Metodika modulového vzdělávacího a tréninkového programu

„Výcvikový vzdělávací program pro neziskový sektor v oblasti projektové přípravy dalšího profesního vzdělávání - PROFI“ registrační číslo projektu CZ.04.1.03/3.3.06.1/0017 v rámci ESF Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů

Metodika modulového vzdělávacího a tréninkového programu

projekt „PROFI“

Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

1


OBSAH Předmluva................................................................................................................................... 4 Seznam zkratek .......................................................................................................................... 5 Základní legislativa .................................................................................................................... 6

A. EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ INTEGRACE .......................................................

7

1. Evropská hospodářská integrace v širších souvislostech ...................................................... 7 1.1. Počátky Evropské integrace ................................................................................................ 7 1.2. Důvody pro podporu hospodářské integrace v Evropě ....................................................... 8 1.3. Okolnosti zahájení hospodářské integrace .......................................................................... 8 1.4. Politické dimenze hospodářské integrace............................................................................ 9 1.5. Ekonomické argumenty ve prospěch integrace................................................................. 10 1.6. Reakce EU na rozporuplnost integrace trhu...................................................................... 13

B. Hospodářská a sociální soudržnost .................................................................................. 14 2. Obsah politické a hospodářské politiky EU a ostatních politik, z nichž vychází a s nimiž je provázána ............................................................................................ 14 2.1. Jednotný evropský akt a jednotný trh................................................................................ 14 2.2. Dopad rozšíření na Řecko, Španělsko a Portugalsko ........................................................ 15 2.3. Hospodářská a sociální soudružnost z hlediska politické ekonomie................................. 15 2.4. Právní rámec hospodářské a sociální soudružnosti ........................................................... 17 2.5. Politiky, z nichž vycházela hospodářská a sociální soudržnost ........................................ 18

3.Veřejné zásahy do společnosti a ekonomiky ......................................................................... 26 3.1. Tržní model ....................................................................................................................... 27 3.2. Selhání trhu ....................................................................................................................... 29 3.3. Konkrétní příklad veřejných finančních intervencí ve výrobním sektoru........................ 32 3.4. Legislativa Evropské unie v oblasti veřejné podpory ....................................................... 33

4. Strukturální fondy a jejich principy ..................................................................................... 34 4.1. Koncentrace....................................................................................................................... 34 4.2. Koordinace ........................................................................................................................ 34


2


4.3. Programování .................................................................................................................... 35 4.4. Partnerství.......................................................................................................................... 36 4.5. Spolufinancování............................................................................................................... 37 4.6. Doplňkovost/adicionalita .................................................................................................. 38 4.7. Principy důležité pro regionální aktéry ............................................................................. 39 4.8. Fondy a jejich rozsah......................................................................................................... 39 4.9. Oprávněnost ...................................................................................................................... 42

5. Jak fondy fungují - cykly programů a projektů .................................................................... 43 5.1. Politika,programování a jeho cykly .................................................................................. 44 5.2. Programování strukturálních fondů................................................................................... 46 5.3. Závěr.................................................................................................................................. 51

C. Vzdělávací program PROFI............................................................................................. 52 6. Rámcové vymezení obsahu programu PROFI, včetně profilu absolventa ........................... 52 6.1. Metodika vzdělávacího programu PROFI......................................................................... 52 6.2. Profil absolventa................................................................................................................ 53 6.3. Modul č. 1 - Přípravné fáze projektu................................................................................. 54 6.4. Modul č. 2 - Matice pro plánování projektu...................................................................... 59 6.5. Modul č. 3 - Časový plán a financování projektu ............................................................. 71 Příloha č. 1 - Výzva k podání nabídek ................................................................................. 116 Příloha č. 2 - Zadávací dokumentace ................................................................................... 118 Příloha č. 3 - Protokol o otevírání obálek ............................................................................. 120 Příloha č. 4 - Rozhodnutí o přidělení zakázky ..................................................................... 122 Příloha č. 5 - Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ....................................................... 124 Příloha č. 6 - Písemná zpráva zadavatele ............................................................................. 128 Příloha č. 7 - Krycí list nabídky ........................................................................................... 136 Příloha č. 8 - možná varianta - Poptávkový list .................................................................. 139 6.6. Modul č. 4 - Prověření realizace a řízení projektu .......................................................... 155 6.7. Obsah závěrečné zkoušky ............................................................................................... 160 Příloha č. 9 - Prezentace a výuka programu Benefit .............................................................. 161 Příloha č. 10 - Závěrečný písemný test .................................................................................. 189


3


Předmluva Česká republika vstoupila do období bezprostředně po vstupu do Evropské unie, jež současně přináší potřebu připravenosti k využívání strukturálních fondů EU. Důležitým a principiálně novým úkolem je tvoření regionálních a lokálních projektů, které budou plně připraveny pro využití podpory EU. Zejména pro počáteční období je velmi významné zajistit dostatečný zásobník plně připravených projektů, které budou odpovídat náročným kritériím výběru. Jedním z nástrojů, jehož cílem je pomoci při přípravě projektů nejen pro strukturální fondy a tím přispět k připravenosti na čerpání prostředků EU, je i realizace různých školících programů pro potencionální předkladatele projektů. Tyto programy mají dopomoci zejména regionálním a lokálním organizacím neziskového charakteru k připravenosti předkládat kvalitně zpracované projekty. Program PROFI byl připraven k realizaci díky podpoře z Evropského sociálního fondu a Českého státního rozpočtu, jehož představitelé si plně uvědomují potřebu zlepšit schopnost absorpční kapacity evropských prostředků. Oblast rozvoje lidských zdrojů je přitom jednou z nejdůležitějších oblastí pro další hospodářský i socio-kulturní rozvoj regionu. Hlavními formami pomoci při zpracovávání projektů v rámci tohoto vzdělávacího programu jsou školení potencionálních žadatelů o projektové dotace a jejich odborné vedení při rozvíjení konkrétních projektových záměrů. Tato příručka, zpracovaná pro účastníky programu, Vám poskytne užitečné informace a přispěje k základní orientaci a porozumění kontextu financování, v němž máte možnost připravovat své projekty. Řada předkládaných projektů má bohužel společný problém - jejich zpracovatelé nedokáží rozlišit „kvalitu“ projektu, který strukturální či jiné fondy podpoří. Tento problém je způsobený nedostatečnou informovaností o účelu jednotlivých fondů nebo také nedostačujícím personálním zázemím pro vytváření projektů. Lidé si často myslí, že by strukturální fondy měly podporovat všechny dobré projekty a samozřejmě každý považuje za dobrý právě ten svůj projekt. Strukturální fondy však ve skutečnosti všechny dobré projekty nepodporují, ani k tomu nejsou určeny. Nepodporují například projekty v oblasti zdravotnictví, obvykle nepodporují běžné náklady na zaměstnance, maloobchodní provozovny či výstavbu nákupních středisek. Nepodporují ziskové činnosti, ale podporují činnosti neziskové. V žádném případě však nepodporují činnosti, které jsou neudržitelné. Proč si strukturální fondy, takto vybírají? Důvodem je samozřejmě účel těchto fondů. Strukturální fondy mají své preference, některé oblasti po vlastním uvážení podporují více než jiné a řadu oblastí nepodporují vůbec. Když se blíže seznámíte s tím, co jsou strukturální fondy, budete schopni sami posoudit, co podpoří a proč. Svůj názor pak budete moci doložit odkazem na jednotlivá nařízení strukturálních fondů. Právě v těchto a v řadě dalších otázek by Vám měla tato příručka pomoci.


4


Seznam zkratek CAP

Společenská zemědělská politika

CSF

Rámec podpory Společenství

EAGGF

Evropský zemědělský záruční a orientační fond

EFTA

Evropské sdružení volného obchodu

EIB

Evropská investiční banka

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ESC

Hospodářská a sociální soudržnost

ESF

Evropský sociální fond

FIFG

Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu

GATT

Všeobecná dohoda o clech a obchodu

HDP

Hrubý domácí produkt

NRP

Národní rozvojový plán

NUTS

Nomenklatura statistických územních jednotek

OP

Operační program

RVHP

Rada vzájemné hospodářské pomoci

SPD

Jednotný programový dokument

SWOT

Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a rizik

WTO

Světová obchodní organizace


5


Základní legislativa •

Nařízení Komise (EC) č. 2355/2002 z 27. prosince 2002 pozměňující Nařízení Komise (EC) č. 438/2001 stanoví podrobná pravidla pro realizaci Nařízení Rady Komise (EC) č. 438/2001 stanoví podrobná pravidla pro realizaci č. 1260/1999 ve věci řídících

Nařízení Rady (EC)

a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou

v rámci strukturálních fondů. •

Nařízení Rady (EC) č. 1260/1999 z 21. června 1999 obsahující všeobecná ustanovení o strukturálních fondech.

•

Nařízení (EC) č. 1783/1999 Evropského parlamentu a Rady z 12. července 1999 Evropském fondu regionálního rozvoje.

•

Nařízení (EC) č. 1784/1999 Evropského parlamentu a Rady z 12. července 1999 Evropském sociálním fondu.

•

Nařízení Rady (EC) č. 1263/1 999 z 21. června 1999 o Finančním nástroji pro usměrňování rybolovu.

•

Nařízení Rady (EC) č. 1257/1999 ze 17. května 1999 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu (EAGGF), pozměňující a nahrazující některá nařízení.

•

Nařízení Komise (FC) Č. 1145/2003 z 27. června 2003 pozměňující Nařízení (EC) č. 1685/2000 stanoví pravidla oprávněnosti pro spolufinancování strukturálních fondů.

Poznámka: Pro předkladatele projektů je pravděpodobně nejdůležitější poslední nařízení.


6


A. EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ INTEGRACE 1. Evropská hospodářská integrace v širších souvislostech Je důležité vědět, proč EU používá finanční prostředky na podporu projektů s dopadem na hospodářský a sociální rozvoj a jak je používá.

Tato kapitola Vám umožní: zařadit programy EU pro financování do širšího historického, politického a hospodářského kontextu.

1.1 Počátky evropské integrace Celá Evropa byla po 2. světové válce v rozvalinách - některé části na tom byly hůře než jiné. Většina evropských států čelila hospodářské katastrofě. Výrobní základna byla převedena na uspokojování válečných potřeb — pokud vůbec existovala. Pracovní síly měly dovednosti potřebné pro válku a válečnou výrobu. dostatek

potravin

Zemědělství nebylo schopno vyprodukovat

pro přežití obyvatelstva. Obchod mezi státy prakticky neexistoval

a omezoval se zejména na předávání vojenské a humanitární pomoci. Ekonomiky byly národní, jednotlivé země se považovaly za izolované ekonomické jednotky. Tento stav nebyl jen důsledkem války: vyplynul také z protekcionistické politiky 30. let 20. století a z hospodářské rivality, která vznikla a čerpala z nárůstu agresivního nacionalismu v 19. století.

Po prvních poválečných letech zaměřených na pouhé přežití začaly být v celé Evropě od konce 40. let 20. století plněny úkoly spojené s rekonstrukcí. Rekonstrukce se ve střední a východní Evropě řídila plánovaným hospodářstvím a vazby mezi zeměmi byly stanoveny v rámci RVHP. V západní Evropě byly na rekonstrukci také věnovány velké veřejné investice. Cílem zvolené cesty-rekonstrukce hospodářství – to

však

byla obnova

funkčního

tržního

znamená hospodářství založeného na zásadě zachování cen většiny

komodit (a tím i výrobních nákladů). Měly je stanovit zákony nabídky a poptávky, Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

7


vycházející z volného trhu práce a volného využiti kapitálu „Volný je termín používaný, jako opak k plánovaný“. Také volný trh však musel fungovat v rámci uzákoněných pravidel. V tomto smyslu bylo hospodářství „regulováno“.

1.2 Důvody pro podporu hospodářské integrace v Evropě Pro postoje lidí, kteří stáli v čele poválečné rekonstrukce Evropy, byly typické dva základní názory. První názor byl, že nelze dosáhnout dostatečné prosperity, když ekonomiky budou nadále tvořit uzavřené národní jednotky. Žádná národní ekonomika nebyla dost velká, aby umožnila efektivitu a objem výroby nezbytný pro zásobování obyvatelstva vším, co v poválečné době potřebovalo. Z tohoto důvodu bude prý nutno odstranit překážky obchodu jako celní sazby a kvóty. To by vytvořilo oblast volného obchodu a společný trh.

Druhý názor byl důležitější. Považovalo se za nebezpečné a nežádoucí rozdělovat hospodářský život na národní segmenty, protože by to opět vedlo k hospodářské rivalitě, konkurenci o nedostatkové hospodářské zdroje - a nakonec k válce.

Z těchto dvou zásadních názorů vyplynula hlavní jednotná politická orientace: mír a prosperita jsou neoddělitelné a evropské země dosáhnou prosperity společně na základě vzájemného obchodu a společného budování svých hospodářství.

1.3 Okolnosti zahájení hospodářské integrace Tyto postoje byly uvedeny do praxe v rámci plánu rekonstrukce Německa, který nabyl na důležitosti kolem roku 1949. Pro Francouze tento plán znamenal znovuoživení odvěké hrozby. Měl jí navíc poskytnout

prostředky, aby mohla opět nabýt na síle. Francie

potřebovala politické i praktické ujištění, že hospodářská síla Německa znovu nepovede k vojenské moci. Pro překonání námitek Francie byl vytvořen nový rámec zaměřený na rekonstrukci a prosperitu. Převládal názor, že by rekonstrukce nebyla hrozbou, kdyby na zdrojích měla podíl také Francie. Tyto zdroje zahrnovaly uhlí a ocel a byla to dominantní odvětví ve východní Francii a v Sársku - v regionech, o něž Francie a Německo v minulosti neustále soupeřily. Ze strategického hlediska byly uhlí a ocel válečné suroviny. Nový rámec Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

8


navrhl, aby se k uhlí a oceli nepřistupovalo jako k národním nebo vojenským zdrojům, ale jako ke komoditám na integrovaném trhu. Tak se zrodilo Evropské společenství uhlí a oceli, založené Pařížskou smlouvou v r. 1951. Ke Společenství se přidaly Itálie a Benelux, když viděly, že to je cesta k prosperitě bez konfliktu mezi Francií a Německem. Přesvědčily se, že členství bude mít jasné ekonomické výhody.

Na těchto zkušenostech se dále stavělo v r. 1957, kdy Římská smlouva založila mnohem rozsáhlejší Evropské hospodářské společenství — společenství týchž 6 národů, které pokrývalo všechny trhy — produkty, služby, pracovní síly a kapitál. Hlavní myšlenkou bylo zajistit sloučením všech trhů integrované hospodářství. Pro trhy byla stanovena pravidla, byla však spíše evropská než národní.

1.4 Politické dimenze hospodářské integrace Promyšlené rozhodnutí integrovat Evropu bylo překvapující. Byl to proces, v němž byla od samého počátku vůdčí silou politická vůle. Jak se však tento proces vyvíjel, posílil jeho politický rozměr také praktickou nutnost zavést společná pravidla.

Pravidla byla stanovena na evropské, nikoli národní úrovni. Jejich cílem bylo otevření národních trhů jen s některými samozřejmými výhradami: všechno zboží není „obchodovatelné“, neboli nelze je kupovat a prodávat stejným způsobem. Všechny komerční nebo obchodní transakce vyžadují určitý právní základ chránící jednotlivé strany, včetně spotřebitelů nebo osob, na něž mají transakce dopad.

Pro vytvoření volného vnitřního trhu bylo třeba přijmout velké množství legislativních dokumentů za účelem stanovení jednotných norem pro produkty, podmínky trhu práce, kapitálové trhy a služby. Tato pravidla sloužila k harmonizaci národních legislativ, která si zase vyžádala evropskou legislativu a odpovídající systém politické správy na evropské úrovni. Tím mělo být dosaženo politicky jednotné, mírové a prosperující Evropy.

Společné instituce s rozhodovacími pravomocemi zřetelně požadovaly jednotnou silně integrovanou obchodní oblast se společnými pravidly. Z těchto snah se postupně vyvinuly Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

9


složité struktury a instituce, které měly stejné úkoly jako dnes má Evropská unie. Přestože někteří považují tyto instituce za byrokratické, pravdou zůstává, že díky nim je válka mezi členskými zeměmi nemyslitelná. V tomto smyslu byla potvrzena politická argumentace ve prospěch integrace.

1.5 Ekonomické argumenty ve prospěch integrace Ekonomické argumenty ve prospěch integrace hospodářství jednotlivých členských států jsou téměř všechny založeny na teorii integrace trhu. Nejsou formulovány tak zřetelně jako politické argumenty. Jak se integrace prohlubovala (což nakonec vedlo k plné hospodářské a měnové unii) a rozšiřovala ( přidružováním nových států ), nabývaly diskuse o ekonomických výhodách integrace na intenzitě. Ekonomické argumenty pro a proti jsou obvykle zaměřeny na dynamiku integrace trhu.

1.5.1 Teorie ve prospěch integrace trhu Ekonomická teorie integrace trhu tvrdí, že situace, kde dva regionální nebo územní trhy, řekněme A a B, mezi sebou odstraní překážky obchodu, povede k vysoké míře přeshraničního obchodu. Když integrující síly půjdou o krok dál a zavedou společné externí celní sazby (celní unii), v příslušných regionech (A a B) se také obvykle zvýší obchod se zbývající částí světa. Přeshraniční obchod přispěje k odstranění nedostatků, které by v chráněné národní ekonomice přetrvávaly.

Tento obchod navíc podpoří další růst a povede proto ke zvyšování prosperity, která převýší možnosti, jež by měly jednotlivé národní ekonomiky, pokud by své trhy neotevřely. Když se také otevře trh práce a kapitálové trhy ( proces znamenající celkovou liberalizaci v rámci společných pravidel nové ekonomické jednotky), bude nárůst konkurenceschopnosti podporovat vyšší růst a povede k prosperitě.

Uvedený argument je jednoduchý a obecný. Vychází z předpokladů, že neefektivnost bude odstraněna v důsledku integrace trhu a že vyšší efektivnost a konkurenceschopnost povede k vyšší prosperitě. Většina ekonomů a politiků obvykle tvrdí, že by tomu tak teoreticky mělo být, a že je tohoto výsledku často dosaženo i v praxi. Země celého světa tento přístup skutečně všeobecně přijímají a podporovala ho také Světová obchodní organizace (World Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

10


Trade Organisation, WTO) a její předchůdce GATT nikoli proto, že je teoreticky dokonalý, ale protože v praxi obvykle skutečně z větší integrace trhu vyplývá prosperita.

1.5.2 Kritika integrace trhu Existuje také velmi silný protiargument, který je nejen teoretický ale i politický a poukazuje na výjimky z této obecné tendence. Skupina prosazující tento protiargument tvrdí, že integrace trhu povede k vyšší míře prosperity ( které by bez integrace nebylo dosaženo) jen tehdy, když integrující se regionální ekonomiky budou mít v zásadě podobnou strukturu a celkovou konkurenceschopnost. Tato škola tvrdí, že volný obchod a otevřené trhy mezi méně silnými ekonomikami mohou vést k tomu, že chudí zchudnou a bohatí zbohatnou. Aby se tomu zabránilo, požadují, aby příslušné orgány veřejné správy prováděly nápravné intervence. Tento protiargument se zaměřuje na konkrétní případy a nepřistupuje k problému obecně. Nezpochybňuje bezhlavě obecnou teorii, že integrace trhu urychluje akumulaci bohatství: prostě prohlašuje, že k tomu nedojde ve všech regionech, v každém sektoru trhu a v každém období. Strany podporující tento protiargument obvykle tvrdí, že regiony nebo území, jež mají ve svém hospodářství slabé nebo nekonkurenceschopné sektory, v důsledku hospodářské integrace obvykle utrpí.

Dojde k invazi na jejich trhy, které jsou pak zahlceny, a podniky země se slabším hospodářstvím ( logicky méně zkušené) se na nové společné trhy nedostanou. U termínu „slabý“ se musíme zastavit. Je zřejmé, že výrobci nebo obchodníci, jejichž činnost je tak neefektivní, že vede ke špatné jakosti a vysokým nákladům, ztratí na trhu s vyšší konkurencí svoji pozici. Tato slabost může být důsledkem dlouhodobého nedostatku investic, ale ochranné bariéry umožnily přetrvávání tohoto stavu. Pro zapojení do otevřeného trhu bude nutno podobné činnosti zásadně změnit.

Síle tohoto argumentu je těžké odolat. Je pravda, že Irsko, Španělsko, Řecko a Portugalsko musely při vstupu do EU své hospodářské podmínky upravit. Nelze ani popřít názor, že domácí výrobci byli z domácího trhu v některých situacích vytlačeni levnějším zbožím lepší jakosti. Tento problém však lze považovat za jednorázový, protože vzniká, když nový člen vstupuje na již existující konkurenční trh.


11


Vážnější problém nastává v situacích, kdy vzdálenost od centrálních trhů, geografická izolovanost nebo vážné strukturální nedostatky mohou vést k tomu, že ekonomika celého regionu nebo státu může být na konkurenčních trzích v porovnání s konkurencí značně znevýhodněna. Tento problém, který je vážnější a vztahuje se přímo ke schopnosti být rovnocenným konkurentem na trzích, je hlavním důvodem pro požadavky, aby otevřenější trhy v Evropě byly doplněny politikou, která překoná strukturální nedostatky, zejména když se kumulují v některých regionech nebo členských státech.

Tento argument — ekonomický a politický — použilo Španělsko, Řecko, Portugalsko a Irsko v letech 1986 a 1991, kdy s nimi byla

vyjednávána

dohoda o mnohem

těsnější hospodářské integraci. Tato jednání vedla k opětovnému posílení politiky hospodářské a sociální soudržnosti.

1.5.3 Zkušenosti z integrace trhu Ze zkušenosti Evropské Unie vyplývá,

že žádný z těchto argumentů není úplně

správný ani špatný. Chudší části Evropské unie se během posledních 25 let obvykle rozvíjely rychleji než bohatší části, přestože například hospodářské podmínky Irska v letech 1973 až 1983, kdy se země musela přizpůsobit tvrdým

obchodním

podmínkám, byly hrozné. Obecně můžeme tvrdit, že integrace hospodářství byla značným přínosem

pro

bohaté i chudé,

což dokazuje velmi prudký nárůst obchodu a jiných

obchodních vazeb.

Je nesporné, že ve středně až dlouhodobém horizontu chudší, dokonce i okrajové regiony a členské státy „doháněly“ bohatší členské státy nacházející se blíže středu EU. Toto „dohánění“ lze do značné míry vysvětlit dynamičtějším růstem v chudších okrajových regionech než v bohatších regionech — jinými slovy došlo k procesu hospodářského vyrovnávání

míry prosperity. V současné době se na dynamickém okraji Eurozóny

zřejmě nachází Irsko, Portugalsko, Španělsko a až donedávna Nizozemsko!

Z podrobnějšího prozkoumání evropských zkušeností však vyplývá, že v době recese se může mezera mezi bohatými a chudými rozšiřovat, nebo se alespoň dočasně nezmenšuje. Uvedené ekonomické argumenty tedy nejsou úplně směrodatné.


12


1.6 Reakce EU na rozporuplnost integrace trhu Politické skutečnosti týkající se hospodářské integrace a skutečnost, že jde o citlivé téma, jsou reálné a nepopíratelné, a to nejen v EU, ale i v jiných regionálních méně komplikovaných ekonomických blocích. Ukázalo se, že hospodářská integrace probíhající v Evropské unii na základě procesu odstraňování překážek obchodu je možná jen za předpokladu, že slabší členské státy a regiony budou podporovány, aby mohly se silnějšími ekonomikami soutěžit na rovném základě. Jinými slovy, EU díky svým politickým zkušenostem nevěří, že by proces „dohánění“ mohl vycházet

výhradně z integrace trhu. Musela proto vypracovat

odpovídající veřejné politiky. Musíme si ale uvědomit, že EU nikdy oficiálně netvrdila, že hospodářská integrace automaticky vede k prohře některých účastníků, a to ani regionů ani členských států.

Připouští však, a

zejména

že by tomu tam,

tak mohlo být,

kde by přístupu

přinejmenším

na dynamičtější

v některých

situacích

trhy mohla bránit fyzická

vzdálenost těchto trhů a vážné strukturální nedostatky. Uznává také, že by pozdější vstup na trh mohl být problematický a že výhody hospodářské integrace mohou být v jednotlivých regionech nebo členských státech rozloženy nerovnoměrně, zejména pokud slabší regiony

mají navíc nevýhodnou polohu a jsou příliš vzdálené, takže na nové tržní

příležitosti hůře dosáhnou.

Jak se EU

rozšiřuje

a

přijímá

nové

členské státy,

které jsou

v

porovnání

se

zakládajícími členy relativně chudší (Irsko v r. 1973, Řecko v r. 1981, Španělsko a Portugalsko v r. 1986 a nyní země střední a východní Evropy v květnu 2004), je jasné, že „mezery“

nebo „disparity“ v úrovni příjmu a

zaměstnanosti

bude nutno

vyrovnat co nejdříve — dříve než to zaručí tržní síly samy o sobě. Jde o politický imperativ, má to však zásadní důležitost i z ekonomického hlediska, aby Unie mohla dále prohlubovat ekonomickou integraci a rozvíjet plnou hospodářskou a měnovou unii. Tento vyvážený přístup vytváří prostor k tomu, aby veřejná politika a veřejné financování mohly hrát praktickou a proaktivní roli při odstraňování rizika, že by mezi jednotlivými regiony a členskými státy EU mohly dlouhodobě přetrvávat značné rozdíly. EU tedy dokázala, že je připravena zpracovávat politiky zaměřené na to, aby se mezera mezi bohatšími a chudšími členskými státy a regiony skutečně vyrovnala a to co nejdříve. Tento přístup je základem politiky hospodářské a sociální soudržnosti.


13


B. Hospodářská a sociální soudržnost 2. Obsah politické a hospodářské politiky EU a ostatních politik, z nichž vychází a s nimiž je provázána. V první kapitole jsme vysvětlili kořeny politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Druhá kapitola Vám umožní pochopit politickou a hospodářskou náplň této politiky EU a ostatních politik, z nichž vychází a s nimiž je provázána, a také jak funguje.

2.1 Jednotný evropský akt a jednotný trh Jednotný evropský akt (Single European Act) z r. 1986 vytvořil prostor pro další rozhodující etapu hospodářské integrace. Vytvořil právní a politický rámec pro omezení posledních významných překážek volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. Bariéry, které se snažil omezit, byly netarifní bariéry. Důvodem bylo, že všechny tarifní bariéry již byly odstraněny v důsledku Smlouvy o založení Evropských hospodářských společenství z r. 1957.

Projekt, který Jednotný evropský akt podporoval, se nazýval Jednotný trh a měl být realizován do konce r. 1992. Tento projekt v praxi vedl k posilování integrace trhu, a proto dohady, kdo na tom vydělá a kdo prodělá, nabyly na nové intenzitě.

Překážky, které se netýkaly celních sazeb, se týkaly především různých postupů používaných v členských státech v oblastech jako je ochrana zdraví, spotřebitele, životního prostředí, v oblasti technických specifikací — všechny tyto postupy v praxi fungovaly jako překážky obchodu mezi jednotlivými zeměmi. Další oblastí byly veřejné trhy, které navzdory smlouvě o EHS byly ponechány pod národní ochranou. Nebyly integrovány ani finanční trhy — např. ještě v r. 1983 Francie stále uplatňovala velmi přísnou měnovou politiku ve vztahu k sousedním zemím.


14


2.2 Dopad rozšíření na Řecko, Španělsko a Portugalsko V té době Evropská unie absolvovala další rozšíření. Noví členové byli, na rozdíl od předchozích členských států, chudí a na okraji hlavního ekonomického jádra EU — bylo to Řecko, Španělsko a Portugalsko. Tyto země se obávaly, že členství v EU vystaví jejich hospodářství větší konkurenci než dokáží unést. Projekt jednotného trhu pro ně podle jejich názoru znamenal ohrožení. Tyto země spolu s Irskem, a nakonec s podporou dalších členských států, požadovaly propracovanou a velkorysou politiku zajišťující rovné příležitosti v konkurenci.

Politika hospodářské a sociální soudržnosti byla tedy reakcí na jasné politické požadavky. Vlastní politika je známější než její politické nástroje, tj. strukturální fondy a od r. 1993 Fond Soudržnosti. Je však třeba pochopit politické a ekonomické pozadí tohoto přístupu.

2.3 Hospodářská a sociální soudržnost z hlediska politické ekonomie Tuto politiku nejlépe pochopíme v kontextu politické ekonomie, protože její politické aspekty jsou přinejmenším stejně důležité jako ekonomické. Hospodářská a politická integrace je provázaný proces.

Bylo možno politiku hospodářské a sociální soudržnosti koncipovat jinak než ve skutečnosti? Zamysleme se nad několika příklady.

USA mají jeden trh a jednu měnu. V rámci tohoto trhu však existují bohatší a chudší státy. Hlavním nástrojem pro vyrovnávání rozdílů je zdanění a rozpočtový systém: jinými slovy, federální vláda poskytuje prostředky na investiční a neinvestiční výdaje a zajišťuje tak, bez ohledu na hospodářskou sílu jednotlivých států, minimální úroveň prosperity a blahobytu.

Evropská asociace volného obchodu (European Free Trade Association, EFTA) již déle než 40 let funguje jako blok volně obchodujících států západní Evropy. Nařizuje jedině odstranění celních překážek mezi členskými státy. Neexistují žádné mechanismy na vyrovnávání rozdílů


15


mezi členskými státy EFTA. EFTA nemá žádný velký význam v politické oblasti ani v rozhodování. Jde o příklady extrémně odlišných přístupů. Společné mají to, že míra přerozdělování je přímo úměrná stupni a síle politického svazku. V případě EFTA jsou politické vazby zanedbatelné a žádné mechanismy pro přerozdělování neexistují. Pokud jde o USA, jsou politické vazby nesmírně silné, existuje politická unie. Existuje tam také značný federální rozpočet obsahující společné zdroje a také politické podmínky a mechanismus pro přerozdělování zdrojů mezi jednotlivé státy.

EU — jako proces ekonomické a politické integrace se nachází mezi těmito dvěma krajnostmi

Evropská unie je s uvedenými příklady nesrovnatelná. Říká o sobě, že je politickou unií, ale jednotliví členové si ve srovnání s americkými státy ponechávají značnou svobodu. V tomto smyslu je to slabá politická unie. Neexistují v ní podmínky a mechanismy pro vyrovnávání ekonomických rozdílů jako v USA Politika soudržnosti není založena na přerozdělování: nepřelévá velké částky do národních nebo regionálních rozpočtů chudších členských států jen proto, aby vyrovnala míru

prosperity nebo blahobytu. Neposkytuje přímé dotace na

zdravotnictví, vyplácení důchodů ani na jiné formy přímé sociální pomoci. Hospodářská a sociální soudržnost se vůbec nedotýká rozsáhlých oblastí běžných veřejných výdajů.

Závěr: Míra hospodářské integrace je obvykle přímo úměrná míře politické integrace a naopak. EU je specifický typ politické unie. Ve srovnání s jinými modely integrace států zavádí velmi vysokou míru hospodářské a dokonce i politické integrace.V porovnání s vnitřní integrací suverénních států USA, UK, Kanady nebo Francie však jde o slabou politickou unii.

Pokud jde o politickou schůdnost, bez souběžné politiky hospodářské a sociální politiky by neexistoval Jednotný evropský akt, jednotný trh a už vůbec ne Hospodářská a měnová unie. Čtyři chudší členské státy - všechny na okraji EU - daly jasně najevo své odhodlání blokovat další integraci, pokud nebude zavedena politika hospodářské a sociální soudržnosti. V této situaci je pochopitelné, že geografická poloha a zaostávání ve vývoji byly uvažovány jako vzájemně provázané jevy. Politika hospodářské a sociální soudržnosti proto musela mít výrazné regionální zaměření a podpora regionálního rozvoje byla považována za prioritu.


16


2.4 Právní rámec hospodářské a sociální soudržnosti Základy hospodářské a sociální politiky jsou zakotveny ve Smlouvě o Evropské unii. Článek 158 Smlouvy stanoví, že:

Společenství se za účelem posílení své hospodářské a sociální soudržnosti snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů a

zaměří na

odstraňování zaostalostí

znevýhodněných regionů včetně venkovských oblastí.

V článku 159 je stanoveno, že tyto kroky budou podporovat strukturální fondy, Evropská investiční banka (European lnvestment Bank, EIB) a ostatní existující finanční nástroje.

Politika byla navržena tak, aby pomáhala regionům, které nemohou ostatním konkurovat a posílit tak svoji ekonomiku. Politika se snaží posilovat kapacitu regionů tak, aby se o sebe byly schopny postarat samy. Chudší regiony by takto postupně měly dohnat regiony bohatší.

Hlavním cílem politiky je zajistit v celé EU vyrovnaný rozvoj regionů, zejména pokud jde o konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost. Nejlepší ukazatel je HDP na osobu, vyjádřený jako procento průměru EU. Právě „soudržnost“ zavazuje Unii, aby v zaostávajících regionech podporovala proces „dohánění“.

Jednotný evropský akt vytvořil základní právní rámec této politiky. Šlo sice o novou politiku, stavěla však na částech předchozí politiky a jejích politických nástrojích, jež se v návaznosti na konkrétní úkoly věnovaly užším otázkám.

Regionální aspekt se v otázkách soudržnosti nejzřetelněji projevil po rozšíření o Španělsko, Portugalsko a Řecko, a jak jsme již uvedli, na základě politických a ekonomických argumentů bylo rozhodnuto politiku zaměřit na regionální rozdíly vyvolané vzdáleností (problém centrum - okraj). Proto zde nejdůležitější úlohu hrál Evropský fond regionálního rozvoje, který existuje od r.1975.

První rozdíly, které si EU začala uvědomovat, byly sociální problémy a

nezaměstnanost,

a proto byl Evropský sociální fond založen již na samém počátku

EHS. Reforma

zemědělských struktur EU a odliv obyvatelstva z venkovských oblastí svědčily o tom, že Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

17


venkovské regiony čelí zvlášť velkým problémům. Bylo proto pozměněno zaměření fondu EAGGF, který již existoval, tak, aby alespoň částečně fungoval jako Fond rozvoje venkova.

Tyto nástroje byly nazvány „strukturální nástroje“ neboli „strukturální fondy“. Jejich název vyjadřuje, že fondy podporují strukturální a hlavně mikroekonomický rozvoj a infrastrukturní investice do ekonomiky - tyto nástroje doplňují makroekonomickou stabilizaci.

Dobrá

strukturální

zdravá

politika

a

investice

jsou

nejúčinnější, i

když je podporuje

makroekonomická politika - správa veřejných financí, řízení

inflace, úroků a stability

měny.

Nová politika hospodářské a sociální soudržnosti vedla k reformě způsobu využívání prostředků,

která

proběhla v r.

1988

a

stanovila

základní

pravidla

fungování

současného systému. Pozdější reformy (v r. 1993 a 1999) byly bezvýznamné a zahrnovaly čistě technické změny.

2.5 Politiky, z nichž vycházela hospodářská a sociální soudržnost 2.5.1 Regionální politiky a regionální rozvoj EU V Evropské unii byly v polovině 80. let 20. století hlavní ekonomické rozdíly především mezi regiony. To se odrazilo již v reformě strukturálních fondů r. 1988 a v kontextu dalšího rozšiřování Evropské unie to jistě i nadále bude závažná otázka.

Regionální rozdíly v současné EU mají velmi různou intenzitu i charakter. Pro účely regionální politiky EU a fungování strukturálních fondů však rozlišujeme tři široké kategorie.

Nejvážnější regionální rozdíly se odrážejí ve velmi rozdílných příjmech jednotlivých regionů Evropské unie poměřovaných vůči hrubému domácímu produktu (HDP) na obyvatele. Regiony dosahující méně než 75% HDP EU na obyvatele jsou zařazeny mezi

regiony Cíle 1. V současné Unii se většina těchto regionů nachází v Řecku,

Portugalsku, velkých částech Španělska, na většině území Irska a také ve východní části Německa. V regionech Cíle 1 jsou v porovnání se zbývající částí Unie jasně viditelné rozdíly v rozvoji — i když tyto rozdíly často mají různé příčiny. Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

18


Vyskytují se také menší rozdíly způsobené obvykle změnami v převládajícím odvětví. Tyto regiony v současném členění spadají do druhé kategorie — regionů Cíle 2. Tato kategorie je smíšená. Patří sem značný počet takzvaných „regionů s průmyslem v útlumu“, s nimiž se stále častěji setkáváme i v městských oblastech s neuvěřitelnými kapsami chudoby. Tyto regiony se často nacházejí v chudších částech bohatších členských států. Do této kategorie spadá také úplně jiný typ regionu s naprosto odlišným profilem: jde o regiony trpící zásadní restrukturalizací zemědělství a zaostáváním venkovských oblastí. Pozornost věnovaná těmto regionům odpovídá posunu v podpoře zemědělství a venkovských oblastí ze strany EU, který vyplynul z reformy Společné zemědělské politiky (viz níže). Třetí kategorie zahrnuje všechny ostatní oblasti Unie, kde Evropský sociální fond podporuje zaměstnanost a sociální politiku, i když jen v omezené míře.

V klasifikaci platného nařízení (Nařízení o koordinaci strukturálních fondů - 1260/99), jsou tedy regiony EU pro účely poskytování prostředků ze strukturálních fondů rozděleny takto:

• Cíl 1 - regiony s <75% HDP EU na obyvatele

• Cíl 2 - dvě skupiny: útlum průmyslu a městské oblasti; venkovské oblasti

• Cíl 3 - zbývající území Evropské unie; je mírně podporováno z Evropského sociálního fondu - plošná podpora lidských zdrojů

Toto třídění je zjednodušením klasifikace používané v letech 1988 až 2000.

Pro stanovení oprávněnosti pro pomoc v rámci Cíle 1 je třeba změřit HDP na obyvatele v pokud možno srovnatelných územních jednotkách. EU používá složitý systém klasifikace: údaje pro regiony Cíle 1 se měří na úrovni NUTS 2 — a právě na tuto úroveň bude v ČR zaměřena podpora ze strukturálních fondů.


19


NUTS: Nomenclature des Unites Territoriales Statistiques (NUTS). Nomenklatura statistických územních jednotek EU rozdělila svoje území na „plánovací regiony‘. Tyto regiony částečně odpovídají existujícím administrativním jednotkám, ale ne úplně, protože jednotlivé členské státy mají značně rozlišenou administrativní strukturu. Používaná zkratka pochází z francouzského názvu: Nomenclature des Unites Territoriales Statistiquos (NUTS). NUTS je hierarchická klasifikace, která má 5 úrovní. Zahrnuje 3 regionální úrovně (NUTS I, II a III) a 2 místní úrovně (NUTS IV a V). Každý stát je rozdělen na určitý počet regionů NUTS I, každý z nich obsahuje několik regionů NUTS II atd. Stát je vždy NUTS 0, menší státy ale mohou být NUTS I (Irsko), NUTS II (Dánsko) nebo dokonce NUTS III (Lucembursko). Úrovně NUTS nemusí nutně odpovídat správním územním celkům, ale NUTS I a II v zásadě odpovídají vyšší regionální úrovni (např. regiony v Itálii, země v Německu atd.) a NUTS

III odpovídají nižší regionální úrovni

(kraje v Německu,

provincie v Itálii, departementy ve Francii atd). NUTS IV a NUTS V odpovídají municipální (místní) úrovni. Toto rozdělení je samozřejmě jen přibližné. Důležité body: * NUTS II tvoří obvyklý rámec pro financování “Cíle 1“ a pro plošné

programy

strukturálních fondů, např. pro regionální operační programy. * V ČR je 8 NUTS II; celé Lotyšsko je 1 region NUTS II, totéž platí o Litvě a Estonsku. * Celé Irsko až do roku 2000 představovalo 1 region NUTS II. * Klasifikaci NUTS určuje Statistický úřad EU, Eurostat.

V Unii jsou stále značné regionální rozdíly, ale postupem času se mění. Existuje značný rozdíl mezi Španělskem, Řeckem a Portugalskem, kde HDP na obyvatele dosahuje jen 67- 82% průměru EU, a ostatními členskými státy (teď již včetně Irska), kde se tento ukazatel blíží průměru nebo ho

převyšuje.

Tento stav trvá, přestože téměř ve všech

regionech Cíle 1 došlo během posledních let ke značnému

sblížení (včetně regionů

v uvedených 3 státech). Vývoj potvrzuje, že nejchudší regiony se stále více koncentrují jen do několika členských států a pokrývají většinu území těchto států mimo hlavní města.

Přestože se v posledních letech objevily kapsy značné chudoby a sociální izolace zejména v městských oblastech všech členských států, hlavní rozdíly v EU se vyskytují spíše mezi členskými státy než uvnitř jednotlivých států. Mezi 10% regionů s nejvyšším HDP Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

20


na obyvatele stále patří především hlavní města v severnější části Evropy a prosperující regiony v jižním Německu a severní Itálii. Když tuto skupinu rozšíříme tak, aby zahrnovala 25% nejvíce rozvinutých regionů, bude do ní patřit řada regionů Spojeného království, některé rakouské a holandské regiony, Madrid a Řím. Na druhé straně mezi 10% nejméně rozvinutých regionů patří hlavně řecké regiony a francouzský zámořský departement, ale i některé regiony v Portugalsku, Španělsku a Jižní Itálii. Do skupiny 25% nejméně rozvinutých regionů patří řada španělských a portugalských regionů, zbývající část jižní Itálie a východního Německa a také některé okrajové regiony Spojeného království a Francie.

Mezi horními a dolními 10% je propastný rozdíl. V regionech na špičce žebříčku HDP převyšuje průměr EU o 60%, zatímco nejslabší regiony jsou téměř 40% pod průměrem EU.

Hlavním úkolem Evropské regionální politiky, ale již není dohánění současných členských států. Předpokládá se, že během tohoto programovacího období (tj. do konce r. 2006) mnoho, nebo dokonce většina současných regionů Cíle 1 tuto kategorii opustí - i kdyby nedošlo k dalšímu rozšíření, které by logicky průměrný HDP EU na obyvatele snížilo.

2.5.2 Sociální politika a politika zaměstnanosti EU

Přestože v politice soudržnosti od r. 1988 převládá regionální rozměr, podporující zejména regiony Cíle 1, je Evropský sociální fond i nadále důležitým nástrojem ve všech regionech, včetně Cíle 1. Jeho rozpočet představuje 20% až 30% veškerých zdrojů strukturálních fondů.

Sociální fond se používá jako tržní nástroj pro podporu Evropské sociální politiky a politiky zaměstnanosti. Tato politika byla vytvořena již na počátku EU. Sociální fond byl do r. 1988 zaměřen hlavně na trh práce a vzdělávání v kontextu restrukturalizace průmyslových odvětví. Od r. 1988 se Sociální fond zapojuje do celkového úsilí o zajištění soudržnosti a podporuje vyrovnávání úrovně v nejvíce zaostávajících regionech. Jeho zaměření se tedy poněkud rozšířilo.


21


Evropský sociální fond během reformy strukturálních fondů v r. 1999 obhájil svoji výraznou orientací na trh práce a v současném programovacím období (2000-2006) je nejen nástrojem celkové politiky soudržnosti, ale i nově vytvořené politiky

zaměstnanosti zavedené

Amsterodamskou smlouvou.

V rámci Amsterodamské smlouvy a jako reakce na vysokou míru nezaměstnanosti v celé Evropské unii, zejména v některých bohatších ekonomikách (Německo, Francie, Itálie), byla zavedena rozsáhlejší politika zaměstnanosti. Tato politika šla nad rámec tradičních intervencí na trhu práce, které měly především finanční charakter (dotace na zvyšování zaměstnanosti a na školení). Dnes je tato politika zaměřena na celý politický rámec, který určuje celkovou úroveň zaměstnanosti a způsob zapojení do trhu práce . Nová politika se tedy zabývá otázkami, jako jsou rovné příležitosti, tzv. „opatření aktivního trhu práce“, míra zdanění pracovních sil, celková organizace intervenci na trhu práce a podpora zaměstnanosti.

Evropská politika zaměstnanosti Hlava Xl (Články 125-130) Smlouvy o Evropské unii, ve znění Amsterodamské smlouvy, vytvořila základ pro politiku zaměstnanosti EU . Článek 128 stanoví jasnou proceduru, podle níž všechny členské státy musí uplatňovat svojí politiku zaměstnanosti v rámci Evropských směrnic pro zaměstnanost (European Employment Guidelines), které musí každý členský stát

do

vlastní politiky

zaměstnanosti

zapracovat. Členské státy jsou povinny Radě

a Komisi předkládat roční zprávy o průběhu prací dokládající, že ve svém každoročním Národním akčním plánu zaměstnanosti tyto směrnice dodržely. Komise jím na základě zpráv dá doporučení, které však nabývá účinnosti až po schválení Radou. Základem této politiky je proces, v němž se členské státy každý rok na návrh Evropské komise dohodnou na všeobecných směrnicích politiky zaměstnanosti. Členské státy jsou dále povinny Evropské komisi předkládat plán stanovující, jak dosáhnout cílů uvedených ve směrnicích.

Úkolem

Evropské

komise

je monitorovat vývoj prací a předkládat

ministrům EU zodpovídajícím za zaměstnanost zprávu o vývoji v jednotlivých členských státech. Na základě této zprávy dává Rada pro zaměstnanost členským státům doporučení týkající se orientace a realizace jejich politiky zaměstnanosti.


22


Evropský sociální fond se ve svém novém nařízení snaží tuto Evropskou strategii zaměstnanosti podporovat. V praxi to znamená, že priority zaměstnanosti formulované v jednotlivých dokumentech strukturálních fondů pro zaměstnanost (viz níže) musí

být

v souladu s Národními akčními plány zaměstnanosti, které každoročně zpracovávají všechny členské státy a posílají je do Bruselu. Tyto změny zajistily Evropskému sociálnímu fondu silnější pozici, než měl dříve. Je to nejen nástroj ve službách politiky soudržnosti, ale funguje v celé Evropské unii v oblastech Cíle 3, kde podporuje, i když okrajově, realizaci Národních akčních plánů zaměstnanosti.

2.5.3 Strategie Evropské unie v oblasti rozvoje venkova

Od roku 1988

podporuje politika soudržnosti rozvoj venkova, a to jak v rámci regionů

Cíle 1 tak ve většině oblastí Evropské Unie, i když v různé míře. Od roku 1999 se politika rozvoje venkova a nástroje zaměřené na její rozvoj uplatňují ve všech zemědělských oblastech v rámci Evropské Unie, ačkoliv většina zdrojů se i nadále soustředí na Cíl 1.

Finančním nástrojem pro rozvoj venkova je EAGGF — Orientace, někdy rovněž známý pod svojí francouzskou zkratkou FEOGA — Orientace. Označuje Evropský zemědělský záruční a orientační fond a část fondu, která se již tradičně zaměřuje na rozvoj venkova, je orientační sekce.

Historie tohoto procesu je složitá, ale vyplývá z ní vývoj, kterým prošla politika Evropské

Unie

v oblasti

rozvoje

venkova. Do osmdesátých let minulého století

neexistovala žádná politika pro rozvoj venkova, která by byla oddělena od Společné zemědělské politiky (Common Agricultural Policy, CAP).

V kontextu pokračující reformy CAP bylo nutné rozvinout ekonomiku venkovských oblastí nad rámec její tradiční závislosti na zemědělství. Za tím účelem byla vyhrazena malá část EAGGF jako strukturální nástroj pro podporu rozvoje venkova a projektů diverzifikace. Protože reforma CAP byla naléhavější, pohltilo tyto činnosti v oblasti rozvoje venkova více zdrojů, nejen v regionech Cíle 1, ale v rámci celé Evropské Unie.


23


Rozvoj venkova a jeho vývoj od dob, kdy byl součástí Společné zemědělské politiky ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ( ČLÁNKY SMLOUVY 38-47 ) VYTVÁŘÍ: •

Společný trh pro zemědělství a obchod se zemědělskými produkty

•

Společná pravidla v oblasti konkurence

•

Povinnou koordinaci organizace národního trhu

•

Organizaci společného evropského trhu

Tyto principy dohromady vytvářejí většinu společné politiky Cíle CAP: •

Zvýšit produktivitu zemědělství

•

Zajistit spravedlivou životní úroveň pro osoby pracující v zemědělství

•

Stabilizovat trhy

•

Zajistit dostupnost dodávek a zajistit, aby se dodávky dostaly ke spotřebitelům za rozumné ceny

CAP je nejdůležitější evropská politika, z hlediska počtu lidí, která přímo ovlivňuje rozpočet Evropské unie a rozsah pravomocí převáděných z úrovně národní na úroveň Evropské unie. Nástroje: •

Organizace společného trhu se silnou ochranou cen prostřednictvím intervencí na domácím trhu

•

Dovozní cla, exportní dotace (bývalá EU)

•

Produkční limity (tj. kvóty) (na mléko a cukr),

•

Zlepšení výrobních podmínek prostřednictvím podpory farem a opatření mezi farmami, zlepšení struktury marketingu, dotace, které mají vyrovnávat přirozená znevýhodnění, zvláštní programy pro znevýhodněné oblasti.


24


Problémy vedoucí k reformám: •

Trvalý závazek k podpoře cen (překročení rozpočtu) - 1966: CAP = 12,9% rozpočtu; 1985: CAP = 68,4% (zemědělské strukturální výdaje a CAP dohromady = 80% +),

•

nespravedlivá přerozdělovací funkce,

•

nadměrná výroba vedoucí k ekologicky škodlivému intenzivnímu zemědělství,

•

export zemědělských produktů dotovaných Společenstvím vedl ke stále napjatějším vztahům s obchodními partnery Evropy, zejména se Spojenými státy americkými,

•

nepřijatelnost politiky pro spotřebitele v Evropské unii, WTO, ekologické skupiny,

•

skutečnost, že navzdory CAP pokračuje odliv lidí z venkova a úbytek obyvatelstva se i nadále stupňuje.

Vývoj na venkově: •

Vzhledem k uvedeným problémům je stále více podporována paralelní strukturální politika v oblasti rozvoje venkova a diverzifikace, jíž se dostává podpory z EAGGF.

•

Orientace, což je strukturální fond, z něhož se poskytuje podpora podobným způsobem jako z ERDF a ESF — od roku 1988 v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti.

•

Reforma CAP (1999) staví rozvoj venkova na jedno z předních míst tím, že jej financuje přímo z rozpočtu CAP ve všech oblastech, které nespadají pod Cíl 1, a že kombinuje předchozí opatření v oblasti CAP a opatření mimo CAP a vytváří jednotné Nařízení pro rozvoj venkova. Nařízení určuje dlouhodobý směr, který bude zemědělská politika Evropské Unie v budoucnosti sledovat.

Nařízení o rozvoji venkova z roku 1999 je unikátní a bezprecedentní v tom, že vidí budoucnost zemědělství v rámci komplexní koncepce rozvoje venkova. V této politice je zřejmý jasný posun směrem k nové, propracované politice Evropské Unie v oblasti rozvoje venkova.

Přestože

politika

nebyla zatím

úplně

dokončena, je pravděpodobné, že

podpora venkova a venkovské ekonomiky se bude stále více zaměřovat na podporu investic do široké řady iniciativ na farmách i mimo farmy a bude se méně zaměřovat na cenové záruky pro farmáře nebo přímé kompenzační dotace.


25


Politiku rozvoje venkova v členských státech, podobně jako zemědělskou politiku, výrazně prosazovala a ovlivňovala politika a finanční podpora Evropské Unie. Iniciativy v oblasti

rozvoje

venkova

se

obvykle

zaměřují

na modely rozvoje alternativního

zemědělství, zelené turistiky, ochrany životního prostředí, obnovy venkova, iniciativy v oblasti malých firem v potravinářském průmyslu i mimo něj a na všeobecnou obnovu fyzické, kulturní a sociální infrastruktury vesnic a zemědělských oblastí.

2.5.4 Ostatní strategie Evropské Unie důležité pro soudržnost

Politika soudržnosti a její nástroje by obecně měly podporovat všechny relevantní politiky Evropské Unie, které mají pozitivní dopad na soudržnost. Od přijetí „Jednotný evropský akt“ Evropská Unie s členskými státy nashromáždila společné kompetence v celé řadě strategických oblastí, kde předtím neměla vůbec žádnou úlohu — nad rámec čisté tržní liberalizace. Jako příklad těchto oblastí politiky lze uvést podporu celoevropských sítí (silnice, železnice a telekomunikace), politiku v oblasti ochrany životního prostředí, průmyslovou politiku a posílenou politiku v oblastech vzdělávání, školení, zaměstnanosti a rovných příležitostí.

Protože Evropská Unie postrádá finanční prostředky na podporu značných veřejných investic v těchto oblastech nad rámec strukturálních fondů, stále více usiluje o využívání strukturálních fondů na podporu těchto politik – v takovém rozsahu, aby podpora byla v souladu s politikou soudržnosti. To se stále více odráží v typech akcí, které komise navrhuje pro podporu z fondů, jak je uvedeno v jejích směrnicích z roku 1999 (viz níže).

3. Veřejné zásahy do společností a ekonomiky Předchozí kapitoly zdůraznily, že existuje jasná politická vůle zaměřená na rozvoj hospodářské integrace v Evropě. To si vyžádá zásah ze strany orgánů veřejné správy. Mezi veřejné intervence patří liberalizace: jinými slovy, uvolnění trhů, zejména národních, jejich otevření konkurenci ve větším evropskému prostoru především prostřednictvím legislativy, která odstraní obchodní a jiné překážky. Tato intervence je v tržní ekonomice běžná.


26


Nezpochybňuje běžně uznávanou zásadu, že by

orgány

veřejné

správy

měly omezit

zásahy do ekonomiky na minimum. Politika hospodářské a sociální soudržnosti (ESC) však tomuto paradigmatu liberalizace neodpovídá. V případě ESC veřejné úřady (tj. EU a její členské státy) neodstraňují legislativní bariéry: intervenují pomocí veřejných financí. Jak bylo uvedeno v poslední kapitole, dělají to v řadě oblastí: v infrastruktuře, v oblasti rozvoje lidských zdrojů, zemědělství a dokonce ve výrobě - a to i u malých a středně velkých podniků.

Zdůraznili jsme politickou realitu, která vytváří poptávku po tomto druhu intervencí.

Musíme si však položit otázku, zda není základní účel jiný než politický. Proč a kdy orgány veřejné správy zasahují do hospodářství a do společnosti? Odpovídá politika Evropské Unie v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti standardním postupům? Tato kapitola Vám pomůže pochopit: -

kdy a proč orgány veřejné správy, včetně úřadů Evropské Unie, zasahují

pomocí

veřejných financí do ekonomiky a společnosti. Díky tomu si uvědomíte: - že existuje celá řada oblastí, do nichž nebude stát ani Evropská Unie nikdy zasahovat, jiné oblasti, kde možná zasáhne, a pak existují oblasti, kde jsou

intervence poměrně časté

také z veřejných financí.

3.1 Tržní model Mikroekonomika se zabývá chováním jednotlivců jako spotřebitelů, firem jako výrobců a dodavatelů a vzájemnými vazbami mezi nimi — tím, čemu se říká tržní

chování.

Základní model znázorňující, jak se tito aktéři chovají, je založen na poptávce/nabídce/ceně. Podle tohoto modelu je trh systém, který přiřazuje hodnoty komoditám a tyto hodnoty (ceny) rozhodují o tom, kolik se čeho bude vyrábět a spotřebovávat. Poptávka a nabídka na sebe na trhu navzájem působí a touto vzájemnou interakcí určují cenu a množství zboží, s nimž se obchoduje ( které se nakupuje a prodává). Tržní cena je tudíž měřítkem hodnoty.

Dalším klíčovým prvkem je „pružnost“ poptávky a nabídky: týká se citlivosti množství (poptávaného nebo nabízeného) na změnu ceny. Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

27


Tržní ekonomika se točí kolem těchto klíčových pojmů. Cenový mechanismus reguluje nabídku a poptávku, když je poptávka vyšší než nabídka, je cena vysoká, když poptávka zeslábne a nabídka převýší poptávku, dojde ke snížení ceny. Podle tržní teorie platí, že když se cena chová tímto způsobem, posílá signály ostatním aktérům a ovlivňuje jejich chování: dodávat více nebo méně podle toho, co situace vyžaduje, vyrábět a dodávat něco jiného, po čem je poptávka, raději než něco, co nikdo nechce.

Teorie trhu předpokládá, že na trhu je velký počet aktérů se stejnými informacemi, všichni vyrábějí stejný produkt, snaží se maximalizovat zisk, každý je příliš malý na to, aby mohl ovlivnit cenu .

Při splnění těchto podmínek nastane situace optimální ekonomické efektivnosti: • nejúspornější úroveň výstupu, žádné abnormálně vysoké zisky, • minimální marginální náklady, • nejnižší cena, v souladu s ekonomickou efektivností. Tento ideál je protikladem monopolního trhu: - jedna firma - firma maximalizuje cenu - vyšší ceny

Na tomto základě tržní ekonomika ve jménu efektivnosti podporuje konkurenci a volné trhy. Tato analýza zdůvodňuje víru ve význam konkurenčních trhů pro výrobu zboží a služeb. Produkty,

jichž

si

spotřebitelé

cení,

jsou

vyráběny s nejnižšími možnými náklady

a výrobce nemá žádné abnormálně vysoké zisky. Pokud by tato teorie platila ve všech situacích a pro všechny věci, které potřebujeme, vlády by nikdy nemusely do trhu zasahovat: trh by byl i bez intervencí dokonalý. Skutečnost je ale jiná. Existuje bohužel jev, jemuž se říká „selhání trhu“.


28


3.2 Selhání trhu Existuje 6 důležitých okolností nebo podmínek, za nichž trh nemusí být efektivní. Jsou označovány jako selhání trhu a jsou důvodem pro státní intervence zaměřené na zvýšení efektivnosti využívání zdrojů. Tyto státní nebo veřejné intervence mohou mít celou řadu forem. Problémy s efektivností si jen výjimečně vyžádají intervence do výroby a zejména v tomto sektoru - budou intervence finanční jen v některých případech.

Známé případy selhání trhu (I)

Selhání konkurence

Má-li trh fungovat, musí existovat konkurence. V některých oborech působí relativně malý počet firem nebo v nich je jedna nebo dvě velké firmy, které mají velký podíl na trhu. Z toho vyplývá absence silné konkurence. (II) Veřejné statky zboží Existuje určité zboží, které trh bud‘ nebude dodávat vůbec nebo, když ho bude dodávat, nebude ho dostatek. Nazývá se veřejné nebo kolektivní zboží. Příkladem je národní obrana; v malém měřítku to jsou například navigační služby (majáky). Nejlepším příkladem je rozhlasové vysílání. Veřejné zboží není vhodné pro tržní produkci, protože je: • nevyloučitelné (nelze vybírat poplatek za jeho užívání) • vyznačuje se nekonkurenční spotřebou.

Proto nelze stanovit jeho cenu ani nemůže být rozdělováno prostřednictvím tržního mechanismu.

(III) Externality/ Efekty třetí strany Existuje mnoho případů, kdy jednání jedné osoby nebo jedné firmy ovlivňuje jiné osoby nebo firmy, kdy jedna firma uvalí náklady na jiné firmy, ale neposkytne jim žádnou kompenzaci, nebo naopak kdy jedna firma poskytne jiným firmám nějaké výhody, ale za poskytnutí těchto výhod nepožaduje žádnou odměnu. Příkladem negativní externality je znečištění. Příkladem pozitivní externality může být někdy školení.


29


(IV) Neúplné trhy Veřejné zboží a služby nejsou jediné zboží a služby, které soukromé trhy nezajišťují odpovídajícím způsobem. Kdykoliv soukromé trhy nezajistí určité zboží nebo službu i přesto, že náklady na zajištění jsou nižší, než jsou lidé ochotni zaplatit, jde o selhání trhu, které bývá označováno jako „neúplný trh“. Někteří ekonomové se domnívají, že soukromé trhy jsou zvlášť neúčinné v poskytování pojištěni a půjček a že je to důvodem pro činnost státu v těchto oblastech. (V) Informační selhání Informace potřebné pro účinné fungování trhu jsou informace o

• produktu,

• cenách,

• budoucnosti.

V zásadě platí, že když je spotřebitel v některé z uvedených oblastí špatně informován, nemůže dělat efektivní rozhodnutí. Některé činnosti státu vyplývají z nedostatečné informovanosti spotřebitelů (např. předpisy týkající se označováni výrobků) a vycházejí z přesvědčení, že trh poskytuje příliš málo informací. (VI) Nezaměstnanost, inflace a nerovnováha Asi

nejznámějšími

příznaky

selhání

trhu

jsou opakující

se období vysoké

nezaměstnanosti a nevyužití strojů, které trápily kapitalistické ekonomiky v uplynulých dvou stoletích. Pro naše účely je tato kategorie důležitá.

Tyto důvody pro státní zásahy zaměřené na zvýšení efektivnosti jsou obecně akceptovány a stále více se uplatňují v různých oblastech veřejné politiky. Jsou velmi důležité: I. - protože odůvodňují státní intervence při zajišťováni dopravy, zdraví, pojištění, II. - protože opravňují k státním intervencím do vzdělávání, III. - protože opravňují k státním intervencím do tržního prostředí nebo prostředí, jež má k trhu blízko.


30


Říkáme „stát,“ ve skutečnosti tím však myslíme jakýkoliv orgán veřejné správy. Nesmíme zapomínat, že některé případy nejsou ani zdaleka jasné.

Pro naše účely je důležité si uvědomit: - Žádná

politická

strana

v

kterékoliv

části

Evropy

nebo Severní

Ameriky

se

nedomnívá, že tržní model dokáže vždy vyřešit všechny případy, občané se domnívají, vláda musí dělat VÍCE, než jen podporovat fungování trhů.

- Občané od vlády očekávají, že bude v situacích úplného nebo částečného selhání trhu proaktivně a účelně aplikovat cílenou politiku.

- Některé formy selhání trhu jsou jasnější než jiné: (např. veřejné zboží nebo externality), ale většina ostatních se v konkrétní situaci těžko vyhodnocuje. - Čím více se intervence blíží výrobnímu sektoru, tím jsou problematičtější. - Státní intervence mohou mít řadu forem: může se jednat o legislativu zaměřenou na narovnání trhů (konkurenční politika), mohou však mít rovněž finanční charakter. - Stát běžně intervenuje proto, aby poskytoval veřejné zboží. - Stát může výjimečně intervenovat - dokonce finančně - ve výrobním sektoru. Tyto zásahy jsou nesmírně problematické a riskantní. Proč k ním dochází?


31


3.3 Konkrétní příklad veřejných finančních intervencí ve výrobním sektoru. Obecně platí, že vlády obvykle nezasahují do tržního sektoru ekonomiky do výroby (např. automobilů), do služeb (např. zajišťování dovolené v určitém regionu pro občany EU), maloobchodu (prodej jídla a plavek) — pokud nedojde k určitému typu selhání trhu.

Někdy však trhy nefungují efektivně. Často nefungují efektivně pro určité osoby — např. pro ty, kdo se snaží rozjet svůj vlastní podnik, pro příliš malé podniky . Bankovní sektor jim neposkytne půjčku za cenu, kterou trh může přijmout. Existují zde určité bariéry - např. místo, vzdálenost od trhů, technologické bloky atd. Obecně lze říci, že stále častěji dochází k nerovným podmínkám, které jsou neefektivní a představují důvod pro intervenci. Zde se vracíme k některým tématům z kapitoly jedna - zjistíme, jak je teorie ekonomické integrace sama odvozena od základní teorie trhu. K důvodům, které jsme právě označili za důležité, přidáme rovnost a její politický rozměr, kdy nerovnost neovlivňuje jen náhodné jednotlivce, ale také skupiny lidí, regiony, menšiny atd. V situacích, jako je tato, máme celou řadu důvodů, které nás opravňují alespoň k omezené intervenci státu do tržního sektoru. Nesmíme zapomínat na toto: •

intervence veřejných financí do tržního sektoru je „zásahem poslední instance“,

•

tyto zásahy bývají velice důkladně regulovány,

• orgány veřejné správy se obvykle snaží omezit intervenci do tržního podnikatelského prostředí (např. založí regionální rozvojové agentury nebo subjekty na podporu obchodu, které budou pomáhat podnikům) a k poskytování přímých grantů

podnikům přistupují

poněkud střízlivěji.

Uvidíme, že poskytování přímých grantů je možné. Bude však na jednotném evropském trhu každý stát moci zasahovat podle toho, jak on chápe “tržní selhání“?


32


Samozřejmě, že ne. Na jednotném evropském trhu je třeba dbát na toto: •

veškerá veřejná podpora (tj. veškerá veřejná podpora podnikům) je v zásadě zakázána. Je povolena jen na základě článků Smlouvy o Evropské Unii (to platí také pro německé, britské, irské, francouzské, české atd. veřejné prostředky, nikoli jen pro prostředky Evropské Unie!),

•

jakákoliv pomoc ze strukturálních fondů podnikům musí být v souladu s celkovými pravidly veřejné podpory.

V následující části se budeme stručně zabývat pravidly poskytování veřejné podpory v rámci Evropské Unie.

3.4 Legislativa Evropské unie v oblasti veřejné podpory

Termín „veřejná podpora“ se používá pro určení jakékoliv formy přímé nebo nepřímé finanční pomoci (nebo pro její ekvivalent) poskytované podnikům ze strany orgánů státní správy. (To znamená, že i tehdy, kdy by finanční pomoc vůbec nezahrnovala strukturální fondy Evropské Unie, musí být v souladu s pravidly veřejné podpory). Tato pravidla jsou stanovena ve Smlouvě o Evropské Unii, články 87-89. Podrobné

údaje naleznete

v sekundární legislativě a jsou neustále aktualizovány. Smlouvy o Evropské unii oficiálně zakazují veřejnou podporu podnikům a mají za to, že je v rozporu s volným a konkurenčním trhem.

V Amsterdamské smlouvě však je uvedena celá řada významných výjimečných důvodů, kdy může být tato pomoc povolena - nejdůležitějším z nich je regionální rozvoj. (Má řešit selhání trhu v prostorovém kontextu).

Regiony Cíle 1 - tj. regiony, jejichž hrubý domácí produkt na 1 obyvatele je nižší než 75% průměrného HDP Evropské Unie, získávají automaticky nárok na nejvyšší povolenou míru pomoci podnikům: jedná se až o 35% investičních nákladů a dalších 25% pro malé a střední podniky režimem veřejné

(ve skutečnosti se jedná o velmi vysokou míru pomoci). Nejštědřejším podpory

je takzvaná ‘‘regionální pomoc“, jde o pomoc podnikům na

základě programů s regionálním (nikoliv sektorovým) zaměřením (Článek 87.3 (a)- (c)). Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

33


Na základě nedávných legislativních změn, získávají všechny regiony spadající plně pod Cil 1 strukturálních fondů, automaticky nárok na režim podle Článku 87.3 (c). Rámce nebo pokyny stanovené Evropskou Unií určují přípustné kategorie pomoci: malé a střední podniky, výzkum

a

vývoj,

ochrana

životního

prostředí restrukturalizace

firem,

podpora

zaměstnanosti, podpora školení a podpora počátečních investic.

Veškeré systémy veřejné podpory však musí odsouhlasit Evropská Unie přímo (tj. program musí být odeslán do Bruselu ) nebo nepřímo v souladu se sekundární legislativou, která pro určité typy programů umožňuje „hromadné výjimky“. Pokud je úroveň veřejné podpory velmi nízká, vztahuje se na ni pravidlo „de minimis“: to znamená, že nemusí být oznámena Evropské Komisi, ale musí být pochopitelně splněny požadavky Národního úřadu pro ochranu konkurence (v České republice se jedná o instituci, která se nachází v Brně) na aplikaci tohoto režimu. Tento režim je nesmírně složitý: příprava programů pomoci je velmi složitá a vyžaduje odborné právní znalosti. Pro další studijní účely: Viz články 87-88 Amsterodamské smlouvy, dříve články 92-93 Maastrichtské smlouvy Viz “Konkurence“ v rámci “Evropské komise“ na adrese http://europa.euint/

4. Strukturální fondy a jejich principy 4.1 Koncentrace Koncentrace znamená, že větší část Strukturálních fondů (alespoň dvě třetiny) - je zaměřena na regiony Cíle 1. Již tento údaj nám dává představu o regionální koncentraci všech fondů, nejen ERDF.

4.2 Koordinace Koordinace znamená, že všechny strukturální fondy (a od roku 1994 také Fond soudržnosti), musí být využívány koordinovaně. V praxi to znamená, že intervence z jednotlivých fondů se


34


nesmí překrývat a že struktury plánování, realizace a monitoringu musí pro všechny fondy fungovat ve stejném rámci. Koordinace má praktický dopad v procesu plánování, což je zřejmě nejdůležitější princip reformy z roku 1988.

4.3 Programování Programování znamená, že strukturální fondy budou využívány v rámci programů. Pod pojmem program se rozumí víceletý rámec, který spojuje: - socio-ekonomickou analýzu a strategii, - dohodnuté priority a cíle, - všechny relevantní investiční zdroje Evropské Unie a národní veřejné (a

soukromé)

investiční zdroje, které povedou k plánovaným výstupům, výsledkům a dopadům, což znamená, že budou splněny úkoly.

Od roku 1988 si regiony členských států připravují návrhy programů a předkládají je Evropské Komisi za účelem analýzy a následného projednání. Jakmile se podaří dosáhnout shody mezi členským státem a komisí, komise program příjme. Jedná se o právní rozhodnutí, které závazně přiděluje prostředky ze strukturálních fondů na priority programu. Finanční prostředky se vyplácejí projektům předkládaným v rámci programu.

4.4 Partnerství Také partnerství je klíčovým principem strukturálních fondů a úzce souvisí s plánováním. Nařízení uvádí, že programy musí být plánovány a připraveny na základě partnerství a že jejich realizaci musí sledovat monitorovací výbor založený na partnerství. Ve fázi plánování a přípravy partnerství v rámci programu obvykle zahrnuje národní a regionální úřady a od roku 1994 musí zahrnovat ekonomické a sociální partnery. Stanovení, kdo přesně tito partneři jsou, je záležitostí každého členského státu, který o tom musí sám rozhodnout: nařízení z roku 1999 navrhuje, že by v partnerství kromě tradičních sociálních partnerů měli být zástupci organizací, které se zabývají rovnými příležitostmi a ekologickými otázkami.

Je důležité, že toto nařízení nepředpokládá, že by partneři byli zapojeni do řízení nebo realizace programů. Nařízení definuje partnerství nejjasněji v návaznosti na monitorovací výbor: v souladu s platným nařízením musí být nejpozději do tří měsíců od přijetí programu


35


vytvořen výbor, který se musí sejít alespoň dvakrát ročně a schválit roční zprávu, kterou mu bude předkládat řídící orgán a v níž bude uvedeno, jak program plní své úkoly.

Nařízení o strukturálních fondech odkazuje rovněž na partnerství ve vertikálním směru, tj. mezi regionem, členským státem (národní úroveň) a komisí, protože by měly být zapojeny všechny tyto úrovně, přestože mají v cyklu programování různé role. Partnerství však nabylo významu přesahujícího rámec stanovený v nařízení. V praxi významně podporuje strukturální fondy a je zapojeno do konkrétní spolupráce, a to s plným nasazením - morálním i finančním, takže velmi přispívá k dosažení dohodnutých priorit a cílů.

4.5 Spolufinancování Spolufinancování je klíčový operační princip, který úzce souvisí s programováním. Proces programování zahrnuje přidělování finančních prostředků na různé priority. Částky se uvádějí ve finančních tabulkách v příloze k programu. Nařízení uvádí, že všechny programy musí být podporovány z veřejných prostředků členského státu i ze strukturálních fondů Evropské unie.

Pro regiony Cíle 1 musí národní příspěvek činit alespoň 25% celkových veřejných výdajů. Těchto 25% se může skládat z národních, regionálních nebo obecních zdrojů.

Spolufinancování v rámci strukturálních fondů bývá často špatně pochopeno. Neznamená automaticky, že předkladatel projektu podporovaného strukturálními

fondy musí vlastní

projekt finančně podpořit. Lze si představit projekt navrhovaný obcí, kde 75% bude z Evropské unie a 25% ze státní rozpočtu, přičemž finanční příspěvek obce bude nulový. V praxi se však tyto případy vyskytují velmi zřídka.

Za prvé je považováno za vhodné, aby se předkladatel projektu - bez ohledu na to, zda je z veřejné nebo soukromé sféry — sám na projektu finančně podílel.

Za druhé, pokud jde o projekty ze soukromého sektoru, je příspěvek předkladatele nutný, protože legislativa v oblasti veřejné podpory (viz níže) stanoví strop maximální úrovně (úhrnných) veřejných prostředků, které mohou soukromé firmy získat.


36


Za třetí, pro projekty generující příjmy (dokonce veřejné) byl stanoven strop maximální povolené pomoci ze strany Evropské Unie a nebo celkové podpory z veřejných prostředků.

Za čtvrté, ve většině situací je nutno zmobilizovat všechny dostupné veřejné zdroje, včetně co největšího objemu obecních prostředků, což by mělo zajistit dostatečné

národní

spolufinancováni schopné absorbovat prostředky Evropské Unie. Znamená to, že v praxi budou obce muset na náklady projektu vždy přispívat.

Spolufinancování je třeba odlišovat od principu doplňkovosti/adicionality –v praxi dochází k jejich častému zaměňování.

4.6 Doplňkovost adicionalita Doplňkovost je princip, podle něhož by strukturální fondy EU neměly nahrazovat národní veřejné výdaje v oprávněných oblastech Strukturálních fondů. V praxi to znamená, že členské státy musí prokázat, že nebudou v dané oblasti omezovat plánovanou úroveň veřejných výdajů (např. rozvoj lidských zdrojů, produktivní investice atd.) jen proto, že na podporu výdajů v těchto oblastech mohou být využity značné finanční prostředky z rozpočtu Evropské Unie.

Podle striktního výkladu principu doplňkovosti je třeba, aby členský stát zajistil nejen minimální úroveň národního spolufinancování (alespoň 25%), ale také, aby zachoval ostatní výdaje, které dříve vynakládal nebo chtěl vynakládat v kategoriích, na něž se vztahují strukturální fondy (Členský stát může své prostředky použít v širších oblastech, například ve všech oprávněných oblastech produktivních investic, a zajistit tak nezbytné národní veřejné spolufinancování, které umožní čerpat strukturální fondy pro více činností).

Ve skutečnosti jsou již mnohé kohezní země pod tlakem, aby zajišťovaly minimální úroveň spolufinancování, která je nutná k čerpání prostředků z fondů Evropské Unie. Před zavedením programu strukturálních fondů měly v oprávněných oblastech jen minimální, pokud vůbec nějaké veřejné investice. V této situaci, která se v některých kandidátských zemích projevila u předvstupního nástroje, je dodržení principu doplňkovosti více méně teoretické. Strukturální fondy povedou zcela jistě k tomu, že do oprávněných oblastí


37


strukturálních fondů bude investováno více prostředků z veřejných zdrojů: V žádném případě nedojde k celkovému omezení.

4.7 Principy důležité pro regionální aktéry Z hlavních principů strukturálních fondů mají na regionální úrovni a pro regionální a místní aktéry největší význam programování, partnerství a spolufinancování. Program musí pro dané území naplánovat a zavést různé rozvojové záměry. Tento proces musí zahrnovat

všechny důležité partnery . Nejen proto, že se bez nich žádná vážně

míněná rozvojová iniciativa neobejde, ale také proto, že od nich budou vyžadovány různé příspěvky pro zajištění spolufinancování nezbytného pro čerpání fondů Evropské Unie. Partnerství a spolufinancování jsou principy, které mají pro předkladatele projektu značný význam. Přestože to nařízení nestanoví, je partnerství v praxi důležité, protože je účelné, aby projekty ve veřejném zájmu zajišťovalo, co nejširší partnerství. Tento postup zajistí ekonomickou a sociální návratnost investic (nejen soukromý zisk) a pomůže splnit

cíle programů

podporovaných z veřejných prostředků Evropské Unie a členských států. Na úrovni projektu je spolufinancování důležité z několika důvodů. Již jsme uvedli, že navrhovatelé musí vždy nabídnout určité spolufinancování, a to jak z uvedených důvodů, tak z toho důvodu, že program může dosáhnout lepších výsledků, když dokáže získat výrazné finanční prostředky z jiných zdrojů, než je státní rozpočet (z neveřejných zdrojů).


38


4.8 Fondy a jejich rozsah V současnosti existuje šest finančních nástrojů hospodářské a sociální soudržnosti, z nichž čtyři nesou název strukturální fond a jsou založeny výhradně na dotacích. Jedním z nich je Fond soudržnosti a druhý zahrnuje poskytování úvěrů od Evropské Investiční Banky se sídlem v Lucemburku.

Nástroje ekonomické a sociální soudržnosti * Evropský fond regionálního rozvoje (ERD) * Evropský sociální fond (ESF) * Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG) * Evropský zemědělský garanční a orientační fond (EAGGF) * Fond soudržnosti * Evropská investiční banka


39


Zaměříme se na čtyři strukturální fondy a v menší míře na Fond soudržnosti. Strukturální fondy i Fond soudržnosti poskytují dotace a s členskými státy spolufinancují rozvojová opatření. Tato pomoc slouží k doplnění, nikoliv k nahrazení finančních prostředků příslušných zemí.

Strukturální fondy nemohou být vynakládány izolovaně, ale jen v rámci programů, které často zahrnují více než jeden fond. Později uvidíme, jak jsou tyto fondy v programu spojeny. Fond soudržnosti však podporuje přímo projekty a jeho prostředky se vynakládají mimo programy strukturálních fondů.

Je důležité, že v rámci programu mohou být zdroje strukturálního fondu použity jen tehdy, když činnosti, které mají být spolufinancovány, odpovídají rámci Nařízení o strukturálních fondech — jinými slovy když jsou „oprávněné“. Protože každý fond má své vlastní cíle, může mít také vlastní seznam „oblastí intervence“.

Tyto seznamy se průběžně aktualizují na základě zkušeností, musí však být v s nařízeními pro

jednotlivé

fondy

a

souladu

s řadou pracovních dokumentů, které Komise

vypracovala v roce 1999. Nepředpokládá se, že by seznamy zahrnovaly všechny situace, ale při změnách nařízení v letech 1993 a 1999 se přesto doplňovaly. Nejlepším vodítkem pro hlavní oblasti zájmu regionálních aktérů jsou Pracovní dokumenty, které komise zpracovala v roce 1999 v souvislosti s monitorováním programu, protože tyto dokumenty obsahují vhodné ukazatele pro „oblasti intervence“ a obsahují tedy očíslovaný seznam činností. Tyto seznamy jsou příliš dlouhé, takže je neuvádíme. V praxi bude možno, na základě informací uvedených níže a v případě potřeby na příslušných webových stránkách Komise, přesně identifikovat rozsah fondů a stanovit, co to je oprávněný výdaj. [Programy Phare a dokonce Sapard bývají restriktivnější a méně stabilní než strukturální fondy: program Phare se snažil pokrýt klasické oblastí intervencí z ERDF a ESF, ve skutečnosti se však od SF značně lišil v těchto bodech: rozsah činností, přesná povaha

oprávněných nákladů,

procento a intenzita podpory, administrace grantových schémat a pomoci]. Oprávněnost automaticky vyplývá z „poslání“ příslušného fondu a jakékoliv nedorozumění je třeba vyřešit odkazem na základní cíle fondu formulované v Nařízení fondu.


40


Struktura fondů je znázorněna na obrázku. Pol.hospodářské a soc.soudržnosti

Fond soudržnosti Strukturální fondy

ERDF

ESF

EAGGF-G

FIFG

Infrastruktura ŽP Infrastruktura dopravy

Produktivní Investice Ekonomická Infrastruktura

Zaměstnanost Lidské zdroje

Rozvoj venkova Diverzifikace

Rybolov

Rozsah ERDF a Fondu soudržnosti Jak vyplývá z uvedené tabulky, může ERDF i Fond soudržnosti podporovat ekonomickou infrastrukturu. To však platí jen v regionech Cíle 1 které se nacházejí v oprávněných zemích Fondu soudržnosti — tj. ve Španělsku, Portugalsku, Řecku a Irsku, a nevztahuje se to na ostatní regiony Cíle 1 kde bude ERDF jediným fondem

pro větší a ekonomickou

infrastrukturu. Fond soudržnosti byl vytvořen tak, aby určitým zemím poskytoval pomoc na úrovni státu (v současné době Řecko, Portugalsko, Španělsko a Irsko) v rámci jejich Ekonomickou a měnovou unii (EMU) financováním projektů, které se

přípravy na

týkají ochrany

životního prostředí a celoevropských dopravních sítí. Přístup k prostředkům fondu má dvě kritéria: úroveň hrubého domácího produktu nesmí být vyšší než 90% průměru Evropské Unie a země musí dodržovat program ekonomické konvergence. Tento fond poskytne podporu ve výši až 85% projektových nákladů, což je více než ze strukturálních fondů. V před vstupním období je předchůdcem fondu ISPA.


41


4.9 Oprávněnost NAŘÍZENÍ KOMISE (EC) č. 1685/2000 z 28. července 2000 stanoví podrobná pravidla pro implementaci nařízení Rady č. (EC) č. 1260/1999 a zabývá se otázkou oprávněnosti nákladů na operace

spolufinancované

strukturálními fondy. Bylo aktualizováno nařízením komise (EC) č. 1145/2003 z 27. června 2003 pozměňujícím nařízením (EC) č. 1685/2000 a

stanoví pravidla oprávněnosti pro

spolufinancování ze strukturálních fondů.

Tato nařízení se týkají zejména : •

skutečně zaplacených výdajů; (2) účetního zpracování platebních dokladů; (3)

•

finančních a jiných plateb a právních výloh; (4) nákupu použitého vybavení; (5)

•

nákupu pozemků; (6) nákupu nemovitostí; (7) DPH a jiných poplatků a daní (8)

•

rizikových investic a úvěrových fondů; (9) záručních fondů; (10) pronájmu; (11)

•

nákladů vzniklých při řízení a pronájmu v rámci strukturálních fondů; (12)

•

oprávněnosti operací v závislosti na lokalitě.

Je třeba je prostudovat spolu s hlavními pravidly fondu, která stanoví základní typy investic (ERDF) neinvestičních nákladů souvisejících se školením, programy zaměstnanosti atd., hrazených z ESF.

Oprávněné je to, co mohou strukturální fondy legálně spolufinancovat. Oprávněnost se primárně vztahuje na náklady, ale je podmíněna také povahou předkladatele

projektu

a činnosti. Oprávněnost je jedním z největších problémů strukturálních fondů: přestože jsou směrnice na základě zkušeností neustále aktualizovány, je pro

všechny řídící orgány

a předkladatele projektu těžké posoudit, jaké povahy je určitý výdaj, zda jej lze financovat ze strukturálních fondů, a jestliže ano, v jakém rozsahu.

Bude třeba, aby naši konzultanti zkontrolovali Vaše projekty s hlediska oprávněnosti, a protože jde o složitý úkol, bude zřejmě třeba provést kontrolu více než jednou. Otázka, co fondy EU mohou a co nemohou spolufinancovat (pamatujte, že NIKDY nic nehradí úplně), je Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

42


jednou z nesložitějších a časově nejnáročnějších otázek pro regionální aktéry při zpracování projektu. Dobrá znalost toho, co EU chápe jako určité „oblasti“ intervence a odkaz na typické kategorie oprávněnosti Vám umožní ve zpracování projektu pokročit a vypracovat úplný rozpočet.

5. Jak fondy fungují — cykly programů a projektů Program můžeme definovat takto:

víceletý rámec, který spojuje: •

sociálně-ekonomickou analýzu a strategii,

•

schválené priority a cíle,

•

všechny relevantní veřejné (i soukromé) finanční zdroje EU a ČR pro dosažení,

•

zamýšlených výstupů, výsledků a dopadů, které vedou k dosažení cílů.

Tato kapitola Vám umožní pochopit politiku vytváření programů a prostředí v němž budete zpracovávat projekty. Umožní Vám: •

Provádět přípravu a činnosti vhodným a včasným postupem

•

Udržet si zaměření na vlastni cíle i když je „prostředí“ nejisté

•

Omezit riziko selhání předvídáním možných problémů, které se mohou sice vyskytnout vně projektu, ale mohou ovlivnit jeho přípravu a realizaci

S programem souvisí dvě důležitá témata, která mají význam i pro předkladatele projektů. Je to formulace obsahu programu a jeho řízení/realizace. Obsah programu určuje, které projekty mohou v konkrétní situaci být skutečně financovány na základě různých částí programu (oproti teoretické možnosti). Část týkající se řízení/realizace stanoví, kterému orgánu nebo organizaci by měl být projekt předložen s žádostí o financování a s kým bude předkladatel projektu muset během realizace projektu jednat.

Mnozí předkladatelé projektů si stěžuji na „každodenní změny“ pravidel programu nebo na osoby, které programy řídí: v některých případech může být toto rozhořčení oprávněné, ale


43


častěji vzniká tím, že předkladatelé projektů neznají dobře prostředí programu, v němž se pohybují.

5.1 Politika, programování a jeho cykly Rozlišujeme tři hlavní úrovně a často všechny chápeme jako součást cyklu, který neustále probíhá. Tato teorie cyklu se obecně používá v politických studiích (politický cyklus), programování (programový cyklus) a řízení projektů (řízení projektového cyklu). Pojetí cyklu je praktické a velice podobné na všech třech úrovních. Cyklus 3 “P“

Cyklus politiky Politika se regionálních aktérů týká v menší míře. Stačí uvážit — s přihlédnutím k tomu, co jsme uvedli o politice hospodářské a sociální soudržnosti, politikách České republiky v oblasti hospodářského a regionálního rozvoje, politických důsledcích selhání trhu - že různé politiky tvoří základ všech programů veřejné intervence. Moderní politika a veřejná správa chápou politiku jako cyklus s řadou stádii vytvořených pro zajištění efektivní a účinné intervence veřejných orgánů. Cyklus politiky Formulace a poté přijetí politiky

Hodnocení politiky

Cyklus Cyklus politiky Politiky

Realizace politiky

Realizace politiky


44


Pokud jde o realizaci politiky, lze na tuto oblast aplikovat týž cyklický postup, ale mnohem podrobněji. V praxi to znamená, že politiku budeme realizovat prostřednictvím programu a jeho disciplín a metodiky. Mnoho oblastí politiky (i když ne všechny) se hodí pro realizaci pomocí postupu se stanoveným časovým rámcem, cíli a cílovými hodnotami. To platí

zejména v případě

intervencí, které zahrnují výrazné investiční zdroje. V těchto oblastech potřebujeme nejen vědět, že jsme byli efektivní při dosahování určitých cílů (výstupy, výsledky a dopady), ale také že jsme tak učinili nejúčinnějším možným způsobem. Programy mohou existovat ve všech typech oblastí: od policejní reformy po zdravotnictví a sociální programy. Velmi často je program klíčovým nástrojem, s jehož pomocí usměrňujeme veřejné investice. K tomu patří značná kázeň, protože všechny činnosti, jsou-li „naprogramovány“ v rámci programu, musí být v souladu s ním také realizovány.

Na druhé straně program sleduje cíle:

znamená to, že nepředpisuje předem přesný způsob, jak má být dosaženo výstupů, výsledků a dopadů.

Relativní kázeň při „programování“ i relativní svoboda činností, které to umožňuje při sledování cílů (makro-úroveň), směřují přirozeně k myšlence „projektu“.

Projekty se podobají programům v mnoha ohledech: jsou časově určeny, jsou zaměřeny na cíle a výstupy a zahrnují finanční investice. Na rozdíl od programu je však na začátku projektu nutno stanovit jasný soubor činnosti nebo kroků pro dosažení těchto výstupů a tyto činnosti je třeba naplánovat na základě jasného časového rozvrhu s mezníky. Příslušný projekt musí být zpracován dobře: špatné zpracování povede nevyhnutelně ke špatné realizaci. Když prostudujeme následující diagram, který zobrazuje cykly programování a projektu a rozhraní mezi nimi, všimneme si několika dynamických prvků: •

Realizace programu je fáze programovacího cyklu, kde se cykly programování a projektu nejvíce protínají: to je logické,protože projekty jsou předkládány v rámci programů, programy je financují na základě rozhodnutí výběrové komise programu.

•

Celkový program jednotlivé projekty je třeba monitorovat: vedoucí projektu bude monitorovat postup prací na svém projektu, ale bude ho sledovat také řídící orgán Programu, který jen zodpovídá za monitorování celého programu. Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

45


. •

Obsah programu určuje, co lze financovat: projekt, je ale třeba zpracovat již před Zahájením programu, chcete-li být připraveni: proto ve fázi přípravy projektu musíte být v kontaktu s těmi, kdo zpracovávají program. V pozdějších modulech se budeme všemi těmito dynamickými složkami zabývat podrobněji.

5.2 Programování strukturálních fondů Prostředky ze strukturálních fondů jsou rozdělovány na základě víceletých rozvojových programů. Tyto programy se dále rozpadají na priority, subprogramy a opatření s vlastními rozpočty.Článek 17 nařízení 1260/99 je základem pro přípravu programů strukturálních fondů. Existují dva systémy programování, které zahrnují různé druhy programovacích dokumentů:

1. vícestupňový systém •

Národní rozvojový plán (NRP)

Tento dokument je připravován členským státem a je založen na příslušných prioritách státu a regionů, jež musí být v souladu s legislativou ES. Jeho zpracování předchází Vyjednávání s Evropskou komisí o přidělení prostředků ze SF. •

Rámec podpory Společenství (CSF)

Dokument schválený Evropskou komisí po dohodě s příslušným státem (na základě předloženého

Národního

rozvojového

plánu),

který

zajišťuje

koordinaci veškeré

pomoci EU. Je rozdělen podle priorit a realizován prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů. •

Operační programy (OP)

Jde o dokument schválený Evropskou komisí, který je určený pro realizaci Rámce podpory Společenství. Obsahuje soubor priorit zahrnujících víceletá opatření a může být financován z jednoho nebo více fondů. Podle toho, zda je operační program zaměřen celoplošně nebo zda řeší specifické regionální problémy, rozlišují se sektorové a regionální operační programy.


46


2. zjednodušený systém •

Jednotný programový dokument (SPD)

Dokument schválený Evropskou komisí je obsahovým kompilátem Rámce podpory Společenství a operačního programu. Pomoc v rámci Cílů 2 a 3 je zpravidla poskytována na základě tohoto zjednodušeného dokumentu.

Samotné nařízení hovoří pouze o rámcích podpory Společenství (Community Support Frameworks), Jednotných programových dokumentech (Single Programming Docunients), Operačních programech; nehovoří o Národních rozvojových plánech (NRP) jako takových. Avšak NRP je klíčový dokument nebo návrh programu, který je používán v zemích, jejichž celé nebo většina území spadá pod Cíl 1 a pro které je programování pomoci EU v zásadě získáváním doplňkových zdrojů EU na podporu národních priorit

a zdrojů v přijatelných

oblastech strukturálních fondů.

Použijeme proto metodiku, která je vhodná pro tento případ a je v současnosti uplatňována v Irsku, Portugalsku, Řecku a Španělsku. Na národní i regionální/sektorové úrovni se bude opakovat jedna základní strategická metodika.

Když se zaměříme na jednotlivé regionální a sektorové oblasti, budeme se více zajímat nejen o strategii, ale také o podrobné operační aspekty.

5.2.1 Příprava NRP •

Fáze 1

- Analýza a strategie

•

Fáze 2

- Sektorové a regionální strategie

•

Fáze 3

- Rozvojové akce NRP

•

Fáze 4

- Posouzení oprávněnosti a dostupnosti finančních prostředků

•

Fáze 5

– Dokončení


47


Poznámka: Proces NRP obvykle trvá asi 18 měsíců. Zahrnuje tyto fáze: •

Analýza a strategie: vytvoření různých pracovních skupin při pověřeném ministerstvu pro zpracováni analýzy a strategie. Patří sem shromáždění

relevantních

politických vstupů (včetně různých sektorových a regionálních strategií), posouzení intervenčních oblastí strukturálních fondů. Tento proces

musí být založen na

konsensu a podpoří ho SWOT analýza. •

Ze strategie vyplyne logika intervence: jak a jakými prostředky budeme intervenovat, což vyžaduje stanovení jasných národních cílů a priorit.

•

Bude třeba podrobně rozpracovat, co je třeba provést v jednotlivých prioritních oblastech.

•

Je třeba provést určitý odhad, jaké národní spolufinancování je k dispozici oprávněné oblasti strukturálních fondů: stanoví se tak, kolik prostředků EU

pro lze na

jednotlivé priority čerpat. •

Pro každou prioritu je třeba provést přidělování zdrojů, včetně identifikace zdroje financí - EU nebo národní (v tomto stádiu to bude určující).

Když jsou stanoveny oblasti priorit, je třeba rozhodnout o tom, jak budou promítnuty do operačních programů. Výsledkem může být jednoduchá struktura (pro každou prioritu jeden program) nebo složitější struktura. V každém případě je nutno před zahájením zpracování každého OP mít jasnou představu o indikativním rozpočtu, rozsahu programu a o tom, z jakých prostředků bude čerpat. Vypracování OP by bylo jinak velmi obtížné nebo i nemožné.


48


Národní úroveň Strategické cíle , úkoly, Priority ( NRP )

Operační program ( sektorové a regionální )

Každý operační program zahrnuje : Celkové cíle Priority/specifické cíle Opatření/ operační cíle

5.2.2. Operační programy Když přejdeme k operačnímu programu, který je na nižší úrovni, budeme se řídit přesnou metodikou, která byla Komisí stanovena. Díky této metodice mají OP často podobnou strukturu. To usnadňuje pozdější proces monitorování, při němž měříme výstupy, výsledky a dopady intervence programu a vzájemné působení různých programů.


49


Vnitřní vazby programu

Dopady

Celkové cíle

(dlouhodobé účinky )

Výsledky

Specifické cíle

(přímé a okamžité účinky ) Cíle programů Výstupy

Operační cíle

(Vyprodukované zboží a služby )

Vstupy

Operace programu

Program má tři úrovně a pro každou z nich je stanoven konkrétní druh úkolů: •

Úroveň programu — celkový cíl

•

Úroveň priority ( jde o priority v rámci OP, nikoli na úrovni NRP) — specifický cíl

•

Úroveň opatření - operační cíl

Podle vzoru ruských matrjošek program obsahuje priority a priority obsahují

opatření.

Typický program může mít 5 priorit po 2 až 3 opatřeních, tedy celkem asi 15 opatření.

Zajistit soulad a propojení jednotlivých úrovní není snadné. Vyžaduje to školení, praxi a zkušenosti a závisí částečně na tom, jaké mají problémy, jimiž se program bude zabývat, a jakou mají strukturu.


50


Resumé důležitých vazeb: Projekty a opatření: Projekt se bude předkládat v rámci opatření. Předkladatel projektu proto musí opatření velmi dobře znát. Váš projekt může být financován, jen když je v souladu s cílem opatření a jen když jeho výstupy jsou v souladu s předpokládanými výstupy opatření. Výstupy opatření přispívají k dosažení výstupů a výsledků jednotlivých priorit. Na základě posouzení výsledků všech priorit se bude vyhodnocovat dopad programu, tj. zda odpovídá celkovému cíli nebo nikoliv. Když projekt předložíte v rámci určitého opatření a bude zamítnut, může být vhodný pro financování z jiného opatření. Proto je důležité projekt projednat s vedoucím programu. Pomůže Vám při identifikaci vhodného opatření.

5.3 Závěr To, co potřebují o programování vědět regionální aktéři, je zcela odlišné od znalostí požadovaných od manažerů programů.

Důležité informace, na něž je třeba pamatovat:

Strukturální fondy (vlastně jakékoliv prostředky z EU nebo jiných veřejných zdrojů) podpoří projekt, jen když: •

Existuje selhání trhu.

•

Selhání trhu je předmětem politické intervence.

•

Existuje program v kontextu EU.

•

V rámci programu existuje opatření na podporu takového typu aktivit, kterým odpovídá Váš projekt.

•

Cíle Vašeho projektu jsou blízké cílům opatření.

•

Výstupy a výsledky, které Váš projekt zajistí, jsou blízké výstupům a výsledkům potřebným pro úspěch opatření.


51


•

Váš projekt splňuje všechna kritéria oprávněnosti a právní kritéria.

Vypracovat a předkládat projekty pro získání podpory, je jako dát gól: je třeba, aby míč mířil do branky. Je proto třeba, aby hráči věděli, kde branky jsou a jak jsou vymezeny.

Ve strukturálních fondech to znamená studovat podrobně - velice podrobně – opatření a přesně a poctivě (neklamat sami sebe!) stanovit, jak se projekt vztahuje k opatření.

C. Vzdělávací program PROFI 6. Rámcové vymezení obsahu programu PROFI , včetně profilu absolventa 6.1 Metodika vzdělávání Vzdělávací a tréninkový modul PROFI byl vytvořen v rámci projektu „Výcvikový vzdělávací program pro neziskový sektor v oblasti projektové přípravy dalšího profesního vzdělávání“, který je financován v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a jeho priority č. 3 - Rozvoj celoživotního učení, opatření 3.3 - Rozvoj dalšího profesního vzdělávání. Hlavním cílem projektu je zvýšit připravenost nestátních neziskových organizací, škol a školských zařízeních v Ústeckém kraji k tvorbě projektů na úrovni problematiky lidských zdrojů a potřeb jejich rozvoje. Klíčové aktivity projektu se zaměří především na všestrannou přípravu a vytvoření tohoto vzdělávacího a tréninkového modulu PROFI. Vědomosti a dovednosti, které v tomto programu získáte, Vám v budoucnu umožní vytvářet kvalitní projektové záměry, které budou mít velmi dobré šance na získání finanční podpory z fondů Evropské unie. Budou tak moci být posíleny nejen lidské zdroje v zařízení, ve kterém působíte, ale i lidské zdroje na úrovni celého Ústeckého kraje.


52


6.2 Profil absolventa absolvent programu se v základu orientuje v problematice strukturálních fondů (zná jejich charakteristiku a specifickou úlohu, především pak ve vztahu k České republice, je dobře informován především o Evropském sociálním fondu),

•

je schopen na bazální úrovni identifikovat nejvhodnější programové dokumenty do nichž mohou být připravované projekty podávány,

•

zná a umí aplikovat pojmy využívané při přípravě, zpracovávání a řízení projektů,

•

zná informační zdroje, které mu napomohou při vypracovávání projektů, umí se v nich orientovat a vyhledávat užitečné informace,

•

umí pracovat s nejvyužívanějšími programy, které se používají pro zpracování projektových žádostí (programy Benefit, Elza),

•

je schopný nastavit projektový záměr dle podmínek konkrétního opatření a tím pádem maximalizovat jeho šance na získání podpory,

•

umí sestavit racionální časový plán zpracovávání projektu i harmonogram jeho vlastní realizace,

•

v základu se orientuje v problematice financování projektů a jejich řízení,

•

je schopný předvídat a analyzovat problémy, které se mohou ve fázi přípravy projektu a jeho realizace objevit a navrhovat možná řešení,

•

je si vědom faktu, že příprava projektů, jejich zpracovávání a řízení by mělo být založeno na principu kolektivní práce.


53


Učební plán Vzhledem na komplexnost problematiky evropských projektů, strukturálních fondů a znalostní a administrativní náročnost zpracovávání kvalitních projektových záměrů bude vzdělávání v rámci programu PROFI probíhat modulovým systémem. Jednotlivé moduly se zaměřují na výuku jasně vymezených logických celků s cílem maximalizovat kvalitativní výstupy vzdělávání. Vzdělávací a tréninkový program PROFI bude realizován pouze v prezenční formě. Jeho celková hodinová dotace činí 80 hodin, program je rozčleněn do čtyř tématicky zaměřených modulů v délce 20 hodin:

•

Modul č. 1 - Fáze projektu

•

Modul č. 2 - Matice pro plánování projektu

•

Modul č. 3 - Časový plán a financování projektu

•

Modul č. 4 - Prověření realizace a řízení projektu

Lektoři by měli dbát na výše uvedená hodinová omezení a maximální efektivitu vzdělávání. Účastníkům vzdělávání je třeba poskytovat kvalitní zpětnou vazbu, motivovat je ke vzdělávání a aktivitě - především pak v závěrečné fázi programu při přípravě vlastního modelového projektového záměru, který budou následně obhajovat.

6.3 Modul č. 1 – Přípravné fáze projektu Tento modul se zaměří na elementární představení problematiky projektů a objasnění základních pojmů, jejichž znalost podmiňuje vlastní projektovou činnost. Následně budou účastníkům vzdělávání prezentovány základní předpoklady pro přípravu kvalitního projektového záměru a kroky, které musí být k této přípravě nezbytně uskutečněny.


54


Ve všech prezentovaných informacích by měl být kladen důraz na provázanost s problematikou lidských zdrojů, resp. programů a projektů zabývajících se problematikou lidských zdrojů. Právě informace z této oblasti budou pro účastníky z řad zástupců nestátních neziskových organizací, škol a školských zařízení nejvyužitelnější. Výuku doporučujeme realizovat formou přednášky, která by měla být doplňována vhodně časovanou Powerpointovou prezentací, prezentací vysvětlujících schémat a obrázků (viz. příloha č. 1) a tištěnými materiály. Stěžejní body výkladu by měl lektor zaznamenat na flipchart. Podstatná část výuky v rámci tohoto modulu bude muset být, s ohledem na svou povahu, realizována v učebně, kde bude pro každého z účastníků k dispozici počítač.


55


Doporučená struktura modulu č. 1: Fáze projektu

Fáze

Fáze 1 formulace koncepce

Fáze 2

Návrh

Definice

Identifikace žádoucích Výsledků. Stanovení, jaké informace jsou zapotřebí pro základní formulaci projektu.

Výběr řešení (varianty) a stanovení činností pro jednotlivé výstupy. Stanovení,jaké informace jsou zapotřebí pro další zpracování projektu.

Ukazatele

Zatrhněte odpovídající ukazatele

Datum zjištění

Projekt vychází z pouhého záměru •

• • •

žádoucí výsledky nejsou jasné a nebyly prověřeny porovnáním s požadavky opatřeni. Nemusí být v souladu se strukturálními fondy je třeba vyjasnit, kdo bude »vlastnit“ výsledky a výstupy projektu je nutno identifikovat partnery neexistuje vůbec žádný plán pro zpracování projektu

Uvedené ukazatele jsou (převážně) splněny, ale: • • • •

relevantní partneři projektu se nedohodli na jasném řešení nebo nevyjádřili svou podporu činnosti nebyly jasně definovány a nemají vazbu na výstupy a výsledky nebylo seriózně promyšleno financování neexistuje plán pro zpracování dalších fází projektu

Uvedené kazatele jsou (převážně) splněny, ale:

Fáze 3

Rozpracování

Dokončení návrhu projektu včetně podrobného rozpočtu. Stanovení, jaké informace budou pravděpodobně zapotřebí pro vyplnění formuláře žádostí

•

• • • • •

zatím neexistuje jasný rozpočet nebo není zajištěno financování (spolufinancování) a partneři projektu nepotvrdili svoji podporu předkladatelé neprovedli příslušné hodnotící studie nebo studie nemají uspokojivou úroveň výsledky studií nebyly při zpracování projektu respektovány předkladatelé nemají potřebná rozhodnutí a povolení nebyla dostatečně prokázána relevance projektu a oprávněnost pro financování z příslušného opatřeni SF neexistuje plán pro dokončení projektu


56


Fáze 4

Dokončení

Vyplnění žádosti a zpracování podkladové projektové dokumentace. Prověření žádosti před předložením podle seznamu kontrolních Otázek.

Uvedené ukazatele jsou (převážně) splněny, ale: • • • •

není vyplněn formulář žádosti podkladová dokumentace není kompletní (nebo není známa) podpora projektu všemi partnery ( s uvedením konkrétních implikací pro partnery) nebyla potvrzena právně závazným dokumentem nebyla plně respektována veškerá legislativa EU a ČR (např. oprávněnost, veřejné zakázky, veřejná podpora, enviromentální požadavky)

V této tabulce jsou popsány 4 fáze zpracování projektu. Z uvedených informací zjistíte, v jaké fázi zpracování se Váš projekt nachází. Ukazatele Vám pomohou posoudit, jak se zpracování projektu v jednotlivých fázích vyvíjí.

V modulu 1 provedete vlastní posouzení fáze zpracování projektu. Zjistíte z něj nejen stupeň zpracování projektu, ale také další kroky, které je třeba učinit. Tuto tabulku používejte průběžně jako výkaz, do něhož si budete zaznamenávat zajištění jednotlivých ukazatelů s uvedením data. Tabulka bude při zpracování projektu patřit k Vašim hlavním nástrojům.


57


Jaký problém projekt řeší 1. Popište, jaký problém ve Vašem regionu chcete řešit. Definujte problém kvalitativně ( jak se projevuje v praxi).

Definujte ho kvantitativně. Číselné údaje. Trendy. Místo. Definujte dopad problému na společnost.

Příklady : Nedostatek turistů vede k nezaměstnanosti a odlivu mladých lidí do měst, což vyvolává sociální nerovnováhu. Žáci bez dokončené základní školní docházky nemají šanci vstoupit na trh práce, což vede k ohrožení určitého % mládeže dlouhodobou nezaměstnaností; x% může postihnout sociální vyloučení. Je důležité definovat problém a jeho důsledky a nikoli řešení ( např. špatné dopravní spojení ve venkovských oblastech,nikoliv potřeba nových služeb autobusové dopravy – což je řešení).

2. Jaké řešení navrhujete? Popište Váš konkrétní projektový záměr s uvedením, jak řeší problém popsaný výše. Pokuste se řešení vyjádřit kvalitativně a kvantitativně, uveďte harmonogram a místo realizace


58


3. Jaké bude mít konkrétní výsledky v praxi? Pro koho budou výsledky přínosem?

4. Pokud odpovědi neznáte, uveďte, co musíte pro nalezení odpovědí udělat

5. Uveďte všechny ostatní hlavní strany zainteresované při řešení tohoto problému a napište, s kým jste navrhovaný projekt předjednali.

Pro koho budou výsledky přínosem 1 2 3 4 5 6 7

Jaké budou výsledky? 1 2 3 4 5 6 7

Kroky pro nalezení odpovědí na uvedené dvě otázky

Zainteresované strany

Zapojení strany do projektu je žádoucí

Zainteresovaná strana se svým zapojením souhlasí

1 2 3 4 5 6 7 8


59


6.4 Modul č. 2 - Matice pro plánování projektu Tento modul se zaměří na praktický výcvik kroků v následujících oblastech: •

Kritéria úspěšnosti projektu

•

Plán zlepšení projektu

•

Matice pro plánování projektu

•

Předběžná prověrka činností matice pro plánování projektu

•

Partnerství

6.4.1 Kritéria úspěšnosti projektu

Projekty musí 1.

Mít vazbu na opatření

2.

Mít jasnou cílovou skupinu

3.

Mít jasné, dosažitelné a reálné cíle

4.

Přinášet jasné výsledky cílové skupině

5.

Prokazovat, že výsledky jsou dosažitelné v daném časovém rámci a s uvedenými zdroji

6.

Mít uznatelné nositele

7.

Mít uznatelné činnosti

8.

Mít uznatelné náklady

9.

Zapojit zaměstnavatele

10. Reálně zhodnotit očekávání zaměstnavatelů a jejich ochotu ke spolupráci 11. Reálně zhodnotit očekávání příjemců a jejich ochotu účastnit se a učit se 12. Být realizovatelné a efektivně využívat zdroje 13. Mít partnerství 14. Mít jasné standardy 15. Mít měření, sledování a hodnocení 16. Mít kvalitní řízení 17. Mít zajištěné kofinancování 18. Být udržitelné 19. Obsahovat prvky úspěšného projektu


60


Váš projekt Zaškrtnutím v příslušném sloupci vyznačte, jak Váš projekt plní shora uvedená kritéria:

Kritérium plní úplně

Kritérium plní částečně

Kritérium zatím neplní

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19


61


Kroky ke zlepšení Vašeho projektu Do této kolonky, prosím, vepište ta nejdůležitější zlepšení, která vyplývají z této analýzy:

6.4.2 Plán zlepšení projektu •

Kterým kritériím úspěšnosti je třeba věnovat pozornost?

•

Co podniknete, abyste správně určili Vaše kritéria úspěšnosti?

•

Kdo to provede?

•

Kdy to bude provedeno?

•

Napadají Vás po dnešním semináři konkrétní zlepšení, která provedete na svém projektu v některé z níže uvedených oblastí?

•

Uznatelnost

•

Vazba projektu na cíl(e) opatření

•

Upřesnění výstupů projektu

•

Upřesnění plánu projektových činností

•

Budování partnerství

•

Prověření hodnoty za peníze

•

Upřesnění způsobu řízení projektu

•

Ostatní


62


Kroky ke zlepšení projektu

Kdo

Kdy


63


6.4.3 Matice pro plánování projektu Cíle:

Cíl(e) projektu:

N Cíle OP/opatření:

Míra přispění k těmto cílům (dopad):

Cíle Národního rozvojového plánu:

Kvantifikované výsledky/příjemci: 1. /

Kvantifikované výstupy: 1.

2.

2.

/

1.1.1. Celkový rozpočet 1.2. Celkové vstupy Investiční (pozemek, budovy, zařízení, jiné investiční náklady) Neinvestiční (náklady na pracovníky, konzultace, jiné neinvestiční náklady)

Činnosti (fáze návrhu): 1.1 1.2 2.1 2.2 € Přímé náklady předkladatele €

Vstupy (fáze rozpracování): € €

Náklady subdodavat.

Investiční vstupy celkem

€

€

Přímé náklady předkladatele

Náklady subdodavat.

Neinvestiční vstupy celkem

€ Přímé náklady celkem

€ Subd.náklady Celkem celkem €


€

€

64


6.4.4 Předběžná prověrka činností matice pro plánování projektu Předběžná prověrka předběžných činností matice plánování projektu Nyní přecházíme do etapy přípravy návrhu projektu, v níž budeme zvažovat činnosti, tj. jak dosáhneme výstupů a výsledků, jinými slovy, co budeme v projektu dělat.

Máme již určitou představu, nyní však musíme velmi vážně rozvážit, jaké činnosti jsou pro dosažení výstupů a výsledků nejvhodnější.

Takže si nejprve prověříme předběžné činnosti, které bychom chtěli provádět...

Poznámka: 1. Nejprve se v úvahách soustředíme pouze na 4 hlavní činnosti. 2. Jsou dosažitelné — můžeme jich dosáhnout? 3. Jsou uznatelné — porovnáme je s popisem opatření 4. Jsou vhodné, přiměřené — jinými slovy, je tohle ten nejlepší, nejlogičtější a z hlediska nákladů nejefektivnější způsob, jak dosáhnout výstupů a výsledků? Každou z činnosti ohodnoťte +1 (rozhodně dosažitelné, uznatelné, přiměřené, atd.), O (částečně dosažitelné, uznatelné, přiměřené, atd.), -1 (pravděpodobně nedosažitelné, uznatelné, přiměřené, atd.),


65


Hlavní činnosti 1

Dosažitelné Uznatelné Přiměřené

2 3 4 Obecné poznámky: Co budeme muset provést:…

Na základě vlastního hodnocení (pokud jste ho provedli pravdivě) si budete moci udělat obrázek o tom, kolik práce budete v etapě přípravy návrhu muset provést.

6.4.5 Partnerství

Úvod Panuje obecné přesvědčení, že strukturální fondy upřednostňují či dokonce vyžadují, aby se projektů účastnilo vždy několik partnerů. Ve skutečnosti ovšem Evropské instituce o partnerství na úrovni projektu neuvádějí více než jen stručnou zmínku, vyjma oficiálního sdělení z roku 1997! Požadavek partnerství uvedený v nařízeních strukturálních fondů se zmiňuje o programech a jejich přípravě (programování) a dále o jejich monitorování. Poměrně nedávno bylo vydáno sdělení o partnerství mezi veřejnými a soukromými subjekty (ale to se týká obecně projektů infrastruktury). Partnerství na úrovni projektů je však užitečné a stojí za zvážení u všech projektů podporovaných z veřejných prostředků a obzvláště pak u projektů Evropského sociálního fondu.


66


Výhody partnerství na úrovni projektu Veřejné prostředky se vynakládají na podporu projektů, jejichž výstupy jsou ve veřejném zájmu. Je dosti nepravděpodobné, že bude dosaženo výsledků ve veřejném zájmu, bude-li výhradním příjemcem výsledků projektu jeden jedinec nebo organizace, nebo pokud jediná organizace vyloučí všechny ostatní z projektu s tím, že„ to ví a umí nejlépe“. Výsledky ve veřejném zájmu často znamenají zapojení veřejných organizací a pokud jste organizace soukromá nebo neveřejná, pomůže Vám dialog nebo konzultace s těmito organizacemi upravit vnímání toho, co je ve veřejném zájmu. V některých případech bude užitečné nebo dokonce nezbytné tyto organizace zapojit do struktury projektu. Výsledky ve veřejném zájmu se většinou „rozprostřou“ na určitý počet jednotlivců nebo na několik cílových skupin. Často by měly vykazovat přímou souvislost se zásadami veřejné politiky (politiky v oblasti vzdělávání postižených osob, politika opětovného zařazování nezaměstnané mládeže atd.) Veřejné orgány — obzvláště pak vláda — chtějí, aby projekty byly efektivní a aby měly požadovaný dopad (vlády většinou nemívají tolik finančních prostředků, aby jimi mohly plýtvat!). Šance na dosažení požadovaného dopadu se zvýší, pokud budou v projektu zohledněny tyto skutečnosti tím, že se do věci zapojí — alespoň neformálně a v přípravné etapě — další příslušné orgány. Zapojení několika partnerů rovněž znamená rozšíření projektových zdrojů — dovedností, znalostí, organizační kapacity, finančních zdrojů (pro spolufinancování). Tato poslední věc je zcela zásadní a ve strukturálních fondech je silným a zcela legitimním důvodem pro zapojení veřejného sektoru.

Nevýhody partnerství na úrovni projektu Více partnerů znamená více lidí, více pohledů na věc, více času potřebného k přijetí rozhodnutí atd.: to znamená, že partnerství není vždy věc praktická! Partnerství

jako

takové

potřebuje

management,

potřebuje

konkrétní

dovednosti

a znalosti, neboť přináší jistá rizika (jako třeba naprostou neshodu nebo ztrátu směru).


67


Jistý druh partnerů je zcela neužitečný, někteří partneři mají nevhodné cíle, mohou chtít ostatní využít (dávejte si dobrý pozor na partnery, kteří a) nepřinášejí žádné peníze, b) mohou na věci profitovat, c) chtějí pomoci s realizací. To by mohli být naprosto neoprávnění nebo neuznatelní partneři! Jedná se patrně o „skryté“ dodavatele služeb, kteří si chtějí v etapě návrhu projektu vydobýt „zvýhodněné postavení“, které jim zaručí práci v etapě realizace projektu. Projekty s partnery tohoto typu financující orgán za normálních okolností odmítá s tím, že jim jde o to, aby obešli zákon o zadávání veřejných zakázek. Budou-li chtít projekt realizovat, měli byste v první řadě rozhodnout o tom, že vypíšete soutěž na subdodávky a zorganizovat odpovídající výběrové řízení, v jehož rámci prověříte trh a poskytnete stejné šance všem, kdo se domnívají, že by Vám mohli poskytovat služby. Partnerství má mnoho tváří: pokud ovšem bude znamenat rozdílné finanční příspěvky, budou partneři muset svou spolupráci postavit na jasném smluvním a právním základě. V takové situaci bude jeden z partnerů při jednání s financujícím orgánem muset vystupovat jménem ostatních. To je ovšem možné pouze na základě důvěry, transparentnosti a jasného vymezení úloh a povinností partnerů: není vždy snadné takového stavu dosáhnout, protože v různých organizacích platí různá interní pravidla, atd. Poznámka: ne všichni, kdo mají zájem o projekt, se nutně musejí stát partnery projektu. Je třeba si ujasnit, kdo jsou ti nejdůležitější vlastníci a rozhodnout, koho požádáte, aby se do projektu zapojil jako partner, jestli vůbec někoho z nich a pokud ano, tak koho. Často může být důležitější jejich externí podpora než interní zapojení a někdy se ani interně zapojit nemohou, protože plní ještě další úlohy, které jsou s rolí partnera projektu neslučitelné, třeba ministerstvo práce a sociálních věcí může být vlastníkem, ale pokud např. rozhodlo, že dá neziskovým organizacím k dispozici určitou finanční částku, která jim umožní konkrétní činnost, nebylo by vhodné, aby zároveň působilo jako partner projektu. Tím, že neziskovým organizacím poskytuje peníze, vlastně mezi řádky říká: “jsme toho názoru, že by se mělo provést to a to, bude dobré, když to udělají právě neziskové organizace a my jim pomůžeme pokrýt část nákladů ... ale NE, to je naprosto nevhodné se do toho zapojit takhle přímo“. (Pokud by se ministerstvo rozhodlo, že se zapojí přímo, mělo by také samo a přímo tu akci provést a uhradit náklady v plné výši!)


68


Majitelé a partneři V některých členských státech je velice nízko nastavená hranice, při které musejí veřejné orgány nebo (orgány, jejichž činnost je hrazena z veřejných prostředků, tj. podle definice všechny projekty strukturálních fondů) vypsat veřejné výběrové řízení na všechny kontrahované služby: v Severním Irsku je to v současné době částka 800 EUR. To znamená, že jakákoliv služba (dodávka nebo práce), kterou si předkladatel projektu bude chtít opatřit na trhu, bude pořízena na základě veřejného výběrového řízení, přesáhne-li její hodnota 800 EUR. Jde o to, že všichni skrytí dodavatelé, kteří by chtěli přímo realizovat činnost přesahující tuto částku jako partneři projektu, jsou považováni za neoprávněné a projekt je automaticky odmítnut! Povšimněte si, prosím, že hranice 800 EUR je výrazně nižší než zákonem Evropské unie stanovená hranice pro služby, u nichž se musí vypsat poptávkové řízení: zákon EU je postaven tak, aby i ostatní evropští poskytovatelé měli možnost účastnit se poptávkového řízení a proto se zaměřuje především na smlouvy v rozsahu, který je zajímavý i na jednotném evropském trhu. Tuto věc v České republice bude řídit Úřad pro hospodářskou soutěž v Brně a příslušné řídící orgány. Jejich oficiální doporučení nebylo v době přípravy tohoto dokumentu známo. Naše doporučení zní takto: postupujte velmi opatrně. NEZAPOJUJTE skryté dodavatele coby partnery! Majitel je nějaký subjekt či orgán, který má zásadní zájem v oblasti, v níž by měl fungovat Váš projekt. Klíčový majitel je ovšem subjekt, který nějakým způsobem zapojen být musí, nelze ho ignorovat; to by znamenalo vystavit se vážným problémům při realizaci projektu a možná i jeho zneplatnění. Klíčoví vlastníci mohou a nemusí být partnery projektu; to skutečně závisí na posouzení předkladatelů projektu. Při posuzování této věci budou zvažovat náklady a výnosy jejich zapojení či nezapojení v úloze partnerů.

Může se stát, že někteří vlastnící budou očekávat, že se automaticky stanou partnery projektu, jiní mohou být ochotni tuto úlohu převzít, ale nebudou na ní trvat a jiní si naopak mohou přát tuto úlohu nehrát, ale budou chtít být informováni o vývoji projektu a projektových záležitostech. Je jasné, že to vše bude muset být s vlastníky projednáno.


69


Pro přípravu použijeme plánovací matici:

Vlastník Jaké má zájmy, Je pozitivní, Jaké výhody by Jaké negativní (potencionální co očekává negativní, nebo přineslo jeho následky by zapojení v úloze mohlo mít jeho partner) neutrální? partnera? nezapojení v úloze partnera?

Tato plánovací matice by Vám měla pomoci naplánovat proces budování partnerství. Pomůže Vám ujasnit si, které subjekty musejí účinkovat v úloze partnera, a které další subjekty bude třeba nějakým způsobem zapojit, byť ne jako partnery.

Plánování partnerství Následující záležitosti jsou nejdůležitější: •

Co partneři do projektu přinášejí?

•

Jsou uznatelní?

•

Jakou úlohu by měli hrát?

•

Jaký závazek — povinnost by měli přijmout a jakým způsobem ho splní?

•

Zapadají do sebe tyto partnerské úlohy logicky? Existují nějaké mezery, překrývají se někde, existují nějaké třecí plochy, možné konflikty? Pokud ano, jak se to bude řešit?

•

Přijetí závazku partnerství by mělo být stvrzeno písemně

Použijte plánovací matici: Partner

Úloha

Vklad (přínos)

Záležitosti


70


6.5 Modul č. 3 - Časový plán a financování projektu

Rozpočet projektu Rozpočet projektu uvedený v žádosti Benefit je odhadem celkových nákladů projektu. Jeho přípravě je třeba věnovat velkou pozornost. Jen reálný rozpočet Vám umožní (pokud bude schválen) financovat činnosti, které ve svém návrhu plánujete.

Uvědomte si, že z veřejných prostředků mohou být financovány pouze uznatelné náklady. Rozpočet projektu zahrnuje tabulky „Rozpočet“ a „Předpokládané zdroje financování“ (Formulář žádosti, body 8 a 9 – viz příloha č. 1 tohoto metodického materiálu). Tabulka „Předpokládané zdroje financování“ je členěna na veřejné zdroje (prostředky ČR a EU) a na zdroje žadatele a partnerů. Praktická ukázka formuláře + komentář:

Žadatel, resp. příjemce dotace a jeho partner(ři) se na financování uznatelných nákladů projektu podílí v případě, že: je podnikajícím subjektem a čerpá prostředky z projektu v souladu s rozhodnutím ÚOHS

o výjimce ze zákazu veřejné podpory,

čerpá prostředky projektu na mzdové příspěvky pro podporu jednotlivců z cílových skupin (netýká se kapitoly rozpočtu 1. - Osobní náklady ).

Plánované příspěvky žadatele musí být v průběhu projektu a po jeho skončení prokazatelné a dohledatelné. To mj. znamená, že faktury související s realizací projektu musí být z projektového účtu propláceny v plné výši.


71


Tabulka Rozpočet obsahuje 10 subkapitol. Subkapitoly 1 – 7 jsou dále členěny na jednotlivé nákladové položky. Žadatel vyplňuje jen ty položky rozpočtu, které jsou pro předkládaný projekt relevantní. Při sestavování rozpočtu je nutné dodržovat případné minimální a maximální částky finanční podpory určené ve výzvě k podávání žádostí. Následující limity budou předmětem hodnocení přijatelnosti projektu: Náklady na nákup nového a použitého zařízení a vybavení a na jeho nájem a splátky leasingových smluv operativního leasingu (vynaložené po dobu projektu) by neměly dohromady přesáhnout 25 % z uznatelných nákladů projektu (KPGS může tento limit pro určité grantové schéma stanovit odlišně). Jedná se o náklady vynaložené v rámci subkapitoly 3 Rozpočtu (kromě položky 3.5. Amortizace vlastního majetku a 3.6. Náklady na opravy a údržbu rozpočtu v žádosti Benefit).

Náklady v subkapitole 5 Rozpočtu - Nákup služeb (kromě 5.3. Náklady vyplývající přímo ze smlouvy a 5.5. Jiné náklady) nesmí obvykle přesáhnout 49 % z uznatelných nákladů projektu (bude upřesněno ve výzvě k předkládání žádostí).

Režijní náklady (jejich specifikace je uvedena níže) nesmí přesáhnout 7 % uznatelných nákladů projektu.

výdaje na nákup jedné položky nového vybavení či zařízení hmotného majetku (u PC se jednou položkou rozumí celá PC sestava, tj. počítač, monitor, klávesnice, myš) nesmí přesáhnout částku 40 000,- Kč.

výdaje na nákup jedné položky nehmotného majetku nesmí přesáhnout částku 60 000,- Kč.

Výdaje na přímou podporu jednotlivců (mimo mzdových příspěvků) mohou být poskytovány nejvýše do výše 20 % celkových uznatelných nákladů projektu. Souhrn mzdových příspěvků není limitován.


72


Náklady projektu rozepsané na jednotlivé kalendářní roky představují finanční plán čerpání prostředků projektu v rámci jednotlivých položek rozpočtu.

Přímé výnosy projektu – vlastní příjmy:

Přímé výnosy projektu - vlastní příjmy Výše podpory z OP RLZ požadované pro projekt se snižuje o přímé výnosy projektu. Příjmy projektu mohou být získané z prodeje, pronájmu, služeb, zápisného nebo jiných ekvivalentních služeb za období realizace projektu. (Příspěvky soukromého financování činností projektu se nepovažují za výnosy projektu.) Tyto příjmy se odečítají od uznatelných nákladů nejpozději v okamžiku podání poslední žádosti o proplacení výdajů projektu. Náklady projektu:

Celkové náklady projektu tvoří součet všech uznatelných nákladů a všech neuznatelných nákladů projektu.

Uznatelné náklady jsou náklady, které lze hradit zcela nebo zčásti z veřejných prostředků a

o jejichž úhradu může žadatel žádat. Uznatelné náklady nemohou být stanoveny jako

paušální částka 51. Pokud je dále v textu stanoven maximálně možný procentní podíl financování určitého nákladu z veřejných prostředků (např. u mzdových příspěvků a u veřejné podpory), musí žadatel započítat úhradu zbývající části tohoto nákladu z vlastních nebo ostatních zdrojů.

Neuznatelné náklady jsou náklady, které nelze hradit z veřejných prostředků. Tyto náklady hradí žadatel, resp. partner vždy ze svých prostředků. Náklady projektu musí být skutečně vynaloženy ve prospěch projektu, proto se dále uvádí termín výdaj.


73


Uznatelné výdaje projektu Uznatelný výdaj projektu musí splňovat následující základní kritéria: Typ výdaje: výdaj musí být vynaložen na činnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1784/1999 o ESF, v souladu s čl. 30 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, s Nařízením Komise (ES) č.1685/2000 ve znění Nařízení Komise (ES) č.448/2004 a musí být v souladu s cílem opatření, případně výzvy

Účel výdaje: výdaj musí být vynaložen na aktivity v souladu s obsahovou stránkou a cíli projektu.

Datum uskutečnění výdaje: výdaj musí vzniknout v době trvání rozhodnutí o dotaci resp. smlouvy o financování projektu počínaje dnem podpisu rozhodnutí resp. smlouvy.

Evidence a prokazování uskutečněného výdaje: výdaj musí skutečně vzniknout, být zaznamenán na účtech příjemce finanční podpory nebo jeho partnerů, být identifikovatelný a kontrolovatelný a musí být doložitelný originály účetních dokladů ve smyslu § 11 zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, resp. originály jiných dokladů ekvivalentní průkazní hodnoty.

Efektivita výdaje: výdaj musí být nezbytný pro realizaci projektu, být vynaložen na aktivity, popsané v žádosti o finanční podporu a musí odpovídat požadavkům na efektivní využití finančních prostředků.

Paušální částka – částka nerozlišená na jednotlivé výdaje a vyúčtovávaná jako celek. Některé programy umožňují tento způsob čerpání prostředků pro (většinou podpůrné) činnosti, u kterých je jasné, že musí proběhnout a jednotlivé doklady jsou na malé částky. U OP RLZ to možné není.


74


Klíčové pojmy: Rozpočet Žádost – „Benefit“ Limity přijatelnosti Náklady a výdaje = uznatelné / neuznatelné Práce s formulářem žádosti – část 8 – 9. - učíme se vyplňovat prakticky …….


75


JEDNOTLIVĚ POLOŽKY ROZPOČTU:

Za uznatelné budou považovány následující skutečně vynaložené náklady (žadatel vyplní jen ty položky rozpočtu, které jsou pro předkládaný projekt relevantní):

Osobní výdaje výdaje na zaměstnance žadatele a jeho projektových partnerů, kteří jsou přímo zapojeni do realizace projektu (včetně pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce) výdaje musí odpovídat nominálním mzdám, event. platům a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem (a dalším nákladům – např. na odměny) tyto výdaje nesmí přesáhnout obvyklou výši v daném místě a čase čas skutečně strávený realizací projektu je třeba dokladovat pracovními výkazy jednotlivých osob zapojených do realizace (netýká se dodavatelů) pokud se zaměstnanec podílí přímo na projektu pouze částí svého pracovního úvazku, musí být výdaje související s jeho pracovní činností rozděleny na základě prokazatelného kritéria na výdaje související s projektem a na výdaje s projektem nesouvisející. Použití zvoleného kritéria musí být žadatel (partner) schopen kdykoliv v průběhu i po skončení projektu doložit. případné další výdaje na zaměstnance žadatele a jeho projektových partnerů, které je zaměstnavatel povinen hradit na základě platných právních předpisů Základní pojmy MP (mzdové prostředky) – část neinvestičních nákladů, jsou to prostředky na platy vyplácené podle zák.č.143/1992 Sb., (mzdy – vyplácené podle zák.č.1/1992 Sb.) a ostatní prostředky za provedenou práci (OPPP)


76


PLATY – neinvestiční prostředky vyplácené pracovníkům, kteří jsou ke škole v pracovním poměru podle zák.č.143/1992 Sb., MZDY – neinvestiční prostředky vyplácené pracovníkům, kteří jsou v pracovním poměru ke škole, k organizaci zřízené fyzickou nebo právnickou osobou, církví a vysoké škole podle zák.č.1/1992 Sb. OPPP – ostatní prostředky za provedenou práci, které se vyplácejí pracovníkům, kteří uzavřeli se školou dohodu o mimopracovním poměru. Druhy OPPP 1) o provedení práce - max.100 hodin ročně, 2) o pracovní činnosti – rozsah nesmí překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. odvody – část neinvestičních nákladů, jsou to náklady spojené s odvody do sociálních a zdravotních fondů, FKSP, zákonné pojištění podle vyhl.č.125/1993 Sb., o odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. platová třída – podle požadovaných nejnáročnějších prací

Odvody souvisící s platem (mzdou) jsou: •

odvody pojistného na sociální zabezpečení ve výši 26 % (zahrnuje pojistné na důchodové pojištění-19,5 %, pojistné na nemocenské pojištění-3,3 % a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti-3,2 %)

•

odvody na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ve výši 9 % z příslušného vyměřovacího základu.

•

odvody do FKSP - 2 % z vyplacených platů (mezd) ne z OPPP!

•

zákonné pojištění podle vyhl.č.125/1993 Sb., - činí 0,45% z vyměřovacího základu pro sociální pojištění

Klíčové pojmy: Plat / Mzda OPPP = dohody mimo pracovní poměr Odvody Pracovní výkazy


77


Úkol: 1. Navrhněte – vypočtěte mzdu pracovníka zaměstnaného na DPČ, který v projektu pracuje jako expert v rozsahu 80 hodin po dobu 4 měsíců – zvolte výkaz práce, vypočtěte hrubou a čistou mzdu pracovníka. 2. Vyplňte formulář Pracovní výkaz.

Cestovní náhrady Výdaje na pracovní cesty zahrnují: jízdní výdaje výdaje na ubytování stravné nutné vedlejší výdaje (např. parkovné, poplatky spojené s pracovní cestou, platby za telefon, fax apod. – jen na základě prokázaných plateb)

Výdaje na pracovní cesty se vztahují na: personál žadatele a partnerů, který je přímo zapojen do realizace projektu za předpokladu, že náhrady vyplacené pracovníkům českých subjektů jsou stanoveny v souladu s platnou českou legislativou – zákonem č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v aktuálním znění a navazujícími předpisy (a odpovídají cenám obvyklým). Cestovní náhrady – lze proplácet skutečné náklady na základě předložených cestovních dokladů. Pokud nelze předložit cestovní doklady, je možné proplatit cestovné nejvýše v ceně jízdenky 2. třídy vlaku nebo autobusu pro nejkratší spoje z místa bydliště do místa konání školení, místa zaměstnání atd. (cesty osobním automobilem proplácet v sazbách podle nařízení vlády jako přímo podporu jen pro úseky bez použitelné veřejné dopravy). Stravné – lze hradit zabezpečené stravování v cenách místně obvyklých, nejvýše však do úrovně 300,00 Kč za celý den, výjimečně lze stravné přímo proplácet až do výše stanovené zákonem. č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v platném znění.


78


Ubytování – je možné pro účastníky školení hradit v úrovni cen místně obvyklých, nejvýše však 1200,00 Kč za noc (bez snídaně).

Klíčové pojmy: Cestovní náhrady Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v platném znění a prováděcí předpisy.

Úkol: Zjistěte v právním předpisu sazby pro cestovní náhrady. Navrhněte pracovní cestu. Návazně připravte a prakticky vyplňte Cestovní příkaz pracovníka, včetně výpočtu oprávněných nákladů. Poznámka: „Per diems“ (kumulovaná náhrada za den a noc na pracovní cestě – mimo jízdní výdaje) pro pracovníky zahraničních subjektů se v ČR stanovuje podle sazeb EU publikovaných na internetu: http://europa.eu.int/comm/europeaid/perdiem/index_en.htm (zvolte poslední aktualizaci). Podle stavu ze 7.12. 2004 je pro ČR maximum 230 EUR/den při přenocování mimo základnu.

Zařízení a vybavení Z prostředků OP RLZ nelze hradit investice, lze hradit pouze běžné náklady projektu: výdaje spojené s nákupem nového, resp. použitého vybavení a zařízení (např. počítačové vybavení, připojení k síti pro přenos informací a počítačů ve školících, výcvikových či výzkumných centrech, vybavení k výuce, strojní zařízení pro výuku či zlepšení odborných dovedností a další nezbytné předměty, které jsou přímo a výhradně spojené s účelem projektu, jak je dohodnuto ve schváleném projektu) výdaje na nákup jedné položky nového vybavení či zařízení hmotného majetku (u PC se jednou položkou rozumí celá PC sestava, tj. počítač, monitor, klávesnice, myš) nesmí přesáhnout částku 40 000,- Kč výdaje na nákup jedné položky nehmotného majetku nesmí přesáhnout částku 60 000,- Kč výdaje na nákup použitého zařízení jsou možné, ale pouze při dodržení následujících podmínek:


79


•

prodejce použitého zařízení vystaví prohlášení, ve kterém potvrdí, že toto zařízení nebylo v průběhu uplynulých sedmi let získáno prostřednictvím státní podpory nebo podpory Evropských Společenství

•

kupní cena použitého zařízení nesmí přesáhnout jeho tržní cenu a musí být nižší než výdaje na obdobné, avšak nové zařízení

•

zařízení musí splňovat platné normy a standardy

•

výdaje na nákup jedné položky použitého zařízení nesmí přesáhnout částku 40 000,- Kč

výdaje na nákup drobného hmotného majetku, který je pro realizaci nezbytný výdaje na nákup výukového materiálu (v žádosti Benefit se uvádí do položky výdaje na nákup drobného hmotného majetku)

nájem, ev. splátky operativního leasingu zařízení a budov je uznatelný náklad za těchto předpokladů: z výpočtu částky za nájem nebo splátky operativního leasingu musí být zřejmá skutečná roční výše nájemného nebo splátek operativního leasingu žadatele, doba, po kterou byl předmět nájmu (operativního leasingu) pro projekt využíván a výsledné uznatelné výdaje na nájemné (splátky) operativního leasingu smlouva o nájmu nebo operativním leasingu musí být uzavřena přímo příjemcem podpory nájemce musí prokázat, že leasingová smlouva byla nejhospodárnější metodou k získání předmětu nájmu (pokud bude zjištěno, že např. výdaje za pronájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budou odečteny) jen pokud dotaci přijímá nájemce (dotace musí být používána na výdaje nájmu) budova musí být využívána pro daný projekt pokud budova nebo zařízení jsou využívány i k jiným účelům, které přímo nesouvisí s cíli projektu, uznatelná bude pouze poměrná část těchto nákladů,


80


Základní pojmy

Investice – dlouhodobý hmotný, resp. nehmotný majetek (tj nad 40 000,- Kč, resp. 60 000,- Kč) s dobou použitelnosti delší než 1 rok.

Tržní cena – cena dosahovaná při prodeji a koupi zboží jako výsledek střetu nabídky a poptávky po daném zboží na trhu.

Drobný hmotný majetek – majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým hmotným majetkem (majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok – např. §8 odst.(8) vyhl. č. 548/2004 Sb.).

Operativní leasing - smlouva o zpravidla krátkodobém pronájmu, kdy se po jeho ukončení najatá věc vrací pronajímateli, vlastnické právo na nájemce nepřechází. Metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu (vč. závěrečného vyúčtování a případného auditu a žadatel ji musí být schopen v průběhu i po skončení projektu doložit); jiné náklady související s leasingovou smlouvou (daně, marže pronajímatele, náklady na refinancování úroků, režijní náklady, pojišťovací výlohy atd.) nejsou uznatelnými výdaji.

Odpisy (amortizace) vlastního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, jehož využívání je nezbytné pro realizaci projektu a přímo souvisí s jeho cíli, jsou možné za splnění následujících podmínek: k nákupu tohoto nemovitého majetku nebo zařízení nedošlo za přispění dotace ze státního rozpočtu nebo podpory Společenství pokud je majetek využíván i k jiným účelům, které přímo nesouvisí s cíli projektu, uznatelná bude pouze poměrná část těchto nákladů, metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu včetně závěrečného vyúčtování a případného auditu odpisy se vztahují výlučně na období realizace projektu pro způsobilost odpisů musí příjemce doložit pořizovací cenu majetku účetním dokladem


81


majetek bude odepisovat podle svého účetního odpisového plánu, ale maximálně do výše poměrné části ročních odpisů stanovené s přesností na měsíce či dny připadající na dobu realizace výše ročních odpisů se stanoví, jako podíl pořizovací ceny a příslušné doby odpisování stanovené pro účely daně z příjmu pro jednotlivé druhy majetku odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru životnost majetku se určí podle přílohy č. 1 k zákonu č.586/1992 Sb. a § 30 tohoto zákona

Klíčové pojmy: Investice Investiční výdaje Běžné náklady

Výdaje na opravu a údržbu pouze pokud souvisejí s položkami, které jsou uvedeny jako uznatelné výdajové položky ve schválené žádosti. Vybavení a zařízení a dlouhodobý hmotný majetek zakoupený pro realizaci projektu musí do doby dokončení projektu zůstat v majetkové evidenci příjemce dotace nebo jeho partnerů. Náklady na nákup nového a použitého zařízení a vybavení a na splátky nájemních nebo leasingových smluv by neměly celkově přesáhnout 25 % z celkových uznatelných nákladů projektu. Jedná se o náklady v části 3 rozpočtu žádosti o finanční podporu Benefit, kromě položek 3.5 (rozpočtu) odpisy (amortizace) a 3.6 (rozpočtu) (opravy a údržba).

Poznámka: Postup pro nákup zařízení, nájem/leasing a opravu a údržbu se bude řídit zákonem o veřejných zakázkách (č. 40/2004 Sb., v platném znění) – pokud se na ně tento zákon vztahuje. Pokud bude předpokládaná cena zakázky menší než 2 milióny Kč, při výběru dodavatelů se postupuje jako při nákupu služeb (viz část výběrová řízení).


82


Dlouhodobý hmotný majetek – majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky převyšující 40 000 Kč,- pozemky, budovy, domy a byty nebo nebytové prostory dále samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko – ekonomickým určením, a věci nabyté nájmem z finančního leasingu a to bez ohledu na jejich ocenění a dobu použitelnosti.

Dlouhodobý nehmotný majetek – majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky převyšující 60 000,- Kč.

Oprava - opravou se zde rozumí odstranění účinku částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu; uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Úkol: Z projektů OPRLZ nelze hradit investice, jen běžné náklady. V pracovních skupinách, na základě pracovních návrhů svých hypotetických projektů, definujte náklady projektu. Vzájemně náklady zhodnoťte a vylučte investice.

Místní kancelář / náklady projektu Výdaje za místní kancelář/náklady projektu jsou uznatelné za podmínky, že jejich základem jsou skutečné výdaje přímo související s realizací projektu spolufinancovaného z OP RLZ a jsou určeny v poměru dané činnosti za pomoci nestranné a oprávněné metody, musí být prokazatelně doloženy; metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu včetně závěrečného vyúčtování a případného auditu.


83


Jedná se o tyto výdaje: režijní výdaje - nájem kanceláře, nákup vody, paliv (kromě pohonných hmot) a energie, internet, úklid a údržba, apod., tj. všechny výdaje, které souvisejí s provozem kanceláře projektu. Mezi režijní výdaje se nezapočítávají administrativní výdaje. z výpočtu částky za nájem by měla být zřejmá skutečná roční výše nájemného žadatele, doba, po kterou byla kancelář/část budovy pro projekt využívána. Výsledné uznatelné výdaje na nájemné, poplatky za nákup vody, paliv a energie, internet, úklid a údržbu by měly být stanoveny obdobně.

režijní náklady projektu by neměly překročit 7 % celkových uznatelných nákladů projektu administrativní výdaje – provoz vozidla, spotřební materiál, telefon, fax, poštovné apod., tj. všechny výdaje, které lze průkazným způsobem přiřadit k aktivitám spojeným s realizací projektu a které nemají povahu režijních výdajů u poplatku za telefon a fax musí být možné provedení položkové kontroly za konkrétní telefon a fax Úkol: Stanovte konkrétní režijní náklady Vašeho hypotetického projektu ve formuláři Benefit – část 8 – 9. Vypište tzv. režijní náklady a diskutujete ve skupinách jejich oprávněnost – obhajujte je!

Nákup služeb Výdaje spojené s dodáním služeb jsou uznatelné za dodržení následujících podmínek: dodání služby musí přispívat k realizaci projektu a vytvářet novou hodnotu

od částky 100 000,- Kč musí být uzavřena písemná smlouva (u nižších částek je nutné


84


smlouvu uzavřít zejména v případech, kdy lze předpokládat příjmy spojené s realizací poskytované služby) pokud bude uzavírána smlouva, musí:

specifikovat služby a jejich rozsah, včetně přehledu uznatelných nákladů s nimi spojených

zavázat dodavatele: a) k plnění všech pravidel a podmínek smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a příjemcem dotace (zejména v oblasti kontroly, uznatelnosti nákladů apod.) b) k poskytnutí nezbytných informací týkajících se dodavatelských činností orgánům provádějícím audit a kontrolu c) k uchování účetních záznamů (účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, účtový rozvrh, inventurní soupisy a záznamy dokladující formu vedení účetnictví) po dobu 10 let od ukončení projektu, kterého se týkají d) k povinnosti přiznat jakýkoliv příjem vzniklý v průběhu projektu, např. příjmy získané z prodeje, služeb, zápisného do kurzů apod.

výdaje plynoucí z uzavřených smluv s dodavateli a z plnění vystavených objednávek nesmí u projektů vybíraných v rámci grantových výzev převýšit 49 % uznatelných nákladů projektu (náklady na subdodávky žadatele i partnerů projektu) – pokud poskytovatel dotace nestanoví na základě výjimky jinak. Do tohoto limitu se nezapočítávají níže specifikované položky 5.3 a 5.5 rozpočtu v projektové žádosti BENEFIT.

postup pro výběr dodavatelů a uzavírání smluv s nimi se bude řídit zákonem o veřejných zakázkách – pokud se na ně tento zákon vztahuje

pokud bude předpokládaná cena zakázky menší než 2 milióny Kč, bude třeba při výběru dodavatelů postupovat následovně:

Poznámka:


85


Cena od 500 000 – 2 000 000 Kč: U těchto větších zakázek je nutné veřejně vyhlásit výzvu k podání návrhu na uzavření smlouvy na dodávky služeb nebo zboží.

Cena od 100 000 – 500 000 Kč U těchto zakázek je třeba provést výběr dodavatele formou jednacího řízení bez uveřejnění s tím, že bude osloveno 3 – 5 potenciálních dodavatelů. Zakázka bude realizována na základě písemné smlouvy . Cena nesmí překročit cenu obvyklou v místě plnění.

Cena do 100 000 Kč U zakázek s nízkým plněním není nutné provádět vyhlášení a výběr z více zájemců, i zde však platí požadavek zachování transparentnosti a nediskriminačních postupů. Zakázka bude realizována na základě písemné smlouvy nebo objednávky. Cena nesmí překročit cenu obvyklou v místě plnění.

viz: Samostatné výběrové řízení

Do skupiny výdajů „Nákup služeb“ též patří položky rozpočtu (nezapočítávají se do limitu

49 %):

výdaje vyplývající přímo ze smlouvy o financování, např. výdaje spojené se šířením informací, se specifickým hodnocením projektu, pojištěním, bankovními poplatky za založení a vedení oddělených samostatných účtů, popř. audit (pokud je vyžadován) jiné výdaje, např. výdaje na notářské poplatky, právní poradenství, znalecké posudky a další výše nespecifikované služby, pokud přímo souvisejí s činností a pokud jsou nezbytné k jejímu provedení

Drobné stavební úpravy Výdaje na drobné stavební úpravy jsou uznatelné pouze, pokud cena všech dokončených stavebních úprav v jednom zdaňovacím období nepřesáhne Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

86


v úhrnu 40 000,- Kč na každou jednotlivou účetní položku majetku (např. výdaje spojené s úpravou pracovního místa nebo,

které usnadní přístup

osobám zdravotně postiženým).

Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Při rozhodování o způsobu zadávání zakázek (zařazení do objemové kategorie) je třeba brát do úvahy i případné opakování, či kumulaci stejných nebo tématicky blízkých zakázek v průběhu celého projektu. Cena obvyklá v místě plnění – požadavek zákona o veřejných zakázkách.

Přímá podpora Výdaje na přímou podporu jednotlivců (mimo mzdových příspěvků) mohou být poskytovány nejvýše do výše 20 % celkových uznatelných nákladů projektu.

Souhrn mzdových příspěvků není limitován.

Mzdové příspěvky: Mzdové příspěvky jsou uznatelnými náklady projektu. Pro nepodnikatelské subjekty a pro ty podnikatelské subjekty, které jsou příjemcem veřejné podpory podle de minimis je finanční podpora z veřejných prostředků na mzdové příspěvky pro cílové skupiny povolena až do výše 75 % mzdových nákladů na dané pracovní místo, nejvýše však do částky číselně odpovídající dvojnásobku minimální mzdy. Zbylých 25 % musí být uhrazeno z vlastních zdrojů žadatele (žadatel uvede jejich výši v projektové žádosti BENEFIT na záložce Předpokládané zdroje financování do položky „Vlastní zdroje“ nebo „Ostatní zdroje“). Pro podnikatelské subjekty, které jsou příjemcem veřejné podpory na základě výjimky z veřejné podpory na vytváření pracovních míst, jsou mzdové příspěvky omezeny

Minimální mzda - stanovena nařízením vlády č.463/2003 Sb. pro rok 2005 – 7 185,00 Kč, resp. 42,50 Kč/hod. (Při změně nařízení vlády bude automaticky změněn i limit pro mzdové příspěvky.)


87


Daň z přidané hodnoty – DPH DPH je uznatelný výdaj v případě, že není možné uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu. Odpovídající položky rozpočtu projektu, u kterých není možné uplatňovat odpočet, budou vyplněny včetně DPH.

Neplátci DPH Nemají nárok na odpočet DPH na vstupu.

Plátci DPH, kteří nemohou uplatnit nárok na odpočet Nárok na uplatnění odpočtu daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně uvedených v § 5174 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko.

Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně – například výchova a vzdělávání § 57) nebo sociální pomoc (§59) • Plátce nemá dále nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního předpisu uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. • Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění s nárokem na odpočet daně na vstupu, tak i plnění, u kterých nárok na odpočet daně není, stanoví se poměrná část nároku na odpočet jako součin daně na vstupu u takovýchto plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientu 78. • uznatelným výdajem je jen ta část DPH na vstupu, která byla koeficientem zkrácena a jejíž odpočet není možné žádat.


88


DPH není uznatelným výdajem v případě, že existuje nárok na odpočet daně na vstupu. Odpovídající položky rozpočtu projektu budou vyplněny bez DPH.

• Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. • DPH není uznatelným výdajem projektu ani v případě, že plátce DPH neuplatní nárok na odpočet daně na vstupu z vlastního rozhodnutí.

NEUZNATELNÉ VÝDAJE:

Výdaje, které se v rámci ESF nepovažují za uznatelné: výdaje na nákup zařízení, budov a mobilní infrastruktury, které lze zahrnout do odpisů (např. budovy, pozemky, též výdaje na počítačové sítě, servery), a které přesahují hranici 40 000,- Kč u hmotného majetku a 60 000,- Kč u nehmotného majetku finanční leasing výdaje na zaměstnance, kteří se na projektu nepodílejí přímo výdaje vzniklé před oficiálním dnem zahájení a po dni ukončení projektu (mimo smluvní vztah) úroky z půjček, pokuty, finanční tresty a právní výlohy související s právním sporem vedení běžného účtu, bankovní poplatky (pokud nevyplývají ze smlouvy) DPH, o jejíž vrácení je možné právoplatně žádat; organizace, které se rozhodnou nepožadovat vrácení vratné DPH, nemohou DPH vykazovat jako uznatelný náklad jiné daně (silniční daň, daň z nemovitostí, daň darovací, daň dědická apod.)


89


správní poplatky (výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstříku apod.) výdaje, které jsou součástí likvidace společnosti, nedobytné pohledávky a jiné výdaje na právní spory vzniklé v souvislosti s určitým projektem, např. výdaje na uhrazení soudního poplatku, na pořízení důkazů, na právní zastoupení v případě sporu odstupné platby příspěvků do soukromých penzijních fondů peněžitá pomoc v mateřství sociální výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni dle zvláštních právních předpisů (příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím, příspěvky na rekreaci apod.) nedobytné pohledávky nájemné, kdy je žadatel vlastníkem nemovitosti nebo ji užívá zdarma debetní úroky, výdaje směnečné a jiné čistě finanční výdaje výdaje spojené s přípravou projektu (platby konzultantům, kteří pomáhají s vyplňováním žádostí či žádostí o platby) smlouvy o splátkovém prodeji smlouvy s dodavateli (event. dodávky na základě vystavené objednávky)


90


Zadávání výběrových řízení podle zákona č. 40/2004 sb., v platném znění POZOR – Nový zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a zákon č. 137/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách (publikováno ve Sbírce zákonů dne 19. dubna 2006, částka 47, účinnost zákonů 1. července 2006)

Působnost zákona základní pojmy. Tento zákon v souladu s právem ES upravuje. a) okruh právnických a fyzických osob, které jsou povinny zadávat veřejné zakázky podle tohoto zákona, b) postup při zadávání veřejných zakázek, c) druhy zadávacích řízení, d) veřejnou soutěž o návrh, e) dohled nad zadáváním veřejných zakázek,

Definice veřejné zakázky §6. 1. Veřejnou zakázkou je zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je

osoba uvedená v§2 a u níž

předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne

2000000 Kč. 2. VZ se uskutečňuje za úplatu na základě písemné smlouvy, s jedním nebo více vybranými uchazeči nebo zájemci. 3. Zadavatel musí dodávky, služby nebo stavební práce, jejichž předpokládaná cena nepřesáhne limit uvedený v odstavci 1 , zadat transparentním a nediskriminačním postupem za cenu obvyklou v místě.


91


Dělení VZ z hlediska předmětu plnění. VZ na dodávky §7 – koupě věcí movitých i nemovitých(zboží), leasing montáže a uvedení do provozu. VZ na služby §8 – VZ na služby je VZ, jejímž předmětem není předmět veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na stavební práce. VZ na stavební práce §9 - Nové stavby, stavební změny ,udržovací práce na stavbě, montážní práce související s prováděním staveb, projekční a inženýrská činnost, týkající se těchto prací.

Zadávací řízení a způsoby zadávání §10. ZŘ je postup, který zadavatel musí dodržet při zadávání VZ do uzavření smlouvy s dodavatelem. a) otevřené zadávací řízení – nabídku mohou podat všichni dodavatelé, kteří mají zájem b) užší zadávací řízení- nabídku mohou podat pouze zadavatelem vybraní zájemci. c) jednací řízení s uveřejněním - nabídku podávají pouze vybraní zájemci, kteří jsou vyzváni k jednání. d) jednací řízení bez uveřejnění - zadavatel přímo vyzve k jednání jednoho nebo více dodavatelů.

Dodavatel §11 – právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje služby, dodává zboží, provádí stavební práce. Zájemce §12 – dodavatel který podal ve stanovené době žádost o účast v UŘ nebo v JŘ s uveřejněním, nebo byl vyzván v JŘ bez uveřejnění. Uchazeč §13- dodavatel, který ve stanovené době podal nabídku v OŘ nebo UŘ s uveřejněním.

Dělení VZ z hlediska výše ceny předmětu VZ. Nadlimitní VZ §14 - dodávky a služby 130 000 EUR – nutno rozlišit podle § 2 - stavební práce - 5 000 000 EUR –nutno rozlišit podle § 2 Podlimitní VZ §15 Všechny ostatní, které nedosáhnou limitu. Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

92


Některé další pojmy dle §17 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele, obsažené v oznámení zadávacího řízení, případně dále upřesněné v zadávací dokumentaci, které musí být uchazečem v nabídce splněny, b) Nabídkou návrh smlouvy podaný uchazečem v otevřeném řízení, v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním, c) vhodnou nabídkou nabídka podaná uchazečem splňujícím kvalifikaci, která splňuje zadávací podmínky stanovené zadavatelem pro obsah nabídky, d) kvalifikací způsobilost dodavatele pro provedení zadávané veřejné zakázky, e) zadáním veřejné zakázky rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky, f) zadavatelskou činností činnost vykonávaná podle tohoto zákona za účelem zadání veřejné zakázky včetně činností souvisejících, g) dokumentací o zadání veřejné zakázky souhrn dokumentů, jejichž pořízení vyžaduje tento zákon, a nabídky všech uchazečů, h) přidruženou osobou osoba, vůči které je zadavatel ovládající osobou podle zvláštního právního předpisu6) nebo vůči níž je zadavatel osobou ovládanou podle zvláštního právního předpisu,6) nebo která společně se zadavatelem je osobou řízenou jinou osobou, i) zvláštním nebo výhradním oprávněním oprávnění udělené ze zákona, nebo na základě zákona příslušným správním úřadem, kterým se jednomu nebo více zadavatelům v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací vyhrazuje některá z činností uvedená v § 3 odst. 1, j) centrální adresou místo, kde jsou ve veřejně přístupném informačním systému (Internet) uveřejněny informace určené tímto zákonem, k) naléhavým případem událost, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, l) zahraniční osobou fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, m) koncesionářem dodavatel, kterému byla udělena koncese na stavební práce nebo koncese na služby, m) společným podnikem obchodní společnost založená několika zadavateli uvedenými v § 2


93


odst. 1 písm. c), nebo jejímiž společníky je několik těchto zadavatelů nebo sdružení zadavatelů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jejich jiné seskupení, bez ohledu na to, zda takové sdružení nebo seskupení má nebo nemá právní subjektivitu, které je založeno smlouvou mezi zúčastněnými zadavateli nebo jiným zakládajícím dokumentem v souladu s právními předpisy, za účelem provádění činností uvedených v § 3 zákona. V případě, že společný podnik nemá právní subjektivitu, činí právní úkony vztahující se ke společnému podniku předpokládané tímto zákonem, všichni zadavatelé zúčastnění na společném podniku společně.

Kvalifikace dodavatelů § 30 Splnění kvalifikace a rozsah jejího průkazu (1) Předpokladem účasti dodavatele v užším řízení a předpokladem hodnocení nabídek v otevřeném řízení je splnění kvalifikace. (2) Splněním kvalifikace se rozumí a) splnění základních kvalifikačních kritérií stanovených v § 31, b) splnění dalších kvalifikačních kritérií stanovených zadavatelem, jimiž zadavatel vymezí odpovídající úroveň finanční, ekonomické a technické způsobilosti dodavatele a zabezpečení jakosti podle druhu, rozsahu a složitosti zadávané veřejné zakázky, c) prokázání oprávnění k podnikání, včetně předložení výpisu z obchodního rejstříku či jiné evidence ne starší než 90 dnů, má-li v ní být uchazeč nebo zájemce zapsán podle zvláštních právních předpisů; oprávnění k podnikání může uchazeč nebo zájemce doložit ve stejnopise nebo v úředně ověřené kopii a d) prokázání odborné způsobilosti nebo členství v určité profesní organizaci, je-li pro plnění veřejné zakázky vyžadována podle zvláštních právních předpisů.

(3) Požadavky na splnění kvalifikace podle odstavce 2 včetně dokladů požadovaných k jejich prokázání uvede zadavatel v oznámení zadávacího řízení. Zadavatel není oprávněn požadovat splnění kvalifikace nad rámec požadavků na splnění kvalifikace stanovených úplným výčtem v oznámení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen omezit rozsah požadovaných informací


94


o kvalifikaci dodavatelů pouze na informace bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. (4) U veřejných zakázek na stavební práce mohou zájemci a uchazeči k prokázání splnění kvalifikačních kritérií využít osvědčení certifikačního orgánu o splnění kritérií národního kvalifikačního a klasifikačního systému stavebních dodavatelů. Takové osvědčení nahrazuje splnění kvalifikace v plném rozsahu. (5) Pokud podává nabídku více dodavatelů společně, musí každý z nich splnit kvalifikaci podle odstavce 2 písm. a); kvalifikaci podle odstavce 2 písm. b) až d) musí splnit alespoň jeden z dodavatelů. (6) Dodavatel může splnit kvalifikaci podle odstavce 2 písm. d) předložením dokladů třetí osoby spolu s jejím závazným prohlášením o budoucí spolupráci. (7) Pokud podává nabídku více dodavatelů společně, jsou povinni přiložit k nabídce originál nebo ověřenou kopii listiny, z níž vyplývá, že všichni tito dodavatelé budou vůči zadavateli a jakýmkoliv třetím osobám z jakýchkoliv závazků vzniklých v souvislosti s plněním předmětu veřejné zakázky či vzniklých v důsledku prodlení či jiného porušení smluvních nebo jiných povinností v souvislosti s plněním předmětu veřejné zakázky zavázáni společně a nerozdílně, pokud zvláštní zákon16b) nestanoví jinak. (8) Zahraniční osoba prokazuje splnění základních kvalifikačních kritérií doklady podle právního řádu platného v zemi jejího sídla, případně bydliště nebo výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Doklady prokazující splnění kvalifikace předkládá zahraniční osoba v původním jazyce současně s jejich úředně ověřeným překladem do českého jazyka. §31 Základní kvalifikační kritéria (1) Základní kvalifikační kritéria splňuje uchazeč nebo zájemce, a) který není v likvidaci, b) proti kterému v uplynulých 3 letech nebyl prohlášen konkurs nebo konkurs nebyl zrušen pro nedostatek majetku, c) který nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, d) který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo došlo k zahlazení odsouzení


95


trestného činu, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, jde-li o fyzickou osobu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby nebo statutárním orgánem pověřený zástupce, e) který nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek.

(2) Uchazeč nebo zájemce prokazuje splnění kvalifikačních kritérií podle odstavce 1 písm. a) až c) a e) prohlášením, splnění kvalifikačních kritérií podle odstavce 1 písm. d) výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo jiným odpovídajícím dokladem ne starším než 6 měsíců. (3) Zadavatel může vyloučit uchazeče, který byl v posledních 3 letech disciplinárně potrestán podle zvláštních právních předpisů17) upravujících výkon odborné činnosti, pokud tato činnost souvisí s předmětem veřejné zakázky, jde-li o fyzickou osobu, nebo o odpovědného zástupce. (4) U podlimitních veřejných zakázek mohou uchazeči nebo zájemci prokazovat splnění kvalifikačních kritérií podle odstavce 1 prohlášením.

§ 32 Prokazování finanční a ekonomické způsobilosti (1) Finanční a ekonomickou způsobilost prokazuje uchazeč nebo zájemce a) vyjádřením banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, u nichž má uchazeč nebo zájemce veden běžný účet, o schopnosti uchazeče nebo zájemce plnit své finanční závazky, b) účetní závěrkou v plném nebo zjednodušeném rozsahu, včetně zprávy auditora, je-li zákonem uložena, sestavenou k poslednímu dni předcházejícího účetního období, je-li právním řádem platným v zemi sídla nebo bydliště uchazeče nebo zájemce stanovena, c) výkazem celkového obratu uchazeče nebo zájemce a obratu dosaženého za provedené práce, dodávky zboží nebo poskytnutí služeb za předcházející 3 účetní období, nebo d) dokladem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání.


96


(2) Zadavatel je povinen v oznámení podle § 42 až 44, nebo ve výzvě k jednání podle § 45 stanovit způsob prokázání finanční a ekonomické způsobilosti podle odstavce 1. (3) Uchazeč nebo zájemce může prokázat svou finanční a ekonomickou způsobilost i jinými doklady, než které byly zadavatelem požadovány, pokud je zadavatel uzná. (4) Uchazeč nebo zájemce v případě podlimitní veřejné zakázky může nahradit prokázání požadované finanční a ekonomické způsobilosti prohlášením. § 33 prokazování technické způsobilosti §(1) Technickou způsobilost prokazuje uchazeč nebo zájemce, jde-li o a) veřejné zakázky na stavební práce, 1. osvědčením o vzdělání a profesní kvalifikaci uchazeče, zvláště osob, které jsou odpovědné za provádění prací, 2. seznamem nejvýznamnějších stavebních prací provedených za posledních 5 let s připojenými osvědčeními vyhotovenými objednatelem o řádném provedení nejdůležitějších staveb, případně prohlášením dodavatele o řádném provedení nejdůležitějších staveb, není-li možno takové osvědčení od objednatele získat; z těchto osvědčení musí vyplývat rozsah, doba a místo provedení prací obdobného charakteru, zda práce odpovídaly technickým požadavkům a zda byly řádně dokončeny, 3. přehledem provozních a technických zařízení, jež má k dispozici pro provedení prací, 4. přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a průměrným počtem řídících zaměstnanců za poslední 3 roky, nebo 5. přehledem techniků a technických útvarů podílejících se na provedení prací bez zřetele na to, zda jsou zaměstnanci uchazeče nebo zájemce, b) veřejné zakázky na dodávky, 1. seznamem významných dodávek v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby dodání a připojením osvědčení vydaného veřejným nebo soukromým objednatelem, případně prohlášením dodavatele o provedení dodávky, není-li možno takovéto osvědčení od soukromého objednatele získat, 2. popisem technického vybavení, opatření k zabezpečení jakosti a možností pro zabezpečení výzkumu a vývoje,


97


3. vzorky, popisy a fotografiemi zboží určeného k dodání, jejichž pravost musí být prokázána, pokud to vyžaduje zadavatel, 4. osvědčeními vystavenými příslušnými orgány pro kontrolu jakosti nebo uznávanými institucemi potvrzujícími shodu, které dosvědčí, že jsou dodržovány určité specifikace nebo normy u výrobků, 5. kontrolou výrobní kapacity provedenou zadavatelem nebo jeho jménem, a jestliže je to nutné, také kontrolou opatření a vybavení pro zabezpečení jakosti, výzkumu a vývoje, jestliže zboží, které se má dodávat, je složité nebo je-li výjimečně požadováno pro zvláštní účel, nebo 6. přehledem techniků a technických útvarů podílejících se na dodávání zboží bez zřetele na to, zda jsou zaměstnanci uchazeče nebo zájemce, c) veřejné zakázky na služby, 1. osvědčením o vzdělání a profesní kvalifikaci osob, které jsou odpovědné za poskytnutí služeb, 2. seznamem významných služeb poskytnutých v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu, doby plnění a připojením osvědčení o řádném poskytnutí služby vyhotoveného veřejným

nebo

soukromým

objednatelem,

případně

prohlášením

dodavatele

o poskytnutí služby, není-li možno takovéto osvědčení od soukromého dodavatele získat, 3. přehledem o technickém vybavení, kterým bude uchazeč disponovat při poskytování služeb, 4. přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a průměrným počtem řídících zaměstnanců za poslední 3 roky, 5. opatřeními k zabezpečení jakosti, 6. kontrolou výrobní kapacity provedenou zadavatelem nebo příslušným úřadem státu, v němž má uchazeč nebo zájemce sídlo nebo bydliště, a jestliže je to nutné, také kontrolou opatření a vybavení pro zabezpečení jakosti, 7. uvedením části veřejné zakázky, kterou uchazeč nebo zájemce zamýšlí zadat jiné osobě, nebo 8. přehledem techniků a technických útvarů podílejících se na poskytování služeb bez zřetele na to, zda jsou zaměstnanci uchazeče nebo zájemce.


98


(2) Zadavatel je povinen v oznámení podle § 42 až 44, nebo ve výzvě k jednání podle § 45 stanovit způsob prokázání technické způsobilosti podle odstavce 1. (3) Uchazeč nebo zájemce v případě podlimitní veřejné zakázky může nahradit prokázání požadované technické způsobilosti prohlášením. (4) Kontrola podle odstavce 1 písm. b) bodu 5 a písm. c) bodu 6 může být v případě složité dodávky nebo služby nahrazena dokladem o výsledku kontroly provedené orgánem státu, v němž má dodavatel sídlo nebo bydliště, byla-li kontrola provedena orgánem k takové kontrole oprávněným podle platné právní úpravy tohoto státu. § 37 Prokazování jakosti a splnění požadavků systému řízení podniků z hlediska ochrany životního prostředí. (1) Jakost dodávek, stavebních prací nebo služeb prokazuje dodavatel předložením a) certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem19) akreditovanou osobou,20) b) certifikátu rovnocenného certifikátu podle písmene a) vydaného v členském státě Evropské unie, nebo c) jiného dokladu prokazujícího jakost, pokud jej zadavatel uzná.

(2) Splnění požadavků systému řízení podniků z hlediska ochrany životního prostředí prokazuje dodavatel předložením a) certifikátu vydaného podle českých technických norem21) akreditovanou osobou, b) certifikátu rovnocenného certifikátu podle písmene a) vydaného v členském státě Evropské unie, nebo c) jiného dokladu prokazujícího splnění požadavků systému řízení podniků z hlediska ochrany životního prostředí, pokud jej zadavatel uzná.


99


6.5.1 Obecná příprava zadávacího procesu. Vznik potřeby /zjištění potřeby

Prověření potřeby /uznání potřeby

Příprava plánu

Odhad nákladů na plánovaný záměr

Žádost o vyčlenění rozpočtových prostředků

Vytvoření plánu průběhu projektu a zadávacího řízení

Schválení rozpočtových prostředků


100


6.5.2 Otevřené řízení 6.5.2.1 Začátek zadávacího řízení ( podlimitní zakázky) Odhad hodnoty zakázky Provedení oznámení podle § 42 a § 84

Vyplnění informačního listu podle přílohy 2 směrnice č. 240/2004 Sb., a jeho odeslání na centrální adresu

Doručení formuláře na centrální adresu; kontrola, zda byl formulář podepsán ANO

/

NE

Oznámení se považuje za doručené, dojde k vyrozumění podle § 5 vyhlášky č.240/2004 Sb.

Opravení Informačního listu a jeho opětovné zaslání na CA

Oznámení se považuje za nedoručené;dojde k potvrzení podle § 5 vyhlášky č. 240/2004 Sb.

Přeposlání oznámení do IS ZVZ a prověření tohoto oznámení Nadlimitní

/

Podlimitní

Vnitrostátní uveřejnění oznámení na CA podle § 6 vyhlášky č.240/2004 Sb.

Informování o vnitrostátním oznámení zadavatele podle § 6 vyhlášky č. 240/2004 Sb.

Eventuelně dodatečné oznámení zadávacího řízení prováděná zadavatelem v novinách či odborném tisku podle § 84 odst. 2 nebo 3 nejdříve den následující po odeslání oznámení do Ústř. Věstníku EU


101


6.5.2.2 Poskytnutí zadávací dokumentace Doručení žádosti dodavatelů o zaslání zadávací dokumentace

Vyzvání žadatele o uhrazení nákladů spojených s poskytnutím zadávací dokumentace

Uhrazení nákladů na zaslání zadávací dokumentace

Poskytnutí (odeslání) zadávací dokumentace žadatelům ve lhůtě 4 dnů podle § 51 odst.1

Zaevidování dodavatelů, jímž byla zaslána zadávací dokumentace


102


6.5.2.3 Vypracování nabídky

Případné doručení žádostí dodavatelů o poskytnutí dodatečných informací podle § 52 odst. 1

Prověření žádosti zadavatelem a případně poskytnutí dod. informací k ZD podle § 52 odst. 2 do 7 dnů k zadávací dokumentaci.

Vypracování

nabídky

zájemci

Písemné vyrozumění ostatních uchazečů o dodatečných informacích

během lhůty

pro podání Případné doručení žádostí na prohlédnutí místa plnění podle § 52 odst. 3

nabídek

Písemné vyrozumění o zadavatelem zvoleném čase pro prohlídku místa

Případné zadavatelovy opravy v zadávací dokumentaci na základě upozornění dodavatelů a případně prodloužení lhůty pro podání nabídek ; dojde-li k této situaci, zaslání informací a nových stran všem zájemcům

podle § 54

Prohlídka místa plnění příslušným zájemcem (ne později než 12 dní před vypršením lhůty pro podání nabídek )


103


6.5.2.4 Doručení nabídky Vypršení zkrácené lhůty pro podání nabídek po předběžném oznámení podle § 29 Vypršení nezkrácené lhůty pro podání nabídek podle § 54

Včasně doručená nabídka, která však přišla v nezalepené či poškozené obálce

Včasně doručená nabídka, která přišla v řádně zalepené obálce

Pozdě doručené nabídky

Odeslání nabídky zpět uchazeči (§ 59 odst. 1) Uzavření ,zalepení obálky zaevidování poškození

Očíslování obálek podle § 53 odst. 3 Nebyl-li termín otevírání obálek s nabídkami stanoven již v zadávací dokumentaci ,sdělení tohoto termínu uchazečům podle § 59odst. 4 ( třeba zohlednit 5-ti denní lhůtu)

Bezpečné uložení obálek až do okamžiku jejich otevření

Jmenování hodnotící komise § 57 ANO

/

NE

Výběr členů komise, zjištění jejich odborné způsobilosti Stanovení tří osob určených zadavatelem pro otevírání obálek, zjištění jejich odborné způsobilosti Svolání hodnotící komise, volba jejího předsedy a místopředsedy (§ 58)

Předání nabídek a seznamu nabídek hodnotící komisi (§ 59 odst. 2) resp. třem osobám zvoleným zadavatelem pro otevírání obálek


104


6.5.2.5 Otevírání nabídek

Otevírání nabídek hodnotící komisí nebo zadavatelem a jím zvolenými osobami(§ 59 odst. 2)

Otevírání obálek podle jejich průběžného očíslování § 59 odst. 3

Kontrola jazyka použitého v nabídkách ,ověření ,zda jsou podepsány, kontrola úplnosti § 59 odst. 3

Vyloučení nabídek, které nesplňují podmínky podle § 59 odst. 3

Předčítání o firmě, jménu a příjmení sídle firmy či bydlišti, o nabídkové ceně a skutečnosti , zda nabídka vyhovuje požadavkům podle § 59 odst. 4

Zaslání písemného sdělení zadavatele o vyloučení nabídky se zdůvodněním uchazeči

Nahlédnutí uchazečů do údajů v protokolu podle § 60 odst. 1 a 2

Vytvoření protokolu o otevírání nabídek a jeho podepsání


105


6.5.2.6 Posouzení nabídek

Posouzení nabídek(§ 61)

Formální prověření; Byly splněny zadávací podmínky? ANO

/

NE Vyloučení nabídky

Početní překontrolování; přepočítání všech cen; nezvykle nízká nabídková cena? ANO

/

NE

Písemné vyrozumění příslušného uchazeče o vyloučení jeho nabídky zadavatelem

Požadovat písemné vysvětlení podle § 61 odst. 4 Kontrola způsobilosti Písemné vysvětlení / zdůvodnění uchazečem je dostačující a bylo podáno včas ANO

/

V případě nejasností Kvalifikační kritéria splněna?

ANO

/

NE

NE

Nabídka bude hodnocena


106


6.5.2.7 Hodnocení nabídky

Hodnocení nabídek (§ 62) podle kritéria Nejnižší nabídkové ceny / ekonomicky nejvýhodnější nabídky

Zkontrolovat variantní řešení pokud bylo povoleno

Vytvoření přehledu cen /seřazení nabídek podle výše nabídkové ceny

Použití hodnotící metody podle § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb.

Vytvoření zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (§ 63) podle přílohy vyhlášky č. 240/2004 Sb.

Předání zprávy, nabídek a ostatních podkladů zadavateli (§ 63 odst. 2)

Před uzavřením smlouvy možnost dodavatelů nahlédnout do hodnotící zprávy


107



108


6.5.2.8 Uzavření výběrového řízení Prověřit, zda existují důvody pro zrušení výběrového řízení (§ 68) Ano

/

Uveřejnění zrušení řízení § 68 odst. 4 a 5

Rozhodnutí zadavatele o udělení zakázky (§ 65)

Rozhodnutí, zda bude provedeno nové výběrové řízení

Čekací lhůta v trvání 15 dnů od doručení těchto oznámení uchazečům (§ 66 odst. 2)

Byly doručeny námitky podle § 88?

Vyrozumění stěžovatele během desetidenní lhůty, zda se jeho námitkám vyhovuje (§ 88 odst. 3) /

Opakované posouzení a zhodnocení nabídek případně nové rozhodnutí o udělení zakázky

Zdokumentovat rozhodnutí o udělení zakázky

Písemné informování vybraného uchazeče a pís. vyrozumění nevybraných uchazečů (§ 65)

Zajistit navrácení případných jistot po vypršení příslušných lhůt podle § 47

ANO

Ne

Ano

/

Ne

NE

Dodržení 30 denní čekací lhůty (§ 88 odst. 4)

Neprodlené uzavření smlouvy podle § 66

Navrácení případných ukázek a vzorků (§ 70) a vydání příp.jistot (§ 47) Uveřejnění výsledků zadávacího řízení (§ 67) Vytvoření písemné zprávy (§67) Uložení dokumentů souvisejících se zadávacím řízením (§ 71)


109


Pravidla pro výběr dodavatelů u zakázek do 2 000 000 Kč bez DPH. Spolufinancovaných z OP. Operační program Rozvoj lidských zdrojů V následujících kapitolách je uveden přehled pravidel pro zadávání zakázek platných pro Operační program Rozvoj lidských zdrojů.

Dodávky a služby Nákup zboží a služeb nad ekvivalent 100 000 Kč bez DPH (v době uzavírání smlouvy o dodání) může být v rámci projektu realizován jen na základě uzavřené písemné smlouvy, ve které bude jasně specifikováno mimo jiné: •

druh dodávaného zboží, služby nebo práce

•

cena

•

lhůta dodání

•

sankce za neplnění smlouvy aj.

Tyto specifikace musí být dodrženy a není možno, aby bylo dodáno jiné zboží či služba nebo byla použita jiná cena, než je specifikována ve smlouvě. Smlouva uzavřená s dodavateli služeb musí mimo specifikaci služby a jejího rozsahu uvést přehled uznatelných výdajů s ní spojených. Poskytovatel podpory může v Poskytnutí podpory stanovit příjemci podpory další podmínky specifikující způsob uzavíránísmluv s dodavateli.

Dodavatelé služeb jsou povinni poskytnout podklady pro monitorovací zprávu (o průběhu realizace té části projektu, na které se podílejí svému zadavateli - příjemci podpory nebo jeho partnerovi).

Výběr dodavatelů Nakupované zboží a služby musí být nezbytné pro realizaci projektu. Pokud nebude prokázána nezbytnost pro realizaci projektu (např. neodůvodněný nákup před koncem projektu) nebude takový výdaj uznán jako uznatelný.

Výdaje na dodávky služeb nesmí překročit 49 % uznatelných výdajů projektu (pokud nebyla řídícím orgánem udělena výjimka).


110


Postup pro výběr dodavatele •

Cena plnění do 100 000 Kč

U těchto zakázek není nutno provádět vyhlášení a výběr z více zájemců, i zde však platí požadavek zachování principu transparentnosti a nediskriminačních postupů. Zakázka je realizována formou písemné smlouvy nebo objednávky, u drobných položek podložených účtenkami hotovostní pokladnou projektu. •

Cena plnění od 100 000 do 500 000 Kč

U těchto zakázek je prováděn výběr formou oslovení 3 – 5 dodavatelů. Zakázka se realizuje na základě písemné smlouvy s dodavatelem. •

Cena plnění od 500 000 do 2 000 000 Kč

U těchto zakázek se výzva k podání nabídky uveřejňuje.

Pokud předpokládaná cena předmětu plnění přesáhne 500 000 Kč uveřejní příslušný příjemce podpory poptávku takovou formou, která zajistí její dostupnost co nejširšímu okruhu uchazečů (po dobu alespoň 20 dnů na oficiální internetové stránce Evropského sociálního fondu v ČR - www.esfcr.cz, v odborném nebo denním tisku). V popisu výběru dodavatele musí být uvedena, informace o způsobu uveřejnění výzvy, termínu uveřejnění výzvy, termínu a místu pro podání nabídky, návrh výzvy k podání nabídek, specifikace výběrových kritérií u poptávaných služeb, včetně bodového ohodnocení, personální složení hodnotící komise a limitní cenu.

Kritériem výběru u dodání zboží je nejnižší cena, u služeb pak nejvyšší ekonomická výhodnost. Doporučeným souborem kriterií je: •

kvalita nabízených služeb s váhou pro hodnocení 40 %

•

kvalita realizačního týmu s váhou 40 %

•

cena s váhou 20 %.

Hodnotící komise Pokud předpokládaná cena předmětu plnění přesáhne 500 000,- Kč, příslušný příjemce před zahájením výběrového procesu jmenuje nejméně tříčlennou hodnotící komisi. Hodnotící komise o výsledku výběrového procesu pořídí zápis, ve kterém podrobně zdokumentuje svůj postup, vzniklé problémy, způsob jejich řešení a přijaté konečné stanovisko. Zápis podepisují všichni členové komise.


111


Vyhlášení výsledků, uzavření smlouvy Po ukončení výběru dodavatele (nad částku 100 000,- Kč) a uzavření smlouvy zveřejní zadavatel odpovídajícím způsobem informaci o uzavření smlouvy. Pokud byla nabídka uveřejněna na centrální adrese, zveřejní příslušný příjemce podpory informací o uzavření smlouvy také na centrální adrese. Kupní smlouvu uzavírá příslušný příjemce podle výsledku výběrového řízení. Do částky 100 000,- Kč lze použít pouze formu objednávky. Zadavatel zakázky zajišťuje uložení veškeré dokumentace, která se vztahuje k výběrovému procesu, po dobu 10 let po jeho ukončení.

Společný regionální operační program V následujících kapitolách je uveden přehled pravidel platných pro Společný regionální operační program při zadávání zakázek, jejichž předpokládaná cena nepřesáhne 2 mil. Kč bez DPH,. Uvedený postup pro zadávání těchto zakázek se nevztahuje na zadávání zakázek partnerům projektu v opatření 3.3 Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů.

Podmínky pro zadávání zakázek •

v případě, že předpokládaná cena předmětu zakázky bude přesahovat 2 mil. Kč bez DPH (dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona ), ale zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce nebude z více než 50% financována veřejným zadavatelem (viz. ustanovení

§ 2 odst. 1 písm. b) zákona) bude postupováno podle následujícího

písmena b) (dle postupu pro zakázky o velikosti od 500 000,- Kč do 2 000 000,- Kč bez DPH) pravidel pro SROP, •

v případě, že předpokládaná cena předmětu zakázky nebude přesahovat 2 mil. Kč bez DPH, pak bez ohledu na výši spolufinancování veřejným zadavatelem, bude postupováno v souladu s ustanovením § 6 odst. 3 zákona (tj. zadání transparentním a nediskriminačním postupem za cenu obvyklou v místě plnění) následujícím způsobem:

•

u zakázek, jejichž předpokládaná cena předmětu zakázky nepřesáhne 500.000,- Kč bez DPH, nebude realizováno výběrové řízení - postačí zadání transparentním a nediskriminačním postupem za cenu obvyklou v místě plnění. Transparentním postupem se rozumí výběr ze tří nabídek, je-li to objektivně možné. O způsobu a postupu výběru sepíše konečný příjemce zápis.


112


•

u zakázek jejichž předpokládaná cena předmětu zakázky přesáhne 500.000 Kč bez DPH a nepřesáhne 2,000.000 Kč bez DPH bude použito jednací řízení obdobné jednacímu řízení bez uveřejnění s tím, že: 1. Budou osloveni min. 3 dodavatelé, 2. Tito dodavatelé (zájemci) musí přiměřeně podle § 30 zákona splnit kvalifikaci, a to: a) prokázat splnění základních kvalifikačních kritérií podle ust. § 31 zákona, přičemž je možné je přiměřeně podle § 31 odst.4 zákona splnit prohlášením, b) prokázat oprávnění k podnikání ve smyslu § 30, odst.2 písm.c) zákona, c) prokázat technickou způsobilost podle ust. § 33 zákona v rozsahu stanoveném zadavatelem na základě druhu a složitosti zakázky, přičemž je možné použít formu prohlášení, d) poskytnout informace o kvalifikaci ve lhůtě stanovené zadavatelem. 3. Zadávací řízení:

•

výzva k předložení nabídky,

•

zadávací dokumentace: vymezení předmětu veřejné zakázky dle klasifikace zboží, služeb a stavebních prací stanovenou prováděcím právním předpisem dle § 48 odst. 2 zákona,

zadávací dokumentace musí obsahovat dle ustanovení § 48 odst. 3 zákona: •

obchodní podmínky,

•

požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,

•

platební podmínky,

•

jiné požadavky pro realizaci veřejné zakázky.

Technické specifikace nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely překážky pro mezinárodní obchod – viz. § 49 odst. 2 zákona. Technické specifikace stanoví zadavatel odkazem na technické normy viz. § 49 odst. 3 zákona.


113


Zadávací dokumentace bude poskytnuta v rámci výzvy k podání nabídky dle § 51 odst. 1 zákona. Zájemce je oprávněn požadovat po zadavateli dodatečné informace k zadávací dokumentaci. Žádost musí být písemná a musí být zadavateli doručena nejpozději 12 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Zadavatel je povinen umožnit všem zájemcům prohlídku místa plnění-nejpozději 12 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. 4. Nabídky: lhůta pro podání nabídky nesmí být kratší než 20 dnů, Dodavatel je vázán svou nabídkou po dobu stanovenou zadavatelem. Lhůta pro podání nabídky počíná běžet dnem následujícím po dni odeslání výzvy k podání nabídky. 5. Kritéria pro zadání veřejné zakázky dle ustanovení § 55 zákona: •

ekonomická výhodnost nabídky nebo

•

nejnižší nabídková cena.

Pokud se zadavatel rozhodne pro zadání zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky, je postupováno dle § 55 odst. 3 zákona. 6. Posuzování a hodnocení nabídek: Pro posuzování a hodnocení nabídek zadavatelem v jednacím řízení bez uveřejnění platí ustanovení části III., hlavy páté zákona přiměřeně. 7. Ukončení zadávacího řízení: Pro přidělení zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění platí přiměřeně ustanovení § 65 odst. 1 a 2 zákona. 8. Uzavření smlouvy: Pro uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění platí ustanovení § 66 odst. 3, 4, a 5 zákona přiměřeně. 9. Zrušení zadávacího řízení: Zadavatel je oprávněn zrušit jednací řízení bez uveřejnění kdykoliv bez uvedení důvodu dle § 68 odst. 1 zákona.


114


10. Písemná zpráva zadavatele: Zdůvodnění, proč byli v případě jednacího řízení bez uveřejnění vyzváni k jednání vybraní zájemci. Ustanovení § 69 zákona se použijí přiměřeně (bez odst. 1., písmeno e) a odst.2)). 11. Zvýhodnění některých zájemců v zadávacím řízení – použít ust. § 87 zákona 12. Námitky a jejich přezkoumání zadavatelem: Námitky musí být zadavateli doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení zakázky. Námitku nelze podat po uzavření smlouvy. Přiměřeně bude uplatněn § 88 zákona. Pro zakázky nepatřící do režimu zákona se nepoužije ustanovení odst. 4 týkající se orgánu dohledu. a) žadatel/ konečný příjemce je povinen zajistit ve všech dodavatelských smlouvách závazek, že subjektům provádějícím audit a kontrolu poskytnou všechny nezbytné informace týkající se dodavatelských činností (nařízení Komise (ES) č. 448/2004, Pravidlo č. 1, bod 3.2.), b) konečný příjemce je povinen v rámci realizace schváleného projektu uzavírat smlouvy s dodavateli zboží, práce a služeb výhradně v písemné podobě. Výdaje konečného příjemce uskutečněné bez písemné smlouvy nejsou uznatelné. Konečný příjemce je povinen zabezpečit (např. formou smluvního ustanovení), aby smluvní dodavatel vyhotovil a konečnému příjemci odevzdal účetní doklady za každou dodávku v potřebném počtu stejnopisů tak, aby konečný příjemce byl schopen splnit svoji povinnost prokázat uznatelné náklady. c) příslušné pobočky Centra pro regionální rozvoj (CRR) poskytují při přípravě zadávací dokumentace odborné konzultace. Konečnému příjemci dále vyplývá povinnost: •

minimálně 14 dnů před odesláním zadávací dokumentace na Centrální adresu (v případě postupů s uveřejněním) nebo oslovovaným dodavatelům (u postupů bez uveřejnění) ji předložit k posouzení CRR

•

min. 7 dnů před jednáním hodnotících komisí zvát CRR na toto jednání jako pozorovatele a následně předat CRR zápis z jednání komise

•

předložit CRR k posouzení návrh smlouvy s vybraným dodavatelem.


115


Příloha č. 1: Výzva k podání nabídek (nezávazný vzor)

Zadavatel: Identifikační údaje o zadavateli: (včetně osobních údajů): - v případě právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, IČ, DIČ, jméno statutárního orgánu nebo jeho členů, případně jiné fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby - v případě fyzických osob jméno, příjmení, případně obchodní firmu, rodné číslo nebo datum narození, bydliště, případně místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, IČ, DIČ, byla-li přidělena)

Sídlo:

IČ, DIČ:

Statutární orgán nebo jeho členové: Informace o předmětu neveřejné zakázky: Zadavatel…….…….. vyhlašuje zadávací řízení na …………………..

Informace o možnosti vyžádat si zadávací dokumentaci: Jedná se zejména o informace o místě, době vyzvednutí a úhradě nákladů na pořízení zadávací dokumentace a lhůtě pro vyžádání zadávací dokumentace. Dodatečné informace je možné si vyžádat písemně a musí být doručeny zadavateli nejpozději 12 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

Místo konání jednání, datum, hodina: Datum a hodina pro předložení nabídek Adresa pro zasílání nabídek Datum, hodina a místo konání otevírání obálek

Požadavek na poskytnutí jistoty:


116


Požadavky na kvalifikaci dodavatelů: - základní kvalifikační kritéria a výpis z obchodního rejstříku ne starším 90 dnů k datu podání nabídky nebo jiné adekvátní evidence (povinná kritéria) - nepovinná kritéria, která zadavatel může, ale nemusí požadovat: - prokazování finanční a ekonomické způsobilosti a tech. způsobilosti - prokazování jakosti a splnění požadavků systému řízení podniků z hlediska ochrany

životního prostředí

Kritérium pro zadání zakázky: - nejnižší nabídková cena nebo - ekonomická výhodnost nabídky včetně dílčích kritérií a jejích váhy

Podmínky zrušení zadávacího řízení: lze uvést i poznámku „zadávací řízení lze do uzavření smlouvy zrušit bez uvedení důvodů“ a nebo zadavatel uvede konkrétní důvody, na základě kterých dojde ke zrušení zadávací řízení, viz bod 2.3.i).

V……………………………..dne………….

………………………………


117


Příloha č. 2: Zadávací dokumentace (nezávazný vzor) Zadavatel: Identifikační údaje o zadavateli: (včetně osobních údajů): - v případě právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, IČ, DIČ, jméno statutárního orgánu nebo jeho členů, případně jiné fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby

- v případě fyzických osob jméno, příjmení, případně obchodní firmu, rodné číslo nebo datum narození, bydliště, případně místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, IČ, DIČ, byla-li přidělena)

Sídlo: IČ, DIČ: Statutární orgán nebo jeho členové: Vymezení předmětu zakázky: Zadávací dokumentace vymezuje předmět zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, včetně požadovaného množství. Zadávací dokumentace obsahuje technické specifikace předmětu zakázky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Např. zadavatel………….vyhlašuje zadávací řízení na nákup……………, Upozornění: Popis předmětu zakázky v zadávací dokumentaci musí být plně v souladu s projektem, který je součástí žádosti o finanční pomoc (např. technické parametry – výkon stroje, šířka lišty aj. projektem stanovené parametry).

Klasifikace zboží: Zadavatel je povinen při vymezení předmětu zakázky použít klasifikaci zboží, služeb a stavebních prací stanovenou prováděcím právním předpisem a) uvádí se číslo CPV dle společného slovníku pro zakázky b) dále číslo SKP dle standardní klasifikace produkce


118


Obchodní podmínky: Požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny: Platební podmínky: Podmínky, za nichž je možné překročit výši nabídkové ceny: Zadání části zakázky jiným osobám: Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce uvedl, jakou část zakázky má v úmyslu zadat jiným osobám.

Další podmínky: Např. technické specifikace včetně norem: Např. stroj…………..musí splňovat normy dle následujících právních předpisů: (Následují normy a zákony týkající se předmětu plnění)

Poznámka: Jestliže to není odůvodněno předmětem zakázky, nesmí zadávací dokumentace obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení výrobků a služeb, které platí pro určitého podnikatele nebo jeho organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu. Není-li zadavatel schopen popsat předmět zakázky s použitím specifikací, které jsou dostatečně přesné a srozumitelné všem dodavatelům, musí zadavatel v zadávací dokumentaci umožnit použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

V……………dne………….

………………………………………….. podpis a razítko

Potvrzení převzetí zadávací dokumentace, pokud je předávána osobně. Místo, datum, podpis, razítko.


119


Příloha č. 3: Protokol o otevírání obálek PROTOKOL O OTEVÍRÁNÍ OBÁLEK včetně jejich seznamu před zahájením otevírání obálek


120



121


Příloha č. 4: Rozhodnutí o přidělení zakázky (nezávazný vzor) Zadavatel: Identifikační údaje o zadavateli: (včetně osobních údajů): - v případě právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, IČ, DIČ, jméno statutárního orgánu nebo jeho členů, případně jiné fyzické osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby - v případě fyzických osob jméno, příjmení, případně obchodní firmu, rodné číslo nebo datum narození, bydliště, případně místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, IČ, DIČ, byla-li přidělena)

Sídlo: IČ, DIČ: Statutární orgán nebo jeho členové:

Pořadí vyhodnocených nabídek: identifikační údaje včetně osobních o těch uchazečích nebo zájemcích, jejichž nabídky byly hodnoceny nebo s nimiž bylo jednáno, spolu s pořadím, v jakém byly jejich nabídky vyhodnoceny,

Kritéria hodnocení: buď 1. Nejnižší nabídková cena nebo 2. Ekonomická výhodnost nabídky Zdůvodnění, proč byla zakázka zadána právě vítěznému uchazeči:

(jestliže rozhodnutí zadavatele o přidělení zakázky neodpovídá pořadí nabídek podle hodnocení hodnotící komise, musí být součástí rozhodnutí zdůvodnění tohoto postupu, neboť hodnotící komise má charakter poradního orgánu)


122


Zdůvodnění, proč byli ostatní uchazeči odmítnuti:

V……………dne………

………………………………………….. razítko a podpis

Potvrzení převzetí Rozhodnutí o přidělení zakázky, pokud bylo předáno osobně. Místo, datum, podpis, razítko.


123


Příloha č. 5: Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek (nezávazný vzor) Evidenční číslo zakázky: Číslo části zakázky: Identifikační údaje o zadavateli

1

V případě několika zadavatelů (§ 2 odst. 2), vyplní zadavatel do tohoto pole identifikační údaje o pověřeném zadavateli (např. pověřený účastník podle smlouvy o sdružení dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Pro identifikační údaje o ostatních zadavatelích použijte přílohu této zprávy. V případě, že je nabídka podána několika uchazeči společně, použije zadavatel pro každého uchazeče samostatný řádek. Číslo nabídky, datum a čas podání nabídky se vyplňuje pouze v řádku u prvního uvedeného uchazeče.


124


Seznam nabídek, které byly zadavatelem (hodnotící komisí, v případě, že byla ustanovena) ze zadávacího řízení vyřazeny:

Popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění Výsledek hodnocení – pořadí nabídek

Podpis zadavatele: Složení hodnotící komise a podpisy členů hodnotící komise (pokud byla ustanovena)

2

V případě, že je nabídka podána několika uchazeči společně, vyplní zadavatel obchodní

firmy/názvy/jména, příjmení všech uchazečů do jednoho řádku a oddělí je středníkem.


125



126

„Výcvikový vzdělávací program pro neziskový sektor v oblasti projektové přípravy dalšího profesního vzdělávání - PROFI“ registrační číslo projektu CZ.04.1.03/3.3.06.1/0017 v rámci ESF Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů 3

PŘÍLOHA KE ZPRÁVĚ O POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK (nezávazný vzor) Identifikační údaje o zadavatelích

Informace o nahlížení do zprávy

3

Tato příloha se vyplňuje pouze ve vhodných případech (např. když je zakázka zadávána několika zadavateli společně).


127


Příloha č. 6: Písemná zpráva zadavatele (nezávazný vzor)

Předmět zakázky: Počet oslovených firem: Předpokládaná cena předmětu zakázky + cena, na kterou byla uzavřena smlouva: Hodnotící komise + datum a místo hodnocení:

Identifikační údaje o uchazeči, s nímž byla uzavřena smlouva: Datum uzavření smlouvy: Zdůvodnění, proč byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem: (např. nejnižší nabídková cena..) Zdůvodnění oslovení vybraných uchazečů: Zadavatel uvede, na základě čeho se rozhodl vyzvat vybrané uchazeče. Datum a podpis statutárního zástupce


128


Další vzory: Návrh výzvy k podání nabídky v rámci výběrového řízení xxxxxxx: název organizace, případně její identifikační údaje

1/výběrové řízení projektu Zaučen v technickém oboru ../2006 Ev.č.: Počet stran : 7 Počet příloh : 1

Věc : Výzva k podání nabídky na dodávku ICT technologií ( 7 ks notebooku) a příslušného softwarového vybavení V souladu s § 6 odst. 3 zákona č.40/2004 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), Vás vyzývám k podání nabídky na dodávku ICT technologií ( 7 ks notebooků) a příslušného softwarového vybavení Základní údaje o zadavateli : Název : Sídlo : IČO:

Kontaktní osobou je : Předmětem nabídky bude :

Dodávka 7 ks ICT v provedení notebook včetně příslušného legálního softwarového vybavení. Uvedené ICT budou umístěny v učebně strojních dílen ______________.

Parametry ICT - bližší technická specifikace (obsah, rozsah a kapacita) : Uvedené technické parametry jsou stanoveny jako minimální.


129


Hardwarová konfigurace: Display: 12,1 ”, WXGA 1280 x 800, Wide Screen 15:10 CPU INTEL 360J- Mobile Celeron M 1,4GHz 1MB core Chipset Intel 915GM+ICH6M Memory: SO-DIMM DDR2 512MB (DDR2 1024MB) HDD 60GB 5400RPM (HDD 80GB 5400RPM) Optika: DVDRW Graphics & Video: VideoMemory 128 MB shared VideoChip integr. Intel 915GM UMA Audio: Sound system Sound Blaster Pro compatable/ AC97 5.1 output. Communication: Built-in 10/100/1000 based-T LAN WiFi 2915ABG Built-in 56Kbps V.92 MDC modem Softwarové vybavení:

Windows XP Professional Czech, OEM MS Office 2003 pro studenty a učitele Czech CD ICT technologie budou dodány v odpovídajícím balení a s potvrzením původu ze zemí EU.

Doba a místo plnění dodávky: Doba plnění dodávky je:

do 15. února 2006

Místem plnění dodávky je :

Adresa školy :


130


Zadavatel požaduje : 1. Kopii oprávnění k podnikání vztahující se k předmětu dodávky a výpis z obchodního rejstříku (je-li dodavatel v něm zapsán).

2. Čestné prohlášení dle § 31 odst. 4 zákona, kterým zájemce prokáže, že: a) není v likvidaci, b) nebyl proti němu v uplynulých 3 letech prohlášen konkurs nebo konkurs nebyl zrušen pro nedostatek majetku, a trestný čin, c) nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, d) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin nebo došlo k zahlazení odsouzení trestného činu, jehož

skutková podstata souvisí s předmětem podnikání,

o fyzickou osobu; jde-li o právnickou

osobu,

musí

tuto podmínku

jde-li

splňovat

statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby nebo statutárním orgánem pověřený zástupce, e) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo na pojistném

a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek. 3. Prokázání technické způsobilosti: Zájemce předloží seznam významných obdobných zakázek – dodávky výpočetní techniky realizovaných zájemcem v posledních 3 letech. V seznamu bude uveden název a kontakt na objednatele, název a popis předmětu zakázky, místo, doba plnění a rozsah – finanční objem zakázky. Za obdobnou zakázku se v tomto případě považují dodávky s finančním objemem min. 200.000,- Kč bez DPH. Toto kvalifikační kritérium splní zájemce, který doloží výše uvedeným způsobem alespoň 3 obdobné zakázky.

Dodatečné informace k zadávací dokumentaci: Dodatečné informace budou podány zájemcům na základě dotazů doručených zadavateli písemně, formou dopisu nebo elektronickou poštou, kontaktní osobou __________,


131


tel: ________, mob:________, e-mail:_______. Dotazy musí být doručeny nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek, tj. do 10.1.2006 do 15.00 hodin.

Hodnocení nabídek : Základním kritériem pro hodnocení nabídky a zadání zakázky je dle § 55 ZVZ ekonomická výhodnost nabídky. Vlastní hodnocení bude provedeno v souladu s § 8 vyhlášky č. 240/2004 Sb. v platném znění. Nabídková cena nepřekročí 297.500,-Kč s DPH. Na dodávku celé předmětu VZ.

Dílčími kritérii, dle kterých bude zadavatel hodnotit nabídku jsou:

Hodnotící kritérium

Váha v %

Nabídková cena

50

Splnění

technické

specifikace

35

předmětu dodávky a servis Záruka v měsících na předmět

15

dodávky Požadavky na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny včetně platebních a fakturačních podmínek:

a) Nabídka bude zpracována dle závazné osnovy uvedené v oddíle Závazná struktura nabídky Zadávací dokumentace v českém jazyce a podepsána oprávněnou osobou. b) Celková nabídková cena je při zachování rozsahu dodávky dle nabídky pro uzavření smlouvy cenou nejvýše přípustnou. c) Cena dodávky bude strukturována dle jednotlivých komponentů dle předmětu dodávky. Uvedena bude cena bez DPH a s DPH platného ke dni podání nabídky. d) Cena dále musí obsahovat dodání přístrojů, instalaci a odborné zaškolení. e) Platba proběhne na základě daňových dokladů vystavených po dodání jednotlivých komponentů dodávky. Splatnost daňových dokladů bude 60 dní od data vystavení tohoto dokladu. Tyto náležitosti musí obsahovat návrh Smlouvy o dílo, který musí tvořit nedílnou součást nabídky.


132


Lhůta pro podání nabídek je do: 18. 1. 2006

Lhůta, po kterou jsou dodavatelé nabídkami vázáni činí: 30 kalendářních dnů ode dne následujícího po skončení lhůty pro podání nabídek. Tuto skutečnost jsou dodavatelé povinni v nabídce prohlásit.

Požadavky na zpracování nabídky

a) Nabídka bude odevzdána ve vytištěné, pevně spojené podobě tak, aby bylo zabráněno ztrátě či výměně jednotlivých listů nabídky. b) Nabídka nebude obsahovat přepisy a opravy, které by mohly zadavatele uvést v omyl. c) První list nabídky bude krycí list nabídky (příloha č. 1 zadávací dokumentace). d) Dodavatelé podají nabídku v uzavřené neporušené obálce či jiném obalu výrazně označené – „ VÝZVA - Dodávka ICT technologií “ a výzvou „NEOTVÍRAT“. Obálka či jiný obal bude odpovídajícím způsobem zajištěn proti manipulaci (spoje obálky musí být přelepeny a orazítkovány či jinak značeny identifikačním údajem uchazeče. Při odeslání poštou nabídku zaslat doporučeně. e) Obálka musí obsahovat jméno a adresu účastníka, na kterou je možno nabídku vrátit. f)

Všechny listy nabídky budou řádně očíslovány vzestupnou číselnou řadou, kromě originálů veřejných listin, nebo úředně ověřených dokumentů prokazující kvalifikaci zájemce dle § 30 odst. 2, případně dle § 32 a § 33 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění.

Způsob, místo pro podání nabídek:

Nabídky je možno podávat osobně na adresu zadavatele v pracovních dnech v pondělí – pátek od 8.00 do 14.00 hod. na _______________. Uchazeči mohou též podat nabídku poštou na adresu zadavatele :


133


Práva zadavatele :

Nabídku nelze považovat za návrh na uzavření smlouvy. Dodavatelé podáním nabídky nevznikají žádná práva na uzavření smlouvy na provedení dodávky se zadavatelem. Zadavatel si vyhrazuje právo před rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky ověřit informace uváděné dodavatelem v nabídce. Výběrem nejvhodnější nabídky dodavatele nevzniká právní vztah, zadavatel si vyhrazuje právo jednat o smlouvě a upřesnit její konečné znění. Zadavatel si vyhrazuje právo využít jen část předložené nabídky. Zadavatel nepřiznává zájemci právo na náhradu nákladů spojených s účastí v zadávacím řízení. Rovněž nepožaduje poplatky za to, že se zájemce může o veřejnou zakázku ucházet. Pokud zájemce překročí stanovenou výši nabídkové ceny v rozporu s výše uvedenými body, vzniká zadavateli právo jej vyloučit z dalšího posuzování a hodnocení pro nesplnění zadávacích podmínek. Zadavatel si vyhrazuje právo vyloučit zájemce pokud zájemce v nabídce: a) nedoloží dokumenty dle části Zadavatel požaduje, b) nabídka bude v rozporu s bodem Požadavky na jednotný způsob zpracování nabídkové ceny včetně platebních a fakturačních podmínek.

V ____________dne __________ 2006

xxxxxxxxxx ředitel školy


134


Závazná struktura nabídky Nabídka bude zpracována v následující struktuře (včetně dodržení číslování kapitol): 1

Úvodní list nabídky s informací o zájemci

Krycí list nabídky – viz příloha č. 1 zadávací dokumentace. 2

3

Rekapitulace poptávky technickou) - dle zadávacích podmínek

a

doklady

prokazující

kvalifikaci

(ekonomickou,

Navrhovaná dodávka

Navrhovaná dodávka bude uvedena ve struktuře – Předmět nabídky . Zájemce uvede:

4

-

cenu strukturovanou dle potřebných položek

-

podrobnou specifikaci technického vybavení ICT, včetně softwaru

-

záruční dobu

Souhr dílčích kritérií a) nabídková cena (max. 297.500,-Kč s DPH), b) splnění technická specifikace předmětu dodávky a servis, c) Záruka v měsících na předmět dodávky.

V souhrnech k jednotlivým bodům budou odkazy na místa nabídky, kde jsou uvedeny podrobnosti. Zejména u bodů b), c) . 5

Akceptovanou smlouvu o dílo

Zájemce přiloží návrh Smlouvy o dílo, kterou předpokládá realizovat nabídku. 6 Seznam dodavatelů Seznam případných dodavatelů, s jejich pomocí chce zájemce plnění veřejné zakázky uskutečnit v souladu s § 48 odst. 4 zákona a rozsah, který hodlá zájemce dodat prostřednictvím svých dodavatelů.


135


Příloha č. 7 – Krycí list nabídky Krycí list nabídky 1. Název zakázky na dodávku dle § 6 odst. 3 zák. č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění:

„Dodávka ICT technologie“ ( 7 ks notebooků) a příslušné softwarového vybavení

2.

Základní identifikační údaje

2.1. Zadavatel název: Integrovaná střední škola energetická, Chomutov, Na Průhoně 4800, příspěvková organizace sídlo:

Na Průhoně 4800, Chomutov

tel./fax:

474628821/474626057

e-mail:

[email protected]; [email protected]

IČ :

41324641

statutární zástupce:

Mgr. Jan Mareš, ředitel školy

kontaktní osoba pro toto výběrové řízení:

Luboš Vavro

kontaktní osoba v technických věcech:

Luboš Vavro

tel./fax:

474628821/474626057

e-mail:

[email protected]


136


2.2. Zájemce název: sídlo/místo podnikání: tel./fax: e-mail: bankovní spojení: č. účtu: IČ: DIČ: spisová značka pod kterou je zájemce veden u příslušného soudu: osoba oprávněná jednat za zájemce: kontaktní osoba: tel./fax: e-mail:

3.

Nabídková cena:

Měna, ve které bude nabídková cena uvedena: Kč - koruna česká

Cena v Kč celkem bez DPH: ………………………………………………

Samostatně DPH (19%): …………………………………………………..

Cena v Kč celkem včetně DPH: …………………………………………… Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

137


4. Oprávněná osoba za zájemce jednat:

Titul, jméno, příjmení : ………………………………………………………..

Funkce: ………………………………………………………………………..

Podpis: …………………………………………………………………………


138


Příloha č. 8: možná varianta Poptávkový list (název organizace)

Návrh poptávky na dodávku ICT technologií – 7 ks notebooků, včetně software v rámci projektu „Zaučen v technickém oboru ….“ Dne: 15.12. 2005

Evidenční číslo: Výběrové řízení: 1 / 2005/ pro projekt : „Zaučen v technickém oboru..“

Věc: Návrh poptávky na dodávku ICT technologií – 7 ks notebooků, včetně software“ v rámci projektu „Zaučen v technickém oboru…“ “ Předpokládaná cena dodávky ICT technologií ve výši do 297 500 tis. Kč je zahrnuta v rozpočtu uvedeného projektu, který je financován prostřednictvím ESF. Zpracoval:

Předkládá:

Přílohy: Technická specifikace dodávky: ICT technologie – 7 ks notebooků, včetně software.

Souhlas s návrhem poptávky na dodávku ICT technologií:


139


Příloha: možná varianta Protokol otevírání obálek s nabídkami

PROTOKOL o otevírání obálek s nabídkami o veřejnou zakázku „Dodávka ICT technologií“ ( 7 ks notebooku) a příslušného softwarového vybavení“

Dne 23. 01. 2006 v ………….. se sešla komise jmenována zadavatelem dne ………….pro otevírání obálek s nabídkami o výše uvedenou zakázku na svém jednání a to ve složení:

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Všichni členové komise prohlašují, že nejsou vůči osloveným firmám podjatí, že je k osloveným firmám neváže žádný vztah, který by měl vliv na výsledek výběrového řízení.

Z oslovených firem se nezúčastnil žádný zástupce.

Řízením činnosti komise byl na základě dohody pověřen: xxxxxxxxxxxx

Po úvodu předal zadavatel komisi zapečetěné obálky s nabídkou dvou firem, které odpověděly na výzvu zadavatele. Pak komise jednotlivé obálky s nabídkami postupně otevírala a kontrolovala úplnost nabídek z hlediska požadavků uplatněných zadavatelem. Kontrola úplnosti: 1. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 2. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx 3. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

(vždy kompletní údaje o firmách)


140


Závěr:

1) Komise konstatuje, že zadavateli nebyly doručeny po uplynutí soutěžní lhůty žádné nabídky.

2) Komise předala zadavateli zpět všechny posuzované nabídky s doporučením k dalšímu posuzování a hodnocení.

Podpisy členů komise: xxxxxxxxxxxxxxx

…………………………………………

xxxxxxxxxxxxxxx

…………………………………………

xxxxxxxxxxxxxxx

…………………………………………


141


6.5.3 Zadávací dokumentace: Obsah zadávací dokumentace: Zadávací dokumentace musí tedy obsahovat všechny údaje, které jsou vedle technických specifikací důležité pro rozhodnutí o podání nabídky. Je to například: •

druh a rozsah plnění a také místo provedení (Jaké plnění má být provedeno a kde?),

•

případná ustanovení o době provedení (Kdy má být plnění provedeno? – zde je nutné uvést přesné datum),

•

označení (adresa) instituce vyzývající k podání nabídek a instituce udělující zakázku,

•

jméno a adresa instituce, kde si dodavatelé mohou vyžádat dodatečné podklady nahlédnout do nich,

•

druh zadávacího řízení,

•

případná prohlídka místa plnění,

•

místo a čas otevírání nabídek (vypršení lhůty pro podání nabídek) a také uvedení osob, které jsou oprávněny účastnit se otevírání nabídek,

•

podklady, o jejichž předložení požádal zadavatel pro posouzení způsobilosti zájemce,

•

lhůta závaznosti (do kdy je zájemce vázán svojí nabídkou),

•

hlavní platební podmínky nebo uvedení podkladů, v nichž jsou obsaženy,

•

místo, na které se může zájemce obrátit při podezření z porušení zadávacích ustanovení,

•

lhůty provedení – Musí být dostatečné.

•

jazyk – Povinně je třeba uvést, v jakém jazyce mají být vypracovány nabídky. Z praktických důvodů se obvykle vyžaduje jazyk dané země. Takovýto požadavek není mimochodem

ani

v případě

celoevropských

řízení

považován

za

diskriminaci

zahraničních zájemců. •

smluvní pokuty – Je třeba zacházet s nimi restriktivně. V případě nedodržení smluvních lhůt by měly být uplatněny pouze v případech, kdy prodlení mělo za následek značnou újmu. Výši smluvní pokuty je zároveň nutno přiměřeně omezit. Samozřejmě je též možné dohodnout odměnu za urychlené vyhotovení díla před uplynutím stanovených lhůt; zadavatel ji však přirozeně přislíbí pouze tehdy, přinese-li mu dřívější dokončení (značné) výhody.


142


•

záruční lhůty – vyplývají v zásadě ze všeobecných, resp. dodatečných smluvních podmínek nebo z právních předpisů. Jsou rozhodující a odlišnými ujednáními by měly být nahrazeny jen tehdy, jestliže je to potřebné vzhledem ke specifickému druhu plnění.

6.5.4 Provedení veřejné zakázky

6.5.4.1 Jmenování členů hodnotící komise Zadavatel jmenuje komisi, která se skládá minimálně ze 3 členů a musí mít nejméně jednu třetinu členů s odbornou způsobilostí podle zvláštních právních předpisů1. Tento požadavek je v legislativě stanoven pouze pro zadávání stavebních prací. V ostatních případech se jedná o odbornost blíže neupravenou. Kromě toho musí být jeden člen hodnotící komise zástupcem zadavatele (tedy Vás).

Členové hodnotící komise si na svém prvním jednání (Otevírání obálek s nabídkami) ze svého středu volí předsedu, který bude jednání komise řídit. Jmenování členů komise zadavatel provede písemně a buď zašle doporučenou poštou, nebo osobně předá jmenovanému členovi komise. Při osobním předání vyhotoví zadavatel 2 stejnopisy jmenovacího dopisu – jeden předá jmenovanému členovi a na druhý mu jmenovaný člen vlastní rukou napíše: „Dne x.x.200x jsem převzal(a) jmenovací dopis. Svým podpisem stvrzuji převzetí jmenovací dopisu a souhlas s jmenováním členem hodnotící komise.“

6.5.4.2 Nepodjatost členů hodnotící komise Členy komise mohou být jmenovány také osoby, které nepatří na stranu zadavatele. Nesmí však být jmenovány osoby ze strany zájemce. Podle § 57 odst. 4 musí být členové komise ve vztahu k zadávané veřejné zakázce a možným zájemcům nepodjatí, jinak by došlo k narušení soutěže, nebyl by zaručen stejný přístup a nemohlo by být garantováno zachování důvěrnosti. Proto členové nesmějí mít zejména •

osobní zájem na zadávání veřejné zakázky,

1

Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.


143


•

jakýkoliv podíl se na vypracování nabídek a

•

osobní, pracovní nebo jiný (např. rodinný) vztah k zájemcům. Členové musí před začátkem prvního jednání hodnotící komise podle § 57 odst. 4 věty 2

učinit vyžadované prohlášení o nepodjatosti, tak aby jejich nepodjatost byla dokumentována. Pokud u některého člena hodnotící komise vznikne důvod k podjatosti, musí tento člen neprodleně informovat zadavatele podle § 57 odst. 5 věty 1. Dokud zadavatel podle § 57 odst. 5 věty 2 nerozhodne o dalším setrvání člena komise nebo jeho odchodu, bude jeho činnost pozastavena. Daný člen se podle § 57 odst. 5 věty 3 nesmí dále účastnit jednání komise. Předseda komise musí po tuto dobu podle § 57 odst. 5 věty 4 povolat k práci v komisi náhradního člena. Totéž platí, pokud má sám zadavatel pochybnosti o nepodjatosti člena hodnotící komise.

6.5.4.3 Související dokumentace: Archivuje se jmenovací dopis člena komise

6.5.5 Odpovídání na dotazy k zadávací dokumentaci, příjem nabídek (evidence) a prohlídka místa plnění

6.5.5.1 Dotazy k Zadávací dokumentaci / Rozšířené výzvě k podání nabídek Přes sebepečlivější přípravu se stává, že zadávací dokumentace / Rozšířená výzva k podání nabídek je neúplná či obsahuje nejasné informace, a vyžaduje tak upřesňující výklad. Proto mohou zájemci od zadavatele požadovat poskytnutí dodatečných informací, a sice pod podmínkou, že příslušná žádost je podána písemně a zadavateli je doručena nejpozději do 5 dnů před vypršením lhůty pro podání nabídek. Zadavatel musí dotazy co možná nejúplněji zodpovědět do 2 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek. V zájmu dodržení zásady rovného zacházení je zadavatel povinen veškeré dodatečné informace, které poskytl určitému zájemci, předat též všem ostatním zájemcům.


144


6.5.5.2 Příjem nabídek a jejich evidence Zadavatel by měl u doručených nabídek nejprve zkontrolovat, zda je obálka uzavřena a je-li její zapečetění neporušené. Pokud obálka není uzavřena nebo je-li zapečetění porušené, měla by být opatřena poznámkou o doručení nabídky v neuzavřené obálce, příp. o způsobu a pravděpodobné příčině poškození obálky. Poté je neuzavřené nebo poškozené obálky nutno znovu uzavřít. Jinak je nabídky třeba podle § 59 odst. 2 a 3 ihned po jejich doručení převzít a opatřit je pořadovými čísly. Za tímto účelem mají být obálky s nabídkami opatřeny razítkem, na kterém je uvedeno datum doručení, pořadové číslo a také zkratka jména příjemce. Podle § 53 odst. 1 může každý zájemce předložit jen jednu nabídku, přičemž alternativní nabídky nejsou považovány za novou nabídku, ale spolu s nabídkou hlavní platí za nabídku jedinou. Jelikož všechny nabídky zájemců, kteří předloží více než jednu nabídku, je podle § 53 odst. 5 z řízení třeba vyloučit, lze doporučit, aby kontrola počtu nabídek na zájemce probíhala již při jejich doručení. Bezprostředně po označení a kontrole obálek je potřeba nabídky uzavřené uložit a až do vypršení lhůty pro podání nabídek s nimi nakládat jako s důvěrnými materiály, neboť smějí být otevřeny teprve po vypršení lhůty pro podání nabídek (srov. § 59 odst. 1). Po vypršení lhůty pro podání nabídek a před jejich otevíráním musí zadavatel vypracovat seznam došlých nabídek v pořadí jejich doručení (srov. § 59 odst. 2 věta 1). Seznam došlých nabídek je spolu s obálkami předán bezprostředně před otevíráním nabídek osobám, které jsou tímto úkolem pověřeny. Otevírání obálek bude zpravidla úkolem hodnotící komise. Seznam doručených nabídek a obálky s nabídkami bude proto třeba předat jejímu předsedovi či místopředsedovi. V souvislosti s požadavkem odevzdání nabídky v uzavřené obálce je navíc v § 53 odst. 3 předepsáno, že obálka musí být opatřena: 1. označením zakázky a 2. adresou zájemce, na kterou je možné nabídku vrátit. Přesné a jednoznačné označení veřejné zakázky na uzavřené obálce je nutné, aby nabídky bylo možno přiřadit k příslušným výběrovým řízením. Správným přiřazením nabídek k odpovídajícímu výběrovému řízení je mj. zajištěno, že obálky nebudou otevřeny před vypršením lhůty pro podání nabídek. Kromě toho mohou být podklady, např. v případě Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

145


doručení po uplynutí lhůty podle § 59 odst. 1 věty 3, bez problémů a neprodleně zaslány zpět příslušnému zájemci. Toto je nutné, neboť nabídky, které byly zadavateli doručeny až po vypršení lhůty pro podání nabídek, již nesmějí být podle § 59 odst. 1 věty 2 otevřeny. Z tohoto důvodu je také včasné doručení nabídky dalším formálním požadavkem, bez jehož splnění není podání nabídky platné. Kromě toho je v praxi též nadmíru důležité, aby na obálce byla uvedena rovněž i adresa příjemce nabídky (obvykle jím bude přímo zadavatel), a to co nejpřesněji a jednoznačně, tak aby zásilka byla doručena co nejrychleji a správnému adresátovi.

6.5.5.3 Související dokumentace: •

Písemné odpovědi zájemců k zadávací dokumentaci / Rozšířené výzvě k podání nabídky

•

Potvrzení o osobním převzetí nabídky.

•

Seznam doručených nabídek ve lhůtě k jejich podání_ příloha č.1 protokolu o otevírání obálek.

6.5.6 Otevírání obálek s nabídkami Účelem otevírání obálek je kontrola přítomnosti dokladů požadovaných zadavatelem v zadávací dokumentaci zda tam jsou nebo nejsou. Komise nekontroluje podrobně obsah dokumentů, pouze se zapisuje na Přehled splněných požadavků na způsob zpracování nabídky_ příloha č.2 protokolu o otevírání obálek – bod 5., Identifikace zájemce, zda je nabídka v požadovaném jazyce, podepsána oprávněnou osobou zájemce a z hlediska požadovaného obsahu úplná (viz § 59 odst. 3).

6.5.6.1 Stručný popis průběhu: Jelikož otevírání obálek je prvním jednáním komise, jako první akt je převzetí seznamu doručených nabídek od zadavatele. Před předáním zadavatel seznámí členy, od kterých zájemců byly doručeny nabídky, aby v druhém aktu mohli členové komise podepsat prohlášení o nepodjatosti. Třetím aktem je jmenování předsedy hodnotící komise.


146


Čtvrtým aktem je fyzické otevření nabídek v pořadí, jak byly zadavateli doručeny. Pokud jsou přítomni zástupci zájemců (jen když to zadavatel připustí), jelikož zájemci se mohou dovědět pouze informace obsažené v § 59 odst. 3 a 4. ZVZ (viz Předčítání z nabídek). Pátým aktem je kontrola úplnosti nabídek. Šestým aktem je vyhotovení protokolu o otevírání obálek a případných dopisů o vyloučení zájemce pro nesplnění kvalifikace. § 59 ZVZ Otevírání obálek s nabídkami (1) Hodnotící komise nesmí otevřít obálku s nabídkou (dále jen „obálka“) do uplynutí lhůty pro podání nabídky. Obálky budou otevřeny v termínu uvedeném v oznámení zadávacího řízení, nejpozději však do 30 dnů po lhůtě pro podání nabídky. Nabídky doručené po uplynutí lhůty pro podání nabídky hodnotící komise neotevírá a zadavatel je vrátí bezodkladně uchazečům. (2) Zadavatel předá hodnotící komisi obálky až před zahájením otevírání obálek včetně seznamu nabídek. Není-li hodnotící komise jmenována (§ 57 odst. 7), otevírá obálky zadavatel za přítomnosti nejméně tří jím vybraných fyzických osob, které musí splňovat podmínky uvedené v § 57 odst. 1. (3) Hodnotící komise otevírá obálky podle pořadového čísla a kontroluje, zda nabídka je a) zpracována v požadovaném jazyku, b) podepsaná oprávněnou osobou a c) z hlediska požadovaného obsahu úplná. (4) Přítomným uchazečům otevírání obálek zadavatel nebo hodnotící komise sděluje po provedení kontroly podle odstavce 3 identifikační údaje uchazeče, a to obchodní firmu nebo jméno a příjmení, sídlo nebo adresu, nabídkovou cenu a dále informaci o tom, zda nabídka splňuje požadavky podle odstavce 3. Pokud varianty nabídky obsahují různé nabídkové ceny, musí být sdělena cena za každou variantu nabídky. Další obsah nabídky nesmí být uchazečům sdělen. Pokud informace o termínu otevírání obálek nebyla součástí zadání veřejné zakázky, zadavatel písemně vyrozumí uchazeče nebo zájemce o termínu otevírání obálek v předstihu alespoň 5 pracovních dní. (5) Jestliže hodnotící komise zjistí, že nabídka nesplňuje požadavky podle odstavce 3, nabídku vyřadí. Zadavatel vyloučí bezodkladně uchazeče, jehož nabídka byla hodnotící komisí vyřazena, z další účasti v otevřeném nebo v užším řízení. Vyloučení včetně důvodů je zadavatel povinen uchazeči bezodkladně písemně oznámit.

6.5.6.2 Termín otevírání nabídek Otevírání nabídek proběhne po vypršení lhůty pro podání nabídek. Podle § 59 odst. 1 věty 2 proběhne buď v termínu uvedeném v zadávací dokumentaci o zadávacím řízení nebo nejpozději do 30 dnů od uplynutí lhůty k podání nabídek. Lhůta pro podání nabídky počíná běžet dnem následujícím po dni: -

odeslání výzvy k podání nabídek v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním.

Lhůta pro podání nabídky u podlimitní veřejné zakázky nesmí být kratší než -

20 dnů v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním.

Nabídky doručené po uplynutí této lhůty již nesmějí být otevřeny, nýbrž je třeba je neotevřené neprodleně odeslat zpět danému zájemci podle § 59 odst. 1 věty 3.


147


6.5.6.3 Seznam nabídek Pro účely otevírání nabídek předá zadavatel hodnotící komisi podle § 59 odst. 2 věty 1 předem vyhotovený seznam nabídek přijatých před vypršením lhůty pro podání nabídek, v němž budou nabídky řazeny v pořadí jejich doručení. Ačkoliv to není zákonem vyžadováno, lze doporučit, aby do tohoto seznamu zaevidovány i nabídky, jež byly zadavateli doručeny až po vypršení termínu pro podání nabídek, a byly proto podle § 59 odst. 1 věty 3 neprodleně zaslány zpět zájemci. Evidováním nabídek, jež byly odeslány zpět zájemci z důvodu pozdního doručení, lze zajistit důkazy pro případné spory v rámci zadávacího řízení, jež se budou týkat otázky, zda nabídka byla doručena ještě včas či již příliš pozdě. Na základě zkušeností z praxe by na seznamu mělo být rovněž uvedeno, zda obálky s nabídkami byly nepoškozeny či zda byly poškozeny a pokud tomu tak bylo, v čem jejich poškození spočívalo. Předání seznamu nabídek se všemi k němu náležícími nabídkami proběhne bezprostředně před termínem otevírání nabídek. Předání by rozhodně mělo být zdokumentováno, tak aby následně bylo možné dohledat, kolik nabídek bylo předáno a které to byly. Z důvodu zabránění manipulacím by předseda nebo místopředseda hodnotící komise měl na začátku otevírání nabídek ověřit, zda 1.

jsou k dispozici všechny nabídky uvedené na seznamu,

2.

je zapečetění obálek dosud nepoškozené.

3.

jsou obálky poškozeny pouze v uvedeném rozsahu,

4.

byly nabídky doručeny před uplynutím lhůty pro podání nabídek.

6.5.6.4 Vlastní akt otevírání obálek s nabídkami V dalším průběhu otevírání nabídek jsou obálky s nabídkami otevřeny předsedou nebo místopředsedou hodnotící komise podle jejich pořadového čísla, tzn. pořadí, v němž byly doručeny zadavateli. Přitom by na první straně průvodního listu nabídky mělo být vyznačeno číslo se značkou jména a datem uvedené na obálce. Poté by všechny součásti každé nabídky měly být označeny, které by mělo být pečlivě uschováno, aby se zabránilo pozdějším manipulacím s otevřenými nabídkami.


148


6.5.6.4.1 První prohlédnutí Hodnotící komise pak podle § 59 odst. 3 písm. a) až c) musí u jednotlivých nabídek ověřit 1. dodržení požadovaného jazyka pro vyhotovení nabídky, 2. podepsání oprávněnou osobou, 3. formální obsahovou úplnost podle požadavků. Tato kontrola v okamžiku otevírání obálek může být pochopitelně pouze poměrně povrchní, provedená na základě prvního prozkoumání nabídek. Výše uvedené aspekty musí být při posuzování nabídky podle § 61 dále prověřeny. Pokud je během otevírání nabídek hodnotící komisí zjištěno, že nabídka není podepsána oprávněnou osobou nebo není vůbec podepsána, že není vyhotovena v požadovaném jazyce, nebo že očividně není úplná musí být z dalšího řízení vyloučena. To je sděleno zadavateli, který musí příslušného zájemce podle § 59 odst. 5 neprodleně písemně vyloučit z účasti na soutěži s uvedením odůvodnění. U nabídek by dále ihned po jejich otevření mělo být ověřeno, zda nelze rozpoznat nápadné skutečnosti, které by vypovídaly o možných snahách manipulovat následně s obsahem nabídky (např. by se mělo ověřit, zda zájemci zapsali do nabídky ceny a prohlášení permanentním způsobem).

6.5.6.4.2 Předčítání z nabídek Po ukončení této kontroly je nutno sdělit přítomným zájemcům nebo jejich pověřeným zástupcům podle § 59 odst. 4 jména zájemců (obchodní firmu nebo název a sídlo v případě právnických osob nebo jméno a příjmení, bydliště a místo podnikání, pokud se liší od bydliště, v případě fyzických osob), nabídkovou cenu a informace, zda nabídka splňuje požadavky podle § 59 odst. 3 písm. a) až c). Jestliže jednotlivé nabídky obsahují více alternativ, je třeba rovněž oznámit příslušné nabídkové ceny. Další podrobnosti nabídky nesmějí být podle § 59 odst. 4 věty 3 přečteny. Přečtení výše uvedených údajů probíhá podle § 60 odst. 2 věty 2 vždy před otevřením další obálky. Je-li zjištěno, že nabídka nesplňuje požadavky podle § 59 odst. 3 písm. a) až c),


149


je ji třeba podle § 59 odst. 5 z účasti v další soutěži vyloučit. Informaci o vyloučení musí zadavatel spolu s důvody, které k němu vedly, neprodleně oznámit zájemci. Otevírání nabídek končí poté, co byly otevřeny, zkontrolovány a přečteny všechny nabídky doručené ve stanovené lhůtě.

6.5.6.4.3 Protokol o otevírání obálek Legislativní základ: § 60 ZVZ Protokol o otevírání obálek (1) O otevírání obálek sepisuje hodnotící komise protokol o otevírání obálek. U každé nabídky uvede hodnotící komise identifikační údaje o uchazeči včetně osobních údajů, a to a) v případě právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, identifikační číslo a daňové identifikační číslo, byla-li přidělena, b) v případě fyzických osob jméno, příjmení, případně obchodní firmu, rodné číslo nebo datum narození, bydliště, případně místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, identifikační číslo a daňové identifikační číslo, byla-li přidělena. Hodnotící komise současně uvede, zda nabídka vyhověla požadavkům uvedeným v § 59 odst. 3. Příslušná část protokolu o otevírání obálek se účastníkům otevírání obálek přečte před otevřením další obálky. (2) Hodnotící komise současně uvede, zda nabídka vyhověla každému požadavku uvedenému v § 59 odst. 3, a nabídkovou cenu. Před otevřením další obálky se účastníkům otevírání obálek přečte příslušná část protokolu o otevírání obálek. (3) Protokol o otevírání obálek podepisují všichni členové hodnotící komise. Protokol o otevírání obálek se po připojení listiny účastníků přikládá k seznamu nabídek. Uchazeči jsou oprávněni u zadavatele nahlédnout do části protokolu podle odstavců 1 a 2. Tuto část zadavatel zveřejní obvyklým způsobem.

6.5.6.4.4 Účel dokumentu: Podle § 60 odst. 1 musí být průběh otevírání nabídek uveden v protokolu. Do protokolu je třeba zaznamenat všechny nabídky, které byly v termínu otevření zpracovány, a dále též identifikační údaje o zájemcích podle § 60 odst. 1 věty 2 písm. a) nebo b). Zároveň je nutno u každé nabídky do protokolu podle § 60 odst. 2 věty 1 poznamenat, zda nabídka byla vyhotovena v požadovaném jazyce, zda byla podepsána právně závazným způsobem a zda byla podána úplná. Kromě toho musí být do protokolu zaznamenány příslušné nabídkové ceny.


150


6.5.6.4.5 Související dokumentace: •

Seznam doručených nabídek ve lhůtě k jejich podání_ příloha č.1 protokolu o otevírání obálek.

•

Přehled splněných požadavků na způsob zpracování nabídky_ příloha č.2 protokolu o otevírání obálek.

•

Prezenční listina zájemců účastnících se aktu otevírání obálek_příloha č.3 protokolu o otevírání obálek.

•

Čestné prohlášení členů komise o nepodjatosti _příloha č.4 protokolu o otevírání obálek.

•

Protokol o otevírání obálek.


151


6.5.7 Vyloučení nezpůsobilých zájemců a jejich písemné vyrozumění Zadavatel doporučeným dopisem s dodejkou písemně vyrozumí nezpůsobilé zájemce včetně odůvodnění, proč byli vyřazeni.

6.5.7.1 Nezpůsobilost pro nesplnění kvalifikace Zájemce nedoložil ve své nabídce dokumenty vyžadované zadavatelem k prokázání kvalifikace (obecné, ekonomické a finanční, technické a jakostní) a tento nesoulad hodnotící komise konstatovala při otevírání obálek s nabídkami a jejich kontrole.

6.5.7.2 Nezpůsobilost pro nesplnění zadávacích podmínek Při posuzování nabídek byly shledány nepřesnosti v nabídce, které odporují zadávacím podmínkám zadavatele. Např. rozsah služeb je odlišný, technické vymezení strojů neodpovídá minimu stanoveném v zadávací dokumentaci, cena nabídky převyšuje předpokládanou cenu zadavatelem a navýšení není objektivně zdůvodněno (např. zadavatel zapomněl specifikovat některé z prací, nebo podpůrného technického zařízení atd.).

6.5.7.3 Související dokumentace: •

Dopis o nesplnění kvalifikace

•

Dopis o nesplnění zadávacích podmínek

6.5.7.4 Formální kontrola V rámci formální kontroly se zjišťuje, zda se zájemce ve své nabídce držel oficiálních předloh pro předkládání nabídek. Rozsah této formální kontroly může být různý dle výběrové závislosti na konkrétním zadávacím řízení. Zpravidla se však jedná přinejmenším o následující kroky. Ověří se, 1.

zda byly provedeny změny v zadávací dokumentaci,

2.

zda změny zájemce v jeho zápisech jsou bez pochybností,

3.

zda nabídkou nedošlo k porušení podmínek účasti v soutěži (srovnej např. vzorové podmínky účasti při zadávání zakázek na stavební práce – formulář F II 4),


152


4.

zda nabídka zahrnuje zájemcovy vlastní všeobecné obchodní podmínky, které jsou v rozporu s požadavky zadávací dokumentace,

5.

zda je prohlášení požadované u sdružení zájemců úplné,

6.

zda při užším řízení nepředložili nabídky též dodavatelé, kteří k tomu nebyli vyzváni,

7.

zda nebyly doručeny nepřípustné alternativní nabídky,

8.

zda zájemci nepodali více nabídek.

6.5.7.5 Početní kontrola V návaznosti na formální kontrolu by všechny nabídky, které nebyly vyloučeny z formálních důvodů, měly být matematicky překontrolovány. Matematická kontrola sice není zákonem o veřejných zakázkách zcela jednoznačně vyžadována – § 61 odst. 4 věta 3 pouze stanoví, že ke zjevným početním chybám v nabídce, které byly zjištěny při posuzování, ovšem nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží – uvedené ustanovení nicméně prakticky předpokládá, že určitá matematická kontrola nabídky proběhne. Tak by tomu také skutečně ve všech případech mělo být a kontrola by se přitom neměla omezovat pouze na zjevné početní nesrovnalosti, protože jinak by nabídky nebylo možno přesně srovnat. Pokud by navíc zakázka byla udělena nabídce s početně nesprávně stanovenou nabídkovou cenou, znamenalo by to porušení soutěže a zásady stejného přístupu, jelikož výsledek by byl založen na chybách a nebyl by vyústěním řádně proběhnuvšího řízení. Svědomitá matematická kontrola, také zabraňuje situacím, kdy by po uzavření smlouvy v rámci její realizace mohlo docházet ke zbytečným sporům mezi zadavatelem a dodavatelem o výši částky, která má být následně skutečně uhrazena. Lze doporučit, aby po přepočítání všech nabídek byly hlavní nabídky uspořádány do seznamu zájemců, a to ve vzestupném pořadí podle přepočtených nabídkových cen. Jednotlivé ceny nabídek by při zachování pořadí ze seznamu zájemců měly být uspořádány do cenového přehledu.


153


6.5.8 Hodnocení nabídek: - ekonomická výhodnost

6.5.9 Vyhlášení vítěze a písemné vyrozumění zájemců o vítězi Zadavatel vyhlásí vítěze zakázky včetně odůvodnění. Dále toto rozhodnutí zašle hodnoceným zájemcům doporučenou poštou s dodejkou.

6.5.9.1 Související dokumentace: Dopis o rozhodnutí o přidělení zakázky

6.5.10 Uzavření písemné smlouvy s vítězem Zadavatel uzavírá s vítězem příslušnou smlouvu na plnění předmětu zakázky – smlouvu o dílo.

6.5.11 Soupis dokumentace poptávkového řízení a její archivace Podmínky archivace dokumentů zadávacího řízení upravují Operační programy autonomně. U OP RZL je doba archivace veškerých dokumentů 10 let.

6.5.11.1 Související dokumentace. Předávací protokol obsahující soupis dokumentace o průběhu zakázky – 2 kusy.


154


6.6 Modul č. 4 - Prověření realizace a řízení projektu Ve fázi výuky modulu č. 4 by měli již účastníci vzdělávání disponovat takovým komplexem vědomostí a dovedností, které jim dovolí nahlédnout hlouběji do systému a procesu vlastního řízení těch projektů, které byly schváleny k poskytnutí dotace. Účastníkům by měly být v rámci tohoto modulu prezentovány tedy především informace a návrhy řešení týkající se situací, se kterými se mohou v průběhu řízení a realizace projektu setkat. Po absolvování tohoto modulu by mělo být účastníkům zcela jasné, že projektové řízení chápeme jako soubor činností, které je potřeba uskutečnit v požadovaném termínu a kvalitě s plánovanými náklady tak, aby se dosáhlo stanovených cílů. Měli by si být zároveň vědomi, že realizace každého projektu je neodmyslitelně spojena s mnohými riziky. Každý projekt je zcela jedinečný a je na zkušenostech, profesionalitě a citu projektového vedení, do jaké míry dokážou být rizika snížena, případně eliminována. Při výuce opět doporučujeme využívat moderní techniku (projektor, promítací plátno) k prezentaci vysvětlujících schémat a diagramů. Jednu z možných podob prezentace systému řízení projektu znázorňuje následující schéma.


155


ŘÍZENÍ PROJEKTU

1.Řízení integrace projektu

2.Řízení rozsahu projektu

1. Sestavení plánu projektu 2. Realizace plánu projektu 3. Integrované řízení změn

1. Zahájení 2. Plánování rozsahu 3. Definice rozsahu 4. Ověření rozsahu 5. Řízení změn rozsahu

4.Řízení nákladů projektu 1. Zajištění zdrojů 2. Kontrola nákladů 3. Zajištění žádostí o platbu

7.Řízení komunikace 1. Plánování komunikace 2. Distribuce informací 3. Pravidelné schůzky týmu 4. Podávání písemných zpráv

5.Řízení kvality projektu 3. Plánování kvality 4. Zajištění kvality 5. Kontrola kvality

8.Řízení rizik projektu 1. Plán řízení rizik 2. Identifikace rizik 3. Analýza rizik 4. Plán reakcí na rizika 5. Sledování a kontrola

3.Řízení času na projektu 1. Definice činností 2. Řazení činností 3. Odhad doby trvání 1. Sestavení harmonogramu 2. Kontrola harmonogramu

6.Řízení zdrojů projektu 1. Zajištění členů týmu 2. Komunikace 3. Rozvoj týmu

projekt.

9.Řízení nákupů projektu 1. Plánování nákupů 2. Plánování poptávek 3. Výběrová řízení 4. Uzavírání smluv 5. Administrace smluv

Podobně jako v předchozích modulech by měl být při výkladu kladen důraz především na provázanost s problematikou lidských zdrojů, resp. projektů zabývajících se problematikou lidských zdrojů. Lektor musí při výuce brát v úvahu fakt, že nedílnou součástí tohoto modulu je i příprava a realizace závěrečné zkoušky, která se skládá ze dvou částí. Podstatou závěrečné zkoušky je prezentace a obhajoba vlastního, předem připraveného modelového projektového záměru a absolvování písemného testu (viz. bod 2.3.1). Po celkovém vyhodnocení bude celý vzdělávací a tréninkový program PROFI ukončen. Výuku tohoto modulu doporučujeme realizovat formou přednášky, která by měla být doplňována vhodně časovanou Powerpointovou prezentací, prezentací vysvětlujících schémat a obrázků (viz. předchozí stránka) a tištěnými materiály. Stěžejní body výkladu by měl lektor zaznamenat na flipchart. Převážná většina tohoto modulu bude realizována v učebně, kde bude pro každého z účastníků k dispozici počítač - na nich budou zpracovávat svůj modelový Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

156


projekt a připravovat jeho prezentaci. Po zpracování tohoto modelového projektu jej účastníci programu PROFI postoupí lektorům, kteří tak budou moci připravit oponenturu pro realizaci závěrečné zkoušky. Doporučená struktura a hodinová dotace výuky, zpracovávání modelového projektu a závěrečné zkoušky realizované v rámci modulu č. 4:

Téma

Předpokládaný výstup

(stěžejní okruhy výkladu)

(jaké dovednosti a vědomosti účastníci získají)

Realizace a řízení projektu

- účastníci se orientují v problematice

bude

řízení projektu a všech jeho nedílných

probíhat v běžné učebně, vedle

složek => uvědomují si, že řízení je

běžného vybavení bude nutné mít

velmi náročnou a komplexní činností,

k dispozici flipchart, notebook,

která je podmíněna zvládnutím všech

projektor a promítací plátno)

dílčích aktivit (řízení financí, lidských

(výuka

tohoto

tématu

Hodinová dotace

6 hodin

zdrojů, majetku, času, rizik…). Zpracovávání

Příprava k závěrečné zkoušce modelového - účastníci průběžně zpracovávají svůj

projektu k závěrečné zkoušce

projekt, jehož obhajoba a prezentace je

s možností konzultace

předmětem závěrečné zkoušky, lektor

(bude

probíhat

v

učebně

dává

podněty

a

průběžně

projekt

vybavené dostatečným počtem

připomínkuje tak, aby bylo dosaženo

počítačů, připojením na internet,

jeho co možná nejlepší úrovně

9 hodin

projektorem a plátnem, vedle - účastníci by měli v modelovém projektu běžného vybavení bude nutné mít

řešit skutečný problém, se kterým se ve

k dispozici flipchart)

své praxi setkávají, sami by měli rozhodnout z jakého opatření by bylo nejvhodnější čerpat finanční prostředky

Písemný test

Závěrečná zkouška - specifikace - viz. bod 2.3.1

Prezentace a obhajoba

- specifikace - viz. bod 2.3.1

vlastního modelového projektu

1 hodina 4 hodiny


157


Před tím než začnou účastníci zpracovávat svůj první modelový projekt k závěrečné zkoušce by jim měl lektor opětovně připomenout, jakým způsobem postupovat při definování a sestavování projektového záměru. Pro tento účel by mělo být účastníkům prezentováno toto schéma: 1. Definování projektového záměru - identifikujete problém / nedostatek / omezení, které je třeba řešit, odstranit (např. zaostávající odborné kompetence zaměstnanců společnosti) - jste pevně rozhodnuti problém řešit formou projektu, máte ucelenou představu o formě řešení

2. Možné zacílení projektu - vyhledáte vhodnou prioritu a opatření v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, zjistíte, zda je vyhlášena výzva v jejímž rámci je reálné projekt podat - dokonale se s danou vhodnou výzvou a jejími podmínkami seznámíte

3. Úpravy projektu, zajišťování příloh - pokud jste s relevantní výzvou dobře seznámeni, provedete nezbytné úpravy projektového záměru tak, aby ten co možná nejlépe naplňoval cíle a další podmínky výzvy - již v této fázi je nutné začít zajišťovat nezbytné přílohy, které je třeba dle podmínek nastavených výzvou předložit spolu s vlastní projektovou žádostí (analýza cílových skupin apod.) - jsou zcela jasně vymezeny cílové skupiny a klíčové aktivity


158


- projekt

4. Zpracovávání projektu je zpracováván ve specializovaném

programu Benefit - je třeba vyplnit všechny nezbytné údaje - je třeba dbát na celkovou logiku a vnitřní provázanost projektu, aktivity by neměly být samoúčelné, měly by jasně vést k dosažení stanovených cílů - postupně by měly být zajištěny / finalizovány i všechny nezbytné přílohy projektu - důležitá je i stylistická a gramatická bezchybnost popisu projektu

5. Zpětná kontrola a uzavření projektu - předtím než bude projektová žádost finálně uložena je třeba ji několikrát překontrolovat (obsahuje všechny nezbytné informace, klíčové aktivity, je projekt personálně zajištěn? atd.) - pokud jste si jistí, že projekt je bezchybný, proveďte jeho finální uložení, následně je nutno projektovou žádost vytisknout, vypálit na CD a v uzavřené obálce ji doručit vyhlašovateli výzvy


159


6.7 Obsah závěrečné zkoušky Součástí závěrečné zkoušky bude písemný test a prezentace a obhajoba modelového projektu. Specifikujme si obsah těchto částí:

1.

Písemný test

-

test se bude skládat z patnácti různých otázek, test bude pro zachování objektivnosti připraven ve čtyřech různých variantách (vzorová verze závěrečného testu tvoří přílohu č. x této metodiky),

-

úspěšně absolvuje test ten účastník programu, jež správně odpoví alespoň na 12 testových otázek,

-

doba zpracování testu je limitována 45 minutami, tato hranice nesmí být v žádném případě překročena.

2.

Prezentace a obhajoba modelového projektového záměru

-

na prezentaci a obhajobu svého záměru bude mít každý z účastníků celkem 20 minut pro prezentaci je pevně stanovená doba max. 10 minut, na obhajobu je vyčleněno též 10 minut ovšem s možností prodloužení o dobu nezbytně nutnou (např. dořešení položených otázek, vyjasnění problematické oblasti projektu apod.),

-

při prezentaci svého projektu budou účastníci využívat prostředků výpočetní techniky, tj. notebooku, projektoru a promítacího plátna.

Obě části závěrečné zkoušky proběhnou v jeden den. Jako první napíší účastníci písemný test a po 15 minutové přestávce bude následovat prezentace a obhajoba jednotlivých modelových projektů.


160


Příloha č. 9 - Prezentace a výuka programu Benefit V rámci výuky modulu č. 1 a seznamování účastníků s programy, které slouží ke zpracování projektových žádostí, doporučujeme účastníky vzdělávání seznámit podrobněji především z programem Benefit. Pro podrobné seznámení je nejvhodnější využít screenshoty jednotlivých záložek samotného programu, které budou účastníkům představeny formou vhodně strukturované powerpointové prezentace a doplněné nezbytným komentářem. Návrh jejich podoby spolu s návrhem doplňujícího výkladu představujeme na následujících stránkách. Výuka by měla v tomto případě probíhat v učebně, kde bude pro každého účastníka k dispozici počítač s internetovým připojením. Z internetových stránek www.esfcr.cz si stáhnou modelovou verzi programu Benefit a práci v něm si tak budou moci ihned vyzkoušet.

Obr. č. 1: Záložka 1. - Identifikace programu


161


- Navrhovaná podoba výkladu: Na této záložce výběrem jednotlivých políček (přes výběrové šipky) identifikujete prioritu Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, v jejímž rámci projekt zpracováváte. Výběr některých políček je omezen, políčka jsou vyplňována automaticky. Číslo operačního programu je nastaveno automaticky a nelze jej měnit, stejně tak i název operačního programu je nastaven automaticky a nelze jej měnit. Číslo priority vyberte ze seznamu. Seznam je v případě grantového projektu omezen na jednu prioritu. Název priority je následně vybrán automaticky dle čísla priority. Dále ze seznamu vyberete číslo opatření - seznam je v případě grantového projektu omezen na jedno opatření. Název opatření je generován automaticky dle čísla opatření. Číslo výzvy je nastaveno automaticky a nelze jej měnit, automaticky je pak dle výzvy nastaveno i grantové schéma. Číslo programu podpory vyberte ze seznamu, jeho název se následně doplní automaticky. Oblast zásahu vyberte ze seznamu. Seznam je v případě grantového projektu omezen na jednu oblast.

Obr. č. 2: Záložka 2. - Identifikace projektu


162


- Navrhovaná podoba výkladu: Tato záložka je určena pro prvotní identifikaci projektu. Vaším úkolem je zadat název projektu, a to ve třech formách - nezkrácené, zkrácené a též v anglickém jazyce. Název projektu v anglickém jazyce je povinný údaj, je nutné ho vyplnit (slouží k celoevropské evidenci projektových záměrů). Dále je v rámci této záložky nutno stručně definovat obsah projektu - měla by být popsána identifikovaná oblast zájmu či identifikovaný problém, který problém řeší, všechny cíle projektu, jeho klíčové aktivity a další významná specifika.

Obr. č. 3: Záložka 3. - Identifikace projektu II - Navrhovaná podoba výkladu: Na této záložce identifikujete předpokládané datum zahájení a ukončení zpracovávaného projektu (datum se zadává buď přímo ve formátu DD.MM.RRRR nebo pomocí výběrového políčka po kliknutí na symbol šipky). Doba trvání projektu se doplní automaticky na základě Vámi specifikovaných údajů. Je nutné pamatovat na fakt, že doba trvání projektu specifikovaná na této záložce se musí shodovat se specifikací harmonogramu rozpočtu (viz. dále - Záložka 15.).


163


Obr. č. 4: Záložka 4. - Území dopadu - Navrhovaná podoba výkladu: Zde identifikujete území, na které bude mít zpracovávaný projekt dopad. Pomocí tohoto výběru, co nejlépe specifikujte region, který bude mít z realizace projektu prospěch. Území dopadu vyberete pomocí tlačítka „VYBRAT“. Následně se Vám otevře následující podokno:


164


V tomto podokně lze pomocí filtrů „název“, „okres“ a „úroveň“ vybrat Vámi požadované území dopadu. Výběr konkrétního územního celku uskutečníte pomocí jeho označení myší a kliknutím na tlačítko „Přidat - >“ (viz. červené šipky). Můžete vybrat územní celky několika úrovní. Po ukončení výběru klikněte na tlačítko „OK“. Po specifikování všech územních celků, které budou těžit z předkládaného projektu proveďte na základní obrazovce výběr území, které lze označit jako území kde bude mít projekt převažující dopad.

Obr. č. 5: Záložka 5. - Umístění - Navrhovaná podoba výkladu:


165


Zde provedete specifikaci umístění projektu dle povahy prostředí v němž bude projekt realizován. Pokud se projekt nachází v městském prostředí, zaškrtněte toto pole. V opačném případě nechte pole prázdné. Pokud se projekt nachází ve venkovském prostředí, zaškrtněte toto pole. V opačném případě nechte pole prázdné. Pole územně nevymezeno je automaticky zaškrtnuto, pokud jste nezaškrtli žádné z předchozích polí.

Obr. č. 5: Záložka 6. - Identifikace žadatele - Navrhovaná podoba výkladu: Tato záložka obsahuje základní informace o žadateli předkládající projekt. Nového statutárního zástupce a kontaktní osobu zadejte pomocí tlačítka „Nový“ (viz. červené šipky). Povinně musíte vyplnit alespoň jednoho statutárního zástupce a alespoň jednu kontaktní osobu. Po stisknutí tlačítka „Nový“ se objeví následující okno.


166


Je třeba pečlivě vyplnit všechny nezbytné údaje - především úplný název žádajícího subjektu (max. 255 znaků), jeho právní formu a identifikační číslo. U statutárních zástupců, resp. kontaktních osob je vedle celého jména a titulu potřeba zadat telefon a přesnou adresu trvalého bydliště. Výběr obce provedete pomocí tlačítka „…“.

Obr. č. 7: Záložka 7. - Identifikace žadatele II - Navrhovaná podoba výkladu: Vedle identifikace přesné úřední adresy předkladatele projektu, adresy pro doručení a adresy internetových stránek je vyplnění tohoto pole důležité především s ohledem na zdůraznění


167


dosavadních zkušeností předkladatele s realizací projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů (dokladují se zkušenosti z posledních 3 let).

Obr. č. 8: Záložka 8. - Partneři - Navrhovaná podoba výkladu: Na této záložce budou identifikováni partneři předkládaného projektu, samozřejmě pouze v případě, že v projektu partneři figurují. Nový partnerský subjekt zadáte pomocí kliknutí na tlačítko „Nový“ (viz. červená šipka), následně se otevře toto podokno, které obsahuje tři samostatné záložky:


168


- záložka „Základní údaje“

zde provedete přesnou identifikaci partnerského subjektu, zadávané údaje se téměř neliší od údajů, které je nutno zadat v případě identifikace samotného žadatele. -

záložka „Doplňkové informace“

je třeba dobře specifikovat roli partnera v jednotlivých klíčových aktivitách projektu, důvod jeho zapojení, způsob práce s cílovou skupinou a předchozí zkušenosti partnera s obdobnými projekty.


169


-

záložka „Náklady partnera“

na této záložce by měly být specifikovány náklady, které partnerovi vzniknou v souvislosti s realizací projektu.

Obr. č. 9: Záložka 9. - Popis - Navrhovaná podoba výkladu: Správné a pečlivé vyplnění této záložky je jedním ze stěžejních bodů zaručující úspěch předkládaného projektu. Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

170


Ve zdůvodnění potřebnosti projektu popište, proč je nutné projekt realizovat vzhledem k potřebám a nedostatkům zjištěným v příslušné oblasti, jak geografické tak tématické. Uveďte výsledky konkrétních šetření, podrobného výzkumu, konzultací se zaměstnavateli (kde to připadá v úvahu). Velikost projektu a cílová skupina musí odpovídat nezaměstnanosti, potřebě pracovních míst nebo sociálních služeb, nedostatkům ve vzdělávání. Ve vazbě projektu na příslušné opatření programu popište, jak projekt přispěje k naplnění globálního a specifických cílů příslušného opatření v případě systémového či národního projektu nebo zadání grantového schématu v případě grantového projektu. Ve vazbě projektu na strategické dokumenty popište vztah projektu k vládním, státním nebo národním strategiím, politikám a programům. Typy činností realizované projektem vyberete po kliknutí na tlačítko „Činnosti…“ (viz. červená šipka) - škála nabízených činností se odvíjí od konkrétního opatření v jehož rámci je projekt zpracováván. Výběr činností je obdobný, jako v případě specifikace území dopadu projektu. V sekci „Vnitřní postupy řízení a hodnocení“ popište vnitřní postupy řízení projektu v organizaci (organizační zajištění, vymezení kompetencí, koordinace spolupráce s partnery, průběžná vnitřní kontrola a dohled nad realizací projektu apod.), včetně monitorování a vyhodnocování efektivity řízení a pokroku v realizaci projektu. V další sekci stručně popište hlavní cíle projektu. Cíle musí být v souladu s cíli grantového schématu nebo opatření. Po kliknutí na tlačítko „Cílové skupiny…“ (viz. červená šipka) proveďte výběr cílových skupin předkládaného projektu. Podobně, jako v případě činností se i specifikace cílových skupin odvíjí od konkrétního opatření v jehož rámci je projekt zpracováván. Stejně probíhá i výběr konkrétní cílové skupiny. Popište důvody pro výběr cílových skupin projektu vzhledem k potřebám, zjištěným u těchto skupin. Vysvětlete význam projektu vzhledem k potřebám příslušných cílových skupin. Popište, jak projekt překonává problémy a zlepšuje postavení cílových skupin, na které je zaměřen. V sekci „Zapojení cílových skupin“ popište způsob získávání příslušníků cílových skupin a výběru klientů, kteří se projektu zúčastní. Uveďte způsob publicity v médiích vedoucí k upoutání pozornosti cílové skupiny a způsob práce s cílovou skupinou. Pokud budou součástí projektu doprovodná opatření, zaškrtněte toto pole a proveďte podrobnou specifikaci těchto doprovodných opatření (např. hlídaní dětí klientů služeb,


171


příspěvek na dopravu, příspěvek na ubytování apod.). V opačném případě nechte pole prázdné.

Obr. č. 10: Záložka 10. - Udržitelnost - Navrhovaná podoba výkladu: V rámci této záložky je nutno věnovat pozornost třem sekcím. V sekci „Popis pokračování činností po skončení podpory“ popište, jak budou činnosti realizované projektem pokračovat po skončení financování z Evropského sociálního fondu. Uveďte, zda a jak budou zachovány činnosti, institucionální struktury, vazby a partnerství. Uveďte další zdroje financování, které budou použity pro pokračování činností po skončení podpory. V „Popisu přidané hodnoty projektu“ popište, jakým způsobem budou aktivity projektu napomáhat vytváření přidané hodnoty v oblastech definovaných globálními cíli grantového schématu nebo opatření - co nového tato podpora umožní realizovat nad rámec možností národních zdrojů, tzn. tak aby pouze nenahrazovala jinou formu dotace na podporované aktivity (např. zvýšení počtu osob, pro které je zajištěno vzdělání nebo trénink, zvýšená kvalifikace, navýšení počtu pracovních míst, udržení stávajících aktivit nebo inovativní aktivity, které by jinak nebyly možné apod.). V poslední sekci na této záložce popište v čem je projekt inovativní, tzn. ojedinělý, netradiční, novátorský, nezvyklý. Jak rozvíjí nové metody, postupy nebo nově pojímá cílové skupiny. Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

172


Obr. č. 11: Záložka 11. - Rizika - Navrhovaná podoba výkladu: Na této záložce důsledně popište rizika s nimiž se při realizaci projektu musí počítat a způsob jak se jim budete bránit (např. co se stane, když se na rekvalifikační kurz nepřihlásí dostatečný počet nezaměstnaných nebo přestane spolupracovat partner, který se měl na realizaci projektu podílet).


173


Obr. č. 12: Záložka 12. - Náklady - Navrhovaná podoba výkladu: Správné nastavení nákladů, celého rozpočtu a potažmo správné vyplnění této záložky je jednou z nejzásadnějších otázek podmiňujících šance předkládaného projektu na úspěch. Tato záložka obsahuje podrobnou specifikaci nákladů na projekt žadatele. Nový řádek pod požadovanou úroveň vložíte označením myší tohoto řádku a následně kliknutím myší na tlačítko „Přidat záznam“. V tabulce nákladů rozepište jednotlivé skupiny na dílčí položky se shodnými náklady na jednotku (tam, kde je to nutné) - např. osobní náklady na odborný personál na kategorie podle platového zařazení (jednotky osobních nákladů uvádějte v hodinách - max. 1 měsíc úvazku, nebo v letech - 2 a více měsíců úvazku), zařízení a vybavení na různá zařízení odpovídající ceny apod. Poté vyplňte postupně počet jednotek, náklady na jednotku. Celkové náklady se dopočítají automaticky. Následně rozdělte náklady plánované na jednotlivé roky. Součtové položky částí 1. - 7., celkové uznatelné náklady a celkové náklady projektu se doplňují automaticky. Nakonec doplňte celkové neuznatelné náklady.


174


Při zpracovávání rozpočtu je třeba mít stále k dispozici Příručku pro žadatele o finanční podporu grantových projektů - příručka se problematice rozpočtu komplexně věnuje a velký důraz klade i na omezení, která jsou stanovená pro jednotlivé položky rozpočtu.

Obr. č. 13: Záložka 13. - Realizace - Navrhovaná podoba výkladu: Tato záložka slouží k identifikaci a podrobnému popisu klíčových aktivit projektu, tedy kroků, které povedou k dosažení stanovených cílů. Vložení nové klíčové aktivity provedete po kliknutí na tlačítko „Nový“ (viz. červená šipka).


175


Následně se otevře toto podokno:


176


V tomto podokně zadáte nejprve pořadové číslo aktivity, název klíčové aktivity a metodu její realizace. Metoda realizace by měla být popsána podrobně a měla by být též náležitým způsobem zdůvodněna. Zároveň by měl popis metody realizace obsahovat i rozpis nákladů na konkrétní klíčovou aktivitu - součet těchto nákladů pak vepíšete do políčka „Celkové náklady (Kč)“. Jednotkové náklady se vztahují na jednu jednotku klíčové aktivity, např. náklady na jednu vyškolenou osobu v rámci školící aktivity, na jednoho rekvalifikovaného zaměstnance v rámci rekvalifikačního programu, náklady na jedno vytvořené pracovní místo pro sebezaměstnání apod. V případě aktivit jako např. analýza a monitorování trhu práce z hlediska rovných příležitostí se jednotkové náklady rovnají celkovým nákladům.

Obr. č. 14: Záložka 14. - Realizace II - Navrhovaná podoba výkladu: Na této záložce provedete identifikaci členů projektového týmu a jejich celkového počtu. Vložení člena projektového týmu provedete kliknutím na tlačítko „Nový“ (viz. červená šipka), otevře se toto podokno:


177


Popište, jaké bude konkrétní zapojení členů realizačního týmu. Do tabulky vyplňte roli v realizačním týmu (rozlište minimálně vedoucího týmu a ostatní členy dle nákladových položek na personál). Pokud tuto roli bude vykonávat více osob, uveďte do závorky jejich počet. Uveďte přepočtený týdenní úvazek, tj. počet odpracovaných hodin za týden/40. V případě jednorázových činností uveďte celkový počet hodin. Popište konkrétní zapojení dané role v projektu (tzn. jakou činnost bude daný člen týmu vykonávat) a vyberte název příslušného subjektu žadatele nebo partnera.

Obr. č. 15: Záložka 15. - Harmonogram


178


- Navrhovaná podoba výkladu: Na této záložce identifikujete předpokládaný průběh předkládaného projektu v čase. Harmonogram je rozdělen dle klíčových aktivit do jednotlivých roků, roky jsou členěny na 12 měsíců. Součástí harmonogramu se automaticky stávají všechny aktivity, které jste zadali v rámci 13. záložky. Vaším úkolem je v jednotlivých rocích označit ty měsíce, v nichž bude realizována daná aktivita. Označení jednotlivých měsíců provedete jednoduchým kliknutím myši. V příkladu, který je znázorněn na obrázku je „Aktivita 1“ v 1. roce plánována v měsících lednu až dubnu, „Aktivita 2“ v 1. roce v měsíci květnu až prosinci a „Aktivita 3“ v 2. roce v měsících lednu až dubnu. Doporučujeme v rámci této záložky nepoužívat scrollovacího kolečka na myši - mohli byste tak omylem označit další měsíce.

Obr. č. 16: Záložka 16. - Předpokládané zdroje financování - Navrhovaná podoba výkladu: Zde by měli být identifikovány zdroje pro financování projektu. Do tabulky předpokládaných zdrojů vyplňte zdroje žadatele a partnerů s rozlišením na vlastní zdroje, ostatní zdroje a přímé výnosy projektu. Částka v poli žadatel a partneři celkem bude dopočtena automaticky. Celkové náklady projektu, celkové neuznatelné náklady projektu a celkové uznatelné náklady projektu budou doplněny automaticky z tabulky nákladů projektu Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

179


a rozpočteny dle procentuálního podílu pro dané opatření. Výdaje pro spolufinancování budou dopočteny automaticky jako rozdíl mezi celkovými uznatelnými náklady a celkovými zdroji žadatele a partnera. Při výpočtu požadované částky spolufinancovaných výdajů z veřejných rozpočtů je třeba vzít v úvahu souhrn omezení ÚOHS na míru veřejné podpory. Spolufinancováním se rozumí financování ze státního rozpočtu a z peněz EU. % z celkových nákladů budou dopočítána automaticky až po úroveň žadatele. V příkladu, který je uveden na obrázku činí celkový rozpočet projektu 1,5 mil. Kč. Žadatel se přitom na financování projektu plánuje podílet 50 %, tedy 750 tis. Kč z vlastních zdrojů. Zbylých 750 tis. Kč bude představovat případná dotace.

Obr. č. 17: Záložka 17. - Publicita - Navrhovaná podoba výkladu: V rámci této záložky je třeba identifikovat způsob zajištění publicity projektu. Měli byste uvést zcela konkrétní opatření pro zajištění publicity projektu. Primární povinností, kterou by měla publicita projektu zajistit, je zejména povinnost informovat příjemce pomoci o podpoře z Evropského sociálního fondu během všech činností realizace projektu. Je nutné uvádět podporu z Evropského sociálního fondu ve všech vydávaných materiálech a během prezentací projektu.


180


Měly by být vyjmenovány konkrétní plánované akce zajišťující publicitu projektu – webová prezentace (nové aplikace, sekce, články, materiály), masmédia (mediální kampaně – TV, rádio, tisk), tištěné materiály (publikace, metodiky, pokyny), digitální média (CD – ROM), propagační předměty, plakáty a letáky, opatření pro monitorování a hodnocení informačních a propagačních aktivit (výzkumy veřejného mínění/ankety/ šetření aj.), zpravodaj (pravidelné aktuální info), konference či jiné aktivity. U každého plánovaného opatření je třeba připojit plánované datum začátku, popis a název akce a přidat podrobnější komentář (jak bude opatření organizačně a věcně zajištěno).

Obr. č. 18: Záložka 18. - Výstupy a výsledky - Navrhovaná podoba výkladu: Výstupy a výsledky projektu představují ukazatele, které je možno monitorovat a hodnotit tak úroveň projektem dosahovaných výsledků. V rámci jednotlivých opatření Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů se objevují různě nastavené (resp. pojmenované) výstupy a výsledky. Výběr výstupů a výsledků vhodných pro Vámi zpracovávaný projekt provedete kliknutím na tlačítko „Nový“ (viz. červená šipka). U každého výstupu a výsledku se sleduje hodnota „výchozí“ a „plánovaná“ (např. při vytváření nového vzdělávacího kurzu bude výchozí hodnota 0 a plánovaná 1). Pokud budou v rámci projektu pořádány kurzy, jste povinni sledovat ukazatel „Počet účastníků kurzů Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy, Most – Velebudice, příspěvková organizace Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a státním rozpočtem České republiky

181


s komponentou informačních technologií“ a „Počet účastníků kurzů s komponentou životního prostředí“, jako ukazatele tzv. horizontálních témat programu.

Obr. č. 19: Záložka 19. - Očekávané efekty - Navrhovaná podoba výkladu: Tato záložka slouží k identifikaci tzv. multiplikačních efektů. Projekt má multiplikační efekty pokud na něj a jeho výsledky navážou další projekty nebo činnosti, financované z jiných zdrojů. Pokud jste o tomto přesvědčeni, zaškrtněte pomocí kliknutí myši políčko „Projekt má multiplikační efekty“, následně musíte tyto multiplikační efekty identifikovat. Popište jak jsou aktivity a know-how projektu přenositelné do jiné sféry, jaké další efekty může realizace projektu vyvolat, jaký proces může být díky projektu nastartován.


182


Obr. č. 20: Záložka 20. a 21. - Horizontální témata a Horizontální témata II


183


- Navrhovaná podoba výkladu: Záložky 20. a 21. spolu úzce souvisí. Týkají se vlivu projektu na tzv. horizontální témata, která jsou podrobně popsána v Příručce pro žadatele o finanční podporu grantových projektů Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Je třeba dobře zvážit, jaký efekt bude předkládaný projekt na horizontální témata mít. U posouzení všech horizontálních témat můžete vybrat pomocí zaškrtnutí příslušného políčka vždy jednu ze tří možností. Pokud zaškrtnete variantu „Neutrální“, pole popis je nepovinné. V opačném případě musíte vyplnit vždy i pole „Popis“. Nyní si řekneme základní informace k horizontálním tématům: - Vliv na rovné příležitosti Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, víry, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Téma rovných příležitostí se vztahuje i na další znevýhodněné skupiny, jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni a absolventi škol (tedy skupiny ohrožené sociálním vyloučením). Zvláštní důraz je kladen na rovné příležitosti žen a mužů. Vyplývá to z doposud znevýhodněného postavení žen na trhu práce daného mj. překážkami vyplývajícími z tradičního chápání postavení žen ve společnosti. - Informační společnost Informační společnost je termín používaný v souvislosti se zaváděním informačních technologií do nejrůznějších oblastí každodenního života. Informační a komunikační technologie vytváří globální informační společnost, která zakládá své bohatství na lidském kapitálu. Rozvoj informační společnosti vyžaduje nové přístupy ke vzdělávání, zasahuje však i oblast vztahu občana a státních orgánů, výkonu veřejné správy, vztahů spotřebitele a výrobce, oblast podpory využívání veřejných informací, průmyslu, obchodu a další. Z těchto důvodů je nutné, aby projekty poskytovaly příležitosti a zpřístupňovaly využívání všech prostředků podporujících širší využívání informačních technologií ve společnosti při respektování specifických potřeb konkrétních skupin i jedinců. - Místní iniciativy Podpora místním iniciativám zabezpečuje, aby předkládané projekty svými výstupy přispívaly k místnímu rozvoji hlavně v oblasti zaměstnanosti, komunitního plánování, sociálních služeb,


184


vytváření místních partnerských vazeb, vzdělávání, uplatňování rovných příležitostí, adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců, podnikání. Místními iniciativami se rozumí: místní nestátní neziskové organizace, ostatní veřejné instituce působící v daných lokalitách nebo regionech, apod. V oblasti boje proti sociálnímu vyloučení se nejlépe osvědčují místní iniciativy, které jsou založeny na dobré znalosti prostředí a specifických problémů cílových skupin příjemců pomoci. - Udržitelný rozvoj Principy udržitelného rozvoje je třeba zohledňovat v oblasti rozvoje ekonomiky, životního prostředí, dopravy, cestovního ruchu, zdraví obyvatelstva, vzdělávání, zaměstnanosti i sociálního začleňování. Udržitelný rozvoj, je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními rozměry: sociálním, enviromentálním a ekonomickým. Udržitelný rozvoj je založen na hledání kompromisů mezi aktuálními potřebami a možnostmi budoucích generací uspokojit jejich vlastní potřeby. V rámci projektů musí být otevřen prostor pro lepší porozumění principům udržitelného rozvoje a pro osvětu a šíření dobrých praktik pro udržitelný rozvoj.

Obr. č. 22: Záložka 22. - Veřejná podpora


185


- Navrhovaná podoba výkladu: Tato záložka se vyplňuje, byl-li žadatel v posledních třech letech příjemcem tzv. veřejné podpory de minimis. Pokud ano, je třeba zaškrtnout příslušné políčko a výši této podpory specifikovat.

Obr. č. 23: Záložka 23. - Veřejná zakázky - Navrhovaná podoba výkladu: Tato záložka se vyplňuje, budou-li součástí projektu veřejné zakázky na dodávku zařízení / služeb / materiálu apod. Téma veřejných zakázek je velmi obsáhlé, a proto by mu měla být věnována zvýšená pozornost. V současné době navíc v platnost vstupuje nový zákon o veřejných zakázkách, proto je třeba se touto problematikou obsáhleji zabývat i mimo tréninkový a vzdělávací program PROFI.


186


Obr. č. 24: Záložka 24. - Další projekty a žádosti - Navrhovaná podoba výkladu: Pokud v době předložení zpracovávaného projektu realizujete jiné projekty financované ze státního rozpočtu nebo ze zdrojů Evropského Společenství, zaškrtněte příslušné pole na této záložce. V opačném případě nechte pole prázdné. Pokud jste zaškrtli předchozí pole, popište jaké projekty v současné době realizujete (tlačítko „Nový“). Do tabulky uveďte název projektu, datum poskytnutí podpory, rozpočet projektu, příslušnou rozpočtovou kapitolu státního rozpočtu nebo zdroj Evropského Společenství (např. Phare 2000, Interreg, Equal, EIB apod.) a popis projektu. Pokud jste již v uplynulých 6 měsících předložili nebo během příštích 6 měsíců předložíte nějaké další žádosti poskytnutí veřejné dotace nebo grantu, zaškrtněte toto pole. V opačném případě nechte pole prázdné. Pokud jste zaškrtli předchozí pole, popište jaké žádosti jste předložili nebo předložíte (tlačítko „Nový“). Do tabulky uveďte název projektu, částku, příslušnou rozpočtovou kapitolu státního rozpočtu nebo zdroj Evropského Společenství (např. Phare 2000, Interreg, Equal, EIB apod.) a popis žádosti.


187


Obr. č. 25: Záložka 25. - Přílohy - Navrhovaná podoba výkladu: V rámci této závěrečné záložky celého programu Benefit identifikujete přílohy, které budou předkládány společně s projektovou žádostí. Jednotlivé priority, resp. opatření Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů kladou různé nároky na přílohy - v některých případech je např. nutno předkládat obsáhlou analýzu cílových skupin, doklady o akreditaci vzdělávacího programu apod. Je potřeba pozorně sledovat znění výzvy a neopomenout žádnou z povinně požadovaných příloh. V rámci programu Benefit pak záložka 25. slouží k „evidenci“ těchto příloh, identifikaci počtu jejich stran a faktu, zda jsou či nejsou k projektové žádosti připojeny. Úpravy jednotlivých příloh provádíte pomocí tlačítka „Upravit“. Je možno zároveň přidávat vlastní, další přílohy - např. obsáhle zpracovanou „Vazbu na strategické dokumenty“ apod. - v takovém případě využijte pro vložení nové přílohy a její specifikaci tlačítko „Nová“.


188


Příloha č. 10 - Závěrečný písemný test 1) Jaké znáte druhy strukturálních fondů? (jmenujte alespoň tři) 2) Co strukturální fondy obecně podporují, k čemu slouží? 3) Součástí jakého strukturálního fondu je Operační program Rozvoj lidských zdrojů? 4) Kolik priorit má Operační program Rozvoj lidských zdrojů? Jmenujte alespoň dvě z nich? 5) Vysvětlete pojem „studie proveditelnosti“? 6) Co označuje zkratka NUTS? 7) Co je tzv. logframe a k čemu slouží? 8) Koho označujeme „cílovou skupinou“? 9) Co je to BENEFIT? K čemu slouží? 10) Jaké jsou základní priority celoživotního učení? 11) Do jaké výše mohou být projekty v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů financovány (procentuálně)? 12) Popište formou základního schématu systém řízení rizik v projekt? 13) Vyjmenujte alespoň tři významné národní strategické dokumenty? 14) Jaké priority jsou součástí tzv. horizontálních témat? 15) Vyjmenujte alespoň tři webové adresy na nichž lze získat informace o strukturálních fondech?


189


V Mostě, dne 28.4.2006 Na tvorbě metodiky modulového vzdělávacího a tréninkového programu se podíleli: Předkladatel projektu – Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy Most - Velebudice Partner č. 1 – Rekvalifikační a informační centrum s.r.o. Most Partner č. 2 - SEDUCTUS s.r.o. Most Partner č. 3 – Integrovaná střední škola energetická, příspěvková organizace, Chomutov Partner č. 4 – Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje Mostě, dne 28.4.2006 Na tvorbě metodiky modulového vzdělávacího a tréninkového programu se podíleli: Předkladatel projektu – Integrovaná střední škola technická – Centrum odborné přípravy Most - Velebudice Partner č. 1 – Rekvalifikační a informační centrum s.r.o. Most Partner č. 2 - SEDUCTUS s.r.o. Most Partner č. 3 – Integrovaná střední škola energetická, příspěvková organizace, Chomutov Partner č. 4 – Krajská hospodářská komora Ústeckého kraje


190

Metodika modulového vzdělávacího a tréninkového programu

Recommend Documents