění této spotřeby bylo však nutno dovézt v roce 2006 celkem 1,2 milionu tun papírů a lepenek Tento stav je pro Evropu netypický. Sedmnáct členských zemí CEPI vyvezlo v roce 2006 mimo EU (zbytek Evropy, Amerika, Asie a ostatní) celkem 17,7 mil. tun papíru a lepenek a dovezlo z těchto regionů pouze 4,4 mil. tun. Český papírenský průmysl se vyznačuje nerovnoměrností ve vyráběném sortimentu a specializací výroby na balicí a obalové druhy papíru, které však představují nižší přidanou 113


hodnotu a jsou převážně vyváženy. V zemích CEPI bylo ze 102,2 mil tun vyrobených papírů a lepenek 49 % grafických papírů a pouze 40 % balících a obalových, v ČR pak z 1,04 milionů tun bylo jen 30 % grafických a naopak 57 % balících a obalových papírů a lepenek. Ještě více je rozdíl patrný při porovnání s Rakouskem, kde grafické papíry tvoří 58 % a balící papíry 37 % z celkové výroby. Statistiky Svazu průmyslu papíru a celulózy potvrzují velmi progresivní rozvoj odvětví, což zejména dokumentuje údaj o tuzemské spotřebě papíru na jednoho obyvatele. Ta se v roce 2006 opět zvýšila oproti předcházejícímu roku o 7,5 % a proti roku 2000 je nárůst z 90,1 kg na 143,2 kg, tedy o 59 %. Tabulka 6.13 Vývoj exportu výrobků SKP 21 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU

2000

2001

2002

2003


(tis. EUR, EUR, %)

1 397 836 x

1 804 759 129,1

1 927 014 106,8

2 013 839 104,5

k 31. 12. 2004 692 377 98,8


334 866 x

376 691 112,5

410 821 109,1

443 060 107,8

159 966 103,1

Pramen: EUROSTAT


5. - 12. 2004 481 893 1 800 404 32 060 112 4 369 136

2005 786 689 3 209 071 47 879 273 6 695 056

Pramen: EUROSTAT

Pozice ČR v rámci zemí CEFTA při vývozu výrobků SKP 21 do EU se od roku 2001 zlepšuje. V roce 2004 před vstupem ČR do EU činil podíl českého vývozu této zbožové komodity na vývozu ze zemí CEFTA 23,1 %. Po vstupu ČR do EU podíl českého zboží SKP 21 představoval na dodávkách do EU 25 cca 1,6 % a dodávkách do nově přistoupivších zemí 24,5 %.

6.9. Shrnutí a perspektivy odvětví V příštích letech bude nezbytné zajistit důslednou nediskriminaci všech energetických zdrojů a vyvážený návrh systémových změn, aby se předešlo neefektivnímu zvyšování výrobních nákladů podniků a odrazování zahraničních investorů od podnikatelských aktivit v ČR. Jedná se zejména o ohrožení dostupnosti základní suroviny - dřevní hmoty pro papírenský průmysl, způsobené jejím možným odlivem do výroby energie z obnovitelných zdrojů oproti možnému efektivnějšímu zpracování do průmyslových výrobků. Tuto obavu vyvolává zejména Evropskou komisí přijatý akční plán na dosažení 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů z celkového mixu energií do roku 2020. Zároveň je nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých podniků na evropském trhu vytvářením nerovných podmínek zbytečným zvyšováním limitů EU, bez odpovídajícího prospěchu na straně životního prostředí. K nebezpečí snižování konkurenceschopnosti průmyslu (nejen papírenského) pak přispívá i neuvážený plán obchodu s emisemi v rámci evropského i národních alokačních plánů pro druhé období. Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba hodnotit s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Přitom musí být nalezena optimální opatření jak v ekonomice a zaměstnanosti, tak v oblasti životního prostředí. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické vyváženosti tří pilířů - ekonomického, sociálního a ekologického. Jakékoliv vychýlení jednoho z pilířů vnáší do systému rizika. Uvedený přístup hájí český papírenský průmysl společně se všemi 17 členskými zeměmi Konfederace evropských papírenských průmyslů (CEPI). Papírenský průmysl soustavně pečuje o snižování negativních vlivů své činnosti na životní prostředí. Všichni rozhodující výrobci uplatňují environmentální systémy řízení. Od roku 1992 tak došlo k výraz114


nému poklesu všech druhů znečištění až o 90 % (specifické emise na tunu výrobku klesly u SO2 o 86 %, NOx o 50 %). Podstatně se snížily specifické spotřeby energií na výrobu 1 tuny papíru (voda o 42 %, elektřina o 44 %) a vlastní výroba elektřiny z biomasy stoupla z 37 % na 60 % celkové spotřeby elektrické energie v papírenském průmyslu. Od roku 1992 se ztrojnásobila spotřeba sběrového papíru na výrobu nových papírů a v roce 2005 dosáhla téměř 480 tis. tun. Členské podniky SPPaC přijaly počátkem roku 2006 Pravidla k zabránění nelegální těžby dřeva a mají zájem tato pravidla rozšířit do celého dřevozpracujícího sektoru českého průmyslu. Dynamický růst spotřeby papírů a lepenek přibližuje ukazatel životní úrovně obyvatelstva vyjádřený spotřebou papíru na obyvatele průměru EU, který je 176,4 kg. ČR však nedosahuje úrovně vyspělých zemí EU, které vykazují spotřebu přes 280 kg/obyvatele, dá se však předpokládat další vzestup tohoto ukazatele, až do výše spotřeby kolem 200 kg na obyvatele. To by odpovídalo celkové spotřebě v objemu zhruba 2 mil. tun za rok. Dosažení této hranice pouze absolutním nárůstem dovozu by bylo ekonomicky neefektivní a bude tedy nutné ji řešit investicemi většího rozsahu. Optimistické výhledy papírenského odvětví podtrhuje také skutečnost, že se jedná o odvětví surovinově založené na trvale obnovitelných zdrojích, využívajících možností snadné recyklace své produkce a obecně vnímaném jako environmentálně příznivé. Bohužel však nebylo dosaženo koncensu mezi požadavky ekologických hnutí a ekonomickým zájmem České republiky v oblasti využívání obnovitelné suroviny dřeva a tak se záměr finského investora uskutečňuje blízko našich hranic v Německu. Náměty na zlepšení pozice odvětví lze ve shodě s odvětvovým svazem shrnout do těchto bodů: z z z z z z z

posilování silných stránek, zbavování se slabin, omezování vlivu hrozeb a využívání příležitostí, pozitivní motivace podnikatelů i zaměstnanců a kultivace lidského faktoru ve smyslu jasného cíle, prosazování racionálních výsledků vědy, zejména aplikovaného výzkumu, účinná spolupráce a vytváření vzájemně prospěšných partnerství uvnitř země i v rámci EU, hledání nových projektů, představujících konkurenční výhodu při uplatnění převahy domácích zdrojů lidských, surovinových i energetických, přesvědčování partnerů o výhodnosti investic v ČR, zejména v případě mechanických vláknin, dřevitých i bezdřevých grafických papírů, rozšíření výroby materiálů na vlnité lepenky a výroby skládačkových lepenek.

115


7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů - OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl, který zpracovává informace do podoby hmotného výrobku ve formě novin, knih, časopisů, merkantilu, nahraných nosičů zvuku a obrazu, se charakterem výroby liší od ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu. Jeho výrobky zasahují do všech oblastí zpracovatelského průmyslu, vzdělávání a kulturního života. Polygrafický průmysl se v souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá klasifikaci NACE Rev. 1, člení na tři obory: z z z

22.1 - Vydavatelství, 22.2 - Polygrafický průmysl, 22.3 - Rozmnožování nahraných nosičů.

Odvětví polygrafického průmyslu je charakteristické potřebou vysoce kvalifikované pracovní síly a značnou investiční náročností. Z tohoto důvodu vstup zahraničního kapitálu do odvětví, včetně využití investičních pobídek, umožňuje dynamický rozvoj technické základny, především rychlý rozvoj digitalizace výrobní techniky a s tím souvisejících technologických postupů. V důsledku toho dochází ke změnám v zařazení jednotlivých oborů, fúzím vydavatelských společností s tiskařskými kapacitami a k rozvoji nových alternativních médií, především Internetu, MP 3, tzv. cross médií, on-line publikování atd. V roce 2006, v porovnání s předchozím rokem, se v zásadě nezměnily podíly jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb. Podíl oboru 22.1 - Vydavatelství se nezměnil oproti roku 2005 a činí 44 %, obor 22.3 - Rozmnožování nahraných nosičů poklesl o 1 %. Podíl oboru 22.2 naopak vzrostl o 1 % na 52 %. Podíly jednotlivých oborů OKEČ 22 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách v roce 2006 znázorňuje graf 7.1. 22.3 Rozmnožování nahraných nosičů 4% 22.2 Tisk a činnosti související s tiskem 52 %

22.1 Vydavatelstvi 44 % Pozn.: údaje v běžných cenách Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


7.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví polygrafického průmyslu se na zpracovatelském průmyslu ČR v tržbách za prodej VV a S (v b.c.) v roce 2006 podílelo 2,3 %, což je proti předchozímu roku pokles o jednu desetinu procentního bodu , přičemž v absolutní hodnotě mají tržby za odvětví trvale rostoucí tendenci. 116

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů

Podíl účetní přidané hodnoty odvětví na zpracovatelském průmyslu v roce 2006 dosáhl 2,6 %, což je oproti 2005 snížení o tři desetiny procentního bodu . Na zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu se polygrafický průmysl podílel 3,1 %.

7.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Vzhledem k charakteru výroby v odvětví polygrafického průmyslu hrají rozhodující roli v produkčních charakteristikách velikostní skupina s 50 - 249 zaměstnanci (s podílem 28,7 % na tržbách za prodej VV a S) a velikostní skupina s 250 - 999 zaměstnanci (s podílem na tržbách VV a S 22,3 %). Významnou roli mají i mikropodniky a malé podniky (0 - 49 zaměstnanci), ve kterých působí 34,6 % zaměstnanců odvětví a jejich podíl na tržbách za VV a S činil v roce 2005 téměř 22,2 %. Nejnižší podíl na zaměstnanosti vykázaly velké společnosti s 1000 a více zaměstnanci, a to 6,0 %. Jejich podíl na tržbách za prodej VV a S představoval pouze 7,4 %. V anketě 100 nejvýznamnějších firem České republiky v roce 2006 obsadila První novinová společnost a.s. 91. místo. Strukturu odvětví v roce 2005 podle velikostních skupin udává tabulka 7.1 a graf 7.2. Tabulka 7.1 Produkční charakteristiky v roce 2005 podle velikostních skupin - OKEČ 22 (mil. Kč, osob) Tržby za prodej VV a S v b.c. Účetní přidaná hodnota v b.c. Počet zaměstnaných osob

0–9

10 – 49

50 – 249

250 – 999

13 143,5 3 893,8 14 810

13 810,1 3 592,1 9 775

18 652,1 5 534,9 9 752

14 492,3 4 230,9 5 902

Více než 1000 4 808,7 2 007,2 2 561


35 %

30 25 20 15 10 5 0 0-9

10 - 49



250 - 999

více než 1000




7.4. Regionální struktura odvětví Rozhodující společnosti v odvětví polygrafického průmyslu se koncentrují do regionů s dlouholetou tradicí výroby. Dominantní postavení má odvětví tradičně v hlavním městě Praze, kde sídlí nejvíce 117


tiskárenských kapacit a jejich počet se zvyšuje. V roce 2005 zde bylo realizováno 46,1 % tržeb za prodej VV a S, 46,7 % účetní přidané hodnoty a podíl zaměstnanců z celkového počtu v odvětví činil 37,1 %. Ve Středočeském kraji bylo realizováno12,3 % tržeb za prodej VV a S, 12,0 % účetní přidané hodnoty a podíl zaměstnanců činil 12,4 %. Na dalších místech se umístily kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Ústecký. Naopak nejnižší zastoupení tohoto odvětví je v krajích Karlovarském, Libereckém a v kraji Vysočina. Regionální strukturu odvětví polygrafického průmyslu v roce 2005 podle členění na 14 územně správních celků naznačuje graf 7.3. Tržby za VV a S


Zaměstnanci


0

10

20

30

40

50

0

10

%

20

30

40

50

0

%

10

20

30

40

50

%



7.5. Hlavní ekonomické ukazatele 7.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů v letech 2000 - 2006 dokumentuje tabulka 7.2. Po poklesu cenového indexu výrobků SKP 22 v roce 2003 došlo v následujících letech k mírnému nárůstu avšak stejně jako v minulých letech se ceny pohybovaly pod úrovní celostátního průměru inflace. Tento cenový vývoj je způsoben, podobně jako v předchozích letech, přebytečnou nabídkou výrobních kapacit v odvětví, velkou konkurencí mezi tiskárnami a v neposlední řadě neustále se zdokonaluTabulka 7.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 - 2006 meziroční index (%)

01/00

02/01

03/02

04/03

05/04

06/05

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

104,6 101,6 x

101,5 98,5 x

100,5 98,2 x

101,1 100,6 x

102,7 99,8 x

102,3 100,9 x

SKP 22

103,4

100,3

99,6

101,0

101,5

101,8


118


jícími výstupy digitálně řízených tiskáren a laserových kopírovacích strojů. Významnou roli tu hraje také rostoucí počet zpráv zasílaných elektronickou cestou včetně SMS. Mírný pokles cen mezi rokem 2005 a 2004 byl zaznamenán v polygrafickém průmyslu u oboru 22.2. Vývoj cen v oboru 22.3 není statisticky sledován. 7.5.2. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v odvětví polygrafického průmyslu v období 2000 2006 zachycují tabulky 7.3, 7.4, 7.5 a graf 7.4. Tabulka 7.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


28 076,4 18 518,1 1 939,3

30 714,5 22 285,2 1 900,7

28 944,9 23 915,6 2 800,7

27 075,7 28 657,4 2 892,6

25 990,3 31 231,4 3 441,3

30 564,9 31 373,9 2 967,9

30 341,0 35 072,5 2 955,2

OKEČ 22

48 533,8

54 900,4

55 661,2

58 625,7

60 663,0

64 906,7

68 368,7

x 100,0

113,1 113,1

101,4 114,7

105,3 120,8

103,5 125,0

107,0 133,7

105,3 140,9



2000

2001

2002

2003


7 490,9 5 649,2 560,0

6 918,1 6 781,6 538,9

7 383,9 7 929,9 1 072,8

8 344,5 9 262,8 850,7

13 700,1

14 238,6

16 386,6

x 100,0

103,9 103,9

115,1 119,6


2004

2005

2006*

8 063,1 11 086,4 1 057,8

9 307,5 9 020,6 930,8

8 843,9 9 540,1 917,5

18 458,0

20 207,3

19 258,9

19 301,5

112,6 134,7

109,5 147,5

95,3 140,6

100,2 140,9


Tabulka 7.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2000 - 2006 (mil. Kč) b. c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


18 908 20 904 1 063

16 229 21 264 1 503

15 824 23 687 1 889

14 697 25 869 1 833

14 161 24 491 1 705

16 097 24 912 1 790

17 252 23 625 1 892

OKEČ 22

40 875

38 996

41 400

42 399

40 357

42 799

42 769

x 100,0

95,4 95,4

106,2 101,3

102,4 103,7

95,2 98,7

106,1 104,7

99,9 104,6

meziroční index kumulovaný index * předběžná hodnota Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Tržby za prodej VV a S v běžných cenách v roce 2006 zaznamenaly proti předchozímu roku nárůst o 5,3 %. Důvodem bylo zejména zvýšení výroby v oboru 22.2 - Polygrafický průmysl (11,8 %). Mírný pokles naopak zaznamenaly obory 22.1 a tradičně také 22.3, kde tržby nadále klesají. Zatímco výroba klasických LP desek v roce 2006 se v porovnání s předchozím rokem zvýšila na úroveň okolo 6 mil. kusů, prodej CD nosičů opět klesal. Příčiny tohoto stavu spočívají především v masovém pirátském vypalování zvukových záznamů z internetu a stahování hudby na přehrávače formátu MP 3, které téměř nahradily CD a MC walkmany. 119


180

%

%

105

160

100

140

95

120

90

100 2000 2001 2002 2003

2004 2005 2006*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

Po et zam stnaných osob OKE 22


Po et zam stnaných osob ZP

Tržby za VV a S ZP

170 %

150 130 110 90 2000 2001 2002

2003 2004 2005 2006*



Téměř úplně se zastavila výroba obchodně neúspěšných formátů SACD a DVD audio, které vyžadují vysoce kvalitní a tím nákladný reprodukční systém. V České republice se v roce 2006 prodalo více kusů nosičů DVD než v předchozím roce. Nárůst prodeje podpořilo výrazné snížení cen nosičů DVD, ale také to, že od roku 2005 začal stále větší počet distributorů používat jako alternativní prodejní síť prodejny novin a časopisů a nabízet disky samostatně. Rozšířil se rovněž způsob distribuce DVD nosičů jako přílohy časopisů, často s více alternativními tituly. Vzhledem k tomu, že náklady časopisů jsou proměnlivé, nelze stanovit přesný počet vylisovaných a prodaných nosičů. Prodejnost ovlivňuje také čekání spotřebitelů na nové formáty HD, DVD a Blu-ray a jejich kompatibilita se stávajícími přehrávači. V ukazateli účetní přidaná hodnota (v b.c.), který v období 2000 - 2004 vykazoval trvalý nárůst, došlo v roce 2005 oproti roku 2004 k poklesu o 4,4 %, avšak v roce 2006 znovu k mírnému nárůstu, který se promítl do ukazatele produktivita práce z přidané hodnoty. Nárůst zaznamenal obor 22.2. Počet zaměstnaných v odvětví v roce 2006 v porovnání s předchozím rokem poklesl o pouhých 30 osob. Tento ukazatel ovlivňuje uvádění nových kapacit do provozu, a to jak tiskárenských, tak na výrobu CD a DVD nosičů, ale také poptávka po populárních titulech a s tím související počty vydaných kusů. Nejvyšší podíl na růstu tohoto ukazatele má obor 22.1 (přírůstek 1 155 zaměstnanců). Tendence vývoje v oblasti nákladů v letech 2000 - 2006 jsou zřejmé z tabulek 6 a 7. Náklady celkem v běžných cenách se v roce 2006 zvýšily proti roku 2005 o 9,1 %. Největší měrou se na tomto růstu podílel obor 22.1. Celkové náklady v odvětví rostou v důsledku růstu cen vstupních surovin, ale především vlivem růstu cen energií. Negativní roli hraje i růst osobních nákladů. Osobní náklady ve sledovaném období 2000 - 2006 mají rostoucí tendenci. V roce 2006 vykázaly proti předchozímu roku nárůst o 7,7 % a nejvíce se na tom podílel obor 21.1. Jedním z důvodů je nákup dražší stále dokonalejší techniky a s tím související delší, častější a dražší zaškolení obsluhujícího personálu.

120

Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Tabulka 7.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000 - 2006 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


(mil. Kč) b. c.

31 505,8 20 113,3 2 436,4

38 566,7 23 506,5 2 325,4

32 274,5 26 255,2 3 039,9

29 120,9 30 049,5 3 136,9

27 763,9 33 188,1 3 580,6

32 956,5 37 214,1 3 054,6

36 330,8 40 587,6 2 960,4

OKEČ 22

54 055,5

64 398,6

61 569,6

62 307,3

64 532,6

73 225,2

79 878,8

x 100,0

119,1 119,1

95,6 113,9

101,2 115,3

103,6 119,4

113,5 135,5

109,1 147,8



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


4 565,3 3 372,6 249,6

4 754,8 3 858,0 287,1

4 737,9 4 485,9 348,9

4 476,5 5 210,5 364,8

4 787,9 5 457,3 404,0

5 538,4 6 260,8 378,0

6 229,7 6 457,7 421,7

OKEČ 22

8 187,5

8 899,9

9 572,7

10 051,8

10 649,2

12 177,2

13 109,1

x 100,0

108,7 108,7

107,6 116,9

105,0 122,8

105,9 130,1

114,3 148,7

107,7 160,1


7.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2000 - 2006 ukazují tabulky 7.8, 7.9 a graf 7.5. Tabulka 7.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2000 - 2006 (tis. Kč/zam.) b.c.

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


396,2 270,2 526,8

426,3 318,9 358,5

466,6 334,8 567,9

567,8 358,1 464,1

569,4 452,7 620,5

578,2 362,1 520,0

512,6 403,8 484,9

OKEČ 22

335,2

365,1

395,8

435,3

500,7

450,0

451,3


x 100,0

108,9 108,9

108,4 118,1

110,0 129,9

115,0 149,4

89,9 134,3

100,3 134,6



2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*


0,609 0,597 0,446

0,687 0,569 0,533

0,642 0,566 0,325

0,536 0,563 0,429

0,594 0,492 0,382

0,595 0,694 0,406

0,704 0,677 0,460

OKEČ 22

0,598

0,625

0,584

0,545

0,527

0,632

0,679


Z tabulky 7.8 vyplývá, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách ve sledovaném období 2000 - 2006 rostla až do roku 2004, kdy bylo dosaženo nejvyššího meziročního růstu o 15 %. V roce 2005 však došlo k poměrně výraznému poklesu (o 10 %) a v roce 2006 tento ukazatel stagnoval 121


160 %

%

110

140 100

120

90 80

100

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006*

Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 22


Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP



na úrovni předchozího roku. Ve srovnání s vyspělými státy EU je produktivita práce v ČR značně nižší. Z porovnání společností v ČR nad 100 zaměstnanců je přitom zřejmé, že výše tohoto ukazatele je u českých společností podstatně nižší než u společností pod zahraniční kontrolou. Ukazatel podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě (tabulka 7.9) v odvětví polygrafického průmyslu od roku 2001 pozvolna klesal, avšak v roce 2005 mírně vzrostl jako důsledek poměrně vysokého růstu osobních nákladů. Tento výkyv je způsoben také s vyššími náklady, souvisejícími s uváděním nových kapacit do provozu.

7.6. Zahraniční obchod 7.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 7.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000 - 2006 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP

2000

2001

2002

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

3 405,0 7 751,4 x

4 564,9 9 263,6 x

11 156,4 x


2003

2004

2005

2006

5 082,0 9 902,9 x

5 476,2 13 984,6 x

6 378,2 14 554,5 x

6 909,2 13 285,3 x

7 581,2 12 587,0 x

13 828,5

14 984,9

19 460,8

20 932,7

20 194,5

20 168,2

124,0

108,4

129,9

107,6

96,5

99,9


2000

2001

2002

SKP 19.1 SKP 19.2 SKP 19.3

4 743,6 5 988,2 x

5 676,8 7 290,2 x

10 731,8 x


2003

2004

2005

2006

5 759,8 8 011,1 x

5 406,4 10 614,0 x

6 369,8 12 865,1 x

6 714,8 11 938,7 x

7 547,3 12 516,4 x

12 967,0

13 770,9

16 020,4

19 234,9

18 653,5

20 063,7

120,8

106,2

116,3

120,1

97,0

107,6

Saldo (mil. Kč) SKP SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3 SKP 22 Pramen: ČSÚ

122

2000

2001

2002

2003

2004

2005

-1 338,6 1 763,2 x

-1 111,9 1 973,4 x

-677,8 1 891,8 x

69,8 3 370,6 x

8,4 1 689,4 x

194,4 1 346,6 x

2006 33,9 70,6 x

424,6

861,5

1 214,0

3 440,4

1 697,8

1 541,0

104,5


Zahraniční obchod s výrobky odvětví polygrafického průmyslu vykazoval v letech 2000 - 2004 trvalý růst vývozu, jehož objem v roce 2004 dosáhl 20,9 mld. Kč. V roce 2005 však vývoz klesl meziročně o 3,5 % a v roce 2006 stagnoval. Uvedený vývoj nejvíce ovlivnil pokles exportu tiskovin, (o 5,5 % proti roku 2005). Pokud jde o dovoz výrobků polygrafického průmyslu do ČR, v roce 2006 dosáhl hodnoty cca 20,1 mld. Kč, což oproti roku 2005 představuje nárůst o 7,6 %. Oproti předchozímu roku přitom nedošlo ke změně struktury dovozu. Dovoz a vývoz nahraných a nahravatelných nosičů zvuku a obrazu není sledován, což zkresluje celkovou bilance zahraničního obchodu. Saldo zahraničního obchodu s polygrafickými výrobky je po celé sledované období kladné (tabulka 7.10), avšak v roce 2006 kleslo na pouhých 104,5 mil. Kč. 7.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu je uvedena v grafu 7.6. Tradičně největším obchodním partnerem ČR je SRN, která se v roce 2006 podílela 59 % na vývozu a 65 % na dovozu. Dalšími významnými partnery jsou Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Polsko. Vývozní teritoria v roce 2006 Nizozemsko 4% Polsko 4% Rusko 4% Rakousko 6% Slovensko 8%

V. Británie a S. Irsko 3% Švýcarsko 2 % Ostatní 10 %

Německo 59 % Dovozní teritoria v roce 2006

Francie 3% V. Británie a S. Irsko 3% Polsko 4% Slovensko 8%

Rakousko 2% Itálie 2% Irsko 2% Ostatní 11 %

Německo 65 % Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO


123


7.6.3. Tuzemská spotřeba 7.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Vývoj tuzemské spotřeby výrobků SKP charakterizuje tabulka 7.11. Tabulka 7. 11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000 - 2006

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006*

SKP 22.1 SKP 22.2 SKP 22.3

(mil. Kč) b. c.

18 843,6 25 011,4 x

22 500,7 25 407,7 x

20 239,6 27 296,7 x

15 739,8 38 937,5 x

16 350,6 42 089,0 x

16 878,7 45 455,9 x

16 914,2 52 249,3 x

SKP 22

43 855,0

47 908,4

47 536,4

54 677,3

58 439,5

62 334,6

69 163,5

x 100

109,2 109,2

99,2 108,4

115,0 124,7

106,9 133,3

106,7 142,1

111,0 157,7


Tuzemská spotřeba (v b.c.) výrobků SKP 22 ve sledovaném období, s výjimkou v roce 2002, trvale rostla, v roce 2006 proti roku 2005 o 11,1 %, přičemž na tomto vzestupu se rozhodující měrou podílel obor 22.2 ( + 14,9 %). Obor 22.3 opět není v této kategorii sledován.

7.7. Investice 7.7.1. Přímé zahraniční investice Stav přímých zahraničních investic do odvětví polygrafického průmyslu naznačuje tabulka 7.12 a graf 7.7. Tabulka 7.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 22

(v mil. CZK)

k 31.12. 2000


k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2004 k 31. 12. 2005

8 125,9 2,2

8 139,8 86,7

9 476,7 984,9

8 323,1 153,2

9 763,6 190,4

10 536,8 140,4

Pramen: ČNB

190

50 090

%

%

170

40 090

150

30 090

130

20 090

110

10 090 90

90 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2000

2002

2003

2004

2005




Pramen: ČNB


124

2001



Přímé zahraniční investice v odvětví dosáhly v roce 2005 výše cca 10,5 mld. Kč a jsou realizovány zahraničními majiteli za účelem modernizace stávajících kapacit a jejich rozšíření. Naproti tomu tuzemské investice v zahraničí ke stejnému roku poklesly na 140,4 mil. Kč.

7.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Provázanost českého polygrafického průmyslu se zahraničním, především se členskými státy EU, je dána otevřeností odvětví vůči světu, ekonomickou výhodností zapojení do mezinárodního obchodu a v neposlední řadě také přejímáním technologického vývoje, který přináší změny v polygrafickém průmyslu ve všech vyspělých zemích. Vývoj v odvětví českého polygrafického průmyslu je úzce spojen s trendy, které jsou charakteristické pro rozvoj polygrafie v Evropě a ve světě. Vstup České republiky do EU zostřil pro český polygrafický průmysl konkurenci, která vytlačuje neefektivní výrobce z trhu. Charakter evropského polygrafického průmyslu se mění. Ještě nedávno představoval soubor dílčích národních průmyslů a nikoliv integrované evropské odvětví. Vážnou překážkou integrace byly do značné míry také jazykové bariéry a struktura odvětví, pro niž je typická existence velkého počtu malých firem. Jako první se zapojily do mezinárodního obchodu velké společnosti polygrafického průmyslu vybavené moderními technologiemi. Technické vybavení našich velkých tiskáren je na srovnatelné nebo stejné úrovni s jejich konkurenty v nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro špičkové české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro naše firmy je SRN. Dřívější velké rozdíly v produktivitě práce odvětví mezi ČR a většinou zemí EU se postupně snižují. V posledním období se české firmy zásluhou masivních investic dostaly na úroveň západoevropských, což platí zejména pro velké a střední podniky polygrafického průmyslu. Pozice polygrafického průmyslu v rámci zpracovatelského průmyslu není z ekonomického hlediska zvlášť významná. To platí jak pro Českou republiku, tak pro další země v EU. Role polygrafického průmyslu a polygrafie v širším smyslu slova je především v šíření tištěných a v poslední době nahraných produktů pro rozvoj kulturní a vzdělanostní úrovně v dané zemi. Tabulka 7.13 Vývoj exportu výrobků SKP 22 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %)

2000

2001

2002

2003

1. - 4. 2004


384 617 x

462 171 120,2

638 272 138,1

746 021 116,9

345 321 120,5


197 417 x

238 792 121,0

375 630 157,3

447 191 119,1

185 432 127,1

Pramen: EUROSTAT


5. - 12. 2004 319 147 798 729 11 993 860 1 994 376

2005 494 316 1 172 917 17 848 642 3 096 372

Pramen: EUROSTAT

Vývoj exportu výrobků SKP 22 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU měl rostoucí tendenci (tabulka 7.13). Pozice vývozu z ČR na vývozu zemí CEFTA do EU se až do roku 2003 zvyšovala a dosáhla 59,9 %. V období 01. - 04. 2004, před vstupem do EU, klesla na 53,7 %. Po vstupu ČR do EU v období 05. - 12. 2004 činil podíl dodávek polygrafických výrobků z ČR do EU (25) cca 2,7 % a na vývozu z nově přistoupivších zemí do EU cca 42 %. Z výsledků roku 2005 je patrné, že odvětví si udržuje pozici v zahraničním obchodě v rámci konkurence nově přistoupivších zemí do EU a má předpoklady dalšího růstu. 125


7.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Současné období vývoje v polygrafickém průmyslu je charakteristické úzkou spoluprací českých subjektů s partnery v EU. Týká se to zejména velkých společností polygrafického průmyslu, jejichž převážná část má zahraniční majitele. Vytvořila se klasická struktura odvětví, jak ji známe z nejvyspělejších zemí. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi značnou část tištěných produktů, jako jsou noviny, knihy, časopisy, reklamní tiskoviny, nosiče zvuku a obrazu apod. Jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli, neboť národní rámec trhu je pro ně příliš těsný. Středně velké společnosti jsou schopny, i formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty. Některé z těchto společností se specializují na vybrané segmenty trhu, jež vyžadují specifické technologické vybavení. Samostatnou skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé novinových titulů si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené nejmodernějšími technologiemi. Pod tlakem zadavatelů reklamy začal v novinách převládat plně barvový tisk. Polygrafické stroje, zařízení a systémy procházejí rychlým technickým a technologickým vývojem. Současným trendem v polygrafickém průmyslu je digitalizace výrobního procesu. Nejvíce se projevuje v oblasti přípravy tisku. Technologie Computer to Plate (CtP) umožňuje přípravu tiskových forem pomocí přímého laserového osvitu tiskových desek, což výrazně zvyšuje kvalitu tisku a zrychluje jeho přípravu. Společnosti působící v českém polygrafickém průmyslu zachytily nástup těchto nových moderních technologií, novinové a další velké tiskárny jsou již z velké části vybaveny těmito zařízeními. Technologie CtP rychle proniká i do středních a menších tiskáren. Další tendencí v polygrafické výrobě je propojování tří hlavních fází výrobního procesu, tj. přípravy tisku (pre-press), samotného tisku na tiskovém stroji (press) a dokončujícího zpracování (post-press). Spojování všech těchto fází výroby do jednoho celku se děje na základě jednotných datových standardů, s jejichž pomocí jsou řízeny všechny polygrafické stroje, zařízení a systémy. Aplikace jednotných standardů povede k využití automatizovaných systémů řízení

126

Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2006

Recommend Documents