Minimální preventivní program na šk. rok

Základní škola Roštín PSČ 768 03, Roštín 148,tel. 573 368 075

Minimální preventivní program na šk. rok 2011 – 2012

Název a adresa školy

Základní škola Roštín

Jméno a příjmení ředitele Telefon na ředitele E-mail na ředitele

Mgr. Jaroslava Plachá 573368075 [email protected]

Jméno a příjmení školního metodika prevence Telefon E-mail

Neúplná ZŠ - I stupeň

Eva Konečná 777625357 [email protected]

Počet tříd

Počet žáků/studentů

2

28

Obsah: 1. Charakteristika školy 2. Cíle MPP 3. Minimální preventivní program Předpoklady pro splnění "Minimálního preventivního programu" Hlavní aktivity Realizace prevence Rámcový časový harmonogram preventivních kompetencí 4. Uplatňování přiměřených represivních nástrojů 5. Hodnocení efektivity 6. Přílohy: Platná legislativa Přehled subjektů prevence v oblasti rizikového chování Preventivní program proti šikaně

1. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

Základní škola se nachází uprostřed vesnice Roštín, která leţí v rekreační oblasti na úpatí Chřibů. Je malotřídní, s 1. – 5. postupným ročníkem. V současné době výuka probíhá ve dvou třídách se spojenými ročníky(1.+ 2. ročník; 3.+ 4.+ 5. ročník). Průměr ţáků ve třídách je 14. Převáţná většina ţáků školy jsou místní, menší část ţáků dojíţdí ze sousední vesnice Cetechovic. Mezi ţáky a učiteli převládají hezké vzájemné vztahy. Škola má také dobré zkušenosti s integrací ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Kaţdý ţák má na základě doporučení z pedagogicko - psychologické poradny nebo ze speciálně pedagogického centra zpracován vlastní individuální vzdělávací plán, který je pravidelně aktualizován. Prevence sociálně-patologických jevů byla realizována během celého školního roku podle stanovené struktury uvedené v Minimálním preventivním programu prevence sociálně patologických jevů. Prevence sociálně-patologických jevů ve školním prostředí je především prevencí rizikového chování (nadávky, fyzické ubliţování, šikana, poškozování cizího majetku, záškoláctví). Tyto jevy se nám vzhledem k příznivému sociálnímu klimatu školy daří eliminovat. Prevence probíhala jak ve vyučovacích předmětech, tak i při mimoškolních činnostech. Pravidelně byly tyto aktivity zařazovány do činnosti školní druţiny. Důleţitou součástí prevence jsou také zájmové útvary působící na škole, protoţe se zde ţáci učí vzájemně komunikovat i mimo běţný vyučovací proces.

2. CÍLE MPP

Naším dlouhodobým cílem prevence sociálně patologických jevů je osvojení základních kompetencí v oblasti zdravého ţivotního stylu a rozvoj dovedností, které vedou k formování postojů k sobě a k ostatním v kolektivu, k rozvoji sebepoznávání jako předpoklad zdravého sebevědomí, k odmítání sebedestruktivního způsobu ţivota, k nápravě nevhodných postojů a návyků v rámci ţivotního stylu. Důraz je kladen na kultivaci mezilidských vztahů, vzájemnou toleranci a respektování názorů druhých. Spolupracujeme s rodiči, zřizovatelem, PPP, Policií ČR a ČČK. Vzhledem k narůstajícímu ohrožení dětí je nutno zvýšit naše úsilí zaměřením na následující oblasti: • zdravý ţivotní styl, tzn., aby děti: - ţily zdravě - uvědomovaly si svou vlastní zodpovědnost za své zdraví • zvyšování sociální kompetence, tzn. rozvíjet soc.dovednosti, aby: - se dokázaly orientovat v sociálních vztazích - cítily odpovědnost za své chování - uvědomovaly si moţné důsledky svého jednání • posilování komunikačních dovedností - učit děti řešit problémy a konflikty - učit je umět poţádat o pomoc - učit je adekvátně reagovat na podněty či kritiku

•

odstraňování nedostatků v regulaci chování, tzn. vést děti - k ovládání emocí (návaly hněvu, vzteku apod.) - k reakci na stres • vytváření pozitivního soc. klimatu, tj. - vytvářet ve škole důvěryhodné a bezpečné prostředí - rozvíjet jejich sebevědomí - rozvíjet schopnost vyrovnat se s neúspěchem Cíle protidrogového výchovně vzdělávacího působení • Výchova ke zdravému ţivotnímu stylu - témata prevence zneužíváni návykových látek jsou součásti kmenového učiva • Zvyšování odolnosti dětí proti negativnímu působení nabídky drog a dalších sociálně patologických jevů - zaměřit především na odstraňováni nedostatků v psychické regulaci chování dětí Pro obě uvedené oblasti je důleţité: • nepodceňovat význam základní informace o drogách a jejích účincích • poskytovat dětem informace, kde hledat pomoc při vzniku problémů spojených s uţíváním drog • napomáhat dětem sniţovat rizika spojená se zneuţíváním drog v případě vzniku závislosti 3. MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

Předpoklady pro splnění "Minimálního preventivního programu" 1. vzdělávání učitelů (a) dobrá příprava na vyučování (b) podporovat studium nekvalifikovaných (c) umoţňovat účast na vzdělávacích akcích (d) zajišťovat dostatek literatury k samostudiu 2.

naplňování myšlenky ŠVP při vzdělávání ţáků

3.

osvěta rodičů v oblasti zdravého ţivotního stylu, etiky a právní výchovy

4.

podpora: • zvládání sociálních vztahů a stresových situací ţáků a učitelů • dovednosti odmítat drogu včetně alkoholu, kouření a gamblerství u ţáků • zvyšovat odolnost dětí a mladistvých proti stresu a dlouhodobým frustracím a naučit je zvládat různé ţivotní konflikty a problémy

5.

vytvoření důvěryhodné a dosaţitelné poradenské sluţby pro ţáky. učitele a rodiče.

6.

vytvoření dostatečné nabídky hodnotných volnočasových aktivit

7.

uplatňování přiměřené represe

Hlavní aktivity 1. 2. 3. 4.

včasné odhalování specifických poruch učení besedy s protidrogovou tematikou metody aktivního sociálního učení poradenská činnost a terapeutická intervence

Realizace prevence 1. V době pravidelného vyučování Témata prevence ve vzdělávacím procesu v 1., 2. a 3. ročníku a předpokládané výstupy lidé kolem nás - rodina - postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, ţivot a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání soužití lidí - mezilidské vztahy, komunikace chování lidí - vlastnosti lidí, pravidla slušného chování člověk a jeho zdraví lidské tělo - ţivotní potřeby a projevy, základní stavba a funkce, pohlavní rozdíly mezi muţem a ţenou péče o zdraví, zdravá výživa - denní reţim, pitný reţim, pohybový reţim, zdravá strava; nemoc, drobné úrazy a poranění, první pomoc, úrazová zábrana; osobní hygiena návykové látky a zdraví - odmítání návykových látek osobní bezpečí - bezpečné chování v rizikovém prostředí, bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty situace hromadného ohrožení Snaţí se o respektování spoluţáků a dospělých Snaţí se jíst zdravě a dodrţovat pitný reţim Umí se chovat u jídelního stolu Zvládá a uplatňuje základní návyky osobní hygieny Seznámí se se situacemi hromadného ohroţení Ošetří drobné poranění Chrání se před stykem s cizí krví Rozezná nebezpečná místa ve svém okolí Učí se odmítnout návrhy a lákání cizích osob V případě potřeby uplatní právo odmítnout doteky, které ho uvádějí do rozpaků nebo obtěţují Rozpozná význam aktivního pohybu pro zdraví Chápe základní způsoby vyjadřování lásky v rodině, mezi kamarády

Témata prevence ve vzdělávacím procesu ve 4. a 5. ročníku a předpokládané výstupy Člověk a jeho zdraví Lidské tělo - ţivotní potřeby a projevy, základní stavba a funkce, pohlavní rozdíly mezi muţem a ţenou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince Partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy - rodina a partnerství, biologické a psychické změny v dospívání, etická stránka sexuality, HIV/AIDS (cesty přenosu) Péče o zdraví, zdravá výživa - denní reţim, pitný reţim, pohybový reţim, zdravá strava; nemoc, drobné úrazy a poranění, první pomoc, úrazová zábrana; osobní, intimní a duševní hygiena stres a jeho rizika; reklamní vlivy Prevence zneužívání návykových látek - preference pozitivních ţivotních cílů - legální a nelegální návykové látky a rizika jejich zneuţívání - ochrana dítěte před návykovými látkami - odmítání návykových látek - centra odborné pomoci Chápe odlišnosti lidského těla podle věku, pohlaví, rasy Zná základy první pomoci při krvácení Zná důleţitost zdravé výţivy, snaţí se o správný pitný reţim, je seznámen s riziky nevhodného hubnutí Ví, jak správně pečovat o chrup Ošetří drobné poranění Zná rizika nadměrného opalování Uvědomuje si změny probíhající v těle dívek a chlapců v období puberty a chápe změny v jejich chování Zná základní příčiny onemocnění AIDS – virus HIV a cesty přenosu Uvědomuje si, ţe jen někteří dospělí jsou oprávněni dotýkat se těla dítěte, ţe k pohlavnímu zneuţívání dochází, jestliţe starší nebo silnější osoba si prohlíţí nebo se dotýká pohlavních orgánů dítěte, aniţ by k tomu byla oprávněna, ví, ţe všechny pohlavní aktivity s dítětem, které nedovršilo 15 let, jsou trestné Respektuje skutečnost, ţe léky proti bolestem, na spaní, na uklidnění a léky předepsané jiné osobě nesmí uţívat bez doporučení lékaře a vědomí (souhlasu) rodičů Ví o škodlivých účincích legálních a nelegálních návykových látek na zdraví Dokáţe čelit tlaku vrstevníků při nabízení návykových látek a ovládá některé způsoby odmítání (cigaret, alkoholu aj.) Vyhledá adresy a telefonní čísla odborných sluţeb Rozpozná moţná nebezpečí ohroţující zdraví a ví, ţe dítě má právo na své bezpečí a nikdo mu nesmí ubliţovat, ani ho týrat; předvede účelné chování v případě osobního ohroţení, tj. křičí, rychle odejde, uteče. Uvědomuje si, ţe někteří lidé vyuţívají různé "triky", aby přiměli děti k určitému chování Chápe, ţe setkání s lidmi agresivními, pod vlivem alkoholu a drog znamená pro děti moţné nebezpečí

2. V průběhu zájmové činnosti Děti mají moţnost zapojit se do těchto krouţků: - Dopravní - Turistický - Zdravotní - Dramatický - Biblický - Sportovní - Angličtina - Dyslektický 3. Spoluprací • S rodiči ţáků Problémy spojené s drogami a dalšími sociálně patologickými jevy je třeba řešit ve vzájemné spolupráci. Pro zajištění efektivity programu je důleţitá informovanost rodičů ţáků. Ti jsou informováni o situaci na škole i o moţnostech případné pomoci průběţně na webových stránkách školy, třídních schůzkách a programu kabelové televize Roštín. Systém setkávání s rodiči Pravidelné třídní schůzky po klasifikačních poradách Setkání s rodiči prvňáků u zápisu a na začátku školního roku Při pozvání do školy u ţáků s výchovnými a kázeňskými problémy Systém otevřená škola – rodiče můţou kdykoliv navštívit školu a řešit problémy individuální spolupráce s pracovníky školy • • • •

Se zřizovatelem.…......….…… materiální zajištění, ţivotní prostředí, organizování akcí S PPP................……….....…...diagnostika, odborná pomoc, přednášky, besedy S dětským lékařem ........…..… diagnostika, odborná pomoc S Policií ČR v Kroměříţi.…… dopravní kurz, besedy, přednášky, Ajaxův zápisník

Rámcový časový harmonogram preventivních kompetencí

Školní akce budou upřesňovány v měsíčních plánech školy. Budou doplněny o soutěţe vypsané různými školami a organizacemi a o příleţitostné nabídky školních programů Muzea Kroměříţska (4x ročně) a Knihovny Kroměříţska. Škola se zapojí do projektu Zdravé zuby, Recyklohraní, Les ve škole – škola v lese, Ovoce do škol, Den Slabikáře, Eko hrátky, Celé Česko čte dětem. Podle aktuální nabídky spolupracujících organizací budeme pořádat tématické exkurze, besedy a přednášky (např. s Policií ČR, s ČČK, besedy s enviromentální tématikou), zúčastníme se výchovného koncertu. V průběhu celého školního roku budeme pokračovat ve sběru plastových víček a uskutečníme 2x sběr starého papíru.

Projekt Zdravé zuby je komplexním preventivním výukovým programem zubního zdraví, určeným k výuce na 1. stupni základních škol v celé ČR. Prostřednictvím tohoto programu má škola moţnost systematicky a dlohodobě působit na postoje dětí k zubnímu zdraví.

Recyklohraní V tomto úspěšném projektu budeme pokračovat jiţ čtvrtý rok. V letošním školním roce je naším největším cílem získat za nasbírané body stůl na stolní tenis. Pokusíme se tedy co nejlépe plnit zadané úkoly, pilně sbírat vyslouţilé baterie a drobné elektrozařízení, ale také působit na širokou veřejnost, deklarovat naše ekologické myšlení. Les ve škole – škola v lese je program, v němţ se ţáci učí porozumět ekosystému lesa názorně a v souvislostech. S vyuţitím připravených pracovních listů zkoumají les nejenom ve třídě, ale také venku v přírodě. Program připravilo sdruţení TEREZA. Projekt bude naplňován v zájmové činnosti ţáků, hlavně v rámci činnosti školní druţiny a turistického krouţku. Ovoce do škol Základním cílem projektu „Ovoce do škol“ je přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit stravovací návyk ve výţivě dětí, bojovat proti epidemii dětské obezity a zvrátit klesající spotřebu ovoce a zeleniny.

Den Slabikáře Projektový den - děti plní různé zábavné úkoly spojené se čtením, na závěr se uskuteční slavnostní předání Slabikáře. Eko hrátky Středisko pro volný čas dětí a mládeţe Šipka v Kroměříţi pořádá 1x měsíčně ekologicky zaměřený program ve ŠD. Celé Česko čte dětem Cílem projektu je podpora emocionálního (psychického, myšlenkového a morálního) zdraví dětí a mládeţe. Naše škola se zapojí do programu Klub škol, které čtou. Lesní pedagogika sSe zabývá předáváním informací o lese a hospodaření v něm zábavnou formou prostřednictvím lesního pedagoga. Důraz je kladen na tzv. záţitkové poznávání lesa, kdy se účastníci aktivit lesní pedagogiky učí vnímat les všemi smysly, čímţ u nich dochází k přirozenému vnímání a snadnému zapamatování.

Další akce: Září:

Recyklohraní – seznámení s výsledky za loňský školní rok a s úkoly na následující období Příprava činnosti krouţků Drakiáda Vytvářet atmosféru důvěry a bezpečí, ujistit ţáky o moţnosti svěřit se učiteli s problémy, obracet se na něj o radu. Vytvářet a upevňovat základní reţimové návyky v průběhu dne. Věnovat pozornost společným činnostem dětí (svačinka, oběd) a vést je ke vzájemné úctě a ohleduplnosti. Říjen: Výběr krouţků (dramatický, turistický, biblický, dyslektický, sportovní, angličtina, zdravotní a dopravní) Divadelní představení ve Zlíně Návštěva výukového programu Muzea Kroměříţska Listopad:

Den Slabikáře Tvořivé odpoledne s rodiči – zhotovování adventních věnců Příprava vánočního vystoupení pro rodiče a veřejnost Prosinec: Mikulášská besídka Vánoční besídka– spolupráce s MŠ Návštěva výukového programu Muzea Kroměříţska Leden: Návštěva filmového představení v Kroměříţi Příprava na karneval Únor: Karneval - spolupráce s MŠ Návštěva dětí z Mateřské školy Březen: Návštěva knihovny v Kroměříţi Preventivní program –„Jak chránit sám sebe“ Pohádkový den – celodenní projekt Duben: Tvořivé odpoledne s rodiči – zhotovování velikonočních dekorací Den Země Péče o ţivotní prostředí – úklid prostranství kolem školy

Květen: příprava vystoupení ke Dni matek zhotovení výzdoby sokolovny Vystoupení ke Dni Matek Preventivní program “ Drogy a já“ Červen: Den dětí – spolupráce s MŠ a rodiči Lesní pedagogika – spolupráce s místní organizací MS Olympiáda malotřídních škol Vyhodnocení projektů 1.2 Navozování příznivého psychosociálního klimatu ve třídě • •

Práce s "Vnitřním řádem" - soustavně Dodrţovat základní principy lidského přístupu: - přiměřenost poţadavků dle schopností - vyváţenost pochvaly a kritiky - radostné a povzbuzující vyučování - učit zajímavě - tvořivě - vycházet z dětské zkušenosti

1.3 Odhalování specifických poruch učení - včasná diagnostika poruch učení - spolupráce s OFPP - individuální plány 2.1 Zvyšování právního vědomí • • • • • • •

Vlast Hospodářství naší vlasti Rodina a právo - lidská setkání Majetek, zdroje získávání a zacházení Práva a povinnosti občanů Lidská svoboda a autorita Právo a morálka

2.2 občanských postojů • • • • • • •

Volby do Obecních zastupitelstev Obrazy z českých dějin Obrazy z novějších českých dějin Ţijeme v Evropě Zrod a šíření křesťanství Etnicky nové obyvatelstvo Evropy Velká Morava a český stát

• • •

Naše vlast Obec, region, země Přírodní bohatství a jeho ochrana

4. UPLATŇOVÁNÍ PŘIMĚŘENÝCH REPRESÍVNÍCH NÁSTROJŮ 1. důsledně kontrolovat • dodrţování zákona č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi • dodrţování plnění oznamovací povinnosti 2. důsledně potírat • poţívání alkoholu • kuřáctví • poţívání návykových látek • gamblerství • jiné toxikomanie 3. spolupracovat: • s lékařem • s rodiči a právními zástupci dětí • s referátem školství • s oddělením sociální prevence • s obecním úřadem • s oddělením péče o dítě • s policií 4. V případě podezření, ţe ţák zneuţívá návykové látky, provede škola (třídní učitel, výchovný poradce, pověřený pracovník): • pohovor s dítětem a diskrétní šetření • při důvodném podezření kontaktuje škola rodiče nebo zákonné zástupce a upozorní je na další postup školy v případě akutního ohroţení zdraví po poţití drogy • v případě negativní reakce rodičů na sdělené skutečnosti a v případě, ţe rodiče nezařídí pro ţáka další péči, uvědomí sociální odbor. • v akutním případě, po průkazném zjištění zneuţívání návykových látek ve škole, nebo v případě, ţe je ţák prokazatelně ovlivněn drogou (i alkoholem) v době vyučování, ředitel školy kontaktuje: - rodiče, zákonné zástupce a zdravotnické zařízení • v případě dealerství nebo podezření na porušení § 217 trestního zákona (ohroţování mravní výchovy dítěte nebo zanedbávání povinné péče): - uvědomí oddělení sociální péče - uvědomí policii • škola s tímto postupem seznámí všechny rodiče a zákonné zástupce

5. HODNOCENÍ EFEKTIVITY - zhodnocení psychosociálního klimatu ve škole, kázně a prospěchu ţáků - zhodnocení výskytu sociálně patologických jevů ve škole Vyhodnocení tohoto Minimálního preventivního programu bude provedeno na konci školního roku. Minimální preventivní program byl projednán a schválen dne 21. 9. 2011.

V Roštíně,

21. 9. 2011.

Zpracovala: Eva Konečná - školní metodik prevence

6. PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Platná legislativa 

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšší odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů  Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů  Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů  Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízeních  Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků č.j. 37/2009-61 Strategie prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeţe v působnosti resortu školství, mládeţe a tělovýchovy na období 2009-2012 č.j. 20 006/2007-51 Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních č. j. 24 246/2008-6 Metodický pokyn ministra školství, mládeţe a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi ţáky škol a školských zařízení č. j. 10 194/2002-14 Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání ţáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č.j. 25884/2003-24 Informace o spolupráci předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeţe a kriminality na dětech a mládeţi páchané č. j. 14 423/99-22 Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance č. j. 10 194/2002-14 Metodický pokyn MŠMT k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání ţáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví č. j. 11 691/2004-24 Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu uţívání internetu

Příloha č. 2 Přehled subjektů prevence v oblasti rizikového chování Kontaktní místa – okres Kroměříž KRAJSKÁ PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKÁ PORADNA ZLÍN – PRACOVIŠTĚ KROMĚŘÍŢ Jánská 197, Kroměříž 767 01 (573/ 33 89 49, 605 70 77 70 , e- mail: [email protected] PhDr. Jaroslava Chudobová, ředitelka PPP, (tel. 573 33 15 15,721/ 42 30 40) e-mail: [email protected], www.poradna-km.cz OKRESNÍ METODIČKA PREVENCE při KPPP ZLÍN – PRACOVIŠTĚ KROMĚŘÍŢ Jánská 197/9, Kroměříž 767 01 Mgr. Irena Prokšová,( 573 / 39 39 49, 39 39 39, 33 89 49), e-mail: [email protected]) STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE ( SVP ) Husovo nám. 229, Kroměříž 767 01, (573 / 33 33 33) PhDr. Dagmar Cruzová , ředitelka SVP, e-mail: [email protected] SPEKTRUM PREVENTIVNÍCH PROGRAMU PRO DĚTI A MLÁDEŢ o.s. Husovo nám. 229, Kroměříž 767 01 ( 573 / 33 13 86), e-mail: [email protected] Kontaktní centrum „ PLUS „ Ztracená 64, Kroměříž 767 01, ( 573 / 33 65 69 ) Kamila Adamovská, DiS., e-mail:[email protected] AMBULATNÍ CENTRUM PRO RODIČE A DĚTI ( ACRD ) Nám. Míru 3287, Kroměříž 767 01 MUDr. Elena Kašparová, (573/ 33 10 01 ) AT ORDINACE - KROMĚŘÍŢ Nám. Míru 3287, Kroměříž 767 01, (573/ 33 87 87 ) MUDr. Josef Eim , privátní psychiatrická ambulance 13 AT ORDINACE HOLEŠOV Nám. Sv. Anny 1030, 769 01 Holešov ,( 573 / 39 61 78 ) MUDr. Ošťádalová , privátní psychiatrická ambulance ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZLÍNSKÉHO KRAJE - detaš. pracoviště KM Oddělení podpory zdraví, Havlíčkova 13, Kroměříž 767 01 p. Osinová, p. Wiedermanová, (573/ 33 92 79) RODINNÁ A MANŢELSKÁ PORADNA při OÚSS KM Kroměříž 767 01 Mgr. Anna Raková, (573/ 34 01 31) MěÚ - ODDĚLENÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ A MLÁDEŢE (OSPOD) Odd. sociálních věcí OkÚ KM, Husovo nám.4, Kroměříž 767 01 Mgr. Libor Jarmar, (573/ 32 14 15) POLICIE ČR OŘ PČR Březinova 2819, Kroměříţ 767 01, 974 67 52 07 Ing. Barbora Balášová , policejní inspektor PIS ( preventivně informační skupina ) MĚSTSKÁ POLICIE Kroměříţ Velké náměstí 33/11, Kroměříţ 767 01, tel.( 573 32 12 31 ) Jaroslav Sikmund, zástupce ředitele,(573/ 32 12 39 ), ústředna: 573 32 12 31 e-mail: m.policie-zastupce@město-kromeriz.cz JASPIS o.s. - nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ (klub, přednášky, poradenství) Moravcova 430/16, Kroměříţ 767 01

[email protected] SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM F. Vančury 3695, 767 01 Kroměříţ tel. 573 345 236, 774 342 238 [email protected] , www.msazskm.cz/spc.html ÚŘAD PRÁCE Erbenovo nábřeţí 4251/2c, 767 01 Kroměříţ tel. 573 311 111 [email protected] http://portal.mpsv.cz/sz/local/km_info/sz Internetové stránky: www.drogovaporadna.cz www.drogy-info.cz www.drogy.net www.odrogach.cz www.dropin.cz www.sananim.cz www.prevcentrum.cz www.pobavme-se-o-alkoholu.cz Telefonické krizové linky Linka důvěry (nonstop provoz) 573 331 888 Linka "Vzkaz domů" (nonstop provoz) 800 111 113 (zdarma jen z pevné linky) Linka bezpečí (nonstop provoz, zdarma z celé ČR), 800 155 555 Národní linka pomoci AIDS (zdarma, PO - Pá 13 - 08) 800 144 444

Příloha č.3

Preventivní program proti šikaně 1. Charakteristika šikanování Šikanování je jakékoliv chování, jehoţ záměrem je ublíţit, ohrozit nebo zastrašovat ţáka, případně skupinu ţáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině ţáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeţí, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhroţování či poniţování. Můţe mít i formu sexuálního obtěţování aţ zneuţívání. Nově se můţe realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí e-mailů, sms zpráv, vyvěšování uráţlivých materiálů na internetové stránky apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlíţení a ignorování ţáka či ţáků třídní nebo jinou skupinou spoluţáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závaţnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoţivotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. Všechny školy a školská zařízení mají povinnost předcházet všem náznakům násilí a šikanování. Šikanování v jakékoli formě a podobě nesmí být pracovníky školy akceptováno. Samotní pedagogičtí pracovníci nesmí svým jednáním s některými ţáky a chováním vůči nim podněcovat zhoršování vztahů směřující k šikanování těchto ţáků jejich spoluţáky. 2. Projevy šikanování  Verbální šikana, přímá a nepřímá – psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií).  Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeţe a ničení majetku oběti).  Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apod.). Příklady nepřímých a přímých znaků šikanování: 1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování mohou být např.:             

Ţák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do muţstva mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li ţák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Stále postrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo pouţívá nepravděpodobné výmluvy. Mění svoji pravidelnou cestu do školy a ze školy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit.

 (Zejména je třeba věnovat pozornost mladším ţákům nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!) 2. Přímé znaky šikanování mohou být např.:  Posměšné poznámky na adresu ţáka, pokořující přezdívka, nadávky, poniţování, hrubé ţerty na jeho účet. Rozhodujícím kritériem je, do jaké míry je daný ţák konkrétní přezdívkou nebo „legrací“ zranitelný.  Kritika ţáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským aţ nenávistným nebo pohrdavým tónem.  Nátlak na ţáka, aby dával věcné nebo peněţní dary šikanujícímu nebo za něj platil.  Příkazy, které ţák dostává od jiných spoluţáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, ţe se jim podřizuje.  Nátlak na ţáka k vykonávání nemorálních aţ trestných činů či k spoluúčasti na nich.  Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, ţe je oběť neoplácí.  Rvačky, v nichţ jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaţí se uniknout. Rodiče žáků se doporučuje upozornit zejména na to, aby si všímali těchto možných příznaků šikanování:               

Za dítětem nepřicházejí domů spoluţáci nebo jiní kamarádi. Dítě nemá kamaráda, s nímţ by trávilo volný čas, s nímţ by si telefonovalo apod. Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. Nechuť jít ráno do školy (zvláště kdyţ dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm moţno při bedlivější pozornosti pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz či odvoz autem. Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu). Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. „Nechte mě!“ Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objeví výkyvy nálad, zmínky o moţné sebevraţdě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. Dítě ţádá o peníze, přičemţ udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, ţe je ztratilo), případně doma krade peníze. Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, moţná projevuje i zlobu vůči rodičům. Dítě si stěţuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, moţná ráno zvrací, snaţí se zůstat doma. Své zdravotní obtíţe můţe přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.). Dítě se vyhýbá docházce do školy. Dítě se zdrţuje doma víc, neţ mělo ve zvyku.

3. Stadia šikanování 1. Mírné, nejčastěji fyzické násilí. Postiţený je neoblíbený, neuznávaný. Ostatní ho odmítají, pomlouvají, je terčem vtipů.

2. Fyzická agrese – provádí ji agresivní jedinec nebo je „ventilem“ celé třídy. 3. Vytvoření jádra. Ve třídě vznikne skupina agresorů, kteří začínají spolupracovat. Náhodné šikanování se mění na systematické. 4.Většina třídy přijímá chování agresorů jako normu. 5. Ţáci třídy jsou rozděleni na agresory a postiţené. 4. Prevence šikanování - podpora pozitivních vzájemných vztahů mezi ţáky (a mezi ţáky a učiteli) - podpora solidarity a tolerance - podpora vědomí sounáleţitosti - posilování a vytváření podmínek pro zapojení všech ţáků do aktivit třídy a školy - uplatňování spolupráce mezi dětmi a rozvíjení jejich vzájemného respektu - dohled pedagogických pracovníků nad ţáky zejména ve škole před vyučováním, o přestávkách mezi vyučovacími hodinami, mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, při přecházení ţáků do zařízení školního stravování a do školní druţiny - seznámení všech ţáků a učitelů s Chartou proti šikaně - věnování pozornosti pohybovému reţimu ţáků o přestávkách i v hodinách, zařazování oddechových chvilek pro uvolnění energie a odreagování stresu a agresivity - vedení evidence problémových ţáků a řešení problémových situací ( TU, metodička prevence). 5. Krizový plán Pedagog musí šikanování mezi ţáky neprodleně řešit a kaţdé oběti poskytnout okamţitou pomoc. Učitel nebo vychovatel, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu ţádné opatření, se vystavuje riziku postihu pro neoznámení případně nepřekaţení trestného činu, nadrţování či schvalování trestného činu, v krajním případě i podněcování. 1. Počáteční šikana 1. Rozhovor s těmi, kdo na šikanování upozornili, a oběťmi. 2. Nalezení vhodných svědků. 3. Individuální, případně konfrontační pohovory se svědky ( nikdy však konfrontace obětí a agresorů). 4. Zajištění ochrany obětem. 5. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. 2. Pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování 1. Překonat šok pedagoga a poskytnout bezprostřední záchranu oběti. 2. 3. 4. 5.

Domluva pedagogů na spolupráci a postupu vyšetřování. Zabránit domluvě agresorů na křivé výpovědi. Pokračovat v pomoci a podpoře oběti. Nahlásit případ Policii ČR.

6. Vlastní vyšetřování. Účastní-li se šikanování většina problémové třídy, nebo jsou-li normy agresorů třídou akceptovány, doporučuje se, aby šetření vedl odborník-specialista na problematiku šikanování z PPP, SVP, diagnostického ústavu, krizového centra apod. V rámci první pomoci je nutné při pokročilých, brutálních a kriminálních šikanách spolupracovat s dalšími institucemi a orgány, a to zejména s pedagogicko-psychologickou poradnou, střediskem výchovné péče, orgánem sociálně právní ochrany dítěte, Policií ČR. Doporučuje se seznámit pedagogické pracovníky s informací MŠMT ČR č.j.: 25 884/200324 Spolupráce předškolních zařízení, škol a školských zařízení s Policií ČR při prevenci a při vyšetřování kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané. V případě negativních dopadů šikanování na oběť je nutné zprostředkovat jí péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, speciálně pedagogického centra nebo dalších odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. 6. Výchovná opatření Doporučuje se dále pracovat s agresorem (jeho náhled na jeho chování, motivy, rodinné prostředí). V případě potřeby mu zprostředkovat péči pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče nebo jiných odborníků – klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů. Pro potrestání agresorů se vyuţijí následující běţná výchovná opatření:  Napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele  Sníţení známky z chování. Pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem. Je nezbytné vypořádat se i s traumaty těch, kteří přihlíţeli, ale nezasáhli (mlčící většina). V mimořádných případech se uţijí další opatření:  Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP, případně doporučí dobrovolný diagnostický pobyt ţáka v místně příslušném diagnostickém ústavu.  Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběţného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. 7. Spolupráce s rodiči Pokud rodiče informují školu o podezření na šikanování, je za odborné vyšetření záleţitosti zodpovědný ředitel školy. Při nápravě šikanování je potřebná spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, školního metodika prevence a dalších pedagogických pracovníků jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora. Při jednání s rodiči dbají pedagogičtí pracovníci na taktní přístup a zejména na zachování důvěrnosti informací. Je nutné předem informovat rodiče o tom, co dělat v případě, kdyţ se dozvědí o šikanování.

S krizovým plánem jsou vždy na začátku školního roku prokazatelně seznámeni žáci (přiměřeně jejich věku) a jejich zákonní zástupci.