Signature Not Verified
Digitally signed by Ing. Jaroslava Honová Date: 2010.12.21 11:37:35 CET
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 00 PRAHA 10 – VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 10. prosince 2010 Č.j.: 102417/ENV/10
STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ PROVEDENÍ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)
I. Identifikační údaje Název záměru:
Plavební komora Bělov
Kapacita (rozsah) záměru:
Záměrem je vybudování nové plavební komory u jezu Bělov a s tím související prodloužení severního konce vodní cesty Otrokovice - Rohatec (Baťův kanál) až do města Kroměříž a tím zajištění souvisle splavné vodní cesty v úseku Kroměříž - Rohatec (Hodonín). Prodloužení spočívá v zajištění parametrů stávající vodní cesty, vedené řekou Moravou, dle platné legislativy, čehož bude dosaženo propojením v současné době splavného úseku řeky Moravy ústí Dřevnice (ř. km 164,925) - jez Bělov (ř. km 166,770) se zdrží jezu Bělov, která sahá až k jezu Kroměříž (ř. km 182,867). Ve zdrži jezu Bělov budou v nezbytném rozsahu provedeny úpravy, které zajistí požadované parametry vodní cesty. Nedílnou součástí prodloužené vodní cesty je i koncové přístaviště v Kroměříži (ř. km 179,100). Součástí stavby plavení komory je výstavba horní a dolní rejdy včetně čekacích stání a nového přemostění stávající komunikace. Celková délka nově plánovaného prodloužení úseku vodní cesty Otrokovice - Kroměříž činí 14,375 km. Ukončení je navrženo v ř. km 179,260 před mostem pro pěší přes řeku Moravu, spojující Erbenovo a Švabinského nábřeží v Kroměříži. Parametry vodní cesty: šířka plavební dráhy - 10,0 m; plavební hloubka - 1,5 m; velikost návrhového plavidla (délka, šířka, ponor) - 20 x 5 x 1,2 m; výtlak návrhového plavidla - 120 t Parametry plavební komory Bělov: spád - 2,3 m; užitná délka - 38,5 m; užitná šířka - 5,3 m; minimální hloubka vody nad záporníkem - 1,5 m; minimální podjezdná výška nad nejvyšší plavební hladinou - 4,0 m; teoretická hodnota výtlaku dle rozměrů plavební komory - 220 t
Umístění:
kraj: obec:
Zlínský Otrokovice, Žlutava, Bělov, Kvasice, Střížovice, Hulín, Kroměříž
k.ú.:
Otrokovice, Žlutava, Bělov, Kvasice, Střížovice u Kvasic, Hulín, Trávník, Kroměříž, Bílany
Obchodní firma oznamovatele:
Ředitelství vodních cest ČR
IČ oznamovatele:
6798 1801
Sídlo (bydliště) oznamovatele:
Vinohradská 184, 130 52 Praha 3 - Vinohrady
II. Průběh posuzování Ing. Alexandr Mertl osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 961/196/OPV/93 autorizace prodloužena č.j.: 45335/ENV/06 Datum předložení oznámení: 11. 9. 2008 Datum předložení dokumentace: 25. 11. 2009 Zpracovatel oznámení a dokumentace:
Datum předložení posudku:
RNDr. Vladimír Ludvík osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 5278/850/OPV/93 s prodloužením autorizace č.j.: 46170/ENV/06 9. 7. 2010
Veřejné projednání:
Veřejné projednání se konalo 24. 8. 2010 v Otrokovicích.
Zpracovatel posudku:
Celkové hodnocení procesu posuzování včetně účasti veřejnosti • Dne 11. 9. 2008 bylo Ministerstvu životního prostředí (dále jen „MŽP“), jako příslušnému úřadu, předloženo oznámení záměru zpracované dle přílohy č. 3 k zákonu. • Dne 30. 9. 2008 bylo zahájeno zjišťovací řízení rozesláním oznámení záměru dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a vyjádření. • Dne 6. 1. 2009 byl vydán závěr zjišťovacího řízení s tím, že záměr má významný vliv na životní prostředí a bude dále posuzován podle zákona a dále s upřesněním oblastí, na které je třeba se v dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) zaměřit. • Dne 25. 11. 2009 byla příslušnému úřadu předložena dokumentace zpracovaná oprávněnou osobou Ing. Alexandrem Mertlem. • Dne 14. 12. 2009 MŽP rozeslalo dokumentaci dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a vyjádření. • Dne 26. 1. 2010 byl příslušným úřadem pověřen zpracováním posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“) RNDr. Vladimír Ludvík, oprávněná osoba. • Dne 9. 7. 2010 obdrželo MŽP zpracovaný posudek. Závěry zpracovatele posudku: Zpracovatel posudku považuje dokumentaci za akceptovatelnou. Na základě vyhodnocení oznámení, dokumentace, obdržených vyjádření a dalších zjištěných informací doporučuje příslušnému úřadu vydat souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“) pro realizaci záměru za respektování podmínek pro navazující správní řízení, které stanovuje ve svém návrhu stanoviska. 2
• • •
Dne 19. 7. 2010 byl posudek rozeslán dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění a vyjádření. Dne 9. 8. 2010 rozeslalo MŽP pozvánku na veřejné projednání dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům ke zveřejnění. Dne 24. 8. 2010 se konalo veřejné projednání záměru.
Závěry veřejného projednání: Veřejné projednání se konalo dne 24. 8. 2010 v hudebním sálu Hotelu Baťov – Společenský dům, Tylova 727, 765 02 Otrokovice a proběhlo v souladu s § 17 zákona a s § 4 vyhlášky MŽP č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí. Podrobněji je průběh veřejného projednání uveden v zápisu z veřejného projednání č.j.: 76603/ENV/10 ze dne 1. 9. 2010. Seznam subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta:
III.
Město Otrokovice
Město Kroměříž
Obec Střížovice
Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství
Městský úřad Otrokovice, odbor životního prostředí
Městský úřad Kroměříž, odbor životního prostředí
Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně
Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Brno
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Povodí Moravy, s. p.
MŽP, odbor péče o krajinu
MŽP, odbor zvláště chráněných částí přírody
MŽP, odbor ochrany vod
MŽP, odbor ochrany ovzduší
Unie pro řeku Moravu, občanské sdružení
Sportovní rybáři
Josefa Perůtková
Hodnocení záměru
Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti: Záměr byl v daném území posouzen ze všech podstatných hledisek. Z analýzy předpokládaných vlivů záměru vyplývá, že navýšení stávající zátěže dílčích složek lze hodnotit jako nízké. Výstupy do životního prostředí (ovzduší, odpadní vody, hluk, apod.) budou za běžného provozu a při respektování podmínek stanoviska celkově velmi nízké až zanedbatelné a nepovedou ke znečišťování nebo poškozování životního prostředí.
3
Vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví lze hodnotit významem i velikostí jako malé, rozsahem jako lokální. Vlivy na kvalitu ovzduší a na imisní situaci lze považovat významem za malé, velikostí za velmi nízké až zanedbatelné, rozsahem za lokální. Propojení dvou úseků vodní cesty nebude příčinou překračování imisních limitů v zájmovém území. Vlivy na hlukovou situaci i další fyzikální faktory lze hodnotit z hlediska významu jako malé, velikostí jako velmi nízké až zanedbatelné, rozsahem jako lokální. Vlivy na hydrologické charakteristiky povrchových vod lze hodnotit jako prakticky nulové a nevýznamné. Vlivy na kvalitu povrchových vod lze za běžného provozu hodnotit rovněž jako prakticky nulové. Při výstavbě je nezbytné respektovat preventivní opatření proti znečištění povrchových vod. Z hlediska funkce stávající vodní cesty, představuje záměr propojení oddělených úseků významný pozitivní dopad regionálního významu. Záměrem prakticky nebudou ovlivněny hydrologické ani hydrogeologické charakteristiky podzemních vod blízkého ani širšího okolního zájmového území. Vlivy na kvalitu podzemních vod lze hodnotit prakticky jako nulové. Vlivy na podzemní vody lze souhrnně hodnotit z hlediska významu jako malé, velikostí jako velmi nízké až zanedbatelné, rozsahem jako lokální. Vliv na půdu lze hodnotit jako nepříznivý z hlediska dočasného záboru zemědělského půdního fondu (dále „ZPF“), velikostí velmi nízký, vzhledem k rozsahu dotčeného prostoru jako zanedbatelný. Vlivy na horninové prostředí a nerostné zdroje lze hodnotit jako nepříznivé z hlediska zásahu do horninového prostředí, velikostí nízké až velmi nízké, rozsahem lokální. Na základě provedeného hodnocení lze souhrnně konstatovat, že negativní vlivy výstavby a provozu posuzovaného záměru na faunu a flóru lze hodnotit z hlediska významu jako malé, z hlediska velikosti jako nízké až střední, rozsahem jako lokální, bez zásadních negativních dopadů na zjištěné současné druhy a jejich populace. Vlivy na prvky územních systémů ekologické stability (dále jen „ÚSES“) lze hodnotit z hlediska významu jako malé, velikostí jako nízké, rozsahem jako lokální. Vlivy na významné krajinné prvky (dále jen „VKP“) lze hodnotit jako malé, velikostí jako nízké až střední, rozsahem jako lokální. Zvláště chráněná území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti nejsou záměrem ovlivněny. Realizace prohrábek v délce 790 m ovlivní hloubkové a proudové poměry v zájmovém úseku toku mezi dvěma jezy nevýznamným způsobem. Vzhledem k současnému stavu toku a tím i ichtyofauny lze tyto změny považovat za nevýznamné. Možné negativní vlivy způsobené lodní dopravou lze považovat za malé a pouze s rozsahem na dotčeném úseku toku. Z hlediska vlivů na krajinný ráz zájmového území lze konstatovat, že záměr nevyvolá žádné negativní dopady na stávající krajinné struktury a charakteristiky. Celkově se jedná o vliv velmi nízký až zanedbatelný, málo významný a lokální. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky lze hodnotit jako velmi nízké, resp. jako nulové. Na dotčeném pozemku nebo v jeho bezprostřední blízkosti nejsou situovány žádné památky, které by mohly být záměrem negativně ovlivněny. 4
Z hlediska napojení města Kroměříž na stávající vodní cestu s výlučně turisticko-rekreačním využitím lze vlivy na dopravní infrastrukturu hodnotit jako pozitivní, středně významné, regionálního rozsahu. Vlivy na zatížení dopravní infrastruktury jsou hodnoceny z hlediska významu jako malé, z hlediska velikosti jako nízké až zanedbatelné, rozsahem jako regionální. Ve všech sledovaných oblastech (veřejné zdraví, ovzduší, hluk, povrchové a podzemní vody, půda a geofaktory, fauna, flóra, ekosystémy, krajina, historické a kulturní památky) jsou možné vlivy výstavby a provozu záměru přijatelné za podmínky respektování opatření navržených k vyloučení, eliminaci či minimalizaci negativních důsledků výstavby a provozu záměru. Posuzovaný záměr nezpůsobí zhoršení celkové úrovně životního prostředí v dané lokalitě nad přípustnou mez v žádné fázi svého provozu. Ovlivnění prostředí bude z hlediska velikosti nízké, lokálního charakteru. Souhrnně lze záměr hodnotit jako akceptovatelný. Míru ovlivnění okolního prostředí lze hodnotit od malé (dotčení prvků ochrany přírody) po velmi nízkou až zanedbatelnou (ovzduší, hluk a další). Realizace záměru může mít současně i pozitivní důsledky v sociální a ekonomické oblasti. Při zhodnocení všech prostorových vlivů a faktorů lze konstatovat, že z hlediska vlivů na životní prostředí je záměr akceptovatelný za předpokladu plnění podmínek uložených ve stanovisku. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí: Z hlediska umístění je záměr navržen v jediné realizační variantě (dáno vazbou na stávající vodní cestu vedenou tokem Moravy i umístěním stávajícího jezu Bělov a navrhované plavební komory u tohoto jezu). Technické a technologické řešení záměru je také navrženo v jedné variantě. Alternativní variantou je varianta tzv. nulová, představující nerealizaci záměru. Nulová varianta v zásadě odpovídá ponechání oddělených úseků stávající vodní cesty v současné podobě, kdy jez Bělov tvoří překážku na této vodní cestě. Cílem záměru je propojit dva v současné době oddělené úseky stávající vodní cesty, vedené řekou Moravou, do jednoho funkčního celku a zajistit tak napojení města Kroměříž na severní konec vodní cesty Otrokovice - Rohatec (tzv. Baťův kanál). Tohoto napojení bude dosaženo propojením v současné době splavného úseku řeky Moravy od ústí Dřevnice (ř. km 164,925) po jez Bělov (ř. km 166,770) se zdrží jezu Bělov, která sahá až k jezu Kroměříž (ř. km 182,867). Propojení bude zajištěno výstavbou nové plavební komory u stávajícího jezu Bělov, horní a dolní rejdy včetně čekacích stání a nového přemostění stávající komunikace. Ve zdrži jezu Bělov budou v intravilánu města Kroměříž v nezbytném rozsahu provedeny prohrábky dna řeky (v délce 0,790 km), které zajistí požadované (minimální) parametry vodní cesty. Nedílnou součástí prodloužené vodní cesty je i koncové přístaviště v Kroměříži (ř. km 179,160) a obratiště lodí (ř. km 179,300). Celková délka napojení města Kroměříž na severní konec Baťova kanálu bude činit 14,375 km (dle říční kilometráže řeky Moravy). Ukončení je navrženo v ř. km 179,300 před lávkou pro pěší přes Moravu, spojujícím Erbenovo a Švabinského nábřeží (ř. km 179,325). Řeka Morava od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice - Rohatec, je dle § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě,
5
ve znění pozdějších předpisů, zařazena mezi sledované, dopravně významné, využívané vodní cesty. Ve smyslu § 2 odst. 4 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů, je předmětný úsek vodní cesty zařazen následovně: "Dopravně významná využívaná vodní cesta uvedená v § 3 odst. 4 písm. c) zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, v úseku od říčního km 207,0 po soutok s vodním tokem Dyje je vodní cestou 0. třídy." Ve výše zmiňované vyhlášce jsou stanoveny parametry vodní cesty 0. třídy následovně: Rozměry plavební dráhy: nejmenší šířka přímé plavební dráhy v hloubce odpovídající ponoru návrhového plavidla v řece 10,0 m nejmenší plavební hloubka 1,5 m minimální podjezdná výška nad nejvyšší plavební hladinou 4,0 m 5,3 m Rozměry plavební komory: nejmenší šířka nejmenší délka 38,4 m nejmenší hloubka nad záporníkem 1,5 m Výsledné parametry nově budované plavební komory Bělov byly stanoveny na základě parametrů plavebních komor, které jsou v provozu na navazujícím úseku vodní cesty, a to: užitná délka 38,5m 5,3 m užitná šířka minimální hloubka vody nad záporníkem 1,5 m minimální podjezdná výška nad maximální plavební hladinou 4,0 m Technické řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání pokud jde o znečišťování životního prostředí je na dostatečné výši a odpovídá požadavkům legislativních předpisů a technických norem. Pokud jde o minimalizaci znečišťování životního prostředí, tak lze konstatovat, že se navrhuje nejlepší dostupná technologie. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí včetně povinností a podmínek pro sledování a rozbor vlivů na životní prostředí: Příslušná opatření k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva vyplývající z procesu posuzování vlivů na životní prostředí jsou specifikována jako podmínky tohoto stanoviska. Za zásadní opatření je třeba považovat opatření vyplývající z procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona, zejména pak opatření v oblasti vlivů na jednotlivé složky životního prostředí s tím, že opatření vyplývající z obecně závazných právních předpisů musí oznamovatel respektovat. Pořadí variant z hlediska vlivů na životní prostředí: Záměr je řešen v jedné variantě umístění. Toto je dáno vazbou na stávající vodní cestu vedenou tokem Moravy i umístěním stávajícího jezu Bělov a navrhované plavební komory u tohoto jezu. Lokalizace záměru proto nebyla řešena ve více variantách. Technické a technologické řešení záměru je navrženo také v jedné variantě. 6
Alternativní variantou je varianta tzv. nulová, představující nerealizaci stavby. Nulová varianta v zásadě odpovídá ponechání oddělených úseků stávající vodní cesty v současné podobě, kdy jez Bělov tvoří překážku na této vodní cestě. Vypořádání vyjádření k dokumentaci: V rámci posuzování záměru obdržel příslušný úřad k dokumentaci 3 vyjádření dotčených územních samosprávných celků, 9 vyjádření dotčených správních úřadů a 2 vyjádření veřejnosti. Jmenovitě jsou zahrnuty výše v seznamu subjektů, jejichž vyjádření jsou ve stanovisku zčásti nebo zcela zahrnuta. Veškerá vypořádání připomínek vzešlých z obdržených vyjádření jsou komentována v části V. posudku a všechny oprávněné požadavky vyplývající z těchto vyjádření byly zpracovatelem posudku odpovídajícím způsobem komentovány, respektive ve formě podmínek navrženy do stanoviska příslušnému úřadu. Vypořádání vyjádření k posudku: Podstata vyjádření města Otrokovice Bez připomínek. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Podstata vyjádření města Kroměříž Bez připomínek. Podmínkou souhlasu je realizace záměru vyhovující takovému říčnímu profilu, který bude odpovídat pouze kapacitě rekreační plavby. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku V intencích uvedeného požadavku je záměr navržen a posouzen. Podstata vyjádření Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru ochrany životního prostředí a zemědělství Bez připomínek. Pouze upozorňuje, že pro vydání územního rozhodnutí je třeba souhlasu k odnětí půdy ze ZPF. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Úřad správně upozorňuje na podstatnou zákonnou povinnost. Podstata vyjádření Městského úřadu Kroměříž, odboru životního prostředí Z hlediska ochrany přírody a krajiny: Připomínky dotčených správních úřadů ohledně migračních bariér považujeme za velmi opodstatněné a požadujeme vyřešit napojení Širokého potoka jiným způsobem než zatrubněním jeho ústí, aby zde byla zajištěna funkce rybího přechodu. Realizace tohoto kompenzačního opatření by neměla záviset pouze na možnosti získání dotací z Operačního programu životního prostředí. Z hlediska ostatních složek životního prostředí bez připomínek. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Požadavek respektován a uložen jako podmínka stanoviska. Možnost získání dotace je uvedena pouze pro informaci.
7
Podstata vyjádření Městského úřadu Otrokovice, odboru životního prostředí Z hlediska odpadů, ochrany ovzduší a ochrany ZPF bez připomínek. Z hlediska vod uvádí, že se záměrem souhlasí za podmínky respektování kompenzačního opatření týkajícího se zajištění migrační prostupnosti záměru. Z hlediska ochrany přírody a krajiny uvádí, že: a. Uvedený záměr má významný negativní vliv na vodní ekosystém (ichtyofaunu a obojživelníky). b. Uvedený záměr má významný negativní vliv na VKP - řeku Moravu a údolní nivu řeky Moravy. s odůvodněním: Ad a. Dle § 5 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon OPK“), jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před zničením, poškozováním a dalšími činnostmi, které by mohly vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Dle ichtyologického průzkumu (jarní etapa 2009) biologického hodnocení bylo nalezeno celkem 26 druhů ryb, z toho 10 druhů v různém stupni ohrožení dle Červeného seznamu; 5 druhů dle přílohy II Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, 3 druhy v různém stupni ohrožení dle prováděcí vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu OPK. Dle ichtyologického průzkumu (podzimní etapa 2009) biologického hodnocení bylo nalezeno celkem 29 druhů ryb, z toho 10 druhů v různém stupni ohrožení dle Červeného seznamu; 3 druhy dle přílohy II Směrnice 92/43/EHS; 5 druhů v různém stupni ohrožení dle prováděcí vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu OPK. Orgán ochrany přírody spatřuje významný negativní vliv záměru na zástupce ichtyofauny v posuzovaném úseku především v důsledku lodní plavby. Přímé vlivy zapříčiní úmrtí ryb pohybujícím se plavidlem (kontakt s lodním šroubem), zpětným proudem, vlnobitím a poklesem hladiny. Tímto jsou vážně ovlivněny jikry a juvenilní stádia pelagofilních a lito-pelagofilních druhů ryb. Orgán ochrany přírody považuje za nejvýznamnější právě nepřímý vliv lodní dopravy na ryby, který se projevuje rušením ryb ochraňujících hnízda s jikrami, rušením ryb při přijímání potravy, vyplavováním a přemisťováním jiker a jejich juvenilních stádií na méně vhodná místa pro jejich vývoj, zvyšováním zákalu vody vířením sedimentů. Jeden z hlavních nepřímých dopadů lodní dopravy je omezování výskytu vodních rostlin ve splavných tocích. Vodní rostliny slouží jako potravní substrát pro mnoho organizmů, slouží jako třecí substrát pro fytofilní a lito-fytofilní druhy ryb a tvoří významné úkryty jak pro plůdek, tak pro starší ryby. Z výše uvedeného stručného výčtu negativních vlivů je zřejmé, že nejvíce bude postižena vlastní reprodukce zástupců ichtyofauny, což způsobí ochuzení genetické diverzity s následnou inbrední depresí a pozdější hybridizací. Přičemž inbrední deprese nastává u velkých i malých populací, ale malé populace se s tímto jevem hůře vyrovnávají. Omezený výběr partnerů pak způsobí, že z populace mizí heterozygoti a přibývá homozygotů, což může vést k projevu nežádoucích recesivních alel. Projev takové alely bývá často spojen s projevem nežádoucí choroby nebo jiného zatížení jedince, který bude alelu předávat dále svému potomstvu. V populaci začne docházet k pomalému snižování nově narozených jedinců a zvýší se úmrtnost, což v interakci s vnějšími faktory vede k pravděpodobnosti vymizení celé populace. Z ichtyologického průzkumu vyplývá, že uvažovaný záměr prohlubuje a konzervuje stav, který se negativně dotkne řady druhů ryb a jejich biotopů, což může mít významný negativní vliv na jejich přirozenou reprodukci a přežití juvenilních stádií těchto druhů. Toto tvrzení podporuje i řada vědeckých prací, které jsou součástí studie „Vliv lodní dopravy na ryby" (příloha č. 3 8
k biologickému průzkumu a vyhodnocení vlivů na faunu a floru v oznámení záměru). Poznatky z praxe dokládají i sportovní rybáři (v části VIII – přílohy v posudku záměru), kteří poukazují na fakt, že poslední přirozený úsek řeky Moravy v Otrokovicích (od lávky k jezu Bělov), který je charakteristický přirozeným výtěrem, alespoň některých druhů ryb, bude realizací záměru nenávratně zničen. Zároveň upozorňují na skutečnost, že v místě předpokládané plavební komory má být bagrováno dno řeky a právě v těchto místech je významné rybí trdliště a to zejména candáta, jehož stavy dramaticky klesají. Sportovní rybáři poznamenávají nezanedbatelný význam všech druhů mlžů. Podle ichtyologického průzkumu (jarní etapa 2009) biologického hodnocení je zřejmé, že o cennosti dané ichtyofauny svědčí existence hrouzků rodu Gobio/Romanogobio, početné populace ostroretky stěhovavé, zahrnující i značný podíl jedinců velkých rozměrů, ryby charakteristické pro dlouhé úseky toku a potravně závislé na vhodné struktuře dna a hloubce vodního sloupce (nánosy řas). Na vhodném dně, resp. přítomnosti mlžů je zcela závislá i nalezená populace hořavky duhové. Navrhovaným vybudováním nové plavební komory u jezu Bělov a souvisejícími terénními úpravami pro zajištění kontinuální minimální plavební hloubky (1,5 m) dojde v úseku 790 m k nutným prohrábkám dna koryta řeky Moravy (6,3 % z celkové plavební dráhy ve zdrži Bělov). Zmíněné prohrábky budou mít významný negativní vliv především na bentos řeky Moravy. Přímým vlivem této akce bude likvidace jedinců a jejich biotopových stanovišť, zejména pro psamofilní a litofilní ryby a početnou skupinu mlžů, kteří hrají důležitou roli při reprodukci ostrakofilních druhů ryb. V této souvislosti znovu upozorňujeme na biologii nově nalezených druhů rodu hrouzek, která je známa zcela nedostatečně, a proto nelze stanovit maximálně tolerované antropogenní zásahy do jejich biotopů. Význam dnových sedimentů spočívá i v jejich biologii, která se podílí na samočisticích procesech toku. Jsou ochranným a refugiálním prostředím, ve kterém přežívají organismy včetně zimujících ryb. Charakter nánosů na dně vodního toku významně ovlivňuje hustotu osídlení makrozoobentosem, který je jednou ze součástí potravinové základny ryb. Dle zoologického průzkumu biologického hodnocení byly nalezeny celkem 4 druhy obojživelníků, z toho: 3 druhy v kategorii silně ohrožený a 1 druh v kategorii ohrožený podle zákona OPK. Orgán ochrany přírody má za to, že uvedený záměr bude mít významný negativní vliv na obojživelníky především v důsledku již výše zmíněné lodní plavby, kdy budou nejvíce postiženy lodní plavbou příbřežní zóny, což bude mít fatální důsledky jak na dospělce, tak i na jejich juvenilní stádia. Ad b. Dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona OPK jsou řeka Morava a její údolní niva považovány za VKP. Vzhledem k § 4 odst. 2 zákona OPK jsou VKP chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení či oslabení jejich stabilizační funkce. Orgán ochrany přírody má za to, že předmětný záměr může poškodit VKP - vodní tok řeky Moravy, což následně způsobí další oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce. Biologické funkce řeky Moravy jsou ve zkoumaném úseku vážně narušené, ale v žádném případě ne nenávratně. Z poznatků uvedených v části Ad a. vyplývá, že výskyt části druhů ryb je stále závislý na dotačním vysazování rybáři, ale nález plůdků řady ryb svědčí o postupném vytváření vhodných výtěrových ploch, alespoň pro některé druhy ryb. Zejména se jedná o postupně se přirozeně revitalizující úsek řeky Moravy v Otrokovicích (od lávky k jezu Bělov). Uvedený úsek řeky Moravy byl v minulosti značně poznamenán úpravami toku a jeho ohrazováním. Významná část toku byla napřímena, čímž vznikla řada odstavených meandrů, které jsou do dnešní doby izolované. S touto situací se vodní ekosystémy vyrovnávají jen stěží. V důsledku realizace 9
záměru dojde k rozšíření a zintenzívnění lodní plavby, a tím k významně negativnímu ovlivnění již tak poškozených ekosystémů, což povede ke ztrátě přirozených schopností autoreprodukce řady vodních organismů. Tento stav negativně zasáhne přirozenou reprodukci některých druhů ryb a neustálé intervenční vysazování může způsobit ztrátu reprodukčního potenciálu, který je zapříčiněn částečnou nebo úplnou sterilitou hybridů, což v důsledku může vést k redukci populační velikosti. Výše zmíněné negativní dopady se promítnou ve snížení biodiverzity rybích populací. Orgán ochrany přírody zdůrazňuje, že ochrana genetické diverzity je zakotvena v následujících dokumentech: Úmluva o biologické rozmanitosti, Bernská úmluva, Směrnice 92/43/EEC, zákon OPK, prováděcí vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu OPK. Vyjádření k celkovému posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska zákonných zájmů ochrany přírody: Orgán ochrany přírody nesouhlasí s následujícími závěry zpracovatele posudku k záměru „Plavební komora Bělov“, uvedenými v části VI. Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí, a to v následujících bodech: - Na základě provedeného hodnocení lze souhrnně konstatovat, že negativní vlivy výstavby a provozu posuzovaného záměru na faunu a flóru lze hodnotit z hlediska významu jako malé, z hlediska velikosti jako nízké až střední, rozsahem jako lokální, bez zásadních negativních dopadů na zjištěné současné druhy a jejich populace. - Vlivy na VKP lze hodnotit jako malé, velikostí jako nízké až střední, rozsahem jako lokální. - Realizace prohrábek v délce 790 m ovlivní hloubkové a proudové poměry v zájmovém úseku toku mezi dvěma jezy nevýznamným způsobem. Vzhledem k současnému stavu toku a tím i ichtyofauny lze tyto změny považovat za nevýznamné. - Možné negativní vlivy způsobené lodní dopravou lze považovat za malé a s rozsahem na dotčeném úseku toku. Komentář: Předložený posudek nechává bez povšimnutí a bez komentáře negativní vlivy uvedeného záměru na skupinu obojživelníků a ryb uvedených v dokumentaci v části D.I.8. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy, a zejména negativní vlivy uvedené ve výsledcích ichtyologického průzkumu a zoologického průzkumu biologického hodnocení. Autor posudku se nepokusil zdůvodnit, proč je sám za negativní vlivy nepovažuje nebo tyto záležitosti ve svém stanovisku bagatelizuje. Zpracovatel posudku neupozornil ani na fakt, že v uvedeném biologickém hodnocení chybí vyhodnocení dopadu záměru na skupinu bezobratlých živočichů, kteří hrají klíčovou úlohu v potravních a reprodukčních řetězcích vodních ekosystémů. Orgán ochrany přírody zastává názor, že výše zmíněné závěry učiněné v posudku části VI. „Celkové posouzení akceptovatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí“ je zpracováno neúplně a nesplňuje to, co by mělo být ze zákona úkolem při zpracování posudku, tedy především nestranné a nezaujaté posouzení dokumentace a připomínek k ní. Závěr orgánu ochrany přírody: Orgán ochrany přírody po posouzení předloženého posudku k záměru „Plavební komora Bělov“, příslušných dokumentací, odborných a vědeckých článků uvedených v průběhu celého procesu posuzování vlivů na životní prostředí doporučuje příslušnému úřadu vydat nesouhlasné stanovisko. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Z hlediska odpadů, ochrany ovzduší a ochrany ZPF: Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře.
10
Z hlediska vod: Opatření týkající se migrační prostupnosti záměru je součástí podmínek stanoviska. Z hlediska ochrany přírody a krajiny: Vyjádření Městského úřadu Otrokovice, odboru životního prostředí (dále jen „MěÚ Otrokovice“), je v přímém rozporu se závěry biologického hodnocení zpracovaného k záměru. Je nutné konstatovat, že MěÚ Otrokovice vůbec nevzal v potaz skutečnost, že minimálně plavební komora a její provoz bude mít přímý pozitivní přínos pro migraci ryb, především proti proudu, neboť dochází k propojení obou částí toku řeky Moravy (tedy nad a pod jezem). Přímo tato skutečnost má vliv na genetickou diferenciaci populací resp. na udržení genetické diverzity populace. Tím jsou další úvahy MěÚ Otrokovice o inbrední depresi populace vyvolané výstavbou plavební komory zcela nepodložené a přímo proti obecně známým skutečnostem. Tento význam je zvlášť důležitý ve chvíli, kdy je známo, že jez Bělov není dosud vybaven rybím přechodem. Je celkem jasné, že plavební komora, resp. její užívání, nemůže zcela nahradit funkční rybí přechod, ale v dané situaci je funkční plavební komora zlepšením stávajícího stavu. Zde se vychází ze stavu posuzovaného v rámci dokumentace a biologického hodnocení - tedy bez rybího přechodu. Pokud jde o stav, který je označován jako fixace stávajícího stavu vodního toku a případné prohrábky související s provozem lodní cesty, tak je třeba konstatovat, že současný stav je výsledkem právě těchto činností. Tzn. historicky změněné trasy vodního toku, tj. tzv. kanalizace a zvětšení průtočného profilu (prohrábky). Pokud jde o udržení stávající trasy - je pravděpodobné, že tato bude i nadále udržována ve stávajícím stavu, neboť změna vedení koryta toku by sebou přinesla potřebu vybudování nového koryta, což sebou nese významně složité zákonné procedury a pravděpodobně není důvod takovou změnu trasy provádět. Proto představa fixace stávající trasy toku je veskrze opodstatněná a dokonce tuto skutečnost nařizuje správci toku zákon. Totéž platí i o tzv. prohrábkách. Tyto jsou opět povinností správce toku, resp. je nutné zabezpečit průtočný profil a po určité době je tento proces v určitých částech vodního toku nezbytný právě pro udržení průtočného profilu. Takové povinnosti správce vodního toku nemá u vybraných vodních toků, řeka Morava k nim však v této části nepatří. MěÚ Otrokovice dále cituje části biologického hodnocení, které se zabývají rozmnožováním a stavem populací ryb. Za důležité lze považovat především skutečnosti, které jsou uvedeny v biologickém hodnocení – ichtyologický průzkum, kde autor uvádí některá možná rizika spojená s provozem lodní dopravy. Na tyto skutečnosti reaguje biologické hodnocení ve své části „Opatření ke zlepšení biologických charakteristik toku“, kde jsou navržena opatření, která budou mít po své realizaci pozitivní vliv na biotu vodního toku a budou eliminovat možná nebezpečí spojená s provozem lodní dopravy. V této části je třeba také připomenout některé důležité skutečnosti. Např. z tohoto vyjádření vyplývá nesprávné hospodaření a udržování populační struktury synuzií ryb ve sledovaném úseku Moravy. Tím zřejmě došlo k porušení celého procesu rozmnožování mníka. Odstranění migrační bariéry, kterou je jez Bělov, lze očekávat možnost propojení populací a snazší rozeběhnutí opětovného rozmnožování tohoto druhu, za předpokladu správného hospodaření s rybí obsádkou ve VKP, kterým je vodní tok řeky Moravy. Stejný problém (tj. špatné hospodaření s rybí obsádkou ve vodním toku), i když s poněkud jiným výsledkem, je zřetelný z výsledku odlovů u litofilních druhů ryb. Pro ostrakofilní druhy odpovídají výsledky odlovu zachovalostí populací měkkýšů ve vodním toku, a proto autor biologického hodnocení neprováděl speciální průzkumy měkkýšů. Z výsledků ichtyologických průzkumů také nevyplývá tzv. úbytek měkkýšů pozorovaný sportovními rybáři. Na skutečnost možného ohrožení fauny měkkýšů (a tím ohrožení fauny bentické části toku) upozornil právě ichtyologický průzkum a biologické hodnocení na tuto skutečnost reaguje ve své příloze (viz výše). 11
Z hlediska vlivu na obojživelníky je nutné připomenout, že vazbu na rozmnožování v příbřežní zóně mají pouze skokani (skokan zelený a štíhlý). Pro uvedené druhy jsou zpracována samostatná opatření pro zamezení vlivu záměru na populaci těchto živočichů. Dále je třeba připomenout, že především skokan štíhlý začíná s rozmnožováním nejdéle v březnu, tzn., že v období kdy začíná plavba, jsou jedinci ve stadiu larev (pulci), kteří již nejsou zranitelní tak jako vajíčka. Další druhy, tj. ropucha obecná a rosnička zelená, nejsou dotčeny v lokalitě svých rozmnožišť a z průzkumů vyplývá, že záměr nezasáhne jejich biotopy natolik, že by bylo nutné žádat o vydání výjimky (str. 27 biologického hodnocení). Pokud jde o faunu ptáků, autor biologického hodnocení využil víceletých pozorování znalce ornitofauny lokality a blízkého okolí a nastavil možnosti využití plavební cesty tak, aby nedocházelo k ohrožení hnízdících jedinců příp. populací zvláště chráněných druhů. Vliv na VKP jako takový (vodní tok), lze chápat jako vliv na ekosystémy spojené s vodním tokem. Vliv na vodní ekosystém a ekosystémy s vodním tokem spojené nebyl prokázán a to ani v podobě jednotlivých jeho složek, ani v podobě vlivu na ekosystém. Proto lze tento vliv vyloučit. Je třeba připomenout, že biologické hodnocení je vypracováno v souladu s legislativním požadavkem daným zákonem resp. prováděcí vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb. k zákonu OPK. Na biologickém hodnocení se podíleli specialisté na jednotlivé obory resp. složky ekosystémů. Z odborného hlediska proto není proti biologickému hodnocení co namítnout a lze s ním souhlasit. Na závěr lze konstatovat, v souladu se závěry biologického hodnocení, že: 1) Předmětná stavba nevede k fragmentaci území. 2) Svým rozsahem má pouze lokální vliv. 3) Při dodržení podmínek uvedených v biologickém hodnocení nebude mít potenciálně negativní vliv na populace zvláště chráněných živočichů. 4) Možný vliv na populace živočichů je časově omezený a po poměrně krátké době dojde k jeho pominutí (zásah do vodního toku – prohrábky). 5) U dlouhodobého vlivu (lodní doprava) dochází k časové regulaci provozu v průběhu roku tak, aby k vlivu na populace zvláště chráněných živočichů nedošlo. Podstata vyjádření České inspekce životního prostředí, Oblastního inspektorátu Brno Realizace záměru, tj. zpřístupnění vodního toku motorovým plavidlům se spalovacími motory (uvedeno až cca 1500 plavidel za sezonu), znamená zvýšené riziko ohrožení vodního toku ropnými látkami. Z tohoto hlediska je nutno pohlížet na záměr jako na rizikový. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Na obou říčních úsecích, které plavební komora spojí, v minulosti i v současnosti plavba motorových plavidel se spalovacími motory probíhala a probíhá. V § 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, jsou stanoveny podmínky pro plavbu, a sice např.: „Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl; rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.“. Další povinnosti z hlediska eliminace vlivů na životní prostředí stanoví zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
12
Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany vod 1.) Ke kapitole B.I V této části se hodnotí posouzení základních údajů, mezi kterými je návaznost na koncepční dokumenty i územně-technické podmínky. Zde chybí posouzení z pohledu vodohospodářského plánování. V oblasti vodního hospodářství je Česká republika po vstupu do Evropské unie vázána evropskou legislativou. Základním předpisem je v této oblasti Směrnice evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, která stanovuje rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Tato směrnice byla do české legislativy transponována zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Základním cílem směrnice je nezhoršovat, chránit a zlepšovat stav vod. Nástrojem k dosažení těchto cílů jsou Plány povodí, resp. Plány oblastí povodí schválené k 22. 12. 2009 a platné až do 22. 12. 2015. Předkládaný záměr je situován na řece Moravě, která je řešena v Plánu oblasti povodí Moravy (dále jen „POP Moravy“) a v tomto dokumentu je řešeno i využívání vod lodní dopravou. Předkládaný záměr nebo napojení severní trasy Baťova kanálu na Kroměříž zde však řešeno není. Je uveden pouze záměr prodloužení tzv. Baťova kanálu v jeho jižní části. Z těchto důvodů nemůžeme se stanoviskem zpracovatele posudku, který hodnotí náplň kapitoly B.1 jako dostatečnou, souhlasit. Žádáme o doplnění stanoviska zpracovatele posudku ve vztahu k chybějícímu posouzení základního vodohospodářského dokumentu, kterým je POP Moravy. 2.) Ke kapitole B.II V této části se hodnotí posouzení údajů o vstupech. Zde je nedostatečně rozepsána kapitola zabývající se zatížením okolní dopravní infrastruktury. Kapitola „Zatížení okolní dopravní infrastruktury“ obsahuje odhady vlivu záměru na nárůst intenzity silniční dopravy. Je odhadnuto, že řádově nebude překročen počet 100 až 200 vozidel za špičkový rekreační den. Z tohoto zpracovatel hodnocení záměru usoudil, že jde o poměrně nízkou intenzitu silniční dopravy, která nezpůsobí významné přitížení komunikační sítě. Chybí zde však základní údaje o současné intenzitě silniční dopravy a není proto jasné, na základě čeho došel zpracovatel hodnocení záměru k výše uvedenému závěru. Nemůžeme proto souhlasit se zpracovatelem posudku, který vyhodnotil údaje o vstupech jako kvalitně zpracované s dostatečnou vypovídací schopností a zpracované do dostatečné hloubky pro posouzení vlivů na životní prostředí. Žádáme o doplnění stanoviska zpracovatele posudku ve vztahu k chybějícím datům o současné intenzitě silniční dopravy. 3.) Ke kapitole B.III V této části se hodnotí posouzení údajů o výstupech. Zde je nedostatečně rozepsána kapitola B.III.1, resp. liniové zdroje znečištění ovzduší. Kapitola liniové zdroje znečištění ovzduší obsahuje pouze lodní dopravu. Jak bylo uvedeno v kapitole B.II, je se záměrem nevyhnutelně spojeno zvýšení intenzity silniční dopravy. Tento faktor zde chybí. Z těchto důvodů nemůžeme souhlasit se stanoviskem zpracovatele posudku, který hodnotí kapitolu B.III.1 jako kvalitně zpracovanou, přehlednou a dostatečnou z hlediska podrobnosti zdrojů znečištění. Žádáme o doplnění stanoviska zpracovatele posudku ve vztahu k chybějícím datům liniových zdrojů znečištění ovzduší.
13
Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku K bodu 1.): a) Pořizovatelem POP Moravy je Povodí Moravy, s.p. Tato organizace se dne 14. 1. 2010 vyjádřila k dokumentaci a s uvažovaným záměrem souhlasí a potvrzuje platnost svého vyjádření ze dne 19. 5. 2009. b) Přílohou dokumentace je vyjádření Povodí Moravy, s.p., ze dne 19. 5. 2009, kde se mj. konstatuje, že z hlediska plánování v oblasti vod je uvedený záměr v souladu se zájmy hájenými Směrným vodohospodářským plánem. c) V Průvodní zprávě POP Moravy 2010 – 2015 se mj. uvádí následující: „Schválená část plánu oblasti povodí, která obsahuje opatření, na něž se vztahuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, se předkládá příslušným orgánům územního plánování jako podklad pro pořízení územně plánovací dokumentace nebo její změny“. Zároveň dle citovaného zákona je pořizovatel územně plánovací dokumentace povinen respektovat veškeré závazné prostorové jevy, kterými jsou i základní vodohospodářské dokumenty. Součástí dokumentace EIA je povinná příloha – Vyjádření příslušných stavebních úřadů k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace. Dle žádného vyjádření není záměr v rozporu s územně plánovací dokumentací. d) V POP Moravy je v Tab. B.2.2 Podrobný popis požadavků na povrchové vody v části Doprava – plavba a vodní doprava uvedeno: „Splavnění Moravy - realizace 2011 - 2020“. Dále se na témže místě uvádí, že dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, je součástí seznamu významných dopravně využitelných vodních cest mj. i „Vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje“. Zpracovatel posudku považuje výše uvedená vyjádření pořizovatele POP Moravy (Povodí Moravy, s.p.) a vyjádření stavebních úřadů k územně plánovací dokumentaci za dostatečná z hlediska vztahu k základnímu vodohospodářskému dokumentu, kterým je POP Moravy. Pozn.: K formulaci z vyjádření: „…chybějícímu posouzení základního vodohospodářského dokumentu, kterým je Plán oblasti povodí Moravy.“ je nutno upozornit, že předmětem posouzení v tomto procesu EIA je „Plavební komora Bělov“, nikoli „Plán oblasti povodí Moravy“. K bodu 2.): Data o intenzitách dopravy jsou obecně známa dle posledního Sčítání dopravy v roce 2005 (v roce 2010 budou intenzity vyšší max. o cca 10 %, údaje ovšem nejsou k dispozici). Dle Sčítání dopravy v roce 2005 byly nejmenší intenzity na silnicích podél Moravy v okolí uvažovaného záměru na silnici III/36740 v úseku č. 6-7360 Kvasice - Bělov a to 2 069 vozidel/24 hod. Nárůst o 100 až 200 osobních vozidel potom představuje nárůst celkových intenzit o 5 - 10 %. Z výše uvedeného počtu vozidel (2 069 vozidel/24 hod.) bylo 277 nákladních vozidel, 1 758 osobních vozidel a 34 motocyklů. Vzhledem k tomu, že vlivy v oblasti emisí a vlivy hluku jsou u nákladních vozidel mnohonásobně vyšší než u osobních, obdobně jako vlivy na opotřebení vozovek (1 nákladní = 20 000 osobních), lze předpokládat nárůst vlivů emisí a hluku max. o jednotky %. Další silnice v okolí řeky Moravy pak vykazují vyšší intenzity: I/55 Otrokovice – Hulín 10 453 vozidel/24 hod. I/55 Otrokovice – Uherské Hradiště 12 495 vozidel/24 hod. Zde je nárůst intenzit 1 – 2 %.
14
Z těchto obecně známých a dostupných faktů lze potvrdit, že příspěvek záměru přinese „poměrně nízkou intenzitu silniční dopravy, která nezpůsobí významné přitížení komunikační sítě“. K bodu 3.): Velikost zdrojů znečištění ovzduší ve formě silniční dopravy je nutno určit na základě emisních faktorů pro motorová vozidla stanovených MŽP (Emisní model Mefa 06). Např. pro výhledový rok 2020 a rychlost 50 km/h jsou emisní faktory pro motorová vozidla a nejvýznamnější škodliviny a emisní parametry následující: Emisní faktor Látka
Nákladní
Osobní
PM10 NO2
(g/km) 0,3548 0,8423
(g/km) 0,0005 0,0085
III/36740 Kvasice – Bělov Nárůst v souvislosti se Bez Se záměrem záměrem záměru (+ 200 o.a.) (+ 200 o.a.) (g/km) (g/km) (g/km) % 99,1586 99,2586 0,10 0,10 248,2601 249,9601 1,70 0,68
I/55 Nárůst v souvislosti se záměrem (+ 200 o.a.) % 0,02 0,14
Na základě těchto obecně dostupných údajů lze potvrdit, že nárůst emisí na nejméně dopravně zatížené silnici (se známou intenzitou dopravy) představuje při zvýšení intenzity o 100 - 200 osobních vozidel v ukazateli PM10 zvýšení o 0,05 – 0,10 %, v ukazateli NO2 0,34 - 0,68 %. Na silnici I/55 v ukazateli PM10 zvýšení o 0,01 – 0,02 %, v ukazateli NO2 0,07 - 0,14 %. Zvýšení emisí v souvislosti s uvažovaným záměrem v uvedených ukazatelích je v hodnotách do 1 % a lze je považovat za nepatrné (nepostižitelné a neměřitelné). Totéž se pak projeví u vlivu imisí. Podstata vyjádření Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany ovzduší Bez připomínek. Vypořádání vyjádření zpracovatelem posudku Vzhledem k obsahu je vyjádření ponecháno bez komentáře. Stanovisko: Na základě oznámení, dokumentace, posudku, veřejného projednání, vyjádření k nim uplatněných a doplňujících informací vydává Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, z hlediska přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí
SOUHLASNÉ STANOVISKO k záměru
„Plavební komora Bělov“ s tím, že níže uvedené podmínky tohoto stanoviska budou respektovány v následujících stupních projektové dokumentace stavby a zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení.
15
Doporučená varianta: Záměr byl předložen v jedné variantě. Posouzení vlivu záměru na životní prostředí prokázalo, že navrhovaná varianta je akceptovatelná při splnění následujících podmínek.
Podmínky souhlasného stanoviska: I. 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Opatření pro fázi přípravy Realizace záměru, výstavba a provoz plavební komory Bělov, jsou vzhledem k dotčení zájmů ochrany přírody podmíněny udělením povolení k zásahu do chráněných částí přírody, kterými jsou: - ÚSES - nadregionální biokoridor K142, - VKP - vodní tok a údolní niva. V rámci projektové přípravy a následné realizace plavební komory u jezu Bělov bude nezbytné přeložit koncovou část Širokého potoka, která je v současné době zaústěná v nadjezí, do dolní rejdy. Způsob napojení Širokého potoka na řeku Moravu řešit jiným způsobem než zatrubněním jeho ústí tak, aby byla zajištěna funkce rybího přechodu a nedošlo ke vzniku migrační bariéry. V rámci projektové přípravy záměru navrhnout a následně provést biologicky vhodné napojení vybraných přítoků Moravy (Dolní Kotojedky a Panenského potoka), které z hlediska migrace ryb prakticky nekomunikují s tokem. Realizace bude vycházet z návrhu a zásad, které jsou uvedeny v příloze č. 3 dokumentace - Biologické hodnocení. Navrhnout a realizovat náhradní stanoviště (nízké zídky nebo mohyly z nespárovaného kamene) pro xerofytní a suchomilné druhy živočichů (ještěrky obecné) v blízkosti plavební komory. V nové výsadbě preferovat keřové i stromové vrby na březích řeky Moravy (zvyšují ekologickou stabilitu a poskytují prostor pro život a úkryt živočichům vázaným na vodní prostředí řeky) a zabránit tím šíření nepůvodních a invazivních druhů rostlin. Navrhovaná plavební komora, horní rejda plavební komory a část přeložky výustní trasy Širokého potoka budou situovány v území zatápěném stoletou vodou, dolní rejda a výustní část přeložky Širokého potoka budou zatápěny i dvacetiletou vodou. Záměr navrhnout tak, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů v okolí vlastních staveb, ale ani ke zvýšení hladiny nebo rychlosti proudění v místech objektů uvedených mezi ohroženými v Povodňovém plánu obce Bělov: rodinný dům č.p. 93, areál výcvikového střediska pro psy, zahrádkářský areál, sklady a obslužné plochy u rodinného domku č.p. 106 a transformovna 22/0,4 kV-T29 Jez Bělov o výkonu 100 kVA. Hydrogeologické vrty HJV1 a HJV6 realizované podél pravého břehu v rámci inženýrsko-geologického průzkumu v roce 2008 je třeba zachovat až do doby nutnosti jejich odstranění, protože detailní hydrogeologické sledování v místě vrtu schází. Na vrtech je třeba provádět monitorování z hlediska úrovní hladin (nutno doplnit i měřením hladin v Moravě v nadjezí i podjezí) a odběrem vzorků pro analýzy, případně ekonomičtějším a operativnějším elektrochemickým měřením parametrů vody v úseku perforace a v korytě řeky. V obdobném rozsahu je třeba sledovat i vrty HJV2 a HJV3, které mají monitorovat režim podzemní vody v podložních pískovcích (II. zvodeň, kvartér odtěsněn). Likvidace vrtů před jejich odtěžením stavbou musí splňovat náležitosti podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů (např. tyto vrty musí být po likvidaci vyřazeny z databáze hydrovrtů vedené Českou geologickou službou - Geofondem).
16
9.
10.
11.
12.
13.
Zajistit, aby v rámci navrhovaných prohrábek dna koryta řeky Moravy pro zabezpečení kontinuální minimální plavební hloubky nedocházelo k porušení hrází podél břehů toku jezové zdrže ani k odtěžení poloh jílovců, které lokálně oddělují I. a II. zvodeň, či jinému zásahu, který by ohrozil stabilitu a funkčnost břehů (hrází) jezové zdrže. Prohrábky dna koryta toku realizovat v délce 0,790 km dle provedeného vyhodnocení plavebních hloubek a navržení průběhu plavební dráhy. Mimo místa výstavby plavební komory, prohrábek a přístaviště Kroměříž nedojde k žádnému zásahu do toku Moravy a jeho břehů. Materiál z prohrábek před zahájením těžby laboratorně analyzovat jednak z hlediska obsahu rizikových látek, a jednak z hlediska způsobů nakládání s materiálem. Na základě výsledků analýz zvolit vhodný způsob jeho využití (skládky, lomy, jiné rekultivované plochy), nebo předání oprávněné osobě dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, k odstranění (trvalému uložení). Prověřit možnost využití materiálu z prohrábek na zvýšení hrany břehu jako protipovodňového opatření v oblasti rodinného domu č.p. 93, Bělov. Ke stavebnímu řízení zpracovat povodňový plán pro období výstavby vodního díla, který bude předložen vodohospodářskému dispečinku Povodí Moravy, s.p. a příslušnému vodohospodářskému úřadu. Ke stavebnímu řízení bude zpracován plán organizace výstavby, do kterého je nutné zahrnout následujících podmínky: a. Jednoznačně stanovit zahájení zemních prací a přípravy území nejdříve ke konci vegetačního období z důvodu omezení vlivů na prostory reprodukce populací volně žijících živočichů. b. Veškeré odůvodněné kácení dřevin v nezbytně nutném minimálním rozsahu provádět zásadně v období vegetačního klidu. c. Minimalizovat úkapy ropných látek ze stavebních mechanizmů a dopravních prostředků zajištěním jejich dobrého technického stavu. Při odstavení strojů a vozidel používat záchytné vany. d. Během zemních a stavebních prací důsledně zajistit prevenci úniků ropných látek do prostoru nivy a okolí vodního toku. e. Při nakládání s látkami, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, zajistit respektování příslušných předpisů a norem. f. Vybavit staveniště prostředky pro případnou sanaci úniku pohonných hmot nebo jiných látek, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (sorpční prostředky, kontejnery atd.). g. Stavební práce s nasazením hlučných mechanismů a většího objemu dopravy realizovat výhradně v denní době. V noční době (tj. od 22 do 6 h) bude úplně vyloučena stavební činnost a stavební doprava. h. V ranních a večerních hodinách (tj. od 6 do 7 h a od 21 do 22 h) bude úplně vyloučen provoz stavební dopravy a hlučných stavebních mechanismů. i. Navrhnout a realizovat opatření k omezení prašnosti (čištění vozidel vyjíždějících ze staveniště, čištění příjezdové cesty, zakrytí sypkých materiálů při dopravě). j. Při nakládání s odpady zajistit dodržování platné legislativy (zejména jejich shromažďování a následné využití, resp. odstranění prostřednictvím oprávněné osoby ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů). k. Zpracovat havarijní plán pro případ ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod s opatřeními k prevenci havárie a postupem k odstranění následků případné havárie. 17
l. Zpracovat povodňový plán pro etapu výstavby, ve kterém bude stanoven postup pro případ velkých vod v době výstavby záměru. 14. Ke kolaudaci stavby vypracovat a s příslušnými úřady projednat plán havarijních opatření pro případ havarijní situace na toku nebo plavební komoře. II. Opatření pro fázi výstavby 15. Záměrem nesmí dojít k zásahu nebo odstranění písčitého jesepu na toku jižně od obce Kvasice (ř. km přibližně 169,9). 16. Postupovat v souladu s plánem organizace výstavby. Realizovat stavbu s maximálním ohledem na okolí, zajistit plnění souboru opatření k minimalizaci potenciálních nepříznivých vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, a zabezpečit důslednou a průběžnou kontrolu plnění příslušných opatření. 17. Staveniště vybavit tak, aby jeho provoz odpovídal platným předpisům v oblasti ochrany životního prostředí (nakládání s odpady, nakládání s odpadními vodami, prostředky pro záchyt úniku ropných látek, atd.). 18. Dbát nejpřísnějších preventivních opatření a vyloučit havarijní zhoršení jakosti vody (voda z jezové zdrže napájí infiltrací vodárenská území) i jakékoli úniky škodlivin do horninového prostředí. 19. Stavební stroje odstavovat v průběhu stavby mimo koryto toku a mimo plochy, kde hrozí jejich zaplavení. 20. Stavební stroje a mechanismy budou používány pouze v dobrém technickém stavu, který vyloučí případné drobné úniky ropných látek a znečišťování vod či půdy. 21. Provádět na vodním díle technicko bezpečnostní dohled. 22. Zajistit, aby nedošlo k ohrožení pravobřežního zavazovacího jezového pilíře velkými vodami (podemletí apod.). 23. Zajistit, aby nebyla dlouhodobě ani trvale snížena hladina na jezu Bělov. 24. Při případném snížení hladiny v jezové zdrži nebo vyhrazení jezu je nutno zamezit zanášení vývaru jakýmikoli předměty (plaveniny, materiál stavby, apod.) a jejich hromadění v prostoru pod mostovkou. Při jejich odklízení dbát pokynů provozovatele jezu (velmi závažný bod provozního řádu jezu). 25. Prohrábky dna koryta a práce v toku, event. v jeho blízkosti, budou prováděny mimo vegetační období, období rozmnožování a období klidu na vodu vázaných živočichů (vhodným obdobím je srpen, září, říjen). 26. Po dobu realizace záměru zajistit biologický dozor odborně způsobilou (autorizovanou) osobou v místě staveniště a prohrábek za účelem kontroly a ověřování vhodnosti zvoleného postupu z hlediska ochrany přírody, a operativního řešení aktuálních problémů a střetů vzniklých v průběhu realizace stavby. 27. Všechna místa v dotčeném úseku toku, kde by mohlo během provádění terénních prací dojít k ohrožení zvláště chráněných druhů (zejména obojživelníků a plazů) opatřit přiměřenými funkčními zábranami znemožňujícími přístup živočichů. 28. Staveniště zajištit proti vniku živočichů, zejména obojživelníků a plazů. 29. V případě nálezů živočichů v prostoru stavby nebo v prostoru, jež může znamenat jejich ohrožení, přivolat biologický dozor a problematiku řešit také za účasti příslušného orgánu ochrany přírody. 30. V případě nutnosti přemístění živočichů z prostoru stavby, bude o termínu transferu, místě pro vypuštění odchycených chráněných živočichů a osobě/organizaci (odborně způsobilá), 18
31. 32.
33.
34.
35.
36. 37.
která odchyt a transfer provede, do 5 pracovních dnů písemně informován příslušný orgán ochrany přírody. Demoliční a zemní práce, jejichž důsledkem budou otřesy a vibrace (včetně případného zatloukání štětovnic) je nutné realizovat mimo období zimního klidu ryb (listopad - březen). Před uvedením plavební komory do provozu musí být doplněn stávající manipulační řád jezu Bělov ve všech částech, které doznají změny jednak úpravou vodního díla vybudováním plavební komory a rejd, jednak nakládáním s vodami rozšířeným o užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Podle rozhodnutí č.j.: ŽP-231/2/9049, 17446/01-NO ze dne 6. 8. 2001, kterým bylo povoleno nakládání s vodami na jezu Bělov (vzdouvání a akumulace povrchových vod), nesmí být změny v nakládání s vodami provedeny bez povolení vodohospodářského úřadu (MěÚ Otrokovice). Při zemních pracích v oblasti plavební komory, přeložky Širokého potoka a odtěžování zásypů někdejšího výkopu při výstavbě jezu Bělov dbát zvýšené opatrnosti. Nelze vyloučit bodový, ojedinělý výskyt předmětů či hmot, které bude nutno odtěžit odděleně a odstranit samostatně, nikoli jako odpad katalogové číslo 17 05 04 (Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03). Materiál z prohrábek přepravovat lodní dopravou do prostoru staveniště plavební komory, kde bude vykládán na břeh a odvážen k trvalému uložení. V rámci realizace stavby vyloučit pojíždění vozidel či jiné techniky po březích nebo hrázích podél toku v dotčeném úseku vodní cesty. Minimalizovat rozsah ploch narušených výstavbou včetně odvozu materiálu z prohrábek koryta toku. Všechny plochy dotčené výstavbou před kolaudací rekultivovat v souladu s plánem rekultivace. Vyloučit odtok splavenin a půdní erozi ze staveniště i všech dotčených ploch do vodního toku. Stavební činnost s významnějšími zdroji hluku omezit pouze na denní období, resp. od 7 do 21 h.
III. Opatření pro fázi provozu 38. Před zahájením provozu vypracovat a s příslušnými úřady projednat provozní řád plavební komory a vodní cesty. Tento provozní řád bude vycházet z platné právní úpravy a bude obsahovat následující podmínky: a. při provozu respektovat požadavek na plavbu výhradně ve výtlačném režimu nejvyšší rychlostí 15 km/h pro všechna plavidla; b. vyloučit provoz plavidel určených pro plavbu v kluzu, včetně vodních skútrů, mimo povolený úsek v délce cca 1,5 km (od ř. km 166,970 - cca 200 m nad jezem, po ř. km 168,470); c. provoz plavební komory omezit v době od 18 do 8 h a vyloučit v období hnízdění ptactva (březen – duben); d. omezit prohrábky v rámci údržby vodní cesty mimo vegetační období, období rozmnožování a období klidu na vodu vázaných živočichů (vhodné období je v měsících srpen až říjen). Provozní řád konzultovat a schválit příslušnými úřady státní správy v oblasti ochrany přírody a krajiny. 39. V pravidelných intervalech provádět ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR dlouhodobý ichtyologický průzkum zaměřený na výskyt juvenilních stádií ryb zejména 19
v příbřežních zónách. Sledování budou předcházet referenční průzkumy a to minimálně z dvou sezón před zahájením provozu. Následně provádět monitoring v dvou až tříletých intervalech v závislosti na trendech provozu a výsledcích průzkumů a dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. 40. Do 5 let od zahájení provozu provést vyhodnocení vlivu lodního provozu na pobřežní a dnové ekosystémy a na základě zjištění přijmout odpovídající regulační nebo zmírňující opatření. IV. Kompenzační opatření 41. Jako kompenzační opatření řešit migrační prostupnost uvažovaného záměru tak, aby nevytvářel bariéru pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. 42. Jako kompenzační opatření realizovat dle technických možností mělké zálivy, případně na vnitřních obloucích vytvořit štěrkové pláže z materiálu z prohrábek. 43. Jako kompenzační opatření realizovat dle technických možností opatření k zlepšení biologických charakteristik toku: - tvorba zálivů v ústí přítoků řeky Moravy (pro vytvoření vhodných podmínek pro rozmnožování a vývoj juvenilních stádií obojživelníků a ryb, včetně dalších vodních organismů, a vytvoření vhodných podmínek pro výskyt vodních makrofyt a pobřežních porostů bylinné vegetace), - úprava koryta Dolní Kotojedky, - úprava koryta Panenského potoka. (Detailnější popis opatření obsažen v příloze č. 3 dokumentace - Biologické hodnocení - příloha Opatření k zlepšení biologických charakteristik toku.) Toto stanovisko nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Platnost tohoto stanoviska je 5 let ode dne jeho vydání s tím, že platnost může být na žádost oznamovatele prodloužena v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.
Ing. Jaroslava HONOVÁ, v.r. ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (otisk kulatého razítka se státním znakem č. 11)
Obdrží: oznamovatel, dotčené správní úřady, dotčené územní samosprávné celky, zpracovatel dokumentace, zpracovatel posudku
20
