Member of the International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE)

2011/ 11 / 1

PROFESSIONAL JOURNAL FOR THE PREVENTION, TREATMENT OF, AND RESEARCH INTO ADDICTION

VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF

Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

ADRESA REDAKCE / EDITORIAL OFFICE

Èasopis Adiktologie / Adiktologie Journal Centrum adiktologie, PK 1. LF UK v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic [email protected]

Citace / Citation Pøíspìvky do èasopisu Adiktologie podléhají

Adiktologie (11)1, 1–60.

zdvojenému recenznímu øízení / The articles published in Adiktologie are subject to

Èlen / Member of the

a double-review procedure

International Society

Èasopis je zaøazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ÈR (Rada pro výzkum a vývoj Úøadu vlády ÈR) /

of Addiction Journal Editors (ISAJE) Indexováno v / Covered by

Adiktologie is on the List of Peer-Reviewed Non-impact

Scopus & EMCare

Factor Periodicals Published in the Czech Republic

Bibliographia Medica Èechoslovaca

ISSN 1213-3841

MKÈR E 12656

VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF

ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.

Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky,

Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika,

1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze


a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze /


Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory

Centre for Addictology, Department of Psychiatry,

Diagnostics, 1st Faculty of Medicine, Charles

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague

University in Prague and General University Hospital

and General University Hospital in Prague,

in Prague, Czech Republic

Czech Republic

Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D.

Mgr. Aleš Kuda

Doc. PhDr. Vladimír Øehan


Pražské centrum primární prevence, o. p. s. /

Univerzita Palackého Olomouc, Filozofická fakulta,


Prague Primary Prevention Centre, Prague,

Katedra psychologie /


Czech Republic

Department of Psychology, Philosophical Faculty,

Redakèní rada / Editorial Board

VÝKONNÝ REDAKTOR / EXECUTIVE EDITOR


Palacky University, Olomouc, Czech Republic

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and

MUDr. Stanislav Kudrle

General University Hospital in Prague, Czech Republic

Soukromá psychiatrická ambulance, Plzeò /

PhDr. Iva Šolcová, Ph.D.

Private Outpatient Psychiatric Clinic, Pilsen,

Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Praha /

Czech Republic

Institute of Psychology, Academy of Sciences

ÈLENOVÉ REDAKCE / MEMBERS

of the Czech Republic, Prague, Czech Republic

MUDr. Viktor Mravèík Národní monitorovací støedisko pro drogy

Mgr. Lenka Šťastná

PhDr. Ladislav Csémy

a drogové závislosti, Praha /


Psychiatrické centrum Praha /

National Monitoring Centre for Drugs and Drug


Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic

Addiction, Prague, Czech Republic


Mgr. Hana Gajdošíková

Russell Newcombe, BA, Ph.D.



Lifeline



Manchester, Velká Británie /


Lifeline

Prof. MUDr. Alexandra Šulcová, CSc.


Manchester, UK

Masarykova univerzita, Lékaøská fakulta,


1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

Prof. RNDr. Lumír Ondøej Hanuš, DrSc., Dr. h. c.

Farmakologický ústav, Brno /

MUDr. Jana Novotná

Department of Pharmacology, Faculty of Medicine,

Psychiatrická ambulance, Brno /

Masaryk University, Brno, Czech Republic

Outpatient Psychiatric Clinic, Brno, Czech Republic

PharmDr. Magdaléna Šustková-Fišerová, Ph.D.

Ústav lékaøské chemie a pøírodních látek, Farmaceutická fakulta, Lékaøská fakulta Hebrejské

Prof. MUDr. Vladimír Novotný, CSc.

Ústav farmakologie, 3. lékaøská fakulta, Univerzita

univerzity, Jeruzalém, Izrael /

Psychiatrická klinika LF UK a FNsP, Bratislava /

Karlova v Praze /

Department of Medicinal Chemistry and Natural

Psychiatric Clinic, Comenius University and Teaching

Department of Pharmacology, 3rd Faculty of Medicine,

Products, School of Pharmacy, Faculty of Medicine,

Hospital, Bratislava, Slovakia

Charles University in Prague, Czech Republic

Hebrew University, Jerusalem, Israel

MUDr. ¼ubomír Okruhlica, CSc.

PaedDr. Martina Tìmínová-Richterová

Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.

Centrum pre lieèbu drogových závislostí, Bratislava /

O. s. SANANIM, Praha /

Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity

Centre for Treatment of Drug Dependencies,

SANANIM, Prague, Czech Republic

Palackého v Olomouci /

Bratislava, Slovakia

Mgr. Jindøich Voboøil, MSc.

Department of Psychology, Philosophical Faculty,

MUDr. Petr Popov

Úøad vlády ÈR, Sekretariát Rady vlády pro

Oddìlení léèby závislostí VFN v Praze /

koordinaci protidrogové politiky, Praha /

Doc. MUDr. et PhDr. Kamil Kalina, CSc.

Department of Substance Abuse Treatment of the

Office of the Government of the Czech Republic,


General University Hospital in Prague,

Secretariat of the Government Council for Drug Policy


Czech Republic

Coordination, Prague, Czech Republic


PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc.

MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D.









MUDr. Pavel Kubù



Ústav lékaøské informatiky, Univerzita Karlova



v Praze, 2. lékaøská fakulta /



Palacky University, Olomouc, Czech Republic


Department of Medical Informatics, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic

2011/ 11 / 1

PORADNÍ A KONZULTAÈNÍ SKUPINA / CONSULTANTS

VYDÁNO VE SPOLUPRÁCI S / PUBLISHED IN COOPERATION WITH

MUDr. Pavel Bém Magistrát Hlavního mìsta Prahy /

Centrem adiktologie PK 1. lékaøské fakulty, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Prague Municipal Authority, Prague, Czech Republic

Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague

Prof. PhDr. Ivo Èermák, CSc. Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Brno /

Èeskou asociací adiktologù

Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech

Czech Society for Addictology

Republic, Brno, Czech Republic

MUDr. Stanislav Grof Kalifornský institut integrálních studií,

VYCHÁZÍ POD ZÁŠTITOU / PUBLISHED UNDER THE AUSPICES OF

San Francisco, USA / California Institute of Integral Studies,

1. lékaøské fakulty, Univerzita Karlova v Praze

San Francisco, USA

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague

Mgr. Danica Klempová

Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou

National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction

závislost, Lisabon, Portugalsko / European Monitoring Centre for Drugs and Drug

Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP

Addiction, Lisbon, Portugal

Society for Addictive Diseases CzMA

PhDr. Ludìk Kubièka, CSc.

Èeské neuropsychofarmakologické spoleènosti

Psychiatrické centrum Praha /

Czech Neuropsychopharmacological Society

Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic

Katedry psychologie FF UP v Olomouci Mgr. Sylva Majtnerová-Koláøová

Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc

A.N.O. - Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léèbou drogových závislostí, Praha /

Psychologického ústavu AV ÈR

A.N.O. – Association of NGOs Concerned with the

Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague

Prevention and Treatment of Drug Addiction, Prague, Czech Republic

VYDÁNO ZA PODPORY / PUBLISHED WITH SUPPORT OF Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Úøadu vlády ÈR Government Council for Drug Policy Coordination

Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR Ministry of Education, Youth, and Sports of the Czech Republic

Krajského úøadu Jihomoravského kraje South Moravia Regional Authority

Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc

Pražské plynárenské a.s.

Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu

Poprvé všech 193 èlenských státù Svìtové zdravotnické organizace dosáhlo vzájemné dohody na znìní strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu. Svìtové zdravotnické shromáždìní pøijalo Globální strategii pro omezování škodlivého užívání alkoholu na svém 63. zasedání dne 21. kvìtna 2010 rezolucí è. WHA63.13.

Na pøípravì materiálu v rámci èesko-gruzínského projektu (Cílený rozvoj spolupráce v oblasti VŠ vzdìlávání ve zdravotnických oborech mezi 1. LF UK Praha a pracovišti v Gruzii, è. 610-09-237770, financován MŠMT ÈR) se podíleli:

Svìtová zdravotnická organizace na strategii pracovala od roku 2008.

Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Prim. MUDr. Petr Popov MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D.

Proces implementace strategie bude hodnocen poprvé od pøijetí strategie na 66. zasedání Svìtového zdravotnického shromáždìní v roce 2013.

Speciální podìkování za zpracování komentáøù pro èasopis Adiktologie k èeskému vydání Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu patøí autorùm:

Znìní strategie v šesti svìtových jazycích je k dispozici ke stažení na stránkách http://www.who.int/en/ nebo pøímo na http://www.who.int/substance_abuse/activities/gsrhua/ en/index.html.

Thomasi F. McGovernovi, Ed.D., Stephenu Manningovi, M.D., Terrymu McMahonovi, M.D., z Katedry psychiatrie Fakulty zdravotnických vìd, Texas Tech University (USA).

Dìkujeme zástupcùm Svìtové zdravotnické organizace za svolení otisknout plnou verzi pøekladu originálního znìní Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu (The Global strategy to reduce the harmful use of alcohol) v èasopisu Adiktologie.

Dále dìkujeme za podporu v této aktivitì jak ze strany Svìtové zdravotnické organizace, tak kolegù z ISAJE, zejména pak prof. Thomasi Baborovi a prof. Thomasi McGovernovi.

2011/ 11 / 1 EDITORIAL / TOMÁŠ ZIMA

VÁŽENÉ KOLEGYNÌ, VÁŽENÍ KOLEGOVÉ,

èíslem 1 roku 2011 vstupuje èasopis Adiktologie do roku svých kulatých 10. narozenin. Deset let je dlouhý èas jak v životì lidském, tak v životì èasopisu. Prošli jsme za tu dobu s Adiktologií skuteènì zajímavou cestu. Když v roce 2001 vyšlo první èíslo, nebylo pøíliš jasné, zda se i pøes velkou snahu podaøí celý proces budování oborového èasopisu dokonèit. Sympatická grafická identita, nasazení kolegù ve výkonné redakci ani prvotní výrazná podpora donorù nebyly zárukou, že se vše podaøí. Deset let nám ale dává dostatek podkladù pro bilancování a jsou dokladem toho, že lidé stojící za èasopisem svoji práci udìlali dobøe a pro obor zajistili, aby mìl dùstojného reprezentanta, který snese srovnání jak s renomovanými domácími èasopisy, tak s èasopisy zahranièními. Adiktologie zmìnila v prùbìhu své existence svoji grafickou podobu i formát. Pøestože za všemi hlavními zmìnami stály ekonomické dùvody, ukazuje se, že zmìny byly posunem k lepšímu též ve funkènosti. Èasopis dospìl ke kompromisu mezi originální grafickou podobou a požadavky na funkci. Kompromis je to z mého pohledu více než zdaøilý. Ruku v ruce s tìmito zmìnami jsme se pokusili o maximální profesionalizaci chodu výkonné redakce. V pøedchozích editorialech jsem se vícekrát vìnoval tomu, že èasopis splnil požadavky Rady vlády pro vìdu a výzkum (RVVaV) a byl zaøazen na seznam uznávaných odborných èasopisù v ÈR. Kritéria, která na sebe tento proces vázal, jsme se však rozhodli posunout dál. Díky velmi dobré spolupráci s ISAJE, zejména pak s profesorem Petrem Millerem, se podaøilo dotáhnout všechny úpravy èasopisu tak, aby splnil pøísná kritéria pro indexování v mezinárodní databázi SCOPUS, a na podruhé se podaøilo dosáhnout jeho akceptování v tomto systému. Èasopis se tak posunul do vyšší kategorie èasopisù s mezinárodním indexováním, což postupnì vedlo nejen k dalším zlepšením ve formální rovinì, ale také ke zvýšenému zájmu o publikování v nìm a zvýšení jeho celkové odborné hodnoty. Vyšší konkurence a dùraz na kvalitu dávají postupnì èasopisu novou energii jak z hlediska tematické skladby pøíspìvkù, tak z hlediska zájmu o rubriky, které se v minulosti nedaøilo pravidelnì obsazovat pøíspìvky. Paradoxem výše popsaného procesu vývoje èasopisu se stala jeho finanèní podpora. Nejdøíve se jednalo o užiteèný facilitaèní prvek. Èasopis se uèil hospodaøit a chovat se více

ekonomicky. Docházelo k pøirozené restrukturalizaci nákladù. To se odráželo pøedevším v tom, že èasopis má i pøes znaèný postupný nárùst nákladù na tisk a další služby již nìkolik let stále stejný roèní rozpoèet. Ekonomická krize a vývoj problémù v dotaèním systému se však dotkly i jej. Propad pøíjmù èasopisu v roce 2011 pøesáhl hranici dvou tøetin roèního rozpoètu. To je za bìžných podmínek prakticky pro odborný èasopis zcela likvidaèní situace a koneckoncù okolo sebe mùžeme nyní vidìt, že nìkteré èasopisy v naší zemi skuteènì zanikají nebo jsou tìsnì pøed zánikem. Spolu s výkonnou redakcí jsem proto zasedl a zaèal hledat øešení souèasné krizové situace. Zánik èasopisu by samozøejmì znamenal vážné ohrožené postupnì se rodící úspìšné linie ve vzdìlávání i výzkumu v našem oboru a èasopis je zde jakousi jeho výkladní skøíní. Je spolutvùrcem jeho identity a jeho zánik by mohl narušit jak samotný emancipaèní proces oboru adiktologie, tak by zpùsobil v podstatì nejradikálnìjší informaèní útlum z hlediska mezioborového dialogu, jaký polistopadová éra v této oblasti pøinesla. Èasopis pomáhá vytváøet oborové hranice a podporuje též interoborový dialog – publikují v nìm kolegové z pøíbuzných oborù a je sledován mnoha odborníky v Èeské i Slovenské republice, kteøí s naším oborem pøicházejí do kontaktu. Rád bych, aby se nám podaøilo najít øešení nejen pro rok 2011, ale i pro roky následující, a souèasnì vìøím, že letošní postoj hlavních donorù bude pøehodnocen a výše uvedené širší souvislosti budou lépe reflektovány. Jako šéfredaktor cítím za zvládnutí souèasné situace urèitou míru odpovìdnosti a s kolegy se snažíme, abychom dokázali souèasnou situaci zvládnout tak, aby nedošlo k jakékoli újmì formální i odborné stránky èasopisu. Pro jubilejní desátý roèník jsme pøipravili nìkolik ètenáøských dárkù. První z nich se týká tématu alkoholu a zaèali jsme jej pøipravovat v polovinì minulého roku. Jádro tvoøí pøeklad nové strategie Svìtové zdravotnické organizace (WHO) pro alkohol. Jedná se o dokument, který je trochu jiný než ty pøedešlé. Posouvá diskusi o další významný krok dál zejména ve své otevøenosti a kritiènosti. Je osvìžující sledovat, že diskuse o alkoholu zaèíná koneènì dostávat více realistickou a racionální podobu i u dokumentù na takto vysoké politické úrovni. Je dùležité si uvìdomit, že v minulosti nebylo vždy jednoduché v podobných dokumentech pøi-

ADIKTOLOGIE

5

pustit, že nìkteré z prosazovaných a èasto velmi nákladných preventivních strategií nejsou úèinné, èi jsou dokonce nìkdy kontraproduktivní. Není také politicky jednoduché øíci nahlas, že jedním z nejúèinnìjších pøístupù vùèi užívání alkoholu je pøimìøená ekonomická represe a rùzné další typy vzájemnì provázaných restriktivních opatøení. Jedná se totiž èasto o nepopulární témata, jako jsou napø. snížené sazby pojistného plnìní (napø. u dopravních nehod zpùsobených pod vlivem alkoholu), vliv na poøadí v èekacích listinách u transplantací atd. V mnoha zemích ukazuje praxe, že právì tento pøístup vede k reálné zmìnì chování. Otištìní plné verze pøekladu strategie WHO je souèástí širší dohody uvnitø ISAJE, o které se rokovalo v záøí 2010 na výroèní konferenci ISAJE konané v Praze. Je snahou ji co nejvíce zpøístupnit v národních jazycích širší odborné veøejnosti a pro èeské vydání se nám podaøilo získat mj. komentáø jednoho z významných èlenù ISAJE prof. Thomase McGoverna, který v záøí vystoupil na pùdì naší fakulty s veøejnou pøednáškou vìnovanou léèbì závislostí a spiritualitì. Celý výstup jsme pøipravili díky mezinárodní spolupráci v rámci èesko-gruzínského projektu našeho Centra adiktologie a zapojena do nìj byla také Spoleènost pro návykové nemoci ÈLS JEP a sekretariát RVKPP. Rád bych proto podìkoval

6

ADIKTOLOGIE

ZIMA, T.

svým kolegùm, kteøí pomohli pro tento úkol získat finanèní prostøedky a zajistit, aby jej Adiktologie mohla uveøejnit v plném rozsahu. Pro další èísla letošního roku pak pøipravujeme nìkolik podobných ètenáøských dárkù, jimiž bychom rádi jednak zatraktivnili jejich koneènou podobu a jednak jimi dùstojnì oslavili 10. jubileum. Jsem rád, že se stále více z vás zapojuje do rùzných ètenáøských resp. autorských aktivit a rádi bychom v tomto smìru pokraèovali. Èasopis by mìl více reflektovat praktická klinická témata a tento požadavek v žádném pøípadì nestojí proti nutnosti udržet co nejvyšší úroveò pro publikování originálních výzkumných sdìlení. V prùbìhu roku také uvidíme, jak se bude vyvíjet ekonomická situace, a zda bude nutné pøistoupit ke zvýšení ceny pøedplatného, což vnímám jako krok, ke kterému bychom pøistupovali až po vyèerpání všech jiných možností jak èasopis udržet.

V Praze 1. bøezna 2011 Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. šéfredaktor èasopisu

2011/ 11 / 1 EDITORIAL / THOMAS F. BABOR

PUBLIC HEALTH SCIENCE AND THE GLOBAL STRATEGY ON ALCOHOL

Science plays an increasingly important role in the development of international health policy and this has certainly been true in the case of a global response to alcohol-related problems. In May 2010, the World Health Assembly adopted resolution EB126.R11, Global strategy to reduce the harmful use of alcohol (WHO, 2010) based in part on an impressive amount of evidence on both alcohol’s contribution to the global burden of disease and the policies capable of ameliorating the harm it causes (WHO, 2007). Now that the strategy has been adopted, it is time for public health science to take on two new challenges. The first is to expand the evidence base so that it applies not just to the developed countries where most of the world’s alcohol consumption is concentrated, but also to the low- and middle-income countries where alcohol consumption is increasing and where the policy response is still weak. The second challenge is to use scientific research to guide the adoption of effective alcohol policies at the national and international levels. Regarding the evidence base for effective alcohol policy, there is good scientific support for the interventions highlighted in the global strategy (WHO, 2007; Babor et al., 2010; Room et al., 2005; Anderson et al., 2009a): increasing capacity of health and social welfare systems to deliver treatment and early intervention; drink-driving countermeasures; limits on the availability of alcohol; restrictions on alcohol marketing; taxation and pricing policies to discourage frequent and heavy alcohol consumption; measures to control social contexts that promote excessive drinking; and reducing the public health impact of illicit and informally produced alcohol. Many of these interventions are universal measures that restrict the affordability, availability and accessibility of alcohol. Given their broad reach, the expected impact of these measures on public health is relatively high, especially when the informal market and illegal alcohol production can be controlled. When universal measures are combined with interventions targeted at high-risk populations, such as adolescents (age restrictions), automobile operators (drink-driving), alcoholics (treatment and support) and hazardous drinkers (brief interventions in primary health care), the combined effect is likely to be substantial (Babor et al. 2010; Brand et al., 2007).

Despite the considerable amount of cross-national research in support of these policy options, policy-makers in many countries, particularly in developing countries, are sceptical about the extent to which the scientific evidence derived primarily from high-income countries applies to their populations and drinking cultures (Room et al., 2002). Thus further research will be needed to replicate the science base in a variety of different countries, even as “the precautionary principle” dictates that action on many fronts is warranted now (Kriebel & Tickner, 2001) to deal with the introduction of new alcohol products (e.g. high alcohol content malt beverages), removal of restrictions on hours of sale, and the promotion of alcohol to young persons. In addition to continued research on the effectiveness of alcohol control policies, research is also needed to determine how best to implement strategies that differ markedly in cost, cultural acceptability, political challenges and population reach. Here we can learn from implementation research, dissemination theory and case studies. For example, evaluation studies of alcohol screening and brief intervention programmes in Brazil, Nordic countries (Babor, 2008), Spain and the United States of America have established the conditions under which a public health approach to early intervention for hazardous drinking is feasible in primary care and other health-care settings. Optimal conditions include organizational leadership and logistical support for early intervention programmes. A final area of research that cannot be neglected is systematic investigation of the alcohol industry itself as a vector for alcohol-related disease and disability (Babor et al., 2010; Anderson et al., 2009b). Aggressive marketing of alcoholic beverages in low-consumption developing countries needs to be monitored, as does industry compliance with its own codes for responsible advertising. More stringent measures to protect young people from exposure to irresponsible advertising need to be considered as self-regulation codes are easily circumvented and not enforceable. As described in the global strategy document (WHO, 2010), what is needed now is a heightened awareness of the global extent of the alcohol problem and the political commitment to implement evidence-informed alcohol control strategies. The global strategy provides a major opportu-

ADIKTOLOGIE

7

nity for each country to re-evaluate its alcohol control policies in light of current evidence. Policy changes should be made with caution and with a sense of experimentation to determine whether they have their intended results. At the same time, countries should strengthen the links between science and policy so that promising research findings are identified, synthesized and effectively communicated to policy-makers and the public. 3. listopadu 2010 Thomas F. Babor Department of Community Medicine, University of Connecticut School of Medicine, Farmington, CT, USA

Pøetištìno s laskavým svolením autora z: Babor, T. F. (2010). Public health science and the global strategy on alcohol. Editorials Bull. World Health Organisation, 88(643), 1. Notes: www.who.int/entity/bulletin/volumes/88/9/10-081729.pdf Staženo 23. února 2011.

REFERENCES l WHO (2010). Global strategy to reduce the harmful use of alcohol. Geneva:

l Brand, D. A., Saisana, M., Rynn, L. A., Pennoni, F., Lowenfels, A. B. (2007).

World Health Organization (EB126/2010/REC/2).

Comparative analysis of alcohol control policies in 30 countries. PLoS Med,

l WHO (2007). WHO Expert Committee on problems related to alcohol con-

2007;4:e151. doi:10.1371/journal.pmed.0040151 PMID:17455992.

sumption. 2nd report (WHO Technical Report Series 944). Geneva: World He-

l Room, R., Jernigan, D., Carlini-Cotrim, B., Gureje, O., Mäkelä, K., Marshall,

alth Organization. Available from: http://www.who.int/substance_abuse/ex-

M. et al. (2002). Alcohol in developing societies: a public health approach.

pert_committee_alcohol_trs944.pdf [accessed 3 August 2010].

Helsinki: Finnish Foundation for Alcohol Studies.

l Babor ,T. F., Caetano, R., Casswell, S., Edwards, G., Giesbrecht, N., Gra-

l Kriebel, D., Tickner, J. (2001). Reenergizing public health through precauti-

ham, K. et al. (2010). Alcohol: no ordinary commodity – research and public

on. Am. J. Public Health, 91, 1351–1355. doi:10.2105/AJPH.91.9.1351

policy. Oxford: Oxford University Press.

PMID:11527753.

l Room, R., Babor, T. F., Rehm, J. (2005). Alcohol and public health. Lancet,

l Babor, T. F. (2008). Taking stock: twenty-five years of translational rese-

365, 519–530. PMID:15705462.

arch on alcohol screening and brief intervention. Nordic Studies on Alcohol

l Anderson, P., Chisholm, D., Fuhr, D. C. (2009a). Effectiveness and

and Drugs, 6, 578–580.

cost-effectiveness of policies and programmes to reduce the harm caused by

l Anderson, P., de Bruijn, A., Angus, K., Gordon, R., Hastings, G. (2009b). Im-

alcohol.

pact of alcohol advertising and media exposure on adolescent alcohol use:

Lancet,

373,

2234–2246.

doi:10.1016/S0140-6736(09)60744-3

a systematic review of longitudinal studies. Alcohol, 44, 229–243.

PMID:19560605.

PMID:19144976.

8

ADIKTOLOGIE

BABOR, T. F.

Obsah EDITORIAL Vážené kolegynì, vážení kolegové …

5

Zima, T.

Public Health Science and the Global Strategy on Alcohol

7

Babor, T. F.

KOMENTÁØE Další „šuplíkový dokument“?

12

Popov, P.

Globální strategie SZO pro omezování škodlivého užívání alkoholu (2010): Vize a výzvy

16

McGovern, T. F., Manning, S., McMahon, T.

DOKUMENT Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu

20

SZO

KRÁTKÉ SDÌLENÍ Èeský projekt ochrany dìtí a mládeže pøed zneužíváním alkoholu a jiných návykových látek v kontextu Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu SZO

38

Voboøil, J.

PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK Drogová situace v Gruzii – struèný pøehled

42

Javakhishvili, D. J., Sturua, L., Otiashvili, D., Kirtadze, I., Zábranský, T.

ANALÝZA POTØEB Analýza potøeb v oblasti adiktologického vzdìlávání v Gruzii

52

Kirtadze, I., Otiashvili, D., Javakhishvili, D. J. 15

41

ZPRÁVY

Contents 7

EDITORIAL Public Health Science and the Global Strategy on Alcohol Babor, T. F.

42

REVIEW ARTICLE Overview of the Drug Situation in Georgia Javakhishvili, D. J., Sturua, L., Otiashvili, D., Kirtadze, I., Zábranský, T.

52

NEEDS ASSESSMENT Educational Needs in the Sphere of Addictology in Georgia Kirtadze, I., Otiashvili, D., Javakhishvili, D. J.

ODBORNÉ ZAMÌØENÍ ÈASOPISU / SCOPE AND LIMITATIONS

ANOTACE

Èasopis Adiktologie vychází od roku 2001 a stojí na mezioborovém

The Adiktologie journal has been published since 2001. It is based on an

pøístupu k návykovým látkám, jejich užívání a uživatelùm. Navazuje na

interdisciplinary approach to addictive substances and their use (and/or

linii tradièních èasopisù v tomto oboru, jako je napø. Addiction a další

users). It follows the line of traditional journals in this field, such as

významné profesionální èasopisy sdružené v ISAJE (International

Addiction and other significant professional periodicals associated in the

Society of Addiction Journal Editors). Èasopis uveøejòuje èlánky jak

International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE). The journal

z oblasti klinického, tak preklinického výzkumu a integruje souèasnì

publishes articles concerning both clinical and pre-clinical research,

rùzné pøístupy rozvíjené na poli závislostí (jako napø. public health nebo

integrating various approaches developed in the field of addiction

mental health). Jeho ambicí je mj. facilitovat vývoj vzdìlávání v oblasti

(including public health and mental health). Its key ambition is to facilitate

závislostí, propojovat výzkum s praxí a v jejich kontextu pak kultivovat

the development of training and education in addiction and provide

aplikaci právì mezioborového pøístupu. Èasopis též pøináší pøehledy,

a linkage between research and practice involving the cultivation of the

kazuistiky, inovace, komentáøe, zprávy z cest a kongresù, knižní

application of an interdisciplinary approach. In the journal, you will also

recenze a rùzná oznámení.

find reviews, case histories, innovations, comments, reports from study

Pokyny pro autory: www.adiktologie.cz

trips and congresses, reviews of books, and various announcements. Guidelines for authors: www.adiktologie.cz

TIRÁŽ / IMPRINT © Sdružení SCAN, Tišnov 2011 Adiktologie – ODBORNÝ ÈASOPIS PRO PREVENCI, LÉÈBU A VÝZKUM ZÁVISLOSTÍ Sdružení SCAN, Hanákova 710, 666 03 Tišnov Prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / Doc. PhDr. M. Miovský, Ph.D. VÝKONNÝ REDAKTOR / Mgr. Lenka Šťastná VEDOUCÍ VÝKONNÉ REDAKCE / PhDr. M. Malinová JAZYKOVÁ REDAKCE / PhDr. V. Hanus ANGLICKÁ REDAKCE / Mgr. J. Bareš a S. Gill, MA ADRESA REDAKCE / Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. LF UK v Praze, Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2, tel. 22496 5134 LAYOUT, DESIGN / MISSING ELEMENT, www.missing-element.com, [email protected] SAZBA / Hana Valihorová TISK / POINT CZ, s.r.o., Milady Horákové 20, 602 00 Brno VYDÁVÁ /

VEDOUCÍ REDAKTOR /

Rukopisy zasílejte výhradnì na elektronickou adresu redakce [email protected]. Distribuce, informace a objednávky pøedplatného na adrese vydavatele, e-mail [email protected], www.casopis.adiktologie.cz. Inzerce na adrese redakce, e-mail [email protected], www.adiktologie.cz. Zpracování pro internet na adrese redakce, e-mail [email protected]. Elektronický fulltextový archiv na adrese www.medvik.cz/kramerius VYCHÁZÍ ÈTYØIKRÁT ROÈNÌ. CENA V ROCE 2011 / jednotlivé èíslo 89 Kè + 20 Kè poštovné (pro Slovensko 3,80 EUR + 2 EUR poštovné) ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 280 Kè (pro Slovensko 13,20 EUR) STUDENTSKÉ ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 200 Kè Pøedplatitelùm neúètujeme poštovné. Supplementa pro pøedplatitele zdarma. MK ÈR E 12656, ISSN 1213-3841. Toto èíslo vyšlo v dubnu 2011. Pøíští èíslo vyjde 30. 6. 2011. Zaslané pøíspìvky se nevracejí, jsou archivovány vydavatelem. Otištìné pøíspìvky nejsou honorovány, autor obdrží bezplatný výtisk. Za obsah a jazykovou úpravu inzerátù odpovídá inzerent. Kopírování a rozmnožování za úèelem dalšího rozšiøování není možné bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele.

Redakèní uzávìrka zpráv a oznámení je 15. 6. 2011. Redakce si vyhrazuje právo zaslané zprávy krátit a redakènì upravovat. Nepodepsané pøíspìvky pocházejí z redakce.

2011/ 11 / 1 KOMENTÁØ

Další „šuplíkový dokument“?

POPOV, P.

Oddìlení léèby závislostí, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Popov, P. (2011). Další „šuplíkový dokument“? Adiktologie, 11(1), 12–15.

Škodlivé užívání alkoholu je jedním ze ètyø nejbìžnìjších rizikových faktorù pøispívajících ke vzniku hlavních nepøenosných onemocnìní, kterým mùžeme pøedcházet. Následkem škodlivého užívání alkoholu zemøe každoroènì ve svìtì 2,5 milionu èasto velmi mladých lidí. Užívání alkoholu je celosvìtovì tøetím nejrizikovìjším faktorem z hlediska negativního dopadu na zdraví. Tyto alarmující údaje obsahuje dokument Svìtové zdravotnické organizace (SZO) Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu (WHO, 2010). Strategie SZO, pøijatá 63. zasedáním Svìtového zdravotnického shromáždìní v kvìtnu 2010, vyjadøuje odhodlání èlenských státù SZO realizovat udržitelná opatøení na všech úrovních. Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu navazuje rovnìž na nìkolik celosvìtových i regionálních strategických iniciativ SZO, vèetnì akèního plánu ke globální strategii prevence a kontroly nepøenosných nemocí, pøijatého Svìtovým zdravotnickým shromáždìním v roce 2008. Signatáøem tohoto zásadního dokumentu SZO o alkoholu je také Èeská republika, øádný èlen SZO i jeho øídicího orgánu, Svìtového zdravotnického shromáždìní.

Èeská republika se celosvìtovì øadí mezi zemì s nejvyšší konzumací alkoholu na hlavu. Údaje o vysoké spotøebì alkoholu v naší zemi máme k dispozici øadu let, resp. desetiletí. Jsou to souèasnì jedny z mála pøesnìjších informací, které o škodlivém užívání alkoholu v ÈR máme. Víme, ale nekonáme. Prevence škodlivého užívání alkoholu je v naší zemi zcela nedostateèná. Jak je to u nás se škodlivým užíváním alkoholu a jeho zdravotními a jinými negativními následky se – až na výjimky – víceménì jen dohadujeme. Nevíme, ale opìt nekonáme. Již deset let, pravidelnì vždy koncem roku, dostáváme do rukou obšírnou „Výroèní zprávu o stavu ve vìcech drog v Èeské republice“ (dále jen „Zpráva“) za pøedchozí kalendáøní rok. Tato publikace Národního monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti je opakovanì hodnocena jako jedna z nejlepších národních zpráv v rámci evropského monitorovacího systému. Více než stostránková Zpráva pojednává o nejdùležitìjších událostech, ke kterým v minulém roce došlo v protidrogové politice, na drogové scénì, v oblasti prevence a léèby závislostí a o celé øadì dalších aspektù problematiky nelegálních drog. Drogám legál-

Došlo do redakce: 7 / BØEZEN / 2011

Pøijato k tisku: 11 / BØEZEN / 2011

Grantová podpora: 8. rozvojový program MŠMT ÈR: Cílený rozvoj spolupráce v oblasti VŠ vzdìlávání ve zdravotnických oborech mezi 1. LF UK Praha a pracovišti v Gruzii, projekt è. 610-09-237770 Korespondenèní adresa: MUDr. Petr Popov / [email protected] / Oddìlení léèby závislostí, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2

12

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / 1 KOMENTÁØ

ním jsou v této rozsáhlé publikaci vìnovány jen struèné zmínky, a to jen v souvislosti se záležitostmi týkajícími se primárnì drog nelegálních. Alkoholu se ve Zprávì v zásadì týkají poznámky v pasážích o mortalitì a kriminalitì. Podrobné informace „o stavu ve vìcech alkoholu v Èeské republice“ v rozsahu srovnatelném s informacemi o nelegálních drogách však ve Zprávì nenajdeme. Z odborného hlediska by bylo vše v poøádku, pokud by se výše uvedená publikace jmenovala „Zpráva o stavu ve vìcech nelegálních drog v Èeské republice“. Takto je název (i obsah) Zprávy v poøádku formálnì – v intencích Evropského monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti (The European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, EMCDDA), které národní monitorovací støediska formálnì a odbornì zastøešuje, se jedná o shromažïování dat o drogách nelegálních. Z odborného hlediska je redukce termínu „droga“ na pojem, který se týká jen nelegálních drog, zavádìjící a kontraproduktivní. Alkohol a tabák naplòují elementární obecnou definici termínu „droga“ (psychoaktivní látka, na kterou mùže vzniknout závislost) stejnì, avšak z politických dùvodù jsou vìtšinou – zejména v západní kultuøe – od tohoto termínu oddìlovány. Pøesnìjší, ale stále ještì obsahovým eufemismem by byla formulace „ z politicko-hospodáøských dùvodù“ a realitì nejbližší je formulace „z politicko-obchodních dùvodù“. Alkoholový a tabákový byznys jsou celosvìtovì jednìmi z nejmocnìjších, ale ve vyspìlých zemích platí alespoò jistá pravidla omezující negativní jevy, které s kouøením tabáku a užíváním alkoholu souvisejí. Také je tam vìnována patøièná pozornost prevenci a léèbì závislostí na tìchto legálních drogách a léèbì jiných zdravotních poruch pùsobených kouøením a pitím. Ne tak v Èeské republice. Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti (dále NMS) bylo zøízeno usnesením vlády è. 643 ze dne 19. èervna 2002 a hned v tomtéž roce je publikována první Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice (za rok 2001). Výše uvedené konstatování, že Zpráva NMS prakticky témìø nepojednává problematiku legálních drog, je takøíkajíc pláèem na nesprávném hrobì. V øíjnu roku 2002 byl totiž usnesením vlády è. 1046 schválen Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ÈR – Zdraví pro všechny v 21. století. Za další dva roky, v prosinci roku 2004, bylo – v souladu s Cílem 12 tohoto dokumentu – Ministerstvem zdravotnictví ÈR ustaveno Koordinaèní, monitorovací a výzkumné pracovištì pro implementaci Evropského akèního plánu Evropa bez tabáku a Evropského akèního plánu o alkoholu. Pokud by však nìkdo na webu analogického „Národního monitorovacího støediska pro alkohol a tabák“ hledal „Zprávu o stavu ve vìcech alkoholu a tabáku v ÈR“ obdobnou Zprávì NMS, byl by zklamán. Národní monitorovací støedisko pro alkohol a tabák, které je souèástí Státního zdravotního ústavu, spadá pod Oddìlení psychosociálních determinant zdraví a prevence rizikového chování Odboru zdraví a hygieny dìtí, kte-

ré je jedním z center odborných èinností SZÚ (konkrétnì se jedná o Centrum odborných èinností v ochranì a podpoøe zdraví). Mezi svými úkoly, stanovenými Akèním plánem realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2007 až 2009, sice uvádí také „sbìr a analýzu dat o alkoholu, tabáku a dalších legálních návykových látkách“, ale tato data na stránkách Národního monitorovacího støediska pro alkohol a tabák chybí. Skuteènost, že (pøes ojedinìlé a alarmující údaje o konzumaci alkoholu v èeské populaci1) nemáme k dispozici obdobné podrobné výroèní zprávy o problematice škodlivého pití alkoholu, je tristní. Mnohem horší je však skuteènost, že zcela nedostateèná je odborná pomoc lidem škodlivì pijícím, pøípadnì již na alkoholu závislým, a také pomoc jejich blízkým. Ve Zprávì NMS se uvádí, cit.: „Pomoc uživatelùm drog a závislým je v ÈR poskytována prostøednictvím sítì služeb rùzných typù s dobrou dostupností.“ Totéž, bohužel, neplatí o službách pro uživatele alkoholu, resp. pro závislé na alkoholu. Pøes obèasnì se vyskytující chybné interpretace (Faltus et al., 2010) údajù o poètech ambulantních zaøízení peèujících o pacienty užívající psychoaktivní látky, resp. o poètech léèebných programù poskytujících služby uživatelùm drog publikovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky ÈR (ÚZIS, 2009) je realitou, že jen malá èást (celkem 38 z celkem 357 ambulantních zdravotnických pracovišť oboru psychiatrie, která v r. 2008 vykázala ambulantní léèbu uživatelù legálních i nelegálních drog) tìchto zaøízení se stará o více než 100 pacientù roènì (Mravèík et al., 2009). Odpovìdnost za tvorbu a naplòování národní protidrogové politiky nese vláda ÈR. V kvìtnu 2010 byla vládou schválena nová Národní strategie protidrogové politiky na období 2010–2018 (Úøad vlády Èeské republiky, 2010), která definuje 4 základní cíle: 1) snížit míru experimentálního a pøíležitostného užívání drog, zejména mladými lidmi, 2) snížit míru problémového a intenzivního užívání drog, 3) snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a spoleènost, 4) snížit dostupnost drog, zejména pro mladé lidi. Opakovanì jsem – jako èlen Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen RVKPP) – kritizoval tuto absurdní a kontraproduktivní dichotomii. V Národní strategii 2010–2018 jsou pod pojem drogy zahrnuty koneènì také látky bìžnì dostupné (organická rozpouštìdla a další tìkavé látky) a návykové látky, které jsou v naší zemi vysoce tolerované a veøejnì propagované (alkohol a tabák – tzv. legální drogy). Metodika pro poskytování dotací ze státního rozpoètu na realizaci projektù protidrogové politiky v r. 2011 (sekretariát RVKPP, 2010) však uvádí, že prioritnì budou podpoøeny projekty, jejichž cílovou skupinou jsou uživatelé 1/

Podle sdìlení Sovinové a Csémyho pije mezi muži alkoholické nápoje rizi-

kovì a škodlivì (skóre 8 až 19 v dotazníku AUDIT) 29,2 % a dalších 3,8 % mužù má s alkoholem vážný problém, vyžadující odbornou pomoc (skóre 20 a více v dotazníku AUDIT). U žen se jedná o 9,3 % rizikovì a problémovì pijících a 0,3 % žen s vážným problémem (Sovinová & Csémy, 2010).

ADIKTOLOGIE

13

nelegálních návykových látek a jejich blízcí nebo osoby tìmito látkami ohrožené. Dichotomie ve státní protidrogové politice se dlouhodobì negativnì promítala i do protidrogových aktivit rezortù podílejících se na èinnosti. Tak napø. Ministerstvo zdravotnictví (dále MZ) zøídilo Pracovní skupinu pro problematiku návykových nemocí, která se formálnì mìla zabývat pouze problematikou nelegálních drog. Otázkami škodlivého užívání alkoholu a tabáku by se mìla zabývat Sekce námìstka ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veøejného zdraví a hlavního hygienika ÈR. Toto nelogické a nefunkèní rozdìlení bylo kritizováno zástupci Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP, kteøí jsou èleny pracovní skupiny. Postupným vývojem situace na MZ, mj. také v souvislosti s realizací Akèního plánu protidrogové politiky, došlo i zde k upøednostnìní praktických záležitostí pøed formálním škatulkováním. V souèasné dobì se tak pracovní skupina MZ pro návykové nemoci vìnuje problematice všech návykových látek. Skepse, kterou jsem vyjádøil v názvu èlánku, vychází ze skuteènosti, že problematiku škodlivého užívání alkoholu (a také tabáku) sice zmiòuje v ÈR hned nìkolik významných dokumentù (vedle Národní strategie je to zejména zákon 379/2005 Sb.), ale do praxe jsou jejich závìry uvádìny naprosto nedostateènì. Dalším pøíkladem, mimo jiné, mùže být problematika kontroly tabáku. Vzhledem k tomu, že se kouøení stalo nejvìtší preventabilní pøíèinou pøedèasných úmrtí (roènì na následky kouøení umírá 5 milionù lidí, v ÈR cca 16 000), SZO iniciovala vznik Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (The Framework Convention on Tobacco Control, FCTC – WHO, 2003). K úmluvì se v èervnu 2003 pøipojila i Èeská republika, jsme však poslední signatáøskou zemí, v níž úmluva nebyla ratifikována. V praxi tak nejsou naplòovány závazky Rámcové úmluvy, které by zásadním zpùsobem mohly ovlivnit negativní situaci v kontrole tabáku v naší zemi. Následky pociťujeme všichni, vèetnì odmítaèù ratifikace, kterým je odborná argumentace zcela cizí. Existuje dùvodná obava, že také nový dokument SZO o škodlivém užívání alkoholu by mohl potkat podobný osud

„šuplíkového dokumentu“. Byla by to velká škoda. Osobnì považuji tento dokument SZO za historickou šanci zmìnit dlouhodobì neøešenou a bez nadsázky velmi závažnou situaci v oblasti škodlivého užívání alkoholu v naší zemi. Pøes nìkteré nedostatky (simplifikace v uvádìní pøíkladù úèinných terapeutických a zejména nefarmakologických postupù – ať už psychoterapeutických, èi svépomocných aktivit, malé zdùraznìní zásadního významu komorbidit, resp. duálních poruch, nezdùrazòování praxí provìøeného pøístupu nulové tolerance u øidièù motorových vozidel aj.) je možné celkovì považovat materiál z odborného hlediska za velmi kvalitní. Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu není jen pozoruhodným dokumentem, který velmi výstižnì charakterizuje souèasnou situaci v oblasti škodlivého užívání alkoholu. Postupy uvedené ve strategii jsou konsensuálním výsledkem dlouhodobé èinnosti odborných týmù a také rozsáhlých diskusí v rámci skupin obèanské spoleènosti. Jak v úvodu zmiòuje Dr. Ala Alwan, zástupce øeditele oddìlení pro nepøenosné nemocí a duševní zdraví SZO, strategie je pracovním materiálem, který nabízí soubor koncepèních variant a intervencí, jejichž realizací by se mìl každý stát zabývat jako nedílnou souèástí pøíslušné národní politiky. Síla na dùkazech založených („evidence based“) odborných argumentù nemusí být dostateèná v konfrontaci s praktikami alkoholové lobby, která je minimálnì stejnì mocná jako lobby tabáková. Je proto potøeba spojit síly. Realizace strategie vyžaduje kromì zapojení všech zainteresovaných aktérù pùsobících v oblasti veøejného zdraví a spolupráce s odbornými institucemi a výzkumnými pracovišti také koordinaci na všech klíèových úrovních protidrogové politiky. Spoleènost pro návykové nemoci ÈLS JEP by mìla být pøipravena zapojit se aktivnì do tohoto dìní. Pøíležitostí pro podrobnìjší odbornou diskusi mùže být letošní jubilejní 60. AT konference s hlavním tématem „Závislosti a veøejné zdraví“. Autor je pøedsedou Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP.

LITERATURA / REFERENCES l Faltus, F., Janeèková, E., Anders, M. (2010). Vývoj psychiatrické péèe v ÈR. Vý-

litiky. Notes: http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova politika/dota-

voj sítì ambulantních a lùžkových zaøízení. Èes. a slov. Psychiat., 106(6), 366–371.

ce/Metodika_RVKPP_2011_final.pdf. Staženo 26. února 2011.

l Mravèík, V., Pešek, R., Škaøupová, K., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Šťastná, L.,

l Sovinová, H, Csémy L. (2010). The Czech AUDIT: Internal consistency, la-

Kiššová, L., Bìláèková, V., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (2009). Výroèní zpráva o sta-

tent structure and identification of risky alcohol consumption. Central Europ.

vu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2008. Praha: Úøad vlády Èeské republi-

J. of Publ. Health, 18(3), 127–131.

ky. Notes: http://www.drogy-info.cz/index.php/publikace/vyrocni_zpravy/vyroc-

l Úøad vlády Èeské republiky (2010). Národní strategie protidrogové politiky na

ni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_cr_v_r_2008. Staženo 3. bøezna 2011.

období 2010 až 2018. Praha: Úøad vlády Èeské republiky. Notes: http://www.vla-

l Sekretariát RVKPP (2010). Metodika RVKPP pro poskytování dotací ze stát-

da.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/dokumenty/Narodni_strategie_protidro-

ního rozpoètu na realizaci projektù protidrogové politiky v r. 2011. Praha: Úøad

gove_politiky_2010-2018_pro_jednani_vlady.pdf. Staženo 3. bøezna 2011.

vlády Èeské republiky. Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové po-

l ÚZIS (2009). Psychiatrická péèe 2008. Praha: Ústav zdravotnických infor-

mací a statistiky ÈR.

14

ADIKTOLOGIE

POPOV, P.

2011/ 11 / 1 ZPRÁVY

l WHO (2003). WHO Framework Convention on Tobacco Control. World He-

alth Organization 2003, updated reprint 2004, 2005. Geneva: World Health Organisation. Notes: http://www.who.int/tobacco/framework/WHO_FCTC_english.pdf. Staženo 26. února 2011. l WHO (2010). Global strategy to reduce the harmful use of alcohol. Geneva:

World Health Organisation. Notes: http://www.who.int/substance_abuse/msbalcstragegy.pdf. Staženo 1. bøezna 2011.

ZPRÁVY ZONMW SCHOLARSHIP

The Netherlands Organisation for Health

Universiteit van Amsterdam, Graduate School

Research and Development is offering 5 full

of Social Sciences

tuition scholarships (not including housing) for

Summer Institute, P.O. Box 26,

students from the following countries:

1000 AA Amsterdam

Cyprus, Estonia, Lithuania, Latvia, Poland,

Kloveniersburgwal 48, 1012CX Amsterdam

Hungary, Slovakia, Slovenia, Malta, Czech

T +31 20 525 3776, F +31 20 525 3778

Republic, Bulgaria, Romania.

http://www.gsss.uva.nl/summer

The scholarship is meant for participation in the

(Office open mo, tue, wed, thurs;

Summer Institute on Alcohol, Drugs, and

Mirjam Schieveld)

Addiction.

ADIKTOLOGIE

15

2011/ 11 / 1 KOMENTÁØ

Globální strategie SZO pro omezování škodlivého užívání alkoholu (2010): Vize a výzvy

McGOVERN, T. F., MANNING, S., McMAHON, T. 1

Katedra psychiatrie, Fakulta zdravotnických vìd, Texas Tech University, Lubbock, TX, USA

Citace: McGovern, T. F., Manning, S., McMahon, T. (2011). Globální strategie SZO pro omezování škodlivého užívání alkoholu (2010): Vize a výzvy. Adiktologie, (11)1, 16–18.

V souvislosti s øešením problematiky zdraví reflektuje Svìtová zdravotnická organizace (SZO) prostøednictvím své èlenské základny názory lidí celého svìta. Ústøedním cílem Globální strategie SZO je formulovat koncepci doplnìnou akèním plánem, jejímž prostøednictvím bude možné øešit zdravotní zátìž související s problémovým užíváním alkoholu (WHO, 2010). Globální strategie je „pozoruhodným, správnì naèasovaným a ušlechtilým dokumentem neobyèejného významu, co se týèe zámìru a vize v nìm formulovaných“ (McGovern, Manning, McMahon, 2011). Hlavním úèelem strategie je „zvýšení celosvìtového povìdomí o rozsahu a povaze zdravotních, sociálních a ekonomických problémù pùsobených škodlivým užíváním alkoholu a vìtší odhodlání vládních orgánù k pøijímání opatøení zamìøených na øešení problematiky škodlivého užívání alkoholu“ (WHO, 2010). Existují možnosti jak minimalizovat míru lidského utrpení a zdravotní zátìže souvisejících se škodlivým užíváním alkoholu. Umírnìná konzumace alkoholu je akceptovanou normou sociálního chování v mnoha spoleènostech a v nejrùznìjších prostøedích. Epidemiologická a jiná vìdecká data však zároveò pøinášejí nesporné dùkazy


o problémech vznikajících v dùsledku škodlivého užívání alkoholu (WHO, 2004; WHO, 2007). Tvrzení, že „alkohol není obyèejná komodita“, je možné opøít o dostatek vìdeckých podkladù (Babor, Caetano, Casswell, Edwards et al., 2010). V roce 2002 bylo alkoholu pøipisováno 2,3 milionù úmrtí, 3,7 % celosvìtové mortality, pøièemž významný podíl na poètu tìchto mrtvých mìli mladí lidé (WHO, 2004). Škodlivé užívání alkoholu zaujímá ètvrté místo mezi rizikovými faktory pro vznik hlavních nepøenosných chorob (vèetnì duševních onemocnìní), které je možné nejsnáze eliminovat a jímž je možné pøedcházet. Významnì též pøispívá ke zdravotní zátìži pøedstavované pøenosnými onemocnìními, kdy zejména u tuberkulózy a HIV/AIDS jsou takové dùsledky mimoøádnì závažné (WHO, 2010). Ve strategii SZO zabývající se celosvìtovým negativním dopadem užívání alkoholu je formulována celková vize spoleènì s vytyèením hlavních úkolù a cílových oblastí k øešení této problematiky (WHO, 2010; Babor, Ziegler et Chun, 2010). Plnìní cílù a úkolù zakomponovaných do strategie má pøispívat k omezování míry škodlivého užívání alkoholu na individuální úrovni a souèasnì vést na celospole-


Pøeklad: Mgr. Jiøí Bareš Grantová podpora: Èeské vydání podpoøeno v rámci 8. rozvojového programu MŠMT ÈR: Cílený rozvoj spolupráce v oblasti VŠ vzdìlávání ve zdravotnických oborech mezi 1. LF UK Praha a pracovišti v Gruzii, projekt è. 610-09-237770 Korespondenèní adresa: Thomas F. McGovern, Ed.D. / [email protected] / Department of Psychiatry, Texas Tech University Health Sciences Center, Lubbock, TX 79430, USA

16

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / 1 KOMENTÁØ

èenské úrovni k tvorbì politik, jejichž prostøednictvím bude možné øešit komplexnìjší otázky. V rámci zvyšování efektivity opatøení zamìøených na øešení problematiky alkoholu a souvisejících otázek byly formulovány tyto cíle: • zvyšovat dostupnost a kvalitu relevantních informací, • zkvalitòovat odbornou pomoc, • rozvíjet spolupráci, • zkvalitòovat monitorovací a kontrolní systémy. Pøi øešení problémù oznaèených v strategii se osvìdèily mnohé intervence, napø: • èasné intervence a léèba, • opatøení zamìøená proti øízení pod vlivem alkoholu, • omezování dostupnosti alkoholických nápojù, • koncepèní opatøení v oblasti reklamy, tvorby cen a daní (Room, Babor, Rehm, 2005; Anderson, Chisolm, Fuhr, 2009). Mezi cílové oblasti vymezené ve strategii patøí napø.: • regulace veøejné a komerèní dostupnosti alkoholu, • omezování vlivu reklamy cílené na mládež, • cenová politika vedoucí k omezování konzumace alkoholu u nezletilých (WHO, 2010). V rámci tìchto cílových oblastí proti sobì stojí snaha alkoholového prùmyslu o maximalizaci svého zisku na stranì jedné a veøejnozdravotní politika a zájmy prosazující snižování míry škodlivého užívání alkoholu na stranì druhé (Babor, 2009; Babor, 2010). Úsilí o regulaci úèinkù masivní propagace a reklamy má zásadní význam zejména v nízkopøíjmových rozvojových zemích, kde dochází k nárùstu spotøeby, èasto právì v reakci na intenzivní komerèní propagaci a reklamu za souèasné absence úèinných koncepèních opatøení a terapeutických možností (Babor, 2010; Bakke et Endal, 2010). V globální strategii (2010) se hovoøí o klíèové roli, kterou mají pøi jejím naplòování sehrávat „hospodáøské subjekty“. Za hospodáøské subjekty jsou zde oznaèovány organizace podílející se na výrobì, distribuci a odbytu alkoholu (WHO, 2010). Otázkou odpovìdnosti alkoholového prùmyslu vùèi minimalizaci negativních dopadù konzumace alkoholu se již SZO zabývala ve dvou døívìjších materiálech, a sice ve svìtové zprávì o stavu ve vìcech alkoholu z roku 2004 a druhé zprávì expertního výboru pro problematiku konzumace alkoholu (2007). Globální strategie (2010) navazuje na tyto dvì zprávy svým požadavkem, aby producenti, distributoøi a prodejci alkoholických nápojù dùslednì korigovali komerèní propagaci tím, že budou upozoròovat na negativní dopady alkoholu a nebudou bránit veøejnozdravotním iniciativám v prosazování politiky ochrany veøejného zdraví (Babor, Ziegler et Chun, 2010). V reakci na nezpochybnitelné problémy, které škodlivé užívání alkoholu pùsobí v oblasti veøejného zdraví, pøišli zástupci alkoholového prùmyslu s vlastním øešením v podobì osvìtových kampaní a dalších akcí realizovaných pod ve-

dením Mezinárodního centra pro politiky v oblasti alkoholu (ICAP). Mohou tedy tvrdit, že se Svìtovou zdravotnickou organizací spolupracují na øešení problémù, na které SZO poukazuje. Ponìkud odlišný obraz o aktivitách producentù, distributorù a prodejcù alkoholu nám však zprostøedkovávají nestátní neziskové organizace a odborné spoleènosti, které mají za úkol monitorovat snahy pøedstavitelù tohoto prùmyslového odvìtví ovlivòovat veøejnou politiku, se zvláštním zøetelem na rozvojové a nízkopøíjmové zemì, napø. v oblasti subsaharské Afriky nebo v jihovýchodní Asii (Olafsdottir, 2008; Bakke, Endal, 2010). Bylo zjištìno, že daný prùmysl stojí za nìkterými aktivitami, jejichž cílem je oslabit veøejnozdravotní pøístup k problematice alkoholu. Proti tìmto snahám se staví rùzné nestátní a neziskové organizace a odborné spoleènosti, jejichž úsilí vyvrcholilo deklarací (Clarion Declaration) pøijatou v Dublinu v roce 2008 (Olafsdottir, 2008; Babor, 2009). Deklarace se zabývá negativním dopadem nevhodné komerèní propagace alkoholických nápojù a vyzývá výzkumné instituce a jednotlivé výzkumníky, aby nepøijímali finanèní podporu od alkoholového prùmyslu (Babor, 2009). Z hlediska naplòování vize formulované strategií je nesmírnì dùležité, aby ji pøedstavitelé daného prùmyslu podpoøili a nestavìli se proti ní. Vedle úlohy, kterou zde sehrává prùmysl, jsou v globální strategii identifikovány další, neménì dùležité úkoly a výzvy. V daném materiálu se výzkumným institucím a profesním sdružením ukládá, aby plnily „ústøední roli pøi získávání dalších objektivních podkladù pro realizaci pøíslušných aktivit a jejich pøedávání pracovníkùm ve zdravotnictví a širší veøejnosti“ (WHO, 2010). Oblasti výzkumu, které mají být pro svìtové spoleèenství východiskem pøi pøípravì efektivní politiky a léèebných programù, jsou ve strategii nastínìny. Míra budoucí životaschopnosti této agendy pak ukáže, jakým pøínosem byla strategie pro zmírnìní lidského utrpení zpùsobovaného škodlivým užíváním alkoholu. Jednou z odborných organizací, která pozitivním zpùsobem reagovala na vize a úkoly deklarované ve strategii SZO, byla Mezinárodní spoleènost vydavatelù adiktologických èasopisù (ISAJE). Na své výroèní konferenci konané v záøí 2010 v Praze vyjádøila ISAJE svou podporu strategii a vyzvala k jejímu šíøení mezi co nejvìtší poèet lidí (ISAJE Newsletter, prosinec 2010; McGovern, Manning 2011). ISAJE se od svého vzniku zamìøuje na problematiku støetu zájmù v oblasti publikování výsledkù adiktologického výzkumu se zvláštním dùrazem na nutnost otevøeného deklarování jakékoli úèasti prùmyslu na výzkumných aktivitách týkajících se alkoholu nebo jiných návykových látek. Od tzv. farmingtonského konsensu (úvodník, Addiction 1997) až po nedávnou pražskou konferenci v roce 2010 se ISAJE snaží dùslednì poukazovat na mnohé vlivy, vèetnì aktivit ze strany prùmyslu, které pùsobí na výzkum, politiku, léèbu a publikování v oblasti adiktologie (Miller, Babor, McGo-

ADIKTOLOGIE

17

vern et al., 2009). Úsilí ISAJE o zavedení jednotného standardu deklarování pøípadného støetu zájmu také pro další periodika je chvályhodný a v mnohém koresponduje s výstupy strategie SZO (Goozner, Caplan, Moreno et al., 2009). Zvláštní uznání pak náleží Tomu Baborovi za jeho vùdèí roli a neutuchající snahy o zvyšování celosvìtového povìdomí o problematice související s užíváním alkoholu, o nichž svìdèí jeho práce v rámci ISAJE, SZO a dalších organizací (Babor, 2009; Babor, 2010). Strategii SZO je nutné považovat za výchozí materiál urèený k dalšímu rozpracování, jak také vyplývá z posledních reakcí odborníkù, podle nichž dokument opomíjí nìkteré aspekty (McGovern, Manning, McMahon, 2011). Kolegové zabývající se oblastí duševního zdraví postrádají napøíklad vìtší dùraz na problematiku zdravotních a psychiatrických komorbidit, které problémy s alkoholem provázejí, a také s politováním konstatují absenci odkazù na rùzné efektivní biologické/farmakologické a psychoterapeutické intervence, vèetnì role svépomocných skupin pøi úzdravì ze závislosti na alkoholu (McGovern, Manning, McMahon, 2011). White (2011), uznávaná autorita ve všech oblastech souvisejících s problematikou alkoholu, považuje za velmi nešťastné, že právì termín „úzdrava“ ve zprávì nikde nefiguruje. Konstatuje, že je nutné rozpoznat potenciál

spoèívající ve funkci svépomocných terapeutických skupin pùsobících v lokálních kontextech po celém svìtì a uvìdomit si, jaký úèinek by mobilizace takových prostøedkù mohla v celosvìtovém mìøítku mít na postoje a chování lidí ve vztahu ke spotøebì alkoholu a poruchám, které s jeho konzumací souvisejí. Zpùsoby øešení problémù s alkoholem, které se již osvìdèují v reálném životì, by podle Whitea mìly být støedobodem jakékoli strategie, která se chce škodlivým užíváním alkoholu zabývat. Realizace vize a doporuèení formulovaných v strategii SZO je nároèným úkolem. Tato strategie pøedstavuje jakousi šablonu, podle níž mohou jednotlivé zemì pomìøovat své politiky a iniciativy zamìøené na øešení všech negativních dopadù spojených s užíváním alkoholu (McGovern, Manning, McMahon, 2011). Výborným vzorem pro takovou èinnost je popis strategie SZO z hlediska její implementace v Jihokorejské republice, který poskytují Babor, Ziegler a Chun (2010). Doufejme, že také další periodika a autoøi se rozhodnou pro realizaci podobných analýz ve svých zemích. I toto písemné vyjádøení, zpracované z podnìtu Michala Miovského a jeho kolegù z Adiktologie, je jednou z takových iniciativ a v mnohém koresponduje s duchem a vizí strategie SZO.

LITERATURA / REFERENCES l Anderson, P., Chisholm, D. & Fuhr, D. (2009). Effectiveness and cost effec-

l Miller, P., Babor, T. F., McGovern, T., Obot, I., Buhringer, G. (2008). Relati-

tiveness of policies and programs to reduce the harm caused by alcohol. Lan-

onships with the alcoholic beverage industry, pharmaceutical companies and

cet, 373, 2234–2246.

other funding agencies: Holy Grail or poisoned chalice? In: Babor T. F., Steni-

l Babor, T. F. (2009). Alcohol research and the alcoholic beverage industry

us K., Savva S., O’Reily J. (editors). Publishing Addiction Science: a Guide for

issues, concerns and conflicts of interest. Addiction, 104, 34–47.

the Perplexed. London: International Society of Addiction Journal Editors.

l Babor, T., Caetano, R., Casswell, S., Edwards. G., Giesbrecht, N., Graham,

2007, p. 190–212.

K., et al. (2010). Alcohol: no ordinary commodity – research and public policy.

l Olafsdottir, H. (2008). The Dublin meeting on alcohol research and indus-

Oxford: Oxford University Press.

try. Nordic Studies on Alcohol and Drugs, 25, 313–315.

l Babor, T. F., Ziegler, D., Sungsooa Chun. (2010). The Challenges Ahead:

l Room, R., Babor, T. F. & Rehm, J. (2005). Alcohol and public health. Lancet,

Implementing the WHO Global Strategy on lcohol in the Republic of Korea.

365, 519–30.

Journal of Korean Alcohol Science, 2(2), 1–9.

l The Farmington Konsensus. (1997). Addiction, 92(12), 1617–1618.

l Babor, T. F. (2010). Public health science and the global strategy on alco-

l White, W. (2011). Osobní sdìlení k strategii SZO. 4. února 2011.

hol. Bulletin of the World Health Organization, 88, 643.

l WHO (2004). Global Status Report on Alcohol. Geneva: World Health

l Bakke, O. & Endal, D. (2010). Alcohol policies out of context: drinks indus-

Organization.

try supplanting government role in alcohol policies in sub Saharan Africa. Ad-

l WHO (2007). Expert Committee on Problems Related to Alcohol Consum-

diction, 105(1), 22–28.

ption, 2 report (WHO Technical Report Series 944). Geneva: World Health Or-

l Goozner, M., Caplan, A., Moreno, J., Kramer, B. S., Babor, T. F. & Husser,

ganization.

W. C. (2009). A common standard for conflict of interest disclosure in addicti-

pert_committee_alcohol_trs944.pdf. Zobrazeno 28. ledna 2011.

nd

dispozici

na:

http://www.who.int/substance_abuse/ex-

on journals. Addiction, 179–184.

l WHO (2010). Global strategy to reduce the harmful use of alcohol. Geneva:

l International Society of Addiction Journal Editors. (2010). ISAJE Newslet-

World Health Organization. K dispozici na: http://apps.who.int/gb/eb-

ter. December 2010.

wha/pdf_files/WHA63/A63_R13-en.pdf. Zobrazeno 10. prosince 2010.

l McGovern, T. F., Manning, S., McMahon, T. (2011). WHO Global Strategy

to Reduce the Harmful Use of Alcohol (2010): A Commentary. Alcoholism Treatment Quarterly, 29 (2). V tisku.

18

K

ADIKTOLOGIE

McGOVERN, T. F.

2011/ 11 / 1

ALKOHOLIZMUS A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI (PROTIALKOHOLICKÝ OBZOR), VOL. 45, 2010

OBSAH ROÈNÍKA

Odborný èasopis Ministerstva zdravotnícta SR a Sekcie drogových závislostí Psychiatrickej spoloènosti SLS Vydavate¾stvo OBZOR s. r. o., Bratislava Indexné èíslo 49 478 ISSN 0862-0350

I. Žukov, R. Ptáèek, H. Kuželová, S. Fischer, D. Domluvilová: Patologické hráèství, neurobiologické koreláty poruchy – kazuistika a forenzní vyhodnocení – typický pøípad kriminálního chování jako klinické poruchy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/83

l PSYCHOTERAPIA ZÁVISLOSTÍ EDITORIAL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/1, 4/193

l ORIGINÁLNE PRÁCE M. Grohol: Alkoholizmus a rodové rozdiely – súbor dospelých pacientov so syndrómom závislosti od alkoholu, hospitalizovaných na Psychiatrickom oddelení v Bardejove v rokoch 2004 – 2008. I. èasť . . . 1/3 M. Grohol: Alkoholizmus a rodové rozdiely – súbor dospelých pacientov so syndrómom závislosti od alkoholu, hospitalizovaných na Psychiatrickom oddelení v Bardejove v rokoch 2004 – 2008. 2. èasť (Charakteristika súboru, rozdiely vo vekovej štruktúre, okolnostiach hospitalizácií a sociálnej anamnéze) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/65 M. Grohol: Alkoholizmus a rodové rozdiely – súbor dospelých pacientov so syndrómom závislosti od alkoholu hospitalizovaných na Psychiatrickom oddelení v Bardejove v rokoch 2004 až 2008. III. èasť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/149 J. Vacek, P. Holcnerová (Vondráèková): Užívání návykových látek u vysokoškolských studentù v Èeské republice . . . . . . . . . . . . 3/129 L. Kiššová: Vývoj drogovej kriminality na Slovensku a èinnosť polície z poh¾adu údajov o zachytení drog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/197 Z. Oèenášová: Zámer zákonodarcu a prax uplatòovania vybraných drogových paragrafov na Slovensku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/211 L. Vavrinèíková: Drogová scéna na Slovensku po zmene trestno-právnej úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4/225 T. Hièárová, S. Miklíková: Vybrané aspekty vypracovania súdnoznaleckých posudkov na stanovenie závislosti ako súèasť aplikácie vybraných drogových paragrafov a presadzovania práva . . 4/240 A. Máchalová, D. Vršková: Potenciální vliv modafinilu u látkových závislostí – ovìøení behaviorálních úèinkù u myší . . . . . . . . . . . 5/257

l PREH¼ADNÉ PRÁCE V. Novotný: Genetika alkoholizmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/41 R. Ochaba, I. Bartošoviè: Prevencia fajèenia a užívania alkoholu u seniorov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/52 M. Patarák: Neurobiológia závislosti pod¾a Georga F. Kooba . . . . . 5/267 R. Wolt: Vzťahová väzba u ¾udí závislých od psychoaktívnych látok – preh¾ad výskumných zistení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/275

l FORENZNÁ ADIKTOLÓGIA

K. Nešpor, A. Scheansová: Stres a bažení – souvislosti a praktické dùsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/283

l PRÍSPEVKY Z PRAXE K. Hampl: Ethylglukuronid – Marker Abstinence . . . . . . . . . . . . 3/177 J. Kafka: Preèo sa nedarí zachovať dve podmienky prevencie alkoholickej závislosti? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1/60 K. Nešpor, A. Scheansová: Nakupování jako problém: oniománie (nezdrženlivé nakupování, shopping addiction) . . . . . . . . . . . . 3/169 A. Vladimír, M. Vladimírová: Vybrané aspekty zneužívania návykových látok (hypnotík, analgetík, anxiolytík) u pacientov v séniu . . . . . . . 2/113

l DISKUSIA V. Novotný, P. Janík: Supluje psychiatria záchytku? . . . . . . . . . . 2/107

l Z HISTÓRIE ÈASOPISU J. Medvecký, E. Medvecká: Psychopatológia toxikománie prchavými látkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/299

l SPRÁVY I. André: Improving Outcomes in the Treatment of Opioid Dependence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/121 V. Novotný: Problematika závislostí na kongresoch v roku 2010 . . . 3/168, 3/187, 3/188 V. Novotný: Súèasná americká adiktológia (pod¾a kongresu APA 2010 v New Orleans) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/312 E. Višòovský: Správa zo 6. bojnických AT dní . . . . . . . . . . . . . 2/119 E. Višòovský: Správa z 9. slovenskej a 50. èesko–slovenskej AT konferencie – Revúèka – Pstružné 8.-10. 10. 2010 . . . . . . . . . 5/310

l RECENZIE Recenziu knihy pripravil ¼. Okruhlica . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/304 Recenziu knihy pripravil V. Novotný . . . . . . . . . . . . . . . 3/176, 5/308 Recenziu knihy pripravil L. Hegyi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/123 INFORMÁCIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3/182, 3/184, 3/186 EXCERPTY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/124, 2/125, 2/126, 5/296

J. Pokora: Úvahy k soudnì psychiatrickému posuzování patologického hazardního hráèství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5/289

ALKOHOLIZMUS A DROGOVÉ ZÁVISLOSTI (PROTIALKOHOLICKÝ OBZOR), VOL. 45, 2010

A André, I.

B Bartošoviè, I. . . . . 1/52

H Hampl, K. . . . . . 3/177 Hegyi, L. . . . 2/123 (Rec) Hièárová, T. . . . . 4/240 Holcnerová, P. . . 3/129

D Domluvilová, D.

J Janík, P. . . . . . . 2/107

F Fischer, S.

. . 2/121 (Spr.)

. . 2/83

. . . . . 2/83

G Grohol, M. . . . 1/3, 2/65, 3/149

Medvecká, E. Medvecký, J. Miklíková, S. . Miovský, M. .

MENNÝ REGISTER . . . 5/299 . . . 5/299 . . . 4/240 4/193 (Ed.)

K Kafka, J. . . . . . . . 1/60 Kuželová, H. . . . . 2/83 Kiššová, L. . . . . . 4/197

N Nešpor, K. . 3/169, 5/283 Novotný, V. . . 1/1 (Ed.), 1/41, . . . 2/107, 3/176 (Rec.), . 3/168(Spr.), 3/187 (Spr.), 3/188 (Spr.), 5/308 (Rec.), . . . . . . . . 5/312 (Spr.)

M Máchalová, A. . . . 5/257

O Ochaba, R. . . . . . 1/52

Okruhlica, ¼. 5/ 304 (Rec.) Oèenášová, Z. . . . 4/211 P Patarák, M. . . . . 5/267 Pokora, J. . . . . . 5/289 Ptáèek, R. . . . . . . 2/83 S Sheansová, A. . . 3/169, 5/283

Vladimírová, M. . . 2/113 Višòovský, E. . . . 1/119 (Spr.), . . . . . . . . 5/310 (Spr.) Vršková, D. . . . . 5/257 W Wolt, R. . . . . . . 5/275 Ž Žukov, I.

. . . . . . 2/83

V Vacek, J. . . . . . . 3/129 Vavrinèíková, L. . . 4/225 Vladimír, A. . . . . 2/113

ADIKTOLOGIE

19

2011/ 11 / 1 DOKUMENT

Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu

SVÌTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE

Svìtová zdravotnická organizace, Ženeva, Švýcarsko Citace: SZO (2011). Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu. (Translated from WHO (2010). Global strategy to reduce the harmful use of alcohol. Geneva: World Health Organisation.) Adiktologie, (11)1, 20–37.

l

l

OBSAH

1 2

PØEDMLUVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . GLOBÁLNÍ STRATEGIE PRO OMEZOVÁNÍ ŠKODLIVÉHO UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU . . . . . 2/1 Východiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/2 Výzvy a pøíležitosti . . . . . . . . . . . . . . . . 2/3 Úkoly a cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/4 Základní principy . . . . . . . . . . . . . . . . . 2/5 Národní politiky a opatøení. . . . . . . . . . . . 2/6 Možnosti a intervence pøíslušné politiky. . . . . 2/7 Klíèová role a jednotlivé složky globálních opatøení . . . . . . . . . . . . . . . . 2/8 Implementace strategie . . . . . . . . . . . . . . 3 REZOLUCE 63. SVÌTOVÉHO ZDRAVOTNICKÉHO SHROMÁŽDÌNÍ (KVÌTEN 2010) . . . . . . . . . . . . . . . . . . WHA63.13 GLOBÁLNÍ STRATEGIE PRO OMEZOVÁNÍ ŠKODLIVÉHO UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU . . . . . . . . . . PØÍLOHA I . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PØÍLOHA II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PØÍLOHA III . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . PØÍLOHA IV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. 20 . . . . . . .

21 21 22 23 23 24 24

. 29 . 31

. 32 . . . . .

32 33 34 35 36

1 PØEDMLUVA

Škodlivé užívání alkoholu si každoroènì vyžádá pøibližnì 2,5 milionu životù, pøièemž vysoké procento tìchto úmrtí pøipadá na mladé lidi. Užívání alkoholu je celosvìtovì tøetím nejrizikovìjším faktorem z hlediska negativního dopadu na zdraví. Alkohol s sebou nese množství problémù, které mohou mít zhoubný dopad na jednotlivce a jejich rodiny a mùže také vážnì poznamenat život celé spoleènosti. Škodlivé užívání alkoholu je jedním ze ètyø z nejbìžnìjších rizikových faktorù pøispívajících ke vzniku hlavních nepøenosných onemocnìní, které je možné øešit a jímž je možné pøedcházet. Máme již také k dispozici vìdecky podložená fakta, z nichž vyplývá, že škodlivé užívání alkoholu se podílí na zdravotní zátìži zpùsobované pøenosnými chorobami, mezi nìž patøí napøíklad tuberkulóza nebo HIV/AIDS. Otázka snižování míry škodlivého užívání alkoholu prostøednictvím efektivních opatøení realizovaných v rámci pøíslušných politik a zajištìní odpovídající infrastruktury k úspìšnému uplatòování takových opatøení jde v mnohém nad rámec problematiky veøejného zdraví. Do hry zde nepochybnì vstupuje rozvojové hledisko, neboť úroveò rizika spjatého se škodlivým užíváním alkoholu v rozvojových zemích je mnohem vyšší než ve státech s vysokými pøíjmy, kde jsou lidé ve stále vìtší



Pøeloženo z: WHO (2010). Global strategy to reduce the harmful use of alcohol. Geneva: World Health Organisation, s laskavým svolením vydavatele Pøeklad: Mgr. Jiøí Bareš Odborná redakce èeského textu: MUDr. Petr Popov Grantová podpora: Èeské vydání podpoøeno v rámci 8. rozvojového programu MŠMT ÈR: Cílený rozvoj spolupráce v oblasti VŠ vzdìlávání ve zdravotnických oborech mezi 1. LF UK Praha a pracovišti v Gruzii, projekt è. 610-09-237770 Korespondenèní adresa: Management of Substance Abuse, Department of Mental Health and Substance Abuse / [email protected], www.who.int/substance_abuse / 20, Avenue Appia, 1211 Geneva 27, Switzerland

20

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / 1 DOKUMENT

míøe chránìni komplexní legislativou a opatøeními, jakož i mechanismy k zajištìní implementace pøíslušných opatøení. Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu, pøijatá 63. zasedáním Svìtového zdravotnického shromáždìní v kvìtnu 2010, zohledòuje tyto úzké souvislosti mezi škodlivým užíváním alkoholu a socioekonomickým rozvojem. Dokument odráží odhodlání èlenských státù Svìtové zdravotnické organizace k realizaci udržitelných opatøení na všech úrovních. Navazuje rovnìž na nìkolik celosvìtových i regionálních strategických iniciativ SZO, vèetnì akèního plánu ke globální strategii prevence a kontroly nepøenosných nemocí, pøijatého Svìtovým zdravotnickým shromáždìním v roce 2008. SZO také v poslední dobì pozoruje vývoj situace v rozvojových zemích a v ekonomikách v transformaci, kde jsou èinitelé zodpovìdní za koncipování politiky v oblasti veøejného zdraví stále èastìji nuceni formulovat efektivní strategie k øešení problému škodlivého užívání alkoholu, které pro veøejné zdraví pøedstavuje rostoucí hrozbu. Možná øešení zde jsou a právì tato globální strategie nabízí soubor koncepèních variant a intervencí, jejichž realizací by se mìl každý stát zabývat jako nedílnou souèástí pøíslušné národní politiky a souèasnì je zaèleòovat do širšího rozvojového rámce. Globální strategie také vymezuje prioritní oblasti pro celosvìtová opatøení, jejichž cílem má být prosazování, podpora a doplòování pøíslušných èinností na místní, regionální a celostátní úrovni. V duchu Paøížské deklarace o úèinnosti pomoci vyzývá SZO mezinárodní rozvojové partnery, aby vstøícnì reagovali na žádosti rozvojových zemí o odbornou pomoc pøi realizaci a adaptaci tìchto koncepèních øešení v souladu s prioritami a konkrétními podmínkami jednotlivých státù. Konsenzus, z nìhož globální strategie vychází, a její pøijetí Svìtovým zdravotnickým shromáždìním jsou výsledkem úzké spolupráce mezi èlenskými státy SZO a Sekretariátem SZO. Souèástí procesu, který vedl k vypracování globální strategie, byly konzultace se skupinami obèanské spoleènosti, hospodáøskými subjekty a dalšími zainteresovanými aktéry. Realizace globální strategie pak také vyžaduje aktivní spolupráci s èlenskými státy za souèasného adekvátního zapojení mezinárodních rozvojových partnerù a spolupráce s obèanskou spoleèností, soukromým sektorem, jakož i s institucemi pùsobícími v oblasti veøejného zdraví a výzkumnými pracovišti. I v dalších fázích vývoje bude SZO nadále zapojovat všechny zainteresované aktéry do aktivit smìøujících k dosažení cílù a zámìrù strategie. Jsem si jist, že spoleèným úsilím o dosažení cílù globální strategie se nám mùže podaøit minimalizovat negativní zdravotní a sociální dùsledky škodlivého užívání alkoholu, a uèinit tak náš svìt zdravìjším, bezpeènìjším a pøíjemnìjším místem k životu, práci a trávení volného èasu.

l

2 GLOBÁLNÍ STRATEGIE PRO OMEZOVÁNÍ ŠKODLIVÉHO UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU1

l

2 / 1 Východiska

1. Škodlivé užívání alkoholu2 má závažné dopady na veøejné zdraví a je v celosvìtovém mìøítku považováno za jeden z hlavních rizikových faktorù z hlediska zdravotních problémù. V kontextu návrhu této strategie je pojem škodlivého užívání alkoholu3 vnímán v širokém smyslu jako pití, které zpùsobuje újmu na zdraví a vede k negativním sociálním dùsledkùm pro konzumenta i osoby v jeho okolí a širší spoleènost, jakož i vzorce konzumace alkoholu, jež se pojí se zvýšeným rizikem nepøíznivých zdravotních následkù. Škodlivé užívání alkoholu narušuje rozvoj jednotlivcù i celé spoleènosti. Mùže znièit život jednotlivým osobám, rozbít rodiny a poškodit základní struktury lidského spoleèenství. 2. Škodlivé užívání alkoholu významnì pøispívá ke globální zátìži nemocemi a uvádí se celosvìtovì jako tøetí nejrizikovìjší faktor z hlediska pøedèasných úmrtí a zdravotních postižení.4 Odhaduje se, že z pøíèin souvisejících s alkoholem zemøelo v roce 2004 na celém svìtì 2,5 milionù osob, vèetnì 320 000 mladých lidí ve vìku od 15 do 29 let. Škodlivé užívání alkoholu mìlo v roce 2004 na svìdomí 3,8 % z celkového poètu úmrtí v celosvìtovém mìøítku a podílelo se 4,5 % na globální zátìži nemocemi vyjádøené roky ztracenými pøedèasnými úmrtími a životem s disabilitou, a to i pøi zohlednìní mírného ochranného efektu nízké míry konzumace alkoholu u nìkterých osob nad 40 let, zejména v souvislosti s ischemickou chorobou srdeèní. 3. Z hlediska vzniku neuropsychiatrických poruch a jiných neinfekèních onemocnìní, jako jsou kardiovaskulární choroby, cirhóza jater a rùzné druhy zhoubných nádorù, je škodlivá konzumace alkoholu jedním z hlavních rizikových faktorù, kterým je možné pøedcházet. U nìkterých onemocnìní nebyl v rámci vztahu mezi rizikem a mírou konzumace alkoholu prokázán žádný konkrétní hranièní úèinek. Škodlivé užívání alkoholu bývá rovnìž spojováno s nìkterými infekèními onemocnìními, napøíklad HIV/AIDS, tuberkulózou a zápalem plic. Výrazný podíl na zátìži nemocemi, který je škodlivému pití pøisuzován, vyplývá z nechtìné i úmyslné újmy zpùsobované napøíklad pøi dopravních nehodách, násilným chováním nebo v dùsledku sebevražd. K smrtelným zranìním pøipisovaným souvislosti s konzumací alkoholu èasto dochází u relativnì mladých lidí.

1/

Viz Rezoluce WHA 63.13 (str. 27).

2/

Alkoholický nápoj je kapalina s obsahem etanolu (etylalkoholu, bìžnì

oznaèovaného jako „alkohol“) urèená k pití. Ve vìtšinì zemí s legislativnì stanovenou definicí „alkoholického nápoje“ se jako hranièní hodnota objemového obsahu etanolu v nápoji uvádí ³0,5 nebo 1,0 %. Mezi pøevažující kategorie alkoholických nápojù patøí pivo, víno a lihoviny.

Dr. Ala Alwan zástupce øeditele Oddìlení pro nepøenosné nemoci a duševní zdraví Svìtová zdravotnická organizace

3/

Výraz „škodlivý“ se v této strategii používá výhradnì ve vztahu k násled-

kùm konzumace alkoholu z hlediska veøejného zdraví bez jakýchkoli negativních konotací vùèi náboženskému pøesvìdèení nebo kulturním normám. 4/

Zhodnocení celosvìtového dopadu škodlivého užívání alkoholu na prob-

lematiku veøejného zdraví viz v pøíl. 1 dokumentu A60/14 a materiálu Global Health Risks: Mortality and burden of disease attributable to selected major risk factors [Globální zdravotní rizika: úmrtnost a zátìž nemocemi pùsobená vybranými hlavními rizikovými faktory]. Geneva, World Health Organization, 2009.

GLOBÁLNÍ STRATEGIE PRO OMEZOVÁNÍ ŠKODLIVÉHO UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU

ADIKTOLOGIE

21

4. Míra rizika škodlivého užívání alkoholu se liší v závislosti na vìku, pohlaví a dalších biologických charakteristikách konzumenta, jakož i na prostøedí a kontextu, v nichž se alkohol popíjí. Nìkteré ohrožené èi rizikové skupiny a jednotlivci vykazují zvýšenou náchylnost k toxickým, psychoaktivním a návykovým vlastnostem etanolu. Vzorce konzumace alkoholu s nízkým rizikovým potenciálem se souèasnì nemusejí na individuální úrovni pojit s výskytem nebo výraznì zvýšenou pravdìpodobností negativních zdravotních a sociálních dopadù. 5. Odpovìdní èinitelé a nositelé rozhodovacích pravomocí mají k dispozici rozsáhlý soubor vìdeckých poznatkù o úèinnosti a nákladové efektivitì jednotlivých strategií a intervencí, které je možné využít pøi prevenci a omezování rizik souvisejících s užíváním alkoholu.5 Pøestože znaèná èást tìchto vìdecky ovìøených poznatkù6 pochází z vysokopøíjmových zemí, výsledky metaanalýz a pøehledù dostupných faktù poskytují dostateèný soubor poznatkù, na nichž je možné založit koncepèní doporuèení vycházející z relativní úèinnosti a nákladové efektivity vybraných opatøení v rámci pøíslušných politik. Lepší informovanost pøináší zvýšenou akceschopnost na národní, regionální i celosvìtové úrovni. Výsledkem takových snah jsou však èasto jen dílèí opatøení, která vždy neodpovídají rozsahu problému ve zdravotní a sociální oblasti. l

2 / 2 Výzvy a pøíležitosti

6. Aktuální snahy o snížení míry škodlivého užívání alkoholu jsou velkou pøíležitostí ke zvyšování zdravotního a sociálního blaha a souèasnì k omezování stávající zátìže pøedstavované nemocemi pøipisovanými užívání alkoholu. Globální i národní iniciativy a programy však skýtají mnohé výzvy, na které je tøeba brát zøetel. Jsou to zejména: (a) Sílící vliv globálních opatøení a mezinárodní spolupráce. Ze stávajících trendù, které se ve vztahu k problematice celosvìtovì uplatòují ve zdravotní, kulturní i hospodáøské oblasti, vyplývá, že škodlivé užívání alkoholu bude i nadále globálním zdravotním problémem. Tyto trendy je tøeba identifikovat a adekvátnì na nì reagovat na všech úrovních. V tomto ohledu je tøeba zajistit jednotný globální postup a zintenzivnit mezinárodní spolupráci, jejímž prostøednictvím bude možné podporovat a doplòovat regionální a národní aktivity. (b) Zajištìní spolupráce mezi jednotlivými sektory. Rùznorodost problémù souvisejících s užíváním alkoholu a opatøení nezbytných k minimalizaci rizik, která se s alkoholem pojí, ukazuje na potøebu komplexního postupu uplatòovaného na základì spolupráce mnoha rùzných sektorù. Politiky smìøující k omezování škodlivého užívání alkoholu musejí svým zábìrem pøesahovat zdravotnický sektor a odpovídajícím zpùsobem zainteresovávat do pøíslušných aktivit subjekty odpovìdné za rozvoj, dopravu, spravedlnost, sociální zabezpeèení, fiskální

5/

Vìdecky podložené strategie a intervence uplatnitelné pøi minimalizaci ri-

zik spojených s užíváním alkoholu viz v dokumentu A60/14. 6/

Viz napøíklad Technickou zprávu SZO è. 944 z roku 2007 a materiál Evi-

dence for the effectiveness and cost-effectiveness of interventions to reduce alcohol-related harm [Vìdecky ovìøené poznatky o úèinnosti a nákladové efektivitì intervencí zamìøených na omezování negativních dopadù alkoholu]. Copenhagen, World Health Organization Regional Office for Europe, 2009.

22

ADIKTOLOGIE

politiku, obchod, zemìdìlství, spotøebitelskou politiku, vzdìlání a zamìstnanost, jakož i obèanskou spoleènost a ekonomické èinitele. (c) Odpovídající pozornost. Nositelé rozhodovacích pravomocí èasto nevìnují prevenci a omezování míry škodlivého užívání alkoholu dostateènou pozornost, pøestože existují nezvratné dùkazy o jeho závažných dùsledcích pro veøejné zdraví. V mnoha rozvojových a nízko- a støednìpøíjmových státech je navíc patrná disproporce mezi zvyšující se dostupností a cenovou pøístupností alkoholických nápojù a schopnostmi i možnostmi tìchto státù reagovat na rostoucí problémy v oblasti veøejného zdraví, které z toho plynou. Pokud problému nebude vìnována pozornost, kterou si zasluhuje, praxe a normy škodlivého pití alkoholu se budou dále šíøit. (d) Vyvážený pøístup k zájmùm rùzných stran. Výroba, distribuce, komerèní propagace a prodej alkoholu vytváøejí pracovní místa a jsou zdrojem znaèných pøíjmù pro hospodáøské subjekty i státní správu na rùzných úrovních ve formì daní. Obèas se objevují názory, že veøejnozdravotní opatøení zamìøená ke snížení míry škodlivého užívání alkoholu jsou v rozporu se zásadami volného trhu, svobodné volby spotøebitele a jinými cíli, èímž mohou podle nìkterých poškozovat ekonomické zájmy a snižovat státní pøíjmy. Pøíslušní zodpovìdní èinitelé se tak musejí vypoøádat s nelehkým úkolem, jak na jedné stranì vìnovat náležitou pozornost ochranì zdraví populace a souèasnì zohledòovat jiné cíle, zájmy a povinnosti, vèetnì mezinárodních právních závazkù. V této souvislosti je tøeba podotknout, že mezinárodní obchodní dohody obvykle respektují právo jednotlivých zemí na pøijetí opatøení k ochranì zdraví lidí za pøedpokladu, že tato opatøení nejsou uplatòována zpùsobem, který by pøedstavoval formu neopodstatnìné èi svévolné diskriminace nebo skrytých omezení obchodu. Národní, regionální i mezinárodní aktivity by v této souvislosti mìly dopad škodlivého užívání alkoholu zohledòovat. (e) Dùraz na rovný pøístup. Celopopulaèní míry požívání alkoholických nápojù jsou v chudších spoleènostech výraznì nižší než v bohatších. Vzhledem k danému množství spotøeby však chudší populace mnohdy vykazují neúmìrnì vyšší míru újmy pøisuzované užívání alkoholu. Je nutné zpracovat a implementovat efektivní politiky a programy, jejichž cílem bude minimalizovat tento sociální nepomìr jak v rámci jednotlivých zemí, tak na mezinárodní úrovni. Úèelem tìchto politik je také generování a šíøení nových poznatkù o složitých souvislostech mezi škodlivou konzumací alkoholu a nerovnostech v zdravotní a sociální oblasti, zejména u pøíslušníkù pùvodního obyvatelstva, menšin nebo marginalizovaných skupin a v rozvojových zemích. (f) Zohlednìní „kontextu“ pøi doporuèování koncepèních opatøení. Znaèná èást publikovaných materiálù o efektivitì intervencí realizovaných ve vztahu k problematice alkoholu v rámci pøíslušných politik pochází z vysokopøíjmových zemí. Tato skuteènost dává vzniknout obavám, že efektivita tìchto opatøení vychází z urèitého kontextu a nemusí být pøenositelná do jiných prostøedí. Nicménì celá øada intervencí zamìøených na snižování míry škodlivého užívání alkoholu se realizuje v mnoha rùzných kulturách a prostøedích, pøièemž jejich výsledky èasto vykazují konzistenci a soulad s výchozími


2011/ 11 / 1 DOKUMENT

teoriemi a souborem vìdecky ovìøených poznatkù nashromáždìných v jiných podobných oblastech s vazbou na problematiku veøejného zdraví. Subjekty zabývající se koncipováním a realizací jednotlivých politik by se mìly soustøedit na to, aby byly efektivní intervence pøizpùsobeny specifikùm místních podmínek a aby jejich realizace byla monitorována a vyhodnocována jako zdroj zpìtné vazby pro další aktivity. (g) Zkvalitòování informací. Jednotlivé èlenské státy, Sekretariát SZO i nìkteré další zainteresované subjekty prùbìžnì pracují na tvorbì systémù sbìru, analýzy a dalšího šíøení dat o spotøebì alkoholu, problémech zpùsobovaných jeho užíváním a o koncepèních opatøeních k øešení problematiky. Stále se však potýkáme s nedostatkem relevantních dat, a proto je dùležité zamìøit pozornost na získávání a šíøení informací a poznatkù, aby bylo možné aktivity v této oblasti dále rozvíjet, zejména co se týèe rozvojových a nízko- a støednìpøíjmových zemí. Prostøedek k monitorování pozitivních výsledkù pøi omezování škodlivého užívání alkoholu v celosvìtovém i regionálním mìøítku poskytují Globální informaèní systém o alkoholu a zdraví SZO a jednotné regionální informaèní systémy. l

2 / 3 Úkoly a cíle

7. Aktivity v celostátním mìøítku i na místní úrovni mohou pøinášet lepší výsledky, pokud jsou zaštítìny jednotným regionálním a celosvìtovým postupem v rámci konkrétní dohodnuté politiky. Úèelem globální strategie je tedy podpoøit a doplnit politiku èlenských státù v oblasti veøejného zdraví. 8. Cílem globální strategie je lepší zdravotní a sociální situace jednotlivcù, rodin a komunit a zároveò výrazné snížení nemocnosti a úmrtnosti v dùsledku škodlivého užívání alkoholu a souvisejících sociálních dopadù. Pøedpokladem je, že globální strategie poskytne východisko a zázemí pro místní, regionální a celosvìtové aktivity zamìøené na prevenci a omezování škodlivého užívání alkoholu. 9. Globální strategie má rovnìž sloužit jako vodítko pøi realizaci opatøení na všech úrovních, vymezit oblasti prioritního zájmu z hlediska globálních aktivit a pøedložit doporuèený komplex možností a opatøení pøíslušné politiky, které mohou být pøípadnì uplatòovány a dle potøeby adaptovány na národní úrovni s pøihlédnutím k podmínkám v jednotlivých státech, do nichž se mùže napøíklad promítat specifický náboženský a kulturní kontext, národní priority v oblasti veøejného zdraví, jakož i prostøedky, kapacity a schopnosti, jimiž jednotlivé státy disponují. 10. Strategie má pìt základních cílù: (a) zvýšení celosvìtového povìdomí o rozsahu a povaze zdravotních, sociálních a ekonomických problémù pùsobených škodlivým užíváním alkoholu a vìtší odhodlání vládních orgánù k pøijímání opatøení zamìøených na øešení problematiky škodlivého užívání alkoholu; (b) zvýšení dostupnosti a zkvalitnìní relevantních informací o rozsahu a determinantách újmy zpùsobované užíváním alkoholu a o efektivních intervencích k omezení a prevenci takové újmy; (c) zkvalitnìní odborné pomoci èlenským státùm pøi pøedcházení škodlivému užívání alkoholu a øešení poruch zpùsobovaných užíváním alkoholu a souvisejících zdravotních problémù,


jakož i posilování schopností jednotlivých èlenských státù pøi realizaci takových aktivit; (d) rozvíjení spolupráce a lepší koordinace mezi zainteresovanými subjekty a uvolnìní vìtšího objemu prostøedkù nutných k adekvátním a jednotným krokùm v zájmu prevence škodlivého užívání alkoholu; (e) zkvalitnìní monitorovacích a kontrolních systémù na všech úrovních i úèinnìjší šíøení a uplatòování informací v rámci prosazování, rozvíjení a evaluace pøíslušných politik. 11. Škodlivé užívání alkoholu a s ním související problémy v oblasti veøejného zdraví jsou ovlivòovány celkovou úrovní spotøeby alkoholu v populaci, vzorci konzumace alkoholu a místním kontextem. K dosažení tìchto pìti cílù bude nutné pøijmout globální, regionální a národní opatøení zamìøené na míru, vzorce a kontext konzumace alkoholu a na širší sociální determinanty zdraví. Zvláštní pozornost bude tøeba vìnovat snižování rizik, jimž nejsou vystaveni vlastní konzumenti, ale lidé v jejich okolí, jakož i minimalizaci újmy, jež hrozí skupinám obyvatel, které jsou vystaveny zvýšenému riziku škodlivého užívání alkoholu, mezi nìž patøí dìti, dospívající, ženy v plodném vìku, tìhotné a kojící ženy, pøíslušníci pùvodního obyvatelstva a další menšiny nebo skupiny nízkého socioekonomického postavení. l

2 / 4 Základní principy

12. Ochrana zdraví obyvatelstva formou prevence a omezování škodlivého užívání alkoholu je z hlediska veøejného zdraví prioritou. Následující principy mají být vodítkem pøi tvorbì a implementaci politik na všech úrovních. Zohledòují komplexnost determinant škod zpùsobovaných alkoholem a koordinované mezisektorové intervence nezbytné k realizaci úèinných opatøení. (a) Koncipování veøejných politik a intervencí zamìøených na prevenci a minimalizaci újmy zpùsobované užíváním alkoholu by mìlo být urèováno zájmy veøejného zdraví a mìlo by vycházet z jasnì formulovaných veøejnozdravotních cílù a nejlepších dostupných, vìdecky podložených poznatkù. (b) Jednotlivé politiky by mìly uplatòovat hledisko rovnosti a citlivì zohledòovat národní, náboženské a kulturní kontexty. (c) Všechny zúèastnìné strany jsou povinny postupovat tak, aby nepodkopávaly realizaci veøejných politik a intervencí urèených k prevenci a omezování škodlivého užívání alkoholu. (d) Problematika veøejného zdraví by mìla být odpovídajícím zpùsobem zohledòována ve vztahu ke konkurenèním zájmùm a pøístupùm prosazujícím tuto linii by mìla být poskytována dostateèná podpora. (e) Nedílnou souèástí politik zabývajících se øešením problematiky škodlivého užívání alkoholu by mìla být ochrana skupin obyvatelstva, které jsou ve zvýšené míøe ohroženy dopady užívání alkoholu, jakož i jedincù, kteøí jsou vystaveni následkùm škodlivé konzumace alkoholu ze strany jiných osob. (f) Jednotlivci a rodiny zasažené škodlivým užíváním alkoholu by mìli mít pøístup k finanènì dostupné a efektivní prevenci a péèi. (g) Dìti, mladiství a dospìlí, kteøí se rozhodnou nepít alkoholické nápoje, mají právo na to, aby byli v tomto svém abstinenè-

ADIKTOLOGIE

23

ním chování podporování a aby byli chránìni pøed tlaky k porušování abstinence. (h) Veøejné politiky a intervence zamìøené na prevenci a minimalizaci újmy pùsobené užíváním alkoholu by se mìly vztahovat na všechny alkoholické nápoje a další látky s obsahem alkoholu7. l

2 / 5 Národní politiky a opatøení

13. Škodlivé užívání alkoholu je možné omezit, pokud jednotlivé zemì v zájmu ochrany svých obyvatel pøijmou pøíslušná úèinná opatøení. Formulování, realizování, monitorování a vyhodnocování veøejných politik zamìøených na omezování škodlivého užívání alkoholu je primárnì povinností jednotlivých èlenských státù. Souèástí tìchto politik musí být široké spektrum preventivních a léèebných strategií cílených do oblasti veøejného zdraví. Pro všechny zemì bude pøínosem, budou-li mít zpracovánu národní strategii a pøíslušný právní rámec pro snižování míry škodlivého užívání alkoholu, bez ohledu na množství prostøedkù, jimiž daná zemì disponuje. V závislosti na charakteristikách variant opatøení v rámci pøíslušných politik a podmínek v jednotlivých zemích je možné nìkteré prvky politiky realizovat mimo legislativní rámec, a to ve formì pokynù nebo dobrovolnì pøijatých omezení. Úspìšná implementace jednotlivých opatøení by mìla být doprovázena monitorováním jejich dopadu a souladu s pøijatými zákony a pøedpisy a souèasným zavádìním a uplatòováním sankcí za jejich nedodržování. 14. Nezbytnou podmínkou úspìšnosti je neutuchající politická vùle, efektivní koordinace, udržitelné financování a odpovídající aktivní zapojení orgánù místní samosprávy, jakož i obèanské spoleènosti a hospodáøských subjektù. Na formulování a realizaci politik týkajících se problematiky alkoholu a jeho užívání by se mìla podílet øada vìcnì pøíslušných orgánù s rozhodujícími pravomocemi, jakými jsou ministerstva zdravotnictví, dopravní orgány nebo finanèní úøady. Vlády jednotlivých státù musejí zøídit úèinné a stálé koordinaèní mechanismy, kterým mùže být napøíklad národní rada pro otázky alkoholu složená z vysokých úøedníkù mnoha ministerstev a dalších spolupracovníkù, jejímž prostøednictvím je možné zajistit jednotný pøístup v oblasti politik týkajících se problematiky alkoholu a adekvátní rovnováhu mezi cíli politiky ve vztahu ke škodlivému užívání alkoholu a jinými cíli veøejných politik. 15. Zásadní úlohu pøi navazování spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy a dalšími aktéry potøebnými pro koncipování a implementaci úèinné politiky sehrávají ministerstva zdravotnictví. Ta by také mìla zajistit, aby bylo plánování a uplatòování preventivních a léèebných strategií koordinováno se strategiemi zamìøenými na jiné otázky patøící mezi hlavní spoleèenské priority z hlediska veøejného zdraví, jako je užívání nelegálních drog, duševní nemoci, násilí a úrazy, kardiovaskulární choroby, rakovina, tuberkulóza a HIV/AIDS. 16. Možnosti a intervence pøíslušné politiky, které je možné využít k pøijetí opatøení na národní úrovni, je možné seskupit do

deseti doporuèených cílových oblastí, jež na sebe navazují a vzájemnì se doplòují. Je to tìchto deset oblastí: (a) vedení, informovanost a odhodlání, (b) opatøení na úrovní zdravotnických služeb, (c) aktivity na komunitní úrovni, (d) politiky a protiopatøení týkající se øízení vozidel pod vlivem alkoholu, (e) dostupnost alkoholu, (f) reklama na alkoholické nápoje, (g) cenová politika, (h) snižování negativních následkù požívání alkoholu a intoxikace alkoholem, (i) snižování dopadu nelegálního alkoholu a neoficiálnì vyrábìného alkoholu na veøejné zdraví8, (j) monitorování a dohled. 17. Možnosti a intervence pøíslušné politiky pøedkládané v další èásti textu èlenským státùm ke zvážení v souvislosti s každou z doporuèených cílových oblastí vycházejí z aktuálního stavu vìdeckého poznání, dostupných ovìøených faktù o jejich úèinnosti a nákladové efektivitì, ze zkušeností a pøíkladù dobré praxe. Ne všechny varianty a intervence bude možné aplikovat èi uplatnit na všechny èlenské státy; nìkteré pak mohou klást neúmìrné nároky na vynaložené prostøedky. Daná opatøení by tak mìla být implementována dle vlastního uvážení jednotlivých èlenských státù v závislosti na národních, náboženských a kulturních kontextech, národních prioritách v oblasti veøejného zdraví a dostupných prostøedcích a také v souladu s ústavními principy a mezinárodními právními závazky. Opatøení a intervence realizované v rámci pøíslušné politiky na národní úrovni budou podporovány a doplòovány globálním a regionálním úsilím o omezování míry škodlivého užívání alkoholu. l

2 / 6 Možnosti a intervence pøíslušné politiky Oblast 1: Vedení, informovanost a odhodlání 18. Trvale udržitelná opatøení vyžadují silné vedení a pevný základ v podobì informovanosti, politické vùle a odhodlání. Odhodlání a zaujetí pro vìc by se v ideálním pøípadì mìlo projevovat adekvátnì financovanými komplexními a mezisektorovými národními politikami, které jasnì stanoví podíl jednotlivých zainteresovaných partnerù a rozdìlení jejich povinností. Politiky s jasnì definovanými úkoly, strategiemi a cíli musejí vycházet z dostupných, vìdecky podložených faktù a být pøizpùsobeny specifickým místním podmínkám. Každá politika by mìla být doplnìna o konkrétní akèní plán a zajištìna efektivními a udržitelnými implementaèními a evaluaèními mechanismy. Nezbytnou podmínkou je také náležité zapojení obèanské spoleènosti a hospodáøských subjektù.

8/

Neoficiálnì vyrábìným alkoholem se rozumí alkoholické nápoje vyrábì-

né podomácku nebo lokálnì kvašením a destilací ovoce, obilí, zeleniny apod., Tj. kapaliny obvykle obsahující etanol, které nejsou urèeny k pití, ale které

èasto v rámci lokálních kulturních zvyklostí a tradic. Mezi neoficiálnì vyrábìné

jsou perorálnì konzumovány jako náhražka za alkoholické nápoje za úèelem do-

alkoholické nápoje patøí napø. èirokové pivo, palmové víno a lihoviny vyrábìné

sažení intoxikace nebo jiných úèinkù spojovaných s požíváním alkoholu.

z cukrové tøtiny, obilí a dalších komodit.

7/

24

ADIKTOLOGIE


2011/ 11 / 1 DOKUMENT

19. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) rozvíjení nebo upevòování stávajících komplexních národních strategií, jakož i strategií uplatòovaných na úrovni místních samospráv, akèních plánù a aktivit zamìøených na snižování míry škodlivého užívání alkoholu; (b) zøízení nebo ustavení centrální instituce, pøípadnì agentury, která bude mít na starosti dohled nad prùbìžným plnìním národních politik, strategií a plánù; (c) koordinování strategií týkajících se problematiky alkoholu s prací v dalších souvisejících sektorech, vèetnì spolupráce mezi rùznými úrovnìmi státní správy, jakož i s dalšími souvisejícími strategiemi a plány vypracovanými pro zdravotnický sektor; (d) zajištìní širokého pøístupu k informacím a efektivním vzdìlávacím a osvìtovým programùm, na jejichž základì budou mít pøíslušníci všech vrstev spoleènosti možnost dozvìdìt se nìco více o celém spektru negativních dopadù užívání alkoholu, jež se v dané zemi vyskytují, jakož i o potøebì a existenci efektivních preventivních opatøení; (e) zvyšování povìdomí o negativních dopadech konzumace alkoholu na jiné osoby a skupiny obyvatel, které jsou v tomto ohledu vystaveny zvýšenému riziku, pøedcházení stigmatizaci a aktivní postup proti diskriminaci skupin a jednotlivcù zasažených tímto problémem.

Oblast 2: Opatøení na úrovni zdravotnických služeb 20. Zdravotnické služby hrají ústøední roli pøi øešení negativních dopadù na úrovni jednotlivcù, kteøí trpí poruchami z užívání alkoholu a jinými zdravotními problémy zpùsobenými škodlivým užíváním alkoholu. Zdravotnické služby by mìly poskytovat preventivní a léèebné intervence jednotlivcùm a rodinám ohroženým nebo postiženým poruchami z užívání alkoholu a souvisejícími problémy. Další dùležitou úlohou zdravotnických služeb a zdravotníkù je informování spoleènosti o veøejnozdravotních a sociálních následcích škodlivého užívání alkoholu, podpora komunit v jejich úsilí o omezení škodlivého užívání alkoholu a prosazování efektivních opatøení ve spoleènosti. Zdravotnické služby by mìly navazovat spolupráci s širokým spektrem aktérù mimo zdravotnický sektor a mobilizovat je k aktivnímu zapojení do realizace pøíslušných politik. Opatøení na úrovni zdravotnických služeb by mìla být dostateènì podporována a financována zpùsobem, který je úmìrný velikosti problémù pùsobených škodlivým užíváním alkoholu v oblasti veøejného zdraví. 21. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) navyšování kapacit systémù zdravotnictví a sociálního zabezpeèení umožòující zajišťování prevence, léèby a péèe pro osoby s poruchami vyvolanými a spojenými s užíváním alkoholu, jakož i s dalšími souvisejícími zdravotními potížemi, vèetnì podpory a léèby pro rodiny zasažené tímto problémem a podpory aktivit a programù založených na vzájemné pomoci nebo svépomoci; (b) podporování iniciativ souvisejících s orientaèním testováním a krátkými intervencemi ve vztahu k rizikovému a škodlivému užívání alkoholu na úrovni primární zdravotní péèe, pøí-


padnì v jiných podobných podmínkách; souèástí iniciativ by mìly být vèasná identifikace a øešení problému škodlivé konzumace alkoholu u tìhotných žen a žen v plodném vìku obecnì; (c) zkvalitòování možností prevence, diagnostikování a intervencí u jednotlivcù a rodin s výskytem fetálního alkoholového syndromu a celého spektra dalších souvisejících poruch; (d) tvorba a efektivní koordinace integrovaných, pøípadnì navazujících strategií a služeb prevence, léèby a péèe pro osoby s poruchami z užívání alkoholu a komorbiditami, jako jsou napøíklad poruchy z užívání návykových látek, deprese, sebevraždy, HIV/AIDS a tuberkulóza; (e) zabezpeèení všestranného pøístupu k zdravotní péèi, a to i prostøednictvím zlepšování dostupnosti a pøístupnosti (vèetnì hlediska finanèních nárokù) léèebných služeb pro skupiny s nízkým socioekonomickým postavením; (f) vytváøení a udržování systému evidence a monitorování nemocnosti a úmrtnosti pøisouditelné vlivu alkoholu, vèetnì mechanismù pravidelného referování o shromáždìných datech; (g) zajištìní zdravotních a sociálních služeb, které budou citlivým zpùsobem zohledòovat pøípadná kulturní specifika urèitých skupin populace.

Oblast 3: Aktivity na komunitní úrovni 22. Vliv škodlivého užívání alkoholu na komunity mùže být bezprostøedním spouštìèem a hnací silou iniciativ na lokální úrovni usilujících o øešení místních problémù. Orgány státní správy a další zainteresované subjekty mohou jednotlivým spoleèenstvím poskytovat podporu a zázemí k tomu, aby na základì využití svých znalostí místního prostøedí uplatòovaly efektivní pøístupy k prevenci a omezování škodlivého užívání alkoholu spíše prostøednictvím zmìny kolektivního chování než chování jednotlivcù za souèasného citlivého zohledòování kulturních norem, pøesvìdèení a hodnotových systémù. 23. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) podporování rychlého zhodnocení situace v zájmu identifikování mezer a prioritních oblastí z hlediska intervencí na komunitní úrovni; (b) napomáhání intenzivnìjšímu rozpoznávání negativních dopadù spojených s alkoholem na místní úrovni a prosazování odpovídajících úèinných a nákladovì efektivních opatøení vùèi lokálním determinantám škodlivého užívání alkoholu a souvisejících problémù; (c) posilování kapacit orgánù místní samosprávy k iniciování a koordinování spoleèných opatøení na komunitní úrovni prostøednictvím podporování a prosazování rozvoje obecních politik zamìøených na snižování míry škodlivého užívání alkoholu, jakož i kapacit tìchto orgánù k posilování spolupráce a funkèní provázanosti institucí a nestátních neziskových organizací pùsobících na komunitní úrovni; (d) poskytování informací o efektivních komunitních intervencích a rozvíjení kapacit k jejich realizaci v rámci daných komunit; (e) apelování na komunity v tom smyslu, aby pøijaly preventivní opatøení, která by pøed prodejem a konzumací alkoholu chránila nezletilé osoby, a aby vytváøely a podporovaly existen-

ADIKTOLOGIE

25

ci bezalkoholových prostøedí, urèených zejména pro mládež a další rizikové skupiny; (f) zajišťování komunitní péèe a podpory pro postižené jedince a jejich rodiny; (g) tvorba a podpora komunitních programù a politik zamìøených na dílèí skupiny obyvatelstva vystavené zvýšenému riziku, napø. mladé lidi, nezamìstnané a pùvodní obyvatelstvo, na specifickou problematiku, jakou pøedstavuje napøíklad výroba a distribuce nelegálních èi neoficiálních alkoholických nápojù, a akce poøádané na úrovni dané komunity, jako jsou napø. sportovní události a lokální slavnosti.

Oblast 4: Politiky a protiopatøení týkající se øízení vozidel pod vlivem alkoholu 24. Osoba øídící vozidlo pod vlivem alkoholu má výraznì narušeny úsudek, pohybovou koordinaci a další motorické funkce. Øízení pod vlivem alkoholu je z hlediska veøejného zdraví závažným problémem, který se týká jak osoby, jež pøed jízdou požila alkoholický nápoj, tak v mnoha pøípadech nevinných osob. Problém øízení vozidel pod vlivem alkoholu je možné minimalizovat prostøednictvím intervencí založených na pøesvìdèivých dùkazech o jejich efektivitì. Strategie k snížení újmy související s øízením pod vlivem alkoholu by mìly zahrnovat jak opatøení s odrazujícím úèinkem, jež mají snížit pravdìpodobnost, že èlovìk usedne za volant pod vlivem alkoholu, tak opatøení, která na silnicích vytváøejí bezpeènìjší prostøedí za úèelem snížení pravdìpodobnosti i závažnosti negativních následkù dopravních nehod zpùsobených øidièi pod vlivem alkoholu. 25. V nìkterých státech dochází k výraznì velkému množství zranìní, která utrpí pøi dopravních nehodách podnapilí chodci. Tato otázka by se mìla stát významnou prioritou z hlediska realizovaných intervencí. 26. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) zavádìní a kontrola dodržování pøísnìjší hranice pro obsah alkoholu v krvi za souèasného snižování této hranice u øidièù z povolání a mladých a zaèínajících øidièù; (b) prosazování silnièních kontrol zamìøených na øízení pod vlivem alkoholu a namátkových dechových zkoušek; (c) odebírání øidièských prùkazù ve správním øízení; (d) odstupòovaná øidièská oprávnìní pro nováèky ve smyslu nulové tolerance vùèi obsahu alkoholu v krvi; (e) využívání speciálních zámkù zapalování automaticky reagujících na stopy alkoholu v dechu øidièe za úèelem omezení pøípadù øízení pod vlivem alkoholu (za specifických podmínek a v závislosti na finanèních možnostech); (f) povinné programy pro øidièe zamìøené na edukaci, poradenství a pøípadnì léèbu; (g) podpora využívání alternativních zpùsobù dopravy, napø. dostupnost prostøedkù veøejné dopravy i po zavírací dobì provozoven podávajících alkoholické nápoje; (h) realizace osvìtových a informaèních kampaní na podporu pøíslušné politiky a za úèelem posílení všeobecnì odrazujícího efektu; (i) provádìní peèlivì naplánovaných, intenzivních a kvalitnì vedených mediálních kampaní zamìøených na konkrétní situa-

26

ADIKTOLOGIE

ce, napø. období prázdnin a svátkù, nebo cílové publikum, napø. mladé lidi.

Oblast 5: Dostupnost alkoholu 27. Dùležitý zpùsob snižování celkové míry škodlivého užívání alkoholu pøedstavují veøejnozdravotní strategie usilující o regulaci komerèní èi veøejné dostupnosti alkoholu prostøednictvím legislativy, politik a programù. Tyto strategie poskytují základní nástroj, kterým je možné pøedejít tomu, aby mìly ohrožené a rizikové skupiny populace snadný pøístup k alkoholu. Komerèní a veøejná dostupnost alkoholu mùže mít reciproèní vliv na spoleèenskou dostupnost alkoholu, a pøispívat tak k postupným zmìnám v sociálních a kulturních normách, které vytváøejí podmínky pro škodlivé užívání alkoholu. Stupeò regulace dostupnosti alkoholu bude záviset na místních okolnostech, k nimž patøí sociální, kulturní a ekonomický kontext, jakož i aktuálnì závazné mezinárodní povinnosti. V nìkterých rozvojových a nízko- a støednìpøíjmových zemích je hlavním zdrojem alkoholu neoficiální trh. Oficiální dohled nad prodejem je tak tøeba doplnit o opatøení zamìøená na nelegálnì nebo neoficiálnì vyrábìný alkohol. Pøíliš striktní omezení dostupnosti mohou také podnítit rozvoj paralelního nezákonného trhu. V rámci opatøení týkajících se dostupnosti alkoholu je také zapotøebí zohlednit sekundární nabídku alkoholu, napøíklad od rodièù nebo pøátel. 28. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) vytvoøení, provozování a dùsledné uplatòování odpovídajícího systému regulace výroby, velkoobchodního odbytu a podávání alkoholických nápojù, který na základì níže uvedených možných opatøení a v souladu s pøíslušnými kulturními normami pøimìøeným zpùsobem omezí distribuci alkoholu a provoz zaøízení nabízejících alkohol. Takovými opatøeními jsou: (i) pøípadné zavádìní systému licencí pro maloobchodní prodej nebo státního monopolu v zájmu ochrany veøejného zdraví; (ii) regulace poètu a situování provozoven podávajících èi prodávajících alkoholické nápoje; (iii)regulace dnù a hodin, bìhem nichž je povolen maloobchodní prodej alkoholu; (iv) regulace forem maloobchodního prodeje alkoholu; (v) regulace maloobchodního prodeje na urèitých místech nebo bìhem specifických akcí; (b) stanovení vhodného minimálního vìku pro nákup nebo konzumaci alkoholických nápojù a dalších koncepèních opatøení potøebných k vìtší ochranì mladistvých pøed prodejem a konzumací alkoholických nápojù; (c) pøijetí koncepèních opatøení namíøených proti prodeji alkoholu podnapilým osobám a nezletilým a zvažování možnosti zavedení mechanismù umožòujících pøenést v tomto ohledu odpovìdnost na prodejce a provozovatele pohostinských zaøízení v souladu s národní legislativou; (d) zavedení koncepèních opatøení týkajících se konzumace alkoholu na veøejných místech nebo pøi oficiálních akcích a spoleèenských pøíležitostech poøádaných státními institucemi; (e) pøijetí koncepèních opatøení k omezení a znemožnìní nezákonné produkce, prodeje a distribuce alkoholických nápojù, ja-


2011/ 11 / 1 DOKUMENT

kož i opatøení k regulaci a kontrole neoficiálnì vyrábìného alkoholu.

Oblast 6: Reklama9 na alkoholické nápoje 29. Snížení vlivu reklamy, zejména na mladé lidi a dospívající, je dùležitým aspektem omezování míry škodlivého užívání alkoholu. Trh s alkoholickými nápoji se opírá o stále propracovanìjší metody reklamy a propagace, vèetnì spojování znaèek alkoholu se sportovními a kulturními akcemi, sponzorských aktivit a forem skryté reklamy, a o nové marketingové techniky využívající elektronickou poštu, textové zprávy a podcasting, sociální média a další formy komunikace. Šíøení sdìlení propagujících alkohol prostøednictvím satelitní televize, internetu a dalších médií, kterým nestojí v cestì hranice jednotlivých státù èi jurisdikcí, jakož i sponzorská èinnost pøi sportovních a kulturních akcích zaèínají v nìkterých zemích pøedstavovat závažný problém. 30. Je velmi obtížné zamìøit se na spotøebitele z øad mladých dospìlých, aniž by byly týmž marketingovým aktivitám vystaveny skupiny nezletilých dospívajících. Právì pùsobení atraktivní reklamy na dìti a mladé lidi je jedním z nejvìtších dùvodù k obavám, stejnì jako zamìøování se na nové trhy v rozvojových a nízko- a støednìpøíjmových zemích s aktuálnì nízkou prevalencí konzumace alkoholu nebo vysokou mírou abstinence. Zásadními otázkami jsou jak obsah reklamy na alkohol, tak rozsah pùsobení jeho komerèní propagace na mladé lidi. Je tøeba uvažovat o obezøetném pøístupu k ochranì mladých lidí pøed reklamními praktikami. 31. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) zøízení mechanismù regulace a spoluregulace reklamy na alkohol, pokud možno legislativnì zakotvených a dle potøeby podporovaných autoregulaèními opatøeními, které by zajišťovaly: (i) regulování obsahu a objemu reklamy; (ii) regulování pøímé èi nepøímé reklamy v urèitých nebo ve všech médiích; (iii)regulování sponzorských aktivit, jejichž souèástí je propagace alkoholických nápojù; (iv) omezování nebo zákaz takových propagaèních akcí ve spojitosti s aktivitami zamìøenými na mladé lidi; (v) regulování nových forem komerèní propagace alkoholu, napø. prostøednictvím sociálních médií; (b) existence efektivních systémù dohledu nad reklamou na alkoholické výrobky budovaných státními institucemi nebo nezávislými orgány; (c) vytváøení efektivních správních a sankèních systémù pro pøípady porušení pravidel vztahujících se na reklamní aktivity.

9/

Reklamou lze v závislosti na situaci a národní legislativì oznaèovat jakou-

koli formu komerèního sdìlení nebo informace, která zvyšuje nebo má zvyšovat povìdomí o konkrétních výrobcích nebo službách, jejich atraktivitu anebo spotøebu. Mùže sem patøit jakákoli forma reklamy nebo jiné propagace výrobku nebo služby.


Oblast 7: Cenová politika 32. Spotøebitelé, vèetnì tìžkých pijákù a mladých lidí, citlivì reagují na zmìny v cenì nápojù. Omezit konzumaci alkoholu u nezletilých, zastavit nárùst konzumace velkého množství alkoholu, resp. epizod jeho nadmìrné konzumace, a ovlivnit preference spotøebitelù je možné prostøednictvím rùzných cenových opatøení. Zvýšení cen alkoholických nápojù je jedním z nejefektivnìjších zpùsobù, jak snížit mírù škodlivého užívání alkoholu. Klíèovým faktorem úspìšnosti cenových politik pøi omezování škodlivého užívání alkoholu je efektivní a úèinný daòový systém, který jde ruku v ruce s adekvátním výbìrem daní a dùsledným uplatòováním daòových pøedpisù. 33. Na efektivnost tohoto koncepèního opatøení mohou mít vliv preference a rozhodování spotøebitelù, zmìny v pøíjmech, alternativní zdroje alkoholu v tuzemsku i v sousedních zemích, existence èi absence jiných opatøení v rámci politiky týkající se problematiky alkoholu a další faktory. Mohou se projevovat rozdíly v dopadu na poptávku po jednotlivých nápojích. Také zvyšování daní mùže mít rùzný dopad na prodej podle toho, do jaké míry se promítne do ceny pro zákazníka. V mnoha zemích komplikuje úvahy o koncepèních opatøeních v oblasti daní existence rozsáhlého nezákonného trhu s alkoholem. Za takových okolností musejí být zmìny v daních doprovázeny úsilím o získání efektivní kontroly státu nad nezákonným a neoficiálním trhem. Zvýšení daní také mùže narazit na odpor spotøebitelských uskupení a hospodáøských subjektù. Pro daòovou politiku v této oblasti bude pøínosem, podaøí-li se takový odpor neutralizovat prostøednictvím informaèních a osvìtových akcí. 34. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) vytvoøení specifického tuzemského systému zdanìní alkoholu doplnìného o efektivní nástroje pro jeho dùsledné uplatòování v praxi, který mùže pøípadnì zohledòovat obsah alkoholu v nápojích; (b) pravidelná korekce cen ve vztahu k míøe inflace a výši pøíjmù; (c) zákaz nebo omezení pøímého èi nepøímého cenového zvýhodòování formou rùzných prodejních akcí, slev, výprodejù a paušálních sazeb za neomezenou konzumaci alkoholu èi jiných typù množstevních slev; (d) stanovení pøípadných minimálních cen za alkohol; (e) poskytnutí cenových pobídek na nealkoholické nápoje; (f) snížení nebo zastavení dotací pro subjekty podnikající v oblasti alkoholu.

Oblast 8: Snižování negativních následkù požívání alkoholu a intoxikace alkoholem 35. Do této cílové oblasti patøí varianty a intervence pøíslušné politiky, které se pøímo zamìøují na minimalizaci újmy plynoucí z intoxikace alkoholem a jeho konzumace, aniž by nutnì ovlivòovaly související spotøebu alkoholu jako takovou. Aktuální poznatky a pøíklady dobré praxe hovoøí ve prospìch doplòkového uplatòování intervencí zasazených do širšího strategického rámce, které jsou urèeny k prevenci a minimalizaci negativních následkù požívání alkoholu a intoxikace alkoholem. Na základì uplatòování tìchto pøístupù, dohledu nad provozováním pohostinských zaøízení a informování spotøebitelù by se

ADIKTOLOGIE

27

mìlo zabránit tomu, aby bylo požívání alkoholu vnímáno jako nìco, co je schvalováno a propagováno. 36. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) regulace kontextu, v nìmž ke konzumaci alkoholu dochází, v zájmu minimalizace násilí a nevhodného chování, napøíklad formou podávání alkoholu v nádobách z plastu nebo netøíštivého skla a pøijetí speciálních opatøení v souvislosti s alkoholem pøi veøejných akcích navštìvovaných velkým množstvím lidí; (b) dùsledné dodržování zákonných pøedpisù zakazujících podávání alkoholu podnapilým a vyvozování zákonné odpovìdnosti za negativní dùsledky intoxikace zpùsobené podáváním alkoholu; (c) pøijímání zákonných opatøení týkajících se provozování pohostinských zaøízení, jejichž cílem je zajistit zodpovìdnìjší zpùsoby podávání nápojù, a proškolování pracovníkù v pøíslušných odvìtvích, aby byli schopni lépe øešit situace, v nichž figurují podnapilé osoby nebo agresivní opilci, pøípadnì takové situace vèas identifikovat a pøedcházet jim; (d) snižování obsahu alkoholu u jednotlivých nápojových kategorií; (e) zajištìní nezbytné péèe a pøístøeší pro silnì podnapilé osoby; (f) informování spotøebitelù o rizicích souvisejících s užíváním alkoholu a uvádìní pøíslušných upozornìní na alkoholických nápojích.

Oblast 9: Snižování dopadu nelegálního alkoholu a neoficiálnì vyrábìného alkoholu na veøejné zdraví 37. Další negativní zdravotní dùsledky mohou vyplývat z konzumace nezákonnì nebo neoficiálnì vyrábìného alkoholu, a to z dùvodu jeho vyššího obsahu etanolu a možné kontaminace toxickými látkami, jakou je napøíklad metanol. Tato produkce mùže také nepøíznivì ovlivòovat aktivity státu v oblasti zdaòování a kontroly legálnì vyrábìného alkoholu. Opatøení ke snížení tìchto dalších negativních dopadù je tøeba pøijímat v rozsahu, který je úmìrný prevalenci konzumace nelegálnì, resp. neoficiálnì vyrábìného alkoholu a újmì, kterou pùsobí. Plánování a realizace odpovídajících opatøení na národní, regionální a mezinárodní úrovni se neobejde bez kvalitního odborného, technického a institucionálního zázemí. Dùležitá je také dobrá znalost trhu a detailní informovanost o složení a produkci neoficiálního nebo nelegálního alkoholu, spoleènì s pøíslušným legislativním rámcem a dùsledným prosazováním zákonných pøedpisù. Tyto intervence by nemìly nahrazovat, ale spíše doplòovat další opatøení realizovaná za úèelem omezování škodlivého užívání alkoholu. 38. Neoficiální výroba a prodej alkoholu jsou hluboce zakoøenìny v mnoha kulturách a èasto podléhají neformální kontrole. Kontrola nelegálního alkoholu na jedné stranì a neoficiálnì podomácku vyrábìného alkoholu na stranì druhé by tak mohla podléhat rozdílným opatøením, která by mìla být kombinována s aktivitami zamìøenými na zvyšování povìdomí o této problematice a aktivním zapojením komunit. Dùležitou roli také sehrávají snahy o rozvíjení alternativních zdrojù pøíjmù.

28

ADIKTOLOGIE

39. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) dùsledná kontrola kvality týkající se výroby a distribuce alkoholických nápojù; (b) regulace prodeje neoficiálnì vyrábìného alkoholu a jeho zaèlenìní do daòového systému; (c) úèinný systém kontroly a dùsledného uplatòování zákonných pøedpisù, napøíklad formou daòových kolkù; (d) vytváøení nebo zdokonalování systémù mapování a odhalování produkce nelegálního alkoholu; (e) zajištìní nezbytné spolupráce a výmìny relevantních informací o boji proti nelegálnímu alkoholu mezi pøíslušnými orgány na národní a mezinárodní úrovni; (f) informování veøejnosti o nebezpeèích spojených s toxickými pøímìsemi a dalších rizicích vyplývajících z neoficiální nebo nezákonné produkce alkoholu.

Oblast 10: Monitorování a dohled 40. Data generovaná prostøednictvím monitorovacích a kontrolních systémù vytváøejí základ úspìšného a správného uplatòování dalších devíti možností, které daná politika nabízí. Lokální, vnitrostátní a mezinárodní monitorování a dohled jsou zapotøebí k sledování rozsahu a trendù negativních dùsledkù užívání alkoholu jako podkladù k prosazování potøebných opatøení, k formulování politik a k vyhodnocování dopadu realizovaných intervencí. Na základì monitoringu by také mìlo být možné urèit profil osob vyhledávajících služby zabývající se prevencí a léèbou a dùvody, pro které lidé, kteøí jsou v tomto smìru nejvíce zasažení, nejsou mnohdy s tìmito službami v kontaktu. Relevantní data mohou nabídnout také jiné sektory, a proto je nutné mít k dispozici úèinné systémy koordinace, výmìny informací a spolupráce, jejichž prostøednictvím by se mìlo podaøit sestavit široké spektrum informací potøebných k zajištìní komplexního monitoringu a dohledu. 41. Dùležitou základnu pro efektivní evaluaci snah o omezení škodlivého užívání alkoholu realizovaných na národní úrovni a pro sledování trendù na místní, regionální a globální úrovni pøedstavuje tvorba udržitelných národních informaèních systémù pracujících s indikátory, definicemi a metodami sbìru dat, které jsou kompatibilní s celosvìtovými a regionálními informaèními systémy SZO. Systematické prùbìžné shromažïování, tøídìní a analyzování dat, vèasné šíøení informací a poskytování zpìtné vazby zodpovìdným èinitelùm s rozhodovacími pravomocemi a dalším aktérùm by se mìlo stát nedílnou souèástí implementace jakékoli politiky a intervence usilující o omezení škodlivého užívání alkoholu. Sbìr, analýza a šíøení informací o škodlivém užívání alkoholu jsou èinnosti, na jejichž realizaci je nutné vynaložit znaèné množství prostøedkù. 42. Mezi možnosti a intervence pøíslušné politiky pro tuto oblast patøí: (a) vybudování efektivního rámce pro monitorovací a kontrolní èinnosti, jehož souèástí by byly periodické národní studie mapující spotøebu alkoholu a negativní dùsledky z ní plynoucí, jakož i plán výmìny a šíøení informací; (b) zøízení nebo povìøení instituce nebo jiného organizaèního celku, který by zodpovídal za sbìr, tøídìní, analyzování a další


2011/ 11 / 1 DOKUMENT

šíøení dostupných dat, vèetnì publikování zpráv o situaci v dané zemi; (c) definování a sledování spoleèného souboru indikátorù škodlivého užívání alkoholu a opatøení a intervencí realizovaných v rámci pøíslušné politiky za úèelem prevence a snížení takového užívání; (d) vytvoøení celostátního úložištì dat založených na mezinárodnì pøijatých indikátorech a pøedávání tìchto dat SZO a dalším pøíslušným mezinárodním organizacím v dohodnutém formátu; (e) vypracování evaluaèních mechanismù, jejichž prostøednictvím by bylo možné na základì shromáždìných dat urèit dopad opatøení, intervencí a programù realizovaných v rámci pøíslušné politiky za úèelem snižování míry škodlivého užívání alkoholu. l

2 / 7 Klíèová role a jednotlivé složky globálních opatøení 43. Vzhledem k rozsahu a komplexní povaze daného problému je nutné podpoøit jednotlivé èlenské státy v plnìní úkolù, se kterými se potýkají na vnitrostátní úrovni, pøijetím jednotné celosvìtové koncepce. Koordinace a spolupráce na mezinárodní úrovni vytváøí potøebný synergický efekt a dává èlenským státùm do ruky úèinnìjší nástroj k implementaci opatøení založených na vìdecky ovìøených faktech. 44. SZO ve spolupráci s dalšími organizacemi v rámci systému OSN a dalšími mezinárodními partnery bude: (a) zajišťovat vedoucí úlohu, (b) prosazovat pøedmìtnou agendu, (c) ve spolupráci s èlenskými státy formulovat možná vìdecky podložená øešení nabízená v rámci pøíslušné politiky; (d) podporovat vzájemnou spolupráci a výmìnu zkušeností mezi jednotlivými zemìmi; (e) pozitivnì pùsobit na rozvoj partnerství a mobilizaci potøebných prostøedkù; (f) koordinovat monitorování negativních dopadù užívání alkoholu a výsledky dosahované jednotlivými zemìmi pøi øešení problematiky. 45. SZO a další mezinárodní partneøi budou pøi zajišťování podpory implementace globální strategie postupovat v souladu se svým mandátem. Mezinárodní nestátní organizace, odborné spoleènosti, výzkumné instituce a subjekty vyvíjející ekonomické aktivity v oblasti alkoholu, ti všichni mohou významnou mìrou pøispìt ke zvýšení úèinnosti celosvìtových opatøení. (a) Významní partneøi v rámci systému Organizace spojených národù a mezivládní organizace jako ILO, UNICEF, WTO, UNDP, UNFPA, UNAIDS, Úøad OSN pro drogy a kriminalitu a Skupina Svìtové banky budou vyzváni, aby zvýšili intenzitu spolupráce za úèelem prevence a snižování míry škodlivého užívání alkoholu, a to zejména v rozvojových a nízko- a støednìpøíjmových zemích. (b) Obèanská spoleènost sehrává dùležitou úlohu z hlediska upozoròování na dùsledky škodlivého užívání alkoholu pro jednotlivce, rodiny a komunity a z hlediska posilování odhodlání a prostøedkù k omezování újmy zpùsobované užíváním alkoholu. Snahou je, aby zejména nestátní organizace vytváøely roz-


sáhlé sítì a akèní skupiny zabývající se podporou implementace globální strategie. (c) Výzkumné instituce a profesní sdružení hrají ústøední roli pøi získávání dalších objektivních podkladù pro realizaci pøíslušných aktivit a jejich pøedávání pracovníkùm ve zdravotnictví a širší veøejnosti. Dùležitou úlohu z hlediska podpory implementace a evaluace globální strategie sehrávají spolupracující centra SZO. (d) Hospodáøské subjekty vyvíjející èinnost v oblasti výroby a prodeje alkoholu jsou dùležitými hráèi z hlediska jejich pozice tvùrcù, výrobcù, distributorù, propagátorù a prodejcù alkoholických nápojù. V jejich pøípadì jde zejména o to, aby se efektivním zpùsobem snažily o prevenci a omezování škodlivého užívání alkoholu v rámci jejich výše uvedených základních rolí, a to vèetnì autoregulaèních opatøení a iniciativ. Pøispìt by rovnìž mohly zpøístupnìním dat o prodeji a spotøebì alkoholických nápojù. (e) Stále významnìjší úlohu sehrávají média, nejen jako zdroj zpráv a informací, ale také jako zprostøedkovatel komerèních sdìlení. Média budou vyzývána k tomu, aby podpoøila zámìry a aktivity globální strategie.

Spoleèné prosazování konceptu veøejného zdraví 46. Spoleèné prosazování konceptu veøejného zdraví na mezinárodní úrovni je jednou z podmínek rostoucího odhodlání a schopností vlád a všech zainteresovaných aktérù na všech úrovních snížit míru škodlivého užívání alkoholu v celosvìtovém mìøítku. 47. SZO je odhodlána zvyšovat mezi veøejností povìdomí o problémech v oblasti veøejného zdraví zpùsobovaných škodlivým užíváním alkoholu, jakož i o krocích, které je možné podniknout za úèelem prevence a omezování tohoto jevu v zájmu záchrany životù a zmírnìní utrpení. SZO se ve spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi a dle potøeby i mezinárodními orgány zastupujícími klíèové zainteresované subjekty pokusí zajistit, aby se na omezování škodlivého užívání alkoholu mìli možnost podílet všichni podstatní èinitelé. 48. Sekretariát poskytne èlenským státùm podporu tím, že bude: (a) zvyšovat povìdomí o rozsahu veøejnozdravotních problémù pùsobených škodlivým užíváním alkoholu a prosazovat odpovídající opatøení realizovaná na všech úrovních v zájmu pøedcházení tìmto problémùm a jejich øešení; (b) usilovat o to, aby se v rámci agendy pøíslušných mezinárodních a mezivládních organizací vìnovala pozornost otázce škodlivého užívání alkoholu, a aby tak bylo na regionální i globální úrovni dosaženo souladu mezi politikou uplatòovanou ve zdravotnictví a jiných sektorech; (c) podporovat a usnadòovat mezinárodní koordinaci, spolupráci, partnerství a výmìnu informací, a zajišťovat tak potøebnou souèinnost a jednotný postup všech relevantních subjektù; (d) dohlížet na konzistenci, vìdeckou korektnost a pøehlednost klíèových sdìlení týkajících se prevence a omezování škodlivého užívání alkoholu; (e) podporovat spolupráci mezi jednotlivými zemìmi a výmìnu zkušeností;

ADIKTOLOGIE

29

(f) napomáhat vzniku sítí mezinárodních organizací zamìøených na øešení specifických problémù objevujících se v podobných formách v rùzných zemích (napøíklad specifických problémù týkajících se skupin pùvodního obyvatelstva nebo jiných menšin nebo zmìn v kulturních zvyklostech týkajících se konzumace alkoholických nápojù mezi mladými lidmi); (g) usilovat o to, aby strany úèastnící se obchodních jednání na mezinárodní, regionální a bilaterální úrovni pøimìøeným zpùsobem zohledòovaly potøebu a možnost státní správy na centrální i místní úrovni regulovat distribuci, prodej a komerèní propagaci alkoholu a optimalizovat tak zdravotní a sociální náklady související s alkoholem; (h) zajišťovat, aby mìl Sekretariát SZO zavedeny postupy pro spolupráci s nestátními organizacemi a dalšími skupinami obèanské spoleènosti za souèasného zohlednìní jakýchkoli støetù zájmù, ke kterým u nìkterých nestátních organizací mùže dojít; (i) pokraèovat ve svém dialogu se soukromým sektorem o tom, jak mohou jeho pøedstavitelé co nejlépe pøispìt k minimalizaci negativních dopadù užívání alkoholu. Odpovídající pozornost bude vìnována souvisejícím komerèním zájmùm a jejich možnému konfliktu s veøejnozdravotními cíli.

Odborná pomoc a budování kapacit 49. Mnohé èlenské státy potøebují posílit své kapacity a schopnosti k vytvoøení, dùslednému uplatòování a trvalému udržení pøíslušné politiky, legislativního rámce a implementaèních mechanismù. V rámci souboru opatøení realizovaných na globální úrovni budou na podporu aktivit jednotlivých státù vytvoøeny stabilní mechanismy a poskytnuty základní normativní metodické pokyny a odborné nástroje jako prostøedek efektivní odborné podpory a budování kapacit. Speciální zøetel bude pøitom kladen na rozvojové, nízko- a støednìpøíjmové zemì. Takové kroky je nutné podniknout v souladu s kontextem, potøebami a prioritami jednotlivých státù. V zemích, které se potýkají s vyšší nebo rostoucí mírou problémù pøipisovaných užívání alkoholu, je dùležitou podmínkou pro dosažení komplexnìjších veøejnozdravotních a rozvojových cílù vytvoøení nezbytné infrastruktury pro realizaci efektivních opatøení v rámci pøíslušné politiky. 50. SZO je pøipravena spolupracovat s dalšími relevantními aktéry na regionální i globální úrovni a zajistit tak odborné vedení a podporu pøi posilování institucionálních kapacit nezbytných k øešení veøejnozdravotních problémù pùsobených škodlivým užíváním alkoholu. SZO se zejména zamìøí na zajišťování podpory a budování kapacit v rozvojových, nízko- a støednìpøíjmových zemích. 51. Sekretariát poskytne èlenským státùm podporu tím, že bude: (a) dokumentovat a dále šíøit vzorové modely zdravotnických opatøení na øešení problémù souvisejících s alkoholem; (b) dokumentovat a dále šíøit pøíklady dobré praxe a vzorové modely opatøení na øešení problémù souvisejících s alkoholem v rùzných sektorech; (c) èerpat poznatky z jiných oblastí s vazbou na problematiku veøejného zdraví, jako jsou bezpeènost silnièní dopravy, daòový systém nebo justice, které mohou být využity pøi navrhování

30

ADIKTOLOGIE

efektivních modelù prevence a omezování negativních dopadù užívání alkoholu; (d) poskytovat normativní metodické pokyny k realizaci úèinných a nákladovì efektivních preventivních a léèebných intervencí v rùzných podmínkách; (e) vytváøet a dále rozvíjet celosvìtové, regionální a mezistátní formy spolupráce, a pomáhat tak pøi výmìnì pøíkladù nejlepší praxe a budování kapacit; (f) reagovat na žádosti èlenských státù o podporu v jejich úsilí o vybudování kapacit k lepšímu poznání dùsledkù, které mohou pro oblast zdraví vyplývat z mezinárodního obchodu a obchodních dohod.

Získávání a pøedávání poznatkù 52. Dùležitou oblastí zájmu v rámci globálního postupu bude monitorování trendù ve spotøebì alkoholu, negativních dopadù s ní spojených a pøíslušných opatøení k øešení problémù na celospoleèenské úrovni, analyzování informací a napomáhání jejich vèasnému šíøení. Dostupné poznatky o velikosti problému, který škodlivé užívání alkoholu pøedstavuje, a úèinnosti a nákladové efektivitì preventivních a léèebných intervencí je tøeba dále systematicky konsolidovat a rozvíjet v celosvìtovém mìøítku. Týká se to zejména informací o epidemiologii užívání alkoholu a újmy, kterou alkohol pùsobí, o dopadech škodlivého užívání alkoholu na hospodáøský a sociální rozvoj a šíøení infekèních onemocnìní v rozvojových a nízko- a støednìpøíjmových zemích. 53. Za úèelem operativní nabídky dat o míøe a vzorcích konzumace alkoholu, zdravotních a sociálních dùsledcích pùsobených alkoholem a opatøeních realizovaných v rámci pøíslušných politik na všech stupních vytvoøila SZO Globální informaèní systém o alkoholu a zdraví, vèetnì jeho regionálních složek. Pro zkvalitòování celosvìtových a regionálních dat o alkoholu a zdraví je nutné, aby byly vybudovány národní monitorovací systémy, aby speciálnì ustanovená monitorovací støediska v pravidelných intervalech poskytovala pøíslušná data SZO a aby byl zajištìn intenzivnìjší dohled nad situací v této oblasti. 54. SZO je pøipravena ve spolupráci s pøíslušnými partnery navrhnout koncepci programu mezinárodního výzkumu v oblasti alkoholu a zdraví, rozvíjet kapacity pro realizaci výzkumu a prosazovat a podporovat mezinárodní výzkumná partnerství a projekty za úèelem generování a pøedávání dat, na jejichž základì by bylo možné vypracovávat pøíslušné politiky a programy. 55. Sekretariát poskytne èlenským státùm podporu tím, že bude: (a) provozovat mezinárodní referenèní støedisko výmìny informací o úèinných a nákladovì efektivních intervencích zamìøených na omezování škodlivého užívání alkoholu, vèetnì iniciování a zprostøedkovávání výmìny informací o efektivních službách v oblasti léèby; (b) zkvalitòovat fungování Globálního informaèního systému o alkoholu a zdraví a podporovat komparativní posuzování rizik plynoucích ze zátìže, kterou pøedstavují nemoci související s užíváním alkoholu;


2011/ 11 / 1 DOKUMENT

(c) vytváøet a zdokonalovat vhodné mechanismy sbìru dat pracující s porovnatelnými údaji a dohodnutými indikátory a definicemi, a zajišťovat tak shromažïování, tøídìní, analýzu a šíøení relevantních dat na globální, regionální a národní úrovni; (d) vytváøet pøíznivé podmínky pro regionální a globální partnerství pøi jejich aktivitách, jejichž cílem je podporovat a doplòovat snahy vyvíjené na národní úrovni, se speciálním zamìøením na získávání nových poznatkù a výmìnu informací; (e) pokraèovat ve své spolupráci s mezinárodními sítìmi vìdcù a zdravotnických odborníkù v zájmu podpory výzkumu rùzných aspektù škodlivého užívání alkoholu; (f) vytváøet pøíznivé podmínky pro provádìní komparativních studií efektivity jednotlivých koncepèních opatøení realizovaných v podmínkách lišících se z hlediska kulturních tradic a stupnì rozvoje; (g) vytváøet pøíznivé podmínky pro realizaci operaèního výzkumu v zájmu rozšiøování spektra efektivních intervencí a rozvíjení výzkumných aktivit zabývajících se souvislostmi mezi škodlivým užíváním alkoholu a sociálními nerovnostmi a rozdíly ve zdravotním stavu.

Mobilizace prostøedkù 56. Velikost zdravotní a sociální zátìže, kterou pøedstavuje škodlivé užívání alkoholu, je v pøíkrém rozporu s množstvím prostøedkù, které jsou na jednotlivých úrovních k dispozici k minimalizaci tohoto problému. V rámci globálních rozvojových iniciativ je nutné zohlednit, že rozvojové a nízko- a støednìpøíjmové zemì potøebují odbornou podporu ve formì konkrétní pomoci i expertního zázemí, aby byly schopny vytváøet a zdokonalovat národní politiky a plány prevence škodlivého užívání alkoholu a budovat odpovídající infrastruktury, vèetnì zdravotnické infrastruktury. Pro rozvojové agentury pracující na pomoci rozvojovým, nízko- a støednìpøíjmovým zemím, kde škodlivé užívání alkoholu pøedstavuje vážnou zdravotní zátìž, by se otázka snižování míry takového užívání alkoholu mohla stát jednou z priorit. Oficiální rozvojová pomoc nabízí z tohoto hlediska pøíležitosti k vybudování udržitelných institucionálních kapacit v rozvojových, nízko- a støednìpøíjmových zemích, stejnì jako je tomu v pøípadì mechanismù vytváøejících platformu pro vzájemnou spolupráci mezi jednotlivými rozvojovými zemìmi. Na èlenské státy je v tomto smìru apelováno, aby si pøi uplatòování globální strategie poskytovaly vzájemnou podporu na základì mezinárodní spolupráce a finanèní pomoci, vèetnì oficiální rozvojové pomoci urèené rozvojovým zemím. 57. SZO je pøipravena na požádání pomoci jednotlivým zemím s vyèleòováním a shromaždováním dostupných prostøedkù potøebných k podpoøe globálních a národních opatøení na omezování škodlivého užívání alkoholu v identifikovaných prioritních oblastech. 58. Sekretariát poskytne èlenským státùm podporu tím, že bude: (a) vyzývat k výmìnì informací a pøíkladù dobré praxe z oblasti finanèních politik a intervencí ve vztahu k omezování škodlivého užívání alkoholu;


(b) hledat nové èi inovativní zpùsoby a prostøedky k zabezpeèení odpovídajících finanèních prostøedkù na implementaci globální strategie; (c) spolupracovat se zahranièními partnery, mezivládními partnery a donátory za úèelem mobilizace prostøedkù nezbytných k podpoøe rozvojových, nízko- a støednìpøíjmových zemí v jejich úsilí o omezení škodlivého užívání alkoholu. l

2 / 8 Implementace strategie

59. Úspìšná implementace strategie vyžaduje jednotný postup èlenských státù, efektivní vedení na globální úrovni a odpovídající aktivní zapojení všech relevantních èinitelù. Veškerá opatøení navržená v této strategii mají pøispìt k dosažení pìti vytyèených cílù. 60. Sekretariát bude pravidelnì referovat o zátìži, kterou v celosvìtovém mìøítku škodlivé užívání alkoholu pøedstavuje, vydávat doporuèení vycházející z prokázaných faktù a prosazovat pøíslušná opatøení k prevenci a omezování škodlivého užívání alkoholu na všech úrovních. Bude spolupracovat s jinými mezivládními organizacemi a dle potøeby i s dalšími mezinárodními subjekty zastupujícími klíèové aktéry, aby tak bylo zajištìno, že je aktivitám zamìøeným na omezování škodlivého užívání alkoholu vìnován dostatek pozornosti a prostøedkù.

Návaznost na další strategie, plány a programy 61. Globální strategie navazuje na regionální iniciativy, k nimž se øadí Rámec alkoholové politiky v evropském regionu SZO (rezoluce EUR/RC55/R1), Regionální strategie pro omezování negativních dopadù konzumace alkoholu v oblasti západního Tichomoøí (rezoluce WPR/RC57. R5), Opatøení ke kontrole spotøeby alkoholu v oblasti jihovýchodní Asie (rezoluce SEA/RC59/R8), Veøejnozdravotní problémy vyplývající ze spotøeby alkoholu v oblasti východního Støedomoøí (rezoluce EM/RC53/R.5) a Opatøení ke snížení míry škodlivého užívání alkoholu v africkém regionu (dokument AFR/RC58/3). 62. Škodlivé užívání alkoholu je jedním ze ètyø hlavních rizikových faktorù, na nìž je poukazováno v akèním plánu globální strategie pro prevenci a kontrolu nepøenosných onemocnìní (rezoluce WHA61.14). Strategie k omezení škodlivého užívání alkoholu vychází ještì z dalších rizikových faktorù nepøenosných onemocnìní a zároveò navazuje na programy zamìøené na specifické oblasti ochrany zdraví, a to zejména prostøednictvím Globální strategie pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví (rezoluce WHA57.17), kontroly tabáku a tabákových výrobkù (rezoluce WHA56.1), podpory zdraví a zdravého životního stylu (rezoluce WHA57.16) a prevence a kontroly rakoviny (rezoluce WHA58.22). 63. Strategie se rovnìž váže a hlásí k dalším souvisejícím èinnostem v rámci SZO, zejména k Akènímu programu na odstranìní mezer v systému péèe o duševní zdraví (Mental Health Gap Action Programme), kam mimo jiné spadá prevence sebevražd a øešení jiných poruch z užívání návykových látek, jakož i programové aktivity související s problematikou násilí a zdraví (rezoluce WHA56.24), bezpeènosti silnièního provozu a zdraví (rezoluce WHA57.10), zdraví a vývoje dìtí a dospívající mládeže (rezoluce WHA56.21) a reprodukèního zdraví (rezoluce WHA57.12).

ADIKTOLOGIE

31

64. Pod vlivem pøibývajících vìdeckých poznatkù je stále více pozornosti vìnováno souvislostem mezi škodlivým užíváním alkoholu a nìkterými infekèními chorobami a mezi škodlivou konzumací alkoholu a vývojem. Strategie také koresponduje s aktuálními programy SZO v oblasti HIV/ AIDS a tuberkulózy a s její prací na poli snižování rozdílù v oblasti zdraví prostøednictvím opatøení zamìøených na sociální determinanty zdraví (rezoluce WHA62.14) a plnìní rozvojových cílù v oblasti zdraví, vèetnì tìch obsažených v Deklaraci tisíciletí OSN (rezoluce WHA58.30). 65. Uplatòování globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu slouží regionálním kanceláøím SZO jako výchozí rámec pro formulování, korigování a implementaci konkrétních regionálních politik a pro zajištìní odborné podpory jednotlivým èlenským státùm ve spolupráci s jejich národními kanceláøemi. Dùraz bude rovnìž kladen na koordinaci uvnitø Sekretariátu, aby byl zajištìn soulad všech opatøení vztahujících se k škodlivému užívání alkoholu s touto strategií.

Monitorování dosahovaných výsledkù a mechanismy poskytování informací 66. Za úèelem monitorování dosahovaných výsledkù strategie vyžaduje, aby byly na jednotlivých úrovních k dispozici vhodné mechanismy pro evaluaci, pøedávání informací a provádìní programových zmìn. Míru dosahování cílù strategie bude zapotøebí hodnotit v rámci hlediska dopadù realizovaných opatøení. 67. Dùležitou složkou zpravodajství a monitoringu budou Celosvìtová studie o alkoholu a zdraví a Globální informaèní systém o alkoholu a zdraví. Nástroje sloužící ke sbìru dat v rámci informaèního systému budou upraveny tak, aby odpovídajícím zpùsobem referovaly o procesu a výstupech realizace strategie na národní úrovni. 68. Platformu pro odborné diskuse o implementaci globální strategie na rùzných úrovních nabízejí pravidelná setkání zástupcù jednotlivých státù sdružených v globálních a regionálních partnerstvích. Vedle rekapitulace dosavadního vývoje mohou být souèástí jednání podrobné diskuse o oblastech prvoøadého zájmu a tématech týkajících se realizace jednotlivých opatøení. 69. O implementaci globální strategie budou èlenské státy informovány prostøednictvím pravidelných zpráv pøedkládaných regionálním výborùm SZO a Svìtovému zdravotnickému shromáždìní. Informace o implementaci a dosaženém pokroku by mìly být rovnìž prezentovány na regionálních a mezinárodních fórech a na pøíslušných mezivládních setkáních. l

3 REZOLUCE 63. SVÌTOVÉHO ZDRAVOTNICKÉHO SHROMÁŽDÌNÍ (KVÌTEN 2010) WHA63.13 GLOBÁLNÍ STRATEGIE PRO OMEZOVÁNÍ ŠKODLIVÉHO UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU Na základì projednání zprávy o strategiích pro omezování škodlivého užívání alkoholu10 a návrhu globální strategie, tvoøícího pøílohu téhož dokumentu, s odkazem na rezoluci

WHA58.26 o problémech v oblasti veøejného zdraví zpùsobovaných škodlivým užíváním alkoholu a WHA61.4 o strategiích pro omezování škodlivého užívání alkoholu, 63. svìtové zdravotnické shromáždìní: 1. SCHVALUJE globální strategii pro omezování škodlivého užívání alkoholu; 2. KONSTATUJE, že globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu má být vodítkem pøi realizaci opatøení na všech úrovních a vymezovat oblasti prvoøadé dùležitosti z hlediska globálních aktivit a že souèasnì pøedstavuje portfolio variant a opatøení pøíslušné politiky, které mohou být pøípadnì uplatòovány a dle potøeby adaptovány na národní úrovni s pøihlédnutím ke konkrétním podmínkám daného státu, do nichž se mùže napøíklad promítat specifický náboženský a kulturní kontext, národní priority v oblasti veøejného zdraví, jakož i prostøedky, kapacity a schopnosti, jimiž jednotlivé státy disponují; 3. VYZÝVÁ èlenské státy11, aby: (1) dle potøeby pøijaly a implementovaly globální strategii pro omezování škodlivého užívání alkoholu jako prostøedek k doplnìní a posílení svých veøejnozdravotních politik zamìøených na snižování míry škodlivého užívání alkoholu a vynaložily pro tento úèel politickou vùli a finanèní prostøedky; (2) pokraèovaly v uplatòování rezoluce WHA61.4 o strategiích pro omezování škodlivého užívání alkoholu a WHA58.26 o problémech v oblasti veøejného zdraví zpùsobovaných škodlivým užíváním alkoholu; (3) zajistily, že implementace globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu bude pøispívat ke zvýšenému úsilí státù o ochranu rizikových populací, mladých lidí a osob, jimž pùsobí újmu škodlivá konzumace alkoholických nápojù ze strany lidí v jejich okolí; (4) zajistily, že implementace globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu bude zohlednìna v národních monitorovacích systémech a že pøíslušné údaje budou pravidelnì pøedávány do informaèního systému SZO shromažïujícího data o problematice alkoholu a zdraví; 4. UKLÁDÁ generálnímu øediteli, aby: (1) prevenci a snižování míry škodlivého užívání alkoholu a uplatòování globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu bylo poskytnuto dostateènì velké organizaèní zázemí a aby byly za tímto úèelem na všech úrovních zajištìny adekvátní finanèní a personální zdroje, (2) dle potøeby byla rozvíjena spolupráce s èlenskými státy a aby jim byla poskytnuta podpora pøi implementaci globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu a realizaci úèinnìjších opatøení v rámci øešení problémù v oblasti veøejného zdraví zapøíèinìných škodlivým užíváním alkoholu; (3) prùbìžnì byly monitorovány výsledky naplòování globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu a prostøednictvím Výkonné rady bylo o tìchto výsledcích informováno 66. svìtové zdravotnické shromáždìní. (8. plenární zasedání, 21. kvìtna 2010 – Výbor A, ètvrtá zpráva)

11/ 10/

32

Dokument A63/13.

V konkrétních pøípadech i regionální organizace pro ekonomickou

integraci.

ADIKTOLOGIE


2011/ 11 / 1 DOKUMENT

l

PØÍLOHA I

ZPRÁVA SEKRETARIÁTU12 63. SVÌTOVÉMU ZDRAVOTNICKÉMU SHROMÁŽDÌNÍ (KVÌTEN 2010) STRATEGIE PRO OMEZOVÁNÍ ŠKODLIVÉHO UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU: NÁVRH GLOBÁLNÍ STRATEGIE 1. V rámci rezoluce WHA61.4 (Strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu) Zdravotnické shromáždìní uložilo generálnímu øediteli, aby byl prostøednictvím Výkonné rady pøedložen 63. svìtovému zdravotnickému shromáždìní návrh globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu. Zdravotnické shromáždìní vyzvalo èlenské státy, aby se Sekretariátem spolupracovaly na vypracování návrhu globální strategie a zároveò uložilo generálnímu øediteli, aby v tomto ohledu zajistil spolupráci s èlenskými státy, v jejímž rámci by probíhaly konzultace s jednotlivými èlenskými státy, jakož i s mezivládními organizacemi, zdravotnickými odborníky, nestátními organizacemi a hospodáøskými subjekty o možnostech jejich pøispìní k omezení míry škodlivého užívání alkoholu. 2. Návrh strategie vypracovaný Sekretariátem je výsledkem procesu založeného na širokém dialogu a spolupráci s èlenskými státy. Pøi koncipování strategie vycházel Sekretariát rovnìž z výstupù konzultací s dalšími dotèenými subjekty, které se týkaly jejich možného podílu na snižování míry škodlivého užívání alkoholu. Návrh strategie je založen na aktuálních pøíkladech nejlepší praxe a dostupných, vìdecky podložených faktech o úèinnosti a nákladové efektivitì strategií a intervencí zamìøených na omezování škodlivého užívání alkoholu; pøehled tìchto poznatkù je obsahem pøílohy ll. 3. Proces konzultací byl zahájen veøejnou internetovou rozpravou, která probíhala v období od 3. øíjna do 15. listopadu 2008 a poskytla èlenským státùm i dalším zainteresovaným aktérùm pøíležitost k pøedložení návrhù na možné zpùsoby omezování škodlivého užívání alkoholu. Dvì samostatná jednání u kulatého stolu, jedno s nestátními organizacemi a odborníky na zdravotnictví a druhé s hospodáøskými subjekty, byla uspoøádána v Ženevì v listopadu 2008. Jejich cílem bylo shromáždit názory na to, jak by se tito aktéøi mohli podílet na omezování škodlivého užívání alkoholu. Následnì pak probíhaly konzultace s vybranými mezivládními organizacemi (Ženeva, 8. záøí 2009).13 4. Sekretariát zahájil práci na návrhu strategie pøípravou diskusního dokumentu sloužícího jako podklad pro další konzultace s èlenskými státy. Dokument byl zpracován na základì podnìtù øídicích orgánù SZO a závìrù nìkolika zasedání regionálních výborù, jakož i na základì podobných výstupù orgánù, jejichž èinnost se týká dalších souvisejících oblastí, jako jsou nepøenosná onemocnìní, duševní zdraví, prevence násilí a úra12/

Pùvodnì prezentovaná jako dokument A63/13.

13/

Podrobnìjší informace o procesu implementace rezoluce WHA61.4 viz na

zù, rakovina, zdraví rodiny a komunity, sociální determinanty zdraví, HIV/AIDS a obchod a zdraví. Jeho obsah byl rovnìž ovlivnìn výsledky odborných aktivit Sekretariátu ve vztahu k problematice alkoholu a zdraví, mezi nìž mimo jiné patøila i setkání expertù na danou oblast. Diskusní dokument byl rozeslán jednotlivým èlenským zemím a byl uveøejnìn na internetových stránkách SZO. 5. Odborné konzultace na regionální úrovni probìhly pøi šesti pøíležitostech v období od února do kvìtna 2009. Zúèastnili se jich delegáti nominovaní vládami 149 èlenských státù. Tøi z tìchto jednání se konala na pùdì regionálních kanceláøí SZO pro Afriku, Evropu a východní Støedomoøí. Pro èlenské zemì amerického regionu uspoøádala tyto konzultace brazilská vláda, hostitelskými zemìmi jednání pro èlenské státy spadající do oblastí jihovýchodní Asie a západního Tichomoøí pak bylo Thajsko, respektive Nový Zéland. V rámci všech regionálních konzultací byly èlenské státy vyzvány, aby se vyjádøily k možnosti globálních opatøení a koordinovaného postupu v oblastech nastínìných v diskusním dokumentu a k tomu, jak by daná strategie mohla co nejlépe zohlednit potøeby a priority jednotlivých státù. Èlenské státy byly navíc vyzývány, aby se podìlily o informace týkající se aktuálních procesù probíhajících u nich na národní a místní úrovni, které by mohly posloužit pøi tvorbì strategie, jakož i o pøíklady nejlepší praxe, se speciálním zøetelem na rizikové populace, mladé lidi a osoby, jimž pùsobí újmu škodlivá konzumace alkoholických nápojù ze strany lidí v jejich okolí. 6. Pøi pøípravì pracovního dokumentu jako podkladu pro vypracování návrhu globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu vycházel Sekretariát z výstupù regionálních konzultací s èlenskými státy a zohledòoval výsledky pøedchozího procesu konzultací se všemi zainteresovanými subjekty, jejichž tématem byly zpùsoby jejich možného pøispìní ke snižování míry škodlivého užívání alkoholu. Koneèný materiál obsahoval výchozí informace a návrh cílù, úkolù a základních principù k formulování globální strategie, cílových oblastí a souboru koncepèních opatøení a intervencí, které by mohly èlenské státy dle pøedchozího návrhu implementovat na národní úrovni. Tento pracovní dokument byl èlenským státùm rozeslán v srpnu 2009 spoleènì s výzvou o písemné vyjádøení k jeho obsahu a byl zároveò uveøejnìn na internetových stránkách SZO. Zpìtnou vazbu ve formì písemného vyjádøení obdržel Sekretariát od 40 èlenských státù. 7. Jako další krok spolupráce s èlenskými státy na návrhu strategie uspoøádal Sekretariát neformální konzultaèní setkání s èlenskými státy dne 8. øíjna 2009 v Ženevì, na nìmž mìly být projednány reakce a pøipomínky týkající se pracovního dokumentu a kde mìly jednotlivé èlenské státy dostat pøíležitost k tomu, aby svými podnìty pøispìly k dopracování koneèné podoby návrhu globální strategie. Po dalším zohlednìní výstupù neformálních konzultací pak Sekretariát vypracoval finální verzi návrhu globální strategie. 8. Výkonná rada na svém 126. zasedání14 v lednu 2010 projednala døívìjší verzi této zprávy a návrh strategie. Bìhem zasedání se o návrhu globální strategie diskutovalo v rámci jednání

webových stránkách SZO a odkazech na rùzné dokumenty zmiòované v této zprávì: http://www.SZO.int/substance_abuse/activities/globalstrategy/en/index.html.


14/

Viz dokument EB126/2010/REC/2, souhrnný záznam z jedenácté schùze.

ADIKTOLOGIE

33

neformální otevøené pracovní skupiny, které spoleènì pøedsedaly Kuba a Švédsko. Bylo dosaženo konsenzu o upraveném znìní textu. Rada pøijala rezoluci EB126.R11, v níž doporuèuje Zdravotnickému shromáždìní globální strategii schválit.

Kroky ze strany Zdravotnického shromáždìní 9. Zdravotnické shromáždìní se vyzývá, aby pøijalo rezoluci doporuèenou Výkonnou radou, která je obsahem rezoluce EB126.R11. l

PØÍLOHA II

VÌDECKY OVÌØENÉ POZNATKY O ÚÈINNOSTI A NÁKLADOVÉ EFEKTIVITÌ INTERVENCÍ ZAMÌØENÝCH NA OMEZOVÁNÍ ŠKODLIVÉHO UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU 1. V posledních letech bylo nashromáždìno znaèné množství dùkazù o proveditelnosti, úèinnosti a nákladové efektivitì rùzných variant a intervencí, které lze v rámci pøíslušných politik realizovat za úèelem omezování škodlivého užívání alkoholu. Vìtšina tìchto výzkumem podložených poznatkù sice pochází z vysokopøíjmových zemí, nicménì postupnì narùstá také množství studií provádìných i v nízko- a støednìpøíjmových zemích. Obsahem pøílohy je struèný pøehled nejdùležitìjších výsledkù výzkumu, které mohou sloužit jako podklad pøi tvorbì politik a programù zamìøených na prevenci a snižování míry škodlivého užívání alkoholu. 2. Existuje mnoho dùvodù k zdùrazòování úlohy osvìty a informovanosti, vèetnì teze, že obyvatelstvo by mìlo být dùkladnì obeznámeno s problematikou škodlivého užívání alkoholu a s ním souvisejících zdravotních dùsledkù, byť z dosavadních poznatkù jednoznaènì nevyplývá, že by edukaèní programy mìly na škodlivé užívání alkoholu zásadnìjší dopad. Úèinná edukace v oblasti alkoholu se nemùže spoléhat jen na poskytování informací o rizicích škodlivého užívání alkoholu, ale musí upozoròovat na dostupnost úèinných intervencí, podporovat efektivní alkoholovou politiku a burcovat v tomto smìru veøejné mínìní. 3. Existuje velké množství objektivních faktù o úèinnosti vèasného rozpoznání pøípadù rizikového nebo škodlivého užívání alkoholu, jakož i o efektivitì krátkého poradenství nabízeného osobám, které se s tímto problémem potýkají. Poznatky jsou výsledkem rozsáhlého korpusu systematických pøehledù èerpajících ze zkušeností širokého spektra zdravotnických zaøízení v rùzných zemích. Z uvedených zjištìní vyplývá, že intenzivnìjší poradenství nemusí být nutnì efektivnìjší než srovnatelné terapeutické intervence menší intenzity. Prokazatelnì pozitivní efekt pøi léèbì alkoholové závislosti a souvisejících problémù má jak kognitivnì-behaviorální, tak farmakologická terapie. Pozornost je rovnìž nutné vìnovat kombinované léèbì pacientù s komorbidními stavy, jako je hypertenze, tuberkulóza a HIV/AIDS, a také využívání svépomocných skupin. 4. Dùležitou souèástí programù realizovaných v rámci opatøení na úrovni komunity, které prokazatelnì vedly ke zmìnám v pøístupu mladých lidí k alkoholu a k omezení negativních dopadù konzumace alkoholu, napø. dopravních nehod a násilí, jsou mediální kampanì. Další pøístup, který lze uplatnit v rám-

34

ADIKTOLOGIE

ci aktivit realizovaných na komunitní úrovni v nízkopøíjmových zemích, je podnìcování jednotlivých spoleèenství k pùsobení na veøejné mínìní v zájmu eliminace místních determinant zvýšené míry škodlivého užívání alkoholu. 5. O pádné argumenty je možné opøít tvrzení, že dostateènì nízká hranièní hodnota hladiny alkoholu v krvi (0,02 % až 0,05 %) úèinnì pùsobí na snižování poètu obìtí dopravních nehod zpùsobených úèastníky silnièního provozu pod vlivem alkoholu. Poèet zranìní a úmrtí souvisejících s alkoholem snižují jak intenzivní namátkové dechové zkoušky provádìné v rámci pravidelných policejních akcí, pøi nichž se namátkovì testuje hladina alkoholu v krvi øidièe, tak selektivní dechové zkoušky, kdy dopravní hlídka automobil zastaví a øidiè podezøelý z požití alkoholického nápoje je podroben dechové zkoušce. Objektivnì dokázána je i úèinnost opatøení, mezi nìž patøí stanovování nižší povolené hladiny alkoholu v krvi (vèetnì nulové tolerance) pro mladé nebo zaèínající øidièe, odebírání øidièského oprávnìní ve správním øízení v pøípadì pøekroèení povolené koncentrace alkoholu v krvi, naøizování povinného poradenství nebo léèby v souvislosti s alkoholem a využívání technických prostøedkù znemožòujících nastartování vozidla osobì, která požila alkoholický nápoj, u øidièù, kteøí opakovanì porušují pøedpisy týkající se povolené hladiny alkoholu. Dùsledné policejní kontroly formou namátkových nebo selektivních dechových zkoušek následované úèinným postihem hrají zásadní roli, která by mìla být doplnìna prùbìžnými informaèními a osvìtovými kampanìmi. 6. Poznatky pocházející z mnoha rùzných oblastí jednoznaènì ukazují na dùležitost právního rámce umožòujícího omezovat fyzickou dostupnost alkoholu, jehož prostøednictvím se uplatòují restrikce vztahující se jak na prodej, tak podávání alkoholu. Pøíležitost k možné regulaci pøedstavuje systém licencí na prodej alkoholu, neboť porušování zákona mùže být postihováno odebíráním takových licencí. Jednoznaènì pøíznivý vliv na omezování poètu obìtí dopravních nehod zpùsobených úèastníky silnièního provozu pod vlivem alkoholu a jiných negativních dopadù pití alkoholu má pøijímání zákonných pøedpisù, které stanovují minimální vìk pro nákup alkoholu; samotní prodejci se tak stávají tím nejúèinnìjším nástrojem prosazování pøedpisù, protože je v jejich vlastním zájmu, aby nepøišli o oprávnìní k prodeji alkoholu. Se zvýšenou mírou konzumace alkoholu mezi mladými lidmi, zvýšeným množstvím pøípadù napadení a dalších negativních dùsledkù, mezi nìž lze øadit pøípady zabití, týrání a zanedbávání dìtí, úrazy a do urèité míry také zranìní pøi dopravních nehodách, souvisí zvýšená hustota prodejen a pohostinských zaøízení nabízejících alkohol. Omezování hodin èi dnù, bìhem nichž dochází k prodeji alkoholických nápojù, vede k menšímu množství problémù s alkoholem souvisejících, a to vèetnì snížení pøípadù zabití a násilných napadení. 7. Rostoucí objem výsledkù generovaných v rámci longitudinálních studií s mladými lidmi jednoznaènì ukazuje, že na první zkušenosti s alkoholem a rizikové vzorce jeho konzumace mají vliv rùzné formy komerèní propagace alkoholu, byť nìkteré z tìchto výsledkù zùstávají, èásteènì v dùsledku metodických problémù, sporné. Efektivní systémy regulace reklamy se neobejdou bez odpovídající motivace k dosažení vytyèeného cíle; kvalita regulaèních mechanismù je obecnì pøímo úmìrná


2011/ 11 / 1 DOKUMENT

intenzitì tlaku ze strany státu, pøièemž jejich fungování bude optimální za situace, kdy bude existovat nìjaký nestranný subjekt, který bude posuzovat stížnosti na porušení daných pravidel. Podmínkou zajištìní dodržování pravidel je postih, respektive hrozba pøípadného postihu. 8. Èím je alkohol finanènì pøístupnìjší – èím nižší je jeho cena nebo èím vìtší je kupní síla obyvatelstva – tím více je ho konzumováno a tím vìtší škody pùsobí jak v bohatých, tak chudších státech. Z modelových analýz vyplývá, že stanovení minimální ceny za gram alkoholu snižuje jeho spotøebu a negativní dopady. Jak zvyšování cen, tak stanovení minimálních cen má podle odhadù mnohem vìtší dopad na konzumenty alkoholu, kteøí pijí více, než na ty, kteøí pijí ménì. Na základì pøirozených experimentù realizovaných v návaznosti na uzavírání hospodáøských smluv bylo zjištìno, že se snížením daní z alkoholu a jeho cen v zájmu úpravy podmínek pøeshranièního obchodu došlo obvykle k souèasnému rùstu prodeje, spotøeby a negativních dopadù alkoholu. 9. Z nìkterých zjištìní jednoznaènì vyplývá, že uplatòování bezpeènostních prvkù v prostorách, kde se podávají alkoholické nápoje, a zamìstnávání osob vykonávajících v tìchto zaøízeních bezpeènostní službu, èásteènì z dùvodu minimalizace možných projevù násilí, mùže pøispìt k omezení negativních dùsledkù užívání alkoholu. Pøestože se intervence zamìøené na zmìny v pøístupu provozovatelù pohostinských zaøízení mohou zdát samy o sobì neefektivní, jejich efektivita se mùže projevit, jakmile budou podporovány dùsledným prosazováním práva ze strany policie a osob provádìjících kontrolu v oblasti licenèního prodeje alkoholu. Pøístupy „harm reduction“ mohou najít oporu ve vìtší propagaci výrobkù s nižším obsahem alkoholu, spoleènì s jejich povinným opatøováním upozornìními o pøíslušných zdravotních rizicích. Tato upozornìní sice nevedou ke zmìnám v pøístupu k pití alkoholu, ale každopádnì mohou ovlivnit myšlení spotøebitelù z hlediska pøípadné zmìny jejich vzorcù pití alkoholu a pøipomenout jim rizika související s konzumací alkoholu. 10. K plánování a realizaci odpovídajících opatøení na národní, regionální i globální úrovni je zapotøebí disponovat kvalitním vìdeckým, technickým a institucionálním zázemím. Dùležitá je také dobrá znalost trhu a detailní obeznámenost se složením a výrobou neformálního nebo nelegálního alkoholu, a to ve spojení s pøíslušným legislativním rámcem a aktivním prosazováním zákonných norem. Kontrolní opatøení by mìla být kombinována s osvìtovými kampanìmi a aktivním pùsobením na jednotlivé komunity. 11. Bibliografický pøehled hlavních zdrojù objektivnì ovìøených relevantních informací bude k dispozici na internetových stránkách SZO.15

15/

http://www.SZO.int/substance_abuse/activities/globalstrategy/en/

index.html (zobrazeno 20. listopadu 2009).


l

PØÍLOHA III

REZOLUCE 61. SVÌTOVÉHO ZDRAVOTNICKÉHO SHROMÁŽDÌNÍ (KVÌTEN 2008) WHA61.14 STRATEGIE PRO OMEZOVÁNÍ ŠKODLIVÉHO UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU Na základì projednání zprávy o strategiích pro omezování škodlivého užívání alkoholu16 a návrhù dalšího postupu pøi realizaci možných opatøení v rámci pøíslušných strategií a politik v ní obsažených, za souèasného potvrzení závìrù rezoluce WHA32.40 o rozvíjení programù SZO zamìøených na øešení problematiky alkoholu, WHA36.12 o konzumaci alkoholu a souvisejících problémech a rozvoji národních politik a programù, WHA42.20 o prevenci a zneužívání drog a alkoholu a WHA57.16 o podpoøe zdraví a zdravém životním stylu, s odkazem na rezoluci WHA58.26 o problémech v oblasti veøejného zdraví zpùsobovaných škodlivým užíváním alkoholu a rozhodnutí WHA60(10), berouc na vìdomí zprávu Sekretariátu pøedloženou 60. svìtovému zdravotnickému shromáždìní pojednávající o osvìdèených a vìdecky podložených strategiích a intervencích k omezování negativních dopadù alkoholu, a to vèetnì dodatku referujícího o výsledcích posouzení problémù v oblasti veøejného zdraví pùsobených škodlivým užíváním alkoholu v celosvìtovém mìøítku,17 berouc na vìdomí zprávu expertního výboru SZO pro problémy související s konzumací alkoholu18 a obeznámeno s dostupností efektivních strategií a intervencí cílených na obecnou populaci, ohrožené skupiny obyvatel, jednotlivce a specifické problémy, které by mìly být optimálním zpùsobem kombinovány v zájmu omezování negativních dopadù užívání alkoholu, uvìdomujíc si, že tyto strategie a intervence musejí být implementovány zpùsobem, který bude zohledòovat rùzné národní, náboženské a kulturní kontexty, vèetnì veøejnozdravotních problémù, potøeb a priorit jednotlivých státù, jakož i rozdíly v prostøedcích, kapacitách a schopnostech, jimiž jednotlivé èlenské státy disponují, hluboce znepokojeno rozsahem problémù v oblasti veøejného zdraví spojovaných se škodlivým užíváním alkoholu, vèetnì úrazù a násilí, možnými souvislostmi s nìkterými pøenosnými onemocnìními, a tedy zvyšováním zdravotní zátìže, a to jak v rozvojových, tak vyspìlých zemích, uvìdomujíc si sílící mezinárodní spolupráci pøi omezování veøejnozdravotních problémù zpùsobovaných škodlivým užíváním alkoholu a potøebu mobilizace prostøedkù podpory tìmto aktivitám na globální i regionální úrovni,

16/

Dokument A61/13.

17/

Dokumenty A60/14 a A60/14, dodatek 1.

18/

Technická zpráva SZO è. 944 z roku 2007.

ADIKTOLOGIE

35

61. svìtové zdravotnické shromáždìní 1. VYZÝVÁ èlenské státy, aby: (1) spolupracovaly se Sekretariátem na vypracování návrhu globální strategie zabývající se škodlivým užíváním alkoholu, která by vycházela ze všech dostupných, výzkumem ovìøených faktù a pøíkladù nejlepší praxe a souèasnì by podporovala a doplòovala politiky jednotlivých èlenských státù v oblasti veøejného zdraví, se zvláštním dùrazem na komplexní pøístup v oblasti ochrany rizikových skupin obyvatelstva, mladých lidí a jedincù, kteøí jsou vystaveni následkùm škodlivé konzumace alkoholu ze strany jiných osob; (2) vytváøely ve vzájemném dialogu s relevantními zainteresovanými subjekty národní systémy monitorování spotøeby alkoholu, jeho zdravotních a sociálních dopadù a opatøení realizovaných v rámci pøíslušných politik a pravidelnì pøedávaly tato data do regionálních a globálních informaèních systémù SZO; (3) dle potøeby a svých možností zvažovaly posilování národních opatøení k øešení problémù v oblasti veøejného zdraví zpùsobovaných škodlivým užíváním alkoholu, a to na základì strategií a intervencí urèených k minimalizaci negativních dopadù konzumace alkoholu, jejichž objektivní úèinnost a efektivita z hlediska prostøedkù vynaložených na jejich realizaci byla ovìøena v rùzných kontextech; 2. UKLÁDÁ generálnímu øediteli, aby: (1) byl pøipraven návrh globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu vycházející ze všech dostupných, vìdecky ovìøených podkladù a aktuálních pøíkladù nejlepší praxe a vymezující relevantní opatøení realizovatelná v rámci pøíslušných politik za souèasného zohlednìní rùzných národních, náboženských a kulturních kontextù, vèetnì veøejnozdravotních problémù, potøeb a priorit jednotlivých státù, jakož i rozdílù v prostøedcích, kapacitách a schopnostech, jimiž jednotlivé èlenské státy disponují; (2) bylo zajištìno, že souèástí návrhu globální strategie bude soubor navržených opatøení doporuèených jednotlivým státùm k implementaci na národní úrovni s pøihlédnutím k specifickým okolnostem každé zemì; (3) byly zpracovány podrobné informace o probíhajících a novì vznikajících procesech na regionální a místní úrovni, které pro globální strategii pøedstavují významný pøínos; (4) byla rozvíjena spolupráce a konzultace s èlenskými státy a aby také probíhaly konzultace s mezivládními organizacemi, zdravotnickými odborníky, nestátními organizacemi a hospodáøskými subjekty, bìhem nichž by se hledaly zpùsoby, jak tito jednotliví aktéøi mohou pøispìt k omezování škodlivého užívání alkoholu; (5) byl prostøednictvím Výkonné rady pøedložen 63. svìtovému zdravotnickému shromáždìní návrh globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu. (Osmé plenární zasedání, 24. kvìtna 2008 – Výbor A, druhá zpráva)

l

PØÍLOHA IV

REZOLUCE 58. SVÌTOVÉHO ZDRAVOTNICKÉHO SHROMÁŽDÌNÍ (KVÌTEN 2005) WHA58.26 PROBLÉMY V OBLASTI VEØEJNÉHO ZDRAVÍ ZPÙSOBOVANÉ ŠKODLIVÝM UŽÍVÁNÍM ALKOHOLU Na základì projednání zprávy o problémech v oblasti veøejného zdraví zpùsobovaných škodlivým užíváním alkoholu19, za souèasného potvrzení závìrù rezoluce WHA32.40 o rozvíjení programù SZO zamìøených na øešení problematiky alkoholu, WHA36.12 o konzumaci alkoholu a souvisejících problémech a o rozvoji pøíslušných národních politik a programù, WHA42.20 o prevenci a zneužívání drog a alkoholu, WHA55.10 o duševním zdraví a o konkrétních opatøeních k øešení problémù v této oblasti, WHA57.10 o bezpeènosti silnièního provozu a zdraví, WHA57.16 o podpoøe zdraví a zdravém životním stylu a WHA57.17 týkající se globální strategie pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví; s odkazem na Zprávu o svìtovém zdraví 2002, v níž se uvádí, že alkoholu byly v celosvìtovém mìøítku pøipisovány 4 % zátìže nemocí a 3,2 % všech úmrtí a že alkohol byl vùbec nejvìtším rizikovým faktorem z hlediska zdraví v rozvojových zemích s nízkou mortalitou a ve vyspìlých státech v tomto ohledu figuroval na tøetím místì,20 u vìdomí, že vzorce, kontexty a celková míra spotøeby alkoholu ovlivòují zdraví obyvatelstva jako celku a že škodlivé užívání alkoholu patøí k nejbìžnìjším pùvodcùm nemocí, úrazù, násilí – zejména ve formì domácího násilí proti ženám a dìtem – zdravotního postižení, sociálních problémù a pøedèasných úmrtí, že souvisí s poruchami duševního zdraví, má vážné dopady na životní blaho jednotlivcù, rodin, komunit a celé spoleènosti a pøispívá k sociálním a zdravotním nerovnostem, zdùrazòujíc riziko újmy v dùsledku konzumace alkoholu, obzvláštì v kontextu silnièní dopravy, na pracovišti a v tìhotenství, znepokojeno rozsahem veøejnozdravotních problémù spojených se škodlivým užíváním alkoholu a tendencemi v souvislosti s rizikovým pitím, zejména mezi mladými lidmi, v mnohých èlenských státech, uvìdomujíc si, že intoxikace alkoholem se pojí s rizikovým chováním, vèetnì užívání jiných psychoaktivních látek a nebezpeèného sexu, zohledòujíc problém ekonomických ztrát pro spoleènost v dùsledku škodlivé konzumace alkoholu, vèetnì nákladù na stranì zdravotnických, sociálních a trestnìprávních systémù, ztráty produktivity a oslabení ekonomického rozvoje, uvìdomujíc si hrozby, jež z hlediska veøejného zdraví pøedstavují faktory, které pùsobí na zvyšující se dostupnost a pøístupnost alkoholických nápojù v nìkterých èlenských státech, 19/

Dokument A58/18.

20/

The world health report 2002. Reducing risks, promoting healthy life

[Zpráva o svìtovém zdraví 2002. Minimalizace rizik, prosazování zdravého životního stylu]. Geneva, World Health Organization, 2002.

36

ADIKTOLOGIE


2011/ 11 / 1 DOKUMENT

berouc na vìdomí rozšiøující se korpus poznatkù o efektivitì strategií a opatøení smìøujících k omezování negativních dopadù alkoholu, majíc na pamìti, že lidé by mìli mít možnost èinit samostatná a informovaná pozitivní rozhodnutí vedoucí ke zmìnám v jejich životì ve vztahu k záležitostem, jako je konzumace alkoholu, pøi dùsledném uvážení citlivých náboženských a kulturních specifik mnohých èlenských státù ve vztahu ke konzumaci alkoholu, a zdùrazòujíc, že „škodlivostí“ se v této rezoluci míní pouze dopady konzumace alkoholu na veøejné zdraví bez jakýchkoli negativních konotací vùèi náboženskému pøesvìdèení a kulturním normám, 58. svìtové zdravotnické shromáždìní 1. UKLÁDÁ èlenským státùm, aby: (1) vytváøely, realizovaly a vyhodnocovaly efektivní strategie a programy zamìøené na minimalizaci negativních zdravotních a sociálních dùsledkù škodlivého užívání alkoholu; (2) mobilizovaly všechny sociální a ekonomické segmenty spoleènosti, vèetnì vìdeckých, profesních, nestátních a dobrovolnických organizací, soukromého sektoru, obèanské spoleènosti a prùmyslových sdružení, k boji za omezování škodlivého užívání alkoholu a podnìcovaly je k aktivnímu a vhodnému zapojení do èinností realizovaných v této oblasti; (3) podporovaly plnìní níže uvedených úkolù uložených generálnímu øediteli, vèetnì pøípadné dobrovolné pomoci ze strany èlenských státù, které o takovou pomoc projeví zájem; 2. UKLÁDÁ generálnímu øediteli, aby: (1) byly posilovány kapacity Sekretariátu potøebné k poskytování podpory èlenským státùm pøi monitorování negativních dopadù souvisejících s alkoholem a zkvalitòovány vìdecké a empirické poznatky o úèinnosti jednotlivých politik; (2) byly zvažovány možnosti intenzivnìjšího rozvíjení mezinárodní spolupráce na minimalizaci problémù v oblasti veøejného zdraví zpùsobované škodlivým užíváním alkoholu a aktivizovány prostøedky nezbytné podpory na globální i mezinárodní úrovni; (3) byly rovnìž zvažovány možnosti dalších výzkumných studií týkajících se rùzných aspektù možných dopadù konzumace alkoholu na veøejné zdraví; (4) byla 60. svìtovému zdravotnickému shromáždìní pøedložena zpráva o osvìdèených a objektivnì ovìøených strategiích a intervencích sloužících k omezování negativních dopadù alkoholu, vèetnì komplexního posouzení veøejnozdravotních problémù pùsobených škodlivým užíváním alkoholu; (5) byly vypracovány návrhy efektivních politik a intervencí zamìøených na minimalizaci újmy zpùsobované škodlivým užíváním alkoholu a vytváøeny odborné nástroje, které budou èlenské státy moci uplatnit pøi implementaci a evaluaci doporuèených strategií a programù; (6) byly prostøednictvím dalšího shromažïování a analyzování dat o spotøebì alkoholu a jejích zdravotních a sociálních dopadech zkvalitòovány globální a regionální informaèní systémy zajišťováním technické podpory èlenským státùm a podnìcováním výzkumných aktivit tam, kde relevantní data nejsou k dispozici;


(7) byla prosazována a podporována realizace aktivit na regionální úrovni, které budou zamìøeny na rozpoznávání a léèbu poruch z užívání alkoholu ve zdravotnických zaøízeních a na zvyšování kvalifikace zdravotníkù potøebné k øešení problémù jejich pacientù souvisejících se škodlivými vzorci konzumace alkoholu; (8) byla rozvíjena spolupráce s èlenskými státy, mezivládními organizacemi, zdravotnickými odborníky, nestátními organizacemi a dalšími relevantními aktéry v zájmu prosazování implementace efektivních politik a programù zamìøených na omezování škodlivého užívání alkoholu; (9) byla organizována otevøená diskusní fóra za úèasti zástupcù prùmyslového, zemìdìlského a obchodního sektoru zamìøená na snižování zdravotních dopadù škodlivé konzumace alkoholu; (10) byla prostøednictvím Výkonné rady pøedložena 60. svìtovému zdravotnickému shromáždìní zpráva o prùbìžných výsledcích dosažených v rámci implementace této rezoluce. (Deváté plenární zasedání, 25. kvìtna 2005 – Výbor B, ètvrtá zpráva)

Veškerá práva vyhrazena. Publikace SZO lze získat na adrese WHO Press, World Health Organization, 10 Avenue Appia, 1211 Geneva 27, Switzerland (tel.è.: + 41 22 791 3264; fax: + 41 22 791 4857; e-mail: [email protected]). Žádosti o povolení reprodukovat nebo pøeložit publikace SZO, ať již za úèelem prodeje nebo nekomerèní distribuce, je tøeba zaslat WHO Press na shora uvedenou adresu (fax: + 41 22 791 4806; e-mail: [email protected]). Použitá oznaèení a prezentace materiálu v publikaci nezahrnuje žádné stanovisko ze strany SZO týkající se právního postavení jakékoli zemì, území, mìsta nebo oblasti èi jejich orgánù anebo týkající se vymezení jejich hranic nebo mezí. Vyteèkované èáry na mapách pøedstavují pøibližný prùbìh hranic, u nichž ještì nemuselo být dosaženo plné shody. Uvedení konkrétních spoleèností nebo produktù urèitých výrobcù neznamená, že je SZO podporuje nebo pøednostnì doporuèuje pøed ostatními spoleènostmi a produkty podobné povahy, jež nejsou zmiòovány. S výjimkou chyb a opomenutí se názvy patentovaných produktù odlišují velkými poèáteèními písmeny. Svìtová zdravotnická organizace pøijala veškerá odpovídající opatøení, aby ovìøila informace v této publikaci obsažené. Publikovaný materiál se však distribuuje bez záruky jakéhokoli druhu, ať již vyjádøené pøímo, èi nepøímo. Odpovìdnost za výklad a využití materiálu spoèívá na ètenáøi. SZO v žádném pøípadì nezodpovídá za škody vzniklé jeho využitím.

ADIKTOLOGIE

37

2011/ 11 / 1 KRÁTKÉ SDÌLENÍ

Èeský projekt ochrany dìtí a mládeže pøed zneužíváním alkoholu a jiných návykových látek v kontextu Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu SZO

VOBOØIL, J.

Úøad vlády ÈR, Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, Praha Citace: Voboøil, J. (2011). Èeský projekt ochrany dìtí a mládeže pøed zneužíváním alkoholu a jiných návykových látek v kontextu Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu SZO. Adiktologie, (11)1, 38–40.

Evropským trendem je v souèasných strategiích prevence problémového užívání drog, alkoholu a dalších návykových látek tzv. integrovaná politika. Hlavní myšlenkou integrované politiky je øešit legální a nelegální drogy jednou spoleènou strategií. Na rozdíl od devadesátých let, kdy protidrogovou strategií v celé Evropì i mimo ni zmítaly rùzné politické názorové proudy, se v druhé pùlce minulého desetiletí zaèal projevovat spíše nezájem politických aktérù o dané téma. Tato atmosféra však alespoò dovolila mnoho témat týkajících se problému užívání nelegálních drog odmytologizovat a tvùrci drogových politik, stejnì jako výzkumníci èi tvùrci rùzných pøístupù v oblasti prevence a léèby, mohli zaèít zkoumat a hledat svobodnìji, co jsou skuteèná témata a co je ještì nutné udìlat. Výzkumné instituce z celé Evropy i mimo ni zaèaly stále èastìji poukazovat na opakovaná zjištìní, jak úzce je propojena problematika drog nelegálních a legálních. Tato zjištìní dávají nyní základ celé øadì oficiálních aktù uvnitø koordinaèních mechanismù EU a zároveò pøinesla zpìtný efekt v mnoha zemích EU ve smyslu opìtovného nárùstu zájmu politické pozornosti danému tématu v pozitivním slova smyslu.


Již od svého zveøejnìní v belgické sbírce zákonù v roce 2003 platí evropský zákon, který vytváøí systém spolupráce pro globální a integrovanou drogovou politiku. Èeská republika tento trend reflektuje až nyní. Integrovaný evropský pøístup k užívání drog také novì naznaèuje schválený „Akèní plán realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2012“. Pøijetí integrovaného pøístupu by tak mìlo koneènì vytvoøit vhodné prostøedí pro akcentování skuteènosti, že v oblasti škodlivého užívání v principu neexistují tak zásadní rozdíly mezi užíváním drog legálních a nelegálních a že tato zdánlivì rùzná témata nelze zcela oddìlit. Prvním smìrem, kudy by se mìly ubírat v nejbližší dobì aktivity v oblasti integrované politiky, je problém užívání alkoholu mladistvými a dìtmi. Aktivita, kterou jsme již zaèali uskuteèòovat po projednání s premiérem ÈR, nese název „Projekt ochrany dìtí a mládeže pøed zneužíváním alkoholu a jiných návykových látek“. Projekt si klade za cíl preventivní opatøení ve smyslu zpøísnìní dostupnosti alkoholu (ale i jiných návykových látek, pøedevším konopných drog) pro dìti a mládež mladší 18 let se zvláštním zøetelem


Korespondenèní adresa: Mgr. Jindøich Voboøil, MSc. / [email protected] / Úøad vlády ÈR, sekretariát RVKPP, Vladislavova 4, 110 00 Praha 1

38

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / 1 KRÁTKÉ SDÌLENÍ

na dìti mladší 15 èi 16 let. Pøedpokládáme, že zmìny bude pravdìpodobnì nutné provést cestou novelizace nìkterých právních pøedpisù. Hlavním argumentem pro úvodní vstup je pak právì propojení tematiky legálních a nelegálních drog. Rùzné studie napø. z prostøedí zábavy èi na téma iniciace k užívání nelegálních drog (napø. EMCDDA, 2009) opakovanì upozoròují na skuteènost, že pravdìpodobnì existuje souvislost mezi opakovaným užíváním vìtšího množství alkoholu u dìtí a dospívajících pøed 16. rokem a pøípadným vznikem závislostí na nelegálních látkách a vede také k vysoké míøe dalšího rizikového chování. Jinými slovy, èím døíve mají mladí lidé zkušenost s jakoukoliv návykovou látkou vèetnì alkoholu (pøedevším dìti mladší 15 let), tím výraznì vìtší vzniká riziko rozvoje závislostí na nelegálních návykových látkách. To je také druhým významným dùvodem, proè Projekt ochrany dìtí a mládeže vznikl. Problém užívání alkoholu dìtmi a mladými lidmi je v ÈR dospìlou populací již tradiènì neadekvátnì podceòován. Zatímco rozvinuté zemì už pøijaly masivní opatøení v oblasti prevence užívání alkoholu mladými lidmi, Èeská republika za tímto trendem moderních spoleèností zaostává. Pøitom ÈR v rámci EU vykazuje v této oblasti dlouhodobì vysokou míru užívání alkoholu dìtí a mladistvých do 16 let. Podle Evropské studie o alkoholu a jiných drogách (Csémy et al., 2009) bylo 48 % šestnáctiletých Èechù v posledním roce alespoò jednou opilých, zatímco evropský prùmìr èinil 39 %. Tradiènì vysoká míra tolerance èeské spoleènosti ke konzumaci alkoholu velice mladými lidmi se projevuje mj. i v èíslech, která poukazují na nebezpeèí podávání alkoholu dìtem z rukou dospìlých. Tato skuteènost se týká nejen provozovatelù zaøízení zábavy a restaurací, ale i vlastních rodièù dìtí a mládeže: podle uvedené studie (Csémy et al., 2009) totiž dvì tøetiny èeských dìtí požily alkoholické nápoje ještì pøed dosažením tøináctého roku života (nejèastìji to bývá na rodinných oslavách, na pivních slavnostech, vinobraní, alkohol jim èasto nabízejí sami rodièe). Studie poskytuje i další alarmující výsledky o tom, kde naposledy dìti a mládež konzumovaly alkohol: nejvíce dotázaných uvedlo, že alkohol pili v baru nebo hospodì (35,2 %) a na diskotéce (29,9 %). To je vzhledem k jejich vìku zarážející, protože v Èeské republice je ze zákona zakázáno podávat alkohol osobám mladším 18 let. Významným dokumentem, o který je možné se v poslední dobì nejen odbornì, ale i politicky opírat a který se vìnuje problematice užívání alkoholu, je Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu (WHO, 2010) Svìtové zdravotnické organizace, která byla pøijata 63. zasedáním Svìtového zdravotnického shromáždìní v kvìtnu 2010. Strategie uvádí: „…Odhaduje se, že z pøíèin souvisejících s alkoholem zemøelo v roce 2004 na celém svìtì 2,5 milionu osob, vèetnì 320 000 mladých lidí ve vìku od 15 do 29 let. … Ochrana zdraví obyvatelstva formou prevence

a omezování škodlivého užívání alkoholu je z hlediska veøejného zdraví prioritou. … Zvláštní pozornost bude tøeba vìnovat snižování rizik, …. , jež hrozí skupinám obyvatel, které jsou vystaveny zvýšenému riziku škodlivého užívání alkoholu, mezi nìž patøí dìti, dospívající, ženy v plodném vìku, tìhotné a kojící ženy, pøíslušníci pùvodního obyvatelstva a další menšiny nebo skupiny nízkého socioekonomického postavení.“ (SZO, 2011, s. 21 a 23.) Nezbytnou souèástí výše zmínìného projektu musí být výrazná mediální kampaò zamìøená na prevenci škodlivého užívání alkoholu. Ovìøenou potøebnost – a úèinnost – takových mediálních akcí zdùrazòuje i zmínìná globální strategie: „Dùležitou souèástí programù realizovaných v rámci opatøení na úrovni komunity, které prokazatelnì vedly ke zmìnám v pøístupu mladých lidí k alkoholu a k omezení negativních dopadù konzumace alkoholu, napø. dopravních nehod a násilí, jsou mediální kampanì. Další pøístup, který lze uplatnit v rámci aktivit realizovaných na komunitní úrovni v nízkopøíjmových zemích, je podnìcování jednotlivých spoleèenství k pùsobení na veøejné mínìní v zájmu eliminace místních determinant zvýšené míry škodlivého užívání alkoholu“ (SZO, 2011, s. 34). K diskutované možnosti omezit hodiny prodeje alkoholických nápojù se Globální strategie vyjadøuje jednoznaènì souhlasnì: „Omezování hodin èi dnù, bìhem nichž dochází k prodeji alkoholických nápojù, vede k menšímu množství problémù s alkoholem souvisejících, a to vèetnì snížení pøípadù zabití a násilných napadení“ (SZO, 2011, s. 34). Strategie konstatuje i souvislost mezi cenovou dostupností alkoholických nápojù a mírou konzumace alkoholu: „Èím je alkohol finanènì pøístupnìjší – èím nižší je jeho cena nebo èím vìtší je kupní síla obyvatelstva – tím více je ho konzumováno a tím vìtší škody pùsobí jak v bohatých, tak chudších státech. Z modelových analýz vyplývá, že stanovení minimální ceny za gram alkoholu snižuje jeho spotøebu a negativní dopady“ (SZO, 2011, s. 35). Ještì zbývá zmínit hlavní cíle projektu: Prvním cílem je zmìna tolerantního postoje spoleènosti k požívání alkoholu u dìtí a mladistvých prostøednictvím medializace a osvìtou problematiky negativních dopadù pøedèasného požívání alkoholu. Druhým cílem je omezení dostupnosti alkoholu mládeži, a to pøedevším zefektivnìním vymahatelnosti práva a zpøísnìním sankcí. Možnými cestami jsou zde napøíklad zjednodušení dokazování v tom smyslu, aby již sama skuteènost, že se dítì èi mladistvý nachází v místì, kde se konzumuje alkohol (a alkohol se tedy nachází v bezprostøední blízkosti dítìte èi mladistvého), byla dostateèným dùkazem; dále napøíklad zavedení principu jednorázovosti (možnost efektivnìji postihovat i jednorázové porušení pøedpisù) èi zvýšení odpovìdnosti provozovatelù zaøízení, ve kterých je podáván alkohol, a to pøedevším pøehodnocením systému ukládání sankcí tak, aby maximálnì motivoval provozovatele zaøíze-

ADIKTOLOGIE

39

ní dodržovat zákaz podávání alkoholu mladistvým (napø. zvýšením finanèních sankcí, rozdìlením zodpovìdnosti za podávání alkoholu mladistvým na provozovatele i èíšníka apod.). Oblastí dostupnosti alkoholu se zabývá i Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu: „Dùležitý zpùsob snižování celkové míry škodlivého užívání alkoholu pøedstavují veøejnozdravotní strategie usilující o regulaci komerèní èi veøejné dostupnosti alkoholu prostøednictvím legislativy, politik a programù. Tyto strategie poskytují základní nástroj, kterým je možné pøedejít tomu, aby mìly ohrožené a rizikové skupiny populace snadný pøístup k alkoholu. Komerèní a veøejná dostupnost alkoholu mùže mít reciproèní vliv na spoleèenskou dostupnost alkoholu a pøispívat tak k postupným zmìnám v sociálních a kulturních normách, které vytváøejí podmínky pro škodlivé užívání alkoholu.“ (SZO, 2011, s. 26.) Závìrem je tøeba øíci následující: Rádi bychom pøi realizaci uvedeného projektu nalezli možnosti spolupráce s odborníky na stranì represe i prevence, v oblasti médií, vèetnì médií elektronických, veøejnoprávní televize a rozhlasu, ale i soukromých subjektù, které by se zapojily do celonárodní kampanì proti benevolentnímu pøístupu pøi výchovì mladé

generace ke zdravému zpùsobu života. Souèástí tohoto vyváženého pojetí je i nalezení adekvátního vyváženého pøístupu k zájmùm rùzných stran: „Výroba, distribuce, komerèní propagace a prodej alkoholu vytváøejí pracovní místa a jsou zdrojem znaèných pøíjmù pro hospodáøské subjekty i státní správu na rùzných úrovních ve formì daní. … Pøíslušní zodpovìdní èinitelé se tak musejí vypoøádat s nelehkým úkolem, jak na jedné stranì vìnovat náležitou pozornost ochranì zdraví populace a souèasnì zohledòovat jiné cíle, zájmy a povinnosti, vèetnì mezinárodních právních závazkù“ (SZO, 2011, s. 22). Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu uvádí: „Trvale udržitelná opatøení vyžadují silné vedení a pevný základ v podobì informovanosti a politické vùle a odhodlání. Toto odhodlání a zaujetí pro vìc by se v ideálním pøípadì mìlo projevovat adekvátnì financovanými komplexními a mezisektorovými národními politikami, které jasnì stanoví podíl jednotlivých zainteresovaných partnerù a rozdìlení jejich povinností“ (SZO, 2011, s. 24). Projekt ochrany dìtí a mládeže pøed zneužíváním alkoholu a jiných návykových látek je na svém zaèátku. Vìøíme, že zmínìný pevný základ a odhodlání v podobì politické vùle se podaøí nalézt i v Èeské republice.

LITERATURA / REFERENCES l Csémy, L., Chomynová, P., Sadílek, P. (2009). Evropská školní studie o alko-

l SZO (2011). Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoholu.

holu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské republice v roce

(Translated from WHO (2010). Global strategy to reduce the harmful use of al-

2007. Notes: http://www.drogy-info.cz/index.php/publikace/vyzkumne_zpra-

cohol. Geneva: World Health Organization.) Adiktologie, (11)1, 20–37.

vy/evropska_skolni_studie_o_alkoholu_a_jinych_drogach_espad_2007. Sta-

l WHO (2010). Global strategy to reduce the harmful use of alcohol. Gene-

ženo: 25. února 2011.

va: World Health Organisation. Notes: http://www.who.int/substance_abu-

l EMCDDA (2009). Poly-drug use: patterns and response. Selected Issue.

se/msbalcstragegy.pdf. Staženo 3. bøezna 2011.

Lisbon: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction.

40

ADIKTOLOGIE

VOBOØIL, J.

2011/ 11 / 1 ZPRÁVY

IMPAKT FAKTOR 2009

JCR Year and Edition: 2009 Social Science Abbreviated Journal Title

ISSN

{2009}

Impact

5-Year

Immediacy

{2009}

Cited

Eigenfacto

Article

Total Cites

Factor

Impact

Index

Articles

Half-Life

r Score

Influence

Factor

Score

ADDICTION

0965-2140

10432

3.842

4.800

1.302

205

6.VII

0.03115

1.661

J SUBST ABUSE TREAT

0740-5472

3137

2.902

3.007

0.505

99

7.0

0.00817

0.896

3.327

1.210

PSYCHOL ADDICT BEHAV

0893-164X

2187

2.679

INT J DRUG POLICY

0955-3959

827

2.541

ADDICT BEHAV

0306-4603

5936

2.248

J STUD ALCOHOL DRUGS

1937-1888

5927

2.065

0.146

82

6.IV

0.00770

0.721

61

4.0

0.00294

2.501

0.256

176

6.VI

0.01920

0.848

2.769

0.291

127

9.0

0.01101

0.980

DRUG ALCOHOL REV

0959-5236

1174

1.646

1.994

0.663

80

4.VIII

0.00451

0.638

AM J ADDICTION

1055-0496

1218

1.534

1.950

0.246

65

5.VII

0.00440

0.659

AM J DRUG ALCOHOL AB

0095-2990

1486

1.335

1.636

0.250

64

8.V

0.00325

0.507

J GAMBL STUD

1050-5350

762

1.284

1.843

0.154

39

7.IV

0.00157

0.475

SUBST ABUSE TREAT PR

1747-597X

110

1.246

1.161

0.105

19

2.V

0.00053

0.275

J ADDICT DIS

1055-0887

771

1.234

1.661

0.163

43

7.III

0.00194

0.487

EUR ADDICT RES

1022-6877

553

1.233

1.581

0.226

31

6.V

0.00145

0.470

ALCOHOL RES HEALTH

1535-7414

954

0.960

2.205

0.000

7

7.V

0.00189

0.811

J PSYCHOACTIVE DRUGS

0279-1072

947

0.811

1.034

0.043

47

9.I

0.00153

0.280

J DRUG EDUC

0047-2379

475

0.792

1.083

0.000

20

9.I

0.00106

0.423

SUBST USE MISUSE

1082-6084

1663

0.725

1.426

0.205

122

6.0

0.00500

0.423

DRUG-EDUC PREV POLIC

0968-7637

258

0.697

0.720

0.000

33

5.II

0.00084

0.195

ADDICT RES THEORY

1606-6359

454

0.626

0.967

0.340

47

6.I

0.00135

0.302

J CHILD ADOLES SUBST

1067-828X

241

0.512

0.720

0.115

26

8.V

0.00054

0.243

J DRUG ISSUES

0022-0426

873

0.469

1.191

0.018

55

9.V

0.00196

0.451

J ADDICT NURS

1088-4602

57

0.171

0.176

17

{2009}

Impact

5-Year

Immediacy

{2009}

Cited

Eigenfacto

Article

Total Cites

Factor

Impact

Index

Articles

Half-Life

r Score

Influence

0.00014

JCR Year and Edition: 2009 Science Abbreviated Journal Title

ISSN

Factor

Score

ADDICT BIOL

1355-6215

1055

4.728

3.868

0.962

53

3.VI

0.00442

1.167

ADDICTION

0965-2140

10432

3.842

4.800

1.302

205

6.VII

0.03115

1.661

DRUG ALCOHOL DEPEN

0376-8716

8348

3.599

3.947

0.890

254

6.0

0.02659

1.281

ALCOHOL CLIN EXP RES

0145-6008

11624

3.392

3.568

0.395

233

7.VII

0.02675

1.030

ALCOHOL

0741-8329

2182

2.407

2.532

0.263

57

7.IX

0.00519

0.753

ALCOHOL ALCOHOLISM

0735-0414

3010

2.289

2.454

0.826

86

7.II

0.00751

0.749

ADDICT BEHAV

0306-4603

5936

2.248

2.501

0.256

176

6.VI

0.01920

0.848

J STUD ALCOHOL DRUGS

1937-1888

5927

2.065

2.769

0.291

127

9.0

0.01101

0.980

J ADDICT MED

1932-0620

53

0.754

0.754

0.357

28

0.00026

0.220

SUBST USE MISUSE

1082-6084

1663

0.725

1.426

0.00500

0.423

J ADDICT NURS

1088-4602

57

0.171

0.205

122

0.176

17

6.0

0.00014

Zdroj: ISI Web of Knowledge, III/2011

ADIKTOLOGIE

41

2011/ 11 / 1 REVIEW ARTICLE

Overview of the Drug Situation in Georgia

JAVAKHISHVILI, D. J.1, STURUA, L.2, OTIASHVILI, D.3, 4, KIRTADZE, I.3, ZÁBRANSKÝ, T.4 1

Global Initiative on Psychiatry, Regional Centre in Tbilisi

2

Non-Communicable Diseases Department, National Centre for Disease Control and Public Health, Tbilisi

3

Addiction Research Centre, Alternative Georgia, Tbilisi, Georgia

4

Centre for Addictology, Department of Psychiatry, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General

University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Javakhishvili, D. J., Sturua, L., Otiashvili, D., Kirtadze, I., Zábranský, T. (2011). Drogová situace v Gruzii – struèný pøehled. Adiktologie, (11)1, 42–51.

SUMMARY: This analytical review aims to summarise the main aspects of the drug situation in Georgia. It also attempts to identify drug information gaps, as well as the adequacy of the system of responses to the drug problem in the country. The structure is based on EMCDDA standards and involves the system of key and core indicators of drug epidemiology. The review reflects the drug situation and related challenges as studied and perceived by the authors. The analysis is based on data from 2009 and 2010. In certain cases the 2008 data are referred to. The review shows that despite the positive developments in the field of drug demand reduction measures, which are mostly driven by international sponsors, there are still a number of problems in the country that require an immediate response from the national government and society: first of all, the lack of a structured and balanced drug strategy and corresponding drug action plans, and the subsequent: (i) lack of a coordination mechanism in the field of drug demand and supply reduction measures; (ii) absence of institutional mechanisms for primary and secondary prevention; (iii) insufficient drug legislation and underdeveloped legislative practices; (iv) one-sided development of treatment methods, with little or no attention being paid to non-drug-assisted comprehensive care, including social rehabilitation, and (v) absence of institutional mechanisms for the maintenance of a drug information system that would provide sound evidence for the planning of interventions. KEY WORDS: GEORGIA – DRUG SITUATION MONITORING – KEY INDICATORS OF DRUG EPIDEMIOLOGY – DRUG POLICY – PREVENTION – TREATMENT – HARM REDUCTION – LAW ENFORCEMENT

Submitted: 23 / FEBRUARY / 2011

Accepted: 11 / MARCH / 2011

Translation from English: David Záleský th

Grant support: 8 Programme for Support of Collaboration with Universities in Georgia, Czech Ministry of Education, Project. No. 610-09-237770 Address for correspondence: Dr. Jana Darejan Javakhishvili / [email protected] / Foundation “Global Initiativie on Psychiatry – Tbilisi”, 49a Kipshidze Street, Tbilisi 0162, Georgia

42

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / 1 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK

Drogová situace v Gruzii – struèný pøehled

JAVAKHISHVILI, D. J.1, STURUA, L.2, OTIASHVILI, D.3, 4, KIRTADZE, I.3, ZÁBRANSKÝ, T.4 1

Globální iniciativa v psychiatrii, Regionální centrum Tbilisi,

2

Oddìlení nepøenosných chorob, Národní centrum pro kontrolu chorob a národní zdraví, Tbilisi,

3

Centrum výzkumu závislostí, Unie Alternative Georgia, Tbilisi, Gruzie

4

Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, První lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice

v Praze Citace: Javakhishvili, D. J., Sturua, L., Otiashvili, D., Kirtadze, I., Zábranský, T. (2011). Drogová situace v Gruzii – struèný pøehled. Adiktologie, (11)1, 42–51.

SOUHRN: Tato analytická zpráva shrnuje hlavní aspekty drogové situace v Gruzii. Zároveò se pokouší identifikovat mezery v drogových informacích a stupeò pøimìøenosti systémových reakcí na drogovou problematiku v zemi. Struktura se opírá o standardy EMCDDA a zahrnuje systém klíèových a nukleárních indikátorù drogové epidemiologie. Analýza reflektuje drogovou situaci a s ní související problémy tak, jak je zkoumali a vnímali autoøi. Analýza se opírá o data z let 2009 a 2010. V nìkterých pøípadech se odkazuje na data z roku 2008. Analýza ukazuje, že navzdory pozitivnímu vývoji v oblasti opatøení pro snížení drogové poptávky, která jsou z vìtší èásti financována mezinárodními sponzory, pøetrvává v zemi øada problémù, které vyžadují neodkladnou reakci vlády i spoleènosti: spojujícím prvkem je absence strukturované a vyvážené protidrogové strategie a odpovídajících protidrogových akèních plánù a z této absence vyplývající (i) chybìjící koordinaèní mechanismy pro opatøení omezující poptávku a nabídku drog, (ii) absence institucionálních mechanismù pro primární a sekundární prevenci, (iii) nedostateèná protidrogová legislativa a nedopracované legislativní postupy, (iv) jednostranný rozvoj léèebných metod, kdy se vùbec nebo témìø vùbec nevyužívá komplexní péèe (zahrnující sociální rehabilitaci) s cílem života bez pomoci psychotropních léèiv a (v) absence institucionálních mechanismù pro kontinuální provoz systému drogových informací, jenž by poskytoval spolehlivé podklady pro plánování intervencí.

KLÍÈOVÁ SLOVA: GRUZIE – MONITOROVÁNÍ DROGOVÉ SITUACE – KLÍÈOVÉ INDIKÁTORY DROGOVÉ EPIDEMIOLOGIE – PROTIDROGOVÁ POLITIKA – PREVENCE – LÉÈBA – HARM REDUCTION – PROSAZOVÁNÍ PRÁVA

Došlo do redakce: 23 / ÚNOR / 2011


Pøeklad z angliètiny: David Záleský Grantová podpora: 8. rozvojový program MŠMT ÈR: Cílený rozvoj spolupráce v oblasti VŠ vzdìlávání ve zdravotnických oborech mezi 1. LF UK Praha a pracovišti v Gruzii, projekt è. 610-09-237770 Korespondenèní adresa: Jana Darejan Javakhishvili / [email protected], [email protected] / Foundation “Global Initiativie on Psychiatry – Tbilisi”, 49a Kipshidze Street, Tbilisi 0162, Georgia

ADIKTOLOGIE

43

l

1 ÚVOD

Gruzie (obrázek 1, tabulka 1) je republika s prezidentským ústavním systémem, rozkládající se jižnì od pohoøí Kavkaz. Zemì se skládá z devíti regionù a jedné autonomní republiky. Dva regiony – Abcházie a Jižní Osetie – jsou od zbytku zemì oddìlené v dùsledku vnitøních konfliktù z poèátku 90. let; rozkol se ještì zvýraznil po válce s Ruskou federací a následnou de facto ruskou okupací tìchto gruzínských území v roce 2008. V Gruzii žije pøibližnì 288 000 vnitøních uprchlíkù, dalších 118 000 Gruzíncù uprchlo do Ruska. Hlavním mìstem je Tbilisi s populací 1 253 000 obyvatel.

RUSKÁ FEDERACE

P O H O Ø Í

K A V K A Z

GRUZIE ÈERNÉ MOØE Tbilisi

šíitští a sunnitští muslimové (Pankisi Goarge), arménská apoštolská církev (gruzínský region Javakheti), katolíci, baptisté, judaisté. Gruzínská republika zažila po získání nezávislosti na Sovìtském svazu v roce 1991 prudké ekonomické, politické i spoleèenské zmìny. Po pádu totality a uvolnìní politické, sociální a obchodní kontroly vzrostl obchod s nelegálními drogami, zvýšil se poèet uživatelù drog a postoj k drogám se u obyvatelstva diverzifikoval. K obchodu s nelegálními drogami pøispívá v Gruzii øada faktorù, z nichž tøi pokládáme za zásadní: • Gruzínská republika a celý jižní Kavkaz je pøirozeným dopravním koridorem z Asie do Evropy pro pašování jakéhokoliv zboží vèetnì drog; • dva nevyøešené vnitøní etnické konflikty omezují možnosti úøadù kontrolovat gruzínské území a jeho hranice; • dìdictví sovìtského represívního pøístupu k organizování veøejného života a s ním spojená spoleèenská apatie zpomaluje a komplikuje snahy o stanovení vyvážené a pragmatické drogové strategie a následnì i udržitelného systému intervencí a reakcí. l

2 UŽÍVÁNÍ DROG V POPULACI OBECNÌ A MEZI MLÁDEŽÍ

TURECKO ÁZERBÁJDŽÁN ARMÉNIE

Obrázek 1 / Figure 1 Schematická mapa Gruzie Schematic map of Georgia

Další významná mìsta jsou: Kutaisi (241 100), Rustavi (158 000), Batumi (137 100), Zugdidi (105 000 vèetnì vnitøních uprchlíkù z okupované Abcházie), Chiatura (70 000), Gori (70 000), Poti (50 900). Úøedním jazykem je gruzínština, na území Abcházie gruzínština a abcházština. Hlavním náboženstvím je pravoslaví, další náboženské skupiny tvoøí

V souèasnosti neexistují spolehlivá data ukazující rozsah jednotlivých typù užívání nelegálních drog v Gruzii s výjimkou injekèního/problémového užívání (viz níže). Èísla, jež se obèas objevují v gruzínských médiích, jsou nerealisticky vysoká, zmiòované pøípady nejsou jednoznaènì definovány a nevycházejí z transparentních dat ani spolehlivých odhadních metod. Mezi gruzínským obyvatelstvem zatím nebyl proveden žádný prùzkum všech vìkových skupin populace týkající se užívání drog, a to ani v celostátním mìøítku, ani omezenì v urèité oblasti nebo mìstì. První prùzkum mezi gruzínskou mládeží, který dùslednì dodržoval mezinárodní standardy, byl proveden Národním støediskem pro kontrolu nemocí (NCDC) v rámci

Tabulka 1 / Table 1 Základní údaje o Gruzii Key figures on Georgia (www.geostat.ge)

44

Rok

Gruzie

Zdroj

Populace

2009

4,4 mil

Národní statistický úøad Gruzie

HDP per capita ve standardu kupní síly

2009

1 759,7 EUR


Nerovnost distribuce pøíjmu

N/A

N/A

N/A

Míra nezamìstnanosti

2009

16,9 %


Poèet uvìznìných osob

2009

480/100 000 obyvatel


Mìsíèní pøíjem domácnosti

2009

EUR 244,4


Populace pod hranicí chudoby

2009

21 %


ADIKTOLOGIE

JAVAKHISHVILI, D. J., STURUA, L., OTIASHVILI, D., KIRTADZE, I., ZÁBRANSKÝ, T.


Jihokavkazského protidrogového programu (SCAD)1 (Baramidze & Sturua, 2009). S použitím metodologie ESPAD a dotazníku, který byl upraven tak, aby odpovídal gruzínské terminologii a kulturnímu prostøedí, studie zjistila, že v únoru 2009 uvedlo 17 % dotazovaných adolescentù ve vìku 15–16 let v hlavním mìstì Tbilisi, že alespoò jednou v životì užili marihuanu. Po konopí byla pro dotazovanou mládež druhou nejdostupnìjší drogou extáze, jejíž minimálnì jedno užití pøiznalo 7,5 % studentù; celoživotní prevalence amfetaminových stimulantù byla kolem 2 %. Celoživotní zkušenost s kokainem ve formì cracku pøiznalo ménì studentù (1,1 %) a míra zkušeností s heroinem byla ještì nižší (1 %). Celoživotní zkušenost s práškovým kokainem mìlo 0,6 % dotazovaných studentù. Stejný poèet udal zkušenosti s gamahydroxybutyrátem (GHB) a anabolickými steroidy i s intravenózním užíváním drog. Ve vzorku, který byl pro mìsto Tbilisi reprezentativní, byla celoživotní prevalence jakékoli nezákonné drogy 20 % (33 % mužù; 8 % žen) (Baramidze & Sturua, 2009). Statistická chyba pro každou z udávaných hodnot je ±5 % Prùzkum mezi mládeží byl provádìn v Tbilisi a získané výsledky odrážejí situaci charakteristickou pro tbiliskou mládež. Z toho vyplývá, že výsledky studie nelze extrapolovat na celou populaci gruzínské mládeže. Na jaøe 2011 má Gruzie nicménì v plánu zapojit se do pravidelné vlny ESPAD a na základì této spolupráce provést celostátní prùzkum ESPAD.

U injekèního užívání drog je nejèastìjší primární drogou opioid; do roku 2000 to byl heroin. Od roku 2004 se injekènì vesmìs používá buprenorfin ve formì pøípravku Subutex® (Javakhishvili et al., 2006). Subutex® se využívá pro substituèní terapii závislosti na opioidech, a to hlavnì v Evropské unii, Spojených státech, Austrálii, Indii, Èínì i jinde. V Gruzii nebyl Subutex® dosud registrován jako léèivo, a proto je nelegální, dostává se na èerný trh ze zahranièí a konkuruje tam heroinu. Podle údajù z léèeben závislostí požádala v roce 2007 pøibližnì tøetina léèených IDU o léèbu kvùli problémùm spojeným s neléèebným užíváním Subutexu® (Otiashvili et al., 2008b). Od roku 2008 terénní studie naznaèují, že celkové užívání Subutexu® pomalu klesá a vìtší podíl na trhu si ukusují snáze dostupnìjší injekènì aplikované drogy – nejèastìji podomácku vyrábìné stimulanty pøipravované z pseudo/efedrinu nebo z lékù proti kašli, obsahujících fenylpropanolamin, které jsou v lékárnách k mání bez receptu (Otiashvili et al., 2008; Kirtadze et al., 2010). Finální (injekènì aplikovatelný) produkt obsahuje metamfetamin (pøezdívaný „vint”, „boltuška”; relativnì dlouho pùsobící stimulant pøipravený redukcí pseudo/efedrinu) nebo methkatinon (pøezdívaný „jeff”; krátkodobì pùsobící stimulant pøipravovaný oxidací pseudo/efedrinu). Užívání kokainu a jiných amfetaminù, než dvou jmenovaných výše, zùstává v Gruzii na velmi nízké úrovni (Javakhishvili et al., 2009).

l

l

3 PROBLÉMOVÉ UŽÍVÁNÍ DROG

Jak bylo konstatováno v pøedchozí èásti, hodnoty rozsahu (rùzné vzorce) užívání drog, jež se objevují ve veøejných debatách v Gruzii, byly až donedávna extrémnì nepøesné, bez jakékoli transparentní metodologie. První pokus zavrhnout prosté dohady a dojít ke kvalifikované shodì ohlednì poètu injekèních uživatelù drog (IDU) v zemi byl uèinìn bìhem Konference pro konsensus ve vìci prevalenèního odhadu odborníkù v oboru snižování poptávky po drogách, která se konala 21. dubna 2009. Setkání, které zorganizovala organizace Národní koordinaèní mechanismus pro HIV/AIDS (CCM), kriticky zhodnotilo výsledky „Studie odhadu prevalence injekèního užívání drog v Gruzii multiplikaèní metodou s využitím nominátorù” (Sirbiladze, 2010), provedené v rámci programu Jižní Kavkaz proti drogám (SCAD), jenž implementoval UNDP a financovala jej Evropská unie. Úèastníci Konference pro konsensus zkombinovali nìkolik odhadních metod a shodli se, že poèet IDU v zemi je pøibližnì 40 000 (95 % CI: 39 000–41 000), tj., 1,5 % (1,48 %–1,52 %) populace ve vìku 15–64 (Sirbiladze, 2010). Pøedpokládá se, že v Gruzii jsou všichni problémoví uživatelé drog zároveò injekèními uživateli (Sirbiladze, 2010). 1/

Data byla sbírána v únoru 2009 a cílovou populací byli studenti desátého

stupnì z Tbilisi (z 93 % narození v roce 1992), tzn. že jim v dobì sbìru dat bylo v prùmìru 16,1 roku.

DROGOVÁ SITUACE V GRUZII – STRUÈNÝ PØEHLED

4 POPTÁVKA PO SPECIALIZOVANÉ LÉÈBÌ A SLUŽBÁCH

V roce 2009 pùsobilo v zemi pìt specializovaných klinik pro léèbu závislostí, poskytujících krátkodobou i støednìdobou detoxikaci s minimální èi nulovou následnou lékaøskou èi psychosociální podporou (Chikovani et al., 2010). V roce 2009 prošlo detoxikací 584 pacientù (841v roce 2008 a 1 092 v roce 2007). Výraznou vìtšinu žadatelù o tuto formu léèby tvoøili muži z vìkové skupiny 25–39 let (402 z 584 pacientù v roce 2009). Z drogové závislosti se takto v roce 2009 léèilo pouze 12 žen. Na rozdíl od detoxikací se poèet pøípadù substituèní léèby opioidy (OST) v nedávných letech zvyšoval a v roce 2009 bylo léèeno metadonem 1200 pacientù. Od ledna 2010 je pøibližnì 60 pacientùm v Tbilisi poskytována substituèní léèba Suboxonem® (kompozitní pøípravek obsahující buprenorfin a naloxon, který má snížit riziko injekèního užití). Vìtšina pacientù, kteøí se pøicházeli léèit do léèeben závislostí, byli tradièní uživatelé opioidù, pøevážnì závislí na heroinu. V roce 2008 byl zaznamenán nárùst poètù pacientù detoxikace, jejichž hlavní drogou byly podomácku vyrábìný metamfetamin a methkatinon (Todadze et al., 2008). Vìtšina hospitalizaèních detoxikací (94,5 % v roce 2009, 97,4 % v roce 2008 a 93 % v roce 2007) byla provedena na specializovaných klinikách v Tbilisi, zatímco pouze 5,5 %

ADIKTOLOGIE

45

(2,2 % v roce 2008, 7 % v roce 20072) bylo provedeno v regionu Adjara. (Obrázek 2.)

2,3 % 0,6 %

2,7 %

1% 35 %

1800 1600 1400 1200

58,4 % substituce detox

285 552

1000

1200

130

800 8

600

911

400 200

1082 841

603 306

300

2003

2004

584

0 2005

2006

2007

2008

2009

Obrázek 2 / Figure 2 Pacienti léèení v narkologickém systému v Gruzii, 2003–2009 (Todadze, K., 2009; Sturua, L., 2010) Patients treated by the narcological system in Georgia, 2003–2009 (Todadze K., 2009, Sturua L. 2010)

neznámý z matky na dítì krevní transfuze homosexuální kontakty heterosexuální kontakty injekèní užívání drog

l

5 INFEKÈNÍ NEMOCI SPOJENÉ S UŽÍVÁNÍM DROG Do 18. srpna 2010 registrovalo Centrum klinické imunologie pro výzkum infekèních chorob a AIDS (dále AIDS Centrum) celkem 2 497 pøípadù HIV, z toho 1 849 mužù (75 %) a 648 žen (25 %). Vìtšina pacientù (60 %) byla v dobì diagnózy z vìkové skupiny 29 až 40 let. 1369 z nich dosáhlo infekèního stadia AIDS a 583 z nich zemøelo. Mezi registrovanými nositeli HIV je injekèní užívání drog nejèastìjším zpùsobem nákazy (58,4 %). Dalšími zpùsoby pøenosu jsou: heterosexuální pøenos (35 %), z matky na dítì (2,3 %), homosexuální pøenos (2,7 %), neurèený (1,0 %) a krevní transfuze (0,6 %) (AIDS Centrum, 2010) (obrázek 3). Mezi injekèními uživateli drog (IDU) kolísá prevalence HIV mezi 1,5 % až 4,5 % v závislosti na lokalitì (Chikovani et al., 2010). Podle nedávné studie je prevalence viru hepatitidy C (HCV) mezi HIV pozitivními pacienty až 48,6 %. Podle studie byla u HIV+ mužù vyšší pravdìpodobnost koinfekce HCV než u HIV+ žen (60,8 % oproti 18,0 %). Prevalence HCV mezi HIV+ injekèními uživateli drog byla 73,40 %. Pravdìpodobnost infekce HCV byla u HIV+ IDU 3,25 (95 % CI; CL–1,89–5,26; p<0,01) v porovnání s tìmi, kdo drogy injekènì neužívají. Prevalence protilátek virové hepatitidy B (anti-HBV) mezi HIV pozitivními byla ve studii 43,42 % (76/175) a prevalence chronické infekce HBV (HBsAg pozitivní) byla 6,86 % (12/175). Míra prevalence HBsAg byla u IDU 8,51 % a 5,26 % u neinjektorù. Trojitá infekce (HIV, hepatitida C a chronická hepatitida B) byla zjištìna u 9 pacientù (5,14 %). Infekce byly spojeny s injekèním 2/

Dùvodem poklesu je snížení pøíspìvkù z veøejných zdrojù na detoxifikaè-

ní služby v regionu Adjara.

46

ADIKTOLOGIE

Obrázek 3 / Figure 3 Zpùsoby pøenosu infekce u HIV+ pøípadù v Gruzii (AIDS Centrum, 2010) Infection transmission routes in HIV+ cases in Georgia (AIDS Centre, 2010)

užíváním drog (88,88 %) a pøevážnì souvisely se sdílením jehel/støíkaèek a dalších injekèních parafernálií (Badridze, N. et al., 2008). V roce 2009 bylo z 2 077 injekèních uživatelù drog (IDU), kteøí se úèastnili programù harm reduction a kteøí byli testováni na HIV a HCV v Centrech dobrovolného poradenství a testování (VCT), zjištìno 23 pøípadù HIV+ (1,1 %) a u 999 osob byla novì zjištìna pozitivita na protilátky proti hepatitidì C (48 % testovaných) (Otiashvili, D., 2010a). l

6 ÚMRTÍ V SOUVISLOSTI S DROGAMI

Od 90. let 20. století do roku 2007 nebyla v Gruzii data o úmrtích v souvislosti s drogami nijak sledována. V roce 2004 byl na Ministerstvu vnitra založen Úøad soudního znalectví, který zaèal znovu zaznamenávat úmrtí v souvislosti s drogami – prozatím pouze v hlavním mìstì Tbilisi. V roce 2009 bylo celkem 19 pøípadù (0,8 % všech pøípadù nepøirozeného úmrtí) vyšetøovaných Úøadem soudního znalectví v Tbilisi identifikováno jako smrt z pøedávkování (28 v roce 2008, 39 v roce 2007). Pøestože data nepokrývají celou zemi a systém sbìru dat prozatím neumožòuje urèení typu drogy/drog, které pøedávkování zpùsobily, je to poprvé, co se v nezávislé Gruzii objevily oficiální údaje



o úmrtích v souvislosti s drogami. Systém je nyní tøeba pouze vylepšit co do kvality dat a pokrytí. V roce 2004 ustavil program SCAD zvláštní tým, který mìl za úkol provést studii o mortalitì v souvislosti s drogami založenou na porovnání historického registru narkologických pacientù a registru obyvatel/obecné mortality. Studii vypracoval Gruzínský výzkumný institut závislostí. Podle výsledkù studie byla mortalita mužù mezi 18 a 54 lety, kteøí byli nìkdy v životì registrováni v tzv. „Narkologickém registru“ (Rejstøíku uživatelù drog, kteøí nìkdy pøišli do kontaktu s policií a/nebo „narkologickým“ léèebným systémem) v roce 2003 v Gruzii dvakrát vyšší než mortalita mezi muži stejného vìku bez takového záznamu (Javakhishvili et al., 2005). l

7 PREVENCE

V roce 1995 byla skupinou profesionálù založena nevládní organizace Bemoni, která zaèala s implementací programù malých komunit a školní prevence; to byla vùbec první specifická primární protidrogová prevence v historii zemì. Ministerstvo práce, zdravotnictví a sociálních vìcí (MoLHSA) Gruzie neslo po mnoho let klíèovou zodpovìdnost za to, co bylo nazýváno státní prevencí, ale vládou podporované programy se zamìøovaly výhradnì na testování moèi osob, které policie podezøívala z užívání drog. Od poèátku 90. let do souèasnosti se snaha snížit poptávku po drogách, vyvíjená gruzínskou vládou a mezinárodními sponzory, primární protidrogové prevenci témìø nevìnovala. Toto období se èasto vyznaèovalo jen sporadickými aktivitami, nedostateèným finanèním krytím, malým množstvím projektù i pøispìvatelù a chybìjícími mechanismy kontroly kvality (v roce 2005: 100 pøímých pøispìvatelù, rozpoèet – 10 000 EUR; v roce 2006: 30 pøímých pøispìvatelù, rozpoèet – 20 000 EUR; v roce 2007: žádné programy; v roce 2008: 300 pøímých pøispìvatelù, rozpoèet – témìø 100 000 EUR; v roce 2009 – 60 pøímých pøispìvatelù, 10 000 EUR). V zemi neexistují osnovy pro výuku o drogách, v souèasnosti neposkytuje žádná vysoká škola vzdìlání v oblasti drog pro budoucí uèitele, žurnalisty, psychology, sociální pracovníky ani další profesionály, kteøí by mìli hrát v primární (i sekundární) protidrogové prevenci hlavní úlohu. Nová iniciativa Centra adiktologie Karlovy univerzity v Praze, gruzínské nevládní organizace Alternative Georgia a IB Caucasian University má v plánu tuto mezeru zaplnit a pøipravit pro jednotlivé typy vysokých škol osnovy výuce drogové problematiky. l

8 ROZVOJ LÉÈBY

Po rozpadu Sovìtského svazu se na poèátku 90. let objevily první dvì narkologické kliniky, poskytující rezidenèní léèbu závislých, i když obì mìly velmi omezenou kapacitu: klinika Gruzínského výzkumného institutu závislostí mìla


25 lùžek a klinika sdružení Bemoni jen 6 lùžek. Obì se držely odkazu sovìtské biomedicínské narkologie, která kladla dùraz na represivnì pojatou kontrolu pacienta, takøka se nevìnovala psychologické, behaviorální, sociální ani spirituální dimenzi závislosti a zcela ignorovala fenomén užívání drog bez závislosti. Od té doby se léèebné kapacity v zemi rozšíøily: v souèasnosti zde pùsobí pìt klinik s 60 lùžky a roèní detoxikaèní kapacitou pøes 1 000 pacientù, pøièemž se pacientùm nabízejí hospitalizace i ambulantní léèba. Léèba se obvykle omezuje na dvoutýdenní detoxikaci (buï za farmakologické podpory, nebo zcela bez lékù), po níž následuje propuštìní do individuální nebo skupinové ambulantní terapie, která je poskytována po 1–6 mìsícù. Vìtšina pacientù však odchází z léèení hned v prvním mìsíci, protože se domnívá, že jim postaèí prostá detoxikace, a protože ambulantní terapie je extrémnì drahá: prùmìrnì 2000 GEL mìsíènì (trojnásobek prùmìrného mìsíèného pøíjmu v zemi). Výsledkem je, že léèba orientovaná na abstinenci, tak jak je poskytována v Gruzii, má velmi omezený a krátkodobý úèinek, nepodporuje zotavovací proces a míra relapsu je vysoká. Témìø veškeré léèebné úkony poskytované narkologickými klinikami platí pøímo pacienti a jejich cena je prohibitivní, pohybuje se kolem ekvivalentu 1 000–1 500 amerických dolarù za jednu detoxikaèní kúru. V roce 2009 zaplatil státní rozpoèet léèení pouze 78 pacientùm (Chikovani et al., 2010). Substituèní léèba opioidy (OST) byla zavedena v roce 2005 a byla plnì hrazena z grantu organizace Global Fund to Fight AIDS, Tuberculosis and Malaria (GFATM); díky grantu byl tento typ léèby závislosti jediným, jenž byl pacientùm poskytován bez potøeby osobní úhrady nákladù. Gruzínská vláda postupnì uznala význam a pozitivní dopady tohoto zpùsobu léèby a v roce 2008 zaèala OST spolufinancovat. V programech financovaných vládou jsou náklady na metadonové pøípravky hrazeny státem a pacient hradí pouze služby personálu. Cena takové léèby je cca 150 GEL mìsíènì (což pøedstavuje zhruba výši prùmìrného platu v zemi). Tato situace vedla k rychlému rozšíøení a zvýšení dostupnosti substituèní léèby; k 1. lednu 2010 fungovalo 14 programù v 8 regionech zemì a jeden program OST byl zaveden v nápravném zaøízení – vìznice è. 8 s pøísným dohledem poskytovala léèbu 1 200 pacientùm (viz výše). Mimo výkon trestu je kolem 800 pacientù léèeno v programech spoluhrazených státem, ètyøem stovkám hradí léèbu GFATM. GFATM v souèasnosti øídí OST program v Tbilisi, v Gori a ve vìznici. Státní programy probíhají v Tbilisi a v sedmi regionech státu. Psychoterapeutické služby jsou v zemi nedostateènì rozvinuté: Gruzie má nedostatek vyškolených odborníkù i institucionálních mechanismù pro poskytování (a prosazo-

ADIKTOLOGIE

47

vání) vhodných a náležitých školení v provìøených a podložených metodách tak, jak to doporuèují orgány OSN (viz napø. WHO, UNODS & UNAIDS, 2008). V dùsledku toho neexistují ani žádné licenèní èi atestaèní mechanismy pro psychoterapeuty. Podobnì také v Gruzii neexistují ani mechanismy záruky kvality léèby závislostí. Vzhledem k omezenému poètu typù dostupné léèby, pøi nezaruèené kvalitì a vysoké cenì není možné sladit léèbu s potøebami pacienta ani dosáhnout ztotožnìní se pacienta s cíli léèby. Ve vìtšinì gruzínských léèebných zaøízení je jediným léèebným cílem abstinence od nelegálních drog bez stanovení dílèích krokù a použitých postupù. Podle nedávného výzkumu (Todadze et al., 2008; Chirikashvili et al., 2008) považují lékaøi z léèeben závislostí délku abstinence za hlavní indikátor efektivity léèby, zatímco pro pacienty je nejdùležitìjším indikátorem kvalita jejich života. l

9 INTERVENCE TYPU HARM REDUCTION

Harm reduction (HR) je v Gruzii relativnì rozvinutou strategií v oblasti snížení poptávky po drogách. K tomu došlo díky pozornosti mezinárodních dárcù (Global Fund, další organizace OSN, Evropská unie a její èlenské státy, Open Society Institute a další soukromí donoøi), kteøí zareagovali na hrozbu HIV/AIDS, jež se v posledních dvou desetiletích zaèalo v postsovìtských zemích rychle šíøit a v Ruské federaci, na Ukrajinì a nìkolika dalších zemích pøešlo v mohutnou epidemii (UNAIDS, 2008). Technická i investièní podpora mezinárodních dárcù se odráží na zvyšujícím se množství nevládních organizací pùsobících v oblasti harm reduction. Ani gruzínská vláda ani jiný veøejný subjekt

však zatím nepodpoøily žádnou organizaci poskytující služby HR a v tomto smìru zatím neexistuje ani žádná vládní strategie do budoucna. To ohrožuje udržitelnost prevence HIV a dalších krví pøenosných infekcí v zemi. V roce 2009 obsloužily programy harm reduction celkem pøibližnì 4 000 klientù, kterým poskytly informace a distribuovaly jim sterilní injekèní výbavu, kondomy, naloxon (pro prevenci úmrtí pøedávkováním) a nabízely dobrovolné poradenství a testování na HIV, HCV and HBV (Kirtadze, 2010a). Koncem roku 2009 vytvoøilo 15 nevládních organizací, které v oboru pùsobily, Gruzínskou asociaci pro harm reduction (GHRN). V nedávné dobì rozšíøily organizace poskytující harm reduction zábìr svých aktivit; kromì projektù výmìny a distribuce jehel poskytují bìžnì i dobrovolné poradenství pro klienty a úèastní se veøejných debat o vývoji protidrogové politiky, poskytují právní služby a šíøí osvìtu, která by mìla zajistit udržitelnost a další rozvoj intervencí a programù HR v zemi. l

10 DROGOVÉ TRHY A DROGOVÁ KRIMINALITA

Gruzie se oficiálnì nepokládá za producenta drog, vzhledem k tomu, že vìtšina tam užívaných drog rostlinného pùvodu (kromì marihuany) nepochází ze zemì. Gruzie a jižní Kavkaz obecnì se tradiènì považuje za možnou tranzitní cestu pro afghánské opiáty dopravované do Evropy. Žádná trasa pro „masívní pøepravu“ však nebyla nikdy zjištìna a množství zabavených opiátù a dalších drog jsou spíš pøekvapivì malá (tabulka 2), a to jak poètem, tak

Tabulka 2 / Table 2 Zadržené drogy 2006–2009 Drug-related seizures 2006–2009 2006

2007

2008

2009

Heroin

8,592 kg

16,157 kg

12,12 kg

2,3 kg

Opium

229,1 g

185,89 g

53,6 g

37,2 g

Marihuana

23,958 kg

23,647 kg

28,3 kg

4,7 kg

Tramadol

70,850 g

100,3 g

739,2 g

79,0 g

Subutex

10, 958 tablet

16, 232 tablet

13, 757 tablet

5 072 tablet

Konopné rostliny

123,336 kg

64,860 kg

41,563 kg

Nejsou data

Metadon

23,057 g

213,9 g

328,27 g

73,8 g

Morfin

3,33 g

4,455 g

38,049 g

3,57 g

Kodein

5,1 g

–

1,675 g

0,535 g

102 tablet

48

Konopná pryskyøice

8,242 g

–

88,230 g

9,63 g

Mák

–

1,388 g

–

–

Kokain

3,224 g

0,558 g

1,375 g

0,78 g

Metamfetamin

2,418 g

0,472 g

2,907 g

0,03 g

Difenyloxid

–

–

0,7 g

–

ADIKTOLOGIE



objemy, a to vezmeme-li v úvahu relativní blízkost Afghánistánu, který zásobuje vìtšinu svìtového heroinového trhu, a také vzhledem k relativnì vysokým odhadùm poètu injekèních uživatelù drog v zemi. Mezi drogy s nejvìtším zastoupením na domácím èerném trhu patøí heroin, opium a marihuana, které nedávno doplnil farmaceutický buprenorfin (Subutex®), pašovaný do Gruzie ze zemí EU (Todadze et al., 2008; Todadze, 2009; Kirtadze, I., 2008; Vadachkoria et al., 2008). Drogy – a zvlášť opioidní drogy – jsou v Gruzii extrémnì drahé, zejména v porovnání s prùmìrným pøíjmem (viz tabulka 1): Podle informací z gruzínského Ministerstva vnitra (MoIA) byla poulièní cena gramu heroinu 338–460 EUR za gram, opia 20–33 EUR za gram, marihuany 2–3,35 EUR za gram, morfinu 20 EUR (za 1mg ampuli), Subutexu® 200–215 EUR (za 8mg tabletu). Pøestože ceny úplnì nekorespondují s tìmi, které ohlašovali lékaøi, street workeøi a jejich klienti z øad uživatelù drog, ceny získané od legálních i nelegálních zdrojù jsou víceménì stejné: cena heroinu je podle tìchto zdrojù 100–140 EUR (za 1 balíèek, tj. pøibližnì 0,2–0,3 gramu), opia 100 EUR (za 1 balíèek, tj. pøibližnì 0,5 gramu), marihuany 2,4–3,2 EUR (za gram), morfinu 10 EUR (za ampuli), Subutexu® 200 EUR (za 8mg tabletu). 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2007

2008

2009

Obrázek 4 / Figure 4 Vývoj poètu odsouzených a uvìznìných za drogovou trestnou èinnost 4

(podle § 260 a § 273 trestního zákoníku Gruzie) v letech 2007–2009 Development of drug-related convictions and imprisonment (Article 260

5

and Article 273 of the Criminal code of Georgia) in 2007–2009

3/

Podle § 273 trestního zákona Gruzie lze uložit pokutu až 2 000 GEL nebo

trest odnìtí svobody v trvání až jeden rok za opakované užívání kontrolovaných látek; trestní odpovìdnost se urèuje podle výsledkù rychlého toxikologického testu moèi. 4/

§ 260 trestního zákona Gruzie – nezákonná pøíprava, výroba, vlastnictví,

doprava nebo prodej drog, látek s obdobnými úèinky nebo jejich prekursorù; v malém množství – trest odnìtí svobody až na 11 let; ve velkém množství – trest odnìtí svobody v trvání 7 až 14 let. 5/

Art. 260 of the Penal Code of Georgia – illicit preparation, production, pur-

chase, possession, transportation or transfer or dealing in drugs, their analogues or precursors; in small quantities – imprisonment for up to 11 years; in large quantities – imprisonment for from 7 to 14 years.


Podle MoIA a nejvyššího soudu bylo v roce 2009 z trestných èinù v souvislosti s drogami usvìdèeno 6 051 osob, z toho 3 663 (60,5 %) za pouhé užívání látek podléhajících kontrole3 (Nejvyšší soud, 2010). Ve stejném roce bylo kromì toho administrativními postihy za trestnou èinnost v souvislosti s drogami potrestáno 7 106 osob (MoIA, 2010) (obrázek 4). l

11 NÁRODNÍ PROTIDROGOVÉ ZÁKONY

Podle existující gruzínské legislativy je užívání drog pøestupek trestaný pokutou 500 GEL (pøibližnì 220 EUR). Pokud je však stejná osoba zadržena za užívání drog podruhé bìhem jednoho roku od prvního provinìní, vzniká jí trestní odpovìdnost. V tomto pøípadì následuje buï trest odnìtí svobody, nebo pokuta minimálnì 2000 GEL. Vzhledem k tomu, že maximální výše pokuty zákonem stanovena není, je její urèení na rozhodnutí soudce, který ji mùže zvýšit až na desetinásobek. Kvùli takto „gumovému zákonu“ byly zaznamenány pøípady pokut až 4 000 GEL (pøibližnì 1 800 EUR), které soud uložil za pøítomnost neaktivních metabolitù nezákonných drog v moèi. Trestní zákoník Gruzie nerozlišuje mezi nezákonnou pøípravou, výrobou, nákupem, skladováním, dopravou, obchodováním a prodejem narkotik, látek s obdobným úèinkem a jejich prekursorù. Všechny tyto trestné èiny jsou definovány v jednom paragrafu a podléhají jedné definici trestného èinu, což znemožòuje uplatnit diferencovaný pøístup k drogovým pøestupkùm. Na základì § 45 správního zákoníku Gruzie vydalo v roce 2006 Ministerstvo vnitra a Ministerstvo práce, zdravotnictví a sociálních vìcí Gruzie spoleèné naøízení è. 1049–233/n. V nìm se uvádí „v pøípadì dùvodného podezøení“ (které není specifikováno ani definováno, tudíž opìt umožòuje vágní interpretaci), „že se osoba nachází ve stavu omámení zpùsobeném narkoticky nebo psychotropními látkami nebo že dotyèná osoba užila narkotikum,“ mohou policisté naøídit test, který urèí, zda dotyèná osoba užila drogy nebo alkohol. Stejným naøízením, kterým se navíc navyšuje správní pokuta za užívání drog (z 80 na 500 GEL), bylo speciálnì pro tyto úèely zøízeno v rámci Ministerstva vnitra nové oddìlení, které má status soudní laboratoøe pro testování na drogy. Tyto zmìny vytvoøily pro policisty a celou policii silnou motivaci k testování a výsledkem bylo, že výraznì vzrostl poèet lidí, kteøí museli absolvovat drogové testy; v roce 2007 vyskoèil na desetinásobek poètu provedených testù v roce 2006, pøièemž pozitivní nálezy tvoøilo pouze 30 %. Tento vzestupný trend co do testù s menšinou pozitivních nálezù pokraèoval až do doby odevzdání tohoto materiálu (Otiashvili et al., 2007; Alternative Georgia, 2010). V letech 2008–2009 se rozvinuly dùležité aktivity a iniciativy, které navrhly zmìny drogových zákonù. Zasazovaly se o dekriminalizaci užívání drog a za vytvoøení institucionálních mechanismù pro implementaci drogové legislativy

ADIKTOLOGIE

49

(tzn. mezivládní orgán koordinující systém reakcí na situaci v zemi). Jmenovitì postoupily gruzínskému parlamentu dva balíèky legislativních zmìn k posouzení. Jeden pøipravila skupina podporovaná Global Fund (GFATM, 2008), druhý Gruzínská asociace pro harm reduction (http://altgeorgia.ge). Ani jeden z nich ale zatím nebyl v parlamentu projednáván.

stávají výdaje na snížení poptávky po drogách procentuálnì na výraznì nižší úrovni než v letech 2000–2003 (Javakhishvili & Sturua, 2009). 1997 = 100 % 1 000 000 800 000

l

12 NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ STRATEGIE

Od roku 2005 probíhá v Gruzii intenzivní diskuse o drogové problematice. Státní rada pro protidrogovou politiku dostala od Ministerstva práce, zdravotnictví a sociálních vìcí úkol navrhnout národní protidrogovou strategii (Sirbiladze et al., 2006). Gruzínský parlament o této strategii jednal v únoru 2007 a schválil její hlavní priority (Gruzínský parlament, 2007), mezi nìž patøí: léèba a rehabilitace, prevence, harm reduction, budování personálních kapacit, informování veøejnosti atd. Vypracováním akèních plánù podle schválených priorit a cílù byla povìøena pøíslušná ministerstva, žádnou aktivitu však nevyvinula. Téhož roku pøišla Asociace pro hrm reduction v èele s nevládní organizací Alternative Georgia, podporovaná Open Society Georgia Foundation, s alternativním návrhem na protidrogovou strategii i s akèním plánem. Žádný z dokumentù nakonec gruzínskou vládou nebo parlamentem pøijat nebyl, dokumenty byly oznaèeny za právnì nezávazné a jejich implementaci bylo zabránìno (Skhvitaridze, 2008). Vzhledem k absenci strategie i øádných nástrojù pro 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

400 000 200 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Obrázek 6 / Figure 6 Dopad inflace GEL na financování opatøení pro snížení poptávky: modrá linka = financování v nominálních hodnotách, èervená linka = financování v „lari z roku 1997” Impact of GEL inflation on the funding of demand reduction measures: blue line = financing in nominal figures, red line = financing in “1997 Lari”

l

13 KOORDINACE

Protože v Gruzii neexistuje žádná protidrogová strategie, nejsou ani žádné úøady nebo politické orgány/instituce, které by mìly na starosti implementaci strategie, a zároveò chybí i jakákoli instituce zodpovìdná za hodnocení intervencí na poli drogové problematiky. Nevládní sektor pøesto využívá vzájemné kontakty a koordinaci, aby své snahy harmonizoval a propojil; v roce 2003 vznikala za podpory programu SCAD Gruzínská protidrogová koalice, která sjednotila klíèové nevládní organizace zabývající se snížením drogové poptávky; v roce 2006 byla ustavena Gruzínská asociace pro harm reduction pod vedením Open Society Georgia Foundation, v níž bylo v roce 2009 organizováno 15 organizací pracujících v oblasti harm reduction.

Obrázek 5 / Figure 5

l

Financování opatøení ke snížení drogové poptávky od MoLHSA (Otiashvili,

Tato publikace byla pøipravena v rámci projektu vedeného Karlovou univerzitou ve spolupráci s gruzínskou nevládní organizací Alternative Georgia a IB Euro-Caucasus University s cílem integrace èeského modelu pregraduálního i postgraduálního adiktologického vzdìlání do gruzínského vzdìlávacího systému. Projekt je financován èeským Ministerstvem školství, mládeže a tìlovýchovy jako souèást 8. rozvojového programu. Studie používá strukturu a metodologický postup vyvinutý v rámci programu SCAD (Southern Caucasus against Drugs), který byl financován Evropskou unií a implementován prostøednictvím UNDP v Gruzii v letech 2001–2009. Obsah publikace nemusí vyjadøovat oficiální názory Gruzínské republiky, UNDP ani EU a mìl by být pojímán výhradnì jako výsledek práce jejích autorù.

Zabransky, Kirtadze, 2010b) Funding of drug demand reduction measures by the MoLHSA (Otiashvili, Zabransky, Kirtadze, 2010b)

kontrolu rozpoètu není známo, jaké fondy se na aktivity namíøené na redukci nabídky v Gruzii vynakládají, a jak vyplývá z obrázku 5, financování aktivit ke snížení poptávky je spíše chaotické. Pøi posuzování nominálního navýšení financování opatøení protidrogové politiky po dramatickém propadu v roce 2006 (Javakhishvili et al., 2006) je tøeba brát v úvahu i inflaci gruzínské mìny (gruzínský lari) v posledních 10 letech (obrázek 6). Pokud rozpoèet „oèistíme o inflaci“, je jasné, že v celkovém rozpoètu Ministerstva zdravotnictví zù-

50

600 000

ADIKTOLOGIE

Podìkování:



LITERATURA / REFERENCES l Badridze, N., Chkhartishvili, N., Abutidze, A., Gatserelia, L. (2008). Preva-

l Otiashvili, D., Zabransky, T., Kirtadze, I., Pirashvilli, G., Chavchanidze, M.,

lence of hepatitis B and C among HIV positive patients in Georgia and its asso-

and Miovsky, M. (2008b). Non-medical use of buprenorphine (Subutex) in the

ciated risk factors. Georgian Medical News, (12): 54–59.

Republic of Georgia — a pilot study. NIDA International Forum: Globally Im-

l Baramidze, L., Sturua, L. (2009). The alcohol and other drugs use in Georgi-

proving and Applying Evidence-Based Interventions for Addictions — Book of

an students, Pilot study rigorously following criteria of European School on Al-

Abstracts, pp. 69–70.

cohol and Other Drug. Tbilisi: South Caucasus Anti Drug Programme.

l Otiashvili, D., Zabransky, T., Kirtadze, I., Piralishvili, G., Chavchanidze, M.,

l Chirikashvili, N., Usharidze, D., Petriashvili, T., Bidzinashvili, K., Tsurtsu-

Miovsky, M. (2008c). ATS injection in the Republic of Georgia – a pilot study.

mia, Z. (2008). Assessment of drug dependence treatment in Georgia. Tbilisi:

Oral presentation at the First global Methamphetamine Conference, Prague.

CIDA, OSI.

l Otiashvili, D. (2010a). Harm Reduction in Georgia: current situation and fu-

l Chikovani, I., Chkartishvili, N., Gabunia, T., Tabatadze, M., Gotsadze, G.

ture needs. Oral presentation at the 3 National Harm Reduction Conference,

(2010). HIV/AIDS Situation and National Response Analysis: Priorities for the

Tbilisi.

rd

NSP 2011–2016. Document for country Coordination Mechanism. Tbilisi

l Otiashvili, D., Zabransky, T., Kirtadze, I. (2010b). How effective is street

2010.

drug tresting. Presentation at the NIDA International Forum, Scottsdal, Az,

l GFATM (2008). Draft Package of Drug Legislation Changes. Drug Legislati-

USA.

on. Tbilisi.

l Parliament of Georgia. (2007). Regulation on approval of principal directi-

l HIV/AIDS epidemiology in Georgia, AIDS and Clinical Immunology Center,

ons of Georgia’s National Anti-Drug Strategy (Regulation Number #4334 I-s).

Tbilisi (2010). http://aidscenter.ge/epidsituation_eng.html.

l Radimecky, J., Otiashvili, D., Tsertsvadze, V. (2006). Investing in the heal-

l How effective is street drug testing. Policy Brief, Alternative Georgia, Tbilisi

thy future: Action plan of drug policy in Georgia in 2007–2009: Development

(2010).

in areas of treatment and risk minimizations. Union Alternative Georgia and

l Javakhishvili, D. J. (ed), Lejava, G., Stvilia, K., Todadze, Kh., Tsintsadze, M.

Georgian Harm Reduction Network.

(2006). Drug situation in Georgia 2005. Annual Report. Tbilisi.

l Sirbiladze, T., Baramidze, L., Baratashvili, P., Javakhishvili, J., Machavaria-

l Javakhishvili, D. J., Sturua, L. (editors) et al. (2009). Drug Situation in Geor-

ni, M., Nadashvili, N., Todadze, K. H., Tsitskishvili, D., Zakarashvili, T.

gia 2009. Annual Report. Tbilisi.

(2006). Georgian Anti-Drug Strategy. Tbilisi.

l Kirtadze, I., Director of HIV Prevention Program, Georgian Harm Reduction

l Sirbiladze, T. (2010). Estimating the prevalence of injection drug use in Ge-

Network. (2008a). Experience of implementation of HR interventions, perso-

orgia: Concensus report. Bemoni Public Union, Tbilisi.

nal communication.

l Skhvitaridze, Z. (2008). Needs for improvement in Georgian drug legislati-

l Kirtadze, I., Otiashvili, D., Piralishvili,G., Booth, R., Zabransky, T. (2010). Ex-

on. SCAD Programme Report, Tbilisi.

ploring the phenomena of home-made stimulant injection in Tbilisi, Georgia,

l Sturua, L. (2010). Unpublished report on Non-infectious Diseases in Geor-

Oral presentation at the CPDD Conference, Scottsdale, AZ, USA, 2010.

gia. Tbilisi.

l Kirtadze, I. (2010). GHRN Program Report to the Georgia Health and Social

l Supreme Court of Georgia, letter N18-k, 31. 03. 2010.

Projects implementation Centrum, Tbilisi.

l Todadze, K. H., Kavtiashvili, E., Khintibidze, K. (2008). Assessment of drug

l Ministry of Internal Affairs of Georgia, Letter #7/217–1152, 07. 04. 2010.

dependence treatment in Georgia, 1st ed. Tbilisi, CIDA, OSI, GRIA, NW.

l Ministry of Internal Affairs of Georgia, Letter #7/2/7–1892, 15. 09. 2010.

l Todadze, K. H. (2009). Presentation at SCAD conference. Tbilisi.

l NCDC & PH (2008). Statistical Book, National Centrum for Disease Control

l UNAIDS. (2008). Report on the global HIV/AIDS epidemic 2008, Geneva,

and Public Health. Tbilisi.

Joint United Nations Programme on HIV/AIDS (UNAIDS).

l Otiashvili, D., Sarosi, P., Somogyi, L. G. (2008a). Drug control in Georgia:

l WHO, UNODC & UNAIDS. (2008). Principles of drug dependence treat-

Drug control and reduction of drug use. In Foundation, B. (Ed.) ‘Beckley Foun-

ment. Discussion Papers. 1st ed. Vienna, UNODC.

dation briefing paper XV’, Beckley Foundation.


ADIKTOLOGIE

51

2011/ 11 / 1 NEEDS ASSESSMENT

Educational Needs in the Sphere of Addictology in Georgia

KIRTADZE, I.1, OTIASHVILI, D.1, JAVAKHISHVILI, D. J.2

1 Addiction Research Centre, Alternative Georgia, Tbilisi 2

Global Initiative on Psychiatry, Regional Centre in Tbilisi, Georgia

Citation: Kirtadze, I., Otiashvili, D., Javakhishvili, D. J. (2011). Analýza potøeb v oblasti adiktologického vzdìlávání v Gruzii. Adiktologie, (11)1, 52–60.

AIM: The purpose of the analysis provided here is to assess drug education needs in Georgia and, specifically, to reveal the gaps on the different levels of the system of education (public schools, universities’ relevant Bachelor’s and Master’s courses, the system of lifelong education for teachers, school psychologists, addictologists, journalists, etc.), as well as in the service-providing organizations. Besides assessing and identifying the drug education needs, the report proposes a set of recommendations focused on responding to the needs that are revealed. METHODOLOGY: The report is based on the results of research that included a desk review of the structure of the education system and the current international regulations and standards in place, as well as a review of the system for the provision of services. In-depth interviews were conducted with teachers and faculty members working in the education system and staff members of the related services. The data collection was performed in March–April 2010. CONCLUSIONS: The study reveals that there is a lack of trained professionals in the field of addictology in the country; this is especially true regarding managers, physicians, psychologists, lawyers and social workers engaged in the drug healthcare field. The study also reveals that there are no mechanisms of addictology education in place in the country. Study programmes (with different formats, scales and frames) should be developed in all the segments of the system of education in Georgia. KEY WORDS: GEORGIA – NEEDS ASSESSMENT – EDUCATIONAL SYSTEM – LIFELONG EDUCATION – DRUG USE – DRUG POLICY

Submitted: 23 / FEBRUARY / 2011

Accepted: 11 / MARCH / 2011

Translation from English: David Záleský th

Grant support: 8 Programme for Support of Collaboration with Universities in Georgia, Czech Ministry of Education, Project. No. 610-09-237770 Address for correspondence: Irma Kirtadze / [email protected] / Addiction Research Center, Alternative Georgia, 14a Nutsubidze Street, Office 2, 0177 Tbilisi, Georgia

52

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / 1 ANALÝZA POTØEB

Analýza potøeb v oblasti adiktologického vzdìlávání v Gruzii

KIRTADZE, I.1, OTIASHVILI, D.1, JAVAKHISHVILI, D. J.2 1

Centrum výzkumu závislostí, Unie Alternative Georgia, Tbilisi,

2

Global Initiative on Psychiatry, Regionální centrum v Tbilisi, Gruzie

Citace: Kirtadze, I., Otiashvili, D., Javakhishvili, D. J. (2011). Analýza potøeb v oblasti adiktologického vzdìlávání v Gruzii. Adiktologie, (11)1, 52–60.

CÍLE: Úèelem této práce je analýza vzdìlávacích potøeb v oblasti drogové problematiky v Gruzii a zjištìní mezer v gruzínském vzdìlávacím systému na rùzných úrovních (veøejné školy, univerzity, pøíslušná bakaláøská a magisterská studia, systém celoživotního vzdìlávání uèitelù, školních psychologù, adiktologù, žurnalistù apod.) i v servisních organizacích. Kromì analýzy a urèení vzdìlávacích potøeb v oblasti drogové problematiky navrhuje zpráva i øadu doporuèení, která reagují na zjištìné potøeby. METODOLOGIE: Zpráva se opírá o výsledky výzkumu, který zahrnoval pøehled struktury vzdìlávacího systému, aktuálnì platných mezinárodních smìrnic a norem a zhodnocení systému poskytování služeb. Byly vedeny hloubkové rozhovory s pedagogy a dalšími úèastníky vzdìlávacího systému i s pracovníky pøíslušných servisních organizací. Sbìr dat probíhal v bøeznu a dubnu 2010. ZÁVÌRY: Studie zjišťuje celostátní nedostatek vyškolených profesionálù v oboru adiktologie, což platí hlavnì pro manažery, lékaøe, psychology, právníky a sociální pracovníky zapojené do zdravotní péèe v oblasti drogové problematiky. Studie taktéž zjišťuje, že v zemi neexistují žádná pravidla pro adiktologické vzdìlávání. Pro všechny dílèí segmenty gruzínského vzdìlávacího systému je zapotøebí pøipravit studijní programy (rùzných formátù, rozsahu a uspoøádání). KLÍÈOVÁ SLOVA: GRUZIE – ANALÝZA POTØEB – VZDÌLÁVACÍ SYSTÉM – CELOŽIVOTNÍ VZDÌLÁVÁNÍ – UŽÍVÁNÍ DROG – PROTIDROGOVÁ POLITIKA

Došlo do redakce: 23 / ÚNOR / 2011


Pøeklad z angliètiny: David Záleský Grantová podpora: 8. rozvojový program MŠMT ÈR: Cílený rozvoj spolupráce v oblasti VŠ vzdìlávání ve zdravotnických oborech mezi 1. LF UK Praha a pracovišti v Gruzii, projekt è. 610-09-237770 Korespondenèní adresa: Irma Kirtadze / [email protected] / Addiction Research Center, Alternative Georgia, 14a Nutsubidze Street, Office 2, 0177 Tbilisi, Georgia

ADIKTOLOGIE

53

1 ÚVOD

• platné mezinárodní smìrnice a normy pøijaté gruzínský-

l

2 POPIS VZDÌLÁVACÍHO SYSTÉMU GRUZIE Metodologie Cílem poèáteèního zhodnocení byl popis vzdìlávacího systému v Gruzii se zvláštním zamìøením na: • strukturu vzdìlávacího systému,

54

ADIKTOLOGIE

mi vzdìlávacími institucemi. Zhodnocení bylo provádìno posouzením relevantních dokumentù, jako jsou zákony, pøedpisy, ministerské pøíkazy a výnosy a další regulaèní dokumenty. Za hlavní zdroj informací sloužily webové stránky gruzínského Ministerstva školství a vìdy (www.mes.gov.ge) a Národního zkušebního centra (www.naec.ge). l

2 / 1 Struktura vzdìlávacího procesu

(Zdroj: www.naec.ge, 7.–8. kvìtna 2010.) V roce 2005 byly v Gruzii zavedeny jednotné státní zkoušky povinné pro všechny typy vzdìlávacích institucí (státní i soukromé). Na konci støedoškolského studia by èerstvý absolvent mìl složit zkoušku, která je nezbytná pro další studium na vysokých školách. Bez této jednotné státní zkoušky nebude na vysokoškolské vzdìlávací instituce nikdo pøijat. Všechny výsledky zkoušek posuzuje Národní zkušební centrum. Státní vzdìlávací politika je øízena parlamentem Gruzie, prezidentem Gruzie, vládou Gruzie, Ministerstvem školství a vìdy Gruzie a Ministerstvem kultury, památkové péèe a sportu Gruzie. Kvalita vzdìlávacích institucí je zajišťována akreditaèním øízením. Akreditace provádí Státní akreditaèní støedisko pro vzdìlávání: www.nea.ge. Stát uznává pouze takové dokumenty o kvalifikaci, které vydaly akreditované instituce vysokoškolského vzdìlání nebo jejich ekvivalenty. Instituce vysokého vzdìlání nebo vzdìlávací programy jsou akreditované právoplatným subjektem podle obèanského práva – Státním akreditaèním støediskem pro vzdìlávání. l

2 / 1 / 1 Stupnì vysokoškolského vzdìlávání

(Zdroj: http://www.mes.gov.ge/content.php?id=131&lang=eng – 7.–8. dubna 2010.)

Bakaláøské studium Státní zkouška Vyšší odborné vzdìlání Státní zkouška Støední vzdìlání

Státní zkouška (zjednodušená)

Univerzita

Státní zkouška

Vyšší všeobecná škola

Zubní lékaøství Veterinární lékaøství

Magisterské studium

Pedagogická univerzita

Doktorské studium

Medicína

l

Obor adiktologie se v Gruzii rozvíjí od poèátku 90. let 20. století, kdy zemì získala nezávislost. V roce 1992 se adiktologie (v té dobì známá pod ruským názvem „narkologie“ – termín budeme používat i v tomto materiálu) oddìlila od psychiatrie jakožto nezávislý multidisciplinární obor. Její samostatnost symbolicky potvrdilo založení speciálního vìdeckého institutu. Od konce 90. let se na scénì objevují nevládní organizace, které se v rámci drogové problematiky soustøeïují na primární prevenci, harm reduction a protidrogovou politiku. Pøíslušná legislativa byla parlamentem Gruzie pøijata na poèátku nového tisíciletí (v letech 2002–2003). Postupnì vzniklo nìkolik nestátních klinik, v souèasnosti funguje pìt takových zaøízení poskytujících detoxikaci a krátkodobou psychoterapeutickou podporu drogovì závislým, pomalu se rozvíjely i služby zamìøené na harm reduction, dnes kromì programù výmìny jehel funguje i dobøe rozvinutá celostátní síť služeb dobrovolného testování a poradenství, v neposlední øadì i programy substituèní léèby závislosti na nelegálních opiátech s použitím metadonu a experimentálnì i buprenorfinu, které jsou teprve v poèátcích, ale pomalu si získávají své místo. Pøes veškerý zmínìný pokrok je rozvoj oboru adiktologie stále pomalý, poznamenán a omezován neteèností úøadù, jež je dìdictvím sovìtské éry. Problémù, které proces brzdí, je celá øada: neexistence stabilního informaèního systému monitorujícího drogovou situaci, chybìjící mechanismy koordinace èinnosti, zamìøené proti šíøení nelegálních drog, neexistence státní protidrogová strategie a odpovídajícího akèního plánu, nedostateènost a zastaralost protidrogové legislativy a nedostatek vyškoleného odborného personálu. Tento dokument se zabývá poslednì jmenovaným problémem – nedostatkem øádnì vyškolených pracovníkù v oboru adiktologie a chybìjícími institucionálními mechanismy jejich rozvoje. Konkrétnì popisuje, co všechno Gruzie v tomto smyslu aktuálnì postrádá, i snahu gruzínských obèanských èinitelù a èeských odborníkù dosáhnout institucionálních zmìn, jež by na tyto nedostatky reagovaly. Zpráva zaèíná popisem vzdìlávacího systému v Gruzii, zabývá se souèasnými potøebami vzdìlávání v oboru adiktologie s pøihlédnutím k rùzným úrovním: služby, medicínské vzdìlávání, veøejné školství a vysokoškolské sociální a politické vzdìlávání. Nakonec seznamuje se spoleènou aktivitou gruzínských a èeských partnerù zacílenou na dosažení potøebných zmìn.

Støední škola

Obrázek 1 / Figure 1 Vzdìlávací systém v Gruzii (stupnì vysokoškolského vzdìlání, typy institucí vysokoškolského vzdìlání) Educational system of Georgia (cycles of higher education, types of HEIs)

KIRTADZE, I., OTIASHVILI, D., JAVAKHISHVILI, D. J.


Systém vysokoškolského vzdìlání se v Gruzii skládá ze tøí stupòù (obrázek 1): První stupeò – bakaláøský titul (240 kreditù); Druhý stupeò – magisterský titul (120 kreditù); Tøetí stupeò – doktorský titul (180 kreditù). První stupeò zahrnuje navíc program, jehož absolvováním lze dosáhnout titulu diplomovaný specialista (120–180 kreditù). Medicína, zubní a veterinární lékaøství (300–360 kreditù) jsou integrované vzdìlávací programy a vedou ke kvalifikaci na stejné úrovni, jako je magisterský titul. Instituce vysokoškolského vzdìlávání Instituce vysokoškolského vzdìlávání v Gruzii jsou: • Vyšší všeobecná škola: instituce vysokoškolského vzdìlávání zahrnující profesní vzdìlávací programy nebo pouze programy prvního stupnì (bakaláøské programy). • Pedagogická univerzita: instituce vysokoškolského vzdìlávání zahrnující vysokoškolské vzdìlávací programy (kromì doktorských). Jsou autorizované poskytovat první a druhý stupeò, tedy bakaláøské i magisterské vzdìlávací programy. • Univerzita – instituce vysokoškolského vzdìlávání zahrnující vzdìlávací programy všech tøí stupòù vysokoškolského akademického vzdìlávání. V Gruzii funguje 23 státních a 47 soukromých akreditovaných institucí vysokoškolského vzdìlávaní. l

2 / 2 Mezinárodní smìrnice platné v Gruzii

Boloòský proces Devatenáctého èervna 1999 podepsalo 29 evropských ministrù školství deklaraci nejstaršího univerzitního mìsta, Boloni. Podpisem vyjádøili ministøi ochotu podílet se na tvorbì otevøeného prostoru vysokého školství v Evropì. Boloòské deklaraci pøedcházely dokumenty jako Magna charta universitatum (1998), Lisabonská úmluva (1997) a Sorbonnská deklarace (1998). V souèasnosti je do Boloòského procesu zapojeno 46 státù. Gruzie se k Boloòskému procesu pøipojila v roce 2005 na Bergenském summitu. l

2 / 3 Platné univerzitní normy

Kapitola obsahuje informace pøevzaté z webových stránek Ministerstva školství a vìdy Gruzie. Univerzitní kreditní systém Kredity jsou nástrojem hodnocení práce studentù v rámci pøedmìtu èi kurzu, docházky na pøednášky èi semináøe i individuální práce (1 kredit = 25–30 h). Rozdìlení èasu mezi pøednášky a praktická cvièení závisí na charakteru pøedmìtu a zásadách univerzity. Každý vzdìlávací program dané instituce má urèené cíle, výsledky vzdìlávacího procesu a dosažitelnou kvalifikaci. Program je

ANALÝZA POTØEB V OBLASTI ADIKTOLOGICKÉHO VZDÌLÁVÁNÍ V GRUZII

postaven tak, aby byl soumìøitelný s evropským systémem pro akumulaci a pøevod kreditù (ECTS), má konzistentní strukturu a systém hodnocení studentù v duchu platných zákonù a pøíslušných uèebních plánù. Obecná analýza osnov pro bakaláøská a magisterská studia ve spoleèenskovìdních oborech u devíti pøedních gruzínských univerzit zjistila, že se nedostateènì vìnují praktickému i teoretickému studiu prevence a léèby užívání drog èi snižování škod (harm reduction) a jiným adiktologickým otázkám. Pøi studiu pøíbuzných vìd (psychiatrie, narkologie, sociální práce apod.) se adiktologii buï žádný èas nevìnuje, a pokud ano, jde pouze o povrchní studium (málo hodin, nedostateèné pokrytí klíèových aspektù), které nemá v praxi žádné využití. l

3 ZHODNOCENÍ POTØEB VÝUKY ADIKTOLOGIE V GRUZII

l

3 / 1 Potøeby adiktologických vìdomostí mezi poskytovateli služeb Metodologie Cílem hodnocení bylo • zmapovat drogové služby v Gruzii, • popsat typy služeb, požadavky na personál a potøebné programy, • pochopit vzdìlávací potøeby profesionálního personálu zajišťujícího chod programù. Zhodnocení potøeb bylo provádìno individuálními rozhovory s poskytovateli služeb. Bylo provedeno sedm polostrukturovaných rozhovorù se zástupci zaøízení pro léèbu závislých, nízkoprahových programù pro harm reduction a rehabilitaèních programù. l

3 / 1 / 1 Popis léèby drogovì závislých v Gruzii V souèasnosti bìží devìt kombinovaných programù NSP/VCT (výmìna jehel a støíkaèek / dobrovolné poradenství a testování) v osmi mìstech (viz mapa na obrázku 2), z toho dva v Tbilisi. Každý program zajišťuje výmìnu jehel a støíkaèek pro intravenózní uživatele drog, školení prevence HIV a zásad bezpeèného používání injekcí, distribuci informaèních materiálù, kondomù a testù pro intravenózní uživatele drog a jejich partnery, kterým jsou zajišťovány i konzultace s narkology, odborníky na pøenos infekcí, praktickými lékaøi (surgeon) a právníky. Tyto programy poskytují alespoò jednu z výše zmínìných služeb až 5000 intravenózním uživatelùm drog roènì. Obvyklé jsou programy personálnì zajištìny následovnì: programový koordinátor – 1, sociální pracovník – 3, konzultant VCT – 1, zdravotní sestra – 1; externí konzultanti (v závislosti na potøebách programu) – narkolog, odborník na pøenos infekcí, praktický lékaø (surgeon), právník, terapeut internista. Financování pro-

ADIKTOLOGIE

55

gramù je zajištìno grantem z Globálního fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií (GFTAM). Pro služby týkající se harm reduction nejsou k dispozici žádné státní fondy, ale všichni zúèastnìní si stále více uvìdomují, že v brzké budoucnosti bude muset mezinárodní financování programù postupnì pøebrat stát.

Sochumi Zugdidi Senaki K’ut’aisi

GRUZIE

l 3 / 1 / 2 Popis potøeb spojených se vzdìláváním v oboru drogové problematiky mezi personálem léèebných zaøízení v Gruzii

P’ot’i Sup’sa

Samtredia

Gori

T’elavi

Tbilisi

Bat’umi

NSP / VCT: výmìna jehel a støíkaèek /dobrovolné poradenství a testování OST: støedisko substituèní léèby závislosti na nelegálních opioidech detox clinic: detoxikaèní oddìlení

Obrázek 2 / Figure 2 Mapa gruzínských zaøízení pro léèbu drogových závislostí a pro služby harm reduction Map of drug treatment and harm reduction services in Georgia

Ve vìznicích funguje deset støedisek VCT a šest dalších mìlo být otevøeno do konce roku 2010. Poskytují VCT vìzòùm, a to vèetnì tìch, kteøí mìli nebo mají problémy s drogovou závislostí. Obvyklé personální obsazení zahrnuje jednoho konzultanta VCT, jednu zdravotní sestru a jednoho laboratorního technika. Jejich èinnost je hrazena z grantu Globálního fondu pro potøení AIDS, tuberkulózy a malárie (GFATM). V osmi mìstech Gruzie funguje patnáct programù substituèní léèby závislosti na opiátech (OST) (viz mapa), které slouží pro 1200 klientù. Osm z nich operuje v Tbilisi, z toho jeden v místním vìzení. Všechny programy poskytují substituci metadonem, jeden poskytuje suboxone (buprenorfin/naloxon). Ètyøi programy jsou financovány z grantu GFATM a jedenáct ze státních prostøedkù (se spoluúèastní pacientù). Obvyklé personální osazení programù OST je následující: 1 vedoucí programu, 2–3 lékaøi/narkologové, 2 zdravotní sestry, 2 psychologové a dva sociální pracovníci. V zemi funguje šest klinik pro abstinenènì orientovanou léèbu drogových závislostí (z toho pìt v Tbilisi), poskytujících krátkodobou postupnou detoxifikaci drogovì závislým pacientùm. Všechny fungují na komerèní bázi. Jejich právní statut se liší: nevládní nezisková organizace (Uranti a Bemoni v Tbilisi), akciová spoleènost (Institut narkologie) a spoleènost s ruèením omezeným (Narkologické støedisko Batumi). Poèty personálu se liší kliniku od kliniky, ale pravidlem je zastoupení tìchto profesí: lékaø/narkolog, psycho-

56

ADIKTOLOGIE

log, zdravotní sestra, terapeut (internista), fyzioterapeut (akupunktura, arteterapie) a ad hoc konzultanti (psychiatr, neurolog, kardiolog, odborník na pøenos infekcí, hepatitidu apod.). Ve vìznicích fungují tøi dvanáctikrokové programy (jeden v ženské vìznici). Dva jsou financovány státem, jeden polskou vládou. Obvyklé personální obsazení zahrnuje jednoho konzultanta dvanáctikrokového programu a jednoho psychologa. Programy pro rehabilitaci a resocializaci takøka neexistují, vyjma jednoho církevního v Tbilisi, jenž disponuje extrémnì malou kapacitou.

Zde shrnujeme, jak gruzínské vysoké školství medicínského smìru reaguje na potøeby vzdìlávání v oboru adiktologie u poskytovatelù drogových služeb (poznámka: v tabulce 1, získané vyhodnocením dotazníkové akce s klíèovými informanty, naleznete popis personálního obsazení programù, požadavky státu a vzdìlávací potøeby èlenù personálu). Narkologové jsou jediní, kdo na klinikách pro léèbu drogových závislostí a v programech pro harm reduction a rehabilitaci rozumí problematice užívání návykových látek a mají oficiální vzdìlání v této oblasti. Jejich vzdìlání na lékaøských školách je však zamìøené pouze na biologické a fyziologické aspekty užívání návykových látek a závislostí a k øešení problému se používá èistì farmakologický pøístup. Narkologové by se mìli adiktologií zabývat bìhem bakaláøských nebo postgraduálních studií. Respondenti rovnìž potvrzovali, že budoucí specialisté by mìli mít pøístup k informacím o celé šíøi služeb v oblasti drogové problematiky (harm reduction a další); zvláštní dùraz by mìl být kladen na výzkumné metody sledující užívání drog a zlepšování praktických (výzkumných) dovedností. Všichni ostatní zamìstnanci mìli pøed tím, než se do programu pracovnì zapojili, jen velmi malé znalosti o užívání návykových látek. Konzultanti a sociální pracovníci (kteøí jsou èasto exuživateli drog) mají urèité „znalosti“ získané na základì osobních zkušeností, které však potøebují dùkladnou korekci. „Sociální pracovník“ byla jedna ze specializací, kterou èasto zmiòovali všichni respondenti. V této oblasti se vyskytují dva problémy. Programy se na jedné stranì potýkají s nedostatkem sociálních pracovníkù (oddìlení pro vyškolení takových specialistù bylo otevøeno teprve nedávno a nedostatek tìchto odborníkù je citelný v celé Gruzii). Nìkteré programy posílají své sociální pracovníky na jednoroèní výcvikový kurz (jediný, který existuje) na sociálního pracovníka pøi státní univerzitì Ivane Javakhishviliho v Tbilisi. Certifikovaní sociální pracovníci nemají na druhé stranì nejmenší ponìtí o adiktologii a metodách práce s uživateli drog. Manažeøi (koordinátoøi) programù pro harm reduction a rehabilitaci, kteøí jsou èasto právníci, psy-



Tabulka 1 / Table 1 Personální obsazení programù pro léèbu drogové závislosti, harm reduction a rehabilitaci a vzdìlávací potøeby personálu Drug treatment, harm reduction and rehabilitation programmes staff and their educational needs Jaké profesní

Jaké vzdìlání mají

Jaké oficiální

Jaké jsou jejich

Kde mùžete uspokojit

zastoupení má vaše

èlenové vašeho

požadavky/kritéria

vzdìlávací potøeby, aby

vzdìlávací potøeby

organizace?

personálu?

musí splòovat každý

mohli lépe plnit

vašeho personálu? Jsou

èlen personálu?

povinnosti (zlepšili

v okolí adekvátní

kvalitu služeb, které

a dostupné možnosti

poskytujete)?

vzdìlání?

Drogová epidemiologie,

Žádné možnosti

Lékaø/narkolog

Narkologie

Lékaø

postupy pro snižování drogové poptávky, výzkum užívání drog Psycholog/

2

Žádné možnosti

Psychologie

Psychologie

Základy adiktologie

Medicína,

Žádná


Žádné možnosti

Žádná


Žádné možnosti

Žádná

Základy adiktologie,

Žádné možnosti

Psychoterapeut Konzultant VCT

psychologie Konzultant (12 krokù)

Medicína, (døívìjší uživatel drog)

Sociální pracovník

Zdravotní sestra, zemìdìlství, medicína

specifika práce s uživateli drog

Lékaø – internista

Medicína

Lékaø


Žádné možnosti

Lékaø – odborník na

Medicína

Lékaø


Žádné možnosti

Medicína

Lékaø


Žádné možnosti


Žádné možnosti


Žádné možnosti

pøenos infekce Lékaø – specialista na pohlavnì pøenosné infekce Zdravotní sestra

Zdravotní sestra

Koordinátor

Práva, medicína,

programu

zdravotní psychologie

Žádná

chologové nebo lékaøi, musí rovnìž absolvovat adiktologické vzdìlání. Podle respondentù by se specifiky adiktologie nemìl seznamovat pouze personál støedisek pro práci se závislými, ale i rodinní lékaøi a další zástupci primární lékaøské péèe, aby dokázali pøípadné problémy identifikovat už v zárodku. Respondenti rovnìž navrhovali zavedení funkce lékaøského asistenta (to by vyžadovalo vyškolení nebo pøeškolení personálù, napø. sester, sociálních pracovníkù nebo psychologù), kteøí by byli schopní poskytnout pacientùm prvotní poradenství a doporuèení další léèby. Programoví manažeøi, kteøí chtìjí tyto mezery ve vzdìlání doplnit, èasto posílají své zamìstnance na více èi ménì relevantní a zároveò pouze pøíležitostná a nesystematická školení a kurzy, organizované nevládními organizacemi, støedisky pro prevenci AIDS a dalšími organizacemi. Školení se vìtšinou zabývají otázkami prevence HIV. Manažeøi musí navíc pøímo ve své organizaci provádìt teoretická i praktická školení nových zamìstnancù. Napøíklad zaèínající psychologové, kteøí nastupují do Gruzínského výzkumného institutu pro závislosti (GRIA), musí nejprve navštì-


vovat pøednášky narkologie spolu se studenty šestého roèníku medicíny, poté pracovat jako asistenti u zkušených psychologù a teprve poté smìjí zaèít pracovat samostatnì (stojí za zmínku, že pøednášky narkologie navštìvují studenti 6. roèníku na Výzkumném institutu pro závislosti;1 další kliniky a programy se proto k tomuto øešení prozatím uchýlit nemohou). Závìry • personál zajišťující programy pro léèbu drogových závis-

lostí, harm reduction a rehabilitaci má znaèné mezery ve vzdìlání v oblasti závislostí, • je tøeba zavést kurzy adiktologie do formálního vzdìlání narkologù, sociálních pracovníkù, psychologù, koordinátorù VCT a lékaøù všech specializací, • je tøeba poskytnout profesionální vzdìlání a základní dovedností personálu, který má v úmyslu pracovat (nebo už pracuje) v drogových službách. 1/

Toto je øešení, s nímž pøišel GRIA, a pro jiné kliniky není dostupné.

2/

Základy adiktologie – obsah a rozsah je tøeba definovat bilaterálním týmem.

ADIKTOLOGIE

57

l 3 / 2 Potøeba zavedení adiktologie do vzdìlávacího systému Gruzie

Metodologie Cílem hodnocení bylo: • pochopit potøebu výuky adiktologie na veøejných školách v Gruzii, • pochopit potøebu výuky adiktologie na vysokých školách v Gruzii. Zhodnocení potøeb bylo provádìno individuálními polostrukturovanými rozhovory se zástupci rozdílných segmentù vzdìlávacího systému v Gruzii. Rozhovory se vedly konkrétnì s odborníky z Ministerstva školství a vìdy Gruzie, s profesory ze Státní univerzity v Tbilisi, Iliovy univerzity a Gruzínského institutu veøejné politiky, dotazováni byli øeditelé veøejných škol a byla analyzována data získaná v rámci výsledkù školení primární protidrogové prevence (konaného v øíjnu 2009), jehož se zúèastnilo 60 uèitelù z 30 rùzných veøejných škol z Tbilisi. l

3 / 2 / 1 Veøejné školství

V gruzínských veøejných školách není zavedena žádná koncepce protidrogového vzdìlávání (prevence). Adiktologické otázky, jmenovitì úèinky psychotropních látek na centrální nervovou soustavu a všeobecnì na zdraví èlovìka, jsou probírány spíše chaoticky jako souèást rùzných pøedmìtù na základním, støedním i vysokém stupni veøejných škol. Napøíklad v lekci vìnované centrální nervové soustavì v uèebnici lidské anatomie (pro 8. tøídu) je èlánek o zmìnách, které v centrální nervové soustavì vyvolávají psychotropní látky. Uèebnice chemie obsahuje další informace v podobném stylu atd. Tento zpùsob prezentace je gruzínským Ministerstvem školství a vìdy pokládán za efektivní metodu nepøímé prevence. V nìkterých školách (jejich poèty nejsou k dispozici) mají uèitelé biologie za úkol upozoròovat žáky na adiktologické problémy. Organizují rùzné kampanì (protitabákové, protidrogové), jichž se žáci úèastní. Kampanì jsou èasto formální a moralisticky vedené, využívají taktiku odstrašování, a tak nedosahují potøebné prevenèní úrovnì. Uèitelé biologie nemají dostateèné a adekvátní znalosti v oboru, nejsou obeznámeni s bio-psycho-sociálním modelem závislosti a obvykle se soustøedí pouze na biologické aspekty problému. Kromì výše zmínìného se problémy užívání tabáku, alkoholu a nezákonných drog probírají v hodinách vìnovaných zdravému životnímu stylu v rámci obèanské nauky (8. tøída). Ten však není jednotnì vyuèován ve všech školách – záleží na uèebnicích, které jednotlivé školy využívají. V souèasnosti jsou Ministerstvem školství a vìdy Gruzie schváleny ètyøi uèebnice, z nichž se otázkám drog vìnuje pouze jediná. Je zcela na vedení školy, jaké uèebnice si vybere, a neexistují žádné údaje o tom, jaké která škola využí-

58

ADIKTOLOGIE

vá. Uèitelé obèanské nauky nejsou vyškoleni k vyuèování adiktologie a podobnì jako uèitelé biologie nemají relevantní znalosti k vedení hodin, jež by se drogovým problémù vìnovaly. Relevantní metodologické literatury, která by uèitelùm pomohla získat odborné znalosti v oboru, je nedostatek, v zemi je k dispozici pouze jediný manuál pro prevenci zneužívání drog, urèený uèitelùm, psychologùm a administrátorùm. Je zapotøebí nabídnout širší výbìr takové literatury a poskytnout ji školám. Je nezbytné rozvinout a zavést mechanismy celoživotního vzdìlávání uèitelù v tomto oboru. Zároveò je tøeba ustavit udržitelné institucionální mechanismy adiktologického vzdìlávání budoucích pracovníkù veøejného školství (administrátorù, uèitelù, psychologù), k èemuž je zapotøebí vèlenìní adiktologického vzdìlávání do vysokoškolského uèení v zemi. l

3 / 2 / 2 Sociální a politické vìdy v institucích vysokoškolského vzdìlání Výuka adiktologie na lékaøských univerzitách byla zmínìna v pøedchozím oddílu, tato èást se vìnuje nedostateèné výuce adiktologie na fakultách sociálních a politických vìd rùzných gruzínských univerzit, kde se ke své profesi pøipravují budoucí uèitelé, školní administrátoøi, psychologové, sociální pracovníci a žurnalisté. Žádná z fakult sociálních a politických vìd gruzínských vysokých škol nenabízí bakaláøské nebo magisterské studium adiktologie. Nicménì drogová témata se na obou stupních alespoò okrajovì probírají: Urèité aspekty adiktologie jsou souèástí bakaláøského studia psychologie a patopsychologie na jedné z pøedních vysokých škol; z iniciativy uèitelù pøipravují studenti magisterského studia pro sociální pracovníky referáty týkající se otázek adiktologie na konference a do semináøù; osnovy jiných magisterských studií, jako je neuropsychologie, psychoterapie a výchovné poradenství, obsahují drogové závislosti jako samostatný pøedmìt, vyuèuje se však pøíliš krátce a nedostateènì, než aby studenti získali profesionální vhled do problematiky. V rámci bakaláøského studia sociálních vìd na jiné významné univerzitì se z 15hodinového kurzu aplikované psychologie 3 hodiny vìnují zdravému životnímu stylu, v nìmž jsou zmínìna i nìkterá adiktologické témata. Studenti magisterského studia školní psychologie/psychologického poradenství, specializovaného na poradenství pro uèitele, absolvují praxi pøímo ve škole. Na základì analýzy problémù, s nimiž se tam setkají, poskytnou škole odpovídající poradenství pod supervizí univerzitních pedagogù. Podle jejich zpráv se každý rok objeví problémy se závislostí alespoò v jedné škole. Ani studenti, ani jejich univerzitní pedagogové však nemají dost odbornosti, aby mohli garantovat odpovídající kvalitu svého poradenství.



Na žádné katedøe žurnalistiky hlavních univerzit neprobíhají samostatné pøednášky adiktologie, neprobírá se ani, jak zpravodajsky zpracovávat drogová témata. Vysokoškolští pedagogové a dìkani fakult žurnalistiky pøi rozhovorech vyjádøili zájem o vytvoøení samostatného kurzu zpravodajského pokrytí sociálních témat, do nìhož by byl zakomponován pøedmìt adiktologie. Je tøeba ještì zajistit odborné kapacity v oboru adiktologie, aby bylo možné zaruèit kvalitu plánovaných kurzù. Závìry Na základì výsledkù výzkumu je možné v dnešním gruzínském vzdìlávacím systému popsat následujíc potøeby spojené s výukou adiktologie: • potøeba vyškolit školitele, kteøí budou zajišťovat výuku adiktologie pro pedagogy ve veøejném školství v rámci celoživotního vzdìlávání uèitelù; • potøeba vyškolit univerzitní pedagogy magisterských a bakaláøských studií pro sociální pracovníky, psychology a žurnalisty tak, aby byla zajištìna kvalita výuky adiktologie; • potøeba pøipravit odpovídající sylaby, osnovy a moduly; • potøeba pøeložit/upravit a pøipravit literaturu, která školitelùm, pedagogùm veøejného a vysokého školství poskytne relevantní a podložené informace o drogových otázkách. l

4 REAKCE NA POTØEBY VÝUKY ADIKTOLOGIE V GRUZII Tato studie prokazuje nedostatek školených odborníkù v oboru adiktologie v zemi, což se týká pøedevším manažerù, lékaøù, psychologù, právníkù a sociálních pracovníkù angažovaných ve zdravotní péèi o drogovì závislé. Studie rovnìž odhaluje, že v zemi chybí mechanismy pro zavedení výuky adiktologie. Bylo by tøeba pøipravit programy (rùzných formátù, rozsahu a obsahu) pro všechny souèásti vzdìlávacího systému Gruzie. V reakci na identifikované potøeby byl v Gruzii zahájen zvláštní projekt zamìøený na vytvoøení a rozvoj institucionálních mechanismù pro vzdìlávání v oblasti drogové problematiky, a to ve spolupráci s koalièními partnery: Centrem adiktologie, odborným pracovištìm Psychiatrické kliniky 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Èeská republika), gruzínskou nevládní organizací Centrum výzkumu závislostí Alternative Georgia a IB Euro-Caucasian University (gruzínsko-nìmecká vysoká škola). Projekt byl v roce 2010 financován vládou Èeské republiky. V rámci projektu Alternative Georgia bylo pod supervizí èeských partnerù provedeno zhodnocení potøeb a zdrojù vzdìlávání v oblasti drogové problematiky, na jehož základì byla vybrána IB Caucasus University, kde probìhne pilotní institucionalizace výuky adiktologie. Karlova univerzita a IB Caucasus University podepsaly memorandum


o porozumìní a spolupráci, které vytváøí právní rámec vzájemné spolupráce. Byl sestaven multidisciplinární tým, který má za úkol propagovat v Gruzii vzdìlávání v oblasti drogové problematiky, v nìmž spojili síly zástupci IB Caucasus University, centra výzkumu závislostí Alternative Georgia, vedoucí gruzínských institucí, poskytujících adiktologické služby, zástupci Ministerstva školství a vìdy Gruzie a další významní odborníci. Tým pracuje v souèasnosti na osnovách výuky drogové problematiky. Pøipravuje se bakaláøské studium adiktologie, jež bude mít za úkol zacelit mezery ve vzdìlání v oblasti drogové problematiky; jako pilotní program bude vyzkoušen na IB Caucasian University. Pracovní vztahy mezi Karlovou univerzitou, Alternative Georgia a IB Euro-Caucasian University jsou ve stadiu rozvoje možností jak pokrýt potøebu vzdìlávání v oblasti drogové problematiky v Gruzii. l

5 KONEÈNÉ ZÁVÌRY A DOPORUÈENÍ

Na základì zjištìní a závìrù pøedchozích kapitol autoøi studie konstatují: • je nezbytné rozvinout mechanismy pro prùbìžné vzdìlávání pracovníkù na všech stupních vzdìlávacího procesu; • je nezbytné rozvinout institucionální mechanismy pro prùbìžné vzdìlávání odborníkù (manažerù, sociálních pracovníkù, psychologù, právníkù a specialistù na závislosti), kteøí pracují v drogových službách (léèba, harm reduction, rehabilitace apod.); • je nezbytné prokázat potøebu výuky problematiky závislostí u budoucích spoleèenskovìdních specialistù (zvlášť sociálních pracovníkù, psychologù, žurnalistù a uèitelù), nabídnout a zavést odpovídající mechanismy na univerzitách; • je nezbytné prokázat potøebu výuky problematiky závislostí u budoucích lékaøských specialistù (zvlášť narkologù a rodinných lékaøù), nabídnout a zavést odpovídající mechanismy na univerzitách; • je nezbytné pøipravit, publikovat a distribuovat vzdìlávací literaturu na dané téma; • vzdìlávání v oboru adiktologie je možné poskytovat cílovým skupinám v následujících formátech: bakaláøská studia, magisterská studia, krátké pøeškolovací kurzy pro rùzné specialisty, krátké kurzy pro studenty rùzných specializací a letní studia (v Èeské republice nebo Gruzii). Tabulka 2 obsahuje doporuèení na zavedení odpovídajících školení.

ADIKTOLOGIE

59

Tabulka 2 / Table 2 Doporuèení na zavedení odpovídajících školení Recommendations as to introduction of the appropriate training courses Cílová skupina

Vzdìlávací potøeby

Posluchaèi bakaláøských studií


3

Formát kurzu

Vzdìlávací rámec

Kurzy v rámci obecných

Zaveden na IB University

osnov bakaláøského studia

a nabídnut dalším

(není možné vydat bakaláøský

univerzitám

diplom z adiktologie) Posluchaèi bakaláøských

Adiktologie

Kurzy v rámci osnov

a magisterských studií sociální práce

Pøipraven a nabídnut dalším univerzitám

Studenti bakaláøských oborù na

Adiktologie, prevence, zdravý

Relevantní kurzy v rámci

Pøipraven a nabídnut

pedagogických univerzitách

životní styl

obecných osnov bakaláøského

dalším univerzitám

studia Zdravotní sestry/lékaøští asistenti

Drogová epidemiologie, užívání

Kurzy v rámci osnov

Pøipraven a nabídnut

návykových látek a veøejné

dalším univerzitám

zdraví, prevence (primární,

(lékaøským školám)

sekundární, terciární), základy výzkumu zneužívání návykových látek Pracovníci v oborech drogové


Nezávislé kurzy pro zlepšení

Pøipraven a zaveden na IB

problematiky a pøíbuzných

životní styl, interdisciplinární

vìdomostí a kvalifikace

University

oblastech

pøístup v drogových službách

pracovníkù

Pracovníci v blízkých profesích:


Nezávislé kurzy pro zlepšení


životní styl

vìdomostí a kvalifikace

University

Pracovníci v oborech drogové

Adiktologie, poradenské

Certifikované pøednášky


problematiky:

dovednosti, interdisciplinární

zahrnuté v systému

University

zjištìní a postupy

celoživotního vzdìlávání,

Žurnalisté, uèitelé, sociální pracovníci, zamìstnanci ve veøejné sféøe apod.

Sociální pracovníci, drogoví poradci,

vyžadovaní státním

koordinátoøi/manažeøi programù

vzdìlávacím a kvalifikaèním

z oblasti drogové problematiky,

systémem

lékaøi, narkologové atd… Posluchaèi magisterských studií

Základní adiktologie

adiktologie

Plné magisterské studium


adiktologie (první kurz

University

v regionu)

3/

Základy adiktologie – obsah a rozsah je tøeba definovat bilaterálním

týmem.

LITERATURA / REFERENCES l U autorù.

Darejan J. Javakhishvili je manažerkou projektu MH&HIV/ AIDS pro jižní Kavkaz a støední Asii, Global Initiative on Psychiatry, Tbilisi.

60

ADIKTOLOGIE


Member of the International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE)

Recommend Documents