Hendrych T., Kromer A., Kratochvílová D., Folwarczny L., Majer J., Metodika pro přípravu členů krizových štábů „112“, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, Ročník VII č. 9/2008 – příloha časopisu Hlavním posláním krizových štábů je řešení krizových situací, případně mimořádných událostí. Krizový štáb je na úrovni kraje pracovním orgánem hejtmana kraje a na úrovni tzv. určených obcí pracovním orgánem starosty obce (města), resp. primátora statutárního města. Základem krizových štábů jsou stálé pracovní skupiny. Účinnost a efektivnost přijímaných opatření ze strany příslušných orgánů krizového řízení a v návaznosti na to celková úspěšnost zvládání krizových situací nebo mimořádných událostí závisí do značné míry na odborné erudici, praktických zkušenostech a pohotovosti osob zařazených do těchto pracovních skupin. Jednou z cest, jak dosáhnout těchto požadovaných znalostí a dovedností (kromě získávání zkušeností při skutečné aktivaci krizového štábu), je systematická (pravidelná) odborná příprava členů krizových štábů. Prvotním faktorem kvalitní práce krizového štábu jakéhokoliv stupně je jeho optimální organizační uspořádání. Této problematice se s důrazem na strukturu stálé pracovní skupiny věnoval článek v časopise „112“ [1]. Druhým a neméně významným faktorem je úroveň připravenosti členů krizového štábu. Podle čl. 3 Směrnice Ministerstva vnitra [2] se odborná příprava členů krizových štábů zabezpečuje v rámci vzdělávacích programů ústředních orgánů státní správy organizovaných Ministerstvem vnitra a hasičskými záchrannými sbory krajů v souladu s Koncepcí vzdělávání v oblasti krizového řízení [3]. Strohé vyjádření zabezpečení této přípravy vyvolává požadavek na její obsahové vymezení a rozvržení včetně stanovení způsobu provádění. Za tímto účelem byla v podmínkách Moravskoslezského kraje zpracována „Metodika pro přípravu členů krizových štábů“ (dále jen „metodika“). Vytvoření metodiky bylo iniciováno požadavkem nabídnout zejména určeným obcím materiál, s jehož pomocí by mohly systematicky připravovat členy krizových štábů. Bez ohledu na odchylky v uspořádání, resp. členění krizových štábů v podmínkách jednotlivých krajů nebo obcí, poskytuje metodika ucelený přehled o formách a metodách přípravy. Podstatná část metodiky je věnována jedné z nejdůležitějších metod přípravy, kterým je cvičení krizového štábu. Jsou zde rozebrány druhy cvičení z hlediska cílů, zásady přípravy cvičení, zabezpečení pomůckami a dokumenty a vyhodnocení cvičení. Závěrečná část metodiky se zabývá plánováním a vyhodnocováním odborné přípravy členů krizových štábů. Metodika plní úlohu nástroje pro standardní usměrňování krizových štábů v oblasti jejich připravenosti a akceschopnosti. Je shrnutím jednotných pravidel pro stanovení náplně, vlastní organizaci a zpracování plánu této přípravy včetně jejího vyhodnocení. V rámci Moravskoslezského kraje se osvědčila jak pro přípravu členů krizového štábu kraje, tak také jako vodítko pro přípravu členů krizových štábů určených obcí. Určující motivací jejího zpracování bylo dosažení vyšší flexibility činnosti krizových štábů v kraji a upevnění jistot jejich členů při výkonu funkcí v těchto štábech.
Metodika pro přípravu členů krizových štábů
čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Metodika stanoví postup pro organizaci přípravy členů krizových štábů krajů a členů krizových štábů obcí, respektive určených obcí, případně i krizových štábů správních úřadů (dále jen „členové krizového štábu“) v návaznosti na obsah činnosti krizového štábu kraje a krizového štábu určené obce podle ustanovení § 12 nařízení vlády č. 462/2000 Sb. [4] a podle Směrnice Ministerstva vnitra [2]. (2) Metodika je zaměřena především na přípravu členů stálých pracovních skupin krizových štábů a předpokládá členění stálé pracovní skupiny krizového štábu na odborné skupiny. (3) Příprava členů krizových štábů je základním předpokladem akceschopnosti krizových štábů. Její úroveň předurčuje kvalitu připravenosti členů krizových štábů pro zvládání krizových situací nebo mimořádných událostí, rozvíjení schopností členů krizových štábů a návyky pro řešení situací. Protože v praxi dochází k přirozeným personálním obměnám v obsazení krizových štábů a oblast krizového řízení se neustále vyvíjí, je nezbytné, aby se příprava členů krizových štábů stala trvalým procesem. (4) Příprava členů krizového štábu se organizuje podle předem stanovených forem a metod stanovených plánem přípravy na kalendářní rok, který se projednává příslušné bezpečnostní radě. (5) Odpovědnost za přípravu členů krizového štábu mají příslušné orgány krizového řízení. Osobou pověřenou za organizaci a provádění přípravy je zpravidla tajemník krizového štábu. čl. 2 Vymezení pojmů (1) V metodice se užívají následující pojmy: a) určená obec – obec určená hasičským záchranným sborem kraje k rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje (zpracovává tzv. „krizový plán určené obce“); starosta určené obce zřizuje bezpečnostní radu obce a krizový štáb obce; v podmínkách České republiky jsou určenými obcemi, kromě zvlášť určených obcí, všechny obce s rozšířenou působností, stanovené zvláštním právním předpisem [5], b) orgány krizového řízení – věcně příslušné orgány mající pravomoci a odpovědnost v krizovém řízení; v podmínkách kraje (určené obce) je to hejtman kraje (starosta určené obce/primátor statutárního města) a krajský úřad (obecní úřad/magistrát statutárního města), c) krizový štáb kraje (určené obce) – zřizuje hejtman kraje (starosta určené obce/primátor statutárního města) jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací nebo mimořádných událostí (při koordinaci záchranných a likvidačních prací); krizový štáb tvoří členové bezpečnostní rady kraje (určené obce) a stálá pracovní skupina, která se může členit na odborné skupiny; d) stálá pracovní skupina krizového štábu – část krizového štábu zařazená v odborných skupinách a pracující při aktivaci krizového štábu ve směnách,
e) odborná skupina – skupina, která se v rámci stálé pracovní skupiny specializuje na určitou činnost a podle zaměření této činnosti plní odborné úkoly, f) příprava členů krizového štábu – systém forem a metod zaměřených k získání (prohloubení) znalostí a vytvoření (upevnění) návyků pro zvládání činností vyplývajících ze zařazení v krizovém štábu. čl. 3 Formy a metody přípravy členů krizových štábů (1) Realizují se tyto formy přípravy : a) teoretická, b) praktická - nácvik (v jednom prováděcím termínu cvičí vybrané části krizového štábu, zpravidla 1 – 2 odborné skupiny), - cvičení (v jednom prováděcím termínu cvičí současně celý krizový štáb). c) Kombinovaná (teoretická a praktická v jednom prováděcím termínu). (2) Při provádění teoretické přípravy se zpravidla používají tyto druhy školení: a) základní školení; b) zdokonalovací školení. (3) Při provádění praktické přípravy se zpravidla používají tyto metody: a) odborná příprava vedoucích směn stálé pracovní skupiny a vedoucích odborných skupin stálé pracovní skupiny krizového štábu zaměřená k plánu činnosti stálé pracovní skupiny, k součinnosti odborných skupin a k zpracování dokumentace, b) skupinový nácvik ke sjednocení činnosti odborné skupiny, organizovaný po jednotlivých odborných skupinách, zaměřený na rozdělení úkolů mezi jednotlivé členy a jejich vzájemnou komunikaci, c) modelový nácvik zaměřený na řešení simulované situace (modelový příklad) jednotlivými odbornými skupinami; do modelového nácviku lze zapojit také vedoucího směny stálé pracovní skupiny krizového štábu, d) cvičení celého krizového štábu zaměřené na řešení simulované situace; cvičení je možno organizovat jako součást taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému, do cvičení mohou být zapojeni také členové bezpečnostní rady. Příprava uvedená pod písmeny a) a b) je zpravidla organizována pro všechny směny krizového štábu současně, přípravu pod písmeny c) a d) je vhodné pro přiblížení reálným podmínkám organizovat pro každou směnu zvlášť (např. dopoledne cvičí jedna směna, odpoledne druhá směna). čl. 4 Základní školení (1) Základní školení je určeno zejména pro nově zařazené členy krizového štábu k získání základní orientace a nezbytných znalostí pro činnost v krizovém štábu. (2) Možná tématika základního školení: a) legislativa vztahující se k činnosti krizového štábu,
b) struktura krizového štábu, c) svolání krizového štábu, d) rozmístění, vybavení a zpohotovení místností pro činnost odborných skupin, e) aktivace spojení (příprava použití spojovacích a informačních prostředků), f) materiálně technické zabezpečení pracoviště krizového štábu, g) krizový plán včetně jeho členění. čl. 5 Zdokonalovací školení (1) Zdokonalovací školení členů krizového štábu navazuje na základní školení, je prováděno periodicky a slouží k rozšíření znalostí a dovedností v oblasti krizového řízení. (2) Možná tématika zdokonalovacího školení: a) změny v krizové legislativě; b) změny v krizovém plánu, c) další pravidla pro činnost krizového štábu, d) principy řízení stálé pracovní skupiny a rozdělení působnosti odborných skupin, e) formy a metody práce v krizovém štábu, f) pracovní dokumentace krizového štábu, g) komunikace krizového štábu. čl. 6 Odborná příprava vedoucích (1) Odborná příprava vedoucích směn stálé pracovní skupiny a vedoucích odborných skupin se úzce zaměřuje na zvládnutí řídících funkcí ve stálé pracovní skupině krizového štábu. Doporučuje se zorganizovat tuto přípravu vedoucích v návaznosti na souhrnnou aktualizaci krizového plánu. (2) Možná tématika odborné přípravy vedoucích: a) činnost stálé pracovní skupiny krizového štábu, b) způsob řízení činnosti odborných skupin, c) pracovní plány odborných skupin, d) manuály pro zabezpečení úkolů, e) komunikace krizového štábu -
komunikace s vnějším prostředím (s krizovým štábem vyšší úrovně a krizovými štáby nižší úrovně, s krizovými štáby stejné úrovně, s krajským/obecním úřadem, s právnickými a podnikajícími fyzickými osobami, se sdělovacími prostředky, s veřejností),
-
komunikace vnitřní (mezi odbornými skupinami, stálá pracovní skupina s bezpečnostní radou),
-
komunikace s operačním a informačním střediskem IZS,
f) vedení přehledů o přijatých, odeslaných informacích, g) způsob zpracování a předávání hlášení, h) využití mapových podkladů, i) zkušenosti z předchozích nácviků a cvičení. čl. 7 Skupinový nácvik (1) Obsahem skupinového nácviku je organizační stmelení uvnitř odborných skupin, kterého se dosahuje koordinací činností vedoucího a jednotlivých členů odborné skupiny. Základem je racionální rozdělení úkolů mezi jednotlivé členy (např. záznam zpráv, práce s mapovými podklady, příprava stanovisek apod.). Skupinový nácvik je řízen vedoucím odborné skupiny. Doporučuje se zorganizovat skupinový nácvik v návaznosti na souhrnnou aktualizaci krizového plánu. čl. 8 Modelový nácvik (1) Modelový nácvik je nadstavbou skupinového nácviku. Při modelovém nácviku řeší odborná skupina situaci z pohledu svého odborného zaměření. Nacvičuje postupy pro typové situace, k nimž by mohlo dojít. Modelový nácvik je řízen vedoucím odborné skupiny. Pro sladění činnosti jak odborné skupiny, tak případně celé směny stálé pracovní skupiny, cvičí obvykle i vedoucí stálé pracovní skupiny. čl. 9 Cvičení krizového štábu (1) V závislosti na cílech, stanovených pro přípravu členů krizového štábu na dané období, na stupni připravenosti (sladěnosti) krizového štábu a úrovni praktických dovedností členů krizového štábu mohou být organizovány následující typy cvičení: a) zdokonalovací, jehož cílem je zvýšení úrovně připravenosti členů krizových štábů k řešení konkrétního druhu krizové situace nebo mimořádné události, b) prověřovací, jehož cílem je ověření úrovně a vyhodnocení stavu připravenosti členů krizového štábu, c) součinnostní, jehož cílem je ověření metodik práce, zlepšení součinnostních vazeb a využitelnosti komunikačních a informačních systémů při činnosti krizového štábu. (2) Jako součást cvičení bude zpravidla provedeno cvičné svolání (aktivace) členů krizového štábu dle krizového plánu. (3) K přípravě cvičení lze využít materiál „Zásady pro přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení“. [6] (4) Cvičení plní zpravidla jeden nebo více z následujících cílů: a) zdokonalení připravenosti krizového štábu pro jeho činnost při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí,
b) ověření opatření pro rychlý a efektivní přechod na činnost za krizové situace nebo mimořádné události, vyhodnocení připravenosti členů krizového štábu, c) získání poznatků pro zlepšení pracovních postupů a součinnostních vazeb, d) ověření využitelnosti informačních a komunikačních vazeb mezi krizovými štáby (orgány krizového řízení), e) ověření reálnosti krizového plánu, f) ověření nových metod práce krizového štábu, g) ověření efektivnosti struktury krizového štábu (kvantitativní a kvalitativní složení). (4) Cvičení může být organizováno jako: a) jednostupňové – cvičení na dané úrovni krizového řízení (cvičí jeden krizový štáb), b) vícestupňové – cvičení probíhá na více úrovních krizového řízení (např. společně cvičí jeden nebo více krizových štábů určených obcí a krizový štáb kraje = dvoustupňové cvičení). čl. 10 Zásady přípravy cvičení (1) Příprava cvičení je souhrn organizačních opatření uskutečňovaných orgány krizového řízení k vytvoření podmínek pro provedení cvičení v souladu s plánem přípravy. (2) Příprava cvičení obvykle zahrnuje: a) sestavení týmu pro zabezpečení přípravy, provedení a vyhodnocení cvičení včetně organizačních požadavků, b) zpracování dokumentace v závislosti na typu a rozsahu cvičení (námět, plán provedení včetně příloh, organizační pokyn apod.), c) přípravu prostoru cvičení a materiálně technické zabezpečení cvičení, d) pozvání účastníků cvičení. (3) Námět cvičení uvádí cvičící do situace. Má písemnou formu, která může být doplněna mapou se zákresem situace. V námětu je vyjádřena: a) všeobecná situace, která se dotýká působnosti orgánů vyšší úrovně, b) zvláštní situace, která se bezprostředně týká cvičících a rámcově i necvičících orgánů a organizací, c) doplňkové údaje (počasí v dané oblasti a čase, roční období, průběh a vývoj rozhodných ukazatelů, např. povodňová situace apod.). (4) Plán provedení cvičení vytváří podmínky pro plynulý a organizovaný průběh cvičení, splnění stanovených cílů a efektivní řízení cvičení. Plán schvaluje hejtman kraje (starosta určené obce/primátor statutárního města). Plán provedení cvičení zpravidla obsahuje: a) název, druh a téma cvičení, b) cíle cvičení, období a učební úkoly, c) dobu a místo provedení cvičení,
d) orgány a organizace, které se účastní cvičení, e) řídícího cvičení, f) osobu odpovědnou za přípravu cvičení, g) plán řízení cvičení (časový průběh cvičení, činnost řídícího, činnost cvičících, figurantů apod. a další metodické poznámky); součástí může být plán spojení, h) plán rozehry – zahrnuje informace o vývoji situace, které jsou podkladem pro přijímání opatření cvičícími, tzn. že v průběhu rozehry jsou cvičícím předkládány situace (telefonicky, e-mailem, faxem apod.), k nimž by reálně mohlo dojít a které jsou pro cvičení brány jako skutečné včetně simulování činnosti necvičících orgánů. (5) Příprava prostoru provedení cvičení a organizace materiálního a technického zabezpečení se provádí v rozsahu potřeb zabezpečení cvičení a v závislosti na ekonomických možnostech kraje (určené obce). Příprava může zahrnovat: a) přípravu míst cvičení z hlediska rozmístění pracovišť jednotlivých odborných skupin a jejich materiálního zabezpečení, b) zabezpečení výpočetní a komunikační technikou, c) zabezpečení dopravními prostředky (pro cvičení v terénu), d) dle potřeby zabezpečení stravování (občerstvení). Příprava prostoru provedení cvičení se zabezpečuje s dostatečným časovým předstihem. čl. 11 Dokumenty a pomůcky pro cvičení (1) Při přípravě a provádění cvičení budou zpravidla využívány tyto dokumenty a pomůcky: a) krizový plán, b) šablony a tiskopisy nezbytné pro činnosti krizového štábu (hlášení, průvodky, přehledy, požadavky apod.), c) vzory dokumentů (např. žádost o vyhlášení stavu nebezpečí, rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí, rozhodnutí o uložení pracovní výpomoci, rozhodnutí o povinnosti poskytnou věcné prostředky, potvrzení o využití věcného prostředku apod.), d) mapové podklady v digitální nebo listinné podobě. čl. 12 Vyhodnocení cvičení (1) Vyhodnocení cvičení se předkládá k projednání v příslušné bezpečnostní radě, poznatky ze cvičení jsou využívány příslušnými orgány krizového řízení. (2) Vyhodnocení cvičení zpravidla obsahuje: a) hodnocení splnění cílů cvičení, b) hodnocení činnosti cvičících v jednotlivých obdobích cvičení, c) hodnocení připravenosti cvičících k plnění úkolů, d) hodnocení přínosu cvičení,
e) nedostatky zjištěné v organizaci cvičení, f) nedostatky v oblasti připravenosti cvičících orgánů, g) nedostatky zjištěné v oblasti materiálně technického zabezpečení, h) návrh opatření k odstranění zjištěných nedostatků včetně stanovení lhůt. čl. 13 Zpracování plánu přípravy (1) Plánování přípravy členů krizového štábu je otevřený, opakující se proces z hlediska zdokonalování organizace i obsahu přípravy. K rozpracování témat přípravy se doporučuje vycházet z podnětů a připomínek zainteresovaných orgánů na úrovni kraje nebo určené obce. (2) Plán přípravy členů krizového štábu se doporučuje zpracovávat na kalendářní rok a projednávat v příslušné bezpečnostní radě. Plán lze také zpracovat na 3-leté období a zařadit do krizového plánu. (3) Plán přípravy zpravidla obsahuje: a) formu a metodu přípravy, b) účastníky přípravy (cílovou skupinu); c) počet hodin, d) termín provedení, e) místo provedení, f) řídícího zaměstnání, g) poznámku. čl. 14 Vyhodnocení přípravy (1) Vyhodnocení přípravy je součástí dokumentace k přípravě členů krizového štábu. Hodnotí se každé jednotlivé zaměstnání, přičemž mimo stručný popis provedení se zaznamená: a) procento účasti z celkového počtu předurčených členů stálé pracovní skupiny krizového štábu, b) uplatnění praktických dovedností na jednotlivých funkcích (důraz na úlohu vedoucích směn stálé pracovní skupiny a vedoucích odborných skupin), c) pozitivní změny v připravenosti členů krizového štábu, d) nové nebo přetrvávající nedostatky, e) poskytnutí metodické pomoci (z orgánu krizového řízení vyšší úrovně, hasičského záchranného sboru kraje apod.). čl. 15 Závěrečná část
(1) Tento dokument se využije přiměřeně podle podmínek kraje (určené obce), přičemž se zejména zohlední organizační uspořádání krizového štábu.
Literatura: [1] Krömer A., Hendrych T., Kratochvílová D., Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji, „112“ - Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, Ročník VI, č. 9/2007 [2] Směrnice Ministerstva vnitra č.j.: PO-365/IZS-2004 ze dne 8. října 2004, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje a obce, jeho uvedení do pohotovosti, vedení dokumentace a některé další podrobnosti (Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, Ročník 2, Částka 4 ze dne 16. listopadu 2004) [3] Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení – schválena usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 16. listopadu 2004 č. 14 [4] Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 a § 28 odst. 5 zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), nařízení vlády č. 36/2003 Sb.
č. ve znění
[5] Zákon č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů [6] Zásady pro přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení – schváleny usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 18. ledna 2007 č. 3
