METODY A ZPŮSOBY UMISŤOVÁNÍ DŘÍVÍ NA TRH V PODMÍNKÁCH PRIVÁTNÍHO A KOMUNÁLNÍHO VLASTNICTVÍ LESŮ

SBORNÍK

METODY A ZPŮSOBY UMISŤOVÁNÍ DŘÍVÍ NA TRH V PODMÍNKÁCH PRIVÁTNÍHO A KOMUNÁLNÍHO VLASTNICTVÍ LESŮ

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci opatření I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost Programu rozvoje venkova ČR.

LEDEN 2013

2

Obsah: 1.

část: Les jako investice ..................................................................................................... 5 1.1 Formy investování .......................................................................................................... 5 1.2 Normální les ................................................................................................................... 5 1.3 Návratnost investice do lesa ........................................................................................... 6 1.3.1 Složené a jednoduché úrokování ........................................................................................... 6 1.3.2 Modelové hospodaření v lese v průběhu 100 let – výchozí stav: holina ............................... 8

2.

část: Umisťování dříví na trhu, nejdůležitější aktivita vlastníka lesa ......................... 9 2.1 Analýza determinantních faktorů procesu prodeje dříví v podmínkách ČR .................. 9 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5

2.2 2.3 2.4 2.5

Základní členění procesu prodeje dříví ................................................................................. 9 Metoda prodeje dříví ........................................................................................................... 10 Způsob prodeje dříví............................................................................................................ 11 Měření ................................................................................................................................. 13 Lokalita prodeje ................................................................................................................... 15

Popis analyzovaného stavu........................................................................................... 16 Schéma procesu způsobu prodeje dříví ........................................................................ 20 Hledání zákazníka ........................................................................................................ 22 Prodej dohodou ............................................................................................................ 22

2.5.1 Formy dohod po podpisu kontraktu..................................................................................... 23

2.6 Prodej s oslovením konkurence.................................................................................... 25 2.6.1 Typy aukcí/dražeb ............................................................................................................... 25 2.6.2 Klady a zápory typů aukcí a doporučení pro obchod s dřívím ............................................ 28 2.6.3 Současně uplatňované metody hledání zákazníka s oslovením konkurence při prodeji dříví30

3.

část: Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence .......... 32 3.1 Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence ....................... 33 3.1.1 Hledisko způsobu prodeje ................................................................................................... 33 3.1.2 Hledisko metody prodeje ..................................................................................................... 33

3.2 Obecný popis procesu prodeje ..................................................................................... 34 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.2.8 3.2.9

Stanovení termínu prodeje těžeb ......................................................................................... 34 Určení výše těžebního etátu a struktury těžeb (dle dřeviny, hmotnatosti, kvality) ............. 35 Výběr porostů dle nadefinovaných parametrů..................................................................... 36 Příprava a vyznačení porostů určených k těžbě ................................................................... 37 Šetření a popis základních charakteristik prodávaných porostů .......................................... 38 Stanovení mezní ceny .......................................................................................................... 38 Předložení nabídky porostů k prodeji .................................................................................. 39 Organizace a konání vlastního prodeje, stanovení ceny ..................................................... 39 Sepsání kupní smlouvy ........................................................................................................ 39

3.3 Návrhy smluv ............................................................................................................... 39 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5

Typy smluv .......................................................................................................................... 39 Srovnání jednotlivých smluv ............................................................................................... 40 Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence jako věci budoucí . 40 Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence jako naděje ........... 41 Prodej práva těžit dříví po porostních jednotkách s oslovením konkurence ....................... 42

3

3.4 Komentář návrhu smlouvy ........................................................................................... 43 3.4.1 Obecné aspekty smlouvy o prodeji dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence ............................................................................................................................................. 43 3.4.2 Možné přílohy smluv ........................................................................................................... 52

4.

část: Závěr a doporučení ................................................................................................ 53

5.

Použitá literatura ............................................................................................................ 56

4

1. část: Les jako investice 1.1 Formy investování -

Fondy, stavební a penzijní spoření Cenné papíry Zlato Umělecké a sběratelské předměty Podnikání, realizace myšlenky, technologie, patenty Nemovitosti – bytové domy, pozemky, zemědělská půda Lesní půda, lesy

Les je forma hmotného statku, který má za normálních podmínek přinášet svému vlastníkovi výnos.

Specifika lesního majetku -

1.2

dlouhá produkční doba v řádu 100 let požadavky a omezení daná lesním zákonem a dalšími závaznými předpisy (myslivost, volný vstup do lesa apod.) mimoprodukční funkce lesa – půdoochranná, vodohospodářská, rekreační, myslivost, krajina, zlepšení ovzduší, …, souhrnně ekologické a sociální funkce lesa

Normální les

Téměř od počátku hospodářské úpravy lesů bylo její zaměření orientováno především na definování stavu lesa, který by byl schopen zabezpečit nepřetržitou a vyrovnanou těžbu (výnos). Vytvořila se tak představa normálního či vzorového lesa. Pojem normálního lesa byl ze začátku spojován s představou ideálního lesa, který je obhospodařován holosečným hospodářským způsobem. Postupně byla tato představa doplňována o úpravu lesů výběrných. Později se však ukázalo, že formám podrostního hospodářství nevyhovuje ani jedna z výše uvedených modelových představ, a proto byl vypracován i model normálního lesa podrostního. Obecně je možno konstatovat, že normální les je modelem hospodářského souboru, který má zabezpečit nepřetržitost a vyrovnanost výnosu (těžeb).

5

Model normálního lesa holosečného Model holosečného lesa je spojován s podmínkami, které formulovali HUNDESHAGEN (1826) a HEYER (1841). Abychom mohli o daném hospodářském souboru hovořit jako o lese normálním je zapotřebí, aby vyhovoval následujícím podmínkám:     

normální počet a rozloha věkových tříd normální prostorové uspořádání věkových tříd normální přírůst, který odpovídá plnému zakmenění normální zásoba normální etát

Takto definovaný normální les bývá také označován jako les tabulkový, neboť jeho produkční vývojový proces má být zachycen v růstových tabulkách. Dále se předpokládá, že je tvořen z porostů stejnověkých, stejnorodých a normálně zakmeněných, jehož jednotlivé věkové třídy jsou normálně (rovnoměrně) plošně zastoupeny. Již z napsaného je evidentní, že tato představa je představou ideální a tudíž nedosažitelnou. Dokonce bývá uváděno, že nejen z hlediska stability, ale i produkce je považován za les nevyhovující. Přesto se však do dnešní doby v lesním hospodářském plánování některých jeho prvků používá (např. normální zastoupení věkových stupňů či normální paseka).

1.3 Návratnost investice do lesa Příklad: Pořízení 1000 ha hospodářského lesa s vyrovnanou věkovou strukturou v průměrných růstových podmínkách ČR, nákupní cena cca: 60 000 Kč/ 1 ha, tj 60 milionů Kč Průměrný čistý výnos z 1 ha lesa s vyrovnanou věkovou strukturou v průměrných růstových podmínkách ČR: 2 000 Kč/ 1 ha ročně, tj. 2 miliony Kč Rentabilita vloženého kapitálu: 2 / 60 = 3,33 %

1.3.1 Složené a jednoduché úrokování Jednoduché úrokování Konečná hodnota vloženého kapitálu se zvyšuje každým rokem o stejnou částku odpovídající úrokovému %. Investor si každý rok úrok vybere.

6

Jednoduché úrokování

rok 0 rok 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 10

Hodnota investice (K 0) roky (n) Úroková míra v % (p) roční úrok v Kč (u) úrok v Kč nabalovaně Budoucí hodnota (Kn)

1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 2 3 4 5 10 10 10 10 10 10 10 10 100 100 100 100 100 100 100 200 300 400 500 1 000

1 000 30 10 100 3 000

1 000 50 10 100 5 000

1 000 80 10 100 8 000

1 000 100 10 100 10 000

1 100 1 200 1 300 1 400 1 500 2 000

4 000

6 000

9 000

11 000

rok 30

rok 50

rok 80

rok 100

Vzorec: Kn = K0 + K0 . p / 100 Složené úrokování Úrok navyšuje hodnotu vloženého kapitálu a každý další rok je počítán jako úroky z úroků za předchozí období Složené úrokování

rok 0 rok 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 10

Hodnota investice (K 0) roky (n) Úroková míra v % (p) roční úrok v Kč (u) úrok v Kč nabalovaně Budoucí hodnota (Kn)

1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 2 3 4 5 10 10 10 10 10 10 10 10 100 100 100 100 100 100 100 200 300 400 500 600

1 000 30 10 100 700

1 100 1 210 1 331 1 464 1 611 2 594

17 449

Vzorec: Kn = K0 . 1,0p

rok 30

rok 50 1 000 50 10 100 800

rok 80 1 000 80 10 100 900

rok 100 1 000 100 10 100 1 000

117 391 2 048 400 13 780 612

n

Srovnání jednoduchého a složeného úrokování Jednoduché úrokování

rok 0 rok 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 10

Hodnota investice (K 0) roky (n) Úroková míra v % (p) roční úrok v Kč (u) úrok v Kč nabalovaně Budoucí hodnota (Kn)

1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 2 3 4 5 10 3 3 3 3 3 3 3 30 30 30 30 30 30 30 60 90 120 150 300

1 000 30 3 30 900

1 000 50 3 30 1 500

1 000 80 3 30 2 400

1 000 100 3 30 3 000

1 030 1 060 1 090 1 120 1 150 1 300

1 900

2 500

3 400

4 000

rok 30

rok 50

rok 80

rok 100

Vzorec: Kn = K0 + K0 . p / 100 Složené úrokování

rok 0 rok 1 rok 2 rok 3 rok 4 rok 5 rok 10

Hodnota investice (K 0) roky (n) Úroková míra v % (p) roční úrok v Kč (u) úrok v Kč nabalovaně Budoucí hodnota (Kn)

1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000 1 2 3 4 5 10 3 3 3 3 3 3 3 30 30 30 30 30 30 30 60 90 120 150 180

1 000 30 3 30 210

1 000 50 3 30 240

1 000 80 3 30 270

1 000 100 3 30 300

1 030 1 061 1 093 1 126 1 159 1 344

2 427

4 384

10 641

19 219

Vzorec: Kn = K0 . 1,0p

n

7

rok 30

rok 50

rok 80

rok 100

1.3.2 Modelové hospodaření v lese v průběhu 100 let – výchozí stav: holina

Náklady a výnosy během 100 let hospodaření nad lesním porostem, úrok sazba 3% 200 000 0

PN (PČ i TČ) -200 000

Správa Úroky

-400 000 -600 000

Výnos -800 000 -1 000 000

Bilanci nákladů a výnosů v průběhu let zobrazuje červená přerušovaná čára. Z jejího průběhu vyplývá, že chyby v realizaci dříví mohou vést ke znehodnocení stoleté produkční doby a vytvoření ztráty.

8

2. část: Umisťování dříví na trhu, nejdůležitější aktivita vlastníka lesa 2.1 Analýza determinantních faktorů procesu prodeje dříví v podmínkách ČR Účelem je popsat možnosti a determinanty vstupující do procesu uplatňování nových způsobů prodeje dříví na pni. Za klíčové jsou pak považovány determinanty těch atributů způsobů prodeje dříví, které jsou jen částečně prověřeny dnešní praxí, a to především z pohledu právních a daňových aspektů. Základním legislativním předpisem popisujícím lesní prostředí je zákon o lese. Do analýzy procesu prodeje dříví vstupují dále občanský a obchodní zákoník, zákon o majetku ČR, v průběhu řešení dílčích částí se dále výstupy opírají o další zákony – o oceňování majetku, o pozemkových úpravách, o DPH, transformační zákon apod. Je nutno zdůraznit, že modelově připadá v úvahu mnoho variant způsobů a metod prodeje dříví a jejich vzájemných kombinací (byť některých pouze na teoretické úrovni). Volbu konkrétní kombinace ovlivňuje především strategie a vůle kompetentního vlastníka lesa.

2.1.1 Základní členění procesu prodeje dříví Při snaze o systematický přístup k dané problematice je nutno provést dekompozici tohoto procesu na základě jeho dílčích atributů. Rozkladem procesu prodeje dříví z hlediska prodávajícího je tak docíleno popisu procesu probíhajícího k aktivaci nabídky (popsaného způsoby prodeje) a konfrontací se stranou poptávky (definováno metodami prodeje). Tyto dva oddělitelné a ve své podstatě samostatné procesy je nutno důsledně odlišovat a přistupovat k nim diferencovaně, i s vědomím jejich provázanosti věcné a časové. Shrňme si několik jejich zásadních atributů: 

Způsob prodeje dříví (na pni, zpracované dříví atd.) je spíše technologickou záležitostí, která má přímý dopad do procesu výroby. Jeho změna tak nemusí mít přímý dopad na vytvořené obchodní vztahy a může probíhat bez větších obtíží za nezměněného nastavení vnějších vztahů podniku. Na druhou stranu může být také prostředníkem k optimálnějšímu tržnímu zhodnocení produkovaného dříví. Některé sice zažité, avšak nesprávně aplikované procesy (například předjímání rozhodnutí kupujícího prostřednictvím výroby sortimentů pro předem neznámého kupujícího) totiž mohou probíhat přijatelným způsobem pouze za některých tržních situací. Z analýzy uvedené v následujících kapitolách vyplyne, že jednotlivý způsob prodeje dříví je výslednicí volby prodávané komodity, lokality prodeje a způsobu měření.



Metoda prodeje (prodeje s oslovením konkurence, prodeje dohodou apod.) je výslednicí metody hledání zákazníka a metody nalezení ceny. Změna metody prodeje může být v konečném důsledku významným zásahem do tržních vztahů primárního producenta dříví a tudíž k ní musí být přistupováno mimořádně citlivě.

Je evidentní, že volba kombinace způsobu a metody prodeje dříví primárním producentem dříví je nutně výslednicí jeho obchodních priorit. Je však současně pravdou, že každá ze zvolených kombinací, a nebo jen změna způsobu či metody prodeje dříví, bude mít jisté, objektivně dané,

9

kladné nebo záporné dopady na úroveň zhodnocení disponibilní dřevní suroviny. Cílem této práce je napomoci k nalezení těch, které přispějí k ekonomickému užitku objednatele.

2.1.2 Metoda prodeje dříví „Metody prodeje“, coby procesu hledání zákazníka a formy stanovení ceny, mohou být považovány za pojmenování podoby tržního aktu, jež má dopady a vazby na marketing a obchodní vztahy podniku. Ten pak podíl jednotlivých metod prodeje mění v závislosti na stavu trhu a firemních strategiích. Tyto změny se projeví především ve stavu trhu. Při vědomí, že užité metody prodeje jsou závislé především na firemních procesech a strategiích podniku, a jejich volba a možnosti jsou tak v režii tohoto podniku, je třeba konstatovat, že k jejich rozkladu a popisu je nezbytná úzká součinnost s majitelem lesa. Pro předběžnou názornost uvádíme v následující tabulce základní rozdělení metod prodeje. Na základě tohoto schématu se dále bude odvíjet diskuse o analýze a přístupu k metodám prodeje.

Diferenciace metod prodeje Hromadný prodej

Prodej dohodou Prodej s oslovením konkurence

Za jednotkovou cenu

1) Veřejná dražba Obálková metoda nabídkou Předkupní smlouva Komoditní burza

1) Prodej dohodou je možný za podmínek, které byly získány při metodách prodeje s oslovením konkurence. Prodej na základě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou nebo na dobu určitou na několik let je možný jen v případě, nedojde-li k omezení hospodářské soutěže. V případě objednatele, jako podniku, který pravděpodobně na relevantním trhu dominance nedosahuje, je tato podmínka nejspíš splněna samozřejmě (úvaha snad může být při puristickém přístupu vedena nanejvýš a pouze o dominanci lokální). K nově užívaným metodám prodeje dříví patří obchodování prostřednictvím burz. Organizováním burzovních obchodů dříví je soustřeďování nabídky a poptávky po jeho určité komoditě do určitého místa a času a vytváření materiálních a informačních podmínek k tomu, aby je zájemci mohli nakupovat a prodávat, i když není fyzicky přítomno, za standardizovaných obchodních podmínek. V podmínkách ČR je tato metoda nově užívána od srpna roku 2005 na Českomoravské komoditní burze Kladno a od podzimu 2011 prodej dříví na pni v elektronických aukcích.

10

2.1.3 Způsob prodeje dříví Pod pojmem „způsob prodeje dříví“ si lze ve zjednodušené podobě představit technologickou metodu realizace dřevoprodukce. Z toho nám vyplývá, že definovatelné způsoby prodeje dříví jsou v podstatě výslednicí užité komodity, k ní vztahujícího se způsobu měření (charakterizované metodou a lokalitou měření) a lokalitou prodeje. (viz. Příloha č.1. Schéma procesu způsobu prodeje dříví). Na definovanou komoditu se tak přímo váže měření a potažmo lokalita. Velmi důležitým aspektem je zachování základních principů korektního vztahu komodity, měření a lokality. Je nutno si uvědomit, že vždy je třeba měřit komoditu, která je skutečně předmětem prodeje a že prováděná měření musí mít cenotvorný smysl, tzn. lokalita prodeje komodity musí být shodná s lokalitou měření této komodity. Výsledky právě tohoto měření musí být uplatňovány při kvantifikaci prodávané komodity. Problematika způsobu prodeje dříví do značné míry souvisí s otázkou vnitřní efektivnosti procesu prodeje dříví a jako taková je tedy potenciálně méně závislá na rozhodnutí primárního producenta dříví, která mají obchodní povahu. 2.1.3.1 Komodita Komodita je obchodovatelný předmět (určitý druh zboží). Pro korektní průběh prodeje je limitující definice prodávané komodity a její ceny. Znamená to, že na definovanou komoditu musí být vázána sjednaná cena za šetřenou množstevní jednotku, přičemž všechny tyto parametry, včetně jejich zjišťování, musí být vázány na stejnou lokalitu. Pro další úvahy je vhodné si uvědomit, že v současné době převládá tradiční projekce komodity výřez (kusově měřené objemem) do většiny obchodních případů, a to i tehdy, kdy tomuto přístupu povaha obchodního případu naprosto neodpovídá. Pochopitelnost této skutečnosti spočívá v tom, že k definici nové komodity je zapotřebí její adekvátní popis, způsob její kvantifikace a povědomí o její trhem akceptované ceně. V posledních letech divergovaly způsoby i metody prodeje dříví u primárních producentů dříví natolik, že potřeba definice nových komodit se stala evidentní. Ale mechanismy vedoucí k obecnému přijetí nových komodit (hlavně problém vzniku informace o úrovni obecně akceptované ceny komodity) nejsou dostatečně silné. Jedním z důvodů je pravděpodobně vysoká míra koncentrace českého trhu, kde dominantní účastníci preferují k problematice definice komodity velmi tradicionalistický přístup. V případě prodeje dříví připadají v úvahu tyto komodity: - Strom (jedinec) - Soubor stromů (porost) - Výřez - Soubor výřezů - Právo (těžby apod.) 2.1.3.2 Strom (jedinec) Konkrétní stojící strom, situovaný samostatně nebo uvnitř porostu. Je charakterizován identifikací, lokalizací, dřevinou, výškou, výčetním průměrem, výškou nasazení zelené koruny, případně objemem, zkušebním vrtem apod. Klíčové je hovořit o této komoditě charakterizované objektivně zjistitelnými veličinami, které jsou této komoditě skutečně vlastní, nikoli projekcí jiných komodit ze stojícího stromu potenciálně vzniklých (například výřezů). 11

2.1.3.3 Soubor stromů (porost) Soubor je uspořádaný celek charakterizovaný určitými společnými znaky. Jakýkoliv lesní porost jako takový můžeme považovat za soubor stromů, musí však být jednoznačně prostorově ohraničený. Za vlastnosti souboru stromů považujeme jeho identifikaci, lokalizaci, dřevinnou skladbu, plochu, klasifikaci (kmenovina, tyče a tyčky, pařezina a koruny, deklasovaní jedinci), zařazení do tloušťkových stupňů a k nim příslušné výšky, počet jedinců a případně jejich objem, kvalitativní prvky (nasazení zelené koruny, zkušební vrty apod.). Soubor pak můžeme ještě dělit např. na základní a výběrový. Je nutné si uvědomit, že na komoditu strom a soubor stromů nelze při prodeji nahlížet jako na stromy skládající se ze souborů výřezů, nýbrž skutečně jako na stromy a soubory stromů coby celky. I kalkulovaná cena potom musí být sjednávána na jednotku stromu, tzn. ks stromu (nebo obtížněji m3 stromu, což velmi nedoporučujeme) a v případě souboru stromů za tento soubor jako celek a nebo kalkulačně na základě v porostu měřitelných jednic (počet stromů s jejich taxačními charakteristikami, zjistitelné kvalitativní znaky). Z pohledu zájemce (kupujícího) mají popisné charakteristiky stromu či souboru stromů nejen cenotvorný význam, ale také umožňují sledovat obchodní strategie firmy (zaměření se na výrobu určitého sortimentu apod.) a v neposlední řadě možnost kontroly a vyhodnocení prezentovaných charakteristik (prodejcem) přímo v terénu (a posouzení skutečného stavu komodity a s tím souvisejícího stanovení maximální ceny, kterou je ochoten nabídnout). Prodej těchto komodit je situován na lokalitu na pni. Je možné, že při prodeji porostu jako celku úhrnem bude problematika popisu této komodity z tradičního hlediska naprosto "nelesnická", poněvadž může jít v podstatě pouze o plošné vymezení. 2.1.3.4 Výřez Výřez je částí kmene (či tlustých větví), vzniklý příčným krácením. Výřezy se obvykle klasifikují, dle jejich použitelnosti, technologickými vlastnostmi, dřevinou, rozměry (délka a průměr – středový, čela, čepu), objemem a přípustným rozsahem vad. Na vývoji jemnosti definice výřezů a permanentním stavu zaostávání "lesnického" trhu za "dřevařským" v míře obchodního uchopení jemnosti této definice lze dokumentovat obtížnost procesu vzniku nové komodity, byť se jedná jen o mírné modifikace definic komodit původních, a třeba jen o modifikace kvantitativní. 2.1.3.5 Soubor výřezů Soubor výřezů je seskupením několika výřezů stejné nebo rozdílné jakostní třídy. Je charakterizován technologickými vlastnostmi, dřevinami, rozměry (délka a průměr – středový nebo čela či čepu, případně zařazení do tloušťkových stupňů), objemem a přípustným rozsahem vad. Výřezy mohou být také sdružovány a to do výřezů sdružených délek, sdružených jakostí nebo sdružených sortimentů. Tato komodita může být prodávána úhrnem. Realizace prodeje výřezu (souboru výřezů) již vyžaduje, oproti prodeji stromu (souboru stromů), provedení určitých technologických operací před samotným prodejem (těžba, soustřeďování apod.). Ty musí (za předpokladu konsistence shody okamžiku a lokality cenotvorného měření, přechodu vlastnictví, odpovědnosti a dispozice) provést (nechat provést) prodejce ve vlastní režii a znamená to, při tvorbě určité přidané hodnoty na základě sortimentace, zvýšení operačních a provozních nákladů. K prodeji komodity výřez (soubor výřezů), jeho kvantifikaci (měření) a přechodu vlastnictví a odpovědnosti na kupujícího dochází na lokalitě některé z fází zpracování (pařez, vývozní místo, odvozní místo), dle smluvního ujednání. V této

12

variantě nese primární producent zodpovědnost za rozhodnutí o prvotním technologickém zpracování suroviny, včetně příslušných rizik i naděje na výhodnější alokaci a prodej. 2.1.3.6 Právo Jedná se o převod výhradního práva k předem stanovené komoditě či službě. Jako příklad lze uvést právo (či povinnost) těžby, kdy může být sjednána i možnost odkupu vytěžené hmoty. Tento právní úkon lze pojmenovat jako poskytnutí práva smluvní straně těžit dříví pro sebe.

2.1.4 Měření Měření je úzce spjato s komoditou, ke které se váže. Ve všech případech je nutností, aby byla měřena komodita, která je skutečně předmětem prodeje. Zároveň musí být zachován cenotvorný smysl takového měření. Samozřejmostí je oboustranná akceptace (dodavatel-odběratel) měření a jeho kontrolovatelnost. Je třeba řešit odpovědnost za měření, ke kterému lze přistupovat odlišně u známých a prověřených smluvních partnerů a u ostatních. (V případě ostatních smluvních partnerů by se kupříkladu předpokládalo dodání popisných materiálů komodity – identifikace, lokalizace, množství, kvalita atd. (s možností udání množství a kvality bez záruky), které by musel prodávající připravit, a které by byly závazné pro dodavatelsko-odběratelský vztah. Kupující by potom měl možnost ověření těchto popisných charakteristik a zvážení svých obchodních rizik. V případě druhém by se jako účelné a ekonomické řešení nabízelo zplnomocnění jedné ze smluvních stran k závaznému provádění měření obchodované komodity, jehož výsledky by sloužily jako podklad pro kvantifikaci předmětu prodeje. Tím by se zamezilo dvojímu měření a celý proces by se zjednodušil a napřímil. Je ale nezbytné si uvědomit, že ujednání o tom, kdo, kdy a kde bude dříví měřit (v podstatě ujednání o množství, kvalitě a přeneseně i o ceně dříví) je ponecháno zcela na vůli smluvních stran. V souvislosti se stanovením způsobu měření musíme také brát v úvahu ustanovení §40 zákona č. 289/1995 Sb., podle kterého je vlastník lesa povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení LHP (včetně provedené těžby). Dnes je toto zabezpečeno měřením jednotlivých surových kmenů či výřezů, což by odpovídalo způsobu měření při prodeji výřezu nebo souboru výřezů. V případě prodeje dřeva na stojato by mohl být k měření oprávněn i nevlastník lesa (kupující) nebo by byl prodej uskutečněn dokonce zcela bez měření. V zákoně ale není stanoveno, jakým způsobem je vlastník lesa povinen údaje zapisované do LHE zjišťovat a měřit, z čehož vyplývá, že lze použít jakoukoliv z metod obecně uznávaných v odborné lesnické praxi, zejména tedy metodu taxační (navíc sám ukazatel „maximální výše těžeb“ je odvozován pomocí taxačních metod měření). Obecně můžeme měření rozdělit na  měření dříví na pni - měření stojících stromů - výška a výčetní průměr, určení počtu jedinců, eventuelně zásoby porostu (objemu jedince), jeho (především vnější) kvalitativní znaky; lokalizace na pni,  měření při pni - měření pokácených stromů či jejich výřezů – délka a průměr (čela, středový, nebo čepu), určení jejich objemu, četnosti, kvalitativní zařazení; lokalizace na některé z fází zpracování (P, VM, OM).

13

Rozklad procesu měření je znázorněn v následující tabulce.

Diferenciace jednotlivých procesů měření Podle lokality měření

Podle použité metody

v lese – na pni fáze zpracování

pařez vývozní místo odvozní místo

Dle jednotek měření

objemové měření stanovení objemu komodity v m3, ke kterému bude přiřazena jednotková cena (Kč/m3) měření na kusy klasifikace četnosti komodity dle zvolených kritérií, ke které bude přiřazena jednotková cena (Kč/ks) odhad obecně můžeme odhad nazvat metodou, kterou užíváme k určení parametru základního statistického souboru (komodity) na základě hodnot zjištěných ve výběrovém souboru statistické metody použití metod studujících matematické zpracování hromadných jevů, využívající výsledků teorie pravděpodobnosti podrobná měření zjišťování vybraných taxačních veličin komodity na základě exaktně stanovených metod

Dle způsobu měření

Objemy výřezů se zjišťují podle kubírovacích vzorců. Nejpoužívanější je Huberův vzorec, dále Smalliánův vzorec. Zásobu porostu můžeme zjišťovat několika metodami, které mají rozdílné přesnosti. Obecně používanými metodami měření jsou: Podrobná měření     

Průměrkování naplno Metoda ÚLT, JHK, LOT Určení hmoty podle taxačních tabulek Růstové modely (SIMOD)

2.1.4.1 Statistické metody  Relaskopická metoda  Metoda zkusných ploch Vzhledem k diferenci růstových podmínek v ČR, je nutné zajistit v tomto rámci seriózní metodu cenotvorného měření. Z různých šetření vyplývá, že užívané taxační tabulky nevyhovují stejně pro celou naši republiku. Z tohoto důvodu doporučujeme využívat metod, založených na zjištění

14

tvarové křivky stromů v daném těžebním prvku, jejíž výsledky jsou srovnatelné s přesností měření pokáceného dříví při pni, například metoda LOT. Metoda lokálních objemových tabulek (LOT) je nástrojem ke stanovení objemu v porostech na stojato na základě metodiky stanovené prostřednictvím matematickostatistických analýz a díky lokálnosti se těsně přimyká ke skutečným hodnotám. Tato metodika je tak významným posunem v možnostech měření dříví na stojato. Předpokladem k jejímu užití je vytvoření modelu pro zájmové území na základě exaktně stanovených taxačních veličin. V současné době je model zpracován do podoby počítačových programů, které po zadání hodnot z lokálních měření vygenerují příslušné diskrétní hodnoty objemů. 2.1.5 Lokalita prodeje Při respektování zásady, že při každém prováděném měření na porostech (jedincích) by měl být zachován cenotvorný charakter, musíme v ideálním případě považovat lokalitu měření také za lokalitu prodeje. Lokalita prodeje je pak v podstatě výslednicí komodity a způsobu, respektive lokality, měření. Při situaci, kdy by byla lokalita měření a lokalita prodeje odlišná, by mohlo docházet, při přesunech mezi těmito lokalitami, k různým změnám kvality a kvantity prodávané komodity (dřevní hmoty) a měření by se pak nevztahovala ke skutečně prodávané komoditě.. V úvahu přicházejí tyto lokality prodeje: -

lokalita na pni lokalita při pni (P) lokalita VM lokalita OM

Lokalita na pni K této lokalitě se váže prodej komodity soubor stojících stromů či stojící strom. Cílem měření je zjištění celkové zásoby nebo počtu jedinců a základních charakteristik dle dřevin, jako klasifikace jedinců (kmenovina, tyče a tyčky, koruny a pařezina, deklasovaní jedinci), zařazení do tloušťkových tříd (dle D1,3) a zjištění příslušných výšek, nasazení zelené koruny, zkušební vrty apod. Lokalita při pni Lokalita P (pařez) je lokalita v místě růstu jedince. Umístění komodity na lokalitu P je charakterizováno určitým počtem technologických operací, které je třeba provést ke skácení jedince, porostu. Na lokalitě P přichází v úvahu prodej již pokácených a zpracovaných stromů, komodita výřez nebo soubor výřezů. Cílem měření je zjištění objemu/četnosti výřezů dle jednotlivých technologických parametrů.

Lokalita VM Lokalita VM (vývozní místo) je charakterizována přísunem hmoty z lokality P a odsunem hmoty na lokalitu OM. Jedná se v podstatě o fázi soustřeďování (při některých technologiích může být vynechána). Jsou pro ni charakteristické technologické operace související s přesunem dřevní hmoty.

15

Využití této lokality přichází v úvahu například při prodeji výřezu nebo souboru výřezů. Primární producent by měl povinnost předmětné výřezy lokalizovat na vývozním místě. Zde by proběhl proces měření, ocenění a přechodu vlastnictví na kupujícího.

Lokalita OM Lokalita charakterizovaná jako konečná pro dopravu dřevní hmoty speciálními lesními mechanismy. Následuje odvoz dřevní hmoty z lesních skladů k dalšímu zpracování. Analogický postup jako při lokalitě VM.

2.2 Popis analyzovaného stavu Analyzované procesy prodeje dříví (komodita stojící strom či soubor stojících stromů) nejsou v České republice dlouho používány. Provedli jsme verifikaci těchto procesů z hlediska právního a ekonomicko-hospodářského a nabízíme nyní k diskusi následující závěry. Výsledkem zavedení nového procesu prodeje dříví na pni je souběžně vznik nové komodity „dřevo na pni“, přičemž prodej tohoto „zboží“ (ve variantě „jednotlivý strom“ a „skupina stojících stromů“) má svá specifika a bylo nutné jej podrobit důkladnému rozboru. Stěžejním bodem bylo posouzení legálních možností prodeje dříví na pni a to odděleně od pozemku na kterém stojí. V této souvislosti je nutné vycházet z faktu, že za součást pozemku, coby věci hlavní, jsou považovány i veškeré porosty, které se na něm nacházejí. Naše judikatura sice zná několik výjimek z tohoto ustanovení, žádná však nejde optimálně aplikovat na námi řešenou problematiku. Navíc uzavření smlouvy, na jejímž základě by vlastnické právo k porostu přešlo odděleně na kupujícího ještě před jeho těžbou, by patřilo mezi obchody s vysokou mírou právního rizika (a mohlo by zakládat neplatnost pro právní nemožnost plnění a pro rozpor se zákonem). Lesní porost je tak považován za součást lesního pozemku (věci hlavní), kde součástí je myšleno vše, co k pozemku podle jeho povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím tento pozemek znehodnotil. V právním smyslu není lesní porost samostatnou věcí ani není způsobilým předmětem samostatných ujednání a je vždy ve vlastnictví vlastníka věci hlavní (pozemku) a sdílí proto rovněž právní osud této věci. Vzájemná neoddělitelnost součásti a věci hlavní není omezována pouze na neoddělitelnost fyzickou nebo technickou a znehodnocení není chápáno pouze jako znehodnocení funkční popř. poškození věci, nýbrž v zásadě jako vznik jakékoliv újmy. Z předešlých výkladů vyplývá, že za stávající legislativní situace nemůže docházet k samostatnému převodu vlastnictví stojícího porostu bez současného převodu vlastnictví pozemku, na němž porost roste. Právní řád ČR však připouští, aby ještě před smýcením bylo dříví na pni prodáno osobě odlišné od vlastníka pozemku, ovšem s tím, že k přechodu vlastnického práva na kupujícího dojde nejdříve těžbou, tj. právně oddělením součásti od věci hlavní. Pak by se porost stal věcí movitou a vlastnické právo k němu by se nabývalo převzetím (popř. předáním). Oddělení právního režimu lesního porostu od pozemku určeného k plnění funkcí lesa tedy možné je, ovšem nikoliv v nejširší v úvahu připadající variantě (přechod vlastnického práva k porostu na kupujícího současně s uzavřením smlouvy), nýbrž ve variantě omezené (přechod vlastnického práva k dříví na kupujícího až po těžbě), kdy až do oddělení porostu má uzavřená kupní smlouva pouze závazkověprávní, nikoliv věcněprávní účinky. Taková kupní smlouva pak může mít buď podobu kupní smlouvy o koupi věci budoucí (kdy jde o plnohodnotnou kupní smlouvu, ovšem na věc, která dosud neexistuje), nebo tzv. koupi budoucích užitků. V úvahu připadají i jiná právní řešení: nájem a 16

podnájem, který ovšem v případě lesů ve státním vlastnictví v tomto okamžiku nepřipadá v úvahu (§4 zákona č. 289/1995 Sb.), a možnost zřízení věcného břemene, které by bylo obdobou služebnosti užívané u nás do roku 1950. Vzhledem k nastolenému směru řešení se však těmito variantami nebudeme dále zabývat. Zvolená koncepce prodeje věci budoucí, kdy k přechodu vlastnického práva ke stromům dochází až po jejich smýcení, byť je smlouva uzavřena dříve, nevyžaduje žádný z úředních souhlasů, neboť nejde o nakládání s lesem (ani při sporném výkladu tohoto pojmu coby spojení lesních porostů a lesních pozemků), nýbrž o převod vlastnictví ke stromům provedený formou smlouvy o prodeji stojícího porostu. V přípustné variantě prodeje stojícího porostu pak dojde k tomu, že vedle vlastníka lesa začne existovat ještě subjekt, který stojící lesní porost koupil; tím ovšem není myšlen jeho aktuální vlastník (kterým s ohledem na definici lesa zůstává vlastník lesa, tj. vlastník pozemku), nýbrž pouze vlastník budoucí, přičemž si musíme uvědomit, že lze prodat i věc, která v okamžiku uzavření smlouvy ještě neexistuje, což pro prodej budoucích plodů věci výslovně umožňuje i občanský zákoník v § 595 („Tomu, kdo koupí budoucí užitky nějaké věci úhrnem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené. Nese však ztrátu, bylo-li jeho očekávání zmařeno“). Důležitá je také skutečnost, že prodej dříví úhrnkem je již znám z období platnosti občanského zákoníku obecného z roku 1811. Prodej úhrnkem byl myšlen jako prodej věci tak, jak stojí a leží, bez měření, počítání a vážení. Možnost prodeje úhrnem otevírá zajímavým způsobem prostor směrem k ekonomicky a organizačně velmi efektivním variantám způsobu prodeje dříví. Při uzavření kupní smlouvy o koupi věci budoucí je zřejmé, že vlastník pozemku bude mít po celou dobu trvání uvedeného časového intervalu (od prodeje do započetí těžby) právní postavení vlastníka lesa podle zákona č. 289/1995 Sb. a také veškerá jeho práva a povinnosti. Smluvně tedy musí být upraven právní režim porostů pro časový interval od uzavření smlouvy do provedení těžby. Je třeba si však uvědomit, že i při uzavření kupní smlouvy o prodeji porostu „na stojato“ zůstává nositelem práv a povinností vyplývajících ze zákona č. 289/95 Sb. vlastníkovi lesa vlastník pozemku (dodržení pravidel při těžbě, obnově, výchově atd.), a to bez ohledu na případné ujednání o přechodu nebezpečí vzniku škody na prodávané věci. K provádění zásahů vyplývajících z povinností vlastníka lesa může být na základě smluvního ujednání povinen kupující, který se přitom bude řídit pokyny vlastníka pozemku, a pro případ, že by své povinnosti neplnil, bude vlastník pozemku oprávněn provést zásah sám na náklady kupujícího se sjednanou povinností kupujícího k náhradě škody ve výši případně udělené pokuty. Každopádně plnění povinností vlastníka pozemků nemůže být považováno za porušení kupní smlouvy. Ohledně škod by tedy korektní aplikací v úpravě smluvních vztahů mezi vlastníkem pozemku a kupujícím odpovídalo ujednání, podle kterého by k přechodu nebezpečí na porostu na kupujícího došlo okamžikem započetí těžby. Dále by bylo ujednáno, že případnou nahodilou těžbu v prodaném porostu po uzavření smlouvy bude provádět rovněž kupující. Tento stav lze řešit blokací možnosti úpravy kupní ceny a výslovným ujednáním, že poškození způsobené kupujícím není vadou prodávané věci. V případě prodeje jednotlivých stromů (v případě výchovných zásahů) by koncepce nebezpečí vzniku škody byla stejná s tím, že vlastník pozemku může oprávněně požadovat změnu poměrů jednotlivých splátek kupní ceny v neprospěch kupujícího s cílem zajistit se proti škodám vzniklým výchovnou těžbou na vychovávaném porostu. Může však dojít i k úpravě ceny ve prospěch kupujícího, a to v případě, že by v období od uzavření kupní smlouvy až do přechodu vlastnického práva k porostu došlo k výraznému zhoršení jeho kvality. Jak již bylo popsáno, riziko nebezpečí škody na porostu přechází na kupujícího současně s přechodem vlastnictví. Důležitými atributy kupní smlouvy, kromě standardních vycházejících z obecných předpisů, pak jsou určitost právního úkonu, což ve vztahu k předpokládané smlouvě znamená uvést přesnou definici předmětu koupě (a zvláště u varianty prodej jednotlivého stromu

17

musí být jednoznačná identifikace, který strom je prodáván) a dále také ujednání o způsobu terénního označení stromů (porostů), které jsou prodávány. Vhodnou součástí je také lokalizace v terénu - uvedení pozemkové parcely, eventuelně její část, (nutností by bylo v případě smlouvy o koupi budoucích užitků, poněvadž tyto užitky jsou vázány právě k pozemku, ze kterého plynou). Dalším parametrem je smluvní vymezení doby, v níž musí být prodaný porost vytěžen (jako časový interval od uzavření smlouvy do provedení těžby). Spolehlivé zajištění smlouvy pro případ, že vlastník lesa lesní pozemek ještě před provedením těžby převede na třetí osobu je možný pouze použitím věcněprávních nástrojů zapisovaných do katastru nemovitostí a doprovázený složitým schvalovacím procesem. Existence obchodní komodity „dříví na pni“ otevírá možnosti dalšího obchodování s touto komoditou (jako s kterýmkoliv jiným zbožím), tzn. převod porostu koupeného „na stojato“ z kupujícího č.1 na jiné osoby (kupující č.2), a to ještě před provedením těžby. V takovém případě by došlo ke vzniku další kupní smlouvy mezi kupujícím č. 1 a kupujícím č. 2, povinnosti z původní smlouvy uzavřené s vlastníkem lesa by však zůstaly na kupujícím č.1. Lepší variantou by tak bylo uzavření trojstranné dohody o změně účastníků právních vztahů za účasti kupujícího č. 1, kupujícího č. 2 a vlastníka pozemku. Otázkou ovšem zůstává posouzení vhodnosti a účelnosti takovéto možnosti (převod porostu koupeného na stojato na jiné osoby), přičemž jako žádoucí se, v období zavádění komodity dříví na pni, jeví smluvní zabránění této možnosti. V otázce volby odpovídající sazby DPH je v prvním případě koncepce smlouvy jako smlouvy o koupi věci v budoucnu vzniklé, přičemž jejím předmětem je budoucí převod vlastnictví k budoucím movitým věcem, tedy ve smyslu § 2, odst. 1, písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. dodání zboží. Prodávanou komoditou je tedy dříví, u kterého pouze v důsledku nemožnosti převést vlastnické právo ke stojícím porostům dochází k posunu přechodu tohoto vlastnictví na dobu pozdější (po vytěžení). Jelikož porost jako věc hromadnou ani jednotlivý strom nelze zařadit do žádné ze skupin zboží podléhající snížené sazbě daně, byla by uplatňována sazba základní. Dnem uskutečnění zdanitelného plnění ve smyslu § 9, dost. 1, písm. a) by byl den přechodu vlastnického práva na kupujícího, tj. nejdříve den, kdy by porost jako věc hromadná vznikla oddělením od pozemku. V druhém případě koncepce smluvního vztahu jako poskytnutí práva smluvní straně těžit dříví pro sebe by se z hlediska uplatnění DPH jednalo o převod práva čili poskytnutí služby, a platnou by v tomto případě bylo opět použití základní sazby DPH. Otázkou ovšem zůstává, jak koncipovat takovou smlouvu, aby její obsah odpovídal definovaným požadavkům a přitom se lišil od smlouvy kupní. Účelem takové smlouvy totiž je opět dosažení stavu, kdy se oprávněný ze smlouvy stane vlastníkem vytěženého dříví a bude s ním moci nakládat. Rozdíl mezi „převodem práva smluvní straně těžit dříví pro sebe“ a „koupí věci s odloženým přechodem vlastnictví“ je možný pouze v případě, že právo těžit dříví pro sebe je převáděno jako část práva vlastníka lesa v lese hospodařit (nejen právo provést těžbu, ale také právo rozhodnout kde a v jaké intenzitě) – kdy podle §2, písm. d) zákona č. 289/1995 Sb. se hospodařením v lese rozumí i těžba lesních porostů. Převodem práva „vytěžit pro sebe“ stromy či porosty označené k těžbě vlastníkem lesa by nebylo považováno pouze právo dříví vytěžit, ale současně i povinnost v dohodnutém rozsahu a čase provést (analogie k povinnosti kupujícího převzít zboží podle §447 obchodního zákoníku či §588 zákoníku občanského). Aby bylo dosaženo odlišení od kupní smlouvy a současně nebylo omezeno právo vlastníka lesa činit všechna hospodářská rozhodnutí, získal by i zde kupující vedle práva vlastnického (respektive před ním) „navíc“ právo rozhodnout o vybraných atributech těžby, stanovených předem v určitých definovaných rámcích. V tomto případě se nám nabízí možnost postoupení těchto dílčích práv: volba termínu těžby, volba pořadí těžby porostů, volba obnovních

18

postupů a technologií. Tato rozhodnutí by ovšem nebyla sjednána jako zcela otevřená, nýbrž s možností volby z předem stanovených rozsahů (např. nejzazší časová hranice apod.). Platební režim, týkající se úhrady sjednané kupní ceny, by měl být dále předmětem společných smluvních ujednání. Nesporně můžeme tvrdit, že by měl splňovat tyto základní parametry: ‒ Motivace kupujícího na včasném provedení těžebního zásahu. ‒ Motivace kupujícího na racionálním provedení zásahu (zachování příslušných kvalitativních parametrů). ‒ Respektování základních ekonomicko-hospodářských rámců (sledování toku peněz v odvětví apod.). Platby poskytnuté kupujícím přede dnem zdanitelného plnění by byly zálohami, které by se i z hlediska DPH zúčtovávaly při konečné fakturaci. Skutečnosti vymezující povahu a možnosti prodeje pramení z legislativních předpisů. Ty, z dlouhodobého hlediska, prodělávají neustálý vývoj a je nutné se zmínit také o možných a vhodných legislativních změnách v souvislosti se zamýšleným prodejem dříví na pni. Můžeme konstatovat, že prodeji dříví na pni nebrání ustanovení žádného z platných právních předpisů. Ustanovení § 2, odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. však brání tomu, aby bylo samostatně (tj. bez pozemku) převedeno vlastnické právo k porostu. Proto, při požadavku samostatného prodeje porostu, by bylo nutno provést změnu uvedeného ustanovení zákona č. 229/1992 Sb., ve smyslu možného převedení vlastnického práva k porostům na jinou osobu. Současně by však bylo vhodné provést i změny zákona č. 289/1995 Sb., spočívající v úpravě nejednoznačné definice pojmu „les“.

19

2.3 Schéma procesu způsobu prodeje dříví Způsob prodeje dříví

Komodita

Výřez

*Při prodeji nutná definice komodity a ceny

Soubor výřezů

Strom Soubor stromů

Práva

Měření

Metoda

*Nutno měřit komoditu, která je skutečně předmětem prodeje. *Zachování cenotvorného smyslu měření. *Kontrolovatelnost výsledků.

Objemově

Na kusy

Lokalita

Les – na pni Některá z fází zpracování

přímá vazba na

Lokalita prodeje

Změna vlastnictví

*Výslednice průsečíku komodity a jejího měření.

Faktická dispoziční schopnost Přechod odpovědnosti za škody

20

Definice komodity a stanovení ceny

Komodita

Lokalita měření, prodeje, přechodu odpovědnosti, dispoziční možnosti

Způsob měření

Odhad Objem

Statistika Podrobná měření

Stojící strom (y)

Na pni Odhad Kusy

Statistika Podrobná měření Počet jednotek

Proces PRODEJE

P

X Statistika

Výřez (y)

VM

Objem Podrobná měření

OM

Odhad Právo

Lokalita výkonu práva. Měření tech. jedn. na některé z fází zprac.

Objem Rozsah

Statistika Podrobná měření

21

Přiřazení jednotkové ceny

2.4 Hledání zákazníka Prodej dříví na pni s oslovením konkurence je metoda prodeje, která nemá v České republice dlouhou tradici. V novodobé historii českého lesnictví byly první úspěšné prodeje dříví na pni realizovány na začátku roku 2010 z komunálních a privátních majetků v rozsahu několika tisíc m3. Začátkem roku 2011 zveřejnilo Ministerstvo zemědělství tzv. Dřevěnou knihu, která ukládala největšímu správci státních lesů, podniku Lesy České republiky, využívat jako jednu z metod prodeje dříví také prodej dříví na pni formou aukce v rozsahu 10 až 20% roční produkce dřeva. Od podzimu roku 2011 LČR nabízí trhu prostřednictvím elektronických aukcí objemy v řádu statisíců m3 dříví na pni ročně. Tato metoda může být zajímavá také pro další majitele a správce lesa. Pro správce veřejných lesů je hlavním přínosem transparentnost prodeje, pro drobné majitele lesa pak dosažení tržní ceny bez nutnosti kvalifikovaných znalostí z oboru lesnictví a obchodu se dřevem.

2.5 Prodej dohodou Prodej dohodou spočívá v tom, že se zástupci prodávajícího a kupujícího dohodnou na podmínkách prodeje, tedy na ceně, množství, kvalitě, časovém rozměru plnění a dalších podmínkách. Jednání dohodou má své nesporné výhody, šetří náklady na vlastní výběr partnera, buduje dlouhodobé obchodní vztahy atd. V privátní sféře je často využívanou metodou prodeje. U správce státního lesa je prodej dohodou problematický. V zákonu o nejvyšším kontrolním úřadu je definován předmět kontrol hospodaření se státním majetkem a v §4 odstavec 1) se uvádí, že:

22

(1) Při kontrole Úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné a hospodárné. Co to znamená účelné a hospodárné již není blíže specifikováno. V judikátech českých soudů včetně nejvyššího k tomuto tématu již bylo opakovaně vydáno stanovisko ve smyslu, že: HOSPODÁRNĚ znamená Nakupovat za PRŮKAZNĚ nejnižší ceny a prodávat za PRŮKAZNĚ nejvyšší ceny Proto se domníváme, že prodej dohodou nemůže odpovídat výše uvedeným požadavkům. Průkaznost prodeje znamená, že musí existovat ověřitelný záznam o tom, že bylo dosaženo nejvyšší ceny v daném čase a místě. To lze spolehlivě docílit jen na transparentních otevřených trzích, ale jistě ne při prodeji dohodou. 2.5.1 Formy dohod po podpisu kontraktu Skryté formy prodeje dohodou

Proces prodeje má 2 fáze: 1. kontraktace je proces hledání smluvního partnera 2. plnění smlouvy, dodávka předmětu prodeje Pokud je v první fázi smluvní partner vybrán dohodou, jedná se o otevřenou formu prodeje dohodou. Pokud je první fáze realizována s oslovením konkurence, a na druhé fázi se účastní v nějaké míře dohoda, pak se jedná o skrytou formu prodeje dohodou. Velmi záleží na tom, do jaké míry může subjektivní dohoda ovlivnit výsledek obchodu, škála je velmi pestrá od prodeje dříví formou komplexní zakázky s velmi velkým prostorem pro dohodu až po dodávku dřeva zpracovateli, který má nezávislou přejímku. Pro posouzení druhé fáze prodeje dřeva je klíčové, jakou míru dohody konkrétní případ v sobě nese. Jediným spolehlivým prostředkem, jak skryté dohodě zabránit, je definovat předmět prodeje tak, aby byl neměnný. Ze současné praxe uvádíme nejčastější případy skryté formy prodeje dohodou 1) Komplexní lesnická zakázka 2) Přejímky množstevní v obchodu s výřezy 3) Zařazení do sortimentů při realizaci obchodu s výřezy 1) Komplexní lesnická zakázka Dohoda vzniká při:  změnách pracovišť, tedy předpokládaného předmětu prodeje, oproti původním projektům, definovaným ve výběrovém řízení  zařazení dříví do skupin hmotnatostí v těžební činnosti  zařazení dříví do kvalit při prodeji dříví „při pni“ 23

 zařazení dříví do skupin hmotnatostí při prodeji dříví „při pni“  odsouhlasení množství, které v prvotní evidenci předkládá smluvní partner ke schválení 2) Přejímky množstevní v obchodu s výřezy Množstevní rozdíly v přejímce nastanou v případě, že odběratel zjistí rozdíl v množství mezi skutečností a uvedenými hodnotami na dodacím listu prodávajícího. Důvodem bývá:  rozdílná technologie měření na straně dodavatele a odběratele, odlišné jednotky měření a přepočtové koeficienty (prm, atrotuna, m3)  nepřesnost měření v lese (jmenovitá délka, středový průměr)  nesprávné nadměrky (snížení jmenovité délky až o 1 m)  nedokonalá výroba (výrobní trhliny, vytrhaná vlákna, nedokonalé odvětvení, ..)  zaokrouhlování tloušťky výřezů 3) Zařazení do sortimentů při realizaci obchodu s výřezy Při realizaci obchodu jsou smlouvami (ceníky) dány ceny za jednotlivé sortimenty dříví. Každý obchod je pak realizován na základě dohody mezi prodávajícím a kupujícím. Dohoda vzniká:  zařazením prodávaného výřezu do určitého sortimentu (dodané zboží může přebírat kupující nebo pověřená nezávislá přejímka)  různou důsledností při identifikaci vad (nezdravé suky, oválnost, točitost, křivost apod.)  v situaci, kdy se strany dohodnou na „sdruženém výřezu“ – výřez zařadí do dvou sortimentů, může dojít i ke změně evidovaného množství Neměnnost předmětu prodeje v metodách prodeje. Podle míry neměnnosti předmětu prodeje po uzavření smlouvy definujeme tři kategorie: a) pevná cena, množství a kvalita Určující je, že kupující se před uzavřením kupní smlouvy seznámí s předmětem prodeje, je mu garantováno množství a kvalita, se kterou se může seznámit. Celková kupní cena je konečná a neměnná. Tomuto režimu odpovídá prodej dříví na pni jako předem vyznačeného a popsaného těžebního prvku s garantovanou veličinou počet stojících stromů. Dále prodej výřezů na hromadě, kterou zájemce může shlédnout, s číselníkem výřezů a garantovanou veličinou objem v m3. b) pevná cena a kvalita; množství dohodou Kupující má možnost se před uzavřením smlouvy seznámit s kvalitou nabízeného zboží, ve smlouvě je pevně sjednána jednotková cena. Při zjišťování a měření množství musí být přítomni zástupci obou smluvních stran. Metody měření jsou obvykle dohodnuty ve smlouvě. Tento režim je vhodný pro případy, kdy z provozních důvodů není možné změřit a garantovat množství žádným způsobem před podpisem smlouvy. Příkladem může být zpracování v terénu vyznačených kalamitních ploch, kdy se dříví prodává podle expedovaného množství a za jednu pevnou cenu za 1 m3.

24

c) pevná cena; množství a kvalita dohodou V kupní smlouvě není závazně sjednaná kupní cena, ale strukturovaný ceník (podle dřevin, kvalit, hmotnatostí apod.). Množství dříví je měřeno po uzavření smlouvy a rovněž kvalita a tedy přiřazení ceníkové položky probíhá po uzavření smlouvy. Příkladem může být prodej sortimentů zákazníkovi s přejímkou, který sám zařazuje dříví do sortimentů a měří dodané množství. Významně rizikovější jsou dodávky lokálnímu zákazníkovi, který má osobní přejímku. V tomto případě jsou rizika ovlivnění expedujícího personálu a záměrné manipulace množstvím a kvalitou významně vyšší. Dalším příkladem je prodej dříví „při pni“ který je praktikován u LČR. Protokoly o množství a kvalitě nakupovaného dříví vyhotovuje samotný kupující a zástupce prodávajícího pouze ověřuje jejich správnost. V tomto případě je pravděpodobnost manipulace s množstvím a cenou velmi vysoká, protože personál majitele lesa při dobré vůli nemůže fyzicky zkontrolovat všechna pracoviště a při špatné vůli se může nekalostí účastnit. Blíží se to stavu, jako kdyby zákazník supermarketu nejprve vyložil zboží do auta a pak se zastavil na pokladnu s oznámením, za kolik byl jeho nákup.

2.6 Prodej s oslovením konkurence Formy prodejů s oslovením konkurence jsou velmi pestré. Odvíjí se od tradice místního prostředí, komodity, která je obchodována, velikosti trhu, technických možností apod. Kromě obálkové metody je nejrozšířenější formou prodeje s oslovením konkurence dražba či aukce. Jednou z podmínek fungování trhu je homogenní produkt. Těmi dalšími jsou velký počet konkurentů, dokonalá informovanost, nulové náklady na změnu dodavatele, volný, bezbariérový příchod a odchod z trhu. Homogenita či nehomogenita dřeva je určena obchodními podmínkami smlouvy. Například u ropy určitého typu je nepodstatné, zda se jedná o první litr či poslední litr z tankeru nebo ropovodu, každý je stejný, produkt je homogenní. U dřeva, například u dodávek výřezů na pilu je každý kus zařazen do kvality, sortimentu a na základě toho je mu přiřazena konkrétní ceníková cena. Obdobné to je u komplexní zakázky typu P. Na kvalitě se musí prodávající s kupujícím dohodnout až po uzavření smlouvy. Každý kus se může od ostatních lišit v kvalitě a ceně, v tomto případě je výřez nehomogenní produkt. V případě prodeje dříví na pni se jedná o hromadný prodej, cena je stanovena jako celková, tedy za všechny stromy, každý strom je prodán za stejnou cenu bez nutnosti dohody na kvalitě, při této formě prodeje je dříví homogenním produktem. Z toho vyplývá, že dřevo, je-li následně po uzavření smlouvy zařazováno do kvalit, aby mu byla určena ceníková cena, není produktem homogenním, a tedy není vhodné k prodejům tržními mechanismy, jako jsou burzovní obchody, obálková metoda a podobně. Je porušena podmínka fungování trhu. 2.6.1 Typy aukcí/dražeb Existuje celá řada typů aukcí. Recks vyvinul taxonomii založenou na následujících atributech:     

Počet nabídek na straně kupujících a na straně prodávajících Forma nabídek Počet jednotek prodaných a koupených Pravidlo posloupnosti Zadávací mechanismus a způsob vzniku transakce

Následující model ukazuje typy aukcí podle schématu Recks. 25

Model může být použit také pro elektronické a internetové aukce. Zdroj: A case study of an on-line auction for the World Wide Web, Ingvar Tjøstheim & JanOlav Eide, Research Scientists, Norwegian Computing Center (NR)

Mnohonás. nabídky ze strany kup. – žádné nebo jedna ze strany nabízejících a naopak

Počet nabídek na straně kupujících a nabízejících Mnohonásobné nabídky

Forma nabídek veřejné Pravidlo posloupnosti

soukromá

ano Uzavřená aukce vzestupné

Anglická aukce

Množství jednotek kupovaných/ prodávaných v aukci

posloupnost

jedna mnoho Dvojitá aukce

Četnost transakcí

ne periodické

Japonská aukce

spojité

Mechanismus určující pořadí sestupná

Holandská aukce

Kniha pořadí

Telefonická aukce

hodiny

Spojitá aukce

Dvojitá anglická Dvojitá holandská Anglicko – holandská aukce

a) Dutch Auction - holandská aukce (sestupná) Uplatnění našla zejména na květinových trzích v Holandsku, kde byla také vyvinuta. Vyvolávací cena je nejvyšší cena získána stanoveným postupem a zboží je prodáno prvnímu zájemci, který vysloví stejnou nebo nižší cenu jak vyvolávací, ale zároveň ne cenu limitní, tedy takovou, za kterou už prodávající není ochoten zboží prodat. b) English Auction - Anglická aukce (vzestupná) Nejznámější způsob dražby, postupně se zvyšují nabídky, většinou o určitou minimální stanovenou částku (př. minimální příhoz je 100,- Kč). c) Offer Auction (nabídková/prodejní aukce): Nabídky postupně předkládá prodávající a nakupující má možnost akceptovat jakoukoliv nabídku, ale nesmí činit podání/nabídky sám. Tzn. je podobná aukci klasické, kdy se zadavatel aukce prodávající snaží získat v daném čase co možná nejvyšší cenu za své zboží. d) Bid Auction (nákupní aukce): Je opakem prodejní aukce, kupující činí postupně nabídky a prodávající mohou nabídku pouze přijat.

26

e) Clearinghouse Auction (Aukce „vyčištění domu“) Je kombinací předešlých dvou typů. Nakupující přijímají nabídky koupě a prodávající nabídky prodeje. Jakmile jsou nabídky ke koupi ze strany kupujících předloženy, seřadí se sestupně – od nejvyšších po nejnižší a naopak nabídky prodeje ze strany prodávajících se řadí vzestupně. Cena je pak zjištěna protnutím nabídkové a poptávkové řady Tato aukce se nazývá „férová aukce“, protože se odstraňují nerovnosti, ke kterým dochází, pokud je umožněno pouze jedné straně udávat cenu. f) Posted – Offer Auction (Aukce předem dané nabídky - prodejní) U tohoto typu aukce vyberou prodávající nezávisle ceny a uvedou maximální množstevní limity. Poté co jsou ceny a limity zboží uvedeny, ceny jsou zobrazeny na tabuli nebo na obrazovkách počítačů obchodníků. Poté jsou kupci náhodně vybráni z čekací listiny. První vybraný kupec provede nákup od prodávajících za jimi předem avizované ceny. Až kupec nakoupí všechno požadované zboží, je vybrán další kupec, opět náhodným způsobem a je mu dána stejná příležitost ke koupi zboží. Obchodování končí v momentě, kdy všem nakupujícím byla dána možnost nakoupit nebo když jsou zásoby vyprodány. Posléze jsou kalkulovány výtěžky a následuje nové obchodování. g) Posted – Bid Auction (Aukce předem dané nabídky - nákupní) V této aukci se mění role prodávajících a nakupujících při vymezování nabídky. (Kupujícím je dána možnost předem vymezit požadavky na koupi a následně jsou náhodně vybíráni prodávající, aby učinili rozhodnutí o prodeji.) h) Discriminative Auction (Diskriminační aukce) U tohoto typu aukce nakupující předkládají nabídku jednotlivému prodávajícímu, který nabízí omezený množství zboží/ prodávaných jednotek N, za nejvyšší cenu, kterou nakupující nabídnou. Například: pokud jsou nabízeny 2 jednotky a čtyři nakupující nabídnou ceny 15, 17, 10 a 9 potom dostanou zboží první dva nabízející za cenu 15 a 17 taj, jak ji nabídli. Aukce se nazývá diskriminační, protože kupující musí zaplatit cenu, kterou sám nabídne a prodávající se tak dostává do role, kdy cenově diskriminuje. i) First-Price Auction (Aukce první ceny neboli zapečetěné nabídky) Je typ diskriminační aukce. Pokud je v aukci pouze jeden předmět nebo exemplář, pak ji získá ten nakupující, který nabídne nejvyšší cenu (svou cenu – neví jaké nabízí ostatní), proto se aukce nazývá „aukce první ceny neboli zapečetěné nabídky). j) Competitive Sealed-Bid Auction (Soutěžní aukce zapečetěné nabídky) V protikladu k diskriminační aukci je možné sestrojit mechanismus pro prodej více předmětů/jednotek, ve kterém všichni (N) kupující nabízející nejvyšší cenu - platí cenu stejnou. Jednotná cena je stanovena jako nejvyšší zamítnutá cena. V případě diskriminační aukce, kdy se prodávaly 2 jednotky při nabídkách 15, 17, 10 a 9, získali zboží první dva nakupující za 17 a 15. U tohoto typu aukce by tomu bylo taktéž, ale cena, kterou by zaplatili oba by byla 10. Dokud platí všichni stejnou tržní cenu, pak je aukce vnímána jako férová. k) Second – Price, Sealed – Bid Auction (Aukce druhé ceny) Aukce druhé ceny je speciálním případem soutěžní aukce s jedinou cenou; nejvyšší zamítnutá nabídka je nejvyšší druhou cenou, kterou platí ten, který vyhraje.

27

l) Decentralized Negotiation (Decentralizované vyjednávání) Při decentralizovaném vyjednávání se každý prodávající a nakupující volně pohybuje po dražebním prostoru a dojednává si obchod. Každý prodávající prodává jedinou jednotku za cenu, která je uvedena na listině. Poté co je kontrakt dojednán, oznámí kupující a prodávající cenu na centrálním místě a cena je napsána na tabuli okamžité poté, co je oznámena.. nejpádnějším důvodem, který svědčí tomuto typu aukce je množství zboží zde prodávané. Tato aukce vyvolává tendenci realizovat prodej co nejvyššího objemu. m) Double Auction (Dvojitá aukce) Na základě pravidel dvojité aukce, jakýkoliv nakupující, který činí nabídku, musí zvednout ruku, aby na něj bylo vidět. Nabídka je pak zveřejněna trhu. Nabídky prodávajících jsou také uveřejňovány. Všechny nabídky, jak ze strany nakupujících tak ze strany prodávajících, jsou zapsány na tabuli. Pouze nejatraktivnější nabídka má vliv nebo může být akceptována. Jakýkoliv kupující může kdykoliv akceptovat stávající nabídku ze strany prodávajícího a naopak. Je běžnou praxí používat tzv. „zdokonalující pravidlo“, tzn. nová nabídka musí být vyšší než stávající (ze strany kupujících) a nová nabídka ze strany prodávajících musí být vždy nižší než stávající. Charakteristika dvojité aukce spočívá tedy v tom, že nabídky ze strany kupujících rostou a nabídky ze strany prodávajících ve stejný moment klesají.

2.6.2 Klady a zápory typů aukcí a doporučení pro obchod s dřívím Různé typy dražeb vyhovují různým požadavkům. Nejvyužívanější typy aukcí jsou anglická (vzestupná) a holandská (sestupná). K prodeji dříví lze doporučit právě holandskou aukci s limitní cenou, která je dlouhodobě úspěšně používána například ve Francii. Výhody:  zabraňuje spekulacím mezi účastníky. Například, prodej dřeva z rumunských státních lesů je ukázkou toho, jak lze anglickou dražbu manipulovat dohodou mezi účastníky. Téměř 100% dříví je prodáno za cenu jeden příhoz nad vyvolávací cenu a nejčastější počet účastníků jsou 3, což jsou minimální parametry pro to, aby dražba byla platná.  výnos z holandské dražby závisí na rychlosti, kterou se snižuje vyvolávací cena o shozy, bylo ověřeno, že čím rychlejší je postup, tím vyšší jsou ceny dosahované na aukci. Nevýhody:  podle experimentálního výzkumu Vernona L. Smithe (držitel Nobelovy ceny za ekonomii 2002 v této oblasti) je výnosnost z holandské dražby nepatrně menší než z anglické dražby za podmínky dostatečného množství zájemců, které vylučuje dohody o společném postupu Forma prezenční versus elektronická Obě formy jsou použitelné, každá má své výhody a nevýhody, které uvádíme dále:

28

Prezenční forma Klady  osobní kontakt jak s organizátory, tak s ostatními soutěžícími  vyšší důvěryhodnost a transparentnost, každý zájemce na místě osobně prožije přidělení kontraktu vítězné nabídce  obchodně společenský rozměr setkání  podpis kupní smlouvy ihned po skončení jednání  možnost osobního projednání organizační stránky plnění smlouvy s majitelem lesa  vhodné i pro počítačově méně zdatné zájemce  technicky méně náročné, nízké investiční náklady do pořízení systému pořadatele Zápory  časově náročnější forma pro zájemce a riziko jejich menší účasti  zájemce na místě vidí, kolik je soutěžících, může je znát a podle toho podávat nabídku, týká se jen vzestupné dražby; u holandské dražby je neznámá limitní cena dostatečnou ochranou pro společný postup zájemců  vyšší jednotkové náklady na uspořádání jedné soutěže Elektronická forma Klady  větší přístupnost pro zájemce (avšak jen pro ty počítačově zdatné), vyžaduje méně úsilí se účastnit, předpoklad vyšší účasti jak ze strany soutěžících, tak pozorovatelů  menší náklady na uspořádání jednotlivé soutěže  zájemci se nevidí, neví, kolik jich je, to může být zároveň i nevýhodou Zápory  vyšší náklady na pořízení elektronického aukčního systému, nutnost certifikace, kryptování apod.  riziko výpadku připojení zájemce k webu  méně důvěryhodné, obava zájemců ze zmanipulování soutěže, o vítězi rozhoduje nějaká „virtuální černá skříňka“, určitá nedůvěra ve věci, které si zájemce nemůže ověřit a jenom jim musí důvěřovat  chybí veškeré výhody osobního kontaktu mezi účastníky dražby Pro prodej dříví doporučujeme formu prezenční, je to transparentnější a důvěryhodnější s možností osobního kontaktu mezi zúčastněnými. To jsou důvody, na které v českém lesnickodřevařském sektoru klademe zvláštní důraz, zejména vzhledem k současné nedůvěře až častému nepřátelství mezi účastníky trhu. Obálková metoda Obálková metoda spočívá v odevzdání obálky s cenovou nabídkou na předmět prodeje. V obecné rovině použitelná metoda, při prodeji dřeva však jen za podmínky neměnnosti předmětu prodeje. Prodávající obvykle dosahuje vysoké prodejní ceny, která však může být za hranicí ekonomické rentability pro zájemce. Není-li předmět prodeje určitý a neměnný, vytváří prostředí pro nekalé

29

praktiky při realizaci. Pokud to umožňují pravidla soutěže, lze očekávat, že v případě přemrštěné nabídky vítěze bude docházet k odstupování od zakázky a různým dohodám mezi zájemci proti zásadám férové soutěže. Samozřejmostí u veřejných vlastníků by mělo být zveřejnění všech podaných nabídek. 2.6.3 Současně uplatňované metody hledání zákazníka s oslovením konkurence při prodeji dříví Dále podrobněji popíšeme stávající ověřené platformy pro hledání zákazníka při prodeji dříví s oslovením konkurence

Dřevařská burza Kladno S komoditou dříví se začalo obchodovat v srpnu 2005. Zpočátku byly aukce organizovány v intervalu dvou týdnů, koncem roku 2005 se přešlo na týdenní cyklus obchodování. Obchodování s komoditou dříví probíhá na vedlejším trhu aukčním systémem a prezenční formou. Řídí se Pravidly aukcí vedlejšího trhu průmyslových komodit. Předmětem obchodu je řada produktů, mezi kterými jsou nejvýznamnější jehličnaté a listnaté výřezy pro pilařské zpracování (v různých jakostních třídách, tloušťkových stupních a délkách) a jehličnaté a listnaté dříví pro výrobu vlákniny a buničiny. Komodity K hlavním komoditám Dřevařské burzy patří a) dříví, kam náleží zejména jehličnaté a listnaté výřezy pro pilařské zpracování a jehličnaté a listnaté dříví pro výrobu vlákniny a buničiny, b) řezivo s celou škálou finálních produktů, c) sypané materiály, do níž náleží štěpka papírenská i energetická, piliny a kůra. Forma obchodování Výhradní formou pro obchodování dřívím a sypanými materiály na Dřevařské burze jsou aukce na parketu vedlejšího trhu burzy. Přípustné jsou oba základní typy aukcí, anglická (cena se jednotlivými "příhozy" pohybuje vzhůru) a holandská (cena jde postupně dolů). Doba obchodování Pro obchodování dřívím a sypanými materiály jsou prozatím vyčleněny čtvrtky, kdy se koná tzv. burzovní shromáždění. Během něho může proběhnout několik desítek až stovek nabídkových a poptávkových aukcí. Podmínky obchodování a sortiment Nejmenším obchodovatelným množstvím dříví je 100 m3 dřevní hmoty. K hlavním obchodovaným produktům v komoditě dříví patří jak vláknina, tak pilařská kulatina. Jednotlivé standardizované produkty pilařské kulatiny jsou vytvářeny především z kombinací délek 3, 4, 5 a 6 metrů, jakostí A, B, C, D a tloušťkových stupňů v příslušném druhu dříví (smrk, buk apod.). K hlavním produktům v komoditě sypané materiály patří piliny, kůra a štěpka. Výhodou vedlejšího trhu je především to, že se kupující a prodávající nemusí omezovat pouze na standardní podmínky, ale může v přihlášce aukce definovat podmínky vlastní. Pak už je jen otázkou, zda je budou protihráči akceptovat.

(www.eagri.cz, 2010) 30

Elektronická aukce dříví (EAD LČR) U elektronická aukce dříví LČR je předmětem nabídky nejčastěji sortiment, výřez surového dříví, ale také těžební zbytky, od 11/2011 také stojící stromy. Základním komunikačním prostředím jsou elektronické nástroje, počítač a web. Soutěž je otevřená pro všechny zájemce, kteří mají s prodávajícím uzavřenu smlouvu. Podmínky pro její uzavření jsou poměrně volné. Platba za dodané dříví je požadována před dodáním zboží. Soutěží se třemi postupy:  Soutěž obálkového výběru – soutěžící nevidí nabídky svých konkurentů, podají nabídku a čekají, zda uspějí. Je uvedena minimální cena.  Soutěž otevřená v ceně – soutěžící vidí neadresně nabídku ostatních soutěžících a může ji navýšit. Je vyhlášena minimální cena a soutěž je obdoba vzestupné dražby.  Aukce holandská, sestupná – vyžaduje přítomnost soutěžícího u počítače době konání soutěže, je vyhlášena vysoká cena a ta se snižuje, dokud se některý ze soutěžících k ceně nepřihlásí. V současné době je v nabídce převaha sortimentů na OM, nebo expedičním skladě. Velikost jednoho kontraktu bývá od několika desítek do několika set m3. Převažuje soutěž obálkového výběru. Nejsou zveřejněni kupující ani ceny dosažené za jednotlivý obchod.

Prodej dříví na pni s oslovením konkurence Je služba, určená majitelům lesa. Její podstatou je, že provozovatel na objednávku majitele lesa změří a popíše těžební prvek určený k prodeji na pni a zveřejní nabídku na internetu. Pak v otevřené veřejné soutěži, která se koná v jednacím sále za přítomnosti všech zájemců, vybere toho, který nabídne nejvyšší cenu. Vlastní výběr zájemce probíhá sestupnou nabídkou, to znamená, že je vyhlášena vysoká nabídková cena, která se postupně snižuje a první, kdo nabídkovou cenu akceptuje, se stává vítězem soutěže o danou prodejní jednotku. Ty mohou mít objem od 100 m 3 do několika tisíc m3, obvykle však jen po několik set m3. Aby majitel lesa neprodal pod cenou, je chráněn tzv. limitní cenou, při které je prodejní jednotka stažena z nabídky, tu zná jen majitel lesa a provozovatel. To nutí zájemce, aby se svou nabídkou nečekali příliš dlouho. Soutěže se může účastnit prakticky každý, fyzická osoba, právnická osoba, živnostník. Platební podmínky si určuje majitel lesa, obvykle je smluvní cena splatná před zahájením těžby. S vítězem je sepsána kupní smlouva, která je součástí zveřejněné nabídky a každý zájemce se s ní může seznámit předem. Cena je neměnná a konečná. Předmět prodeje je rovněž neměnný, v terénu přesně ohraničený a ocejchovaný těžební prvek. Odstoupení od smlouvy nebo zmaření soutěže je sankcionováno. Kupující tedy musí započíst veškerá rizika do své cenové nabídky. I přes náročné smluvní podmínky a rizika pro kupujícího, jsou dosahované ceny za realizované dříví silně nadprůměrné. Kdo hledá zákazníka? Pro navazování obchodních vztahů mezi prodávajícím a kupujícím je důležitá otázka: Kdo hledá a vybírá kupujícího, tedy zákazníka? Ve většině případů to bude prodávající. U veřejných vlastníků a správců lesa může být významným zprůhledněním celého procesu, pokud kupujícího vybere dle předem daných kritérií třetí strana. Tím se lze vyhnout podezření z manipulace s nabídkami zájemců, klientelismu a pletichám. Třetí stranou může být nezávislá aukční síň, pořadatel veřejných obchodních soutěží, provozovatel elektronických dražeb a podobně. Důležité je, aby důvěryhodnost tohoto subjektu bylo spojeno s historií a renomé, aby to nebyla jen účelově založená firma. Mezi metody prodeje dříví tedy patří: Hledání zákazníka, které provádí  prodávající, nebo  třetí strana 31

3. část: Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence komentář ke kombinaci metody a způsobu prodeje Tato část navazuje na „Analýzu determinantních faktorů procesu prodeje dříví v podmínkách ČR“. Při analýze možných variant kombinací metod a způsobů prodeje dříví bylo vydefinováno jejich vcelku značné množství. Některé mohly být vyloučeny pro svou nepoužitelnost v podmínkách lesního hospodářství ČR či faktickou nerealizovatelnost. Dále, na základě předběžného zájmu objednatele byla z této škály vydefinována kombinace metody a způsobu prodeje dříví, kterou se budeme zabývat. Tato kombinace se v obecném schématu variant nachází z hlediska metody prodeje v části prodeje s oslovením konkurence a z hlediska způsobu prodeje v části prodeje dříví na pni (viz níže schéma prodeje dříví). Jedná se tak o redukovanou množinu variant prodeje dříví, přičemž my se budeme zabývat navíc pouze jednou její částí. Konkrétně jde o prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence. Tato varianta se velmi blíží nejvíce užívanému prodeji dříví ve Francii. I proto bylo v některých aspektech čerpáno právě z tohoto modelu, u kterého je předpokládáno, že je výsledkem dlouhodobého působení tržního prostředí a tudíž zahrnuje mnohé cenné objektivně stanovené poznatky. Schéma kombinací metod a způsobů prodeje (zvýrazněna větev, kterou se tento dokument zabývá): Způsob prodeje

Metoda prodeje

Lokalita měření, prodeje, přechodu odpovědnosti, dispoziční možnosti

Komodita

HROMADNÝ PRODEJ

Stojící strom (y)

Návrh způsobu měření garantovaných hodnot

Objem

Statistika

Na pni

PRODEJ S OSLOVENÍM KONKURENCE

Kusy P

Podrobná měření

Statistika Objem

Výřez (y)

PRODEJ DOHODOU

Odhad

VM

Podrobná měření

OM

PRODEJ ZA JEDNOTKOVOU CENU

Lokalita výkonu práva. Měření tech. jedn. event. na některé z fází zprac.

Právo

32

Odhad Objem Rozsah

Statistika Podrobná měření

V rámci porevolučního vývoje lesnického trhu došlo mnohdy k posunu lokality prodeje dříví z dominantní varianty expediční sklad (předrevoluční podniky SL plnily funkci primárního producenta dříví i prvotního zpracovatele) na lokalitu pařez. Nedošlo však k adekvátní redefinici komodit, a setrvačně i na této lokalitě je obchodováno s projekcí komodit historicky obvyklých pro ES. Důsledkem je nevyladěnost procesu prodeje - lokalizací a časováním měření, přechodů vlastnictví a odpovědnosti počínaje a cenotvorným mechanismem konče. Dojde-li k dalšímu posunu v lokalitě prodeje (nikoli pařez nýbrž stojící porost), tak jak by odpovídalo již dlouho uplatňované praxi, je zcela nezbytné přijmout tezi o nutnosti vzniku nové komodity - STOJÍCÍ STROM, popisované, měřené a oceňované postupy, adekvátními její fyzické povaze. Nejzávažnějším momentem vzniku této komodity je vytvoření mechanismu vzniku její tržní ceny - tento mechanismus nelze rovnocenně nahradit žádným kalkulačním postupem.

3.1 Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence 3.1.1 Hledisko způsobu prodeje Tato varianta sleduje proces prodeje stojícího dříví a to v rámci jednotek prostorového rozdělení lesa – porostních skupin. Znamená to, že porostní skupiny budou prodávány odděleně a na každou bude zvlášť uzavírána smlouva, avšak nikoliv nezbytně ve smyslu fyzického dokumentu nýbrž v pojetí, že prodej porostní skupiny je z hlediska smluvních podmínek uzavřeným případem a je jednoznačně patrný předmět prodeje a jeho cena. Následné plnění účelu smlouvy a zpracování dříví je v režii kupujícího, stejně jako volba technologií a termínu provedení v rámci Projektem stanovených mezí. Opozicí je prodej zpracovaného dříví (v určitém stupni zpracování). 3.1.2 Hledisko metody prodeje Oslovení konkurence vyjadřuje otevření procesu prodeje všem zájemcům vyhovujícím základním vstupním podmínkám (např. typu kapitálová vybavenost, oprávnění k podnikání v oboru), které nastavuje prodávající, ty by však ve své podstatě neměly omezovat konkurenční prostředí. Volba způsobu oslovení konkurence (veřejné dražby, výběrová řízení, obálkové metody) je v režii prodávajícího a je výsledkem zvolené strategie, vyplývající ze stavu trhu a cílů podniku. Opozicí prodeje s oslovením konkurence je prodej dohodou. Právě mezi těmito dvěma metodami prodeje je rozdíl především v možném rozsahu garance definice předmětu prodeje. Znamená to, že v případě prodeje dohodou je stanovována výsledná cena kalkulací údajů z některých zveřejněných taxačních dat, která z tohoto titulu musí nést určitou záruku (tížící prodávajícího), jejíž rozsah vyplývá z přesnosti použité metody měření (zde si povšimněme zachování cenotvorného smyslu měření) a případně střední statistické chyby při zpracování těchto dat. U prodeje s oslovením konkurence je naopak žádoucí garantování co nejmenšího množství taxačních charakteristik předmětu prodeje, protože zde figuruje určitá volnost pro prodávajícího i kupujícího a modelování jejich vztahu je závislé na střetu nabídky a poptávky. Vyhodnocení nabídky a stanovení ceny je pak v režii kupujících, jimž může napomoci i zveřejnění negarantovaných dat, která mají ovšem pouze informativní charakter. Obecně k uváděným datům patří: plocha, početnost stromů v tloušťkových třídách, výčet deklasovaných stromů, výškový grafikon, očíslování stromů, zásoba, případně poznámky. Při prodeji s oslovením konkurence může být předmět prodeje definován menším množstvím dat s nižším stupněm závaznosti co do jejich rozsahu. Naopak při prodeji dohodou mohou být uplatněna i všechna výše uvedená data. 33

3.2 Obecný popis procesu prodeje Celý proces prodeje dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence, včetně smluvních ujednání, můžeme shrnout do následujících bodů:        

Stanovení termínu prodeje těžeb Určení výše těžebního etátu a struktury těžeb (dle dřeviny, hmotnatosti, kvality) Výběr porostů dle nadefinovaných parametrů (viz výše) Příprava a vyznačení porostů určených k těžbě Šetření a popis základních charakteristik prodávaných porostů Stanovení mezní ceny Předložení nabídky porostů k prodeji Organizace a konání vlastního prodeje, stanovení ceny  Sepsání kupní smlouvy

3.2.1 Stanovení termínu prodeje těžeb Při volbě četnosti prodejů v roce se nabízí několik variant:  Varianta 1x ročně Nutná příprava projektu na celý rok dopředu, má výhody i nevýhody z hlediska plánování peněžního toku a hospodářského výsledku.  Varianta 2x ročně Organizace prodejů rozložených rovnoměrně v roce, např. „jarních“ a „podzimních“.  Varianta více jak 2x ročně Konání prodeje v pravidelných intervalech či dle dispozic každé organizační jednotky. Častější konání prodeje než jednou v roce sleduje tyto faktory:  rozložení nabídky celoročního etátu,  zmenšení náporové pracnosti přípravy prodeje pro prodávajícího,  operativnější zohlednění mimořádných nahodilých těžeb do prodávaného ročního objemu,  rozložení potřeb finančního krytí (zálohy) kupujícím v čase,  operativnější reakce v nabídce těžeb na změny trhu (reakce na poptávku),  vhodnější podmínky pro obchodní činnost (reakce na stav trhu, řízení vlastních toků, kalkulace nákupů, častější obchodní příležitost) kupujícího,  vhodnější podmínky pro řízení finančních toků prodávajícího. Na druhou stranu také častější konání prodeje znamená:  vyšší náročnost přípravy prodejů,  z hlediska prodávajícího absolvování procesu organizace a konání prodeje vícekrát za rok. Cílem je nalezení optimálního počtu konání prodejů v roce sledujícího sladění nákladovosti a náročnosti přípravy prodeje s optimalizací obchodní a provozní činnosti prodávajícího i kupujícího. Nabízí se tak vyhodnocování četnosti konání prodejů z hlediska sekundární poptávky ve zpracovatelském sektoru. Tímto způsobem bychom přistupovali k celému procesu tzv. „od zadu“, kdy by se sledoval u hlavních odběratelů časový posun mezi vyhodnocením realizované a budoucí poptávky po jejich sortimentech, a promítnutím těchto zjištěných požadavků do procesu nákupu 34

dříví. Tento fakt lze sledovat i v rámci různých úrovní (primární, sekundární atd.) poptávky a nabídky. V návaznosti na předešlé pojednání bychom navrhovali k dalšímu šetření zpracování analýzy časování vzniku poptávaných impulsů, neboli funkční průzkum mezi odběrateli. Musíme ovšem podotknout, že pro výchozí stav čili spuštění první prodejní kampaně není nezbytnou podmínkou dostatečné analyzování výše zmíněných skutečností. K té může docházet až po realizaci prodeje, jehož výsledky je nutné vyhodnotit a z těchto závěrů upřesnit termínovou optimalizaci konání dalších prodejů. Stanovení četnosti a termínů konání prodejů tak nemusí být konečné a v návaznosti na stav a průběh prodejů může být ve střednědobém horizontu variabilní.

3.2.2 Určení výše těžebního etátu a struktury těžeb (dle dřeviny, hmotnatosti, kvality) 3.2.2.1 Základní principy Určování výše těžebního etátu pro jednotlivé prodeje musí respektovat dlouhodobou vyrovnanost těžeb a potažmo dodávek dříví ve struktuře a objemu. Jen tak může být zachována vyrovnaná kontinuita dřevařsko-zpracovatelského sektoru. Dalším základním institutem je respektování korektního vztahu agregované nabídky a agregované poptávky, jehož odrazem by ve svém konečném důsledku měl těžební etát být. Pro majitele lesa to v podstatě znamená sladění těžebních položek lesního hospodaření, které jsou nad rámcem povinných těžeb, s očekávanými atributy poptávky lesnicko-dřevařského sektoru. Křivkové výkyvy poptávky na dřevařském trhu v objemovém vyjádření jsou obecně známé a v prostředí blížícímu se dokonale konkurenčně otevřenému stavu (i když v místních podmínkách lze tento pojem úžín nanejvýš obezřetně) mohou být respektovány při stanovování struktury těžeb. Při definování tezí funkčnosti současného českého lesnicko-dřevařského trhu charakterizovaného nenasyceností a především v primární části nedokonalým konkurenčním prostředím musíme tyto skutečnosti zohlednit. Především pak v obchodních rozhodnutích a zásazích ovlivňujících (a nejen v primární reakci) tento sektor trhu. 3.2.2.2 Obecné předpoklady Obecně můžeme říci, že určení výše těžebního etátu a struktury těžeb je závislé především na:  těžebních možnostech, které vyplývají z -

předpisů LHP, stanovovaných na základě legislativních rámců a cílů vlastníka lesa obecných cílů a strategií vlastníka lesa

 komunikaci se stranou poptávky na úrovni asociací a sdružení - přitom si je třeba uvědomit významnost, smysl a náplň tohoto kroku. Je jí definice agregátní poptávky a to nejen v celkovém objemu ale až na jednotlivé sortimenty. Takovéto jednání o struktuře těžeb je mnohem důležitější než jednání o cenách. Výsledkem a současně cílem majitele lesa by mělo být předkládání výhledové těžební struktury. Podstatným výstupem těchto jednání by pro majitele lesa měl být střednědobý výhled struktury poptávky. Navazujícím krokem tohoto procesu musí být tvorba střednědobých těžebních plánů, s periodickou revizí obsahu. Aktuální nabídce potom odpovídají těžební (pěstební) projekty. Dotýkáme se také samotné organizace procesu prodejů uvnitř firem, pověřených správou lesa, která bude zavedením komodity dřevo na pni nesporně také ovlivněna.

35

3.2.2.3 Rozhodnutí a reakce producenta Chování primárních producentů dříví musí respektovat základní zásady tržního přístupu. Pro ilustraci můžeme uvést situaci snížené poptávky po obchodních sortimentech dříví. Reakcí producenta může být buď snížení objemu těžeb při zachování shodné cenové hladiny nabídky, sledující zabránění přesycení trhu a tím zvyšování zásob neobchodovatelných sortimentů, které podléhají v čase kvalitativním ztrátám – tento fakt je však za výše zmíněných charakteristik trhu nepravděpodobný. Navíc k potenciální reakci dřevozpracujících gigantů ve snížení výroby může dojít až v relativně mezní situaci, poněvadž tyto podniky si tím zapříčiněné zvyšování fixních jednicových nákladů nemohou, s ohledem na návratnost značných výrobních investic, dovolit, a svou poptávku by se snažili uplatňovat na teritoriálně jiných trzích. Další reakcí producenta, po analytické stránce vhodnější, může být snížení realizačních cen dříví za současného zachování, či dokonce zvýšení objemu těžeb. Tím si producent zachová potřebnou výši vlastních finančních toků a navíc oživí dřevozpracovatelský sektor, který může vzniklé snížení jednicových fixních nákladů promítnout v koncových cenách. Je nutné poukázat na fakt, že producent není izolovaným a zdaleka ne jediným subjektem tohoto typu na evropském trhu, čemuž musí přizpůsobovat svou politiku a vyhodnocovat svá rozhodnutí a strategie z globálního hlediska a s ohledem na svou budoucnost. Vždyť objem dříví z těžeb v České republice tvoří pouze cca 1 % objemu těžeb v Evropě. „Naše“ dříví tak může být v krátkém čase nahrazeno (při nerespektování mechanismů fungování dřevařského trhu) a evropský dřevařský sektor přitom nepocítí větší změny. V praktickém dopadu to znamená, že plánování těžeb není jen institutem hospodářsko-úpravnickým ale především ekonomickým, který má konkrétní dopady. V této souvislosti je nutný monitoring potenciální poptávky ve smyslu sledování a šetření aktuálních a výhledových potřeb trhu, promítajících se do následných nabídek prodeje dříví na pni. Z hlediska výsledného fungování jde zcela o zásadní moment. V opačném případě může docházet k neúspěchům, které mohou vést ke zpochybnění přínosu procesu prodeje dříví na pni. Významným mechanismem pro formování nabídky je vyjednávání s asociacemi zpracovatelů o objemech a struktuře (nikoli o cenách) pravděpodobně poptávaného dříví. Na straně agregátní nabídky není optimální v případě nárůstu nahodilých těžeb přikročit k uplatnění kompenzačního principu nenasycením poptávky po některých sortimentech v zájmu nepřekročení plánovaných objemů těžeb. Stojí za pozornost, že tato teze a potřeba stabilizace trhu se dřívím vůbec, není Lesním zákonem příliš vnímána. V návaznosti na dosažené poznatky můžeme přednést tezi: zvýšení či snížení výše těžeb v podmínkách ČR neznamená zásadní dopad na úroveň cen finalizované produkce dřevozpracujícího průmyslu. Důvodem je fakt, že cena českého zpracovaného dříví nevzniká v rámci naší republiky a tak nelze výrazně korigovat tuto cenovou úroveň prostřednictvím cen surového dříví (při opominutí lokálních vlivů a výkyvů). Cena dříví je tak závislá především na – vývoji cen buničiny a papíroviny na evropských trzích a – vývoji evropských cen zpracovaného dříví.

3.2.3 Výběr porostů dle nadefinovaných parametrů Fází navazující na předešlý proces je výběr (určení) porostů k těžbě na základě metodicky stanovené struktury a objemu těžeb, podmíněné jejich vyrovnaností a trvalostí. U správce lesa se musí jednat o obchodně řízený proces začínající na úrovni majitele, či vedení, který této úrovni dává nástroj prosazování zvolených strategií a priorit do nižších článků řízení. V případě potřeby nabízíme vyhotovení.

36

3.2.4 Příprava a vyznačení porostů určených k těžbě 3.2.4.1 Obecné aspekty Přípravou porostů se rozumí stanovení mezních technologií, způsobu vyklizování a přibližování vytěžených stromů z porostní skupiny, termínových omezení výkonu těžby, způsobu skladování dříví, případně vyznačení zpřístupnění a rozčlenění porostů, dále určení způsobu likvidace klestu vzniklého při těžbě. Vyznačování porostů k těžbě musí umožňovat, kromě identifikace v terénu, hlavně možnost kontrolovatelnosti provádění těžeb a ověřování taxačních veličin. Identifikace v terénu musí splňovat jednoznačnost a nezaměnitelnost, ať z hlediska kupujícího tak prodávajícího. Proces kontroly sleduje respektování provedeného vyznačení v procesu těžby. Předpokládáme, že zpočátku bude větší snaha o provádění namátkových kontrol a ověřování taxačních veličin prodávaných stromů. Ve vývoji vztahu prodávajícího a kupujícího by mělo dojít k navození atmosféry důvěry a tudíž ke snížení případů ověřování. Veškeré údaje zveřejňované provozovatelem aukčního systému v souvislosti s prodejem dříví na pni by tak měly být v budoucnu považovány za důvěryhodné. Nicméně ve smluvních ujednáních je proces garance a ověřování nutno jednoznačně vydefinovat. Vyznačování splňuje několik funkcí. Při šetření taxačních veličin a souběžném vyznačování slouží pro označení již měřených stromů. Následně umožňuje potenciálním kupujícím prohlídku a šetření nabízených porostů a možnost ověřování prodávajícím garantovaných taxačních veličin. V procesu těžby identifikuje kupujícímu stromy k těžbě a prodávajícímu umožňuje kontrolu prováděné těžby. 3.2.4.2 Vyznačování K vyznačování těžebních prvků se dnes obecně užívá lesnického spreje. V případě prodeje po jednotlivých porostech ale i v případě prodeje v blocích je nutné z hlediska kontroly a zneužitelnosti takovéhoto vyznačování tento způsob změnit (zpřísnit). V našem návrhu je čerpáno ze způsobu užívaného ve Francii, a to cejchování stromů kladívkem. Značení se provádí ve výčetní výšce (H = 1,3 metru) a na kořenovém náběhu po odstranění kůry klepnutím cejchu do dřeva. Ve smluvních ujednáních je metodika cejchování jednoznačně stanovena, stejně jako postihy za její zneužití (viz. kapitola 5.1. Obecné aspekty smluv o prodeji dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence). V tomto procesu přistupujeme odlišně k vyznačování:  hraničních stromů  stromů v rámci holosečného zásahu  stromů v rámci výběrných zásahů – předmýtní, nahodilé, výběrné těžby  méně hodnotných stromů Hlavním účelem vyznačování je především zamezení těžeb neoznačených stromů, pročež musí být umožněno vykonávání přehledné a metodicky podložené kontrolní činnosti. Ověřování taxačních veličin může probíhat buď opětovným přeměřením všech veličin, což s sebou nese zvýšenou procesní náročnost a nákladnost (a neefektivní dvojí měření téhož) a nebo měření v rámci zkusných ploch či výběrů. Pro tento účel se nabízí realizace číslování stromů nebo (hůře) označování tloušťkových tříd na stromy.

37

3.2.5 Šetření a popis základních charakteristik prodávaných porostů 3.2.5.1 Šetření a popis Pro účely realizace nabídky porostů musí být s předstihem vyšetřeny všechny potřebné parametry nabízených porostů. Rozsah a přesnost zjišťovaných dat závisí především na užité metodě prodeje. Nabídky porostů k těžbě by měly být realizovány prostřednictvím vhodně šiřitelných médií, nejlépe internetem, případně distribucí tiskových výstupů (katalogy). Ty by měly být vydávány s dostatečným předstihem před konáním prodeje, aby měl kupující k dispozici určitou dobu pro vyhodnocení nabídek a hlavně pak kalkulaci svých finančních a technických možností. Popis porostů by měl být vytvářen z hlediska lokální identifikace a porostní struktury. Dle použité metody prodeje je potom stanoven rozsah závazně publikovaných dat. Šetření se neomezuje pouze na tyto data, nýbrž i na data tzv. informativní povahy, která vesměs doplňují popis kvalitativních prvků (nasazení zelené koruny, zkušební vrty, orientační výskyt vad apod.). Při analytickém pohledu je platný vztah míry garance dat prodávajícím k výši očekávané ceny (nabídnuté kupujícím). Můžeme tvrdit, že prodávající dosáhne zvýšováním míry převzetí garancí a šetření dat zvyšování ceny. Zjišťované údaje slouží také pro kalkulaci a stanovení mezní ceny porostu prodávajícím. 3.2.5.2 Metodika LOTS Z hlediska popisu a šetření taxačních veličin lze doporučit metodiku LOTS – Lokálních objemových a sortimentačních modelů, využívající pokročilé technologické možnosti. Především z důvodu neexistence taxačních tabulek vyhovujících korektně (s určitou přesností) celé naší republice byla naší firmou vytvořena metodika lokálních objemových a sortimentačních modelů, jejíž výsledky jsou srovnatelné s přesností měření při pni. Tento nástroj ke stanovení objemu v porostech na stojato na základě metodiky stanovené prostřednictvím matematickostatistických analýz se díky lokálnosti těsně přimyká ke skutečným hodnotám. Předpokladem k jejímu užití je kalibrace modelu pro zájmové území na základě exaktně stanovených taxačních veličin. V současné době je model zpracován do podoby počítačových programů, které po zadání hodnot z lokálních měření vygenerují příslušné diskrétní hodnoty objemů. V souvislosti s potenciálním využitím při prodeji dříví na pni by bylo nutné provést doměření a ověření hodnot v zájmových územích. 3.2.6 Stanovení mezní ceny Mezní cena porostu je velmi důležitým kritériem především v podmínkách nasyceného trhu. Pro ilustraci můžeme uvést stav francouzského trhu se dřívím, vykazujícím vysoký stupeň nasycenosti, čemuž odpovídají také prodejní podmínky. Např. mezní cena je stanovena velmi nízko, vyvolávací cena (u sestupných dražeb) je na úrovni cca 5ti násobně vyšší než je mezní cena a současně odpovídá cca 150 – 200 % skutečně dosažitelné ceny. V počátcích realizace prodeje dřeva na pni v ČR může dojít k rozkmitu cenových hladin. Je však nutno brát v úvahu, že se jedná o vstup nové komodity na trh provázený realizací nových způsobů a nových metod prodeje, zapříčiňující vznik nových parametrů a tím i možný rozkmit cen v úrovni vyšší než je pro český trh se dřevem obvyklé. Z tohoto hlediska je mezní cena velmi důležitá. Cenová očekávání jsou v porovnání s francouzským trhem v mnohem menších rozptylech (stejně tak předpokládáme menší rozptyl ve výši mezních, vyvolávacích a realizovaných cen), především ze dvou důvodů, a to – existence nenasyceného trhu a tím kladení menšího důrazu na kvalitativní prvky dříví a – historicky dobře zpracované cenové kalkulace procesu výroby dříví.

38

Mezní cenu můžeme definovat jako minimální cenu, za kterou je ochoten vlastník porost prodat. Pokud jí není při prodeji dosaženo, porost může být z prodeje stažen (a nabízen v příštím prodeji, či prostřednictvím některé z alternativních způsobů – dohodou apod.). Podstatnou záležitostí je metodika stanovení výše mezní ceny. Inspirativní je situace ve Francii, kdy v předvečer prodeje stanovují mezní ceny odborní pracovníci prodejce kolektivní diskusí na základě v podstatě subjektivních názorů, a výchozí hodnoty v průběhu prodeje korigují. 3.2.7 Předložení nabídky porostů k prodeji V rámci přípravy prodeje porostů je nutné předložit konkrétní nabídky porostů k těžbě. Její forma je podmíněna užitou metodou prodeje. V případě prodeje s oslovením konkurence je třeba provést veřejné oznámení o konání nabídky. Za nezbytnou součást je považováno také vydání katalogu nabízených porostů k těžbě prodávajícím. Tento katalog by měl obsahovat veškeré stanovené popisné parametry a charakteristiky porostů. K prezentaci katalogů je ideální prostředí internetu. Na základě informací uveřejněných v katalogu si mohou zájemci provádět s předstihem kalkulaci možných cenových nabídek a následně se podílet na nákupu porostů, vzhledem k nezávaznosti některých údajů si také mohou ověřovat korektnost nabídky přímo v terénu. 3.2.8 Organizace a konání vlastního prodeje, stanovení ceny Vlastní prodej probíhá podle určených pravidel pro jednotlivou metodu prodeje. Při prodeji s oslovením konkurence se nabízí - obálková metoda, veřejná obchodní soutěž, dražba. Další členění metod můžeme spatřit v prodeji hromadném či za jednotkovou cenu. Cílem je sjednání základní ceny, tak jak vyplyne z proběhlé metody prodeje. 3.2.9 Sepsání kupní smlouvy Bezprostředně po zveřejnění výsledků jednotlivých prodejních případů realizovaných v rámci zvolené metody prodeje může být sepsána s kupujícím kupní smlouva. Návrh smluv včetně komentáře je popsán dále. Smluvní podmínky musí být zveřejněny již v rámci zveřejnění nabídkového katalogu. Samo předložení nabídky musí mít minimální vliv na smluvní podmínky a po přiklepnutí či výběru porostní skupiny jsou všechny smluvní podmínky již definitivně dané.

3.3 Návrhy smluv 3.3.1 Typy smluv V návaznosti na předchozí analýzu byl učiněn závěr, že prodej dříví na pni je v legislativních podmínkách ČR skutečně možný a to hned v několika vhodných variantách smluvního vztahu. Jsou jimi prodej dříví na pni jako budoucí věci (věci v budoucnu vzniklé), prodej dříví na pni jako naděje a prodej práva těžit dříví pro sebe. Jednotlivé smlouvy se liší především v definici předmětu prodeje a návazně ošetření jeho garancí. V těchto variantách také objednateli předkládáme návrhy smluv pro prodeje dříví po porostních jednotkách s oslovením konkurence, přičemž z důvodu jednoznačnosti smluvních ustanovení je navržena konkrétní podoba procesu prodej dříví se zohledněním objektivity našeho pohledu na její účelnost a efektivitu. Snahou bylo

39

zařadit do smluv všechny zřejmé aspekty smluvních ujednání z důvodu znázornění pohledu na danou problematiku, přičemž mnohé z nich vyplývají ze samotného procesu prodeje dříví na pni tak jak ho vidíme dnes a musí tak projít konfrontací s provozní praxí a technologickými analýzami. Také mnohé termínové ukazatele nejsou navrhnuty, poněvadž jsou již spojeny více s technologickou stránkou věci. Smlouvy je tedy třeba považovat pouze za návrh ze škály možných a vhodných opatření. V textu dále je popsáno myšlenkové zdůvodnění návrhu a popis případných jiných alternativ. 3.3.2 Srovnání jednotlivých smluv Evidentní rozdíly mezi jednotlivými typy smluv můžeme shledávat v náročnosti přípravy a realizace procesu prodeje dříví. Pokud budeme s popisem postupovat od smlouvy o převodu práva těžit dříví pro sebe přes smlouvu o koupi věci budoucí po smlouvu o koupi naděje, můžeme konstatovat, že se v tomto směru zvyšuje požadavek vlastního šetření a vyhodnocování charakteristik prodávané porostní jednotky na kupujícího a naopak u prodávajícího se tato náročnost snižuje (včetně snižování rozsahu garance dat a nákladovosti přípravy prodeje). Dále lze dovozovat, že s narůstajícím rizikem a náklady kupujícího v souvislosti s plněním smlouvy bude klesat obecná míra výše nabízených cen, což může být opět ilustrováno na posloupnosti výše uvedených smluv. S narůstající mírou rizika a nákladovosti přípravy prodeje se tak nabídky kupujících vzdalují vůli investovat na samé hranici rentability. Ovšem vyšší riziko pro kupujícího znamená nižší riziko a potažmo náklady související s procesem prodeje pro prodávajícího. Jednoznačně nelze v tomto okamžiku tvrdit, který z uvedených typů smluvního vztahu bude v provozní praxi užíván více či méně. Všechny tři typy jsou reálně užitelné a jejich uplatnění závisí na rozložení priorit prodávajícího (rizika, nákladovost, procesní zatížení). Dalším aspektem jejich rozdílného uplatnění je možnost použití úměrně konkrétnímu stavu prodávané porostní jednotky (př. porosty zasažené větrnou kalamitou, prolámané probírky – užití smlouvy o koupi naděje apod.). V textu dále jsou porovnány jednotlivé typy smluvních vztahů s ohledem na volbu prodeje s oslovením konkurence. Při prodeji dohodou jsou parametry a podmínky prodeje odlišné. S těmito ovšem nyní v této práci uvažováno není a proto nejsou v rámci této analýzy součástí dalších rozborů a popisů. 3.3.3 Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence jako věci budoucí 3.3.3.1 Základní popis Smlouva je koncipována dle skutečnosti, že vedle vlastníka lesa začne existovat ještě subjekt, který stojící lesní porost koupil a je označen jako vlastník budoucí. Předmětem této smlouvy je budoucí převod vlastnictví k budoucím movitým věcem. Prodávanou komoditou je dříví, u kterého pouze v důsledku nemožnosti převést vlastnické právo ke stojícím porostům došlo k posunu přechodu tohoto vlastnictví na dobu pozdější (po vytěžení). 3.3.3.2 Odpovědnost Smlouva zajišťuje přechod vlastnického práva ke stromům z prodávajícího na kupujícího jako věci v budoucnu vzniklé. Do zahájení těžby nese veškerou zodpovědnost za škody způsobené stromy nebo na stromech prodávající. Od momentu zahájení těžby kupujícím přechází zodpovědnost za škody na stromech na něj. Vlastnictví ke stromům přechází faktickým oddělením

40

jednotlivých stromů od pařezu. Od tohoto okamžiku přechází na kupujícího také odpovědnost za škody způsobené dřívím. 3.3.3.3 Administrativa Prodávající za účelem prodeje zveřejňuje taxační charakteristiky stromů, které mohou být v závislosti na užité metodě prodeje garantované a reklamovatelné. Návrh uvažuje s garancí počtu stromů v jednotlivých tloušťkových třídách. Uvedení tohoto údaje splňuje požadavek alespoň základního popisu předmětu prodeje a zabraňuje vzniku přílišné náročnosti při jeho zjišťování, reklamování a ověřování. Kupujícímu je doporučeno provést si pro své účely ještě šetření porostních jednotek v terénu. Po uzavření smlouvy již nelze sjednanou cenu měnit, ledaže by došlo do zahájení těžby k výraznému poškození porostu nebo by se garantované taxační veličiny vymykaly stanovenému rozmezí. Pak by bylo nutné přistoupit k náročnému procesu mapování škod a úpravě ceny, možností je také odstoupení od smlouvy. 3.3.3.4 Rizika Musí být vhodně volen rozsah garantovaných dat, aby při případném ověřování nedocházelo k přílišné procesní náročnosti a nákladovosti, a dále časovým ztrátám. Data sloužící ke zveřejnění (i negarantovaná) musí být zjišťována pečlivě, aby se zamezilo jejich chybovosti a dosáhlo se jejich důvěryhodnosti. 3.3.3.5 Očekávaná užitelnost Tato smlouva vychází ze základního atributu prodeje dříví, kdy předmětem prodeje je věc v budoucnu vzniklá. Principiálně se jí blíží také koupě naděje, jejich rozdílnost je pouze v rozsahu garancí ve vztahu k předmětu prodeje. Tento typ smlouvy by tak mohl být uplatněn v širším měřítku. Rozsah garance dat je zcela na prodávajícím, přičemž jí může v konečném důsledku ovlivnit výši nabízených cen.

3.3.4 Prodej dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence jako naděje 3.3.4.1 Základní popis Smlouva vychází z předpokladu (ostatně stejně jako smlouva předešle popsaná), že lze prodat i věc, která v okamžiku uzavření smlouvy ještě neexistuje. Pro prodej budoucích plodů věci toto výslovně umožňuje i občanský zákoník v § 595, který s ohledem na tento typ smlouvy praví, že tomu, kdo koupí budoucí užitky nějaké věci úhrnem nebo s nadějí na nejisté budoucí užitky, patří všechny užitky řádně vytěžené. Nese však ztrátu, bylo-li jeho očekávání zmařeno. 3.3.4.2 Odpovědnost Smlouva zajišťuje přechod vlastnického práva ke stromům z prodávajícího na kupujícího jako budoucího užitku vzniklého z pozemků bez určení jejich počtu, zásoby či jakosti. Po uzavření smlouvy na něj plně přechází odpovědnost za stav porostní skupiny. Právě nejistota budoucího stavu porostu vyjadřuje onu naději. Pokud ovšem dojde k tzv. zmaření naděje, což znamená výrazné poškození (cca více jak 50 %) porostu, je možné přenést zodpovědnost na prodávajícího a odstoupit od smlouvy. Momentem zahájení těžby již nemůže kupující nárokovat žádnou reparaci. Vlastnictví ke stromům přechází faktickým oddělením jednotlivých stromů od pařezu.

41

3.3.4.3 Administrativa Pro prodávajícího je tento smluvní vztah doprovázen nízkou náročností z hlediska šetření taxačních veličin porostů, kterou převedl na stranu kupujícího. Pouze výrazná poškození, znamenající v podstatě kalamitní stavy, by zatížily šetřením i prodávajícího. 3.3.4.4 Rizika Kupující kupuje stromy ve stavu a množství v jakém se nacházejí v okamžiku uzavření smlouvy, přičemž prodávající neposkytuje kupujícímu žádné záruky týkající se stavu, množství, druhového složení a jakýchkoliv jiných taxačních veličin prodávaných stromů. Kupující tedy kupuje označené dříví porostní skupiny úhrnem, přičemž je zcela na něm rozhodnutí o významu přesnosti taxačních charakteristik a vyhodnocení a realizace finančních nabídek. Navíc kupující nese ztrátu plynoucí ze škod (kromě zmaření naděje – viz výše) způsobených mezi datem prodeje a těžbou. 3.3.4.5 Očekávaná užitelnost Lze předpokládat, že u tohoto typu smlouvy mohou být cenové nabídky kupujících nižší než u o ostatních dvou, poněvadž riziko a nákladovost přípravy prodeje je zde pro ně naopak nejvyšší. Větší užití tohoto typu smlouvy lze předpokládat u porostů s nižší kvalitou či výrazně poškozených (kalamitních), u kterých je podrobnější šetření neefektivní a posouzení kvalitativních a kvantitativních prvků je lépe ponechat pouze na kupujícím. Prodávající může tyto porosty bez větších příprav zařazovat do prodejů a vzhledem k výši jejich kvality nepotřebuje získávat podrobnější objektivní parametry z vlastních měření.

3.3.5 Prodej práva těžit dříví po porostních jednotkách s oslovením konkurence 3.3.5.1 Základní popis Předmětem této smlouvy je poskytnutí práva smluvní straně těžit dříví pro sebe. Tzn. že se jedná o převod práva čili poskytnutí služby, samotný převod vlastnictví ke dříví můžeme považovat za zastřený právní úkon. Účelem této smlouvy je poskytnout kupujícímu právní titul k provedení těžby stromů a to na jeho vlastní náklady v dohodnuté lhůtě, za dohodnutých podmínek a za dohodnutou úplatu a následně zajistit přechod vlastnického práva k vytěženým stromům. 3.3.5.2 Odpovědnost Smlouva zajišťuje přechod vlastnického práva ke stromům z prodávajícího na kupujícího jako produktu vzniklého z prováděné služby. Do zahájení těžby nese veškerou zodpovědnost za škody způsobené stromy nebo na stromech prodávající. Od momentu zahájení těžby kupujícím přechází zodpovědnost za škody na stromech na něj. Vlastnictví ke stromům přechází faktickým oddělením jednotlivých stromů od pařezu. Od tohoto okamžiku přechází na kupujícího také odpovědnost za škody způsobené dřívím. 3.3.5.3 Administrativa Prodávající za tímto účelem zveřejňuje taxační charakteristiky stromů, které mohou být v závislosti na užité metodě prodeje garantované a reklamovatelné. Rozsah garantovaných dat,

42

odpovědností a přechodů odpovědností a vlastnictví jsou obdobné jako u smlouvy o koupi věci budoucí. 3.3.5.4 Rizika Problematickým místem je pouze to, že by tato smlouva mohla být fakticky považována za kupní. Pro dosažení odlišení od kupní smlouvy a současně neomezení práva vlastníka lesa činit všechna hospodářská rozhodnutí, lze využít zařazeného práva kupujícího, vedle práva vlastnického (respektive před ním), rozhodovat o vybraných atributech těžby (volba termínu těžby, volba pořadí těžby porostů, volba obnovních postupů a technologií) stanovených předem v určitých definovaných rámcích. Ostatní rizika jsou obdobná jako u smlouvy o koupi věci budoucí. 3.3.5.5 Očekávaná užitelnost Svým principem prodej práva těžit dříví pro sebe odpovídá užívanému smluvnímu vztahu u státního podniku Lesy ČR.

3.4 Komentář návrhu smlouvy 3.4.1 Obecné aspekty smlouvy o prodeji dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence Popisuje v obecné rovině oblasti, kterými se vztah mezi prodávajícím a kupujícím musí zabývat, podrobně je rozebírá a zaujímá stanovisko. 3.4.1.1 Vztah prodávajícího k dotčeným pozemkům Prodávajícím v tomto smluvním vztahu jsou majitelé lesa nebo správní společnosti, které nemusí být de iure vlastníkem pozemků, každopádně jsou osobou oprávněnou na těchto pozemcích hospodařit a nakládat s nimi v intencích platných legislativních předpisů, především dle zákona č.77/1997 Sb. a 289/1995 Sb. Doložení tohoto oprávnění je pak dáno vztahem ke konkrétním pozemkům, které jsou evidovány katastrem nemovitostí, pročež se ve smlouvě uvádí katastrální evidenční číslo dotčených pozemků. V návaznosti na ně je pak uvedeno příslušné správní zařazení těchto pozemků a zařazení do jednotek prostorového rozdělení lesa, které jsou limitující pro orientaci v terénu a hospodářskou evidenci. K nim je také posléze vázáno plnění smlouvy a mapové zákresy. 3.4.1.2 Účel a odpovědnostní institut smlouvy Účelem uzavření smlouvy je především zajištění přechodu vlastnictví k prodávaným stromům, za současného předpokladu, že kupující na vlastní náklady vytěží a odveze produkty z nich vzniklé a uvede pracoviště do dohodnutého stavu. Stěžejní bod splnění účelu smlouvy, tj. faktický přechod vlastnictví, se uskuteční u každého jednotlivého stromu až jeho oddělením od pařezu, čili skácením. Do té doby jsou stromy ve vlastnictví prodávajícího, včetně břemene odpovědnosti za škody, nastaveného dle typu smluvního vztahu. Výjimkou je pouze doba mezi započetím těžby kupujícím a faktickým přechodem vlastnictví jednotlivých stromů, kdy břemeno zodpovědnosti za škody způsobené na stromech tíží již vždy kupujícího. U prodeje úhrnem 43

(prodeje naděje) břemeno odpovědnosti za škody tíží kupujícího od momentu podpisu smlouvy. Pouze nad určitou mez (cca 50 %) škod vzniklých před započetím těžby můžeme hovořit o tzv. „zmaření naděje“ a možnosti kupujícího odstoupit od smlouvy. Prodej úhrnem není samoúčelný ale umožňuje jistou korekci stavu lesa s vypořádáním se vůči lesu a ne vůči majetku podniku. 3.4.1.3 Prodej třetí osobě Dřevo na pni je z obecného hlediska komodita jako každá jiná a tudíž se nabízí i možnosti takto k ní přistupovat. Smlouva proto umožňuje převod práv a povinností z ní vyplývajících z kupujícího na třetí osobu, který musí prodávající respektovat. Jeho právem je však odmítnutí takového převodu ve smluvně stanovených případech nebo požadování dodatečných záruk ze strany třetí osoby a to z důvodu zamezení pro prodávajícího neakceptovatelných či spekulativně prováděných převodů. 3.4.1.4 Definice pojmů Pro účely plnění smlouvy je nutné si vydefinovat jednotlivé druhy těžeb k nimž jsou následně vázána rozdílná termínová a procesní ujednání. Smlouva rozlišuje těžbu úmyslnou a těžbu nahodilou (případně dodatečně nahodilou, tzn. vyznačenou až po uzavření smlouvy). Dále je pro přehlednější zobrazení a snadnější orientaci a generalizované vyhodnocování taxačních veličin navržena definice tloušťkových tříd (hrubě až tyčky, tyče, kmeny) dle rozpětí hodnot tloušťkových stupňů. Tyto třídy by pak byly využity především při uvádění zásob porostních skupin v m3. Nabízí se však také možnost zpřehlednění výčtu zásob dle generalizovanějšího intervalu tloušťkových stupňů. Smlouva musí jednoznačně definovat hraniční stromy, které ohraničují těženou porostní skupinu. Jejich postavení je odlišné u výběrných způsobů těžeb (výchovné, nahodilé apod.) a u holosečných těžeb, kde jsou všechny stromy (vyjma případných výstavků apod.) uvnitř ohraničené plochy určeny k těžbě a na spojnici hraničních stromů by neměl ležet jiný neoznačený strom. Pokud by tomu tak bylo, má přesto kupující právo ho skácet. I když tato skutečnost fakticky zapříčiní legální skácení neoznačeného stromu, je motivujícím prvkem pro majitele lesa aby vyznačování prováděl korektně. Navíc pro případnou kontrolu by bylo umístění neoznačeného pařezu dostačujícím důkazem oprávněnosti na straně kupujícího. 3.4.1.5 Vyznačování Nemalá pozornost musí být věnována vyznačování stromů v terénu určených k těžbě. To by mělo splňovat především jednoznačnost identifikace stromů určených k těžbě kupujícím ale zároveň také možnost kontroly provádění těžby ze strany prodávajícího a tím možnost potlačení pokušení kupujícího o kácení neoznačených stromů. Návrh využívá myšlenky užité ve francouzském modelu a to označování cejchovacím kladívkem. Volba cejchovacího nástroje respektuje požadavek užití nástroje s omezenou falzifikovatelností. Jako cejchovací znak může být užit např. znak firmy, majitele lesa, pořadatele aukcí apod. (omezení je zde pouze v tom, že cejch nesmí obsahovat státní znak - velký ani malý, neboť něco takového by bylo porušením ustanovení zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky). Označovány by měly být všechny stromy určené k těžbě. U jedinců nižší kvality, u kterých by cejchování postrádalo smyslu a efektivity, může postačovat označování současně užívaným způsobem - sprejem. Týká se to především slabé (tyčky) a nekvalitní (polomy, pařezina, sušiny) hmoty. Ostatní jedinci tak mohou být označování cejchovacím kladívkem a to tak, že hraniční stromy by byly označeny cejchem nejméně na dvou místech na kmeni v D1,3 a nejméně na jednom

44

místě na kořenovém náběhu, ostatní stromy nejméně jednou na kořenovém náběhu a nejméně jednou na kmeni v D1,3. U stromů spadajících do souvisle těžené plochy (holoseče) může být označování nehraničních stromů provedeno pouze na kmeni v D1,3, poněvadž ke kontrole provedení těžby ve správném rozsahu postačí označení na hraničních stromech. Popis způsobu označení by byl uveden v příloze Projekt s tím, že se může odkazovat na smluvní ujednání ohledně vyznačování či definovat odlišné vyznačení užité dle specifických konkrétních podmínek. Označování na kořenovém náběhu sleduje možnost kontroly provedeného těžebního zásahu v porostní jednotce, označení na kmeni potom případnou možnost kontroly během jednotlivých fází výroby (lokalita P až OM). Cejchování by probíhalo po odloupnutí kůry. Smlouva v neposlední řadě také stanovuje postihy za zneužití cejchovacího nástroje platné pro obě smluvní strany. 3.4.1.6 Šetření taxačních veličin Porostní skupiny vyznačované k těžbě jsou popisovány taxačními veličinami a to v rozsahu odpovídajícímu užitému smluvnímu vztahu a metodě prodeje. Odborný lesní hospodář musí ze zákona provádět alespoň nezbytná měření z důvodu vedení LHE. Snahou je využití tohoto „povinného“ měření také k účelům přípravy prodeje dříví na pni, přičemž základním principem je zachování cenotvorného smyslu měření při respektování efektivity (provádět měření opravdu nezbytně nutná a pokud možno v jeden časový okamžik – vyhnout se opakovanému měření týchž hodnot, či na téže lokalitě). Znamená to, že po provedení vyznačení by měly být šetřeny taxační veličiny, jejichž hodnoty jsou vstupními údaji pro tvorbu „nabídkových katalogů“ a zároveň pro účely vedení lesní hospodářské evidence. Řešení otázky přesnosti takto zjištěných dat pro účely LHE není v tomto případě směrodatné, protože výpočet závazných ukazatelů a parametrů uplatňovaných státní správou lesa vychází z obdobně zjišťovaných a tudíž obdobně přesných údajů. Obecně by tedy měření v lese probíhaly dvoje. Jedny za účelem získávání dat pro plánovací a rozhodovací nástroje (obdoba dnes realizovaného zařizování, ovšem v nepoměrně menším rozsahu viz dále) druhé pak pro účely přípravy prodeje a současně naplnění dat LHE. Posledně jmenované měření by vyžadovalo vyšší stupeň přesnosti. Souvisejícím tématem je také smysluplnost rozsahu a nákladovosti prováděných měření při zařizování, které jsou mnohdy pouze předmětem odhadů. Při respektování výše uvedených principů by pak výsledky zařizování plnily pouze úlohu správní a plánovací, přičemž se nabízí úprava, respektive snížení rozsahu takových měření a tím i nákladů. Tato měření jsou dosti nákladná, čemuž ovšem neodpovídá jejich faktická využitelnost a stávají se tak velmi drahým vstupem plánování a hospodaření. Při zařizování by se měly šetřit pouze data skutečně účelná a potřebná a v odpovídajícím detailu. 3.4.1.7 Garance dat Za zjišťované a uváděné taxační veličiny nese prodávající určitou zodpovědnost. Při způsobu prodeje s oslovením konkurence je snahou garantování co nejmenší (v podstatě nezbytné) škály charakteristik předmětu prodeje, která vychází z povahy tohoto prodeje a také náročnosti případného procesu reklamování a ověřování. Jako nejvhodnější se jeví garance počtu stromů dle dřevin a tloušťkových stupňů (analogie ke svěrkovacímu manuálu). Tento parametr je jednoznačně zjistitelný u dřeva na pni jak pro přípravu prodeje tak i pro případné ověřování, charakterizuje do jisté míry kvantitu a kvalitu a vyhýbá se garanci dopočítávaných jednotek (m3), které jsou vždy zatíženy určitou chybou a obtížněji kvantifikovatelné u dřeva na pni. K ostatním údajům, tzv. informativním, jejichž hlavním smyslem je pomoci popsat komplexněji předmět prodeje a pomoci tak kupujícímu při rozhodování, dle našeho návrhu náleží:

45

 vymezení neklasifikovaných jedinců (stromy výrazně poškozené hnilobou, větrem, dále nedosahující popisovaných dimenzí apod.)  výškový grafikon, především pro potřeby stanovení objemu a sortimentace  předpokládaná zásoba, vypočtená na základě zvolené metody  ostatní informace a poznámky (výskyt hniloby, přístupnost, vedení inženýrských sítí apod.) V případě prodeje úhrnem neboli naděje není předmět prodeje popsán žádnými garantovanými údaji a prodávající tak nenese žádnou zodpovědnost za jeho kvalitu a kvantitu. Nejistota kvantifikace a kvalifikace předmětu prodeje pro kupující tak zapříčiňuje snižování úrovně jimi nabízených cen za prodávané dříví. V tomto dokumentu se nezabýváme aspekty prodeje dohodou nýbrž prodeje s oslovením konkurence. Následující odstavec dotýkající se prodeje dohodou je zde zařazen pouze pro názornou ilustraci diferencí od prodeje s oslovením konkurence: Při prodeji dohodou je ovšem situace poněkud složitější. Uváděné taxační údaje jsou totiž užívány pro kalkulaci ceny a proto za ně musí prodávající nést určitou zodpovědnost. Určení ceny dříví není možné jinak než na základě kalkulační metodiky nad stanovenými daty za oboustranné shody. V podstatě by tedy byl rozsah zveřejněných dat obdobný jak je navrženo výše (navíc by mohlo být pouze zavedeno číslování označených stromů – pro účely kontroly a ověřování v rámci zkusných ploch) ale větší míra těchto dat by byla uvedena s garancí a možností reklamace. Na prodávajícím je tak větší zodpovědnost za uváděné hodnoty a proces vykazuje vyšší náročnost. Volba hodnot procentního rozmezí platnosti garantovaných údajů musí být stanovena s ohledem na přesnost metody, kterou jsou tyto data zjišťována, a dále s ohledem na zatížení procesu zpracování těchto dat střední statistickou chybou. Pro prodávajícího je účelné nést zodpovědnost za skutečné pochybení při měřeních a výpočtech a ne za do jisté míry neovlivnitelnou míru chyb. 3.4.1.8 Ověřování taxačních veličin Je v zájmu kupujícího a jeho právem, aby provedl pro své potřeby (především kalkulaci finančních možností vzhledem k nákupu dříví na pni) návštěvu prodávané porostní jednotky za účelem ověření a upřesnění prezentovaných dat a seznámení se s jejími specifickými charakteristikami (terénní podmínky, výskyt hnilob, škod zvěří, taxační veličiny v rozsahu závislém na užitém smluvním vztahu a metodě prodeje) a to ještě před uskutečněním prodeje. Pouze za těchto skutečností může kupující fundovaně vstoupit do procesu prodeje a provádět přiměřené cenové nabídky. Při samotném prodeji jsou směrodatnými charakteristikami předmětu prodeje především garantované údaje. Nicméně ostatní zveřejňované údaje, mající informativní povahu, by měly být prodávajícím pro účely prodeje zjišťovány také korektním terénním šetřením, přičemž se v budoucím vývoji vztahu prodávajícího a kupujícího předpokládá, že veškerá zveřejněná data budou považována za fakta objektivně zjišťovaná dle stanovených metodik (samozřejmě reklamovatelná budou pouze garantovaná data). Kupující může kdykoliv provádět ověřování uveřejněných dat tzv. „na vlastní pěst“. Pokud by ovšem požadoval smluvně akceptovatelné ověření, musel by tento požadavek adresovat prodávajícímu při respektování stanovených lhůt před započetím těžby. Iniciace procesu reklamace a ověřování garantovaných dat tedy spočívá v podání impulsu kupujícím (písemná žádost), na základě kterého prodávající provede za možné přítomnosti kupujícího ověření, které je po stvrzení oběma stranami rozhodné pro účinky smlouvy a tedy i případné úpravy kupní ceny. Při realizaci procesu ověřování dat platí zásada, při které strana, která pochybila při svém rozhodnutí o ověřování garantovaných údajů, nese zodpovědnost za pokrytí nákladů s tím vzniklých. Jednoznačně je v zájmu obou smluvních stran aby se účastnily ověřování a na základě

46

oboustranně akceptovaných exaktně zjištěných hodnot provedly v případě pochybení nápravu smírnou cestou. 3.4.1.9 Kupní cena Kupní cena za dřevo na pni je stanovena jako cena pevná, a její výše může být upravena pouze o případné poplatky, přirážky a srážky. To ovšem neznamená, že může být libovolně měněna. Zmiňované variabilní položky vyplývají z aplikace zodpovědnosti kupujícího a prodávajícího. Případnými přirážkami jsou myšleny uplatňované sankce za způsobené škody a pokuty za přestupky apod., srážkami potom snížení ceny z důvodu oprávněné reklamace nižšího počtu stromů, bonifikace za předčasnou úhradu kupní ceny apod., vše dle striktně nastavených smluvních ujednání. 3.4.1.10 Úhrada kupní ceny Volba mechanismu úhrady kupní ceny je velmi citlivou částí smluvních ustanovení, především s ohledem na současně zaběhnuté mechanismy a na finanční možnosti subjektů v lesnictví krytých českým kapitálem. Zřejmé jsou dva rozdílné pohledy, a to prodávajícího a kupujícího, mezi kterými je třeba najít kompromisní řešení. Nezbytným předpokladem korektního vztahu je pro prodávajícího dostatečné zajištění plateb ze strany kupujícího, na druhé straně pro kupujícího je požadavkem nastavení ne příliš tvrdého mechanismu úhrady kupní ceny. Zde lze nalézt systémovou slabinu, kdy existuje u českých subjektů v lesním hospodářství (především vzniklých transformací v polistopadovém vývoji) tzv. „kapitálová podvýživa“ a zároveň špatná dostupnost bankovního kapitálu. Pokud nebude zájmem primárního producenta favorizovat při prodeji dříví pouze subjekty kryté dostatečným kapitálem (jde především o zahraniční kapitál), neměl by být nastaven mechanismus platebních podmínek v tvrdším režimu než je tomu dnes. Navíc si dovolíme konstatovat, že nesení zvýšeného rizika prodávajícím znamená vyšší míru očekávané ceny dříví, potažmo zisku z jeho prodeje. Pro ilustraci nabízíme několik dalších forem plateb spjatých s nákupem dříví na pni:  platba v hotovosti nejjednodušší způsob, který je však předpokládán pouze u prodejů s nižší nominální hodnotou u kterých by měl být povinný poněvadž jakékoliv další správní náklady jsou vzhledem k výši ceny prodeje neefektivní. Platba v hotovosti u vyšších nominálních částek by měla být umožněna také (ovšem jako platba dobrovolná) a navíc podpořena % bonifikací (snížení) kupní ceny. Je zde však zákonné omezení maximální výše hotovostní platby.  platba dle splátkového kalendáře úhrada kupní ceny dle předem nastaveného splátkového kalendáře, poslední splátka hrazena v rámci splatnosti faktury, vystavené po předání „Potvrzení o předání prodávaných stromů“. Tvrdost tohoto platebního mechanismu závisí na timingu a výši splátek, obecně lze ovšem tvrdit, že může patřit k náročnějším (pro kupujícího).  platby s poskytnutou bankovní zárukou úhrada kupní ceny, která je požadována v rámci splatnosti faktury vystavené po předání „Potvrzení o předání prodávaných stromů“, je jištěna bankovní zárukou. Jde tak o zajišťovací institut, kde banka figuruje jako ručitel svého druhu, který plní až tehdy, pokud tak neučiní kupující.

47

 platba s poskytnutým neodvolatelným dokumentárním akreditivem úhrada kupní ceny, která je požadována v rámci splatnosti faktury vystavené po předání „Potvrzení o předání prodávaných stromů“, je hrazena neodvolatelným dokumentárním akreditivem, který je ryze platebním institutem poskytovaným bankou klientovi. Velmi významným aspektem celého smluvního vztahu je platební morálka kupujících. Prodávající si tak může vytvořit mechanismus bonifikace kupujících, na základě které pak bude aplikovat rozdílný přístup v požadavcích úhrady kupní ceny. Nicméně tento proces bychom již mohli oddělit od návrhu smlouvy. Ve smluvních ujednáních můžeme kupujícího motivovat k včasné či dokonce předčasné úhradě kupní ceny (či jejich částí) různými způsoby. Součástí návrhu je motivace negativního charakteru – platba úroku z prodlení při opožděných úhradách, a motivace pozitivního charakteru – při předčasné (rozumějme určitou minimální dobu před datem splatnosti) úhradě snížení poměrnou částí (%) výši této úhrady. Poslední splátka, respektive konečná úhrada, může být fakturována až po dni uskutečnění zdanitelného plnění, který nastává dnem, kdy dojde k vystavení „Potvrzení o předání prodávaných stromů“ kupujícímu. To může proběhnout až po skončení těžby a splnění všech souvisejících povinností a uvedení pracoviště do původního stavu.

3.4.1.11 Problematika finančních toků v LH vzhledem k platebním mechanismům Z analýz dříve zhotovitelem provedených vyplývá, že změna ve způsobu a metodě prodeje dříví může měnit potřebu oběžných prostředků ve vztahu primární producent dříví – kupující. Dopad změny může být poměrně výrazný i v celkové bilanci odvětví, jedná-li se o změnu realizovanou na významné části produkce. 3.4.1.12 Odpovědné osoby Za stranu prodávajícího je stanovena osoba, která je zodpovědná za komunikaci s kupujícím během těžby (od prvního kontaktování kupujícím až po vydání potvrzení o předání prodávaných stromů) a z toho vyplývajících povinností (konzultace technologií, vyznačení linek a skládek, učinění opatření k zabránění hrozících škod, ošetření dodatečně nahodilých těžeb apod.) a je znalá místních poměrů. Ve věcech procesu těžby je v podstatě protějškem kupujícího. Na druhé straně kupující musí také určit za svou stranu osoby, zodpovědné za průběh těžby a komunikaci s tímto pracovníkem prodávajícího. Podmínka ovládání českého jazyka je zařazena v souvislosti s předpokladem vstupu zahraničních subjektů na tento sektor trhu. Pro případy, kdy půjde o odvrácení výrazných škod či jejich zmírnění apod., je nezbytným požadavek dostupnost odpovědného zástupce kupujícího do 24 hodin. 3.4.1.13 Zahájení těžby Pokud kupující zamýšlí provést v koupeném porostu těžbu, musí o její povolení požádat příslušnou jednotku prodávajícího s uvedením dne započetí a místa těžby. Institut udělování povolení k těžbě prodávajícím je zaveden především z důvodu možnosti ověření platební morálky kupujícího a případně stavu plnění smluv, a to plynoucí i z jiných s ním uzavřených smluv. Volba technologií a parametrů procesu těžby dříví je plně v rozhodovací režii kupujícího, přičemž musí respektovat meze stanovené v Katalogovém listu (výčet použitelných či naopak zakázaných technologií). Konzultace této volby je také nezbytná z důvodu korektního splnění jedné 48

z povinností majitele lesa, a to, do určité lhůty před kupujícím oznámeným započetím těžby, vyznačení přibližovacích linek a skládek právě v návaznosti na zamýšlené použití technologií. Účast kupujícího při vyznačování není povinná, ovšem již v jeho zájmu je přinejmenším vhodná. 3.4.1.14 Lhůta k provedení těžeb Z hlediska nalezení kompromisu mezi dostatečností časového prostoru pro možnost rozhodování kupujícího o termínu provedení těžeb, a mezi možností plánování finančních toků a průběhu plnění těžebního etátu prodávajícím, byla stanovena doporučená doba pro provedení těžeb od data jejich prodeje na 18 měsíců. Tu je možno za stanovených podmínek prodloužit (viz dále). Určení 18ti měsíční doby se netýká těžeb nahodilých, kde jsou termínové požadavky vzhledem k povaze těžeb mnohem kratší, rovněž možnost prodloužení je zde omezená. Vše se samozřejmě odvíjí od dohody smluvních stran, respektující objektivně konkrétní podmínky.

3.4.1.15 Prodloužení lhůty k provedení těžeb Stanovenou lhůtu pro provedení těžby je kupující oprávněn prodloužit, poněvadž mohou nastat jakékoliv důvody pro které ji v termínu neprovedl a je vhodné umožnění reparace takto vzniklé situace. Na druhou stranu není v zájmu majitele lesa umožňovat bez omezení prodlužování lhůt k provedení těžeb. Jedním aspektem je ohrožení termínového provedení zásahů, které se může v extrémním případě odrazit nevyrovnanými dodávkami dřevní hmoty. Určitou váhu můžeme také spatřit v rovnoměrnosti finančních toků u větších majitelů lesa, které by mohly být plošnějším prodloužením lhůt těžeb narušeny. Prodloužení by však mělo být umožněno, ať již má kupující jakékoliv důvody. Proto je vhodným nástrojem, demotivujícím využití prodloužení v ne zrovna nezbytných případech, zpoplatnění tohoto procesu. Účelně je volena hodnota tohoto poplatku zvyšující se nelineárně v čase. Nepředpokládá se však přílišné využívání prodlužování ze strany kupujících. 3.4.1.16 Přechod odpovědnosti a vlastnictví V době mezi prodejem porostu a započetím těžby v něm je za veškeré vzniklé škody odpovědný prodávající, v případě prodeje naděje až od určité hranice. Pokud v tomto období dojde ke změně garantovaných taxačních veličin větších než je stanovená mez, nebo dojde k poškození nad stanovené procento počtu prodaných stromů, má kupující právo odstoupit od smlouvy. Samozřejmě další možnou a příznivější variantou je úprava kupní ceny úměrně k vzniklému poškození a pokračování v plnění uzavřené smlouvy. Je zde však riziko navýšení nákladů v souvislosti s vyčíslováním škod. V okamžiku, kdy jsou splněny všechny náležitosti a je zahájen proces těžby, nastupují dvě skutečnosti. První je přechod úplné odpovědnosti na kupujícího za škodu na všech prodávaných stromech těžené porostní skupiny a ostatních neoznačených stromech. Druhou je přechod vlastnictví k těženým stromům, které ovšem přechází až v momentě oddělení jednotlivých stromů od pařezu. Tímto je ošetřena skutečnost, že při zahájení těžby již může samotným těžením a přibližováním docházet k poškozování okolních stojících stromů, z nichž stromy označené k těžbě ještě fakticky nepřešly do vlastnictví kupujícího, ale ten již zodpovídá za škody na nich. K zastavení prováděné činnosti kupujícího má prodávající oprávnění v případě vzniku důvodů pro ukončení platnosti smlouvy (prohlášení konkursu na kupujícího, provedení „černé“ těžby, nepředložení záruční či akreditivní listiny), k přerušení jeho činnosti potom může přistoupit v případě vzniku či nebezpečí vzniku škod.

49

3.4.1.17 Protokol o předání prodávaných stromů Kupujícímu může být doporučeno průběžně zajišťovat soustřeďování hmoty na určené skládky, i když tato volba spadá do jeho rozhodovacích práv. Smlouva ovšem, pro zabránění bezdůvodného ponechávání vytěžené hmoty nekontrolovaně a libovolnou dobu v těžených porostech, stanovuje termín od přechodu vlastnictví stromů, do kterého musí být hmota soustředěna na určené skládky. Vytěžením všech vyznačených stromů a soustředěním všech produktů z nich (hmota hroubí) na skládky můžeme těžbu považovat za provedenou. Pro kupujícího tím ovšem povinnosti související s procesem těžby nekončí. Z toho důvodu je stanovena lhůta běžící po provedení těžby, ve které by měl uvést pracoviště do původního stavu a ošetřit vzniklé škody. V období do skončení této lhůty je pak kupující povinen požádat o vystavení potvrzení o předání prodávaných stromů (respektive žádost o ukončení těžby, ovšem tato formulace je zavádějící, poněvadž inklinuje k převzetím prací charakteristickým pro smlouvu o dílo a proto bylo vyhodnoceno, že lepší je toto převzetí formálně vázat na předmět smlouvy – tj. prodávané stromy) a tím zproštění zodpovědnosti za škody vzniklé po jejím datu. Žádost kupujícího o vydání potvrzení o předání prodávaných stromů je impulsem pro prodávajícího, aby fyzicky převzal pracoviště a případně konstatoval vzniklé škody a přestupky (ty mohou být konstatovány již v samotném průběhu těžby). Pokud je vše v pořádku či kupující akceptuje konstatované škody včetně finančních nároků prodávajícího, je potvrzení kupujícímu vydáno. V opačném případě je vytvořen seznam povinností, které musí kupující pro řádné ukončení těžby provést, včetně termínových závazků jejich provedení. Vydáním potvrzení o předání prodávaných stromů je kupující zproštěn práv a povinností vyplývajících ze smlouvy a odpovědnosti za škody vzniklé po datu jeho vydání. Tudíž je i logicky časováno šetření škod a jejich oznámení kupujícímu před tímto datem. Motivačním aspektem (pro prodávajícího) aby tomu tak opravdu bylo je skutečnost, že možnost nárokování náhrady škod po datu vydání potvrzení o předání prodaných stromů zaniká. 3.4.1.18 Nahodilá těžba Pro případ vzniku dodatečné nahodilé těžby (větrný polom, sušiny, kůrovec apod.) na neoznačených stromech je zavedena možnost dodatečného vyznačení těchto stromů a nabídnutí ke zpracování kupujícímu. Přijmutí této nabídky kupujícím je stvrzeno uzavřením dodatku ke smlouvě, ve kterém jsou stanoveny taxační údaje, způsob vyznačení, stanovení ceny a termínových povinností ve zpracování této těžby. Pokud kupující tento návrh nepřijme, prodávající má právo tuto těžbu nabídnout třetí osobě, jejíž pracovní aktivity při zpracování této těžby v porostní skupině musí kupující strpět. Každé dodatečné vyznačení těžby (nahodilé) a za tím účelem uzavření dodatku ke smlouvě je považováno za nový obchodní případ, který nikterak neovlivní obchodní podmínky stávající smlouvy (především cenu a lhůty). Těžba nahodilá (ať již jde o řádně prodávanou či dodatečnou nahodilou těžbu – vzniklou a vyznačenou až po prodeji) vyžaduje v některých případech (především v nebezpečí napadení kůrovcem) urychlené zpracování. Proto je možno tuto započít zpracovávat i bez splnění základních podmínek k udělení povolení k těžbě (týká se nahodilých těžeb s nutností zpracování v termínu dřívějším než je splatnost první splátky, na níž je především udělení povolení k těžbě vázáno). Započetí ostatních těžeb je bezpodmínečně vázáno udělením povolení k těžbě. Pokud vznikne nebezpečí ohrožení škodlivými činiteli, především pak napadení kůrovcem, vyhrazuje si prodávající možnost požadovat provádění ochranných opatření, neuvedených k tomuto účelu ve smlouvě, a zároveň jejich termínové vymezení. Kupující má v tomto případě možnost

50

požadovat finanční náhradu takto nad rámec smlouvy provedených opatření, jejíž výši ovšem k tomuto účelu musí doložit. 3.4.1.19 Skladování dříví Jak již bylo výše zmíněno, je nepřípustné aby kupující skladoval produkty těžby v místech, které nejsou k tomuto účelu výslovně ujednány ve smlouvě a návazně označeny v terénu. Pokud se tak stane, kupující se vystavuje uplatnění sankcí a poplatků. Důvodem je jednoznačnost lokalizace dříví a zabránění skladování dříví pohromadě z více porostních skupin, vše pro účely případné kontroly, a dále vhodnost umístění dříví – kupující měl dostatečnou možnost konzultace technologií a podílení se na vyznačování. Na druhé straně není pro prodávajícího žádoucí, aby bylo možno dříví na označených skládkách ponechávat neúměrně dlouhou dobu. Z toho důvodu je stanoven poplatek za využívání skladovacích míst v lese, který je ovšem uplatňován až určitou dobu po provedení těžby – jeho cílem není za každou cenu zpoplatňovat skladování dříví v lese. 3.4.1.20 Povinnosti při výkonu těžby V souvislosti s prováděním těžebních zásahů je na kupujícího kladen výčet povinností, které musí respektovat. Jde především o zamezení škod na semenáčcích, sazenicích, mladých stromcích a stromech, dodržování bezpečnosti, ochrany životního prostředí, zachování a zpřístupňování ocejchovaných míst stromů, povinnost potěžebních úprav pracoviště a udržování ostatních zařízení (odvody vody atd.) ve funkčním stavu nacházejícím se v místě pracoviště. 3.4.1.21 Škody Kupující je zodpovědný za veškeré škody, které způsobí prodávajícímu či třetí osobě v rámci plnění práv a povinností vyplývajících ze smlouvy. Tato zodpovědnost je následně vázána na uvedení vzniklé škody do původního stavu pokud to jde, a nebo na povinnost finanční náhrady škody, vše v doprovodu sankčních poplatků za porušení povinností vyplývajících ze smlouvy. Pokud je nějaká škoda prodávajícím konstatována a to prostřednictvím vyčíslení rozsahu a výše škod, má kupující právo se dožadovat společného šetření škod přímo v terénu z důvodu jeho ověření a upřesnění. Výsledkem této konfrontační návštěvy porostu je oboustranná dohoda a akceptace výše a rozsahu škod. Pokud však kupující skutečné škody neuzná, je mu přiznána jím akceptovaná výše, přičemž prodávající má právo domáhat se zbývající části skutečně vzniklé škody. Namísto přesného vyčíslování škod může prodávající uplatnit právo uvalení smluvní pokuty v paušální smlouvou stanovené výši, jež se předpokládá u škod menšího rozsahu, jejichž mapování je obtížné či z hlediska jejich výše neefektivní. Další škody mohou prodávajícímu vzniknout neplněním předmětu prodeje v souvislosti s odstoupením od smlouvy či neprovedením těžby. Z důvodu možnosti krytí těchto případných škod je ve smlouvě zařazeno také právo požadovat smluvní pokutu ve stanovené paušální výši. Všechny smluvní pokuty jsou účtovány kupujícímu jako přirážky k prodejní ceně, které jsou započítávány při vystavování konečné faktury. 3.4.1.22 Poškození stojícího stromu Smlouva samostatně řeší poškozování stojících k těžbě neoznačených stromů. Pokud totiž dojde k tak výraznému poškození stromu, že omezí či zabrání plnění jeho funkce v porostu, má kupující povinnost tento strom vytěžit a zaplatit jeho cenu před poškozením (cena se může odvodit

51

z ceny stanovené při prodeji s oslovením konkurence v rámci stromů s podobnými parametry). Navíc je povinen zaplatit sankční poplatek, který je vyměřen z titulu předčasného smýcení neoznačeného stromu a také z důvodu zabránění zneužití tohoto opatření ve smyslu cíleného poškozování neoznačených stromů, jejichž koupě i po zaplacení ceny před poškozením by byla pro kupujícího výhodná. 3.4.2 Možné přílohy smluv 3.4.2.1 Porostní mapa 1:10 000 lesnická porostní mapa sloužící především k orientaci v terénu a lokalizaci porostních skupin 3.4.2.2 Vzor otisku cejchovacího kladívka vzor otisku cejchu, který je užíván při vyznačování porostních skupin 3.4.2.3 Projekt těžebních prací Projekt popisuje blíže specifika těžené porostní skupiny a zejména vymezuje:  druhy těžeb v členění na těžbu úmyslnou a těžbu nahodilou,  způsob vyznačení porostu,  výrobní technologie, které lze při těžbě použít,  způsob vyklizování a přibližování vytěžených stromů z porostní skupiny,  místa, kde lze vytěžené stromy nebo z nich vyhotovené výřezy uskladňovat do doby jejich odvozu,  způsob likvidace klestu vzniklého při těžbě,  poznámky,  dále lze v projektu současně zcela nebo částečně vyloučit použití některých technologií nebo provádění těžební činnosti v určitých částech roku a stanovit i jiná omezení pro provádění těžebních činností. 3.4.2.4 Katalogový list katalogový list s taxačními a identifikačními údaji prodejní jednotky a s dalšími závaznými podmínkami prodeje

3.4.2.5 Mapa lesní dopravní sítě v měřítku 1:10 000 lesnická mapa, sloužící pro identifikaci LDS

3.4.2.6 Formuláře žádost o povolení k těžbě a další formuláře nutné pro formální komunikaci mezi prodávajícím a kupujícím

52

4. část: Závěr a doporučení Zavedení prodeje dříví na pni po porostních jednotkách s oslovením konkurence sleduje přiblížení podmínek lesnicko - dřevařského trhu skutečnému tržnímu prostředí. Při prodeji porostních skupin je nejdůležitějším parametrem jednoznačná definice předmětu prodeje a jeho ceny. Především definice předmětu prodeje pak souvisí s užitým smluvním vztahem. V rámci předešle vyhotoveného dokumentu „Analýza determinantních faktorů procesu prodeje dříví v podmínkách ČR“ byly vydefinovány tři vhodné typy smluv: - prodej dříví na pni jako věci budoucí, - prodej dříví na pni jako naděje, - prodej práva těžit dříví pro sebe. Jednotlivé smlouvy s jejich specifičnostmi pak mohou být využity dle vztahu prodávajícího a kupujícího nebo předmětu prodeje. S tím souvisí i rozsah garance dat prodávajícím, přičemž lze tvrdit, že evidentně existuje vztah míry garance k výši očekávané ceny. K procesu prodeje těžeb musí prodávající přistupovat především z ekonomického hlediska za současného permanentního marketingového průzkumu trhu. Neméně důležitou součástí je definice poptávky po dříví, a to v objemu a struktuře až na jednotlivé sortimenty. K analýze a následnému definování těžebních priorit je nutno přistupovat jako k obchodně řízenému procesu, respektujícímu vztah agregátní poptávky a agregátní nabídky, který musí probíhat na centralizované úrovni se zabezpečením funkčností prosazování do nižších článků řízení. Prvkem přímo souvisejícím s prodejem dříví na pni je systematika měření v lese, která by měla být komplexně přehodnocena, především z hlediska účelnosti a nákladovosti. Předpokládá se redukce současného rozsahu měření při zařizování. Výsledkem měření, coby přípravou prodeje, bude zveřejnění nabídky porostů prostřednictvím katalogů obsahujících všechny nezbytné parametry. V rozkladu procesu prodeje dříví je věcně i popisně rozlišena metoda a způsob prodeje dříví. Za metodu je považován proces hledání zákazníka a stanovení ceny, jež jsou závislé především na marketingových a firemních strategiích podniku. Způsob prodeje dříví je technologickou záležitostí, odrážející se v procesu výroby. Je výslednicí komodity, měření a lokality. V této fázi šetření se pozornost věnuje především analýze způsobů prodeje dříví. Analýza metod prodeje by měla být následným krokem, závislým na stupni součinnosti s objednatelem. Studie je zaměřena především na prozkoumání determinant těch atributů způsobů prodeje dříví, které nejsou prověřeny dnešní praxí. Jedná se tedy zejména o způsoby prodeje jiných komodit než výřezů. Základním a determinujícím prvkem analýzy bylo řešení právních a daňových aspektů prodeje dříví na pni, coby jedné ze stěžejních variant způsobu prodeje dříví. Závěr je jednoznačný: prodej dříví na pni možný je. Z právního hlediska se jako nejvhodnější jeví kupní smlouvu o koupi věci budoucí, přičemž přechod vlastnictví a plné odpovědnosti na kupujícího by přecházela v momentu započetí těžby sjednaného předmětu koupě (ve smyslu legislativních předpisů oddělením porostu, jako součásti věci, od pozemku, jako věci hlavní). Předmětem je budoucí převod vlastnictví k budoucím movitým věcem, tedy dodání zboží. Další, avšak méně vhodnou variantou je kupní smlouva o koupi budoucích užitků (o koupi naděje). Zamýšlené užitky zde plynou z pozemku, který je tímto nutné jednoznačně určit. Nebezpečí škody na porostu tíží kupujícího od počátku platnosti takové smlouvy. Ostatní atributy jsou obdobné jako u předešlé smlouvy. Z hlediska DPH by byla u těchto smluv uplatňována základní sazba. Dnem uskutečněného zdanitelného plnění by byl den přechodu vlastnického práva 53

na kupujícího. Další variantou je uzavření smlouvy o poskytnutí práva smluvní straně těžit dříví pro sebe. Aby se však tato smlouva ve své podstatě lišila od kupní smlouvy a zároveň nebylo omezeno právo vlastníka lesa činit všechna hospodářská rozhodnutí, musí zde kupující vedle práva vlastnického získat „navíc“ právo rozhodnout o vybraných atributech těžby (volba termínu těžby, volba pořadí těžby porostů, volba obnovních postupů a technologií), stanovených předem v určitých definovaných rámcích. Změna způsobů a metod prodeje sleduje především možnosti uplatnění prodeje dříví na pni při respektování podmínek rovného a průhledného tržního prostředí v tomto odvětví, včetně možnosti korekce některých, ač zažitých, tak chybně aplikovaných procesů. Je třeba si také uvědomit, že v diskusi a později analyticky je nutné postihnout celé spektrum komodit a jejich souvislostí. Jednotlivé kombinace a varianty však nemusí být vždy prakticky dobře použitelné. Předpoklad správnosti je zachován při respektování těchto zásad: - při prodeji je nutné jednoznačně definovat komoditu a její cenu, - musí být měřena komodita, která je skutečně předmětem prodeje, tzn. lokalita měření a prodeje komodity je shodná, - měření musí zachovat cenotvorný smysl a musí být jednoznačná kontrolovatelnost výsledků měření. Lesní majetek má významné specifikum ve velmi dlouhé produkční době, která se pohybuje v řádu 100 let. Provést mýtní těžbu znamená sklidit výsledek práce předchozích generací lesníků a majitelů, kteří o les pečovali. Je to důležité hospodářské opatření, při kterém lze hodně získat, ale i hodně ztratit. Odpovědný přístup k plánování a organizaci mýtních těžeb je nezbytností. Každý majitel či správce lesa zvažuje celou řadu vlivů, místních i obecně platných při rozhodování, jakou formou bude realizovat mýtní úmyslnou těžbu. Prodej dříví na pni s oslovením konkurence je velmi vhodná metoda prodeje dříví zejména z těchto důvodů: 1. Výsledná cena je určena nabídkou a poptávkou. Prodávající je chráněn proti prodeji pod cenou nastavením limitní ceny. Doporučujeme, aby časové umístění nabídky bylo zvoleno mimo období poklesu cen dříví. 2. Prodej dříví na pni nevyžaduje odborné znalosti majitele lesa. Proto je tato metoda vhodná také pro malé vlastníky, kteří při zajišťování těžby vlastními silami nejsou vyrovnanými partnery pro jednání s poskytovateli služeb v těžbě a přibližování dřeva, ani pro obchodníky se dřívím. 3. Pro správce veřejných lesních majetků je nespornou předností průkaznost a transparentnost celého procesu prodeje. Žádný ze zájemců o dříví není v soutěži omezen. 4. Uplatnění prodeje dříví na pni má své optimum v mýtních úmyslných těžbách holosečných i výběrných. U nahodilých, a výchovných těžeb je horší poměr mezi vynaloženými náklady a dosaženou cenou dřeva.

54

Pro získání dalších informací, případně pro realizaci záměru prodeje dříví na pni uvádíme přehled nejvýznamnějších subjektů, které se profesně touto problematikou zabývají se stručným komentářem pokrytí činností. www.softrade.cz/lesycr - portál, provozovaný státním podnikem Lesy České republiky pro nabídku a prodej dříví na pni, výřezů a těžebních zbytků z majetků, spravovaných LČR. Umožňuje soutěž elektronickou, formu vzestupnou, sestupnou, kombinovanou, obálkovou metodu. Součástí nabídky je standardizovaná smluvní dokumentace. Provozovatel neumožňuje účast jiným vlastníkům lesa jako prodávajícím. www.aukcedrivinapni.cz – jsou stránky, provozované společností IFER, která poskytuje službu měření zásob stojícího dřeva jako přípravu porostu pro aukci. Vlastní aukci neorganizuje. Spolupracuje s portálem aukcedreva.com. www.aukcedreva.com - je portál společnosti Woodprojekt, umožňuje nákup a prodej dřeva včetně dříví na pni formou elektronické aukce vzestupné (anglické). Provozovatel neprovádí měření a přípravu porostů, neposkytuje smluvní dokumentaci. Spolupracuje s portálem aukcedrivinapni.com. www.prodej-drivi-na-pni.cz, www.forestrade.cz– jsou portály, provozované společností Foresta SG, které jsou specializované na prodej dříví na pni formou prezenční sestupné (holandské) aukce, nebo formou elektronické sestupné nebo vzestupné aukce. Provozovatel poskytuje komplexní službu majiteli lesa, včetně přípravy porostů, výpočtu doporučené limitní ceny, standardizované smluvní dokumentace, zveřejnění nabídky, vlastní aukce administrace kupní smlouvy. www.aukcedrivi.cz – provozovatelem portálu je společnost Bohemia Brethren, s.r.o. Umožňuje nákup a prodej formou elektronické vzestupné aukce. Stránky jsou určeny pro obchod vyrobených sortimentů, zatím ne pro dříví na pni. Provozovatel neposkytuje další služby jako je měření dříví, smluvní dokumentaci apod.

55

5. Použitá literatura 

Analýza - Převod vlastnictví k lesnímu porostu ve variantách „jednotlivý strom“ a „skupina stromů“ bez současného převodu vlastnictví k pozemku určenému k plnění funkcí lesa, JUDr. Ing. Martin Flora, Dr., Brno 2002



Právní posudek o prodeji dřeva na pni, Dr. Jiří Drápal, Vsetín 2002



Úvodní studie způsobů prodeje dřeva ve Francii, Foresta SG a.s., Vsetín 2001



Lesnicko-dřevařský sektor České republiky a zemí Evropské unie, Vztah státních lesů k dřevozpracujícímu průmyslu a obchodu s dřívím v ČR a zemích EU, Ing. Jiří Oliva, str.61-64, MZLU Brno 2002



Lesnicko-dřevařský sektor České republiky a zemí Evropské unie, Ekonomická situace lesního hospodářství z hlediska předpokládaného vývoje dřevařského průmyslu, RNDr Vladimír Veselý, str.50-56, MZLU Brno 2002

56