MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Vyšší odborná škola a Střední škola automobilní, Zábřeh, U Dráhy 6

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ROČNÍK

TŘÍDA

ŠKOLNÍ ROK

TŘÍDNÍ UČITEL

1. 2. 3. 4.

Zpracoval: Mgr. Žváček Vladimír

Schválil: Ing. Synek Oldřich

1

Základními cíli strategie primární prevence sociálně patologických jevů jsou: • • •

výchova ke zdravému životnímu stylu rozvoj a podpora sociálních kompetencí zkvalitněním koordinace a kontroly specifické primární prevence napříč resorty dosáhnout vyšší kvality a efektivity prováděných programů

Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku
s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům
schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí
přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi
schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů
s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám
podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek. „Primární prevencí“ rozumíme veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít problémům a následkům spojeným se sociálně patologickými jevy (dále SPJ), případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich rozšíření. Důraz je kladen zejména na specifickou primární prevenci tj. systém aktivit a služeb, které se zaměřují na práci s populací, u níž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj a který se snaží předcházet nebo omezovat nárůst jeho výskytu. Součástí systému jsou Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže (dále jen ”prevence”) v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy zahrnuje především aktivity v oblastech prevence: a) násilí a šikanování, b) záškoláctví, c) kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování, d) ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže, e) xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu, f) užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek, g) netolismu (virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling), h) diváckého násilí. i) komerčního sexuálního zneužívání dětí, j) syndromu týraných a zneužívaných dětí k) sekt a sociálně patologických náboženských hnutí.

OPATŘENÍ ŠKOLY PŘI PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU. 1. Preventivní program je zaměřen na žáky a studenty ve věkových kategoriích mládež, 15 –18 let a mladí dospělí – 18 a více let. Třídní učitelé a pedagogičtí pracovníci školy jsou povinni individuálně pracovat v oblastech teoretického působení na prevenci rizikového chování, /podle zpracovaných pomocných materiálů/ a zároveň se podílet na realizací akcí podle vlastního uvážení, při naplňování volného času žáků a studentů školy. 2

2. Některé zásady efektivní primární prevence. 1. Komplexnost a kombinace mnohočetných strategií: Ke splnění tohoto bodu využívají pedagogičtí pracovníci třídních schůzek s rodiči a informují je o prevenci a základních projevech chování při používání návykových látek. 2. Propojení prevence užívání nelegálních návykových látek a těkavých návykových látek s prevencí problémů působených alkoholem a tabákem. Při přednáškách upozorňovat na to, že tabák a alkohol jsou nejrozšířenější návykové látky a působí největší lidské i materiální škody. Jsou také v určitém smyslu iniciačními návykovými látkami - jejich užívání obvykle provází a často předchází zneužívání nelegálních návykových látek. 3. Pozitivní orientace primární prevence a demonstrace konkrétních alternativ. Podpora zdravého životního stylu, využívání pozitivních modelů a nabídka pozitivních alternativ. V příslušné cílové skupině by měly být součástí každého preventivního programu. Zpracované materiály je potřeba využít nikoliv pouze pro informace, ale především ke změně kvality postojů a změny chování žáků a posílení schopnosti mladých lidí čelit tlaku k užívání návykových látek. 1. Besedami o drogové problematice se žáky s využitím kvalifikovaných pracovníků 2. /PČR, okresní metodik prevence, společnosti člověka v tísni a DRP školy/. 3. Třídními učiteli informovat rodiče žáků všech ročníků o projevech dítěte při používání drog. 4. Proškolení pedagogických pracovníků školy o postupu při podezření na používání drog a jiných omamných látek a jejich účincích. 5. Pravidelné organizování kulturních, společenských a sportovních akcí s cílem maximálně omezit neproduktivní volný čas žáků. 6. Průběžně věnovat pozornost rizikovým skupinám. 7. Pedagogičtí pracovníci pravidelně sledovat tendence chování jednotlivých žáků. Při varovných signálech informovat vedení školy. 8. Na poradách vedení s pedag. pracovníky pravidelně informovat o plnění minimálního preventivního programu školy. 9. Pravidelné zajišťovat odbornou literaturu a ostatní materiály pro primární prevenci s drogovou problematikou. 10. Na schůzkách s rodiči rodiče připravovat na jednání se žáky při zátěžových životních situacích, jako příklad nespecifické drogové prevence. Plánovaný přehled akcí pro žáky ve školním roce v rámci výchovného poradenství a prevence sociálně patologických jevů. Datum Měsíc VIII. IX. IX.

IX.

Akce Třídy Protidrogová prevence – konzultace kdykoliv v průběhu dne Účast pedagogických pracovníků na projektu vzdělávání v oblasti prevence Proškolení pracovníků školy o postupu při podezření na používání drog a DPR při podezření na šikanování Seznámení žáků školy s problematikou drog a šikanování – 3

TŘU

IX.

všechny třídy Beseda s policií: Prevence krádeží, dopravní přestupky apod. l. ročníky

IX.

Beseda s policií: Prevence krádeží, dopravní přestupky apod.

4. ročníky

X.

Účast na akci složek záchranného systému Olomouckého kraje ŘÍJEN 1. – 4. ročníky.

XI.

XI, IV. Na třídních schůzkách poskytnout informace rodičům o možných negativních rizicích. TŘU

XII. XII.

Práva a povinnosti občanů přestupky a trestné činy (policie ČR) druhé ročníky Práva a povinnosti občanů přestupky a trestné činy (policie ČR) třetí ročníky

II.

Protidrogová prevence – informace - PČR

IV.

Proškolení pracovníků školy o postupu při podezření na používání drog a postup při podezření na šikanování DRP

X. - VI.

žáci 1. roč.

Projekce videomateriálů projektu „Jeden svět“ obsah je zaměřen na společensko-politickou problematiku současného světa.. 1.- 4.ročníky (v rámci výuky ON).

Další akce doplní: 1. Vedoucí domova mládeže 2. VUOV 3. Každý třídní učitel - 1x – sportovní akce 1x – kulturní akce 1x – exkurze

4

ŽÁCI VYŽADUJÍCÍ ZVLÁŠTNÍ PÉČI: ROČNÍK

TŘÍDA

ŠKOLNÍ ROK

TŘÍDNÍ UČITEL

1. 2. 3. 4.

Jméno příjmení,

Oblast vyžadující zvláštní péči

Třídní učitel seznámil pedagogickou radu se žáky vyžadujícími zvláštní péči dne: ………… TŘU: ……………… 5

PROŠKOLENÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ, TŘÍDNÍCH UČITELŮ. TÉMA: Minimální preventivní program ŠKOLITEL: Mgr. Žváček Vladimír DATUM: OSNOVA ŠKOLENÍ: 1. Seznámení s minimálním preventivním programem školy 2. Cíl minimálního preventivního programu: -

snížit počet negativních jevů, snížit absenci, zvýšit motivaci žáků, předcházet negativním jevům, včetně záškoláctví, zlepšit výsledky výchovně vzdělávacího procesu

3. Práce třídního učitele 4. Základní informace o realizaci programu. 5. Závěr – hodnocení.

Připomínky pedagogických pracovníků:

6

Přednášky třídního učitele rodičům žáků

Téma: Informace pro rodiče: „Prevence, příznaky a řešení problematiky patologických jevů.“

Poznámky učitele, připomínky rodičů.

7

RADY RODIČŮM 1. K BEZPEČNĚJŠÍMU UŽÍVÁNÍ INTERNETU.

• • • • •

Pro školní výuku i zájmovou činnost se internet využívá ke zjišťování mnoha potřebných údajů. Vedle pozitivních stránek užívání internetu se setkáváme i s negativy, mezi něž patří nebezpečí šíření virů, nebezpečí zneužití osobních dat, možnost kontaktu s nežádoucím jedincem nebo s nevhodnými informacemi. Nebezpečí závislosti na počítači se může projevit závislostí na e-mailové nebo „chatové“ komunikaci, na online okruzích, burzách, online akcích, online nakupování, online pornografii a počítačových hrách. Prostřednictvím diskusních skupin (chatů) a elektronické pošty jsou děti ohroženy možnými pachateli pedofilních forem sexuálního a komerčního zneužívání. Nemálo dětí sleduje pornografii, dětské formy nevyjímaje, na internetu. Přístup k internetu je velmi jednoduchý – děti mohou využívat připojení se z počítačů v domácnosti, ve škole, v internetových kavárnách a klubech. Na tyto problémy reagují zpracovaná „Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu“. Některé děti a mladí dospívající lidé se stávají závislými na internetu a jeho žádaných stránkách. Klesá jejich schopnost komunikovat s opačným pohlavím. Dochází k redukci komunikace na pasivní prohlížení obrázků internetu. Přitom tvrdá pornografie může za určitých okolností vést až k násilnému chování a k problémům v intimním životě. Nelze opominout i nebezpečí přetížení organismu při dlouhodobém sezení u obrazovky monitoru s nebezpečím poškozování páteře a dalších negativních dopadů na zdraví. U malých dětí hrozí i poškození kůry CNS. K postihu pornografie lze aplikovat § 205 trestního zákona – ohrožování mravnosti (kdo uvádí do oběhu, rozšiřuje, činí veřejně přístupnými … zobrazení nebo jiné předměty ohrožující mravnost, v nichž se projevuje neúcta k člověku, nebo násilí, nebo která zobrazují sexuální styk s dítětem, se zvířetem nebo jiné sexuálně patologické praktiky, bude potrestán odnětím svobody …). Přes zjevná negativa běžná internetová pornografie nepodléhá sankcím podle našeho trestního zákona. Je tomu tak do té doby, než začne být blíže zkoumáno, jakým způsobem provozovatel pornowebu zajistí, aby jeho obsah nebyl přístupný osobám mladším osmnácti let. Proto je potřeba směrovat preventivní opatření ve smyslu upozornění na nebezpečí, které může hrozit při komunikaci cestou internetu k dětem, k rodičům i k širší veřejnosti. V rámci realizace programu “Internet do škol” je nutno věnovat pozornost poučení dětských uživatelů o bezpečném používání internetu. Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnému užívání internetu” byla poprvé formulována v závěrech II. Světového kongresu proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí v Jokohamě 16. - 20. prosince 2001, který pokračoval v práci zahájené na I. Světovém kongresu proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí ve Stockholmu v roce 1996. V období posledních let došlo k velkému nárůstu preventivních aktivit proti dětské pornografii. Největším mezinárodním fórem s tímto tématem byla např. Konference ve Vídni v roce 1999 a konference pořádaná UNESCO v témže roce v Paříži. Kongres v Jokohamě na tyto aktivity navazoval. Jeho výsledkem byla shoda v principech boje proti dětské pornografii: nulová tolerance dětské pornografie na internetu, potřeba vytvořit globální partnerství mezi všemi zainteresovanými subjekty a poskytovateli služeb, kriminalizace dětské pornografie v celosvětovém měřítku, posílení procesu prosazování práva na národní úrovni i zlepšení mezinárodní spolupráce orgánů činných v trestním řízení v jednotlivých zemích, užší spolupráce mezi vládami a internetovým průmyslem. 8

V této souvislosti byla na II. světovém kongresu proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí v Jokohamě distribuována Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnému užívání internetu. Zahraniční zkušenosti jsou v České republice aplikovatelné pouze částečně, proto byla nutná jejich úprava vzhledem k dosažené úrovni sociálního a ekonomického rozvoje České republiky a k domácím kulturním obyčejům a tradicím. Předkládaný materiál toto respektuje a je směrován v jedné verzi k dětem, v další verzi k rodičům. Seznámení rodičů a široké veřejnosti bude realizováno zveřejněním “Pravidel pro děti k bezpečnějšímu užívání internetu” a zveřejněním “Pravidel pro rodiče k bezpečnějšímu užívání internetu jejich dětmi” na webových stránkách MŠMT www.msmt.cz pod kapitolou Prevence – Dokumenty a materiály. Jednotlivé školy mohou tak využívat tyto informace ve své každodenní práci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy iniciovalo vypracování textů k problematice komerčního sexuálního zneužívání dětí. Tyto texty byly zařazeny do vzdělávacích programů základních, speciálních, středních a vyšších odborných škol. V rámcových vzdělávacích programech je daná problematika zapracována tak, aby byla sladěna s lidskými právy, prevencí xenofobie a rasismu, Úmluvou o právech dítěte apod. “Pravidla pro děti k bezpečnějšímu užívání internetu” lze využít v předmětech informatika, pracovní činnosti, rodinná výchova, občanská výchova a dalších naukových předmětech. Je vhodné, aby se stala nedílnou součástí zájmové činnosti při kontaktu žáků s internetovými stránkami včetně jejich činnosti v rámci školních knihoven. V oblasti obecné informovanosti, vzdělávání a prevence se nadále počítá s přiměřeným rozšiřujícím vzděláváním pedagogických pracovníků, s tvorbou metodických materiálů pro školy a školská zařízení a se zapracováním předmětné problematiky do modernizovaných učebnic pro občanskou a rodinnou výchovu. Tato problematika bude rovněž organicky začleněna do společenskovědního vzdělávání na středních a vyšších odborných školách, tak jako i do přípravy budoucích pedagogů na vysokých školách. Vysvětlení ke každému bodu „Pravidel pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu“ provede každá škola podle svých podmínek na základě publikací zasílaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a případně dalších aktuálních zdrojů včetně webových stránek resortu školství.

PRAVIDLA PRO RODIČE K BEZPEČNĚJŠÍMU ŽÍVÁNÍ INTERNETU JEJICH DĚTMI

1) Nechte se dítětem poučit o službách, které používá, a ujistěte se o jejich obsahu. Tím zlepšete svou znalost internetu. 2) Nikdy svému dítěti nedovolte setkání o samotě s někým, s kým se seznámil na internetu, bez Vaší přítomnosti. Pokud k setkání svolíte, své dítě doprovoďte. 3) Zajímejte se o internetové kamarády svých dětí stejně, jako se zajímáte o jejich kamarády ve škole. 4) Základem při komunikaci rodiče s dítětem je otevřenost. Při nepříjemných zkušenostech dítěte s děsivým obsahem nebo nepříjemným člověkem není řešením trestat dítě nebo mu dokonce bránit používat internet, ale poradit mu, jak se v budoucnu nepříjemným zkušenostem vyhnout. Jak se rodič při podobné situaci zachová, určuje, zda se mu dítě svěří i v budoucnu.

9

5) Na místo s nevhodným obsahem se může dítě dostat zcela náhodou. Pro tyto případy neexistuje stoprocentní ochrana a vyplatí se spíše vychovávat dítě tak, aby si podobné skutečnosti interpretovalo způsobem odpovídajícím jeho věku, protože s dítětem nemůžete trávit všechen volný čas. 6) Riziko vstupu na stránku s nevhodným obsahem lze snížit jednak prostřednictvím možností zabudovaných přímo do internetového prohlížeče, jednak prostřednictvím speciálních programů obsahujících nepřetržitě aktualizovaný seznam stránek pro děti nevhodných. Tyto programy bývají k dispozici zdarma. 7) Uvažujte o společné e-mailové schránce se svými dětmi. 8) Dávejte si pozor na soubory, které dítě z internetu stahuje a ukládá je na disk. 9) Sledujte, kolik času dítě u počítače stráví. Nepohybuje se ve světě virtuálních her častěji než na hřišti? Nepohybuje se víc na chatu a nekomunikuje s anonymními osobami (skrytými za chatovými přezdívkami) častěji než se svými kamarády Nepozorujete u něj projevy připomínající závislost na chatování či počítačových hrách? Nedovolte, aby virtuální realita dítě příliš pohltila! 10) O radu při výchově dětí ke správnému užívání internetu můžete požádat pedagoga, psychologa či pracovníky internetových firem.

2. DROGY

To, že naše dítě bere drogy, nemusí být, alespoň zpočátku, vůbec nápadné. Přesto existují signály, které napovídají, že něco nemusí být v pořádku. Důvody potíží mohou být i jiné. Nemusí jít zrovna o drogy. Přesto je dobré o těchto věcech vědět. Zde jsou některé z příznaků, kterým byste měli věnovat pozornost: CO MŮŽE TAKÉ NAZNAČOVAT, ŽE VAŠE DÍTĚ BERE DROGY? *Problémy ve škole Nemusí se objevit hned zpočátku, dá se ale říci, že braní drog k potížím ve škole dříve nebo později nutně vede. Objevují se absence, zhoršuje se prospěch. V této fázi to ještě často nevypadá, že by v pozadí potíží byly drogy. Je třeba sledovat i další příznaky a celý obraz dávat trpělivě dohromady. Paradoxně právě snaha o udržení dobrého prospěchu či o složení náročných zkoušek bývá důvodem k prvnímu drogovému experimentu. *Ztráta původních zájmů Jde hlavně o původní časově i fyzicky náročné koníčky, jako je sport, nejrůznější aktivní umělecká činnost a podobně. Setkáváme se najednou s rezolutním odmítáním dříve milované zábavy. *Změna přátel a party Nejde ani tak o vzhled a způsob vyjadřování, jako spíše o způsob trávení volného času. Pravidelné a velmi časté navštěvování diskoték a hudebních klubů, které se stává vlastně jedinou zábavou, výrazně zvyšuje riziko drogových experimentů. Organizované skupiny či skupiny mládeže svázané silnou vnitřní ideologií riziko drogových problémů snižují. Je zde nabízen alternativní systém hodnot, často drogy přímo odmítající. Je třeba ale udržet míru, protože stejně rizikové jako drogy jsou do extrémů strukturovaná společenství sekty. 10

*Změny chování Bez povšimnutí by neměly zůstat ničím neodůvodněné stavy nápadné veselosti či aktivity. Za pozornost stojí zejména náhlá noční nespavost spojená s různým, často dosti nesmyslným kutěním a podobným konáním. Stejně tak jsou nápadné stavy skleslosti, únavy a opakující se depresivní rozlady. Nelze ovšem vyloučit, že podobné chování může být prostě projevem onemocnění. *Slabost, spaní přes den Celkově klesající výkonnost, zhoršená koncentrace a hlavně náhlé spaní přes den jsou možnými příznaky braní drog. Nápadné jsou tyto příznaky především v kombinaci s celkovou změnou životního stylu, která nastala v poslední době. *Ztráta chuti k jídlu, hubnutí Jeden z velmi nápadných příznaků braní tzv. stimulačních drog (u nás hlavně pervitin "piko"). Tyto látky mají jako jeden z vedlejších účinků právě potlačení chuti k jídlu - hubnutí je zde přirozeným důsledkem. Pozor! To, že tyto příznaky nejsou přítomny, nemusí ještě znamenat, že o drogy nejde. Hubnutí je totiž charakteristické, alespoň zpočátku. POUZE pro pervitin. Opiáty či halucinogenní drogy se takto projevovat nemusí. *Kožní defekty Další z mozaiky příznaků, které mohou složit dohromady obraz braní pervitinu, resp. již vznikající drogové závislosti. Jde o stopy po škrábnutích a jiných drobných sebepoškozeních, zejména na obličeji a hřbetech rukou. *Mizení peněz Zpočátku nevšímavé mizení malých finančních částek, rodinné finanční "podvůdky" se postupně mění ve stále zoufalejší snahu dítěte sehnat dostatek peněz na drogy a následují již odhalené krádeže peněz či jiných cenných věcí. Předchází často prodej všeho cenného, co bylo ve vlastnictví dítěte, včetně milovaného oblečení. Jde o příznak charakteristický pro prohlubující se závislost na heroinu. *Nález stříkaček, jehel a drog Zde je již situace jasná. Přesto se poměrně často stává, že rodiče v této situaci rádi uvěří vysvětlení, že "nádobí" je někoho cizího, jen v úschově a podobně. Toto vysvětlení je sice možné, ale vysoce nepravděpodobné. *Stopy po injekčním vpichu na končetinách Zde není již o čem diskutovat.

CO SI POČÍT, POKUD ZJISTÍM, ŽE MOJE DÍTĚ BERE DROGY? Může se to stát každému z nás. Podle posledních statistik má s drogami (byť převážně tzv. lehkými) nějakou zkušenost každý třetí člověk ve věku osmnácti let. Drogová zkušenost je závažný fakt, ale nemusí ještě nutně znamenat víc než další, tentokrát vysoce rizikový, životní experiment. Pokud celá věc experimentem neskončí, vzniká DROGOVÝ PROBLÉM. Ať tak nebo tak, zásah je vždy na místě. Cílem by ale mělo být vylepšení daného stavu, ne zhoršení již tak neveselé situace. Právě zde se velmi často rozcházejí přání rodičů s reálnými možnostmi. Co si tedy počít?

11

1. Nepanikařit Je třeba si uvědomit, že braní drog, na které jsme právě přišli, nevzniklo včera či předevčírem. Dle praktických zkušeností lze říci, že doba neodhaleného drogového experimentování je delší, než rodiče předpokládají. Rok i více trvá často období, kdy dítě bere drogy a rodina nic netuší. Objevení této skutečnosti je nezřídka projevem narušené kontroly chování dítěte, a tedy důsledkem něčeho závažnějšího než experimentu. Původní dokonalá maskovací opatření jsou dítětem zanedbávána. Důsledkem je pak třeba nález stříkačky a jehly v kapse, což by se ještě před půl rokem nestalo. Takže - zachovat klid. Je nutné si uvědomit, že situaci nelze vyřešit za den, za týden, ale velice pravděpodobně ani za měsíc. Budou nutná dlouhotrvající opatření. Je možné (a nutné) vše předem promyslet a připravit. 2. Sehnat si všechny dostupné informace Mám na mysli odbornou literaturu, zkušenosti okolí, ale hlavně - kontaktovat zařízení, které s drogovým problémem profesionálně pracuje. Konzultace je většinou možná i telefonicky a anonymně. Nelze čekat jasnozřivost či jednoduchá řešení, lze ale očekávat praktickou zkušenost. Ta je pak u skutečně profesionální instituce zdrojem návrhů možných postupů. 3. Být důsledný Pokud se rozhodnete k nějakému postupu, ať již na základě vlastního rozhodnutí či na základě konzultace, buďte důslední. Rozmyslete si předem, budete-li schopni navrhované postupy dodržet. Nemá smysl si něco nalhávat.

12

Materiály pro přednášky třídního učitele žákům v měsíci září Termíny:…………. Téma: A. Kouření B. Alkohol C. Drogy D. Šikana E. Internet F. Gambling G. Legislativa Poznámky učitele, připomínky žáků

13

A. KOUŘENÍ Tři hlavní důvody: Proč někteří mladí začínají kouřit? • jejich kamarádi kouří • jejich rodiče nebo starší sourozenci kouří • mají o sobě nízké mínění a hledají způsoby, jak změnit svoji image Lidé používají tabák v různých formách: kouří cigarety, dýmky, doutníky, žvýkají tabákové listy nebo žvýkačky, šňupají tabákovou drť. I když kouření cigaret je všeobecně považováno za nejnebezpečnější, neexistuje žádný bezpečný způsob konzumace tabáku. Kromě aktivních kuřáků jsou tabákem ohroženi i tzv. pasivní kuřáci, tj. lidé, kteří sami sice nekouří, ale jsou nuceni dlouhodobě žít a (nebo) pracovat s kuřáky a být tak nedobrovolně exponováni toxickým spalinám hořících tabákových výrobků. Závislost na nikotinu. Tabák obsahuje psychoaktivní látku nikotin, na níž vzniká psychická i farmakologická závislost, takže kuřáci jsou považováni za klasické toxikomany. Závislost na nikotinu se vyvíjí různě dlouho – nejčastěji během dvou prvních let pravidelného kuřáctví. U mladých lidí (dětí a dospívající mládeže) je doba rozvoje závislosti na nikotinu podstatně kratší. Vlastní „obřad“ kouření je charakterizován tím, že významně usnadňuje sociální kontakty mezi lidmi a tato skutečnost je zvlášť důležitým důvodem pro mládež v období puberty a dospívání. KOUŘENÍ (legální droga) srovnání s Evropou Ve srovnání s teenagery z ostatních více než dvaceti zemí Evropy kouří naši mladí muži a dívky častěji, nad evropský průměr. Šestnáctiletých, kteří již někdy kouřili, je v ČR 74 %, zatímco průměr mladé populace v Evropě činí 67 %. Také těch, kteří již kouřili více než čtyřicetkrát za život, je u nás více. V žebříčku jsme se tak ocitli na 9. místě. V pořadí zemí sestaveném na základě proporce studentů, kteří kouřili v posledních třiceti dnech, jsme na 10. místě s 34 % (evropský průměr je 32 %). PROGRAM „KOUŘENÍ A JÁ“ Nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatel ČR je do značné míry ovlivněn vysokou prevalencí kuřáků v populaci. Nejvíce je znepokojující vzestupný trend kuřáctví v nejmladší věkové skupině 15-24letých. Agresivní expanze reklamy tabákových výrobků největšími světovými producenty prezentuje kouření jako součást životního stylu vyspělých západních zemí a působí především na mládež. Na západní způsob reklamy nebyla naše společnost připravena ani po stránce legislativní, ani po stránce psychické. Jsou proto důvodné obavy, že epidemie kuřáctví a jeho zdravotních následků se bude dál šířit, tyto obavy vyjádřili i odborníci Světové zdravotnické organizace. Významnou součástí komplexu aktivit za nekouření je výchova dětí a mládeže k nekuřáctví každým jednotlivcem. Stejná pozornost je věnována sociálním a ekonomickým aspektům kouření.

Co je to cigareta? Každý kuřák ví, že cigarety obsahují nikotin. Právě tato látka způsobuje, že kuřák opakovaně cigaretu chce a potřebuje - nikotin způsobuje závislost. Každý kuřák také ví, že při hoření vznikají karcinogenní látky - tedy ty, které způsobují rakovinu. Ani nikotin, ani karcinogeny přitom nejsou kompletně zachycovány cigaretovým filtrem, jak si mnozí myslí. V každé cigaretě bylo dosud zjištěno na 4000 látek, které se podílejí na škodlivosti kouření. Některé pocházejí přímo z tabáku, jiné pak z přísad, které cigarety ochucují nebo dodávají tabáku či kouři potřebné vlastnosti. Těchto látek je celkově asi 700, počet se liší podle druhu cigarety. Do některých cigaret je jich přidáno až 600. Jsou dodávány proto, aby tabák nevysychal, aby plynule hořel, aby byl cigaretový kouř hezky táhlý. Přesně tyto látky a látky vznikající spalováním ovlivňují lidské zdraví. Jak? Oxid uhelnatý - jedovatý bezbarvý plyn bez chuti a zápachu znemožňuje přenos kyslíku z plic do tkání a vyvolává tkáňové dušení. 14

Oxid dusičitý - dráždí sliznice a je nebezpečný zejména pro děti a astmatiky. Chronická otrava oxidem dusičitým může být příčinou častější a větší kazivosti zubů, zánětů spojivek, zejména však způsobuje vyšší výskyt respiračních onemocnění. Formaldehyd - bezbarvý plyn s pronikavým zápachem, velmi silný dezinfekční a sterilizační prostředek, který vyvolává astma a záněty kůže a způsobuje zánět průdušek. Akrolein - dráždí sliznice nosu, dýchacích orgánů, oči, kůži a podobně. Ve vyšších koncentracích funguje jako slzný plyn. Kyanovodík - jeden z nejrychleji působících a nejprudších jedů, používaný za druhé světové války k usmrcování vězňů v plynových komorách. Nesl označení Cyklon B. Nitrosaminy - kuřák, který vykouří krabičku denně, jich inhaluje přibližně sedmnáctinásobek v porovnání s běžným příjmem v potravě. Spolehlivě vyvolávají plicní karcinomy. Polycyklické aromatické uhlovodíky - ohrožují zdravý vývoj plodu. Benzopyren - jedna z nejzáludnějších organických látek obsažených v cigaretovém kouři, způsobuje mutace v DNA, které mohou být příčinou vzniku zhoubných nádorů. Sloučeniny niklu - prokázané karcinogeny. Kadmium - porušuje metabolismus vápníku a způsobuje tvorbu ledvinových kamenů. Polonium - radioaktivní. Dehet - viditelný cigaretový kouř, zanáší plicní sklípky černým lepkavým materiálem, silný kuřák vdechne za rok půl až tři čtvrtě kila dehtu. Motivační nácvik: Když přestanete kouřit, prospějete tím zdraví, pleti, kondici a také peněžence. Uvědomte si co nejvíce výhod nekouření, např. úspory za příštích 10 let, lepší výkonnost, pocit osobní svobody a mnoho dalších. Hodně lidí přestalo kouřit kvůli nemocem působeným tabákem (nádor, infarkt atd.). Ještě lepší je přestat kouřit namísto takové nemoci. Rozpoznání nebezpečných situací a vyhýbání se jim: Vyhýbání se nebezpečným místům a situacím jako jsou kuřácký oddíl vlaku nebo zakouřená hospoda usnadní překonání návyku. Jestliže se kouření spojovalo s pitím alkoholu nebo černé kávy, uděláte dobře, když se vyhnete i jim. Prostě přestat: Někdo dokáže přestat kouřit okamžitě i bez léčby. Stanovte si datum, nejlépe první víkendový den nebo den, kdy vás nečeká velký stres. Toto datum předem oznamte lidem v okolí. Onen, pro vaše plíce velký den vyházejte veškeré cigarety a zapalovače. Popelníky můžete použít jako misky pod květináče, k ničemu jinému je už potřebovat nebudete. Rozpoznávat nebezpečné myšlenky. Nepřipomínejte si zbytečně kouření a rozpoznávejte i jiné nebezpečné myšlenky, které by mohly vést k recidivě (testování se, iluze o účincích cigaret či pochybnosti). Nebezpečné myšlenky nechte odejít nebo je podrobte kritice.

Klidný pozorovatel: Při cravingu (bažení) pasivně pozorujte myšlenky, pocity a fantazie. Nemusíte na ně reagovat, stačí nechat je odejít. Chuť na cigaretu pomáhá překonat např. rozptýlení něčím, co nejde s kouřením dohromady (např. sprcha, zpěv nebo obojí), promluvit si o tom s člověkem, který vás podpoří, cvičení, procházka, tělesná práce, připomínání si výhod nekouření nebo vybavení si nepříjemných důsledků kouření, odměňování se (např. z ušetřených peněz za cigarety si můžete koupit něco pro radost). Švédská metoda: Při bažení proveďte několik hlubokých nádechů a výdechů a tak ho překonejte. 15

Tvořivě zvládat situace, kdy člověk dřív kouřil: Tyto situace se dají zvládat např. za pomoci různých dovedností nebo vytvoření zdravějších rituálů, než byly dřívější kuřácké. Relaxace, jóga: Jsou užitečné zvláště tam, kde kouření souvisí se nadměrným stresem. Stav klidu navozený relaxační technikou i dobu před usnutím nebo krátce po probuzení můžete využít k autosugestivnímu sebeovlivnění. K osvědčeným formulím patří: “Cigarety jsou mi lhostejné” nebo “Žiji zdravě.” Autosugesce je ve stavu klidu a uvolnění účinnější. Nekouřit vůbec: Bývalý kuřák, který by si chtěl zakouřit “jenom trošku” by mohl probudit spícího hada závislosti. Nekouřit vůbec je nesrovnatelně snazší, než kouřit malý počet cigaret. Zvládnutí recidivy: Kdybyste začali znovu kouřit, nedejte se odradit a začněte s nekouřením znovu. I jeden den bez cigarety je pro zdraví přínosem. Je to jako poslat plíce na rekreaci. Utvrzovat se: Uvědomujte si výhody toho, že jste přestali kouřit a utvrzujte se v tom. Ptejte se průdušek a plic, jak se jim to líbí. Co na to vaše srdce? Viďte, že už se tak nezadýcháváte? Kolik jste ušetřili? Že je to dobré nemít žluté prsty a zuby? Vhodná životospráva: Více se pohybujte, sportujte, věnujte se fyzické práci, krátce si zacvičte i během dne. Jednak se tak přeladíte a kromě toho si tak lépe udržíte váhu. Jezte více zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků a omezte tučná a sladká jídla. Poradny pro odvykání kouření pracují v ČR na různých místech, viz webové stránky http://www.ideon.cz/nekurak/

B. ALKOHOL Stadia požívání alkoholu: Experimentální požívání alkoholu: Dospívající často experimentují a alkoholem. Vidí změny nálad, ke kterým dochází během pití. Zjišťují, jak se cítí dobře pomocí pití. Někdy se cítí dobře, ale často to dobře nedopadá. Mají špatnou zkušenost – udělá se jim špatně z pití alkoholu nebo je rozbolí hlava, když alkohol přestává působit. Negativní zkušenosti mohou dospívajícího od alkoholu odradit a někdy vedou k rozhodnutí už nikdy nepít. Většině se ovšem podaří zažívat některé příjemné účinky, které jsou spjaté s alkoholem. Tyto účinky podporují touhu pokračovat v pití, ale mnohé z těchto dětí, které pijí dále, se potom dostávají do dalšího stadia, kterým je pravidelné požívání. Pravidelné požívání alkoholu: Ti dospívající, kteří požívají alkohol pravidelně, jsou společenštější konzumenti. Vědí, jak se budou cítit při pití alkoholu, a vybírají si k pití určité příležitosti. Existuje u nich určitý stupeň sebeovládání ve smyslu kdy pít nebo kolik toho vypít. Zaujetí alkoholem: Při experimentálním a pravidelném požívání dospívající pijí alkohol kvůli příjemným účinkům, které mohou být spojovány s alkoholem. Obecně vzato, chtějí se cítit dobře. Ale ve třetím stadiu dospívající začíná pít, aby eliminoval nebo omezil špatné pocity. Jako příklad si vezměme kamarádku, která se právě pořádně pohádala s rodiči. Je strašně naštvaná. Je naštvaná na rodiče a možná i na sebe. Možná se může potýkat i s jinými problémy. Vymlouvá se na to, že za to

16

vlastně mohou rodiče, že se opila. Co v tomto případě ve skutečnosti dělá, je to, že se potýká s negativními pocity způsobenými pitím. V tomto stadiu dospívající začínají nad sebou poněkud ztrácet kontrolu. Pijí kvůli situacím, do kterých se dostávají. Jejich zájem se často začíná soustřeďovat na „pořádání večírků“. Mohou si začít budovat reputaci založenou na tom, kolik alkoholu mohou vypít. Mohou se vychloubat svým pitím. Vytvářejí si fyzickou odolnost vůči účinkům alkoholu. Vzhledem k této odolnosti jejich tělo potřebuje mít větší množství alkoholu k dosažení stejného účinku. Toto je hlavní varovná známka toho, že u nich vzniká problém s pitím, a možná alkoholismus. Čím dál více životní energie vkládají do pořádání večírků a pití. Chemická závislost na alkoholu: Konečným stadiem je chemická závislost. V tomto stadiu nastává ztráta kontroly nad pitím. Tato ztráta kontroly nabývá vrchu. Neznamená to, že pokaždé, když lidé, kteří jsou chemicky závislí, pijí, se opijí. Občas se mohou jevit stejně jako pravidelní pijáci s určitým ovládáním svého návyku. Často vynakládají spoustu úsilí a energie na to, aby o sobě vytvořili dojem, který má rodičům a kamarádům dokázat, že žádný problém nemají. Samoléčba je zde tou hlavní motivační silou. Chemicky závislá osoba nemá z pití žádné potěšení. Maximum, čeho se takovému člověku dostává, jsou krátká období fyzické a citové úlevy od bolesti. Důvodem pro pití je tu pokoušet se cítit normálně. Pokud jde o užívání drog, je dnes alkohol problémem číslo jedna. Alkohol je přímou příčinou choroby jater, poškození mozku, žaludečních vředů, zánětů slinivky břišní a mnoha dalších emocí. Přestože alkohol je vydatným zdrojem energie, organismus tuto energii může jen málo využít. Alkohol musí být nejdříve metabolizován pomocí jater a svaly jej nemohou přímo použít. Tento metabolický krok navíc dělá z alkoholu neefektivní zdroj energie.

Stadia intoxikace jsou: 1. ROZJAŘELOST - člověk je hovorný, často družnější než v normálním stavu. Nastává určitá ztráta úsudku. 2. NEKONTROLOVANÉ CHOVÁNÍ – uvažování je zhoršené. Úsudek člověka je určitě mimo kontrolu. Jeho emoce jsou labilní. Doba reakce je zpomalená. 3. ZMATENOST – nastává dezorientace. Často se člověk stává náladovým, s přehnanými emocemi. Velký strach, přílišný hněv. Známkou tohoto stadia je i nezřetelná mluva. Může se vyskytnout dvojí vidění. 4. ZTRÁTA SEBEOVLÁDÁNÍ – je nápadné i nezasvěcenému. Člověk není schopen stát či chodit, často klopýtá. Zvracení je běžné. Člověk se jen stěží zdržuje při vědomí. 5. ZMATENOST – nastává dezorientace. Často se člověk stává náladovým, s přehnanými emocemi. Velký strach, přílišný hněv. Známkou tohoto stadia je i nezřetelná mluva. Může se vyskytnout dvojí vidění. 6. NEVĚDĚT O SOBĚ – člověk je předávkovaný, vůbec si není vědom sám sebe. Může zemřít na ochrnutí dýchacího ústrojí.

Některé nevýhody pití alkoholu: I.

Tělesné zdraví: Oslabení imunitního systému (menší odolnost vůči nemocem a nádorům), onemocnění jater, mozku, žaludku. Nádory v různých lokalizacích, zejména v dutině ústní, játrech a trávicím systému, u žen i zvýšené riziko rakoviny prsu. Horší trávení, nedostatek vitamínů, zhoršení vysokého krevního tlaku, cukrovky, epilepsie i dalších nemocí. Roste i riziko mozkové mrtvice. Při vyšších dávkách alkoholu je ohroženo srdce, postižení centrálního i periferního nervového systému (poruchy chůze v důsledky alkoholové periferní polyneuropatie čili postižení nervů), roste riziko nádorů, kožních nemocí, impotence, vyšší riziko úrazů a dopravních nehod. Epileptické záchvaty a řada dalších zdravotních problémů. 17

II.

Duševní zdraví: Kolísání nálad, rozlady, úzkosti, žárlivost, nepříjemné kocoviny, bolesti hlavy, nespavost. Okénka, poruchy paměti, děsivé sny, stavy smutku, malátnost, nevolnosti, nejistota, výčitky svědomí, neupřímnost k sobě, těžko zvládatelná touha po alkoholu, které se pitím alkoholu ještě zvětšuje, nutkavé myšlenky na alkohol, někdy dokonce halucinace, vidiny, hlasy, pocity pronásledování, delirium tremens i jiné duševní choroby. Větší riziko impulzivního, ukvapeného jednání a nesmyslné agrese vůči sobě či druhým.

III.

Vztahy k druhým lidem: Hádky kvůli pití v rodině, problémy se sousedy a širším okolím, výmluvy, napětí, ve vztazích, nedůvěra ze strany druhých lidí, člověk se dostává do role černé ovce (vždy je to on, kdo je považovaný za špatného), pocity provinilosti vůči druhým lidem, nesoustavnost ve výchově dětí, střídání náklonnosti a nezájmu o ně, zanedbávání rodiny, násilí v rodině, odcizení partnera, hromadění neřešených problémů v mezilidských vztazích, vyšší riziko rozvodů. Lidé pod vlivem alkoholu jsou častěji druhými zneužíváni, přepadáni, okrádání, vydíráni. Osamělost. Nerozvážné jednání vůči druhým, kterého pak člověk lituje. Lidé pod vlivem alkoholu se častěji dopouštějí zejména násilných trestných činů a také se častěji stávají jejich oběťmi. Roste riziko soudů a vězení.

IV.

Finance: Ztráty peněz vydaných za alkohol, ušlý zisk v důsledku nižší pracovní výkonnosti, vyšší nemocnost, výdaje v souvislosti s úrazy, krádežemi, požáry a nehody pod vlivem alkoholu. Investice do alkoholu jsou nevratné (jinak investované peníze by mohly přinést užitek nebo zisk). Nerozvážné výdaje pod vlivem alkoholu, nevýhodné obchody, zbytečné nákupy. Prodej věcí pod cenou pod vlivem alkoholu.

V. Životní styl: Chudý životní styl: z práce do hospody a tak pořád dokola (u žen častěji z práce domů, tam pít a tak dokola), někdo už pak přestane chodit i do té práce, uzavírání se světu a druhým, nedostatek času a peněz na lepší věci, zanedbávání péče o zevnějšek, někdy i trpí i hygiena, pití přináší z dlouhodobého hlediska rostoucí utrpení VI. Práce: Větší riziko pracovních úrazů, častěji pracovní neschopnost, pokles výkonnosti, někdy vykonává člověk kvůli pití práci hluboko pod své možnosti a svoji kvalifikaci. Pozdní příchody, absence, dovolená vybíraná po dnech k zakrývání předchozího pití, nižší příjmy, oslabena je prestiž v zaměstnání. Při recidivě se obtížně hledá kvalitní práce

40 znaků alkoholismu Okénka (výpadky paměti na dobu v opilosti) s postupnou narůstající frekvencí. Tajné pití. Trvalé myšlenky na alkohol. Překotné pití (nekontrolované). Pocity viny. Vyhýbání se narážkám na alkohol. Změněná kontrola pití (neschopnost přerušit nebo zdržet se pití). Vysvětlování důvodů k pití (tzv. racionalizace). Sociální obtíže narůstají. Velikášské chování jako kompenzace strany sebeúcty. Nápadné agresivní chování. Trvalý pocit zkroušenosti. Období abstinence vynucené tlakem okolí. Změny způsobu pití (k předcházení nepříjemnostem). 18

Ztráta dosavadních přátel nebo rozchod s nimi. Změna (změny) zaměstnání. Konání se točí kolem alkoholu (podřizování zájmů). Ztráta zájmu o vnější svět. Nápadné sebelitování. Úvahy nebo realizace úniku z dosavadního prostředí. Změny v rodinném prostředí – odcizení. Bezdůvodné námitky alkoholika proti členům rodiny. Vytváření tajných zásob alkoholu v domově, práci, aj. Zanedbání přiměřené výživy. Hospitalizace pro poruchy na tělesném zdraví. Pokles sexuálního pudu. Alkoholická žárlivost. Pravidelné ranní doušky. Výskyt prodloužené intoxikace - tzv. tahy Etická deteriorace. Postižení mentálních schopností. Alkoholické psychózy. Styky s morálně deprivovanými osobami. U nižších společenských vrstev pití technického alkoholu (Okena). Snížení tolerance - lepší snášenlivost, pozdější opití. Nedefinovatelné úzkosti. Třesy. Pití nutkavého rázu. Zhroucení racionalizačních systémů - tj. debakl. Lhaní, kriminální činy, krádeže

Jak při pití alkoholu neztratit rozum a kontrolu Pití není cíl. Pití alkoholu by nemělo být hlavním cílem žádné Vaší aktivity. Pijte alkohol jen jako doplněk nějaké vaší oblíbené společenské aktivity (např. setkání s přáteli, hraní karet atd.). Nepijte alkoholické nápoje na ex, budete pak mít problém udržet si přehled kolik jste jich vlastně vypili. Vyhněte se rundám. Loajalita k přátelům Vás bude při rundách nutit pít víc než byste chtěli. Překvapte sami sebe tím, že v situaci, kdy byste si normálně dali alkoholický nápoj, se rozhodnete pro jinou aktivitu, která Vás těší (např. jděte na procházku nebo do kina, dejte si horkou koupel, zacvičte si...) Vybírejte si společnost. Víte-li, že s některými lidmi pijete přespříliš, snažte se nechodit ven pouze s nimi. Uvědomte si, že člověk, který Vás nutí do pití, se k vám chová velmi nezdvořile. Mějte na paměti, že takový člověk se stává spolu zodpovědným za důsledky Vašeho chování během opilosti. Respektujte svobodnou volbu ostatních pít či nepít alkohol. Při společenské příležitosti, kde lidé pijí alkohol, mějte vždy v ruce skleničku s nějakým nápojem (jedno zda alkoholickým či nealkoholickým). Ostatní Vám pak budou méně často nabízet něco k pití (většinou alkoholického). Vyhýbejte se společnosti, ve které lidé pijí až k opilosti a očekávají stejně nerozumný způsob konzumace alkoholu od ostatních. Kontrolujte si náladu. Kontrolujte si náladu. Udržujte si během pití alkoholu přehled o počtu vypitých nápojů, době, po 19

kterou pijete a druhu alkoholických nápojů, které jste během dané příležitosti vypili. Stanovte si maximální hladinu alkoholu v krvi, kterou nechcete překročit a objednávejte si nápoje tak, abyste se drželi pod ní. Maximum žádoucích účinků alkoholu (mírná euforie, zvýšená družnost, uvolnění, pocit tepla) se dostavuje do hladiny půl promile. Pak začínají převažovat nežádoucí účinky alkoholu (zhoršený úsudek, koordinace pohybů, paměť, zrak, zpomalené reakce, problémy s řečí, zvýšená agresivita, nevolnost, výpadky paměti, dvojité vidění, bezvědomí až smrt na otravu alkoholem). Přehled o tom kolik promile alkoholu máte aktuálně v krvi a kdy opět budete střízlivý, vám pomůže udržet služba Promile SMS. Pijte pomalu. Když budete alkohol popíjet po malých doušcích a nevypijete více než jeden alkoholický nápoj během hodiny, pomůže vám to během večera neztratit rozum a kontrolu nad pitím alkoholu. Alkoholické nápoje obsahující CO2 (bublinky) se rychleji vstřebávají do krevního oběhu. Naopak pití vody mezi jednotlivými alkoholickými nápoji vstřebávání zpomaluje. Napijte se před pitím alkoholu vody, abyste neměli potřebu alkoholickým nápojem hasit žízeň. Střídejte nápoje. Některé alkoholické nápoje jsou podstatně silnější než jiné. Vystřídáte-li silný nápoj pitím slabšího, pomůže Vám to snížit množství vypitého alkoholu. Nestyďte se objednat si nealkoholický nápoj, když máte pocit, že už jste vypili dost alkoholu či se necítíte na to pokračovat v pití alkoholu. Pravidelné střídání alkoholických a nealkoholických nápojů Vám pomůže cítit se svěží. Najezte se. Najezte se před tím, než začnete pít alkohol. Potraviny s vysokým obsahem bílkovin (např. sýr, maso) zpomalují rychlost vstřebávání alkoholu, takže vypitá dávka alkoholu nezasáhne Váš organizmus celá najednou. Nikdy nepijte na prázdný žaludek. Opilost pak přichází až nečekaně rychle stejně jako nevolnost od žaludku. Domluvte si dopravu. Přemýšlejte nad způsobem návratu domů dřív, než začnete pít alkohol. Jedete-li se bavit s přáteli autem a předpokládáte pití alkoholu, domluvte se předem, kdo nebude pít a bude řídit na cestě domů. Nebo si nechte od obsluhy doporučit dopravu podle vašich potřeb (taxi, náhradní řidič, hromadná doprava, procházka atd.). Pod vlivem alkoholu nikdy nesedejte za volant ani za jiná řidítka. Následky, které tak můžete způsobit sobě, svým přátelům či náhodným kolem jdoucím, jedoucím či stojícím, vás pak budou pronásledovat celý život. Nekombinujte alkohol a léky. Mějte se na pozoru před současným užíváním léků a pitím alkoholu. Pečlivě si přečtěte příbalový leták Vašeho léku, kde v případě, že kombinace léku s alkoholem je nebezpečná, je uvedeno varování. Opilost není normální. Stanovte si maximální počet alkoholických nápojů, který při dané příležitosti vypijete a nikdy jej nepřekračujte. Jestliže pijete alkohol dokud Vám nedojdou peníze, vezměte si sebou méně peněz a kreditní karty nechte doma. Začněte nad pitím až k opilosti uvažovat jako o nenormálním či sebezničujícím způsobu chování. Pamatujte si, že absolutně nejhorší čas pro pití je ten, kdy cítíte nutkavou potřebu se napít alkoholu. Vyhledejte odbornou pomoc v případě, že máte pochybnosti o způsobech a míře pití alkoholu u sebe, svých přátel či příbuzných. Zcela anonymně se můžete poradit prostřednictvím internetu zadáním dotazu na www.drogovaporadna.cz, kde najdete pod heslem Pomoc a léčba i odkaz na kontakty odborných zařízení.

20

Nebojte se kocoviny. Vnímejte kocovinu jako varování, které vám pomáhá poznat, že jste předešlý den pili alkohol přespříliš. Nicméně mějte na paměti, že existují lidé, kteří mohou vypít velké objemy alkoholu, aniž by druhý den prožívali kocovinu. Nikdy nepijte alkohol po ránu za účelem zmírnění či potlačení kocoviny. Krátkodobě si tím váš stav sice může zlepšit, dlouhodobě tak ale podstatně zvyšujete riziko, že se stanete na alkoholu závislými. Raději si stanovte dny v týdnu, kdy nebudete pít alkohol za žádných okolností.

C.DROGY Jaké jsou HODNOTY osob závislých na drogách? Výsledky některých dostupných zkoumání hodnotové orientace závislých osob by se daly, s jistou dávkou zjednodušení, shrnout do následujících závěrů: • mladí lidé závislí na drogách jsou výrazně orientováni na sebe, na své problémy • svoboda, pocit volnosti jsou pro ně nejvyšší hodnotou • odmítají závislost na jiných lidech, poslušnost, zodpovědnost, mají snahu uniknout ze společnosti, odpoutat se od reálného světa • okolní svět je příliš nezajímá, odmítají hodnoty, které se týkají všech lidí a prospěchu celé společnosti • neprojevují snahu něčeho dosáhnout, nevidí poslání ve svém životě • nenalézají uspokojení v tvořivé činnosti – v práci, ve studiu, sportu

Tři pojmy k vysvětlení ÚZUS - je užití či užívání drogy ve shodě s oprávněnými zájmy jednotlivce a společnosti. Užívání drog v omezeném, kontrolovaném množství, které nepoškozuje zdraví, nepůsobí rušivě na chování člověka, ohrožuje mezilidské vztahy a ekonomické poměry jednotlivce a jeho rodiny, u dětí a mladistvých nenarušuje proces jejich dospívání. V této souvislosti bývá užíván i termín konzumace. ABÚZUS - je zneužívání (v daném kontextu v češtině přesněji nadužívání), tj. nejčastěji nadměrné užívání drog (ať již příliš časté, nebo v přílišném množství), nebo jejich užívání za nepřijatelné situace, např. v dětském a mladistvém věku, ženami v průběhu těhotenství, dospělými osobami při práci apod. Rozeznáváme abúzus s návykem a abúzus bez návyku. U abúzu bez návyku jde o zneužívání drogy (její časté užívání či překračování dávek). Člověk však netíhne k droze, může se svobodně rozhodnout, jestli ji požije, či nikoliv. Zcela odlišná situace je u abúzu s návykem. Při něm jedinec drogu nutně potřebuje, tíhne k ní, a nemá-li ji, citelně ji postrádá, chybí mu. Nemůže se již zcela svobodně rozhodnout, zda si drogu dopřeje, či nikoliv. Nedokáže se ji mnohdy odepřít. MISÚZUS - termínem je označována zejména nevhodná aplikace léků. Není rozhodující, zda je lék získán od lékaře, nebo nějakou ilegální cestou či jinak.

DROGOVÉ SPEKTRUM Co všechno se může stát drogou? I. II. III. IV. V.

skupina - konopné drogy, skupina - opiáty, skupina - stimulační látky, skupina - halucinogeny skupina – psychotropní léky

21

Ke každé z výše uvedených skupin drog řadíme řadu různých zástupců. Drogy jsou zachyceny v podobě, ve které jsou prodávány na ulicích, v klubech či v jiných místech. Právě v této podobě se pak naleznou u jednotlivých konzumentů

KONOPNÉ DROGY: Řadíme sem drogy vyrobené z konopí, tj. tzv. marihuanu, hašiš a hašišový olej. KONOPÍ (Cannabis sativa, Cannabis indica) Lidově: Maria Johanna, marjánka, maruška, tráva, zelí, grass, weed, ganja, joint, skunk Popis: Konopí poskytuje halucinogeny a tišicí prostředky, včetně marihuany, hašiš, a hašišový olej (hash oil). Účinná látka THC (delta-9-tetrahydroca n na bi nol=tetra hyd ro-6,6, 9trimethyl3-pentyl-6H dibenzo[b,d]pyran-1-ol=C21 H3o02) Stručně: Marihuana bývá směs listů, květů a stonků rostliny. Hašiš je vlastní pryskyřice konopí. Spíše než do halucinogenů se tyto drogy řadí mezi psychodysleptika. Látky, které mění především kvalitu psychické činnosti. Po aplikaci se projevují poruchy vnímání, emocí, myšlení, sucho v ústech, pocit hladu atd. HAŠIŠ Lidově: haš, černý afghán, čokoláda Popis: Hašiš je konopná pryskyřice, obvykle obsahující malý obsah květenství a drobných nečistot. Barvu má tmavě zelenou, spíše přecházející do tmavě hnědé (dle čistoty). Někdy se barevně liší podle původu - v českých zemích nejčastěji světle hnědý z Maroka, tmavě hnědý z Afghánistánu atd. Stručně: Konopné drogy jsou užívány především kouřením. V menším měřítku se objevuje také perorální užití, obvykle jako součást pokrmů či nápojů nejrůznějšího druhu. Určité omezení z hlediska úpravy představuje rozpustnost účinných látek především v oleji a tucích a naopak velmi malá rozpustnost ve vodě.

OPIÁTY: Drogy s tlumivým účinkem, pocházejí ze surového opia získaného z nezralých makovic opiového máku. Patří sem především heroin v nejrůznějších podobách, ale i "tradiční" český pouliční "braun" (směs derivátů kodeinu). OPIUM Popis: Opioidy jsou látky, které mají tlumivý účinek na centrální nervový systém, především mozek. Mák olejný se pěstuje u nás a v řadě zemí Evropy a pouze vymlácené makovice se někdy zpracovávají ve farmaceutickém průmyslu. Rozhodující využití tohoto typu je tedy v domácnosti, potravinářském a olejářském průmyslu. Mák opiový má ve stěnách makovice silně rozvětvenou síť mléčnic. Jejich nařezáváním a následným sběrem zaschlého latexu se získává opium. Mezi nejvýznamnější pěstitelské oblasti tohoto typu máku patří země Zlatého trojúhelníku (Barma, Thajsko, Laos), ale i Zlatého půlměsíce (írán, Afghánistán, Pákistán).

22

Stručně: Při požití dochází k útlumu celého centrálního nervového systému. Nejvýznamnější je útlum dechového centra, který může být příčinou smrti. Silný je také proti bolestivý účinek, pro který se opiáty používají v lékařství v léčbě pooperační a nádorové bolesti. Typické je rovněž podráždění centra pro zvracení - uživatel zvrací, většinou bez nevolnosti. Centrálním účinkem je také miosa - stažení zornice do velikosti špendlíkové hlavičky. Vazba v určitých oblastech mozku vyvolává euforii, která pak motivuje uživatele k dalšímu užití. Opiáty ovlivňují tělesné funkce, tlumí aktivitu hladkého svalstva - tím vyvolávají zácpy, retenci moče, poruchu transportu vajíčka vejcovodem a následně i sterilitu uživatelek opioidů. HEROIN -

hnědý heroin ("brown sugar") se před nitrožilním uživáním musí ještě upravit přidánim kyseliny, lépe se ale kouří a žhaví bílý heroin (" white powder") se podobá mouce, dá se po rozpuštění přímo vstřikovat do tělního oběhu, kouřit se ale nedá

-

Lidově: heroin, herák, diacetylmorfin, Horse, Smack, H, junk, happydust, scag, diamorphine, Poison, Cash Popis: V současnosti představuje jednu z nejnebezpečnějších masově zneužívaných drog. Závislost na pouličním heroinu je obecně považována za nejrizikovější a společensky nejškodlivější závislost: zdravotní, sociální i závislostní rizika jsou u ní velmi vysoká. Než se ze zemí, kde je produkován, dostane ke svému uživateli, získává heroin řadu přísad, které do něj vmíchávají jednotliví obchodníci, aby tak zvýšili objem látky, a tedy svůj zisk. Používá se cyankáli, jedlá soda, cukr, paracetamol, kofein, ale také prací prášek anebo (například v Praze a Ostravě) seškrábaná omítka. Stručně: Funguje podobně jako morfin, stačí ale pětkrát až desetkrát menší dávka. Při podání má náhlý nárazový účinek (kick, flash). Při nedostatku drogy se projevují abstinenční příznaky (absťák): bolesti svalů a kloubů, průjem, svalové křeče, pocení, zimnice, neklid, nespavost, ... (trvají nejvýše 4 dny, odezní do 2 týdnů). Droga sama již nemá příjemné účinky, ale je nutná k dosažení původního normálního stavu. Život se začíná měnit v drogový stereotyp. Vše se začíná točit kolem drogy (sehnat peníze, dobře nakoupit), ostatní je druhořadé. Člověk má problémy ve škole, v práci (záhy zpravidla odchází), zcela opouští původní zájmy a záliby, rozprodává hodnotnější věci, krade, popř. získává peníze prostitucí nebo výrobou či distribucí drog. Potřeby ke vpichování heroinu: nejčastěji užívané injekční stříkačky, dezinfekce, "psaníčka" s drogou, lžička a citron (nebo kyselina) na rozpouštění drogy.

STIMULAČNÍ DROGY: Různorodá skupina drog s převažujícím stimulačním (povzbuzujícím) účinkem. Patří sem především kokain, amphetamin (speed), různé deriváty amphetaminu (z nich je u nás nejrozšířenější tzv. pervitin, perník, peří atd.), extáze aj. KOKAIN Lidově: kokain, sníh, koks, cukr, cocaine, coke, blow, snow, crack Popis: Keře koky (Erythroxylon coca) pocházejí z jihoamerických And. Domorodí Indiáni znají psychoaktivní účinky jeho listů již nejméně 4000 let. Listy rostliny stále hojně žvýkají. Kokain se vyrábí máčením listů koky v benzinu. Tím vzniká hydrochlorid, který je kyselý, a proto se může vdechovat, ale nedá se kouřit, kyselina by vám zničila plíce. Je také rozpustný ve vodě, čehož se využívá při nitrožilní aplikaci. Nejčastějším způsobem užívání kokainu je inhalace 23

(šňupání), někdy se ale užívá injekčně v roztocích nebo se vtírá do sliznic (především pohlavních orgánů jako afrodiziakum). Kokain byl od samého počátku považován za potřeby " vyšších vrstev" a extravagantních umělců; od počátku minulého století platí rovněž za drogu prostitutek. Stručně: Účinky se dostaví za několik vteřin a trvají pouze 30-40 minut. Kokain celkově povzbuzuje nervový systém a zvýšené sebevědomí, pokles chuti k jídlu, kolísání nálad. Působí jako afrodiziakum. Po aplikaci a odeznění příjemné reakce může trvat těžká kocovina a často přicházejí silné deprese a vyčerpání, což narkomani řeší další dávkou. Při prvním požití kokainu se neobjevují prožitky, ale naopak pocity srdeční slabosti, třes rukou, rozšíření zornic, bledost a mrazení. Teprve opakované požívání kokainu vede k vyvolání stavu euforie. Viditelné příznaky jsou rozšířené zornice, výtok z nosu (při šňupání), chraplavý hlas, bledost, hubnutí. PERVITIN Lidově: pervitin, perník, speed, peří, péčko, píko Popis: Pervitin bývá často uváděn jako "tradiční" česká droga. V okolních zemích (Německo, Rakousko, Polsko) se pro něj dokonce místo tradičních názvů "meth" a "pervitin" používá údernějšího "čeko (tschecho)". Tato droga však v žádném případě není českým vynálezem. Byla syntetizována již v roce 1888, a to v Japonsku. Tatáž země pervitin používala za druhé světové války pro sebevražedné piloty kamikadze jako doping při jejich posledním letu. V první polovině třicátých let se pervitin dostal do Evropy a již v roce 1941 nacistické Německo tuto látku vydávalo před seskokem svým diverzním parašutistům. Stručně: Při předávkování může dojít k akutnímu selhání srdce s možností úmrtí. U starších uživatelů někdy dávka pervitinu vyvolá infarkt myokardu. Jednorázově vysoká dávka nebo pravidelné užívání menších dávek, vyvolá toxickou psychózu. Ta se obyčejně projevuje vztahovačností, podezřívavostí, obavami, že je postiženému ukládáno o život. Dochází ke ztrátě kontaktu s realitou. Postižený je potenciálně nebezpečný sobě a svému okolí, protože při úniku před domnělým nebezpečím se může snadno poranit nebo - v úmyslu se bránit - někoho napadnout. Stav je zvláště ve své těžší formě indikací k hospitalizaci na psychiatrii, a to i nedobrovolné. Injekční aplikace s sebou nese, kromě místních infekcí, riziko nákazy virovou hepatitidou a HIV. Výrobci pervitinu, typické drogy české drogové scény, se množí jako houby po dešti. Objevili totiž nový zdroj surovin, které lze bez problémů zcela legálně nakupovat v lékárnách. Jsou to léčiva obsahující pseudoefedrin. Bez něj se pervitin uvařit nedá. Policie loni odhalila 416 varen. "Jestliže před dvěma lety odhalili policejní složky 261 varen, pak loni to už bylo 416 varen. Tak dramaticky se rozšířila česká drogová sféra. Vařiči se naučili dobývat pseudoefedrin z modafenu, nurofenu stopgrip, paralenu plus a dalších volně dostupných léčiv obsahujících pseudoefedrin. Tyto zmíněná léčiva obsahují 30 miligramů pseudoefedrinu. Je to dostatečné a pro vařiče finančně výhodné množství. Například ze 100 tablet modafenu koupených v lékárně za cenu okolo 500 korun uvaří jeden gram pervitinu, který následně na drogové scéně prodají za 800 až 900 korun. Není sice tak čistý jako z efedrinu, ale české drogové scéně stačí. Vařiči české drogové scény vystihli pochybení zákonodárců. Ti totiž umožnili, aby se léčivé přípravky s pseudoefedrinem volně prodávaly v lékárnách. "Modafen, nurofen stopgrip, paralen plus jsou podle platného zákona volně prodejné léčivé přípravky. Právě díky této klasifikaci nemají vařiči pervitinu nouzi o suroviny. "Pervitin má podobné účinky jako kokain. Je však mnohem levnější.

24

EXTÁZE (MDMA) Lidově: E, éčko, extoška, XTC, ex, X, kolčo, koláč, Eden, Adam, Eva, Love, Empathy, Harmony Popis: Semisyntetická droga, která se vyskytuje nejčastěj i v podobě malé tablety s vyraženým symbolem (např. holubice, hvězdy, sluníčka apod., v poslední době se často vyskytují tablety s vyraženými značkami různých firem, např. Motorola, Mitsubishi aj.). Další podobou extáze mohou být výjimečně gelové kapsle různých barev, jemný bílý prášek nebo roztok. Jedna dávka MDMA v tabletě se pohybuje mezi 80 a 160 mg. Užívá se výlučně orálně a působí cca po třiceti minutách. Při vyšších dávkách se zvyšuje stimulační charakter drogy. Při užití v páru nastupují pocity empatie, lásky, zvyšuje se komunikativnost a potřeba dotýkat se druhého. MDMA nefunguje jako afrodiziakum. Stručně: Mezi nejvážnější komplikace užití MDMA patří hypertermie. Přehřátí organismu se může vyskytnout zvláště při užití na celonočních párty. Pravděpodobnost vzrůstá při nadměrné tělesné aktivitě, vyšší teplotě okolí, vyšší dávce nebo opakovaném užití v průběhu párty a nedostatečné konzumaci tekutin s minerály. Důležitým preventivním faktorem je mimo jiné průběžný příjem tekutin a iontů a také odpočinek a pobyt v chladnějším prostředí. MDMA je ovšem schopna vyvolat hypertermii i sama, bez okolních "podporujících" podmínek. DOB Popis: Chemicky jde o 4-bromo 2,5-di-methoxyamphetamin, tedy látku ze skupiny stimulačních drog, zařazovanou mezi tzv. taneční drogy. V poslední době se objevují zprávy o jejím výskytu na černém trhu. Vysokým rizikem je její záměna za tzv. extázi, protože účinná dávka DOB je nesrovnatelně nižší. Právě proto může dojít k nesprávnému odhadu velikosti dávky a snadnému předávkování se smrtelným rizikem.

HALUCINOGENY Halucinogenní drogy - přírodní i syntetické látky, převažujícím účinkem je zde široké ovlivnění psychiky (změny nálady, halucinace). LYSOHLÁVKA ČESKÁ. LYSOHLÁVKA KOPINATÁ (Psilocybe semilanceata, Psilocybe bohemica) Lidově: lysina, mushrooms, shrooms, houby, houbičky Popis: Lysohlávky obsahují přírodní halucinogen psilocybin, který dokáže měnit vnímání a myšlení - při určitých dispozicích k psychiatrické diagnóze může užívání lysohlávky spustit duševní onemocnění, např. schizofrenii. Plodnice se užívají perorálně, jedí se přímo čerstvé nebo sušené. Mají poměrně nepříjemnou chuť, proto se užívají různé způsoby, jak tuto chuť zakrýt. Nevyzpytatelná je navíc koncentrace psilocybinu v jednotlivých plodnicích, a tak může snadno dojít k předávkování. V takovém případě je nutné vyhledat co nejrychleji lékařskou pomoc. Stručně: Psilocybin v lidském organismu vyvolává euforii, sluchové a zrakové halucinace, poruchy vnímání prostoru a času. Mohou se však dostavit i stavy úzkosti, panického strachu či deprese. V některých případech se objevilo dokonce i sebepoškozující a sebevražedné jednání. I zmíněná euforie přináší riziko - a to získáním pocitu, že jedinec umí létat. Jeho experiment s lysohlávkou tak může skončit tragicky. Vysoké dávky lysohlávek mohou způsobit vážná a nevratná poškození jater nebo ledvin (u muchomůrek je díky přítomnosti množství dalších toxických látek riziko mnohonásobně vyšší). 25

LSD-25 Lidově: acid, kyselina, papír, vitamín A, trip Popis: LSD se v současnosti užívá téměř výhradně formou "tripů", což jsou malé papírky o rozměrech zhruba 5x5 milimetrů napuštěné jeho roztokem. Dávka LSD na jednom tripu je 30 až 100 mikrogramů (gama). Další formy distribuce LSD, užívané zejména v šedesátých letech, jsou tablety, želatina, roztok a krystal (tzv. mikrodot nebo "mikráč"). Nástup bývá doprovázen pocity mírného chvění, neschopností ovládat pohyby, někdy pocity závratě či nevolnosti. Jen velmi výjimečně dochází k výraznější nevolnosti až pocitům zvracení. Stručně: Vyšší dávky látky mohou navodit intenzivní halucinatorní stav bez možnosti ovlivnění vůlí, což osoby se silnou potřebou kontroly a sebekontroly mohou vnímat velmi negativně; tak vzniká nijak řídký tzv. bad trip. Vysoké dávky mohou způsobit výraznější poruchy myšlení, zvýšenou vztahovačnost až paranoiditu, doprovázenou poruchami paměti, úsudku a pozornosti. Halucinogenní látky co do účinku patří k nejméně předpověditelným drogám. Doposud nebyl u LSD popsán případ předávkování s následkem smrti. PSYCHOTROPNÍ LÉKY Příklady léků často zneužívaných jako drogy. Rohypnol, Diolan, Subutex, Alnagon Popis: Jedná se o často zneužívané preparáty s vysokým rizikem návyku, ev. rozvoje závislosti. Existuje zde i nezanedbatelné riziko předávkování se smrtelnými následky. Všechny tyto léky se objevují na černém trhu a slouží buď jako náhrada či doplněk opiátů (heroin), nebo se používají jako zdroje k výrobě ještě účinnějších drog. Drogy nejsou jen ony známé substance, proti kterým bojují speciální policejní oddíly a o nichž se vytrvale mluví a píše. Drogou může být úplně nenápadná přírodní látka. I ta může mít vedlejší účinky, dokonce může i zabít.

Některé nevýhody drog: Tělesné zdraví. AIDS. Epileptické záchvaty. Imunitní systém je oslaben (menší odolnost vůči nemocem). Infekce. Jaterní nemoci. Kožní nemoci jsou častější. Menstruační problémy. Mozek může být poškozen. Nádory (vyšší riziko u některých drog). Nemocí včetně kožních mají těžší průběh. Odvykací stav („absťák“). Otrava krve (sepse). Předávkování. Sexuální problémy. Poškození sliznic. Srdeční nemoci (např. zánět srdeční nitroblány nebo srdeční selhání). Poruchy trávicího systému. Úrazy a dopravní nehody jsou častější. Vmetek do plicnice (embolie) s rizikem náhlé smrti. Zanedbávání zdraví a včetně lékařské péče a péče o zuby. Zánětlivá ložiska po vpiších. Žilní systém bývá poškozen. Žloutenky. Co by nejvíc vadilo vám? Případně doplňte další nevýhody: Duševní zdraví. Násilí vůči blízkým i cizím lidem. „Dojezdy. Deprese. Dezorientace“. Větší riziko duševní choroby. Halucinace (vidiny, hlasy). Nepromyšlené, ukvapené jednání. Náladovost. Nejistota. Nutkavé myšlenky na drogy. Touha po droze, která se po její aplikaci ještě zvětšuje. Poruchy paměti. Pocity pronásledování („stíha“, „paranoia“). Rozladěnost. Sebeklam. Sebevražedné myšlenky. Špatný spánek (mezi spánkem a drogovou narkózou je rozdíl), děsivé sny. Výčitky svědomí. Uzavření se do sebe. Úzkosti. Závislost.

26

Vztahy k druhým lidem. Bezohlednost vůči druhým se člověku vrací. „Černá ovce“ (vždy jste považovaný za špatného). Falešné vztahy s cílem získat drogu. Hádky kvůli drogám v rodině. Napětí ve vztazích. Násilí. Nedůvěra ze strany druhých lidí. Nerozvážné jednání vůči druhým, kterého pak člověk lituje. Odcizení partnera, vyšší riziko rozchodů. Osamělost. Povrchnost ve vztazích. Problémy v mezilidských vztazích se hromadí a neřeší. Provinilost vůči druhým lidem. Problémy se sousedy a lidmi v okolí. Trestné činy (např. krádeže), roste riziko ostudy, problémů v rodině, někdy i uvěznění. Výmluvy. Vztahy přestávají být důležité, nejdůležitější se stává droga. Zanedbávání rodiny. Zneužíváni, přepadání, okrádání a vydírání v souvislosti s drogami. Co by nejvíc vadilo vám? Případně doplňte další nevýhody: Finance. Peníze za drogy zbytečně vyhozené, jinak investované peníze by mohly přinést užitek. Prodej věcí pod cenou kvůli drogám. Prodávání sebe kvůli droze. Soudy, advokáti a vazby nejsou také zadarmo. Ušlý zisk v důsledku nižší pracovní výkonnosti. Výdaje v souvislosti s úrazy a nehodami pod vlivem drog. Vyšší nemocnost vede k nižším příjmům. Co by nejvíc vadilo vám? Případně doplňte další nevýhody: Životní styl. Hygiena bývá často slabší. Chudý životní styl (droga - opatřit si prostředky na ni - droga - opatřit si prostředky na ni a tak dokola). Nedostatek času a peněz na lepší věci. Zanedbávání péče o zevnějšek. Utrpení dlouhodobě roste. Uzavírání se světu a druhým. Ubývá zájmů a dobrých zálib. Co by nejvíc vadilo vám? Případně doplňte další nevýhody: Práce nebo škola. Absence a neomluvené hodiny. Dovolená vybíraná po dnech k zakrývání absencí. Chybné výkony v souvislosti s drogami a úrazy jsou častější. Napětí (skryté nebo zjevné) v pracovních vztazích a ve škole. Nezájem o práci až odpor k ní. Nezaměstnanost. Nižší příjmy. Pozdní příchody. Pracovní neschopnost. Pracovní uplatnění je obtížnější, často vykonává člověk kvůli drogám práci hluboko pod své možnosti a kvalifikaci. Pracovní úrazy pod vlivem drog nebo v dojezdu či absťáku. Prestiž v zaměstnání klesá. Propuštění nebo vyhazov ze školy. Výčitky. Výkonnost trpí a stejně i vztahy na pracovišti nebo ve škole. Horší známky, nesložené zkoušky, propadání.

Jak odmítat drogy: Schopnost umět odmítnout se hodí v mnoha situacích. Je užitečná i k tomu, aby si člověk udržel abstinenci, čili zůstal čistý. Rozpoznání rizikových situací, to souvisí se zdánlivě nevýznamnými rozhodnutími. Zdánlivě nevýznamná rozhodnutí se dělí na dobrá a špatná. Špatné zdánlivě nevýznamné rozhodnutí je navštívit nějaký podnik, kde jsou drogy. Dobré je naopak jít místo toho spát, aby mohl člověk ráno vstát svěží a nestrávil celé dopoledne v mrákotném stavu. Už to je důležité, že rozpoznáte nějakou situaci jako rizikovou. Můžete se jim vyhnout, nebo pokud to nejde, se můžete na zvládnutí nebezpečné situace lépe připravit.

27

Vyhnutí se je to prosté: Rizikové situaci, kdy by vám někdo drogy nabízel, se vyhnete. Souvisí to se zdravým životním stylem, aktivitami neslučitelnými s drogami a s vyhýbáním se nevhodné společnosti. Do situace, kdy by vám někdo nabízel, se většinou ani nedostanete. Vyhnete se tak i nepříjemné touze po droze a tomu, aby vás někdo nebo něco „rozjíždělo“. Rychlá odmítnutí rychlé způsoby odmítání jsou založeny na tom, že s lidmi, kteří vás ohrožují, nemá smysl se zaplétat. Nebezpečnou situaci rychle ukončíte. Je to vhodné hlavně tam, kde vám na nabízejícím příliš nezáleží. Nevidím, neslyším, čili ignorování nabídky: Nabízejícího ignorujete. Je jakoby průhledný, nemusíte se na něj ani podívat, jdete pryč. Takto odmítá Američan, když mu dealer na ulici nabízí drogy. Odmítnutí gestem: Nejčastěji se bude jednat o zavrtění hlavou nebo odmítavý pohyb rukou. Situaci zase rychle ukončíte. Prostě říci „ne!“ (nebo o něco zdvořilejší „nechci!“): I zde situaci rychle ukončíte. K základním právům člověka patří určité věci odmítnout a nevysvětlovat. „Ne“ můžete zesílit zavrtěním hlavy a klesající hlasovou intonací. Hlavně ve formě „nechci“ je to častý způsob odmítání. Pokud byste museli mluvit s lidmi, kteří jsou pod vlivem drog, buďte opatrní. Hlavně pervitin a kokain, ale také alkohol, marihuana a halucinogeny, zvyšují riziko nesmyslného jednání a agrese. Intoxikovaným lidem se vyhýbejte, kdyby to nešlo, mluvte spíš tiše a klidným hlasem. Tón hlasu, výraz tváře, dostatečná vzdálenost a klidná gesta bývají důležitější než to, co říkáte. Způsoby odmítání a způsoby zvládání psychické závislosti jsem pro vás heslovitě shrnul v další části knihy, aby se lépe pamatovaly.

Doporučení pro pedagogické pracovníky, jak zjistit používání drog. 1. Nejpřirozenější metodou je pozorování. Buďme všímaví ke změnám v chování žáků, k jejich neobvyklému chování a komunikujme o tom pravidelně s kolegy pedagogy. Užívání drog každý přirozeně tají. Některé zakrývací strategie mohou být dlouho úspěšné a zapříčinit, že je problém odhalen v již velmi pokročilém stádiu, které doprovází psychické, sociální, zdravotní a jiné problémy. Proto je důležité věnovat zvýšenou pozornost například těmto vodítkům či příznakům: problémy ve škole (absence, zhoršení prospěchu), změna v chování, neobvyklá veselost a podivná aktivita nebo naopak skleslost, konflikty s autoritami, spaní přes den,hubnutí (specificky u pervitinu), kožní defekty (poškrábání, akné, vpichy na končetinách, dlouhé rukávy v létě), mizení peněz a krádeže (drogy něco stojí a spotřeba roste), nález drog či potřeb k aplikaci (sáčky s podivným obsahem, fajky, stříkačky) atp. Buďme proto všímaví i k drobným změnám a signálům. 2. Bavme se s žáky o drogách a to jak individuálně tak ve skupině. Nejpřirozenější cesta, jak se něco dozvědět, je zeptat se. Rozhovory jsou kvalitativní metodou, tzn., že přinesou mnoho podrobných informací zařazených do kontextu dané třídy. Při rozhovoru se cíleně dotazujeme s počáteční pozicí laika, ten koho se ptáme (žák) je odborník na danou problematiku.

28

Nemusíme být nutně detektivové, ale spíše zvědavci. Nutné je však mít s žáky méně formální vztah.

Jeden z možných důsledků používání drog. Žloutenka typu C. Žloutenka typu C je virový zánět jater. Původcem onemocnění je virus z čeleni Flaviviridae, který se přenáší především přímým kontaktem s lidskou krví a způsobuje zánětlivé změny jaterního parenchymu. Objev viru hepatitidy C byl publikován v roce 1989. Kolik lidí je nakaženo? Odhaduje se, že na světě je infikování 170 miliónů lidí, přibližně tedy 3% světové populace. Ročně jsou nově infikovány 3-4 milióny lidí. V České republice je nakaženo žloutenkou typu C přibližně 20 000 lidí. Každoročně je nově odhaleno více než 800 nových případů žloutenky typu C. To je více případů než u HIV infekce za celou dobu jejího cestování v ČR (asi 18 let). Jak se žloutenka C projevuje? Žloutenka (Hepatitida) typu C může probíhat dlouho bez výraznějších klinických projevů. Značná část infikovaných nemá dlouhodobě žádné obtíže. Často se nemoc odhalí náhodně při vyšetření krve z jiných důvodů. Prvotními příznaky mohou být: únava, přechodná ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku, svědění kůže nebo její žlutavé zabarvení pocit napětí v pravém podžebří, trávicí obtíže Jak se můžete nakazit? Nebezpečné jsou všechny aktivity, při kterých může dojít k přímému kontaktu s lidskou krví. Vysoce rizikové je použití špatně sterilizovaných nástrojů, které se dostávají do opakovaného styku s lidskou krví různých osob (opakované použití jehel při aplikaci nitrožilních drog, piercing, tetování, akupunktura). Nebezpečné je rovněž sdílení osobních věcí, které mohou mít na sobě zaschlou krev (hřebeny, zubní kartáčky, žiletky atd.). Míra přenosu pohlavním stykem je nízká, ale není zanedbatelná. Riziko je větší při poškození sliznice pohlavního ústrojí (záněty, infekce) nebo u rizikových sexuálních praktik. Do roku 1992 se u nás neprováděly testy na přítomnost viru v krvi. Lidé, kteří dostali krevní transfúzi před rokem 1992, mohou být nakaženi a nemusí si být vědomi infekce, pokud se u nich nerozvinuly příznaky onemocnění. Žloutenka C se nepřenáší při běžném kontaktu, objímání, líbání, podání ruky, vzduchem a jídlem. Jak lze nákazu odhalit? Při podezření na onemocnění žloutenkou typu C je vhodné obrátit se na svého praktického lékaře nebo nejbližší zdravotnické zařízení. Infekci lze prokázat vyšetřením krve. Základním vyšetřením, které může zařídit každý praktický lékař, je vyšetření protilátek proti viru hepatitidy C. V případě jejich pozitivního průkazu je ke stanovení diagnózy třeba provést speciální vyšetření prokazující přítomnost viru v krvi. Toto vyšetření indikuje již lékař specialista, ke kterému by každý pacient s pozitivním průkazem protilátek proti viru hepatitidy C měl být odeslán na podrobné vyšetření. Očkování Proti žloutence typu C zatím neexistuje očkovací látky (narozdíl od hepatitidy typu A a B). Existují však léky, jimiž lze většinu případů zcela vyléčit. Riziko nákazy lze významně snížit 29

vyhnutím se rizikovým faktorům přenosu viru, tedy především změnou chování. Léčba Je-li pacientovi na základě vyšetření krve sdělena diagnóza žloutenka C, následuje ve většině případů kompletní odborné hepatologické vyšetření za účelem stanovení pokročilosti onemocnění. Poté je zvolen optimální způsob léčby. Léčba spočívá v podávání kombinace protivirových léků a režimových opatřeních. K léčbě žloutenky typu C se používají standardně přípravky, které obsahují účinnou látku interferon alfa (IFN) a ribavirin. Společnost ROCHE zřídila anonymní a bezplatnou linku 800 33 11 22. V povozu je každý všední den od 8 do 16 hodin. Po vytočení telefonního čísla je volající přepojen na odborného lékaře, specialistu, zabývajícího se problematikou virové hepatitidy C. Tým lékařů, který na provozu linky spolupracuje, je připraven poskytnout nejen informace o virové hepatitidě C, ale také poradit, kde se lze nechat vyšetřit v místě pobytu volajícího. Specialisté mohou pomocí bezplatné linky poskytnout konzultace i ostatním lékařům z jiných oborů.

30

D. ŠIKANA Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže čj. 14 514 platný od 1.1.2001 se systémově zaměřuje na celou škálu sociálně patologických jevů. Šikanování žáků škol a školských zařízení označuje za jeden z vážných negativních jevů. Školy mají mimořádnou odpovědnost za to, aby předcházely vzniku tohoto problému a aby se s ním odpovědně vyrovnávaly již při jeho vzniku. Dětští a dospívající agresoři se často stávají členy marginálních skupin, kteří pak v dospělosti mají zpravidla daleko více konfliktů se zákonem než ostatní. Dokážeme-li zastavit jejich agresivní chování v tomto věku, sníží se i riziko jejich kriminalizace v dospělosti. Charakteristika šikanování: - Je to jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Projevuje se i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševním a tělesném zdraví. Škola či školské zařízení má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky v době vyučování a školních akcí, a to podle § 27 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. a podle Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení. Podle § 422 občanského zákoníku odpovídá škola nebo školského zařízení i za škodu způsobenou žákům v době vykonávání přechodného dohledu, tj. při vyučování a v přímé souvislosti s ním. Z tohoto důvodu pedagog musí šikanování mezi žáky neprodleně řešit a každé jeho oběti poskytnout okamžitou pomoc. Z hlediska trestního zákona může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů vydírání, omezování osobní svobody, útisku, ublížení na zdraví, loupeže, poškození cizí věci, znásilnění, kuplířství apod. Přímé znaky šikanování mohou být např.: • Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo “legrací” zranitelný. • Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem. • Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. • Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje. • Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. • Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí.

Stádia šikany. 1. Ostrakismus: Ve skupině se nachází někdo, kdo je nejméně oblíbený, nejméně vlivný, přehlížený. Skupina na něj vyvíjí mírný, převážně psychický tlak-ignorování, pomluvy, intriky, drobné legrácky. 31

2. Přitvrzená manipulace a ojedinělá fyzická agrese: Snaha ventilovat napětí /například ze strachu ze špatných známek/ na dětech, které slouží jako hromosvod. Skupina často udržuje soudržnost na úkor nejslabších. 3. Vytvoření jádra agresorů: Jde o klíčový moment. Šikana již neprobíhá nahodile, ale systematicky. Ve skupině může být něco jako podskupina s jinými normami. I ta má ale tendenci přizpůsobovat se celé skupině. 4. Většina přijme roli agresorů: U členů skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná normám vůdců. To co hlásají pedagogové, ustupuje do pozadí. I do té doby mírní žáci se začnou chovat krutě. 5. Totalita: Normy šikany přijmou téměř všichni a vytvoří se dvě skupiny. Jedna nemá žádná pravidla, druhá má naopak všechna. Neúnosnost utrpení řeší členové týrané skupiny únikem do nemoci, absencemi odchodem ze školy, pokusem o sebevraždu, zhroutí se.

Mezi základní povinnosti ve vztahu k šikaně patří: Žák – jakýkoliv projev, podezření oznámit třídnímu učiteli, vychovateli, MOV. Pedagog – při podezření, okamžitý kontakt s třídním učitelem, zástupcem ředitele pro teoretické vyučování, který společně s preventistou, výchovným poradcem a TU přijímá další opatření k řešení tohoto problému. Zástupce řediteli pro teoretickou výuku – neprodleně informuje ředitele a vedení školy. Základem programu boje proti šikaně jsou třídnické hodiny, kde působí třídní učitel, který pravidelně 2x za pololetí tento negativní jev se žáky rozebírá. Důležité je, aby pedagog rozeznal počáteční stádium šikany, nebo alespoň zjistil, v jakém stádiu se nachází. Pro účinnou a razantní první pomoc, dostupnou učitelům existuje strategie, která obsahuje tyto kroky, které je třeba dodržovat: Strategie řešení šikany: 1. Rozhovor s informátory a oběťmi. 2. Nalezení vhodných svědků. 3. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky, / nekonfrontovat oběť a agresora a svědky s agresory /. 4. Zajistit ochranu obětem. 5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. Vyšetřování musí ochránit oběť i svědky. Nejlepší je s obětí hovořit bez přítomnosti dalších obětí. Škola musí při vyšetřování údajné šikany komunikovat se zákonnými zástupci agresora. Při pohovoru s ním by měli být přítomni rodiče a bude udělán zápis z jednání, včetně závěrů rodičů. /Dle vzoru/ Pohovor s agresorem obsahuje: 1. Seznámení rodičů agresorů s problémem. 2. Postupné vyjádření všech pedagogů k problému. 3. Vyjádření agresora. 4. Vyjádření rodičů agresora 5. Rozhodování komise. Členové komise by měli hledat řešení společně s rodiči. Důležité je neustoupit tlaku rodičů, neprozradit jména svědků. 32

6. Kontakt s rodiči agresora a oběti. Vyšetřování vážnější šikany /je podezření na spáchání trestného činu/, musí probíhat v souhře s policií. Policista plní pouze roli odborného konzultanta do chvíle, než je naplněna skutková podstata přestupku nebo trestného činu. Poté musí konat. Pro potrestání agresorů lze užít následující běžná výchovná opatření: Výchovná opatření: 1. Napomenutí a důtka třídního učitele, podmínečné vyloučení, a vyloučení ze studia. 2. Snížení známky z chování. 3. Převedení do jiné třídy. 4. Doporučení rodičům obětí i agresorů návštěvy v ambulantním oddělení střediska výchovné péče pro děti a mládež. 6. Doporučení přestupu do jiného vzdělávacího zařízení. Kromě toho, že děti a mladiství šikanují spolužáky, stále častěji šikanují i své učitele. Co proti tomu mohou pedagogové dělat. Prvním projevem, který je pro kantora signálem, že může dojít ke konfrontaci mezi ním a žáky, je jejich absolutní nezájem o výuku. Druhou etapou je vyjadřování absolutního nesouhlasu, kdy učitel žákům nařídí, aby něco udělali, a oni odmítnou. Následně to přerůstá v agresi vůči učiteli, kdy mladší žáci se chovají jako smečka a starší jako mafie, která má ve svém programu uškodit učiteli. Hranice toho, kdy by měl šikanovaný učitel požádat o odbornou pomoc nastává ve chvíli, kdy dojde k poznání, že s třídou nebo skupinou není schopen již dále pracovat, tedy, že žáci jeho působení odmítají. Když dojde k prvnímu verbálnímu projevu agrese, učitel by měl reagovat na žáka okamžitě. Ohradit se proti jeho chování a zeptat se ho, co ho k takovému jednání vedlo. Podle uvážení se pak rozhodnout jestli hned nevyužít některého z výchovných opatření. Dále by se měl učitel v nejbližší hodině zaměřit na pravidla slušného jednání a vztahu školy, žáka a pedagoga a říci žákům, že pokud taková situace někdy nastane, bude se řešit tak a tak.

E. INTERNET Počítačové hry a případná závislost na nich jsou poměrně novodobým fenoménem. V dnešní době zasahuje díky masivnímu rozvoji výpočetní techniky tento fenomén stále větší díl populace. Závislost na počítačových hrách při tom v konečném důsledku není o nic méně alarmující, než jakýkoliv jiný sklon k závislosti. Nejrizikovější populací se při tom jeví mládež. Neustále se snižuje věková hranice, kdy děti poprvé přicházejí do přímého styku s osobním počítačem, kdy začínají využívat jeho služeb. Protože je však problematika závislosti na hraní PC her prozatím široké veřejnosti nedostatečně známá, rozvíjí se o to rychleji. Její zamezování je podstatně pomalejší než její šíření. Přetisk článku publikovaného v časopisu Prevence: Televize, internet, počítačové hry jsou tu pro nás a ne my pro ně. To my lidé jim vdechujeme život v každé chvíli, kdy se jimi zabýváme. Musíme jim věnovat svůj čas, přemýšlet o nich, protože jsou zde. Před padesáti lety bychom patrně dělali něco jiného. Je možné, že bychom trávili i více času společně se svými dětmi, které si právě klidně a spořádaně hrají ve svém pokoji „svou“ počítačovou hru. 33

Počítačové hry nejsou některými autory začleňovány do oblasti virtuální reality. Děje se tak z mnoha důvodů. Počítačové hry představují samostatně se vyvíjející oblast speciálních počítačových programů, které jsou určeny k zábavě. Některými charakteristikami či podmínkami svého provozování splňují kritéria, kterými je popisována virtuální realita, je nutné a možné o nich mluvit v kontextu virtuální reality, resp. je označovat jako jistý typ virtuální reality. Počítačové hry jsou odborníky, kteří se věnují léčbě závislostí, pokládány vesměs za méně nebezpečné, než jsou u výherních automatů. Mezi gamblerstvím a závislostmi na počítačových hrách lze najít mnoho společných rysů. Gamblerům jejich závislost přináší nejen dluhy, ale i mnoho dalších rodinných, osobních a pracovních problémů a tak se jedinec závislý na hazardních hrách často pohybuje v bludném kruhu, kdy realita je pro něj často bolestná a hazardní hra tím, že mu umožňuje možnost úniku z ní, se stává, alespoň v počátečních fázích, velmi přitažlivou. Stejně tak může být pro hráče počítačových her realita, skutečný život z různých důvodů bolestný či nepřívětivý a virtuální realita se stává rovněž velmi přitažlivou možností úniku. V současnosti se můžeme setkat s velkým množstvím různých počítačových her. Orientaci ve světě počítačových her napomáhá jejich rozlišení například podle herního stylu, nebo hardware potřebného pro jejich provozování, dále také podle způsobu zpracování, námětu či žánru, podle toho, jakým způsobem je prezentována hráči jeho „postava“ apod.

Obecně je možné hovořit o těchto stylech počítačových her:

ADVENTURE (v překladu – dobrodružství) V hrách tohoto typu je důraz kladen na přemýšlení a hledání souvislostí mezi jejich jednotlivými prvky, na jejich kombinaci a rekonfiguraci. Název stylu je odvozen z pojmenování první hry tohoto typu. Jedná se o scénáře, resp. příběhy, kdy např. komunikací s postavami, prostředí, nalezením indicií. Hráč řeší logické úkoly a postupuje simulovaným dějem. Zpracování her může být jak textové, tak i jako grafická interaktivní hra. AKČNÍ HRY představují jistou podobu akčního filmu. Námětem her tohoto typu bývá likvidace protivníků. Mohou jimi být lidé, nestvůry, stroje, atd., přičemž je pro tento styl her charakteristické vidění světa očima simulované postavy. Hráč v nich vystupuje v roli hlavního hrdiny. Zpravidla je cílem těchto her projít územím plným nepřátel, které je třeba zneškodnit. Někdy se hráč dostává do situace, kdy musí vyřešit nějaký problém, zpravidla spojený s nalezením nějakého kódu nebo klíče, protože jinak nemůže přejít na vyšší úroveň hry. ARKÁDY jsou svým zpracováním předchůdkyněmi akčních her. Jejich zpracováni je jednodušší, jejich herní svět je omezený, neboť úkolem hráče je kupř. sestřelit všechny nepřátelské rakety. ROLE-PAYING GAMES (RPG) jsou hry založené na hraní rolí. Hráč v nich putuje fantastickým světem, bojuje, čelí intrikám, spřádá intriky apod. Má však malý vliv na utváření světa hry, protože v nich chybí prvek vzájemné komunikace mezi hráči. Zpravidla se jedná o nesmírně rozsáhlé hry, ve kterých hráč objevuje stále nová a nová místa. A tak se tyto hry zpravidla nedají nikdy dohrát.

34

SIMULÁTORY Existuje řada simulátorů různého typu-kabina auta, stíhačky, kabina vesmírné lodi, ponorky, tanku. Mezi simulátora se dále řadí simulátory řady sportů. Simulovat lze cokoliv, prostředí, chování člověka apod. – např. hra „doom2“ je označována za simulátor pekla. SKOKOVÉ HRY (slang. skákačky) jsou hry, ve kterých se postava pohybuje skoky. Při hraní skákaček, jsou důležité rychlé prsty a dobrý postřeh. Často bývají tyto hry členěny na mnoho pater – každé je o něco obtížnější než předešlé. Někdy může dlouho trvat, než hráč najde správnou taktiku pro skákání, případně se musí v určitém patře probojovávat se svým soupeřem. SCROLLING GAMES (slang. rolovačky) jsou hry, pro které je typické, že v nich dochází k rolování prostředí kolem postavy (horizontální, vertikální, obousměrné). STRATEGICKÉ HRY (například vývoj společnosti, města, zeměkoule) jsou hry, které vyžadují od hráče nejen proniknout do logiky systému hry, ale vytvořit strategii a taktiku umožňující řídit a rozvíjet často velmi rozsáhlý a složitý komplex prostředí hry. Je na hráči, jak zváží situaci a pro jaký postup se rozhodne. Cíl hry zůstává různý – můžeme jen doplnit, že zpravidla jím je napadnout a ubránit se. Jako příklad může sloužit hra „Civilization“(civilizace). Tento styl her, se v řadě aspektů překrývá se stylem simulátorů. Výrazný a dynamický vývoj lze spatřit v oblasti typu společenských her, kterým se začalo říkat komunikační hry, rolové hry, nebo RPG hry (resp. hry, při nichž se hrají role). V ČR pro ně zdomácněl název „hry na hrdiny“. V těchto hrách není žádný konkrétní cíl, jsou příběhem na pokračování, který tvoří sami hráči ve hrou „vymezeném“ prostředí a podle specifických pravidel. Hra se vyvíjí ve vymyšlené skutečnosti, má příběh, řád a hráč v ní „hraje“ postavu, jejíž příběh pak bude psát. To, co daná postava udělá a co řekne, je zcela v jeho rukou. Hra vyžaduje vnoření hráče, hráč si vybírá postavu, její povolání, určuje její charakteristické vlastnosti. Odlišnost od běžných PC her lze spatřovat ve dvou oblastech: 1. simulované prostření-kontext, ve kterém se hráči pohybují lze nazvat sociální konstrukcí. 2. hra se vyvíjí v prostředí konverzace a imaginace. Z výpovědí hráčů těchto her o jejich prožitcích lze vyvodit oblasti, které sytí přitažlivost těchto her: • • • • • • • •

jednoznačnost dobra a zla, možnost vývoje a zdokonalování postavy, moc, resp. síla postavy (daná jejími vlastnostmi, schopnostmi…), sdílení (hráč nemůže hrát sám – potřebuje partnery), ale na druhé straně i anonymita a nezávislost), možnost seberealizace v simulovaném prostředí, dobrodružství, napětí, tajemno, mystické a magické komponenty, pocit sounáležitosti s výjimečnou skupinou, možnost dosáhnout resp. dokázat něco, co v realitě nelze (hra vytváří podmínky pro zasvěcení, disponuje i iniciačními rituály…).

35

V současnosti jsou PC hry realizovány v trojrozměrném prostoru, tzv. hry na hrdiny. Ve dvourozměrném prostoru, tzv. „2D“, se již např. většina bojových her spíše nevytváří. Současnost je charakteristická i prolínáním stylů. Čistotu stylu si zatím zachovávají sportovní hry. Nejčastější prolínání lze pozorovat mezi styly her RPG adventure. PC hry lze obecně popsat jako alternativní modely reálného světa, jako simulace jeho pravidel a vztahů. Přes veškerou snahu autorů se však vždy jedná o jakýsi výčet, zobecnění, zjednodušení, resp. oproštění od složitějších vazeb.

PRAVIDLA PRO DĚTI K BEZPEČNĚJŠÍMU UŽÍVÁNÍ INTERNETU 1) Nikdy nesděluj adresu svého bydliště, telefonní číslo domů nebo adresu školy, kam chodíš, jména a adresy rodičů a rodinných příslušníků i jejich telefonní čísla do práce, někomu, s kým jsi se seznámil/a prostřednictvím internetu, jestliže Ti to rodiče (nebo lidé, kteří se o Tebe starají) přímo nedovolí. 2) Pokud se neporadíš s rodiči, neposílej nikomu po internetu fotografii, číslo kreditní karty nebo podrobnosti o bankovním účtu a vůbec žádné osobní údaje. 3) Nikdy nikomu, ani nejlepšímu příteli, neprozraď heslo nebo přihlašovací jméno své internetové stránky nebo počítače. 4) Nikdy si bez svolení rodičů nedomlouvej osobní schůzku s někým, s kým jsi se seznámil/a prostřednictvím internetu. Doma musí bezpodmínečně vědět, kam jdeš a proč. I když Ti rodiče (nebo lidé, kteří se o Tebe starají) dovolí se s takovým člověkem sejít, nechoď na schůzku sám/sama a sejděte se na bezpečném veřejném místě. 5) Nikdy nepokračuj v chatování, když se Ti bude zdát, že se tam probírají věci, které Tě budou přivádět do rozpaků nebo Tě vyděsí. Vždy o takovém zážitku řekni rodičům (nebo lidem, kteří se o Tebe starají). 6) Nikdy neodpovídej na zlé, urážlivé, nevkusné nebo hrubé e-maily. Není Tvoje vina, že jsi tyto zprávy dostal/a. Když se Ti to stane, oznam to rodičům. 7) Nikdy neotvírej soubory přiložené k elektronickým zprávám (e-mailům), pokud přijdou od lidí nebo z míst, které neznáš. Mohou obsahovat viry nebo jiné programy, které by mohly zničit důležité informace a významně poškodit software počítače. 8) Vždy řekni rodičům (nebo lidem, kteří se o Tebe starají) o všech případech nepříjemných, vulgárních výrazů na internetu, totéž platí pro obrázky s vulgární tematikou. 9) Vždy buď sám/sama sebou a nezkoušej si hrát na někoho, kým nejsi (na staršího, na osobu jiného pohlaví apod.).

36

F: GAMBLING Některá rizika hazardních her. · Rodinné problémy, rozvody, osamělost. · Zanedbávání práce, školy a kvalitních zájmů. · Zhoršená schopnost domluvit se s druhými lidmi a spolupracovat s nimi. · Deprese, úzkosti. · Dluhy. · Násilí ze strany jiných osob. · Sociální problémy. · Osamělost. · Bytové problémy, případně bezdomovectví. · Myšlenky na sebevraždu, sklon k sebepoškozování. · Kriminalita (zpočátku krádeže doma) nebo uvažování o ní. · Rozvoj patologického hráčství (o něm podrobněji dále). · Roste riziko problémů s alkoholem a jinými drogami. Co je na hazardních hrách nejnebezpečnější Možná se budete divit, ale to nejhorší je výhra, ať skutečná nebo výhra, o které člověk jen sní. Patologičtí hráči často popisují, že jim problémy začaly krátce po nějaké výhře. Je to právě výhra, která vyvolává bažení, čili silnou touhu po hazardní hře. To je velmi nebezpečné. Dost možná studujete tuto knihu proto, že máte strach z dalších proher a problémů. To je v pořádku. Ale ještě větší strach byste měl mít z výhry! Co je a co není hazardní hra Peníze nebo jiné hmotné statky hrají u patologického hráčství významnou úlohu, spoluvytvářejí bludný kruh hry, rostoucích problémů, před kterými hráč uniká ke hře, dalších problémů, další hry atd. Mezi patologické hráče tedy nezařadíme náruživého sběratele, i když mu jeho koníček může působit problémy. Pro hazardní hru je typické, že si hráč může koupit možnost výhry. Slibovanou a nesplněnou výhrou mohou být peníze, zboží nebo zahraniční ces Patologické hráčství Člověk je patologickým hráčem, jestliže se u něho: během období nejméně jednoho roku vyskytnou dvě nebo více epizod hráčství. Tyto epizody nejsou pro jedince výnosné, ale opakují se přesto, že vyvolávají tíseň a narušují každodenní život. Jedinec popisuje silné puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, a hovoří o tom, že není schopen silou vůle hře odolat. Jedinec je zaujat myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí. Diagnostická kritéria: A. Trvající a opakující se nepřizpůsobivé chování ve vztahu k hazardní hře, jak ukazuje pět (nebo více) z následujících znaků: 1. Zaměstnává se hazardní hrou (např. znovu prožívá minulé zážitky související s hazardní hrou, plánuje další hazardní hru, uvažuje o tom, jak si opatřovat prostředky k další hazardní hře). 37

2. Aby docílil žádoucího vzrušení, musí zvyšovat množství peněz vkládaných do hazardní hry. 3. Opakovaně a neúspěšně se pokoušel hazardní hru ovládat, redukovat nebo s ní přestat. 4. Když se pokouší snížit hazardní hru nebo s ní přestává, cítí neklid a podrážděnost. 5. Používá hazardní hru jako prostředek, jak uniknout problémům nebo mírnit pocity bezmocnosti, viny, úzkosti, deprese). 6. Po ztrátě peněz při hazardní hře se následujícího dne k hazardní hře vrací, aby je vyhrál nazpět. 7. Lže příbuzným, terapeutovi nebo jiným lidem, aby tak zakryl rozsah svého zaujetí hazardní hrou. 8. Dopustil se ilegálních činů jako padělání, podvodů, krádeží nebo zpronevěry kvůli hazardní hře. 9. Ohrozil nebo ztratil kvůli hazardní hře signifikantní vztahy, zaměstnání, vzdělání nebo kariéru. 10. Spoléhá na druhé, aby mu poskytovali finanční prostředky a mírnili tak zoufalou finanční situaci, do které se dostal kvůli hazardní hře. Dotazník na patologické hráčství: Odpovídejte prosím pouze „ano“ nebo „ne“, podle toho jestli je pravdivá odpověď bližší „ano“ nebo „ne“. 1. Ztrácel jste často kvůli hře čas? 2. Učinila hra váš život doma nešťastný? 3. Poškodila hra vaši pověst? 4. Cítil jste po hře výčitky svědomí? 5. Hrál jste někdy proto, abyste získal peníze, jimiž byste zaplatil dluhy nebo vyřešil finanční těžkosti? 6. Zmenšilo hraní vaši ctižádost a výkonnost? 7. Když jste prohrál, měl jste pocit, že se musíte co nejdříve vrátit a vyhrát, co jste prohrál? 8. Když jste vyhrál, měl jste silnou touhu se ke hře vrátit a vyhrát ještě víc? 9. Hrál jste často tak dlouho, dokud jste neprohrál poslední peníze? 10. Půjčil jste si někdy proto, abyste financoval hru? 11. Prodal jste někdy něco, abyste financoval hru? 12. Nechtělo se vám používat peníze ze hry pro normální účely? 13. Způsobila hra to, že jste se nestaral o prospěch rodiny? 14. Hrál jste někdy déle, než jste měl původně v úmyslu? 15. Hrál jste někdy, abyste unikl trápení a starostem? 16. Spáchal jste někdy, nebo jste někdy uvažoval o spáchání nezákonného činu, abyste financoval hru? 17. Působí vám hra potíže se spaním? 18. Vedly hádky, nespokojenost nebo zklamání k tomu, že se objevila touha hrát? 19. Když se na vás usmálo štěstí, cítil jste touhu to oslavit pár hodinami hry? 20. Uvažoval jste někdy o sebezničení v důsledku hry? Spočítejte kladné odpovědi: 1-2-3-4-5-6-7-8-9-10-11-12-13-14-15-16-17-18-19-20 Patologický hráč většinou odpoví kladně na 7 nebo více otázek. Stadia rozvoje patologického hráčství 1. Stadium výher Jako mnoho jiných problémů i patologická hra začíná nenápadně. Občasné hraní zprvu nepřináší větší problémy. 38

Časté jsou fantazie o velké výhře. Neštěstím, které celý průběh podstatně urychluje, bývá velká výhra. Hráč touží výhru zopakovat, vyhrát ještě více. Má růžové představy a hýří optimismem, pro který nejsou důvody. Zvyšuje sázky a hraje častěji. Jestliže začínal hrát ve společnosti, přecházívá k osamělé hře. Často se chlubí, že vyhrál, i když to nemusí být pravda. Člověk, který se dostane do tohoto stadia, může buď svůj problém řešit a přestat hrát, nebo pokračovat do dalšího stadia, které je ještě horší. 2. Stadium prohrávání V této fázi už většinou jde o patologické hráčství. Postižený myslí hlavně na hraní a s hrou nedokáže přestat. Dlouhá období prohrávání mohou být střídána pokusy hru regulovat nebo s ní přestat. Hru už často financuje z půjčených peněz. Své hraní skrývá před rodinou a blízkými lidmi. Začíná se chovat ke druhým bezohledně. Splácení dluhů odkládá a vypůjčuje si znovu větší částky peněz. Trpí zaměstnání. Hráč má na svou práci čím dál tím méně času a energie. V rodině se objevují vážné problémy. Rodinný život v této fázi je nešťastný. Člověk, který dospěl až sem, se stává neklidný, podrážděný a uzavřený. Zanedbává své zdraví. Přestává být schopen splácet dluhy. Může se snažit získávat peníze nezákonně. Člověk, který se dostane sem, může buď svůj problém řešit a přestat hrát, nebo pokračovat do ještě horšího stadia. 3. Stadium zoufalství Pověst hráče je poškozena. Přichází soudní jednání, podmíněné nebo nepodmíněné tresty, odcizení od rodiny i přátel, osamělost. Stále více času tráví hráč hrou nebo fantaziemi o ní. Dále prohrává. Má tendenci obviňovat z odpovědnosti za své neštěstí druhé. Lituje se, propadá depresi a beznaději. Výčitky svědomí, bez konkrétních kroků ke změně, mu nijak nepomáhají. Spíše jeho stav zhoršují. Přichází panika. V této fázi se hráč může dopustit i závažnějších trestných činů. Typické jsou krádeže, zpronevěry, podvody. Rodiny se rozpadají. Většina hráčů v této fázi je už rozvedená. Někteří uvažují o sebevraždě nebo za sebou mají sebevražedné pokusy. Řada z nich se hroutí. Někteří se snaží unikat k alkoholu nebo jiným návykovým látkám. To jejich situaci ještě zhoršuje. V době, kdy nehrají, sílí jejich neklid, podráždění. Jsou čím dál nešťastnější.

39

F. LEGISLATIVA Přehled zákonných opatření k dalším vybraným sociálně patologickým jevům:

A L K O H O L I S M U S: TRESTNÍ ZÁKON č. 140/1961 Sb (č. 65/1961 Sb. zákonů) § 218 Podávání alkoholických nápojů mládeži Kdo soustavně nebo ve větší míře podává osobám mladším než osmnáct let alkoholické nápoje, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. § 194a Nedovolená výroba lihu (1) Kdo bez povolení ve větším množství pálí nebo jinak vyrábí líh, nebo kdo líh bez povolení vyrobený ve větším množství přechovává nebo uvádí do oběhu, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. (2) Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně zhotoví nebo přechovává zařízení na výrobu lihu. § 20 Ohrožení pod vlivem návykové látky Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, a) ačkoliv byl za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn, b) ačkoliv byl za obdobný čin spáchaný pod vlivem návykové látky v posledních dvou letech postižen, c) spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek, nebo d) způsobí-li takovým činem, byť i z nedbalosti, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. § 201a Opilství (1) Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí jednání, které má jinak znaky trestného činu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let; dopustí-li se však jednání, které má jinak znaky trestného činu, na který stanoví zákon trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším. (2) Ustanovení odstavce 1, jakož i § 12 se neužije, přivedl-li se pachatel do stavu nepříčetnosti v úmyslu spáchat trestný čin, nebo spáchal trestný čin z nedbalosti, která spočívá v tom, že se přivedl do stavu nepříčetnosti. Zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi č. 37/1989 Sb §4 (1) Zakazuje se: a) prodávat nebo podávat alkoholické nápoje, anebo jinak umožňovat jejich požívání 1. osobám mladším 18 let, 2. ve zdravotnických zařízeních, 3. osobám zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, 4. osobám řídícím motorová nebo silniční nemotorová vozidla a ostatním osobám uvedeným v § 6 odst. 1 k bezprostřednímu požití, 5. při sportovních podnicích, 6. při kulturních podnicích a tanečních zábavách určených pro mládež, 7. při veřejných shromážděních, kulturních podnicích a tanečních zábavách s výjimkou piva a vína, 40

8. v prostředcích určených výlučně pro vnitrostátní hromadnou dopravu osob a v prostorách souvisejících s touto dopravou určených pro cestující, a to i v restauracích, bufetech a v jídelních, lůžkových a lehátkových vozech s výjimkou piva nejvýše desetistupňového, 9. v závodních jídelnách, kantýnách a bufetech a v ostatních prodejnách v prostorách organizací s výjimkou nízkostupňového piva, b) vyrábět podomácku líh, destiláty a jiné návykové látky nebo upravovat jejich složky k toxikomanickým účelům, c) prodávat jiné návykové látky a výrobky je obsahující mimo prodejny, které jsou k tomu oprávněny, nebo jinak umožňovat jejich škodlivé užívání, d) vstupovat do prostorů a prostředků vnitrostátní hromadné dopravy osobám zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, pokud ohrožují nebo mohou ohrozit bezpečnost nebo plynulost dopravního provozu nebo veřejný pořádek nebo vzbuzují veřejné pohoršení. ZÁKONÍK PRÁCE č. 85/2001 Sb. (uveřejněno v č. 32/2001 Sb.) § 34

Zákaz požívání alkoholických nápojů na pracovištích organizace a v pracovní době i mimo tato pracoviště se nevztahuje na pracovníky v horkých provozech, pokud požívají nízkostupňové pivo a na pracovníky, u nichž požívání těchto úkolů je součástí plnění pracovních úkolů, nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno.

A N A B O L I K A: TRESTNÍ ZÁKON č. 140/1961 Sb (č. 65/1961 Sb. zákonů) § 218 a Podávání anabolických látek mládeži Kdo opakovaně nebo ve větší míře podává osobě mladší než osmnáct let anabolika nebo jiné prostředky s anabolickým účinkem k jinému než léčebnému účelu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. § 218 b Vláda stanoví nařízením, co se považuje za anabolika a jiné prostředky s anabolickým účinkem ve smyslu § 218 a.

K O U Ř E N Í: Zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi č. 37/1989 Sb §4

(1) Zakazuje se: e) prodávat tabákové výrobky osobám mladším 18 let, f) kouřit 1. v prostředcích osobní železniční dopravy s výjimkou vyhrazených vozů a v prostředcích ostatní vnitrostátní hromadné dopravy osob a v uzavřených prostorách souvisejících s touto dopravou určených pro cestující, 2. při práci, jestliže v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zdraví nebo majetku, 3. na schůzích, poradách a jednáních konaných v uzavřených prostorách, 4. v pracovních místnostech, kde účinkům kouření jsou vystaveni nekuřáci, 5. ve zdravotnických zařízeních, ve školách, v kulturních a uzavřených sportovních zařízeních s výjimkou prostor pro kouření vyhrazených, 6. v prostorách zařízení společného stravování s výjimkou těch, které jsou vyhrazené pro kuřáky; tam, kde není stavebně oddělená jídelna pro kuřáky, zakazuje se kouřit v době určené pro podávání snídaní, obědů a večeří.

41

O P L: TRESTNÍ ZÁKON č. 140/1961 Sb (č. 65/1961 Sb. zákonů) § 187 a

(1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.

§ 188

(1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. (2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo c) získá-li takovým činem značný prospěch.

§ 188 a

(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným osobně účinným způsobem. Společná ustanovení ( 1) Zvláštní zákon stanoví, co se považuje za omamné látky, psychotropní látky, přípravky obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo za prekursory. (2) Vláda nařízením stanoví, co se považuje za jedy ve smyslu § 187, 187a a 188, které choroby se považují za nakažlivé ve smyslu § 189 až 192 a na které škůdce se vztahuje ustanovení § 192.

§ 195

PATOLOGICKÉ HRÁČSTVÍ (gamblerství) ZÁKON O LOTERIÍCH A PODOBNÝCH HRÁCH (č. 202/1990 Sb., novela č. 149/1998 Sb) § 17 (1) Výherním hracím přístrojem se rozumí kompaktní, funkčně nedělitelné a programově řízené technické zařízení s ovládáním určeným pouze pro jednoho hráče. U výherního hracího přístroje s programovým vybavením umožňujícím současnou hru na více hracích místech více hráčům, je každé takové hrací místo rovněž považováno za samostatný výherní hrací přístroj. Tato skutečnost musí být uvedena v osvědčení o provozuschopnosti vydaném podle § 19 odst. 2 písm. c), jakož i ve výpisu z tohoto osvědčení. (2) Výherní hrací přístroj musí být umístěn tak, aby neumožňoval hru osobám mladším 18 let nebo provozovatel musí učinit taková opatření, aby tyto osoby se nemohly hry zúčastnit. K tomuto účelu je oprávněn požadovat předložení průkazu totožnosti. § 18 (3) Žadatel je povinen uvést v žádosti o povolení k provozování výherního hracího přístroje jméno osoby (osob), která odpovídá za zákaz vstupu osob mladších 18 let do herny.

42

§ 19 (1) Povolení k provozování výherního hracího přístroje obsahuje zejména: a) schválení herního plánu (popřípadě herního plánu kumulované výhry podle § 17 odst. 7) s případnými úpravami a doplňky, b) schválení stálého umístění výherního hracího přístroje, c) stanovení způsobu a podmínek manipulace s výherním hracím přístrojem, zejména při výběru peněz a provádění oprav, d) stanovení podmínek manipulace s vlastním zařízením umožňujícím kumulovanou výhru (§ 17 odst. 7) a s navzájem propojenými přístroji, zejména při výběru finančních hotovostí, při výplatě kumulované výhry a opravách, e) jméno osoby (osob), která odpovídá za zákaz hry osob mladších 18 let v místě schváleném pro stálé umístění výherního hracího přístroje. V případě herny tato osoba (osoby) odpovídá za zákaz vstupu osob mladších 18 let do herny.

H.Vztah škola – Policie Vedení školy nebo školského zařízení spolupracuje s obvodním oddělením Policie ČR a specialistou OŘ PČR podle místa příslušnosti subjektu. Škola, školské zařízení by měly navázat kontakt jednak s vedoucím tohoto oddělení s policistou s územní odpovědností v místě. Ve škole a školském zařízení jsou dostupná telefonní čísla, kam se v případě nutnosti obrátit a jak postupovat v případě zjištění závažných sociálně patologických jevů. Problémy spojené s drogami, násilím, šikanou a dalšími asociálními jevy je třeba řešit ve vzájemné spolupráci s rodiči v souladu s právními předpisy. I v tomto případě je optimální využít předem dohodnuté postupy. Prevence a oznamování podezření na trestnou činnost dětí a mládeže a trestnou činnost páchanou na dětech a mládeži je důležitým okruhem spolupráce školy s policií. Oznamovací povinnost je dána ustanoveními § 167 a 168 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu), kdy je trestný ten, kdo spáchání nebo dokončení uvedených trestných činů nepřekazí, nebo jejich spáchání neoznámí (např.: trestné činy týrání svěřené osoby, vraždy, loupeže, pohlavního zneužívání, znásilnění, drogové delikty, majetková trestná činnost apod.). Všichni zaměstnanci škol a školských zařízení zřizovaných MŠMT, krajem nebo obcí mají kromě výše uvedené zákonné povinnosti navíc oznamovací povinnost dle Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení čl. 13, odst. 13: “Všichni zaměstnanci ohlašují řediteli školy své poznatky, které svědčí o tom, že žák užívá omamné látky, dopouští se gamblerství, šikany, trestné činnosti nebo je ohrožen jinými sociálně patologickými jevy, dále je-li vystaven šikaně či týrání, případně jinému nežádoucímu zacházení ve škole i mimo školu”. K předcházení možným trestným činům mládeže a na mládeži by měl vést i řádný výkon dohledu nad nezletilými podle § 422 občanského zákoníku. Toho se týká zejména čl. 14, odst. 1 Pracovního řádu a další školské předpisy. I při vyšetřování školních úrazů je možno někdy zjistit souvislost s trestnou činností. Pokud jde o trestné činy páchané na dětech a mládeži, jde zejména o tělesné týrání, psychické týrání, pohlavní zneužívání a týrání, citové týrání, zanedbávání, ale i šikanování. 2.

Věkové kategorie

Pro potřeby předloženého materiálu nebylo možné sjednotit terminologii, která se týká vymezení věku žáků. Důvodem je obecná nejednotnost těchto pojmů, která je dána odlišnými 43

kritérii pro věkové vymezení z pohledu Úmluvy o právech dítěte, trestního práva apod. Níže uvedená tabulka vymezuje pojetí jednotlivých kategorií v resortu školství, Policii ČR a trestně právních předpisech:

věková kategorie dítě

mladistvý

mládež nezletilý

vymezení dané kategorie subjektem resort školství Závazný pokyn trestně právní předpis policejního prezidenta č. 8/2002 v souladu s Úmluvou o každá osoba mladší 18 právech dítěte je za let i v případě, že dítě považována osoba zletilost nabyla před do 18 let věku dosažením tohoto věku podle zvláštního předpisu; kde se v tomto závazném pokynu o mládeži, hovoří rozumí se tím též dítě 15-18 let § 8 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákoník) je (občanský stanovena způsobilost fyzické osoby k právním úkonům a podmínky vzniku zletilosti. osoby od 18 let – 26 let věku § 8 a 9 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanský zákoník)

3.Vstup policie do školy Ředitelé škol nemohou bránit policii ve vstupu do škol vzhledem k obecným ustanovením trestně právních předpisů o povinné pomoci policejním orgánům. Ředitel tedy poskytne v případě, že je o to policií požádán, vhodnou místnost k výslechu žáka ve škole. Nejde samozřejmě jen o striktní dodržování předpisů, ale měla by zde existovat snaha o maximálně dobrou spolupráci pracovníků obou subjektů, vzájemný respekt a vstřícnost v zájmu dětí a mládeže i v obecném zájmu. 4. Předvolání a předvedení Policie může nezletilého předvolat nebo i předvést. Ve školách lze od nezletilých žáků vyžadovat podání vysvětlení, provádět výslech svědka, výslech osoby podezřelé nebo výslech obviněného poté, kdy je ředitel školy nebo jeho zástupce seznámen s předmětem policejního 44

úkonu včetně důvodů, jež k němu vedou. To se týká i případného uvolnění žáka ze školy pro potřebu policie, např. k rekonstrukci na místě činu, rekognici, označení míst páchání trestné činnosti, k vydání věci, k výslechu či podání vysvětlení na útvaru policie. Jedná se tedy o všechny policejní úkony ve smyslu zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, ať již jde o poškozeného, svědka či pachatele protiprávního jednání.

Z § 422 občanského zákoníku vyplývá, že škole přísluší vykonávat náležitý dohled nad nezletilými žáky. Tato povinnost a odpovědnost přísluší především rodičům, ale i těm, kteří přechodně tento dohled vykonávají. Pedagogický dozor nad žáky je zásadním prvkem v ustanoveních předpisů, které upravují povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví ve školství. Pokud má být předvolání nebo předvedení a výslech žáka – dítěte provedeno ve škole a z důvodu zajištění, aby nebylo mařeno další vyšetřování, není předem vyrozuměn zákonný zástupce žáka, je žádoucí, aby škola zajistila přítomnost pedagoga, neboť za žáka v době vyučování škola odpovídá. Ředitel školy by měl stanovit odpovědnou osobu, která bude zajišťovat uvedený dohled. Pokud jde o omluvení nepřítomnosti žáka z důvodu předvolání nebo předvedení, postup vyplývá opět z obecně povinné součinnosti s vyšetřujícími orgány podle trestně právních předpisů. Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k policii, a to stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením “policie” (ustan. § 10 odst. 1 a 2 zák. č. 283/1991 Sb.). V případě nějaké pochybnosti, pokud jde o totožnost příslušníka policie (zvláště v případě předvedení dítěte mimo školu), je nejjednodušším způsobem ověření totožnosti telefonický dotaz na pracoviště policie, které dotyčný příslušník uvedl a služebním průkazem či odznakem služby kriminální policie a vyšetřování doložil. Výše uvedený postup byl dohodnut se zástupci služby kriminální policie a vyšetřování. 5. Postup při předvolání, předvedení nebo zajištění žáka Postup při předvolání osoby mladší 15 let řeší Závazný pokyn policejního prezidenta č. 8/2002 v čl. 8 odst. 1 a s odkazem na § 12 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů,: “Osobu mladší 15 let lze předvolat k podání vysvětlení nebo jinému úkonu pouze prostřednictvím jeho zákonného zástupce, orgánu sociálně právní ochrany nebo prostřednictvím školy, jíž je žákem, nebo jiného obdobného zařízení.” Postup při předvedení dítěte řeší čl. 8 odst. 10 zmíněného Závazného pokynu policejního prezidenta ve smyslu § 13 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR ve znění pozdějších předpisů: “Vyžaduje-li závažnost a neodkladnost prováděného šetření předvedení osoby mladší 15 let na útvar policie, je předvedení prováděno zpravidla policisty v občanském oděvu za použití civilního vozidla. Specialista zajistí bezprostředně po předvedení přítomnost osoby způsobilé k jejímu střežení i k případné účasti na služebních úkonech. Je-li předvedení provedeno ze školy nebo zařízení, specialista zajistí přítomnost třetí osoby po celou dobu služebního zákroku i služebních úkonů. Pominou-li důvody předvedení, osobu mladší 15 let předá zpět do školy nebo zařízení, ze kterého byla předvedena, nebo ji předá zákonnému zástupci.” Další povinnost ukládá policii § 14 odst. 4 téhož zákona:“Po zajištění je policista povinen na žádost osoby zajištěné vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 12 odst. 3, případně jinou jím určenou osobu. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je policista povinen ihned 45

vyrozumět zákonného zástupce této osoby. V případě zajištění osoby mladší 15 let, vždy též bez odkladu vyrozumí orgán sociálně-právní ochrany mládeže”. 6. Podání vysvětlení žáka Podle Zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, je policista oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku a jeho pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí. Podat vysvětlení dle § 12 odst. 1 uvedeného zákona je osoba povinna vyhovět ihned v případě, že jde o závažnou trestnou činnost. Pokud jsou tato vysvětlení požadována od dítěte, podle odst. 4 čl. 8 Závazného pokynu policejního prezidenta č. 8/2002 je třeba o úkonu předem vyrozumět jeho zákonného zástupce. To neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit. Na způsobu vyrozumění se domluví policista s vedením školy nebo zařízení. Dle odst. 6 čl. 8 uvedeného závazného pokynu rozhodne policista vzhledem k okolnostem, závažnosti nebo složitosti případu, zda přibere třetí osobu k podání vysvětlení osobou mladší 15 let. 7. Výslech žáka Škola musí o výslechu žáka předem vyrozumět zákonného zástupce dítěte (Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení č.j.: 14 269/01-26 čl. 8 odst.2 a 3 ), pokud tak již neučinila Policie České republiky (Závazný pokyn policejního prezidenta č. 8 odst.4 čl. 8). V případech, kdy by mohlo být takovým oznámením mařeno další vyšetřování a po předchozí dohodě s odpovědným pracovníkem policie, vyrozumí škola zákonného zástupce bezprostředně po souhlasu policie. Sdělení v nevhodnou dobu by například mohlo v některých případech ohrozit i bezpečnost dítěte (např. týrání nebo zneužívání v rodině, podpora trestné činnosti v rodině atp.). Podle ustan. § 102 odst. 1 trestního řádu a zákona o Policii ČR mohou být mladiství vyslýcháni bez účasti osob vykonávajících dohled nad nezletilými. Ve smyslu trestně právních norem je však stanoveno, že u mladistvých obviněných je nutná obhajoba (§ 36 odst. 1 písm. c) tr. řádu). Obhájce se tedy povinně zúčastňuje všech úkonů trestního řízení včetně výslechu. Přítomen může být dále znalec, konzultant či tlumočník. Jiná situace však nastává při výslechu dětí, kdy platí i ustanovení § 158 odst. 4 trestního řádu č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o povinnosti informovat zákonné zástupce před započetím úkonu; to neplatí, jestliže provedení úkonu nelze odložit a vyrozumění zákonného zástupce nelze zajistit. Povinnost ustanovit mladistvému obviněnému obhájce a informovat zákonné zástupce před výslechem dětí o této skutečnosti nenáleží řediteli školy popř. školského zařízení, ale jedná se podle § 158 odst. 4 trestního řádu č. 140/1961 Sb. o povinnost orgánů činných v trestním řízení. Školy a školská zařízení mají pochopitelně zájem, aby bylo respektováno v prvé řadě předvolání prostřednictvím zákonných zástupců. Současně je ovšem jasné, že ve značné míře jsou vyšetřovány děti z problémových rodin, z rodin, kde rodiče často trestnou činnost dětí kryjí nebo se nacházejí v roli pachatele a nemají zájem na jejím řádném vyšetření. Je proto nutné individuálně posuzovat konkrétní situaci a snažit se vyjít policii vstříc, i když to znamená určitou 46

zátěž pro pracovníky školy, zvláště v situaci, kdy je zapotřebí předvést dítě nebo mladistvého na příslušnou součást policie. Současně je nutno připomenout, že i pro děti a mládež v plné míře platí presumpce neviny, jakož i striktní ochrana jejich práv včetně práva na obhajobu a práva odepřít výpověď na jedné straně a dodržování povinností včetně státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti na straně druhé. Není snad ani nutné připomínat, že dítě nemůže a nesmí být ani slovně v souvislosti s výslechem napadáno nebo jinak sankcionováno. Pokud by bylo dítě předvedeno ze školy, je nutné, aby už i po cestě byl přítomen pedagog či jiná osoba k tomuto určená. 8. Neomluvená absence žáka Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doporučuje v souladu s § 12 odst. 1 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, následující jednotný postup při uvolňování a omlouvání žáků základních a středních škol z vyučování a při prevenci a postihu záškoláctví v základních a středních školách: Čl. I Prevence záškoláctví (1) Dobu a způsob uvolnění žáka ze školního vyučování stanoví školní řád1. V případě podezření z nevěrohodnosti dokladu potvrzujícího důvod nepřítomnosti žáka, se může ředitel školy v dané věci obrátit na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán. Školní docházku (omluvenou a neomluvenou nepřítomnost) žáků své třídy eviduje třídní učitel. Na prevenci záškoláctví se podílí třídní učitel, výchovný poradce a školní metodik prevence ve spolupráci s ostatními učiteli a zákonnými zástupci žáka. Součástí prevence je: a) pravidelné zpracovávání dokumentace o absenci žáků, b) součinnost se zákonnými zástupci, c) analýza příčin záškoláctví žáků včetně přijetí příslušných opatření, d) výchovné pohovory s žáky, e) spolupráce se školním psychologem a institucemi pedagogicko psychologického poradenství, f) konání výchovných komisí ve škole g)spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí apod. Čl. II Způsob omlouvání nepřítomnosti, řešení neomluvené nepřítomnosti a postup zúčastněných subjektů 1. Nepřítomnost nezletilého žáka základní a střední školy ve škole omlouvá v souladu s platnými právními předpisy zákonný zástupce žáka (popřípadě vychovatel domova mládeže. 1

§ 3 odst. 8 a 9 vyhlášky č. 291/1991 Sb., o základní škole, ve znění pozdějších předpisů. 47

pokud jde o nezletilého žáka střední školy ubytovaného v domově mládeže); 2. zletilý žák omlouvá svou nepřítomnost sám. Základní a střední škola může požadovat, pokud to považuje za nezbytné, doložení nepřítomnosti žáka z důvodu nemoci ošetřujícím lékařem žáka, resp. praktickým lékařem pro děti a dorost, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným zástupcem nezletilého žáka (popřípadě vychovatelem domova mládeže, pokud jde o nezletilého žáka střední školy ubytovaného v domově mládeže), nebo omluvenky vystavené zletilým žákem, a to pouze v případě, že nepřítomnost žáka ve škole přesáhne tři dny školního vyučování. Na dobu nepřítomnosti žáka ve škole, která předchází návštěvě žáka u ošetřujícího lékaře, resp. praktického lékaře pro děti a dorost, není tento lékař oprávněn vydat potvrzení o nemoci, neboť zpětně nelze jednoznačně a zodpovědně posoudit zdravotní stav žáka. Ve zcela výjimečných, individuálně stanovených případech (především v případě časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře, resp. praktického lékaře pro děti a dorost, o nemoci žáka i v případě nepřítomnosti, která nedosahuje délky uvedené v odstavci 2. Školy a zdravotnická zařízení, tedy i praktičtí lékaři pro děti a dorost, jsou v souladu s § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, povinni oznamovat orgánu sociálněprávní ochrany dětí skutečnosti nasvědčující tomu, že se v konkrétních případech jedná o děti, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje (o děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku; o děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo tato práva nevykonávají či jich zneužívají apod.). O neomluvené i zvýšené omluvené nepřítomnosti informuje třídní učitel výchovného poradce, který tyto údaje vyhodnocuje. Při zvýšené omluvené nepřítomnosti ověřuje její věrohodnost. Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem třídní učitel formou pohovoru, na který je zákonný zástupce nebo zletilý žák pozván doporučeným dopisem. Projedná důvod nepřítomnosti žáka a způsob omlouvání jeho nepřítomnosti a upozorní na povinnost stanovenou zákonem. Seznámí zákonného zástupce nebo zletilého žáka s možnými důsledky v případě nárůstu neomluvené nepřítomnosti. Provede zápis z pohovoru (doporučený vzor - příloha č.1), do něhož uvede způsob nápravy dohodnutý se zákonným zástupcem nebo zletilým žákem. Zákonný zástupce nebo zletilý žák zápis podepíše a obdrží kopii zápisu. Případné odmítnutí podpisu nebo převzetí zápisu zákonným zástupcem nebo zletilým žákem se do zápisu zaznamená. Během období, kdy škola vyhodnocuje neomluvenou nepřítomnost, může ředitel školy v zájmu zjištění pravé příčiny záškoláctví žáka a jejího odstranění požádat o spolupráci odborníky z oblasti pedagogicko-psychologického poradenství, popř. orgány sociálně-právní ochrany dětí2. Při počtu neomluvených hodin nad 10 hodin svolává ředitel školy školní výchovnou komisi, které se dle závažnosti a charakteru nepřítomnosti žáka účastní: ředitel školy, zákonný zástupce,

2

§ 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 48

třídní učitel, výchovný poradce, zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školní metodik protidrogové prevence, popř. další odborníci a zástupce rady školy, pokud byla zřízena. Pozvání zákonných zástupců na jednání školní výchovné komise se provádí doporučeným dopisem. O průběhu a závěrech jednání školní výchovné komise se provede zápis, který zúčastněné osoby podepíší (doporučený vzor - příloha č.2). Případná neúčast nebo odmítnutí podpisu zákonnými zástupci se v zápisu zaznamená. Každý účastník jednání obdrží kopii zápisu. V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví (doporučený vzor - příloha č.3) s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu. Tato ohlašovací povinnost vychází z platné právní úpravy3. V případě opakovaného záškoláctví v průběhu školního roku, pokud již byli zákonní zástupci pravomocným rozhodnutím správního orgánu postiženi pro přestupek podle ustanovení zákona4, je třeba postoupit v pořadí již druhé hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR, kde bude případ řešen jako trestní oznámení pro podezření spáchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže5. Kopie hlášení o zanedbání školní docházky bude zaslána příslušnému okresnímu úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu.

3

§10 odst. 4 zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Čl. l3 odst. 13 Pracovního řádu pro zaměstnance škol a školských zařízení č.j. 14269/2001-26. 4 § 31 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 5 § l67, § l68 a § 217 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů. § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 49

Příloha č. l.

Záznam o pohovoru Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída – ročník: Zákonní zástupci žáka navštívili školu: Řešená problematika:

- na vyzvání

- z vlastního zájmu

Účastníci pohovoru (jméno a pracovní zařazení):

Stanovisko výchovného poradce:

Zápis z pohovoru:

Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup:

S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry pohovoru. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis třídního učitele / učitelky:

50

Záznam o pohovoru Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída – ročník: Zákonní zástupci žáka navštívili školu: Řešená problematika:

- na vyzvání

- z vlastního zájmu

Účastníci pohovoru (jméno a pracovní zařazení):

Stanovisko výchovného poradce:

Zápis z pohovoru:

Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup:

S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry pohovoru. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis třídního učitele / učitelky:

51

Záznam o pohovoru Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída – ročník: Zákonní zástupci žáka navštívili školu: Řešená problematika:

- na vyzvání

- z vlastního zájmu

Účastníci pohovoru (jméno a pracovní zařazení):

Stanovisko výchovného poradce:

Zápis z pohovoru:

Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup:

S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry pohovoru. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis třídního učitele / učitelky:

52

Záznam o pohovoru Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída – ročník: Zákonní zástupci žáka navštívili školu: Řešená problematika:

- na vyzvání

- z vlastního zájmu

Účastníci pohovoru (jméno a pracovní zařazení):

Stanovisko výchovného poradce:

Zápis z pohovoru:

Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup:

S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry pohovoru. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis třídního učitele / učitelky:

53

Záznam o pohovoru Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída – ročník: Zákonní zástupci žáka navštívili školu: Řešená problematika:

- na vyzvání

- z vlastního zájmu

Účastníci pohovoru (jméno a pracovní zařazení):

Stanovisko výchovného poradce:

Zápis z pohovoru:

Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup:

S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry pohovoru. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis třídního učitele / učitelky:

54

Záznam o pohovoru Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída – ročník: Zákonní zástupci žáka navštívili školu: Řešená problematika:

- na vyzvání

- z vlastního zájmu

Účastníci pohovoru (jméno a pracovní zařazení):

Stanovisko výchovného poradce:

Zápis z pohovoru:

Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup:

S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry pohovoru. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis třídního učitele / učitelky:

55

Záznam o pohovoru Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída – ročník: Zákonní zástupci žáka navštívili školu: Řešená problematika:

- na vyzvání

- z vlastního zájmu

Účastníci pohovoru (jméno a pracovní zařazení):

Stanovisko výchovného poradce:

Zápis z pohovoru:

Závěry pohovoru, doporučení, dohodnutý další postup:

S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry pohovoru. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis třídního učitele / učitelky:

56

Příloha č. 2

Zápis z výchovné komise k řešení neomluvené nepřítomnosti žáka Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída - ročník: Účastníci jednání: zákonní zástupci žáka třídní učitel výchovný poradce vedení školy kurátor sociálně-právní ochrany dětí školní metodik protidrogové prevence zástupce rady školy ostatní

Předmět jednání:

Výchovná opatření:

Zapsal/a/: S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry tohoto jednání. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis ředitele / ředitelky školy: 57

Zápis z výchovné komise k řešení neomluvené nepřítomnosti žáka Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída - ročník: Účastníci jednání: zákonní zástupci žáka třídní učitel výchovný poradce vedení školy kurátor sociálně-právní ochrany dětí školní metodik protidrogové prevence zástupce rady školy ostatní

Předmět jednání:

Výchovná opatření:

Zapsal/a/: S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry tohoto jednání. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis ředitele / ředitelky školy:

58

Zápis z výchovné komise k řešení neomluvené nepřítomnosti žáka Jméno žáka /žákyně: Datum narození: Bydliště: Škola – třída - ročník: Účastníci jednání: zákonní zástupci žáka třídní učitel výchovný poradce vedení školy kurátor sociálně-právní ochrany dětí školní metodik protidrogové prevence zástupce rady školy ostatní

Předmět jednání:

Výchovná opatření:

Zapsal/a/: S uvedenými skutečnostmi zákonní zástupci souhlasí a zavazují se řídit závěry tohoto jednání. V případě pokračující neomluvené absence berou zákonní zástupci na vědomí možné následky spojené s přestupkovým řízením, popř. následným trestním oznámením.

Datum:

Podpis zákonných zástupců:

Razítko školy:

Podpis ředitele / ředitelky školy:

59

Vzor oznámení o zanedbání školní docházky

Příloha č. 3

Přestupková komise obce či městské části v: .........………………

OZNÁMENÍ O ZANEDBÁNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY Žák/žákyně: R.Č.: Ročník: Rok školní docházky: Počet zameškaných hodin celkem: Z toho neomluveno: Jedná se o záškoláctví: a)jednorázové b)opakované

Bydliště:

Dítě je ve výchově: 1) zákon. zástupců: a)obou rodičů b) pouze otce c) pouze matky 2) ostatní: ………............................................

Zákonný zástupce:

Bydliště/sídlo:

Zaměstnavatel: Zákonný zástupce:

Bydliště/sídlo:

Zaměstnavatel: Opatření k řešení záškoláctví přijatá školou: 1/ Ve věci neomluvené absence byli dne.....................zákonní zástupci žáka písemně pozváni k návštěvě školy. 2/ Pohovor se zákonnými zástupci žáka se konal dne ………………….. 3/ Ve spolupráci třídního učitele s lékařem byla ověřena fakta ( věrohodnost omluvenky, porušování léčebného řádu apod.). 4/ Výchovným poradcem bylo zpracováno vyjádření k případu záškoláctví. 5/ Vzhledem k pokračujícímu záškoláctví žáka byli dne...........................zákonní zástupci písemně pozváni do školy na jednání výchovné komise. 6/ Jednání výchovné komise se konalo dne ……………… 7/ Záškoláctví přesáhlo ....... neomluvených hodin a pokračuje. Oznamuje se jako přestupek na Školskou přestupkovou komisi ................................................................................ . Poznámka: ……………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………… Datum

třídní učitel/učitelka

ředitel/ředitelka

60

razítko školy

Příloha č. 4

Přílohy: podklady k jednání Školské přestupkové komise 1. Kopie písemného pozvání zákonných zástupců žáka k návštěvě školy 2. Kopie zápisu z pohovoru se zákonnými zástupci žáka 3. Písemné vyjádření výchovného poradce 4. Kopie písemného pozvání zákonných zástupců žáka na jednání výchovné komise 5. Kopie zápisu z jednání výchovné komise Závažným problémem je i hlášení neomluvené absence. Je třeba vycházet z § 31 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o přestupcích, který označuje jako přestupek ohrožení výchovy a vzdělávání nezletilců zejména skutečnost, že dítě není přihlášeno k povinné školní docházce nebo dojde k zanedbávání péče o ni. Dále je to § 217 trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který zakotvuje jako ohrožování mravní výchovy mládeže vydání (i z nedbalosti) osoby mladší 18 let v nebezpečí zpustnutí (např.: umožněním vést zahálčivý život).

Pokyn ředitele školy k řešení vzájemného napadení mezi žáky:

-

učitel ohlásí událost nejbližšímu přítomnému nadřízenému. Ten okamžitě odešle žáky v doprovodu dospělé osoby na vyšetření k lékaři a vydá další pokyny k řešení události,

-

tř. učitel v součinnosti s učitelem, který byl přítomen vzájemnému napadení a s dozorujícím učitelem, zajistí svědky a sepíše zápisy: a) se svědky b) s agresorem a obětí

-

tř. učitel zapíše událost žákům do žákovských knížek, (podle pokynů ředitele, pozve do školy rodiče ),

-

tř. učitel odevzdá zpracované protokoly svědků, případně protokoly o úrazech vedoucímu technického úseku k dalšímu řešení (pojištění atd.) a navrhne řediteli výchovná opatření,

-

případ bude projednán na poradě úseku a podle závažnosti na pedagogické radě.

61

Příloha č. 5 Č. j.: 20 006/2007-51

Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních Hlava II Doporučené postupy v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů u žáků Článek 3 Začlenění primární prevence sociálně patologických jevů u žáků do školních vzdělávacích programů (1) Do školního vzdělávacího programu vydaného ředitelem školy6 je začleněna problematika prevence sociálně patologických jevů u dětí, v případě není-li vydán rámcový vzdělávací program7 je tato problematika začleněna do osnov tak, aby se prevence sociálně patologických jevů u žáků stala přirozenou součástí školních osnov a výuky jednotlivých předmětů a nebyla pojímána jako nadstandardní aktivita škol. (2) Každý pedagogický pracovník dbá, aby uplatňovaná prevence sociálně patologických jevů u žáků podle odstavce 1 byla prováděna komplexně, tj. ve všech oblastech, jichž se prevence sociálně patologických jevů u žáků dotýká: a) oblast zdravého životního stylu (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity), b) oblast společenskovědní (komunikace, sociální dovednosti a kompetence), c) oblast přírodovědná (biologie člověka, fyziologie, chemie), d) oblast rodinné a občanské výchovy, e) oblast sociálně-právní. (3) Školní preventivní strategie (školní preventivní program) a) je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení, b) je součástí školního vzdělávacího programu, který vychází z příslušného rámcového vzdělávacího programu, popř. přílohou dosud platných osnov a učebních plánů, c) vychází z omezených časových, personálních a finančních investic se zaměřením na nejvyšší efektivitu, d) jasně definuje dlouhodobé a krátkodobé cíle, e) je naplánována tak, aby mohla být řádně uskutečňována, f) přizpůsobuje se kulturním, sociálním či politickým okolnostem i struktuře školy či specifické populaci jak v rámci školy, tak v jejím okolí, respektuje rozdíly ve školním prostředí, g) oddaluje, brání nebo snižuje výskyt sociálně patologických jevů, h) zvyšuje schopnost žáků a studentů činit informovaná a zodpovědná rozhodnutí, i) má dlouhotrvající výsledky, j) pojmenovává problémy z oblasti sociálně patologických jevů dle čl. 1, odst. 1 a případné další závislosti, včetně anabolik, dopingu, násilí a násilného chování, intolerance a antisemitismu, 6

§ 5 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 7 § 5 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 62

k) pomáhá zejména těm jedincům, kteří pocházejí z nejvíce ohrožených skupin (minoritám, cizincům, pacientům či dětem) při ochraně jejich lidských práv, l) podporuje zdravý životní styl, tj. harmonickou rovnováhu tělesných a duševních funkcí s pocitem spokojenosti, chuti do života, tělesného i duševního blaha (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity), m) poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu. (5) Ředitel školy Vytváří podmínky pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů zejména a) zabezpečením poskytování poradenských služeb ve škole se zaměřením na primární prevenci sociálně patologických jevů, b) koordinací tvorby, kontrolou realizace a pravidelným vyhodnocováním Minimálního preventivního programu a začleněním Školního preventivního programu do osnov a učebních plánů školního vzdělávacího programu školy8, c) řešením aktuálních problémů souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů ve škole9, d) jmenováním školním metodikem prevence pedagogického pracovníka, který má pro výkon této činnosti odborné předpoklady, případně mu umožní studium k výkonu specializovaných činností v oblasti prevence sociálně patologických jevů10, e) pro systematické další vzdělávání školního metodika v oblasti specifické primární prevence11 a pro činnost školního metodika s žáky a zákonnými zástupci ve škole, f) podporou týmové spolupráce školního metodika, výchovného poradce, školního psychologa/školního speciálního pedagoga, třídních učitelů a dalších pedagogických pracovníků školy při přípravě, realizaci a vyhodnocování Minimálního preventivního programu12, g) spoluprací s metodikem prevence v PPP a s krajským školským koordinátorem prevence, h) podporou aktivit příslušného obecního úřadu zaměřených na využívání volného času žáků se zřetelem k jejich zájmům a jejich možnostem a spolupráci se zájmovými sdruženími a dalšími subjekty.13 (6) Školní metodik prevence Standardní činnosti školního metodika prevence jsou vymezeny právním předpisem.14 (7) Třídní učitel (ve vztahu k primární prevenci): a) spolupracuje se školním metodikem prevence na zachycování varovných signálů15, podílí se na reali-zaci Minimálního preventivního programu a na pedagogické diagnostice vztahů ve třídě, 8

§ 18 písm. c) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, § 5 odst. 3 a § 29 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 9

§ 7 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 10 § 7 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, § 9 odst. 1 písm. c) a odst. 2 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. 11

§ 24 odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

12

§ 7 odst. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 13 § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí). 14 příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. 63

b) motivuje k vytvoření vnitřních pravidel třídy, která jsou v souladu se školním řádem, a dbá na jejich důsledné dodržování (vytváření otevřené bezpečné atmosféry a pozitivního sociálního klimatu ve třídě); podporuje rozvoj pozitivních sociálních interakcí mezi žáky třídy, c) zprostředkovává komunikaci s ostatními členy pedagogického sboru a je garantem spolupráce školy se zákonnými zástupci žáků třídy, d) získává a udržuje si přehled o osobnostních zvláštnostech žáků třídy a o jejich rodinném zázemí. Článek 5 Minimální preventivní program (1) Na tvorbě a realizaci Minimálního preventivního programu se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci školy. Koordinace tvorby a kontrola realizace patří ke standardním činnostem školního metodika prevence, při tvorbě a vyhodnocování Minimálního preventivního programu školní metodik prevence dle potřeby spolupracuje s metodikem prevence v PPP16. (2) Škola vždy zpracovává Minimální preventivní program, který podléhá kontrole České školní inspekce. K zahájení nebo rozvinutí prioritních preventivních projektů realizovaných jako součást Minimálního preventivního programu nebo k zabezpečení Minimálního preventivního programu může škola využít dotačního řízení v rámci „Programů na podporu aktivit v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT na daný rok (zpravidla se jedná o Program I – preventivní programy realizované školami). Uvedený program každoročně vyhlašují příslušné krajské úřady za podmínek stanovených manuálem pro předkladatele projektů vydaným MŠMT. (3) Rozhodne-li se škola využít konkrétní dotační program dle odstavce 2, potom příslušné informace o programu a jeho podmínkách v daném regionu poskytuje příslušný krajský úřad. Článek 7 Doporučené postupy při výskytu sociálně patologických jevů ve škole a právní vymezení jednotlivých případů Doporučené postupy řešení případů konzumace tabákových výrobků, alkoholu a OPL ve škole a případů souvisejících s krádežemi a vandalismem v prostředí škol jsou popsány v příloze č. 1. Článek 8 Školní řád v oblasti prevence sociálně patologických jevů Doporučená úprava školního řádu školy a vnitřního řádu školského zařízení ve vztahu k prevenci sociálně patologických jevů ve školách a vzor „Souhlas zletilého žáka a studenta nebo zákonného zástupce nezletilého žáka s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL“ jsou uvedeny v příloze č. 2.

15

příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních – poradenské činnosti odst. 2.

16

příloha č. 1 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních – informační a metodická činnost odst. 8. 64

Příloha č. 1 k č.j.: 20 006/2007-51

I. Jak řešit případy související s užíváním návykových látek v prostředí škol a školských zařízení Pojem návykové látky zahrnuje veškeré látky (m. j. omamné a psychotropní), které jsou schopné ovlivnit psychiku člověka, jeho sociální chování a ovládací nebo rozpoznávací schopnosti. Patří sem také alkohol nebo tabák. To, co je považováno za OPL, jedy a prekursory, stanoví ve svých přílohách zákon o návykových látkách.17 Jsou to látky podléhající zvláštnímu způsobu zacházení. V České republice není stanovena věková hranice pro užívání návykových látek (OPL, alkoholu i tabákových výrobků). Konzumace návykových látek není považována za protiprávní jednání. Jejich užívání osobami mladšími 18 let je ovšem považováno za nebezpečné chování. Každý nezletilec, který se takového jednání dopouští, má nárok na pomoc orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.18 Navádění k užívání návykových látek, nebo podpora takového chování u osob mladších 18 let jsou zakázány a takové jednání je přestupkem nebo trestným činem. Zakázán je rovněž prodej tabáku a alkoholických nápojů těmto osobám. Užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, na všech školních akcích i při mimoškolní činnosti není přípustné. Všichni zaměstnanci školy mají oznamovací povinnost k řediteli školy v případě, kdy žáci nebo studenti (dále jen „žáci“) omamné látky užívají, distribuují nebo u sebe přechovávají. Při řešení problematiky spojené s užíváním návykových látek je třeba spolupracovat s celou řadou institucí. Spolupráce musí být navázána dříve, než nastanou problémy. Je třeba si vybudovat korektní vztahy s obvodním (místním) oddělením Policie ČR a znát kontakt na specialistu Policie České republiky na oddělení (odboru) obecné kriminality služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky na okresním (obvodním, městském) ředitelství, popř. správě kraje nebo správě hl.m. Prahy, která se zabývá odhalováním a dokumentováním kriminality dětí, závadového chování dětí, trestnou činností páchanou na mládeži a závadovým jednáním a spolupracuje se školami a školskými zařízeními. V rámci vytváření preventivních programů je užitečné být v kontaktu s Preventivně informační skupinou Policie ČR, která je zřízena u okresních (obvodních, městských) ředitelství policie. Dalšími důležitými kontaktními místy jsou orgány sociálně-právní ochrany dětí v obcích s rozšířenou působností, pracoviště městské (obecní) policie, školská poradenská a preventivně výchovná zařízení, regionální nestátní a neziskové organizace apod. Doporučené postupy školy (1)

Vytvořit podmínky pro předcházení výskytu případů užívání návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně všech školních akcí i mimoškolní činnosti.

(2)

Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků před škodlivými účinky návykových látek v prostorách školy v době školního vyučování, včetně veškerých školních akcí.

(3)

Školním řádem školy a vnitřním řádem školského zařízení (dále jen „školní řád“) jasně vymezit zákaz užívání návykových látek ve škole, jejich nošení do školy.

(4)

Poskytovat žákům a zákonným zástupcům nezbytné informace nutné k zajištění jejich ochrany před tímto jevem.

17 18

§ 2 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 65

(5)

Poskytovat žákům věcné a pravdivé informace o návykových látkách formou, která je přiměřená jejich rozumovému a osobnostnímu vývoji.

(6)

Působit na žáky v oblasti primární prevence užívání návykových látek.

(7)

Do veškerých poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví zakotvit informace o nebezpečnosti užívání návykových látek a zákazu jejich užívání při všech činnostech souvisejících se školními aktivitami.

(8)

Poskytovat žákům, kteří mají s užíváním návykových látek problémy, jakož i jejich zákonným zástupcům, informace o pomáhajících institucích a možnostech řešení situace.

(9)

Při řešení případů souvisejících s užíváním návykových látek nebo distribucí OPL je třeba spolupracovat s dalšími zainteresovanými institucemi – Policie ČR, orgány sociálně-právní ochrany dětí, školská poradenská zařízení apod.

(10) V případech, které stanoví zákon, plnit ohlašovací povinnost směrem k orgánům činným v trestním řízení, orgánům sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností a zákonným zástupcům žáka. TABÁKOVÉ VÝROBKY Ve vnitřních i vnějších prostorách všech typů škol je zakázáno kouřit.19 Kouřit zde nesmějí žádné osoby a není možné ani zřizovat kuřárny nebo místa pro kouření vyhrazená. (1) Prostory školy je třeba označit viditelným textem doplněným grafickou značkou zákazu kouření.20 Takto je třeba označit vnitřní i vnější prostory. (2) Školním řádem je nutné kouření v prostorách školy zakázat a stanovit sankce za porušování tohoto zákazu.21 Konzumace tabákových výrobků ve škole (1) V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. (2) Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat. (3) Pedagogický pracovník dále postupuje podle školního řádu školy: o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, (zejména odkud, od koho má tabákový výrobek), který založí školní metodik prevence do své agendy.22 (4) V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce nezletilého žáka. (5) V závažných případech (zejména s ohledem na věk nebo chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán-sociálně právní ochrany obce s rozšířenou působností. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc.

19

§ 8 odst. 1 b) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 20 § 9 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 21

§ 30 odst. 1 c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. 22

příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních – metodické a koordinační činnosti odst. 9. 66

(6) Z konzumace tabákových výrobků ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. ALKOHOL Prodej nebo podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let je v ČR zakázáno. Zakázáno je rovněž osobám mladším 18 let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat.23 (1) Školním řádem škola stanoví zákaz užívání alkoholu v prostorách školy v době školního vyučování i na všech akcích školou pořádaných.24 (2) Podávání alkoholických nápojů osobám mladším 18 let může být trestným činem nebo přestupkem. Konzumace alkoholu ve škole (1)

V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

(2)

Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

(3)

Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

(4)

V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

(5)

Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy: O události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který založí školní metodik prevence do své agendy a vyrozumí vedení školy.

(6)

V případě, že žák není schopný pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

(7)

Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany dítěte obce s rozšířenou působností vyžadovat pomoc.

(8)

Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.

(9)

Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.25 Oznamovacím místem je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte.

(10) V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace. (11) Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných žáků k užívání alkoholických nápojů. (12) V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost alkoholu (dechová zkouška), ale pouze na základě předem získaného 23

§ 12 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 24 § 12 odst. 1 písm. g) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 25 § 10 odst. 4 písm. g) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 67

souhlasu zákonného zástupce nebo zletilého žáka či studenta s orientačním testováním žáka na přítomnost alkoholu. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem, jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka. (13) Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole. Nález alkoholu ve škole (1) V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto: a) Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury. b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. c) Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy pro případ usvědčujícího důkazu. d) Zpracují stručný záznam o události. (2) V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, postupují takto: a) Zabavenou tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury. b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. c)

O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. Zápis záznamu založí školní metodik prevence do své agendy.26

d) O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně-právní ochrany dítěte, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností. e) V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěnou tekutinu přivolanému lékaři. OPL Zakázána je výroba, distribuce, přechovávání, šíření i propagace omamných a psychotropních látek, a to bez ohledu na věk žáka a prostředí, ve kterém by k tomu docházelo.27 Zakázáno je rovněž navádění k užívání těchto látek. (1) Školním řádem škola stanoví zákaz užívání OPL a jejich distribuci a přechovávání. Současně stanoví zákaz vstupu do školy pod jejich vlivem. Školním řádem stanoví rovněž sankci za porušení zákazu. (2) Ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188 a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí,28 se sám vystavuje trestnímu stíhání. Překazit takový čin lze tím, že ho včas oznámí orgánům Policie ČR nebo státnímu zástupci.

26

příloha č. 3/II vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních – metodické a koordinační činnosti odst. 9. 27 § 187, § 187a, § 188 a § 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 28 § 167 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 68

Konzumace OPL ve škole (1) V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit. (2) Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat. (3) Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí. (4) V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci. (5) Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, postupuje pedagogický pracovník podle školního řádu školy. Především ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy. (6) V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. (7) V případě, že žák není schopný dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole. (8) Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů. Škola může od orgánu sociálně-právní ochrany obce vyžadovat pomoc. (9) Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky (dbát pokynů pracovníků školy). (10) Současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně-právní ochrany dítěte.29 Oznamovacím místem je příslušný odbor obce s rozšířenou působností podle místa bydliště dítěte. (11) V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace. (12) Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem, užívání OPL je porušením školního řádu. (13) Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání. (14) V případě podezření na intoxikaci žáka může pedagogický pracovník provést orientační test na přítomnost OPL (zkouška ze slin), ale pouze na základě předem získaného souhlasu zákonného zástupce, resp. žáka staršího 18 let s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL. Pokud je výsledek testu pozitivní, postupuje pedagogický pracovník obdobným postupem jako je uvedeno od bodu 3. O události sepíše pedagogický pracovník stručný záznam s vyjádřením žáka. (15) Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole. Distribuce OPL ve škole (1) Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující. (2) Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo v případě množství většího než malého jako

29

§ 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 69

trestný čin, ale toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih, který je stanovený školním řádem. (3) Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuci OPL, musí o této skutečnosti škola vždy vyrozumět místně příslušné oddělení Policie ČR, protože se jedná o podezření ze spáchání trestného činu. (4) Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně-právní ochrany obce s rozšířenou působností. (5) Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níže. Nález OPL ve škole A. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: (1) Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury. (2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. (3) Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru. (4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky. B. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto: (1) Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury. (2) O nálezu ihned uvědomí vedení školy. (3) O nálezu sepíší stručný záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, datum, místo a čas nálezu a jméno žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena (nebo který látku odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomen/na ředitel/ka školy nebo její/jeho zástupce. (4) O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka. (5) V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem, přivolanému lékaři. Může to usnadnit léčbu, neboť u řady jedů jsou známy protijedy. Další postup nutný k identifikaci látky pak zajistí Policie ČR. C. V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto: (1) Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR. (2) Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka. (3) Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

70

II. Jak řešit případy související s krádežemi a vandalismem v prostředí škol Krádeže, zejména mobilních telefonů, a ničení školního majetku, jsou nejčastějšími formami protiprávního jednáním, se kterými se lze v prostředí škol setkat. Jak postupovat preventivně proti krádežím (1) Ve školním řádu uvést, že krádeže jsou protiprávním jednáním a jakmile se škola o takovém jednání dozví, bude tuto skutečnost hlásit orgánům činným v trestním řízení, nebo doporučí poškozenému (jeho zákonnému zástupci), aby se na tyto orgány obrátil. (2) Upozornit žáky a jejich zákonné zástupce, že nošení cenných věcí (zejména věcí malých rozměrů) do školy je rizikové chování, které může vést k jejich odcizení. Škola ve školním řádu, školské zařízení ve vnitřním řádu: a) zdůrazní, že (cenné) věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním nemají žáci do školy nebo školského zařízení nosit nebo b) ředitel školy ve školním řádu určí způsob zajištění těchto předmětů na určeném místě. I v případě, že bude žákům doporučeno nenosit do školy věci nesouvisející s vyučováním, nelze se odpovědnosti za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených věcech jednostranně zprostit a za klenoty, peníze a jiné cennosti se odpovídá do výše 5 000 Kč (§ 1 nařízení vlády č. 258/1995 Sb., kterým se provádí občanský zákoník); pokud budou věci převzaty do úschovy, hradí se škoda bez omezení.30 (3) Vést žáky k tomu, aby dokázali protiprávní jednání rozpoznat, byli všímaví vůči svému okolí a v případě, kdy budou svědky takového jednání, ohlásili věc pedagogickému pracovníkovi školy. Jak postupovat při nahlášení krádeže žákem (1) O události pořídit záznam na základě výpovědi poškozeného. (2) Věc předat orgánům činným v trestním řízení (ohlásit na místní nebo obvodní oddělení Policie ČR), nebo poučit poškozeného žáka (jeho zákonného zástupce), že má tuto možnost. (3) V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně-právní ochrany (byl-li pachatel mladší 18 let) a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení. Jak postupovat preventivně proti vandalismu (1) Ve školním řádu uvést, že každý je odpovědný za škody, které svým jednáním způsobil, a proto po něm bude škola požadovat náhradu, jestliže škodu způsobil úmyslně nebo z nedbalosti. (2) V poučeních o bezpečnosti a ochraně zdraví je třeba se problematice vzniklých škod věnovat a žáky opakovaně upozorňovat na jednání, které k poškození majetku vede a jak se takovému jednání vyhnout. Jak postupovat při vzniku škody (1) Jakmile vznikne škoda na školním majetku, je třeba o celé záležitosti vyhotovit záznam a pokusit se odhalit viníka. (2) V případě, že viníka škola zná, může na něm (jeho zákonném zástupci) vymáhat náhradu škody. (3) V případě, že nedojde mezi zákonnými zástupci nezletilého dítěte a školou k dohodě o náhradu škody, může škola vymáhat náhradu soudní cestou.

30

§ 433 a 434 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 71

Příloha č. 2 k č.j.: 20 006/2007-51 Doporučení na doplnění školního řádu v oblasti prevence užívání návykových látek Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky31, ve škole s nimi manipulovat32. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením. Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně-právní ochrany dětí. (1) V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka.33 (2) Škola je povinna oznámit orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky.34 (3) Distribuce35 dle § 187 trestního zákona a šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu36. (4) V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola postupovat stejně jako v bodu (3).

31

§ 89 odst. 10 zákona 140/1961 Sb., trestní zákon - návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní láky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. 32 manipulací pro účely školního řádu se rozumí přinášení, nabízení, zprostředkování, prodej, opatření, přechovávání 33 § 7 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. 34 § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. 35 a další formy jednání uvedené v zákoně č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 36 § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 72

Příloha č. 6

Souhlas zletilého žáka a studenta nebo zákonného zástupce nezletilého žáka s orientačním testováním žáka na přítomnost OPL

Škola, adresa, razítko: Souhlasné prohlášení zákonného zástupce k možnosti orientačního testování přítomnosti návykových látek v lidském organismu v průběhu školního roku ………………… Způsob testování: Testování na přítomnost alkoholu pomocí dechové zkoušky, v případě přítomnosti OPL pomocí zkoušky ze slin.

Jméno žáka/studenta . ................................................................................................................

Souhlasím s možností orientačního testování přítomnosti návykových látek v organismu mého syna/dcery, existuje-li důvodné podezření z požití návykové látky a možného ohrožení jeho/jejího zdraví.

V……………… dne…………

……………………………… podpis zákonného zástupce

73

Příloha č.7

Specifické známky vzhledem k jednotlivým návykovým látkám: Specifických příznaků je mnoho. Přesto ale nebývá podle nich snadné určit, o kterou drogu se jedná. Marihuana: Zarudlé oči, hovoří hlasitěji, nepřiměřený smích, typický zápach po pálící se bramborové nati, zrychlení tepu, poruchy paměti. Při dlouhodobějším braní ztráta zájmů, váhový úbytek nebo naopak přibývání na váze. Pervitin: Stavy nadměrné aktivity jsou charakteristické pro intoxikaci budivou látkou (pervitin, případně halucinogen MDMA, který má zároveň budivý efekt). Pervitin také vyvolává poměrně často pocity pronásledování a stavy zmatenosti. Poměrně typickým příznakem bývá dlouhý i vícedenní spánek jako projev spánkového dluhu a vyčerpání po předchozí dlouhé intoxikaci pervitinem (či MDMA). Po vysazení drogy nastávají někdy deprese. Halucinogeny jako je LSD (tzv. tripy): Rozšíření zornic, iracionální a podivné chování, možné pocity pronásledování a nevyprovokovaná agrese, halucinace, kolísání nálad, pohrouženost do vnitřního světa, zmatenost. Heroin: Jizvy po vpiších (ale heroin se také šňupe či kouří), spavost v nezvyklou dobu, při intoxikaci nereagují zúžené zornice na světlo, zpomalení dechu, nesrozumitelná řeč. Pocit libosti bývá střídán apatií. Při odvykacích potížích nespavost, rozšíření zornic, tekoucí nos, pocení, podrážděnost, zvracení či nevolnost, průjmy, bolesti břicha a svalů. Těkavé látky: Typický a nezaměnitelný je zápach těkavé látky (nejčastěji toluenu) z dechu nebo z oděvu. Alkohol: Typický zápach a další obecně známé příznaky opilosti. Tlumivé léky: Působí dojmem opilosti, ale není z něj cítit alkohol. Tabák: Typický zápach, zažloutlé prsty.

74

Příloha č. 8

Kontaktní údaje: Mgr. Adámek Miroslav

protidrogový koordinátor kurátor pro mládež tel. 583 391 260

Mgr.Pšenčík Milan

okresní metodik preventivních aktivit www.pppsumperk.cz

MUDr.Helena Štěpánová

odborný lékař pro dětskou dorostovou psychiatrii:Ambulance Zábřeh tel. 583 411 714 tel.731 875 570

Mgr. Žváček Vladimír

Školní metodik prevence VOŠ,SŠ automobilní Zábřeh tel: 583 411 057 kl.2707 733 110 880 [email protected]

75