MGR. JAN KUTĚJ ADVOKÁT. Nejvyššímu soudu České republiky Burešova 20, Brno prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně Kmochova 144, Kolín

Zapsán u ČAK pod e.č. 09689, IČ: 66254647 Sídlo: Lamačova 824/9, 152 00 Praha 5 Tel: +420-736 680 270 E-mail: [email protected]

MGR. JAN KUTĚJ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ADVOKÁT

Nejvyššímu soudu České republiky Burešova 20, 657 37 Brno prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně Kmochova 144, 280 00 Kolín V Praze dne 03.06. 2011 Ke sp. zn. 1 T 24/2010, 9 To 616/2010

Odsouzený / dovolatel:

Ing. Jiří Fiala, nar. 11.8.1963 bytem Košík č. 91, PSČ: 289 35

Obhájce:

Mgr. Jan Kutěj, advokát ČAK e.č. 09689 Lamačova 824/9, 152 00 Praha 5

Doplnění DOVOLÁNÍ odsouzeného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2011 sp. zn. 9 To 616/2010 NÁVRH NA ODKLAD VYKONATELNOSTI rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2011 sp. zn. 9 To 616/2010 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26.10.2010 č.j. 1 T 24/2010-492

DVOJMO

1


MGR. JAN KUTĚJ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ADVOKÁT

I. 1. Rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26.10.2010 č.j. 1 T 24/2010-492 byl odsouzený uznán vinným trestným činy pohrdání soudem (§169b linea 1 trestního zákona) a útoku na veřejného činitele (§ 155 odst. 1 písm. a, odst. 2 písm. a tr. zák.). 2. Proti rozsudku si odsouzený podal řádné odvolání. 3. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2011 sp. zn. 9 To sp. zn. 616/2010, který dosud nebyl odsouzenému ani jeho obhájci doručen, bylo rozhodnutí soudu I. stupně změněno (dle dostupných informací) ve výroku o trestu tak, že odsouzený se odsuzuje k trestu odnětí svobody ve výměře 1 roku (dále „napadený rozsudek“). 4. Obhájce tímto doplňuje dovolání do všech výroků napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2011 sp. zn. 9 To 616/2010. 5. Přípustnost tohoto dovolání odsouzený dovozuje z ustanovení § 265a zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, v platném znění (dále jen „trestní řád“). 6. Důvodem dovolání jsou důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l) trestního řádu. 7. Napadeným rozsudkem i v řízení, které jeho vydání předcházelo, došlo mj. k nesprávnému právnímu posouzení skutku, resp. i jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení věci (§ 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu). Soud II., resp. i I. stupně na věc sice aplikoval správné právní předpisy zákon č. 140/1961 Sb. a zákon č. 141/1961 Sb., ale nesprávně tyto právní předpisy vyložil, a to jak v otázce viny odsouzeného, tak i v otázce trestu. To vyplývá i z následujícího. Důkaz : - spisem Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 1 T 24/2010 - spisem Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 616/2010 II. Odsouzený (zčásti opětovně) uvádí následující vady napadeného rozsudku a řízení, které jeho vydání předcházelo. 1. Ze soudního spisu vyplývá, že soudy I. a II. stupně nikdy nebyl proveden jako důkaz klíčový důkazní prostředek – videozáznam z celé události. V soudním spise je uvedeno, že u Okresního soudu v Kolíně byl důkaz přehráním záznamu z celé události prý proveden při hl. l. dne 2.9.2010. Ale téhož dne, 2.9.2010, posílá soudce Mgr. Kruml žádost o zaslání jiného CD, protože to původní jim "nelze použít, nelze tzv. otevřít"! Dne 2.9.2010 tedy podle samotného soudce nebyl a nemohl být důkaz videozáznamem proveden. Pak už nikde zmínka o provedení důkazu videozáznamem uvedena není. Při hl. l. dne 26.10. je už jen po výslechu svědka p. Mgr. Janka uvedeno: dokazování končí! Státní zástupce následně navrhl: dle podané obžaloby, svědecké výpovědi a záznamu video obžalovaného usvědčují. Uložit trest odnětí svobody nepodmíněný! Následně je prokazatelně nesprávně uvedeno v odůvodnění rozsudku, v odstavci 4. uvedeno: ...soud provedl důkaz přehráním záznamu z celé události, uloženým na DVD...! 10. odstavec: Důležitým článkem celého dokazovaní je v hlavním líčení přehrávaný záznam z jednací síně Obvodního soudu pro Prahu 1, z jednání ve věci sp. zn. 32 P 64/2006 o chování obžalovaného v této jednací síni a o průběhu jeho jednání při a po opuštění jednací síně, při návratu, o chování na dvoře soud po odchodu z jednací síně oknem. Ze záznamu je zcela nepochybně patrno, že obžalovaný se choval tak, jak je patrno ve slovním popisu jeho jednání výrok rozsudku, totiž...

2


MGR. JAN KUTĚJ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ADVOKÁT

2. Přestože zákon ukládá orgánům činným v trestním řízení povinnost zjišťovat a provádět důkazy a skutečnosti důležité pro trestní řízení, ať již svědčí v prospěch či neprospěch obžalovaného, a to i bez návrhu stran, nebyli v dané věci vyslechnuti ani identifikováni klíčoví svědci přítomní událostem, které jsou odsouzenému kladeny za vinu. Soudy nižších stupňů také zcela rezignovaly na zásadu vyhledávací, ovládající trestní proces, když: nebyl vyslechnut nikdo ze štábu České televize, který na místě pořizoval obrazový záznam, a to přestože to dovolatel opakovaně navrhoval, nebyl vyslechnut ani identifikován nikdo z početné veřejnosti, která jednání soudu přihlížela, a to přestože to dovolatel navrhoval, a přestože podle napadeného rozsudku (str. 4) je „z výpovědí svědků zřejmé, že jednání ve věci u Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo přítomno více osob, z nichž některé měly obžalovanému otevřením okna jednací síně č. 22 umožnit útěk s odcizeným spisem na dvůr soudu“, nebyly provedeny listinné důkazy, a to přestože to dovolatel opakovaně navrhoval, mj. rozhodnutí vydaná sdružením K 213 a předaná při dané události soudci Jankovi, ad. Předpokladem k naplnění účelu trestního řízení je pravdivé zjištění všech skutečností důležitých pro rozhodnutí o předmětu řízení. Jinými slovy, zjištění materiální pravdy je jedním z cílů trestního procesu. V tomto případě byla zásada materiální pravdy postupem soudů I. a II. stupně naprosto popřena. 3. V žádném hlavním líčení ani veřejném zasedání nebyl nikdy proveden řádný (zákonný) výslech dovolatele (tj. obžalovaného, následně odsouzeného). Ač policie pořádala na obviněného „hony“ po několik týdnů, aby ho přivedla k výslechu, když se jí to povedlo, nedokázala obžalovanému vysvětlit, z čeho je vlastně obviňován, a proč ho vůbec přepadla a zadržela. Výslech v přípravném řízení pak nelze považovat za procesně použitelný, neboť policie nezajistila účast obhájce, o kterého obžalovaný požádal, a zpětně se pokusila zmanipulovat zápis s tím, že obžalovaný o něj požádal až po skončení výslechu, což nebyla pravda. Porušeno tím mj. bylo právo dovolatele na obhajobu a na účast v trestním řízení. V kombinaci s neprovedením dalších zcela klíčových důkazních prostředků vč. videozáznamu a výslechu přítomných svědků, jde o nepochopitelný a nepřijatelný postup nižších soudů za situace, kdy je mj. v řízení ukládán nepodmíněný trest odnětí svobody. 4. V rozporu s trestním řádem neexistuje jediný zvukový ani obrazový záznam z hlavních líčení a veřejného zasedání!! 5. K veřejnému zasedání nařízenému odvolacím soudem na den 2.2.2011 se odsouzený řádně, předem a včas omluvil, doložil důvod, proč se nemůže zúčastnit tohoto veřejného zasedání, a požádal o odrok, resp. trval na účasti u všech hlavních líčení/veřejných jednání v této věci. 6. Rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 26.10.2010 č.j. 1 T 24/2010-492 byl vydán a celé řízení před soudem I. stupně bylo vedeno podjatým soudcem Mgr. Krumlem. Důvody podjatosti tohoto soudce odvolatel podrobně vyložil ve svých podáních. 7. Napadený rozsudek odvolacího soudu byl dle dovolatele vydán jednoznačně podjatou soudkyní paní Mgr. Boženou Maříkovou, jejíž povinností bylo vyloučit se z rozhodování věci dovolatele, a to hnedle z několika důvodů, především pro její vztah k osobě dovolatele a k občanskému sdružení K213, jejímž je odvolatel předsedou. Dovolatel uvádí, že poté, co paní Mgr. Maříkové již jednou zrušil Nejvyšší soud ČR její rozsudek ve věci stejného obžalovaného pro závažná procesní i faktická pochybení a pro nezohlednění argumentů

3


MGR. JAN KUTĚJ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ADVOKÁT

dovolatele, ji následně občanské sdružení K 213, jehož je dovolatel předsedou, „zbavilo funkce soudkyně“ - v dubnu 2009, tedy již přede dvěma roky. Toto „zbavení funkce soudkyně“ odůvodnili tím způsobem, že tak činí pro její naprostou nekompetentnost a neschopnost porozumět argumentům obhajoby a dokázat je aplikovat. O podjatosti této soudkyně vůči obžalovanému po této události nebylo proto nejmenších pochyb, což také dovolatel ve svém podání z prvního února správně namítnul. 8. Soudce Okresního soudu v Kolíně p. Mgr. Kruml, který věc rozhodoval v prvním stupni, nařídil psychiatrické vyšetření obžalovaného, aniž dokázal zdůvodnit, proč tak činí. Ačkoliv tím dal najevo svoje závažné pochybnosti o zachovalosti duševního stavu obžalovaného a pochybnost o jeho schopnosti vůbec absolvovat trestní řízení, hlavní líčení provedl klidně bez tohoto znaleckého zkoumání, které bylo provedeno – zcela zbytečně a nesmyslně – až po vynesení rozsudku. 9. Ačkoliv soudce Mgr. Kruml nařídil předem tři termíny hlavních líčení, při kterých nepochybně mělo být prováděno rozsáhlé dokazování vč. výslechu ustanoveného znalce, rozsudek vynesl po půl hodině na prvním z nich, po vyslechnutí jediného svědka, který nic neviděl a nemohl nic dosvědčit. Podle osobního názoru dovolatele pak vše nasvědčuje tomu, že hlavní líčení ze dne 2.9. se vůbec nekonalo. Pokud se ale hlavní líčení dne 2.9. konalo, pak v rozporu s trestním řádem, neboť dovolatel se k němu omluvil. Pokud by na něm byli vyslechnuti všichni svědci kromě soudce p. Mgr. Janka a provedeny některé listinné důkazy, nedává vůbec smysl, aby soudce hlavní líčení současně odročoval hned na tři další termíny – kvůli výslechu jediného svědka, soudce p. Mgr. Janka, kterého potom asi vyslechnul – a ten potvrdil, že nic neviděl a neslyšel. Z doslechu prý pouze slyšel o jakýchsi modřinách. 10. U odvolacího soudu ve veřejném zasedání v rozporu s trestním řádem zastupovala veřejnou obžalobu prokazatelně podjatá státní zástupkyně Středočeského krajského zastupitelství. Přitom Středočeské krajské státní zastupitelství se samo v případech dovolatele vyloučilo z důvodu, že v jiné trestní věci (kde byl stěžovatel nezákonně vazebně stíhán a následně soudem zproštěn všech obvinění) vystupovalo jako údajný poškozený, uplatňovalo vůči odvolateli nárok na náhradu údajné škody a jeho pracovníci a/nebo pracovníci jím podřízení vystupovali jako svědci v trestním řízení vedeném proti dovolateli. 11. V řízení před soudem I. stupně podle dovolatele zřejmě nikdy nebyla přednesena obžaloba. Předmětné trestní řízení je vadné, zmatečné, od samého počátku, a to z mnoha důvodů. V řízení i napadeným rozsudkem byla porušena zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 TŘ), zásada zákonnosti (§ 2 odst. 1 TŘ), zásada legality (§ 2 odst. 4 TŘ) i zásada materiální pravdy (§ 2 odst. 5 TŘ). Porušeno bylo právo odsouzeného na obhajobu, porušeno bylo ústavní právo odsouzeného na zákonného soudce, porušena byla zásada přímosti, porušena byla zásada materiální pravdy. Důkaz : - spisem Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 1 T 24/2010 - spisem Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 616/2010

4


MGR. JAN KUTĚJ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ADVOKÁT

III. Při porušení zásady osobní účasti na soudním jednání nemohl být dovolatel ještě vůbec vyslechnut, a tudíž ani není soudu známo jeho pojetí události a motivy k ní, ač vyplývají i z listinných důkazů (rozhodnutí vydaná sdružením K 213 a předaná při dané události soudci Jankovi). Dovolatel totiž právu nebránil, naopak ho chtěl prosadit. Měl v ruce již v té době 3 roky starý rozsudek ESLP, který měla vykonat sama justice, ta se tak ale zdráhala a zdráhá učinit do současnosti. Konkrétně rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci jeho stížnosti č. 26141/03 (Fiala vs. Česká republika), ve kterém Evropský soud pro lidská práva shledal, že v opatrovnické věci pana Ing. Jiřího Fialy byly porušeny dokonce 3 články Úmluvy a uložil České republice jeho případ revidovat. To se dodnes, ani po téměř 5 letech, nestalo. Že ČR je povinna tento případ revidovat, potvrdil dovolateli mj. předseda Městského soudu v Praze na přímý dotaz odsouzeného, který mu byl veřejně položen na justičním fóru při příležitosti výstavy Index v Brně v říjnu 2006. Je zjevné, že pokud by nebylo protiprávního jednání českých soudů – resp. ignorace mezinárodního rozsudku ze strany soudce p. Mgr. Janka a Městského soudu v Praze – k souzené události, která je dovolateli kladena za vinu, by nikdy nebylo došlo. Je tedy velmi na pováženou, kdo v tomto konkrétním případě právo vykonával, a kdo výkonu práva bránil, neboť lze mít odůvodněně za to, že to nebyly soudy, které právo vykonávaly (ač měly a zcela jistě to bylo jejich povinností), stejně jako lze mít za to, že to nebyl dovolatel, kdo výkonu práva bránil. Potom je ale, dle dovolatele, také nutno netradičním způsobem vnímat i skutečnost, kdo na koho zaútočil. Zda obžalovaný na soud a soudní orgány – které prokazatelně bránily výkonu práva a závaznému mezinárodnímu rozsudku – anebo zda svým předchozím jednání, resp. ignorací práv zde obžalovaného nezaútočily soudní orgány (tedy Obvodní soud pro Prahu 1 a Městský soud v Praze) na něj. Dovolatel – jakožto předseda občanského sdružení – se podle svých slov odvolal na platnou součást právního řádu – tedy čl. 23 Listiny zákl. práv a svobod – a doručil soudci „rozhodnutí o odejmutí spisu“. Podle osobního názoru dovolatele a jeho přesvědčení, jeho „platnost“ mohl soudce p. Mgr. Janek (soud, ministerstvo spravedlnosti) napadnout správní žalobou o neplatnost takového rozhodnutí, což nikdo z nich neučinil. Dovolatel proto subjektivně jednal minimálně v dobré víře a s přesvědčením, že prosazuje právo a že vykonává spravedlnost. Za zvážení stojí i okolností případu, kdy např. sdružení K 213 dospělo ke stejnému rozhodnutí jako předseda Okresního soudu pro Prahu 1 o odvolání soudce p. Mgr. Janka (který již dnes není soudcem), jen s časovým předstihem cca 1 měsíce. Podle dovolatele nelze jistě nikoho trestat za to, že dospěl ke správnému skutkovému zjištění, které bylo následně potvrzeno rozhodnutím samotného vedení soudu. Jestliže akceptujeme právní názor, že dovolatel vykonával právo (po předchozím vyčerpání všech ostatních prostředků, sice poněkud netradičně, ale v situaci, kdy byl z nečinnosti české justice naprosto zoufalý z nečinnosti justice v jeho věci), v jehož výkonu vnitrostátní soudní moc dlouhodobě bránila, pak byl jeho skutek akceptovatelný a nikoliv proti právu. Veškeré důsledky, které plynuly z nerespektování opakovaných výzev dovolatele k respektování rozhodnutí ECHR a revizi jeho případu, je podle dovolatele nutno přičíst justičním pracovníkům samotným, stejně jako zasahující justiční stráži. Dovolateli rozhodně nešlo o narušení právního stavu, ale naopak, o jeho obnovu. Stav bezpráví, vyvolaný dlouhodobým nerespektováním závazného mezinárodního rozsudku, ignorování práv dovolatele v opatrovnickém řízení, rozhodně nemůže jít, a také nejde, k tíži dovolatele.

5


MGR. JAN KUTĚJ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ADVOKÁT

Samo trestní řízení a jeho průběh jsou ovšem zatíženy tolika procesními vadami a pochybeními, že je nelze považovat za řádná, a to ani kdyby výše popsané motivace dovolatele nebylo. Důkaz : - spisem Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 1 T 24/2010 - spisem Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 616/2010 - rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva ve věci stížnosti č. 26141/03 (Fiala vs. Česká republika) IV. Jak uvedeno již v úvodu tohoto doplnění dovolání, napadeným rozsudkem i v řízení, které jeho vydání předcházelo, došlo mj. k nesprávnému právnímu posouzení skutku, resp. i jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení věci (§ 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu). A. Nejvyšší soud ČR mj. v jeho rozhodnutí ze dne 17.12.2009 č.j. 7 Tdo 315/2009-I. jednoznačně uvedl, kdy se může jednat a kdy se nemůže jednat o trestný čin pohrdání soudem. V souzené věci – ve které byl vydán napadený rozsudek: - odvolatel nebyl soudem nikdy vyzván k upuštění od (případného) protiprávního jednání, - dovolatel nebyl soudem upozorněn, že by se mohl dopustit trestného činu (pohrdání soudem), - soudem nebyly využity žádné mírnější prostředky, - soudní (ústní) jednání proběhlo - nebylo zmařeno, - podle ústního vyjádření předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 p. JUDr. Vávry se věc měla posuzovat jako přestupek. Tyto okolnosti zcela vylučují možnost spáchání trestného činu pohrdání soudem ze strany dovolatele. Trestného činu pohrdání soudem podle § 169b tr. zák. se podle Nejvyššího soudu ČR dopustí ten, kdo opakovaně závažným způsobem ruší jednání soudu (alinea 1), nebo kdo se opakovaně při takovém jednání k soudu chová urážlivě nebo soud znevažuje (alinea 2), nebo kdo opakovaně jednání soudu zmaří (alinea 3). Objektem tohoto trestného činu je autorita a vážnost soudu, jakož i zájem na včasném a důstojném projednání věci soudem, přičemž podmínkou je opakovanost jeho narušení. Napadený rozsudek je v závěrech o spáchání trestného činu dle § 169b tr. zák. v příkrém rozporu se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR, neboť při respektování stanoviska Nejvyššího soudu ČR nemohl dovolatel (ani nikdo jiný) popsaným jednáním mj. bez opakování (téhož skutku) tento trestný čin spáchat. Důkaz : - spisem Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 1 T 24/2010 - spisem Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 616/2010 - usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2009 č.j. 7 Tdo 315/2009-I. B. Co se týče „trestného činu útoku na veřejného činitele“, pak není vůbec jasné, v čem spočíval. Pan Ing. Jiří Fiala se nedopustil žádného fyzického útoku na soudce ani na jiného. Naopak byl napaden justiční stráží zezadu a v přesile, a pouze se bránil při výkonu práva, tedy realizoval nutnou obranu. Nikdo z mála vyslechnutých svědků (a to dokonce ani nikdo ze členů justiční stráže) údajné napadení neviděl a sám údajně poškozený potvrzuje, že žádnou škodu ani zranění neutrpěl. Postup justiční stráže byl zcela neadekvátní, nepřiměřený vzniklé situaci, nebyly použity mírnější prostředky.

6


MGR. JAN KUTĚJ ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ADVOKÁT

Videozáznam podle spisu jako důkaz proveden vůbec nebyl, přítomní objektivní svědci (redaktoři České televize a další) vyslechnuti nebyly vůbec, zvukový záznam ani neexistuje. Ošetření po incidentu nikdo nežádal. Důkaz : - spisem Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 1 T 24/2010 - spisem Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 616/2010 V. Tedy, soudy I. i II. stupně absolutně vadně a nesprávně posoudily jak skutkovou podstatu, tak i okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek je napadán již v samotném výroku o vině, nemůže být samozřejmě správného výroku ani co do výše trestu. Za daného stavu věci proto neměl dle obhajoby být vůbec vynesen rozsudek a pokud ano, pak nikoli napadený rozsudek, ale i s ohledem na zásadu in dubio pro reo, rozsudek zprošťující. VI. Obhajoba s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby dovolací soud rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2011 sp. zn. 9 To 616/2010 a dále též rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 26.10.2010 č.j. 1 T 24/2010-492 ve všech výrocích zrušil a sám rozsudkem rozhodl tak, že pan Ing. Jiří Fiala se zprošťuje obžaloby a žalovaný skutek, ve kterém odvolací soud spatřoval trestný čin, není trestným činem. Dovolatel prostřednictvím svého obhájce opětovně navrhuje odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 2.2.2011 sp. zn. 9 To 616/2010 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 26.10.2010 č.j. 1 T 24/2010-492 do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR o tomto dovolání. V posledních dnech, kdy byl dovolatel držen (protiprávně) ve vazbě v souvislosti s trestním řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 1 T 61/2011, se za dovolatele zaručil a požádal o jeho propuštění z vazby osobně pan doc. JUDr. Petr Pithart, místopředseda Senátu Parlamentu České republiky, pan Jiří Čunek, senátor Senátu Parlamentu České republiky. Oba výše uvedení vážení panové převzali za pana Ing. Jiřího Fialu osobní záruku (tu si dovoluji v kopii předložit v příloze). Za pana Ing. Jiřího Fialu převzalo záruku několik občanských sdružení – mj. občanské sdružení K213, Sdružení pro historii a publicistiku o životě. Zastalo se jej i politické hnutí Občané za svá práva v Praze, atd. Tentýž den (31.5.2011), kdy byl dovolatel z vazby propuštěn, však Městský soud v Praze rozhodl o převedení dovolatele do výkonu trestu podle (tímto dovoláním) napadeného rozhodnutí, čímž fakticky došlo k „vyrušení“ hodnoty záruk poskytnutých těmito důvěryhodnými subjekty. Obhájce zdvořile žádá, aby Nejvyšší soud ČR při rozhodování o návrhu na odklad vykonatelnosti přihlédl i k těmto zárukám a prohlášení velmi důvěryhodných osob a občanských sdružení. Děkuji. Důkaz: - písemnou zárukou místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky pana Doc. JUDr. Petra Pitharta ze dne 19.5.2011 - písemnou zárukou senátora Senátu Parlamentu České republiky pana Jiřího Čunka ze dne 22.5.201 - písemnou zárukou občanského sdružení K213 ze dne 20.5.2011 - písemnou zárukou Sdružení pro historii a publicistiku o životě ze dne 23.5.2011 Za dovolatele pana Ing. Jiřího Fialu: ……..…...…………………………. Mgr. Jan Kutěj, obhájce v plné moci

7

MGR. JAN KUTĚJ ADVOKÁT. Nejvyššímu soudu České republiky Burešova 20, Brno prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně Kmochova 144, Kolín

Recommend Documents