Member of the International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE)

2011/ 11 / Suppl.

VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF

Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

ADRESA REDAKCE / EDITORIAL OFFICE

Èasopis Adiktologie / Adiktologie Journal Centrum adiktologie, PK 1. LF UK v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic [email protected]

Citace / Citation Pøíspìvky do èasopisu Adiktologie podléhají

Adiktologie (11)Suppl., 1–76.

zdvojenému recenznímu øízení / The articles published in Adiktologie are subject to

Èlen / Member of the

a double-review procedure

International Society

Èasopis je zaøazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ÈR (Rada pro výzkum a vývoj Úøadu vlády ÈR) /

of Addiction Journal Editors (ISAJE) Indexováno v / Covered by

Adiktologie is on the List of Peer-Reviewed Non-impact

Scopus & EMCare

Factor Periodicals Published in the Czech Republic

Bibliographia Medica Èechoslovaca

ISSN 1213-3841

MKÈR E 12656

VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF

ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.

Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky,

Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika,

1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze


a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze /


Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory

Centre for Addictology, Department of Psychiatry,

Diagnostics, 1st Faculty of Medicine, Charles

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague

University in Prague and General University Hospital

and General University Hospital in Prague,

in Prague, Czech Republic

Czech Republic

Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D.

Mgr. Aleš Kuda

Doc. PhDr. Vladimír Øehan


Pražské centrum primární prevence, o. p. s. /

Univerzita Palackého Olomouc, Filozofická fakulta,


Prague Primary Prevention Centre, Prague,

Katedra psychologie /


Czech Republic

Department of Psychology, Philosophical Faculty,

Redakèní rada / Editorial Board

VÝKONNÝ REDAKTOR / EXECUTIVE EDITOR


Palacky University, Olomouc, Czech Republic

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and

MUDr. Stanislav Kudrle

General University Hospital in Prague, Czech Republic

Soukromá psychiatrická ambulance, Plzeò /

PhDr. Iva Šolcová, Ph.D.

Private Outpatient Psychiatric Clinic, Pilsen,

Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Praha /

Czech Republic

Institute of Psychology, Academy of Sciences

ÈLENOVÉ REDAKCE / MEMBERS

of the Czech Republic, Prague, Czech Republic

MUDr. Viktor Mravèík Národní monitorovací støedisko pro drogy

Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D.

PhDr. Ladislav Csémy

a drogové závislosti, Praha /


Psychiatrické centrum Praha /

National Monitoring Centre for Drugs and Drug


Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic

Addiction, Prague, Czech Republic


Mgr. Hana Fidesová, Ph.D.

Russell Newcombe, BA, Ph.D.



Lifeline



Manchester, Velká Británie /


Lifeline

Prof. MUDr. Alexandra Šulcová, CSc.


Manchester, UK

Masarykova univerzita, Lékaøská fakulta,


1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

Prof. RNDr. Lumír Ondøej Hanuš, DrSc., Dr. h. c.

Farmakologický ústav, Brno /

MUDr. Jana Novotná

Department of Pharmacology, Faculty of Medicine,

Psychiatrická ambulance, Brno /

Masaryk University, Brno, Czech Republic

Outpatient Psychiatric Clinic, Brno, Czech Republic

PharmDr. Magdaléna Šustková-Fišerová, Ph.D.

Ústav lékaøské chemie a pøírodních látek, Farmaceutická fakulta, Lékaøská fakulta Hebrejské

Prof. MUDr. Vladimír Novotný, CSc.

Ústav farmakologie, 3. lékaøská fakulta, Univerzita

univerzity, Jeruzalém, Izrael /

Psychiatrická klinika LF UK a FNsP, Bratislava /

Karlova v Praze /

Department of Medicinal Chemistry and Natural

Psychiatric Clinic, Comenius University and Teaching

Department of Pharmacology, 3rd Faculty of Medicine,

Products, School of Pharmacy, Faculty of Medicine,

Hospital, Bratislava, Slovakia

Charles University in Prague, Czech Republic

Hebrew University, Jerusalem, Israel

MUDr. ¼ubomír Okruhlica, CSc.

PaedDr. Martina Tìmínová-Richterová

Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.

Centrum pre lieèbu drogových závislostí, Bratislava /

O. s. SANANIM, Praha /

Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity

Centre for Treatment of Drug Dependencies,

SANANIM, Prague, Czech Republic

Palackého v Olomouci /

Bratislava, Slovakia

Mgr. Jindøich Voboøil, MSc.

Department of Psychology, Philosophical Faculty,

MUDr. Petr Popov

Úøad vlády ÈR, Sekretariát Rady vlády pro

Oddìlení léèby závislostí VFN v Praze /

koordinaci protidrogové politiky, Praha /

Doc. MUDr. et PhDr. Kamil Kalina, CSc.

Department of Substance Abuse Treatment of the

Office of the Government of the Czech Republic,


General University Hospital in Prague,

Secretariat of the Government Council for Drug Policy


Czech Republic

Coordination, Prague, Czech Republic


PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc.

MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D.









MUDr. Pavel Kubù



Ústav lékaøské informatiky, Univerzita Karlova



v Praze, 2. lékaøská fakulta /



Palacky University, Olomouc, Czech Republic


Department of Medical Informatics, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic

2011/ 11 / Suppl.

PORADNÍ A KONZULTAÈNÍ SKUPINA / CONSULTANTS

VYDÁNO VE SPOLUPRÁCI S / PUBLISHED IN COOPERATION WITH

MUDr. Pavel Bém Poslanecká snìmovna Parlamentu ÈR /

Centrem adiktologie PK 1. lékaøské fakulty, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague

Prof. PhDr. Ivo Èermák, CSc. Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Brno /

Èeskou asociací adiktologù

Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech

Czech Society for Addictology

Republic, Brno, Czech Republic

MUDr. Stanislav Grof Kalifornský institut integrálních studií,

VYCHÁZÍ POD ZÁŠTITOU / PUBLISHED UNDER THE AUSPICES OF

San Francisco, USA / California Institute of Integral Studies,

1. lékaøské fakulty, Univerzita Karlova v Praze

San Francisco, USA

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague

Mgr. Danica Klempová

Národního monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou

National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction

závislost, Lisabon, Portugalsko / European Monitoring Centre for Drugs and Drug

Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP

Addiction, Lisbon, Portugal

Society for Addictive Diseases CzMA

PhDr. Ludìk Kubièka, CSc.

Èeské neuropsychofarmakologické spoleènosti

Psychiatrické centrum Praha /

Czech Neuropsychopharmacological Society

Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic

Katedry psychologie FF UP v Olomouci Mgr. Sylva Majtnerová-Koláøová

Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc

A.N.O. - Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léèbou drogových závislostí, Praha /

Psychologického ústavu AV ÈR

A.N.O. – Association of NGOs Concerned with the

Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague

Prevention and Treatment of Drug Addiction, Prague, Czech Republic

VYDÁNO ZA PODPORY / PUBLISHED WITH SUPPORT OF Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Úøadu vlády ÈR Government Council for Drug Policy Coordination

Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR Ministry of Education, Youth, and Sports of the Czech Republic

Krajského úøadu Jihomoravského kraje South Moravia Regional Authority

Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc

Magistrátu hlavního mìsta Prahy Prague Municipal Authority, Prague, Czech Republic

2011/ 11 / Suppl. EDITORIAL / TOMÁŠ ZIMA / MICHAL MIOVSKÝ / PETR POPOV

VÁŽENÍ ÈTENÁØI,

pùvodní edièní plán roku 2011 byl vypracován, po potvrzení schválených a zamítnutých dotací a dalších pøíjmù èasopisu Adiktologie, pouze pro ètyøi øádná èísla. Rozpoèet èasopisu byl po prvním pololetí 2011 prakticky likvidaèní a pouze s maximálním nasazením se jej podaøilo udržet na výši umožòující vydání právì ètyø základních plných èísel. Samozøejmì i na èasopis dopadly dùsledky škrtù a redukcí finanèní podpory celého oboru, tak jak jsme toho svìdky poslední mìsíce. Ani jemu se nevyhnula situace vedoucí k omezování služeb nebo dokonce v nìkterých pøípadech k jejich uzavírání. Adiktologie je obor, který dopady probíhající krize poznamenaly výraznì a ukazují, že nebyly náhodné, napø. tomu nasvìdèují výsledky prùzkumù veøejného mínìní ve vztahu k tomu, koho by èeští obèané rozhodnì nechtìli mít za souseda, a kde na vrcholu žebøíèku pøed všemi jinými dominoval uživatel nelegálních drog. Je tak pochopitelné, že právì náš obor bude vùèi souèasné situaci snadno zranitelný a nebude mít tolik obhájcù a zastáncù ve vztahu k finanèním omezením, jako je tomu v nìkterých jiných oborech. Je to o to více hoøké, že náš obor ještì nestaèil vystavìt základní síť služeb a již dochází k jeho redukování. Pro odbornou spoleènost (SNN ÈLS JEP) bude další období pøedstavovat samozøejmì velkou výzvu, neboť dlouhodobì upozoròujeme napø. na zcela nepøijatelný stav v oblasti ambulantních služeb nebo napø. specializovaných adiktologických služeb pro dìti atd. I proto nyní klademe dùraz na dokonèení Koncepce sítì služeb v oboru adiktologie, která by mìla být zaslána do vnitøního pøipomínkového øízení uvnitø SNN v prùbìhu mìsíce února, a èlenové Spoleènosti budou moci uplatnit své návrhy a pøipomínky k tomuto dokumentu. Více pozornosti mu budeme vìnovat v prvním èísle roku 2012. Díky vývoji posledního ètvrtletí 2011 se pro náš èasopis podaøilo vytvoøit pomìrnì pozitivní situaci, která umožnila vydání supplementa. To je v mnohém odlišné od bìžných èísel èasopisu. Je tak trochu návratem k døíve frekventovanìjšímu konceptu monotematických èísel. Nešlo ale o rozhodnutí samoúèelné, neboť obì témata, kterým je èíslo vìnováno, jsou pro dnešní drogovou politiku a situaci zásadní. Konopné drogy, stejnì jako metamfetamin, jsou dvìma velkými tématy. Každé symbolizuje trochu jinou èást spektra souèasných problémù. Každé má trochu jiné historické kon-

sekvence a každé vyžaduje jiný, diferencovaný pøístup. Pro každé z nich neexistuje jednoznaèná cesta vedoucí ke zlepšení situace. Obì pøitom z rùzných pohledù reprezentují též souèasné problémy našeho oboru. Na pøípravu supplementa mìla výkonná redakce rekordnì málo èasu. Mìli jsme pøesto snahu, aby bylo èíslo sestaveno z pùvodních sdìlení a pøehledových èlánkù, nikoli z pøekladù nebo textù jiné povahy. Je potìšitelné, že se podaøilo sestavit zajímavou, a vìøíme, že i ètenáøsky atraktivní, mezioborovì koncipovanou kolekci odborných sdìlení. Na jedné stranì najdete v èísle napø. jeden z výstupù preventivní experimentální studie realizované v širším rámci výzkumné a intervenèní skupiny EUDAP (European Drug Addiction Prevention Trial). Je potìšitelné, že právì z hlediska úèinku dosahuje preventivní intervence Unplugged tak slibných výsledkù právì v pøípadì konopí. Vývoj posledních let bohužel ukazuje, že právì prevenci mnoho dlužíme. Rozsah užívání konopí u nejmladších vìkových skupin v Èeské republice dosahuje ve srovnání s jinými zemìmi nelichotivých rozmìrù. V kontextu užívání alkoholu a tabáku jasnì ukazuje, že se konopí zaøadilo právì do skupiny po bok tabáku a alkoholu, tedy skupiny, jejíž úèinky a dopady užívání jsou veøejností a èasto též i politickou reprezentací bagatelizovány. Dùsledky tohoto dlouhodobého a falešnì liberálního chování zaèínají být více viditelné. Právì trojlístek alkohol, tabák a konopí bude pro Èeskou republiku a její drogovou politiku „lakmusovým papírkem“ pøíštích let. Reakce a opatøení nasmìrovaná vùèi tìmto látkám bude, domníváme se, zøejmì nejviditelnìjším indikátorem toho, jak dalece jsme schopni se pouèit a adekvátnì reagovat, nebo do jaké míry zùstaneme ve vleku mylné pøedstavy, že bagatelizováním a systematickým zpochybòováním klinických i výzkumných faktù mùžeme být vùèi tìmto tøem drogám ve své snaze omezit jejich užívání úspìšní. Zajímavé jsou též další èlánky, ať již je to sdìlení zamìøené na analýzu drogových trhù s konopím a metamfetaminem nebo sdìlení zabývající se analýzou regulaèních opatøení v kontextu pìstování léèebného konopí. Tuto problematiku jsme zaøadili aktuálnì též v souvislosti s ukonèením práce velké mezirezortní Spoleèné pracovní skupiny sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Poslanecké snìmovny PÈR pro legislativu a související

ADIKTOLOGIE

5

pøedpisy upravující pìstování, zpracování, distribuci a použití netechnického konopí pro léèebné a výzkumné úèely, jež byla ustavena 24. srpna 2011 rozhodnutím premiéra Petra Neèase v rámci sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Výsledky její práce jsou nyní pøedmìtem jednání vlády Èeské republiky a následnì poputují do Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR. Mnozí si kladli otázku, co spoleèného má obor adiktologie s tímto složitým tématem zasahujícím tolik medicínských odborností. Odpovìï je ale jednoduchá. Je to právì náš obor, který se zabývá napø. zpùsoby a následky regulací, drogovými trhy a jejich spojitostí nejen s klinickými, ale také bezpeènostními (v širším rámci kriminologických a právních aspektù) tématy. Meziborovì ladìná analýza regulaèních (ať již souèasných, èi zvažovaných) opatøení tvoøí jeden z velkých tematických trsù, k nimž má adiktologie co øíci. Totéž se týká diskuze o zneužitelnosti nìkterých zvažovaných prvkù a jejich analýza v kontextu souèasné epidemiologické a spoleèenské situace okolo konopí. To se týká prostého faktu, že léèebné využití konopí v minulosti i dnes bylo jedním z nejvíce zneužitých témat v rukou uživatelù nelegálního konopí. A taktéž se to týká faktu, že na odborníky v oboru adiktologie se èasto obraceli a obracejí lidé trpící onemocnìními, u kterých byly popsány pozitivní úèinky konopí minimálnì v rozsahu mírnìní psychického a fyzického utrpení a dalších dùsledkù daného onemocnìní. Mj. adekvátní informování tìchto pacientù a nevzbuzování falešných nadìjí patøí jistì do základní výbavy profesionála v našem oboru. Stejnì tak jako pøíprava našeho oboru na vstup do naprosto zásadního

6

ADIKTOLOGIE

a novì se pøed naším oborem vynoøujícího tématu, jakým je výzkum a vývoj intervencí spojených s vedlejšími úèinky léèby konopím. Logicky se od našeho oboru oèekává klinický a výzkumný pøínos právì v této oblasti, která s rozvojem léèby konopím bude nabývat na významu. Do této kolekce pak zapadá poslední pøíspìvek èísla od kolegy Lumíra Hanuše z Univerzity v Jeruzalémì, kterým autor reaguje na nìkteré neadekvátní generalizace a snaží se ukázat, jak citlivá témata jsou dnes øešena, že konopí není všespasitelným lékem a že je tøeba s tímto tématem zacházet velmi opatrnì a zdrženlivì. Èeská republika udìlala zásadní posun v tom, aby léèba konopím byla standardní léèebnou alternativou všude tam, kde se to ukazuje být efektivní. Souèasnì ale dialog v pracovní skupinì také ukázal, jak dùležité pøitom je naslouchat názorùm zástupcù dalších zdravotnických odborností a bezpeènostních složek a hledat kompromisní a racionální øešení. Rádi bychom vám, vážení ètenáøi, podìkovali za vaši podporu a zájem o èasopis nejen v roce 2011 a popøáli vám do dalšího roku zdraví a štìstí. Pokud dovolíte, èasopisu bychom pak rádi spoleènì popøáli stabilnìjší rok a výkonné redakci klid na práci, aby neutrpìla její kvalita a èasopis dál plnil roli, jaká mu v naší odborné obci náleží.

ZIMA, T., MIOVSKÝ, M., POPOV, P.

V Praze dne 27. prosince 2011 Za redakci èasopisu Adiktologie Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Prim. MUDr. Petr Popov

Supplementum bylo vydáno s mimoøádnou podporou RVKPP v rámci „Akèního plánu realizace Národní strategie protidrogové politiky“ na rok 2011.

Obsah 5

EDITORIAL Vážení ètenáøi, ... Zima, T., Miovský, M., Popov, P.

10

PÙVODNÍ PRÁCE Efektivita školního primárnìpreventivního programu Unplugged zamìøeného proti užívání konopí Novák, P., Miovský, M., Vopravil, J., Šťastná, L., Gabrhelík, R., Jurystová, L.

18

Souvislosti užívání konopných drog se sociometrickým statusem studenta ve školní tøídì: pøípadová studie Šafránková, M., Vacek, J.

28

Pìstování léèebného konopí – analýza zahranièních zkušeností z regulaèního a ekonomického hlediska Bìláèková, V., Zábranský, T.

42

Sebemedikace konopím u onkologicky nemocných: kvalitativní sonda Spùrová, N., Kalina, K., Vacek, J.

48

KAZUISTIKA Farmakoterapie závislosti na metamfetaminu Minaøík, J., Gabrhelík, R.

54

KRÁTKÉ SDÌLENÍ Odhad velikosti trhu s konopnými drogami a pervitinem Vopravil, J.

60

DISKUSE Vyléèí konopí rakovinu? Hanuš, L. O.

68

ZPRÁVY

70

KNIHY

74

STUDIUM

Contents 10

ORIGINAL ARTICLES The Effectiveness of the School-based Unplugged Primary Prevention Programme on Cannabis Use Novák, P., Miovský, M., Vopravil, J., Šťatsná, L., Gabrhelík, R., Jurystová, L.

18

Correlations between Cannabis Use and Student´s Sociometric Status in the Class: A Case Study Šafránková, M., Vacek, J.

28

Medicinal Marijuana Growing – Analysis of International Experience from Regulative and Economic Perspective Bìláèková, V., Zábranský, T.

42

Cannabis Self-medication in the Cancer Patients: A Qualitative Probe Spùrová, N., Kalina, K., Vacek, J.

48

CASE STUDY Pharmacotherapy of Methamphetamine Dependence Minaøík, J., Gabrhelík, R.

54

SHORT COMMUNICATION Cannabis and Pervitin Market Size Estimation Vopravil, J.

ODBORNÉ ZAMÌØENÍ ÈASOPISU / SCOPE AND LIMITATIONS

ANOTACE

Èasopis Adiktologie vychází od roku 2001 a stojí na mezioborovém

The Adiktologie journal has been published since 2001. It is based on an

pøístupu k návykovým látkám, jejich užívání a uživatelùm. Navazuje na

interdisciplinary approach to addictive substances and their use (and/or

linii tradièních èasopisù v tomto oboru, jako je napø. Addiction a další

users). It follows the line of traditional journals in this field, such as

významné profesionální èasopisy sdružené v ISAJE (International

Addiction and other significant professional periodicals associated in the

Society of Addiction Journal Editors). Èasopis uveøejòuje èlánky jak

International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE). The journal

z oblasti klinického, tak preklinického výzkumu a integruje souèasnì

publishes articles concerning both clinical and pre-clinical research,

rùzné pøístupy rozvíjené na poli závislostí (jako napø. public health nebo

integrating various approaches developed in the field of addiction

mental health). Jeho ambicí je mj. facilitovat vývoj vzdìlávání v oblasti

(including public health and mental health). Its key ambition is to facilitate

závislostí, propojovat výzkum s praxí a v jejich kontextu pak kultivovat

the development of training and education in addiction and provide

aplikaci právì mezioborového pøístupu. Èasopis též pøináší pøehledy,

a linkage between research and practice involving the cultivation of the

kazuistiky, inovace, komentáøe, zprávy z cest a kongresù, knižní

application of an interdisciplinary approach. In the journal, you will also

recenze a rùzná oznámení.

find reviews, case histories, innovations, comments, reports from study

Pokyny pro autory: www.adiktologie.cz

trips and congresses, reviews of books, and various announcements. Guidelines for authors: www.adiktologie.cz

TIRÁŽ / IMPRINT © Sdružení SCAN, Tišnov 2011 Adiktologie – ODBORNÝ ÈASOPIS PRO PREVENCI, LÉÈBU A VÝZKUM ZÁVISLOSTÍ Sdružení SCAN, Hanákova 710, 666 03 Tišnov Prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / Doc. PhDr. M. Miovský, Ph.D. VÝKONNÝ REDAKTOR / Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D. VEDOUCÍ VÝKONNÉ REDAKCE / PhDr. M. Malinová JAZYKOVÁ REDAKCE / PhDr. V. Hanus ANGLICKÁ REDAKCE / Mgr. J. Bareš a S. Gill, MA ADRESA REDAKCE / Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. LF UK v Praze, Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2, tel. 22496 5134 LAYOUT, DESIGN / MISSING ELEMENT, www.missing-element.com, [email protected] SAZBA / Hana Valihorová TISK / POINT CZ, s.r.o., Milady Horákové 20, 602 00 Brno VYDÁVÁ /

VEDOUCÍ REDAKTOR /

Rukopisy zasílejte výhradnì na elektronickou adresu redakce [email protected]. Distribuce, informace a objednávky pøedplatného na adrese vydavatele, e-mail [email protected], www.casopis.adiktologie.cz. Inzerce na adrese redakce, e-mail [email protected], www.adiktologie.cz. Zpracování pro internet na adrese redakce, e-mail [email protected]. Elektronický fulltextový archiv na adrese www.medvik.cz/kramerius VYCHÁZÍ ÈTYØIKRÁT ROÈNÌ. CENA V ROCE 2011 / jednotlivé èíslo 89 Kè + 20 Kè poštovné (pro Slovensko 3,80 EUR + 2 EUR poštovné) ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 280 Kè (pro Slovensko 13,20 EUR) STUDENTSKÉ ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 200 Kè Pøedplatitelùm neúètujeme poštovné. Supplementa pro pøedplatitele zdarma. MK ÈR E 12656, ISSN 1213-3841. Toto èíslo vyšlo v prosinci 2011. Pøíští èíslo vyjde 31. 3. 2012. Zaslané pøíspìvky se nevracejí, jsou archivovány vydavatelem. Otištìné pøíspìvky nejsou honorovány, autor obdrží bezplatný výtisk. Za obsah a jazykovou úpravu inzerátù odpovídá inzerent. Kopírování a rozmnožování za úèelem dalšího rozšiøování není možné bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele.

Redakèní uzávìrka zpráv a oznámení je 15. 3. 2012. Redakce si vyhrazuje právo zaslané zprávy krátit a redakènì upravovat. Nepodepsané pøíspìvky pocházejí z redakce.

2011/ 11 / Suppl. ORIGINAL ARTICLE

The Effectiveness of the School-based Unplugged Primary Prevention Programme on Cannabis Use

NOVÁK, P., MIOVSKÝ, M., VOPRAVIL, J., ŠŤASTNÁ, L., GABRHELÍK, R., JURYSTOVÁ, L. Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Novák, P., Miovský, M., Vopravil, J., Šťastná, L., Gabrhelík, R., Jurystová, L. (2011). Efektivita školního primárnìpreventivního programu Unplugged zamìøeného proti užívání konopí. Adiktologie, (11)Suppl., 10–16.

BACKGROUND: The study was carried out as a random-

ESPAD questionnaire complemented with a substance

ised trial featuring an evaluation of the effect of the

use-related knowledge test. The prevalence rates of to-

school-based Unplugged prevention programme devel-

bacco use were also looked for in terms of statistically sig-

oped as part of the EU-Dap-2 project. The Unplugged inter-

nificant differences between the groups. RESULTS: Statis-

vention consists of a total of 12 lessons delivered within one

tically significant differences between the experimental and

academic year and is based on the Comprehensive Social

control groups (as regards any positive effect of the inter-

Influence Model. AIMS: To ascertain whether the Un-

vention on the experimental group) could be observed as

plugged programme has an impact on cannabis use, by

early as the beginning of the academic year following the

means of the lifetime and 30-day prevalence indicators. To

completion of the intervention (September 2008). In com-

verify the duration of the programme’s measurable effect

parison to the pretest (September 2007), the experimental

over time using retests. SAMPLE: A total of 1,874 pupils in

group showed a negative development in the 30-day preva-

the sixth grade of “basic school” (which is attended by pu-

lence indicator from 1.0% to 1.3%. In the control group, on

pils aged 6-15) participated in the study; the average age

the other hand, the level of experience with cannabis in the

at the beginning of the intervention was 11.82 years.

past 30 days increased from 0.4% to 4.4% (p = 0.01) during

METHODS: The pretest of the randomised trial was con-

the study period. The duration of the positive effect of the in-

ducted several days prior to the commencement of the in-

tervention over time is demonstrated by the statistically sig-

tervention in the sixth grade of basic school. The first retest

nificant differences in the level of smoking cannabis two

was carried out immediately after the completion of the last

years after the completion of the programme (p = 0.05).

lesson and another four retests followed, 3, 12, 15, and

CONCLUSIONS: The implementation of Unplugged re-

24 months after the intervention, respectively (altogether,

sulted in a statistically significant measurable positive effect

five retests were performed). Data were collected using the

on Czech children in terms of regular cannabis use.

KEY WORDS: EVALUATION – PRIMARY PREVENTION – RISK BEHAVIOUR – CANNABIS USE

Submitted: 5 / DECEMBER / 2011

Accepted: 16 / DECEMBER / 2011

Grant support: GACR No. 406/09/0119; CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK Address for correspondence: Petr Novák, MA / [email protected] / Centre for Addictology, Department st

of Psychiatry, 1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Ke Karlovu 11, 120 00 Prague 2, Czech Republic

10

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / Suppl. PÙVODNÍ PRÁCE

Efektivita školního primárnìpreventivního programu Unplugged zamìøeného proti užívání konopí

NOVÁK, P., MIOVSKÝ, M., VOPRAVIL, J., ŠŤASTNÁ, L., GABRHELÍK, R., JURYSTOVÁ, L.

Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta UK v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Novák, P., Miovský, M., Vopravil, J., Šťastná, L., Gabrhelík, R., Jurystová, L. (2011). Efektivita školního primárnìpreventivního programu Unplugged zamìøeného proti užívání konopí. Adiktologie, (11)Suppl., 10–16.

VÝCHODISKA: Studie byla realizovaná jako randomizo-

bákových výrobkù. VÝSLEDKY: Statisticky významné

vaný experiment s hlavním tìžištìm v provedení evaluace

rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou (ve smys-

efektu školního preventivního programu Unplugged vy-

lu pozitivního vlivu intervence na experimentální skupinu)

tvoøeného v rámci projektu EU-Dap-2. Intervence Unplug-

bylo možné pozorovat již na zaèátku školního roku násle-

ged je složena z celkem 12 lekcí provedených v jednom

dujícího po ukonèení intervence (9/2008). Proti pretestu

školním roce a vychází z „Modelu komplexního vlivu so-

(9/2007) došlo u experimentální skupiny ke zhoršení v indi-

ciálního prostøedí”. CÍLE: Zjistit, zda má program Unplug-

kátoru tøicetidenní prevalence z 1,0 % na 1,3 %. Oproti

ged vliv na užívání konopí prostøednictvím indikátorù ce-

tomu u kontrolní skupiny bìhem tohoto intervalu došlo ke

loživotní a tøicetidenní prevalence. Ovìøit dobu trvání mì-

zhoršení z hodnoty 0,4 % zkušenosti s konopím v posled-

øitelného efektu programu v èase prostøednictvím retestù.

ních 30 dnech na hodnotu 4,4 % (p = 0,01). Trvání pozitiv-

SOUBOR: Celkem se studie zúèastnilo 1874 žákù 6. tøíd

ního efektu intervence v èase ukazují statisticky významné

základní školy (prùmìrný vìk na zaèátku intervence byl

rozdíly v kouøení konopí po 2 letech od skonèení programu

11,82 roku). METODY: Pretest randomizovaného experi-

(p = 0,05). ZÁVÌRY: Realizací programu Unplugged bylo

mentu byl proveden nìkolik dnù pøed zahájením interven-

u èeských dìtí dosaženo mìøitelného, statisticky význam-

ce v 6. tøídì základní školy. První retest byl proveden bez-

ného pozitivního efektu v oblasti pravidelného užívání ko-

prostøednì po ukonèení poslední lekce a další 4 retesty ná-

nopných drog.

sledovaly po 3, 12, 15 a 24 mìsících od ukonèení intervence (celkem tedy 5 retestù). Data byla získána prostøednictvím dotazníku ESPAD doplnìného o test znalostí z oblasti užívání návykových látek. Zjišťovány byly pøitom statisticky významné rozdíly mezi skupinami v prevalenci užívání ta-

KLÍÈOVÁ SLOVA: EVALUACE – PRIMÁRNÍ PREVENCE – RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ – UŽÍVÁNÍ KONOPÍ

Došlo do redakce: 5 / PROSINEC / 2011

Pøijato k tisku: 16 / PROSINEC / 2011

Grantová podpora: GAÈR è. 406/09/0119; CZ.1.07/1.3.00/08.0205 ESF OP VK Korespondenèní adresa: PhDr. Petr Novák / [email protected] / Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta UK v Praze a VFN v Praze, Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

11

l

l

1 ÚVOD

Konopí je z hlediska produkce a obchodování stále nejrozšíøenìjší nelegální drogou v Èeské republice (Mravèík et al., 2011) i v Evropské unii (EMCDDA, 2011). S užíváním konopí je však spojena øada zdravotních a sociálních rizik. Nejèastìji je v souvislosti s užíváním konopných drog poukazováno na souvislost kouøení konopí ve vztahu k provokaci latentního psychotického onemocnìní vèetnì patologických zmìn afektivity (Horáèek, 2008) a negativní vliv jeho užívání na kognitivní funkce (Miovská et al., 2008). Nelze však opomenout ani rizika somatická (Krmenèík, 2008). Evropský projekt ESPAD (European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs), kterého se úèastní v souèasné dobì již pøes 30 evropských zemí, ukazuje, že je to právì Èeská republika, která má ze všech zapojených zemí nejvyšší celoživotní prevalenci kouøení konopí (Hibell et al., 2004, 2009). Tento epidemiologický indikátor dosahuje u naší adolescentní populace 44 %. Vysokou celoživotní prevalenci užívání konopných drog je možné sledovat též ve Velké Británii, Francii, Irsku a ve Švýcarsku. Nejnižší hodnoty naopak nalézáme na Kypru, v Øecku, Švédsku, Rumunsku a Turecku (3–7 %). Tøicetidenní prevalence, kterou lze považovat za spolehlivìjší indikátor ve vztahu k aktuálnímu užívání, je v Èeské republice na hodnotì 18 %, èímž se øadí ke státùm s nejvyšší mírou užívání konopí v posledním mìsíci, jakými jsou napø. Španìlsko (20 %), Francie (15 %), Nizozemsko (15 %) nebo Švýcarsko (15 %). Èeská republika je do projektu zapojena již od samého zaèátku a výsledky ukazují celou øadu zajímavých zjištìní, vèetnì opakovanì zdùrazòovaného nárùstu právì užívání konopných drog (Csémy et al., 2007). Trend vzrùstající obliby konopných drog u adolescentní mládeže v ÈR potvrdily mnohé další studie (napø. Miovský et al., 2004; Polanecký et al., 2001; Miovský & Urbánek, 2001). Dle mezinárodní studie SAHA (The Social And Health Assessment) uèinilo zkušenost s konopnou drogou ve 12 letech 12 % chlapcù a 10 % dívek, ve 14 to již bylo 34 % chlapcù a 28 % dívek (Blatný et al., 2004). Další ze studií HBSC (The Health Behaviour in School-aged Children) pak konzistentnì s tím ukazuje, že nejvíce užívanou nelegální látkou mezi 15letými je právì konopí. Tuto látku užilo nìkdy v životì celkem 18 % patnáctiletých (Currie et al., 2008). Primárnìpreventivní intervence realizovaná ve školním prostøedí je jednou z nejvhodnìjších strategií k dlouhodobému øešení problematiky užívání návykových látek (UNICRI, 2003) a dalších typù rizikového chování. Mezi rùznými typy preventivních intervencí s prokázanou efektivitou se v posledncíh letech mj. prosazují programy zamìøené na tzv. sociální dovednosti (life-skills). Jedná se o programy, které jsou dobøe kompatibilní s jinými typy intervencí. Tyto programy pøitom prošly v posledních letech opakovaným testováním v rùzných výzkumných projektech a byly srovnávány s jinými typy programù (Faggiano et al., 2008a).

12

ADIKTOLOGIE

2 PROJEKT EU-DAP-2 A INTERVENCE UNPLUGGED

Základní idea a koncepce projektu zamìøeného na primární prevenci užívání návykových látek EU-Dap (European Drug Addiction Prevention trial) vznikla pøibližnì pøed deseti lety. V rámci projektu byla a je stále vyvíjena preventivní intervence Unplugged, na níž se pùvodnì podílo sedm zemí EU (Itálie, Španìlsko, Švédsko, Belgie, Øecko, Rakousko a Nìmecko). Výsledky rozsáhlé evropské evaluaèní studie prokázaly efektivitu programu u cílové populace dìtí ve vìku 12–14 let (napø. Faggiano et al., 2007; Faggiano et al., 2008). V souvislosti s potvrzováním efektivity projektu v rámci evidence-based pøístupu vznikl navazující projekt EU-Dap-2 (Implementation of EU-Dap European Drug Addiction Prevention trial at population level), který byl v druhé fázi rozšíøen o Èeskou republiku a Polsko (Adámková et al., 2009). V Èeské republice byl projekt EU-Dap-2 zahájen na podzim 2006 a trval do roku 2009. V rámci projektu EU-Dap-2 byla provedena revize a adaptace metodiky Unplugged na èeskou populaci 12–14letých dìtí. Na pozadí mezinárodního projektu byla pak zahájena realizace randomizované kontrolované studie efektivity preventivního programu Unplugged. Samotná primárnìpreventivní intervence Unplugged je složena z dvanácti 45minutových lekcí pro žáky základních škol. Cílem programu je kromì preventivního pùsobení zároveò je odklonit od již existujících rizikových vzorcù chování (experimentování, pravidelné užívání). Curriculum je založeno na komplexním pøístupu a zohledòuje rùzné sociální vlivy. Lekce v programu Unplugged jsou zamìøeny pøedevším na rozvoj intrapsychických a sociálních dovedností v rámci teorie „Comprehensive social influence aproach“ (Sussman et al., 2004). Jedná se o komplexní metodiku postavenou na kombinaci preventivních metod (Thomas & Perera, 2006). Komplexnost programu by mìla zajistit vyšší úèinnost dané intervence (Tobler et al, 2000). Zvláštní dùraz je kladen na korekci normativních pøesvìdèení o návykových látkách a jejich užívání (Faggiano et al., 2010). Podrobné informace o metodice a teoretických východiscích programu Unplugged je možné nalézt v práci Peera Van der Kreefta et al. (2009). Fáze implementace a realizace metodiky probìhla na vybraných školách ve školním roce 2007/2008. Výsledky implementaèní studie byly pomìrnì velmi dobré a èeské školy o program projevovaly od zaèátku znaèný zájem. Intervence provádìná školními metodiky prevence, kteøí prošli úvodním dvoudenním proškolením, byla v prùbìhu celého programu vedena a supervidována tzv. regionálními koordinátory prevence (vìtšinou pracovníci nìkteré z místních neziskových organizací nebo pedagogicko-psychologických poraden). Pro úspìšnou implementaci programu byla samozøejmì zásadní podpora od managementu jednotlivých škol (Jurystová et al., 2009). Na základì evaluace procesu imple-



mentace programu se podaøilo mj. navrhnout nový model koordinace a kontroly kvality tohoto preventivního programu na regionální úrovni (viz Jurystová et al., 2009; Jurystová & Miovský, 2010). Oproti projektu EU-Dap byla výraznì posílena právì komponenta zapojující organizace v regionu poskytující školám metodickou podporu a pravidelné intervizní setkání a pomáhající školním metodikùm intervenci správnì aplikovat a øešit problematické situace. l

3 DESIGN EVALUACE PREVENTIVNÍHO PROGRAMU l

3 / 1 Cíle realizované studie

Hlavním cílem studie bylo ovìøení efektivity programu Unplugged (respektive jeho èeské adaptace v rámci projektu EU-Dap-2) v oblasti užívání konopí u populace èeských dìtí základních škol: a/ Ovìøit, jaký má program Unplugged vliv na celoživotní prevalenci užívání konopí. b/ Ovìøit, jaký má program Unplugged vliv na tøicetidenní prevalenci užívání konopí. c/ Ovìøení délky trvání dosaženého efektu v èase (v rámci následných follow-ups). Tøicetidenní prevalence užívání konopí, která má do znaèné míry dobrou výpovìdní hodnotu o stavu aktuálního užívání, je pøímo také považována za významný prediktor budoucího užívání dalších návykových látek (Ellickson et al., 1992). V naší studii byly zjišťovány statisticky významné rozdíly mezi skupinami v jednotlivých promìnných (Pearson Chi-Square), které ukazovaly jednotlivé prevalence užívání konopí. Vyhodnocení a zpracování dat jsme provedli za pomoci statistického softwaru SPSS (verze 17.0). Výstupní promìnné týkající se tøicetidenní i celoživotní prevalence byly analyzovány jako dichotomické (ano/ne). Z dotazníku byly vybrány otázky zjišťující celoživotní prevalenci kouøení konopí a jeho užití v posledních tøiceti dnech.

l

3 / 2 Design a soubor

Efektivita vlivu primárnìpreventivní intervence Unplugged byla ovìøována v rámci prospektivní, randomizované, kontrolované studie. První testování probìhlo pøed zahájením samotné intervence Unplugged v záøí 2007. Následovalo pìt retestù, které byly provádìny dvakrát roènì a k poslednímu došlo 33 mìsícù od zaèátku šetøení (Gabrhelík et al., in press). První retest následoval bezprostøednì po ukonèení intervence (6/2008). Další restesty pak vždy kopírovaly zaèátek a konec školního roku (tedy 9/2008, 6/2009, 9/2009 a 6/2010). Kontrolní i experimentální skupinu mìlo tvoøit 40 škol ze tøí krajù v Èeské republice. Pìt škol v kontrolní skupinì (6,3 %) bylo ze souboru vyjmuto a nebylo nahrazeno (Gabrhelík et al., in press). Od rodièù všech zúèastnìných dìtí byl získán písemný souhlas. Studie byla schválena Etickou komisí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. l

4 VÝSLEDKY

Více než pìtina všech respondentù (6. testování, 8. tøída základní školy) mìla nìkdy v životì zkušenost s užíváním konopných drog. Intervence Unplugged vykázala efektivitu v nìkolika rovinách. Statisticky významné rozdíly (Pearson Chi-Square, sign. p=0,05) mezi experimentální a kontrolní skupinou v celoživotní prevalenci kouøení konopí ukazuje obrázek 1. Na zaèátku studie (pretest, 9/2007) a po prvním testování (posttest, 6/2008) byla celoživotní prevalence užívání konopných drog mírnì vyšší u experimentální skupiny. Po aplikaci intervence došlo u kontrolní skupiny k výraznìjšímu a rychlejšímu zhoršení tohoto indikátoru a uvedený trend byl patrný ve všech následujících testováních. Trvání pozitivního efektu primárnìpreventivní intervence v èase dokládají statisticky významné rozdíly v kouøení konopí po jednom a dvou rocích od skonèení programu (p = 0,05). Na konci 7. tøídy základní školy mìlo zkušenost s užíváním konopí 14,4 % dìtí z kontrolní skupiny, zatímco u skupiny experimentální to bylo již jen 12,7 %. Po dvou letech od konce intervence užila tuto návykovou látku témìø

25,0 %

23,8 %

20,0 %

18,2 %

experimentální skupina

15,6 %

kontrolní skupina

15,0 %

18,6 %

14,4 % 12,7 % 10,9 %

10,0 % 7,4 % 6,8 % 5,0 %

8,0 %

4,6 % 2,7 %

0,0 % 9/2007

6/2008

9/2008

6/2009*

9/2009

6/2010*

Obr. 1 / Fig. 1 Celoživotní prevalence užívání konopí Lifetime prevalence of cannabis use (Pearson Chi-Square, *sign. p=0,05)

EFEKTIVITA ŠKOLNÍHO PRIMÁRNÌPREVENTIVNÍHO PROGRAMU UNPLUGGED …

ADIKTOLOGIE

13

9,0 % 8,0 %

7,8 %

8,0 % 7,0 % 5,8 %

experimentální skupina

6,0 %

kontrolní skupina

5,0 %

5,3 %

5,2 % 4,4 %

4,0 %

3,3 %

3,0 % 1,9 %

2,0 %

1,3 %

1,0 % 1,0 %

1,3 %

0,4 %

0,0 % 9/2007

6/2008

9/2008**

6/2009

9/2009

6/2010*

Obr. 2 / Fig. 2 Tøicetidenní prevalence užívání konopí 30-day prevalence of cannabis use (Pearson Chi-Square, *sign. p=0,05; **sign. p=0,01)

ètvrtina dìtí z kontrolní skupiny (23,8 %), v experimentální skupinì nedosahovala celoživotní prevalence ani pìtiny z celkového poètu (18,6 %). Také v pøípadì tøicetidenní prevalence kouøení konopí došlo k potvrzení a stejnému scénáøi jako u pøedešle testovaného indikátoru. Kontrolní skupina se oproti experimentální skupinì od úrovnì prvního retestu (6/2008) výraznì zhoršila. Pøi následujících ètyøech testováních již byla situace stejná a rozdíl (daný pozitivním vlivem intervence u experimentální skupiny) byl stále výrazný (obrázek 2). Respondenti z kontrolní skupiny napø. u tøetího testování (druhý retest, 9/2008) statisticky významnì èastìji užívali konopí (20,9 %) oproti skupinì experimentální (17,0 %) (p = 0,01; Pearson Chi-Square). Udržení dlouhodobého efektu intervence Unplugged u populace èeských dìtí potvrzuje, obdobnì jako u indikátoru celoživotní prevalence, fakt, že ještì 2 roky po konci intervence byl zaznamenán statisticky významný rozdíl (p = 0,05). Kouøení konopí v posledním mìsíci bylo u experimentální skupiny v tomto 6. testování zaznamenáno u 5,3 %, zatímco u skupiny kontrolní kouøilo konopí v posledním mìsíci již 8,0 % respondentù. l

5 DISKUSE

Preventivní programy mohou na jedné stranì výraznì snížit zdravotní rizika spojená s užíváním návykových látek nebo posouvat zahájení užívání tìchto látek do vyššího vìku. Na druhé stranì však mohou pùsobit zcela obrácenì a cílovou skupinu negativnì senzitizovat a vést kontraproduktivnì k užívání drog ve vyšší míøe. Proto je nezbytné, aby byl každý školní program primární prevence užívání návykových látek peèlivì evaluován (Faggiano, 2010). V rámci evidence-based pøístupu je nutné na evaluaèní komponentu myslet již v samotném návrhu designu preventivního programu. Je dùležité zabezpeèit, aby škola nepodlehla populistickým snahám hledajícím rùzné zkratky a nefunkèní postupy a programy, jakým byl napø. opakova-

14

ADIKTOLOGIE

nì propagovaný a z hlediska dosažených výsledkù sporný program DARE (Ennett et al., 1994). Aèkoli byl nárùst prevalence užívání konopných drog u experimentální skupiny výraznì pomalejší než u skupiny kontrolní, je u obou skupin patrná narùstající tendence. Zvyšování incidence kouøení konopí spoleènì s narùstajícím vìkem je však v raném dospívání èasto sledovaným jevem, kterému nelze zcela zabránit (Faggiano et al., 2010). Jako velmi pozitivní je tøeba chápat pøedevším statisticky významné rozdíly v kouøení konopí v posledním mìsíci. Indikátor celoživotní prevalence mùže pouze nasvìdèovat jednorázovému experimentování s drogou, avšak vysoká tøicetidenní prevalence kouøení konopí v tomto raném vìku je jedním z indikátorù (v kombinaci napø. spolu s vysokou prevalencí užívání alkoholu), které mohou predikovat zvýšené riziko další progrese užívání návykových látek až pøípadnì k rozvoji závislosti v pozdìjším životì (Miovský et al., 2007, Ellickson et al., 1992). Tento charakteristický trend užívání, respektive experimentování s danou látkou, je možné vysledovat i z výsledkù jednotlivých retestù u obou populací. Statisticky prùkazné rozdíly mezi obìma skupinami dìtí v rámci indikátoru celoživotní prevalence nacházíme v naší studii èasovì v èervnu 2009 a 2010. To vìkovì odpovídá konci 7. a 8. tøídy základní školy. Dìti zkouší nelegální drogy èasto pod vlivem vrstevníkù (Budney et al., 1999; Freeland & Campbell, 1973; Buckner, 2007) mj. pøispìním a pod vlivem fenoménu mylného normativního pøesvìdèení (Miovský et al., 2010), s nímž souvisí též nezanedbatelný tlak mediálního diskurzu (Novák et al., 2009, 2010). Naše výsledky evaluace školního preventivního programu Unplugged vyznívají oproti mezinárodnímu projektu EU-Dap (Faggiano et al., 2007), jehož metodiku (Van der Kreeft et al., 2009) jsme se snažili adaptovat pro èeskou školní populaci, více pozitivnì, aèkoli studie zabývající se efektem intervence upozoròují na nižší èetnost a pomalejší nárùst kouøení konopí u skupiny žákù, která prošla primár-



nìpreventivní intervencí (Faggiano et al., 2008, 2010). Tøi mìsíce (Faggiano et al., 2008b) a pùl roku (Faggiano et al., 2010) po konci intervence byl na rozdíl od naší studie zaznamenán víceménì spíše marginální efekt z hlediska statistické významnosti v oblasti pravidelného užívání konopí v posledním mìsíci (p < 0,08). Rozdíl je pravdìpodobnì možné pøièíst posunutí vìku zaèátku intervence ze 14 let na 12 let (Jurystová et al., 2009) a také faktu, že je na èeských základních školách užíváno jen malé množství primárnìpreventivních programù, resp. že v ÈR jsou programy založené na posilování sociálních dovedností zastoupeny výraznì ménì (Adámková et al, 2009). l

6 ZÁVÌR

Konopné drogy jsou v èeské adolescentní a preadolescentní populaci nejèastìji užívanou nelegální návykovou látkou. Z výsledkù naší studie vyplývá, že více jak pìtina všech respondentù (8. tøída základní školy) mìla nìkdy v životì zkušenost s kouøením konopí. Užívání konopí se stává stále oblíbenìjším a celoživotní prevalence užití se zvyšujícím se vìkem dítìte rapidnì roste. Primární prevence ve školním prostøedí se snaží experimentování i samotné užívání omezit nebo alespoò posunout do vyššího vìku. Statisticky vý-

znamné rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou byly zjištìny ve prospìch experimentální skupiny již bezprostøednì po skonèení intervence (první retest, 6/2008) a tøi mìsíce po ukonèení intervence (druhý retest, 9/2008) (p = 0,01; Pearson Chi-Square), kdy konopí kouøilo 4,4 % respondentù kontrolní skupiny oproti 1,3 % ve skupinì, která absolvovala program. Trvání pozitivního efektu primárnìpreventivní intervence v èase dokládá statisticky významné rozdíly v kouøení konopí po 12 a 24 mìsících od skonèení programu (p = 0,05). Zde bylo prokázáno, že nárùst prevalence kouøení cigaret v posledním mìsíci byl u experimentální skupiny výraznì pomalejší. Po 24 mìsísích od ukonèení intervence mìla zkušenost s kouøením konopí témìø ètvrtina respondentù z kontrolní skupiny (23,8 %), zatímco v experimentální skupinì nedosahovala celoživotní prevalence ani pìtiny z celkového poètu (18,6 %) (p = 0,05; Pearson Chi-Square). Realizací programu Unplugged v prostøedí èeských základních škol bylo dosaženo mìøitelného, statisticky významného pozitivního efektu v oblasti pravidelného kouøení konopí, což odpovídá i pøedchozím výsledkùm evaluace efektivity tohoto nástroje v celoevropské studii EU-Dap.

LITERATURA / REFERENCES l Adámková, T., Jurystová, L., Gabrhelík, R., Miovská, L., Miovský, M.

on of tobacco, alcohol and drugs use: the EU-Dap design and study populati-

(2009). Primary prevention in schools involved in the EUDAP 2 Project. Adikto-

on. Preventive Medicine, 44, 170–173.

logie, (9)2, 86–94.

l Faggiano, F., Vigna-Taglianti, F. D., Versino, E., Zambon, A., Borraccino, A.,

l Blatný, M., Hrdlièka, M., Kvìton, P., Voboøil, D., Jelínek, M. (2004). Výsled-

Lemma, P. (2008a). School-based prevention for illicit drugs use: A systema-

ky èeské èásti mezinárodního projektu SAHA II.: Deskriptivní analýza rizikové-

tic review. Prev. Med., 46, 385–396.

ho chování a rizikových projektivních faktorù vývoje mladistvých z mìstských

l Faggiano, F., Galanti, M. R., Bohrn, K., Burkhart, G., Cuomo, L.,

oblastí z hlediska vìkových kohort. Zprávy. Brno: Psychologický ústav AV ÈR.

Vigna-Taglianti, F., Fabiani, L., Panella, M., Perez, T., Siliquini, R., van der Kre-

l Buckner, J. D., Bonn-Miller, M. O., Zvolensky, M. J. & Schmidt, N. B. (2007).

eft, P., Vassara, M., Wiborg, G., the EU-Dap Study Group. (2008b). The effecti-

Marijuana use motives and social anxiety among marijuana-using young

veness of a school-based substance abuse prevention program: EU-Dap clus-

adults. Addictive Behaviors, 32(10), 2238–2252.

ter randomised controlled trial. Preventive Medicine, 47, 537–543.

l Budney, A. J., Novy, P. L. & Hughes, J. R. (1999). Marijuana with drawal

l Faggiano, F. (2010). Prevention of substance abuse: Randomised or ob-

among adults seeking treatment for marijuana dependence. Addiction, 94(9),

servational evaluation is absolutely needed. Adicciones, 22(1), 11–14.

1311–1322.

l Faggiano, F., Vigna-Tglianti, F., Burkhart, G., Bohrn, K., Cuomo, L., Gregori,

l Csémy, L., Lejèková, P., Sadílek, P. (2007) Substance use among Czech

D., Panella, M., Scantigna, M., Siliguini, R., Varona, L., van der Kreft, P., Vassa-

adolescents: An overview of trends in the international context. Journal of

ra, M., Wiborg, G., Galanti, MR., the EU-Dap Study Group. (2010). The effecti-

Drug Issues, 37 (1), 119–132.

veness of a school-based substance abuse prevention program: 18-month

l Currie, C., Gabhainn, S. N., Godeau, E., Roberts, C., Smith, R., Currie, D.,

follow-up of the EU-Dap cluster randomized controlled trial. Drug and Alcohol

Picket, W., Richter, M., Morgan, A., Barnekow, V. (Eds.). (2008). Inequalities in

Dependence, 108 56–64.

young people´s health. HBSC International Report from the 2005/2006 Sur-

l Freeland, J. B. & Campbell, R. S. (1973). The social context of first marijua-

vey. Copenhagen: World Health Organisation.

na use. International Journal of the Addictions, 8(2), 317–324.

l Ellickson, P. L., Hays, R. D., Bell, R. M. (1992). Stepping through the drug

l Gabrhelik, R., Duncan, A., Miovsky, M., Furr-Holden, C. D. M., Stastna, L. &

use sequenze: Longitudinal scalogram analysis of initiation and regular use.

Jurystova, L. (in press). ‘Unplugged’: A School-based randomized control trial

Journal of Abnormal Psychology, 101, 441–451.

to prevent and reduce adolescent substance use in the Czech Republic. Drug

l EMCDDA. (2011). Annual report 2010: the state of the drugs problem in Eu-

and Alcohol Dependence, in press.

rope. Lisbon: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction.

l Hibell, B., Guttormosson, U., Ahlstrom, S., Balakireva, O., Bjarnasson, T.,

l Ennett, S. T., Tobler, N. S., Ringwalt, C. L., Flewelling, R. L. (1994). How ef-

Kokkevi, A. and Kraus, L. (2009). The 2007 ESPAD Report: Substance use

fective is drug abuse resistance education? A meta-analysis of Project DARE

among students in 35 European countries . Stocholm, Sweden: The Swedish

outcome evaluations. American Journal of Public Health, 84 (9), 1394–1401.

Council for Information on Alcohol and Other Drugs.

l Faggiano, F., Richardson, C., Bohrn, K., Galanti, M. R., the EU-Dap Study

l Hibell, B., Andersson, B., Bjarnason, T., Ahlström, S., Balakireva, O., Kok-

Group. (2007). A cluster randomized controlled trial of school-based preventi-

kevi, A., Morgan, M. (2004). The ESPAD Report 2003. Alcohol and other drug use among students in 35 European countries. Stockholm: The Swedish

EFEKTIVITA ŠKOLNÍHO PRIMÁRNÌPREVENTIVNÍHO PROGRAMU UNPLUGGED …

ADIKTOLOGIE

15

Council for Information on Alcohol and Other Drugs (CAN) and the Pompidou

l Miovský, M. & Urbánek, T. (2001). NEAD 2000: Zprávy z projektu è. 1–31.

Group at the Council of Europe.

Boskovice: Albert.

l Horáèek, J. (2008). Užívání konopných drog a problematika psychotických

l Mravèík, V., Pešek, R., Horáková, M., Neèas, V., Chomynová, P., Šťastná,

stavù a schizofrenie. In: Miovský, M. (Ed.). (2008). Konopí a konopné drogy:

L., Grolmusová, L., Kiššová, L., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Pres-

adiktologické kompendium. Praha: Grada Publishing.

lová, I., Doležalová, P., Koòák, T. (2011). Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog

l Jessor, R., Turbin, M. S., Costa, F. M. (1998). Protective factors in adoles-

v Èeské republice v roce 2010 [Annual Report on Drug Situation 2010 – Czech

cent health behavior. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 75, no.

Republic]. Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

3, 788–800.

l Novák, P., Miovský, M. & Šťastná, L. (2010). The media portrayal of additive

l Jessor, R., Turbin, M. S., Costa, F. M., Dong, Q, Znahg, H., Changhai, W.

substances user and its social psychological perspective. Lekársky obzor, 59

(2003). Adolescent problem behavior in China and the United States: A cross

(3), 80–84.

national study of psychosocial protective factors. Journal of Research on ado-

l Novák, P., Miovský, M. & Šťastná, L. (2009). The media portrayal of canna-

lescence, 13, 3, 329–360.

bis in relation to criminal activities. Adiktologie, 9 (4), 196–203.

l Jurystová, L., Gabrhelík, R., Miovský, M. (2009). “Unplugged” primary pre-

l Polanecký, V., Šmídová, O., Studnièková, B., Šafr, J., Šejda, J. (1999). Uží-

vention programme – Evaluation of the implementation process by school

vání drog, alkoholu, tabáku a životní styl støedoškolákù a uèòù v Èeské republi-

prevention workers. Adiktologie, (9)1, 10–19.

ce – srovnání let 1994, 1995 a 1997. Praha: Hygienická stanice hl. m. Prahy.

l Jurystová, L., Miovský, M. (2010). Vybrané aspekty organizaèní a odborné

l Sussman, S., Earleywine, M., Wills, T., Cody, C., Biglan, T., Dent, C.W., Ne-

podpory pedagogù pøi realizaci metodiky Unplugged ve školách: Výsledky

wcomb, M. D. (2004). The motivation, skills, and decision-making model of

evaluace implementace projektu EUDAP. Adiktologie, 10(3), 147–153.

“drug abuse” prevention. Substance Use & Minuse, 39, 1971–2016.

l Krmenèík, P. (2008). Somatická rizika spojená s užíváním konopných drog.

l Thomas, R. & Perera, R. (2006). School-based programmes for pre-

In: Miovský, M. (Ed.) (2008). Konopí a konopné drogy: adiktologické kompen-

venting smoking. The Cochrane Database of Systematic Reviews, (3),

dium. Praha: Grada Publishing.

doi:10.1002/14651858, Art. No.: CD001293.

l Miovská, L., Miovský, M., Šulcová, A. (2008). Vliv užívání konopných drog

l Tobler, N. S., Roona, M. R., Ochshorn, P. M., Diana, G., Streke, A. V., Stac-

na kognitivní funkce. In: Miovský, M. (Ed.) (2008). Konopí a konopné drogy:

kpole, K. M. (2000). School-based adolescent drug prevention programmes:

adiktologické kompendium. Praha: Grada Publishing.

1998 meta-analysis. Journal of Primary Prevention, 20, 275–336.

l Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J., Novák, P. (Eds.) (2010). Primár-

l UNICRI. (2003). School-Based Drug education: A guide for practitioners

ní prevence rizikového chování ve školství. Praha: SCAN, Univerzita Karlova

and the wider community. United Nations Office for Drug Control and Crime

v Praze & Togga.

Prevention.

l Miovský, M. (Ed.) (2008). Konopí a konopné drogy: adiktologické kompen-

l Van der Kreeft, P., Wiborg, G., Galanti, M. R., Siliquini, R., Bohrn, K., Scatig-

dium. Praha: Grada Publishing.

na, M., Lindahl, A. M., Melero, J. C., Vassara, M., Faggiano, F., the EU-Dap

l Miovský, M., Miovská, L., Øehan, V., Trapková, B. (2007). Substance use in

Study Group. (2009). Unplugged”: A new European school program against

fifth- and seventh-grade basic school pupils: Review of results of quasi-

substance abuse. Drugs Education Prevention and Policy, 16, 167–181.

-experimental evaluation study. Èeskoslovenská psychologie, Supplementum, 103(51), 109–118. l Miovský, M., Šťastná, L., Øehan, V. (2004). Indikátory rizikového chování

v kontextu užívání konopných drog. Psychiatrie, 8 (4), 200–205.

16

ADIKTOLOGIE


2011/ 11 / Suppl.

3

RD

ANNOUNCEMENT

EFCAP CONGRESS

Young Offenders and Victims Forensic Psychiatry and Psychology for Children, Adolescents and Young Adults

Belgium, Cyprus, Finland, France, Germany,

Psychotherapy and Intervention Methods,

Hungary, Italy, The Netherlands, Norway,

Safety Management, Statement Analysis,

Portugal, Russia, Spain, Sweden, Switzerland,

Trauma Therapy, Traffic-related Offenses and

Turkey and the United Kingdom) as well as

Crimes, Traumatisation, Victims, Young

7–9 March 2012, Berlin, Germany

Australia, New Zealand, Republic of Korea and

Offenders

United States. www.efcap2012.de

Congress venue: Congress topics:

Langenbeck-Virchow-Haus, Luisenstrasse 58/59,

EFCAP|EUROPE is the umbrella organization for

ADHD and Forensic Issues, Description of

Berlin, Germany

European Forensic Child and Adolescent

Institutions and Methods, Developmental

Psychiatry, Psychology and other involved

Aspects, Long Term Consequences, Prevention

(Source: www.emcdda.europa.eu, 2012

Professions, with members in Europe (Austria,

Programmes, Psychopharmacotherapy,

calendar of EMCDDA and drug-related events)

ANNOUNCEMENT

BERZELIUS SYMPOSIUM 84

ALCOHOL CONSUMPTION

the Seventh Framework Programme (FP7) of

– Creative thinking workshops (interactive and

18–19 October 2012

the European Commission, and coordinated by

participation-friendly parallel workshops on new

Stockholm, Sweden

the Hospital Clínic de Barcelona. AMPHORA

and challenging issues in alcohol epidemiology

www.amphoraproject.net

aims to contribute with new evidence on

and policy, topics to be confirmed)

scarcely explored or unexplored areas of The AMPHORA Project

alcohol consumption and alcohol-related harm

Note: The challenge of the conference will be to

Europe has the highest per-capita alcohol

in Europe. This knowledge will be disseminated

facilitate participation of the audience. This is

consumption. It is estimated that, each year,

to those engaged in policy-making for the

best achieved when plenary sessions are

55 million Europeans drink at dangerous levels.

development and implementation of more

organized with conference participants sitting

As a consequence, alcohol is the third leading risk

effective public health measures. The Swedish

around round tables, rather than in the classic

factor for death and disability in Europe,

Society of Medicine will organise a joint

lecture room style. The facilitated round table

contributing to disease, injuries and accidents and

symposium with AMPHORA researchers on

discussions, rather than presentations, and

harming European society and economy. In 2006

alcohol in October 2012.

a high number of interactive workshops also

the European Commission adopted an EU strategy

encourage participation.

to support Member States in reducing harm

From the Preliminary Programme:

caused by alcohol and fostering related research.

– The importance of reducing the harm done by

(Source: www.emcdda.europa.eu, 2012

AMPHORA is a four-year alcohol research project,

alcohol to the health and well-being of European

calendar of EMCDDA and drug-related events)

with a budget of four millions EUR co-financed by

societies (facilitated round table discussion)

ADIKTOLOGIE

17


Correlations between Cannabis Use and Students’ Sociometric Status in the Class: A Case Study

ŠAFRÁNKOVÁ, M.1, VACEK, J.2 1

The research was conducted within a bachelor’s thesis as part of studies in addictology at the First Faculty of Medicine,

Charles University in Prague 2

Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General

University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Šafránková, M., Vacek, J. (2011). Souvislosti užívání konopných drog se sociometrickým statusem studenta ve školní tøídì: pøípadová studie. Adiktologie, (11)Suppl., 18–27.

BACKGROUND: The use of drugs is characterised by

PARTICIPANTS: Purposive selection; a case study of

a significant increase in its incidence around the age of 15,

first-year students (21 in total, 11 boys and 10 girls, mean

a higher prevalence among students at apprentice training

age 16) at an apprentice training centre. RESULTS: The

centres in comparison to that observed among secondary

lifetime and past-month prevalence rates of cannabis use

vocational and grammar school students, and the incompa-

were 67% and 33 %, respectively. In sociometric terms,

rably highest proportion of cannabis among other illegal ad-

central, ordinary, isolated, and rejected types of class mem-

dictive substances. The social factors that affect use include

bers were identified. Statistically significant evidence

a range of phenomena. The status of individuals in the

shows that the degree of experience with the consumption

class, as studied by sociometry, is one of them. AIMS: The

of cannabis positively correlates with the sociometric status

aim of the research is to use the example of a specific class

of a student in the class. The central and ordinary class

to describe the relationship between the position of a stu-

members do not perceive cannabis use as a necessary sign

dent in the class and their cannabis use. DESIGN AND

of higher status, while the isolated individuals believe that

MEASUREMENTS: A case study using a combination

their not using cannabis excludes them from the group.

of quantitative and qualitative methods primarily focused

CONCLUSIONS: While a case study does not allow any

on the structure of relationships. Data were collected

generalisation, the sociometric method may be promising

by means of a cannabis use questionnaire, a sociometric

for both future research into risk behaviour and preventive

questionnaire, and a semi-structured interview. The data

work itself.

were analysed using statistical and sociometric methods.

KEY WORDS: CANNABIS – SOCIOMETRY – CASE STUDY – APPRENTICE – SOCIOMETRIC STATUS



Address for correspondence: Jaroslav Vacek / [email protected] / Centre for Addictology, Department of st

Psychiatry, 1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Ke Karlovu 11, 120 00 Prague 2, Czech Republic

18

ADIKTOLOGIE


Souvislosti užívání konopných drog se sociometrickým statusem studenta ve školní tøídì: pøípadová studie

ŠAFRÁNKOVÁ, M.1, VACEK, J.2

1Výzkum byl realizován v rámci bakaláøské práce oboru adiktologie na 1. LF UK v Praze 2

Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice

v Praze Citace: Šafránková, M., Vacek, J. (2011). Souvislosti užívání konopných drog se sociometrickým statusem studenta ve školní tøídì: pøípadová studie. Adiktologie, (11)Suppl., 18–27.

VÝCHODISKA: Užívání návykových látek je charakte-

uèilištì, 21 studentù, 11 chlapcù a 10 dívek, prùmìrný vìk

rizováno výrazným nárùstem incidence ve vìku kolem

16 let. VÝSLEDKY: Celoživotní prevalence užití konop-

15 let, vyšší prevalencí mezi studenty uèilišť oproti studen-

ných drog 67 %, užití v posledním mìsíci 33 %. Ze socio-

tùm støedních odborných škol a gymnázií a zdaleka nej-

metrického hlediska identifikovány typy centrálních, øado-

vyšším zastoupením konopných drog mezi ostatními nele-

vých, izolovaných a odmítaných èlenù kolektivu. Statistic-

gálními návykovými látkami. Sociální faktory podmiòující

ky významnì prokázáno, že míra zkušeností s konzumací

užívání jsou reprezentovány mnoha jevy, status jedince ve

konopných drog je pøímo úmìrná sociometrickému statu-

školní tøídì, jak ji zkoumá sociometrie, je jedním z nich.

su studenta ve tøídì. Centrální a øadoví èlenové nevnímají

CÍL: Cílem výzkumu je na pøíkladu jedné tøídy popsat sou-

užívání konopných drog jako nezbytný znak vyššího statu-

vislosti mezi postavením studenta v tøídním kolektivu

su, zatímco izolovaní jedinci vnímají skuteènost, že konop-

a jeho užíváním konopných drog. METODY: Pøípadová

né drogy neužívají, jako nìco, co je ze skupiny vyèleòuje.

studie využívající kombinace kvantitativních a kvalitativ-

ZÁVÌRY: Pøípadová studie neumožòuje jakékoliv zobec-

ních metod primárnì zamìøená na strukturu vztahù. Tvor-

nìní, sociometrická metoda mùže být zajímavá jak pro bu-

ba dat realizována prostøednictvím dotazníku užívání ko-

doucí výzkumy rizikového chování, tak pøímo pro preven-

nopných drog, sociometrického dotazníku a semistruktu-

tivní práci.

rovaného interview. Data jsou analyzována statistickými a sociometrickými metodami. SOUBOR: Zámìrný výbìr, pøípadová studie prvního roèníku støedního odborného

KLÍÈOVÁ SLOVA: KONOPNÉ DROGY – SOCIOMETRIE – PØÍPADOVÁ STUDIE – UÈEÒ – SOCIOMETRICKÝ STATUS



Korespondenèní adresa: Mgr. Jaroslav Vacek / [email protected] / Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

19

l

1 ÚVOD

Mezi nejvìtší problémy, se kterými se potýká dnešní dospívající generace, patøí bezesporu užívání návykových látek. Experimentování s drogou je ze statistického pohledu normálním jevem: týká se drtivé vìtšiny dospívající mládeže (viz napø. Csémy et al., 2010). Z hlediska rozvoje negativních následkù je zásadní rozdíl v individuálním pojetí užívání návykových látek, jinak øeèeno, pøijme-li jedinec drogu jako øešení svých vývojových problémù, nebo zùstane-li u pouhého experimentu, který nijak výraznì vývoj jedince neovlivní. Podle Broži (2008) se problematika drog týká každého dospívajícího èlovìka, protože každý dospívající se èasem dostane do situace, kdy je postaven pøed rozhodnutí, zda drogu okusit, èi ne. Statistické údaje ukazují, že trend nárùstu užívání drog je nejstrmìjší ve vìku okolo 15 let (viz napø. výsledky studie HBSC 2010 in Rážová, 2011). Obecnì je za velmi rizikové období považován pøechod ze základního stupnì vzdìlávání na stupeò vyšší, støedoškolský. Studenti jsou v tomto období vystaveni mnoha výzvám a rizikùm, které jsou ještì zesíleny nutností zaøadit se do nové sociální skupiny. Broža (2008) popisuje dospívání jako „období složitého komplexu zmìn, jehož cílem je vývoj od nezralého a závislého jedince k jedinci relativnì sobìstaènému – dospìlému. Tento komplex zmìn zahrnuje složku biologickou, sociální, psychickou a v neposlední øadì také složku spirituální“. Langmaier (1983) tvrdí, že dospívání je charakterizováno tìmito tøemi základními rozpory: rozporem mezi fyzickou a psychickou zralostí, rozporem mezi rolemi a statusem, oèekáváním a možnostmi, a rozporem mezi hodnotami mladé a staré generace. Podle tohoto modelu se mohou právì sociální faktory výraznì podílet na rozhodnutí poprvé zkusit drogu, což se potvrdilo i v Evropské školní studii o alkoholu a jiných drogách ESPAD realizované v ÈR v roce 2007, která se zamìøuje na šestnáctileté studenty, kdy nejèastìjším dùvodem pro první užití byla chuť experimentovat, zvìdavost èi touha zapadnout do party (Csémy et al., 2010). Sociální komponenta v multifaktoriálním modelu vzniku závislosti je nejjednodušeji reprezentována úvahou, že dospívající ve snaze zaøadit se do kolektivu a být „in“ mohou velice jednoduše podlehnout sociálnímu tlaku, který je na nì vyvíjen. Vliv tøídního kolektivu je potom speciálním pøípadem, který kvùli svému pøedpokládanému významu a relativnì snadné dostupnosti školních tøíd zasluhuje pozornost jak preventivních pracovníkù, tak i výzkumníkù. Školní tøída je malá uzavøená sociální skupina formálního charakteru, a jelikož studenti o svém pøiøazení nijak nerozhodovali, tvoøí ji jedinci s rozdílnými charakteristikami a dispozicemi. V pozici a roli se jednotlivec za prvé projevuje a za druhé mìní. Podle Hrabala (2002) je struktura a dynamika školní tøídy rozhodujícím faktorem pøi výbìru pozic a rolí, které v ní studenti vytvoøí, a jaké role èi pozice

20

ADIKTOLOGIE

konkrétní studenti zaujmou. Do jaké role se jedinec dostane, závisí jak na spolužácích a tøídì jako celku, tak i na jeho individuálních charakteristikách a dispozicích. Zároveò vznikají ve školní tøídì neformální podskupiny, které k sobì mohou chovat sympatie, antipatie nebo spolu soupeøit a v pøípadì, kdy student normy porušuje, vystavuje se riziku trestu ze strany skupiny v podobì odmítání a skupinovému tlaku, který ho nutí normy pøijmout. Každý jedinec zaujímá ve školní skupinì urèitou roli, která souvisí jak s cíli skupiny a jejími funkcemi, tak i s vlastnostmi jednotlivých èlenù, èímž se tvoøí struktura vztahù ve tøídì. Prestiž každého èlena skupiny má vliv na jeho postavení a pøedevším na jeho sociometrický status. Podle Hrabala (2002) je tedy pøirozeným jevem tendence èlenù skupiny být v blízkosti oblíbeného jedince a vyhýbat se jedinci neoblíbenému, pøípadnì se s ním dostávat do konfliktu. Souvislosti mezi popularitou dospívajícího jedince v kolektivu a užíváním drog (nebo rizikovým chování obecnì) jsou pomìrnì èasto pøedmìtem rùzných zahranièních výzkumù, nicménì výsledky jsou nejednoznaèné, nebo lépe øeèeno kontroverzní (Cheung & Tse, 2010). Zatímco nìkteré výzkumy identifikovaly pozitivní vztah mezi oblíbeností a mírou užívání (Diego et al., 2003; Allen et al., 2005), závìry dalších jsou zcela opaèné (Luthar & D’Avanzo, 1999; Vitaro et al., 2007). Vysvìtlení pro pozitivní i negativní souvislosti mùže poskytnout zamìøení se na faktory popularity a izolace v rámci kolektivu: míra rizikovosti chování je pro urèitou skupinu vrstevníkù charakteristická a skupiny, které v chování vykazují vyšší míru rizika, se jeví jako vlivnìjší a atraktivnìjší pro jedince stojícího na jejich okraji, a to zejména v klíèových stadiích jeho vývoje, než skupiny chovající se ménì rizikovì (Pearson & Micheli, 2000). Jednou z nejproblematiètìjších skupin studentù z hlediska rizikového chování v oblasti užívání drog jsou studenti uèilišť. Z výsledkù studie ESPAD 2007 vyplývá, že uèni „mají v porovnání se studenty ostatních typù škol nejvíce zkušeností s pravidelnou konzumací alkoholu a tabáku, nejvíce zkušeností s užitím nelegálních drog, a zároveò pozitivní postoje k užívání návykových látek“ (Csémy et al., 2010, p. 69). Statisticky nejprùkaznìjší jsou tyto rozdíly v pøípadì aktuálního užívání konopných drog (tamtéž, p. 63): prevalence užití v posledních 30 dnech je mezi studenty uèòovských oborù 25,6 %, zatímco u studentù støedních odborných škol 18,7 % a u gymnazistù pouze 13,3 %. Pro dospívající jedince jsou konopné drogy vìtšinou první nelegální drogou, se kterou se setkají. Jessor et al. (1980) tvrdí, že užívání konopných drog dospívajícími jedinci je spojeno s vyšší mírou nezávislosti, horšími studijními výsledky, vyšší tolerancí patologického chování, nižší mírou porozumìní si s rodinou, vìtším vlivem pøátel než rodièù, vyšší tolerancí problémového chování a v neposlední øadì i èastìjší konzumací alkoholu.

ŠAFRÁNKOVÁ, M., VACEK, J.


Zejména z tìchto dùvodù jsme se rozhodli zamìøit se ve výzkumu na studenty uèilišť právì v souvislosti s užíváním konopných drog. Domníváme se, že vztah mezi postavením studenta ve tøídì a jeho zkušenostmi s drogami èi formou jejich užívání nebyl v našem prostøedí dostateènì prozkoumán. Naše studie má být tedy jakousi sondou do jedné tøídy jednoho uèilištì a popsat, jak se vìci mají ze sociometrického a drogovì epidemiologického pohledu. l

2 CÍL VÝZKUMU

Cílem výzkumu je na pøíkladu jedné tøídy popsat souvislosti mezi postavením studenta v tøídním kolektivu a jeho užíváním konopných drog. Výzkumné otázky jsou následující: 1/ Jaký je vztah mezi mírou užívání konopných drog a sociometrickým statusem studenta ve tøídì? 2/ Jaká je struktura tøídy z hlediska užívání a statusu? 3/ Jak studenti (zástupci jednotlivých identifikovaných typù dle statusu) sami tyto souvislosti vnímají? Jedná se v podstatì o pøípadovou studii – sondu využívající kombinace kvantitativních a kvalitativních metod, která se zamìøuje na strukturu vztahù a další souvislosti, nicménì zámìrnì opomíjí vývojové hledisko. Využití kombinace kvantitativních a kvalitativních metod bylo navrženo za úèelem získání validních a bohatých dat. l

3 POUŽITÉ METODY

l

3 / 1 Metody tvorby dat

Na základì výzkumného cíle a formulovaných otázek bylo tøeba zjistit míru užívání konopných drog, sociometrický status a subjektivní pohled úèastníkù výzkumu. Proto byly jako metody tvorby dat zvoleny dotazník primárnì zamìøený na zkušenosti s konopnými drogami, sociometrický dotazník (Dittrich, 1992) a semistrukturované interview (Miovský, 2008). Dotazník zamìøený na užívání konopných drog obsahoval celkem 18 otázek, které zjišťovaly sociodemografické údaje, zkušenosti s užíváním konopných drog, postoje a vnímaná rizika spojená s užíváním tìchto drog. Zjistit pozici studenta ve tøídì umožòuje sociometrie, což je základní diagnostický postup, který slouží ke zjišťování, popisu a analýze smìru a intenzity preferencí v mezilidských vztazích v malých sociálních skupinách (Dittrich, 1992). Sociometrický dotazník pøedkládaný všem studentùm tøídy velmi dobøe prokazuje neformální vztahy, jako jsou sympatie, antipatie, skupinky èi role jedincù ve školní tøídì. Námi zkonstruovaný sociometrický dotazník (inspirovaný Spáèilovou, 2003) obsahoval dvakrát ètyøi otázky formulované v pozitivním a negativním smìru: S kým bys (ne)chtìl/a sedìt v lavici? Koho bys (ne)pozval/a na narozeniny? S kým by ses (ne)stýkal/a i mimo školu? Koho bys (ne)povìøil/a organizací nìjaké školní aktivity? Poèet výbì-

rù nebyl stanoven, preferenèní pole bylo omezeno na studenty dané tøídy. Pro orientaci v motivech výbìru jednotlivých studentù a pro lepší pochopení struktury tøídy byla každá volba opatøena instrukcí k doplnìní zdùvodnìní, proè je zvolen zrovna tento student. Kvalitativní èást sbìru dat zahrnovala nejen výše zmínìné otevøené otázky na motivaci voleb v sociometrickém dotazníku, ale zejména realizaci semistrukturovaných interview s vybranými zástupci základních identifikovaných typù dle sociometrického statusu. Struktura rozhovoru byla dána cílem nalézt souvislosti mezi subjektivnì vnímanou pozicí ve tøídì a užíváním konopných drog. l

3 / 2 Metody analýzy dat

Data z dotazníkù byla zpracována statisticky, a to popisnými i testovacími metodami. Specifická pozornost byla vìnována zpracování sociometrického dotazníku: prvním krokem pøi analýze údajù byl jejich pøevod do sociometrické matice. Ta pøedstavuje speciální typ tabulky, která obsahuje tolik øádkù i sloupcù, kolik je studentù ve tøídì. Vysílané pozitivní (+) i negativní (-) volby jednotlivých studentù se vpisují do sloupcù, takže v øádku se u sledovaného studenta dá prostým souètem symbolù zjistit, kolik voleb daného typu obdržel. Pro získání pøehledu o struktuøe tøídy byla data ze sociometrické matice pøenesena do sociometrického grafu, zvolen byl neuspoøádaný sociogram spoleèný pro kladné i záporné nominace. Analýza kvalitativních dat spoèívala v redukci 1. øádu, identifikaci relevantních výpovìdí a prostém výètu (Miovský, 2006). Statistické analýzy byly realizovány pomocí software PASW Statistics (SPSS), sociogram byl vytvoøen v programu MS Excel ve freeware modulu NodeXL v rámci pracovištì druhého autora. l

3 / 3 Výzkumný soubor

Pro demonstraci souvislostí mezi postavením studenta v tøídním kolektivu a jeho užíváním konopných drog byla použita metoda pøípadové studie, zvolena byla jedna tøída støedního odborného uèilištì. Výbìr tøídy byl proveden zámìrnì, a to s ohledem na znalost prostøedí a snadnost pøístupu realizátorù výzkumu. Jednalo se o 1. roèník maturitního oboru kuchaø èíšník – první roèník byl zvolen s pøihlédnutím k dùležitým charakteristikám z hlediska utváøení nového kolektivu. Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 21 studentù, z toho 11 chlapcù a 10 dívek, prùmìrný vìk byl 16 let, vìkový rozsah 15–17 let. Nominace respondentù pro semistrukturované rozhovory byla provedena také zámìrnì, a to tak, aby z každé statusové skupiny byl vybrán jeden èlen, tedy typický zástupce. Výbìr byl tedy realizován až v prùbìhu výzkumu po analýze výsledkù sociometrického dotazníku. Celkem byli pro semistrukturované rozhovory vybráni ètyøi zástupci: pozitivní hvìzda, negativní hvìzda, øadový a izolovaný èlen skupiny.

SOUVISLOSTI UŽÍVÁNÍ KONOPNÝCH DROG SE SOCIOMETRICKÝM STATUSEM STUDENTA …

ADIKTOLOGIE

21

l

3 / 4 Etika

Zásadní otázkou pøi realizaci výzkumu bylo dodržení anonymity respondentù. Pro tento druh výzkumu bylo totiž nezbytné opatøit dotazníky jmény. Tazatel se v rámci informovaného souhlasu úèastníkù zaruèil, že dotazníky poslouží pouze k výzkumným úèelùm, nikomu nebudou poskytnuty k nahlédnutí, pøi pøepisu budou jména nahrazena èísly a po pøepisu budou originály skartovány. Totéž platilo pro záznamy semistrukturovaných interview. Dodržení všech obvyklých etických standardù týkajících se dobrovolnosti, práva na informace, práva na soukromí, na odstoupení z výzkumu bez udání dùvodu, práva na znièení sebraných dat atd. bylo samozøejmostí. Vzhledem k tomu, že se v pøípadì sociometrických dat jedná o velmi intimní otázky a zveøejnìní výsledkù by mohlo negativnì ovlivnit klima ve tøídì, nebyly výsledky výzkumu studentùm sdìleny. l

4 VÝSLEDKY

Vzhledem k tomu, že se jedná o pøípadovou studii, data nebudou prezentována souhrnnì za celou tøídu, ale spíše podrobnì, aby byly zdùraznìny souvislosti a vztahy mezi jednotlivci. Pro zjednodušení jsou pro úèely prezentace výsledkù studenti kódováni podle pohlaví a poøadového èísla: hoši H1–H11 a dívky D1–D10. l

4 / 1 Užívání konopných drog: zkušenosti a názory Na základì výsledkù prvního dotazníku mùžeme studenty rozdìlit do tøí skupin podle vlastních zkušeností s užíváním konopných drog. První skupinu tvoøí studenti, kteøí nemají s užitím konopných drog žádné zkušenosti: H6, H7, H8, H9, H10, H11 a D8. Všichni odpovìdìli na pøíslušnou otázku, že nikdy konopné látky nezkusili. Kromì chlapce H11 nedokázali posoudit, zda je užívání konopných látek rizikové, èi nikoli. Chlapec H11 považuje užívání konopných drog za velmi rizikové. Do druhé skupiny byli zaøazeni studenti, kteøí mají s užitím zkušenosti, ale v posledním mìsíci konopné drogy neužili, pro zjednodušení je nazvìme experimentátory: H2, D4, D5, D6, D7, D9 a D10. Chlapec H2 a dívky D4 a D5 deklarovali, že konopné drogy vyzkoušeli 3–5krát za život, a to v posledních 12 mìsících; dívky D6, D7, D9 a D10 odpovìdìly, že konopné látky vyzkoušely celkem 1–2krát, i ony v posledních 12 mìsících. Zajímavým faktem je, že všichni èlenové skupiny zaèali konzumovat tyto látky až po nástupu na støední školu a jako dùvod uvedli touhu zaèlenit se do kolektivu. Ve tøetí skupinì se nacházejí studenti, kteøí mají s konopnými drogami nejvìtší zkušenosti a užili je v posledních 30 dnech (nazvìme je aktivními uživateli). Tuto skupinu tvoøí chlapci H1, H3, H4 a H5, a dívky D1, D2 a D3. Nejvýraznìjší z hlediska užívání konopných drog byl chlapec H1, který odpovìdìl, že marihuanu užil vícekrát než 40krát

22

ADIKTOLOGIE

v posledním mìsíci. Na otázky týkající se rizika užívání konopných látek odpovìdìl, že ani èasté užívání tìchto drog žádné riziko neskýtá. Na otázku, kolik lidí z jeho party kouøí, odpovìdìl, že všichni. I ostatní studenti z této skupiny vidìli rizika spojená s užíváním tìchto látek jako nízká a kromì dívky D1 a chlapce H4, kteøí zaèali užívat marihuanu až na støední škole, všichni ostatní zaèali pøíležitostnì konzumovat marihuanu již na škole základní. Jako nejèastìjší dùvod byla uvádìna zvìdavost. l

4 / 2 Sociometrické charakteristiky èlenù tøídy1 Tabulka 1 pøedstavuje sociometrickou matici, detailnì popisuje vzájemné preference jednotlivcù. Øádky pøedstavují volby obdržené, sloupce vyslané. Sumu pozitivních (+) a negativních (-) voleb ukazují sloupce vpravo, sloupec „S“ je jejich prostým souètem, jedná se o tzv. smíšený sociometrický status individua. Suma všech vyslaných voleb (poslední øádek tabulky, oznaèený „A“) pøedstavuje tzv. index angažovanosti individua. Na základì výsledkù z výše uvedené tabulky vyplynulo, že nejoblíbenìjším chlapcem je chlapec H1, který získal 11 kladných nominací a pouze jednu zápornou: je hvìzdou tøídy. Nejèastìjšími dùvody pro kladné nominace byly: je kamarádský, je s ním zábava, je sympatický, je pohodáø, je férový. Nejvíce kladných nominací mezi dìvèaty získala dívka D1, která jich získala 9 a pouze 1 zápornou. Nejèastìjšími dùvody byly: je kamarádská, je milá, je s ní zábava, je ochotná pomoci, je chytrá, je sympatická. Oba studenti získali po jedné záporné nominaci od chlapce H11, který je zároveò nejménì oblíbeným studentem ve tøídì: získal 15 záporných nominací a ani jednu kladnou. Nejèastìjšími dùvody pro negativní nominace byly: je arogantní, je hloupý, je agresivní, je pozér, je nepøátelský. Z tabulky vyplývá, že je studentem vytlaèovaným, neboli negativní hvìzdou. Další významnou skupinu tvoøí studenti izolovaní, protože nevyslali mnoho nominací a sami neobdrželi žádnou. Jsou však pro tøídu pøijatelní. Jedná se o chlapce H6, který vyslal pouze dvì negativní a tøi pozitivní nominace, ale sám žádnou negativní ani pozitivní nominaci neobdržel. Velmi podobných výsledkù dosáhli chlapci H7 a H8 – jde o žáky izolované, ale pro tøídu pøijatelné. Tuto skuteènost dokazuje fakt, že neobdrželi žádnou negativní nominaci. Na sociometrickém grafu figurují ve tøídì osamocenì, èímž se liší od chlapcù H9 a H10, kteøí tvoøí vzájemnou uzavøenou skupinu. Z dìvèat se jeví jako opomíjená osoba studentka D8, která obdržela jen 1 kladnou nominaci, zároveò však neobdržela žádnou negativní nominaci, což svìdèí o tom, že je studentkou sice izolovanou, nicménì pøijatelnou. Sama vy1/

Charakteristikám a sociometrickým indexùm popisujícím skupinu jako

celek není v tomto textu vzhledem k cílùm vìnována pozornost.



Tabulka 1 / Table 1 Sociometrická matice vyjadøující vztahy ve tøídì Sociomatrix expressing relationships in the class

H1 H2 H3 H4 H5 H6 H7 H8 H9 H10 H11 D1 D2 D3 D4 D5 D6 D7 D8 D9 D10 + H1 x + H2 + x H3 + H4 + + H5 + H6 H7 H8 H9 H10 H11 – – D1 + + D2 D3 + D4 + D5 + D6 D7 D8 D9 + D10 A 4 10

+ + + + + + + + x + + x + x x x x – x + – + x – – – – – – + + + + + + – + + + + + – + +

–

+ + + +

–

+ + +

+ +

+ +

+ + +

– x –

– – – – x + + + x + + + x

– + + + + +

–

x + + + x + + + x +

6

8

5

4

4

1

1

+ 4

slala pouze 2 nominace, a to jednu kladnou a jednu zápornou, což poukazuje na nezájem se angažovat a svou pozici ve tøídì nìjak mìnit. Z hlediska angažovanosti vyslal nejvíce nominací z chlapcù student H2, a to devìt pozitivních a jednu zápornou. On sám získal pouze tøi nominace, z toho jednu od hvìzdy tøídy, chlapce H1. Tato situace dokazuje jeho snahu zaøadit se do kolektivu, tøída na to však nereaguje, jeho situaci ale zlepšuje podpora ze strany hvìzdy tøídy. V sociometrii bývá taková osoba nazývána šedá eminence. U dívek je v tomto ohledu situace mírnì odlišná: nejvíce nominací vyslaly studentky D3 (6 kladných, 1 zápornou) a D2 (4 kladné, 2 záporné), tabulka však pro nì zároveò ukazuje kladnou zpìtnou vazbu od ostatních èlenù tøídy. Podle hodnoty smíšeného sociometrického statusu byli studenti rozdìleni do tøí kategorií, hranice optimálních intervalù byly s pomocí funkce optimálního rozdìlení v SPSS identifikovány jako 2 a 5 bodù. Do skupiny odmítaných a izolovaných studentù (v souètu max. 1 bod) patøí jedinci H6, H7, H8, H9, H10, H11, D8 a D9; do skupiny, kterou mùžeme nazvat jako øadoví èlenové (s 2–4 body), spadají stu-

5

6

7

– +

–

x + + x

– 8

–

5

5

5

4

2

x + + x 3 5

11 3 7 5 5 0 0 0 1 1 0 9 7 5 5 4 4 4 1 2 2

-

S

1 0 1 0 0 0 0 0 2 2 15 1 0 1 1 0 1 0 0 1 0

10 3 6 5 5 0 0 0 -1 -1 -15 8 7 4 4 4 3 4 1 1 2

denti H2, D3, D4, D5, D6, D7 a D10; a koneènì skupina centrálních èlenù (s 5 a více sumárními body) je tvoøena jedinci H1, H3, H4, H5, D1 a D2. l 4 / 3 Souvislosti sociometrického statusu a míry užívání konopných drog

Tabulka 2 klasifikuje èleny tøídy dle smíšeného sociometrického statusu a zároveò ukazuje, do které kategorie z hlediska míry užívání jednotliví studenti spadají. Pro intenzitu užívání je v tabulce použito následujících kódù: ++ jsou aktivní uživatelé, + experimentátoøi a – pøedstavuje respondenta bez zkušenosti s konopnými drogami. Na první pohled jsou patrné souvislosti, kterými se budeme dále zabývat. Relativnì pøehlednì ukazuje vztahy ve tøídì a zároveò souvislost statusu a užívání konopných drog tzv. neuspoøádaný sociogram na obrázku 1. Každý student je reprezentován tvarem dle pohlaví (chlapci ètverec, dívky kruh), jehož velikost je urèena pøíslušností ke skupinì dle statusu (nejvìtší jsou centrální èlenové, nejmenší odmítaní a izolovaní) a barva mírou užívání konopných drog (bílá bez zkušenosti,


ADIKTOLOGIE

23

Tabulka 2 / Table 2 Pøíslušnost ke skupinì podle smíšeného sociometrického statusu Affiliation with a group according to mixed sociometric status centrální èlenové

øadoví èlenové

odmítaní a izolovaní

student

H1

H3

H4

H5

D1

D2

H2

D3

D4

D5

D6

D7

D10

H6

H7

H8

H9

H10

H11

D8

D9

status

10

6

5

5

8

7

3

4

4

4

3

4

2

0

0

0

-1

-1

-15

1

1

užívání

++

++

++

++

++

++

+

++

+

+

+

+

+

-

-

-

-

-

-

-

+

šedá experimentátoøi, èerná aktivní uživatelé). Vzájemné volby (vztahy mezi studenty) jsou znázornìny šipkami (pøerušované èáry pøedstavují negativní, plné pozitivní preference). Konkrétní pozice jedince v sociogramu je urèena poètem vazeb s dalšími èleny a jejich relativní blízkostí, nicménì vzhledem k poètu jedincù a složitosti vazeb ve tøídì toto neplatí vždy a úplnì pro celý obrázek. Pozitivní a negativní hvìzdy H1 a H11 jsou charakterizovány centrální pozicí a nejvyšším poètem pøíchozích vazeb, více èi ménì izolovaní jedinci H6–H10 a D8–D9 naopak periferní pozicí a malým poètem pøijatých preferencí. Již na první pohled je z obrázku patrná souvislost mezi barvou, velikostí a pozicí symbolù reprezentujících jednotli-

vé studenty. Èerné symboly jsou velké a ve støedu, zatímco bílé jsou malé a na periferii: zdá se, že míra zkušeností s konzumací konopných drog je pøímo úmìrná sociálnímu postavení studenta ve tøídì. Prokázat, že naznaèené souvislosti nejsou ze statistického pohledu náhodné, jsme se pokusili pomocí testu chí-kvadrát. Kontingenèní tabulka 3 ukazuje poèty pøípadù v prùniku jednotlivých identifikovaných skupin. Vypoèítaná hodnota c2= 31,607 ukazuje, že rozdíly jsou významné na 1% hladinì významnosti (p=2,3*10-6). Zároveò jsme se pokusili vypoèítat Spearmanùv korelaèní koeficient pro vztah míry užívání a úrovnì smíšeného sociometrického statusu, resp. pøíslušnosti ke skupinì dle

Obr. 1 / Fig. 1 Neuspoøádaný sociogram vyjadøující vztahy ve tøídì vèetnì míry užívání konopných drog Disordered sociogram expressing relationships in the class, including the level of cannabis use Vysvìtlivky: pohlaví – tvar: chlapec – ètverec, dívka – kruh; status – velikost: centrální èlenové – nejvìtší, øadoví èlenové – støední, odmítaní a izolovaní – nejmenší; míra užívání konopných drog – barva: aktivní uživatelé – èerná, experimentátoøi – šedá, bez zkušenosti – bílá; vzájemné volby – šipky: negativní – pøerušované, pozitivní – plné èáry Explanation: sex – shape: boy – square, girl – circle; status – size: central members – largest, ordinary members – medium, rejected and isolated – smallest, levels of cannabis use – colour: active users – black, experimenters – grey, no experience – white; mutual choices – arrows: negative – dashed, positive – solid lines

24

ADIKTOLOGIE



Tabulka 3 / Table 3 Kontingenèní tabulka Contingency table Pøíslušnost ke skupinì

Poèet pøípadù podle míry užívání bez zkušenosti

experiment

aktuální uživatel

celkem

odmítaní a izolovaní

7

1

0

8

øadoví

0

6

1

7

centrální

0

0

6

6

celkem

7

7

7

21

centrální tendence. V obou pøípadech jsou korelace velmi vysoké a statisticky významné (na 1% hladinì významnosti): r=0,936 (p=4,6*10-10), resp. r=0,930 (p=1,05*10-9). Výsledky tedy potvrzují domnìnku, která je patrná již pøi zbìžném pohledu na sociogram, a totiž, že míra zkušeností s konzumací konopných drog je ve sledované tøídì pøímo úmìrná sociálnímu postavení studenta v kolektivu. l 4 / 4 Dokreslení a validizace kvalitativní sondou

Byly provedeny celkem ètyøi rozhovory se zástupci identifikovaných skupin dle sociometrického statusu. Pøedkládáme souhrn zjištìní zvlášť pro každého jedince, který se úèastnil rozhovorù. Smyslem jejich prezentace je dokreslení výše prezentovaných výsledkù a zejména jejich validizace triangulací zdrojù dat. H1 – oblíbený jedinec, hvìzda tøídy. Tento chlapec v rozhovoru uvedl, že rád experimentuje, konopné drogy konzumoval již na základní škole a konzumaci konopných drog bere jako životní styl. Svoje dobré postavení ve tøídì si uvìdomuje, uvádí, že se spolužáky tvoøí dobrou partu, ale souvislost s konopnými drogami odmítá. H1 také ukazoval i jisté odborné znalosti problematiky užívání konopných drog, èímž si získal dùvìru, ale i respekt svých spolužákù. V krátké dobì se stal hvìzdou tøídy a vytvoøil kolem sebe silnou skupinku kamarádù se stejnými zájmy a tím ostatní nepøímo nutí, aby se, pokud nechtìjí zùstat izolováni, pøizpùsobili. H11 – izolovaný a odmítaný jedinec, negativní hvìzda. Student má velice vyhranìný názor na všechny drogy vèetnì konopných. Konopné drogy nikdy nezkusil a staví se proti nim velice striktnì. Pozici vylouèeného studenta ve tøídì si plnì uvìdomuje a vyhovuje mu. Své spolužáky odsuzuje a stále napadá, je velice hrdý na to, že žádné nelegální drogy neužívá a nehodlá svùj postoj mìnit. D4 – øadový èlen skupiny. Tato dívka poprvé užila poprvé konopnou drogu na støední škole, tedy ve své souèasné tøídì. Na konzumování konopných drog nevidí nic špatného a sama si obèas zakouøí. Nemyslí si, že by její postavení ovlivòovala konzumace konopných drog, ale jak sama uvádí, se spolužáky spoleènì konopné drogy konzumují a tvoøí dobrou partu.

H7 – izolovaný, ale pøijatelný jedinec. Student mìl v minulosti možnost vyzkoušet konopné drogy, pøesto to ale neudìlal, protože se obával úèinkù. Mimo školní prostøedí se s konzumenty konopných drog nestýká a nijak konopné drogy nevyhledává, protože jeho zájmy jsou odlišné a s konzumenty konopných drog si nemá co øíci. V rozhovoru uvedl, že to, že neužívá konopné drogy, ho zøejmì vyèleòuje ze skupiny, nicménì ho to v životì nijak nelimituje a nehodlá na této situaci nìco mìnit. Z dat získaných pomocí rozhovorù vyplývají pohnutky studentù k pøijímání, èi odmítání konopných drog a jsou zde patrné jejich názory na tvorbu vztahù ve tøídì. V souhrnném pohledu se ukazuje, že svou pozici si vybraní respondenti uvìdomují. Zajímavé je, že centrální a øadoví èlenové (H1 a D4) si nemyslí, že užívání konopných drog jim zajišťuje jejich z hlediska skupiny dobrou pozici, zatímco izolovaní jedinci (H7 a H11) vnímají skuteènost, že konopné drogy neužívají, jako nìco, co je ze skupiny vyèleòuje. l

5 DISKUZE

Z hlediska validity je zásadní otázkou upøímnost respondentù pøi vyplòování dotazníkù. Domníváme se, že osobní pøístup výzkumníka, dobrá znalost prostøedí a zaruèení anonymity pøispìly k získání spolehlivých a pravdivých odpovìdí. Kombinací kvantitativního a kvalitativního pøístupu (triangulací metod) jsme se pokusili zjištìní vzájemnì validizovat. Výzkum byl realizován v prvním roèníku støedního odborného uèilištì. V prvním roèníku, kde se zásadním zpùsobem utváøejí nové vztahy a kde si každý jednotlivec buduje v novém kolektivu svou pozici po pøechodu ze základní školy. Potøeba sociálnì se zaèlenit a fakt, že období kolem 15. roku vìku je nejvíce kritické pro drogovou iniciaci, umožòuje vhodnì demonstrovat sledované jevy, což je zdùvodnìním pro výbìr právì prvního roèníku. Vzhledem k jednoznaèným výsledkùm, které souvislost užívání konopných drog a statusu potvrzují, se nabízí otázka, jak se bude situace vyvíjet v dalších roènících. Jak vyplývá ze sociogramu, nejoblíbenìjšími jedinci jsou chlapec H1 a dívka D1, kteøí zároveò patøí do skupiny studentù, jež má s užíváním konopných drog nejvìtší zkušenosti. I ostatní studenti skupiny se tìší pomìrnì velké ob-


ADIKTOLOGIE

25

libì svých spolužákù, kteøí se je snaží napodobovat. Toto tvrzení potvrzuje fakt týkající se skupiny experimentátorù, která je více izolovaná a jejíž èlenové v touze zaøadit se do kolektivu tuto látku vyzkoušeli. Nejizolovanìjší je skupina studentù bez zkušeností s konopnými drogami, mùžeme si položit otázku, zda i zde mùže dojít k experimentùm s konopnými drogami ve snaze pøiblížit se hlavní skupinì. Význam konopných drog pro utváøení vztahù a pozice ve tøídì ukázaly právì rozhovory se studenty stojícími mimo centrální skupinu. Na druhou stranu se zdá, že referenèní skupinou pro relativnì izolované jednotlivce není vždy sociometricky centrální skupina vysoce oblíbených spolužákù: deklarované postoje jedincù stojících na okraji naznaèují, že nemají snahu za každou cenu napodobovat rizikové chování hvìzd jen proto, aby se zaèlenili; jejich pozice jim vyhovuje. Pøi interpretaci výsledkù a zamìøení se na izolované jedince a jejich odlišnou hodnotovou orientaci se nabízí také myšlenka na možné riziko rozvoje šikany. Nìkteré zahranièní studie se s obdobnými výsledky také zamìøily na souvislosti užívání drog a oblíbeností v kolektivu. Napø. Diego et al. (2003) prokázali, že vyšší subjektivnì vnímaná oblíbenost je spojena nejen s vyšší mírou užívání marihuany (též cigaret a alkoholu, naopak kokain je v této studii spojen s nižší popularitou), ale i s vyšší mírou deprese a s nižší úspìšností ve studiu. Longitudinální studie Allena et al. (2005) potvrzuje hypotézu, že vyšší popularita (zjišťovaná sociometrickými metodami) v dospívání hraje dvojí roli: jednak znamená vysokou úroveò souèasné adaptace, zároveò ale také pøedznamenává budoucí nárùst výskytu jak pozitivního, tak negativního chování urèovaného vrstevnickými normami. Oblíbení dospívající vykazují vyšší úroveò rozvoje ega, bezpeènou vazbu (secure attachment) v útlém dìtství a další adaptivní interakce s matkami a blízkými pøáteli. Mezi chování schvalované vrstevnickou skupinou, jehož výskyt má tendenci u populárních dospívajících narùstat, patøí užívání drog a mírná delikvence, naopak výskyt hostilního chování vùèi vrstevníkùm se snižuje, neboť je jimi sankcionován (Allen et al., 2005). Pro obdobné porovnání dalších souvislostí (depresivita, schopnost a míra adaptace ve studiu a v osobních vztazích) nám bohužel chybí data, nicménì se domníváme, že tøídu musíme zkoumat jako organizmus a vyvozování závìrù z charakteristik jednotlivcù bez pøihlédnutí k souvislostem mùže být zavádìjící. Výše zmínìné teorie atraktivity rizikovìjších skupin pro jedince stojící na jejich okraji (Pearson & Micheli, 2000) a teorie vyhraòování chování populárních jedincù v tìchto skupinách (Allen et al., 2005) mohou poskytnout vhodnou oporu pro vysvìtlení souvislostí mezi sociometrickým statusem a užíváním drog, a to i pro eventuální pøípady tøíd, kde by se pozitivní korelace nepotvrzovala.

26

ADIKTOLOGIE

l

6 ZÁVÌR

Prezentovaný výzkum je sociometrickou sondou do vztahù v jedné konkrétní tøídì. Formou pøípadové studie se snaží nalézt souvislosti mezi statusem a užíváním konopných drog, což se daøí jak na kvantitativní, tak i kvalitativní rovinì. Aèkoliv jsou hypotézy o rozdílech mezi skupinami a korelacích sledovaných promìnných potvrzeny s nebývale vysokou mírou statistické významnosti, nelze výsledky výzkumu v žádném pøípadì zobecòovat a aplikovat na jiné tøídy. Jedná se striktnì o pøípadovou studii a jedinou pøenositelnou entitou je použitá metoda, ne zobecnìný závìr. Domníváme se, že sociometrická metoda mùže být zajímavá jak pro budoucí výzkumy rizikového chování, tak pøímo pro preventivní práci. Sociometrie, ať už formou dotazníkù èi technikami tzv. sociometrie v prostoru èi dynamické sociometrie, nabízí vhodný materiál k prozkoumání vztahù ve tøídì a práci s nimi, ve spojení s rozkrýváním postojù a chování ve vztahu k drogám pak mùže být úèinným nástrojem prevence rizikového chování, zejména pokud se na jejím základì podaøí skupinu stmelit a pozmìnit skupinové normy žádoucím zpùsobem. Existující souvislost mùže také pro interpretaci svádìt k mnoha zjednodušeným kauzálním vysvìtlením: napø. zvládané rizikové chování (zde reprezentované užíváním konopných drog) je známkou rozvoje ega, samostatnosti, nezávislosti, vzpoury proti autoritì atd., což èiní z jedincù vykazujících takové chování (zejména v kritickém vývojovém období) oceòované osobnosti, kterým se ostatní chtìjí pøiblížit. Nejen, že kauzalita mùže být zcela opaèná, dedukce chybná (což je mnohem pravdìpodobnìjší, neboť rizikové chování není známkou síly osobnosti), ale taková úvaha pøedevším zásadním zpùsobem opomíjí další souvislosti hrající roli v utváøení vztahù v tøídním kolektivu. Nicménì pokud zùstaneme v oblasti rizikového chování, ale odhlédneme od populární marihuany, jak by mohly vypadat souvislosti a naše úvahy, kdybychom se zamìøili namísto konopných drog napø. na spoleèensky akceptovanìjší alkohol nebo naopak na ménì akceptované násilné èi sexuální formy rizikového chování? Pøípadný další výzkum souvislostí sociometrického statusu by se mohl zamìøit na širší spektrum rizikového chování nebo na hledání spojení s dalšími sociálnì-psychologickými fenomény, jako napø. úspìšností ve studiu èi mírou pøizpùsobení. Pokud bychom chtìli otestovat hypotézu, že kouøit marihuanu znamená být v tøídním kolektivu oblíbený, pøípadnì porozumìt, proè tomu tak je, museli bychom nejen zásadním zpùsobem navýšit rozsah výzkumného souboru, ale také sledovat další promìnné na úrovni jednotlivcù a zejména celých tøíd.



LITERATURA / REFERENCES l Allen, J. P., Porter, M. R., McFarland, F. C. & Marsh, P. (2005). The two fa-

l Luthar, S. S. & D’Avanzo, K. (1999). Contextual factors in substance use:

ces of adolescents’ success with peers: Adolescent popularity, social adapta-

A study of suburban and inner-city adolescents. Development & Psychopatho-

tion, and deviant behavior. Child Development, 76, 747–760.

logy, 11, 845–867.

l Broža, J. (2008). Dìti a mladiství. In: Kalina, K. et al. (Eds.). Základy klinické

l Miovský, M. (2006). Kvalitativní pøístup a metody v psychologickém výzku-

adiktologie (253–264). Praha: Grada Publishing.

mu. Praha: Grada Publishing.

l Csémy, L., Chomynová, P. & Sadílek, P. (2010). Evropská školní studie o al-

l Mravèík, V., Lejèková, P., Orlíková, B., Petrošová, B., Škrdlantová E., Tro-

koholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské republice v ro-

jáèková, A., Petroš, O., Sklenáø, V., Vopravil, J. (2006). Výroèní zpráva o stavu

ce 2007. Praha: Úøad vlády ÈR.

ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2005. Praha: Úøad vlády ÈR.

l Diego, M. A., Field, T. M. & Sanders, C. E. (2003). Academic performance,


popularity, and depression predict adolescent substance use. Adolescence,

L., Grolmusová, L., Kiššová, L., Fidesová, H., Nechanská, B., Vopravil, J., Pres-

38, 35–42.

lová, I., Doležalová, P. & Koòák, T. (2011). Výroèní zpráva o stavu ve vìcech

l Dittrich, P. (1992). Pedagogicko-psychologická diagnostika. Jinoèany: H&H.

drog v Èeské republice v roce 2010. Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

l EMCDDA. (2005). EMCDDA. Insights: An overview of cannabis potency in

l Pearson, M. & Micheli, L. (2000). Smoke rings: Social network analysis of

Europe. Luxemburg: EMCDDA.

friendship groups, smoking and drug-taking. Drugs: Education, Prevention &

l Hrabal, V. & Hrabal, V. (2002). Diagnostika: pedagogicko-psychologická

Policy, 7, 21–37.

diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. Praha: Karoli-

l Rážová, J. (2011). Životní styl školních dìtí – studie HBSC 2010. Praha: Hy-

num.

gienická stanice hl. m. Prahy, KD HDM SZÚ, 6. 10. 2011.

l Cheung, C. K. & Tse, J. W. L. (2010). Popularity among peers as a condition

l Spáèilová, H. (2003). Pedagogická diagnostika v primární škole I. Olomouc:

for a child’s risk of substance abuse. Journal of Drug Issues, 40(3), 577–608.

Univerzita Palackého.

l Jessor, R., Chase J. A. & Donovan J. E. (1980). Psychosocial correlates of

l Vitaro, F., Pedersen, S. & Brendgen, M. (2007). Children’s disruptiveness,

marihuana use and problem drinking in the national sample of adolescents.

peer rejection, friends’ deviancy, and delinquent behaviors: A process-

American journal of Public Health, 70, 604–614.

-oriented approach. Development & Psychopathology, 19, 431–453.

l Langmaier, J. (1983). Vývojová psychologie pro dìtské lékaøe. Praha:

Avicenum.


ADIKTOLOGIE

27


Medicinal Marijuana Growing – Analysis of International Experience from the Regulative and Economic Perspective

BÌLÁÈKOVÁ, V., ZÁBRANSKÝ, T. Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Bìláèková, V., Zábranský, T. (2011). Pìstování léèebného konopí – analýza zahranièních zkušeností z regulaèního a ekonomického hlediska. Adiktologie, (11)Suppl., 28–39.

BACKGROUND: The medicinal use of cannabis and re-

(Israel, Canada, Netherlands, USA, Austria, and United

lated legislative proposals have been discussed in the

Kingdom). RESULTS: The paper identifies certain issues

Czech Republic lately, as it represents an emerging field

pertaining to the determination of the size of the growing

and a challenge for the regulation of its prescription and

area and the number of plants and concludes that the only

growth, given the increased levels of cannabis use as an il-

guiding information is the individual consumption per pa-

licit drug. AIMS: The aim of this article is to (i) provide an

tient, which ranges between 1 and 5 grams per day in the

overview of regulative mechanisms for medicinal mari-

existing medicinal marijuana models. The paper further dis-

juana growing in countries were medicinal marijuana was

cusses prices of medicinal marijuana from the international

made accessible and grown under local circumstances;

perspective and concludes that the prices tend to reach the

(ii) assess the necessary size of the growing area, number of

mid-range levels between the street-level and wholesale

plants, and the amount of crops to satisfy patients’ needs;

rates on the illicit marijuana market. CONCLUSIONS: The

(iii) discuss common prices for medicinal marijuana when

article concludes that, on a national level, the most effective

grown within the national borders and when exported from

model for making medicinal marijuana available is the es-

abroad. DESIGN: The study uses regulative documents,

tablishment of an agency in accordance with the interna-

scientific articles, grey literature, internet sources, newspa-

tional treaties which will license multiple growers in or-

per articles and email communication with institutional

der to achieve a quality product and effective pricing

representatives in countries that have set up a regulatory

mechanisms.

framework for medicinal marijuana use and growing

KEY WORDS: MEDICINAL MARIJUANA – MARIJUANA GROWING – REGULATION



Address for correspondence: Vendula Bìláèková / [email protected] / Centre for Addictology, st

Department of Psychiatry, 1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Ke Karlovu 11, 120 00 Prague 2, Czech Republic

28

ADIKTOLOGIE


Pìstování léèebného konopí – analýza zahranièních zkušeností z regulaèního a ekonomického hlediska

BÌLÁÈKOVÁ, V., ZÁBRANSKÝ, T.

Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Bìláèková, V., Zábranský, T. (2011). Pìstování léèebného konopí – analýza zahranièních zkušeností z regulaèního a ekonomického hlediska. Adiktologie, (11)Suppl., 28–39.

VÝCHODISKA: Léèebné využití konopí a pøijetí adekvát-

munikace se zástupci relevantních institucí, které regulují

ní legislativy je v ÈR aktuálnì diskutovanou problemati-

pìstování léèebného konopí ve státech, kde bylo zpøístup-

kou a ve svìtì rozvíjející se oblastí podpùrné léèby. Posky-

nìno (Izrael, Kanada, Nizozemí, USA, Rakousko, Velká Bri-

tování léèebného konopí pøedstavuje vzhledem k rozšíøení

tánie) VÝSLEDKY: Práce identifikuje nìkteré problémy

konopí jako nelegální drogy výzvu pro efektivní nastavení

spojené s pøesným vymezením pìstební plochy a stanove-

mechanismù jeho preskripce a jeho pìstování pro léèebné

ním optimálního poètu pìstovaných rostlin; za jediné sta-

úèely. CÍL: Cílem èlánku je (i) pøinést pøehled regulaèních

bilní vodítko v této oblasti považuje zkušenosti s dávková-

mechanismù pro pìstování léèebného konopí v zemích,

ním marihuany v zahranièí, které se pohybuje v rozmezí

kde bylo konopí pro léèbu zpøístupnìno a kde dochází sou-

1 až 5 g na den. Práce pøedstavuje rozmezí cen marihuany

èasnì k jeho pìstování, a identifikovat faktory efektivní re-

v zahranièních modelech, kde se cena indoor léèebného

gulace, (ii) odhadnout rozsah plochy, poèet rostlin a objem

konopí pohybovala mezi maloobchodní a velkoobchodní

léèebného konopí, jež je tøeba zajistit pro plné pokrytí po-

cenou konopí na èerném trhu. ZÁVÌRY: Autoøi docházejí

tøeb pacientù, (iii) diskutovat obvyklou cenu léèebného ko-

k závìru, že nejefektivnìjším modelem pro zpøístupnìní lé-

nopí za pøedpokladu pìstování v rámci jednoho státu a pøi

èebného konopí je stanovení agentury, která bude formou

dovozu ze zahranièí. DESIGN: Práce využívá analýzy re-

licence kontraktovat více než jednoho pìstitele, což umož-

gulaèních dokumentù, odborných èlánkù, šedé literatury,

òuje zajištìní spektra konopných produktù za konkurenèní

internetových zdrojù, novinových èlánkù a e-mailové ko-

cenu.

KLÍÈOVÁ SLOVA: LÉÈEBNÉ KONOPÍ – PÌSTOVÁNÍ KONOPÍ – REGULACE



Korespondenèní adresa: Ing. Mgr. Vendula Bìláèková / [email protected] / Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

29

l

1 ÚVOD

Konopí je považováno za efektivní podpùrnou léèbu u celé øady diagnóz, a to zejména v oblasti chronické neuropatické bolesti, køeèových stavù, nechutenství nebo nìkterých kožních onemocnìní (Hanuš, 2011; Zábranský & Hanuš, 2008). Diskuse o zpøístupnìní léèebného konopí byla v Èeské republice na legislativní úrovni zahájena v dubnu 2010 parlamentním semináøem „Perspektivy léèby konopím: Zdraví, legislativa, politika“, který demonstroval shodu odborné a politické veøejnosti otevøít možnost léèebného a výzkumného využití konopí v Èeské republice a identifikovat konkrétní legislativní bariéry tomuto postupu (Zábranský et al., 2010). V srpnu 2011 v dùsledku politické neaktivity v této vìci spustili pacienti, lékaøi a aktivisté Petici za legislativní zmìny zpøístupòující pacientùm v Èeské republice léèbu konopím a umožòující jeho výzkum, která za necelé ètyøi mìsíce svého fungování získala pøes 10 tisíc podpisù v elektronické i papírové podobì. Následný vznik expertní pracovní skupiny1 pod záštitou pøedsedy vlády ÈR a pøedsedkynì Poslanecké snìmovny Parlamentu ÈR spustil diskusi o podobì systému, v jehož rámci by mohla Èeská republika zpøístupnit v souladu s mezinárodními úmluvami OSN (MZV, vyhláška è. 47/1965 Sb.) pacientùm a výzkumníkùm léèebné konopí. Vìcná debata otevøela možnost pìstování konopí v Èeské republice v rámci regulovaného licenèního systému, a tu také podpoøila zmiòovaná expertní pracovní skupina (vláda ÈR, 2011). Z hlediska protidrogové politiky je konopí souèasnì nejrozšíøenìjší nelegální drogou, jejíž opatøování je spojeno se samozásobením ve formì pìstování (EMCDDA, 2011; Mravèík et al., 2010). Je proto relevantní otázkou jak nastavit regulaèní mechanismy pro pìstování léèebného konopí, aby bylo zamezeno jeho úniku na èerný trh. Léèebné konopí musí souèasnì dosahovat vysoké medicínské kvality a mìlo by být získáváno za cenu pøimìøenou podpùrné léèbì a také skuteènosti, že jde o rostlinný materiál, jenž má navíc substitut v podobì srovnatelného produktu poskytovaného na èerném trhu nebo formou výše uvedeného samozásobení. Tato práce pøináší analýzu zahranièních zkušeností se zpøístupnìním léèebného konopí a jeho pìstováním. Cílem èlánku je pøinést na základì zkušenosti s pìstováním konopí pro léèebné úèely v zahranièí (i) pøehled regulaèních mechanismù pro pìstování léèebného konopí v zemích, kde bylo konopí pro léèbu zpøístupnìno a kde souèasnì dochází k jeho pìstování, a identifikovat jejich efektivní faktory, (ii) odhadnout rozsah plochy, poèet rostlin a objem 1/

Spoleèná pracovní skupina sekretariátu Rady vlády pro koordinaci proti-

drogové politiky a Poslanecké snìmovny PÈR pro legislativu a související pøedpisy upravující pìstování, zpracování, distribuci a použití netechnického konopí pro léèebné a výzkumné úèely (zkrácenì Pracovní skupina za zpøístupnìní ko-

léèebného konopí, jež je tøeba zajistit pro plné pokrytí potøeb pacientù, (iii) diskutovat obvyklou cenu léèebného konopí za pøedpokladu pìstování v rámci jednoho státu a pøi dovozu ze zahranièí. l

1 / 1 Léèebné využití konopí ve svìtì – pøehled modelù Konopí nebo jeho deriváty jsou pro léèebné úèely zpøístupnìny v øadì státù svìta. V Evropì je modelovým pøíkladem státu, jenž pìstuje a distribuuje rostlinné konopí s vysokým obsahem THC pro léèebné využití, Nizozemí. Konopí je zde dostupné v distribuèní síti lékáren a od jednoho pìstitele jej vykupuje státní Office for Medicinal Cannabis (Hazekamp, 2006). Itálie, Finsko a Nìmecko mají limitované programy léèebného využití konopí a konopí pro léèebné úèely vykupují právì od nizozemského Office for Medicinal Cannabis (Elliot, 2011). V Izraeli, kde pùsobí spoluobjevitel kanabinoidních receptorù, èeský vìdec Lumír Hanuš (Hanus et al., 1993), bylo konopí pro pacienty uvolnìno v roce 2000 a je dodáváno pìstiteli-dobrovolníky. V létì roku 2011 byl systém dobrovolnického pìstování formalizován a podøízen státní agentuøe (Elliot, 2011). Agentura pro pìstování léèebného konopí byla podle dostupných informací ustavena v roce 2008 také v Rakousku pod rakouským úøadem pro kontrolu léèiv, nicménì výsledky její èinnosti se zatím nepodaøilo identifikovat (BGBI, 2008). V Kanadì operuje pod gescí ministerstva zdravotnictví státem kontraktovaná pìstírna Prairie Plant Systems Inc., její produkce je nicménì pacienty považována za nekvalitní a je málo využívána, o zaøazení do bezpeèného regulaèního rámce však usilují neoficiální výdejny konopí (Capler, 2011). Legislativa Kanady totiž podobnì jako u vybraných státù USA ve vìci získávání léèebného konopí umožòuje pacientùm vypìstovat si pro potøeby vlastního léèebného využití stanovený poèet rostlin. Tuto povinnost je potom možné delegovat na další osobu (HC, 2010b). Systém potom smìøuje k vytvoøení tzv. výdejen, které zajišťují pøísun léèebného konopí pro skupinu pacientù (Lucas, 2008). Kolektivní pìstování a nekontrolované výdejny jsou ovšem v rozporu s požadavky mezinárodních úmluv na to, aby veškerou produkci vykoupila státní agentura, a vzhledem k použitým postupùm èasto také v rozporu s požadavky medicíny na farmaceutickou kvalitu léèiva. Od roku 1996 zpøístupnilo pøevážnì formou nekontrolovaných výdejen konopí k léèebným úèelùm také 16 státù USA, jmenovitì Kalifornie, Oregon, Aljaška, Washington, Maine, Havaj, Colorado, Nevada, Vermont, Montana, Rhode Island, Nové Mexiko, Michigan, New Jersey (Eddy, 2010) a novì také Delaware a Arizona.2 Mimo tyto státní

nopí pro léèbu a výzkum v Èeské republice) pod vedením dìkana 1. LF UK v Pra-

30

ze prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA, a národního protidrogového koordi-

2/

nátora, Mgr. Jindøicha Voboøila.

pokud pacient u soudu prokáže, že jej užíval z medicínských pøíèin.

ADIKTOLOGIE

Washington, D. C., a Maryland nesankcionují držení a pìstování konopí,



programy operuje v USA ještì federální program s nìkolika pacienty, v rámci kterého je jediným držitelem povolení od National Institute on Drug Abuse umožòující pìstovat konopí pro léèbu a výzkum University of Missisippi (ASA, 2009). Problémem amerického systému zpøístupòujícího konopí pro pacienty je nesoulad mezi státní a federální legislativou; federální zákony øadí konopí do skupiny kontrolovaných látek, pro které neexistuje medicínské využití (Eddy, 2010). To implikuje jednak represivní pøístup federální politiky i výkonné federální služby Drug Enforcement Agency (DEA) k výdejnám konopí, jež jsou povoleny na úrovni národních státù, a z toho vyplývající konflikty mezi represivními složkami na státní a federální úrovni (Blickam & Jelsma, 2009), a jednak znemožòuje integrovat státní programy do standardního zdravotnického systému, tj. distribuováním léèiv lékárnami a/nebo kontrolovanou preskripcí. Je však nutno konstatovat, že nìkteré státy USA v poslední dobì vytváøejí silnìjší regulaèní mechanismy, které pøi jejich efektivním vymáhání mohou konvergovat spíše do systému centrálnì øízeného licencovaného prodeje na úrovni státu, jako je tomu v pøípadì Arizony nebo Colorada (ADHS, 2011; CMMEF, 2011). Systémem poskytování léèebného konopí, který mùže být problematický z hlediska požadavkù mezinárodních úmluv na vytvoøení státní agentury, jsou také španìlské tzv. „social kluby“. Jejich principem je pìstování konopí pro èleny „družstva“, kteøí za poplatek získávají pouze potøebnou mìsíèní dávku konopí pro svoji spotøebu. Systém vychází ze skuteènosti, že trestní právo ve Španìlsku nepostihuje pìstování konopí pro vlastní potøebu (Woods, 2010) a také z tradic španìlské spoleènosti ohlednì spoleèenských klubù. „Social kluby“ jsou dostupné jak pro pacienty, tak pro rekreaèní uživatele konopí – obì skupiny mají zpravidla možnost konzultace se zdravotnickým pracovníkem (Barriuso, 2011). Ve vybraných zemích jsou pro léèebné úèely dostupné farmaceutické preparáty na bázi syntetického THC, napøíklad Marinol (nabilon) ve Švýcarsku (Dehavay et al., 2011), Canador (dronabinol) v Nìmecku a Rakousku (Grotenhermen, 2006) nebo preparát Sativex z rostlinného konopí, který byl v roce 2005 registrován v Kanadì (Witton, 2008). V nìkterých zemích (napø. Dánsko) je Marinol dostupný na základì zvláštního povolení – individuální dovozy jsou však neúmìrnì drahé (Woods, 2010). Sativex je aktuálnì povolen a vyrábìn ve Velké Británii a novì je schválen pro využití také v nìkolika dalších zemích EU vèetnì ÈR na základì spoleèné evropské registrace (GWPharm, 2011). V ÈR však není distribuován a jeho užívání je možné pouze na základì individuálních dovozù s mìsíèní cenou terapie cca 40 000 Kè pøi výrobcem udávané støední spotøebì jednoho balení na 10 dní.3

3/

Mìsíèní dávka rostlinného konopí vyjde pøi prùmìrné spotøebì 2 g na

den na 2 000 až 24 000 Kè v nominálních cenách dané mìny, v závislosti na zemi a stanoveném modelu. Tento pøepoèet vychází z tabulky è. 3.

PÌSTOVÁNÍ LÉÈEBNÉHO KONOPÍ – ANALÝZA ZAHRANIÈNÍCH ZKUŠENOSTÍ …

l

2 METODA

Pøi analýze jednotlivých modelù zajištìní léèebného konopí a jeho pìstování jsme vycházeli z oficiálních dokumentù dostupných v elektronické podobì na internetu, odborných èlánkù, šedé literatury, internetových zdrojù, novinových èlánkù a e-mailové komunikace se zástupci relevantních institucí. Materiály byly vyhledávány v èasovém období od 15. 9. 2011 do 30. 11. 2011 databází scholar.google.com nebo volnì v prostøedí internetu (zpravidla s omezením výsledkù na dokumenty ve formátu .pdf, které jsme považovali za vhodný filtr pro získání formálních dokumentù). Byla použita klíèová slova „medicinal/cal marijuana growing, medicinal/cal marijuana regulation, medicinal/cal cannabis system“ apod. V rámci samotné analýzy jsme se zamìøovali na dostupné informace z následujících okruhù: forma kontroly rostlinné produkce a zajištìní bezpeènosti pìstování; rozsah pìstební plochy a podmínky, za kterých je konopí pìstováno s ohledem na kvalitu produktu; cena léèebného konopí pro pacienta. Informace publikované jednotlivými institucemi a kontrolními orgány byly validovány s využitím dostupných odborných èlánkù a dalších volnì dostupných internetových zdrojù. l 2 / 2 Pìstování léèebného konopí – mechanismy regulace pìstitele a kontroly produktu

V následujícím oddíle vybíráme modely pìstování léèebného konopí v tìch státech, kde existuje pøehledný systém kontroly, tedy Kanadu, USA (federální pìstírnu a vybrané státy, které zavedly pøísnìjší regulaci), Izrael a Nizozemí (viz tabulka 1). Cílem tohoto oddílu je identifikovat efektivní mechanismy kontroly pìstování léèebného konopí s následujícími cíli: (i) zabránit úniku na èerný trh na úrovni pìstitele a (ii) zajistit vysokou standardizaci a medicínskou kvalitu. Tabulka 1 ukazuje rozdílnost systémù pìstování léèebného konopí ve svìtì. Ve ètyøech státech figuruje monopolní pìstitel (Nizozemí, USA, Kanada, Velká Británie). V Izraeli funguje systém nìkolika pìstitelù, teprve v roce 2011 se ale dostali pod kontrolu agentury požadované tzv. Jednotnou úmluvou o omamných látkách OSN (MZV, vyhláška è. 47/1965 Sb). Konkurence v poskytování léèebného konopí je aktuálnì umožnìna v USA, Kanadì a ve Španìlsku, které v této vìci ovšem nepostupují v souladu s úmluvou, protože není splnìna funkce agentury ve smyslu výkupu léèebného konopí. 2 / 2 / 1 Kontrola úniku léèebného konopí na èerný trh Povinností agentury kontrolující pìstování konopí pro léèebné úèely (v tzv. Jednotné úmluvì je tato agentura oznaèována jako „opiová“, pro konopí a opium platí stejná ustanovení) je urèit území, na kterém bude rostlina pìstována,

ADIKTOLOGIE

31

Tabulka 1 / Table 1 Pøehled základních modelù pìstování konopí pro léèebné úèely ve svìtì Overview of basic models of medicinal marijuana growing in the world Stát

Pìstování pro léèebné úèely

Dostupnost konopí pro

Agentura/ kontrolní instituce

pacienty Nizozemí

Jeden kontrahovaný pìstitel Bedrocan

Síť lékáren

Office for Medicinal Cannabis

USA – federální

University of Missisippi pro velmi omezené

Limitovaný Compassionate IND

National Institute on Drug Abuse

program

léèebné a výzkumné využití

Program, oficiálnì ukonèen v roce 1992, nìkolik pacientù dodnes

USA – státní

Rùzné modely (pacienti, delegované osoby,

programy

licence)

Kanada – centrální

Monopolní pìstitel Prairie Plant Systems Inc.

pìstírna Kanada – systém

Samotní pacienti a delegované osoby

výdejen a samo-

Zpravidla zvláštní výdejny

Není

Nákup semen a sušiny pøes

Health Canada (kanadské ministerstvo

dodávkovou službu

zdravotnictví)

Individuální nebo hromadný

Health Canada (kanadské ministerstvo

výdej, vlastní pìstování

zdravotnictví) – dodávka semen,

pìstitelù

neplní zde funkci „agentury“, pokud jde o výkup

Izrael

Španìlsko

Rakousko

8 dobrovolných pìstitelù

Výdejní místo nebo pìstitel

Jednotka pod ministerstvem

pøímo k pacientovi

zdravotnictví, od 2011 („agentura“)

Tzv. „social kluby“ pìstují konopí pro své

Tzv. „social kluby“ zajišťují

Není známa

èleny

dodávku konopí pro své èleny

Pìstovat smí pouze agentura, praxe není

Syntetický Marinol v lékárnách,

Österreichische Agentur für

známa

rostlinné konopí není známo

Gesundheit und Ernährungssicherheit, AGES, úøad pro kontrolu léèiv pod ministerstvem zdravotnictví, “agentura”

Velká Británie

Pìstuje pouze spoleènost GW

Dostupný pøípravek Sativex

Medicines Control Agency

Pharmaceuticals

nechat ji pìstovat jen licencovanými pìstiteli a souèasnì také od pìstitelù vykoupit jejich veškerou produkci (MZV, vyhláška è. 47/1965 Sb). Následující pøehled ukáže praxi naplnìní mezinárodních úmluv v jednotlivých zemích, kde je léèebné konopí zpøístupnìno a pìstováno. Pìstování konopí pro léèebné úèely se v Nizozemí øídí komplexní smìrnicí ministerstva zdravotnictví, která blíže specifikuje výjimky z tzv. opiového zákona, jež v Nizozemí definuje nakládání s kontrolovanými látkami vè. nelegálních drog (MOH, 2002). Nizozemský Office for Medicinal Cannabis kontrahuje jednoho pìstitele (z pùvodních dvou, jeden se neosvìdèil) a jednoho farmaceutického distributora, který konopí zabalí pro dodání do lékáren. Pìstiteli je udìlováno povolení k nakládání s návykovými látkami, které je podmínìno uzavøením smlouvy s Office for Medicinal Cannabis. Na úrovni pìstitele stanovuje, že autorizace ke vstupu do pìstírny je dána jen urèeným osobám. Dle sdìlení Office for Medicinal Cannabis prochází pìstitel bezpeènostní provìrkou. Office for Medicinal Cannabis pìstitele kontroluje pøi setbì (vìdí, kolik je u pìstitele rostlin) a pøi sklizni a má výsadní právo vykonat u pìstitele kdykoli kontrolu (stejným právem disponují také orgány èinné v trestním øízení). Povinností pìstitele je zlikvidovat veškerý odpad pøi

32

ADIKTOLOGIE

výrobì. Britský GW Pharmaceuticals, výrobce Sativexu, ke svým bezpeènostním procesùm uvádí, že pìstírna je opatøena kamerovým systémem a sofistikovaným systémem alarmù (GWPharm, 2001). V Izraeli získalo povolení pìstovat konopí pro pacienty od ministerstva zdravotnictví celkem 8 dobrovolníkù, kteøí mají také povolení jej k pacientùm dopravovat, a to do centrální úložny nebo pøímo pacientùm (Shadmi, 20. 6. 2009). Systém dobrovolníkù je umožnìn mimo jiné pøíznivými klimatickými podmínkami; konopí se pìstuje v zakrytých sklenících bez využití umìlého osvitu. Pìstiteli tak s pìstováním konopí nevznikají náklady nad rámec jeho vlastní práce, získání klonù rostlin, hnojiv a zabezpeèovacích technologií. Úniky na èerný trh jsou kontrolovány DNA scany léèebného konopí (tj. pokud se na èerném trhu objeví látka nìkteré z léèebných odrùd, zaène být její pìstitel vyšetøován). 2 / 2 / 2 Osevní plocha, poèet rostlin a potøeby pacientù Vzhledem k vlastnostem rostliny konopí je pøi kontrole vhodné brát v potaz nejen velikost osevní plochy, jak ji vyžadují mezinárodní úmluvy, ale také poèet rostlin a variabilní



vztah mezi poètem rostlin a výnosem, který závisí mimo jiné na pìstebních technologiích. Orientaèní vztah mezi poètem rostlin a výnosem mùžeme odvodit napøíklad ze smìrnice kanadského ministerstva zdravotnictví, které definuje objem rostlinného konopí a poèet rostlin, které je pacient oprávnìn držet pro vlastní potøebu (HC, 2010a). Tento objem se výraznì odlišuje pro indoor a outdoor odrùdy, resp. potenci konopí, a závisí také na pacientovì denní dávce (indoor pìstování: 5 až 25 rostlin a 225 až 1125 g na pacienta s denní dávkou 1 až 5 g; outdoor pìstování: 2 až 10 rostlin a 750 až 3750 g na pacienta s denní dávkou 1 až 5 g). Smìrnice tedy v prùmìru odhaduje výnos z jedné indoor pìstované rostliny na 45 gramù a výnos z jedné outdoor pìstované rostliny na 375 gramù; souèasnì z ní také vyplývá odhad, že pro jednu pìstební várku, která pokryje potøeby cca tisíce pacientù, je adekvátní (povoleno) vypìstovat v prùmìru 15 000 indoor rostlin nebo 675 kilogramù v indoor podmínkách. Pokud jde o outdoor podmínky, kde pøedpokládáme úrodu jednou do roka (povolené pìstební množství pro jednu várku se tak rovná roènímu), pro potøeby 1000 pacientù by šlo v prùmìru o 6 000 venkovních rostlin nebo 2 250 kilogramù outdoor marihuany.

Holandský Office for Medicinal Cannabis vypìstuje za rok 100–150 kg a konopí je v Nizozemí pøedepisováno pro asi 500 pacientù (e-mailová komunikace s OMC). Tøetí pìstírnou, u které byl k dispozici odhad poètu rostlin, byla pìstírna urèená jako zdroj pro pøípravek Sativex britského GW Pharmaceuticals. Na ploše asi 300 m2 je pìstováno pøibližnì 40 tisíc rostlin za rok pro potøeby 3000 pacientù (GWPharm, 2001). Tìchto asi 13 rostlin na pacienta/rok nelze pøímo srovnat se støedním povoleným poètem 15 rostlin na pacienta v Kanadì – tam je støední poèet 15 rostlin možno držet kdykoli v èase, pokud jeho indoor pìstírna provede za rok nìkolik cyklù, mùže za rok vypìstovat 15 rostlin nìkolikrát. V izraelském programu léèebného konopí je aktuálnì asi 7 500 pacientù (Hanuš, 2011), prùmìrný objem preskripce je 100 gramù na pacienta a mìsíc (Shadmi, 20. 6. 2009). V Kanadì bylo k roku 2007 vydáno celkem 1742 povolenek k pìstování konopí, z tìchto osob jen 351 nakupovalo konopí od centrální pìstírny Prairie Plant Systems Inc. a zbytek pacientù si opatøoval konopí vlastním pìstováním nebo v rámci delegovaných výdejen. V posledních letech

Tabulka 2 / Table 2 Poèet rostlin a jejich váha v publikovaných údajích o pìstírnách léèebného konopí Number of plants and weight information obtained from publications about medicinal marijuana plantations Poèet rostlin

Denní dávka

na 1000

nebo pìstební

Váha

Poèet pacientù

konopí/

pacientù/

plocha

pacient

pìstební

Typ produkce

várku Kanada samopìstitelství

5 až 25 rostlin/

225 až 1125 g/

èást z celkových

indoor

pacient

pacient

30 000

1–5 g

675 kg/15 000

indoor

v prùmìru rostlin v jedné várce

Kanada samopìstitelství

2 až 10 rostlin/

750 až 3750 g/

èást z celkových

outdoor

pacient

pacient

30 000

Arizona

6 rostlin/ pacient

60 g/ pacient

n. a.

1–5 g

2g

2250 kg/6 000

outdoor

rostlin/rok

(jedna várka)

60 kg v jedné

n. a.

várce Nizozemí

n. a.

100–150

500 celkem

n. a.

200–300

kg/rok Kanada – Prairie Plant

n. a.

780 kg/rok

Systems Inc.

indoor

kg/rok 351 pacientù (a

n. a.

1 100 kg/rok

indoor

13 000 rostlin

indoor

350 probandù výzkumu)

Velká Británie

40 000 celkem

n. a.

3000 celkem

n. a.

2

2

/rok (300 m ) Španìlsko

600 rostlin

(rok), 100 m n. a.

(„social klub“

200 („social klub“

max 3 g

1 000 kg/3 000

Kalamudia)

(„social klub“

rostlin/rok

Kalamudia) Izrael

n. a.

outdoor

Pannagh) 100 g/ pacient/

7 500 celkem

n. a.

1 200 kg/rok

mìsíc

outdoor (skleník)

ZDROJ: (ADHS, 2011; Barriuso, 2011; GWPharm, 2001; Ma, 2010), www.cannabisbureau.nl, http://www.hc-sc.gc.ca, www.cannabisdispensary.ca, e-mailová korespondence. SOURCE: (ADHS, 2011; Barriuso, 2011; GWPharm, 2001; Ma, 2010), www.cannabisbureau.nl, http://www.hc-sc.gc.ca, www.cannabisdispensary.ca, e-mail communication.


ADIKTOLOGIE

33

stoupl poèet povolení k vlastnímu pìstování pøibližnì na 10 tisíc osob, dalších 30 tisíc osob údajnì využívá výdejen pro léèebné konopí (Capler, 2011). Problémem kanadského systému je jednak paralelní existence samopìstitelského a státního systému, a zejména potom nedostateèná kvalita a variabilita státem zajišťovaného léèebného konopí (CFSA, 2005). Ve Španìlsku není poèet aktuálnì provozovaných „social klubù“ znám, stejnì jako není znám poèet pacientù, kteøí využívají konopí pro léèebné úèely. Jeden ze známìjších „social klubù“, Pannagh, má asi 70 èlenù, pacienti dostávají až 3 gramy na den, rekreaèní uživatelé maximálnì 1 g (Woods, 2010). Další známý „social klub“, Kalamudia, pìstuje asi 600 rostlin pro potøeby celkem 200 pacientù (Barriuso, 2011). Tabulka 2 srovnává dostupné údaje o poètu pacientù, objemu produkce a poètu rostlin vypìstovaných za úèelem léèebného využití a provádí pøepoèet tìchto nesourodých údajù pro potøeby 1000 pacientù za rok (s výjimkou indoor samopìstitelství v Kanadì a Arizonì, kde jsou potøeby pacientù vyjádøeny v podobì maximálního objemu konopí, které pacient mùže držet v daném èase – poèet sklizní do roka není stanoven, a není na rozdíl od ostatních státù znám roèní objem konopí). Tabulka 2 souèasnì srovnává známé objemy produkce rostlinného konopí pøepoètené na 1000 pacientù. Jediný známý odhad pìstební plochy je z Velké Británie, kde by potøebám 1000 pacientù odpovídala plocha cca 100 metrù ètvereèních; rozsah pìstování léèebného konopí je èastìji uvádìn jako poèet rostlin. Ve Velké Británii by na 1000 pacientù odpovídal poèet cca 15 000 indoor pìstovaných rostlin, u španìlské outdoor produkce 3 000 rostlin (v Kanadì je to v prùmìru dvojnásobek). Další zpùsob, jakým lze vyjádøit potøebný objem konopí pro léèebné úèely, je vypìstovaný objem konopné sušiny. Pokud jde o vypìstovanou hmotnost, v Nizozemí je pro 1000 pacientù dodávána jen asi tøetina hmotnosti konopí než ve Španìlsku a v kanadské státem kontrahované pìstírnì (200–300 kg oproti cca 1000 kg). Relativnì malý objem nizozemského konopí na daný poèet pacientù je možné vysvìtlit jak dostupností alternativy pro pacienty v podobì coffeeshopù, kde lze zakoupit srovnatelný, aè ménì kvalitní produkt (Hazekamp, 2006), tak tím, že kanadské produkci je vytýkána nízká kvalita (potence, resp. dodávání i s neúèinnými èástmi rostliny) a že španìlská produkce je patrnì typu outdoor, a tedy potenciálnì ménì potentní (španìlský objem vypìstovaného léèebného konopí byl pøitom odhadován na základì dávky pro jednoho pacienta).

dardizovaný produkt, a to s ohledem na obsah specifických kanabinoidù a absenci pesticidù, tìžkých kovù, bakterií a hub (ICMC, 2001). Tyto standardy jsou obtížnì dosažitelné na úrovni samopìstitelství a vedle požadavkù na výkup konopí státní agenturou, jež vyplývají z tzv. Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách, jsou druhým hlavním dùvodem pro centralizaci výroby léèebného konopí licenèním systémem. Britský GW Pharmaceuticals uvádí pìstování z klonovaných rostlin, které získává od vybraného holandského specialisty Hortapharm, jenž se dlouhodobì zabývá botanikou rostliny konopí na výzkumné úrovni. V indoor pìstírnì je kontrolována fotoperioda, teplota, vlhkost a zmìny vzduchu. Nemoci rostlin jsou dle slov výrobce øešeny biologickou cestou, konopí se sklízí manuálnì (GWPharm, 2001). V Nizozemí obsluhuje pìstírnu výhradnì personál s patøièným školením. Standardizace rostlin musí probíhat na úrovni odrùdy, pìstebního substrátu, délky denního svìtla, intenzity záøení, odstínu záøivky, atmosférické vlhkosti, zavlažování, vìtrání a èasu skliznì vzhledem k denní fázi rùstu (vèetnì denní hodiny pøi sklizni). Místnost pro pìstování musí být dobøe vìtratelná, musí být zamezeno vstupu živoèichù, podmínkou jsou omyvatelné podlahy a nedøevìné vybavení. Sklizené konopí nesmí pøijít do kontaktu s pùdou, sklizeò je nutno co nejrychleji pøesunout do další fáze zpracování (omytí, oøezání, sušení) a nesmí se vystavovat slunci. Sušení probíhá v tenkých vrstvách dostateènì vzdálených od podlahy a za stálé teploty. Skladování je doporuèeno pøi teplotì 1–5 stupòù Celsia (mražené produkty pøi teplotì minus 18–20 stupòù). Ve všech fázích pìstování musí být jednotlivé variety konopí oddìleny a dobøe oznaèeny, pøi analýze vzorku je požadován kvantitativní obsah THC a CBD a kvalitativní obsah dalších komponent. Celý proces pøípravy léèebného konopí musí být øádnì zaprotokolován, protokol musí obsahovat také informace o lokaci a pøedchozích pìstovaných plodinách, prostøedcích použitých pøi pìstování, objemu skliznì a veškerých odchylkách od standardního postupu (MOH, 2002). V regulacích amerického státu Colorado lze navíc najít seznam látek, které léèebné konopí nesmí obsahovat (CMMEF, 2011). Míra zapojení centrální agentury do kontroly kvality léèebného konopí a procesu pìstování mùže záviset na konkrétním nastavení systému, stejnì jako rozložení nákladù na testování kvality produktu. V návrhu na zapojení kanadských výdejen do centralizovaného systému je obsažen napøíklad pøedpoklad, že po dohodì s pìstitelem mohou výdejny samy otestovat kvalitu léèebného konopí pro další distribuci a nést tak bøemeno tìchto nákladù (Capler, 2011).

2 / 2 / 3 Pìstování a distribuce léèebného konopí – medicínská kvalita produktu K tomu, aby mohlo být konopí využíváno pro léèbu a výzkum, je tøeba, aby byli jeho pìstitelé schopni dodat stan-

34

ADIKTOLOGIE



l 2 / 3 Cena léèebného konopí a náklady na jeho pìstování

Následující pøehled pøináší srovnání cen léèebného konopí ve svìtì. Ve druhé èásti kapitoly jsou srovnány ceny léèebného konopí v zemích, kde je tato informace dostupná, s cenou konopí na èerném trhu v dané zemi a je diskutován vztah mezi tìmito promìnnými. 2 / 3 / 1 Léèebné konopí a jeho ceny v zahranièí Nizozemské léèebné konopí je v lékárnách prodáváno v pìtigramových baleních za cenu 41,2 nebo 43,5 EUR (plus 6% daò z pøidané hodnoty). Pøi pøepoètu na koruny4 je cena léèebného konopí v Nizozemí asi 225 korun za gram. Cena exportovaného konopí v zemích, které jej z Nizozemí dováží, je o nìco vyšší – kazuistika finského pacienta uvádí cenu 12 EUR, tedy cca 300 Kè/gram, což je pøi denní dávce 2 g pro daného pacienta témìø prohibitivní cena (Nieminen, 2006). Kanadské léèebné konopí vypìstované kontraktovanou pìstírnou si pacienti mohou objednat poštou za cenu 5 CAD za gram, což je asi 90 Kè5. Problémem u kanadského léèebného konopí je nastavení podmínek kontraktu s pìstitelem Prairie Plant Systems Inc., od kterého je konopí do objemu 420 kg vykupováno za cenu 320 CAD/kg a nad tento objem za cenu 1144 CAD/kg, aktuálnì potøeby kanadských pacientù tuto hranici pøekraèují a stát platí pìstiteli vyšší cenu. Cena léèebného konopí navíc v Kanadì pøedstavuje jen asi pìtinu nákladù, které kanadské ministerstvo zdravotnictví pìstiteli hradí v rámci kontraktu – ministerstvo zdravotnictví tedy jako kompenzaci na každý gram vypìstovaného konopí uplatòuje pøi prodeji pacientùm asi pìti- až desetinásobnou pøirážku (Capler, 2007). V Izraeli byl odhad prùmìrných nákladù na výrobu jednoho gramu konopí v roce 2009, kdy byl otevøen systém licencovaného pìstování nìkolika dobrovolným pìstitelùm, dle slov jednoho z nich asi 15 šekelù, tj. asi 70 korun (Shadmi, 20. 6. 2009).6 V souèasné dobì hradí pacienti svou léèbu èástkou 100 USD za mìsíc, pøitom 25 % z této èástky je urèeno pro pìstitele, který využívá centrálního distribuèního místa – nìkteøí pìstitelé nicménì zásobují pacienty pøímo, cena pøi tomto zpùsobu distribuce není známa (z e-mailu izraelského lékaøe Dr. Boaze Wachtela). Obvyklý objem konopí pro pacienta je pøitom 100 g na mìsíc, èili 1 g je pacientùm dodáván za cenu cca 1 USD. Relativnì nízká je cena léèebného konopí ve Španìlsku. Pro vstup do „social klubu“ Pannagh je vyžadován èlenský poplatek 40 EUR, dále už jednotlivci platí 4 EUR za gram kvalitního konopí. Autor reportáže ze „social klubu“ uvádí, že se jedná o zhruba polovinu poulièní ceny (Buxton, 4/

Kurz 25 Kè/EUR.

5/

Kurz k 4. 12. 2011 je 18,4 Kè/kanadský dolar.

6/

HDP na jednoho obyvatele Èeské republiky je podle Svìtové banky cca

2011). Podle EMCDDA i UNODC je však prùmìrná španìlská cena konopí na ulici 3,6 EUR, což zøejmì reprezentuje zejména outdoor vypìstovanou marihuanu; „social klub“ nabízí rostliny kvalitních a vysoce potentních odrùd. Ceny marihuany jsou ve výdejnách léèebného konopí v americké Kalifornii blízké cenám na èerném trhu. Výdejny, jež se specializují na vysoce šlechtìné konopné odrùdy, nabízí konopí od 50 do 70 USD za osminu unce (3,5 g) velmi kvalitní marihuany. Bìžné výdejny prodávají konopí za 30–50 USD za osminu unce. Nákladem navíc je v kalifornském systému doporuèení od lékaøe, což mùže pøedstavovat až 200 USD za první doporuèení a 125 USD za jeho obnovení (Ma, 2010). Cena konopí vypìstovaného americkou federální pìstírnou není známa, University of Mississippi jako jediná federální pìstírna konopí a jediná legální pìstírna konopí v USA obdržela v letech 2000–2007 celkovou dotaci ve výši 1,3 milionu USD, tedy v prùmìru více než 2 miliony Kè za rok (ASA, 2009). Pacientù je pøitom ménì než deset. Srovnání mìsíèních nákladù a jejich pøepoèet na koruny jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka 3 uvádí pøehled cen za gram léèebného konopí a jeho pøepoètení na základì parity kupní síly, která byla získána z databáze OECD jako hodnota spotøebního koše v dané zemi vzhledem k americkému dolaru pro rok 20107. Ceny v USD byly následnì pøepoèteny kursem 19 Kè/USD. Prùmìrná cena léèebného konopí ve svìtì se pøi pøepoètu podle parity kupní síly pohybovala od 70 Kè do 270 Kè za gram. Výjimkou je Izrael, kde pacienti platí jen asi 15 Kè za gram s ohledem na produkci bez pøídavného osvìtlení, vybraný pìstitel ovšem uvádí vyšší náklady (konopí však pìstitelé dodávají spíše na bázi dobrovolnosti). Faktory, které urèují cenu, mohou být domácí produkce konopí, poèet pìstitelù, realizace zisku nebo míra propustnosti systému pro rekreaèní uživatele konopí. Nejnižší cena je dle pøepoètu podle parity kupní síly po Izraeli v Kanadì (pøepoètených 73 Kè), kde se jedná o administrativní rozhodnutí Health Canada (ministerstva zdravotnictví), ovšem za cenu nízké kvality produktu, jenž je vykupován od jediného kontrahovaného pìstitele, a také za cenu dotování ceny z jinak nákladného kontraktu. Tøetí nejnižší cena byla ve Španìlsku (96 Kè), kde „social kluby“ zajišťují pìstování konopí v podmínkách bez pøídatného osvìtlení a souèasnì deklarují neziskovost svého jednání. V Nizozemí, kde je konopí zajišťováno jediným pìstitelem, byla cena vyšší než ve výše uvedených pøípadech (pøepoètených 192 Kè a 202 Kè), pøi exportu do Finska byla cena o 10 % navýšena (227 Kè). Relativnì nejvyšší prùmìrná cena léèebného konopí byla dosažena v USA (271 Kè), což mùže souviset mj. s vysokou propustností výdejen léèebného konopí pro jeho rekreaèní uživatele. 7/

Parita kupní síly vyjadøuje smìnný kurs, ve kterém mohou spotøebitelé

70 % HDP Izraele, cena výroby pro Èeskou republiku pøepoètená dle HDP by

zakoupit v obou zemích srovnatelné spotøební koše. Paritu kupní síly soukromé

byla cca 50 Kè na jeden gram vypìstovaného léèebného konopí.

spotøeby lze pro státy OECD dohledat v databázi stats.oecd.org.


ADIKTOLOGIE

35

Tabulka 3 / Table 3 Cena konopí pro léèebné úèely Medicinal marijuana prices Stát

Produkt

Kvalita

Cena pro pacienta

Cena

Parita kupní

Cena g/

Cena v Kè

v národní mìnì

v národní

síly

USD dle

(dle parity

za obvyklé

mìnì/g

v národní

parity kupní

kupní síly

mìnì k USD

síly

k USD)

množství

(OECD) Nizozemí

Bedrobinol

THC cca. 12, CBD <1

(konopná

41,25 EUR + 6%

8,7 EUR

0,87

10,1 USD

192 Kè

8,7 EUR

0,87

10,1 USD

192 Kè

9,2 EUR

0,87

10,6 USD

202 Kè

VAT/5g

sušina) Nizozemí

Bedrocan

THC cca. 19, CBD <1

(konopná

41,25 EUR + 6% VAT/5g

sušina) Nizozemí

Bediol

THC cca. 6, CBD cca

43,50 EUR + 6%

(konopná

7,5

VAT/5g

THC cca. 19, CBD <1

12 EUR/g

12 EUR

1,00

11,9 USD

227 Kè

Od nižší po nejvyšší

30–70 USD/oz.

14 USD

1,00

14,3 USD

271 Kè

kvalitu.

(množstevní slevy

5 CAD

1,30

3,8 USD

73 Kè

6–10 CAD/g

8 CAD

1,30

6,1 USD

117 Kè

100 USD/mìs

3,7 ILS

4,47

0,8 USD

16 Kè

4 EUR

0,79

5,1 USD

96 Kè

sušina) Finsko

Bedrocan (konopná sušina – dovoz)

USA –

n. a.

Kalifornie

možné) Kanada –

Prairie Plant

THC 12.5 ± 2%,

5 CAD /gram +

centrální

Systems Inc.

vlhkost 14%,

daò (není známa

pìstírna

– konopná

nicménì

výše danì)

sušina

72 % pacientù hodnotí jako nízkou kvalitu (1 – 2 b. z deseti)

Kanada –

The Medicinal

výdejna

Cannabis

Rùzné odrùdy

Dispensary, Vancouver Izrael

Konopná

n. a.

sušina

(množstí

z centrální

cca 100 g/mìs)

výdejny Španìlsko

Konopná

Rùzné odrùdy

sušina

40 EUR roèní poplatek, 4 EUR/g

ZDROJ: www.cannabisbureau.nl, http://www.hc-sc.gc.ca, www.cannabisdispensary.ca, (Ma, 2010), emailová korespondence. SOURCE: www.cannabisbureau.nl, http://www.hc-sc.gc.ca, www.cannabisdispensary.ca, (Ma, 2010), e-mail communication.

Dalším zpùsobem, jak odhadnout cenu léèebného konopí, je srovnání cen léèebného konopí s cenou konopí na èerném trhu v každé zemi. Srovnání zde èiníme na základì cen na nelegálním trhu publikovaných ve World Drug Report (UNODC, 2011). Ze srovnání, které pøináší tabulka 4, je patrné, že léèebné konopí je pro pacienty levnìjší, než by byl jeho nákup na èerném trhu. Výjimku pøedstavuje Kalifornie, která byla diskutována jako systém, jenž je velmi permeabilní pro rekreaèní uživatele a pøedstavuje tak èasto alternativu èerného trhu s tím rozdílem, že je zde garanto-

36

ADIKTOLOGIE

vána kvalita. Podobnì ve Španìlsku se nepodaøilo prokázat, že by cena konopí byla nižší než na èerném trhu; „social kluby“ ale podobnì jako kalifornské výdejny navštìvují také rekreaèní uživatelé, kteøí jsou zde ochotni za kvalitní produkt zaplatit více než na èerném trhu, kde je jeho kvalita nejistá. Ani jeden z výše uvedených systémù neumožòuje efektivnì odlišit pacienta od rekreaèního uživatele, proto nemohou vedle sebe fungovat dvì ceny a systémy by realizovaly menší zisk než pøi nastavení cen podle èerného trhu. Souèasnì se ve všech sledovaných zemích cena pro pacienta



Tabulka 4 / Table 4 Ceny konopí na èerném trhu a cena konopí pro pacienta Marijuana prices on the illicit market and for patients Stát

Cena marihuany na èerném

Cena marihuany na

Cena marihuany na

Cena léèebného konopí

trhu

èerném trhu – koncový

èerném trhu –

pro pacienta v Kè/g

prodej za gram

velkoprodej za gram

(pøepoèet)

(pøepoèet)

150–170 Kè

100 Kè

220–230 Kè

270–400 Kè

160 Kè

170–400 Kè

240 Kè

84 Kè

min. 90 Kè

240 Kè

84 Kè

110–180 Kè

30 Kè

15 Kè

(zdroj: UNODC, EMCDDA) Nizozemí

7,5 USD/g koncová cena, 5–7 EUR coffeeshop, 5000 USD/kg velkoprodej

USA – Kalifornie

35–70 USD/oz koncová cena, 4000 USD / pound velkoprodej

Kanada – Plant Prairies

12,7 USD/g koncová cena, 4275 USD/kg velkoprodej

Kanada – výdejna

12,7 USD/g koncová cena, 4275 USD/kg velkoprodej

Izrael

1,5 USD/g koncová cena,

20 Kè hradí pacient, 70

525 USD/kg velkoprodej

Kè náklady na jeden gram dle pìstitele

Španìlsko

3,6 EUR prùmìrná koncová

90 Kè

22,5 Kè

100 Kè

cena (EMCDDA), 1127 USD/kg velkoprodej ZDROJ: (UNODC, 2011), www.webehigh.com, www.cannabisbureau.nl, http://www.hc-sc.gc.ca, www.cannabisdispensary.ca, (Ma, 2010), emailová korespondence. SOURCE: (UNODC, 2011), www.webehigh.com, www.cannabisbureau.nl, http://www.hc-sc.gc.ca, www.cannabisdispensary.ca, (Ma, 2010), e-mail communication.

pohybovala nad velkoobchodní cenou konopí na èerném trhu (jak ji uvádí UNODC), což mùže reflektovat reálné náklady na výrobu léèebného konopí (více viz tabulka 4). V Èeské republice se cena konopí na polootevøeném èerném trhu ustálila na 200 Kè za gram, jak vyplývá z kvalitativní èásti studie Marihuanové trhy v Èeské republice.8 Cena marihuany u pìstitele a na úrovni obchodu v kilogramových množstvích se pohybuje od 80 do 130 Kè (Mravèík et al., 2009). Za pøedpokladu, že by se cena léèebného konopí v Èeské republice pohybovala ve stejném rozmezí, jako je tomu u zahranièních studií (tj. mezi maloobchodní a velkoobchodní cenou konopí na èerném trhu), a za pøedpokladu, že by jedinou alternativou dovozu byl holandský Office for Medicinal Cannabis, jenž zatím operuje jako výhradní distributor léèebného konopí na území Evropy, by se cena indoor pìstovaného konopí v Èeské republice pohybovala na tøetinì až polovinì ceny dovozní. Tento závìr mùže být pøekvapivý vzhledem ke skuteènosti, že cena na èerném trhu je obecnì považována za velmi vysokou oproti situaci, kdy by dané látky byly legální (J. Caulkins & Reuter, 1996; J. P. Caulkins & Reuter, 1998;

8/

Realizuje Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. LF UK v Praze

a VFN v Praze, s grantovou podporou Národního monitorovacího støediska pro drogy a drogové závislosti v roce 2009 a Open Society Institutu v roce 2010.


Reuter & Kleiman, 1986). Nìkteøí autoøi však poukazují na to, že èerný trh nemusí hradit celou øadu nákladù, jež vyžaduje legální prostøedí, jako je napøíklad zdanìní, sociální odvody, skladování, balení nebo reklama (Miron, 2003). V pøípadì léèebného konopí se k tomu pøidávají ještì vysoké požadavky na stálou kvalitu rostlinné produkce, jež byly podrobnì popsány v této práci, a souèasnì také náklady na bezpeènostní opatøení zamezující úniku konopí z této produkce na èerný trh. Konopí navíc oproti ostatním nelegálním drogám prochází relativnì menším poètem subjektù, které z prodeje drog realizují zisk, což je dáno napøíklad jeho rozšíøenou produkcí pøímo v zemích spotøeby (Sifaneck, 2007; Wilkins & Sweetsur, 2006), a tak se jeho výrobní cena tolik neliší od ceny koncové. l

3 DISKUSE

Uvedený pøehled modelù zpøístupnìní a produkce léèebného konopí ve svìtì vychází z rešerše šedé literatury, internetových zdrojù a dostupných regulaèních dokumentù, popøípadì z e-mailových dotazù k zástupcùm jednotlivých institucí (se kterými se ne vždy podaøilo navázat uspokojivý kontakt). Metodologie studie je limitována spolehlivostí uvedených zdrojù a odráží skuteènost, že zpøístupnìní léèebného konopí je ve svìtì relativnì novým a spontánnì vznikajícím fenoménem navazujícím na objevení mecha-

ADIKTOLOGIE

37

nismu úèinku kanabinoidù v lidském tìle v polovinì 90. let (Hanus et al., 1993; Mechoulam et al., 1995) a pro vznikající systémy není k dispozici jednotná struktura ani informaèní databáze. Z hlediska implikací pro Èeskou republiku je pøedkládaná práce ryze orientaèní, jelikož každý ze systémù poskytování léèebného konopí má svá specifika a náklady. Orientaèní jsou zejména cenové propoèty, jelikož výsledná cena léèebného konopí závisí na nastavení pravidel a požadavkù pro jednotlivé pìstitele. Ve výše uvedených kalkulacích nebyly zahrnuty celkové náklady na výrobu léèebného konopí ve smyslu zohlednìní rozpoètu kontrolní agentury (Nizozemí), která se nicménì snaží pokrýt svou èinnost z prodeje léèebného konopí èi z výše roèního kontraktu s pìstitelem (Kanada) – náklady kontraktu jsou èásteènì kompenzovány v navýšení ceny pro pacienty. Zahrnuty nebyly ani nepøímo vznikající náklady na bezpeènostní opatøení, jako jsou napøíklad DNA scany konopí (Izrael) nebo náklady na snižování nabídky v souvislosti s únikem konopí na èerný trh v nìkterém ze systémù, jež neustanovily agenturu pro výkup léèebného konopí (USA, Španìlsko). Autoøi studie však pøedpokládají, že efektivní nastavení podmínek tyto náklady mùže minimalizovat. l

4 ZÁVÌRY

Práce pøedstavila rùzné modely zpøístupnìní rostlinného léèebného konopí s obsahem THC pro pacienty v rùzných zemích svìta. Na základì jejich podrobného rozboru dochází k závìru, že patrnì nejefektivnìjším modelem pìstování konopí pro léèebné úèely je ustanovení agentury na základì požadavkù Jednotné úmluvy o omamných látkách, jak je tomu v Nizozemí, Rakousku nebo aktuálnì v Izraeli, a tedy omezení pìstování na pìstitele licencované touto agenturou. Souèasnì považuje za efektivní, pokud agentura licencuje a kontraktuje vìtší poèet pìstitelù, aby v dùsledku monopolizace produkce nedocházelo k vykupování nekvalitního produktu jako v Kanadì nebo k relativnì vysokým cenám, jako je tomu pøi mezinárodním srovnání v Nizozemí.

Pokud jde o pìstební plochu a poèet rostlin, poukazuje studie na možné problémy s vymezením vztahu mezi pìstební plochou, poètem rostlin a objemem pìstovaného léèebného konopí. Studie nenašla v zahranièních modelech pøesvìdèivá rozmezí pro velikost pìstební plochy a její rozsah, ani jednoznaèné vymezení potøebného poètu rostlin na danou populaci pacientù. Kontrakt s pìstitelem bývá zpravidla definován na základì požadovaného objemu dodaného léèebného konopí, poèet rostlin mùže záviset na zvolených technologiích a odrùdách rostlin a mìl by být pøedmìtem kontroly. Pokud jde o stanovení objemu léèebného konopí, potøeby pacientù v jednotlivých zemích se pohybovaly od jednoho do pìti gramù konopí na den. Kontrolovaný systém pìstování je na základì zahranièních zkušeností efektivní také z hlediska standardizace medicínské kvality konopí. Regulace pìstování léèebného konopí v Holandsku obsahuje podrobné smìrnice ohlednì potøebné standardizace na všech úrovních rostlinné produkce konopí. V tomto ohledu se ukázalo jako rizikové nastavení podmínek kontraktu, agentura má totiž povinnost vykoupit veškeré konopí a jak se zdá na pøíkladu Kanady, není toto konopí vždy z pohledu pacientù kvalitní. Studie došla k závìru, že se cena v zahranièí pìstovaného léèebného konopí pohybuje mezi maloobchodní a velkoobchodní cenou konopí na èerném trhu. V zemích, kde neexistuje prùnik mezi preskripcí léèebného konopí a jeho poskytováním pro léèebné úèely (pøíkladem takového prùniku jsou USA nebo Španìlsko), je cena léèebného konopí nižší než cena konopí na nelegálním trhu. Pokud by tyto zákonitosti platily také pro Èeskou republiku, cena za gram léèebného konopí by byla vyšší než 80–130 Kè za gram a nižší než 200 Kè za gram. Po pøepoètení cen léèebného konopí v zahranièí s využitím HDP na jednoho obyvatele by to však byla stále relativnì vyšší cena než ve všech zemích, které konopí samy pìstují, s výjimkou Nizozemí. Nižší ceny konopí za gram (po pøepoètu pøes HDP) jsou v zahranièí dosaženy využitím denního svìtla ve sklenících v letních mìsících, jako je tomu v Izraeli nebo Španìlsku, nebo za pøedpokladu dotování ceny pro pacienta ze státního rozpoètu, jako je tomu v pøípadì Kanady.

LITERATURA / REFERENCES l ADHS. (2011). Arizona medical marijuana program: Rules and statutes.

with alternatives in Europe and the U.S. Nueva Sociedad, 222(Julio–Agosto).

l ASA. (2009). The Obstruction of medical cannabis research in the U.S.:

l Buxton, N. (2011). Drug club: Spain´s alternative cannabis economy. Red

A Review of the growing controversy regarding a federal monopoly on the

Pepper. Retrieved from http://www.redpepper.org.uk/drug-club/.

supply of medical cannabis for research. Washington DC: Americans for Safe

l Capler, R. (2007). A Review of the cannabis cultivation contract between

Access.

Health Canada and Prairie Plant Systems: British Columbia Compassion Club

l Barriuso, M. A. (2011). Cannabis social clubs in Spain: A normalizing alter-

Society.

native underway. Series on Legislative Reform of Drug Policies (Vol. 9). Am-

l Capler, R. (2011). Inclusion of medical cannabis dispensaries in the regula-

sterdam: Transnational Institute, Federation of Cannabis Associations.

tory framework. Submission of the Canadian Association of Medical Cannabis

l BGBI. (2008). BGBl. I - Ausgegeben am 19. Dezember 2008. Nr. 143. Retri-

Dispensaries on the Amendments to Health Canada’s Marihuana Medical

eved

Access Regulations. Ottawa: Canadian Association of Medical Cannabis

from

http://www.ris.bka.gv.at/Dokumente/BgblAuth/BGBLA_2008_I

_143/BGBLA_2008_I_143.pdf.

38

l Blickam, T., & Jelsma, M. (2009). Drug policy reform in practice: Experiences

Retrieved from: http://www.azdhs.gov/medicalmarijuana/rules/index.htm.

Dispensaries.

ADIKTOLOGIE



l Caulkins, J. & Reuter, P. (1996). The meaning and utility of drug prices, Ad-

l Mechoulam, R., Ben-Shabat, S., Hanus, L., Ligumsky, M., Kaminsti, N. E.,

diction, pp. 1261–1264. Retrieved from http://search.ebscohost.com/lo-

Schatz, A. R., . . . Vogel, Z. (1995). Identification of an endogenous

gin.aspx?direct=true&db=sih&AN=9610232108&site=ehost-live.

2-monoglyceride, present in canine gut, that binds to cannabinoid receptors.

l Caulkins, J. P. & Reuter, P. (1998). What price data tell us about drug mar-

Bichemical Pharmacology, 50(1), 83–90.

kets. Journal of Drug Issues, 28(3), 593–612.

l Miron, J. A. (2003). The Effect of drug prohibition on drug prices: Evidence

l CFSA. (2005). Open Letter of concern for the health and safety of Cana-

from the markets for cocaine and heroin. The Review of Economics and Statis-

da´s Medicinal Cannabis Community. Safeaccess.ca. Retrieved from

tics, 85(3), 522–530.

http://safeaccess.ca/research/flinflon/opnltr0105.htm#qandp.

l MOH. (2002). Guidelines for cultivating cannabis for medicinal purposes.

l CMMEF. (2011). Colorado medical marijuana enforcement division rules.

GMT/BMC 2340685. Retrieved from http://www.cannabis-med.org/dutch/Re-

Retrieved from http://www.colorado.gov/cs/Satellite?blobcol=urldata&blob-

gulations/GAP_Cultivation.pdf.

header=application%2Fpdf&blobkey=id&blobtable=MungoBlobs&blob-


where=1251703849776&ssbinary=true.

L., . . . Koòák, T. (2009). Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republi-

l Dehavay, C., Hirschel, J., Stierlin, F. & Verdon, A. (2011). Cannabis in the

ce v roce 2008. Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

Netherlands: A public health problem? In B. Broers (Ed.), Immersion en Mé-

l Mravèík, V., Pešek, R., Horáková, M., Neèas, V., Škaøupová, K., Šťastná, L.,

decine Communautaire 2011.

. . . Zábranský, T. (2010). Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské repub-

l Eddy, M. (2010). Medical marijuana: Review and analysis of federal and

lice v roce 2009. Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

state policies Congressional Research Service.

l Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961 (vyhláška è. 47/1965 Sb).

l Elliot, S. (2011). The Little black book of marijuana: The essential guide to

l Nieminen, T. (2006). Aulis – a medical cannabis user, but no pothead, Hel-

the world of cannabis: Peter Pauper Press, Inc.

singin Sanomat –International Edition. Retrieved from http://www.hs.fi/en-

l EMCDDA. (2011). Statistical bulletin 2011. In: EMCDDA (Ed.). Lisbon, PT.

glish/article/Aulis+-+a+medical+cannabis+user+but+no+pothead/

l Grotenhermen, F. (2006). Cannabinoids and the endocannabinoid system.

1135223793660.

Cannabinoids, 1(1), 10–14.

l Reuter, P. & Kleiman, M. A. R. (1986). Risks and prices: An Economic analy-

l GWPharm. (2001). GW Pharmaceuticals plc. admission to trading on the al-

sis of drug enforcement. Crime and Justice, 7, 289–340.

ternative investment market of the whole of the issued ordinary share capital.

l Shadmi, H. (20. 6. 2009). Medical marijuana transforms into big business

Retrieved from http://www.gwpharm.com/uploads/gw_plc-admission_doc

in Israel, Haaretz Newspaper. Retrieved from http://www.haaretz.com/ne-

-june_2001.pdf.

ws/medical-marijuana-transforms-into-big-business-in-israel-1.278455.

l GWPharm. (2011). GW filew new regulatory application to expand Sativex

l Sifaneck, S. (2007). Retail marijuana purchases in designer and commerci-

approavals to additional European countries. Press release. Retrieved from

al markets in New York City: Sales units, weights, and prices per gram. Drug

http://www.gwpharm.com/GW%20files%20new%20regulatory%20applicat

and Alcohol Dependence, 90(1), 40–51.

ion%20to%20expand%20Sativex%20approvals%20to%20additional%20Eu

l UNODC. (2011). World Drug Report 2011. United Nations Publications (Vol.

ropean%20countries.aspx.

Sales No. E. 11. XI. 10). Vienna: United Nations Office on Drugs and Crime

l Hanus, L., Gopher, A. & Almong, S. (1993). Two new unsaturated fatty acid

(UNODC).

ethanolamides in brain that bind to the cannabinoid receptor. J. Med. Chem.,

l Wilkins, C. & Sweetsur, P. (2006). Exploring the structure of the illegal mar-

36(20), 3032–3034.

ket for cannabis. De Economist, 154(4).

l Hanuš, L. O. (2011). Léèebné využití konopí a konopných pøípravkù v ÈR ve

l Witton, J. (2008). The re-mergence of the therapeutic use of cannabis pro-

svìtle novelizace zákona è. 167 o návykových látkách a nejnovìjších vìdec-

ducts: recent developments and future prospects. A cannabis reader: global

kých poznatkù – krátkodobá a støednìdobá perspektiva vývoje. Paper presen-

issues and local experiencesMonograph series 8 (Vol. 1). Lisbon: European

ted at the Semináø Výboru pro zdravotnictví Poslanecké snìmovny Parlamen-

Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. Retrieved from

tu ÈR, 13. záøí 2011, Praha.

http://www.hanf-info.ch/info/en/IMG/pdf/att_53355_EN_emcdda-cannabis

l Hazekamp, A. (2006). An evaluation of the quality of medicinal grade can-

-mon-full-2vols-web-2.pdf#page=125.

nabis in the Netherlands. Cannabinoids, 1(1), 1–9.

l Woods, S. (2010). Cannabis policy: Legislation and practice in European

l HC. (2010a). Fact Sheet – Medical access to marijuana. Health Canada.

countries. Amsterdam: Netherlands Drug Policy Foundation.

Retrieved from http://www.hc-sc.gc.ca/dhp-mps/marihuana/law-loi/fact_she-

l Zábranský, T., Bìláèková, V. & Škrdlantová, E. (2010). Léèebné využití kono-

et -infofiche-eng.php.

pí v Èeské republice. Adiktologie, 10(2), 79–81.

l HC. (2010b). Health Canada´s marihuana supply. Health Canada. Retrie-

l Zábranský, T. & Hanuš, L. (2008). Využití látek z konopí v souèasné medicí-

ved from http://www.hc-sc.gc.ca/dhp-mps/marihuana/supply-approvis/index

nì. In M. Miovský (Ed.), Konopí a konopné drogy; Adiktologické kompendium.

-eng.php.

(pp. 406–419). Praha: Grada.

l ICMC. (2001). International Conference on Medicinal Cannabis, 22nd and

l MZV, Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961 (vyhláška

23rd November 2001.

è. 47/1965 Sb).

l Lucas, P. G. (2008). Regulating compassion: an overview of Canada´s fe-

l Vláda ÈR, tisková zpráva: Pracovní skupina podpoøila zpøístupnìní konopí

deral medical cannabis policy and practice. Harm Reduction Journal, 5(5).

k léèebným a výzkumným úèelùm – nyní pracuje na zákonech (24. 10. 2011),

l Ma, J. (2010). Marijuanomy: The overlooked side of L.A.`s marijuana eco-

staženo 30. 11. 2011 z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politi-

nomy. Retrieved from http://digitallibrary.usc.edu/assetserver/controller/

ka/media/TZ_Pracovni-skupina-pracuje-na-zakonech_lecba-konopim.pdf.

item/etd-Ma-3646.pdf .


ADIKTOLOGIE

39

Chcete si pøedplatit èasopis Adiktologie?

Èasopis Adiktologie vychází od roku 2001 a stojí na mezioborovém pøístupu k návykovým látkám, jejich užívání a uživatelùm. Navazuje na linii tradièních èasopisù v tomto oboru, jako je napø. Addiction a další významné profesionální èasopisy sdružené v ISAJE (International Society of Addiction Journal Editors). Èasopis uveøejòuje èlánky jak z oblasti klinického, tak preklinického výzkumu a integruje souèasnì rùzné pøístupy rozvíjené na poli závislostí (jako napø. public health nebo mental health). Jeho ambicí je mj. facilitovat vývoj vzdìlávání v oblasti závislostí, propojovat výzkum s praxí a v jejich kontextu pak kultivovat aplikaci právì mezioborového pøístupu. Èasopis též pøináší pøehledy, kazuistiky, inovace, komentáøe, zprávy z cest a kongresù, knižní recenze a rùzná oznámení.

Èlen ISAJE (International Society of Addiction Journal Editors) Indexován v Scopus & EMCare, Bibliographia Medica Èechoslovaca ISSN 1213-3841, MKÈR E 12656

OBJEDNÁVKA Objednávám závaznì pøedplatné èasopisu ADIKTOLOGIE: o

od èísla 1/2012

o

žádám studentskou slevu

Pøíjmení, jméno, titul . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plná doruèovací adresa pro èasopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Firma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Plná fakturaèní adresa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IÈ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

DIÈ . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

U studentù plný název školy, obor, roèník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E-mail, telefon, mobilní telefon. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

V . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis, razítko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Vycházejí ètyøi èísla roènì. Pøedplatné 2012: ÈR 280 Kè, SR 13,20 EUR, studentské pøedplatné 200 Kè. Pøedplatitelùm neúètujeme poštovné. Supplementa pro pøedplatitele zdarma. Další informace k pøedplatnému získáte na www.adikotologie.cz nebo na adrese [email protected]. Objednávku mùžete odeslat e-mailem nebo poštou na adresu Sdružení SCAN, Hanákova 710, 666 03 Tišnov.

OBJEDNÁVKU PROSÍM NEVYPLÒUJTE, MÁTE-LI ÈASOPIS OBJEDNÁN Z MINULÝCH LET.


Cannabis Self-medication in Cancer Patients: A Qualitative Probe

SPÙROVÁ, N.1, KALINA, K.2, VACEK, J.2 1

The research was conducted within a bachelor’s thesis as part of studies in addictology at the First Faculty of Medicine of

Charles University in Prague 2


University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Spùrová, N., Kalina, K., Vacek, J. (2011). Sebemedikace konopím u onkologicky nemocných: kvalitativní sonda. Adiktologie, (11)Suppl., 42–47.

BACKGROUND: The medical effects of cannabis have

Nomination using simple purposive sampling, two men

been known since ancient times. In oncology, hemp is pri-

(aged 24 and 35) diagnosed with cancer who use cannabis as

marily used to suppress nausea and vomiting during che-

self-medication. RESULTS: The motivation for self-med-

motherapy. Unlike in several other countries, treatment

ication was to prevent loss of appetite and relieve mild

with cannabis is not legal in the Czech Republic. There are

states of depression, which were both achieved. The partici-

some cancer patients, however, who self-medicate with

pants mostly grow hemp for their own use and occasionally

hemp. AIMS: The aim of the research is to describe the is-

buy from trusted sources; they are not afraid of legal prob-

sue of self-medication with cannabis from the perspective

lems in this respect. One of the participants has used canna-

of cancer patients. The research areas are focused on moti-

bis in several ways, the other only smokes “joints”. While

vation to use, the procurement of cannabis and possible re-

one of the participants is already trying to limit his use of

lated complications, the method of cannabis use, and the

cannabis and to seek alternative treatment, the other has no

attitude towards the future use of cannabis. METHODS:

plans to stop using it. CONCLUSIONS: The study provides

Open exploratory research, a qualitative probe, data collec-

evidence of self-medication with cannabis directly from

tion by means of semi-structured interviews. SAMPLE:

cancer patients.

KEY WORDS: CANNABIS – THERAPEUTIC EFFECTS – SELF-MEDICATION – ONCOLOGY



Address for correspondence: Nikol Spùrová / [email protected] / Centre for Addictology, Department of st

Psychiatry, 1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Ke Karlovu 11, 120 00 Prague 2, Czech Republic

42

ADIKTOLOGIE


Sebemedikace konopím u onkologicky nemocných: kvalitativní sonda

SPÙROVÁ, N.1, KALINA, K.2, VACEK, J.2

1Výzkum byl realizován v rámci bakaláøské práce oboru adiktologie na 1. LF UK v Praze 2


v Praze Citace: Spùrová, N., Kalina, K., Vacek, J. (2011). Sebemedikace konopím u onkologicky nemocných: kvalitativní sonda. Adiktologie, (11)Suppl., 42–47.

VÝCHODISKA: Léèivé úèinky konopí jsou známy již od

VÝSLEDKY: Motivací pro sebemedikaci u obou partici-

pradávna. V onkologii je užíváno konopí pøedevším k po-

pantù bylo odstranit nechutenství a zmírnit lehké depre-

tlaèení nevolnosti a zvracení pøi chemoterapii. Léèba kono-

sivní stavy, èehož bylo dosaženo. Nejèastìji si konopí

pím není v ÈR legální, pøesto jsou zde onkologicky nemoc-

pìstují pro vlastní potøebu a obèas kupují od ovìøených

ní, kteøí se jím sebemedikují. CÍL: Cílem výzkumu je po-

zdrojù, v této souvislosti se neobávají problémù se záko-

psat problematiku sebemedikace konopnými drogami

nem. Jeden z participantù užívá konopí více zpùsoby, dru-

z pohledu onkologických pacientù. Výzkumné okruhy jsou

hý pouze kouøením jointù. Zatímco jeden z úèastníkù se již

zamìøeny na motivaci k užívání, získávání konopí a možné

snaží užívání konopí omezovat a hledat jiné alternativní

komplikace, zpùsob užívání konopí a postoj k budoucímu

zpùsoby léèby, druhý zatím nemá v plánu své užívání

užívání konopí. METODY: Exploraèní otevøený výzkum,

ukonèit. ZÁVÌR: Práce pøináší poznatky o samoléèbì ko-

kvalitativní sonda, tvorba dat formou semistrukturované-

nopím pøímo od onkologicky nemocných.

ho interview. SOUBOR: Výzkumný soubor nominován prostým zámìrným výbìrem, dva muži s onkologickou diagnózou sebemedikující se konopím ve vìku 24 a 35 let.

KLÍÈOVÁ SLOVA: KONOPNÉ DROGY – LÉÈEBNÉ ÚÈINKY – SEBEMEDIKACE – ONKOLOGIE



Korespondenèní adresa: Bc. Nikol Spùrová / [email protected] / Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika, 1. lékaøská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

43

l

1 ÚVOD

Konopí je veøejností zpravidla vnímáno jako rostlina, z níž se získává marihuana, tedy nelegální droga s nejvyšším poètem uživatelù jak u nás, tak ve svìtì, nicménì historicky bylo konopí využíváno také jako lék pro léèbu øady nemocí (Zábranský et al., 2010). V souèasnosti je v nìkterých zemích stále èastìji používáno v paliativní léèbì k mírnìní nepøíznivých symptomù zejména tìch onemocnìní, kde „tradièní“ farmaceutické pøípravky selhávají (Radimecký, 2010). V Èeské republice není tento typ léèby pøípustný. Tato skuteènost a nelegální postavení konopí staví vážnì nemocné obèany v ÈR mimo zákon, protože si konopí svépomocnì pìstují nebo ho kupují na nelegálním trhu (Radimecký, 2010). Naopak je napø. v Izraeli rostlinné konopí èi látky v nìm obsažené používáno pro paliativní léèbu chronických bolestí, potlaèování dávení a zvracení u pacientù léèených chemoterapií a dalších nemocí (Hanuš, 2010). Jelikož se o léèbì konopím a jeho produkty v ÈR debatuje jak na laické, tak na odborné úrovni, považujeme téma za vysoce aktuální. V roce 2010 probìhl parlamentní semináø „Perspektivy léèby konopím: Zdraví, legislativa, politika“, který otevøel odbornou debatu na téma legislativních bariér využití konopí k léèebným úèelùm (Zábranský et al., 2010). V roce 2011 byla v reakci na „Petici za legislativní zmìny zpøístupòující pacientùm v Èeské republice léèbu konopím a umožòující její výzkum“ zøízena „Spoleèná pracovní skupina sekretariátu Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Poslanecké snìmovny PÈR pro legislativu a související pøedpisy upravující pìstování, zpracování, distribuci a použití netechnického konopí pro léèebné a výzkumné úèely“. Tato expertní skupina podpoøila možnost pìstování konopí pro léèebné úèely v rámci regulovaného licenèního systému, pracuje na návrhu legislativních zmìn tak, aby bylo možné léèivo z psychotropního konopí plnì využít v podmínkách ÈR a co nejrychleji ho zpøístupnit indikovaným èeským pacientùm (Vláda ÈR, 2011). Ve svìtì již probìhlo asi 30 000 výzkumných studií o léèebném využití konopí a jeho produktù, které naznaèují možnost jejich využití v symptomatické i kauzální léèbì (Radimecký, 2010). Pøes øadu optimistických oèekávání naznaèují zmínìné studie, že konopí a jeho produkty nejsou bájným všelékem, který by dokázal všechny nemoci léèit. Léèba konopím a jeho produkty vykazuje u nìkolika nemocí lepší výsledky než léèba využívající stávající farmaceutické prostøedky, a kromì toho má øadu dalších výhod. Riziko pøedávkování s následkem smrti je u konopí napø. pøi tlumení bolesti – oproti opiátùm, steroidním analgetikùm èi antiflogistikùm – limitnì blízké nule (Gable, 2004). Náklady na léèbu konopím a jeho produkty jsou nižší než u nìkterých tradièních typù léèby (Radimecký, 2010). Léèba konopím poskytuje možnost upravovat si dávky samotnými pacienty tak, aby dosáhly výsledného efektu (Radimecký, 2010). Pacienti užívají konopí èasto pomocí vaporizéru, ho-

44

ADIKTOLOGIE

voøí se také o užívání konopného výtažku. Jediný farmaceuticky vyrábìný výtažek je Sativex®. Známé je též synteticky pøipravované THC tzv. dronabilon, prodáván je pod obchodním názvem Marinol®. Indikován je k potlaèení nevolnosti a zvracení a v nìkterých zemích (napø. Nìmecko, Izrael, Anglie) také k tišení bolesti (Zábranský & Hanuš, 2008). Dalším synteticky pøipravovaným kanabinoidem je nabilon (Cesamet®) s obdobnou indikací. Výskyt vedlejších úèinkù je pøi využití konopných produktù ménì èastý, než je typické u nìkterých jiných lékù. Nicménì i tak se vedlejší úèinky mohou vyskytnout. Vìtšinu možných nepøíznivých reakcí lze oèekávat pøedevším tam, kde by došlo k porušení léèebného režimu, pøedevším ve smyslu užívání vìtších dávek, než pøedepíše lékaø. Z možných vedlejších úèinkù léèebného využití konopí jsou akutní psychické komplikace (Dvoøáèek, 2008) a vliv konopí na kognitivní a exekutivní funkce (Miovská et al., 2008). Dalším rizikem je spuštìní psychotického stavu u osob s touto poruchou v anamnéze èi geneticky predisponovaných jedincù. Rizikem jsou i rùzné typy somatických komplikací, napø. oslabení imunity, vliv na kardiovaskulární funkce (Krmenèík, 2008). Výše uvedeným komplikacím lze zabránit edukací pacientù a kvalitní diferenciální diagnostikou, která stanoví kontraindikace léèebného využití konopí. Stejnì jako u jiných lékù je nutno poèítat s rizikem vzniku závislosti (Radimecký, 2010). Oblastí, která pøedstavuje pro využití konopí velmi vhodné pùsobištì, je léèba rakoviny. Léèba maligních nádorù je pro jedince èasto velmi nároèná, pøedevším léèba pomocí chemoterapie. Chemoterapie má mnoho vedlejších úèinkù. Tìmi mùže být ztráta vlasù, nejèastìji je to však nevolnost a zvracení. Nevolnost zpùsobuje u nemocných také nechutenství. Mnohým se zdá chemoterapie horší než samotná nemoc a léèbu pøeruší (Grinspoon & Bakalar, 1996). Nìkteøí nemocní proto volí alternativní zpùsob zmírnìní vedlejších úèinkù pomocí konopí. Zastánci kouøení konopí pro úlevu od nausey a zvracení uvádìjí, že inhalované spalné zplodiny konopí mají nìkolik výhod. Zdùrazòován je rychlý nástup úèinku, nižší pravdìpodobnost pøedávkování èi nástupu nežádoucího obluzení, snazší možnost si titrovat dávku proti pøíznakùm omámení (Zábranský, Hanuš, 2008). l

2 CÍL

Hlavním cílem je popsat problematiku sebemedikace konopnými drogami z pohledu onkologických pacientù. Jedná se o exploraèní otevøený výzkum, jehož cílem je zodpovìdìt mj. následující otázky: Existují v ÈR onkologiètí pacienti léèící se sami konopím? Jak prožívají léèbu? Co je vede k užívání konopných drog? Jak konopí pro tyto úèely získávají? Jakým zpùsobem ho užívají? Obecnì se soustøedíme na tyto oblasti léèby konopím, které chceme detailnì zmapovat:

SPÙROVÁ, N., KALINA, K., VACEK, J.


a/ motivace k užívání, oèekávané a skuteèné pøínosy, b/ získávání konopí a možné komplikace, c/ zpùsob užívání konopí, d/ náhled do budoucnosti – zda budou užívat konopí v pøípadì uzdravení. Získané poznatky mohou obohatit odbornou diskuzi o léèebném využití konopí o nový rozmìr, tedy z pohledu samotných pacientù. l

3 METODY

Vzhledem k tomu, že v našem prostøedí není léèba konopím legální, pøedstavuje sebemedikace oficiálnì neznámý a dosud výzkumnì nezmapovaný problém. Rozhodli jsme se proto využít designu otevøené exploraèní kvalitativní studie. Jako metoda tvorby dat byl využit polostrukturovaný rozhovor (Miovský, 2006), jehož obsah vyplýval z výzkumných okruhù. Polostrukturovaný rozhovor umožòuje obsáhnout všechny sledované oblasti a zároveò nechává prostor pro pøípadná doplnìní èi rozvedení témat. Jako druhý zdroj dat byla využita zdravotnická dokumentace, která poskytla informace k popisu výzkumného souboru a k zasazení sebemedikace do kontextu. Pro analýzu dat byly využity základní metody kvalitativního výzkumu, kromì redukce materiálu pøi pøepisu rozhovorù, redukce 1. øádu, identifikace kontrastù a citace pùvodního materiálu v prezentaci výsledkù.

14 mìsícù pøed realizací výzkumu. Respondent podstoupil tøi cykly chemoterapie. Po tøech mìsících byla provedena exstirpace. Po operaci byly indikovány další série chemoterapie, respondent tøi podstoupil, ale ètvrtou sérii chemoterapie odmítl. Po dalších pìti mìsících byl adjuvantnì ozáøen na lùžko tumoru v oblasti levého ramene. V prùbìhu sbìru dat dochází respondent na další kontrolní magnetickou rezonanci, v plánu je stanovení dalšího postupu terapie. R2: Druhému respondentovi byl diagnostikován klasický seminom pravého varlete. V dobì ètyø mìsícù pøed sbìrem dat bylo provedeno odstranìní varlete. Dosud byly podány tøi cykly chemoterapie BEP (Bliomycin + etoposid + platina). Po tìchto sériích došlo k normalizaci markerù AFP, â-HCG, LDH; respondent nyní èeká na kontrolní vyšetøení CT. l

l l

4 VÝZKUMNÝ SOUBOR

Pro získání respondentù jsme zvolili metodu zámìrného (úèelového) výbìru. Úèastníci studie byli vybráni dle pøedem stanovených kritérií. Hlavními kritérii byly onkologická diagnóza dle MKN-10, deklarované užívání konopí a souhlas úèastnit se výzkumu. Zvolili jsme tzv. prostý zámìrný výbìr (Miovský, 2006), který pøedstavuje nejjednodušší variantu metody zámìrného výbìru. Spoèívá v tom, že bez uplatnìní dalších specifických metod vybíráme potencionální úèastníky výzkumu (splòující stanovená kritéria) a ty, kteøí jsou pro úèast ve výzkumu vhodní a souèasnì s ním také souhlasí. Vzhledem k tomu, že se výzkum zamìøuje na skrytou populaci uživatelù nelegálních drog, jejíž charakteristiky ani rozsah nejsou známy a u níž lze navíc pøedpokládat minimum vnitøních vazeb, takže èasto využívaná metoda snìhové koule je nepoužitelná, je v podstatì jakýkoliv zpùsob kontaktování a získání úèastníkù výzkumu vhodný. V rámci nouzového scénáøe se ukázala jako úspìšná metoda nominace úèastníkù výbìrem pøes instituce, s pomocí jistého onkologického oddìlení nemocnice se podaøilo do výzkumu získat dva participanty. Výzkumu se zúèastnili dva muži ve vìku 24 a 35 let. Respondenti jsou kódováni jako R1 a R2. R1: Prvnímu respondentovi byl diagnostikován myxoidní liposarkom omi. l. sin. Tumor byl diagnostikován

5 ETIKA

V prùbìhu realizace studie byly dodržovány následující etické normy (Miovský, 2006): souhlas s úèastí ve výzkumu – tzv. informovaný souhlas a informace o studii pro úèastníka výzkumu, ochrana soukromí a osobních údajù úèastníkù výzkumu (anonymní zpracování dat), ochrana pøed újmou èi poškozením úèastníkù výzkumu, vlastní mlèenlivost, dodržení dalších platných pravidel pro etiku v psychologickém výzkumu (napø. ochrana vztahù mezi úèastníky výzkumu a výzkumníky).

6 VÝSLEDKY

Vzhledem k tomu, že se podaøilo do výzkumu zapojit pouze dva participanty, lze ho spíše než jako tradièní induktivní analýzu chápat jako hloubkovou kvalitativní sondu. Tomu odpovídá i prezentace výsledkù. Ze dvou rozhovorù nelze zobecnit témìø žádné závìry, proto je využito metody identifikace kontrastù a citace pùvodního materiálu. l

6 / 1 Sebemedikace konopím

Z výsledkù rozhovoru vyplynulo, že oba pøípady studie jsou znaènì odlišné. Než se respondenti dozvìdìli o svém onemocnìní, užívali oba konopí již døíve. R1: „Døíve jsem užíval konopí obèas, v té dobì bohužel ještì v kombinaci s alkoholem.“ R2 užívá konopí již 15 let dennì. Dùvody pro rozhodnutí k sebemedikaci konopím jsou si velmi podobné. R1: „K sebemedikaci konopím mì vedlo nechutenství po chemoterapiích a lehké depresivní stavy. A pøedevším nejsem spokojený s dosavadní medicínou.“ Druhý respondent uvedl, že si chtìl tzv. zvýšit hladinku, aby mu nebylo špatnì. Délka sebemedikace konopím je u respondentù také rùzná. R1 se sebemedikuje konopím 2 až 3 roky. R2 øíká: „Konopí užívám už 15 let a nikdy jsem to nepovažoval za léèbu, ale kdyby se to dalo tak øíci, tak se sebemedikuji od té doby, co jsem nemocný, tedy pùl roku.“

SEBEMEDIKACE KONOPÍM U ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH: KVALITATIVNÍ SONDA

ADIKTOLOGIE

45

Potíže, které chtìli konopím ovlivnit, se podstatnì liší. Oèekávaný úèinek se u obou respondentù dostavil. R1: „Sebemedikací jsem chtìl ovlivnit chuť k jídlu a odstranit špatné myšlenky. Myšlenky jsem mìl takové, že si vìdomì pouštím do žíly jed, který všechno nièí. Obojího jsem s úspìchem dosáhl. Také si aplikuji masti kolem nìkolika pigmentaèních skvrn kvùli svìdìní, i to po chvilce pøejde.“ R2: „Chtìl jsem se zbavit toho nepøíjemného slinìní, nechutenství a zvracení po chemoterapii. Nechutnala mi ani oblíbená jídla. Vysadil jsem i léky kvùli nežádoucím úèinkùm.“ Respondent è. 2 je dlouhodobým uživatelem marihuany a døíve užíval konopí jako návykovou látku. l

6 / 2 Zpùsob aplikace

Zpùsoby aplikace konopí se u obou respondentù podstatnì liší. R1 uvádí: „Konopí kouøím, vaporizuji, užívám masti a vyzkoušel jsem i výtažek. Výtažek jsem vaporizoval a užil perorálnì v jídle.“ R2 pouze konopí kouøí pomocí tzv. jointù. K èetnosti a pøíležitosti užívání konopí respondenti øíkají: R1: „Nyní užívám konopí tak jednou až dvakrát mìsíènì, døíve jen jednou za mìsíc.“ R2: „Zapálím si jointa, kdykoliv se mi chce, nemám s tím problém.“ Zda respondenti uvažují èi uvažovali nad jiným zpùsobem aplikace, o tom vypovídá následující. R1: „Neuvažoval, ale nejvíce mi vyhovuje vaporizace, dá se vcelku dobøe ovládat, protože nástup úèinku je rychlý, kdežto u jídla èlovìk nikdy neví.“ R2: „Ano, uvažoval jsem nad vaporizérem, ale nemám na nìj peníze.“ l

6 / 3 Obstarávání konopí

Zdroj, od kterého si konopí k sebemedikaci respondenti obstarávají, se neliší. Oba uvedli, že si nejèastìji konopí pìstují sami a obèas kupují od ovìøených zdrojù. Ani jeden z respondentù neuvádí, že by nìkdy mìli problémy se zákonem kvùli konopí. Strach, zda budou nìkdy mít problémy se zákonem, je u respondentù rùzný. R1 øíká: „Ano, trochu strach mám.“ R2 uvádí: „Nemám strach, pár kytek trestné není, ne?“ Jak by si respondenti pøedstavovali legální opatøení konopí, vypovídají následující citace. R1: „Pøedstavoval bych si to dle holandského modelu, jako jsou coffeshopy nebo alespoò podle kalifornského modelu, tedy na pøedpis.“ R2: „Já bych si to legálnì pøedstavoval asi na pøedpis.“ l

6 / 4 Pøítomnost a budoucnost

V posledním okruhu otázek nás zajímalo, jak se respondenti momentálnì cítí a jejich vyhlídky do budoucna, co se týká užívání konopí. R1 vnímá budoucnost a užívání konopí takto: „Bylo hùø a bude jen lépe. V plánu užívat konopí nemám, snažím se užívání omezovat již nyní. A konopí mám v plánu dále užívat v pøípadì, že se nemoc vrátí a já budu umírat ve velkých bolestech, pak možná. Jinak jsem pøešel na úèinnìjší metody léèby a tím je zmìna stravy, pùsty a poøádná deto-

46

ADIKTOLOGIE

xikace organismu.“ R2 si pøedstavuje budoucnost takto: „Už je mi mnohem lépe. V plánu mám stále užívat konopí, ale chtìl bych své užívání omezit. Chtìl bych ho užívat v pøípadì nechuti k jídlu, nedostatku spánku, a abych se mohl uvolnit.“ l

7 DISKUZE A ZÁVÌR

Z metodologického hlediska je nejvìtším problémem našeho výzkumu rozsah výzkumného souboru. Ukázalo se, že získat onkologicky nemocné respondenty, kteøí pøiznávají užívání konopí a jsou ochotni zúèastnit se výzkumu, je problematické. Pøekážkou mohla být relativnì vysoká citlivost tématu pro respondenty, a to jak z lékaøského, tak z právního hlediska v pøípadì užívání nelegálního konopí. Ohled na aktuální fyzický a psychický stav úèastníkù výzkumu pojící se s tak vážnou nemocí, jakou rakovina je, byl brán v potaz již pøi plánování, ale i pøi realizaci výzkumu a byl na nìj kladen dùraz i v etických pravidlech (pokud se úèastníci aktuálnì nebudou cítit dobøe, mohou svou úèast ve výzkumu zrušit). Nakonec se podaøilo do výzkumu zapojit dva pacienty, na daném onkologické oddìlení ani jinde nebylo možné identifikovat více potencionálních úèastníkù. Zejména vzhledem k rozsahu souboru je velmi problematické zobecòování jakýchkoliv závìrù. Prvními výzkumnými cíli byly motivace k užívání a oèekávané a skuteèné pøínosy užívání konopí u onkologicky nemocných. Oba participanti výzkumu uvedli, že chtìli odstranit nechutenství a zmírnit lehké depresivní stavy. Udávali, že se oèekávaný úèinek dostavil, pøedevším navrácení chuti k jídlu, snížení nadmìrného slinìní a zvracení. Tyto výsledky jsou plnì v souladu s dosavadními závìry výzkumù, nechutenství a nevolnost odpovídají indikacím pøípravkù z konopí vyrábìných èi obdobných umìle syntetizovaných. Okamžitá èi pøetrvávající elevace nálady je ale úèinkem pro sebemedikaci sporným, protože prožitek intoxikace je inter- i intraindividuálnì znaènì variabilní v závislosti na mnoha èinitelích (viz napø. Vacek, 2008). Další možnou obavou je riziko rozvoje deprese, které bývá v souvislosti s užíváním konopných drog èasto diskutováno, aèkoliv výzkumnì se nepodaøilo pøímou souvislost prokázat (Harder et al., 2006). Druhý respondent je dlouhodobým uživatelem konopí, takže o nìm mùžeme uvažovat jako o závislém, a proto mohou být výsledky sondy zkreslené. Další otázkou, která se k nìmu pojí, je to, zda nemohlo být užívání konopí pøíèinou samotného vzniku seminomu; pozitivní asociaci mezi dlouhodobým pravidelným užíváním konopných drog a rozvojem nádorù varlat u mužù potvrzuje nìkolik studií (viz napø. Trabert et al., 2011). Druhým výzkumným cílem bylo zjistit zpùsob obstarávání konopí a vzhledem k nelegálnímu statusu konopných drog pøípadné následky takového chování. Nejèastìji si oba nemocní konopí pro vlastní potøebu pìstují a obèas kupují

SPÙROVÁ, N., KALINA, K., VACEK, J.


od svých tzv. ovìøených zdrojù. Ani jeden neuvedl, že by se obával problémù se zákonem. Dá se konstatovat, že i to jsou oèekávané výsledky. Nová právní úprava platná od roku 2010 èásteènì diferencuje drogy podle zdravotních a spoleèenských rizik, protože rozlišuje konopné a ostatní drogy, co se týèe pìstování konopí pro vlastní potøebu a jeho držení pro vlastní potøebu. Toto „zmírnìní“ se pravdìpodobnì projevilo i v postojích veøejnosti, protože výzkum realizovaný v bøeznu 2011 na reprezentativním vzorku obyvatel ÈR nad 15 let zjistil, že celkem 60 % dotázaných je proti postihu za pìstování marihuany pro vlastní potøebu a 74 % dotázaných je proti postihu za užívání marihuany k léèebným úèelùm (CVVM, 2011), a mohlo se projevit i na chování samotných uživatelù. Tøetí cíl byl zamìøen na zpùsob aplikace konopí. Zpùsob užívání se u respondentù velmi odlišuje. Jeden z participantù užívá konopí pomocí vaporizéru a vyzkoušel již mnoho dalších zpùsobù. S vaporizací je spokojen nejvíce, jelikož mu postaèuje velmi malá dávka THC a úèinek nastupuje témìø okamžitì. Druhý participant kouøí konopí pomocí tzv. jointù. Posledním cílem bylo zjistit, zda mají nemocní v plánu užívat konopí nadále i v pøípadì úzdravy. První z úèastníkù se již snaží užívání konopí omezovat a hledat jiné alternativní zpùsoby léèby. Druhý zatím nemá v plánu své užívání ukonèit. Na základì souvislostí tìchto výsledkù mùžeme konstatovat, že zásadní odlišnost našich dvou respondentù se projevuje v subjektivním významu konopí a v cíli, pro který je užíváno. Zatímco první respondent užívá konopí opravdu úèelovì, relativnì nejbezpeènìjším zpùsobem (pomocí vaporizéru) a plánuje s ním skonèit, užívání druhého

respondenta není primárnì vázáno na léèbu onkologického onemocnìní a mùže vykazovat známky závislosti na konopných drogách. Práce si kladla za cíl zejména obohatit odbornou diskuzi o léèebném využití konopí o pohled samotných pacientù. Konopí jistì není všelékem a jeho použití není univerzální, má i své vedlejší úèinky a závažné kontraindikace, a právì proto považujeme za dùležité pro aktuálnì probíhající diskuzi na parlamentní a odborné úrovni pomoci zodpovìdìt na otázky týkající se motivace, prožitkù, zkušeností a pøedstav samotných pacientù užívajících konopí ke zmírnìní nepøíjemných dùsledkù léèby.

LITERATURA / REFERENCES l Centrum pro výzkum veøejného mínìní. (2011). Obèané o drogách – kvìten

l Miovský, M. (2006). Kvalitativní pøístup a metody v psychologickém výzku-

2011. Praha: Centrum pro výzkum veøejného mínìní. Tisková zpráva, zveøejnì-

mu. Praha: Grada Publishing, a. s.

na dne 15. 6. 2011.

l Radimecký, J. (2010). „Perspektivy léèby konopím: Zdraví, legislativa, poli-

l Dvoøáèek, J. (2008). Akutní psychické komplikace po užití konopných

tika“. Souhrná zpráva z odborného parlamentního semináøe. Praha: Centrum

drog: bad trip. In Miovský M. et al. (Ed.) (2008). Konopí a konopné drogy – adik-

adiktologie. Retrieved 14. 10. 2010 from http://www.adiktologie.cz/seminar.

tologické kompendium. Praha: Grada Publishing, a. s.

l Trabert, B., Sigurdson, A. J., Sweeney, A. M., Strom, S. S. & McGlynn, K. A.

l Gable, R. S. (2004). Comparison of acute lethal toxicity of commonly abu-

(2011). Marijuana use and testicular. Germ. Cell Tumors. Cancer, 117(4),

sed psychoactive substances. Addiction, 99, 686–696.

848–853.

l Grinspoon, L., Bakalar, J. B. (1996). Marihuana – zakázaná medicína. Brati-

l Vacek, J. (2008). Prožitek akutní intoxikace. In Miovský, M. et al. (Ed.). Ko-

slava: CAD Press.

nopí a konopné drogy – adiktologické kompendium. Praha: Grada. 220–240.

l Hanuš, L. O. (2010). Konopí jako lék. Praha: Cannafest Prague 2010. Pøed-

l Vláda ÈR (2011). Pracovní skupina za zpøístupnìní konopí pro léèbu a vý-

neseno dne 21. 11. 2010.

zkum v Èeské republice. Retrieved 5. 12. 2011 from http://www.vlada.cz/

l Harder, V. S., Morral, A. R. & Arkes, J. (2006). Marijuana use and depressi-

cz/ppov/protidrogova-politika/media/pracovni-skupina-za-zpristupneni

on among adults: Testing for causal associations. Addiction, 101(10),

-konopi-pro-lecbu-a-vyzkum-v-ceske-republice-90091/.

1463–1472.

l Zábranský, T., Bìláèková, V. & Škrdlantová, E. (2010). Léèebné využití kono-

l Krmenèík P. (2008). Somatická rizika spojená s užíváním konopných drog.

pí v Èeské republice. Adiktologie, 10(2), 79–81.

In Miovský M. et al. (Ed.) (2008). Konopí a konopné drogy – adiktologické kom-

l Zábranský, T., Hanuš, L. O. (2008). Využití látek z konopí v souèasné medi-

pendium. Praha: Grada Publishing, a. s.

cínì. In: Miovský M. et al. (Ed.) (2008). Konopí a konopné drogy – adiktologic-

l Miovská, L., Miovský, M., Šulcová, A. (2008). Vliv užívání konopných drog

ké kompendium. Praha: Grada Publishing, a. s.

na kognitivní funkce. In Miovský M. et al. (Ed.) (2008). Konopí a konopné drogy – adiktologické kompendium. Praha: Grada Publishing, a. s.

SEBEMEDIKACE KONOPÍM U ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH: KVALITATIVNÍ SONDA

ADIKTOLOGIE

47

2011/ 11 / Suppl. CASE STUDY

Pharmacotherapy of Methamphetamine Dependence

MINAØÍK, J.1, 2, GABRHELÍK, R.2 1

SANANIM, CADAS Psychiatric clinic

2


University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Minaøík, J., Gabrhelík, R. (2011). Farmakoterapie závislosti na metamfetaminu. Adiktologie, 11(Suppl.), 48–52.

SUMMARY: Methamphetamine is the drug of choice for the majority of problem drug users in the Czech Republic. The treatment of methamphetamine dependence is exclusively abstinence-oriented. Pharmacological therapy of methamphetamine dependence has been broadly discussed in the recent literature. In the Czech Republic, however, no substitution drug has yet been approved for treatment practice. The case study presents a woman with a university degree, professionally well-established, successful, and without a steady partner, who was admitted to the programme at the age of 33. She began using phentermine when she was 27 and converted to methamphetamine at the age of 28. She used it by sniffing only. On admission, she reported daily methamphetamine use, 0.3-0.4 g per day. In terms of diagnosis, she showed evident signs of a depressive disorder, partially stabilised by medication, methamphetamine dependence, active abuse, alcohol abuse with suspected dependence, and suspected ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Methylphenidate was administered at an initial dose of 10 mg per day, with a recommendation to increase the dose as needed to achieve the optimum effects (not exceeding a daily dose of 60 mg, while maintaining the maximum permissible rate of a 10 mg daily increase). At the follow-up appointment a week later the dose was raised to 40 mg per day and 10 days after the first administration of the medication she reached the maximum daily dose of 60 mg (3-2-1). The patient has been abstaining from methamphetamine for a long time (30 months). Full remission has been achieved. The patient found the impact of methylphenidate on her treatment significant. The withdrawal of methylphenidate was seen by the patient as causing no problems.

KEY WORDS: METHAMPHETAMINE – METHYLPHENIDATE – PHARMACOTHERAPY – SUBSTITUTION



Grant support: IGA NR 0447-2, CZ.1.07/2.4.00/17.0111 OP VK Address for correspondence: Jakub Minaøík / [email protected] / CADAS SANANIM, Spálená 12, 110 00 Prague 1, Czech Republic

48

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / Suppl. KAZUISTIKA

Farmakoterapie závislosti na metamfetaminu

MINAØÍK, J.1, 2, GABRHELÍK, R.2 1

o. s. SANANIM, psychiatrická ambulance CADAS

2


v Praze Citace: Minaøík, J., Gabrhelík, R. (2011). Farmakoterapie závislosti na metamfetaminu. Adiktologie, 11(Suppl.), 48–52.

SOUHRN: Metamfetamin je v Èeské republice nejvíce užívanou návykovou látkou problémovými uživateli drog. Léèba závislosti na metamfetaminu je vedena výhradnì abstinenènì. Farmakoterapie závislosti na metamfetaminu je v recentní odborné literatuøe extenzivnì diskutována. V léèebné praxi v Èeské republice však dosud není schválený substituèní preparát. V kazuistice pøedstavujeme ženu, která byla pøijata do programu ve 33 letech, vysokoškolaèku, profesnì etablovanou, úspìšnou, bez stálého partnera. V 27 letech zaèala užívat fentermin, v 28 letech pøešla na metamfetamin, užívala jen sniffingem. Pøi pøijetí denní úzus metamfetaminu, denní dávky 0,3–0,4g dennì. Diagnosticky se jevila jako nepochybná depresivní porucha, farmakologicky èásteènì stabilizovaná, se závislostí na metamfetaminu, aktivní abúzus, abúzem alkoholu, susp. závislost, susp. ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti). Metylfenidát nasazen v poèáteèní dávce 10 mg/den, s doporuèením dávku zvyšovat dle potøeby k dosažení optimálního úèinku do denní dávky max. 60 mg; pøi maximálním pøípustném tempu zvyšování dávky o 10 mg/den. Po kontrole za týden užívala dávku 40 mg/den, po 10 dnech od nasazení dosáhla max. dávky 60 mg dennì (3-2-1). Pacientka dlouhodobì (30 mìsícù) abstinuje od metamfetaminu, podaøilo se dosáhnout plné remise. Vliv metylfenidátu pøi léèbì pacientka hodnotila jako významný, vysazení metylfenidátu vnímala pacientka jako bezproblémové.

KLÍÈOVÁ SLOVA: METAMFETAMIN – METYLFENIDÁT – FARMAKOTERAPIE – SUBSTITUCE



Grantová podpora: IGA NR 0447-2, CZ.1.07/2.4.00/17.0111 OP VK Korespondenèní adresa: Jakub Minaøík / [email protected] / CADAS SANANIM, Spálená 12, 110 00 Praha 1

ADIKTOLOGIE

49

l

1 ÚVOD

V Èeské republice je silný stimulant metamfetamin mezi problémovými uživateli nejvíce užívanou návykovou látkou. Poèet problémových uživatelù metamfetaminu každoroènì mírnì narùstá, pøièemž v roce 2010 byl jejich odhad 28 200 osob, vìtšina užívá drogu injekènì (Mravèík et al., 2010). Uživatelé metamfetaminu také tvoøí dlouhodobì nejpoèetnìjší skupinu pacientù v nízkoprahových zaøízeních a léèených v lùžkových a ambulantních zaøízeních (Mravèík et al., 2010). Poèet uživatelù stimulancií, kteøí žádali o léèbu v roce 2010, byl 5 632. Celkem 2 933 osob o léèbu v souvislosti s užíváním stimulancií požádalo poprvé (Studnièková & Petrášová, 2011). Léèba závislosti na metamfetaminu je vedena výhradnì abstinenènì. V rámci léèby jsou kombinovány poradenské, psychoterapeutické a sociálnì-pracovní pøístupy (Minaøík, 2003). V indikovaných pøípadech lze podpùrnì podávat antidepresiva èi hypnotika, u psychotické poruchy jsou indikována neuroleptika (Gabrhelík et al., 2010). U vìtšiny doprovodných psychopatologických stavù závislosti na metamfetamiu nelze poèítat s vìtší podporou medikace (Hampl, 2004). Zatímco pro léèbu závislosti na opioidech èi tabáku lze uplatnit substituèní léèbu (napø. Zábranský, 2004), pro léèbu závislosti na metamfetaminu substituèní léèba není plnì k dispozici (Gabrhelík et al., 2010). Pro substituèní léèbu se nabízí zejména metylfenidát hydrochlorid, dexamfetamin, lisdexamfetamin, fentermin resinatum/hydrochlorid, vigabatrin nebo èisté formy amfetaminu (napø. Hampl, 2004; Shearer, 2009; Shearer, 2002; White, 2001; Fleming et al., 1994; Gabrhelík et al., 2010). V ÈR jsou s obsahem metylfenidátu hydrochloridu registrovány preparáty pod obchodním názvem Ritalin® (10 mg) a Concerta (18, 36 a 54 mg – tablety s prodlouženým uvolòováním), s indikací hyperaktivity s poruchou pozornosti a narkolepsie (SÚKL, 2009). Pro více informací o možnostech farmakoterapie závislosti na metamfetaminu odkazujeme na èlánek Gabrhelíka et al. (2010). V Èeské republice se lze v klinické praxi setkat s pøedepisováním metylfenidátu (Ritalin®) (Hampl, 2004). Zkušený klinik dr. Hampl pøedstavil pøípadovou studii pacientky závislé na metamfetaminu, u které se farmakoterapií metylfenidátem podaøilo dosáhnout abstinence, která pøetrvávala i po skonèení léèby. Následující kazuistika pøedstavuje ženu, která byla pøijata do programu ve 33 letech, vysokoškolaèku, profesnì etablovanou, úspìšnou, bez stálého partnera.

l

2 / 2 Drogová kariéra

Pacientka do svých 18 let žádné drogy neužívala, vèetnì tabáku a alkoholu. Iniciace alkoholem probìhla v 18 letech vìku, postupnì se rozvinulo problémové pití, celkem byla anamnéza nadmìrného pití cca 6 let, pila více než 1 litr vína pravidelnì s denní frekvencí, zaznamenala okénka i ranní tøesy. Intoxikace alkoholem se uplatòovala jako spouštìè abúzu dalších psychotropních látek; pøi pøijetí pacientka pila alkohol víkendovì, obvykle se opíjela, pokoušela se užívání alkoholu kontrolovat. Tabák pacientka zaèala užívat po 20. roce vìku, kouøila 10–20 cigaret dennì. Kolem 30. roku vìku z vlastního rozhodnutí pøestala kouøit. Pøi pøijetí již prakticky 3 roky nekouøila. V 27 letech zaèala užívat fentermin, postupnì se rozvinulo nadužívání, bezprostøední motivací byla snaha kontrolovat hmotnost a mít dostatek energie ke studiu. V 28 letech pøešla na metamfetamin, užívala jen sniffingem, injekèní užívání negovala kdykoliv v životì. Pøi pøijetí denní úzus metamfetaminu, denní dávky 0,3–0,4g dennì, pøímo od výrobce, velmi dobrá kvalita. V souvislosti s abúzem metamfetaminu nezaznamenala žádné vážnìjší problémy, nikdy neprodìlala psychotickou ataku. l

2 / 3 Léèby pro závislost na OPL

Žádnou léèbu neabsolvovala, u nás první kontakt s ordinací pro léèbu závislosti a vùbec první intervencí v souvislosti s abúzem OPL.

l

2 KAZUISTIKA

l

2 / 1 Anamnestická data

Pacientka pochází z úplné rodiny, oba rodièe jsou vysokoškoláci, pacientka pochází z dvojèat. Porod v termínu, anamnesticky perinatální hypoxie. Vyjma komoce mozkové

50

spojené se ztrátou vìdomí v dìtství, která se obešla bez vážnìjších následkù, a problémù s krèní páteøí pro srùsty obratlových výbìžkù, kterými trpí od dìtství, nebyla somaticky vážnìji nemocná. V dospívání se léèila pro poruchy obživného pudu, zprvu se jednalo o anorexii, pro kterou byla i hospitalizována. V pozdìjším vìku se jednalo spíše o bulimické obtíže. Poruchy s pøíjmem potravy jsou spojené i s užíváním návykových látek. Iniciace stimulancii probìhla fenterminem, který byl pùvodnì ordinován jako anorektikum. Bulimické obtíže se v mírnìjší formì vyskytovaly v dobì pøijetí a pacientka trpìla nadváhou. Po 20. roce vìku se léèila pro depresivní poruchu – kombinace farmakoterapie a psychoterapie, léèbu zprostøedkovala rodina, terapeut byl rodinný známý, pacientka spolupráci s terapeutem vnímala jako problematickou, obávala se sdílení informací terapeuta s rodinou. Depresivní porucha nakonec zhodnocena jako chronická, pacientka užívá antidepresiva prakticky 10 let, posledních 5 let nepøetržitì. V blízké rodinì se vyskytlo schizofrenní onemocnìní. Pøi pøijetí užívala venlafaxin pro depresivní obtíže.

ADIKTOLOGIE

l

2 / 4 Výchozí onemocnìní

Užívá pervitin, léèí se pro depresivní poruchu, léky jí nyní nevyhovují, odezva není taková, jaká by mìla být, stìžuje si

MINAØÍK, J., GABRHELÍK, R.

2011/ 11 / Suppl. KAZUISTIKA

na ranní pesima. V minulosti užívala fluoxetin, neví, proè jí lékaø medikaci zmìnil. Trpí nadváhou, má obavy, že pokud vysadí pervitin, pøibere. Vztah k návykovým látkám – nahlíží problémy s abúzem, psychotropní látky vnímá jako problém, má tendence k nadužívání všech látek. Bezprostøedním dùvodem žádosti k pøijetí je snaha øešit situaci s návykovými látkami, vnitønì nespokojená s užíváním, vzhledem ke svému zamìstnání to považuje za nevhodné. Vysazení však nezvládá, zkoušela to, nedostatek energie jí imobilizuje, selhává pak v zamìstnání. Potøebuje fungovat, nevýkonnosti se obává nejvíce. Kontakt na nás zprostøedkovala kamarádka, která byla v minulosti v naší péèi se stejným problémem a intervence dopadla úspìšnì, vysadila pervitin, nyní abstinuje. l

2 / 5 Diagnostický závìr

• Depresivní porucha chronická, farmakologicky èásteènì

stabilizovaná • Závislost na metamfetaminu, aktivní abúzus • Abúzus alkoholu, susp. závislost • Susp. ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti)

Diagnosticky se jevila jako nepochybná depresivní porucha, pacientka splòovala kritéria i v dobì, kdy byla léèena antidepresivy. Spíše jsme soudili na chronický prùbìh, zvažovali jsme i vliv psychotropních látek na symptomy depresivního onemocnìní. Závislost na metamfetaminu se jevila jako jednoznaèná, pacientka splòovala diagnostická kritéria pro závislost. V pøípadì alkoholu byla kritéria pro závislost splnìna hraniènì. Obtíže s uèením nás vedly k podezøení na ADHD, tuto diagnózu jsme však dále nesledovali, nicménì, po vysazení metylfenidátu se však již obtíže nevyskytly. l

2 / 6 Prùbìh péèe

Pøi pøijetí byla provedena obvyklá vyšetøení pøed nasazením metylfenidátu: • EKG (normální nález) • TK (120/80) • Puls (72/min) • Laboratorní vyšetøení (vylouèeny infekce typické pro DU, všechny další vyšetøované parametry bez pozoruhodností) • Testové metody: • Zungùv dotazník (skóre 62, nález v pásmu mírné – až støednì tìžké depresivní poruchy, nejvyšší skóre v položkách hodnotících ranní pesima, pokleslou náladu, zvýšenou únavnost a pesimistický pohled do budoucna) • Hodnocení vlastního psychického stavu 5 na 7bodové škále (1=jsem zdráv) • Schwarzova škála hodnocení terapie (19, nízké skóre) • Toxikologické vyšetøení pozitivní na metamfetamin, na ostatní hlavní užívané drogy negativní.

FARMAKOTERAPIE ZÁVISLOSTI NA METAMFETAMINU

Na základì vyšetøení doporuèena pacientce medikace metylfenidátem, navržen disulfiram pro problémy s alkoholem. Souèasnì s farmakoterapií doporuèena podpùrná psychoterapie. Psychoterapeutická péèe probíhala v rámci bìžných psychoterapeutických kontrol a byla zamìøena na øešení praktických problémù. Pacientka disulfiram odmítla, ostatní pøijala a požádala o zmìnu AD medikace z venlafaxinu na fluoxetin. Souèasnì jsme se dohodli na podpùrné psychoterapii v rámci psychiatrických kontrol. Provedli jsme zmìnu AD. Metylfenidát nasazen v poèáteèní dávce 10 mg/den, s doporuèením dávku zvyšovat dle potøeby k dosažení optimálního úèinku do denní dávky max. 60 mg; pøi maximálním pøípustném tempu zvyšování dávky o 10 mg/den. Po kontrole za týden užívala dávku 40 mg/den, po 10 dnech od nasazení dosáhla max. dávky 60 mg dennì (3-2-1). Zaznamenali jsme stížnosti na ztrátu fantazie a nedostatek sociálních kontaktù (souvislost se zmìnou okruhu známých po vysazení metamfetaminu). Po 17 dnech léèby reportuje subj. i obj. zlepšení stavu – pochvala v zamìstnání, odmítla rizikovou situaci, má dojem, že se jí daøí. Za 1 mìsíc hodnotíme – od nasazení metylfenidátu abstinuje od metamfetaminu, poslední 2 týdny se cítí dobøe, má dobrou zpìtnou vazbu od okolí; dávka kolísá od 40 do 60 mg/den, pacientka zvažuje vysazení a plnou abstinenci bez léèby. Od takových úvah pacientku zatím zrazuji, jeví se, že by brzy zaèala znovu užívat metamfetamin anebo zaèala nadužívat jiné látky. TK a puls beze zmìn. • Toxikologické vyšetøení negativní. Po 6 týdnech od nasazení metylfenidátu reportuje intenzivní chutì o víkendu, situaci ustála. Jako spouštìè se uplatnila opilost, alkohol stále pije víkendovì, opíjí se. V rámci motivaèní PT pracujeme na vztahu k alkoholu, doporuèujeme nakládat s ním opatrnìji, buï abstinovat plnì, anebo užívat alkohol v bezpeèném prostøedí, kde nehrozí užití metamfetaminu, a kontrolovat množství, které vypije. Po 2 mìsících si všímá chutí, když nemá co dìlat, zaznamenala nárùst tìlesné hmotnosti (BMI>28), reflektuje, že anorektický efekt byl u metamfetaminu výraznìjší. V rámci podpùrné psychoterapie pracujeme na strukturování volného èasu a vypracováváme èasový plán. Vzhledem k nadváze a nespokojenosti pacientky se svým vzhledem motivuji pacientku k pohybovým aktivitám a zdravé stravì. • Toxikologické vyšetøení negativní. V 5. mìsíci relaps pervitinem v opilosti. V souvislosti s relapsem reportuje ústup chutí, které jí dlouhodobì obtìžovaly, má dojem, že jí relaps pomohl najít další smìr v léèbì. Nadále pøetrvává nadváha, pacientka však zaèíná sportovat. TK a puls beze zmìn. Toxikologické vyšetøení pozitivní na metamfetamin, na ostatní hlavní užívané drogy negativní.

ADIKTOLOGIE

51

V 7. mìsíci zaèíná sportovat pravidelnì, chodí cvièit a plavat. Chutì se nevrátily. • Schwarzova škála hodnocení terapie (27, zlepšení stavu). V 9. mìsíci se pokouší o redukci dávky metylfenidátu po vzájemné dohodì, redukce dávky a vysazení se stává souèástí terapeutického plánu. Bìhem 3 týdnù po vysazení však vnímá subjektivnì pokles energie, obtížnì zvládá úkoly v práci. Vnímá významnì vliv roèního období (zima, poèátek ledna) a panujícího poèasí. V rámci podpùrné terapie revidujeme plán vysazení, odkládáme jej na zaèátek léta. • Toxikologické vyšetøení negativní. V 11. mìsíci stav stabilizovaný, bez komplikací. Stále si stýská na vyšší hmotnost (BMI>26, pokles oproti minulým mìøením), identifikuje jako mechanismus zvládání stresu pøejídání. Onemocní (infekce HCD), omlouvá se z kontroly, na kterou byla objednána. Pøichází po 3 týdnech, léky jí v dobì nemoci došly, nechtìlo se jí sem chodit, tak je vysadila. Cítí se dobøe, energie má pøimìøenì. Zopakována testová baterie: • Zungùv dotazník (skóre 51, na hranici normy, nejvyšší skóre v položce ranní pesima a pesimistický pohled do budoucna) • Hodnocení vlastního psychického stavu 2 na 7bodové škále (1=cítím se zdráva) • Hodnocení zlepšení 6 ze 7 (1=žádná zmìna) • Schwarzova škála hodnocení terapie (44, vysoké skóre) • TK a puls beze zmìn • Toxikologické vyšetøení negativní

Stav vnímáme jako stabilizovaný, fluoxetin 40 mg/den. V 19. mìsíci stav beze zmìn, cítí se dobøe, metamfetamin nemìla, alkohol víkendovì, kontroluje se, aby se neopíjela. Opilost 1–2× mìsíènì. Dávka fluoxetinu 20 mg/den. • Toxikologické vyšetøení negativní. V 30. mìsíci a 19. mìsíci abstinence (BMI stále 26) zachycen pokles hladiny T hormonù (pøi minulém vyšetøení v mezích normy), odeslána na endokrinologii. Stran abúzu OPL beze zmìn, alkohol konzumentsky, fluoxetin stále 20 mg/den. l

3 ZÁVÌR

Pacientka dlouhodobì abstinuje od metamfetaminu, podaøilo se dosáhnout plné remise. Alkohol, který ošetøující lékaø v prùbìhu léèby vnímal jako problematický, pacientka užívá konzumentsky, užívání je schopna kontrolovat bez vážnìjších obtíží. Depresivní obtíže pøetrvávají, farmakologicky jsou stabilizované. Pøi hodnocení významu metylfenidátu pøi vysazení pacientka zpìtnì hodnotila jeho vliv jako významný. Umožnil jí pøestat se stýkat s komunitou uživatelù drog, nastavit jiný životní styl, zvládnout zamìstnání bez obtíží a uspoøádat si vìci tak, aby se cítila spokojená. Stimulace, pro kterou s užíváním zaèala, postupnì pøestala být v jejím životì dùležitá, vysazení metylfenidátu vnímala jako bezproblémové. Jako významný faktor úspìchu vnímáme také podpùrnou psychoterapii, která byla dùležitá pro nastartování a udržení zmìn životního stylu.

LITERATURA / REFERENCES l Hampl, K. (2004). Substituèní léèba závislosti na pervitinu. Èeská a sloven-

l Shearer, J., Darke, S., Rodgers, C., Slade, T., van Beek, I., Lewis, J., Brady,

ská psychiatrie, 100(5), 274–278.

D., McKetin, R., Mattick, R. P. & Wodak, A. (2009). A double-blind,

l Fleming, P. M. & Roberts, D. (1994). Is the prescription of amphetamine

placebo-controlled trial of modafinil (200 mg/day) for methamphetamine de-

justified as a harm reduction measure? Journal of the Royal society of Health,

pendence. Addiction, 104(2), 224–233.

114(3), 127–131.

l Shearer, J., Sherman, J., Wodak, A. & van Beek, I. (2002). Substitution the-

l Gabrhelík, R., Šťastná, L., Holcnerová, P., & Miovský, M. (2010). Aktuální

rapy for amphetamine users. Drug and Alcohol Review, 21(2), 179–185.

otázky léèby závislosti na metamfetaminu. Adiktologie, (10)2, 92–100.

l Studnièková, B., Petrášová, B. (2011). Výroèní zpráva ÈR – 2010. Inciden-

l Minaøík, J. (2003). Stimulancia, 164–168, in K. Kalina (Ed.) (2003). Drogy

ce, prevalence, zdravotní dopady a trendy léèených uživatelù drog. Praha: Hy-

a drogové závislosti: Mezioborový pøístup 1. Praha: Úøad vlády Èeské republi-

gienická stanice hl. m. Prahy, referát drogové epidemiologie.

ky.

l White, R. (2000). Dexamphetamine substitution in the treatment of am-

l Mravèík, V., Pešek, R., Horáková, M., Neèas, V., Škaøupová, K., Šťastná, L.,

phetamine abuse: an initial investigation. Addiction, 95(2), 229–238.

Škrdlantová, E., Kiššová, L., Bìláèková, V., Fidesová, H., Nechanská, B., Vop-

l Zábranský, T. (2004). Pøehled odborných èlánkù na téma evaluace substi-

ravil, J., Kalina, K., Gabrhelík, R. and Zábranský, T. (2010). Výroèní zpráva o sta-

tuèní (udržovací) léèby na bázi metadonu. Adiktologie, (4)2, 156–163.

vu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2009. Praha: Úøad vlády ÈR.

52

ADIKTOLOGIE

MINAØÍK, J., GABRHELÍK, R.

2011/ 11 / Suppl.

ANNOUNCEMENT

ISAJE YOUNG SCHOLARS AWARD 2012

Applications are invited for the 2012 ISAJE

research reported should have been carried out

obtained from the ISAJE Executive Officer,

Young Scholars Award, for the best paper on

predominantly in a low or middle income

Molly Jarvis ([email protected]).

any topic related to addiction published in the

country, as specified by the World Bank

previous three years by a young scholar

classification. The applicant must be under

Molly Jarvis

working in a developing country. The award,

35 years old and should be the lead author in

Editorial Manager, Addiction

sponsored by ISAJE, WHO and Addiction

the paper being submitted for the award. He or

www.addictionjournal.org

journal, aims to provide appropriate recognition

she should hold a current academic or research

Executive Officer, ISAJE

for the contributions to addiction science of

position in a low or middle income country, or

www.isaje.net

young scholars from developing countries and

should have held such a position at the time the

to promote their involvement in research and

research for the paper was carried out. The

publication in the field. To be eligible, the paper

deadline for receiving applications is 31 July

must have been published either online or in

2012. Further details including the full eligibility

print form in a peer-reviewed scholarly journal

criteria and application procedure may be

between 1 July 2009 and 30 June 2012. The

EUROPEAN SOCIETY FOR BIOMEDICAL RESEARCH ON ALCOHOLISM

ANNOUNCEMENT

ESBRA Nordmann Award & Congress of ESBRA

14 th ESBRA Congress 2013

Alcohol and Tobacco Interactions

www.esbra2013.com

th

th

(Source: http://www.esbra.com/calendar/)

th

8 –11 of September 2013, in Warsaw, Poland

th

8 –9 of June 2012, in Basel, Switzerland www.esbra.com

ADIKTOLOGIE

53

2011/ 11 / Suppl. SHORT COMMUNICATION

Cannabis and Pervitin Market Size Estimation

VOPRAVIL, J. Centre for Addictology, Department of Psychiatry, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Vopravil, J. (2011). Odhad velikosti trhu s konopnými drogami a pervitinem. Adiktologie, (11)Suppl., 54–59.

SUMMARY: Cannabis and pervitin are the most commonly used/abused illegal drugs in the Czech Republic. Epidemiological indicators, such as the number of drug users (according to prevalence estimates) and their drug-using behaviour are used to estimate the size of the market in the substances. The indicators are subsequently used to estimate consumption on the demand side. Cannabis drugs are imported to the Czech Republic, as well as produced there, and exported from the country. Pervitin is exclusively of domestic origin, and a small part of the production is also exported. The indicators of the drug market in terms of physical units are transferred to financial indicators using wholesale and retail prices. The inclusion of the financial indicators in the system of national accounts may be used to estimate the added value from the drug market and compare it to the gross domestic product. The result is a 0.15% share of the cannabis and pervitin market in the total economic performance of the Czech Republic.

KEY WORDS: DRUG MARKET – ILLICIT DRUGS – SYSTEM OF NATIONAL ACCOUNTS



Grant support: EU Project JUST/2010/DPIP/AG/1410 Address for correspondence: Jiøí Vopravil, Ph.D. / [email protected] / Centre for Addictology, st

Department of Psychiatry, 1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Ke Karlovu 11, 120 00 Prague 2, Czech Republic

54

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / Suppl. KRÁTKÉ SDÌLENÍ

Odhad velikosti trhu s konopnými drogami a pervitinem

VOPRAVIL, J.

Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Vopravil, J. (2011). Odhad velikosti trhu s konopnými drogami a pervitinem. Adiktologie, (11)Suppl., 54–59.

SOUHRN: Konopné drogy a pervitin jsou nejvíce užívané/zneužívané nelegální drogy v ÈR. Pøi odhadu velikosti trhu s tìmito látkami se používají epidemiologické ukazatele, a to konkrétnì ukazatele poètu uživatelù drog (z prevalenèních odhadù) a jejich uživatelské návyky, pomocí kterých je pak následnì proveden odhad spotøeby drog ze strany poptávky. Konopné drogy se do ÈR dovážejí, vyrábìjí a èásteènì též vyvážejí. Pervitin se vyrábí výhradnì v tuzemsku a èást výroby se vyváží. Tyto ukazatele o drogovém trhu ve fyzických jednotkách jsou pøevedeny na finanèní ukazatele pomocí velkoobchodních a kupních cen. Zahrnutím finanèních ukazatelù do systému národních úètù je možné odhadnout pøidanou hodnotu z drogového trhu a porovnat ji s hrubým domácím produktem. Výsledkem je pak podíl trhu s konopnými drogami a pervitinem ve výši 0,15 % na celkové výkonnosti ekonomiky ÈR.

KLÍÈOVÁ SLOVA: DROGOVÝ TRH – NELEGÁLNÍ DROGY – SYSTÉM NÁRODNÍCH ÚÈTÙ



Grantová podpora: EU Project JUST/2010/DPIP/AG/1410 Korespondenèní adresa: Ing. Jiøí Vopravil, Ph.D. / [email protected] / Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

55

l

1 ÚVOD

Tento text využívá poznatkù zpracovaných v dizertaèní práci (Vopravil, 2010). Pro odhad drogového trhu je potøeba nejprve odhadnout spotøebu drog, lze tak uèinit dvìma zpùsoby, a to jak ze strany nabídky, tak i ze strany poptávky (Mazegger, 1999). Odhad ze strany nabídky je komplikovaný, neboť využívá údaje o množství zachycených drog, které se v jednotlivých letech liší v závislosti na úspìšnosti policie. Proto byl použit odhad spotøeby drog ze strany poptávky, který využívá prevalenèní údaje drogového užívání. Pro odhad trhu s konopnými drogami a pervitinem v ÈR za rok 2008 byly využity výsledky celopopulaèní studie „Užívání psychotropních látek a postoje k nìmu v Èeské republice v roce 2008“, kterou realizovalo Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové závislosti pøi Úøadu vlády ÈR ve spolupráci s Centrem adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Lékaøským informaèním centrem. Vlastní sbìr dat v rámci studie provedla agentura INRES – SONES v øíjnu 2008 na výbìrovém souboru 4500 respondentù. Výsledky studie obsahují prevalenèní odhady užití jednotlivých nelegálních drog mezi obyvatelstvem ÈR ve vìku 15–64 let. Výsledky jsou rozdìleny podle 5letých vìkových skupin, podle pohlaví a dále podle frekvence užití za poslední rok (jedenkrát za poslední rok, 2–11krát za poslední rok, 1–3krát za mìsíc, 1–2krát za týden, 3–4krát za týden, 5–7krát za týden). Pro další výpoèty byly použity prùmìrné frekvence užití za rok odpovídající odpovìdím v dotazníku šetøení (1krát, 6,5krát, 24krát, 78krát, 182krát a 312krát za rok). Poèet uživatelù drog byl odhadnut tak, že výsledky prevalence užití konopných drog a pervitinu z celopopulaèní studie byly aplikovány na støední stavy obyvatelstva1 v roce 2008 rozdìlené podle pìtiletých vìkových skupin dospìlé populace 15–64letých a podle pohlaví ze Statistické roèenky Èeského statistického úøadu (ÈSÚ, 2009). Poté, co bylo odhadnuto spotøebované množství drog, byl popsán pùvod tìchto drog. Kromì toho, že se konopné drogy i pervitin v ÈR vyrábí, z databáze záchytù drog Národní protidrogové centrály (NPC) se zjistil podíl množství drog zachycených pøi jejich dovozu a vývozu na celkovém zachyceném množství drog. l

2 ODHAD VELIKOSTI TRHU S KONOPNÝMI DROGAMI Konopné drogy jsou nejvíce užívanou nelegální drogou v ÈR. Podle výsledkù celopopulaèní studie užilo konopné drogy v roce 2008 celkem 15,3 % Èechù ve vìku 15–64 let (Mravèík, 2009). Pro úèely odhadu spotøeby konopných drog byly výsledky šetøení oèištìny o extrémní hodnoty velmi èastého užívání konopných drog v pokroèilém vìku a výsledný prevalenèní odhad byl 14,8 % (Vopravil, 2010). 1/

56

Stav obyvatelstva k 1. 7. v daném roce.

ADIKTOLOGIE

VOPRAVIL, J.

V roce 2008 pak užilo konopnou drogu více než jeden milion Èechù. Více než tøetina uživatelù konopných drog (témìø 364 tisíc osob) vyzkoušela její úèinky pouze jednou. Naopak témìø dennì pak kouøí konopné drogy v ÈR více než 50 tisíc osob. Vynásobením poètu uživatelù v jednotlivých èetnostech užití s pøíslušnou prùmìrnou frekvencí užití se pak odhadl celkový poèet pøíležitostí užití konopných drog v daném roce. Prùmìrná marihuanová cigareta obsahuje 0,26 gramu konopné drogy (EMCDDA, 2004). Pro témìø každodenní uživatele konopných drog byla použita dvojnásobná hodnota (0,52 gramu), neboť více odpovídá výsledkùm longitudinální studie CANLONG (Miovský, 2008) zamìøené na dlouhodobé uživatele konopných drog. Celkové spotøebované množství konopných drog pak bylo odhadnuto jako poèet pøíležitostí v jednotlivých èetnostech užití vynásobený pøíslušným množstvím užité drogy/látky pøi jedné pøíležitosti. V roce 2008 se tak v ÈR spotøebovalo témìø 19 tun konopných drog. Podle expertních údajù ve speciální kapitole Konopné trhy a produkce konopných drog (Mravèík 2009) pochází pøibližnì 80 % spotøeby konopných drog z tuzemské produkce. Vzhledem k celkové spotøebì se tak v ÈR v roce 2008 vypìstovalo 15 228 kg konopných drog (Vopravil, 2010). Ze stejného zdroje byl použit arbitrární údaj, že 70 % domácí produkce konopných drog v ÈR je urèeno pro vlastní užití (10 554 kg), zbývajících 30 % tuzemské produkce (4 674 kg) skonèí na trhu (Vopravil, 2010). Z údajù NPC o záchytech konopných drog lze získat informaci, že pøibližnì 1 % všech zabavených konopných drog smìøovalo na vývoz, což z tuzemské produkce èiní 151 kg. Konopné drogy se kromì domácí produkce také dovážejí do ÈR, a to v objemu pøibližnì 20 % spotøebovaných konopných drog, tj. 3 769 kg. Fungování trhu s konopnými drogami je znázornìno na obrázku 1. Výše uvedené ukazatele lze oznaèit jako epidemiologické (poèet uživatelù konopných drog a jejich spotøeba) a fyzické (množství vyprodukovaných konopných drog v ÈR a zahranièní obchod s nimi). Pro pøevod fyzických ukazatelù na finanèní ukazatele je potøeba znát ceny drog, a to ceny velkoobchodní (pro obchodování ve velkém množství) a kupní (cena, za kterou si koneèný uživatel kupuje drogu). Údaje o cenách drog byly obdrženy od NPC, která monitoruje každoroèní pohyb cen dotazováním policejních stanic na území ÈR. Tyto reporty obyèejnì obsahují minimální a maximální ceny v daném regionu. Z tìchto intervalù byl vypoèítán aritmetický prùmìr ceny drogy v jednotlivém regionu a z tìchto hodnot byl vypoèítán medián za celou ÈR, který není ovlivnìn extrémními hodnotami. Velkoobchodní cena 1 gramu konopné drogy èinila 120 Kè, kupní cena 185 Kè. Výsledky se shodovaly s hodnotami publikovanými ve Výroèní zprávì (Mravèík et al., 2009). Konopí se pìstuje pro výrobu marihuany jednak pro vlastní užití, tak i pro obchod. Tržní produkce urèená pro


Dovoz: 3 769 kg

Tuzemská produkce pro trh: 4 674 kg Tuzemská produkce pro vlastní užití: 10 554 kg Celková tuzemská spotøeba: 18 846 kg Vývoz: 151 kg

Obr. 1 / Fig. 1 Trh s konopnými drogami v ÈR v roce 2008 Cannabis market in the Czech Republic, 2008 Zdroj: Vopravil (2010) Source. Vopravil (2010)

nelegální tuzemský trh a vývoz (4,7 tuny) je oceòována velkoobchodními cenami a èiní 561 mil. Kè. Produkce pro vlastní užití (10,5 tuny) se pøeceòuje maloobchodními cenami a dosahuje 1 952 mil. Kè. Celková tuzemská produkce marihuany (15,2 tuny) má tedy hodnotu 2 513 mil. Kè. Produkce obchodu se mìøí pomocí obchodního rozpìtí realizovaného u zboží, které je nakoupeno za úèelem prodeje. V pøípadì drogového trhu se tedy jedná o rozdíl mezi velkoobchodní cenou, za kterou drogoví dealeøi nakupují nelegální drogy ve vìtším množství, a cenou maloobchodní, za kterou drogoví dealeøi prodávají nelegální drogy po menším množství koneèným uživatelùm vèetnì množství urèeného na vývoz. Obchodní rozpìtí se pak odhadlo tak, že množství konopných drog, které prošlo trhem (to znamená, že za jejich nákup koneèným uživatelem bylo zaplaceno) bylo vynásobeno rozdílem mezi velkoobchodní a maloobchodní cenou (marží). V ÈR v roce 2008 prošlo tímto èerným trhem s nelegálními drogami vèetnì vývozu 8,5 tuny konopných drog (3,8 tuny z dovozu a 4,7 tuny domácí produkce). Obchodní rozpìtí pak èinilo u konopných drog 549 mil. Kè. Tato èástka je vlastnì nezdanìný zisk drogových dealerù. Dovezeny byly 3,8 tuny konopných drog, jejichž hodnota po ocenìní velkoobchodními cenami èinila 452 mil. Kè. Vyvezeno bylo 151 kg tuzemské produkce. Vývoz se pøeceòuje kupními cenami a hodnota vývozu konopných drog tak èinila 28 mil. Kè. Každá výroba má nìjaké vstupní náklady. V jazyce národních úètù se hodnota výrobkù a služeb spotøebovaných jako vstupy do výrobního procesu nazývá mezispotøeba. V ÈR se pro výrobu marihuany pìstuje konopí tzv. „outdoor“2 zpùsobem nebo „indoor“3 technologií. Vìtšina užitých konopných drog v ÈR v roce 2008 (pøibližnì 56 %) pocházela 2/

z tzv. „indoor“ technologie (Mravèík, 2009). Z interview provedených s pìstiteli vyplývá, že náklady na výrobu jednoho gramu marihuany z vypìstovaného konopí tzv. „indoor“ technologií èiní kolem 60,- Kè za gram (70 % èiní náklady na spotøebu elektrické energie, 20 % jsou výdaje za hnojiva, substráty a vodu, 10 % jsou prvopoèáteèní investice do pìstírny: lampy, filtry apod.) (Vopravil, 2010). Pìstování konopí tzv. „outdoor“ technologií nevyžadují témìø žádné náklady. Celkové náklady na vypìstovanou marihuanu v ÈR pak èiní 508 mil. Kè. Koneèná spotøeba domácností se rozdìluje na výdaje na koneènou spotøebu domácností a na tzv. „samozásobení“4. Koneèná spotøeba konopných drog se oceòuje kupními cenami. Celkem se spotøebovaly konopné drogy za 3 487 mil. Kè, z toho 1 534 mil. Kè vydali uživatelé za nákup konopných drog a 1 952 mil. Kè èinila hodnota konopných drog, které si uživatelé vypìstovali sami. l

3 ODHAD VELIKOSTI TRHU S PERVITINEM

Odhad trhu s pervitinem vychází ze stejné metodiky a stejných zdrojù dat jako u odhadu trhu s konopnými drogami. V ÈR v roce 2008 užilo pøíležitostnì pervitin 1,8 % osob ve vìku 15–64 let. Pøíležitostní uživatelé jsou zde uvádìni oddìlenì, protože odhad problémových uživatelù je provádìn zvlášť. Údaje z celopopulaèní studie byly oèištìny o odpovìdi respondentù s užíváním pervitinu èastìji než 1–2krát týdnì, neboť ty lze už považovat za problémové uživatele. Prevalenèní odhady poètu pøíležitostných uživatelù pervitinu v ÈR v roce 2008 po pøepoètení na støední stav obyvatelstva èinily 130 tisíc. Témìø polovina z nich si vyzkoušela drogu pouze jednou. Pomìrnì silnì je zastoupená vìková skupina 40–44 let, která mùže patøit ke generaci uživatelù pervitinu z 80. let 20. století a která se k této droze ještì obèas vrací. Odhady poètu problémových uživatelù provádí NMS každým rokem a jsou souèástí Výroèní zprávy o stavu ve vìcech drog v ÈR (Mravèík et al., 2009). Poèet problémových uživatelù pervitinu v roce 2008 se odhadoval na 21 200 osob. V roce 2004 oslovilo NMS pravidelné uživatele pervitinu v nízkoprahových zaøízeních (kontaktní centra a terénní programy) s žádostí o získání údajù o množství spotøebované drogy. Støední hodnota týdenní spotøeby problémového uživatele pervitinu je 3,53 gramu (Petroš et al., 2005). Prùmìrná dávka pro pøíležitostné uživatele pervitinu (0,3 gramu) byla odvozena z výsledkù tohoto prùzkumu; jedná se o obvyklou dávku problémových uživatelù, kteøí neužívají pervitin déle než 2 roky. Celkem pak bylo odhadnuto, že se v ÈR v roce 2008 spotøebovalo témìø 4,5 tuny pervitinu.

Pìstování konopí venku (na zahrádkách, v lese, skryté napø. v kukuøiè-

ných polích apod.). 3/

Pìstování konopí v uzavøených prostorách (ve sklepech, v opuštìných

zemìdìlských staveních, skladech apod.) pod lampou a pøi použití zavlažova-

4/

cích zaøízení a hnojiv.

nální užití.

ODHAD VELIKOSTI TRHU S KONOPNÝMI DROGAMI A PERVITINEM

„Samozásobením“ oznaèujeme spotøebu produkce urèené pro vlastní fi-

ADIKTOLOGIE

57

Významným faktorem je v drogovém obchodì èistota drog. Drogy se od prvovýrobce dostávají pøes hierarchii dealerù ke koneènému uživateli. Pro maximalizaci zisku „øedí“ øada dealerù drogy lacinými substancemi. Analýzu obsahu zadržených drog provádìjí jednotlivá oddìlení kriminalistických a technických expertíz krajských správ Policie ÈR, nároènìjší analýzy omamných a psychotropních látek provádí Kriminalistický ústav Praha. Souhrnné výsledky provedených laboratorních analýz uvedených pracovišť vykazuje každoroènì NPC. Pervitin je výhradnì tuzemskou produkcí, nedováží se. Podle expertního odhadu se dostane 60 % této produkce na trh, zbývajících 40 % je urèeno pro vlastní užití. Èást tuzemské produkce je urèena také na vývoz. Z databáze záchytù pervitinu lze vypoèítat, že 3 % veškerého zabaveného pervitinu smìøovalo na vývoz. Pervitin patøí mezi ty drogy, které po výrobì dealeøi øedí na vìtší objem. Pro odhad byla použita èistota pervitinu pøi výrobì 80% úèinné látky, na trhu se však objevuje pervitin jen 70%. Samotná výroba drogy je tedy nižší než její koneèná spotøeba. Podle tohoto odhadu se v roce 2008 vyrobilo v ÈR 4 226 kilogramù 80% pervitinu, z toho podle expertního odhadu 1 774 kilogramù 80% pervitinu spotøebovali sami výrobci (Vopravil, 2010). Pro tržní úèely je však urèen pouze 70% pervitin, a to v objemu 2 662 kilogramù, dalších 141 kilogramù 70% pervitinu šlo na vývoz. Celková tuzemská spotøeba pervitinu v ÈR v roce 2008 byla 4 436 kg 70–80% pervitinu. Fungování trhu s pervitinem je znázornìno na obrázku 2.

Dovoz: 3 769 kg

Tuzemská produkce: 4 226 kg (èistota 80 %) z toho: pro vlastní užití: 1 774 kg (èistota 80 %) pro tuzemský trh: 2 662 kg (èistota 70 %) na vývoz: 141 kg (èistota 70%) Celková tuzemská spotøeba: 4 436 kg (èistota 70 %–80 %) Vývoz: 151 kg

Obr. 2 / Fig 2 Trh s pervitinem v ÈR v roce 2008 Pervitin market in the Czech Republic, 2008 Zdroj: Vopravil (2010) Source: Vopravil (2010)

Velkoobchodní cena 1 gramu pervitinu èinila 750 Kè, kupní cena 1 000 Kè. Pro úèely nelegálního trhu (pro tuzemský trh a na vývoz) se vyrobilo 2,8 tuny 70% pervitinu, jehož hodnota ve velkoobchodních cenách dosahuje 1 834 mil. Kè. Výrobci pervitinu si pro vlastní užití vyrobili témìø 1,8 tuny 80% pervitinu, což v maloobchodních cenách pøedstavuje

58

ADIKTOLOGIE

VOPRAVIL, J.

1 552 mil. Kè. Obchodní marže dealerù s pervitinem pak èinila 611 mil. Kè. Pervitin se v souèasné dobì vyrábí chemickou cestou, kde hlavní surovinou jsou léky buï volnì dostupné, nebo podvodnì vyzvednuté na recepty anebo dovážené ze zahranièí. Podle expertního odhadu èiní náklady na výrobu 70 gramù pervitinu asi 20 tisíc Kè (z 95 % jde o výdaje na chemikálie, zbytek jsou výdaje na chemické sklenìné nádobí, lampu, váhy) (Vopravil, 2010). Vzhledem k tomu, že se v ÈR vyrobilo v roce 2008 odhadem 3 998 kg pervitinu, èiní náklady na jeho výrobu 1 142 mil. Kè. Náklady na nákup substancí, které jsou pøimíchávány do drog, by se daly zaøadit jako mezispotøeba. Tyto náklady však nejsou dle informací signifikantní, tudíž se do odhadu nezahrnují. Za pervitin vydali èeští uživatelé 2 329 mil. Kè a dalších 1 552 mil. Kè èinila hodnota vyrobeného pervitinu pro vlastní koneèné užití. Celkem se tedy v ÈR v roce 2008 spotøeboval pervitin za 3 881 mil. Kè. Vyvážené množství tuzemských drog je ve srovnání s tuzemskou spotøebou nepatrné, pøesto hodnota vyvezeného pervitinu èinila 116 mil. Kè. l

4 ZÁVÌR

Výše uvedené finanèní ukazatele byly zahrnuty do systému národních úètù (UN, 1993; ÈSÚ, 2000). ÈSÚ na pokyn Eurostatu zaèlenil tyto odhady do národních úètù od roku 2011, èímž zvýšil kvalitu odhadu výkonnosti celého národního hospodáøství. Uživatelé drog v ÈR v roce 2008 zaplatili za konopné drogy více než 1,5 miliardy Kè, za pervitin 2,3 mld. Kè. Strana dodávek (produkce, obchodní rozpìtí, dovoz) se rovná stranì užití (koneèná spotøeba, vývoz). Pøidaná hodnota drogového trhu byla vypoèítána jako souèet produkce a obchodního rozpìtí snížený o mezispotøebu. Výsledek odhadu pøidané hodnoty z trhu s konopnými drogami èinil 2,6 mld. Kè, s pervitinem 2,9 mld. Kè. HDP za rok 2008 dosahoval hodnoty 3 848 mld. Kè. Podíl pøidané hodnoty z trhu s konopnými drogami na HDP èiní 0,07 %, u pervitinu 0,08 %. Kromì hlavního využití tìchto odhadù v ÈSÚ by mìly tyto odhady dát všeobecný pøehled o finanèních tocích na trhu s nelegálními drogami.


LITERATURA / REFERENCES l Èeský statistický úøad. (2000). Evropský systém úètù ESA95. Praha: Èeský

l Mravèík, V., Pešek, R., Škaøupová, K., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Šťastná,

statistický úøad. ISBN 80-7223-266-5.

L., Kiššová, L., Bìláèková, V., Gajdošíková, H., Vopravil, J. (2009). Výroèní

l Èeský statistický úøad (2009). Statistická roèenka Èeské republiky 2009.

zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice v roce 2008. Praha: Úøad vlá-

Praha: ÈSÚ. ISBN 978-80-250-1948-1.

dy Èeské republiky.

l EMCDDA (2004). EMCDDA INSIGHTS – An overview of cannabis potency

l Petroš, O., Mravèík, V., Korèišová, B. (2005). Spotøeba drog problémovými

in Europe. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Com-

uživateli. Adiktologie, (8)5, 49–59.

munities.

l United Nations, Commission of the European Communities, International

l Mazegger, B. (1999). An estimation of drug consumption in Austria. Paper

Monetary Fund, Organisation for Economic Co-operation and Development,

for the Seminar on Illegal Activities organised by Statistics Netherlands. Voor-

World Bank (1993). System of National Accounts 1993. ISBN 92-1-161352-3.

burg.

l Vopravil, J. (2010). Odhady drogového trhu jako èásti nelegální ekonomiky.

l Miovský, M. et al. (2008). Konopí a konopné drogy – adiktologické kompen-

Dizertaèní práce. Praha: VŠE.

dium. Praha: Grada Publishing, a. s.

ODHAD VELIKOSTI TRHU S KONOPNÝMI DROGAMI A PERVITINEM

ADIKTOLOGIE

59

2011/ 11 / Suppl. DISKUSE

Vyléèí konopí rakovinu?

HANUŠ, L. O.

Hebrejská Univerzita, Jeruzalém, Izrael Citace: Hanuš, L. O. (2011). Vyléèí konopí rakovinu? Adiktologie, (11)Suppl., 60–67.

„A nepovídá se, že všichni posavadní lékaøi jsou vlastnì slepi, že pøikroèují k loži se zavázanýma oèima a napøáhnou smrtící své umìní: trefí-li nemoc, je po ní, trefí-li nemocného, je po nìm. V prvním pøípadu se øekne, že lékaø svítìzil, v druhém se øekne, že pánbùh tak chtìl.“ (Jan Neruda, 1872)

Konopí seté (Cannabis sativa L.) v sobì skrývá velký léèebný potenciál, který je lidstvu znám již nìkolik tisíc let (Hanuš, 2009). Opomeòme tu nikdy nekonèící diskuzi, zda existují rùzné druhy konopí (Cannabis sativa, Cannabis indica, Cannabis ruderalis etc.), èi se jedná o pouhé odrùdy konopí setého (Linnaeus, 1753; de Lamarck, 1785; Schultes, 1970; Schultes et al., 1974 ; Emboden, 1974 ; Schultes a Hofmann, 1980). To není v naší otázce tak dùležité. Dùležitým faktorem je, že tím aktivním konopím, o které je zájem po všech stránkách, jsou samièí rostliny, a že to konopí, které se používá k rekreaèním (vrcholky samièího kvìtenství, obvykle známé pod názvem marihuana, a pryskyøice, která na tìchto vrcholcích vzniká, známá pod názvem hašiš), èi léèebným úèelùm se hodnotí pøedevším podle obsahu psychotomimeticky aktivního kanabinoidu, (-)-trans-D9-tetrahydrokana-

Došlo do redakce: 8 / PROSINEC/ 2011

binolu (známého pod zkratkou THC) (Gaoni a Mechoulam, 1964; Šantavý, 1964). Lze øíci, že v souèasné dobì je užívání konopí k rekreaèním úèelùm v celém svìtì prakticky nelegální (uvìdomme si, že vzácná výjimka vždy potvrzuje pravidlo) s výjimkou použití konopí k léèbì (a ta je øízená pøísnými pravidly a to jen v nìkolika zemích svìta). Je starou známou skuteèností, že ti, kteøí díky nelegálnosti konopí na jeho pìstování a prodeji bohatnou, jsou vždy o krok pøed zákonem. Není proto divu, že se jim podaøilo vypìstovat odrùdy, které èasto obsahují jen THC, a to v tak vysokých množstvích, že pøírodní hašiš jim už nemùže konkurovat, a tak prakticky zaèíná existovat jen èerný trh s marihuanou. Zjištìní aktivní látky v konopí v roce 1964 (Gaoni a Mechoulam, 1964) a urèení její absolutní konfigurace (Šanta-


Korespondenèní adresa: Doc. RNDr. Lumír Ondøej Hanuš, DrSc., Dr.h.c. mult. / [email protected] / Institute of Drug Research, School of Pharmacy, Faculty of Medicine, Hebrew University, Ein Kerem, Jerusalem 91120, Israel

60

ADIKTOLOGIE

60


vý, 1964), objev kanabinoidního receptoru v roce 1988 (Devane et al., 1988) a izolace prvního známého endokanabinoidu z mozku v roce 1992 (Devane et al., 1988) posunuly hranice našich možností v otázce objasnìní úèinku THC v lidském organismu a vlivu THC a endokanabinoidù na zdraví èlovìka. Vypìstování odrùd s vysokým obsahem THC umožnilo nejen objasnit úèinek této látky ve zdraví a nemoci, ale i jeho praktické použití v lékaøství. A co více – z tìchto odrùd byly izolovány také nové kanabinoidní látky, které se v bìžném konopí vyskytují zjevnì v nedetekovatelných množstvích a které mají také léèebný potenciál (Ross et al., 2008). Pokud se dnes léèebné konopí používá v lékaøství, je to pouze v paliativní medicínì. Nemoc sice neléèí, ale spolehlivì odstraòuje její negativní symptomy, které výraznì zkvalitòují nejen život pacienta, ale následnì i jeho rodiny. V této léèbì je podstatné, že pacient má mnohdy dojem, že je zdravý, ale ve skuteènosti jsou odstranìny pouze negativní symptomy nemoci, která i pøes toto pozitivum pokraèuje kupøedu. Nelegální používání konopí k léèbì není žádným pøekvapením. Když lékaøská vìda již nemùže pacientovi pomoci, pacient se neptá na legálnost použití pøírodní léèby. Prostì konopí použije, neboť mu pomáhá. Je to logické a pøirozené. Negativní jsou na tom jen dvì vìci: 1. pacient toto konopí koupí za každou cenu na èerném trhu (a tam je ta cena opravdu vysoká), a tak je tøeba si klást otázku, zda zákon v tomto pøípadì ve skuteènosti nepomáhá pouze dealerùm, 2. pacient neví, jaké kvality konopí používá, neboť nebyla provedena jeho chemická analýza, a tudíž jeho úèinnost pro danou chorobu je nejistá (a navíc, bylo-li pìstováno na závadné pùdì, mohou v nìm být tìžké kovy, herbicidy, pesticidy apod.). Pacient použije odrùdu, ve které vhodný pomìr a množství léèivých látek je jednou pøíznivý a k léèbì vhodný a podruhé marihuanu pøíliš silnou, èi pøíliš slabou. Vzhledem k tomu, že asi posledních 70 let (zhruba od roku 1937) je konopí nelegální, nešel jeho léèebný výzkum kupøedu tak, jak by si zasluhoval. Proto se také dnes používá (èi zaèíná používat) pouze v paliativní léèbì. Ti, kteøí však konopí k léèbì používají prakticky nelegálnì, vìdí a prakticky se mnozí i sami na sobì pøesvìdèili, že pùsobí i v léèbì kauzální a lze si jím i nemoc vyléèit èi podstatnì vylepšit. K naší lítosti je faktem, že, aby bylo takto konopí používáno, je tøeba výzkumu v preklinické i klinické praxi, což nám napovídá, že cesta k tomuto bodu je doposud dlouhá a trnitá. Samoléèitelé bohužel obvykle neví nic o kvalitì konopí (o jeho obsahových látkách a jejich kvantitativním zastoupení v rostlinì) a ani neuvádìjí kritéria o sobì a stadiu své nemoci, takže tyto zprávy nemají tu hodnotu, která je potøebná k obecnìjšímu hodnocení takovéto léèby, aby mohla být cílenì využita v legální léèbì. Výzkum na tomto poli je v souèasné dobì prakticky veden pouze na laboratorních zvíøatech a in vitro. Nikde ovšem není psáno, že to, co fun-

VYLÉÈÍ KONOPÍ RAKOVINU?

guje na laboratorním zvíøeti èi in vitro, bude fungovat i in vivo u èlovìka. Tato skuteènost nám v souèasnosti dost svazuje ruce, co se týèe kauzální léèby. Ať už se nám to líbí, nebo ne, zjevnì nikdo nepovolí takové použití léèebného konopí, když nemáme exaktní výsledky. Celou vìc ještì ztìžuje skuteènost, že øada odborníkù radìji s konopím neexperimentuje, „aby nemìli problém se zákonem“. Jeví se nám proto logické, aby pøedevším vlády udìlaly vstøícný krok a lidé ze sebe setøásli vìèný strach a mohli se vìnovat výzkumu této rostliny takovou mìrou, jakou si zaslouží, a abychom mohli jasnì odpovìdìt na otázku, jak a co tato rostlina léèí. Jen to pomùže jejímu využití v lékaøství. Vzhledem k tomu, že na tomto poli není dokonalá osvìta, lidé si èasto tuto rostlinu pøedstavují jako nìjaké panaceum, které vyléèí všechny choroby. Je ovšem tøeba si uvìdomit, že každý èlovìk je genetický unikát a že to, co je zdravé pro jednoho, nemusí být zdravé pro druhého, a co pomáhá jednomu, nemusí pomoci druhému. S tím se samozøejmì pojí ještì øada dalších kritérii (vìk, pohlaví, zdravotní stav, stadium nemoci, použitá odrùda konopí atd.). Znamená to, že ne všechny nemocné konopí (i kdyby bylo sebeléèivìjší) vyléèí. Nìkomu nepomùže, nìkomu zdravotní stav mírnì èi podstatnì zlepší a nìkoho i zcela vyléèí. Tato fakta již byla zcela exaktnì prokázána na laboratorních zvíøatech. Samozøejmì zde hovoøíme o kauzální léèbì, což není tak jednoznaèné jako léèba paliativní. K objasnìní celé vìci by mohli pøispìt i ti, kteøí se v souèasnosti konopím léèí a vlastnì stojí na hranì zákona, kdyby objektivnì informovali nejen o úspìšné, nýbrž i o neúspìšné léèbì (v souèasnosti se èlovìk mùže prakticky doèíst jen o úspìšné léèbì, o opaku se mlèí). A vìdìt o všech výsledcích léèby je pro objektivní hodnocení celé léèby více než dùležité. Jelikož v souèasné dobì se v laické veøejnosti hovoøí o léèebném konopí pøedevším jako o prostøedku, který spolehlivì léèí rakovinu, všimnìme si pøedevším souèasných znalostí na tomto poli. Chceme-li hovoøit o rakovinì, je tøeba si ujasnit, kolik je vlastnì druhù rakoviny. Z jednoho pohledu je tolik druhù rakoviny, kolik je rùzných lidí, neboť geny každého èlovìka jsou rozdílné, takže žádná rakovina není tatáž. Mùžeme to brát také z jiného hlediska – existuje tolik druhù rakovin, kolik je rozdílných druhù lidských bunìk – a tìch je asi 220. A obecnì jsou dva druhy rakoviny: karcinomy (rakovina, která vznikla na vnìjším èi vnitøním povrchu tìla) a sarkomy (rakovina, která vznikla v buòkách uvnitø tìla). Už nyní vidíme, že otázka rakoviny není tak jednoduchá, jak by laik pøedpokládal, a zrovna takové to bude i s její léèbou! Kanabinoidní receptory regulují nìkolik cest, které jsou zapojeny do kontroly bunìèného dìlení a pøežití. Na základì pokusù provádìných jak v bunìèných kulturách, tak na zvíøecích modelech rakoviny byly kanabinoidy navrženy jako potenciální protinádorové látky (Bifulco et al., 2002; Guzmán, 2003). Pøed 35 lety vyšla odborná práce o antipro-

ADIKTOLOGIE

61

liferativních úèincích látek z konopí, kde tetrahydrokanabinol inhiboval in vitro rùst bunìk plicního adenokarcinomu po orálním podání myším (Munson et al., 1975). Kanabinoidní látky (pøedevším THC pod názvem Marinol èi Dronabinol) z konopí a jejich deriváty (nabilon pod názvem Cesamet) se v souèasnosti užívají u pacientù s rakovinou pouze k paliativní léèbì dávení a zvracení jakožto následkù chemoterapie. K tomu pøistupují v této léèbì jejich úèinky, které zvyšují chuť k jídlu a odstraòují bolest. Kromì paliativních úèinkù jsou kanabinoidní látky potenciálními protinádorovými látkami, což vyplynulo z pokusù na pìstovaných buòkách a zvíøecích modelech rakoviny. Kanabinoidy aplikované holým laboratorním myším s genetickou mutací potlaèily rùst rùzných typù nádorových štìpù z cizí tkánì jako karcinom plic (Munson et al., 1975), gliom (Galve-Roperh et al., 2000), epiteliom štítné žlázy (Bifulco et al., 2001), lymfom (McKallip et al., 2002), karcinom kùže (Casanova et al., 2003), karcinom slinivky bøišní (Carracedo et al., 2006a) a melanom (Blázquez et al., 2006). Nezbytnost pøítomnosti kanabinoidních receptorù pro tyto protinádorové úèinky byla prokázána. Jelikož v tomto struèném èlánku nelze pojmout všechny druhy rakoviny, na nìž by konopí a jeho produkty mohly pùsobit léèivì, všimnìme si alespoò – a to zase pouze struènì – jednoho druhu rakoviny – gliomù. l

1 GLIOMY

Gliomy jsou nejèastìjšími nádory mozkové tkánì, které vykazují histologickou, imunohistochemickou a ultrastrukturální gliální diferenciaci. Jde o benigní a maligní nádory odvozené z gliálních bunìk: astrocytù, oligodendrocytù, astrocytù i oligodendrocytù a ependymocytù. Glioblastoma multiforme (astrocytom stupnì IV) je nejbìžnìjší a nejagresivnìjší typ primárního mozkového nádoru u èlovìka. Pøežití je po stanovení diagnózy obvykle pùl roku až rok. Souèasná bìžná léèba tohoto nádoru je obvykle neúèinná a pouze paliativní, zahrnuje chirurgickou resekci a radioterapii. Proto je dùležité vypracovat nové léèebné postupy, které s nejvìtší pravdìpodobností budou zahrnovat kombinace nìkolika léèebných postupù, aby klinické výsledky byly dostateènì výmluvné. Bylo publikováno nìkolik souborných referátù k tomuto tématu (Piomelli, 2000; Velasco et al., 2004; Guzmán, 2006; Velasco et al., 2007; Stella, 2010), které stojí za pøeètení. Vzorek lidského glioblastomu vykázal zhruba šestkrát nižší obsah N-acylethanolamidù, nežli je ve zdravém mozku (Maccarone et al., 2001). Glioblastomy byly charakterizovány zvýšenou hladinou N-acylethanolamidù (8krát), což zahrnovalo anandamid (17krát) a nìkteré druhy N-acylfosfatidylethanolamidù (3 až 8krát) (Petersen et al., 2005). Skuteènost, že kanabinoidní látky mohou hrát výraznou roli v léèbì nádorù, rozvíøila hladinu vìdeckého zkou-

62

ADIKTOLOGIE

HANUŠ, L. O.

mání problému. Kanabinoidy chrání astrocyty od ceramidem vyvolané citlivosti k oxidativnímu poškození a podporují názor, že tyto slouèeniny mohou hrát hlavní roli v glio ochranì (Carracedo et al., 2004). Použití kanabinoidù inhibuje angiogenezi nádorù – exprese vaskulárního endoteliálního rùstového faktoru, nejúèinnìjšího a všudypøítomného proangiogenního faktoru je výraznì snížena (Blázquez et al., 2003). Kanabinoidy vyvolaná inhibice produkce vaskulárního endoteliálního rùstového faktoru a aktivace receptoru 2 vaskulárního endoteliálního rùstového faktoru byla anulována farmakologickou blokádou biosyntézy ceramidu in vivo a in vitro. Zmìny byly úmìrné zmìnám velikosti nádoru (Blázquez et al., 2004). Cílem kanabinoidù jsou gliomové buòky, které jsou podobné kmenovým. Podporují jejich diferenciaci a inhibují gliomagenezi. V gliomových buòkách je exprese kanabinoidních receptorù a stimulace kanabinoidy redukuje iniciaci gliomù in vivo, což je ve vzájemném vztahu se zvýšenou bunìènou diferenciací (Aguado et al., 2007). McAllister se svými spolupracovníky prokázali, že THC snižuje bunìènou proliferaci a zvyšuje bunìènou smrt u lidských bunìk glioblastoma multiforme (McAllister et al., 2005). THC výraznì ovlivòuje životaschopnost bunìk glioblastoma multiforme a mìl by být zahrnut spolu s dalšími kanabinoidy do budoucích studií glioblastoma multiforme a další možné léèby nádorù (Galanti et al., 2008). Pøi místním podání THC snížil tkáòové inhibitory exprese metaloproteináz u myší se subkutánními gliomy. Kanabinoidy vyvolaná inhibice exprese tkáòového inhibitoru metaloproteinázy-1 u gliomù byla také zjevná u dvou pacientù s rekurentní glioblastoma multiforme (Blázquez et al., 2008a). Lokální podání THC snížilo expresi metaloproteinázy 2 v gliomech vyvolaných u myší (Blázquez et al., 2008b). Studie, kterou vedl Duntsch, prokázala jak in vivo, tak in vitro, že KM-233 (syntetický derivát D8-THC) vykázal s minimální toxicitou úèinnost proti lidským gliomovým liniím (Duntsch et al., 2006). Není bez zajímavosti, že amphiregulin, ligand receptoru epidermálního rùstového faktoru, mùže vyvolávat rezistenci gliomových bunìk k léèbì kanabinoidy (Lorente et al., 2009). Jednou z nejzajímavìjších a nejslibnìjších oblastí souèasného výzkumu kanabinoidù je jejich schopnost kontrolovat a rozhodovat o bunìèném pøežití èi smrti (Guzmán et al., 2001). Pokusy na C6.9 gliomových buòkách prokázaly, že jejich inkubace s kanabinoidy vyvolává apoptotickým mechanizmem bunìènou smrt (Sanchez et al., 1998). THC a N-acetylsfingosin, buòkami prostupný analog ceramidu, vyvolává apoptózu u nìkolika transformovaných neutrálních bunìk, nikoliv však u primárních astrocytù èi neuronù. Tento úèinek je založen na aktivaci kanabinoidních receptorù a akumulaci proapoptotického sfingolipidu ceramidu (amidu mastné kyseliny se sfingosinem) (Galve-Roperh et al., 2000; Gómez del Pulgar et al., 2002; Ogretmen a Han-


nun, 2004). Pøi protinádorovém úèinku kanabinoidù hraje ceramid hlavní úlohu. Místní aplikace THC redukovala velikost nádoru vyvolaného intrakraniální inokulací C6 gliomových bunìk u krys, což vedlo k úplné eradikaci gliomù a zvýšilo pøežití u jedné tøetiny zkoumaných krys (Galve-Roperh et al., 2000). Místní aplikace THC, WIN-55,212-2 èi JWH-133 snížila rùst nádorù odvozených jak od C6 gliomových bunìk krys, tak i bunìk glioblastoma multiforme, které byly získány z biopsií nádorù pacientù (Galve-Roperh et al., 2000; Sanchez et al., 2001). Byla identifikována øada genù, jejichž poèet je pøi pùsobení THC selektivnì zvýšen u na kanabinoidy citlivých, nikoliv však u na kanabinoidy rezistentních gliomových bunìk (Carracedo et al., 2006). Kanabinoidy podporují u rùzných modelù zranìní pøežití astrocytù (Gómez del Pulgar et al., 2002), oligodendrocytù (Molina-Holgado et al., 2002) a neuronù (Mechoulam et al., 2002). To napovídá, že antiproliferativní úèinek kanabinoidù je zøejmì selektivní u mozkových nádorových bunìk. Životaschopnost normálních mozkových bunìk zùstává nedotèena, nebo je kanabinoidní stimulací dokonce podporována. C6 gliomových bunìk bylo pøi tìchto výzkumech použito vícekrát. V souèasné dobì není zjevný univerzální mechanismus, s jehož pomocí rostlinné, syntetické a endogenní kanabinoidy ovlivòují životaschopnost bunìk a proliferaci (Jacobsson et al., 2001). Selektivní aktivace CB1 inhibuje u astrogliálních bunìk (C6 gliomové buòky krys) expresi iNOS proteinu a nadprodukci NO (Esposito et al., 2001). Bylo prokázáno, že hojnì užívané uptake inhibitory – AM404, VDM11, UCM707 a OMDM2, mají zhoubné úèinky na životaschopnost C6 gliomových bunìk, které jsou závislé na hustotì bunìk (De Lago et al., 2006). Anandamid a 2-arachidonoylglycerol inhibují proliferaci C6 gliomových bunìk, èemuž lze zabránit kombinací capsazepinu a antagonistù kanabinoidního receptoru. Byla porovnána úèinnost capsazepinu a úèinného a selektivnìjšího antagonisty na vaniloidní receptor 1 (Fowler et al., 2003). Výsledky další práce ukazují, že jak THC, tak i syntetický kanabinoid HU-210 zvyšují rychlost oxidace glukózy na oxid uhlièitý a zaèlenìní glukózy do fosfolipidù a glykogenu u C6 gliomových bunìk (Sánchez et al., 1997). Další autoøi ukázali, že ošetøení C6 gliomových bunìk tetrahydrokanabinolem zvyšuje prostøednictvím kanabinoidních receptorù poškození bunìk pøevážnì jako výsledek oxidativního stresu. THC také snižuje vstøebávání glukózy, a zvyšuje tak bunìènou smrt (Goncharov et al., 2005). Léèba lidských astrocytomù a gliomù kanabinoidy musí být vedena s opatrností vzhledem k možným vedlejším úèinkùm (Held-Feindt et al., 2006). Byla studována exprese CB1 a CB2 kanabinoidních receptorù, neurotrofinù NGF a NT-3 a jejich receptorù TrkA a TrkC u gliomù a endoteliálních bunìk (Calatozzolo et al., 2007). Imunoreaktivita CB1 receptorù je u glioblastoma multiforme výraznì nižší a CB2 receptorù výraznì vyšší (De Jesús et al., 2010). Bylo


referováno, že lidské bunìèné linie maligního astrocytomu U373MG jsou citlivé pouze k vysokým koncentracím kanabinoidù (Widmer et al., 2008). Nikdy nebylo pochyb o tom, že tam, kde hrají roli kanabinoidní receptory, jsou dùležité i endokanabinoidní látky. Anandamid mùže vyvolávat antiproliferativní a apoptotický úèinek u gliomových bunìk U251 èásteènì vzrùstem de novo syntézy ceramidu (Chao et al., 2007). Lidské maligní gliomové bunìèné linie, ve kterých je exprese jak kanabinoidních (CB1 a CB2), tak i vaniloidního receptoru, jsou citlivé na anandamid. Není bez zajímavosti, že apoptóza byla zprostøedkována hlavnì vaniloidním, a ne kanabinoidními receptory, které naopak vykázaly ochrannou roli (Contassot et al., 2004). Byla realizována prùzkumná fáze I klinické zkoušky, pøi které devíti pacientùm s aktivnì rostoucí recidivující glioblastoma multiforme, kterým nepomohl chirurgický zásah a radioterapie, byl THC podán pøímo do nádoru (Guzmán et al., 2006). U dvou pacientù THC snížil proliferaci nádorových bunìk a zvýšil jejich apoptózu. Prùmìrná hodnota pøežití po chirurgické operaci recidivy nádoru byla 24 týdnù. Dva uvedení pacienti pøežili pøibližnì jeden rok. V souèasnosti sestávají strategie zamìøené na optimalizaci protirakovinné úèinnosti kanabinoidù ze zvyšování stavu znalostí základních molekulárních mechanizmù protinádorové úèinnosti kanabinoidù, identifikace molekulárních faktorù odpovìdných za odolnost nádorových bunìk vùèi protinádorové aktivitì kanabinoidù a návrhù nejvhodnìjších protinádorových kombinovaných terapií založených na kanabinoidech (Guzmán, 2011). „Podstata” mechanizmu smrti nádorových bunìk vyvolané kanabinoidy je popsána (Carracedo et al., 2006b; Salazar et al., 2009). Pro protinádorovou aktivitu kanabinoidù je nezbytná autofagie, která má v nádorových buòkách dvojí roli – bunìènou smrt, nebo jejich pøežití. Kanabinoidy stimulují bunìènou smrt vyvolanou autofagií (Salazar et al., pokraèující výzkum, 2011; Hernández-Tiedra et al., pokraèující výzkum, 2011). Dùležitá je identifikace molekulárních faktorù zodpovìdných za odolnost nádorových bunìk vùèi kanabinoidní protinádorové aktivitì. Bylo charakterizováno 10 øad lidských gliomových bunìk na základì jejich rùzné citlivosti k THC-indukované bunìèné smrti (THC citlivé a THC rezistentní) a vybráno 20 genù jako potenciálních kandidátù k urèení rezistence gliomových bunìk k úèinku kanabinoidù (Lorente et al., 2011). Exprese potenciálního tumor markeru midkinu (MDK) je spojena s rezistencí vùèi kanabinoidní protinádorové aktivitì. MDK propùjèuje odolnost vùèi kanabinoidní protinádorové aktivitì, a tak exprese MDK je spojena se špatnou prognózou pacientù s gliomy. V budoucnu by tak mohlo jít o cílenou léèbu pacientù s gliomy pomocí kanabinoidù. Studium léèby gliomù se neomezilo pouze na aktivní tetrahydrokanabinol z konopí, ale je studován i další hlavní kanabinoid – kanabidiol (CBD). Tato potenciální protinádo-

ADIKTOLOGIE

63

rová látka mùže inhibovat migraci nádorových bunìk (Vaccani et al., 2005). Bylo ukázáno, že CBD je nadìjnou nepsychoaktivní antineoplastickou látkou. U myší výraznì inhiboval rùst implantovaných U87 lidských gliomových bunìk (Massi et al., 2004). Autoøi prokázali, že CBD spouští celulárním mechanizmem apoptózu lidských gliomových bunìk (Massi et al., 2006). CBD vyvolává inhibici rùstu nádoru specifickou modulací dráhy prokancerogenní LOX a následnì endokanabinoidního systému (Massi et al., 2008). Není bez zajímavosti, že CBD zvyšuje úèinnost THC pøi léèbì glioblastomu (Marcu et al., 2010). V souèasnosti se také plánují nejvhodnìjší kombinaèní protinádorové léèby založené na kanabinoidech. Úèinnost v léèbì maligních gliomù (stupeò IV astrocytom – glioblastoma multiforme) prokazuje perorální alkylaèní cytostatikum temozolomid (TMZ). Léèebný prospìch temozolomidu závisí na jeho schopnosti alkylace/metylace DNA, která se nejèastìji objevuje v N-7 nebo O-6 pozici zbylých èástí guaninu. Tato metylace poškozuje DNA a vyvolává smrt nádorových bunìk. Nìkteré nádorové buòky jsou pøesto schopné opravit tento druh poškození DNA, a tudíž zeslabit léèebnou úèinnost TMZ expresí enzymu O6-methylguanin-DNA metyltransferázy (MGMT) nebo O6-alkylguanin alkyltransferázy (AGT nebo AGAT). MGMT tak vlastnì propùjèuje odolnost vùèi protinádorové aktivitì TMZ. Nádory s vysokou aktivitou MGMT jsou nádory chemorezistentní pøedevším vùèi cytostatikùm s alkylaèním úèinkem. Hladinu MGMT lze tedy považovat za prognostický indikátor, který poskytuje náhled na pravdìpodobnost pøežití pacienta v závislosti na daném indikátoru. MGMT je reparaèní enzym, zodpovìdný za odstranìní metylaèních aduktù guaninu. Je prokázané, že hypermetylace CpG ostrùvku MGMT je asociována s lepším pøežitím pacientù s gliomem léèených alkylujícími látkami. Výhodnìjší v léèbì se jeví kombinace temozolomidu a kanabinoidù. Kanabinoidy umožòují úèinnost TMZ na nádory, ve kterých je vysoká exprese MGMT. Podání kanabinoidù a TMZ orálnì (žaludeèní sondou) výraznì snižuje rùst nádoru. THC zvyšuje cytotoxickou a protinádorovou aktivitu TMZ (Torres et al., 2011). Submaximální dávka THC + CBD zvyšuje protinádorovou aktivitu TMZ. Kombinaèní léèba by tak mohla být další nadìjí v boji s touto nemocí. Zdá se, že kanabinoidy jsou bezpeèné a jejich potenciální nepøíznivé úèinky jsou v rozsahu tìch, které jsou pøípustné u jiné léèby, zvláštì pak u léèby rakoviny. (Obrázek 1.) l

2 ZÁVÌR

Vzhledem k tomu, že se pravdìpodobnì brzy bude používat marihuana v Èeské republice jako lék, je tøeba mít na takový lék samozøejmì pøísné požadavky na pìstování, sklizeò a zpracování konopných rostlin a na kvalitu (dùraz na hlavní aktivní kanabinoidy a homogenitu rostlinného materiálu) nejen surového materiálu (tj. vrcholkù samièího kvìten-

64

ADIKTOLOGIE

HANUŠ, L. O.

ství konopí), ale i na z nich pøipravené léèebné pøípravky a v nich obsažené léèivé látky. Dùležitý je také zpùsob podání (kouøení, vaporizace, perorálnì extrakt èi rostlinu v potravì, sublinguálnì v oleji, orálnì ve spreji èi rektálnì formou èípkù), vlastní úèinnost tìchto pøípravkù a také jejich bezpeènost. S tím samozøejmì také souvisí vyèlenìní lékaøù zodpovìdných za udìlování licence nemocným k léèbì léèebným konopím, pøípadné povolení pìstitelù konopí s licencí a zajištìní analytické laboratoøe (èi laboratoøí) k zjišťování kvality léèebného konopí. Pokud nemocný bude za léèebné konopí platit (pracovní skupina však doporuèila úhradu léèby ze zdravotního pojištìní), je tøeba stanovit oficiální cenu jednotlivých pøípravkù, která bude veøejnì známá. Dnes je již každému jasné, že léèebné úèinky konopí nejsou výmyslem jeho náruživých konzumentù a/nebo zastáncù jeho legalizace. Zákon by mìl umožnit užívat konopí a jeho produkty k léèebnému úèelu a naopak trestat vývozce a dovozce nelegálních drog a jejich dealery. V celém systému použití léèebného konopí je také nutné identifikovat nejen ty pacienty, kterým mùže pøinést užitek a pomoci jim v nemoci, nýbrž i ty, kteøí by na tom mohli prodìlat a kterým by mohlo uškodit. V budoucnu pùjde ruku v ruce s léèbou konopím také léèba pomocí agonistù a antagonistù vázajících se na kanabinoidní receptory. Prof. Mechoulam kdysi øekl, že „co dokáže THC, to dokáže i anandamid.“ Objev kanabinoidních receptorù a endogenních kanabinoidù pøispìl k objasnìní léèivých úèinkù konopí a jejich intenzivnímu výzkumu. Je známo, že když v roce 1921 kanadští vìdci Fredrick Grant Banting, Charles Herbert Best, John James Richard Macleod a James Bertram Collip objevili inzulín, byl použit v klinické praxi již v lednu 1922. Když v roce 1935 Edward Calvin Kendall objevil kortizon, byl již v následujícím roce podán pacientùm a stal se úspìšným lékem. Proto se zdá být pøekvapujícím, že látka vlastní tìlu – anandamid – není dosud vyzkoušena èi používána k léèebným úèelùm místo THC. Je to velice choulostivá otázka. Anandamid jsme objevili pøed 19 lety, 2-arachidonoyl glycerol pøed 16 lety a dosud nebyl oficiálnì podán èlovìku ani anandamid ani 2-arachidonoyl glycerol. Dnes je každá látka pøed jejím podáním pacientovi dùkladnì zkoumána a takový výzkum si mùže finanènì dovolit pouze farmaceutická firma. Jak jsme již uvedli, používá se dnes konopí oficiálnì pouze v paliativní léèbì, a to jen v nìkolika málo státech. Paliativní léèba je také léèba. Pacient netrpí a netrpí celá jeho rodina, i když nemoc vlastnì postupuje dále. Tato léèba prodlouží i život. Budou pøípady, kdy konopí nemoc vyléèí. Budou i pøípady, kdy se stav pacienta zlepší a budou také pøípady, kdy mu taková léèba vùbec nepomùže. Napøíklad v Izraeli ukonèuje léèbu konopím dobrovolnì zhruba deset procent nemocných, protože se pøi této léèbì buïto necítili dobøe, nebo jim léèba nepomohla. Nebylo by správné dávat pacientùm falešnou nadìji, že konopí pomùže každému.


400

Obr. 1 / Fig. 1 (Guzmán, 2003)

Ceramid (%)

Rozdílná kanabinoidní signalizace u pøemìnìných (gliomových) a nezmìnìných (astrocytù neboli astroglií) gliových bunìk 300

U gliomových bunìk mohou kanabinoidy vyvolat dvì maxima ceramidu (plná èára). Ke krátkodobému maximu dochází prostøednictvím hydrolýzy sfingomyelinu a nemá souvislost s apoptózou. K dlouhodobému maximu

200

dochází de novo syntézou ceramidu, je zapojeno do apoptózy a neobjevuje se u normálních astrocytù nebo u klonù gliomových bunìk, které jsou rezistentní ke kanabinoidy vyvolané apoptóze (pøerušovaná èára). U gliomových bunìk kanabinoidy vyvolaná akumulace ceramidu inhibuje

100

Akt kinázu a vyvolává apoptózu, zatímco u normálních astrocytù kanabinoidy aktivují Akt kinázu a zabraòují ceramidem vyvolanou inhibici 0

0,1

1

2

3

4

5

Doba (dny)

Akt kinázy, èímž podporují pøežití. Není bez zajímavosti, že tato odolnost pùvodních astrocytù ke kanabinoidem vyvolané de novo syntéze ceramidu a apoptóze je specifická, neboť vystavení tìchto bunìk jiným podnìtùm, jakými jsou pøíjem palmitátu nebo nedostatek séra vyvolává apoptózu prostøednictvím de novo syntézy ceramidu. Je proto docela možné, že kanabinoidní receptory regulují pøežití bunìk a bunìènou smrt rozdílnì u pøemìnìných a nezmìnìných bunìk.

Gliomové buòky

Astrocyty

Kanabinoid CB1

akumulace ceramidu

ceramid

inhibice kinázy Akt

Akt

Apoptóza

Nejdále je ve výzkumu rakoviny a konopí skupina Manuela Guzmána ve Španìlsku. Prokázali, že aktivní látka z marihuany (THC) likviduje rakovinné buòky a prakticky neovlivòuje (nebo témìø neovlivòuje) buòky zdravé. Intenzivnì se na tom tedy pracuje. Nìkteré druhy rakoviny mohou být spolehlivì zlikvidovány, a nìkteré ne. Ale to poøád neznamená, že když se vyléèí z rakoviny jeden pacient, vyléèí se z ní i druhý. Pøesto jsou velké nadìje, že u urèitého procenta pacientù bude THC léèit rakovinu, která vznikne v mozku, rakovinu prsu, tlustého støeva èi rakovinu prosta-


akumulace ceramidu

ceramid

Akt

aktivace kinázy Akt

Pøežití

ty. Tam vypadají studie velice nadìjnì. Vypadá to, že urèité procento lidí se bude moci vyléèit. Ale zase, nevyléèí se všichni. Znovu opakuji, bylo by chybné se domnívat, že se jedná o panaceum, které vyléèí vše, jak si myslí i nìkteøí léèitelé. Samozøejmì, nìkteré druhy rakoviny konopí vyléèí, ale ne každá odrùda konopí, ne všechny druhy rakoviny, ne u všech pacientù a ne ve všech stadiích nemoci.

ADIKTOLOGIE

65

LITERATURA / REFERENCES l Aguado, T., Carracedo, A., Julien, B., Velasco, G., Milman, G., Mechoulam,

l De Lago, E., Gustafsson, S. B., Fernández-Ruiz, J., Nilsson, J., Jacobsson,

R., Alvarez, L., Guzmán, M., Galve-Roperh, I. (2007). Cannabinoids induce glio-

S. O. P., Fowler, C. J. (2006). Acyl-based anandamide uptake inhibitors cause

ma stem-like cell differentiation and inhibit gliomagenesis. Journal of Biologi-

rapid toxicity to C6 glioma cells at pharmacologically relevant concentrations.

cal Chemistry, 282, 6854–6862.

Journal of Neurochemistry, 99, 677–688.

l Bifulco, M., Di Marzo, V. (2002). Targeting the endocannabinoid system in

l Devane, W. A., Dysarz III, F. A., Ross, J. M., Melvin, L. S., Howlett, A. C.

cancer therapy: a call for further research. Nature Medicine, 8, 547–550.

(1988). Determination and characterization of a cannabinoid receptor in rat

l Bifulco, K., Laezza, C., Portella, G., Vitale, M., Orlando, P., De Petrocellis,

brain. Molecular Pharmacology, 34(5), 605–613.

L., Di Marzo, V. (2001). Control by the endogenous cannabinoid system of rat

l Devane, W. A., Hanuš, L., Breuer, A., Pertwee, R. G., Stevenson, L. A., Grif-

oncogene-dependent tumor growth. FASEB Journal, 15, 2745–2747.

fin, G., Gibson, D., Mandelbaum, A., Etinger, A., Mechoulam, R. (1992). Isola-

l Blázquez, C., Carracedo, A., Barrado, L., Real, P. J., Fernindez-Luna, J. L.,

tion and structure of a brain constituent that binds to the cannabinoid recep-

Velasco, G., Malumbres, M., Guzman, M. (2006). Cannabinoid receptors as

tor. Science, 258, 1946–1949.

novel targets for the treatment of melanoma. FASEB Journal, 20(14),

l Duntsch, C., Krishna Divi, M., Jones, T., Zhou, Q., Krishnamurthy, M., Bo-

2633–2635.

ehm, P., Wood, W., Sills, A., Moore II, B. M. (2006). Safety and efficacy of a no-

l Blázquez, C., Carracedo, A., Salazar, M., Lorente, M., Egia, A., González-

vel cannabinoid chemotherapeutic, KM-233, for the treatment of high-grade

-Feria, L., Haro, A., Velasco, G., Guzmán, M. (2008a). Down-regulation of tis-

glioma. Journal of Neuro-Oncology, 77, 143–152.

sue inhibitor of metalloproteinases-1 in gliomas: a new marker of cannabino-

l Emboden, W. A. (1974). Cannabis – a polytypic genus. Economic Botany,

id antitumoral activity? Neuropharmacology, 54, 235–243.

28, 304–310.

l Blázquez, C., Casanova, M. L., Planas, A., del Pulgar, T. G., Villanueva, C.,

l Esposito, G., Izzo, A. A., Di Rosa, M., Iuvone, T. (2001). Selective cannabi-

Fernández-Aceñero, M. J., Aragonés, J., Huffman, J. W., Jorcano, J. L., Guz-

noid CB1 receptor-mediated inhibition of inducible nitric oxide synthase pro-

mán, M. (2003) Inhibition of tumor angiogenesis by cannabinoids. FASEB

tein expression in C6 rat glioma cells. Journal of Neurochemistry, 78,

Journal, 17, 529–531.

835–841.

l Blázquez, C., González-Feria, L., Álvarez, L., Haro, A., Llanos Casanova, M.,

l Fowler, C. J., Jonsson, K.-O., Andersson, A., Juntunen, J., Järvinen, T.,

Guzmán, M. (2004). Cannabinoids inhibit the vascular endothelial growth fac-

Vandevoorde, S., Lambert, D. M., Jerman, J. C., Smart, D. (2003). Inhibition of

tor pathway in gliomas. Cancer Research, 64, 5617–5623.

C6 glioma cell proliferation by anandamide, 1-arachidonoylglycerol, and by

l Blázquez,

a water soluble phosphate ester of anandamide: variability in response and

C., Salazar, M., Carracedo, A., Lorente, M., Egia, A.,

González-Feria, L., Haro, A., Velasco, G., Guzmán, M. (2008b). Cannabinoids

66

involvement of arachidonic acid. Biochemical Pharmacology, 66, 757–767.

inhibit glioma cell invasion by down-regulating matrix Metalloproteinase-2 ex-

l Galanti, G., Fisher, T., Kventsel, I., Shoham, J., Gallily, R., Mechoulam, R.,

pression. Cancer Research, 68(6), 1945–52.

Lavie,

l Calatozzolo, C., Salmaggi, A., Pollo, B., Sciacca, F. L., Lorenzetti, M., Fran-

ta9-Tetrahydrocannabinol inhibits cell cycle progression by downregulation of

zini, A., Boiardi, A., Broggi, G., Marras, C. (2007). Expression of cannabinoid

E2F1 in human glioblastoma multiforme cells. Acta Oncologica, 47,

G.,

Amariglio,

N.,

Rechavi,

G.,

Toren,

A.

(2008).

Del-

receptors and neurotrophins in human gliomas. Neurological Sciences, 28,

1062–1070.

304–310.

l Galve-Roperh, I., Sánchez, C., Cortés, M. L., Gómez del Pulgar, T., Izquier-

l Casanova, M. L., Blázquez, C., Martinez-Palacio, J., Villanueva, C.,

do, M., Guzmán, M. (2000). Anti-tumoral action of cannabinoids: Involvement

Fernandez-Acenero, M. J., Huffman, J. W., Jorcano, J. L., Guzman, M. (2003).

of sustained ceramide accumulation and extracellular signal-regulated kinase

Inhibition of skin tumor growth and angiogenesis in vivo by activation of can-

activation. Nature Medicine, 6(3), 313–318.

nabinoid receptors. Journal of Clinical Investigation, 111(1), 43–50.

l Gaoni, Y., Mechoulam, R. (1964). Isolation, structure and partial synthesis

l Carracedo, A., Geelen, M. J. H., Diez, M., Hanada, K., Guzmán, M., Velas-

of an active constituent of hashish. Journal of the American Chemical Society,

co, G. (2004). Ceramide sensitizes astrocytes to oxidative stress: protective

86, 1646–1647.

role of cannabinoids. Biochemical Journal, 380(2), 435–440.

l Gómez del Pulgar, T., de Ceballos, M. L., Guzmán, M., Velasco, G. (2002).

l Carracedo, A., Gironella, M., Lorente, M., Garcia, S., Guzman, M., Velasco,

Cannabinoids protect astrocytes from ceramide-induced apoptosis through

G., Iovanna, J. L. (2006a). Cannabinoids induce apoptosis of pancreatic tumor

the Phosphatidylinositol 3-Kinase/Protein Kinase B pathway. Journal of Biolo-

cells via endoplasmic reticulum stress-related genes. Cancer Research,

gical Chemistry, 277(39), 36527–36533.

66(13), 6748–6755.

l Gómez del Pulgar, T., Velasco, G., Sánchez, C., Haro, A., Guzmán, M.

l Carracedo, A., Lorente, M., Egia, A., Blázquez, C., Garcia, S., Giroux, V.,

(2002). De novo-synthesized ceramide is involved in cannabinoid-induced

Malicet, C., Villuendas, R., Gironella, M., Gonzalez-Feria, L., Piris, M. A., Iovan-

apoptosis. Biochemical Journal, 363, 183–188.

na, J. L., Guzman, M., Velasco, G. (2006b). The stress-regulated protein p8

l Guzmán, M. (2003). Cannabinoids: potential anticancer agents. Nature Re-

mediates cannabinoid-induced apoptosis of tumor cells. Cancer Cell, 9(4),

views Cancor, 3, 745–755.

301–312.

l Guzmán, M. (2006). Cannabinoids: potential antitumoral agents? Cannabi-

l Chao, M., Xianhou, Y., Pucha, J., Zhihua, W., Zhiqiang, L., Changjun, C.

noids, 1(2), 15–17.

(2007). Effects of anandamide on proliferation and apoptosis of human glio-

l Goncharov, I., Weiner, L., Vogel, Z. (2005). Delta9-Tetrahydrocannabinol in-

ma U251 cell line. Zhonghua Shiyan Waike Zazhi, 24(4), 468–470.

creases c6 glioma cell death produced by oxidative stress. Neuroscience,

l Contassot, E., Wilmotte, R., Tenan, M., Belkouch, M.-C., Schnüriger, V., de

134, 567–574.

Tribolet, N., Bourkhardt, K., Dietrich, P.-Y. (2004). Arachidonylethanolamide

l Guzmán, M. (2011). Therapeutic potential of cannabinoids as anticancer

induces apoptosis of human glioma Cells through vanilloid receptor-1. Jour-

drugs. IACM 6th Conference on Cannabinoids in Medicine and 5th European

nal of Neuropathology and Experimental Neurology, 63, 956–963.

Workshop on Cannabinoid Research, September 8–10, 2011, University of

l De Jesús, M. L., Hostalot, C., Garibi, J. M., Sallés, J., Javier Meana, J., Cal-

Bonn, Germany, Abstracts, page 32.

lado, L. F. (2010). Opposite changes in cannabinoid CB1 and CB2 receptor ex-

l Guzmán, M., Duarte, M. J., Blázquez, C., Ravina, J., Rosa, M. C.,

pression in human gliomas. Neurochemistry International, 56, 829–833.

Galve-Roperh, I., Sánchez, C., Velasco, G., González-Feria, L. (2006). A pilot

l de Lamarck, J. B. (1785). Encyclopédie Méthodique de Botanique, vol. 1,

clinical study of delta9-tetrahydrocannabinol in patients with recurrent gliob-

pt. 2. Paris, France, pp. 694–695.

lastoma multiforme. British Journal of Cancer, 95, 197–203.

ADIKTOLOGIE

HANUŠ, L. O.


l Guzmán, M.,Sanchez, C.,Galve-Roperh, I. (2001). Control of the cell survi-

l Ogretmen, B., Hannun, Y. A. (2004). Biologically active sphingolipids in

val/death decision by cannabinoids. Journal of Molecular Medicine,

cancer pathogenesis and treatment. Nature Reviews Cancer, 4(8), 604–616.

78(11), 613–625.

l Petersen, G., Moesgaard, B., Schmid, P. C., Schmid, H. H. O., Broholm, H.,

l Hanuš, L. O. (2009). Pharmacological and therapeutic secrets of plant and

Kosteljanetz, M., Hansen, H. S. (2005). Endocannabinoid metabolism in hu-

brain (endo)cannabinoids. Medicinal Research Reviews, 29(2), 213–271.

man glioblastomas and meningiomas compared to human non-tumour brain

l Held-Feindt, J., Dörner, L., Sahan, G., Mehdorn, H. M., Mentlein, R. (2006).

tissue. Journal of Neurochemistry, 93, 299–309.

Cannabinoid receptors in human astroglial tumors. Journal of Neurochemis-

l Piomelli, D. (2000). Pot of gold for glioma therapy. Nature Medicine, 6,

try, 98, 886–893.

255–256.

l Jacobsson, S. O. P., Wallin, T., Fowler, C. J. (2001). Inhibition of rat C6 glio-

l Ross, S. A., Slade, D., Ahmed, S. A., Radwan, M. M., ElSohly, M. A. (2008).

ma cell proliferation by endogenous and synthetic cannabinoids. Relative in-

New cannabinoids from high potency Cannabis sativa. 18th Annual Symposi-

volvement of cannabinoid and vanilloid receptors. Journal of Pharmacology

um of the ICRS, Aviemore, Scotland, June 25–29, 2008; Abstracts, p. P141.

and Experimental Therapeutics, 299, 951–959.

l Salazar, M., Carracedo, A., Salanueva, I. J., Hernandez-Tiedra, S., Lorente,

l Linnaeus, C. (1753). Species Plantarum 2: 1027. Salvius, Stockholm. (Fac-

M., Egia, A., Vazquez, P., Blázquez, C., Torres, S., Garcia, S., Nowak, J., Fimia,

simile edition, 1957–1959. Ray Society, London, U.K.)

G. M., Piacentini, M., Cecconi, F., Pandolfi, P. P., Gonzalez-Feria, L., Iovanna,

l Lorente,

M.,

Carracedo,

A.,

Torres,

S.,

Natali,

F.,

Egia,

A.,

J. L., Guzmán, M., Boya, P., Velasco, G. (2009a). Cannabinoid action induces

Hernández-Tiedra, S., Salazar, M., Blázquez, C., Guzmán, M., Velasco, G.

autophagy-mediated cell death through stimulation of ER stress in human gli-

(2009). Amphiregulin is a factor for resistance of glioma cells to

oma cells. Journal of Clinical Investigation, 119, 1359–1372.

cannabinoid-induced apoptosis. Glia, 57, 1374–1385.

l Sanchez, C., de Ceballos, M. L., Gomez del Pulgar, T., Rueda, D., Corba-

l Lorente, M., Torres, S., Salazar, M., Carracedo, A., Hernández-Tiedra, S.,

cho, C., Velasco, G., Galve-Roperh, I., Huffman, J. W., Ramon y Cajal, S., Guz-

Rodríguez-Fornés, F., García-Taboada, E., Meléndez, B., Mollejo, M.,

man, M. (2001). Inhibition of glioma growth in vivo by selective activation of

Campos-Martín, Y., Lakatosh, S. A., Barcia, J., Guzmán, M., Velasco, G.

the CB2 cannabinoid receptor. Cancer Research, 61(15), 5784–5789.

(2011). Stimulation of the midkine/ALK axis renders glioma cells resistant to

l Sanchez, C., Galve-Roperh, I., Canova, C., Brachet, P., Guzman, M. (1998).

cannabinoid antitumoral action. Cell Death and Differentiation, 18, 959–973.

Delta9-tetrahydrocannabinol induces apoptosis in C6 glioma cells. FEBS Let-

l Maccarrone, M., Attinà, M., Cartoni, A., Bari, M., Finazzi-Agrò, A. (2001).

ters, 436(1), 6–10.

Gas chromatography-mass spectrometry analysis of endogenous cannabino-

l Sánchez, C., Velasco, G., Guzmán, M. (1997). Delta9-tetrahydrocannabinol

ids in healthy and tumoral human brain and human cells in culture. Journal of

stimulates glucose utilization in C6 glioma cells. Brain Research, 767, 64–71.

Neurochemistry, 76, 594–601.

l Schultes, R. E. (1970). Random thoughts and queries on the botany of Can-

l Marcu, J. P., Christian, R. T., Lau, D., Zielinski, A. J., Horowitz, M. P., Lee,

nabis. In: Joyce C. R. B. and Curry S. H. (eds), The Botany and chemistry of

J., Pakdel, A., Allison, J., Limbad, C., Moore, D. H., Yount, G. L., Desprez,

cannabis. J. & A. Churchill, London, pp. 11–38.

P.-Y., McAllister, S. D. (2010). Cannabidiol enhances the inhibitory effects of

l Schulte, R. E., Hofmann, A. (1980). Botany and chemistry of hallucinogens.

D9-tetrahydrocannabinol on human glioblastoma cell proliferation and survi-

C. C. Thomas, Springfield, Illinois, pp. 82–116.

val. Molecular Cancer Therapeutics, 9(1), 180–189.

l Schultes, R. E., Klein, W. M., Plowman, T., Lockwood, T. E. (1974). Canna-

l Massi, P., Vaccani, A., Bianchessi, S., Costa, B., Macchi, P., Parolaro, D.

bis: an example of taxonomic neglect. Harvard University Botanical Museum

(2006). The non-psychoactive cannabidiol triggers caspase activation and oxi-

Leaflets, 23, 337–367.

dative stress in human glioma cells. Cellular and Molecular Life Sciences, 63,

l Stella, N. (2010). Cannabinoid and cannabinoid-like receptors in microglia,

2057–2066.

astrocytes and astrocytomas. Glia, 58,1017–1030.

l Massi, P., Vaccani, A., Ceruti, S., Colombo, A., Abbracchio, M.P., Parolaro,

l Šantavý, F. (1964). Notes on the structure of cannabidiol compounds. Acta

D. (2004). Antitumor effects of cannabidiol, a nonpsychoactive cannabinoid,

Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultatis Mediace, 35, 5–9.

on human glioma cell lines. Journal of Pharmacology and Experimental Thera-

l Torres, S., Lorente, M., Rodríguez-Fornés, F., Hernández-Tiedra, S., Sala-

peutics, 308, 838–845.

zar, M., García-Taboada, E., Barcia, J., Guzmán, M., Velasco, G. (2011). A com-

l Massi, P., Valenti, M., Vaccani, A., Gasperi, V., Perletti, G., Marras, E., Fez-

bined preclinical therapy of cannabinoids and temozolomide against glioma

za, F., Maccarrone, M., Parolaro, D. (2008). 5-Lipoxygenase and anandamide

Molecular Cancer Therapeutics, 10(1), 90–103.

cannabidiol,

l Vaccani, A., Massi, P., Colombo, A., Rubino, T., Parolaro, D. (2005). Canna-

a non-psychoactive cannabinoid. Journal of Neurochemistry, 104, 1091–1100.

bidiol inhibits human glioma cell migration through a cannabinoid

hydrolase

(FAAH)

mediate

the

antitumor

activity

of

l McAllister, S. D., Chan, C., Taft, R. J., Luu, T., Abood, M. E., Moore, D. H.,

receptor-independent mechanism. British Journal of Pharmacology, 144,

Aldape, K., Yount, G. (2005). Cannabinoids selectively inhibit proliferation and

1032–1036.

induce death of cultured human glioblastoma multiforme cells. Journal of

l Velasco, G., Carracedo, A., Blazquez, C., Lorente, M., Aguado, T., Haro, A.,

Neuro-Oncology, 74, 31–40.

Sanchez, C., Galve-Roperh, I., Guzmán, M. (2007) Cannabinoids and gliomas.

l McKallip, R. J., Lombard, C., Fisher, M., Martin, B. R., Ryu, S., Grant, S.,

Molecular Neurobiology, 36(1), 60–67.

Nagarkatti, P. S., Nagarkatti, M. (2002). Targeting CB2 cannabinoid receptors

l Velasco, G., Galve-Roperh, I., Sánchez, C., Blázquez, C., Guzmán, M.

as a novel therapy to treat malignant lymphoblastic disease. Blood, 100,

(2004). Hypothesis: cannabinoid therapy for the treatment of gliomas? Neuro-

627–634.

pharmacology, 47, 315–323.

l Mechoulam, R., Spatz, M., Shohami, E. (2002). Endocannabinoids and

l Widmer, M., Hanemann, C. O., Zajicek, J. (2008). High concentrations of

neuroprotection. Sci. STKE RE5.

cannabinoids activate apoptosis in human U373MG glioma cells. Journal of

l Molina-Holgado, E., Vela, J. M., Arevalo-Martin, A., Almazan, G.,

Neuroscience Research, 86, 3212–3220.

Molina-Holgado, F., Borrell, J., Guaza, C. (2002). Cannabinoids promote oligodendrocyte progenitor survival: involvement of cannabinoid receptors and phosphatidylinositol-3

kinase/Akt

signaling.

Journal

of

Neuroscien-

ce, 22(22), 9742–9753. l Munson, A. E., Harris, L. S., Friedman, M. A., Dewey, W. L., Carchman, R.

A. (1975). Antineoplastic activity of cannabinoids. Journal of the National Cancer Institute, 55(3), 597–602.

67


ADIKTOLOGIE

67

ZPRÁVY LAUREÁTEM CENY ADIKTOLOGIE 2011 SE STAL doc. MUDr. et PhDr. KAMIL KALINA, DrSc.

V úterý 6. prosince 2011 probìhlo slavnostní

efektivních programù. Docent Kalina v rámci

mezi policií a pracovníky terénních programù

udílení Ceny adiktologie v prostorách pražského

slavnostního pøedání hovoøil o nových trendech

a vedla jednání na úrovni mìstských èástí

kina Atlas. Laureátem Ceny adiktologie 2011 se

v užívání návykových látek, které tento obor

a soukromých subjektù. Cenu v roce 2010

stal lékaø, psycholog a vysokoškolský pedagog

historicky provázejí.

dostali Aleš Herzog, Evžen Klouèek, Vojtìch

doc. MUDr. et PhDr. Kamil Kalina, DrSc.

Slavnostní pøedání Ceny adiktologie probìhlo

Janouškovec z organizací Sananim o. s., Drop

v kinì Atlas. Navázal na nìj diskusní panel, který

IN, Progressive. V roce 2011 byla udìlena

Doc. MUDr. et PhDr. Kamil Kalina, DrSc., zahájil

reflektoval aktuální trendy v oboru. Nad

obèanskému sdružení Sananim za projekt

v 70. letech svou kariéru inovativními pøístupy

problematikou nových syntetických drog,

Poradna pro rozumné rodièe a za mimoøádný

k léèbì psychóz, když otevøel první denní

možností a mezí vymáhání práva a snižování

pøínos oboru adiktologie.

stacionáøe a terapeutické komunity pro

poptávky a vztahem mezi tìmito pilíøi

Odborná veøejnost mohla také již poètvrté

psychotické a schizofrenní pacienty. Od konce

protidrogové politiky diskutovali spolu

nominovat kandidáta na Anticenu „BadTrip“,

80. let se potom jako vedoucí organizace Filia

s úèastníky slavnostního pøedávání Ceny

která je urèena nejhoršímu adiktologickému

zamìøil na léèbu závislostních poruch. Koncem

adiktologie a jejím laureátem zástupci oboru

poèinu roku. Návrh na nominaci v jednotlivých

roku 1992, kdy byl souèasnì poslancem

adiktologie – odborná øeditelka sdružení

kategoriích mùže podat kdokoli, všechny

federálního parlamentu ÈSFR, patøil

Sananim o.s. PaedDr. Martina

nominace jsou pøijímány neanonymnì. Anticenu

k iniciátorùm a signatáøùm tzv. Vánoèního

Tìmínová-Richterová, vedoucí Národní

BadTrip opakovanì obdrželo Zastupitelstvo

memoranda o drogové politice, které vyzvalo

protidrogové centrály Policie ÈR plk. Mgr. Jakub

Støedoèeského kraje za neefektivní pøidìlování

vládu ÈR k formulování historicky první

Frydrych, vedoucí Národního monitorovacího

a plýtvání s finanèními prostøedky z veøejných

koncepce a programu drogové politiky. Díky

støediska pro drogy a drogové závislosti

zdrojù urèených na program protidrogové

této koncepci a jejímu vèasnému zavedení patøí

MUDr. Viktor Mravèík, PhD.

politiky.

Èeská republika v protidrogové politice dodnes

Cena adiktologie je v Èeské republice udílena již

O udìlení cen v jednotlivých kategoriích hlasuje

k tìm nejpokrokovìjším ze všech

šestým rokem. Na Cenu adiktologie mùže být

Rada Ceny adiktologie složená ze zástupcù

postkomunistických zemí. V následujícím roce

nominována osoba, jež je nebo byla aktivnì

oboru adiktologie z akademické obce, z oblasti

se stal prvním národním protidrogovým

èinná na území dnešní ÈR a jejíž práce mìla pro

koordinace drogové politiky a ze systému péèe

koordinátorem a do této funkce se následnì

obor adiktologie v ÈR mimoøádný význam.

o uživatele drog. Složení Rady Ceny adiktologie

vrátil v roce 2007.

Jejími laureáty se v minulých letech stali

bylo v roce 2010 rozšíøeno, aby rada

Mezitím pùsobil jako námìstek ministra

doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc., PhDr. Ludìk

reprezentovala celé spektrum služeb a institucí

zdravotnictví, odborný pracovník organizace

Kubièka, CSc., MUDr. Jana Novotná,

zastoupených v oboru adiktologie. Cenu

Sananim o. s., ale také jako pedagog v rámci

MUDr. Karel Hampl, CSc., MUDr. Pavel Bém

adiktologie organizaènì zajišťovalo Centrum

studijního oboru adiktologie na 1. lékaøské

a PhDr. Josef Radimecký, PhD., který obdržel

adiktologie PK 1. LF UK a VFN, nominovat

fakultì Univerzity Karlovy v Praze. Pro obor

Cenu adiktologie v roce 2010.

kandidáty v jednotlivých kategoriích mùže

adiktologie v prùbìhu své kariéry otevøel zcela

Od roku 2010 jsou nominace rozšíøeny o Cenu

odborná i širší veøejnost prostøednictvím

nové téma psychiatrických komorbidit, tedy

„Kiron“ za nejlepší poèin roku v oboru

nominaèního formuláøe na

èastého soubìhu mezi duševním onemocnìním

adiktologie, na kterou mùže být nominován

www.adiktologie.cz/cena.

a užíváním návykových látek. Byl také autorem

jednotlivec nebo celá organizace. Cenu Kiron

(Foto k textu na 2. stranì obálky.)

návrhu na certifikaci adiktologických služeb tak,

získala v loòském roce iniciativa Veøejné zdraví

Text a foto

aby finanèní prostøedky putovaly jen do

vs. veøejný poøádek, která upozornila na støety

Ing. Mgr. Vendula Bìláèková a archiv

REGIONÁLNÍ KONFERENCE NOVÉ DROGY – PREVENCE, LÉÈBA, REGULACE

68

Sborník abstrakt

úèinky tìchto látek na lidský organismus jsou

s novými drogami (tzv. Amsterdam shopy). Tato

Uživatelé nových drog hledají látky podobné

totiž neznámé, a jejich složení mùže být pro

reakce legislativy do velké míry zastavila

dnešním nelegálním drogám, ale s vyšší

uživatele velmi rizikové.

nabídku v kamenných obchodech, obchod na

èistotou èi dostupností. Výrobci nových drog se

Èeská republika na tuto problematiku

internetu však pokraèuje.

vyhýbají prohibici pøípravou látek, jež nebyly

zareagovala velmi flexibilnì. V dubnu 2011

Odborná regionální konference Nové drogy –

dosud na seznam nelegálních drog zaøazeny

nabyla úèinnosti novela zákona è. 167/1998 Sb.,

prevence, léèba, regulace si kladla za cíl shrnout

a mají srovnatelné úèinky jako tyto drogy.

o návykových látkách ve znìní pozdìjších

zkušenosti s novými syntetickými drogami

Problematika nových syntetických drog je tak

pøedpisù, a na seznam nelegálních drog tak bylo

v regionech Èeské republiky. Odborný program

jednou z reakcí na svìtovou drogovou prohibici

zaøazeno dalších 33 látek. Na základì ustanovení

pøedstavil reakci legislativy a orgánù èinných

a rozšíøení internetu, který umožòuje

trestního zákona o šíøení toxikomanie (jež se na

v trestním øízení, a souèasnì otevøel debatu

anonymizované pøepravní kanály a sdílení

seznam konkrétních drog neváže) bylo zahájeno

o systematickém postupu na stranì snižování

chemicko-technologických postupù. To vše

trestní stíhání nìkolika osob, jež v Èeské

poptávky po tìchto drogách a minimalizace

probíhá za zvýšeného rizika pro veøejné zdraví –

republice do té doby otevøely kamenné obchody

škod z jejich užívání. Cílem regionální

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / Suppl. ZPRÁVY

konference bylo otevøít platformu pro diskusi

Psychiatrické kliniky 1. lékaøské fakulty

veøejnou správou, soukromým a neziskovým

v oblasti snižování poptávky, která na rozdíl od

Univerzity Karlovy v Praze a VFN v Praze, ke

sektorem v adiktologii (NETAD)“, který je

rychlých krokù v oblasti snižování nabídky

stažení je na www.adiktologie.cz.

spolufinancován Evropským sociálním fondem

nebyla dosud podrobena odborné debatì

a státním rozpoètem ÈR.

a systematickému postupu.

Konference se uskuteènila v rámci projektu

Sborník z konference vydává SCAN, o. s.,

„Síťování vìdecko-výzkumných kapacit a cílený

Ing. Mgr. Vendula Bìláèková

ve spolupráci s Centrem adiktologie

rozvoj spolupráce mezi vysokými školami,

vedoucí programového výboru

Vážení pøátelé, dovolujeme si vás pozvat na

Doufáme, že vám konference pomùže získat

Vìøíme, že vás zamìøení konference zaujme.

další roèník AT konference 2012, který se

konkrétní pøedstavu o daných tématech

Veškeré podrobnosti naleznete na stránkách

uskuteèní ve dnech 13.–16. 5. 2012 opìt

a souèasnì bude inspirací pro vaši praxi.

AT konference 2012 (www.at-konference.cz).

v prostorech Kongres hotelu Jezerka

Upozoròujeme, že pro letošní roèník byla

Za jakékoliv vaše pøipomínky, nápady a jiné

u Seèské pøehrady.

stanovena uzávìrka pro pøihlašování pasivních

budeme velmi vdìèni. V pøípadì zájmu je

AT konference má dlouhou tradici a každým

úèastníkù na 10. 5. 2012.

posílejte na kontaktní e-mail AT konference.

Letošní roèník konference bude roèníkem zmìn.

Kongres hotel Jezerka si pro úèastníky pøipravil

Tìšíme se na shledání!

Oproti AT konferenci 2011 bude letošní

speciální nabídku v podobì trávení volného

Organizaèní výbor

konference rozdìlena do více témat, tzn. pro

èasu, a to:

AT KONFERENCE 2012

rokem navazuje na pøedchozí úspìšné roèníky.

každý den bude vyhrazeno jedno téma. A to v následujícím poøadí: Pondìlí: Úterý: Støeda:

l

2 hodiny v aquacentru – zdarma

l

1 hodina na sportovišti – možnost výbìru

1. Jak vlastnì léèíme závislosti?

z tìchto sportovišť: bowling, squash, tenis –

2. Zdraví terapeutù

zdarma

(jak peèují terapeuti sami o sebe)

l

Tìlocvièna se stolním tenisem – zdarma

3. Od výmìny støíkaèek k podávání

l

Fitness – zdarma

drog – kam smìøuje strategie harm

Na základì zkušeností z loòského roèníku, kdy

reduction za posledních 20 let?

byl hotel velmi brzy obsazen, si proto neváhejte

4. Jak se pøenáší vìda do praxe?

rezervovat ubytování co nejdøíve!

ADIKTOLOGIE

69

PRACOVNÍ PRÁVO PRO NEPRÁVNÍKY – ROZBORY VYBRANÝCH USTANOVENÍ, PRAKTICKÁ APLIKACE, VZORY A PØÍKLADY

KNIHY

Nešèáková Libuše Publikace je urèena manažerùm jak podnikatelských, tak i ostatních subjektù (neziskových a pøíspìvkových organizací), kteøí v rámci své vedoucí praxe øídí lidské zdroje. Ètenáø by v této knize mìl najít odpovìdi na své dotazy týkající se problematiky smìøující právì k aplikaci jednotlivých zákonù pøedevším z pohledu zamìstnavatele. Stìžejními tématy v rámci publikace jsou rozbory problematiky ustanovení, které èiní v praxi problémy, nebo z jejich aplikace plynou rizika zamìstnavatele. Publikace respektuje strukturu rozebíraných zákonù, zaujímá k nim osvìdèená a provìøená stanoviska, doporuèení, poskytuje vzory, praktické rozbory judikátù. Není však úèelem publikací poskytnout ètenáøi plnou citaci zákona s komentáøem. Pøedností publikace je maximální provázanost teoretických východisek s bohatou manažerskou a lektorskou praxí autorky a jejími zkušenostmi s uplatòováním tìchto poznatkù v rámci jednotlivých typù organizací a na jednotlivých stupních øízení. Grada Publishing, a. s., 160 × 240, brožová vazba, 272 stran, cena 329 Kè, 13,25 , ISBN: 978-80-247-4091-1, kat. èíslo 4144.

Publikaci si mùžete objednat na stránkách www.adiktologie.cz (èasopis Adiktologie, online objednávka). Redakce èasopisu Adiktologie, Centrum adiktologie PK 1. LF UK v Praze, Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 / e-mail: [email protected] / www.adiktologie.cz

RÉTORIKA PRO PEDAGOGY

KNIHY

Hájková Eva Kniha Rétorika pøináší fundovaný odborný výklad problematiky veøejných mluvených projevù, který je doveden do praktické aplikace v øadì cvièení k vytvoøení dovednosti kvalitnì promlouvat na veøejnosti. Zamìøuje se pøedevším na studenty uèitelství a na pedagogy v praxi, kromì doporuèení pro dospìlé uvádí napøíklad i øadu námìtù pro práci s žáky, mùže se však stát dobrým pomocníkem i pro zájemce z oblasti nepedagogické veøejnosti. Vedle tradièních ètyø krokù techniky øeèi, a to respirace, fonace, artikulace a práce s dalšími funkèními zvukovými prostøedky mluveného projevu, pøináší i øešení komunikaèních situací z pozic lingvistické pragmatiky, vìnuje se otázkám kooperativní komunikace, zdvoøilosti a umìní ji vyjádøit, asertivitì i stresu a jeho pøekonávání. Grada Publishing, a. s., 144 × 207, brožovaná vazba, 208 stran, cena 299 Kè, 13,46 , ISBN: 978-80-247-1990-0, kat. èíslo 2857.


70

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / Suppl.

KNIHY

KRIZOVÁ KOMUNIKACE S MÉDII

Bednáø Vojtìch Stala se vaše firma èi instituce pøedmìtem nežádoucího zájmu médií? Seznamte se spolu s námi se zásadami a možnostmi krizové mediální komunikace. Poznáte mechanismy mediální komunikace se zvláštním zøetelem ke vzniku situací, v nichž je potøeba použít právì krizovou komunikaci. Popíšeme vám praktické situace a naznaèíme vhodné reakce na nì. Kniha vám bude nejen uèebnicí, jež vás pøipraví na konkrétní problémy, ale i praktickou pomùckou, použitelnou tehdy, kdy se do krizové situace sami dostanete. Grada Publishing, a. s., 144 × 207, brožovaná vazba, 192 stran, cena 289 Kè, 12,99 , ISBN: 978-80-247-3780-5, kat. èíslo 2924.


ZÁKONÍK PRÁCE 2012 V PRAXI – KOMPLEXNÍ PRÙVODCE PRÁVNÍ STAV K 1. 1. 2012

KNIHY

Jakubka Jaroslav, Nešèáková Libuše Prùvodce smìruje k praktickým výkladovým problémùm s pøihlédnutím ke zmìnám zákoníku práce s úèinností od roku 2012. K oblastem, které jsou novelou dotèeny, patøí i základní zásady a principy pracovnìprávních vztahù nebo urèování neplatnosti právních úkonù v pracovnìprávních vztazích. Beze zmìn nezùstanou ani podmínky pracovního pomìru na dobu urèitou, problematika výpovìdní doby a výpovìdních dùvodù, dohody o provedení práce, doèasné pøidìlení zamìstnance. Zmìny nastanou v urèování pracovní doby, v èerpání dovolené èi v pøechodu práv a povinností z pracovnìprávních vztahù. Grada Publishing, a. s., 167 × 240, brožovaná vazba, 240 stran, cena 289 Kè, 12,99 , ISBN: 978-80-247-4037-9, kat. èíslo 4245.


ADIKTOLOGIE

71

EKONOMICKÉ A FINANÈNÍ ØÍZENÍ PRO NEEKONOMY 2., AKTUALIZOVANÉ A ROZŠÍØENÉ VYDÁNÍ

KNIHY

Scholleová Hana Chcete koneènì pochopit základy ekonomického a finanèního øízení firem? Potøebujete si doplnit chybìjící znalosti? Chtìli byste rozumìt svým kolegùm z ekonomického oddìlení a podkladùm, které pøipravují? Pak je tato kniha urèena právì vám! Øada manažerù a specialistù dobøe rozumí svému oboru, ale pociťují významné nedostatky v oblasti ekonomické teorie a její aplikace v praxi. Kniha pøístupnou formou, srozumitelnì a na mnoha øešených a diskutovaných ilustrativních pøíkladech osvìtluje základní ekonomické kategorie tak, aby nové poznatky byly pøímo využitelné v praxi. Nové vydání úspìšné publikace je rozšíøeno o dùležitou oblast øízení nákladù. V knize dále naleznete vysvìtlení základních úèetních výkazù (rozvaha, výsledovka, výkaz cash-flow), jejich vztahù a vypovídací schopnosti, budete se vìnovat rozboru finanèní výkonnosti firmy a seznámíte se s problematikou øízení krátkodobého financování a jeho zlepšením a možnostmi a optimalizací zdrojù dlouhodobého financování. Grada Publishing, a. s., 167 × 240, pevná vazba, 272 stran, 369 Kè, 16,61 , ISBN: 978-80-247-4004-1, kat. èíslo 3571.


BAREVNÝ ATLAS BIOCHEMIE PØEKLAD 4. VYDÁNÍ

KNIHY

Koolman Jan, Roehm Klaus-Heinrich Nezbytná názorná pomùcka jako doplnìk všech uèebnic biochemie na lékaøských a pøírodovìdeckých fakultách. Ocení ji lékaøi v bìžné lékaøské praxi i ti, kteøí se pøipravují v postgraduálním studiu na atestace. Biochemie èlovìka je pøedstavena v 215 barevných pøehledných schématech. Publikace krátce uvádí do chemie a biochemie – hlavní problematiky, dále uvádí provázanost mezi chemickou strukturou a biologickou funkcí nebo patologickými procesy. V knize najdete poslední informace, vývoj a poznatky z oboru, strukturu mnoha dùležitých molekul, pøílohou publikace je 12 stran tabulí schémat metabolizmu, seznam enzymù a mnohé další informace. Grada Publishing, a. s., 144 × 207, šitá vazba, celobarevná publikace, 512 stran, cena 999 Kè, 44,96 , ISBN: 978-80-247-2977-0, kat. èíslo 1650.


72

ADIKTOLOGIE

2011/ 11 / Suppl.

KNIHY

100 KREATIVNÍCH METOD A HER NA SEMINÁØE A WORKSHOPY

Klein Zamyat M. Knížka pøináší 100 atraktivních metod, her a nápadù na semináøe a workshopy, které nadchnou úèastníky a zvýší efektivitu vzdìlávání. Široké spektrum metod a her zlepší pøípravu a zaèátek semináøe, zatraktivní jeho prùbìh, vyhodnocení a závìr. Umožní vám zvolit správnou metodu pro jakýkoli uèební typ a vhodnou formu cvièení tak, aby byl trénink efektivnìjší a kreativnìjší. U každé metody èi hry se dozvíte její pøednosti a úèel, jasný popis jak postupovat, rùzné alternativy a konkrétní pøíklady. Ryze praktická pøíruèka je neocenitelným pomocníkem pro každého lektora a uèitele. Grada Publishing, a. s., 144 × 207, brožovaná vazba, 184 stran, cena 249 Kè, 11,21 , ISBN: 978-80-247-4023-2, kat. èíslo 3887.


KNIHY

PUBLISHING ADDICTION SCIENCE

Edited by Thomas F. Babor, Kerstin Stenius, Susan Savva, and Jean O´Reilly International Society of Addiction Journal Editors, 2008, 2nd edition Publishing Addiction Science is a comprehensive guide for addiction scientists – especially novice researchers – facing the complex process of publishing in scholarly journals. Written by an international group of addiction science journal editors and their colleagues, Publishing Addiction Science tackles such issues as choosing a journal, publishing qualitative research, responding to reviewers’ reports, becoming a reviewer yourself, and appropriate responses to ethical issues common to addiction science publishing. Addiction science publishing has grown tremendously in the past thirty years. There are now close to ninety journals in seventeen languages that specialise in addiction science as part of their broader mission. Despite these expanding opportunities, getting research published not only begins with choosing a journal: the conscientious researcher also faces a host of potential language, authorship, citation and ethical issues. International in its scope, and now in a thoroughly revised, expanded and updated second edition, the book gives special attention to the challenges for researchers from developing and non-English-speaking countries. Publishing Addiction Science is co-sponsored by the International Society of Addiction Journal Editors, and the Society for the Study of Addiction. Contents: Chapter 1: A Guide for the Perplexed Chapter 2: How to Choose a Journal: Scientific and Practical Considerations Chapter 3: Beyond the Anglo-American World: Advice for Researchers from Developing or Non-English-Speaking Countries Chapter 4: Getting Started: Publication Issues for Graduate Students, Postdoctoral fellows, and Other Novice Addiction Scientists Chapter 5: How to Write a Scientific Paper for a Peer-reviewed Journal Chapter 6: How to Write Publishable Qualitative Research Chapter 7: Use and Abuse of Citations Chapter 8: Coin of the Realm: Practical Procedures for Determining Authorship Chapter 9: Preparing Manuscripts and Responding to Reviewers’ Reports: Inside the Editorial Black Box Chapter 10: Reviewing Manuscripts for Addiction Journals: An Application of the Golden Rule Chapter 11: Dante’s Inferno: Seven Deadly Sins in Scientific Publishing and How to Avoid Them Chapter 12: The Road to Paradise: Moral reasoning in Addiction Publishing Chapter 13: Relationships with the Alcoholic Beverage Industry, Pharmaceutial Companies, and Other Funding Agencies: Holy Grail or Poisoned Chalice? Chapter 14: Addiction Publishing and the Meaning of (Scientific) Life (Fulltext: http://www.parint.org/isajewebsite/isajebook2.htm)

ADIKTOLOGIE

73

STUDIUM Zajímá tì role návykových látek ve spoleènosti a programy drogové politiky, které ji ovlivòují? Chceš být adiktolog, tedy odborník na závislosti, který rozumí základùm práva, sociologie, sociální práce, psychologie a zdravotní vìdy? Máš chuť bìhem studia a po nìm pracovat s lidmi, kteøí se chovají rizikovì, a motivovat je ke zmìnì?

Odpovìï je bakaláøské studium adiktologie! www.adiktologie.cz/studium Najdi si studium adiktologie na Facebooku!

BAKALÁØSKÉ STUDIUM ADIKTOLOGIE • zajímavý nelékaøský zdravotnický obor na 1. LF UK • • • •

v Praze v prezenèní a kombinované formì mezioborové vzdìlání s kvalifikací pro samostatnou práci ve zdravotnictví pestré studium vyuèované pøedními odborníky v oboru adiktologie studium v prezenèní nebo v distanèní podobì pøi zamìstnání možnost pokraèovat v magisterském stupni studia

O studiu: Bakaláøské studium adiktologie je rozvrženo do tøí let studia. V prvním roce je kladen dùraz pøedevším na osvojení znalostí v základních medicínských oborech, jež jsou doplnìny o úvod do studia adiktologie. Od druhého roèníku se studium soustøedí na odborné adiktologické pøedmìty s mezioborovým pøesahem do oblasti psychologie, sociální práce, sociologie, práva nebo kriminologie. Závìr studia je zamìøen na praktickou pøípravu, která zahrnuje zvládnutí základních poradenských a terapeutických dovedností. Studium je zakonèeno státní závìreènou zkoušku a obhájením odborné práce na aktuální adiktologické téma v Èeské republice. Studenti oboru adiktologie mají možnost strávit èást studia na zahranièních partnerských univerzitách a také dále pokraèovat v navazujícím magisterském studiu adiktologie na 1. LF UK v Praze. Bakaláøský program adiktologie lze studovat také v kombinované podobì, což umožòuje doplnit si odborné VŠ vzdìlání pøi zamìstnání. Uplatnìní absolventù: Absolventi oboru adiktologie se uplatòují zejména jako pracovníci preventivních programù užívání návykových látek a pracovníci služeb pro uži-

74

ADIKTOLOGIE

vatele drog (zdravotnických i nezdravotnických, státních i nestátních), a dále jako pracovníci veøejné správy koordinující systém péèe pro uživatele drog a prevence rizikového chování. Osvojené znalosti a dovednosti mohou uplatnit v širokém spektru multidisciplinárních týmù, jež se zabývají øešením problémù spojených s užíváním návykových látek v rùzných pracovních prostøedích – napø. nízkoprahové zaøízení pro uživatele drog, terapeutická komunita, zaøízení sociálních služeb nebo speciálního školství, vìzeòská služba, policie èi soukromý sektor. Profese adiktologa je zaøazena mezi nelékaøská zdravotnická povolání, a to novelou zákona è. 96/2004 Sb., adiktolog tak mùže provádìt samostatnou práci ve zdravotnictví. Požadavky na uchazeèe: Studium je vhodné pro všechny, kdo se zajímají o interdisciplinární obor adiktologie nebo v nìm pracují a kdo dokonèili úplné støedoškolské vzdìlání s maturitou. Pøijímací øízení se skládá ze dvou èástí, písemné a ústní zkoušky, jež mají povinnou a dobrovolnou èást. Uchazeè bude ke studiu pøijat, pokud úspìšnì zvládne obì povinné èásti zamìøené na znalosti v oboru adiktologie, biologie, chemie a fyziky v rozsahu dostupných modelových otázek. V dobrovolné èásti uchazeè dokládá svou motivaci ke studiu odbornou praxí nebo písemnou prací v oboru adiktologie. Termín pro zasílání pøihlášek k pøijímacímu øízení je 28. únor daného roku. Zájemci o studium musí ve stanoveném termínu zaslat vyplnìnou pøihlášku k pøijímacímu øízení (ke stažení na http://is.cuni.cz/studium), potvrzení od praktického lékaøe a potvrzení o zaplacení poplatku za úkony spojené s pøijímacím øízením a úspìšnì složit pøijímací zkoušky.

2011/ 11 / Suppl.

STUDIUM Zajímá tì problematika veøejného a duševního zdraví v kontextu dalších oborù, jako je právo, sociologie, sociální práce, psychologie nebo ekonomie? Baví tì výzkum v oblasti spoleèenských vìd a zajímá tì jeho využití v praktické drogové politice? Chceš se podílet na obrazu návykových látek ve spoleènosti, programech pro jejich uživatele a na koordinaci tìchto programù?

Odpovìï je magisterské studium adiktologie! www.adiktologie.cz/studium Najdi si studium adiktologie na Facebooku!

MAGISTERSKÉ STUDIUM ADIKTOLOGIE • navazující magisterský obor na 1. lékaøské fakultì UK

v Praze • mezioborové vzdìlání s kvalifikací pro samostatnou práci ve zdravotnictví • pestré studium vyuèované pøedními odborníky v oboru adiktologie O studiu: Navazující magisterské studium adiktologie je rozvrženo do dvou let studia. Studium absolventy vybaví teoretickými poznatky a praktickými dovednostmi z oblasti prevence a léèby závislostí a drogové politiky. Program souèasnì rozvíjí dvì samostatné studijní linie pøedstavované koncepty duševního zdraví (mental health) a veøejného zdraví (public health). Do studijního programu jsou zaøazeny dvì odborné stáže. Velký dùraz je kladen na položení základù vìdecko-výzkumné práce. Studijní program adiktologie vychází z rozvíjeného moderního mezioborového pøístupu, který nenabízí žádný z doposud existujících studijních oborù a o který je v praxi stále vìtší zájem. Absolventi jsou vybaveni pro další pokraèování v doktorském studijním programu. Uplatnìní absolventù: Absolventi magisterského oboru adiktologie se uplatní v oblasti preventivních programù užívání návykových látek, ve službách pro uživatele drog (zdravotnických i nezdravotnických, státních i nestátních), v oblasti výzkumu a vzdìlávání, ve veøejné správì koordinující systém péèe o uživatele drog a prevence rizikového chování nebo v oblasti vymáhání práva (policie, vìzeòská služba), a to zejména na manažerských a koordinaèních pozicích. Kombinace hlavních pilíøù studia vytváøí unikátní studijní profil splòující jak nároky spojené s dovednostmi v oboru adiktologie a všech jeho aplikaèních oblastech, tak možnost uplatnit se mimo oblast zdra-

votnictví všude tam, kde je po aplikaci konceptù duševního zdraví a veøejného zdraví v posledních letech stále silnìjší poptávka (školství, speciální školství, sociální péèe, rozvoj preventivních strategií a programù, soukromý sektor atd.). Profese adiktologa je zaøazena mezi nelékaøská zdravotnická povolání, a to novelou zákona è. 96/2004 Sb., adiktolog tak mùže provádìt samostatnou práci ve zdravotnictví. Tato kvalifikace je podmínìna absolvováním bakaláøského studijního programu adiktologie nebo splnìním kvalifikaèního kurzu. Požadavky na uchazeèe: Studium je vhodné pro absolventy VŠ bakaláøských studijních programù, vèetnì studijního programu Adiktologie. Absolventi jiných oborù než bakaláøského studijního programu Adiktologie mají možnost doplnit si znalosti a dovednosti z oboru adiktologie v rámci kvalifikaèního kurzu akreditovaného u Ministerstva zdravotnictví ÈR, který je zároveò podmínkou pro získání kvalifikaci adiktologa (a tedy samostatnou práci ve zdravotnických službách). Pøijímací øízení k magisterskému studiu adiktologie se skládá ze znalostního testu v oboru adiktologie v rozsahu, který odpovídá náplni bakaláøského programu adiktologie. Pøijímací zkoušky probíhají v písemné a následnì v ústní formì. V ústní èásti pøijímacího øízení je kromì výsledkù písemného testu zohlednìno také vypracování odborné práce v oboru adiktologie nebo doložená praxe v oboru adiktologie. Termín pro zasílání pøihlášek k pøijímacímu øízení je 28. únor daného roku. Zájemci o studium musí ve stanoveném termínu zaslat vyplnìnou pøihlášku k pøijímacímu øízení (ke stažení na http://is.cuni.cz/studium), potvrzení od praktického lékaøe a potvrzení o zaplacení poplatku za úkony spojené s pøijímacím øízením a úspìšnì složit pøijímací zkoušky.

ADIKTOLOGIE

75

Member of the International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE)

Recommend Documents