Signature Verified Ing. NotDigitally
Jaros lava Hono vá
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 – VRŠOVICE, Vršovická 65
V Praze dne 18. 11. 2014 Č.j.: 80744/ENV/14
ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) Identifikační údaje: Název:
Těžba písků a štěrkopísků v lokalitě Hradčany nad Ploučnicí
Charakter záměru:
Těžba písků a štěrkopísků na nevýhradním ložisku č. 526400000 Hradčany nad Ploučnicí severně od obce Ralsko (místní část Hradčany). Území se nachází v areálu bývalé vojenské základny letiště Hradčany, podél severní a severozápadní hranice zájmového území protéká řeka Ploučnice. V návaznosti na pobyt sovětských vojsk byla lokalita silně kontaminována, po odchodu vojsk zde probíhaly rozsáhlé sanační práce zaměřené na čištění zemin a podzemních vod. V současné době probíhá demolice všech stávajících objektů na lokalitě, likvidace černých skládek apod.
Kapacita (rozsah) záměru: Těžba bude realizována na ploše cca 15 ha (označeno jako I. fáze), těžba bude probíhat na kótu 271 m n.m., tj. cca 2 m nad ustálenou hladinou podzemní vody (dále jen „HPV“). Množství skrývky bude činit cca 80 tis. m3, vytěžitelné zásoby suroviny jsou cca 1,5 mil. m3. Objem roční těžby se předpokládá cca 100 tis. m3, tj. cca 180 tis. t suroviny. Doba vytěžení na navržené ploše je do 16 let od zahájení. Těžba bude probíhat při 12 hodinové denní provozní době a cca 250 dní v roce. Odvoz těženého materiálu bude zajišťovat maximálně 25 nákladních automobilů (dále jen „NA“) za 16 hodin, tj. 50 průjezdů NA za den. Cca 70 % dopravy bude vedeno na silnici II/270 a 30 % na silnici II/268. Umístění:
kraj: obec: k. ú.:
Liberecký Ralsko Hradčany nad Ploučnicí
Zahájení, ukončení:
zahájení těžební činnosti: ukončení těžební činnosti:
2015 2031
signed by Ing. Jaroslava Honová Date: 2014.11.27 16:15:35 CET Reason: nedefinovany Location: nedefinovany
Oznamovatel:
Logika Ralsko s.r.o. Anglická 86/26 120 00 Praha 2 – Vinohrady
Zpracovatel oznámení:
Jesis CZ s.r.o., Mgr. Pavel Rückl a kol. (není držitelem autorizace dle § 19 zákona)
Záměr „Těžba písků a štěrkopísků v lokalitě Hradčany nad Ploučnicí“ naplňuje dikci bodu 2.5 (Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok; těžba rašeliny na ploše do 150 ha) kategorie II přílohy č. 1 k zákonu. Dle § 7 zákona bylo provedeno příslušným úřadem zjišťovací řízení, jehož cílem bylo zjištění, zda záměr bude mít významný vliv na životní prostředí a zda bude posuzován podle zákona. Příslušným úřadem k zajištění zjišťovacího řízení bylo Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“), odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, ve smyslu § 21 písm. g) zákona. Na základě informací uvedených v oznámení, písemných vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků a veřejnosti a zjišťovacího řízení provedeného podle zásad uvedených v příloze č. 2 k zákonu dospěl příslušný úřad k závěru, že záměr
„Těžba písků a štěrkopísků v lokalitě Hradčany nad Ploučnicí“ má významný vliv na životní prostředí a bude posuzován podle zákona. Na základě provedeného zjišťovacího řízení dospěl příslušný úřad k závěru, že dokumentaci dle přílohy č. 4 k zákonu je nutné zpracovat především s důrazem na následující oblasti: Povrchové a podzemní vody 1.
Vypracovat hydrogeologický posudek zaměřený na ovlivnění jakosti a vydatnosti podzemních a povrchových vod projektovanou činností s návrhem opatření ke zmírnění negativních dopadů. V rámci hydrogeologického posudku zpracovat rovněž návrh monitorovacího systému podzemní vody a návrh havarijního plánu pro případ zhoršení kvality podzemních vod způsobeného realizací záměru.
2.
Vyhodnotit zbytkovou úroveň kontaminace území (kontaminaci zemin i podzemních vod) v ukazatelích C10 – C40, suma CIU a BTEX. Uvést, zda surovina určená k odtěžení splňuje limitní hodnoty všech ukazatelů uvedených v příloze č. 10 k vyhlášce MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb.“) a v opačném případě uvést, jak s nimi bude nakládáno – např. § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 254/2001 Sb.“). 2
3.
Dořešit nakládání s odpadní vodou z čištění vozidel a strojů a se závadnými látkami tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod v daném vodohospodářsky citlivém území.
Příroda a krajina 4.
Vyhodnotit vliv záměru na dřeviny a jejich porosty na ploše záměru i v okolí těžebny. Doplnit aktuální charakterizaci solitérních dřevin, skupin dřevin a porostů na lesních i nelesních pozemcích, a to co se týká druhové skladby, věkového složení, velikostních parametrů, zdravotního stavu, diverzity, funkčního a estetického významu apod., s vylišením různých kvalitativně odlišných skupin a míst, která jsou v současné době bez porostu. Při hodnocení vlivů na porosty dřevin (ať už lesní či nelesní) v okolí uvažované pískovny zohlednit mj. takové faktory jako otevření nových porostních stěn, odolnost dřevin v okolí těžebny vůči působení bořivých větrů a dalších abiotických faktorů, změnu mikroklimatu, oslunění, vodního režimu apod. Specifikovat plánovaný rozsah a postup kácení.
5.
Doplnit lokalizaci, popis a bližší charakteristiky lesních porostů (jako významného krajinného prvku), popis a vyhodnocení jejich ekologicko-stabilizačních funkcí, upřesnit rozsah a postup odlesnění a vyhodnotit ovlivnění funkcí významného krajinného prvku realizací záměru. Posouzení zaměřit rovněž na lesní porosty v okolí těžebny.
6.
Zpracovat studii vlivů na krajinný ráz, posouzení provést nejen v lokálním, ale i v širším měřítku (se změřením na možnost a přijatelnost pohledového uplatnění těžebny z vyvýšených bodů v okolí – např. Ralsko, Bezděz, Hradčanské stěny apod.).
7.
Vyhodnotit vliv záměru na rostliny a živočichy (s důrazem na zvláště chráněné druhy), resp. zpracovat biologický průzkum, který bude zaměřen kromě jarního a časného letního aspektu (průzkum uvedený v oznámení byl prováděn od března do 23. června 2013) i na vrcholný a pozdní letní aspekt a podzimní aspekt; s ohledem na blízkost ptačí oblasti Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady a obecně zvýšený význam širšího území pro ptactvo, pro avifaunu je vhodné i zařazení zimního aspektu. Uvést rovněž údaje o výskytu či absenci letounů (Chiroptera) a znovu prověřit výskyt obojživelníků (dle sdělení na str. 42 oznámení se v okolí běžně vyskytuje např. ropucha obecná). V rámci biologického průzkumu uvést rovněž opatření k minimalizaci vlivů na rostliny a živočichy či definovat potřebná ochranná a kompenzační opatření.
8.
Do biologického průzkumu (botanický průzkum, průzkum bezobratlých i obratlovců) zahrnout i plochy v okolí plánované těžebny, v nichž se mohou projevit nepříznivé vlivy záměru (hluk, vibrace, vlivy uvažovaných odstřelů horniny, prašnost, případná změna kvality biotopů v důsledku uvedených vlivů, změny mikroklimatu, osvitu, vodního režimu apod.). Zaměřit se na výskyt zvláště chráněných živočichů v okolí těžebny (např. žluva hajní, skřivan lesní, strnad luční apod.).
9.
V návaznosti na doplnění biologických průzkumů aktualizovat hodnocení vlivů záměru na flóru a faunu a dopracovat návrh opatření k prevenci, snížení nebo kompenzaci vlivů na rostliny a živočichy. Zaměřit se rovněž na problematiku migrace živočichů přes zájmové území, která realizací záměru může být významně ovlivněna – vyhodnotit aktuální migrační trasy, možnost jejich změny (posunu) včetně odůvodnění, navrhnout podrobnější opatření k zajištění dostatečné migrační průchodnosti území i pro větší obratlovce. Na základě aktualizace biologického hodnocení verifikovat seznam druhů, pro které bude třeba podat žádost o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek uvedených v § 49 nebo § 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (opomenuty nesmějí být druhy, které se vyskytují třeba jen 3
v okolí záměru, ale mohou být nepříznivě ovlivněny rušením – pokud takové budou zjištěny). 10. V biologickém hodnocení zohlednit diverzitu biotopů v oblasti (porosty dřevin vs. plochy bez porostu, s deponiemi drcené stavební suti po demolici objektů apod.). 11. V rámci hodnocení vlivů záměru na přírodu a krajinu provést jasnou identifikaci těchto vlivů (zde je možno vycházet z kap. E.I biologického hodnocení – příloha oznámení), vymezit prostorový dosah jejich působení, pro takto potenciálně ovlivněné území uvést popis a charakterizaci přírodních a krajinných hodnot, zejména těch, které jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“), a vyhodnotit vlivy záměru na takto definované území z hlediska ochrany přírody a krajiny. Uvedené hodnocení je třeba zohlednit v jednotlivých kapitolách a podkapitolách dokumentace (dřeviny a jejich porosty, územní systém ekologické stability (dále jen „ÚSES“), významné krajinné prvky (dále jen „VKP“), zvláště chráněná území (dále jen „ZCHÚ“), Natura 2000, fauna a flóra). 12. Doplnit stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (vyloučení/nevyloučení významného vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti) i pro pozemky ve správě Vojenských lesů a statků ČR, s.p. Příslušným orgánem ochrany přírody je Ministerstvo životního prostředí. Doprava a hluk 13. Aktualizovat hlukovou studii zejména s ohledem na zhodnocení stávající hlukové zátěže dotčeného území s následným nárůstem hlukové expozice spojené s realizací záměru a rovněž s ohledem na zhodnocení vysoce impulsního hluku včetně vibrací. V aktualizaci hlukové studie rovněž přehledně zhodnotit vliv dopravy, a to především s důrazem na dopravu na komunikacích III. třídy v zastavěném území obce ve vztahu k vytipovaným referenčním bodům. Při vyhodnocení vysokoenergetického impulsního hluku definovat konkrétní podmínky užití nálože (typ, množství). 14. Vyhodnotit vlivy související dopravy na katastru Mimoně a zvážit možnost realizace dopravního propojení komunikací II/268 a II/270 podél letiště Hradčany. 15. Vyhodnotit vlivy záměru v kumulaci s vlivy plánované těžby na výhradním ložisku Bohatice v k.ú. Pertoltice pod Ralskem (zejména možná kumulace vlivů dopravy suroviny ve správním území města Mimoň a okolí), pokud k takové situaci může dojít (časový souběh obou těžeb). 16. Uvést informaci o rozložení dopravního zatížení ve směrech Mimoň a Doksy na komunikaci II/270 a Mimoň a Mnichovo Hradiště na komunikaci II/268, rovněž informaci o tonáži vozidel, které budou vytěženou surovinu distribuovat. 17. Zhodnotit bezpečnostní rizika zejména na komunikaci II/270 (vlivem realizace záměru), vzhledem k zúženým profilům komunikace v úseku ulice Okrouhlická a Panská v Mimoni, kde je v letním období zvýšená koncentrace cyklistů, motoristů a osobních automobilů. 18. Do příslušné kapitoly dokumentace doplnit opatření ke snížení prašnosti a resuspenze „očištění nákladních automobilů před vjezdem na veřejnou komunikaci a zajištění nákladu proti úletu“ a dále kropení příjezdové cesty v období déletrvajícího sucha. Sanace a rekultivace 19. Zpracovat podrobnější studii sanace a rekultivace, v níž budou blíže specifikovány rozsah, prostorové rozmístění, rámcový harmonogram a typ prací v rámci technické 4
rekultivace, blíže rozveden způsob a podmínky použití nekontaminovaných skrývkových vrstev a navržena případná opatření pro samovolnou (sukcesní) biologickou rekultivaci, především co se týká monitoringu, eliminace nežádoucích procesů (např. rozvoje invazních a nepůvodních druhů) a případné podpory příznivých pochodů. Zvážit možnost provádění rekultivace souběžně s těžbou (tj. po ukončení těžby v určité části pískovny již tuto rekultivovat). Pro fázi sanace a rekultivace komentovat též vstupy a výstupy. 20. Zvážit možnost rekultivace lesních pozemků zpět na lesní porost, a to za využití technické i biologické rekultivace. 21. Dopracovat návrh opatření týkajících se ochrany přírody a krajiny včetně případných variantních řešení záměru. Mezi nezbytná opatření zařadit mj. aktualizaci biologických průzkumů vždy před zahájením jednotlivých etap těžby, zajištění biologického dozoru po celou dobu přípravy území a provozu záměru, prověření možnosti tvorby biotopů zvláště chráněných druhů již v průběhu těžby, např. s využitím skrývkových vrstev (pakliže nejsou a nebudou kontaminovány závadnými látkami). Ostatní 22. Dále je třeba v dokumentaci zohlednit a vypořádat všechny relevantní požadavky na doplnění, připomínky a podmínky, které jsou uvedeny v obdržených vyjádřeních k oznámení záměru. V této souvislosti příslušný úřad doporučuje na úvod dokumentace předřadit kapitolu, kde bude popsáno, jakým způsobem byly jednotlivé připomínky zohledněny či vypořádány.
Odůvodnění: Příslušný úřad obdržel řadu relevantních odůvodněných připomínek k záměru a požadavků na zpracování dokumentace dle přílohy č. 4 k zákonu. S přihlédnutím k těmto požadavkům byly příslušným úřadem specifikovány výše uvedené oblasti. Ke zveřejněnému oznámení se během zjišťovacího řízení vyjádřily následující subjekty: - Liberecký kraj; - Město Mimoň; - Město Ralsko; - Krajský úřad Libereckého kraje; - Městský úřad Česká Lípa, odbor životního prostředí; - Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci; - Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Liberec; - Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina; - Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší; - Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod; - Ministerstvo životního prostředí, odbor obecné ochrany přírody a krajiny; - Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy V; - Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie; - Česká geologická služba; - Lenka Jůnová.
5
Stručné shrnutí vyjádření a připomínek ke zveřejněnému oznámení: Liberecký kraj ze dne 27. 10. 2014 Z hlediska odboru regionálního rozvoje a evropských projektů uvádí, že předmětný záměr není v souladu s Regionální surovinovou politikou Libereckého kraje, která byla schválena zastupitelstvem kraje dne 25. 10. 2011 usnesením č. 386/11/ZK. Z hlediska odboru investic a správy nemovitého majetku sděluje, že majetkoprávní oddělení si vyžádalo stanovisko příspěvkové organizace Krajská správa silnic Libereckého kraje, která má předmětný nemovitý majetek ve správě. Krajská správa silnic Libereckého kraje souhlasí s realizací záměru pouze za podmínky, že předmětné pozemky budou majetkově vypořádány. Majetkoprávní oddělení se s tímto stanoviskem ztotožňuje a dodává, že v současné době byl prodej pozemků pozastaven do doby vyřešení trestního oznámení pro vykácení a následné odcizení dřevní hmoty, a proto tedy v současné době nesouhlasí s těžbou písku na pozemcích ve vlastnictví Libereckého kraje. Město Mimoň ze dne 20. 10. 2014 Uvádí, že realizace těžby nevýhradního ložiska č. 526400 není v souladu se strategickým dokumentem Libereckého kraje „Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje“, který schválilo zastupitelstvo Libereckého kraje dne 25. 10. 2011 usnesením č. 386/11/ZK. Na základě tohoto dokumentu Liberecký kraj neuvažuje s těžbou rezervního ložiska Hradčany nad Ploučnicí z důvodů obtížně řešitelných střetů zájmů a považuje za prioritní těžbu štěrkopísků na ložiscích Bohatice a Arnoltice – Pertoltice. Upozorňuje, že není dořešen negativní vliv tranzitní dopravy na život obyvatel bydlících a podnikajících ve městě Mimoň. Požaduje, aby v souladu s Aktualizací regionální surovinové politiky Libereckého kraje nebyla těžba na nevýhradním ložisku č. 526400 v nejbližších letech povolena. Požaduje, aby povolení těžby na tomto nevýhradním ložisku bylo podmíněno vyřešením tranzitní dopravy na katastru Mimoně a realizací dopravního propojení komunikací II/268 a II/270 podél letiště Hradčany. Uvádí, že město Mimoň bude přímo dotčené provozováním štěrkopískovny tím, že rozhodující část těžké nákladní dopravy by měla být vedena přes zastavěnou část města se všemi důsledky z toho vyplývajícími jako je nárůst hluku, smogu, prašnosti a zvýšení bezpečnostních rizik na komunikacích. Z uvedeného důvodu požaduje, aby město Mimoň bylo přímým účastníkem řízení – dotčeným územním samosprávným celkem. Uvádí, že nebyl vzat v úvahu stav, kdy by bylo současně otevřeno výhradní ložisko Bohatice v k.ú. Pertoltice pod Ralskem, přičemž by došlo rovněž k významnému zatížení města Mimoň a komunikací II/268 a II/270 těžkou nákladní dopravou se všemi dalšími riziky, která z toho vyplývají. Požaduje, aby při posuzování vlivů předmětného záměru na životní prostředí byly vzaty v úvahu rovněž připomínky města Mimoň k záměru těžby v lokalitě Pertoltice pod Ralskem. Požaduje, aby byly objektivizovány údaje o těžitelných zásobách a o maximálním denním těženém množství. Uvádí, že z textu oznámení je zřejmé, že po dosažení kóty 271,00 bude na základě stavu poptávky provedena další etapa záměru, a to těžba pod vodou. Z toho vyplývá, že doba zátěže okolního území bude výrazně delší než v oznámení uvedených 16 – 20 let. Dále uvádí, že obdobně z oznámení vyplývá, že roční objem těžby může být vzhledem k poptávce větší, než je uvedeno. Upozorňuje, že při hodnocení vlivu stavby na životní prostředí a přínosu pro životní prostředí byla opomenuta jako srovnávací varianta sanace území bez těžby štěrkopísků, která by byla 6
z hlediska vlivu na krajinu přínosnější a zájmová lokalita by byla uvedena do stavu blízkého původnímu stavu (tzn. přírodnímu) v podstatně kratším čase. Postrádá v oznámení informaci o rozložení dopravního zatížení ve směrech Mimoň a Doksy na komunikaci II/270 a Mimoň a Mnichovo Hradiště na komunikaci II/268, rovněž v oznámení postrádá informaci o tonáži vozidel, které budou vytěženou surovinu distribuovat. Dále v oznámení postrádá vyjádření k bezpečnostním rizikům zejména na komunikaci II/270, vzhledem k zúženým profilům komunikace v úseku ulice Okrouhlická a Panská v Mimoni, kde je v letním období zvýšená koncentrace cyklistů, motoristů a osobních automobilů. Město Ralsko ze dne 13. 10. 2014 Požaduje záměr posoudit v celém rozsahu zákona z důvodu významného dopadu nejen na všechny složky životního prostředí, ale i na kvalitu života lidí žijících v sídlišti Ploužnice, Borečku a Hradčanech. Dále uvádí, že na dotčeném území neexistuje platný územní plán, v současné době je projednáván územní plán Ralsko, který je ve fázi řízení o územním plánu po veřejném projednání. V návrhu územního plánu Ralsko byla zájmová plocha těžby nerostů (původně označená jako Z15) v souladu s negativním stanoviskem Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, přeřazena do rezervy (plocha územní rezervy R1) se všemi důsledky a vazbami v textové i grafické části návrhu územního plánu. Využití plochy k realizaci záměru by tak bylo možné pouze po vydání změny územního plánu Ralsko a přeřazení plochy rezervy R1 do kategorie návrhových ploch. Krajský úřad Libereckého kraje ze dne 21. 10. 2014 Odbor životního prostředí a zemědělství Z hlediska ochrany vod S ohledem na zákon č. 254/2001 Sb. a vzhledem k navrhované těžbě písku v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída, kdy se předpokládá významné snížení krycí vrstvy vodohospodářsky využívané zvodně v místech s přetrvávajícím reziduálním znečištěním horninového prostředí po sanaci lokality Hradčany, požaduje posouzení záměru v celém rozsahu zákona. V dokumentaci podle § 8 zákona požaduje zejména objektivní vyhodnocení ovlivnění jakosti a vydatnosti podzemních a povrchových vod dotčené části vodního útvaru navrhovanou činností. Dále objektivní vyhodnocení kvalitativních parametrů suroviny vykazované k těžbě, a to s ohledem na zbytkové znečištění lokality, zejména v ukazatelích C10 – C40, suma CIU a BTEX. Požaduje vyhodnotit, co bude možné považovat za surovinu a co již bude závadnou látkou, se kterou bude nakládáno dle ustanovení § 39 zákona č. 254/2001 Sb. Dále požaduje dořešit nakládání s odpadní vodou z čištění vozidel a strojů a se závadnými látkami tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod v daném vodohospodářsky citlivém území. Z hlediska ochrany přírody a krajiny Nepožaduje posouzení záměru v celém rozsahu zákona. Ztotožňuje se s biologickým hodnocením, tzn. s tím, že zamýšlená činnost ve svých důsledcích bude mít (přes dílčí nepříznivé vlivy na rostliny a živočichy během těžby) pozitivní vliv na biodiverzitu nejen v lokálním měřítku. Dekontaminací a vyčištěním plochy, kde bude následovat těžba a po těžbě a rekultivaci území dojde k vytvoření mozaiky biotopů, které jsou v České republice (dále jen „ČR“) vzácné (písčiny, případně písčité mokřady) a jsou na ně vázány často i zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Aby bylo dosaženo tohoto stavu, je třeba, aby biologická 7
rekultivace po těžbě nezahrnovala plošné rozprostření ornice a osázení dřevinami. Skrytá ornice by měla být použita pouze na vytvoření plánovaného ochranného valu lomu, postupně opouštěné části lomu je třeba ponechat přirozené sukcesi tak, jak je uvedeno v oznámení. Vhodné je ponechat nerovnosti a terénní deprese, zejména pod úrovní spodní vody. Vzhledem k tomu, že se na lokalitě vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů, je třeba v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. požádat o výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů, kde příslušným úřadem je krajský úřad. Z hlediska odpadového hospodářství Vzhledem k tomu, že se jedná o území, kde byla prokázána kontaminace zemin a podzemní vody, upozorňuje, že těžené písky či ornice (která bude užita ve II. fázi na rekultivace) musí splňovat limitní hodnoty veškerých ukazatelů uvedených v příloze č. 10 k vyhlášce MŽP č. 294/2005 Sb. V případě, že by limity vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb. splněny nebyly, musí být naloženo s těmito odpady dle platné legislativy. Před zahájením těžby požaduje krajskému úřadu předložit rozbory zemin a písků určených k odtěžení dle přílohy č. 10 k vyhlášce MŽP č. 294/2005 Sb. Z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí Požaduje posouzení záměru v celém rozsahu zákona. Domnívá se, že vyhodnocení zbytkové úrovně kontaminace by mělo být vyhodnoceno již v této fázi posuzování, a to ve vztahu k parametrům uvedeným výše ve vyjádření z hlediska ochrany vod a odpadového hospodářství. Dále uvádí, že je v oznámení zmíněno vyjádření MŽP, ve kterém je uvedeno doporučení, aby doba, na kterou je stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydáváno, nepřekračovala 20 let. Proto byl záměr rozfázován na 2 etapy. Upozorňuje, že v rámci zjišťovacího řízení je v předložených dokumentech zmíněna také budoucí těžba pod hladinou podzemních vod. Ta však v předložených podkladech vyhodnocena není. Dává tedy na zvážení, zda tuto těžbu nezahrnout do současného procesu posuzování a záměr neposoudit jako celek. V opačném případě ve výstupu z procesu posuzování vlivů na životní prostředí doporučuje přesně vymezit posuzovaný záměr. Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Nepožaduje posouzení záměru v celém rozsahu zákona. Upozorňuje, že v případě jakýchkoliv zemních prací (zasahujících do stávajícího terénu) je stavebník povinen dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit svůj záměr již v době příprav Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky, Praha, v.v.i. Kromě uvedeného upozornění nemá z hlediska orgánu státní památkové péče příslušného pro nemovité národní kulturní památky k oznámení žádné připomínky. Odbor zdravotnictví Neuplatňuje k záměru připomínky z hlediska dodržení stanovených limitů pro hluk a rozptylové částice. Upozorňuje pouze na možný nesoulad s Regionální surovinovou politikou Libereckého kraje. Odbor dopravy Nepožaduje posouzení záměru v celém rozsahu zákona. Požaduje však, aby v areálu dobývacího prostoru bylo vybudováno místo, kde budou nákladní vozidla řádně očištěna, aby nedocházelo ke znečištění silniční sítě a dále, aby byla instalována váha na vážení vozidel nákladní dopravy z důvodu předcházení překračování nápravových tlaků a tím přetěžování silničních komunikací. Největší povolené hmotnosti (limitní) silničních vozidel, zvláštních vozidel a jejich rozdělení na nápravy stanovuje § 15 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů 8
č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Odbor územního plánování a stavebního řádu Sděluje, že v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, pořizuje Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen „ZÚR LK“). Z pohledu pořizovatele ZÚR LK konstatuje, že záměr není v souladu se zásadou označenou jako Z47 ZÚR LK, která stanovuje: „Hospodárně využívat nerostné bohatství kraje, řešit územní střety mezi zájmy těžby nerostných surovin a zájmy ochrany přírody a krajiny.“. Vymezení zásady je: „Zjištěná a předpokládaná ložiska nerostů, jejichž podrobná specifikace je uvedena v průběžně aktualizované Regionální surovinové politice Libereckého kraje a ÚAP LK.“ a jako kritérium a podmínky pro rozhodování o změnách v území je primárně: „Využívat ložiska nerostných surovin v souladu s principy udržitelného rozvoje a zároveň vytvářet územní předpoklady pro otvírku nových ložisek náhradou za postupně odtěžovaná. Kvalifikovaně upřesňovat a aktualizovat současné i budoucí využívání a ochranu surovinových zdrojů se zřetelem na reálné potřeby suroviny v souladu s platnými právními předpisy a průběžně aktualizované Regionální surovinové politiky Libereckého kraje.“. Městský úřad Česká Lípa, odbor životního prostředí, ze dne 16. 10. 2014 Z hlediska ochrany přírody a krajiny S ohledem na výsledky biologického hodnocení a informací uvedených v oznámení nepožaduje posouzení záměru v celém rozsahu zákona. Z hlediska ochrany vod K oznámení nemá připomínky, nepožaduje posouzení záměru v celém rozsahu zákona. Z hlediska lesního hospodářství Záměrem dotčené lesní pozemky (pozemky určené k plnění funkcí lesa) patří do správního obvodu Vojenského lesního úřadu v Praze, kdy na pozemcích ve správě Vojenských lesů a statků, s.p., v působnosti Ministerstva obrany, vykonává státní správu lesů v rozsahu působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu dle ustanovení § 47 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, Vojenský lesní úřad. Z tohoto důvodu je příslušný k vyjádření se Vojenský lesní úřad v Praze jako dotčený orgán státní správy lesů. Z hlediska odpadového hospodářství Nepožaduje posouzení záměru v celém rozsahu zákona. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Uvádí, že se záměr netýká zájmů ochrany zemědělského půdního fondu. Z hlediska ochrany ovzduší K oznámení neuplatňuje připomínky, pouze konstatuje, že k vydání závazného stanoviska v rámci případného následného řízení stavebního úřadu bude krajský úřad. Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci ze dne 27. 10. 2014 Požaduje dopracování kapitoly B.III.4 (Ostatní výstupy – hluk, vibrace, záření, zápach) oznámení, přičemž uvádí následující. Zpracovatel oznámení nehodnotí stávající hlukovou zátěž dotčeného území s následným nárůstem hlukové expozice spojené s realizací záměru 9
a nedostatečně hodnotí vysoce impulsní hluk včetně vibrací. Součástí oznámení je hluková studie (Mgr. Radomír Smetana, 7/2013), dle zpracovatele této studie nedojde k navýšení hlukové expozice oproti stávajícímu stavu, avšak toto konstatování je provedeno bez objektivního zhodnocení stávající hlukové zátěže v území s následným odborným zhodnocením nárůstu hlukové expozice vlivem realizace nového provozu. Současně je v oznámení nepřehledně zapracován vliv dopravy a to především s důrazem na dopravu na komunikacích III. třídy v zastavěném území obce vztaženo k vytipovaným referenčním bodům. Dále zpracovatel této studie metodicky nesprávně hodnotí v kapitole 5.4 (Trhací práce v pískovně) vysokoenergetický impulsní hluk akustického tlaku C a současně nedefinuje konkrétní podmínky užití nálože (typ, množství). Orgán ochrany veřejného zdraví tedy požaduje vypracování hlukové studie ve smyslu objektivizace stávající hlukové zátěže území spolu s nárůstem hlukové expozice způsobené realizací záměru a adekvátní doplnění hodnocení vysokoenergetického impulsního hluku. V současné podobě je oznámení v kapitole hluk, vibrace a záření hodnoceno jako nevypovídající a není možné závěry vyplývající z předloženého oznámení adekvátně posoudit, popřípadě vyslovit předpoklad naplnění ustanovení § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Za současného stavu věci jako dotčený správní úřad ve smyslu § 23 odst. 5 zákona navrhuje posuzovat záměr v celém rozsahu zákona. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Liberec, ze dne 22. 10. 2014 Z hlediska ochrany vod Uvádí následující. Oznámení obsahuje zásadní rozpor mezi úvodními kapitolami (B.I.1 a B.I.2) a následným textem včetně většiny příloh. V úvodu se uvádí, že předkládaný materiál se týká I. fáze těžby na ploše 15 ha. Zbytek do celkových 23 ha (jižní část lokality) bude řešit nový proces posuzování vlivů na životní prostředí (II. fáze). Důvodem rozdělení je vyšší zbytková kontaminace zemin a podzemní vody ropnými uhlovodíky v jižní části zájmového prostoru. Na str. 5 a 6 oznámení jsou specifikovány plochy, které do fází I a II spadají. Ovšem v dalším textu, mapách a většině příloh toto rozdělení není akceptováno. Např. kontaminací výrazně postižené pozemky č. 413, 414, v úvodní kapitole zařazené až do II. fáze, jsou v dalším textu vedeny jako parcely týkající se záměru. Dokonce se v textu objevuje 3. verze rozsahu plochy, kdy zájmový prostor zasahuje severně až k bývalé vodárně Boreček. Z předloženého materiálu tedy není patrné, jakých pozemků se záměr týká. Zpracovatel by měl jednoznačně konturovat plochu I. fáze těžby a následně pracovat pouze s ní, včetně přílohové části. V oznámení se na str. 51 (kap. D.I.3) uvádí: „Těžba písku a štěrkopísku na lokalitě Hradčany nemá žádný vliv na povrchové a podzemní vody“. Toto tvrzení je v rozporu se skutečností, neboť odstraněním svrchních partií hornin do hloubky 2 m nad HPV může docházet k promývání spodních, nejvíce kontaminovaných etáží bezprostředně nad HPV srážkovou vodou a tudíž i k ovlivnění kvality podzemní vody. Kromě toho je např. na str. 19 oznámení v kapitole věnované rekultivaci zmíněna možnost těžby suroviny pod hladinou podzemní vody. Stejná informace se objevuje i ve znaleckém posudku (Návrh těžby + rekultivace, Ing. Janeček), který je přílohou oznámení, autor znaleckého posudku uvádí: „Po dosažení kóty 271,00 bude na základě stavu poptávky a nabídky provedena další etapa těžby ložiska a to těžba pod vodou“. Tyto činnosti vliv na podzemní i povrchové vody mají. Těžba pod hladinou podzemní vody v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen „CHOPAV“) je zakázaná dle nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace 10
vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy, § 2 odst. e) písm. 1 (viz. stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 20. 1. 2014, které je součástí oznámení). Na str. 22 oznámení se řeší problematika požární vody, citace: “Potřeba požární vody bude řešena havarijně z vybudovaného monitorovacího vrtu v pískovně. Jeho vydatnost pro tento účel je dostatečná“. Oznámení neobsahuje návrh monitorovacího systému podzemní vody. Není zřejmé, o co autor oznámení opírá své tvrzení o dostatečné vydatnosti monitorovacího vrtu. V kap. C.III.2 oznámení věnované odpadním vodám je uvedeno: „Mytí pracovníků po směně bude prováděno ve stávajících prostorách.“ V této souvislosti požaduje doplnit, o jaké prostory se jedná a jak je v nich problematika odpadní vody řešena. Dále se zde řeší dešťové vody. Mimo jiné se uvádí: „Dno pískovny bude spádováno k této jímce, zde budou dešťové odpadní vody zachyceny a postupně zasáknou do podloží. Obdobným způsobem zasakují dešťové vody při stávající těžbě a doposud nebyla zjištěna nebezpečná akumulace podzemních vod, která by ohrozila bezpečnost prováděných těžebních prací.“ Není příliš zřejmé, co míní autor termínem „nebezpečná akumulace podzemních vod“. Na str. 25 oznámení chybí návrh řešení odpadních vod technologických z činností zmiňovaných na str. 22 (čištění vozidel a strojů) oznámení. Pokud je posuzovaným záměrem těžba štěrkopísků na ploše 15 ha, hloubkově vymezená hranicí 2 m nad hladinou podzemní vody, měl by být v tomto smyslu koncipován celý rozsah textu i přílohy. Plošné rozšíření ložiska, příp. větší hloubka těženého prostoru, mohou být uvedeny ve variantních řešeních. Požaduje vypracovat hydrogeologický posudek zaměřený na ovlivnění podzemních vod projektovanou činností s návrhem opatření ke zmírnění negativních dopadů. Jeho součástí bude návrh monitorovacího systému podzemní vody. Dále požaduje ověřit aktuální stav kontaminace zemin a podzemních vod dle projektu společnosti AECOM CZ, s.r.o., který je přílohou oznámení. Kromě aktuálních údajů o kontaminaci zemin i podzemních vod je u suroviny určené k odtěžení třeba znát úroveň koncentrací těch polutantů, jejichž limitní hodnoty uvádí vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb. (viz. vyjádření z hlediska odpadového hospodářství). Jedná se hlavně o uhlovodíky C10-C40, tento parametr není součástí předloženého vyhodnocení archivních dat, v zeminách na lokalitě se dosud neanalyzoval. Projekt je koncipován pro plochu 21 ha, aktuální úroveň kontaminace zemin se měla ověřovat jen v prostoru určeném k odtěžení, tj. od povrchu terénu do hloubky 2 m nad hladinou podzemní vody. Plošný rozsah průzkumných prací by měl být upraven dle aktuálních hranic zájmové plochy, projektovaná hustota sond a metodika průzkumu a vyhodnocení by měla být zachována. Pokud by oznamovatel uvažoval o těžbě suroviny z větší hloubky, projekt by musel být tomuto záměru přizpůsoben. Z hlediska ochrany ovzduší Uvádí, že se jedná o stacionární zdroj znečišťování, který je uveden v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Nemá k záměru podstatných připomínek, upozorňuje však na zákonné podmínky schvalování umístění, stavby a provozu zdroje a dále na technické podmínky uvedené v příloze č. 8 k vyhlášce MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Dále upozorňuje na zbytkovou kontaminaci ropnými látkami v surovině.
11
Z hlediska odpadového hospodářství Konstatuje, že odtěžená zemina – skrývka se stává odpadem při jejím odvozu mimo lokalitu těžby. V případě využití této zeminy na povrchu terénu je nutné splnění požadovaných vlastností odpadu na povrchu terénu, tj. dodržení podmínek podle vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb. V případě deponie nebo využití této zeminy v lokalitě těžby se tato odpadem nestává. Podle příloh k oznámení a hodnocení předmětné lokality je jak skrývková zemina, tak samotná hornina určená k těžbě (štěrk, písek) zatížena vysokou zbytkovou kontaminací ropnými látkami – nepolární extrahovatelné látky (jedná se totiž o lokalitu dlouhodobě sanovanou po činnosti sovětské armády). Takto kontaminovaná hornina není sice plošně po celém uvažovaném těžebním prostoru, avšak pro její další použití na povrchu terénu mimo těženou lokalitu, podle názoru inspekce, musí splňovat limity podle výše uvedené vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb. Podle názoru inspekce těžený štěrk a písek musí mít definované vlastnosti pro jeho další použití, aby nedošlo k porušování jiných předpisů (např. zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů apod.). Z hlediska ochrany lesa Uvádí, že v oznámení na str. 22 je uvedeno, že záměr má být realizován na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (dále jen „PUPFL“) na ploše 82 967 m2. Tyto pozemky, vedené jako PUPFL, jsou podle oznámení bez porostu a řešení jejich záboru bude provedeno ve smyslu platných právních předpisů. S výše uvedeným nelze souhlasit, dostupné podklady (GIS Libereckého kraje) svědčí pro to, že podstatná část dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa je porostlá lesními porosty (ortofoto a obrysová mapa lesního hospodářského plánu). V rozporu s výše uvedeným oznámení na straně 32 v kapitole C.I.5 uvádí, že se záměr nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa ani ochranného pásma lesa. Kapitola D.I.5 na stranách 52 a 53 oznámení vymezuje plochu lesa dotčeného záměrem na 7,7236 ha. Zde se oznámení omezuje na tvrzení, že jde o nepřírodní lesní biotop – porost borovice lesní na stanovišti brusinkových borových doubrav (totéž strana 57 oznámení, kapitola E). Tabulka na straně 5 oznámení zahrnuje čísla parcel, které v předmětném k.ú. neexistují (př. 434/10, 438/4, 457/14). Chybně je zde uveden druh pozemku u p.p.č. 434/8 a 434/1 (oba lesní pozemky). Chybně zde nejsou uvedeny lesní pozemky p.p.č. 434/1, 438, 457/1. Z toho plyne rozpor se související mapou. Tabulka na straně 6 oznámení je nekompletní v údajích o lesním pozemku p.p.č. 413. Z výše uvedeného je zřejmé, že míra dotčení lesních pozemků je v oznámení zpracována chaoticky (žádné dotčení, popř. rozdíly v plochách záborů). Popis věku, dřevinné skladby a zdravotního stavu popřípadě stability dotčených porostů zcela chybí. Stejně tak oznámení neobsahuje vlivy realizace záměru na lesní porosty ponechané (mimo plochu těžby). Z hlediska ochrany přírody Dřeviny a jejich porosty Uvádí, že oznámení neposkytuje dostatečné informace o dřevinách a jejich porostech, které mají být záměrem dotčeny; některé údaje jsou naopak zavádějící či rozporné (např. tvrzení, že prostor je toliko spoře porostlý náletovými dřevinami (borovicí) na str. 13 oznámení, že lesní pozemky jsou bez lesa pouze s řídkými náletovými borovicovými monokulturami na str. 19 oznámení nebo že lesní pozemky jsou bez porostu na str. 22 12
oznámení – existence porostů dřevin (a to i zapojených či vzrostlých) alespoň na části dotčených ploch je zřejmá z ortofotosnímků daného území z r. 2013 i z fotodokumentace, která je součástí oznámení a jeho příloh, inspekci je známa z její vlastní dozorové činnosti a je ostatně připomínána i dalšími doloženými dokumenty, např. biologickým hodnocením). Požaduje doplnit aktuální bližší charakterizaci solitérních dřevin, skupin dřevin a porostů na lesních i nelesních pozemcích, a to co se týká druhové skladby, věkového složení, velikostních parametrů, zdravotního stavu, diverzity, funkčního a estetického významu apod., s vylišením různých kvalitativně odlišných skupin a míst, která jsou v současné době bez porostu. Zároveň považuje za nutné blíže specifikovat plánovaný rozsah a postup kácení. Vzhledem k očekávanému působení vlivů záměru i za hranicemi pískovny je charakterizaci a vyhodnocení vlivů nutno uvést i pro dřeviny a jejich porosty v okolí těžebny (viz též dále). S problematikou dřevin a jejich porostů úzce souvisí i dotčení lesa jako významného krajinného prvku (§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.). V tomto ohledu inspekce považuje za nutné doplnit lokalizaci, popis a bližší charakteristiky lesních porostů, popis a vyhodnocení jejich ekologicko-stabilizačních funkcí, upřesnit rozsah a postup odlesnění a vyhodnotit ovlivnění zmíněných funkcí významného krajinného prvku realizací záměru. Posouzení je nutné zaměřit rovněž na lesní porosty v okolí těžebny. Zároveň je nezbytné odstranit z oznámení nepřesné a rozporné údaje, např. uvést na pravou míru tvrzení o absenci porostu na lesních pozemcích (viz výše), tvrzení, že do pískovny okrajově zasahuje ochranné pásmo lesa (str. 23 oznámení; v prostoru pískovny jsou ve skutečnosti přímo zahrnuty lesní pozemky), tvrzení, že se záměr nedotýká PUPFL ani ochranného pásma lesa (str. 32 oznámení) apod. Při hodnocení vlivů na porosty dřevin (ať už lesní či nelesní) v okolí uvažované pískovny je dle názoru inspekce třeba zohlednit mj. takové faktory jako otevření nových porostních stěn, odolnost dřevin v okolí těžebny vůči působení bořivých větrů a dalších abiotických faktorů, změnu mikroklimatu, oslunění, vodního režimu apod. Krajinný ráz V oznámení záměru není uvedena identifikace, popis a charakterizace znaků krajinného rázu ve smyslu § 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ani vyhodnocení vlivů záměru na krajinný ráz. Inspekce považuje za žádoucí doplnit oznámení o kvalifikovanou studii vlivů na krajinný ráz s tím, že posouzení bude provedeno nejen v lokálním, ale i v širším měřítku (se změřením na možnost a přijatelnost pohledového uplatnění těžebny z vyvýšených bodů v okolí – např. Ralsko, Bezděz, Hradčanské stěny apod.). Biologické průzkumy a hodnocení Biologické průzkumy, které jsou přílohou oznámení, mají toliko orientační charakter a dle názoru inspekce neposkytují dostatečně úplnou informaci o využívání území rostlinnými a živočišnými druhy (s důrazem na druhy zvláště chráněné). Inspekce proto požaduje provedené průzkumy doplnit tak, -
aby byl kromě jarního a časného letního aspektu (průzkum byl prováděn od března do 23. června 2013) zahrnut i vrcholný a pozdní letní aspekt a podzimní aspekt; s ohledem na blízkost ptačí oblasti Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady a obecně zvýšený význam širšího území pro ptactvo (v minulosti bylo navrhováno začlenění dotčeného území do ptačí oblasti), pro avifaunu stojí za úvahu i zařazení zimního aspektu. Vhodné by bylo uvést rovněž údaje o výskytu či absenci letounů (Chiroptera) a znovu prověřit výskyt obojživelníků (dle sdělení na str. 42 oznámení se v okolí běžně vyskytuje např. ropucha obecná). Inspekce rovněž poukazuje na skutečnost, že dle informací na str. 4 zprávy o biologickém průzkumu (příloha oznámení) byly instalované 13
zemní pasti opakovaně likvidovány v souvislosti s prováděnými zemními úpravami a deponií drceného materiálu z bouraných budov – je tedy otázka, nakolik jsou výsledky této části průzkumu reprezentativní. Inspekce neakceptuje zdůvodnění zpracovatele biologického hodnocení uvedené na str. 11-12 zmíněného dokumentu. Objektivní informace o výskytu druhů v daném území, síle jejich vazby na lokalitu a způsobu využívání lokality může přinést pouze biologický průzkum realizovaný v průběhu celého roku nebo alespoň celého vegetačního období. Vyloučení letního a podzimního aspektu může vést k nezachycení živočichů vyhledávajících zimoviště, nezachycení sezónně se vyskytujících živočichů (podzimní migrace apod.), kvetení některých druhů rostlin atd., a tedy ke zkreslení údajů. Sám zpracovatel biologického hodnocení v lokalitě nevylučuje výskyt zimovišť a potvrzuje význam území pro migraci živočichů, včetně větších savců. Inspekce je přesvědčena, že na provedení úplných biologických průzkumů není možno rezignovat poukazem na předpoklad, že po uskutečnění záměru, resp. po provedení sanace a rekultivace, může oproti stávajícímu stavu vzniknout biotopově a přírodně hodnotnější plocha. Tento předpoklad inspekce nerozporuje, upozorňuje však, že cílem prováděných průzkumů je kromě zjištění, zda záměr je v daném území vůbec přípustný, též minimalizace škodlivých vlivů záměru na zákonem chráněné organismy a definování potřebných ochranných či kompenzačních opatření; -
aby do podrobnějších biologických průzkumů (botanický průzkum, průzkum bezobratlých i obratlovců) byly zahrnuty i plochy v okolí plánované těžebny, v nichž se mohou projevit nepříznivé vlivy záměru (hluk, vibrace, vlivy uvažovaných odstřelů horniny, prašnost, případná změna kvality biotopů v důsledku uvedených vlivů, změny mikroklimatu, osvitu, vodního režimu apod.). Informace obsažené v předložené dokumentaci naznačují, že výskyt zvláště chráněných živočichů v okolí těžebny je realitou (např. žluva hajní, skřivan lesní, strnad luční) – dané problematice je proto nezbytné věnovat bližší pozornost.
V návaznosti na doplnění biologických průzkumů inspekce požaduje aktualizovat hodnocení vlivů záměru na flóru a faunu a dopracovat návrh opatření k prevenci, snížení nebo kompenzaci vlivů na rostliny a živočichy. Větší pozornost je dle názoru inspekce nezbytné věnovat problematice migrace živočichů přes zájmové území, která realizací záměru může být významně ovlivněna – vyhodnotit aktuální migrační trasy, možnost jejich změny (posunu) včetně odůvodnění, navrhnout podrobnější opatření k zajištění dostatečné migrační průchodnosti území i pro větší obratlovce. Na základě aktualizace biologického hodnocení bude nutné verifikovat seznam druhů, pro které bude třeba podat žádost o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek uvedených v § 49 nebo § 50 zákona č. 114/1992 Sb. (opomenuty nesmějí být druhy, které se vyskytují třeba jen v okolí záměru, ale mohou být nepříznivě ovlivněny rušením – pokud takové budou zjištěny). Inspekce rovněž uvádí, že není zřejmé, do jaké míry byla v biologickém hodnocení zohledněna diverzita biotopů v oblasti (porosty dřevin vs. plochy bez porostu, s deponiemi drcené stavební suti po demolici objektů apod.) – viz str. 22 biologického hodnocení (příloha oznámení), kde je uvedeno, že „význam bioty je zprůměrován na celé řešené území“. Sanace a rekultivace Inspekce považuje za potřebné zpracovat podrobnější studii sanace a rekultivace, v níž budou blíže specifikovány rozsah, prostorové rozmístění, rámcový harmonogram a typ prací v rámci technické rekultivace, blíže rozveden způsob a podmínky použití nekontaminovaných skrývkových vrstev a navržena případná opatření pro samovolnou (sukcesní) biologickou rekultivaci, především co se týká monitoringu, eliminace nežádoucích procesů (např. rozvoje invazních a nepůvodních druhů) a případné podpory příznivých pochodů. Rekultivaci je 14
žádoucí provádět souběžně s těžbou (tj. po ukončení těžby v určité části pískovny již tuto rekultivovat). Pro fázi sanace a rekultivace by bylo dobré komentovat též vstupy a výstupy. Inspekce dále považuje za nezbytné vyjasnit eventualitu těžby pod vodní hladinou, která je zmiňována v některých pasážích textu oznámení, v jiných je ale naopak popírána. Pakliže k této variantě nebude přistoupeno (viz kolize s právními předpisy na úseku ochrany vod), pak je třeba ji ani v návrhu sanace a rekultivace neuvažovat. V opačném případě je vhodné zpracovat návrh souvisejících rekultivačních opatření. V případě realizace těžby pouze nad hladinou podzemní vody inspekce naopak doporučuje navrhnout opatření k podpoře vzniku periodických i stálejších vodních ploch sycených vodami srážkovými (viz str. 21 biologického hodnocení – příloha oznámení). Vlivy přesahující hranice plánované těžebny Záměr se konkrétními vlivy uplatní i za hranicemi plánované pískovny (jde např. o hluk, vibrace, vlivy související s odstřely horniny, emise tuhých znečišťujících látek a dalších polutantů do ovzduší, změnu mikroklimatu, vodního režimu, vliv osvětlení pískovny apod. – tj. faktory, které mohou způsobit změnu kvality biotopů). V rámci hodnocení vlivů záměru na přírodu a krajinu považujeme za nutné provést jasnou identifikaci těchto vlivů (zde je možno vycházet z kap. E.I biologického hodnocení – příloha oznámení), vymezit prostorový dosah jejich působení, pro takto potenciálně ovlivněné území uvést popis a charakterizaci přírodních a krajinných hodnot, zejména těch, které jsou chráněny zákonem č. 114/1992 Sb. a vyhodnotit vlivy záměru na takto definované území z hlediska ochrany přírody a krajiny. Uvedené hodnocení by se mělo týkat všech hledisek ochrany přírody a krajiny v jednotlivých kapitolách a podkapitolách dokumentace (dřeviny a jejich porosty, ÚSES, VKP, ZCHÚ, Natura 2000, fauna a flóra). Opatření k prevenci, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů záměru Požaduje dopracovat návrh opatření týkajících se ochrany přírody a krajiny včetně případných variantních řešení záměru. Inspekce je přesvědčena, že mezi nezbytná opatření bude vzhledem k charakteru záměru a měnícím se podmínkám v území třeba zařadit mj. aktualizaci biologických průzkumů vždy před zahájením jednotlivých etap těžby a zajištění biologického dozoru po celou dobu přípravy území a provozu záměru. Za úvahu by stálo rovněž prověření možnosti tvorby biotopů zvláště chráněných druhů již v průběhu těžby, např. s využitím skrývkových vrstev (pakliže nejsou a nebudou kontaminovány závadnými látkami); konkretizaci si žádá časový postup kácení dřevin a likvidace vegetačního krytu (atd.) Další připomínky V tabulkách na str. 5 a 6 oznámení jsou uvedeny neexistující parcely a u některých existujících parcelních čísel nesprávné druhy pozemků (např. místo lesního pozemku je uváděna ostatní plocha apod.), jak je též uvedeno ve vyjádření z hlediska ochrany lesa. V mapě 2 na str. 7 oznámení je pozice plánované pískovny zakreslena chybně. Tvrzení zpracovatele oznámení na str. 12 oznámení, že záměr představuje smysluplné využití zdevastovaného území, pro které by se nacházelo jen těžko další využití, je ryze subjektivním hodnocením. Je pravdou, že řešené území nebylo doposud konkrétně využíváno (výjimkou je ovšem lesnické hospodaření na lesních pozemcích) a trpělo rozličnými sociopatologickými jevy, jako je zmiňovaný vznik početných černých skládek. Využití plochy pro těžbu písků a štěrkopísků je jedním z posuzovaných řešení, neznamená to ovšem, že by v daném prostoru nemohly vzniknout i jiné, variantní projekty. Těžba nerostných surovin dle názoru inspekce není jediným možným způsobem využití daného prostoru.
15
Inspekce by uvítala upřesnění trasy el. přípojky k buňkám obsluhy a ke stožárům osvětlení a dále sdělení, jak tato přípojka bude technicky řešena (nadzemní či podzemní vedení). V kapitole B.I.9 na str. 20 oznámení jsou chybně vymezeny některé dotčené územně samosprávné celky a správní úřady: obec (jsou chybně uvedeny Hradčany nad Ploučnicí, správně má být Ralsko), pověřený obecní úřad (je chybně uvedeno Ralsko, správně má být Mimoň). V kapitole B.I.10 na str. 20 oznámení není výčet navazujících rozhodnutí, resp. jiných správních aktů, úplný. Chybí povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les (týká se dřevin o obvodu kmene ve výšce 130 cm nad zemí větším než 80 cm a zapojených porostů dřevin na ploše přesahující 40 m2), závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku (lesa) a závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahu do krajinného rázu. Inspekce upozorňuje, že pro pozemky ve správě Vojenských lesů a statků ČR, s.p., je orgánem ochrany přírody příslušným k vydání příslušných povolení a závazných stanovisek Ministerstvo životního prostředí. Pro ostatní pozemky je příslušnost orgánů ochrany přírody standardní (povolení ke kácení dřevin – Městský úřad Ralsko, závazné stanovisko k zásahu do VKP a do krajinného rázu – Městský úřad Česká Lípa, výjimka ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů – Krajský úřad Libereckého kraje). Údaj o celkové výměře PUPFL v dotčeném území uvedený na str. 22 oznámení (82 967 m2) neodpovídá údajům o výměře lesa prezentovaným v dalších částech oznámení a v jeho přílohách (např. na str. 30 oznámení je udáváno 77 236 m2). Inspekce by uvítala přesnou informaci o provozní době pískovny v rámci roku, týdne a dne (údaje uvedené v oznámení jsou nejednotné). Ve výčtu ZCHÚ (kap. C.I oznámení) není možné opomenout PP Meandry Ploučnice u Mimoně, která je od hranic plánované pískovny ve srovnání s jinými ZCHÚ v nejmenší vzdálenosti a dále blízkost hranice chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. Přítomnost těchto ZCHÚ nedaleko plánované těžebny je nutné zohlednit při doplnění hodnocení vlivů na přírodu a krajinu. Ve výčtu předmětů ochrany ptačí oblasti Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady (str. 31 oznámení) není uveden moták pochop (Circus aeruginosus) – viz nařízení vlády č. 598/2004 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. V rámci hodnocení vlivů na ptačí oblasti a zvláště chráněné živočichy by měla být zodpovězena otázka, zda může či nemůže dojít k ovlivnění skřivana lesního a lelka lesního, kteří mají významná hnízdiště v okolí letiště Hradčany. Zařazení evropsky významné lokality (dále jen „EVL“) Dolní Ploučnice do výčtu blízkých EVL je nepříhodné. EVL Dolní Ploučnice je od zájmové lokality značně vzdálena (začíná až v České Lípě – Dubici), údaj o vzdálenosti 3 km neodpovídá skutečnosti. Stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (vyloučení/nevyloučení významného vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti) je třeba doplnit i pro pozemky ve správě Vojenských lesů a statků ČR, s.p. Příslušným orgánem ochrany přírody je Ministerstvo životního prostředí. Případnou manipulaci se živočichy v rámci realizace a provozu záměru je třeba svěřit odborně způsobilé osobě, v případě manipulace se zvláště chráněnými druhy (např. transfer mravenišť) pak pouze za předpokladu udělení příslušné výjimky podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb.
16
Výčet formálních chyb vyplývajících z textu oznámení -
Inspekce uvádí, že celý text oznámení obsahuje značné množství nepřesností, překlepů a chybných nebo chybějících odkazů na tabulky a přílohy a uvádí následující pouze namátkový výčet.
-
Str. 5, 6 oznámení – nečitelná čísla parcel v obrázcích, nesoulad mezi přehledem parcel zde a v tabulce na str. 21-22 oznámení.
-
Str. 7 oznámení, mapa 2 – chybný zákres lokality (zakroužkován Hvězdov), chybný popis v úvodu (Mimoň se nenachází jižně od lokality).
-
Str. 20 oznámení, kap. B.I.8 – je uvedeno, že k ukončení těžební činnosti dojde v roce 2031, ale k ukončení rekultivace dojde již v roce 2030.
-
Str. 24 oznámení – chybné číslování kapitol (kap. B.III vstupy, hned následuje C.III.1, 2 a poté se autor vrací k B).
-
Str. 46 oznámení – z kapitoly C.III je zde jen nadpis, chybí kap. D.I.1.
-
Str. 54 oznámení, kapitola D.III.1 (Opatření k prevenci…) – uveden pouze nadpis bez obsahu nebo chybné kategorie následujících nadpisů.
-
Str. 57 oznámení, kapitola E (Varianty řešení) – kapitola začíná zvýrazněným textem zřejmě převzatým ze zákona, bohužel v následujícím textu se tímto autor neřídí. Zde by přicházelo v úvahu zmínit ono plošné rozšíření z 15 na 21 ha, příp. zvýšení hloubkového dosahu pod HPV. To by ovšem celý text musel být striktně zaměřen na v úvodu míněnou 15 ha plochu.
-
Str. 58 oznámení (Doporučená opatření a závěr) – jedná se o kapitolu převzatou z posudku společnosti AECOM CZ, s.r.o., která svým obsahem rozhodně nepatří na konec kapitoly věnované variantním řešením.
-
Str. 58 oznámení, kapitola F – obsahuje pouze nadpis.
-
Str. 58 oznámení, kapitola G (Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru) – citace: „Jde o podlimitní záměr těžby na nevyhrazeném ložisku, řeší zbytkovou sanaci.“ Není zřejmé, co autor míní zbytkovou sanací. Kapitola by měla podat shrnující popis záměru. Zde se řeší hlavně výsledky přírodovědeckého a biologického průzkumu, větu „Záměr nemá vliv na ZCHÚ, nemůže významně ovlivnit EVL a PO v širším okolí“ nelze považovat za všeobecně srozumitelnou, některé zkratky nejsou uvedeny v seznamu.
-
Str. 61 oznámení, kapitola H.2 (Seznam mapových příloh v textu) – není v souladu s textem, mapy jsou vloženy do seznamu tabulek, obsah je neúplný.
-
Str. 62 oznámení, kapitola H.4 – seznam příloh je neúplný, přílohy nejsou očíslovány.
-
Příloha oznámení „Návrh těžby+rekultivace“ – chybí kap. 2, uvádí se: „Bude dopsáno po předání od Mgr. Rückla“.
-
Závěrem inspekce uvádí, že pro formulaci objektivního závěru o přípustnosti či nepřípustnosti záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny je nutné doplnit oznámení ve smyslu výše uvedených připomínek. Na základě výše uvedených připomínek považuje za nutné posoudit záměr dle zákona.
Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina ze dne 7. 11. 2014 Uvádí, že záměr je v souladu s podmínkami hospodárného dobývání ložisek, které jsou stanoveny v ustanovení § 19 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách 17
a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska horních předpisů nemá námitky k předmětnému záměru a nepožaduje posoudit záměr v celém rozsahu zákona. Konstatuje, že povolení předmětného záměru bude předmětem samostatného správního řízení, které bude provádět Obvodní báňský úřad pro území krajů Libereckého a Vysočina. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší, ze dne 21. 10. 2014 Uvádí, že těžba štěrkopísků je zdrojem vyjmenovaným v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (kód 5.13.). Požaduje proto dodržování opatření ke snížení emisí tuhých znečišťujících látek stanovená v bodě 4.5.3. části II přílohy č. 8 k vyhlášce MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Stávající úroveň znečištění zájmové lokality denními koncentracemi PM10 dosahuje v pětiletém průměru z let 2007 – 2011 do výše 42 μg/m3. Pro informaci uvádí, že jsou již k dispozici aktuálnější data map pětiletých průměrných koncentrací za roky 2009 – 2013. Tyto koncentrace se však zásadněji neliší od dat uvedených v rozptylové studii (příloha oznámení). V oznámení je předpokládáno, že cca 70 % dopravy bude vedeno komunikací, která je v celé trase vedena mimo obytnou zástavbu a 30 % po silnici II/268. Nejvyšší denní koncentrace PM10 dosahují maximální hodnoty na východní hranici pískovny v místě souběžně vedené komunikace. Zde mohou denní koncentrace dosáhnout hodnoty mírně přes 1 μg/m3. Denní koncentrace v místě nejbližší obytné zástavby budou vzhledem ke vzdálenosti od pískovny ovlivněny především nákladní dopravou vedenou v její blízkosti. Tyto koncentrace se budou pohybovat v desetinách μg/m3. Roční koncentrace PM10 nepřekročí v obytných lokalitách hodnotu setin μg/m3. Roční koncentrace PM2,5 budou u nejbližší obytné zástavby rovněž zanedbatelné v řádu tisícin μg/m3. Upozorňuje, že v rozptylové studii (příloha oznámení) byly emisní faktory využity z programu MEFA 06. Podle metodického pokynu MŽP, odboru ochrany ovzduší, doporučuje využívat nejaktuálnější verzi programu, která je v současné době dostupná, tedy MEFA 13. Dále v rozptylové studii (příloha oznámení) chybí zhodnocení benzo(a)pyrenu. Jelikož v současné době nedochází v zájmové lokalitě k překračování imisního limitu (dle map pětiletých průměrů dosahuje roční koncentrace benzo(a)pyrenu cca 0,7 ng/m3) a navýšení automobilové dopravy není zásadní (příspěvek ke koncentracím PM10 v řádu setin μg/m3 je nízký) lze předpokládat, že příspěvek benzo(a)pyrenu bude také zanedbatelný a nepožadujeme v tomto případě jeho doplnění. V kapitole D. IV oznámení je v opatřeních pro fázi přípravy a dobývání uvedeno, že budou vytvořeny valy ze skrývkové ornice po obvodu pískovny, které budou osázeny zelení. Dále požaduje do kapitoly D.IV oznámení doplnit také opatření ke snížení prašnosti a resuspenze „očištění nákladních automobilů před vjezdem na veřejnou komunikaci a zajištění nákladu proti úletu“ a dále kropení příjezdové cesty v období déletrvajícího sucha, jak je uvedeno v textu oznámení. Při doplnění výše uvedených opatření do povolení provozu a jejich dodržení, považuje záměr z hlediska kvality ovzduší za akceptovatelný. Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod, ze dne 13. 10. 2014 Uvádí, že v oznámení jsou v dostatečném rozsahu popsány hydrogeologické poměry a ochrana vod ve vazbě na záměr těžit písky 2 m nad hladinou podzemní vody. Dále 18
konstatuje, že hydrogeologický rajon 4640 (na str. 37 oznámení chybně označeno 464) je nejvýznamnější území s akumulací podzemní vody, proto je nutné zabránit únikům provozních kapalin. Velmi vhodná je doporučená rekultivace přírodní sukcesí, vytěžený prostor nesmí být využíván pro ukládání odpadů. Ministerstvo životního ze dne 30. 10. 2014
prostředí,
odbor
obecné
ochrany
přírody
a
krajiny,
Neuplatňuje k zámětu žádné připomínky. Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy V, ze dne 29. 10. 2014 Následující vyjádření k záměru uplatňuje jako dotčený orgán ochrany přírody na pozemcích tvořících součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy, kde je Ministerstvo životního prostředí podle ust. § 79 odst. 3 písm. t) zákona č. 114/1992 Sb., příslušným orgánem ochrany přírody. Jedná se o dotčené pozemky ve vlastnictví ČR s právem hospodaření pro Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Oznámení vykazuje právě u těchto pozemků na některých místech chyby či nepřesnosti. Na str. 5 oznámení je uvedena tabulka dotčených pozemků pro I. etapu, tedy pro plochu posuzovanou v rámci zjišťovacího řízení (výměra 14,8831 ha). U pozemků ve vlastnictví Vojenských lesů a statků ČR, s.p., jsou uvedeny některé parc. č. pozemků, které však v katastru nemovitostí neexistují (434/10, 438/4, 457/14), podle uvedeného druhu pozemku není žádný dotčený pozemek lesním pozemkem. Tyto údaje jsou v rozporu se skutečností. Podle katastru nemovitostí je dotčeno 5 lesních pozemků o celkové výměře 7,7236 ha, což odpovídá i podrobné tabulce na str. 21- 22 oznámení. Na str. 19 oznámení je uvedeno, že rekultivační práce budou zahájeny už při samotném dobývání a to skrývkou navážky, která bude uskladněna v podobě 0,5 až 0,8 m vysokého valu lichoběžníkového průřezu a který bude řídce osázen borovicí. Není zřejmé, o jakou navážku se jedná a jaký obsahuje materiál. Případný val by měl být proveden ze zeminy. Jde o trvalé opatření, na valu mají růst stromy. Z textu oznámení také není zřejmé, jak má být val široký. Na str. 30 oznámení je uvedeno, že VKP – les zaujímá dle katastru nemovitostí plochu 7,7236 ha, což je 36,14 % rozlohy území. Tento údaj odpovídá rozloze celého území plánované těžby štěrkopísku, tedy ploše cca 23 ha. Ve zjišťovacím řízení se však posuzuje pouze I. etapa, proto je třeba vycházet z plochy 15 ha. Na této ploše VKP – les zaujímá 51,49 %. Na str. 32 oznámení v kap. C.I.5 je uvedeno, že se posuzovaný záměr nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa ani ochranného pásma lesa. Toto tvrzení odporuje údajům z katastru nemovitostí, podle kterých je vedeno 7,7236 ha dotčených pozemků jako lesní pozemek. Jedná se tedy o pozemky určené k plnění funkcí lesa. Na str. 52, 54 i jinde v textu oznámení se uvádí, že orgánem ochrany přírody pro dotčené území je Krajský úřad Libereckého kraje. Upozorňuje, že na pozemcích ve správě Vojenských lesů a statků ČR, s.p. (tedy na více než 50 % I. etapy) je orgánem ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí. Na str. 19 i jinde v textu oznámení je navrženo provést rekultivaci vytěženého území ponecháním území samovolné sukcesi. Dle názoru MŽP, odboru výkonu státní správy V, by se lesní pozemky měly rekultivovat zpátky na les, a to za využití technické i biologické rekultivace. Nelesních pozemků k ponechání samovolné sukcesi je na dotčeném území dostatek.
19
Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie, ze dne 30. 10. 2014 K záměru uplatňuje následující připomínky. 1) Chybí hydrogeologické zhodnocení záměru, chybí návrh ochrany podzemní vody pro případ ovlivnění podzemní vody realizací záměru, chybí havarijní plán pro případ zhoršení kvality podzemních vod způsobeného realizací záměru. 2) Oznámení neuvádí záměry těžby štěrkopísků a stanovení dobývacích prostorů na ložiskách Dolní Pertoltice a Pertoltice pod Ralskem, které se nacházejí ve stejném regionu, nezabývá se aktuálně zpracovávanou verzí surovinové politiky Libereckého kraje a není tedy zřejmé, zda je s ní v souladu. 3) V územním plánu Ralska je lokalita Hradčany a těžba štěrkopísků uváděna pouze jako územní rezerva pro budoucí využití. 4) Lokalita nebyla po ukončení sanace masivní kontaminace převážně ropnými uhlovodíky, ale i jinými organickými látkami, soustavně monitorována, takže není známa míra zbytkového znečištění. Sanační limity byly stanoveny o několik řádů výše nad úroveň přirozeného pozadí, takže není vyloučeno, že přítomnost znečišťujících látek ještě i v současnosti překračuje limit C. Předmětem těžby má být nesaturovaná zóna, ale surovina může být z důvodu kontaminace neprodejná. Požadujeme proto průzkum kontaminace oddělit od záměru těžby. Teprve po vyhodnocení průzkumu bude zřejmé, zda surovinu je možné uplatnit na trhu stavebních hmot nebo zda se jedná o kontaminovaný materiál vyžadující nakládání podle tomu příslušných předpisů. Výše uvedené závažné připomínky jsou detailně rozpracovány ve vyjádření České geologické služby (dále jen „ČGS“). Česká geologická služba ze dne 17. 10. 2014 K záměru uplatňuje následující připomínky. Oznámení je ve svých úvodních kapitolách, zejména pak v kapitolách B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru, B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry, C.I.6. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění a B.I.7. Stručný popis technického a technologického řešení záměru, zpracované obsáhlým způsobem, nicméně s některými nedostatky a chybami. Přílohy oznámení shrnují značné množství informací, které jsou uvedeny konkrétně v kapitole H.4. oznámení. Za dostatečně zpracované považuje ČGS přílohy oznámení „Znalecký posudek – č. 117/2-2013“ a „Vyhodnocení průzkumu v místě skládky na letišti Hradčany (PURUM, s.r.o.; 2012)“ a v neposlední řadě přílohu „Těžba písků a štěrkopísků v lokalitě Hradčany nad Ploučnicí – dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území“. V samostatné příloze oznámení „Těžba písků a štěrkopísků v lokalitě Hradčany nad Ploučnicí – dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území“, v podkapitole m) Technické vlastnosti těžené suroviny a její předpokládané množství, a dále v kapitole B.I.5 Zásoby suroviny na ložisku textové části oznámení jsou chybně uvedeny normy ČSN EN pro technologické zařazení přírodního kameniva. Norma ČSN EN 12620 je norma pro vhodnost suroviny, respektive kameniva, do betonu, nikoli však pro kamenivo pro malty, jak se zde chybně uvádí. Kamenivo pro malty se řídí normou ČSN EN 13139. V oznámení kompletně schází podrobnější hydrologické a hydrogeologické posouzení vlivu plánovaného záměru, které by poskytlo nezbytné podklady pro zhodnocení vlivů plánované těžební činnosti prováděné hornickým způsobem na hydrogeologické poměry. Rovněž schází 20
návrh způsobu ochrany a opatření v případě prokázání vlivu těžební jámy na povrchové a podzemní vody. Oznámení nereflektuje podstatné skutečnosti z hlediska plnění aktualizované regionální surovinové politiky Libereckého kraje. V kapitole C.I.6. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění schází aktuální podrobná analýza současného stavu využívání a stavu reálně vytěžitelných zásob na stávajících ložiskách a výhledové potřeby štěrkopískových surovin situovaných v blízkosti plánovaného záměru v lokalitě Hradčany nad Ploučnicí na území Libereckého kraje. V kapitole B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry jsou obsáhle rozvedeny pasáže převzaté z dokumentu „Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje“ z roku 2011, jehož zpracovatelem byla Česká geologická služba. Nikde v textu ani v přílohách oznámení není citace tohoto dokumentu uvedena. S návrhem sanace a rekultivace v kapitole B.1.7. Stručný popis technického a technologického řešení záměru ČGS souhlasí, nicméně ČGS naprosto kategoricky odmítá, že vzniklá těžebna by mohla být v budoucnu zavážena jakýmkoliv odpadem. Záměr naplňuje některé vybrané skutečnosti dokumentu „Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje“, a to především ve vztahu k jeho umístění v deficitní jižní části Libereckého kraje, nicméně pro území tohoto kraje jsou potřebné kvalitnější frakce praného těženého kameniva, zejména zdroje písků a štěrkopísků, případně praného písku. ČGS souhlasí s převzatými texty v tom, že významná ložiska štěrkopísků se vyskytují jen v severní a severozápadní části Libereckého kraje, zatímco jižní část uvedeného kraje je z tohoto pohledu zcela deficitní a ložiska jsou vázána pouze na ojedinělé relikty štěrkopísků, přičemž ložiskový význam mají především terasové sedimenty řeky Ploučnice a jejích přítoků (ložiska Bohatice, Česká Lípa-Dubice, Velký Grunov, Žizníkov a některá další). Z tohoto důvodu je již dlouhodobě připravovaný sousední záměr otvírky výhradního ložiska štěrkopísků Bohatice. Oznámení kompletně zanedbává podstatné skutečnosti o současných nových záměrech na těžbu štěrkopísků na území Libereckého kraje, které jsou ve vysokém stupni rozpracovanosti z hlediska posouzení záměrů na životní prostředí podle zákona. V současné době je ve vysokém stupni rozpracovanosti záměr „Stanovení dobývacího prostoru Pertoltice pod Ralskem a následná hornická činnost“. Jedná se o stanovení dobývacího prostoru Pertoltice pod Ralskem a povolení následné hornické činnosti pro dobývání štěrkopísků na části výhradního ložiska Bohatice (č. ev. B 300040), chráněném chráněným ložiskovým územím Bohatice (č. ev. 70004000). Na území Libereckého kraje je rovněž ve velkém stupni rozpracovanosti záměr „Pískovna Dolní Pertoltice (stanovení dobývacího prostoru a povolení k dobývání)“. Uvedený dobývací prostor je umístěn v severovýchodní části výhradního ložiska Arnoltice-Pertoltice. Využití části bloků zásob na ložisku Arnoltice-Pertoltice je náhradou za definitivně ukončenou těžbu na nevýhradních ložiskách písků a štěrkopísků Mlýnice a Oldřichov v Hájích ve frýdlantském výběžku. Vzhledem k deficitu zásob kvalitních praných štěrkopísků a písků v Libereckém kraji bylo výhradní ložisko Bohatice a využití části bloků zásob na ložisku ArnolticePertoltice doporučeno „Aktualizovanou regionální surovinovou politikou Libereckého kraje“ jako vhodné náhradní zdroje za postupně dotěžované zdroje na území Libereckého kraje. Pro naplnění požadavků trhu schází kvalitní prané hrubozrnnější frakce štěrkopísků a štěrků, naopak jemnozrnnější frakce písků je na území Libereckého kraje přebytek. Výše uvedené záměry jsou zdůvodněné podnikatelskými aktivitami směřujícími k produkci kvalitního 21
kameniva jednotlivých tříd podle ČSN EN 12620 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch a ČSN EN 13242 Kamenivo nestmelené a stmelené hydraulickým pojivem pro inženýrské stavby a vozovky a v neposlední řadě podle ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty. V kapitole C.I. 6. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění se uvádí, že záměr těžby na ložisku Hradčany nad Ploučnicí bude důležitý a odůvodnitelný pro potřeby rozvíjejících se měst Ralsko a Mimoň. ČGS se naopak domnívá, že vzhledem k dopravně-ekonomicky výhodnějšímu umístění dlouhodobě využívaného výhradního ložiska písků a štěrkopísků Jablonné v Podještědí-Dubnice k městům Ralsko a Mimoň je možnost z tohoto ložiska zajistit dostatečný a dlouhodobý objem zásob všech požadovaných frakcí technologicky upraveného těženého kameniva. V platné „Návrhové části Územního plánu Ralsko“ (červen, 2014) se uvádí: „Územně se chrání plocha územní rezervy pro dobývání nerostů (R1) pro budoucí využití nevýhradního ložiska štěrkopísků 526400 na místě bývalého REMBATu.“. Zároveň se v další podkapitole „Návrhové části Územního plánu Ralsko“ uvádí: „V řešeném území města Ralsko se vymezuje plocha územních rezerv pro územní ochranu budoucí plochy těžby štěrkopísků.“. Lokalita je tedy z hlediska funkčního využití charakterizována jako „plocha pro těžbu surovin“, nicméně – jak z výše uvedeného vyplývá – předložený záměr „Těžba štěrkopísků v lokalitě Hradčany nad Ploučnicí“ tvoří pouze územní rezervu pro budoucí využití ložiska. Přestože jsou případná rizika hodnocená jako akceptovatelná, je v rámci přípravy Plánu využívání ložiska nevyhrazeného nerostu nezbytné zpracovat plán opatření pro případ havárie a zhoršení jakosti vod (havarijní plán) dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, s náležitostmi dle ustanovení § 5 vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů, a předložit jej příslušnému vodoprávnímu úřadu ke schválení. Závěry a doporučení Po celkovém zhodnocení předloženého je možno konstatovat, že ČGS uplatňuje k projednávanému materiálu zásadní připomínky. Je zapotřebí vyzdvihnout jeden pozitivní fakt – a sice že v rámci plánované těžby písků budou na kontaminovaných pozemcích probíhat sanační práce v saturované či nesaturované zóně až do dosažení limitních hodnot sanace. Nicméně plánovaný záměr využití nevýhradního ložiska Hradčany nad Ploučnicí je v kolizi s veřejně projednanou a schválenou „Aktualizací regionální surovinové politiky Libereckého kraje“, která byla přijata jako závazný dokument Zastupitelstvem Libereckého kraje na základě usnesení č. 386/11/ZK dne 25. října 2011. Tento dokument byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona. Následně bylo dne 27. července 2011 (pod č.j. 58817/ENV/11) k dokumentu „Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje“ vydáno souhlasné stanovisko MŽP podle zákona. Podmínky a opatření pro využívání ložisek štěrkopísků na území Libereckého kraje se uvádí v kapitole 6.1. „Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje“. Dle aktuální informace z Krajského úřadu Libereckého kraje se v roce 2015 plánuje zpracování „2. Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje“. Na základě
22
výše uvedeného ČGS doporučuje předložený záměr podrobit detailnější analýze až po zpracování této plánované aktualizace. Po zohlednění a doplnění výše uvedených věcných připomínek bude oznámení zpracované podle zákona představovat materiál, který vyhoví podmínkám pro následné povolení činnosti prováděné hornickým způsobem. Lenka Jůnová ze dne 16. 10. 2014 Nesouhlasí s realizací záměru z následujících důvodů. 1) Konečně se začíná rozjíždět rekreační oblast, obec dělá vše, aby oblast navštívilo co nejvíce turistů, kterých oblast navštěvuje každý rok více. 2) Nedaleko plánované těžby je řeka Ploučnice, kde skauti půjčují lodě, staví se zde i lepší zázemí pro vodáky a turisty. 3) Plánovaná těžba bude na samém okraji chráněného území. 4) Přes 20 let probíhá v oblasti čištění a nyní je plánováno oblast poškodit. 5) Není zřejmé, zda je těžba v této lokalitě nutná – nedaleko v Provodíně je písek již těžen. S ohledem na počet dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků doporučuje příslušný úřad počet dokumentací pro předložení na 11 kusů v tištěné podobě a 1 x v elektronické podobě na CD. Kopie výše uvedených vyjádření jsou v elektronické podobě k dispozici v Informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA, česká informační agentura životního prostředí (http://www.cenia.cz/eia) a na stránkách Ministerstva životního prostředí (http://www.mzp.cz/eia), pod kódem záměru MZP448, v sekci závěr zjišťovacího řízení. Závěr zjišťovacího řízení nenahrazuje vyjádření dotčených správních úřadů, ani příslušná povolení podle zvláštních předpisů. Závěr zjišťovacího řízení není rozhodnutím vydaným ve správním řízení a nelze se proti němu odvolat.
Ing. Jaroslava HONOVÁ v. r. ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence (otisk úředního razítka) Obdrží: oznamovatel, dotčené správní úřady, dotčené územní samosprávné celky
23
