1
Mechanika kompozitů pro design KME-DMK © 2006 – 2015
Robert Zemčík
2
1 • Historie • Základní pojmy a vlastnosti • Klasifikace kompozitních materiálů.
3
Kompozitní materiál • • • •
skládá se ze dvou nebo více různých složek každá složka má jiné vlastnosti (mechanické, chemické) každá složka plní jinou funkci výsledné vlastnosti (výhody i nevýhody) jsou dány kombinací vlastností dílčích složek
4
Historie • první písemná zmínka o použití kompozitů: Bible kniha Exodus o Odchodu Izraelitů z Egypta 1.116
„Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl [lid Izraelský] Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.“ 1.14
„A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.“ 5.6-7
„I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka: Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu.“
5
Hlína + sláma = vepřovice • sláma působí jako zpevňující složka • navíc kyseliny uvolněné ze slámy hlínu vytvrzují • až 3x vyšší pevnost oproti samotné nepálené hlíně
břeh Dunaje, Rumunsko
ADOBE
6
Stavby z nepálené hlíny
Tambo Colorado, Peru Huaca del Sol, Peru, 450 AD
Huaca de la Luna, Peru
Citadela Arg-e Bam, Írán, 500 BC – 2003 AD
7
Přírodní kompozity • tkáně živočichů svaly, cévy, kosti, schránky
• pletivo rostlin dřevo
kmen ořešáku
ulita loděnky
srdeční céva
8
Kompozity na bázi dřeva • dřevovláknité desky (dřevotříska, sololit) lisované, lepené třísky, piliny
• překližky lepené vrstvy dřeva Egypt 3500 BC
• pykrete piliny v ledu 2. světová válka De Havilland Mosquito sendvič (překližka + balza) Habakkuk
9
Kompozity na bázi keramiky • keramická matrice + kovová výztuž keramika – tepelná odolnost kov – tažnost (nikl, molybden, kobalt) zubní výplně protézy, elektronické součástky, povrch raketoplánu, jaderné reaktory
Atlantis
CERMET
10
Kompozity na bázi kovů • matrice: hliník, hořčík, titan, ocel tepelná vodivost • výztuha: vlákna z uhlíku, boronu, SiC tuhost, pevnost auto-brzdy, bloky motoru, vrtáky, rámy kol Specialized S-Works
MMC
Porsche Boxter
11
Organické kompozity • asfalt (+ písek, kamínky) kostel J. z Arku, Nice
• železobeton (1848)
• zubní protézy (+ keramika) • syntaktická pěna (duté skleněné kuličky v matrici)
• ulita
12
Kompozity na bázi polymerů • matrice
FRP
(s různými příměsmi)
termoplasty
(lze opakovaně tepelně zpracovávat)
polyetylen, polystyren, PVC, PET
termosety
(nelze opakovaně tepelně zpracovávat, pevnější, použití za vyšších teplot)
epoxidová, polyimidová, polyesterová, fenolická pryskyřice, bakelit (1907)
• výztuha
(s různými povlaky)
Airbus A380
dřevo, sklo (1922), uhlík (1964), kevlar / aramid (1965), hliník, bor
vlákna – krátká, dlouhá (kontinuální) částice tkaniny – (1D), 2D, 3D Aston Martin DBR9
13
Speciální kompozity • uhlík-uhlík (RCC) vysoká tepelná odolnost
• uhlíková nanovláka (CNT) vylepšují vlastnosti matrice
Bugatti Veyron
BMC Columbia
1 kg = $8000
14
Výhody a nevýhody FRP + + + + + +
nízká hmotnost vysoká tuhost a pevnost směrově orientované vlastnosti tepelná, chemická odolnost, ohnivzdornost nižší tepelná roztažnost elektrická a tepelná vodivost
– – – –
cena konstrukční návrh, výroba spoje, opracovatelnost, recyklace defektoskopie, opravy
15
Rozdělení FRP kompozitů • částicové
orientované neorientované
• vláknové
jednovrstvé
krátkovláknové
dlouhovláknové
vícevrstvé
lamináty hybridní lamináty sendviče
orientované neorientované (rohože) jednosměrové dvousměrové (tkaniny) 3D tkaniny
16
Jednosměrové kompozity • vlákno = výztuha – přenáší především tahové namáhání – určuje podélný směr L (longitudinal) – Ø cca 5-15 mm – tvoří 40-60% objemu kompozitu
T L
• matrice = pojivo – přenáší především tlakové namáhání ve směru (směrech) kolmém (příčném) na vlákna T (transverse) – drží vlákna (popř. jednotlivé vrstvy) pohromadě – rozkládá lokální namáhání do okolí
17
2 • Výroba a použití kompozitních materiálů (desky, skořepiny, sendviče, trubky).
18
Produkty
19
Produkty
20
Produkty
21
Produkty Caesar's Palace Dome, Las Vegas
Buckminster Fuller Geodesic Dome
fontána ve Staples Center, L.A.
Futuro houses, orig. ve Finsku
Schwerin, Německo
22
Vlákna Typ vlákna
vysokopevnostní (high-strength) sklo
Modul pružnosti v podélném směru
aramid
HS - uhlík
vysokotuhostní (high-modulus) HM - uhlík
hliník
ocel
74 000
130 000
230 000
390 000
75 000
210 000
74 000
5 400
15 000
6 000
75 000
210 000
30 000
12 000
50 000
20 000
30 000
81 000
2 100
3 000
5 000
3 800
500
1 800
2 500
1 500
1 600
1 700
2 700
7 850
100 % $30
800 % $250
600 % $185
1800 % $600
6% $2
<3% < $1
EfL [MPa] Modul pružnosti v příčném směru
EfT [MPa] Modul pružnosti ve smyku
GfLT [MPa] Pevnost v tahu
SfL [MPa] Hustota
ρf [kg/m3] Cena [USD/kg] index f = fiber
Pozn. díky nižší hustotě a váze konstrukce se výsledný poměr cen zkoriguje Dále nutno zohlednit sekundární úspory (palivo, seriová výroba, manipulace...)
23
Volba vláken Konstrukční požadavky – Volba vlákna
• • • • • • • • • •
Pevnost – Uhlík Tuhost – Uhlík Houževnatost – Aramid Creep – Uhlík Únava – Uhlík Nízká cena – E-sklo Prostup světla – E-sklo Korozivzdornost – Sklo Radioprůzračnost – D-sklo Nejvyváženější mechanické vlastnosti – E-sklo
24
Matrice Druh pryskyřice Modul pružnosti
epoxidové
polyesterové
fenolové
polyimidové
4 500
4 000
3 000
4 000 - 19 000
0.4
0.4
0.4
0.35
1 600
1 400
1 100
1 100
130
80
70
70
1 200
1 200
1 300
1 400
90 - 200
60 - 100
120 - 200
250 - 300
Em [MPa] Poissonovo číslo
nm Modulu pružnosti ve smyku
Gm [MPa] Pevnost v tahu
pm [MPa] Hustota
ρm [kg/m3] Maximální teplota
Tmax [oC] index m = matrix
25
Matrice – vlastnosti Ve vytvrzeném kompozitu jsou požadovány tyto vlastnosti: • • • • •
adhezivní pevnost (spojení matrice – vlákna) teplotní odolnost únavová pevnost (dlouhodobé, cyklické zatížení) chemická odolnost odolnost proti vlhkosti
26
Volba matrice Konstrukční požadavky – Volba pojiva
• • • • • • •
Ohnivzdornost – Fenol Korozivzdornost – Bismaleid Teplotní odolnost – Fenol, Polyimid Prostup světla – Polyester Nízká cena – Polyester Houževnatost – Epoxid, termoplast Nejvyváženější mechanické vlastnosti – Epoxid
27
Matrice – vlastnosti Většina namáhaných kompozitových struktur je v současnosti vyráběna z epoxidových pryskyřic. Proč jsou epoxidy tak široce používané? • • • • • • •
dobrá adheze k vláknům nízké smrštění během vytvrzování dobrá chemická odolnost různé pevnostní a tuhostní charakteristiky creepová a únavová odolnost neobsahují styrén, nejsou toxické mohou být samozhášivé
28
Technologie výroby – postup • matrice + vlákna • impregnace, prosycení • umístění směsi (laminát) do formy (+ separační vrstvy, atp.) • vytvrzení (možno za zvýšené teploty, ozářením) (příčné propojení polymerových řetězců, exotermická reakce)
• demontáž z formy • konečná úprava
29
Kontakní formování
Váleček
Výztuž + matrice
Separátor + gel coat
30
Lisování
Výztuž + matrice protikus
Forma (negativ)
Separátor + gel coat
31
Vakuování Těsnicí tmel Krycí fólie (plachetka)
Atmosférický tlak Vakuum
Plsť
Laminát
Strhávací síťka
Vývěva + Jímač pryskyřice
Separátor
snaha o co největší % podíl vláken a minimalizaci bublinek
32
Lamináty
výroba prepregu
desky do lisu
ruční nebo strojové řezání (CAD)
skořepiny do formy a do autokoávu
33
Lamináty pěnové jádro
aplikace vláken, tekuté matrice, kompresoru, plachetky
vakuová oprava letadla
hotový výrobek
34
Navíjení vláken (1)
Trn
Vlákno, tkanina, roving
Topné těleso (polymerizace)
35
Navíjení vláken (2) Trn
Vlákno, tkanina, roving
Pryskyřice
36
Navíjení vláken (3) CompoTech (Sušice) – navíjení s možností vložení axiálních vláken (0°)
37
Tváření profilů - pultruze Pryskyřice
Skelná tkanina, vlákno
Polymerizační pec
38
Vstřikování (termosety)
Vyhřívaná forma Protikus formy
Směs vláken + termosetická pryskyřice
39
Vstřikování (termoplasty) Topné těleso
Směs vláken + termoplastická pryskyřice
40
3 • Ortotropní materiál • Principy určování materiálových vlastností
41
Materiály • homogenní • heterogenní
• • • •
anizotropní ortotropní kubický hexagonální … • izotropní
periodicky se opakující struktura
zdánlivě periodicky se opakující struktura
42
Ortotropní materiál • orthos – přímý, kolmý • tropo – otáčet, měnit • v každém místě existují 3 na sebe kolmé roviny symetrie • směry kolmé k těmto rovinám jsou tzv. hlavní materiálové osy ozn. většinou 1, 2, 3
43
Ortotropní materiál • mikrostruktura – ukázka jedné “buňky”
44
Ortotropní materiál • mikrostruktura
45
Ortotropní materiál • jednoosá napjatost (ve smyslu os 1, 2 nebo 3!) • různé deformace v podélném a v obou příčných směrech F3
F1
F2
46
Ortotropní materiál • jednoosá napjatost (ve smyslu osy 1, kladná síla – tah) • protažení ve směru 1 a zúžení ve směrech 2 a 3 původní tvar
zdeformovaný tvar
Dl3 < 0
l3
l2
l1 Dl2 < 0
Dl1 > 0
47
Ortotropní materiál • určení (definice) materiálových charakteristik (konstant) změříme siloměrem (zvážíme)
Dl1 1 l1
2
Dl 2 l2
D l3 3 l3
F1 1 E1 1 A1
+
2
F2 0 A2
F3 3 0 A3 změříme opticky (pravítkem)
změříme elektronicky (tenzometry)
=
1 F1l1 E1 1 A1Dl1 n 12 2 1 3 n 13 1 E – modul pružnosti (v tahu)
n – Poissonovo číslo (koeficient, poměr) Pozor – pořadí indexů u n hraje roli!
48
Ortotropní materiál • určení materiálových charakteristik (konstant)
• pro určení konstant E1, n12 a n13 musí být (dlouhé, štíhlé) těleso zatíženo ve směru osy 1 (nastane stav jednoosé napjatosti) • analogicky (záměnou os) se určí ostatní konstanty
• celkem tedy můžeme určit 9 různých (ale obecně nikoliv nezávislých) materiálových konstant pro případ prostého tahu (jednoosé napjatosti) ve směrech 1, 2 a 3: E1, n12, n13, E2, n23, n21, E3, n31 , n32
49
Optická metoda měření • pracuje na principu korelace digitálního obrazu = porovnání dvou obrázků • umožňuje měřit posunutí, natočení a deformace na povrchu tělesa
náhodný nástřik
těleso před deformací
těleso po deformaci
50
Optická metoda měření • hodnoty deformace se určí z deformačního gradientu transformace z původní oblasti na deformovanou zkoumaná oblast před deformací
detail středu tělesa před deformací
nalezená oblast a její tvar po deformaci
detail středu tělesa po deformaci
51
4 • Hookeův zákon = konstitutivní vztah pro materiály s různou strukturou
52
Hookeův zákon • vztah mezi napětím a deformací (resp. jejich složkami) • předpokládáme homogenní materiál • pro 1D napjatost (jedna složka napětí – jedna složka deformace) jsou hodnoty svázány jednou konstantou
E prostý tah, tlak (ohyb)
nebo
G prostý krut
53
Hookeův zákon (1D napjatost) E
1 E11
3 = −n131 1
Dl3 = −n131l3
3
A1 F1 Dl2 = −n121l2
2 = −n121
2 0 3 0 2
1
F1 A1
Dl1 = 1l1 = (1 / E1) l1
1 = 1 / E1
54
Zatížení ve směru 1 1 = 1 / E1
1 = (1 / E1) 1
1 = (1 / E1) 1
2 = −n121
2 = −n12 (1 / E1) 1
2 = (−n12 / E1) 1
3 = −n131
3 = −n13 (1 / E1) 1
3 = (−n13 / E1) 1
1 1 / E1 n / E 2 12 1 3 n 13 / E1 . . . . . .
. . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
maticový zápis
55
+ zatížení ve směru 2 1 = −n212 2 = 2 / E2 3 = −n232
n 21 / E2 1 1 / E1 n / E 1 / E2 2 12 1 3 n 13 / E1 n 23 / E2 . . . . . . . . . maticový zápis
2
. . . . 1 . . . . 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
56
+ zatížení ve směru 3
3
1 = −n313 2 = −n323 3 = 3 / E3
1 1 / E1 n / E 2 12 1 3 n 13 / E1 . . . . . .
n 21 / E2 1 / E2 n 23 / E2 . . .
n 31 / E3 . . . 1 n 32 / E3 . . . 2 1 / E3 . . . 3 . . . . . . . . . . . . . . .
maticový zápis
57
+ 3 smyková zatížení 31
23
12 = 12 / G12 23 = 23 / G23 31 = 31 / G31 12
POZN. pořadí řádků je většinou takovéto
11 1 / E1 n / E 22 12 1 33 n 13 / E1 . 23 31 . . 12
n 21 / E2 1 / E2
n 31 / E3 n 32 / E3
. .
. .
n 23 / E2 .
1 / E3 .
. 1 / G23
. .
. .
. .
. .
1 / G31 .
maticový zápis
11 22 . 33 . 23 . 31 1 / G12 12 . .
58
Hookeův zákon (3D) • pro homogenní ortotropní materiál • v souřadnicovém systému hlavních materiálových os • z nutnosti symetrie matice plyne:
n21/E2 = n12/E1 n31/E3 = n13/E1 11 1 / E1 n / E 22 12 1 33 n 13 / E1 . 23 31 . . 12
n32/E3 = n23/E2
n 21 / E2 1 / E2
n 31 / E3 n 32 / E3
. .
. .
n 23 / E2 .
1 / E3 .
. 1 / G23
. .
. .
. .
. .
1 / G31 .
11 22 . 33 . 23 . 31 1 / G12 12 . .
59
Hookeův zákon (3D) 11 1 / E1 n / E 22 12 1 33 n 13 / E1 . 23 31 . . 12 vektor deformace (sloupcová matice)
n 21 / E2 1 / E2
n 31 / E3 n 32 / E3
. .
. .
n 23 / E2 .
1 / E3 .
. 1 / G23
. .
. .
. .
. .
1 / G31 .
matice poddajnosti materiálu (vždy symetrická)
S kde
nebo
C = S–1
11 22 . 33 . 23 . 31 1 / G12 12 . .
vektor napětí (sloupcová matice)
C je matice tuhosti materiálu (také vždy symetrická)
60
Ortotropní materiál • 3 roviny symetrie (12, 23 a 31) • 9 nezávislých materiálových konstant: E1, E2, E3, n12, n23, n31, G12, G23, G31 tady na pořadí indexů záleží
C11 C12 C13 C 21 C22 C23 C31 C32 C33 C C44
C55
C66
61
Hexagonální materiál • 1 rovina symetrie a současně izotropie (23) • 5 nezávislých materiálových konstant: E1, E2 = E3, n12 = n13, n32, G12 = G31 • dopočítá se jako izotropní materiál, G23 = E2/2/(1+n32)
D C
proto se také ozn. jako příčně izotropní materiál
62
Kubický materiál • 3 roviny symetrie (12, 23 a 31) • 3 nezávislé materiálové konstanty: E = E1 = E2 = E3, n n12 = n23 = n31, G = G12 = G23 = G31
D C
D
D
63
Izotropní materiál • každá rovina je rovinou symetrie • 2 nezávislé materiálové konstanty: E = E1 = E2 = E3, n n12 = n23 = n31 • dopočítá se G = G12 = G23 = G31 = E/2/(1+n)
D C
D
D
64
5 • Jednosměrové kompozity • Určení efektivních parametrů
65
Jednosměrové kompozity • vlákno = výztuha – přenáší především tahové namáhání – určuje podélný směr L (longitudinal) – Ø cca 5-15 mm – tvoří 40-60% objemu kompozitu – značeno indexem f (fiber)
T L
• matrice = pojivo – přenáší především tlakové namáhání ve směru (směrech) kolmém (příčném) na vlákna T (transverse) – drží vlákna (popř. jednotlivé vrstvy) pohromadě – rozkládá lokální namáhání do okolí – značena indexem m (matrix)
66
Objemové podíly • • • •
určení efektivních parametrů Objemové podíly vláken a matrice homogenizace materiálu jsou definovány takto: z mikropohledu heterogenní vf = Vf / V = Af / A z makropohledu homogenní vm = Vm / V = Am / A
příčný řez jednosměrovým kompozitem
Protože
AV
Vf + Vm = V a také T’
Af + Am = A , Af Vf
T
Am Vm
tak pro objemové podíly platí vf + vm = 1 .
67
Hmotnost – hustota kompozitu hmotnost vláken mf = rf Vf hmotnost matrice mm = rm Vm
rV
hmotnost kompozitu m = m f + mm
T’
rf Vf
T
rm Vm
hustota kompozitu r = m / V = rf vf + rm vm
68
Jednosměrové kompozity • deformace vyvolaná zatížením ve směru L • předpokládáme, že deformace vláken a matrice je v podélném směru stejná! l l+Dl
EL
F
T
F
Af
L
Em
Ef
Am
platí pro homogenní materiál s modulem EL platí:
Fl Dl EL A
69
Napětí v tahu ve vlákně a matrici
L f E f L f , L m Em L m Tahová síla je dána vztahem F A f L f Am L m
Tahové napětí v kompozitu L
F v f L f vm L m v f E f vm E m L A
Modul pružnosti ve směru vláken je EL
L v f E f vm E m L
Jestliže je E f Em , pak je možno vztah zjednodušit. Dostaneme EL v f E f
70
Jednosměrové kompozity • deformace vyvolaná zatížením ve směru T • předpokládáme, že normálové napětí pro směr zatížení je ve vláknech i matrici stejné! l l+Dl
EL
F
F
L
T
lf Ef
lm Em
platí pro homogenní materiál s modulem ET platí:
Fl Dl ET A
71
T T f T m Poměrné příčné prodloužení vlákna a matrice Tf
Změna délky ve směru T
T Ef
T m
T Em
Dl Dl f Dlm l f Tf lm Tm
Poměrné prodloužení ve směru T
v f vm Dl T T v f Tf v m Tm l E f Em
Příčný modul pružnosti ET kompozitu je definován E f Em 1 Em T ET ET T v m E f v f Em v v Em m f Ef
Pro případ, že E f Em , pak
,
ET
Em vm
72
6 • Hookeův zákon v pootočeném souřadnicovém systému • Transformace složek napětí a deformace • Transformace matic tuhosti a poddajnosti
73
Hookeův zákon (3D) 11 1 / E1 n / E 22 12 1 33 n 13 / E1 . 23 31 . . 12 vektor deformace (sloupcová matice)
n 21 / E2 1 / E2
n 31 / E3 n 32 / E3
. .
. .
n 23 / E2 .
1 / E3 .
. 1 / G23
. .
. .
. .
. .
1 / G31 .
matice poddajnosti materiálu (vždy symetrická)
S kde
nebo
C = S–1
11 22 . 33 . 23 . 31 1 / G12 12 . .
vektor napětí (sloupcová matice)
C je matice tuhosti materiálu (také vždy symetrická)
74
Jednosměrové kompozity • pro popis chování potřebujeme konstitutivní vztah, tj. Hookeův zákon • popis je někdy nutné provést vzhledem k souřadnicovému systému, který není totožný se směry hlavních materiálových os • jednosměrové kompozity jsou často ve formě tenkých struktur – desky, skořepiny • jsou namáhané tahem v rovině a ohybem (zatížením působícím jen na okrajích) • tento stav lze považovat za rovinnou napjatost (zanedbáváme např. lokální tlak vyvolaný normálovou silou v místě jejího působiště)
75
Hookeův zákon (3D) 11 1 / E1 n / E 22 12 1 33 n 13 / E1 . 23 31 . . 12
n 21 / E2 1 / E2
n 31 / E3 n 32 / E3
. .
. .
n 23 / E2 .
1 / E3 .
. 1 / G23
. .
. .
. .
. .
1 / G31 .
rovinná napjatost:
11 22 . 33 . 23 . 31 1 / G12 12
33 13 23 0
Platí např. pro tenká tělesa (desky) namáhané • v rovině tahem, tlakem • ohybem, krutem Nikoliv tlakem po tloušťce !!! To by způsobilo 33<>0
. .
76
Hookeův zákon (RN) 11 1 / E1 n / E 22 12 1 12 0
n 21 / E2 1 / E2 0
0 11 0 22 1 / G12 12
nebo
L 1 / EL n / E T LT L LT 0
S
n TL / ET 1 / ET 0 nebo
C=
S–1
L 0 T 1 / GLT LT 0
C L
LT
T
77
Transformace napětí (RN) • • • •
stav napjatosti v bodě tělesa je dán 3 složkami napětí složky se pro různě natočené systémy mění lze zakreslit pomocí Mohrovy kružnice nezáleží na materiálu! y
xy y
a x
x
78
Transformace napětí (RN) 2 2 cos a sin a 2 sin a cos a x L sin 2 a 2 cos a 2 sin a cos a y T LT sin a cos a sin a cos a cos 2 a sin 2 a xy
L
x
T ´
2a
y y
L
a x y
T
LT
x
xy T
79
Transformace deformace (RN) • obdobně jako napětí cos 2 a L 2 sin a T LT 2 sin a cos a
sin 2 a cos 2 a 2 sin a cos a
T ´
sin a cos a x sin a cos a y cos 2 a sin 2 a xy
80
Transformace Hookeova zákona • transformace napětí
T ´
• transformace deformace
T ´
• Hookeův zákon v s.s. hlavních materiálových os LT C
(T ´) = C (T ´)
T-1(T ´) = T-1C (T ´)
• Hookeův zákon v pootočeném s.s. xy ´ = (T-1C T ´ = C´ ´
• matice tuhosti v pootočeném systému xy
C´ = T-1C T
81
7 • Mechanizmy porušení vláknových kompozitů • Podmínky pevnosti = kriteria porušení
82
Mechanizmy porušení
příčný řez jednosměrovým kompozitem pod mikroskopem
detail jednosměrového kompozitu po vytržení vláken z matrice
83
Mechanizmy porušení (vláken) porušení vlákna
porušování vláken (vláknové přemostění)
nestabilní ztráta adheze
porušování vláken (ztráta adheze)
nestabilní porušení vláken
84
Mechanizmy porušení (matrice) porušení matrice
šíření trhliny zastaveno
ztráta adheze
další šíření trhliny
85
Porušení tahem
86
Mechanizmy porušení (delaminace)
87
Podmínky pevnosti • u izotropních materiálů (ocel) předpokládáme, že existuje jedna pevnost = jedna materiálová konstanta – v případě jednoduchého namáhání – jedna podmínka ve formě
< D
nebo
/D < 1
– v případě obecné napjatosti – jedna hypotéza = funkce (např. Guest, Von Mises,…)
f() < D
nebo
f(, D) < 1
88
Podmínky pevnosti • u jednosměrových kompozitů existuje 5 konstant pevnosti pro základní typy namáhání vhledem k materiálovým osám (lze je nejsnáze změřit experimentálně) podélná tahová pevnost FLt podélná tlaková pevnost FLc POZOR: místo značení FLt, FLc, FTt, FTc a FLT se často používá kombinace Xt, Xc, Yt, Yc a S. Ve všech případech se každopádně jedná o hodnoty napětí v Pa!
příčná tahová pevnost FTt příčná tlaková pevnost FTc smyková pevnost FLT
89
Kritéria pevnosti Pro jednosměrové kompozity lze rozdělit: a) Neinteraktivní kritéria • Kritérium maximálního napětí • Kritérium maximální deformace b) Interaktivní kritéria • Hillovo kritérium pevnosti • Tsai-Hillovo kritérium pevnosti • Hoffmanovo kritérium pevnosti • Tsai-Wu kritérium pevnosti • Puckovo kritérium pevnosti atd.
více funkcí, každá pro jednu složku napětí a odpovídající pevnost
jedna nebo více funkcí, každá obecně více složek napětí a pevností: fi(L, T, LT, FLt, FLc, FTt, FTc, FLT, ) < 1
90
Kritérium maximálního napětí • předpokládá, že k poruše dojde, pokud kterákoli ze složek napětí překročí dovolenou mez, tj.
FLc L FLt (porušení vláken)
FTc T FTt (porušení matrice)
FLT LT FLT (porušení matrice)
91
Kritérium maximálního napětí • graficky lze bezpečnou oblast (oblast hodnot, kdy nedojde k porušení) vyjádřit v systému složek napětí jako kvádr se stěnami kolmými k osám
řez bezpečnou oblastí v rovině LT = 0
92
Porovnání kriterií • různě formulované podmínky (funkce) pevnosti – jinak predikovaná nosnost materiálu pro obecné namáhání • všechny mají stejné průsečíky s osami (experimentálně snadno měřitelné hodnoty)
Max. napětí
Tsai-Wu
Max. deformace
Puck
93
8 • Analogie nosníkové teorie a CLT (izotropní případ) • Analogie teorie desek a CLT (izotropní případ)
94
9 • Lamináty = vrstevnaté kompozity • CLT – klasická laminátová teorie • Vliv skládání vrstev na výsledné vlastnosti
95
Izotropní nosník w0(x) – průhybová čára h/2
h/2
z
a w0 = w
x
w a u( z ) u0 a z x u u0 2 w ( z) 2 z 0 z x x x
u0
( z) E E( 0 z) E 0 E z
u – posunutí ve směru x w – posunutí ve směru z
96
Matematický model h l
OHYB
b
TAH
R = 1/
M
N
M
N l+Dl
M , J 121 bh3 EJ M 121 Ebh 3
N E bh N Ebh
SUPERPOZICE TAH + OHYB
N A 0 ε M 0 D κ
A Ebh
Tuhost v tahu
D 121 Ebh 3
Tuhost v ohybu
97
Teorie desek My
Nxy z
Mx
Ny
Mxy
y x
Nx
Nx Mx
Mxy Ny
My
Nxy
všechny uvažované způsoby namáhání laminátové desky
POZOR: síly i momenty jsou zde vztažené na jednotkovou délku, rozměry tedy mají [N/m], respektive [N]!
98
Lamináty – značení • Orientace vrstev (úhel natočení od základního směru) [0/45/-45/90] • Symetrie [0/90/0]S = [0/90/0/0/90/0] • Opakování vrstev [0/903/45] = [0/90/90/90/45] • Dvě vrstvy s opačnou orientací u sebe [0/±45/0] = [0/45/-45/0] • Označení materiálu [0G/0C/90C/90K] – Glass, Carbon, Kevlar
99
Lamináty – příklady značení
[04]
a
L
[02/902]
x
[452/-452]
[45/-45]S
100
CLT – klasická laminátová teorie • vychází z teorie desek • síly a momenty jsou opět vztažené na jednotkovou délku konstitutivní rovnice laminátové desky Tahová síla Tahová síla Smyková síla
Ohybový moment Ohybový moment Ohybový moment
N x A11 N y A21 N xy A61 M B x 11 M y B21 M xy B61
A12
A16
B11
A22 A62 B12 B22
A26 A66 B16 B26
B21 B22 B61 B62 D11 D12 D21 D22
B62
B66
D61
B12
D62
B16 B26 B66 D16 D26 D66
x0 0 y xy0 x y xy
Protažení Protažení Zkos Ohyb (křivost)
Ohyb (křivost) Ohyb (křivost)
N A B ε 0 M B D κ matice A, B a D se vypočítají zvlášť pro každou vrstvu materiálu pomocí ‘integrace přes tloušťku vrstvy’ příslušné matice C’ ve společném referenčním systému xy a poté se všechny příslušné matice sečtou
101
CLT – klasická laminátová teorie konstitutivní rovnice laminátové desky (zjednodušený zápis)
N A B ε 0 M B D κ Vnější účinky:
Popis změny tvaru:
N – vektor sil
0 – vektor deformace (střední roviny)
M – vektor momentů
– vektor křivosti (střední roviny)
Charakteristika tuhosti desky:
A – matice tahové tuhosti B – matice vazbové tuhosti D – matice ohybové tuhosti
102
Symetrické lamináty • Eliminují vazbu mezi tahem a ohybem, tahem a krutem • Každé vrstvě nad odpovídá stejná pod střední plochou • tj. B = 0
A11 A 21 A61 0 0 0
A12 A22
A16 A26
0 0
0 0
A62 0
A66 0
0 D11
0 D12
0 0
0 0
D21 D61
D22 D62
0 0 0 D16 D26 D66
103
Vyvážené lamináty • Eliminuje vazbu mezi normálovými silami a smykem • Každé vrstvě odpovídá stejně tlustá s opačnou orientací • tj. A16 = A26 = 0
A11 A 21 0 B11 B21 B61
A12 A22
0 0
B11 B21
B12 B22
0 B12
A66 B16
B61 D11
B62 D12
B22 B62
B26 B66
D21 D61
D22 D62
B16 B26 B66 D16 D26 D66
104
Vyvážené symetrické lamináty • Kombinace výše uvedených
rovina symetrie
A11 A 21 0 0 0 0
A12 A22
0 0
0 0
0 0
0 0
A66 0
0 D11
0 D12
0 0
0 0
D21 D61
D22 D62
0 0 0 D16 D26 D66
105
Symetrické křížené lamináty • Jsou symetrické a vyvážené • Vrstvy jsou kladeny pouze pod úhly 0° a 90° • Májí vlastnosti jako čistě ortotropní materiál
A11 A 21 0 0 0 0
A12 A22
0 0
0 0
0 0
0 0
A66 0
0 D11
0 D12
0 0
0 0
D21 0
D22 0
0 0 0 0 0 D66
106
Tah
[04]
F
[452/-452]
F
107
Ohyb
[04]
M
[452/-452]
M
108
Literatura • Laš V.: Mechanika kompozitních materiálů, Skripta ZČU, Plzeň, 2004. • The Free Dictionary, www.tfd.com, Farlex Inc., 2007. • Gay D.: Reinforced Plastics. Matériaux composites, Hermes, Paris, 1997 • Wikipedia, https://www.wikipedia.org/