MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Dle rozdělovníku

Váš dopis značky

Věc:

Naše značka

Vyřizuje/linka Ing. Lexová / l. 2183

PRAHA 07.10.2008

Posuzování vlivů záměru „Rychlostní komunikace R43 v úseku dálnice D1 Kuřim“ na životní prostředí – přepracování dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie

Záměr „Rychlostní komunikace R43 v úseku dálnice D1 – Kuřim“ je posuzován podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. (dále jen „zákon“). Příslušným úřadem k zajištění procesu EIA je Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“). Dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie (dále jen „dokumentace EIA“), jejímž zpracovatelem byl Ing. Alexandr Mertl, byla rozeslána k vystavení a vyjádření dle § 7 zákona dotčeným orgánům státní správy a příslušným obcím v únoru 2002. Na základě připomínek obsažených v došlých vyjádřeních k dokumentaci EIA a na základě vyjádření zpracovatele posudku RNDr. Petra Anděla, CSc. MŽP požádalo oznamovatele záměru dopisem ze dne 10. 9. 2002 o doplnění a přepracování dokumentace EIA. Doplněná a přepracovaná dokumentace EIA byla dne 12. 7. 2004 rozeslána příslušným obcím a dotčeným orgánům státní správy k vystavení a vyjádření dle § 7 zákona. Dne 6. 1. 2005 obdrželo MŽP dopis od zpracovatele posudku s konstatováním, že vzhledem k tomu, že Krajský úřad Jihomoravského kraje zadal zpracování vyhledávací studie vedení trasy rychlostní silnice R43 Boskovickou brázdou a tato nová varianta není v předložené dokumentaci EIA řešena, je uvedené zadání vyhledávací studie zásadní nová skutečnost, na kterou je třeba v procesu EIA reagovat. Vzhledem k výše uvedenému MŽP souhlasilo s návrhem zpracovatele posudku na přerušení zpracování posudku EIA do doby předložení dopracované vyhledávací studie s tím, že na základě výsledků zpracované vyhledávací studie bude MŽP rozhodnuto o dalším postupu v procesu EIA. Na základě závěrů předložené vyhledávací studie byl dopisem MŽP ze dne 19. 9. 2005 oznamovatel požádán o doplnění dokumentace EIA o posouzení varianty vedení trasy rychlostní silnice R43 Boskovickou brázdou. Na základě mnoha jednání bylo MŽP předloženo doplnění dokumentace EIA až dne 7. 3. 2007. Po obdržení příslušného počtu paré (květen 2007) bylo doplnění dokumentace EIA dopisem ze dne 18. 5. 2007 rozesláno k vystavení a vyjádření dle § 7 zákona. Doplnění dokumentace EIA bylo rovněž zasláno zpracovateli posudku, který po vyhodnocení všech vyjádření obdržených k dokumentaci EIA a jejímu doplnění identifikoval řadu problémů, které vyplývají zejména ze skutečnosti, že záměr je posuzován dle dnes již neplatného zákona tel. 267 121 111

ČNB Praha 1 č.ú. 7628001/0710

IČ: 164 801

fax: 267 310 443

č. 244/1992 Sb., proces EIA probíhá již 6 let, z čehož plynou změny v území, dále došlo v průběhu procesu EIA ke změnám trasy rychlostní silnice a k návrhu nové varianty, která nebyla vyhodnocena ve vazbě na koncepční řešení území. Na základě problémů identifikovaných zpracovatelem posudku proběhla řada jednání na různých úrovních se závěrem, že zajištění procesu dle zákona č. 244/1992 Sb. spojené s velmi dlouhou dobou posuzování záměru, chybějící koncepční řešení území a zejména výrazné změny legislativy jak v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, tak jednotlivých složkových zákonů (ochrana ovzduší, ochrana vod, odpady, ochrana veřejného zdraví a další) Ministerstvo životního prostření vnímá jako nepřekročitelné. Z tohoto důvodu a na základě vyhodnocení dosavadních podkladů získaných v procesu EIA došlo MŽP k závěru, že Vám jako příslušný úřad vrací dokumentaci EIA k přepracování. Dokumentaci EIA je třeba přepracovat důsledně s přihlédnutím k níže uvedeným skutečnostem a na základě dalších připomínek obsažených ve vyjádřeních k dokumentaci EIA k tomuto záměru a jejímu doplnění. Za závažné aspekty považuje MŽP dva základní okruhy, které se svou povahou sice vymykají obsahu a zaměření hodnocení vlivu záměrů na životní prostředí, ale přitom ve svém důsledku zásadním způsobem ovlivňují jeho vyhodnocení. Jedná se o tyto vzájemně provázané okruhy: 1. Proces EIA probíhá podle dnes již neplatného zákona č. 244/1992 Sb. 2. Vyřešení a zhodnocení dopravní koncepce příslušného území dle dnes platné legislativy (ve vazbě na územní plánování). Jejich vyřešení je klíčové pro zpracovatele posudku a pro příslušný orgán, který bude vydávat stanovisko ve smyslu § 11 zákona č. 244/1992 Sb., ve znění zákona č. 132/2000 Sb. Ad 1. Proces EIA probíhá podle dnes již neplatného zákona č. 244/1992 Sb. Ve vyjádřeních k dokumentaci EIA a k jejím doplněním je opakovaně napadána skutečnost, že proces EIA je dosud veden podle zákona č. 244/1992 Sb., přestože od roku 2002 je v platnosti zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů . Dle názoru MŽP jsou připomínky v této oblasti mnohdy oprávněné, neboť a) proces EIA byl zahájen formálně těsně před ukončením platnosti zákona č. 244/1992 Sb. b) dokumentace EIA byla dvakrát vrácena k přepracování, při tom v každé etapě bylo veřejností požadováno, aby se dále pokračovalo podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Investorovi byly tyto požadavky známy. c) zákon č. 244/1992 Sb. neplatí již 7 let, to znamená, že se nejedná o běžný překryv platnosti zákonů. d) změny v zadání jsou zásadního charakteru, přibyly zde nové varianty v novém koridoru (tzv. Boskovická brázda). Jejich hlavním problémem je, že chybí zhodnocení celkové dopravní koncepce. e) za 7 let od ukončení platnosti zákona č. 244/1992 Sb. došlo k zásadním posunům v metodice EIA a postupně dopracovávané varianty nejsou hodnoceny na stejné metodické úrovni. f) k zásadní změně v novém zákoně došlo v upřesnění hodnocení vlivů na veřejné zdraví, přitom problematika vlivu na obyvatelstvo je hlavním problémem varianty D, která je v dokumentaci EIA doporučena jako nejvhodnější. 2

g) rozdíl mezi zákonem č. 244/1992 Sb. a současně platným zákonem není na úrovni dílčích běžných novel, ale je zcela zásadní z hlediska celkové koncepce procesu a zapojení veřejnosti. h) zásadní je skutečnost, že zákon č. 244/1992 Sb. není kompatibilní s právem Evropské unie. Mezi dobou zahájení procesu EIA a současností vstoupila ČR do EU a je povinna právo EU respektovat. (Pro zajištění kompatibility byl také novelizován zákon č. 100/2001 Sb. do současné podoby). i) dokončení celého hodnocení podle zákona č. 244/1992 Sb. by znamenalo, že záměr nebyl posouzen v souladu se směrnicemi EU, což může vést k neuznání procesu EIA při žádostech o poskytnutí finančních prostředků na výstavbu z fondů EU. j) rychlostní silnice R43 je deklarována jako součást transevropské silniční sítě (TEN), takže se nejedná o lokální záležitost, ale o koncepční záměr v rámci EU, a proto musí být jeho vliv posouzen v souladu se směrnicemi EU, tj. podle platného znění zákona č. 100/2001 Sb. k) vzhledem k postupu podle zákona č. 244/1992 Sb. neodpovídá zveřejnění dokumentace současné praxi, na kterou má veřejnost dle aktuálně platné legislativy zákonné právo. Dokumentace jako celek nebyla zveřejněna na internetu. l) celková zmatečnost dokumentace a délka procesu (velké množství variant, nejednotně a v různých částech dokumentace jinak značených, v jednotlivých fázích se hodnotí různé varianty, hodnocení je na různém stupni podrobnosti, předkládají se dodatky a ne celé dokumentace aj.), které vedou k naprosté desorientaci veřejnosti, je způsobena jednak nastavovaným postupem podle zákona č. 244/1992 Sb., jednak absencí komplexního strategického hodnocení celého dopravního řešení. Ad 2. Vyřešení a zhodnocení dopravní koncepce příslušného území dle dnes platné legislativy (ve vazbě na územní plánování) Ve vyjádřeních k dokumentaci EIA a k jejím doplněním je opakovaně namítáno, že o záměru nemůže být rozhodnuto, dokud není z hlediska vlivů na životní prostředí posouzena celková dopravní koncepce širší zájmové oblasti. To může být relevantně provedeno pouze na úrovni SEA na Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, které se v současnosti ve smyslu nového stavebního zákona připravují. V ZÚR a SEA musí být schválen dopravní koridor a teprve následně má být zpracováno technické řešení variant a EIA. Dle názoru MŽP jsou připomínky v této oblasti mnohdy oprávněné, neboť a) základním problémem je stanovení cílů R43. Na jedné straně je deklarovaná jako součást transevropské sítě TEN, na druhé straně je uváděn nízký podíl tranzitní dopravy. To je zásadní otázka pro celkové hodnocení vlivu na životní prostředí. Tento koncepční problém může být řešen pouze v ZÚR Jihomoravského kraje, které musí vycházet z celostátních dokumentů (Dopravní politika, PÚR, aj.). Nemůže to být předmětem „projektové“ EIA. b) vlastní záměr, jeho využitelnost a vazby z hlediska vlivů na životní prostředí jsou zásadním způsobem ovlivněny celkovým řešením dopravní koncepce v širší zájmové oblasti. Jedná se např. o zkapacitnění dálnice D1 na šestipruh, jihozápadní tangentu, řešení doprovodných komunikací v souběhu s R43, dopravní napojení Brna v případě varianty Boskovickou brázdou, řešení navazujících úseků za Kuřimí, umístění křižovatky

3

c) bez dořešení celkové koncepce nemohou být posouzeny kumulativní vlivy jednotlivých záměrů. To se týká především kritického uzlu napojení R43, R52 a D1 u Troubska. d) je zpochybňována platnost ÚP VÚC Brněnské sídelní aglomerace z roku 1985, a tím i zakotvení trasy R43 ve variantě D v územních plánech. e) bez ohledu na to, zda je možné tento ÚP považovat za platný, je třeba konstatovat, že byl zpracován v době, kdy proces EIA (SEA) nebyl ještě legislativně podchycen, takže nebyl z hlediska vlivů na životní prostředí komplexně hodnocen. f) varianty navržené v koridoru Boskovické brázdy nejsou v územních plánech uvedeny vůbec, nebyly tedy dříve v dotčených obcích vůbec projednávány. Otevření zcela nového dopravního koridoru pro dálkovou dopravu musí být posouzeno na úrovni koncepce se zohledněním vazeb na územní plánování, fragmentaci krajiny a další širší vazby. g) nejasnost způsobuje zadání územního plánu města Brna, které jako jednu variantu prověřuje nerealizování R43 na území města. Ze zadání není jasné, zda se jedná o přesunutí problému z Brna jiným obcím, či o řešení nulové varianty. h) je zde požadavek na celkové hodnocení R43 v úseku dálnice D1 – rychlostní silnice R35, aby se zabránilo tzv. salámové metodě projednávání. To je možné pouze v součinnosti ZÚR a SEA Jihomoravského a Pardubického kraje. i) obec Rozdrojovice vyhlásila na svém území stavební uzávěru. Musí být řešeno nadřazeným územním plánem – ZÚR. j) pouze předřazený stupeň SEA na ZÚR může vymezit základní koridor, a tím snížit počet hodnocených variant, které potom mohou být společně, podle stejné metodiky a podrobnosti, vyhodnoceny. Závěr: Na základě výše uvedeného požadujeme jako příslušný orgán ve smyslu § 20 odst. 1 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., přepracování dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie. Přepracovaná dokumentace musí zohlednit a vypořádat veškeré požadavky uvedené ve vyjádřeních k dokumentaci (viz příloha) a zejména musí reagovat na výše zmíněné oblasti. Tzn. před zpracováním dokumentace EIA doporučujeme zpracování celkové dopravní koncepce širší zájmové oblasti a její vyhodnocení v procesu SEA. Z této koncepce vyplyne dopravní koridor, v němž mohou být posléze navrženy a v procesu EIA z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví vyhodnoceny varianty trasování a technického řešení rychlostní komunikace R43. Dopracovaná dokumentace bude předložena příslušnému orgánu jako kompletní dokumentace, která bude obsahovat veškeré relevantní údaje. Dokumentace může vycházet z již předložených dokumentací, nebude se však v žádném případě jednat např. o doplněk již předložených dokumentací. Tímto bude zajištěna přehlednost předložené dokumentace. Dokumentaci doporučujeme vzhledem k výše uvedeným vleklým problémům vyplývajícím z již neplatné legislativy, tj. zákona č. 244/1992 Sb. vypracovat důsledně s náležitostmi dle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní 4

prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Proces EIA bude po předložení dokumentace EIA zajištěn dle současně platného zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se na vypracování dokumentace podílely autorizované osoby, které jsou požadovány zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dalšími předpisy (autorizovaná osoba pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví a pro oblast hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000). Současně upozorňujeme na ustanovení § 6 odst. 5 věta druhá zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy oznamovatel může u vybraných záměrů předložit místo oznámení dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle přílohy č. 4 k cit. zákonu. Přepracovaná dokumentace vlivů záměru na životní prostředí bude předána příslušnému úřadu (MŽP) ve 42 vyhotoveních. Příslušné obce žádáme o zveřejnění informace o vrácení dokumentace způsobem v místě obvyklým po dobu 30 kalendářních dnů.

Ing. Jaroslava HONOVÁ ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí

Přílohy: kopie vyjádření k doplnění dokumentace z roku 2007 kopie vyjádření k dokumentaci z roku 2004

Rozdělovník: Příslušné obce (bez příloh): Statutární město Brno primátor Dominikánské náměstí 1 601 67 Brno Městská část Starý Lískovec starosta Klobásova 9 625 00 Brno – Starý Lískovec Městská část Bosonohy starosta Bosonožské náměstí 1 642 00 Brno – Bosonohy

5

Městská část Žebětín starosta Křivánkovo náměstí 35 641 00 Brno – Žebětín Městská část Bystrc starosta nám. 28. dubna 60 635 00 Brno – Bystrc Městská část Kníničky starosta Nová 11 635 00 Brno – Kníničky Městská část Jundrov starosta Veslařská 56 637 00 Brno – Jundrov Městská část Komín starosta Vavřinecká 15 624 00 Brno – Komín Městská část Medlánky starosta Hudcova 7 621 00 Brno – Medlánky Městská část Královo Pole starosta Palackého 59 612 93 Brno – Královo Pole Městská část Řečkovice a Mokrá Hora starosta Palackého nám. 11 621 00 Brno – Řečkovice a Mokrá Hora Městská část Ivanovice starosta Mácova 3 621 00 Brno – Ivanovice Obec Ostopovice starosta č.p. 5 664 41 Ostopovice

6

Obec Troubsko starosta č.p. 150 664 41 Troubsko Obec Rozdrojovice starosta č.p. 7 664 72 Rozdrojovice Obec Jinačovice starosta č.p. 4 664 72 Jinačovice Obec Moravské Knínice starosta Kuřimská 99 664 34 Moravské Knínice Město Kuřim starosta Jungmanova 968 664 34 Kuřim Obec Lipůvka starosta 679 22 Lipůvka Obec Česká starosta č.p. 26 664 31 Česká Obec Popůvky starosta Náves 25 66441 Troubsko Obec Omice starosta Tetčická 51 664 41 Omice Městys Ostrovačice starosta náměstí Viléma Mrštíka 54 66481 Ostrovačice

7

Obec Říčany starosta Říčany 340 664 82 Říčany Obec Veverské Knínice starosta Veverské Knínice č.p. 260 66481 Ostrovačice Obec Hvozdec starosta 664 71 Hvozdec Obec Veverská Bítýška starosta Na Městečku 72 664 71 Veverská Bítýška Obec Chudčice starosta Chudčice 220 664 71 Chudčice Obec Čebín starosta Čebín 152 664 23 Čebín Obec Sentice starosta Sentice 71 666 03 Sentice Obec Drásov starosta Drásov 61 664 24 Drásov Obec Hradčany starosta Tišnovská 131 666 03 Hradčany Obec Malhostovice starosta č.p.75 666 03 Malhostovice Poznámka: Žádáme Vás o zveřejnění informace o vrácení dokumentace také v části obce Nuzířov.

8

Obec Všechovice starosta 664 24 Všechovice 39 Obec Skalička starosta Skalička 10 666 03 Skalička Příslušný kraj (bez příloh): Jihomoravský kraj hejtman Žerotínovo nám. 3/5 602 00 Brno Dotčené orgány státní správy (bez příloh): Krajský úřad Jihomoravského kraje ředitel Žerotínovo náměstí 3/5 601 82 Brno Magistrát města Brna odbor životního prostředí Kounicova 67 601 67 Brno Městský úřad Šlapanice odbor životního prostředí Opuštěná 9/2 656 70 Brno Městský úřad Kuřim odbor životního prostředí Jungmannova 968 664 34 Kuřim Městský úřad Blansko odbor životního prostředí Nám. Svobody 3 678 24 Blansko Městský úřad Rosice odbor životního prostředí Palackého nám. 13 665 01 Rosice Městský úřad Tišnov odbor životního prostředí Náměstí Míru 111 666 19 Tišnov 9

Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně Jeřábkova 4 602 00 Brno Česká inspekce životního prostředí OI Brno Lieberzeitova 14 614 00 Brno Ministerstvo zemědělství odbor státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesů Těšnov 17 117 05 Praha 1 Odbory MŽP (bez příloh): odbor ekologie krajiny a lesa odbor zvláště chráněných částí přírody odbor ochrany vod odbor ochrany ovzduší odbor mezinárodní ochrany biodiverzity odbor udržitelné energetiky a dopravy Oznamovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Odbor přípravy staveb Brno Šumavská 33 612 54 Brno

Příloha

Zpracovatel dokumentace (bez příloh): Ing. Alexandr Mertl Ekologické inženýrství Trstěnice 106 569 57 Trstěnice u Litomyšle Zpracovatel posudku (bez příloh): RNDr. Petr Anděl, CSc. EVERNIA, s.r.o. tř. 1. máje 97 460 01 Liberec 1 Na vědomí (bez příloh): MŽP OVSS VII Mezírka 1 602 00 Brno Česká inspekce životního prostředí Na Břehu 267 190 00 Praha 9 – Vysočany

10

Povodí Moravy, s. p. ředitelství závodu Dřevařská 11 601 75 Brno Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Kališnická 4-6 130 23 Praha 3 AOPK ČR – Středisko Brno Lidická 25/27 601 00 Brno Moravské zemské muzeum Zelný trh 6 659 37 Brno Národní památkový ústav - Územní odborné pracoviště v Brně oddělení archeologické Radnická 2 601 54 Brno

11