Metody optimalizace fungování MAS

Evropský zem d lský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Metody optimalizace fungování MAS reg. . 15/022/42104/231/000005

kv ten 2015

Zpracovatelé: - Místní ak ní skupina St ední Povltaví z. s. - Místní ak ní skupina Blatensko, o.p.s. - MAS Vltava, z.s. - Místní ak ní skupina T ebo sko o.p.s. - MAS Lužnice, z.s. - Místní ak ní skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s. - Místní ak ní skupina MAS Lužnicko o.p.s.

Projekt spolupráce je zam en na vytvo ení doporu ující metodiky zpracovávající problematiku uplat ování principu LEADER (zejména p ístupu zdola - nahoru), organiza ní struktury MAS a procesu výb ru projekt (rovný p ístup, transparentnost a etický kodex MAS apod.) , využití MAS jako platformy pro r zné aktivity v oblasti regionálního rozvoje apod.. Tato metodika nese název Metody optimalizace fungování MAS.

Obsah: 1.

Uplat ování principu LEADER .................................................................................. 6

1.1.

Úvod ............................................................................................................................ 6

1.2.

Teoretická ást ............................................................................................................. 6

1.2.1.

Vymezení pojmu „venkov“ ................................................................................ 6

1.2.2.

Programy na rozvoj venkova.............................................................................. 8

1.2.3.

LEADER a „trvale“ udržitelný rozvoj (TUR).................................................. 19

1.2.4.

LEADER – SWOT analýza.............................................................................. 24

1.3.

Shrnutí ....................................................................................................................... 27

1.3.1. 1.4. 2.

Principy LEADERu.......................................................................................... 27

Záv r .......................................................................................................................... 33 Využití MAS jako platformy pro r zné aktivity v oblasti regionálního rozvoje... 37

2.1.

Úvod .......................................................................................................................... 37

2.2.

Teoretická ást ........................................................................................................... 37

2.2.1.

Definice základních pojm a zkratek ............................................................... 37

2.2.2.

Fungování MAS ............................................................................................... 41

2.2.3.

Organiza ní struktura MAS ............................................................................. 42

2.2.4.

Standardizace MAS.......................................................................................... 43

2.2.5.

Metoda LEADER ............................................................................................. 43

2.2.6.

Komunitn vedený místní rozvoj ..................................................................... 46

2.3.

Praktická ást ............................................................................................................. 48

2.3.1.

MAS v praxi ..................................................................................................... 48

2.3.2.

Orgány MAS .................................................................................................... 49

2.3.3.

Spektrum akcí po ádaných MAS ..................................................................... 51

2.3.4.

Postup erpání dotací ze strukturálních fond ................................................. 52

2.4.

P íklady dobré praxe.................................................................................................. 56

2.4.1.

Projekty na podporu cestovního ruchu............................................................. 56 2

2.4.2.

Kulturní projekty .............................................................................................. 59

2.4.3.

Vzd lávací projekty.......................................................................................... 60

2.4.4.

Sportovní projekty............................................................................................ 62

2.4.5.

Výtvarné projekty............................................................................................. 64

2.4.6.

Sociální projekty .............................................................................................. 65

2.4.7.

Informa ní a propaga ní akce .......................................................................... 67

2.5. 3.

Záv r .......................................................................................................................... 69 Organiza ní struktura MAS ...................................................................................... 70

3.1.

Úvod .......................................................................................................................... 70

3.2.

Teoretická ást ........................................................................................................... 70

3.2.1. 4.

Právní subjektivita MAS .................................................................................. 70

Proces výb ru projekt ............................................................................................... 78

4.1.

Úvod .......................................................................................................................... 78

4.2.

Definice základních pojm ........................................................................................ 78

4.3.

Teoretická ást ........................................................................................................... 80

4.4.

Praktická ást ............................................................................................................. 86

4.5.

Dotazníkové šet ení ................................................................................................... 89

4.5.1.

P edm t dotazníkového šet ení ........................................................................ 89

4.5.2.

Výstupy dotazníkového šet ení ........................................................................ 90

4.6. 5.

Záv r .......................................................................................................................... 95 Rovný p ístup .............................................................................................................. 96

5.1.

Úvod .......................................................................................................................... 96

5.2.

Teoretická ást ........................................................................................................... 97

5.2.1.

Definice základních pojm .............................................................................. 97

5.2.2.

Obecné p iblížení pojmu „Rovný p ístup“..................................................... 101

5.2.3.

Legislativa ve vztahu k rovnému p ístupu ..................................................... 103

5.2.4.

Odd lení ešící rovný p ístup ......................................................................... 107

5.3.

Praktická ást ........................................................................................................... 112

5.3.1.

Pravidla pro výb r projekt v letech 2007 - 2013 .......................................... 112

5.3.2.

Preferen ní kritéria ......................................................................................... 113

5.3.3.

Povinné orgány MAS ..................................................................................... 119 3

5.3.4. 5.4.

Dotazníkové šet ení ................................................................................................. 128

5.4.1. 5.5. 6.

Rovný p ístup vybraných skupin.................................................................... 120 Výsledky dotazníkového šet ení .................................................................... 128

Záv r ........................................................................................................................ 134 Transparentnost ........................................................................................................ 135

6.1.

Teoretická ást ......................................................................................................... 135

6.1.1.

Základní pojem transparentnost ..................................................................... 135

6.1.2.

Historie transparentního fungování neziskových organizací ......................... 135

6.1.3.

Sou asný stav transparentnosti a profesionality neziskových organizací ...... 138

6.1.4.

Zákonné povinnosti neziskových organizací ................................................. 139

6.1.5.

Porovnání MAS a jiných obdobných struktur................................................ 141

6.1.6.

Pot eba standardizace MAS ........................................................................... 141

6.2.

Praktická ást ........................................................................................................... 143

6.2.1.

Základní transparentní uspo ádání MAS........................................................ 144

6.2.2.

Zpracování integrované strategie území (SCLLD) ........................................ 145

6.2.3.

Proces napl ování strategie ............................................................................ 147

6.2.4.

Projektový cyklus ........................................................................................... 147

6.2.5.

Vnit ní audit MAS.......................................................................................... 149

6.2.6.

Vnit ní ády a sm rnice MAS ........................................................................ 151

6.2.7.

Výro ní zpráva ............................................................................................... 158

6.2.8.

Externí audit ................................................................................................... 160

6.2.9.

Transparentní výb r dodavatel ..................................................................... 160

6.3. 7.

Záv r ........................................................................................................................ 174 Zpracování etického kodexu .................................................................................... 175

7.1.

Úvod ........................................................................................................................ 175

7.1.1. 7.2.

Teoretická ást ......................................................................................................... 176

7.2.1. 7.3.

Definice základních pojm ............................................................................. 175 Etický kodex................................................................................................... 176

Praktická ást ........................................................................................................... 182

7.3.1.

P íklady dobré praxe ...................................................................................... 183

7.3.2.

Praktické využití metodiky p i tvorb vlastního etického kodexu ................. 187

7.4.

Záv r ........................................................................................................................ 187

4

8.

Doporu ení pro nastavení transparentních postup ............................................. 190

9.

Seznam zkratek ......................................................................................................... 191

10.

Použité zdroje…………...……..……………………………………………………191

11.

P ílohy ........................................................................................................................ 193

5

1. Uplat ování principu LEADER 1.1.

Úvod

Metoda LEADER je efektivní, zp sobuje pozitivní zm nu, je cílená, plošná a transparentní. Prost ednictvím místních ak ních skupin nabízí metoda LEADER venkovským aktér m (obce, mikroregiony, spolky a neziskové organizace, podnikatelé) nástroje a otev ený p ístup k formulaci a napl ování strategie rozvoje jejich regionu. Tento p ístup zárove zajiš uje koordinaci na úrovni venkovského regionu, spolupráci p i využívání dosažených výstup a tedy plošný efekt udržitelného a diverzifikovaného rozvíjení obcí a komunit. Partnerství na úrovni venkovského regionu a spolupráce na podklad toho, ím daný region disponuje, zapojuje všechny, kte í o to mají zájem, do udržitelného a pestrého rozvoje ve prosp ch vyšší kvality života. LEADER by m l být nástrojem dynamickým, je tedy nutné, aby jako takový reagoval na m nící se hodnoty a pot eby venkovského prostoru, které se od první aplikace metody výrazn vyvíjí a posouvají. K úsp šné integraci m že dojít pouze na základ zhodnocení praxe z let minulých a tedy ztotožn ní princip LEADRu a m nících se pot eb venkova. Bohužel doposud neexistuje m rná jednotka, i metodický postup, na základ kterého by bylo možné m it úsp ch i neúsp ch uplat ování princip metody LEADRu v praxi. P esto, že dnes sice existují etné empirické zkušenosti s inností MAS, nap íklad jsou vytvo eny plány „Strategické plány LEADER“ (dále jen SPL), podle nichž se realizují konkrétní projekty, stále existuje nejistota na místní i celospole enské úrovni o správném uplat ování princip LEADER. Problémem je, že vlastn neumíme vysv tlit, v em napln ní správných rolí v lokálním m ítku spo ívá. Nesporným faktem však z stává, že Politika LEADER je dnes již nezastupitelnou sou ástí dota ní politiky rozvoje a obnovy venkov . Zpracovatelem této ásti metodiky je MAS Vltava, o.s..

1.2.

Teoretická ást

Chceme-li podrobn ji pochopit téma „Uplat ování princip metody LEADER“ je nutné si tuto metodu obecn ji popsat ve všech jejích souvislostech, vymezit strukturu a organizaci fungování od jejího vzniku, historického vývoje, aplikace v rámci EU i R, vymezení pojm až po sou asný stav a jeho zhodnocení. To bude cílem teoretické ásti této práce.

1.2.1. Vymezení pojmu „venkov“ Abychom lépe porozum li tomu, co to vlastn je LEADER, který je na venkovskou politiku explicitn orientován, je pot eba p esn definovat pojem „venkov“.

6

„Venkov“ je neur itým a do jisté míry abstraktním ozna ením kulturní krajiny se specifickými charakteristikami. Exaktní vymezení venkova jako jednozna n ohrani eného prostoru není v ur ité rovin (vzhledem k jeho složitosti a komplexnosti) možné; p ístupy k jeho vymezování se odvíjí od ú elu vymezení. P esná definice je nezbytná pouze v jediném p ípad : pro jasné vymezení p íjemc dotací. Jedná se tedy o ú elové vymezení pro uplat ování politiky „rozvoje venkova“. Základní podmínkou politik je totiž p esná adresná a práv jedna možnost financování ur itého zám ru z ve ejných zdroj , aby byla dodržena filozofie transparentnosti. Žádný zp sob exaktního vymezení venkova však neodráží reálný venkov. R zná existující ešení nejsou zcela správná a nefungují dokonale.1 Velmi obecn lze tedy venkov vnímat jako prostor mimo m stské osídlení, který je charakterizován nižší hustotou zalidn ní a tradi ním zam ením na zem d lství. Pojem bývá užíván v dichotomii m sto vs. venkov. Tyto dva prostory se liší nejen charakterem osídlení a architekturou, ale i p evládajícím zp sobem obživy, stylem života, kulturou atd. Liší se také p evládající charakter sociálních sítí a organizace spole enství. Venkov bývá považován za prost edí mén anonymní, s vyšší sociální kontrolou, ale také s vyšší sociální soudržností a sociální oporou. Sociologové upozor ují nap . i na rozdílné vnímání asu na venkov a ve m st . Jak je popsáno výše, pot eba vymezení venkova (venkovských obcí, venkovského prostoru) vyvstala v eské republice zejména v souvislosti s dota ními programy na podporu venkova a snahou etablovat venkov jako samostatný resort. Vymezení venkova není kodifikováno a neexistuje ani obecn vnímaná hranice mezi venkovem a m stem. P i pokusech o vymezení hraje roli hustota osídlení i absolutní po et obyvatel obce, urbanistická nebo socioprofesní struktura, p ípadn architektonické charakteristiky, zp sob komunikace obyvatel atd. V rámci eského Programu rozvoje venkova byl venkovský prostor stanoven podle kritérií OECD a Eurostatu na úrovni jednotek NUTS III (kraje) tak, že za významn nebo p evážn venkovské území bylo ozna eno celé území eské republiky s výjimkou hlavního m sta Prahy. Na úrovni jednotek NUTS III definuje OECD a EUROSTAT venkovské regiony podle podílu obyvatelstva žijícího ve venkovských obcích (žije-li v nich více než 50 % obyvatel, jde o region p evážn venkovský, žije-li v nich více než 15 % obyvatel, jde o region významn venkovský, ostatní regiony jsou p evážn m stské), p i emž za venkovské jsou považovány obce s hustotou osídlení pod 150 obyv./km² (venkovskou obcí podle této metodiky není nap íklad Josef v D l u Mladé Boleslavi, který má pr m rnou hustotu zalidn ní cca 720 obyv./km²). Jako vhodné se jeví hodnotit regiony na úrovni správních obvod obcí s rozší enou p sobností.2

1

2

www.regionalnirozvoj.cz www.wikipedia.org

7

Každý projekt, který sm uje do venkovského prostoru, by m l na jedné stran v maximální mí e respektovat p irozené sociální rozdíly ve venkovském prostoru a na stran druhé by m l odstra ovat nep irozené nebo nadmíru velké regionální rozdíly jak mezi m stem a venkovem, tak i mezi jednotlivými venkovskými oblastmi tak, aby nedocházelo k prohlubující se degradaci venkova v R. eský venkov si zaslouží být sledován a rozvíjen jako specifický prostor v rámci složit ji diferencované sídelní soustavy p i zachování jeho specifických vlastností.3

1.2.2. Programy na rozvoj venkova Fond SAPARD Již v období p ed vstupem eské republiky do Evropské unie byl rozvoj venkova významnou prioritou. V p edvstupní dob byla tato agenda podporována p edevším fondem SAPARD. SAPARD, neboli Speciální p edvstupní program pro zem d lství a rozvoj venkova je prvním dota ním programem Evropské unie. eská republika mohla SAPARD využívat v asovém rozmezí let 2000 – 2006, maximáln však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Program SAPARD napomáhá kandidátským zemím p i ešení konkrétních úkol , p i zavád ní acquis communautaire vztahujícímu se ke spole né zem d lské politice (CAP), strukturálním zm nám v jednotlivých zem d lských sektorech. Cílem programu bylo p isp t k zavád ní práva Evropského spole enství v oblasti spole né zem d lské politiky, ešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými zm nami v sektoru zem d lství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí. P ínosem SAPARDU byla také možnost osvojit si náro ná pravidla strukturálních fond Evropské unie a princip programování, vybudování pot ebných institucí, p ipravení legislativního rámce a podmínek pro monitorování programu SAPARD v eské republice. P ínosem dota ních podpor, které eská republika získala v rámci programu SAPARD jsou zejména rekonstrukce a modernizace provoz živo išné výroby, modernizace skladovacích technologií, pln ní hygienických a veterinárních standard , obnova vlastnických vztah a protierozní ochrana v rámci pozemkových úprav, rozvoj agroturistiky na venkov , pomoc p i zachování kulturního d dictví na eském venkov .4

Programy LEADER I, LEADER II, LEADER + V oblasti rozvoje venkova baly iniciativou Evropské unie v letech 1991 – 1994 programy LEADER I a v letech 1994 – 1999 LEADER II, které se však eské republiky netýkaly. Evropská politika venkova se p vodn zam ovala p edevším na strukturální problémy venkovského sektoru. Jejím p vodním cílem bylo zpomalení vylid ování venkova. V polovin 90. let se tomuto problému EU již cílen v novala a v roce 1999 vznikl program 3

„Venkov, typologie venkovského prostoru“, RNDr. Radim Perlín

4

www.eagri.cz

8

reformy Agenda 2000 a plán finan ní podpory této oblasti v letech 2000 – 2006. Z tohoto dokumentu si lenské státy vybraly ta opat ení, která jim vyhovovala a za adila je do svých národních program . Dalším programem Evropské unie byl LEADER+. Zásady pro iniciativu LEADER byly schváleny 14. dubna 2000 Evropskou komisí. Je to program, který je realizován v lenských zemích v období let 2000 - 2006. LEADER+ navazuje na p edchozí programy LEADER I a LEADER II. Poprvé byl LEADER+ v R uplatn n v roce 2004, kdy bylo vybráno 10 MAS na celé t íleté programovací období 2004 - 2006. V tomto období let 2004 -2006 byla podpora venkova realizována ze strukturálních fond formou Opera ního programu Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství a na základ Horizontálního plánu rozvoje venkova. V Návrhu spole né pozice EU a R bylo stanoveno, že iniciativa LEADER+ nebude v plánovacím období 2004 – 2006 otev ena jako samostatný finan ní zdroj, ale aktivity typu LEADER+ mohou být za len ny v rámci v rámci Opera ního programu „Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství“ (dále OP Zem d lství). Další MAS, krom zmín ných deseti, nejsou v období 2004 - 2006 vybírány, mohou se p ihlásit pouze na investi ní zám r c) osvojování schopností, podopat ení 2.1.4. Rozvoj venkova. Mluvíme-li o MAS, neboli Místní ak ní skupin (zkratka MAS), je vhodné si ji ve zkratce definovat. Podrobn ji se pak MAS v nuji v textu dále. MAS je organizací, která se zakládá a funguje na principech doporu ených Evropskou unií. Místní ak ní skupiny vznikají na celém území eské republiky, ale i v jiných evropských zemích a jejich hlavním cílem je zajistit rozvoj venkovských oblastí. Zna nou výhodou MASky je, že nevzniká na ízením „shora" tzn. ze strany krajských ú ad anebo vlády, ale z iniciativy místních ob an . Takže MASku zakládají lidé, kte í v oblasti žijí, kte í dob e znají a v dí, jaké má jejich oblast problémy a zárove mají nápady jak tyto problémy ešit. Aby ale nedošlo k jednostrannému up ednost ování n kterých len MASky anebo podpo e jen jedné oblasti, musí být v MASce rovnom rn zastoupeny jak obce, tak neziskové organizace, podnikatelé a zem d lci. MAS je nástrojem LEADERu, pomáhá rozvoji svého území získáním finan ních prost edk z Evropské unie a ty pak dále rozd lují. Aktivity v rámci LEADERu+ byly financovány z orienta ní sekce Evropského zem d lského orienta ního a záru ního fondu, (EAGGF), jehož gestorem je Ministerstvo zem d lství (MZe). EAGGF – neboli European Agricultural Guidance And Guarantee Fund. Jak je patrno z názvu, tento fond je složen ze dvou sekcí – podp rné (guidance) a záru ní (guarantee); Záru ní ást tvo í 95 % všech výdaj a slouží k financování spole né zem d lské politiky. Za pomoci této ásti EAGGF se nap íklad podporuje vývoz zem d lských p ebytk EU do zahrani í nebo cenová a stabiliza ní opat ení na trhu se zem d lskými výrobky.5

5

www.webnode.cz

9

Podle Smlouvy je sou ástí strukturálních fond pouze orienta ní sekce, n která opat ení však financuje také záru ní sekce (podrobn ji Na ízení ES 1260/1999).6 EAGGF funguje od roku 1962. Do roku 2006 byla jeho podp rná sekce azena mezi strukturální fondy EU, nebo poskytovala podporu modernizaci a zlepšování struktury ekonomických aktivit v zem d lství a na venkov . Od roku 2007 se již nejedná o strukturální fond, financuje pouze aktivity spole né zem d lské politiky EU.7 Implementace LEADERu+ je zam ena na strategie pilotního charakteru pro integrovaný rozvoj venkova. Hlavní oblasti politiky rozvoje venkova jsou shrnuty v záv rech Druhé evropské konference o rozvoji venkova, jež se konala v listopadu 2003 v Salzburgu. V záv re ném dokumentu byly stanoveny principy, ze kterých má nadále rozvoj venkova vycházet. Jedná se o tyto: - zem d lství a lesnictví, - rozvoj venkovských oblastí, - kvalita a bezpe nost potravin, - p ístup k ve ejným službám, - pokrytí celého venkovského území EU, - soudržnost a participace dalších ú astník (s využitím princip LEADER), - partnerství mezi ve ejnými a soukromými organizacemi a ob anskou spole ností v souladu s principem subsidiarity, - zjednodušení evropské politiky rozvoje venkova.8 Z celkové ástky 294 098 000,- K , která byla pro Program v letech 2004-2008 k dispozici, bylo ke dni 31.12.2008 vy erpáno celkem 289 692 380,30 K . Z toho: - 264 484 484,30 K jako investi ní prost edky - 25 206 000 K v rámci neinvesti ních prost edk - 289 692 380,30 K celkem Finan ní prost edky dotace tak byly využity z 98,5 %. ástka 289 692 380,30 K byla rozd lena na 451 investi ních projekt . P vodní cíl podpo it 480 projekt kone ných p íjemc nebyl napln n zejména z d vodu nízkého zájmu v posledním roce realizace Programu, v roce 2008.9 V pojmech politiky byl LEADER p edstavený jako „iniciativa Spole nosti“ financovaná ze strukturálních fond EU. Jak jsme popsali výše, LEADER má t i generace: 1. LEADER I (1991 – 1993), 2. LEADER II (1994 – 1999), 3. LEADER + (2000 – 2006).

6

www.euractiv.cz www.strukturalni-fondy.cz 8 Podpora rozvoje venkova, Zpravodaj MZe, 2005/3 9 Ministerstvo zem d lství, Odbor venkovských podpor PRV – Záv re ná zpráva o Programu LEADER R, 2008 7

10

Za tento as m li lenské státy a regiony vytvo it samostatné programy LEADER se samostatným financováním vy len ným na úrovni EU. Od roku 2007 se p ístup LEADER integruje („za le uje“) do celkové politiky rozvoje venkova EU. To znamená, že LEADER se stane sou ástí vnitrostátních a regionálních program všeobecného rozvoje venkova, které podporuje EU spolu s celou adou dalších os rozvoje venkova. 10 Financování osy LEADER bylo v programovacím období 2007-2013 provád no z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) na základ Plánu rozvoje venkova eské republiky dimenzovaného do 4 os: 1.) Zvýšení konkurenceschopnosti zem d lství a lesnictví 2.) Zlepšení životního prost edí a krajiny 3.) Kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá ství venkova 4.) Metoda LEADER Výhodou LEADERu+ je, že umož uje akce malého rozsahu a také to, že po ítá s vytvá ením sítí na národní i mezinárodní úrovni. Tím vzniká potenciál i pro p enositelnost projekt a spolupráci p i jejich realizaci, což je jednou z d ležitých vlastností LEADERem financovaných projekt . Posláním programu je poskytnutí pomoci venkovu v reagování na m nící se spole enské podmínky a vyrovnání se s novými problémy venkova jako je role zem d lství pro venkov, rostoucí nároky spot ebitel na kvalitu zboží, vzr stající pov domí o problematice životního prost edí, stále v tší integrace sv tové ekonomiky a rychlé ší ení nových technologií. Program LEADER+ je realizován na principu partnerství uvnit jednotlivých mikroregion . Partnerství je totiž d ležitým prvkem v ud lování legitimity realizovaných aktivit, napomáhá jejich koordinaci, zajiš uje transparentnost a zefektiv uje využití finan ní podpory. Projekty v rámci LEADERU+ jsou realizovány v cílových oblastech integrované strategie rozvoje, kterou má na starosti místní ak ní skupina, která je také odpov dná za implementaci programu LEADER+. Místní ak ní skupiny (MAS) jsou v každém z lenských stát vybírány na základ výb rových kritérií, která zaru ují schopnost program realizovat v praxi, každý stát si p itom stanovuje také vlastní kritéria pro výb r MAS do národního programu LEADER. MAS musí spl ovat daná kritéria. Musí se skládat z vyváženého a reprezentativního výb ru partner z r zných socioekonomických sektor (ekonomický sektor, neziskové organizace, podnikatelé, zem d lci) daného území a ve ejná správa nesmí být zastoupena více jak 50 %. Na úrovni rozhodování musí být zastoupeni ekonomi tí partne i a sdružení nejmén 50%. lenové MAS musí pocházet z daného území, MAS musí prokázat svou kvalitu, to znamená schopnost spole n vytvo it a uplatnit v praxi strategii rozvoje daného území. MAS si také musí zvolit formu, jakou bude spravovat ve ejné prost edky, a to 10

http://ec.europa.eu/agriculture

11

bu to prost ednictvím administrativního a finan ního vedoucího nebo formou spole né právní struktury. LEADER+ je na rozdíl od p edchozích program LEADER (I, II byly zam eny na problémové oblasti) ur en všem venkovským oblastem, které mají náležité lidské, finan ní a ekonomické zdroje. Podporuje životaschopné rozvojové strategie, které p edstavují malá venkovská teritoria ve smyslu geografickém, sociologickém, ekonomickém a sou asn spl ují kritérium, že jsou územím s po tem obyvatel od 10 000 do 100 000, kde je hustota obyvatelstva okolo 120 ob/km². Mikroregion musí být také geograficky, ekonomicky nebo sociáln homogenní území. Vzhledem k tomu, že iniciativa LEADER+ není v plánovacím období 2004 – 2006 otev ena jako samostatný finan ní zdroj, jsou aktivity typu LEADER+ za len ny v rámci Opera ního programu „Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství“ (OP Zem d lství). To bylo jedním z d vod pro založení programu LEADER R, který má mimo jiné umožnit plynulé využívání iniciativy EU LEADER od roku 2007.

Program LEADER R V roce 2004 bylo v gesci MZe v rámci Opera ního programu Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství (OP Zem d lství) p ipraveno a následn realizováno Opat ení 2.1. Posílení p izp sobivosti rozvoje venkovských oblastí, Podopat ení 2.1.4 Rozvoj venkova (podopat ení typu LEADER+). Toto opat ení m lo neinvesti ní charakter. Program LEADER R byl vytvo en jako komplementární program práv k tomuto opat ení. Program rozvoje venkova R na období 2007-2013 se lení na 5 os: Osa I. – Zlepšení konkurenceschopnosti zem d lství a lesnictví; Osa II. – Zlepšování životního prost edí a krajiny; Osa III. – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodá ství venkova; Osa IV. – LEADER; Osa V – Technická pomoc. Poprvé byl spušt n v polovin r. 2007.11 Rozvoj venkovských oblastí, jak je patrno z textu, je tedy dlouhodob cílen podporován ve vyhlašovaných evropských i národních programech. V eské republice byl krom již tradi ního Programu obnovy venkova (POV) spušt n nový národní program zam ený na rozvoj venkova s názvem LEADER R. Program LEADER R v gesci Ministerstva zem d lství byl vytvo en na platform fungování Iniciativy LEADER v zemích EU. P ístup LEADER je možností jak poskytnout p íležitost chopit se iniciativy a aktivn se ú astnit na programech rozvoje venkova v jejich místní oblasti (a mít prosp ch z finan ní pomoci, která je s tím spojena). Iniciativa LEADER se zakládá na zkušenosti z EU, že venkovské oblasti mají potenciál aktivn ovliv ovat sv j rozvoj sm rem k trvalé udržitelnosti, pokud k tomu mají prostor a možnosti. Program LEADER+ vychází také z myšlenky, že rozvoj venkova se

11

ZU v Praze, PEF, Katedra humanitních v d, G.Pavlíková, „Program LEADER R - nástroj pro rozvoj venkova“

12

nezakládá pouze na konkurenceschopném zem d lství, ale i na nutnosti podporovat rozvoj nových aktivit, inovací a tvorbu pracovních míst. Jde o to, pomoci lidem žijícím na venkov hledat dlouhodobý potenciál území, ve kterém žijí a které nejlépe znají oni sami. Taková podpora se má uskute ovat spolu se zavád ním kvalitních a místn specifických strategií pro trvale udržitelný rozvoj.12 Hlavním cílem Programu LEADER R bylo vybudovat v eské republice základnu efektivn fungujících MAS, které by byly schopny p ipravovat kvalitní projekty. Prost edky byly vynakládány na projekty investi ního charakteru a tvorbu provázanosti jednotlivých prvk a sítí. Pro každé období byly podmínky pro erpání t chto finan ních prost edk upraveny samostatným závazným dokumentem – Pravidly pro poskytování dotací ze státního rozpo tu v rámci Programu LEADER R. Podrobné zn ní jednotlivých dokument viz www.mze.cz. V r. 2008 byl Program LEADER R 2008 jako inicia ní a dopl kový program k Ose IV. Programu rozvoje venkova R na období 2007-2013. Tento program m l p edevším b hem své p sobnosti pokrývat „p echodné období“ let 2004-2006. A to do doby, než za ne b žet nové programovací období 2007-2013 a subjekty p sobící na venkov budou moci erpat finan ní prost edky z nov vytvo eného Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Stejn jako i v p ípad POV se tento program setkal s velkým ohlasem mezi žadateli o podporu p i realizaci jejich projekt ve venkovských oblastech. Jeho vyhlašování ze strany ministerstva nadále pokra ovalo ješt i v r. 2008 (vyhlašování a p íjem žádostí probíhal vždy jednou ro n ). Nejaktuáln jší vyhlášení programu s p íjmy žádostí od jednotlivých zájemc z ad místních ak ních skupin se uskute nilo naposledy v ervenci r. 2008.13 Program LEADER R navazuje na podpory vydávané v rámci Programu obnovy venkova, který na národní úrovni skon il, a jeho správa byla p esunuta na jednotlivé kraje. Program LEADER R je investi ní a má jiný obsah, ímž je dopl kový k opera nímu programu Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství (podopat ení typu LEADER+). Na rozdíl od LEADERu+ je LEADER R financován ze státního rozpo tu R na daný rok. Základním cílem Programu LEADER R bylo podn covat a podporovat inova ní zavád ní a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských území a aktéry na místní úrovni úvahám a zám r m využití potenciál jejich území v dlouhodob jší perspektiv . Zam oval se p edevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prost edí a zhodnocení p írodního a kulturního d dictví. LEADER zkrácen „Liaison entre les actions economic rural“, v p ímém p ekladu znamená Propojování akcí hospodá ského rozvoje venkova. Z toho jednozna n vyplývá hlavní myšlenka programu. Je ur en pro financování aktivit mikroregion v oblasti rozvoje venkova se zam ením na jeho hospodá skou stránku. V R se na n j mohly mikroregiony p ipravovat už v roce 2002 v rámci Programu obnovy venkova, dota ního titulu 7, kde mohly p edkládat projekty p ipravené v souladu s LEADERem+. Státy program LEADER 12

13

Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R, Univerzita Karlova v Praze, PhDr. Ivan Rynda ZU v Praze, PEF, Katedra humanitních v d, G.Pavlíková, „Program LEADER R - nástroj pro rozvoj venkova“

13

implementují skrze Národní programy LEADER+, které spl ují podmínky LEADERu, ale jsou oblastn specifické. Státy si mohou vybrat prioritní oblasti, které cht jí podporovat, a cíle, kterých cht jí na svém území dosáhnout. Investi ní Program LEADER R byl schválen ministrem zem d lství dne 16. prosince 2004 na základ zákona o státním rozpo tu eské republiky na p íslušný rok. Jako sou ást rozpo tu MZe byly v letech 2004 - 2008 vy len ny pro Program LEADER R prost edky ve výši 294 098 000 K v rámci položky 229222 – Podpora rozvoje – LEADER. Program navázal svojí inností na p edchozí Program obnovy venkova a Program SAPARD a zavedl v R d sledn principy iniciativy EU LEADER+ Program byl ur en venkovským mikroregion m s po tem obyvatel od 10 000 do 100 000 a s hustotou osídlení do 120 obyvatel/km2 a s vylou ením m st nad 25 000 obyvatel. Zvýhodn ny byly zejména mikroregiony s vyšší mírou dlouhodobého vylid ování a projekty umíst né v obcích do 2000 obyvatel. 14 Dále má LEADER také stanoveny dv cílové skupiny obyvatelstva, jimiž jsou ženy a mladí lidé. Tyto cílové skupiny jsou ur eny ze strany EU, nicmén je na lenských zemích, aby zvážily jejich adekvátnost. Lze je rozší it nap íklad o seniory, nezam stnané, pracovníky a podniky zasažené restrukturalizací, atd.15 Výhodou LEADERu+ je, že umož uje akce malého rozsahu a také to, že po ítá s vytvá ením sítí na národní i mezinárodní úrovni. Tím vzniká potenciál i pro p enositelnost projekt a spolupráci p i jejich realizaci, což je jednou z d ležitých vlastností LEADERem financovaných projekt . Cílem Programu je tedy podn covat a podporovat inova ní zavád ní a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských území a aktéry na místní úrovni k úvahám a zám r m využití potenciál jejich území v dlouhodob jší perspektiv . Zam uje se p edevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prost edí a zhodnocení p írodního a kulturního d dictví.16 Základním p edpokladem pro Program byla existence MAS, které jsou místními inicia ními a ídícími orgány. MAS zpracovávaly a realizovaly územní rozvojovou strategii. Provád ly také administrativní innosti spojené s p íjmem, výb rem a kontrolou projekt v rámci své územní p sobnosti, na základ písemné Dohody o provád ní delegovaných inností a o finan ním limitu podpory Zám ru MAS v rámci Programu LEADER R, uzav ené mezi R – Ministerstvem zem d lství a MAS. Smyslem Programu bylo spole ným postupem místních aktér na podklad spole né místní rozvojové strategie oživit aktivity v regionu, podpo it místní ekonomiku, služby, kulturní a spole enský život, vytvo it nová pracovní místa a zmírnit tendence vylid ování. Poslání programu shrnuje následující citace. Program má podporovat „realizaci investi ních projekt zapadajících do originálních, integrovaných a kvalitních strategií 14

www.dhv.cz Zásady EK pro iniciativu LEADER+, EK, 2000 16 www.eagri.cz 15

14

udržitelného rozvoje, smyslem je vyzkoušení nových forem zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posilování ekonomického prost edí a zhodnocování p írodního a kulturního d dictví a tím zlepšování organiza ních schopností venkovských mikroregion “. 17 LEADER R je ur en pro venkovské regiony, které vytvá ejí své rozvojové strategie a zám ry, je však ur en také jednotlivým subjekt m v rámci t chto region , které realizují konkrétní projekty. Cíl Programu je podobný jako u LEADERu+. Jde o to podporovat inovace p i zavád ní a realizaci investi ních projekt v rámci místních rozvojových strategií, podporovat tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských mikroregion a aktéry na místní úrovni k tomu, aby uvažovali o potenciálech a využití jejich území v dlouhodobé perspektiv . P íjemcem podpory z programu jsou ziskové i neziskové subjekty, které svými projekty napl ují schválený zám r MAS a tím i strategii rozvoje mikroregionu. P edpokladem LEADERu R je existence MAS, stejn jako je tomu v p ípad LEADERu+. MAS provád jí organizaci a administraci programu na úrovni mikroregionu. Ministerstvu zem d lství p edkládají zám r pro ú ast v programu, který se zakládá na strategii rozvoje mikroregionu, a jsou odpov dné za jeho realizaci. Kritéria pro parametry MAS jsou shodná s kritérii uvedenými v kapitole o LEADERu+. Podobn je tomu i s parametry, které musí spl ovat mikroregion, co se tý e velikosti, zalidn ní, atd. V programu jsou zvýhod ovány mikroregiony s dlouhodobým úbytkem obyvatelstva a obce do 2000 obyvatel. Podmínkou pro finan ní podporu je, že region musí mít již zpracovanou integrovanou strategii rozvoje a podporovaný projekt s ní musí být v souladu. Program LEADER R se ukázal jako efektivní v ešení aktuálních problém venkova. Stát program LEADER R podporoval až do roku 2007. K tomuto datu bylo možné využívat finan ní podporu z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) pro období 2007 - 2013. V programu byly zvýhod ovány mikroregiony s dlouhodobým úbytkem obyvatelstva a obce do 2000 obyvatel. Podmínkou pro finan ní podporu je, že region musí mít již zpracovanou integrovanou strategii rozvoje a podporovaný projekt s ní musí být v souladu. Program LEADER má v obou formách stabilní podporu jak na státní, tak na evropské úrovni. Jeho organizace a implementace je celostátn koordinována, organiza ní úst edí je na MZe, spolupracují ale i další organizace jako jsou Regionální zem d lské agentury, SZIF, atd. Program je realizován na základ konkrétních a p esn stanovených pravidel, která musí subjekty spl ovat, pokud se do n j cht jí zapojit. Vstup do programu je dobrovolný, nicmén omezený parametry mikroregionu. Program LEADER je ur en pro mikroregiony, které spl ují daná kritéria. Implementace programu na úrovni mikroregionu je zajiš ována místními ak ními skupinami, které jsou za realizaci odpov dné. MAS jsou registrovaným oficiálním sdružením s právní 17

Dokumentace programu 229220, Podpora rozvoje venkovských region , MZe, 2004

15

subjektivitou, o.p.s. nebo o.s. Realizace aktivit v rámci programu by se m la dít se zapojením ve ejnosti, Jedním z d vod ke vstupu do programu LEADER je získání finan ní ástky za p edpokladu spln ní daných kritérií a usp ní ve výb rovém ízení. Motivem je p edpokládaná snaha udržet obyvatelstvo na venkov a zajistit dobrou kvalitu života. Aktivity v rámci programu jsou pevn stanoveny a vyjmenovány v závazných dokumentech. Program podporuje jen vybrané rozvojové aktivity, které mají spole né n které vlastnosti jako je inovativnost, originalita, atd. Co se týká dlouhodobosti t chto aktivit, ta je ur ována dalšími trendy ve financování rozvoje venkova v EU i R. Klí ovým prvkem v programu LEADER je vytvo ení Strategie rozvoje, která má dlouhodobý charakter a je závazná pro následné aktivity, které program rovn ž podporuje. Mikroregion tak má do jisté míry ur enou cestu, jakou se má vyvíjet. Sjednocujícím cílem je udržení života na venkov , zabrán ní vylid ování a vytvá ení pracovních míst. Jde o principy udržitelného rozvoje - Strategické principy, protože implementace LEADER je založena práv na vytvo ené strategii rozvoje, která ur uje povahu všech následných projekt a akcí v regionu. Program LEADER R využíval investi ní prost edky ze státního rozpo tu na základ zákona o státním rozpo tu eské republiky na p íslušný rok. Je ur en na jedné stran místním partnerstvím venkovských území (místním ak ním skupinám), která vytvá ejí a realizují spole né rozvojové strategie a Zám ry, a na druhé stran místním subjekt m, které realizují konkrétní projekty. Finan ní prost edky jsou ur eny místním ak ním skupinám na realizaci Zám ru místní ak ní skupiny, tzn., místní ak ní skupiny si mohou na svém území p sobnosti vybírat projekty kone ných p íjemc podpory. Projekty kone ných p íjemc podpory musí být v souladu se Zám rem místní ak ní skupiny.18 Program LEADER R prokázal, že fungování místních ak ních skupin má své plné opodstatn ní p i podn cování aktivit ve venkovském prostoru a napomáhá ešit problémy, které lidé ve venkovských mikroregionech cítí. Program napomohl k aktivnímu zapojení lidí na venkov do rozvojových aktivit a vedl k nastartování spolupráce subjekt r zných sektor . Partnerství v MAS uvolnilo místní potenciál a podpo ilo regionální identitu.19 Program LEADER R je zam en p edevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prost edí a zhodnocení p írodního a kulturního d dictví. Celkovým cílem programu je zlepšení organiza ních schopností subjekt p sobících ve venkovských územích. Princip Leader neznamená antagonistickou podobu místních samospráv, je naopak jejich vhodným dopl kem v cílených aktivitách pro obnovu a rozvoj obcí a p ispívá také k rozvoji zem d lského sektoru a pé i o p írodu a krajinu.20 Specifické cíle programu LEADER jsou následující: 1. Nové formy zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. 2. Nové formy posílení místního ekonomického prost edí a tvorby pracovních míst. 3. Nové formy zhodnocení místních p írodních a kulturních zdroj . 18

PhDr. Ivan Rynda, UK v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R Ministerstvo zem d lství, Odbor venkovských podpor PRV – Záv re ná zpráva o Programu LEADER R 20 www.szif.cz 19

16

Základní principy metody LEADER 1) existující strategie místního rozvoje 2) partnerství mezi ve ejným a soukromým sektorem na místní úrovni tvo ící místní ak ní skupinu (MAS) 3) p ístup „zdola – nahoru“ p i p íprav i realizaci strategie 4) integrované a vícesektorové akce 5) inova ní p ístup 6) spolupráce 7) vytvá ení sítí T chto sedm základních princip metody LEADER stanovuje Na ízení rady EU . 1698/2005, lánek 61, který dále vysv tluje dokument Fact Sheet: P ístup LEADER – základní p íru ka. Z podpory programu LEADER R bylo možné realizovat investi ní projekty, jako nap íklad: - nákup zem d lských stroj -

rehabilitace p írodních lokalit

-

obnova kulturních památek nebo charakteristických stavebních prvk sídel a krajiny

-

po izování nových stroj , technologie pro obnovu a údržbu p írodních lokalit nebo kulturního d dictví obnova a budování nových vhodných ploch a prostor pro podnikání v cestovním ruchu (obchody, restaurace, kuchyn , ubytování), atd.

-

Program rozvoje venkova 2014 - 2020 Program rozvoje venkova na období 2014 – 2020 (PRV) je nástrojem k erpání dotací z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova. PRV p isp je ke zlepšení stavu životního prost edí obnovou, zachováním a zlepšením ekosystém souvisejících se zem d lstvím a lesnictvím a podporou ú inného využívání zdroj v odv tvích zem d lství, potraviná ství a lesnictví. PRV dále umožní vytvo it podmínky pro r st konkurenceschopnosti zem d lských a potraviná ských podnik , napom že lepší organizaci potravinového et zce, v etn zpracovávání zem d lských produkt a jejich uvád ní na trh. Program bude také podporovat diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytvá et nová pracovní místa a zvýšit hospodá ský rozvoj. PRV má 4 osy Osa I. První osa Programu rozvoje venkova je zam ena na podporu konkurenceschopnosti zem d lství a lesnictví a podílení dynamiky podnikání v zem d lské výrob a v navazujícím

17

potraviná ství. Prioritní oblastí je modernizace zem d lských podnik , dále pozemkové úpravy a p idávání hodnoty zem d lským produkt m. Osa II. Tato osa je zam ena na zlepšování životního prost edí a krajiny. Hlavní prioritou je zvýšení biologické rozmanitosti, zachování a rozvoj zem d lských a lesnických systém s vysokou p idanou hodnotou a tradi ních zem d lských krajin. Dále se podporuje ochrana vody a p dy (zejména zachování kvalitního p irozeného vodního režimu) a v neposlední ad i snižování emisí skleníkových plyn . Osa III. Osa III podporuje rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkov . Mezi hlavní priority pat í: tvorba pracovních p íležitostí, podpora využívání obnovitelných zdroj energie, zlepšení podmínek kvality života ve venkovských oblastech, v etn vzd lávání a informování hospodá ských subjekt a v neposlední ad ochrana kulturních památek. Osa IV Jejím hlavním cílem je zlepšení kvality života na venkov , zhodnocení p írodního a kulturního d dictví a podpora podnikání k posílení ekonomiky venkova. To vše s dodržováním princip metodou LEADER. Osa IV LEADER má t i opat ení: IV.1.1 – podpora vlastní funkce MAS a administrativních proces pot ebných k realizaci SPL IV.1.2 – podpora realizace Strategických plán LEADER (to znamená podpora realizace projekt kone ných žadatel , kte í napl ují v daném území cíle SPL) IV.2.1 – podpora realizace projekt spolupráce.21 Osa IV - Leader je osou metodickou a je uskute ována prost ednictvím realizace cíl jednotlivých opat ení os I – III. Hlavním p ínosem osy IV Leader je zp sob, jakým budou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemn propojeny. Ú elem osy IV Leader je p edevším zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení p írodního a kulturního d dictví venkova, spolu s posílením ídících a administrativních schopností na venkov . Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvláš dobrou metodou, nebo vedou k pozitivním efekt m, plynoucím ze spojení r zných subjekt , které p sobí na venkovském prostoru. Místní ak ní skupiny, využívající principu Leaderu, nejsou protikladem k místní samospráv , ale vhodn ji dopl ují v úsilí o obnovu a rozvoj obcí a p ispívají k rozvoji zem d lství a pé i o p írodu a krajinu.22

Komunitn vedený místní rozvoj - CLLD Podporován bude komunitn vedený místní rozvoj, (Comunity Led Local Development = CLLD, )resp. metoda LEADER, která p ispívá k lepšímu zacílení podpory na místní pot eby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktér na místní úrovni. Horizontální prioritou je p edávání znalostí a inovací formou vzd lávacích aktivit poradenstvím a spolupráce v oblasti zem d lství a lesnictví.23 CLLD: 21

OSA IV LEADER V JIHO ESKÉM KRAJI P íklady Z praxe, Ministerstvo zem d lství Praha, 2012

22

http://eagri.cz/public/web/mze/ www.strukturalni-fondy.cz

23

18

a) je zam en na konkrétní, subregionální území b) je veden místními ak ními skupinami složenými ze subjekt , které zastupují ve ejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, v nichž na rozhodovací úrovni ani ve ejné orgány definované podle vnitrostátních p edpis ani žádná z jednotlivých zájmových skupin nep edstavují více než 49% hlasovacích práv, c) uskute uje se na základ Strategie komunitn vedeného místního rozvoje (SCLLD), d) je koncipován s ohledem na místní pot eby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytvá ení sítí a p ípadn spolupráci24. CLLD, resp. metoda LEADER, p ispívá v R k lepšímu zacílení podpory na místní pot eby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktér na místní úrovni. Prost ednictvím Strategie komunitn vedeného místního rozvoje (SCLLD) budou jednotlivé projekty vykazovat p idanou hodnotu spo ívající p edevším ve vzájemné provázanosti, synergii a p edcházení duplicitám oproti izolovan p ipraveným individuálním projekt m. Hlubší znalost místních problém , dovednost zacílení na specifické problémy v míst p sobnosti MAS jsou výhody implementace projekt formou komunitn vedeného místního rozvoje, který posiluje principy spolupráce, motivace a d v ry. Integrovaného nástroje CLLD bude využito ve venkovském území, konkrétn v území MAS tvo eném správními územími obcí s mén než 25 000 obyvateli, kdy maximální velikost MAS nep ekro í hranici 100 000 obyvatel a nebude menší než 10 000 obyvatel. Hlavním cílem využití CLLD je posílení územní soudržnosti venkovského území a zajišt ní dlouhodobého udržitelného rozvoje území s ešením vztah mezi obcemi s periferní a stabilizovanou typologií a venkovskými rozvojovými centry.

1.2.3. LEADER a „trvale“ udržitelný rozvoj (TUR) Aby mohla být politika obnovy venkova ú inným a silným prvkem v rozvoji venkovských oblastí, je nezbytné, aby se nestala jen jakýmsi krátkodobým nástrojem p i uplat ování svých princip . Myšlenka LEADRu ve své podstat p ímo odkazuje a ztotož uje se s vizí udržitelnosti, nebo obnova venkova má logickou souvislost s udržitelným rozvojem a i když n které jeho principy nejsou z eteln deklarovány, program LEADER by m l udržitelnost ve své podstat napl ovat. Nebo jednou z hlavních ideí LEADERu je vytvo ení „životaschopného sociálního a ekonomického prost edí. Projekty financované LEADERem mají vést k trvalé udržitelnosti venkovských oblastí a utužování partnerství“.25 Co vlastn rozumíme termínem „udržitelný rozvoj“ (p íp. trvale udržitelný rozvoj)? Jak jej lze charakterizovat? Zpráva pro Sv tovou komisi OSN pro životní prost edí a rozvoj (WCED) nazvaná "Naše spole ná budoucnost" z roku 1987 vystihuje hlavní smysl udržitelného rozvoje asi nejlépe. Tehdejší p edsedkyní Komise byla Gro Harlem Brundtlandová, jejíž definice zní: “(Trvale) udržitelný rozvoj je takový zp sob rozvoje, který 24

25

Zdroj: Metodika pro standardizaci místních ak ních skupin v programovém období 2014 – 2020. Ministerstvo zem d lství eské republiky. LEADER+ a POV, www.isu.cz

19

uspokojuje pot eby p ítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací napl ovat jejich vlastní pot eby.”26 Tato charakteristika vyzdvihuje p edevším rozm r budoucnosti a uvážlivé uspokojování materiálních pot eb lidí. Téma udržitelného rozvoje je dále neodmysliteln spjato s problematikou životního prost edí a pot ebou ochrany p írody. Tento koncept vychází práv z poznatku, že životní prost edí je limitujícím faktorem vývoje lidstva. Jde o rozpor mezi hospodá ským r stem a ochranou životního prost edí, p írody a p írodních zdroj . ešením tohoto stavu nemá být zastavení hospodá ského r stu, ale jeho usm rn ní tak, aby základna p írodních zdroj nebyla ni ena a pot eby sou asné generace nebyly napl ovány na úkor generací p íštích. Z analýzy dokument týkajících se programu LEADER+ obecn , LEADER+ v R a LEADER R byly získány informace o tom, jestli v dokumentech zkoumaného programu jde o udržitelnost nebo ne.

Tabulka . 1: LEADER R: Výskyt citací rozd lený dle: 1. aktivit, 2. cíl . Název principu Aktivita Cíl 1 princip autonomní hodnoty p írody 2 princip kvality života jednotlivce 3 princip v deckosti 2 princip spole né, sdílené, ale 4 diferencované odpov dnosti v ochran 6 p írody princip odpov dnosti v i budoucím 5 generacím 6 princip obnovy a údržby kulturní krajiny 9 1 princip stabilizace a zlepšení sídelní 7 5 2 struktury a udržení života na venkov 8 princip rovných p íležitostí 9 princip limitu 10 princip koheze 11 princip subsidiarity princip vysoké úrovn ochrany životního 12 prost edí 13 princip synergie 14 princip partnerství 15 princip ekoefektivity 5 1 16 princip spolupodílení 17 princip individuace 3 princip dobrého ízení – vládnutí 18 (kontrola,zp tná vazba, indikátory UR) princip ekonomických nástroj 4 19 (ekonomické odpov dnosti) 26

, 3. Obecn Obecn 1 1 1 2 1 2 1 1 2 2 1 2 1 1

Naše spole ná budoucnost: Sv tová komise pro životní prost edí a rozvoj, (z angl.. orig. p eložil Pavel Kor ák,1. vyd.Praha: Academia

20

20 21 22 23 24 x1 x2

princip technologizace princip preferování obnovitelných zdroj p ed neobnovitelnými dlouhodobá perspektiva princip prevence zohledn ní vztahu lokální – globální princip partnerství jako spolupráce inovace/originalita

7

1

-

2

-

-

1

1

1 1 2

3 3 1

PhDr. Ivan Rynda, UK v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R

Vyhodnocení analýzy Z analýzy vyplývá, že v analyzovaném dokumentu nejsou obsaženy tyto principy: .1 princip autonomní hodnoty p írody, .8 princip rovných p íležitostí, . 12 princip vysoké úrovn ochrany životního prost edí, . 13 princip synergie, (tedy spolupráce) . 18 princip dobrého ízení – vládnutí (kontrola, zp tná vazba, indikátory UR), . 23 princip prevence Princip . 1 v žádném z analyzovaných dokument k programu LEADER není zmín n. Princip rovných p íležitostí v LEADERu R rovn ž není zmín n, podporuje jej pouze LEADER+ realizovaný v R. M že to být dáno také povahou podporovaných projekt v rámci obou forem programu. Princip vysoké úrovn ochrany životního prost edí není zastoupen, z ejm z d vodu obecné povahy a zam ení programu, kde ochrana životního prost edí nehraje klí ovou roli, omezuje se pouze na zhodnocení dopad projekt na životní prost edí. Princip synergie ani princip prevence nejsou zmi ovány ani druhotn . O principu . 18 nejsou v dokumentech p ímé zmínky, z ejm proto, že se program týká mikroregion , které jsou koordinovány nikoli samosprávou, ale sdružením osob z r zných sektor . Praxe podobná dobrému ízení se však týká spravování a koordinace projekt . V dokumentu jsou siln zastoupeny níže uvedené principy, a to op t ve form konkrétních aktivit realizovaných v rámci projekt . Z t chto aktivit je z ejmé, které principy se promítají do praxe. Jsou to následující (uvedeny v po adí od nej etn jších): .6 . 20 .4 .7 . 15 . 19

princip obnovy a údržby kulturní krajiny, princip technologizace, princip spole né, sdílené, ale diferencované odpov dnosti v ochran p írody, princip stabilizace a zlepšení sídelní struktury a udržení života na venkov , princip ekoefektivity, princip ekonomických nástroj (ekonomické odpov dnosti)

Do principu . 6 jsou zahrnuty aktivity zam ené na zlepšení životního prost edí a pé e o krajinu. Princip technologizace je zde reprezentovaný aktivitami zam enými na r zné druhy technologií a zhodnocení místních zdroj . S principem . 6 souvisí i princip . 4, který je rovn ž pom rn hojn zastoupen. V principu stabilizace a zlepšení sídelní struktury a

21

udržení života na venkov jsou zahrnuty pouze zmínky, které byly zam eny primárn na tuto oblast. V posledních dvou principech jde o aktivity, které jsou zam eny na podporu místních zdroj , místní produkce a podnikání. Cíle v programu LEADER R podporují tyto principy: X2 inovace/originalita, .7 princip stabilizace a zlepšení sídelní struktury a udržení života na venkov , .6 princip obnovy a údržby kulturní krajiny, . 15 princip ekoefektivity, . 20 princip technologizace. Vzhledem k tomu, jak jsou tyto cíle formulovány, nelze s jistotou tvrdit, že budou realizovány udržitelným zp sobem, nicmén mohou být podn tem pro mnohé další aktivity, které mohou udržitelnosti dosáhnout. V kategorii obecných zásad nejsou etnosti zmínek o jednotlivých principech nijak extrémní. Siln ji než jiné jsou zastoupeny zmínky podporující tyto principy: .5 princip odpov dnosti v i budoucím generacím, .7 princip stabilizace a zlepšení sídelní struktury a udržení života na venkov , . 11 princip subsidiarity, . 14 princip partnerství, . 16 princip spolupodílení, X2. inovace/originalita Všechny zmínky podporující tyto principy se vyskytly dvakrát. Jde veskrze o obecn jší stanovení pravidel, která by m ly respektovat jednotlivé aktivity. Z výsledku analýz vyplývá, že program LEADER+ a LEADER R ve svých ustanoveních podporují UR pom rn významn . Ob formy programu nabízejí prostor pro realizaci projekt v rámci udržitelného rozvoje. Rozhodující pro praxi jsou však i metody, jakými jsou vybírány MAS a projekty, které jsou ur eny k finan ní podpo e. Pro realizace UR v rámci LEADERu je d ležité, aby principy UR byly nejen zmín ny v dokumentech, ale aby byly také sledovány a MAS podle nich hodnoceny. Kritéria používaná v LEADERu R V programu LEADER R funguje podobný systém používání kritérií, co se týká p ijatelnosti projekt a hodnocení zám r MAS. Posouzení p ijatelnosti MAS a zám ru provádí MZe, odbor rozvoje venkova a ekologie podle stanovených kritérií. V prvním kroku jsou zám ry zhodnoceny, ve druhém jsou vybrány podle p ijatelnosti hodnotitelskou komisí (MZe). Poté se provádí kone né rozhodnutí.

22

Tabulka . 2: LEADER R: obecná kritéria hodnocení zám r MAS Po adí Kritérium 1. Pilotní charakter zám ru 2. Uplatn ní principu partnerství 3. Reálnost uskute n ní navrženého zám ru 4. Využití výsledk v dy a výzkumu 5. Mezireg. nebo mezinárodní spolupráce 6. Míra absolutního úbytku obyvatelstva v mikroregionu v % za období 1991 – 2001

Váha 4 5 3 4 5 1

PhDr. Ivan Rynda, UK v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R

Pilotní charakter zám ru se ur í podle toho, jestli spl uje alespo jednu z t chto podmínek: vznikají nové produkty a služby, které budou zahrnovat zvláštnosti dané oblasti, jsou použity nové metody, které umož ují kombinovat lidské, p írodní a/nebo finan ní zdroje této oblasti, a tak dosáhnout lepšího využití místního potenciálu, jsou kombinovány a propojovány ekonomické sektory, které jsou tradi n odd lené, jsou použity originální formy organizace a zapojení místního obyvatelstva do rozhodovacích proces a do realizace projekt . Pro hodnocení zám r jsou využity n které prvky udržitelnosti i v hodnotících kritériích, a to p edevším v podmínkách pilotního charakteru zám ru, kde se uplat uje p edevším princip subsidiarity a partnerství, dále princip technologizace, princip v deckosti a kategorie partnerství. K systematickému zhodnocení udržitelnosti však v tomto stádiu hodnocení nedochází. Kritéria p ijatelnosti projektu: P i výb ru projekt a hodnocení p ijatelnosti spolupracuje MZe s p íslušnými (regionálními) Zem d lskými agenturami a Pozemkovým ú adem. Hodnocení a výb r konkrétních investi ních projekt provádí po uzav ení dohody mezi Ministerstvem zem d lství a MAS, výb rová komise místní ak ní skupiny pomocí bodování podle kritérií. Tabulka . 3: LEADER R: povinná obecná kritéria hodnocení projekt Po adí Kritérium 1. Originální nebo inova ní projekt 2. Umíst ní v obci do 2000 obyvatel 3. P íznivý vliv na životní prost edí 4. Využívání obnovitelných zdroj energií 5. Tvorba nových pracovních míst 6. Uplatn ní nových p íležitostí PhDr. Ivan Rynda, UK v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R

Vedle t chto povinných kritérií existují další volitelná kritéria, jejichž d ležitost si m že stanovit konkrétní MAS. MAS m že vybírat z t chto volitelných kritérií nebo zvolit vlastní: 1. uplatn ní výsledk v dy a výzkumu, inova ní projekt 2. zlepšení základního vybavení nebo služeb v obci 3. zvýšení spole ensko-kulturních aktivit v obci 23

4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

diverzifikace inností zem d lských subjekt vytvo ení nové živnosti nebo podniku rozvoj místní tradi ní produkce zvýšení po tu obchodních transakcí obnova kulturní památky rehabilitace p írodní lokality využívání obnovitelných zdroj energie jiné

V t chto kritériích jsou obsaženy prvky udržitelnosti ve v tší mí e. Je zde potenciáln uplatn na kategorie inovace a originality, princip limitu, princip ekoefektivity, princip ekonomických nástroj (ekonomické odpov dnosti) a princip preferování obnovitelných zdroj p ed neobnovitelnými, což je d ležitý fakt, nicmén prvky udržitelnosti zde op t nejsou uvád ny jako podmínka, kterou by m ly projekty spl ovat.

Ve volitelných kritériích jsou pak uplatn ny: princip v deckosti, kategorie inovace a originality, princip stabilizace a zlepšení sídelní struktury a udržení života na venkov , princip ekonomických nástroj , princip individuace, princip preferování obnovitelných zdroj p ed neobnovitelnými a princip obnovy a údržby kulturní krajiny. Další libovolná kritéria si mohou zvolit konkrétní MAS, t mto volitelným kritériím se však mohou míry vyhnout a udržitelnost m it nemusí. Tato kritéria jako celek podporují ve své podstat princip stabilizace a zlepšení sídelní struktury a udržení života na venkov , princip obnovy a údržby kulturní krajiny a princip ekonomických nástroj . Kritéria hodnocení používaná v obou programech obsahují n které prvky udržitelnosti. Nicmén systematické hodnocení udržitelnosti neprobíhá. Kritéria jsou zam ena svou povahou kvantitativn a kvalitativní stránka výsledk projekt je opomíjena. Nap íklad kritérium „zlepšení kvality života“ je redukováno na po et m3 obnovených budov a po et spole enských akcí, což lze považovat za pon kud nedosta ující. Finan n podpo ené subjekty jsou tak nuceny tato kritéria splnit v co nejv tší mí e, což m že ohrozit kvalitativní stránku aktivit. Krom standardních ukazatel sledují MAS široké spektrum dalších ukazatel .

1.2.4. LEADER – SWOT analýza Silné stránky: P edností LEADERu je propracovaný mechanizmus fungování výb ru a realizace projekt . Program má stabilní zázemí a širokou podporu. Rozm r dlouhodobosti je v projektech zajišt n strategiemi rozvoje regionu, které udávají rámec jednotlivých aktivit a sp jí ke stanovené vizí. LEADER zabezpe uje fungující partnerství ve ejného, soukromého a neziskového sektoru a usnad uje komunikaci a spolupráci t chto sektor . Program má finan ní i organiza ní podporu na úrovni jak Evropské unie, tak i státní. D ležitým rysem je, že projekty i strategie jsou zajiš ovány MAS, která má právní subjektivitu a zakládá se na partnerství zástupc jednotlivých sektor . Tento fakt napomáhá stabilit p i realizace projekt 24

a zaru uje spolupráci nejr zn jších zájmových skupin. Program podporuje vybrané prvky udržitelnosti, které jsou pak cílen realizovány ve venkovském prostoru. LEADER má propracovaný systém podporovaných aktivit vedoucích ke stanoveným cíl m. P i aplikaci programu v prostoru celé Evropy je zaru ena jeho flexibilita odrážející lokální odlišnosti a s ní související pot eby. Je vyžadováno zapojení ve ejnosti, což je podmínkou vytvo ení místní strategie a realizace projekt v rámci ní. P itom je kladen d raz na inovace a ekonomické posílení region tak, aby se zabránilo primárn jeho vylid ování a byl podpo en rozvoj lidských zdroj a místního specifického potenciálu. Program má za úkol posilovat vazby obyvatel ke svému okolí a posílení uv dom ní si jejich odpov dnosti. Zastoupeny jsou v n m ale i další složky místní udržitelnosti. D ležitý je také d raz na p írodní i kulturní stránky venkova a jejich obnovu, podporu obnovitelných zdroj energie na venkov , d raz na nové technologie a jejich originální využití pro místní rozvoj. Program spojuje tradi ní stránku venkova s moderními ešeními. Sociální rozm r je v programu zam en na zajišt ní rovných p íležitostí pro všechny sociální skupiny. I když se zdá, že je podporován v první ad ekonomický rozvoj venkova, jako hlavní cíl je deklarováno zabezpe ení udržitelnosti na venkov . Ekonomická stránka je v této v ci nezanedbatelnou a z ejm jednou z hlavních p í in vylid ování venkova. MAS v rámci programu realizují osv tu a zajiš ují informovanost mimo jiné i v oblasti UR, strategického a komunitního plánování, což je podmínkou pro jeho vývoj ve sm ru udržitelnosti. Program vytvá í vysoký potenciál pro zapojování ve ejnosti do rozhodování a dalších proces . MAS zapojují ve ejnost nejr zn jšími metodami, ze kterých se mohou další subjekty inspirovat. Je zde silný inova ní potenciál s originálními nápady. LEADER je také d ležitým prost edníkem ve vým n zkušeností v klí ových problematických oblastech venkova. Potenciáln vytvá í prostor pro p edávání know-how v nejr zn jších oblastech. Vede také ke zvyšování odborných znalostí venkovských obyvatel. Jeho p ínosem je zlepšování ekonomické situace mikroregion i zlepšování životního prost edí. Ukázalo se, že program LEADER je schopný podporovat UR. Slabé stránky Program má nedostatky v organizaci a jasnosti pravidel programu na ministerské úrovni. Existuje možnost, že program se stane pouhou formou, jak dostat finance do regionu, nikoli snahou o jeho co nejefektivn jší a místn specifický rozvoj. Zanedbána je hodnota p írody a životního prost edí jako takového - bez vztahu k jeho finan nímu zhodnocení (kvalita životního prost edí je nazírána z hlediska vhodnosti rozvoje cestovního ruchu v regionu, atd.) Pom rn malou d ležitost má sociální rozm r venkova (vzhledem k ekonomickému rozm ru a životnímu prost edí), je zastoupen p edevším „rovnými p íležitostmi“. Jsou zanedbány lokální a globální souvislosti rozvoje venkova (tzv. sí ování není v praxi jednou ze st žejních oblastí aktivit). Malá d ležitost je p ikládána místním samosprávám, je nedostate n využito jejich potenciálu v rozvoji regionu. Není m ena jejich efektivnost, která by mohla vést k cílen jším akcím tohoto sektoru (zde m že LEADER erpat inspiraci z Místní Agendy 21, (MA 21)). 25

V oblasti monitorování projekt a strategií je zanedbána kvalitativní povaha sledovaných faktor . Vzhledem k tomu, jak je UR podporován v dokumentech k programu LEADER+ a LEADER R, není UR dostate n monitorován v rámci hodnotících ukazatel . Není nijak fakticky zaru eno, že program vede k rozvoji venkova ve sm ru udržitelnosti. Aktivity jsou omezeny na ty, které jsou programem podporovány, je nutné, a by spl ovaly pravidly p edepsané parametry. V rámci osv ty realizované MAS je opomíjeno p edevším expertní plánování (na rozdíl od dalších metod plánování jako je strategické, komunitní). Experti by m li mít svou roli v plánování rozvoje se zapojením ve ejnosti. Zapojování ve ejnosti do plánování také není vždy doprovázeno osv tou v t chto oblastech. Negativním rysem programu je velké množství administrativy (i vzhledem k tomu, že jistá míra administrativy je nutností). Problémem je i finan ní náro nost p ípravy na zapojení do programu. Špatn jsou také nastavena pravidla p edfinancování pro administraci programu. Dotace jsou vypláceny až po dokon ení a vyhodnocení akce. I p esto, že UR je v mikroregionech programem podporován, není podporován systematicky a UR není jedním z primárních cíl programu. UR není v mikroregionech systematicky sledován pomocí ukazatel . Zdá se, že vývoj mikroregion je dán zam ením a prioritami program finan ní podpory spíše než lokální vizí. I vize musí spl ovat podmínky financovatelnosti existujícími programy. Udržitelnost není v LEADERu+ ani v LEADERu R podmínkou získání dotace. P íležitosti LEADER má velice d ležitou roli v rozvoji venkova. Jeho velkým potenciálem je dob e promyšlený systém komunikace a organizace programu v evropském m ítku. Pro jeho ú inn jší realizaci v praxi je t eba posílit a zlepšit organiza ní zázemí v eské republice, kde se vyskytují nedostatky, které uchaze e o podporu oslabují v už tak náro né (finan n i organiza n ) p íprav . Systém typu LEADER by rovn ž mohl být aplikován na další iniciativy rozvoje venkova, inspirovat by se jím mohly i subjekty, p edevším v oblasti komunikace soukromého, ve ejného a neziskového sektoru. Pokud by byl do metodologie programu UR systematicky zahrnut a byl vyžadován i monitoring, bylo by možné zaru it udržitelnost i jednotlivých projekt , které jsou v programu podpo eny. Tím by se také mohlo p edejít investicím do rozporných druh aktivit, nap . do pr myslu a zárove ochrany p írody v téže lokalit . Rozvoj s ohledem na co nejvíce oblastí je efektivn jší než vytvá ení problém a jejich následné ešení. Cílem aktivit MAS je udržení životaschopného venkova. MAS mají vysoký potenciál v nápaditosti a inovativních p ístupech k mnoha problém m venkova. Takové nápady a metody by m ly být p edávány dále, a to nejen t m, kdo byli podpo eni v programu LEADER. 26

Hrozby Problémem programu LEADER je zp sob financování a vyplácení dotace, bez možnosti p edfinancování p ípravné fáze. Problémem by do budoucna mohla být i potenciální redukce a formalizace programu na pouhý zdroj financí, bez pe livého zapojení ve ejnosti a dalších sou ástí, které jsou pot eba, ale nejsou pln prokazatelné formou zavedených indikátor , a záleží na nadšení pro v c konkrétních osob. LEADER by m l spl ovat podmínky udržitelnosti. Zde je t eba p iznat d ležitost expertního plánování, které by m lo probíhat spolu se zapojením široké ve ejnosti. Programu by pomohlo i administrativní zjednodušení celé p ípravy procesu na minimum. Již ze své podstaty by se LEADER nem l princip m UR a vzdalovat nebo je ignorovat.

1.3.

Shrnutí

1.3.1. Principy LEADERu Princip 1. Existující strategie místního rozvoje Strategie rozvoje území p edevším vyhodnocuje problémy a potenciál regionu a navrhuje jeho další rozvoj pomocí konkrétních opat ení. Strategie má analytickou, strategickou a implementa ní ást. V analytické ásti je popsán a vyhodnocen stávající potenciál území v r zných oblastech, v . lidského a finan ního, a jsou zde také zanalyzovány rozvojové pot eby regionu. Analytická ást také odkazuje na další již schválené dlouhodobé rozvojové zám ry (rozvojové strategie mikroregion i kraj , r zné tematické strategie - nap . cestovního ruchu, plány pé e velkoplošných chrán ných území, územní plány velkých územních celk apod.), respektuje je, p ípadn navrhuje jejich aktualizaci i zm nu na základ znalosti místních podmínek. P echod do další ásti strategie tvo í p ehledná SWOT analýza. Práv popis návrhu konkrétního využití silných stránek a p íležitostí a eliminace slabých stránek a ohrožení je hlavním obsahem strategické ásti. Zde jsou na základ ve ejných diskusí a sb ru podn t a vyhodnocení potenciálu území v p edchozí analytické ásti stanoveny priority strategie a popsán zp sob jejich dosahování pomocí tzv. Programových rámc a Individuálních projekt . Všechny cíle by m ly být jednozna n a m iteln kvantifikované pomocí indikátor výsledku. V závislosti na jejich p edpokládaných cílových hodnotách by m l být nastaven i finan ní plán strategie. Je z ejmé, že strategická ást nebude ešit všechny problémy daného území, ale cílen pouze ty, které místní partnerství identifikuje jako klí ové a v rámci daného asového i finan ního rámce za zvládnutelné nebo k jejichž ešení m že alespo podstatnou ástí p isp t. Implementa ní ást strategie popisuje organiza ní struktury a procesy, management a hospoda ení MAS jako takové. Tato ást bude obsahovat informace, které budou spole né pro všechny Programové rámce vyplývající ze strategie, v . zp sobu monitoringu a evaluace. ídící orgány MAS jsou p ímo odpov dné za napl ování strategie v i celému partnerství, které MAS tvo í. 27

Samoz ejm , že skute né napln ní strategie záleží podstatnou m rou na zajišt ní jejího financování, ale stejn jako reálnost vyty ených cíl i pravd podobnost úsp chu p i fundraisingu by m li um t pracovníci MAS kvalifikovan odhadnout a do strategie v reálném m ítku uvést. Návrh základní osnovy strategie vychází z dosavadní praxe a respektuje zn ní l. 29, odst. 1 návrhu Na ízení o spole ných ustanoveních k EU fond m. P edpokládáme, že zhruba v tomto rozsahu by byla definována závazná (minimální) struktura stanovená Národní koordina ní jednotkou pro LEADER, p i emž místním ak ním skupinám by byla dána volnost pro p ípadná rozší ení této struktury, její dopln ní podle vlastních pot eb a specifik jednotlivých území. Z asového hlediska bude ISRÚ zpracována na celou dobu trvání víceletého finan ního rámce, tedy na období 2014–2020, p i emž v polovin její realizace prob hne St edn dobé hodnocení, které bude podkladem pro její p ípadnou aktualizaci.27

Princip 2.

Partnerství mezi ve ejným a soukromým sektorem na místní úrovni tvo ící místní ak ní skupinu (MAS) Jedine ným nástrojem pro uplat ování princip LEADER (jak je popsáno n kolikrát výše v textu) se staly tzv. místní ak ní skupiny neboli MAS. Význam MAS spo ívá v tom, že dokáže kombinovat lidské i finan ní zdroje jednotlivých sektor , sdružuje je ke spolupráci a je komunika ním kanálem mezi nimi. Na základ této spolupráce p ipravují MAS své rozvojové programy, tzv. Integrované strategie území (ISÚ), které odrážejí rozvojové plány všech uvedených sektor . Z ISÚ pak vycházejí MAS p i p íprav svých Strategických plán LEADER (SPL). Ur ují tak sm r a obsah strategie místního rozvoje venkova. 28 Významná p idaná hodnota místních ak ních skupin a partnerství spo ívá v animaci a facilitaci mezi lidmi v území. Tato hodnota není dostate n vnímána p i hodnocení provád ní iniciativy Spole enství LEADER, a proto by bylo vhodné zvýšit d raz na význam animace len místních ak ních skupin v území. Tím se dosáhne otev eného p ístupu k formulaci strategie místního rozvoje, koordinace na místní úrovni i zapojení všech, kte í o to mají zájem, do udržitelného a pestrého rozvoje ve prosp ch vyšší kvality života. Anglicky Local Action Group (LAG), odtud tedy odvozen eský výraz Místní ak ní skupina (MAS). MAS je nezisková organizace založená na principu spolupráce ve ejného, neziskového a podnikatelského sektoru ve vymezeném venkovském prostoru. Jedná se o tzv. „místní partnerství“, které má pro rozvoj venkova nezastupitelný význam. MAS rozhodn nejsou alternativou k místní samospráv , pouze jí poskytují pomoc prost ednictvím aktivizace obyvatel a dopl ují svojí inností snahu o obnovu a rozvoj obcí a zkvalit ování života venkovských obyvatel. Na základ kvalitních strategických plán LEADER, získávají MAS p ístup k podpo e svých zám r z osy IV. Programu rozvoje venkova (dále PRV). Jedná se o program, který je nástrojem pro erpání dotací z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova. PRV má ty i osy, pro MAS je ur ena osa IV. Tato osa se nazývá LEADER a je osou metodickou, k vlastní realizaci projekt pak využívá cíl os I, II a III za podmínek daných pro osu LEADER. 27 28

Národní strategický plán Leader 2014 +, NS MAS http://nsmascr.cz/

28

Na období 2007–2013 bylo na osu IV LEADER, to znamená na všechna t i uvedená opat ení, alokováno pouze 5 % z celkového objemu finan ních prost edk PRV. I p esto se MAS o zkvalit ování života na venkov významn zasloužily. MAS v rámci realizace svého SPL (op. IV.1.2) vyhlašují Výzvy na podávání projekt , hodnotí je a p ijímají rozhodnutí o jejich podpo e. Platby jsou pak uskute ovány platební agenturou (SZIF), která potvrzuje výb r projekt uskute n ný MAS a zajiš uje kontrolu zrealizovaných projekt , na jejímž základ pak platby úsp šným žadatel m provádí. Mezi žadateli o podporu projekt jsou subjekty jak z ve ejného, tak z neziskového a podnikatelského (zem d lského i nezem d lského) sektoru. Proto jsou následující projekty len ny podle typu žadatele (ze kterého sektoru pochází) a ne podle typu opat ení. Toto rozd lení usnad uje pochopení, že MAS podporují všechny sektory p sobící na jejich území. R znorodost projekt ukazuje na provázanost innosti jednotlivých sektor na venkov . Specifické pro osu IV LEADER je, že žadatelé z jakéhokoli sektoru mohou pocházet z obcí a m st s velikostí až do 25 000 obyvatel. P ístup k dotacím z PRV tak dostávají žadatelé z obcí v tších než 500 obyvatel. Tak jako je PRV jediným zdrojem pro rozvoj obcí do 500 obyvatel, tak se osa IV LEADER stala jediným zdrojem pro rozvoj obcí o velikosti 500–2000 obyvatel.29 Základní parametry MAS - geograficky homogenní území, - po et obyvatel od 10 000 do 100 000 mimo m sta s po tem obyvatel v tším než 25 000, - ú ast zástupc ve ejné správy v MAS je maximáln 50% (týká se i ídícího orgánu), druhá polovina je tvo ena zástupci podnikatel a neziskových organizací, MAS dle Programu rozvoje venkova m že být obecn prosp šná spole nost podle zákona . 248/1995 Sb., o obecn prosp šných spole nostech, ve zn ní pozd jších p edpis , ob anské sdružení podle zákona . 83/1990 Sb., o sdružování ob an , ve zn ní pozd jších p edpis , zájmové sdružení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona . 40/1964 Sb., Ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis (Ob anské sdružení podle §829 zákona . 40/1964 Sb. místní ak ní skupinou být nem že), lenové MAS musí mít v daném mikroregionu bydlišt , sídlo, nebo v n m musí p sobit, - MAS musí mít stanoven statut, stanovy, organiza ní ád, strukturu a být registrována u MV R, - MAS musí projednat a schválit strategii pro území dané MAS, - fungování metodou LEADER. Iniciativa Evropské unie pro podporu rozvoje venkovských oblastí, které se potýkaly s rostoucí nezam stnaností, známá jako p ístup LEADER byla úsp šn realizována i v R. Jak bylo popsáno výše, vznik a úsp šné zavedení institucionalizovaného místního partnerství, tedy MAS jako nástroje LEADRu bylo jedním z princip LEADERu.

29

OSA IV LEADER V JIHO ESKÉM KRAJI P íklady Z praxe, Ministerstvo zem d lství Praha, 2012

29

První MASky za aly vznikat již v roce 2002 a dnes p sobí ve venkovském prost edí cca 180 MASek. MAS na základ znalosti území p ipraví rozvojovou strategii a snaží se o její napl ování. Princip LEADER se postupn transformoval v ší eji rozpracovaný koncept, který je dnes ozna ován jako komunitn vedený místní rozvoj (ozna ováno anglickou zkratkou CLLD). 30 V celé Evrop existují tisíce "skupin pro místní akce" – LAGs (Local action groups), které navzájem spolupracují a p edávají si zkušenosti s rozvojem venkova.31

Princip 3.

P ístup „zdola – nahoru“ p i p íprav i realizaci strategie

P ístup Leader principem „zdola nahoru“, tzv. „bottom-up“, dává místním orgán m a spole enstvím p i koncipování a provád ní program v tší slovo, aby mohly být spln ny místní pot eby, nahlíží na venkovské oblasti jako na územní celky, spíše než aby se soust edil pouze na zem d lství. P ístup „zdola nahoru“ znamená, že místní ú astníci se podílí na rozhodování o strategii a volb priorit, které mají být v místní oblasti sledovány. Zkušenost ukazuje, že p ístup „zdola nahoru“ by nem l být považován za alternativu nebo protiklad k p ístup m „shora dol “ ze strany vnitrostátních a/nebo regionálních orgán , ale spíše jako jejich kombinace a interakce s nimi za ú elem dosažení lepších celkových výsledk . Ze sedmi rys Leader je p ístup „zdola nahoru“ nejvýrazn jší. Venkovské politiky, které sledují tento p ístup, by m ly být koncipovány a provád ny zp sobem, který je nejlépe p izp soben pot ebám spole enství, kterým slouží. Jeden ze zp sob , jak toto zajistit, je vyzvat místní subjekty, aby se ujaly vedení a zapojily se. To platí pro EU, ale je to stejn d ležité i v zemích usilujících o lenství v EU, jež se potýkají se strukturálními problémy v zem d lství a ve kterých se nabízí ada možností, jak zlepšit kvalitu venkovského života. Zapojením místních ú astník se rozumí místní populace jako celek, hospodá ské a sociální zájmové skupiny a reprezentativní ve ejné a soukromé instituce. Budování kapacit je zásadní složkou p ístupu „zdola nahoru“, který zahrnuje: zvyšování pov domí, školení, ú ast a zapojení místní populace p i ur ování silných i slabých stránek oblasti (analýza); ú ast r zných zájmových skupin p i vypracování strategie místního rozvoje; stanovení jasných kritérií výb ru vhodných akcí (projekt ) na místní úrovni k realizaci strategie. Ú ast by se nem la omezovat na po áte ní fázi, ale m la by trvat b hem celého procesu provád ní, a tak p ispívat ke strategii, realizaci zvolených projekt , vyhodnocování a u ení se pro budoucnost. Aby bylo dosaženo shody mezi ú astníky cestou dialogu a vyjednávání, musí postupy zapojování a konzultací probíhat transparentn . 32

30

Projekt PAKT, ANALÝZA OB ANSKÉ PARTICIPACE V R – SHRNUTÍ, Pavel Mi ka www.eagri.cz 32 P ístup LEADER, Základní p íru ka - http://ec.europa.eu/agriculture/ 31

30

Princip 4. Integrované a vícesektorové akce LEADER zabezpe uje fungující partnerství ve ejného, soukromého a neziskového sektoru a usnad uje komunikaci a spolupráci t chto sektor . Program má finan ní i organiza ní podporu na úrovni jak Evropské unie, tak i státní. D ležitým rysem je, že projekty i strategie jsou zajiš ovány MAS, která má právní subjektivitu a zakládá se na partnerství zástupc jednotlivých sektor . Tento fakt napomáhá stabilit p i realizace projekt a zaru uje spolupráci nejr zn jších zájmových skupin. Program podporuje vybrané prvky udržitelnosti, které jsou pak cílen realizovány ve venkovském prostoru.

Princip 5. Inova ní p ístup Program LEADER vychází mimo jiné také z myšlenky, že rozvoj venkova se nezakládá pouze na konkurenceschopném zem d lství, ale i na nutnosti podporovat rozvoj nových aktivit, inovací a tvorbu pracovních míst. Základním cílem Programu LEADER R bylo podn covat a podporovat inova ní zavád ní a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských území a aktéry na místní úrovni úvahám a zám r m využití potenciál jejich území v dlouhodob jší perspektiv . Zam oval se p edevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prost edí a zhodnocení p írodního a kulturního d dictví. Cílem Programu je tedy podn covat a podporovat inova ní zavád ní a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských území a aktéry na místní úrovni k úvahám a zám r m využití potenciál jejich území v dlouhodob jší perspektiv . Zam uje se p edevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prost edí a zhodnocení p írodního a kulturního d dictví. Jde o to podporovat inovace p i zavád ní a realizaci investi ních projekt v rámci místních rozvojových strategií, podporovat tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských mikroregion a aktéry na místní úrovni k tomu, aby uvažovali o potenciálech a využití jejich území v dlouhodobé perspektiv . LEADER má propracovaný systém podporovaných aktivit vedoucích ke stanoveným cíl m. P i aplikaci programu v prostoru celé Evropy je zaru ena jeho flexibilita odrážející lokální odlišnosti a s ní související pot eby. Je vyžadováno zapojení ve ejnosti, což je podmínkou vytvo ení místní strategie a realizace projekt v rámci ní. P itom je kladen d raz na inovace a ekonomické posílení region tak, aby se zabránilo primárn jeho vylid ování a byl podpo en rozvoj lidských zdroj a místního specifického potenciálu. Program vytvá í vysoký potenciál pro zapojování ve ejnosti do rozhodování a dalších proces . MAS zapojují ve ejnost nejr zn jšími metodami, ze kterých se mohou další subjekty inspirovat. Je zde silný inova ní potenciál s originálními nápady. LEADER je také d ležitým prost edníkem ve vým n zkušeností v klí ových problematických oblastech venkova. Potenciáln vytvá í prostor pro p edávání know-how v nejr zn jších oblastech. Vede také ke zvyšování odborných znalostí venkovských obyvatel. Jeho p ínosem je zlepšování ekonomické situace mikroregion i zlepšování životního prost edí. Cílem aktivit MAS je 31

udržení životaschopného venkova. MAS mají vysoký potenciál v nápaditosti a inovativních p ístupech k mnoha problém m venkova. Takové nápady a metody by m ly být p edávány dále, a to nejen t m, kdo byli podpo eni v programu LEADER. LEADER napomáhá k posílení rozvoje venkovských oblastí prost ednictvím aktivit místních obyvatel, p itom zvlášt cenné jsou integrované a více odv tvové projekty se zahrnutím inovativních prvk , vycházejících z místních pot eb a potenciálu.

Princip 6. Spolupráce Partnerství na úrovni venkovského regionu a spolupráce na podklad toho, ím daný region disponuje, zapojuje všechny, kte í o to mají zájem, do udržitelného a pestrého rozvoje ve prosp ch vyšší kvality života. Program napomohl k aktivnímu zapojení lidí na venkov do rozvojových aktivit a vedl k nastartování spolupráce subjekt r zných sektor . Partnerství v MAS uvolnilo místní potenciál a podpo ilo regionální identitu. LEADER p ispívá k lepšímu zacílení podpory na místní pot eby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktér na místní úrovni. Horizontální prioritou je p edávání znalostí a inovací formou vzd lávacích aktivit poradenstvím a spolupráce v oblasti zem d lství a lesnictví. Princip 7. Vytvá ení sítí Hlubší znalost místních problém , dovednost zacílení na specifické problémy v míst p sobnosti MAS jsou výhody implementace projekt formou komunitn vedeného místního rozvoje, který posiluje principy spolupráce, motivace a d v ry. V programu LEADER R funguje podobný systém používání kritérií, co se týká p ijatelnosti projekt a hodnocení zám r MAS. Posouzení p ijatelnosti MAS a zám ru provádí MZe, odbor rozvoje venkova a ekologie podle stanovených kritérií. V prvním kroku jsou zám ry zhodnoceny, ve druhém jsou vybrány podle p ijatelnosti hodnotitelskou komisí (MZe). Poté se provádí kone né rozhodnutí. Význam MAS spo ívá v tom, že dokáže kombinovat lidské i finan ní zdroje jednotlivých sektor , sdružuje je ke spolupráci a je komunika ním kanálem mezi nimi. Na základ této spolupráce p ipravují MAS své rozvojové programy, tzv. Integrované strategie území (ISÚ), které odrážejí rozvojové plány všech uvedených sektor . Z ISÚ pak vycházejí MAS p i p íprav svých Strategických plán LEADER (SPL). Ur ují tak sm r a obsah strategie místního rozvoje venkova. Místní ak ní skupiny podporují úst ední koordina ní orgány v lenských státech. Tyto Národní sít pro venkov poskytují Místním ak ním skupinám pomoc p i budování kapacit a podporují vým nu zkušeností mezi r znými venkovskými oblastmi. Výhodou metody není jen spolupráce aktér na místní úrovni, ale také spolupráce na regionální nebo národní úrovni. V zemích Evropské unie existují na venkov st ední až siln vzájemné vztahy mezi obyvateli, což je jedním z p edpoklad úsp šného rozvoje životních podmínek pomocí inspirace a spolupráce. V celé Evrop existují tisíce "skupin pro místní akce" – LAGs (Local action groups), které navzájem spolupracují a p edávají si zkušenosti s rozvojem venkova. 32

Nadnárodní spoluprací (TNC) se rozumí provád ní spole ného projektu pro rozvoj venkova s nejmén jednou další oblastí v jiné zemi. Mimo jiné TNC m že být zp sob, jak se dostate né množství lidí zapojené do ur ité innosti postará, aby innost z stala životaschopná; nebo jako prost edek k podpo e dalších dopl ujících opat ení, nap . spole ný marketing venkovských podnikatelských organizací z r zných oblastí místních produkt nebo služeb, jako jsou potraviny nebo aktivní cestovní ruch. Vzájemné p edávání zkušenost je velmi p ínosným výsledkem TNC projekt . Zvláštní finan ní prost edky jsou k dispozici z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) pro projekty TNC. Jednou z hlavních podmínek TNC financovaných z EAFRD je, že alespo jeden z partner v projektu TNC je Místní ak ní skupina LEADER. 33

1.4.

Záv r

Dnes již existují etné empirické zkušenosti s inností MAS, nap íklad jsou vytvo eny plány „Strategické plány LEADER“ (dále jen SPL), podle nichž se realizují konkrétní projekty, p esto stále existuje nejistota na místní i celospole enské úrovni o správném uplat ování princip LEADER. Problémem je, že vlastn neumíme vysv tlit, v em napln ní správných rolí v lokálním m ítku spo ívá. Politika LEADER je dnes již nezastupitelnou a rovn ž finan n jednou z nejnáro n jších sou ástí dota ní politiky rozvoje a obnovy venkov .34 Ve st edn dobém hodnocení, kdy ze záv r DHV a Tima (2010) vyplynulo, že: „Metoda LEADER v PRV zatím implementována nebyla – v tematických osách se nadále pracuje s p ístupem „top-down“ založeným na podpo e vzájemn neprovázaných a neintegrovaných projekt izolovaných p íjemc . Implementa ní orgány navíc aktivn nevedou MAS k napl ování všech princip Leaderu a Leader nechápou jako metodu, nýbrž jako jeden z program i opat ení, který pouze duplikuje opat ení tematických os a je proto vnímán spíš jako p ív šek PRV než metoda jeho realizace. V tomto smyslu je metodickou výzvou v novat se této problematice co nejd íve.“35 V zemích Evropské unie existují na venkov st ední až siln vzájemné vztahy mezi obyvateli, což je jedním z p edpoklad úsp šného rozvoje životních podmínek pomocí inspirace a spolupráce. Byl to zajisté jeden z p edpoklad , na kterém mohla být založená spole ná zem d lská politika a zejména metoda LEADER. Úsilí v nované politice rozvoje venkova m že velmi siln ovlivnit národní i lokální rozvoj za ú astí místních stakeholders, kte í pak mohou pracovat na základ specifických problém a najít ešení na míru. Kofinancování z fond by p itom m lo plnit úlohu spíše jako katalyzátor rozvoje, nikoliv jeho investor. Iniciativa LEADER od svého po átku v roce 1991 usilovala o to, aby mohla venkovským spole enstvím nabídnout co nejlepší zp sob, jak zapojit místní ú astníky na budoucím rozvoji jejich oblasti. Tento p ístup vyvolal zna nou vlnu zájmu v zemích EU, 33

http://enrd.ec.europa.eu/enrd-static/general-info/faq/rd-regulation/cz/rd-regulation_cz.html#method

34

Identifikace úsp ch a neúsp ch napl ování vybraných princip leader s posouzením, pro k úsp chu i neúsp chu dochází, Ing. Marie Trantinová, Ph.D, Praha 2015 35 Pr b žné hodnocení programu rozvoje venkova r za období 2007-2013, zpráva o st edn dobém hodnocení, Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., íjen/2010

33

v etn R. D ležité je, že iniciativa LEADER byla a je p ebírána i za hranicemi svého vlastního okruhu p íjemc . Zájem, který LEADER vzbudil, má n kdy dopad i na orgány ve ejné správy a politiky na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, a to díky svému potenciálu ešit vývojové problémy prost ednictvím nových forem partnerství a propojením inností. LEADER aktivity erpají informace i postupy na základ zkušeností lokálních model rozvoje venkova, vytvá í bohatou paletu koncep ních a provozních zkušeností a praktik. Mezi jiným se zde objevuje i zem d lská modernizace, rozvoj infrastruktury, správa krajiny, venkovské hospodá ské diverzifikace; sociální a hospodá ské soudržnosti a zmírn ní venkova, znevýhodn ní a deprivace. Protože neexistuje pro problémy venkova jedna „zast ešující politika", je d ležité, aby rozvoj venkova vycházel ze zachování rozmanitých, vnit ních aktiv každé oblasti. Na základ analýzy dokument k programu LEADER+ a LEADER R se dá usuzovat na fakt, že program LEADER v obou formách UR spíše napodobuje, snaží se však podporovat udržitelnost v mnoha aspektech. Již spektrum aktivit, které podporuje je pro udržitelnost region velkým p ínosem. V kritériích pro hodnocení MAS pro finan ní podporu však jakýkoli systém posuzování udržitelnosti chybí. Do jisté míry mohou toto ovlivnit MAS výb rem svých vlastních kritérií. Ukázalo se však, že MAS se p ímo na udržitelnost nezam ují. Udržitelnost je jakýmsi vedlejším produktem jejich rozvojových strategií, MAS si jsou tohoto rozm ru v domy, nicmén orienta ními body jejich rozhodování jsou podmínky realizace a hodnocení programu tak, jak jsou oficiáln nastaveny. Aby program LEADER lépe plnil to, co je stanoveno v jeho zásadách a dokumentech, bylo by pot eba zam it se v praxi na oblasti, které se do reality nepromítají systematicky. Udržitelnost a její aspekty by nem ly být redukovány pouze na jednoduchá po etní kritéria, po et vytvo ených pracovních míst, apod. Takto se myšlenka LEADERu do velké míry redukuje. Velká míra administrativy a uplat ování pravidel, která nejsou zcela jasná, m že ohrožovat kvalitativní povahu projekt . Realizáto i programu LEADER jsou nesporn velkým potenciálem pro realizaci projekt , které by napomáhaly rozvoji finan ní síly venkova, ale i jeho rozvoji ve sm ru udržitelnosti. Snaha o obnovu venkova má logickou souvislost s udržitelným rozvojem a i když n které jeho principy nejsou explicitn deklarovány, program LEADER udržitelnost spíše napl uje.36 Nicmén záv rem nelze íci, že udržitelný rozvoj je napl ován jako celek. Mnohé oblasti UR jsou zanedbány a udržitelnost není v oblasti metodologie obou program v nována v tší pozornost. V praxi ani nejsou sledovány žádné sady indikátor používaných pro monitoring lokálního UR v R nebo v zahrani í. Udržitelnost je implementována n kterými MAS v n kterých projektech, kde se pak provádí i monitoring individuáln vybraných ukazatel . Nicmén UR není podmínkou získání dotace. Snaha o napl ování UR záleží na každém individuálním realizátorovi. Je však t eba p iznat, že program LEADER lokální udržitelnost podporuje, vyzývá k ní a mnohé principy UR obsahuje.

36

PhDr. Ivan Rynda, Univerzita Karlova v Praze, Udržitelnost v programu LEADER+ a LEADER R

34

V sou asné dob je na území eské republiky uplat ováno široké spektrum metodik pro realizaci rozvoje venkova. Tyto zp soby jsou v tšinou ur ovány požadavky program , které zajiš ují finan ní podporu projekt , které jsou v rámci nich realizovány. Garanty t chto program jsou adekvátní ministerstva, nap . Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prost edí, Ministerstvo zem d lství. Programy, které zašti ují, jsou však sm ovány do konkrétních území, kde se na místní úrovni scházejí a cílové skupiny je využívají. Nicmén na vyšší úrovni asto užší spolupráce chybí. Nedostatky spat ujeme nap . v organizaci a jasnosti pravidel programu na ministerské úrovni. Hrozí možnost, že program se stane pouhou formou, jak dostat finance do regionu, nikoli snahou o jeho co nejefektivn jší a místn specifický rozvoj. Zanedbána je hodnota p írody a životního prost edí jako takového - bez vztahu k jeho finan nímu zhodnocení (kvalita životního prost edí je mnohdy nazírána z hlediska vhodnosti rozvoje cestovního ruchu v regionu, apod.). Zde by bylo vhodné se zabývat myšlenkou zjednodušení postup a omezení tzv. „papírování“. Nebo ve složité a stále se m nící metodice pravidel se lze asto jen st ží orientovat. Dále pak v oblasti monitorování projekt a strategií je zanedbána kvalitativní povaha sledovaných faktor . Vzhledem k tomu, jak je UR podporován v dokumentech k programu LEADER+ a LEADER R, není UR dostate n monitorován v rámci hodnotících ukazatel . Není nijak fakticky zaru eno, že program vede k rozvoji venkova ve sm ru udržitelnosti. Aktivity jsou omezeny na ty, které jsou programem podporovány, je nutné, a by spl ovaly pravidly p edepsané parametry. I p esto, že UR je v mikroregionech programem podporován, není podporován systematicky a UR není jedním z primárních cíl programu. UR není v mikroregionech systematicky sledován pomocí ukazatel . Zdá se, že vývoj mikroregion je dán zam ením a prioritami program finan ní podpory spíše než lokální vizí. I vize musí spl ovat podmínky financovatelnosti existujícími programy. Udržitelnost není v LEADERu+ ani v LEADERu R podmínkou získání dotace. Již ze své podstaty by se LEADER nem l princip m UR a vzdalovat nebo je ignorovat. Doporu ujeme, aby trvalá udržitelnost a její aspekty nebyly redukovány pouze na jednoduchá po etní kritéria, po et vytvo ených pracovních míst, apod. Jako velmi kladné vnímáme, že LEADER je založen na místním partnerství, na jednotné místní rozvojové strategii, má výrazn decentralizované ízení i financování (sami zástupci místních organizací si ur ují, na které aktivity se zam í). Program je v podstat otev ená metoda k rozvoji regionu. Za metodou samoz ejm nutn sm ují prost edky na rozvoj, i když ty již s r znými prioritami v r zných obdobích. Metoda LEADER se opírá o p ístup "zdola nahoru". To znamená, že nejvyšší hodnotu má to, co lidé žijící ve vymezeném území spole n ur í jako prioritu a také jednotliv realizují. Principem je tedy propojení lidských a jiných kapacit daného území, vytvo ení spole né strategie a spole né rozhodování. Podstatné je partnerství a spolupráce v regionu, kterého se ú astní jak samosprávy, tak podnikatelé a neziskové organizace. LEADER byl vytvo en na podporu místního partnerství a dlouhodobého rozvoje potenciálu rozvoje venkova, podporuje uplat ování integrovaných, místních a specificky 35

zam ených strategií trvale udržitelného rozvoje, podporuje spolupráci, vým nu zkušeností mezi regiony, inovativní p ístupy a nové formy zlepšování kvality života a místní produkci. Celkový rozbor materiál , porovnání zkušeností, p íklady dobré i špatné praxe dokazují, že metoda LEADER byla a je pozitivním a silným nástrojem. Ve svém obsahu je nástrojem dynamickým, je tedy nutné, aby reagoval na všechny potenciální i reálné zm ny nejen venkovského prostoru a napomáhala tak k posílení rozvoje venkovských oblastí, více se vyhnula zbyte né a asto nep ehledné náro nosti na administrativní úrovni, naopak spíše by se m la více v novat tendenci p iblížit se p edevším místním obyvatel m, podporovat jejich aktivitu, nebo práv komplikovanost a formální spletitost je faktorem, který m že snahu místních velmi odradit, p i emž aktivita místních je zvlášt cenná v oblastech integrovaných a více odv tvových projekt se zahrnutím inovativních prvk , vycházejících z místních pot eb a potenciálu. Metoda LEADER je efektivní, zp sobuje pozitivní zm nu, je cílená, plošná a transparentní.

36

2. Využití MAS jako platformy pro r zné aktivity v oblasti regionálního rozvoje 2.1.

Úvod

Metodika Využití MAS jako platformy pro r zné aktivity v oblasti regionálního rozvoje je návodným materiálem, který by m l usnadnit orientaci v oblasti a pomoci zam stnanc m místních ak ních skupin v praxi p i po ádání r zných akcí. Zárove se m že stát i základním informa ním materiálem pro zájemce z ad ve ejnosti, kte í se cht jí s problematikou místních ak ních skupin a jejich inností blíže seznámit. Metodika má teoretickou a praktickou ást a jsou v ní uvedeny p íklady dobré praxe. Zpracovatelem této metodiky je Místní ak ní skupina St ední Povltaví.

2.2.

Teoretická ást

Aby bylo možno podrobn ji popsat místní ak ní skupinu (MAS) jako platformu pro po ádání r zných akcí, je nejprve zapot ebí obecn ji popsat její fungování a organiza ní strukturu, což je cílem teoretické ásti. Dále se v ní budeme zabývat standardizací MAS, která je do budoucna podmínkou pro možnost po ádat akce. V neposlední ad se bude teoretická ást zabývat metodou LEADER, která je principem, na n mž jsou akce po ádané MAS založeny, a který je podstatou komunitní práce. S tím úzce souvisí i Komunitn vedený místní rozvoj, o kterém pojednává poslední podkapitola teoretické ásti.

2.2.1. Definice základních pojm a zkratek • ALOKACE – objem finan ních prost edk ur ený pro danou oblast podpory nebo prioritní osu v rámci opera ního programu. Alokací se dle kontextu m že rozum t také množství finan ních prost edk ur ených pro daný stát, pro p íslušný cíl regionální politiky nebo pro ur itý opera ní program. • DOBA REALIZACE PROJEKTU – liší se dle typu projektu a opera ního programu. Trvá zpravidla n kolik m síc až n kolik let. Maximální doba realizace projektu se v období 2014 – 2020 ídí pravidlem n+3 (tzn., že projekt se musí zrealizovat nejpozd ji do t í let). • DOHODA O PARTNERSTVÍ PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014 – 2020 je dokument vypracovaný lenským státem Evropské unie, který stanoví cíle a priority pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investi ních fond (ESIF) za ú elem napl ování strategie Evropa 2020 na základ vydefinovaných národních priorit. ESIF zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zem d lský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námo ní a rybá ský fond (ENRF). Dohoda o partnerství byla 37

• •

•

•

•

vypracována za ú asti partner v souladu s p ístupem založeným na víceúrov ové správ , tj. se zapojením regionálních partner a dalších partner . Dohoda je strategickým dokumentem, založeným na d sledné analýze sou asné sociální a ekonomické situace, ekonomických trend a pot eb eské republiky, na jejichž základ jsou stanoveny priority pro financování v letech 2014–2020 p i sou asném sledování napl ování spole ných cíl EU. D raz je kladen na výsledky, které jsou sledovány prost ednictvím indikátor a finan ních ukazatel a vyhodnocovány dle Evalua ního plánu v souladu s principem 3E (hospodárnost, efektivnost, ú elnost). ETAPA PROJEKTU – technicky, asov a finan n nezávislá ást projektu, která je kontrolovatelná a po níž m že být proplacena ást dotace. EVROPA 2020 – jde o desetiletou strategii Evropské unie, jejímž zám rem je dosáhnout nového r stu. Cílem však není pouze p ekonání sou asné krize, která postihuje adu evropských ekonomik, ale také jde o vy ešení nedostatk sou asného modelu ekonomického r stu a vytvo ení podmínek pro jiný typ r stu, který je inteligentn jší, udržiteln jší a více podporuje sociální za len ní. INDIKÁTOR – esky ukazatel. Slouží pro monitorování pr b hu a výsledku realizace projekt , oblastí podpory, prioritních os a program vzhledem ke stanoveným cíl m. Seznam sledovaných indikátor schvaluje monitorovací výbor a je sou ástí provád cího dokumentu. Každý žadatel o finan ní podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátor , které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v provád cím dokumentu. Monitorovací ukazatele projektu budou následn uvedeny ve smlouv o financování a budou mít klí ový význam p i hodnocení realizace projektu. Pln ní monitorovacích indikátor se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení monitorovacích ukazatel m že vést k áste nému nebo dokonce i úplnému odebrání poskytnuté dotace. KOMUNITN VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ – anglicky CLLD (Comunity Led Local Development), proces, jehož cílem je spln ní cíl a pot eb na místní úrovni. Je koncipován a provád n MAS s ohledem na udržitelný r st podporující za len ní. Komunitn vedený místní rozvoj: e) se zam uje na konkrétní subregionální území, f) je veden místními ak ními skupinami složenými ze subjekt , které zastupují ve ejné a soukromé místní socioekonomické zájmy, v nichž na rozhodovací úrovni ani ve ejné orgány definované podle vnitrostátních p edpis ani žádná z jednotlivých zájmových skupin nep edstavují více než 49% hlasovacích práv, g) se uskute uje na základ Strategie komunitn vedeného místního rozvoje (SCLLD), h) je koncipován s ohledem na místní pot eby a potenciál a zahrnuje inovativní prvky v místních souvislostech, vytvá ení sítí a p ípadn spolupráci37. MÍSTNÍ AK NÍ SKUPINA (MAS)38 – na vymezeném území p sobící partnerství mezi soukromým a ve ejným sektorem. Pro dané území navrhuje a provádí SCLLD.

37

Zdroj: Metodika pro standardizaci místních ak ních skupin v programovém období 2014 – 2020. Ministerstvo zem d lství eské republiky.

38

•

•

•

• •

•

38 39

M že mít dv formy: s právní subjektivitou nebo bez právní subjektivity. V prvním p ípad se partne i spojí v rámci vytvo ené spole né struktury. V druhém p ípad jde o partnerství v rámci organiza ní složky právnické osoby na základ na základ smluv mezi touto právnickou osobou a partnery. MONITOROVACÍ ZPRÁVA – odevzdává se pravideln ídícímu orgánu pro informaci o stavu realizace projektu. Obsahem zprávy jsou informace o dopadech projektu na cílové skupiny, údaje o financování projektu, o problémech vzniklých p i realizaci projektu, návrhy na zm ny v projektu, pln ní monitorovacích indikátor apod. U vybraných opera ních program se spolu se zprávou odevzdává i žádost o platbu. Monitorovací zpráva má jednotnou formu a p íjemce podpory je seznámen s povinností vykazovat monitorovací zprávy p i podpisu smlouvy o financování projektu. OPERA NÍ PROGRAM (OP) – základní strategický dokument finan ní a technické povahy, který ošet uje konkrétní tematickou oblast nebo konkrétní region soudržnosti. lenské zem EU ho zpracovávají za ú elem erpání dotací. V OP jsou podrobn popsány cíle a priority, které chce lenská zem v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období, v etn informace o tom, kdo m že o finan ní prost edky žádat39. Programy R pro období 2014 – 2020 byly vymezeny v návaznosti na 8 tematických okruh stanovených na národní úrovni, které p edstavují „p evodník“ mezi úrovní národních rozvojových priorit a cíl a prioritních os jednotlivých program . Tyto okruhy se opírají o ádn zd vodn né problémové analýzy zpracované resorty, kraji a zástupci m st a obcí a byly podrobeny dlouhé, d kladné a detailní debat a systematickému ov ování pot eb ze strany partner . Programy jsou p ipravovány v gesci p íslušných resort a projednávány s relevantními partnery regionálními, lokálními, hospodá skými i sociálními a také se zástupci neziskového sektoru. Koordinací p ípravy programových dokument jak na úrovni R, tak i EU bylo pov eno Ministerstvo pro místní rozvoj R. PARTNER MAS a) V p ípad spolku: fyzická nebo právnická osoba, která byla p ijata za lena MAS. b) V p ípad obecn prosp šné spole nosti, ústavu nebo zájmového sdružení právnických osob: právnická nebo fyzická osoba p sobící v organiza ní složce na základ smlouvy. PLATFORMA – východisko spole né innosti, úsilí, soubor zásad, (názorová) základna, báze, základ úsilí. PORTÁL FARMÁ E – informa ní portál, který poskytuje MAS p ístup k individuálním informacím o jejích žádostech. Tento portál také poskytuje služby, jejichž cílem je MAS pomoci a poskytnout podporu p i vybraných úkonech. K p ístupu je nutná registrace. PRIORITNÍ OSA – základní oblasti rozvoje, jejichž realizací jsou napl ovány specifické cíle, jsou definovány jako tzv. prioritní osy. Prioritní osy jsou sou ástí

Anglicky Local Action Group (LAG) P ehled opera ních program pro programové období 2014 – 2020 viz P íloha . 2.

39

•

•

•

•

každého strategického dokumentu. Obsahuje je Národní rozvojový plán, Národní strategický referen ní rámec a také opera ní programy se d lí na prioritní osy. Prioritní osou v opera ním programu se rozumí jedna z priorit strategie skládající se ze skupiny operací, které spolu vzájemn souvisí a mají konkrétní m itelné cíle. Prioritní osa je obvykle napl ována prost ednictvím díl ích oblastí podpory. PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ - EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cykl , pro které lenské zem zpracovávají vždy nové programové dokumenty. V t ch je stanoven rozpo et a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, jež se lenské státy v daném období snaží dosahovat a napl ovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU. PROJEKT – Projektem se v kontextu fond EU rozumí konkrétní, ucelený a podrobn rozpracovaný projektový zám r, který je sou ástí projektové žádosti. Projekt v sob zahrnuje soubor aktivit sm ujících k dosažení p edem stanoveného a jasn definovaného cíle a je limitován ur itým asem a rozpo tem. Obecná osnova projektu: Název projektu; Cíle projektu; Žadatel a partne i projektu; Místo a doba realizace projektu; Dopad realizace projektu na okolí; SWOT analýza; Technické ešení projektu (konkrétní aktivity); Ekonomická charakteristika projektu; Charakteristika žadatele; Lidské zdroje (vlastníci, zam stnanci a management); Realiza ní plán asový harmonogram; Výstupy projektu a jejich udržitelnost. PROJEKTOVÁ ŽÁDOST - Projektovou žádost (formulá ) vypl uje žadatel a p edkládá ji s cílem získat finan ní podporu v rámci opera ního programu. Projektová žádost je elektronický formulá nebo se využívá kombinace elektronického formulá e a papírových p íloh žádosti. Projektová žádost musí být zpracována v souladu s podmínkami opera ního programu. Projektová žádost se p edkládá ve stanoveném termínu (v dob výzvy) k tzv. zprost edkujícímu subjektu. Projektová žádost vždy obsahuje: údaje o žadateli; informace o projektu; rozpo et a financování projektu; soulad projektu s horizontálními prioritami; prohlášení o podpo e "de minimis"40. U n kterých opera ních program je možné se setkat s tzv. "registra ní žádostí" a "plnou žádostí." Registra ní žádost obsahuje pouze základní informace o projektu a o žadateli. Pokud je vyhodnocena ze strany odpov dného orgánu jako p ijatelná (vyhovující podmínkám programu), m že se žadatel pustit do vypl ování tzv. plné žádosti, která již obsahuje všechny požadované náležitosti. PUBLICITA PROJEKTU - P íjemce podpory má povinnost informovat ve ejnost o tom, že jeho projekt je spolufinancován z fond EU. Pod tím si lze p edstavit nap . informa ní panel, tabuli, plakát, leták i pam tní desku s p íslušným textem a vizuálním symbolem. Konkrétní pravidla pro ozna ení za ízení, budov a dalších výstup projekt jsou popsána v P íru ce pro p íjemce.

40

De minimis p edstavuje takovou podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami „de minimis“ poskytnutými jednomu p íjemci za dobu p edchozích t í let p esáhnout výši odpovídající ástce 200 000 EUR. Tento finan ní strop platí bez ohledu na formu i ú el podpory de minimis poskytnuté v p edchozím t íletém období. Za t íleté období se považují fiskální roky používané k da ovým ú el m. Podporu de minimis není možno kumulovat s jinou ve ejnou podporou na stejné zp sobilé výdaje, jestliže by kumulací došlo k poskytnutí vyšší míry podpory než je stanovena dle regionální mapy podpory (resp. v na ízení o blokových výjimkách nebo v rozhodnutí EK).

40

• ROZPO ET PROJEKTU - popisuje strukturu financování projektu v jednotlivých letech realizace v etn len ní celkových výdaj na zp sobilé a nezp sobilé (uznatelné a neuznatelné náklady). V rozpo tu projektu se uvádí tzv. ve ejné financování, tj. podíly, kterými do rozpo tu projektu p isp jí fondy EU nebo státní, krajské, m stské a obecní rozpo ty. Nutné je poskytnutí informace o podílu soukromého spolufinancování žadatele a úv rech a p j kách souvisejících s realizací projektu. Rozpo et je obvykle sou ástí projektové žádosti. • STANDARDY MAS – požadavky, které je nutné splnit k tomu, aby MAS mohla žádat o podporu implementace své SCLLD. Dokladem o vyhov ní t mto požadavk m je Osv d ení o spln ní standard . • SOUKROMÝ SEKTOR – právnické a fyzické osoby (podnikající i nepodnikající) • TECHNICKÁ POMOC - Technickou pomocí se rozumí finan ní podpora realizace a ízení program spolufinancovaných z fond EU. V rámci technické pomoci jsou poskytovány prost edky na pokrytí náklad na ízení, monitorování, kontrolu, analýzu, publicitu, propagaci program , dále na vzd lávání pracovník implementa ní struktury apod. • UDRŽITELNOST PROJEKTU - doba, po kterou musí p íjemce podpory udržet výstupy projektu. K udržení výstup projektu se p íjemce podpory zavazuje ve smlouv o financování, ve které každý opera ní program blíže specifikuje dobu udržitelnosti. P i nespln ní povinnosti udržitelnosti m že být žadatel v krajním p ípad požádán o vrácení dotace nebo její ásti. • ÚZEMNÍ P SOBNOST MAS – geografická oblast vymezená katastrálním územím obcí, které schválily za azení území obce do územní p sobnosti SCLLD dané MAS na programové období 2014 – 2020. • VE EJNÝ SEKTOR – ást národního hospodá ství, která je financována z ve ejných financí. Je ízený a spravovaný ve ejnou správou, rozhoduje se v n m ve ejnou volbou a podléhá ve ejné kontrole. • ZÁJMOVÁ SKUPINA – skupina tvo ená partnery MAS, která je cílen zam ená na ur itou problematiku SCLLD. Svou p íslušnost k ur ité zájmové skupin definuje partner MAS dle své p evažující innosti. Každý z partner MAS m že být p íslušný pouze k jedné zájmové skupin .

2.2.2. Fungování MAS Místní ak ní skupiny (MAS) jsou neziskové organizace, které vznikají ve venkovských oblastech a sdružují partnery z ve ejného a soukromého sektoru. Spolupracují v nich zástupci ve ejné správy, podnikatel a neziskových organizací, jejichž spole ným cílem je zlepšovat kvalitu života a životní prost edí v daném regionu. Snaží se proto o aktivní získávání a rozd lování dota ních prost edk . MAS pracují tzv. odspodu a jsou proto odd leny od vedoucí autority státu. P sobí na kompaktním venkovském území, které m že v zájmu ešení pot eb daného území p ekra ovat hranice kraje. V celé R v sou asnosti p sobí 179 MAS (26 v Karlovarském kraji, 18 ve Zlínském kraji, 17 v Jiho eském kraji, 17 v Jihomoravském kraji, 16 v Olomouckém kraji, 41

16 v kraji Vyso ina, 15 v Královehradeckém kraji, 13 v Pardubickém kraji, 13 v Moravskoslezském kraji, 9 v Plze ském kraji, 8 v Ústeckém kraji, 6 v Libereckém kraji, 5 v Karlovarském kraji). Vzhledem k tomu, že MAS vznikají na základ pot eb daného území, mohou mít územní p sobnost p es hranice kraje (p íslušnost k danému kraji je uvád na dle umíst ní sídla organizace). Území jednotlivých MAS se nesmí p ekrývat a tvo it izolované územní celky, krom schválených výjimek (vojenský újezd, katastrální území obce není ucelené, území MAS je rozd leno katastrálním územím obce s více než 25 tisíci obyvateli,…). Všechny obce, zahrnuté v území MAS musí schválit za azení území obce od územní p sobnosti MAS pro dané období (2014 – 2020), p i emž tímto schválením obci nevznikají finan ní závazky v i MAS. P i realizaci intervencí ve prosp ch rozvoje venkova mají MAS koordina ní roli. Ta vychází z detailní znalosti místních podmínek a spolupráce se subjekty, které v regionu p sobí. Koordina ní role MAS p i realizaci intervencí ve prosp ch rozvoje venkova vychází z detailní znalosti místních podmínek a široké spolupráce s místními aktéry. Spolupráce mezi jednotlivými MAS navzájem pak p ispívá k p enosu zkušeností a p íklad dobré praxe a vytvá ení integrovaných projekt s širokým dopadem. Na základ zkušeností nabytých v programovém období 2007–2013 bude hledána optimální role pro MAS zastoupené Národní sítí MAS v oblasti vytvá ení sítí národní a mezinárodní spolupráce v rámci využívání metody LEADER.

2.2.3. Organiza ní struktura MAS MAS jsou neziskovými organizacemi, nezávislými na politickém rozhodování a mohou mít jednu z následujících právních forem: • • • •

spolek, obecn prosp šná spole nost, zájmové sdružení právnických osob, ústav.

Jak již bylo uvedeno výše, MAS je tvo ena partnery MAS (je jich minimáln 21), kte í zastupují ve ejné a soukromé místní socioekonomické zájmy. Na hlasovací úrovni p itom ve ejný sektor ani žádná z jednotlivých zájmových skupin nep edstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Partne i MAS musí mít na území p sobnosti MAS trvalé bydlišt , sídlo, nebo provozovnu, p ípadn musí na daném území prokazateln p sobit, p i emž rozhodnutí o místní p sobnosti daného subjektu je v kompetenci MAS.

42

MAS je otev eným partnerstvím, což je podstatou jejího fungování. Konkrétní aspekty tohoto partnerství jsou uvedeny ve stanovách, zakládací listin nebo statutu konkrétní MAS (tyto dokumenty jsou zve ejn ny na jejích internetových stránkách). MAS má vytvo eny vlastní orgány, které plní rozhodovací, výb rovou a kontrolní funkci. Jeden partner m že být krom nejvyššího orgánu lenem pouze jednoho povinného orgánu.

2.2.4. Standardizace MAS Aby MAS obdržela Osv d ení o spln ní standard MAS a mohla žádat o podporu implementace své Strategie komunitn vedeného místního rozvoje (SCLLD), musí spl ovat standardy MAS. Pokud MAS tyto požadavky splní, prokáže tím, že jsou schopny vykonávat innosti stanovené ve Spole ném na ízení. Pokud MAS projde úsp šn procesem standardizace, bude moci p edkládat žádost o podporu své SCLLD Ministerstvu pro místní rozvoj R, které je koordinátorem integrovaných p ístup a místní dimenze. Jedním z hlavních cíl standardizace je, aby MAS byla otev eným místním partnerstvím a aby veškerá její innost byla transparentní a nediskrimina ní. Spln ním požadovaných standard MAS dokáží, že jsou schopny podílet se na implementaci program financovaných z evropských investi ních a strukturálních fond . Kompetence v procesu standardizace jsou rozd leny mezi Ministerstvo zem d lství eské republiky, které je dle Dohody o partnerství zodpov dné za nastavení standard , a Ministerstvo po místní rozvoj R, kterému budou MAS úsp šné v procesu standardizace p edkládat žádosti o podporu svých SCLLD. Standardy jsou nastaveny tak, aby MAS, která je splní, byla otev eným místním partnerstvím a aby všechny innosti MAS vykonávané v i platební agentu e, ídícím orgán m, žadatel m i široké ve ejnosti v území byly pokud možno co nejvíce nediskrimina ní a transparentní. Standardy byly vytvo eny na základ zkušeností z p edchozího programového období 2007 – 2013 a krom výše popsané územní p sobnosti, orgán MAS a definice MAS obsahují také kapitolu o kancelá i MAS a institucionalizaci MAS. Bližší informace k procesu standardizace jsou uvedeny v Metodice pro standardizaci místních ak ních skupin v programovém období 2014 – 2020, kterou vydalo Ministerstvo zem d lství R41.

2.2.5. Metoda LEADER Metoda LEADER42 je základem práce MAS. Vychází z p esv d ení, že jedin místní spole enství zná dob e silné a slabé stránky daného území a je schopno ešit samo své

41

Dokument dostupný na internetové stránce https://www.szif.cz/cs/standardizace_mas

43

problémy. Metoda je založena na principu zdola – nahoru, tedy na tom, že veškeré nám ty a projekty by m ly vycházet z myšlenek a podn t místních subjekt a ob an . Aktivity v regionu tedy nemají být direktivn ízeny krajskou, státní nebo evropskou politickou mocí shora. Projekty realizované s pomocí metody LEADER jsou tematicky podobné akcím realizovaným v jiných programech, p ínosem metody LEADER je však zp sob, jakým jsou akce rozvoje venkova realizovány a vzájemn propojeny jednak uvnit venkovských region a komunit, jednak mezi t mito komunitami navzájem. P ístup LEADER je vymezen v lánku 61 Na ízení Rady (ES) . 1698/2005, o podpo e pro rozvoj venkova z Evropského zem d lského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a zahrnuje tyto základní principy: 1. strategie místního rozvoje podle jednotlivých oblastí, ur ené pro ádn vymezená subregionální venkovská území; 2. partnerství mezi ve ejným a soukromým sektorem na místní úrovni; 3. p ístup zdola spojený s tím, že rozhodovací pravomoc týkající se vypracování a provád ní strategií místního rozvoje náleží místním ak ním skupinám; 4. víceodv tvové navrhování a provád ní strategie založené na sou innosti mezi subjekty a projekty z r zných odv tví místního hospodá ství; 5. uplat ování inova ních p ístup ; 6. provád ní projekt spolupráce; 7. vytvá ení sítí místních partnerství. Hlavními p ínosy uplatn ní metody LEADER jsou: • Propojování témat a cílení podpory – integrované projekty jsou efektivn jší a úsporn jší; sm ování podpory odpovídá místní strategii zpracované lidmi, kte í v regionu žijí a organizacemi, které v regionu p sobí • Zapojování partner - více spolupráce, lepší využití lidského potenciálu, násobení efekt • Inovace - zajistí nutné zm ny pro adaptaci v m nící se spole nosti a prost edí • Zacílení na efektivní zm nu – regionáln odlišné cíle i postupy uplat ující nástroje: spolupráce, komunikace, finan ní podpora a p enos zkušeností • Pr b žný monitoring dopadu – na místní úrovni lze dob e monitorovat výstupy a p edcházet zneužívání prost edk ; místní strategie lze pružn aktualizovat dle momentálních pot eb Princip LEADER neznamená antagonistickou podobu místních samospráv, je naopak jejich vhodným dopl kem v cílených aktivitách pro obnovu a rozvoj obcí a p ispívá také k rozvoji zem d lského sektoru a pé i o p írodu a krajinu.

42

Z francouzské zkratky Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku.

44

Dle princip metody LEADER byl definován integrovaný nástroj Komunitn vedený místní rozvoj (CLLD) – viz dále. Metoda LEADER byla povýšena na integrovaný nástroj – prob hly Programy LEADER, ur ené na jedné stran místním partnerstvím venkovských území (místním ak ním skupinám), která vytvá ejí a realizují spole né rozvojové strategie a Zám ry, a na druhé stran místním subjekt m, které realizují konkrétní projekty. Cílem Programu bylo podn covat a podporovat inova ní zavád ní a realizaci investic zamýšlených v rámci místních strategií, tvorbu originálních integrovaných strategií rozvoje venkovských území a aktéry na místní úrovni k úvahám a zám r m využití potenciál jejich území v dlouhodob jší perspektiv . Zam il se p edevším na nové formy zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického prost edí a zhodnocení p írodního a kulturního d dictví. Metoda LEADER byla v eské republice známá už od 90. let minulého století. První MAS u nás za aly vznikat v roce 2002 v souvislosti s Programem obnovy venkova. Další p íležitostí pro MAS byl Opera ní program Rozvoj venkova a multifunk ní zem d lství v programovém období 2004–2006 (LEADER+), který byl spolufinancován Evropskou unií, a dále samostatný národní program LEADER R financovaný výhradn ze státního rozpo tu R, který byl vypisován v letech 2004–2008, jako ro ní dota ní program Ministerstva zem d lství. Od r. 2007 byl LEADER jednou z Os Programu rozvoje venkova R na období 2007–2013, konkrétn Osy IV. LEADER. Další uplatn ní metody LEADER v rozvoji venkova je ošet eno Národním strategickým plánem LEADER 2014+, který zpracovala Národní sí Místních ak ních skupin R43. Ta je hlavním reprezentantem hnutí LEADER v R. Tento materiál není strategií, spíše podn tem pro diskusi o budoucnosti metody LEADER a o její uplatn ní jak v budoucích programech rozvoje venkova, tak v ostatních aktivitách rozvíjejících a podporujících venkov. Na evropské úrovni vznikla Evropská asociace LEADER pro rozvoj venkova (ELARD), což je nezisková organizace, založená za ú elem zlepšení kvality života ve venkovských oblastech s cílem zabránit jejich vylid ování pomocí udržitelného a integrovaného místního rozvoje. Asociace ELARD sdružuje 1075 místních ak ních skupin z 23 stát . V sou asné dob ELARD usiluje o získání dalších len z ad nových stát a kandidátských zemí EU. Snaží se také vytvá et kulturn a národnostn r znorodé prost edí, sledující spole ný cíl udržitelného a životaschopného evropského venkova. ELARD usiluje o zapojení všech zainteresovaných stran do místního rozvoje venkova pomocí vytvá ení sítí a ší ení postup a know-how z jednoho území do druhého. ELARD také zastupuje zájmy a pot eby svých len na mezinárodní, evropské a národní úrovni. Rovn ž usiluje o zachování postavení p ístupu LEADER mezi evropskými institucemi jako základní sou ásti evropské politiky rozvoje venkova.44 Více informací o asociaci viz http://www.elard.eu/ Pro období 2014 – 2015 se stala p edsednickou zemí asociace ELARD eská republika. Prost ednictvím svého zástupce, kterým je Národní sí místních ak ních skupin R 43

Dokument dostupný na http://nsmascr.cz/content/uploads/2012/07/N%C3%81RODN%C3%8DSTRATEGICK%C3%9D-PL%C3%81N-LEADER-2014+-pln%C3%A1-verze.pdf 44 Zdroj: Sou asnost a budoucnost venkova. Národní sí místních ak ních skupin R, 2014.

45

má jedine nou možnost podílet se na jednáních p ímo na p d Evropského parlamentu, Evropské komise a dalších institucí. Cíle eského p edsednictví jsou uvedeny v P íloze . 3.

2.2.6. Komunitn vedený místní rozvoj Metoda LEADER, o níž pojednává p edchozí kapitola, je iniciativou propojující aktivity rozvíjející venkovskou ekonomiku, jejíž hlavním cílem je intenzivní podpora rozvoje venkova prost ednictvím místních obyvatel. Implementace metody LEADER probíhá prost ednictvím MAS. Stejn jako v p edchozím programovém období 2007 – 2013 bude i nadále pokra ovat podpora metody LEADER. Podpora MAS však bude rozší ena i do ostatních Evropských strukturálních a investi ních fond (dále jen „ESI fondy“), p es které bude možné využít metodu LEADER jako Komunitn vedený místní rozvoj (dále jen CLLD). Do implementace CLLD se krom Programu rozvoje venkova zapojí také Integrovaný regionální opera ní program (pod Ministerstvem pro místní rozvoj), Opera ní program Zam stnanost (pod Ministerstvem práce a sociálních v cí) a Opera ní program Životní prost edí (pod Ministerstvem životního prost edí). Provozní náklady a náklady na oživení strategií komunitn vedeného místního rozvoje budou hrazeny prost ednictvím Integrovaného regionálního opera ního programu z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Za koordinaci podpory CLLD v rámci ESI fond je zodpov dné ministerstvo pro místní rozvoj. CLLD, resp. metoda LEADER, p ispívá v R k lepšímu zacílení podpory na místní pot eby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktér na místní úrovni. Prost ednictvím Strategie komunitn vedeného místního rozvoje (SCLLD) budou jednotlivé projekty vykazovat p idanou hodnotu spo ívající p edevším ve vzájemné provázanosti, synergii a p edcházení duplicitám oproti izolovan p ipraveným individuálním projekt m. Hlubší znalost místních problém , dovednost zacílení na specifické problémy v míst p sobnosti MAS jsou výhody implementace projekt formou komunitn vedeného místního rozvoje, který posiluje principy spolupráce, motivace a d v ry. Integrovaného nástroje CLLD bude využito ve venkovském území, konkrétn v území MAS tvo eném správními územími obcí s mén než 25 000 obyvateli, kdy maximální velikost MAS nep ekro í hranici 100 000 obyvatel a nebude menší než 10 000 obyvatel. Hlavním cílem využití CLLD je posílení územní soudržnosti venkovského území a zajišt ní dlouhodobého udržitelného rozvoje území s ešením vztah mezi obcemi s periferní a stabilizovanou typologií a venkovskými rozvojovými centry. Hlavní úkoly CLLD45: •

45

ešení vysoké nezam stnanosti ve venkovských oblastech a zvýšení možnosti uplatn ní uchaze na trhu práce zvýšením po tu pracovních míst na venkov , snížení vnit ní diferenciace trhu práce v rámci místních ak ních skupin mezi m stem a venkovem zvýšením podílu pracovních míst na venkov

Zdroj: http://nsmascr.cz/content/uploads/2014/04/PA-CZ_formal-submission_CZ.pdf

46

• •

• • •

•

•

•

• •

Stabilizace obyvatelstva zvyšování a zm nami jejich kvalifikace a zajišt ním pracovních p íležitostí ve venkovském prostoru Podpora podnikatelských p íležitostí, podpora zakládání nových podnikatelských subjekt v sou innosti místních aktér . Zastavení odlivu kvalifikované a mladé pracovní síly do lukrativn jšího nezem d lského podnikání mimo venkovské oblasti. Využití rozvojového potenciálu venkova (nap . lidský, atraktivita prost edí, alternativní služby, schopnost obyvatel spolupracovat, obnova kultury). Vytvá ení podmínek pro spolupráci mezi základními a st edními školami ve venkovském prostoru. Zvýšení funk ní vybavenosti venkova, vytvá ení podmínek pro spolupráci p i zlepšování kvality a dostupnosti sítí služeb (nap . sociálních, zdravotních a návazných). Podpora rozvoje lokální ekonomiky (v . sociálních podnik ) ve venkovském prostoru, podpora rozvoje vzájemné spolupráce firem a dalších relevantních aktér , podpora a rozvoj služeb v oblasti zavád ní technických i netechnických inovací. Realizace pozemkových úprav a sou asn s tím realizovat další efekty zlepšující biodiverzitu, vodní režim v krajin , snižující erozní ohroženost p dy a zvyšující estetickou hodnotu krajiny. Snížení po tu malých zdroj zne išt ní, podpora regenerace brownfield 46, zvyšování podílu znovuvyužití odpad , recyklace a podpora náhrad prvotních zdroj za druhotné suroviny. Realizace projekt pro využití místních potenciál pro úspory energie a výroby energie z OZE. Zachování a obnovení propojenosti a prostupnosti krajiny, posílení reten ní schopnosti krajiny v etn ochrany p ed povodn mi, koordinace agroenviromentálních opat ení pro zlepšení vzhledu krajiny.

Proces hodnocení CLLD probíhá ve t ech fázích: 1. ov ení kritérií p ijatelnosti MAS, 2. hodnocení kvality Integrované strategie území a 3. výb r Integrovaných ak ních plán rozvoje území MAS. ídicí a koordina ní úlohu v procesu administrativního zajišt ní bude mít ministerstvo pro místní rozvoj v úzké spolupráci s ministerstvem zem d lství. Ministerstvo zem d lství bude na základ kritérií zohled ující kvalitu organizace a ízení proces samotných MAS vybírat okruh MAS, které splní základní kritéria p ijatelnosti pro další postup a možnost zpracování SCLLD. MAS mohou zpracovávat integrovanou strategii širšího zam ení financovatelnou z více ESI fond , a mohou ji realizovat také z jiných prost edk než pouze 46

Brownfield = nevyužívaná, zchátralá i ekologicky postižená nemovitost, která ztratila své p vodní využití. Rekonstrukce i revitalizace takové nemovitosti k novému efektivnímu využívání je podporována z fond EU; národní databáze brownfield viz http://www.brownfieldy.cz/

47

z evropských fond . Tyto SCLLD budou pak posuzovány a hodnoceny MMR stejným procesem jako další strategie integrovaných nástroj . R bude realizovat SCLLD za podpory více fond .

2.3.

Praktická ást

Cílem praktické ásti je poskytnout metodický a pracovní návod, který umožní zam stnanc m MAS využívat organizaci jako platformu pro po ádání širokého spektra akcí. Metodika je pojata jako návodné seznámení s postupy, kterých lze v praktické innosti MAS využít a které by m ly usnadnit práci p i dosažení cíle a zefektivnit chod organizace.

2.3.1. MAS v praxi Místní ak ní skupiny vznikají jako seskupení zástupc státní správy, neziskového a soukromého sektoru kolem p irozených center, s cílem prosazovat zájmy místní komunity, rozvíjet jí a mít možnost ovliv ovat d ní v regionu. Velikost MAS je r zná, existují velké MAS s více než 50 obcemi a 50 000 obyvateli, ale i MAS n kolikanásobn menší. Minimáln musí území p sobnosti MAS mít 10 000 obyvatel, maximáln 100 000 obyvatel a nesmí zahrnovat m sta s více než 25 000 obyvateli. Území jednotlivých MAS se nesmí p ekrývat. V praxi je území p sobnosti MAS asto shodné s mikroregionem, územím p sobnosti svazku obcí nebo jiných organizací, které v ideálním p ípad úzce spolupracují. D vodem vzniku MAS je p edevším spole ný zájem obecného rozvoje území, nebo jsou naopak zakládány monotematicky, nap íklad kv li vybudování spole né isti ky odpadních vod nebo plynofikaci. Dle statistiky ministerstva vnitra je však t chto p ípad stále mén a MAS po dokon ení spole ného úkolu na tomto základ staví další spolupráci. Na rozdíl od mikroregion , z nichž p tina nemá vlastní zam stnance, mají MAS více profesionální management rozvoje. Ve v tšin p ípad mají interní zam stnance, po et pracovních úvazk samoz ejm souvisí s finan ní situací konkrétní MAS. Obsahem práce zam stnanc je p edevším p íprava projektové dokumentace, zajišt ní b žného chodu organizace, komunikace s ve ejností, propagace, koordinace inností s místními podnikateli, zástupci samosprávy a neziskovými organizacemi. Žadatelé o standardizaci musejí mít povinn vedoucího zam stnance pro realizaci SCLLD v pracovn – právním vztahu. N které MAS využívají i externího poradenství a konzultace (nej ast ji pro zpracování projektových žádostí a strategických dokument ). V rámci Národní sít místních ak ních skupin R a dalších subjekt probíhají vzd lávací akce pro manažery a ostatní zam stnance MAS k aktuálním témat m.

48

a) b) c) d) e) f)

MAS musí mít internetové stránky, obsahující minimáln tyto informace: z izovací dokumenty (stanovy, zakládací listina i statut), aktuální seznam partner a zájmových skupin MAS, adresa sídla a kancelá e, konzulta ní hodiny a kontaktní osoba, mapa územní p sobnosti, výro ní zpráva o innosti a hospoda ení MAS, seznam len povinných orgán .

Místní ak ní skupina má vytvo eny vlastní orgány – nejvyšší orgán a dále orgány plnící minimáln tyto funkce: rozhodovací, výb rovou a kontrolní. Jeden partner m že být krom nejvyššího orgánu lenem pouze jednoho povinného orgánu.

2.3.2. Orgány MAS47 NEJVYŠŠÍ ORGÁN • Je tvo en všemi partnery MAS, p i emž ve ejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nep edstavuje více než 49 % hlasovacích práv. • Jeho jednání je upraveno jednacím ádem. Je-li partnerem MAS právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje len jejího statutárního orgánu. • Nejvyšší orgán je usnášeníschopný, je-li p ítomna nadpolovi ní v tšina partner MAS. Pro p ijetí rozhodnutí je t eba souhlasu v tšiny p ítomných. Do jeho kompetence spadá zejména: •

• • • • •

• •

schválení svého jednacího ádu a dalších vnit ních p edpis MAS, pokud nejsou právním ádem nebo rozhodnutím Nejvyššího orgánu sv eny jinému orgánu MAS, nese zodpov dnost za distribuci ve ejných prost edk a provád ní SCLLD v území p sobnosti MAS, z ízení povinných orgán : rozhodovací orgán, kontrolní orgán, výb rový orgán, volba len orgán MAS - po et len povinných orgán , jejich p sobnosti a pravomoci, zp sob jejich volby a odvolávání a zp sob jednání, rozhoduje o p ijetí nebo vylou ení partnera MAS (lze delegovat na jiný povinný orgán MAS, pokud je vymezeno ve stanovách, zakládací listin nebo statutu), distribuce ve ejných finan ních prost edk - schvaluje SCLLD, schvaluje zp sob hodnocení a výb ru projekt , zejména výb rová kritéria pro výb r projekt , schvaluje rozpo et MAS (lze delegovat na jiný povinný orgán MAS, pokud je vymezeno ve stanovách, zakládací listin nebo statutu), schvaluje výro ní zprávu o innosti a hospoda ení MAS, rozhoduje o fúzi nebo zrušení MAS.

47

Zdroj: Metodika pro standardizaci místních ak ních skupin v programovém období 2014 – 2020. Ministerstvo zem d lství eské republiky.

49

ROZHODOVACÍ ORGÁN •

•

•

•

lenové rozhodovacího orgánu musí být voleni z partner MAS, p i emž ve ejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nep edstavuje více než 49 % hlasovacích práv. P i rozhodování je hlasovací právo len rozhodovacího orgánu rovné. Je-li lenem rozhodovacího orgánu fyzická osoba, musí být svéprávná a bezúhonná ve smyslu právního p edpisu upravujícího živnostenské podnikání. Je-li lenem právnická osoba, musí tuto podmínku spl ovat také ten, kdo tuto právnickou osobu zastupuje. Rozhodovací orgán je usnášeníschopný, je-li p ítomna nadpolovi ní v tšina len . Pro p ijetí rozhodnutí je t eba souhlasu v tšiny p ítomných. Rozhodovací orgán volí p edsedu z ad svých len . P edseda svolává a ídí jeho zasedání.

Do jeho kompetence spadá zejména: • • • •

schvaluje uzav ení a ukon ení pracovn právního vztahu s vedoucím zam stnancem pro realizaci SCLLD, schvaluje výzvy k podávání žádostí, vybírá projekty k realizaci a stanovuje výši alokace na projekty na základ návrhu výb rového orgánu, svolává nejvyšší orgán minimáln jedenkrát ro n .

VÝB ROVÝ ORGÁN •

• • •

• •

lenové výb rového orgánu musí být voleni ze subjekt , které na území MAS prokazateln místn p sobí. Je-li lenem výb rového orgánu právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje len jejího statutárního orgánu. Dobu mandátu len ur uje nejvyšší orgán na dobu max. jednoho roku, opakované zvolení je možné. P i rozhodování je hlasovací právo len výb rového orgánu rovné. Je-li lenem výb rového orgánu fyzická osoba, musí být svéprávná a bezúhonná ve smyslu právního p edpisu upravujícího živnostenské podnikání. Je-li lenem právnická osoba, musí tuto podmínku spl ovat také ten, kdo tuto právnickou osobu zastupuje. Ve ejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nep edstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Výb rový orgán volí p edsedu z ad svých len . P edseda svolává a ídí jeho zasedání.

Do jeho kompetence spadá zejména: •

p edvýb r projekt na základ objektivních kritérií – navrhuje jejich po adí podle p ínosu t chto operací k pln ní zám r a cíl SCLLD. 50

KONTROLNÍ ORGÁN • • • •

• •

lenové kontrolního orgánu musí být voleni z partner MAS. Kontrolní orgán volí p edsedu z ad svých len . P edseda svolává a ídí jeho zasedání. P i rozhodování je hlasovací právo len kontrolního orgánu rovné. Je-li lenem kontrolního orgánu fyzická osoba, musí být svéprávná a bezúhonná ve smyslu právního p edpisu upravujícího živnostenské podnikání. Je-li lenem právnická osoba, musí tuto podmínku spl ovat také ten, kdo tuto právnickou osobu zastupuje. Kontrolní orgán je usnášeníschopný, je-li p ítomna nadpolovi ní v tšina len . Pro p ijetí rozhodnutí je t eba souhlasu v tšiny p ítomných. Nejmén jedenkrát ro n podává zprávu nejvyššímu orgánu MAS o výsledcích své kontrolní innosti.

Do jeho kompetence spadá zejména: • • • • • •

projednávání výro ní zprávy o innosti a hospoda ení MAS, dohlíží na to, že MAS vyvíjí innost v souladu se zákony, platnými pravidly, standardy MAS a SCLLD, nahlížení do ú etních knih a jiných doklad organizace týkající se innosti MAS a kontrolovat tam obsažené údaje, svolávat mimo ádné jednání nejvyššího orgánu a rozhodovacího orgánu, jestliže to vyžadují zájmy MAS, kontrolovat metodiku zp sobu výb ru projekt MAS a její dodržování, v etn vy izování odvolání žadatel proti výb ru MAS, zodpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD (zpracovává a p edkládá ke schválení rozhodovacímu orgánu indikátorový a evalua ní plán SCLLD).

2.3.3. Spektrum akcí po ádaných MAS MAS jsou již ze své podstaty ideální platformou pro po ádání r zných akcí. Pat í mezi n : • • • • • • • •

realizace projekt , pomoc se zpracováním projekt jiným subjekt m, publika ní innost, informa ní a propaga ní akce, vzd lávací akce, vzájemná komunikace MAS – setkávání, spolupráce, vým na zkušeností, zpracování analýz a rozvojových strategií, spolupráce s partnery.

51

Prost ednictvím MAS dostávají šanci zapojit se do problematiky jednotlivých oblastí široké vrstvy obyvatelstva, a to p edevším formou p evzetí rozhodovacích pravomocí týkajících se p íslušných venkovských oblastí. Podstatnou sou ástí aktivity MAS je realizace projekt . Vedle samostatných projekt mají projekty spolupráce za cíl propojit více MAS p i práci na konkrétním projektu. Tato spolupráce m že probíhat na národní i mezinárodní úrovni. Podstatou projekt spolupráce je sou innost MAS p i ešení spole ných problém a také využití existujícího potenciálu území. Sou ástí projekt spolupráce je také vým na informací a zkušeností se zapojenými stranami. Zárove spolupráce mezi jednotlivými MAS p ispívá k p enosu zkušeností a p íklad dobré praxe. Jsou vytvá eny integrované projekty, které mají potenciál pozitivn ovlivnit situaci daného regionu.

2.3.4. Postup erpání dotací ze strukturálních fond

48

Postup získání dotace ze strukturálních fond zahrnuje n kolik základních krok - od vytvo ení projektového zám ru, ur ení vhodného opera ního programu ke zpracování a samotnému p edložení žádosti o dotaci. Celý proces pak pokra uje realizací podpo eného projektu, ke které se váží ur ité povinnosti vyplývající z pravidel stanovených pro projekty financované ze strukturálních fond .

Vytvo ení podrobného projektového zám ru Obecn platí, že z fond EU jsou podporovány projekty ve ejn prosp šné, které p isp jí ke zlepšení sociálního a ekonomického prost edí v lenských zemích a jejich regionech. Nejde o samoú elné finan ní injekce do neziskového sektoru, soukromých firem a obcí, kraj i jakýchkoli jiných subjekt , práv naopak – p íjemci musí vždy prokázat a konkrétn doložit obecnou prosp šnost svého zám ru. Obecná prosp šnost je zde však chápana v širším smyslu, nejen jako sociální aktivity. Proto se rozhodn ze získávání podpory z evropských fond nevylu ují soukromé firmy žádající dotace nap . na novou technologii, vzd lávání zam stnanc apod. Všichni žadatelé však musejí doložit v projektové žádosti spole enský p esah plánovaných aktivit projektu. U soukromých firem asto jde nap . o podporu zam stnanosti v regionu.

Nalezení p íslušného opera ního programu a v n m konkrétní oblasti podpory pro projektový zám r V první fázi je t eba zjistit, který opera ní program je pro získání dotace vhodný. P ehled opera ních program pro období let 2014 – 2020 je uveden v p íloze . 2. ídit se lze podle sféry innosti (tematické OP) nebo podle míst, kde jsou realizovány aktivity (regionální opera ní programy, programy pro Prahu a programy p eshrani ní spolupráce). 48

Zdroj informací: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt

52

Krom podporovaných aktivit je nezbytné sledovat typ oprávn ného žadatele/ p íjemce (nap . malý a st ední podnik), místo realizace projektu, výši a formu poskytované podpory, schopnost finan ního spoluzajišt ní ze strany žadatele atd., dle specifických podmínek a požadavk daného dota ního programu. Projekt musí být v souladu se zám ry opera ního programu, z n hož chce erpat prost edky. Podrobnosti o cílech OP, podmínkách a vymezení podporovaných aktivit se lze dozv d t na internetových stránkách konkrétního opera ního programu, a to v programovém dokumentu a detailn ji v dokumentu nazvaném Provád cí dokument nebo Implementa ní dokument, které jsou vydávány jednotlivými ídicími orgány a jež jsou snadno dostupné na p íslušných webových stránkách.

Zpracování žádosti o dotaci Projektová žádost p edstavuje klí ový dokument, který rozhodne o tom, zda bude snaha získat finance z evropských fond úsp šná i nikoli. Pr vodcem p i tvorb projektové žádosti jsou p íru ky pro žadatele a další metodické pokyny p ipravené odpovídajícím opera ním programem. Zárove jsou k dispozici konzultace s pracovníky ídicího orgánu i zprost edkujícího subjektu daného opera ního programu, seminá e a školení k tématu, konference atd. Žádosti musejí být vypl ovány v elektronické podob .

Výzva k p edkládání žádostí o dotaci Opera ní programy p ijímají projektové žádosti v rámci tzv. výzev, tedy asov vymezených úsek ur ených k podání žádosti o dotaci. Je klí ové sledovat, jaké výzvy práv probíhají a také jaké jsou plánovány na nejbližší období. Informace o výzvách v etn jejich harmonogramu jsou zve ejn ny na webových stránkách opera ních program . asové „okno“ výzvy bývá otev eno po n kolik týdn až m síc . U složit jších projekt toto období nemusí vždy posta ovat pro podrobné zpracování projektové žádosti. Doporu uje se tedy si projektovou žádost p ipravit s p edstihem.

Kontrola žádosti a p ílohy P ed podáním žádosti o dotaci ve stanoveném termínu výzvy je nezbytné žádost pe liv zkontrolovat, a to nejen její logickou provázanost, ale také formální náležitosti v etn všech p íloh (nedoložení všech požadovaných p íloh bývá astou chybou žadatel o dotace, která m že vést k vy azení žádostí). Je vhodné využít možností konzultace s pracovníky p íslušného ídícího orgánu i zprost edkujícího subjektu pro vybraný opera ní program.

53

P ílohy, které mohou být požadovány k projektové žádosti49: Logický rámec P ehledný materiál popisující krátce zám ry projektu, dané do souvislosti s konkrétními innostmi a výstupy jeho aktivit. Studie proveditelnosti Studie proveditelnosti slouží k posouzení uskute nitelnosti a životaschopnosti projektu. Popisuje finan ní stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu vynaložených prost edk . Tento dokument je závazný a cíle v n m stanovené budou muset být dosaženy, jinak hrozí odebrání dotace. Pro projekty mén nákladné nebo tzv. m kké (neinvesti ní) se požaduje zjednodušená studie proveditelnosti. U dražších, zpravidla investi ních projekt musí být doložena standardní studie proveditelnosti. Analýza náklad a p ínos (CBA) Metodika pro vyhodnocení, co pozitivního projekt p ináší a co si naopak bere jak po finan ní stránce, tak po stránce spole enské. Zkratka pochází z anglického pojmu Cost-Benefit Analysis. Rozpo et projektu Je nezbytný pro každou žádost o získání prost edk z fond Evropské unie. Jeho význam spo ívá mimo jiné v tom, že se z n j vychází p i záv re ném vyú tování.

Hodnocení a výb r žádostí Kompletní žádost je nutné odevzdat na p íslušném míst do výzvou stanoveného termínu. V pr b hu hodnocení projektu jsou nejprve zkontrolovány veškeré formální náležitosti žádosti a je rozhodnuto, zda je projekt pro daný program p ijatelný. V další fázi jsou doru ené žádosti hodnoceny na základ p edem stanovených hodnotících a bodovacích kritérií. Ta bývají sou ástí informací pro danou výzvu nebo jsou uvedena v programovém dokumentu OP. O výsledcích hodnocení jsou žadatelé písemn informováni. V p ípad , že projekt je projekt vyhodnocen jako úsp šný, je uzav ena smlouva o financování, která stanovuje nejen výši dotace, ale i povinnosti, které z jejího p id lení pro žadatele vyplývají. V této chvíli se ze žadatele stává p íjemce podpory.

49

Tento seznam p íloh slouží jen k celkové orientaci, protože konkrétní požadavky si ur uje každý opera ní program samostatn .

54

Realizace projektu Hlavním t žišt m celého projektového cyklu je samotná realizace projektu, která se musí ídit všemi platnými postupy, nebo projekt je hrazen z ve ejných zdroj , a musí se dodržovat pravidla stanovená pro projekty financované ze strukturálních fond . P edevším se jedná o dodržování p edpis pro výb r dodavatel , dále pravidel pro povinnou publicitu, zásad pro vedení a uchování doklad vztahujících se k projektu a monitoring projektu. Pot ebné informace jsou uvedeny v p íru ce pro p íjemce. Nelze opomenout také to, že realizace zám ru musí vést ke spln ní p edem vyty ených cíl projektu, tzv. monitorovacích indikátor projektu. Tyto ukazatele a hodnoty jsou uvedeny v žádosti a žadatel je p i jejím zpracování sám volí a vypl uje. Výb r ukazatel a uvedené hodnoty jsou pro každý projekt závazné. D ležité aspekty realizace projektu: Administrativa Sou ástí realizace projektu je psaní monitorovacích zpráv, které dokládají, co a jak již bylo provedeno a jak jsou pln ny indikátory nastavené v projektové žádosti. Vedle toho je t eba vyhotovovat i žádosti o platbu. Finan ní prost edky jsou vypláceny bu po skon ení projektu, nebo po jeho jednotlivých etapách, které byly p edem naplánovány ve studii proveditelnosti a dalších sou ástech projektové žádosti. Financování Náklady projektu se až na výjimky proplácejí žadatel m zp tn . Po dobu realizace projektu nebo p inejmenším jeho ásti je nutné jej financovat z vlastních zdroj i bankovní p j kou. Zajišt ní udržitelnosti projektu Ve v tšin p ípad evropské normy vyžadují, aby výsledky dosažené projektem n jakou dobu p etrvaly (=udržitelnost projektu). Tento termín bývá nej ast ji p t let, ale m že se lišit dle požadavk OP. Ve ejná podpora V EU obecn platí zákaz podpory podnikání z ve ejných rozpo t , která by mohla ovlivnit obchod mezi lenskými státy. I evropské fondy toto pravidlo dodržují, ale v jejich rámci existují výjimky vyplývající ze Smlouvy o fungování EU, které se b žn využívají (bloková výjimka, pravidlo de minimis, aj.). Projekty zakládající a nezakládající ve ejnou podporu se liší zp sobem financování. Projekty zakládající ve ejnou podporu mají zpravidla hrazeno nižší procento náklad a sv j zisk z ud lené dotace ode ítají. Pro stanovení toho, zda projekt zakládá ve ejnou podporu, není rozhodující, je-li realizátorem projektu podnikatel, nezisková organizace nebo územní samosprávný celek. Ur ující je aktivita vztahující se k realizaci projektu. T i základní znaky nedovolené ve ejné podpory: •

Je poskytnuta z ve ejných prost edk .

55

•

•

P ináší výhodu pro daný podnik, obec, neziskovou organizaci apod., pokud se zabývá inností, pro niž existují konkurenti a v jejímž rámci dochází k hospodá ské sout ži. Jejím poskytnutím se negativn ovliv uje hospodá ská sout ž a narušuje se i hrozí narušení obchodu mezi lenskými státy EU.

Žádost o platbu a monitorovací zpráva Po ukon ení fyzické realizace projektu (nebo jednotlivých etap projektu) p edkládá p íjemce dotace žádost o platbu a monitorovací zprávu. Následuje administrativní a fyzická kontrola projektu. Jsou-li dodrženy všechny p edem stanovené podmínky daného opera ního programu, je p íjemci proplacena dotace.

Udržitelnost projektu Následující t i až p t let po obdržení dotace (závisí na podmínkách programu) je p íjemce povinen udržovat výsledky projektu a pravideln o nich informovat poskytovatele dotace prost ednictvím monitorovacích zpráv. V p ípad porušení této podmínky se žadatel zavazuje vrátit ást i celou dotaci.

2.4.

P íklady dobré praxe

Sou ástí této metodiky jsou i p íklady dobré praxe z n kolika oblastí p sobení MAS. Je na nich názorn vid t, že p ínosem MAS není jen zprost edkování toku financi do regionu, ale že dobrá práce MAS má mnoho p idaných hodnot (rozvoj spolupráce, zmírn ní sociálního nap tí, zvýšení kulturního pov domí, zlepšení vzd lanosti,…). Zde uvedené p íklady se mohou stát inspirací pro innost ostatních MAS v mnoha oblastech. Informace o projektech byly v tšinou erpány z internetových stránek jednotlivých MAS. Pokud je text ze stránek MAS p ejat jako celek, je zdroj uveden prost ednictvím poznámky pod arou.

2.4.1. Projekty na podporu cestovního ruchu Cestovní ruch je významnou a velmi rychle se rozvíjející sou ástí ekonomiky. Pozitivn p sobí na zam stnanost, tvorbu hrubého domácího produktu, ale i p íjmy do rozpo t obcí, kraj a státu. Cestovní ruch a jeho pr ezový charakter také pozitivn zasahuje do ady dalších odv tví (doprava, stavebnictví, obchod, telekomunikace, bankovnictví, sport,…). P evážn kladný vliv má cestovní ruch také na ochranu životního prost edí a zachování kulturních tradic.

56

Tohoto potenciálu cestovního ruchu jsou si MAS v domy a snaží se ho rozvíjet. Níže je uvedeno n kolik p íklad dobré praxe v této oblasti (v etn p íkladu mezinárodní spolupráce).

Památky kolem st edního toku Vltavy aneb Vra me život našim památkám Tento projekt spolupráce realizovaly MAS Sedl ansko a MAS Brdy – Vltava, které mají spole né hranice vymezené ekou Vltavou. Hlavním cílem projektu bylo zmapování kulturních památek, chrán ných objekt a ostatních významných prvk na celém území v p sobnosti MAS Brdy – Vltava a MAS Sedl ansko s následným vypracováním studií obnovy pro dv památky, které mají spole né ukazatele, jak na stran MAS Brdy – Vltava, tak na stran MAS Sedl ansko. Zmapování má podobu multifunk ního seznamu památek i menších kulturních prvk obcí, nebo ty výrazn dotvá ejí charakter území, fungují i internetové stránky s mapovou aplikací. Na základ zmapování byly tyto informace dále využity jak pro publika ní innost, která má podobu atraktivního informa ního materiálu, tak p edevším pro ú ely podpory cestovního ruchu.

Toulava - turistická oblast Toulava – turistická oblast je spole ným projektem MAS Lužnice, MAS Sedl ansko, MAS St ední Povltaví a MAS Krajina Srdce. Toulava je novou turistickou destinací, jejímž p irozeným centrem je Tábor. Kraj za íná na severu eským Meránem a eskou Sibi í p es Táborsko až po Bechy sko a Milevsko. Na západ kon í Sedl anskem a na východ Mladovožickem a Chýnovskem. Území pro turisty skýtá celou adu atraktivit: láze ství, vodní turistiku, cyklistiku, zimní sporty, agroturistiku, m stský turismus, golfová centra, rozsáhlé lesní porosty a p írodní parky. Vznik turistické oblasti iniciovalo ob anské sdružení MAS Krajina srdce ve spolupráci s Moníncem s.r.o. v návaznosti na p ipravovaný zákon o cestovním ruchu. Již od ervna 2011 byly vyvíjeny r zné aktivity od diskusního fóra na Monínci, po založení pracovní skupiny, která m la, mimo jiné, za úkol založení skupiny pro destina ní management a realizaci konkrétních marketingových aktivit pro zviditeln ní oblasti. Hlavním cílem projektu bylo vytvo ení konkurenceschopné a známé turistické oblasti Toulava, která bude ízena efektivn fungujícím destina ním managementem. K tomu by m ly napomoci výstupy projektu, kterými bylo p edevším Strategie rozvoje turistické oblasti, bez které se Toulava nemohla ucházet o certifikaci na Ministerstvu pro místní rozvoj, a dále nap íklad vytvo ení webové prezentace. Sou ástí projektu bylo vydání propaga ních materiál , nato ení propaga ního klipu, umíst ní uvítacích tabulí na hranicích Toulavy. Mimo to byla zorganizována fotosout ž s názvem „Vyfo Toulavu i Ty!“, ve které se sout žilo ve 4 kategoriích (Architektura a 57

památky, P íroda, Zážitky, Lidé v Toulav ) a jejímž výstupem byla putovní výstava. Další akcí tohoto projektu, která se m že stát inspirací pro ostatní je realizace presstripu, dvoudenního informa ního pobytu pro noviná e, b hem jehož intenzivního programu mohli oblast poznat a pomoci tak v její další propagaci. Pro 33 zástupc médií a incomingových agentur byla zajišt na doprava z Prahy a zp t, strava, ubytování, služby pr vodce, vstupné do objekt , propaga ní materiály a upomínkové dárkové p edm ty.

Podpora vzájemné p íhrani ní esko – Rakouské hipoturistiky Tento projekt p eshrani ní spolupráce realizovala Místní ak ní skupina Sdružení r že. Podn tem byl vzr stající zájem o p íhrani ní hipoturistiku na eské i rakouské stran hranic, v jejich okolí nar stá po et ko ských stanice, jezdeckých klub i chovatel koní. Zárove roste i po et kilometr zna ených tras pro kon a jejich jezdce. S tím souvisí i návazné služby – nár st po tu ubytovacích za ízení a dalších doprovodných služeb a také pot eba lepší informovanosti a dostupnosti aktualit. Proto si tento projekt, zam ený na rozvoj p íhrani ní spolupráce v oblasti hipoturistiky dal za cíl zlepšit dostupnost informací a zárove vytvo it aktivní komunitu, zajímající se o toto téma. Vznikly dvojjazy né moderní komunika ní technologie jako web, Facebook, You Tube kanál, prost ednictvím kterých komunity na obou stranách hranice mohou spole né téma sdílet a diskutovat. Prob hlo také osobní setkání na eské stran hranic.

Regionální destina ní management50 venkovského cestovního ruchu Zlatá cesta Projekt realizuje MAS Zlatá cesta. Jedná se o projekt p eshrani ní, který se zam uje na propojení a vzájemnou spolupráci subjekt , podílejících se na regionálním cestovním ruchu z ad obcí, neziskových organizací a místních podnikatel . N meckým partnerem tohoto projektu je bavorské ob anské sdružení Via Carolina, e. V. P eshrani ní charakter projektu povede k upevn ní esko-n meckých vztah a vzájemné esko-n mecké spolupráce. Lokalita p sobení projektu je vymezena regionem MAS Zlatá cesta, o.p.s., tedy územím obcí Tachov, Ctibo , Lom u Tachova, Lesná, Milí e, Dlouhý Újezd a ástkov. Na n mecké stran se jedná o obce Mähring, Bärnau, Plößberg, Flossenbürg, Floß a Georgenberg. Jedním z cíl projektu je p esah i mimo vymezené území. Subjekty, které projekt zahrnuje, jsou jak podnikatelské (místní restaura ní a ubytovací za ízení, cestovní agentury, sportovišt , cykloservisy atd.), tak neziskové (muzea, galerie, infocentra), dále samoz ejm obce. Cílem projektu je podpo it regionální cestovní

50

Destina ní management = soubor technik, nástroj a opat ení používaných p í koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou nap . udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, spole n sdílené logo, zna ka kvality, spole ný (sdílený) informa ní a rezerva ní systém, tvorba cenové politiky, provád ní výzkumu a sb ru statistických dat z oblasti, iniciace partnerství soukromého a ve ejného sektoru cestovního ruchu i podpora vzniku profesních spolk , sdružení a organizací.

58

ruch, p isp t ke zkvalitn ní služeb s ním spojených a p edstavit Tachovsko jako atraktivní lokalitu vhodnou ke sportovním i kulturním a volno asovým aktivitám. V rámci projektu byla vybavena kancelá a vznikly nové informa ní materiály, sloužících k usnadn ní orientace návšt vník m regionu. Projekt rovn ž po ítá s vytvo ením souboru maket rozhleden Vysoká, Havran a tachovského zámku. Projekt podporuje také sportovní aktivity v regionu, a to p edevším prost ednictvím po ádání sezonních sportovních závod a utkání (lyža ských, cyklistických, b žeckých apod.). Za tímto ú elem byla z dotace zakoupena elektronická ipová asomíra. Projekt byl p edstaven MKS Tachov, Rad cestovního ruchu a prob hla dv ve ejná setkání aktér cestovního ruchu na eské i n mecké stran . Byly osloveny obce, neziskové organizace a místní podnikatelé, aby se do projektu zapojili a podíleli se tak na rozvoji regionu.

2.4.2. Kulturní projekty Význam kultury není pouze ekonomický, ale p edevším sociální a vzd lávací. Kulturní život a vnímání kultury jsou sou ástí života každého spole enství. Jedním z úkol MAS je tato spole enství udržovat a dále rozvíjet, a proto svou innost zam ují i na kulturní oblast. Spektrum spole enských akcí, které MAS po ádají, je velmi široké: koncerty, výstavy, d tské maškarní plesy, besedy se známými osobnostmi, podpora kulturních akcí zap j ováním mobilního vybavení (party stany, party sety), podpora spolkového života spoluprací s místními sdruženími (sbor dobrovolných hasi , svaz žen,….). Zde n kolik p íklad dobré praxe za všechny:

Chu a v n domova Tento projekt spolupráce realizovala MAS Krajina srdce, která byla nositelem projektu, spolu s MAS eský les, MAS „P ij te pobejt!“, MAS LEADER – Loucko a Obecn prosp šnou spole ností pro eský ráj – MAS eský ráj a St ední Pojize í. Projekt spolupráce Chu a v n domova oživil tradi ní regionální recepty a kuchyn , ve kterých se zájemci, zejména z ad venkovských žen, u ily zpracovávat tradi ní regionální suroviny. Cílem projektu byla propagace tradi ních recept a tradi ních surovin. Každá MAS p isp la sb rem tradi ních recept , které byly získány z území MAS do spole né kucha ky. Hotová jídla byla vyfotografována a fotografie uve ejn ny ve spole né kucha ce. U tradi ních recept byl rovn ž popsán postup jejich p ípravy. Jídla byla dále propagována na kurzech a ochutnávkách. Spole ná ochutnávka prob hla na výstav Zem živitelka v eských Bud jovicích, kde mohli regionální jídla ochutnat návšt vníci z celého eska.

59

Jiho eské zem d lské muzeum – odkaz venkova budoucím generacím Partnerem tohoto projektu byla MAS Vltava. Nebyl to p ímo její projekt, ale projekt, který podpo ila, což je dobrým p íkladem toho, že MAS m že být sou ástí platformy pro po ádání akce, i když není p ímo nositelem projektu. Cílem projektu bylo vybudování Jiho eského zem d lského muzea v prostorách bývalé zem d lské usedlosti v Net chovicích. Zám rem tohoto muzea je zachování staré zem d lské techniky, která vypovídá o vynalézavosti a zru nosti našich p edk , ale také p edávání jejich odkazu a p ímé navázání na n j rozli nými aktivitami v samotném muzeu (i provozem rodinné farmy). Cílem je ukázat sepjetí zem d lství s každodenním životem, které je v moderní spole nosti stále mén viditelné. Vybudováním muzea došlo k zvýšení atraktivity místa a k rozvoji partnerské spolupráce. Projekt zárove p isp l k rozvoji kultury a cestovního ruchu.

2.4.3. Vzd lávací projekty Vedle konkrétních projekt vzd lávání, jejichž p íklady jsou uvedeny níže, je sou ástí innosti MAS i po ádání školení, p ednášek a workshop . Tyto akce p irozen dopl ují vzd lávací innost, vyvíjenou zašti ujícími organizacemi, jako je Národní sí MAS R, ministerstvo zem d lství nebo ministerstvo pro místní rozvoj. P idanou hodnotou t chto akcí jsou neformální setkání, která b hem workshop , p ednášek a školení probíhají a také vzájemná vým na informací a zkušeností. Vzd lávání funguje ve dvou rovinách – MAS p edávají své (dobré) zkušenosti dále, jsou inspirací i jakýmsi u itelem pro mén zkušené MAS. Zárove musí vzd lávat své vlastní zam stnance, stále mít p ehled o aktuálním d ní a nových trendech, aby mohly i nadále fungovat a plnit svou nezastupitelnou roli v rozvoji regionu.

Živá kronika Na tomto projektu spolupráce se podílely MAS Krajina Srdce a MAS Podlipansko. Náplní projektu je vyhledání pam tník v obcích region Podlipansko a Krajina srdce, zachycení jejich vypráv ní a životních p íb h . Partnerské MAS organizují setkání s ob any a pam tníky za ú elem shromážd ní materiál (fotografie, kroniky, staré pohlednice, obrázky, dopisy aj.) a jejich identifikace. Zdokumentují sou asnost pro porovnání s minulostí (budovy, objekty, krajinu, zvyky, události) a prost ednictvím ú inného nástroje filmu a webové prezentace zachytí vypráv ní z dob minulých, v etn dob komunismu i vále ných as . Zhotoví "Živou kroniku" v elektronické i tišt né podob , formou datových nosi , pohlednic, tišt né kroniky a velkoformátových fotografiích.

60

Venkovské komunitní školy – Rozvoj celoživotního vzd lávání v mikroregionech eské republiky Jde o projekt spolupráce MAS Sdružení r že (koordina ní funkce), MAS Nad Orlicí a MAS Podhorácko. Cílem projektu byla podpora rozvoje celoživotního vzd lávání na venkov ve prosp ch udržitelnosti a konkurenceschopnosti venkova. Hlavním p edm tem projektu bylo vytvo ení podmínek pro celoživotní vzd lávání v obcích cestou vytvo ení vzd lávacího a školícího centra v obci (9 komunitních škol ve t ech regionech), vyškolení obecních koordinátor celoživotního vzd lávání a rozvoje vesnic (9 koordinátor ) a nastartováním vlastního procesu vzd lávání v obci (minimáln 30 vzd lávacích kurz pro ve ejnost, a min. 350 ú astník kurz ). Pro vytvo ení zázemí celoživotního vzd lávání byla využita stávající vzd lávací za ízení v obci (základní školy), které byly áste n modernizovány a dovybaveny tak, aby mohly sloužit i dosp lé populaci pro ú ely dalšího vzd lávání. Vedle vytvo ení zázemí pro komunitní školu bylo st žejní aktivitou projektu zahájení procesu celoživotního vzd lávání v obcích. To bylo sm rováno na rozší ení jazykových kompetencí, IT znalostí a tradi ních dovedností, které zvýší možnost uplatn ní absolvent na trhu práce a umožní jim zahájení i rozší ení samostatného podnikání. Pr ezovou aktivitou projektu bylo spole né vzd lávání obecních koordinátor celoživotního vzd lávání a rozvoje vesnice, kte í zajiš ují proces celoživotního vzd lávání, ale i další aktivity ve prosp ch rozvoje obce.

Pé e o krajinu Projekt spolupráce MAS Nad Orlicí (koordinátor projektu), MAS Krajina srdce a MAS LEADER - Loucko. Cílem projektu bylo nejen posílení znalostí d ležitých pro ochranu naší krajiny, ale zejména navázání kontakt a další spolupráce mezi jednotlivými subjekty, které v této oblasti na území zainteresovaných MAS p sobí. Ú elem bylo i prohloubení spolupráce mezi místními ak ními skupinami, zainteresovanými zem d lskými podniky, drobnými zem d lci, lesními hospodá i, obcemi, ú edníky státní správy, dobrovolnými organizacemi a všemi, kterých se krajina týká. Prvním krokem bylo vytvo ení brožury s ukázkami již realizovaných projekt pé e o krajinu – p íklady dobré praxe z oblasti všech 3 MAS. Každý z partner projektu p ipravil p íklady dobré praxe pé e o krajinu ze svého území v etn podrobných informací. Následn prob hl zúžený výb r z t chto shromážd ných podn t a ty byly graficky zpracovávány pro tisk publikace. U každého projektu byly mimo popisu realizace uvedeny celkové náklady projektu a výše dotace, zdroj financování a hlavn konkrétní p ínos pro krajinu. Publikace obsahovala na 20 ukázek projekt z oblasti pozemkových úprav, revitalizací rybník , výsadeb 61

liniové zelen , nau ných stezek i cyklotras. Byla jakousi pozvánkou do projektu Pé e o krajinu – v papírové podob byla rozesílána spole n s pozvánkou na 1. seminá vytipovaným ú astník m, zbylým subjekt m pak elektronicky ve form pdf. Následovala série seminá , na kterých ú astníci získali základní p ehled a znalosti v problematice ochrany krajiny a proces s tím souvisejících. V pr b hu roku ubývalo p ednášek a d raz byl kladen na hledání dalších spole ných témat a možností spolupráce na dalších projektech51.

Další vzd lávání v oborech cestovní ruch a venkovská turistika, osobnostní rozvoj a manažerské dovednosti Projekt MAS Šumavsko, který zavedl chyb jící nabídku dalšího vzd lávání v Jiho eském kraji v oblasti marketingu a managementu cestovního ruchu, primárn v oblasti venkovské turistiky se zam ením na rozvoj profesních kompetencí v oblasti zkvalit ování a rozši ování nabídky služeb, marketingu, komunikace a práce s klienty, organizace, ízení a projektování ve venkovském cestovním ruchu. Projekt byl založen na inovativní spolupráci p edkladatele (NNO) a partnera (VŠ) spole né zapojení vnit ních zdroj a know-how p ináší p idanou hodnotu ve form zavád ní prakticky zam ených vzd lávacích program celoživotního vzd lávání. V rámci projektu bylo vytvo eno a pilotn ov eno 8 vzd lávacích modul dalšího vzd lávání v . studijních opor (u ebnice, e-learning) s využitím flexibilní modulové struktury vzd lávání a kombinace prezen ní a e-learningové formy výuky. Témata vzd lávacích modul : Technika cestovního ruchu, Marketing cestovního ruchu, Udržitelná venkovská turistika, Pé e o hosty a plánování akcí, Timemanagement, Prezenta ní a komunika ní dovednosti, Projektový management I. a II. Ú astníci kurz m li k dispozici vzd lávací materiály a také se zú astnili exkurze do Rakouska, jejímž tématem byl destina ní management (v rámci modulu Marketing cestovního ruchu). Celkem se dvou pilotáží zú astnilo 195 osob z oblasti podnikatelského, neziskového sektoru a ve ejné správy ze zájmového území místní ak ní skupiny, ale i širšího regionu. Úsp šn kurz dokon ilo a získalo osv d ení o absolvování kurzu celkem 168 osob.

2.4.4. Sportovní projekty Sport je sou ástí trávení volného asu, ur itou formou zábavy. Zárove je d ležitá jeho psychicky-relaxa ní funkce a je také významný z hlediska posilování vlastního sebev domí, ale i rozvoje a upevn ní sociálních kontakt .

51

Zdroj informací o projektu: http://www.maskrajinasrdce.cz/cs/projekty-mas/pece-o-krajinu

62

Proto MAS po ádají r zné sout že, turnaje, podporují organizace a spolky v nující se sportu a v neposlední ad je v jejich zájmu také údržba stávajících sportoviš a budování nových.

Venkov za sportem Venkov za sportem je již uzav ený projekt spolupráce mezi místními ak ními skupinami Šipka a Otev ené zahrady Ji ínska, který probíhal v letech 2011 až 2012. Spolupráce mezi MAS byla založena na programu LEADER IV. 2. 1. a vycházela ze zám ru osy III. 2.1.2. V rámci tohoto projektu bylo vystav no multifunk ní sportovní a d tské h išt v etn vybavení v Koj icích a zrekonstruováno zázemí ke stávajícímu h išti v obci Veliš. Ob MAS po ádaly sportovní turnaje na svých územích, kv li zapojení široké ve ejnosti do kulturního d ní v obcích a vše vyvrcholilo spole ným turnajem na nov vybudovaném h išti v Koj icích. Zástupci MAS po ádali spole ná setkání v pr b hu celého projektu a vše sm ovali k bezproblémovým pr b h m sportovních akcí a k bezvadnému pr b hu výstavby i rekonstrukce. Plánovaly veškeré kroky projektu tak, aby vše bylo v souladu s pravidly SZIF a dotace byla proplacena. To se také povedlo, a proto lze projekt považovat za úsp šn zrealizovaný. V sou asné dob probíhá ješt udržitelnost projektu a na h ištích se každoro n pokra uje v udržení tradic sportovních turnaj 52.

Sport a hry bez hranic Projekt spolupráce mezi MAS Uni ovsko, MAS Rýma ovsko a zástupci dalších organizací (základní školy,…). V rámci projektu byly po ádány sportovní akce, nap íklad Sportovní hry Rýma ov. Šlo o jednodenní akci, které se zú astnili žáci základních škol z Medlova, Horního m sta, B idli né a Rýma ova. Závodilo se v p espolním b hu, malé kopané a vybíjené. Výsledky jednotlivých kategorií byly zve ejn ny na internetových stránkách MAS Rýma ovsko. V obdobném duchu byly po ádány i Zimní sportovní hry v Rýma ov , Turnaj fotbalových p ípravek, Turnaj starých gard MAS Rýma ovsko a MAS Uni ovsko a mnoho dalších sportovních akcí. Bylo také vybudováno nové víceú elové h išt a probíhala spole ná setkání k projektu.

52

Zdroj informací o projektu: http://www.massipka.cz/1.12.venkov-za-sportem---hriste-v-kojcicich/

63

2.4.5. Výtvarné projekty V této kapitole jsou uvedeny dva p íklady dobré praxe (z mnoha existujících). Jeden z nich je národní, zam ený na d ti a jejich výtvarnou tvorbu. Druhý je mezinárodní, zam ený p evážn na dosp lé a na tvorbu emeslnou.

Malovaný venkov Nositelem projektu byl Svazek obcí Milevska, realizaci však v rámci poradenské innosti zajiš ovala partnerská organizace MAS St ední Povltaví. Uskute n ní této akce je dobrým p íkladem toho, že MAS m že být výchozí platformou pro po ádání akce, aniž by sama byla nositelem dotace, p ípadn akci financovala z vlastních zdroj . Spolupráce MAS St ední Povltaví a Svazku obcí Milevska na projektu Malovaný venkov trvá již 9 let. MAS St ední Povltaví každoro n zajiš uje vyhlášení akce, p íjem obrázk , hodnotící komisi, administrativu spojenou s informováním vít z , zajišt ní vyhlášení výsledk akce, nákup a p edání cen. Projekt byl zam en na p iblížení života na venkov . Pomocí lidových tradic ukázal, jak lidé na venkov žijí, jak pracují a jak se baví. Vlastní realizace projektu byla zapo ata vyhlášením výtvarn - tvo ivé sout že pro d ti z mate ských škol a 1. stupn škol základních. D ti m ly za úkol pomocí nejr zn jších výtvarných technik vyjád it svou p edstavu o život na venkov (zábava a práce na vesnici, lidové zvyky, vesnická stavení, zví ectvo). Nejlepší práce d tských autor byly následn ocen ny na výstav Zem Živitelka b hem kulturního programu.

emeslo má zlaté dno Projekt mezinárodní spolupráce MAS Krajina Srdce, MAS MAS Sokolovsko a LAG Tirschenreuth, N mecko.

eský les (koordinátor),

Hlavním p edm tem p edkládaného projektu spolupráce bylo vytvo ení takových podmínek, které zájemc m, zejména z ad venkovských žen, pomohou objevit cestu k tradi ním lidovým emesl m a zru nostem. Projekt využíval tradic partnerských venkovských území ke zhodnocení místního lidského a sociálního kapitálu. Nem l podnikatelský charakter a nebyl zam en na vytvá ení zboží. Byly vybudovány „Kluby lidové tvo ivosti“, které byly vybaveny nezbytným za ízením a vybavením pro provozování lidových emesel. Na území MAS Krajina srdce bylo vybudováno a vybaveno 5 Klub (v Chotovinách, Smilových Horách, Borotín , Nad jkov , Dolní Ho ici), na území MAS eský les 2 Kluby (v Draženov , Halži) a na území MAS Sokolovsko 2 Kluby (v Královském Po í í, Chodov ). V rámci projektu byly dále vytišt ny informa ní a propaga ní letáky, vyhotoven rolap, vyrobeny 3 d ev né propaga ní stánky. Prob hlo 5 informa ních kampaní a byly vybudovány 64

kluby lidové tvo ivosti. Prob hly dv exkurze a sou ástí projektu byla také ú ast na 3 regionálních a jedné národní výstav (Zem Živitelka). Sou ástí projektu bylo také nato ení 26 instruktážních videí k jednotlivým výtvarným technikám a vznik vlastních internetových stránek projektu.

2.4.6. Sociální projekty Cílem rozvoje služeb v sociální oblasti je za len ní lov ka, který se nachází v nep íznivé situaci, kterou nedokáže ešit vlastními silami, zp t do spole nosti, nebo p edcházení vzniku této situace. V této oblasti je p ístup zdola nezastupitelný. Místní spole enství má dobrý p ehled o svých problémech, dokáže vytipovat rizikové skupiny a mnohdy i pomoci ešit problém neformální cestou. Projekty a programy v této oblasti jsou vytvo eny na míru pot ebám daného spole enství a tím jsou i efektivní. A to jak ve smyslu pomoci pot ebným osobám nebo skupinám osob, tak i ve smyslu ú inného využití financí. Proto velká ást MAS za lenila sociální oblast do svého strategického plánování (d íve Strategický plán LEADER, v sou asnosti SCLLD), které vychází ze strategických plán krajské a národní úrovn (Národní strategie rozvoje sociálních služeb), zárove však akceptuje realitu svého mikroregionu. Mas komunikují p ímo s poskytovateli sociálních služeb na daném území, p ípadn se jimi samy stávají, jak je patrné z uvedených p íklad dobré praxe.

Rodina a zam stnání – inovace pro venkov Na tomto dvouletém projektu spolupracovala MAS Sdružení r že s Novohradskou ob anskou spole ností, o. s., m stem Nové Hrady a velšskou organizací PLANED, která poskytla již ov ené zkušenosti, které byly v rámci projektu aplikovány do eské praxe (více informací o této organizaci viz P íloha . 4). Podstatou projektu, uskute n ného na území esko – rakouského pohrani í, mezi m sty Kaplice a eské Velenice, s p esahem dále do Jiho eského kraje i dále do R, byly aktivity spojené s oblastí sociálního podnikání. To hraje d ležitou roli v místním rozvoji a asto vytvá í pracovní p íležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním, nebo kulturním znevýhodn ním. Zisk ze sociálního podnikání je z v tší ásti použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je dosahování zisku stejn d ležité jako zvýšení ve ejného prosp chu. S pojmem sociální podnikání úzce souvisí pojem sociální ekonomika, což je souhrn aktivit uskute ovaný subjekty sociální ekonomiky, jejichž cílem je zvýšit zam stnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další pot eby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje. Trojím ziskem sociální ekonomiky je zisk ekonomický, sociální a environmentální.

65

Cílem projektu Rodina a zam stnání – inovace pro venkov bylo zvýšit pov domí o výhodách a možných efektech sociálního podnikání a motivovat subjekty v území k rozvoji sociální ekonomiky. K napln ní t chto cíl sm ovaly aktivity projektu: • Založení pracovní skupiny pro podporu zam stnanosti v regionu – otev ená pracovní skupina, která ídí realizaci projektu po obsahové stránce. Prvního setkání se zú astnili zástupci projektových partner , Jiho eské hospodá ské komory, Krajské pobo ky Ú adu práce eské Bud jovice, st ediska Diakonie a misie Církve eskoslovenské husitské Nazaret a MAS Pomalší. • Uspo ádání konference k zahájení projektu. • Exkurze do Walesu za p íklady dobré praxe – p tidenní exkurze pro 20 ú astník za p íklady dobré praxe z oblasti sociálního podnikání s d razem na uplatn ní tohoto typu podnikání ve venkovských oblastech. Exkurze se také v novala tématu recyklace a nového použití odpadových materiál . • Mapování p íležitostí pro rozvoj sociálního podnikání – na základ zkušeností z exkurze byla zpracována analýza sou asného stavu sociálního podnikání na území mikroregionu Sdružení r že, v etn zmapování zam stnavatel vytvá ejících pracovní místa pro sociáln vylou ené osoby, které by mohly být nositeli rozvoje sociálního podnikání v regionu. • Vzd lávací aktivity pro cílovou skupinu – dva jednodenní seminá e s tématy „Uplatn ní sociálního podnikání v rozvoji zam stnanosti venkovských region “ a „Odpadové hospodá ství a sociální podnikání v R a v zahrani í“. Sou ástí této aktivity byly i ty denní studijní stáže pro vážné zájemce o zahájení konkrétní formy sociálního podnikání do Walesu, p ímo do provozu vytipovaného podniku. • Zpracování metodiky s p íklady dobré praxe. • Ak ní plány založení sociálního podniku – 3 ak ní plány se strukturou standardního podnikatelského plánu s p ehledem možných zdroj pro vytvo ení podniku a jeho podpory b hem po áte ního období do vytvo ení udržitelného rámce. • Ší ení výstup projektu - záv re ná konference k projektu, tvorba interaktivních webových stránek, vydávání asopisu Podnikejme jinak.

Podpora zam stnanosti osob ohrožených sociálním vylou ením V rámci tohoto projektu realizovaného MAS Brdy – Vltava, velice úsp šn probíhala úprava ve ejných prostranství lenských obcí MAS pracovní etou. Ta byla sestavena z uchaze o zam stnání, kte í jsou ur itým zp sobem znevýhodn ni na trhu práce (dlouhodobá nezam stnanost, nízká kvalifikace, pé e o d ti apod.). Zam stnanci prošli pe livým výb rem, byli pro práci ádn rekvalifikováni a pracovali pod odborným dozorem koordinátora denních prací, který m l dlouhodobé profesní zkušenosti s údržbou zelen a p stební inností. eta zahájila svou innost v obci Stará Hu , kde zvládla úpravu vstupní ásti do obce, okolí Stržského rybníka, Pechrovského potoka a dalších lokalit. Nejdéle eta p sobila v obci 66