Střední škola zemědělská Olomouc U Hradiska 4
MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2013 - 2014
Zpracovala : Jarmila Fabíková, školní metodik prevence Garant : Ing. Jaroslav Sauer, ředitel školy
1.
ÚVOD
Doba, kterou právě proţíváme, nás staví před mnohé zátěţové situace a negativní skutečnosti. Výrazně se změnil ţivotní styl i tempo ţivota převáţné části naší společnosti. S novými kvalitami se musí vyrovnávat nejen dospělí, ale především mladá generace. Jsou naše děti připraveny řešit problémy, které jim přináší kaţdodenní ţivot? Jsou schopny čelit negativním vlivům okolí? Jsou dostatečně vybaveny obrannými mechanismy? Pedagogové spolu s rodiči a dalšími subjekty ve výchovném působení v současné době musí akceptovat existenci rizikového chování dětí a mládeţe a společně vyvíjet aktivity, směřující k prevenci tohoto chování. Proto naše škola připravuje a realizuje komplexní, dlouhodobý program primární prevence rizikového chování, který se zaměřuje především na tyto rizikové projevy:
-interpersonální agresivní chování-agrese, šikana, kyberšikana, násilí, intolerance, extremismus, rasismus, homofobie
-delikventní chování- vandalismus,krádeţe a další trestné činy a přečiny -záškoláctví a neplnění školních povinností -závislostní chování-uţívání návykových látek,gambling,závislost na počítačích -spektrum poruch příjmu potravy -negativní působení sekt -sexuální rizikové chování
2.
CÍL PROGRAMU
Vychází ze Strategie prevence rizikového chování dětí a mládeţe na období 2013 – 2018 MŠMT. Hlavní cíl: prostřednictvím efektivního způsobu prevence minimalizovat vznik a sníţit míru rizikového chování u ţáků.
2
Obecný cíl:výchova k předcházení, minimalizaci či oddálení rizikových projevů chování, ke zdravému ţivotnímu stylu, k rozvoji pozitivního sociálního chování, zvládání zátěţových situací. Cílem našeho programu je uplatňovat ve škole dlouhodobý program, do kterého bude zahrnuto vše důleţité, co je v současné době škole k dispozici a vše, co jiţ bylo s úspěchem vyzkoušeno. Důraz bude kladen na informovanost ţáků hlavně ve všeobecně vzdělávacích předmětech Důleţité je motivovat učitele k aktivnímu zapojení se do realizace programu ve svých hodinách i na neformální bázi při komunikaci s ţáky. Dále je naším cílem vést ţáky k pocitu zdravého sebevědomí, správnému sebehodnocení schopnosti stanovit si v ţivotě reálné cíle, k poznávání sebe sama, k zvládání stresů, k dovednostem řešit své problémy bez pomoci léků a návykových látek. K tomuto cíli vyuţijeme různých metod aktivního sociálního učení, individuálního přístupu k ţákům hlavně v DM a samozřejmě třídnických hodin. Nedílnou součástí MPP je také spolupráce s rodiči, zajištění jejich informovanosti. Cílem bude motivovat je pro spolupůsobení v této oblasti a zároveň jim nabídnout moţnost poradenství.
3.
CHARAKTERISTIKA CÍLOVÝCH SKUPIN
ŢÁCI ŠKOLY Program je zaměřen na věkovou skupinu 15 – 20 let. Jde o velmi náročný věk, kdy dochází k tělesnému i psychickému dozrávání. Dotvářejí se a specifikují jednotlivé sloţky identity. Na rozdíl od období puberty adolescent se jiţ cítí dostatečně separován od rodičů a nepociťuje potřebu tuto separaci demonstrativně prezentovat. Samozřejmě přetrvává kritické hodnocení názorů a jednání rodičů, ale nejedná se jiţ o úplné odmítnutí hodnot, které rodiče vyznávají, adolescent jen potřebuje najít jejich subjektivní smysl. V tomto období se dokonce mohou objevit obavy z úplné separace, mnozí jedinci najednou pociťují nechuť stát se dospělými. V jejich pocitech pak převaţují úzkost, nejistota ... Ke konci tohoto období je dosahováno takové identity, která potvrzuje jedinečnost osobnosti. V tomto procesu tvorby vlastní identity hrají často nezastupitelnou roli vzory, které jsou adolescenty akceptovatelné, a pak jsou napodobovány. To je nesmírně cenný prvek pro primární prevenci. “Základem identity je sebepoznání“. To je důleţité pro plánování budoucí identity a sociální role. Ovšem v sebepoznání se vlivem dalších charakteristik (zbrklost, emociálnost apod.) adolescent můţe dopouštět chyb. Kvalitu svého “já“ zjišťuje zejména prostřednictvím hodnocení ze strany okolí, které posuzuje jeho chování z hlediska přijatelnosti. Pro vlastní
3
sebeuvědomování je pro jedince v této fázi vývoje důleţité subjektivní vědomí příslušnosti k určité skupině či k určitému prostředí. Samozřejmě je to rodina, ale častěji to mohou být vrstevnické kolektivy. A jde o to, aby se jedinec ztotoţnil s takovou skupinou, která neproklamuje ohroţující hodnoty a vzory chování. V období adolescence se také jedinec stává vnímavějším k problémům lidské existence. Konfrontuje skutečnost se svými hodnotami a představami, a to navíc silně emocionálně. Řeší tedy otázky smyslu ţivota, hledá absolutně platné hodnoty. Celé toto období má samozřejmě své mezníky, které zásadně ovlivňují socializaci adolescenta: - ukončuje povinnou školní docházku, - dovršuje přípravné profesní období, - dosahuje plnoletosti nejen z právního hlediska, ale toto období je završeno dosaţením dospělosti Mnoho charakteristik období adolescence zvyšuje riziko ohroţujícího chování a tudíţ umocňuje potřebu akceptovatelné prevence: - preference intenzivních proţitků - snaha o absolutní řešení, která často vedou k přehnaným podnětům, neúměrným aktivitám - potřeba neodkladného uspokojení a z toho vyplývající jistá netrpělivost při dosahování cílů (můţe se snadno vytvořit pocit ţivotní neúspěšnosti). Závěrem je třeba připomenout skutečnost, ţe procento těch, kdo se jiţ rizikově chovají, je v této věkové kategorii značně vysoké. Takţe o prevenci jako takové můţeme uvaţovat jen u těch “druhých, čistých“. Na druhou stranu uţ sám kontakt (a ten bývá v tomto období věku více neţ častý) s osobou, která ohroţuje své vlastní zdraví díky uţívání návykových látek apod., můţe mít preventivní dopad. Ale určitě častější je obrácený efekt – vtaţení do rizikového jednání. A to je také důvod pro neustálou prevenci. UČITELÉ Ne všichni učitelé školy absolvovali ve své praxi vzdělávání v tomto směru a také ne všichni budou při realizaci programu sehrávat stejnou úlohu. Hlavní roli samozřejmě budou hrát třídní učitelé, dále pak vyučující společenskovědních předmětů, tělesné výchovy a v neposlední řadě také speciální pedagogové a vychovatelé. Přesto však i na další pedagogy budou kladeny nároky a to zejména v takovém přístupu ke studentům, který zajistí respektování osobnosti studenta, postaveném především na partnerském vztahu. Vţdyť posilování sebevědomí, pomoc při zvládání stresových situací, zdravá náročnost není výsadou jen několika učitelů. Za tímto účelem budou všichni kolegové seznámeni s tímto programem a s hlavními pravidly primární prevence. Největší tíha realizace programu však připadne školnímu metodikovi prevence, výchovným poradcům a speciálním pedagogům, respektive pracovnímu týmu školního poradenského střediska.
4
RODIČE A ZÁKONNÍ ZÁSTUPCI Naším úkolem tedy v rámci Minimálního preventivního programu je pokračovat především v informování o dané problematice na schůzkách s rodiči, vytvořit prostor pro vzájemnou komunikaci, nastolit atmosféru součinnosti při řešení nastalých problémů apod. Budeme tedy pracovat nejen s rodiči problémových ţáků, ale samozřejmě i s ostatními.
ŠKOLNÍ METODIK PREVENCE Funkci školního metodika prevence vykonává Jarmila Fabíková, která absolvovala program „A nebo“ v rámci projektu „Prostor pro terciární vzdělávání a kooperaci subjektů v oblasti prevence sociálně patologických jevů a sociální exkluze u dětí a mládeţe v Olomouckém kraji“ v rozsahu 252 hodin na Univerzitě Palackého v Olomouci (číslo akreditovaného vzdělávacího programu 3911/2006-25-91). Účastní se pravidelných pracovních setkání školních metodiků prevence s okresním metodikem, jakoţ i dalších setkání a seminářů dle aktuální nabídky Hlavní úkoly metodika během školního roku: • Koordinuje přípravu Minimálního preventivního programu a jeho zavádění ve škole, podle aktuálních potřeb a podmínek program inovuje, podílí se na jeho realizaci a vyhodnocuje jeho účinnost. • Odborně a metodicky pomáhá především učitelům odpovídajících výchovně vzdělávacích předmětů, ve kterých je moţné vhodnou formou zavádět do výuky etickou a právní výchovu, výchovu ke zdravému ţivotnímu stylu aj. oblasti preventivní výchovy. • Poskytuje všem pracovníkům školy odborné informace z oblasti prevence, pravidelně je informuje o vhodných preventivních aktivitách pořádaných jinými odbornými zařízeními. • Navrhuje vhodné odborné a metodické materiály aj. pomůcky pro realizaci Minimálního preventivního programu a navazujících preventivních aktivit školy. • Spolupracuje především s okresním metodikem preventivních aktivit, popř. krajským školským koordinátorem prevence, účastní se pravidelných porad organizovaných těmito pracovníky a zajišťuje přenos zásadních informací z jejich obsahu. • Spolupracuje na základě pověření ředitele školy se školskými a dalšími krizovými, poradenskými a preventivními zařízeními.
5
4.
VLASTNÍ PROGRAM
SOUČASNÁ SITUACE Z průběţných výsledků průzkumů na škole vyplývá:
Velkým problémem našich ţáků je kouření!
Stále více se u ţáků projevuje závislost na počítačích.
Ţáci upřednostňují aktivity spojené s vizuálním záţitkem.
Preventivní program by měl zahrnovat činnosti zaměřené na formování osobnosti, zejména na posilování sebedůvěry, ale i relaxační techniky. Dále pak aktivity, které jsou pro studenty přitaţlivé.
Preventivní aktivity by měli probíhat v uţší skupině lidí. Poměrně odmítány jsou preventivní akce ”masového” charakteru.
I kdyţ se podle průzkumu rodiče na preventivním působení podílejí velmi málo, jsou poměrně ţádanými v prevenci. Je proto nutné pracovat i s nimi.
.
Volnočasové aktivity Kulturní akce školy – plán kulturních akcí koordinují vyučující českého jazyka a metodik prevence. Týká se to hlavně filmových a divadelních představení, koncertů. Sportovní akce školy – plán sportovních akcí koordinují vyučující tělesné výchovy. Jedná se hlavně o účast ţáků na sportovních soutěţích. . Preventivní přednášky a besedy – jsou organizovány pod vedením školního metodika prevence a výchov. poradce Mgr. Přemysla Štrajta. Výpočetní technika - ţákům přístupná výpočetní technika ve škole včetně internetu, takţe zde mohou nalézt smysluplné vyuţití volného času (Mgr. Jaroslav Rajnoha) Školní knihovna - nabízí ţákům moţnost zapůjčení knih dle vlastního výběru (Mgr. Jindřiška Skoumalová)
6
Posilovna a tělocvična – sportovní aktivity v odpoledních a večerních hodinách Chov exotických zvířat – krouţek pod vedením Ing. Kostky
Poradenská činnost V naší škole pracuje školní poradenské středisko (výchovný poradce, metodik prevence, speciální pedagog, kariérový poradce a školní psycholog), které poskytuje poradenské sluţby ţákům a jejich zákonným zástupcům, metodické vedení pedagogickým pracovníkům školy a zajišťuje spolupráci s dalšími organizacemi. Spolupracuje také s psycholoţkou Dr.Štěrbovou . Vedoucím ŠPS je Mgr. Štrajt. Konzultační hodiny všech členů jsou uvedeny na nástěnce v budově šk
Schránky důvěry – jako forma pomoci těm, kteří buď chtějí zůstat v anonymitě, nebo se ostýchají svěřit se s problémem přímo. Jsou v kompetenci výchovných poradců a školního metodika prevence. Písemné materiály pro studenty a zaměstnance školy – jsou k dispozici u metodika prevence. Jedná se o nejrůznější letáčky a broţury. Nástěnky – jsou funkčně rozmístěny po škole. Přinášejí zejména aktuální věci týkající se dané problematiky.
Vzdělávání učitelů Jako zdroj vzdělávání a poskytování informací bude vyuţit kaţdý program, který bude na základě konzultace metodika a ředitele školy uznán vhodným pro podmínky školy. a) na úrovni vlastní školy: - v rámci pracovních porad pedagogů školy - formou konzultací s metodikem prevence - formou metodických písemných materiálů b) na úrovni mimo školu: - vyuţívá se nabídek nejrůznějších mimoškolních subjektů
Rodiče a zákonní zástupci Rodiče ţáků prvních ročníků jsou na začátku školního roku seznámeni s danou problematikou, je jim vysvětleno, jak případné problémy škola řeší a jak jim můţe pomoci. Dostávají také školní řád a pomocné materiály, jsou seznámeni s existencí ŠPS. Dále mají
7
moţnost všichni rodiče dané problémy řešit v rámci třídních schůzek nebo individuálních konzultací s učiteli a vychovateli.
Akce školy, mimoškolní činnost Odborné soutěţe- Lipová ratolest, Flora Olomouc Kulturní a vzdělávací akce s preventivní tématikou (průběţně) Zapojení do soutěţí s protidrogovou tématikou (průběţně, učitelé VV) Celoškolní soutěţ – SYMPAŤÁCI ŠKOLY (Fabíková) SVOČ PROJEKTOVÝ DEN – Hradisko Pravidelná účast na sportovních akcích (odbíjená, atletika, kopaná, stolní tenis, basketbal, plavání, bruslení (průběţně, učitelé TV) Benefice města Olomouc Akce DM Gorazd a Hradisko: sportovní aktivity - posilování,stolní tenis, fotbálek táboráky Dračí lodě Festival světel návštěvy divadelních představení spolupráce s dětským od. FN Olomouc bowling lanové centrum Proud paintball prezentace pokojů besedy s policií ČR vánoční posezení s vlastním programem atd…
Spolupráce s organizacemi Jako pravidelní a spolehliví partneři školy v preventivních aktivitách jiţ dlouhodobě fungují především: Okresní metodik preventivních aktivit Okresní pedagogicko-psychologická poradna
8
P-centrum Sportovní kluby Sigma a HC Olomouc Dětská klinika FN Olomouc Poradna pro ţeny a dívky Olomouc Okresní hygienická stanice Olomouc Policie České republiky – preventivní oddělení Městská policie Olomouc Sdruţení Podané ruce Agentura nízkoprahových sluţeb Walhalla
VYHODNOCENÍ MPP provede metodik prevence v závěru školního roku.
Problematické oblasti V současné době přetrvávají problémy s tradičními přestupky, jako je například kouření ţáků v okolí školy, nebo zneuţívání návykových látek, především alkoholu u nezletilých. Bude třeba také koordinovat preventivní práci se školními subjekty, které sídlí v budovách SŠZe. Dále se projevuje slabý zájem většiny rodičů a zákonných zástupců ţáků o spolupráci se školou v problematických oblastech. Je také nutno věnovat neustálou pozornost záškoláctví a vandalismu.
5.
ZÁVĚR
Minimální preventivní program směřuje k ochraně před rizikovým chováním dětí a mládeţe včetně vzniku závislostí na návykových látkách, hracích automatech a počítačích. V jeho rámci je preferován pozitivní přístup – vychází z poznání, ţe spíše neţ poskytovat informace o neţádoucích jevech je lepší vytvářet podmínky pro vyuţití volného času, spolupodílet se na vzájemně přínosné nestresující komunikaci, upřednostňovat aktivity, které přinášejí pozitivní proţitky jinak neţ uţitím drogy apod. Důraz je kladen na posilování zdravého sebevědomí, samostatné rozhodování a řešení problémů, rozvoj zdravého ţivotního stylu. Tento zpracovaný materiál je dokumentem otevřeným, který můţe být aktuálně doplňován a přehodnocován.
9
