METODIKA PRÁCE S MLADÝMI TĚLESNĚ POSTIŽENÝMI. Tento dokument vznikl v rámci projektu Včasná pracovní diagnostika pro tělesně postižené

Tento dokument vznikl v rámci projektu Včasná pracovní diagnostika pro tělesně postižené reg. č. projektu CZ.1.04/5.1.01/B2.00002

METODIKA PRÁCE S MLADÝMI TĚLESNĚ POSTIŽENÝMI

Autoři: Mgr. Martin Korych, Občanské sdružení D.R.A.K. Liberec Ing. Lenka Orgoníková, REINTEGRA Krnov Mgr. Kamila Mertová, Občanské sdružení D.R.A.K. Liberec Bc. Michala Suchánková, Občanské sdružení D.R.A.K. Liberec a kolektiv

Občanské sdružení D.R.A.K., IČ: 26636328, Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 www.sdruzenidrak.org Tento projekt je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

1

Obsah 1 Popis modelu ........................................................................................................................................ 3 2 Cílová skupina tělesně postižené osoby do 26 let ................................................................................ 5 2.1 Žáci končící povinou školní docházku /ZŠ ................................................................................... 5 2.1.1 PEDAGOGIKA, SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA .................................................................... 6 2.1.2 SOCIÁLNÍ PRÁCE................................................................................................................ 7 2.1.3 ERGOTERAPIE ..................................................................................................................... 7 2.2 Žáci středních a vysokých škol...................................................................................................... 9 2.2.1 PEDAGOGIKA, SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA .................................................................. 10 2.2.2 SOCIÁLNÍ PRÁCE.............................................................................................................. 11 2.2.3 ERGOTERAPIE ................................................................................................................... 12 2.3 Osoby do 26 let, které vstoupili na trh práce ............................................................................... 14 2.3.1 PEDAGOGIKA, SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA .................................................................. 15 2.3.2 SOCIÁLNÍ PRÁCE.............................................................................................................. 15 2.3.3 ERGOTERAPIE ................................................................................................................... 17 3 Přílohy ................................................................................................................................................ 18 4 Seznam literatury a zdrojů .................................................................................................................. 19


2

1 Popis modelu Model popsaný v této metodice pracuje se silnými stránkami člověka, s jeho schopnostmi a vlastnostmi, na kterých staví budoucí možné uplatnění na trhu práce s maximální soběstačnost. Dále model eklekticky propojuje poznatky z různých oborů lidských činností a zároveň účelně propojuje pedagogickou soustavu, sociální práci, zdravotnické obory jako ergoterapie a systém sociálního zabezpečení v České republice, kterému z dlouhodobého hlediska šetří velké množství finančních prostředků. Zde popisovaný model je založený na průvodci (členovi multidisciplinárního týmu), který klienta postupně provádí jednotlivými součástmi procesu. Průvodcem může být kterýkoliv člen týmu a pro klienta je tato osoba kontaktním pracovníkem. Situaci klienta zná nejlépe, je ze všech členů multidisciplinárního týmu o konkrétním případu nejvíce informován a má potřebné znalosti a dovednosti na to, aby v případě potřeby zastával také roli mediátora, např. mezi školou a rodinou nebo mezi klientem a spolužáky apod. Náplň práce průvodce je poměrně pestrá, neboť tato osoba: -

v konkrétním případě vystupuje jako kontaktní pracovník pro klienta a jeho rodinu, ale i pro ostatní členy multidisciplinárního týmu,

-

podílí se na screeningu situace klienta,

-

doporučuje další postup v procesu s klientem,

-

projednává případ s ostatními členy multidisciplinárního týmu i v rámci případových konferencí, které mohou být do procesu zařazeny,

-

v případě potřeby fyzicky doprovází klienta na odborná pracoviště, exkurze nebo další místa spojená s intervencemi v rámci procesu,

-

zaujímá roli mediátora s cílem minimalizovat okolnosti narušující nebo ohrožují úspěšnost celého procesu,

-

plní další úkoly v rámci své odbornosti, které v průběhu procesu vyvstanou.

Jeden průvodce je kontaktním pracovníkem pro 5-10 osob. Celý tým se pak sestává minimálně ze tří osob s různou specializací (viz. níže). Kapacita jednoho multidisciplinárního týmu je tak 15-30 osob. V týmu mohou působit další členové, a to zejména ve formě odborných konzultantů pro oblasti zdravotnictví, psychologie, práva apod., zpravidla se však nejedená o kontaktní pracovníky a tyto konzultace může tým využívat v rámci komunitní sítě i z jiných zdrojů.


3

V rámci práce s cílovou skupinou jsou zapojovány nejrůznější metody práce napříč odborným základem, kterým disponují hlavní odborné specializace podílející se na procesu integrace cílové skupiny. Jsou to zejména: -

pedagogika a speciální pedagogika, sociální práce, ergoterapie.

Do značné míry jsou v procesu uplatňovány prvky case managementu, avšak proces obsahuje i prvky pro case management nestandardní. Předpokladem úspěšnosti procesu je beze sporu zapojení rodiny, která hraje významnou roli při aplikaci nejrůznějších metod práce a míra jejího zapojení významně ovlivňuje dopady použitých metod na jednotlivé klienty. Pro úspěšnost poskytované podpory musí pracovníci a organizace ustavit dobrou rovnováhu mezi tím, co je pro člověka důležité z jeho úhlu pohledu (subjektivní hledisko) a co z úhlu lidí kolem (objektivní hledisko). Graficky je možné model prezentovat následně:

KLIENTI

Sociální pracovník

Speciální pedagog

KLIENTI

Ergoterapeut

KLIENTI


4

2 Cílová skupina tělesně postižené osoby do 26 let Pro přehlednost a zohlednění specifik jednotlivých subskupin uvnitř heterogenní populace osob do 26 let s tělesným postižením je metodika práce s jedinci rozdělena do tří základních částí, a to podle postavení příslušníků subskupiny v procesu přípravy na budoucí povolání nebo na samotném trhu práce. Velká část prvků v rámci procesu přípravy pro vstup/integraci cílové skupiny na trh práce je pro všechny subskupiny společná, avšak specifika vyplývající z životní etapy pojící se se změnou role jedince přinášejí jisté rozdíly, které je třeba respektovat v zájmu maximalizace dopadu intervencí a tím zvýšení efektivnosti celého procesu pospaného v této metodice.

2.1 Žáci končící povinou školní docházku /ZŠ Žáci, kteří ukončí povinnou školní docházku, se dostávají na rozcestí, jakou cestou se vrhne jejich školní počínání dál a zdali vůbec budou v odborné či jiné přípravě uvnitř pedagogického systému pokračovat. Jedinci mají tento nelehký úkol značně stěžený díky svému handicapu, který je omezuje. Specifikem pro tuto cílovou skupinu je zpravidla nedovršení zletilosti klientů, a tudíž zintenzivnění práce se zákonnými zástupci. Z psychologického hlediska je třeba zohlednit skutečnost, která se při pilotním odzkoušení opakovaně prokázala, a sice že zákonní zástupci mají často tendenci klienty přílišně ochraňovat a opečovávat, což v konečném důsledku může znamenat segregaci klientů v pozdějším věku a zvýšení jejich závislosti na pomoci druhých, ačkoliv tato závislost může být z objektivních důvodů nižší. Prvořadým cílem veškeré práce s touto cílovou skupinou je zajištění co možná nejperspektivnějšího budoucího uplatnění, a to jak z hlediska společenského, osobního i pracovního. Práce s touto cílovou skupinou začíná nejpozději na začátku posledního školního roku před splněním povinné školní docházky, v ideálním případě však dříve. Jednotlivé etapy práce s cílovou skupinou se soustřeďují na: a) Navázání kontaktu s klientem a jeho rodinou Např.: depistáž, vstupní rozhovory

b) Navázání kontaktu se školou a případně dalšími vzdělávacími institucemi podílejícími se na výchově a vzdělávání klienta Např.: rozhovory s třídní/m učitelem/kou, s výchovným/nou poradcem/kyní, školním psychologem/psycholožkou, spolupráce s SPC, PPP a dalšími školskými poradenskými zařízeními apod.


5

c) Screening současné situace klienta (anamnestická šetření z oblasti sociální, pedagogické, ergoterapeutické atd.) Např.: ergodiagnostika, psychodiagnostika, metody jako COMDI, sociální šetření, speciálněpedagogické testy apod.

d) Profesní orientace klienta Např.: za využití Národní soustavy povolání, specializované testy, exkurze, krátkodobé praxe, anamnéza zájmů a volnočasových aktivit klienta apod.

e) Speciálně-pedagogická podpora rozvoje silných stránek klienta Např.: logopedická náprava,

f) Rozvoj osobnostního potenciálu za využití terapeutických a dalších metod (ergoterapie, psychoterapie, sociální terapie, koučink atd.) 2.1.1 PEDAGOGIKA, SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

Míra důsledků zdravotního postižení nebývá na první pohled patrná, dochází velmi často k mylnému zhodnocení kompetencí žáka, a to v jakékoliv oblasti (dosažený stupeň vývoje v rozumové oblasti, v oblasti sociálních vztahů a dovedností, úroveň komunikace). a) Diagnostika výkonu • Schopnost učení a koncentrace - soustředění, bystrost, paměť, schopnost uvolnění (za použití individuálně vhodných a všeobecně dostupných metod) • Poruchy učení a poruchy porozumění řeči – mluvené vs. psané, verbální fluence, kvalita a funkčnost čtení, porozumění odbornému textu, sluchový skladrozklad, vizuální diferenciace, psaní – přepis, diktát, počítání, matematické představy, prostorová orientace • Diagnostika typu chyb • Profesní orientace – např. za využití exkurzí, videí nebo testů jako RIASEC b) Přímá individuální podpora - klient musí chtít, vědět co a proč…podpora vlastní iniciativy • Stanovení potenciálu, který podporovat, okruh možných podporovatelů, prostředků – forem individuální podpory (využití nástrojů plánování zaměřené na člověka – Kruh vztahů, Profil na jednu stránku, např. Pracovní sešity Naslouchej mi, Můj plán) • Podpora, rozvoj kompetencí, vědomostí, znalostí - doučování v potřebných oblastech ve vazbě k případnému dovzdělání a budoucímu pracovnímu uplatnění, případně zprostředkování této služby (školní doučování), Individuální vzdělávací plán ve spolupráci se školou a školským poradenským zařízením • Rozvoj jazykových kompetencí


6

Pro tuto cílovou skupinu je nejvhodnějším průvodcem a kontaktním pracovníkem speciální pedagog.

2.1.2 SOCIÁLNÍ PRÁCE

Sociální pracovník v rámci multidisciplinárního týmu zastává zejména úkoly spojené s integrací jedince do společnosti, ale i činnosti spojené s prosazováním jeho oprávněných zájmů. Samozřejmostí je úzká spolupráce s rodinou a ostatními členy týmu. Pozice sociálního pracovníka v práci s touto subskupinou zahrnuje zejména činnosti jako je: • • • • • • • • • • • •

depistáž, sociální, osobní a pracovní anamnéza klienta, vedení rozhovorů, poradenství v oblasti pracovního uplatnění, životního stylu, sociálních systému apod., provádění sociálních šetření, sociální terapie, prevence sociálně-patologických jevů, podpora samostatnosti a soběstačnosti klientů, práce s rodinou (zejména ve smyslu snižování závislosti rodičů na dětech a dětí na rodičích), edukace klientů a jejich rodin o možnostech dalšího vývoje, možných rizicích poskytování vhodných sociálních služeb nebo odkazování klienta a rodiny na jiné poskytovatele, kteří odpovídající služby nabízejí, motivace klientů a jejich rodin v průběhu procesu.

Veškeré činnosti se sociální pracovník snaží zaměřit na oblasti, které potřebuje klient ke svému budoucímu povolání či dalšímu studiu. Především se však sociální pracovník snaží o co největší soběstačnost a samostatnost klienta. 2.1.3 ERGOTERAPIE

Úkolů pro ergoterapeuta u těchto lidí je více. Především ergoterapeut spolupracuje s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Jak bylo uvedeno výše, nedílnou součástí týmu je i rodina. Oblasti, kterými se ergoterapeut zabývá u žáků končící povinnou školní docházku jsou: • • •

funkčnost horních končetin (pohyblivost, citlivost, šikovnost, obratnost...), nácvik soběstačnosti - zvládání ADL (osobní hygiena, oblékání, sebesycení, pohyb na lůžku, pohyb na vozíku, ....), nácvik samostatnosti - zvládání PADL - činnosti odpovídají věkové skupině (samostatné dochází do školy, malé nákupy, základní hospodaření s penězi, kontakt s úřady, ...), Občanské sdružení D.R.A.K., IČ: 26636328, Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 www.sdruzenidrak.org Tento projekt je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

7

• •

motivace jedince během terapie, případný výběr vhodných kompenzačních pomůcek.

Veškeré činnosti se ergoterapeut snaží zaměřit na oblasti, které potřebuje klient ke svému budoucímu povolání či dalšímu studiu. Především se však ergoterapeut snaží o co největší soběstačnost a samostatnost klienta. Popis důležitých součástí během práce ergoterapeuta: Analýza (seznámení s klientem) Jedná se o první schůzku, rozhovor s klientem. Prvotně vycházíme z ergodiagnostického hodnocení. Na první schůzce si provedeme vyšetření pro vlastní potřebu. K vyšetření využijeme především rozhovor a máme možnost využití některých standardizovaných či vlastních nestandardizovaných testů. Pokud prostředí dovolí, je možnost i vlastní ukázka provedení dané činnosti. Pracovní zkušenost (praxe, exkurze, ...) Jelikož se jedná o žáky končící povinnou školní docházku, rozhovor pojmeme pohledem do budoucnosti. (Co by chtěl dál studovat? Jaké si představuje své budoucí zaměstnání? apod.) Ptáme se také, jestli mají již nějakou pracovní zkušenost (brigáda, výpomoc,..). Nabídnout můžeme možnost exkurzí a další aktivity, které klientovi umožní lepší vhled do náplně práce jednotlivých profesí. Profesní orientace Zde se prolíná ergodiagnostické vyšetření s představami klienta. Měli bychom zvolit nejvhodnější možnou variantu, která by klientovi vyhovovala. Zde je také důležitá spolupráce se sociálním pracovníkem a speciálním pedagogem, případně také s psychologem nebo jiným odborníkem (dle individuálních potřeb). Podpora samostatnosti Vycházíme z ergodiagnostického vyšetření a ergoterapeutického vyšetření a samozřejmě z potřeb klienta. Stanovíme si jednotlivé cíle, kterých chceme dosáhnout. Nejlépe od nejjednoduššího po nejtěžší. Během celé terapie provádíme kontrolní vyšetření, aby bylo vidět, zda se klient zlepšuje či nikoliv. Mezi nejdůležitější činnosti volíme takové, které bude klient potřebovat ke svému dalšímu pracovnímu rozvoji (studium, práce, brigáda,... ). Jelikož se jedná o studenty základní školy, je dobré využívání her k nácviku soběstačnosti. Podpora přechodu na další stupeň vzdělávání


8

Během všech částí terapie je důležitá motivace klienta. Celý realizační tým by se měl shodnou na dané činnosti (studium, práce), ke které by bylo dobré klienta motivovat – a klient by s tím měl souhlasit a být také v souladu. Především je dobrá kladná motivace, avšak celá věc by se neměla zlehčovat a klient by měl vědět, že pokud nebude pracovat a trénovat, nebudou dobré výsledky.

2.2 Žáci středních a vysokých škol Středoškolští žáci jsou zpravidla v očekávání ukončení jejich profesní přípravy, a tedy také před důležitým životním okamžikem v podobě formální zkoušky (závěrečné zkoušky nebo maturity). Dalším zlomovým okamžikem, který po ukončení odborné přípravy následuje je buď vstup na trh práce nebo do nového kolektivu v jiné škole, ať už střední nebo vysoké. I zde hraje tělesný handicap významnou roli a limituje žáka v jeho budoucích možnostech v tom kde a jakého zaměstnavatele nalézt nebo na jakou další vzdělávací instituci nastoupit. Specifikem pro tuto cílovou skupinu je zpravidla vysoká psychická zátěž pramenící z obavy selhání při závěrečné zkoušce a nezvládnutí přechodu na trh práce nebo do jiné školy. Z psychologického hlediska je třeba zohlednit skutečnost, která se při pilotním odzkoušení opakovaně prokázala, a sice že tito žáci jsou často frekventanty takého typu školy, která neodpovídá jejich profesní orientaci. Na školu často nastoupili spíše z toho důvodu, že jim zde byly vytvořeny kvalitní podmínky pro studium a pedagogický sbor lépe aplikuje individuální přístup k žákům. Pokud školní vzdělávání odpovídá profesní orientaci žáka, je zde další oblast, a to úzkost pramenící z očekávaných náročných životních situací a možnost rozvoje krize. Prvořadým cílem veškeré práce také s touto cílovou skupinou je zajištění co možná nejperspektivnějšího budoucího uplatnění, a to jak z hlediska společenského, osobního i pracovního. Práce s touto cílovou skupinou je zahajována ideálně ještě před vstupem do prvního ročníku střední školy, a to ve formě přípravy na situace, které ve škole mohou vzniknout (seznamování se s novými lidmi, architektonické bariéry, zátěžové situace, jiný styl výuky apod.) Velmi přínosné je již v této fázi spolupracovat se školou a rodinou, například ve formě návštěvy budoucího žáka v doprovodu člena realizačního týmu a rodiče a možnost vyzkoušení pohybu po areálu školu). Jednotlivé etapy práce s cílovou skupinou jsou velmi podobné jako v předchozím případě a soustřeďují se na: a) Navázání kontaktu s klientem a jeho rodinou (vypouští se, pokud je s klientem a rodinou spolupracováno již před nástupem na střední školu) Např.: depistáž, vstupní rozhovory

b) Navázání kontaktu se školou a případně dalšími vzdělávacími institucemi podílejícími se na výchově a vzdělávání klienta


9

Např.: rozhovory s třídní/m učitelem/kou, s výchovným/nou poradcem/kyní, školním psychologem/psycholožkou, spolupráce s SPC, PPP a dalšími školskými poradenskými zařízeními; případové konference, návštěvy školy před zahájením docházky

c) Screening současné situace klienta (anamnestická šetření z oblasti sociální, pedagogické, ergoterapeutické atd.) Např.: ergodiagnostika, psychodiagnostika, metody jako COMDI, sociální šetření, speciálněpedagogické testy apod.

d) Profesní orientace klienta Např.: za využití Národní soustavy povolání, specializované testy, exkurze, krátkodobé praxe, anamnéza zájmů a volnočasových aktivit klienta apod.

e) Speciálně-pedagogická podpora rozvoje silných stránek klienta Např.: logopedická náprava

f) Rozvoj osobnostního potenciálu za využití terapeutických a dalších metod (ergoterapie, psychoterapie, sociální terapie, koučink atd.) Pro úspěšnost poskytované podpory musí pracovníci a organizace ustavit dobrou rovnováhu mezi tím, co je pro člověka důležité z jeho úhlu pohledu (subjektivní hledisko) a co z úhlu lidí kolem (objektivní hledisko). 2.2.1 PEDAGOGIKA, SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

Míra důsledků zdravotního postižení nebývá na první pohled patrná, dochází velmi často k mylnému zhodnocení kompetencí žáka-studenta, a to v jakékoliv oblasti (dosažený stupeň vývoje v rozumové oblasti, v oblasti sociálních vztahů a dovedností, úroveň komunikace). a) Základní anamnéza • Existující kompenzační nebo jiné pomůcky, které umožní minimalizovat vliv tělesného postižení na výkon, • Zájem, motivace u o zapojení do pracovního procesu, příhanně dalšího studia, • Okruh podporovatelů (rodina, SPC, výchovný poradce, přátelé). b) Diagnostika výkonu • Schopnost učení, koncentrace - soustředění, bystrost, paměť, schopnost uvolnění • Poruchy učení a poruchy porozumění řeči – mluvené vs. psané, verbální fluence, kvalita a funkčnost čtení, porozumění odbornému textu, sluchový skladrozklad, vizuální diferenciace, psaní – přepis, diktát … počítání, matematické představy, prostorová orientace • Diagnostika typu chyb • Prognóza c) Přímá individuální podpora - klient musí chtít, vědět co a proč…, podpora vlastní iniciativy


10

•

•

•

•

Stanovení potenciálu, který podporovat, okruh možných podporovatelů, prostředků – forem individuální podpory (využití nástrojů plánování zaměřené na člověka – Kruh vztahů, Profil na jednu stránku, např. pracovní sešity Naslouchej mi, Můj plán), Podpora, rozvoj kompetencí, vědomostí, znalostí - doučování v potřebných oblastech ve vazbě ke škole a budoucímu pracovnímu uplatnění (školní doučování), Individuální vzdělávací plán ve spolupráci se školou a školským poradenským zařízením (vyšší priorita u žáků na ZŠ), Rozvoj jazykových kompetencí - rozvoj specifických dovedností a poznávacích funkcí - Posilování sluchové a zrakové percepce - Intervence nad rámec běžné výuky, Nácvik sebeobslužných dovedností - nácvik sociálního chování a zvládání náročného chování.

Vedle toho speciální pedagog provádí činnosti jako: Mapování obsahu školních metodik výchovného poradenství a podpůrných prostředků na školách ve vztahu k profesní orientaci, volbě a přípravě na povolání. Sbírání zkušeností, námětů, připomínek výchovných poradců k této problematice na všech typech škol odpovídající cílové skupině. Mapování aktuálního objektivního stavu jednotlivých typů škol (možnosti škol, podmínky, prostředky, jaká motivace žáků/studentů,…) ve vztahu k přípravě na povolání pohledem škol. Stanovení pozitiv a překážek, z toho pak jaká je po ukončení školní docházky připravenost absolventů na vstup do práce. 2.2.2 SOCIÁLNÍ PRÁCE

Sociální pracovník v rámci multidisciplinárního týmu zastává zejména úkoly spojené s integrací jedince do společnosti, ale i činnosti spojené s prosazováním jeho oprávněných zájmů. Samozřejmostí je úzká spolupráce s rodinou a ostatními členy týmu. Pozice sociálního pracovníka v práci s touto subskupinou zahrnuje zejména činnosti jako je: • • •

• • • • •

činnosti kontaktního pracovníka a průvodce systémem, depistáž, sociální, osobní a pracovní anamnéza klienta (zejména možnosti škol, podmínky a prostředky pro vzdělávání, jaká je motivace motivace žáků/studentů k pracovnímu uplatnění apod.) vedení rozhovorů, poradenství v oblasti pracovního uplatnění, životního stylu, sociálních systému apod., provádění sociálních šetření, sociální terapie, prevence sociálně-patologických jevů,


11

• • • • •

podpora samostatnosti a soběstačnosti klientů, práce s rodinou (zejména ve smyslu snižování závislosti rodičů na dětech a dětí na rodičích), edukace klientů a jejich rodin o možnostech dalšího vývoje, možných rizicích poskytování vhodných sociálních služeb nebo odkazování klienta a rodiny na jiné poskytovatele, kteří odpovídající služby nabízejí, motivace klientů a jejich rodin v průběhu procesu.

Veškeré činnosti se sociální pracovník snaží zaměřit na oblasti, které potřebuje klient ke svému budoucímu povolání či dalšímu studiu. Především se však sociální pracovník snaží o co největší soběstačnost a samostatnost klienta a jeho perspektivní uplatnění na trhu práce. Pro tuto cílovou skupinu je nejvhodnějším průvodcem a kontaktním pracovníkem sociální pracovník.

2.2.3 ERGOTERAPIE

Ergoterapie v této části procesu se především zaměřuje na samostatnost a trénink pracovní činnosti, jelikož se předpokládá, že klient je již dostatečně soběstačný tak, aby byl schopen samostatnému docházení do školy/zaměstnání. Cílem terapie v této oblasti je maximální samostatnost a zvládání budoucí pracovní činnosti. Ergoterapeut se podílí na činnostech: • Zhodnocení pracovního potenciálu – ergodiagnostika, • Vhodný výběr pracovního místa, • Trénink pracovní činnosti, • Podpora v samostatnosti - nácvik docházení na pracoviště/do školy, pohyb na pracovišti/po škole, komunikace s úřady apod., • Ergonomické zhodnocení pracovního místa, • Výběr vhodných kompenzačních pomůcek pokud jsou třeba. Důležitá je spolupráce s rodinou a vytvoření dobrých vztahů mezi klientem a jeho rodinou. To souvisí se zásadní snahou ergoterapeuta, kterou je maximální možná samostatnost klienta. Rodiče často mají pocit, že klient řadu věcí nezvládne a nemají v něm důvěru, především v oblasti komunikace s úřady. Ergoterapeut a celý tým se snaží tyto zábrany odstranit a ukázat rodině, že mohou klientovi věřit, že danou část zvládá samostatně.


12

Popis důležitých činností během práce ergoterapeuta: Analýza (seznámení s klientem) Jedná se o první rozhovor a seznámení s klientem. S klientem se bavíme na téma, jaké si představuje své budoucí povolání. Téma rozhovoru je i škola, kterou studuje či chce studovat. S klientem se pobavíme i na téma jestli ho škola baví a dává mu to, co od ní čekal. Klient by už za sebou mohl mít nějakou pracovní zkušenost. Můžeme ho poprosit, zda nemá nějaké potvrzení o již vykonané praxi, práci či brigádě. Ověření profesní orientace Zda odpovídá výsledkům analýzy. Podpora praktických znalostí a dovednosti - pro pracovní upotřebení Vycházíme z představ klienta a z jeho dosavadního vzdělání. V případě nevhodně zvolené školy je možnost rekvalifikace. Naším úkolem je podpora dosavadně nabytích zkušeností a jejich další rozvoj a tím i zlepšení jistoty klienta v dané činnosti. Důležitá je i kladná motivace klienta a podpořit vněm chuť k práci. Důležitá je také spolupráce s ostatními členy týmu, který pracuje na co nejlepším zapojení klienta do pracovního procesu. Podpora soběstačnosti - každodenní život K přípravě na práci patří také zvládání všedních denních činností. Nácvik všedních denních činností provádíme především v klientově přirozeném prostředí. Pokud klient nemá doma vhodné podmínky k plné samostatnosti a soběstačnosti, ergoterapeut může nabídnout některé pomůcky usnadňující činnost, která klientovi činí problém. Využití pomůcek zařazujeme pouze po využití všech možných možností jak činnost vykonat bez nich. Se začátkem pracovní činnosti či následným studiem klienti často opouští svou rodinu a osamostatní se. V těchto případech se ergoterapeut snaží společně se sociální pracovníkem vyhledat a vytvořit pro klienta co nejvhodnější domácí prostředí, aby zde klient mohl být plně samostatný a soběstačný. Důležitá je i komunikace s rodinou, která má často strach, že klient osamostatnění nezvládne. Podpora přechodu na další stupeň vzdělání nebo na trh práce Klient navazuje velice úzký vzat se všemi členy týmu díky rozhovorům a času, který spolu tráví. Klient díky našim radám vidí, že činnost vykonat jde a tím nám důvěřuje. Proto je velice důležité, abychom klienta nezklamali. Úkolem celého týmu je důležitá motivace k další možnosti vzdělávání či nástup do pracovního procesu. Celý tým by měl spolupracovat a komunikovat mezi sebou a vybrat spolu s klientem cíl, kterým se budou společně ubírat.


13

2.3 Osoby do 26 let, které vstoupili na trh práce Tato cílová skupina se často vyznačuje tím, že její příslušníci již začali být ekonomicky aktivní a mají již také zkušenosti s integrací do nového kolektivu, zejména pracovního. Na druhou stranu se často jedná o osoby, které dle dostupných statistik (např. statistiky Úřadu práce ČR nebo Ministerstva práce a sociálních věcí ČR) disponují poměrně nízkou úrovní vzdělání a na trhu práce se uplatňují jako pomocní pracovníci nebo jako nekvalifikovaná pracovní síla. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že díky sílícím inkluzívním trendům je zejména u mladší generace osob s tělesným postižením stále častěji zastoupena skupina osob se středoškolským nebo i vysokoškolským vzděláním. Jelikož celý tento model je konstruován jako maximální rozvoj potenciálu klientů, lze i snahy realizačního týmu ve smyslu prohlubování a zvyšování kvalifikace i u této cílové skupiny jednoznačně doporučit. Vhodným nástrojem je například soustava národních kvalifikací. Specifikem pro tuto cílovou skupinu je zpravidla získaná alespoň částečná nezávislost, na druhou stranu se v průběhu pilotáže právě v této cílové skupině nejvíce vyskytovaly případy naznačující zhoršenou úroveň finanční gramotnosti a dluhové pasti. Většina osob z cílové skupiny se navíc pohybuje v oblasti příjmů pod hranicí průměru v České republice. Z psychologického hlediska je třeba zohlednit skutečnost, že tyto osoba již oproti předchozím dvěma skupinám disponují vyšší životní zkušeností a mají již často vybudován životní styl odpovídající jejich požadavkům, ne však vždy také jejich možnostem (zejména v oblasti příjmů). Prvořadým cílem veškeré práce také s touto cílovou skupinou je zajištění co možná nejperspektivnějšího budoucího uplatnění, a to jak z hlediska společenského, osobního i pracovního. Práce s touto cílovou skupinou je zahajována ideálně ještě před vstupem na trh práce, například prostřednictvím Úřadu práce ČR nebo škol, které produkují absolventy. Není však nemožné začít pracovat s osobami, které již u zaměstnavatele pracují nebo již mají pracovní zkušenost, ale momentálně jsou bez práce. Jednotlivé etapy práce s cílovou skupinou jsou velmi podobné jako v předchozím případě a soustřeďují se na: a) Navázání kontaktu s klientem, jeho rodinou a zaměstnavatelem (částečně se vypouští, pokud je s klientem již pracováno v minulosti) Např.: depistáž, vstupní rozhovory

b) Screening současné situace klienta (anamnestická šetření z oblasti sociální, pedagogické, ergoterapeutické atd.) Např.: ergodiagnostika, psychodiagnostika, metody jako COMDI, sociální šetření, speciálněpedagogické testy, analýza školní historie klienta apod., lze doplnit i profesní orientací za účelem rozšíření kvalifikace pro dosažení perspektivy v zaměstnání

c) Speciálně-pedagogická podpora rozvoje silných stránek klienta


14

Např.: logopedická náprava, ale i zvyšování kvalifikace

d) Rozvoj osobnostního potenciálu za využití terapeutických a dalších metod (ergoterapie, psychoterapie, sociální terapie, koučink atd.) Pro úspěšnost poskytované podpory musí pracovníci a organizace ustavit dobrou rovnováhu mezi tím, co je pro člověka důležité z jeho úhlu pohledu (subjektivní hledisko) a co z úhlu lidí kolem (objektivní hledisko). 2.3.1 PEDAGOGIKA, SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

Míra důsledků zdravotního postižení nebývá na první pohled patrná, dochází velmi často k mylnému zhodnocení kompetencí člověka, a to v jakékoliv oblasti (dosažený stupeň vývoje v rozumové oblasti, v oblasti sociálních vztahů a dovedností, úroveň komunikace). c) Diagnostika výkonu • Schopnost učení a koncentrace - soustředění, bystrost, paměť, schopnost uvolnění (za použití individuálně vhodných a všeobecně dostupných metod) • Poruchy učení a poruchy porozumění řeči – mluvené vs. psané, verbální fluence, kvalita a funkčnost čtení, porozumění odbornému textu, sluchový skladrozklad, vizuální diferenciace, psaní – přepis, diktát, počítání, matematické představy, prostorová orientace • Diagnostika typu chyb • Prognóza případné možnosti dalšího vzdělávání, pracovní kvalifikace, stanovení vhodné oblasti d) Přímá individuální podpora - klient musí chtít, vědět co a proč…podpora vlastní iniciativy • Stanovení potenciálu, který podporovat, okruh možných podporovatelů, prostředků – forem individuální podpory (využití nástrojů plánování zaměřené na člověka – Kruh vztahů, Profil na jednu stránku, např. Pracovní sešity Naslouchej mi, Můj plán) • Podpora, rozvoj kompetencí, vědomostí, znalostí - doučování v potřebných oblastech ve vazbě k případnému dovzdělání a budoucímu pracovnímu uplatnění, případně zprostředkování této služby (školní doučování), vyhledávání a podpora při rekvalifikacích a získávání profesní kvalifikace • Rozvoj jazykových kompetencí

2.3.2 SOCIÁLNÍ PRÁCE

Sociální pracovník v rámci multidisciplinárního týmu zastává zejména úkoly spojené s integrací jedince do společnosti, ale i činnosti spojené s prosazováním jeho oprávněných


15

zájmů. Samozřejmostí je úzká spolupráce s rodinou a ostatními členy týmu. Pozice sociálního pracovníka v práci s touto subskupinou zahrnuje zejména činnosti jako je: • • • • • • • • • • • • •

depistáž, sociální, osobní a pracovní anamnéza klienta (zejména možnosti zvyšování kvalifikace a její využití u současného nebo budoucího zaměstnavatele) spolupráce se zaměstnavateli a úřadem práce, vedení rozhovorů, poradenství v oblasti pracovního uplatnění, životního stylu, sociálních systému apod., provádění sociálních šetření, sociální terapie, prevence sociálně-patologických jevů, podpora samostatnosti a soběstačnosti klientů, práce s rodinou (zejména ve smyslu snižování závislosti rodičů na dětech a dětí na rodičích), edukace klientů a jejich rodin o možnostech dalšího vývoje, možných rizicích poskytování vhodných sociálních služeb nebo odkazování klienta a rodiny na jiné poskytovatele, kteří odpovídající služby nabízejí, motivace klientů a jejich rodin v průběhu procesu.

Veškeré činnosti se sociální pracovník snaží zaměřit na oblasti, které potřebuje klient ke svému povolání či dalšímu studiu. Především se však sociální pracovník snaží o co největší soběstačnost a samostatnost klienta a jeho perspektivní uplatnění na trhu práce. Sociální pracovník s touto cílovou skupinou navíc participuje při vyhledávání zaměstnavatelů, nacvičuje pracovní pohovory a edukuje v oblasti personálních dokumentů. Z hlediska odborného sociálního poradenství je vhodné poskytovat podporu v oblasti práva, psychologie a vzdělávání. Jelikož součástí této sociální služby může být i půjčovna kompenzačních pomůcek, lze tuto službu doporučit jako součást celého systému. V tomto kontextu je třeba připomenout, že odborné sociální poradenství lze v České republice poskytovat pouze jako registrovanou sociální službu, tudíž je třeba apelovat na zájemce o aplikaci tohoto modelu, aby se stali registrovaným poskytovatelem sociálních služeb.


16

2.3.3 ERGOTERAPIE

Nedílnou součástí při zapojení osob do pracovního procesu je i spolupráce s úřady práce a sociálními pracovníky. Osoby na trhu práce potřebují především podporu v chuti (motivaci) pracovat. Úkoly ergoterapeuta: • Podpora v samostatnosti - nácvik docházení na pracoviště, komunikace s úřady, jízda dopravními prostředky,... • Analýza pracovního prostředí a pracovních podmínek (architektonické bariéry, ergonomické podmínky, rozbor pracovní činnosti) • Uvedení do pracovního procesu a sledování vlivu pracovní činnosti na zdravotní stav a reakce postižené osoby (rozvoj sekundárních změn z pracovní činnosti, únava z přetížení,...) • Případné řešení negativních vlivů ergonomických a jiných podmínek. Popis důležitých činností během práce ergoterapeuta: Analýza (seznámení s klientem) Jedná se o seznámení s klientem a zjištění potřebných informací o klientovi. Metody využívané v této části jsou většinou rozhovor, případné využití některých ze standardizovaných či vlastních nestandardizovaných testů. S klientem se povídáme na téma dosažené vzdělání, praxe kterou má klient za sebou, brigády a zaměstnání, které již má za sebou. Uplatnitelnost na trhu práce (případně doplnění kvalifikace) Ergoterapeut v této činnosti spolupracuje se sociálním pracovníkem nebo speciálním pedagogem, kteří mají zmapovanou možnost rekvalifikačních kurzů nebo případně další vzdělávání. Ergoterapeut si provede pro svoje potřeby vyšetření a vytipuje si zaměstnání, které by klient mohl vykonávat. Pro výběr správné pracovní činnosti se doporučuje provést ergodiagnostické vyšetření. Obnovení pracovních návyků Po rozhovoru a prvotním vyšetření se snažíme o obnovení pracovních návyků, jakožto činností, které jsou pro nás, denně docházející do práce samozřejmé, ale pro osobu, která je delší dobu nezaměstnaná nebo jde po ukončení školy do práce, je to mnohem složitější a potřebuje nacvičit každodenní rituály. Ergoterapeut má za úkol trénovat všední denní činnosti a také činnosti, které jsou podobné práci, kterou bude klient vykonávat. Trénink soběstačnosti a samostatnosti za účelem lepší uplatnitelnosti na trhu práce Trénink soběstačnosti a samostatnosti je jedním z odvětví ergoterapeutovi práce. Ergoterapeut se snaží, aby klient byl plně soběstačný a samostatný ve všech činnostech každodenního Občanské sdružení D.R.A.K., IČ: 26636328, Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 www.sdruzenidrak.org Tento projekt je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

17

života. Ergoterapeut s klientem trénuje v jeho domácím prostředí či případně v simulovaném prostředí. Ale nejedná se jen o činnosti, které se týkají jen soběstačnosti (osobní hygiena, sebesycení, péče o domácnost,...), ale patří sem i plná soběstačnost jako to kontakt s úřady, obsluha dopravních prostředků, nakupování, hospodaření s penězi apod. Pro tuto cílovou skupinu je nejvhodnějším průvodcem a kontaktním pracovníkem ergoterapeut.

3 Přílohy č.1 – Rozšiřující text


18

4 Seznam literatury a zdrojů Cizojazyčné: BBRZ GRUPPE. ...Mehr Chancen im Leben. Linz: BBRZ Gruppe, 2012. 090178719. BBRZ REHA. Ausbildungen: am Puls der Wirtschaft. Linz, 2012. BBRZ REHA. Leistungskatalog: gültig ab Jänner 2012. Linz, 2012. CARITAS IN OBERÖSTERREICH. Bewegt. Für Menschen.: Servicestelle Pflegende Angehörige. 2012, složka dokumentů. LAND OBERÖSTERREICH. Familien- förderungen des Landes OÖ. Linz, 2012. LAND OBERÖSTERREICH. Sozialbericht 2010. Linz, 2010. BUNDESMINISTERIUM FÜR GESUNDHEIT FAMILIE UND JUGEND. Kinder brauchen Liebe und...: Familienförderung in Österreich und Kinderbetreuungsgeld NEU. Wien, 2008. BUNDESMINISTERIUM FÜR GESUNDHEIT FAMILIE UND JUGEND. Familienhilfe, Mehrkindzuschlag. Wien, 2008. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. EIN:BLICK: Kinderheit und Jugend. Wien, 2010. ISBN 978-3-85010-232-2. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. EIN:BLICK: Arbeit. Wien, 2010. ISBN 978-3-85010-233-9. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. Kinderbetreuungsgeld NEU: Bessere Vereinbarkeit von Familie und Beruf!. Wien, 2009. ISBN 978-3-85010-215-5. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. EIN:BLICK: Rehabilitation. Wien, 2010. ISBN 978-3-85010-234-6. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. EIN:BLICK: Pflege. Wien, 2012. ISBN 978-3-85010-236-0. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. EIN:BLICK: Sozialentschädigung. Wien, 2010. ISBN 978-3-85010-237-7. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. EIN:BLICK: Finanzielles. Wien, 2011. ISBN 978-3-85010-238-4. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. EIN:BLICK: Gleichstellung. Wien, 2010. ISBN 978-3-85010-239-1.


19

BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. Familienhospizkarenz: Informationen zur Familienhospizkarenz. Wien, 2009. ISBN 978-3-85010215-5. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. EIN:BLICK: Rehabilitation. Wien, 2010. ISBN 978-3-85010-234-6. BUNDESMINISTERIUM FÜR ARBEIT, SOZIALES UND KONSUMENTENSCHUTZ. EIN:BLICK: Gleichstellung. Wien, 2010. ISBN 978-3-85010-239-1. FAB. Brand Book: Positionen zur Marke FAB. 2012. SOZIALPLATFFORM OBERÖSTERREICH. OÖ Sozialratgeber 2012. Linz, 2012. 888363821. VOLKSHILFE. Wir leben solidarität. 2012, složka dokumentů. České:

HÁJKOVÁ, Vanda a STRNADOVÁ, Iva. Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Praha: Grada, 2010. ISBN 80-247-3070-7. HARTL, Pavel. Stručný psychologický slovník. Praha: Portál, 2004, 311 s. ISBN 80-7178803-1. JESENSKÝ, J. Uvedení do rehabilitace zdravotně postižených. Praha: Karolinum, 1995. ISBN 80-7066-941-1. KOCUROVÁ, M. Speciální pedagogika pro pomáhající profese. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002. 209 s. ISBN 80-7082-844-7. KRHUTOVÁ, Lenka a kol. Občané se zdravotním postižením a veřejná správa. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených, 2005, 268 s. ISBN 80-903-6580-9. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. uprav. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. Studijní texty, sv. 6. ISBN 80-864-2908-3. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese: variabilita a patologie lidské psychiky. Vyd. 3. Praha: Portál, 2002, 444 s. ISBN 80-717-8678-0. VÍŠKOVÁ, Lucie. Diskriminace osob se zdravotním postižením aneb Víme koho a jak chceme před diskriminací chránit? Veřejná správa. 2007(37), 14.


20

METODIKA PRÁCE S MLADÝMI TĚLESNĚ POSTIŽENÝMI. Tento dokument vznikl v rámci projektu Včasná pracovní diagnostika pro tělesně postižené

Recommend Documents