Milan Uhde Miloš Štědroň Balada pro banditu

Milan  Uhde  –  Miloš  Štědroň          

Balada  pro  banditu    

          Inscenační  úprava  pro  Divadlo  F.X.  Šaldy  v  Liberci

1  

Osoby     TURISTA  1  (Petr  Boček)/  NIKOLA  1  

 

 

TURISTA  2  (Martin  Zeman)/  NIKOLA  2  /  KUBEŠ     TURISTA  3  (Tomáš  Sís)  /  NIKOLA  3  /  JURA  

 

ERŽIKA  DRAČOVÁ    

 

 

 

MORANA  

 

 

 

 

VELITEL  ČETNÍKŮ  

 

 

 

 

 

DERBAK  

 

 

 

 

 

 

DERBAKOVÁ    

 

 

 

 

OREB  DANKO  

 

 

 

 

 

MAGERI  

 

 

 

 

 

MAGERIHO  ŽENA    

 

 

 

 

MAĎARSKÝ  VELITEL  /  STARÝ  DRAČ  

 

 

ČETNÍK  SIDÓ  /  ANDREJ  /  ICU  BOKŠAJ  

 

ČETNÍK  GYÖRGY  /  SLUŽBA    

 

 

ZÁVODČÍ  /  BOUDA    

 

 

 

 

 

ŽEBRAČKA  /  EVA  /  RÓZIČKA  GRINBERGROVÁ   MARA    

 

 

 

 

 

     

2  

 

 

 

 

 

 

1 - PŘEDEHRA  (KOLOČAVA)     Žebračka  přináší  na  scénu  hrob,  našteluje  si  housle  a  začne  zpívat.     ŽEBRAČKA   Zabili,  zabili       chlapa  z  Koločavy.       Řekněte,  hrobaři,       kde  je  pochovaný.         Bylo  tu  není  tu,  havrani  na  plotu.       Bylo  víno  v  sudě,  teď  tam  voda  bude       Není,  není  tu.     Martin  a  Tomáš  přijdou  každý  z  jednoho  konce  jeviště.  Martin  má  mapu  a   buzolu,  Tomáš  průvodce.     MARTIN   Tak  co?     TOMÁŠ   Samej  Derbak,  asi  deset  Dračů.  Šuhaj  žádnej.     MARTIN   Támhle  vzadu  leží  Eržika.       TOMÁŠ   (čte)  Nikolův  hrob  stojí  osaměle  v  severozápadním  cípu  hřbitova     a  zarůstá  travou.  Vydáno  1992.     MARTIN   Severozápad,  jo?  (Orientuje  mapu.)     ŽEBRAČKA   Špatně  ho  zabili,       špatně  pochovali.       Vlci  ho  pojedli,       ptáci  rozklovali.         Bylo  tu  není  tu,  havrani  na  plotu       Bylo  víno  v  sudě,  teď  tam  voda  bude       Není,  není  tu.     TOMÁŠ   Dáte  si?     MARTIN   Jo,  díky.  Svačina  bodne.     TOMÁŠ   To  je  ještě  z  domova,  dole  v  konzumu  maj  leda  půlku  tvrdýho     3  

salámu.     MARTIN     TOMÁŠ     MARTIN     TOMÁŠ  

No,  tu  druhou  mám  já.  Chcete?  Není  špatnej.   Tak  kvůli  tomuhle  sem  jedu  stopem  tisíc  kiláků.  A  nakonec  ho   nenajdu.   Von  někde  bude.  Ale  sochu  dole  ve  vesnici  jste  viděl,  ne?   Viděl.  Ale  to  není  vono.  U  hrobu  se  člověk  tak  nějak  líp  vžije  do  tý   legendy.  

  MARTIN   Legendy?  Mě  spíš  zajímá,  co  byl  za  člověka.     ŽEBRAČKA   Vítr  ho  roznesl,         po  dalekém  kraji.       Havrani  pro  něho         po  poli  krákají.             Bylo  tu  není  tu,    havrani  na  plotu.         Bylo  víno  v  sudě,    teď  tam  voda  bude       Není,  není  tu.             Kráká  starý  havran,         krákat  nepřestane,         dokud  v  Koločavě,       živý  chlap  zůstane         Bylo  tu  není  tu,    havrani  na  plotu.         Bylo  víno  v  sudě,    teď  tam  voda  bude       Není,  není  tu.             Dajte  meni  evro.  Dajte.  Christos  požaluj.     TOMÁŠ   Prosím  vás,  to  je  hrob  Nikoly  Šuhaje?     Žebračka  otálí.  Tomáš  jí  dá  euro.     ŽEBRAČKA   Da.  Ďákuju.     MARTIN   Ale  prosím  vás,  dyť  vám  nerozumí.  Pažaljsta,  eto  grob  Nikoly   Šugaja?   4  

  ŽEBRAČKA  

Nikola  Petrovič  Šuhaj  se  narodil  v  roce  1898,  podobně  jako  řada     dalších  významných  lidí  –  například  Bertolt  Brecht,  Jan  Antonín   Baťa  nebo  Konrád  Henlein.  Sloužil  v  uherské  armádě  u   balašaďarmatského  pluku,  ale  hned  na  počátku  první  světové   války  zběhl  a  skrýval  se  v  lesích  v  okolí  Koločavy.  Krátce  po  válce   se  oženil  s  Eržikou  Dračovou.  Nějakou  dobu  se  snažil  vést   spořádaný  život,  ale  doba  byla  zlá  a  tradiční  způsoby  obživy   přestaly  fungovat  –  nové  hranice  znemožnily  cestovat  za  prací  do   Maďarska  a  Rumunska  a  dřevařský  průmysl  upadal  kvůli   československé  konkurenci.  Samotná  Nikolova  anabáze  trvala   jen  o  málo  víc  než  rok.  V  červenci  1920  byl  zatčen  pro  podezření   z  krádeže  soudku  bryndzy.  Z  vězení  ale  utekl  –  údajně  díky   úplatku.  Od  té  doby  se  skrýval  v  horách  a  na  poloninách  a   okrádal  pocestné.  Českoslovenští  četníci  se  ho  snažili  všemožně   dopadnout,  zvláště  poté,  do  dva  z  nich  zabil,  ale  dlouho  se  jim  to   nedařilo.  Až  vypsaná  odměna  přiměla  dva  z  jeho  přátel,  kteří  se   podíleli  i  na  některých  jeho  loupežích  a  pravděpodobně  měli  na   svědomí  i  řadu  vražd,  které  byli  připisovány  Nikolovi,  aby  ho  v   srpnu  1921  úkladně  zabili.     Nikola  Šuhaj  byl  hodnocen  velice  rozporuplně  –  od  krvežíznivého   zločince  až  po  národního  hrdinu,  který  bohatým  bral  a  chudým   dával.  Mezi  podkarpatskými  Rusíny  byla  silně  zakořeněná  víra,  že   je  pokračovatelem  Oleksy  Dovbuše,  legendárního  zbojníka,  který   na  konci  18.  století  bojoval  proti  uherským  feudálům.  Podle   legendy  Oleksa  Dovbuš,  když  cítil,  že  se  blíží  smrt,  zakopal  svou   pušku  kdesi  na  polonině.  S  každým  novým  bezprávím  puška  o   kousek  povystoupí  k  povrchu.  Až  se  objeví,  vrátí  se  Oleksa   Dovbuš  a  nastolí  spravedlnost.  

 

  Žebračka  natáhne  ruku  pro  peníze.  Martin  jí  neochotně  dá  euro.     ŽEBRAČKA   Jestli  chcete,  máme  tady  taky  muzeum.  Vstup  jenom  dvě  eura.   Řekněte,  že  jste  od  Oksany.     TOMÁŠ   A  máte  tam  taky  Nikolovu  pušku?     ŽEBRAČKA   Samozřejmě.  A  taky  sekeru  a  opasek.     Ozvou  se  hlasy  turistů  (“Našli  jste  toho  Šuhaje?”).  Žebračka  si  jich  přestane   všímat  a  ladí  housle  k  dalšímu  výstupu.   5  

  TOMÁŠ   Tak  to  jdeme,  ne?     MARTIN   No  jo,  když  už  jsme  tady.     TOMÁŠ     Vyfotil  byste  mě...  s  ním?     Martin  ho  fotí.  Žebračka  zpívá.     ŽEBRAČKA   Zabili,  zabili       chlapa  z  Koločavy.       Řekněte,  hrobaři,       kde  je  pochovaný.         Bylo  tu  není  tu,  havrani  na  plotu.       Bylo  víno  v  sudě,  teď  tam  voda  bude       Není,  není  tu.     Během  písně  se  zvedne  opona  a  objeví  se  muzeum.   Jsou  tu  tři  ústřední  výjevy  –  vlevo  je  čarodějnice,  sklánějící  se  nad  kotlíkem,   uprostřed  koločavské  ženy  na  lovu  a  vpravo  skupinka  četníků.  Poblíž   čarodějnice  je  stojánek  s  puškou.  U  výjevu  četníků  postává  Petr  Boček.     TOMÁŠ   Taky  po  stopách  Nikoly  Šuhaje?     PETR     Co?  Ne.     TOMÁŠ   Prej  tady  někde  je  Nikolova  puška.     PETR     A  má  bejt?     TOMÁŠ   Leninova  dýmka,  Lennonova  kytara,  sluneční  brejle  Jima   Morrisona.  Artefakt.     PETR     Nebo  taky  zbraň,  kterou  zavraždil  minimálně  pět  nevinnejch  lidí.     TOMÁŠ   Nikola  přece  zabíjel  jenom  v  sebeobraně.     PETR    Tak  to  si  snad  děláš  srandu.  Můžeš  se  pak  jít  podívat  na  hroby   českejch  četníků,  který  oddělal.       TOMÁŠ   No,  ale  taky  po  něm  šli,  ne?     6  

  PETR       MARTIN     PETR       MARTIN  

Protože  to  byl  vrah.   Ono  je  to  těžký  soudit,  tehdy  tady  panovaly  naprosto   nepředstavitelný  podmínky.   No  dobře,  ale  pořád  kvůli  tomu  nemusím  schvalovat  vraždy,  ne?   Představte  si,  že  milujete  ženu  a  chcete  pro  ni  to  nejlepší.  Ale  je   taková  bída,  že  to  pro  ni  musíte  ukrást.  A  pak  už  nemáte  na   vybranou.  

  Petr  se  zamyslí.  Tomáš  si  všimne  pušky.  Natáhne  po  ní  ruce.     ŽEBRAČKA   Nedotýkat!     Tomáš  vezme  do  ruky  pušku.  Výjev  s  čarodějnicí  ožije.  Přidají  se  k  němu  holky  –   muzikantky.         2  -­‐  MORANA     Rauš,  opojení,  mejdan.  Holky  se  tahají  o  Nikolu. Morana  celý  výjev  sleduje.   MORANA   (k  Nikolovi)  Budeš  slavný,  Nikolo.  Žandáři  se  tě  budou  bát.    A  ty,   Uhríne,  zbohatneš.     NIKOLA    3   Jestli  nás  nechytnou.  Protože  na  to  je…  (Naznačí  oběšení.)     MORANA   Hlouposti.  Od  kterého  pluku  jste  utekli?     NIKOLA  3   Od  pětaosmdesátého,  ďarmatského.       MORANA   Ten  je  dávno  na  frontě.  A  žandáři  se  sem  bojí.  Zběhů  jsou  plné   lesy.  Ale  pro  jistotu  –  pojďte  sem.  (Zaříká  ratolístky,  pak  jim  je   připíná  na  klopu.)    Ve  jménu  Otce  I  Syna  I  Ducha  svatého,  amen.   Teď  se  tě  nedotkne  žádná  střela.  Ani  z  pušky,  ani  z  pistole,  ani  z   kulometu,  ani  z  děla.           (zpívá)       Tmavá  nocka,  tmavá.   7  

    pro  chlapa  je  zrádná,       pro  chlapa  je  zrádná,         zrádná  noc.           A  ta  nejtmavější,         ta  je  nejzrádnější       ta  je  nejzrádnější,       zrádná  noc.     V  průběhu  rauše  Morana  změní  svoji  tvář  na  smrtku.       UHRÍN   Je  to  bosorkáňa.  Před  ní  neutečeš.     Nikola  -­‐  Tomáš  se  vyděsí  a  namíří  na  Moranu  pušku.  Nemůže  ale  stisknout   spoušť.  Petr  mu  pušku  vezme  a  Moranu  zastřelí.  Přiskočí  Martin  a  pušku  mu   vytrhne.  Tomáš  je  v  šoku.     SBOR   Z  Kokavy,  z  Kokavy       chodníček  krvavý.       Lidi  povídají,         že  to  z  něčí  hlavy.           Není  on  krvavý,         kamarádi  moji.       To  jenom  rozkvetly       vlčí  máky  v  poli.         UHRÍN   Ty,  Šuhaji,  víš  co?  Někdy  je  mně  líto,  že  mě  v  Haliči  nedostali.     NIKOLA 2   Mně  taky.       UHRÍN   Střel  mě,  Šuhaji.       NIKOLA 2   To  myslíš  vážně?     UHRÍN   Mám  toho  všeho  už  po  krk.     NIKOLA 2   Tak  dobře.  (Odstoupí,  namíří  a  vystřelí.  Uhrín  zůstane  nezraněn.)   Nechápu.  Byl  jsem  nejlepší  střelec  pluku.     UHRÍN   Snad  na  to  nevěříš?   8  

  NIKOLA 2   Jsou  věci  mezi  nebvem  a  zemí.  Radši  se  rozejdem.     UHRÍN   Kam  půjdeš?  Domů?       Scéna  plynule  přejde  do  dalšího  obrazu.  Martin,  který  stojí  s  puškou,  se  otočí  k   Eržice.         3  –  ERŽIKA     1.     Ocitáme  se  ve  vesnici,  kde  žijí  jen  samé  ženy.  Vidíme  Eržiku  a  další  ženy  z   vesnice  na  lovu  havranů.  Nikola-­‐Martin  je  pozoruje,  ale  schovává  se.       NIKOLA  2   Ani  tak  nehoří       svíčka  farářovi,       jako  se  bělají       mojí  milé  nohy.       Jako  se  bělají       mojí  milé  nohy.       (šeptá)     Eržiko.         Ani  tak  nevoní         kořalička  sladká,         jako  mně  vonějí       mojí  milé  jabka.       Jako  mně  vonějí       mojí  milé  jabka.     (šeptá)     Eržiko.         Ani  tak  nebolí       rána  do  srdéčka.       Jako  mě  bolela       milé  zahrádečka.       Jako  mě  bolela       milé  zahrádečka.     9  

(mluví)     Eržiko.     ERŽIKA   Nikolo.  Pustili  tě?     NIKOLA 2   Utekl  jsem.  Celou  noc  za  tebou  běžím.     ERŽIKA   Počkej,  uvidí  nás.       NIKOLA 2   Přijď  večer  do  koliby.     ERŽIKA   Chytnou  tě  a  zastřelí.       NIKOLA 2   Ať.             2.     Nikola-­‐Martin  s  Eržikou  leží  v  kolibě.     ERŽIKA   Nikolo,  cos  byl  pryč,  měls  někoho?     NIKOLA 2   Jen  tebe.  Ve  spaní,  na  pochodu,  pořád.       ERŽIKA   Ach  Bože.     NIKOLA 2   Nevěříš?       ERŽIKA   Myslím  na  to,  co  bude.       NIKOLA 2   Není  nám  dobře?     ERŽIKA   Tady  na  kolibě.  Ale  ve  vesnici  zle.       NIKOLA 2   Dám  ti  s  sebou  maso  a  sýr.  A  našim  řekni,  ať  si  zas  pošlou.  Mám   dost.     ERŽIKA   Kradeného.     NIKOLA 2   Zadarmo  nedávají  a  peníze  nemám.       ERŽIKA   Bojím  se,  Nikolko.     10  

  NIKOLA  2   Pojď  ke  mně.  (Obejme  ji,  zpívá.)             Na  zelené  louce       šibeničky,       položila  milá,         holubička  sivá,       na  ně  ručky.         Copak  sis  má  milá,         pomyslela,       když  jsi  svoje  ručky         na  ty  šibeničky       položila?     ERŽIKA   Řekla  jsem  si,  milý,       sama  sobě,       že  je  s  náma  ámen,     ERŽIKA  A  NIKOLA       že  se  nedostanem       leda  v  hrobě.     Figuríny  žandárů  ožijí  a  dají  se  do  pohybu.     NIKOLA 2   Slyšíš?       ERŽIKA   Žandáři.       NIKOLA 2   Nesmysl.  Leda  baby  na  klestí.  Nikdo  o  mně  neví.       ERŽIKA   Hledají  od  chalupy  k  chalupě.       NIKOLA 2   Koločavští  neřeknou.  Pomstil  bych  se.       ERŽIKA   Bojí  se,  když  jdeš  kolem.  Ale  když  zaklepe  četník,  mají  strach  zase   z  něho.     MAĎ.  VELITEL   (volá  zpovzdálí)    Vzdejte  se.  Odhoďte  zbraň.       NIKOLA 2   Utíkej  Eržiko.       11  

ERŽIKA   Bez  tebe  ne.     MAĎ.  VELITEL   Neblázněte  člověče.  Jsme  čtyři  a  vy  sám.     NIKOLA 2   Nestřílejte.  Nechte  nás  odejít.     MAĎ.  VELITEL   Palte  mu  po  nohách.     (Závodčí,  četník  Sidó  a  četník  György  vystřelí.)     NIKOLA 1   (dvakrát  vystřelí,  dva  četníci  padnou  na  zem,  Nikola  s  Eržikou  utečou)         MAĎ.  VELITEL   Stůj!  Závodčí!  György!       ČETNÍK  GYÖRGY         Dostal  jsem  to,  pane  veliteli.       ČETNÍK  SIDÓ   (pokleká  k  závodčímu)    Je  po  smrti,  pane  veliteli.       MAĎ.  VELITEL   Ten  mizera  střílí  jak  Pánbůh.  Tohle  mně  zatraceně  zaplatí.       NIKOLA  2   (zpívá)         Nepůjdu  od  tebe,         má  milá  bělavá,       dokud  má  košilka       nebude  krvavá.       Košilka  krvavá,       rozsekaná  hlava,       nepůjdu  od  tebe,         má  milá  bělavá.

          12  

4  -­‐  KOMUNA     1.     DERBAK   Nikolo,  je  mír.  Vojáci  jsou  doma.  Pojď  s  náma.     NIKOLA 3   Nemám  čas,  Derbaku.       DERBAK   Pojď.  U  Herše  Lengyela  vymlátili  krám.       OREB     Prodal  sto  párů  bot,  co  dostal  pro  nás.       NIKOLA 3   Četníci  vás  seberou.     OREB     Rakouští  utekli.  A  než  sem  Češi  pošlou  svoje,  uděláme  si  pořádek   sami.     DERBAK   Svět  bude  vypadat  jinak.       NIKOLA 3   Svět  bude  pořád  stejný.       DERBAK   Nech  ho,  Orebe,  Nikola  nedělá  ve  smečce.       NIKOLA 3   Máš  pravdu,  Derbaku.  A  kromě  toho,  mám  práci.  Sbohem.   (odchází)     DERBAKOVÁ   Chlapi,  Molnára  vypálili.       OREB     Pojďme  k  Magerimu.  Když  nic,  aspoň  se  napijem.       DERBAK   Pojďme.       SBOR   Horní,  Dolní  Ořešany,     kéž  by  pány  pověšali.     Nejprv  pány  úředníky     a  pak  jejich  služebníky.     Potom  paní  úřednice       a  pak  jejich  služebnice      

13  

2.     Mageriho  hospoda.     MAGERI   (uklání  se)  Vítejte  k  nám,  chlapci.       DERBAK   Počkejte,  Mageri,  nevíte,  jestli  jdem  po  dobrotě.       MAGERI   Vím,  že  po  právu.  Umírali  jste  v  zákopech,  a  jiní  kradli  a  bohatli.  A   teď  umíráte  zas  a  jiní  zas  bohatnou  a  kradou.       OREB       Správně.       MAGERI   Je  pravda,  mám  majetku  víc  než  vy  všichni  dohromady.  Ale  jen  já   vím,  jak  je  mně  kvůli  tomu  stydno.  Jestli  chcete,  chlapci,   sepíšeme  listinu.  Všechny  pozemky  dám  obci.  A  jestli  chcete   zapálit  můj  dům,  prosím,  tady  je  oheň.       OREB     Nejsme  žháři,  Mageri.  Kdo  jedná  poctivě,  nemusí  se  bát.       MAGERI   Děkuji  chlapci.  Pojďte.  Co  v  dome  najdete,  je  vaše.     DERBAK   Pane  Mageri,  vy  jste  jiný  než  Lengyel.  Starostu  byste  měl  dělat   vy.       OREB     Správně.       MAGERI   Veliká  pocta,  přátelé,  veliká  pocta.  Ale  ruku  na  srdce,  já  si  jí   nezasloužím.  Jsem  hospodský  a  překupník  a  s  čím  kdo  zachází,   tím  schází.       OREB     To  je  taky  pravda.       MAGERI   Starostu  by  měl  dělat  člověk,  co  žije  poctivě,  přitom  nemá   majetek.  Je  moudrý  a  ví,  kam  se  hýbá  svět.  To  je  Derbak.       OREB     Správně.       MAGERI   A  teď  se  napijem.  A  zazpívejte,  chlapci,  aby  nám  v  Koločavě  bylo   dobře.     SBOR   Nebudu  orat  ani  set,   14  

    jenom  si  budu  přemýšlet,       jak  je  to  dobře  jíst  a  spát,       pěkně  se  mít,  nic  nedělat.           V  síni  bych  oral,  v  jizbě  sel,       na  peci  mlátil,  v  peci  mlel,       žena  by  řvala,  já  se  smál,       v  komíně  vítr  tancoval.     ŽENA  ZE  VSI   (přiběhne)  Žandáři,  žandáři  z  Volového.  Zatýkají.       Všichni  se  rozutečou.  V  hospodě  zůstane  spící  Derbak.  Přichází  četníci,  zatknou   ho.  Velitel  si  poklidí,  dá  na  stůl  psací  stroj  a  čsl.  vlajku  a  změní  tak  hospodu  na   četnickou  stanici.       3.     Četnická  stanice     VELITEL   Styďte  se,  Derbaku.  Rozumný  chlap,  za  války  vyznamenán  za   zranění  a  zblázní  se.       DERBAK   Nemůžu  za  to,  pane  veliteli.  Nutili  mě.     VELITEL   Ale  jako  starosta  jste  úřadoval.       DERBAK   Byl  jsem  opilý.    Celé  tři  dny.       VELITEL   Však  oni  vám  to  v  Mukačevě  spočítají.  Tady  udělejte  tři  křížky.       DERBAK   To  je  protokol?  Přečtěte  ho.  Prosím.       VELITEL   Stejně  tomu  nerozumíte.  Služba!     SLUŽBA   Rozkaz,  pane  veliteli.       VELITEL   Odveďte  ho.  Venku  čeká  Mageri.     SLUŽBA   Rozkaz.     MAGERI   (vejde)  Dobrý  den,  pane  veliteli.  Blahopřeju.  Celá  Koločava  dala   15  

na  modlení,  aby  vás  tu  nechali.       VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI  

Počkejte,  Mageri,  počkejte.  Mám  vyšetřit,  jestli  jste  opravdu   schvaloval  komunu  a  postoupil  jí  dobrovolně  majetky.     Jakpak  by  ne,  pane  veliteli,  jakpak  by  ne.     Vy  jste  se,  Mageri,  taky  zbláznil.     Doufám,  pane  veliteli,  že  ne.  Jen  se  mně  chce  žít,  ale  jsem  hloupý   chlap.  Nepoznám,  kam  se  svět  točí.     Takže  když  to  vypadalo  na  komunu,  byl  jste  s  komunou.  A  teď,   když  to  vypadá,  že  se  vrátí  stare  časy,  jste  pro,  a  dokonce  rád.     Zápis  na  mně  vynutili,  proto  neplatí.   Výborně,  půjdete  za  svědka.     Nehněvejte  se,  pane  veliteli,  nepůjdu.   Budete  svědčit  a  hotovo.     Jsem  zapomnětlivý,  pane  veliteli.  Co  si  ve  výčepu  nezapíšu,  za  půl   hodiny  nevím.       Jak  chcete.  Dosvědčí  to  Molnár    a  Lengyel.     Myslíte,  pane  veliteli?   Vy  zatracená  bando,  tak  vy  budete  držet  proti  zákonu?   Neurazte  se,  pane  veliteli.  Páni  přicházejí  a  odcházejí,  kdežto  lidi   zůstanou.  A  já  žiju  z  lidí.  Když  budu  proti  nim  svědčit,  začnou  se   opíjet  u  Grinberga  nebo  u  Lengyela  a  já  budu  tratit.     Patříte  za  mříže,  jeden  jako  druhý,  a  já  vás  tam  dostanu.     Vůle  vaše,  pane  veliteli.  Ale  já  být  vámi  –  odpusťte  mně  tu  drzost   –  nechám  vězení  až  nakonec.  Vždyť  ona  by  s  tím  Derbakem  byla   řeč.    

  16  

VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI  

  VELITEL     MAGERI     VELITEL     SLUŽBA     VELITEL     SLUŽBA        

Už  byla.  Vyfasuje  patnáct  let.     Rozmyslete  si  to,  pane  veliteli.  V  Koločavě  se  každý  třetí  jmenuje   Derbak.  A  vy  chcete  mít  klidnou  službu.     Víte,  Mageri,  co  mně  navrhujete?   Nejsme  v  klášteře,  pane  veliteli.  Vy  jste  četník  a  já  hospodský.     Všichni  ti  Derbakové  nedají  dohromady  ani  pětku.   Peníze  nejsou  všechno.  Nejdůležitější  je  pořádek.   Ten  si  udržím.  I  bez  vás.     A  co  Šuhaj?   Zatím  mu  nemůžeme  nic  dokázat.     Bez  Derbaků  to  nedokážete  nikdy.     Uvidíme.     Pane  veliteli.  Šuhaj  je  nepořádek.  Když  byli  všichni  na  vojně,   zběhl.  Když  se  všichni  bouřili,  válel  se  s  holkou.  A  když  se  pokořili,   krade  jako  dřív.  Chcete  ho  dostat  za  každou  cenu.  A  Derbak,  to  je   nízká  cena.     Molnár  a  Lengyel  na  něho  podají  žalobu.   Mám  s  nimi  promluvit?   Chraň  Bůh..  A  dost  o  tom.  Jděte,  vypadněte.  Služba!   Rozkaz,  pane  veliteli.   Pošlete  sem  Derbaka.     Rozkaz.  

17  

5  –  SVATBA     1.     NIKOLA  2             DRAČ     NIKOLA 2     ANDREJ     NIKOLA 2     DRAČ     ERŽIKA     ANDREJ     NIKOLA 2     ANDREJ     NIKOLA 2+3     ANDREJ     NIKOLA 2     DRAČ     NIKOLA 2     ERŽIKA     ANDREJ    

(zpívá)   Nepovídej,  milá,  mamince,     že  jsem  s  tebou  ležel  v  postýlce,   ale  pověz,  pověz  tátovi,     ať  ti  kolébečku  zhotoví.   Lumpe!   Nenadávejte,  Drači.  Už  vám  to  nepomůže.   Táto,  mám  ho  vyhodit?   Zkus  to.   Počkej,  Andreji.  Eržiko,  je  to  pravda?   (kývne  hlavou.)   Půjdeš  k  bábě.  Anebo  k  doktorovi.   Doktor,  Drači,  nedělá  tyhle  věci  zadarmo.     Máme  dost  peněz,  abysme  nemuseli  dát  holku  kriminálníkovi.     Lepší  brát  než  dávat,  ne?  Dvacet  tisíc?     Kašlu  na  ně.   Protože  jsou  ode  mně,  nebo  že  je  to  málo?   Za  to  nekoupíš  ani  krávu.   Přinesu  víc.   Prosím  vás,  tatínku.   Banditovi  ji  nedám.  

18  

NIKOLA 2  

Někdo  se  protloukal  na  vlastní  pěst,  někdo  byl  baba  a  sloužil   císaři  až  do  konce.  

  ANDREJ   Poznáš,  kdo  je  baba,  až  tě  jednou  zabiju.     NIKOLA 1   Nebo  já  tebe.     DRAČ   Nechte  toho!  Vidíš,  Nikolo,  nebylo  by  to  ke  štěstí.     NIKOLA 2   Tak  kolik?  Sto  tisíc?     ERŽIKA   Ježiši  Kriste,  Nikolo.     DRAČ     Tolik  neseženeš.     NIKOLA 2   Ptám  se,  jestli  to  stačí.       DRAČ   Chytí  tě  a  bude  po  svatbě.     NIKOLA 2   K  vaší  radosti.  A  jestli  je  přinesu?     DRAČ   Až  je  uvidím.     NIKOLA 2   Ale  pro  víno  pošlete  hned.       DRAČ   Buď  rád,  že  nepošlu  pro  četníky.       NIKOLA 2+3   Děkuju  za  slovo,  tatínku.         Dvě  polénka  hrubá,  dubová  -­‐       Už  je  kolébečka  hotová       Hajej,  dadej,  synku,  co  ty  víš?       Je  to  kolébečka,  nebo  kříž?       2.     Odehrává  se  svatba..     ERŽIKA   (Zpívá)       Pod  javorem  na  tom  poli     19  

                      MORANA                             SBOR  MUŽI                      

oře  děvče  párem  koní,     oře  děvče  párem  koní.     Když  to  pole  doorala,     mamka  na  ni  zavolala,     mamka  na  ni  zavolala.    

SBOR  ŽENY                   NIKOLA         DERBAK       NIKOLA 3     DERBAK  

Byl  tam  s  nima  jeden  chlap,   Ten  tu  řeku  přeplaval   a  když  doplul  ke  kraji   volal  na  ně  ze  skály:  

  NIKOLA 3     DERBAK     NIKOLA 3  

Dcero  moje,  spěchej  domů,     provdávám  tě,  nevím  komu.     Provdávám  tě,nevím  komu.     Za  pacholka  loupežníka.     Loupežníků  náčelníka,     loupežníků  náčelníka.     Tam  u  řeky  na  kraji   chlapci  se  tam  koupají.   Chlapci  se  tam  koupají,   na  děvčata  volají.   Kdo  tu  řeku  přeplave,   ten  to  děvče  dostane.

Dobře,  chlapci,  dobře  je,   už  to  děvče  moje  je.   Čekám  na  tebe,  Nikolo.   Co  chceš?   Je  nám  zle.  Do  Maďarska  na  práci  nemůžem  a  úroda  byla   mizerná.     Dejme  tomu.  Co  dál?   Chlapi  říkají:  Jenom  Nikola,  ten  si  umí  poradit.     Co  tím  myslíš?   20  

  DERBAK     NIKOLA 3     DERBAK     NIKOLA 3     DERBAK     NIKOLA 3     DERBAK     NIKOLA 3     DERBAK     NIKOLA 3     DERBAK  

Starý  Drač  si  dal  Eržiku  dobře  zaplatit,  viď?  Ale  ty  seženeš  peníze   na  tři  Eržiky.   To  je  moje  věc.     Kdybych  měl  to  štěstí  jak  ty,  dám  se  na  to  taky.     Nikdo  ti  nebrání.   A  co  takhle  zkusit  to  dohromady?  Dokážem  víc.   Stačí,  co  dokážu  sám.     Škoda,  chlapů  je  dost.     Kteří?   Já,  Oreb  Danko.   Dobrou  noc.   Chyba,  Nikolo,  že  nám  nevěříš.  Kdo  jde  do  něčeho  z  bídy,   nezradí.    

  NIKOLA 3   Rozmyslím  si  to.       Nikola-­‐  Tomáš  jde  k  Eržice,  se  kterou  do  té  doby  tančil  Nikola-­‐Martin.  Odvedou   tančí  s  ní,  zatímco  Nikola  Martin  jde  připravit  lože.       ERŽIKA                      

Tam  nahoře  na  tom  kopci   pěkný  chlap  tam  trávu  kosí   Kosí,    kosí,  nemá  rosy,   děvče  mu  tam  vodu  nosí   Podala  mu  vody  sklínku,   ustlala  mu  v  rozmarýnku.  

21  

4.     Noc  po  svatbě.  Nikola-­‐Martin  s  Eržikou  spí.  Nikola  se  vzbudí  a  pokouší  se  tajně   odejít.  Eržika  se  probudí.       NIKOLA 2    Nehněvej  se,  Eržiko.  Musím.       ERŽIKA    Sedm  neděl  po  svatbě  nemá  chlap  večer  ven,  nebo  se  stane   neštěstí.       NIKOLA 2   Musím  k  našim.     ERŽIKA     Půjdu  s  tebou.       NIKOLA 2     Je  pozdě!  Nesvědčí  ti  to.       ERŽIKA   Nikolo,  ty  nejdeš  k  rodičům.     NIKOLA 2   Nech  mě!       ERŽIKA   Slíbil´s,  že  toho  necháš!     NIKOLA 2   Jdu  naposledy.  Přísahám!       ERŽIKA   To  říkáš  pořád.  Nepustím  tě!       NIKOLA 2   A  co  dřevo  na  chalupu?  Nemůžeme  do  smrti  bydlet  u  vašich.       ERŽIKA   Půjdeš  pracovat.       NIKOLA 2   Až  postavíme.         ERŽIKA   S  kým  jdeš?       NIKOLA 2   Sám.       ERŽIKA   A  kde  je  Andrej?       NIKOLA 2   Hlídám  ho  snad?       ERŽIKA   Odešel  s  tátovou  puškou.     22  

  NIKOLA 2   Možná  pytlačí.       ERŽIKA   Strašně  tě  nenávidí.       NIKOLA 2   Nebojím  se!       ERŽIKA   Nikolko,  proč  nemůžeme  žít  jako  jiní?       NIKOLA 2   Budeme.  Uvidíš.       ERŽIKA   Chtěla  bych  už  teď…       NIKOLA 2   Jiní  jsou  jiní  a  já  jsem  já!         5.     ERŽIKA   (zpívá)         Večer  zmizí,  přijde  ráno,       co  mi  nosí    všecko  marno.       Vždyť  má  zkrvácené  šaty,       já  je  smutná,  musím  práti       musím  práti.     Během  písně  vidíme  stínovou  “rekonstrukci”,  jak  došlo  k  zabití  Andreje.  Hraje  ji   Nikola  –  Petr.   DERBAK   Opakuj  to,  Orebe.  Kdo  se  bál?     OREB   Ty.     DERBAK   A  ty  ne?     OREB     Řekls,  že  udeříš  první.       DERBAK   Ale  když  jsem  neudeřil,  neměl  se  do  toho  Andrej  plést.       OREB     Chyba,  že  jsme  ho  neuklidili.     DERBAK   Je  ať  tam  leží.   23  

  OREB       DERBAK       OREB       DERBAK     ERŽIKA               NIKOLA  2   ERŽIKA     NIKOLA 2     ERŽIKA     NIKOLA 2     ERŽIKA     NIKOLA 2     ERŽIKA                    

Za  chvilku  je  světlo.  Rozděl  peníze.     My  dva  po  třiceti  a  zbytek  pro  Nikolu.     Ten  už  asi  sotva  přijde.   Neznáš  ho.  Přijde.   (zpívá)   Já  je  smutná,  musím  práti,   jen  je  nesmím,  rozvázati.   Jednou  jsem  je  rozvázala,     hrozně  jsem  se  polekala,   polekala.         (vběhne  k  Eržice)  Neštěstí,  Eržiko.     Jsi  celý  od  krve.   Byli  jsme  v  Něgrovci,  šest  chlapů.  Když  jsme  končili,  jeden  po   mně  střelil.     Který?   Nevím.  Byla  tam  tma  a  všichni  měli  přes  obličej  šátky.  Střelil  jsem   taky  –  a  on  tam  zůstal.     Ježiši  Kriste!   Eržiko,  musím  pryč,  nevěř,  co  budou  u  mně  povídat.  A  odpusť.     (zpívá)   Viděla  jsem,  rukavičku,     v  rukavičce,  pravou  ručku.   Na  té  ruce  prsten  zlatý   bratříčkovi  darovaný,   darovaný.   Milý  milý,  cos  to  dělal,     žes  mi  bratra  zabít  nechal  

24  

NIKOLA 2   (zpívá)     Tma  tam  byla,  neviděl  jsem     vítr  foukal,  neslyšel  jsem,     neslyšel  jsem.               6  –  ŠTVANICE     1.     Na  četnické  stanici     VELITEL   Tak  dost,  Derbaku.  Něco  vám  přečtu.  (Čte.)    Minulý  pátek  v   Tereble  přepadli  dva  maskovaní  muži  vůz,  který  jel  na  trh  do   Chustu.  Ukradli  patnáct  tisíc  korun  a  za  dvacet  tisíc  zboží.  V   neděli  tři  bandité  okradli  na  Mokrance  českého  inženýra  R.  o   peníze,  hodinky  a  triedr.  O  hodinu  později  byl  přepaden  notář  z   Německé  Mokré  a  odpoledne  u  Sojmy  sebrali  paní  okresní   náčelníkové  při  koupání  šperky  a  šaty.  Co  vy  na  to?     DERBAK   Šuhaj  je  nedůvěřivý,  pane  veliteli.  Všecko  mně  neříká.  Dejte  mně   čas.     VELITEL   To  slyším  pořád.  A  teď  novinka.  V  noci  na  dnešek  přepadli  v   Něgrovci  poštu.  Sto  padesát  tisíc  korun.   DERBAK   Že  se  nebojí,  banditi.       VELITEL    Správně.  Na  to  musel  mít  aspoň  půl  tuctu  chlapů.       DERBAK   Jestli  se  pustil  do  velkých  věcí,  tím  spíš  ho  dostanete.       VELITEL   Na  to  můžete,  Derbaku,  vzít  jed.  Ale  tentokrát  na  to  půjdu  jako   četník,  ne  jako  hokynář.  Protože  u  pošty  v  Něgrovci  našli   zastřeleného  chlapa.  A  víte  kdo  to  byl?  Šuhajův  švagr.  Naštěstí   mám  dva  projektily  z  Šuhajovy  pušky.  Vsadím  krk,  že  mladého   Drače  má  na  svědomí  taky  on.  Jakmile  to  v  Chustu  potvrdí,  začne   hon.   25  

  DERBAK     VELITEL  

Kéž  by  ho,  pane  veliteli,  konečně  chytili.     Proto  jste  tady,  Derbaku.  Dostanete  pušky  a  budete  ho   nadhánět.  Chytnem  ho.  Živého,  Derbaku.  Aby  nám  všecko  pěkně   pověděl.  Například  kdo  s  ním  udělal  tu  něgrovskou  poštu.  

    2.     V  lese  nad  Koločavou     OREB       DERBAK     OREB       DERBAK     OREB       DERBAK     OREB       DERBAK     OREB       VELITEL     NIKOLA 3     VELITEL     NIKOLA 3     VELITEL     NIKOLA 3  

Jestli  ho  dostanou,  je  to  náš  konec.   Nedostanou.   Zatáhli  celý  les.     Nikola  nic  neprozradí.   Oni  se  v  tom  vyznají.   Nic  jim  to  nepomůže,  když  ho  nebudou  mít  živého.   Jak  to  chceš  zařídit?   Dali  nám  pušky.  Výstřel  v  sebeobraně.   Pravda.  Tak  to  uděláme.  Ale  tentokrát  po  něm  střelím  první  já.     Vzdejte  se,  Šuhaji.  Je  to  marné.     Chlapci,  vraťte  se,  nebo  budu  střílet.     Vpřed,  chlapi.     Zpátky,  nebo  vás  postřílím  do  jednoho.     Palte  mu  na  nohy.     Tak  dobře,  vy  jste  to  chtěli.   26  

  (Vystřelí,  pak  ještě  několikrát  prudce  za  sebou.)     VELITEL   Palte!     (Střelba.  Icu  Bokšaj  a  Jejku  Horbasa  klesají  k  zemi.)     ICU  BOKŠAJ   Ježíši  Kriste,  Nikolko,  cos  mně  to  udělal?  Vždyť  jsme  spolu  rostli.       JEJKU  HORBASA   Chlapci,  řekněte  to  našim.     VELITEL   Jak  se  jmenuješ?     ICU  BOKŠAJ   Jejku  Horbasa,  číslo  popisné  třIcet  šest.     Četníci  odnášejí  mrtvé  do  vsi.       NIKOLA  3   Křížem  krážem  chodím,         nevidím  nikoho.       Někdo  mě  zabije,         nebo  já  někoho.     VELITEL   Bouda,  řekněte  chlapům,  že  dál  nejdeme.       BOUDA   Necháme  ho  běžet?     VELITEL   Ne,  zkusím  to  vyřídit  sám.    (Popadne  “náhodou”  kolemjdoucí   bábu  /jednu  z  plaček/  a  skryt  za  ní  se  blíží  k  Nikolovi.)     NIKOLA 3   Hej,  vy  tam,  teta!  Stůjte!  Jste  hluchá?  Stůj  nebo  střelím.     VELITEL   (skočí  po  Nikolovi,  vyrazí  mu  pušku,  udeří  ho  pěstí,  zápasí  s  ním.)   Ke  mně,  chlapi.     OREB     Tohle  špatně  skončí.     DERBAK   Pane  Bože,  smiluj  se  nade  mnou.         Ach  Bože,  přebože,       kdopak  nám  pomůže,       když  ty  nepomůžeš,       nikdo  nic  nezmůže.   27  

                      Přestávka    

Živ  nás,  Bože,  živ  nás   v  ten  dnešní  smutný  čas.   Když  nás  neuživíš,   půjdeme  všici  krást.  

28  

7  –  NIKOLA  ŠUHAJ  LOUPEŽNÍK     1.     NA  ČETNICKÉ  STANICI.     NIKOLA 3   Milá  moje,  milá,       vyplať  mě  z  vězení,       vyplať  mě  z  vězení,       milá  má.     ERŽIKA   Řekni  si,  můj  milý,       co  je  zapotřebí,       co  je  zapotřebí,       milý  můj.     NIKOLA 3   Abys  nemeškala,       šňůru  kupovala,       šňůru  kupovala,       milá  má.     ERŽIKA   Milý  přemilený,       chyť  se  této  šňůry,       milý  můj.     OBA     A  jestli  nestačí,         navaž  moje  vlasy.       Když  jich  není  dosti,       nastav  moje  kosti.       Nastav  moje  líčka,       vyskoč  na  koníčka,       zatoč  ho  dokola       do  našeho  dvora.     Během  písně  dá  Eržika  Boudovi  peníze.  Bouda  uvolní  Nikolova  pouta.  Nikola   uteče.     Vejde  Velitel.  Najde  prázdná  pouta.     VELITEL   Krucinál,  Bouda,  jak  se  to  stalo?     BOUDA   Pane  veliteli,  uvolnil  provazy,  dostal  se  ke  zbraním  a  vyskočil   29  

oknem.     VELITEL     BOUDA     VELITEL     BOUDA     VELITEL     ERŽIKA     VELITEL     ERŽIKA     VELITEL     ERŽIKA     VELITEL     ERŽIKA     VELITEL     ERŽIKA     VELITEL     SLUŽBA     VELITEL      

Jenže  vy  jste  měl  službu.   Bylo  mně  špatně,  musel  jsem  na  záchod.   Věřím  vám,  ale  odpovědnosti  vás  nezbavuju.  Všecko  vyšetřím,  a   jestli  v  tom  jedete,  nechtěl  bych  být  ve  vaší  kůži.  Venku  čeká   Šuhajová.   Rozkaz,  pane  veliteli.  (Vpustí  dovnitř  Eržiku.)   Tak  mluvte,  Šuhajová.   Nic  nevím,  pane  veliteli.   Samozřejmě.  Řezníkovi  v  Chustu  jste  prodala  krávu.  Za  třicet   tisíc.  Kde  jsou  peníze? Měli  jsme  dluhy.   Ve  stejnou  dobu  prodal  krávu  starý  Šuhaj.  Taky  na  dluhy?   Nevím.   Znáte  četnického  aspiranta  Boudu?   Nevzpomínám  si.  Je  mi  zle.   V  kolikátém  jste  měsíci?   Ve  druhém.   Máte  štěstí,  Šuhajová.  Služba!   Rozkaz,  pane  veliteli.   Odveďte  ji.  

30  

8  –  MEZIHRA  (POLONINA)     V  kopcích  sedí  turisté  a  žebračka  u  ohně.  Martin  s  buzolou  studuje  mapu,  Petr   sedí  na  kládě  s  lahví  vodky.  Tomáš  hraje  na  kytaru  a  žebračka  na  housle.   Zpívají.     TOMÁŠ  A  ŽEBRAČKA       Zabili,  zabili       Chlapa  z  Koločavy       Řekněte,  hrobaři,         kde  je  pochovaný.     PETR    Prosim  vás,  už  to  fakt  nezpívejte.  Dyť  ta  písnička  je  úplně   dementní.  To  je  snad  ještě  horší  než  Podvod  od  Nedvědů!       MARTIN   Dyť  je  to  docela  pěkný.  Zabili,  zabili...       PETR     Děte  do  prdele!     Popadne  láhev  a  jde  pryč.  Ostatní  za  ním  jenom  koukají.       2.     Petr  začne  zpívat. Od  té  doby  je  Nikolou,  zbylí  Nikolové  se  převtělují  do  Kubeše   a  Jury.     NIKOLA   Pojďme,  chlapci,  pojďme  krást,       bude  žrádlo,  bude  chlast.     SBOR  MUŽI   Kdo  se  bojí,  ať  je  doma,       půjde  ráno  ovce  pást.     SBOR       Jede  forman  dolinou       chlapi  za  ním  krajinou       Stůj,  formánku,  nehýbej       Vrané  koně  vypřahej     DERBAK   Stačí,  ne?     NIKOLA   Pro  dnešek.  Na  zítřek  mám  něco  lepšího.     31  

OREB     NIKOLA     RÓZIČKA     NIKOLA     RÓZIČKA     NIKOLA     RÓZIČKA     NIKOLA  

Ticho,  někdo  jde.   A  helemese,  Rózička  Grinbegrová  z  Horbu.  Kampak  máš   namířeno,  Rózičko?   Do  Chustu,  prodat  tele.  Chaimek  potřebuje  nové  boty  a  Rivka   půjde  v  září  do  školy. A  co  pro  sebe  na  výbavu,  to  nic  nekoupíš?   Kdo  by  si  vzal  chudou?   Škoda  telete.  Tady  máš,  a  kup  mu  dobré.  A  sobě  nějakou  parádu.   Pánbůh  ti  to  zaplať,  Nikolko.     Teď  jdi  a  neohlížej  se.  A  kdyby  se  tě  četníci  ptali,  jestli's  mě   viděla,  řekni  pravdu.  

  (Rózička  odchází.)     DERBAK   Co  máš  na  zítřek,  Nikolo?     NIKOLA   Tohle.         Zazpívejme,  chlapci,  jednosvorně       píseň  o  chustovském  Božím  domě       Pánbůh  tam  má  kvartýr  samý  zlato       Pojďme  kamarádi,  pojďme  na  to     DERBAK   Kostel,  Nikolo,  to  není  pro  nás.     OREB   Poznají,  žes  nebyl  sám.     NIKOLA   No  a?     DERBAK   Nejde  to.     NIKOLA   Ale  krást  a  zabíjet  na  moje  jméno,  to  jde?  Kdo  oddělal  ty  tři  z   Mukačeva?     OREB   My  ne.   32  

  NIKOLA     DERBAK     NIKOLA     OREB     NIKOLA     DERBAK     NIKOLA     OREB     NIKOLA     DERBAK  

A  u  Buštiny  toho,  co  přijel  z  Ameriky?   Neznáme  ho.   Ale  Abrama  Feigenbauma,  toho  znáte.   Mysleli  jsme,  že  tys  ho  znal  nejlíp.   Mně  by  stačila  jedna  rána,  kdežto  na  něj  stříleli  třikrát.  To   vypadá  na  tvoje  oči,  Derbaku.  A  ta  Buština,  Danko,  na  tebe.   Jestli  si  nevěříme,  chlapci,  pojďme  od  toho.   Nikdo  vás  nedrží.  Ale  četníkům  dokážu,  že  i  když  kradu,   nevraždím.  A  kdo  bude  dělat  na  můj  účet,  toho  zabiju.   Víš,  že  jsme  chudáci,  Nikolo.  A  ten  sedlák  v  Buštině  se  bránil.   Každý  myslí  na  svou  kůži.  Já  taky.   Nikolo,  v  Koločavě  je  horká  zem.  Nechytí  tě,  jak  kradeš,  chytí  tě,   jak  kradené  prodáváš.  Měl  bys  odejít.  

  NIKOLA   Je  tady  Eržika.  A  přijde  děcko.  Ten  kostel  v  Chustu  uděláme.         Křížem  krážem  chodím,       nevidím  nikoho.       Někdo  mě  zabije,       nebo  já  někoho.     Martin  s  Tomášem  se  probudí  a  hledají  Petra.

33  

    9  –  ZRADA     1.     NA  ČETNICKÉ  STANICI.     VELITEL   Služba!     SLUŽBA   Rozkaz,  pane  veliteli!     VELITEL   Přiveďte  Derbaka.     SLUŽBA   Rozkaz!     DERBAK   (vstoupí)  Pochválen  Pán  Ježíš  Kristus.     VELITEL   S  Kristempánem  na  mě,  Derbaku,  nechoďte.  Máte  šest  týdnů.  Do   té  doby  bude  Šuhaj  zpátky  v  cele.  Jasno?     DERBAK   Když  on,  pane  veliteli,  snad  ani  v  Koločavě  není.     VELITEL   Víme,  že  je,  a  vy  to  taky  víte.  Až  se  přihlásí,  dáte  nám  vědět.     DERBAK   Vynasnažím  se,  pane  veliteli.  Ale  zázraky  nečekejte.     VELITEL   Podívejte,  Derbaku,  jestli  to  do  šesti  týdnů  nebude,  budete  sedět   vy.       2.     V  LESE  PŘI  SILNICI  DO  Chustu.     SBOR     Jede  forman  dolinou       chlapi  za  ním  krajinou       Stůj,  formánku,  nehýbej       Vrané  koně  vypřahej     NIKOLA   Stůj!     34  

MAGERI     NIKOLA     MAGERI     NIKOLA     MAGERI     NIKOLA     MAGERI     OREB       MAGERI     DERBAK     MAGERI     DERBAK     MAGERI     DERBAK     MAGERI     NIKOLA     MAGERI     NIKOLA     MAGERI    

Znáš  mě,  Nikolo?   Dolů  z  vozu,  Mageri.  A  ruce  vzhůru.   (s  rukama  nad  hlavou)  Nic  nevezu.  Jedu  za  tebou.   Co  mně  chcete?   Podívej,  chlapče,  ty  umíš  věci  kupovat,  já  prodávat.  Dejme  to   dohromady.   Jste  blázen?   Obchodník.  Můžu?  (Dá  ruce  dolů.)  Je  tady  Derbak?   Toho  neznáme.   Škoda.  Možná  by  ho  zajímalo,  že  bych  odkoupil  těch  třicet   papírů.   Jakých  papírů?   Z  pošty  v  Něgrovci.  Suší  je  doma,  protože  se  bojí,  že  četníci  mají   čísla  bankovek.  A  bojí  se  právem.  Jenže  já  se  nebojím. Co  za  to?   Padesát  z  každé  stovky.   Lumpárna.   Riskuju  jako  ty...  jako  on.  Musím  na  to  sehnat  člověka  a  dát  mu   tolik,  aby  si  mohl  taky  sehnat  člověka.   To  je  rozumná  řeč,  Mageri,  a  rozumná  cena.  Platí  taky  pro  mě?   U  věcí  je  to  horší.  Ale  že  jsi  to  ty,  platí.   A  kdo  mně  ručí  za  to,  že  vás  neposlali  četníci?   Jako  překupník  v  tom  přece  jedu  s  tebou.  

35  

NIKOLA     MAGERI     NIKOLA     DERBAK     OREB       MAGERI     NIKOLA  

Potřebuju  záruku.   Dobře.  Jděte  k  Lengyelovi.  Zítra  kupuje  pět  hektarů  lesa.  Vyzvedl   ze  záložny  dvě  stě  tisíc.  (Nikolovi.)  Říkám  ti  to  před  svědky.  To  je   jasná  spolupráce.  Stačí?   Stačí,  Mageri.  Nachystám  peníze  a  věci  a  vzkážu.   (strhne  si  šátek)  Já  taky.   (strhne  si  šátek)  A  já  taky.   Těší  mě,  mládenci.  Nebudete  litovat.  Spánembohem.  A   nezapomeňte  na  Lengyela.  (Odjíždí.)  Lengyel!   Tak  co,  chlapci?  Vypadá  to,  že  máme  štěstí.  Teď  teprve  se  z   Koločavy  nehnu.  

      Pojďme,  chlapci,  pojďme  krást,       bude  žrádlo,  bude  chlast.     SBOR  MUŽI   Kdo  se  bojí,  ať  je  doma,       půjde  ráno  ovce  pást.         3.     V  DERBAKOVĚ  CHALUPĚ.     DERBAK   Oleno,  vstávej.     DERBAKOVÁ      Kdes  byl?     DERBAK   Je  se  mnou  zle,  Oleno.     DERBAKOVÁ  Jdi  ode  mě.  Nemůžu  kořalku  ani  cítit.     DERBAK   Olenko,  musíš  mně  pomoct.  Jdou  po  mně  ze  všech  stran.     DERBAKOVÁ  Jen  si  sežer,  co  sis  nadrobil.     36  

DERBAK   Oleno,  ty  se  v  tom  vyznáš.  Namíchej  mně  něco.     DERBAKOVÁ  Aby  tě  Pánbůh  nepotrestal,  Derbaku.  Máš  děti.     DERBAK   Nechci  to  pro  sebe,  Oleno.     DERBAKOVÁ  A  pro  koho?  Pro  Nikolu?     DERBAK   Nejde  to  jinak,  Olenko.  Až  ho  najdou  mrtvého,  snad  mně  dají   pokoj.       DERBAKOVÁ  Jestli  na  to  přijdou,  půjdeme  sedět  všichni.     DERBAK   Neboj  se,  už  jsem  to  vymyslel.     DERBAKOVÁ  Že  bych  to  dělala  ráda,  to  ne.     DERBAK   A  já  ano?  Všecko,  co  máme,  máme  od  něho.  Srdce  mně  může   puknout,  když  na  to  pomyslím.       DERBAKOVÁ   Neřvi,  vzbudíš  děti.  Ráno  to  připravím  a  potom  Pánbůh  s  náma.     MORANA   Tmavá  nocka,  tmavá.       pro  chlapa  je  zrádná,       pro  chlapa  je  zrádná,         zrádná  noc.           A  ta  nejtmavější,         ta  je  nejzrádnější       ta  je  nejzrádnější,       zrádná  noc.         10  –  KUBEŠ     1.     NA  ČETNICKÉ  STANICI.     VELITEL   Kubeš,  na  hovno,  co?  Tohle  je,  Kubeš,  zatracený  kraj.  Vemte  si   Mageriho.  Povídám  mu:  Člověče,  vy  máte  ale  štěstí.  Zrovna   37  

Lengyel,  největší  konkurence,  zrovna  ten  se  musí  položit.  A  on  na   to:  Byl  hloupý,  pane  veliteli,  a  to  v  naší  branži  stojí  krk.  Říkal  jsem   mu:  Šlojme,  dej  peníze  do  banky  a  plať  šekem.  Jednou  tě   vykradou  a  budeš  na  stará  kolena  žebrák.  Jenže  on  na  to  nedal.  -­‐   A  přitom  se  ten  mizera  Mageri  tak  šklebil,  že  bych  ho  nejradši  na   místě  sebral.     KUBEŠ     VELITEL  

  KUBEŠ     VELITEL     KUBEŠ     VELITEL     KUBEŠ     VELITEL     KUBEŠ     ERŽIKA                  

Nejde  mu  nic  přišít?   Tady  nejde  nikomu  nic  přišít.  Derbak  a  ta  jeho  banda  mlčí,   překupníci  odvolali  výpověď,  prý  jsme  jim  vyhrožovali.  Nebo  ty   bankovky  z  Něgrovce.  Hlídáme  každý  krám,  každou  putyku,  a   stovky  a  tisícovky  nám  utíkají  jedna  po  druhé.  Mají  je  stoleté   báby  a  samozřejmě  si  nepamatujou,  kde  k  nim  přišly.  Okradení   nechtějí  vypovídat.  Prosím  je:  Lidičky,  co  se  bojíte,  však  ten  Šuhaj   není  ďábel,  a  až  ho  dostanem,  všecko  se  vám  vrátí.  Ale  oni  nic   nechtějí,  prý,  Pánbůh  dal,  Pánbůh  vzal.  Tady  aby  čert  dělal   žandára.  No  nechme  toho.  Jak  jste  se  rozmyslel  s  tou  Šuhajovou?   Abych  řekl  pravdu,  pane  veliteli,  moc  se  mi  to  nelíbí.    Ale  jděte,  chlap  jako  hora,  krasavec,  a  aby  si  nenamluvil   ženskou,  co  půl  roku  neviděla  muže  a  neví,  jestli  ho  vůbec  ještě   uvidí.   Nebude  četníkovi  věřit.   Řeknete,  že  jste  dal  výpověď.  A  toho  jejího  spratka  že  si  vezmete   za  vlastního.  Až  se  s  váma  vyspí,  všechno  vám  vyklopí.  Tak  co? Doma  by  mě  za  to  nepochválili.   Já  vím,  není  to  podle  zákona.  Ale  na  Koločavu  se  musí  jinak,  než   myslí  páni  v  Praze.  Jestli  to  vyjde,  Kubeš,  bude  z  vás  důstojník.   Tak  dobře,  pane  veliteli,  já  to  zkusím.   Chodí  horou  tři  sta  ovec   Nebuď  synku  jak  tvůj  otec   Tvůj  otec  zná  každou  cestu   Kudy  jezdí  kupci  k  městu   Mívá  hlavu  zarosenou   38  

    A  šavličku  zkrvavenou.     SBOR  ŽENY   Jak  to  otec,  jak  to  slyšel       Do  ložnice  za  ní  přišel     NIKOLA   Oblíkej  si,  ženo,  šaty,       Projedem  se  po  souvrati.       Na  tu  louku  na  zelenou,       Pod  tu  hrušku  rozpolcenou     SBOR  MUŽI   Klekni  ženo  na  tu  trávu       Tvůj  milý  ti  setne  hlavu     MORANA   Milá  šátek  z  hlavy  sňala       Po  větru  ho  odhodila     ERŽIKA   Tumáš,  synku,  na  památku       Jak  ti  otec  stínal  matku       2.     ŠUHAJOVA  CHALUPA.     KUBEŠ   Dobrý  den,  Eržiko.  Vy  se  hněváte?     ERŽIKA   Neměl  jste  chodit.     KUBEŠ   Studna  potřebuje  vyčistit.     ERŽIKA   Sousedi  mě  pomlouvají.     KUBEŠ   Nevyhánějte  mě,  Eržiko.  Jsem  domácký  člověk.  Co  dělá  malý?     ERŽIKA   Spí.  Měla  jsem  vás  poslat  pryč,  hned  jak  jste  přišel  poprvé.     KUBEŠ   Však  jste  to  udělala.  Vzpomínáte?  „Už  jsem  vám  řekla,  že  o  něm   nic  nevím,  a  kdybych  věděla,  nepovím.“   ERŽIKA   A  vy  jste  řekl:  „Nejsem  fízl.  Prý  máte  na  prodej  medvědí  kůži.   Koupím  ji.“  A  stejně  jste  nemluvil  pravdu.     39  

KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ                    

O  medvědí  kůži.  O  tom  ostatním  ano.   Nevěřím.   Uvidíte.  Dám  výpověď,  Eržiko.  Mám  odslouženo,  pustí  mě.  Ale   musíte  mně  říct,  jestli  mě  máte  trochu  ráda.   Neřeknu.     A  co  jestli  se  nebudu  ptát?  Jestli  udělám,  co  by  na  mém  místě   udělal  každý? Zlobila  bych  se.  Moc.   Vzkázala  byste  pro  něho?   Poradím  si  sama.   Tak  dobře.  (Obejme  ji  a  dlouze  políbí.)   (napřed  se  vzpírá,  ale  pak  podlehne  a  sama  Kubeše  políbí.  Potom   mu  unikne  z  objetí.)  Jdi.  Jdi  pryč.   Mám  tě  rád,  Eržiko.  Nech  ho.  Vezmu  si  tě,  a  chlapce  taky.   Jdi  pryč.  Byla  jsem  u  čarodějnice.  Říkala,  že  kdo  je  se  mnou,  toho   čeká  smrt. Kdybych  měl  být  bez  tebe,  tak  smrt  je  lepší.   Nepůjdu  od  tebe,  má  milá  bělavá   Dokud  má  košilka  nebude  krvavá   Košilka  krvavá,  rozsekaná  hlava   Nepůjdu  od  tebe,  má  milá  bělavá.  

40  

    3.     PŘED  KOŘENÁŘČINOU  CHALUPOU.     Osamělý  Nikola-­‐Petr  pije  sám  vodku.  Zjeví  se  mu  Morana  –  repríza  obrazu  s   vraždou.       NIKOLA   Hledám  paní  Vageryčovou.     MORANA   To  jsem  já.  Co  chceš?     NIKOLA   Prý  umíte  léčit.  Mám  otravu.  Křeče.  Přestávám  vidět.     MORANA   Dobře,  žes  přišel.  Proti  jedu  z  lidské  ruky  vždycky  něco  připravím.   Nasadili  ti  do  břicha  hady.  Tohle  vypij,  a  hadi  z  tebe  vyjdou.     NIKOLA   (bere  od  ní  plecháček,  pije)  To  znám.  Já  jsem  u  vás  už  jednou  byl.   Nebo  ne?     MORANA   Lidi  chodí  pořád  dokola.  Vypij  všechno  a  budeš  zdráv.         Tmavá  nocka,  tmavá       pro  chlapa  je  zrádná,       pro  chlapa  je  zrádná       zrádná  noc         A  ta  nejtmavější       Ta  je  nejzrádnější       Ta  je  nejzrádnější       Zrádná  noc       4.     NA  ČETNICKÉ  STANICI.     VELITEL   Šest  neděl  je  pryč,  Derbaku.     DERBAK   Šest  neděl,  pane  veliteli,  jsem  ho  neviděl.   41  

  VELITEL     DERBAK     VELITEL     DERBAK  

A  co  ten  kostel  v  Chustu?   Tam  jsem  nebyl.   Lžete.  Chytili  překupníka  s  kostelním  zlatem.  Udal  vás.   Až  sleze  sníh,  pane  veliteli,  vsaďte  se,  že  najdete  Šuhajovy  kosti   na  polonině.  A  kostelní  zlato  poblíž.  

  VELITEL   Do  jara  je  daleko,  Derbaku.  Jste  zatčen.  Služba.     SLUŽBA   Rozkaz,  pane  veliteli.     VELITEL   Odveďte  ho.  A  zatkněte  Oreba  Danka.     SLUŽBA   Rozkaz!         11  –  JURA       1.     U  chalupy  Tokarových  ve  Zvorci.     JURA    Nikolo.  Hledám  tě  celou  zimu.  Nech  mě  u  sebe.  Střílet  umím  a   nikoho  se  neleknu.     NIKOLA   Jsi  moc  mladý.     JURA     Vrátím  jim  to.  Všechno,  co  nám  udělali.     NIKOLA   Ještě  si  to  rozmyslím.  Co  nového  doma?     JURA     Táta  je  v  pořádku.  A  máma  zase  čeká.     NIKOLA   A  žandáři?     JURA     To  víš,  hledají,  přepadají,  bijou.     42  

NIKOLA     JURA       NIKOLA     JURA       NIKOLA     JURA       NIKOLA  

A  Eržika?  Chodí  k  ní  někdo?   Ty  na  ni  pořád  myslíš?   Něco  jsem  se  ptal.   Nechodí.  Ani  ty  nechoď.   Teď  nepůjdu,  jsem  slabý.   Něco  ti  povím,  Nikolo.  Eržika  je  čarodějnice.   Je  to  moje  žena  a  dala  mně  děcko.  Jestli  jí  někdo  zkřiví  vlas,  běda   mu.  

      Jatelinka  drobná  trávu  převyšuje       Ať  se  u  mé  milé  žádný  nestavuje       A  když  se  zastaví,  ať  ji  nemiluje,         nebo  se  krvavé  polívky  napije.       Krvavá  polívka,  ta  je  tuze  horká       Však  ji  navařila  moje  milá  holka.         2.       ŠUHAJOVA  CHALUPA.     NIKOLA   Eržiko.     ERŽIKA   Nikolko.  Věděla  jsem,  že  přijdeš.     NIKOLA   Jsi  sama?     ERŽIKA   Sama.  Pojď.  Nebo  nechceš?     NIKOLA   Chci,  panebože.  Chci.         Ty  jsi  divná,  Eržiko.  Takhles  nelíbala.  Mělas  někoho?     KUBEŠ   (za  scénou.)  Eržiko.     43  

ERŽIKA     KUBEŠ     NIKOLA     ERŽIKA     KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ     ERŽIKA     KUBEŠ     NIKOLA     OBA                       KUBEŠ     NIKOLA     KUBEŠ        

Ježíši  Kriste,  žandáři.   Eržiko,  otevři.   Takhle  žandáři  nevolají.   (Nikolovi.)  Počkej.  Hned  se  vrátím.  (Jde  vstříc  Kubešovi.)   Miláčku.  (Obejme  ji.)   Ne,  teď  ne.   Proč  ne?  Dal  jsem  výpověď,  zítra  ji  má  velitel  na  stole.   Mlč,  pro  Krista  Ježíše,  mlč.   Co  je  s  tebou?   Utíkej,  utíkej  pryč.   On  je  tady,  viď?  Kde  je?   Není  tady.  Přísahám.  Není.   (připraví  pušku  k  výstřelu.)  Vzdej  se,  Šuhaji.   Táhni  mně  z  chalupy.   duet   Křížem  krážem  chodím,   nevidím  nikoho.   Někdo  mě  zabije,   nebo  já  někoho.   (třikrát  vystřelí.)   (jednou  vystřelí.)   (zhroutí  se  na  zem.)  

44  

SBOR     Z  Kokavy,  z  Kokavy       chodníček  krvavý.       Lidé  povídají,       že  to  z  něčí  hlavy.         Není  on  krvavý,       kamarádi  moji,       to  jenom  rozkvetly       vlčí  máky  v  poli.       12  -­‐  ÚČTOVÁNÍ     1.     NA  ČETNICKÉ  STANICI.     VELITEL   (odplivne  si.)  Náš  člověk  po  smrti,  a  bandita  pryč.  Zatracená   práce.     BOUDA   Pane  veliteli,  chlapi  nejsou  k  udržení.  Prý  půjdou  po  chalupách,   všecko  vypálí  a  muže  seberou  jako  rukojmí.     VELITEL   Nesmysl.  Kdo  bude  takhle  mluvit,  toho  dám  zavřít.  Jasno?   Přiveďte  Šuhajovou.     BOUDA   Rozkaz.  (Vpustí  Eržiku.)     VELITEL   Šuhajová,  máme  ve  zvyku  jednat  se  ženskýma  slušně.  Ale  jestli   nám  dobrovolně  neřeknete,  kde  je  váš  muž,  dostanem  to  z  vás   jinak.     ERŽIKA   Bít  mě  nesmíte.  Čekám  děcko.     VELITEL   Nelžete.  S  kým?     ERŽIKA   S  Kubešem.     BOUDA   (odplivne  si)  Děvka.     ERŽIKA   Ty.  Před  kým  to  pliveš,  ty?  Když  jsem  ti  donesla  šedesát  tisíc,  tos   neplival.   45  

  BOUDA     VELITEL     ERŽIKA     BOUDA     ERŽIKA     VELITEL     ERŽIKA     VELITEL     SLUŽBA     VELITEL     SLUŽBA     BOUDA     VELITEL     ERŽIKA     VELITEL     ERŽIKA     SLUŽBA     VELITEL     SLUŽBA    

(vrhá  se  na  ni)  Ty  couro!   Nechte  ji,  Bouda.  Šuhajová,  je  to  pravda?   Přísahám.  Vzal  ode  mě  šedesát  tisíc.   Lže.   Vzal  a  pustil  Nikolu.   Odpřisáhnete  to  před  soudem?   Před  kterým  chcete.   (unaveně,  zdrceně)  Ach,  Bože.  Bouda,  odevzdejte  zbraň.  (Volá.)   Služba.   (vejde.)  Rozkaz,  pane  veliteli.   Četnický  aspirant  Bouda  je  zatčen.  Přísná  samovazba,  ráno   eskorta  do  Mukačeva.   Rozkaz.   Nic  mně  nedokážete.   Odchod.  A  vy,  Šuhajová,  počkáte  vedle.  Doktor  vás  prohlídne.   Pak  uvidíme.   (odchází)  Stejně  ho  nedostanete.   Ven!   Nedostanete.  Živého  ne.  (Odejde.)   (vejde)  Pošta,  pane  veliteli.   Co  je  to?   (podává  mu  dopis.)  Odesilatel  Kubeš.  

46  

VELITEL  

Mrtví  začínají  korespondovat.  Koneckonců  proč  ne?  Tady  je   možné  všecko.  (Čte.)  Do  výslužby.  (Trhá  dopis.)  Nejlepší  z  mých   chlapů  chce  do  výslužby.  A  hned  se  mu  to  splnilo.  Mně  se  zdá,  že   si  taky  zažádám.  Pusťte  Derbaka  a  Danka.  

    2.     Mageriho  hospoda       MAGERI   Derbaku,  Orebe.  Konečně  je  napadlo,  že  když  chtějí  Nikolu,   musejí  pustit  vás.     DERBAK   Pro  nedostatek  důkazů,  pane  Mageri.     OREB     A  jak  je  tady?     DERBAK   Slyšeli  jsme,  že  zle.     MAGERI   Bude  ještě  hůř.  Zítra  přijdou  posily.  Sbor  četníků  z  Mukačeva.   Ubytují  je  po  chalupách,  deset  na  jedno  stavení.  Se  stravou  a   obsluhou.     OREB     Banda  mizerná.     DERBAK   To  nevydržíme  ani  týden.     MAGERI   S  tím  právě  počítají.  Tak  prý  to  bude,  dokud  nedostanou  Šuhaje.   Ale  je  i  druhá  zpráva:  z  Mukačeva  vzkázali,  že  se  spokojí  mrtvým.     DERBAK   Zabít  Šuhaje,  nebo  ho  chytit,  není  to  jedno?  Nikdo  to  nedokáže.     MAGERI   Zemská  správa  vypsala  odměnu.     DERBAK   Kolik?     MAGERI   Deset  tisíc.     DERBAK   K  smíchu.     MAGERI   Ale  Koločava  k  tomu  devadesát  tisíc  přidá.     47  

OREB       MAGERI     DERBAK     MAGERI  

Kde  to  vezmete,  Mageri?   Moje  věc  –  a  starostova.  Jestli  četníci  přivedou  Koločavu  na   buben,  bude  to  stát  pětkrát  tolik.  Takže  to  vlastně  přijde  levně.  A   pro  dva  chlapy  akorát.  Co  říkáte?     Rozmyslíme  si  to.   Není  čas,  Derbaku.  Pozítří  přitáhnou  dva  pluky  z  Užhorodu,   pročešou  lesy  a  dostanou  ho  živého.  Tak  co?  

  OREB   Pan  Mageri  má  pravdu.  Říkáte  sto  tisíc?     MAGERI   Jako  je  Bůh  nade  mnou.     DERBAK   Puška  mu  neublíží.     OREB   Jsou  jiné  věci  než  pušky.     MAGERI   Výborně,  chlapci.  To  je  řeč.       3.     Koliba  nad  Sucharem.       NIKOLA   Kterýpak  jste  který,       kamarádi  moji,       jak  my  se  sejdeme       v  půlnoci  na  poli?       Jak  my  se  sejdeme,       když  se  nepoznáme?       Jak  my  si  v  té  noci       svoje  ruce  dáme?     JURA     Nač  myslíš,  Nikolo?     NIKOLA   Jen  tak.  Je  mně  všeho  líto.  Podívej  ty  hvězdy.  Budou  tady,  a  my   ne.     JURA     Já  ti  závidím.   48  

  NIKOLA                       JURA       NIKOLA     JURA       NIKOLA     JURA       NIKOLA                                                       JURA       NIKOLA     JURA       NIKOLA  

Není  co.  Až  budeš  jako  já,  pochopíš.   Řekněte  mamce  pro  Krista,   ať  mi  večeři  nechystá   večeři  ani  snídani   že  já  jsem  zbitý,  spoutaný.   Ještě  není  konec,  Nikolo.   Co  je  to  konec?  Když  tě  dostanou,  nebo  když  ti  zbyde  jenom   jedna  cesta?  Já  jsem  to  tak  nechtěl.  Pánbůh  ví,  kde  se  to  zvrtlo.     Za  všechno  může  Eržika.   Ta?  Nejmíň  ze  všech.  Nebyl  jsem  pro  ni  dobrý.  A  přitom  pro  ni   jedinou  jsem  chtěl  být.   Pro  mě,  Nikolo,  jsi  dobrý.  Pro  mně  jsi  chlap.   Řekněte  mamce  pro  Krista,   ať  mi  pár  košil  přichystá   Tu  první  tenkou,  kmentovou   Tu  druhou  lněnou,  bělavou.   V  té  první  budu  seděti,   v  té  druhé  budu  viseti,   nevěšte  vy  mě  na  duby   tam  by  mě  snědli  holubi.   Pověste  vy  mě  na  jedli   Tam  chodí  milá  ke  studni   Až  půjde  milá  vodu  brát,   krkavce  může  odehnat.     Nikolo,  jdou.   Kdo?   Derbak  a  Danko.  Určitě  je  pustili  jako  volavky.  Odbouchnem  je?   Nemají  pušky.  Nejdřív  si  je  poslechnem.   49  

                    DERBAK     NIKOLA     OREB     JURA       DERBAK     NIKOLA     DERBAK     JURA       DERBAK     NIKOLA     DERBAK     NIKOLA     DERBAK     OREB     DERBAK     JURA  

Ej,  hešu,  hešu,  ptáčata   Už  je  má  hlava  načatá.   Ej,  hešu,  hešu,  krkavec,   Že  jsem  byl  dobrý  mládenec.   (má  sekeru)  Dobrý  večer,  Nikolo.   Co  nám  nesete?   (také  se  sekerou)  Nemáte  hlad?   Nač  ty  sekery?   Byli  jsme  v  oboře  pro  souše.   Tak  si  sedněte.   (Jurovi,  který  je  drží  na  mušce.)  A  co  ty,  Juro?  Jako  bys  byl  četník   a  chtěl  nás  odvést.   Moc  toho,  Derbaku,  víte  o  četnících.   Však  jsem  seděl,  zato  ty  a  tvůj  bratr  ne.   K  věci,  Derbaku,  kvůli  jídlu  jste  nepřišli.   Mageri  ti  vzkazuje,  že  má  pro  tebe  úkryt.  (Na  Juru.)  A  pro  toho   taky.  (Pije.)  Nenapiješ  se? Dej  sem.  (Napije  se.)  Jaký  úkryt?  (Pije.)   (stoupne  si  nalevo  od  Jury.)  Dobrý.   (stoupne  si  napravo  od  Jury)  Bezpečný.   Takový.  (Skočí  po  pijícím  Nikolovi  a  udeří  ho  sekerou  do  hlavy.)    (uskočí  pozpátku,  vystřelí,  ale  Oreb  mu  srazí  ruku  a  uhodí  ho   sekerou,  tahají  se  spolu,  až  Juru  i  Derbak  udeří  sekerou.  Jura   padne  na  zem.)  

  50  

DERBAK  

(uhodí  ještě  jednou  Nikolu,  ležícího  na  zemi,  těžce  dýchá,  dívá  se,   jako  by  nevěřil  svým  očím.)  Mně  se  zdá,  chlapče,  že  to  mají  za   sebou.  

  MORANA  A  SBOR       Z  Kokavy,  z  Kokavy,  chodníček  krvavý       Lidé  povídají,  že  to  z  něčí  hlavy.       Není  on  krvavý,  kamarádi  moji       To  jenom  rozkvetly  vlčí  máky  v  poli.           4.     NA  ČETNICKÉ  STANICI.     VELITEL   Pravdu,  Derbaku.  Kde  leží?     DERBAK   V  kolibě  pod  Sucharem.     VELITEL   Kdo  o  tom  ví?     DERBAK   Kromě  nás  a  pana  Mageriho  nikdo.     VELITEL   V  pořádku.  Půjdu  se  podívat.  Ale  předem  vám  říkám,  že  se  mně   to  nezdá.  Pustili  vás,  abyste  ho  chytili,  ne  abyste  ho  oddělali.     DERBAK   Zemská  správa  řekla:  živého  nebo  mrtvého.     VELITEL   Dobře,  nechme  toho.  Kolik  měl  u  sebe?     DERBAK   Osm  tisíc,  pane  veliteli,  a  nějaké  drobné.  (Klade  peníze  na  stůl.)     VELITEL   Mám  chuť  udělat  u  vás  prohlídku.  Služba!     SLUŽBA   (vejde)  Rozkaz,  pane  veliteli.     VELITEL   Hlídat  a  nepustit,  dokud  se  nevrátím.  (Odejde.)     ERŽIKA   Zabili,  zabili  chlapa  z  Koločavy       Řekněte,  hrobaři,  kde  je  pochovaný.     SBOR     Bylo  tu  není  tu,  havrani  na  plotu   51  

          VELITEL     DERBAK     VELITEL     DERBAK     VELITEL  

  DERBAK     VELITEL  

Bylo  víno  v  sudě,  teď  tam  voda  bude,   není,  není  tu.   Jste  lhář,  Derbaku.  Ti  dva  jsou  v  kolibě,  ale  sekerou  je  nikdo  ani   neškrábl.   (lekne  se)  Ve  jménu  Otce,  i  Syna,  i  Ducha  svatého.   (posměšně)  Ámen.  Mrtví  samozřejmě  jsou.  Každý  dostal  čtyřikrát   ráže  devět  pětadvacet.  To  jsou  četnické  opakovačky,  Derbaku.   Rozumíte?   Ne,  pane  veliteli.   Tak  poslyšte:  mohl  bych  vás  zatknout.  Lidi  se  už  nebudou  bát  a   vyšetřování  půjde  daleko  líp.  Určitě  někdo  dosvědčí,  že  jste   kradli  se  Šuhajem.  A  proto,  jestli  ještě  jednou  uslyším,  že  ho  zabil   někdo  jiný  než  četníci,  bude  zle.     Už  o  tom  neuslyšíte.   V  tom  případě  upouštím  od  prohlídky.  Co  jste  mu  sebrali,  to  si   nechte.  Za  mlčení  mlčení.  Jasné?  

  DERBAK   Jasné,  pane  veliteli.     VELITEL   A  teď  se  seberte  a  táhněte.  Služba!     SLUŽBA   Rozkaz,  pane  veliteli.     ERŽIKA  A  SBOR       Špatně  ho  zabili,  špatně  pochovali       Vlci  ho  pojedli,  ptáci  rozklovali         Bylo  tu  není  tu,  havrani  na  plotu       Bylo  víno  v  sudě,  teď  tam  voda    bude       Není,  není  tu     MAGERI   Krásné  dobré  jitro,  pane  veliteli.  Krásný  den,  viďte?  Překrásný.     VELITEL   Mám  pro  vás  novinu,  Mageri.  Obec  Koločava  mně  dluží   devadesát  tisíc.   52  

  MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI  

  VELITEL     MAGERI  

Tušil  jsem  to,  pane  veliteli.  Ale  je  to  smůla.  Koločava  je  poctivá,  a   jestli  nemůže  dostat  odměnu  skutečný  vrah,  nedostane  ji  nikdo.   Šuhaje  zastřelili  četníci.  Doktor  potvrdí  naši  verzi.   Protože  ho  máte  v  hrsti.   Jste  drzý,  Mageri.   Spravedlivý,  pane  veliteli.  Ať  si  pan  doktor  přivydělá,  ať  vám   podepisuje  lejstra,  ale  naše  chudá  obec  na  to  přece  nebude   doplácet.   Tak  dobře.  Vyplatíte  odměnu  těm  dvěma.   Aby  vám  ji  za  prvním  rohem  odevzdali.  Tak  hloupí,  pane  veliteli,   taky  nejsme.   Poslyšte,  Mageri,  vy  jste  tu  odměnu  nemysleli  vážně.   A  vy  ano,  pane  veliteli?  To  by  mě  na  mou  duši  mrzelo.   Já  vás  dám,  Mageri,  přece  jenom  sebrat.    Ono  se  toho  na  vás   najde  dost  a  dost.   Svatá  pravda,  pane  veliteli.  Kdo  z  nás  není  pouhý  člověk.  A  člověk   leccos  ví,  a  když  je  v  úzkých,  leccos  poví.  Je  mně  to  líto,  pane   veliteli,  ale  nerozcházejme  se  ve  zlém.   Však  se  nerozcházíme.  Dám  si  na  vás  zatraceně  pozor.   Mrzí  mě  to  do  třetice,  pane  veliteli,  ale  ani  to  nepůjde.  Stěhuju   se  do  Mukačeva.  Až  tam  budete  mít  cestu,  zastavte  se.   Grandhotel  Polonina.  Stylová  jídla,  krojovaná  obsluha.   Pohostíme  vás,  že  po  svých  neodejdete.   Hospodu  prodáte  Derbakovi?   Za  babku,  pane  veliteli.  A  krám  a  polnosti  Dankovi.  Jsou  to   chudáci.

  53  

VELITEL     MAGERI     VELITEL     MAGERI  

Takže  naprázdno  jsem  vyšel  jedině  já.   Dostal  jste  Šuhaje,  pane  veliteli.  A  uznání  zemského  velitele.  To   je  vám  málo?   Vypadněte.   Uctivě  děkuju,  pane  veliteli.  A  nezapomeňte,  grandhotel   Polonina.  

  VELITEL   Ven!     ERŽIKA  A  SBOR         Vítr  ho  roznesl  po  dalekém  kraji       Havrani  pro  něho  po  poli  krákají         Bylo  tu  není  tu,  havrani  na  plotu       Bylo  víno  v  sudě,  teď  tam  voda    bude       Není,  není  tu     Martin  a  Tomáš  hledají  Petra,  který  leží  asi  tam,  kde  skolili  Nikolu.     MARTIN   Hele,  tamhle  je!     Doběhnou  k  němu  a  probudí  ho.       PETR     Co  je?  To  jste  vy?  Vy  žijete?     MARTIN   Co?     PETR     Nic.  To  nic.     TOMÁŠ   Tě  hledáme  celou  noc.     PETR     Já...  omlouvám  se.  Byl  jsem  –     MARTIN   To  je  fuk.  Hlavně  se  rychle  seber,  za  tři  hodiny  jede  autobus  do   Chustu.       PETR     Jo  –  jo...     Seberou  se  a  odejdou.  Po  cestě  by  mohl  Petr  potkávat  jednotlivé  postavy  a   54  

“loučit  se”.     ERŽIKA  A  SBOR         Kráká  starý  havran,  krákat  nepřestane       Dokud  v  Koločavě  živý  chlap  zůstane         Bylo  tu  není  tu,  havrani  na  plotu       Bylo  víno  v  sudě,  teď  tam  voda    bude       Není,  není  tu         Hešu,  černá  vrána,  hešu,  kalná  voda       Hešu,  zvoní  hrana,  hešu,  lež  a  zrada.         Bylo  tu  není  tu,  havrani  na  plotu       Bylo  víno  v  sudě,  teď  tam  voda    bude       Není,  není  tu           Konec            

55