21. – 27. 5. 2011
Reklama v ČT může zůstat další dva roky Fibingerová i Baumruk končí v Radě ČT Hanousek kreativním ředitelem Outbreaku Sloupky
Růžička
Rožánek
Kruml
Prchal
Fridrich
Zbiejczuk
téma
Reklama v ČT skončí 11. 11. 2011. Pokud nezůstane další dva roky Ondřej Aust 26. 05. 2011
N
arůstající nejistotu tuzemských televizí i kontrolních orgánů, které na vysílání dohlížejí, ohledně konce reklamy na obrazovkách ČT se dnes pokusil utnout poslanec ODS Václav Mencl, předseda volebního výboru dolní sněmovny, výboru, který má v parlamentu na starosti mediální problematiku. „Reklama v České televizi končí 11. 11. 2011, to říkám autoritativně, pokud do té doby nepřijmeme novelu zákona o České televizi, což považuji za nutné,“ prohlásil v závěru dnešní schůze klubu; svůj názor přitom opírá o právní analýzu Parlamentního institutu. Konec reklamy se podle zákona odvíjí od konce analogového televizního vysílání. Ze dvou termínů, který současné státní předpisy uvádějí, Mencl prosazuje ten dřívější – nařízení vlády z roku 2008 přitom obsahuje výjimky vypínání analogového vysílání pro oblasti Jesenicka a Zlínska, až 30. 6. 2012.
2
Od datumu „analogové tmy“ se odvíjejí další rozsáhlé změny v tuzemském televizním vysílání. Kromě právě konce vysílání reklamy na kanálech ČT jde o liberalizaci televizního trhu (zájemce už nebude muset žádat o licenci radu pro vysílání, dohodne se jen s operátorem vysílačů) či zánik tzv. kompenzačních licencí, které dostalo 6 prvních digitálních stanic zákonem (TV Barrandov, co jako jediná z nich podle takové licence vysílá, bude muset požádat o novou, Z1 zkrachovala, Óčko ji nechce a start digitálních stanic Febio TV, RTA, TV Pohoda o ně přijdou). Analýza parlamentního institutu, s jejímž zněním se Médiář.cz seznámil, z příslušného zákona a následného vládního nařízení vyvozuje, že „dnem přechodu“ – tento termín považuje za klíčový pro vysvětlení i návazné procesy – je právě 11. 11. 2011. Analýza rovněž připomíná, že stačí ke dni přechodu, když digitální vysílací síť České televize bude moci přijímat aspoň 95 % obyvatel a sítě 2, 3, 4 s komerčními televizemi aspoň 70 % lidí.
Jde skoro o půl miliardy ročně Pokud ČT přestane vysílat reklamu, nebude z ní už odvádět 150 milionů korun ročně do fondu kinematografie, podporujícího domácí snímky. O všech penězích, co ČT vydělá na reklamě, rozhoduje vláda – kromě kinematografie se z peněz z reklamy odvádí 15 milionu ročně telekomunikačnímu úřadu, zbytek jde na digitalizaci sítí a archivu ČT. Ročně se tak rozdělovalo 386 milionů korun. Schůze se přitom měla zabývat senátní novelou zákona o České televizi, která od začátku příštího roku 2012 navrhuje dávat
Jednou z variant je utlumovat reklamu v ČT postupně po roce 2012 rok či dva. Pro tuto cestu se vyslovil začátkem roku ministr kultury Jiří Besser (TOP 09). Jako schůdnou možnosti ji teď připouští taky Václav Mencl. Pokud by poslanci konec reklamy na obrazovce České televize odsunuli, naštvali by tím komerční televize Novu s Primou. Šéf Novy Jan Andruško v lednu v parlamentu vyhrožoval arbitráží, ředitel Primy Marek Singer zase tím, že pokud se půlmiliarda z ČT nepřesune komerčním stanicím, konkrétně on bude muset zavřít Primu Cool.
4 0 % z reklamy na ČT do fondu kinematografie 4 0 % do léta nefungujícího fondu kultury 2 0 % na správu a digitalizaci Archivu ČT a náklady spojené s výběrem a se správou výnosů z reklam. Projednávání novely poslanci odložili. Ministerstvo kultury totiž podle dnešních zpráv připravuje několik komplexních pozměňovacích návrhů, s několika odlišnými variantami řešení.
Jsou tu „značná rizika“ Nervózní je také „velká“ mediální rada, tedy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Právě ona se má při udělování licencí a dohledu nad vysíláním zabývat právy a povinnostmi, do nichž výše popsané změny zasáhnou, ale přesný termín změny nezná. A určovat jej prý nemá, jak tvrdí.
Dočtěte si na Médiář.cz
3
média veřejné služby 4
Baumruk ani Fibingerová se do Rady ČT znovu nedostanou, neuspěl ani Chmelíček Ondřej Aust 26. 05. 2011
T
řináct hlasujících přítomných členů volebního výboru právě v poslanecké sněmovně zúžilo výběr kandidátů na členství v kontrolních radách České televize a Českého rozhlasu. V obou případech zvolilo 12 finalistů, třikrát tolik, než je volných míst v radách – v obou to jsou 4. Do finále volby se tak nedostali Jiří Baumruk a Helena Fibingerová, současný předseda a členka Rady České televize, která před dvěma lety udržela v čele ČT Jiřího Janečka. Neuspěli ani bývalý šéf Českého rozhlasu Václav Kasík, Dušan Chmelíček, někdejší generální ředitel České televize, či Lucie Orgoníková, jež bývala mluvčí ČSSD a Paroubkovy vlády. Šance dohlížet na televizi veřejné služby naopak dostali bývalý programový šéf Českého rozhlasu Jaromír Ostrý, někdejší šéf zpravodajství Primy Jiří Závozda, bývalý reportér Reflexu Tomáš Motl nebo Jan Bohdal, který dělá pro mediálního podnikatele Jaroslava Berku a jenž nedávno odstoupil z Rady ČTK.
Finalisté volby do Rady České televize a počet bodů Smutný
12
Macková
9
Bajaja
11
Novák
9
Jankovec 11
Gellová
8
Motl
11
Kühn
8
Ostrý
11
Taraba
8
Bohdal
10
Závozda
8
Fibingerová 5
Kasík
2
Baumruk
Sůva
2
Svobodová 4
Dvořák
1
Kužílek
Lébl
1
Orgoníková 3
Nájemník
1
Voráč
3
Zeithaml
1
Hůlová
2
Žantovský
1
Finalisté volby do Rady Českého rozhlasu a počet bodů Šafařík Petr12
Miler
10
Žantovská 12
Stehlík
10
Beer
11
Vučková
10
Tesař
11
Florian
9
Hazuka
10
Křivan
9
Matějka
9
Ryšánková 6
Šváb
2
Podlaha
4
Matěja
1
Kučík
2
Michal
1
Kukuczka 10
Neprošli Neprošli 4
3
Ostatní nedostali ani jeden hlas. Kompletní seznam uchazečů na Médiář.cz
Chmelíček 2 Ostatní nedostali ani jeden hlas.
Helena Fibingerová. Foto: Česká televize
Online reportáž ze středečního slyšení před poslanci na Médiář.cz
5
agentury 6
Outbreak jde s šeptandou do televize, kreativním ředitelem Petr Hanousek získáváme ambici integrovat řadu komunikačních kanálů přímo v Outbreaku. Včetně nadlinkových, od strategie po exekuci,“ doplnil Laurin. Hanousek býval redaktorem deníku MF Dnes, pak reportérem a režisérem v České televizi, jako kmenový člen publicistického pořadu Fakta – natočil mimo jiné proslulou reportáž o poslancích coby termitech [přepis ve formátu .doc]. Po kontroverzi, které reportáž vyvolaly, odešel do vznikající agentury Kaspen, poslední čtyři roky spolupracoval s komunikačním ateliérem Yinachi. Je držitelem cen Louskáček i Effie.
Ondřej Aust 26. 05. 2011
A
gentura Outbreak, která se od roku 2007 zaměřuje na marketing alternativní formou word-ofmouth (šeptanda, neformální sdělení mezi zákazníky), částečně mění směr a rozšiřuje svůj záběr o standardní mediální kanály. Reklamním agenturám „poleze do zelí“ využíváním televize. „Klienti začali našim pracem alokovat postupně větší rozpočty a my se tak dostávali k projektům, kde jsme už v základních strategiích doporučovali zasévat nebo podporovat ‘šeptandová’ témata i dalšími kanály,“ vysvětluje spolumajitel agentury Ivo Laurin, „PR, on-linem, rádiem, tiskovou inzercí, outdoorem a nakonec i televizí. V některých případech jsme tyto kanály řidili sami, někdy jsme jen dodávali téma spolupracujícím agenturám.“ Outbreak zároveň rozšiřuje tým, kreativním ředitelem agentury se stal Petr Hanousek. „Příchodem Petra Hanouska, který má za sebou řadu úspěšných nadlinkových kampaní pro Kofolu, Budvar, Nike nebo Oskara (dnes Vodafone),
Petr Hanousek. Foto: Outbreak
Šeptanda pomohla vymezit se, zůstává Majitelé agentury Outbreak Ivo Laurin a David Farkaš (každý má po 50 %) mají za to, že co nejintezivnější šeptanda, zapojení zákazníka do kampaně, má být cílem i kampaní ve standardních komunikačních kanálech. Přiznávají zároveň, že specializovat se na šeptandu byl v roce 2007 pragmatický krok, jak získat pozornost klientů. Proto i titul „Word-of-Mouth Evangelists, Advertising Atheists“ na vizitkách:
„Tenhle bulvární titulek pro nás zafungoval dobře především v prvních dvou letech fungování Outbreaku. Přispěl i k tomu, že jsme se poměrně snadno dostávali do pozice spíkrů na místních i zahraničních konferencích a díky tomu nakonec získávali byznys. Nešlo o nějaké vnitřní odmítnutí ATL, byl to funkční bulvár.“ Vlastní výzkum Outbreaku před čtyřmi lety v Česku potvrdil závěry amerických výzkumníků z Keller Fay, že spouštěčem debat o značkách je hned po zážitcích se značkou reklama. Keller Fay navíc mluví o synergickém efektu sdělení přijímaného třeba od známého a zároveň z médií. „Drtivou většinu práce jsme vzhledem k velké specializaci získávali bez tendrů. Dostali jsme se tak k práci pro atraktivní značky a firmy a hodně jsme se naučili. Dělali jsme pro Unilever, Nestlé, InBev i DOX. Z Las Vegas jsme si dovezli bronzovou Wommy za Ostravar Bazal,“ vypočítávají Laurin s Farkašem. Nabídku klientům nehodlají měnit úplně. „Nestáváme se full-service agenturou. Gros naší práce zůstane v projektových zakázkách,“ prohlásil Ivo Laurin.
7
Ondřej Aust 23. 05. 2011
E
konomický týdeník Euro vydavatelství Euronews občerství s prvním červnovým číslem svou podobu. Počínaje vydáním z 6. června se změní titulní stránka, vnitřní layout časopisu i logo. Autorem nového vizuálního stylu a loga je grafické studio Marvil, oznámilo vydavatelství. „Snažili jsme se Euro po grafické stránce co nejvíce odlehčit, učinit ho čtenářsky přitažlivějším a současně vytvořit unikátní design, kterým se Euro na první pohled odliší od všech ostatních titulů,“ popisuje Vojtěch Jirků, generální ředitel Euronews. Novou podobu Eura podpoří reklamní kampaň založená na sloganu „Nečtěte týdeník Euro“. Dosud Euro používalo třeba slogan „Je dobré vědět“. Inzerce se objeví v televizi, rozhlasu, tisku, na internetu a v Praze také na citylightech (CLV). Kampaň pro vydavatelství Euronews připravila agentura Adwood. Časopis Euro byl ve čtvrtek 26. května vyhlášen jedním z časopisů roku, v soutěži Unie vydavatelů.
8
rozhlas
tisk
Týdeník Euro vyjde v nové grafice, s novým logem
RRM bude dál zastupovat Impuls, Frekvenci 1 a Evropu 2 Ondřej Aust 25. 05. 2011
N
Inzerát na nové Euro. Foto: Euronews
Výsledky soutěže na Médiář.cz
ejposlouchanější tuzemské rozhlasové stanice, soukromé Rádio Impuls, Frekvenci 1 a Evropu 2, bude dál obchodně zastupovat Regie Radio Music. „Dohoda zahrnuje kooperaci v prodeji rozhlasové reklamy i v oblasti dalších komerčních aktivit,“ oznámily společnosti. Týdennní souhrnná poslechovost tří zmíněných stanic s celostátním záběrem dosahuje 4,5 milionu posluchačů. Regie Radio Music vlastní v Česku francouzská mediální skupina Lagardere, která tu zároveň provozuje Frekvenci 1 a Evropu 2. Rádio Impuls provozuje konkurenční společnost Londa. „Rádio Impuls je dlouhodobě základním stavebním kamenem našich obchodních produktů RRM. Další pokračování a prohloubení spolupráce je pro nás velmi cenné a zajišťuje významné synergické výhody pro Impuls, Frekvenci 1 a Evropu 2,“ podotkl Michel Fleischmann, prezident Lagerdere Active ČR a jednatel Regie Radio Music.
Michel Fleischmann. Foto: Lagardere
Regie Radio Music prodává reklamu na zmíněných třech stanicích samostatně, dohromady v produktu Trio nebo jako součást dalších produktů. Lagardere vlastní nebo skrze Regie zastupuje kromě celoplošných stanic také některá regionální rádia a své internetové stanice.
9
Ondřej Aust 26. 05. 2011
C
inema.cz nabízí samostatný přehrávač pro režim offline. Umožňuje mj. stahovat filmy na pevný disk. Repro: cinema.cz Bermudská společnost CME, majitel komerční televize Nova, letos spustil na českém internetu už druhou virtuální půjčovnu filmů. Začal totiž fungovat web Cinema.cz s mottem Filmy online, který provozuje největší tuzemský filmový distributor Bontonfilm a jehož rada pro vysílání už v březnu zaregistrovala mezi provozovatele katalogu videa.
Cinema.cz nabízí samostatný přehrávač pro režim offline. Umožňuje mj. stahovat filmy na pevný disk. Repro: cinema.cz
10
Bontonfilm přitom nedávno koupila právě CME. A její televize Nova provozuje od letošního ledna na webu videoarchiv Voyo.cz, jehož prostřednictvím jednak vysílá zdarma vlastní pořady, jednak prodává filmy, a to právě z nabídky Bontonfilmu. Na Voyo.cz jsou filmy dražší, „půjčení“ stojí od 50 korun výš. U filmů na Cinema.cz lze koupit licenci na 24 či 48 hodin, platit jde kartou či SMS. Za film dá zájemce 39 korun, v případě platby SMS připlatí dalších 24 korun mobilnímu operátorovi. Mobilní platby zajišťuje firma ATS. Chod videoserveru má na starosti firma KIT Digital, která dodává totéž veřejnoprávní České televizi. Dá se očekávat, že Nova, respektive CME obě služby sloučí, podle zdroje deníku E15 z televize nemohou existovat vedle sebe. Bontonfilm zřejmě připravoval online projekt dřív, než ho Nova koupila, a nechtěl ho rušit. Zároveň se ale projekt nedočkal žádné propagace od televize Nova, která naopak internetové Voyo.cz tlačí v televizním vysílání. Služba Cinema.cz prostřednictvím Facebooku ohlásila start už 2. května, tehdy nabízela 236 filmů.
data
online video
Majitel Novy spustil další online půjčovnu Cinema.cz
Sledovanost televizí Nejsledovanější televizní pořady od 16. do 20. 5. 2011* pořadí
titul kanál
% milionů národa diváků
1.
Ordinace v růžové zahradě 2 (úterý)
Nova
23,2
2,04
2.
Ordinace v růžové zahradě 2 (čtvrtek)
Nova
22,6
1,99
3.
Četnické humoresky
ČT1
15,9
1,40
4.
Česko Slovenská SuperStar II
Nova
13,9
1,22
5.
3 plus 1 s M. Donutilem - Hypochondři (2. část)
ČT1
13,2
1,16
6.
Šest dní, sedm nocí
Nova
12,5
1,10
7.
3 plus 1 s M. Donutilem - Hypochondři (3. část)
ČT1
12,5
1,10
8.
Ulice (úteryý)
Nova
12,3
1,09
9.
Ulice (pondělí)
Nova
12,2
1,08
10.
Víkend
Nova
12,1
1,07
* Bez zpravodajských pořadů. Diváků starších 15 let. Zdroj: ATO-Mediaresearch via ZenithOptimedia
11
sloupek
Mapa reklamně kreativních zemí se rozrůstá. Česko v ní stále chybí Reklamní blok Dana Růžičky
L
ámal jsem si hlavu, jak bezpečně uvést do provozu další reklamní blok této mediální elektrárny zvané Médiář. Napadlo mne, že nejen jádro, nejen média, ale i reklama je dost často spočívá v boření mýtů. Jedním z nich je třeba ten o vyspělých reklamních trzích. Samozřejmě rozhoduje velikost a vyspělost trhu, ale dobrá reklama se dnes již nedělá jen ve Velké Británii, USA, Německu, Holandsku či Brazílii. První příklad: Portoriko. Tam ještě před pár lety stačilo na jakýkoliv produkt natočit krásné ženy, vlnící se v latinskoamerickém rytmu. Existoval totiž mýtus, že to jediné funguje a není potřeba nic jiného vymýšlet. Také je tato reklama důkazem, že se stále dá vymyslet a zrealizovat další reklama na auto, která nenudí, i když je znovu o spolehlivosti (rychlosti, ceně, designu a tak dále). Další příklad odborně-reklamních předsudků? Belgie. Málokoho asi napadne, že jde – kromě Evrop-
12
ské unie – i o sídlo velmi kvalitní reklamy. Hlavně agentura Duval Guillaume patří dnes již ke světové špičce. Pro fanoušky nových, alternativních médií, aplikací atd. je toho dost na jejich kanálu na YouTube. (Je zvláštní, že třeba francouzská reklama, i přes vrozené předpoklady, stejně tak italská, nikdy tolik neosl-
nila a ani nebodovala na mezinárodních reklamních festivalech). Stále se ještě dá objevovat Amerika. Další zemí, kde se cítí reklama jako doma, je Peru. Vedle Brazílie a Argentiny další překvapení… Na mapě kreativních velmocí se objevují další země z Dálného východu i z Asie. Svědčí to o tom, že kde se soustředí peníze, soustředí se i talent. Proč to ale stejně nefunguje – prozatím – třeba v Rusku? Vzhledem k jejich velikosti by se
od nich dalo čekat víc. Možná jim pověstná hrdost nedovolí změnit zaběhlé pořádky. V každém případě je vidět, že ne vždy to má spojitost s velikostí trhu a ekonomickým potenciálem. Kdy se k boření mýtů přidá i Česko? Už je to dost let, co jsme se odpojili od Sovětské federace… Ukázky z kampaní na Médiář.cz
13
sloupek
V MF DNES mají články ihned Sečteno a podtrženo Filipa Rožánka
P
ředstavte si, že jste úspěšný sportovec, ale s českými novináři se zase tak často nebavíte. Nakonec poskytnete exkluzivní rozhovor jednomu médiu a máte zase na pár měsíců klid. Po těch pár měsících otevřete u snídaně jiné noviny a zaskočí vám müsli. K vlastnímu překvapení zjistíte, že jste patrně v poblouznění smyslů poskytli ještě další rozhovor. Nevím, jestli žokej Václav Janáček snídá müsli, ale rozhodně sbírá jeden sportovní úspěch za druhým. Momentálně žije ve Španělsku a do vlasti se vrátil naposledy začátkem května, kdy se na otočku zastavil v Karlových Varech, aby na tamějším oválu odjezdil tři dostihy. Při té příležitosti vydala MF DNES rozhovor s Janáčkem, pod který se podepsal karlovarský redaktor Ivo Vymětalík. Z regionální mutace článek putoval do sportovní rubriky zpravodajského portálu iDNES a objevil se tam i na rozcestníku krajského zpravodajství.
14
Dnes po tomto článku nezůstalo nic, ani chybové hlášení redakčního systému. Adresa funguje, ale obsahuje jen boxíky, které obalují všechny články na iDNES. Text zmizel a nadpis zůstal jen v SEO adrese článku. Proč ten náhlý úklid? Protože „Vymětalíkův“ květnový rozhovor jednak vyšel už v březnu a jednak
ho nepořídil Vymětalík, ale šéfeditor iHNed.cz Martin Cáp. Jediné, čím se oba texty liší, jsou občasné Vymětalíkovy „kreativní úpravy“, jinak je to písmeno od písmene plagiát jako hrom. Žokej Janáček promluvil v MF DNES jenom díky všemocnému Googlu. Karlovarský redaktor MF DNES například potřeboval vytvořit dojem, že rozhovor vznikl u příležitosti Janáčkovy bleskové návštěvy lázeňského města. Vzhledem k jezdcově nabitému programu by to byl opravdu husarský kousek. Samotnému Vymětalíkovi to (doufejme) potvrdil pořadatel dostihů: „Přiletěl v půl desáté na Ruzyni do Prahy, rychle přejel do Karlových Varů, aby tady odjezdil tři dostihy, což je pro nás čest. Večer musí hned zpátky, protože už v neděli jezdí ve Španělsku.“ Redaktor Vymětalík tedy sedl k počítači, zkopíroval původní exkluzivní rozhovor iHNed.cz i s originálními redakčními poznámkami v závorkách, a začal s úpravami. K první odpovědi vymyslel zcela novou otázku, která v původním rozhovoru vůbec nebyla. Regionální prvek vnesl do žoke-
jových myšlenek tím, že původní celistvou odpověď o působení ve střední Evropě proložil dotazem: „Teď jste v Karlových Varech, nevyhýbáte se tedy českým kotlinám?“ Téměř stoprocentní shodu plagiátu s původním textem výmluvně prokazuje srovnání obou textů. Analýza na Médiář.cz
MF DNES rozhovor vydala v pondělí 2. května na šesté stránce regionální přílohy. Na to, že je to nehorázná kopie, se přišlo docela rychle. V úterý 10. května, osm dnů po vydání, se totiž na šesté straně téže regionální přílohy objevila miniaturní omluva podepsaná zkratkou (kvr): Dne 2. 5. vyšel v regionální příloze MF DNES rozhovor s pětadvacetiletým žokejem Václavem Janáčkem, nazvaný „Zůstat ve Španělsku. Těžké rozhodování, přiznal Janáček.“
Dočtěte si na Médiář.cz
15
sloupek
Proč vidí maďarský premiér ve výsledcích hudební show Eurovize spiknutí Proč Milana Krumla
V
elká cena Eurovize je pro někoho dinosaurus, přežívající díky nějaké ne zcela vysvětlitelné nostalgické vlně, pro jiného obrovská zábavná show, která rok co rok láká k obrazovkám více než 100 milionů diváků. Odpůrci i zastánci této televizní hudební soutěže, která se vysílá už 55 let, se ale přinejmenším shodnou, že nejde o záležitost politickou a země, jejíž interpret zvítězí, nebude automaticky považována za evropský domov skvělých hudebních talentů. Zdálo by se, že toto konstatování je natolik samozřejmé, že jsem se jej mohl zdržet. Asi bych o Velké ceně Eurovize vůbec nepsal, nebýt maďarského premiéra Viktora Orbána. Neboť to byl právě on, kdo po skončení soutěže vyjádřil obavy, že katastrofální umístění maďarské zástupkyně, hvězdičky jménem Kati Wolf s písní A co moje sny?, je dílem protimaďarského spiknutí. Je třeba říci, že se to v dějinách této soutěže ještě nestalo. Ale pěkně
16
po pořádku. Protože je tato soutěž v České republice málo známá – už se tu nevysílá, neboť zástupci ČT v roce 2009 sdělili pořadatelům (podle zpravodajství BBC), že o ní u nás není divácký zájem – zmíním se stručně o jejích pravidlech. Před vlastním finále probíhají v každé zemi místní soutěže. To, jak jsou organizovány a kolik mají kol,
záleží na dané zemi. V Německu se například ujal tohoto úkolu showmaster Stefan Raab a udělal z národního výběru talentovou show s vysokou sledovaností, navíc jeho svěřenkyně Lena loni soutěž vyhrála. Zástupci jednotlivých zemí se zúčastní semifinále a ti nejúspěšnější posléze finále. O jejich pořadí rozhodují diváci v jednotlivých zemích EBU a to pomocí telefonického hlasování nebo SMS. Tak v každé zúčastněné zemi přidělí vybraným finalistům body od 1 do 12. Nakonec je tedy vítězem ten, kdo získá nejvíc bodů napříč Evropou. Což se letos podařilo překvapivě ázerbájdžánské dvojici Eldar a Nigar s písní Running Scared. A právě v onom telefonickém hlasování se podle maďarského premiéra odrazila část spiknutí. Diváci maďarského původu na Slovensku totiž dali Kati Wolf méně hlasů, než získala třeba na Islandu. Údajně proto, že slovenští operátoři jejich SMS zablokovali. Opomiňme Orbánovo přesvědčení, že pokud je někdo Maďar, musí hlasovat pro maďarského interpreta,
i kdyby se mu stokrát nelíbil, protože patriotismus přece vždycky musí zvítězit nad vkusem a hudebním sluchem. Pozoruhodná je totiž další část premiérova sdělení. V té si trpce stěžuje, že Wolf nevyhrála, přestože ji osobně podpořil na Facebooku (což premiérovi, v zemi kde všechno klape a tudíž se může věnovat i méně státnickým záležitostem, vyčítat nelze) a maďarská diplomacie podnikla příslušné kroky. To už začíná být zajímavější. Orbán je nijak neupřesnil, takže si zkusme přestavit, jaké kroky to mohly být. Možná ministr zahraničí rozeslal svým resortním kolegům do všech zemí, kde se hlasovalo, memorandum, v němž je žádá, aby napomohli (agitací, instruováním místních operátorů atd.) k úspěchu umělkyně, zastupující malý, leč hrdý stát ve středu Evropy. Možná se všichni maďarští velvyslanci museli podílet na kampani ve prospěch národní reprezentantky v zemích, kde působí.
Dočtěte si na Médiář.cz
17
sloupek
Je slušné psát o kampani kamaráda něco ošklivého? Neztrapněte se Marka Prchala
M
orální drama. Mám mnoho přátel, hodně z nich z oblasti reklamy, a každý týden, takhle večer ve středu za deset deset začínám psát tenhle sloupek. Vždy je to stejné, mám od pondělí otevřeno v tabech spoustu nových věcí, spotů, kampaní a tak. Probírám se tím a stále naléhavěji řeším problém: Dělala moje kamarádka kampaň Klenotů? Jestli jo, je košer ji hodnotit? Je to slušné? Strávil jsem den sháněním kamarádky, měl jsem jen její staré číslo, ale nakonec jsem ji našel, kampaň nedělala, takže jsem měl pro jednou klid, můžu ji strhat, ale jinak je to stále problém – tahle situace se opakuje od začátku. Dělal můj Facebook přítel a důležitý člověk kampaň O2? V kampani na O2 hraje Prago Union, kde hraje můj kamarád, a pravděpodobně i dělal zvuk toho spotu. Jestli jo, je košer to případně strhat? Je to slušné? Odpovídám na obě otázky ano, protože každý autor je odpovědný
18
především čtenáři. Čtenář zachovává věrnost, nebo ji každým přečtením další věty nabízí. Je jen na autorovi, co nabídne za pokračování. Je to vztah. Já mám, myslím, už vysokou školu vztahů. Je to můj nejdůležitější životní program kromě práce, stále vztahy řeším, a řeším je s experty. Zjistil jsem to vlastně náhodou, do minulého
pátku jsem si myslel, že to hlavní v mém životě je práce. Pokud je odpověď ano, tak je otázkou, co se vztahy s ostatními lidmi, o kterých píšu, a které znám? Má cenu nacházet novou polohu textu, ryze věcnou? Rozhodně ne. Je mi vlastní styl psaní, který jsem se naučil od svého otce, když mi bylo patnáct. Jsou to tři jednoduché zásady: Text začíná první větou, takže je nutné napsat první větu. Pak už jen psát dál. Každý odstavec logicky rozvíjí odstavec předcházející (slovo „logicky“ jsem zvýraznil proto, že podle mého pojetí logiky textu je nutné napsat všechno relevantní, aby vznikl dobrý text) Je dobré začít text zdánlivě nesouvisející věcí, která čtenáře chytně, a na konci textu se k ní vrátit. Čtenář pak vnímá text jako malé kouzlo, které je logicky uzavřené, ani vlastně netuší, co se děje. Pokládám to za jednu z nejdůležitějších věcí, které jsem se v životě naučil a používám každý den. Přidal
jsem k nim pár dalších, ke kterým jsem si došel. Čím déle o textu přemýšlíš, tím je lepší, když začneš psát. Pokud máš náhodou nápad na celý text dřív, než máš naplánované psaní, je nutné ho hned napsat, jinak se rozplyne v dojmy a pozdější rekonstrukce není nikdy ono. Pomáhají kulturní citace, na které se čtenář adaptuje. Samozřejmě, že aby bylo možné dobře psát, je nutné číst dobré texty. Můžu hned teď vyndat z hlavy tři tipy: Kurt Vonnegut Jr.: Časotřesení Naprostá volnost a svoboda toku textu, naprosto mimo běžné zákony psaní. Odstavec končí kdykoliv. Další věta je jakákoliv. Přesto tohle všechno jakýmsi nepochopitelným způsobem funguje a navíc máte dojem, že to Vonnegut Jr. tahá odněkud z prdele právě teď před vámi.
Klip uvidíte na Médiář.cz
19
sloupek
BBC: vzor digitální České televize V síti Milana Fridricha
N
estor novodobé české rozhlasové žurnalistiky Karel Kyncl odpovídal už před patnácti lety na otázku, proč Český rozhlas není postaven a nemá takový společenský respekt jako BBC, lakonicky: „Problémem asi je, že v ČR nežije dost Britů.“ Bonmot má dvě strany. Je jasné, že jsou důležití Britové jako diváci. Stejně tak ale Česká republika není Británie a veřejnou službu nedělají Britové. Nová digitální epocha stírá rozdíly a globalizuje, takže je důležité po BBC opět kouknout. BBC jako veřejná služba je odjakživa vnímaná v české společnosti jako nedostižný vzor. Zastánci veřejné služby tvrdí, že Český rozhlas a Česká televize jsou jakousi českou obdobou BBC. Kritici tvrdí, že je to pouze zbožné přání „mimo realitu“. Když jsem byl nedávno na konferenci o internetu a mluvil jsem o nákladech na digitální platformy a nová média České televize, často jsem slyšel názor „Dělejte to jako BBC“ nebo „Buďte tak seriózní jako
20
BBC“, či „Nedávejte na nová média víc, než dává BBC“. Česká televize si ale z BBC musí vzít něco jiného: Energii pro inovace, touhu po atraktivním programu, přizpůsobování se změnám a moderní řízení. Britskou tradici přemístit nelze a není důvod. Inovace a „tah na diváka“ jsou globální, zde je to povinnost.
Proč je BBC v Česku tak skloňovaným měřítkem? Důvodů je hodně. Jde o první veřejnou službu svého druhu na světě. BBC byla průkopníkem konceptu nezávislého média na komerčních i státních zájmech už před 90 lety. Stavěla na objektivním zpravodajství a vzdělávacím a kulturním rozměru rozhlasového a televizního média. BBC se vyznamenala během 2. světové války, kdy její nezávislost byla dočasně omezena, ale to posílilo její hodnotu pro vlast. Na prvním programu BBC se už v roce 1947 vysílala svatba budoucí královny Alžběty II. a v roce 1953 během její korunovace první přímý přenos v Evropě. V rámci BBC World Service existovalo české vysílání, které pomáhalo jak během 2. světové války, tak během studené války a socialismu v informování o „skutečném“ dění v demokratických zemích a exilu. Česká redakce po sametové revoluci pomohla vychovat desítky novinářů, kteří se naučili profesionálnímu objektivnímu pojetí britského žurnalismu veřejné služby a aplikovali jej u nás. Například ČT24 byla budovaná s desítkou novinářů, kteří v minulosti prošli
českou redakcí BBC a stážemi v Londýně a jsou na zpravodajském programu ČT dosud. V současnosti má BBC deset televizních programů plus zpravodajský BBC World service financovaný ministerstvem zahraničí, devatenáct rozhlasových stanic a další ryze digitální nebo v rámci zahraničního servisu. Rovněž na BBC je vyvíjen tlak od soukromých vysílatelů kvůli její robustnosti nebo rozmachu na nových platformách, médium veřejné služby je ale na ostrovech stále jedním z nejcennějších kulturních historických statků Velké Británie. BBC je ale vedle historické úlohy, zpravodajství a světového servisu také progresivním vývojářem programů a pilířem britské zábavy. BBC One je na jedné straně prvním oficiálně vysílaným televizním programem na světě, ale na druhé na němž běží rovněž telenovela EastEnders jako nejsledovanější pořad a byla pro něj vymyšlena soutěž Stardance, kterou v ČR vysílá v licenci Česká televize.
Dočtěte si na Médiář.cz
21
sloupek
Hoši, děkujem! Hokejové mistrovství světa v sociálních sítích Feed na víkend Adama Zbiejczuka
C
o odhalil monitoring sociálních sítích o zájmu a reakcích Čechů na vystoupení českých hokejistů na letošní mistrovství světa? Nejdřív pár postřehů – využili jsme do značné míry crowdsourcing, tudíž čerpáme ze znalostí, nápadů a připomínek davů na Twitteru. @ SemSuchar napsal „Jak vidím tu hromadu lidí na FB a TW, jak píšou gól, tak jsem rád, že v ČR není populární basket.“ A tak jsme zkusili, co se stane, když dáme hledat „gól“ v našem Ataxo Social Insideru (v případě Facebooku monitorujeme jen ty uživatele, jejichž zeď je veřejná – počet sdílení je tedy relativní, nikoliv absolutní). A co jsme zjistili? Máme pro vás pěkný tagcloud – podívejte se, co bylo ve statusech na Facebooku okolo klíčových slov “gól” a “gol”. Už dřív jsme si ověřili, že lidé častěji sdílí odkazy, než jen píšou “samotné” statusy. Proto pro vás máme i nejsdílenější články se slovem „gól“, které jsme našli:
22
Vítězí mladý finský útočník Mikael Granlund – na sport.cz. Obecně lze říci, že jeho gól nadchnul i české fanoušky úplně nejvíc (2200+ sdílení tohoto článku, ale i video na YouTube a další odkazy byly často sdílené, článek na iDnesu celkově šestý). Druhé místo získal rozhovor s Romanem Červenkou – lehce přes 1000 sdílení.
Třetí a čtvrté místo získal iDnes – články před bojem o třetí místo a po něm – již pod tisícem sdílení. Z YouTube videí kromě Mikaela Granlunda paradoxně uspěl nejvíc záznam videa… z loňského roku – “Rachna Kachna” čili záznam veledůležitého gólu sedm sekund před koncem zápasu se Švédy. Ve statusech se pak objevovali nejčastěji naši hráči. Asi není pře-
kvapením, že nejvíc pozornosti (jak je vidět i v tagcloudu) získal Jaromír Jágr a Roman Červenka, oběma se zadařil hattrick. Hokejového nadšení využily i firmy, možná jste si sami všimli, kolik z nich místo produktových novinek psalo na Facebook “Hoši, děkujem!” Dobře si totiž spočítaly, kolik za to dostanou komentářů a lajků. Takže: hoši, děkujem!
23
Server Médiář.cz podporují
Editor Ondřej Aust Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na
[email protected] Dotazy ohledně inzerce směřujte na
[email protected] Vydává občanské sdružení Médiář.cz Copyright © Médiář.cz 2011
