METODIKA UŽÍVÁNÍ ODCHYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ

1

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

METODIKA UŽÍVÁNÍ ODCHYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ Ing. Miloš Ježek, Ph.D. Ing. Tomáš Kušta, Ph.D. Michaela Holá, MSc.

Praha 2016

Metodika je výsledkem řešení výzkumného projektu č. QJ1220314 “Harmonizace managementu populací zvěře a lesních ekosystémů v kontextu očekávaných klimatických změn a minimalizace škod na lesních porostech”


2


3

1 ÚVOD A CÍL METODIKY Populace černé zvěře jsou ve světě obvykle obhospodařovány metodami tzv. letálními, kdy dochází k usmrcování zvířat nebo metodami tzv. neletálními, kdy zvířata usmrcena nejsou (Cowled et al. 2006; Massei a Cowan 2014). Mezi neletální metody patří např. oplocení zabraňující vstupu černé zvěře, použití ovčáckých psů k odhánění divočáků, podávání antikoncepčních přípravků apod. Tyto metody jsou obvykle ovšem jen málo účinné a také jejich provozování představuje vysokou ekonomickou náročnost (Bolzoni a De Leo 2007; Massei a Cowan 2014). Nejčastěji jsou tak praktikovány letální metody, které zahrnují odlov a odchyt (Bolzni a De Leo 2007; Keuling et al. 2008). Do této kategorie můžeme také zařadit trávení zvířat, které je ovšem v České republice zakázáno. Odchyt prasat je jednou z nejúčinnějších metod redukce černé zvěře (Anderson et al. 1993; Caley 1994; Choquenot et al. 1993). Tento způsob lovu byl v historii rozšířen, ale v minulém století od něj bylo upouštěno. V současném pojetí myslivosti v České republice je odchyt černé zvěře považován za netradiční, neetickou a neúčinnou metodu. Nicméně tuzemské i zahraniční zkušenosti ukazují, že se jedná o jednu z nejefektivnějších metod redukce černé zvěře, a to jak v souvislosti s počtem odchycených/ulovených kusů, tak v souvislosti s ekonomickou a časovou náročností. Úspěšnost odchytu závisí na dodržení klíčových podmínek odchytu, které mohou být shrnuty následovně: - Vytipování umístění pasti v oblasti intenzivně využívané černou zvěří - Předvnadění a vnadění v odchytovém zařízení - Efektivní konstrukce odchytového zařízení a jeho velikost - Efektivní konstrukce spouštěcího zařízení - Trpělivost Cílem této metodiky je tedy definovat jasné postupy vztažené k odchytu černé zvěře jako metody dosud v České republice vzácně používané, ovšem velice účinné. Cílem je také sjednotit postup v rámci realizace opatření Ministerstva zemědělství České republiky (dále MZe ČR) k redukci početnosti spárkaté zvěře. To souvisí zejména s využitím dotací pro uživatele honiteb na odchytová zařízení, kdy do současné doby neexistoval ucelený popis metodiky odchytu a užití odchytových zařízení.

„Divoká prasata neznají hranice. Proto kooperované úsilí v redukci černé zvěře je mnohem efektivnější, než náhodná snaha jednotlivých myslivců v jejich redukci.“


4

2 VLASTNÍ POPIS METODIKY ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY K ODCHYTU ČERNÉ ZVĚŘE 2.1. Umístění odchytového zařízení a přípravné práce Nejvhodnější místo pro umístění odchytového zařízení je v oblasti, kde se černá zvěř pravidelně vyskytuje a tráví zde velkou část dne. Ideálně se jedná o oblasti blízko vodních zdrojů s dostatkem zapojeného porostu (křoví, nálet, houštiny apod.). Volba vlastního umístění pasti se jeví jako jednoduchá, ale mnoho myslivců právě zde dělá chybu, protože vybírají nevhodná místa na základě vlastních pocitů. Ta ovšem nemusejí odpovídat nárokům černé zvěře, a proto je potřeba věnovat velkou pozornost jejím pobytovým znakům a ověřit tak její skutečnou přítomnost v dané lokalitě. Pokud nalezneme místo, kde se černá zvěř pravidelně vyskytuje, není zde potřeba okamžitě budovat odchytové zařízení. Ideální je na místě předpokládaného umístění odchytového zařízení nejprve navnadit. Tím je myšleno navnadění atraktantem (ideálně běžně používaným v okolí, tzn. kukuřice, fermentovaná kukuřice, ostatní obilniny apod.), a tím ověřit skutečnou přítomnost černé zvěře. V momentě, kdy zjistíme pravidelný výskyt černé zvěře na daném místě, je vhodné umístit past. Vchod do pasti je nejvhodnější umístit co nejblíže k hustě zapojenému porostu (křoví, houštiny apod.) a ideálně na závětrné místo. Dále lze doporučit umístění lapáku v místech, která jsou dostupná dopravním prostředkem (terénní auto, traktor), ale zároveň tam, kde je minimální pohyb lidí (mimo turistické trasy, mimo obvyklé stezky návštěvníků přírody). Po instalaci pasti nastává zřejmě nejdůležitější část samotného odchytu a tou je tzv. předvnadění. Vnadidlo je nejvhodnější rozmístit jak uvnitř pasti, tak v jejím okolí, ovšem vždy jen takové množství, které jsou schopni divočáci zkonzumovat přibližně za 1 den. Pravidelně místo kontrolujte a doplňujte krmivo. Postupně zmenšujte plochu, v rámci které rozmisťujete vnadidlo mimo past. Stále kalibrujte dávku krmiva tak, aby bylo každý den zkonzumováno. Tato přípravná fáze by měla trvat 1-2 týdny, ovšem v závislosti na podmínkách může být výrazně kratší, ale také výrazně delší. Ve chvíli, kdy rozmisťujete krmivo pouze uvnitř pasti a toto krmivo je kompletně zkonzumováno během jednoho dne, tak lze předpokládat, že všechna divoká prasata z tlupy navštěvují vnitřní prostor pasti. To je ideální doba, kdy tedy můžeme chyták nalíčit. K ověření, že skutečně celá tlupa navštěvuje vnitřní prostor, je vhodné použít fotopast. Ta nám mimo jiné pomůže určit předpokládaný počet chycených jedinců, čas návštěvy a dobu, po kterou se v lapáku zdržují. Snaha o odchycení celé tlupy je velice důležitá, a to zejména v souvislosti s budoucími odchyty. Pokud chyták nalíčíme příliš brzy, aniž by se dovnitř naučili chodit všichni členové tlupy, tak riskujeme neúspěch celého odchytu. Divoká prasata jsou velice chytrá, a tak můžeme předpokládat, že členové tlupy, kteří se do lapáku nechytili, se mu budou v budoucí době vyhýbat a mohou to naučit i ostatní členy tlupy. Metodika je výsledkem řešení výzkumného projektu č. QJ1220314 “Harmonizace managementu populací zvěře a lesních ekosystémů v kontextu očekávaných klimatických změn a minimalizace škod na lesních porostech”

5

2.2. Nalíčení odchytového zařízení a vnadidla Ve chvíli, kdy všechna divoká prasata navštěvují vnitřní prostor odchytového zařízení, je vhodné přistoupit k samotnému odchytu. Velice důležité je v této chvíli rozmístění návnady uvnitř odchytového zařízení. Při nastražení odchytového zařízení neumisťujte žádný atraktant vně. Největší množství krmiva (atraktantu) umístěte na protější straně spouštěcího mechanismu a pouze malé množství umístěte v okolí spouštěcího mechanismu. V tomto postupu se obvykle dělá nejčastější chyba, kdy je návnada rozmístěna pouze v okolí spouštěcího mechanismu, což má za následek chycení prvních jedinců, kteří do odchytového zařízení vlezou. Mnohem efektivnější varianta je rozmístění co největšího množství krmiva mimo spouštěcí mechanismus. V tomto případě využíváme přirozeného chování divočáků, kteří se obvykle soustředí na největší hromadu krmiva. Tak do odchytového zařízení vleze co největší počet kusů a ty kusy, které se již do prostoru s majoritním množstvím krmiva nevejdou, začnou hledat v okolí, a tak aktivují spouštěcí mechanismus. Systémem rozmístění vnadidla tak můžeme několikanásobně zvýšit úspěch odchycených kusů.

3 DRUHY ODCHYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ Existuje mnoho druhů konstrukcí odchytových zařízení. Odchytová zařízení mohou být konstruována ze dřeva, železa, nebo kombinací obou materiálů. Obvykle jsou kruhového nebo čtvercového tvaru. Odchytová zařízení můžeme rovněž rozdělit na mobilní a stacionární. Efektivita odchytu je velice důležitá, a proto nezapomínejme, že hlavním limitujícím faktorem je v tomto případě velikost a typ odchytového zařízení. Faktory, které je důležité brát při výběru odchytového zařízení v potaz, jsou především: - Velikost odchytového zařízení - Dostupnost (prostorová/ekonomická) - Hmotnost a mobilita (resp. imobilita) - Přítomnost a počty cílových druhů zvěře Podle typu konstrukce můžeme rozdělit odchytová zařízení do těchto základních typů: - Sklopce (tzv. boxy) - Klece - Lapáky Výhody a nevýhody jednotlivých typů odchytových zařízení jsou shrnuty v tabulce č. 1.


6

3.1. Sklopce Sklopce jsou založeny na stejném principu, jaký známe u sklopců na malé šelmy. Obvykle jsou konstruovány ze dřeva nebo železa. Většinou jsou průchozí a padací dvířka mají na obou stranách. Spouštěcí mechanismus je řešen často nášlapným zařízením nebo tyčkou, která po mírném tlaku spustí padací dveře. Rozměry jsou obvykle o půdorysu 0,7 x 2 metry a výšce 150 cm. Tato odchytová zařízení jsou mobilní a často není nutné jejich rozebírání při převozu. 3.2. Klece Klece jsou založeny na podobné konstrukci jako sklopce, ale jsou výrazně větší. Obvykle jsou sestaveny ze železa (kari-sítě) a všechny strany krychle nebo kvádru jsou zabezpečeny proti útěku odchycených prasat. Mají většinou jedny padací dveře. Jejich konstrukce je mobilní a běžně nevyžaduje demontáž jednotlivých dílů. Rozhodující v možnosti převozu je hmotnost klece. K převozu je často vyžadována pomoc manipulační techniky. 3.3. Lapáky Lapáky jsou konstrukcí největším a většinou i nejefektivnějším typem odchytového zařízení. V minulosti byly budovány jako stacionární stavby, které plnily svůj účel na stejném místě po dobu několika let. Dnešní materiály dovolují konstrukci i mobilních lapáků, které se ukazují jako nejúčinnější typ odchytových zařízení na černou zvěř. Stacionární lapáky jsou obvykle budovány z dřevěné kulatiny, která je stavěna do palisády čtvercového nebo půdorysového tvaru. Obsahují jedny nebo více padacích dveří. Rozměr lapáku je alespoň 5 x 5 metrů s minimální výškou 1,8 metru. Součástí těchto stacionárních lapáků jsou také často tzv. rukávy k selekci a transportu živé zvěře. Rukávy jsou v mnoha případech zakončeny imobilizační klecí, kde je možné s odchyceným zvířetem manipulovat. Mobilní lapáky jsou konstruovány z pevných obdélníkových dílců, které lze za sebou skládat v libovolném počtu. Ty mohou být vyplněny kari-sítí, nebo kari-sítí s dřevěným obložením. Montáž i demontáž je možná ve dvou lidech a dílce se skládají na přívěsný vozík za osobní automobil.


7

Tab. č.1: Výhody a nevýhody různých druhů odchytových zařízení. Výhody

Sklopec

Klece

Stacionární lapák

Mobilní lapák

Nevýhody

- snadná konstrukce - levné pořízení - vyžaduje menší nároky na transport a uskladnění - rychlá instalace - transport možný obvykle bez použití manipulační techniky

- počet odchycených jedinců je omezen velikostí sklopce - dřevěná konstrukce hustě u sebe odrazuje zvěř ke vstupu - dřevěné díly jsou méně trvanlivé

- panely z kari-sítí jsou průhledné (divočáci ochotněji vstupují) - středně finančně náročné - mobilní zařízení - snadná instalace

- počet odchycených jedinců je omezen velikostí klece - možná poranění odchycených kusů o kari-sítě - transport možný obvykle pouze s manipulační technikou

- velikost umožňuje odchyt celých tlup - snadná manipulace s živými odchycenými jedinci - vysoká životnost - minimalizace zranění odchycených jedinců

- složitá konstrukce - velká finanční náročnost při pořízení - nemobilita

- velikost umožňuje odchyt celých tlup - vysoká životnost - minimalizace zranění odchycených jedinců (v případě, že výplně jsou plné) - mobilita

- složitá konstrukce - velká finanční náročnost při pořízení - transport možný obvykle pouze s manipulační technikou


8

3.4. Druhy spouštěcího mechanismu odchytových zařízení Existuje mnoho druhů spouštěcích mechanismů dveří odchytových zařízení. Obvykle jsou založeny na nutnosti vynaložení určitého množství energie zvířetem, které chceme chytnout, případně padací zařízení obsluhuje člověk z nedaleké pozorovatelny, který padací dveře spustí v nejvhodnější okamžik. Přítomnost obsluhy padacích dveří je z hlediska selektivity odchytávané zvěře nejúčinnější, ale její využití je velice personálně náročné a zvyšuje náklady na odchyt zvěře. Proto tuto metodu nedoporučujeme. Samočinné spouštěcí konstrukce padacích dveří můžeme rozdělit podle množství vynaložené energie odchytávaným zvířetem k aktivaci celého systému. Prvním typem jsou systémy vyžadující vynaložení malého množství energie, a to buď systémem nášlapu, nebo tzv. systémem prostorové překážky. Vynaložení této energie je obvykle pasivní a zvíře nevykoná spuštění mechanismu svým vlastním aktivním chováním. Nášlapný systém se aktivuje došlápnutím odchytávaného zvířete na cílovou plochu, která po vynaložení mírného tlaku uvolní padací dveře. Systém prostorové překážky je založen na posunutí zajišťovacího kolíku vynaložením malého množství energie (obvykle konstruovanému jako překážka v pohybu v místě předpokládaného vstupu zvěře). Obě tyto metody jsou vysoce neselektivní a aktivovat je může mnoho druhů zvířat. Z hlediska nízké selektivity tyto spouštěcí mechanismy nemohou být použity u pastí na černou zvěř. Druhým typem spouštěcího mechanismu jsou ty, na jejichž spuštění je potřeba větší množství energie aktivně vynaložené odchytávaným zvířetem. U odchytových zařízení na černou zvěř používáme pouze takové systémy, které mohou být spuštěny aktivním konáním zvířete. Touto akcí je u černé zvěře rytí, kdy tato zvěř je jako jediná schopná aktivně nadzvedávat předměty těžší než 10 kg ležící pevně na zemi. Toho je využíváno právě u těchto systémů. Můžeme je rozdělit opět do dvou typů. První je kolík (ocelový plát, 40x5 cm, šířka 0,5 cm), který je umístěn na lanku, které drží padací dveře. Na svém konci je zahnutý do pravého úhlu a u země je zaháknutý za očko pevně přidělané k zemi. Divočáci tak tento kolík musí aktivně vyšťouchnout, aby došlo k uvolnění padacích dveří. Druhý systém je založen na umístění prkna o rozměrech 120 cm x 15 cm (výška 2,5 cm) na konci lanka, které drží padací dveře. Prkno se umístí s úrovní zemského povrchu (případně podlahy) a zatíží se plochými kameny, nebo betonovými obrubníky o váze minimálně 10 kg (tzn. minimální hmotnost každého kusu). Pod prkno a kameny se nasype malé množství kukuřice (2-3 kg). Aby prasata získala vnadidlo, musí odstranit kameny, které slouží jako závaží otevřených padacích dveří. Po jejich uvolnění se uvolní také padací dveře. Tento typ spouštěcího mechanismu je z hlediska druhové selektivity nejúčinnější a při správném používání ho dokáže spustit pouze černá zvěř.


9

4 POSTUP ODCHYTU DIVOKÝCH PRASAT Samotný odchyt divokých prasat se skládá z následujících kroků: 1. Výběr místa k odchytu Výběr vhodného místa k lokalizaci odchytového zařízení by měl respektovat zásady výše uvedené. Odchytové zařízení umisťujeme v lokalitě s hustým krytem a pravidelným výskytem černé zvěře, mimo turistické trasy a místa pravidelně navštěvovaná lidmi. 2. Předvnadění Na daném místě pravidelně vnadíme ještě před samotnou instalací odchytového zařízení. Jako vnadidlo používáme zrno kukuřice, případně oves. V žádném případě jako vnadidlo nepoužíváme rostlinné nebo živočišné odpady apod. Na místo vždy umisťujeme pouze tolik vnadidla, kolik jsou divočáci schopni přijmout během jednoho dne. Pokud se vnadidlo začne kazit, odebereme ho z vnadiště a vyměníme za nové. Tato fáze trvá 1 až 2 týdny. 3. Umístění odchytového zařízení Po fázi předvnadění umístíme na lokalitu odchytové zařízení. Zařízení umístíme co nejblíže k hustě zapojenému porostu tak, aby vchod do odchytového zařízení směřoval směrem k předpokládanému místu, odkud místo navštěvují divočáci. 4. Vnadění v odchytovém zařízení Po instalaci odchytového zařízení pokračujeme ve vnadění. Nejprve vnadíme uvnitř i vně odchytového zařízení. Doporučuje se vnadidlem tvořit linky směřující do odchytového zařízení. Postupně tak lákáme černou zvěř dovnitř odchytového zařízení. Ve chvíli, kdy zvěř navštíví odchytové zařízení, krmíme již pouze uvnitř odchytového zařízení. Tato fáze trvá 5-7 dní, ovšem může být i delší, a to zejména v případě, že jsou divočáci nedůvěřiví a nechtějí navštívit vnitřek odchytového zařízení. 5. Aktivace odchytového zařízení V okamžiku, kdy divočáci pravidelně navštěvují odchytová zařízení, přistoupíme k aktivaci padacího mechanismu. Používáme pouze takový spouštěcí mechanismus, který může aktivovat pouze divoké prase (viz kapitola 3.4.). Při aktivaci spouštěcího mechanismu vnadíme malým množstvím vnadidla (1-2 kg) pod spouštěcím mechanismem a větším množstvím vnadidla (5-10 kg) po vnitřním obvodu celého odchytového zařízení.


10

6. Kontrola odchytového zařízení Po aktivaci padacího mechanismu odchytového zařízení je nutná pravidelná kontrola samotného zařízení, a to v maximálním intervalu 24 hodin. Případně lze využít fotopast k zasílaní pravidelných snímků na mobilní telefon. 7. Odchycení černé zvěře Ve chvíli, kdy zjistíme, že došlo k odchytu černé zvěře, bezodkladně naložíme s odchycenou zvěří dle předem připravených scénářů. Buď ji okamžitě usmrtíme (podle pravidel zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti), nebo provedeme její transport z odchytového zařízení. 8. Opětovné nalíčení Po odchytu černé zvěře pokračujeme nejprve opětovným vnaděním vně i uvnitř odchytového zařízení (bod 4) a ve chvíli, kdy divočáci navštěvují zařízení, jej můžeme opět aktivovat. Pokud zařízení nenavštíví déle jak 14 – 21 dní, je vhodné jej přemístit.

5. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ Metoda odchytu černé zvěře není sama o osobě inovativním řešením. Nicméně dosud chybělo jasné shrnutí a ověření dosud používaných postupů v praxi. Tato metodika je prvním uceleným postupem, který detailně popisuje efektivní metodu odchytu černé zvěře a konstrukce k tomu užívané.

6. POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY Metodika užívání odchytových zařízení nalezne široké uplatnění u vlastníků a uživatelů honebních pozemků, lesních a zemědělských hospodářů a především u uživatelů honiteb.

7. EKONOMICKÉ ASPEKTY Ekonomická efektivita uvedených postupů závisí na místě využití a konkrétních vnějších podmínkách. Odchyt černé zvěře je založen především na místních znalostech, zkušenostech a ochotě personálu obsluhující odchytová zařízení. Z těchto důvodů nelze empiricky ekonomické aspekty vyčíslit. Jako nejefektivnější doporučujeme využít mobilní odchytové zařízení. To se skládá z několika dílů a jeho velikost se může uzpůsobit lokalitě, kde chytáme. Cenu tohoto zařízení můžeme rozdělit na základě ceny jednotlivých dílů.


11

MOBILNÍ ODCHYTOVÉ ZAŘÍZENÍ Cena průběžného dílu bez padacích dveří: Položka Kari-síť (oka 50x50 mm, tloušťka 5 mm, rozměr 2*3 metry) Jekl (50x30x3 mm) Práce (cena vč. odvodů)

Cena

Množství

Cena celkem

890 Kč/ks

1 ks

890 Kč

115 Kč/m

13 metrů

1 495 Kč

400 Kč/hod

5 hodin

2 000 Kč

Drobný zámečnický materiál

300 Kč

Celková cena

4 685 Kč

Cena dílu s padacími dveřmi: Položka Kari-síť (oka 50x50 mm, tloušťka 5 mm, rozměr 2*3 metry) Jekl (50x30x3 mm) Práce (cena vč. odvodů) Drobný zámečnický materiál

Cena

Množství

Cena celkem

890 Kč/ks

1 ks

890 Kč

115 Kč/m

27 metrů

3 105 Kč

400 Kč/hod

8 hodin

3 200Kč

1

Celková cena

800 Kč 7 995 Kč

Celková cena mobilního lapáku složeného z 5 ks průběžných dílů bez padacích dveří (4 685 Kč/kus) a 1 ks s padacím dveřmi (7 995 Kč/kus) je 31 420 Kč. Náklady na pořízení odchytových zařízení jsou u sklopců 6-8 tis. Kč, u klecí 15-25 tis. Kč a u stabilních lapáků 25-35 tis. Kč. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.


12

8. SEZNAM PUBLIKACÍ Seznam publikací, které předcházely této metodice: Ježek M., Štípek K., Kušta T., Červený J., Vícha J. 2011. Reproductive and morphometric characteristics of wild boar (Sus scrofa) in the Czech Republic. - Journal of Forest Science 57 (6): 285-292. Jarolímek J., Vaněk J., Ježek M., Masner J., Stočes M. 2014. The telemetric tracking of wild boar as a tool for field crops damage limitation. Plant, Soil and Environment. 60:418-425. Ježek M. 2013. Co divočáci dělají celý den? Dílčí výsledky telemetrického sledování černé zvěře. Svět myslivosti 4(14):28-31. Ježek M., Kušta T. 2012. Kdo vyhraje bitvo o města – černá nebo lidé?. Svět myslivosti 12 (13):12-13. Ježek M., Kušta T. 2012. Může lov černé zvěře za její zvyšující se stavy?. Svět myslivosti 1(13):14-16. Zároveň Katedra myslivosti a lesnické zoologie FLD ČZU v Praze uspořádala v letech 2014 a 2015 odborné semináře s názvem „Užívání odchytových zařízení na černou zvěř“. Na semináři vystoupili odborníci, kteří se odchytem zabývají několik let. Ze semináře byl pořízen videozáznam, který je dostupný na adrese: http://mediasite.czu.cz/Mediasite/Catalog/catalogs/odchytovazarizeni


13

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Anderson, S. J., and C. P. Stone. 1993. Snaring to control feral hogs (Sus scrofa) in a remote Hawaiian rain forest. Biological Conservation 63:195–202. Bolzoni, L., and G. De Leo. 2007. A cost analysis of alternative culling strategies for the eradication of classical swine fever in wildlife. Environment and Development Economics 12:653–671. Caley, P. 1994. Factors affecting the success rate of traps for catching feral hogs in a tropical habitat. Wildlife Research 21:287–292. Choquenot, D., Kilgour, R. J., and Lukins, B. S. 1993. An evaluation of feral hog trapping. Wildlife Research 20:15–22. Cowled, B. D., Lapidge, S. J. , Smith, M., and Staples, L. 2006. Attractiveness of a novel omnivore bait, HogOUT®, to feral pigs (Sus scrofa) and assessment of risks of bait uptake by nontarget species. Wildlife Research 33:651–660. Hone, J. 2002. Feral hogs in Namadgi National Park, Australia: dynamics, impacts and management. Biological Conservation 105:231– 242. Keuling, O., Stier, N., and Roth, M. 2008. How does hunting influence activity and spatial usage in wild boar Sus scrofa L.? European Journal of Wildlife Research 54:729–737. Massei, G., and Cowan, D. 2014. Fertility control to mitigate human–wildlife conflicts: a review. Wildlife Research 41, 1–21. Sweitzer, R. A., Gonzales, B. J. , Gardner, I. A., Vuren, D. V., Wauthman, J. D., and Boyce, W. M. 1997. A modified panel trap and immobilization technique for capturing multiple feral hogs. Wildlife Society Bulletin 25:699–705.


14

1200

Příloha 1: Nákres sklopce

200

0 700


1200

1200

15

700


16

Příloha 2: Nákres klece


17

Příloha 3: Nákres stacionárního lapáku

5000 0

3000 2500

0 50

400

0


1200

3000

18

600


19

Příloha 4: Nákres mobilního lapáku


20


21


22

1200

1200

Příloha 5: Nákres fixační klece

700


23


24


METODIKA UŽÍVÁNÍ ODCHYTOVÝCH ZAŘÍZENÍ

Recommend Documents