MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/2015
Ředitelka školy: Mgr. Eva Plachá (577 213 405*22)
Školní metodik prevence: Mgr. Dana Uhrová (577 213 405*27)
Obsah: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Úvod Charakteristika školy Vytyčení sociálně negativních jevů Cíle Zásady prevence Formy prevence Prevence v jednotlivých ročnících Další aktivity ve škole Školní program proti šikanování
IČ: 00 83 93 29 | DIČ: CZ 00 83 93 29 | zapsán v obchodním rejstříku vedeném KS v Brně, sp. zn.: Pr. 1477 Bankovní spojení: Česká spořitelna – pobočka Zlín, číslo účtu 1422367309/0800
1.
Úvod
Hlavním cílem školy je vzdělávat žáky pomocí předávání vědomostí, dovedností a metod práce v různých oblastech tak, aby poznali základy a uměli se orientovat v různých tématech, tak aby si v budoucnu uměli vybrat svou vlastní cestu. K tomuto cíli směřují různé aktivity nabízené školou. Tyto aktivity mají za cíl to, aby si žáci osvojili dovednosti a činnosti pro praktický život, které představují osvojení si pracovních návyků, umění poradit si v různých situacích, zaujímat postoje v daných situacích a umět se správně rozhodnout. Každý z žáků by měl umět vyhodnotit tzv. rizikové situace a činnosti, kterými jsou ohroženi i žáci základních škol např. užívání drog, šikana, xenofobie, rasismus, konzumace alkoholu, tabáku. Z tohoto důvodu je hlavním cílem školy zajistit především primární prevenci v průběhu celé školní docházky žáka tak, aby získával potřebné informace přiměřeně svému věku. Na realizaci programu se škola podílí ve spolupráci s dalšími odbornými subjekty a vychází z materiálu - Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže č.j. 21291/2010-28
2.
Charakteristika školy
Naše škola je umístěna v centru města Zlína. Ve vzdálenosti asi sto metrů je železniční zastávka a zastávka městské hromadné dopravy. Asi pět set metrů od školy je autobusové nádraží a zastávka pro autobusy zajišťující dopravu z okolních vesnic. Jsme středně velkou, úplnou školou s prvním až devátým postupným ročníkem, do které docházejí nejen zlínští žáci, ale také žáci z okolních měst a vesnic. Žáci jsou rozděleni do osmnácti tříd, na prvním stupni je deset tříd a na druhém stupni je osm tříd. Součástí školy je i školní družina (pět oddělení pro žáky 1. – 4. ročníku), jejíž režim je přizpůsoben charakteru školy s dojíždějícími žáky. Pedagogický sbor tvoří ředitelka školy, zástupce školy (výchovný poradce pro II. stupeň), třicet dva učitelů včetně metodika prevence a pět vychovatelek školní družiny. Všichni pedagogové jsou kvalifikovaní. Stravování žáků je zabezpečeno ve školní jídelně s možností výběru jídel a v bufetu, kde mají žáci možnost nákupu svačin. Pitný režim ve škole je zabezpečen nošením nápojů z domova a možností zakoupení nápojů ve školním bufetu. Dále je pro žáky zabezpečen odběr mléka a mléčných výrobků (projekt Školní mléko) a ovoce (projekt Ovoce do škol).
3.
Vytyčení sociálně negativních jevů
Ve školním roce 2013/2014 se ve škole neobjevily žádné závažnější případy zneužívání návykových látek, kouření, vandalismu, xenofobie, rasismu, kriminality a delikvence. Neřešili jsme problémy spojené s patologickým hráčstvím. Byla řešena jedna třída ve spojitosti se šikanou a kyberšikanou. V tomto školním roce se zaměříme hlavně na následující oblasti prevence: - šikanování a ostatní formy násilného chování, kyberšikanování - vztahy v třídních kolektivech - záškoláctví - závislost na virtuálních drogách – počítače, mobily,… - rizikové sexuální chování - poruchy příjmu potravy
4.
Cíle minimálního preventivního programu
Cílem primární prevence je zvýšení odolnosti žáků vůči rizikovému chování. Naše škola se snaží o realizaci dlouhodobého, komplexního primárního programu, do kterého je zahrnuto vše důležité, dostupné a realizovatelné v našich podmínkách. Je důležité, aby žáci získali ucelený komplex informací o příčinách vzniku rizikového chování a uměli takovému chování předcházet a aby se nestali obětí protiprávního jednání a aby věděli, jak se mají zachovat, pokud nastane nějaká riziková situace. Hlavním úkolem je vést žáky k zdravému životnímu stylu, zdravému sebevědomí, správnému sebehodnocení, stanovení si reálných životních cílů, poznání sebe sama, k zvládání stresů či k dovednostem řešit své problémy bez pomocí léků a jiných návykových látek ve spolupráci s rodiči a školou. Strategie je zaměřena na všechny žáky 1. – 9. ročníku základní školy. U pedagogů je další vzdělávání zaměřeno na týmovou spolupráci. Cíle dlouhodobé - seznamování žáků s rizikovými jevy ve společnosti a osvojení si dovedností, jak se jim efektivně bránit - důsledné předcházení rizikovým jevům chování - rozvoj osobnosti žáka, jeho sebepoznání, sebeúcta a sebeuvědomění - výchova ke zdravému životnímu stylu - smysluplné využívání volného času - vytváření zdravých mezilidských vztahů
- rozvíjení vzájemné důvěry mezi žáky a pedagogy - podpora rozvoje osobností pedagoga, rozvíjet schopnost pedagogického sboru pracovat týmově - navazovat úzkou spolupráci mezi rodiči a školou - zvyšovat právní vědomí pedagogického sboru a informovanost v oblasti rizikových jevů Cíle krátkodobé - kvalitně zpracovat pravidla třídy - individuální práce se třídou - upevňovat u žáků používání základních pravidel slušného chování - prohlubovat u žáků znalost právních důsledků šikany - vyhodnocování informací od žáků - ze strany rodičů apelovat na včasné hlášení absence, omlouvání zameškaných hodin - zlepšovat komunikaci mezi rodiči a pedagogy 5.
Zásady prevence spočívají v: -
6.
individuální soustavné a dlouhodobé práci s jednotlivými třídami reakci na aktuální potřeby dané skupiny na používání pozitivních modelů chování aktivní práci třídního učitele na kvalitních „ Pravidlech třídy“
Formy prevence: -
spolupráce rodiny a školy poradenská činnost vyhledávání SVPU a jejich náprava vedení žáků k negativnímu vztahu k návykovým látkám vedení žáků ke zdravému životnímu stylu nabídka školních a mimoškolních aktivit
Prevence v jednotlivých ročnících: Hlavní podíl na MPP mají pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci školy. V jednotlivých ročnících se na MPP podílí především třídní učitel, u kterého záleží hlavně na jeho osobnosti a práci, na tom, jak a do kterých předmětů zařadí níže vyjmenované tematické okruhy. 1. třída: - osobní bezpečí při cestě do školy a ze školy - zásady vzájemné komunikace mezi dětmi a v kolektivu, dětmi a dospělými - základní hygienické návyky - využívání volného času
2. třída: - lidské tělo, zdraví a jeho ohrožení, zacházení s léky, režim dne - zásady vzájemné komunikace mezi dětmi a v kolektivu, dětmi a dospělými 3. třída: - pojmy v problematice prevence, sexuální výchovy a drogové závislosti - zdraví a jeho ochrana - lidé kolem nás – násilné trestné činy, trestní postih, vzájemná pomoc, návyky k samostatnosti, využívání volného času, reagování při obtěžování cizí osobou – nácvik situace V prvních třech ročnících by měli žáci znát a vědět co je: - droga a její nebezpečí - znát a osvojit si správné zdravotní návyky – výživa, hygiena, spánek a cvičení - ochrana před cizími lidmi, jak se bránit atakům neznámých lidí - komunikace a spolupráce v třídním kolektivu - umět se rozhodovat na základě úvahy 4. třída: - lidské tělo a rozdílnost pohlaví - životospráva a důsledky nevhodných návyků - využívání volného času - pojmy: drogová závislost, sexuální výchova - vztahy v třídním kolektivu 5. třída: - důvěra, domov, rodina, přátelské vztahy - léčivé a návykové látky - využívání volného času - vztahy v třídním kolektivu - pravidla komunikace s cizími lidmi - sociální sítě a internetová komunikace - negativní účinky tabáku a alkoholu - puberta a její projevy Na závěr I. stupně by měli být žáci vědět a znát: - základní informace o marihuaně, alkoholu a tabáku, následky jejich užívání a rozpor se zákonem, umět odmítnout tyto návykové látky - umět pracovat týmově, rozvíjet zdravé kamarádské vztahy, chápat problémy druhých - pečovat o své zdraví - umět pracovat se svým volným časem – problém nadměrného užívání počítače, videoher, mobilu
Na druhém stupni ZŠ se zaměříme hlavně na tyto tematické okruhy, besedy a přednášky: 6. třída: - dospívání - prevence v užívání drog, alkoholu a tabáku - šikana a kyberšikana - vztahy v třídním kolektivu, vzájemná komunikace - kriminalita mladistvých - dentální hygiena 7. třída: - pohlavně přenosné choroby – HIV, AIDS - prevence v užívání drog, alkoholu a tabáku - šikana a kyberšikana - vztahy v třídním kolektivu, vzájemná komunikace - kriminalita mladistvých 8. třída: - pohlavně přenosné choroby – HIV, AIDS - porod a šestinedělí - trestná činnost páchaná na dětech a mládeži zneužívání, znásilnění - prevence v užívání drog, alkoholu a tabáku - šikana a kyberšikana - vztahy v třídním kolektivu, vzájemná komunikace - kriminalita mladistvých
– sexuální
9. třída: - vztahy v třídním kolektivu, vzájemná komunikace - prostituce, promiskuita - první pomoc - plánované rodičovství, antikoncepce - prevence v užívání drog, alkoholu a tabáku - gamblerství - zvyšování právního vědomí se získáním plnoletosti a vydání OP - multikulturní tolerance Další přednášky a besedy, popřípadě témata, budou zařazeny podle další nabídky, popřípadě na základě aktuálního dění ve škole. Na druhém stupni ZŠ by žáci měli mít alespoň základní vědomosti o výše uvedených tématech, umět odhadnout své schopnosti a možnosti, dokázat odmítnout pro ně nepřijatelné návrhy. Budeme se zaměřovat hlavně na stmelení jednotlivých třídních kolektivů, potírání projevů rasismu, prevenci v užívání návykových látek a prevenci proti šikaně.
Víkendové a adaptační pobyty: Vzhledem k velmi dobrým zkušenostem z předchozích roků chceme znovu uskutečnit adaptační pobyty pro vybrané třídní kolektivy. Zaměřit se chceme hlavně na kolektivy 6. ročníků, kde nám po 5. ročníku odchází velký počet dětí na víceletá gymnázia. Těmito odchody se významně mění klima těchto kolektivů a budují se nové vztahy, proto považujeme za důležité se zaměřit právě na tyto třídy. Hlavním cílem těchto pobytů je zejména stmelení jednotlivých kolektivů a rozvoj vzájemné tolerance a komunikace mezi žáky. Jednorázové akce: I v tomto školním roce budou probíhat vícedenní pobyty pro žáky II. stupně. 6.ročník: -
turistický kurz
7. ročník: -
lyžařský kurz
8. ročník: -
cyklistický kurz
9. ročník: -
vodácký kurz
Cílem akcí je nejen získání sportovních dovedností a prohloubení vzájemných vztahů jak mezi žáky, tak mezi žáky a pedagogy. Volnočasové aktivity: -
ruský jazyk rozhlasové relace žákovská rada výchovné koncerty účast žáků na kulturních akcích města divadelní představení, kulturní a výchovné programy pro žáky projektové dny a týdny soutěže a olympiády v rámci jednotlivých předmětů školní výlety exkurze návštěvy dopravního hřiště návštěvy knihovny návštěvy seniorů v domově důchodců
-
výroba dárečků pro budoucí prvňáčky společné předávání vysvědčení účast ve výtvarných, hudebních, sportovních soutěžích Dental Alarm Mise + Halloween školní Mikuláš, vánoční jarmark, vánoční besídky tříd Velikonoční dílny, výroba velikonočních výrobků, zvyky, koledy oslava Dne matek loučení s deváťáky
Projekty: V školním roce 2014/2015 se chceme zapojit do projektu „S NÁMI NEJSI SÁM“, který volně navazuje na předchozí projekty, které se na škole uskutečnily. První část projektu bude tvořit seminář pod vedením lektora pro nové pedagogické pracovníky, kteří nebyli proškoleni o problematice a řešení šikany. Ve druhé části budou s problematickými kolektivy pracovat erudovaní lektoři. Zároveň s touto činností bude lektor pracovat s rodiči, třídními učiteli a pedagogy, kteří ve třídách vyučují. Ve třetí části se bude na řešení krizových situací podílet pedagog pod vedením lektora. První část projektu navazuje na předchozí dlouhodobou práci s pedagogy, následně pak s třídními kolektivy. Každoročně se ukazuje, že soustavná práce s třídami je velmi důležitá, hlavně pokud jsou třídy početnější jako v našem školském zařízení. Důležitou součástí pedagogické práce je vysledování a předcházení krizovým situacím ve třídách, ale i umění citlivě řešit tyto problémy. Právě role třídního učitele je v práci s kolektivem naprosto klíčová, protože třídní učitel je ten, který může ovlivňovat chování a normy kolektivu. Ve třídách, kde se v minulosti objevila nutnost intervence ze strany pedagogů i lektora, byly rozklíčovány primární problémy kolektivu jako počátky šikany, snaha o manipulaci a ovlivňování jednotlivých členů žákovského kolektivu. Náplní druhé části projektu je dlouhodobá práce s jednotlivými skupinami na budování zdravé interakce ve skupině, schopnosti tolerovat odlišnosti, umění spolupráce a komunikace s ostatními spolužáky. Mezi hlavní témata programu bude patřit posilování pozitivního sociálního klimatu a budování mezilidských vztahů ve školní třídě a zdravého žebříčku hodnot. Součástí programu je seminář a konzultace s rodiči. V závěrečné části projektu pracuje se třídou a rodiči pedagog, který v případě potřeby konzultuje problémy s lektorem. 8.
Aktivity ve škole: -
dvakrát měsíčně se žáci společně s třídním učitelem setkávají na třídnických hodinách, popřípadě v komunitních kruzích, kde se pokouší: - prohlubovat vztahy mezi žáky - vnímat sami sebe - diskutovat a řešit problémy, které žáci mají - učí se respektovat ostatní jedince - učí se diskutovat o různých tématech běžného života
-
schránka důvěry – žáci do ní mohou vhazovat nejrůznější dotazy a svěřovat se se svými problémy
-
Stanovení konzultačních hodin:¨ - metodik prevence: dle domluvy - výchovní poradci: dle domluvy
9. Školní program proti šikaně: Školní program proti šikanování je určen pedagogickým pracovníkům školy, dále nepedagogickým pracovníkům, rodičům a žákům školy. Slouží k vytváření bezpečného a zdravého prostředí ve škole, je primárně zaměřen na prevenci šikany všeho druhu. Je součástí Minimálního preventivního programu školy. Program přijali všichni pedagogové a spolupracují na něm, je také součástí školního vzdělávacího programu. Charakteristika šikanování Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a pakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Šikana má rozmanitou podobu, vždy se jedná o to, že agresor, útočník se snaží svou oběť nějakým způsobem ovládnout, ponížit, zmanipulovat, využít nebo zneužít. Šikanují většinou jedinci, kteří mají nízké sebevědomí a omezováním práv jiných si dokazují svou důležitost. Často, ale také šikanují děti, které podobný model chování převezmou od svých rodičů nebo staršího sourozence, který jej šikanuje, kdy pak takové chování považují za zcela normální. Projevy šikany se vyskytují i u těch jedinců, kteří ve škole a v kolektivu neumí vyniknout, závidí úspěchy, jsou průměrní nebo podprůměrní a nedokážou se s tímto stavem vyrovnat. Proto si hledají své potencionální oběti a snaží se jejich šikanováním vzbudit u svých vrstevníků. Šikanování je mimořádně nebezpečná forma násilí, která ohrožuje základní výchovné a vzdělávací cíle školy. V místech jejího výskytu dochází ke ztrátě pocitu bezpečí žáků, který je nezbytný pro harmonický rozvoj osobnosti a efektivní výuku. Na rozdíl od jiných druhů násilí je šikana zvlášť zákeřná, protože často zůstává dlouho skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejich obětí docházet k závažným psychickým traumatům s dlouhodobými následky a k postupné deformaci vztahů v kolektivu. Šikanování se ve své zárodečné formě vyskytuje prakticky na všech školách. Pocit bezpečí každého jedince a jeho začlenění do třídního kolektivu je proto základní podmínkou vytváření produktivního prostředí a dobrého sociálního klimatu třídy a školy. Všechny školy a školská zařízení mají povinnost předcházet všem náznakům násilí a šikanování. Šikanování v jakékoliv formě a podobě nesmí být pracovníky školy akceptováno. Samotní pedagogičtí
pracovníci nesmí svým jednáním s některými žáky a chováním vůči nim podněcovat zhoršování vztahů směřující k šikanování těchto žáků jejich spolužáky.
Podoby šikanování jsou: 1. přímá podoba šikanování: - fyzické útoky v podobě bití - vydírání - loupeže - poškozování věcí - slovní útoky v podobě nadávek - pomluvy - vyhrožování - ponižování - sexuální obtěžování - kyberšikana prostřednictvím elektronické komunikace (útoky pomocí emailů, SMS zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod.) 2. nepřímá podoba šikanování: - demonstrativní přehlížení - ignorování žáka či žáků Příklady nepřímých a přímých znaků šikany: 1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.: - žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády - při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. - o přestávkách vyhledává blízkost učitelů - má-li žák promluvit před třídou, je velmi nejistý, ustrašený - působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči - stává se uzavřeným - jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje - jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené - zašpiněný či poškozený oděv - stále postrádá nějaké své věci - odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy - mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy - začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole - odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit
2. Přímé znaky šikanování mohou být např.: - posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný žák konkrétní přezdívkou nebo „legrací“ zranitelný - kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem - nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil - příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje - nátlak na žáka k vykonávání nemorálních aţ trestných činů či k spoluúčasti na nich - honění, strkání, postrkování, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, ţe je oběť neoplácí - rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout Šikanou tedy není např. jednorázová rvačka nebo vyčlenění dítěte z kolektivu, pokud není motivováno snahou ublížit či pobavit se na jeho úkor. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků: Škola či školské zařízení má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky. V souladu s ustanovením § 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit, a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování. Z toho důvodu musí pedagogický pracovník šikanování mezi žáky předcházet, jeho projevy neprodleně řešit a každé jeho oběti poskytnout okamžitou pomoc. Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu. Prevence šikanování: -
podporovat rozvíjení pozitivních vztahů mezi žáky (a mezi žáky a učiteli) udržovat a posilovat důvěru mezi žáky a pedagogy vést žáky k sebedůvěře, přiměřenému sebevědomí a odpovědnosti za své jednání usilovat o vytváření bezpečného prostředí, podporovat solidaritu a toleranci, vědomí sounáležitosti, posilovat a vytvářet podmínky pro zapojení všech žáků do aktivit třídy a školy uplatňovat spolupráci mezi dětmi a rozvíjet jejich vzájemný respekt
-
-
co nejvíce omezit nudu při výuce – šikana často vzniká jako zdroj zábavy pro agresory v kritických situacích dát žákům jasně najevo, že takové chování není přípustné a nelze je tolerovat nebýt lhostejný k projevům agresivity informovat žáky, ale i rodiče, na koho se při problémech můžou obrátit (třídní učitel, školní schránka důvěry, metodik prevence, výchovný poradce, ředitel školy, linka důvěry,…) snažit se mít přehled o vzájemných vztazích ve třídě i mimo ni. Třídní učitel by měl znát záliby svých žáků, zajímat se o to, jak tráví svůj volný čas a umět si s nimi o tom popovídat, mají-li žáci zájem umět vnímat vztahy mezi žáky a atmosféru v třídních kolektivech, kde působí, jako nedílnou a velmi důležitou součást své práce
Postupy řešení šikanování: Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stádia a formy šikanování. Existuje rozdíl mezi vyšetřováním počátečních a pokročilých stádií šikanování.
Stadia šikanování: První stadium: Zrod ostrakismu = střepinový soud Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Je neoblíben a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, posmívají se mu či ho zesměšňují, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Oběť - prožívá 2 stadia: 1. stadium agrese – oběť se brání útokům agresora tím, že mu to oplácí 2. stadium stažení se do sebe – oběť sedí v lavici sama, se třídou nekomunikuje, její prospěch se zhoršuje, při výuce, kdy dříve byla schopna se soustředit, nyní již není možné, při vyvolání učitelem reaguje útokem, přemýšlí, proč není kolektivem uznávána a oblíbená, hledá si kamarády u dětí z nižších ročníků Agresor - je si vědom toho, že svým chováním oběť provokuje, z čehož, má nesmírnou radost a s obětí nadále experimentuje. Kolektiv – je rozdělen na 3 části: 1. část agresorů
2. část obětí 3. část, které tvoří neutrální jádro – žáci patřící do neutrálního jádra, tuhle situaci neřeší, jsou to většinou jedinci, kteří patří k průměrnému prospěchu Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje. Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace V zátěžových situacích, kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Oběť – začíná mít strach, může dojít k útěku v jakékoliv podobě (záškoláctví), častým bolestem hlavy, břicha nebo i sebepoškozování (řezání se, píchání se kružítkem apod.) Agresor – začíná se bavit tím, jak oběť trpí. Kolektiv – je rozdělen na 2 části: 1. část žáků, kteří sympatizují s agresory 2. část žáků, kteří sympatizují s obětí – ale ne otevřeně, ve škole, ale mimo školu. Třetí stadium: Vytvoření jádra Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí.“ Oběť – začíná krást, chodí domů ze školy hladové, protože odevzdává svačiny, popř. i peníze, má neklidný spánek, dochází k nočnímu pomočování. Agresor – ztrácí a překračuje hranice, za kterými dosud nebyl, je opojen mocí, kterou využívá. Kolektiv – jsou to žáci, kteří o šikaně oběti vědí, nicméně to nikomu neřeknou, ani nezasáhnou, oběť se pro kolektiv stává výhodnou. Čtvrté stadium: Většina přijímá normy Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této podobě získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku
a málokdo se mu dokáže postavit. U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení. Oběť – zažívá fyzickou agresi, kruté zesměšňování, „odběr krve“, dochází k prvnímu paradoxnímu obratu osobnosti – i když to dříve nikdy nedělala, nyní v hodinách vykřikuje, zlobí, začíná být na šikaně závislé, vnímá to jako normální věc. Agresor – ocitá se v plné fázi šikany Kolektiv – i z těch žáků, kteří agresory nebyli, se z nich agresoři stávají, ve třídě se objevuje slovník nadřazenosti a podřazenosti.
Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozděleni na dvě sorty lidí, které jsou pro přehlednost označovány jako „otrokáři“ a „otroci“. Jedni mají všechny práva, ti druzí nemají práva žádná. Terapeuticky se šikana v tomto stadiu neřeší. Oběť – dobrovolně agresorovi slouží, dochází ke 2. paradoxnímu obratu osobnosti – oběť začíná agresora mít rád, nedokáže si to bez něho už ani představit, dochází k závislosti oběti na agresorovi, bohužel končí ale ve většině případů v rukou psychiatrů. Agresor – je v totálně rozjeté fázi šikany, má nadvládu nade všemi, končí v diagnostických ústavech. Kolektiv – šikanování se stává tzv. skupinovým programem Postup pedagogického pracovníka (třídního učitele) při řešení šikanování: 1. Informují-li rodiče pedagogického pracovníka o podezření ze šikanování, zahájí okamžitě vyšetřování šikany spolu s metodikem prevence a výchovným poradcem, informuje ředitele školy. 2. Má-li pedagogický pracovník podezření na šikanování, zahájí okamžitě vyšetřování šikany spolu s metodikem prevence a výchovným poradcem, informuje ředitele školy. 3. V případě prokázaných projevů šikany neprodleně informuje ředitele školy a spolupodílí se na vyšetřování šikany s metodikem prevence či ředitele školy. 4. Vždy informuje rodiče o výsledcích vyšetřování šikany, a to i v případech, že se podezření neprokáže.
5. Navrhne v pedagogické radě potrestání agresorů. Postup ředitele školy: 1. Přijme informaci o šikanování (pedagogický pracovník, rodič, žák). 2. Rozhodne, zda škola zvládne řešit šikanu vlastními silami nebo zda škola potřebuje pomoc z venku a je nezbytná její součinnost se specializovanými institucemi a Policií ČR. 3. V případě prokázaných projevů šikany jmenuje pracovníky, kteří se budou podílet na vyšetřování šikany dle jeho pokynů. 4. Zajistí informování rodičů o vyšetřování šikany nebo sám informuje o výsledcích vyšetřování šikany, které řídí. 5. V případě negativních dopadů šikanování na oběť je nutné zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogického centra nebo dalších odborníků, klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. 6. V mimořádných případech doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místě příslušném diagnostickém ústavu. 7. V mimořádných případech podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. 8. Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu, oznámí tuto skutečnost Policii ČR. 9. Oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které ohrožují bezpečí a zdraví žáka. Pokud žák spáchá trestný čin, popř. opakovaně páchá přestupky, zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu. 10. Projedná s pedagogickou radou potrestání agresorů. Metody vyšetřování šikany: A. Pro vyšetřování počáteční šikany doporučit strategii v těchto pěti krocích:
(se
standardní
formou)
lze
1. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi. 2. Nalezení vhodných svědků. 3. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů). 4. Zajištění ochrany obětem. 5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi.
B. Pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování, vyžaduje následující postup: 1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti. 2. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování. 3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. 4. Pokračující pomoc a podpora oběti. 5. Nahlášení policii. 6. Vlastní vyšetřování. Výchovná opatření Pro potrestání agresorů lze užít následující běžná výchovná opatření: -
napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele snížení známky z chování převedení do jiné třídy
Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří jen přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina). V mimořádných případech se užijí další opatření: -
-
-
doporučení rodičům obětí i agresorů návštěvy v ambulantním oddělení střediska výchovné péče pro děti a mládež (dále SVP) nebo v nestátních organizacích majících obdobnou náplň činnosti jako SVP doporučení rodičům na dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučení realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném diagnostickém ústavu podání návrhu orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu vyrozumění policejního orgánu, došlo-li k závažnějšímu případu šikanování
Spolupráce s rodiči Postup rodičů při podezření na šikanování: Postup při podezření na šikanování, o kterém jsou informování, by měl být následující: 1. Rodiče informují o podezření šikanování třídního učitele, popřípadě dalšího pedagogického pracovníka, při jehož hodinách nebo dohledu nad žáky k šikaně dochází. 2. Nejsou-li podezření na projevy šikany bezodkladně a uspokojivě řešeny v pravomoci pedagogických pracovníků včetně metodika
prevence či výchovného poradce, obrátí se rodiče s informací na ředitele školy. 3. V případech prokazatelných projevů šikany se rodiče přímo obrátí s informací na ředitele školy. 4. Jsou-li rodiče přesvědčeni, že postupuje škola při řešení šikanování nedostatečně, je možné jednat v této záležitosti se zřizovatelem školy nebo podat stížnost na školu České školní inspekci. Spolupráce se specializovanými institucemi Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména: - v resortu školství – s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry - - v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie, - v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování, ředitel školy oznámí tuto skutečnost Policii ČR. Selhání školy v řešení šikany V případech podezření nebo již prokazatelných projevů šikany, které nejsou bezodkladně a uspokojivě řešeny v pravomoci pedagogických pracovníků včetně metodika prevence či výchovného poradce, je zcela na místě obrátit se na ředitele školy. Pokud se však projeví nečinnost i ze strany ředitele, je možné jednat v této záležitosti se zřizovatelem školy nebo podat stížnost na školu České školní inspekci. Stížnost podaná písemně, osobně nebo v elektronické podobě se přijímá ve všech pracovištích ČŠI. Stížnost je možné adresovat příslušnému inspektorátu ČŠI nebo i na ústředí tzn. na adresu: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5, resp. elektronicky na adresu
[email protected]. Rady pro rodiče: Rodičům žáků se doporučuje zejména na to, aby si všímali těchto možných příznaků šikanování: -
za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod. dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem
-
-
nechuť jít ráno do školy (zvláště, když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu) usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“ dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co ho trápí. dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní potíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.) dítě se vyhýbá docházce do školy dítě se zdržuje doma víc, než mělo ve zvyku
Rady pro žáky: Co je to šikanování? Za šikanování se považuje, když jeden nebo více žáků úmyslně, většinou opakovaně ubližuje druhým. Znamená to, že ti někdo opakovaně dělá, co je ti nepříjemné a co tě ponižuje. Strká do tebe, nadává ti, schovává ti věci. Může ti ale život znepříjemňovat i jiným způsobem. Pomlouvá tě, intrikuje proti tobě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili a nevšímali si tě. Zvlášť v této disciplíně jsou hodně krutá a vynalézavá děvčata. Později se otravování života stupňuje a zdokonaluje. Nastupuje fyzické násilí, krádeže, poškozování věcí apod. U šikany jde o závažnou agresivní poruchu chování, u kterého dochází k porušování sociálních norem a které je spojeno s násilným omezováním základních lidských práv. Šikanování je opravdu vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Proč bývá člověk šikanován? Není to proto, že by byl špatný, nebo proto, že by si to snad zasloužil. Chyba není v něm, ale ve špatných vztazích mezi spolužáky. Nemusíme být oblíbení u všech našich spolužáků, ale nikdo nemá právo druhému ubližovat!
Jak se můžeš bránit? - pokud se ti děje něco nepříjemného, nahlas řekni, že se ti to nelíbí, není ti to příjemné a požádej, aby se agresor přestal k tobě takto chovat - pokud se situace bude i nadále opakovat, nedoufej, že to bude lepší a obrať se na učitele, kterému důvěřuješ a svěř se mu se svým trápením. V každém případě je ti připraven pomoci metodik prevence, výchovný poradce či ředitel školy - svěř se svým rodičům - se šikanou se nesmiřuj, nikdo nemá právo tebe ani nikoho jiného šikanovat - tím, že mlčíš, nepřímo šikanujícího v jeho aktivitách podporuješ teď se může jednat pouze o drobné přestupky, ale časem se šikanování bude stupňovat a je lepší tomu zabránit ihned - požádej kamarády a spolužáky, pokud se stanou svědky nebo obětí šikany, aby oznámili takové jednání - nebezpečnost šikany spočívá v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševním a tělesném zdraví - v případě, že nenajdeš odvahu říct to někomu druhému, můžeš zavolat na linku bezpečí: 800 155 555. Je to anonymní bezplatná linka důvěry, kde lidé na druhé straně telefonu ti budou věřit a pomůžou ti, protože nejsi sám, komu se něco podobného děje Jak se mám zachovat, pokud jsem svědkem šikanování? -
pokud se cítíš na to, šikanovanou oběť bránit a pomoct nebo ji alespoň podpořit, udělej to nejvíce jí ale pomůžeš, pokud o této situaci řekneš dospělé osobě, nejlépe učiteli
V tomto případě nejde o žalování či donášení, ale o tvou povinnost. -
nebuď netečným, pokud je druhým ubližováno
Co se bude dít dál? Škola má vypracovaný krizový plán proti šikanování, podle kterého bude v šetření a řešení školní šikany nadále postupovat. O potrestání agresorů rozhoduje komise a dle školního řádu rozhodne o adekvátních výchovných opatřeních.
Ve Zlíně 28. září 2014 Vypracovala: Mgr. Dana Uhrová
[email protected]
Internetové odkazy a poradny:
www.adiktologie.cz
www.atlinka.cz (anonymní linka pomoci)
www.bkb.cz (znásilnění, pohlavní zneužívání, domácí násilí, oběti a svědci trestných činů, přepadení)
www.dds.winet.cz (děti, volný čas, drogy)
www.detskaprava.cz
www.donalinka.cz (pomoc osobám ohroženým domácím násilím)
www.drogovaporadna.cz
www.minimalizacesikany.cz
www.modralinka.cz
www.nasedite.cz
www.odrogách.cz
www.koordona.cz (koalice neziskových organizací proti domácímu násilí)
www.plbohnice.cz/nespor (závislosti)
www.podaneruce.cz
www.poradenskecentrum.cz
www.prestantekourit.cz
www.sikana.cz
www.spondea.cz (krizové centrum)
