Mimo Inu milé děti, to bylo tak. Bylo nebylo, mimo nemimo, za devaterými alkaloidy a desaterými desaturovanými desatery, na počátku nového milenia, které ještě vonělo novotou a přímo vybízelo k dobrodružství, setkalo se u jednoho stolu pět designérů. Chvíli to ale trvalo, protože každý z těch chrabrých hrdinů seděl v rozličných koutech universa a spojení navazovali za temných a dlouhých nocí sedíce v místnosti ozářené pouze obrazovkou. Bylo jich pět -Václav Vančura (http://vancura.org), Daniel Špaček (http://embryo.cz), Milan Malík (http://mimo.cz), Michal Tilsch (http://comandeer.com) a Michal Eder. Z mladistvé nerozvážnosti a tvůrčího přetlaku vytvořili společný časprostorostorový gordický uzel s názvem Mimo.cz a začali jej plnit nejrůznějším, zábavným, neřku-li závadným obsahem. Bylo to celé takové jiné a podivné, že pojmenování Mimo bylo zcela namístě. Aby toho nebylo málo společnými silami pak dali vzniknout jednoročnímu designérskému deníčku Jsem.cz, který během roku 2002 přinášel den co den autorské záznamy řady dalších tvůrců. Tím si kluci našli mnoho dalších kamarádů a mnohdy i kamarádek na život a na smrt. Jedno dobrodružství stíhalo druhé, kluci pod vlivem nadšení a pod vlivem, začali cestovat z dálky do blízkosti, dokonce vyjeli na pracovní a poznávaci cestu až do daleké Mimoně a někdy ješte mnohem dál. Václav Vančura s Michalem Tilschem pak zformátovali Neurobion.com, Michal Eder toho měl plné brejle po všech těch společných dobrodružstvích a počal zvažovat spirituální a transcen dentální rychlodráhu.
V roce 2003, kdy tehdejší Mimo.cz již začínalo pomalu obrůstat mechem a lišejníkem, chlapcům bujarý život superstars způsobil nejeden splín a bolesti hlavy, proběhla po čase revizualizační fúze s Visual Terorists, kterou tvořilo výbušné duo Milan Malík a Jan Seyček, a spolu s Danielem Špačkem tak vytvořili laboratoř Mimo-TV : alien broadcasting central. Mimo-TV se z počátku intenzivně zabývalo videoprojekcemi na nejrůznějších hudebních dýchancích, portách a festivalech. Obzvláště pak společně s psychedelickou muzikou a živými psy-kulturami, které se staly zásadním inspiračním motorem pro toto uskupení. A protože animace byly jen jednou z činností dílny, začaly se brzy objevovat řady plakátů, obalů na cd, konceptů, koncertů, obrázků, zkazek a všelijakých dalších kejklí ve stylu „to mi hlava nebere“. Na podzim 2005, kdy listí opadalo, a první sníh napad nápad udělat v říčanském kině akci s názvem Biografulofchillout, díky které spatřila světlo světa 40ti minutová animovaná pohádka Alenka, volně a nezávazně inspirovaná klasikou Lewise Carrolla. Zn. Foto napoví. Pokud se na tuto událost podíváme okem kuskunshistorickým, zpětně je vidět, že tento symptomatický večírek v kině znamenal pro Mimo-TV mimoděk důležitý posun ve vnímání svého pravého já a směřování své budoucí produkce. V roce 2006 se celý cirkus vypravil na dlouhou a také velice dobrodružnou a nebezpečnou cestu na festival Boom v Portugalsku, pro který vznikla halucinační projekční kostka, která se posléze stala stabilním prvkem v projekčním vystoupení. Cirkusové vystoupení zaznamenalo ohlas u lecjakého pestrobarevného travellera ze
všech koutů planety. Jak šel čas a přirozený vývoj, nastalo i období spolupráce i s jinými hudebními styly, za velké plus považujme třeba -123min., kterážto spolupráce kromě doprovodných videoprojekcí a obalů desek vyústila i ve videoklip ke skladbě More Than A Friend, nebo třeba Moniku Načevu, se kterou vystopovali na Sperm Festivalu netradiční visuální set. Za dlouhých zimních večerů, kdy dny jsou krátké a noci dlouhé došlo i na štětce, barvy a fluorescenční světla. V mnoha domácích večírcích, které časem přerostly v zajímavou tradici se setkávali s různými podobně postiženými nad jedním plátnem, mnohdy i v pěti najednou a společně malovali. Bez předchozích plánů či konceptů v hlavě se prostřednictvím takových společných pláten poznávali a tvořili, inspirovali se vizemi dalekých i blízkých světů. Takových pláten vzniklo, že byste je na prstech rukou nespočítali, a vždy když nastal po dlouhé době magický čas, vyvezli je do přírodních scenérií na rozličné festivaly a tam zavěšené vystavili pro potěchu oka návštěvníků. Postupným odklonem od nabízených možností hudebního doprovodu začala krystalizovat myšlenka s vlastní hudební produkcí, která by se mohla stát doprovodem pro v té době již značně obsáhlou adobře zařízenou knihovničku původních materiálů. V roce 2007 tak vzniká hudební divize Mythematica, magnetický ambientní cirkus pod taktovkou Daniela Špačka. Ve společném audiovizuálním vystepování s Milanem Malíkem na akcích Bulva Fabula či řadě samostatných koncertů vznikají kompaktní audiovisuální sety, ve kterých se oči i uši setkávají v jenom nekonečném
astrálním porozumění. S postupem času jsou doplňovány živými či neživými hudebními hosty (Zdeněk Bína, Linda Hammelová, Michal Žáček) či perforovanými performery (Štěpána Pobořilová, Veronika Vaculíková). Na jaře roku 2009 přichází ostřílení hoši z labelu QuaziDelict a vydávají debutové eponymní album Mythematica, které bylo ověnčeno dajlimedajlí žanrové ceny Anděl 2009 za elektronickou hudbu. Videoprojekční divize Mimo-TV i nadále pokračuje v iluminování hudebních akcí, v současné době ve složení Milan Malík a Zbyněk Rudolf, ležící spící.
Oko za ucho, ucho za oko U příležitosti desátého jubilea psychedelické dílny Mimo-TV vystoupí 22.10.2010 od 20:00 v příznačném biografu OKO dvě audiovizuální seskupení ve třech částech programu. V úvodní části večera budete mít možnost spatřit výběr ze sebraných spisů a děl z knihovničky Mimo-TV, včetně několika raritních momentků. V druhé části programu se po vystoupení na letošní LFŠ v Uherském Hradišti znovu sejde seskupení Bratři&Sousedi, který dohromady tvoří polysymfoničtí mythematičtí batři Daniel a Ondřej Špačkovi, spolu se sehranými sousedy violončelistou Karlem Ždárským a kytaristou Martinem Peřinou. Jejich vystoupení bude doprovodem k lyrickému filmovému dílu, jehož název i obsah je malým tajným překvapením a nejedno oko i ucho u něj nezůstane suché. Ve finální části tohoto smyslového večera budete mít možnost spatřit živoucí au-
diovisuální ambientní synergii v podání Milana Malíka, jehož světelné instalace ožijí na plátně kina, s živým koncertem brněnských ambientních inženýrů Danielem Bardynem (FatCat) a Lubošem Cvrkem (Ambientium). Pro návštevníky bude rovněž připraven tematický suvenýr. Mimo-TV Vizuální bratři v tripu, psytranscendentní nomádi a astrální rekreanti, kteří přinášejí jako vždy pestrý náklad videoprojekcí a nepřímých TV přenosů z MIMOprostoru. Namátkou zmiňme třeba zbrusu nové přírodopisné dokumenty „Čtyřhvězdí Gaurasaurontu“ či plnobarevné záběry z pyromagnetického oslňí asynchronního souhvězdí „Kálfie a Satie“, dále pak obrazový sborník propletených koberců a overalů z mimetického přediva. V biografu Oko rozbalí za asistence Zbyňka Rudolfa celé přepestré portfolio Milan Malík za využítí kombinace tradičních i zapomenutých projekčních technologií. Fatcat&Ambientium Do jaké míry může být živá elektronická budha hudba hrána živě naznačuje projekt Daniela Bardyna a Luboše Cvrka, kteří se skrývají v Brně pod aliasy FatCat&Ambientium, s přesvědčivou lehkostí. Pečlivý výzkum v této oblasti zahájil již v dávné minulosti Fat Cat, později se k němu přidal Ambientium a společnými silami rozpracovali koncept využití počítače a propojené MIDI zařízení jako jednotného synergického hudebního nástroje. Téměř veškeré melodie, smyčky a zvuky, které uslyšíte, budou vytvořeny živě na místě a díky jakési mimosmyslové komunikaci mezi hudebníky, geniem loci a publikem vznikají pokaždé naprosto nové a pro danou
chvíli originální sety, kdy ani sami interpreti předem netuší, co se za pár okamžíků vynoří. Výsledkem je ale pokaždé harmonická vibrace v ambientním prostoru. Luboš Cvrk je hlavním kompilátorem ambientní kompilace VA - Carving Mirages, která vyšla v poslední zimní den tohoto roku a je volně stažitelná.
Mythematica Za tímto projektem stojí, sedí i leží psychozoický ilustrátor a mediumatik Daniel Špaček. Ve výletech z mechu a kapradí přes alkaloidové expozice až do nejzazších koutů mimogalaktické výplně krystalické mřížky z černých mikroděr a bezpečně zase zpátky domů do klidných luhů a hájů, jak už to v mytematických pohádkách bývá dobrým zvykem, přetavuje obrazové části své tvorby do zvukové podoby. Žánrové zařazení tohoto chiloutového projektu osciluje rozkročeno mezi mnoha žánry od ambientních protoprostorů k členitým, místy až barokním kompozicím. Pro živá vystoupení i pro nahrávání ve studiu přizývá řadu různých hudebníků. A ledovce tají... Sousedi Soused Karel Ždárský, violončelista a basista, a Soused Martin Peřina, kytarista a efektorista, se poprvé potkali na chodbě čtvrtého patra domu, ve kterém oba bydlí, zrovna ve chvíli, kdy z bytu souseda odvedle unikal plyn. Od té doby utužují Sousedské vztahy, muzicírují o sto šest a jejich ansábl se občas rozroste i o další Sousedy..