MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH

R O Č N Í K

L X I

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY

SEŠIT 2

Vydáno: ÚNOR 2005

Cena: 100 Kč

OBSAH »·st normativnÌ ñ Protokol z mimo¯·dnÈho zased·nÌ SmÌöenÈ komise, ustavenÈ dle Ël·nku 23 Dohody mezi »eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o spolupr·ci v oblasti kultury, ökolstvÌ a vÏdy, podepsan˝ ve VÌdni dne 17. prosince 2004 (Ë.j. 10 079/2005-61) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 2 ñ Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy v roce 2005 (Ë.j. 31 395/2004-30 ze dne 10. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 4 ñ Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona o vysok˝ch ökol·ch ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia na rok 2005 (Ë.j. 28 780/2004-30 ze dne 25. 11. 2004) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 6 ñ ZmÏna Pravidel pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn (Ë.j. 10 903/2005-30 ze dne 18. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 8 ñ RozhodnutÌ MäMT o zmÏnÏ P¯Ìlohy k rozhodnutÌ MäMT podle ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovÏ¯ov·nÌ maturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìzen˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Francouzsk˝m spoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002 (Ë.j. 32 228/2004-23 ze dne 20. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . str. 12 »·st metodick· ñ Opat¯enÌ ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy, kter˝m se vyd·v· R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ (Ë.j. 32 405/2004-22 ze dne 3. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . str. 14 ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ (Ë.j. 32 405/2004-22 ze dne 3. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 14 ñ R·mcov˝ pl·n systÈmu kurz˘ DVPP pro cizÌ jazyky (Ë.j. 17 245/2004-25 ze dne 4. 1. 2005) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 43 »·st oznamovacÌ ñ Informace o udÏlenÌ schvalovacÌch doloûek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ñ Ozn·menÌ o ztr·tÏ razÌtek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ñ Ozn·menÌ »äI o ztr·tÏ sluûebnÌho pr˘kazu ökolnÌho inspektora (Ë.j. 32 802/2004-2/1) . . . . . . . . . . . . . . ñ StanovenÌ normativ˘ neinvestiËnÌch v˝daj˘ na rok 2005 pro ˙Ëely poskytov·nÌ dotacÌ na Ëinnost ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ, kterÈ nejsou z¯izov·ny st·tem, krajem, obcÌ, svazkem obcÌ nebo registrovanou cÌrkvÌ nebo n·boûenskou spoleËnostÌ, kterÈ bylo p¯izn·no opr·vnÏnÌ k v˝konu zvl·ötnÌho pr·va z¯izovat cÌrkevnÌ ökoly, v roce 2005 (Ë.j. 10 852/2005-45) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

str. 53 str. 53 str. 53

str. 54

strana 2

SEŠIT 2

Č Á S T N O R M AT I V N Í ».j. 10 079/20005-61

PROTOKOL z mimo¯·dnÈho zased·nÌ SmÌöenÈ komise, ustavenÈ dle Ël·nku 23 Dohody mezi »eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o spolupr·ci v oblasti kultury, ökolstvÌ a vÏdy Na z·kladÏ Ël·nku 23 Dohody mezi »eskoslovenskou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o spolupr·ci v oblasti kultury, ökolstvÌ a vÏdy se uskuteËnilo ve VÌdni dne 17. prosince 2004 mimo¯·dnÈ zased·nÌ SmÌöenÈ komise (d·le jen ÑSmÌöen· komiseì). »eskou delegaci vedl Mgr. Jind¯ich FryË, ¯editel odboru mezin·rodnÌch vztah˘ Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky. Rakouskou delegaci vedl velvyslanec Dr. Ewald J‰ger, z·stupce vedoucÌho kulturnÏ-politickÈ sekce SpolkovÈho ministerstva zahraniËnÌch vÏcÌ. SloûenÌ delegacÌ je uvedeno v p¯Ìloze A. CÌlem mimo¯·dnÈho zased·nÌ SmÌöenÈ komise bylo prodlouûenÌ Programu ÑAkce »esk· republika ñ Rakousk· republika ñ spolupr·ce ve vÏdÏ a vzdÏl·v·nÌì (d·le jen ÑProgram Akceì), zah·jenÈho v roce 1992 a prodlouûenÈho v letech 1996 a 2001. SmÌöen· komise zhodnotila dosavadnÌ realizaci Programu Akce jako p¯Ìnosnou a zd˘raznila v˝znam bilater·lnÌ spolupr·ce k podpo¯e vz·jemnÈho porozumÏnÌ. RealizacÌ Programu Akce byly vytvo¯eny z·sadnÌ p¯edpoklady pro dalöÌ ˙spÏönou region·lnÌ a evropskou kooperaci prospÏönou pro obÏ zemÏ, jejÌû dalöÌ rozvoj bude prost¯ednictvÌm programu d·le podporov·n. SmÌöen· komise se proto usnesla na prodlouûenÌ Programu Akce na ËasovÈ obdobÌ od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2009 a vypracovala na toto obdobÌ p¯iloûen˝ ÑPracovnÌ programì, kter˝ p¯edkl·d· Ministerstvu ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky a SpolkovÈmu ministerstvu pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky k realizaci. KaûdÈ z tÏchto ministerstev m˘ûe ozn·mit druhÈmu ministerstvu ˙mysl ukonËit vz·jemnou spolupr·ci uskuteËÚovanou v r·mci prov·dÏnÌ uvedenÈho PracovnÌho programu, a to pÌsemn˝m ozn·menÌm doruËen˝m druhÈmu ministerstvu nejpozdÏji öest mÏsÌc˘ p¯ed koncem probÌhajÌcÌho kalend·¯nÌho roku; v takovÈm p¯ÌpadÏ by realizace PracovnÌho programu byla ukonËena k 30. Ëervnu n·sledujÌcÌho roku.

D·no ve VÌdni dne 17. prosince 2004 ve dvou p˘vodnÌch vyhotovenÌch, kaûdÈ v jazyce ËeskÈm a nÏmeckÈm, p¯iËemû obÏ znÏnÌ majÌ stejnou platnost. Jind¯ich FryË, v.r. Za delegaci »eskÈ republiky Ewald J‰ger, v.r. Za delegaci RakouskÈ republiky

P¯Ìloha A SLOéENÕ DELEGACÕ Delegace »eskÈ republiky Mgr. Jind¯ich FryË ¯editel odboru mezin·rodnÌch vedoucÌ delegace vztah˘ Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy Doc. RNDr. Jan StanÏk, CSc.

p¯edseda ¯ÌdÌcÌho grÈmia Programu Akce

Ing. Petr K¯enek, CSc. ¯editel odboru mezin·rodnÌ spolupr·ce ve v˝zkumu a v˝voji Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy Dr. Dagmar ävermov· odbor mezin·rodnÌch vztah˘ Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy Ing. Ji¯Ì »isteck˝

rada vyslanec VelvyslanectvÌ »eskÈ republiky

Delegace RakouskÈ republiky Velvyslanec z·stupce vedoucÌho Dr. Ewald J‰ger kulturnÏ-politickÈ sekce vedoucÌ delegace SpolkovÈ ministerstvo zahraniËnÌch vÏcÌ Dr. Christoph Ramoser vedoucÌ oddÏlenÌ SpolkovÈ ministerstvo pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu Vyslanec Dr. Hans-Martin Windisch-Gr‰tz

SpolkovÈ ministerstvo zahraniËnÌch vÏcÌ

Mag. Eva Philipp

SpolkovÈ ministerstvo pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu

SEŠIT 2

Strana 3

P¯Ìloha B PRACOVNÕ PROGRAM programu ÑAkce »esk· republika ñ Rakousk· republika ñ spolupr·ce ve vÏdÏ a vzdÏl·v·nÌì na roky 2005 aû 2009 »·st I CÌle a ˙koly Programu Akce (1) Program ÑAkce »esk· republika ñ Rakousk· republika ñ spolupr·ce ve vÏdÏ a vzdÏl·v·nÌì (d·le jen ÑProgram Akceì) slouûÌ k podpo¯e vz·jemnÈho porozumÏnÌ mezi Ëesk˝mi a rakousk˝mi vysokoökolsk˝mi studenty, akademick˝mi a vÏdeck˝mi pracovnÌky, jakoû i k podpo¯e vÏdeckÈho dorostu v »eskÈ republice a RakouskÈ republice. (2) Program Akce podporuje v˝mÏnu vysokoökolsk˝ch student˘, akademick˝ch a vÏdeck˝ch pracovnÌk˘ p˘sobÌcÌch na vysok˝ch ökol·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌch v »eskÈ republice a na univerzit·ch, vysok˝ch ökol·ch, odborn˝ch vysok˝ch ökol·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌch v RakouskÈ republice uskuteËÚovanou za ˙Ëelem studia, v˝uky a vÏdeckÈ pr·ce na vysok˝ch ökol·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌch v »eskÈ republice a na univerzit·ch, vysok˝ch ökol·ch, odborn˝ch vysok˝ch ökol·ch a ve vÏdeck˝ch institucÌch v RakouskÈ republice. (3) Program Akce podporuje ˙Ëast v letnÌch jazykov˝ch kursech a jejich po¯·d·nÌ. (4) V r·mci Programu Akce je realizov·no naplÚov·nÌ Programu o vÏdecko-technickÈ spolupr·ci mezi »eskou republikou a Rakouskou republikou ze dne 17. dubna 1997. »·st II ÿÌdÌcÌ grÈmium Programu Akce (1) Realizace Programu Akce bude ¯Ìzena ÿÌdÌcÌm grÈmiem Programu Akce. ÿÌdÌcÌ grÈmium bude plnit zejmÈna n·sledujÌcÌ ˙koly: a) schvalovat JednacÌ ¯·d ÿÌdÌcÌho grÈmia, b) volit p¯edsedu a mÌstop¯edsedu ÿÌdÌcÌho grÈmia, c) zpracov·vat n·vrhy roËnÌch pl·n˘ aktivit Programu Akce a roËnÌch rozpoËt˘ Programu Akce a p¯edkl·dat je prost¯ednictvÌm Ëestn˝ch p¯edsed˘ ÿÌdÌcÌho grÈmia Ministerstvu ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky a SpolkovÈmu ministerstvu pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky (d·le jen Ñministerstvaì),

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

d) p¯edkl·dat ministerstv˘m prost¯ednictvÌm Ëestn˝ch p¯edsed˘ ÿÌdÌcÌho grÈmia provÏ¯en· roËnÌ vy˙Ëtov·nÌ finanËnÌch prost¯edk˘ poskytnut˝ch ministerstvy na realizaci Programu Akce, e) p¯edkl·dat n·vrhy na jmenov·nÌ a odvol·nÌ vedoucÌho JednatelstvÌ Programu Akce (d·le jen ÑJednatelstvÌì) ke schv·lenÌ ËestnÈmu p¯edsedovi zemÏ, kde JednatelstvÌ p˘sobÌ. ÿÌdÌcÌ grÈmium bude mÌt deset Ëlen˘ s pr·vem hlasovat, z nichû pÏt Ëlen˘ ËeskÈ Ë·sti bude jmenov·no ministrem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky a pÏt Ëlen˘ rakouskÈ Ë·sti bude jmenov·no spolkovou ministrynÌ pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky. »lenovÈ ÿÌdÌcÌho grÈmia budou jmenov·ni zpravidla na dobu jednoho kalend·¯nÌho roku, p¯iËemû tat·û osoba m˘ûe b˝t Ëlenem ÿÌdÌcÌho grÈmia jmenov·na opakovanÏ. ÿÌdÌcÌ grÈmium si pro kaûd˝ kalend·¯nÌ rok zvolÌ ze sv˝ch Ëlen˘ p¯edsedu a mÌstop¯edsedu. Nebude-li p¯edseda pro urËit˝ kalend·¯nÌ rok zvolen p¯ed zaË·tkem danÈho kalend·¯nÌho roku, z˘stane ve funkci p¯edsedy aû do zvolenÌ novÈho p¯edsedy osoba, kter· byla p¯edsedou pro p¯edch·zejÌcÌ kalend·¯nÌ rok. Ministr ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky a spolkov· ministrynÏ pro vzdÏl·v·nÌ, vÏdu a kulturu RakouskÈ republiky budou Ëestn˝mi p¯edsedy ÿÌdÌcÌho grÈmia, opr·vnÏn˝mi ˙Ëastnit se zased·nÌ ÿÌdÌcÌho grÈmia s hlasem poradnÌm. ÿÌdÌcÌ grÈmium bude usn·öenÌschopnÈ, pokud bude p¯Ìtomno alespoÚ öest jeho Ëlen˘, nejmÈnÏ vöak dva ËlenovÈ z ËeskÈ Ë·sti a nejmÈnÏ dva ËlenovÈ z rakouskÈ Ë·sti. OstatnÌ n·leûitosti zp˘sobu jedn·nÌ a hlasov·nÌ ÿÌdÌcÌho grÈmia budou stanoveny v JednacÌm ¯·du ÿÌdÌcÌho grÈmia; usnesenÌ o JednacÌm ¯·du lze p¯ijmout pouze jednomysln˝m hlasov·nÌm. »lenovÈ ÿÌdÌcÌho grÈmia vykon·vajÌ svoji funkci bezplatnÏ, mohou jim vöak b˝t z prost¯edk˘ poskytovan˝ch na realizaci Programu Akce uhrazeny v˝daje spojenÈ s jejich ˙ËastÌ na zased·nÌch ÿÌdÌcÌho grÈmia a s plnÏnÌm dalöÌch ˙kol˘, svÏ¯en˝ch jim ÿÌdÌcÌm grÈmiem. »·st III JednatelstvÌ

(1) Za implementaci z·vÏr˘ ÿÌdÌcÌho grÈmia, vÏcn˝ chod Programu Akce a spr·vu finanËnÌch prost¯edk˘ bude zodpovÌdat JednatelstvÌ, kterÈ je organizaËnÌ souË·stÌ Domu zahraniËnÌch sluûeb Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »eskÈ republiky (d·le jen ÑD˘m zahraniËnÌch slu-

strana 4

SEŠIT 2

ûebì). JednatelstvÌ bude ¯Ìzeno p¯edsedou ¯ÌdÌcÌho grÈmia; v oblasti pracovnÏ pr·vnÌch vztah˘ budou pracovnÌci JednatelstvÌ pod¯Ìzeni ¯editeli Domu zahraniËnÌch sluûeb. (2) SÌdlo JednatelstvÌ Programu Akce bude v Praze; ËeskÈ ministerstvo zabezpeËÌ prost¯ednictvÌm Domu zahraniËnÌch sluûeb moûnost uûitÌ nezbytn˝ch kancel·¯sk˝ch prostor. FinanËnÌ prost¯edky poskytnutÈ na provoz JednatelstvÌ, vËetnÏ mzdov˝ch a ostatnÌch osobnÌch n·klad˘ na zamÏstnance, budou zapoËÌt·v·ny do celkovÈ v˝öe finanËnÌch prost¯edk˘ poskytnut˝ch na realizaci Programu Akce. »·st IV Financov·nÌ (1) Prost¯edky poskytovanÈ »eskou republikou a Rakouskou republikou na realizaci Programu Akce budou ministerstvy vynakl·d·ny v souladu s roËnÌmi pl·ny aktivit a rozpoËty Programu Akce, schv·len˝mi obÏma ministerstvy. (2) KaûdÈ z ministerstev kaûdoroËnÏ zabezpeËÌ ˙hradu jednÈ poloviny z celkovÈ v˝öe roËnÌch n·klad˘ spojen˝ch s realizacÌ Programu Akce, urËenÈ roËnÌm rozpoËtem Programu Akce.

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy ».j.: 31 395/2004-30

Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy v roce 2005 »l. 1 ObecnÈ podmÌnky 1.1 Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy (d·le jen Ñministerstvoì) vyd·v· podle ß 14 z·kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoËtov˝ch pravidlech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (rozpoËtov· pravidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, rozhodnutÌ o dotacÌch podle ß 40 odst. 2 z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. 1.2 Dotaci ze st·tnÌho rozpoËtu (d·le jen Ñdotaceì) m˘ûe ministerstvo poskytnout obecnÏ prospÏönÈ spoleËnosti, kterÈ byl udÏlen st·tnÌ souhlas p˘sobit jako soukrom· vysok· ökola (d·le jen Ñûadatelì). 1.3 Dotaci ministerstvo m˘ûe poskytnout ûadateli, kter˝

(3) »eskÈ ministerstvo bude moci kaûdoroËnÏ rozhodnout o p¯ÌpadnÈm aû desetiprocentnÌm zv˝öenÌ nebo snÌûenÌ rozpoËtem programu stanovenÈ celkovÈ v˝öe roËnÌch n·klad˘ spojen˝ch s realizacÌ Programu Akce, s tÌm, ûe rakouskÈ ministerstvo pak odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem zv˝öÌ nebo snÌûÌ sv˘j finanËnÌ p¯ÌspÏvek na realizaci Programu Akce tak, aby i v takovÈm p¯ÌpadÏ byl v danÈm roce vz·jemn˝ pomÏr finanËnÌch prost¯edk˘ poskytnut˝ch na realizaci Programu Akce »eskou republikou a finanËnÌch prost¯edk˘ poskytnut˝ch na realizaci Programu Akce Rakouskou republikou roven pomÏru 1 : 1. (4) D˘m zahraniËnÌch sluûeb m˘ûe na realizaci Programu Akce p¯ijmout po p¯edchozÌm souhlasu ÿÌdÌcÌho grÈmia finanËnÌ prost¯edky poskytnutÈ t¯etÌ stranou.Tyto finanËnÌ prost¯edky budou vyuûity v˝luËnÏ k realizaci cÌl˘ Programu Akce. Zad·nÌ od t¯etÌ strany mohou b˝t p¯evzata oproti ˙hradÏ vöech vznikl˝ch n·klad˘, pokud tato zad·nÌ jsou v souladu s cÌli uveden˝mi v Ë·sti I Programu Akce. VeökerÈ prost¯edky zÌskanÈ od t¯etÌch stran budou oddÏlenÏ vykazov·ny v roËnÌm vy˙Ëtov·nÌ vËetnÏ uvedenÌ zdroje.

a) p¯ed udÏlenÌm st·tnÌho souhlasu p˘sobit jako soukrom· vysok· ökola p˘sobil jako soukrom· vyööÌ odborn· ökola za¯azen· do sÌtÏ p¯edökolnÌch za¯ÌzenÌ, ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ nebo do rejst¯Ìku ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ a z d˘vodu zmÏny jÌm poskytovanÈho vzdÏl·v·nÌ spojenÈ s udÏlenÌm st·tnÌho souhlasu p˘sobit jako soukrom· vysok· ökola mu jiû nen·leûÌ dotace k financov·nÌ neinvestiËnÌch v˝daj˘ souvisejÌcÌch s v˝chovou a vzdÏl·v·nÌm ve vyööÌ odbornÈ ökole a b) uskuteËÚuje akreditovan˝ studijnÌ program ve ve¯ejnÈm z·jmu danÈm uplatnitelnostÌ jeho absolvent˘ na trhu pr·ce (d·le jen ÑstudijnÌ program ve ve¯ejnÈm z·jmuì), p¯iËemû existenci ve¯ejnÈho z·jmu ministerstvo ovÏ¯uje projedn·nÌm s Ministerstvem pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ, pop¯ÌpadÏ s jin˝m ˙st¯ednÌm spr·vnÌm ˙¯adem, a s krajem; ovÏ¯enÌ nenÌ nutnÈ, pokud ûadatel pokraËuje v uskuteËÚov·nÌ akreditovanÈho studijnÌho programu ve ve¯ejnÈm z·jmu, na kterÈ mu byla ministerstvem poskytnuta dotace v roce 2004. 1.4 Dotaci ministerstvo poskytne v˝hradnÏ na uskuteËÚov·nÌ studijnÌch program˘ ve ve¯ejnÈm z·jmu a na tv˘rËÌ Ëinnost spojenou s tÏmito studijnÌmi programy, kter· nenÌ v˝zkumem nebo v˝vojem.

SEŠIT 2

»l. 2 PodmÌnky poskytnutÌ dotace a stanovenÌ jejÌ v˝öe 2.1 PÌsemn· û·dost ûadatele o dotaci musÌ b˝t podeps·na statut·rnÌm org·nem ûadatele a org·nem, kter˝ vykon·v· p˘sobnost rektora ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, a musÌ b˝t doruËena ministerstvu do 31. 5. 2005. 2.2 é·dost obsahuje a) n·zev, adresu sÌdla, identifikaËnÌ ËÌslo a ËÌslo bankovnÌho ˙Ëtu ûadatele, b) v˝öi dotace, kterou ûadatel poûaduje na uskuteËÚov·nÌ studijnÌho programu ve ve¯ejnÈm z·jmu v roce 2005, c) v˝öi ökolnÈho v akademickÈm roce 2004/2005 a p¯edpokl·danou v˝öi ökolnÈho v akademickÈm roce 2005/2006, d) p¯edpokl·dan˝ poËet student˘ zapsan˝ch do studia v jednotliv˝ch studijnÌch programech, studijnÌch oborech, roËnÌcÌch a form·ch studia k 31. 10. 2005, z toho zvl·öù p¯edpokl·dan˝ poËet student˘ zapsan˝ch do studia studijnÌho programu ve ve¯ejnÈm z·jmu. 2.3 Poûaduje-li ûadatel dotaci i na tv˘rËÌ Ëinnost, je souË·stÌ û·dosti tÈû projekt tÈto tv˘rËÌ Ëinnosti, ve kterÈm jsou uvedeni ¯eöitel (¯eöitelÈ) a spolu¯eöitelÈ, souËasn˝ stav ¯eöenÈho problÈmu, cÌle ¯eöenÌ, zp˘sob ¯eöenÌ, konkrÈtnÌ v˝stupy a prezentace v˝sledk˘, charakteristika ¯eöitelskÈho kolektivu vËetnÏ odbornÈho ûivotopisu ¯eöitele (¯eöitel˘) a spolu¯eöitel˘, finanËnÌ rozvaha n·klad˘ na ¯eöenÌ s od˘vodnÏnÌm jednotliv˝ch poloûek. 2.4 K û·dosti ûadatel p¯iloûÌ aktu·lnÌ znÏnÌ DlouhodobÈho z·mÏru vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ, umÏleckÈ nebo dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti soukromÈ vysokÈ ökoly (d·le jen ÑDlouhodob˝ z·mÏr soukromÈ vysokÈ ökolyì). 2.5 V˝öi dotace stanovÌ ministerstvo. P¯i stanovenÌ v˝öe dotace p¯ihlÌûÌ a) k aktu·lnÌmu znÏnÌ DlouhodobÈho z·mÏru vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ, umÏleckÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti pro oblast vysok˝ch ökol, vypracovanÈho ministerstvem, b) k aktu·lnÌmu znÏnÌ DlouhodobÈho z·mÏru soukromÈ vysokÈ ökoly, c) k ukazateli, kter˝ se vypoËÌt· jako souËin poËtu student˘ studijnÌho programu ve ve¯ejnÈm z·jmu k 31.10.2004 podle ˙daj˘ ze Sdruûen˝ch informacÌ matrik student˘, koeficientu ekonomickÈ n·roËnosti, kter˝ ministerstvo studijnÌmu programu p¯i¯adÌ, a z·kladnÌho normativu, stanovenÈho pro ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, snÌûenÈho o ökolnÈ, d) k n·klad˘m na projekt p¯edloûen˝ podle bodu 2.3; e) k vyj·d¯enÌm o ve¯ejnÈm z·jmu, uËinÏn˝m v r·mci projedn·nÌ û·dosti podle bodu 1.3 pÌsm. b), a k tomu, jakou materi·lnÌ podporou

Strana 5

ve¯ejn˝ z·jem na uskuteËÚov·nÌ studijnÌho programu projevujÌ ti, kte¯Ì tento ve¯ejn˝ z·jem deklarujÌ; f) k existenci jinÈho ve¯ejnÈho z·jmu, kter˝m se pro ˙Ëely tÏchto Pravidel rozumÌ z·jem st·tu na uskuteËÚov·nÌ danÈho akreditovanÈho studijnÌho programu, vypl˝vajÌcÌ nap¯Ìklad z jeho jedineËnosti (spoËÌvajÌcÌ v tom, ûe v »eskÈ republice nenÌ û·dnou ve¯ejnou vysokou ökolou uskuteËÚov·n obsahovÏ obdobn˝ studijnÌ program) nebo z obtÌûnÈ dostupnosti studia obsahovÏ obdobn˝ch studijnÌch program˘, uskuteËÚovan˝ch ve¯ejn˝mi vysok˝mi ökolami, pro uchazeËe o p¯ijetÌ ke studiu. 2.6 Na poskytnutÌ dotace nenÌ pr·vnÌ n·rok. Rozhodne-li se ministerstvo û·dosti o dotaci zcela nebo zË·sti vyhovÏt, poskytne ûadateli dotaci po vyd·nÌ ÑRozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace ze st·tnÌho rozpoËtu v roce 2005ì. Pro toto rozhodnutÌ, kontrolu dodrûov·nÌ podmÌnek pro Ëerp·nÌ dotace, vy˙Ëtov·nÌ dotace a zve¯ejnÏnÌ informacÌ o dotaci se p¯imÏ¯enÏ pouûijÌ ustanovenÌ ÑPravidel pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ì Ë.j. 28 996/2000-33 ze dne 17.1.2001, ve znÏnÌ zmÏny Ë.j. 11 337/2002-33 ze dne 24.1.2002, zmÏny Ë.j. 30650/2002-30 ze dne 10.1.2003 a zmÏny Ë.j. 11 159/2004-30 ze dne 24.1.2004, a vyhl·öka Ë. 551/2004 Sb., kterou se stanovÌ z·sady a termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌ vztah˘ se st·tnÌm rozpoËtem, st·tnÌmi finanËnÌmi aktivy nebo N·rodnÌm fondem. NevyhovÌ-li ministerstvo û·dosti o dotaci, rozhodnutÌ nevyd·v·. »l. 3 ⁄Ëinnost Tato ÑPravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy v roce 2005ì nab˝vajÌ ˙Ëinnosti dnem podpisu a nevztahujÌ se na dotace poskytovanÈ koneËn˝m uûivatel˘m na projekty spolufinancovanÈ z EvropskÈho soci·lnÌho fondu.

V Praze dne 10. ledna 2005

JUDr. Petra Buzkov· v.r. ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

strana 6

SEŠIT 2

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy ».j.: 28 780/2004-30 V Praze dne 25. listopadu 2004

Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona o vysok˝ch ökol·ch ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia na rok 2005 »·st I Poskytov·nÌ dotacÌ na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia »l. 1 ObecnÈ podmÌnky poskytnutÌ dotacÌ Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy (d·le jen Ñministerstvoì) vyd·v· na z·kladÏ ustanovenÌ ß 14 z·kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoËtov˝ch pravidlech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (rozpoËtov· pravidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, rozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia podle ß 18 odst. 3 z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (d·le jen Ñdotaceì). NedÌlnou souË·stÌ rozhodnutÌ je vymezenÌ ˙Ëelu, na kter˝ je dotace poskytov·na, a podmÌnek jejÌho pouûitÌ, vych·zejÌcÌ z tÏchto ÑPravidel pro poskytov·nÌ dotacÌ Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona o vysok˝ch ökol·ch ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a na ubytovacÌ stipendia na rok 2005ì (d·le jen ÑPravidlaì), kter· bude ministerstvo uplatÚovat p¯i aplikaci ß 87 pÌsm. d) z·kona o vysok˝ch ökol·ch. Dotaci ministerstvo poskytuje na z·kladÏ û·dostÌ ve¯ejn˝ch vysok˝ch ökol. é·dost musÌ b˝t pÌsemn· a ministerstvo m˘ûe stanovit n·leûitosti û·dosti a termÌny, ve kter˝ch û·dosti o dotaci soust¯eÔuje a projedn·v·. V˝öi dotace stanovÌ ministerstvo rozhodnutÌm podle p¯Ìsluön˝ch kvantitativnÌch a vÏcn˝ch ukazatel˘ uveden˝ch v z·konÏ o st·tnÌm rozpoËtu. Nem˘ûe-li vysok· ökola poskytnutou dotaci pouûÌt na stanoven˝ ˙Ëel, protoûe ˙daje, na jejichû z·kladÏ byla dotace poskytnuta, byly ne˙plnÈ nebo nepravdivÈ, informuje neprodlenÏ ministerstvo. Ministerstvo, po zv·ûenÌ, vyhovÌ n·vrhu vysokÈ ökoly na zmÏnu ˙Ëelu dotace formou zmÏny rozhodnutÌ nebo vyd·nÌm novÈho rozhodnutÌ, anebo zah·jÌ ¯ÌzenÌ o odnÏtÌ dotace podle rozpoËtov˝ch pravidel.

»l. 2 PodmÌnky pouûitÌ dotacÌ a jejich finanËnÌ vypo¯·d·nÌ PodmÌnky pouûitÌ dotace a jejÌho finanËnÌho vypo¯·d·nÌ upravujÌ rozpoËtov· pravidla, dalöÌ pr·vnÌ p¯edpisy a RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace. Ve¯ejn· vysok· ökola, kter· dotaci tÌm, ûe ji zaËne uûÌvat, p¯ijme (d·le jen Ñp¯Ìjemceì), je povinna splnit povinnosti stanovenÈ rozpoËtov˝mi pravidly, dalöÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy a rozhodnutÌm, zejmÈna dodrûet ˙Ëel a ËasovÈ urËenÌ poskytnutÈ dotace na n·klady, kterÈ se t˝kajÌ roku, na kter˝ byla dotace poskytnuta, a dotaci finanËnÏ vypo¯·dat v souladu s vyhl·ökou Ë. 551/2004 Sb., kterou se stanovÌ z·sady a termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌ vztah˘ se st·tnÌm rozpoËtem, st·tnÌmi finanËnÌmi aktivy nebo N·rodnÌm fondem. »l. 3 Zve¯ejnÏnÌ informacÌ o dotaci a kontrola jejÌho pouûitÌ Ministerstvo uve¯ejnÌ tato Pravidla ve VÏstnÌku Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy; na sv˝ch internetov˝ch str·nk·ch uve¯ejnÌ tato Pravidla a informaci o v˝öi dotacÌ poskytnut˝ch ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m podle tÏchto Pravidel. Hospoda¯enÌ s dotacÌ kontroluje ministerstvo podle ß 39 odst. 2 rozpoËtov˝ch pravidel a podle z·kona Ë. 320/2001 Sb., o finanËnÌ kontrole ve ve¯ejnÈ spr·vÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o finanËnÌ kontrole), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a to zejmÈna a) p¯i kontrol·ch hospoda¯enÌ ve¯ejn˝ch vysok˝ch ökol (ß 87 pÌsm. e) z·kona o vysok˝ch ökol·ch), b) p¯i z˙Ëtov·nÌ a vypo¯·d·nÌ dotacÌ se st·tnÌm rozpoËtem za p¯Ìsluön˝ rok, c) p¯i anal˝ze v˝roËnÌch zpr·v o hospoda¯enÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·kona o vysok˝ch ökol·ch). VyuûitÌ dotacÌ vyhodnotÌ ministerstvo ve v˝roËnÌ zpr·vÏ o stavu vysokÈho ökolstvÌ (ß 87 pÌsm. b) z·kona o vysok˝ch ökol·ch) na z·kladÏ anal˝zy v˝roËnÌch zpr·v o Ëinnosti ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly a o hospoda¯enÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·kona o vysok˝ch ökol·ch) a na z·kladÏ poznatk˘ z kontrol a metodick˝ch dohlÌdek. »l. 4 Z·sady pro stanovenÌ v˝öe dotace Ve¯ejnÈ vysokÈ ökole se m˘ûe poskytnout dotace, kter· je p¯ÌspÏvkem st·tu na Ë·st n·klad˘ spojen˝ch s ubytov·nÌm a stravov·nÌm student˘ a poskytov·nÌm ubytovacÌch stipendiÌ student˘m, v pr˘bÏhu vöech 12 mÏsÌc˘ kalend·¯nÌho roku. Tuto dotaci stanovÌ ministerstvo pro kaûdou ve¯ejnou vysokou ökolu dvÏma Ë·stkami pro cel˝ kalend·¯nÌ rok jako podÌl z dotace pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, a to na z·kladÏ tÏchto z·sad:

SEŠIT 2

4.1. Z·sady platnÈ pro obdobÌ od 1. ledna 2005 do 30. z·¯Ì 2005 (1) Ministerstvo pro toto obdobÌ rozdÏlÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ë·stku, rovnajÌcÌ se t¯em Ëtvrtin·m celkovÈ Ë·stky, urËenÈ ministerstvem na dotace na rok 2005. Ministerstvo m˘ûe tuto Ë·stku upravit se z¯etelem na moûnosti celkovÈho rozpoËtu vysok˝ch ökol. (2) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na stravov·nÌ student˘, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈ ökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem celkovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈ obdobÌ pro tento ˙Ëel, na z·kladÏ tÏchto ukazatel˘: a) ukazatel Ñjì, kter˝ se rovn· souËtu ve¯ejn˝mi vysok˝mi ökolami vyk·zanÈho poËtu p¯epoËten˝ch hlavnÌch jÌdel (tepl˝ch a studen˝ch), vydan˝ch student˘m v menz·ch nebo se souhlasem ministerstva pÈËÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly ve stravovacÌch za¯ÌzenÌch jin˝ch pr·vnick˝ch osob (teplÈ jÌdlo se zapoËÌt·v· koeficientem 1,0; studenÈ jÌdlo se zapoËÌt·v· koeficientem 0,4) za obdobÌ listopad 2003 aû ¯Ìjen 2004, n·sobenÈmu t¯emi Ëtvrtinami; b) ukazatel Ñkì, kter˝ se rovn· v˝öi dotace na jedno vyk·zanÈ p¯epoËtenÈ hlavnÌ jÌdlo. Ukazatel Ñkì je podÌlem Ë·stky, kterou ministerstvo urËilo na Ë·sti dotacÌ urËenÈ na stravov·nÌ student˘, a ukazatele Ñjì. (3) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na ubytov·nÌ student˘, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈ ökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem celkovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈ obdobÌ pro tento ˙Ëel, na z·kladÏ tÏchto ukazatel˘: a) poËet student˘ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly ubytovan˝ch na kolejÌch, v ubytovacÌch za¯ÌzenÌch resortu MäMT nebo ubytovan˝ch se souhlasem ministerstva pÈËÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly v za¯ÌzenÌch jin˝ch pr·vnick˝ch osob vûdy k prvnÌmu dni mÏsÌce, a to za obdobÌ listopad 2003 aû ¯Ìjen 2004, n·soben˝ t¯emi Ëtvrtinami (ukazatel Ñsì); b) ukazatel Ñrì, kter˝ se rovn· dotaci na jednoho ubytovanÈho studenta. Ukazatel Ñrì je podÌlem Ë·stky, kterou ministerstvo urËilo na Ë·sti dotacÌ urËenÈ na ubytov·nÌ student˘, a ukazatele Ñsì. 4.2. Z·sady platnÈ pro obdobÌ od 1. ¯Ìjna 2005 do 31. prosince 2005 (1) Ministerstvo pro toto obdobÌ rozdÏlÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ë·stku, rovnajÌcÌ se jednÈ ËtvrtinÏ celkovÈ Ë·stky, urËenÈ ministerstvem na dotace na rok 2005. Ministerstvo m˘ûe tuto Ë·stku upravit se z¯etelem na moûnosti celkovÈho rozpoËtu vysok˝ch ökol. (2) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na stravov·nÌ student˘, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈ ökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem celkovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈ

Strana 7

obdobÌ pro tento ˙Ëel, na z·kladÏ tÏchto ukazatel˘: a) ukazatel Ñjì, kter˝ se rovn· souËtu ve¯ejn˝mi vysok˝mi ökolami vyk·zanÈho poËtu p¯epoËten˝ch hlavnÌch jÌdel (tepl˝ch a studen˝ch), vydan˝ch student˘m v menz·ch nebo se souhlasem ministerstva pÈËÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly ve stravovacÌch za¯ÌzenÌch jin˝ch pr·vnick˝ch osob (teplÈ jÌdlo se zapoËÌt·v· koeficientem 1,0; studenÈ jÌdlo se zapoËÌt·v· koeficientem 0,4) za obdobÌ listopad 2003 aû ¯Ìjen 2004, n·sobenÈmu jednou Ëtvrtinou; b) ukazatel Ñkì, kter˝ se rovn· v˝öi dotace na jedno vyk·zanÈ p¯epoËtenÈ hlavnÌ jÌdlo. Ukazatel Ñkì je podÌlem Ë·stky, kterou ministerstvo urËilo na Ë·sti dotacÌ urËenÈ na stravov·nÌ student˘, a ukazatele Ñjì. (3) V˝öe Ë·sti dotace urËenÈ na ubytovacÌ stipendia, jeû bude poskytnuta p¯ÌsluönÈ ve¯ejnÈ vysokÈ ökole, se vypoËte z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem celkovÏ pro vöechny ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly pro danÈ obdobÌ pro tento ˙Ëel, takto: a) Ve¯ejn· vysok· ökola obdrûÌ stejnÈ procento z Ë·stky, urËenÈ ministerstvem na Ë·sti dotacÌ urËenÈ na ubytovacÌ stipendia, jako je procento student˘ tÈto ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, kte¯Ì podle ˙daj˘ vypl˝vajÌcÌch ze systÈmu ÑSdruûenÈ informace matrik student˘ì (d·le jen ÑSIMSì) k 31.10.2004 splÚujÌ d·le uvedenÈ podmÌnky pro zapoËtenÌ, z poËtu student˘ vöech ve¯ejn˝ch vysok˝ch ökol, kte¯Ì splÚujÌ podmÌnky pro zapoËtenÌ. b) PodmÌnkou pro zapoËtenÌ je, ûe student 1. je studentem bakal·¯skÈho, magisterskÈho nebo doktorskÈho studijnÌho programu v prezenËnÌ formÏ studia, 2. studuje v prvnÌm studijnÌm programu, nebo ve studijnÌm programu na nÏj navazujÌcÌm, nebo p¯estoupil z jednoho studijnÌho programu do jinÈho a p¯edchozÌ studium mu bylo uzn·no; v p¯ÌpadÏ soubÏûnÏ studovan˝ch studijnÌch program˘ je student zapoËten nejv˝öe jednou, a to v tom studijnÌm programu, ve kterÈm byl do studia zaps·n d¯Ìve, 3. nep¯ekroËil standardnÌ dobu studia v û·dnÈm ze soubÏûnÏ studovan˝ch studijnÌch program˘, 4. je st·tnÌm obËanem »eskÈ republiky, nebo je osobou bez st·tnÌ p¯Ìsluönosti, kter· m· na ˙zemÌ »eskÈ republiky povolen˝ trval˝ pobyt, nebo je st·tnÌm p¯ÌsluönÌkem ËlenskÈho st·tu EvropskÈ unie nebo jinÈho smluvnÌho st·tu Dohody o EvropskÈm hospod·¯skÈm prostoru (Islandu, Norska, Lichtenötejnska) nebo äv˝carskÈ konfederace, nebo kter˝ je rodinn˝m p¯ÌsluönÌkem takovÈ osoby, 5. nem· mÌsto trvalÈho pobytu v okrese, v nÏmû je mÌsto jeho studia, 6. nem· mÌsto trvalÈho pobytu na ˙zemÌ hlavnÌho mÏsta Prahy, je-li mÌsto jeho studia na ˙zemÌ hlavnÌho mÏsta Prahy.

strana 8

SEŠIT 2

(4) PodmÌnky pro uûitÌ dotace na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘ a dotace na ubytovacÌ stipendia stanovenÈ ministerstvem v ÑRozhodnutÌ o poskytnutÌ dotaceì, budou zahrnovat i podmÌnku, ûe prost¯edky Ë·sti dotace, urËenÈ na ubytovacÌ stipendia, vyplatÌ ûadatel sv˝m student˘m formou stipendia p¯izn·vanÈho student˘m prezenËnÌ formy studia podle stipendijnÌho ¯·du vysokÈ ökoly (pop¯ÌpadÏ fakulty), doplnÏnÈho za tÌm ˙Ëelem o p¯Ìsluönou ˙pravu p¯izn·v·nÌ stipendia vysokou ökolou (pop¯ÌpadÏ fakultou) podle ß 91 odst. 2 pÌsm. d) z·kona o vysok˝ch ökol·ch z d˘vod˘ zvl·ötnÌho z¯etele hodn˝ch, vypl·cenÈho zpÏtnÏ za obdobÌ, na nÏû bylo p¯izn·no. Podkladem pro p¯izn·nÌ stipendia budou zjiötÏnÌ z Matriky student˘. Ministerstvo doporuËÌ vysok˝m ökol·m, aby do stipendijnÌho ¯·du p¯evzaly podmÌnky, uvedenÈ v Ël. 4 bodu 4.2. odst. 3 pÌsm. b) tÏchto Pravidel, modifikovanÈ nanejv˝ö podle specifickÈ situace vysokÈ ökoly v rozvinutÌ podmÌnky, t˝kajÌcÌ se mÌsta trvalÈho pobytu, nap¯. dojezdov˝m kritÈriem.

4.3. DalöÌ z·sady Ministerstvo m˘ûe p¯ed stanovenÌm v˝öe dotace na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘, proveden˝m pro obdobÌ od 1. ledna 2005 do 30. z·¯Ì 2005 podle z·sad uveden˝ch v bodu 4.1., rozhodnout o poskytnutÌ dotace ve¯ejnÈ vysokÈ ökole na tento ˙Ëel do v˝öe jednÈ öestiny dotace na ubytov·nÌ a stravov·nÌ student˘, poskytnutÈ danÈ vysokÈ ökole v kalend·¯nÌm roce 2004. O takto poskytnutou dotaci se snÌûÌ ve¯ejnÈ vysokÈ ökole v˝öe dotace, vypoËtenÈ pro obdobÌ od 1. ledna 2005 do 30. z·¯Ì 2005 podle z·sad, uveden˝ch v bodu 4.1.

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy ».j.: 10 903/2005-30 V Praze dne 18. ledna 2005

ß 14 z·kona Ë. 218/2000 Sb., o rozpoËtov˝ch pravidlech a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (rozpoËtov· pravidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, rozhodnutÌ o dotacÌch podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. NedÌlnou souË·stÌ rozhodnutÌ je vymezenÌ ˙Ëelu, na kter˝ je dotace poskytov·na, a podmÌnek jejÌho pouûitÌ, vych·zejÌcÌ z tÏchto ÑPravidel pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ì (d·le jen ÑPravidlaì), kter· bude ministerstvo uplatÚovat p¯i aplikaci ß 87 pÌsm. d) z·kona o vysok˝ch ökol·ch. Tato Pravidla neupravujÌ ˙Ëast st·tnÌho rozpoËtu na financov·nÌ programu (ß 12 a 13 rozpoËtov˝ch pravidel a vyhl·öka Ë. 40/2001 Sb., o ˙Ëasti st·tnÌho rozpoËtu na financov·nÌ program˘ reprodukce majetku) a poskytov·nÌ dotacÌ Ëi finanËnÌch v˝pomocÌ ze st·tnÌho rozpoËtu podle jin˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ nebo rozhodnutÌ, zejmÈna poskytov·nÌ dotacÌ na v˝zkum a v˝voj podle z·kona Ë. 130/2002 Sb., o podpo¯e v˝zkumu a v˝voje z ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o podpo¯e v˝zkumu a v˝voje), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a na podporu koneËn˝ch uûivatel˘ v projektech spolufinancovan˝ch z EvropskÈho soci·lnÌho fondu. Dotace podle tÏchto Pravidel poskytuje ve¯ejnÈ vysokÈ ökole (d·le jen Ñvysok· ökolaì) ministerstvo

ZmÏna Pravidel pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch zmÏn I. Pravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, Ë.j. 28 996/2000-33 ze dne 17.1.2001, ve znÏnÌ zmÏny Ë.j. 11 337/2002-33 ze dne 24.1.2002, zmÏny Ë.j. 30 650/2002-30 ze dne 10.1.2003 a zmÏny Ë.j. 11 159/2004-30 ze dne 24.1.2004, se mÏnÌ tak, ûe jejich n·zev a Ël·nky 1 aû 4 znÏjÌ: ÑPravidla pro poskytov·nÌ dotacÌ ve¯ejn˝m vysok˝m ökol·m Ministerstvem ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle z·kona Ë. 111/1998 Sb., o vysok˝ch ökol·ch a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘ (z·kon o vysok˝ch ökol·ch), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ »l. 1 ObecnÈ podmÌnky poskytnutÌ dotacÌ Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy (d·le jen Ñministerstvoì) vyd·v· na z·kladÏ ustanovenÌ

»·st II Tato Pravidla nab˝vajÌ platnosti a ˙Ëinnosti dnem 1. ledna 2005. Petra Buzkov· v.r. ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

SEŠIT 2

na uskuteËÚov·nÌ akreditovan˝ch studijnÌch program˘ a program˘ celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ, s nimi spojenou tv˘rËÌ Ëinnost a na rozvoj vysokÈ ökoly (d·le jen Ñz·kladnÌ dotaceì). Pro v˝öi dotacÌ, stanovenou podle tÏchto Pravidel, je rozhodn˝ dlouhodob˝ z·mÏr vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ, umÏleckÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti pro oblast vysok˝ch ökol, vypracovan˝ ministerstvem a jeho kaûdoroËnÌ aktualizace (d·le jen Ñdlouhodob˝ z·mÏr ministerstvaì), dlouhodobÈ z·mÏry vzdÏl·vacÌ a vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ a umÏleckÈ nebo dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti vysok˝ch ökol a jejich kaûdoroËnÌ aktualizace (d·le jen ÑdlouhodobÈ z·mÏry vysok˝ch ökolì), projednanÈ podle ß 87 pÌsm. c) z·kona o vysok˝ch ökol·ch, a dalöÌ kritÈria, uveden· v ß 18 odst. 4 z·kona o vysok˝ch ökol·ch. Na z·kladnÌ dotaci m· podle z·kona o vysok˝ch ökol·ch vysok· ökola pr·vnÌ n·rok. Dotace ministerstvo poskytuje v souladu s ß 14 odst. 3 rozpoËtov˝ch pravidel na z·kladÏ û·dostÌ vysok˝ch ökol. é·dost musÌ b˝t pÌsemn· a ministerstvo m˘ûe stanovit n·leûitosti û·dosti a termÌny, ve kter˝ch û·dosti o dotace soust¯eÔuje a projedn·v·. V û·dosti o dotaci na uskuteËÚov·nÌ studijnÌch program˘ a poskytov·nÌ stipendiÌ nenÌ t¯eba uv·dÏt v˝öi dotace, neboù ta je urËena rozpoËtov˝mi daty. Mezi rozpoËtov· data pat¯Ì zejmÈna ˙daje o poËtech student˘ v akreditovan˝ch studijnÌch programech a o poËtech absolvent˘, zÌskanÈ ze systÈmu ÑSdruûenÈ informace matrik student˘ì (d·le jen ÑSIMSì), ˙daje o pr˘mÏrnÈm evidovanÈm poËtu profesor˘ a docent˘, uvedenÈm ve statistickÈm v˝kazu Ñäkol (MäMT) P1b - 04 - »tvrtletnÌ v˝kaz o zamÏstnancÌch a mzdov˝ch prost¯edcÌch za vysokÈ ökoly za 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2004ì (d·le jen ÑrozpoËtov˝ profesorì a ÑrozpoËtov˝ docentì) a dalöÌ ˙daje, poskytnutÈ vysok˝mi ökolami. é·dostÌ o dotaci jsou takÈ projekty vysok˝ch ökol, podporujÌcÌ rozvoj vzdÏl·vacÌ Ëinnosti vysok˝ch ökol, ˙spÏönÈ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ, kterÈ organizuje V˝bor Fondu rozvoje vysok˝ch ökol (spoleËn˝ org·n ministerstva a Rady vysok˝ch ökol), a projekty vysok˝ch ökol, p¯edloûenÈ do rozvojov˝ch program˘ vyhl·öen˝ch ministerstvem. V˝öi z·kladnÌch dotacÌ stanovÌ ministerstvo rozhodnutÌm podle p¯Ìsluön˝ch kvantitativnÌch a vÏcn˝ch ukazatel˘ uveden˝ch v z·konÏ o st·tnÌm rozpoËtu. Nem˘ûe-li vysok· ökola poskytnutou dotaci pouûÌt na stanoven˝ ˙Ëel, protoûe ˙daje, na jejichû z·kladÏ byla dotace poskytnuta, byly ne˙plnÈ nebo nepravdivÈ, informuje neprodlenÏ ministerstvo. RovnÏû tak neprodlenÏ informuje ministerstvo o kaûdÈ zmÏnÏ, rozhodnÈ pro poskytov·nÌ dotacÌ. Ministerstvo po zv·ûenÌ vyhovÌ p¯ÌpadnÈmu n·vrhu vysokÈ ökoly na zmÏnu ˙Ëelu formou zmÏny rozhodnutÌ nebo vyd·nÌm novÈho rozhodnutÌ, anebo zah·jÌ ¯ÌzenÌ o odnÏtÌ dotace podle rozpoËtov˝ch pravidel.

Strana 9

»l. 2 PodmÌnky pouûitÌ dotacÌ a jejich finanËnÌ vypo¯·d·nÌ PodmÌnky pouûitÌ dotacÌ a jejich finanËnÌ vypo¯·d·nÌ upravujÌ rozpoËtov· pravidla, dalöÌ pr·vnÌ p¯edpisy a RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace, ve kterÈm ministerstvo m˘ûe urËit, kter· nesplnÏnÌ stanoven˝ch podmÌnek jsou mÈnÏ z·vaûn·. Vysok· ökola, kter· dotaci tÌm, ûe ji zaËne uûÌvat, p¯ijme (d·le jen Ñp¯Ìjemceì), je povinna splnit povinnosti stanovenÈ rozpoËtov˝mi pravidly, dalöÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy a rozhodnutÌm, zejmÈna dodrûet ˙Ëel a ËasovÈ urËenÌ poskytnutÈ dotace na n·klady, kterÈ se t˝kajÌ roku, na kter˝ byla dotace poskytnuta, a dotaci finanËnÏ vypo¯·dat v souladu s vyhl·ökou Ë. 551/2004 Sb., kterou se stanovÌ z·sady a termÌny finanËnÌho vypo¯·d·nÌ vztah˘ se st·tnÌm rozpoËtem, st·tnÌmi finanËnÌmi aktivy nebo N·rodnÌm fondem. »l. 3 Zve¯ejnÏnÌ informacÌ o dotacÌch a kontrola pouûitÌ dotacÌ Ministerstvo uve¯ejnÌ tato Pravidla ve VÏstnÌku Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy; na sv˝ch internetov˝ch str·nk·ch uve¯ejnÌ tato Pravidla a informaci o v˝öi dotacÌ poskytnut˝ch vysok˝m ökol·m podle tÏchto Pravidel. Hospoda¯enÌ s dotacemi kontroluje ministerstvo podle ß 39 odst. 2 rozpoËtov˝ch pravidel a podle z·kona Ë. 320/2001 Sb., o finanËnÌ kontrole ve ve¯ejnÈ spr·vÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o finanËnÌ kontrole), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a to zejmÈna p¯i kontrol·ch hospoda¯enÌ vysok˝ch ökol (ß 87 pÌsm. e) z·kona o vysok˝ch ökol·ch), p¯i z˙Ëtov·nÌ a vypo¯·d·nÌ dotacÌ se st·tnÌm rozpoËtem za p¯Ìsluön˝ rok, p¯i anal˝ze v˝roËnÌch zpr·v o hospoda¯enÌ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·kona o vysok˝ch ökol·ch). VyuûitÌ dotacÌ vyhodnotÌ ministerstvo ve v˝roËnÌ zpr·vÏ o stavu vysokÈho ökolstvÌ (ß 87 pÌsm. b) z·kona o vysok˝ch ökol·ch) na z·kladÏ anal˝zy v˝roËnÌch zpr·v o Ëinnosti vysokÈ ökoly a o hospoda¯enÌ vysokÈ ökoly (ß 21 odst. 1 pÌsm. a) z·kona o vysok˝ch ökol·ch) a na z·kladÏ v˝sledk˘ z kontrol a jin˝ch poznatk˘ o Ëinnosti vysok˝ch ökol. »l. 4 Pravidla stanovenÌ v˝öe z·kladnÌ dotace »·stka vyËlenÏn· pro z·kladnÌ dotace bude rozdÏlena podle tÏchto ukazatel˘: UkazatelÈ A a B (studijnÌ programy a s nimi spojen· tv˘rËÌ Ëinnost) Tato Ë·st z·kladnÌ se odvozuje od rozsahu a obsahu vzdÏl·vacÌ Ëinnosti ve¯ejnÈ vysokÈ ökoly, mÏ¯enÈ poËtem financovan˝ch student˘ a absolvent˘, a souËasnÏ reflektuje postupnÈ metodickÈ zmÏny ve finan-

strana 10

cov·nÌ vysok˝ch ökol, smÏ¯ujÌcÌ ke zohlednÏnÌ pot¯ebnÈ struktury v˝kon˘ a v˝stupnÌch parametr˘ vzdÏl·vacÌ Ëinnosti v souladu se z·mÏrem koncepce reformy vysokÈho ökolstvÌ, schv·len˝m vl·dou »R (usnesenÌ Ë. 1201/2004). P¯i v˝poËtu se pouûÌvajÌ tato rozpoËtov· data: G

G

G

G

G

PoËet rozpoËtov˝ch student˘ vysokÈ ökoly v akreditovan˝ch studijnÌch programech (vËetnÏ akreditovan˝ch studijnÌch program˘ uskuteËÚovan˝ch na vyööÌch odborn˝ch ökol·ch) k 31.10.2003 a k 31.10.2004. RozpoËtov˝m studentem je student, kter˝ je st·tnÌm obËanem »eskÈ republiky, nebo je osobou bez st·tnÌ p¯Ìsluönosti, kter· m· na ˙zemÌ »eskÈ republiky povolen˝ trval˝ pobyt, nebo je st·tnÌm p¯ÌsluönÌkem ËlenskÈho st·tu EvropskÈ unie nebo jinÈho smluvnÌho st·tu Dohody o EvropskÈm hospod·¯skÈm prostoru (Islandu, Norska, Lichtenötejnska) nebo äv˝carskÈ konfederace, nebo kter˝ je rodinn˝m p¯ÌsluönÌkem takovÈ osoby. RozpoËtov˝mi studenty nejsou studenti-obËanÈ »eskÈ republiky, jejichû studium je hrazeno z prost¯edk˘ jinÈ rozpoËtovÈ kapitoly a studenti, jejichû studium je hrazeno podle mezin·rodnÌch smluv a usnesenÌ vl·dy (viz ukazatel D). Ve studijnÌm programu M 6805 Pr·vo a pr·vnÌ vÏda na UniverzitÏ PalackÈho v Olomouci a ve studijnÌm programu P 6141 Teologie na JihoËeskÈ univerzitÏ v »esk˝ch BudÏjovicÌch je v˝jimeËnÏ, jen pro v˝poËet dotace (B1) na rok 2005, pouûit poËet rozpoËtov˝ch student˘ k 17.12.2004. P¯epoËten˝ poËet student˘, kter˝ se zjistÌ podle tohoto vzorce: ÑNovÏ p¯ijatÌì kr·t 1,0 plus ÑZvl·ötnÌì kr·t 0,0 plus ÑOstatnÌì kr·t 1,0 plus ÑP˘lroËnÌì kr·t 0,5. Pravidla, podle nichû se rozpoËtov˝ student zapoËÌt· mezi novÏ p¯ijatÈ, zvl·ötnÌ nebo studenty ostatnÌ a p˘lroËnÌ, jsou uve¯ejnÏna na webov˝ch str·nk·ch ministerstva. NormativnÌ poËet student˘, kter˝ se vypoËÌt· z p¯epoËtenÈho poËtu student˘ k p¯ÌsluönÈmu datu jako souËet souËin˘ p¯epoËtenÈho poËtu student˘ vysokÈ ökoly a koeficient˘ ekonomickÈ n·roËnosti jednotliv˝ch studijnÌch program˘, ve kter˝ch studujÌ. TÏchto koeficient˘ ekonomickÈ n·roËnosti studijnÌch program˘ je sedm; nejniûöÌ je roven 1,0 a nejvyööÌ je roven 5,9. PoËet absolvent˘ vysokÈ ökoly, kter˝ se zjistÌ souËtem absolvent˘ vöech studijnÌch program˘ vysokÈ ökoly za obdobÌ od 1.11.2003 do 31.10.2004. Absolventem se pro tento ˙Ëel rozumÌ absolvent studijnÌho programu, jehoû alespoÚ Ë·st byla hrazena z kapitoly st·tnÌho rozpoËtu 333 MäMT. Z·kladnÌ normativ studijnÌho programu, kter˝ m· hodnotu 33 320 KË.

SEŠIT 2

G

Kontrahovan˝ poËet student˘, kter˝ se rovn· p¯epoËtenÈmu poËtu student˘ vysokÈ ökoly, stanovenÈmu ministerstvem po projedn·nÌ s touto vysokou ökolou jako limitnÌ pro v˝poËet dotace v ukazateli B1.

Pro rok 2005 jsou stanoveny tyto kategorie kontrahovan˝ch student˘: 1. studenti v bakal·¯sk˝ch studijnÌch programech, 2. studenti v prvnÌch t¯ech letech tzv. dlouh˝ch magistersk˝ch program˘ (tj. nenavazujÌcÌch na bakal·¯skÈ studijnÌ programy), 3. studenti ve 4. a dalöÌch letech tzv. dlouh˝ch magistersk˝ch program˘ (tj. nenavazujÌcÌch na bakal·¯skÈ studijnÌ programy), 4. studenti v navazujÌcÌch magistersk˝ch studijnÌch programech, 5. studenti v doktorsk˝ch studijnÌch programech. P¯ekroËenÌ poËtu kontrahovan˝ch student˘ v kategorii 1 bude ministerstvo kompenzovat snÌûen˝m poËtem v kategorii 2, pokud takov· moûnost nastane. Na û·dost vysokÈ ökoly m˘ûe ministerstvo kompenzovat p¯ekroËenÌ v kategorii 1 i snÌûen˝m poËtem v kategoriÌch 3 a 4. Kontrahovan˝ poËet student˘ ministerstvo v jednotliv˝ch kategoriÌch nav˝öÌ o studenty novÏ zahajovan˝ch rozvojov˝ch program˘ v roce 2004. Tato Ë·st z·kladnÌ dotace, n·leûejÌcÌ vysokÈ ökole, je souËtem G souËinu z·kladnÌho normativu a normativnÌho poËtu student˘ k 31.10.2003 (A), a G souËinu z·kladnÌho normativu a normativnÌho poËtu student˘, zjiötÏnÈho z rozdÌlu mezi poËty p¯epoËten˝ch student˘ k 31.10.2004 a k 31.10.2003, snÌûenÈho o odpoËet, pokud p¯epoËten˝ poËet student˘ vysokÈ ökoly nerespektuje kontrahovan˝ poËet student˘ (B1), a G souËinu poËtu absolvent˘ a Ë·stky p¯ipadajÌcÌ na kaûdÈho z nich, kter· se vypoËte takto: Ë·stka urËen· ministerstvem se vyn·sobÌ koeficientem ekonomickÈ n·roËnosti absolvovanÈho studijnÌho programu, zaokrouhlÌ na celÈ KË, a pokud jde o absolventa doktorskÈho studijnÌho programu, vyn·sobÌ jeötÏ koeficientem 1,5 (B2). OdpoËet se provede tak, ûe se p¯epoËten˝ poËet student˘, p¯esahujÌcÌ kontrahovan˝ poËet student˘ n·sobÌ z·kladnÌm normativem a odeËte se od ukazatele B1. V RozhodnutÌ o poskytnutÌ dotace se dotace vypoËtenÈ jako A, B1 a B2 uv·dÏjÌ pouze seËtenÈ a podmÌnky pro jejich uûitÌ jsou shodnÈ. Ministerstvo m˘ûe p¯ed stanovenÌm v˝öe tÈto Ë·sti z·kladnÌ dotace na rok 2006 rozhodnout o poskytnutÌ dotace vysokÈ ökole na uskuteËÚov·nÌ studijnÌch pro-

SEŠIT 2

gram˘ do v˝öe 1/6 dotace poskytnutÈ na tento ˙Ëel v roce 2005. O takto poskytnutou dotaci se snÌûÌ v˝öe tÈto Ë·sti z·kladnÌ dotace na rok 2006. Ukazatel C (stipendia) Tato Ë·st z·kladnÌ dotace vyjad¯uje podporu rozvoji vzdÏl·v·nÌ v doktorsk˝ch studijnÌch programech a vysok· ökola ji vyplatÌ ve formÏ stipendiÌ. StanovÌ se jako souËin Ë·stky 82 000 KË a poËtu student˘ v prezenËnÌ formÏ doktorsk˝ch studijnÌch program˘, kte¯Ì v doktorsk˝ch studijnÌch programech nestudujÌ dÈle, neû je standardnÌ doba studia, p¯iËemû vysok· ökola takto vypoËtenou Ë·st z·kladnÌ dotace formou stipendiÌ student˘m doktorsk˝ch studijnÌch program˘ skuteËnÏ vyplatÌ. KonkrÈtnÌ v˝öi tÈto Ë·sti dotace urËÌ ministerstvo podle ˙daj˘ SIMS, p¯iËemû pro v˝poËet Ë·stky dotace na 1. ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho roku jsou rozhodnÈ ˙daje SIMS k 31.10. p¯edchozÌho kalend·¯nÌho roku, pro v˝poËet Ë·stky dotace na 2. ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho roku jsou rozhodnÈ ˙daje SIMS k 31.3. danÈho kalend·¯nÌho roku, pro v˝poËet Ë·stky dotace na 3. ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho roku jsou rozhodnÈ ˙daje SIMS k 30.6. danÈho kalend·¯nÌho roku a pro v˝poËet Ë·stky dotace na 4. ËtvrtletÌ danÈho kalend·¯nÌho roku jsou rozhodnÈ ˙daje SIMS k 31.10. danÈho kalend·¯nÌho roku. Ukazatel D (studujÌcÌ nefinancovanÌ z ukazatele A nebo B; mezin·rodnÌ spolupr·ce) Tato Ë·st z·kladnÌ dotace vyjad¯uje finanËnÌ podporu plnÏnÌ z·vazk˘ z mezin·rodnÌch smluv (vËetnÏ program˘ AKTION, CEEPUS a SOCRATES), kterÈ nejsou financov·ny z ukazatele A nebo B a na podporu realizace projekt˘ podle usnesenÌ vl·dy »R Ë. 2/1994, 343/1996, 1306/2000, 773/2001, 813/2003 a 652/2004. Bude vypoËÌt·na podle rozsahu vzdÏl·vacÌ Ëinnosti vysokÈ ökoly, v˝öe stipendia, skuteËn˝ch poËt˘ studujÌcÌch cizinc˘, kte¯Ì nejsou financov·ni z ukazatele A nebo B, a podle rozsahu ˙kol˘, jimiû je vysok· ökola povÏ¯ena v mezin·rodnÌ spolupr·ci. Ukazatel F (vzdÏl·vacÌ projekty, programy a z·mÏry) Tato Ë·st z·kladnÌ dotace je urËena na podporu projekt˘ a aktivit, kterÈ p¯esahujÌ r·mec jednÈ vysokÈ ökoly nebo podporujÌ rozvojovÈ z·mÏry vysokÈ ökoly nebo ministerstva podle dlouhodobÈho z·mÏru vysokÈ ökoly nebo dlouhodobÈho z·mÏru ministerstva. é·dost vysokÈ ökoly o tuto dotaci posuzuje n·mÏstek ministrynÏ pro vysokÈ ökolstvÌ. Ukazatel G (vzdÏl·vacÌ rozvojovÈ projekty FRVä) Tuto Ë·st z·kladnÌ dotace p¯izn· ministerstvo vysok˝m ökol·m, na kter˝ch se budou ¯eöit vzdÏl·vacÌ projekty, ˙spÏönÈ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ, organizovanÈm V˝borem Fondu rozvoje vysok˝ch ökol. »·st

Strana 11

tÈto dotace, urËen· zejmÈna na zajiötÏnÌ v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ a z·vÏreËn˝ch oponentnÌch ¯ÌzenÌ, se poskytne UniverzitÏ KarlovÏ v Praze pro jejÌ souË·st Agenturu Rady vysok˝ch ökol, kter· tyto Ëinnosti zajiöùuje. Ukazatel M (mimo¯·dnÈ aktivity) Tuto Ë·st z·kladnÌ dotace p¯izn· ministerstvo na podporu mimo¯·dn˝ch, rozpoËtem nezajiötÏn˝ch aktivit, kterÈ vysok· ökola uskuteËÚuje nap¯. jako d˘sledek G nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘, kterÈ majÌ znaËnÈ dopady na plnÏnÌ ˙kol˘, pro kterÈ byla z¯Ìzena, G nov˝ch aktu·lnÌch ˙kol˘. é·dost rektora vysokÈ ökoly o tuto Ë·st z·kladnÌ dotace posuzuje ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy. Ukazatel I (rozvojovÈ programy) Tuto Ë·st z·kladnÌ dotace p¯izn· ministerstvo vysok˝m ökol·m, na kter˝ch se budou ¯eöit projekty, ˙spÏönÈ ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ. Pro rok 2005 jsou vyhl·öeny tyto programy: a) Program na podporu rozvoje struktury, b) Program na podporu rozvoje internacionalizace, c) Program na podporu p¯Ìpravy dlouhodob˝ch z·mÏr˘ vzdÏl·vacÌ, vÏdeckÈ, v˝zkumnÈ, v˝vojovÈ, umÏleckÈ a dalöÌ tv˘rËÌ Ëinnosti ve¯ejn˝ch vysok˝ch ökol a jejich souË·stÌ. »·st tÈto dotace, urËen· zejmÈna na zajiötÏnÌ v˝bÏrovÈho ¯ÌzenÌ, se poskytne UniverzitÏ KarlovÏ v Praze pro Agenturu Rady vysok˝ch ökol, kter· tyto Ëinnosti zajiöùuje. »·st dotace stanovenou podle ukazatele I ministerstvo vysokÈ ökole zv˝öÌ podle doplÚku k ukazateli I, jÌmû bude zohlednÏn podÌl mobility student˘ ve studijnÌch programech uskuteËÚovan˝ch vysokou ökolou vyj·d¯en˝ v mÏsÌcÌch na celkovÈ mobilitÏ student˘ vöech vysok˝ch ökol (v·ha pro mobilitu do zahraniËÌ je 0,1 a pro mobilitu ze zahraniËÌ 0,2), podÌl vysokÈ ökoly na celkovÈm poËtu rozpoËtov˝ch profesor˘ p˘sobÌcÌch na vysok˝ch ökol·ch a na celkovÈm poËtu rozpoËtov˝ch docent˘ p˘sobÌcÌch na vysok˝ch ökol·ch (v·ha rozpoËtovÈho profesora je 0,5 a rozpoËtovÈho docenta 0,2). Vysok· ökola rozhodne, zda Ë·st dotace p¯iznanou podle doplÚku k ukazateli I pouûije na financov·nÌ podan˝ch projekt˘, na kterÈ dotaci z ukazatele I neobdrûela, p¯ÌpadnÏ na financov·nÌ nov˝ch projekt˘, kterÈ ministerstvu p¯edloûÌ v souladu s vyhl·öenÌm rozvojov˝ch program˘ na rok 2005.ì II. Tato ZmÏna nab˝v· ˙Ëinnosti dnem podpisu. JUDr. Petra Buzkov· v.r. ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy

strana 12

SEŠIT 2

RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy o zmÏnÏ P¯Ìlohy k RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovÏ¯ov·nÌ maturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìzen˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Francouzsk˝m spoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002 ». j. 32 228/2004-23


Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy vyd·v· podle ß 171 odst. 1 ve spojenÌ s ß 185 odst. 11 z·kona Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝ z·kon), toto rozhodnutÌ: »l. 1 P¯Ìloha RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy podle ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovÏ¯ov·nÌ maturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìzen˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Francouzsk˝m spoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë.j. 28 019/2001-23 ze dne 1. 2. 2002 se mÏnÌ takto: a) V bodu 8 se text Ñ8) Gymn·zium Na PraûaËce, Praha 3, Na OhradÏ 1700 (Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se Spolkovou republikou NÏmecko ñ dobÌhajÌcÌ studium)ì nahrazuje textem Ñ8) NÏmeck· ökola v Praze, s.r.o., Praha 5, Schwarzenbersk· 1/700 (Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se Spolkovou republikou NÏmecko)ì. b) DoplÚuje se bod 16, kter˝ znÌ Ñ16) BiskupskÈ gymn·zium a CÌrkevnÌ z·kladnÌ ökola, »eskÈ BudÏjovice, JirsÌkova 5) (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se äpanÏlskem)ì.

»l. 2 Toto rozhodnutÌ nab˝v· ˙Ëinnosti dnem 1. z·¯Ì 2005. PaedDr. Jaroslav M¸llner v. r. n·mÏstek ministrynÏ skupiny region·lnÌho ökolstvÌ

P¯Ìloha k RozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy dle ß 58 pÌsm. a) z·kona Ë. 29/1984 Sb., o soustavÏ z·kladnÌch ökol, st¯ednÌch ökol a vyööÌch odborn˝ch ökol (ökolsk˝ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, o experiment·lnÌm ovÏ¯ov·nÌ kon·nÌ maturitnÌch zkouöek ve t¯Ìd·ch gymn·ziÌ s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce, z¯Ìzen˝ch ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ, FranciÌ, Francouzsk˝m spoleËenstvÌm Belgie, Spolkovou republikou NÏmecko, Rakouskem, It·liÌ, äpanÏlskem a v RakouskÈ ökole v Praze, o. p. s., Ë. j. 28 019/200123 ze dne 1. 2. 2002. Podle uvedenÈho rozhodnutÌ Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy se postupuje p¯i maturitnÌch zkouök·ch ve t¯Ìd·ch s v˝ukou vybran˝ch p¯edmÏt˘ v cizÌm jazyce v tÏchto gymn·ziÌch: 1) Gymn·zium, Olomouc - HejËÌn, Tomkova 45 (Ëesko-anglickÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci s Velkou Brit·niÌ) 2) Gymn·zium Jana Nerudy, ökola hlavnÌho mÏsta Prahy, Praha 1, Hellichova 3 (Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci s FranciÌ) 3) SlovanskÈ gymn·zium, Olomouc, t¯. Ji¯Ìho z PodÏbrad 13 (Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci s FranciÌ) 4) Gymn·zium Maty·öe Lercha, Brno, éiûkova 55 (Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci s FranciÌ) 5) Gymn·zium Pierra de Coubertina, T·bor, N·m. Fr. K¯iûÌka 860 (Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci s FranciÌ) 6) Gymn·zium, PÌsek, KomenskÈho 89 (Ëesko-francouzskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci s Francouzsk˝m spoleËenstvÌm Belgie) 7) Gymn·zium F.X. äaldy, Liberec 11, Partyz·nsk· 530 (Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se Spolkovou republikou NÏmecko) 8) NÏmeck· ökola v Praze, s.r.o., Praha 5, Schwarzenbersk· 1/700 (Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se Spolkovou republikou NÏmecko)

SEŠIT 2

9) Gymn·zium Dr. Karla PolesnÈho, Znojmo, KomenskÈho n·m. 4 (Ëesko-nÏmeckÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci s Rakouskem) 10) Gymn·zium, Praha 8, ⁄stavnÌ 400 (Ëesko-italskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci s It·liÌ) 11) Gymn·zium, Praha 4, BudÏjovick· 680 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se äpanÏlskem) 12) Gymn·zium, Brno-Bystrc, Vejrostova 2 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se äpanÏlskem)

Strana 13

13) Gymn·zium, Olomouc, »ajkovskÈho 9 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se äpanÏlskem) 14) Rakousk· ökola v Praze, o. p. s., Praha 5, Drtinova ul. 3 15) Gymn·zium, Ostrava - Slezsk· Ostrava, Hladnovsk· 35 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se äpanÏlskem) 16) BiskupskÈ Gymn·zium a CÌrkevnÌ z·kladnÌ ökola, »eskÈ BudÏjovice, JirsÌkova 5 (Ëesko-öpanÏlskÈ t¯Ìdy z¯ÌzenÈ ve spolupr·ci se äpanÏlskem)

strana 14

SEŠIT 2

ČÁST METODICKÁ Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy ».j. 32 405/2004-22


Opat¯enÌ ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy, kter˝m se vyd·v· R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ »l. 1 Ministerstvo ökolstvÌ ml·deûe a tÏlov˝chovy vyd·v· v souladu s ß 4 odst. 3 z·kona Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝ z·kon), R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ, kter˝ je p¯Ìlohou tohoto opat¯enÌ.

»l. 2 Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy uvolÚuje text R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ k öÌ¯enÌ tiskem, v digit·lnÌ podobÏ na nosiËÌch dat a zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·lkov˝ p¯Ìstup. SouËasnÏ vöak upozorÚuje na to, ûe za platn˝ text R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ se povaûuje text vytiötÏn˝ ve VÏstnÌku Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy. »l. 3 Toto opat¯enÌ nab˝v· ˙Ëinnosti dnem 1. b¯ezna 2005.

MinistrynÏ: JUDr. Petra Buzkov· v.r.

R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ

V˝zkumn˝ ˙stav pedagogick˝ Praha 2004

VedoucÌ t˝mu: PhDr. Kate¯ina SmolÌkov· (V⁄P Praha) T˝m autor˘: Doc. PhDr. Eva Opravilov·, CSc. (PdF UK Praha), PhDr. Miluöe HavlÌnov·, CSc. (SZ⁄ Praha), PaedDr. Alice Bl·hov· (»äI) a Mgr. VÏra KrejËov·, Ph.D. (PdF Univerzity Hradec Kr·lovÈ). Spolupr·ce na tvorbÏ aktualizovanÈ verze: Mgr. Martina Kupcov· (V⁄P Praha) Odborn· konzultace: PhDr. Jaroslav Je¯·bek, CSc. (V⁄P Praha), PhDr. Marta Jurkov·, Ph.D. (MäMT) P¯i pr·ci byly vyuûity v˝sledky grantov˝ch projekt˘ ÑOsobnostnÏ orientovan˝ model p¯edökolnÌ v˝chovyì (MäMT 1993), ÑKurikulum mate¯skÈ ökoly se zamÏ¯enÌm na v˝chovu ke zdravÈmu zp˘sobu ûivotaì (RS 9809, MäMT 1999), mezin·rodnÌho programu ÑZaËÌt spoluì (Step by Step), v˝sledky mezin·rodnÌho projektu OECD ÑThematic Review of Early Childhood Education and Care Policyì (RS 99006, MäMT 2000), v˝sledky ve¯ejnÈ diskuse k N·rodnÌmu programu rozvoje vzdÏl·v·nÌ v »eskÈ republice (MäMT 2000), doplnÏnÈ studiem nÏkter˝ch zahraniËnÌch i dom·cÌch kurikul·rnÌch dokument˘ i dalöÌch pramen˘. Verze R·mcovÈho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ z r. 2001 byla v r. 2004 aktualizov·na. Text byl upraven v souladu s n·vrhem novÈho ökolskÈho z·kona a ostatnÌmi kurikul·rnÌmi dokumenty. Na z·kladÏ t¯Ìlet˝ch zkuöenostÌ praxe a v d˘sledku postupu v ¯eöenÌ problematiky byl pojmovÏ i obsahovÏ zp¯esnÏn.

SEŠIT 2

Strana 15

Obsah 1. VymezenÌ R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v systÈmu kurikul·rnÌch dokument˘

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.1 SystÈm kurikul·rnÌch dokument˘

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.2 Platnost RVP PV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 1.3 HlavnÌ principy RVP PV

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v systÈmu vzdÏl·v·nÌ a jeho organizace 3. PojetÌ a cÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ 3.1 ⁄koly p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

3.2 Specifika p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, metody a formy pr·ce

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

3.3 CÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 3.3.1 R·mcovÈ cÌle

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

3.3.2 KlÌËovÈ kompetence

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

4. VzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5. VzdÏl·vacÌ oblasti

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5.1 DÌtÏ a jeho tÏlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 5.2. DÌtÏ a jeho psychika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 5.2.1 Jazyk a ¯eË . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 5.2.2 Pozn·vacÌ schopnosti a funkce, p¯edstavivost a fantazie, myölenkovÈ operace 5.2.3 SebepojetÌ, city, v˘le 5.3 DÌtÏ a ten druh˝ 5.4 DÌtÏ a spoleËnost 5.5 DÌtÏ a svÏt

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

6. VzdÏl·vacÌ obsah ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu 7. PodmÌnky p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

7.1 VÏcnÈ podmÌnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 7.2 éivotospr·va . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 7.3 Psychosoci·lnÌ podmÌnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 7.4 Organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 7.5 ÿÌzenÌ mate¯skÈ ökoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 7.6 Person·lnÌ a pedagogickÈ zajiötÏnÌ

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

7.7 Spolu˙Ëast rodiË˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 8. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch

. . . . . . . . . . . . . . . . . 35

8.1 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 8.2 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

9. Autoevaluace mate¯skÈ ökoly a hodnocenÌ dÏtÌ

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

10. Z·sady pro zpracov·nÌ ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 11. KritÈria souladu r·mcovÈho a ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

12. Povinnosti p¯edökolnÌho pedagoga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

strana 16

SEŠIT 2

1. VymezenÌ R·mcovÈho vzdÏl·vacÌho

programu pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ1) v systÈmu kurikul·rnÌch dokument˘

1.1 SystÈm kurikul·rnÌch dokument˘ V souladu s nov˝mi principy kurikul·rnÌ politiky, zformulovan˝mi v N·rodnÌm programu rozvoje vzdÏl·v·nÌ v »R (tzv. BÌlÈ knize) a zakotven˝mi v z·konÏ o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ, se do vzdÏl·vacÌ soustavy zav·dÌ nov˝ systÈm kurikul·rnÌch dokument˘ pro vzdÏl·v·nÌ û·k˘ od 3 do 19 let. Kurikul·rnÌ dokumenty jsou vytv·¯eny na dvou ˙rovnÌch ñ st·tnÌ a ökolnÌ. St·tnÌ ˙roveÚ v systÈmu kurikul·rnÌch dokument˘ p¯edstavujÌ N·rodnÌ program vzdÏl·v·nÌ (NPV) a R·mcovÈ vzdÏl·vacÌ programy (RVP). ZatÌmco NPV formuluje poûadavky na vzdÏl·v·nÌ, kterÈ jsou platnÈ v poË·teËnÌm vzdÏl·v·nÌ jako celku, RVP vymezujÌ z·vaznÈ r·mce vzdÏl·v·nÌ pro jeho jednotlivÈ etapy (pro p¯edökolnÌ, z·kladnÌ, a st¯ednÌ vzdÏl·v·nÌ). äkolnÌ ˙roveÚ p¯edstavujÌ ökolnÌ vzdÏl·vacÌ programy (äVP), podle nichû se uskuteËÚuje vzdÏl·v·nÌ na jednotliv˝ch ökol·ch. äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program si vytv·¯Ì kaûd· ökola2) podle z·sad stanoven˝ch v p¯ÌsluönÈm RVP. R·mcovÈ i ökolnÌ vzdÏl·vacÌ programy jsou ve¯ejnÈ dokumenty p¯ÌstupnÈ pro pedagogickou i nepedagogickou ve¯ejnost. STÁTNÍ ÚROVEŇ

NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NPV) RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP) RVP GV

RVP PV

RVP ZV RVP SOV

OSTATNÍ RVP*

..............................................................

ŠKOLNÍ ÚROVEŇ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP)

SystÈm kurikl·rnÌch dokument˘ Legenda: RVP PV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ; RVP ZV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro z·kladnÌ vzdÏl·v·nÌ; RVP GV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro gymnazi·lnÌ vzdÏl·v·nÌ; RVP SOV ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program (programy) pro st¯ednÌ odbornÈ vzdÏl·v·nÌ. * OstatnÌ RVP ñ r·mcovÈ vzdÏl·vacÌ programy, kterÈ kromÏ v˝öe uveden˝ch vymezuje ökolsk˝ z·kon ñ R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro z·kladnÌ umÏleckÈ vzdÏl·v·nÌ, R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro jazykovÈ vzdÏl·v·nÌ, p¯ÌpadnÏ dalöÌ. ññññññññññ 1) Pro v˝chovu, vzdÏl·v·nÌ a pÈËi o dÌtÏ p¯edökolnÌho vÏku v mate¯skÈ ökole je dnes uûÌv·n termÌn Ñp¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌì. Tento pojem v sobÏ zahrnuje aspekty v˝chovnÈ i vzdÏl·vacÌ ñ t˝k· se zajiötÏnÌ zdravÈho rozvoje a prospÌv·nÌ kaûdÈho dÌtÏte, jeho uËenÌ, socializace i spoleËenskÈ kultivace. 2) Pro tvorbu äVP mohou ökoly vyuûÌt tzv. Manu·ly pro tvorbu ökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘, kterÈ seznamujÌ s postupem tvorby äVP a uv·dÏjÌ konkrÈtnÌ moûnosti zpracov·nÌ jednotliv˝ch Ë·stÌ äVP.

1.2 Platnost RVP PV R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ (RVP PV) vymezuje hlavnÌ poûadavky, podmÌnky a pravidla pro institucion·lnÌ vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ p¯edökolnÌho vÏku. Tato pravidla se vztahujÌ na pedagogickÈ Ëinnosti probÌhajÌcÌ ve vzdÏl·vacÌch institucÌch za¯azen˝ch do sÌtÏ ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ. Jsou z·vazn· pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v mate¯sk˝ch ökol·ch, v mate¯sk˝ch ökol·ch s programem upraven˝m podle speci·lnÌch pot¯eb dÏtÌ a v p¯Ìpravn˝ch t¯Ìd·ch z·kladnÌch ökol. RVP PV stanovuje element·rnÌ vzdÏlanostnÌ z·klad, na kter˝ m˘ûe navazovat z·kladnÌ vzdÏl·v·nÌ, a jako takov˝ p¯edstavuje z·sadnÌ v˝chodisko pro tvorbu ökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘ i jejich uskuteËÚov·nÌ. RVP PV urËuje spoleËn˝ r·mec, kter˝ je t¯eba zachov·vat. Je otev¯en˝ pro ökolu, uËitele i pro dÏti a vytv·¯Ì tak podmÌnky k tomu, aby kaûd· ökola, resp. pedagogick˝ sbor, jak·koli odborn· pracovnÌ skupina, profesnÌ sdruûenÌ Ëi kaûd˝ jednotliv˝ pedagog mohli ñ za p¯edpokladu zachov·nÌ spoleËn˝ch pravidel ñ vytv·¯et a realizovat sv˘j vlastnÌ ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program. S platnostÌ novÈho ökolskÈho z·kona3) se RVP PV st·v· dokumentem smÏrodatn˝m nejen pro nositele p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ (pro pedagogy), ale takÈ pro z¯izovatele vzdÏl·vacÌch institucÌ i jejich odbornÈ a soci·lnÌ partnery. 1.3 HlavnÌ principy RVP PV RVP PV byl formulov·n tak, aby v souladu s odborn˝mi poûadavky souËasnÈ kurikul·rnÌ reformy: ñ akceptoval p¯irozen· v˝vojov· specifika dÏtÌ p¯edökolnÌho vÏku a d˘slednÏ je promÌtal do obsahu, forem a metod jejich vzdÏl·v·nÌ ñ umoûÚoval rozvoj a vzdÏl·v·nÌ kaûdÈho jednotlivÈho dÌtÏte v rozsahu jeho individu·lnÌch moûnostÌ a pot¯eb ñ zamÏ¯oval se na vytv·¯enÌ z·klad˘ klÌËov˝ch kompetencÌ dosaûiteln˝ch v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ ñ definoval kvalitu p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ z hlediska cÌl˘ vzdÏl·v·nÌ, podmÌnek, obsahu i v˝sledk˘, kterÈ m· p¯in·öet ñ zajiöùoval srovnatelnou pedagogickou ˙Ëinnost vzdÏl·vacÌch program˘ vytv·¯en˝ch a poskytovan˝ch jednotliv˝mi mate¯sk˝mi ökolami ñ vytv·¯el prostor pro rozvoj r˘zn˝ch program˘ a koncepcÌ i pro individu·lnÌ profilaci kaûdÈ mate¯skÈ ökoly ñ umoûÚoval mate¯sk˝m ökol·m vyuûÌvat r˘zn˝ch forem i metod vzdÏl·v·nÌ a p¯izp˘sobovat vzdÏl·v·nÌ konkrÈtnÌm region·lnÌm i mÌstnÌm podmÌnk·m, moûnostem a pot¯eb·m ññññññññññ 3) Z·kon Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝ z·kon)

SEŠIT 2

ñ poskytoval r·mcov· kritÈria vyuûiteln· pro vnit¯nÌ i vnÏjöÌ evaluaci4) mate¯skÈ ökoly i poskytovanÈho vzdÏl·v·nÌ.

2. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v systÈmu vzdÏl·v·nÌ a jeho organizace Z·konem o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ (ökolsk˝m z·konem) se p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ st·v· legitimnÌ souË·stÌ systÈmu vzdÏl·v·nÌ. P¯edstavuje poË·teËnÌ stupeÚ ve¯ejnÈho vzdÏl·v·nÌ organizovanÈho a ¯ÌzenÈho poûadavky a pokyny MäMT.5) Koncepce p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je zaloûena na t˝chû z·sad·ch, jako ostatnÌ obory a ˙rovnÏ vzdÏl·v·nÌ a ¯ÌdÌ se s nimi spoleËn˝mi cÌli: orientuje se k tomu, aby si dÌtÏ od ˙tlÈho vÏku osvojovalo z·klady klÌËov˝ch kompetencÌ a zÌsk·valo tak p¯edpoklady pro svÈ celoûivotnÌ vzdÏl·v·nÌ, umoûÚujÌcÌ mu se sn·ze a spolehlivÏji uplatnit ve spoleËnosti znalostÌ.6) P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ je institucion·lnÏ zajiöùov·no mate¯sk˝mi ökolami (vËetnÏ mate¯sk˝ch ökol s upraven˝m vzdÏl·vacÌm programem), pop¯. je realizov·no v p¯Ìpravn˝ch t¯Ìd·ch z·kladnÌch ökol. Mate¯sk· ökola je legislativnÏ zakotvena v r·mci vzdÏl·vacÌ soustavy jako druh ökoly. V procesu vzdÏl·v·nÌ i v jeho organizaci se proto ¯ÌdÌ obdobn˝mi pravidly jako ökoly ostatnÌ. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ se organizuje pro dÏti ve vÏku zpravidla od t¯Ì do öesti (sedmi)7) let. P¯ednostnÏ jsou p¯ijÌm·ny dÏti v poslednÌm roce p¯ed zah·jenÌm povinnÈ ökolnÌ doch·zky. Mate¯sk· ökola se organizaËnÏ dÏlÌ na t¯Ìdy. Do t¯Ìd je moûno za¯azovat dÏti stejnÈho Ëi r˘znÈho vÏku a vytv·¯et t¯Ìdy vÏkovÏ homogennÌ Ëi vÏkovÏ heterogennÌ. StejnÏ tak je moûno do t¯Ìd bÏûn˝ch mate¯sk˝ch ökol za¯azovat dÏti se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a vytv·¯et t¯Ìdy integrovanÈ. Poskytov·nÌ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je podle ökolskÈho z·kona ve¯ejnou sluûbou.

3. PojetÌ a cÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ 3.1 ⁄koly p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ ⁄kolem institucion·lnÌho p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je doplÚovat rodinnou v˝chovu a v ˙zkÈ vazbÏ na ni pom·hat zajistit dÌtÏti prost¯edÌ s dostatkem mnohoññññññññññ 4) viz SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘ 5) SouËasn· vzdÏl·vacÌ politika v »eskÈ republice vych·zÌ z p¯esvÏdËenÌ, ûe ËlovÏk se musÌ vzdÏl·vat po cel˝ ûivot a ûe by mÏl mÌt z·jem na svÈm vzdÏl·v·nÌ, uËenÌ i vÏdÏnÌ, kterÈ mu umoûÚuje dokonalejöÌ a bohatöÌ interakci se svÏtem. Za d˘leûit˝ prvopoË·tek tohoto procesu je povaûov·no p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ a jako takovÈ dnes nach·zÌ v˝znamnou podporu st·tu. 6) Pojem spoleËnost znalostÌ byl vymezen Lisabonsk˝m procesem (Lisabon European Council: Presidency Conclusions. March 2000). Znalosti jsou ch·pany nejen jako vÏdomosti, ale z·roveÚ takÈ schopnosti a dovednosti je uplatnit. 7) Nov˝ ökolsk˝ z·kon umoûÚuje odloûit povinnou ökolnÌ doch·zku nejdÈle do zah·jenÌ ökolnÌho roku, v nÏmû dÌtÏ dovröÌ osm˝ rok vÏku.

Strana 17

strann˝ch a p¯imÏ¯en˝ch podnÏt˘ k jeho aktivnÌmu rozvoji a uËenÌ. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ m· smysluplnÏ obohacovat dennÌ program dÌtÏte v pr˘bÏhu jeho p¯edökolnÌch let a poskytovat dÌtÏti odbornou pÈËi. MÏlo by usilovat, aby prvnÌ vzdÏl·vacÌ kr˘Ëky dÌtÏte byly stavÏny na promyölenÈm, odbornÏ podep¯enÈm a lidsky i spoleËensky hodnotnÈm z·kladÏ, a aby Ëas proûit˝ v mate¯skÈ ökole byl pro dÌtÏ radostÌ, p¯Ìjemnou zkuöenostÌ a zdrojem dobr˝ch a spolehliv˝ch z·klad˘ do ûivota i vzdÏl·v·nÌ.8) P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ m· usnadÚovat dÌtÏti jeho dalöÌ ûivotnÌ i vzdÏl·vacÌ cestu. Jeho ˙kolem je proto rozvÌjet osobnost dÌtÏte, podporovat jeho tÏlesn˝ rozvoj a zdravÌ, jeho osobnÌ spokojenost a pohodu, napom·hat mu v ch·p·nÌ okolnÌho svÏta a motivovat je k dalöÌmu pozn·v·nÌ a uËenÌ, stejnÏ tak i uËit dÌtÏ ûÌt ve spoleËnosti ostatnÌch a p¯ibliûovat mu normy a hodnoty touto spoleËnostÌ uzn·vanÈ. D˘leûit˝m ˙kolem p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je vytv·¯et dobrÈ p¯edpoklady pro pokraËov·nÌ ve vzdÏl·v·nÌ tÌm, ûe za vöech okolnostÌ budou maxim·lnÏ podporov·ny individu·lnÌ rozvojovÈ moûnosti dÏtÌ a umoûÚov·no tak kaûdÈmu dÌtÏti dospÏt v dobÏ, kdy opouötÌ mate¯skou ökolu, k optim·lnÌ ˙rovni osobnÌho rozvoje a uËenÌ, resp. k takovÈ ˙rovni, kter· je pro dÌtÏ individu·lnÏ dosaûiteln·.9) V z·jmu zajiötÏnÌ propojenosti a plynulÈ n·vaznosti p¯edökolnÌho a z·kladnÌho vzdÏl·v·nÌ a z d˘vodu maxim·lnÌho vyuûitÌ a uplatnÏnÌ v˝sledk˘ dosaûen˝ch v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ10) je nutnÈ, aby z·kladnÌ ökola, zejmÈna v poË·tcÌch svÈ pr·ce s dÌtÏtem, s tÏmito p¯irozen˝mi rozdÌly ve vzdÏl·vacÌch moûnostech i v˝konech dÏtÌ dostateËnÏ poËÌtala, brala v ˙vahu psychologick· a didaktick· specifika vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ tÈto vÏkovÈ skupiny a promÌtala tyto z¯etele n·leûitÏ do sv˝ch forem a metod vzdÏl·v·nÌ. Na z·kladÏ dlouhodobÈho a kaûdodennÌho styku s dÌtÏtem i jeho rodiËi m˘ûe p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ plnit i ˙kol diagnostick˝, zejmÈna ve vztahu k dÏtem se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami. DÏtem, kterÈ to pot¯ebujÌ (dÏtem s nerovnomÏrnostmi ve v˝voji, dÏtem se zdravotnÌm postiûenÌm, se zdravotnÌm a soci·lnÌm znev˝hodnÏnÌm), m· p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ, na z·kladÏ znalosti aktu·lnÌ ˙rovnÏ rozvoje dÌtÏññññññññññ 8) Pro ûivot dÌtÏte m· p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ dalekos·hl˝ v˝znam, neboù poznatky lÈka¯˘, psycholog˘ a pedagog˘ dokazujÌ, ûe vÏtöina toho, co dÌtÏ proûije v prvnÌch letech ûivota a co z podnÏt˘ okolnÌho prost¯edÌ p¯ijme, je trval· a ûe ranÈ zkuöenosti, kterÈ dÌtÏ zÌsk·v· sv˝m ûivotem v rodinnÈm i mimorodinnÈm prost¯edÌ, se v jeho ûivotÏ ñ t¯eba i daleko pozdÏji ñ zhodnotÌ a najdou svÈ uplatnÏnÌ. 9) Znamen· to, ûe v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ jsou osobnostnÌ rozdÌly mezi dÏtmi, a stejnÏ tak i rozdÌly v jejich individu·lnÌch v˝konech, pokl·d·ny za p¯irozenÈ a samoz¯ejmÈ a ûe p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ o jejich vyrovn·nÌ neusiluje; ˙kolem p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ nenÌ vyrovnat v˝kony dÏtÌ, ale vyrovnat jejich vzdÏl·vacÌ öance. 10) V z·jmu dÌtÏte je t¯eba vyvarovat se ve vzdÏl·v·nÌ zbyteËn˝ch skok˘ a stejnÏ tak i p¯Ìpadn˝ch ztr·t.

strana 18

te i jeho dalöÌch rozvojov˝ch moûnostÌ, poskytovat vËasnou speci·lnÏ pedagogickou pÈËi a tÌm zlepöovat jejich ûivotnÌ i vzdÏl·vacÌ öance. 3.2 Specifika p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, metody a formy pr·ce P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ se maxim·lnÏ p¯izp˘sobuje v˝vojov˝m fyziologick˝m, kognitivnÌm, soci·lnÌm a emocion·lnÌm pot¯eb·m dÏtÌ tÈto vÏkovÈ skupiny a db·, aby tato v˝vojov· specifika byla p¯i vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v plnÈ mÌ¯e respektov·na. P¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ by proto mÏlo nabÌzet vhodnÈ vzdÏl·vacÌ prost¯edÌ, pro dÌtÏ vst¯ÌcnÈ, podnÏtnÈ, zajÌmavÈ a obsahovÏ bohatÈ, v nÏmû se dÌtÏ m˘ûe cÌtit jistÏ, bezpeËnÏ, radostnÏ a spokojenÏ, a kterÈ mu zajiöùuje moûnost projevovat se, bavit a zamÏstn·vat p¯irozen˝m dÏtsk˝m zp˘sobem. VzdÏl·v·nÌ m· b˝t d˘slednÏ v·z·no k individu·lnÏ r˘zn˝m pot¯eb·m a moûnostem jednotliv˝ch dÏtÌ, vËetnÏ vzdÏl·vacÌch pot¯eb specifick˝ch. KaûdÈmu dÌtÏti je t¯eba poskytnout pomoc a podporu v mÌ¯e, kterou individu·lnÏ pot¯ebuje, a v kvalitÏ, kter· mu vyhovuje. Proto je nutnÈ, aby vzdÏl·vacÌ p˘sobenÌ pedagoga vych·zelo z pedagogickÈ anal˝zy ñ z pozorov·nÌ a uvÏdomÏnÌ si individu·lnÌch pot¯eb a z·jm˘ dÌtÏte, ze znalosti jeho aktu·lnÌho rozvojovÈho stavu i konkrÈtnÌ ûivotnÌ a soci·lnÌ situace a pravidelnÈho sledov·nÌ jeho rozvojov˝ch i vzdÏl·vacÌch pokrok˘. Jen tak je moûno zajistit, aby pedagogickÈ aktivity probÌhaly v rozsahu pot¯eb jednotliv˝ch dÏtÌ, aby kaûdÈ dÌtÏ bylo stimulov·no, citlivÏ podnÏcov·no k uËenÌ a pozitivnÏ motivov·no k vlastnÌmu vzdÏl·vacÌmu ˙silÌ zp˘sobem a v mÌ¯e jemu vyhovujÌcÌ. DÌtÏ tak m˘ûe dosahovat vzdÏl·vacÌch a rozvojov˝ch pokrok˘ vzhledem k jeho moûnostem optim·lnÌm a samo se m˘ûe cÌtit ˙spÏönÈ, sv˝m okolÌm uzn·vanÈ a p¯ijÌmanÈ. TakovÈto pojetÌ vzdÏl·v·nÌ umoûÚuje vzdÏl·vat spoleËnÏ v jednÈ t¯ÌdÏ dÏti bez ohledu na jejich rozdÌlnÈ schopnosti a uËebnÌ p¯edpoklady. V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ tak mohou b˝t vytv·¯eny t¯Ìdy, v nichû si dÏti mohou b˝t vÏkovÏ blÌzkÈ, stejnÏ tak i vÏkovÏ vzd·lenÏjöÌ, mohou vykazovat rozdÌlnÈ vzdÏl·vacÌ moûnosti a pot¯eby, vËetnÏ specifick˝ch. RozvojovÈ p¯edpoklady a moûnosti dÏtÌ vyûadujÌ uplatÚovat v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ odpovÌdajÌcÌ metody a formy pr·ce. VhodnÈ jsou metody proûitkovÈho a kooperativnÌho uËenÌ hrou a Ëinnostmi dÏtÌ, kterÈ jsou zaloûeny na p¯Ìm˝ch z·ûitcÌch dÌtÏte, podporujÌ dÏtskou zvÌdavost a pot¯ebu objevovat, podnÏcujÌ radost dÌtÏte z uËenÌ, jeho z·jem pozn·vat novÈ, zÌsk·vat zkuöenosti a ovl·dat dalöÌ dovednosti. Ve vzdÏl·v·nÌ je t¯eba vyuûÌvat p¯irozenÈho toku dÏtsk˝ch myölenek a spont·nnÌch n·pad˘ a poskytovat dÌtÏti dostatek prostoru pro spont·nnÌ aktivity a jeho vlastnÌ pl·ny. UËebnÌ aktivity by proto mÏly probÌhat p¯edevöÌm formou nez·vaznÈ dÏtskÈ hry,

SEŠIT 2

kterou se dÌtÏ zab˝v· na z·kladÏ svÈho z·jmu a vlastnÌ volby11). V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ by mÏlo b˝t v dostateËnÈ mÌ¯e uplatÚov·no situaËnÌ uËenÌ zaloûenÈ na vytv·¯enÌ a vyuûÌv· situacÌ, kterÈ poskytujÌ dÌtÏti srozumitelnÈ praktickÈ uk·zky ûivotnÌch souvislostÌ tak, aby se dÌtÏ uËilo dovednostem a poznatk˘m v okamûiku, kdy je pot¯ebuje a lÈpe tak ch·palo jejich smysl. V˝znamnou roli v procesu uËenÌ sehr·v· spont·nnÌ soci·lnÌ uËenÌ, zaloûenÈ na principu p¯irozenÈ n·podoby. Proto je t¯eba ve vöech Ëinnostech a situacÌch, kterÈ se v pr˘bÏhu dne v mate¯skÈ ökole vyskytnou, nejen v didakticky zamÏ¯en˝ch Ëinnostech, poskytovat dÌtÏti vzory chov·nÌ a postoj˘, kterÈ jsou k n·podobÏ a p¯ejÌm·nÌ vhodnÈ. V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ by mÏly b˝t uplatÚov·ny aktivity spont·nnÌ i ¯ÌzenÈ, vz·jemnÏ prov·zanÈ a vyv·ûenÈ, v pomÏru odpovÌdajÌcÌm pot¯eb·m a moûnostem p¯edökolnÌho dÌtÏte. Takovou specifickou formou, vhodnou pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ v podmÌnk·ch mate¯skÈ ökoly, je didakticky zacÌlen· Ëinnost, kter· je pedagogem p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo motivovan·, kter· je dÌtÏti nabÌzena a v nÌû je zastoupeno spont·nnÌ a z·mÏrnÈ (cÌlenÈ, pl·novanÈ) uËenÌ. Tyto Ëinnosti mohou probÌhat zpravidla v menöÌ skupinÏ Ëi individu·lnÏ 12). Didaktick˝ styl vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v mate¯skÈ ökole by mÏl b˝t zaloûen na principu vzdÏl·vacÌ nabÌdky, na individu·lnÌ volbÏ a aktivnÌ ˙Ëasti dÌtÏte. Pedagog m· b˝t pr˘vodcem dÌtÏte na jeho cestÏ za pozn·nÌm, probouzet v nÏm aktivnÌ z·jem a chuù dÌvat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, nikoli tÌm, kdo dÌtÏ Ñ˙kolujeì a plnÏnÌ tÏchto ˙kol˘ kontroluje. ⁄kolov·n je pedagog ñ jeho hlavnÌm ˙kolem by mÏlo b˝t iniciovat vhodnÈ Ëinnosti, p¯ipravovat prost¯edÌ a nabÌzet dÌtÏti p¯Ìleûitosti, jak pozn·vat, p¯em˝ölet, ch·pat a porozumÏt sobÏ i vöemu kolem sebe st·le ˙ËinnÏjöÌm zp˘sobem13). V p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ je t¯eba uplatÚovat integrovan˝ p¯Ìstup. VzdÏl·v·nÌ by mÏlo probÌhat na z·kladÏ integrovan˝ch blok˘, kterÈ nerozliöujÌ ÑvzdÏl·vacÌ oblastiì Ëi Ñsloûkyì, ale kterÈ nabÌzejÌ dÌtÏti vzdÏl·vacÌ obsah v p¯irozen˝ch souvislostech, vazb·ch a vztazÌch14). Obsah blok˘ by mÏl vych·zet ze ûivota dÌtÏte, b˝t pro nÏ smyslupln˝, zajÌmav˝ a uûiteËn˝. Realizace takov˝chto blok˘ poskytuje dÌtÏti ññññññññññ 11) UËenÌ dÌtÏte na z·kladÏ p¯ed·v·nÌ a p¯ijÌm·nÌ hotov˝ch poznatk˘ je v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ povaûov·no za cestu nevhodnou, resp. m·lo vhodnou. 12) V souladu s postupujÌcÌm vÏkem a vyspÏlostÌ dÌtÏte a na z·kladÏ jeho nar˘stajÌcÌho z·jmu o Ëinnosti, na kterÈ m˘ûe navazovat systematick· ökolnÌ pr·ce, m˘ûe p¯irozenÏ takov˝ch ËinnostÌ v programu dÌtÏte p¯ib˝vat. 13) A pedagog my mÏl kontrolovat s·m sebe na z·kladÏ autoevaluaceÖ. 14) Znamen· to smysluplnÈ propojov·nÌ vöeho, co b˝valo umÏle ËlenÏno do Ñv˝chovn˝ch sloûekì.

SEŠIT 2

Strana 19

öirokou ök·lu r˘zn˝ch aktivit a nabÌzÌ mu hluböÌ proûitek. DÌtÏ tak nezÌsk·v· jen izolovanÈ poznatky Ëi jednoduchÈ dovednosti, zÌskan· zkuöenost je komplexnÏjöÌ a st·v· se pro dÌtÏ sn·ze uchopitelnou a prakticky vyuûitelnou. DÌtÏ m˘ûe zÌsk·vat skuteËnÈ ËinnostnÌ v˝stupy ñ kompetence. I p¯i tomto zp˘sobu pr·ce mohou b˝t (a mÏly by b˝t) p¯i tvorbÏ i realizaci vzdÏl·vacÌ nabÌdky vyuûÌv·ny metody a prost¯edky Ñklasick˝chì specifick˝ch didaktik jednotliv˝ch obor˘ v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌch ËinnostÌ (metodik), pokud jsou zamÏ¯eny na pr·ci s p¯edökolnÌm dÌtÏtem a pokud odpovÌdajÌ psychologick˝m a didaktick˝m specifik·m p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ. 3.3 CÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ RVP PV pracuje se Ëty¯mi cÌlov˝mi kategoriemi: stanovuje cÌle v podobÏ z·mÏr˘ a cÌle v podobÏ v˝stup˘, a to nejprve v ˙rovni obecnÈ a n·slednÏ pak v ˙rovni oblastnÌ. KonkrÈtnÏ se jedn· o tyto kategorie: ñ r·mcovÈ cÌle ñ vyjad¯ujÌcÌ univerz·lnÌ z·mÏry p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ

ñ klÌËovÈ kompetence ñ p¯edstavujÌ v˝stupy, resp. obecnÏjöÌ zp˘sobilosti, dosaûitelnÈ v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ ñ dÌlËÌ cÌle ñ vyjad¯ujÌ konkrÈtnÌ z·mÏry p¯ÌsluöejÌcÌ tÈ kterÈ vzdÏl·vacÌ oblasti ñ dÌlËÌ v˝stupy ñ dÌlËÌ poznatky, dovednosti, postoje a hodnoty, kterÈ dÌlËÌm cÌl˘m odpovÌdajÌ15) Tyto cÌlovÈ kategorie jsou tÏsnÏ prov·zanÈ a vz·jemnÏ spolu korespondujÌ (viz schÈma SystÈm vzdÏl·vacÌch cÌl˘). Tento systÈm by mÏl b˝t funkËnÌ. Ukazuje, ûe vÏdomÈ a systematickÈ sledov·nÌ a naplÚov·nÌ stanoven˝ch z·mÏr˘ v bÏûnÈ kaûdodennÌ praxi by mÏlo spolehlivÏ vÈst k dosahov·nÌ v˝stup˘. Pracuje-li tedy pedagog p¯i vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ pr˘bÏûnÏ s vÏdomÌm vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ (aù uû v ˙rovni obecnÈ Ëi oblastnÌ), mÏl by mÌt z·ruku, ûe skuteËnÏ vede dÏti k osvojov·nÌ kompetencÌ a k jejich postupnÈmu zdokonalov·nÌ. ññññññññññ 15) DÌlËÌ cÌle a dÌlËÌ v˝stupy jsou uvedeny v kapitole 5. VzdÏl·vacÌ oblasti.

SystÈm vzdÏl·vacÌch cÌl˘ VzdÏl·vacÌ cÌle formulovanÈ jako z·mÏry

v ˙rovni obecnÈ

v ˙rovni oblastnÌ

formulovanÈ jako v˝stupy

R·mcovÈ cÌle:

KlÌËovÈ kompetence:

1. RozvÌjenÌ dÌtÏte, jeho uËenÌ a pozn·nÌ 2. OsvojenÌ hodnot 3. ZÌsk·nÌ osobnostnÌch postoj˘

1. 2. 3. 4. 5.

DÌlËÌ cÌle v oblastech:

DÌlËÌ v˝stupy (dÌlËÌ poznatky, dovednosti, hodnoty a postoje) v oblastech:

1. 2. 3. 4. 5.

1. 2. 3. 4. 5.

biologickÈ psychologickÈ interperson·lnÌ soci·lnÏ-kulturnÌ environment·lnÌ

kompetence k uËenÌ kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘ kompetence komunikativnÌ kompetence soci·lnÌ a person·lnÌ kompetence ËinnostnÌ a obËanskÈ

biologickÈ psychologickÈ interperson·lnÌ soci·lnÏ-kulturnÌ environment·lnÌ

SystÈm cÌl˘ v RVP PV Legenda: ObecnÈ z·mÏry vzdÏl·v·nÌ jsou vyj·d¯eny pomocÌ r·mcov˝ch cÌl˘, v˝stupy pak v podobÏ klÌËov˝ch kompetencÌ. R·mcovÈ cÌle se promÌtajÌ do pÏti vzdÏl·vacÌch oblastÌ a zÌsk·vajÌ podobu cÌl˘ dÌlËÌch. Jejich pr˘bÏûnÈ naplÚov·nÌ smÏ¯uje k dosahov·nÌ dÌlËÌch kompetencÌ, kterÈ jsou z·kladem pro postupnÈ budov·nÌ kompetencÌ klÌËov˝ch.

strana 20

3.3.1 R·mcovÈ cÌle Z·mÏrem p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ je rozvÌjet kaûdÈ dÌtÏ po str·nce fyzickÈ, psychickÈ i soci·lnÌ a vÈst je tak, aby na konci svÈho p¯edökolnÌho obdobÌ bylo jedineËnou a relativnÏ samostatnou osobnostÌ, schopnou (kompetentnÌ, zp˘sobilou) zvl·dat, pokud moûno aktivnÏ a s osobnÌm uspokojenÌm, takovÈ n·roky ûivota, kterÈ jsou na nÏ bÏûnÏ kladeny (zejmÈna v prost¯edÌ jemu blÌzkÈm, tj. v prost¯edÌ rodiny a ökoly), a z·roveÚ i ty, kterÈ ho v budoucnu nevyhnutelnÏ oËek·vajÌ. Instituce poskytujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ, resp. jejich pedagogovÈ, by proto mÏli sledovat p¯i svÈ pr·ci tyto r·mcovÈ cÌle (z·mÏry): 1. rozvÌjenÌ dÌtÏte, jeho uËenÌ a pozn·nÌ 2. osvojenÌ z·klad˘ hodnot, na nichû je zaloûena naöe spoleËnost 3. zÌsk·nÌ osobnÌ samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatn· osobnost p˘sobÌcÌ na svÈ okolÌ Tyto r·mcovÈ cÌle ve svÈm celku vyjad¯ujÌ z·kladnÌ orientaci p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ a stejnÏ tak i kaûdodennÌ pr·ce pedagoga. Tyto cÌle je t¯eba vnÌmat tak, ûe pokud jsou naplÚov·ny, smÏ¯uje vzdÏl·v·nÌ k utv·¯enÌ z·klad˘ klÌËov˝ch kompetencÌ, neboù zasahuje-li vzdÏl·v·nÌ z·roveÚ oblast poznatk˘, hodnot a postoj˘, zÌsk·v· dÌtÏ dovednosti mnohostrannÏjöÌ, dokonalejöÌ a prakticky vyuûitelnÏjöÌ. To je t¯eba mÌt na z¯eteli nejen p¯i tvorbÏ äVP PV, ale zejmÈna ve vzdÏl·vacÌm procesu samÈm. Pedagog by mÏl postupovat s pln˝m vÏdomÌm, ûe tyto cÌle jsou sv˝m zp˘sobem univerz·lnÌ, p¯irozenÈ a vöudyp¯ÌtomnÈ; znamen· to, ûe nejen p¯i Ëinnostech pl·novan˝ch, ale p¯i nejr˘znÏjöÌch Ëinnostech, situacÌch a za r˘zn˝ch okolnostÌ, p˘sobÌ pedagog na dÌtÏ ve vöech t¯ech cÌlov˝ch oblastech, a ûe sv˝ch chov·nÌm, jedn·nÌm i sv˝mi postoji dÌtÏ ovlivÚuje. MÏl by mÌt na z¯eteli, ûe tak m˘ûe z·mÏrnÈ naplÚov·nÌ tÏchto cÌl˘ podporovat a z·roveÚ takÈ, ûe tomu m˘ûe ñ t¯eba i bezdÏËnÏ ñ naopak br·nit. 3.3.2 KlÌËovÈ kompetence KlÌËovÈ kompetence reprezentujÌ v souËasnÈm vzdÏl·v·nÌ cÌlovou kategorii, vyj·d¯enou v podobÏ v˝stup˘. V kurikul·rnÌch dokumentech jsou obecnÏ formulov·ny jako soubory p¯edpokl·dan˝ch vÏdomostÌ, dovednostÌ, schopnostÌ, postoj˘ a hodnot d˘leûit˝ch pro osobnÌ rozvoj a uplatnÏnÌ kaûdÈho jedince. Jejich pojetÌ i obsah vych·zÌ z hodnot spoleËnostÌ p¯ijÌman˝ch a z obecnÏ sdÌlen˝ch p¯edstav o tom, kterÈ kompetence p¯ispÌvajÌ ke vzdÏl·v·nÌ, spokojenÈmu a ˙spÏönÈmu ûivotu ËlovÏka a k posilov·nÌ funkcÌ obËanskÈ spoleËnosti. Kompetence p¯edstavujÌ soubory ËinnostnÏ zamÏ¯en˝ch a prakticky vyuûiteln˝ch v˝stup˘, kterÈ se propojujÌ a doplÚujÌ, ËÌmû se postupnÏ st·vajÌ sloûitÏjöÌ

SEŠIT 2

a tÌm i vyuûitelnÏjöÌ (univerz·lnÏji pouûitelnÈ). Jejich osvojov·nÌ je proces dlouhodob˝ a sloûit˝, kter˝ zaËÌn· v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ, pokraËuje v z·kladnÌm a st¯ednÌm vzdÏl·v·nÌ a postupnÏ se dotv·¯Ì v dalöÌm pr˘bÏhu ûivota16). Proto je snahou, aby klÌËovÈ kompetence tvo¯ily neopominuteln˝ z·klad vzdÏl·v·nÌ na vöech ˙rovnÌch a aby k jejich vytv·¯enÌ smÏ¯oval a p¯ispÌval veöker˝ vzdÏl·vacÌ obsah i aktivity a Ëinnosti, kterÈ ve ökole probÌhajÌ. KlÌËovÈ kompetence tak zÌsk·vajÌ ˙st¯ednÌ pozici v r·mcov˝ch vzdÏl·vacÌch programech. Jiû v p¯edökolnÌm vÏku dÌtÏte mohou b˝t vytv·¯eny z·klady klÌËov˝ch kompetencÌ, sice element·rnÌ, avöak d˘leûitÈ a v˝znamnÈ nejen z hlediska p¯Ìpravy dÌtÏte pro zapoËetÌ systematickÈho vzdÏl·v·nÌ, ale z·roveÚ pro jeho dalöÌ ûivotnÌ etapy i celoûivotnÌ uËenÌ. DobrÈ a dostateËnÈ z·klady klÌËov˝ch kompetencÌ, poloûenÈ v p¯edökolnÌm vÏku, mohou b˝t podstatn˝m p¯Ìslibem dalöÌho p¯ÌznivÈho rozvoje a vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte, nedostateËnÈ z·klady naopak brzdou, kter· dÌtÏ na poË·tku jeho ûivotnÌ a vzdÏl·vacÌ cesty m˘ûe znev˝hodÚovat. Proto by p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ mÏlo o jejich vytv·¯enÌ cÌlenÏ usilovat. Pro etapu p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ jsou za klÌËovÈ povaûov·ny tyto kompetence: 1. 2. 3. 4. 5.

kompetence k uËenÌ kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘ kompetence komunikativnÌ kompetence soci·lnÌ a person·lnÌ kompetence ËinnostnÌ a obËanskÈ

P¯edpokl·d· se, ûe pro dÌtÏ p¯edökolnÌho vÏku mohou b˝t dosaûitelnÈ klÌËovÈ kompetence v n·sledujÌcÌ ˙rovni: kompetence k uËenÌ dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ soust¯edÏnÏ pozoruje, zkoum·, objevuje, vöÌm· si souvislostÌ, experimentuje a uûÌv· p¯i tom jednoduch˝ch pojm˘, znak˘ a symbol˘ ñ zÌskanou zkuöenost uplatÚuje v praktick˝ch situacÌch a v dalöÌm uËenÌ ñ m· element·rnÌ poznatky o svÏtÏ lidÌ, kultury, p¯Ìrody i techniky, kter˝ dÌtÏ obklopuje, o jeho rozmanitostech a promÏn·ch; orientuje se v ¯·du a dÏnÌ v prost¯edÌ, ve kterÈm ûije ñ klade ot·zky a hled· na nÏ odpovÏdi, aktivnÏ si vöÌm·, co se kolem nÏho dÏje; chce porozumÏt ññññññññññ 16) KlÌËovÈ kompetence p¯edstavujÌ cÌlovÈ stavy, k jejichû naplÚov·nÌ by mÏlo spoleËnÏ smÏ¯ovat veökerÈ vzdÏl·v·nÌ. Kaûd· vzdÏl·vacÌ etapa v tomto smÏru p¯ispÌv· sv˝m dÌlem a kaûd· je dalöÌmu rozvoji a zdokonalov·nÌ tÏchto kompetencÌ otev¯en·. Ve vöech etap·ch je jednÌm z cÌl˘ vzdÏl·v·nÌ vybavit kaûdÈho jedince souborem klÌËov˝ch kompetencÌ na ˙rovni, kter· je pro nÏho dosaûiteln·.

SEŠIT 2

Strana 21

vÏcem, jev˘m a dÏj˘m, kterÈ kolem sebe vidÌ; pozn·v·, ûe se m˘ûe mnohÈmu nauËit, raduje se z toho, co samo dok·zalo a zvl·dlo ñ uËÌ se nejen spont·nnÏ, ale i vÏdomÏ, vyvine ˙silÌ, soust¯edÌ se na Ëinnost a z·mÏrnÏ si zapamatuje; p¯i zadanÈ pr·ci dokonËÌ, co zapoËalo; dovede postupovat podle instrukcÌ a pokyn˘, je schopno dobrat se k v˝sledk˘m ñ odhaduje svÈ sÌly, uËÌ se hodnotit svoje osobnÌ pokroky i oceÚovat v˝kony druh˝ch ñ pokud se mu dost·v· uzn·nÌ a ocenÏnÌ, uËÌ se s chutÌ kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘ dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ vöÌm· si dÏnÌ i problÈm˘ v bezprost¯ednÌm okolÌ; p¯irozenou motivacÌ k ¯eöenÌ dalöÌch problÈm˘ a situacÌ je pro nÏj pozitivnÌ odezva na aktivnÌ z·jem ñ ¯eöÌ problÈmy, na kterÈ staËÌ; zn·mÈ a opakujÌcÌ se situace se snaûÌ ¯eöit samostatnÏ (na z·kladÏ n·podoby Ëi opakov·nÌ), n·roËnÏjöÌ s oporou a pomocÌ dospÏlÈho ñ problÈmy ¯eöÌ na z·kladÏ bezprost¯ednÌ zkuöenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouöÌ, experimentuje; spont·nnÏ vym˝ölÌ nov· ¯eöenÌ problÈm˘ a situacÌ; hled· r˘znÈ moûnosti a varianty (m· vlastnÌ, origin·lnÌ n·pady); vyuûÌv· p¯i tom dosavadnÌch zkuöenostÌ, fantazii a p¯edstavivost ñ p¯i ¯eöenÌ myölenkov˝ch i praktick˝ch problÈm˘ uûÌv· logick˝ch, matematick˝ch i empirick˝ch postup˘; pochopÌ jednoduchÈ algoritmy ¯eöenÌ r˘zn˝ch ˙loh a situacÌ a vyuûÌv· je v dalöÌch situacÌch ñ zp¯esÚuje si poËetnÌ p¯edstavy, uûÌv· ËÌseln˝ch a matematick˝ch pojm˘, vnÌm· element·rnÌ matematickÈ souvislosti ñ rozliöuje ¯eöenÌ, kter· jsou funkËnÌ (vedoucÌ k cÌli), a ¯eöenÌ, kter· funkËnÌ nejsou; dok·ûe mezi nimi volit ñ ch·pe, ûe vyh˝bat se ¯eöenÌ problÈm˘ nevede k cÌli, ale ûe jejich vËasnÈ a uv·ûlivÈ ¯eöenÌ je naopak v˝hodou; uvÏdomuje si, ûe svou aktivitou a iniciativou m˘ûe situaci ovlivnit ñ nebojÌ se chybovat, pokud nach·zÌ pozitivnÌ ocenÏnÌ nejen za ˙spÏch, ale takÈ za snahu komunikativnÌ kompetence dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ ovl·d· ¯eË, hovo¯Ì ve vhodnÏ formulovan˝ch vÏt·ch, samostatnÏ vyjad¯uje svÈ myölenky, sdÏlenÌ, ot·zky i odpovÏdi, rozumÌ slyöenÈmu, slovnÏ reaguje a vede smyslupln˝ dialog ñ dok·ûe se vyjad¯ovat a sdÏlovat svÈ proûitky, pocity a n·lady r˘zn˝mi prost¯edky (¯eËov˝mi, v˝tvarn˝mi, hudebnÌmi, dramatick˝mi apod.)

ñ domlouv· se gesty i slovy, rozliöuje nÏkterÈ symboly, rozumÌ jejich v˝znamu i funkci ñ v bÏûn˝ch situacÌch komunikuje bez z·bran a ostychu s dÏtmi i s dospÏl˝mi; ch·pe, ûe b˝t komunikativnÌ, vst¯ÌcnÈ, iniciativnÌ a aktivnÌ je v˝hodou ñ ovl·d· dovednosti p¯edch·zejÌcÌ ËtenÌ a psanÌ ñ pr˘bÏûnÏ rozöi¯uje svou slovnÌ z·sobu a aktivnÏ ji pouûÌv· k dokonalejöÌ komunikaci s okolÌm ñ dovede vyuûÌt informativnÌ a komunikativnÌ prost¯edky, se kter˝mi se bÏûnÏ setk·v· (knÌûky, encyklopedie, poËÌtaË, audiovizu·lnÌ technika, telefon atp.) ñ vÌ, ûe lidÈ se dorozumÌvajÌ i jin˝mi jazyky a ûe je moûno se jim uËit; m· vytvo¯eny element·rnÌ p¯edpoklady k uËenÌ se cizÌmu jazyku soci·lnÌ a person·lnÌ kompetence dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ samostatnÏ rozhoduje o sv˝ch Ëinnostech; umÌ si vytvo¯it sv˘j n·zor a vyj·d¯it jej ñ uvÏdomuje si, ûe za sebe i svÈ jedn·nÌ odpovÌd· a nese d˘sledky ñ dÏtsk˝m zp˘sobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druh˝m, pomoc slaböÌm, rozpozn· nevhodnÈ chov·nÌ; vnÌm· nespravedlnost, ubliûov·nÌ, agresivitu a lhostejnost ñ ve skupinÏ se dok·ûe prosadit, ale i pod¯Ìdit, p¯i spoleËn˝ch Ëinnostech se domlouv· a spolupracuje; v bÏûn˝ch situacÌch uplatÚuje z·kladnÌ spoleËenskÈ n·vyky a pravidla spoleËenskÈho styku; je schopnÈ respektovat druhÈ, vyjedn·vat, p¯ijÌmat a uzavÌrat kompromisy ñ napodobuje modely prosoci·lnÌho chov·nÌ a mezilidsk˝ch vztah˘, kterÈ nach·zÌ ve svÈm okolÌ ñ spolupodÌlÌ se na spoleËn˝ch rozhodnutÌch; p¯ijÌm· vyjasnÏnÈ a zd˘vodnÏnÈ povinnosti; dodrûuje dohodnut· a pochopen· pravidla a p¯izp˘sobÌ se jim ñ p¯i setk·nÌ s nezn·m˝mi lidmi Ëi v nezn·m˝ch situacÌch se chov· obez¯etnÏ; nevhodnÈ chov·nÌ i komunikaci, kter· je mu nep¯Ìjemn·, umÌ odmÌtnout ñ je schopno ch·pat, ûe lidÈ se r˘znÌ a umÌ b˝t tolerantnÌ k jejich odliönostem a jedineËnostem ñ ch·pe, ûe nespravedlnost, ubliûov·nÌ, poniûov·nÌ, lhostejnost, agresivita a n·silÌ se nevypl·cÌ a ûe vzniklÈ konflikty je lÈpe ¯eöit dohodou; dok·ûe se br·nit projev˘m n·silÌ jinÈho dÌtÏte, poniûov·nÌ a ubliûov·nÌ ËinnostnÌ a obËanskÈ kompetence dÌtÏ ukonËujÌcÌ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ svoje Ëinnosti a hry se uËÌ pl·novat, organizovat, ¯Ìdit a vyhodnocovat ñ dok·ûe rozpoznat a vyuûÌvat vlastnÌ silnÈ str·nky, pozn·vat svoje slabÈ str·nky

strana 22

ñ odhaduje rizika sv˝ch n·pad˘, jde za sv˝m z·mÏrem, ale takÈ dok·ûe mÏnit cesty a p¯izp˘sobovat se dan˝m okolnostem ñ ch·pe, ûe se m˘ûe o tom, co udÏl·, rozhodovat svobodnÏ, ale ûe za sv· rozhodnutÌ takÈ odpovÌd· ñ m· smysl pro povinnost ve h¯e, pr·ci i uËenÌ; k ˙kol˘m a povinnostem p¯istupuje odpovÏdnÏ; v·ûÌ si pr·ce i ˙silÌ druh˝ch ñ zajÌm· se o druhÈ i o to, co se kolem dÏje; je otev¯enÈ aktu·lnÌmu dÏnÌ ñ ch·pe, ûe z·jem o to, co se kolem dÏje, Ëinorodost, pracovitost a podnikavost jsou p¯Ìnosem a ûe naopak lhostejnost, nevöÌmavost, pohodlnost a nÌzk· aktivita majÌ svoje nep¯ÌznivÈ d˘sledky ñ m· z·kladnÌ dÏtskou p¯edstavu o tom, co je v souladu se z·kladnÌmi lidsk˝mi hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaûÌ se podle toho chovat ñ spoluvytv·¯Ì pravidla spoleËnÈho souûitÌ mezi vrstevnÌky, rozumÌ jejich smyslu a ch·pe pot¯ebu je zachov·vat ñ uvÏdomuje si sv· pr·va i pr·va druh˝ch, uËÌ se je h·jit a respektovat; ch·pe, ûe vöichni lidÈ majÌ stejnou hodnotu ñ vÌ, ûe nenÌ jedno, v jakÈm prost¯edÌ ûije, uvÏdomuje si, ûe se sv˝m chov·nÌm na nÏm podÌlÌ a ûe je m˘ûe ovlivnit ñ db· na osobnÌ zdravÌ a bezpeËÌ svoje i druh˝ch, chov· se odpovÏdnÏ s ohledem na zdravÈ a bezpeËnÈ okolnÌ prost¯edÌ (p¯ÌrodnÌ i spoleËenskÈ) ⁄roveÚ kompetencÌ, obecnÏ dosaûiteln· p¯edökolnÌm dÌtÏtem, vyjad¯uje oËek·van˝ vzdÏl·vacÌ p¯Ìnos p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, tedy to, ËÌm m˘ûe mate¯sk· ökola p¯ispÏt k v˝bavÏ dÌtÏte pro celoûivotnÌ uËenÌ d¯Ìve, neû dÌtÏ zah·jÌ povinnÈ ökolnÌ vzdÏl·v·nÌ. Soubor klÌËov˝ch kompetencÌ je ve svÈm celku ide·lem, k nÏmuû vÏtöina dÏtÌ nedospÏje a dospÏt nem˘ûe. To ani nenÌ smyslem jejich formulov·nÌ. Soubor klÌËov˝ch kompetencÌ nabÌzÌ pedagog˘m pomÏrnÏ jasnou p¯edstavu, kam smÏ¯ovat, oË usilovat. SlouûÌ p¯edevöÌm k vymezenÌ odpovÌdajÌcÌho vzdÏl·vacÌho obsahu jako prost¯edku k jejich vytv·¯enÌ (na ˙rovni r·mcovÈ, pop¯. i ökolnÌ).

SEŠIT 2

v·nÌ, jeho integrovanÈ podobÏ a ËinnostnÌ povaze. Z toho d˘vodu: ñ vzdÏl·vacÌ obsah p¯edstavuje kompaktnÌ, vnit¯nÏ propojen˝ celek, jehoû ËlenÏnÌ do oblastÌ je t¯eba vnÌmat pouze jako pomocnÈ ñ ÑuËivoì je vyj·d¯eno v podobÏ ËinnostÌ, aù uû praktick˝ch Ëi intelektov˝ch, pop¯. v podobÏ p¯ÌleûitostÌ ñ pojem ÑuËivoì je nahrazen pojmem ÑvzdÏl·vacÌ nabÌdkaì, kter˝ vyjad¯uje û·doucÌ formu prezentace ÑuËivaì dÌtÏti ñ oËek·vanÈ v˝stupy majÌ, stejnÏ jako vzdÏl·vacÌ nabÌdka, ËinnostnÌ povahu Zp˘sob, jak˝m je vzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV vymezen a uspo¯·d·n, se liöÌ od dosud uplatÚovanÈho systÈmu. I kdyû je vzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV ËlenÏn do nÏkolika vzdÏl·vacÌch oblastÌ, je zachov·no integrovanÈ pojetÌ respektujÌcÌ p¯irozenou celistvost osobnosti dÌtÏte i jeho postupnÈ zaËleÚov·nÌ se do ûivotnÌho a soci·lnÌho prost¯edÌ17). JednotlivÈ oblasti, resp. jejich obsahy, se vz·jemnÏ prolÌnajÌ, prostupujÌ, ovlivÚujÌ a podmiÚujÌ a ukazujÌ tak na neust·lou p¯Ìtomnost vöech oblastÌ. (Nejedn· se o realizaËnÌ podobu vzdÏl·vacÌho obsahu, ale pouze o pomocnÈ schÈma, kterÈ nenÌ p¯Ìmo prakticky upot¯ebitelnÈ.) Odtud vypl˝v· i nutnost p¯irozenÈho propojov·nÌ oblastÌ v praxi. Je t¯eba, aby pedagog postupoval ve vzdÏl·v·nÌ s vÏdomÌm, ûe realizovat samostatnÏ jednotlivÈ oblasti by bylo umÏlÈ, nere·lnÈ a nep¯ijatelnÈ. Naopak, ËÌm ˙plnÏjöÌ a dokonalejöÌ bude propojenÌ vöech oblastÌ vzdÏl·v·nÌ, a z·roveÚ i podmÌnek, za kter˝ch probÌh·, tÌm bude vzdÏl·v·nÌ p¯irozenÏjöÌ, ˙ËinnÏjöÌ a hodnotnÏjöÌ. VzdÏl·vacÌ obsah je v RVP PV uspo¯·d·n do pÏti vzdÏl·vacÌch oblastÌ: biologickÈ, psychologickÈ, interperson·lnÌ, soci·lnÏ-kulturnÌ a environment·lnÌ. Tyto oblasti jsou nazv·ny: 1. 2. 3. 4. 5.

DÌtÏ a jeho tÏlo DÌtÏ a jeho psychika DÌtÏ a ten druh˝ DÌtÏ a spoleËnost DÌtÏ a svÏt

5. VzdÏl·vacÌ oblasti 4. VzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV Obsah p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ p¯edstavuje hlavnÌ prost¯edek vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte v mate¯skÈ ökole. V RVP PV je vymezen tak, aby slouûil k naplÚov·nÌ vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ a dosahov·nÌ vzdÏl·vacÌch cÌl˘. StejnÏ jako na dalöÌch vzdÏl·vacÌch ˙rovnÌch je vzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV formulov·n v podobÏ ÑuËivaì a ÑoËek·van˝ch v˝stup˘ì, a to pouze obecnÏ, r·mcovÏ. VzdÏl·vacÌ obsah se stanovuje pro celou vÏkovou skupinu spoleËnÏ, tj. pro dÏti ve vÏku od 3 do 6 (7) let. Bylo snahou formulovat vzdÏl·vacÌ obsah v RVP PV tak, aby odpovÌdal specifice p¯edökolnÌho vzdÏl·-

JednotlivÈ vzdÏl·vacÌ oblasti jsou zpracov·ny tak, aby byly pro pedagoga srozumitelnÈ a aby s jejich obsahem mohl d·le pracovat. Kaûd· oblast zahrnuje tyto vz·jemnÏ propojenÈ kategorie: dÌlËÌ cÌle (z·mÏry), vzdÏl·vacÌ nabÌdku a oËek·vanÈ v˝stupy (p¯edpokl·danÈ v˝sledky). ññññññññññ 17) VzdÏl·vacÌ oblasti jsou odvozeny od interakËnÌch oblastÌ rozliöovan˝ch na z·kladÏ vztah˘, kterÈ si dÌtÏ postupnÏ vytv·¯Ì k sobÏ samÈmu, k druh˝m lidem i k okolnÌmu svÏtu, resp. na z·kladÏ p¯irozen˝ch interakcÌ, do kter˝ch dÌtÏ v r·mci tÏchto vztah˘ vstupuje, v nichû ûije, rozvÌjÌ se a vyr˘st·, uËÌ se a takÈ vzdÏl·v·. PodrobnÏji viz SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘.

SEŠIT 2

DÌlËÌ cÌle vyjad¯ujÌ, co by mÏl pedagog v pr˘bÏhu p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ sledovat, co by mÏl u dÌtÏte podporovat. VzdÏl·vacÌ nabÌdka jako prost¯edek vzdÏl·v·nÌ p¯edstavuje ve svÈm celku soubor (souhrn) praktick˝ch i intelektov˝ch ËinnostÌ, pop¯. p¯ÌleûitostÌ, vhodn˝ch k naplÚov·nÌ cÌl˘ a k dosahov·nÌ v˝stup˘. Pedagog by mÏl ve svÈ praxi (tzn. p¯i pr·ci ve t¯ÌdÏ) tuto nabÌdku respektovat a tv˘rËÌm zp˘sobem ji konkretizovat tak, aby nabÌzenÈ Ëinnosti byly mnohostrannÈ a maxim·lnÏ pestrÈ a svou ˙rovnÌ odpovÌdaly konkrÈtnÌm moûnostem a pot¯eb·m dÏtÌ. OËek·vanÈ v˝stupy jsou dÌlËÌ v˝stupy vzdÏl·v·nÌ18), kterÈ je moûno obecnÏ povaûovat v tÈto ˙rovni vzdÏl·v·nÌ za dosaûitelnÈ. Jsou formulov·ny tak, aby mÏly charakter zp˘sobilostÌ (kompetencÌ)19). Nejedn· se o v˝Ëet jednotliv˝ch schopnostÌ, poznatk˘, dovednostÌ kognitivnÌch i praktick˝ch, postoj˘ a hodnot, ale o jejich vz·jemnÈ propojenÌ, o jejich jednoduchÈ soubory dÌtÏtem prakticky vyuûitelnÈ. Tyto v˝stupy jsou formulov·ny pro dobu, kdy dÌtÏ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ ukonËuje, s tÌm, ûe jejich dosaûenÌ nenÌ pro dÌtÏ povinnÈ. KaûdÈ dÌtÏ m˘ûe v Ëase, kdy opouötÌ mate¯skou ökolu, dosahovat tÏchto v˝stup˘ v mÌ¯e odpovÌdajÌcÌ jeho individu·lnÌm pot¯eb·m a moûnostem. Pedagog m· p¯i svÈ pr·ci sledovat proces osvojov·nÌ tÏchto zp˘sobilostÌ jak v r·mci t¯Ìdy dÏtÌ, tak u jednotliv˝ch dÏtÌ a postupovat tak, aby dÏti zÌsk·valy co nejvÌce. Z praktickÈho hlediska jsou v RVP PV pojmenov·na moûn· rizika, kter· mohou ohroûovat ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘. Ta srozumitelnÏ upozorÚujÌ pedagoga na to, Ëeho by se mÏl vyvarovat. 5.1 DÌtÏ a jeho tÏlo Z·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v oblasti biologickÈ je stimulovat a podporovat r˘st a neurosvalov˝ v˝voj dÌtÏte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepöovat jeho tÏlesnou zdatnost i pohybovou a zdravotnÌ kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybov˝ch i manipulaËnÌch dovednostÌ, uËit je sebeobsluûn˝m dovednostem a vÈst je k zdrav˝m ûivotnÌm n·vyk˘m a postoj˘m. DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje) ñ uvÏdomÏnÌ si vlastnÌho tÏla ñ rozvoj pohybov˝ch schopnostÌ a zdokonalov·nÌ dovednostÌ v oblasti hrubÈ i jemnÈ motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, d˝ch·nÌ, koordinace ruky a oka apod.), ovl·d·nÌ pohybovÈho apar·tu a tÏlesn˝ch funkcÌ ññññññññññ 18) Pro v˝stupy v r·mci oblastÌ se v praxi vûil pojem ÑdÌlËÌ kompetenceì; nenÌ to v˝raz p¯esn˝, ale pracovnÏ je moûno jej uûÌvat jako synonymum pro ÑdÌlËÌ (oblastnÌ) v˝stupyì. 19) Tyto zp˘sobilosti se st·vajÌ st·le komplexnÏjöÌ a kvalitativnÏ dokonalejöÌ a promÏÚujÌ se v z·klad kompetencÌ na ˙rovni kompetencÌ klÌËov˝ch.

Strana 23

ñ rozvoj a uûÌv·nÌ vöech smysl˘ ñ rozvoj fyzickÈ i psychickÈ zdatnosti ñ osvojenÌ si vÏku p¯imÏ¯en˝ch praktick˝ch dovednostÌ ñ osvojenÌ si poznatk˘ o tÏle a jeho zdravÌ, o pohybov˝ch Ëinnostech a jejich kvalitÏ ñ osvojenÌ si poznatk˘ a dovednostÌ d˘leûit˝ch k podpo¯e zdravÌ, bezpeËÌ, osobnÌ pohody i pohody prost¯edÌ ñ vytv·¯enÌ zdrav˝ch ûivotnÌch n·vyk˘ a postoj˘ jako z·klad˘ zdravÈho ûivotnÌho stylu VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ) ñ lokomoËnÌ pohybovÈ Ëinnosti (ch˘ze, bÏh, skoky a poskoky, lezenÌ), nelokomoËnÌ pohybovÈ Ëinnosti (zmÏny poloh a pohyb˘ tÏla na mÌstÏ) a jinÈ Ëinnosti (z·kladnÌ gymnastika, turistika, sezÛnnÌ Ëinnosti, mÌËovÈ hry apod.) ñ manipulaËnÌ Ëinnosti a jednoduchÈ ˙kony s p¯edmÏty, pom˘ckami, n·stroji, n·ËinÌm, materi·lem; Ëinnosti seznamujÌcÌ dÏti s vÏcmi, kterÈ je obklopujÌ a jejich praktick˝m pouûÌv·nÌm ñ zdravotnÏ zamÏ¯enÈ Ëinnosti (vyrovn·vacÌ, protahovacÌ, uvolÚovacÌ, dechov·, relaxaËnÌ cviËenÌ) ñ smyslovÈ a psychomotorickÈ hry ñ konstruktivnÌ a grafickÈ Ëinnosti ñ hudebnÌ a hudebnÏ pohybovÈ hry a Ëinnosti ñ jednoduchÈ pracovnÌ a sebeobsluûnÈ Ëinnosti v oblasti osobnÌ hygieny, stolov·nÌ, oblÈk·nÌ, ˙klidu, ˙pravy prost¯edÌ apod. ñ Ëinnosti zamÏ¯enÈ k pozn·v·nÌ lidskÈho tÏla a jeho Ë·stÌ ñ p¯Ìleûitosti a Ëinnosti smÏ¯ujÌcÌ k ochranÏ zdravÌ, osobnÌho bezpeËÌ a vytv·¯enÌ zdrav˝ch ûivotnÌch n·vyk˘ ñ Ëinnosti relaxaËnÌ a odpoËinkovÈ, zajiöùujÌcÌ zdravou atmosfÈru a pohodu prost¯edÌ ñ p¯Ìleûitosti a Ëinnosti smÏ¯ujÌcÌ k prevenci ˙raz˘ (hrozÌcÌch p¯i hr·ch, pohybov˝ch Ëinnostech a dopravnÌch situacÌch, p¯i setk·v·nÌ s cizÌmi lidmi), k prevenci nemoci, nezdrav˝ch n·vyk˘ a z·vislostÌ OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌho obdobÌ zpravidla dok·ûe) ñ zachov·vat spr·vnÈ drûenÌ tÏla ñ zvl·dnout z·kladnÌ pohybovÈ dovednosti a prostorovou orientaci, bÏûnÈ zp˘soby pohybu v r˘znÈm prost¯edÌ (zvl·dat p¯ek·ûky, h·zet a chytat mÌË, uûÌvat r˘znÈ n·ËinÌ, pohybovat se ve skupinÏ dÏtÌ, pohybovat se na snÏhu, ledu, ve vodÏ, v pÌsku) ñ koordinovat lokomoci a dalöÌ polohy a pohyby tÏla, sladit pohyb s rytmem a hudbou ñ vÏdomÏ napodobit jednoduch˝ pohyb podle vzoru a p¯izp˘sobit jej podle pokynu ñ ovl·dat dechovÈ svalstvo, sladit pohyb se zpÏvem ñ vnÌmat a rozliöovat pomocÌ vöech smysl˘ (slucho-

strana 24

ñ

ñ

ñ

ñ

ñ

ñ ñ

ñ

vÏ rozliöovat zvuky a tÛny, zrakovÏ rozliöovat tvary p¯edmÏt˘ a jinÈ specifickÈ znaky, rozliöovat v˘nÏ, chutÏ, vnÌmat hmatem apod.) ovl·dat koordinaci ruky a oka, zvl·dat jemnou motoriku (zach·zet s p¯edmÏty dennÌ pot¯eby, s drobn˝mi pom˘ckami, s n·stroji, n·ËinÌm a materi·lem, zach·zet s grafick˝m a v˝tvarn˝m materi·lem, nap¯. s tuûkami, barvami, n˘ûkami, papÌrem, modelovacÌ hmotou, zach·zet s jednoduch˝mi hudebnÌmi n·stroji apod.) zvl·dnout sebeobsluhu, uplatÚovat z·kladnÌ kulturnÏ hygienickÈ a zdravotnÏ preventivnÌ n·vyky (starat se o osobnÌ hygienu, p¯ijÌmat stravu a tekutinu, umÏt stolovat, postarat se o sebe a svÈ osobnÌ vÏci, oblÈkat se, svlÈkat, obouvat apod.) zvl·dat jednoduchou obsluhu a pracovnÌ ˙kony (postarat se o hraËky, pom˘cky, uklidit po sobÏ, udrûovat po¯·dek, zvl·dat jednoduchÈ ˙klidovÈ pr·ce, pr·ce na zahradÏ apod.) pojmenovat Ë·sti tÏla, nÏkterÈ org·ny (vËetnÏ pohlavnÌch), zn·t jejich funkce, mÌt povÏdomÌ o tÏle a jeho v˝voji, (o narozenÌ, r˘stu tÏla a jeho promÏn·ch), zn·t z·kladnÌ pojmy uûÌvanÈ ve spojenÌ se zdravÌm, s pohybem a sportem rozliöovat, co prospÌv· zdravÌ a co mu ökodÌ; chovat se tak, aby v situacÌch pro dÌtÏ bÏûn˝ch a jemu zn·m˝ch neohroûovalo zdravÌ, bezpeËÌ a pohodu svou ani druh˝ch mÌt povÏdomÌ o v˝znamu pÈËe o Ëistotu a zdravÌ, o v˝znamu aktivnÌho pohybu a zdravÈ v˝ûivy mÌt povÏdomÌ o nÏkter˝ch zp˘sobech ochrany osobnÌho zdravÌ a bezpeËÌ a o tom, kde v p¯ÌpadÏ pot¯eby hledat pomoc (kam se obr·tit, koho p¯ivolat, jak˝m zp˘sobem apod.) zach·zet s bÏûn˝mi p¯edmÏty dennÌ pot¯eby, hraËkami, pom˘ckami, drobn˝mi n·stroji, sportovnÌm n·ËinÌm a n·¯adÌm, v˝tvarn˝mi pom˘ckami a materi·ly, jednoduch˝mi hudebnÌmi n·stroji, bÏûn˝mi pracovnÌmi pom˘ckami

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ pedagoga) ñ dennÌ reûim nevyhovujÌcÌ fyziologick˝m dÏtsk˝m pot¯eb·m a z·sad·m zdravÈho ûivotnÌho stylu ñ nedostateËn˝ respekt k individu·lnÌm pot¯eb·m dÏtÌ (k pot¯ebÏ pohybu, sp·nku, odpoËinku, l·tkovÈ v˝mÏny, osobnÌho tempa a tepelnÈ pohody, k pot¯ebÏ soukromÌ, apod.) ñ omezov·nÌ samostatnosti dÌtÏte p¯i pohybov˝ch Ëinnostech, m·lo p¯ÌleûitostÌ k pracovnÌm ˙kon˘m ñ nerespektov·nÌ rozdÌln˝ch tÏlesn˝ch a smyslov˝ch p¯edpoklad˘ a pohybov˝ch moûnostÌ jednotliv˝ch dÏtÌ ñ neznalost zdravotnÌho stavu a zdravotnÌch problÈm˘ dÌtÏte ñ omezov·nÌ spont·nnÌch pohybov˝ch aktivit, nepra-

SEŠIT 2

ñ ñ ñ ñ

ñ ñ

videln·, m·lo rozmanit· Ëi jednostrann· nabÌdka pohybov˝ch ËinnostÌ absence Ëi nedostatek ¯Ìzen˝ch pohybov˝ch aktivit vedoucÌch k osvojenÌ nov˝ch pohybov˝ch dovednostÌ nevhodnÈ prostory pro pohybovÈ Ëinnosti a nevhodn· organizace z hlediska bezpeËnosti dÏtÌ dlouhodobÈ statickÈ zatÏûov·nÌ bez pohybu, uplatÚov·nÌ nevhodn˝ch cvik˘ a ËinnostÌ, nevhodnÈ obleËenÌ p¯i pohybov˝ch Ëinnostech nedostatek Ëi zkreslenÌ element·rnÌch informacÌ o lidskÈm tÏle, o jeho r˘stu a v˝voji, o funkcÌch nÏkter˝ch Ë·stÌ a org·n˘, o zdravÌ i moûnostech jeho ohroûenÌ, zp˘sobech ochrany zdravÌ a bezpeËÌ nevhodnÈ vzory chov·nÌ dospÏl˝ch v prost¯edÌ mate¯skÈ ökoly nedostateËnÏ p¯ipravenÈ prost¯edÌ, nedostateËnÈ vybavenÌ n·ËinÌm, n·¯adÌm, pop¯. nedostateËnÈ vyuûÌv·nÌ vybavenÌ a dalöÌch moûnostÌ apod.

5.2. DÌtÏ a jeho psychika Z·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v oblasti psychologickÈ je podporovat duöevnÌ pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dÌtÏte, rozvoj jeho intelektu, ¯eËi a jazyka, pozn·vacÌch proces˘ a funkcÌ, jeho cit˘ i v˘le, stejnÏ tak i jeho sebepojetÌ a sebenahlÌûenÌ, jeho kreativity a sebevyj·d¯enÌ, stimulovat osvojov·nÌ a rozvoj jeho vzdÏl·vacÌch dovednostÌ a povzbuzovat je v dalöÌm rozvoji, pozn·v·nÌ a uËenÌ. Tato oblast zahrnuje t¯i Ñpodoblastiì: 5.2.1 Jazyk a ¯eË, 5.2.2 Pozn·vacÌ schopnosti a funkce, p¯edstavivost a fantazie, myölenkovÈ operace, 5.2.3 SebepojetÌ, city a v˘le. 5.2.1 Jazyk a ¯eË DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje) ñ rozvoj ¯eËov˝ch schopnostÌ a jazykov˝ch dovednostÌ receptivnÌch (vnÌm·nÌ, naslouch·nÌ, porozumÏnÌ) i produktivnÌch (v˝slovnosti, vytv·¯enÌ pojm˘, mluvnÌho projevu, vyjad¯ov·nÌ) ñ rozvoj komunikativnÌch dovednostÌ (verb·lnÌch i neverb·lnÌch) a kultivovanÈho projevu ñ osvojenÌ si nÏkter˝ch poznatk˘ a dovednostÌ, kterÈ p¯edch·zejÌ ËtenÌ i psanÌ, rozvoj z·jmu o psanou podobu jazyka i dalöÌ formy sdÏlenÌ verb·lnÌ i neverb·lnÌ (v˝tvarnÈ, hudebnÌ, pohybovÈ, dramatickÈ) VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ) ñ artikulaËnÌ, ¯eËovÈ, sluchovÈ a rytmickÈ hry, hry se slovy, slovnÌ h·danky, vok·lnÌ Ëinnosti ñ spoleËnÈ diskuse, rozhovory, individu·lnÌ a skupinov· konverzace (vypr·vÏnÌ z·ûitk˘, p¯ÌbÏh˘, vypr·vÏnÌ podle skuteËnosti i podle obrazovÈho materi·lu, podle vlastnÌ fantazie, sdÏlov·nÌ slyöenÈho druh˝m apod.) ñ komentov·nÌ z·ûitk˘ a aktivit, vy¯izov·nÌ vzkaz˘ a zpr·v

SEŠIT 2

Strana 25

ñ samostatn˝ slovnÌ projev na urËitÈ tÈma ñ poslech Ëten˝ch Ëi vypr·vÏn˝ch poh·dek a p¯ÌbÏh˘, sledov·nÌ filmov˝ch a divadelnÌch poh·dek a p¯ÌbÏh˘ ñ vypr·vÏnÌ toho, co dÌtÏ slyöelo nebo co shlÈdlo ñ p¯ednes, recitace, dramatizace, zpÏv ñ grafickÈ napodobov·nÌ symbol˘, tvar˘, ËÌsel, pÌsmen ñ prohlÌûenÌ a ÑËtenÌì knÌûek ñ hry a Ëinnosti zamÏ¯enÈ k pozn·v·nÌ a rozliöov·nÌ zvuk˘, uûÌv·nÌ gest ñ Ëinnosti a p¯Ìleûitosti seznamujÌcÌ dÏti s r˘zn˝mi sdÏlovacÌmi prost¯edky (noviny, Ëasopisy, knihy, audiovizu·lnÌ technika)

ñ m·lo p¯Ìleûitosti k samostatn˝m ¯eËov˝m projev˘m dÌtÏte (spont·nnÌm i ¯Ìzen˝m) a slab· motivace k nim ñ öpatn˝ jazykov˝ vzor ñ vytv·¯enÌ komunikativnÌch z·bran (necitlivÈ donucov·nÌ dÌtÏte k hovoru, nerespektov·nÌ dÏtskÈho ostychu vedoucÌ k ˙zkosti a strachu dÌtÏte) ñ ËasovÏ a obsahovÏ nep¯imÏ¯enÈ vyuûÌv·nÌ audiovizu·lnÌ, pop¯. poËÌtaËovÈ techniky, nabÌdka nevhodn˝ch program˘ (nevhodn· volba Ëi ËastÈ a dlouhodobÈ sledov·nÌ po¯ad˘ televize, videa apod.) ñ nedostateËn· pozornost k rozvoji dovednostÌ p¯edch·zejÌcÌch ËtenÌ a psanÌ ñ omezen˝ p¯Ìstup ke knÌûk·m

OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌho obdobÌ zpravidla dok·ûe) ñ spr·vnÏ vyslovovat, ovl·dat dech, tempo i intonaci ¯eËi ñ pojmenovat vÏtöinu toho, ËÌm je obklopeno ñ vyjad¯ovat samostatnÏ a smysluplnÏ myölenky, n·pady, pocity, mÌnÏnÌ a ˙sudky ve vhodnÏ zformulovan˝ch vÏt·ch ñ vÈst rozhovor (naslouchat druh˝m, vyËkat, aû druh˝ dokonËÌ myölenku, sledovat ¯eËnÌka i obsah, pt·t se) ñ domluvit se slovy i gesty, improvizovat ñ porozumÏt slyöenÈmu (zachytit hlavnÌ myölenku p¯ÌbÏhu, sledovat dÏj a zopakovat jej ve spr·vn˝ch vÏt·ch) ñ formulovat ot·zky, odpovÌdat, hodnotit slovnÌ v˝kony, slovnÏ reagovat ñ uËit se nov· slova a aktivnÏ je pouûÌvat (pt·t se na slova, kter˝m nerozumÌ) ñ nauËit se zpamÏti kr·tkÈ texty (reprodukovat ¯Ìkanky, pÌsniËky, poh·dky, zvl·dnout jednoduchou dramatickou ˙lohu apod.) ñ sledovat a vypr·vÏt p¯ÌbÏh, poh·dku ñ popsat situaci (skuteËnou, podle obr·zku) ñ ch·pat slovnÌ vtip a humor ñ sluchovÏ rozliöovat zaË·teËnÌ a koncovÈ slabiky a hl·sky ve slovech ñ utvo¯it jednoduch˝ r˝m ñ poznat a vymyslet jednoduch· synonyma, homonyma a antonyma ñ rozliöovat nÏkterÈ obraznÈ symboly (piktogramy, orientaËnÌ a dopravnÌ znaËky, oznaËenÌ nebezpeËÌ apod.) a porozumÏt jejich v˝znamu i jejich komunikativnÌ funkci ñ sledovat oËima zleva doprava ñ poznat nÏkter· pÌsmena a ËÌslice, pop¯. slova ñ poznat napsanÈ svÈ jmÈno ñ projevovat z·jem o knÌûky, soust¯edÏnÏ poslouchat Ëetbu, hudbu, sledovat divadlo, film, uûÌvat telefon

5.2.2 Pozn·vacÌ schopnosti a funkce, p¯edstavivost a fantazie, myölenkovÈ operace DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje) ñ rozvoj, zp¯esÚov·nÌ a kultivace smyslovÈho vnÌm·nÌ, p¯echod od konkrÈtnÏ n·zornÈho myölenÌ k myölenÌ slovnÏ-logickÈmu (pojmovÈmu), rozvoj pamÏti a pozornosti, p¯echod od bezdÏËn˝ch forem tÏchto funkcÌ k ˙mysln˝m, rozvoj a kultivace p¯edstavivosti a fantazie ñ rozvoj tvo¯ivosti (tvo¯ivÈho myölenÌ, ¯eöenÌ problÈm˘, tvo¯ivÈho sebevyj·d¯enÌ) ñ posilov·nÌ p¯irozen˝ch pozn·vacÌch cit˘ (zvÌdavosti, z·jmu, radosti z objevov·nÌ apod.) ñ vytv·¯enÌ pozitivnÌho vztahu k intelektu·lnÌm Ëinnostem a k uËenÌ, podpora a rozvoj z·jmu o uËenÌ ñ osvojenÌ si element·rnÌch poznatk˘ o znakov˝ch systÈmech a jejich funkci (abeceda, ËÌsla) ñ vytv·¯enÌ z·klad˘ pro pr·ci s informacemi

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ pedagoga) ñ prost¯edÌ komunikaËnÏ chudÈ, omezujÌcÌ bÏûnou komunikaci mezi dÏtmi i s dospÏl˝mi

VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ) ñ p¯ÌmÈ pozorov·nÌ p¯ÌrodnÌch, kulturnÌch i technick˝ch objekt˘ i jev˘ v okolÌ dÌtÏte, rozhovor o v˝sledku pozorov·nÌ ñ z·mÏrnÈ pozorov·nÌ bÏûn˝ch objekt˘ a p¯edmÏt˘, urËov·nÌ a pojmenov·v·nÌ jejich vlastnostÌ (velikost, barva, tvar, materi·l, dotek, chuù, v˘nÏ, zvuky), jejich charakteristick˝ch znak˘ a funkcÌ ñ motivovan· manipulace s p¯edmÏty, zkoum·nÌ jejich vlastnostÌ ñ konkrÈtnÌ operace s materi·lem (t¯ÌdÏnÌ, p¯i¯azov·nÌ, uspo¯·d·nÌ, odhad, porovn·v·nÌ apod.) ñ spont·nnÌ hra, volnÈ hry a experimenty s materi·lem a p¯edmÏty ñ smyslovÈ hry, nejr˘znÏjöÌ Ëinnosti zamÏ¯enÈ na rozvoj a cviËenÌ post¯ehu a vnÌm·nÌ, zrakovÈ a sluchovÈ pamÏti, koncentrace pozornosti apod. ñ n·mÏtovÈ hry a Ëinnosti ñ hry nejr˘znÏjöÌho zamÏ¯enÌ podporujÌcÌ tvo¯ivost, p¯edstavivost a fantazii (kognitivnÌ, imaginativnÌ, v˝tvarnÈ, konstruktivnÌ, hudebnÌ, taneËnÌ Ëi dramatickÈ aktivity) ñ ¯eöenÌ myölenkov˝ch i praktick˝ch problÈm˘, hled·nÌ r˘zn˝ch moûnostÌ a variant

strana 26

ñ hry a Ëinnosti zamÏ¯enÈ ke cviËenÌ r˘zn˝ch forem pamÏti (mechanickÈ a logickÈ, obraznÈ a pojmovÈ) ñ Ëinnosti zamÏ¯enÈ k vytv·¯enÌ (ch·p·nÌ) pojm˘ a osvojov·nÌ poznatk˘ (vysvÏtlov·nÌ, objasÚov·nÌ, odpovÏdi na ot·zky, pr·ce s knihou, s obrazov˝m materi·lem, s mÈdii apod.) ñ Ëinnosti zamÏ¯enÈ na pozn·v·nÌ jednoduch˝ch obraznÏ znakov˝ch systÈm˘ (pÌsmena, ËÌslice, piktogramy, znaËky, symboly, obrazce) ñ hry a praktickÈ ˙kony procviËujÌcÌ orientaci v prostoru i v rovinÏ ñ Ëinnosti zamÏ¯enÈ k seznamov·nÌ se s element·rnÌmi ËÌseln˝mi a matematick˝mi pojmy a jejich symbolikou (ËÌseln· ¯ada, ËÌslice, z·kladnÌ geometrickÈ tvary, mnoûstvÌ apod.) a jejich smysluplnÈ praktickÈ aplikaci ñ Ëinnosti zasvÏcujÌcÌ dÌtÏ do Ëasov˝ch pojm˘ a vztah˘ souvisejÌcÌch s dennÌm ¯·dem, bÏûn˝mi promÏnami a v˝vojem a p¯ibliûujÌcÌ dÌtÏti p¯irozenÈ ËasovÈ i logickÈ posloupnosti dÏj˘, p¯ÌbÏh˘, ud·lostÌ apod. OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌho obdobÌ zpravidla dok·ûe) ñ vÏdomÏ vyuûÌvat vöech smysl˘, z·mÏrnÏ pozorovat, post¯ehovat, vöÌmat si (novÈho, zmÏnÏnÈho, chybÏjÌcÌho) ñ z·mÏrnÏ se soust¯edit na Ëinnost a udrûet pozornost ñ poznat a pojmenovat vÏtöinu toho, ËÌm je obklopeno ñ p¯em˝ölet, vÈst jednoduchÈ ˙vahy a to, o Ëem p¯em˝ölÌ a uvaûuje, takÈ vyj·d¯it ñ zamÏ¯ovat se na to, co je z pozn·vacÌho hlediska d˘leûitÈ (odhalovat podstatnÈ znaky, vlastnosti p¯edmÏt˘, nach·zet spoleËnÈ znaky, podobu a rozdÌl, charakteristickÈ rysy p¯edmÏt˘ Ëi jev˘ a vz·jemnÈ souvislosti mezi nimi) ñ vnÌmat, ûe je zajÌmavÈ dozvÌdat se novÈ vÏci, vyuûÌvat zkuöenostÌ k uËenÌ ñ postupovat a uËit se podle pokyn˘ a instrukcÌ ñ ch·pat z·kladnÌ ËÌselnÈ a matematickÈ pojmy, element·rnÌ matematickÈ souvislosti a podle pot¯eby je prakticky vyuûÌvat (porovn·vat, uspo¯·d·vat a t¯Ìdit soubory p¯edmÏt˘ podle urËitÈho pravidla, orientovat se v element·rnÌm poËtu cca do öesti, ch·pat ËÌselnou ¯adu v rozsahu prvnÌ desÌtky, poznat vÌce, stejnÏ, mÈnÏ, prvnÌ, poslednÌ apod.) ñ ch·pat prostorovÈ pojmy (vpravo, vlevo, dole, naho¯e, uprost¯ed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), element·rnÌ ËasovÈ pojmy (teÔ, dnes, vËera, zÌtra, r·no, veËer, jaro, lÈto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovinÏ, Ë·steËnÏ se orientovat v Ëase ñ nauËit se nazpamÏù kr·tkÈ texty, ˙myslnÏ si zapamatovat a vybavit ñ ¯eöit problÈmy, ˙koly a situace, myslet kreativnÏ, p¯edkl·dat Ñn·padyì

SEŠIT 2

ñ nalÈzat nov· ¯eöenÌ nebo alternativnÌ k bÏûn˝m ñ vyjad¯ovat svou p¯edstavivost a fantazii v tvo¯iv˝ch Ëinnostech (konstruktivnÌch, v˝tvarn˝ch, hudebnÌch, pohybov˝ch Ëi dramatick˝ch) i ve slovnÌch v˝povÏdÌch k nim Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ pedagoga) ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ k pozn·vacÌm Ëinnostem zaloûen˝m na vlastnÌ zkuöenosti ñ p¯evaha p¯ed·v·nÌ hotov˝ch poznatk˘ slovnÌm pouËov·nÌm a vysvÏtlov·nÌm ñ p¯Ìliö racion·lnÌ, hotov˝ a uzav¯en˝ v˝klad svÏta ñ omezen˝ prostor pro vyj·d¯enÌ a uplatnÏnÌ p¯edstavivosti a mimoracion·lnÌho pozn·v·nÌ ñ p¯evaûujÌcÌ d˘raz na pamÏtnÌ uËenÌ a mechanickou reprodukci, m·lo n·zornosti i prostoru pro rozvoj fantazie ñ zahlcov·nÌ podnÏty a informacemi bez rozvÌjenÌ schopnosti s nimi samostatnÏ pracovat ñ m·lo p¯Ìleûitosti a prostoru k experimentaci a exploraci a samostatnÈmu ¯eöenÌ konkrÈtnÌch pozn·vacÌch situacÌ ñ nedostatek porozumÏnÌ a ocenÏnÌ ˙spÏchu Ëi ˙silÌ ñ nedostatek Ëasu a prost¯edk˘ pro spont·nnÌ hru, k jejÌmu rozvinutÌ a dokonËenÌ 5.2.3 SebepojetÌ, city, v˘le DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje) ñ pozn·v·nÌ sebe sama, rozvoj pozitivnÌch cit˘ ve vztahu k sobÏ (uvÏdomÏnÌ si vlastnÌ identity, zÌsk·nÌ sebevÏdomÌ, sebed˘vÏry, osobnÌ spokojenosti) ñ zÌsk·nÌ relativnÌ citovÈ samostatnosti ñ rozvoj schopnosti sebeovl·d·nÌ ñ rozvoj schopnosti citovÈ vztahy vytv·¯et, rozvÌjet je a city plnÏ proûÌvat ñ rozvoj poznatk˘, schopnostÌ a dovednostÌ umoûÚujÌcÌch pocity, zÌskanÈ dojmy a proûitky vyj·d¯it ñ rozvoj a kultivace mravnÌho i estetickÈho vnÌm·nÌ, cÌtÏnÌ a proûÌv·nÌ ñ zÌsk·nÌ schopnosti z·mÏrnÏ ¯Ìdit svoje chov·nÌ a ovlivÚovat vlastnÌ situaci VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ) ñ spont·nnÌ hra ñ Ëinnosti zajiöùujÌcÌ spokojenost a radost, Ëinnosti vyvol·vajÌcÌ veselÌ a pohodu ñ Ëinnosti p¯imÏ¯enÈ sÌl·m a schopnostem dÌtÏte a ˙koly s viditeln˝m cÌlem a v˝sledkem, v nichû m˘ûe b˝t dÌtÏ ˙spÏönÈ ñ Ëinnosti nejr˘znÏjöÌho zamÏ¯enÌ vyûadujÌcÌ (umoûÚujÌcÌ) samostatnÈ vystupov·nÌ, vyjad¯ov·nÌ, obhajov·nÌ vlastnÌch n·zor˘, rozhodov·nÌ a sebehodnocenÌ ñ p¯Ìleûitosti a hry pro rozvoj v˘le, vytrvalosti a sebeovl·d·nÌ ñ cviËenÌ organizaËnÌch dovednostÌ

SEŠIT 2

ñ estetickÈ a tv˘rËÌ aktivity (slovesnÈ, v˝tvarnÈ, dramatickÈ, liter·rnÌ, hudebnÌ, pohybovÈ a dalöÌ) ñ sledov·nÌ poh·dek a p¯ÌbÏh˘ obohacujÌcÌch citov˝ ûivot dÌtÏte ñ cviËenÌ v projevov·nÌ cit˘ (zvl·ötÏ kladn˝ch), v sebekontrole a v sebeovl·d·nÌ (zvl·ötÏ emocÌ z·porn˝ch, nap¯. hnÏvu, zlosti, ˙zkosti apod.) ñ hry na tÈma rodiny, p¯·telstvÌ apod. ñ v˝lety do okolÌ (do p¯Ìrody, n·vötÏvy dÏtsk˝ch kulturnÌch akcÌ apod.) ñ Ëinnosti zamÏ¯enÈ k pozn·v·nÌ r˘zn˝ch lidsk˝ch vlastnostÌ; z·mÏrnÈ pozorov·nÌ, ËÌm se lidÈ mezi sebou liöÌ (fyzickÈ i psychickÈ vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti danÈ pohlavnÌmi rozdÌly, vÏkem, zemÏpisn˝m mÌstem narozenÌ, jazykem) a v Ëem jsou si podobnÌ ñ dramatickÈ Ëinnosti (p¯edv·dÏnÌ a napodobov·nÌ r˘zn˝ch typ˘ chov·nÌ ËlovÏka v r˘zn˝ch situacÌch), mimickÈ vyjad¯ov·nÌ n·lad (˙smÏv, pl·Ë, hnÏv, zlobu, ˙div, v·ûnost apod.) ñ Ëinnosti vedoucÌ dÌtÏ k identifikaci sebe sama a k odliöenÌ od ostatnÌch OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌho obdobÌ zpravidla dok·ûe) ñ odlouËit se na urËitou dobu od rodiË˘ a blÌzk˝ch, b˝t aktivnÌ i bez jejich opory ñ uvÏdomovat si svou samostatnost, zaujÌmat vlastnÌ n·zory a postoje a vyjad¯ovat je ñ rozhodovat o sv˝ch Ëinnostech ñ ve zn·m˝ch a opakujÌcÌch se situacÌch a v situacÌch, kter˝m rozumÌ, ovl·dat svoje city a p¯izp˘sobovat jim svÈ chov·nÌ ñ vyj·d¯it souhlas i nesouhlas, ¯Ìci Ñneì v situacÌch, kterÈ to vyûadujÌ (v ohroûujÌcÌch, nebezpeËn˝ch Ëi nezn·m˝ch situacÌch), odmÌtnout se podÌlet na nedovolen˝ch Ëi zak·zan˝ch Ëinnostech apod. ñ uvÏdomovat si svÈ moûnosti i limity (svÈ silnÈ i slabÈ str·nky) ñ p¯ijÌmat pozitivnÌ ocenÏnÌ i sv˘j p¯Ìpadn˝ ne˙spÏch a vyrovnat se s nÌm, uËit se hodnotit svoje osobnÌ pokroky ñ proûÌvat radost ze zvl·dnutÈho a poznanÈho ñ vyvinout volnÌ ˙silÌ, soust¯edit se na Ëinnost a jejÌ dokonËenÌ ñ respektovat p¯edem vyjasnÏn· a pochopen· pravidla, p¯ijÌmat vyjasnÏnÈ a zd˘vodnÏnÈ povinnosti ñ zorganizovat hru ñ uvÏdomovat si p¯ÌjemnÈ a nep¯ÌjemnÈ citovÈ proûitky (l·sku, soucÌtÏnÌ, radost, spokojenost i strach, smutek, odmÌt·nÌ), rozliöovat citovÈ projevy v d˘vÏrnÈm (rodinnÈm) a cizÌm prost¯edÌ ñ proûÌvat a dÏtsk˝m zp˘sobem projevovat, co cÌtÌ (soucit, radost, n·klonnost), snaûit se ovl·dat svÈ afektivnÌ chov·nÌ (odloûit splnÏnÌ sv˝ch osobnÌch p¯·nÌ, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)

Strana 27

ñ b˝t citlivÈ ve vztahu k ûiv˝m bytostem, k p¯ÌrodÏ i k vÏcem ñ tÏöit se z hezk˝ch a p¯Ìjemn˝ch z·ûitk˘, z p¯ÌrodnÌch i kulturnÌch kr·s i setk·v·nÌ se s umÏnÌm ñ zachytit a vyj·d¯it svÈ proûitky (slovnÏ, v˝tvarnÏ, pomocÌ hudby, hudebnÏ pohybovou Ëi dramatickou improvizacÌ apod.) Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ pedagoga) ñ m·lo vlÌdnÈ, nevst¯ÌcnÈ, strohÈ, nelaskavÈ a m·lo p¯·telskÈ prost¯edÌ, kde dÌtÏ nenalÈz· dostatek l·sky a porozumÏnÌ ñ nedostatek moûnostÌ projevovat vlastnÌ city, sdÏlovat citovÈ dojmy a proûitky a hovo¯it o nich ñ nep¯imÏ¯enÈ n·roky na dÌtÏ, ËastÈ negativnÌ hodnocenÌ, kdy dÌtÏ opakovanÏ proûÌv· pocit selh·nÌ ñ nedostateËnÈ uzn·nÌ a oceÚov·nÌ ˙silÌ Ëi ˙spÏchu dÌtÏte ñ jedn·nÌ, kterÈ dÌtÏ pociùuje jako k¯ivdu a vnÌm· jako n·silÌ ñ spÏch a nervozita, omezov·nÌ moûnostÌ dÌtÏte dokonËovat Ëinnost v individu·lnÌm tempu, nevhodnÈ z·sahy a p¯eruöov·nÌ ËinnostÌ dÏtÌ dospÏl˝mi ñ stresy a napÏtÌ, nejistota, nedostatek ochrany a osobnÌho soukromÌ ñ nevhodnÈ vzory a modely chov·nÌ (netaktnÌ komunikace, nedostatek soci·lnÌho cÌtÏnÌ, ohleduplnosti a tolerance, necitlivÈ vztahy a postoje okolÌ) ñ nedostateËn· motivace dÏtÌ k jejich sebevyj·d¯enÌ a sebeuplatnÏnÌ ñ m·lo podnÏt˘ a aktivit podporujÌcÌch estetickÈ vnÌm·nÌ, cÌtÏnÌ, proûÌv·nÌ a vyjad¯ov·nÌ 5.3 DÌtÏ a ten druh˝ Z·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v interperson·lnÌ oblasti je podporovat utv·¯enÌ vztah˘ dÌtÏte k jinÈmu dÌtÏti Ëi dospÏlÈmu, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vz·jemnou komunikaci a zajiöùovat pohodu tÏchto vztah˘. DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje) ñ seznamov·nÌ s pravidly chov·nÌ ve vztahu k druhÈmu ñ osvojenÌ si element·rnÌch poznatk˘, schopnostÌ a dovednostÌ d˘leûit˝ch pro navazov·nÌ a rozvÌjenÌ vztah˘ dÌtÏte k druh˝m lidem ñ posilov·nÌ prosoci·lnÌho chov·nÌ ve vztahu k ostatnÌm lidem (v rodinÏ, v mate¯skÈ ökole, v dÏtskÈ hernÌ skupinÏ apod.) ñ vytv·¯enÌ prosoci·lnÌch postoj˘ (rozvoj soci·lnÌ citlivosti, tolerance, respektu, p¯izp˘sobivosti apod.) ñ rozvoj interaktivnÌch a komunikativnÌch dovednostÌ verb·lnÌch i neverb·lnÌch ñ rozvoj kooperativnÌch dovednostÌ

strana 28

ñ ochrana osobnÌho soukromÌ a bezpeËÌ ve vztazÌch s druh˝mi dÏtmi i dospÏl˝mi VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ) ñ bÏûnÈ verb·lnÌ i neverb·lnÌ komunikaËnÌ aktivity dÌtÏte s druh˝m dÌtÏtem i s dospÏl˝m ñ soci·lnÌ a interaktivnÌ hry, hranÌ rolÌ, dramatickÈ Ëinnosti, hudebnÌ a hudebnÏ pohybovÈ hry, v˝tvarnÈ hry a etudy ñ spoleËenskÈ hry, spoleËnÈ aktivity nejr˘znÏjöÌho zamÏ¯enÌ ñ kooperativnÌ Ëinnosti ve dvojicÌch, ve skupink·ch ñ spoleËn· setk·v·nÌ, povÌd·nÌ, sdÌlenÌ a aktivnÌ naslouch·nÌ druhÈmu ñ aktivity podporujÌcÌ sbliûov·nÌ dÏtÌ ñ aktivity podporujÌcÌ uvÏdomov·nÌ si vztah˘ mezi lidmi (kamar·dstvÌ, p¯·telstvÌ, vztahy mezi obÏma pohlavÌmi, ˙cta ke st·¯Ì apod.) ñ hry, p¯irozenÈ i modelovÈ situace, p¯i nichû se dÌtÏ uËÌ p¯ijÌmat a respektovat druhÈho ñ Ëinnosti zamÏ¯enÈ na porozumÏnÌ pravidl˘m vz·jemnÈho souûitÌ a chov·nÌ, spolupodÌlenÌ se na jejich tvorbÏ ñ hry a Ëinnosti, kterÈ vedou dÏti k ohleduplnosti k druhÈmu, k ochotÏ rozdÏlit se s nÌm, p˘jËit hraËku, st¯Ìdat se, pomoci mu, ke schopnosti vy¯eöit vz·jemn˝ spor apod. ñ Ëinnosti zamÏ¯enÈ na pozn·v·nÌ soci·lnÌho prost¯edÌ, v nÏmû dÌtÏ ûije ñ rodina (funkce rodiny, ËlenovÈ rodiny a vztahy mezi nimi, ûivot v rodinÏ, rodina ve svÏtÏ zvÌ¯at) ñ mate¯sk· ökola (prost¯edÌ, vztahy mezi dÏtmi i dospÏl˝mi, kamar·di) ñ hry a situace, kde se dÌtÏ uËÌ chr·nit soukromÌ a bezpeËÌ svÈ i druh˝ch ñ Ëetba, vypr·vÏnÌ a poslech poh·dek a p¯ÌbÏh˘ s etick˝m obsahem a pouËenÌm OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌho obdobÌ zpravidla dok·ûe) ñ navazovat kontakty s dospÏl˝m, kterÈmu je svÏ¯eno do pÈËe, p¯ekonat stud, komunikovat s nÌm vhodn˝m zp˘sobem, respektovat ho ñ porozumÏt bÏûn˝m projev˘m vyj·d¯enÌ emocÌ a n·lad ñ p¯irozenÏ a bez z·bran komunikovat s druh˝m dÌtÏtem, navazovat a udrûovat dÏtsk· p¯·telstvÌ ñ odmÌtnout komunikaci, kter· je mu nep¯Ìjemn· ñ uvÏdomovat si sv· pr·va ve vztahu k druhÈmu, p¯izn·vat stejn· pr·va druh˝m a respektovat je ñ ch·pat, ûe vöichni lidÈ (dÏti) majÌ stejnou hodnotu, p¯estoûe je kaûd˝ jin˝ (jinak vypad·, jinak se chov·, nÏco jinÈho umÌ Ëi neumÌ apod.), ûe osobnÌ, resp. osobnostnÌ odliönosti jsou p¯irozenÈ ñ uplatÚovat svÈ individu·lnÌ pot¯eby, p¯·nÌ a pr·va s ohledem na druhÈho (obhajovat sv˘j postoj nebo n·zor, respektovat jin˝ postoj Ëi n·zor), p¯ijÌmat a uzavÌrat kompromisy, ¯eöit konflikt dohodou ñ spolupracovat s ostatnÌmi

SEŠIT 2

ñ dodrûovat dohodnut· a pochopen· pravidla vz·jemnÈho souûitÌ a chov·nÌ doma, v mate¯skÈ ökole, na ve¯ejnosti, dodrûovat hernÌ pravidla ñ respektovat pot¯eby jinÈho dÌtÏte, dÏlit se s nÌm o hraËky, pom˘cky, pamlsky, rozdÏlit si ˙kol s jin˝m dÌtÏtem apod. ñ vnÌmat, co si druh˝ p¯eje Ëi pot¯ebuje, vych·zet mu vst¯Ìc (chovat se citlivÏ a ohleduplnÏ k slaböÌmu Ëi postiûenÈmu dÌtÏti, mÌt ohled na druhÈho a soucÌtit s nÌm, nabÌdnout mu pomoc apod.) ñ br·nit se projev˘m n·silÌ jinÈho dÌtÏte, ubliûov·nÌ, poniûov·nÌ apod. ñ chovat se obez¯etnÏ p¯i setk·nÌ s nezn·m˝mi dÏtmi, staröÌmi i dospÏl˝mi jedinci, v p¯ÌpadÏ pot¯eby poû·dat druhÈho o pomoc (pro sebe i pro jinÈ dÌtÏ) Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ pedagoga) ñ nedostatek pozitivnÌch p¯Ìklad˘ a vzor˘ prosoci·lnÌho chov·nÌ, m·lo vst¯ÌcnÈ postoje dospÏl˝ch k dÌtÏti i k sobÏ navz·jem ñ nedostateËnÏ psychosoci·lnÏ ÑbezpeËnÈì prost¯edÌ, neautentickÈ, s nedostatkem porozumÏnÌ a tolerance ñ nedostatek empatie, neposkytov·nÌ empatickÈ odezvy na problÈmy dÌtÏte ñ p¯Ìliö ochran·¯skÈ Ëi p¯Ìliö nevöÌmavÈ prost¯edÌ ñ autoritativnÌ vedenÌ, direktivnÌ zach·zenÌ s dÌtÏtem ñ manipulace dÌtÏte tzv. pozitivnÌmi prost¯edky (citov˝mi prost¯edky, chv·lenÌm bez opodstatnÏnÌ) ñ ned˘stojnÈ jedn·nÌ, zesmÏöÚov·nÌ, poniûov·nÌ ñ prost¯edÌ, kterÈ nabÌzÌ m·lo moûnostÌ ke spolupr·ci a komunikaci s druh˝m ñ ËastÈ organizov·nÌ soutÏûiv˝ch ËinnostÌ a podporov·nÌ nezdravÈ soutÏûivosti ñ nejednoznaËnÏ formulovan· pravidla chov·nÌ ve vztahu k druhÈmu, nedodrûov·nÌ p¯ijat˝ch pravidel, öpatn˝ vzor ñ nemoûnost spolupodÌlet se na volbÏ ËinnostÌ a tÈmat, kterÈ se v mate¯skÈ ökole realizujÌ ñ nedostateËn· pozornost tomu, jak dÌtÏ ¯eöÌ svÈ spory a konflikty s druh˝m dÌtÏtem ñ p¯Ìliö ËastÈ vystupov·nÌ pedagoga v roli soudce ñ nedostateËn˝ respekt k vz·jemn˝m sympatiÌm dÏtÌ a mal· podpora dÏtsk˝ch p¯·telstvÌ ñ soust¯edÏnÌ pozornosti pouze na verb·lnÌ formy komunikace 5.4 DÌtÏ a spoleËnost Z·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v oblasti soci·lnÏ ñ kulturnÌ je uvÈst dÌtÏ do spoleËenstvÌ ostatnÌch lidÌ a do pravidel souûitÌ s ostatnÌmi, uvÈst je do svÏta materi·lnÌch i duchovnÌch hodnot, do svÏta kultury a umÏnÌ, pomoci dÌtÏti osvojit si pot¯ebnÈ dovednosti, n·vyky i postoje a umoûnit mu aktivnÏ se podÌlet na utv·¯enÌ spoleËenskÈ pohody ve svÈm soci·lnÌm prost¯edÌ.

SEŠIT 2

DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje) ñ pozn·v·nÌ pravidel spoleËenskÈho souûitÌ a jejich spoluvytv·¯enÌ v r·mci p¯irozenÈho sociokulturnÌho prost¯edÌ, porozumÏnÌ z·kladnÌm projev˘m neverb·lnÌ komunikace obvykl˝m v tomto prost¯edÌ ñ rozvoj schopnosti ûÌt ve spoleËenstvÌ ostatnÌch lidÌ (spolupracovat, spolupodÌlet se), p¯in·leûet k tomuto spoleËenstvÌ (ke t¯ÌdÏ, k rodinÏ, k ostatnÌm dÏtem) a vnÌmat a p¯ijÌmat z·kladnÌ hodnoty v tomto spoleËenstvÌ uzn·vanÈ ñ rozvoj z·kladnÌch kulturnÏ spoleËensk˝ch postoj˘, n·vyk˘ a dovednostÌ dÌtÏte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomnÏ, prosoci·lnÏ a aktivnÏ se p¯izp˘sobovat spoleËenskÈmu prost¯edÌ a zvl·dat jeho zmÏny ñ vytvo¯enÌ povÏdomÌ o mezilidsk˝ch mor·lnÌch hodnot·ch ñ seznamov·nÌ se svÏtem lidÌ, kultury a umÏnÌ, osvojenÌ si z·kladnÌch poznatk˘ o prost¯edÌ, v nÏmû dÌtÏ ûije ñ vytv·¯enÌ povÏdomÌ o existenci ostatnÌch kultur a n·rodnostÌ ñ vytvo¯enÌ z·klad˘ aktivnÌch postoj˘ ke svÏtu, k ûivotu, pozitivnÌch vztah˘ ke kultu¯e a umÏnÌ, rozvoj dovednostÌ umoûÚujÌcÌch tyto vztahy a postoje vyjad¯ovat a projevovat ñ rozvoj spoleËenskÈho i estetickÈho vkusu VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ) ñ bÏûnÈ kaûdodennÌ setk·v·nÌ s pozitivnÌmi vzory vztah˘ a chov·nÌ ñ aktivity vhodnÈ pro p¯irozenou adaptaci dÌtÏte v prost¯edÌ mate¯skÈ ökoly ñ spoluvytv·¯enÌ p¯imÏ¯enÈho mnoûstvÌ jasn˝ch a smyslupln˝ch pravidel souûitÌ ve t¯ÌdÏ ñ r˘znorodÈ spoleËnÈ hry a skupinovÈ aktivity (n·mÏtovÈ hry, dramatizace, konstruktivnÌ a v˝tvarnÈ projekty apod.) umoûÚujÌcÌ dÏtem spolupodÌlet se na jejich pr˘bÏhu i v˝sledcÌch ñ p¯Ìpravy a realizace spoleËn˝ch z·bav a slavnostÌ (oslavy v˝roËÌ, slavnosti v r·mci zvyk˘ a tradic, sportovnÌ akce, kulturnÌ programy apod.) ñ tv˘rËÌ Ëinnosti slovesnÈ, liter·rnÌ, dramatickÈ, v˝tvarnÈ, hudebnÌ, hudebnÏ pohybovÈ, dramatickÈ apod. podnÏcujÌcÌ tvo¯ivost a n·paditost dÌtÏte, estetickÈ vnÌm·nÌ i vyjad¯ov·nÌ a t¯ÌbenÌ vkusu ñ receptivnÌ slovesnÈ, liter·rnÌ, v˝tvarnÈ Ëi dramatickÈ Ëinnosti (poslech poh·dek, p¯ÌbÏh˘, verö˘, hudebnÌch skladeb a pÌsnÌ, sledov·nÌ dramatizacÌ, divadelnÌch scÈnek) ñ setk·v·nÌ se s liter·rnÌm, dramatick˝m, v˝tvarn˝m a hudebnÌm umÏnÌm mimo mate¯skou ökolu, n·vötÏvy kulturnÌch a umÏleck˝ch mÌst a akcÌ zajÌmav˝ch pro p¯edökolnÌ dÌtÏ ñ hry zamÏ¯enÈ k pozn·v·nÌ a rozliöov·nÌ r˘zn˝ch spoleËensk˝ch rolÌ (dÌtÏ, dospÏl˝, rodiË, uËitelka, û·k, role danÈ pohlavÌm, profesnÌ role, hernÌ role)

Strana 29

a osvojov·nÌ si rolÌ, do nichû se dÌtÏ p¯irozenÏ dost·v· ñ aktivity p¯ibliûujÌcÌ dÌtÏti pravidla vz·jemnÈho styku (zdvo¯ilost, ohleduplnost, tolerance, spolupr·ce) a mravnÌ hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, up¯Ìmnost, otev¯enost apod.) v jedn·nÌ lidÌ ñ hry a praktickÈ Ëinnosti uv·dÏjÌcÌ dÌtÏ do svÏta lidÌ, jejich obËanskÈho ûivota a pr·ce (vyuûÌv·nÌ praktick˝ch uk·zek z okolÌ dÌtÏte, tematickÈ hry seznamujÌcÌ dÌtÏ s r˘zn˝mi druhy zamÏstn·nÌ, ¯emesel a povol·nÌ, s r˘zn˝mi pracovnÌmi Ëinnostmi a pracovnÌmi p¯edmÏty, praktick· manipulace s nÏkter˝mi pom˘ckami a n·stroji, prov·dÏnÌ jednoduch˝ch pracovnÌch ˙kon˘ a ËinnostÌ apod.) ñ aktivity p¯ibliûujÌcÌ dÌtÏti svÏt kultury a umÏnÌ a umoûÚujÌcÌ mu poznat rozmanitost kultur (v˝tvarnÈ, hudebnÌ a dramatickÈ Ëinnosti, sportovnÌ aktivity, z·bavy, ˙Ëast dÏtÌ na kulturnÌch akcÌch, n·vötÏvy v˝stav, divadelnÌch a filmov˝ch p¯edstavenÌ, vyuûÌv·nÌ p¯ÌleûitostÌ seznamujÌcÌ dÌtÏ p¯irozen˝m zp˘sobem s r˘zn˝mi tradicemi a zvyky bÏûn˝mi v jeho kulturnÌm prost¯edÌ apod.) OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌho obdobÌ zpravidla dok·ûe) ñ uplatÚovat n·vyky v z·kladnÌch form·ch spoleËenskÈho chov·nÌ ve styku s dospÏl˝mi i s dÏtmi (zdravit zn·mÈ dÏti i dospÏlÈ, rozlouËit se, poprosit, podÏkovat, vzÌt si slovo aû kdyû druh˝ domluvÌ, poû·dat o pomoc, vyslechnout sdÏlenÌ, uposlechnout pokyn apod.) ñ pochopit, ûe kaûd˝ m· ve spoleËenstvÌ (v rodinÏ, ve t¯ÌdÏ, v hernÌ skupinÏ) svou roli, podle kterÈ je t¯eba se chovat ñ chovat se a jednat na z·kladÏ vlastnÌch pohnutek a z·roveÚ s ohledem na druhÈ ñ zaËlenit se do t¯Ìdy a za¯adit se mezi svÈ vrstevnÌky, respektovat jejich rozdÌlnÈ vlastnosti, schopnosti a dovednosti ñ porozumÏt bÏûn˝m neverb·lnÌm projev˘m citov˝ch proûitk˘ a n·lad druh˝ch ñ adaptovat se na ûivot ve ökole, aktivnÏ zvl·dat poûadavky plynoucÌ z prost¯edÌ ökoly i jeho bÏûn˝ch promÏn (vnÌmat z·kladnÌ pravidla jedn·nÌ ve skupinÏ, podÌlet se na nich a ¯Ìdit se jimi, pod¯Ìdit se rozhodnutÌ skupiny, p¯izp˘sobit se spoleËnÈmu programu, spolupracovat, p¯ijÌmat autoritu) a spoluvytv·¯et v tomto spoleËenstvÌ prost¯edÌ pohody ñ vyjedn·vat s dÏtmi i dospÏl˝mi ve svÈm okolÌ, domluvit se na spoleËnÈm ¯eöenÌ (v jednoduch˝ch situacÌch samostatnÏ, jinak s pomocÌ) ñ utvo¯it si z·kladnÌ dÏtskou p¯edstavu o pravidlech chov·nÌ a spoleËensk˝ch norm·ch, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve v˝vojovÏ odpovÌdajÌcÌch situacÌch se podle tÈto p¯edstavy chovat (doma, v mate¯skÈ ökole i na ve¯ejnosti) ñ chovat se zdvo¯ile, p¯istupovat k druh˝m lidem,

strana 30

ñ ñ

ñ ñ

ñ

ñ

k dospÏl˝m i k dÏtem, bez p¯edsudk˘, s ˙ctou k jejich osobÏ, v·ûit si jejich pr·ce a ˙silÌ dodrûovat pravidla her a jin˝ch ËinnostÌ, jednat spravedlivÏ, hr·t fair uvÏdomovat si, ûe ne vöichni lidÈ respektujÌ pravidla chov·nÌ, ûe se mohou chovat neoËek·vanÏ, proti pravidl˘m, a tÌm ohroûovat pohodu i bezpeËÌ druh˝ch; odmÌtat spoleËensky neû·doucÌ chov·nÌ (nap¯. leû, nespravedlnost, ubliûov·nÌ, lhostejnost Ëi agresivitu), chr·nit se p¯ed nÌm a v r·mci sv˝ch moûnostÌ se br·nit jeho d˘sledk˘m (vyh˝bat se komunikaci s lidmi, kte¯Ì se takto chovajÌ) zach·zet öetrnÏ s vlastnÌmi i cizÌmi pom˘ckami, hraËkami, vÏcmi dennÌ pot¯eby, s knÌûkami, s penÏzi apod. vnÌmat umÏleckÈ a kulturnÌ podnÏty, pozornÏ poslouchat, sledovat se z·jmem liter·rnÌ, dramatickÈ Ëi hudebnÌ p¯edstavenÌ a hodnotit svoje z·ûitky (¯Ìci, co bylo zajÌmavÈ, co je zaujalo) zachycovat skuteËnosti ze svÈho okolÌ a vyjad¯ovat svÈ p¯edstavy pomocÌ r˘zn˝ch v˝tvarn˝ch dovednostÌ a technik (kreslit, pouûÌvat barvy, modelovat, konstruovat, tvo¯it z papÌru, tvo¯it a vyr·bÏt z r˘zn˝ch jin˝ch materi·l˘, z p¯Ìrodnin aj.) vyjad¯ovat se prost¯ednictvÌm hudebnÌch a hudebnÏ pohybov˝ch ËinnostÌ, zvl·dat z·kladnÌ hudebnÌ dovednosti vok·lnÌ i instrument·lnÌ (zazpÌvat pÌseÚ, zach·zet s jednoduch˝mi hudebnÌmi n·stroji, sledovat a rozliöovat rytmus)

Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ pedagoga) ñ nedostatek estetick˝ch a etick˝ch podnÏt˘ a p¯ÌleûitostÌ k jejich kultivovanÈmu proûÌv·nÌ a vyj·d¯enÌ ñ p¯Ìtomnost nevhodn˝ch, podbÌziv˝ch a nevkusn˝ch podnÏt˘ ñ nevhodn˝ mravnÌ vzor okolÌ (dÏti jsou svÏdky nespravedlivÈho, nezdvo¯ilÈho, hrubÈho, ironickÈho, pop¯. agresivnÌho chov·nÌ, netolerantnÌch, necitliv˝ch Ëi nevöÌmav˝ch postoj˘ apod.) vËetnÏ nevhodn˝ch vzor˘ v mÈdiÌch ñ p¯Ìliö mnoho nefunkËnÌch pravidel ve skupinÏ, dÏti se nepodÌlejÌ na jejich vytv·¯enÌ, ne vöichni je dodrûujÌ (nap¯. nÏkte¯Ì dospÏlÌ) ñ zv˝hodÚov·nÌ a znev˝hodÚov·nÌ nÏkter˝ch dÏtÌ ve skupinÏ ñ schematickÈ mravnÌ hodnocenÌ bez moûnosti dÌtÏte vyj·d¯it vlastnÌ ˙sudek ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ k n·pravÏ jedn·nÌ, kterÈ bylo proti pravidl˘m ñ ironizov·nÌ a znevaûov·nÌ ˙silÌ dÌtÏte ñ potlaËov·nÌ autonomnÌho chov·nÌ dÌtÏte v z·jmu zkratkovitÈho dosaûenÌ vnÏjöÌ disciplÌny a posluönosti ñ nevöÌmavost k nevhodnÈ komunikaci a jedn·nÌ mezi dÏtmi, p¯ehlÌûenÌ neû·doucÌho chov·nÌ nÏkte-

SEŠIT 2

r˝ch dÏtÌ, schematickÈ ¯eöenÌ konflikt˘ bez zjiöùov·nÌ p¯ÌËin jejich vzniku ñ chybÏjÌcÌ informace o tom, jak se chr·nit p¯ed nebezpeËÌm hrozÌcÌm od nezn·m˝ch lidÌ ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ k rozvoji umÏleck˝ch dovednostÌ dÌtÏte a k vytv·¯enÌ jeho estetickÈho vztahu k prost¯edÌ, ke kultu¯e a umÏnÌ 5.5 DÌtÏ a svÏt Z·mÏrem vzdÏl·vacÌho ˙silÌ pedagoga v environment·lnÌ oblasti je zaloûit u dÌtÏte element·rnÌ povÏdomÌ o okolnÌm svÏtÏ a jeho dÏnÌ, o vlivu ËlovÏka na ûivotnÌ prost¯edÌ ñ poËÌnaje nejbliûöÌm okolÌm a konËe glob·lnÌmi problÈmy celosvÏtovÈho dosahu ñ a vytvo¯it element·rnÌ z·klady pro otev¯en˝ a odpovÏdn˝ postoj dÌtÏte (ËlovÏka) k ûivotnÌmu prost¯edÌ. DÌlËÌ vzdÏl·vacÌ cÌle (co pedagog u dÌtÏte podporuje) ñ seznamov·nÌ s mÌstem a prost¯edÌm, ve kterÈm dÌtÏ ûije, a vytv·¯enÌ pozitivnÌho vztahu k nÏmu ñ vytv·¯enÌ element·rnÌho povÏdomÌ o öiröÌm p¯ÌrodnÌm, kulturnÌm i technickÈm prost¯edÌ, o jejich rozmanitosti, v˝voji a neust·l˝ch promÏn·ch ñ pozn·v·nÌ jin˝ch kultur ñ pochopenÌ, ûe zmÏny zp˘sobenÈ lidskou ËinnostÌ mohou prost¯edÌ chr·nit a zlepöovat, ale takÈ poökozovat a niËit ñ osvojenÌ si poznatk˘ a dovednostÌ pot¯ebn˝ch k vykon·v·nÌ jednoduch˝ch ËinnostÌ v pÈËi o okolÌ p¯i spoluvytv·¯enÌ zdravÈho a bezpeËnÈho prost¯edÌ a k ochranÏ dÌtÏte p¯ed jeho nebezpeËn˝mi vlivy ñ rozvoj ˙cty k ûivotu ve vöech jeho form·ch ñ rozvoj schopnosti p¯izp˘sobovat se podmÌnk·m vnÏjöÌho prost¯edÌ i jeho zmÏn·m ñ vytvo¯enÌ povÏdomÌ o vlastnÌ soun·leûitosti se svÏtem, s ûivou a neûivou p¯Ìrodou, lidmi, spoleËnostÌ, planetou ZemÌ VzdÏl·vacÌ nabÌdka (co pedagog dÌtÏti nabÌzÌ) ñ p¯irozenÈ pozorov·nÌ blÌzkÈho prost¯edÌ a ûivota v nÏm, okolnÌ p¯Ìrody, kulturnÌch i technick˝ch objekt˘, vych·zky do okolÌ, v˝lety ñ aktivity zamÏ¯enÈ k zÌsk·v·nÌ praktickÈ orientace v obci (vych·zky do ulic, n·vötÏvy obchod˘, n·vötÏvy d˘leûit˝ch institucÌ, budov a dalöÌch pro dÌtÏ v˝znamn˝ch objekt˘) ñ sledov·nÌ ud·lostÌ v obci a ˙Ëast na akcÌch, kterÈ jsou pro dÌtÏ zajÌmavÈ ñ pouËenÌ o moûn˝ch nebezpeËn˝ch situacÌch a dÌtÏti dostupn˝ch zp˘sobech, jak se chr·nit (dopravnÌ situace, manipulace s nÏkter˝mi p¯edmÏty a p¯Ìstroji, kontakt se zvÌ¯aty, lÈky, jedovatÈ rostliny, bÏûnÈ chemickÈ l·tky, technickÈ p¯Ìstroje, objekty a jevy, poû·r, povodeÚ a jinÈ nebezpeËnÈ situace a dalöÌ nep¯ÌznivÈ p¯ÌrodnÌ a povÏtrnostnÌ jevy), vyuûÌv·nÌ praktick˝ch uk·zek varujÌcÌch dÌtÏ p¯ed nebezpeËÌm

SEŠIT 2

ñ hry a aktivity na tÈma dopravy, cviËenÌ bezpeËnÈho chov·nÌ v dopravnÌch situacÌch, kter˝ch se dÌtÏ bÏûnÏ ˙ËastnÌ, praktick˝ n·cvik bezpeËnÈho chov·nÌ v nÏkter˝ch dalöÌch situacÌch, kterÈ mohou nastat ñ praktickÈ uûÌv·nÌ technick˝ch p¯Ìstroj˘, hraËek a dalöÌch p¯edmÏt˘ a pom˘cek, se kter˝mi se dÌtÏ bÏûnÏ setk·v· ñ p¯irozenÈ i zprost¯edkovanÈ pozn·v·nÌ p¯ÌrodnÌho okolÌ, sledov·nÌ rozmanitostÌ a zmÏn v p¯ÌrodÏ (p¯Ìroda ûiv· i neûiv·, p¯ÌrodnÌ jevy a dÏje, rostliny, ûivoËichovÈ, krajina a jejÌ r·z, podnebÌ, poËasÌ, ovzduöÌ, roËnÌ obdobÌ) ñ pr·ce s liter·rnÌmi texty, s obrazov˝m materi·lem, vyuûÌv·nÌ encyklopediÌ a dalöÌch mÈdiÌ ñ kognitivnÌ Ëinnosti (kladenÌ ot·zek a hled·nÌ odpovÏdÌ, diskuse nad problÈmem, vypr·vÏnÌ, poslech, objevov·nÌ) ñ praktickÈ Ëinnosti, na jejichû z·kladÏ se dÌtÏ seznamuje s r˘zn˝mi p¯ÌrodnÌmi i umÏl˝mi l·tkami a materi·ly ve svÈm okolÌ a jejichû prost¯ednictvÌm zÌsk·v· zkuöenosti s jejich vlastnostmi (praktickÈ pokusy, zkoum·nÌ, manipulace s r˘zn˝mi materi·ly a surovinami) ñ vyuûÌv·nÌ p¯irozen˝ch podnÏt˘, situacÌ a praktick˝ch uk·zek v ûivotÏ a okolÌ dÌtÏte k seznamov·nÌ dÌtÏte s element·rnÌmi dÌtÏti srozumiteln˝mi re·liemi o naöÌ republice ñ pozorov·nÌ ûivotnÌch podmÌnek a stavu ûivotnÌho prost¯edÌ, pozn·v·nÌ ekosystÈm˘ (les, louka, rybnÌk apod.) ñ ekologicky motivovanÈ hrovÈ aktivity (ekohry) ñ smysluplnÈ Ëinnosti p¯ispÌvajÌcÌ k pÈËi o ûivotnÌ prost¯edÌ a okolnÌ krajinu, pracovnÌ Ëinnosti, pÏstitelskÈ a chovatelskÈ Ëinnosti, Ëinnosti zamÏ¯enÈ k pÈËi o ökolnÌ prost¯edÌ, ökolnÌ zahradu a blÌzkÈ okolÌ OËek·vanÈ v˝stupy (co dÌtÏ na konci p¯edökolnÌho obdobÌ zpravidla dok·ûe) ñ orientovat se bezpeËnÏ ve zn·mÈm prost¯edÌ i v ûivotÏ tohoto prost¯edÌ (doma, v budovÏ mate¯skÈ ökoly, v blÌzkÈm okolÌ) ñ zvl·dat bÏûnÈ Ëinnosti a poûadavky na dÌtÏ kladenÈ i jednoduchÈ praktickÈ situace, kterÈ se doma a v mate¯skÈ ökole opakujÌ, chovat se p¯imÏ¯enÏ a bezpeËnÏ doma i na ve¯ejnosti (na ulici, na h¯iöti, v obchodÏ, u lÈka¯e apod.) ñ uvÏdomovat si nebezpeËÌ, se kter˝m se m˘ûe ve svÈm okolÌ setkat, a mÌt povÏdomÌ o tom, jak se prakticky chr·nit ( vÏdÏt, jak se nebezpeËÌ vyhnout, kam se v p¯ÌpadÏ pot¯eby obr·tit o pomoc) ñ osvojit si element·rnÌ poznatky o okolnÌm prost¯edÌ, kterÈ jsou dÌtÏti blÌzkÈ, pro nÏ smysluplnÈ a p¯ÌnosnÈ, zajÌmavÈ a jemu pochopitelnÈ a vyuûitelnÈ pro dalöÌ uËenÌ a ûivotnÌ praxi ñ mÌt povÏdomÌ o öiröÌm spoleËenskÈm, vÏcnÈm, p¯ÌrodnÌm, kulturnÌm i technickÈm prost¯edÌ i jeho dÏnÌ v rozsahu praktick˝ch zkuöenostÌ a dostupn˝ch praktick˝ch uk·zek v okolÌ dÌtÏte

Strana 31

ñ vnÌmat, ûe svÏt m· sv˘j ¯·d, ûe je rozmanit˝ a pozoruhodn˝, nekoneËnÏ pestr˝ a r˘znorod˝ ñ jak svÏt p¯Ìrody, tak i svÏt lidÌ (mÌt element·rnÌ povÏdomÌ o existenci r˘zn˝ch n·rod˘ a kultur, r˘zn˝ch zemÌch, o planetÏ Zemi, vesmÌru apod.) ñ vöÌmat si zmÏn a dÏnÌ v nejbliûöÌm okolÌ ñ porozumÏt, ûe zmÏny jsou p¯irozenÈ a samoz¯ejmÈ (vöechno kolem se mÏnÌ, vyvÌjÌ, pohybuje a promÏÚuje a ûe s tÏmito zmÏnami je t¯eba v ûivotÏ poËÌtat), p¯izp˘sobovat se bÏûnÏ promÏnliv˝m okolnostem doma i v mate¯skÈ ökole ñ mÌt povÏdomÌ o v˝znamu ûivotnÌho prost¯edÌ (p¯Ìrody i spoleËnosti) pro ËlovÏka, uvÏdomovat si, ûe zp˘sobem, jak˝m se dÌtÏ i ostatnÌ v jeho okolÌ chovajÌ, ovlivÚujÌ vlastnÌ zdravÌ i ûivotnÌ prost¯edÌ ñ rozliöovat aktivity, kterÈ mohou zdravÌ okolnÌho prost¯edÌ podporovat a kterÈ je mohou poökozovat, vöÌmat si nepo¯·dk˘ a ökod, upozornit na nÏ ñ pom·hat peËovat o okolnÌ ûivotnÌ prost¯edÌ (db·t o po¯·dek a Ëistotu, nakl·dat vhodn˝m zp˘sobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytv·¯et pohodu prost¯edÌ, chr·nit p¯Ìrodu v okolÌ, ûivÈ tvory apod.) Rizika (co ohroûuje ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ pedagoga) ñ nedostatek p¯ÌleûitostÌ vidÏt a vnÌmat svÏt v jeho pestrosti a zmÏnÏ, v jeho dÏnÌ a ¯·du ñ nedostateËnÈ a nep¯imÏ¯enÈ informace, nedostateËnÈ, nepravdivÈ nebo û·dnÈ odpovÏdi na ot·zky dÏtÌ ñ jednotv·rn·, m·lo rozmanit· nabÌdka ËinnostÌ, m·lo podnÏtnÈ, m·lo pestrÈ a m·lo obmÏÚovanÈ prost¯edÌ, nebo prost¯edÌ nep¯ehlednÈ, neupravenÈ, neuspo¯·danÈ, s nadbytkem hraËek a vÏcÌ ñ v˝bÏr a nabÌdka tÈmat, kter· jsou ûivotu dÌtÏte p¯Ìliö vzd·len·, pro jeho vnÌm·nÌ a ch·p·nÌ n·roËn·, kter· p¯esahujÌ p¯irozenou zkuöenost dÌtÏte a nejsou pro dÌtÏ prakticky vyuûiteln· ñ uûÌv·nÌ abstraktnÌch pojm˘, p¯ed·v·nÌ Ñhotov˝chì poznatk˘ ñ p¯evaha zprost¯edkovanÈho pozn·v·nÌ svÏta (obraz, film) ñ nedostatek pozornosti prevenci vliv˘ prost¯edÌ, kterÈ mohou b˝t pro dÌtÏ nezdravÈ a nebezpeËnÈ ñ nedodrûov·nÌ pravidel pÈËe o zdravÈ prost¯edÌ v provozu mate¯skÈ ökoly ñ öpatn˝ p¯Ìklad dospÏl˝ch (chov·nÌ ohroûujÌcÌ ûivotnÌ prost¯edÌ, neekologickÈ postoje, xenofobnÌ chov·nÌ, lhostejnost k problÈm˘m kolem sebe a neochota podÌlet se na jejich ¯eöenÌ) ñ uzav¯enost ökoly a jejÌho vzdÏl·vacÌho programu v˘Ëi existujÌcÌm problÈm˘m a aktu·lnÌmu dÏnÌ

6. VzdÏl·vacÌ obsah ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu VzdÏl·vacÌ obsah RVP PV by mÏl slouûit pedagogovi jako v˝chodisko pro p¯Ìpravu vlastnÌ vzdÏl·vacÌ nabÌdky. Pedagog by ji mÏl ve ökolnÌm (t¯ÌdnÌm)

strana 32

vzdÏl·vacÌm programu formulovat v podobÏ, v jakÈ ji bude dÏtem p¯edkl·dat ñ a to v podobÏ integrovan˝ch blok˘. Je to jedin˝ poûadavek spoleËn˝ vöem vzdÏl·vacÌm program˘m p¯ipravovan˝m na ˙rovni ökolnÌ. äkoly tak majÌ znaËnou volnost v tom, jak˝m zp˘sobem vzdÏl·vacÌ obsah, dan˝ RVP PV, pojmou a realizujÌ. Ve vztahu mezi integrovan˝mi bloky a vzdÏl·vacÌmi oblastmi z RVP PV platÌ, ûe bloky by mÏly b˝t tvo¯eny tak, aby Ñzasahovalyì (integrovaly) vöechny vzdÏl·vacÌ oblasti (s tÌm, ûe nÏkter· oblast m˘ûe p¯evaûovat, jinÈ se m˘ûe blok dot˝kat jen velmi okrajovÏ); tyto bloky jsou tedy vzhledem ke vzdÏl·vacÌch oblastem RVP PV pr˘¯ezovÈ. IntegrovanÈ bloky se mohou vztahovat k urËitÈmu tÈmatu, vych·zet z praktick˝ch ûivotnÌch problÈm˘ a situacÌ, nebo b˝t zamÏ¯eny k urËit˝m Ëinnostem, k praktick˝m aktivit·m apod.20). Mohou tak mÌt podobu tematick˝ch celk˘, projekt˘ Ëi program˘. Bloky mohou b˝t r˘znÏ rozs·hlÈ, dlouhodobÈ, st¯ednÏdobÈ i kr·tkodobÈ, mohou se d·le Ëlenit, vÏtvit apod. MÏly by b˝t vytv·¯eny natolik öirokÈ a obs·hlÈ, aby poskytovaly dostatek zajÌmav˝ch a r˘znorod˝ch podnÏt˘ ke konkrÈtnÌm Ëinnostem. ZamÏ¯enÌ tÏchto blok˘ by mÏlo vych·zet z p¯irozen˝ch pot¯eb dÌtÏte a ze skuteËnostÌ dÌtÏti a jeho ûivotu blÌzk˝ch. Jejich obsah by mÏl b˝t p¯edökolnÌmu dÌtÏti srozumiteln˝, uûiteËn˝ a pro nÏ prakticky vyuûiteln˝. MÏl by pom·hat dÌtÏti ch·pat sebe sama i okolnÌ svÏt, rozumÏt jeho dÏnÌ a orientovat se v nÏm. MÏl by b˝t upraven tak, aby vyhovÏl vÏku, ˙rovni rozvoje a soci·lnÌm zkuöenostem dÏtÌ, pro kterÈ jsou bloky p¯ipravov·ny. Obsah blok˘ by mÏl odpovÌdat vzdÏl·vacÌmu obsahu stanovenÈmu ve vzdÏl·vacÌ nabÌdce v RVP PV. »innosti nabÌzenÈ v r·mci äVP (TVP) by mÏly b˝t praktickÈ i intelektovÈ povahy. MÏly by rozvÌjet intelektovÈ i praktickÈ schopnosti a dovednosti dÌtÏte, prohlubovat jeho pozn·nÌ, obohacovat jeho praktickou zkuöenost a zvyöovat praktickou vyuûitelnost toho, co se dÌtÏ nauËÌ. IntegrovanÈ bloky by mÏly sv˝m obsahem vz·jemnÏ navazovat, doplÚovat se a prohlubovat, mohou se prolÌnat a p¯ech·zet plynule jeden do druhÈho21). Je p¯irozenÈ a spr·vnÈ, ûe vzdÏl·vacÌ obsah, resp. nÏkterÈ jeho prvky, se v r˘zn˝ch integrovan˝ch blocÌch opakujÌ a dÌtÏti se znovu p¯ipomÌnajÌ, ûe se s nimi setk·v· v nov˝ch souvislostech a uËÌ se vidÏt vÏci z r˘zn˝ch pohled˘. Pr·vÏ to v˝znamnÏ p¯ispÌv· k tomu, ûe si dÌtÏ m˘ûe vytv·¯et glob·lnÌ a re·ln˝ pohled na svÏt ññññññññññ 20) TÌm je naznaËen i zp˘sob jejich tvorby: je moûno zaËÌt od tÈmatu, od ËinnostÌ Ëi od oËek·van˝ch v˝stup˘. 21) D˘vodem je skuteËnost, ûe osvojov·nÌ vzdÏl·vacÌho obsahu dÌtÏtem je z·leûitostÌ dlouhodobou, procesu·lnÌ a komplexnÌ. DÌtÏ zÌsk·v· a zdokonaluje svÈ kompetence postupnÏ a pr˘bÏûnÏ.

SEŠIT 2

i jeho dÏnÌ a ûe zÌskanÈ poznatky i dovednosti m˘ûe lÈpe vyuûÌvat v praxi i v dalöÌm uËenÌ. Pokud se setk·v· se stejn˝m obsahem i mimo form·lnÌ vzdÏl·vacÌ nabÌdku, p¯i p¯Ìleûitostech nepl·novan˝ch a vidÌ jej v p¯irozen˝ch logick˝ch vztazÌch a ûivotnÌch souvislostech, mohou b˝t v˝sledky vzdÏl·v·nÌ jeötÏ ˙ËinnÏjöÌ.

7. PodmÌnky p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ Z·kladnÌ podmÌnky, kterÈ je t¯eba p¯i vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ dodrûovat, jsou legislativnÏ vymezeny p¯Ìsluön˝mi pr·vnÌmi normami (z·kony, vyhl·ökami, prov·dÏcÌmi pr·vnÌmi p¯edpisy)22). V n·vaznosti na nÏ RVP PV podrobnÏji popisuje a doplÚuje dalöÌ materi·lnÌ, organizaËnÌ, person·lnÌ, psychohygienickÈ a pedagogickÈ podmÌnky, kterÈ p¯ÌznivÏ ovlivÚujÌ, resp. podmiÚujÌ kvalitu poskytovanÈho vzdÏl·v·nÌ, vymezenou a poûadovanou RVP PV23). 7.1 VÏcnÈ podmÌnky VÏcnÈ (materi·lnÌ) podmÌnky mate¯skÈ ökoly jsou plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe: ñ Mate¯sk· ökola m· dostateËnÏ velkÈ prostory (podlahov· plocha i objem vzduchu atd. dle p¯ÌsluönÈho p¯edpisu) a takovÈ prostorovÈ uspo¯·d·nÌ, kterÈ vyhovuje nejr˘znÏjöÌm skupinov˝m i individu·lnÌm Ëinnostem dÏtÌ. ñ DÏtsk˝ n·bytek, tÏlocviËnÈ n·¯adÌ, zdravotnÏ hygienickÈ za¯ÌzenÌ (um˝v·rny, toalety) i vybavenÌ pro odpoËinek dÏtÌ (l˘ûka) jsou p¯izp˘sobeny antropometrick˝m poûadavk˘m, odpovÌdajÌ poËtu dÏtÌ, jsou zdravotnÏ nez·vadnÈ a bezpeËnÈ a jsou estetickÈho vzhledu. ñ VybavenÌ hraËkami, pom˘ckami, n·ËinÌm, materi·ly a doplÚky odpovÌd· poËtu dÏtÌ i jejich vÏku; je pr˘bÏûnÏ obnovov·no a doplÚov·no a pedagogy plnÏ vyuûÌv·no. ññññññññññ 22) äkolsk˝ z·kon, z·kon Ë.258/2000 Sb., o ochranÏ ve¯ejnÈho zdravÌ (a p¯ÌsluönÈ prov·dÏcÌ p¯edpisy), vyhl·öka o p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ, vyhl·öka o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ mimo¯·dnÏ nadan˝ch, vyhl·öka o bezpeËnosti a ochranÏ zdravÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ ve ökol·ch a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌch, vyhl·öka o poskytov·nÌ preventivnÌch a poradensk˝ch sluûeb ve ökolstvÌ a typech ökolsk˝ch poradensk˝ch za¯ÌzenÌ, vyhl·öka o ökolnÌm stravov·nÌ, vyhl·öka o ökolsk˝ch v˝chovn˝ch a ubytovacÌch za¯ÌzenÌ, vyhl·öka o odbornÈ a pedagogickÈ zp˘sobilosti pedagogick˝ch pracovnÌk˘, na¯ÌzenÌ vl·dy, kter˝m se stanovÌ mÌra vyuËovacÌ Ëinnosti a pedagogicko-psychologickÈ Ëinnosti pedagogick˝ch pracovnÌk˘ ve ökol·ch a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌch, vyhl·öka o dalöÌm vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘, vyhl·öka o organizaci ökolnÌho roku, pop¯. dalöÌ souvisejÌcÌ p¯edpisy. 23) PodmÌnky popisujÌ do jistÈ mÌry optim·lnÌ podobu p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ. VÏtöina z nich je dnes v praxi bÏûnÏ Ëi alespoÚ zpravidla splÚov·na. PoËÌt· se s tÌm, ûe realizace nÏkter˝ch m˘ûe b˝t omezena moûnostmi jednotliv˝ch mate¯sk˝ch ökol, pop¯. v souËasnÈ dobÏ limitov·na finanËnÌmi prost¯edky kraj˘ Ëi obcÌ. Jde vöak o to, aby podmÌnky, kterÈ jsou dnes pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ povaûov·ny za û·doucÌ, byly postupnÏ vytv·¯eny a v rozsahu moûnostÌ jednotliv˝ch mate¯sk˝ch ökol a z¯izovatel˘ optim·lnÏ naplÚov·ny.

SEŠIT 2

ñ HraËky, pom˘cky, n·ËinÌ a dalöÌ doplÚky nebo alespoÚ jejich podstatn· Ë·st je umÌstÏna tak, aby je dÏti dob¯e vidÏly, mohly si je samostatnÏ br·t a z·roveÚ se vyznaly v jejich uloûenÌ; jsou stanovena pravidla pro jejich vyuûÌv·nÌ pedagogy i dÏtmi. ñ DÏti se samy sv˝mi v˝tvory podÌlejÌ na ˙pravÏ a v˝zdobÏ interiÈru budovy. Prost¯edÌ je upraveno tak, aby dÏtskÈ pr·ce byly dÏtem p¯ÌstupnÈ a mohli je shlÈdnout i jejich rodiËe. ñ Na budovu mate¯skÈ ökoly bezprost¯ednÏ navazuje zahrada Ëi h¯iötÏ24). Tyto prostory jsou vybavenÈ tak, aby umoûÚovaly dÏtem rozmanitÈ pohybovÈ a dalöÌ aktivity. ñ Vöechny vnit¯nÌ i venkovnÌ prostory mate¯skÈ ökoly splÚujÌ bezpeËnostnÌ a hygienickÈ normy dle platn˝ch p¯edpis˘ (t˝kajÌcÌch se nap¯. Ëistoty, teploty, vlhkosti vzduchu, osvÏtlenÌ, hluËnosti, svÏtla a stÌnu, alergizujÌcÌch Ëi jedovat˝ch l·tek a rostlin apod.) 7.2 éivotospr·va éivotospr·va dÏtÌ v mate¯skÈ ökole je plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe: ñ DÏtem je poskytov·na plnohodnotn· a vyv·ûen· strava (dle p¯edpisu). Je zachov·na vhodn· skladba jÌdelnÌËku, dodrûov·na zdrav· technologie p¯Ìpravy pokrm˘ a n·poj˘, dÏti majÌ st·le k dispozici ve t¯ÌdÏ dostatek tekutin a mezi jednotliv˝mi pod·van˝mi pokrmy jsou dodrûov·ny vhodnÈ intervaly. Je nep¯ÌpustnÈ n·silnÏ nutit dÏti do jÌdla. ñ Je zajiötÏn pravideln˝ dennÌ rytmus a ¯·d, kter˝ je vöak souËasnÏ natolik flexibilnÌ, aby umoûÚoval organizaci ËinnostÌ v pr˘bÏhu dne p¯izp˘sobit pot¯eb·m a aktu·lnÌ situaci (aby nap¯. rodiËe mohli svÈ dÏti p¯iv·dÏt podle sv˝ch moûnostÌ, aby bylo moûnÈ reagovat na nepl·novanÈ ud·losti v ûivotÏ mate¯skÈ ökoly apod.). ñ DÏti jsou kaûdodennÏ a dostateËnÏ dlouho venku, program ËinnostÌ je p¯izp˘sobov·n okamûitÈ kvalitÏ ovzduöÌ. ñ DÏti majÌ dostatek volnÈho pohybu nejen na zahradÏ, ale i v interiÈru mate¯skÈ ökoly. ñ V dennÌm programu je respektov·na individu·lnÌ pot¯eba aktivity, sp·nku a odpoËinku jednotliv˝ch dÏtÌ (nap¯. dÏtem s niûöÌ pot¯ebou sp·nku je nabÌzen jin˝ klidn˝ program namÌsto odpoËinku na l˘ûku apod.). Donucovat dÏti ke sp·nku na l˘ûku je nep¯ÌpustnÈ. ñ PedagogovÈ se sami chovajÌ podle z·sad zdravÈho ûivotnÌho stylu a poskytujÌ tak dÏtem p¯irozen˝ vzor. 7.3 Psychosoci·lnÌ podmÌnky Psychosoci·lnÌ podmÌnky jsou pro vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe: ñ DÏti i dospÏlÌ se cÌtÌ v prost¯edÌ mate¯skÈ ökoly dob¯e, spokojenÏ, jistÏ a bezpeËnÏ. ññññññññññ 24) Pokud tomu tak nenÌ, jsou zajiöùov·ny podobnÈ prostory v dostupnÈ vzd·lenosti

Strana 33

ñ NovÏ p¯ÌchozÌ dÌtÏ m· moûnost postupnÏ se adaptovat na novÈ prost¯edÌ i situaci. ñ PedagogovÈ respektujÌ pot¯eby dÏtÌ (obecnÏ lidskÈ, v˝vojovÈ a individu·lnÌ), reagujÌ na nÏ a napom·hajÌ v jejich uspokojov·nÌ (jednajÌ nen·silnÏ, p¯irozenÏ a citlivÏ, navozujÌ situace pohody, klidu, relaxace apod.). DÏti nejsou ne˙mÏrnÏ zatÏûov·ny, Ëi neurotizov·ny spÏchem a chvatem. ñ Vöechny dÏti majÌ rovnocennÈ postavenÌ a û·dnÈ z nich nenÌ zv˝hodÚov·no ani znev˝hodÚov·no. JakÈkoliv projevy nerovnostÌ, podceÚov·nÌ a zesmÏöÚov·nÌ dÏtÌ jsou nep¯ÌpustnÈ. ñ Volnost a osobnÌ svoboda dÏtÌ je dob¯e vyv·ûen· s nezbytnou mÌrou omezenÌ, vypl˝vajÌcÌch z nutnosti dodrûovat v mate¯skÈ ökole pot¯ebn˝ ¯·d a uËit dÏti pravidl˘m souûitÌ. ñ DÏtem se dost·v· jasn˝ch a srozumiteln˝ch pokyn˘. T¯Ìda je pro dÏti kamar·dsk˝m spoleËenstvÌm, v nÏmû jsou zpravidla r·dy. ñ Pedagogick˝ styl, resp. zp˘sob, jak˝m jsou dÏti vedeny, je podporujÌcÌ, sympatizujÌcÌ, projevuje se p¯Ìmou, vst¯Ìcnou, empatickou a naslouchajÌcÌ komunikacÌ pedagoga s dÏtmi. Je vylouËeno manipulov·nÌ s dÌtÏtem, zbyteËnÈ organizov·nÌ dÏtÌ z obavy o ËasovÈ prostoje, podporov·nÌ nezdravÈ soutÏûivosti dÏtÌ. Jak·koli komunikace s dÌtÏtem, kterou dÌtÏ pociùuje jako n·silÌ, je nep¯Ìpustn·. ñ Je uplatÚov·n pedagogick˝ styl s nabÌdkou, kter˝ poËÌt· s aktivnÌ spolu˙ËastÌ a samostatn˝m rozhodov·nÌm dÌtÏte. VzdÏl·vacÌ nabÌdka odpovÌd· mentalitÏ p¯edökolnÌho dÌtÏte a pot¯eb·m jeho ûivota (je dÌtÏti tematicky blÌzk·, jemu pochopiteln·, p¯imÏ¯enÏ n·roËn·, dÌtÏti uûiteËn· a prakticky vyuûiteln·.) ñ Pedagog se vyh˝b· negativnÌm slovnÌm koment·¯˘m a podporuje dÏti v samostatn˝ch pokusech, je uznal˝, dostateËnÏ oceÚuje a vyhodnocuje konkrÈtnÌ projevy a v˝kony dÌtÏte a p¯imÏ¯enÏ na nÏ reaguje pozitivnÌm ocenÏnÌm, vyvaruje se pauö·lnÌch pochval stejnÏ jako odsudk˘. ñ Ve vztazÌch mezi dospÏl˝mi i mezi dÏtmi se projevuje vz·jemn· d˘vÏra, tolerance, ohleduplnost a zdvo¯ilost, solidarita, vz·jemn· pomoc a podpora. DospÏlÌ se chovajÌ d˘vÏryhodnÏ a spolehlivÏ (autenticky). ñ Pedagog se programovÏ vÏnuje neform·lnÌm vztah˘m dÏtÌ ve t¯ÌdÏ a nen·silnÏ je ovlivÚuje prosoci·lnÌm smÏrem (prevence öikany a jin˝ch soci·lnÏ patologick˝ch jev˘ u dÏtÌ). 7.4 Organizace OrganizaËnÌ zajiötÏnÌ chodu mate¯skÈ ökoly je plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe: ñ DennÌ ¯·d je dostateËnÏ pruûn˝, umoûÚuje reagovat na individu·lnÌ moûnosti dÏtÌ, na jejich aktu·lnÌ Ëi aktu·lnÏ zmÏnÏnÈ pot¯eby. ñ Do dennÌho programu jsou pravidelnÏ za¯azov·ny ¯ÌzenÈ zdravotnÏ preventivnÌ pohybovÈ aktivity.

strana 34

ñ PedagogovÈ se plnÏ vÏnujÌ dÏtem a jejich vzdÏl·v·nÌ. ñ DÏti nach·zejÌ pot¯ebnÈ z·zemÌ, klid, bezpeËÌ i soukromÌ. ñ P¯i vstupu dÌtÏte do mate¯skÈ ökoly je uplatÚov·n individu·lnÏ p¯izp˘soben˝ adaptaËnÌ reûim. ñ PomÏr spont·nnÌch a ¯Ìzen˝ch ËinnostÌ je v dennÌm programu vyv·ûen˝, a to vËetnÏ aktivit, kterÈ mate¯sk· ökola organizuje nad r·mec bÏûnÈho programu. ñ DÏti majÌ dostatek Ëasu i prostoru pro spont·nnÌ hru, aby ji mohly dokonËit nebo v nÌ pozdÏji pokraËovat. ñ VeökerÈ aktivity jsou organizov·ny tak, aby dÏti byly podnÏcov·ny k vlastnÌ aktivitÏ a experimentov·nÌ, aby se zapojovaly do organizace ËinnostÌ, pracovaly sv˝m tempem atp. ñ Jsou vytv·¯eny podmÌnky pro individu·lnÌ, skupinovÈ i front·lnÌ Ëinnosti, dÏti majÌ moûnost ˙Ëastnit se spoleËn˝ch ËinnostÌ v mal˝ch, st¯ednÏ velk˝ch i velk˝ch skupin·ch. ñ Je dostateËnÏ db·no na osobnÌ soukromÌ dÏtÌ. Pokud to dÏti pot¯ebujÌ, majÌ moûnost uch˝lit se do klidnÈho koutku a ne˙Ëastnit se spoleËn˝ch ËinnostÌ, stejnÏ tak i moûnost soukromÌ p¯i osobnÌ hygienÏ apod. ñ Pl·nov·nÌ ËinnostÌ vych·zÌ z pot¯eb a z·jm˘ dÏtÌ, vyhovuje individu·lnÌm vzdÏl·vacÌm pot¯eb·m a moûnostem dÏtÌ. ñ Pro realizaci pl·novan˝ch ËinnostÌ jsou vytv·¯eny vhodnÈ materi·lnÌ podmÌnky (vÏcnÈ vybavenÌ prost¯edÌ je dostateËnÈ a kvalitnÌ, pom˘cky jsou p¯ipravov·ny vËas) ñ Nejsou p¯ekraËov·ny stanovenÈ poËty dÏtÌ ve t¯ÌdÏ25), spojov·nÌ t¯Ìd je maxim·lnÏ omezeno. 7.5 ÿÌzenÌ mate¯skÈ ökoly ÿÌzenÌ mate¯skÈ ökoly je plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe: ñ Povinnosti, pravomoci a ˙koly vöech pracovnÌk˘ jsou jasnÏ vymezeny. ñ Je vytvo¯en funkËnÌ informaËnÌ systÈm, a to jak uvnit¯ mate¯skÈ ökoly, tak navenek. ñ P¯i vedenÌ zamÏstnanc˘ ¯editelka vytv·¯Ì ovzduöÌ vz·jemnÈ d˘vÏry a tolerance, zapojuje spolupracovnÌky do ¯ÌzenÌ mate¯skÈ ökoly, ponech·v· jim dostatek pravomocÌ a respektuje jejich n·zor. Podporuje a motivuje spolu˙Ëast vöech Ëlen˘ t˝mu na rozhodov·nÌ o z·sadnÌch ot·zk·ch ökolnÌho programu. ñ ÿeditelka ökoly vyhodnocuje pr·ci vöech zamÏstnanc˘, pozitivnÏ zamÏstnance motivuje a podporuje jejich vz·jemnou spolupr·ci. ñ Pedagogick˝ sbor pracuje jako t˝m, zve ke spolupr·ci rodiËe. ñ Pl·nov·nÌ pedagogickÈ pr·ce a chodu mate¯skÈ ññññññññññ 25) ß 2 odst. 2 a 3 vyhl·öky o p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ

SEŠIT 2

ökoly je funkËnÌ, opÌr· se o p¯edchozÌ anal˝zu a vyuûÌv· zpÏtnÈ vazby. ñ ÿeditelka vypracov·v· ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program ve spolupr·ci s ostatnÌmi Ëleny pedagogickÈho t˝mu. KontrolnÌ a evaluaËnÌ Ëinnosti zahrnujÌ vöechny str·nky chodu mate¯skÈ ökoly, jsou smysluplnÈ a uûiteËnÈ. Z v˝sledk˘ jsou vyvozov·ny z·vÏry pro dalöÌ pr·ci. ñ Mate¯sk· ökola spolupracuje se z¯izovatelem a dalöÌmi org·ny st·tnÌ spr·vy a samospr·vy, s nejbliûöÌ z·kladnÌ ökolou, pop¯ÌpadÏ i jin˝mi organizacemi v mÌstÏ mate¯skÈ ökoly a s odbornÌky poskytujÌcÌmi pomoc zejmÈna p¯i ¯eöenÌ individu·lnÌch v˝chovn˝ch a vzdÏl·vacÌch problÈm˘ dÏtÌ. 7.6 Person·lnÌ a pedagogickÈ zajiötÏnÌ Person·lnÌ a pedagogickÈ podmÌnky vzdÏl·v·nÌ jsou plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe: ñ Vöichni pracovnÌci, kte¯Ì pracujÌ v mate¯skÈ ökole jako pedagogovÈ, majÌ p¯edepsanou odbornou kvalifikaci. Ti, kter˝m Ë·st odbornosti chybÌ, si ji pr˘bÏûnÏ doplÚujÌ. ñ Pedagogick˝ sbor, resp. pracovnÌ t˝m funguje na z·kladÏ jasnÏ vymezen˝ch a spoleËnÏ vytvo¯en˝ch pravidel. ñ PedagogovÈ se sebevzdÏl·vajÌ, ke svÈmu dalöÌmu vzdÏl·v·nÌ p¯istupujÌ aktivnÏ. ñ ÿeditelka podporuje profesionalizaci pracovnÌho t˝mu, sleduje udrûenÌ a dalöÌ r˘st profesnÌch kompetencÌ vöech pedagog˘ (vËetnÏ svojÌ osoby), vytv·¯Ì podmÌnky pro jejich dalöÌ systematickÈ vzdÏl·v·nÌ26). ñ Sluûby pedagog˘ jsou organizov·ny takov˝m zp˘sobem, aby byla vûdy a p¯i vöech Ëinnostech zajiötÏna dÏtem optim·lnÌ pedagogick· pÈËe. ñ PedagogovÈ jednajÌ, chovajÌ se a pracujÌ profesion·lnÌm zp˘sobem (v souladu se spoleËensk˝mi pravidly a pedagogick˝mi a metodick˝mi z·sadami v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ p¯edökolnÌch dÏtÌ). ñ SpecializovanÈ sluûby, jako je logopedie, rehabilitace Ëi jin· pÈËe o dÏti se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami, ke kter˝m p¯edökolnÌ pedagog s·m nenÌ dostateËnÏ kompetentnÌ, jsou zajiöùov·ny ve spolupr·ci s p¯Ìsluön˝mi odbornÌky (speci·lnÌmi pedagogy, ökolnÌmi Ëi poradensk˝mi psychology, lÈka¯i, rehabilitaËnÌmi pracovnÌky aj.). 7.7 Spolu˙Ëast rodiË˘ Spolu˙Ëast rodiË˘ na p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ je plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe: ñ Ve vztazÌch mezi pedagogy a rodiËi panuje oboustrann· d˘vÏra a otev¯enost, vst¯Ìcnost, porozumÏnÌ, respekt a ochota spolupracovat. Spolupr·ce funguje na z·kladÏ partnerstvÌ. ññññññññññ 26) DalöÌ vzdÏl·v·nÌ je zabezpeËov·no v rozsahu moûnostÌ mate¯sk˝ch ökol i z¯izovatel˘.

SEŠIT 2

ñ PedagogovÈ sledujÌ konkrÈtnÌ pot¯eby jednotliv˝ch dÏtÌ, resp. rodin, snaûÌ se jim porozumÏt a vyhovÏt. ñ RodiËe majÌ moûnost podÌlet se na dÏnÌ v mate¯skÈ ökole, ˙Ëastnit se r˘zn˝ch program˘, dle svÈho z·jmu zde vstupovat do her sv˝ch dÏtÌ. Jsou pravidelnÏ a dostateËnÏ informov·ni o vöem, co se v mate¯skÈ ökole dÏje. ProjevÌ-li z·jem, mohou se spolupodÌlet p¯i pl·nov·nÌ programu mate¯skÈ ökoly, p¯i ¯eöenÌ vznikl˝ch problÈm˘ apod. ñ PedagogovÈ pravidelnÏ informujÌ rodiËe o prospÌv·nÌ jejich dÌtÏte i o jeho individu·lnÌch pokrocÌch v rozvoji i uËenÌ. DomlouvajÌ se s rodiËi o spoleËnÈm postupu p¯i jeho v˝chovÏ a vzdÏl·v·nÌ. ñ PedagogovÈ chr·nÌ soukromÌ rodiny a zachov·vajÌ diskrÈtnost v jejÌch svÏ¯en˝ch vnit¯nÌch z·leûitostech. JednajÌ s rodiËi ohleduplnÏ, taktnÏ, s vÏdomÌm, ûe pracujÌ s d˘vÏrn˝mi informacemi. NezasahujÌ do ûivota a soukromÌ rodiny, varujÌ se p¯ÌliönÈ horlivosti a poskytov·nÌ nevyû·dan˝ch rad. ñ Mate¯sk· ökola podporuje rodinnou v˝chovu a pom·h· rodiË˘m v pÈËi o dÌtÏ; nabÌzÌ rodiË˘m poradensk˝ servis i nejr˘znÏjöÌ osvÏtovÈ aktivity v ot·zk·ch v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ p¯edökolnÌch dÏtÌ.

Strana 35

8.1 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami RVP PV vych·zÌ ve svÈ z·kladnÌ koncepci z respektov·nÌ individu·lnÌch pot¯eb a moûnostÌ dÌtÏte. Z toho d˘vodu je RVP PV z·kladnÌm v˝chodiskem i pro p¯Ìpravu vzdÏl·vacÌch program˘ pro dÏti se speci·lnÌmi pot¯ebami, aù uû jsou tyto dÏti vzdÏl·v·ny v bÏûnÈ mate¯skÈ ökole Ëi v mate¯skÈ ökole s upraven˝m vzdÏl·vacÌm programem. R·mcovÈ cÌle a z·mÏry p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ jsou pro vzdÏl·v·nÌ vöech dÏtÌ spoleËnÈ. P¯i vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami je t¯eba jejich naplÚov·nÌ p¯izp˘sobovat tak, aby maxim·lnÏ vyhovÏlo dÏtem, jejich pot¯eb·m i moûnostem. Snahou pedagog˘ by ñ stejnÏ jako ve vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, kterÈ speci·lnÌ vzdÏl·vacÌ pot¯eby nemajÌ ñ mÏlo b˝t vytvo¯enÌ optim·lnÌch podmÌnek k rozvoji osobnosti kaûdÈho dÌtÏte, k uËenÌ i ke komunikaci s ostatnÌmi a pomoci mu, aby dos·hlo co nejvÏtöÌ samostatnosti. Oproti vzdÏl·v·nÌ bÏûnÈ populace dÏtÌ vyûaduje vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami obvykle nÏkterÈ jinÈ, pop¯. nÏkterÈ dalöÌ podmÌnky.27) Z·kladnÌ povinnÈ podmÌnky pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯eba-

mi jsou stanoveny z·kony, vyhl·ökami a prov·dÏcÌmi p¯edpisy.28) KromÏ tÏchto podmÌnek je t¯eba, aby p¯edökolnÌ pedagog bral v ˙vahu jeötÏ podmÌnky dalöÌ, kterÈ ovlivÚujÌ kvalitu poskytovanÈho vzdÏl·v·nÌ. Jsou to podmÌnky, kterÈ vypl˝vajÌ z p¯irozen˝ch v˝vojov˝ch pot¯eb dÏtÌ p¯edökolnÌho vÏku (ty jsou formulov·ny v RVP PV), a z·roveÚ i ty, kterÈ jsou d·ny jejich speci·lnÌmi pot¯ebami. NÏkterÈ jsou pro vöechny dÏti spoleËnÈ, jinÈ se liöÌ podle charakteru a stupnÏ postiûenÌ Ëi znev˝hodnÏnÌ dÌtÏte a v obecnÈ formÏ se zpravidla t˝kajÌ urËitÈ skupiny dÏtÌ. Pedagog by mÏl zajiöùovat tyto podmÌnky s ohledem na v˝vojov· a osobnostnÌ specifika tÏchto dÏtÌ a mÏl by b˝t vzdÏl·n v oblasti speci·lnÌ pedagogiky. PodmÌnky pro vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se zdravotnÌm znev˝hodnÏnÌm a zdravotnÌm postiûenÌm. Ve vztahu k druhu a stupni postiûenÌ dÌtÏte jsou podmÌnky p¯i jeho vzdÏl·v·nÌ (speci·lnÌm i integrovanÈm) plnÏ vyhovujÌcÌ, jestliûe: u dÏtÌ s tÏlesn˝m postiûenÌm ñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ v rozsahu individu·lnÌch moûnostÌ dÌtÏte ñ je zabezpeËena moûnost pohybu dÌtÏte v prostor·ch ökoly pomocÌ dostupn˝ch technick˝ch prost¯edk˘ nebo lidsk˝ch zdroj˘ ñ jsou vytv·¯eny podmÌnky pro n·hradnÌ tÏlov˝chovnÈ aktivity dÌtÏte moûnÈ v r·mci jeho postiûenÌ ñ jsou vyuûÌv·ny kompenzaËnÌ (technickÈ a didaktickÈ) pom˘cky ñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen u dÏtÌ se zrakov˝m postiûenÌm ñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dÌtÏtem zvl·dnuteln˝ch dovednostÌ zamÏ¯en˝ch na samostatnost a sebeobsluhu ñ prost¯edÌ je bezbariÈrovÈ, s ohledem na zrakovÈ postiûenÌ dÌtÏte pro nÏ maxim·lnÏ bezpeËnÈ ñ je dodrûov·na p¯edepsan· zrakov· hygiena ñ je vytv·¯ena nabÌdka alternativnÌch (zvl·dnuteln˝ch) aktivit ñ jsou vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈ, zvl·ötÏ optickÈ a didaktickÈ) pom˘cky a hraËky ñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen ñ je zajiötÏna p¯Ìtomnost asistenta (podle mÌry a stupnÏ postiûenÌ) u dÏtÌ se sluchov˝m postiûenÌm ñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ v ˙rovni odpovÌdajÌcÌ individu·lnÌm pot¯eb·m a moûnostem dÌtÏte ñ je dodrûov·na sluchov· hygiena ñ jsou zajiötÏny a vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈ a didaktickÈ) pom˘cky ñ vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte probÌh· ve vhodnÈm komunikaËnÌm systÈmu

ññññññññññ 27) Nap¯. v oblasti vÏcnÈho prost¯edÌ, ûivotospr·vy dÏtÌ, psychosoci·lnÌho klimatu, organizace vzdÏl·v·nÌ, person·lnÌho a pedagogickÈho zajiötÏnÌ, spolupr·ce mate¯skÈ ökoly s rodinou apod.

ññññññññññ 28) Z·kon o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ, vyhl·öka o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ mimo¯·dnÏ nadan˝ch

8. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch

strana 36

u dÏtÌ s ment·lnÌ retardacÌ ñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ zamÏ¯en˝ch na zvl·dnutÌ sebeobsluhy a z·kladnÌch hygienick˝ch n·vyk˘ v ˙rovni odpovÌdajÌcÌ vÏku dÌtÏte a stupni postiûenÌ ñ jsou vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈ a didaktickÈ) pom˘cky ñ je zajiötÏna p¯Ìtomnost asistenta (podle mÌry a stupnÏ postiûenÌ) ñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen u dÏtÌ s poruchami pozornosti a vnÌm·nÌ (dÏti s poruchou uËenÌ a chov·nÌ) ñ prost¯edÌ je pro dÌtÏ zklidÚujÌcÌ ñ je zajiötÏn zv˝öen˝ bezpeËnostnÌ dohled ñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen ñ je zajiötÏn d˘sledn˝ individu·lnÌ p¯Ìstup pedagoga k dÌtÏti ñ mate¯sk· ökola tÏsnÏ spolupracuje s SPC a s rodiËi dÌtÏte ñ jsou vyuûÌv·ny speci·lnÌ didaktickÈ pom˘cky zamÏ¯enÈ na cviËenÌ soust¯edÏnÌ a pozornosti u dÏtÌ s poruchami ¯eËi ñ je zajiötÏna kvalitnÌ pr˘bÏûn· logopedick· pÈËe ñ je zajiötÏna tÏsn· spolupr·ce s odbornÌky a s rodiËi dÌtÏte u dÏtÌ s vÌce vadami a autismem ñ je zajiötÏno osvojenÌ specifick˝ch dovednostÌ, zamÏ¯en˝ch na sebeobsluhu ñ vzdÏl·vacÌ prost¯edÌ je klidnÈ a pro dÌtÏ podnÏtnÈ ñ je zajiötÏna p¯Ìtomnost asistenta ñ poËet dÏtÌ ve t¯ÌdÏ je snÌûen ñ jsou vyuûÌv·ny vhodnÈ kompenzaËnÌ (technickÈ a didaktickÈ) pom˘cky ñ jsou zajiötÏny dalöÌ podmÌnky podle druhu a stupnÏ postiûenÌ

SEŠIT 2

PodmÌnky pro vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se zdravotnÌm znev˝hodnÏnÌm a zdravotnÌm postiûenÌm. VzdÏl·v·nÌ je t¯eba p¯izp˘sobit pot¯eb·m, kterÈ vypl˝vajÌ ze zdravotnÌho oslabenÌ dÌtÏte, kterÈ jsou d˘sledkem jeho dlouhodobÏjöÌ nemoci, nebo kterÈ jsou d·ny lehËÌmi poruchami jeho uËenÌ a chov·nÌ. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se zdravotnÌm postiûenÌm v mate¯sk˝ch ökol·ch Ëi t¯Ìd·ch se vzdÏl·vacÌm programem upraven˝m podle speci·lnÌch pot¯eb dÏtÌ je v souladu s p¯Ìsluönou vyhl·ökou29) person·lnÏ posÌleno v osobÏ dalöÌho pedagogickÈho pracovnÌka a zabezpeËeno dle pot¯eby soubÏûn˝m p˘sobenÌm dvou pedagogick˝ch pracovnÌk˘ ve t¯ÌdÏ. Pro integrovanÈ vzdÏl·v·nÌ nenÌ tato podmÌnka (moûnost) legislativnÏ stanoven·. Pokud je vöak vzdÏl·v·nÌ dÌtÏte a pÈËe o nÏ natolik n·roËn·, ûe vyûaduje pÈËi dalöÌho pedagoga Ëi jinÈho pracovnÌka, je vhodnÈ jeho ˙Ëast zajistit.

PodmÌnky vzdÏl·v·nÌ dÏti se soci·lnÌm znev˝hodnÏnÌm. VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ ze socio ñ kulturnÏ znev˝hodÚujÌcÌho prost¯edÌ, dÏtÌ s oslaben˝m rodinn˝m z·zemÌm Ëi dÏtÌ, kterÈ poch·zejÌ z jazykovÏ odliönÈho prost¯edÌ a kterÈ nemluvÌ jazykem, v nÏmû probÌh· vzdÏl·v·nÌ, se uskuteËÚuje podle poûadavk˘ dan˝ch RVP PV. SnÌûen· soci·lnÌ adaptabilita tÏchto dÏtÌ Ëi zv˝öen· pot¯eba v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ v nÏkterÈ oblasti vyûaduje ˙pravu vzdÏl·vacÌho obsahu i podmÌnek vzdÏl·v·nÌ. V mate¯skÈ ökole jsou uplatÚov·ny speci·lnÌ vzdÏl·vacÌ metody umoûÚujÌcÌ vËasnou diagnostiku a rozvojovou stimulaci dÏtÌ. DÏti ze soci·lnÏ znev˝hodÚujÌcÌho prost¯edÌ mohou b˝t vzdÏl·v·ny takÈ v p¯Ìpravn˝ch t¯Ìd·ch z·kladnÌ ökoly. PodmÌnky pro tuto formu vzdÏl·v·nÌ jsou stanoveny vyhl·ökou.30) IntegrovanÈ vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami. VzdÏl·v·nÌ tÏchto dÏtÌ v mate¯sk˝ch ökol·ch Ëi t¯Ìd·ch s programem upraven˝m podle speci·lnÌch vzdÏl·vacÌch pot¯eb dÏtÌ sn·ze splÚuje z·kladnÌ povinnÈ podmÌnky a v mnoha ohledech pot¯eb·m dÏtÌ vyhovuje lÈpe neû prost¯edÌ bÏûn˝ch mate¯sk˝ch ökol31). Integrace dÏtÌ do bÏûnÈ mate¯skÈ ökoly vöak znamen· p¯iblÌûenÌ se norm·lnÌmu prost¯edÌ a oslabenÌ urËitÈ izolace dÌtÏte i jeho p¯ÌpadnÈho vyluËov·nÌ ze spoleËnosti ostatnÌch vrstevnÌk˘. To bezpochyby usnadÚuje osobnostnÌ a soci·lnÌ rozvoj i soci·lnÌ integraci dÌtÏte. Z toho d˘vodu RVP PV podporuje integraci dÏtÌ vöude tam, kde je to vzhledem k druhu a mÌ¯e postiûenÌ Ëi znev˝hodnÏnÌ dÌtÏte moûnÈ, resp. kde lze vytvo¯it a zajistit pot¯ebnÈ podmÌnky. Integrace dÏtÌ do podmÌnek bÏûn˝ch mate¯sk˝ch ökol m· vedle nesporn˝ch pozitiv i sv· rizika. Z·kladnÌm p¯edpokladem toho, aby byla tato rizika vylouËena, pop¯. maxim·lnÏ snÌûena, je stanovit, co v kterÈm konkrÈtnÌm p¯ÌpadÏ pot¯eby dÌtÏte p¯edstavujÌ, jakÈ z nich vypl˝vajÌ n·roky na pr·ci p¯edökolnÌho pedagoga a jakÈ podmÌnky je t¯eba v prost¯edÌ mate¯skÈ ökoly vytvo¯it. P¯edökolnÌ pedagog musÌ zv·ûit, zda je schopen tyto n·roky splnit ñ aù uû se to t˝k· podmÌnek materi·lnÌch, psychosoci·lnÌch, person·lnÌch, odborn˝ch a dalöÌch a podle toho se odpovÏdnÏ rozhodnout. Pokud p¯ijme do svÈ pÈËe nap¯. dÌtÏ s v·ûn˝m zdravotnÌm postiûenÌm a s·m nenÌ dostateËnÏ odbornÏ kompetentnÌ k pÈËi o nÏ (tj. nem· pot¯ebnÈ speci·lnÏ pedagogickÈ vzdÏl·nÌ), vûdy musÌ ˙zce spolupracovat s p¯Ìsluön˝m odbornÌkem ñ speci·lnÌm pedagogem, dÏtsk˝m psychologem, pop¯. lÈka¯em a konzultovat problÈmy, s nimiû se p¯i vzdÏl·v·nÌ tohoto dÌtÏte setk·v·. Je t¯eba, aby spoleËnÈ z·vÏry promÌtal v dostateËnÈ mÌ¯e do vzdÏl·vacÌho programu ökoly Ëi t¯Ìdy, do individu·lnÌho vzdÏl·vacÌho programu integrovanÈho dÌtÏte i do svÈ pr·ce.

ññññññññññ 29) Vyhl·öka o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami a o vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, û·k˘ a student˘ mimo¯·dnÏ nadan˝ch

ññññññññññ 30) Vyhl·öka o z·kladnÌm vzdÏl·v·nÌ a nÏkter˝ch n·leûitostech plnÏnÌ povinnÈ ökolnÌ doch·zky 31) V˝hodou je nap¯. odbornÏ vyökolen˝ person·l, niûöÌ poËet dÏtÌ ve skupinÏ, speci·lnÏ upravenÈ prost¯edÌ apod..

SEŠIT 2

Strana 37

P¯i vzdÏl·v·nÌ, kterÈ integruje dÏti s postiûenÌm Ëi znev˝hodnÏnÌm do vzdÏl·vacÌho programu bÏûnÈ mate¯skÈ ökoly, je nutno na jejich pot¯eby dostateËnÏ pamatovat p¯i p¯ÌpravÏ ökolnÌho Ëi t¯ÌdnÌho programu. Ten je t¯eba co do obsahu i prost¯edk˘ jednotlivc˘m Ëi skupinÏ dÏtÌ vhodnÏ p¯izp˘sobit, pop¯. jej doplnit dÌlËÌmi stimulaËnÌmi programy. Tam, kde je to pot¯ebnÈ a ˙ËelnÈ, je nutno pro jednotlivÈ dÏti sestavovat individu·lnÌ vzdÏl·vacÌ programy, kterÈ jejich vzdÏl·vacÌm pot¯eb·m, fyzick˝m Ëi psychick˝m moûnostem i soci·lnÌ situaci maxim·lnÏ vyhovÌ. Pokud je zapot¯ebÌ, aby souË·stÌ vzdÏl·vacÌho programu pro dÏti integrovanÈ v bÏûnÈ mate¯skÈ ökole byly speci·lnÌ Ëinnosti, mÏl by spolupracovat p¯edökolnÌ pedagog p¯i jeho p¯ÌpravÏ i p¯i jeho realizaci s p¯Ìsluön˝m odbornÌkem (speci·lnÌm pedagogem, lÈka¯em, rehabilitaËnÌm pracovnÌkem, psychologem apod.). VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami v mate¯sk˝ch ökol·ch s upraven˝m vzdÏl·vacÌm programem se uskuteËÚuje na z·kladÏ ökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘ upraven˝ch podle speci·lnÌch pot¯eb dÏtÌ. D˘leûitou podmÌnkou ˙spÏönosti p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ s postiûenÌm Ëi znev˝hodnÏnÌm ñ aù uû probÌh· podle bÏûn˝ch Ëi speci·lnÌch program˘ ñ je nejen volba vhodn˝ch (pot¯eb·m dÏtÌ odpovÌdajÌcÌch) vzdÏl·vacÌch metod a prost¯edk˘, ale i uplatÚov·nÌ vysoce profesion·lnÌch postoj˘ pedagog˘ i ostatnÌch pracovnÌk˘, kte¯Ì se na pÈËi o dÌtÏ a jeho vzdÏl·v·nÌ podÌlejÌ. Rozvoj osobnosti dÌtÏte s postiûenÌm z·visÌ na citlivosti a p¯imÏ¯enosti p˘sobenÌ okolÌ mnohem vÌce, neû je tomu u dÌtÏte, kterÈ nenÌ ve sv˝ch moûnostech prim·rnÏ omezeno. Je nezbytnÈ, aby pedagog postupoval vûdy s vÏdomÌm, ûe takovÈ dÌtÏ m· jinÈ osobnostnÌ p¯edpoklady a je v obtÌûnÏjöÌ situaci: m· menöÌ zkuöenosti a vÏtöÌ problÈmy s osamostatÚov·nÌm, h˘¯e se prosazuje, m· mÈnÏ rozvinutou schopnost autoregulace apod. Je proto velmi d˘leûitÈ, aby pedagog ñ v souladu se z·kladnÌmi poûadavky RVP PV ñ ponechal dÌtÏti p¯i nezbytnÈm usmÏrÚov·nÌ, zv˝öenÈm dozoru a pomoci takÈ dostatek samostatnosti a vlastnÌho rozhodov·nÌ a poskytoval mu tolik pot¯ebnou pozitivnÌ motivaci (oceÚoval snahu, chv·lil i ty nejmenöÌ ˙spÏchy a pokroky). Je nutnÈ zajistit, aby dÏti s postiûenÌm Ëi znev˝hodnÏnÌm byly od poË·tk˘ vzdÏl·v·nÌ p¯ijÌm·ny stejnÏ jako jinÈ dÏti a nedost·valy od okolÌ ËastÏji neû ostatnÌ negativnÌ zpÏtnou vazbu. P¯i vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami spolupracuje pedagog s dalöÌmi odbornÌky, vyuûÌv· sluûeb ökolsk˝ch poradensk˝ch za¯ÌzenÌ (speci·lnÌch pedagogick˝ch center a pedagogicko-psychologick˝ch poraden).

mÌnky, byly dle pot¯eb a moûnostÌ rozumnÏ p¯izp˘sobeny mimo¯·dn˝m schopnostem dÏtÌ a pop¯. doplnÏny nabÌdkou dalöÌch aktivit podle z·jm˘ a mimo¯·dn˝ch schopnostÌ Ëi mimo¯·dnÈho nad·nÌ dÏtÌ. Rozvoj a podpora mimo¯·dn˝ch schopnostÌ by mÏla b˝t zajiöùov·na a organizov·na tak, aby nebyla jednostrann· a neomezila pestrost a öÌ¯i obvyklÈ vzdÏl·vacÌ nabÌdky.

8.2 VzdÏl·v·nÌ dÏtÌ mimo¯·dnÏ nadan˝ch R·mcovost RVP PV umoûÚuje, aby ökolnÌ, t¯ÌdnÌ i individu·lnÌ vzdÏl·vacÌ program, jeho obsah i pod-

ññññññññññ 32) viz SlovnÌËek pojm˘ 33) Tyto f·ze jsou: sbÏr informacÌ o jevu, anal˝za informacÌ a pl·n dalöÌho postupu (podrobnÏji viz Manu·l pro tvorbu äVP PV)

9. Autoevaluace mate¯skÈ ökoly a hodnocenÌ dÏtÌ V d˘sledku zavedenÌ dvou˙rovÚovÈho kurikula, a tedy s moûnostÌ volby vlastnÌ cesty, se pojÌ vysok· odpovÏdnost pedagog˘ za to, ûe p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ realizovanÈ v konkrÈtnÌ mate¯skÈ ökole odpovÌd· poûadavk˘m uveden˝m v RVP PV. Pr·vÏ vlastnÌ vyhodnocov·nÌ, zda a do jakÈ mÌry tomu tak opravdu je, by mÏlo p¯in·öet pedagog˘m zpÏtnou vazbu o zvolenÈm postupu, a tedy vÏtöÌ jistotu, kterou v r·mci volnÏjöÌch pravidel dnes Ëasto postr·dajÌ. Proto je p¯irozenÈ, aby se autevaluace32) stala nezbytnou a samoz¯ejmou souË·stÌ pr·ce kaûdÈ mate¯skÈ ökoly. Autoevaluace je proces pr˘bÏûnÈho vyhodnocov·nÌ vzdÏl·vacÌch ËinnostÌ, situacÌ i podmÌnek vzdÏl·v·nÌ, realizovan˝ uvnit¯ mate¯skÈ ökoly, kter˝ se odehr·v· v nÏkolika na sebe navazujÌcÌch a neust·le se opakujÌcÌch f·zÌch33). Poznatky zÌskanÈ tÌmto pr˘bÏûn˝m vyhodnocov·nÌm poskytujÌ pedagog˘m zpÏtnou vazbu o kvalitÏ vlastnÌ pr·ce a pedagogovÈ by jich mÏli cÌlenÏ vyuûÌvat k optimalizaci a zlepöov·nÌ vzdÏl·vacÌho procesu i podmÌnek, za nichû vzdÏl·v·nÌ probÌh·. Nejedn· se o jednor·zovÈ a n·hodnÈ zhodnocenÌ urËitÈho jevu na z·kladÏ subjektivnÌho dojmu pedagoga, ale o proces, kter˝ je realizov·n systematicky, podle p¯edem p¯ipravenÈho pl·nu. Autoevaluace se m˘ûe t˝kat mnoha r˘zn˝ch oblastÌ. Sledovat a vyhodnocovat je moûnÈ prakticky vöechno, co vstupuje do vzdÏl·vacÌho procesu. ObecnÏ mohou b˝t porovn·v·ny ökolnÌ a t¯ÌdnÌ vzdÏl·vacÌ programy s RVP PV a vyhodnocov·no, do jakÈ mÌry jsou tyto programy v souladu s poûadavky formulovan˝mi v RVP PV. Na z·kladÏ zjiötÏn˝ch poznatk˘ je moûno navrhovat a prov·dÏt jejich ˙pravy. D˘leûitÈ je porovn·vat ökolnÌ Ëi t¯ÌdnÌ program (to, co je v nÏm naps·no) s jeho realizacÌ (s tÌm, jak vzdÏl·v·nÌ probÌh· v praxi). Mate¯sk· ökola by mÏla vyhodnocovat svou pr·ci komplexnÏ. Ke komplexnÌmu vyhodnocov·nÌ pr·ce mate¯skÈ ökoly v praxi je zapot¯ebÌ zamÏ¯it evaluaci na n·sledujÌcÌ oblasti: ñ naplÚov·nÌ cÌl˘ programu ñ kvalita podmÌnek vzdÏl·v·nÌ ñ zp˘sob zpracov·nÌ a realizace obsahu vzdÏl·v·nÌ (zpracov·nÌ a realizace integrovan˝ch blok˘) ñ pr·ce pedagog˘ (vËetnÏ jejich sebereflexe) ñ v˝sledky vzdÏl·v·nÌ.

strana 38

Evaluace m˘ûe probÌhat na ˙rovni ökoly Ëi na ˙rovni t¯Ìdy. M˘ûe ji prov·dÏt ¯editelka ökoly, pedagogick˝ sbor i kaûd˝ jednotliv˝ pedagog. ÿeditelka m˘ûe vyhodnocovat nejen pr·ci druh˝ch, ale takÈ svoji vlastnÌ. KonkrÈtnÌ kritÈria pro vyhodnocov·nÌ vöech oblastÌ, kterÈ jsou p¯edmÏtem evaluace, mohou b˝t odvozena z poûadavk˘ na p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ vyj·d¯en˝ch v RVP PV34). M·-li b˝t evaluace skuteËnÏ funkËnÌ, je zapot¯ebÌ sbÌrat, zpracov·vat a vyuûÌvat informace pravidelnÏ a systematicky. Mate¯sk· ökola, resp. pedagog, by si proto v r·mci tvorby vlastnÌho ökolnÌho programu mÏli vytvo¯it sv˘j systÈm evaluace. Tento systÈm, resp. program vnit¯nÌ evaluace konkrÈtnÌ mate¯skÈ ökoly, m· b˝t pops·n ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu. M· popisovat pravidla, pro podle nichû bude ökola postupovat. PedagogovÈ by si mÏli stanovit: ñ p¯edmÏt evaluace (co vöechno budou v mate¯skÈ ökole sledovat, na kterÈ konkrÈtnÌ jevy se ve vyhodnocov·nÌ zamÏ¯Ì) ñ techniky evaluace (jak˝mi formami, metodami, jak˝m zp˘sobem budou danÈ jevy vyhodnocovat) ñ Ëasov˝ pl·n (konkrÈtnÌ termÌny, Ëi frekvenci, s jakou budou v jednotliv˝ch p¯Ìpadech vyhodnocov·nÌ prov·dÏt) ñ odpovÏdnost pedagog˘ (kdo bude za co zodpovÏdn˝). EvaluaËnÌ systÈm ökoly m˘ûe obsahovat i dalöÌ pravidla. Jako celek jej pedagogovÈ mohou (a pravdÏpodobnÏ takÈ budou) postupem Ëasu upravovat a mÏnit tak, aby byl skuteËnÏ vyhovujÌcÌ a funkËnÌ35). Co se t˝Ëe evaluace vzdÏl·vacÌch v˝sledk˘, v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ se nejedn· o hodnocenÌ dÌtÏte a jeho v˝kon˘ ve vztahu k danÈ normÏ, ani o porovn·v·nÌ jednotliv˝ch dÏtÌ a jejich v˝kon˘ mezi sebou. V d˘sledku individualizace vzdÏl·v·nÌ je pro p¯edökolnÌho pedagoga a jeho pr·ci nezbytnÈ sledovat rozvoj a osobnÌ vzdÏl·vacÌ pokroky u kaûdÈho dÌtÏte zvl·öù a d˘leûitÈ informace dokumentovat tak, aby mohl kaûdÈ dÌtÏ dob¯e poznat, porozumÏt mu a vyhovÏt jeho individu·lnÌm moûnostem a pot¯eb·m. Pedagog m· pr˘bÏûnÏ sledovat a vyhodnocovat individu·lnÌ rozvoj a uËebnÌ pokroky kaûdÈho jednotlivÈho dÌtÏte36), neboù dlouhodobÈ a systematickÈ sledov·nÌ a vyhodnocov·nÌ toho, jak se dÌtÏ rozvÌjÌ a jakÈ pokroññññññññññ 34) S vÏdomÌm jistÈho zjednoduöenÌ lze RVP PV povaûovat za soubor r·mcov˝ch kritÈriÌ, na jejichû z·kladÏ si pedagog formuluje pro vlastnÌ hodnocenÌ konkrÈtnÌho jevu konkrÈtnÌ kritÈria. 35) SystÈm, kter˝ si ökola vytvo¯Ì, bude daleko jednoduööÌ. Co konkrÈtnÏ bude ökola v kterÈm obdobÌ sledovat, se bude pr˘bÏûnÏ promÏÚovat. V˝öe popsan˝ systÈm p¯edstavuje optim·lnÌ podobu, kter· bude v kaûdÈ ökole naplÚov·na r˘znou mÏrou. 36) OËek·vanÈ kompetence dÏtÌ formulovanÈ v RVP PV jsou obecnÏ p¯edpokl·danÈ v˝stupy, jejichû dosaûenÌ nenÌ pro dÏti povinnÈ; v r·mci sledov·nÌ a vyhodnocov·nÌ osobnÌch vzdÏl·vacÌch pokrok˘ dÏtÌ mohou slouûit pedagogovi pouze jako kritÈria orientaËnÌ s tÌm, ûe je p¯irozenÈ, ûe kaûdÈ dÌtÏ se rozvÌjÌ sv˝m tempem, postupuje ve vzdÏl·v·nÌ podle sv˝ch individu·lnÌch moûnostÌ a ûe tedy kaûdÈ dÌtÏ dosahuje jin˝ch v˝sledk˘.

SEŠIT 2

ky v uËenÌ dÏl·, mu umoûÚuje vÈst dÌtÏ v souladu s jeho p¯irozen˝m rozvojem, plynule, s p¯imÏ¯enou a postupnÏ nar˘stajÌcÌ n·roËnostÌ a pr˘bÏûnÏ mu zajiöùovat odpovÌdajÌcÌ podporu v rozvoji a uËenÌ. NemÈnÏ d˘leûit˝m smyslem pr˘bÏûnÏ prov·dÏnÈ evaluace je vËas zachytit u dÌtÏte p¯ÌpadnÈ problÈmy Ëi nedostatky, vyvodit odbornÏ podloûenÈ z·vÏry pro dalöÌ rozvoj dÌtÏte a pomoci dÌtÏti v jejich ¯eöenÌ, event. vËas intervenovat dalöÌ pot¯ebnou odbornou pomoc. Kaûd· mate¯sk· ökola, pop¯. kaûd˝ jednotliv˝ pedagog, si m˘ûe zvolit Ëi vytvo¯it sv˘j systÈm sledov·nÌ a hodnocenÌ rozvojov˝ch pokrok˘ dÏtÌ a uûÌvat takov˝ch metod a technik, kterÈ jsou v konkrÈtnÌch podmÌnk·ch vyhovujÌcÌ. MÏlo by b˝t umoûnÏno, aby toto sledov·nÌ a hodnocenÌ vûdy probÌhalo tak, aby bylo v tom kterÈm individu·lnÌm p¯ÌpadÏ smysluplnÈ a ˙ËelnÈ. Je û·doucÌ, aby u jednotliv˝ch dÏtÌ bylo moûno diferencovat a pedagog mohl zvolit individu·lnÏ r˘zn˝ zp˘sob sledov·nÌ a hodnocenÌ i r˘znou formu a rozsah z·znam˘, odpovÌdajÌcÌ vzdÏl·vacÌm pot¯eb·m dÌtÏte. Je nutnÈ, aby pÌsemnÈ z·znamy, event. dalöÌ doklady vypovÌdajÌcÌ o dÌtÏti a pokrocÌch v jeho rozvoji a uËenÌ, byly povaûov·ny za d˘vÏrnÈ a aby byly p¯ÌstupnÈ pouze pedagog˘m v mate¯skÈ ökole, pop¯. rodiË˘m. Pedagog by je mÏl vyuûÌvat p¯i svÈ kaûdodennÌ pr·ci, p¯i tvorbÏ individu·lnÌho vzdÏl·vacÌho programu, pro komunikaci s dÌtÏtem i pro informaci rodiË˘m a neform·lnÌ spolupr·ci s nimi.

10. Z·sady pro zpracov·nÌ ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program je dokument, podle nÏhoû by se mÏlo uskuteËÚovat vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v konkrÈtnÌ mate¯skÈ ökole. Mate¯sk· ökola jej zpracov·v· v souladu s RVP PV a v souladu s obecnÏ platn˝mi pr·vnÌmi p¯edpisy. äkolsk˝ z·kon ustanovuje ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program jako povinnou souË·st dokumentace mate¯skÈ ökoly. äVP PV je dokumentem ve¯ejn˝m37). OdpovÏdnost za vytvo¯enÌ äVP PV m· ¯editelka mate¯skÈ ökoly. Na jeho tvorbÏ by se mÏl spolupodÌlet pedagogick˝ sbor. Se ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programem by mÏli b˝t seznamov·ni rodiËe dÏtÌ, pop¯. by tento program (nebo nÏkterÈ jeho Ë·sti) mÏl b˝t s rodiËi projedn·v·n. ÿeditelka je povinna projednat äVP PV se z¯izovatelem. Tvorba äVP PV spoËÌv· plnÏ v kompetenci pedagog˘ mate¯skÈ ökoly, aù uû jde o konkretizovan˝ v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌ obsah, zp˘sob jeho strukturov·nÌ a pl·nov·nÌ, o volbu metod a prost¯edk˘ v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ Ëi o vnit¯nÌ organizaËnÌ str·nku realizace ññññññññññ 37) äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program vyd·v· ¯editelka mate¯skÈ ökoly. Zve¯ejnÌ jej na p¯ÌstupnÈm mÌstÏ. Je moûno do nÏho nahlÌûet, po¯izovat opisy Ëi v˝pisy Ëi kopie (viz ökolsk˝ z·kon). VÏtöÌ detaily a podrobnosti metodickÈ a pracovnÌ povahy do äVP PV proto nepat¯Ì.

SEŠIT 2

programu. P¯i vytv·¯enÌ vlastnÌho programu m˘ûe ökola vyuûÌvat nejr˘znÏjöÌch programov˝ch a metodick˝ch zdroj˘. äkolnÌ vzdÏl·vacÌ program m· obsahovat informace z tÏchto okruh˘: ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ

identifikaËnÌ ˙daje o mate¯skÈ ökole obecn· charakteristika ökoly podmÌnky vzdÏl·v·nÌ organizace vzdÏl·v·nÌ charakteristika vzdÏl·vacÌho programu vzdÏl·vacÌ obsah evaluaËnÌ systÈm

IdentifikaËnÌ ˙daje o ökole V äVP PV je t¯eba uvÈst ˙daje, kterÈ se t˝kajÌ sÌdla ökoly, pop¯. jejÌho n·zvu, z¯izovatele ökoly, ¯editele, zpracovatele (zpracovatel˘) äVP PV, pop¯. vyjad¯ujÌ dalöÌ v˝znamnÈ okolnosti, nap¯. n·zev programu (kter˝ ökolu urËit˝m zp˘sobem charakterizuje; m˘ûe b˝t st·l˝, nebo m˘ûe b˝t obmÏÚov·n). Obecn· charakteristika ökoly VypovÌd· o velikosti ökoly, resp. o poËtu t¯Ìd, o lokalitÏ ökoly, charakteru budovy a okolÌ, pop¯. historii ökoly apod. PodmÌnky vzdÏl·v·nÌ Popis podmÌnek se t˝k· vÏcnÈho vybavenÌ, ûivotospr·vy, psychosoci·lnÌch podmÌnek, organizaËnÌho chodu a ¯ÌzenÌ mate¯skÈ ökoly, person·lnÌho zajiötÏnÌ i spolu˙Ëasti rodiË˘; je zpracov·n se z¯etelem k tÏm podmÌnk·m, kterÈ je t¯eba v r·mci zajiötÏnÌ zdravÌ a bezpeËnosti dÏtÌ a efektivnÌho vzdÏl·v·nÌ zachovat, upravit, zlepöit Ëi vytvo¯it. Organizace vzdÏl·v·nÌ äVP PV by mÏl informovat o vnit¯nÌm uspo¯·d·nÌ ökoly a jednotliv˝ch t¯Ìd (podle jak˝ch kritÈrii jsou dÏti p¯ijÌm·ny do mate¯skÈ ökoly a za¯azov·ny do jednotliv˝ch t¯Ìd, jak· je bliûöÌ charakteristika t¯Ìd (nap¯. z hlediska poËtu dÏtÌ, jejich vÏku a pot¯eb, z hlediska uplatÚovan˝ch metod a forem pr·ce, zamÏ¯enÌ t¯Ìdy apod.). Charakteristika vzdÏl·vacÌho programu T˝k· se p¯edevöÌm p¯edstavenÌ programu; popisuje a objasÚuje, jakÈ vzdÏl·vacÌ cÌle a z·mÏry si ökola stanovuje, jakÈ p¯Ìstupy, formy a metody pr·ce uplatÚuje, z jak˝ch hlavnÌch myölenek program vych·zÌ a jak˝m zp˘sobem je naplÚuje, pop¯. ke kterÈmu zve¯ejnÏnÈmu modelu Ëi programu se hl·sÌ, jak· je profilace ökoly apod. VzdÏl·vacÌ obsah Podstatnou souË·stÌ kaûdÈho ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu by mÏla b˝t konkrÈtnÌ vzdÏl·vacÌ nabÌdka

Strana 39

uspo¯·dan· do ucelen˝ch Ë·stÌ38), v p¯ÌpadÏ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ do integrovan˝ch blok˘. Tyto bloky je moûno co do poËtu, rozsahu i obsahu pojmout a zpracovat v äVP PV r˘znÏ, a to v z·vislosti na zp˘sobu pr·ce mate¯skÈ ökoly. Bloky mohou b˝t spoleËnÈ pro celou ökolu, nebo se mohou v r·mci jednotliv˝ch t¯Ìd liöit39). UvÈst v äVP PV pouhÈ n·zvy blok˘, resp. jejich v˝Ëet, zpravidla nepostaËÌ, je t¯eba struËnÏ charakterizovat hlavnÌ smysl (cÌl, z·mÏr) blok˘ a p¯iblÌûit jejich obsah (okruhy ËinnostÌ praktick˝ch i intelektov˝ch, pop¯. hlavnÌ v˝stupy) tak, aby bylo z¯ejmÈ, jak se bude s nimi d·le pracovat. Obsah blok˘ m˘ûe b˝t v äVP PV zpracov·n jen velmi obecnÏ, s tÌm, ûe bloky budou konkretizov·ny aû na ˙rovni t¯ÌdnÌ; pokud to v r·mci ökoly vyhovuje, mohou b˝t i propracovanÏjöÌ, avöak vûdy jen do tÈ mÌry, aby p¯Ìliö nesvazovaly pedagogy a neomezovaly je v tom, jakÈ konkrÈtnÌ Ëinnosti dÏtem ve svÈ t¯ÌdÏ v r·mci bloku nabÌdnou. IntegrovanÈ bloky mohou b˝t v äVP PV doplnÏny r˘zn˝mi dÌlËÌmi projekty Ëi programy, kterÈ ökola uv·dÌ a rozpracov·v· ve ökolnÌm programu a dle pot¯eb pak za¯azuje do pl·nu v r·mci t¯Ìd; takovÈ programy mohou b˝t realizov·ny v r·mci nÏkterÈ t¯Ìdy, nebo mohou sdruûovat dÏti z r˘zn˝ch t¯Ìd40). Pokud mate¯sk· ökola nabÌzÌ dÏtem, pop¯. i jejich rodiË˘m dalöÌ sluûby, kterÈ probÌhajÌ mimo pravidelnou provoznÌ dobu za¯ÌzenÌ, mimo pracovnÌ dobu pedagog˘ a kterÈ jsou realizov·ny za ˙platu (nap¯. r˘znÈ krouûky pro dÏti, p¯Ìleûitostn· veËernÌ Ëi vÌkendov· pÈËe o dÏti, p¯Ìleûitostn· pÈËe o dalöÌ dÏti ñ nap¯. o sourozence, samostatnÈ programy pro rodiËe apod.), jedn· se o aktivity (sluûby) ÑnadstandardnÌì, kterÈ nejsou souË·stÌ ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu a nemohou b˝t uplatÚov·ny na ˙kor jeho rozsahu a kvality. EvaluaËnÌ systÈm V äVP PV je t¯eba popsat systÈm evaluace a hodnocenÌ v r·mci mate¯skÈ ökoly, kter˝ by mÏl obsahovat p¯edmÏty evaluace (co se bude sledovat), prost¯edky (metody a techniky), Ëasov˝ pl·n, odpovÏdnost pedagog˘, pop¯. dalöÌ pravidla. Celkov˝ rozsah ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu nenÌ stanoven. Pro vnit¯nÌ pot¯ebu ökoly m˘ûe obsahovat internÌ p¯Ìlohu, resp. r˘znÈ p¯Ìlohy. Ty mohou blÌûe specifikovat äVP PV Ëi dokl·dat v nÏm uvedenÈ skuteËnosti Ëi informace (nap¯. prov·dÏcÌ p¯edpisy, jmenovitÈ ˙daje Ëi pokyny nebo jinÈ informace internÌ, metodickÈ Ëi ryze pracovnÌ povahy), kterÈ nejsou urËeny ke zve¯ejnÏnÌ, ale kterÈ jsou d˘leûitÈ pro pr·ci ökoly Ëi pedagog˘, pop¯. pro dalöÌ z·jemce. ññññññññññ 38) Viz z·kon Ë. 561/2004 Sb. 39) PodrobnÏji je uvedeno v Manu·lu k tvorbÏ äVP PV. 40) Mohou to b˝t nap¯. programy specificky zamÏ¯enÈ k rozvoji urËit˝ch dovednostÌ, program zdravotnÏ preventivnÌ, nebo zamÏ¯enÈ k aktu·lnÌmu tÈmatu apod. Programy mohou b˝t p¯ipravovanÈ a realizovanÈ ve spolupr·ci s dalöÌmi subjekty (poradnami, ökolami, ekolog. centry aj.).

strana 40

äVP PV by mÏl b˝t spoleËn˝m v˝chodiskem pro pr·ci pedagog˘ v r·mci jednotliv˝ch t¯Ìd. Na jeho z·kladÏ a v souladu s nÌm by si mÏl pedagog p¯ipravovat sv˘j pl·n ñ t¯ÌdnÌ vzdÏl·vacÌ program (TVP) tak, aby sv˝m obsahem odpovÌdal vÏku, moûnostem, z·jm˘m a pot¯eb·m dÏtÌ konkrÈtnÌ t¯Ìdy a svou formou zp˘sobu pr·ce pedagoga. PedagogovÈ si je p¯ipravujÌ povÏtöinou pr˘bÏûnÏ a operativnÏ je dotv·¯Ì a upravujÌ41). TVP by mÏly b˝t dokladem pl·novitÈ pr·ce pedagoga, resp.pedagog˘, a proto by mÏly b˝t vytv·¯eny ve spolupr·ci s druh˝m pedagogem na t¯ÌdÏ. MÏlo by b˝t ale umoûnÏno, aby si TVP jako pracovnÌ materi·ly p¯ipravoval kaûd˝ pedagog s·m a v takovÈ podobÏ, kter· mu vyhovuje. P¯i tvorbÏ ökolnÌch i t¯ÌdnÌch vzdÏl·vacÌch program˘ mohou mate¯skÈ ökoly vyuûÌvat i zve¯ejnÏn˝ch program˘ ñ nap¯. program Mate¯sk· ökola podporujÌcÌ zdravÌ, ZaËÌt spolu, Waldorfskou ökolu, Montessori pedagogiku Ëi dalöÌ programy, aù uû se jedn· o programy urËenÈ pro hlavnÌ proud vzdÏl·v·nÌ, nebo o programy alternativnÌ42).

11. KritÈria souladu r·mcovÈho a ökolnÌho vzdÏl·vacÌho programu P¯esto, ûe äVP PV jsou dokumenty jedineËnÈ, ÑöitÈ na mÌruì kaûdÈ jednotlivÈ ökole, jsou urËit· hlediska, resp. odbornÈ n·roky, kterÈ by mÏl splÚovat kaûd˝ äVP PV. äkolnÌ program zpravidla vyhovÌ, jestliûe: respektuje hlavnÌ z·sady tvorby äVP PV formulovanÈ v RVP PV ñ respektuje vzdÏl·vacÌ obsah i podmÌnky danÈ RVP PV ñ pod·v· jasn˝ a ucelen˝ obraz o mate¯skÈ ökole, o zp˘sobu a form·ch jejÌ pr·ce a poskytovanÈm vzdÏl·v·nÌ ñ vych·zÌ z podmÌnek mate¯skÈ ökoly ñ p¯edstavuje konzistentnÌ celek, nikoli soubor izolovan˝ch a nenavazujÌcÌch skuteËnostÌ, a je tak dokladem o promyölenosti, cÌlevÏdomosti a integrovanosti pr·ce ñ pom·h· uËitelk·m rozvÌjet pedagogick˝ styl a strategie odpovÌdajÌcÌ integrovanÈmu p¯Ìstupu ke vzdÏl·v·nÌ ñ obsahuje promyölen˝ systÈm vnit¯nÌ evaluace, vËetnÏ forem, ËasovÈho pl·nu a zodpovÏdnosti, resp. pr˘bÏûnÈ vyhodnocov·nÌ je jeho vlastnÌ souË·stÌ ññññññññññ 41) TVP by mÏly b˝t otev¯enÈ pl·ny, kterÈ pedagog dotv·¯Ì dle postupu ve vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, event. za spolu˙Ëasti dÏtÌ. Je û·doucÌ, aby pedagog tvo¯ivÏ vyuûÌval aktu·lnÌch vzdÏl·vacÌch p¯ÌleûitostÌ, aby uplatÚoval evaluaËnÌ postupy, vyuûÌval jejich v˝sledky a d˘slednÏ postupoval s ohledem na individu·lnÌ z·jmy a pot¯eby. NemÏlo by proto b˝t povinnostÌ pedagoga dodrûovat veökerou p¯edem p¯ipravenou nabÌdku. 42) PodrobnÏji se tvorbou ökolnÌho programu zab˝v· Manu·l k tvorbÏ äVP PV.

SEŠIT 2

ñ obsah vzdÏl·v·nÌ ztv·rÚuje do podoby umoûÚujÌcÌ dosahovat vzdÏl·vacÌch cÌl˘43) ñ sjednocuje to podstatnÈ, ponech·v· uËitelk·m dostatek volnÈho prostoru k tvo¯ivosti a individualizaci vzdÏl·v·nÌ ñ je zpracov·n tak, ûe mu uËitelky rozumÌ a mohou z nÏho p¯i tvorbÏ TVP dob¯e vych·zet ñ obsahuje dohodnut· pravidla chov·nÌ a jedn·nÌ ñ je zpracov·n jasnÏ, p¯ehlednÏ, srozumitelnÏ, kulturnÌ formou, obsahuje informace podstatnÈ pro p¯edstavenÌ a hodnocenÌ ökoly a jejÌho vzdÏl·vacÌho programu ñ poËÌt· se spolupracÌ s vnÏjöÌmi partnery ñ je otev¯en˝m dokumentem umoûÚujÌcÌm dalöÌ rozvoj ökoly a zkvalitnÏnÌ vzdÏl·v·nÌ.

12. Povinnosti p¯edökolnÌho pedagoga P¯edökolnÌ pedagog odpovÌd· za to, ûe: ñ ökolnÌ (t¯ÌdnÌ) vzdÏl·vacÌ program, kter˝ zpracov·v·, je v souladu s poûadavky RVP PV ñ program pedagogick˝ch ËinnostÌ je cÌlevÏdom˝ a je pl·nov·n ñ je pravidelnÏ sledov·n pr˘bÏh p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ a hodnoceny jeho podmÌnky i v˝sledky P¯edökolnÌ pedagog by mÏl vykon·vat tyto odbornÈ Ëinnosti: ñ analyzovat vÏkovÈ a individu·lnÌ pot¯eby dÏtÌ a v rozsahu tÏchto pot¯eb zajiöùovat profesion·lnÌ pÈËi o dÏti, jejich v˝chovu i vzdÏl·v·nÌ ñ realizovat individu·lnÌ i skupinovÈ vzdÏl·vacÌ Ëinnosti smÏ¯ujÌcÌ cÌlevÏdomÏ k rozvoji dÏtÌ, rozöi¯ov·nÌ jejich kompetencÌ (schopnostÌ, dovednostÌ, poznatk˘, postoj˘) ñ samostatnÏ projektovat v˝chovnÈ a vzdÏl·vacÌ Ëinnosti, prov·dÏt je, hledat vhodnÈ strategie a metody pro individualizovanÈ a skupinovÈ vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ ñ vyuûÌvat oborov˝ch metodik a uplatÚovat didaktickÈ prvky odpovÌdajÌcÌ vÏku a individualitÏ dÏtÌ ñ projektovat (pl·novat) a prov·dÏt individu·lnÌ v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌ Ëinnosti s dÏtmi se speci·lnÌmi vzdÏl·vacÌmi pot¯ebami ñ prov·dÏt evaluaËnÌ Ëinnosti ñ sledovat a posuzovat ˙Ëinnost vzdÏl·vacÌho programu, kontrolovat a hodnotit v˝sledky svÈ pr·ce, sledovat a hodnotit ññññññññññ 43) VzdÏl·vacÌ nabÌdka umoûÚuje dosahovat vzdÏl·vacÌch cÌl˘ a je vyhovujÌcÌ, jestliûe: - je mnohostrannÏ pestr· a öirok·, pro dÏti rozmanit·, respektuje podmÌnky konkrÈtnÌ mate¯skÈ ökoly (vÏk dÏtÌ, dÈlku vzdÏl·vacÌho programu), zajiöùuje n·vaznost (p¯edch·zÌ tomu, aby se tat·û vzdÏl·vacÌ nabÌdka s t˝miû dÏtmi opakovala) - zamÏ¯enÌ blok˘ je dostateËnÏ öirokÈ, jejich vÏcn˝ obsah je dÌtÏti srozumiteln˝, uûiteËn˝ a prakticky vyuûiteln˝, zachov·v· principy ËinnostnÌho uËenÌ - zbyteËnÏ pedagogy nesvazuje a neomezuje je v tvo¯ivÈ pr·ci - poËÌt· s uplatÚov·nÌm evaluaËnÌch postup˘ a vyuûÌv·nÌm jejich v˝sledk˘

SEŠIT 2

ñ ñ

ñ ñ

individu·lnÌ pokroky dÏtÌ v jejich rozvoji a uËenÌ, monitorovat, kontrolovat a hodnotit podmÌnky, v nichû se vzdÏl·v·nÌ uskuteËÚuje v˝sledky evaluace samostatnÏ uplatÚovat v projektov·nÌ (pl·nov·nÌ) i v procesu vzdÏl·v·nÌ prov·dÏt poradenskÈ Ëinnosti pro rodiËe ve vÏcech v˝chovy a vzdÏl·v·nÌ jejich dÏtÌ v rozsahu odpovÌdajÌcÌm pedagogick˝m kompetencÌm p¯edökolnÌho pedagoga a mate¯skÈ ökoly analyzovat vlastnÌ vzdÏl·vacÌ pot¯eby a naplÚovat je sebevzdÏl·vacÌmi Ëinnostmi evidovat n·zory, p¯·nÌ a pot¯eby partner˘ ve vzdÏl·v·nÌ (rodiË˘, spolupracovnÌk˘, z·kladnÌ ökoly, obce) a na zÌskanÈ podnÏty reagovat

P¯edökolnÌ pedagog m· vÈst vzdÏl·v·nÌ tak, aby: ñ se dÏti cÌtily v pohodÏ (po str·nce fyzickÈ, psychickÈ i soci·lnÌ) ñ se dÏti rozvÌjely v souladu se sv˝mi schopnostmi a moûnostmi a souËasnÏ byl podnÏcov·n jejich harmonick˝ rozvoj ñ dÏti mÏly dostatek podnÏt˘ k uËenÌ a radost z nÏho ñ bylo posilov·no sebevÏdomÌ dÏtÌ a jejich d˘vÏra ve vlastnÌ schopnosti ñ dÏti mÏly moûnost vytv·¯et a rozvÌjet vz·jemnÈ vztahy a cÌtit se ve skupinÏ bezpeËnÏ ñ byl dostateËnÏ podporov·n a stimulov·n rozvoj jejich ¯eËi a jazyka ñ se dÏti seznamovaly se vöÌm, co je pro jejich ûivot a kaûdodennÌ Ëinnosti d˘leûitÈ ñ dÏti mohly pochopit, ûe mohou prost¯ednictvÌm vlastnÌch aktivit ovlivÚovat svÈ okolÌ ñ dÏti obdrûely speci·lnÌ podporu a pomoc, pokud ji dlouhodobÏ Ëi aktu·lnÏ pot¯ebujÌ Ve vztahu k rodiË˘m m· p¯edökolnÌ pedagog: ñ usilovat o vytv·¯enÌ partnersk˝ch vztah˘ mezi ökolou a rodiËi ñ umoûÚovat rodiË˘m p¯Ìstup za sv˝m dÌtÏtem do t¯Ìdy a ˙Ëastnit se jeho ËinnostÌ ñ umoûÚovat rodiË˘m ˙Ëastnit se na tvorbÏ programu ökoly i na jeho hodnocenÌ ñ vÈst s rodiËi dÌtÏte pr˘bÏûn˝ dialog o dÌtÏti, jeho prospÌv·nÌ, rozvoji a uËenÌ SlovnÌËek pouûit˝ch v˝raz˘44) SlovnÌËek je urËen p¯edevöÌm pedagogick˝m pracovnÌk˘m, kte¯Ì budou na jeho z·kladÏ p¯ipravovat a realizovat svÈ ökolnÌ a t¯ÌdnÌ vzdÏl·vacÌ programy. Uv·dÌ pouze v˝razy, kterÈ jsou uvedeny v RVP PV a vysvÏtluje, v jakÈm v˝znamu jsou v textu pouûity. autoevaluce ökoly ñ systematickÈ posuzov·nÌ a vyhodnocov·nÌ procesu vzdÏl·v·nÌ a jeho v˝sledk˘ ññññññññññ 44) oznaËenÌ Ñ ì znamen·, ûe takto oznaËen˝ v˝raz je samostatn˝m heslem ve slovnÌËku; v˝raz se nevysvÏtluje, ale odkazuje se na samostatnÈ heslo

Strana 41

realizovanÈ ˙ËastnÌky vzdÏl·vacÌho procesu; v˝sledky slouûÌ jako zpÏtn· vazba pro zkvalitnÏnÌ ËinnostÌ ökoly ËinnostnÌ uËenÌ ñ uËenÌ, p¯i nÏmû jedinec nenÌ pasivnÌm p¯Ìjemcem, ale projevuje vlastnÌ iniciativu, kon·, jedn· a je aktivnÌ; uËÌ se na z·kladÏ vlastnÌch ËinnostÌ intelektov˝ch (¯eöenÌ problÈm˘) i praktick˝ch (¯eöenÌ praktick˝ch situacÌ) didaktick˝ styl s nabÌdkou ñ zp˘sob uplatÚovan˝ v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ zaloûen˝ na tom, ûe vzdÏl·vacÌ aktivity, kterÈ pedagog p¯ipravÌ, dÏtem nabÌzÌ a dÏti si z tÈto nabÌdky individu·lnÏ a svobodnÏ volÌ dÌlËÌ cÌle (oblastnÌ) ñ cÌle formulovanÈ v r·mci jednotliv˝ch → vzdÏl·vacÌch oblastÌ, resp. podoblastÌ; stanovujÌ, naË se m· pedagog zamÏ¯ovat, co m· u dÌtÏte pr˘bÏûnÏ rozvÌjet dÌlËÌ v˝stupy (oblastnÌ) ñ dÌlËÌ poznatky, smyslovÈ, motorickÈ, kognitivnÌ, emocion·lnÌ, praktickÈ i soci·lnÌ dovednosti, hodnotovÈ orientace a postoje dosaûitelnÈ v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ v r·mci jednotliv˝ch → vzdÏl·vacÌch oblastÌ evaluace ñ proces pr˘bÏûnÈho vyhodnocov·nÌ procesu vzdÏl·v·nÌ (vzdÏl·vacÌch ËinnostÌ, situacÌ, podmÌnek) a jeho v˝sledk˘, kter˝ je realizov·n systematicky a pravidelnÏ a jehoû v˝sledky jsou v praxi smysluplnÏ vyuûÌv·ny; evaluace probÌh· na ˙rovni ökoly nebo na ˙rovni t¯Ìdy; evaluace m˘ûe b˝t vnÏjöÌ i vnit¯nÌ (→ autoevaluce) integrovanÈ bloky ñ zp˘sob uspo¯·d·nÌ vzdÏl·vacÌho obsahu ve → ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu; integrovanÈ bloky propojujÌ (integrujÌ) → vzdÏl·vacÌ obsahy z vÌce r˘zn˝ch → vzdÏl·vacÌch oblastÌ; vztahujÌ se k urËitÈmu tÈmatu, k praktick˝m ûivotnÌm situacÌm nebo praktick˝m Ëinnostem, k urËitÈmu produktu apod. a majÌ podobu tematickÈho celku, projektu Ëi programu integrovanÈ vzdÏl·v·nÌ ñ model pedagogickÈho procesu zaloûen˝ na integrovanÈm zp˘sobu v˝uky, kter˝ sluËuje poznatky z vÌce obor˘, propojuje je s praktick˝mi zkuöenostmi a produktivnÌmi Ëinnostmi; vyuûÌv· metod → proûitkovÈho uËenÌ, uplatÚuje → kooperativnÌ uËenÌ a → tematickÈ uËenÌ; spoËÌv· ve vytv·¯enÌ vzdÏl·vacÌ nabÌdky v podobÏ → integrovan˝ch blok˘; tento p¯Ìstup umoûÚuje dÌtÏti vnÌmat svÏt v jeho p¯irozen˝ch souvislostech a zÌsk·vat glob·lnÏjöÌ, srozumitelnÏjöÌ a re·lnÏjöÌ pohled na svÏt a aktivnÌ postoj k nÏmu interakËnÌ oblasti ñ oblasti rozliöovanÈ na z·kladÏ vztah˘, kterÈ si dÌtÏ postupnÏ vytv·¯Ì k sobÏ samÈmu, k druh˝m lidem i k okolnÌmu svÏtu, resp. na z·kladÏ p¯irozen˝ch interakcÌ, do kter˝ch dÌtÏ v r·mci tÏchto vztah˘ vstupuje klÌËovÈ kompetence ñ soubor poûadavk˘ na vzdÏl·v·nÌ, zahrnujÌcÌ podstatnÈ vÏdomosti, dovednosti, a schopnosti univerz·lnÏ pouûitelnÈ v bÏûn˝ch pra-

strana 42

covnÌch a ûivotnÌch situacÌch; jako cÌlov· kategorie (Æ vzdÏl·vacÌ cÌle) jsou kompetence podstatn˝m v˝chodiskem pro stanovenÌ vzdÏl·vacÌho obsahu i podmÌnek vzdÏl·v·nÌ v pedagogick˝ch dokumentech klÌËovÈ kompetence v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ ñ soubory element·rnÌch poznatk˘45), dovednostÌ, schopnostÌ, postoj˘ a hodnot dosaûiteln˝ch v etapÏ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ; pat¯Ì k nim kompetence k uËenÌ, kompetence k ¯eöenÌ problÈm˘, kompetence komunikativnÌ, kompetence soci·lnÌ a interperson·lnÌ, kompetence ËinnostnÌ a obËanskÈ; orientace pedagoga k utv·¯enÌ klÌËov˝ch kompetencÌ podstatn˝m zp˘sobem usmÏrÚuje jeho pr·ci (volbu forem a metod) kooperativnÌ uËenÌ ñ uËenÌ zaloûenÈ na vz·jemnÈ spolupr·ci dÏtÌ p¯i ¯eöenÌ spoleËn˝ch sloûitÏjöÌch problÈm˘ a situacÌ; uËÌ dÏti rozdÏlovat si role a ˙koly, pl·novat Ëinnosti, spolupracovat, pom·hat si, radit si, vyvÌjet spoleËnÈ ˙silÌ, kontrolovat a hodnotit spoleËnou pr·ci kurikulum ñ m˘ûe znamenat jak projekt, program Ëi pl·n z·mÏrnÈho vzdÏl·vacÌho p˘sobenÌ, tak jeho obsahovou n·plÚ a z·roveÚ dosaûen˝ v˝sledek v podobÏ zkuöenosti, kterou jedinec bÏhem realizace kurikula zÌsk· kurikul·rnÌ dokument ñ pedagogick˝ dokument; program, projekt Ëi pl·n z·mÏrnÈho vzdÏl·vacÌho p˘sobenÌ stanovujÌcÌ cÌle, obsah, podmÌnky a oËek·vanÈ v˝sledky vzdÏl·v·nÌ; kurikulum m˘ûe b˝t formulov·no na ˙rovni st·tnÌ, ökolnÌ apod.; p¯edökolnÌ kurikulum na ˙rovni st·tnÌ je u n·s formulov·no v podobÏ RVP PV, na ˙rovni ökoly jej p¯edstavujÌ äVP PV profilace ökoly ñ zamÏ¯enÌ ökoly k urËit˝m Ëinnostem; ve ökolnÌm vzdÏl·vacÌm programu je tÏmto Ëinnostem vÏnov·no vÌce prostoru proûitkovÈ uËenÌ ñ uËenÌ dÌtÏte vych·zejÌcÌ z vlastnÌ zkuöenosti a proûitku; je to zp˘sob uËenÌ, kter˝ je pro dÌtÏ p¯irozen˝ a jemu vlastnÌ; v p¯edökolnÌm vzdÏl·v·nÌ je realizov·no zejmÈna prost¯ednictvÌm → didaktickÈho stylu s nabÌdkou p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ ñ vzdÏl·vacÌ proces realizovan˝ v mate¯skÈ ökole a ¯Ìzen˝ pedagogem, bÏhem nÏhoû si dÌtÏ osvojÌ z·klady → klÌËov˝ch kompetencÌ a → vzdÏl·vacÌ obsah stanoven˝ pro etapu p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, v rozsahu, kter˝ odpovÌd· jeho individu·lnÌm moûnostem ññññññññññ 45) V tÏchto souvislostech b˝vajÌ uûÌv·ny takÈ pojmy znalosti Ëi poznatky; vÏdomosti ch·peme jako znalosti p¯ev·ûnÏ teoretickÈ, poznatky jako jednoduchÈ, izolovanÈ, znalosti pak zahrnujÌ nejen poznatky, ale takÈ dovednost a schopnost je uplatnit ; RVP PV akcentuje tuto praktickou vyuûitelnost tÌm, ûe dÏti uËÌ poznatk˘m pr·vÏ v praktick˝ch situacÌch a smyslupln˝ch souvislostech; p¯esto je ñ vzhledem k element·rnÌ povaze znalostÌ ñ uûÌv·n p¯ev·ûnÏ v˝raz poznatky.

SEŠIT 2

r·mcovÈ cÌle ñ cÌle obecnÈ, kterÈ vytyËujÌ z·kladnÌ smÏr a pojetÌ p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ; smÏ¯ujÌ k rozvoji osobnosti dÌtÏte a osvojov·nÌ klÌËov˝ch kompetencÌ, vËetnÏ → vzdÏl·vacÌho obsahu r·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program (RVP) ñ kurikul·rnÌ dokument st·tnÌ ˙rovnÏ obecnÏ platn˝ pro urËitou ˙roveÚ vzdÏl·v·nÌ; v souladu s nÌm ökola vypracov·v· a realizuje sv˘j → ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program; r·mcovÈ vzdÏl·vacÌ programy vyd·v· MäMT R·mcov˝ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ (RVP PV) ñ → kurikul·rnÌ dokument st·tnÌ ˙rovnÏ platn˝ pro veökerÈ p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ; vymezuje zejmÈna konkrÈtnÌ → cÌle p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ, → klÌËovÈ kompetence, → vzdÏl·vacÌ obsah a podmÌnky vzdÏl·v·nÌ a z·sady pro tvorbu ökolnÌch vzdÏl·vacÌch program˘; v souladu s nÌm mate¯skÈ ökoly vypracov·vajÌ a realizujÌ svÈ → ökolnÌ vzdÏl·vacÌ programy rizika ñ hlavnÌ p¯ek·ûky ohroûujÌcÌ ˙spÏch vzdÏl·vacÌch z·mÏr˘ pedagoga ökolnÌ vzdÏl·vacÌ program pro p¯edökolnÌ vzdÏl·v·nÌ (äVP PV) ñ jedineËn˝ dokument, podle nÏhoû se uskuteËÚuje vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v konkrÈtnÌ mate¯skÈ ökole; kaûd· ökola si vypracov·v· sv˘j, a to v souladu s RVP PV a konkrÈtnÌmi podmÌnkami ökoly ökolsk˝ z·kon ñ z·kon Ë. 561/2004 Sb., o p¯edökolnÌm, z·kladnÌm, st¯ednÌm, vyööÌm odbornÈm a jinÈm vzdÏl·v·nÌ tematickÈ uËenÌ ñ zp˘sob vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ, kter˝ spoËÌv· ve vyhled·v·nÌ tÈmat, ËinnostÌ a situacÌ, kterÈ jsou dÏtem blÌzkÈ a srozumitelnÈ a kterÈ umoûÚujÌ, aby dÏti zÌsk·valy oËek·vanÈ poznatky, dovednostÌ, hodnoty i postoje v re·ln˝ch souvislostech a tak je dok·zaly prakticky vyuûÌt ÑuËivoì ñ je pojÌm·no jako → vzdÏl·vacÌ nabÌdka; m· ËinnostnÌ povahu a je prost¯edkem k dosaûenÌ v˝stup˘ v˝sledky vzdÏl·v·nÌ ñ osobnostnÌ, pozn·vacÌ a ËinnostnÌ zp˘sobilosti, kterÈ si jedinec v pr˘bÏhu vzdÏl·v·nÌ osvojuje (dovednosti, poznatky, schopnosti, hodnoty a postoje a jejich komplexy) vzdÏl·vacÌ cÌle ñ v RVP PV jsou rozliöov·ny dvÏ kategorie cÌl˘: cÌle jako z·mÏry → r·mcovÈ cÌle, → dÌlËÌ cÌle (oblastnÌ) a cÌle jako v˝stupy → klÌËovÈ kompetence, → dÌlËÌ v˝stupy vzdÏl·vacÌ oblasti ñ Ë·sti → vzdÏl·vacÌho obsahu vzniklÈ jeho orientaËnÌm ËlenÏnÌm; v RVP PV je toto ËlenÏnÌ odvozeno od → interakËnÌch oblastÌ; v RVP PV je vzdÏl·vacÌch oblastÌ pÏt: biologick·, psychologick·, interperson·lnÌ, soci·lnÏ kulturnÌ a environment·lnÌ vzdÏl·vacÌ obsah ñ hlavnÌ prost¯edek vzdÏl·v·nÌ; propojen˝ celek → oËek·van˝ch v˝stup˘ a → ÑuËivaì odpovÌdajÌcÌ ˙rovni urËitÈho stupnÏ vzdÏl·v·nÌ

SEŠIT 2

Strana 43

vzdÏl·vacÌ obsah p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ ñ celek propojujÌcÌ → oËek·vanÈ v˝stupy a → ÑuËivoì odpovÌdajÌcÌ ˙rovni p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ; v RVP PV je ËlenÏn do → vzdÏl·vacÌch oblastÌ vzdÏl·vacÌ obsahy vzdÏl·vacÌch oblastÌ v RVP PV ñ propojenÈ celky, kterÈ kromÏ → oËek·van˝ch v˝stup˘ a → uËiva zahrnujÌ jeötÏ → dÌlËÌ (oblastnÌ) cÌle vzdÏl·vacÌ nabÌdka ñ pojem oznaËujÌcÌ v RVP PV→

ÑuËivoì a vyjad¯ujÌcÌ z·roveÚ formu, jakou je dÌtÏti p¯edkl·d·no; vzdÏl·vacÌ nabÌdka je z·vazn· pro pedagoga; je formulov·na v podobÏ ËinnostÌ (intelektov˝ch i praktick˝ch), pop¯. p¯ÌleûitostÌ, kterÈ by mÏly b˝t dÏtem v pr˘bÏhu jejich vzdÏl·v·nÌ nabÌzeny, a to v pestrÈ a mnohostrannÈ skladbÏ a v dostateËnÈ öÌ¯i vzdÏl·v·nÌ ñ proces zahrnujÌcÌ sloûku v˝chovnou i vzdÏl·vacÌ

R¡MCOV› PL¡N SYST…MU KURZŸ DVPP PRO CIZÕ JAZYKY

Tento r·mcov˝ pl·n G poskytuje jasnou struËnou charakteristiku kaûdÈ ˙rovnÏ (vstupnÌ a v˝stupnÌ dovednosti ˙ËastnÌk˘ a ˙roveÚ kurzu), G stanovÌ r·mcovÏ obsah (kurikulum) kurz˘ pro kaûdou ˙roveÚ, G stanovÌ minim·lnÌ hodinovou dotaci pro kaûdou ˙roveÚ, tj. minim·lnÌ poËet hodin, G stanovÌ zp˘soby pr˘bÏûnÈho a z·vÏreËnÈho hodnocenÌ ˙ËastnÌk˘ kurz˘, G stanovÌ n·stroje evaluace kvality jednotliv˝ch kurz˘, G stanovÌ zp˘soby standardizace kurz˘. CÌlem tohoto r·mcovÈho pl·nu nenÌ detailnÌ popis jednotliv˝ch kurz˘, poskytnutÌ seznamu doporuËenÈ literatury ani p¯esn· specifikace metodick˝ch postup˘.

Schv·len˝ MäMT dne 4. ledna 2005, Ëj. 17 245/2004-25 V souvislosti se vstupem »eskÈ republiky do EvropskÈ unie a se zav·dÏnÌm nov˝ch vzdÏl·vacÌch program˘ vznikajÌ poûadavky na novÈ specifickÈ dovednosti uËitel˘ vËetnÏ uËitel˘ cizÌch jazyk˘. Nezbytnou souË·stÌ profesnÌho r˘stu je systematickÈ a koherentnÌ celoûivotnÌ vzdÏl·v·nÌ. CÌlem tohoto projektu je vytvo¯it r·mec kurz˘ DVPP pro cizÌ jazyky. P¯ipravovan˝ r·mec kurz˘ DVPP by mÏl pomoci vöem zainteresovan˝m subjekt˘m v n·sledujÌcÌch aspektech: G MäMT »R p¯i zajiöùov·nÌ kvality DVPP, G centr˘m dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ p¯i pl·nov·nÌ a organizov·nÌ kurz˘ DVPP, G metodik˘m-ökolitel˘m a lektor˘m p¯i p¯ÌpravÏ a realizaci kurz˘, G ¯editel˘m ökol p¯i pl·nov·nÌ dalöÌho vzdÏl·v·nÌ uËitel˘ na jejich ökol·ch a p¯i v˝bÏru odpovÌdajÌcÌch kurz˘, G uËitel˘m p¯i pl·nov·nÌ vlastnÌho profesnÌho r˘stu a p¯i v˝bÏru jednotliv˝ch kurz˘. Tento r·mcov˝ pl·n je zpracov·n v souladu se strategiÌ MäMT pro profesnÌ r˘st pedagogick˝ch pracovnÌk˘ (kariÈrnÌ r˘st), je v souladu s dokumentem SpoleËn˝ evropsk˝ referenËnÌ r·mec pro jazyky ñ Jak se uËÌme jazyk˘m, jak je vyuËujeme a jak v jazycÌch hodnotÌme ñ d·le jen SERR (Olomouc 2002) a je rozdÏlen do n·sledujÌcÌch ˙rovnÌ: I. jazykovÈ kurzy pro uËitele jin˝ch p¯edmÏt˘ neû danÈho cizÌho jazyka, II. jazykovÈ a metodickÈ kurzy pro uËitele bez odbornÈ III. jazykovÈ a metodickÈ kurzy pro uËitele s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, IV. specializovanÈ kurzy pro zkuöenÈ uËitele s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka.

Autorsk˝ t˝m: PaedDr. Zdena Hartingerov· Mgr. Dana Hurtov· PaedDr. Miluöka Kar·skov· Mgr. Eva Paulerov· Mgr. NaÔa Vojtkov· I. JAZYKOV… KURZY I.1 Popis jazykov˝ch kurz˘ I.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu: G uËitel/ka s odbornou kvalifikacÌ jinou, neû je dan˝ cizÌ jazyk, G motivace k vyuûitÌ cizÌho jazyka v profesnÌm r˘stu (nap¯. ˙Ëast v mezin·rodnÌch vzdÏl·vacÌch programech a projektech), G jazykov· ˙roveÚ odpovÌdajÌcÌ vstupnÌm poûadavk˘m jednotliv˝ch kurz˘ podle SpoleËnÈho evropskÈho referenËnÌho r·mce pro jazyky ñ Jak se uËÌme jazyk˘m, jak je vyuËujeme a jak v dan˝ch jazycÌch hodnotÌme (SERR ). Kurz AO/A1 A1/A2 A2/B1 B1/B2

VstupnÌ ˙roveÚ ⁄pln˝ zaË·teËnÌk A1 A2 B1

V˝stupnÌ ˙roveÚ A1 A2 B1 B2

strana 44

I.1.2 Certifikace Po ˙spÏönÈm absolvov·nÌ kaûdÈho kurzu obdrûÌ ˙ËastnÌk osvÏdËenÌ od akreditovanÈ instituce. ⁄spÏön˝ absolvent poslednÌho kurzu dos·hne cÌlovÈ ˙rovnÏ B2 poûadovanÈ u z·kladnÌ st·tnÌ jazykovÈ zkouöky Ëi zkouöky s mezin·rodnÌ platnostÌ (nap¯. v angliËtinÏ FCE, v nÏmËinÏ ZDFB nebo ve francouzötinÏ DELF). I.1.3 DÈlka kurz˘ Kaûd˝ kurz bude v rozsahu minim·lnÏ 150 hodin (1 hodina = 45 minut), z toho 120 hodin p¯ÌmÈho vyuËov·nÌ a 30 hodin samostatnÈho studia, tj. ¯ÌzenÈ dom·cÌ p¯Ìpravy. Od kurz˘ A2/B1 po B1/B2 n·roËnost prudce stoup·, takûe nap¯. pro kurz B1/B2 by hodinov· dotace mohla b˝t aû dvojn·sobn·. I.1.4 Obsah kurz˘ JednotlivÈ kurzy budou na odpovÌdajÌcÌ ˙rovni budovat a rozvÌjet osvojov·nÌ jazykov˝ch prost¯edk˘ (v˝slovnost a pravopis, slovnÌ z·sobu, mluvnici a jejÌ funkËnÌ uûitÌ) a ¯eËov˝ch dovednostÌ (mluvenÌ, poslech, ËtenÌ a psanÌ). N·plÚ kurz˘ je uvedena d·le (str. 6 ñ 9). I.1.5 HodnocenÌ Pr˘bÏûnÈ ñ dÌlËÌ ˙koly (dom·cÌ ˙koly, pr·ce v hodin·ch, dÌlËÌ testy). Z·vÏreËnÈ ñ test, kter˝ bude obsahovat pÌsemnou a ˙stnÌ Ë·st a bude ovÏ¯ovat vöechny jazykovÈ prost¯edky a ¯eËovÈ dovednosti. CelkovÈ hodnocenÌ ˙ËastnÌka kurzu se bude skl·dat z 50% pr˘bÏûnÈho hodnocenÌ (dÌlËÌ ˙koly) a z 50% hodnocenÌ z·vÏreËnÈho (testu). K ˙spÏönÈmu absolvov·nÌ kurzu je t¯eba zÌskat alespoÚ 60% z celkovÈho hodnocenÌ a 80% aktivnÌ ˙Ëasti. ⁄ËastnÌci budou takÈ vedeni k soustavnÈmu sebehodnocenÌ (nap¯. pracÌ s Evropsk˝m jazykov˝m portfoliem pro dospÏlÈ). I.2 ZajiötÏnÌ kvality kurz˘: G kurzy budou akreditov·ny MäMT, G zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru lektor˘ ñ budou to uËitelÈ s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, kte¯Ì absolvovali minim·lnÏ 40 hodin kurz˘ DVPP ˙rovnÏ III, resp. IV, G v kaûdÈm kurzu bude provedena alespoÚ jedna hospitace odborn˝m pracovnÌkem po¯·dajÌcÌ vzdÏl·vacÌ instituce specializovan˝m na cizÌ jazyk, G lektor povede pr˘bÏûnou dokumentaci kurzu (pl·n kurzu, t¯ÌdnÌ kniha, seznam pouûitÈ literatury, pr˘bÏûnÈ i z·vÏreËnÈ hodnocenÌ pr·ce ˙ËastnÌk˘, z·znam o hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky, z·vÏreËn· zpr·va), G bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ (sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky, G z·vÏry vöech typ˘ hodnocenÌ budou vyuûity k dalöÌmu zkvalitnÏnÌ kurz˘,

SEŠIT 2

G

G

G

v nabÌdce kurzu budou p¯esnÏ uvedeny vstupnÌ poûadavky na ˙ËastnÌka, v kurzu budou pouûÌv·ny modernÌ metody a materi·ly rozvÌjejÌcÌ osvojov·nÌ vöech jazykov˝ch prost¯edk˘ a ¯eËov˝ch dovednostÌ odpovÌdajÌcÌch ˙rovni kurzu, ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·ly pro samostudium.

I.3 Standardizace kurz˘: G bude provedena z·vÏreËn˝mi testy, pozn.: pro vytvo¯enÌ standardizovan˝ch z·vÏreËn˝ch test˘ pro jednotlivÈ ˙rovnÏ kurz˘ navrhujeme vytvo¯it nebo oslovit nez·visl˝ testovacÌ org·n (nap¯. AMATE, Scio), G 2x roËnÏ bude provedeno proökolenÌ lektor˘ v oblasti metodiky vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch, pozn.: pro proökolenÌ lektor˘ navrhujeme oslovit odbornÌky z vysok˝ch ökol, Ëi profesnÌch sdruûenÌ metodik˘-ökolitel˘, G nez·vislÈ hodnocenÌ kurzu bude provedeno proökolen˝m externÌm evalu·torem; kritÈria evaluace budou vypracov·na ve spolupr·ci vöech z˙ËastnÏn˝ch stran. G Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·tora: ñ uËitel/ka s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe, ñ absolvoval/a kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodikyökolitele nebo b) zÌskal jeden z n·sledujÌcÌch titul˘: pro anglick˝ jazyk MA TEFL, MA TESOL, pro jinÈ ekvivalenty, ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌho procesu, jeho v˝sledk˘ a vzdÏl·vacÌch program˘. ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu (aktivnÌ ˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost apod.). I.4 JednotlivÈ jazykovÈ kurzy I.4.1. Kurz A 0/A 1 VstupnÌ ˙roveÚ ⁄pln˝ zaË·teËnÌk. V˝stupnÌ ˙roveÚ (A 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24, tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ pojat· stupnice)

SEŠIT 2

Strana 45

StudujÌcÌ rozumÌ zn·m˝m kaûdodennÌm v˝raz˘m a zcela z·kladnÌm fr·zÌm, jejichû cÌlem je vyhovÏt konkrÈtnÌm pot¯eb·m, a umÌ tyto v˝razy a fr·ze pouûÌvat. UmÌ p¯edstavit sebe a ostatnÌ a kl·st jednoduchÈ ot·zky t˝kajÌcÌ se informacÌ osobnÌho r·zu, nap¯. o mÌstÏ, kde ûije, o lidech, kterÈ zn·, o vÏcech, kterÈ vlastnÌ, a na podobnÈ ot·zky umÌ odpovÌdat. Dok·ûe se jednoduch˝m zp˘sobem domluvit, mluvÌ-li partner pomalu a jasnÏ a je ochoten mu/jÌ v konverzaci pomoci.

StudujÌcÌ rozumÌ zn·m˝m kaûdodennÌm v˝raz˘m a zcela z·kladnÌm fr·zÌm, jejichû cÌlem je vyhovÏt konkrÈtnÌm pot¯eb·m, a umÌ tyto v˝razy a fr·ze pouûÌvat. UmÌ p¯edstavit sebe a ostatnÌ a kl·st jednoduchÈ ot·zky t˝kajÌcÌ se informacÌ osobnÌho r·zu, nap¯. o mÌstÏ, kde ûije, o lidech, kterÈ zn·, o vÏcech, kterÈ vlastnÌ, a na podobnÈ ot·zky umÌ odpovÌdat. Dok·ûe se jednoduch˝m zp˘sobem domluvit, mluvÌ-li partner pomalu a jasnÏ a je ochoten mu/jÌ pomoci.

N·plÚ kurzu ⁄ËastnÌci si budou postupnÏ osvojovat jazykovÈ prost¯edky a z·kladnÌ ¯eËovÈ dovednosti. PostupnÏ si osvojÌ z·kladnÌ reperto·r slovnÌ z·soby zahrnujÌcÌ izolovanÈ lexik·lnÌ jednotky a fr·ze a budou procviËovat jejich pouûitÌ v konkrÈtnÌch situacÌch. OsvojÌ si v omezenÈ mÌ¯e nÏkolik z·kladnÌch gramatick˝ch struktur. V˝cvik v˝slovnosti bude zamÏ¯en na osvojenÌ slov a fr·zÌ tak, aby byly srozumitelnÈ pro rodilÈ mluvËÌ. ⁄ËastnÌci se budou jednoduch˝m zp˘sobem zapojovat do interakce (p·rovÈ, skupinovÈ), budou si kl·st ot·zky t˝kajÌcÌ se jich samotn˝ch, toho, kde bydlÌ, lidÌ, kterÈ znajÌ, vÏcÌ, kterÈ majÌ, a na podobnÈ ot·zky budou odpovÌdat. Budou iniciovat jednoduchÈ v˝roky v oblastech nejnalÈhavÏjöÌch pot¯eb nebo t˝kajÌcÌ se velmi zn·m˝ch tÈmat a reagovat na nÏ. PoslechovÈ texty budou obsahovat vÏtöinu zn·m˝ch slov a z·kladnÌch fr·zÌ, kterÈ se t˝kajÌ ˙ËastnÌk˘ samotn˝ch, jejich rodin a bezprost¯ednÌho okolÌ. Texty budou namluveny pomalu a z¯etelnÏ. Texty ke ËtenÌ budou jednoduchÈ, budou obsahovat vÏtöinu zn·m˝ch slov a jednoduchÈ vÏty. ⁄ËastnÌcÌ budou procviËovat psanÌ struËn˝ch jednoduch˝ch text˘ (nap¯. dopis, pohlednice apod.). Budou se uËit vyplÚovat formul·¯e obsahujÌcÌ osobnÌ ˙daje. Budou si pr˘bÏûnÏ osvojovat psanou podobu jazyka. V˝cvik pravopisu se zamÏ¯Ì na opisov·nÌ zn·m˝ch slov a kr·tk˝ch fr·zÌ a na hl·skov·nÌ.

V˝stupnÌ ˙roveÚ (A 2) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24, tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ pojat· stupnice) StudujÌcÌ rozumÌ vÏt·m a Ëasto pouûÌvan˝m v˝raz˘m vztahujÌcÌm se k oblastem, kterÈ se ho/jÌ bezprost¯ednÏ t˝kajÌ (nap¯. z·kladnÌ informace o nÏm/nÌ a jeho/jejÌ rodinÏ, o nakupov·nÌ, mÌstopisu a zamÏstn·nÌ). Dok·ûe komunikovat prost¯ednictvÌm jednoduch˝ch a bÏûn˝ch ˙loh, jeû vyûadujÌ jednoduchou a p¯Ìmou v˝mÏnu informacÌ o zn·m˝ch a bÏûn˝ch skuteËnostech. UmÌ jednoduch˝m zp˘sobem popsat svou vlastnÌ rodinu, bezprost¯ednÌ okolÌ a z·leûitosti t˝kajÌcÌ se jeho/jejÌch nejnalÈhavÏjöÌch pot¯eb.

Kurz A1/A2

N·plÚ kurzu ⁄ËastnÌci si budou osvojovat dalöÌ jazykovÈ prost¯edky a d·le rozvÌjet ¯eËovÈ dovednosti. Budou si rozöi¯ovat slovnÌ z·sobu umoûÚujÌcÌ komunikaci v bÏûnÈm dennÌm styku v r·mci zn·m˝ch situacÌ a tÈmat. Budou se uËit spr·vnÏ pouûÌvat z·kladnÌ gramatickÈ struktury. V˝slovnost bude d·le procviËov·na tak, aby byla srozumiteln· pro rodilÈ mluvËÌ. ⁄ËastnÌci budou pouûÌvat jednoduchÈ kaûdodennÌ zp˘soby pozdrav˘, oslovenÌ a spoleËenskÈ konverzace. PoslechovÈ texty budou obsahovat fr·ze a nejbÏûnÏjöÌ slovnÌ z·sobu vztahujÌcÌ se k oblastem, kterÈ se ˙ËastnÌk˘ bezprost¯ednÏ t˝kajÌ (nap¯. z·kladnÌ informace o nich, jejich rodin·ch, nakupov·nÌ, mÌstopisu, zamÏstn·nÌ apod.). Budou procviËovat pochopenÌ smyslu kr·tk˝ch jasn˝ch, jednoduch˝ch zpr·v a hl·öenÌ. Texty ke ËtenÌ budou kr·tkÈ a jednoduchÈ a ˙ËastnÌci budou procviËovat vyhled·v·nÌ konkrÈtnÌch p¯edvÌdateln˝ch informacÌ v jednoduch˝ch kaûdodennÌch materi·lech, nap¯. v inzer·tech, prospektech, jÌdelnÌch lÌstcÌch, jÌzdnÌch ¯·dech. ⁄ËastnÌci budou procviËovat psanÌ kr·tk˝ch jednoduch˝ch pozn·mek a zpr·v t˝kajÌcÌch se jejich z·kladnÌch pot¯eb. Budou procviËovat psanÌ jednoduch˝ch osobnÌch dopis˘. Budou upevÚovat a rozvÌjet uûÌv·nÌ psanÈ podoby jazyka. V˝cvik pravopisu se zamÏ¯Ì na opisov·nÌ kr·tk˝ch vÏt, kterÈ se t˝kajÌ kaûdodennÌho ûivota.

VstupnÌ ˙roveÚ (A 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24, tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ pojat· stupnice)

Z·vÏreËn˝ test PÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz A1/A2 bude v rozsahu 60 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 10 minut.

Z·vÏreËn˝ test PÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz A0/A1 bude v rozsahu 60 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 10 minut. Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testu PÌsemn· Ë·st poslech ËtenÌ slovnÌ z·soba a mluvnice psanÌ ⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakce Samostatn˝ ˙stnÌ projev

15 % 15 % 15 % 15 % 40 %

I.4.2.

strana 46

Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testu PÌsemn· Ë·st poslech ËtenÌ slovnÌ z·soba a mluvnice psanÌ ⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakce Samostatn˝ ˙stnÌ projev

SEŠIT 2

15% 15% 15% 15% 40%

I.4.3 Kurz A2/B1 VstupnÌ ˙roveÚ (A 2) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24, tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ pojat· stupnice) StudujÌcÌ rozumÌ vÏt·m a Ëasto pouûÌvan˝m v˝raz˘m vztahujÌcÌm se k oblastem, kterÈ se ho/jÌ bezprost¯ednÏ t˝kajÌ (nap¯. z·kladnÌ informace o nÏm/nÌ a jeho/jejÌ rodinÏ, o nakupov·nÌ, mÌstopisu a zamÏstn·nÌ). Dok·ûe komunikovat prost¯ednictvÌm jednoduch˝ch a bÏûn˝ch ˙loh, jeû vyûadujÌ jednoduchou a p¯Ìmou v˝mÏnu informacÌ o zn·m˝ch a bÏûn˝ch skuteËnostech. UmÌ jednoduch˝m zp˘sobem popsat svou vlastnÌ rodinu, bezprost¯ednÌ okolÌ a z·leûitosti t˝kajÌcÌ se jeho/jejÌch nejnalÈhavÏjöÌch pot¯eb. V˝stupnÌ ˙roveÚ (B 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24, tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ pojat· stupnice) StudujÌcÌ rozumÌ hlavnÌm myölenk·m srozumitelnÈ spisovnÈ vstupnÌ informace t˝kajÌcÌ se bÏûn˝ch tÈmat, se kter˝mi se pravidelnÏ setk·v· v pr·ci, ve ökole, ve volnÈm Ëase atd. UmÌ si poradit s vÏtöinou situacÌ, jeû mohou nastat p¯i cestov·nÌ v oblasti, kde se tÌmto jazykem mluvÌ. UmÌ napsat jednoduch˝ souvisl˝ text na tÈmata, kter· dob¯e zn· nebo kter· ho/ji osobnÏ zajÌmajÌ. Dok·ûe popsat svÈ z·ûitky a ud·losti, sny, nadÏje a cÌle a umÌ struËnÏ vysvÏtlit a od˘vodnit svÈ n·zory a pl·ny. N·plÚ kurzu ⁄ËastnÌci si budou osvojovat dalöÌ jazykovÈ prost¯edky a d·le rozvÌjet ¯eËovÈ dovednosti. Bude rozöi¯ov·na slovnÌ z·soba v r·mci tÈmat t˝kajÌcÌch se kaûdodennÌho ûivota a bude procviËov·no jejÌ pouûitÌ vËetnÏ vyuûitÌ opisn˝ch prost¯edk˘. Bude procviËov·n reperto·r bÏûn˝ch gramatick˝ch prost¯edk˘ a vzorc˘ v r·mci snadno p¯edvÌdateln˝ch situacÌ. D·le bude pokraËovat v˝cvik srozumitelnÈ v˝slovnosti. ⁄ËastnÌci se budou aktivnÏ zapojovat do situacÌ, kterÈ mohou nastat p¯i cestov·nÌ v oblasti, kde se mluvÌ cÌlov˝m jazykem. Budou se aktivnÏ zapojovat do rozhovor˘ o tÈmatech, kter· jsou jim zn·m·, o nÏû se zajÌmajÌ nebo kter· se t˝kajÌ kaûdodennÌho ûivota (nap¯. rodiny, konÌËk˘, pr·ce, cestov·nÌ a aktu·lnÌch ud·lostÌ). Budou

procviËovat vypr·vÏnÌ p¯ÌbÏh˘, p¯iblÌûenÌ obsahu filmu nebo knihy a vyj·d¯enÌ svÈ reakce. PoslechovÈ texty budou delöÌ, vyslovov·ny z¯etelnÏ standardnÌ v˝slovnostÌ. ⁄ËastnÌci budou procviËovat porozumÏnÌ hlavnÌm myölenk·m nekomplikovan˝ch faktografick˝ch text˘ o bÏûn˝ch tÈmatech, se kter˝mi se setk·vajÌ v pr·ci, ve ökole a ve volnÈm Ëase. Budou procviËovat porozumÏnÌ smyslu rozhlasov˝ch a televiznÌch program˘ t˝kajÌcÌch se aktu·lnÌch ud·lostÌ nebo tÈmat souvisejÌcÌch s jejich osobnÌmi Ëi pracovnÌmi z·jmy. Texty ke ËtenÌ budou pouûÌvat slovnÌ z·sobu Ëasto uûÌvanou v kaûdodennÌm ûivotÏ nebo kter· se vztahuje k jejich pr·ci. Budou procviËovat porozumÏnÌ popis˘ ud·lostÌ, pocit˘ a p¯·nÌ v osobnÌch dopisech. ⁄ËastnÌci budou procviËovat psanÌ jednoduch˝ch souvisl˝ch text˘ na tÈmata, kter· dob¯e znajÌ nebo kter· je osobnÏ zajÌmajÌ. Budou ps·t osobnÌ dopisy popisujÌcÌ z·ûitky a dojmy. V˝cvik pravopisu se zamÏ¯Ì na vytv·¯enÌ srozumiteln˝ch souvisl˝ch text˘ s pouûitÌm spr·vnÈho pravopisu, interpunkce a ˙pravy. Z·vÏreËn˝ test PÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz A2/B1 bude v rozsahu 90 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 15 minut. Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testu PÌsemn· Ë·st poslech ËtenÌ slovnÌ z·soba a mluvnice psanÌ ⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakce Samostatn˝ ˙stnÌ projev

15% 15% 15% 15% 40%

I.4.4. Kurz B1/B2 VstupnÌ ˙roveÚ (B 1) ñ p¯evzato ze SERR (str. 24, tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ pojat· stupnice) StudujÌcÌ rozumÌ hlavnÌm myölenk·m srozumitelnÈ spisovnÈ vstupnÌ informace t˝kajÌcÌ se bÏûn˝ch tÈmat, se kter˝mi se pravidelnÏ setk·v· v pr·ci, ve ökole, ve volnÈm Ëase atd. UmÌ si poradit s vÏtöinou situacÌ, jeû mohou nastat p¯i cestov·nÌ v oblasti, kde se tÌmto jazykem mluvÌ. UmÌ napsat jednoduch˝ souvisl˝ text na tÈmata, kter· dob¯e zn· nebo kter· ho/ji osobnÏ zajÌmajÌ. Dok·ûe popsat svÈ z·ûitky a ud·losti, sny, nadÏje a cÌle a umÌ struËnÏ vysvÏtlit a od˘vodnit svÈ n·zory a pl·ny. V˝stupnÌ ˙roveÚ (B 2) ñ p¯evzato re SERR (str. 24, tabulka 1 ñ SpoleËnÈ referenËnÌ ˙rovnÏ: glob·lnÏ pojat· stupnice)

SEŠIT 2

Strana 47

StudujÌcÌ dok·ûe porozumÏt hlavnÌm myölenk·m sloûit˝ch text˘ t˝kajÌcÌch se jak konkrÈtnÌch, tak abstraktnÌch tÈmat vËetnÏ odbornÏ zamÏ¯en˝ch diskusÌ ve svÈm oboru. Dok·ûe se ˙Ëastnit rozhovoru natolik plynule a spont·nnÏ, ûe m˘ûe vÈst bÏûn˝ rozhovor s rodil˝mi mluvËÌmi, aniû by to p¯edstavovalo zv˝öenÈ ˙silÌ pro kterÈhokoliv ˙ËastnÌka interakce. UmÌ napsat srozumitelnÈ podrobnÈ texty na öirokou ök·lu tÈmat a vysvÏtlit svÈ n·zorovÈ stanovisko t˝kajÌcÌ se aktu·lnÌho problÈmu s uvedenÌm v˝hod a nev˝hod r˘zn˝ch moûnostÌ. N·plÚ kurzu ⁄ËastnÌci si budou osvojovat dalöÌ jazykovÈ prost¯edky a d·le rozvÌjet ¯eËovÈ dovednosti. Bude rozöi¯ov·na slovnÌ z·soba k oboru z·jmu ˙ËastnÌk˘ a k nejobecnÏjöÌm tÈmat˘m. ⁄ËastnÌci budou vedeni k pouûÌv·nÌ formulacÌ tak, aby se vyhnuli Ëast˝m opakov·nÌm. D·le budou procviËov·ny a upevÚov·ny gramatickÈ a gramaticko-frazeologickÈ struktury a jejich spr·vnÈ pouûÌv·nÌ. Bude rozvÌjena jasn·, p¯irozen· v˝slovnost a intonace. ⁄ËastnÌci se budou plynule a spont·nnÏ ˙Ëastnit rozhovor˘, a to i s rodil˝mi mluvËÌmi. Budou procviËovat aktivnÌ zapojov·nÌ se do diskusÌ o zn·m˝ch tÈmatech, budou vysvÏtlovat a obhajovat svÈ n·zory. Budou se podrobnÏ a srozumitelnÏ vyjad¯ovat k öirokÈ ök·le tÈmat, kter· se vztahujÌ k oblastem jejich z·jm˘. Budou vysvÏtlovat sv· stanoviska k aktu·lnÌm ot·zk·m a uv·dÏt v˝hody a nev˝hody r˘zn˝ch ¯eöenÌ. PoslechovÈ texty budou obsahovat delöÌ promluvy a p¯edn·öky, televiznÌ a rozhlasovÈ zpr·vy a programy t˝kajÌcÌ se aktu·lnÌch tÈmat, filmy ve spisovnÈm jazyce. ⁄ËastnÌci budou procviËovat jejich porozumÏnÌ a budou se snaûit sledovat i sloûitÈ v˝mÏny n·zor˘. Texty ke ËtenÌ budou obsahovat Ël·nky a zpr·vy zab˝vajÌcÌ se souËasn˝mi problÈmy, v nichû auto¯i zaujÌmajÌ konkrÈtnÌ postoje Ëi stanoviska. ⁄ËastnÌci se budou uËit porozumÏt i text˘m souËasnÈ prÛzy. ⁄ËastnÌci budou procviËovat vytv·¯enÌ pÌsemn˝ch text˘ srozumiteln˝ch podrobn˝ch text˘ na öirokou ök·lu tÈmat souvisejÌcÌch s jejich z·jmy. Budou ps·t pojedn·nÌ, zpr·vy, p¯ed·vat informace, obhajovat nebo vyvracet urËit˝ n·zor. V dopisech budou zd˘razÚovat, ËÌm jsou pro nÏ ud·losti a z·ûitky osobnÏ d˘leûitÈ. Pokud jde o form·lnÌ str·nku, bude v˝cvik v psanÌ zamÏ¯en na vytv·¯enÌ souvisl˝ch text˘, kterÈ odpovÌdajÌ pravidl˘m t˝kajÌcÌm se ˙pravy textu a v˝stavby odstavc˘.

II. JAZYKOV… A METODICK… KURZY PRO U»ITELE BEZ ODBORN… KVALIFIKACE PRO V›UKU DAN…HO CIZÕHO JAZYKA II.1 Popis jazykov˝ch a metodick˝ch kurz˘ pro uËitele bez odbornÈ kvalifikace pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka II.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu Profil ûadatele G

G G

G

G

Profil absolventa kurzu G

G

Z·vÏreËn˝ test PÌsemn· Ë·st z·vÏreËnÈho testu pro kurz B1/B2 bude v rozsahu 120 minut, ˙stnÌ Ë·st pak 15 minut. Form·t a hodnocenÌ z·vÏreËnÈho testu PÌsemn· Ë·st poslech ËtenÌ slovnÌ z·soba a mluvnice psanÌ ⁄stnÌ Ë·st ⁄stnÌ interakce Samostatn˝ ˙stnÌ projev

15% 15% 15% 15% 40%

UËitel bez odbornÈ kvalifikace pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, uËÌ nebo bude uËit cizÌ jazyk, je motivov·n k osobnÌmu profesnÌmu rozvoji, p¯ÌpadnÏ k rozöÌ¯enÌ odbornÈ kvalifikace o cizÌ jazyk, prok·ûe znalost cizÌho jazyka minim·lnÏ na ˙rovni A 2, prok·ûe z·jem aplikovat zÌskanÈ poznatky a dovednosti ve v˝uce.

G

Ovl·d· cizÌ jazyk na ˙rovni B2 (˙ËastnÌci mohou uvedenou jazykovou ˙roveÚ dos·hnout absolvov·nÌm jazykov˝ch kurz˘ A2/B1 a B1/B2, pouze B1I/B2 nebo p¯edloûÌ certifik·t o odpovÌdajÌcÌ jazykovÈ zkouöce ñ viz I.1.2), prakticky prok·ûe uËitelskÈ kompetence ñ tj. a) porozumÌ systÈmu cizÌho jazyka a bude schopen jeho prezentace a procviËov·nÌ na dan˝ch jazykov˝ch ˙rovnÌch a vÏkov˝ch stupnÌch, b) dok·ûe studenty motivovat, rozpozn· jejich pot¯eby a vytvo¯Ì pozitivnÌ prost¯edÌ pro vyuËovacÌ proces, c) prok·ûe dovednost efektivnÏ organizovat v˝uku, d) prok·ûe schopnost vÈst hodinu p¯ev·ûnÏ v cizÌm jazyce, e) zn· r˘znÈ p¯Ìstupy, metody a techniky ve v˝uce a je schopen je aplikovat v praxi, f) umÌ pouûÌvat vhodnÈ evaluaËnÌ a klasifikaËnÌ n·stroje, g) dok·ûe vybrat, pouûÌvat a p¯izp˘sobovat r˘znÈ v˝ukovÈ materi·ly, h) dok·ûe dlouhodobÏ pl·novat a sv˘j pl·n ve vyuËovacÌm procesu flexibilnÏ pouûÌvat, i) je schopen sebereflexe a sebehodnocenÌ, j) dok·ûe spolupracovat s kolegy, k) m· z·jem o sv˘j dalöÌ profesnÌ rozvoj, l) dovede se orientovat i v cizojazyËnÈ odbornÈ literatu¯e, je schopen na z·kladÏ sebereflexe specifikovat svÈ profesnÌ pot¯eby a z·jmy spr·vn˝m v˝bÏrem odpovÌdajÌcÌch v˝bÏrov˝ch didaktick˝ch kurz˘.

strana 48

II.1.2 Certifikace Po ˙spÏönÈm absolvov·nÌ kurzu obdrûÌ ˙ËastnÌk osvÏdËenÌ od akreditovanÈ instituce a) o absolvov·nÌ kurzu jazykovÈ ˙rovnÏ B2 b) o absolvov·nÌ z·kladnÌho didaktickÈho kurzu a v˝bÏrov˝ch didaktick˝ch kurz˘. II.1.3 DÈlka kurzu a) JazykovÈ kurzy viz I. JazykovÈ kurzy A2/B1 a B1/B2. (NenÌ nutnÈ je absolvovat, prok·ûe-li ˙ËastnÌk dosaûenÌ jazykovÈ ˙rovnÏ B2.) b) DidaktickÈ kurzy: G z·kladnÌ didaktick˝ kurz 60 hodin G v˝bÏrovÈ kurzy 30 hodin (aû po absolvov·nÌ z·kladnÌho didaktickÈho kurzu) celkem 90 hodin KonkrÈtnÌ Ëasov˝ rozvrh jednotliv˝ch kurz˘ m˘ûe b˝t upraven podle mÌstnÌch pot¯eb ñ nap¯. pravidelnÏ 2x t˝dnÏ v kombinaci s intenzivnÌm pr·zdninov˝m kurzem. II.1.4 Obsah kurzu (kurikulum) Z·kladnÌ didaktick˝ kurz (60 hodin): G z·kladnÌ p¯Ìstupy a metody v˝uky jazyka pro r˘znÈ vÏkovÈ kategorie, G v˝uka ¯eËov˝ch dovednostÌ (poslech, mluvenÌ, ËtenÌ, psanÌ), G v˝uka jazykov˝ch prost¯edk˘ (mluvnice a jejÌ funkËnÌ uûitÌ, slovnÌ z·soba, v˝slovnost, pravopis), G organizace v˝uky, jazyk uËitele, G kr·tkodobÈ a dlouhodobÈ pl·nov·nÌ, G diagnostikov·nÌ pot¯eb û·k˘, G pr·ce s chybou, testov·nÌ, hodnocenÌ a klasifikace, G v˝bÏr a evaluace uËebnÌch materi·l˘, tvorba vlastnÌch. Vzhledem k tomu, ûe kurz je urËen pro uËitele bez odbornÈ kvalifikace pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, budou p¯evaûovat vstupnÌ informace ze strany lektora s praktick˝m procviËenÌm. Tento kurz doporuËujeme za¯adit pro ˙ËastnÌky s jazykovou ˙rovnÌ B1 a realizovat jej oddÏlenÏ od kurzu jazykovÈho. V˝bÏrovÈ didaktickÈ kurzy (30 hodin) Podle z·jmu a pot¯eb uËitel˘ a ökol, podle pot¯eb ËeskÈho ökolstvÌ, podle nabÌdky akreditovan˝ch institucÌ (nap¯. kurz/semin·¯ zamÏ¯en˝ na v˝uku dÏtÌ se specifick˝mi poruchami uËenÌ, jako jsou nap¯.dyslektici, na pouûÌv·nÌ autentick˝ch materi·l˘ ve v˝uce anglickÈho jazyka, pr·ce s Evropsk˝m jazykov˝m portfoliem, jak pracovat se û·ky, kte¯Ì jeötÏ neËtou a nepÌöou atd.). II.1.5 HodnocenÌ ⁄spÏön˝ absolvent splnÌ vöechny zadanÈ ˙koly. 80% aktivnÌ ˙Ëasti. Z·kladnÌ kurz: G pÌsemnÈ ˙koly (n·slechy u koleg˘ ve ökole a z·znamy tÏchto n·slech˘, detailnÌ pÌsemnÈ p¯Ìpravy na

SEŠIT 2

G

hodinu, zhodnocenÌ uËebnice podle poskytnutÈho dotaznÌku a sebehodnotÌcÌ dotaznÌk, jehoû v˝sledky nasmÏrujÌ ˙ËastnÌka k v˝bÏru dalöÌch voliteln˝ch didaktick˝ch kurz˘), mikrov˝stupy vedenÈ v cizÌm jazyce p¯ed kolegy/ /û·ky/studenty.

V˝bÏrovÈ didaktickÈ kurzy: G ˙ËastnÌk absolvuje 30 hodin podle svÈho vlastnÌho v˝bÏru a vypracuje roËnÌ v˝chovnÏ-vzdÏl·vacÌ pl·n, v nÏmû bude aplikovat poznatky zÌskanÈ v jÌm vybran˝ch kurzech. II.2 ZajiötÏnÌ kvality kurzu: G kurzy budou akreditov·ny MäMT jako akreditaËnÌ programy DalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘. G zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru metodik˘-ökolitel˘, kte¯Ì prok·ûÌ svou odbornou kvalifikaci: ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe, ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-ökolitele, nebo b) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahraniËÌ studium Ëi kurz se zamÏ¯enÌm na lingvodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL, MA TESOL), ñ m· praxi v pregradu·lnÌ p¯ÌpravÏ uËitel˘ Ëi jejich dalöÌm postgradu·lnÌm vzdÏl·v·nÌ, ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost), G bude provedena alespoÚ jedna hospitace odborn˝m pracovnÌkem po¯·dajÌcÌ instituce nebo externÌm spolupracovnÌkem a bude proveden n·sledn˝ rozbor hodiny, G metodik-ökolitel povede pr˘bÏûnou dokumentaci kurzu, G bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ (sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky, G v nabÌdce kurzu bude p¯esnÏ uveden vstupnÌ profil ˙ËastnÌka a poûadavky pro ˙spÏönÈ absolvov·nÌ kurzu, G ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·ly pro samostudium, G bude vypracov·n seznam doporuËenÈ literatury. II.3 Standardizace kurz˘ Bude provedeno proökolenÌ metodik˘-ökolitel˘, kde budou sjednoceny poûadavky na hodnocenÌ dÌlËÌch pÌsemn˝ch ˙kol˘ a mikrov˝stup˘. Nez·vislÈ hodnocenÌ kurz˘ bude provedeno proökolen˝m externÌm evalu·torem.

SEŠIT 2

Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·tora: ñ uËitel odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe, ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-ökolitele, nebo b) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo studium v zahraniËÌ Ëi kurz se zamÏ¯enÌm na lingvodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL, MA TESOL), ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace, ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost). III. JAZYKOV… A METODICK… KURZY PRO U»ITELE S ODBORNOU KVALIFIKACÕ PRO V›UKU DAN…HO CIZÕHO JAZYKA III.1 Popis jazykov˝ch a metodick˝ch kurz˘ pro uËitele s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka III.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu

Strana 49

III.1.3 DÈlka kurzu Jazykov˝ kurz Didaktick˝ kurz ñ z·kladnÌ

DidaktickÈ kurzy v˝bÏrovÈ Celkem

60 hodin 30 hodin vyuËov·nÌ pod p¯Ìm˝m vedenÌm lektora 60 hodin samostatnÈ pr·ce 30 hodin 180 hodin

KonkrÈtnÌ Ëasov˝ rozvrh jednotliv˝ch kurz˘ m˘ûe b˝t upraven podle mÌstnÌch pot¯eb ñ nap¯. pravidelnÏ 2x t˝dnÏ v kombinaci s intenzivnÌm pr·zdninov˝m kurzem. III.1.4 Obsah kurzu (kurikulum) III.1.4.1 Jazykov˝ kurz ñ cizÌ jazyk pro uËitele: G rozvoj komunikativnÌ jazykovÈ kompetence, tj. prohloubenÌ a oûivenÌ jazykov˝ch prost¯edk˘ (slovnÌ z·soba, v˝slovnost, mluvnice a jejÌ funkËnÌ vyuûitÌ, pravopis) a ¯eËov˝ch dovednostÌ (mluvenÌ, poslech, ËtenÌ a psanÌ), G tÈmata t˝kajÌcÌ se v˝chovnÏ vzdÏl·vacÌho procesu, tÈmata sociokulturnÌ a sociolingvistick·, G pr·ce s odbornou literaturou a vyuûitÌ odborn˝ch Ëasopis˘, autentick˝ch materi·l˘, video i audio nahr·vek.

Profil ûadatele: G

G

uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, z·jem o osobnÌ profesnÌ r˘st. Profil absolventa kurzu:

G

G

G

G

G

G

prok·ûe rozöÌ¯enÌ a prohloubenÌ sv˝ch jazykov˝ch kompetencÌ, je schopen na z·kladÏ sebereflexe specifikovat svÈ profesnÌ pot¯eby a z·jmy, na z·kladÏ zamÏ¯enÈho sledov·nÌ dok·ûe shrom·ûdit pot¯ebn· data, analyzovat je, vyhodnotit a urËit tak pot¯eby sv˝ch û·k˘, prok·ûe znalost modernÌch teoriÌ vyuËov·nÌ cizÌm jazyk˘m a dok·ûe je aplikovat s ohledem na pot¯eby sv˝ch û·k˘, prok·ûe znalost a schopnost hodnotit, vybrat, p¯izp˘sobit, vytvo¯it a efektivnÏ pouûÌt r˘znÈ v˝ukovÈ materi·ly, dok·ûe spolupracovat s kolegy a tÌm se podÌlet na svÈm vlastnÌm i jejich profesnÌm r˘stu.

III.1.2 Certifikace Po ˙spÏönÈm absolvov·nÌ jazykovÈ i didaktickÈ Ë·sti kurzu obdrûÌ ˙ËastnÌk osvÏdËenÌ od akreditovanÈ instituce.

III.1.4.2 Didaktick˝ kurz ñ z·kladnÌ: G äkolitelÈ didaktickÈho kurzu zvolÌ organizaËnÌ formy pr·ce adekv·tnÌ obsahu a pot¯eb·m ˙ËastnÌk˘. (pozn.: DoporuËujeme kombinovat formu p¯edn·öek, interaktivnÌch workshop˘ a semin·¯˘.) G souËasnÈ trendy ve v˝uce cizÌch jazyk˘ a jejich vyuûitÌ v praxi, G zp˘soby hodnocenÌ û·k˘, G zdokonalenÌ v dovednostech v˝bÏru vhodn˝ch v˝ukov˝ch materi·l˘, G vyuûitÌ r˘zn˝ch metod shromaûÔov·nÌ dat a jejich zpracov·nÌ k intenzivnÌmu rozboru vlastnÌ pedagogickÈ pr·ce ˙ËastnÌk˘ s uplatnÏnÌm sebereflexe a evaluace, G v˝mÏna zkuöenostÌ z vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti. III.1.4.3 DidaktickÈ kurzy ñ v˝bÏrovÈ: Podle z·jmu a pot¯eb uËitel˘ a ökol, podle pot¯eb ËeskÈho ökolstvÌ, podle nabÌdky akreditovan˝ch institucÌ (nap¯. vyuûitÌ informaËnÌch technologiÌ, p¯Ìprava k maturitÏ, EvropskÈ jazykovÈ portfolio atd.). III.1.5 HodnocenÌ Jazykov˝ kurz: 80% aktivnÌ ˙Ëasti.

strana 50

SebehodnocenÌ ˙ËastnÌk˘ podle SpoleËnÈho referenËnÌho r·mce pro jazyky, stanovenÌ si re·ln˝ch cÌl˘ v dalöÌm jazykovÈm rozvoji. Didaktick˝ kurz ñ z·kladnÌ: G aktivnÌ ˙Ëast na semin·¯Ìch, G splnÏnÌ ˙kol˘ zadan˝ch pro samostatnou pr·ci: ñ prezentace v˝sledk˘ sledov·nÌ zamÏ¯enÈho na r˘znÈ aspekty vyuËovacÌho procesu, ñ vyuûitÌ analyzovan˝ch dat ke zv˝öenÌ kvality vyuËov·nÌ a k vlastnÌmu profesnÌmu r˘stu. DidaktickÈ kurzy ñ v˝bÏrovÈ: ⁄ËastnÌk absolvuje 30 hodin podle svÈho vlastnÌho v˝bÏru. III.2 ZajiötÏnÌ kvality kurzu: G kurzy budou akreditov·ny MäMT jako akreditaËnÌ programy DalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘. G zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru lektor˘ a metodik˘-ökolitel˘, kte¯Ì prok·ûÌ svou odbornou kvalifikaci: ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe, ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ buÔ ñ v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodiky-ökolitele, nebo ñ absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahraniËÌ studium Ëi kurz se zamÏ¯enÌm na lingvodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL, MA TESOL), ñ m· praxi v pregradu·lnÌ p¯ÌpravÏ uËitel˘ Ëi jejich dalöÌm postgradu·lnÌm vzdÏl·v·nÌ, ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost), G bude provedena alespoÚ jedna hospitace buÔ odborn˝m pracovnÌkem po¯·dajÌcÌ instituce nebo externÌm odbornÌkem, G lektor a metodik-ökolitel povedou pr˘bÏûnou dokumentaci kurzu, G bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ (sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky, G v nabÌdce kurzu bude p¯esnÏ uveden vstupnÌ profil ˙ËastnÌka a poûadavky pro ˙spÏönÈ absolvov·nÌ kurzu, G ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·ly pro samostudium, G bude vypracov·n seznam doporuËenÈ literatury. III. 3 Standardizace kurz˘: Bude zajiötÏna minim·lnÏ dvÏma setk·nÌmi lektor˘ a metodik˘-ökolitel˘ p˘sobÌcÌch ve stejnÈm kraji, na

SEŠIT 2

nichû sjednotÌ v˝bÏr a zad·nÌ ˙kol˘ pro samostatnou pr·ci ˙ËastnÌk˘ a vypracujÌ kriteria pro jejÌ hodnocenÌ. Lekto¯i (vyuËujÌ praktick˝ jazyk) a metodici-ökolitelÈ (vedou metodickÈ semin·¯e) stanovÌ v˝bÏr a zad·nÌ pro samostatnou pr·ci a vypracujÌ kritÈria pro jejÌ hodnocenÌ. Nez·vislÈ hodnocenÌ kurzu bude provedeno externÌm evalu·torem. Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·tora: ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, ñ minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe, ñ absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodikyökolitele, nebo b) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahraniËÌ studium Ëi kurz se zamÏ¯enÌm na lingvodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL, MA TESOL), ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace, ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost). IV. SPECIALIZOVAN… KURZY PRO U»ITELE S ODBORNOU KVALIFIKACÕ PRO V›UKU DAN…HO CIZÕHO JAZYKA IV.1 Popis specializovan˝ch kurz˘ pro uËitele s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka IV.1.1 Poûadavky na ˙ËastnÌka kurzu Profil ûadatele: G

G G G

uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, praxe v oboru minim·lnÏ 5 let, ûadatel absolvoval kurzy ˙rovnÏ III, doloûen˝ z·jem o osobnÌ profesnÌ r˘st (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost). Profil absolventa kurzu:

G

G

G

je schopen na z·kladÏ sebereflexe specifikovat svÈ profesnÌ pot¯eby a z·jmy, na z·kladÏ zamÏ¯enÈho sledov·nÌ dok·ûe shrom·ûdit pot¯ebn· data, analyzovat je, vyhodnotit a urËit tak pot¯eby ˙ËastnÌk˘ jÌm veden˝ch kurz˘, prok·ûe znalost modernÌch teoriÌ vyuËov·nÌ cizÌm jazyk˘m,

SEŠIT 2

G

G

G

Strana 51

prok·ûe znalost a schopnost hodnotit, vybrat, p¯izp˘sobit, vytvo¯it a efektivnÏ pouûÌt r˘znÈ materi·ly (nap¯. v˝ukovÈ materi·ly), prok·ûe schopnost spolupracovat s kolegy a tÌm se podÌlet na svÈm vlastnÌm i jejich profesnÌm r˘stu, prok·ûe kompetence vypl˝vajÌcÌ ze zamÏ¯enÌ kurzu (nap¯. mentor dok·ûe provÈst z·znam a rozbor n·slechovÈ hodiny, Ëlen zkuöebnÌ komise dok·ûe vÈst zkouöenÌ a objektivnÏ zhodnotit v˝kon studenta u zkouöky atd.).

IV.1.4.2 Kurz pro vedoucÌ p¯edmÏtov˝ch komisÌ: G

G G

G

IV.1.2 Certifikace Po ˙spÏönÈm absolvov·nÌ kurzu obdrûÌ ˙ËastnÌk od akreditovanÈ instituce osvÏdËenÌ se specifikovanou funkcÌ (nap¯. mentor) zÌskanou dan˝m kurzem.

G

G

IV.1.3 DÈlka kurzu

G G

Specializovan˝ kurz

N·sledn· praxe Celkem

30 hodin p¯ÌmÈho vyuËov·nÌ 20 hodin samostatnÈ pr·ce min. 2 hodiny pod vedenÌm zkuöenÈho odbornÌka 52 hodin

G

G G

intenzivnÌ rozbor vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti, sebereflexe, evaluace (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), diagnostika z·kladnÌch pedagogick˝ch dovednostÌ, vyuûitÌ r˘zn˝ch metod shromaûÔov·nÌ dat, jejich anal˝za a aplikace v˝sledk˘, r˘znÈ typy hospitacÌ ñ z·znam hodiny ñ n·sledn˝ rozbor ñ aplikace v˝sledk˘ rozboru v praxi (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch, diagnostika pot¯eb a pl·nov·nÌ profesnÌho r˘stu, evaluaËnÌ techniky, pl·nov·nÌ kurikula (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), vzdÏl·vacÌ programy, p¯edpisy a dokumenty, vedenÌ t˝mu (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe).

IV.1.4.3 Kurz pro Ëleny zkuöebnÌch komisÌ:

N·sledn· praxe znamen·, ûe Ëerstv˝ absolvent kurzu bude zpoË·tku pracovat ve spolupr·ci se zkuöen˝m odbornÌkem nebo pod jeho vedenÌm. KonkrÈtnÌ Ëasov˝ rozvrh jednotliv˝ch kurz˘ m˘ûe b˝t upraven podle mÌstnÌch pot¯eb ñ nap¯. pravidelnÏ 2x t˝dnÏ v kombinaci s intenzivnÌm pr·zdninov˝m kurzem. P¯Ìklady kurz˘: IV.1.4.1

G G

G

G

vzdÏl·vacÌ programy, p¯edpisy a dokumenty, souËasnÈ trendy a techniky testov·nÌ, hodnocenÌ a evaluace, t˝mov· pr·ce (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), sezn·menÌ se s SpoleËn˝m evropsk˝m referenËnÌm r·mcem pro jazyky

IV.1.4.4 Kurz pro metodiky ñ ökolitele:

Kurz pro mentory a uv·dÏjÌcÌ uËitele: G G

G G

G

G

G G

intenzivnÌ rozbor vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti, sebereflexe, evaluace (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), diagnostika z·kladnÌch pedagogick˝ch dovednostÌ, vyuûitÌ r˘zn˝ch metod shromaûÔov·nÌ dat, jejich anal˝za a aplikace v˝sledk˘, r˘znÈ typy hospitacÌ ñ z·znam hodiny ñ n·sledn˝ rozbor ñ aplikace v˝sledk˘ rozboru v praxi (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), pl·nov·nÌ vyuËovacÌch hodin p¯Ìpravy student˘, systÈm DVPP moûnosti profesnÌho r˘stu pedagogick˝ch pracovnÌk˘, diagnostika pot¯eb a pl·nov·nÌ profesnÌho r˘stu (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe).

G G G

G

G

G G

intenzivnÌ rozbor vlastnÌ pedagogickÈ Ëinnosti, sebereflexe, evaluace (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), diagnostika z·kladnÌch pedagogick˝ch dovednostÌ, pr·ce s odbornou literaturou, prezentaËnÌ techniky, p¯Ìprava v˝ukov˝ch materi·l˘ (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), dlouhodobÈ a kr·tkodobÈ pl·nov·nÌ (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), tvorba program˘ DVPP ñ semin·¯e, kurzy kr·tkodobÈ i dlouhodobÈ, atd. ñ (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe), teorie a metody vzdÏl·v·nÌ dospÏl˝ch, diagnostika pot¯eb a pl·nov·nÌ profesnÌho r˘stu (v pr˘bÏhu specializovanÈho kurzu i n·slednÈ praxe).

strana 52

NabÌdka kurz˘ tÈto ˙rovnÏ bude aktualizov·na podle pot¯eb vzdÏl·vacÌho systÈmu.

SEŠIT 2

G

G

IV.1.5 HodnocenÌ Absolventi kurzu budou hodnoceni na z·kladÏ vypracovanÈho projektu, kter˝ si zvolÌ dle v˝sledk˘ anal˝zy vlastnÌch pot¯eb (nap¯. manu·l pro vedenÌ pedagogickÈ praxe, pl·n pr·ce p¯edmÏtovÈ komise, soubor zkuöebnÌch materi·l˘, pl·n kurzu DVPP). SouË·stÌ hodnocenÌ bude hodnotÌcÌ zpr·va zkuöenÈho odbornÌka, kter˝ vedl n·slednou praxi. IV.2 ZajiötÏnÌ kvality kurz˘: G kurzy budou akreditov·ny MäMT, G zvl·ötnÌ z¯etel bude vÏnov·n v˝bÏru lektor˘, kte¯Ì prok·ûÌ svou odbornou kvalifikaci ñ uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, G minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe, G absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodikyökolitele, nebo b) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahraniËÌ studium Ëi kurz se zamÏ¯enÌm na lingvodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL, MA TESOL), ñ m· praxi v pregradu·lnÌ p¯ÌpravÏ uËitel˘ Ëi jejich dalöÌm postgradu·lnÌm vzdÏl·v·nÌ, ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu, G zkuöen˝ odbornÌk, kter˝ povede n·slednou praxi, musÌ b˝t proökolen a mÌt praxi v danÈm oboru, G bude provedena alespoÚ jedna hospitace externÌm spolupracovnÌkem, kter˝ se bude z·roveÚ podÌlet na z·vÏreËnÈm hodnocenÌ kurzu,

G

G

G

metodik ökolitel povede pr˘bÏûnou dokumentaci kurzu, bude prov·dÏno pr˘bÏûnÈ (formativnÌ) a z·vÏreËnÈ (sumativnÌ) hodnocenÌ kurzu ˙ËastnÌky, v nabÌdce kurzu bude p¯esnÏ uveden vstupnÌ profil ˙ËastnÌka a poûadavky pro ˙spÏönÈ absolvov·nÌ kurzu, ˙ËastnÌk˘m budou doporuËeny vhodnÈ materi·ly pro samostudium, bude vypracov·n seznam doporuËenÈ literatury.

IV. 3 Standardizace kurz˘ Kurzy budou vedeny t˝my zkuöen˝ch metodik˘ökolitel˘ a odbornÌk˘, kte¯Ì povedou n·slednou praxi. P¯ed zah·jenÌm kurzu p¯Ìsluön˝ t˝m vytvo¯Ì kriteria hodnocenÌ ˙ËastnÌk˘, jejich projekt˘ a celÈho kurzu. Na vypracov·nÌ z·vÏreËnÈ zpr·vy bude tento t˝m spolupracovat s proökolen˝m externÌm evalu·torem. Minim·lnÌ poûadavky pro v˝bÏr externÌho evalu·tora: G uËitel s odbornou kvalifikacÌ pro v˝uku danÈho cizÌho jazyka, G minim·lnÏ pÏt let uËitelskÈ praxe, G absolvoval kurzy dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ buÔ a) v akreditovanÈm odbornÈm kurzu pro metodikyökolitele, nebo b) absolvoval postgradu·lnÌ studium nebo v zahraniËÌ studium Ëi kurz se zamÏ¯enÌm na lingvodidaktiku, o Ëemû zÌskal osvÏdËenÌ, p¯ÌpadnÏ vysokoökolsk˝ titul (nap¯. pro anglick˝ jazyk MA TEFL, MA TESOL), ñ m· praxi ve vzdÏl·v·nÌ ped. pracovnÌk˘ a zkuöenosti v oblasti evaluace, ñ m˘ûe doloûit, ûe pracuje na svÈm profesnÌm r˘stu (˙Ëast na konferencÌch, publikaËnÌ Ëinnost).

SEŠIT 2

Strana 53

Č Á S T O Z N A M O VA C Í

Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy schv·lilo k za¯azenÌ do seznamu uËebnic a uËebnÌch text˘* n·sledujÌcÌ tituly: pro z·kladnÌ ökoly: kol: äkolnÌ atlas svÏta ».j.: 21164/2004-22; cena: 279,00 KË

2010

Kartografie

2011

Fortuna

pro st¯ednÌ ökoly: E. Fleischmannov· a kol: PÌsemn· a elektronick· komunikace 2 pro st¯ednÌ ökoly ».j.: 31191/2004-23; cena: 125,00 KË ñññññññññ *

Za¯azenÌ do seznamu uËebnic a uËebnÌch text˘ nab˝v· ˙Ëinnosti po vyd·nÌ uveden˝ch titul˘.

Ztr·ta razÌtek Dne 6.12.2004 doölo ke ztr·tÏ l ks obdÈlnÌkovÈho razÌtka s textem: Integrovan· st¯ednÌ ökola technick· a ekonomick· Jednoty 1620 356 11 Sokolov PÌsemnosti opat¯enÈ tÌmto razÌtkem po 6.12.2004 je t¯eba povaûovat za neplatnÈ. »j. 32 805/2004-2/1 Dne 16.12.2004 doölo ke ztr·tÏ l ks obdÈlnÌkovÈho razÌtka s textem: Z·kladnÌ umÏleck· ökola Plasy okres PlzeÚ ñ sever a l ks kulatÈho razÌtka s textem: Z·kladnÌ umÏleck· ökola Plasy okres PlzeÚ ñ sever PÌsemnosti opat¯enÈ tÌmto razÌtkem po 16.12.2004 je t¯eba povaûovat za neplatnÈ. »j. 32 825/2004-2/1 Ztr·ta sluûebnÌho pr˘kazu »esk· ökolnÌ inspekce oznamuje ztr·tu sluûebnÌho pr˘kazu ökolnÌho inspektora PaedDr. Milan Pohl, Ë. sluûebnÌho pr˘kazu 139 Ë.j. 32 802/2004-2/1

strana 54

MäMT, Ëj. 10 852/2005-45

StanovenÌ normativ˘ neinvestiËnÌch v˝daj˘ na rok 2005 pro ˙Ëely poskytov·nÌ dotacÌ na Ëinnost ökol a ökolsk˝ch za¯ÌzenÌ, kterÈ nejsou z¯izov·ny st·tem, krajem, obcÌ, svazkem obcÌ nebo registrovanou cÌrkvÌ nebo n·boûenskou spoleËnostÌ, kterÈ bylo p¯izn·no opr·vnÏnÌ k v˝konu zvl·ötnÌho pr·va z¯izovat cÌrkevnÌ ökoly, v roce 2005 Ve smyslu ustanovenÌ ß 4 odst. 1, 2 a 4 z·kona Ë. 306/1999 Sb., o poskytov·nÌ dotacÌ soukrom˝m ökol·m, p¯edökolnÌm a ökolsk˝m za¯ÌzenÌm, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, stanovuje Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy pro rok 2005 normativy, a to

SEŠIT 2

jako roËnÌ objem neinvestiËnÌch v˝daj˘, mzdov˝ch prost¯edk˘ a z·konn˝ch odvod˘ p¯ipadajÌcÌch na jedno dÌtÏ, û·ka nebo studenta ve srovnatelnÈm oboru vzdÏl·nÌ a formÏ vzdÏl·v·nÌ ve ökole nebo ve srovnatelnÈ ökolskÈ sluûbÏ ve ökolskÈm za¯ÌzenÌ z¯izovanÈm krajem nebo ministerstvem nebo jako roËnÌ objem neinvestiËnÌch v˝daj˘, mzdov˝ch prost¯edk˘ a z·konn˝ch odvod˘ p¯ipadajÌcÌch na jedno dÌtÏ ve srovnatelnÈ mate¯skÈ ökole z¯izovanÈ obcÌ nebo na jedno dÌtÏ nebo û·ka ve srovnatelnÈ ökolskÈ sluûbÏ ve ökolskÈm za¯ÌzenÌ z¯izovanÈm obcÌ. P¯ehled v˝öe normativ˘ neinvestiËnÌch v˝daj˘ stanoven˝ch ministerstvem na rok 2005 je uveden v p¯Ìloze Ë. 1. Za¯azenÌ obor˘ vzdÏl·nÌ do normativnÌch kategoriÌ pro rok 2005 je uvedeno v p¯Ìloze Ë. 2. P¯ehled obor˘ vzdÏl·nÌ s v˝ukou ¯idiËskÈho opr·vnÏnÌ je uveden v p¯Ìloze Ë. 3.

0 27 456 34 380 25 862 32 928 26 689 23 776 38 347 30 040 148 710 14 675 5 871 2 201

Mateřské škole samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením

Základní škole tvořené pouze třídami prvního stupně do 50 žáků (včetně)

Základní škole tvořené pouze třídami prvního stupně s více než 50 žáky

Základní škole tvořené oběma stupni do 150 žáků (včetně)

Základní škole tvořené oběma stupni od 151 do 250 žáků (včetně)

Základní škole tvořené oběma stupni nad 250 žáků

ZŠ samostaně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, včetně ZŠ speciální, do 150 žáků (včetně)

ZŠ samostaně zřízené pro žáky se zdravotním postižením, včetně ZŠ speciální, nad 150 žáků

Školském účelovém zařízení, které poskytuje přípravu na vzdělávání v ZŠ speciální

Kursu pro doplnění zákl.vzdělání organizovaného v ZŠ nebo SŠ v denní formě

Kursu pro doplnění zákl.vzdělání organizovaného v ZŠ nebo SŠ ve večerní formě vzdělávání

Kursu pro doplnění zákl.vzdělání organizovaného v ZŠ nebo SŠ v dálkové formě vzdělávání

9 522

79 143

Školní družině, školním klubu ZŠ samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením včetně ZŠ speciální

Ubytovaného v internátu, ve kterém jsou ubytovány děti nebo žáci škol samostatně zřízených pro děti nebo žáky s těžkým zdravotním postižením

0

0

Mateřské škole nebo třídě s polodenním provozem, mateřské škole nebo třídě s celodenním nebo polodenním provozem jde-li o dítě docházející do MŠ nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci

Školní družině, školním klubu

Zákonné odvody

42 418

6 945

0

1 584

4 226

10 563

98 179

16 896

22 960

13 550

15 677

19 846

14 867

20 536

17 856

0

0

29 797

6 945

0

1 584

4 226

10 563

88 564

14 597

19 610

11 803

13 532

16 996

12 722

16 598

14 669

0

0

12 621

0

0

0

0

0

9 615

2 299

3 350

1 747

2 145

2 850

2 145

3 938

3 187

0

0

15 695

2 570

0

586

1 564

3 908

36 326

6 252

8 495

5 014

5 800

7 343

5 501

7 598

6 607

0

0

0

0

21 030

7

0

31

81

204

14 205

6 892

6 892

5 212

5 212

5 739

5 494

6 246

2 993

Ostatní NIV

Normativ pro výpočet výše dotace poskytované podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 306/1999 Sb.

Mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem

část I. Normativ neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu v roce 2005 jako roční objem neinvestičních výdajů na jednotku výkonu tj.dítě, žáka, studenta apod. v (ve)

Normativy neinvestičních výdajů (NIV) RgŠ pro rok 2005 v Kč

Z toho MP Z toho MP toho mzdové pedagogických ostatních NIV Celkem Z prostředky zaměstnanců zaměstnanců

Mzdové prostředky celkem Zákonné odvody

0

0

7 552

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

11 439

22 879

0

0

5 507

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6 832

13 666

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 483

2 965

0

0

5 507

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

8 315

16 631

0

0

2 038

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3 077

6 153

0

0

7

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

47

95

Ostatní NIV

PŘÍLOHA č.1


Z toho MP Z toho MP NIV Celkem pedagogických ostatních zaměstnanců zaměstnanců

SEŠIT 2 Strana 55

Zákonné odvody

0 0 0 0 0

Školní jídelně - vývařovně do 600 stravovaných, jde-li o žáka základní školy

Školní jídelně - výdejně do 600 stravovaných, jde-li o žáka základní školy

Školní jídelně nad 600 stravovaných, jde-li o žáka základní školy

Školní jídelně - vývařovně nad 600 stravovaných, jde-li o žáka základní školy

Školní jídelně - výdejně nad 600 stravovaných, jde-li o žáka základní školy

3 039

0

Školní jídelně do 600 stravovaných, jde-li o žáka základní školy

Školní jídelně - výdejně, jde-li o dítě mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením

0

Školní jídelně - výdejně do 400 stravovaných, jde-li o žáka základní školy

3 039

0

Školní jídelně - vývařovně do 400 stravovaných, jde-li o žáka základní školy

Školní jídelně - vývařovně, jde-li o dítě mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením

0

Školní jídelně do 400 stravovaných, jde-li o žáka základní školy

6 081

0

Školní jídelně - výdejna, jde-li o dítě mateřské školy

Školní jídelně, jde-li o dítě mateřské školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením

0

7 857

Celodenně stravovaného ve školní jídelně, jde-li o dítě, žáka nebo studenta, který je ubytovaný v DM nebo v internátu

0

24 532

Ubytovaného v domově mládeže, jde-li o žáka nebo studenta střední školy, konzervatoře a VOŠ

Školní jídelně - vývařovně, jde-li o dítě mateřské školy

26 316

Mateřské škole s internátním provozem

Školní jídelně, jde-li o dítě mateřské školy

51 469

1 712

1 712

3 425

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4 101

15 177

16 623

30 310

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

11 513

9 106

21 481

1 712

1 712

3 425

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4 101

3 664

7 517

8 829

633

633

1 267

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1 517

5 615

6 151

11 215

694

694

1 389

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 239

3 740

3 542

9 944

Ostatní NIV



Ubytovaného v internátu, ve kterém jsou ubytovány děti nebo žáci škol samostatně zřízených pro děti nebo žáky s jiným než těžkým zdravotním postižením



0

0

0

473

1 891

2 365

544

2 180

2 725

918

2 143

3 061

2 369

2 369

4 739

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

340

1 359

1 699

392

1 570

1 962

662

1 545

2 207

1 712

1 712

3 425

0

0

0

0

0

0

0

340

1 359

1 699

392

1 570

1 962

662

1 545

2 207

1 712

1 712

3 425

0

0

0

0

0

0

0

126

503

629

145

581

726

245

572

817

633

633

1 267

0

0

0

0

0

0

0

7

29

37

7

29

37

11

26

37

24

24

47

0

0

0

0

Ostatní NIV



strana 56 SEŠIT 2

320 030 279 874 278 633 37 271 49 412

Výchovném ústavu

Internátní části střediska výchovné péče

Oboru vzdělání praktická škola jednoleté

Oboru vzdělání praktická škola dvou a tříleté

4 389

Základní umělecké škole v oboru se skupinovou a kolektivní výukou

Diagnostickém ústavu pro mládež

14 360

Základní umělecké škole v oboru s individuální výukou (do 4 žáků v odd.)

254 464

1 420

Školní jídelně - výdejně, jde-li o žáka nebo studenta střední školy, konzervatoře a VOŠ

301 925

3 313

Školní jídelně - vývařovně, jde-li o žáka nebo studenta střední školy, konzervatoře a VOŠ

Dětském domově se školou

4 735

Školní jídelně, jde-li o žáka nebo studenta střední školy, konzervatoře a VOŠ

Diagnostickém ústavu pro děti

1 311

Školní jídelně - výdejně, jde-li o žáka základní školy samostatně zřízení pro žáky se zdravotním postižením

200 236

3 060

Školní jídelně - vývařovně, jde-li o žáka základní školy samostatně zřízení pro žáky se zdravotním postižením

Dětském domově

4 369

12 249 14 737 17 183 17 946 18 629 19 952

T1

T2

T3

T4

T5

T6

v teoretickém vyučování v oborech vzdělání zařazených do normativních kategorií:

Denní formě vzdělávání:

Zákonné odvody

12 741

11 775

11 277

10 720

8 934

7 118

29 903

21 329

187 210

157 900

187 211

140 929

175 572

101 347

3 204

10 482

625

1 458

2 084

662

1 545

2 206

9 968

9 002

8 504

7 947

6 161

4 345

24 356

19 615

119 903

105 345

119 903

91 127

109 593

67 610

2 927

9 662

0

0

0

0

0

0

2 773

2 773

2 773

2 773

2 773

2 773

5 547

1 714

67 307

52 555

67 308

49 802

65 979

33 737

277

820

625

1 458

2 084

662

1 545

2 206

4 714

4 357

4 172

3 966

3 306

2 634

11 064

7 891

69 268

58 423

69 268

52 144

64 962

37 498

1 185

3 878

231

539

771

245

572

816

2 497

2 497

2 497

2 497

2 497

2 497

8 445

8 051

22 155

63 551

63 551

61 391

61 391

61 391

0

0

564

1 316

1 880

404

943

1 347

Ostatní NIV



Školní jídelně, jde-li o žáka základní školy samostatně zřízení pro žáky se zdravotním postižením



0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní NIV



SEŠIT 2 Strana 57

21 398 23 551

T8

18 391 19 853 23 706

OV 15

OV 16

6 332 5 428 3 799

Z2

Z3

Z4

8 656 10 913

NO3

NO4 0

5 948

NO2

v gymnáziu v oborech vzdělání zařazených do normativní kategorie:

3 239

NO1

v praktickém vyučování na ostatní neinvestiční výdaje v oborech vzdělání zařazených do kategorie:

7 601

Z1

v praktickém vyučování na mzdové výdaje nepedagogických zaměstnanců v oborech vzdělání zařazených do kategorie:

16 959

22 480

OV 7

OV 14

19 450

OV 6

OV 13

16 861

OV 5

9 926

13 623

OV 4

14 547

12 437

OV 3

OV 12

10 750

OV 2

OV 11

8 051

OV 1

v praktickém vyučování na mzdové výdaje pedagogických zaměstnanců v oborech vzdělání zařazených do kategorie:

Zákonné odvody

0

0

0

0

0

2 773

3 962

4 622

5 548

17 304

14 491

13 424

12 379

10 618

7 245

16 409

14 197

12 307

9 944

9 078

7 847

5 877

15 368

13 796

0

0

0

0

0

0

0

0

0

17 304

14 491

13 424

12 379

10 618

7 245

16 409

14 197

12 307

9 944

9 078

7 847

5 877

12 595

11 023

0

0

0

0

0

2 773

3 962

4 622

5 548

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 773

2 773

0

0

0

0

0

1 026

1 466

1 710

2 053

6 402

5 362

4 967

4 580

3 929

2 681

6 071

5 253

4 554

3 679

3 359

2 903

2 174

5 686

5 105

0

10 913

8 656

5 948

3 239

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2 497

2 497

Ostatní NIV



T7



0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní NIV



strana 58 SEŠIT 2

32 092 32 092 37 460

D1(vyšší stupeň, tj. poslední 4 ročníky víceletého gymnázia)

E1(čyřleté gymnázium)

v gymnáziu samostatně zřízeného pro žáky se zdravotním postižením

37 434 41 640 40 804 42 610 44 415 33 865 37 168 38 071 47 506 49 312 51 117 53 320

J2

J3

J4

J5

K1

K2

K3

S1

S2

S3

T1

G3

42 033

35 131

G2

J1

32 280

G1

H2

31 828

F2

37 717

37 677

F1

36 145

34 374

TKON

H1

106 752

KON

G4

81 300 100 216

UMP2

58 615

UMP1

0

29 702

ve střední odborné škole v oborech vzdělání zařazených do normativní kategorie:

Zákonné odvody

34 392

30 148

30 148

30 148

22 782

22 782

21 755

25 256

25 256

25 256

25 387

24 360

25 674

23 419

22 523

21 295

20 268

20 268

23 153

22 126

68 671

69 818

51 040

35 800

0

20 799

20 484

20 484

18 488

26 716

25 129

25 129

25 129

18 572

18 572

18 572

21 177

21 177

21 177

21 177

21 177

20 236

20 236

17 085

17 085

17 085

17 085

18 943

18 943

60 761

62 360

40 165

28 550

0

18 112

18 112

18 112

16 116

7 676

5 019

5 019

5 019

4 210

4 210

3 183

4 079

4 079

4 079

4 210

3 183

5 438

3 183

5 438

4 210

3 183

3 183

4 210

3 183

7 910

7 458

10 875

7 250

0

2 687

2 372

2 372

2 372

12 725

11 155

11 155

11 155

8 429

8 429

8 049

9 345

9 345

9 345

9 393

9 013

9 499

8 665

8 334

7 879

7 499

7 499

8 567

8 187

25 408

25 833

18 885

13 246

0

7 696

7 579

7 579

6 841

6 203

9 814

8 009

6 203

6 860

5 957

4 061

9 814

8 009

6 203

6 860

4 061

6 860

4 061

6 860

5 957

4 513

4 061

5 957

4 061

12 673

4 565

11 375

9 569

0

8 965

4 029

4 029

4 373

Ostatní NIV



C1 (nižší stupeň víceletého gymnázia)



0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní NIV



SEŠIT 2 Strana 59

55 126 56 931 42 813 35 594

T3

U1

W1

41 589 45 847 44 756 46 562 48 368 38 196 41 551 42 454 51 242 53 048 54 854 57 085

J2

J3

J4

J5

K1

K2

K3

S1

S2

S3

T1

G3

46 368

39 616

G2

J1

36 712

G1

H2

36 261

F2

42 265

42 034

F1

40 364

38 679

TKON

H1

107 594

KON

G4

84 560 100 927

UMP2

62 470

UMP1

ve střední odborné škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením v oborech vzdělání zař. do normativní kategorie:

Zákonné odvody

33 357

29 092

29 092

29 092

22 018

22 018

20 953

24 358

24 358

24 358

24 495

23 430

24 875

22 536

21 880

20 606

19 541

19 541

22 371

21 306

65 954

67 006

49 458

34 651

22 687

26 243

34 392

34 392

25 390

23 883

23 883

23 883

17 649

17 649

17 649

20 126

20 126

20 126

20 126

20 126

19 232

19 232

16 237

16 237

16 237

16 237

18 002

18 002

57 746

59 266

38 171

27 127

19 504

20 805

26 716

26 716

7 967

5 209

5 209

5 209

4 369

4 369

3 304

4 232

4 232

4 232

4 369

3 304

5 643

3 304

5 643

4 369

3 304

3 304

4 369

3 304

8 208

7 740

11 287

7 524

3 183

5 438

7 676

7 676

12 342

10 764

10 764

10 764

8 147

8 147

7 753

9 012

9 012

9 012

9 063

8 669

9 204

8 338

8 096

7 624

7 230

7 230

8 277

7 883

24 403

24 792

18 299

12 821

8 394

9 710

12 725

12 725

11 386

14 998

13 192

11 386

12 289

11 386

9 490

14 998

13 192

11 386

12 289

9 490

12 289

9 490

12 289

11 386

9 941

9 490

11 386

9 490

17 237

9 129

16 803

14 998

4 513

6 860

9 814

8 009

Ostatní NIV



T2



0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní NIV



strana 60 SEŠIT 2

58 891 60 697 47 109 39 862

T3

U1

W1

46 176 50 184 51 087 51 990

T1

T2

T3

J4

S3

38 571

J3

45 273

37 668

J2

44 370

38 175

J1

S2

35 369

H2

S1

38 568

H1

34 606

34 080

G4

34 154

34 252

G3

K3

32 117

G2

K2

29 988

G1

39 474

29 763

F2

31 800

34 663

F1

K1

32 309

KON

J5

75 577 97 899

UMP2

53 795

UMP1

Denní formě nástavbového studia:

Zákonné odvody

Ostatní NIV

34 392

34 392

34 392

30 148

30 148

30 148

22 782

22 782

21 755

25 256

25 256

25 256

25 387

24 360

25 674

23 419

22 523

21 295

20 268

20 268

23 153

22 126

69 818

51 040

35 800

21 840

25 416

33 357

33 357

26 716

26 716

26 716

25 129

25 129

25 129

18 572

18 572

18 572

21 177

21 177

21 177

21 177

21 177

20 236

20 236

17 085

17 085

17 085

17 085

18 943

18 943

62 360

40 165

28 550

18 536

19 773

25 390

25 390

7 676

7 676

7 676

5 019

5 019

5 019

4 210

4 210

3 183

4 079

4 079

4 079

4 210

3 183

5 438

3 183

5 438

4 210

3 183

3 183

4 210

3 183

7 458

10 875

7 250

3 304

5 643

7 967

7 967

12 725

12 725

12 725

11 155

11 155

11 155

8 429

8 429

8 049

9 345

9 345

9 345

9 393

9 013

9 499

8 665

8 334

7 879

7 499

7 499

8 567

8 187

25 833

18 885

13 246

8 081

9 404

12 342

12 342

4 873

3 970

3 067

4 873

3 970

3 067

3 395

2 943

1 996

4 873

3 970

3 067

3 395

1 996

3 395

1 996

3 395

2 943

2 221

1 996

2 943

1 996

2 248

5 652

4 749

9 941

12 289

14 998

13 192



T2



0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní NIV



SEŠIT 2 Strana 61

39 348 33 302

W1

37 233 41 428 40 593 42 399 44 204 33 682 36 974 37 877 47 254 49 060 50 865 53 025 54 831 56 636 42 590 35 404

J1

J2

J3

J4

J5

K1

K2

K3

S1

S2

S3

T1

T2

T3

U1

W1

G3

41 814

34 950

G2

H2

32 110

G1

37 522

31 658

F2

35 950

37 479

F1

H1

34 187

KON

G4

80 866 99 643

UMP2

58 312

UMP1

Denní formě vzdělávání VOŠ v oborech vzdělání zařazených do normativní kategorie:

Zákonné odvody

22 548

26 080

34 177

34 177

34 177

29 964

29 964

29 964

22 640

22 640

21 621

25 102

25 102

25 102

25 232

24 213

25 514

23 277

22 381

21 163

20 144

20 144

23 009

21 990

69 400

50 723

35 579

22 687

26 243

19 392

20 687

26 564

26 564

26 564

24 986

24 986

24 986

18 465

18 465

18 465

21 057

21 057

21 057

21 057

21 057

20 121

20 121

16 988

16 988

16 988

16 988

18 834

18 834

62 005

39 938

28 389

19 504

20 805

3 156

5 393

7 613

7 613

7 613

4 978

4 978

4 978

4 175

4 175

3 156

4 045

4 045

4 045

4 175

3 156

5 393

3 156

5 393

4 175

3 156

3 156

4 175

3 156

7 395

10 785

7 190

3 183

5 438

8 343

9 650

12 645

12 645

12 645

11 087

11 087

11 087

8 377

8 377

8 000

9 288

9 288

9 288

9 336

8 959

9 440

8 612

8 281

7 830

7 453

7 453

8 513

8 136

25 678

18 768

13 164

8 394

9 710

4 513

6 860

9 814

8 009

6 203

9 814

8 009

6 203

6 860

5 957

4 061

9 814

8 009

6 203

6 860

4 061

6 860

4 061

6 860

5 957

4 513

4 061

5 957

4 061

4 565

11 375

9 569

2 221

3 395

Ostatní NIV



U1



0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní NIV



strana 62 SEŠIT 2

3 776 4 406 25 882 24 471

o střední školu s vyučovacím jazykem národnostních menšin

o přípravnou třídu pro děti ZŠ samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením

o přípravnou třidu pro děti se sociálním znevýhodněním

Internátu škol samostatně zřízených pro děti nebo žáky s těžkým zdravotním postižením 101 280

1 071

0

1 103

153

0

o základní školu s vyučovacím jazykem národnostních menšin

část III. Normativy pro internáty uvedené v části I. se zvýší o příplatek na jednoho ubytovaného, jde-li o žáka, který je v internátu umístěn rozhodnutím soudu:

Zákonné odvody

45 403

17 548

18 578

2 685

2 597

782

0

789

95

0

29 324

16 225

17 149

2 685

2 597

782

0

789

85

0

16 079

1 323

1 429

0

0

0

0

0

10

0

16 799

6 493

6 874

993

961

289

0

292

35

0

0

0

22

23

0

39 078

430

430

728

218

Ostatní NIV



o vzdělávání žáků ve vybraných třídách osmiletých a šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce a ve školách zřízených na základě mezinárodních smluv (bilingvní gymnázium)

Normativy uvedené v části I. se zvýší o příplatek na jednoho žáka jde-li:

část II.

pro SVČ: 100% žáků ZŠ a denního stud. SŠ

pro SPC: 5% žáků MŠ, ZŠ a denního stud. SŠ

pro PPP: 95% žáků MŠ, ZŠ a denního stud. SŠ

Poznámka:Normativy na PPP, SPC a SVČ odpovídají financování na počet jednotek výkonu daný rozdělením celkového počtu dětí, žáků, studentů v kraji, který tvoří:

Středisku pro volný čas dětí a mládeže (SVČ)

Žák, jemuž středisko volného času zajišuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti:

Speciálním pedagogickém centru (SPC)

Pedagogicko-psychologické poradně (PPP)

Dítě, žák, student, jemuž školské poradenské zařízení zajišuje informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, odborné služby, preventivně výchovnou péči nebo pomoc při volbě vhodného vzdělávání a přípravě na budoucí povolání v (ve):



0

0

0

0

0

0

433

0

0

0

0

0

0

0

0

0

220

0

0

0

0

0

0

0

0

0

92

0

0

0

0

0

0

0

0

0

312

0

0

0

0

0

0

0

0

0

115

0

0

0

0

0

0

0

0

0

6

0

0

0

Ostatní NIV



SEŠIT 2 Strana 63

na zrakové postižení v SŠ

0 0 37 604 41 462

na těžké mentální postižení, autismus, a kombinace smyslového a tělesného postižení v MŠ

na těžké mentální postižení, autismus, a kombinace smyslového a tělesného postižení v ZŠ

na těžké mentální postižení, autismus, a kombinace smyslového a tělesného postižení v SŠ

13 011

na zdravotní oslabení (pouze v MŠ)

na vývojové poruchy učení a chování v ZŠ

26 549

na tělesné postižení v SŠ 0

24 046

na tělesné postižení v ZŠ

na vývojové poruchy učení a chování v MŠ

0

na tělesné postižení v MŠ

0

38 120

na zrakové postižení v ZŠ

28 599

34 497

na zrakové postižení v MŠ

na vady řeči v ZŠ

0

na sluchové postižení v SŠ

na vady řeči v MŠ

31 735 35 058

na sluchové postižení v ZŠ

0

na sluchové postižení v MŠ

0 11 887

142 330

na lehké mentální postižení v ZŠ

část V. K normativu pro výuku ve škole samostatně zřízené pro děti nebo žáky se zdravotním postižením uvedených v části I. se na jednoho žáka, nejde-li o školu při zdravot. zař. a jde-li o dítě nebo žáka s příslušným zdravotním postižením poskytne příplatek:

Zákonné odvody

Ostatní NIV

28 962

26 146

0

0

9 431

0

18 736

16 909

0

20 561

0

27 182

24 537

0

24 947

22 521

0

8 528

0

65 477

26 525

24 141

0

0

8 412

0

17 169

15 620

0

18 968

0

24 832

22 603

0

22 892

20 828

0

7 868

0

46 183

2 437

2 005

0

0

1 019

0

1 567

1 289

0

1 593

0

2 350

1 934

0

2 055

1 693

0

660

0

19 294

10 716

9 674

0

0

3 489

0

6 932

6 256

0

7 608

0

10 057

9 079

0

9 230

8 333

0

3 155

0

24 226

1 784

1 784

0

0

91

0

881

881

0

430

0

881

881

0

881

881

0

204

0

52 627



na lehké mentální postižení v MŠ

část IV. K normativu pro výuku v mateřské, základní a střední škole uvedených v části I.se na jedno dítě nebo žáka, jde-li o dítě nebo žáka ve třídě samostatně zřízené pro děti nebo žáka se zdravotním postižením a jde-li o dítě nebo žáka s příslušným zdravotním postižením poskytne příplatek:

Internátu škol samostatně zřízených pro děti, žáky nebo studenty s jiným než těžkým zdravotním postižením



0

0

28 821

6 863

0

10 519

0

0

18 682

0

22 688

0

0

27 059

0

0

24 841

0

9 459

0

0

0

19 141

4 512

0

6 688

0

0

12 386

0

15 055

0

0

17 929

0

0

16 542

0

6 241

0

0

0

1 830

431

0

924

0

0

1 184

0

1 439

0

0

1 756

0

0

1 524

0

597

0

0

0

20 971

4 943

0

7 612

0

0

13 570

0

16 494

0

0

19 685

0

0

18 066

0

6 838

0

0

0

7 759

1 829

0

2 816

0

0

5 021

0

6 103

0

0

7 283

0

0

6 684

0

2 530

0

0

0

91

91

0

91

0

0

91

0

91

0

0

91

0

0

91

0

91

0

Ostatní NIV



strana 64 SEŠIT 2

60 835 74 160 74 943 50 479 61 676

na zrakové postižení ve MŠ

na zrakové postižení ve ZŠ

na zrakové postižení ve SŠ

na vady řeči ve MŠ

na vady řeči ve ZŠ

51 530 14 195 17 406 14 943 66 444

80 621 81 433

na tělesné postižení ve SŠ

na vývojové poruchy učení a chování ve MŠ

na vývojové poruchy učení a chování v ZŠ

na zdravotní oslabení (pouze u MŠ)

na těžké mentální postižení, autismus, a kombinace smyslového a tělesného postižení v MŠ

na těžké ment.post., autismus, a komb. smysl. a tělesn. post.v ZŠ (resp. ZŠ speciální), neposkytuje se na žáky ve školském účelovém zařízení, které poskytuje přípravu na vzdělávání v ZŠ speciální

na těžké mentální postižení, autismus, a kombinace smyslového a tělesného postižení ve SŠ

41 800

68 968

na sluchové postižení ve SŠ

51 038

68 273

na sluchové postižení ve ZŠ

na tělesné postižení ve ZŠ

56 011

na sluchové postižení ve MŠ

na tělesné postižení ve MŠ

2 861 23 356

na mentální postižení SŠ – praktické vyučování

25 697

na lehké mentální postižení v ZŠ (neposkytuje se na žáky v přípravné třídě ZŠ)

na mentální postižení SŠ – teoretické vyučování

21 006

14 943 18 822

v mateřské škole

v základní škole

část VI. K normativu pro výuku v mateřské a základní škole samostatně zřízené pro děti a žáky se zdravotním postižením uvedených v části I., jde-li o školu při zdravotnickém zařízení se na jednoho žáka poskytne příplatek:

Zákonné odvody

13 111

10 685

56 176

55 583

45 311

10 685

12 572

10 304

36 327

35 968

29 300

43 733

35 635

52 758

52 186

42 535

48 396

47 889

39 014

16 562

2 088

18 130

14 781

12 092

9 715

51 160

51 241

41 179

9 715

11 193

8 992

33 103

33 176

26 644

40 285

32 354

47 921

47 998

38 551

44 163

44 224

35 527

14 907

2 088

16 701

13 421

1 019

970

5 016

4 342

4 132

970

1 379

1 312

3 224

2 792

2 656

3 448

3 281

4 837

4 188

3 984

4 233

3 665

3 487

1 655

0

1 429

1 360

4 851

3 953

20 785

20 566

16 765

3 953

4 652

3 812

13 441

13 308

10 841

16 181

13 185

19 520

19 309

15 738

17 907

17 719

14 435

6 128

773

6 708

5 469

860

305

4 472

4 472

4 368

305

182

79

1 762

1 762

1 659

1 762

1 659

2 665

2 665

2 562

2 665

2 665

2 562

666

0

859

756

Ostatní NIV



na lehké mentální postižení v MŠ



0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní NIV



SEŠIT 2 Strana 65

4 letém oboru vzdělání střední školy s výukou řidičského oprávnění skupiny B

část X. Normativ neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu v roce 2005 na pokrytí zvýšených nákladů v oborech vzdělání s výukou příslušných řidičských oprávnění uvedených v příloze č. 3 jako roční objem neinvestičních výdajů na jednotku výkonů tj.: žáka v

část IX. Normativ neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu v roce 2005 jako roční objem neinvestičních výdajů z rozpočtu MŠMT na jednotku výkonů tj.: v libovolné formě vzdělávání, který na základě individuálního vzdělávacího plánu má individuálně upravenou docházku do školy, jsou normativy stanoveny ve výši 5% z normativů srovnatelné denní formy studia uvedených v části I.

část VIII. Normativ neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu v roce 2005 jako roční objem neinvestičních výdajů z rozpočtu MŠMT na jednotku výkonů tj.: Žáka nebo studenta v (ve) večerní nebo kombinované formě vzdělávání jako 0,4 násobek normativu neinvestičních výdajů pro denní formu vzdělávání v příslušném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu uvedených v části I. a II. dálkové formě vzdělávání jako 0,15 násobek normativu neinvestičních výdajů pro denní formu vzdělávání v příslušném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu uvedených v části I. a II. distanční formě vzdělávání jako 0,05 násobek normativu neinvestičních výdajů pro denní formu vzdělávání v příslušném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu uvedených v části I. a II.

část VII. Finanční prostředky na individuální integraci zdravotně postižených dětí, žáků a studentů v denní formě vzdělávání do běžných tříd běžných škol se poskytují podle konkrétních nezbytných potřeb vyplývajících z individuálního vzdělávacího plánu stanoveného a schváleného podle vyhlášky o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.


Zákonné odvody

Ostatní NIV

825

602

602

0

223



0


0

0

0

0

0

0

Ostatní NIV



strana 66 SEŠIT 2

Zákonné odvody

Ostatní NIV

541 626 1 100 721 836 1 252

4 letém oboru vzdělání střední školy s výukou řidičského oprávnění skupiny T

3 letém oboru vzdělání střední školy s výukou řidičského oprávnění skupiny B

3 letém oboru vzdělání střední školy s výukou řidičského oprávnění skupiny C

3 letém oboru vzdělání střední školy s výukou řidičského oprávnění skupiny T

2 letém oboru vzdělání střední školy s výukou řidičského oprávnění skupiny T 914

610

526

803

457

395

914

610

526

803

457

395

0

0

0

0

0

0

338

226

195

297

169

146



4 letém oboru vzdělání střední školy s výukou řidičského oprávnění skupiny C


0

0

0

0

0

0


0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní NIV



SEŠIT 2 Strana 67

strana 68

SEŠIT 2

Zařazení oborů vzdělání do normativních kategorií pro rok 2005 Kód oboru vzdělání 21-43-L/001

Název oboru Hutník operátor

Příloha č. 2

Pedagogická práce teoretické vyučování

Pedagogická práce praktické vyučování

ONIV praktického vyučování NO

Nepedagogičtí zaměstnanci Z

T6

OV12

3

2

21-44-L/001

Technik modelářských zařízení

T7

OV2

3

2

21-51-E/502

Povrchové dobývání

T1

OV6

3

1

21-51-H/501 Povrchové dobývání

T1

OV6

3

1

21-52-E/503

T1

OV6

3

1

Hutní výroba

21-52-H/001 Hutník - výroba železných kovů

T5

OV13

3

1

21-52-H/002 Hutník - tváření kovů

T5

OV13

3

1

21-52-H/003 Hutník - výroba neželezných kovů

T5

OV13

3

1

21-52-H/504 Hutní výroba

T1

OV6

3

1

21-53-H/001 Modelář

T5

OV2

3

1

21-55-E/503

T1

OV6

3

1

Slévárenská výroba

21-55-H/001 Slévač

T5

OV2

3

1

21-55-H/502 Slévárenská výroba

T1

OV6

3

1

23-43-L/008

Mechanik přípravář pro kovovýrobu

T7

OV2

3

2

23-44-L/001

Mechanik strojů a zařízení

T7

OV2

3

2

23-45-L/001

Mechanik seřizovač

T7

OV2

3

2

23-45-L/002

Mechanik seřizovač - obráběcí stroje a linky

T7

OV2

3

2

23-45-L/003

Mechanik seřizovač - programování a obsluha technologických pracoviš

T7

OV2

3

2

23-45-L/004

Mechanik seřizovač - mechatronik

T7

OV2

3

2

23-45-L/005

Mechanik číslicově řízených strojů

T7

OV12

3

2

23-45-L/009

Letecký mechanik

T7

OV12

3

2

23-45-L/011

Mechanik - operátor sklářských strojů

T7

OV2

3

2

23-51-E/501

Strojírenská výroba

T1

OV6

3

1

23-51-H/001 Zámečník

T4

OV3

3

1

23-51-H/003 Strojní mechanik - stroje a zařízení

T4

OV3

4

1

23-51-H/004 Strojní mechanik - ocelové konstrukce

T4

OV3

4

1

23-51-H/005 Strojní mechanik - výroba a montáž potrubí

T4

OV3

4

1

23-51-H/006 Strojní mechanik - výroba a montáž kotlů

T4

OV3

4

1

23-51-H/007 Mechanik opravář - stroje a zařízení

T4

OV3

4

1

23-51-H/008 Mechanik opravář - důlní stroje a zařízení

T4

OV3

4

1

23-51-H/009 Mechanik opravář - hutní zařízení

T4

OV3

4

1

23-51-H/011 Strojní mechanik - traové montáže

T4

OV3

4

1

23-51-H/012 Mechanik opravář - cukrovary a škrobárny

T4

OV3

4

1

23-51-H/510 Strojírenská výroba

T2

OV5

4

1

23-52-H/001 Nástrojař

T4

OV3

4

1

23-53-H/001 Rytec kovů

T4

OV13

3

1

23-53-H/002 Rytec kovů - nástroje a znaky

T4

OV13

3

1

23-53-H/003 Rytec kovů - tiskací a razicí válce

T4

OV13

3

1

23-55-H/002 Klempíř - strojírenská výroba

T4

OV3

3

1

23-56-E/501

Obrábění kovů

T1

OV6

3

1

23-56-H/001 Obráběč kovů

T4

OV3

3

1

23-56-H/002 Obráběč kovů - univerzální obrábění

T4

OV3

3

1

23-56-H/003 Obráběč kovů - soustružení

T4

OV3

3

1

23-56-H/004 Obráběč kovů - frézování

T4

OV3

3

1

SEŠIT 2

Kód oboru vzdělání

Strana 69

Název oboru

23-56-H/005 Obráběč kovů - broušení





T4

OV3

3

1

23-56-H/006 Obráběč kovů - obsluha číslicově řízených strojů

T4

OV3

3

1

23-56-H/507 Obrábění kovů

T2

OV5

3

1

23-57-H/001 Strojní kovář

T4

OV3

3

1

23-58-H/001 Úpravář kovů - tepelné zpracování

T4

OV3

3

1

23-59-E/501

T2

OV5

3

1

23-59-H/001 Úpravář kovů - pokovování

Povrchová úprava

T4

OV3

3

1

23-59-H/502 Povrchová úprava

T1

OV6

3

1

23-61-H/001 Lakýrník

T4

OV3

2

3

23-62-H/001 Optik

T4

OV3

3

1

23-62-H/002 Optik - přístrojová technika

T4

OV3

3

1

23-62-H/003 Optik - brýlová optika

T4

OV3

3

1

23-62-H/004 Mechanik optických přístrojů

T4

OV3

3

1

23-62-H/005 Strojní mechanik - brýlová výroba

T4

OV3

3

1

23-62-H/006 Jemný mechanik

T4

OV3

3

1

23-62-H/507 Brýlová optika

T4

OV3

3

1

23-63-H/001 Hodinář

T4

OV13

3

1

23-64-E/504

Stavba rozvodných zařízení

T1

OV6

3

2

23-65-E/501

Provoz energetických výroben

T1

OV6

3

2

23-65-H/001 Mechanik silničních strojů

T4

OV3

4

2

23-65-H/002 Strojník - hutní druhovýroba kovů

T4

OV3

4

2

23-65-H/003 Strojník - energetická zařízení

T4

OV3

4

2

23-65-H/004 Strojník - duté sklo

T4

OV3

4

2

23-65-H/005 Strojník - ploché sklo

T4

OV3

4

2

23-65-H/006 Strojník - dřevařské polotovary

T4

OV3

4

2

23-65-H/007 Strojník - konstrukční desky

T4

OV3

4

2

23-65-H/008 Strojník - stavební stroje

T4

OV3

4

2

23-65-H/009 Strojník - lodní doprava

T4

OV3

4

2

23-65-H/010 Strojník - výroba papíru

T4

OV3

4

2

23-65-H/012 Strojník - vrtné soupravy

T4

OV3

4

2

23-65-H/013 Strojník - výroba stavebních hmot

T4

OV3

4

2

23-65-H/015 Strojník - výroba krmiv a úprava plodin

T4

OV3

4

2

23-65-H/016 Strojník - vodohospodářská zařízení

T4

OV3

4

2

23-65-H/017 Strojník - traové stroje

T4

OV3

4

2

23-65-H/018 Strojník - zpracování papíru

T4

OV3

4

2

23-65-H/019 Strojník - báňské úpravny

T4

OV3

4

2

23-65-H/020 Strojník

T4

OV3

4

2

23-66-H/001 Mechanik opravář

T4

OV3

4

2

23-66-H/002 Mechanik opravář - plynárenská zařízení

T4

OV3

4

2

23-66-H/003 Mechanik opravář - lesní stroje a zařízení

T4

OV3

4

2

23-66-H/004 Mechanik opravář - kolejová vozidla

T4

OV3

4

2

23-66-H/005 Mechanik opravář - letadla

T4

OV3

4

2

23-67-H/001 Seřizovač textilních strojů -tkalcovny

T4

OV3

2

2

23-67-H/002 Seřizovač textilních strojů -přádelny

T4

OV3

2

2

23-67-H/003 Seřizovač textilních strojů -pletárny

T4

OV3

2

2

23-67-H/004 Seřizovač textilních strojů

T4

OV3

2

2

strana 70

Kód oboru vzdělání 23-68-E/501

SEŠIT 2

Název oboru Technické služby v autoservisu





T1

OV6

1

4

23-68-H/001 Automechanik

T4

OV13

4

2

23-68-H/002 Mechanik opravář - požární technika

T4

OV13

4

2

23-68-H/003 Mechanik opravář - silniční motorová vozidla

T4

OV13

4

2

23-68-H/506 Technické služby v autoservisu

T2

OV5

1

4

23-69-H/001 Puškař

T4

OV13

4

2

23-69-L/001

T4

OV13

4

2

Technik - puškař

26-42-L/001

Mechanik silnoproudých zařízení

T8

OV11

3

2

26-43-L/001

Mechanik elektronik

T8

OV11

3

2

26-43-L/003

Mechanik elektronik - vysílače a technika VKV

T8

OV11

3

2

26-43-L/004

Mechanik elektronik - spotřební elektronika

T8

OV11

3

2

26-43-L/005

Mechanik elektronik - číslicová a řídící technika

T8

OV11

3

2

26-43-L/006

Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích systémů

T8

OV11

3

2

26-43-L/007

Mechanik elektronických systémů

T8

OV11

3

2

26-43-L/008

Mechanik elektronik -přenosová zařízení

T8

OV11

3

2

26-44-L/001

Mechanik elektronik - automatizační technika

T8

OV11

3

2

26-44-L/002

Mechanik měřící, regulační a automatizační techniky

T8

OV11

3

2

26-45-L/001

Mechanik elektronik - telekomunikační zařízení

T8

OV11

3

2

26-45-L/002

Mechanik sdělovací techniky

T8

OV11

3

2

26-45-L/005

Telekomunikační mechanik

T8

OV11

3

2

26-45-L/006

Telekomunikační mechanik

T8

OV11

3

2

26-45-L/008

Mechanik elektronik-přenosová zařízení

T8

OV11

3

2

26-46-L/001

Mechanik elektronik - sdělovací a zabezpečovací technika

T8

OV11

3

2

26-46-L/002

Mechanik elektronik - časoměrná zařízení

T8

OV11

3

2

26-46-L/003

Mechanik elektronik -zdravotnická elektronika

T8

OV11

3

2

26-46-L/004

Mechanik elektronik - optoelektronická zařízení

T8

OV11

3

2

26-46-L/006

Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích systémů

T8

OV11

3

2

26-47-L/002

Mechanik elektronik - organizační a výpočetní technika

T8

OV11

3

2

26-51-E/502

Elektrotechnická výroba

T1

OV6

3

2

26-51-H/001 Elektrikář

T6

OV12

3

2

26-51-H/002 Elektrikář - slaboproud

T6

OV12

3

2

26-51-H/003 Elektrikář - silnoproud

T6

OV12

3

2

26-51-H/504 Elektrotechnická výroba

T2

OV5

3

2

26-52-H/001 Elektromechanik

T6

OV12

3

2

26-52-H/002 Elektromechanik - stroje a zařízení

T6

OV12

3

2

26-52-H/003 Elektromechanik - důlní stroje a zařízení

T6

OV12

3

2

26-52-H/004 Mechanik elektrotechnických zařízení

T6

OV12

3

2

26-53-H/001 Mechanik elektronických zařízení

T6

OV12

3

2

26-54-H/002 Elektromechanik - rozvodná zařízení

T6

OV12

3

2

26-55-H/001 Mechanik

T6

OV3

3

2

26-55-H/002 Mechanik - vážící zařízení

T6

OV3

3

2

26-55-H/003 Mechanik - zdvihací zařízení

T6

OV3

3

2

26-55-H/004 Mechanik - chladicí zařízení

T6

OV3

3

2

SEŠIT 2

Strana 71

Název oboru





26-55-H/005 Mechanik - stroje a zařízení

T6

OV3

3

2

26-55-H/006 Mechanik - elektrotechnika

T6

OV3

3

2

26-55-H/007 Mechanik - měřící přístroje a zařízení

T6

OV3

3

2

26-55-H/008 Mechanik - administrativní technika

T6

OV3

3

2

26-55-H/009 Mechanik měřící, regulační a automatizační techniky

T6

OV12

3

2

26-56-H/001 Elektromechanik - sdělovací a zabezpečovací technika

T6

OV12

3

2

26-56-H/001 Elektromechanik - sdělovací a zabezpečovací technika

T6

OV12

3

2

26-56-H/002 Mechanik zabezpečovacích a sdělovacích systémů

T6

OV12

3

2

26-57-H/001 Autoelektrikář

T6

OV3

3

2

26-58-H/001 Spojový mechanik - spojovací zařízení

T6

OV12

3

2

26-59-E/501

T1

OV6

3

2

26-59-H/001 Spojový mechanik

T6

OV12

3

2

26-59-H/002 Spojový mechanik - sdělovací sítě

T6

OV12

3

2

26-59-H/003 Spojové montáže a opravy

T6

OV12

3

2

28-42-L/001

T4

OV3

2

2


Spojové montáže a opravy

Operátor gumárenské a plastikářské výroby

28-42-L/012

Chemik operátor - průmyslová chemie

T4

OV3

2

2

28-42-L/014

Chemik operátor - farmaceutická výroba

T7

OV1

2

3

28-46-L/002

Technologie výroby keramiky a porcelánu

T7

OV1

2

3

28-51-H/001 Chemik – laborant

T4

OV3

2

2

28-52-E/501

T1

OV7

2

2

T4

OV3

2

2

Chemická výroba

28-52-H/002 Provozní chemik – průmyslová chemie 28-52-H/003 Provozní chemik - výroba tuků a kosmetiky

T4

OV3

2

2

28-52-H/004 Provozní chemik - farmaceutická výroba

T4

OV3

2

2

28-52-H/005 Provozní chemik - technologie chemických výrob

T4

OV3

2

2

28-52-H/006 Chemik prádelen a čistíren

T4

OV3

2

2

28-52-H/007 Chemik

T4

OV3

2

2

28-52-H/509 Chemická výroba

T2

OV5

2

2

28-53-H/001 Operátor farmaceutické výroby

T4

OV3

2

2

28-53-H/002 Laborant pro farmaceutickou výrobu

T4

OV3

2

2

28-53-H/503 Farmaceutická výroba

T4

OV3

2

2

28-54-H/001 Výrobce a zpracovatel silikátových vláken

T4

OV3

2

2

28-55-E/501

T1

OV7

2

2

28-55-H/001 Gumař plastikář - zpracování kaučuku

T4

OV3

2

2

28-55-H/002 Gumař plastikář - zpracování plastů

T4

OV3

2

2

28-55-H/503 Gumárenská a plastikářská výroba

T2

OV5

2

2

28-56-E/503

Zpracování papíru

T2

OV5

2

2

28-56-H/502 Zpracování papíru

T2

OV5

2

2

28-57-E/502

Gumárenská a plastikářská výroba

T1

OV7

3

1

28-57-H/001 Keramik - porcelán a keramika

Keramická výroba

T4

OV3

3

1

28-57-H/002 Keramik - stavební a žáruvzdorná keramika

T4

OV3

3

1

28-57-H/003 Keramik - elektrokeramika

T4

OV3

3

1

28-57-H/004 Keramik - modelování

T4

OV3

3

1

28-57-H/006 Keramik - brousící prostředky

T4

OV3

3

1

28-57-H/007 Keramik

T4

OV3

3

1

strana 72

SEŠIT 2





28-57-H/505 Keramická výroba

T2

OV5

3

1

28-58-E/504

T1

OV7

4

1

28-58-H/001 Sklář - duté a lisované sklo

T4

OV14

4

1

28-58-H/002 Sklář - výroba forem

T4

OV14

4

1

28-58-H/003 Sklář - technické sklo

T4

OV14

4

1

28-58-H/005 Sklář

T4

OV14

4

1

28-58-H/504 Sklářská výroba

T2

OV5

4

1

28-59-E/503


Název oboru

Sklářská výroba

Výroba stavebních hmot

T4

OV3

2

2

28-59-H/501 Výroba stavebních hmot

T4

OV3

2

2

28-61-H/001 Brusič skla - zabrušování a obrušování

T4

OV3

4

1

28-61-H/002 Brusič skla - vybrušování

T4

OV3

4

1

28-61-H/003 Brusič skla - rytí

T4

OV3

4

1

28-61-H/004 Brusič technického a šperkového kamene

T4

OV3

4

1

28-61-H/005 Brusič skla

T4

OV3

4

1

28-62-H/001 Malíř skla a keramiky - malba skla

T4

OV3

3

1

28-62-H/002 Malíř skla a keramiky - malba a dekorace keramiky

T4

OV3

3

1

28-62-H/003 Malíř skla a keramiky

T4

OV3

3

1

28-63-E/501

T1

OV7

3

1

T4

OV3

3

1

Bižuterní výroba

28-63-H/001 Výrobce bižuterie - skleněná bižuterie 28-63-H/002 Výrobce bižuterie - kovová bižuterii

T4

OV3

3

1

28-63-H/003 Zpracování bižutérie

T4

OV3

3

1

28-63-H/504 Bižuterní výroba

T1

OV7

3

1

28-64-E/503

Výroba umělých květin

T1

OV7

3

1

28-64-E/504

Výroba vánočních ozdob

T4

OV3

3

1

28-64-H/001 Výrobce ozdobných předmětů a zapínadel ozdobné předměty

T4

OV3

3

1

28-64-H/002 Výrobce ozdobných předmětů a zapínadel zapínadla

T4

OV3

3

1

28-64-H/003 Výrobce ozdobných předmětů

T4

OV3

3

1

28-64-H/004 Výrobce vánočních ozdob

T4

OV3

3

1

28-64-H/506 Výroba vánočních ozdob

T4

OV3

3

1

28-64-H/507 Výroba umělých květin

T4

OV3

3

1

29-51-E/501

Potravinářská výroba

T1

OV5

2

3

29-51-H/501 Potravinářská výroba

T2

OV5

2

3

29-52-H/001 Mlynář

T3

OV14

2

3

29-53-H/001 Pekař

T3

OV14

2

3

29-54-H/001 Cukrář

T3

OV4

2

3

29-54-H/002 Cukrář - výroba

T3

OV4

2

3

29-54-H/003 Cukrovinkář - pečivář - výroba cukrovinek

T3

OV4

2

3

29-54-H/004 Cukrovinkář - pečivář - výroba trvanlivého pečiva

T3

OV4

2

3

29-54-H/005 Cukrář - prodej

T3

OV4

2

3

29-54-H/006 Cukrovinkář - pečivář

T3

OV4

2

3

29-55-H/001 Mlékař

T3

OV14

2

3

29-55-H/002 Mlékař - výroba

T3

OV14

2

3

29-55-H/003 Mlékař - prodej

T3

OV14

2

3

29-56-H/001 Řezník uzenář

T3

OV14

2

3

SEŠIT 2

Strana 73





29-56-H/002 Řezník-uzenář - výroba

T3

OV14

2

3

29-56-H/003 Řezník-uzenář - prodej

T3

OV14

2

3

29-57-H/001 Sladovník

T3

OV4

2

3

29-57-H/002 Sladovník - pivovarník

T3

OV4

2

3

29-58-H/001 Konzervář

T3

OV4

2

3


Název oboru

29-59-H/001 Biochemik pro lihovarskou výrobu a výrobu vína

T3

OV4

2

3

31-41-L/001

Operátor textilní výroby - tkalcovny

T7

OV2

2

3

31-41-L/002

Operátor textilní výroby - pletárny

T7

OV2

2

3

31-41-L/007

Operátor textilní výroby - přádelny

T7

OV2

2

3

31-41-L/008

Operátor textilní výroby

T7

OV2

2

3

31-42-L/001

Operátor textilní výroby - zušlechování textilií

T7

OV2

2

3

31-43-L/003

Operátor oděvní výroby

T7

OV2

2

3

31-43-L/004

Operátor oděvní výroby - oděvní výroba

T7

OV2

2

3

31-43-L/005

Operátor oděvní výroby - oděvní stroje a zařízení

T7

OV2

2

3

31-43-L/006

Operátor oděvní výroby - obchodní činnost

T7

OV2

2

3

31-43-L/007

Krejčí - podnikatel

T7

OV2

2

3

31-51-H/001 Přadlák - zpracování textilních vláken

T6

OV3

2

3

31-51-H/002 Přadlák - výroba netkaných textilií

T6

OV3

2

3

31-52-H/001 Plsař - kloboučnické plstě

T6

OV3

2

3

31-52-H/002 Plsař - technické plstě

T6

OV3

2

3

31-52-H/003 Plsař

T6

OV3

2

3

31-53-H/001 Tkadlec - plošné textilie

T6

OV3

2

3

31-53-H/002 Tkadlec - kovové tkaniny a síta

T6

OV3

2

3

31-54-H/001 Pletař

T6

OV3

2

3

31-54-H/502 Pracovník v pletařské výrobě

T2

OV5

2

3

31-55-H/001 Prýmkař

T6

OV3

2

3

31-56-H/001 Textilní chemik - úprava textilií

T6

OV3

2

3

31-56-H/002 Textilní chemik - barvení textilií

T6

OV3

2

3

31-56-H/003 Textilní chemik - potiskování textilií

T6

OV3

2

3

31-57-E/501

T1

OV6

2

3

31-57-H/001 Pracovník v textilním a oděvním průmyslu

T6

OV3

2

3

31-57-H/502 Textilní výroba

T2

OV5

2

3

31-58-H/001 Krejčí

T6

OV3

2

3

31-58-H/002 Krejčí - pánské oděvy

T6

OV3

2

3

31-58-H/003 Krejčí - dámské oděvy

T6

OV3

2

3

31-58-H/004 Dámský krejčí

T6

OV3

2

3

31-58-H/005 Krejčí pro modelovou výrobu

T6

OV3

2

3

31-59-E/503

Textilní výroba

Výroba konfekce

31-59-H/003 Švadlena - oděvní konfekce a prádlo

T1

OV6

1

3

T6

OV3

1

3

31-59-H/004 Švadlena - technická konfekce

T6

OV3

1

3

31-59-H/005 Švadlena - textilní hračky

T6

OV3

1

3

31-59-H/006 Výrobce textilních rukavic

T6

OV3

1

3

31-59-H/501 Výroba konfekce

T2

OV5

1

3

31-61-H/002 Strojní vyšívačka - průmyslová výroba

T6

OV12

1

3

31-61-H/003 Strojní vyšívačka - zakázková výroba

T6

OV12

1

3

31-61-H/504 Strojní vyšívání

T6

OV12

1

3

strana 74


SEŠIT 2

Název oboru





31-62-H/001 Kloboučník

T6

OV3

1

3

31-62-H/002 Kloboučník - průmyslová výroba

T6

OV3

1

3

31-62-H/003 Kloboučník - zakázková výroba

T6

OV3

2

3

32-41-E/501

Výroba usní

T1

OV6

1

3

32-42-L/001

Operátor kožedělné výroby

T7

OV12

3

2

32-43-L/001

Operátor kožešnické výroby

T7

OV12

3

2

32-51-H/001 Koželužský chemik

T2

OV5

3

2

32-51-H/002 Koželužský chemik – zpracování kůže

T2

OV5

3

2

32-51-H/003 Koželužský chemik – zpracování kožešnických kožek

T2

OV5

3

2

32-52-H/001 Brašnář

T2

OV5

3

2

32-53-E/501

T2

OV5

3

3

32-53-H/001 Kožešník

T2

OV5

3

3

32-53-H/002 Kožešník - příprava kožešinových výrobků

T2

OV5

3

3

Kožešnická výroba

32-53-H/003 Kožešník - šití a opravy kožešinových výrobků

T2

OV5

3

3

32-53-H/504 Kožešnická výroba

T2

OV5

3

3

32-54-H/001 Obuvník - průmyslová výroba

T2

OV16

3

2

32-54-H/002 Obuvník - zakázková výroba a opravy

T2

OV16

3

2

32-54-H/003 Obuvník - ortopedická obuv

T2

OV16

3

2

32-54-H/004 Obuvník - obuvnické polotovary

T2

OV16

3

2

32-54-H/005 Obuvník - gumař

T2

OV16

3

2

32-54-H/006 Obuvník

T2

OV16

3

2

32-55-H/001 Rukavičkář

T2

OV5

3

2

32-55-H/002 Rukavičkář - šití

T2

OV5

3

2

32-55-H/003 Rukavičkář - střih

T2

OV16

3

2

32-56-H/001 Sedlář

T2

OV16

3

2

32-57-H/001 Svrškař

T2

OV5

3

2

32-58-E/501

Výroba obuvi

T1

OV7

3

2

32-58-E/502

Výroba kožené galanterie

T1

OV7

3

2

32-58-H/501 Výroba obuvi

T2

OV5

3

2

32-58-H/502 Výroba kožené galanterie

T2

OV5

3

2

32-59-H/001 Kopytář

T2

OV16

3

2

32-61-E/501

T2

OV16

3

2

32-61-H/001 Protetik - mechanika

Ortopedická výroba

T2

OV16

3

2

32-61-H/002 Protetik - bandáže

T2

OV16

3

2

32-61-H/503 Ortopedická výroba

T2

OV5

3

2

33-41-L/006

T6

OV2

3

3

33-51-H/001 Bednář

Operátor dřevařské a nábytkářské výroby

T2

OV16

3

3

33-52-H/001 Kartáčník

T2

OV5

2

3

33-52-H/501 Kartáčník

T1

OV7

2

3

33-53-E/503

Košíkářská výroba

T2

OV8

2

3

33-53-H/502 Košíkářská výroba

T2

OV5

2

3

33-54-H/001 Mechanik hudebních nástrojů – akordeony a foukací harmoniky

T5

OV15

4

3

33-54-H/002 Mechanik hudebních nástrojů –klávesové nástroje

T5

OV15

4

3

33-54-H/003 Mechanik hudebních nástrojů –strunné nástroje

T5

OV15

4

3

33-54-H/004 Mechanik hudebních nástrojů –varhany

T5

OV15

4

3

SEŠIT 2

Strana 75





33-54-H/005 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů

T5

OV15

4

3

33-54-H/006 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - bicí nástroje

T5

OV15

4

3

33-54-H/007 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - jazýčkové a retné nástroje

T5

OV15

4

3

33-54-H/008 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - nátrubkové nástroje

T5

OV15

4

3

33-54-H/009 Mechanik dechových a bicích hudebních nástrojů - strojiva

T5

OV15

4

3

33-55-H/001 Rámař – pozlacovač

T5

OV3

4

3


Název oboru

33-56-H/001 Truhlář

T5

OV15

3

3

33-56-H/002 Truhlář – výroba nábytku

T5

OV15

3

3

33-56-H/003 Truhlář – dřevěné konstrukce

T5

OV15

3

3

33-57-E/502

Zpracování dřeva

T1

OV7

1

3

33-57-E/505

Výroba kancelářských potřeb

T2

OV5

1

3

33-57-H/001 Výrobce sportovních potřeb

T5

OV3

1

3

33-57-H/502 Zpracování dřeva

T2

OV5

1

3

33-58-H/002 Zpracovatel přírodních pletiv

T2

OV5

1

3

33-58-H/501 Zpracovatel přírodních pletiv

T3

OV5

1

2

33-59-E/504

T1

OV7

1

2

Čalounická výroba

33-59-H/001 Čalouník

T5

OV3

1

2

33-59-H/502 Čalounická výroba

T2

OV5

1

2

34-41-L/003

T7

OV12

3

2

34-51-H/001 Sazeč

Polygraf

T3

OV15

2

2

34-52-H/001 Tiskař na polygrafických strojích

T7

OV15

3

1

34-52-L/001

T7

OV15

3

1

34-53-H/001 Reprodukční grafik

T7

OV15

3

1

34-53-L/001

Reprodukční grafik

T7

OV12

2

2

34-54-E/501

Polygrafická výroba

T1

OV7

2

2

34-54-E/502

Výroba gramofonových desek a magnetofonových kazet

T2

OV5

1

3

Tiskař na polygrafických strojích

34-54-H/002 Razítkář

T3

OV4

2

3

34-54-H/503 Polygrafická výroba

T1

OV7

2

2

34-54-H/504 Výroba gramofonových desek a magnetofonových kazet

T3

OV4

2

3

34-55-H/001 Filmový laborant

T3

OV4

2

3

34-56-H/001 Fotograf

T3

OV4

2

3

34-56-H/502 Laboratorní práce ve fotografii

T3

OV4

2

3

34-57-H/001 Knihař

T7

OV15

3

1

34-57-H/002 Knihař

T3

OV4

2

3

34-57-H/003 Knihař - ruční výroba

T3

OV4

2

3

34-57-H/004 Knihař - průmyslová výroba

T3

OV4

2

3

36-45-L/002

T7

OV2

2

3

36-51-H/001 Dlaždič - cestář

T4

OV3

1

2

36-51-H/002 Dlaždič

T4

OV3

1

2

36-52-H/001 Instalatér

T4

OV14

3

2

36-52-H/004 Mechanik plynových zařízení

T4

OV14

3

2

36-53-H/001 Izolatér

T4

OV14

3

2

Mechanik tepelných zařízení

strana 76

SEŠIT 2





36-54-H/001 Kameník

T4

OV14

3

2

36-55-H/001 Klempíř - stavební výroba

T4

OV3

3

2

36-56-H/001 Kominík

T4

OV14

3

2

36-56-H/502 Kominické služby

T4

OV14

3

2

36-57-E/508

T1

OV6

1

2


Název oboru

Malířské a natěračské práce

36-57-H/001 Malíř

T4

OV14

1

2

36-57-H/002 Malíř - interiéry

T4

OV14

1

2

36-57-H/003 Malíř - stavební výroba

T4

OV14

1

2

36-59-H/001 Podlahář

T4

OV14

2

2

36-61-H/002 Silničář

T4

OV14

2

2

36-62-E/503

T1

OV6

1

2

Sklenářské práce

36-62-H/001 Sklenář

T4

OV14

1

2

36-63-H/001 Štukatér

T4

OV14

1

2

36-64-H/001 Tesař

T4

OV14

2

2

36-66-H/001 Montér suchých staveb

T4

OV3

2

2

36-67-E/503

Stavební výroba

T1

OV6

1

2

36-67-E/507

Dělník technických služeb

T1

OV6

1

2

36-67-H/001 Zedník

T4

OV3

1

2

36-67-H/003 Kamnář

T4

OV3

3

2

36-67-H/004 Obkladač

T4

OV3

1

2

36-67-H/502 Stavební výroba

T2

OV5

1

2

36-68-H/001 Železobetonář

T4

OV14

1

2

36-69-H/001 Pokrývač

T4

OV14

2

2

37-41-L/009

Operátor provozu a ekonomiky dopravy

T8

OV11

2

3

37-42-L/003

Poštovní manipulant

T8

OV11

1

3

37-51-E/501

Spojový provoz

T8

OV11

2

3

T5

OV2

1

4

T8

OV11

2

3

T5

OV2

3

3

37-51-H/001 Manipulant poštovního provozu a přepravy 37-52-E/501

Doprava

37-52-H/001 Železničář 37-52-H/502 Doprava

T2

OV5

1

4

39-41-L/001

Autotronik

T8

OV11

3

2

41-41-L/007

Zemědělský podnikatel

T7

OV2

1

4

41-43-L/004

Chovatel cizokrajných zvířat

T7

OV12

2

2

41-51-E/501

Zemědělská výroba

T1

OV5

2

3

41-51-H/001 Pěstitel - vinohradnictví

T3

OV4

2

3

41-51-H/002 Zemědělec

T3

OV4

2

3

41-51-H/003 Farmář

T3

OV4

2

3

41-51-H/007 Zemědělec, hospodyňka

T3

OV4

2

3

41-51-H/008 Krajinář

T3

OV4

2

3

41-51-H/009 Pěstitel - chmelařství

T3

OV4

2

3

41-51-H/010 Pěstitel - ovocnářství a včelařství

T3

OV4

2

3

41-51-H/011 Farmář

T3

OV4

2

3

41-51-H/012 Pěstitel - šlechtitelství a semenářství

T3

OV4

2

3

41-51-H/013 Včelař

T3

OV4

2

3

41-51-H/504 Zemědělská výroba

T1

OV5

2

3

41-52-E/510

T1

OV5

2

3

Zahradnická výroba

SEŠIT 2


Strana 77

Název oboru

41-52-H/001 Zahradník 41-53-E/501

Rybářská výroba





T3

OV4

2

3

T1

OV5

2

2

41-53-H/001 Drůbežář

T3

OV4

2

2

41-53-H/002 Rybář

T3

OV4

2

2

41-53-H/006 Chovatel koní a jezdec z povolání

T3

OV4

3

1

41-53-H/007 Chovatel laboratorních zvířat

T3

OV4

3

1

41-53-H/008 Jezdec a ošetřovatel dostihových koní

T3

OV4

3

1

41-53-H/009 Chovatel a zpracovatel drůbeže

T3

OV4

3

1

41-53-H/010 Chovatel koní a jezdec

T3

OV4

3

1

41-53-H/011 Chovatel laboratorních a kožešinových zvířat

T3

OV4

3

1

41-54-H/001 Kovář

T3

OV4

3

3

41-54-H/002 Kovář a podkovář

T3

OV4

3

3

41-55-H/003 Opravář zemědělských strojů

T3

OV4

2

3

41-56-E/501

T1

OV5

2

3

T3

OV15

3

3

Lesní výroba

41-56-H/001 Mechanizátor lesní výroby 41-56-H/502 Lesní výroba

T1

OV5

2

3

41-57-H/001 Zpracovatel dřeva

T3

OV15

2

3

53-41-E/502

Provoz zdravotnických zařízení

T1

OV5

1

4

63-43-L/001

Peněžní manipulant

T8

OV1

1

4

63-51-H/002 Technickoadministrativní pracovník

T7

OV2

1

4

63-51-H/501 Technickoadministrativní práce

T5

OV2

1

4

63-51-H/503 Příprava vstupních dat pro číslicové počítače

T5

OV2

1

4

63-52-H/501 Zpracování technické dokumentace

T5

OV2

1

4

64-42-L/012

Obchodně provozní pracovník civilního letectví

T8

OV1

1

4

64-42-L/013

Obchodně provozní pracovník civilního letectví

T8

OV1

1

4

65-41-L/005

Číšník

T7

OV1

2

3

65-41-L/006

Kuchař

T7

OV1

2

3

65-51-E/501

Provoz společného stravování

65-51-H/002 Kuchař - číšník pro pohostinství

T1

OV5

1

4

T4

OV4

2

3

65-51-H/003 Kuchař - číšník

T4

OV4

2

3

65-51-H/004 Kuchař - číšník - příprava jídel

T4

OV4

2

3

65-51-H/005 Kuchař - číšník - obsluha

T4

OV4

2

3

65-51-H/006 Kuchař - číšník - pohostinství

T4

OV4

2

3

65-51-H/007 Hostinský

T4

OV4

2

3

65-51-H/501 Provoz společného stravování

T5

OV2

1

4

65-52-H/001 Kuchař

T4

OV4

2

3

65-53-H/001 Číšník - servírka

T4

OV4

2

3

66-41-L/008

Obchodník

T8

OV1

1

4

66-43-L/001

Knihkupec

T8

OV1

2

4

66-51-E/501

Obchodní provoz

T1

OV7

2

4

T5

OV4

1

4

66-51-H/002 Prodavač 66-51-H/003 Prodavač - potravinářské zboží

T5

OV4

1

4

66-51-H/004 Prodavač - smíšené zboží

T5

OV4

1

4

66-51-H/005 Prodavač - elektrotechnické zboží

T5

OV4

1

4

66-51-H/006 Prodavač - drogistické zboží

T5

OV4

1

4

66-51-H/007 Prodavač - motorová vozidla

T5

OV4

1

4

strana 78

SEŠIT 2





66-51-H/008 Prodavač - stavebniny a řemeslné potřeby

T5

OV4

1

4

66-51-H/009 Prodavač - textil a oděv

T5

OV4

1

4

66-51-H/010 Prodavač - obuv a kožená galanterie

T5

OV4

1

4


Název oboru

66-51-H/011 Prodavač - domácí potřeby

T5

OV4

1

4

66-51-H/012 Prodavač - drobné zboží

T5

OV4

1

4

66-51-H/013 Prodavač - hodiny a klenoty

T5

OV4

1

4

66-51-H/014 Prodavač - nábytek a bytové zařízení

T5

OV4

1

4

66-51-H/015 Prodavač - textil, oděvy a obuv

T5

OV4

1

4

66-51-H/016 Prodavač- drobné zboží, klenoty a nábytek

T5

OV4

1

4

66-51-H/017 Prodavač -průmyslové zboží

T5

OV4

1

4

66-51-H/018 Prodavač – květiny

T5

OV4

1

4

66-51-H/019 Obchodník

T5

OV4

1

4

66-51-H/020 Prodavač - zbraně a střelivo

T5

OV4

1

4

66-51-H/022 Prodavač a výrobce lahůdek

T5

OV4

1

4

66-51-H/501 Obchodní provoz

T1

OV7

2

4

66-52-H/001 Aranžér

T5

OV4

2

3

66-53-H/001 Operátor skladování – hutní a strojírenské výrobky

T5

OV13

1

4

66-53-H/002 Operátor skladování –obchod

T5

OV13

1

4

66-53-H/003 Operátor skladování

T5

OV13

1

4

69-41-L/004

T7

OV1

2

3

T4

OV3

2

3

69-52-H/001 Kosmetička

T4

OV14

2

3

69-53-E/502

T1

OV7

2

4

69-53-H/001 Rekondiční a sportovní masér

T4

OV3

1

3

69-53-H/002 Provoz služeb pro domácnost

T2

OV5

1

4

69-53-H/003 Provoz služeb

T4

OV3

1

4

69-54-E/503

Provoz prádelen a čistíren

T2

OV5

1

4

69-54-H/501 Provoz prádelen a čistíren

T2

OV5

1

4

Kosmetička

69-51-H/001 Kadeřník

82-48-L/001

Provoz domácnosti

Starožitník

82-51-H/001 Umělecký kovář a zámečník

T7

OV13

4

2

T4

OV15

4

2

82-51-H/002 Umělecký pasíř

T4

OV15

4

2

82-51-H/003 Zlatník a klenotník

T4

OV15

3

2

82-51-H/004 Umělecký štukatér

T4

OV15

4

2

82-51-H/005 Umělecký řezbář

T4

OV15

4

2

82-51-H/006 Umělecký truhlář

T4

OV15

4

2

82-51-H/007 Umělecký pozlacovač

T4

OV15

4

2

82-51-H/008 Ruční krajkářka

T4

OV15

2

3

82-51-H/009 Umělecký keramik

T4

OV15

4

2

82-51-H/010 Umělecký sklenář

T4

OV15

4

2

82-51-H/011 Vlásenkář a maskér

T4

OV15

3

2

82-51-H/012 Umělecký rytec

T4

OV15

4

2

82-51-H/013 Košíkář

T4

OV15

3

2

82-51-H/014 Ruční vyšívačka

T4

OV15

3

2

82-51-H/015 Obuvník scénické obuvi

T4

OV15

4

2

82-51-L/002

Uměleckořemeslné zpracování kovů

T7

OV13

4

2

82-51-L/003

Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce kovářské a zámečnické

T7

OV13

4

2

SEŠIT 2


Strana 79

Název oboru





82-51-L/004

Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce pasířské

T7

OV13

4

2

82-51-L/006

Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce truhlářské

T7

OV13

4

2

82-51-L/007

Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce řezbářské

T7

OV13

4

2

82-51-L/008

Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce alounické a dekoratérské

T7

OV13

4

2

82-51-L/009

Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů strunné nástroje

T7

OV13

4

3

82-51-L/010

Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů klávesové nástroje

T7

OV13

4

3

82-51-L/011

Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce tkalcovské

T7

OV13

4

2

82-51-L/012

Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční výšivka

T7

OV13

4

2

82-51-L/014

Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce keramické

T7

OV13

4

2

82-51-L/015

Uměleckořemeslné práce scénické - práce vlásenkářské a maskérské

T7

OV13

3

2

82-51-L/017

Uměleckořemeslné zpracování skla - hutní varování

T7

OV13

4

2

82-51-L/018

Uměleckořemeslné zpracování skla - broušení a rytí

T7

OV13

4

2

82-51-L/019

Uměleckořemeslné zpracování skla - umělecké vitráže

T7

OV13

4

2

82-51-L/020

Uměleckořemeslné zpracování skla - malba skla

T7

OV13

4

2

82-51-L/021

Uměleckořemeslné pozlacování

T7

OV13

4

2

82-51-L/022

Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce kamenosochařské

T7

OV13

4

2

82-51-L/023

Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce kovolijecké a cizelérské

T7

OV13

4

2

82-51-L/024

Uměleckořemeslné zpracování kovů - práce rytecké

T7

OV13

4

2

82-51-L/025

Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce mozaikářské

T7

OV13

4

2

82-51-L/026

Uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky - práce štukatérské

T7

OV13

4

2

82-51-L/027

Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů dechové a bicí nástroje

T7

OV13

4

2

82-51-L/028

Uměleckořemeslná stavba hudebních nástrojů varhanář

T7

OV13

4

2

82-51-L/029

Uměleckořemeslné zpracování textilu - práce gobelínářské

T7

OV13

4

2

82-51-L/030

Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční krajka

T7

OV13

4

2

82-51-L/031

Uměleckořemeslné zpracování textilu - ruční tisk

T7

OV13

4

2

82-51-L/032

Uměleckořemeslné práce scénické - malba dekorací a interiéru

T7

OV13

4

2

82-51-L/033

Uměleckořemeslné práce scénické - kroje a kostýmy

T7

OV13

4

2

82-51-L/034

Uměleckořemeslné práce scénické - krojová a divadelní obuv

T7

OV13

4

2

T3

OV7

4

2

XX-XX-E/0XX

strana 80

SEŠIT 2

Příloha č. 2

Zařazení oborů vzdělávání do normativních kategorií pro rok 2005 Kód kategorie

Název oboru vzdělání

Normativní

00-97-J/001

Integrovaný první ročník

G1

16-01-M/001

Ochrana a tvorba životního prostředí

H2

16-01-M/002

Ochrana přírody a prostředí

H2

16-01-M/004

Ekologie a ochrana krajiny

H2

16-01-M/005

Ochrana a obnova životního prostředí

H2

16-01-M/006

Ochrana a obnova životního prostředí

G4

16-02-M/001

Průmyslová ekologie

H2

21-41-M/001

Hornictví a hornická geologie - hlubinné dobývání ložisek

G3

21-41-M/002

Hornictví a hornická geologie - lomové dobývání ložisek

G3

21-41-M/003

Užitá geologie

G3

21-41-M/005

Užitá geologie - stavební geologie a ekologie

G3

21-41-M/006

Hornictví a hornická geologie

G3

21-42-L/501

Hornictví

G3

21-42-M/001

Těžba a zpracování kamene

G3

21-43-L/504

Hutnictví

G3

21-43-M/001

Hutnictví

G3

21-43-M/002

Řízení a kontrola výroby

G3

21-44-M/001

Slévárenství

G3

23-41-M/001

Strojírenství

F2

23-41-M/003

Řízení jakosti ve strojírenství

F2

23-41-M/004

Strojírenství a administrativní technika s rozšířeným jazykovým vyučováním

F2

23-43-L/502

Strojírenství

F2

23-43-L/503

Strojírenství - výroba, montáž a opravy přístrojů, strojů a zařízení

F2

23-43-L/504

Strojírenství - obrábění materiálu

F2

23-43-L/505

Strojírenství - tváření, slévání a úprava kovů

F2

23-43-L/506

Provozní technika

F2

23-43-L/507

Provozní technika

F2

23-45-L/506

Požární technika

F2

23-45-L/507

Provoz strojů zařízení

F2

23-45-L/513

Textilní průmysl - provoz textilních strojů

F2

23-45-L/514

Silniční doprava – provoz a údržba vozidel

G3

23-45-L/515

Plynárenství

F2

23-45-M/001

Strojírenství - diagnostika motorových vozidel

F2

23-45-M/002

Strojník pro požární techniku

F2

23-45-M/003

Strojník požární techniky

F2

23-45-M/004

Silniční doprava

G3

23-45-M/005

Silniční doprava - provoz a údržba vozidel

G3

23-45-M/006

Silniční doprava - diagnostika vozidel

G3

26-41-L/501

Elektrotechnika

F2

26-41-L/502

Elektrotechnika - energetika

F2

26-41-L/503

Elektrotechnika - výroba a provoz strojů

F2

26-41-L/504

Elektrotechnika - elektronická zařízení

F2

26-41-L/506

Provozní elektrotechnika

F2

26-41-M/002

Elektrotechnika

F2

SEŠIT 2

Strana 81

Kód kategorie


Normativní

26-41-M/003

Elektrotechnická zařízení v dopravě

G3

26-41-M/004

Elektrotechnická zařízení v dopravě - sdělovací a zabezpečovací technika

G3

26-42-M/001

Zařízení silnoproudé elektrotechniky

F2

26-42-M/002

Zařízení silnoproudé elektrotechniky - elektroenergetika

F2

26-42-M/003

Zařízení silnoproudé elektrotechniky - elektrické stroje a přístroje

F2

26-42-M/004

Elektrická trakce v dopravě

G3

26-42-M/005

Elektrická trakce v dopravě - technika a provoz kolejových vozidel

G3

26-42-M/006

Elektrická trakce v dopravě - údržba a opravy kolejových vozidel

G3

26-43-M/001

Elektronická a sdělovací zařízení

F2

26-43-M/002

Elektronická a sdělovací zařízení - sdělovací technika

F2

26-43-M/003

Elektronická a sdělovací zařízení - přístrojová zdravotnická zařízení

F2

26-43-M/004

Slaboproudá elektrotechnika

F2

26-43-M/006

Technologie elektroniky

F2

26-44-M/001

Automatizační technika

F2

26-44-M/002

Automatizované systémy řízení technologických procesů v průmyslu silikátů

G1

26-45-L/503

Zařízení sdělovací techniky

F2

26-45-M/001

Spojová technika

G3

26-45-M/002

Spojová technika – telekomunikace

G3

26-45-M/003

Spojová technika – radiokomunikace

G3

26-45-M/004

Digitální telekomunikační technika

F2

26-46-L/505

Autoelektronika

F2

26-46-M/001

Obrazová a zvuková technika- technické zaměření

F2

26-46-M/002

Obrazová a zvuková technika - technologickoorganizační zaměření

F2

26-46-M/003

Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě

G3

26-46-M/004

Obrazová a zvuková technika

G3

26-46-M/005

Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě - zabezpečovací technika

G3

26-46-M/006

Zabezpečovací a sdělovací technika v dopravě - sdělovací technika

G3

26-47-M/001

Výpočetní technika

F2

26-47-M/002

Elektronické počítačové systémy

F2

26-47-M/003

Informační technologie - aplikace osobních počítačů

F2

26-47-M/004

Správce informačních systémů

F2

26-47-M/006

Počítačové elektronické systémy

F2

28-41-J/001

Chemicko farmaceutická výroba

G3

28-41-M/001

Chemická technologie

G3

28-41-M/002

Chemická technologie - chemická technologie

G3

28-41-M/003

Chemická technologie- ochrana životního prostředí

G3

28-41-M/004

Chemická technologie - technologie polymerů

G3

28-41-M/005

Chemická technologie - podnikový management

G1

28-41-M/006

Chemická technologie - farmaceutické substance

G3

28-41-M/007

Výroba celulózy a papíru

J5

28-41-M/008

Chemicko - farmaceutická výroba

J5

28-42-L/501

Provozní chemie

G3

28-42-L/502

Provozní chemie - chemicko - technologické procesy

G3

28-42-L/503

Provozní chemie - výroba celulózy a papíru

G3

28-42-L/505

Provozní chemie - zpracování kaučuku a plastů

G3

28-42-L/506

Provozní chemie - analytická chemie

G3

28-42-L/515

Výroba a zpracování papíru

G3

strana 82

SEŠIT 2

Kód kategorie


Normativní

28-42-L/517

Zpracování kaučuku a plastů

G3

28-42-M/001

Řízení chemických výrob

G3

28-42-M/002

Řízení chemických výrob - chemie životního prostředí

G3

28-42-M/003

Řízení chemických výrob - chemická technologie

G3

28-43-M/001

Analytická chemie

G3

28-43-M/002

Analytická chemie - analytická chemie

G3

28-43-M/003

Analytická chemie - monitorování životního prostředí

G3

28-44-L/501

Technická chemie

G3

28-44-M/001

Aplikovaná chemie

J5

28-44-M/002

Aplikovaná chemie - analytická chemie

J5

28-44-M/003

Aplikovaná chemie - chemická technologie

J5

28-44-M/004

Aplikovaná chemie - farmaceutické substance

J5

28-44-M/005

Aplikovaná chemie - ochrana životního prostředí

J5

28-44-M/006

Aplikovaná chemie - výpočetní technika v chemii

J5

28-44-M/007

Aplikovaná chemie - podnikový management

J5

28-44-M/008

Technická chemie

G3

28-44-M/009

Ochrana, tvorba a kontrola životního prostředí

G3

28-44-M/010

Chemie životního prostředí

G3

28-45-L/501

Sklářský průmysl

G3

28-45-L/502

Sklářský průmysl - výroba skla

G3

28-45-L/503

Sklářský průmysl - zušlechování skla

G3

28-45-L/504

Sklářský průmysl - optika

G3

28-45-L/505

Sklářský průmysl - broušení technického a šperkového kamene

G3

28-45-M/001

Technologie skla

J5

28-46-L/501

Keramický průmysl

G3

28-46-M/001

Technologie keramiky

J5

28-46-M/002

Technologie keramiky - technologie keramiky

G3

28-46-M/003

Technologie keramiky - automatizované systémy řízení keramického průmyslu

G3

29-41-L/501

Potravinářská technologie

G3

29-41-L/502

Potravinářský průmysl

G3

29-41-M/001

Technologie potravin

J5

29-42-M/001

Analýza potravin

J5

29-43-L/502

Potravinářská technologie - výroba cukru a cukrovinek

G3

29-43-L/503

Potravinářská technologie - průmyslová výroba krmiv a mlynářství

G3

29-43-L/504

Potravinářská technologie - zpracování mouky

G3

29-43-M/001

Technologie potravin - výroba cukru cukrovinek

J5

29-43-M/002

Technologie potravin - mlynářství a výroba krmiv

J5

29-43-M/003

Technologie potravin - zpracování mouky

J5

29-43-M/004

Výroba cukru a cukrovinek

G3

29-43-M/005

Průmyslová výroba krmiv a mlynářství

G3

29-43-M/006

Zpracování mouky

G3

29-43-M/007

Zpracování mouky - management

G1

29-44-L/502

Potravinářská technologie - zpracování masa

G3

29-44-M/001

Technologie potravin - zpracování masa

J5

29-44-M/003

Zpracování masa - zpracování masa

G3

29-44-M/004

Zpracování masa - manažér, asistent podnikatele

G1

29-44-M/005

Zpracování masa a konzervárenství

G3

SEŠIT 2

Strana 83

Kód kategorie


Normativní

29-45-L/501

Potravinářská technologie - kvasná technologie

G3

29-45-M/001

Technologie potravin - kvasná technologie

J5

29-45-M/002

Technologie potravin - výroba nápojů

J5

29-45-M/003

Kvasná technologie

G3

29-46-L/501

Potravinářská technologie - zpracování mléka

G3

29-46-L/502

Potravinářská technologie - zpracování mléka

G3

29-46-M/001

Technologie potravin - zpracování mléka

J5

29-46-M/002

Zpracování mléka

G3

29-47-M/001

Technologie potravin - technologie tuků

J5

29-47-M/002

Technologie tuků

G3

29-48-L/501

Potravinářská technologie - konzervárenství

G3

29-48-M/001

Technologie potravin - konzervace potravin

J5

29-48-M/002

Konzervárenství

G3

31-41-J/001

Textilní výroba a podnikatelství

F2

31-41-L/503

Textilní průmysl

F2

31-41-L/504

Textilní průmysl - textilní technologie

F2

31-41-L/505


F2

31-41-M/002

Textilní technologie - řízení technologických procesů

F2

31-41-M/003

Modelování pletenin

F2

31-41-M/004


F2

31-41-M/005

Textilní technologie - tkalcovství

F2

31-41-M/006

Textilní technologie - administrativa

F5

31-41-M/007

Textilní technologie - pletařství

F2

31-41-M/008

Textilní technologie - přádelnictví

F2

31-42-L/502

Textilní průmysl - zušlechování textilií

F2

31-42-M/001

Zušlechování textilií

F2

31-43-J/001

Oděvnictví

F2

31-43-L/501

Oděvnictví

F2

31-43-L/503

Krejčí - podnikatel

F2

31-43-M/001

Oděvnictví

F2

31-43-M/002

Oděvnictví - technologie oděvů

F2

31-43-M/003

Oděvnictví - konstrukce oděvů

F2

31-43-M/004

Oděvnictví - administrativa

F2

31-43-M/005

Oděvnictví - pletařství

F2

31-43-M/006

Krejčová - podnikatelka

F2

32-41-M/001

Chemická technologie kůže

G3

32-41-M/002

Zpracování usní, plastů a pryže

F2

32-42-L/502

Kožedělná výroba

G3

32-42-L/503

Kožedělná výroba - výroba usní a kožešin

G3

32-42-L/505

Kožedělná výroba - výroba kožené galanterie

G3

32-42-M/001

Výroba obuvi a galanterního zboží - výroba galanterního zboží

F2

32-43-L/502

Kožešnická konfekce

G3

32-44-L/501

Kožedělná výroba - výroba obuvi

G3

32-44-M/001

Výroba obuvi a galanterního zboží

G3

32-44-M/004

Výroba obuvi a galanterního zboží - administrativa ve výrobě obuvi a galanterního zboží

F2

32-44-M/005

Technické a informační služby

F2

32-44-M/006

Výroba obuvi a galanterního zboží - výroba obuvi

F2

strana 84

SEŠIT 2

Kód kategorie


Normativní

33-41-L/502

Dřevěné konstrukce

F2

33-41-M/001

Dřevařství

F2

33-41-M/002

Dřevěné konstrukce

F2

33-42-L/502

Dřevařská a nábytkářská výroba

F2

33-42-L/507

Nábytkářská výroba

F2

33-42-L/508

Čalounictví

F2

33-42-M/001

Nábytkářství

F2

33-42-M/002

Čalounictví

F2

33-42-M/003

Nábytkářská a dřevařská výroba

F2

33-43-L/501

Výroba hudebních nástrojů

F2

33-43-M/001

Výroba hudebních nástrojů

F2

33-43-M/002

Výroba hudebních nástrojů - výroba hudebních nástrojů

F2

33-43-M/003

Výroba hudebních nástrojů - akustika a zvuková technika

F2

33-43-M/004

Výroba hudebních nástrojů - management prodeje hudebních nástrojů

F1

34-41-L/501

Polygrafický průmysl

F2

34-41-L/504

Polygraf

F2

34-41-M/001

Polygrafie

F2

34-41-M/002

Počítačová grafika

F2

34-42-M/001

Obalová technika

F2

36-41-M/001

Pozemní stavitelství

F2

36-42-L/502

Silniční stavitelství

F2

36-42-M/005

Železniční stavitelství

F2

36-42-M/006

Dopravní stavitelství

F2

36-42-M/007

Vodohospodářské stavby

F2

36-42-M/008

Vodohospodářské stavby - vodní stavby

F2

36-42-M/009

Inženýrské stavitelství

F2

36-42-M/010

Inženýrské stavitelství - vodní stavby

F2

36-42-M/011

Inženýrské stavitelství - železniční stavitelství

F2

36-42-M/012

Inženýrské stavitelství - dopravní stavitelství

F2

36-42-M/013

Vodohospodářské stavby - vodní hospodářství

F2

36-42-M/014

Inženýrské stavitelství - vodní hospodářství

F3

36-43-M/001

Stavební materiály

F2

36-44-L/502

Stavební provoz

F2

36-45-L/505

Technik plynových zařízení a tepelných soustav

F2

36-45-M/002

Technická zařízení budov

F2

36-46-M/002

Geodézie - geodézie

F2

36-46-M/003

Geodézie - katastr nemovitostí

F2

36-47-M/001

Stavebnictví

F2

37-41-L/503

Dopravní provoz

G3

37-41-L/504

Dopravní provoz - silniční a městská doprava

G3

37-41-L/505

Dopravní provoz - železniční doprava a přeprava

G3

37-41-L/506

Dopravní provoz - lodní doprava

G3

37-41-M/001

Železniční doprava a přeprava

G3

37-41-M/002

Silniční doprava - doprava a přeprava

G3

37-41-M/003

Lodní doprava

G3

37-41-M/004

Zasílatelství

G3

37-41-M/005

Provoz a ekonomika letecké dopravy

G1

SEŠIT 2

Strana 85

Kód kategorie


Normativní

37-41-M/006

Provoz a ekonomika dopravy

G3

37-42-L/501

Poštovní provoz

G3

37-42-M/001

Poštovní a peněžní služby

G3

39-08-L/501

Požární ochrana

F2

39-08-M/001

Požární ochrana

F2

39-41-J/001

Strojírenská a elektrotechnická zařízení

F2

39-41-L/502


F2

39-41-M/001


F2

39-41-M/002

Strojírenství a elektrotechnika

F2

39-41-M/003

Mechatronika

F2

39-41-M/004

Elektrotechnika a strojírenství

F2

41-04-M/001

Rostlinolékařství

H2

41-41-L/503

Zemědělství

H2

41-41-L/504

Zemědělství - rybářství

H2

41-41-M/001

Agropodnikání

H2

41-41-M/002

Pěstitelsko - chovatelský

H2

41-41-M/003

Pěstitelsko-chovatelský - podnikání

H1

41-42-M/001

Vinohradnictví

H2

41-42-M/002

Chmelařství

H2

41-42-M/003

Pěstitelství

H2

41-43-L/507

Trenérství dostihových a sportovních koní

H2

41-43-M/001

Rybářství

H2

41-43-M/002

Chovatelství

H2

41-43-M/003

Drůbežnictví

H2

41-44-L/501

Zahradnictví

H2

41-44-M/001

Zahradnictví

H2

41-45-L/505

Mechanizace zemědělství a lesního hospodářství

U1

41-45-M/001

Mechanizace a služby

U1

41-45-M/004

Mechanizace a služby - výsadba a údržba veřejné zeleně

U1

41-46-J/001

Lesní hospodářství

H2

41-46-J/002


H2

41-46-L/502


H2

41-46-M/001

Lesnictví

H2

41-46-M/002

Lesnictví - sportovní příprava

H2

41-46-M/003

Myslivecké hospodářství

H2

43-41-M/001

Veterinární prevence

U1

43-41-M/002

Veterinářství

U1

53-41-J/001

Ošetřovatelka

S1

53-41-J/002

Ošetřovatelka - rodinná výchova

S1

53-41-J/003

Ošetřovatel

S1

53-41-M/001

Všeobecná sestra

S1

53-41-M/007

Zdravotnický asistent

S1

53-43-M/001

Zdravotní laborant

S2

53-43-M/002

Farmaceutický laborant

J4

53-44-M/001

Zubní technik

T3

53-44-M/002

Ortopedicko - protetický technik

T2

53-44-M/003

Oční technik

J5

strana 86

SEŠIT 2

Kód kategorie


Normativní

53-44-M/006

Oční technik bez získání způsobilosti zdravotnického pracovníka

J5

53-45-M/001

Dietní sestra

J3

61-41-M/001

Teologické disciplíny

G1

63-41-L/501

Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem

K1

63-41-L/502

Obchodní akademie

K1

63-41-L/503

Podnikání, obchod a služby

K1

63-41-L/504

Podnikání a management

K1

63-41-L/505

Podnikatel

K1

63-41-L/506

Základy podnikání

K1

63-41-L/507

Podnikové hospodaření

K1

63-41-L/509

Podnikatel pro obchod a služby

K1

63-41-L/510

Podnikatelství pro obchod a peněžnictví

K1

63-41-L/511

Podnikatelství malých firem

K1

63-41-L/512

Podnikatelská administrativa

K1

63-41-L/513

Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním

K1

63-41-L/514

Obchodní manager

K1

63-41-L/515

Obchodně podnikatelské činnosti

K1

63-41-L/516

Provoz a řízení obchodních a výrobních firem

K1

63-41-M/001

Všeobecná ekonomika

K1

63-41-M/003

Ekonomika a řízení obchodních a výrobních firem

K1

63-41-M/004

Obchodní akademie

K1

63-41-M/005

Obchodní akademie

K1

63-41-M/006

Obchodně podnikatelská činnost

K1

63-41-M/007

Obchod a podnikání

K1

63-41-M/008

Management

K1

63-41-M/009

Podnikání, obchod a služby

K1

63-41-M/010

Podnikatelská činnost

K1

63-41-M/011


K1

63-41-M/013

Podnikatel

K1

63-41-M/014

Podnikatelství

K1

63-41-M/015

Podnikání a řízení firem

K1

63-41-M/016

Podnikání a obchod

K1

63-41-M/017

Specialista pro obchodní a manažerskou činnost

K1

63-41-M/018

Podnikové hospodaření

K1

63-41-M/019

Firemní a finanční management

K1

63-41-M/020

Ekonomika a management

K1

63-41-M/021

Obchodní podnikatel a manager

K1

63-41-M/022


K1

63-41-M/023

Asistent podnikatele

K1

63-41-M/024

Podnikatelství pro obchod a peněžnictví

K1

63-41-M/025

Zahraniční obchod

K1

63-41-M/026

Manažer pro střední stupeň řízení

K1

63-41-M/027

Podnikání, řízení a obchod

K1

63-41-M/028

Firemní ekonom

K1

63-41-M/030

Podnikatelská administrativa

K1

63-41-M/031

Podnikatel pro obchod s rozšířeným jazykovým vyučováním

K1

63-41-M/032

Ekonomika soukromého podnikání

K1

SEŠIT 2

Strana 87

Kód kategorie


Normativní

63-41-M/033

Obchodní manager

K1

63-41-M/034

Ekonomika a podnikání

K1

63-41-M/035

Asistent pro střední management

K1

63-41-M/036

Ekonom

K1

63-41-M/037

Provoz a řízení kulturních subjektů

K1

63-41-M/038

Obchodně podnikatelské činnosti

K1

63-41-M/039

Podnikatel

K1

63-41-M/040

Informatika v ekonomice

K1

63-41-M/041

Provoz a řízení obchodních a výrobních firem

K1

63-42-L/502

Technickohospodářské a správní činnosti

K1

63-42-M/001

Výpočetní technika a technika administrativy

K1

63-42-M/002

Zpracování ekonomických dat

K1

63-43-M/001

Bankovnictví a pojišovnictví

K1

63-43-M/002

Bankovnictví - manager

K1

63-51-J/001

Obchodní škola

K1

63-51-J/002

Obchodní škola

K1

64-41-L/504

Podnikání v oborech strojírenství

F1

64-41-L/505

Podnikání v oborech elektrotechniky a telekomunikací

F1

64-41-L/508

Podnikání v oborech potravinářství

G1

64-41-L/515

Podnikání v technických povoláních

G1

64-41-L/518

Podnikání v oborech zemědělství a lesního hospodářství

H1

64-41-L/521

Podnikání v oborech obchodu a služeb

K1

64-41-L/523

Podnikání v oborech umění, užitého umění a rukodělné uměleckořemeslné výroby

F1

64-41-M/001

Podnikání a služby

H2

64-41-M/002

Umělecká produkce

K1

64-42-M/001

Management v oblasti životního prostředí

G1

64-42-M/002

Management hutnictví

G1

64-42-M/003

Strojírenská technická administrativa

F1

64-42-M/004

Technická administrativa

F1

64-42-M/005

Technická administrativa - strojírenství

F1

64-42-M/006

Technická administrativa - hutnictví

F1

64-42-M/007

Obchodní management ve strojírenství

F1

64-42-M/008

Výrobní management ve strojírenství

F1

64-42-M/009

Management strojírenství

F1

64-42-M/010

Technická administrativa - elektrotechnika

F1

64-42-M/011

Management v elektrotechnice

F1

64-42-M/012

Management aplikace osobních počítačů

F1

64-42-M/013

Management elektrotechniky

F1

64-42-M/014

Management výpočetní techniky

F2

64-42-M/015

Management organizační a výpočetní techniky

F2

64-42-M/016

Management sklářství

G1

64-42-M/017

Management technické chemie silikátů

G3

64-42-M/018

Řízení chemických výrob - podnikání a management

G1

64-42-M/019

Management chemických výrob a spotřební chemie

G1

64-42-M/020

Management chemických výrob a spotřební chemie

G1

64-42-M/021

Management výroby celulózy a papíru

G1

64-42-M/022

Management potravinářských výrob

G1

strana 88

SEŠIT 2

Kód kategorie


Normativní

64-42-M/023

Management textilu

F1

64-42-M/024

Management textilu a oděvnictví

F1

64-42-M/025

Management zpracování kůže, plastů, pryže a výroby obuvi

G1

64-42-M/026

Management obalové techniky

F1

64-42-M/027

Management ve stavebnictví

F1

64-42-M/028

Stavební podnikatel a manažér

F1

64-42-M/029

Management v automobilové dopravě

G1

64-42-M/030

Management dopravy, pošt a telekomunikací

G1

64-42-M/031

Management železniční dopravy

G1

64-42-M/032

Management v dopravě

G1

64-42-M/033

Management zemědělství a lesnictví

K1

64-42-M/034

Management obchodních firem a sportovních klubů

K1

64-42-M/035

Management techniky administrativy

K1

64-42-M/036

Management obchodu

K1

64-42-M/037

Management obchodu a služeb

K1

64-42-M/038

Management drobného podnikání a obchodu

K1

64-42-M/039

Management obchodu a služeb

K1

64-42-M/040

Management cestovního ruchu

K1

64-42-M/041

Management v pohostinství

K1

64-42-M/042

Management administrativy a správy

K1

64-42-M/043

Management a turismus

K1

64-42-M/044

Manažér mezinárodní přepravy a obchodu

K1

64-42-M/045

Management užitého umění

K1

64-42-M/046

Management kulturních zařízení

K1

64-42-M/047

Management asistent podnikatele ve strojírenství

K1

64-42-M/048

Management a podnikání v umění a reklamě

K1

64-42-M/051

Management obchodního podnikání

K1

64-42-M/052

Management sportovních zařízení

K1

64-43-M/002

Ekonomika zemědělství a výživy

H2

64-43-M/003

Ekonomika zemědělství a výživy - podnikání a služby

H1

64-43-M/005

Ekonomika obchodu a služeb

K1

64-43-M/006

Ekonomika oděvnictví

K1

64-43-M/007

Ekonomika a cestovní ruch

K1

64-43-M/008

Ekonomika zemědělství a výživy - cestovní ruch

H1

65-41-L/502

Veřejné stravování

J2

65-41-L/503

Gastronomické služby

K3

65-41-L/504

Společné stravování

J2

65-41-M/001

Provoz hotelů a společného stravování

J2

65-41-M/002

Gastronomické služby

K3

65-41-M/003

Provoz stravování

J2

65-41-M/004

Hotelová škola - gastronomické služby

J2

65-42-J/001

Hotelová škola

J2

65-42-L/502

Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch

J1

65-42-M/001

Hotelová škola

J2

65-42-M/002

Hotelová škola - hotelový provoz

J2

65-42-M/003

Hotelová škola - management cestovního ruchu

J2

65-42-M/004

Hotelnictví a turismus

J2

SEŠIT 2

Strana 89

Kód kategorie


Normativní

65-42-M/005

Management turismu a služeb

K1

65-42-M/006

Management turistických služeb

K1

65-42-M/007

Podnikatelství pro hotely a cestovní ruch

J1

65-42-M/008

Managering hotelů a cestovního ruchu

J1

65-42-M/009

Pracovník cestovního ruchu

K1

65-42-M/010

Služby a cestovní ruch

K1

65-42-M/011

Služby cestovního ruchu

K1

65-42-M/013

Průvodce pro cestovní kanceláře

J2

65-42-M/014

Pracovník cestovní kanceláře

J2

65-42-M/015

Obchodní zástupce v oblasti cestovního ruchu a služeb

J2

66-41-L/501

Provoz obchodu

K1

66-41-M/001

Obchod a marketing

K1

66-42-L/503

Propagace

K1

66-43-M/001

Knihkupectví

K1

66-43-M/002

Knihkupecké a nakladatelské činnosti

K1

66-44-L/501

Skladové hospodářství

K1

68-41-M/001

Personální řízení

G1

68-41-M/003

Právní činnost

G1

68-41-M/005

Komerční právo

G1

68-41-M/006

Právní administrativa

K1

68-42-L/501

Veřejně pořádková činnost

G1

68-42-L/503

Veřejnoprávní ochrana

G1

68-42-L/504

Policejní činnost

G1

68-42-L/581

Policejně správní a technickohospodářské činnosti

G1

68-42-M/001

Ochrana osob a majetku

G1

68-42-M/002

Veřejnoprávní ochrana

G1

68-42-M/003

Bezpečnostně právní činnost

G1

68-43-M/001

Veřejnosprávní činnost

G1

68-43-M/002

Diplomatické služby a Public Relations

G1

68-43-M/003

Veřejná správa

G1

68-43-M/004

Veřejně správní činnost

G1

68-43-M/005

Provoz diplomatických služeb

G1

69-41-L/502

Vlasová kosmetika

K1

69-41-L/503

Pleová kosmetika

K1

69-41-M/001

Masér sportovní a rekondiční

K1

69-55-J/001

Charitativní služby

G1

72-41-M/001

Knihovnické a informační systémy a služby

G1

72-41-M/002

Metody a technika informační práce

G1

72-41-M/003

Vědecké informace a knihovnictví

G1

72-41-M/004

Vědecké informace a knihovnictví - vědecké informace

G1

72-41-M/005

Vědecké informace a knihovnictví - knihovnictví

G1

75-31-L/501

Vychovatelství pro ústavy sociální péče

G2

75-31-M/001

Učitelství pro mateřské školy

G2

75-31-M/002

Vychovatelství

G2

75-31-M/003

Speciální pedagogika ve vězeňské službě

G2

75-31-M/004

Pedagogika volného času

G2

75-31-M/005

Předškolní a mimoškolní pedagogika

W1

strana 90

SEŠIT 2

Kód kategorie


75-31-M/008

Výchova dětí předškolního a mladšího školního věku

W1

75-31-M/010

Pedagogika pro asistenty ve školství

G2

75-41-J/002

Sociální činnost v prostředí etnických minorit

K1

75-41-J/003

Sociální činnost

K1

75-41-M/001

Sociální služby

K1

75-41-M/002

Sociální péče

G2

75-41-M/003

Sociální péče - pečovatelská činnost

G2

75-41-M/004

Sociální péče - sociálně správní činnost

G2

75-41-M/005

Sociální péče - soc. činnost pro etnické skupiny

G2

75-41-M/006

Výchovná a humanitární činnost

G2

75-41-M/007

Sociální činnost

G2

75-41-M/008

Sociální činnost - sociální pečovatelství

G2

75-41-M/009

Sociální činnost - sociální vychovatelství

G2

75-41-M/010

Sociální činnost v prostředí etnických minorit

G2

75-41-M/012

Výchovná a humanitární činnost - sociálně výchovná činnost

G2

75-41-M/013

Výchovná a humanitární činnost - sociálně administrativní činnost

G2

78-41-J/001

Rodinná škola

K1

78-41-M/003

Rodinná škola - sociální služby

G1

78-41-M/004

Rodinná škola - ekonomicko-administrativní služby

G1

78-41-M/005

Rodinná škola - veřejnosprávní služby

G1

78-42-M/001

Technické lyceum

E1

78-42-M/002

Ekonomické lyceum

E1

78-42-M/003

Pedagogické lyceum

E1

Normativní

78-42-M/004

Waldorfské lyceum

E1

78-51-J/001

Odborná škola

G1

82-41-L/501

Textilní výtvarnictví

UMP1

82-41-L/503

Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství

UMP1

82-41-L/504

Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií

UMP1

82-41-M/001

Užitá malba

UMP1

82-41-M/002

Užitá fotografie

UMP1

82-41-M/003

Scénická technika

UMP1

82-41-M/004

Tvarování průmyslových výrobků

UMP1

82-41-M/005

Tvarování průmyslových výrobků - tvarový a grafický design obalů

UMP1

82-41-M/006

Propagační výtvarnictví

UMP1

82-41-M/007

Propagační výtvarnictví - propagační grafika

UMP1

82-41-M/008

Propagační výtvarnictví - výstavnictví

UMP1

82-41-M/009

Propagační výtvarnictví - aranžování

UMP1

82-41-M/010

Propagační výtvarnictví - vědecká kresba a ilustrace

UMP1

82-41-M/011

Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů

UMP2

82-41-M/012

Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - plošné a plastické rytí

UMP2

82-41-M/013

Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství

UMP2

82-41-M/014

Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - zlatnictví a stříbrnictví

UMP2

82-41-M/015

Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - broušení a rytí drahých kamenů

UMP2

82-41-M/016

Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké odlévání

UMP2

82-41-M/017

Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu

UMP1

82-41-M/018

Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - modelářství

UMP1

82-41-M/019

Výtvarné zpracování skla

UMP2

SEŠIT 2

Strana 91

Kód kategorie


Normativní

82-41-M/020

Textilní výtvarnictví

UMP1

82-41-M/022

Modelářství a návrhářství oděvů

UMP1

82-41-M/023

Tvorba hraček a dekorativních předmětů

UMP1

82-41-M/024

Design světelných objektů

UMP1

82-41-M/025

Konstrukce a tvorba svítidel

UMP1

82-41-M/026

Konstrukce a tvorba nábytku

UMP1

82-41-M/027

Tvorba a vzorování bižutérie

UMP2

82-41-M/028

Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků

UMP1

82-41-M/029

Kamenosochařství

UMP2

82-41-M/030

Tvarování dřeva a řezbářství

UMP1

82-41-M/031

Uměleckořemeslná stavba varhan

UMP1

82-41-M/032

Grafika v reklamní praxi

UMP1

82-41-M/033

Design interiérů

UMP1

82-41-M/034

Tvarování průmyslových výrobků - průmyslový design

UMP1

82-41-M/035

Propagační výtvarnictví - grafická úprava tiskovin

UMP1

82-41-M/036

Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - zdobení

UMP1

82-41-M/037

Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - vytváření keramiky

UMP1

82-41-M/038

Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu - kamnářství

UMP1

82-41-M/039

Výtvarné zpracování skla - modelářství lisovaného skla

UMP2

82-41-M/040

Výtvarné zpracování skla - broušení a vzorování broušeného skla

UMP2

82-41-M/041

Výtvarné zpracování skla - hutní tvarování skla

UMP2

82-41-M/042

Výtvarné zpracování skla - tvarování, malování a leptání skla

UMP2

82-41-M/043

Výtvarné zpracování skla - rytí skla

UMP2

82-41-M/044

Výtvarné zpracování skla - tvorba a výroba skleněných figurek

UMP2

82-41-M/045

Výtvarné zpracování skla - vzorkařství skleněné bižutérie

UMP2

82-41-M/046

Textilní výtvarnictví - tkalcovská a tiskařská tvorba

UMP1

82-41-M/047

Textilní výtvarnictví - tkalcovská tvorba

UMP1

82-41-M/048

Textilní výtvarnictví - tiskařská tvorba

UMP1

82-41-M/049

Textilní výtvarnictví - ruční výtvarné zpracování textilií

UMP1

82-41-M/050

Textilní výtvarnictví - pletařská tvorba

UMP1

82-41-M/051

Textilní výtvarnictví - krajkářská a vyšívačská tvorba

UMP1

82-41-M/052

Textilní výtvarnictví - ruční tisk a ruční tkaní

UMP1

82-41-M/053

Textilní výtvarnictví - tvorba dekorativních předmětů z textilních a přírodních materiálů

UMP1

82-41-M/054

Tvorba a vzorování bižutérie - tvarování a rytectví raznic

UMP2

82-41-M/055

Tvorba a vzorování bižutérie - pasířství

UMP2

82-41-M/056

Tvorba a vzorování bižutérie - povrchové zušlechování

UMP2

82-41-M/057

Tvorba a vzorování bižutérie - uměleckoprůmyslové zpracování kovů

UMP2

82-41-M/058

Kamenosochařství - kamenosochařská tvorba

UMP2

82-41-M/061

Virtuální grafika

UMP1

82-42-L/501

Konzervátorství a restaurátorství

UMP1

82-42-M/001

Konzervátorství a restaurátorství

UMP1

82-42-M/002

Kamenosochařství - restaurování a konzervování kamene

UMP2

82-43-M/001

Foto-video reportér - producent

UMP1

82-44-J/001

Ladění klavírů

KON

82-44-M/001

Hudba

KON

82-44-M/002

Ladění klavírů

KON

82-44-N/001

Hudba

KON

strana 92

SEŠIT 2

Kód kategorie


Normativní

82-45-M/001

Zpěv

KON

82-45-N/001

Zpěv

KON

82-46-M/001

Tanec

TKON

82-46-N/001

Tanec

TKON

82-46-N/002

Tanec - tanec klasický

TKON

82-47-M/001

Hudebně dramatické umění

KON

82-47-N/001

Hudebně dramatické umění

KON

82-51-L/501

Umělecké řemeslné práce

UMP1

82-51-L/536

Scénická tvorba

UMP1

Příloha č. 2

Soustava oborů vzdělání gymnázií s délkou studia 4, 6 a 8 let Kód 79-41-K/401 79-41-K/601 79-41-K/801 79-41-K/402 79-41-K/602 79-41-K/802 79-41-K/403 79-41-K/603 79-41-K/803 79-41-K/404 79-41-K/604 79-41-K/804 79-41-K/405 79-41-K/605 79-41-K/805 79-41-K/407 79-41-K/607 79-41-K/807 79-41-K/408 79-41-K/608 79-41-K/808 79-41-K/409 79-41-K/609 79-41-K/809 79-41-K/610 79-41-K/810 79-41-K/411 79-41-K/611 79-41-K/811 79-41-K/413 79-41-K/613 79-41-K/813 79-41-K/420 79-41-K/620

Název oboru vzdělání Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium Gymnázium

- všeobecné - všeobecné - všeobecné - matematika - matematika - matematika - matematika a fyzika – matematika a fyzika - matematika a fyzika - přírodovědné předměty - přírodovědné předměty - přírodovědné předměty - programování - programování - programování - estetickovýchovné předměty - estetickovýchovné předměty - estetickovýchovné předměty - živé jazyky - živé jazyky - živé jazyky - klasické jazyky - klasické jazyky - klasické jazyky - vybrané předměty v cizím jazyce - vybrané předměty v cizím jazyce - humanitní předměty - humanitní předměty - humanitní předměty - tělesná výchova - tělesná výchova - tělesná výchova - sportovní příprava - sportovní příprava

Zařazení do normativní kategorie E1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1 C1,D1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1 C1,D1 E1 C1,D1

SEŠIT 2

Strana 93

Příloha č. 2

Obory vzdělání vyšších odborných škol Kód


Zařazení do normativní kategorie

1601N001

Organizace a správa péče o životní prostředí

G1

1601N002

Správa ochrany životního prostředí

G4

1601N003

Vodní hospodářství a ekologie

G4

1601N004

Monitorování životního prostředí

G3

1602N001

Vodní a odpadové hospodářství

G4

2331N001

Automatizované strojírenské konstrukce

F2

2341N001

Optimalizace strojírenských technologií

F2

2341N002

Výrobní technologie ve strojírenství

F2

2341N003

Strojírenství

F2

2341N004

Strojírenství se zaměřením na počítače a CNC techniku

F2

2341N005

Jakost a metrologie

F2

2345N001

Automobilová diagnostika a servis

F2

2345N002

Diagnostika silničních vozidel

G3

2345N003

Techn.diagn.a optimalizace renovač. metod

G3

2345N004

Diagnostika a servis silničních vozidel

G3

2631N001

Měřicí a výpočetní technika

F2

2631N002

Výpočetní technika

F2

2631N003

Výpočetní technika a informatika

F2

2631N004

Automatizace a informatika

F2

2631N005

Výpočetní technika a základy programování

F2

2631N006

Počítačová podpora v řízení podniku

F2

2631N007

Aplikace výpočetní techniky

F2

2631N008

Aplikace automatizační a výpočetní techniky

F2

2631N009

Elektronické počítačové systémy

F2

2631N010

Počítačové systémy elektronické

F2

2631N011

Výpočetní systémy

F2

2631N012

Systémy informační

F2

2631N013

Užití počítačů

F2

2631N014

Počítačová grafika v elektrotechnice

F2

2631N015

Počítačové systémy

F2

2631N016

Počítačové systémy elektronické

F2

2631N017

Počítačové zpracování informací

F2

2642N001

Silnoproudá elektrotechnika

F2

2643N001

Elektronika

F2

2643N002

Slaboproudá elektrotechnika

F2

2643N003

Lékařská elektronika

F2

2644N001

Automatizační technika

F2

2644N002

Automatizované systémy

F2

2644N003

Automatizované systémy

F2

2646N001

Obrazová a zvuková technika

F2

2831N001

Automatizace a řízení chemických procesů

G3

2832N001

Sklářství

G3

2931N001

Technologie potravinářských výrob

G3

2931N002

Technologie a hygiena potravin

G3

strana 94

SEŠIT 2

Kód



2931N003

Zpracování mléka

G3

2931N004

Analýza potravin

G3

3131N001

Textilní technologické procesy

F2

3231N001

Obuvnická technologie

G3

3331N001

Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce

F2

3641N001

Stavební obnova památek

3641N002

Realizace pozemních staveb

3641N003

Stavebnictví

F2

3641N005

Stavby pozemní

F2

3642N001

Železniční stavitelství

F2

3642N002

Dopravní stavitelství

F2

F2 nový obor

F2

3642N003

Inženýrské stavitelství

F2

3642N004

Stavby inženýrské

F2

3647N001

Organizace a řízení ve stavebnictví

F2

3741N001

Management a logistika

G1

3741N002

Celnictví a spedice

G3

3741N003

Provoz a ekonomika dopravy

F2

3941N001

Výrobní a řídící systémy podniku

F2

3941N002

Řídicí technika

F2

3941N003

Automatizované informační systémy řízení v ekonomice

F2

4131N001

Obnova a rozvoj venkova

G3

4131N002

Zemědělské podnikání

H2

4131N003

Zemědělský manažer

H2

4131N004


H2

4131N005

Zahradní a krajinná tvorba

H2

4131N006

Péče o krajinu

H2

4131N007

Obchodování se zeměděl.potr.komoditami

H1

4131N009

Šlechtitelství

H2

4131N010

Agroturistika

H1

4131N011

Zemědělsko potravinářské podnikání

H1

4132N001

Lesnictví

H2

4132N002

Vyšší odborné lesnictví

H2

5341N001

Diplomovaná všeobecná sestra

S1

5341N002

Diplomovaná dětská sestra

S1

5341N003

Diplomovaná porodní asistentka

T1

5341N004

Diplomovaný zdravotnický záchranář

S2

5341N005

Diplomovaná sestra pro intenzivní péči

T1

5341N006

Diplomovaná sestra pro psychiatrii

S1

5341N007

Diplomovaná dentální hygienistka

S3

5342N001

Diplomovaný ergoterapeut

S2

5342N002

Diplomovaný fyzioterapeut

S2

5342N003

Diplomovaný ergoterapeut

S2

5342N004

Diplomovaný fyzioterapeut

S2

5343N003

Diplomovaný zdravotní laborant

S2

5344N001

Diplomovaný oční technik

T3

5344N002

Diplomovaný zubní technik

T3

5344N003

Diplomovaný oční technik bez získání způs. zdrav. pracovníka

T3

SEŠIT 2

Strana 95

Kód



5345N002

Diplomovaná dietní sestra

S1

5345N003

Diplomovaný pracovník pro veřejné zdraví

S1

5345N004

Diplomovaný radiologický asistent

T2

5345N005

Diplomovaný asistent hygienické služby

S1

6141N001

Pastoračně praktický obor

G1

6141N002

Pedagogicko-katechetický obor

G1

6141N003

Pastoračně-pedagogický obor

G1

6141N004

Teologicko-pastorační činnost

G1

6141N005

Teologická a pastorační činnost

G1

6141N006

Katecheticko - pastorační činnost

G1

6141N007

Misijní a teologická činnost

G1

6341N001

Mezinárodní obchod

K1

6341N002

Podnikatelství

K1

6341N003

Účetnictví a finanční řízení podniku

K1

6341N004

Obchodní podnikání

K1

6341N005

Marketing

K1

6341N006

Zahraniční obchod

K1

6341N007

Zpracování ekonomických a vědeckotechnických informací

K1

6341N008

Účetnictví a finanční hospodaření

K1

6341N009


K1

6341N010

Účetnictví

K1

6341N011

Prokurista

K1

6341N012

Finance a účetnictví

K1

6341N013

Finanční a ekonomické poradenství

K1

6341N014

Firemní ekonomika

K1

6341N015

Ekonomika podniku a management

K1

6341N016

Financování a účetnictví

K1

6341N017

Ekonomika a management podniku

K1

6341N018

Účetnictví a daně

K1

6341N019

Obchodní podnikatelství

K1

6341N020

Obchod a právo v obchodu

K1

6341N021

Počítačové zpracování ekonomických informací

K1

6341N022

Podnikové finance

K1

6341N023

Ekonomika mezinárodního hospodářství

K1

6341N024

Marketing pro střední stupeň řízení

K1

6341N025

Mezinárodní obchodní styk

K1

6341N026

Firemní management

K1

6341N027

Ekonomika a zahraniční obchod

K1

6341N028


K1

6341N029


K1

6341N030

Mezinárodní obchodní styk

K1

6341N031

Mezinárodní obchod,přeprava, zasilatelství

K1

6341N032

Prokurista firmy

K1

6341N033

Zahraniční obchod

K1

6341N034

Průmyslový obchodník

K1

6341N035

Daně a účetnictví

K1

6341N036

Ekonomika v podnikové praxi

K1

strana 96

SEŠIT 2

Kód



6341N037

Firemní obchodník

K1

6343N001

Odhadcovství

K2

6343N002

Bankovnictví a pojišovnictví

K1

6343N003

Sociální pojišovnictví

K1

6343N004

Finanční poradenství

K1

6343N005

Bankovnictví a finance

K1

6343N006

Pojišovnictví a management

K1

6343N007

Finance a řízení

K1

6343N008

Bankovnictví

K1

6343N009

Finanční řízení

K1

6343N010

Účetnictví a finanční řízení

K1

6343N011

Pojišovnictví

K1

6343N012

Bankovní obchodník

K1

6343N013

Finance,účetnictví, finanční řízení

K1

6343N014

Finance a bankovnictví

K1

6343N015

Účetnictví a finance

K1

6343N016

Finance a daně

K1

6431N001

Management životního prostředí

G1

6431N002

Strojírenský management

F1

6431N003

Management elektrotechniky

F1

6431N004

Ekonomika a ekologie chemické výroby

G1

6431N005

Výrobní a obchodní manager textilu

F1

6431N006

Logistika a management

G1

6431N007

Obchodník v dopravě

G3

6431N008

Management dopravy

G1

6431N009

Marketing výpočetní techniky

G3

6431N010

Marketing výpočetní techniky

G3

6431N011

Management technických oborů

G1

6431N012

Ekonomika strojírenství

K1

6431N013

Management cestovního ruchu

K1

6431N014

Management obchodních činností

K1

6431N015

Manažer a ekonom firmy

K1

6431N016

Manažer sportu

K1

6541N001

Gastronomie a služby cestovního ruchu

K3

6542N001

Cestovní ruch

K1

6542N002

Řízení hotelového provozu

K3

6542N003

Rozvoj a řízení regionální turistiky

K1

6542N004

Řízení hotelnictví a turistických služeb

K3

6542N005

Cestovní ruch

K1

6542N006

Management hotelových služeb

K1

6542N007

Turismus

K1

6641N001


K1

6841N001

Personální řízení

G1

6841N002

Právo a mezinárodní obchod

G1

6841N003

Právo komerční

G1

6841N004

Právní činnost

G1

6841N005

Ekonomicko-právní činnost

G1

SEŠIT 2

Strana 97

Kód 6841N006

Název oboru vzdělání Komerční právo

Zařazení do normativní kategorie G1

6841N007

Správní činnost

G1

6841N008

Personální činnost

G1

6841N009

Personalistika

G1

6841N010

Personální práce

G1

6842N001

Prevence kriminality

G1

6842N002

Krizové řízení

G1

6843N001

Informatika ve státní správě

G1

6843N002

Veřejná správa (regionální)

G1

6843N003

Diplomatické služby a Public Relations

G1

6843N004

Politickosprávní administrativa

G1

6843N005

Veřejná správa

G1

6843N006

Územní správa a samospráva

G1

6843N007

Hospodářsko správní činnost

G1

6843N008

Veřejná správa

G1

7241N001

Informační management

G1

7241N002

Vědecké informace a knihovnictví

G1

7241N003

Informační systémy

G1

7242N001

Masová komunikace

G1

7242N002

Publicistika

G1

7242N003

Stylistika a její tvůrčí využití

G1

7531N001

Pedagogika specif.činností ve volném čase

G2

7531N002

Pedagogika volného času

G2

7531N003

Pedagogika volného času - hudební

G2

7531N004

Pedagogika volného času - výtvarné

G2

7531N005

Pedagogika volného času - tělovýchovné

G2

7531N006

Pedagogika - vychovatelství

W1

7532N001

Sociální politika

G1

7532N002

Charitní a sociální činnost

G1

7532N004

Sociální pedagogika

W1

7532N005

Sociální pedagogika a teologie

W1

7532N007

Sociální pedagogika

G2

7532N008

Sociální a humanitární práce

G2

7541N001

Sociální a teologická činnost

G1

7541N002

Sociální práce

G1

7541N003

Sociálně právní činnost

G1

7541N004

Sociálně právní a teologická činnost

G1

7541N005

Sociálně právní a teologická činnost - soc. právní činnost

G1

7541N006

Sociálně právní a teologická činnost - teologická činnost

G1

7541N007

Charitní a sociální péče

8241N004

Multimediální umělecká tvorba

8241N005

Reklamní tvorba

UMP1

8241N011

Užitá malba

UMP1

8241N014

Ražená medaile a mince

UMP2

8241N017

Tvorba uměleckého skla

UMP2

8241N019

Textilní výtvarník

UMP1

8241N020

Grafický design a realizace tiskovin

UMP1

G1 UMP1

strana 98

SEŠIT 2

Kód



8241N021

Obalový a grafický design

UMP1

8241N022

Oděvní návrhářství

UMP1

8241N023

Design herních předmětů

UMP1

8241N025

Malba a přidružené techniky

UMP1

8241N026

Sochařská tvorba

UMP1

8241N027

Grafická tvorba

UMP1

8241N028

Interaktivní grafika

UMP1

8242N003

Konzervování a restaurování keramiky

UMP1

8242N004

Konzerv. a restaurování nábytku a nepolychrom. dřevořezby

UMP1

8242N005

Řezbářství a restaurování dřeva

UMP1

8242N009

Péče o památky

UMP1

8242N010

Restaurování kovů

UMP2

8242N011

Konzervování a restaurování textilií

UMP1

8242N012

Konzervování a restaurování malířských dekorativních technik

UMP1

8243N004

Výtvarné zpracování animovaného filmu

UMP2

8243N008

Obraz a zvuk ve filmové, televizní a rozhlasové tvorbě

UMP2

8244N001

Hudba - jazz

8243N009

Organizace filmové, televizní a rozhlasové tvorby

UMP2

8247N004

Tvorba textu a scénáře

UMP1

8247N005

Dramatické umění a moderování

KON

8247N006

Loutkařské umění

KON

KON

SEŠIT 2

Strana 99

Příloha č. 3

Přehled oborů vzdělání s výukou řidičského oprávnění Kód


Skupina řidičských oprávnění

2355H002

Klempíř- strojírenská výroba, zaměření auto

B

2365H001

Mechanik silnič.strojů

C

2366H001

Mechanik opravář pro lesní stroje a zařízení

C

2366H003

Mechanik opravář-lesní stroje (dobíhající obor)

C

2368H001

Automechanik

C

2368H002

Mechanik opravář pro požární techniku

C

2368H003

Mechanik opravář pro sil.motor.vozidla

C

2657H001

Autoelektrikář

B

3941L001

Autotronik

C

4141L007


4151E501

Zemědělská výroba

4151H007

Zemědělec, hospodyňka

4151H008

Krajinář

T

4151H011

Farmář

B,T,(C)

4153H002

Rybář

B,T,(C)

4154H002

Kovář, podkovář

4155H003

Opravář zeměděl.strojů

C,T

4156H001

Mechanizátor les.výroby

T

6651H007

Prodavač-motor. vozidla

B

2345M005

Silniční doprava – provoz a údržba vozidel

C

2345M006

Silniční doprava – diagnostika motorových vozidel

C

2345M003

Strojník požární techniky

C

3741M002

Silniční doprava – ochrana životního prostředí

B

3741M006

Silniční doprava provoz a ekonomika dopravy

B

4104M001

Rostlinolékařství

B,T

4141M001

Agropodnikání

B,T

4141M002

Pěstitelsko-chovatelský

B,T

4141M003

Pěstitelsko-chovatelský – podnikání

B,T

4142M001

Vinohradnictví

T

4142M002

Chmelařství

T

4143M001

Rybářství

4144M001

Zahradnictví

4145M001

Mechanizace a služby

4146M001

Lesnictví

B

4341M001

Veterinární prevence

B

B,T, T B,T,(C)

T

B,T B nebo T C,T

41-55-E/002 Opravářské práce

T

41-52-E/004 Farmářské práce

T

Poznámka

strana 100

SEŠIT 2

Vyd·v·: Ministerstvo ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »R ñ Redakce: Karmelitsk· 7, 118 12 Praha 1, telefon 257 193 437 ñ Administrace: pÌsemnÈ objedn·vky p¯edplatnÈho, zmÏny adres a poËtu odebÌran˝ch v˝tisk˘ ñ SEVT, a. s., Peka¯ova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 352, 283 090 354, fax: 233 553 422, www.sevt.cz, e-mail: [email protected]. Objedn·vky ve SlovenskÈ republice p¯ijÌm· a distribuuje Magnet Press Slovakia, s. r. o., P.O. Box 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: (004212) 44 45 45 59, tel./fax: (004212) 44 45 46 28 ñ P¯edpokl·dnÈ roËnÌ p¯edplatnÈ se stanovuje za dod·vku kompletnÌho roËnÌku a je od p¯edplatitel˘ vybÌr·no formou z·loh ve v˝öi ozn·menÈ ve VÏstnÌku a pro tento rok z·loha 1 ËinÌ 730 KË ñ Vych·zÌ mÏsÌËnÏ ñ Tiskne: Sprint Servis, Lovosick· 31, Praha 9. Distribuce: p¯edplatnÈ, jednotlivÈ Ë·stky na objedn·vku i za hotovÈ ñ SEVT, a. s., Peka¯ova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 352, 283 090 254, fax: 233 553 422; drobn˝ prodej v prodejn·ch SEVT, a. s. ñ Praha 5, Eliöky PeökovÈ 14, tel./fax: 257 320 049, ñ Praha 4, Jihlavsk· 405, tel./fax: 261 264 325 ñ Brno, »esk· 14, tel./fax: 542 233 962 ñ Ostrava, N·draûnÌ 29, tel./fax: 596 120 690 ñ »eskÈ BudÏjovice, »esk· 3, tel./fax: 387 319 045 a ve vybran˝ch knihkupectvÌch. DistribuËnÌ podmÌnky p¯edplatnÈho: jednotlivÈ Ë·stky jsou expedov·ny p¯edplatitel˘m neprodlenÏ po dod·nÌ z tisk·rny. Objedn·vky novÈho p¯edplatnÈho jsou vy¯izov·ny do 15 dn˘ a pravidelnÈ dod·vky jsou zahajov·ny od nejbliûöÌ Ë·stky po ovÏ¯enÌ ˙hrady p¯edplatnÈho nebo jeho z·lohy. »·stky vyölÈ v dobÏ od zaevidov·nÌ p¯edplatnÈho do jeho ˙hrady jsou doposÌl·ny jednor·zovÏ. ZmÏny adres a poËtu odebÌran˝ch v˝tisk˘ jsou prov·dÏny do 15 dn˘. Lh˘ta pro uplatnÏnÌ reklamacÌ je stanovena na 15 dn˘ od data rozesl·nÌ, po tÈto lh˘tÏ jsou reklamace vy¯izov·ny jako bÏûnÈ objedn·vky za ˙hradu. V pÌsemnÈm styku vûdy uv·dÏjte I» (pr·vnick· osoba), rodnÈ ËÌslo bez lomÌtka (fyzick· osoba) a kmenovÈ ËÌslo p¯edplatitele. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿPP Praha Ë.j. 1172/93 ze dne 9. dubna 1993. Pod·vanie novinov˝ch z·silek v Slovenskej republike povolenÈ RPP Bratislava, poöta 12, Ë.j. 445/94 zo dÚa 27. 12. 1994.

MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. SEŠIT 2 Vydáno: ÚNOR 2005 Cena: 100 Kč OBSAH

Recommend Documents