METODIKA PRO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBCÍ S OBECNÍM ÚŘADEM

METODIKA PRO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBCÍ S OBECNÍM ÚŘADEM 1

Metodika byla vypracována na základě poznatků identifikovaných v rámci aktivit projektu „PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II“, reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00010

Objednatel: Moravskoslezský kraj 28. října 117 702 18 Ostrava

Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vinařská 5/A1 603 00 Brno V Brně, dne 14. 10. 2014

OBSAH I. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ II. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB III. PRINCIPY KPSS IV. PĚT KROKŮ K ZAHÁJENÍ KPSS VE VAŠÍ OBCI V. ZÁKLADNÍ POJMY VI. NĚKTERÉ DALŠÍ INFORMACE A POZNATKY VII. UŽITEČNÉ ODKAZY, POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA

4

5 5 5 7 9 11 11

I. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ Komunitní plánování je metoda, která umožnuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce. Postupy a techniky komunitního plánování lze použít pro všechny oblasti veřejného života, protože slouží k tomu, aby se dotčené cílové skupiny a široká veřejnost mohly vyjádřit a aktivně zapojit do přípravy podkladu pro strategická rozhodnutí obce. Přínosem pro obec je posilování pocitu sounáležitosti, motivace a zvýšení zájmu občanů a cílových skupin na spolupráci. Dlouhodobá a koncepční spolupráce s občany různých zájmových skupin při přípravě rozvojových dokumentů je základem pro vznik partnerství nezbytného pro společnou realizaci náročných integrovaných a komunitních projektu a zároveň je předpokladem pro jejich vícezdrojové financování.

II. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Mnoho z Vás, představitelů obcí, již slyšelo termín komunitní plánování sociálních služeb (dále KPSS). Některé z obcí s obecním úřadem v Moravskoslezském kraji již také sociální služby komunitně plánují. Tento stručný dokument je určen pro ty, kteří mají zájem procesu KPSS lépe porozumět. Proč je vlastně využíván termín komunita, když se jedná o  obyvatele? Důležitou charakteristikou komunity je sdílení. Lidé žijí spolu, mají vzájemná očekávaní a  jisté společenské potřeby. Každý z obyvatelů obce má jisté představy o životě v obci a jisté požadavky na své zabezpečení. KPSS je přístup, kterým lze na úrovni obcí plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i  potřebám jednotlivých občanů. Jedná se o  otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Charakteristickým znakem KPSS je důraz kladený: • na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, • na dialog a vyjednávání, • na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.

III.

PRINCIPY KPSS

PRINCIP TRIÁDY Principiálně KPSS slouží k  zahájení dialogu zainteresovaných stran. V  rámci metody komunitního plánování spolu plánují a  spolupracují minimálně tři strany: uživatelé/ občané, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb. ZADAVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. Obce, sdružení obcí, kraj, stát.

POSKYTOVATELÉ Neziskové nestátní organizace, příspěvkové organizace, obce, kraje apod.

UŽIVATELÉ Obyvatelé obce, klienti sociálních služeb a jejich rodiny. 5

PRINCIP ROVNOSTI Každý má právo starat se o  věci veřejné. Metoda komunitního plánování propojuje aktivitu občanů s  rozhodováním na obecním úřadě. Každý má právo se vyjádřit a  každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i  bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. Nikdo nesmí být vylučován, ani diskriminován. Organizace a  proces plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální mocenská postavení jednotlivců. Legitimitu sociálním službám dávají přání a potřeby uživatelů (příp. budoucích uživatelů, občanů). Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a  potřeby, a  tam, kde to jde, je i sami zkoumat. PRINCIP SKUTEČNÝCH POTŘEB Situace, kdy jsou sociální služby zakládány, podporovány a provozovány bez komplexní znalosti potřeb a  zdrojů v  daném území, je nevýhodná pro všechny účastníky komunitního plánování – uživatele, poskytovatele a  zadavatele sociálních služeb. Uživatelé sociálních služeb jsou závislí pouze na tom, co nabízí poskytovatelé a jejich další potřeby nejsou zohledněny. V  systému, kde nefunguje KPSS, se uživatel stává pasivním příjemcem, místo aby se aktivně podílel na vytváření fungujícího systému sociálních služeb. PRINCIP DOHODY Výsledné priority v sociální oblasti formulované v plánu rozvoje sociálních služeb jsou svým způsobem smlouvou, ve které se (přinejmenším) tři strany (viz princip triády) navzájem zavazují. Svobodný a  informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy a  demokratické spolupráce. Dohoda musí být nejen o  záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených priorit a aktivit. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí. Hlasování je nouzový prostředek, jímž přiznáváme, že se neumíme dohodnout. PRINCIP „VŠE JE VEŘEJNÉ“ Plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o  dění v  něm jsou veřejně dostupné a všechna jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech plánování jsou veřejnosti aktivně předávány. PRINCIP DOSAŽITELNOSTI ŘEŠENÍ Plánování sociálních služeb může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským a materiálním zdrojům. PRINCIP CYKLICKÉHO OPAKOVÁNÍ Komunitní plánování tvoří spirálu, v  níž se fáze, témata a  mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje. PRINCIP KOMPETENCE ÚČASTNÍKŮ V  řízení a  plánování sociálních služeb musí být kompetentní a  zapálení lidé s  jasným rozdělením zodpovědnosti a pozic. 6

PRINCIP PŘÍMÉ ÚMĚRY Kvalitně probíhající proces plánování sociálních služeb je pro komunitu a  její občany stejně přínosný jako výstup plánování. Kvalita výstupů plánování je přímo úměrná kvalitě jejího průběhu1.

IV. PĚT KROKŮ K ZAHÁJENÍ KPSS VE VAŠÍ OBCI 1. KROK – VÝBĚR KOORDINÁTORA KPSS Je potřeba vytipovat a oslovit konkrétní osoby, které jsou znalé problematiky a pro komunitní práci zapálené2. Jejich činnost a  aktivita pomohou celý proces plánování bezproblémově nastartovat. V úvodní fázi je tedy potřeba stanovit koordinátora KPSS. Může to být představitel obce, představitel poskytovatele sociální služby nebo občan, který se o danou problematiku zajímá. Koordinátor slaďuje všechny požadavky v procesu komunitního plánování. Jedná se o zásadní moment pro nastartování a především udržitelnost procesu KPSS v  obci. Je zřejmé, že obce s  obecním úřadem nedisponují personálními kapacitami jako obce s  pověřeným obecním úřadem nebo obce s  rozšířenou působnosti. V  obcích s  obecním úřadem zastřešuje proces KPSS zpravidla jedna osoba. Výběr aktivní a  problematiky znalé osoby je tedy zásadní, neboť umožní zprostředkování potřebných informací pro nastartování procesu KPSS a  umožní aktivizovat všechny zainteresované aktéry a  partnery v  sociální oblasti. V  dalších fázích procesu KPSS pak tato osoba podněcuje a udržuje dialog mezi všemi zainteresovanými skupinami a  podílí se na identifikaci potřeb obyvatel v  sociální oblasti. V  případě spolupráce obce na procesu KPSS s  jinou obcí nebo obcemi pak hájí zájmy obyvatel své obce v procesu KPSS. 2. KROK – MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE OBCÍ V RÁMCI KPSS Jak vyplývá z  řady konkrétních poznatků z  praxe pro obce s  obecním úřadem, bývá efektivní kooperovat v  uspokojování potřeb konkrétních skupin obyvatel v  sociální oblasti s jinými obcemi, zpravidla geograficky blízkými. 3

3. KROK – FORMALIZACE SPOLUPRÁCE S JINOU OBCÍ Politické orgány obce by měly vyjádřit formální souhlas se zahájením procesu KPSS v obci a případně formalizovat spolupráci s jinou obcí při společném postupu naplňování priorit a potřeb obyvatel v sociální oblasti. Zkušenosti z některých obcí potvrzují, že se osvědčuje spolupráce mezi dvěma nebo více obcemi na procesu KPSS, která má smluvní základ, včetně vymezení podílů jednotlivých obcí na financování sociálních služeb.

Metodiky pro plánování sociálních služeb (MPSV ČR). V případě malých obcí postačí jedna kompetentní osoba, která bude mít přehled o sociální potřebnosti v obci a bude se účastnit pracovních skupin nebo řídící skupiny KPSS obce vyššího typu. 3 „Příručka dobré praxe“ je dalším z výstupů projektu „Plánování sociálních služeb II“. 1 2

7

4. KROK – ZJIŠŤOVÁNÍ POTŘEB V KOMUNITĚ Jeden z hlavních principů KPSS je mapovat aktuální situaci v dané lokalitě z hlediska potřeb obyvatel a identifikovat stávající sociální služby působící v místě nebo regionu. Výsledkem analýzy situace v dané lokalitě pak mohou být zjištění, jací lidé zde žijí, co je charakterizuje, zda vůbec a jaké (sociální nebo návazné) služby jsou jim poskytovány, případně které služby postrádají. Současně jde o  identifikaci využívání alternativních řešení k  sociálním službám (péče rodinných příslušníků o  osoby závislé na péči, sousedská výpomoc, obědy pro seniory, svozová služba apod.). Nově je tak ve sféře plánování sociálních služeb kladen důraz na aktivní roli uživatelů sociálních služeb a zastoupení jejich zájmů v procesu plánování, na zapojení širokého okruhu lidí a  spolupracovníků do tvořivé práce, na opakované ověřování potřeb a  přání lidí i  na zplnomocnění veřejnosti kontrolovat postup uskutečňování celého procesu KPSS. Cílem plánování sociálních služeb je tedy vytvořit takový systém sociálních služeb, který bude odpovídat zjištěným potřebám daného území. Potřeby tedy musí být společně formulovány všemi, kterých se sociální služby dotýkají. Klíčovými aktéry v  procesu plánování jsou uživatelé sociálních služeb, které bychom neměli z  účasti na procesu plánování vyřadit, ale hledat způsoby, jak jejich účast podpořit. Uživatelé nejlépe vědí o  svých potřebách a  problémech, mají nejvíce informací z  prostředí, ve kterém se bezprostředně pohybují, a často také osobní kontakty na další uživatele, jejichž potřeby ovlivňují směřování plánovacího procesu v dané lokalitě. Proces KPSS nemůže být zakonzervovaný, naopak musí být otevřený změnám a novým potřebám uživatelů. Potřeby obyvatel v  sociální oblasti je proto vhodné ověřovat opakovaně, ideálně průběžně v rámci procesu KPSS. 5. KROK – PROVÁZANOST SPOLUPRÁCE KOOPERUJÍCÍCH OBCÍ NEBO OBCE SE STŘEDNĚDOBÝM PLÁNEM ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Je žádoucí, aby proces plánování sociálních služeb obce nebo více obcí plně navazoval a byl kompatibilní s prioritami kraje, které jsou formulovány ve strategickém dokumentu schváleném orgány kraje – „Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb“4. 6. KROK – STANOVENÍ PRACOVNÍ SKUPINY U  větších obcí s  obecním úřadem, kde existuje potenciál a  zájem, je možné vytvářet pracovní skupiny (např. rodiny s dětmi, senioři, osoby se zdravotním postižením, sociálně vyloučené osoby atd.). Pokud to je možné, jsou v pracovních skupinách zástupci všech zainteresovaných stran5. Jak je zmíněno výše, u obcí s  obecním úřadem je koordinátor KPSS odpovědný za přehled sociální potřebnosti ve své obci a účastní se relevantních pracovních skupin (nebo řídící skupiny) příslušného KPSS např. obce vyššího typu.

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezského kraje na léta 2015-2020“. Zástupci příslušné skupiny, koordinátor KPSS, zástupce obce, zástupci sociálních služeb – NNO, zástupci zařízení zřizovaných obcí (např. škola apod.). 6 Toto tvrzení je možné doložit na konkrétních příkladech. Tzv. „Příručka dobré praxe“ je součástí výstupů projektu „Plánování sociálních služeb II“. 4 5

8

7. KROK – SÍŤOVÁNÍ Je možné, že pracovní skupiny dojdou k závěru, že by bylo lepší se na naplnění jistých potřeb spojit s  okolními obcemi. Tím dochází k  naplnění litery zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, kde je v § 50 mezi činnostmi svazku obcí uvedena sociální péče. Vytvoření svazu obcí na řešení problémů buduje silnější pozici pracovních skupin a prohlubuje spolupráci obcí. Pro obce s obecním úřadem je velmi efektivní řešit a naplňovat potřeby svých obyvatel v sociální oblasti ve spolupráci s obcí vyššího typu v regionu, která již komunitně sociální služby plánuje6. 8. KROK – STANOVENÍ PRIORIT A REALIZACE Cílem a  smyslem plánování je budovat kvalitní a  potřebám obyvatel vyhovující síť sociálních služeb a navazujících řešení pro komunitu, ve které budou zdroje a prostředky využívány: • hospodárně (zdroje jsou vynaloženy na prokazatelně potřebné služby), • transparentně a srozumitelně (veřejnost „vidí“ do systému rozhodování o zdrojích, jsou jasná pravidla, podle kterých se toto rozhodování děje). Je žádoucí zvolit takové řešení, které nejvhodnějším způsobem reaguje na potřeby obyvatel a  zároveň neopomíjí kontext a  směr plánování sociálních služeb v  krajském měřítku. Při realizaci a plnění konkrétních dohodnutých opatření a aktivit je nezbytné sledovat, zda se tak děje v souladu se schváleným plánem.

V.

ZÁKLADNÍ POJMY

V  souvislosti se snahou o  zajištění plného porozumění procesu plánování sociálních služeb níže specifikujeme základní pojmy, jež jsou pro proces plánování důležité. Sociální služba Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem, zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života a jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Sociální službou se dle zákona č. 108/2006 Sb., o  sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služby lze podle cíle a zaměření rozdělit do tří základních skupin: sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. Sociální služby lze poskytovat v těchto formách: pobytové – služby spojené s ubytováním v zařízení sociálních služeb, ambulantní – služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování, terénní – služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. 9

Poskytovatel sociální služby Poskytovatelem sociální služby může být samosprávný celek a  jim zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami. Uživatel sociální služby Uživatel sociální služby nebo služeb je člověk v nepříznivé sociální situaci, kterému jsou služby určeny. Cíle a  záměry uživatelů mají při komunitním plánování stejnou váhu jako cíle a  záměry zadavatelů a  poskytovatelů. Vyhledávání, oslovování a  zapojování uživatelů do práce na komunitním plánu je nenahraditelná možnost, jak zjistit potřeby v sociálních službách, jak získat informace o kvalitě poskytovaných služeb, jak objevit existující mezery v  jejich nabídce a  jak objevit nové zdroje pro uspokojování potřeb. Komunitní plánování Jde o metodu použitelnou při řešení a plánování řady oblastí. Podstata této metody spočívá ve vzájemné a aktivní spolupráci těch, kterých se daná oblast či téma nějakým způsobem dotýká. V  ČR je metoda komunitního plánování využívána zejména při plánování oblasti poskytování sociálních služeb. Plán rozvoje sociálních služeb Jedná se o  výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a  hledání způsobů jejich uspokojování s  využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a  analýza existujících zdrojů a  potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a  rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a  vyhodnocování plnění plánu a  způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Priority Vymezují (určují) oblasti, témata, problémy, kterými se budeme zabývat v daném cyklu plánovacího procesu a  které se objeví v  plánu rozvoje sociálních služeb. Stanovují základní směry, které pak naplňujeme opatřeními a aktivitami. Pracovní skupina Je tvořena uživateli, poskytovateli, zadavateli a dalšími účastníky. Řeší konkrétní úkoly, oblasti a témata. Aktivity Popisují konkrétní úkoly (kroky, projekty), které budeme dělat včetně toho, jak, kdo, kdy a za co je bude dělat. Opatření Určují cíle v určité prioritní oblasti, říkají, co konkrétně budeme řešit a jakými způsoby, abychom naplňovali vybrané priority. Opatření vychází ze zdrojů, které máme, nebo jsou dosažitelné. 10

Standardy kvality sociálních služeb Jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v  oblasti personálního a  provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a uživatelem sociální služby. Široká veřejnost Rozumíme jí všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu a jeho realizaci. Zadavatel Je odpovědný za zajištění sociálních služeb na daném území. Zadavateli služeb jsou především obce a  kraje, které prostřednictvím svých zastupitelů nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Nepříznivá sociální situace Rozumí se jí oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby.  

VI.

NĚKTERÉ DALŠÍ INFORMACE A POZNATKY

V období od července do října 2014 probíhaly v 52 vybraných obcích Moravskoslezského kraje empirické aktivity, jejichž cílem bylo mj. poskytnout vybraným zástupcům těchto obcí odborné konzultace, identifikovat potřeby obcí s obecním úřadem v sociální oblasti a současně popsat na konkrétních příkladech praxi v oblasti KPSS. Aktivita byla součástí první etapy projektu „Plánování sociálních služeb II“, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu (OPLZZ) a státního rozpočtu České republiky. Jedním z  výstupů této dílčí aktivity komplexního projektu je také Příručka dobré praxe, která tvoří samostatný textový materiál, jež předkládá konkrétní příklady a  přínosy systematického přístupu k  plánování sociálních služeb v  některých obcích Moravskoslezského kraje. Z odpovědí komunikačních partnerů z obcí s obecním úřadem mj. vyplynula potřeba různých druhů informací o  procesu komunitního plánování sociálních služeb. Nejžádanější byly informace o financování a možnostech žádat o finanční prostředky, které postrádá více než polovina zástupců obcí (59 %). Více než dvě pětiny respondentů (41 %) by rády znaly přínos KPSS pro obec a konkrétní příklady z praxe. Více než čtvrtina (27 %) komunikačních partnerů uvedla, že postrádají informace o postupu, konkrétních bodech jak plánovat v rámci procesu KPSS a téměř čtvrtina (23 %) zástupců obcí vyjádřila zájem o informace o možnostech spolupráce na KPSS s jinou obcí.

11

VII. UŽITEČNÉ ODKAZY, POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA „Deset kroků procesem komunitního plánování“. http://www.mpsv.cz/cs/6810. „Základní informace o plánování sociálních služeb“. http://www.mpsv.cz/cs/844, http://www.komunitniplanovani.com/. „Příručka pro zastupitele“. http://www.vzdelanyzastupitel.cz/getFile.aspx?itemID=159 „Kritéria kvality plánování sociálních služeb“. http://www.mpsv.cz/files/clanky/6681/ kriteria.pdf. „Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Moravskoslezského kraje na léta 20102014“. http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/assets/soc/sprss_2010-2014.pdf. „Návrhy kapitol pro komunitní plánování sociálních služeb v ČR“, Oriniaková, P. (ed.). „Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. „Zákon o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.

12

Grafické zpracování a tisk tohoto dokumentu byly realizovány v rámci projektu „Plánování sociálních služeb II“, reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00010. Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. ISBN číslo: 978-80-87503-72-0 Tisk: Strategic Consulting s.r.o. Autor fota na titulní straně: Moravskoslezský kraj

13

poznámky

14

poznámky

15