1/2013
1
2013 internetový časopis podnikatelů v teplárenství ▪ www.tscr.cz ▪ vychází jako dvouměsíčník ▪ ročník 23
MILÍ ČTENÁŘI, Teplárny zásadně sníží emise znečišťujících látek Jiří Vecka
2
Když znečišťovatel (ne)platí Martin Hájek
3
Lokální topeniště na uhlí dusí Česko, pomůže Nová zelená úsporám? Jiří Vecka 4 Nejlevnější je teplo z uhlí a velkých soustav Pavel Kaufmann 6 Vyhodnocení ankety – na co použít peníze z prodeje emisních povolenek Pavel Kaufmann 7 Energetické oscary i pro teplárenství Pavel Kaufmann 8
Vydavatel: Teplárenské sdružení České republiky Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
[email protected] www.tscr.cz Veškerá autorská práva k časopisu 3T – Teplo, technika, teplárenství vykonává vydavatel. Jakékoli užití časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Zasláním příspěvku autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení vydat jej v jeho elektronické podobě na internetových stránkách TS ČR, popř. CD – ROM nebo v jiné.
kvalita ovzduší bude patřit mezi důležitá témata roku 2013. Ten byl evropským komisařem pro životní prostředí Janezem Potočnikem vyhlášen „Rokem ovzduší“. Vedly ho k tomu mimo jiné výsledky zprávy, kterou v září 2012 zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí. Podle ní je třetina obyvatel evropských měst vystavena nadměrné koncentraci prachových částic, které pronikají do dýchacího ústrojí a poškozují zdraví. Přestože se v posledním desetiletí snížily emise některých látek, problémy s ovzduším stále přetrvávají. Značka PM10 označuje částečky prachu menší než 10 mikrometrů. Naše nosní sliznice je není schopna zachytit a hromadí se v průduškách. Čtyřikrát menší částice PM2,5 doputují až do plicních sklípků a jsou mnohem nebezpečnější, dokonce se mohou dostat až do krevního oběhu. Samostatně se u nás sledují zatím velmi sporadicky, takže zůstávají skryty v množství prachových částic PM10. Zrnka prachu jsou ale transportéry ještě nebezpečnějších látek, například benzo(a)pyrenu. Zatímco v roce 2008 se v České republice udávalo v souvislosti se zvýšenými emisemi prachu 3190 úmrtí, v roce 2011 už prach zavinil 6400 úmrtí. Přitom z průzkumu Evropské komise vyplývá, že česká veřejnost hodnotí změny v kvalitě ovzduší nejpozitivněji ze všech 27 států. Zatímco 56 % evropských občanů za posledních 10 let zaznamenalo zhoršení kvality ovzduší a jen 16 % vidí pozitivní změny, mezi Čechy loni v září v rámci průzkumu Eurobarometr uvedlo 37 %, že se kvalita ovzduší zlepšila, zatímco 35 % se domnívá, že došlo ke zhoršení. Vedle dopravy se největší měrou na znečištění ovzduší prachem podílí lokální topeniště – kotle a kamna na pevná paliva, zejména při vytápění domácností. Prohořívací uhelný kotel vypustí ročně při výrobě 80 GJ tepla do ovzduší 60 kg prachu. Podle studie ostravské univerzity neseřízený nebo špatně provozovaný kotel vypustí až 250 kg prachu, a pokud spaluje uhelné kaly, může to být dokonce i 300 kg prachu ročně. Při výměně za automatický kotel 3. třídy s řízeným spalováním se sníží emise prachu z 60 kg na 10 kg, tedy o 50 kg ročně. Abychom stejné množství prachu ušetřili zateplením, museli bychom do polystyrénu zabalit 1000 panelákových bytů. Uhelná teplárna, která je většinou teplem zásobuje, totiž vypustí do ovzduší při výrobě tepla pro 1 byt jen 200 gramů prachu, a pokud zateplením ušetříme průměrně čtvrtinu z celkové spotřeby tepla, odpovídá to 50 gramům prachu. Počítejme dál: Na výměnu kotle by domácnosti stačil příspěvek 50 000 korun, na zateplení jednoho bytu to je minimálně 100 000 korun. Náklady na snížení emisí prachu o 1 kg jsou u rodinného domku s uhelným kotlem 1000 korun, stejné množství ušetříme zateplením 20 bytů za 2 miliony korun. V programu Nová zelená úsporám, který má být financován z výnosu aukcí povolenek na emise skleníkových plynů, počítá Ministerstvo životního prostředí s utracením přibližně 20 miliard korun. Polovina z toho, 10 miliard, by stačila na výměnu 200 000 starých kouřících kotlů na pevná paliva, což by snížilo emise prachu o 10 000 tun ročně, tedy o více než šestinu celkových emisí prachu. Pokud budou tyto prostředky použity na zateplování, pak stejných 10 miliard vystačí přibližně na 100 000 bytů, čímž by se emise prachu snížily o 10 tun ročně. Ano, čtete správně, pokud by ovšem všechny nově zateplené byty byly připojené jen na uhelné teplárny. Ale třetina tepla se vyrábí z plynu a tam jsou emise prachových částic zanedbatelné. Nakonec by se tedy zateplením emise prachu snížily o méně než 7 tun. To představuje 0,01 % celkových emisí prachu a stejné množství prachu za rok vypustí 120 uhelných kotlíků z jedné jediné obce se 600 obyvateli… Efektivita vynakládaných prostředků na ochranu ovzduší další komentář nepotřebuje.
Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR
1/2013
2
TEPLÁRNY ZÁSADNĚ SNÍŽÍ EMISE znečišťujících látek
Česká republika předložila Evropské komisi Přechodný národní plán pro modernizaci provozů při přechodu na emisní limity na úrovni nejlepších dostupných technik (BAT). Toto časové okno do poloviny roku 2020 je ostře ohraničeno snižujícími se emisními stropy (maximální objem emisí znečišťující látky vypuštěný v daném roce), které budou provozovatelé muset plnit, a končí přechodem na požadavek aplikace nejlepších dostupných technik pro ochranu životního prostředí. Dojde tak k radikálnímu snížení objemu emisí znečišťujících látek z těchto zdrojů zejména u emisí oxidů síry o 65 % a oxidů dusíku o 60 % proti současnému stavu. Přibližně na polovinu se sníží i emise prachu, a to zejména z důvodu modernizace a optimalizace provozu zařízení. Opatření ve zvláště velkých zdrojích, zejména v energetice a teplárenství, představují zásadní příspěvek k hodnotám snížení emisí (snížení emisí SO2 o 45 %, NOx o 35 % a jemný prach o 17 %), ke kterému se Česká republika zavázala v květnu 2012 v rámci revize Göteborského protokolu k úmluvě OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice státu.
VÝVOJ EMISÍ SO2 A NOX ZE ZDROJŮ ZAHRNUTÝCH DO PŘECHODNÉHO NÁRODNÍHO PLÁNU DO ROKU 2020 140
Emise [kt/rok]
120
132 117 103
SO2
99
100
NOx
76
80
62
60
57
51
47 43 24 22
20 0 2016
2017
2018
6 5 5
4,4 4,1
4
3,5
3
2,5
2
1,5
1 0 Současnost
2016
2017
2018
2019
2020
Pozn: Hodnota pro rok 2020 je pouze pro 1. polovinu roku
Pro menší teplárenské provozy bylo na základě evropské směrnice pro aplikaci nejlepších dostupných technik vytvořeno přechodné období do roku 2022. Aby mohla toto přechodné období využít, musí zařízení splnit několik omezujících podmínek, zejména limit velikosti instalovaného výkonu a podmínku dodávky tepla převážně do soustavy zásobování teplem. Jsou tedy vyloučeny průmyslové provozy, kde je většina vyrobeného tepla uplatněna přímo v technologickém procesu. Toto přechodné období bylo pro účely zhodnocení jeho dopadů na životní prostředí posuzováno mj. i ve studii „Ekonomický dopad splnění emisních limitů podle směrnice 2010/75/EU na menší výrobce tepelné energie“ expertů VŠE a ve studii „Přínos využití přechodného období pro centrální zdroje tepla do 200 MW (směrnice 2010/75/EU)“ od Invicta Bohemica s jednoznačným doporučujícím závěrem, protože 1. vliv zahrnutých zařízení na celkových emisích znečišťujících látek v ČR je zcela zanedbatelný. Zařízení zahrnutá do tohoto přechodného období jsou totiž většinou zdroje spalující zemní plyn. PODÍL EMISÍ Z TEPLÁREN, KTERÉ MOHOU VYUŽÍT PŘECHODNÉ OBDOBÍ PRO MENŠÍ TEPLÁRNY V ROCE 2010
40
Současnost
VÝVOJ EMISÍ PRACHU ZE ZDROJŮ ZAHRNUTÝCH DO PŘECHODNÉHO NÁRODNÍHO PLÁNU DO ROKU 2020
Emise [kt/rok]
Teplárenským zdrojům je často vytýkáno, že spalováním uhlí znečišťují ovzduší a nechtějí své provozy modernizovat. Realita je samozřejmě úplně jiná. Teplárny připravují modernizační projekty, aby vyhověly požadavkům na snižování emisí, a aplikaci nejlepších dostupných technik požadovaných ekologickou legislativou. Již v dohledné době tak začnou jejich emise významně klesat, nebude to ovšem zadarmo.
2019
2020
Pozn: Hodnota pro rok 2020 je pouze pro 1. polovinu roku
Podíl emisí z tepláren s možností využití přechodného období
SO2
NOx
Prach
na emisích velkých zdrojů (REZZO 1)
7,84 %
3,23 %
3,28 %
na celkových emisích v ČR (REZZO 1 až 4)
6,40 %
1,60 %
0,47 %
Zdroj dat – Invicta Bohemica (2012): Přínos využití přechodného období pro centrální zdroje tepla do 200 MW (směrnice 2010/75/EU)
1/2013
3
Když ZNEČIŠŤOVATEL
(NE)PLATÍ
2. okamžité snížení emisí znamená neúměrně vysoké investiční náklady na realizaci ekologizačních opatření v porovnání s přínosy. Pokud by ČR nevyužila přechodné období, vedlo by to dle VŠE ke zvýšení ceny tepla zejména u zdrojů využívajících uhlí. Za účelem zmírnění ekonomických dopadů očekávaných změn pro teplárenské zdroje a ve snaze zachovat konkurenceschopnost systémů dálkového vytápění na trhu s teplem a s cílem vytvořit časový prostor pro přechod na nejlepší dostupné technologie, VŠE na základě provedených analýz doporučuje využití přechodného období pro teplárny. Pokud se například podíváme na porovnání jednotkových nákladů na snížení emisí prachu, které bylo zpracováno ARR, VŠE v rámci studie „Posílení absorpční kapacity PO2 – analýza národních a krajských koncepcí“ pro Ministerstvo životního prostředí v květnu 2011, dojdeme k jasnému závěru, že investice do lokálních zdrojů na uhlí jsou z hlediska snížení emisí prachu přibližně 3krát až 6krát efektivnější než investice do tepláren. Dle samotného objemu emisí ovšem ještě nelze posuzovat vliv na imisní situaci, protože emise z vyšších komínů tepláren mají na imisní situaci lokality násobně menší vliv než emise z nižších komínů (domácích kotlů) či z dopravy. Je zde jasná otázka, jestli je vůbec rozumné požadovat na teplárenských zdrojích extrémně nízké emisní limity za cenu vysokých investičních nákladů, když v domácnostech lze ušetřit podstatně větší objem emisí nesrovnatelně levněji. (jv) POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH NÁKLADŮ NA SNÍŽENÍ EMISÍ PRACHU V DOMÁCNOSTECH A TEPLÁRNÁCH 400 000
Náklady na sníení emisí [Kè/t]
350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Domácnosti kotel na Domácnosti kotel na Domácnosti kotel na hnìdé uhlí èerné uhlí biomasu
Modernizace teplárny
Princip „znečišťovatel platí“ znamená, že škody na životním prostředí má hradit ten, kdo je svou činností způsobuje. Měl by samozřejmě platit rovnoměrně na všechny znečišťovatele přímo úměrně velikosti znečištění a škod, které způsobují. S tímto principem obecně všichni souhlasí, ale zpravidla jen do chvíle, než se ukáže, jaké by to mělo konkrétní důsledky. Potom se kupodivu vždy najde nějaký „závažný“ důvod, proč na takzvané malé znečišťovatele princip neuplatnit vůbec. Učebnicových příkladů z České republiky je celá řada. Například nový zákon o ochraně ovzduší zvýšil sazbu poplatků za klasické znečišťující látky, současně ovšem také navýšil minimální platbu poplatku z 500 na 50 tisíc korun, tedy rovnou stokrát. Pokud je vypočtený poplatek za znečišťování ovzduší nižší než tato částka, nemusí ho dotyčný znečišťovatel platit vůbec. Spalovací zařízení si od letošního roku budou muset kupovat povolenky na emise takzvaných skleníkových plynů. Týká se to ovšem jen spalovacích zařízení s příkonem nad 20 MW. A podobných příkladů bychom jistě našli více. Argumenty pro osvobození malých znečišťovatelů, často domácností, jsou v podstatě dvojího druhu. Podle prvního není uplatnění principu „znečišťovatel platí“ u těchto skupin ekonomicky efektivní, druhý operuje se sociálním rozměrem. Pokud se však na oba argumenty podíváme blíže, zjistíme, že jsou spíše účelové a zakrývají nechuť politiků sankcionovat znečišťovatele, pokud je jím přímo občan – volič. Jistě je pravdou, že vybírání poplatků za znečišťování ovzduší od občanů s individuálním vytápěním by bylo neefektivní. Dodržení principu „znečišťovatel platí“ jde však zajistit i v tomto případě, například zdaněním paliva ve výši odpovídající předpokládaným emisím. Obdobně systém obchodování s emisemi skleníkových plynů by mohla v případě malých znečišťovatelů nahradit uhlíková daň uvalená na příslušné palivo opět ve výši odpovídající emisím. Pokrytectví sociálního argumentu se jasně ukáže ve chvíli, kdy si uvědomíme, kdo ve skutečnosti poplatky za znečišťování ovzduší a povolenky na emise skleníkových plynů platí. Tyto platby v teplárně tvoří náklady, které se následně promítají do ceny tepla, platí je tedy spotřebitelé, domácnosti. Samozřejmě o tom mnohdy nevědí, a nadávají na teplárnu, že zdražila teplo. Pokud tedy za emise spojené s výrobou tepla mohou platit domácnosti odebírající čisté teplo z tepláren, proč by ostatní domácnosti produkující škodlivé emise a mnohdy ve větším množství měly mít výjimku? Jenom proto, že není k dispozici vhodný „výběrčí daní“, za kterého by se nepopulární opatření dalo schovat? To je dost slabý argument, v praxi však funguje zcela spolehlivě. (mh)
1/2013
4
Lokální topeniště na uhlí dusí Česko, POMŮŽE NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM? Základním problémem životního prostředí v České republice nejsou skleníkové plyny, nýbrž klasické polutanty, zejména polétavý prach. Nástupce programu Zelená úsporám by se tedy měl zaměřit na skutečně problémové oblasti, pomoci efektivně snížit emise prachu a zkvalitnit život více než poloviny obyvatel ČR, kteří dnes dýchají vzduch s nadlimitním obsahem pevných částic. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo na začátku prosince 2012 základní hodnotící dokument „Zpráva o životním prostředí v ČR 2011“, který komplexně shrnuje stav životního prostředí v České republice. Za jeden z hlavních problémů v této oblasti je považována kvalita ovzduší a zejména jeho znečištění pevnými částicemi. Tento závěr potvrzuje také zpráva Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) o znečištění ovzduší na území ČR v roce 2011, podle níž dochází k překročení ročního imisního limitu u oxidů dusíku pouze na omezeném počtu stanic na dopravně exponovaných lokalitách aglomerací a velkých měst. Situace v případě prachových částic je mnohem horší. Klíčovou související otázkou tedy je, kdo je původcem tohoto znečištění? Dle předběžných dat Českého hydrometeorologického ústavu to byly v roce 2011 z více než 80 % doprava a malé zdroje znečištění, tedy zdroje lokálního vytápění – kotle a kamna – v domácnostech. Od roku 2001 se podle Českého hydrometeorologického ústavu snížily emise prachu z velkých zdrojů z hodnoty 14,3 kt/rok až na hodnotu 8 kt/rok v roce 2011 (pokles o 44 %), naopak emise z domácností vzrostly ve stejném období z hodnoty 16,1 kt/rok na hodnotu 19 kt/rok (nárůst 18 %). Objem emisí prachu z malých zdrojů znečišťování je navíc od roku 2006 ve statistice Českého hydrometeorologického ústavu uměle snížen díky pozměněné metodice jejich výpočtu o cca 40 %. PODÍLY JEDNOTLIVÝCH ZDROJŮ NA EMISÍCH PRACHU V ROCE 2011
14 %
4% 49 % 33 %
Elektrárny, teplárny a průmysl - 8 000 t/rok
Výtopny a blokové kotelny - 2 600 t/rok
Kotle a kamna pro byty - 19 000 t/rok
Doprava - 28 400 t/rok
KLÍČOVÉ ZÁVĚRY ZPRÁVY O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ V ČR 2011
V OBLASTI OCHRANY OVZDUŠÍ: • Přes pokračující pokles emisí od roku 2000 se kvalita ovzduší na území České republiky nezlepšuje. Imisní limit pro polétavý prach byl v roce 2011 dokonce překročen na více měřicích stanicích než v roce 2010.
• Překročení imisních limitů pro oxid siřičitý nebylo stejně jako v minulých letech zaznamenáno.
• Závažný problém v kvalitě ovzduší na celém území České republiky představuje výskyt vysokých koncentrací polétavého prachu. Imisní limit pro 24hodinovou přípustnou koncentraci polétavého prachu (PM10) byl v roce 2011 překročen na 21,8 % území a nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 50,8 % obyvatel České republiky.
• Nadlimitním koncentracím benzoapyrenu (BaP) bylo v roce 2011 vystaveno dokonce 60,2 % obyvatel České republiky. Informace o znečištění ovzduší vzhledem k umístění stanic dle legislativy v jednotlivých malých sídlech chybí. Důvodem zhoršené kvality ovzduší na českém venkově jsou mimo jiné emise plynoucí z vytápění tuhými palivy především z lokálních topenišť.
kotlů na hnědé uhlí přes 75 %, což se evidentně míjí s realitou. Dle šetření Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se k roku 2010 provozovalo v České republice celkem 620 tisíc teplovodních kotlů a z toho pouze cca 90 tisíc by splnilo účinnost deklarovanou Českým hydrometeorologickým ústavem. Drtivá většina provozovaných kotlů v domácnostech dosahuje účinnosti jen kolem 60 %. Nemluvě o tom, že statistika samozřejmě nijak nepostihuje spalování domovního odpadu, při kterém za nízkých teplot v lokálních topeništích vznikají doslova bojové plyny. Z hlediska dopadu na ovzduší, které lidé dýchají, není podstatné jen množství emisí, ale také způsob a období jejich vypuštění. Emisní výška výrazně ovlivňuje rozptyl znečišťujících látek. Dopad emisí vypuštěných ze zdrojů s malou emisní výškou (při výšce komína do 10 m) na místní imisní situaci je dle nové vyhlášky Ministerstva životního prostředí k zákonu o ochraně ovzduší zhruba 5x vyšší než v případě emisí z velkých zdrojů
1/2013
5
VÝSTUPY MODELU GAINS: EMISE JEMNÉHO PRACHU PM2,5 V kt/rok (s výškou komína nad 100 m). Dále je potřeba vzít v úvahu, že velké průmyslové zdroje zpravidla vypouští emise kontinuálně během celého roku, zatímco u malých zdrojů sloužících převážně k vytápění je většina emisí vypuštěna v chladném období roku. Toto období bývá velmi nepříznivé z hlediska rozptylu znečišťujících látek. Skutečný vliv lokálních topenišť na imisní situaci tak může být podstatně vyšší, než odpovídá statistice vypuštěných emisí.
Rok
2005
2020
objem
podíl
objem
podíl
kt/rok
%
kt/rok
%
Veřejná energetika
2,8
7,8
2
7,0
Průmyslová energetika
1,1
3,1
0,8
2,8
Silniční doprava
5,6
15,7
2,8
9,9
Vytápění domácností
16,7
46,8
15,1
53,2
Výrobní procesy bez spalování
3,4
9,5
3,3
11,6
Ostatní sektory
6,1
17,1
4,4
15,5
Celkem
35,7
100,0
28,4
100,0
Sektor:
Zdroj dat MŽP (2012) – Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020
Není divu, že vzduch na vesnici uzavřené v nevětraném údolí, kde lidé topí uhlím, může být snadno horší než v průmyslové aglomeraci. Stav ovzduší se ovšem na venkově běžně neměří. Na problém malých sídel tak upozorňují pouze případové studie a v případě benzoapyrenu výsledky měření manuálních stanic, jejichž počet není velký. Příkladem je obec Havlovice nad Úpou na Trutnovsku (Obec roku 2007), kde Státní zdravotní ústav dlouhodobě sledoval kvalitu ovzduší. Měřením se zde jasně prokázalo, že kvalitu ovzduší v malých vesnicích zásadně zhoršují domácí topeniště na tuhá paliva s rozšířeným spalováním odpadů (např. limit pro karcinogenní benzo(a)pyren byl v Havlovicích překročen sedminásobně). Podíl malých zdrojů na emisích jemného prachu PM 2,5 bude dle projekcí Ministerstva životního prostředí (model GAINS) do roku 2020 dále narůstat. Emise prachu z velkých zdrojů se totiž neustále snižují i díky nové legislativě v oblasti ochrany ovzduší a aplikacím nejlepších dostupných technik pro ochranu životního prostředí. Naopak v oblasti malých zdrojů znečištění doposud zcela chyběla jakákoli zákonná opatření. Nový zákon o ochraně ovzduší sice od roku 2014 přikazuje prodejcům uvádět na trh pouze kotle emisní třídy 3 a lepší (se zpřísněním od roku 2018 na emisní třídu 4), ale vzhledem k chybějícímu účinnému systému kontroly a postihů zřejmě skutečné výsledky zaostanou za očekáváním.
Pokud tedy chce Česká republika skutečně vyřešit problém s kvalitou ovzduší, musí se v příštích letech zaměřit především na sektor vytápění domácností. Strategické dokumenty tento trend jednoznačně podporují. Otázka je, zda budou naplněny. Aktualizace státní energetické koncepce počítá s postupným přechodem uhelných kotlů v domácnostech na jiná paliva pomocí striktnějších požadavků na emisní parametry a kvalitu paliv. K úplné eliminaci neefektivních lokálních topenišť na uhlí by mělo dojít už v horizontu roku 2020! Samozřejmě by se měl v tomto případě stát snažit zjednodušit a zrychlit přechod na jiná paliva i finančními pobídkami pro domácnosti. Nová zelená úsporám by se mohla stát velmi efektivním nástrojem pro naplnění priorit státní energetické koncepce i ochrany ovzduší. Doufejme, že tato příležitost nebude promarněna podobně jako v případě právě končícího programu, jehož výsledky v oblasti snižování emisí prachu zřejmě výrazně zaostanou za vytčeným cílem 2,2 milionů kg. Spuštění navazujícího programu je nyní ohrožováno bruselskými úředníky, kteří ve snaze zvýšit cenu uhlíku na trhu chtějí posunout plánované aukce povolenek, ze kterých má být Nová zelená úsporám, jak se program oficiálně jmenuje, financována. Pokud bude toto posunutí schváleno, dojde pravděpodobně k odkladu spuštění programu o několik let, než bude k dispozici dostatek prostředků na jeho rozjezd.
Ministerstvo životního prostředí aktualizovalo STÁTNÍ POLITIKU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR (z tiskové zprávy MŽP z 8. ledna 2013) Státní politika životního prostředí na období 2012 – 2020 vymezuje rámec pro realizaci efektivní ochrany životního prostředí v České republice do roku 2020 ... … Ke stěžejním prioritám v následujících sedmi letech patří snížení úrovně znečištění ovzduší. Nejvíce problematické je z pohledu negativních dopadů na lidské zdraví překračování imisních limitů pro suspendované částice PM10 a cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren. Ministerstvo životního prostředí proto bude pokračovat v opatřeních, která povedou k omezení rizikových látek ...
(jv)
1/2013
6
NEJLEVNĚJŠÍ JE TEPLO z uhlí a velkých soustav ROČNÍ ODVOD DPH V KČ U DOMÁCNOSTI ZA 1 GJ TEPLA Z TEPLÁRNY
Náklady za energii se výrazně podílejí na nákladech na bydlení i celkových výdajích domácností. Ze statistiky rodinných účtů na konci roku 2012 podle ČSÚ vyplývá, že náklady na bydlení, vodu, energii a paliva se na spotřebních vydáních domácností podílejí 22 %. Podíváme-li se však objektivně na vývoj cen tepla od roku 2001 v porovnání s příjmy domácností, pak s výjimkou individuálního vytápění zemním plynem kopírují vydání za energie zvyšující se příjmy a důchody a podíl nákladů na energii v rodinném rozpočtu zůstává přibližně stejný. Na růstu cen tepla pro domácnosti se v posledních 5 letech podílel výrazně růst sazby DPH.
15%
Roèní odvod DPH v Kè/GJ
80 Kè
12%
60 Kè
9% 40 Kè 6% 20 Kè
3%
0 Kè
2001
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
1 GJ
15 Kè
20 Kè
39 Kè
41 Kè
45 Kè
47 Kè
67 Kè
76 Kè
DPH
5%
5%
9%
9%
10%
10%
14%
15%
0%
Zdroj: ERÚ – Vyhodnocení cen tepla v roce 2001 až 2011, dopočet TS ČR
Energetický regulační úřad vydal pravidelné Vyhodnocení cen tepelné energie aktuálně za rok 2011 (http://www.eru.cz/ sekce Teplo, podsekce Statistika). Jedná se o statistiku cen tepla z tepláren, blokových a domovních kotelen z 1900 cenových lokalit všech cenových úrovní. Jak vyplývá ze zveřejněných dat, zvýšila se průměrná cena tepla od roku 2001 do roku 2011 ze 319 Kč na 518 Kč/GJ, tedy téměř o 200 Kč/GJ (62 %.) Významnou část tohoto nárůstu tvoří ale i daň z přidané hodnoty, která se v letech 2001 až 2013 zvýšila trojnásobně – z původních 5 % na dnešních 15 %. Zatímco v roce 2001 průměrná domácnost se spotřebou 36 GJ tepla odevzdala do státní pokladny 547 korun, v letošním roce už to bude pětkrát více – 2736 korun.
700 Kè
80
600 Kè
70 60
500 Kè
50 400 Kè 40 300 Kè 30 200 Kè
20
100 Kè
0 Kè
10
LBC
JM
VYS
ZL
STC
PHA
KV
PLZ
CZ
OL
MS
JC
PCE
UST
HK
Kè/GJ
633
587
491
559
515
547
540
465
517
536
486
536
408
510
434
uhlí %
4
4
10
46
46
49
51
53
54
55
67
68
73
73
75
Zdroj: ERÚ (2012) Vyhodnocení cen tepla v roce 2011
0
podíl uhlí v %
Další administrativní nárůst cen tepla byl vyvolán ekologickou spotřební daní, uvalenou v roce 2008 na paliva používaná v teplárnách při výrobě tepla. Bez vlivu DPH a spotřební daně se konečná cena tepla pro domácnosti zvýšila podstatně méně a nárůst cen tepla z tepláren byl v porovnání s lokálním vytápěním elektřinou, zemním plynem či uhlím nejnižší. Na druhé straně však vedle nákladů na energii rostly i příjmy domácností. Průměrná mzda i starobní důchody se v letech 2001 až 2011 zvýšily zhruba o 65 % (cena tepla o 62 %). Zatímco ještě v roce 1990 byla průměrná roční spotřeba tepla v domácnosti (byt 70 m2) na úrovni 60 GJ, v roce 2012 se pohybovala kolem 36 GJ, úspora tepla tak dosáhla 40 %. Celkový podíl nákladů na vytápění v rodinných rozpočtech se proto dlouhodobě drží na stejné úrovni.
cena 1 GJ tepla
PRŮMĚRNÉ CENY TEPLA (KČ/GJ VČ. DPH) V KRAJÍCH A PODÍL UHLÍ NA VÝROBĚ TEPLA V ROCE 2011
1/2013
7
Dlouhodobě nejnižší ceny tepla jsou v Pardubickém, Královéhradeckém a Ústeckém kraji, kde je nejvyšší podíl uhlí na kombinované výrobě elektřiny a tepla. Příznivé ceny tepla jsou také v Moravskoslezském kraji, kde se nejvíce využívají pro výrobu tepla alternativní zdroje energie – odpadní plyny z průmyslu (20 %). Nízká je cena tepla i v kraji Vysočina, kde se na výrobě tepla výrazně podílí biomasa, nebo v Plzeňském kraji, kde je podíl uhlí a biomasy na palivech skoro 80 %. Naopak nejvyšší průměrné ceny tepla jsou v kraji Libereckém a Jihomoravském, kde podíl zemního plynu na výrobě tepla přesahuje 70 %. PODÍL PALIV NA VÝROBĚ DÁLKOVÉHO TEPLA plyn rok
uhlí
biomasa zemní
jiné
odpady
ostatní
2005
58,3
21,9
7,0
3,5
1,3
8,0
2007
58,8
22,0
6,7
4,5
1,9
6,1
2009
60,0
20,6
7,1
5,3
1,8
5,2
2011
58,6
19,8
9,1
6,1
3,0
3,4
VÝVOJ PRŮMĚRNÝCH CEN 4 HLAVNÍCH PALIV 700 Kè
Cena 1 GJ tepelné energie
650 Kè 600 Kè 550 Kè 500 Kè 450 Kè 400 Kè 350 Kè 300 Kè 250 Kè 2008
biomasa (43) plyn (1085)
2009
2010
2011
uhlí (295) topné oleje (12)
Zdroj: ERÚ – Vyhodnocení cen tepla v roce 2008 až 2011 Pozn: V lokalitách s minimálně 80% podílem daných paliv v Kč/GJ s DPH, v závorce počet cenových lokalit v roce 2011
Cena tepelné energie vyrobené z uhlí byla ve sledovaném období stabilnější než cena tepelné energie vyrobené z ostatních paliv. Z vyhodnocení cen pro konečné spotřebitele v závislosti na velikosti tepelných zdrojů vyplývá cenová výhodnost dodávky z největších soustav zásobování teplem proti menším systémům a domovním kotelnám. Dálkové zásobování teplem v roce 2013 prodraží zahájený nákup emisních povolenek, další růst DPH, růst emisních poplatků a modernizace zdrojů ke splnění zpřísněných ekologických limitů. V případě individuálního vytápění plynem nebo uhlím lze očekávat zavedení uhlíkové daně, která by měla u lokálního vytápění sehrát roli „emisních povolenek“. (pk)
NA TITULNÍ WEBOVÉ STRÁNCE TEPLÁRENSKÉHO SDRUŽENÍ ČESKÉ REPUBLIKY www.tscr.cz JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI NOVOU ANKETU.
TENTOKRÁTE NÁS ZAJÍMÁ VÁŠ NÁZOR NA OTÁZKU:
NEJVĚTŠÍM PŘÍNOSEM PRO ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ BY PODLE MÉHO NÁZORU BYLO: zavedení nejlepších technologií v průmyslu a energetice; rozvoj dálkového vytápění; přechod na ekologičtější paliva v domácnostech; snížení spotřeby energií prostřednictvím zateplování budov; přechod na alternativní pohony v dopravě (CNG, elektřina); budování objízdných tras a omezení v dopravě (nízkoemisní zóny) nebo rozšiřování zeleně a pravidelný úklid ve městech. Dnešní, ale i minulá čísla časopisu 3T vám mohou napovědět, potvrdit nebo i vyvrátit váš názor. Pokud chcete byt přímo přesměrováni na titulní stránku TS ČR s hlasováním k anketě, klikněte na následující malý graf a pak stačí jen označit vybranou odpověď.
VYHODNOCENÍ MINULÉ ANKETY NA WEBU TEPLÁRENSKÉHO SDRUŽENÍ ČR Na co by měl stát prioritně použít peníze získané prodejem emisních povolenek? Ankety se zúčastnilo 102 hlasujících a zde jsou výsledky: Na prvních dvou místech se se shodným počtem 21 hlasů umístilo financování úsporných opatření v teplárenství a zateplení veřejných budov (školy, úřady…). Naopak na posledním místě skončilo zateplování soukromých budov, které s pouhými 6 % hlasů získalo dokonce ještě menší podporu než recesistický návrh využití příjmů z povolenek na zvýšení platů ústavních činitelů. V této souvislosti není bez zajímavosti, že Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že prostředky přerozdělené z výnosu povolenek ve prospěch Státního fondu životního prostředí budou v první fázi použity především právě na zateplování soukromých budov. Poměrně solidní podporu získalo v anketě ještě použití prostředků ve prospěch snížení deficitu státního rozpočtu a nahrazení uhlí v domácnostech ekologičtějšími palivy. Celkově se více než dvě třetiny hlasujících vyslovily pro využití výnosu z povolenek pro úspory energie – v teplárenství, průmyslu i v budovách a náhradu uhlí v domácnostech. To by přineslo zásadní snížení spotřeby primárních paliv a z toho plynoucí ekonomické úspory pro domkáře, odběratele tepláren i stát a také zásadní snížení emisí polétavého prachu, které jsou v ČR největším problémem znečištění ovzduší a ročně zaviní až 6400 úmrtí. Pokud by ovšem poměr rozdělení prostředků odpovídal internetovému hlasování, byl by příděl Ministerstva průmyslu a obchodu a Státního fondu životního prostředí přibližně 2:3, realita je výrazně odlišná ve prospěch fondu. Závěrem je třeba poznamenat, že zvýšení platů ústavních činitelů poslanci schválili i bez využití výnosů z prodeje povolenek. Úspory v teplárenství 7%
6%
Zateplení veřejných budov
20%
Státní rozpočet
8%
Náhrada uhlí v domácnostech 10% 20%
Úhrada podpory OZE Úspory v průmyslu
14% 15%
Platy ústavních činitelů Zateplení soukromých budov
ANKETA . ANKETA . ANKETA
1/2013
8
ENERGETICKÉ OSCARY i pro teplárenství Mottem 10. ročníku celostátní soutěže Česká energetická a ekologická stavba, projekt, inovace 2011 byl Aristotelův citát „Energie je to, co svět uvádí do pohybu!“ Aula ČVUT v Praze – Betlémská kaple – byla koncem minulého roku místem slavnostního vyhlášení titulů a cen v této celostátní soutěži. Odbornou prestiž a společenský význam dokládá skutečnost, že se koná již třetím rokem pod záštitou předsedkyně Parlamentu ČR Miroslavy Němcové, předsedy vlády ČR Petra Nečase, resortních ministrů a dalších osobností. Vypisovateli soutěže jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR, organizátorem je společnost TOP EXPO CZ. Ani v 10. ročníku nevyšly naprázdno české teplárny. Titul za rok 2011 v kategorii C – Inovace získala Plzeňská teplárenská, a.s., za projekt „Energetické využití odvodněného pivovarského mláta“. Inovace řeší využití mláta jako vedlejšího produktu při výrobě piva v teplárenském zařízení. Mláto je fluidně spalováno a produkovaná pára je využita následně v kogenerační výrobě tepla a elektřiny z biomasy. Za tento projekt získala Plzeňská teplárenská i Cenu poroty. Titul za rok 2011 v kategorii A – Stavba získal projekt společnosti Úslava bioenergie a. s. „Úspory energie v CZT Přeštice“ za vysoce energeticky a ekologicky efektivní řešení zásobování teplem městského sídlištního okrsku. Systém CZT využívá propojení bioplynové stanice a kogeneračních jednotek. Součástí modernizace stávajícího systému vytápění bytových domů a školy je moderní regulace a řízení jeho provozu. Tento projekt získal i cenu partnera soutěže Cenu ČEZ, a.s.
TEPLÁRENSKÉ DNY 2013 ;,;. Uoþník
9. - 11. 4. 2013
9éST$9,âTċ %RN2 P$9,L2N E
9éST$9$ TE&+N,KY $ TE&+N2L2*,Ë PR2 TEPLÁRENST9Ë $ ENER*ET,K8
K2N)EREN&E
Dálkové zásobování teplem a chladem 2bnovLtelné zdUoMe eneUJLe EneUJetLka a åLvotní pUostĜedí EneUJetLka a odpad\ =mČn\ v pĜedpLsech pUo eneUJetLkX
TepláUenské sdUXåení ýeské UepXblLk\ PaUt\zánská 1 10 00 PUaha
ZZZ.tscU.cz
7
͟ ˕
ɏ ȷ
Q ȿɏ
9 Ɉ
ɡ ˇ
PaUe[po s.U.o. 9 UáML 01 30 02 PaUdXbLce
ZZZ.teplaUenske-dn\.cz
