Nejstarší občanka Křelova-Břuchotína oslavila 100 let

Číslo 6, Březen 2012

Nejstarší občanka Křelova-Břuchotína oslavila 100 let V úterý 6. března krásných sto let oslavila paní Marie Kožušníčková, nejstarší občanka Křelova-Břuchotína. K úctyhodnému jubileu jí přišli popřát zástupci obce, v čele se starostou Jiřím Spurným a místostarostkou Marií Škavronkovou. Oslavenkyni pogratulovali jménem všech občanů, a kromě květin, dárkového balíčku a blahopřání, jí předali dort s nápisem “Ke krásnému životnímu jubileu všechno nejlepší od občanů Křelova a Břuchotína“. Gratulaci, vlastnoručně podepsanou ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem, paní Kožušníčkové přinesla ředitelka Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc Alena Šmotková. Ta prozradila, že občanů, kteří se letos dožívají sta a více let, je v našem okrese jen několik. Paní Kožušníčková, rozená Přidalová, pochází z Příkaz. Vychovala tři děti. „Je to vzácná, pracovitá, statečná maminka,“ říkají o ní dcera Jaroslava a syn Zdeněk. Za její lásku, starostlivost a péči jí děkují spolu s celou velkou rodinou. Sama paní Kožušníčková měla sourozence čtyři. Když vzpomíná na své

mládí, vyvstanou jí bohužel i smutné vzpomínky. Její nejstarší, a pro svou veselou a čestnou povahu oblíbený a milovaný bratr Vojtěch, a jeho manželka Ludmila, byli popraveni za heydrichiády, 30. června 1942. Zůstal po nich devítiměsíční syn. „Na tuto strašnou dobu by se nemělo zapomínat,“ přimlouvá se celá rodina. Paní Kožušníčková se živila jako švadlena, pracovala společně s manželem. Aby zabezpečili děti, do večera šili, a už časně nad ránem vstávali, a vydávali se na trh. I přes úctyhodný věk je i dnes paní Kožušníčková stále aktivní. Zajímá se o svět kolem sebe. „Vždycky jsem ráda četla, při večerním světle, stačilo když svítilo na dědině. A čtu pořád, i když teď už ne tolik, oči už mi moc dobře neslouží,“ říká. S věkem se jí částečně zhoršil i sluch, přesto ráda sleduje televizi. „Tam se mi nejvíc líbí ty seriály, co dávají o půl sedmé, nebo i dopoledne,“ prozrazuje. Jinak prý zdravíčko i ve sto letech dobře slouží. „Sto let je sto let, děvčátka, už su stará. Ale zahrada je, venku poklouzím, musím se přece postarat o ty ptáčky,“ popisuje paní

Kožušníčková svou „starost“, ale hlavně radost, kterou má z každodenní péče o slepice a okolí domu. Paní Kožušníčkové bylo šest let, když vzniklo Československo. Prožila nejeden zapeklitý kotrmelec tuzemských i celosvětových dějin: obě světové války, změny politických režimů, rozpad Československa. Její recept na dlouhověkost je oproti tomu prostý: „Nepřejídat se, žít skromně a pracovat,“radí. „Já bych vám to přála, všem, abyste se té stovky taky dočkali.“ -zo-

Z P R AVODAJ OBCE KŘELOV - BŘUCHOTÍN

Starosta: S kanalizací začneme v létě, splnili jsme podmínky Letos v létě se naše obec pustí do největší invetsiční akce ve své historii – stavby kanalizace a čistírny odpadních vod. O tom, i dalších projektech plánovaných na letošní rok, hovoří v následujícím rozhovoru starosta Křelova-Břuchotína Jiří Spurný. Jaké jsou největší investiční projekty a další důležité akce, které se zastupitelstvem plánujete na letošní rok? Hlavně začít stavět ve druhé polovině roku kanalizaci, což už teď vypadá v podstatě jako jistá věc. V březnu začíná výběrové řízení na dodavatele. Tím pádem splníme všechny podmínky k získání dotace, které požaduje Státní fond životního prostředí. Pak bychom s fondem měli podepsat smlouvu. Mimo kanalizaci se kromě malých akcí pro letošek dohromady s ničím extra velkým nepočítá. Kanalizace bude v historii největší investiční akce v Křelově, předpokládaná částka je 150 milionů korun, i když nakonec to možná až tolik nebude.

dofinancovali. Pokud bychom to dělali bez dotace, svépomocí, udělali bychom to asi levněji, to bychom udělali dva břehy jako v Křelově, obložily kameny, a třetí by zůstal přirozený, kvůli rostlinám a živočichům. Samozřejmě i to, že se udělá kanalizace, kvalitě vody v rybníku v Břuchotíně strašně moc pomůže. Potom ještě v Břuchotíně chceme v květnu požádat v MAS o dotaci na výměnu těch stávajících autobusových zastávek, dvou na silnici druhé třídy, a jedna je v obci, takže dohromady tři zastávky.

K těm menším akcím, které se kromě kanalizace uskuteční, asi bude patřit i nové dětské hřiště u školy, na zastupitelstvu jste informovali o podání žádosti o dotaci. Já bych byl pro, aby se to hřiště udělalo i třeba bez dotace. Byť třeba ne v tak velkém rozsahu, třeba jen v částce 300 až 400 tisíc korun, byť to není v tuto chvíli připraveno v rozpočtu. Samozřejmě ale zkoušíme primárně na to dostat peníze z dotace. Koncem února jsme o ně zažádali, a předpoklad je, že v květnu by se to hřiště mělo dělat. Takové hřiště je za týden, za 14 dní, zrealizované.

A co stavba nového obecního úřadu? Stavbu nového obecního úřadu jsme zatím pověsili na hřebík kvůli kanalizaci. Stavět nový obecní úřad místo opravy cest po kanalizaci by asi nebylo zrovna vhodné. Ale uvidíme, jak dopadne to nekonečné jednání o přerozdělování daní v parlamentu, a pokud by se podařilo prosadit návrh, který víc přeje menším obcím, obec by měla 2 až 3 miliony ročně navíc jistých. Pak by se dala stavba budovy i zaúvěrovat, s tím, že za tři, čtyři roky je úvěr z těch peněz bez problému zaplacený. Jenže tak to zatím není, takže zatím není o čem kalkulovat.

A dětské hřiště u sokolovny se zruší? Pomalu chátrá a Sokoli už s jeho obnovou nepočítají. Uvidíme, možná bychom mohli některé zachovalejší prvky přemístit na nové hřiště u školy, podle toho, v jakém budou stavu. Taky se má dokončit obnova rybníků. Hlavně toho v Břuchotíně… I tam zkoušíme požádat o peníze, a to v ROPu. I když moc šancí nám nedávám, kritéria jsou pro obec v takové blízkosti krajského města dost nepříznivá. Ale je to tak prostě nastavené, s tím nic nenaděláme. O kolik žádáte? O 400 tisíc, a 200 tisíc bychom

Jak by měly vypadat? To samozřejmě projedná zastupitelstvo, případně stavební výbor. Určitě to ale bude nějaký přístřešek, krytý i z boku, ale o tom nebudu rozhodovat já.

Na hřebíku je asi zatím taky stále pověšené budování ochranného pásu zeleně a valu u dálnice, a to kvůli vysokým platbám za vynětí příslušných pozemků ze zemědělského půdního fondu… Ano, to se pozastavilo. I o tom by měl parlament doufejme jednat, že by na veřejně prospěšné stavby ty platby za vynětí ze zemědělského půdního fondu měly být pro obce nižší, protože pro obce je v případě potřeby vynětí v současnosti jakákoliv stavba cyklostezky, a podobně, neufinancovatelná. Vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu by kolikrát přišlo na mnohem víc peněz, než samotná stavba.

Obec se nám stále rozrůstá, máte informace, co „většího“ se chystá v letošním roce? Stále se počítá s výstavbou teď už myslím jen osmi rodinných domků na Větrné ulici, nic většího se neplánuje. Co se týká dalších akcí, v rozpočtu na letošní rok jsem si všimla nějakých prostředků vyčleněných na chodníky a příkopy… Plánujeme udělat příkopy na ulici Na Borůvkách a Večeřova, směrem na Horku. Chceme je zatrubnit, zatravnit, a táhnout za dědinu, aby to lidem nesmrdělo u domů. Na Večeřové by se pak mělo, napřesrok, až si to sedne, pokračovat v chodníku směrem k družstvu. Jsou tam postavené nové domy, bydlí tam děti, tak aby ta cesta nebyla nebezpečná. Po dobudování kanalizace chceme tlačit na kraj, aby se opravily komunikace druhé a třetí třídy, takže Večeřova a Květinová, ty patří pod kraj, a potřebovaly by opravit už teď. Už jsme i v dřívějšku opakovaně zmiňovali, že značná částí projektů, které mají zvelebit obci, čeká na dokončení kanalizace. Je možná trochu předčasné se na ně ptát, když se s kanalizací ještě ani nezačalo, ale přesto, můžete už teď říct, co se jako první udělá po jejím dokončení? Předpokládaná doba realizace kanalizace je do konce roku 2013, necelý rok a půl. Potom by proběhla konečná úprava veřejných prostranství, včetně komplet parku na Lipovém náměstí, a samozřejmě opravy komunikací, chodníků, vybudování parkovacích stání a kontejnerových stání. Budou na to všechno peníze? Určitá částka na opravu komunikací je už součástí peněz, které bychom dostali v dotaci na kanalizaci. Na úpravu Lipového náměstí bychom žádali o dotaci, a zbytek bychom mohli zafinancovat z peněz, které máme na účtě. Předběžně jsme to spočítali celkem na 30 miliónů korun. Dva roky po kanalizaci by Křelov mohl být kompletně upravený. S cestami, s chodníky. Pokud by to ovšem šlo, jak si člověk plánuje. Se starostou hovořila Zuzana Opletalová

ZPRAVODAJ OBCE KŘELOV - BŘUCHOTÍN

Dotaci na kanalizaci získáme díky své připravenosti a chybám jiných Občas už se zdálo, že výhodnou dotaci z Operačního programu Životní prostředí, na tak potřebnou kanalizaci a čistírnu odpadních vod, snad už ani získat nemůžeme. Vždyť možnost čerpání evropských peněz přes tento fond končí už v roce 2013. Jindy zase dostával starosta neoficiální signály, že svitla naděje, která ovšem zase záhy pohasla. Naše obec se po celou dobu nacházela v takzvaném zásobníku, tedy na seznamu čekatelů, pro které zatím nejsou peníze, a vlastně se neví, jestli ještě vůbec budou, případně kolik. Na skutečný posun ve vývoji jsme nakonec čekali téměř dva a půl roku. Taková doba uplynula od doby, kdy minulé zastupitelstvo v čele se současným starostou podalo žádost o dotaci ve výši 120 milionů korun, což představuje 80 procent předpokládané ceny projektu. Uspěli jsme jen díky tomu, že jsme byli kompletně administrativně připraveni, včetně stavebního povolení, ve chvíli, kdy se do rozdělování dotací vložila Evropská komise, respektive tzv. iniciativa JASPERS - experti, kteří Evropské komisi doporučují či nedoporučují schválit dotace na větší projekty. Dali jasně najevo, že městům a obcím, které předem uzavřely, bez jakékoliv soutěže, jen třeba na základě dosavadní spolupráce, dlouhodobé provozní smlouvy se soukromými společnostmi, Evropská komise náklady na vybudování vodovodů či kanalizací prostě neproplatí. A právě s tímto vědomím zasedl 15. března na půdě Ministerstva životního prostředí ČR tzv. Řídicí výbor Operačního pragramu Životní prostředí. Podle nových podmínek, pečlivě zkonzultovaných s evropskými experty, výbor zrevidoval seznamy žadatelů, a to i těch, kteří byli s administrací projektů dál, než obce „odložené“a čekající v zásobníku. Jako první řídicí výbor nedoporučil realizovat projekt „Celkové přestavby a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově, stavba 1, nová vodní linka včetně napojení“. Tento prokjekt byl největší a v médiích už od začátku, s předběžnými náklady 6,3 miliardy korun, kritizovaný jako předražený a šitý na míru konkrétní firmě. V podstatě totéž opakovaně nepřímo potvrdili experti JASPERS. Řídicí výbor také vyřadil dalších 26 projektů, a to hlavně kvůli zmíněným dlouhodobým provozním smlouvám se soukromými společnostmi. Díky tomu zbylo dalších 3,1 miliardy korun. Výbor je doporučil využít pro obce čekající v zásobníku, které jsou ovšem administrativně připraveny, a tedy schopny začít rychle stavět, a vše vyúčtovat nejpozději do konce roku 2015 – dotace se proplácejí zpětně, po kontrole. A právě k těmto obcím patří Křelov-Břuchotín. Štěstí přeje připraveným. -zo-

Obec se loni opět rozrostla, koncem roku měla 1615 obyvatel Obec Křelov-Břuchotín měla koncem loňského roku 1615 obyvatel, což je o 23 obyvatel více, než na konci roku 2010. Vyplývá to ze statistik obecního úřadu. V Křelově žilo 1414 obyvatel, v Břuchotíně 201. Věková struktura občanů Křelova-Břuchotína byla následující: 1300 obyvatel tvořili dospělí, z toho bylo 626 mužů (meziročně o čtyři více) a 676 žen (meziročně o 12 více). Mladých lidí ve věku 15 – 18 let bylo v obci 36, z toho 25 chlapců a 11 dívek. Dětí do 15ti let bylo v obci 279, z toho těch nejmenších, do tří let, bylo 82. V roce 2011 se v Křelově-Břuchotíně narodilo 13 dětí (v roce 2010 to bylo 31, a ještě rok předtím 21). Z hlediska průměrného věku naše obec opět omládla, a navíc ještě víc průměrný věk klesl pod celorepublikový průměr. V obci se na konci prosince snížil na 39,1 roku z předloňských 39,2. Na konci roku 2009 byl průměrný věk občanů Křelova Břuchotína 39,5 roku. Je to opačný trend, než vykazuje celá Česká republika. Česká populace nadále stárne, k 31. 12. 2009 byl průměrný věk obyvatel 40,6 roku, na konci roku 2010 to bylo 40,8 roku (celorepublikové údaje za rok 2011 ještě nejsou k dispozici). Nejstarší občance Křelova-Břuchotína bylo na začátku března 100 let. Na konci loňského roku stálo v Křelově 458 domů (respektive obcí vydaných popisných čísel), v Břuchotíně 76. Počet se tak v Křelově zvýšil meziročně o čtyři, v Břuchotíně o dva. Na konci loňského roku jsme měli v obci (přihlášených) 270 psů. I těchto čtyřnohých obyvatel obce meziročně přibylo – o 19. -zo-

Sdělení ČSÚ Výběrové šetření o životních podmínkách domácností v ČR Český statistický úřad organizuje v roce 2012 v souladu se zákonem o státní statistické službě výběrové šetření o životních podmínkách domácností v České republice, které navazuje na předchozí ročníky. Smyslem je získávat dlouhodobě srovnatelné údaje o sociální a ekonomické situaci v celkem 30ti evropských zemích Šetření proběhne v celé České republiky v celkem 10.712 domácnostech, z nichž se 7.112 zúčastnilo šetření již v předchozích letech. Všechny domácnosti byly do šetření zahrnuty na základě náhodného výběru počítačem. Šetření probíhá v době od 25. února do 13. května 2012 prostřednictvím speciálně vyškolených tazatelů. Do šetření jsou zahrnuty všechny osoby, které mají ve vybraném bytě obvyklé bydliště. Tazatelé se budou prokazovat průkazem tazatele a příslušným pověřením, obojí vydané Krajskou správou ČSÚ, zároveň musí předložit svůj občanský průkaz. Pověření může být nahrazeno přímo průkazem zaměstnance ČSÚ. Ve všech fázích zpracování je zaručena anonymita zjištěných údajů a získaná data jsou důsledně chráněna podle přísných požadavků zákona. Případné dotazy zodpoví pracovník Krajské správy ČSÚ, pověřený řízením šetření Životní podmínky 2012, paní Alice Smutná, tel.: 585 731 507.


Informace ze zastupitelstva Výňatek ze zasedání zastupitelstva obce konaného: 16. února 2012 Zastupitelstvo schválilo: - Smlouvu o dílo mezi Obcí a Artory, s. r. o., na zpracování projektové žádosti na projekt: „Dětské hřiště“ - Podání žádosti o dotaci z programu POV 2012 – rybník Břuchotín - Podání žádosti z programu MAS Moravská cesta, o. s., Červenka výměna tří zastávek v Břuchotíně - Vybudování nových stanovišť na kontejnery

15. prosince 2011 Zastupitelstvo schválilo: - Schodkový rozpočet obce Křelov-Břuchotín na rok 2012 ve výši 32 605 176,16 Kč Kompletní zápisy ze zastupitelstva: http://www.krelov.cz/cz/samospravaobce/usneseni-zastupitelstva/

Třídění odpadu Křelov-Břuchotín je třetí nejlepší „třídič papíru“ na Olomoucku Každý občan Křelova-Břuchotína vytřídil loni 16,8 kilogramu papíru, což naší obci v soutěži Technických služeb města Olomouce, a. s., (TSMO) o „nejlepšího třídiče papíru“, vyneslo třetí nejvyšší příčku. A to konkrétně v kategorii obcí, ve kterých tato firma odpad sváží. Celkem jsme tak společně vytřídili k dalšímu využití 25,5 tuny papíru. Výsledky soutěže vyhlásily TSMO koncem loňského roku. Starostovi obce Jiřímu Spurnému na slavnostním ceremoniálu předali zástupci firmy poukaz, který obec opravňuje k odběru jedné plastové popelnice o objemu 240 litrů, dle vlastního výběru. V třídění skla oproti papíru pokulháváme Na prvním místě se v třídění papíru umístil tradičně jeden z nejlepších třídičů regionu, obec Grygov. Každý obyvatel Grygova vyseparoval k dalšímu využití 27,8 kilogramu papíru. Následovaly Charváty s průměrným množstvím vytříděného papíru na osobu 20,8 kilogramu. V oblasti třídění plastů nás s lepšími výsledky předběhlo sedm obcí. Každý z nás vytřídil v průměru 13,6 kilogramu plastu, zatímco v nejlepších Loučanech to bylo 22,7 kilogramu na osobu. Tetrapak, tedy nápojové kartóny, je co do hmotnosti spíše okrajovější komodita třídění, ale i ta se hodnotí: umístili jsme se na pátém místě, s hmotností 0,80 kilogramu vytříděných nápojových kartónů na osobu. V Císařově, který konkrétně tuto tabulku vede, vytřídil jeden obyvatel v průměru 1,03 kilogramu. S celkovým hodnocením, podle kritérií TSMO, ovšem zamíchalo množství, nebo přesněji vyjádřeno, hmotnost, vytříděného skla. V této oblasti jsme se, s hmotností 12,2 kilogramu průměrně vytříděného skla každým obyvatelem naší obce, umístili až na patnáctém místě. Vítěz této kategorie, obec Loučany, se mohla pochlubit 21,1 kilogramu vytříděného skla na jednoho občana. V oblasti TSMO jsme v třídění sedmí nejlepší Dle kritéria celkového využití odpadů, tedy údaje, kolik procent našeho odpadu jsme schopni vytřídit k dalšímu využití – recyklaci, jsme se umístili v rámci svozové oblasti TSMO na sedmém místě. Ze svého odpadu jsme k dalšímu využití zachránili 19,64 procenta z našeho celkového odpadu. Na prvním místě se umístil Grygov, jehož obyvatelé vytřídili 28,32 procenta odpadu, druhé Loučany s 26,73 procenta odpadu, a třetí Charváty s vytříděným množstvím 23,96 procenta. Třídění hodnotí i EKO-KOM Jak důsledně obyvatelé jednotlivých obcí či měst třídí odpad, ovšem za celý Olomoucký kraj, každoročně vyhodnocuje i autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s. Výsledky za Olomoucký kraj vyhlašuje také vždy koncem roku, v rámci soutěže nazvané „O keramickou popelnici“. Ta však u obcí nehodnotí množství vytříděného papíru, plastu, skla a nápojových kartónů zvlášť, ale dohromady. Obce navíc získávají body i například za oddělený sběr bílého a barevného skla či nápojových kartónů. Podle těchto komplexnějších kritérií se ale Křelov-Břuchotín nedostal ve své kategorii ani do první desítky. Na nejvyšší příčce se v kategorii obcí naší velikosti umístil v této soutěži už tradičně Grygov.

Nejlepší třídiči v roce 2011 dle Technických služeb města Olomouce:


Obec bude mít nová kontejnerová hnízda na tříděný odpad V Křelově-Břuchotíně letos přibudou čtyři kontejnerová stanoviště na tříděný odpad. V Křelově na ulicích Křemelná, Zahradní a Za Humny, v Břuchotíně na ulici Družby Národů, v části blíže Skrbeni. Právě v Břuchotíně je stanoviště zatím pouze jedno, a to u hasičské zbrojnice. V Křelově je jich v současnosti šest. Dohromady by tedy obec měla mít v budoucnu 11 kontejnerových hnízd. „Snažili jsme se se zastupiteli najít vhodná místa, která budou vyhovovat pokud možno všem,“ říká starosta obce Jiří Spurný s tím, že i ze zkušeností svých kolegů z jiných obcí ví, že rozmisťovat kontejnery nebývá zrovna populární záležitost. Jenže dobrá dostupnost kontejnerů je základ. Nejde přitom podle něj primárně o honbu za prestižním umístěním v nějaké soutěži, ale o to, aby se co nejvíc vytřídilo, a obec pak nebyla nucena lidem zdražovat poplatky za svoz velkého množství nevytříděného komunálního odpadu. Do budoucna obec navíc počítá s úpravou kontejnerových stanovišť. V souvislosti s opravami komunikací po budování kanalizace budou vytvořeny asfaltové zálitky, případně i zídky a přístřešky, které kontejnery zakryjí.

Netříděný odpad se leckde prodraží, zákonodárci schvalují změny legislativy

Obecní úřad občany upozorňuje na povinnost do 31. března 2012 uhradit tyto poplatky: Poplatek za psa: 100,- Kč (Za každého dalšího psa: 150,- Kč) Nájmy předzahrádek Poplatek za komunální odpad: 370,- Kč na osobu

Poslanci a senátoři v únoru a březnu projednávali novelu zákona, která zvýší či zcela zruší limit pro poplatek za odvoz netříděného odpadu, a umožní tak obcím poplatky za netříděný odpad přizpůsobit skutečným nákladům na jeho odvoz. Z tohoto poplatku je možné Dosud mohly obce lidem účtovat maximálně 500 korun, z toho 250 korun tvoří částka uhradit do konce března zahrnující tříděný odpad, a o dalších maximálně 250 korun mohla obec navýšit poplatek polovinu, zbytek pak za odvoz netříděného odpadu. Na netříděný odpad ale mnoho obcí doplácelo, a navíc se poplatky už devět let neměnily. Poslanci za TOP 09 a Starosty proto vytvořili návrh novely, do 30. 9. 2012 která měla umožnit zvýšit poplatek za netříděný odpad až na 750 korun, a lidé by tedy mohli platit dohromady maximálně 1000 korun. Platby můžete provést buď Poslanec ODS Vladislav Vilímec šel ještě dál, a navrhl, aby obce mohly stanovit v hotovosti na obecním obyvatelům poplatek za netříděný komunální odpad podle skutečných nákladů úřadu – dole v přízemí, vynaložených na jeho svoz za předchozí rok. Jeho návrh, který nestanovuje žádnou nebo peníze zaslat na maximální hranici poplatku, nakonec získal v poslanecké sněmovně v únoru největší účet obce: podporu. 180 173 4359/0800 Senátoři však Vilímcovu variantu nepodpořili, a opět navrhli strop pro poplatek za vedený u České spořitelny, a.s. netříděný odpad stanovit na 750 korun. Zákon se tak vrátí do sněmovny, ta nad jeho V případě bezhotovostní podobou vysloví konečný verdikt zřejmě v dubnu. Ať už výše poplatku za netříděný odpad bude mít strop 750 korun, nebo strop mít vůbec platby uveďte nebude, zastupitelé budou mít v každém případě větší prostor pro jeho zvyšování, než jako variabilní symbol své dříve. O poplatku budou rozhodovat na základě skutečných nákladů za odvoz a likvidaci, rodné číslo tedy v podstatě na základě toho, kolik netříděného komunálního odpadu obyvatelé (stačí část před lomítkem) příslušné obce vytvoří. nebo uveďte jméno. „Naše obec náklady na netříděný odpad zatím příliš dotovat nemusela, poplatek 370 korun na pokrytí dosud stačil. Technické služby ale avizovaly, že od poloviny roku podraží Děkujeme. skládka Mrsklesy, kam se směsný odpad vozí. A to se samozřejmě promítne do ceny, kterou Technické služby účtují nám, takže uvidíme, co bude dál,“ uvedl starosta obce Jiří Spurný. Předejít zvýšení poplatku za komunální odpad tak obecně mohou lidé tím, že buď budou produkovat méně odpadu, a nebo ho budou více třídit. Novela rovněž rozšiřuje okruh plátců poplatku za odpad. Nově by poplatek za odpad měli hradit i cizinci s dlouhodobým nebo trvalým pobytem, a také vlastníci bytů, ve kterých není přihlášena žádná fyzická osoba k trvalému pobytu. Poplatky budou platit i majitelé rodinných domů, které jsou využívány k bydlení a přitom v nich není nahlášen nikdo k trvalému pobytu. -zo-


Rozpočet obce na rok 2012 počítá s přebytkem 19 miliónů korun S celkovými příjmy ve výši 32,6 milionu korun a výdaji 13,6 milionu korun počítá letošní rozpočet Křelova-Břuchotína, který na prosincovém zasedání schválilo zastupitelstvo obce. Necelou polovinu příjmové strany, přibližně 15,1 milionu korun, tvoří peníze uložené na účtech obce. 13,7 milionu by obec letos měla získat jakožto daňové příjmy. Dva miliony korun vyinkasuje za prodej budovy bývalé školy v Břuchotíně. Naopak k největším výdajovým položkám patří například neinvestiční příspěvek 1,2 milionu korun na základní a mateřskou školu, 741 tisíc na náklady spojené s projektem budování kanalizace, 660 tisíc jsou výdaje na dopravní obslužnost obce – služby firmy Veolia, půl milionu je v rozpočtu vyčleněno na opravy rybníka v Břuchotíně, 300 tisíc na břuchotínské zastávky. Obec ani letos nezapomíná na příspěvky pro všechny místní, a několik olomouckých neziskových organizací. Celkem jim věnuje 163.600 korun. -zo-

ZŠ a MŠ Křelov–Břuchotín informuje Výsledky zápisu do 1. ročníku ZŠ Zápis do 1. ročníku se konal ve dnech 19. a 20. ledna 2012. K zápisu se dostavilo 17 dětí s trvalým bydlištěm v Křelově-Břuchotíně, jeden chlapec má zatím trvalé bydliště jinde, ale rodina se bude stěhovat do Křelova. Zapsáno bylo 15 dětí, u dvou dětí rodiče podali žádost o odklad povinné školní docházky. Je možné, že bude podána ještě jedna žádost o odklad, rodiče zatím nejsou rozhodnuti. Vzhledem k vysokému počtu zapsaných prvňáčků jsme zvažovali možnost otevřít znova 5. ročník. Mezi rodiči stávajících žáků proběhla anketa týkající se jejich zájmu o naši školu v příštím školním roce. Z ankety vyplynulo, že většina rodičů má o školu zájem, ze současných 31 žáků příští rok nenastoupí pouze tři žáci. Rodiče i děti by 5. ročník uvítali. Proto od příštího školního roku změníme organizaci školy z dvojtřídky na trojtřídku a výuka bude probíhat i v 5. ročníku. Podmínkou je minimálně 42 žáků ve škole, jinak by škola musela žádat zřizovatele o výjimku z počtu žáků. Tomuto kroku bychom se chtěli vyhnout, protože by to znamenalo další finanční zátěž pro zřizovatele. Rodiče byli na tuto podmínku upozorněni. Předpokládané počty žáků pro šk. rok 2012/2013: 1. ročník – 14 - 15 žáků 2. ročník – 8 žáků 3. ročník – 9 žáků 4. ročník – 7 žáků 5. ročník – 4 žáci celkem – 42 – 43 žáků

Výsledky zápisu do MŠ Zápis do MŠ se konal 7. února 2012. Po zkušenostech z předchozích let jsme opět očekávali větší poptávku než nabídku, proto jsme stanovili poměrně přísná kriteria pro přijetí: trvalé bydliště v Křelově–Břuchotíně, věk dítěte, zaměstnanost rodičů a datum nástupu dítěte do MŠ. Katastrofické scénáře se ale nenaplnily. Ze školky odchází do školy 19 dětí, ale podáno bylo „pouze“ 13 přihlášek, přijaty byly všechny děti. Rodiče tedy ještě mají možnost své děti přihlásit, podmínkou je dosažení minimálního věku 3 let v průběhu příštího školního roku. Přednost dostanou pouze předškoláci a děti s trvalým bydlištěm v Křelově–Břuchotíně. Mgr. Kateřina Šimšová, ředitelka školy

Děti ze školky a školy navštívili hasiči Že hasiči musí vyrazit do dvou minut od zavolání, a proto mají kalhoty na vklouznutí – na kšandách - jako Jája a Pája, se dozvěděly v úterý 20. března na zahradě školky děti ze ZŠ a MŠ Křelov-Břuchotín. Profesionálové z Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje – Stanice Olomouc ukázali dětem velitelské auto a jeho vybavení, popsali jim, jak různorodá je jejich práce, a jak je třeba se zachovat, když hasiče člověk přímo potřebuje, nebo se třeba jen ocitne blízko místa, na které přijíždějí zasahovat. Jak zásah hasičů vypadá v praxi, se děti mohly shodou okolností přesvědčit jen o pár dnů později, v neděli 25. března, když hořela tráva u pevnůstky. (Bližší informace na straně 11.) -zo-


Bezpečnost na silnicích

Inzerce

Policisté chystají další měření rychlosti a silniční kontroly v Křelově Překročení povolené rychlosti, telefonování za jízdy, nebo jízda bez připoutání bezpečnostními pásy. Takové byly nejčastější přestupky, které policisté zjistili u řidičů při kontrolách prováděných v posledních měsících v Křelově. Na dotaz Zpravodaje to sdělil zástupce vedoucího Dopravního inspektorátu Olomouc, nadporučík Alois Švancara. Policisté měřili rychlost a kontrolovali řidiče v Křelově nepravidelně, ve druhé polovině roku 2011 přibližně jednou za týden, v prvních měsících roku 2012 přibližně jednou za 14 dní. Pokaždé odhalili řadu přestupků, a to i přesto, že v reflexních vestách bývají pro řidiče sledujícího cestu před sebou už z dálky poměrně dobře viditelní. „Každý den měření zde bylo zjištěno nejméně osmkrát překročení rychlosti jízdy, a mimo to byly zjištěny i další přestupky – držení hovorového zařízení za jízdy, nepřipoutaná osoba bezpečnostními pásy a podobně,“ upřesnil Švancara. Důvodem opakovaných kontrol je podle něj skutečnost, že na silnici druhé třídy v Křelově dochází k častému porušování pravidel bezpečnosti silničního provozu. Rovný úsek, jen částečně obklopený zástavbou, láká zejména ve směru od Olomouce k překročení povolené rychlosti jízdy. „Rychlost pak bývá jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Jedná se tedy zejména o preventivní činnost na úseku dohledu nad dodržováním bezpečnosti silničního provozu,“ přiblížil Švancara důvod, proč se úsek stal oblastí zvýšeného zájmu policistů. Ti tam podle něj budou provádět měření rychlosti i nadále.

Většina aut projíždějících Křelovem překračuje povolenou rychlost Drtivá většina řidičů nedodržuje při průjezdu Křelovem povolenou rychlost. Ukázala to měření radaru, který obec instalovala na komunikaci druhé třídy ve směru od Olomouce. K dispozici jsou data z radaru za poslední tři měsíce, tedy prosinec 2011 až únor 2012. Podle nich je průměrná rychlost těch, kdo projíždějí v úseku měření, 52,8 km/h. Radar však započítává například i cyklisty, i když těch samozřejmě v zimě tolik není, do kopce pomaleji jedoucí autobusy a nákladní vozidla, nebo auta zastavující či rozjíždějící se. Výstup z radaru taky zobrazuje, jak se chová většina, konkrétně 85 procent projíždějících: většina jede rychlostí do 62 km/h. Znamená to zároveň, že 15 procent řidičů se kolem rodinných domků prožene rychlostí vyšší než 62 km/h. Piráti silnic mají ráj evidentně hlavně v noci. Křivka průměrné rychlosti měřené v jednotlivých hodinách začíná stoupat vždy po deváté hodině večerní, kumuluje kolem půlnoci a během prvních pár hodin po ní, nad ránem rychlost zase klesá. V době těsně po půlnoci se běžně stává, že se nějaké to auto či motocykl prořítí i rychlostí přes 120 km/h. Největší rekordman ve špatném slova smyslu projel kolem radaru v noci rychlostí 158 km/h. Radar samozřejmě zaznamenává i počet aut a dalších dopravních prostředků, které kolem něj projedou. Jen ve směru od Olomouce projelo za uvedené tři měsíce téměř 180.763 vozidel. Měsíčně do Křelova od Olomouce tedy vjíždí celkem asi 60 tisíc aut, denně kolem dvou tisíc. Největší provoz je přitom v pátky, kdy projíždí asi 18 procent, tedy skoro pětina celkového počtu aut. Relativní klid je naopak o nedělích, kdy projede jen 9 procent aut z celkového množství. V pátek tedy radar mine ve směru od Olomouce dvakrát tolik aut, než v neděli. Relativní klid (11 procent počtu aut) je také v sobotu, něco málo přes 15 procent aut z celkového množství projíždí v pondělky, úterky, středy a čtvrtky. -zo-

Vinárna U KOSTELA Vás srdečně zve k návštěvě v následující otevírací době:

Letní období (duben – září) Po – Ne

15.00 - 22.00

Točená zmrzlina Opočno

Zimní období: (říjen - březen)

17.00 - 22.00 Po celý rok točíme: Šerák 11º Kvasničák Litovel 11º Maestro 10º

Rádi Vám připravíme také něco na zub! Možnost pořádání akcí, uzavřených společností, a to i dopoledne.

Rezervace:

Monika Latová tel.: 774 286 371

Těšíme se na Vaši návštěvu!


Ondřej Hanák: Do Sokola jsem se šel jen zeptat. A stal se jeho starostou. Nejstarší tělovýchovná a sportovní oragnizace v České republice SOKOL letos slaví 150 let od svého vzniku. Začátkem července vyvrcholí oslavy XV. všesokolským sletem v Praze, kam se má sjet 15.000 cvičenců. Úctyhodné zastoupení má Sokol už 102 let i v Křelově-Břuchotíně: TJ Sokol Křelov je zdejší největší nezisková organizace, tvoří ji 160 členů, z toho 78 dětí. Nejmladším jsou čtyři roky, nejstaršímu členovi letos 84 let. O minulosti, současnosti i budoucnosti křelovského Sokola mluví v následujícím rozhovoru jeho starosta Ondřej Hanák, který je zároveň členem zastupitelstva obce. Slavila křelovská tělovýchovná jednota 150 let Sokola? Ani ne, zrovna v té době jsme měli Šibřinky. Před dvěma lety jsme spíš oslavili sto let naší, křelovské organizace. Zúčastníte se všesokolského sletu? Nacvičujete? V Křelově nacvičují pouze muži. Od září každé pondělí. Slet je vlastně vzdání holdu tradici, ale co výzvy budoucna, s nadsázkou řečeno. Jak se křelovský Sokol přizpůsobuje výzvám moderní doby? Zvlášť tady, deset minut od Olomouce, je to poměrně složité. Těžko vymýšlet něco, co by mohlo konkurovat aktivitám, které se nabízejí ve městě. Třeba jsme sem přivedli zumbu, všichni pořád opakovali zumba zumba. Neorganizovali jsme to přímo my, ale sokolovnu si pronajímal jeden fitklub z Prostějova. Na začátku byl zájem velký, ale nakonec tam chodilo jen pár lidí. A mají to tady za rohem. Takže se aktuálně zumba pro nezájem ruší. Dřív na vesnici skoro nic jiného, než Sokol, nebylo. Člověk si vzal dvakrát týdně tenisky, a šel do Sokola. Na druhou stranu je třeba zas i dnes pro rodiče dětí pohodlné zavést nebo poslat dítě do Sokola, než ho vézt do města. Co teď Sokol v Křelově nabízí? Pro předškolní věk to je oddíl všestrannosti, školní kluci chodí v rozmezí od čtyř do třinácti, tak s těma hlavně hrajeme floorbal, mladší žačky zas cvičí třeba na žíněnkách, lavičkách…Oddíl stolního tenisu, to už jsou „soutěžáci“, ti hrají župní přebory, tam máme tři družstva. Pak fotbalisti, „Béčko“ malá kopaná, volejbalisté, ale ti už jsou takoví spíše volnočasoví, ne soutěžní, no a pak Kmotřenky. Jaké jsou vlastně největší sportovní úspěchy našeho Sokola?

Stolní tenisté hrají velmi solidně, pohybují se v rámci župy v horní polovině tabulek. A kopaná? My hrajeme čtvrtou ligu, nejnižší, a naše umístění je teď pět míst odspoda… Ale pořádáme teď zimní ligu, a tam jsme tak šestí. No… Z osmi (smích). Hlavně, že hrajem. Co je to vůbec za nápad, hrát v zimě kopanou? Pravda, museli jsme odkládat dvě kola, protože to už se s tím mrazem nedalo. Ale stejně všichni loni chodili hrát od ledna přípravky. Tak jsme leots udělali z přípravek zápasy, aspoň je o co hrát. Je potřeba pořád něco vymýšlet. Pak si uděláme nějaký turnaj s pivem, a bude.

tradičně zajišťujeme občerstvení na hodech. Tak to jsou určitě ty radosti. Ale jak jsem viděla na internetu, budova sokolovny byla postavená v roce 1922, s tím musí být naopak spousta starostí… To je sice pravda, že původní budova byla postavená v roce 22, ale v době války většina, až na obvodové zdi, shořela, takže se stavěla nová. Opravujeme to samozřejmě postupně. Loni se tam opravilo jeviště - nová podlaha, vymalovalo se, ta hospoda na jevišti se udělala, trochu jsme vyspravili Peklo. Židle jsme kompletně nakoupili do celého sálu, to bylo v rámci dotace z MAS Moravské cesty, akce celkově za 420 tisíc korun, i s tím pódiem. A samozřejmě průběžně děláme různé opravy, na ty větší, které by se taky časem měly dělat, samozřejmě nejsou moc peníze.

Kromě sportu taky podporujete společenský život v obci. Člověk vaše akce sice průběžně registruje, ale pojďme si je raději vyjmenovat, občas se přeslechne hlášení, a tak něco semtam může zapadnout… Když to vezmu od podzimu, kdy startuje cvičební rok, tak děláme lampionový průvod, i když zrovna loni na podzim nebyl, pouštění draků, Mikulášskou. Na podzim vlastně ještě bývá „okávéčko“, běh Okolo Křelova večer. Pak je plesová sezóna, to se v sokolovně vystřídají každý rok čtyři plesy, my pořádáme Šibřinky a dětský karneval. Na jaře v sokolovně hostuje Josefovská zábava seniorů. Na jaře pak ze sportovních akcí bývá běh Memoriál Vojtěcha Vyroubala…

Na to jsem se právě chtěla zeptat, jestli se s něčím větším počítá, a kde na to brát. Budova se sice zatím nerozpadá, ale je jasné, že se časem bez větších investic neobejde. Tak teď jsme si nechávali nacenit nová okna, chceme vyměnit i ta velká. A jak jsme zjistili, i topení bude potřebovat rekonstrukci, co dva měsíce musíme za opravy plynového kotle zaplatit pět, sedm tisíc korun. Chtělo by to postupně vyměnit radiátory a podobně. Sál a chodby by potřebovaly vymalovat…

Jaké jsou vlastně v současnosti účasti na těchto bězích? Bývaly lepší. Ale ti menší se proběhnout přijdou. Z dospělých spíše těch pár tradičních účastníků. V červnu se okolo Dne dětí jezdívá na nějaký výlet, loni to bylo do Štramberka. No a potom o prázdninách děláme tábor. A teď už

Na to asi můžete získávat peníze z dotací? Určitě zkusíme něco vymyslet, nejdostupnější je asi ta „MASka“, ale jak už dřív upozorňoval i starosta, je stále těžší se tam dostat. Vstoupily tam další obce, a ty taky chtějí dotace, my jsme navíc už od nich dostali celkem dost.

ZPRAVODAJ OBCE KŘELOV - BŘUCHOTÍN Máte nějak vyčíslené roční náklady na provoz sokolovny? Tak třeba jen na ročních zálohách na elektřinu a plyn platíme 100.000 korun. Když jsme u toho majetku, co plánujete s hřištěm malým a hřištěm velkým? To velké hřiště myslím funguje velmi dobře, teď ještě během jara, léta, tam uděláme osvětlení. A kde na to vezmete? Máme přislíbené nějaké sponzory, případně můžeme zkusit dotace. Mělo by to být do sta tisíc, spíš tak kolem devadesáti. Časem bychom rádi udělali i nějaké zázemí na posezení, nějakou pergolu, kde budeme točit při fotbalu nějaké to pivo, abychom i tak třeba mohli něco na provoz vydělat. Se současným dětským hřištěm už asi moc nepočítáte, podle toho, co naznačoval starosta, nové by mělo být u školy… S dětským hřištěm je to horší. Uvidíme, v jakém to bude stavu, teď po zimě, hřiště je tam relativně krátce, ale není to dobré. Za obec se podávala žádost o dotaci do nadace ČEZu, i když tam tomu moc naději nedáváme, a potom, jak říkal starosta, také žádost do Programu obnovy venkova. V každém případě se počítá s hřištěm novým, investovat do toho současného už nebudeme, spíš už tak jenom nějaké udržovací práce. Co vás na práci starosty Sokola nejvíc těší, a co vám naopak dělá těžkou hlavu nebo kazí náladu?

Starosti jsou samozřejmě s tou Sokolovnou, samé revize, a hledání způsobů, jak zaplatit opravy. Naopak člověka potěší třeba taková věc, jako byla rekonstrukce fotbalového hřiště. To byla opravdu jedinečná akce, a za to, že se to povedlo, ještě jednou děkuji všem občanům a sponzorům, kteří na hřiště přispěli. A pak mám taky radost z těch úprav jeviště a dalších částí vnitřku sokolovny, myslím, že to viditelně dostalo novou fazónu. Ale člověk má pořád pocit, že je tam těch nedostatků víc, než těch věcí, co se povedou. Já si jenom říkám, jak je vlastně v dnešní době možné spravovat takový, poměrně velký nemovitý majetek, jen z pozice dobrovolníků a nadšenců, bez pořádného finančního zázemí. Tak to prostě je. Takové je heslo Sokola, „Ni zisk, ni slávu.“ I když se doba změnila, tohle zůstalo stejné. Jenže aspoň něco na provoz a opravy sokolovny trochu někdy vydělat musíme. A to je problém – o desetikorunu zvýšíme cenu vstupenky na Šibřinky, symbolickou částkou zpoplatníme vstup maskám, a už nám to má spousta lidí za zlé, protože tak to přece dřív nebývalo. Jenomže za ty roky všechno podražilo, mimo jiné vzrostly třeba ceny energie. To vstupné je vlastně příspěvek na sokolovnu, v podstatě podpora sportu, a sokolovna nakonec slouží nejenom pro Sokoly na sport, ale i pro kulturní události, lidi to tak ale bohužel dnes neberou. Na občasném pronájmu sokolovny se asi taky moc nevydělá…

Pokud myslíte pronájem jiným neziskovým organizacím třeba na ples, tak od těch si necháváme zaplatit jenom za spotřebu energie. Přece nebudeme sokolovnu jiným neziskovkám v obci pronajímat. Třeba Klubu seniorů. Máme s nimi výbornou spolupráci, a když potřebujeme, paní důchodkyně nám rády zase při našich akcích třeba nějakými těmi výbornými vdolečky vypomůžou. A na závěr obligátní otázka, kterou pokládám všem předsedům a starostům jednotlivých organizací: Jak jste se dostal k Sokolu, respektive do jeho čela? Byl jsem osloven jeho členy. Teď už dělám starostu Sokola pátý rok, vždycky je volební období na tři roky, takže příští rok budou další volby. Já jsem předtím v Sokole vůbec nebyl, tady žiju od roku 96. Kdysi jsem se přišel na výbor na něco zeptat, chtěli jsme hrát floorbal. A pak mě oslovili, nikdo to nechtěl dělat. A tak jsem se stal starostou. Je to čestná funkce, nic se za to, ani za členství ve výboru, nedostává. I když vlastně něco ano – ženám vždycky koupíme k narozeninám kytku, a já jsem k narozeninám dostal dort. Piškotovej. Se starostou Sokola hovořila Zuzana Opletalová

10


Dění v Horce nad Moravou očima starostky obce Sylvy Stavarčíkové Rok 2011 byl pro mě rokem plným změn. Profesi učitelky jsem vyměnila za profesi starostky. Vše bylo pro mě nové. Naštěstí jsem mohla požádat o pomoc starosty sousedních obcí a doplnila duo Spurný na tři „S“. SROVNÁNÍ S OKOLNÍMI OBCEMI Určitě se v naší obci neudělalo tolik jako v Křelově-Břuchotíně nebo Skrbeni. Tam už měli dobře našlápnuto z let minulých. Já jsem musela v naší obci důkladně zrekapitulovat, co bylo uděláno a hlavně co udělat chceme. Plány nám bohužel překazila čistírna odpadních vod. Čeká nás její celková rekonstrukce ve výši cca 12 mil. Kč. Již nyní proběhly drobné úpravy a zpracováváme projektovou dokumentaci pro rekonstrukci. Tyto peníze nám však budou chybět pro investice, které byly v plánu - vybudování chodníků, oprava komunikací. Samozřejmě nesmíme zapomínat na údržbu a opravy toho, co již bylo vybudováno. Doufám, že se nám nestane to samé jako s čistírnou. Lidé platili relativně málo za čištění 1m³ odpadní vody (ale stejně se jim to nelíbilo), ale ve fondu na opravy a rekonstrukce není ani halíř. A to ještě obec doplácela z rozpočtu na její provoz…

Pozvánka

Vítání jara a košt slivovice TJ Sokol Křelov Vás srdečně zve v sobotu 31. března do křelovské sokolovny

Hraje skupina TRIFID Začátek : 20:00 Vstupné: 60,- Kč Občerstvení zajištěno

DOTACE Minulý rok jsme podali dvě žádosti o dotaci: na vybudování cyklostezky a výstražný protipovodňový systém. Cyklostezka nám bohužel nevyšla a na výsledek druhé žádosti už čekáme skoro rok. Lidé si stěžují, že jim v místě bydliště nefunguje rozhlas, my jim vysvětlujeme, že nebudeme opravovat za vlastní, když je možné zažádat o dotaci, takže se snad konečně dočkáme. S povodněmi máme své neblahé zkušenosti, takže je jasné, že je zapotřebí nepodceňovat všechna opatření v prevenci i odvrácení důsledků mimořádných událostí. INVESTICE V letošním roce plánujeme vybudování přechodu pro chodce na náměstí Osvobození. V základní škole připravujeme postupnou výměnu oken a v jednom pavilonu nové rozvody vod. Dojde také ke zpevnění komunikace Okružní, výměny

části osvětlení za úspornější svítidla, budeme pokračovat v čištění dešťové kanalizace. NOVINKA VE TŘÍDĚNÍ V tomto roce chceme podat žádost o dotaci u Státního fondu životního prostředí na zavedení separace a svozu bioodpadu, na nákup bionádob a malého svozového auta. Bioodpad se stane už pátou komoditou tříděného odpadu, samozřejmě chceme být připraveni a hlavně ušetřit občanům peníze spojené s nákupem popelnice (cena cca 1.000 Kč). SPOLEČENSKÝ ŽIVOT V OBCI V Horce nad Moravou funguje řada spolků, mezi nimi také Klub seniorů (73 členů). Zájmové organizace se podílí na konání akcí pro veřejnost – Ostatky, Památka upálení mistra Jana Husa, Horecké struny a také množství tanečních zábav a sportovních akcí. Díky těmto dobrovolníkům a nadšencům to v obci žije a nejezdíme sem jen přespat a potom zase do města do práce. Sylva Stavarčíková starostka obce Horka nad Moravou

Kulturní dění v obci Začátek roku se už tradičně nesl v duchu plesové sezóny. Do sokolovny občany pozvaly čtyři plesy: myslivecký, obecní, Šibřinky a rybářský. Velkému zájmu se vždycky těší akce pro děti. Sokoli už tradičně uspořádali karneval, svůj karneval má pravidelně také rodinné centrum Křelovský Kaštánek, a nově, a také s hojnou účastí a úspěchem, se uskutečnil i karnelval na ledě v Křelově, který iniciovaly a organizovaly maminky Monika Latová, Magdalena Dittmerová a Kateřina Peřinová. Senioři opět zaplnili sál sokolovny v březnu, kdy k tanci i poslechu pozvali členy seniorských klubů ze sousedních obcí na tradiční Josefovskou zábavu. Zaplněnost parketu by jim mohl závidět leckterý ples, a lákadlem pro všecny byly, jako ostatně vždycky, vyhlášené vdolečky a zákusky, které napekly členky senior klubu. Křelovský Kaštánek v březnu pozval Šternberské maňáskové divadlo, a to děti potěšilo a pobavilo pohádkami O veliké řepě, Proč si s prasátkem nikdo nechtěl hrát a Kůzlátka a vlk. Uspořádat takové představení byl výborný nápad, rodinné centrum bylo plné dětí. Fotografie z některých uvedených akcí najdete na straně 12. -zo-

Ze světa obecního sportu V Křelově skončil první ročník zimní ligy. Zúčastnilo se jej osm mužstev, hrálo se systémem každý s každým. Zvítězilo mužstvo Chomoutova, převážně složené z hráčů velké kopané. Z klasických týmů malé kopané byli nejlepší Vikingové. Po dvacátem březnu se také rozjíždí okresní liga malé kopané, nejprve se dohrává poslední podzimní kolo a v posledním březnovém týdnu začínají jarní odvety. Na křelovském hřišti bude opět k vidění šest mužstev, včetně dvou druholigových. Rozpis bude na internetu. Zveme na kvalitní kopanou! Ke svému závěru se blíží také soutěže stolního tenisu, o tom jak dopadla křelovská mužstva Vás budeme informovat v dalším vydání. Ondřej Hanák, starosta Sokola


Výsledky zimní fotbalové ligy: Konečná tabulka: 1 Chomoutov 2 Vikingové 3 IMD Olomouc 4 Restoma 5 Hodolany 6 Křelov B 7 1.FC Skrbeň 8 Sokol Skrbeň

7 7 7 7 7 7 7 7

6 5 5 3 3 2 2 1

0 1 1 0 0 0 0 0

1 1 1 4 4 4 4 6

49 51 41 26 19 21 15 19

: : : : : : : :

19 27 23 26 32 34 32 48

12 11 11 6 6 4 4 2

Pozvánka na dětský tábor organizovaný TJ Sokol Křelov Termín: 30. 7. – 11. 8. 2012 Cena: 2.500 Kč Místo: Doloplazy u Olomouce Téma: Tentokrát se celotáborová hra ponese v duchu seriálu M.A.S.H. Další informace budou včas zveřejněny na internetových stránkách Sokola, nebo je rádi podají cvičitelé.

Nejlepší střelec: Tichý (Restoma) - 14 branek

U pevnůstky hořela tráva V neděli 25. března v pozdním odpoledni museli profesionální a dobrovolní hasiči zasahovat při požáru u pevnosti Fort XVII v Křelově. Požár vznikl v důsledku vypalování trávy, postihl jednu z pevnůstce přilehlých zahrad a trávu v její těsné blízkosti. Na další zahrady, či dokonce na pevnůstku, se díky hasičům požár nerozšířil. „Vyjížděli jsme tak, jak máme, do osmi minut. Na místě už byli profesionální hasiči z Olomouce. Likvidovali tu nejnebezpečnější část požáru, která hrozila dalším rozšířením, my jsme hasili jen menší oheň z kraje,“ uvedl Jan Kalva, starosta Sboru dobrovolných hasičů Křelov-Břuchotín, a zároveň zástupce velitele zásahové jednotky. Na místo centrála profesionálů povolala i jednotky ze Senice na Hané a z Horky nad Moravou. Tyto dvě jednotky ale nakonec hasit nemusely. Profesionálové je podle Kalvy zavolali preventivně, protože na začátku neznali přesný rozsah požáru, nemohli předem vědět, jak se často ošemetný požár suché trávy bude šířit. „V Senici jsou poloprofesionální hasiči, takže ti byli v hotovosti, v Horce nad Moravou zase mají dobrovolní hasiči velkou cisternu,“ vysvětlil Kalva, proč byly u pevnůstky nakonec celkem čytři zásahové vozy. Na místě byla i policie. Plošné vypalování trávy a porostů zakazuje hned několik zákonů: o ochraně přírody a krajiny, zákon o požární ochraně a zákon o ochraně ovzduší. Kdo se takto rozhodne vyčistit svůj pozemek, může zaplatit pokutu až 25 tisíc korun. -zo-

11

Provoz tenisových kurtů u rybníka

Denně duben 8 – 19 srpen 8 – 20 květen 8 – 20 září 8 – 19 červen 8 – 21 červenec 8 – 21 říjen 8 – 18 Na základě rezervací budou kurty vždy dopředu otevřeny. Rezervace (registrace):

www.rezervace.krelov.cz V případě rezervace méně než půl hodiny předem, a při zamčeném sportovišti, volejte: sudý týden: p. Jiří Jiskra 723 562 619 lichý týden: p. Ševčík Radomír 733 296 727 Pronájem kurtu: 1 hod./60 Kč 50 % sleva pro děti do 15ti let

Tiráž: Vydavatel: Obecní úřad Křelov-Břuchotín Marie Majerové 45/25, 783 36 Křelov - Břuchotín Tel.: +420 585 381 503 Evidenční číslo: MK ČR E 19851 Redakce: Zuzana Opletalová Email: [email protected] http://www.krelov.cz/cz/zpravodaj

Registrovaní platí za celý uplynulý měsíc, nejlépe při první návštěvě kurtu v měsíci následujícím, proti výpisu rezervací. Nejpozději však do 25. dne v měsíci. Případně je možné platbu provést na adrese: Ševčík Radomír, Křelov, Květinová 73. Možnost také zaplatit vstupenku před každým započetím hry.

1


Karneval na ledě, dětský karneval Sokolů, Šternberské maňáskové divadlo v Kaštánku, Josefovská zábava seniorů.

Karneval na ledě

Šternberské maňáskové divadlo v Kaštánku

Karneval na ledě

Josefovská zábava seniorů

Dětský karneval Sokolů

Josefovská zábava seniorů

Nejstarší občanka Křelova-Břuchotína oslavila 100 let

Recommend Documents