MIŠMAŠ EXPRES
aneb Žižkoviny
3-4/2011-2012 1
Vydává: Základní škola Kutná Hora, Kremnická 98. Redakční tým: Blanka Smítková vedoucí redaktorka, Michal Pek – návrh titulní strany, Miloslava Sklářová – editace textů. Kontakt:
[email protected]
2
PPřřííššttíí rrookk zzaahháájjíím mee ss nnoovvýým m ggrraaffiikkeem m aa nnoovvýým mii ppoossiillaam mii
Milí spolužáci, máme tu konec školního roku a myslím si, že snad každý z nás se na toto období těšil. Spadlo nám tím ze srdce pomyslné břemeno učení a úkolů. Vysvědčení je v podstatě za rohem, už jen přežít těch pár dní a máme tu dvouměsíční prázdniny plné letních radovánek, vyspávání do času oběda a věnování se svým koníčkům. Na chvíli se pozastavme u tématu vysvědčení. Jste spokojeni se svým letošním výsledkem, s vaší celoroční prací? Pokud vaše odpověď zní NE, zamyslete se nad sebou, přes prázdniny si urovnejte myšlenky, načerpejte sil, ať příští školní rok zaperlíte jen v dobrém slova smyslu a vylepšíte se! Nedá mi to, abych nepřipomněla, že s koncem školního roku nám každoročně odchází spousta redaktorů Mišmaše, a nejinak je tomu i letos. Je za nimi vidět kus práce, kterou nejen pro Mišmaš, ale i pro školu udělali, a ani spolužákům, kteří je každodenně potkávali na chodbách školy i ve volném čase, není jistě jejich odchod lhostejný … zkrátka něco starého končí a něco nového začíná. Jejich odchod ze školy je zcela přirozený (přesto jsme jim věnovali v tomto dvojčísle zvýšenou pozornost), stejně tak jako příchod nových prvňáčků, kteří v září poprvé překročí práh naší školy s taškou na zádech. A my, redaktoři Mišmaše, doufáme, že místo deváťáků – členů novinářského týmu - nám nastoupí kvalitní redaktorské posily v podobě budoucích sedmáků. Ještě jedna změna čeká v příštím roce Mišmaš. Spolupráce s Michalem Pekem, který tvořil grafiku naší titulní strany celé dva roky, končí. Michal má totiž studijní povinnosti na jiné škole, už od loňska studuje na Gymnáziu Jiřího Ortena a na naší škole coby novinář rok přesluhoval. Roli grafika tak převezme pro příští školní rok Tomáš Švec, který má na prázdniny veliký úkol – udělat nový návrh titulní strany Mišmaše pro školní rok 2012/2013. A co dodat na závěr? Nezbývá nic jiného, než všem popřát příjemné prožití letních prázdnin, spoustu nových zážitků a deváťákům hodně štěstí v další „etapě jejich života“- na středních školách.
Za redakční tým Blanka Smítková
3
V září uvítáme nové prvňáčky – budou jich tři třídy Nástup do první třídy je pro každé dítě výjimečnou událostí. Tu zažije na začátku příštího školního roku v naší škole celkem sedmdesát prvňáčků. Zavzpomínejme proto na zápis, který se uskutečnil ve dnech 10. - 11.2.2012. Přiblížíme vám některé zajímavé postřehy maminek, budoucích prvňáčků, ale i berušek a mravenců, kteří děti po škole doprovázeli. Na závěr jsme vyzpovídali i paní zástupkyni Janu Nedvědovou.
Rodiče s dětmi: KŘÍDOVI Dita: Škola na mě působí velmi dobrým dojmem. Líbí se mi prostředí i metody výuky (interaktivní tabule). Chodila jsem sem do školy a mám na ni dobré vzpomínky. Standa: Jsou tu hodné paní učitelky. Moc se mi tady líbí a těším se do první třídy.
POZDNÍKOVI Eva: Škola, její prostředí i okolí se mi líbí. Líbí se mi také velké prostory a akce, které pořádá pro své žáky. Jsem velmi spokojena i s výukou, na kterou mohu nahlížet i z pohledu mé starší dcery, která sem do školy chodí. Filípek: Ve škole se mi moc líbí a už se moc těším na paní učitelku a do první třídy.
4
BRODŠTÍ Mirka: Škola se mi líbí, stejně tak aktivity pořádané pro děti. Ze zkušenosti vím, že i výuka je zde špičková s moderním vybavením. Mám zde i starší dceru a sama jsem sem chodila do školy. Kristýnka: Moc se mi tady líbí a už se moc těším do první třídy. Nejvíc se mi líbilo kopání do míče.
Berušky a mravenci: Lucka, 9 let Zápis jsem nedělala poprvé, a tak už mám jisté zkušenosti. Letos se mi nejvíce líbila asi hudebna, kde děti odrecitovaly básničku nebo zazpívaly písničku a mohly si zahrát na hudební nástroje. Potom se mi také líbilo v aule, kde se děti trefovaly florbalkou do míčku. Kačka, 8 let Zápis jsem dělala poprvé, ale moc mě to bavilo. Je to něco jiného a občas to je i docela zábava. Nejvíce se mi líbilo asi také v hudebně. Kiki, 10 let U zápisu jsem nepomáhala poprvé, a tak už taky nějaké ty zkušenosti mám. Letos se mi nejvíce líbilo v počítačovce, kde si děti zkoušely práci s interaktivní tabulí. Ába, 7 let, Ema, 8 let Nejvíce se nám líbilo v hudebně, kde si děti zkoušely hru na různé nástroje. U zápisu jsme pomáhaly podruhé.
Paní zástupkyně: Jana Nedvědová Z letošního zápisu mám dobrý pocit. Přišlo okolo 90 dětí, z toho asi 70 nastoupí do první třídy, přičemž polovina dětí spadá pod jiné spádové obvody. To, co nás těší, je i to, že na naši školu se přišlo zapsat nejvíce dětí z kutnohorských škol. Martina Veberová, Filip Vlach 5
Pohádková Barbora letos způli propršela Konec roku je na naší škole pravidelně spojován s akcí Pohádková Barbora. Letos se konala 1. a 2. června. V pátek se hrálo pro školu a v sobotu pro veřejnost. Pokud jste tuto událost s pohádkovou tematikou nenavštívili, tak věřte, že jste prošvihli skvělou možnost se pobavit. Start pohádkové cesty byl proti chrámu sv. Barbory, na kamenných schodech, kde už na návštěvníky nedočkavě čekali čerti s princeznou. Ti rozdávali mapku cesty a hrací kartu. Cesta se vinula kolem samotného chrámu, Jezuitské koleje a skončila již tradičně v parku pod Vlašským dvorem. Tam bylo pro návštěvníky připraveno občerstvení v podobě přemístěného školního bufetu. Dále zde probíhal kulturní doprovodný program složený zejména z tance a zpěvu. Kromě jiného jste mohli i vyhrát! Pokud jste sesbírali po cestě všechna razítka z každého stanoviště a k tomu vám přálo štěstí, sladkůstka byla vaše! Šlo opravdu o to nevyzpytatelné štěstí, protože mapy byly losovány. A teď k samotným stanovištím. Každé z nich, kromě úseku čarodějnic, mělo připravenou scénku. Poté vás čekaly „záludné“ otázky nebo úkoly, za které jste mohli získat razítko na mapu. A co se tedy dělo u čarodějnic, když neměly připravenou scénku? Samozřejmě by to nebyly čarodějnice, kdyby nebyly líné a možná trochu škodolibé, a tak si návštěvníci z jejich klobouku losovali úkoly typu „skákej jako žabák nebo čáp, nechej si od čarodek namalovat něco na obličej nebo něco nám nakresli“. Všichni účastníci vypadali spokojeně. „Překvapilo mě, jak si akci užívaly nejen děti, ale i jejich rodiče a prarodiče. Mí spolužáci si s přípravou scének dali velkou práci a výsledek byl na trase vidět,“ uvedla jedna z čarodějnic Martina Veberová. Co se týče počasí, v pátek se nevydařilo. Důležité ale bylo, že mladší děti, které byly na program zvědavé a asi nejvíce natěšené, stihly alespoň jeho část. V sobotu pak bylo o poznání lépe - svítilo sluníčko a vítr příjemně pofukoval. Doufám, že příští rok se na Pohádkové Barboře opět setkáme a ve stejně hojném počtu jako letos. Snad i to počasí bude moudřejší. Tak tedy za rok pohádkám na shledanou!
Blanka Smítková
6
Děti navštívily jeskyně i voskové figuríny Společný výlet naplánovala letos 9.A a 7.B. Obě třídy se 12. června vypravily do Koněpruských jeskyní, na nádvoří hradu Karlštejn, do muzea voskových figurín a do lomů Malá a Velká Amerika. Cesta trvala asi 2 hodiny. Hned po příjezdu na místo jsme zavítali do jeskyní, kde jsme pobyli asi hodinu a vyslechli zajímavý výklad. Jeskyně měly 3 patra - nejprve jsme šli do střední části, pak do dolní a úplně nakonec jsme byli v horní části, kam jsme si poctivě vyšlapali 83 schodů po točitém schodišti. Mohli jsme vidět krápníky rostoucí ze stropu (stalaktity), krápníky, které rostou ze země (stalagmity), a dokonce spojené krápníky (stalagnáty). Dále jsme byli zasvěceni do toho, že v jeskyních pobývali penězokazci, a viděli jsme i vystavené pozůstatky kostí. U jedné „dámy“ jsme si mohli vyzkoušet naše střelecké dovednosti - trefovali jsme se penězi do kalíšku, úspěšný byl pouze Dan Gygal . Hned po návštěvě jeskyní jsme vyšplhali na hrad Karlštejn. Těsně pod ním jsme zavítali do muzea voskových figurín. Výlet jsme pak zakončili příjemnou procházkou v přírodě – prohlídkou lomů Malá a Velká Amerika.
Pavel Cendelín
7
Taneční soutěž – klasika i moderna Jednou z akcí, kterou letos pořádala naše škola, byla i taneční soutěž. Konala se ve středu 4. dubna v aule za přítomnosti účinkujících i jejich rodičů. Soutěže se zúčastnilo celkem 32 žáků, a dokonce i jedna fenka jménem Barča. Děti byly rozděleny do tří kategorií podle věku. Žáci měli možnost předvést své umění pohybu, mrštnosti a elegance. Vše bedlivě sledovalo nejen publikum, ale také porota. Ta ale výsledky po ukončení soutěže nevyhlásila. Některá děvčata byla totiž 4. dubna na výletě, a tak jim porotci dali náhradní termín. Jejich taneční vystoupení zhlédli dodatečně v úterý 10. dubna.
Vyhodnocení taneční soutěže: I. kategorie 1.- 3. třída 1.místo: Veronika Nováková a taneční partner 2.místo: Karolína Lupínková, Denisa Bachtíková, Anežka Hynková, Daniela Soukupová 3.místo: Štěpánka Pospíšilová II. kategorie 4.- 5. třída 1.místo: Natálie Krausová a Josef Páral 2.místo: Kateřina Berková a Sabina Vocelová Jana Soukupová, Karolína Soukupová, Natálie Jelínková, Denisa Pešová 3.místo: Jan Flachs III. kategorie 6. - 9. třída 1.místo: Nikol Vejlová, Klára Hladišová, Tina Candráková 2.místo: Pavla Zorničková 3.místo: Dominik Kruliš
Barbora Myslivcová
8
Pavla Zorničková touží být lektorkou tance Jednou z účinkujících na taneční soutěži byla také Pavla Zorničková ze 7.B. Ve své kategorii získala druhé místo, proto jsme se jí zeptali na několik otázek.
Jak dlouho jsi trénovala? Příprava byla dlouhodobá, ale tvrdý trénink trval jen dva týdny.
Chodíš do nějakého tanečního kroužku? Teď už ne, ale dříve jsem tancovala breakdance, hip-hop a street dance.
Chtěla bys něčeho v tanci dosáhnout? Ano, chtěla bych se dostat do taneční skupiny Duckbeat.
Máš nějaké další cíle? Taneční konzervatoř Duncan a v budoucnosti bych chtěla být lektorka tance a mít vlastní taneční studio.
Tomáš Tvrdík
9
Školní turnaj ve hře Counter Strike v režii žáků Unikátní projekt se rozhodli uspořádat v prostorách školy tři žáci z 8.A. Na bedra si vzali pořadatelství turnaje ve hře Counter Strike. S nápadem přišel Tomáš Tvrdík, ke kterému se připojili Teodor Táborský a málomluvný „aj’ták“ Tomáš Švec. Jednoho dne, kdy Tomáš a Teodor hráli Counter Strike, řekli si, že by bylo fajn udělat nějaký větší turnaj. Otázkou ale bylo, kde by se taková akce mohla konat. „Samozřejmě jsme se touto otázku zabývali a jako první nás napadly prostory ve škole,“ uvedl Tomáš Tvrdík. „Ptali jsme s proto naší paní zástupkyně Nedvědové, která nám vyšla vstříc, a za to jí moc děkujeme,“ dodal. Úkol číslo dva bylo získat finance. Akce pořadatele vyšla asi na 1800 korun. „Peníze jsme sháněli, jak je u dětí našeho věku zvykem, u rodičů. A vyšlo to!“ zmínili kluci. Cílem bylo dosáhnout návštěvnosti 20 až 25 lidí, od nichž by se vybíráním startovného ve výši 20 korun alespoň částečně pokryly náklady. Turnaje se nakonec zúčastnilo zhruba 15 hráčů, vítězem se stal Pavel Sikora z 8.C.
Daniel Srp a Filip Zelenka
10
FFoottbbaall nneenníí jjeennoom m pprroo kklluukkyy aanneebb rroozzhhoovvoorr ss VVěěrroouu KKrruulliiššoovvoouu
Že je fotbal klučičí sport? Tak to v žádném případě. Věruška Krulišová je toho důkazem. Pojďte se podívat, jaké to je, když jdou holky do útoku!
Kolik ti je let? Je mi 13 let. Jak dlouho hraješ fotbal? Fotbal hraji již čtyři roky, ale už asi tento rok skončím. Za jaký tým hraješ? Hraji za Spartu Kutná Hora. Za jakou hraješ kategorii? Hraji za mladší žáky, za kluky. Berou tě kluci mezi sebe? Nemáš nějaké problémy s tím, že jsi v týmu jediná dívka? Ne, kluci mě mezi sebe berou bez problémů. Hraje někdo z vaší rodiny? Hrával taťka s dědou a teď hraji já a moje mladší sestra.
Pavla Zorničková, Aneta Řezníčková
11
M Mllaaddíí zzddrraavvoottnnííccii oobbhháájjiillii llooňňsskkéé ttřřeettíí m mííssttoo vv rreeppuubblliiccee Veliký úspěch sklidily děti navštěvující kroužek Mladého zdravotníka. V celorepublikovém kole soutěže hlídek mladých zdravotníků, které se konalo v polovině června v Blansku, obhájil tým mladších žáků (ve složení Anna Karešová, Lucie Šuhajová, Radan Poppe, Kristýna Daňková a Magda Vondráčková) loňskou bronzovou pozici. Před třemi lety získali naši zdravotníci dokonce zlato. Kroužek Mladý zdravotník vyučuje na naší škole paní učitelka Emilie Podoláková. Navštěvují ho žáci prvního i druhého stupně. Děti se tu díky různým modelovým situacím učí rozpoznat zranění, na lince 155 pak nahlásit stručně a jasně vzniklý problém a seznamují se s postupy při ošetřování poranění, se kterými se mohou setkat v běžném životě. Brzy zvládají ošetřit i závažnější poranění. Procvičují ošetření zlomenin, krvácení z nosu, žilní a tepenné krvácení, bezvědomí u dětí i u dospělých a mnoho dalšího. Umět poskytnout první pomoc je velmi důležité. Do jisté míry by to měl umět každý z nás, protože to v mnoha případech znamená záchranu lidského života. Eliška Nuhlíčková
12
Deváťáci po sobě na závěr roku stříleli Ve čtvrtek 24.5. se 9.A vypravila do Zbraslavic na paintball, po kterém dlouho toužila. Dobrodružství ale přišlo už cestou! Původní záměr cestovat vlakem se nezdařil – vlak měl totiž výluku. Místo něj byl k nádraží přistaven autobus, který žáky dopravil na místo určení. Dobrodružně vypadalo i nebe. Zdálo se, že počasí si vybere daň za všechny školní prohřešky. Nakonec se ale vyjasnilo. A tak došlo nejen na paintball, ale také na koupání a opalování u Starého rybníka. „Jelikož se nám to tu krátí, musíme si to pořádně užít,“ komentují deváťáci svoje předprázdninové „řádění“. Pavlína Jeníčková
13
Nemá ráda matematiku a poslouchá Kabáty Pro tento rozhovor jsem se vydala na 1. stupeň za paní učitelkou Editou Tomanovou. Podívala jsem se, jak učí a jak vypadá její třída. Prozradila mi na sebe mnoho zajímavých věcí, které bych do ní neřekla a myslím, že ani vy ne! Takže pozorně čtěte. Kolik vám je let? Odkud pocházíte? Je mi 49 let. Pocházím z Čáslavi. Jakou učíte třídu? Zde na škole učím IV.C. Jsou to prima a chytré děti, ale člověk nad nimi musí mít neustálý dohled . Jak dlouho učíte? Začala jsem učit cca ve 24 letech. Pravděpodobně bych začala už dříve, ale byla jsem na mateřské dovolené s dcerou, které je nyní 29 let, a poté se synem, kterému je 25 let. Jak se vyznáte v Kutné Hoře? Kutnou Horu moc neznám, poněvadž jsem Čáslavačka, ale co zde potřebuji, najdu. Jaký předmět učíte nejraději nebo naopak nerada? Ráda učím český jazyk a hudební výchovu, ale mám i předměty, které nerada učím, jako například tělesná výchova nebo matematika. Nikdy jsem nebyla na tělesné výchově moc ohebná a matematiku jsem neměla ráda už jako malá. Máte nějaké záliby? Samozřejmě. Miluji hudbu a ráda zpívám, ale také ráda čtu. Moje nejoblíbenější kniha je Malinkatý kretén od Zdeny Frýbové. Jakou muziku máte ráda? Mám ráda Kabáty, Olympic apod., ale klasiku – opery, tak to moc nemusím. Pavla Zorničková 14
Trička posledních ročníků jsou na naší škole tradicí Deváťáky poznáte na naší škole poměrně snadno. Nejen podle výšky, chování nebo přítomnosti v kmenové třídě, ale také podle oblečení. Třídní rozlučková trička si totiž žáci devátých ročníků nechávají dělat s železnou pravidelností. Nákupu ale předchází dlouhé vybírání, třídní porady a také rozhodnutí, zda investovat i do mikiny připomínající školní léta. Tričko 9.A velice často vídáte například na Báře Myslivcové.
Jak se ti líbí tričko, která jsi dostala? Líbí se mi, protože text na něm je velice výstižný. Objednala sis i mikinu? Ano. Jak ve vaší třídě probíhalo hlasování o vzhledu? Ze začátku jsme se nemohli vůbec dohodnout . Myslíš, že trička byla drahá? Ani ne, tak akorát. Tomáš Laube
15
Vítězství v Coca Cola Cupu? Snad za rok… Fotbalového turnaje s názvem COCA COLA CUP se naši žáci zúčastnili v dubnu. Poté, co vyhráli nad Novými Dvory 5:2 díky brankám Hlaváče, 2x Beneše, Cypry a Macháčka, se mohli těšit na další, okresní kolo. To se konalo v Čáslavi. Našimi soupeři byly základní školy ze Žehušic, Kolína a Uhlířských Janovic. První zápas s Uhlířskými Janovicemi nevyšel podle našich představ. Výsledek byl nakonec po velmi napínavém průběhu 0:0, Janovice většinu času tlačily a naše obranná řada v čele s kapitánem Dominikem Macháčkem, který nás držel nad vodou, dělala, co mohla. Ale bod byl dobrý, nebyli jsme favorité. Dalším na řadě byli hráči ze Žehušic a naše očekávání se splnila. Žehušice se téměř k ničemu nedostaly. Do poločasu jsme vedli 2:0 po gólech Cypry. V druhém poločase zvýšil naše vedení Beneš. Kolín měl být už jiná káva, a taky že byl! „Vlítli“ na nás hned od začátku. První gól byl vlastní, smutným hrdinou byl Filip Zelenka, který chtěl odvrátit míč z rohu, ale nešťastně se mu sklouzl po „šajtli“ - bylo to 1:0. Poté další roh, nepokrytý hráč „trknul“ míč do branky a bylo po zápase. A tak jsme se loučili s Coca Cola Cupem se slovy, že příští rok to určitě vyjde.
Daniel Srp a Filip Zelenka 16
M M ii šš m m aa šš m m áá kk oo nn kk uu rr ee nn cc ii ,, nn oo vv ii nn yy vv yy dd áá vv áá ii 88 .. CC Třídní noviny jsou na naší škole tak trochu kuriozitou. Vlastní je 8.C. Nápad vydávat speciální tiskovinu pro třídu dostal Aleš Kaizner.
Jak tě napadlo udělat třídní noviny? Měl jsem v hlavě plno informací a chtěl jsem je zveřejnit.
Jaký to mělo úspěch? Ve třídě noviny měly velký úspěch, ale nevím, jestli to mělo stejný úspěch i v jiných třídách.
V jaké formě jsi je vydal? Samozřejmě v papírové formě s 8 stránkami.
Jak často je vydáváš? Vydávám je jednou za měsíc.
Pomáhá ti s tím někdo? Zatím mi pomáhá Nikola Nevolová.
Jak se noviny jmenují? Vitamín C.
O čem píšeš? Jeden díl byl například o Velikonocích a velikonočních zvycích. Kde je můžeme najít ? Ve třídě 8.C na nástěnce.
Matěj Procházka
17
V družině se zabývají také encaustikou Abychom rozšířili řady našich redaktorů, rozhodli jsme se zatáhnout do spolupráce také žáky prvního stupně. Naše spolupráce začala ve 3. A s Klárkou Dostálovou a Anetkou Benešovou, které jsou zároveň spoluautorkami tohoto článku o školní družině. Jak byste zhodnotily naši školní družinu? Obě dvě chodíme do družiny již od 1. ročníku. V oddělení Ježci jsme již od druhé třídy s paní učitelkou “Ježkovou“- Stáňou Holovčákovou. Je to tam moc hezké, máme nové vybavení, nové hračky a prostředky pro výrobu, například žehličku na voskovky, která se používá na techniku zvanou encaustika. Ta nás v družině velmi baví. Nejraději vyrábíme na školní výstavy nebo velikonoční jarmark. Máme čtyři počítače a v každém oddělení jsou televize s DVD přehrávačem. Z naší třídy chodí do družiny skoro všichni naši spolužáci, jsme ve stejném oddělení. Do něj chodí také Angličanky Laura a Emily, ty jsou moc fajn. Z hraček nás nejvíce baví plastové a dřevěné kostky, stolní fotbálek a další. Výzdoba před družinou je také částečně naší výroby. Baví nás to obě, jsme ve družině spokojené. Ve školní družině si rádi povídáme, také hrajeme hry na počítači. Občas se svolá celé oddělení a jdeme buď něco vyrábět, nebo jdeme hrát „vybiku“ na školní dvůr. Někdy nám paní učitelka dá malý procvičovací testík, při kterém jednotlivě odpovídáme na různé otázky - jen tak pro zábavu. Kreslíme nebo vyrábíme do družinových soutěží. Jezdíme i na výlety - nedávno jsme byli ve svíčkárně, kde jsme si sami vyráběli svíčky. Byla tam také zvířátka - prasata, koně, výři, kozy a další. Jeden z hezkých výletů byl k Velkému rybníku na výlov kamínků. Hledali jsme kamínky v potoce. „Klárka tam spadla a byla jí hrozná zima. Bylo to totiž na jaře,“ popisuje Anetka. Občas máme družinová přespání. To nám paní učitelka vypráví nebo čte historky či příběhy, někdy jsou i strašidelné. Potom je bojovka, kdy jdeme například po Královské procházce ve tmě nebo kolem kostnice. V první třídě jsme obě dvě chodily do kroužku Šikulek - tam se vyráběla keramika, někdy se pekly i buchty nebo štrůdl, který děti mohly ochutnat. Do družiny někdy dojíždí i divadlo a hrají nám představení.
18
Naši družinu bychom my dvě určitě doporučily - jsou tam hodné paní učitelky, zajímavý program, chodíme také na procházky do lesa nebo za budovu družiny. Je to tam o zábavě, a to je na tom nejlepší. Jsme rády, že družina je moderní a moc se nám tam líbí. Chtěly byste se v budoucnu stát redaktorkami Mišmaše? Rády bychom chodily na redakční seminář. „Můj tatínek byl šéfredaktorem Kutnohorského deníku a nedávno byl také ve Snídani s Novou. Doma mi na počítači ukazuje různé články, co napsal,“ popisuje Klárka. Rády bychom touto cestou poděkovaly Klárce i Anetce za pomoc při psaní článku a doufáme, že příští rok se přidají další „vlaštovky“, které si budou chtít vyzkoušet práci novináře. Byť pouze pro náš školní časopis. Lucie Krausová, Blanka Smítková, Klára Dostálová, Aneta Benešová
19
Rozhovory s dětmi ze školní družiny
Tomáš Janoušek Chodím do 3.C. V družině se mi moc líbí, i když tam nemám moc kamarádů. Na vysvědčení jsem měl samé jedničky a jednu dvojku. Nejvíce mě baví gymnastika, a naopak mě nebaví kolektivní sporty, kromě vybíjené. David Sova Je mi 9 let. Chodím do 3.C, stejně jako Tomáš Janoušek. V družině se mi moc líbí a mám tam hodně kamarádů. Nejvíce mě baví hra Dračí vejce, kterou často hrajeme. Na vysvědčení jsem měl samé jedničky, jsem na sebe pyšný.
Jakub Nuhlíček V družině se mi líbí procházky, aula, máme si s čím hrát a mám tu hodně kamarádů. Baví mě si hrát si s míčem a Monopoly. Mám tu kámoše - Kryštofa, Dominika a Tomáše. Na žádný kroužek nechodím, ale chtěl bych.
Adam Krištofík Když nemusím nikomu odpovídat na nějaké otázky, tak se mi ve školní družině docela líbí. Mám tu spoustu kamarádů a paní učitelky se k nám chovají pěkně. Přiznám se, že chodím nejradši ven. Je tam více prostoru a můžeme více křičet. Do školy moc rád nechodím, ale líbí se mi tam . Eva Honusová Ve školní družině se mi moc líbí. Mám tu kamarády i kamarádky a paní učitelky jsou moc hodné. Chodím ráda ven - podle počasí. Když je pěkně, jsem venku moc ráda, ale když je zima, jsem radši vevnitř. Máme tu spoustu hezkých hraček, takže si mám vždy s čím hrát, aniž bych se nudila. Ve škole se mi líbí. Kryštof Zatloukal Více se mi líbí hrát si v družině, než když chodíme ven. Tam nejraději házím na basketbalový koš. Moji nejlepší kamarádi v družině jsou Matěj a Šimon, hrajeme si většinou spolu. Když jsme uvnitř, většinou jen tak sedím na velkých míčích. Jinak chodím na atletiku a taky hraji fotbal.
20
Michal Matura V družině se mi líbí, mám tu kamarády. Vevnitř se mi líbí víc, je tady větší teplo a můžu tu hrát na mobilu. Venku, když je dobré počasí, hrajeme fotbal nebo ragby.
Anežka Honusová Více se mi líbí venku, než když jsme v družině. S mými kamarádkami si rádi povídáme. Ve škole s mi líbí a škola mě baví.
Tina Candráková Ve družině jsem ráda. Mám radši, když jsme vevnitř než venku. Nejradši si hraji s kamarádkami. Ve škole se mi moc líbí. Učení i domácí úkoly mě baví.
Bety Hroudová Kamarádů mám hodně. Nejradši si s nimi hraji. V družině mě to moc baví.
Jenda Kareš V družině se mi líbí, ale radši jsem vevnitř než venku. Kamarádů mám hodně a nejradši si hraji s kosatkami. Ve škole se mi líbí a škola mě baví.
Tým redaktorů Mišmaše
21
PPaarrllaam meennttáářřii ppoořřááddaallii ppoocchhoodd ppoo ssttřřííbbrrnnýýcchh vvrrššccíícchh První ročník pochodu po stříbrných vršcích Kutné Hory pořádala naše škola 19. května. Paní učitelka Jana Kořínková, která se spolu s parlamentáři školy starala o hladký průběh celé akce, říká: „Cílem bylo přimět obyvatele našeho města k tomu, aby poznali i méně známé a možná zapomenuté části a krásy Kutné Hory a jejího okolí.“ Účast nás vskutku mile překvapila. Botasky obuli nejen žáci naší školy, ale i cizí lidé, staří a mladí, kterých se nakonec sešlo kolem osmdesáti! Počasí se vydařilo na jedničku, celý den krásně svítilo sluníčko. Každý účastník dostal mapu s vyznačenou trasou, po které se měl vydat, a se zajímavostmi, které na cestě uvidí. Průběžně na naše výletníky čekali žáci naší školy, kteří jim vtiskli razítko, jež sloužilo při cílové kontrole. V cíli dostal každý diplom za účast. Při rozdávání osvědčení se nezapomnělo ani na statečné psí miláčky, kteří šli se svými páníčky. Důležité je podotknout, že se nikdo neztratil ani nezabloudil a že všichni nakonec našli trasu zpět ke škole. Martina Veberová
22
Devítka vyplavila adrenalin v Březové Na outdoorový pobyt, tzv. STAN, vyrazila letos pouze jedna z devítek, a to 9.C. Do Březové, kde se adrenalinové centrum nachází a kam se tradičně jezdí deváťáci také symbolicky loučit se školní docházkou, vyrazili žáci začátkem června. V centru se nachází lanové centrum, lezecká stěna, je tam možnost využít rafty, zahrát si paintball, airsoft atd… Několikadenní výlet se obešel bez vážných zranění, přesto ale přibylo na některých tělech pár modřin, škrábanců, a dokonce bylo nutné ošetřit i výron kotníku. Outdoorový pobyt absolvovaly s devátou třídou paní učitelky Monika Krejčová a Monika Klečková. Paní učitelka Krejčová se dokonce zúčastnila jedné aktivity – vyzkoušela si sjezd po laně do vody.
Michal Piskač
23
Počítače, počítače a zase počítače… Rozhodl jsem se oslovit paní ředitelku Alenu Kotrbovou s několika zajímavými otázkami ohledně počítačů a školní počítačové sítě. Kdo ke dnešnímu dni spravuje školní síť? Po odborné a bezpečnostní stránce firma Wic-net. Mnoho zásahů může dělat i dálkově. Drobné věci jsou schopni vyřešit vyučující ICT nebo já. Jak hodně se změnila struktura sítě? Struktura sítě se neměnila, protože již dříve byla rozvedena do všech tříd, kabinetů a sboroven. Výhledově plánujeme pokrytí školy signálem WIFI. Kdo teď řeší problémy ohledně rozbitých počítačů? Jsou-li v záruce, dodavatel. Jinak se obracíme na pana Kafku nebo na Wic-net. Jakým způsobem jsou zaznamenávány závady? Hlásí se v kanceláři, kde se zapisují do sešitu. K němu mají přístup správci sítě a podle potřeby je řeší (ve většině případů téměř ihned, jen na jednu lampu se čekalo asi přes 3 týdny). Případně jim závadu ohlásíme i e-mailem. O kolik se zvětšil/zmenšil úložný prostor poskytnutý žákům z původních 100Mb/žáka? Můžeš se podívat, jaký máš vyhrazený prostor na disku Z . Jinak v případě odůvodněné potřeby lze požádat o jeho navýšení. Kapacita disků je dostatečná. Byl poskytnut úplně nový server, nebo byl jen přeinstalován a vylepšen? Servery jsou dva zcela nové (z důvodů zálohování a i vzhledem k rozsahu sítě). Starý server se v síti také dále využívá, ale neslouží jako úložiště dat. Jak často jsou na škole přítomni technici? Podle potřeby. Nedávno asistovali i při generální zkoušce testování 5. a 9. ročníků. Zpočátku byl problém s přetížením serverů (ale ne našich) a s výpadky. Poté již vše probíhalo bez problémů. Většinu běžných oprav a údržby se snaží správci sítě provádět v době mimo vyučování. Čím jsme si zasloužili nové počítače v počítačové učebně? Školy dostaly peníze EU, ze kterých mohly pořídit i novou techniku. A protože PC v učebnách byly již řadu let v provozu a začal se zvyšovat počet závad, rozhodli jsme se využít této příležitosti.
Vít Vávra
24
Ohlédnutí za velikonočním jarmarkem Velikonoce jsou už dávno za námi, přesto by byla škoda opomenout na našich stránkách tradiční velikonoční jarmark, který naše škola každoročně pořádá na Palackého námětí. Velikonoční zboží vyráběly zejména děti z 1. stupně a školní družina. Na pultu se díky nim objevily kromě tradičních kraslic a pomlázek například i perníky, hnízda ze sena s křepelčími vajíčky i obrázky malované voskovou technikou. Ruku k dílu ale přiložil i druhý stupeň. Například 6.C se podílela na přípravě mazanců, kvůli kterým dokonce před jarmarkem přespávala ve škole. Příprava na jarmark trvala zhruba 2 měsíce. Podle prodávajících šly nejvíce na dračku pomlázky, osení a kraslice, kterých byla asi tisícovka. Nákupu se zúčastnila celá škola, rodiče i veřejnost, díky nimž se do školní kasičky sešlo více než 10 000 korun.
Tereza Krulišová, Nikola Pompová
25
Lov bývalých žáků naší školy Odchytit bývalé žáky naší školy. Takový byl cíl redaktorů Mišmaše v rámci akce Lovení lidí. Na lov jsme se vydali na Palackého náměstí a byli jsme poměrně úspěšní. Na Základní školu Žižkov a docházku do ní, na oblíbené předměty nebo učitele s námi zavzpomínalo hned několik lidí různých věkových kategorií. Jan Novák, 16 let Na ZŠ Žižkov jsem chodil 9 let. Minulý rok jsem nastoupil na školu do Kolína. Můj nejoblíbenější předmět byl tělocvik. Linh Than Duc, 16 let Nejradši jsem měl jazyky a chemii. Rád také vzpomínám na naši třídní učitelku Irenu Komárkovou. Denisa Kubálková, 20 let Můj nejoblíbenější předmět byla informatika. Nikola Kubálková, 16 let Mým nejoblíbenějším předmětem na základní škole byla tělesná výchova. A oblíbená učitelka? Nevím, asi paní učitelka Yvetta Hojková. Matka Romana Komárka Já jsem tam nechodila, ale můj syn ano. Je mu 39 let. Jeho třídní učitel byl Petr Blahník, který již na této škole neučí. Michal Kalaš Na tuto školu jsem chodil asi před čtyřmi roky. Je mi 19 let. Měl jsem rád český jazyk, který mě učila paní učitelka Kateřina Vyčichlová. Naopak jsem neměl rád matematiku. Veronika Vávrová, 40 let Mým nejoblíbenějším předmětem byl český jazyk, měla jsem ho velmi ráda. Z učitelů si pamatuji pouze paní učitelku Emilii Podolákovou.
26
Lucie Čábelická, 36 let Na Žižkov jsem chodila 8 let. Nejraději z předmětů jsem měla tělesnou výchovu, na kterou jsem měla paní učitelku Marii Votavovou. Také si pamatuji paní učitelky Podolákovou, Šplíchalovou a pana učitele Vaníčka. Markéta Jeníčková, 33 let Z učitelů si pamatuji paní učitelku Votavovou, Málkovou, Parkanovou a Šplíchalovou. Mezi mé oblíbené předměty rozhodně nepatřila chemie. Ondřej Bílý, 16 let Na Žižkov jsem chodil před rokem. Bavil mě jenom tělocvik. Michal Pek, 16 let Ano, chodil jsem na Žižkov. Můj oblíbený předmět byla informatika. Třídní učitelku jsme měli Irenu Komárkovou. Katka Kolůvková, 16 let Na Základní školu Žižkov jsem chodila před rokem. Moc dobře si vzpomínám, co všechno jsme tam vyváděli… Jedním z mých oblíbených předmětů byl dějepis a dodneška se potkávám s jeho vyučující – paní učitelkou Katkou Vyčichlovou. Eva Hanušová, 45 let Na Základní školu Žižkov jsem chodila před třiceti lety. Stále vzpomínám na mou bývalou třídu. Mým oblíbeným předmětem byla matematika a na co si vzpomínám - učitel, který mne učil a stále zde asi učí – Eva Železná. Ondřej Soukup, 19 let Mým oblíbeným učitelem byla Yvetta Hojková. Mým nejméně oblíbeným předmětem byla matematika. Petra Neumanová, 22 let Na Žižkově se mi moc líbilo, chodila jsem tam samozřejmě celých 9 let. Můj oblíbený předmět byla gymnastika (tělocvik). Na učitele už si moc nevzpomínám. Jako předmět jsem ale nesnášela přírodopis. Tým redaktorů Mišmaše 27
Školní dvory budoucnosti? Tobogány, skluzavka Napadá vás, jak vylepšit školní dvory? Některé studenty ano. A tak jsme se jich zeptali. Vycházeli jsme z nápadu paní učitelky Ireny Komárkové, která s dětmi v rámci výtvarné výchovy dělala modely školních dvorů právě podle představ žáků. Tyto modely jste mohli zahlédnout v letošním školním roce na nějaký čas vystavené před sborovnou. Z části připomínaly budoucnost, z části by však byly realizovatelné. O některých z nich, jako zřídit výtah ve škole, se dokonce vážně uvažuje. A co by si tedy děti na školních dvorech, na nichž je v současné době pouze basketbalový koš, pingpongové stoly a pískoviště, přály? bazén tobogán výtah lanovku fotbalové brány volejbalové hřiště druhý basketbalový koš prolézačky
Myslíte, že některé z těchto věcí skutečně v naší škole přibudou?
Tomáš Laube 28
Zavzpomínejte s námi … aneb škola očima deváťáků Na konci června se vždy celá škola loučí se žáky, kteří již dostali občanky a tím pádem dokončili i povinnou devítiletou docházku. Než se rozkoukáme, jsou vždy deváťáci pryč, a proto jsme se rozhodli alespoň dvě z letošních žákyň devátých ročníků vyzpovídat. Dozvěděli jsme se, jak naši školu vidí…
Mirka Brodská, 9.A Když jsem byla předškolačka a vybírala jsem s rodiči svoji budoucí školu, rozhodli jsme se pro Žižkov z důvodů, že je nejblíže mému bydlišti a má dobré recenze. V té době jsem si přála být veterinářkou, trenérem koní a jednu dobu také popelářem. Do školy jsem vždy jezdila a jezdím autem nebo autobusem, jen výjimečně pěšky. Od 1.A do 4.A byla moje třídní paní učitelka Růženka Votrubová. Byla to ta nejlepší učitelka, jakou jsem kdy měla - dokázala naučit i poradit. Měla jsem ji ráda. Do matematické třídy jsem ve 4. třídě jít nechtěla, myslím, že bych názor nezměnila. Školní družinu jsem nikdy nenavštěvovala. V 5. a 6.A nám byla třídní učitelkou paní učitelka Marie Hájková, dnes již Škarková. Od 7. třídy po současnost máme paní učitelku Janu Kořínkovou. Je moc hodná – upevňuje náš kolektiv. Na naší škole se mi moc líbí a předškolákům bych ji doporučila, protože je tu dobrá výuka - nesedíme jen v lavicích, je tu hodně skvělých učitelů, velice moderní zařízení a spousta kladných ohlasů na ni. I když jsem jinou než tuto školu nepoznala, jsem tu rozhodně spokojená. Naše třída má dobrý kolektiv, i když se občas hádáme. Chodím také na tři volitelné předměty - redakční seminář, dramatickou výchovu a výtvarné činnosti. Každý z nich mi něco nového přinesl a dal. Na redakčním semináři jsem poznala, jak vytvářet články, na „dramaťáku“ , jak komunikovat s okolím a máme dobrý kolektiv. O výtvarných činnostech se naučíme zajímavé techniky, které bych asi doma nevyzkoušela. Za nejlepší akce naší školy považuji Den třídního učitele a projektové dny. Až ze Žižkova odejdu, nejraději asi budu vzpomínat na několikadenní výlet do Křižanova v 7. třídě. Po „základce“ bych chtěla jít na obchodní školu. Na vysokou školu bych chtěla jít také, pokud budu dobře prospívat. Mým snem je veterina. Zvířata mám moc ráda - doma máme koně, psy a také jednoho králíka. Žižkov je ta nejlepší „základka“, na kterou jsem mohla jít, a rozhodně toho nelituji .
29
Petra Slavíková, 9.A Na tuto školu jsem nastoupila po rozhodnutí rodičů. Jsem jim za to velmi vděčná. V té době jsem se chtěla stát herečkou - sice jsem žádnou oblíbenou neměla, ale hodně jsem sledovala filmy. Do 1. třídy jsem nastoupila bez kamarádů ze školky a našla jsem si nové. Navštěvovala jsem i školní družinu a celkem se mi tam líbilo, ale chodila jsem ještě do té staré. Jsem ráda, že nyní už je nová a dětem to přeji. Všechny mé třídní učitelky jsem měla ráda, dokázaly naučit. Mou první třídní byla paní učitelka Hana Krejčí, kterou jsme měli do 2. třídy. Ve 3. a 4. to byla paní učitelka Šárka Sloupová. Někteří žáci od nás po čtvrté třídě přestoupili do matematické třídy. Já jsem jít nechtěla, a tak jsem to ani nezkoušela. Na druhém stupni nás provází paní učitelka Jana Kořínková, která je zároveň i mou nejoblíbenější učitelkou - hodně nás naučí a je s ní velká sranda. Postupně k nám do třídy přistoupili i noví spolužáci - Roman Mandík, Dominik Kruliš, Klára Nováková a další. Ve třídě se bavíme všichni, ale nejvíce si povídáme v menších skupinách. Také se ráda zúčastňuji školních akcí, jako jsou projektové dny, dny třídního učitele, Pohádková Barbora nebo školní akademie. Nejradši ze všeho mám ale školní výlety. Mým oblíbeným předmětem je tělocvik, na který máme paní učitelku Evu Železnou. Je tam sranda. Dále pak výtvarná výchova s paní učitelkou Irenou Komárkovou. Z volitelných předmětů docházím na ruský jazyk, protože na střední škole budu potřebovat dva cizí jazyky. Chystám se jít na Střední obchodní školu do Kolína, ale o své další budoucnosti nemám zatím žádné představy a nevím, čím bych chtěla být. Naši školu bych budoucím prvňáčkům určitě doporučila. Moc se mi tu líbí, jsou tu skvělí a hodní učitelé a i kolektiv je velmi příjemný. Máme tu taky moderní vybavení, které mi k dnešní době sedí - například rychlejší počítače nebo interaktivní tabule, které jsou ve škole nově. Školákům bych na závěr vzkázala, ať se jim tu líbí, ať si to tu užijí, že jsem tu byla spokojená a ráda.
Blanka Smítková a Lucie Krausová
30
Zavřete oči, odcházíme… Není to tak dlouho, co jsme šli za ruce s rodiči do prvních tříd. Nezdá se to, ale už je tomu 9 let, co spolu táhneme za jeden provaz a chodíme spolu na naši základní školu. Někteří nás opustili a jiní se k nám naopak připojili. Ale nyní nastává čas loučení pro všechny rozejdeme se na různé školy. Každý si myslí, že to nejlepší nás teprve čeká, ale podle starších kamarádů či spolužáků teď to nejhezčí končí. Naše vztahy byly různé a asi ani učitelé to s námi neměli vždy lehké. Názory dětí z devátých tříd na školu jsou různé. Někteří tvrdí, že „škola je za trest“. Nebo také vězení, což mi přijde velice komické, jelikož mříže na škole opravdu nemáme. Jiní ale naopak chodili do školy rádi… Každý má svůj názor, ale na jedné věci se jako „puberťáci“ a také „deváťáci“ shodneme - že naše společné zážitky, ať hezké, či naopak, máme pevně vryté v paměti. Ty nám už nikdo nikdy nevezme!
Mirka Brodská
31
Přečtěte si také:
32