MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 – VRŠOVICE, Vršovická 65
V Praze dne 31. srpna 2005 .j.: 7057/ENV/710/05
ZÁPIS z mezistátního ve ejného projednání posudku a sou asn dokumentace podle ustanovení § 17 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí), a § 4 vyhlášky . 457/2001 Sb. zám ru „Sklad vyho elého jaderného paliva v lokalit elektrárny Temelín“ konaného dne 24. srpna 2005 v divadelním sálu Domu kultury METROPOL v eských Bud jovicích.
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Pr b h mezistátního posuzování p ed ve ejným projednáním P i posuzování vliv zám ru „Sklad vyho elého jaderného paliva v lokalit elektrárny Temelín“ na životní prost edí byly dodrženy stanovené lh ty pro jednotlivé kroky procesu v souladu se zákonem . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí), (dále jen „zákon . 100/2001 Sb.“). Dosavadní pr b h procesu je patrný z následujícího p ehledu: 21. ervence 2003 – obdrželo Ministerstvo životního prost edí oznámení zám ru. Oznamovatelem zám ru byla firma EZ, a.s., zpracovatelem oznámení zám ru byl Ing. Vladimír Mostecký. 23. ervence 2003 – bylo oznámení zám ru rozesláno dot eným územním samosprávným celk m a dot eným správním ú ad m ke zve ejn ní a vyjád ení. 31. ervence 2003 – byla o projednávaném zám ru informována rakouská a n mecká strana. 25. srpna 2003 – oznámila rakouská strana, že vzhledem k možným negativním vliv m v p ípad havárie nebo teroristického inu požaduje ú ast Rakouska v procesu posuzování vliv na životní prost edí. 18. íjna 2003 – sd lilo Ministerstvo životního prost edí rakouské stran , že akceptuje požadavek na mezistátní posuzování. 5. prosince 2003 – vydalo Ministerstvo životního prost edí záv r zjiš ovacího ízení podle § 7 zákona . 100/2001 Sb.
26. ervence 2004 – obdrželo Ministerstvo životního prost edí dokumentaci vliv zám ru „Sklad vyho elého jaderného paliva v lokalit elektrárny Temelín“ na životní prost edí (dále jen „dokumentace“), zpracovanou oprávn nou osobou Ing. Petrem Myná em. 3. srpna 2004 – byla dokumentace rozeslána dot eným územním samosprávným celk m a dot eným správním ú ad m ke zve ejn ní a vyjád ení. V souladu s lánkem 4 Úmluvy o posuzování vliv na životní prost edí p esahujících státní hranice (Espoo úmluvy) a § 13 zákona . 100/2001 Sb. byla dokumentace zaslána také k vyjád ení rakouské stran sou asn s nabídkou k uskute n ní konzultací v této v ci. 18. srpna 2004 – obdrželo Ministerstvo životního prost edí dopis rakouské strany, která informovala o zp sobu zve ejn ní dokumentace v Rakousku a požádala z d vodu p ekladu dokumentace do n meckého jazyka o prodloužení lh ty pro zaslání vyjád ení. Rakouská strana p islíbila zaslat své stanovisko spolu se stanovisky ve ejnosti nejpozd ji do konce íjna 2004. Ministerstvo životního prost edí akceptovalo žádost rakouské strany a stanovilo jako kone ný termín pro zaslání vyjád ení den 31. íjna 2004. 14. zá í 2004 – obdrželo Ministerstvo životního prost edí dopis od Spolkového ú adu pro ochranu p ed radioaktivním zá ením Spolkové republiky N mecko s oficiální žádostí o ú ast v procesu posuzování vliv na životní prost edí. Ministerstvo životního prost edí n mecké stran sd lilo, že k p edm tnému zám ru je možné se vyjád it, avšak proces již není možné prodlužovat, a proto i v p ípad n mecké strany byl stanoven kone ný termín pro vyjád ení na den 31. íjna 2004. 8. íjna 2004 – byla Ministerstvem životního prost edí pov ena doc. Ing. V ra K ížová, DrSc. zpracováním posudku o vlivech zám ru „Sklad vyho elého jaderného paliva v lokalit elektrárny Temelín“ na životní prost edí (dále jen „posudek“). 26. ledna 2005 – prob hla 1. konzultace s Rakouskem podle § 13 zákona . 100/2001 Sb., a lánku 5 Úmluvy o posuzování vliv na životní prost edí p esahujících státní hranice (Espoo úmluvy). 6. dubna 2005 – se konala 2. konzultace s Rakouskem dle § 13 zákona . 100/2001 Sb., a lánku 5 Úmluvy o posuzování vliv na životní prost edí p esahujících státní hranice (Espoo úmluvy). 31. kv tna 2005 – obdrželo Ministerstvo životního prost edí zpracovaný posudek. 1. ervna 2005 – rozeslalo Ministerstvo životního prost edí posudek dot eným územním samosprávným celk m a dot eným správním ú ad m, rakouské stran a n mecké stran ke zve ejn ní a vyjád ení. 12. ervence 2005 – rozeslalo Ministerstvo životního prost edí pozvánku na ve ejné projednání dot eným územním samosprávným celk m a dot eným správním ú ad m, rakouské stran a n mecké stran ke zve ejn ní. 24. srpna 2005 – se konalo ve ejné projednání podle § 17 zákona . 100/2001 Sb. 2. Místo a as mezistátního ve ejného projednání Ve ejné projednání posudku a sou asn dokumentace ve smyslu § 17 zákona . 100/2001 Sb. se uskute nilo dne 24. srpna 2005 v divadelním sálu Domu kultury v eských Bud jovicích od 15.00 hodin do 22.45 hodin. 3. ízení mezistátního ve ejného projednání ízením ve ejného projednání byl Ministerstvem životního prost edí pov en v souladu s § 4 odst. 2 vyhlášky . 457/2001 Sb. Ing. Václav Obluk, osoba s autorizací pro oblast posuzování vliv na životní prost edí ve smyslu § 17 zákona . 100/2001 Sb. 2
Ministerstvo životního prost edí bylo na ve ejném projednání zastoupeno Ing. Jaroslavou Honovou, editelkou odboru posuzování vliv na životní prost edí a IPPC, Ing. Janem Horou, vedoucím odd lení projektové EIA a Ing. Klárou Lexovou, pracovnicí odd lení projektové EIA. 4. P edm t mezistátního ve ejného projednání P edm tem ve ejného projednání byla dokumentace, posudek a vyjád ení k nim obdržená ve smyslu § 8, § 9 a § 13 zákona . 100/2001 Sb. 5. Ú astníci mezistátního ve ejného projednání Na mezistátním ve ejném projednání zastupovali jednotlivé strany: eskou republiku – Ministerstvo životního prost edí Ing. Jaroslava Honová, editelka odboru posuzování vliv na životní prost edí a IPPC Rakouskou republiku – Spolkové ministerstvo zem d lství, lesnictví, životního prost edí a vodního hospodá ství Dr. Christian Baumgartner, zástupce ministerstva Spolkovou republiku N mecko – Spolkový ú ad pro ochranu p ed radioaktivním zá ením Matthias Beushausen, zástupce ú adu Oznamovatele zám ru – spole nost EZ, a.s. Ing. Karel K ížek, editel sekce technika Ing. Miroslav Holan, editel sekce bezpe nost Ing. Jan Coufal, vedoucí projektového týmu SVJP Ing. Karel Brzobohatý – zástupce vedoucího projektového týmu SVJP Zpracovatele dokumentace Ing. Petr Myná , osoba s autorizací pro oblast posuzování vliv na životní prost edí Zpracovatelku posudku doc. Ing. V ra K ížová, DrSc., osoba s autorizací pro oblast posuzování vliv na životní prost edí Jiho eský kraj
-
Obec Temelín Stanislav Helige, starosta Státní ú ad pro jadernou bezpe nost Ing. Dana Drábová, Ph.D., p edsedkyn Ing. Karel Böhm, MBA, nám stek pro jadernou bezpe nost RNDr. Peter Lietava 3
Krajský ú ad Jiho eského kraje Ing. Viktor Tomšík, pracovník odbor územního plánování, stavebního ádu a investic M stský ú ad Týn nad Vltavou Ing. Ivan Palma, vedoucí odboru životního prost edí Krajskou hygienickou stanici Jiho eského kraje se sídlem v eských Bud jovicích eskou inspekci životního prost edí, OI eské Bud jovice Ministerstvo zdravotnictví
-
Ministerstvo obrany Ing. Petr Kozel, CSc., hlavní ekolog Ministerstvo vnitra JUDr. Vladimír Sou ek, pracovník odboru bezpe nostní politiky npor. Václav Martínek, pracovník skupiny krizového ízení Ministerstvo dopravy Ing. Old ich Gorgol, pracovník odboru civilního letectví Ing. Tomáš Šmíd, pracovník odboru civilního letectví Mezistátního ve ejného projednání se celkem zú astnilo cca 200 osob. 6. Program mezistátního ve ejného projednání 1. 2. 3. 4.
Úvod Vystoupení zástupc jednotlivých stran Diskuze Záv r
II. PR B H MEZISTÁTNÍHO VE EJNÉHO PROJEDNÁNÍ Ve ejné projednání zahájil p. Obluk, pov ený Ministerstvem životního prost edí ízením ve ejného projednání. V úvodu seznámil p ítomné s cílem ve ejného projednání a jeho programem, p edstavil zástupce jednotlivých stran a dále uvedl základní údaje o procesu posuzování vliv na životní prost edí podle zákona . 100/2001 Sb. a stru nou rekapitulací tohoto procesu v p ípad posuzovaného zám ru „Sklad vyho elého jaderného paliva v lokalit elektrárny Temelín“ (dále jen „zám r“). Ve druhé ásti ve ejného projednání vystoupili v souladu s programem ve ejného projednání zástupci jednotlivých stran. p. Coufal ( EZ, a.s.) Uvedl, že p íprava zám ru vychází z posouzení vliv koncepce na životní prost edí (SEA) a souhlasného stanoviska Ministerstva životního prost edí a dále z usnesení vlády R . 121/1997 doporu ujícího p ednostn p ipravovat sklady v lokalitách jaderných elektráren, usnesení vlády R . 487/2002 o koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyho elým 4
jaderným palivem a rozhodnutí EZ, a.s. Cílem zám ru je spolehlivé a bezpe né skladování vyho elého jaderného paliva z provozu elektrárny Temelín s kapacitou skladu 1 370 tun uranu. EZ, a.s. se rozhodla pro jednu z nejlepších sou asných technologií, pro suché skladování v obalových souborech typu B(U)F a S, tj. souborech ur ených jak pro skladování, tak pro p epravu. Dále byla prezentována technická ešení skladování a systému monitorování. Bylo zd razn no, že zám r vychází ze zkušeností p i skladování obdobného typu v elektrárn Dukovany. V souvislosti se vznikajícími domn nkami o specifické záležitosti v eské republice byla prezentována mapa Spolkové republiky N mecko, kde je v sou asné dob realizováno 12 obdobných sklad (jako uvažovaný zám r v elektrárn Temelín) s tím, že 5 nejbližších sklad nacházejících se na jihu Spolkové republiky N mecko je velmi podobné, když ne stejné koncepce jako v elektrárn Temelín. p. Myná (zpracovatel dokumentace) Shrnul postupy a záv ry dokumentace s tím, že dokumentace není bezpe nostní, projektovou nebo konstruk ní dokumentací. Klí ovým prvkem technologie z hlediska zajišt ní jaderné bezpe nosti a radia ní ochrany skladu je obalový soubor, ve kterém je umíst no vyho elé jaderné palivo. Parametry tohoto obalového souboru definuje jednozna n vyhláška Státního ú adu pro jadernou bezpe nost o typovém schvalování. Z hlediska posouzení vliv na životní prost edí je d ležitý zejména parametr p íkonu dávkového ekvivalentu, který nep ekro í 2 mSv za hodinu na povrchu obalového souboru a 0,1 mSv za hodinu ve vzdálenosti 2 m od povrchu obalového souboru (konstruk ní ešení obalového souboru podléhá jako celek typovému schválení Státního ú adu pro jadernou bezpe nost). Dávka zá ení se vzdáleností rychle klesá, v nejbližší obydlené oblasti, obci Temelín, resp. její ásti Ko ín, nep ekro í asi 0,001 mSv za rok (je nem itelná žádnou dostupnou technikou). Radia ní pozadí, které sklad p ímo ovliv uje, se pohybuje v úrovni asi 1,2 – 1,3 mSv za rok. P ísp vek skladu je asi 10 000krát nižší než p irozené radia ní pozadí. Sklad nem ní celkovou bilanci radioaktivních výpustí elektrárny Temelín. Z analýzy zdravotních rizik vyplývá, že radia ní riziko nep ekra uje kritérium p ijatelnosti 1 x 10-6. Tepelný výkon zapln ného skladu nep ekro í asi 2,1 MW. Jen chladící v že elektrárny Temelín produkují celkový výkon asi 3 800 MW. Tepelný výkon skladu je zanedbatelný. Pokud se týká ostatních oblastí (p da, povrchová a podzemní voda, horninové prost edí, flóra a fauna, krajina, hlukové vlivy nebo další), neo ekávají se žádné významné negativní vlivy. Neo ekávají se ani žádné významné sociální, ekonomické nebo psychologické vlivy. Projektem uvažované nehody neznamenají ohrožení jaderné bezpe nosti ani radia ní ochrany (ani v p ípad modelového p ípadu ízeného pádu t žkého dopravního letadla nedochází k destrukci obalových soubor , m že dojít ke snížení jejich integrity bez následk vyžadujících naléhavá neodkladná opat ení na ochranu obyvatelstva a životního prost edí). Varianta umíst ní skladu v elektrárn Temelín byla z hlediska vliv na životní prost edí doporu ena v rámci posouzení koncepce (SEA). Varianta suchého skladování v obalových souborech p edstavuje celosv tov osv d ený zp sob. Referen ní nulová varianta znamená realizaci skladu v jiné lokalit , avšak z environmentálního hlediska by tato varianta byla mén p íznivá. Nebyly zjišt ny žádné skute nosti, které by z environmentálního hlediska bránily p íprav , provád ní, provozu nebo ukon ení provozu posuzovaného skladu. Potenciální negativní vlivy na obyvatelstvo a životní prost edí ve všech jeho složkách nep ekra ují limity stanovené p íslušnými p edpisy nebo akceptovatelnou míru. Dot ené území je vymezeno hranicí uzav eného a oploceného areálu elektrárny Temelín a nezasahuje na území jiných stát .
5
p. K ížová (zpracovatelka posudku) Prezentovala souhrnné hodnocení provedené v posudku podle požadavk zákona . 100/2001 Sb. Dokumentaci je možno ozna it za úplnou, je zpracována v dostate ném rozsahu. Všechny vlivy zám ru na životní prost edí byly identifikovány a zhodnoceny správn v etn ur ení významnosti vliv . Dokumentace je založena na d sledném konzervativním p ístupu, který je základním principem metodologie pro jaderné innosti a technologie. Vysoká váha je kladena bezpe nostnímu hledisku. Posuzovaná varianta respektuje koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyho elým radioaktivním palivem v eské republice. Vlivy zám ru jsou vymezeny hranicí uzav eného a oploceného areálu elektrárny Temelín, nezasahují na území jiných stát a p eshrani ní vlivy v jakékoli významné mí e nevznikají. Tento záv r vychází z hodnocení radia ní zát že na obyvatelstvo a vlivu na životní prost edí v p ípad normálního provozu a projektových nehod, nestandardních stav a nadprojektových nehod. Vliv zám ru na životní prost edí a zdraví obyvatel nep esahuje státní hranice. Návrh technického ešení zám ru (suchého skladování vyho elého jaderného paliva v obalových souborech) odpovídá sou asnému stupni sv tového poznání a dosažené technické úrovni. Navržené technické ešení je optimální a vhodné pro zajišt ní pot eb skladování vyho elého jaderného paliva z provozu elektrárny Temelín. Bylo ov eno, že vylou ení kontaminace povrchových a podzemních vod, p dy a ovzduší radioaktivními látkami je zajišt no projektovým ešením. Návrh monitorovacího systému složek životního prost edí a radia ní ochrany se hodnotí jako úplný a odpovídající dosaženému stupni poznání. Navržená opat ení k minimalizaci negativních vliv jsou konkretizována ve form podmínek souhlasného stanoviska. Pokud jde o obdržená vyjád ení, celkem se vzájemn v r zném rozsahu shodných i p ekrývajících p ipomínek a námitek vyjád ilo 14 subjekt , z toho p ipomínek majících vztah k dokumentaci bylo p ibližn 110 z p ibližn 30 tématických okruh (k dokumentaci se vyjád ila i ob anská sdružení, iniciativy a ob ané eské republiky, Spolkový ú ad pro životní prost edí Rakouska, Spolkový ú ad pro ochranu p ed zá ením Spolkové republiky N mecko, iniciativy a ob ané Rakouska a také zástupci n kterých spolkových zemí). Všechna stanoviska byla sou ástí posudku a všechny p ipomínky byly vypo ádány. Tématické okruhy ve vyjád eních se týkaly hlavn otázek skladu vyho elého jaderného paliva, koncepce skladování, životnosti skladu, vy azování a variant ešení. Mnoho p ipomínek bylo k otázkám obalového souboru v oblasti typu, materiálu, kontaminace a ov ovacích test . Dále šlo o otázky havárií, radia ních rizik, vliv na obyvatelstvo a životní prost edí, p eshrani ních vliv a teroristických útok . Dokumentace posuzuje všechny vlivy skladu na životní prost edí a zdraví obyvatel. Z hlediska vlivu zá ení na životní prost edí je zám r akceptovatelný a jeho realizace není spojena s významn jšími riziky v oblasti jaderné bezpe nosti, radia ní ochrany, negativních vliv na životní prost edí a zdraví obyvatelstva, event. vliv p esahujících státní hranice. Ministerstvu životního prost edí se doporu uje dát souhlasné stanovisko k zám ru (souhlasné stanovisko obsahuje 65 podmínek). p. Helige (starosta obce Temelín) Obecní zastupitelstvo obce Temelín vydalo souhlasné stanovisko k zám ru, který se považuje za bezpe né uložení vyho elého jaderného paliva. Z hlediska zdravotního stavu obyvatelstva nebyly shledány žádné špatné vlivy, které by ovliv ovaly obyvatelstvo Temelína. Zám r se proto podporuje.
6
p. Drábová (Státní ú ad pro jadernou bezpe nost) Státní ú ad pro jadernou bezpe nost zkoumal, zda dokumentace a posudek obsahují pro tuto fázi hodnocení zám ru správné a dostate né informace popisující možné vlivy ionizujícího zá ení na pracovníky, obyvatelstvo a životní prost edí za normálního provozu i p i všech myslitelných mimo ádných událostech. Dále zkoumal, zda dokumentace a posudek obsahují pro tuto fázi hodnocení správné a dostate né informace o technických ešeních, která zajistí, aby tyto vlivy byly akceptovatelné ve vztahu k jaderné bezpe nosti a radia ní ochran . Státní ú ad pro jadernou bezpe nost nem l zásadních p ipomínek k dokumentaci, proto na vyjád ení k dokumentaci nebylo t eba v posudku reagovat. K posudku, záv r m posudku ani návrhu stanoviska nejsou zásadní výhrady. p. Tomšík (Krajský ú ad Jiho eského kraje) Z pozice dot eného orgánu územního plánování nejsou k dokumentaci a posudku p ipomínky. Zám r není v rozporu s platnou územn plánovací dokumentací. Stanovisko z posuzování vliv na životní prost edí bude jedním ze základních podklad pro územní ízení. p. Palma (M stský ú ad Týn nad Vltavou) Odbor životního prost edí M stského ú adu v Týn nad Vltavou prostudoval p edložené podklady k zám ru a na základ sv ených kompetencí nejsou k zám ru žádné p ipomínky. Prost ednictvím M stského ú adu v Týn nad Vltavou podalo m sto Týn nad Vltavou žádost o ú ast v územním, stavebním a kolauda ním ízení této stavby. p. Baumgartner (Spolkové ministerstvo zem d lství, lesnictví, životního prost edí a vodního hospodá ství) Dokumentace a posudek byly v Rakousku k dispozici stejn jako v eské republice a každý m l možnost zaujmout stanovisko. Cestou zemských vlád byla obdržena jednotlivá stanoviska, která byla p edána Ministerstvu životního prost edí eské republiky. Stejným zp sobem nechala rakouská spolková vláda zpracovat vlastní stanovisko k dokumentaci a posudku. Na základ p íslušných stanovisek se konaly s eskou republikou dv konzultace, jejichž p edm tem byly v první ad vlivy zasahující rakouské obyvatelstvo, které by mohly vycházet z p ípadného pádu letadla na sklad vyho elého jaderného paliva, p ípadn z jiného teroristického útoku. Bylo zd razn no, že ministr životního prost edí Rakouska n kolikrát opakoval p ání, aby se ve ejné slyšení konalo i na území Rakouské republiky. Toto p ání neustále trvá. p. Baumgartner dále požádal odborného expertap . Hirsche, aby p ednesl stanovisko. p. Hirsch (expert Rakouské republiky) Stanovisko je stru ným shrnutím písemných podklad , které byly p edány eské stran . V centru zájmu Rakouské republiky stojí otázky týkající se teroristických útok , konkrétn pádu velkého dopravního letadla. Další otázkou je tématika týkající se volby obalového souboru. Pokud jde o teroristický útok p edstavující cílený pád velkého dopravního letadla, údaje uvedené v p íloze 3 posudku umož ují ud lat si hrubý obraz o uvažovaném scéná i.V analýze z ejm nebyl použit konzervativní p ístup (nedostate n byly posouzeny zát že vyplývající z p ípadného poškození obalového souboru p i pádu; zdá se, že nebyly dostate n zohledn ny ú inky požáru, které by m ly vliv na obalový soubor a že byly uvažovány úniky pouze z jednoho obalového souboru; nebyly uvažovány efekty u palivových lánk , které by hodnoty vyzá ení zvyšovaly; nebyly vzaty v úvahu meteorologické ú inky, které by m ly nejsiln jší efekt na území rakouského státu). Je možné si p edstavit celou adu scéná dalších typ možných teroristických útok , které nejsou v dokumentaci zahrnuty (útok ze vzduchu, p ípadn ze zem , p ípadn útok na v tší vzdálenost). Je však t eba respektovat to, že tyto 7
otázky nebylo možné s ohledem na bezpe nost projednat. Z pohledu mezinárodního terorismu by m ly být porovnány zejména možnosti skladování na a pod povrchem. Rovn ž tak nebezpe í vyplývající z transportu se v dnešní dob stala pon kud jiná. Pokud jde o obalový soubor, životnost 60 let je dlouhá. Zájem byl projeven i o definitivní likvidaci skladu po roce 2065 a p ípad, že nebude k dispozici definitivní úložišt . D ležitou otázkou je konstruk ní typ obalových soubor . Toto téma je t eba sledovat i nadále. Souhrnn se konstatuje, že p ipomínky nebyly v posudku zcela nebo dostate n projednány. V rámci posuzování vliv na životní prost edí nelze celou adu otázek projednat, avšak nelze je opomenout, zejména pokud jde o otázky v souvislosti s teroristickými útoky. M ly by být vyjasn ny a prodiskutovány v co nejkratší dob . p. Beushausen (Spolkový ú ad pro ochranu p ed radioaktivním zá ením) Souhrnn lze íci, že veškeré aspekty stanoviska Spolkového ú ad pro ochranu p ed radioaktivním zá ením byly v dokumentaci i v posudku zahrnuty. Celá ada otev ených otázek ze stanoviska k dokumentaci byla v posudku zahrnuta a vy ešena, další body z stávají otev eny a budou ošet eny v dalších krocích. p. Beushausen dále požádal odborného experta p. Seeringa, aby p ednesl stanovisko. p. Seering (expert Spolkové republiky N mecko) S ohledem na ú inky skladu p ekra ující hranice jsou relevantní dva body. Jde o poruchy i závady a dále o aspekty týkající se obalových soubor . Pokud jde o poruchové stavy, jejich sledování je možné provád t ú eln pouze na bázi rizikových analýz. U p edm tného posuzování toto ješt možné není (výsledky bezpe nostn technického charakteru ješt nejsou k dispozici a ješt nebylo provedeno žádné posouzení p íslušného obalového souboru). Tento postup n mecká strana v principu nekritizuje, ale v takovéto situaci z stávají otev ené otázky, které by se jinak z ejm neobjevily. P i ukládání vyho elého jaderného paliva do skladu není uvedena žádná hodnota nosnosti je ábu, je ábová dráha se nachází ve výšce 17 m. S ohledem na bezpe nost obalového souboru se nem že p i p ekládání, p ípadn manipulaci obalového souboru, vycházet ze stanovisek bezpe nosti obalového souboru, protože testy obalových soubor se provád jí v jejich transportní konfiguraci (znamená to, že se ve skladu používají obalové soubory bez tlumi ). Pád takovéhoto obalového souboru by se m l prov it bezpe nostní analýzou a podle výsledk by se m la u init p íslušná opat ení. Ú inky cíleného pádu dopravního letadla jsou v posudku uvedeny ve stru né form , proto není možné stanovisko k p eshrani ním vliv m. Radiologické analýzy by m ly být prov eny v dalším schvalovacím ízení. Pokud jde o vlastnosti obalových soubor , upozor uje se, že obalové soubory vytvá í bariéru mezi vyho elým jaderným palivem a životním prost edím. V dokumentaci nebyla provedena konkrétní specifikace obalových soubor (existují dohady, že by se mohly použít i obalové soubory s betonovými díly). P esná specifikace obalových soubor zejména s ohledem na používaný materiál se považuje za velmi d ležitou, nebo od toho závisí bezpe nostn technické vlastnosti obalových soubor . Podrobn nebyla specifikována t snost, p ípadn zbytková vlhkost obalových soubor , m ly by být prov eny na net snost, pop ípad zbytkovou vlhkost. V bezpe nostn technickém ešení by m l být doložen efektivní koeficient násobení neutron . Otev ená z stává otázka prostorového uspo ádání paliva v obalovém souboru, pop ípad zda se budou usklad ovat defektní palivové lánky (je t eba podrobná prov rka). p. Beushausen (Spolkový ú ad pro ochranu p ed radioaktivním zá ením) Pokud jde o celkové posouzení akceptovatelnosti zám ru z hlediska vliv na životní prost edí provedené v posudku, ve v tšin bod se souhlasí se stanoviskem zpracovatelky posudku 8
V dalších postupech schvalovacího ízení by m ly být uváženy vlivové faktory týkající se pádu obalového souboru, pádu letadla, specifikace obalového souboru, resp. parametr net snosti, maximální p ípustné zbytkové vlhkosti a podkriti nosti. p. Kozel (Ministerstvo obrany) Ministerstvo obrany nemá námitky ani p ipomínky k p edloženému zám ru a posudku. Na vystoupení zástupc Rakouské republiky a Spolkové republiky N mecko byly následující reakce. p. K ížová (zpracovatelka posudku) ada p ipomínek a návrh je zcela v cná, n které p ipomínky a návrhy zasahují do fáze, která už bude v kompetenci Státního ú adu pro jadernou bezpe nost. Pokud jde o obalové soubory, v etn p íslušných zkoušek, budou hodnoceny v další fázi z úrovn Státního ú adu pro jadernou bezpe nost. p. Drábová (Státní ú ad pro jadernou bezpe nost) Diskuse o tom, do jaké míry má v dokumentaci být uveden konkrétní typ kontejneru, nás provází již více než deset let (od prvního hodnocení vliv na životní prost edí pro mezisklad v elektrárn Dukovany). Filosofie Státního ú adu pro jadernou bezpe nost se nezm nila. V této fázi považujeme za podstatné, aby byly velmi p esn specifikovány požadavky, které musí obalový soubor splnit. To je napln no požadavky vyhlášky . 317/2002 Sb. Vyhláška . 195/1999 Sb. stanoví další požadavky (pokud jde o podkriti nost, je jasn stanoveno, že uspo ádání musí být takové, aby bylo zabrán no p evýšení hodnoty 0,95 efektivního koeficientu násobení neutron p i p edpokládaných havarijních situacích v etn zaplavení vodou a p evýšení hodnoty 0,98 efektivního koeficientu násobení neutron v podmínkách optimální moderace). Jsou-li podrobn stanoveny požadavky, jaké obalový soubor musí naplnit, je odpov dností oznamovatele zám ru vybrat z možných ešení takové, které bude v souladu s požadavky. Z hlediska vlivu na životní prost edí je totiž d ležité napln ní t chto požadavk , nikoli konkrétní metoda, jakou toho bude dosaženo. D sledné vyžadování konkrétního typu obalového souboru v této fázi by vedlo k tomu, že by byla výrazn omezena možnost použít lepšího ešení, pokud by se v asovém období, které do typového schvalování zbývá, vyskytlo. Jestliže by orgány dozoru p edepisovaly konkrétní typ obalového souboru, nikoli požadavky na n j, pak by p ejímaly jistou ást ned litelné odpov dnosti oznamovatele zám ru. p. Coufal ( EZ, a.s.) V procesu posuzování vliv na životní prost edí má být posouzen vliv zám ru, mají být ur eny, pokud nejsou stanoveny zákony, limitní parametry a má být analyzován jejich vliv. P edm tem tohoto procesu nem že být komer ní válka, kdo jednotlivá za ízení i stavbu dodá (v této souvislosti byly uvedeny p íklady ze SRN, USA a Finska). EZ, a.s. požaduje obalový soubor, který bude vyhovovat požadavk m p íslušných právních p edpis na obalový soubor typu B(U)F a S ( EZ, a.s. požaduje na zhotoviteli i mnoho dalších p ísn jších požadavk než jsou uvedeny v právních p edpisech). Nemáme materiálové požadavky na obalový soubor. Pokud jde o terorismus, bylo uvedeno, že zpráva pro Kongres USA považuje suché sklady se svým pasivním systémem chlazení jako nejlepší z hlediska teroristických útok . p. K ížová (zpracovatelka posudku) Pokud jde o teroristický útok, volba lokality vychází i z usnesení vlády R . 487/2002 o koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyho elým jaderným palivem.
9
Záv ry posudku vycházejí ze studie, která podléhá obchodnímu tajemství 1. kategorie. Bylo zd razn no, že u konkrétního výrobku obalového souboru budou v dalších fázích povolovacího ízení vyžadovány konkrétní údaje v souvislosti nap . s bezpe nostními analýzami. p. Coufal ( EZ, a.s.) Výsledky studie teroristického útoku velkým dopravním letadlem má extrémn mnoho konzervatismu. V záv ru studie je konstatováno, že v p ípad dynamických výsledk z stane obalový soubor hermetický. Ur ité problémy se vyskytují v otázce požáru, kdy však byly voleny op t extrémn konzervativní p ístupy. Je tém vylou eno, že by se poda ilo zasáhnout sklad tak, aby došlo k rozhermetizování obalového souboru. Pokud by k tomu p esto došlo (je to však vysoce nepravd podobné), únik by byl takový, že by v nejbližší obci nedošlo k radia ní havárii (uvoln né radionuklidy nep edstavují ohrožení obyvatelstva vyžadující naléhavá opat ení; nejsou dosaženy úrovn efektivních dávek vyžadující neodkladná opat ení na ochranu obyvatelstva a životního prost edí, tj. jodovou profylaxi a evakuaci obyvatelstva). EZ, a.s. pokra uje v dalších etapách zp es ování a z dnešního pohledu je možno konstatovat, že s nejv tší pravd podobností by v bec k rozt sn ní obalového souboru nedošlo (je však dob e, že bylo spo ítáno, jak by únik vypadal). Ve t etí ásti ve ejného projednání prob hla diskuze. p. Schreinter (zastupující místop edseda bavorské nadstranické platformy) Jde o první posuzování vliv na životní prost edí p eshrani ního typu (tímto se ur í, jakým zp sobem budou Rakousko, SRN a eská republika postupovat). Bylo konstatováno, že situace je trochu jiná než je oficiální stanovisko zástupce SRN. Lidé v Bavorsku nesouhlasí s tím, jak vypadá konstrukce budovy a jaká jsou provedena opat ení. Otázkou lidí je, zda mohou být ohroženi, zda mohou být vystaveni ú ink m radioaktivity. asto diskutovanou otázkou je, jaké obalové soubory budou použity (to v dokumentaci ani v posudku nebylo zodpov zeno). Z toho d vodu m že být posuzování vliv na životní prost edí považováno za ztroskotané. Reakce p. K ížová (zpracovatelka posudku) Nesouhlas s konstrukcí budovy nebyl zd vodn n, proto nelze na otázku odpov d t. Pokud jde o obalový soubor, bude použit soubor pro skladování a p epravu, který musí splnit všechny požadavky stanovené vyhláškou . 317/2002 Sb. Z posouzení vyplývá, že nedochází k úniku radioaktivity (obalový soubor musí zaru it, že radioaktivita nebude unikat do životního prost edí). p. íha (zastupující zájmy obyvatel Temelína) Ob ané Temelína vznášeli p ipomínky, avšak nezaznamenal jsem nikde (v posudku), že by kdokoli z ob an Temelína podával jakoukoli p ipomínku (jde o skandální skute nost a výsm ch ob an m). Ob ané Temelína považují za nep ijatelnou skute nost, že sklad vyho elého jaderného paliva je hodnocen jako objekt, který absolutn neovliv uje životní prost edí (bydlím v Temelín a vím, jak jaderná elektrárna ovliv uje životní prost edí, navíc ovliv uje majetky; jsou ohrožována naše základní lidská práva a svobody). V obci prob hla podpisová akce za referendum pro sklad vyho elého jaderného paliva, petici podepsalo tém 40 % ob an . Tato možnost jim ale byla up ena. Ob ané cítí bezmocnost a beznad j. Nechápou snahu situaci jednak zhoršovat, jednak prodlužovat. Nesouhlasíme s tvrzením, že není ohroženo nebo 10
omezeno naše životní prost edí a že ohrožení nep esáhne státní hranice. Strach, který máme z jaderné elektrárny Temelín i z budoucího skladu ohrožuje naše životy a ohrožení platí i pro ob any Rakouska a SRN (potvrzuje to studie, kterou zpracovala Masarykova univerzita v Brn ). Reakce p. Honová (Ministerstvo životního prost edí) Všechna vyjád ení byla p edána zpracovatelce posudku, vyjád ení ob an Temelína je v posudku vypo ádáno na str. 100 – 101 (autorizované osoby byly upozorn ny Ministerstvem životního prost edí, aby pokud možno neuvád ly konkrétní jména pisatel vyjád ení s ohledem na ochranu osobních údaj ). p. Myná (zpracovatel dokumentace) Radia ní situace je stejná p ed vybudováním elektrárny Temelín jako po jejím spušt ní. P ísp vek skladu k pozadí není nulový, ale je velmi nízký, je hluboko v pásmu kolísání p irozeného pozadí a vyhovuje všem limit m a požadavk m, které jsou pro oblast ionizujícího zá ení kladeny. p. Kotulán (tým zpracovatele dokumentace) Studie Masarykovy univerzity se netýkala skladu vyho elého jaderného paliva (týkala se dlouhodobého sledování zdravotního stavu a psychických postoj obyvatelstva v okolí Temelína). Pokud jde o otázku, zda strach, který mají n kte í obyvatelé Temelína, má také zdravotní význam a m že mít snad i p eshrani ní vlivy, nelze pop ít, že jsou-li zde v okolí lidé zvlášt citliví k domn lým hrozbám, které souvisí s hlubokou zm nou v jejich psychice v d sledku strachu, pak je to ur it jev zdravotn nežádoucí. Jde ovšem o individuální postoje lidí. Z provedených šet ení zde vyšlo, že naprostá v tšina obyvatel takové obavy nepoci uje. Proto existují-li lidé, kte í se takto závažným zp sobem bojí v okolí Temelína, jsou to spíše výjimky, které by snad pot ebovaly individuální konzultaci, která by se asi zam ila na to, aby se snažili rozumov pochopit v cné údaje, které jsou o vlivu elektrárny Temelín k dispozici, a rozumov uvážili, jestli jejich strach je oprávn ný. Každý, kdo neod vodn n tento strach mezi obyvateli ší í, m že touto cestou poškozovat jejich zdraví. p. Hájek (starosta m sta Týn nad Vltavou) Ob ané m sta se k dokumentaci nevyjád ili. Zastupitelstvo m sta ve svém usnesení nedefinovalo k dokumentaci žádnou konkrétní p ipomínku. P esto bylo konstatováno, že vzdálenost m sta od skladu je 5 km a tudíž se m sto cítí stavbou dot eno. Proto požádalo Ministerstvo životního prost edí, aby mohlo být ú astníkem všech dalších krok souvisejících se stavbou skladu. Pozitivn vítáme iniciativy EZ, a.s. p edávat m stu podrobné informace, které se týkají této stavby p edevším s ohledem na jadernou bezpe nost. Byly položeny dv otázky – jaká úrove radiace bude uvnit skladu (bylo konstatováno p e eknutí zpracovatele dokumentace); jaká by byla situace p i rozt sn ní víka obalového souboru. Reakce p. Myná (zpracovatel dokumentace) P íkon dávkového ekvivalentu nep ekro í uvnit zapln ného skladu 6 mSv za hodinu (ve skladu v elektrárn Dukovany je to asi 1 mSv za 3 hodiny, to znamená, že náš p edpoklad je dostate n konzervativní). V nejbližší obydlené ásti Temelína, ásti Ko ín, je p íkon dávkového ekvivalentu menší než 0,1 nSv za hodinu. Pokud se týká m sta Týn nad Vltavou, tam jsou dávky ješt n kolikanásobn nižší. 11
p. Brzobohatý ( EZ, a.s.) Studie pádu letadla v žádném p ípad neidentifikovala scéná , p i kterém by došlo k porušení všech bariér. Z hlediska dynamických ú ink pádu letadla nebyla porušena t snost obalového souboru. Z hlediska požáru, p i cca 50 konzervativních p edpokladech, by mohlo dojít v p ijímací ásti skladu ke ztrát t snosti obalového souboru, ale není dosaženo limitních teplot pro pokrytí paliva, takže palivo z stává poslední t snící bariérou. I p i dalším velkém konzervatismu, že všech sto procent palivového pokrytí ztratí t snost, nedochází k radia ní havárii. p. Coufal ( EZ, a.s.) Jako dopln k bylo uvedeno, že se výpo ty dále zp es ují. V p ípad , že se uvažuje nasákavost trosek budovy kerosinem v úrovni 20 %, k rozt sn ní obalového souboru v bec nedojde. V rámci zp es ování bylo provedeno konstruk ní zesílení p ijímací ásti skladu a zjistilo se, že tam nevnikne takové množství paliva, jak bylo d íve uvažováno, a že k hypotetickému scéná i rozt sn ní obalového souboru nedojde. p. Kuchtová (Ob anské sdružení Jiho eské matky, Strana zelených) Pokud jde o proces p ípravy ve ejného projednání, bylo již tradi n zvoleno zcela nevhodné období letních dovolených. Od pana ministra Ambrozka jsme dostali slib, že p eshrani ní projednávání bude z ejm moci prob hnout odd len v Rakousku a v echách. Pokud by se to uskute nilo, nemuseli jsme polovinu asu strávit posloucháním p ekladu (velmi to zdržuje, lidé odcházeli). K p ístupu Ministerstva životního prost edí se uvádí závažná procesní poznámka. Analýza pádu letadla má jednu závažnou vadu, nemá žádnou oponenturu (ministerstvo p evzalo analýzu, kterou vypracoval investor). V dokumentaci najdeme pr zkum o adaptaci obyvatel na p ítomnost elektrárny Temelín a další pr zkum podmínek pro turistiku a rekreaci (ob studie eší jisté socioekonomické pom ry v okolí Temelína). Reakce moderátora na vystoupení n koho z okolí Temelína (jistý sociologický vzorek) je taková, že se jedná o obecné do procesu posuzování neza aditelné p ipomínky. Požaduje se, aby se v zápisu z ve ejného projednání objevilo, že p edm tem posuzování vliv na životní prost edí byly také socioekonomické podmínky (názory místních obyvatel, jak se adaptovali, zda mají nebo nemají strach z dalšího jaderného za ízení, jaké jsou podmínky pro turistiku a zem d lství). D ležité je, aby si Ministerstvo situaci uv domilo a nevycházelo z jednostranných podklad (studie Jiho eské univerzity íká n co jiného, obyvatelé se adaptovali, ale ve smyslu rezignace; rezignovali a strach zatla ili do podv domí). Pan Kotulán poslal vystupujícího (p. íhu), který vyjád il sv j názor, k psychologovi. Z v cných p ipomínek byla jako nejd ležit jší uvedena záležitost typu obalového souboru, tj. zda se akceptuje to, že není znám typ obalového souboru, že se definují požadavky na budoucí obalový soubor. Koncepce, kterou prosazuje Státní ú ad pro jadernou bezpe nost, ovšem není nap . koncepcí n meckou. Koncepci Státního ú adu pro jadernou bezpe nost považujeme za nesprávnou. Dokladem toho, že se koncepce m že lišit, to znamená, že v rámci posuzování vliv na životní prost edí m že být posuzován konkrétní typ obalového souboru, je samo Ministerstvo životního prost edí (v procesu posuzování skladu ve Skalce nevydalo stanovisko a nep ijalo posudek do té doby, dokud nebyly posouzeny konkrétní typy obalových soubor ). Považujeme za nesprávné, aby Ministerstvo životního prost edí akceptovalo všeobecné požadavky na obalový soubor. Vyzýváme m inisterstvo, aby zachovalo koncept, který použilo u skladu ve Skalce. Mnoho dalších p ipomínek pošleme písemn . V rámci procesu posuzování vliv na životní prost edí p edkládáme 1 700 podpis proti stavb skladu vyho elého jaderného paliva. Jedná se o jistý sociální aspekt a bylo by dob e, aby ho Ministerstvo životního prost edí bralo p i vypracování stanoviska v úvahu. 12
Reakce p. Honová (Ministerstvo životního prost edí) Termín ve ejného projednání se nevolí, vychází se ze zákonných termín s tím, že v tomto p ípad byly brány do úvahy i aspekty související s mezistátním projednáváním. P eklad by nebyl, kdyby tady rakouská a n mecké strana nebyla. To ale není možné. Ministerstvo žádné studie nep ebíralo, proces posuzování není ukon en a ministerstvo žádné hodnocení k t mto podklad m nedalo (na ve ejném projednání mají zaznít i další p ipomínky a názory, p ípadn mohou být p edloženy další studie i oponentního typu). p. Obluk (pov ený ízením ve ejného projednání) Na ve ejném projednání se neschvaluje zám r. Pokud zde n kdo vyjád í postoj ke skladu vyho elého jaderného paliva (šlo o záležitost petice), má na to právo, ale nejde o p ipomínku nebo dotaz k provedenému hodnocení vliv na životní prost edí. Proto se nem že na tento postoj odpovídat, nýbrž se m že pouze registrovat. p. Kotulán (tým zpracovatele dokumentace) Požaduje, aby debatující byli vyzváni ke korektnosti. Paní Kuchtová, mírn e eno, velmi posunula mé vyjád ení. Neposílal jsem nikoho na konzultaci k psychiatrovi za to, že se tady vyjád il. Hovo il jsem o tom, že pokud se tady vyskytují lidé, kte í se dostanou do hlubokých úzkostlivých, stresových stav , m li by se poradit u odborník . Jsem léka a nemohu poradit jinak lov ku, o n mž vím, že je ve stavu, který ohrožuje jeho zdraví. p. Drábová (Státní ú ad pro jadernou bezpe nost) Je v cí názoru, zda je naše koncepce správná nebo nesprávná, a je na Ministerstvu životního prost edí, jestli se rozhodne, že dokumentace po našem vysv tlení dalšího postupu je dostate ná, nebo jestli bude vyžadovat její dopln ní. p. Coufal ( EZ, a.s.) V p ípad posuzování skladu vyho elého jaderného paliva v Dukovanech a ve Skalce se nepostupovalo jinak (v obou dokumentacích bylo na požadavek Ministerstva životního prost edí uvedeno jako p íklad možného ešení n kolik vyráb ných obalových soubor , obrázek a p t ádk textu). Nedovedu si p edstavit, že by n kdo na základ t chto údaj ešil, který obalový soubor je lepší a který je horší. Byla to informativní, p íkladová situace. EZ, a.s. musí postupovat v souladu se zákonem o ve ejných zakázkách a provád t výb rové ízení. p. Myná (zpracovatel dokumentace) Konstatuji, že všechny parametry (obalového souboru) pro posouzení vliv na životní prost edí jsme m li k dispozici. Vyzývám Ministerstvo životního prost edí, aby se drželo svého oboru a ponechalo p íslušné analýzy p íslušným ú ad m (jako autorizovaná osoba k posuzování vliv na životní prost edí nemohu provád t detailní technické analýzy). p. Pavlovec (zástupce zem Horní Rakousko) Vyjád il podivení nad skute ností, že i když zem Horní Rakousko podala v každé fázi procesu posuzování stanovisko, nebyla organiza n zajišt na možnost se vyjád it (ve druhé ásti ve ejného projednání), jediná možnost je ve všeobecné ásti. Je velmi d ležitou sou ástí procesu posuzování vliv na životní prost edí dokumentovat zájem ob an Horního Rakouska na posuzování (ze zem Horní Rakousko se vyjád ilo na 25 tisíc fyzických osob a více než 300 obecních zastupitelstev). Proto zastupitelstvo zem Horní Rakousko n kolikrát žádalo Ministerstvo životního prost edí, aby došlo k ve ejnému slyšení v Rakousku. Protože n kolik ob an ani po p ti hodinách nem lo možnost p ednést svá stanoviska, žádám o uspo ádání ve ejného slyšení v Rakousku. Táži se zpracovatelky posudku, pro nebylo množství p ipomínek v posudku zdokumentováno. 13
Pokud jde o obalové soubory, sám oznamovatel prohlašuje, že jsou hlavní bariérou v i životnímu prost edí. Bez jejich jasné definice ztrácí proces posuzování vliv na životní prost edí smysl (dostáváme se do roviny, že bude postavena železobetonová konstrukce, do které budou umíst ny obalové soubory, které budou spl ovat ur ité p edpisy, a z toho d vodu nem že dojít k žádnému ovlivn ní životního prost edí – tento proces asi nebyl smyslem zákonodárství v oblasti posuzování vliv na životní prost edí). Nabízí se dv východiska, pozastavit ízení do doby, než se oznamovatel rozhodne, jestli použije jeden ur itý obalový soubor, nebo více alternativ (a provede výb rové ízení), nebo se rozhodne p edem pro ur itý typ. Pro posouzení vliv na životní prost edí je absolutn nutné mít definován jeden nebo více alternativních typ obalových soubor (to je d ležité ve vztahu k situaci p i pádu letadla, protože m že dojít i k p eshrani ním vliv m). Není akceptovatelná situace, kdy klí ová studie pádu letadla je prohlášena za obchodní tajemství (smyslem procesu posuzování vliv na životní prost edí je umožnit odhad vliv a v tomto p ípad to není možné). Nabízí se dv východiska, bu Ministerstvo životního prost edí donutí EZ, a.s., aby dala studii k dispozici, nebo proces pozastaví a nechá vypracovat vlastní nezávislou studii. Není možné akceptovat, aby výsledkem dokumentace i posudku byl výrok, že vlivy zám ru kon í u plotu pozemku (položena otázka na zpracovatele dokumentace a posudku, zda p emýšleli o tom, jakou ochrannou funkci plnil plot elektrárny ernobyl). Reakce p. Obluk (pov ený ízením ve ejného projednání) Je zde oficiální zastoupení dot ených stát , Rakouské republiky a Spolkové republiky N mecko (tito zástupci vystoupili ve druhé ásti ve ejného projednání). Všichni ostatní budou samoz ejm na tomto ve ejném projednání slyšeni (v rámci programu t etí ásti ve ejného projednání). Je zde dostatek asu i p íslušných odborník k odpov dím na otázky. p. K ížová (zpracovatelka posudku) Stanovisko zem Horní Rakousko bylo zcela vypo ádáno v posudku na str. 124 – 129. Dále byla obdržena stanoviska s podpisy ob an Rakouska ve t ech r zných vzorech, lišících se obsahem, a na všechny tyto p ipomínky jsou na str. 130 – 136 odpov di. M j úkol je v cn se vypo ádat s p ipomínkami. Podpisové archy jsou na Ministerstvu životního prost edí a v ím, že v rámci vypo ádání celého procesu budou údaje o množství p ipomínek uvedeny. p. Obluk (pov ený ízením ve ejného projednání) Problematika obalového souboru již byla dostate n široce ešena. Ministerstvo životního prost edí slyšelo námitky ve ejnosti i odpov di zpracovatele dokumentace a zpracovatelky posudku, v etn vyjád ení Státního ú adu pro jadernou bezpe nost. Pokud jde o studii pádu letadla, podle zákona o posuzování vliv na životní prost edí nejsou p edm tem ve ejného projednání skute nosti chrán né zvláštními právními p edpisy, to znamená ani utajované skute nosti. Studie nem že být odtajn na, protože by se jednalo o p ímé návody pro teroristické skupiny. Nicmén záv ry této studie byly vyloženy a zpracovatel dokumentace i zpracovatelka posudku se vyjád ili o možných vlivech na životní prost edí. p. Hobza ( eské Bud jovice) Rozhodl jsem se založit spole nost na p epravu lidí. P epravním prost edkem bude autobus, který svým provozem ovliv uje životní prost edí. Myslíme si v tomto okamžiku, zda je nutné, abych sd loval, jestli koupím autobus zna ky Mercedes nebo Renault? Nepochybn koupím autobus, který bude homologován podle zákon , které v dob
14
uvád ní do provozu budou platit. Jsou proti tomu námitky? Nebo je snad pochybnost, že v eské republice nejsou ú ady, které by garantovaly tuto homologaci? p. Vl ek (Ob anská iniciativa pro ochranu životního prost edí eské Bud jovice) Mám další p ím r. Jak celé odpoledne poslouchám slova odborník , v otázce toho nejhlavn jšího, pokud se týká p ípadného úniku problémových látek, mi to p ipomíná pohádku Císa ovy nové šaty. Z hlediska principu p edb žné opatrnosti apeluji na Ministerstvo životního prost edí, aby trvalo na tom, aby byly na ur ité úrovni maximáln specifikovány nejen parametry, ale i konkrétní údaje. Mám dotaz k leteckému provozu, zda bylo bráno v úvahu, když proces probíhá zhruba 10 let, že se letecký provoz i nad územím jižních ech znásobil, a základní parametry výstavby byly uvažovány p ed mnoha lety. Reakce p. Gorgol (Ministerstvo dopravy) Odborníci se tady pro n koho neúsp šn snaží vysv tlovat, že s možností pádu letadla se po ítá. Možnost, že letadlo spadne, je vždycky bez ohledu na to, zda je provoz siln jší nebo slabší, i když musím konstatovat, že p ímo nad elektrárnou Temelín žádná letová cesta nevede. p. K ížová (zpracovatelka posudku) Otázce len ní vzdušného prostoru nad okolím elektrárny Temelín je v nována v posudku pat i ná pozornost v etn schématu, kde je zakázaný prostor a kde je omezený. p. Brzobohatý ( EZ, a.s.) Pády letadel se sledují ve dvou polohách. Jednak je to v procesu umis ování jaderného za ízení pro pot eby bezpe nostních zpráv pro Státní ú ad pro jadernou bezpe nost (kritérium související s letadly íká, že pokud pravd podobnost pádu letadla na místo je vyšší než 10-10 za rok, tj. pravd podobnost pádu je vyšší než jeden pád za 10 mil. let, musí být p ijata opat ení ke snížení pravd podobnosti). V našem p ípad jsme postupovali podle nejnov jších dat Ministerstva obrany a Ministerstva dopravy. Po zhodnocení letových skupin vyšlo, že musíme sklad zodolnit proti pádu letadla do váhy 2 tuny (pro t žší letadla je pravd podobnost nižší). Navíc jsme podle pokyn Ministerstva životního prost edí ešili pád nejv tšího možného dnes létajícího letadla bez ohledu na to, že pravd podobnost pádu je tak nízká. p. Raute (zástupce spolkové vlády Dolní Rakousko) Ve vztahu k p edanému vyjád ení Dolního Rakouska se nám nepoda ilo najít p ímou odpov na naše požadavky (jsem zde stejn i za vyjád ení spolkové zem Salzburg). Zpracovatel dokumentace ekl, že otázky techniky a bezpe nosti nejsou p edm tem posuzování vliv na životní prost edí, zatímco zpracovatelka posudku konstatovala, že jsou otázky bezpe nosti a techniky v dokumentaci podrobn probrány. Jde o d ležité aspekty, které je t eba zohlednit. P estože otázky týkající se obalového souboru byly dnes velice podrobn projednány, táži se, jakým zp sobem se hodnotí provozní životnost obalových soubor vyjád ená íslem 60 let a jsou-li rozhodující otázky technických parametr .
15
Reakce p. Myná (zpracovatel dokumentace) V dokumentaci jsme hodnotili environmentální rizika, to znamená následky havarijních stav a jejich d sledky pro životní prost edí. Nehodnotili jsem technický pr b h rizikových stav , to znamená nap . nap tí ve šroubech v okamžiku vn jšího zatížení atd. p. K ížová (zpracovatelka posudku) Dodavatel obalového souboru musí dokladovat spln ní p íslušných požadavk životnost 60 let.
na
p. Drábová (Státní ú ad pro jadernou bezpe nost) V rámci licen ního postupu nedostává obalový soubor licenci na 40, 50 nebo 60 let (životnost 60 let je požadavkem EZ, a.s. pro výb rové ízení nákupu obalového souboru). Státní dozor uplat uje mezinárodn uznávaný princip periodického hodnocení bezpe nosti (uvažujeme, že licence bude na základ p edkládané bezpe nostní dokumentace obnovována po 10 letech). EZ, a.s. si bude vybírat dodavatele, který bude schopen garantovat životnost 60 let, ale to ješt neznamená automatickou životnost 60 let z pohledu státního dozoru. p. Kuchtová (Ob anské sdružení Jiho eské matky, Strana zelených) Ve vztahu k pádu letadla mám otázku, zda n jakým zásadním zp sobem ovlivnil statistické výpo ty teroristický útok z 11. zá í v USA . I posledních 14 dn , co se týká problém s letadly, dokládá, že statistika uvádí n jaké pravd podobnosti, ale realita m že být jiná a situace se bude zhoršovat tím, jak houstne provoz. Reakce p. Št pán (Ústav jaderného výzkum ež) Pokud jde o vliv události z 11. zá í na statistiku, je nutné rozlišit posuzování leteckých nehod ze dvou pohled . Jedno je posuzování ist leteckých nehod, kde se ú inky t chto nehod na posuzovaný objekt hodnotí statisticky, ur uje se pravd podobnost pádu letadla, ale v tomto hodnocení se zabýváme ist leteckými nehodami, kam útok z 11. zá í nepat í. Pokud jde o letecké nehody z posledního týdne, stávající metodika posuzování leteckých nehod, která se používá v eské republice, vychází z leteckých nehod, které nastanou na území eské republiky. Z toho d vodu nedávné letecké nehody nemají na tuto statistiku vliv. p. Tyc (sdružení Jiho eští ta kové) Dnešní projednání probíhá jako všechna p edchozí. Na jedné stran jsou zde odborníci, kte í jsou schopni odpovídat, na druhé stran je zde n kolik lidí, kte í se zú ast ují všech ve ejných projednání, kte í se neustále ptají, ale p itom necht jí nic v d t. Od odp rc bych o ekával požadavky (kupte nejlepší a nejbezpe n jší obalový soubor; ud lejte opat ení k zabrán ní pádu letadla). Reakce p. Obluk (pov ený ízením ve ejného projednání) Nem l byste íkat, jak druhá i t etí strana má vystupovat. Pokud máte konkrétní p ipomínku nebo dotaz k hodnocení vliv na životní prost edí, položte je. Vzhledem k tomu, že nebylo další vystoupení, diskuze byla ukon ena.
16
III.ZÁV R Program mezistátního ve ejného projednání byl vy erpán. Na ve ejném projednání byly projednány vlivy zám ru „Sklad vyho elého jaderného paliva v lokalit elektrárny Temelín“ na životní prost edí ze všech podstatných hledisek. Jako osoba pov ená ízením ve ejného projednání konstatuji, že byla napln na všechna ustanovení pro ve ejné projednání posudku a sou asn dokumentace k zám ru „Sklad vyho elého jaderného paliva v lokalit elektrárny Temelín“ podle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prost edí a o zm n n kterých souvisejících zákon (zákon o posuzování vliv na životní prost edí).
Ing. Václav O b l u k pov ený ízením ve ejného projednání
17
