ŠMERAL BRNO MÁ 150 LET Jak firma oslavila významné historické výročí?

40 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 1. PROSINCE 2011, DATUM VYDÁNÍ: 9. PROSINCE 2011, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz  Stop fašismu ve Flossenbürgu – str. 2  Zprávy ze zahraničí – str. 3  Po stopách starých hutí v Čechách

a na Moravě – Roztoky u Křivoklátu – str. 4

Příloha – str. I až IV:  Poradny na přání (Právní servis, Zdravotní okénko)  Mzdy a konto pracovní doby:

Jak to upravuje novelizovaný zákoník práce  Příspěvek na bydlení se zvýší  Nemocenské dávky v roce 2012  Co je to důstojná práce (II.)

Místopředseda OS KOVO J. Endlicher a předseda ZO OS KOVO ve Šmeralu Brno A. Vala u pamětní desky k první vyrobené Kaplanově turbině na světě

Ano, pane, tohle je naše letošní česká specialita: předvánoční zdražování...

LUBOMÍR PÁSEK SENIOREM ROKU Dlouholetý šéf klubu odborářů důchodců při ZO OS KOVO Vysoké pece Ostrava ve firmě Arcelor Mittal, ing. Lubomír Pásek, se stal vítězem ankety Senior roku 2011, kterou vyhlásilo město Ostrava. Porota L. Páska vybrala z více než dvaceti mimořádně aktivních osobností starších pětašedesáti let navržených seniorskými organizacemi a jednotlivci. „Stáří není umění, umění je se ho dožít a přežít,” tvrdí dvaaosmdesátiletý hutník, který v Ostravě také zakládal Koordinační radu seniorů a zdravotně postižených a je členem poradního sboru seniorů ostravského primátora. Dlouho byl také předsedou sáňkařského oddílu Baníku Ostrava. „Pokud vám to zdraví dovolí – aktivita, aktivita, aktivita. Nezůstat sám, být v nějaké společnosti, mít zájem o veřejnou činnost. Jakmile vidíte jen všechno špatné, tak to je konec,” dává ostravský senior svůj recept na spokojené stáří. Lubomír Pásek je členem předsednictva a výkonného výboru Asociace důchodců odborářů při ČMKOS a členem kolegia Rady seniorů ČR. (ben)

ŠMERAL BRNO MÁ 150 LET Jak firma oslavila významné historické výročí? Brněnská slévárenská a strojírenská firma Šmeral letos slaví. Je tomu přesně 150 let, kdy Ignác Storek, rodák z vesničky Odranec na Českomoravské vysočině, postavil na místě dnešního závodu Šmeral dřevěnou budovu slévárny s kuplovnou na výrobu odlitků. U příležitosti tohoto významného jubilea položila redakce Kovák několik otázek předsedovi ZO OS KOVO ve firmě Šmeral Brno, a. s., Aleši Valovi. Jak firma oslavila tuto historickou událost? představení komedie Škola základ života, spoje1. prosince se v Technickém muzeu v Brně né s občerstvením. A jednak všichni obdrželi uskutečnilo slavnostní setkání s obchodními (Pokračování na str. 4) partnery a zástupci města, vlády i parlamentu a také odborů. KroKRÁTCE Z HISTORIE FIRMY mě oficiálních projevů a promítáStorkově slévárně a kuplovně založené roku 1861 se dobře ní byl bohatý kulturní program. vedlo, a tak v roce 1913 zahájila u slévárny provoz také stroHlásí se firma k původní výrobní jírna, v níž se vyráběly zejména náhradní součásti pro textiltradici? Co se z ní zachovalo? ní a hospodářské stroje, cukrovary, parní lokomotivy a pluhy. Dodnes tu stojí slévárna, ale Postupně se tak závod rozšířil na ocelárnu, slévárnu měkké limísto původní šedé litiny se tu od tiny a železa a strojírnu. 70. let vyrábí ocelolitina a tvárná Ještě před první světovou válkou navázala firma spolupráci litina. Nad slévárenskou produkcí s profesorem na německé Vysoké škole technické v Brně Vikvšak převažuje strojírenská výrotorem Kaplanem, který obdržel v roce 1913 patent na nový ba, která se orientuje především typ vodní turbiny. První prototyp byl vyroben v roce 1918 na tvářecí stroje pro automobiloprávě v brněnském Šmeralu a instalován byl v přádelně dolvý průmysl. Tak je tomu již norakouského Velmu. Výsledky takzvané Kaplanovy turbiny 60 let. V posledním dvacetiletí předčily všechna očekávání. Její účinnost dosahovala tehdy funguje také dceřiná společnost nevídaných 80 až 86 procent. V plném provozu a bez poruch Modelárna Šmeral a Elektro Sopracovala až do roku 1955 a dnes odpočívá ve vídeňském chor Šmeral Group. Ze starých Technickém muzeu. Do roku 1952 bylo ve Šmeralu vyrobeno časů se dochovalo jedno průčelí 300 těchto turbin. Poté byla výroba převedena do ČKD BlanStorkovy slévárny a též Storkova sko. vila. Po první světové válce se k výrobě odlitků a vodních turbin Jaký dárek k 150. výročí dostali, přidala také produkce tvářecích strojů, které se v období po či dostanou zaměstnanci? druhé světové válce staly postupně hlavním výrobním artikJednak byli pozváni 3. 11. do lem Šmeralu. Městského divadla v Brně na

1

KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011

STOP FAŠISMU VE FLOSSENBÜRGU Mladí bavorští a čeští odboráři uctili památku obětí Již téměř 60 let si mladí nejen z bavorského DGB připomínají v památnících koncentračních táborů Dachau a Flossenbürg oběti fašismu a národního socialismu a tzv. „křišťálové noci” v roce 1938. A jak tomu bylo letos?

N

aši mladí kováci absolvovali 8. a 9. listopadu společný program s německými odboráři, který navazoval na společnou návštěvu Lidic a Terezína 30. 9. a 1. 11. a na společný seminář na téma Co o sobě Němci a Češi víme – exkurze do společné historie. Tím pokračováním byla návštěva bývalého pracovního a koncentračního tábora Flossenbürg v Bavorsku. Česká výprava byla složená ze 6 členů komise mladých OS KOVO, Petra Arnicana – koordinátora projektu EURES (Čechy a Bavorsko), Jaromíra Endlichera - místopředsedy OS

1938, po níž následoval po celém Německu obrovský protižidovský pogrom. Pietní akt a vzpomínka se konala v místním kostele, kde vystoupili s projevy mládežničtí tajemníci z DGB Bavorsko Andreas Bernauer a Astrid Backmann. Po nich si vzali slovo mladí žáci kolem 14 let z Bavorska, kteří různými mluvenými a animačními projevy zavzpomínali především na stejně staré dětské oběti nacistických čistek. Na konci programu děti rozprostřely v kostele velice výmluvné číslo na velkých kartonech papíru – 6 000 000, čili číslo, které označovalo počet obětí židovského holocaustu. Po tomto programu přišel na řadu závěrečný akt - položení smutečního věnce na pietním místě. Čest nést a položit věnec dostala právě naše výprava a zhostila se ho se vší úctou a po-

Mladí kováci položili smuteční věnec v bývalém koncentračním táboře Flossenbürg

KOVO a Ladislava Paška - vedoucího organizačně-provozního úseku OS KOVO. L. Paška se návštěva dotýkala i osobně, neboť zde měl 5 let uvězněného otce Josefa Paška, který ze svého nuceného pobytu ve Flossenbürgu sepsal i své paměti, které vydal pod názvem Návrat nežádoucí. Program této akce začal 8. listopadu návštěvou bavorského města Weiden, jeho večerní prohlídkou spojenou s večeří v místní restauraci a přespáním v hotelu Hotel am Tor, abychom se ráno přesunuli do samotného Flossenbürgu. Táborem Flossenbürg prošlo mezi roky 1938 až 1945 na 100 000 vězňů, z nichž minimálně 30 000 přišlo o život. Tábor byl vyloženě pracovní, těžila se zde z místního lomu žula a od roku 1943 vězni museli montovat díly pro letadla firmy Messerschmitt. Za asistence česky mluvící průvodkyně jsme absolvovali prohlídku celého pietního místa ve Flossenbürgu a po přestávce na oběd přišlo na řadu to nejdůležitější. Tím bylo společné uctění památky obětí křišťálové noci z roku

2

korou, za což jsme byli moc vděčni. Sami jsme poté uctili i památku více než 3500 obětí českých občanů, kteří zahynuli v koncentračním táboře Flossenbürg. Naší velkou snahou bylo a bude, společně s mladými lidmi i mimo naše odborové organizace, uctít památku obětí národně-socialistické diktatury a vyslat signál proti antisemitismu a rasismu a zasadit se za tolerantní budoucnost. Tento úkol není ještě ani zdaleka splněn, o čemž svědčí množství demonstrací a plošný vstup pravicově extremistických stran v Bavorsku i v Čechách do voleb. Doufejme, že tyto pietní akce budou v mladých generovat ponaučení z let minulých a mladí lidé budou mít větší jistoty než generace mladých ve 30. letech 20. století, které byly nahnány tíhou hospodářské krize do rukou pravicového nacionalismu a Hitlerem zneužity až do obřích rozměrů. TOMÁŠ VALÁŠEK, komise mladých OS KOVO Snímek autor

KŘIŠŤÁLOVÁ NOC 1938 V noci z 9. na 10. listopadu 1938 vypukl v celém Německu protižidovský pogrom, který bývá označován - poněkud zavádějícím a eufemistickým - názvem ”křišťálová noc” (německy ”Kristallnacht”). Svůj vžitý název získala křišťálová noc podle rozbitých výloh židovských obchodů. Pogrom symbolizoval a urychlil vyostření nacistické protižidovské politiky v roce 1938. Záminkou k rozpoutání násilí se stal atentát na legačního sekretáře na německém vyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil 17letý Žid Herschel Grünspan. Jeho nejbližší se stali obětí vypovězení polských Židů z Německa do Polska, které bylo německými úřady provedeno na konci října. Popudem k činu Herschela Grünspana byla zřejmě snaha pomstít se za osud svých rodičů a upozornit na něj. Nešťastný a neuvážený čin židovského mladíka nebyl ale skutečným důvodem vypuknutí pogromu - nacisté jej pouze využili jako záminku k vyostření protižidovských opatření. Nacistická propaganda představovala atentát jako součást židovského spiknutí proti německému národu, jako pokus Židů o vyvolávání nepřátelství mezi evropskými státy. Všechny německé noviny publikovaly v následujících dnech na prvních stranách nenávistné protižidovské tirády. V Paříži mezitím vom Rath bojoval o život a 9. 11. 1938 odpoledne zemřel. Shodou okolností se týž den večer v Mnichově konalo každoroční setkání nacistických ”starých bojovníků” s Hitlerem, které bylo připomínkou nezdařeného nacistického puče v Mnichově v roce 1923. Zde vystoupil (bezpochyby po dohodě s Hitlerem) Goebbels se zprávou o úmrtí vom Ratha a s plamenným protižidovským projevem vyzývajícím k pomstě, který si přítomní funkcionáři SA a dalších nacistických institucí vyložili jako povel k zahájení protižidovského pogromu. Již v noci začaly především jednotky SA vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské objekty. Během pogromu, který probíhal od pozdních hodin 9. 11., během 10. 11. a na některých místech ještě 11. 11., byla vypálena převážná část synagog a židovských modliteben, které byly považovány za symbol přítomnosti a úspěchu židovské menšiny v Německu. Násilnosti neprobíhaly jen v Německu, ale také v celém Rakousku a v Sudetech (např. v Karlových Varech, Sokolově, Liberci, Krnově), ale i na dalších místech. Byly vypleněny židovské obchody a podniky, jejich zařízení bylo zničeno. Bylo hlášeno zhruba 7500 zdemolovaných židovských obchodů. Přímo při pogromu bylo zabito téměř 100 Židů a zhruba 30 000 - většinou majetnějších - jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. Z nich byli propouštěni až po závazku emigrace a zabavení majetku ve prospěch třetí říše. Nacistické vedení cynicky tvrdilo, že pogrom nebyl nijak organizován a že sami Židé vyvolali spravedlivý hněv lidu, a využilo jej k dalším protižidovským opatřením. Židům bylo přikázáno odstranit způsobené škody a uvést vzhled ulice opět do původního stavu - zároveň ale zabavili pojistky, na něž měli poškození nárok. 12. listopadu bylo na poradě, jíž předsedal Hermann Göring, německým Židům navíc uloženo zaplatit pokutu ve výši jedné miliardy marek. ”Křišťálová noc” tak byla využita také k urychlení nucené arizace židovského majetku. Listopadový pogrom roku 1938 může být považován za symbolický i praktický mezník v nacistické protižidovské politice: značil přechod k úplnému vyloučení Židů ze společnosti a potenciálně k jejich fyzické likvidaci. (tv)

KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011

ZA NEJLEPŠÍ RUCE A HLAVY! Rakousko zoufale potřebuje učně a kvalifikované síly Rakouskému průmyslu každoročně chybí na 10 000 odborných sil, od dobře připravených dělníků po absolventy univerzit, přičemž jejich nedostatek je obzvláště akutní v technických profesích. Nedostatečný je i počet mladých vyučenců, jichž by průmyslové podniky mohly v současnosti každým rokem přijímat 4 000 až 5 000, konstatoval v deníku Wirtschaftsblatt generální sekretář Průmyslového svazu Christoph Neumayer.

P

rávě situace v přípravě učnů se bude v nejbližších letech v důsledku nepříznivého demografického vývoje zhoršovat, neboť již v roce 2015 bude v Rakousku o 45 000 méně 10-14letých než dnes. K tomu přistupuje i všeobecný trend mladých lidí pokračovat ve vzdělávání na vyšším stupni, ale i potíže se zabezpečováním učňovské výchovy. Podle rakouských statistik složilo v letech 1997 až 2007 úspěšně učňovskou zkoušku celkem 17 000 adeptů, z nichž však cca 60 procent pokračovalo v dalším studiu na vyšším stupni, neboli neodešli do průmyslových závodů zoufale shánějících kvalifikovaný dorost. Navíc se nůžky mezi požadavky podniků a kvalifikací mladých lidí (viz článek Kováku č. 32 ze 14. října 2011) stále více rozevírají.

Již nyní průmysl počíná zjevně pociťovat nedostatek kvalifikovaných sil. „Tři až čtyři hlavní podniky mají potíže nalézt kvalifikovaný personál pro výrobu, techniku, výzkum a vývoj, přičemž 86 procent firem má se sháněním odborných sil problémy,” uvedl. Program „Odborné síly 2020” „Pracovní kruh” rakouských průmyslníků vypracoval program Odborné síly 2020, v němž

V sázce je životní úroveň Dokonce i v případě klesající konjunktury budou odborní pracovníci vždy hledáni, upozornil Neumayer. I když se právě nyní konjunktura v nejbližších dvou čtvrtletích ochladí, nedojde k žádné recesi, neboť po nich nastane opět oživení. Jestliže nebudou mít podniky k dispozici odpovídající odborný personál, nebudou moci zajistit v Rakousku nejrůznější zakázky, které se tak přesunou do zahraničí. Což bude znamenat pokles obratu, zisku i životní úrovně a nakonec i ztrátu pracovních míst. Rakouský průmysl proto potřebuje nejlepší ruce a hlavy, aby si uchoval svou konkurenceschopnost, hospodářský růst a blahobyt, zdůraznil Neumayer. Pokud se současné rámcové podmínky pro výuku učňů nezmění, hrozí již nyní masivní pokles kvantity i kvality v oblasti odborného vzdělávání. Podle Neumayerova názoru se „dorostový pool” vyčerpá a učňovský trh se může zhroutit.

Hlavu má pěknou, ale ty ruce jí jdou nějak od těla...

vytyčil ústřední body jak zajistit budoucí odborný dorost. Jak sdělil vedoucí Pracovního kruhu Alexander Bouvier, nezbytná je reforma školního systému a zlepšení informačního systému o vzdělávání. Do všeobecného vzdělávacího systému, počínaje školkami až po univerzity, by měly být zakotveny obory, jako je matematika, informatika, přírodní vědy a technika. Velké možnosti vidí expert na vzdělávání Průmyslového svazu Gerhard Riemer v přistěhovalcích. Právě migrace je dle jeho názoru příležitostí k vyrovnávání demografického úbytku a tím i k získávání chybějících odborných sil. JAN HÁLA

SLOVENSKO OPOUŠTĚJÍ INVESTOŘI? Flexmedical Slovakia přesouvá výrobu do Rumunska Slovenskou republiku opouští jeden zahraniční investor za druhým, povzdechl si nedávno slovenský deník Hospodárske noviny. Vyjadřuje tak obavy mnohých Slováků z dlouhodobého trendu.

S

polečnost FlexMedical Slovakia, která vyrábí zdravotnický materiál, přemístí do poloviny příštího roku svou produkci z průmyslového parku ve městě Vráble do rumunské Timisoary. Své rozhodnutí přesunout výrobu do pobočky v Timisoaře zdůvodnilo vedení argumentem, že „rumunský závod vykazuje velmi dobré výsledky a pomůže stát se více konkurenceschopným v regionu východní Evropy". Firma na Slovensku působila jen dva roky, závod ve Vráblech zaměstnával 250 až 500 lidí. V letošním roce ze Slovenska již odešel dodavatel elektrotechnických zařízení Hansol, v jehož závo-

dě pracovalo 1 400 lidí, ještě před ním i dodavatel součástek pro automobily Molex a také závod potravinářského koncernu Danone, informovaly HN. Těžko říct, zda se tento trend zastaví, či jde o přechodný jev. Zatím nelze dělat žádné závěry. (jh)

DOŽENE BRITÁNIE „rekord” ŠPANĚLSKA? Na ostrovech je bez práce již téměř 22 procent mladých Evropskému „rekordmanu" v nezaměstnanosti mladých lidí, Španělsku, kde je bez práce 48 procent osob do 25 let, vyrůstá pomalu soupeř ve Velké Británii, kde zaměstnání marně hledá již 21,9 procenta ostrovanů do 24 let. Přestože britské hospodářství ve třetím čtvrtletí zaznamenalo nepatrný růst, počet mladých nezaměstnaných Britů stoupl v daném období o 67 000 na celkem 1,02 miliónu, což je nejvíce od roku 1992. Ztrátou místa nebyli ušetřeni ani lidé ostatních věkových skupin, neboť všeobecná nezaměstnanost postihuje momentálně celkem 2,62 miliónu neboli 8,3 procenta všech Britů v pracovním věku. Vedle již zmíněného Španělska se rovněž Itálie, Portugalsko nebo Irsko potýkají se stejným problémem, naopak ho bylo doposud ušetřeno Rakousko a Nizozemsko s ukazatelem nezaměstnanosti jen mírně nad čtyři procenta. Ostrovní monarchii však může jen stěží utěšovat vědomí, že v problému nezaměstnanosti zejména mladých lidí není v Evropě osamocena. „Současná čísla ukazují, jak krize v eurozóně velmi ovlivňuje naše hospodářství,” postěžoval si nedávno britský ministr práce Chris Grayling. „Naši evropští partneři musí rychle podniknout něco pro stabilizaci stiutace,” doporučil ministr Grayling dobře míněnou, ale nekonkrétní radu. O tom, že právě jeho zemi nečeká v nejbližší době zásadní zlepšení, svědčí i čerstvá analýza Bank of England, podle níž hrubý domácí produkt nemá ve čtvrtém čtvrtletí již růst. Očekávané výhody nepřinesl zatím ani setrvalý pokles kursu britské libry a s ním spojené zlevnění britských výrobků natolik, aby se dosáhlo žádoucího snížení dlouhodobé pasivní bilance státu. A tak jedinou šancí, v níž vláda a hospodářské kruhy vkládají velké naděje na oživení ekonomiky i zmenšení nezaměstnanosti, jsou gigantické projekty pro přípravu Olympijských her v Londýně v roce 2012. (jh)

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrky vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchila 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, e.mail: [email protected] • Redakční rada: J. Švec-předseda, tel: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová, J. Sůva, JUDr. V. Štich, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p.,odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011

PUDLOVNY V ROZTOKÁCH U KŘIVOKLÁTU Po stopách starých hutí v Čechách a na Moravě (XX.) Zkujňovací hamry a později pudlovny a válcovny v Roztokách byly vystavěny feudálními podnikateli Fürstenberky, kteří v prvních desetiletích 19. století zásadním způsobem zlepšili technickou a hospodářskou úroveň svých hutních podniků na křivoklátském panství.

Železárna v Roztokách po přestavbě na textilku po roce 1900

M

ajitelé se opírali o řadu odborných poradců náležejících k vrcholným autoritám v zemi. Vedle modernizace starších železáren (Stará Huť v Hýskově, Nová Huť pod Nižborem, později pudlovna a válcovna v Břasech) docílili vyšší úrovně na svém panství i zřizováním závodů zcela nových, k nimž náležely vedle Roztok i vysokopecní huť v Novém Jáchymově a později železárny Králův Dvůr. Železářské hamry, pudlovny a válcovny v Roztokách vlastnili Fürstenberkové od založení do roku 1879, kdy je spolu se svými ostatními hutními podniky prodali vídeňské úvěrové bance, která pro jejich správu vytvořila Českou montánní společnost.

Ta roztocký závod provozovala až do jeho uzavření v prvních letech 20. století. Zkujňovací hamry v Roztokách byly vystavěny v letech 1824–1829 na pravém břehu Berounky, aby zajistily zpracování surového železa z vysokých pecí v Novém Jáchymově a částečně i Nové Huti. Ve své době byly roztocké hamry největším a nejmodernějším zařízením svého druhu v Čechách. Projekt jejich strojního vybavení, který stejně jako u vysokopecní hutě v Novém Jáchymově zpracoval ředitel pražské polytechniky F. J. Gerstner, byl pokládán za instruktivní příklad konstrukčního umění. Tak byl v roce 1831 zveřejněn ve známém kompendiu Handbuch der Mechanik, shrnujícím soudobé znalosti oboru. Jádrem závodu byly dvě tovární budovy, postavené souběžně po obou stranách umělého vodního kanálu širokého 6 m a hlubokého 2 m, jehož celková délka byla 1700 m. Vnitřní zařízení, sestávající ze 7 Gerstnerových dmýchadel u zkujňovacích výhní, 7 mohutných nadhazovacích kladiv a hřebíkářského chvostového kla- Hamr a později válcovna plechu v Roztokách u Křivoklátu kolem roku 1840

finanční odměnu dle odpracovaných let v rozpětí od 1000 do 5000 Kč. Jsme firma, které je většina zaměstnanců věrná i několik desetiletí. A jaký je rekord v počtu odpracovaných let? (Dokončení ze str. 1) Jde o opravdu úctyhodný rekord, který drží náš externí montér a zároveň odborář František Vorlíček. Pracuje zde od vyučení, dnes již je v důchodu, ale i tak občas vypomůže. Je mu 76 let a ve firmě působí 59 let. Projeví se 150leté výročí firmy i při kolektivním vyjednávání? Bude vedení štědřejší? Víte, je těžká doba, krize neskončila. Zaměstnavatel proto předložil odborům návrh na prodloužení letošní koPrůčelí původní Storkovy slévárny v areálu firmy Šmeral, a. s., Brno

ŠMERAL BRNO MÁ...

4

diva s vlastní výhní, hnalo 16 vodních kol na spodní vodu. Dočasně zde byla v činnosti i obrobna litinových strojírenských odlitků dovážených z ostatních hutí. Následně byl závod přestavěn na pudlovnu (6 pecí pudlovacích a další vyhřívací a svářecí, válcové dmýchadlo, parní kladivo) s válcovnou plechu a drátu a roku 1871 pojmenován Huť Marie-Anna. Vodní kola nahradily 3 turbiny po 140 koňských silách, pohánějící 3 válcovací trati. Parní stroj o 150 koňských silách hnal mechanické kladivo a dmýchadlo. Než byl zmodernizovaný závod uveden do plného provozu, poškodila jej v roce 1872 katastrofální povodeň, postihující i další hutě a výrobny v povodí Berounky. Poslední přestavba roztocké železárny nastala v roce 1890. Válcovna zpracovávala kuninu na plech a drát. V této době však již vrcholila koncentrace a monopolizace hutního průmyslu v Čechách, opírající se plně o využití technického pokroku, a tak byl roztocký závod pro postupnou ztrátu konkurenceschopnosti roku 1903 zrušen. Na místě pudlovny a válcovny vznikl přestavbou textilní závod, v obci jsou zachovány pozměněné objekty kancelářských a skladových budov a zbytky vodního kanálu (kanál jde podél Berounky směrem k závodu). Ing. ZDENĚK RASL Snímky archív autora

lektivní smlouvy na 1. pololetí příštího roku. Bohužel, když se lidem nepřidá, nadávají a vyčítají to odborářům, ale vyjednávání ještě pokračuje. Firma se aspoň snaží být štědrá jiným způsobem. Již několik let tu je tradice, že zaměstnanci obdrží pár dní před Vánocemi čerstvého kapra. Letos přijede náklaďák s káděmi z Vysočiny 21. prosince. U lidí to má úspěch, těší se i letos. Toto je ovšem spíše symbolické. Štědrou ruku má zaměstnavatel při zajišťování závodního stravování, které značně dotuje – zaměstnanec zaplatí za oběd jen 16 Kč. A jak pamatují odbory na své členy? S velkou slevou zajišťujeme vstupenky do divadel, přispíváme na rekreace a zájezdy a nyní před Vánocemi poskytujeme čokoládové kolekce. Většina členů si to tak stále přeje – říkají: Dáme figurky doma na vánoční stromek a děcka to o svátcích oberou, ať mají radost. Ptala se JANA BENEŠOVÁ Snímky Martin Beneš

PORADNY NA PŘÁNÍ KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011/příloha

Na přání mnoha členů OS KOVO zavedl Kovák v roce 2002 rubriku Poradny na přání, která je podle ohlasů čtenářů velmi oblíbená. Jde o odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí, které oslovují širokou čtenářskou obec: právo, zákoník práce, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, bydlení, medicína. Odpovídají přední odborníci OS KOVO i ČMKOS. Pište, mailujte nebo faxujte nám své dotazy (nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, fax: 222 717 666, e-mail: [email protected] ). Rubrika pokračuje i v roce 2011. Těšíme se proto, že i nadále nám budete svěřovat svá přání, podněty a připomínky a klást otázky, které budou zajímat i ostatní čtenáře.

Právní servis

Trestal mne zaměstnavatel dvakrát? JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO Olomouc

Nedodržel jsem vlastní chybou vnitřní předpis zaměstnavatele upravující pracovní dobu. Jde o přestávku na jídlo a oddech – po obědě jsem si šel ještě zakouřit v prostoru pro kouření nevyhrazeném, od jídelny vzdáleném, a časově jsem to nezvládl. Zaměstnavatel mne za porušení povinností, vyplývajících prý z pracovněprávních předpisů, zkrátil na pohyblivé složce mzdy (dodržování pracovní doby i dodržování zákazu kouření mimo vymezené prostory máme stanoveny jako 1 z ukazatelů podmiňujících přiznání pohyblivé složky mzdy). Navíc mi ale současně ze stejného důvodu zaměstnavatel doručil přípis nadepsaný „Upozornění na méně závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci“. V přípisu je mi naznačeno, že pokud se něco obdobného bude opakovat, můžu dostat výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Je to v pořádku? Nejedná se o dvojí trest za jedno pochybení? To snad přece nejde! M. Ch., Prostějov

Je nutné si uvědomit, že vztah pracovněprávní je vztahem soukromoprávním, kdy (na rozdíl od vztahu práva veřejného) nemá žádný z účastníků právního vztahu právo ani možnost druhého účastníka právního vztahu nějakým způsobem trestat či používat sankce. Omlouvám se vám i čtenářům, ale nevyhnu se pro vysvětlení troše laické právní teorie: l znakem práva veřejného je, že vztahy jím upravené nejsou rovné (symetrické) – příkladem jsou vztahy, které upravuje právo trestní, přestupkové, právo sociálního zabezpečení atd., kdy jeden z účastníků (převážně stát, jeho orgány, úřady, soudy atd.) má právo rozhodnout (samozřejmě s právem přezkoumání rozhodnutí ); l soukromoprávní vztahy se vyznačují symetrií, tedy rovností jejich účastníků (právo občanské, rodinné, pracovní). Pracovní poměr je právní vztah uzavřený zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínek, které upravuje zákoník práce a zakládá pracovní smlouva (samo-

Zdravotní okénko

zřejmě nelze vyloučit vliv kolektivní smlouvy, případná individuální smluvní ujednání o mzdě a dalších podmínkách výkonu práce sjednaných mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem). Jedná se tedy o dvoustranný právní úkon. Smluvní strany jsou si v zásadě (alespoň před zákonem) rovny. A rovné strany se v žádném případě nemohou sankcionovat, zákoník práce to nepřipouští. Takže - pokud vám zaměstnavatel nepřiznal část pohyblivé složky mzdy za porušení podmínek, které pro její přiznání stanovil a nebo byly sjednány v kolektivní smlouvě, a současně vás upozornil, že „něco děláte špatně a v rozporu s tím, na čem jste se v pracovní smlouvě domluvili“, tak vás netrestal. Ani dvakrát, ani jednou. Prostě: l pro přiznání pohyblivé složky mzdy v určité finanční úrovni jste nesplnil stanovená kritéria, l zaměstnavatel vám současně naznačil, že pokud se obdobná situace bude opakovat, může dojít k jednostrannému rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. O sankcích (trestech) tedy nelze v žádném případě mluvit (psát), zaměstnavatel postupoval v souladu s obecně platnou právní úpravou.

Jak se změnilo poskytování lázeňské péče? PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

Jak se změnila situace v poskytování lázeňské péče? Mám vážné onemocnění pohybového ústrojí. Až do letoška jsem každoročně měla nárok na komplexní léčbu (tj. včetně stravy a ubytování) v rámci nemocenské. Pokud vím, tak se letos změnil nějaký zákon, který poskytování lázeňské péče zpřísnil. Budu si muset již lázně platit sama bez přispění zdravotní pojišťovny? A jak je to s příspěvkem na ubytování a stravu, který až do letoška činil 60 Kč? Vím, že byl zvýšen na 100 Kč, ale není mi jasné, zda ho musí platit i ti lázeňští pacienti, kteří si plně hradí stravu a ubytování. K. M., Praha

I když se měnil zákon, tak systém přidělování lázní se nezměnil. Došlo jen technické úpravě, a to, že termín lázeňská péče byl změněn na termín „lázeňská léčebně rehabilitační péče“. Nadále platí, že hrazenou lázeňskou péči, poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu, doporučuje ošetřující lékař a potvrzuje revizní lékař. Návrh na lázeňskou léčebnou rehabilitační péči podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována buď jako komplexní, která je plně hrazena ze zdravotního pojištění, nebo jako příspěvková, která je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním; u příspěvkové péče je hrazeno ze zdravotního pojištění pouze vyšetření a léčení

(ostatní služby si hradí pojištěnec z vlastních finančních prostředků), tato péče může být poskytnuta jednou za 2 roky, pokud revizní lékař nerozhodne jinak. Přijetím zákona č. 298/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, došlo k výrazné změně, a to ke zvýšení regulačního poplatku z 60 Kč na 100 Kč za každý den, ve kterém je poskytována komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče. Z uvedeného vyplývá, že systém přidělování lázeňské léčebné rehabilitační péče se nezměnil a o lázně budete žádat jako dosud. Pokud vám bude předělena komplexní péče, tak bude platit vyšší regulační poplatek za každý den, ve kterém byla poskytována péče. Přičemž den nástupu a den ukončení se počítá jako jeden den. Poplatek dle ustanovení zákona musíte zdravotnickému zařízení zaplatit nejpozději do 8 dnů po ukončení péče. V případě, že budete čerpat příspěvkovou léčebnou rehabilitační péči anebo se budete léčit jako samoplátce, tak regulační poplatek nebudete platit.

I

CO JE TO DŮSTOJNÁ PRÁCE (II.) KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011/příloha

Doc. Ing. PAVEL JANÍČKO, poradce ČMKOS pro zaměstnanost

b) Práce na dobu určitou, částečné pracovní úvazky

Tabulka č. 3: Podíl úvazků na dobu určitou a částečných úvazků na celkové zaměstnanosti (v %)

Úvazky na dobu určitou

12/2000

12/2005

12/2010

06/2011

5,6

4,9

5,9

5,6

Částečné úvazky

8,0

7,8

7,3

6,8

Tabulka č. 4: Podíl částečných pracovních úvazků v některých zemích (rok 2009, v % na celkové zaměstnanosti) Nizozemí

37,4

Dánsko

19,5

Velká Británie

24,6

Německo

21,7

Itálie

16,4

Vývoj v České republice ukazuje, že instituty limitovaných a částečných pracovních úvazků nejsou zaměstnanci ani zaměstnavateli zatím příliš vyhledávány. Pokud jde o zaměstnance, je hlavní příčinou nízká úroveň mezd a platů obecně, jež se samozřejmě v případě částečných pracovních úvazků dále snižuje. I proto je práce na částečný pracovní úvazek přijatelnou alternativou v zemích s vyšší úrovní mezd (typické je Nizozemí), kde je možno tuto formu využít pro skupiny zaměstnanců, které potřebují lépe skloubit pracovní a rodinný život. V ČR navíc přistupuje k tomuto faktoru obecný nedostatek pracovních míst a nízká pracovněprávní ochrana těchto forem zaměstnávání, kdy se nedají využít ani jako relativně jistý první krok k získání stabilního zaměstnání.

Francie Německo EU-průměr Švédsko ČR

1,7 1,6 1,5 1,2 0,7

Agentury práce jsou subjekty, které se staly součástí našeho právního řádu (zákona o zaměstnanosti) od roku 2008 na základě aplikace příslušných směrnic EU. Vývoj zaměstnanosti v této oblasti v ČR v zásadě kopíruje vývoj celého trhu práce v období krizových výkyvů. V roce 2009 došlo k poměrně výraznému poklesu počtů agenturních zaměstnanců. Od roku 2010 jejich počet opět roste. V důsledku negativních jevů, které byly spojeny právě se snižováním stavů agenturních zaměstnanců (především cizinců) v období krize v roce 2009, došlo i pod tlakem ČMKOS k některým legislativním úpravám, které zpřísňují podmínky pro zakládání a činnost agentur. Důležitá je zejména povinnost agentur práce pojistit své zaměstnance pro případ úpadku agentury v rozsahu alespoň 3 měsíčních platů. V evropském kontextu je zatím ČR zemí s relativně nízkým podílem zaměstnanosti zprostředkované agenturami. Varování na závěr Pokud bychom měli celkově zhodnotit vývoj na českém trhu práce z hlediska kritérií plnohodnosti či neplnohodnosti pracovních úvazků a zaměstnanosti, pak lze říci, že vycházíme-li z čistě kvantitativních a statistických dat a ze srovnání s jinými zeměmi, není stupeň „prekérnosti“ ještě příliš vysoký. Nicméně jsou tu některé varující faktory. První z nich je trend, který nám ukazuje, že počet těch pracovních angažmá, které je možno definovat jako nejistá, roste. Týká se to zejména tzv. podnikatelů bez zaměstnanců (OSVČ), ale už opět i agenturních zaměstnanců. Dalším a možná ještě hrozivějším faktorem je, že se do stavu stále vyšší nejistoty propadají i zaměstnanci pracující dosud v standardních pracovních úvazcích. K tomu přispívá nejen nízká nabídka kvalitních pracovních míst na trhu práce, ale

c) Agenturní zaměstnanci

Tabulka č. 5: Počty agentur práce a agenturních zaměstnanců v ČR (v %) 0bdobí

2008 2009 2010 2011 (1. 10.)

Počty agentur práce 1780 1743 1530

1373

Přepočtené počty zaměstnanců (ekvivalent plné pracovní doby) v tis. osob 9,2 7,5 11,5

15,7

Tabulka č. 6: Podíl agenturních zaměstnanců na celkové zaměstnanosti v některých zemích (rok 2009, v %) Velká Británie Nizozemí Belgie

II

3,6 2,9 1,7

Práce na autě je pro muže jaksepatří důstojná

i legislativní trend (zejména v podání stávající vládní garnitury) k oslabování pracovněprávní a sociální ochrany zaměstnanců, například prostřednictvím změn Práce na autě je pro muže jaksepatří důstojnáv zákoníku práce či zákoně o zaměstnanosti. Neboli zdá se, že „prekérnost“ trhu práce je metou, kterou si vytyčily neoliberální garnitury všude po světě a která nás má dovést do té bájné konkurenceschopné společnosti. (Dokončení) Ilustrační snímek Petr Vurma

PŘÍSPĚVĚK NA BYDLENÍ BUDE VYŠŠÍ KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011/příloha

Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální zabezpečení

Od ledna 2012 se zvyšují normativní náklady na bydlení, které ovlivňují výši příspěvku na bydlení. Příspěvek se díky tomu zvýší a vzroste i hranice příjmu, do které má rodina na příspěvek nárok. Zvýšení normativních nákladů se provádí každoročně tak, aby zohledňovaly aktuální růst nákladů spojených s bydlením.

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, na rozdíl od ostatních dávek tohoto systému však neslouží pouze k podpoře rodin s dětmi. Nárok na příspěvek totiž může získat bezdětná rodina, domácnost důchodců či osaměle žijící osoba stejně jako rodina s dětmi. Nárok na příspěvek má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, pokud jsou náklady na bydlení vyšší než 30 % příjmů rodiny. V Praze se však jedná o 35 % příjmů. Aby bylo vyloučeno, že stát bude přispívat rodině s neúměrně vysokými náklady na bydlení, jsou stanoveny tzv. normativní náklady na bydlení. Zohledňují typ bydlení (nájemní či družstevní byt atd.), promítá se do nich velikost domácnosti i obce, kde se byt nachází. Normativy zahrnují nájemné, výdaje za energii a další služby spojené s bydlením (vodné, stočné, komunální odpad atd.) v bytě přiměřené velikosti.

Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení platné v roce 2012 (v Kč měsíčně) *) Počet osob v rodině 1 2 3 4 a více

Družstevní byty nad 50 000– 10 000- do 9 999 a byty 100 000 99 999 49 999 obyvatel vlastníků obyvatel obyvatel obyvatel

Nájemní byty podle velikosti obce

Praha

7 068 10 144 13 813 17 269

5 616 8 157 11 214 14 135

5 352 7 796 10 742 13 565

4 563 6 715 9 330 11 862

4 379 6 464 9 001 11 466

4 053 6 042 8 421 10 699

*) Uvedené částky nebyly do termínu uzávěrky tohoto časopisu ještě schváleny. Očekává se však, že vláda tyto částky v nejbližší době schválí.

Tabulka 2: Odhad čistého příjmu rodiny, do něhož v roce 2012 náleží příspěvek na bydlení (v Kč měsíčně) Počet osob v rodině

Nájemní byty

Velikost obce (počet obyvatel) nad 10 000 50 000 Praha 100 000 až 99 999 až 49 999 1 20 190 18 720 17 840 15 210 22 380 28 980 27 190 25 985 2 3 39 465 37 380 35 805 31 100 4 a více 49 340 47 115 45 215 39 540

do 9 999 14 590 21 545 30 000 38 220

Družstevní byty a byty vlastníků Praha Ostatní obce 11 580 13 510 17 260 20 140 24 060 28 070 30 565 35 660

Normativní náklady jsou stanoveny vždy pro příslušný kalendářní rok a od ledna 2012 se bude vycházet z nových částek (viz tabulka č. 1). Normativy však nejsou zvýšeny jednotně. Částky se zvýší diferencovaně tak, aby odpovídaly skutečnému nárůstu nákladů na bydlení. Nejvíce například vzrostou normativy stanovené pro nájemní byty ve velkých městech. Například pro Prahu jsou částky zvýšeny o 10-11 % podle velikosti domácnosti a 8-10procentní nárůst zaznamenají normativy pro nájemní byty v kategorií obcí nad 50 000 a nad 100 000 obyvatel. Naopak nejmenším nárůstem projdou normativy pro nájemní byty ve městech do 50 000 obyvatel (nárůst 3-3,6 %) a v obcích do 10 000 obyvatel (o 1,8 až 2 %). Zhruba o 8 % vzrostou normativy pro družstevní byty a byty v osobním vlastnictví. Vzhledem k charakteru tohoto bydlení nejsou normativy dále diferencovány podle velikosti obce, ale pouze podle velikosti domácnosti. Se zvýšením normativních (uznatelných) nákladů na bydlení vzroste i hranice příjmu, do které je možno příspěvek získat (tabulka č. 2). Příspěvek například může dostat i čtyřčlenná rodina v Praze v nájemním bytě s čistým příjem až do 49 340 Kč měsíčně (posuzuje se příjem v předcházejícím čtvrt-

letí). Pokud však bydlí například v malém městě do 10 000 obyvatel, má tato rodina nárok při čistém příjmu cca do 38 220 Kč. Obdobná rodina v družstevním či vlastním bytě má nárok na příspěvek při příjmu do 35 660 Kč měsíčně. Pokud však bydlí v Praze, náleží příspěvek při příjmu nejvýše 30 565 Kč měsíčně. Při těchto příjmech by však rodiny dostaly příspěvek pouze v nejnižší výměře. Při nižším příjmu by pak náležel příspěvek automaticky vyšší. Do příspěvku na bydlení se promítá výše čistého příjmu v předcházejícím kalendářním čtvrtletí a skutečné náklady na bydlení. Jeho výměra je také ovlivněna velikostí domácnosti, typem bydlení a velikostí obce, ve které se byt nachází. Bez znalosti konkrétních informací o domácnosti a skutečných výdajích na bydlení nelze výši příspěvku určit. Připravili jsme proto alespoň modelové příklady výpočtu příspěvku pro různé typy domácností, podle nichž lze získat přehled o přibližných výších příspěvku (tabulka č. 3). Tabulka 3: Odhad výše příspěvku na bydlení v roce 2012 ve vybraných domácnostech (v Kč měsíčně) Typ domácnosti

(v Kč měsíčně)

1 dospělá osoba žijící v nájemním bytě v obci s více než 100 000 obyvateli, skutečné náklady na bydlení předpokládáme 5 600 Kč měsíčně

Výše čistého příjmu 30 % podíl Příspěvek na bydlení

3 410 1 035 4 565

5 170 1 551 4 049

6 900 2 070 3 530

Výše čistého příjmu 30 % podíl Příspěvek na bydlení

5 970 1 791 5 959

8 955 2 687 5 063

11 940 3 582 4 168

Výše čistého příjmu 35 % podíl Příspěvek na bydlení

10 250 3 588 8 912

15 375 5 381 7 119

20 500 7 175 5 325

2 dospělé osoby žijící v nájemním bytě v obci s 60 000 obyvatel, skutečné náklady na bydlení předpokládáme 7 750 Kč měsíčně

2 dospělí, 2 děti ve věku 6-15 let žijící v nájemním bytě v Praze, skutečné náklady na bydlení předpokládáme 12 500 Kč měsíčně

Poznámka: Výdaje na bydlení použité v tabulce jsou pouze hypotetické. Nejnižší hladina příjmu představuje životní minimum domácnosti, kdy rodině náleží příspěvek v nejvyšší výměře. O příspěvek na bydlení se žádá na předepsaném formuláři na kontaktních místech úřadů práce, které jsou výplatou dávek státní sociální podpory pověřeny. Žádost je nutno podat na příslušný odbor podle místa pobytu osoby, která má na příspěvek nárok. Nárok na příspěvek lze uplatnit i zpětně, a to za 3 měsíce nazpět. Pro úplnost dodáváme, že v rámci úsporných opatření byla do příspěvku zapracována maximální doba, po kterou lze příspěvek na bydlení pobírat. Nově lze příspěvek brát maximálně po dobu 84 kalendářních měsíců. Poté již nemá domácnost na dávku nárok, a to ani při změně bytu. Doba pobírání příspěvku se začíná počítat od ledna příštího roku. Omezení doby výplaty příspěvku na nejvýše 84 měsíců se však netýká osob starších 70 let a osob zdravotně postižených, kterým zákon udělil z této podmínky výjimku. Ilustrační snímek Jaroslav Hodík

III

MZDY A KONTO PRACOVNÍ DOBY: KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011/příloha

Ing. Bc. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Novela zákoníku práce, která má nabýt účinnosti 1. ledna 2012, měla, stejně jako další zákony odmítané opozicí, složitý legislativní průběh. Návrh novely byl vládou předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR 30. 6. 2011. Ta jej schválila ve znění pozměňovacích návrhů dne 9. září 2011 a schválený zákon tak putoval do Senátu. Senát podle očekávání zákon zamítl. Sněmovna dne 6. listopadu přehlasovala senátní veto. Zákon byl podepsán prezidentem republiky 16. 11. 2011 a v nejbližší době vyjde ve sbírce zákonů. Od 1. ledna 2012 tedy tato novela vstoupí do života zaměstnanců. V následujícím článku se budeme zabývat pouze změnami týkajícími se mezd a kont pracovní doby.

1. MZDOVÁ OBLAST

Sjednání, stanovení nebo určení mzdy (§ 113 ZP) V ustanovení došlo pouze ke kosmetické změně. I nadále lze mzdu sjednat ve smlouvě (kolektivní, pracovní nebo jiné), stanovit vnitřním předpisem nebo určit mzdovým výměrem. Z nové dikce jednoznačněji vyplývá naprostá rovnoprávnost všech těchto možností. Pokud je mzda sjednána v jiné smlouvě (tedy nikoli v pracovní smlouvě) na dobu neurčitou, zákoník práce neřeší možnost její výpovědi. Pokud nejsou pravidla pro případnou výpověď ve smlouvě sjednána, nastupuje subsidiárně občanský zákoník. Podle § 582 občanského zákoníku pak lze smlouvu vypovědět ve lhůtě 3 měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. Mzda za práci přesčas (§ 114 ZP) Od 1. ledna příštího roku bude opět možné sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas se všemi zaměstnanci. Podmínkou je sjednání rozsahu práce přesčas, k níž bylo ve mzdě přihlédnuto. Zákoník nově rozlišuje maximální rozsah práce přesčas, ke které lze při sjednání mzdy přihlédnout pro vedoucí zaměstnance a pro zaměstnance ostatní. Vedoucí zaměstnanci jsou definováni i nadále v § 11 zákoníku práce, definice je mírně pozměněna. Vedoucími zaměstnanci budou od 1. ledna 2012 zaměstnanci, „kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.“ Zjednodušeně řečeno je vedoucím zaměstnancem každý zaměstnanec, který řídí či spoluřídí práci jednoho podřízeného zaměstnance. Za vedoucí zaměstnance se tedy považují například i dva zaměstnanci, kteří mají jednu společnou asistentku pracující na základě jejich pokynů. Pro vedoucí zaměstnance platí, že při sjednání jejich mzdy může být přihlédnuto maximálně k práci v rozsahu daném ustanovením § 93 odst. 4. V tomto paragrafu je definován limit pro práci přesčas v rozsahu 8 hodin týdně v průměru za období 26 týdnů, případně v souladu s uzavřenou kolektivní smlouvou za období 52 týdnů. Ve mzdě vedoucích zaměstnanců tak může být přihlédnuto až ke 416 hodinám práce přesčas. Pro ostatní zaměstnance je zákoníkem práce definován maximální rozsah práce, ke které může být při sjednání mzdy přihlédnuto, v délce 150 hodin v roce. Je samozřejmé, že pokud je mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas, musí být toto „přihlédnutí“ ve výši mzdy patrné. Nejlépe si výpočet mzdy přiblížíme na příkladu: Zaměstnanec má sjednanou měsíční mzdu ve výši 25 000 Kč. Zaměstnavatel chce nově se zaměstnancem, který není vedoucím zaměstnancem, sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 120 hodin za rok. Pracovní doba zaměstnance je 40 hodin týdně. Poměrná část měsíční mzdy, která odpovídá jedné hodině práce, je 25 000 : (40 x 4,348) = 143,74 Kč (koeficient 4,348 představuje průměrný počet týdnů v měsíci). Za práci vykonanou přesčas náleží příplatek minimálně ve výši 25 % průměrného výdělku (není-li v kolektivní smlouvě sjednán příplatek vyšší). Za hodinu práce přesčas náleží tedy zaměstnanci v našem příkladu mzda ve výši 1,25 x 143,74 = 179,68 Kč. Roční limit 120 hodin činí v přepočtu na jeden měsíc 10 hodin, měsíční mzda zaměstnance by tak měla být sjednána minimálně ve výši (25 000 + 179,68 x 10) = 26 797 Kč. Mzda s přihlédnutím k případné práci přesčas by se měla sjednávat výhradně v individuální smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Příplatek za noční práci a za práci v sobotu a v neděli (§§ 116 a 118 ZP) Aktuální znění zákoníku práce definuje minimální nárok zaměstnance na příplatek za noční práci a příplatek za práci v sobotu a v neděli ve výši

IV

10 % průměrného výdělku zaměstnance. V současné době však lze v kolektivní smlouvě (a pouze v ní) sjednat jinou minimální výši příplatku nebo jiný způsob jeho určení. Je tedy možné, a často se s tím v praxi setkáváme, sjednat příplatek za noční práci v korunách za hodinu práce, a to i za předpokladu, že pro zaměstnance s nižšími příjmy je takto sjednaná hodnota vyšší než 10 % jejich průměrného výdělku, zatímco u vysokopříjmových zaměstnanců nedosahuje takto sjednaný příplatek 10 % jejich průměrného výdělku. Od 1. ledna bude však nově možné jinou minimální výši příplatku nebo jiný způsob jeho určení sjednat i v pracovní smlouvě. Není tak vyloučené, že někteří zaměstnavatelé budou vyvíjet individuální tlak na zaměstnance, aby výše příplatku za noční práci byla sjednána třeba v paušální výši 50 Kč za měsíc.

Pravidelný termín výplaty (§ 141 ZP) Aktuální zákoník práce předpokládá, že pravidelný termín výplaty se sjednává v kolektivní smlouvě. Pokud tomu tak není, je zaměstnavateli umožněno určit pravidelný termín výplaty po projednání s odborovou organizací ve vnitřním předpisu. Nově se bude sjednávat pravidelný termín výplaty v kolektivní nebo pracovní smlouvě, nebo jednostranně určovat ve vnitřním předpisu. V případě určení ve vnitřním předpisu musí být toto určení i nadále projednáno s odborovou organizací, neboť jde bezesporu o opatření týkající se většího počtu zaměstnanců.

Způsob výplaty (§ 142 ZP) V práci si dělej, jak chceš, ale doma I nadále se bude mzda vyplácet v pracovní době na pracovišti, avšak s jednou výjimkou, která je definována v novém odstavci 4 výše uvedeného paragrafu. Zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby ji měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro její výplatu. Tento nový odstavec je poměrně obtížně vysvětlitelný. Mělo by jít o situace, kdy zaměstnanci pracují v terénu a pro zaměstnavatele je komplikované vyslat svého zástupce s finanční hotovostí na vzdálené místo. Zaměstnavatel tak v souladu s novým ustanovením zvolí méně náročnou možnost – zaslat zaměstnanci mzdu na jeho adresu. Tento způsob výplaty nebude v praxi asi příliš používaný, protože zaměstnanec v terénu by neměl možnost se mzdou, která mu leží kdesi na poště, nakládat, a dá tak přednost bezhotovostnímu poukázání mzdy na účet.

JAK TO UPRAVUJE NOVELIZOVANÝ ZÁKONÍK PRÁCE KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011/příloha

Poukazování mzdy na účet (§ 143 ZP) V souvislosti s poukazováním mzdy na účet došlo ke dvěma změnám. V první řadě se již toto poukazování nebude realizovat na základě žádosti zaměstnance, ale na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Důvodem této změny je podle důvodové zprávy nutnost ochránit zaměstnavatele, „protože účty v zahraničí mohou být dosažitelné jen s vynaložením zvýšených nákladů.“ Zaměstnavatel tak bude zasílat mzdu pouze tehdy, když pro něj bude poukazování mzdy na konkrétní účet bezproblémové. Dále se v důvodové zprávě uvádí, že „tím, kdo v rámci této dohody určuje konkrétní účet, je však vždy zaměstnanec. Zaměstnanec má právo tento účet změnit (například nabídne-li mu jiná banka výhodnější podmínky).“ Nicméně dohoda je dohoda a ke změně jejího obsahu je třeba souhlasu obou smluvních stran. Druhá změna se týká účtu, na který bude mzda zasílána. Dosud byl zaměstnavatel povinen poukazovat mzdu (částku určenou zaměstnancem) na jeden účet zaměstnance. Napříště bude zaměstnavatel platit částku určenou zaměstnancem na jeden platební účet (platebním účtem je podle definice obsažené v zákoně č. 284/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účet, který slouží k provádění platebních transakcí) určený zaměstnancem – nebude to tedy muset být účet zaměstnance, ale třeba účet jeho manželky.

2. KONTO PRACOVNÍ DOBY

budeš dodržovat můj pracovní režim...!

Jedním z důvodů, proč se vláda, podporována podnikateli, rozhodla novelizovat zákoník práce, byla i snaha o zpružnění pracovněprávních vztahů. Nicméně do oblasti konta pracovní doby vláda ve svém návrhu zasáhla jen okrajově. Významné změny, které doznal režim konta pracovní doby, byly do novely zákoníku práce implementovány prostřednictvím pozměňovacího návrhu, který v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR navrhl Výbor pro sociální politiku. Pozměňovací návrh byl založen na kompromisu uzavřeném při jednání mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Hlavní změny v oblasti konta pracovní doby můžeme rozdělit do tří částí: l znovunavrácení práva spolurozhodování odborů při zavádění konta pracovní doby l změny v rozvrhování pracovní doby do konta pracovní doby l zavedení nového, tzv. „zvláštního režimu konta pracovní doby“ Po nabytí účinnosti nového zákoníku práce od 1. ledna 2007 platilo, že konto pracovní doby bylo možné zavést v kolektivní smlouvě a ve vnitřním předpisu pouze u zaměstnavatelů, u kterých nepůsobila odborová organizace. Tento režim byl hned v následujícím roce zrušen nálezem Ústavního soudu. Na základě dohody Svazu průmyslu a dopravy ČR a ČMKOS se původní způsob zavádění konta pracovní doby do zákoníku vrací. Od 1. ledna 2012 bude tedy možné zavést konto pracovní doby

kolektivní smlouvou a pouze u zaměstnavatelů, u kterých odborová organizace nepůsobí, též vnitřním předpisem. Druhý odstavec paragrafu 84 dosud platného znění zákoníku práce řeší situaci, kdy zaměstnavatel potřebuje, z důvodu změny v potřebě práce, změnit rozvrh týdenní pracovní doby. Taková změna rozvrhu nesmí být provedena tak, aby zahrnovala období kratší než 4 týdny po sobě jdoucí. Znamená to tedy, že změna rozvrhu se týká minimálně čtyřtýdenního období a zaměstnanci tak s určitým předstihem znají svůj rozvrh na 4 týdny, což jim umožňuje plánovat své mimopracovní aktivity, neboli slaďovat profesní a osobní či rodinný život. Tento odstavec však bude ze zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2012 vypuštěn. Hrozí tak nebezpečí, že změny rozvrhu budou častější a na kratší období, a zaměstnanci tak budou mít menší jistotu při plánování svého mimopracovního života. Zaměstnavatelům zůstane jen povinnost seznámit zaměstnance se změnou rozvrhu nejpozději 1 týden před touto změnou (nedohodne-li se se zaměstnancem na kratší době seznámení). Novela zákoníku práce zavádí speciální režim konta pracovní doby, definovaný v § 86 odst. 4. Pro zjednodušení budeme tento režim nazývat „zvláštní režim konta pracovní doby“. Jde o režim, kdy je možné, za podmínky sjednání výhradně v kolektivní smlouvě, převést maximálně 120 hodin práce přesčas, která byla vykonána v jednom vyrovnávacím období, do dalšího bezprostředně následujícího vyrovnávacího období. Pro délku obou těchto období platí, že nesmí přesáhnout 26 týdnů po sobě jsoucích a pouze kolektivní smlouva může vyrovnávací období prodloužit až na 52 týdnů. Režim si nejlépe vysvětlíme na příkladu: V roce 2012 byla pracovní doba u zaměstnavatele na středisku svařovna rozvržena do konta pracovní doby. Po skončení vyrovnávacího období v délce 52 týdnů bylo zjištěno, že jednotliví zaměstnanci svařovny odpracovali 130 až 150 hodin práce přesčas. Zaměstnavatel okamžitě navrhl odborové organizaci, aby bylo v kolektivní smlouvě sjednáno, že 120 hodin přesčasové práce každého zaměstnance bude převedeno do dalšího bezprostředně následujícího vyrovnávacího období v délce 52 týdnů. Odborová organizace navrhla kompromisní úpravu – do dalšího vyrovnávacího období v délce 52 týdnů bude převedeno pouze 100 hodin (odborová organizace tedy snížila počet hodin, které je možno maximálně převést) a přesčasové hodiny nad tento limit (tj. 30 až 50 hodin) budou zaměstnancům proplaceny s příplatkem nikoli ve výši 25 %, ale 50 % průměrného výdělku. Nové ustanovení podstatně zpružní režim konta pracovní doby a vychází vstříc zaměstnavatelům. Aby byl negativní dopad, kdy případné proplacení práce přesčas v rozsahu až 120 hodin se pro zaměstnance odkládá o dalších až 52 týdnů (v extrémním případě by mohlo například dojít k situaci, kdy přesčasová hodina odpracovaná v lednu 2012 bude proplacena až na konci prosince 2013, tedy téměř za 2 roky), zaměstnancům kompenzován, byla pro zvláštní režim konta pracovní doby přijata speciální úprava. Za prvé, pokud zaměstnanec pracuje ve zvláštním režimu konta pracovní doby, musí jeho stálá mzda činit minimálně 85 % jeho průměrného výdělku (§ 120 nový odst. 2). Za druhé, práci ve dnech pracovního klidu (tj. ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu a ve svátek) může zaměstnavatel v případě uplatnění zvláštního režimu konta pracovní doby nařídit nejvýše dvakrát v průběhu období 4 týdnů po sobě jdoucích (§ 91 nový odst. 5). I zde je však nutné dodržet ostatní ustanovení tohoto paragrafu, neboli i pro zvláštní režim konta pracovní doby platí, že ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit práci jen výjimečně a musí jít o práce, které jsou v tomto paragrafu zákoníku práce taxativně vymezeny - tedy naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, při živelních událostech a jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě a práce při krmení a ošetřování zvířat. Třetí zvýhodnění zaměstnanců pracujících ve zvláštním režimu konta pracovní doby spočívá v navýšení odstupného v případě propuštění (§ 67 odst. 1 písm. d). Jestliže tedy dochází k rozvázání pracovního poměru z důvodů, se kterými je spojeno právo na odstupné, v době, kdy zaměstnanec pracuje ve zvláštním režimu konta pracovní doby, náleží mu odstupné ve výši: l čtyřnásobku průměrného výdělku v případě, že jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok l pětinásobku průměrného výdělku v případě, že jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky l šestinásobku průměrného výdělku v případě, že jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky, neboli jeho právo na odstupné je navýšeno o trojnásobek průměrného měsíčního výdělku oproti ostatním zaměstnancům.

V

NEMOCENSKÉ DÁVKY V ROCE 2012 KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011/příloha

Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální zabezpečení

Sociální reformy v posledních letech postupně okrouhávají sociální dávky. Negativně se v minulých letech projevily i v dávkách nemocenského pojištění, kdy byla například snížena úroveň nemocenského při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Rok 2012 naštěstí žádné další restrikce v této oblasti nepřichystal, ale změny přesto nastanou. Tak jako každý rok se totiž upravují hranice využívané pro redukci příjmu při výpočtu nemocenských dávek. V důsledku toho se nemocenské dávky i nepatrně zvýší.

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z hrubých příjmů (vyměřovacích základů) dosažených v předcházejících 12 kalendářních měsících před vznikem sociální události a přepočítávají se na kalendářní den. Takto zjištěný denní vyměřovací základ se dále redukuje. Redukční hranice jsou v zákoně stanoveny ve vazbě na průměrnou mzdu. První hranice odpovídá úrovni statisticky zjištěné průměrné mzdy, další jsou pak 1,5 a 3násobkem první hranice. Tyto hranice se každoročně upravují v závislosti na vývoji průměrné mzdy v předcházejícím roce. I pro rok 2012 proto platí nové částky (viz tabulka č. 1). Schválené částky byly vyhlášeny ve Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 310/2011. Díky úpravě redukčních hranic od ledna 2012 o 1,6 % se zvýší i výměry nemocenských dávek. Neplatí to však pro všechny zaměstnance, neboť zvýšení redukčních hranic se projeví pouze při příjmu na úrovni průměrné mzdy a vyšším.

NEMOCENSKÉ

V době dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci nemocenské z veřejného systému nemocenského pojištění, které vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. I v roce 2012 se poskytuje nemocenské až od 22. kalendářního dne, neboť první 3 týdny nemoci má povinnost poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel. Nárok na nemocenské až od 22. dne pracovní neschopnosti platí až do konce roku 2013 a od ledna 2014 se podle platných zákonů má opět vyplácet nemocenské již po dvou týdnech pracovní neschopnosti. I další podmínky pro nemocenské zůstávají stejné nemocenské činí 60 % vyměřovacího základu a v této výši náleží po celou dobu trvání pracovní neschopnosti. Pro úplnost připomínáme, že na tuto úroveň již bylo sníženo pro rok 2010, když se vláda potýkala s problémy při sestavování rozpočtu. Mělo se však jednat o dočasné opatření a od ledna 2011 se předpokládal návrat nemocenského na původní úroveň. Opět tak mělo být nemocenské vypláceno ve výši 60 % pouze do 30. dne pracovní neschopnosti, poté mělo náležet již 66 % (od 31. do 60. dne) a od 61. dne pracovní neschopnosti dokonce 72 % vyměřovacího základu. V rámci úsporných opatření však bylo snížení nemocenského na 60 % zavedeno jako trvalé opatření. Příklady výše nemocenského v roce 2012 uvádíme v tabulce č. 2.

PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ

Restrikce se naštěstí vyhnuly i peněžité pomoci v mateřství a podmínky pro její výplatu tak zůstávají v roce 2012 stejné. I v tomto roce bude poskytována peněžitá pomoc ve výši 70 % vyměřovacího základu. Při redukci vyměřovacího základu se i nadále pro tuto dávku příjem do první redukční hranice započítává plně a dále se redukuje obdobně jako u nemocenského.

VI

Příjem rodiče se tak zohledňuje až do trojnásobku průměrné mzdy, tj. v roce 2012 téměř do 76 500 Kč měsíčně. Jedinou změnu, kterou peněžitá pomoc v mateřství zaznamená, je tak zvýšení redukčních hranic (tabulka č. 3). V důsledku úpravy redukčních hranic může peněžitá pomoc v roce 2012 činit až 1 027 Kč denně, tj. měsíčně nejvýše 31 837 Kč (za 31 kalendářní den).

OŠETŘOVNÉ

Pod tímto názvem se nachází dřívější podpora při ošetřování člena rodiny. Podmínky nároku na ošetřovné zůstávají stejné. Dávku lze čerpat při potřebě ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav vyžaduje ošetřování jinou osobou. Ošetřovné se poskytuje maximálně po dobu 9 kalendářních dnů, popřípadě 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance s aspoň jedním dítětem mladším 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Pečující osoby se mohou během ošetřování jednou vystřídat. Ošetřovné se poskytuje ve výši 60 % vyměřovacího základu. Od ledna 2012 se však mění výše ošetřovného (tabulka č. 4), a to v důsledku zvýšení redukčních hranic. Prostřednictvím ošetřovného lze získat až 830 Kč denně, maximální výše za 9 kalendářních dnů pobírání tak může činit 7 470 Kč, respektive 13 280 Kč za 16 kalendářních dnů.

NÁHRADA MZDY

Přestože náhrada mzdy není hrazena z nemocenského pojištění, pokládáme za nutné se o ní v této souvislosti také zmínit, neboť její výši redukční hranice pro nemocenské pojištění také ovlivní. Náhrada mzdy se odvozuje od průměrného hrubého výdělku, který se redukuje podle redukčních hranic obdobně jako při výpočtu nemocenského. Pro účely náhrady mzdy se však nevyhlašují zvláštní

Pane doktore, napište mi tu nemocenskou jako kapky. Mně se tabletky špatně polykají...

redukční hranice, ale vychází se z hranic platných pro nemocenské pojištění, které se pro tyto účely přepočítávají stanoveným koeficientem. Vzhledem k tomu, že se od ledna 2012 valorizují redukční hranice pro redukci nemocenských dávek, zvyšují se automaticky i hranice pro redukci průměrného výdělku pro výpočet náhrady mzdy (viz tabulka č. 5).

KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011/příloha

Tabulka 1: Výše redukčních hranic pro nemocenské dávky v roce 2012

Zaměstnavatelé budou i v roce 2012 poskytovat náhradu mzdy po dobu 21 kalendářních dnů. I nadále platí zásada, že za první tři dny pracovní neschopnosti nenáleží žádná náhrada mzdy, jedná se o tzv. karenční dobu. Náhrada mzdy se vyplácí ve výši 60 % redukovaného průměrného hrubého výdělku. Tabulka č. 6 obsahuje odhad výše náhrady mzdy při vybraných pásmech průměrné mzdy. Ilustrační snímky Jaroslav Hodík

1. redukční hranice 2. redukční hranice 3. redukční hranice

Tabulka 2: Vliv zvýšení redukčních hranic na výši nemocenského v roce 2012 (v Kč) Měsíční mzda 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000

Nemocenské za 1 kalendářní den 2012

Zvýšení o

267

267

0

356 444 504 563 609

Rok 2012 (v Kč)

1 237

1 257

825

2 474

838

2 514

Nemocenské za 30 kalendářních dní*)

2011 178

Rok 2011 (v Kč)

2011

2012

Zvýšení o

8010

0

0

5 340

5340

0

10 680

10 680

507

+3

15 120

15 210

+ 90

615

+6

18 450

+ 180

178 356 444 566

0

+3

*) bez náhrady mzdy od zaměstnavatele, tj. nemocenské při 51denní pracovní neschopnosti

8 010

13 320 16 890 18 270

13 320 16 980

0

0 0

+ 90

VII

KOVÁK číslo 40 — 9. prosince 2011/příloha

Tabulka 3: Peněžitá pomoc v mateřství v roce 2012 (v Kč) Hrubá mzda 10 000

Peněžitá pomoc v mateřství (30 kalendářních dnů)

2011

6 930

2012

6 930

15 000

10 380

10 380

25 000

17 280

17 280

23 040

23 250

20 000 30 000 40 000 50 000

13 830 19 380

25 350

29 250

29 490

27 180

75 000

30 270

Tabulka 4: Ošetřovné v roce 2012 (v Kč) Hrubá mzda

19 470

25 110

60 000 70 000

13 830

27 420

30 540

Ošetřovné (za 9 kalendářních dnů)

2011

2012

10 000

1 602

1 602

20 000

3 204

3 204

15 000 25 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 75 000

2 403 3 996 4 536 5 481

2 403 3 996 4 563 5 535

6 012

6 066

7 074

7 128

6 543 7 344

Tabulka 5: Výše redukčních hranic pro náhradu mzdy v roce 2012

6 597

1. redukční hranice

7 398

3. redukční hranice

2. redukční hranice

Rok 2011 (v Kč)

Rok 2012 (v Kč)

216,48

219,98

144,38

146,65

432,95

439,95

Tabulka 6: Odhad výše náhrady mzdy při 3týdenní pracovní neschopnosti v Kč Průměrný hodinový výdělek 61,35

Orientační úroveň měsíční hrubé mzdy 10 000

92,02

15 000

153,37

25 000

Náhrada mzdy za 12 pracovních dnů*) (96 hodin) 2011

2011

3 181

3 181

4 771

4 771

7 796

7 835

6 361

20 000

6 361

184,05

30 000

8 856

8 895

245,40

40 000

10 477

10 576

122,70

214,72

35 000

9 916

*) náhrada mzdy za první 3 pracovní dny nenáleží

VIII

9 955