MIKROTRANSAKCE A JEJICH POUŽITÍ V ČESKÉM PROSTŘEDÍ MICROTRANSACTIONS AND ITS USAGE IN CZECH ENVIRONMENT

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF INFORMATICS

MIKROTRANSAKCE A JEJICH POUŽITÍ V ČESKÉM PROSTŘEDÍ MICROTRANSACTIONS AND ITS USAGE IN CZECH ENVIRONMENT

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS

AUTOR PRÁCE

MARTIN ŽITNÍK

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2011

Ing. BERNARD NEUWIRTH, Ph.D.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zaměřuje na vyuţití elektronických platebních systému pro účely řešení mikrotransakcí na území české republiky. Součástí práce je analýza takovýchto systémů v kontextu českého prostředí, vycházející z teoretických poznatků o jejich vlastnostech a rozděleních. Výsledkem je návrh řešení pouţití elektronických platebních systémů pro mikrotransakce na typových případech. Abstract This bachelor thesis is focused on usage of electronic payment systems for microtransaction in Czech environment. a part of this thesis is analysis of such systems in context of Czech background outgoing form theoretical knowledge about its characteristics and diversification. The result is proposal of solutions for implementing electronic payment systems for purposes of microtransactions on typic cases.

Klíčová slova Elektronické platební systémy, mikrotransakce, české prostředí, Premium SMS, elektronické peníze Keywords Electronic payment systems, microtransactions, Czech environment, Premium SMS, digital cash.

Bibliografická citace ŢITNÍK, M. Mikrotransakce a jejich použití v českém prostředí. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2011. 69 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Bernard Neuwirth, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 31. května 2011

................................. podpis

Poděkování Chtěl bych velice poděkovat vedoucímu práce Ing. Bernardu Neurwirthovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při vedení práce. Velký dík patří také mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala.

OBSAH

OBSAH ÚVOD

10

1

CÍL PRÁCE

11

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

12

2.1

Elektronické podnikání ..................................................................................... 12

2.2

Základní vztahy v e-Businessu ......................................................................... 13

2.3

Elektronické obchodování ................................................................................ 14

2.3.1

Trh elektronického obchodu v České republice ....................................... 14

2.3.2

Výhody pro kupující ................................................................................ 15

2.3.3

Nevýhody pro kupující ............................................................................. 16

2.4

Právo a elektronický obchod ............................................................................ 16

2.5

Transakce .......................................................................................................... 17

2.5.1

Definice: Transakce ................................................................................. 17

2.5.2

Prvky internetové transakce ..................................................................... 18

2.6

Elektronické platební systémy .......................................................................... 18

2.6.1

Dělení EPS ............................................................................................... 18

2.7

Poţadavky na platební systémy ........................................................................ 21

2.8

Formy elektronických platebních systémů ....................................................... 22

2.8.1

Platební karty ........................................................................................... 23

2.8.2

Protokol SET ............................................................................................ 24

2.8.3

3-D-Secure ............................................................................................... 26

2.8.4

Elektronické šeky ..................................................................................... 26

2.9

Elektronické bankovnictví ................................................................................ 27

2.10 Elektronická (digitální) hotovost ...................................................................... 28 2.10.1

Dělení elektronický peněz ........................................................................ 29

OBSAH

2.11 Premium SMS................................................................................................... 29 2.11.1

Dělení Premium SMS ............................................................................. 30

Mobile Originated sluţby (dále jen MO sluţby) .................................................... 30 3

ANALÝZA PROBLÉMU 3.1

PayPal ............................................................................................................... 31

3.1.1

Zaloţení účtu ............................................................................................ 33

3.1.2

Poplatky.................................................................................................... 34

3.2

PaySec .............................................................................................................. 36

3.2.1

Zaloţení účtu ............................................................................................ 37

3.2.2

Poplatky, nabíjení a vybíjení účtu ............................................................ 39

3.3

4

31

Mobilniplatby.cz ............................................................................................... 41

3.3.1

Zaloţení účtu ............................................................................................ 42

3.3.2

Poplatky.................................................................................................... 43

3.4

Porovnání výnosů ............................................................................................. 44

3.5

Porovnání ze sociálního hlediska ..................................................................... 48

3.6

Porovnání nároků na integraci .......................................................................... 50

VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ

53

4.1

Základní aplikace .............................................................................................. 53

4.2

Rozšířená aplikace. ........................................................................................... 56

5

ZÁVĚR

61

6

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ

62

7

SEZNAM OBRÁZKŮ

64

8

SEZNAM TUBULEK

65

9

SEZNAM PŘÍLOH

66

ÚVOD

ÚVOD S rozšířením internetu do takřka kaţdé domácnosti se zvyšuje mnoţství lidí, kteří přicházejí denně s novými a novými internetovými projekty. Ať uţ se jedná o osobní blogy, zájmové weby, nebo třeba o foto-galerie. S tímto nárůstem jde ruku v ruce potřeba některých uţivatelů své projekty zpoplatnit. Někdo by například rád umoţnil návštěvníkům svých stránek, aby jeho projekt podpořili malým finančním obnosem. Jiný by jisté části svého internetového projektu zpřístupnil jen za symbolický poplatek, který mu ovšem umoţní se projektu i nadále věnovat a rozšiřovat ho. Aby výše uvedeného mohlo být dosaţeno, je nutné se v problematice zorientovat a vybrat ten správný systém nebo sluţbu pro konkrétní případ. V této práci se případný zájemce o zpoplatnění svého internetového projektu seznámí s vlastnostmi a nároky různých elektronických platebních systémů,

moţnostmi

jejich

vyuţití

a v neposlední

o očekávatelných nákladech a výnosech z toho plynoucích.

10

řadě

získá

i představu

CÍL PRÁCE

1

CÍL PRÁCE

Cílem této bakalářské práce je návrh řešení elektronických transakcí s nízkou finanční hodnotou (tzv. Mikrotransakce) v českém prostředí, vycházejících z provedené analýzy současného stavu této problematiky u nás i ve světě. Při analýze dostupných elektronických platebních systému se zaměřuje zejména na finanční náklady spojené s realizací těchto plateb, náročností implementace řešení, uţivatelskou přívětivostí a některými dalšími aspekty. Návrhy řešení jsou provedeny na typových příkladech různých internetových projektů.

11


2


Abych mohl porovnat různé druhy realizace transakcí s nízkou nominální hodnotou a jejich pouţitelnost na území české republiky, a na českém internetu, je nutné se nejprve seznámit s některými základními okruhy. Mezi tyto patří elektronické podnikaní a jeho druhy, vlastnosti a nároky na jednotlivé elektronické platební systémy a jejich výhody a nevýhody.

2.1

Elektronické podnikání

Elektronické podnikání (e-podnikání, e-Business, e-Biz, e-Business) je hlavním pojmem zahrnujícím všechny oblasti spojené s podnikáním prostřednictvím informačních technologií. Tento pojem je často mylně zaměňován za samotný elektronický obchod (eObchod, e-Commerce, eCommerce), který je ovšem pouze jeho malou částí. Epodnikání zahrnuje totiţ vedle elektronického obchodu i širokou plejádu dalších činností. Nejedná se jen on nákup a prodej vlastního zboţí, a to jak fyzického tak virtuálního, ale také o celou řadu dalších činností a procesů spojených se vztahy s partnery. Patří zde například operace a procesy zahrnující podporu tvorby příjmů, tj. tvorbu poptávky, komunikaci s obchodními partnery, vyřizování objednávek včetně procesu jejich přijímání, podporu prodeje, prodejní a poprodejní sluţby atd. Dá se tedy říci, ţe e-podnikání zahrnuje i další specifické procesy a vztahy realizované za pomocí informačních technologii jako jsou

e-Procurement, e-Channels, e-Billing, e-Settlement, e-Learning.

(Steinová, Hluchníková, Přádka, 2003) E-podnikání je tedy takové podnikání, které vyuţívá informační technologie a jejich prostředků ve všech aktivitách s podnikatelskou činností spojených. Potom tedy můţeme hovořit také o elektronickém obchodu v širším pojetí, představujícím souhrn nástrojů a pomůcek pro řízení, podporu a realizaci obchodních vztahů vč. ostatních nástrojů pro vlastní činnost podnikatele. To ovšem nezahrnuje pouze prodej či poskytování sluţeb po internetu (za pouţití informačních technologii) a procesy s tím spojené, ale také vyuţití informačních technologii a moderních prostředků pro zefektivnění interních i externích procesu v jeho podnikání. (Steinová, Hluchníková, Přádka, 2003) Pokud bychom se omezili pouze na následující tvrzení: E-commerce odkazuje na online trans12


akce: prodej zboţí a sluţeb na internetu, a to jak jednorázově nebo po určitý časový úsek ve formě předplatného. (Strauss, El-Ansary, Frost, 2005) V takovém případě bychom hovořili o elektronickém obchodu v uţším pojetí. (Steinová, Hluchníková, Přádka, 2003)

Základní vztahy v e-Businessu

2.2

Základní druhy elektronického podnikání lze dělit dle vzájemných vztahů mezi jednotlivými subjekty, kterými mohou být koncový zákazníci či spotřebitel (C - Consumer), podnik (B - Business) či orgány státní správ (G - Govemment). Pro snadné a rychlé určení typu se vyuţívá výše zmíněných zkratek a spojeni ve tvaru např. B2C coţ vyjadřuje vztah Business-to-Consumer (vztah firmy a konečného zákazníka). (Gála, Pour, Toman, 2006) Přehled dalších zkratek nalezneme v tabulce č. 1. Tab. 1

Přehled vztahu mezí podniky, zákazníkem a statní správou

Podnik (B-Business)

Zákazník (C-consumer)

Podnik (B-Business) B2B

Zákazník (C-consumer) B2C

Správa (G-Governoment) B2G

Systémy pro

Internetové

Nabídka sluţeb

obchodní

obchody určené

a zboţí,

transakce mezi

koncovým

komunikace se

podniky

spotřebitelům

správou

C2B

C2C

C2G

Prodej

Aukční systémy

Podávání daňových

spotřebitelů

pro prodej

přiznání, volby,

firmám

pouţitého zboţí

sčítání lidu

G2B

G2C

G2G

Zadávání Správa (G-Governoment)

Spolupráce státního

veřejných

Poskytování

zakázek

informací o veřejné

a grantových

správě

projektů

orgánů, mezinárodní koordinace

Zdroj: Gála, Pour, Toman, 2006

13


2.3

Elektronické obchodování

E-podnikání má mnoho různých podob, jednou takovou podobou je právě i elektronické obchodování. Elektronický obchod (e-commerce) se spíše soustřeďuje na nákup a prodej zboţí (fyzické i virtuální) a sluţeb. To znamená, ţe pracuje na zajištění obchodních aktivit podnikání prostřednictvím různých informačních technologii. Je obchodem, při němţ komunikace mezi jeho účastníky (prodejce - zákazník) probíhá buď částečně, anebo zcela za pomoci informačních kanálů zahrnujících elektronická media, počítačové a telekomunikační sítě. (Steinová, Hluchníková, Přádka, 2003) V literatuře se objevuje celé řada různých definicí elektronického obchodovaní. Některé definice chápou elektronický obchod jako jakoukoli formu obchodování prováděnou elektronicky, tj. pomocí telekomunikačních sítí. Jiné definice zase uvádějí, ţe elektronický obchod je výměna informací po elektronickém médiu za účelem uzavření elektronického obchodu nebo k jeho podpoře. Další pak definují e-obchod jako proces prodeje zboţí (fyzického i virtuálního) nebo sluţeb, vč. přípravy nebo uskutečnění platby a transferu zákaznických informaci prováděných za pomoci počítačů, vč. reklamních a marketingových procesů. (Steinova, Hluchníková, Přádka, 2003) APEK (Asociace pro elektronickou komerci) definovala ve svých stanovách pojem elektronická komerce, jako způsob obchodování u kterého je komunikace a transakce mezi všemi stranami obchodu prováděna formou elektronické výměny dat. (Steinova, Hluchníková, Přádka, 2003) Podle OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) je elektronický obchod jakákoli obchodní transakce, kterou provádějí osoby jak fyzické tak právnické, přičemţ všechny tyto operace jsou zaloţeny na elektronickém zpracování a přenosu dat. (Doleček, 2010) Naproti tomu WTO (Světová obchodní organizace) jako elektronický obchod chápe "výrobu, propagaci, prodej a distribuce produktů prostřednictvím telekomunikačních sítí. (Europarl, 2009) 2.3.1

Trh elektronického obchodu v České republice

Rozvoj elektronického obchodu v České republice se datuje od roku 1996, kdy byly zaloţeny první internetové obchody. (APEK, 2009). 14


Avšak přelom elektronického obchodu ze strany státu znamenal 16. červen 1999, kdy byly usnesením č. 604 definovány základní cíle a k nim směřující konkrétní kroky státu v oblasti aplikace principů a podpory elektronického obchodu, a to ve formě Návrhu opatření pro podporu elektronického obchodu v České republice. (Suchánek, 2008) Nyní celkový obrat internetového obchodování v České republice (spotřebitelské nákupy) odhaduje APEK (2009), na 25 aţ 26 miliard korun v roce 2009, coţ je cca 14% nárůst proti předchozímu roku. V roce 2009 mělo v ČR s nákupem na Internetu zkušenost okolo 91% jeho uţivatelů. Ukázka značky, kterou poskytuje APEK svým členům.

Obr. 1 Zdroj:

Značka APEK Certifikovaný obchod APEK, 2011

2.3.2

Výhody pro kupující

Elektronické obchody nabízejí svým zákazníkův oproti kamenným obchodům mnoho výhod. Mezi nejvíce podstatné či zajímavé patří zejména následující (Steinová, Hluchníková, Přádka, 2003 a Kotler a kol., 2007): 

Nakupování z domova. Zákazník nemusí za svým nákupem cestovat, stačí, aby se pohodlně usadil v teple a klidu svého domova k počítači s přístupem na internet.



Neexistence geografických limitů. Díky povaze internetu není nutné, aby byl zákazník fyzicky ve stejném městě, statě ani kontinentě jako prodejce. Za předpokladu ţe prodejce zaručuje dopravu zakoupeného zboţí do lokality zákazníka, je moţné nakupovat doslova na druhé straně světa.



Vyhledávání produktů. Prakticky kaţdý internetový obchod nabízí vyhledávání či filtrování nabízeného zboţí. Tyto funkce markantně urychlují 15


a zjednodušují nalezení poţadovaného produktu. Odpadá nutnost projít nekonečné řady regálů v hyper a supermarketech neţ naleznete produkt, pro který jste přišli. 

Srovnání s konkurencí. Zákazník můţe jednoduše porovnat, zda daný produkt nenabízí některý prodejce ve svém internetovém obchodě levněji či za lepších podmínek (doprava, doplňky,…)



Nákupy 24/7. Elektronické obchody nezavírají o víkendech ani v nočních hodinách. Zákazník nemá problém provést objednávku v časech, ve kterých by to v kamenných prodejná nebylo běţně moţné.



Absence emocionálního tlaku. Jelikoţ zákazník nekomunikuje přímo s konkrétním prodavačem, nepodléhá jeho prodejním schopnostem a muţe si vše v klidu a s dostatkem času rozmyslet.

2.3.3

Nevýhody pro kupující

Fakt ţe veškerá činnost uţivatele je podrobně monitorována pro pozdější vyuţití v marketingu, čímţ je do značné míry narušeno soukromí, můţe někoho odrazovat. Následující dle Steinové, Hluchníkové a Přádka (2003):  jev kdy je nízká a přívětivá internetová cena kompenzována poměrně vysokými náklady na dopravu zboţí. (Tato nevýhoda odpadá, jedná-li se o virtuální zboţí dodávané elektronicky),  do jisté míry absence moţnosti si dané zboţí „osahat“. Velký problém zejména u obuvi a oblečení.

Právo a elektronický obchod

2.4

Z předpisů českého právního řádu, které nově reagují na e-obchod lze uvést (Doleček, 2010):  Zákon č. 480/2004 Sb., o některých sluţbách informační společnosti.  Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.  Občanský zákoník (úpravou spotřebitelských smluv prostřednictvím elektronických prostředků). 16


 Občanský soudní řád (úpravou elektronického podání, doručování a elektronického platebního rozkazu)  Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.  Zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku. Bílá kniha o elektronickém obchodu Bílá kniha o elektronickém obchodu je základním vládním dokumentem v oblasti podpory elektronického obchodu. Prezentuje vizi rozvoje elektronického obchodu v České republice a způsoby jeho podpory. Cílem dokumentu je odstranit identifikovatelné legislativní bariéry rozvoje elektronického obchodu a specifikovat postupy, jak zajistit jeho hladké a bezpečné fungování. (Suchánek, 2008)

2.5

Transakce

Finanční transakce na internetu jsou dnes naprosto běţnou záleţitostí. (Suchánek, 2008) Velká část klientů bank dnes pouţívá plnohodnotné internetové bankovnictví jako nástroj pro snadné ovládání a správu svých účtů. (Steinová, 2003). Tato a další podobné technologie jsou zaloţeny na provádění obchodních transakcích. Z tohoto důvodu je nutné pojem transakce definovat. (Suchánek, 2008) 2.5.1

Definice: Transakce

„Transakce je sekvence operací na jednom nebo více objektů, která transformuje jeden konzistentní stav na jiný konzistentní stav“ (Suchánek, 2008). Pojem transakce jako takový pochází ze světa obchodu. Obchodní partneři (strany nabídky a poptávky) nejprve navazují kontakt. Poté probíhá vyjednávání, specifikace smluv a nakonec je tato nebo tyto smlouvy podepsány. Důleţité je to ţe kterýkoli z partnerů má moţnost před podepsáním smlouvy (faktickým dokončením transakce) tuto transakci zrušit a vše bude vráceno do původního stavu. Jakmile ale dojde k podepsání smlouvy, jiţ není moţné tuto zrušit a musí dojit k naplnění předmětu transakce. (Suchánek, 2008)

17


2.5.2

Prvky internetové transakce

Internetové transakce jsou zaloţeny na tom, ţe se platba za zboţí či sluţbu realizuje prostřednictvím internetu (příp. jiným ICT prostředkem, zejména mobilním telefonem). U takovýchto operací můţeme identifikovat následující prvky dle Sedláčka (2006): Webový prohlíţeč (příp. další software/hardware slouţící k dodatečné identifikaci) – je na straně zákazníka vyuţit k poskytnutí nezbytných informací o způsobu platby. Informujeme tak prodejce zda se obchod uskuteční za pouţití kreditní karty, internetové peněţenky, atd. Webový server – na straně příjemce platby musí tuto transakci ověřit, zpracovat a provést vlastní zaúčtování. Způsob zaúčtování se velmi liší podle druhu platby a téměř vţdy vyţaduje účast třetí osoby, jako jsou banky, certifikační autority a další.

2.6

Elektronické platební systémy

Elektronické platební systémy (EPS) jsou soubory prostředků a metod zabezpečujících transakci finančních prostředků za pouţití digitálních (elektronických) technologii. Pro elektronické obchodování je nezbytné vytvořit takový platební systém, který je výkonný efektivní a akceptovatelný nejen obchodníky, ale zejména spotřebiteli (kupujícími). Některé z takových to elektronických platebních systémů vznikli jako obraz jiţ existujících fyzických platebních systémů v digitálním prostředí tj. šeky, kreditní karty, zatímco jiné systémy jsou zaloţeny na nových technologiích jako např. digitální hotovost. (Mandleňák, Švadlenka, 2007) 2.6.1

Dělení EPS

Dělení elektronických platebních systému dle Madleňáka a Švadlenky (2007): EPS s elektronickými penězi X EPS bez elektronických peněz Toto rozdělení záleţí na skutečnosti, zda platební instrument (magnetická karta, čipová karta, osobní počítač) v sobě nese či nenese elektronickou hotovost. Jinými slovy se jedná o to, zda platební systém pracuje s přímým elektronickým modelem mincí 18


a bankovek. u EPS s elektronickými penězi se můţeme setkat i s následným dělením na identifikovatelné a anonymní. u identifikovatelných systémů má vydavatel peněz moţnost sledovat kdo, komu a kolik a za co v rámci systému zaplatil. V systémech anonymních to moţné není. V posledních letech je anonymita EPS s elektronickými penězi spíše vyţadována. EPS s přímou komunikací X EPS s nepřímou komunikací Zde se EPS rozdělují podle vzájemné komunikace mezi různými entitami. Pakliţe se jedná o systém s nepřímou komunikací, je platební operace vyvolána pouze jednou stranou a zahrnuje tak pouze iniciátora platby a banku případně banky. Plátci je pak u tohoto druhu celá transakce oznámena jeho bankou. Předplacené EPS X aktuálně placené EPS X EPS s platbou později Předplacené systémy (pre-paid) jsou také někdy označovány jako hotovostní (cash-like) modely. Mezi tyto patří například kupónové či šekové systémy. Jde v podstatě o systémy, ve kterých si spotřebitel nejprve nakoupí nějakým procesem kredit (šek, kupón, SMS, bankovní příkaz) a z něj potom aţ bude potřebovat, bude odečtena hodnota zboţí, které v budoucnu zakoupí. o systémech placených aktuálně (pay-now) a s platbou později (pay-later) hovoříme také často jako o systémech účtových (accountbased) ve smyslu bankovního účtu. V obou případech je nutné, aby si klient nejprve u banky zřídil účet. u cash-like systémů není bankovní účet nezbytností. Elektronické platební systémy je také moţné dělit s ohledem na nezbytný tok informací mezi zúčastněnými entitami dle Abad Pero a kolektiv (1996). (designing generic payment systém) -

A. Model zobrazuje EPS s přímou komunikační, standardně se jedna o předplacené systémy, kdy si zákazník předplatí svůj kredit a ten poté pouţije k provedené platbě u obchodníka. Obchodník si následně u svého správce peněz tento kredit vymění za reálnou měnu a na konec proběhne ještě vyrovnání mezi správci peněz obchodníka a zákazníka

-

B. Toto schéma zobrazuje také model s přímou komunikací. Plátce ovšem v tomto modelu dává příjemci právo k transakci peněz od svého správce financí. 19


Model v podstatě zobrazuje nákup pomocí kreditní či debetní karty kdy převod peněz probíhá později neţ obchod samotný. -

C. Modelem zobrazený elektronický platební systém je systémem s nepřímou komunikací. Plátce zde podává poţadavek ke svému správci peněz na převod finančních prostředků ke správci peněz příjemce. Typicky se jedná a podání příkazu k úhradě realizovaného například pomocí internetového bankovnictví

-

D. Poslední model je také EPS s nepřímou komunikací, ale zde se jedná o to, ţe z jednotlivých transakcí je vyloučen samotný plátce. Jde například o inkaso v bance, které dovoluje obchodníkovy čerpat z mého účtu nějakou finanční částku.

Obr. 2 Zdroj:

Platební modely Abad Pero, 1996

Další dělení EPS zohledňuje dva základní způsoby realizace plateb (Madleňák, Švadlenka, 2007): On-line platby Před poskytnutím zboţí či sluţeb nejprve obchodník ověřuje s bankou platby od zákazníka. Toto ověření obvykle probíhá přes autorizační server na straně vydavatele či na-

20


byvatele. On-line systémy zahrnují více komunikace a jsou povaţovány za hůře zneuţitelné. Off-line platby Během transakce není potřeba kontaktu s třetí stranou. Je implementována metoda, která zamezuje dvojímu utracení prostředků, a proto není nutné on-line ověření (komunikace) s bankou. Off-line systémy jako metodu zabraňující dvojímu utracení pouţívají hardwarové prostředky např. smart karty či nějaké softwarové prostředky jako elektronické peněţenky atd.

2.7

Poţadavky na platební systémy

Aby mohly transakční platební systémy bezchybně fungovat a nevzbuzovali u jejich uţivatelů obavy, musí splňovat následující poţadavky: Důvěrnost Musí být zabezpečeno, ţe neautorizované osoby nejsou schopny odposlechem v síti nebo vniknutím do dotčených počítačů zjistit citlivé informace jako jsou platby, účty či částky. (Suchánek, 2008) Integrita Transakční platební systém musí obsahovat takové metody a procesy které zajistí ověření, ţe nedošlo ke změně v prováděné komunikaci. (Sedláček, 2006) Autentičnost Systém poskytuje účastníkům záruku, ţe ať kupující či prodávající je opravdu tím za koho se vydává. (Madleňák, Švadlenka, 2007)

21


Autorizace Díky přítomnosti tohoto prvku v transakčním platebním systému můţe obchodník ověřit, ţe má zákazník na zaplacení nákupu. (Madleňák, Švadlenka, 2007) Toto ověření provádí třetí strana, typicky je to banka, která buď tuto transakci potvrdí, nebo zamítne a to ať uţ z důvodů neautentičnosti či nedostatečných finančních prostředků. (Suchánek, 2008) Soukromí Anonymitu u klasických plateb zajišťuje například platba v hotovosti. Některé platební systémy umoţňují svým uţivatelům tuto poskytnout, jiné byly navrţeny právě s ohledem na účastníkovo soukromí. (Sedláček, 2006) Například můţe nastat situace, kdy si firma, která provádí výzkum, objedná rozbor specifického segmentu trhu a bude si přát, aby se za ţádných okolností o tomto jejím tahu dozvěděli konkurenti. (Madleňák, Švadlenka, 2007) Interoperabilita Je nutné, aby

platební

systém

umoţňoval

práci

s rozličným

softwarovým

a hardwarovým vybavením. Kaţdý zákazník, obchodník i třetí účastník (banka, aj.) tak získá moţnost vyuţívat softwarovou a hardwarovou platformu podle své preference. Běh takového systému je pak nezávislí na zmíněných prostředcích a to přispívá k jeho snazší aplikaci v praxi. (Suchánek, 2008) Kromě výše zmíněných prvků lze uvaţovat o celé řadě dalších vlastností, které posléze spolurozhodují o tom, zda je ten či onen internetový transakční platební systém „efektivní a dobrý“. Mezi tyto vlastnosti lze zařadit následující: snadnost pouţití a odolnost vůči chybám uţivatele, nízké pořizovací a provozní náklady, nízká cena realizace ve vztahu k hodnotě konkrétní transakce, rychlost transakce a celého systému. (Sedlaček, 2006)

2.8

Formy elektronických platebních systémů

Formy, které byly vyvinuty k realizaci plateb na internetu, jsou v podstatě elektronickou verzí tradičních platebních systémů, které běţně pouţíváme, tj. kreditní a platební karty, 22


šeky a hotovost, s tím rozdílem, ţe je vše elektronické a navrţené pro digitální manipulaci. (Madleňák, Švadlenka, 2007) Provést rozdělení těchto platebních systémů je obtíţné, nejen z toho důvodu ţe je mnoho těchto systémů hybridních (vykazující znaky dvou i více forem), ale i proto ţe zde hrají roli některé tzv., podpůrné systémy - např. Čipové karty, které mohou plnit hned několik funkcí. (Sedláček, 2006) 2.8.1

Platební karty

Platební karty lze členit dle různých hledisek. Základní klasifikace platebních karet je následující. Dle způsobu zúčtování transakcí dělíme platební karty: Debetní karty Většina karet, které mnozí z nás vlastníme, jsou karty debetní. Tyto karty jsou vydávány na základě otevření bankovního účtu. Všechny transakce (nákupy), které takovouto kartou uskutečníme, jsou kryty prostředky na příslušném účtu, k němuţ máme kartu vydánu. (Suchánek, 2008) Kreditní karty Kartou se nakupuje zboţí a sluţby na úvěr. K zúčtování dochází aţ po bankou stanovené době. Úvěr se čerpá pomocí tzv. Revolvingového (opakujícího se) úvěrového limitu. Tento limit se obnovuje po zaplacení čerpané částky automaticky. Banka stanovuje minimální měsíční splátku (běţně 5%-10% z dluţné sumy) a úvěrový limit a to na základě bonity klienta. (Madleňák, Švadlenka, 2007) Charge karta Jedná se o tak zvanou kartu s odloţenou splatností. Nejde o klasický úvěr jak v případě kreditní karty. Při zúčtování, které je nastaveno na konkrétní datum (obvykle 14-31 dní) je nutné splatit celou čerpanou (dluţnou) částku. Touto kartou se tedy čerpá samostatný úvěrový produkt (karetní úvěrový rámec), poskytnutý k bankovnímu účtu. (Kreditka.cz, c2008)

23


Podle záznamu dat dělíme platební karty: Embosovaná karta Kromě magnetického prouţku nebo čipu (nebo obou technologií) má na své lícní straně reliéfně (vystouplé znaky) vytištěny veškeré informace potřebné pro správné zúčtování transakce - jméno drţitele karty, číslo karty a její platnost (Kreditka.cz, c2008). Magnetická Data (identifikační údaje a data o provedených transakcích) jsou zaznamenávána na magnetický prouţek, coţ následně umoţňuje provádění elektronických transakcí platební kartou. (Máče, 2006) Čipová karta Data jsou zaznamenána v mikročipu, který je umístěn na přední straně karty. Čipová karta přináší vyšší stupeň bezpečnosti, moţnost širšího vyuţití, moţnost lokálního ověřování identifikačních údajů drţitele – PIN na rozdíl od ověření online transakcí. (Máče, 2006) 2.8.2

Protokol SET

V elektronické platební transakci je třeba, aby zákazník poslal k ověření číslo své platební karty. Riziko, ţe během přenosu po komunikačních kanálech dojde k odposlechu (zachycení) těchto údajů je nezanedbatelné. Pro zajištění bezpečnosti platebních transakcí kartami a pro podporu standardizace těchto transakcí byl vyvinut ve spolupráci s firmami zabývajícími se bezpečností informací (RSA, IBM.Verisign) a výrobou platebních karet (VISA, MasterCard) protokol SET (Secure Electronic Transaction). (Suchánek, 2008) Protokol zahrnuje následující účastníky dle Steinové, Hluchníkové a Přádka (2003): Cardholder – drţitel karty, který nakupuje pomocí elektronické peněţenky, z které vybírá jednu ze zavedených karet. Issuer – banka zákazníků, ve které mají účet a která vydala kartu. Merchant – obchodník, pro účely SET je reprezentován virtuální pokladnou.

24


Acquirer – banka obchodníků, se kterou má obchodník smlouvu o příjímání platebních karet. Payment gateway – platební brána, počítač se speciálním programem umístěný v autorizačním banky obchodníka. Card brand – společnost vydávající karty, tato je napojena na obě banky jak na banku obchodníka, tak na banku zákazníka. Certification authority – certifikační autorita, vydává digitální certifikáty o totoţnosti účastníků.

Obr. 3 Zdroj:

Schéma protokolu SET Madleňák, Švadlenka, 2007

V druhé polovině 90. Let se očekávalo masové rozšíření tohoto protokolu v praxi. Oproti všem předpokladům a i přes podporu vlivných firem k tomu nedošlo ani v české republice kde se Komerční banka účastnila jiţ pilotního projektu SET, ani ve světě. Důvodů byla celá řada: sloţitost transakce (účastnilo se ji příliš mnoho subjektů), pomalost celé transakce, vysoké transakční náklady, pořizovací i provozní náklady obchodníka, nutnost instalovat software na PC klienta (eWallet – elektronická peněţenka) a nakonec i názor ţe postačuje vyuţití SSL. Dnes je SET prakticky mrtvý. (Sedláček, 2006)

25


2.8.3

3-D-Secure

Nový, celosvětově akceptovaný a standardizovaný proces placení platební kartou na internetu. Toto řešení bylo vyvinuto firmou VISA v letech 2001-2002, ale do praxe se šířeji dostalo aţ v roce 2004. Název 3D-Secure je spíše označení technologie, v praktickém ţivotě se setkáme s označením „Verified by VISA“ resp. „MasterCard SecureCode“ coţ jsou loga, která se objevují na serverech, s podporou tohoto standartu. Řešení 3D-Secure se poučilo z příčin neúspěchu SET a je proto jednodušší. Pouţívá standardní široce rozšířený protokol SSL/TLS, nepotřebuje instalaci ţádného speciálního software na straně klienta a i implementace na straně prodejce je markantně zjednodušena, stačí pouţít plug-in. Stejně tak jako u standartu SET se ani zde obchodník nedoví číslo karty (ověřuje se přímo v kartovém centru banky). 3D-Secure také nepouţívá digitální certifikáty na straně zákazníka. Za jeho autentizaci zodpovídá vydávající banka, specifikace se nepředepisuje jednou konkrétní metodou, ale předpokládá se, ţe to bude heslo oddělené od karty nebo třeba čipová karta apod. (Sedláček, 2006) 2.8.4

Elektronické šeky

Elektronický šek má v podstatě stejné vlastnosti jako šek papírový. Představuje zprávu pro banku odesílatele, aby převedla peníze. Podobně jako u fyzického šeku obdrţí příjemce elektronický šek, který potom předloţí v bance k úhradě. Díky zvýšené bezpečnosti cele elektronické transakce by se dalo tvrdit, ţe je elektronický šek lepším platebním nástrojem neţ klasický papírový šek. Vyuţívají se zde digitální certifikáty pro identifikaci plátce, banky plátce a bankovního účtu. Odesílatel šeku se tak můţe například chránit tak ţe veřejným klíčem zašifruje své číslo účtu a tak jej neprozradí obchodníkovy.

Koncept

elektronického

šeku

poprvé

představilo

finanční

konsorcium

FSTC(Financial Services Technology Consortium) jimţ byl předlohou papírový šek. (Madleňák, Švadlenka, 2007) Dalším zajímavým systémem byl NetBill. Tento systém měl totiţ vlastnosti připomínající dokumentární akreditiv a současně (jako mnohé jiné systémy pro transakci elektronických peněz) měl rysy mikroplatebního systému. Určený byl zejména elektronickou dodávku zboţí (virtuálního) a sluţeb. Mechanismus platby jiţ přímo v sobě obsahoval procesy, které zajišťovaly, ţe zákazník platil jen tehdy, pokud zboţí obdrţí 26


v pořádku. Pokud během transakce nastala chyba, přenos se automaticky opakoval. Chráněn byl tímto systémem i samotný dodavatel, pokud se platba neprovedla, například pro nedostatek finančních prostředků na straně zákazníka, klient se k šifrovanému obsahu (zboţí či sluţeb) nedostal. Systémem bylo také moţné implementovat předplatné, mnoţstevní a jiné slevy nebo vytvářet pseudonymy pro ochranu identit. (Sedláček, 2006)

Obr. 4 Zdroj:

2.9

Schéma elektronického šeku Madleňák, Švadlenka, 2007

Elektronické bankovnictví

Historicky starší verze správy bankovních účtů je tzv. Nepřímé bankovnictví. Klient navštíví banku a její pracovník mu zprostředkuje sluţby a operace i účtem. Většina bank se proto snaţila otevřít co nejvíce poboček, aby to klient neměl do banky daleko. Rozvoj informačních a komunikační technologií ovšem umoţnil, aby zákazníci mohli vykonávat některé operace se svými bankovními účty přímo, vzniká přímé bankovnictví. (Sedláček, 2006) Elektronické (přímé) bankovnictví pak lze definovat jako ovládání

27


bankovního účtu elektronickou cestou. (Chromý, 2009) Podle pouţití technických prostředků se obvykle elektronické bankovnictví rozděluje na následující: 

Telefonické bankovnictví. Také phone banking, čili za pouţití klasického telefonu. Zákazník zatelefonuje do banky a tam buď sám stiskáním příslušných tlačítek, nebo za pomoci operátora (pouţití operátora banky nepreferují, vznikají jim dodatečné náklady a ty se pak projeví v ceně této sluţby) zadá poţadované operace s účtem. (Sedláček, 2006) GSM banking. Tento způsob komunikace s bankovním účtem poskytuje úplnou mobilitu. Klient banky zadává příslušné operace z pouţití funkcí mobilního telefonu. V některých rozděleních se uvádí WAP banking jako samostatný druh, ale ten je spíše poddruh GSM bankingu protoţe nepřináší nic zásadně nového. (Máče, 2006)



Internetové bankovnictví. Distribučním kanálem je internet, klient s účtem v bance pracuje pomocí WWW prohlíţeče. Tento typ elektronického bankovnictví poskytuje uţivatelům nevyšší stupeň komfortu. Není nutno ţádný speciální software ani není vázán na konkrétní počítač. Variantou internetového bankovnictví je i PDA banking, který je někdy uváděn jako samostatný druh. Tento typ spojuje komfort a vlastnosti internetového bankovnictví s mobilitou poskytovanou GSM bankingem. (Máče, 2006)



Homebanking. Pojem mírně zavádějící. Přesnější označení by bylo moţná PC banking. Tento druh elektronického bankovnictví poskytuje komfort a moţnosti internetového bankovnictví, avšak jelikoţ jako prostředek komunikace není pouţíván WWW prohlíţeč ale speciální software, navíc umoţňuje propojení s účetním či ekonomickým programem (systémem). Z hlediska funkcí i ceny je tento druh bankovnictví určen především pro firmy. (Sedláček, 2006)

2.10 Elektronická (digitální) hotovost Digitální hotovost (digital cash, e-cash) představuje pravděpodobně ten nejvhodnější systém jak realizovat komerční transakce s malými peněţními částkami. Aplikace toho28


to systému vyvolává novou vlnu různých pouţití pro elektronické obchodování. (Madleňák, Švadlenka, 2007) Elektronická hotovost téţ také elektronické peníze jsou peněţní hodnota, která představuje pohledávku za vydavatelem a je uchovávaná na elektronickém peněţním prostředku. Elektronické peníze jsou vydávány oproti přijetí peněţních prostředků v hodnotě ne niţší, neţ je hodnota vydávaných elektronických peněz a jsou přijímány jako platební prostředek jinými osobami neţ jejich vydavatelem. (§ 15 odst. 3 zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku) (Máče, 2006) Cena elektronických transakcí je všeobecně nízká avšak za pouţití digitální hotovosti lze cenu za takovéto transakce udrţet na nákladové hladině blízké několika haléřům. Malé hodnoty digitální hotovosti při pouţití u transakce se nazývají mikrohotovost či microcash. (Suchánek, 2008) Transakce v reálném čase za pouţití mikrohotovosti s velmi nízkými náklady na jejich uskutečnění se nazývají mikroplatby (microtransakce). Mikrohotovost je pak moţné vyuţít při platbách za zboţí a sluţby, jako jsou například staţení obrázku, platba za pronájem software, zakoupení kreditu pro stahování různého obsahu z webových stránek, přečtení jedné kapitoly knihy, nakoupení bonusových předmětů ve víceuţivatelských hrách, atd. (Madleňák, Švadlenka, 2007) 2.10.1

Dělení elektronický peněz

Elektronické peníze lze dělit dle několika hledisek. Praktické je dělení dle jejich povahy na následující: token-based elektronické peníze, tyto peníze jsou virtuální kopii skutečných mincí. Kaţdé minci je přidělená jedinečná číselná hodnota. Příkladem můţe být „Cash of“ firmy Digicash. (Máče, 2006) balance based elektronické peníze jsou častější a mají podobu kladného či záporného zůstatku na účtu, například český internetový platební systém i LIKE Q. (Máče, 2006)

2.11 Premium SMS Jedná se o SMS sluţby s prémiovou cenou. Prémiová cena je shodná pro zákazníky všech operátorů. Tato cena je vyšší neţ běţná tarifní cena SMS. Pohybuje se v rozmezí od 1 Kč do 99 Kč za jednu prémiovou SMS. Prémiové sluţby jsou poskytovány v sítích mobilních operátorů na speciálních Short codech (APMS, 2008). 29


2.11.1

Dělení Premium SMS

Elektronické peníze lze dělit dle okamţiku úhrady na následující: Mobile Originated sluţby (dále jen MO sluţby) Dle APMS (2008) se jedná o sluţby, kdy je okamţikem úhrady za sluţbu nebo obsah odeslání objednací SMS MO zákazníkem, přitom tato cena je zpoplatněna prémiovou cenou. MO sluţby mohou probíhat jen v jednorázovém modelu. (například zaslání SMS do hlasování). Mobile Terminated sluţby (dále jen MT sluţby) Dle APMS (2008) se jedná o sluţby, kdy je okamţikem úhrady za sluţbu nebo obsah přijetí objednací SMS MT zákazníkem na původně zákazníkem odeslanou objednávku. Následně zpětná SMS je zpoplatněna prémiovou cenou. Sluţby MT mohou probíhat ve dvou modelech: a) V modelu jednorázového okamţitého doručení (například zpoplatnění zaslání loga po doručení). b) V modelu předplatné sluţby (například doruční pravidelného denního zpravodajství).

30

ANALÝZA PROBLÉMU

ANALÝZA PROBLÉMU

3

V této části práce si nejprve detailně představíme tři elektronické platební systémy (EPS), které je moţno pouţít na území české republiky. EPS PayPal byl vybrán, protoţe se jedná o nejrozšířenější a nejúspěšnější sluţbu svého druhu a také proto ţe v posledních letech značně posílil podporu české republiky. Systém PaySec byl vybrán jako domácí zástupce elektronické peněţenky také z toho důvodu, ţe ačkoliv je provozován československou obchodní bankou a.s. ve spolupráci s poštovní spořitelnou není nutné pro jeho provoz být vlastníkem běţného účtu či jiného produktu u těchto subjektů. Sluţba mobilniplatby.cz provozovaná společnosti Airtoy a.s. byla vybrána jako zástupce sms agregátorů pro její komplexnost. Sluţba je zaměřena zejména na koncového uţivatele, jenţ nemusí být právnickou osobou. Soustředí se na rychlost a jednoduchost implementace, coţ jsou vlastnosti pro náš účel vítané.

3.1

PayPal

Obr. 5 Zdroj:

Logo elektronického platebního systému PayPal paypal.com, 2011

Je v současné době nejrozšířenější a nejpouţívanější elektronický platební systém umoţňující efektivní platby jak malých a středních tak i velkých částek. Systém PayPal funguje jako prostředník při zpracovávání plateb na internetu. Učet uţivatele systému je vázán buď na kreditní/debetní kartu nebo bankovní účet. Tyto citlivé údaje jsou bezpečně uchovávány na serverech společnosti a zákazník s obchodníkem k nim nemají navzájem přístup. Odpadá tak zasílání citlivých údajů internetem a obchodník ani nikdo jiný nedisponuje zneuţitelnými údaji (vyjma PayPal). EPS PayPal poskytuje následující metody pro uskutečnění plateb: 

Platební tlačítko PayPal



Emailová fakturace



PayPal Express Checkout 31

ANALÝZA PROBLÉMU

Platební tlačítko je poskytováno v několika variantách a to: Shopping cart (nákupní košík), který umoţňuje zákazníkům nakoupit více produktů a poté je hromadně zaplatit. Buy now (Kup teď) umoţňující jedním kliknutím přistoupit k placení produktu. Donations (dary) poskytne zákazníkovi moţnost darovat buď fixní, nebo nastavitelnou částku. Gift certificates (Dárkové poukazy) zprostředkuje prodej dárkového poukazu a to buď fixní, nebo nastavitelné hodnoty. Subscribtions (Předplatné) určené pro opakující se platby jako poplatky za členství v klubu nebo předplatné časopisu. Výhoda platebních tlačítek je rychlost jejich vytvoření, jednoduchost integrace a snadné ovládání zákazníky. Doba vytvoření jednoho tlačítka se pohybuje pod hranicí pěti minut, generátor platebních tlačítek vyprodukuje HTML kód, který obchodník jednoduše umístí na svůj web. Případně se dá pouţít link, který odkazuje přímo na platební bránu sluţby, jenţ se dá například posílat emailem. Jelikoţ mají platební tlačítka snadno rozpoznatelný styl (nezvolíte-li si vlastní), uvidí-li zákazník na vašem webu PayPal platební tlačítko bude vědět co dělat a nebude mít obavy při provádění platby. Pro zaplacení platebním tlačítkem vyuţije buď svůj PayPal účet nebo pokud jej nemá, můţe zvolit variantu placení pomocí kreditní/debetní karty případně je-li to podporováno převodem z účtu. Obchodník poté de facto přijímá kreditní karty a převody přes svůj PayPal účet. Aby mohl obchodník poţadovat platby a přijímat platební karty či převody z účtu lze vyuţít i fakturaci emailem. Jedna se v podstatě o vygenerování emailu, a to buď za pomoci webového rozhraní sluţby, nebo pomocí průvodce například v programu MS Outlook, který je následně zaslán zákazníkovi. Zákazník obdrţí email, ve kterém je vyzván k zaplacení pomocí sluţby PayPal. Email nebo také „emailová faktura“ obsahuje všechny nezbytné informace pro identifikaci platby, za co, kolik, komu, atd. má dotyčný zaplatit. Zákazník poté jednoduše přímo v emailu klikne na odkaz, který jej přesměruje na platební bránu sluţby, kde provede platbu. Nemá-li účet PayPal zvolí moţnost platit kartou či převodem z banky (je-li toto podporováno) Obchodník obratem obdrţí informaci o platbě a můţe bez prodlení expedovat zboţí či poskytovat sluţbu. PayPal Express Checkout je sluţba která integruje PayPal jako další metodu přijímaní plateb do jiţ existujícího e-shopu. Oproti předchozím řešením je její integrace o poznání 32

ANALÝZA PROBLÉMU

náročnější a vyţaduje mnohem více odborně-technických znalostí na straně obchodníka. Na oplátku přináší značné zjednodušení a urychlení vyřízení objednávky. Zákazník, který si vybere v internetovém obchodě poţadované zboţí a přistoupí k pokladně má moţnost jako platební metodu zvolit PayPal. Učiní-li tak je přesměrován na platební bránu PayPal, která je ovšem pro tuto příleţitost vizuálně přizpůsobena tak aby odpovídala internetovému obchodu, z nějţ sem byl zákazník přesměrován. Barvy brány jsou stejné jako barvy obchodu, případně je doplněna o jeho logo. Toto přizpůsobení přispívá k bezešvé integraci platební metody do internetového obchodu. Zákazník má pocit, ţe webové stránky obchodu nikdy neopustil. V platební bráně zákazník validuje platbu a můţe vyuţit adresu pro doručení, která je uloţena u jeho PayPal účtu. Poté je přeposlán zpět na internetový obchod, který stanový konečnou cenu na základě adresy pro doručení zboţí a systém PayPal potvrdí platbu. 3.1.1

Zaloţení účtu

Platební systém PayPal rozeznává tři základní druhy účtů. První je osobní účet (Personal). Tento účet je doporučován pro uţivatele, kteří jednoduše nakupují na internetu. Jedná se o typ účtu, který opravňuje své majitele k pouţívání základních prvků systému. Majitelé těchto účtů mohou přijímat platby pouze z jiného PayPal účtu nikoli z kreditních/debetních karet a bankovních účtů. Dále pak mají niţší prioritu při vyřizování jejich ţádostí a dotazů a to jak za pouţití emailu či telefonu. Navíc je na osobním účtu nastaven měsíční limit pro přijímání plateb. Tento limit se můţe lišit podle země ve, které byl účet zaloţen a v jaké měně je veden. Dalšími typy účtu jsou Prémiový (Premium) a Obchodní (Business). Tyto dva účty jsou uzpůsobeny pro osoby, které na internetu chtějí nejen nakupovat ale také prodávat. Základní rozdíl mezi těmito účty je ten zda chce uţivatel vystupovat jako fyzická osoba nebo jako podnikatel či společnost. Majitelé těchto účtů mají přistup k celé škále podpůrných vlastností systému PayPal a to od automatizování fakturace aţ po sledování nákladů a rentability jednotlivých produktů. Nově zaloţené prémiové a obchodní účty mají automaticky nastavené bezpečnostní limity. Tyto limity jsou o poznání vyšší neţ limity na osobním účtu a týkají se zejména přijímaní, odesílaní, vybíraní finančních prostředků z účtu. Tyto limity mohou být zvýšeny či zcela odstraněny avšak k tomu je zapotřebí dodatečné potvrzení vlastnictví uvá33

ANALÝZA PROBLÉMU

děných karet a účtů. Potvrzení je prováděno tak, ţe PayPal například naúčtuje na kreditní kartu malou částku, která se projeví na vyúčtování. u této transakce uvede specifický kód. Majitel účtu (kartového nebo běţného) poté tento kód zadá na webové správě svého účtu, čímţ potvrdí vlastnictví karty/účtu. Po provedení verifikace je účtovaná částka navracena. Nároky na zaloţení účtu: 

Email



Kreditní/platební karta popřípadě bankovní účet



Cca 10 min.



1 – 30 dni pro verifikaci účtu

Samotné zaloţení účtu je velmi intuitivní a poskytovatel věnoval hodně pozornosti tomu, aby odstranil všechny i teoreticky problémové místa. Uţivatel na úvodní registrační stránce vybere jeden z nabízených druhů účtu (osobní/prémiový/obchodní). V dalším kroku uţivatel vyplní identifikační a kontaktní údaje. Proběhne-li vše v pořádku, je zájemce postaven před rozhodnutí odkud bude jeho účet čerpat finančních prostředků. Na výběr je spárovaní účtu PayPal s bankovním účtem nebo s kreditní/debetní kartou. Po zadání těchto informací je uţivateli odeslán email kde potvrdí aktivaci účtu a je přesměrován na webový portál PayPal kde jiţ můţe spravovat svůj nově zřízený účet. Pokud bude uţivatel chtít naplno vyuţívat všech výhod účtu, musí tento verifikovat. Verifikace účtu můţe trvat od několika hodin aţ po jeden měsíc. Časové prodlení můţe být způsobeno například u kreditních karet tím, ţe uţivatel musí počkat na papírový výpis z jeho kartového účtu, kde je uvedeno poţadované číslo u kontrolní transakce. 3.1.2

Poplatky

Zaloţení a vedení účtu PayPal není spojeno se ţádnými poplatky. Jediné kde si provozovatel sluţby účtuje poplatky, jsou transakce. Velikost provize je závislá na velikosti měsíčních plateb, které na váš účet dorazí. Poplatek je sloţen z fixní a variabilní sloţky. Fixní sloţku tvoří v případě vedení účtu v české měně 10CZK. Variabilní část je poté odvislá od výše přijatých plateb a pohybuje se od 1,9% do 3,4%. Podrobný přehled je uveden v tabulce číslo 2. Dále pak PayPal zohledňuje, zda se jedná o přes hraniční nebo domácí převody. Jedná-li se o zahraniční převody, je k standardní sazbě účtován ještě 34

ANALÝZA PROBLÉMU

dodatečný poplatek ve výši 0.5%. Vybrané poplatky za příchozí platby v cizí měně jsou zobrazeny v tabulce číslo 3. Tab. 2

Poplatky

Výše přijatých plateb za měsíc 0.00 CZK - 70,000.00 CZK 70,000.01 CZK - 280,000.00 CZK (1m) 280,000.01 CZK - 1,500,000.00 CZK (m) 1,500,000.01 CZK - 3,000,000.00 CZK (m) > 3,000,000.00 CZK (m)

Poplatek za jednu transakci 3.4% + 10.00 CZK 2.9% + 10.00 CZK 2.7% + 10.00 CZK 2.4% + 10.00 CZK 1.9% + 10.00 CZK Zdroj: Upraveno dle paypal.com, 2011

Tab. 3

Poplatky cizí měna

Výše přijatých plateb za měsíc

Poplatek za jednu transakci

0.00 CZK - 70,000.00 CZK

3.4% + €0.35 EUR

0.00 CZK - 70,000.00 CZK

3.9% + $0.30 USD

0.00 CZK - 70,000.00 CZK

3.9% + £0.20 GBP Zdroj: Upraveno dle paypal.com, 2011

Podíváme-li se pozorně na tabulku č. 2, všimneme si, ţe je u všech plateb účtován fixní poplatek 10CZK. Co se tedy stane, kdyţ pošleme částku niţší neţ 10CZK ? Tato situace můţe skončit se dvěma rozdílnými výsledky. Při zadávání takto malé částky PayPal dává odesílateli moţnost rozhodnout, zdali poplatek za transakci zaplatí odesilatel nebo příjemce. Pokud zvolí moţnost příjemce, z účtu mu bude odečtena jen odesílaná částka a poplatek by pak měl zaplatit příjemce. Můţe se ovšem stát ţe pokud bychom poslali například 5CZK a zvolili, aby poplatky spojené s transakcí platil příjemce, pak by tento příjemce zaplatil více na poplatcích neţ kolik je hodnota převáděné částky. Pro tyto případy (a nejen pro ně) je do platebního systému integrována moţnost odmítnout plat-

1

(m) v tabulce znamená, ţe proto, aby byl účet kvalifikován pro pouţívání tohoto tarifu, musí dosáhnout

nejen kýţeného objemu transakcí, ale také nesmí mít ţádné nevyřízené spory se zákazníky

35

ANALÝZA PROBLÉMU

bu. Všechny příchozí platby tudíţ musí příjemce před připsáním na jeho účet potvrdit. Toto potvrzování je moţné provádět automaticky.

3.2

Obr. 6 Zdroj:

PaySec

Logo elektronického platebního systému PaySec paysec.cz, 2011

Jak uţ název napovídá, jedná se o českou mutaci oblíbeného a ve světě úspěšného bezhotovostního mikro a makro platebního systému PayPal. Hlavním rozdílem je ţe PaySec je svou formou provozován jako internetová peněţenka a na rozdíl od PayPalu není vázán na konkrétní kreditní/debetní karty či bankovní účty. Systém je provozován Československou obchodní banku, a. s.. Pro zaloţení účtu v tomto systému není nutné mít u banky zaloţen běţný účet. Systém nabízí platby jak v e-shopech či internetových aukcích tak i tzv. „peer-to-peer“ čili platby mezi uţivateli tohoto systému. Placení sluţbou PaySec má následující tři varianty: Platba v internetovém obchodě Platba pomocí platebního tlačítka Platba mezi Konty (peer-to-peer) Nákup v internetovém obchodě probíhá velmi obdobně jako u jiných platebních systémů. Zákazník si vybere poţadované zboţí či sluţbu a při placení určí jako způsob platby PaySec. Poté bude přesměrován na platební bránu sluţby, kde vyplní své přihlašovací jméno a heslo a potvrdí cenu. Obchodník dostane obratem po vyřízení oznámení o zaplacení a můţe expedovat zboţí nebo poskytnout sluţbu. Platba pomocí platebního tlačítka je realizovaná následovně. Provozovatel internetových stránek umístí na svůj web sluţbou vygenerované tlačítko. Toto tlačítko má buď předem pevně nastavenou hodnotu, nebo lze částku zvolit. Po kliknutí na toto tlačítko je uţivatel opět přesměrován na platební bránu PaySec kde zadá své přihlašovací údaje 36

ANALÝZA PROBLÉMU

a potvrdí platbu. Tato metoda je designována a převáţně pouţívána pro podporu majitele webových stránek, na nichţ je toto tlačítko umístěno. Jedná se buď o osobní stránky, blogy nebo příspěvkové organizace a nadace. Převod peněz mezi konty v systému PaySec je realizován přes administraci účtu na webu www.paysec.cz kde uţivatel poté co zadá číslo či přihlašovací jméno cílového účtu vyplní finanční částku, kterou chce poslat a platbu odešle. 3.2.1

Zaloţení účtu

Platební systém PaySec rozlišuje dva druhy účtů. Účet „Konto PaySec“ a účet „Konto PaySec pro obchodníky“. Konto PaySec, nebo také osobní konto, je určeno výhradně uţivatelům, kteří budou sluţbu vyuţívat primárně k placení za zboţí a sluţby, či výjimečně přijmou platbu přes platební tlačítko. Tento účet je zatíţen různými limity a omezeními avšak jeho pouţívání je osvobozeno od většiny poplatků a provizí. Sloţitost a časová náročnost zaloţení účtu je rozdílná a platí, ţe účet pro obchodníka vyţaduje dodatečné údaje a potvrzení. „Konto PaySec“ (osobní) Nároky na zaloţení: 

Emailová adresa



mobilní telefon



cca. 10 min



bankovní účet či kreditní/debetní karta

Postup zaloţení účtu: Na webových stránkách sluţby klikne zájemce o zaloţení účtu na sekci „Zaloţení nového Konta PaySec“. Název této sekce a způsob jakým se k ní zájemce dostane, se můţe v čase měnit, ale ze strany provozovatele je snaha aby tato sekce byla snadno identifikovatelná a dostupná. Poté do formuláře vyplní přihlašovací údaje, heslo, kontrolní otázku (pro případ ztráty hesla apod.), odsouhlasí obchodní podmínky sluţby, případně prokáţe, ţe je člověk nikoli skript/bot. V dalším kroku zadá uţivatel emailovou adresu. 37

ANALÝZA PROBLÉMU

Sluţba mu na tento email zašle potvrzovací skript, kterým verifikuje pravost emailové adresy. Posledním krokem je autorizovaní mobilního čísla zasláním sms zprávy na zadané mobilní číslo. Po vyplnění kódu z obdrţené sms zprávy zákazník dokončí zaloţení účtu a jiţ mu nic nestojí v cestě nabití finančních prostředku na tento účet a jeho plnému vyuţívání. Konto PaySec pro obchodníky Nároky na zaloţení: 

IČO



Telefon



Email



Aktuální výpis z obchodního rejstříku (originál nebo úředně ověřená kopie a kopie), nebo z jiné podobné evidence



Průkaz totoţnosti



Plná moc pro zástupce (v případě zastupování)



Cca. 5-10 pracovních dní

Postup zaloţení účtu: Na webových stránkách sluţby vyplní zájemce formulář, který poskytne provozovateli základní informace k vypracování nabídky. Do dvou pracovních dní kontaktuje obchodní oddělení provozovatele zájemce s konkrétní nabídkou a dalšími informacemi. Následně si zájemce vybere výši poplatků za poskytování sluţeb. Dále pak zájemce vyplní dva výtisky Smlouvy pro majitele Konta pro obchodníky, dva výtisky Obchodních podmínek PaySec a jeden výtisk Identifikačního formuláře majitele Konta pro obchodníky. Naimplementuje zvolené řešení na svůj internetový projekt v testovacím reţimu. Následně se všemi výše zmíněnými dokumenty, průkazem totoţnosti, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobné evidence a případně plnou mocí dostaví do kteréhokoli Finančního centra Poštovní spořitelny. Seznam těchto center je veden a aktualizován na webu české pošty. Po vyřízení všech náleţitostí ve finančním centru bude v řádu několika dnů ţádost vyřízena a obchodník obdrţí sms s dočasným heslem a URL kde dokončí celý proces aktivace účtu. 38

ANALÝZA PROBLÉMU

3.2.2

Poplatky, nabíjení a vybíjení účtu

Elektronický platební systém PaySec nabízí tři varianty, jak si můţe jeho uţivatel nabít svou elektronickou peněţenku. Kreditní kartou – Systém akceptuje v současné době platbu z platebních karet VISA, VISA electron, V Pay, MasterCard a Maestro. Při tomto typu nabití účtu je uplatňován 2% poplatek z objemu transakce. Minimální částka, kterou je moţné nabít tímto způsobem je stanovena na 200CZK. Finanční obnos je připsán on-line 24/7 Nabití převodem z běţného účtu u jakékoliv banky v ČR – transakce je provedena klasickým příkazem k úhradě. Tato varianta nabití účtu není zatíţena ţádným poplatkem, avšak uţivatel musí počítat s jistým časovým zpoţděním před připsáním prostředku na konto. Nabití převodem z běţného účtu (ČSOB a Poštovní spořitelna) přes platební tlačítko na www.paysec.cz – provozovatel systému umoţňuje svým klientům převod z běţného účtu okamţitě na účet PaySec. Díky tomu lze i převodem z účtu dosáhnout efektu online 24/7. Vybíjení (převod finančních prostředků z elektronické peněţenky na běţný účet) se řídí následujícími pravidly. Elektronickou peněţenku PaySec lze vybíjet pouze na účty v bance, nikoli na kreditní/debetní karty. Vybití provedené na běţný účet vedený v ČSOB nebo Poštovní spořitelně je proveden bez poplatků, vybití na účet vedený v jiné bance je zpoplatněn částkou 2CZK za jednotlivé převody. Na ověřené konto PaySec pro obchodníky nejsou aplikovány ţádné limity týkající se vybíjení a nabíjení účtů, na uţivatelské účty tyto limity aplikovány jsou a jejich přesná výše je uváděna v platných obchodních podmínkách. Přijímání plateb pomocí platebního tlačítka na konto PaySec je zpoplatněno fixní částkou 1CZK, o kterou bude poníţen finanční obnos doručený na učet v jehoţ prospěch, bylo platební tlačítko zaloţeno. u PaySec konta pro obchodníky je tento poplatek individuálně nastaven, ale můţeme vycházet z předpokladu, ţe se výše této provize nebude

39

ANALÝZA PROBLÉMU

výrazně lišit. V tabulce číslo 3 jsou přehledně uvedeny vybrané poplatky za jednotlivé operace na kontě. Tab. 4

Poplatky za operace na kontě

Operace na kontě Poplatek Vedení Konta PaySec Zdarma Platba na jiné Konto PaySec Zdarma Platba za nákup Zdarma Přijetí platby od obchodníka Zdarma Odeslání peněz Platbou na poţádání Zdarma Autorizace platby pomocí SMS Zdarma Přijetí peněz pomocí Platby na poţádání Zdarma Platba prostřednictvím Platebního tlačítka 1 Kč, neplatí pro obchodníky Nabití převodem z běţného účtu Zdarma Nabití automatickým dobitím z běţného účtu (inkasem) 1 Kč Nabití platební kartou 2 % z nabíjené částky Vybití na běţný účet v ČSOB/Poštovní spořitelně Zdarma Vybití na běţný účet v jiné bance 2 Kč Platby přijímané na konto PaySec jsou osvobozeny od poplatků. Naproti tomu platby přijaté na konto PaySec pro obchodníky jsou podřízeny provizi provozovatele sluţby. Poplatky se skládají z fixní částky 1Kč za transakci + % z hodnoty transakce. Variabilní poplatek se pohybuje v rozmezí 0,8% aţ 2% z transakce. Výše tohoto poplatku se stanovuje v návaznosti na míře, s jakou obchodník propaguje elektronický platební systému PaySec na svém internetovém projektu. Úplný přehled je uveden v příloze číslo 1. Tabulka 5 zobrazuje pokles provize poskytovatel sluţby v různých úrovních propagace. Tab. 5

Pokles provize v různých úrovních propagace

Úroveň propagace sluţby Výše poplatků za transakci 1. Úroveň 1Kč + 2,0% 2. Úroveň 1Kč + 1,5% 3. Úroveň 1Kč + 1,2% 4. Úroveň 1Kč + 0,8%

40

ANALÝZA PROBLÉMU

3.3

Obr. 7 Zdroj:

Mobilniplatby.cz

Logo sluţby mobilníplatby.cz Mobilniplatby.cz, 2011

Sluţba mobilní platby je provozována společností Airtoy a.s od roku 2004. Podle jejich slov tuto sluţbu doposud vyuţilo na 5000 uţivatelů. Jedna se o sluţbu, která zákazníkovi umoţní, aby přijímal SMS zpoplatněné zvýšeným tarifem. Tyto mobilní textové zprávy se také nazývají PSMS nebo Premium SMS. Společnost Airtoy a.s. prostřednictvím sluţby mobilniplatby.cz umoţňuje přijímat Premium SMS zpoplatněné v rozmezí od 10CZK do 99CZK z území české republiky. Mimo to nabízí také příjem PSMS ze slovenské republiky a to v hodnotách od 0,398EUR do 1,607EUR. Vyuţitím tohoto platebního systému se zákazník sluţby vyhýba mnohým technickým komplikacím. Není nutné, aby byl vybaven technologickými prostředky umoţňujícími příjem krátkých textových zpráv a mimo jiné, mu odpadá nutnost vyjednávání smluv s mobilními operátory. Princip fungování sluţby je následující. Uţivatel sdělí návštěvníkům jeho internetového projektu strukturu sms a telefonní číslo na, které ji mají odeslat. Provozovatel sluţby mobilniplatby.cz tuto sms příjme, zpracuje ji a předem dohodnutým způsobem předá informace z sms uţivateli. Ten vyhodnotí doručené informace a umoţní odesilateli sms zprávy přístup k poţadované sluţbě (přístup do zpoplatněné části webu, staţení fotografie,…). Odesilateli zprávy pak přijde potvrzující sms, která je buď upravena podle instrukcí zákazníka sluţby mobilniplatby.cz, nebo je mu doručena standardizovaná odpověď. Schéma tohoto procesu je zobrazeno na následujícím obrázku

41

ANALÝZA PROBLÉMU

Obr. 8

3.3.1

Schéma procesu zpracování Premium SMS

Zaloţení účtu

Nároky zaloţení účtu  Email  Cca 5min  Webový projekt  Základní znalost php Na webových stránkách sluţby vstoupí zákazník do sekce registrace. Zde je poţádán o zadání poţadovaného přihlašovacího jména, kontaktního emailu a hesla pro vstup do sluţby. Po potvrzení výše uvedených údajů je odeslána na kontaktní emailovou adresu zprava obsahující link, pomocí nějţ zákazník aktivuje svůj účet. Dále je přesměrován na administraci nově vytvořeného účtu. Zde zákazník vyplňuje fakturační údaje a konfiguruje příjem Premium SMS. Aby mohla celá sluţba fungovat tak má, je nutné, aby zákazník správně nastavil svou sms „bránu“. Sluţba mobilniplatby.cz vyţaduje, aby zákazník uvedl, na jaké internetové adrese se bude sluţba pouţívat a propagovat. Tyto 42

ANALÝZA PROBLÉMU

informace jsou nezbytné, jelikoţ sluţba kontroluje, zda zákazník neklame své uţivatele a přesně a úplně je informuje o smyslu a ceně odesílané sms. Dále je nutné vyplnit identifikační údaje jako je název brány a klíčové slovo, které bude ve struktuře sms identifikovat zákazníkovu sms bránu. V neposlední řadě se zde uvádí url skriptu, který na straně zákazníka vyhodnotí informace z sms jeţ mu budou předány přes mobilniplatby.cz. Informace jsou skriptu předávány formou HTTP metody GET. Její zpracování vyţaduje, jiţ výše zmíněnou, základní znalost programovacího jazyku PHP. Nezkušeným zákazníkům sluţba poskytuje podrobný návod a ukázkové skripty v sekcích programátorská příručka a ukázkové skripty. 3.3.2

Poplatky

Provize za zprostředkování plateb touto sluţbou je sloţena ze dvou sloţek.Prví sloţkou je provize, kterou si účtuje mobilní operátor za přenášení a účtování Premium SMS. Druhou sloţkou je provize účtovaná provozovatelem sluţby mobilniplatby.cz za zprostředkování nebo také agregaci. Podíváme-li se pozorně do ceníku vydaného sluţbou mobilniplatby.cz na rok 2011, zjistíme, ţe různí operátoři účtují různě vysoké provize (viz příloha číslo 2). V tabulce 6 jsou zobrazeny výnosy plynoucí zákazníkovi sluţby mobilniplatby.cz z přijmu jednotlivých zpráv. Výnosy jsou členěny dle měsíčního hrubého obratu z přijatých Premium SMS a operátorů. Tab. 6

Výnosy ze sluţby mobilniplatby.cz

Název Do 2500 Od 2500 Od 10000 Od 50000

Cena PSMS 10 30 99 10 30 99 10 30 99 10 30 99

T-Mobile 4,32 14 46,4 4,37 14,15 46,87 4,41 14,29 47,35 4,49 14,58 48,76

43

Telefonica O2 3,9 13,82 54,13 3,94 13,96 54,69 3,98 14,1 55,24 4,05 14,39 56,88

Vodafone 2,93 10,05 45,63 2,96 10,16 46,09 2,99 10,26 46,56 3,03 10,46 47,94

ANALÝZA PROBLÉMU

3.4

Porovnání výnosů

Nyní přistoupíme k porovnání výnosů plynoucích z typových plateb uskutečněných jednotlivými elektronickými platebními systémy. Stanovíme si tři teoretické platby, které budou uskutečněny. Jejich výše bude 20CZK, 50CZK a 99CZK. Platba o objemu 20CZK je zvolena z několika důvodů. Zaprvé je to proto, ţe částka 20CZK odpovídá přibliţně 1USD. Tomuto finančnímu obnosu se často přezdívá „nákup za babku“, čili ţe se jedná o malou nebo dokonce zanedbatelnou částku. Podobně s označením této částky pracovala společnost McDonald, kdyţ propagovala své „fajnovky za dvacku“, čili opět vyvolávala u této částky pocit její zanedbatelné hodnoty. Proto si myslím, ţe má-li platba/mikroplatba, vyvolávat pocit, ţe ji plátce po finanční stránce ani nepocítí, je hodnota 20CZK tou pravou. Stanovení horní hranice finanční transakce, kterou lze povaţovat za mikrotransakci je velmi ošemetné. Názory zdrojů a publikací se v tomto tématu značně liší a proto nám jako rozhodce v této otázce poslouţil technologický limit analyzované metody. Jelikoţ nejvyšší účtovatelná cena u Premium SMS je 99CZK, byl výběr snadný. Hodnota třetí transakce byla stanovena na hodnotu 50CZK. Tato výše představuje jakýsi rozumný kompromis mezi minimální a maximální variantou. Všechny výpočty budou probíhat s co nejmenším moţným zvýhodněním plynoucím z objemů transakcí. To znamená, ţe pro Prémiové SMS vyuţijeme tarif poskytovaný do obratu 2500CZK/měsíc, pro sluţbu PayPal tarif platný pro měsíční příjem plateb niţší neţ 70000 CZK a pro PaySec vyuţijeme nejniţší úroveň propagace tedy 1. úroveň.

PayPal U těchto typových transakcí byla provozovatelem účtována provize ve výši 10CZK + 3,4% za transakci. Provize byla zaplacena příjemcem (Obchodníkem), čili v tomto případě námi. Tab. 7

PayPal výnos

částka 20,00 50,00 99,00

PayPal výnos 9,32 38,30 85,63 44

% 46,60 76,60 86,50

ANALÝZA PROBLÉMU

Komentář: u tohoto elektronického platebního systému můţeme pozorovat rapidní nárůst procentuální výnosnosti se zvyšováním hodnoty předmětné transakce. Mezi nejniţší a nejvyšší převedenou částkou je v procentuálním vyjádření výnosu takřka dvojnásobný rozdíl. Tento jev je způsoben převáţně existencí fixního poplatku 10CZK za transakci. S růstem převáděné částky se významnost fixního poplatku sniţuje a tím dochází k růstu procentuálního výnosů. PayPal umoţňuje, aby poplatky spojené s převodem platil odesilatel, ovšem je zřejmé ţe nelze počítat s tím, ţe by tak odesilatelé činili v míře větší neţ zanedbatelné.

PaySec Při operacích uskutečněných prostřednictvím této metody budeme počítat s provizí ve výši 1CZK + 2% Tab. 8

PaySec výnos

částka 20 50 99

PaySec výnos 18,6 48 96,02

% 93 96 96,99

Komentář: u transakcí provedených prostřednictvím této metody pozorujeme jen velmi malý nárůst procentuální výnosnosti související se zvyšováním převáděné částky. Jelikoţ si provozovatel účtuje fixní část provize ve výši pouze 1CZK za transakci, nelze mluvit o její významnosti dokonce ani u částek v řádech deseti či dvacetikorun.

Mobilniplatby.cz Pro relevantní porovnání dat s ostatními elektronickými platebními systémy musíme u Premium SMS nejprve vypočítat průměrné náklady za transakci. Jelikoţ kaţdá platba pomocí sms zprávy můţe být uskutečněna pomocí jiného mobilního operátora, můţe se i výsledný výnos plynoucí z těchto plateb značně lišit. Abychom tomuto zabránili, pouţijeme data českého statistického úřadu o struktuře rozdělení aktivních sim karet podle operátorů z roku 2008 (viz obrázek 5). 45

ANALÝZA PROBLÉMU

Obr. 9 Zdroj:

Počty SIM karet podle operátorů ČSÚ, 2009

Podle těchto dat stanovíme váhu jednotlivých výnosů mobilních operátorů ve výsledném průměru. Stanovíme-li si tedy, ţe všechny aktivní sim karty mobilních operátorů tvoří 100%. Pak výpočtem dojdeme k následujícím váhovým koeficientům jednotlivých operátorů. T-Mobile – 0,3995; Telefonica O2 – 0,3875; Vodafone 0,2131. Tabulka číslo 9 zobrazuje podrobnosti výpočtu váţeného průměru výnosu z jedné Premium SMS v hodnotě 20CZK Tab. 9

Výpočet váţeného průměru výnosu z Premium SMS

20CZK T-Mobile Telefonica O2 Vodafone Váţený průměr výnosu

Výnos 8,58 9,22 6,10

Koeficient 0,3995 0,3875 0,2131

Váţený průměr 3,42771 3,57275 1,29991 8,30037

Obdobně pak postupujeme při výpočtu výnosů pro PSMS v hodnotě 50CZK a 99CZK (viz příloha 2). Výsledkem je tabulka 10, která zobrazuje výnosy a jejich procentuální vyjádření obdobně jako u ostatních metod.

46

ANALÝZA PROBLÉMU

Výnosy mobilníplatby.cz

Tab. 10

mobilniplatby.cz výnos 8,30 22,27 49,23

částka 20,00 50,00 99,00

% 41,50 44,54 49,73

Komentář: i u této metody elektronické platby můţeme sledovat narůst procentuálního výnosu s nárůstem objemu transakce. Vzhledem k tomu ţe horní limit pro placení pomocí Premium SMS je 99CZK, nelze v tomto případě objem transakce jiţ více zvyšovat. Maximální výnos se tedy bude pohybovat na hranici 50%. Překročení této hranice je moţno docílit zejména zvýšením měsíčního obratu a následným přesunem do lepšího tarifu, ve kterém si mobilní operátoři účtují niţší provize. Toto řešení lze ovšem obecně v různých variantách uplatnit i u ostatních zde popisovaných metod. Obr. 10

Projekce výnosů

120,00 100,00 80,00 mobilniplatby.cz

60,00

paypal 40,00

PaySec

20,00 0,00 20 CZK

50 CZK

99 CZK

Obrázek 10 zobrazuje projekci výnosů v procentech z jedné transakce napříč všemi zkoumanými metodami. Ze zobrazení vyplývá, ţe u velmi malých částek je nejvhodnější pouţít systému PaySec. Rozdíl mezi řešením PayPal a mobilniplatby.cz je u převodů velmi malých částek obdobný. Se stoupající hodnotou transakce pozorujeme stagnaci ve vývoji výnosů u sluţby mobilníplatby.cz a markantní přibliţování procentních výnosů u technologií PayPal k řešení PaySec.

47

ANALÝZA PROBLÉMU

Porovnání ze sociálního hlediska

3.5

Při rozhodování, který systém aplikovat v konkrétních případech se není moţné rozhodovat pouze podle výnosů z plateb. Je nutné do rozhodovacího procesu zahrnou i další faktory. V tomto porovnání se budeme zabývat zejména tím, zda se při pouţívání konkrétních elektronických platebních systémů uţivateli, čili našimi teoretickými zákazníky, vyskytují překáţky, které by je od nákupu odrazovali, nebo zda jsou přítomny jevy, jenţ by naopak uţití systémů podporovaly. Abychom byli schopni tyto faktory ohodnotit a porovnat, který platební systém je v tomhle hledisku nejvýhodnější, stanovíme si kriteria, která budeme hodnotit. Kaţdé kriterium bude hodnoceno na stupnici od 1 do 10, kde 1 je absolutně nevyhovující a 10 vynikající. Následně sečteme získané body v jednotlivých kategoriích, sestavíme celkové pořadí a výsledky okomentujeme. Kriteria: Jazyková podpora – jelikoţ se snaţíme nalézt nejvhodnější řešení pro realizaci mikroplateb v České republice je ţádoucí aby systém podporoval český jazyk. a to jak na straně zákazníka tak obchodníka. Vnímání metody – jedná se zejména o to, zda nemá uţivatel nějaký racionální nebo iracionální strach z pouţívání metody. Ten můţe být způsoben například obavou ze zneuţití poskytnutých údajů apod. Nároky zaloţení účtu – u tohoto kriteria budeme hodnotit jak náročné je zaloţit si účet spojeny s platební metodou, zda je to vůbec nutné či jaké jsou náklady s tím spojené. Tab. 11

Porovnání ze sociálního hlediska PayPal a PaySec

Jazyková podpora Vnímání metody Nároky zaloţení účtu celkem

Porovnání ze sociálního hlediska PayPal PaySec 3 10 5 6 7 3 15 21

mobilniplatby.cz 10 10 10 30

Jazyková podpora je z pohledu zákazníka u sluţeb PaySec a mobilniplatby.cz absolutně bez problémů. Web PaySec je kompletně v češtině, je přehledně strukturovaný a orientovaný převáţně na nového uţivatele. Jsou mu poskytnuty všechny potřebné in48

ANALÝZA PROBLÉMU

formace i telefonní linka pro dotazy v českém jazyce. Obdobně u sluţby mobilniplatby.cz jsou veškeré informace poskytovány v českém jazyce. Naproti tomu český jazyk není u sluţby PayPal podporován ani při komunikaci s klienty na webových stránkách ani při pouţití telefonu či emailu. Česká republika je sluţbou PayPal plně podporována a nabízí vyuţití všech jejich prostředků. o to více je absence českého jazyka alespoň na webových stránkách sluţby zaráţející. Sluţbě jsem se rozhodl udělit tři body v této kategorii pouze z toho důvodu, ţe si společnost pravděpodobně uvědomuje své nedostatky v této oblasti a proto se snaţí operace uţivatelům co nejvíce zjednodušit. V místech, ve kterých je to moţné pouţívá obrázky a symboly. Je-li uţivatel odkázán na platební bránu, je tato udrţována v minimalistickém pojetí aby i uţivatel neznalí jazyka byl schopen uskutečnit platbu. Mobilniplatby.cz obdrţeli u kriteria vnímání metody plný počet bodů. Platba pomocí mobilního telefonu je v českém prostředí masivně rozšířena. Uţivatelé mobilních telefonů v české republice nemají strach odeslat sms zpoplatněné zvýšeným tarifem. Důkazem můţe být vysoká účast v televizních anketách a soutěţích, nebo třeba odesílaní dárcovských sms na dobročinné účely. Důleţitým faktorem je také absence mediálně známého případu zneuţití tohoto způsobu platby. PaySec i PayPal jsou při hodnocení tohoto kriteria na stejné úrovni. Obě tyto metody vyţadují sdělení citlivých bankovních údajů. Je sice pravda, ţe právě vyţitím těchto sluţeb se dá předejít velkému mnoţství zneuţití, avšak ona samotná operace, při níţ se sděluje číslo kreditní karty či bankovního účtu vyvolává v uţivatelích obavy. V konečném hodnocení je o bod lépe hodnocena sluţba PaySec a to především proto, ţe je provozována Československou obchodní bankou a.s. a Poštovní spořitelnou, coţ jsou instituce, které na území české republiky vzbuzují důvěru. Z hodnocení náročnosti zaloţení účtu vychází opět jako vítěz sluţba mobilniplatby.cz. Díky povaze sluţby kdy zákazník, který hodlá platit za zboţí či sluţbu nezakládá účet, ale pouze odešle sms v poţadovaném tvaru, neexistují nároky na vytvoření účtu. Pro realizaci platby je nutný pouze mobilní telefon podporující odesílání sms. u účtu PayPal je výhoda, ţe akceptuje pro jeho zaloţení jak kreditní tak debetní karty a navíc dovoluje pouţití bankovního účtu. Čas strávený zaloţením a aktivováním účtu se počítá na jednotky minut a vlastnictví emailové adresy je dnes absolutně běţné. Eventuelně je 49

ANALÝZA PROBLÉMU

její zaloţení taktéţ otázkou minut. Důvod proč dostala sluţba PaySec v této kategorii výrazně méně bodů, neţ jí v mnoho aspektech silně podobná sluţba PayPal, je následující. Po zaloţení účtu, které je velmi podobně náročné jako u zmiňovaného PayPal, je nutné nejprve finanční prostředky pro provedení plateb do elektronické peněţenky převést. u platebních a kreditních karet je limit pro minimální připsání prostředků 200CZK. Tyto prostředky musí do peněţenky uloţit i ten uţivatel, který hodlal provést jednorázovou platbu ve výši několika desetikorun. Dalším důvodem pro udělení tak nízkého hodnocení je nezbytnost vlastnit mobilní telefon pro zaloţení účtu. Tento prvek sice na jednu stranu zvyšuje bezpečnost celé platební metody, ovšem na stranu druhou zvyšuje poţadavky na zaloţení účtu a celou operaci mírně ztěţuje.

3.6

Porovnání nároků na integraci

Nyní se pokusíme analyzovat a porovnat nároky na integraci jednotlivých elektronických platebních systémů do internetových projektů. Zaměříme se zejména následující. Jaká je časová náročnost samotné implementace? Je moţné jej implementovat okamţitě nebo je nutné interagovat s provozovatelem systému? Jaké technologie musím vlastnit, aby bylo moţné sluţbu spustit? Jaké technické znalosti jsou vyţadovány u osoby, která bude platební systém uvádět do provozu? Jaké informace a podporu poskytovatel nabízí. i zde si stanovíme kritéria, která budeme následně bodově hodnotit. Hodnocení můţe nabývat hodnot od 1 do 10. u hodnocení platí pravidlo, ţe čím časově, technologicky a odborně větší nároky na implementaci systém klade, tím niţší bodové hodnocení bude uděleno. u technické podpory platí, čím kvalitnější a komplexnější řešení, tím více bodů. Tab. 12

Náročnost implementace

Náročnost implementace PayPal PaySec mobilniplatby.cz 8 5 7 Časová náročnost 7 7 6 Odborná náročnost 5 5 6 Technologická náročnost 8 10 10 Technická podpora 28 27 29 Celkem V kategorii časová náročnost získala nejvíce bodů metoda elektronických plateb prostřednictvím PayPal. Zaloţení obchodnického účtu se obejde bez jakýchkoli prodlev. 50

ANALÝZA PROBLÉMU

Účet je během několika minut zřízen a aktivován. Následná implementace způsobů plateb je řešena pomocí automatizačních skriptů (aţ na vzácné výjimky) a doba nezbytná k dokončení procesu je závislá převáţně na dovednostech implementátora. Mobilniplatby.cz také přistupují k zaloţení a aktivaci účtu a následné implementaci platebních metod cestou automatizovaných procesů. Existuje zde ovšem nutnost ověření webových stránek, kde bude sluţba propagována, pracovníkem poskytovatele. Standardní doba potřebná pro schválení sluţby je v technických materiálech sluţby uváděna v rozsahu dvou pracovních dnů. Nejhůře je na tom, co se doby potřebné k implementaci řešení týče, sluţba PaySec. Pro plnou funkčnost podnikatelského účtu je nejen vyţadováno podstoupit vyplňování a odevzdávání registračních formulářů a podepisování smluv, ale je také nutné počkat, aţ budete, po prvotním zájmu o sluţbu, oslovení provozovatelem s konkrétní nabídkou. Poskytovatel udává rozsah dvou pracovních dnů ode dne prvotního zájmu po oslovení s nabídkou. Odborná náročnost na implementátora platebních systému je u všech tří analyzovaných řešení prakticky totoţná. Všechny systémy vyţadují alespoň základní znalost jazyka HTML. Převáţná většina způsobu plateb je implementována pouhým zkopírováním vygenerovaného kódu či změnou několika proměnných. Pouze u implementace řešení mobilniplatby.cz jsou nutné znalosti programování webových aplikací, jelikoţ sluţba pouze zabezpečuje předání dat klientovi, nikoli jejich zpracování. Technologickou náročností se rozumí, nároky na technologie, které musí obchodník vlastnit, aby mohl platební systém uvést do provozu. i zde se projevila logická příbuznost systémů PayPal a PaySec tím, ţe je jejich hodnocení totoţné. Nároky na základní funkčnost systému jsou víceméně podobné u všech analyzovaných sluţeb, přesto však je u zmíněných nutné pro vyuţití maximálního potenciálu vlastnit fungující eshop. Pro vyuţití sluţeb mobilniplatby.cz je nutné vlastnit alespoň internetovou prezentaci a hosting podporující php nebo jiný skriptovací jazyk. Je jasné ţe mobilniplatby.cz nenabízejí tak širokou škálu vyuţití, ovšem čistě z technologického pohledu je implementace tohoto řešení méně náročná. V oboru technické podpory se jeví pouze jeden případ, kdy by bylo moţné udělit méně neţ plný počet. Tímto případem je absence českého jazyka u technické podpory ze strany poskytovatele sluţby PayPal. Tento problém by se pravděpodobně nejevil jako zá51

ANALÝZA PROBLÉMU

sadní při práci implementátora sluţby, u nějţ se alespoň základní znalost technické angličtiny přepokládá. Daleko větší problém to ovšem bude v situaci, kdy bude nutné s technickou podporou řešit reklamace či nenadále obtíţe provozního charakteru. Odhlédneme-li od jazykových bariér, nelze poskytovatelům analyzovaných elektronických platebních systémů nic vytknout. Všichni poskytují detailní návody, ukázky a demoverze fungujících řešení. Dále je pak samozřejmostí komunikace pomoci telefonu čí emailu. Je jasné, ţe tato oblast je pro provozovatele zásadní, neboť čím více fungujících řešení budou poskytovat, tím více provizí poputuje jich směrem. o to více vzbuzuje pozornost chybějící jazyková podpora ze strany PayPal.

52


4


V této kapitole nastíním návrhy vlastních řešení příjmu elektronických plateb nízkých hodnot. Tyto řešení jsou představeny na typových příkladech. u kaţdého řešení je kladen důraz na různé vlastnosti pouţitého elektronického platebního systému. Vţdy je vybrán nejvhodnější systém z výše analyzovaných. Dále je pak uvedeno ekonomické zhodnocení vybraného řešení pro konkrétní typový příklad a důvody vedoucí k právě tomuto výběru.

4.1

Základní aplikace

Je třeba vybrat takový systém přijímání elektronických plateb, který bude nejlépe vyhovovat následující situaci: Mladá ţena provozuje osobní blog, na kterém kaţdý týden hodnotí kvalitu hudebních klubů a informuje o zajímavých akcích, které by mohli zajímat návštěvníky jejích stránek. Na svém blogu by tedy ráda umoţnila čtenářům ocenit její práci drobným příspěvkem na provoz stránek. Poţadavky na platební systém: Při výběru nejvhodnějšího platebního systému určím významnost tří základních hledisek implementace. Jelikoţ je předpoklad, ţe mnoţství plateb, které budou na tomto blogu provedeny, nebude přesahovat několik desítek měsíčně, je velmi důleţité, aby byly tyto platby zatíţeny co nejniţšími náklady. Z tohoto důvodu jsem určil významnost nákladů na transakci 60%. Blog z příkladu je psán v českém jazyce a i jeho obsah je silně svázán s českým prostředím a to jak geograficky tak kulturně, proto je důleţitější, zda je platebním systémem podporován český jazyk a další sociální hlediska, neţ samotná náročnost implementace. Významnost náročnosti implementace je tedy zastoupena 15% v celkovém hodnocení a významnost sociálního hlediska 25%.

53


Tab. 13

Výpočet nejvhodnějšího EPS

Váha

Náročnost implementace Sociální hledisko Průměrný výnos v % Celkem

PayPal

15% 25% 60%

PaySec

28 15 69,9 49,89

Mobilniplatby.cz

27 21 95,33 66,498

29 30 45,26 39,006

Z výpočtu uvedeného v tabulce č. 12 vyplívá, ţe nejvhodnějším elektronickým platebním systémem pro tento typ aplikace je PaySec. Z platebních metod, které jsou nabízeny platebním systémem PaySec, navrhuji pouţití platebního tlačítka s volitelnou částkou. Pro implementaci této metody postačí pouze uţivatelské „Konto PaySec“. Dále pak po definici vlastností tlačítka vloţí provozovatel na svůj blog HTML kód. Tato varianta umoţňuje návštěvníkovi blogu, který se rozhodne jeho tvůrce podpořit, aby si sám zvolil částku, kterou tak učiní. Kaţdá takováto platba bude poníţena o 1CZK, která tvoří poplatek za zprostředkování transakce. Ekonomické zhodnocení Poplatek za zprovoznění přijímání plateb pomocí platebního tlačítka PaySec v této variantě neexistuje. Jak vyplívá z analýzy této sluţby v předchozí kapitole, pro vyuţití této konkrétní metody nemusíme býti registrováni jako obchodník, tudíţ do zřízení a zprovoznění sluţby musí být investován pouze čas implementátora. Jednoduchost implementace tohoto řešení umoţňuje, aby ji provedl i člověk se základními či mírně pokročilými znalostmi HTML. Časová náročnost implementace by ani v nejhorším případě neměla překročit jednu hodinu. Pokud není provozovatel blogu schopen provést tuto implementaci sám navrhuji vyuţití třetí osoby. S osobou s poţadovanými znalostmi navrhuji uzavřít dohodu o provedení práce. Díky tomu nebude muset ani zaměstnavatel ani zaměstnanec odvést z této činnosti sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec bude muset pouze za určitých podmínek odměnu zdanit. Pokud stanovíme výši odměny na 250CZK za hodinu neměl by problém nalézt vhodného pracovníka. Náklady na implementaci tohoto platebního systému tedy budou 250CZK. 54


Výpočet přímých nákladů na samotné přijímání plateb není nijak sloţitý. Problém je ovšem jeho variabilnost. Náklady na jednu transakci nelze dopředu přesně vyčíslit, protoţe výše transakce si kaţdý přispívatel volí sám. Přesněji řečeno náklad na provedení kaţdé jedné transakce je 1CZK, ovšem jeho procentní vyjádření bude oscilovat v závislosti na výši platby. Z tohoto důvodu jsem stanovil následující vzorec pomocí, kterého lze při stanovení průměrné výše jedné transakce přibliţně určit výši nákladů na příjem určitého mnoţství finančních prostředků. TB… transakční bilance v CZK M… celkové mnoţství finančních prostředků odeslaných jako podpora blogu v CZK P…počet uskutečněných plateb ve prospěch blogu v ks. R…reţie nákladů, poplatky za zprostředkování jedné platby v CZK TB = M – P * R TB = 1000 - 50 * 1 TB = 950 CZK Ve výše uvedeném příkladu byly vypočteny přímé náklady na příjem 1000CZK, průměrná přispívaná částka byla stanovena na 20CZK, proto byl počet uskutečněných plateb 50. Přímé náklady na příjem 1000CZK tedy byly 50CZK coţ jsou 2% z objemu. Transakční bilance je kladná a dosahuje výše 950CZK. Pokud bychom do výsledku chtěli promítnout i náklady na implementaci řešení odečetli bychom od transakční bilance implementační náklady. Výsledkem by pak v takovém případě byl příjem 700CZK (TB mínus 250CZK náklady na implementaci řešení). Celkové náklady na příjem 1000CZK by pak dosáhli výše 300CZK coţ je 30%. Procentuelní vyjádření celkových nákladů ovšem bude s rostoucí objemem přijímaných prostředků znatelně klesat. Výše nákladů na implementaci a zejména na uskutečnění plateb je takto nízká hlavně kvůli výrazným limitům tohoto řešení. Transakce je jen jednosměrná, příjemce jen velmi těţko můţe identifikovat konkrétního plátce a proto není moţné tento systém úspěšně implementovat například při prodeji zboţí či sluţeb. Systém s poměrně vyššími náklady ale, zato s mnohem variabilnějším pouţitím navrhnu v následujícím příkladě. 55


4.2

Rozšířená aplikace.

Vášnivý amatérský fotograf se rozhodl, ţe za úplatu umoţní návštěvníkům jeho internetové galerie stáhnout a pouţívat určitý obsah (fotografie). Chce, aby prodej fotografií, jejich výběr, objednání, zaplacení a doručení, probíhalo zcela automatizovaně, bez nutností zásahu jeho či kohokoli jiného. Dále si přeje, aby jeho potencionální zákazníci byli co nejméně limitováni při provádění platby. Mezi tyto limity patří například jakékoli registrace, přihlašování či uvádění osobních údajů apod. V tomto případě navrhuji implementovat elektronický platební systém poskytovaný společností Airtoy a.s. prostřednictvím Mobilniplatby.cz. Systém placení za obsah pomocí Premium SMS nejvíce vyhovuje stanoveným poţadavkům. Samotná implementace bude probíhat následovně. Fotograf bude ve své webové galerii „vystavovat“ fotografie ve sníţeném rozlišení a s vodoznakem. Vodoznak je způsob chránění elektronických obrázků a fotografií. Nejčastěji je prováděn tak, ţe se do fotografie vloţí text, který se nějak vztahuje k majiteli. Tento text zabraňuje či minimálně velmi omezuje zneuţití takovéhoto obrazového dokumentu. K vloţení vodoznaku lez pouţít téměř jakýkoli grafický editor nebo je moţné vyuţít některé webové aplikace, které toto umoţňují. Příkladem webové aplikace umoţňující vkládání vodoznaku do fotografií je třeba „vodoznaky“ (dostupný na adrese http://vodoznaky.sventek.net). u kaţdé takto vystavené fotografie bude zobrazen odkaz umoţňující zakoupení a staţení originální fotografie. Jestliţe bude mít návštěvník této webové galerie zájem o zakoupení určité fotografie, klikne jednoduše na odkaz ke koupi. Následně mu budou zobrazeny tyto informace. Telefonní číslo, na které má zaslat Premium SMS. Toto číslo získáme po zaregistrování a vytvoření mobilní platební brány na mobilniplatby.cz. Dále bude u kaţdé fotografie zobrazena cena, kterou za fotografii zaplatí. Tato cena můţe být stanovena pro kaţdou fotografii zvlášť, ovšem jsme limitování nabízenými moţnostmi platebního systému. Seznam moţných cen za fotografie je zobrazen v příloze č. 2. Jako identifikace kaţdé konkrétní fotografie v platebním procesu poslouţí šesti místný číselný kód.

56


Tento kód musí být generován pro kaţdou novou fotografii zvlášť a musí být jedinečný. Kód bude vţdy zobrazen spolu s ostatními výše uvedenými informacemi. Další nezbytná informace je tvar PSMS. Text zprávy se skládá ze tří základních částí. První část jsou písmena „PM“. Tyto znaky jsou určeny poskytovatelem EPS a nelze je měnit. Následuje klíčové slovo, které identifikuje naši sluţbu a pokud hodláme přijímat různě vysoké částky za platbu tak i ji. Například pro fotografii v cenně 50CZK navrhuji zvolit klíčové slovo FOTO50 čí obdobné. Třetí část textu zprávy tvoří identifikace konkrétní fotografie. Tato identifikace můţe být tvořena jakýmkoli řetězcem znaků. V našem případě je tato identifikace tvořena šesti místným číselným kódem. Výsledný tvar textu Premium SMS pro koupi konkrétní fotografie tedy bude např. PM FOTO50 000001. Pro zobrazení těchto informací lze vyuţít widget nabízený provozovatelem EPS. Na portálů mobilniplatby.cz si po přihlášení do administrace můţe kaţdý zákazník jednoduše nechat vygenerovat HTML kód, který následně umístí na svůj web. Pokud nabízený widget z jakéhokoli důvodu nevyhovuje je samozřejmě moţné všechny informace o platbě zobrazovat vlastním procesem. Jakmile nám odešle zájemce o fotografii platnou PSMS je tato zpracována na straně společnosti Airtoy a.s. a naší webové galerii je odeslán poţadavek obsahující potřebné informace. Proces přenosu dat a způsob jejich získávání je popsán v analýze EPS v předchozí kapitole a na obrázku č. 8. Takto získané informace pak zpracujeme a vygenerujeme zákazníkovi odpověď. Zpracování proběhne tak, ţe vytvoříme unikátní kód, který si spolu s dalšími informacemi uloţíme do databáze a který odešleme také zákazníkovi. Tento řetězec můţe být sestaven třeba následovně. Pro jednoduchost si pouze vygenerujeme deseti místné pseudo náhodné číslo. Poté zkontrolujeme, ţe tento kód se v naší databázi ještě nevyskytuje (pokud ano provedeme generování znovu) a uloţíme si jej společně s informací, jaká konkrétní fotografie byla k tomuto kódu zakoupena. Zákazníkovi pak tento kód doručíme pomocí odpovědní sms. V této odpovědi bude mimo kódu i informace jak si fotografii stáhnout. Odpovědní sms bude vypadat takto: „Dekujeme. Pro stazeni fotografie zadejte v sekci 57


‚Stahnout’ nasledujici kod: “1579635445“. Zákazník pak přejde v internetové galerii do sekce „Stáhnout“ kde zadá kód. Tato sekce bude obsahovat formulář s políčkem pro zadání kódu a tlačítkem k jeho odeslání. Po zadání a odeslání validního kódu z odpovědní sms systém v databázi vyhledá odpovídající fotografii a umoţní uţivateli její staţení. Ekonomické zhodnocení Cena implementace tohoto řešení se bude lišit případ od případu, proto se ji pokusím alespoň odhadnout co nejpřesněji. Co se týče technologií nutných pro zprovoznění systému, tyto jsou převáţně řadou poskytovatelů nabízeny v rámci hostingu zdarma. Součástí tohoto hostingu je v drtivé většině případů některý z databázových systémů (obvykle MySQL v různých verzích) a podpora PHP případně dalších skriptovacích jazyků (opět poskytovány různé verze v závislosti na poskytovateli.) Spolu s různě velkým uţivatelským prostorem pro umístění projektu (internetové galerie) jsou výše zmíněné, technologie postačující pro implementaci řešení. u většiny placených hostingů jsou tyto technologie samozřejmostí. Cena, kterou je nutné za tyto hostingy platit ovšem není součástí této kalkulace. Úkolem kalkulace je vyčíslit cenu implementace řešení. Proto předpokládáme, ţe uţivatel jiţ vlastní funkční webový projekt (v tomto případě internetovou galerii) a my vypočteme pouze finanční prostředky nutné pro implementaci zvoleného elektronického platebního systému. Pro zprovoznění řešení je nutné navrhnout a vytvořit vhodnou databázi. Dále je pak nezbytné napsat automatizační skripty, které budou tuto databázi obsluhovat. Propojit sekci „Stáhnout“ v internetové galerii s touto databázi a zajistit správnou komunikaci mezi galerii a mobilniplatby.cz. Pro správné určení nákladů stanovíme časovou dotaci, kterou tyto činnosti budou vyţadovat. Časová dotace je detailně rozepsána v následující tabulce.

58


Časová náročnost implementace

Tab. 14

Úkol

Čas na provedení

Navrţení a vytvoření databáze

2 hodiny

Vytvoření automatizačních skriptů

6 hodin

Propojeni sekce „Stahuj“ s databází

2 hodiny

Komunikace galerie-mobilniplatby.cz

1 hodina

Ostatní implementační procesy

5 hodiny

Z tabulky č. 12 vyplívá, ţe celková doba implementace řešení je 16 hodin. V časové kalkulaci je kromě jiţ zmíněných úkolů počítáno i s ostáními implementačními procesy, coţ je čas strávený úpravami a pozicováním widgetu s informacemi o platbě a dalšími drobnostmi. Dále pak je zde započítán i čas strávený optimalizací webu pro vyhledávače. Jelikoţ implementací tohoto řešení částečně měníme funkci a obsah webu je vhodné, aby byly změněny či doplněny prvky SEO (Search Engine Optimalization). Po implementaci by měli býti změněny a doplněny především hlavičky, nadpisy, meta data a struktura v rámci URL v rámci webu, tak aby odpovídali novému určení a obsahu webu. V rámci těchto úprav by dále měli býti zrevidovány či vytvořeny, pokud neexistují, soubory podporující práci vyhledávacích robotů (robots.txt a sitemap.xml). Doporučuji pouţít stejný postup jako v předchozím případě a to zaměstnání implementátora pomocí dohody o provedení práce. Pokud budeme počítat, ţe odměna za 1 hodinu práce člověka s potřebnými znalostmi bude 250CZK, dojdeme k částce 4000CZK za implementaci doporučeného platebního systému do jiţ fungující internetové galerie. Tato částka se tedy v naší kalkulaci bude dále chovat jako fixní náklady na provoz. Variabilní náklady na provoz řešení stanovíme následovně. V tabulce č. 10 Výnosy mobilniplatby.cz, jsou zobrazeny příjmy a výnosy z jedné transakce o různě hodnotě. Stanovíme-li tedy cenu jedné fotografie na hodnotu 50CZK zjistíme, ţe variabilní náklad na tuto operaci bude 27,73CZK. Díky tomu můţeme dosazením do vzorce: Q(bz)=FN/(p-VN) vypočítat kolik fotografii v ceně 50CZK musí fotograf pomocí tohoto řešení prodat, aby se mu alespoň vrátili náklady na implementaci řešení. Q(bz) je tzv. 59


bod zvratu, čili mnoţství produkce kde se příjmy rovnají nákladům. FN jsou fixní náklady, stanovené výše na 4000CZK, VN jsou variabilní náklady o hodnotě 27,73CZK na jednotku a konečně p je cena fotografie. Po provedení výpočtu zjistíme, ţe bod zvratu je 179,61. V grafu na obrázku 11. můţeme sledovat vývoj nákladů a trţeb a jsme schopní i graficky potvrdit výše uvedený výsledek (průsečík celkových nákladů a trţeb označený červeným bodem).

16000 14000 12000 10000 Fixní náklady 8000

Variabilní náklady Tržby

6000

Celkové náklady Bod zvratu

4000 2000 0 0 Obr. 11

20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 220 240 260

Bod zvratu

Z toho vyplívá, ţe 180. prodanou fotografii pokryjeme fixní náklady a kaţdá další prodaná fotografie bude generovat mezní přírůstek zisku 22,27CZK.

60

ZÁVĚR

5

ZÁVĚR

Provedená analýzy poskytuje ucelený přehled o moţnostech elektronických platebních systémů pouţitelných pro provádění mikrotransakcí v českém prostředí, o jejich silných i slabých stránkách. Díky tomu bylo moţné pří navrhování řešení mikrotransakcí snadno určit nejvhodnější systém pro konkrétní případ. Řešení jsou proto vybrána a navrhnuta tak, aby co nejlépe vyhovovala poţadavkům zmíněných případů. V případě jenţ vyţadoval pouze základní schopnost přijímání mikroplateb, byl navrţen takový způsob řešení, který toto zcela umoţňoval. Navíc navrhovaný systém, tak jak je v práci popsán, přináší mnoho dalších výhod. Mezi tyto výhody patří například rychlá a technologicky nenáročná implementace. Mezi rozhodnutím tento způsob implementovat a jeho praktickým vyuţíváním uplyne, za předpokladu absence neočekávaných komplikací, pouze velmi malý časový úsek. Další předností navrhovaného způsobu řešení mikrotransakcí jsou jeho velmi nízké náklady. Nejedná se pouze o náklady na implementaci, jde také o náklady související s provozem systému a s přijímání kaţdé jednotlivé platby. Druhý v této práci uvedený návrh řešení mikrotransakcí se zabývá o poznání komplexnějším problémem. Tento návrh musel kromě schopnosti přijímat platby nízkých hodnot, umoţňovat také prodej elektronických fotografií a to ve více méně automatizovaném reţimu. Výsledný návrh, který toto zadání splňuje, sebou nese o poznání vyšší náklady jak na implementaci, tak na jeho provoz. Mimo to, je implementace tohoto návrhu časově náročnější a také klade na implementátora mnohem větší nároky. Příklady praktického vyuţití navrhovaných řešení jsou uvedeny jiţ při jejich zpracovávání. Obecně se však dá říci, ţe tyto návrhy lze pouţít i u jiných případů realizace mikrotransakcí v českém prostředí. Při vyuţití provedené analýzy, lze navrhovaná řešení upravit pro pouţití v podobných situacích či dokonce analogicky vypracovat řešení nová.

61


6

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ [1] GÁLA, Libor; POUR, Jan; TOMAN, Prokop. Podniková informatika. Praha: Grada Publishing, 2006. 484 s. ISBN 80-247-1278-4. [2] CHROMÝ, Jan. Elektronické podnikání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze, Praha: 2009. 109 s. ISBN 978-80-86578-96-5. [3] KOTLER, Phillip a kol. Moderní marketing. 4. evropské vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2. [4] MÁČE, Miroslav. Platební styk: klasický a elektronický. Praha: Grada Publishing, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5. [5] MEDLEŇÁK, Radovan; ŠVADLENKA, Libor. Elektronické obchodování. Pardubice: Institut Jana Pernera, 2007. 163 s. ISBN 978-80-86530-4. [6] SEDLÁČEK, Jiří. E-komerce, internetový a mobil marketing od a do Z. Praha: BEN - technická literatura, 2006. 351 s. ISBN 80-7300-195-0. [7] STEINOVÁ, Martina; HLUCHNÍKOVÁ, Miluše; PŘÁDKA, Michal. EMarketing II.: Marketingová komunikace na internetu, Elektronické obchodování. Vysoká škola Báňská v Ostravě, Ostrava: 2003. 110 s. ISBN 80-248-0351-8. [8] STRAUSS, J.; EL-ANSARY, A.; FROST, R. E-marketing. New Yersey: Upper Saddle River, 2005. 456 s. ISBN 0-13-148519-9. [9] SUCHÁNEK, Petr. Podnikání a obchodování na internetu. Slezská univerzita v Opavě, Opava: 2008, 224 s., Vyd. 1. ISBN 978-80-7248-458-4.

Internetové zdroje [10] ABAD PEIRO, J.L.; ASOKAN, N.; STEINER, M. Designing a Generic payment service [online]. Technical Report 212ZR055, IBM Zurich Research Laboratoryy. 1996. Dostupné z WWW: .

62


[11] APEK: Asociace pro elektrickou komerci [online]. 2009 [cit. 2011-02-08]. Trh elektronického obchodu v České republice. Dostupné z WWW: . [12] APMS – Pracovní skupina Premium Services [online]., 2008. 19 s. [cit. 2011-0215]. Obecná pravidla pro poskytování Prémiových sluţeb: Premium SMS/Premium MMS. Dostupné z WWW: . [13] ČSÚ [online]. 2009 [cit. 2011-05-29]. Mobilní telefonní síť. Dostupné z WWW: . [14] DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2010-06-07 [cit. 2011-02-08]. Elektronický obchod. Dostupné z WWW: . [15] Evropský parlament: Přijaté texty [online]. 2009 [cit. 2011-02-08]. Dostupné z WWW: . [16] MasterCard [online]. c2008 [cit. 2011-02-08]. Charge karta. Dostupné z WWW: . [17] Paypal.com [online]. © 1999-2011 [cit. 2011-05-29]. Paypal. Dostupné z WWW: . [18] Paysec.cz [online]. © 2007 [cit. 2011-05-29]. Okamţité placení na internetu. Dostupné z WWW: .

63

PŘÍLOHY

7

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1

Značka APEK Certifikovaný obchod

15

Obr. 2

Platební modely

20

Obr. 3

Schéma protokolu SET

25

Obr. 4

Schéma elektronického šeku

27

Obr. 5

Logo elektronického platebního systému PayPal

31

Obr. 6

Logo elektronického platebního systému PaySec

36

Obr. 7

Logo sluţby mobilníplatby.cz

41

Obr. 8

Schéma procesu zpracování Premium SMS

42

Obr. 9

Počty SIM karet podle operátorů

46

Obr. 10

Projekce výnosů

47

Obr. 11

Bod zvratu

60

64

PŘÍLOHY

8

SEZNAM TUBULEK

Tab. 1

Přehled vztahu mezí podniky, zákazníkem a statní správou

13

Tab. 2

Poplatky

35

Zdroj: Upraveno dle paypal.com, 2011

35

Poplatky cizí měna

35

Zdroj: Upraveno dle paypal.com, 2011

35

Tab. 4

Poplatky za operace na kontě

40

Tab. 5

Pokles provize v různých úrovních propagace

40

Tab. 6

Výnosy ze sluţby mobilniplatby.cz

43

Tab. 7

PayPal výnos

44

Tab. 8

PaySec výnos

45

Tab. 9

Výpočet váţeného průměru výnosu z Premium SMS

46

Tab. 3

Tab. 10

Výnosy mobilníplatby.cz

47

Tab. 11

Porovnání ze sociálního hlediska PayPal a PaySec

48

Tab. 12

Náročnost implementace

50

Tab. 13

Výpočet nejvhodnějšího EPS

54

Tab. 14

Časová náročnost implementace

59

65

PŘÍLOHY

9

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1

Úroveň poplatků za příchozí transakci (PaySec)

Příloha 2

Přehled cen a výnosů sluţby Mobilniplatby.cz pro rok 2011 ČR

Příloha 3

Přehled cen a výnosů sluţby Mobilniplatby.cz pro rok 2011 SR

66

PŘÍLOHY

PŘÍLOHY

Příloha 1

Příloha 1 Textový výběr PaySec platební metody v nákupním košíku Textové info v sekci platební metody nebo podobné sekci e-shopu Barevné logo PaySec na homepage e-shopu a případně webu Odkaz na http://www.paysec.cz z loga PaySec

1Kč + 0,8%

1Kč + 1,2%

1Kč + 1,5%

1Kč + 2%

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

na homepage Barevné logo PaySec na kaţdé straně e-shopu a případně webu (pokud jsou web a e-shop samostatně) Barevný Flash případně GIF banner PaySec v horní třetině stránky s platebními metodami nebo podobné sekci e-shopu Odkaz na http://www.paysec.cz z log PaySec na dalších stránkách a z banneru PaySec Barevný Flash případně GIF banner PaySec

A

na homepage e-shopu a webu Odkaz na http://www.paysec.cz z banneru

A

PaySec na homepage PaySec jako první platební metoda u výběru platební metody v nákupním košíku Barevné logo PaySec u výběru platební metody PaySec v nákupním košíku E-mailový newsletter s nabídkou PaySec platební metody na zákazníky e-shopu minimálně 2x do 12 měsíců od implementace

A A A

Příloha 2

Příloha 2

Příloha 3

Příloha 3

MIKROTRANSAKCE A JEJICH POUŽITÍ V ČESKÉM PROSTŘEDÍ MICROTRANSACTIONS AND ITS USAGE IN CZECH ENVIRONMENT

Recommend Documents