Ministerstvo kultury a implementace Evropské úmluvy o krajině Křižovatky architektury 8. ročník odborné konference KULTURNÍ KRAJINA: PROMĚNY_TVORBA_OCHRANA 2. 6. 2016 Národní technické muzeum
1
Dlouhá tradice společného přístupu k ochraně přírody a krajiny a ochraně kulturních památek v České republice • • • • •
•
•
•
Snahy o ochranu kulturních a přírodních památek mají v českých zemích podobné počátky v první polovině 19. století. Postupně se v přístupu k oběma kategoriím dědictví uplatňovala větší či menší míra provázanosti věcné i institucionální. Nejvyšší míra integrace – období 1958 až 1991. Rok 1958 - zákonem založen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody a o rok později i Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Rok 1991 - ochrana přírody a krajiny přešla do působnosti nově založeného Ministerstva životního prostředí. Od té doby se oba obory vyvíjely odděleně – jak institucionálně, tak v oblasti odborné, metodické, koncepční i v realizační praxi. Důsledkem byla někdy až těžko řešitelná kontradikce dvou veřejných zájmů. MK a jím zřizovaná odborná organizace státní památkové péče - trvala snaha o spolupráci. 14. 6. 2011 - Smlouva o vzájemné spolupráci mezi Národním památkovým ústavem a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. MK vítá aktivity MŽP, které na bázi Implementace EUK vytvořilo platformu k širší meziresortní spolupráci. MK je připraveno v duchu společné tradice prohlubovat též bilaterální spolupráci s MŽP a jeho složkami v tematice společného přístupu k trvale udržitelnému rozvoji, jehož faktorem je stejnou měrou dědictví přírodní i kulturní. Rada vlády pro udržitelný rozvoj –Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu (2015) - MK má svého zástupce . 2
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
•
Snaha propojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek našla svůj výraz v Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. V platnost vstoupila dne 17. prosince 1975. ČSFR přistoupila k Úmluvě k 15. listopadu 1990 a závaznou se pro ni stala dnem 15. února 1991. Na základě sukcese je platná pro ČR. Text Úmluvy byl publikován ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb.
•
Zkušenost s naplňováním Úmluvy na mezinárodní i národní úrovni je cennou praktickou i metodickou zkušeností využitelnou pro účinnější implementaci EÚK.
3
Vláda ČR pověřila v roce 2002 Ministerstvo kultury spoluodpovědností za implementaci Úmluvy (EÚK - 13/2005 Sb.m.s. ) Vláda I. s o u h l a s í 1. s podpisem a návrhem na ratifikaci Evropské úmluvy o krajině, podle návrhu obsaženého v části III materiálu č.j. 1362/02 (dále jen „Úmluva“), 2. s tím, že Úmluva nebude vládě po podpisu znovu předkládána; II. d o p o r u č u j e prezidentu republiky, aby
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
1. zmocnil pana JUDr. Jiřího Muchu, mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky, vedoucího Stálé mise České republiky při Radě Evropy a jako alternáta pana Martina Boučka, charge daffaires, a.i., k podpisu Úmluvy s výhradou ratifikace, 2. Úmluvu po vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky ratifikoval; III. p o v ě ř u j e předsedu vlády předložit Úmluvu po jejím podpisu předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Parlamentem České republiky; IV. u k l á d á
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. října 2002 č. 1049 k návrhu na podpis a ratifikaci Evropské úmluvy o krajině
1. ministru životního prostředí, aby odůvodnil podpis a návrh na ratifikaci Úmluvy v Parlamentu České republiky, 2. místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí, aby provedl na návrh ministra životního prostředí příslušná ratifikační opatření, 3. ministrům životního prostředí, zemědělství, pro místní rozvoj, kultury a ministryni školství, mládeže a tělovýchovy, aby zabezpečili provádění Úmluvy po jejím vstupu v platnost. Provedou: předseda vlády, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, ministři životního prostředí, zemědělství, pro místní rozvoj, kultury Předseda vlády PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.
4
Programová prohlášení vlád ČR a odpovědnost za péči o kulturní vrstvu krajiny v duchu EÚK Nejsilnější explicitní vyjádření: Programové prohlášení Vlády České republiky ze dne 4. srpna 2010 V. Školství, mládež a tělovýchova, věda a výzkum, kultura Kultura – Vláda si je vědoma své odpovědnosti za kulturní dědictví ČR, zahrnující i kulturní dimenzi péče o krajinu, a je připravena vytvářet příznivé podmínky pro jeho identifikaci, ochranu, uchování a zprostředkování veřejnosti. VI. Životní prostředí, zemědělství a venkov – Vláda zdůrazňuje, že je třeba zachovat hodnoty přírodního a kulturního dědictví i za ekonomicky obtížné situace. – Vláda klade důraz na zachování přírodního a kulturního rázu české krajiny. Územní plánování musí být nástrojem harmonického rozvoje obcí a měst a jejich začlenění do krajiny. Vláda bude podporovat ochranu, správu a plánování veškeré krajiny s principy Evropské úmluvy o krajině s cílem dosažení trvale udržitelného života obyvatel ČR. Bude vypracována strategie péče o krajinu na základě Evropské úmluvy o krajině, která bude uplatněna prostřednictvím relevantních strategických dokumentů.
5
EÚK z pohledu MK
KAPITOLA II, VNITROSTÁTNÍ OPATŘENÍ, Čl. 5 Všeobecná opatření Každá Strana se zavazuje: d. začlenit krajinu do svých politik územního a urbánního plánování, do své kulturní, environmentální, zemědělské, sociální a hospodářské politiky, jakož i do ostatních politik s možným přímým či nepřímým dopadem na krajinu.
KAPITOLA II, VNITROSTÁTNÍ OPATŘENÍ, Čl. 6 Zvláštní opatření A.Zvyšování povědomí Každá Strana se zavazuje zvyšovat povědomí občanské společnosti, soukromých organizací a veřejných orgánů o hodnotě krajin, jejich úloze a jejich změnách. B.Vzdělávání a výchova C.Vymezení a hodnocení D.Cílové charakteristiky krajiny Každá Strana se zavazuje, po konzultaci s veřejností v souladu s článkem 5 c, definovat cílové charakteristiky krajiny pro vymezené a vyhodnocené krajiny. E.Plnění Pro realizaci krajinných politik se každá Strana zavazuje zavést nástroje, zaměřené na ochranu, správu a/nebo plánování krajiny.
6
MK v souhrnném materiálu MŽP (2014) sledujícím implementaci EÚK na úrovni jednotlivých resortů Přehled cílů a opatření obsažených ve vybraných strategických dokumentech ve vztahu k udržitelné péči Ministerstvo kultury – kulturní hodnoty krajiny 1.Legislativa – identifikace a posílení ochrany a rozvoje kulturně-historických hodnot krajiny 2.Podpora obnovy drobných kulturních památek Strategie
ASKP
SPPKD/ ASKP
Opatření Gestor/spolugestoři Termíny Návrh nového památkového MK zákona Klíčovou zásadou přípravy nového památkového zákona je návaznost na nový správní řád, nový občanský zákoník a stavební zákon s cílem zajistit optimální péči o památkový fond účinným, co nejjednodušším a transparentním způsobem. Zajistit systematickou podporu Materiál MK obnovy drobných venkovských kulturních památek a drobných sakrálních staveb.
Vyjádření k plnění G/SG MŽP: MŽP je zapojeno do přípravy nového památkového zákona prostřednictvím zástupce v pracovní skupině, MŽP se zaměřuje zejména na legislativní úpravu ochrany krajiny, resp. identifikace a ochrany kulturních hodnot krajiny.
MK: Byl zaveden program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, který je realizován od roku 2008 a je určen na obnovu zejména nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a památkové zóny, nejsou národními kulturními památkami, a které nejsou ve vlastnictví České republiky. Program je realizován ve dvou kolech a příslušná obec si může vybrat, ve kterém kole se programu zúčastní a předloží shromážděné žádosti. Ministerstvo kultury stanoví pro obce s rozšířenou působností výši finančních kvót na základě počtu památek v daném území s přihlédnutím k jejich stavebně technickému stavu.
7
Kulturní dimenze krajiny ve světle zákona č. 20/1987 Sb. Stav k 01. 06. 2016
Ochrana kulturních statků spoluvytvářejících kulturní dimenzi krajiny:
Památkový fond ČR Kulturní památky nemovité Národní kulturní památky
• •
individuální plošná
40399 304
Památky UNESCO
12
Městské památkové rezervace
40
Městské památkové zóny Vesnické památkové rezervace
255 61
Vesnické památkové zóny
211
Krajinné památkové zóny
25
Archeologické památkové rezervace
8
8
Ochrana kulturní dimenze krajiny ve světle zákona č. 20/1987 Sb. Krajinné památkové zóny Břeclav
Lednicko - Valtický areál
1992
Vyškov
Bojiště bitvy u Slavkova
1992
Beroun
Osovsko
1996
Kutná Hora
Žehušicko
1996
Čes.Budějovice
Novohradsko
1996
Čes.Budějovice
Římovsko
1996
Písek
Orlicko
1996
Strakonice
Libějovicko-Lomecko
1996
Klatovy
Chudenicko
1996
Plzeň-sever
Plasko
1996
Karlovy Vary
Valečsko
1996
Ústí nad Labem
Území bojiště u Přestanova, Chlumce a Varvažova
1996
Česká Lípa
Lembersko
1996
Česká Lípa
Zahrádecko
1996
Hradec Králové
Území bojiště u Hradce Králové
1996
Chrudim
Slatiňansko-Slavicko
1996
Třebíč
Náměšťsko
1996
Písek
Čimelicko-Rakovicko
2002
Znojmo
Vranovsko-Bítovsko
2002
Karlovy Vary
Bečovsko
2014
Karlovy Vary
Hornická kulturní krajina Abertamy - Horní Blatná - Boží Dar
2014
Karlovy Vary
Hornická kulturní krajina Jáchymov
2014
Chomutov
Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník
2014
Teplice
Hornická kulturní krajina Krupka
2014
Pardubice
Kladrubské Polabí
2015
9
Státní kulturní politika na léta 2009-2014
Vize: „Součástí naší kulturní strategie tak musí být i péče o krajinu, architektonické památky a urbanistické celky, formující prostor každodenního života a ovlivňující pozitivně lidská společenství, je-li o ně pečováno a jsou-li využívány i k ekonomickým aktivitám šetrným k jejich hodnotám či negativně, jsou-li zanedbávány a přehlíženy.“ Cíl 1 EKONOMICKÁ A SPOLEČENSKÁ DIMENZE směřuje především k účelnému využívání kulturních hodnot, ať již v hmotném (historické dědictví, kulturní krajina, umělecká díla apod.) či nehmotném (intelektuální dimenze, inovace a kreativita) smyslu jakožto impulsů a výzev pro sociální prostředí státu a jeho ekonomiku. Do této oblasti budou spadat opatření směřující k efektivnějšímu využití památek, muzejních a galerijních sbírek či urbanistických a krajinných celků v cestovním ruchu a navazujících činnostech, zpřístupňování kulturního dědictví a nové tvorby všem bez rozdílu, rozvoj kulturního průmyslu, uplatnění mezinárodních zkušeností v rozvoji kulturního průmyslu a umělecké tvorby a posílení role kultury v politice vnějších vztahů apod. Realizace úkolů spadajících pod tento cíl zahrne i dopad hlavních prvků kulturní politiky do strategií ostatních sektorů. Úkoly/opatření: 3.2. Program na podporu uchování drobných památek v krajině Dosud nedostatečná péče o památky v krajině, které často spoluurčují její ráz, např. boží muka, kříže, drobné technické artefakty apod., bude podporována na základě specifického dotačně motivačního programu, který MK připraví.
10
Státní kulturní politika na léta 2015-2020 (s výhledem do roku 2025)
3. Uchování kulturního dědictví 3.1 Identifikovat, vymezit, zachovat a rozvíjet typické kulturní charakteristiky krajin České republiky 3.1.1 Pokračovat v programu krajinných památkových zón a zaměřit je na typické (dosud uchované) části kulturní krajiny včetně podpory GIS – účast rezortu kultury na programech MV (geoinfostrategie) a harmonizace s EU (INSPIRE) •
Ministerstvo kultury navrhne koncepci účinnější péče o kulturní krajinu
3.1.2 Legislativně zajistit odpovídající správu vybraných území se soustředěnými kulturními hodnotami •
Vytvoření zvláštní územní správy srovnatelné se systémem správy velkoplošných území, chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb.pro vybrané části kulturní krajiny, chráněné podle zákona č. 20/1987 Sb.. Ministerstvo kultury ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí navrhne řešení formou úpravy platných předpisů.
11
Plán implementace Státní kulturní politiky (usnesení Vlády ČR ze dne 3. února 2016 č. 81 k Plánu implementace Státní kulturní politiky na léta 2015 až 2020) 3 Uchování kulturního dědictví • 3.1 Identifikovat, vymezit, zachovat a rozvíjet typické kulturní charakteristiky krajin České republiky • 3.1.1 Pokračovat v programu krajinných památkových zón a zaměřit je na typické (dosud uchované) části kulturní krajiny včetně podpory GIS – účast rezortu kultury na programech MV (geoinfostrategie) a harmonizace s EU (INSPIRE) 4 Využití kulturního dědictví a kulturních činností, služeb a statků pro rozvoj hospodářství a zvyšování konkurenceschopnosti, podpora mobility • 4.3 Zefektivnit dosavadní způsoby využití kulturního dědictví pro cestovní ruch • 4.3.1 Vybudovat infrastrukturu umožňující efektivní zvyšování poznání a návštěvnosti kulturní krajiny, památek a muzeí, aniž by docházelo k jejich devastaci
12
Plán implementace Státní kulturní politiky 2015- 2020
Implementace 3.1.1.A: Vyhlášení krajinných památkových zón opatřením obecné povahy podle § 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Implementace Geoinfostrategie dle schváleného Akčního plánu usn. vlády č. 815, z 8.10.2014, 30.6.2015 schválení Akčního plánu, realizace Implementačních opatření
Upřesnění / fáze 2015 – 2020 – průběžná analýza kulturní krajiny České republiky v rámci Profilových úkolů generální ředitelky Národního památkového ústavu, využití těchto poznatků pro vyhlášení památkových zón krajinného typu 2016-2020 - GIS data resortu Ministerstva kultury součástí NaSaPO (Národní Sada Prostorových Objektů) zajišťujících standardizaci dat a jejich interoperabilitu, závazný podklad VS 2016 - Analýza, zpracování návrhu právního rámce 2017 - koncepce NaSaPO 2018 - Studie proveditelnosti NIPPI
2018 - Realizace Národní integrační platformy pro prostorové informace Harmonizace dat z oblasti pam. péče v souladu se směrnicí INSPIRE - směrnice 2019 - Spuštění IS NaSaPO 2007/2/ES, nařízení č. 1205/2008 (metadata), č. 1089/2010 (interoperabilita 2020 - Zajištění toků geodat do IS NaSaPO prostorových dat a služeb), č. 976/2009 (síťové služby), č. 268/2010 (sdílení dat) 2015 - zpřístupnit metadata k datům a službám GIS (Nařízení 1205/2008) 2016 - vyhledávací, prohlížecí, stahovací a transformační služby v GIS (Nařízení 976/2009), 1089/2010 (interoperabilita prostorových dat) 2017 - restrukturalizace dat GIS NPU, 1089/2010 (interoperabilita prostorových dat a služeb) 2018 - zpřístupnění dat a služeb harmonizovaných s INSPIRE, 1089/2010 (interoperabilita prostorových dat a služeb)
13
Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016 SWOT analýza Silné stránky: Bohaté spektrum typů krajiny s kulturně-historickými hodnotami hodnými zvýšené ochrany. Příležitosti: Zachování kulturně historického potenciálu krajiny a lokalit místního významu Cíl koncepce č. 10 Ochrana kulturní krajiny Anotace: Česká republika se přijetím Evropské úmluvy o krajině č. 13/2005 Sb. m.s., zavázala k ochraně, správě krajiny a k jejímu plánování. V podmínkách České republiky je pro charakter konkrétní krajiny často velmi důležitá její kulturní složka. Na úseku památkové péče však schází nástroj, který by umožňoval ochranu této složky krajiny z hlediska památkové péče. Opatření: • Aktivní účast na implementaci Evropské úmluvy o krajině v rámci meziresortní kooperace a spolupráce s dalšími zainteresovanými subjekty. • Zpracování analytických materiálů vyhodnocující stav ochrany kulturní krajiny na úseku památkové péče. • Přijetí právní úpravy ochrany kulturní složky krajiny na úseku památkové péče. 14
Úkoly MK pro NPÚ
Koncepce ochrany kulturní krajiny v České republice ( 2011-2014) Rozpracování koncepce ochrany kulturní krajiny v ČR jako mezioborového tématu včetně participace na mezioborové spolupráci k tomuto tématu.
Probíhá zpracování podúkolu Charakteristika typů kulturních krajin v ČR z hlediska památkové péče Tato typologie vychází z typologie kulturních krajin dle operační směrnice k naplňování úmluvy o světovém dědictví z června 2012 tak, aby byly obě typologie vzájemně kompatibilní. Jedná se tedy o tři základní kategorie: I. Krajina záměrně navržená a vytvořená člověkem II. Krajina organicky vyvinutá • a. Reliktní nebo „zkamenělá“ krajina • b. Kontinuálně se vyvíjející krajina III. Asociativní kulturní krajina
15
Koncepce NPÚ na léta 2011-2015
Ochrana kulturní krajiny Cíl: Zviditelnění tématu kulturní krajiny jako součásti moderní památkové péče. Návrh: Participace na implementaci Evropské úmluvy o krajině. Mezioborová spolupráce na materiálech směřujících k identifikaci hodnot, ochraně, regeneraci a rozvoji kulturní krajiny zejména s cílem odstranění dosavadních izolovaných resortních přístupů v péči a uplatňování partikulárních požadavků různých resortů. a) Posílení spolupráce s oborem ochrany přírody a krajiny v resortu MŽP. b) Rozpracování metodiky péče o památková území pro kategorii KPZ s cílem zjednodušení výkonu státní správy v těchto územích při uchování chráněných hodnot. c) Aktivní hledání krajinných území k plošné ochraně ve spolupráci s dalšími resorty včetně forem jejich ochrany a řízení případných změn bez významnějšího nárůstu pracovního zatížení NPÚ. Termín: a) 2011; b) 2012-2013; c) průběžně Nároky na státní rozpočet: Při současném zachování příspěvku na provoz bez nároku na navýšení ze státního rozpočtu, předpoklad pokrytí z vlastních finančních a personálních zdrojů s využitím mimorozpočtových zdrojů.
16
Kulturní krajina v projektech vybraných k financování na rok 2012 veřejnou soutěží v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)
Název projektu: Ochrana a péče o historickou kulturní krajinu prostřednictvím institutu krajinných památkových zón
Uchazeč: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Národní památkový ústav, Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta,České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
Sídelní a krajinný prostor jako odraz kulturního dědictví a paměti národa Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická
Rekonstrukce krajiny a databáze zaniklých obcí v Ústeckém kraji pro zachování kulturního dědictví
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Národní památkový ústav
Kulturně historicky cenná území jako součást národní a kulturní identity České Republiky. Metody identifikace hodnot historických sídel, parků a zahrad a jejich zachování Význačné aleje české krajiny
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i, Národní památkový ústav
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
17
18
19
Kulturní krajina v projektech vybraných k financování na rok 2013 veřejnou soutěží v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)
Název projektu Kulturní krajina jako prostor pro společenskou reprezentaci a relaxaci vybraných aristokratických rodů v období od 17. do počátku 20. stol. Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku
Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí Aplikace Evropské úmluvy o krajině Udržitelnost kulturního dědictví krajiny z hlediska přírodních, ekonomických a společenských rizik ve vazbě na jejich historický vývoj Paměť krajiny: plošný průzkum území České republiky s cílem vytipování cenných území vhodných k ochraně formou krajinné památkové zóny Dokumentace drobných sakrálních objektů na území Sudet v kontextu vývoje využití kulturní krajiny Střední Evropy
Uchazeč Národní zemědělské muzeum Praha, Národní památkový ústav
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Archaia Brno, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i., Muzeum Vysočiny Jihlava Národní památkový ústav, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, Masarykova univerzita, Ekonomickosprávní fakulta Národní památkový ústav, Geologický ústav AV ČR, v.v.i., Univerzita Palackého v Olomouc Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i., Univerzita Karlova v Praze, Fakulta přírodovědecká Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví , v.v.i.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí
20
21
Kulturní krajina v projektech vybraných k financování na rok 2016 veřejnou soutěží v rámci rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II)
Název projektu Kulturní dědictví krajiny Arcidiecéze olomoucké - výzkum, prezentace a management Vinohradnictví a vinařství pro zachování a obnovu kulturní identity vinařských regionů na Moravě
Uchazeč Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta přírodovědecká, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta zahradnická, Masarykova univerzita, Fakulta filozofická, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.
Identifikace a prezentace památkového potenciálu historické kulturní krajiny České republiky
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Národní památkový ústav, Mendelova univerzita v Brně, Fakulta zahradnická, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Ústav geoniky AV ČR, v.v.i.
Inventarizace předindustriální krajiny Moravy a zajištění informovanosti veřejnosti o její existenci jako kulturním dědictví České zahradní umění a krajinářská architektura v kontextu evropského vývoje
Mendelova univerzita v Brně, Fakulta zahradnická
22
Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu) §2 Vymezení základních pojmů (1) Památkovým fondem je soubor kulturních památek, národních kulturních památek, památkových rezervací, památkových zón a archeologických nálezů. (2) Kulturní památkou je hmotný doklad lidské činnosti vzniklý v dějinném procesu kultivace světa, který je pramenem poznání, a je významný svou uměleckou, architektonickou, uměleckořemeslnou, řemeslnou, technickou, urbanistickou anebo krajinnou hodnotou nebo je významným pozůstatkem lidského osídlení v minulosti nebo se váže k významným osobnostem, událostem či společenskému životu a který je prohlášen za kulturní památku podle § 19. (4) Památkovou rezervací je území jako celek s mimořádným soustředěním vzájemně prostorově provázaných kulturních památek nebo kombinovaných děl člověka a přírody, spjaté se zásadním historickým, archeologickým, uměleckým, architektonickým, urbanistickým, typologickým, vědeckým, společenským nebo technickým významem, které je prohlášeno za památkovou rezervaci podle § 28. Památkovou rezervací může být i území, které má výhradně charakter archeologického dědictví. (5) Památkovou zónou je území jako celek tvořené vzájemně prostorově spojitou skupinou městských nebo venkovských staveb nebo kombinovanými díly člověka a přírody, představující dostatečně charakteristickou a sourodou krajinu s historickým, archeologickým, uměleckým, architektonickým, urbanistickým, typologickým, vědeckým, společenským nebo technickým významem, které je prohlášeno za památkovou zónu podle § 28. 23
Vládní návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně památkového fondu)
§5 Ministerstvo 2) Ministerstvo na úseku památkové péče f) může poskytovat dotace na základě žádosti vlastníka kulturní památky nebo vlastníka nemovité věci, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkovém území, l) spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí při ochraně krajiny,
24
Účinnější implementace Úmluvy o zachování nemateriálního KD = účinnější implementace EÚK Úmluva o zachování nemateriálního KD 39/2009 Sb.m.s. dne 17. října 2003 byla v Paříži přijata Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky. Listina o přijetí Úmluvy Českou republikou, podepsaná prezidentem republiky dne 22. prosince 2008, byla uložena u generálního ředitele UNESCO, depozitáře Úmluvy, dne 18. února 2009. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 34 dne 20. dubna 2006. Pro Českou republiku vstupuje v platnost na základě ustanovení téhož článku dne 18. května 2009.
25
Děkuji za pozornost.
PhDr. Anna Matoušková Náměstkyně ministra Ministerstvo kultury Maltézské nám.1 118 11 Praha 1 e-mail:
[email protected]
26
