mikrobiologie má mnoho vztahů k dalším biologickým odvětvím - úzký vztah má k imunologii

    

(mikros – malý, bios –život, logos – věda) zakladatel moderní české lékařské mikrobiologie je F. Patočka věda zabývající se studiem mikroorganismů (bakterie, viry, houby, parazité) zkoumá drobné organismy, které nemůžeme pozorovat pouhým okem ( mikroskop ) dělí se na

a) Obecná mikrobiologie  zákonitosti o mikroorganizmech - obecných zákonitostech –rozdělení, potřeby jejich, následnou diagnostikou, a následnou léčbou b) Speciální mikrobiologie  specializovaných specifických mikroorganizmech, jak vypadají, jak se šíří, co vyvolávají za nemoc či obtíže  podle objektu studia  bakteriologie  virologie  mykologie  parazitologie  mikrobiologie  lékařská  veterinární  průmyslová  půdní  mikrobiologie má mnoho vztahů k dalším biologickým odvětvím - úzký vztah má k imunologii. Rozdělení podle využití a) mikrobiologie zemědělská  zkoumá činnost mikrobů v půdě a jejich vliv na zemědělskou produkci b) mikrobiologie lékařská  zkoumá činnost patogenních (choroboplodných) mikroorganismů u člověka a zvířat (veterinární) c) mikrobiologie technická (průmyslová)  zkoumá činnost a využití mikroorganismů v různých odvětvích průmyslu (mastný, mlékárenský, kvasný, konzervárenský, textilní, papírenský,dřevařský….) Rozdělení podle mikroorganismů a) ultramikroorganismy  nebuněční – viry, bakteriofágy a priony  nemají tělo tvořené buňkou  množí se jen v hostitelské buňce  viry a bakteriofágy mají tělo tvořeno nukleovou kyselinou (DNK a RNK) a bílkovinným obalem  priony jsou tvořeny pouze bílkovinou  nemoci: AIDS, vzteklina, prasečí mor, mor skotu, neštovice Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 11

b) bakterie  jednobuněční  mají tělo tvořeno jednou buňkou ( prokaryotická )  jednoduché jádro bez jaderné membrány  na povrchu mají buněčnou stěnu, některé jsou schopny vytvořit pevný obal (spora)  množí se dělením  nemoci: tuberkulóza (TBC), salmonelóza, červenka, antrax c) nižší (jednoduché ) houby = kvasinky a plísně d) prvoci = jednobuněční živočichové

Mikroorganismy VIRY  věda která zkoumá viry, se nazývá virologie  infekční částice (1 virus) se označuje virion Velikost: 15 – 30 nm (bakteriofágy mají velikost 30 nm – 1 µm) (1 nm = 0,000 001 mm = 0, 000 000 001 m) Tvar 

kulovitý, oválný, tyčinkovitý, spirálovitý

Stavba  nukleová kyselina ( DNA, RNA)  genetická informace viru  obal- apsida  složený z bílkovin  vnější obal  mají ho jen některé viry (obalené viry)  enzymy  u některých virů, slouží k zahájení rozmnožování virů v buňce Choroby             

 

chřipka (Virus chřipky), nachlazení, rýma, katar či zánět horních cest dýchacích, (rhinoviry, koronavir ) opary (herpes virus) zarděnky (rubella virus) spalničky obrna (Poliovirus) příušnice virový zánět jater, hepatitida, lidově „žloutenka“ hepatitis virus A, B, C, D, E, F, G a H (různé viry napadající játra, nejběžnější jsou varianty A, B a C), papillomavirové infekce (bradavice, některé genotypy jsou však příčinou rakoviny děložního čípku), vzteklina (virus vztekliny, pokud není podáno včas antisérum, je 100% smrtelný), AIDS (HIV, syndrom získané imunodeficience), neštovice pod tímto názvem se skrývá několik rozdílných onemocnění, mononukleóza infekční mononukleosa, EB virosa (virus Epsteina-Barrové, cytomegalovirus), klíšťová encefalitida, SARS, Gastroenteritida

Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 12

BAKTERIE  věda, která studuje bakterie se nazývá bakteriologie  rozdělují se podle buněčné stěny, stavby a funkce Velikost: 1 – 2 µm ( tyčinkovité bakterie mají délku do 4 µm a šířku do 2 µm ) Stavba  buněčná stěna, plazmatická membrána, cytoplazma, jádro( nukleoid), zásobní látky, plazmidy, ribozómy, fibrie, inkluze Tvar


Stránka 13

Choroby                 

anthrax bakteriální úplavice záškrt tetanus zápal plic tyfus, paratyfus mor, cholera tuberkulóza angína dávivý kašel spála, růže salmonelóza syfilis, kapavka vozhřivka vlnivá horečka borrelióza lepra

KVASINKY  jednobuněčné houby, tělo kvasinek je jednojaderné  základem je eukaryotická buňka Velikost: 1 – 2 µm Tvar 

kulovitý až elipsoidní

Stavba  buněčná stěna,  cytoplazmatická membrána,  jádro, mitochondrie,  endoplazmatické retikulum,  zásobní látky, vakuola, lysozom

Mezi patogenní druhy kvasinek patří  zástupci rodů Candida, Cryptococcus, Trichosporon (vyvolávají různá kožní, slizniční aj. onemocnění )  kvasinka vinná, kvasinka pivní


Stránka 14

PLÍSNĚ     

věda, která studuje kvasinky a plísně (houby) se nazývá mykologie houby jednobuněčné, mnohobuněčné základem je eukaryotická buňka plísně na kůži jsou jen jakousi špičkou ledovce celkového plísňového onemocnění rozdělujeme na  pravé plísně (spájivé houby) = jednobuněčné houby  nepravé plísně (vřeckovýtrusé houby) = mnohobuněčné 

Stavba  tělo tvoří stélka, jednobuněčná nebo mnohobuněčná  spojují se vlákny (hyfy) – jejich rozvětvením vzniká podhoubí  součástí jsou výtrusnice (tvoří se v nich spory= výtrusy), slouží k rozmnožování nepohlavnímu, ale vyskytuje také rozmnožování pohlavní Příklady  zárodky houby Pythium oligandrum (preparáty s ní dokáží plísně likvidovat, není lékem, ale kosmetikou,. zlepšuje stav atopických ekzémů, ale i bércových vředů a pomůže i s likvidací plísní na kůži a nehtů)  kropidlák žlutý (Aspergillus flavus), vůbec nejrozšířenější potravinová plíseň  člověka může vyvolat mimo jiné vážná onemocnění jater  Ochratoxin A  je nejtoxičtějším zástupcem ze skupiny ochratoxinů  ve vysokých dávkách způsobuje oslabení imunity a ledvinové choroby

příkladem je plíseň: Penicillium notátám

PRVOCI  jednobuněční živočichové  věda, která studuje prvoky, se nazývá protozoologie  nalezneme je ve sladké i slané vodě, v půdě, na povrchu i uvnitř živočichů a rostlin  Velikost: 0,005 - 0,05 mm, i když jsou běžné i formy do velikosti 0,5 mm Choroby    

malárie spavá nemoc toxoplasmóza měňavkovitá úplavice


Stránka 15

ŠKODLIVOST MIKROORGANISMŮ  rozklad potravin a různých materiálů (surovin)využívaných v potravinářství, zemědělství atd. zkažené potraviny, suroviny….  nemoci rostli, živočichů i člověka (nakažlivé přenosné choroby) Choroby  slintavka a kulhavka, sněť slezinná (antrax), vzteklina, mor skotu, červenka prasat, tuberkulóza, mor včelího plodu, myxomatóza, mor králíků, kokcidióza, ….. MIKROBIÁLNÍ OSÍDLENÍ LIDSKÉHO TĚLA  mikroby se přirozeně vyskytují na celém povrchu našeho těla, ale i uvnitř  povrchová kandidóza je infekční onemocnění kůže, nehtů a sliznice úst a pochvy, vyvolaná kvasinkami, nejčastěji (v 80-90% ) druhem Candida albicans. Infekce sliznic se běžně nazývá moučnivka (soor). Onemocnění je rozšířeno po celém světě  ve střevě candidová infekce, množí hnilobné bakterie, vznikají různé toxické látky, což má záporný vliv na celý organismus, vznikají záněty, kožní problémy, únava, dochází k přetěžování imunitního systému (zejména lymfatických uzlin, kde se pak tvoří i nádory)  děloha = sterilní  porodní kanál = poševní sliznice - bakterie tyčinkovité (vytvářejí kyselé prostředí)  tlusté střevo = Escherichia Coli  kůže = Styphylococus epidermitis (vytváří pH 5,5 na kůži)  močopohlavní systém = ledviny + močový měchýř - sterilní  eumikrobie = rovnováha mikrobů  dysmikrobie = nerovnovážný stav, toxický účinek na orgány  toxický účinek na orgány = na vylučovací orgány, sluchový orgán V POTRAVINÁŘSTVÍ  nazývají se kulturní mikroorganismy  při výrobě pečiva (kvasinky = kvasnice = droždí)  při výrobě mléčných výrobků (jogurty = kultury mléčného kvašení)  při výrobě sýrů (plísně = plísňové nebo plesnivé sýry)  při výrobě v mastném průmyslu (plísňové salámy)

VLIVVY VNĚJŠÍCH ČINITELŮ NA ŽIVOT MIKROORGANISMU  rozdělujeme na vlivy FYZIKÁLNÍ, CHEMICKÉ a BIOLOGICKÉ Fyzikální  vlhkost prostředí  mikroorganismy obsahují velké množství vody v buňkách  většina chemických procesů probíhá ve vodném prostředí  při nedostatku vody dochází až k úhynu mikroorganismu  využití – konzervace potravin sušením  koncentrované roztoky  silné roztoky způsobují poškození mikrobiálních buněk  využití – konzervace potravin v solném nebo cukerném roztoku Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640

Stránka 16

 světlo  většina bakterií a mikroorganismů je citlivá na působení světla  nejvýznamnější složkou slunečního záření je UV  využití – lékařství, sterilace mléka  teplota  vysoké teploty – většina bakterií je citlivá na vysoké teploty - nad 70°C způsobuje poškození buněk  využití – sterilizace (nad 100°C, průměrně kolem 130 °C ) - pasterizace (do 100°C, průměrně kolem 80°C )  nízké teploty – pouze omezují růst a rozmnožování buněk  využití - zchlazování (využití teplot kolem 0°C ) - zmrazování (využití teplot pod 0°C )  záření a ultrazvuk  využití rentgenových, radioaktivních a radiových vln ultrazvuku  využití – způsob konzervace potravin (finančně náročný) Chemické  nedostatek výživných látek (přestanou se množit, růst a pak hynou)  využití - čistota (není zdroj potravy pro mikroorganismy)  chemická reakce prostředí  plísně a kvasinky snáší 3 – 6 pH  hnilobné bakterie 6,5 – 7,5 pH  silně kyselé nebo silně zásadité prostředí bakterie ničí  využití – nakládání potravy do octa, mléčné kysaní  oxidační a redukční činidla  znemožňují jejich výživu  oxidační činidla ( chlor, jod, brom, ozon, peroxid vodíku, manganistan draselný, některé kyseliny ( sírová..))  redukční činidla ( siřičitany, sirovodík, kyanovodík.)  využití – chlorování vody, jodová tinktura, desinfekce manganistanem nebo peroxidem vodíku  jedy  většinou co je jedovaté pro člověka je jedovaté i pro mikroorganismy  sloučeniny těžkých kovů (dusičnan stříbrný, chlorid rtuťnatý…)  organické sloučeniny ( etanol, formaldehyd, fenol, chloroform…)  využití – moření osiva, desinfekční látky  látky neškodné lidskému organismu  chemoterapeutika, antibiotika  při častém používání vzniká rezistence  využití – moření osiva, lékařství, veterinářství Biologické  zplodiny vlastní látkové přeměny  nahromaděné zplodiny omezují vlastní vývoj  v konečném stádiu může dojít až k usmrcení mikroorganismů  využití – regulace v kvasném průmyslu  zplodiny látkové přeměny a jiných mikroorganismů  látky jedné skupiny jsou škodlivé pro skupinu jinou(př.antibiotika)  využití – lékařství, veterinářství


Stránka 17

OPATŘENÍ PROTI NEŽÁDOUCÍM MIKROORGANISMŮM PASTERACE  zničení většiny mikroorganismů kromě spor teplotami do 100°C (nejčastěji mezi 70 80°C)  tepelné ošetření piva nebo mléka (trvanlivost) STERILACE  zničení všech mikroorganismů včetně spor teplotami nad 100°C za zvýšeného tlaku (nejčastěji mezi 120 – 130°C) KONZERVACE  prodloužení trvanlivosti pomocí řady různých způsobů  fyzikální  sušení  tepelná úprava = nízké teploty (zmrazení, zchlazení) = vysoké teploty (vaření, uzení )  chemická  uzení  solení (lák, roztok cukru) DESINFEKCE  zničení choroboplodných mikroorganismů chemickou nebo fyzikální cestou  využití chem. způsobu (a chlorem, jodem, kyselinami, alkoholy…..)  využití fyz. způsobu (záření nebo ultrazvuk) DESINSEKCE  ničení obtížného hmyzu (much, komárů, brouků, vos…..) DERATIZACE  ničení obtížných hlodavců (hraboši, myši, potkani…) CHEMOTERAPIE  léčba onemocnění, pomocí chemických látek ( léků), nádorové onemocnění  má širší význam KOSMETICKÁ PRAXE  nejdůležitější je dodržování hygienických norem při zacházení s kosmetickými přípravky  uchovávání v tmavých a chladných prostorách (chladnička)  nesahat prsty do kelímků  používat jen správně zvolené přípravky na daný typ pleti (neexperimentovat)  neustále sledovat záruční dobu (po uplynutí = likvidace) Nežádoucí následky  zčervenání  svědění, pálení  vznik ekzému  pigmentace  puchýřky, pupínky….


Stránka 18

mikrobiologie má mnoho vztahů k dalším biologickým odvětvím - úzký vztah má k imunologii

Recommend Documents