MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
Základní škola Moravská Nová Ves Školní 396 691 55 Moravská Nová Ves
Ředitelka školy: Mgr. Hana Grossmannová Školní metodik prevence: Mgr. Jana Budišová Výchovný poradce: Mgr. Soňa Petrjanošová
Minimální preventivní program (dále MPP) je dokumentem školy, který se zaměřuje na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, rozvíjí jejich osobnost a sociálně komunikativní dovednosti. Napomáhá žákům získávat takové kompetence, které snižují riziko výskytu nebo rozvoje určitých forem rizikového chování. MPP podporuje aktivity žáků, pestrost preventivní práce s žáky, předpokládá zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci žáků. Minimální preventivní program ZŠ Moravská Nová Ves vychází z platné legislativy, kterou je zejména Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže na období 2013-2018, Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních (č.j.: 21291/2010-28), Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízeních (č.j.: 22294 /2013-1). 1. Základní údaje Název školy:
Základní škola Moravská Nová Ves, Školní 396, 69511
Ředitel školy:
Mgr. Hana Grossmannová
Telefon:
519 343 961
e-mail:
[email protected]
Výchovný poradce:
Mgr. Soňa Petrjanošová
Telefon:
511 119 843
e-mail:
[email protected]
Metodik prevence:
Mgr. Jana Budišová
Telefon:
519 343 960
e-mail:
[email protected]
2. Charakteristika školy Základní škola Moravská Nová Ves, okres Břeclav je venkovská škola umístěna ve dvou asi 300 m od sebe vzdálených budovách. V jedné sídlí žáci 1. – 4. třídy, ve druhé budově žáci 5. – 9. třídy a vedení školy. Škola je úplná s 11 třídami a vzdělává se v ní v tomto školním roce 209 žáků, které vyučuje 16 pedagogů a 2 vychovatelky. Součástí školy jsou 2
oddělení školní družiny, které sídlí v budově druhého stupně. Škola nemá vlastní školní jídelnu, žáci se stravují ve školní jídelně, která je součástí mateřské školy vzdálené asi 150m. Žáci 1. – 4. třídy jsou do jídelny odváděni společně, žáci zbývajících tříd odchází sami. Do školy dochází místní děti, ale také děti z okolních vesnic, protože je školou spádovou pro okolní vesnice, kdy většinou od 6. třídy dojíždí do školy žáci z Hrušek a Týnce autobusem nebo vlakem. Budova 2. stupně má k dispozici malou tělocvičnu, přiléhá k ní sportovní areál s atletickým ovál, sportovní hřištěm a travnatou plochou. Je vybavena třemi odbornými pracovnami. Sportoviště může škola využívat pro volnočasové aktivity. Z výše uvedeného jsme jako rizikové vyhodnotili: chodby v přízemí hlavní budovy (chodba ve tvaru písmene L, kdy v jedné části jsou třídy a v druhé šatny a záchody), WC na obou budovách, sportovní areál ve dvoře školy. Zde jsou zajištěny zvýšené dozory pedagogickými, ale i nepedagogickými (sportovní areál) pracovníky. Také autobusové zastávky jsou jedním z rizikových míst. Žáci a rodiče jsou seznámeni se školním řádem, který je vyvěšen na webových stránkách školy, rodiče podepisují výtah v žákovské knížce.
Školní rok 2014/15
Počet tříd
Počet ročníků
Počet žáků
1. stupeň
6
7
110
2. stupeň
4
4
123
Celkem
10
9
233
3. Informační zdroje Nabízené informační zdroje mohou sloužit nejen ŠMP, ale všech zúčastněným jak při tvorbě preventivních aktivit, tak také při jejich realizaci. Právě tady se můžeme řídit mottem: „Vždy Ti někdo pomůže.“ PPP Břeclav –
Mgr.
519 373 996
[email protected]
ředitelka
Vladimíra
519 322 139
web.: www.pppbreclav.cz
Houšťová
603 873 593
PPP Břeclavokresní metodik
[email protected]
Mgr. Helena
519 373 996
Adamusová
728 899 454
Koordinátor Mgr. Lenka prevence SPJ a Možná protidrog. JMK KrÚ JMK Brno, Ing. Petra
541 658 310
[email protected]
541 652 123
[email protected]
519 311 411
[email protected]
prevence
metodička -
Šustrová
Odbor sociálních věcí Městský úřad Břeclav, vedoucí OSPOD K – centrum
Mgr. Dagmar
Mgr. Štěpán
519 322 842
[email protected]
drogové
Žáček
777 650 056
web:
Gasnárková
závislosti
http://www.charitabreclav.cz/kacko/
Břeclav Policie-mluvčí
Mgr. Kamila
policie Břeclav
Haraštová
Mě Policie
Ing. Bc.
Břeclav –
Stanislav
velitel městské
Hrdlička
974 632 207
[email protected]
519 324 560
[email protected]
policie Poliklinika
MUDr.
Břeclav – dětský
Dagmar
psychiatr
Stehlíková
Probační a
519 311 341
ČR středisko
Vedoucí Mgr. Jan Adamus Pro mládež
Břeclav
Mgr. Eva
519 311 443
mediační služba
519 303 315
[email protected]
Musilová Středisko
PhDr. Jarmila
výchovné péče
Daxnerová-
Brno -Pisárky,
Kvapilová
549240166
[email protected]
603 69,
Mgr. Petr
775989826
Kamenomlýnská Pivoda 2
Bc. Zdeněk
608 658 076
Mrázek Mgr. Marie Sponarová Modrá linka
549 241 010
důvěry pro děti a
608 902 410
mládež Brno Linka bezpečí
Nadace Naše
pro děti a
dítě
800 155 555
mládež Státní
Mgr. Tomáš
zastupitelství
Foldyna –
Břeclav
státní zástupce
Státní ZÚ Brno, vedoucí dislokovaného pracoviště, odd. podpory zdraví Programy
MUDr. Michaela Trnková
519 361 451
[email protected]
549 255 758
michaela.trnková@szu.cz
Hana Zapletalová Linka bezpečí
[email protected]
116 111
OSPOD
Helena
Břeclav-kurátor
Šestáková
519311274
[email protected]
519 342 229
web:
pro mládež Dětský lékař
MUDr. Eva
městys
Kučerová
M.N.Ves
www.abcfirmy.cz/firmy/666225/mudr.-eva-kuc
4. Analýza současného stavu Při tvorbě MPP jsme vycházeli ze současného stavu a z evaluace předchozích let. Žáci bezprostředně po programu vztahujícím se k prevenci na třídní hodině spolu s třídním učitelem diskutují o tématu, provádí sebehodnocení. Mají k dispozici schránku důvěry. Rodiče jsou o aktivitách informování prostřednictvím školního časopisu, na třídních schůzkách a prostřednictvím webových stránek. Sami jsou také zapojeni do prevence prostřednictvím možnosti setkání s psychologem, se kterým mají možnost konzultovat situací jejich dítěte. Proběhla také dvě interaktivní setkání na téma rizikového chování s rodiči. Pedagogičtí pracovníci jsou seznámeni s MPP na pedagogické radě. Na základě jejich požadavků, vyhodnocování měsíčních výstupů ohledně počtu, způsobu a efektivitě řešení situací v jednotlivých třídách, jsou jim předkládány preventivní aktivity školy. Na měsíčních poradách je diskutována prevence a vždy jeden třídní učitel informuje o své třídě. Školní metodik prevence (dále ŠMP) vede deník, který slouží k záznamům jednotlivých šetření v oblasti prevence rizikového chování. Konzultuje spolu s výchovným poradcem (dále VP) situaci a jednání výchovné komise školy. Je informován o jednáních Orgánů sociálně právní ochrany dítěte (dále OSPOD). Z výše uvedeného vyplývá, že je potřeba se dále zejména zaměřit na: -
Práce s odlišnostmi (menšiny, tělesně postižení)
-
Sebekázeň
-
Šikana, kyberšikana
-
Nekamarádské chování, přezdívky
-
Vulgární chování
4. Dlouhodobé cíle Stanovení těchto cílů je v souladu se strategií školy, vychází ze strategie v oblasti prevence Krajského úřadu Jihomoravského kraje, zahrnuje všechny oblasti rizikového chování. Musí zasáhnout všechny skupiny podílející se na prevenci v dlouhodobém časovém úseku. Cílovými skupinami jsou: žáci, učitelé, rodiče, školní metodik prevence.
4.1 Žáci Žák, který vstupuje do školy, se dostává do heterogenní skupiny jedinců, kteří si přinášejí zkušenosti ze vztahů v rodině, z předchozích skupin. A nepochybně se každý jedinec ve skupině chová jinak, než když je sám. Našim cílem je zaměřit na rozvoj osobnosti žáka, jeho sociální dovednosti a tím předcházet nežádoucímu rizikovému chování. a) Pomoci žákům, aby se vzájemně ve třídě poznali. Pokusit se žákům vytvářet prostor i pro neformální rozhovory, schůzky i mimoškolní akce, kde se poznávají v uvolněné atmosféře. Často se stává, že žáci jsou zaměřeni na úspěch. Nemalé části žáků se nedaří vyrovnat se přiměřeně se školními problémy a jinými náročnými situacemi. Dobré sociální vazby ve třídě jsou počátkem úspěchu. b) Stanovit ve třídě pravidla chování, která zabezpečí ohleduplné chování k sobě navzájem, posilovat kamarádské, mezilidské vztahy. Podílet se na jejich tvorbě a přijetí a tím je vést k odpovědnosti za své chování. Zejména by se měli zaměřit na nepoužívání vulgarizmů a urážek druhých, ironizování. Učit se umění naslouchat. Tvorba pravidel by neměla být opomíjena, žáci mohou začít např. jedním, ale dostatečně srozumitelným pravidlem již od 1. třídy. c) Uskutečňovat nácvik komunikačních dovedností jako jednu ze sociálních dovedností. d) Řešit konflikty optimálním způsobem, často o způsobu vhodného řešení mluvit. Zejména učitelé v nižších ročních, kteří jsou pro žáky nejdůležitější a nejvlivnější osobou, jsou těmi, kteří mají pravdivý názor a to zejména proto, že děti jsou k nim vázány emocionálně, by se měli právě na tuto oblast více zaměřit. Učit děti řešit konflikty ihned v zárodku, nenechat je přerůst. e) Vytvářet atmosféru důvěry, vést děti k tomu, aby věděli, že si mohou otevřeně povídat, že se ostatní nebudou smát a zesměšňovat jejich názory. Zejména malé děti často přebírají „nálepkování“, nepřijímají žáka, kterého učitel považuje za problematického. Učit žáky mluvit o svých pocitech, nedusit svoje problémy v sobě. f) Posilovat sebedůvěru a sebeúctu, umět se ocenit navzájem. Být sám sebou kladně hodnocen. g) Učit děti pracovat s odlišnostmi. Víme, že většina dětí má strach, obavu a neporozumění z něčeho, co je pro ně neznámé, co nechápou. V dnešní době přicházejí do škol stále častěji děti z jiného sociokulturního prostředí, z jiných zemí. Je nutné soustavně pracovat
na tom, aby si žáci byli vědomi svých práv, ale i práv druhých. S tím souvisí budování tolerance k odlišnostem. h) Vést žáky ke zdravému životnímu stylu. Různými dotazníkovými šetřeními jsme zjistily nejen špatné stravovací návyky, nedostatek pohybu, ale také zkušenost zejména s tabákem, a alkoholem.
4.2 Učitelé Velmi významnou skupinou pro realizaci MPP jsou pedagogičtí pracovníci. Učitel je často nazýván nositelem a zprostředkovatelem vzdělání, historických tradic, kulturních a morálních hodnot. V dnešní době však již škola nemá monopol na informace. Žáci je mohou získávat z médií, které jsou pro ně atraktivnější. Dětí a dospívající však stále více postrádají fungující rodinu, sourozenecké vztahy, pozitivní lidské společenství. Tak jako každé dítě či skupiny dětí mají své individuální zvláštnosti, tak také každý učitel má své individuální vlastnosti. Od 1. do 3. třídy základní školy, je pro žáky nejvlivnější osobou právě jejich učitel. Často jim do jisté míry nahrazuje nepřítomnost rodiče. Měl být citlivý na vztahy mezi dětmi, naslouchat jim, učit je rozlišovat žádoucí a nežádoucí chování. Předpokládá to citovou zralost učitele. Dokázat se potýkat s problémy klidně a objektivně, nenechat se vtáhnout do pří a hádek dětí. Zůstat citově stabilní nejen ve vztahu k dětem, ale i k rodičům žáků, ke kolegům. V pozdějších ročnících vliv pedagoga ustupuje do pozadí. Starší děti přebírají více zodpovědnost za své jednání a tak je nutné přizpůsobit přístup učitele k dospívajícím. V období dospívání jsou žáci velmi citliví na každou nespravedlnost. Od učitele to vyžaduje trpělivost, porozumění a toleranci. Učitel by měl dokázat oddělit chování od osoby a jeho vztahu k ní. Učit žáky spolupodílet se na rozhodování, pokoušet se dovolit jim být zodpovědnými. Jsou učitelé, kteří si najdou „konzultační chvilku“ kdykoliv, a protože jsme poměrně malá škola, otevřený dialog mezi žáky a učiteli nebývá problémem. Zavedení pedagogických deníků jednotlivých tříd, které jsou přístupné ve sborovně školy, kde lze zapsat své poznatky, postřehy, řešení různých situací v dané třídě, je velmi dobrým počinem. Také podávání informací pravidelně 1xměsíčně na provozní poradě školy o jednotlivých třídách se velmi osvědčilo. Třídní učitel je motivován zajímat se o osobnostní zvláštnosti svých žáků, o jejich rodinné zázemí. Pokud je tedy našim cílem vytvářet bezpečné sociální klima je důležité se vzdělávat v oblasti sociálně osobnostních dovedností. Pozitivní formování třídního kolektivu není ani pro zkušeného pedagoga vždy snadný úkol.
4.3 Rodiče Velice významná skupina v naplňování cílů prevence naší školy jsou právě rodiče. Jistě by naše snaha působit na žáky v oblasti nežádoucího chování nemohla být úspěšná, pokud bychom nedokázali spolupracovat s rodiči žáků a co víc, přitáhnout je k činnosti. Postoje rodiny, její názory a chování ovlivňují dítě, a pokud by rodina nepodporovala cíle a aktivity školy, byla by naše snaha neefektivní. -
V první řadě by měla být snaha navázat kontakt a spolupráci s rodiči. Rodiče by měli poznat třídního učitele, kdy rozhovor může být veden méně formálně.
-
Vhodnou formou je informovat, co od nich třídní učitel očekává a co nabízí – možnost kontaktování při problémech-telefonicky, e-mailem, osobně.
-
Seznámit je se školním řádem, který je vyvěšen na webových stránkách školy, stručnější verzi podepisují v žákovské knížce.
-
Rodiče seznámit s výchovným poradcem, metodikem prevence a s preventivní strategií školy na Shromáždění školy začátkem každého školního roku. Rodiče by měli být informováni, že preventivní působení v oblasti rizikového chování prostupuje celým školním výchovně vzdělávacím programem, jednotlivými předměty spirálovitě, kdy témata se opakují a navazují na sebe vyšší úrovní.
-
Minimální preventivní program i s přehledem akcí umístit na webových stránkách školy, včetně hodnocení předchozího roku, které je také součástí Výroční zprávy školy.
-
Informovat rodiče prostřednictvím třídních učitelů na třídních schůzkách s programy prevence na následující školní rok.
-
Seznámit rodiče s volnočasovými aktivitami v rámci školy, obce, blízkého okolí
-
V školním časopisu pravidelně seznamovat s probíhajícími aktivitami.
-
Rodiče by měli vědět, že škola se bude chovat zodpovědně k prevenci, bude se snažit vytvářet podmínky předcházení rizikového chování. Bude dostatečně chránit jejich dítě a vytvářela podmínky pro jeho zdravý vývoj.
4. 4 Školní metodik prevence Jak z názvu funkce vyplývá, je právě on tou osobou, jehož činnost je vymezena právním předpisem, tedy vyhláškou č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve
školách a školských poradenských zařízeních. Prvořadými funkcemi je jeho činnost metodická, koordinační a poradenská. Cílem je navrhovat takové konkrétní kroky při tvorbě MPP v daném školním roce, které vychází z evaluace předcházejícího roku a navazují na něj. ŠMP koordinuje samotnou tvorbu MPP a dlouhodobým cílem je zapojit do procesu tvorby všechny pedagogické pracovníky školy. Na základě shromažďování podkladů od třídních učitelů, krátkými měsíčními hodnoceními řešení rizikového chování v jednotlivých třídách, vypracovává ŠMP návrhy na skladbu aktivit pro jednotlivé cílové skupiny. Těžiště práce v prevenci rizikového chování musí spočívat v kvalitní práci třídního učitele. Cílem ŠMP je napomáhat a zejména metodicky vést své pedagogické kolegy. Postupnými kroky je přesvědčovat a vést k pravidelné preventivní práci s třídním kolektivem. Zejména na třídnických hodinách, kde ŠMP může pomoci. Snažit se více zapojit do učitele tvorby MPP. Napomáhat třídním učitelům vyhledávat problémové projevy chování u žáků. Cílem je dále pokračovat v nastoleném a osvědčeném adaptačním programu pro 6. třídy, kdy se vytváří nový kolektiv. Na naší škole zejména proto, že přicházejí žáci z okolních spádových obcí. ŠMP a třídní učitelé se formou několikadenního adaptačního pobytu, který je spojen s ekologickou výchovou snaží poznat vztahy v utvářeném novém kolektivu. A jak jsme se již několikrát přesvědčily, je právě tento pobyt pro všechny velmi důležitý. Dlouhodobým cílem je také vytvořit spolupracující tým ŠMP, VP a vedení školy. Vzhledem k tomu, že naše škola není příliš velká, předávání informací nebývá problém. Vzájemná informovanost a týmová spolupráce vytváří dobré předpoklady pro preventivní aktivity rizikového chování. Také spolupráce s odbornými pracovišti a institucemi v oblasti prevence napomáhá naplňovat cíle a strategii v oblasti prevence. Velice důležité je také předávání veškerých poznatků ostatním pedagogickým pracovníkům. Zajistit prostor pro pravidelné předkládání informací na pedagogických radách čtvrtletně a na měsíčních poradách. Informovat o programech, týkajících se prevence, hodnocení jednotlivých akcí, výsledků řešení, metodách a formách primární prevence. Navozovat diskuzi a snažit se o společné řešení. ŠMP shromažďuje písemné záznamy z jednání s žáky s rizikovým chováním, podklady pro hodnocení jednotlivých programů v oblasti prevence, zpětnou vazbu z realizace těchto programů. Prostřednictvím konzultačních hodin, setkáním v případě potřeby kdykoliv, informační nástěnkou a schránkou důvěry, ŠMP komunikuje a vytváří prostor pro poskytování preventivní činnosti školy.
5. Krátkodobé cíle pro cílové skupiny
5. 1 Žáci V rámci zlepšování klimatu třídy, sociálních vazeb, kamarádství, mezilidských vztahů, sociálních dovedností, prevence šikany, zvyšování odolnosti proti zátěžovým situacím, předcházení únikovému chování
Účast na tvorbě třídních pravidel
Aktivní zapojení v třídních hodinách, aktivní spolupráce, zpětná vazba třídnímu učiteli
Upevňování, aktivní používání základních pravidel slušného chování
Znalost výchovných opatření
Aktivní účast v preventivních programech a evaluace těchto programů, zpětná vazba
Využívání mimoškolních aktivit
Zapojení do sociometrického šetření, mapování náchylnosti k rizikovým formám chování, znalost důsledků ubližování, šikanování
Znalost právních důsledků šikanování, zastrašování, rasismu (8. a 9. ročník)
5. 2 Učitelé
vlastním kladným příkladem vést žáky k upevňování a k aktivnímu používání pravidel slušného chování – pozdrav, poděkování, tolerance k individuálním zvláštnostem a odlišnostem
nastavení otevřené komunikace mezi učitelem-žákem: pravidelné třídnické hodiny, zpětná vazba, vyhodnocování informací od žáků, účast na přípravě pravidel třídy, konzultační hodiny, atmosféra důvěry, pravidelná kontrola absence-předcházení a včasné odhalování záškoláctví, předávání informací o preventivních programech a vzájemná diskuze jako prostředek evaluace
komunikace mezi učitelem - rodičem: zajištění informovanosti o preventivních programech prostřednictvím webových stránek, předávání informací na třídních schůzkách,
konzultačních
chvilkách,
prostřednictvím
propagačních materiálů
vytvoření otevřeného informačního toku mezi pedagogy
aktivní účast na přípravě MPP, jeho realizaci a hodnocení
písemných
sdělení
a
účast na doporučených vzdělávacích akcích v rámci prevence rizikového chování
5. 3 Rodiče
vlastním kladným příkladem v rámci rodiny upevňovat pravidla slušného chování a podporovat aktivity školy
pravidelná kontrola žákovských knížek, včasné omlouvání absence
otevřená komunikace s třídním učitelem, jednotné působení rodiny a školy
účast na konzultačních hodinách a třídních schůzkách vedených v netradičním duchu – např. prohlížení videozáznamů a fotografií z akcí dětí
navázání spolupráce z řad rodičů při vyplnění volného času dětí – vedení zájmových útvarů
zapojení rodičů do školních akcí – Sběr papíru, Ples školy, Karneval, Den Země, Mistroství v mažoretkovém sportu, sportovní odpoledne aj.
5. 4 Školní metodik prevence
zapojit do přípravy MPP všechny vyučující
předávat informace pravidelně 1x měsíčně na poradě školy
hodnocení a předávání podrobnějších informací na pedagogické radě-čtvrtletně
napomáhat při tvorbě pravidel třídy, nabízet aktivity na třídnické hodiny
podle aktuální nabídky se účastnit školení a seminářů v rámci prevence rizikového chování
aktualizovat kartotéku materiálů
6. Plán aktivit pro jednotlivé cílové skupiny 6. 1 Žáci Aktivity primární prevence u cílové skupiny žáci jsou realizovány formou pobytové akce, skupinové práce, bloků, interaktivních seminářů, besed, individuálních konzultací, popřípadě přednášky. Aktivity jsou zajišťovány ŠMP ve spolupráci s ostatními pedagogy.
Jsou vybírány tak, aby vhodným způsobem doplňovaly výuku, korespondovaly s ní a zejména vedly k naplnění cílů primární prevence. Žákovská rada – cílem je podílet se na pozitivním klimatu s otevřenou komunikací mezi žáky, vedením školy a rodiči. Žáci nepřijímají pravidla a jiná omezení v případě, že jim nerozumí, nemohou o nich diskutovat, pochopit je a poté respektovat. Komunikace vedená formou argumentace, otevřené kladení otázek je mnohem účinnější, než pouhé nařízení, zákazy a omezení. Jsou zde zástupci jednotlivých tříd, kteří jsou nejbližším spolupracovníkem třídního učitele, kteří vznáší své připomínky a návrhy. Zástupci od 3. - 9. tříd se schází pravidelně 1x měsíčně a přenáší informace ke své třídě. Primární prevence v rámci vyučovacího procesu obsažená ve Školním vzdělávacím programu 1. ročník Člověk a jeho svět: uč. Škola – záškoláctví uč. Naše škola – vandalismus a násilné chování, záškoláctví uč. Cesta do školy uč. Domov uč. Zdraví – zdravá výživa, drogové závislosti, alkoholismus, kouření uč. Okolí školy a bydliště – vandalismus, násilné chování, kriminalita a delikvence uč. Ve velkém obchodě Český jazyk a literatura: Průběžné čtení v čítance a v knihách souvislé četby. 2. ročník Prvouka: uč. Člověk mezi lidmi – intolerance a rasismus, násilné chování, šikana a kriminalita, agrese uč. Chceme být zdraví – drogové závislosti, alkoholismus, kouření, virtuální drogy, gambling uč. Péče o zdraví uč. Ochrana přírody – vandalismus a násilné chování, kriminalita, šikana
Výtvarná výchova a praktické činnosti: Průběžně v konkrétních hodinách. Český jazyk a literatura: Průběžné čtení v čítance a v knihách souvislé četby. 3. ročník Prvouka: uč. Svět kolem nás - vandalismus, násilné chování, šikana, kriminalita a delikvence uč. Poznávání přírody uč. Člověk a příroda 4. ročník Vlastivěda: uč. Vlast – vandalismus, násilné chování, kriminalita a delikvence uč. Obrazy z českých dějin uč. Život člověka a jeho životní prostředí – vandalismus, násilné chování, kriminalita, delikvence, drogové závislosti
Matematika: Průběžně – gambling, kriminalita a delikvence. Český jazyk a literatura: Průběžné čtení ukázek v čítance a v knihách souvislé četby. Přírodověda: uč. Rozmanitost přírody – vandalismus, násilné chování uč. Příroda v zimě, na jaře 5. ročník ČJ a literatura: Průběžné čtení ukázek v čítance a v knihách souvislé četby. Využívání aktuálních literárních podnětů.
Vlastivěda: uč. Česká republiky, Evropa, Svět – vandalismus, kriminalita, rasismus + intolerance Přírodověda: uč. Člověk, jeho životní podmínky a vztahy k prostředí – vandalismus, kriminalita, delikvence, zdravý životní styl
Matematika: Průběžně – gambling, kriminalita a delikvence.
Informatika: Kyberšikana, zdravý životní styl Po pěti letech by děti měly umět:
definovat rodinu jako zázemí a útočiště
zvládat rozdíly v komunikaci s dětmi a dospělými
mít základní sociální dovednosti
umět se chránit před cizími lidmi
mít základní zdravotní návyky
umět si správně zorganizovat svůj volný čas
umět rozlišit léky a návykové látky
znát přesné informace o alkoholu, tabáku a dalších návykových látkách
znát následky užívání návykových látek
umět odmítat
6. ročník Český jazyk a literatura: Průběžné čtení ukázek v čítance a v knihách souvislé četby. Výchova k občanství: uč. Domov a rodina – rasismus a intolerance, vandalismus a násilné chování, šikana uč. Naše vlast- lidská práva uč. Obec, region, země
Výchova ke zdraví: uč. Zdravý způsob života – drogové závislosti, záškoláctví, vandalismus a násilné chování, vrstevnické vztahy uč. Hygiena, výživa a stravovací návyky- anorexie, bulimie-poruchy příjmu potravy uč. Člověk a příroda – vandalismus, násilné chování, kriminalita uč. Domov a bydlení – vandalismus, násilné chování, kriminalita, šikana uč. Ekonomika rodiny – drogová závislost, gambling, kriminalita a delikvence, násilné chování Přírodopis: uč. Země a život (jednobuněčné a mnohobuněčné organizmy) – vandalismus, rasismus, násilné chování Dějepis: Průběžně dle obsahu osnov – násilné chování, vandalismus (Pravěk + Starověk) 7. ročník Český jazyk a literatura: Průběžné čtení ukázek v čítance a v knihách souvislé četby. Zeměpis: Zeměpis světadílů a oceánů uč. Amerika – rasismus, vandalismus, násilné chování, drogové závislosti uč. Asie uč. Evropa uč. Politické rozdělení světa Dějepis: uč. České a slovenské národní obrození – rasismus, xenofobie uč. Národně – osvobozovací hnutí 1. pol. 19. st. uč. Liberalismus, nacionalismus a počátky sociálních teorií Výchova k občanství: uč. Rodina, národ, vlast – antisemitismus, xenofobie
uč. Kultura a její rozvíjení uč. Stát a právo – kriminalita, násilné chování 8. ročník Český jazyk a literatura: Průběžné čtení ukázek v čítance a v knihách souvislé četby.
Chemie: Průběžně dle učebního plánu (chemické reakce) – drogové závislosti, vandalismus, kriminalita Zeměpis: Zeměpis ČR uč. Obyvatelstvo – rasismus uč. Můj domov – vandalismus Výchova ke zdraví: uč. Základy rodinného života I., II. – vandalismus, násilné chování, kriminalita, drogové závislosti, média a násilí, krizové životní situace Výchova k občanství: Průběžně učivo dle učebních plánů, média, extremismus Dějepis: uč. 1. a 2. světová válka – intolerance, vandalismus, násilné chování, agrese uč. Období mezi světovými válkami a poté až do současnosti (rasismus, nacionalismus atd.) 9. ročník Český jazyk a literatura: Průběžné čtení ukázek v čítance a v knihách souvislé četby.
Chemie: Průběžně dle konkrétního obsahu látek daných osnovami pro ZŠ. uč. Chemie ve společnosti – drogové závislosti, vandalismus
Zeměpis: uč. Typy krajin – vandalismus uč. Kulturně geografické oblasti – vandalismus, rasismus uč. Rekreace geografické oblasti uč. Obyvatelstvo geografické oblasti Dějepis: uč. Holocaust za II. světové války – rasismus a antisemitismus, vandalismus a násilné chování
Informatika: Průběžně – počítačová kriminalita, závislost na počítačích a internetu, násilí v počítačových hrách, kyberšikana Výchova k občanství: uč. Sociální péče – kriminalita, násilné chování, vandalismus uč. Právní vztahy uč. Pravidla soužití uč. Hnutí skinhead, terorismus- extremismus Žáci by před opuštěním ZŠ měli znát a umět
pojmenovat základní návykové látky
znát jejich účinky na lidský organizmus
orientovat se v problematice závislosti
znát základní právní normy
vědět, kde jsou kontaktní místa pro danou problematiku
posilovat své sebevědomí
správně se rozhodovat, odmítat
zaujímat zdravé životní postoje
orientovat se v problematice sexuální výchovy
bránit se různým formám násilí, vědět, kde hledat pomoc
zvládat základní sociální dovednosti
Specifická prevence Aktivity MPP pro žáky: Termín
Aktivita
Ročník
Zajišťuje
ZÁŘÍ
Slavnostní uvítání prvňáčků
1., 9.
Třídní učitel
deváťáky -první seznámení se školou
(dále TU), vedení školy
ZÁŘÍ
Poznáváme se navzájem
1. – 9.
TU
ZÁŘÍ - ČERVEN Pravidelné třídní hodiny
1. - 9.
TU
ZÁŘÍ - ČERVEN Konzultace pro žáky dle jejich 1. – 9.
ŠMP
potřeby ZÁŘÍ
Adaptační pobyt
6.
TU, ŠMP, učitel přírodopisu
Prevence
rizikového chování
na 8.
TU, ŠMP
želežnici ŘÍJEN
Vyhodnocení adaptačního programu
ŘÍJEN
Dotazníkové šetření – vztahy a klima
ŘÍJEN-
Výchovně
LISTOPAD
Hasík- ochrana zdraví
ŘÍJEN-
Bezpečně do školy
preventivní
TU, ŠMP 2. – 9.
program 1., 2.
1., 2.
TU, ŠMP TU, ŠMP Policie ČR, ŠMP
LISTOPAD ŘÍJEN- LEDEN
Socioklima
třídy
–
dotazníkové 3. – 9.
šetření ŘÍJEN
Socioklima
Socioklima, s.r.o, ŠMP
–
práce
s odlišnosti, 6.
minimalizace nepřijímání jedinců,
Socioklima, s.r.o, ŠMP
kamarádství mezi námi LISTOPAD
LISTOPAD
Buďme kamarádi
2.
Etické dílny,
Jak se stát dobrým kamarádem
3.
ŠMP
Jak správně využívat PC a televizi
4., 5.
Etické dílny, ŠMP
LISTOPAD
PROSINEC
Co dělat se svým vzhledem
5.
Etické dílny,
Moc slova
6.
ŠMP
Pohoda, klídek, tabáček
6.
Etické dílny,
ŠMP PROSINEC
LEDEN BŘEZEN
Kdo jsem
8.
Etické dílny,
Přátelé
8.
ŠMP
Socioklima – sebereflexe, osobní 7.
Socioklima,
podíl na klimatu třídy
s.r.o, ŠMP
Šikana a kybešikana
6. – 9.
Policie ČR, ŠMP, VP
DUBEN
DUBEN
Socioklima – sebereflexe, osobní 6.
Socioklima,
podíl na klimatu třídy
s.r.o, ŠMP
Dobrý chodec, dobrý cyklista
4., 5.
Besip, pobočka Břeclav,TU, Policie městyse M.N.Ves
DUBEN
Cigaretka Retka
1. – 3.
SZÚ Brno, ŠMP, TU
DUBEN,
Právní vědomí
8. – 9.
Okresní soud, K-
KVĚTEN
Drogy
7. – 9.
centrum Břeclav TU, ŠMP
ČERVEN
Rozloučení s vycházejícími
9.
Vedení školy,TU
6. 2 Cílová skupina učitelé Minimální preventivní program je součástí výchovné i naukové složky vzdělávání, směřuje k pozitivnímu ovlivnění klimatu tříd, k změně motivace žáků a pedagogů a změnám vyučovacích metod. Škola poskytuje žákům nezkreslené informace přiměřené jejich věku o jednotlivých formách rizikového chování. V rámci výuky pedagogové používají kromě tradičních metod práce i samostatnou práci (slohová cvičení, referáty, informace z medií…), besedy a diskuse, sociální hry, hraní rolí, obhajoba názoru, odmítání, párové a skupinové práce, projektové vyučování aj.
Nespecifická prevence Prevence nespecifická je cílena převážně na žáky, ale účastní se jí i učitelé a rodiče, někdy i občané. Odehrává se formou následujících aktivit: A/ Tradiční aktivity školy
vítání prvňáčků ve škole
účast na olympiádách a soutěžích (práce s talentovanými žáky)
práce s integrovanými žáky a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
celoroční projektové dny
sportovní soutěže ve vybíjené, florbale, kopané, basketbalu, atletice
exkurze, návštěvy výstav a besedy pro vycházející žáky
pěvecké a recitační soutěže
Mistrovství v mažoretkovém sportu
Jarmark řemesel
Výlety a exkurze
Slavnostní loučení s žáky 9. tříd
Výstavy prací žáků
Školní akademie
Přispívání do školního časopisu
Spolupráce s dětským klubem Brouček
Sportovní a kulturní akce pro žáky spádových obcí
Návštěvy divadla Marta v Brně
Školní ples B/ Zájmové kroužky
-
Jejich nabídka je vyvěšena na webových stránkách školy
7. Evaluace Evaluace Minimálního preventivního programu není pouze jeho hodnocením, ale slouží také jako základ pro plánování aktivit v rámci prevence na příští rok. Součástí evaluace by měly být dvě složky- kvalitativní a kvantitativní. V nich zhodnotíme, zda bylo dosaženo námi zvolených cílů, jsou splněny potřeby a zda bude v nastaveném dále pokračovat. Evaluace zahrnuje také počty aktivit a účast v nich. Evaluace probíhá průběžně celý školní
rok (zaznamenávány aktivity, hodnoceny prostřednictvím dotazníků, průběžná práce a hodnocení TU…). ŠMP shromažďuje a zaznamenává výskyt rizikových forem chování, jednání s žáky a rodiči. Dvakrát během školního roku ŠMP hodnotí na pololetní pedagogické radě průběžnou činnost a na závěr roku za přispění TU zpracovává zprávu a hodnocení, které jsou součástí závěrečné zprávy školy. Toto se stává východiskem pro tvorbu MMP na následující školní rok.
SEZNAM PŘÍLOH: Příloha 1- Krizový plán školy Příloha 2- Školní program proti šikanování Příloha 3- Dopis rodičům ohledně šikany
Příloha 1
Krizové plány školy Moravská Nová Ves
Krizový plán (Co dělat když…) Vzhledem k prevenci rizikového chování ve škole je nutné věnovat zvýšenou pozornost jakékoliv změně v chování i prospěchu žáka, popřípadě změny vyskytující se v kolektivu. Výchovná komise: Ředitel školy v případě závažných problémů žáka svolává výchovnou komisi. Jejími členy jsou: ředitel školy nebo jeho zástupce (ŘŠ,ZŘŠ), výchovný poradce (VP), školní metodik prevence (ŠMP), třídní učitel (TU), další členové dle potřeby – zástupce orgánu sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD) VP stanoví termín výchovné komise. TU pozve zákonné zástupce a připraví podklady pro jednání.
NÁVYKOVÉ LÁTKY 1. Žák je v ohrožení života, je zjevně pod vlivem drog poskytnout nezbytnou první pomoc
zavolat záchrannou službu první pomoci
informovat ředitele školy (v případě nepřítomnosti ZŘŠ)
informovat TU, ŠMP, VP
informovat zákonné zástupce (pokud není dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte – OSPOD)
volat Policii ČR
pedagog zaznamená vyjádření žáka a provede zápis o případu
TU pozve rodiče do školy a spolu s VP nebo ŠMP se dohodne na další postup o společné pomoci
v případě zájmu poskytne ŠMP informace o možnostech odborné pomoci
škola vyvodí sankce dané školním řádem (nutnost rozlišení distributora a uživatele) 2. Žák je pod vlivem drog nebo trpí abstinenčními příznaky, jeho život není
jednoznačně ohrožen
informovat ŘŠ (v případě nepřítomnosti ZŘŠ)
přivolat zákonné zástupce do školy, vyzvat je k vyzvednutí žáka, informovat je o dané skutečnosti, z jednání provést zápis, uložen u ŠMP
informovat VP, TU, ŠMP
provést záznam o případu (ŠMP, VP)
TU pozve rodiče do školy na jednání výchovné komise a spolu s VP nebo ŠMP se dohodne další postup o společné pomoci
prodiskutovat problém se žákem nebo zajistit, aby ho projednal s VP nebo ŠMP, nabídnout další odbornou pomoc v případě zájmu 3. U žáka nalezena „tolerovaná“ drogy
zamezení další konzumace, látku odebrat za přítomnosti alespoň jednoho svědka
zapsání - datum, čas, místo nálezu
provést záznam o případu, opatřit také podpisem žáka
informovat vedení školy, VP, TU, ŠMP
TU informuje zákonné zástupce a jsou pozváni na výchovnou komisi
dále postupovat dle školního řádu 4. U žáka nalezena nedovolená droga, neznámá látku nebo vybavení k užívání
drogy
odebrat látku za přítomnosti další osoby
informovat ŘŠ (v případě nepřítomnosti ZŘŠ)
látku nerozbalovat, nemanipulovat s ní, dát ji do obálky, obálku zalepit, označit razítkem a uložit ji do trezoru
provést záznam o případu (popsat vzhled látky, obal, místo a čas nálezu, zápis podepíší dvě dospělé osoby a ten, u koho byla látka nalezena, jestliže odmítne, uvedeme - odmítl podepsat)
oznámit věc Policii ČR
informovat VP, TU, ŠMP
TU bude informovat zákonné zástupce, provede zápis a zve je na výchovnou komisi 5. Žák je přistižen při prodeji drog
neodebírat látku
informovat ŘŠ, VP, TU, ŠMP
ředitel zavolá Polici ČR
provést záznam o případu, stručně popsat a opatřit i podpisem žáka, pokud odmítne, uvedeme skutečnost do záznamu
TU bude informovat zákonné zástupce a provede zápis, požádá je, aby se dostavili okamžitě do školy a byli přítomni konání Policie ČR
TU zve rodiče na výchovnou komisi
Dále postupuje dle školního řádu V případě, že zákonný zástupce se odmítne dostavit do školy, ředitel případ
oznámí odboru sociálních věcí na MÚ příslušný bydliště dítěte!! 6. Našli jsme na půdě školy drogy, neznámou látku nebo vybavení k jejich užívání
Informovat ŘŠ
danou věc uložit do trezoru
provést záznam o případu (popsat vzhled látky, obal, místo a čas nálezu)
danou věc oznámit Policii ČR
informovat VP, TU, ŠMP
VANDALISMUS
pedagog zjistí úmyslné ničení majetku, hlásí toto zákonnému zástupci
informuje vedení školy
viník nahradí úmyslně způsobenou škodu
dále postupujeme podle školního řádu
škodu většího rozsah a v případě, že viník není ochotný škodu nahradit, hlásíme věc Policii ČR
pokud lze věc opravit, dohodneme se na tomto způsobu
OZNAMOVÁNÍ TRESNÉ ČINNOSTI
V případě, že je zaměstnanec školy svědkem trestné činnosti nebo se o ní dozví, ohlásí to ŘŠ. Je proveden písemný zápis.
Škola celou záležitost oznámí Policii ČR
ŠETŘENÍ A VÝSLECH POLICIÍ ČR Vstup policie do školy
Policista se hlásí u ŘŠ, případně ZŘŠ
policista je povinen prokázat se – stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie
v případě pochybností o totožnosti policisty si zaměstnanec školy ověří totožnost telefonickým dotazem na pracoviště policie
ŘŠ nebo ZŘŠ se seznámí s předmětem policejního úkonu a důvody, je k němu vedou
Policie může vyžadovat podání vysvětlení, provádět výslech, předvolat nebo předvést žáka mimo školu.
KRÁDEŽE
Informovat ŘŠ
Informovat VP, TU, ŠMP
TU provede přesný zápis po důkladném prošetření
V případě, že se stala krádež na majetku školy, může ředitel školy oznámit krádež Policii ČR, pokud se nejedná o majetek školy, poučíme zákonného zástupce poškozeného o možnosti podat trestní oznámení
V případě zjištění viníka krádeže je viník a jeho zákonný zástupce pozván na jednání výchovné komise
Dále postupujeme podle školního řádu
ZÁŠKOLÁCTVÍ Informovat ředitele školy
TU se důsledně a citlivě pokusí zjistit příčinu záškoláctví
Kontaktuje zákonné zástupce
TU společně s VP, ŠMP domluví další postup práce s dítětem a zákonnými zástupci
Přistupujeme k jednotlivým případům individuálně se snahou zajistit pravidelnou docházku do školy
Dále postupujeme dle školního řádu
ŠIKANA
Konfrontovat své postřehy s kolegy.
Informovat TU, ŘŠ (jeho zástupce), VP. Konzultovat další postup, případně požádat o konzultaci odborné pracoviště.
Provést rozhovor s informátory, svědky. Rozhovor musí být proveden v úzkém kruhu (s VP, TU), diskrétně (ostatní žáci by neměli vědět o možném vyšetřování, abychom ochránili vypovídající). Provést zápis z těchto jednání, nechat si zápis podepsat.
Informovat rodiče případné oběti prostřednictvím ŘŠ, navázat úzkou spolupráci, požádat o schůzku, hledat společně znaky možné šikany. Provést zápis z jednání.
Vyslechnout oběť – zaručit bezpečí a důvěrnost informací. Důležitá je důvěra oběti k osobě, která vede rozhovor (nutné vhodně volit mezi TU, VP, …).
Vyslechnout agresory, nehodnotit jejich výpověď. Provést zápis.
Zajistit odbornou péči (např. v PPP)
Vyhodnotit situaci, navrhnout individuální výchovná opatření agresorů – dle stupně šikanování, věku a celkového chování agresorů.
Prostřednictvím ŘŠ svolat výchovnou komisi – seznámit rodiče s celou situací (nutno dodržet mlčenlivost, diskrétnost, nehovořit o výpovědích oběti, informátorů ani svědků) a se závěrečným řešením. Nabídnout jim spolupráci a požádat je o spolupráci. (V případě odmítnutí oznámit OSPOD, případně Policii ČR.)
Znova prostřednictvím ŘŠ kontaktovat rodiče oběti, seznámit je se závěry vyšetření problému, nabídnout jim další spolupráci.
Práce s třídním kolektivem (dlouhodobá záležitost), rozebrat danou situaci, prodiskutovat ji (vynechat citlivé detaily), oznámit potrestání viníků, zaměřit se na primární prevenci.
V mimořádných případech informuje ŘŠ Policii ČR, další příslušné instituce (OSPOD). Zároveň rodičům doporučí dobrovolné umístění dítěte do pobytového zařízení SVP, případně doporučí realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v místně příslušném
Čeho se rozhodně vyvarovat!
v počáteční fázi vyšetřování před celou třídou (pak už nevyšetříme nic)
konfrontace oběti a agresora, svědků a agresora (všichni musí „být utajení“), nebo dokonce oběti a rodičů agresorů
bagatelizace problému
rychlých řešení
řešení případu před třídou
řešení bez pomoci dalších kolegů, případně odborníků (utajení problému)
prozrazení informačních zdrojů, svědků
musíme mít na paměti, že žádný případ se nedá vyřešit přesně podle šablony
Příloha číslo 2
Školní program proti šikanování „Šikanování je všudypřítomné a může nás pronásledovat po celý život. Začíná v rodině mezi sourozenci, pokračuje ve školce a v dalších školách, v zájmových skupinách, v zaměstnání, v partnerských vztazích…Šikanování je nebezpečně rozbujelou sociální nemocí ve společnosti, jejímž důsledkem je poškozování zdraví jednotlivce, skupin, včetně rodiny a společnosti vůbec.“ Michal Kolář, Nová cesta k léčbě šikany
1. ÚVOD Školní program proti šikanování je součástí Minimálního preventivního programu Základní školy Moravská Nová Ves. Vychází z Metodického pokynu MŠMT č. j.22294/2013-1Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních. Tento program proti šikanování slouží k vytvoření bezpečného, respektujícího a spolupracujícího prostředí ve škole, zaměřuje se především na prevenci šikanování a konkrétní postupy řešení. Je určen všem pedagogickým, ale i nepedagogickým pracovníkům školy, rodičům a žákům naší školy. Školní program proti šikanování je zaměřen na specifickou primární prevenci a prevenci sekundární, jde o program sekundární prevence. Důraz primární specifické prevence musí být v práci třídních učitelů. Prvořadým úkolem je vybudování takových vztahů v kolektivu třídy, aby byla posílena imunita proti nákaze šikanování. Nedílná je také úloha výukových předmětů, které mají významný vztah k prevenci sociálně patologických jevů. Sekundární prevencí potom rozumíme zejména diagnostiku a léčbu šikany. Počáteční stadia diagnostikují a léčí třídní učitelé, výchovný poradce a metodik prevence, pokročilejší stádia probíhají ve spolupráci s odborníky. 2. CÍL PROGRAMU Školní program proti šikanování si klade za cíl co nejúčinněji ochránit děti před šikanou. V případě výskytu předkládá metody řešení a další opatření zaměřená přímo na nápravu.
3. STRUKTURA ŠKOLNÍHO PROGRAMU PROTI ŠIKANOVÁNÍ 3.1 Zmapování situace a motivování pedagogů pro změnu -
Motivovat k otevřenosti při mapování aktuální situace v jednotlivých třídách
-
Klást důraz na rizika interpretace a předávání informací
-
Posílit samostatnost pedagoga při prováděném šetření
Na počátku školního roku zmapování vztahů v jednotlivých třídách pomocí anonymních dotazníků, které jsou přizpůsobeny dané věkové skupině. Orientační mapování v 1. a 2. ročníku formou hry, pozorováním atd. V 3. až 6. ročníku dotazník Socioklima – Sokl Junior. Vyhodnocení třídním učitelem, seznámení s výsledky ŠMP, společné stanovení dalšího postupu.
Vytvoření třídních pravidel a důsledné dodržování jejich obsahu. Pro žáky 6. ročníku zrealizovat adaptační program Ekokůň, na kterém třídní učitel zmapuje vztahy tvořícího se třídního kolektivu. Jedním ze základních opatření k ochraně dětí před projevy šikanování je vzájemná domluva a stanovení jednotného postupu. Schopnost rozpoznat jednotlivá stádia šikanování a stanovení následných kroků jejich řešení (viz příloha Stadia šikany, Krizový plán) 3.2 Společné vzdělávání a supervize -
Všichni pedagogové se seznámí s novým Metodickým pokynem MŠMT k řešení šikanování ve školách
-
Seznámení s metodickými materiály : Nová cesta k léčbě šikany, M.Kolář, Metodické materiály a dotazníky k mapování výskytu šikany
-
Účast na seminářích s tématikou „Klima třídy“, „Šikana“….
-
Supervize s Mgr.Mikulkovou-autorkou programu „Socioklima“,
-
Zvyšování kompetencí při práci s třídním kolektivem
-
Vzájemná spolupráce při práci se skupinou
3.3 Užší realizační tým -
Vedení školy
-
Výchovný poradce, školní metodik prevence, třídní učitel
-
Zpracování dlouhodobého plánu a dílčích cílů
-
Koordinace při krizových situacích
-
Následná práce se třídními kolektivy
-
Tvořen: ředitel školy Mgr.Hanáček, výchovná poradkyně Mgr. Petrjánošová, metodik prevence Mgr. Budišová
-
Vedení školy vytváří podmínky pro budování ochrany dětí před šikanováním
3.4 Společný postup při řešení šikanování Jedním z elementárních opatření k ochraně dětí před násilím je domluva pedagogů jak postupovat při řešení šikanování. Tento krizový scénář je nezbytný proto, abychom dokázali dítěti pomoci. Dva základní scénáře: Situace, které zvládne škola sama a) první pomoc pro obyčejnou počáteční šikanu b) celková léčba pro řešení prvních dvou stádií šikanování
Scénáře, kde potřebuje škola pomoc zvenku c) první pomoc pro komplikovanou počáteční šikanu d) krizový scénář pro obyčejnou pokročilou šikanu e) krizový scénář pro komplikovanou pokročilou šikanu (např. výbuch skupinového násilí, tzv. školní lynčování) f) celková léčba pro třetí stadium šikanování s běžnou i komplikovanou formou Základní kroky při řešení počátečního stadia šikany 1. Odhad závažnosti onemocnění skupiny a rozpoznání zda nejde o neobvyklou formu šikanování Je nutné na počátku odhadnout, jak je šikanování ve skupině rozvinuto. Učitel, který má podezření na šikanu, konfrontuje své poznatky s dalšími kolegy 2. Co nejdříve oznámit své podezření vedení školy, výchovnému poradci, třídnímu učiteli a konzultovat další postup 3. V případě kyberšikany zajistit pomoc odborného pracovníka (IT kolega zajistí důkazy, zamezí útočníkovi přístup k telefonnímu číslu či k jiné službě 4. Provést rozhovor s informátory a oběťmi – rozhovor je veden diskrétně, individuálně. Někdy šikanu zachytí pedagog a rozhovor s informátory odpadá. Při rozhovoru s obětí je důležité, aby o tom nevěděli ostatní žáci. Provedeme zápis a necháme si jej podepsat. Vhodné, aby rozhovor vedl třídní učitel a ŠMP. 5. Nalezení vhodných svědků – informátoři a oběť vytipují svědky, kteří budou pravdivě vypovídat 6. Individuální rozhovory se svědky- mluvíme s nimi jednotlivě, zorganizujeme je tak, aby o nich druzí nevěděli (např. po vyučování) Nikdy nevyšetřujeme společně svědky a agresory, nekonfrontujeme oběti a agresory!!! 7. Ochrana oběti - je třeba chránit oběť do doby, než se vše vyřeší. Zajistíme zvýšený dozor, zorganizujeme bezpečný odchod a příchod do školy a ze školy. 8. Předběžná diagnóza a volba ze dvou typů rozhovorů
a) Rozhovor s oběťmi a rozhovor s agresory – směřování k metodě usmíření. V případě, že se jedná o první 2 stadia a násilí nemělo vážnou podobu, uvažujeme o metodě usmíření. Znovu mluvíme s oběťmi a agresory a posuzujeme vhodnost této metody. b) Rozhovor s agresory, případná konfrontace mezi nimi – směřování k metodě nátlaku. Rozhovor s agresory je posledním krokem vyšetřování, musíme na něj být dobře připraveni. Je nutné mít shromážděny všechny důkazy, agresory musíme okamžitě zastavit v jejich chování. 8. Svolání výchovné komise – v rámci společného setkání pedagogů a žáka- agresora a jeho rodičů rozhodnout o výchovných opatřeních. Připravit strukturu setkání – seznámení rodičů s problémem, postupné vyjádření přítomných pedagogů, vyjádření žáka, rozhodnutí komise za zavřenými dveřmi, seznámení rodičů žáka (agresora) se závěry komise. 9. Rozhovor s rodiči oběti – důležité setkání s rodiči oběti. Rodiče informujeme o zjištěních a závěrech školy, domluvíme další opatření, nabídneme spolupráci. 10. Práce se třídou – třídní kolektiv seznámíme o potrestání agresorů. Po vyšetření šikany a potrestání viníků je potřeba pracovat s celou třídou, protože šikana je problém trvalý, je nutné nadále budovat kamarádské a bezpečné vtahy v celé třídě. Je možné využít spolupráci s profesionály (Středisko výchovné péče, PPP…) 11. Třídní schůzka – je potřeba informovat rodiče, že ve třídě byla šikana, kterou škola řešila (podle závažnosti informujeme na běžné schůzce nebo je svolána mimořádná) 3.5 Primární prevence v třídních hodinách -
Dlouhodobý plán práce se třídou
-
Podporování mezilidských vztahů – úcta, respekt
-
Stanovení limitů – rozvoj sebekázně a kázně
-
Tvorba pravidel
-
Zvládání konfliktních situací, tlumení agresivních sklonů a projevů
-
Vztah k autoritě
-
Řešení aktuálních problémů
-
Schopnost sdělit, obhájit, respektovat, změnit názor, postoje
-
Součástí všech třídních hodin hry, které jsou nedocenitelné pro nácvik chování, hry učí zvládat agresivitu
Práce třídního učitele je nezbytnou podmínkou prevence šikanování již od 1. Třídy, učitel pracuje se skupinovou dynamikou, podpora pozitivních vztahů ve skupině. Třídní hodiny na 1. Stupni mají své zvláštnosti – hraní her, rolí, pohádek, čtení bajek… 3.6 Primární prevence ve výuce -
Postoje pedagogů – sebeúcta, profesní čest, sociální dovednosti, umění práce se skupinou
-
Učitel – vzor
-
Využití témat předmětů k získání znalostí, dovedností, postojů
-
Vztah k povinnostem
-
Práva a povinnosti
-
Sebepoznání, sebehodnocení
-
Motivace a pracovní morálka
-
Zařazení témat k posílení prevence ve výuce:
-
Tolerance, intolerance, poznávání jiných kultur – Rv, Vo, Z
-
Kamarád, kamarádství – Jč-sloh, RV,
-
Rodina, volný čas, osobnostní rozvoj – RV, VZ
-
Volný čas, moje rodina – Aj, Rv, Vo
-
Týmová spolupráce, pomoc, motivace – TV
3.7 Prevence ve školním a mimoškolních programech mimo vyučování Předpokladem účinného boje proti šikanování nemůže být pouze třída a práce v ní, je nutný celoškolní přístup. Měl by být přirozenou součástí celé školy, všech činností, které škole pořádá. -
Přestávky, čas mezi vyučováním, družina
-
Výlety, exkurze, návštěvy kulturních a sportovních akcí
-
Práce v zájmových útvarech, mimoškolních aktivitách, školy v přírodě, lyžařský kurz
-
Podporovat kreativní atmosféru, snažit se o minimalizovaní chvil, kdy se žáci nudí
-
Při všech těchto činnost dodržujeme předem nastavená pravidla
-
Rozdělit žáky do menších skupin, učitel je s nimi v neustálém kontaktu, společné hodnocení, v problémových skupinách – posílený pedagogický dozor
-
Zapojení do mimoškolních aktivit rodiče
3.8 Ochranný režim Zde můžeme mluvit o dvou rovinách: Interní zdroje -
Školní řád
-
Účinné dozory
-
Krizové scénáře pro jednotlivé formy rizikového chování
-
Třídní pravidla
Externí zdroje -
Legislativní opatření
-
Metodické pokyny MŠMT (k řešení šikanování)
3.9 Spolupráce s rodiči - vhodným způsobem seznámit rodiče s aktivitami školy, s problémem šikany - Den otevřených dveří - snaha zapojení rodičů alespoň do některých aktivit školy - vstřícné prostředí spolupráce, kontakt s rodiči prostřednictvím elektronické komunikace - Rada školy - nabídka pomoci při závažnějších případech šikany – poskytnutí poradenských služeb rodičům oběti a agresorů 3.10 Školní poradenské služby -
Činnost výchovného poradce
-
Činnost školního metodika prevence
-
Třídní učitelé, ostatní pedagogové
Prvořadým úkolem musí být schopnost poskytnout radu a pomoc týkající se šikanování. Služby individuální, skupinové žákům, rodičům, pedagogům. ŠMP- garant tvorby, evaluace programu proti šikanování Vzájemná spolupráce- VP, ŠMP, Tř.uč. ostatní pedagogové 3.11 Spolupráce se specializovaným zařízeními - při řešení šikany vhodná spolupráce s institucemi: a) rezort školství – PPP, SVP, SPC
b) rezort zdravotnictví – pediatři, odborní lékaři, dětský psycholog, psychiatři – poskytovatelé odborné poradenské, terapeutické péče c) rezort sociálních služeb d) závažnější formy šikany, podezření na naplnění skutkové podstaty trestného činu
Policie ČR
OSPOD
3.12 Vztahy se školami v okolí -
Jedná se o komunikaci mezi školami (agresoři nebo oběti mohou být žáky jiných škol)
-
Komunikace na úrovni vedení škol
-
Spolupráce mezi školami – M.N.Ves, Hrušky, Týnec – pravidelné akce 1x měsíčně
Příloha 3
Dopis rodičům ohledně šikany Vážení rodiče! Naše škole se v letošním školním roce zaměřila na přátelské klima a bezpečnou školu. Nicméně ani my nejsme imunní proti výskytu šikanování. Proto chceme být připraveni zachytit případné ubližování slabším hned v počátku a účinně takové bezpráví zastavit. S tímto záměrem jsme vytvořili program proti šikanování. Jeho důležitou součástí je spolupráce nás pedagogů s Vámi – rodiči. Proto Vás prosíme o pomoc. Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jednotlivce nebo i skupinu. Jedná se o cílené a opakované fyzické a psychické útoky vůči těm, kteří se neumí nebo nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky (bití, vydírání, loupežení, poškozování věcí) tak i útoky slovní (nadávky, pomluvy, vyhrožování či ponižování). Může se rovněž realizovat prostřednictvím elektronické komunikace, mluvíme o kyberšikaně. Proto si všímejte doma těchto signálů: Za dítětem nepřichází domů kamarádi, s žádnými netráví volný čas a neudržuje kontakt, není zváno na návštěvu k jiným dětem, s nechutí odchází do školy, zvlášť mělo-li ji dříve rádo, odkládá odchod z domova, má strach, nechuť k jídlu. Změnilo trasu do školy, žádá o odvoz do i ze školy, chodí ze školy hladové, i přesto, že má z domu svačinu a oběd, usíná s pláčem, má neklidný spánek, ztrácí zájem o učení, špatně se soustředí, bývá domu smutné,
apatické, zmínky o možné sebevraždě, odmítá se svěřit s trápením. Nápadně často ztrácí věci, žádá o peníze, případně je doma krade. Je neobvykle agresivní k sourozencům, často si stěžuje na neurčité projevy břicha nebo hlavy, snaží se zůstat doma. Vyhýbá se docházce do školy, zdržuje se doma více než by bylo obvyklé. Kdybyste měli podezření či dokonce jistotu, že je Vašemu dítěti ubližováno, bezprostředně se na nás obraťte (na třídního učitele, školního metodika prevence či ředitelku školy). Vaši informaci budeme neprodleně a bezpečně řešit.
