Dva roky po velké vodě

Dva roky po velké vodě



V roce 1997 postihla povodeň nejen území České republiky, ale i Polska, Ně­

"Proroci" přicházejí mecka, Slovenska ...

Průběh povodně byl hrozivý, následky pro lidi i krajinu katastrofální, na Mo­

odjinud ravě nemající obdobu.

o stálé platnosti rčení, že doma není nikdo pro­ Celkové povodňové škody dosáhly podle oficiálních údajú 62,9 mld. Kč, by­ rokem, se měla možnost Unie pro řeku Moravu dostatečně přesvědčit za dvouleté období od po­ lo postiženo více než 150 obcí a měst, zahynulo 50 lidí.

vodní v červenci 1997. Nejprve přišlo bagateli­ Nejmenší škody vznikly v přirozených úsecích údolní ni vy s přirozenými ko­ zování našich zveřejněných názorů na potřebu ryty vodních toků a s převahou mokřadů, luk a lesů, naopak největší škody důs l edně analyzovat příčiny, důsledky a souvis­ způsobi la povodeň v zastavěných částech údolních niv, kde lidé plně věřili losti této povodňové katastrofy a z nich vyvodit radikální změny vodohospod ářské koncepce protipovodňovým hrázím.

ochrany proti povodňovým škodám. Následova­ Studia usazenin niv evropských řek ukazují, že se rozsáhlé záplavy objevují la snaha ze strany vodohospodářů zpochybnit výsledky naš í studie "Analýza povodňových až v raném středověku. Příčinou záplav je odlesněn í zejména horských oblas­

udá lostí v ekologických souvislostech". tí. Před tisíci lety bylo území naší republiky pokryto z 90 % přirozenými le­ Poslední období se vyznačuj e mlčením a igno­ sními porosty, dnes zaujímají lesy n ěc o přes 30 % plochy. Navíc je to stejno­ rováním našich podnětů ze strany min isterstev věká monokultura, která zadržuje mnohem hůř vodu, púda degraduje spoluzodpovědných za kauzu protipovodňové prevence. Týká se to jednak našich vý hrad kyselým opadem. Příčin je mnohem víc a sčítají se .

k odstraňování povodňových škod na majetku s právců toků, kdy se koryta toků a hráze uvádě­ Důvody záplav lze hesl ovitě shrnout: nízká sorpč ní schopnost půdy násled­

do původní h o stavu před povodnI. Tedy do si­ kem rozkladu organických látek, utužení půd y, likvidace trvalých porostů les­ jítuace, která povodni 1997 nedovedla vzdorovat ních i drno vých s vysokou schopností vázat vodu, zah loubení i malých toků a a ani nezabránila škodám na jiném majetku. Je­ tím snížená retence horních částí povodí, likvidace malých záplavových úze­ nom na tocích ve správě a.s. Povodí Moravy byla takto investována asi jedna miliarda korun mí v horních částech povodí.

a další necelá miliarda ještě investována bude. Podle všech ukazate lů lze usoudit, že se v blízké budoucnosti mohou vysky­ Dále máme výhrady vůč i nízké úrovni komun i­ kace mezi ministerstvy - zemědělství, životního tovat povodně i větš í než v červenci 1997 .

pros tředí, pro místní rozvoj a vnitra, která vstu­ Je dva roky po povodních. Je třeba se však zeptat:

pují svý mi kompetencemi do složi tého problé­ Co se za tuto dobu vykonalo na zlepšení protipovodňové ochrany?

mu proti povodňové prevence. Konkré t ně se to projevuje v naprosto nesystémovém postupu při Byla provedena dostatečná opatření především v oblasti legislativní?

vytvářen í představo možnostech různých typů Co dělala ministerstva, v jejichž kompetenci je protipovodňová ochrana?

protipovodňové prevence a jejich integraci. Letos v červnu se po dvoudenních deštích zase začal a zvedat hladina potoků Nejmarkantněji se to jeví při zpracování čtyř scénářů modelování proti p ovodňových opatření a řek, a důrazně tak připomněla, že hrozba povodně trvá.

v rámci projektu "Flood management in the

redakce

z podnětu a s fi­ dánské vlády (koordinací pověřen Dánský hydrologický institut, za čes­ kou stra nu jsou jeho partnery akciové společ­ nosti Hydroinform a Povodí Moravy s gescí Ministerstva zeměděl ství ČR). Tato první "pro­ rocká cesta zvenčí" má však v naší apllkaci vý­ razné slabiny. Např. u prvního scénáře, který má zahrnovat opatření ke zlepšení retenční schopnosti krajiny, se nepodařilo zapojit odpo­ vědné garanty a instituce, které mají otázky vy­ užívání a ochrany krajiny ve svém popisu práce. Unie pro řeku Moravu pozitivně zareagovala na Czech Republic",

řešeného

nančním zajištěním

---7

Voda je součástí krajiny. D!ldává jí potřebnou vláhu, odušeVliuje její vzhled. Povodně, a zvláště pak jejich následky, jsou z velké části i dz7em člověka. Jeho neuvážených a necitli­ vých zásahů do přírody. Krajina Vysočiny za­ chycená na archivní fotografii Vilémem Rei­ ch11la1l11em však vyzařuje klid a pohodu, neboť zachycuje je"ftě víceméně harmonický stav kra­ jiny před intenzifikací zemědělstv~ při 1IIl. do­ šlo k mnoha nezvratným negativním zásahům do přírodm11O prostředí, které k rozsahu po­ vodiíových škod jedn oZ1lačně přispívají.

~1([~n'(]DUuficB~

DVA ROKY PO VELKÉ VODĚ

1

Naše reportáž

Když je hodně trnek ... Věra

Fojtová

Když je hodně trnek, bude velká voda, říkávala jedna moudrá valašská, sta­

řenka. V roce 1997 jich bylo skutečně hodně a velká voda přišla a trnky byly

kvalitní a slivovice z nich stejně tak.

Ale nejen to. Vody bylo příliš a nadělala mnoho škody. Lidé se ocitali bez

střechy nad hlavou, místo d omů zůstala často jen samá voda, která nešetřila

životy zvířat, zvěře ani lidí.

Ti, kterých se voda přímo nedotkla, překypovali soucitem i pomocí, solidárně

přispívali, čím se dalo.

Potom voda opadla, opadl i zájem, utopi l se ve starostech všedních dnů kaž ­

dého z nás.

Jenom v postižených oblastech zůstali lidé, kteří se museli s následky povod­

ně vyrovnat.

Uběhly dva roky. Ti, které tehdy voda obešla, už možná ani nevzpomenou.

Postižené vesnice a města už jsou zase v původním stavu, nikdo by nepoznal,

že byly téměř pod vodou.

Letos v červnu zase přiš l y deště. Pršelo dva dny a na severní M oravě vodní

toky opět ztěžkly a voda začala v korytech pomalu stoupat.

Už to nikdy nebude tak, jako před velkou vodou.

V srdcích lidí zů stala navždycky úzkost, kdykoli se obloha zatáhne a vytrvalý

déšť trvá víc než několik hodin. Pozorují své řeky a potoky a současně se

stoupající vodou se zvedá i jejich strach.

Velká voda - a co s ní? Jak se to mohlo stát, že voda, o které jsme si mysleli, že se s námi n aučila žít,

tolik ublížila?

Zasedly týmy, odborníci přes vodu i mimo ni, obviňoval i se navzájem, před­

kládali svá stanoviska, svá pro i proti - ochránci pří rody, vodohospodáři, od­

půrci i zastánci regulací toků , stavění přehrad, hrází. ..

Avšak ani po dvou letech sporů a dokazování nedošli ke shodnému závěru.

Může to trvat léta a ani k němu nemusí dojít. Ale lidé žijící s úzkostí v srdci

okolo toků, které je už jednou zradily, musejí chránit své domovy i životy.

Jak to dělají dva roky po povodni?

S touto otázkou jsem se rozjela do okresů Jeseník a Vsetín . Navštívila jsem

nejen referáty životního prostře dí příslušn ých okresních úřadů , ale i dvě ves­

nice, které byly povodní postiženy. Českou Ves na Jesenicku a na Valašsku

Hutisko-Solanec.

Jesenicko Na referátu životního prostředí OÚ Jeseník jsem hovořila s jeho vedoucím

Štěpánem Húževkou . Bylo právě dva dny po dvoudenních deštích a voda

v říčce Bělé, která během nich začal a nebezpečně stoupat, rychle opadávala.

Možná rychleji než strach, který v té době pocítili lidé žijící v jej ím bezpro­

středním okolí.

Okresní úřad Jeseník si pro obnovu území po povodních zřídil referát obnovy

oblastí postižených povodněmi, který pracuje dodnes a má za úkol koordino­

vat obnovitelské práce. V současné době se provádí obnova většiny poškoze­

ných úseků toků nebo se na ní alespoň projektově pracuje.

2

KDYŽ JE HODNb TRNEK. .. _ __

_

_ __ _ __

výzvu k zapojení se do řešení tohoto scénáře a předl ožila první teoretické podněty pro srov­ návání různých modelovaných situací využívání krajiny. Poněkud odlišným "poselstvím" byla účast za­ hran i čn ích odborníků v diskusi k protipovodňo­ vé prevenci, která byla iniciována Atlantickým centrem pro ži votní pro s třed í z USA s gescí Na­ dace Partnerství za českou stranu (v rámci me­ zinárodních projektů nazvaných "Iandscape ste­ wardsh ip exchange"). Pracovního pobytu od 19. do 27. dubna t. r. v okrese Uherské Hrad iště se zúčastnili pecial isté z USA, Holandska, Ra­ kouska a Polska k posouzení možností a limitů rozvoje území postiže ných povodněmi. Jej ich vlastní zkušenosti s povodně mi potvrzují také naše neblahé poznatky z posledních let. Pokusme se tyto zprostředkované "prorocké zkušenosti" využít, změňme náš přístup k vní­ mání povodňových jevů a učiň me zásadní obrat v novém koncipování paradigmatu proti po vod­ ňové prevence: - není možné pokračovat v při způsobování řek a krajiny našim potřebám, ale naopak přizpůso­ bi t naše po třeby možnostem krajiny a jejímu při rozenému vodnímu režimu, - musíme přij m ou t povodňové situace j ako při­ rozený přírod n í jev, který je sice možno při jeho vývoji tlum it fungováním krajinných systémů v jejich optimálním stavu, ale není možné po­ vodň ové situace zcela eliminovat, - je třeba se vzdát tolikrát zklamané iluze, že povodeň je potřeba "kontrolovat a řídit" tech­ nickými prostředky, protože ty se spolu s lid­ ským faktorem ukázaly být nejzranite l nějším místem při ochraně proti povodním, - musíme vymezit prostor, který řeka potřebuje pro re lat i vně neškodné převedení velkých vod v rámc i svého hydrologického režimu, a k tomu uzpůsobit využívání dotčené části údolní nivy, - maximálně respektujme cenné části dochova­ ných přírodních ekosystémů v údolní nivě, za­ chovejme nebo navraťme jim přirozený říční re­ ži m, který ke své existenci imperativně vyžadují, - zainteresujme co nejširší okruh zúčastněných na hledání nejefektivnějšího způsobu protipo­ vodňové prevence (spolu s odpovědnými orgá­ ny státní správy účast uživatelů území, místních samospráva široké veřejnosti), - vybudujme systém včasného varování obyva­ tel před povodňovou situací a pracujme na je­ jich zapojení k aktivní účasti při zabezpečova­ cích opatřeních proti povodňovým škodám, - iniciujme nový přístup v pojišťovnictví v sou­ vislosti s novým pohledem na předcházení po­ vodňovým škodám. - po vyčerpání všech těchto možností koncipuj­ me další dodatečná opatření k posílení účinnosti ochrany před povodňovými škodami.

Jaroslav Ungerman

_ _ _ _ _ _ _ _ ~U9rr:q~J1lfi
Koryto řeky Bělé je rozšiřováno až na metrů, břehy jsou hrázovány vysokou

patnáct kamen­ nou zdí beze stromů. Bude fent~ způsob ochra­ ny dost účinný? Foto archiv OU Ceská Ves

Přehradám

zvoní hrana

Ve Spojených státech amerických dochází k histotickým změnám v přístupech k úpra­ vám a využití vodních toků. Po celém území USA bylo vybudováno kolem 75 000 pře­ hrad. To, že tato vodní díla nespoutávají řeky navěky, zabezpečují americké zákony, podle kterých patří řeky a potoky všem Američa­ nům. Vládní energetická agentura udílí vodo­ hospodářským společnostem 30- až 50-leté licence na využití vody z řek za účelem pro­ tipovodňové ochrany, získání energie, apod. Donedávna nebylo pro tyto společnosti obno­ Ještě jsme se nedohodli vení licence problémem. Ke zmčně došlo ovšem roku 1986, kdy byl novelizován ener­ "Nevýhodou celé probíhající obnovy je, že neexistuje ucelená, a už vůbec ne getický zákon. Od tohoto roku se musí každá přehrada, které uplyne licenční doba, posuzo­ jednotná filosofie obnovy toků. A to je stěžejní problém, protože kromě vodo­ vat z hlediska jejího vlivu na ryby a další hospodářů je zde i Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky, a z toho důvo­

vodní živočichy, okolní přírodu, rekreaci du dochází k různým pohledům na věc. Střetávají se dva názory. A vyvstává a estetické začlenění do krajiny. Tedy ne ja­ otázka. Má cenu zastavit už probíhající regulaci toku jenom proto, že nejsou ko v minulosti, kdy hlavním ukazatelem bylo peníze na to, aby se postupovalo podle nejnovějších poznaikú úpravy toků množství získané energie nebo zadržené vo­ dy. Navíc ochrana řek již není chápána pouze a zásad ochrany přírody? Jednotný názor na obnovu toků není. Neexistuje le­ jako ochrana říčního koryta, ale mnohem ší­ gislativa, která by určila způsob úpravy, a také na to nejsou finance. Pořád se

řeji, jak dokládají slova Sruce Sabbitta, ame­ jenom diskutuje a trvá to dlouho, " říká vedoucí referátu ŽP OÚ Jeseník Ště­ rického ministra vnitra: "Není možné efektiv­ pán Húževka.

ně revitalizovat pouze jednu část Feky; pro Z řečeného lze vyvodit, že vyhrává ten, kdo má prostředky, nikoli argumenty. ,spravení' kterékoliv její části se musíme za­ V tomto případě jsou to vodohospodáři Povodí Odry, kteří mají své metody bývat celým povodím. " a k přehradám dodá­ na úpravu toků, které nehodlají opustit a ani je měnit či přizpůsobovat názo­ vá: "Teprve nyní si začínáme uvědomovat všechny systémové náklady. které splácíme rům ochrany přírody.

díky v.ýstavbě přehrad v tomto století. Ve Ani po dvou letech se nedohodli.

světle revitalizace povodí by se přehrady mě­

Pravdou je, že nelze nadřadit ochranu přírody nad životy lidí. Ale jak už to

v životě bývá, pravda bude někde uprostřed. Dopracujeme se k ní?

~

Česká Ves Česká Ves je téměř součástí města Jeseník. Ani nepostřehnete,

že jste přejeli z jednoho místa do druhého.

Když jsem si domlouvala schůzku, právě druhý den letošních de­

šťů, přiběhl k telefonu starosta České Vsi Jindřich Jermář od řeky

a řekl jenom: "Přijeďte, ale přijeďte rychle, než nás to tady zavalí. "

Déšť však toho dne na štěstí ustal, voda opadla a mne přivítal už klid­

ný starosta, zdánlivě klidná a půvabná Česká Ves a také bystrá říčka

I / Bělá, která si už zase vesele a neškodně poskakovala korytem mezi do- II

! my.

Česká Ves má specifickou polohu. Je sevřena mezi kopci v údolí i s ře­ kou Bělou, která jí protéká. Ustoupit řece není kam. Je třeba s ní žít, .,,-'

ale i ochránit majetky a životy lidí"žijících v její blízkosti . Jakým~/~ způsobem? Na to jsem se právě starosty Jindřicha Jermáře při~ ,""­ jela zeptat. / "Povodí Odry provádí úpravu toku regulací břehů a odstraně­ ním porostů. Největší problém při poslední povodni způsobily právě stromy,

V
Kreslil Jan Steklík

KDY2 JE HODNĚ TRNEK. ..

3

které popadaly do vody a zabránily jejímu volnému odtoku. Voda se rozlila, poškodila silnice, strhla domy. Kdyby se tak nestalo, škody by byly menší. Já vím, že Správa chráněné krajinné oblasti Jeseník byla proti vykácení porostů z břehů, ale nakonec souhlas dala . Koryto Bělé je rozšiřováno až do patnácti metrů a pevně hrázováno. Víte, na začátku tohoto století tu byla také povo­ deň. Patrně po ní byla řeka regulována, ale břehy byly zarostlé a neudržova­ né a teprve poslední povodeň odkryla zbytky oh rázován í. Do té doby o tom nikdo nevěděl. Úp ravy jsou v dokončovací fázi. Až skončí, budu klidný, proto­ že jsem přesvědčený, že toto je jediný způsob, jak zabránit tomu, aby se neo­ pakovala situace před dvěma lety. Ani nevíte, kolik strachu v lidech zústalo. ly posuzovat z hlediska jejich přínosů i z hle­ To jsem poznal teď, když dva dny pršelo a voda začala stoupat, ale naštěstí diska ekologických nákladri. U každé přehra­ dy je na místě se ptát, zda nemůže fungovat neměla žádné p řekážky, takže rychle odtekla," odpovědě l starosta na moj i způsobem, který je k řece přátelštější. A když otázku a rozjeli jsme se po březíc h řeky . Všude se pracovalo. Koryto bylo ši­ si dáme vedle sebe přínosy a /láklady, je do­ roké, břehy zpevn ěné vysokou kamennou zdí bez strom ů. Poněkud nepoetic­ cela dob ře možné, že <,jistíme, že přehradu by bylo nejlépe odstranil. " ké. Ale našel někd o j iný způsob, jak vesnici ochránit? I podle starosty Jerrná­ První přehrady, které narušovaly přirozenou ře nemají stromy na březích bystřin co děl at. "Jinak se chová bystřina ajinak migraci ryb, a přímo tak ohrožovaly vzácné řeka v údolí. Ta se klidně rozleje, protože má prostor. Kdežto tady s sebou lososy nebo jesetery, byly v USA již odstra­ vezme všechno, co jí stojí v cestě. " něny. Podle Margaret Bowmanové z organi­ Otázkou zůstává, zda právě tato varianta přinese očekávaný výs ledek. Ale zace American Rivers budou další následovat v nejbližších letech, jak budou končit jednot­ obyvatelé České V si věří , že ano.

livá povolení pro jejich provoz. Řízení o pro­ dl oužení povolení provozu se v následujících Valašsko deseti letech bude týkat 550 přehrad v celých USA! Je tedy velmi p ravd ěpod obné, že k e Tomu, kdo poznal Valašsko, zůstan e v srdci navždy. Pravda, pohádkové dře ­ stu dosud odstraněných přehrad přibudou další. věnice vystříd aly vznosné domy s velkými okny, které vůb ec nesouzní s ob­ V letošním roce (1. 7. 1999) dojde např. lostí kopců, nádherné světl é bučiny nahradily rychlerostoucí smrky. Ale zdál­

k odstranění Edwardsovy přehrady na řece ky je krajina pořád mírná a úhledná.

Kennebec ve státě Maine, která znemožňuje Tento nadmíru půvabný kraj byl postižen před dvěma lety hned dvakrát. Nej­

migraci ryb od roku 1834, ačkoliv místní dříve záplavami a po nich hned následnými velkými sesuvy půdy. Jedním obyvatelé již tehdy proti stavbě protestovali. Podle hodnocení vlivu přehrady na životní z nejvíce zkoušených míst byla i obec Hutisko-Solanec .

p rostředí z loňského července je její odstra­ Nejdříve jsem ale zamíři la na referát ŽP OÚ Vsetín, kde mne trpělivě očeká ­

n ě ní i levnější ve srovnání s náklady na opra­ val jeho v doucí ing. Jiří Trezner.

vy a vybudování rybího přechodu. Odstraně­ Řeč byla o tomtéž jako na OÚ Jeseník. Problémy a odpověd i na otázky byly ní této přehrady zprůchodní asi 27 km historických trdlišť lososů, jeseterů a dalších také vpodstatě stejné. Ochrana přírody versus vodohospodáři. Nulová legis la­

migračních druhů ryb. K dalšímu uvolnění tivní podpora. "Nikdo neřekl, jakým způsobem má obnova krajiny probíhat, " dojde na řece Napa v Kalifornii, na přítoku posteskl si stejně jako jeho kolega v Jeseníku ing. Trezner. " Přírodní raritou Sacramenta - řeky Butte, nebo na řece White tohoto kraje jsou putující štěrky. Může v ~ak být ochrana přírody nadřazena Salmon River, která vtéká do řeky Columbia ve státě Washington. Americký Kongres za­ při úpravách toků ochraně lidských živo fú?"

dal v roce 1992 zpracování studie na posou­ zení možnosti odstranění dvou 70-letých pře­ hrad na řece Elwha, které blokují lososy od jejich trdlišť v Olympijském národním parku ve státě Washington. Přehrady již přestávají být odpovědí na řešení našich problémů a za­ číná se na ně pohlížet velmi kriticky. Nejde pouze o trend v Severní Americe, jak dokládají příklady např. z Francie, kde v roce 1998 byly vyhozeny do vzduchu dvě přehra­ dy na přítocích Loiry. Přehrady přece jenom nebudou těmi stavbami. na které by lidstvo mohlo být hrdo. Americký ministr vnitra Bruce Babbitt to pro New York Times cha­ rakterizoval slovy: "Přehrady nejsou jako egyplské pyramidy, které stojí navěky. "

Tomáš Růžička

Po povodních Ilavíc začaly Valašsko sužovat rozsáhlé sesuvy půdy. Jsou dllsledkem odstra­ iíovállí dřel'in, které by půdu zpevllily, a vysa­ zovállí smrkových monokultur, jejichž mělké kořeny Ilejsou schopllY udržet ani sebe, ani se­ SIlV. Foto archiv OÚ Hutisko-Solanec

4

KDYŽ JE HODNf: TRNEK... _

_ _ __ _ _ __ _ _ _ _ __ _ _ _ W([91Y(jDIl1lfi<e~

\/([)ll~ DllufiCB~


Část okresu Vsetín spadá do Chráněné krajinné oblasti Beskydy. A je tu stej­ ný problém j ako na Jesenicku. Dva názory, dva přístupy a nemožnost (č i ne­ schopnost nebo neochota?) najít kompromisní řeše ní. Na straně druhé, jakým způsobem maj í postupovat orgány státní správy? Valašsko však bylo postiženo po povodních i velkými a pro obyvatelstvo i nebezpečnými sesuvy půdy. V čem vidíte příči n u tohoto jevu?, zeptala jsem se ing. Treznera. " Ve zp ůsobu hospodaření v lesích. Ten problém j e nejen ve vysazování smrkových monokultur, ale také ve způsoóu těžby, kde se propagu­ je způsob co nejlevnější - kolovými traktory, které nadělají mnoho škod. "

Hutisko-Solanec Bylo už pozdě odpoledne, ale starosta Vojtěch Pavlica si čas udělal a byl o vi­ dět, že rád. Potřeboval své problémy někomu sdě lit a snad doufal, že se skrze stránky Veroniky dostanou k těm správným uším. Také dou fám. Jeli jsme do terénu, protože názorné předvedení je nejúčinnější a nej pochopi­ telnější.

~

Pokud byste čekali v Hutisku-Solanci řeku, nenajdete ji. Jenom dva horské potůčky, které za normáln ího stavu dosahuj í vodou děcku po kotníky. Sice se stékají, ale tok zůstává skoro stejný. Vždyť to není žádná řeka ani říčka. Jak je to možné, že voda při povodních strhla dům a poškodila mnoho komunikací? ptám se. "Břehy jsou porostlé neošetřovanými stromy. Dva se utrhly, spadly do vody a katastrofa byla hotová. Během pár minut strhla voda dům a brala silnice jednu za druhou. Druhým problémem j e, že vymizely splávky, které zpomalují rychlost vody. Kdysi j ich tu bylo plno, ale teď už se nedělají. " Na rozdíl od České Vsi tady téměř žádné zásahy do toků po povodníc h ne­ jsou. Až na kousek regulace břehů zůstáv ají dál zarostlé neošetřeným poros­ tem, který působí na čele starosty vrásky. "Kdyby přišla velká voda a pár jich strhla, budeme na tom stejně, jako jsme byli. Ale Správa chráněné krajinné oblasti Beskydy nedala souhlas k jejich vykácení. A nikdo povolaný nerozhodl, jakým zp ůso bem se mají vodní toky upravovat. " Na otázku - co s tím - krčí starosta rameny. "Děláme, co můžeme. Tam, kde to jde, navážíme na břehy zeminu, abychom je aspoň trochu zpevnili. Ale lidi mají pořád strach. Teď, když dva dny pršelo a voda se zvedala. Hlavně z těch stromů, aby zase nespadly a neucpaly odtok vody. Ona jinak, když j í nic ne­ brání, jenom proletí. " Takový po t ůček a kolik nadě l á škody! Díky špatnému hospodaření v kopcích se voda dol ů jen hrne.

Kdyby bylo hodně trnek . Od potoka míříme k velkému sesuvu. Ještě jsou vidět pařezy mělce koření ­

cích smrků, které nebyly schopné udržet ani sebe ani ses uv. K tomu není tře­

ba mnoho co dodávat.

Starosta ukazuje do kopců, na louky.

" Já jsem se tu narodil a tak ten kraj mám rád a znám ho. Vidíte ty louky? Jsou skoro prázdné, holé. Naši předkové, a já si to ještě pamatuju, vysazovali na nich po vrstevnicích trnky. Celé řady trnek. Trnka j e užitečná v mnoha směrech. Má soustavu kořen ů, které drží a zp evňují p ůdu, j sou z ní dobrá po­

Projekt restrukturalizace údolí řeky Maas Před p ěti lety jsem ve zprávě Co s nepo­ slušnou řekou Maas ? (Planeta 1994, Č. 6) upozornil na problémy, které vyvstaly při řešen í n ásled ků katastrofální stoleté po­ vodně na této řece v roce 1993. Vyplývaly z rozdíl ného pří st u p u obou h ra n ič n ích stá­ tů Nizozem ska a Belgie. Zatímco nizo­ zemská strana podporo vala názory ekolo­ g ů ponechat větš í prostor p řírodním u vývoji v údolní nivě i v řečiš ti, Belgie há­ j ila zájmy svých ze m ědělc ů a usilovala o stavbu ochranných hrází, které by umož­ nily pokračovat v intenzívním zeměděl­ ském využívání údolní nivy v těsném sou­ sedství ře ky. Zdá se, že od té doby se něj aké řešení již našlo, alespoň pokud j de o konsensus ve s p o l e č né m postupu obou zemí. Velí k to­ mu logika situace, kdy řeše n í probl ém ů hran i č ní řek y není možné bez úzké mezi­ národní spo lupráce. Aby tato spolupráce získala legální rámec, musely být podepsá­ ny oficiál ní bilaterální smlouvy mezi Bel­ gií a Nizozemskem. Hned v úvodu se mu­ seI řeši t zásadní problém vyplývající ze skutečnosti, že státní hranice je vymezena proudn icí toku (nej hlu bším místem řeky) a při plánovaném roz šíření řečiště, nestej­ nom ěrné m na levém (belgickém) a pravém (nizozemském) břeh u panovala nej asnost ohled n ě případné změny a nového vedení státní hranice. Byla vytvořena společ ná s m ě rni ce a vypracován speciální bilaterál­ ní projekt "restrukturalizace" údolí řeky Maas s důraz em na rozvoj přírodního pro­ s třed í a omezení těžby štěrko p ís ku v údol­ ní nivě. Koo rdinačn í k ancelář celého pro­ jektu se nachází v nizozemském Maastrichtu , hlavním m ěs tě provincie Limburg. Projekt je založen na kom plexním pláno­ vání celého zájmovéh o území poříční zó­ ny. Jeho cílem je účinn á pro tipovodňová ochrana a v y tv oření možností pro přírod ní rozvoj (renaturalizaci a revitalizaci) v za­ plavovaném území údol ní nivy. Prostřed ­ kem k dosažení těchto c íl ů má být obno va přirozenéh o vodního režimu řeky s p očí va­ jící v rozšíření řeč i ště, zvě t šen í i nun dačn í­ ho území, odtěžení zanesených bočních ra­ men a ekologické revi talizaci vytěženýc h š těrkov išť a pískoven. Z hydrologického hlediska je h lavní dů ra z kladen na hydrau­ -?

~'D51:r(jDU1lficB~

KDYŽ JE HODNĚ TRNEK. ..

5

Iiku vod ního toku a s ní související erozi, transport a sedimentaci při různých průto­ cích. K oc h raně údolní ni vy před erozí má být využito zatravn ěn í a ozelen ění rychle rostoucími dřevinami. Ekologický význam projektu je zdůrazněn sku tečností, že údolí řeky Maas bylo zařazeno mezi prioritní oblasti v rámci Národní ekologické sítě Nizozemska. Celý projekt byl posuzován komplexně, to znamená i z hlediska ekonomických dů­ sledkú. Tzv. měkká metoda rozvoje této oblasti , preferující ochranu přírodních a kraj inných hodnot, předpok l ádá omezení těžby štěrkopísku, což bude ve svém dú­ sledku znamenat i snížení příjmů pro míst­ ní obyvatelstvo. Proto byl v rámci projektu vytvořen i plán jiných, alternativních zdro­ jů p říjmů .

~c...----

__

'- _-=::::_ _ __ - _ _

----

Kreslil Jan Steklík

vidla nafrgále a slivovice. Ta z roku 97 je bezkonkurenčně nejkvalitnější. "

Byla to právě Pavlicova stařenka, která řekla tu moudrost o trnkách. Kdyby

bylo hodně trnek na stráních, bylo by to lepší po všech stránkách. Naši před­

kové byli moudří. Ale co nám chybí, abychom se z jejich moudrosti poučili?

Schopnost přiznat si, že nemusíme vědět všechno? Že jsme neomylní?

Skromnost? Pokora?

Vraceli jsme se kolem potoka. " Já nevím, ale myslím si, že mám pravdu s tě­

mi stromy tady na březích. Nejlepší by bylo, kdyby to tu někdo sledoval, až

zase přijde velká voda. "

. Nic víc jsem nemohla udělat než slíbit, že zase přijedu. Pro oblasti, kde nebezpečí záplavy stále hrozí, kdykoli prší víc než jeden den,

kde obyvatelé zažili strach a hrůzu při povodni před dvěma lety, je soucit

a účast málo.

Je třeba se zeptat. Co dělala ministerstva v jejichž kompetenci je protipovod­

ňová ochrana? Kdo zodpovídá za to, že neproběhla diskuse na úrovni ke sla­

dění rozdílných názorů a zájmů?

Co dělal parlament, aby moudře posoudil a nasměroval politická rozhodnutí

k nejlepšímu řešení zamezení povodňových škod?

•

6

KDYŽ JE HODNĚ TRNEK ... _ __

V letech 1997-98 byl projekt res trukturali­ zace údolí řeky Maas podroben strategic­ kému hodnocení vlivú na životní prostředí (SEA), jehož součástí bylo také hodnocení ekologických rizik, především erozního a hydrologického rizika. Dnešní vysoká rychlost vody, eroze v říč­ ním korytě a chaotické proudění v dúsled­ ku bočních pro u d ů znamenají riziko mož­ ného ohrožení jedné tře tin y vodních zdrojů provincie Limburg. Mezi závěry hodnoce­ ní rizik patří konstatování, že maximální rychlost vody by neměla být vyšší než 6 ms', další prohlubování řečiště je nepři­ jatel né a v zaplavovaném území má být zachován volný odtok vody, to znamená žádné stavby a raději zatravnění než příliš mnoho lesa! Při zpracován í projektu a jeho strategic­ kém hodnocení byl kladen mimořádný dů­ raz na maximální informování veřejnosti. Jeho součástí bylo veřejné referendum a vyjádření obyvatel k celému záměru. Předpoklád á se, že v realizaci výkonného plánu budou hrát důležitou roli i nevládní organizace jako Nadace Krajina Limbur­ ska nebo Sdružení přírodních památek. Projekt restrukturalizace údolí řeky Maas ukazuje možnosti řešení i pro j iné přesh ra­ nič nÍ oblasti v Evropě , které tvoří jeden geografický celek (Krkonoše, Sumava, údolní ni va dolního toku Moravy) rozděle­ ný státní hran icí. Zej ména pro naši řeku Moravu, s níž vykazuje řeka Maas mnoho podobností, mů že být společný bilaterální projekt velmi inspirativní. Zdeněk

Lipský

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~'(j)rri!Dllnfl
j

1

Přístup

a aktivity MZe ke zlepšení protipovodňové ochrany ČR

~

Marek Maťa Po katastrofálních povodních, které postihly Moravu a východní Čechy v čer­ venci 1997 se téma ochrany před povodněmi stalo opět aktuální. Ukázalo se, že katastrofě podobného rozsahu je nutné předcházet a její důsledky co nejví­ ce omezovat.

Zhodnocení povodňové katastrofy Vláda se problematikou povodní zabývala mnohokrát především ve vazbě na řešení povodňových škod. V březnu 1998 projednala průběžnou zprávu o analýze vzniku povodní a fungování systému řízení protipovodňové ochra­

ny s návrhy preventivních opatření k budoucímu snížení rizik a následků prů­

chodu velkých vod včetně návrhu systému financování. K obsažnému materi­

álu vláda přijala usnesení č. 185, ve kterém uložila zpracovat a vládě do 20.

září 1998 předložit komplexní zhodnocení povodňové katastrofy v červenci

1997.

Úkol byl splněn zpracováním a předložením uloženého materiálu. Podkladem

pro tuto zprávu byl projekt "Vyhodnocení povodňové situace v červenci

1997", na který vláda uvolnila přes 40 mil. Kč a který velmi podrobně analy­

zoval příčiny, průběh a důsledky červencové katastrofy. Vláda materiál pro­

jednala dne 26. 10. 1998.

Tento projekt, jehož rozsah nemá v hodnocení povodní u nás obdoby, poskytl

potřebné údaje pro další podkladové a studijní práce. Jednalo se především

o hydrologická data katastrofální povodně a o digitální model reliéfu, zhoto­

vený metodou letecké fotogrammetrie.

V letech 1997 - 1998 se proces zlepšování povodňové ochrany zaměřil přede­

vším na zhodnocení povodňové katastrofy v červenci 1997, studijní a mode­

lovaCÍ práce a navrhování protipovodňových opatření. To bylo způsobeno

především časovou náročností těchto praCÍ a nutností prioritního finančního

zabezpečení odstraňování škod způsobených povodní.

Kreslil Jalt Steklz1c

Náš rozhovor Voda, voda, samá voda Igor Suchomel je geograf, zabývající se pře­ devším řekami a revitalizacemi říčních systé­ mů. V současnosti žije v USA, kde vlastní firmu, která se na tuto problematiku úzce specializuje. Při poslední návštěvě České re­ publiky zavítal i do Veroniky. Využili jsme této příležitosti k položení několika otázek.

Jak jste se dostal do Ameriky? Během

studia fyzické geografie na tehdejší jsem, spolu s bratrem, v osmdesál)'ch letech do Ameriky emigroval. Fyzickou geografii jsem dostudo­ val na universitě v Montaně. Končil jsem prací na téma "Sukcesní klasifikace pobřež­ ních společenstev". Musím říci, že česká ge­ ografie má ve světě dobrý zvuk. Profesora Demka znají a uznávají i v Americe. Po škole jsem více než tři roky pracoval jako hydrolog pro vládu státu Montana. Přede­ vším se jedllalo o problematiku vodního prá­ va. Nyní své úsilí investuji do mé společnosti. Devadesát procelll její náplně IvoN revitali­ zace, biologická hodnocení a studie E.IA Děláme rovněž průzkumy ichtyofauny, dend­ rologické v.Vzkumy ap. brněnské Purkyňově universitě

Jaká je současná situace v USA v ob­ lasti regulace řek a staveb přehrad? Nové pl'ehrady se již nestaví, regulace toků se pak mění, aby co nejvíce pl'ipomínaly pN­ rozenou variabilitu. Federální vodní inžený­ ři, kteří se zab.ývali regulacemi tokti a stav­ bami pl'ehrad, jsou buď bez práce anebo absolvují drahá školellí o revitalizacích, na kterých získávají mimo jiné znalosti o pl~iro­ ~

Na mnoha místech se uvádějí koryta tokll do pllvodm11O stavu před povodllív roce 1997. Je­ 110m 1Ia tocích ve správě a.s. Povodí Moravy byla takto illvestoválla asi jedlla miliarda ko­ rull a další lIecelá miliarda ještě illvestoválla bude. Foto archiv Vero/liky

VCl9fr
PŘíSTUP A AKTIVITY MZE .. .

7

Legislativní zabezpečení

o roce 1999 je pak možno říci, že je ve znamení přípravy nové legislativy tý­ kající se povodní. Prvním a velmi důle ži tým krokem, který bylo nutné učinit, byla novelizace j iž nevyhovuj ícího Nařízen í vlády o oc hraně před povodně­ mi. Tento krok učini l o ministerstvo životního prostředí a novela již nabyla platnosti. Dalším zásadním krokem pro legislativní zabezpečení p rotipovodňové ochra­ ny je příprava nového Zákona o vodách, která probíhá v so učasné d obě . Vlá­ da schválila jeho věcný záměr a uložila ministerstvu životního prostředí a mi­ nisterstvu zemědělství předložit jeho paragrafované znění včetně pro váděcích předpisů do konce tohoto roku . Bude zde nutné vymezit zodpovědnosti a po­ vinnosti jednotlivých subjektů, zp ůso by financování vodního h ospodářstv í a tudíž i protipovodň ové ochrany, definování veřej ného zájmu v protipovod­ ňové ochraně a legislativní ošetření mnoha dalších významných prvků . Protipo vodňová opatření

Ministerstvo zemědělství jako ú střední vod oho spod ářský orgán a orgán zod­

povědný za správu toků v ČR samozřej mě také nezahálelo. Bezprostředně po

povodních uložilo všem správcům toků zpracovat generely protip ovod ňo­

vých opatření, které shromáždily rů zné varianty možných opatření a staly se

tak základem pro další úvahy.

Dále jsme se s ous tředil i na oblasti, které jsou v naší kompetenci a jejichž ře­

šení považujeme za prioritní. Vyplývají především z povinností uložených

správcům toků. Jedná se zejména o následující oblasti:

- zpracování srážkoodtokových a hydraulických model ů,

- stanovování záplavových území,

- zpracování studií odtokových poměrů a protipovo dňových opatření.

Matematické modely a projekty Matematické modely jsou velmi úči nným nástrojem pro přípravu a posuzová­ ní protipo v odňových opatření různých koncepcí, lze jich s ú spěchem využít pro stanovování záplavových území a pro rozhodování o způsobu manipulací s vodními díly za p o vodně. Nejvý znamnější m projektem v této oblasti je projekt "Flood management in Czech Republic", v jehož rámci se zpracovává matematický model pro udění vody v korytě a inundacích pro oblast Moravy (Hanušovice - Hodonín), Beč­ vy (Valašské Meziříčí - soutok s Moravou) a výústních tratí dalších přítoků Moravy. Hlavním účelem modelu je přede vším posouzení vlivu uvažovaných opatření na zlepšení stavu protipovodňové ochrany. Projekt, který je celý fi­ nancován vládou Dánskéh o království v rámci pomoci oblastem postiženým povodněm i v roce 1997, vychází z projektu "Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997" , zpracovanéno MŽP a financovaného vládou ČR . Další významný projekt financovaný ze zahraničních zdrojů se začíná zpra­ covávat pro povodí Orlice, výrazně postižené povodni v roce 1998. Jeho fi­ nancování je zaj ištěno prostřednictvím projektu PSO z Holandska. Kromě těchto projektů se zahraniční účastí financuje MZe v letošním roce zpracování matematických povodňových modelů v oblasti Ostrava - Bohu­ llÚn - Dětmarovice a zpracování pokračování povodň o vého modelu z Prahy do Mělníka . Tyto práce budou proveden y v rámci programu Studii odtoko­ vých poměrů. Jednotlivé a.s. Povodí si z vlastních zdrojů zabezpečuji modely, které potře­ bují pro operativní práci svých vodoh ospodářských dispečinků , především pro řízení manipulací s vodními díly při povodních . Záplavová území stanoví na návrh správce toku vodohospodářs ký orgán a oznamuje je pří slušným stavebním úřadům a dotčeným místním národním výborům (§ 13, odst. 2 zákona o vodách). Ministerstvo zeměděls tví nechalo zpracovat v loňském roce kompletní pasportizaci všech stanovených zátopo­

8

zenýchfunkcích tokLi. Mnozí inženýFi se rov­ něž přeorientovávají na odstraňovaní starých

pFehrad. Dosud byly strženy čtyři, likvidace desítek dalších se pNpravuje. V plánu na od­ stranění jsou i větší přehrady, například na řece Elwha ve s tátě Washington, kde je sna­ ha obnovit tah lososů.

Jaká fo rma maj etkového práva vod­ ních toků platí v USA ? Řeky, které je možno proplout lodí, jsou ma­ jetkem Spojených států. Zákon se vztahuje na vodu, dno a břehy. Za břeh se považuje mís­ to, kam obvykle sahá jarní záplava. Voda je vd ejná - právo na vodu může zájemce získat fonno u břem ene (easem entu). Na suchém zá­ padním pobřeží, kde jsou závlahy nesmírně důležité, však množs tví odvodů Z Fek způso ­ buje pokles j ejich pnitoků pod kritické mini­ mum. Stát nyní musl: např. za účelem navý­ šení p růtoků pro ryby, právo na závlahy vykupovat. Jakékoliv vypouštění odpadních vod či jiná znečistění vodních toků samozřej­ mě prochází přísn.ým státním Nzením.

Kdo stojí za snahou navracet stavu?

řeky

do

přírodmno

Navracení řek do příro dního stavu podporuje federální vláda, vlády j ednotlivých států i vlastníci pozemků kolem řek. Všichni dnes ~

Kreslil Jali Stek[{f{

PŘíSTUP A AKTIVITY MZE ... _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V(!~rri!Dllufi
vých území na vodohospodářsky významných tocích. Z toh oto souhrnu vy­ plývá, že v současné době jsou stanovena záplavová území na cca 5 400 km vodohospodářsky významných vodních toků z 16 636 km jejich celkové dél­ ky. Pro zpracování podkladů pro stanovování záplavových území jsme zalo­ žili program, z jehož zdrojů by se měla tato situace během příštích deseti let podstatně zlepšit.

~

Prevence

•

Po katastrofálních povodních v roce 1997 se ukázala nutnost koncepčně se

zabývat nejen obnovou území a ods traňo ván ím povodňových škod, ale také

preventivními opatřeními na ochranu před p ovodněmi . Z tohoto důvodu ulo­

žilo ministerstvo zemědělství všem správcům toků, kteří jsou v jeho kompe­

tenci, zpracovat generely protipovodň ových opatření jako souhrn možných

výhledových opatření , které by podstatně zlepšily sou časný stav protipovod­

ňové ochrany v jednotlivých povodích. Tyto materiály se staly základem pro

další zpřesňování a posuzování jednotlivých návrhů a pro zpracování studií

odtokových poměrů a protipovodňových opatření.

Studie odtokových poměrů a protipo vodňových opatření pro jednotlivá povo­

dí budou komplexně řešit povodňovou ochranu v jednotlivých povodích. Je­

jich obsahem bude zejména:

- pasportizace a zhodnocení současného stavu,

- shromáždění jednotlivých návrhů možných protipovodňových opatření a je­ jich zpracování do variant,

- posouzení jednotlivých variant,

- doporučení optimální varianty řešení.

Tyto studie budou zpracovány tak, aby mohly být po vzniku nového systému

vodohospodářského plánování, založeného novým zákonem o vodách, bez

problému začleněny do vodohospodářských plánů jako kapitoly řešící ochra­

nu před povodněmi.

Ministerstvo zemědě l ství navrhovalo založení účelového programu pro zpra­

cování studií odtokových poměrů se státní fin an ční podporou ve výši 20 mil.

Kč ročně na období cca 10 let v materiálu "Komplexní zhodnocení povodňo ­

vé katastrofy v če rvenci 1997". Jelikož tato částka nebyla uvolněna, zpraco­

vávaj í se tyto studie z vlastních zdroj ů ministerstva, kde je pro letošní rok

uvolněno k tomuto účelu 5 mil. Kč.

Přestože bylo v minulých letech vykonáno pro zlepšení protipovodňové

ochrany mnoho, je stále hodně oblastí, které je potřebné zlepšit. Bude nutné

přijmout řadu opatření především v oblasti legislativní. Zcela nedořešeno je

také financování protipovodňových opatření a chybí systém jejich posuzová­

ní a projednávání.

Plánování protipovodňové ochrany bude probíhat v rámci nového systému

vodohospodářského plánování a zároveň ve vazbě na územní plány. Zásad­

ním impulsem pro změnu současného pojetí vodohospodářského plánování

v ČR a urychlení přípravy jeho nového systému, který by měl výhledově na­ hradit současný Směrný vodohospodářský plán ČR, je návrh Směrnice Rady EU, kterou se ustavuje rámec aktivit Společenství v oblasti vodní (vodohos­ podářské) politiky. Principy v tomto návrhu uvedené byly využity ke zpraco­ vání makety výhledového pojetí vodohospodářského plánování ČR - Systému vodohospodářského plánování. Vzhledem k tomu, že s plánováním a realizací některých protipoyodňových opatření s nejvyšší prioritou bude potřebné a možné začít dříve, předpokládá­ me, že příprava a následné projednávání těchto významných opatření bude probíhat v průběhu roku 2000. To znamená, že s jejich výstavbou by bylo možné začít v roce 2001. Tímto směrem je potřeba také směrovat i přípravu státního rozpočtu pro rok 2001, neboť je nepochybné, že státní rozpočet bude • významným zdrojem pro realizaci těchto opatřenÍ. Ing. Marek Maťa, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha

\)'Us[['\!mnfi
tl

Kreslil Jan Stekl{k vědí,

že napřímení tokti bylo chybou. Fanná­ se dají snadno přesvědčit, protože 75 % nákladů hradí stát a nevládní organizace. Navíc pi"iro z en ě sami ch tějí, aby v l'ece opět byly pstruzi, lososi ap. ři

J aká poučení vyplynula z katastrofál­ ních povodní na Missouri? Hráze

měly značný

podíl na výši škod, které vznikly. Hráze totiž vodu zadržely jen na určitou dobu a po jejich protržení vmikly škody větší, než kdyby tam hráze vti­ bec nebyly. Vyplynulo tedy, že je-li třeba hrá­ ze opravdu stavět, pak až za hranicí nivy - tj. za oblastí p ředpok ládaného rozlivu. Síře roz­ /ivu se dnes proto velice pečlivě propočítává. Hráze se stavějí již opravdu výjimečně a to na ochranu měst a obcí. povodněmi

Jak hodnotíte úpravy vodních toků, které se dosud provedly v České re­ publice? Spolu s kolegou Stevem Buckleyem jsme měli možnost zhodnotit stav řečišť dva roky po ex­ trémních povodních. Navštívili jsme rovn ěž místa, kde extrémní povodně dosud nebyly. S výjimkou Suma vy, kde se nachází mnoho tokti v relativně stabilním stavu, jsme oba by­ li šokováni destrukcí přirozené odolnosti ře­ čišť proli povodním a erozi, zpúsobenou ni­ koliv povodněmi, ale minulými a nyní pokračujícím i inženýrskými úpravami. Tyto zásahy jsou toliž založeny na naprosté igno­ ranci hydrologických a geomorfologických záko/lll, které mají platnost pro celý svět. V Jeseníkách jsme byli svědky odstraňování, povodněmi pNrozeně vytvořen é, drsnosti dna a napřimování přírodního vinutí koryta. Tyto přirozené protipovodiíové jevy byly opět na­ hrazovány pl'íčnými hrázkami, které při mi­ nulých povodních naprosto selhaly. Opako­ vání minul.ých chyb je /lavíc finančně značně náročné. Aby se zabrán ilo mrhání zdroji, je ve Spojených státech spojeno každé vynaklá­ dání veFejn.ých peněz na vodní díla s tvrdou profesionální i občanskou kritikou. Za rozhovor poděkoval

Mojmír Vlašín

PŘíSTUP A AKTIVITY MZE .. .

9

Skúsenosti s povodňami na Slovensku

Michal Kravčík

Žijeme na prelome tisícročí a svet sa pomaly, ale iste dostáva do prapodiv­ ných situácií. Okrem politických stretov dochádza aj k výskytu z laického pohl'adu nevysvetlitefných prírodných úkazov, ktoré naberajú v posledných rok och nesmiemu silu a razanciu . Ide o častejší a intenzívnejší výskyt prírod­ ných katastrof, smrští a povodní, ktoré so sebou prinášajú rnnožstvo otázok. Za pozomosť stojí práve to, že zo sedemnástich najvačších živelných ka­ tastrof na svete, ktoré mali za následok nevyčíslitefné škody na životoch i majetku rudí, sa patnásť vyskytlo práve v posledných dvadsatich rokoch. Jú­ lové povodne roku 1997 v strednej Európe, ktoré zapríčin ili škody za viac ako 100 mld. Sk v Čechách, Pofsku, na Slovensku i v Maďarsku a sposobi1i smrť viac ako sto rudí, možno zaradiť do kategórie regionálnych katastrofál­ nych povodní. Preto je skutočne nutné vel'mi vážne sa týmito p ovodňami zao­ berať a pokú siť sa náj sť odpoveď na otázku, prečo k nim dochádza.

Kde sú prÍčiny

častejšieho

výskytu povodní a ich vačšej sily?

Potvrdzuje sa, že v povodiach Slovenska v poslednom čase dochádza k zni­ žovaniu zásob vodných zdroj ov, k prehlbovaniu kontinentálnej klímy, pokle­ su bi lanč nýc h úhmov zrážok na juhu Slovenska a na severe naopak k ich ná­ rastu. Sme svedkami predlžovania periód suchých období, výskytu zrážok s extrérnne vysokou intenzitou i náhlych zmien počas i a . Bilančne sa zvyšuj e taktiež odtok dažďovej vody z povodí aj v tých povodiach, kde bil ančn é úhr­ ny zrážok trendovo poklesávaj ú, dochádza k nerovnomemému rozdefovaniu zrážok v prírode s vyššou koncentráciou a intenzitou v horských lesnatých oblastiach. Dochádza k znižovaniu biodiverzity i ekologickej stability, znižo­ vaniu vzdušnej vlhkosti a plošného výparu, prehlbovaniu teplotných výkyvov počasia a prehrievaniu povrchu Zeme. Čo sme sposobili v pofnohospodárskej krajine?

Kolektivizáciou pofnohospodárskej pody na Slovensku došlo k radikálnej zmene krajinnej štruktúry. Z povodne výrazne rozdrobenej krajinnej štruktúry (vefkos ť honov nepresahovala v priemere 12 árov) sme vytvorili parcely bež­ ne presahujúce aj 100 ha. To znamená, že parcely sa zvačšili viac ako tisícná­ sobne! Povodná terasovitá, výrazne rozdrobená pofnohospodárska krajina sa zmenila na vefkooráči no vú monoštruktúmu krajinu. Zlikvidovaním medzí, terás, rernízok a mokradí v pol'nohospodárskej krajine sa niekoTkonásobne urýchlil odtok dažďovej vody, čo sposobuje nebývalú koncentráciu dažďo­ vých vod v rigoloch a potokoch horských a podhorských oblastí (kulminačné prietoky v čase povodní na malýc h potokoch presahuj ú paťnásobok povod­ ných povodň ových prietokov pri tom istom zrážkovom úhrne). Rýchlejší odtok dažďovej vody z mikropovodí znižuje dopfňanie zásob pod­ zemných a podných vod, sposobuje extrémny výskyt plošnej vodnej erózie a následne urýchfuje prehrievanie zemského povrchu plošným nedostatkom vody v pode predovšetkým v otvorenej pofn ohospodárskej kraj ine. To má za­ sa vplyv na častejší výskyt extrérnnych výkyvov počasia, smrští a živelných pohrom s následným výskytom povodní. V devaťdesiatyc h rokoch sme tak na Slovensku svedkami častého výskytu povodní a záplav na miestach, na kto­ rých sa v minulosti nevyskytovali. 10

Kreslil Jali Steklík

N ovomlýnské nádrže po deseti letech Motto: Divoké husy s křikem táhnou kjihu a vodní slípky po hladině plavou rozmlouvá vítr v řádkách kukuřice j e konec žízně v kraj i pod Pálavou

(Nápis na vypouštěcím objektu JIl. novo­ mlýnské nád rže - úryvek básně Jana Ská­ cela)

Letos uplyne již deset let od doko n če n í výstavby "vodního díl a Nové Mlýny" (VDNM) a od nap u š tě n í poslední III. (dol­ ní) nádrže. Zároveň tím byla real izována poslední etapa dvacetiletého úsilí vodo­ ho s pod ářské úpravy jižní Moravy. Vzhledem k to mu, že od počátku výstavby VDNM ( 1975) by ly eko logické aspekty této rozsáhlé stavby za t lačován y do poza­ dí, je logické, že po změně politických a spo le če n ských poměrů v listopadu 1989 byla zahájena diskuse o smyslu VDNM. Ta vyvrcholila kampaní za vy p uš těn í III. nádrže v únoru 1991 (akce Špunt). Bohu­ žel tento pokus již nemohl zásadn ě řešit existenci VDNM. Z vývoje problematiky okolo VDNM však vy plynulo, že pokud by ke kritické diskusi mohlo dojít alespoň s roč ní m p ře d stihem , nej p rob l é m ovějš í třetí nádiž by p a trně vůbec nebyla napuš­ tě n a . V této souvislosti je zapotře bí ocenit nesouhlasné vyjádře ní zás tu pců státní

SKÚSENOSTI S POVODŇAMI NA SLOVENSKU _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ V(fSn"(jDIl1lf!®~

Dosledky

neinvestičnej

politiky v pofnohospodárstve

Vplyvom používania ťažkoton ážnych mechanizmov pri obrábaní pody, snahy o spriemyse lňovan ie pofnohospodárstva atd'. došlo v pofnohospodárskej ve­ fkovýrobe k extrémnemu zhu tňovaniu pod, čím sa znÍžila ab sorpčná schop­ nosť pOdy a infi ltrácia zrážkových vod do podzemia. Tento stav podporuje taktiež zvýšený povrchový odtok z povodia i následné vysušovanie pod súvi­ siad s dlhodobým zvyšovaním teploty zemského povrchu. Priemerné mesač­ né teploty v letných mesiacoch Uún až august) sa za posledn ých 20 rokov v pofnohospodárskej a v urbanizovanej krajine zvýšili o 0,8 až 1,0 stupeň.

Dosledky investičnej politiky v pol'nohospodárstve Voda v prírodnom prostredí sa považovala za živel nebezpečný pre človeka a jeho záujmy. V šesťdesi atych rokoch sa preto rozpracoval "grandiózny" celo­ republikový odvodňovací program, do ktorého sa investovali miliardy korún a odvodnilo sa viac ako 50 % pofnohospodárskej pody (systematicky sa likvi­ dovali močiare, odstraňovali sa vodozdržné prvky - remízky, močiare, lesíky,

ochrany přírody (ing. Musil, M. Boehmo­ vá), k teří se zamítavým stanoviskem ke s tavbě III. nádrže v prosinci 1981 snažili zabránit zn ičení unikátn ího biotopu. Ani jej ich včasná iniciati va nepřinesla obrat v myšlení budovate l ů vodního díla, takže j iž v roce 1983 by la zahájena p loš n ě nej­ rozsáhlejší likvidace lužních lesů pod Pá­ lavou.

Běhe m ně ko l ika let tak byly zničeny stov­

ky hektarů měkkého luhu s typickými hla­

vatými vrbami - unikátními hnízdišti divo­

kých hus - a s dnes ohroženými černými

topoly (Populus nigra L.). Kromě dalších

dřevi n měkkého luhu (topol bílý, osika,

olše) byly vytěženy rovněž ohrožené jil­

my, a také až dvousetleté dubové výstav­ ~

Fotografie Miroslava Šebely z roku 1979 za­ chycuje lokalitu Gabčíkovo z tehdejší doby .

.

~'(jsrr,(]DU1lfI
SKÚSENOSTI S POVODŇAMI NA SLOVENSKU

11

Kreslil lall Steklík

medze - potoky a rieky sa kanalizovali). Pritom sa vychádzalo z teoretických predpokladov potreby odvádzania 1 1/s z jedného hektára pofnohospodárskej pody v čase podmáč an ia, resp. zaplavovania. Je reálne predpokl adať, že od­ vádzanie prebytočných vod z pOdneho profi lu dosahovalo asi 0,05 1/s z jed­ ného hektára a trvalo približne jeden mesiac ročne . Vplyvom od vodň o vacích sústav sa tak v priemere z hektára odvádza cca 125 m3 vody ročne. Na ploche 10 000 km 2 pofnohospodárskych odvodnených ploch dosahuje ročná strata 125 mi l. m 3 vody. Pri plánovanej fun kčnej životnosti odvodňovacej sústavy štyrid sať rokov je to 5 mld. m 3 vody, ktorá v minulost.i ostávala v nek oneč­ nom obehu v prírodných ekosystémoch , ako súč asť malého hydrologickéh o cyklu! Odvodňovaním pofnohospodárskych pod sme tak sposobili nárast priemer­ ných prietokov na riekach v hraničných profiloch súhrne cca 4 m 3/s, ktoré sa explicitne nepodiefajú na povodniach, ale na narúšení celého hydrologického cyklu . To následne sposobuje klimatické zmeny s častej ším výskytom živel­ ných pohrom aj s povo dňami . Odvodňo vanie pod je jednou z najv ačších chýb, ktorých sa dopustila predchádzaj úca generácia.

Potoky a rieky Všetky hospodárske aktivitý v povodiach za posledných 40 rokov boli orien­ tované na urýchfovanie odtoku dažďových vod. Úpravy vodných tokov sa v minulosti robili na základe zjednodušených pred­ stáv o pohybe vody v korytách . Pri návrhu úprav korýt pre protipovodňovú ochranu sídel sa vychádzalo z rovnice prietoku Q = v.S, kde v je priemerná rých losť a S je prierezová plocha koryta. Čí m je hladšie koryto potoka, tým je vyššia rýchlosť prúdenia vody v koryte. Preto sa na viac ako 8 000 km upra­ vených korýt z celkovej d{žky 44 000 km vodných tokov na Slovensku vybu­ dovali podra možnosti č o najhladšie korytá, aby čo najrýchlej šie odtiekli po­ vodňové vody. Prehrmenie pov odňových vod upraveným korytom však zvyšuje nielen rý chlos ť vody, ale aj povod ňové ku lminačné prietoky, čoho sme teraz svedkami. Najvačšie pov odňové škody sú tak dosahované na upra­ vených korytách a predovšetkým v urbanizovaných areáloch .

Lesné ekosystémy Lesné porasty pokrývajú približne jednu tretinu územia Slovenska. Vpl yvom ťažby dreva holorubným sposobom došlo za posledných paťdesi at rokov k vážnym zmenám . Systém vychádzal z princípu priemyselnej ťažby dreva, ktorá bola založená na koncentrácii ťažby dreva z ploch s rubnou dobou 80 až 100 rokov. Úplné vyťaženie drevnej hmoty v pás och po spádnici sposobilo množstvo negatívnych javov (erózia, rýchly odtok zrážkových vOd, znÍženie výparu, zamokrenie s častou stratou stability svahov a následnými zosuvmi). Dosledkom je tiež pokles ročného výparu z holorubných ploch približne o 100 mm. Hospodárske lesy tvoria viac ako 80 % celkovej výmery lesov Slo­ venska. Pri 80-ročnej rubnej dobe sa každý rok vyťažilo približne 1 % les­ ných porastov, č o na plochu lesov Slovenska znamená približne 130 km 2 . Pri plošnej strate vododržnosti 100 mm to dáva hodnotu 13 mil. m 3 . Nie je po­ trebné zd orazňovať, že tieto vody odtekajú hlavne v čase dažďov a podiefaj ú sa na tvorbe povodní. 12

ky - p ozůs tatky něk d ejš í ho tvrdého luhu. Protože plány na vybudo vání VDNM exi­ stovaly v ko nkrétní pod ob ě již od polovi­ ny šedes átých let, v roce 1971 bylo ukon­ čeno plánovité lesn ické hospodařen í. Absence výchovy porostů i údržby cest v oblasti dneš ní III. nádrže mě l a za násle­ dek, že po dvanácti letech samovolného vývoje se lesní porosty změn ily v téměř neproniknutel nou džungli. Tento proces by l umocněn intenzivním metabolismem měkkého luhu, jehož charakteristickým projevem je výškový pří růst dřevin o více než I m za rok. Vzhledem ke krátkově­ kosti dřevin dokonce některé porosty do­ s pěl y do stádi a fyzio logického stáří a po­ čátku rozpadu. Tak byl zvý razněn pralesovitý vzhled luhu . Existence měkkého luhu pod Pálavou byla podmíněna čas tým i záplavami, které na­ stávaly, jestliže průtok v řece Dyji byl alespoň dvoj násobný oproti průměrnému ročn ímu průtok u (Qa). K takové situaci docházelo v jednom roce mnohdy i něko­ likrát. Napuštěn ím III. nádrže zanikl tento jedi neč n ý ekotop, který již na jižní Mora­ vě nemá obdoby. Například tvrdý luh v okolí při roze n ého toku řeky Moravy ve Strážnickém Pomoraví je zaplavován až p ři průt oku 7x vyšším opro ti Qa, což se stává p růměrně jen l x za pět let. Pestrá mozaika biotop ů - lužních luk, l esů, mok­ řadů, tů n í a meandrující Dyj e - byla na­ hrazena uniform ní vodní nádrží. Tak vzni­ k l Šakvický ryb ník, mokřad Pansee (PoHza) a tůn ě " U podkov" (hn í zd i š tě di­ vokýc h hus) a Býčí a Zvonivá (lužní) lou­ ka. Desetiletá existence VDNM umožňuje ta­ ké bilancování z poh ledu vodohospodáře ­ tedy porovnání naplánovaných funkcí stavby s nyn ějším stavem využití nádrží. Protože byla zdůrazň ována potřeba dostat­ ku "disponibilní vody" pro záv lahy, je za­ jímavé zj i š tě n í, že zatímco v roce 1989 byly závlahy na Břeclavs ku využívány na 80 %, nynějš í zpri vatizovaná závlahová soustava ( l l 000 ha) je využita jen z 10 %. Nepotvrdi lo se tedy, že limitují­ cím faktorem pro rozvoj zemědělské vý ro­ by je najižní Mo ravě nedostatek vody. Ve sk utečnosti je klimatický fakto r dnes vý­ raz ně překry t ncvyzpytatel ným faktorem globalizac e ekonomiky. Parado xně větš í

SKÚSENOSTI S POVODŇAMI NA SLOVENSKU _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ \)~P3ncqDlJutkrZl

~

.

~

(

\..;

~

.

.

Kreslil Jali StekHk f

Mestské prostredie

význam má soustava VDNM pro tlumení což by ovšem mo­ hla lépe plnit bez napuštěné III. nádrže, jestliže by při zachování původních bioto­ pů v ní plnila III. nádrž funkci tzv. suché­ ho poldru. Disku tabilní je také role VDNM ve zlep­ šování kvality vody v řece Dyji. Pokraču­ jící výstavbou ČOV ve městech a obcích v horn í části povodí je tato funkce stále méně významná. Neobstojí ani argument, že nádrže jsou zapotřebí pro povodňování lužních lesů nad soutokem Moravy a Dyje - neh l edě na fakt, že právě vodohospodář­ skými stavbami byly přirozené záplavy eliminovány. Vybudováním jezu na řece Dyji pod Břeclaví bude umožněno povod­ ňování i při normálním průtoku v řece. Ostatně ani dnes není nu t ně zapotřebí ma­ nipulace na VDNM k zaplavení luhu. Zdá se tedy, že největší prospěch z exi­ stence VDNM mají příležitostní rekreanti - zejména sportovní rybáři a jachtaři. Na­ pří kla d architekt Milan Hučík z brněnské­ ho AR projektu v deníku MF Dnes z 9. 7. 1998 tvrdí doslova: "Území je ideální pro masovou rekreaci. Lze lam vytvořit rekre­ aČllí zónu, která nemá v republice obdo­ by". Přitom jen v okolí m. nádrže projek­ tanti uvažují s kapaci tou pro 20 000 rekreantů! Tčm budou k dispozici moder­ ní hotely, hospůdky, pláže, hřiště, kempy, tobogany, po vodě plující parník, po cestách jedoucí vláček - a kolem břehu se budou promenovat spokojení návštěvníci! Svoji představu o budoucnosti III. nádrže má také prezident jachtklubu MUDr. Jiří Krabička, který pro zmíněný deník řekl: "Zcivilizovali jsme kus přírody, vystavěli jsme jachtklub, zasadili stromy. Všude ko­ lem je to ale hrůza. Na záchod se chodí volně do přírody, válí se tu odpadky". A tak až s desetiletým odstupem je možno správně interpretovat úryvek básně Jana Skácela na výpustném objektu III. nádrže: Divoké husy už dávno opustily svá zničená hnízdiště na hlavatých vrbách, v někdej­ ším halasném ráji obojživelníků a ptáků se rozhostilo mrtvolné prázdno, je konec roz­ manitosti života pod Pálavou... Nenaroze­ ní žízóí nemají. p ovodňových průtoků,

...

Koncentrácia obyvatefstva v mestách naštartovala budovanie betónových síd­ lisk. Hustá zástavba obytných blokov s prístupovými cestami a chodníkmi sposobiJa nárast prirodzeného odtoku zo spadnutých zrážok z priemerných 34 % minimálne na 70 % (zrážky s malou výdatnosťou sa nebrali do úvahy, pretože aj na nepriepustnom povrchu nevytvárajú povrchový odtok, zúčast­ ňujú sa iba na výpare; v rovinatých oblasti ach je nárast odtoku z nuly na 70 %). To znamená zvýšenie odtoku z 1 m 2 pody z povodného (prirodzeného) stavu 230 I na 460 I! Dochádza tak ku každoročnému obmedzovaniu dopÍňa­ nia zásob pOdných a podzemných vod. Pri urbanizácii Slovenska v rozsahu približne 2 % ročný odtok zo zrážok presahuje 200 mi\. m3 vody, ktorá sa v minulosti zúčastňovala malého hydrologického cyklu.

Suma sumárum

.

Ak dáme dohromady spominané tri faktory, zistíme, že odtok z územia Slo­ venska za posledných 60 rokov narástol približne o II m 3/s. Na Slovensko ročne padá v priemere cca 40 mld. m 3 dažďovej vody. Z toho je 70 % z malé­ ho hydrologického cyklu (to, čo sa z krajiny vyparí a následným zrážanÍm vodných pár sa vo forme dažďa vracia spať) a 30 % z veTkého hydrologického cyklu (to, čo sa vyparí z morí, frontálnymi systémami sa dostáva na kontinent a naspať odtečie prostredníctvom riek). Na Slovensku tedy roč ne spadne v priemere 28 mld. m 3 z malého hydrologického cyklu. Ak sme vy tvorili pod­ mienky v krajine, pri ktorých ročne odteká o 300 mi\. m 3 dažďovej vody viac ako v minulosti, potom oslabujeme malý hydrologický cyklus a posilňujeme vefký hydrologický cyklus. Zvýšený odtok dažďovej vody v uvedenom obje­ me 300 mil. m 3 z územia Slovenska sposobí, že približne za 95 rokov úplne narušíme, resp. zničíme malý hydrologický cyklus, čo sposobí úplné vysuše­ nie krajiny s narušením základných podmienok existencie života. Zásahmi do krajiny sme sposobili rýchlejší odtok z územia v čase výdatných zrážok a v období sucha nám naopak vysýchajú pramene a potoky. Tým, že oslabujeme malý hydrologický cyklus a posilňujeme vefký, možeme očaká­ vať častejší výskyt živelných pohrom ako v minulosti a samozrejme s vačšou razanciou.

Záver Na Zemi dochádza k vačším rozdielom teplot ako v minulosti. Svet trápia na jednej strane suchá a extrémne horúčavy, na strane druhej výdatné dažde a povodne. Vysušovaním priemyselne, pol'nohospodársky a urbánne využíva­ ných areálov sposobujeme rýchlejšie prehrievanie zemského povrchu. V sy­ nergickom efekte s horskými oblasťami s dominantným zastúpením lesných ekosystémov to sposobuje nový fenomén, ktorý vyvoláva razantnejšiu dyna­ miku difúznych javov v atmosfére. Tento nový fenomén možeme nazvať ­ klimatické zmeny. A sprievodnými javmi klimatických zmien sú aj povod­ ne, ktoré nás čím ďalej tým viac ohrozujú svojou frekvenciou a silou. Ukazu­ je sa, že je to dosledok nerovnováhy, ktorú človek na planéte Zem vytvára svojou nevedomosťou tým, že vyháňa vodu z prírodných ekosystémov. Ing. Michal

Kravčík,

V([9ni]Dll1lfI
CSc., občianske združenie Ludia a voda, Košice

•

Jiří

Wenzl

SKÚSENOSTI S POVODŇAMI NA SLOVENSKU

13

Krajina mého srdce - moje Vysočina Jarmila Zlatušková

Mám ráda tento kraj jako každý jiný. Jezdíva­ la jsem za bábičkou a dědouškem do Vojtě­ chova a od těch dob se tam stále vracím. Ce­ stovali jsme s tátou vláčkem s dřevěnými sedátky a plošinkou. Musela jsem vždycky stát celou dobu u otevřeného okna a parní lo­ komotiva mně občas poslala pár černých sazí na bílou rádiovku. Dostala jsem občas pár le­ panců, že jsem vzpurná a neposlušná, ale od­ mítalajsem zavřít okno a sedět za sklem, když kolem mě ubíhala tak zajímavá krajina. Když lokomotiva hodně dýmila, moje rád iovka ze­ šedla, a když mi ji jednou vítr sebral, byla jsem ráda. Pak jsem dostala novou červenou. Na nf nebyla špína tolik vidět. Vystupovali jsme v Rovném, a pak šli zvolna podél meze s šípkem, hlohem a planými tře­ šinkami směrem k lesu Pičulínu. Bábička se nikdy nezarděla, když řekla: "Jdeme do Piču­ lína na šišky", tak i já jsem přijala "les" jako každé jiné jméno. Jen táta vždycky významně mrkl, když na to padla řeč. Myslím, že byl hr­ dý, že jeho vesnice má tak zažité neobvyklé

14

názvy. Cestou táta nikdy nezapomněl proběh­ nout kraj lesa a po zjištění, že ještě nerostou, jsme teprve mohli jít dál. Běžela jsem dopře­ du, abych viděla jako první údolíčko s lesíkem Helenkou a Lhotecké polesí. Po pár metrech se před námi objevily první Vojtěchovské chaloupky. U první sedával pan Horňás a hrá­ val na harmoniku. Míjeli jsme školu a já vi­ dím pana řídícího, jak pouští děti a kyne nám na pozdrav. Jak ráda bych se vrátila do jeho malotřídky! Další chaloupka, tetičky Františ­ ky, je už bez muškátů. Spávala jsem tam, když se nás sešlo na c halupě víc, pod nabíle­ ným dřevěným stropem, v manželské posteli s vysoko natřepanými duchnami. Tichem se k nám nese poťukávání z dílny pana Kříže. Pan Vostrejž je na pochůzce, dává se s námi do řeči a hladí mě po vlasech. "Bude tuhá zi­ ma, vlaštovky se už houfujou." A už jsme u našich - u Zobačů. Studna je před domem a já se jdu prvně napít. Bábička vy­ chází z chalupy a vítá nás. Dědoušek sedí u kamen a kouří fajfku a bábička mu hubuje, že plive na podlahu. Ale on málo slyší. "Ba, ba, to je dobře, že jste přijeli." Já hned musím do chlíva přívítat se s krávou Malenou a ko­ courem Zrlkem. A už o mně nikdo neví až do večera.

Kolik je rybníčků kolem Vojtěchova! Přímo v dědině jsou dva, takové kačáky. Jeden je bezejmenný hned za chalupou, druhý Dolňák pro Michnovic husy na druhém konci. Kousek za dědinou je Sovák, rybníček zarostlý oro­ bincem a rákosem. Teď tu hnízdí pár divokých kačen, vloni jsem tu viděla čápy. Odtud je už

KRAJINA MÉHO SRDCE _ _ _ __

na dohled rybník U buka. S tátou jsem lezla po kmeni statného stromu až na silnou větev nad vodou. Tam jsme našli monogram JZ vy­ rytý do kůry. Všichni kluci z dědiny se tam zapsali. Na hrázi je teď už jen zahnívající pa­ řez, který stíní lesík břízek. Voda u stavidla je tmavohnědá, potok pramení v lesích a nabírá cestou barvu starého jehličí. Ryby v něm ne­ jsou, jen v zátoce u přítoku žáby, zelení sko­ kani, černí mloci a divoké čírky - potápky. Vydržím malé černé kachničky sledovat hodi­ ny. Rejdí po vodě sem a tam, najednou zmizí a objeví se o pěkný kus dál. Letos vyvedly pět mladých, jsou tam pořád všechny. Slunko zapadá na Koníkovské polesí, pomalu jdeme s tátou domů. Večer jsme na besedě u Bartoňů, sedíme u kachlových kamen, popí­ jíme bylinkový čaj s medem, oheň praská v kamnech, pan Bartoň vypouští kroužky dý­ mu a povídá. Staré pendlovky s dlouhým ky­ vadlem odbíjejí pomalu k desáté, tak dobrou noc. Zavřu oči a Vysočina je taková jaká byla, as­ poň ve mně. Pan Kříž už mi škopek nevyrobí, paní Bartoňová mi tvarohové buchty neupeče. Nikdo mě už před chalupou nevítá. Byl to váš kraj, táto, a zůstává můj. A zas jdu na vlak, sama, nad PičuHnem krouží pár káňat, jsou tu zpět.

•

Zádumčivá

krása Ceskomoravské vysočiny by­ la a zůstává inspirací pro malíře, básníky, spi­ sovatele i/otografy. Foto Lubomír Zelinka

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~9I1'(jDilutkB~

Z poslaneckého zápisn{ku

~

"

Národní park České Švýcarsko očima zpravodaje aneb proč "střední varianta"? Po osmi letech úsilí schválila Poslanecká sně­ movna českého parlamentu konečně zákon o vyhlášení národního parku České Švýcarsko. Jedná se sice o náš čtvrtý národní park, poprvé je však vyhlašován přímo zákonem. Tento způ ­ sob se ukázal mnohem obtížnější, než se na prv­ ní pohled zdálo. První verzi zákona odmítla vlá­ da v roce 1993. V loňském roce se tedy vydal zákon na svou třetí cestu a na podzim se znovu objevil v Poslanecké sněmovně. Složitý proces jeho vzniku se bohužel podepsal na kvalitě zákona i na vztahu obcí k jeho přijetí. Předkladatelé totiž použili souhlasy obcí s vy­ hlášením národního parku z léta 1992 a ani se příliš nesnažili starosty průběžně informovat o nových skutečnostech . Zákon samotný prošel cestou zestručňování, nedošlo však k důkladné aktualizaci ani jeho textu, ani důvodové zprávy. Kriticky řečeno, ministerstvo životního prostře­ dí dalo odpůrcům zákOna dost argumentů ke zdůvodnění jejich odmítavého postoje. Vyčítat ministerstvu lze podle mého názoru i to, že pod­ cenilo nutnost pravidelných návštěv území a ministr se na Děčínsku poprvé objevil až na polooficiální návštěvě koncem února, těsně před výjezdem výboru pro veřejnou správu, re­ gionální rozvoj a životní prostředí. Kumulace těchto dvou základních chyb se samozřejmě při projednávání zákona projevila a zbytečně ohro­ zila jeho přijetí. Hned při prvním čtení na únorovém plénu Po­ slanecké sněmovny vystoupila řada poslanců ODS, sugestivně vylíčila nedostatky zákona, je­ ho hrozbu pro obce (zamezení rozvoje) i pro les (expanze kůrovce po vzoru Šumavy) a svorně navrhla jeho zamítnutí či vrácení k přepracová­ ní (což je fakticky totéž) . Drobnou vadou na kráse jejich vystoupení byla skutečnost, že pro­ jevy pocházely z jediného zdroje, totiž z textu zástupce lesní správy v Rumburku nazvaného příznačně Důvody pro odmítnutí .měmoVllího tisku 77. Pokus O zamítnutí naštěstí nebyl ús­ pěšný, vyslovili se pro něj pouze poslanci ODS a část klubu Unie svobody. Při dalším projedná­ vání se však ukázalO, že vládní návrh zákona má i další odpůrce, poslance zemědělského vý­ boru, kteří vždy věrně hájili názory ministerstva zemědělství. To se nikdy nesmířilo s velkou va­ riantou (9 683 ha) a skrze předsedu zeměděl­ ského výboru vrátilo do hry variantu malou (5542 ha). Malá varianta je ovšem vedena po silnici a po­ nechává v národním parku jen zohavené torzo územ I bez soutěsek Tiché a Divoké Kamenice, Jetřichovických stěn a Růžovského vrchu. V případě přijetí tohoto návrhu by stáli předkla­

~~3rr'(\DImfI
datelé před otázkou, jestli má vůbec smysl tako­ vý národní park vyhlašovat, a asi jen menšina by odpověděla kladně. Po projednání ve výbo­ rech tedy hrozilo reálné nebezpečí, že po osmi letech práce budeme opět na začátku. Podařilo se sice odstranit věcné chyby v zákoně, pár uži­ tečných drobností doplnit, ale počet hlasů pro velkou variantu mi stále nevycházel. Obával jsem se i prestižního boje resortů, při kterém už nejde o věc samotnou, ale o to, kdo bude vítě­ zem. Proto jsem se nakonec rozhodl vyjednávat se všemi stranami, abych zjistil, zda je možné dospět ke kompromisu, který by na jedné straně splňoval představy ochrany přírody a na straně druhé minimalizoval konflikty s obcemi a Lesy České republiky. Zkrátka, aby v parku bylo to, co chceme chránit, a to, co chránit nemusíme, bylo z návrhu vyňato. Tak se zrodila střední varianta. Seděli jsme nad mapami na ministerstvu zemědělství spolu s lid­ mi z ochrany přírody a diskutovali jsme pomalu nad každým hektarem. I když tomu mnozí jen těžko uvěří , myslím si, že výsledek, k němuž jsme po několika hodinách dospěli, není zase tak špatný. Vyšli jsme vstříc požadavkům obcí a vypustili z vládní varianty osady Vysoká Lípa a Kamenická Stráň a okolní zemědělské pozem­ ky. Vynechali jsme hospodářské lesy na severo­ západě (to bylo zároveň přání města Mikulášo­ vic) a na severu kolem hájovny Šternberk, dále pak na jihu kolem Růžovského vrchu. O vrch samotný jsme svedli asi největší bitvu, která skončila jeho zachováním v parku za cenu okrá­ jení hospodářských lesů až po jeho úpatí (hrani­ ce národní přírodní rezervace). Na druhou stra­ nu se však podařilo v národním parku ponechat všechna přírodně cenná území, která chyběla v malé variantě (všechny soutěsky Kamenice, Jetřichovické stěny, Babylon, Růžovský vrch). Výsledná rozloha tohoto návrhu je někde upro­ střed, asi 7 500 ha. Tak se přehoupl květen a s ním i další schůze Poslanecké sněmovny, na které už přišlo na řadu druhé čtení. V obecné rozpravě padly znovu očekávané návrhy na za­ mítnutí a vrácení k přepracování, které opět zís­ kaly svých šedesát hlasů. Mezi nejdojemnější zdůvodnění patřila bezesporu teze o krvácejí­ cím hospodářství, které je na tom tak špatně, že si pět deset let budování žádného národního parku nemůžeme dovolit. V podrobné rozpravě jsem předložil návrh na "střední" variantu, a pak jsme už netrpělivě čekali na závěrečné třetí čtení.

Dočkali

jsme se ve středu 2. června odpoledne. bohužel řídil místopředseda sněmovny Ivan Langer, který se v rozporu se všemi zvy­ klostmi dotazoval při každém hlasování i na stanovisko zpravodaje druhého (v tomto přípa­ dě zemědělského) výboru. Díky tomu neprošly některé docela důležité pozměňovací návrhy. O rozloze jsem navrhl hlasovat raději hned úvo­ dem. V orientačním hlasování získala velká va­ rianta 70 hlasů (tím se tedy nade vši pochybnost projevila správnost zvolené taktiky a nutnost předložení další varianty), malá varianta asi 40 Schůzi

Kreslil Jali StekUk

a varianta střední téměř 140 hlasů. Střední varianta šla tedy na ostré hlasování jako první a výraznou většinou 144 hlasů byla schv álena. Při dalších hlasováních zvolili kolegové z ODS osobitý přístup. Pozměň ovací návrhy z dílny ministerstva životního prostředí, které byly sice dobře míněny, ale špatně formálně zpracovány, a před jejichž přijetím nás varovala senátní le­ gislativa, jsme společně s ministrem Kužvartem nedoporučili k přijetí. Poslanecký klub ODS pro ně naopak hlasoval jako jeden muž, aby dal v případě jejich schválení aspoň Senátu zámin­ ku k vrácení zákona Poslanecké sněmovně. Inu, ochrana přírody zkrátka nemá mezi lidskými prioritami výlučné místo. A nakonec - závěrečné skóre: ze 180 přítom­ ných poslanců hlasovalo pro přijetí zákona, kte­ rým se vyhlašuje Národní park České Švýcar­ sko, celkem 114. Ostatní byli proti nebo se zdrželi, což je fakticky totéž. Zákon byl postou­ pen Senátu a ve dnech, kdy budete číst tyto řád­ ky, bude snad už definitivně rozhodnuto. Snad jsem tedy neprozradil nic, co by mohlo být na­ šimi odpůrci v horní komoře použito, a několi­ kaleté úsilí celé ochranářské veřejnosti bude završeno úspěchem větším než středním. hlasů

Libor Ambrozek RNDr. Libor Ambrozek, poslanec Sněmovny Parlamentu ČR, předseda podvýboru pro ochranu životního prostředí a krajiny Pozn. redakce: Senát Parlamentu ČR schválil zákon, kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, I. července tohoto roku.

Z POSLANECKÉHO ZÁPISNÍKU

15

Přírodní způsoby čištění znečištěných povrchových

a odpadních vod Jan Šálek

- an aerobní akumulační, sedimentační a průtoč­

né biologické nádržc,

- dočišťovací biologické rybníky s rybí osádkou,

- p růtočné žlabové bioeliminátory s řasový mi

nárosty,

- speciáln í nádrže a kaskády s akvakulturami ve

volném přírodní m a umělém prostředí.

Pří rodn í způsoby čištění odpad ních vod využí­ vají v přírodě se vyskytující samoč i s t icí proce­ sy, které probíhají v p ůdn í m, vodním a mokřad ­ ním prostředí. Vegetace se podílí na čistic í m procesu zejména tvorbou příznivých podm ínek pro rozvoj mikroorganismů a současný m využí­ váním u vol n ěných rostlinných živin k tvo rbě bi­ omasy. Využívání přírodn ích č i sti cíc h proces ů není ni ­ čí m novým, biologické nádrže a vegetač ní koře­ nové č i stírny se vyu žívají po celém s větě a zá­ vlahy odpadními vodami mají více než stoletou tradic i. Postavíme-li využívání přírodn ích ZPLJ­ sob ů č i ště ní odp adn ích vod na seriózní odborný základ, obdržíme technologii, která je p l n ě ži­ votaschopná a v prax i dobře použitelná. Do skupiny pří rodních způso bů č i štěn í odpad­ ních vod p atř í zejména vegetační čis tírny od­ padních vod, biolog ické nádrže a akvakultury a závlaha odpadními vodami.

Uvedené druhy

dělíme

Zařízení

pro závlahy odpadními vodami:

- závl ahy země děls kých plodin a rych lerostou­

cích dřevin,

- přeron ov é pásy na č i štění odpadn ích vod s ve­

getací,

- závlahové využití tekutých odpadů , zejmén a

kejdy a kal ů.

Z mnoha ním musí

Vegetační čistírny :

Stabilizační nádrže, bioeliminátory a akvakultury:

- aerobní nízko-, vysokozatěžované a provzdu­

šované biologické nádrže,

předcházet

mechanické čiš tění.

Přednosti přírodních zpLJ sob ů č i štěn í spočívají v ekologickém charakteru zaříze n í, v možnosti

Půdní

- ovladatelné mokřad y,

- veget ační kořenové čistírny s horizontáln ím

a vertikálním proudění m a mokřadn í vegetací,

- průtočné kanály s kořenovými a vzplývavými

makrofyty.

se u nás za­

(V KČ ) a biologické nádrže ; všem těmto zaříze­

dále takto:

(zemní) fil try:

- kl as ické půdn í filtry s různými filtračními ma­

teriály,

- podzemní půd ní filtry s b ěžn o u vegetací,

- přírodní plldní filtry vybavené pří v od n ím a odpadním zařízením.

přírod n ích způsob ů čiš těn í

č í nají upla tňovat vegetační koře nové čist írn y



citlivého začleně ní do životního pros tředí , po­ měrně jednoduchém stavebním a technologic­ kém provedení, srovnatelných stavebních ná­ kladech v poro vn ání s um ělou bio logickou č i s tírn ou , malých provoz ních nákladech, mož­ nostech nárazového přetížení, krátkodobého, ale i dlouhodobého přerušení provozu, dobrém čis­ ticím úči nku, poutání část i dusíku a fosforu, ale i těžkýc h kovů, možno ti čištění odpadních vod s vysokým podílem balastních vod a nízkým obsahem organické hmoty, ekonomickém efek­ tu spočívajícím ve zlepšení úrodnosti půd a zvýšení sklizní při závlaze. K určitý m n e do s tatkům vegetačních z p ůsobů č i š těn í patří poměrn ě vel ké nároky na plochu, urči tá závislost č i st icího úči nku na kli matických podmí nkách, předevš í m na teplo tě a sluneční rad iac i, snížení čisticího ú činku v důsledk u za­

mrznutí povrchu filtrační plochy, zvýšené náro­ ky na údržb u a obhospodařováóí, dlouhá doba zdržení, nezbytná k odstranění amon iakálního zneč i štěn í.

Pří rodní čistírny odpadních vod nacházej í uplat­ n ění zejména př i čištěn í splaškových odpadních

vod jednotlivých domácností, hotelů a rekreač­ ních, res tauračních zařízení a letních t ábor ů, menších obcí, škol ních zaří zení, škol v přírodě a stravovacích zařízení. Vhodné jsou k čištění a do čiš těn í zne č i ště n ých povrchových vod, či š ­ tění odpadníc h vod z dílen a zá v odů potrav i nář­ ského průmys l u, skládek komunáln ího odpadu, čiště n í organicky nízkozatížcných zeměděl­ ských odpadních vod. Pro přírodní způso b y čiš tě n í jsou nevhodné, resp. nepoužitel né od padní vody s vysokým ob­ sahem organického znečištění (mi mo záv lah te­ kutými odpady), zvýšeným výskytem tu ků, ole­ jů, extrémně kyselé a zásadité důlní a průmy slové odpadní vody, odpadní vody ob­ sahuj ící tox ické látky překračující mez toxicity. Nenavrhujeme je v nepříznivých klimatických podmínkách, mrazových polohách, ve vysokých na dmořs kých výškách apod. Výsledný čis ti cí účinek přírodních způsobů čiš­ tě n í závisí na složení přitékající vody, přede­ vším na hodnotě BSK j (biologická spotřeba kyslíku), CHSK (chemická spotřeba kyslíku), amoniaku, RL (rozpuštěné látky), NL (neroz­ puš těné látky), fyzi kálních, chemických a biolo­ gických vl astnostech prostředí, ve kterém probí­ há čisticí proces, hydraulických podmínkách, délce fi ltrač n í dráhy, době zdržení vody, rovno­ měrnosti proudě ní apod., klimatických podmín­ kách, hloubce promrzání půdy, způsob u průto­ ku vody, mikrobiálním oživení, technologickém uspořádání, počtu s tup ňů, použité vegetaci apod. Půdní

(zemní) filtry

Půdní

(zemní) filtry používáme k čištění a do­ odpad ních vod velmi malých producen tů do 80 až 100 EO (ekvivalentních obyvatel), vý­ j imečně více. Rychlost filtrace, a tím i čisticí účinek úzce souv isejí se zrnitostním složením

půdy, strukturou, texturou, efektivní pórovitostí,

složením odpadních vod, s obsahem nerozpuš­

těných látek a jejich vlastnostmi.

Zatížení půd n ího filtru závisí na složení odpad­

ní vody, předchozím předčištění, druhu, složení,

výšce náplně filtru, požadovaném č i sticím účin­

ku. Odpadní voda se rozděluje rovnoměrně po

povrchu filtru. Zatížení půdních filtrů se pohy­

buje od 0,04 do 0,16 m.d· l .

Uspořádán í půd n ích fi ltrů. Nejmenší půdní filt­

ry můžeme umístit do železobetonových skruží

aj. prismatických nádrží z p l astů, kovů apod.

čištění

Výstavba vegetač/lí /lad Oslavou

16

PŘíRODNí ZPŮSOBY ČIŠTĚNí... _ _ _ __

_ _ _ _ _ __

kořenové čistímy

v Olší

_ _ _ _ ~'(!)I11JDIlm~

Uspořádállí malé domov1Ií vegetač1Ií koře1lové

čistírny. Obě fota Jali Šálek ně; základní náplň je z hrubého písku o průměru zrn I až 3 mm. Zvýšení čisticího účinku docílí­ me kaskádovitým uspořádáním dvou a více polí vegetační kořenové čistírny zapojených do sé­ rie, impulsní m systémem plněni a prázdněni. Nové komb in ace a možnosti řešení vegetačních kořenových čistíren spočívají v doplnění aerob­ ními, případně průběžně provzdušovanými bio­ logickými nádržemi. Výhodná je kombinace s vertikálním stupněm vloženým za VKČ s ho­ rizontálním prouděním . VKČ s vertikálním prouděním je vybavená impulsním plněním a prázdně ní m, které dokáže dodat chyběj íci kyslík. Zařazením dalšího stupně s horizontál­ ním podpovrchovým průtokem za VKČ s verti­ kálním prouděním se vytvoří podmínky pro de­ nitrifikaci. Prvé varianty byly již realizovány a zkou mají se, poslední je ve stadiu poloprovoz­ ních vý zku mů .

Záv ěr

Větší pů dní filtry um ísťuj í se do těsněn é zemní jímky nebo do rýhy, vyp l něné filtrač n ím mate­ riálem. K těsnění j ímek a rýh použijí se těsnicí fólie z měkčeného PVC, rPE, nebo vhod ného jí­ lu. Krycí výška zeminy navrhuje se 0,4 až 0,8 m a odděluje se od vlastního fi ltru geotextilií. Výšku vlastního filtru volíme v rozmezí 0,8 až 1,4, max. 2,4 m. V dolní části filtru se navrhuje perforované dno nebo jímací drén. K či štění znečištěných povrchových vod použijeme pří­ rodní půdní fil try dop lněné přívodním a odpad­ ním zařízením.

Vegetační ko řenové č istírny

odpadních vod K

nejrozšířenějším příro d ním způsobům č i š tění

patří u nás vegetační koře nové č i stírny. Čištěn í

'I

I

probíhá v porézním filtračním prostředí ve spo­ lupráci s mokřadní vegetací. Vegetační kořeno ­ vé čistírny odpadních vod dělíme na zařízení s horizo ntálním povrchovým a podpovrchovým pro uděním, vertikálním a radiálním pro uděním. Mokřad ní vegetace je nezbytnou součástí vege­ tačních kořenových čistíren a plní zde řadu dů­ ležitých fu nkcí, zej ména zvyšuje bakteriální oživeni v okolí koře n ů mo křadních rostlin, pou­ tá na biomasu část rostli nných živin, zvyšuje přísun kyslíku do kořenové zóny apod. K neju­ žívanějším mokřad ním rostlinám patří rákos obec ný, zblochan vodní, chrastice rákosovitá, skří pinec jezerní, orobinec širolistý a úzkolistý, zevar vzpřímený, sítina rozkladitá, kosatec žlu­ tý, puškvorec obecný, šmel okoličnatý aj. Podle Husáka a Květa (1994) můžeme počítat s prů­ měrným denním odběrem živin vegetací 2 až 2,5 g.m·2 u N, 0,4 až 0,7 g.m·2 u P. Průběh čisticích procesů ve vegetační kořenové čistírně je znázorněn zjednodušeným blokovým schématem na obr. 1. Čisticí procesy tvoří ze­ jména sedimentace, filtrace, sorpce, srážení a flokulace, rozklad, syntéza, oxidace a reduk­ ce. Mikroorgan ismy se podílejí na rozkladu du­ síkatých organických látek, na nitrifikaci, příp. denitrifikaci, rozkladu celulózy, tuků, škrobů, cukrů a organických á anorganických sloučenin fosforu. Vegetační kořen ovou čistírn u s podpovrcho vým horizontálním průtokem tvoří těsněná jímka na­ plněná fil tračním materiálem a osázená rostlina­ mi. Mechanicky čištěná odpadní voda se rovno­ měrně rozděluje po celé šířce filtračního po le,

W([~l111DU11fi®~

protéká půdním filtrem a je odváděna sběrnou drenáží. Výšku hladiny regulujeme speciálním regu l ačním objektem. Hloubka filtračního pro­ středí navrhuje se 0,7 až I, I m, dno je v 0,5 až I % spádu k výpusti a povrch vodorovný. Uspo­ řádání jímky vege tační kořenové čis tírny těsně před výsadbou vegetace je znázorněno v obr. 2. Modernizace VKČ spočívá v úprav ě vtokové části, postupném zatěžování VKČ vodou, více­ stupňovém uspořádán í, v impulsním systému ovládání hladiny. Filtrač n í materiály vytvářejí prostředí pro vý­ sadbu a zakoře něn í rostli n, život mikroorganis­ m ů, zachycují suspend ované látky a sorbuj í čás t mineral izovaných látek. Při výběru se sleduje zrnitostní složení, struktura a textura zrn. vodo­ stálost a mrazuvzdornost materiálu, chem ické ložení, zejména obsah železa, hydraulická vo­ divost, pórovitost, měrná a objemová hmotnost, dostupnost kamen iva aj. Vegetační kořenové čistírny

s vertikálním p rouděním Vegetační kořenové čis t írny

s vertikálním prou­ zemní j ímky vypl n ěn é vhodným fi ltračním materiálem, jehož složení je blízké půdním filtrům . Prouděn í se navrhuje buď směrem do l ů nebo směrem vzhůru. U prvé­ ho typu se odpadní voda př i vádí na povrch ve­ getační čistírny, v zimním období při záporných teplotách voda proudí do rozděl ovacího potrubí umístěného pod terénem. Odpadní voda fil truje porézním prostředím a je odváděna sběrným drénem, uloženým na dně těsněné jímky. Jímky těsníme fólií, jílovým těsněním, příp. je umí sťu­ jeme do speciál ně upravených nádrží (jímek). Ve VKČ s vertikálním prouděním směrem vzhůru se odpadní voda přivádí k těsněnému dnu do rozdělovacího potrubí, příp. pod perfo­ rované dno, filtruje přes filtrační prostředí smě­ rem vzhůru a na povrchu přepadá do sběrného žlábku, resp. je odváděna sběrným drénem. Či~­ tírny z atěžujeme 0,04 až 0, 12 mld'\ odpadních vod na I m 2 povrchu, vyšší hodnoty použijeme při kaskádovitém uspořádání; při dočišťová ní odpadních vod je možné zatížení mírně zvýšit. Minimální výška fil trační n áp l ně se stanoví v závislosti na druhu , složení splaškových vod a zrnitosti (hydrau lické vodivosti) náplně v roz­ mezí 0,9 až 1,6 m . Zrnitostní složení u VKČ s vertikálním proudě n ím stanovíme indiv idu ál­ děn í m

tvoří

těsněné

Př íro dn í způsoby čištění jsou alternativ ním ře­ šením k umělým způsobům čištění a navrhuje­ me je tam, kde jsou pro ně příznivé podm ínky. Úkol em č l ánku je rámcové seznámení veřejnos­ ti s celou šíří této problematiky a s informacemi o možnostech použití, před n ostech ale i nevý­ hodách těchto zp ůsobů čiště ní. Č l ánek není ná­ vodem na výstavbu těc hto zařízeni. Doposud v naší veřejnosti převládá názor, že přírodní způsoby č i štění j sou pouze vegetační kořenové čist írn y, tyto ve s ku tečnosti t voří pouze malou část této problematiky. V dalších článcích bu­ dou podány informace o ostatních možnostech a způsobech přírodních způsobů č i štěni.

•

Prof. Ing. Jan Sálek, CSc. - Ústav vodního hos­ podářství krajiny FAST VUT. Brno

Literatura: (I) Šálek, J. ( 1995): Přírodní způsoby čištěn í odpadních vod , PC-Dir-Nakladatelství, Brno, 115 s. (2) Kořenové čistírny a další vege t ační systémy zlepšující kvalitu vod, Sborn ík ze semináře, ČA V Třeboň 1994, 129 s. (3) LEGÁT, V.: Kořenové čistí rny odpadních vod - fakta o provozní činn ost i. Veronica, 2, 1999. (4) ŽÁK, J.: Kořenové č i s tírny odpadních vod ­ tentokrát z pohledu orgánÍ! státní správy ve vodním hospodářství. Veronica, I, 1999.

~

~

~

~~

y~



Kreslil Jan StekUk

PŘíRODNí ZPŮSOBY ČIŠTĚNí...

17

Galerie přírodní , prozy Jan Vrba (1889 - 1961)

Jestliže budeme zkoumat, kteří autoři přírodní prózy jsou zapsáni v obecném povědomí, záhy narazíme na jméno Jana Vrby. Jeho díla jsou dosti známá a objevují se i v dnešní knižní pro­ dukci, o jeho životních osudech se toho však už moc neví. Jaké tedy byly? Světlo světa Vrba spatřil v Klenčí pod Čercho­ vem (další zdejší slavný rodák Jindřich Šimon Baar byl jeho bratrancem), a to v učitelské rodi ­ ně. Studoval na domažlickém gymnáziu, odkud přešel na lesnickou školu do Jemnice, na níž v letech 1916-19 sám učil. Předtím absolvoval Vysokou školu zemědělskou ve Vídni. Za první republiky byl krátce činný jako žurnalista (redi­ goval například významný kulturní časopis Pra­ men), ale hlavně se věnoval literatuře. Zil pře­ vážně v Domažlicích, kde také zemřel. Jeho dílo je velmi rozsáhlé. Když bylo v letech 1925-48 vydáno v podobě sebraných spisů, tvo­ řilo ho 76 svazků, k nimž lze ovšem přiřadit ješ­ tě několik dalších titulů. Do literatury Vrba vstoupil jako básník (Jitřní lov, 1917), avšak brzy se zaměřil na prozaickou tvorbu. Ve svých knihách o přírodě spojoval odborné znalosti s básnickým viděním a značným vypra­ věčským umem. Přesto byl často nucen čelit výtkám přírodovědců i literárních kritiků. Od­ povídal jim, že mu valně nejde o "přírodopisné poznání", ale že chce, aby se jeho čtenář "rozu­ mem i srdcem přibližoval k tajemství života, aby pochopil smutnou bratrskost nebo sester­ skost svoji s každým zvířetem, s každou rostli­ nou, ba i s každým kamenem". Svou sérii děl s přírodní tematikou zahájil pro­ zaickým souborem nazvaným Les (1917), po němž vydal knížku Bažantnice a jiné obrázky z přírody (1922), vytěženou ze svého jemnic­ kého pobytu. Dění dalších knih situoval do oko­ lí Domažlic: byly to svazky Dražinovská hora (1923), Vysoký sníh (1924) a Chromá liška a jiné příhody (1925). Následovaly známé ro­ mány Borovice (1925) a Mniška (1929). Lze připomenout také soubory mysliveckých histo­ rek Toulky lesem i polem (1927) a Požehnaný den (1940), jakož i román o koroptvích Boží li­ chva (1939). Samozřejmě není možno opome­ nout populární Myslivcův rok (1942, 1946), který naposled vyšel v roce 1997, ale už roku 1994 z něj byl vydán výbor Lovecké příhody hravé i dravé. Vrba své knížky o přírodě adresoval též mla­ dým čtenářům (Ptačí svět, 1956; Z mého her­ báře, 1961). Mimoto o ní psal v mnoha dalších dílech - v povídkách (Sázava, 1918; Lesáci, (923), románech (Zelené šero, 1922; Nejsi!­ nějšívášeň, 1927; Bílý lesmistr, 1941) i ve fe­ jetonech (Dílo věčnosti, 1935). A jeho ostatní tituly? Tvoří je řada próz a náro­ dopisných prací o Chodsku, povídkové svazky a romány o soudobém venkově (Selské povíd­ ky, 1924; Zbytkový statek, 1930; Vzpoura na vsi, 1936), historické romány (Chodská rebelie, 1923-26), ale i vzpomínkové práce (Mládí,. 1927; Otokar Březina a jiní přátelé v mé paměti , 1932) a knížky pro děti (O myšce Hrabalce a jiných zvířátkách, 1929). Leč vraťme se k Vrbovým knihám o přírodě, na

18

jejichž přitažlivosti se podíleli i jejich ilustrátoři (v meziválečné době především František Vro­ bel, později Antonín Pospíšil, Mirko Hanák, Jiří Krasl či Dagmar Čern á). Přibližme si je ukázka­ mi z Dražinovské hory a z výboru Obrázky z přírody, vydaného v roce 1957. Měsíční

šero

Nikdy není les kráměj.fí než ve chvíli, kdy v lIěm zápasí spolu o vládu tma s měsíólím svět lem. V té chvíli se zdá, jako by v lIěm zápasilo tisíc dobrých sil s tisícem zlých. NejskvělejH je pak tato podívaná za krásllé noční pohody o první čtvrti měsí61í v měsíci květnu. Tehdy již je les plný vlině, ve které se nejsilněji uplatJíují bohatě kvetoucí borovice - a také večel7lí mlhy jsou již smelejší, neplouhají se jenom po zemi, nýbrž stoupají i do výše a dovolují měsíčnímu světlu, aby si s nimi hrálo mnohem bizal7lěji a vytvál'e­ 10 z nich pl'eludy pohádkové krásy. Letos bych byl málem promeškal pNhodnou chvíli, v nížje les nejskvělej.fí. Ale Dražinovská hora, do které jsem zamilováll a která mne už má také tuze ráda, nedovolila, abych o /li pl'išel.

Kreslil Cyril Bouda

V nejrozhodnější ch víli mne postavila na svůj vrcholek a s němou výmluvností mi otočila nej­ dNv hlavu /la západ, abych viděl, že tam právě slunce zapadá, vytvál'ejíc lIa 6sté obloze ohrom/lou zlatou výhelí, která se v ohllivé čál'e rozlévala po horách a utíkala dodaleka zlatou pemlicí, kterou byl ostře vyznačen celý obzor v plném půlkruhu. A když jsem se této podívané nabažil, otoala mi hlavu zase na druhou stra­ IIU, abych viděl, jak zjiné men.fí výh/lě vystrkuje růžek měsíc, ktelý právě dozrál do první čtvrti. A to stačilo, abych se rychle rozhodl setrvati v lese až do pLilnoci, ačkoliv jsem měl zcelaji/lý záměr.

by se opravdu ani nezdálo, že dovede býti takový kousek přírody, jakým je Dražinovská hora, vděčný cIo věku, o kterém musí býti pře­ svědčen, že si jej upřímně zamiloval. Ale je to pravda ... 0110

GALERIE PŘÍRODNí PROZy _ _ _ _ _ _ __

_ _ __

Velký pták Stál jsem asi třicet kroků od kraje ve vysokém lese a přede milou byla rozlehlá mýtina, obklo­ pená kolem dokola vysokými porosty, v nichž si­ ce převládal smrk, ale byl hojně promíšen buky, jejichž koruny byly právě posypány žlutou slá­ vou prvního rašení. Celá mýtina i les - a vůbec všecko, co bylo kolem, bylo zaplaveno růžovým přísvitem, neboť přes čistou oblohu, která se vzdouvala smělou klenbou do vý.fe, pl'elila se dávno zelellá i žlutlÍ vlna prvního rozdllívállí ... Východ žhnul neustále pak"ivěji a v tom místě, kde mělo vyjít slunce, tetelilo se pableskující paprskování asi tak jako nad prudkým a drob­ ným vlněním potoka, do lIěhož se prudce opírá polední slunce. A bylo to opravdu slunečné zna­ mení, nebo (jím slibovala žhoucí koule, která již byla nehluboko pod obzorem, že za chvilku za­ pálí nad zemí den. A právě /lad tímto nejmavěj.fím místem se táhla napNč mezi kmeny silná buková větev - a /la ní seděl veliký pták, ktelý byl proti jitl'ní záplavě černý jako uhel. Neseděl tam v.fak a/li klidně, ani tiše. Tokal ... Jeho milostný .zpěv však již nebyl přerušován pFestávkami. Rinul se jako nejprudH horská bystřina na jare. Ver.\' nlÍsledoval za ver.fem ­ a každý další byl bouřlivějJí a jásavějJí pl'ede­ šlého. I slepice jsem už viděl mezi mladými smr­ čky mýtě. Krčily se k zemi, zvedaly hlavičky vzhůru ke skvělému ptáku, tiše kvokaly a jen se tetelily predtuchou nedaleké rozkoše. která se jistě schýlí k některé z nich ... Teď se zase veliký pták na bukové větvi malouč­ ko napNmil, parátem sekl trik,.át pFed sebe do vzduchu, hluboko spu.ftěné letky zase trochu phtáhl k tělu a vějíFovitě rozestrenou tatrč zúžil - ajiž začalllový verš. Zapukal odměrellě a /lěkolik těch zvuhi se neslo mýlÍ/wua odrazilo se od stěn vysokého lesa, ja­ ko by to byla hodně hlasitá políbení. Potom za­ Irylkoval rychle a jásavě, že to ZJlělo jako dlou­ hé a bujné zavýskání roljareného chlapce o muzice - a již vylouskl tak prudce, že se to rozlehlo jako suše zvučné zaprásknutí novým bi­ čem.

Ale již v té chvíli, kdy vyrážel trylek, učinil Ila větvi krok a celý se prudce nachýlil kupl'edu. Hlavu snížil natažením rak, že vous, ktelý mu odstával pod zobákem, skoro .místal .~ větvi. Současně také s lehkým .fumem rozestrel kNdla a spustil je hluboko pod sebe. I tatrč mzevFel do dokonalého půlkruhu velikého vějíl'e ... Jen se stalo, začal sytivě brousit - a z chvění celého těla bylo patrno, že mu tenlO poslední ver.f milosmé sloky způsobuje už sám o sobě skuteblOu smyslnou rozkol ... Stál jsem jako phkut s pohledem upreným na nádherného ptáka. Celý svět v té chvíli zmizel a jediná věc zůstala - jenom Oll, tokající tetl'ev na bukové větvi ... Připravil: Jiří Poláček

_ _ _ _ _ _ ~{[Srr~DU1lfi
L

\I R VI

si k.

c. p

a rl

Š,

(

b t

z

n

z

/ I

I

wa~rr~ DIl1Jfi®~

I ó léto na paletě, I mne také pálí žár I a chci

Výlet jím v této větě I vyšlehnout nad stožár, I (Jiří

Zdeněk Volf Orten - Báseň léta).

Věra Fojtová Letní bouře bývají krátké, prudké a osvobo­ zující. Čekáme na ně s tváří otočenou vstříc

Rok se otočí, jako když práskne do koní. Jeho Podívej náhle temné obloze, s úzkostí v srdci, ale zá­ vrcholem je však léto. V paměti na dětství jaký den se pro nás roveň i s nedočkavostí vítáme první klikatý

sladký čas zahálky dlouhých dnů, kterým ja­ v rose brousí blesk, kter.ý se dotkne kdesi na obzoru vy­ ko by se nechtetO halit do tmy. I Byl červen­ prahlé země. A chce se ndm, ano chce a mož­ cový večer, I zapálený jako lampión I a hou­ ná to i tajně uděláme, vyběhnout do teplého

pal se nad ulicemi ... byl červencový večer I Však jitroceL hned zahojí deště jen tak ...

a od blankytu, lod modré růže rozžatého ply­ a lopuch plikryje I 6 radosti, tvou píseií pěji, / když vosy zla­ nu I chytaly první hvězdy I (Oldřich Mikulá­ čím nás jitro tem pobíjejí I zbroj léta vyleštěnou zas. I

šek - Přeludy).

v trávě poraní (Oldřich Mikulášek Červenec).

Čas toulání, obnažené horké a spálené klÍŽe,

A potom, jednoho rána, najednou je léto una­ bosých nohou plných prachu. Čas ulehnutí vené. Pocítíme tuto změnu okamžitě. Místo

tváří k vysoké obloze, kdy konečně cítíme pod hebkého vlání obilných klasů, zabolí pole

Kam nás tvé trhání květin zády blízkost země a pokorně vnímáme ticho, ostrým strništěm, zavoní trpce slámou.

pro maminku zavede." násobené praskáním trav a jednotvárným vr­ I Pod stromy leží stín I a v uklizených polích

záním cvrčků. Čas čarovných půlnocí kopřiv rozlévá se dálka I a bez kovál'ů mlčí tisíc ko­ a koprů I (F. Hrubín - Romance pro křídlov­ vadlin / (Jan Skácel - V druhé půlce léta). ku). A jako se i ptáci navracejí Dny jsou tišší, stromy unavené, jako by už I Tráva je sladká vítr čistý I a ticho je a horké uhnízdit čekaly na první volně padající list. léto I ovečky v starodávné stráni I mírn.ými co se v nich pod nebem nakupilo ­ A my se vracíme z toulek a cest do sv.'f'ch do­ hlasy řekly mi to I i myse budem movLi s trochou smutku, že nám skončil jeden Zapomenout co bude příště / a neváhat pod své krovy vracet nadějí, že přejde podzim, dlouh.ý svátek, ale s a znovu jít I ve stínu léta přes strniště I a bo­ zima a jaro, jediná jistota v tom poblázně­ sé srdce nezradit / (Jan Skácel - Na prázdné ném světě, a léto nás znovu pohoupá ve své dlani kamínek). Kde nás objetí doplní vlídné, sladké a voňavé náruči. Nic už neroste, vIechno zraje. Léto nám na­ ale pohádka Rok se přece otočí, jako když práskne do ko­ bízí štědrou dlaň sladkých šťáva plodů. Mů­ již neprobere ní... žeme odolat? Zdá se nám tak krátké.'

Léto očima básnZKů

..

Sítě Jitka StehlzKová Slunce do očí metá hrsti pylu Brodím se záplavou léta Pozbývám sílu f ,t .(

•

Sklepní okénka vydrolují chlad Šlapeme po krystalcích Ledu Lehký je noci pád

tělo

ústy a ústa tichem se dosytí tetují bzíkavá souhvězdí kůži tmy na oknech do sítí Komáři

Nic už neroste, všechno zraje. Léto. Foto To­ máš Grim

\)U9fr,\]Dlmfm~

LÉTO OČIMA BÁSNÍKŮ

19

Biotechnologie - klíčové technologie 21. století? Jaroslav Surynek

Biotechnologie dosáhly značného rozvoje a svým významem se řadí mezi klíčové technologie příštího století. Termín "bio­ technologie" je relat ivně nový, ale obsah je starý, má několikatisíci l etou tradici . Je to pojem obecný pro všechny procesy na nichž se podílejí živé organismy od jednobuněč­ ných počínaje (bak terie, kvas inky) až po nejvýše vyvinuté organismy. Jsou využívá­ ny například ve vinařs t ví, pivovarnictví, po- o trav in ářském průmys l u, mlékárenství, v po­ slední době při výrobě někte rých l éků , h ormonů, vitam i nů, antibiotik atd. Na konci tohoto výčtu je genetická tec hnologie, což v biologi i je nový fenomén. Pro ochránce přírody je to výzva a nový program činnosti.

Historie genetiky Poněvadž

v minulých desetiletích jsme u nás neměli dostatečný přís tup k informa­ cím o rozvoji genetiky j ako vědy - genetika byla u nás spíše tabu, jelikož z hlediska teh­ dejší ideologie bylo nám prezentováno jako jediné a vědecky správné pseudoučení Ly­ senka a Mičuri n a - nebude ke škodě zopako­ vat si stručně, jaký byl vývoj genetiky od Mendela po současnost. Zakladatelem nové biologické disciplíny ­ genetiky - je Jan Gregor Mendel (1822 ­ 1884), mnich kláštera na Starém Brně, kde dodnes jsou zachovány základy skleníků, v nichž prováděl experimenty na hrachu

s rozdíl nými barvami květů. Začátek geneti­ ky je datován rokem 1865, kdy publikoval výsledky svých experimentů ve studii O pů­ vadli druhti (Obe r den Ursprung der Arten). O čtyři roky později, v roce 1869, bazilej­ ský chemik Friedrich Miescher prokázal ve spermiích lososa kromě vody, cukru, bílko­ viny a tu ku, další látku, kterou nazval jader­ nou substancí. Teprve až na přelomu století, v roce 1900, potvrdili na sobě nezávisle tři botanici Me ndelovy objevy o dědičnosti znak ů: Holanďa n Hugo de Vries, Němec Car! Correns a Rakušan Erich von Tscher­ mak . Mendelova teorie měl a i o d půrce, patřil k nim Američan Thomas Hunt Morgan, ten však názor změ nil , neb o ť dědičnost znaků potvrdil svými experimenty na baná nových muškách (Drosophila) - navíc, vlákna v bu­ něčném jádru viditelná mikroskopem - chro­ mozomy považoval za nos itele dědičnosti (1 910). Po delší přestávce, až v roce 1944, objevil Ameri čan Oswald Avery se spolupracovní­ ky chemickou skladbu dědič n é materie u bakterií - kyselinu deoxyribonukleovou (DNA). V roce 1953 Američan James Wat­ son a Brit Francis Crick dešifrovali struktu­ ru DNA: její molekuly jsou polynukleotidy mající tvar dvojité šroubovice. Možnost technicky zasahovat do genetic­ kých zákonů umožnil objev enzymu švýcar­ ským biologem Wernerem Arberem (r. 1962). Enzym může dědičnou materii na ur-

Kreslil Jali StekUk

č i tých místech "stříha t ", což je nezby tné pro dokonalou a precizní manipulaci s DNA. Byly tedy poznány fyziologické základy dě­ d i čnosti, genetický kód, genetická informa­ ce. Skladba a funkce genetické informace ve svém principu je v celé živé přírodě stej­ ná, jak v říši živočišné, tak rostlinné. Autorem první hypotézy o praktickém vyu­ žití genetické technologie je pravdě p odobně Američan Paul Berg (r. 1971), zatím k tomu chyběly pat řičné metodiky. O dva roky po­ zděj i (r. 1973) to byli opě t američtí vý­ zkumníci, tentokrát Stanley Cohen a Her­ bert Boyer, kteř í uskutečnili první experi ment cestou genové manipulace: izo­ lovali jeden gen ze žáby a ten přenesli do genetického materiálu jedné bakterie, která tento gen z ačala rozmnožovat, jako by jí byl vlastní. Všichni tři uvedení výzkumníci spo­ lu s dalšími zvažovali možná rizika plynou­ cí z genových manipulací. Proto byla v roce 1974 svolána první konference k tomuto té­ matu. Na ní došlo ke konfrontaci dvou ná­ zorových skupin - příznivci genetické tech­ nologie odmítali omezení, zatímco jiní vědečtí pracovníci požadovali záruky k vy­ loučení možných rizik. V roce 1975 vydal americký Národní institut pro zdraví (Natio­ nal Institutes oť Health, NIH) první směrni­ ce pro užívání genetické technologie, pů­ vodně platné jen pro výzkumníky NIH. Směrnice převzala pracoviště i v jiných ze­ mích. V další etapě vývoje šlo o to, jak deši [rovat genetickou informaci, aby bylo možné stu­ dovat geny detailně. Koncem sedmdesátých let vyvinuli nezávisle na sobě Američan Walter Gilbert a Brit Fred Sanger rozdílné metody dešifrace, v současnosti je Sangero­ va metoda nejrozšířenější. Konečně r. 1983

PamátlllK J. G. Melldla (T. Charlemollt, 1910) v kláštemím parku na Melldlově lIáměstí v Bmě. Foto autor

20

BIOTECHNOLOGIE _ __ __ _ _ __ _ _ _ _ _ _ __

_ _ _ _ w([srr1jDUufIcB~

K. B. Mullis (US A) vypraco val metodu zva­ nou "polymerázová ře tězová reakce" (Pol y­ merase Chai n Reactio n, PCR), která pod­ statně ulehčuje dešifrování genomu (genom = mn ožství DNA, které nese kompletní ge­ netickou informaci). V roce 1988 byl zříz e n "projekt lidského geno mu" (Huma n Genom Project), jeho úkolem je dešifrovat do roku 200 I na tři miliardy genových stavebních k am e nů u 23 chromozom ů. O rgan i zač ně a technicky nesporně náročná č inn osl byla přiděl ena různým výzkumným pracoviš tím.

Možnosti využití biotechnologií v praxi Biotechnologické procesy existují jako nor­ mální přirozený jev člověkem odpradávna využívaný. Poznání ge netiky , jej í podstaty , genetického kódu, genetické informace ovšem insp iruje biology ke spekulacím, jak tento pro vědu no vý fenomé n využí t ve pro ­ spěch člověka. Ap li kace genetických tech­ nolog ií v prax i a jejich výs ledky j sou z hle­ diska vědecké h o vy nikající a pozoruhod né, součas n ě však nastolují možnost vzniku no­ vých rizik. Genetic ká technologie (zkráceně genotechnologie) um o žňuj e izolovat geny z genomu libovolného ži vého organismu ne­ bo viru za úče lem jejich dešifrování a mno­ žení. Dědi č n á substance mů že být cíl e n ě změněna a takto "propašována" do bu ně k j i­ ného ži vého organi smu nebo viru . V eřejnost projevuje nej větší záj em o genotechnolo gie v medi cíně, kde již v n ěkterých zemích je p řijí m án a jako sa mo zřejm ost, s vý hradami, že nebudou poškozeny etické aspekty . Jedn a z forem genotec hno logie je klonování , což je reprodukce geneticky identických jedin­ ců. Prvním živým tvo rem, který takto přišel na svět, j e ovce Doll y (v r. 1997). Klonová­ ní u člověka je zakázáno. Při u m ěl ém oplod­ n ěn í (tzv. "dít ě ze zkumavky") jde o asis­ tovanou reprodukci, nikoliv o genotech ­ nolo gii. Pokud je u č i ně n zásah do genetické infor mace z árodečných buněk (nebo em­ brya) třeba za úč e l em p řenosu p'ožadova­ ných vlastností či znaků na plod , jedná se o genotech nologi i. Výroba něk ter ýc h lé ků, vit amin ů , h orm o nů a dalších výrobků far­ maceutického prů m ysl u je ve světě běžná. Ke genotechnologii pa tří i tz v. transgenová (transgenozní) zvířata. Jej ich genetická in­ form ace je cíleně (ú čelov ě) pozmě něna tak, aby z vířata mohla sloužit při výzkumu no ­ vých léků a taktéž jako modely pro studium

~-fj9fr(jDll1lfl<8~

n ěk terých one m oc n ění (n ap ř.

zhoubných ná­ Alzheimero vy choroby a dalšíc h). V blízké budoucnosti se poč ít á s transgeno­ vými zvířa ty jako zdrojem orgá nů k trans­ plantac i u č lo věka. Vhod ným dárcem orgá­ n ů p ři léto xenotransplantaci má být prase. V oborech, jako kri minalisti ka a soudní lé­ kařství, je genová an alýza exaktn í metodou. V ros tlinné ří š i má genotechnologie uplat­ nění v ze měd ělství (transgenové plodiny), při ochraně před šk ůdci, dále při pěstování brambor, sój i, tabáku, ke zlepšení vlastností plodin co do chuti, trvanli vosti, atd. Udává se, že genotechnologie je u pl atň ována asi u 60 plodin. Dlužno uvést, že v n ěkte rý c h zemích odmítají konzumenti takto vyprodu­ kované plodiny kupovat. Jelikož genetická informace je ve svém principu v celé živé p řírodě stejná, nabízí se, zatím teo reticky, výroba živoči šné bílkoviny rostlinami . dorů,

Gellotechllologie mají svoje hranice, etika zde hraje dllležitou roli nejeli ve vztahu ke člově­ ku, ale i ke zlleužívállí zvířat. Poklidll ě se pa­ soucí ovce lla kyslických vrších zachytil Vilém Reichmall11 - nemůže vyvi nout zcela nové geny, - nelze přesně před poyěděl, co cizí gen v novém organis mu m ů že ovl ivnit. Prof. MVDr. J aroslav Surynek, DrSc., Brno

napsán k 50. výročí aktivní činnos t i Švýcarské s polečnosti pro ochranu zv ířat Schweizerische Gesellschaft fUr Tierschutz (1949 · 99)

Příspěvek

Literatura: ( I) BURCKHARDT CH. - ENGLER C. ­ MANZONI CH . - RUPF R. : Gellledmik und Gesull dhe it. Pharma Infonnation. Basel , 1996. (2) JECH K .: Člo věk a gellové inženýrství. Ve­

roni ca. 1999,

Rizil{a genotechnologií

•

č.

2.

(3) SIEGENTH ALER W. : Klinische Palhophy­ siologie. 5. vyd., Georg Thieme Ver!. Stuttgart­

New York. 1982. Genotechnologie mají svoje hranice, etika zde hraje také důležit o u roli nej en ve vztahu ke člověku , ale i ke zneužívání zvířat. Už dnes genová technologie toho mů že dos­ ti, v budoucnosti zřejmě ješt ě více. Zda vě ­

d ečtí pracovníci dodrží p ř íro do u a etikou

dané limity, nebo je bezohl ed ně p řekro č í,

nelze v s oučas n ost i posoudit. Jsou nebo ne­

jsou oprá vněné obavy ze zneu žití? Z hledis ­

ka vědeckého bylo již dosaženo fa scinují­

cích výsledků .

Existuj e něco, co geno tec hnol ogie nemůže

(al es p o ň dos ud)?

- ne mů že vytvořit od základ ů život a živé

organismy,

)~~ // /

,-,

~j,-~_

._-Kreslil Jali Stekl{k

BIOTECHNOLOGIE

21

Ekologické zemědělství Zlatý poklad na kostelecké .

farmě

Urostlý padesátník v modrých montérkách a kostkované košili si utřel pot z čela a poplácal krávu po hřbetě. To byl pro ni povel k tomu, aby odkráčela z doj írny mezi své družky, které se venku snažily zaujmout místo ve stínu ja­ bloní. Je večer a je podojeno. Stračeny se loudají na pastvinu, která přiléhá k jabloňovému sadu. Při­ jde horká letní noc a krávy, které jsou teď pořád venku, se budou pást. V poledním vedru byly zalezlé pod střech ou, ale teď všechno doženou. František Březík ještě poklidí, naloží konve na vozík a pojede přes pole domů. Za dnešní den sklidil krmení pro dobytek na celou zim u. Hol­ ky tady mohou zůstat bez dozoru, ale jeho osm­ náctiletý syn, student veteriny si rozložil deku pod jabloní. Tady na pastvině se mu dnes bude spát lépe.

pl'ijdou závistivci a .f(ouralové. Kdo chce, chy­ bu vždycky najde. " Přesto Březíkovi uspořád ali slavnost. Na farmě se sešlo plno návštěv n íků: lidé z ministerstva, ze svazu PRO-BIO, kolegové z jiných farem a několik novinářů z místních médií. "Mmli na mě kamerou a dávali mi divné otázky. Prý kolik vydělám, nebo co si myslím o demonstracích ze­ mědělců. To přece nemohu říkat, " zlobí se Bře­ zík. Sám by demonstrovat nešel, život jeho farmy se od farem družstevn í ků tak liší, že se mezi ně ani nemůže zařadit. Nemá nákladnou mechanizaci, netouží po veliké dojí rně ani mechanické kr­ mičce, která se vyplatí tak leda pro tisícihlavé stádo. Musel by se zadlužit a stejně by prodělal za týden milion bez mrknutí oka. František dojí s obyčejno u konví, zato u krmení se nenadře: pokud to roční doba dovolí, hol ky se napasou samy. Navíc vsadil na kvalitu, takže má stálé zákazníky, kteří rádi zaplatí o m aloučko víc než v obchodě.

Holky se napasou

Posm ěch

Ekofarmář František Březík z Kostelce u Zlína je ve svém kraji slavný. Letos v červnu byl ve­ řejně vyznamenán a za odměnu převzal "Bartá­ kův hrnec", plný krásných lesklých mincí čer­ stvé ražby, které "hodily" I 500 korun. Je to cena pro nejlepšího ekofarmáře roku, kterou za­ vedl bývalý zaměstnanec ministerstva zeměděl­ ství František Barták. "Měl jsem radost z veFej­ ného umání, ale ta sláva mi také zamotala hlavu, " svěřuje se sedlák. Byl by raději, kdyby si jej nikdo nevšímal. Obává se totiž, že pozor­ nost celého kraje může přinést potíže. "Rekla­ mu nepotřebuju, v.fechny produkty prodám. Ale

Roku 1990 získal František Březík zpátky od družstva deset hektarů polí, které kdysi patřily jeho rodičům. Za rok zača l hospodařit, za dva se přihlásil k ekologickému hospodaření. "Bál jsem se. V.ficlllli prcí.fkovali a v.fichni se mi pos­ mívali. Tvrdili, že .fpalně dopadnu, " vzpomíná František. Tenkrát vůbec neměl to sebevědomí, které má dnes. Hned s prvním jarem pole za­ rostla bodláčím a málo rodila. "Pamatoval jsem si, jak to dělávala bábinka s dědou. Hnojili, ale jen tak troličku. Když byly rostlinky v některých místech moc slabé, tak pl'ihodili rukou," říká sedlák.

Ekofarmá ři

nechodí demonstrovat, vsadili totiž na k valitu

a

úspěch

Na farmě funguje uzavřený koloběh látek. Co se urodí na polích, jde zpátky: většin u spotřebu­ je rodin a a dobytek. Z mléka se vyrobí sýry. Něco odebere bratr, něco sousedi. Hnůj putuje zpátky na pole. "Zkonzumujeme úplně v.fechno, jen maso odchází Ila jatka. Tam ovlem ekolo­ gický původ neocení, výkupní cena je jednotná, maso se zařadí mezi ostatllí. " František by chtěl vozit rozbourané čtvrtky zpátky z jatek na far­ mu, ale zatím jeho domácnost nesplňuje přísné hygien ické předpi sy. Kočička

a pes Rek, dojnice, kohoutek

Hospodářství č ít á sedm dojných červenostraka­ tých krav kombi nované užitkovosti, k tomu mladý dobytek, momentálně šest kusů mladých ja l oviček. Prasata, slepice, králíci, kočky a psi, jako na každém jiném slušném statku. Na za­ hradě ovoce a zelenina. Na poli zavedl sedlák šestihonné hospodaření. Dva díly pastviny, ved­ le jetel, pšenice, okopaniny a tritikale, míšenec pšen ice a žita, krmná směska, která dobře tlumí plevel. Statek uživí celou velkou rodinu, kupuje se jen chléb, cukr, občas uzeniny. Když přišly dlouhé svátky a na chleba byly fronty, paní Emilie na­ pekla raději sama, stačilo sedm pecnů.

Rytmus země Hodně vědomostí nasbíral pan Březík na zájez­ du do Rakous, který zorganizoval svaz PRO­ BIO, kde Češi mohli okouknout, jak se vyrábí nefalšované domácí sýry. "Dokázal bych i ca­ membert, nedělali s tím žádné lajl/osti, " po­ chvaluje si Březík, který se ubírá po polní cestě k domovu. Den končí a zítra přijde další, úplně stejný. Po večeři bude odpočívat, ráno vstane v pět a odejde přes svá pole k chlévům. Při tom zkontroluje, jak roste obilí, shlédne pastvinu, podojí, poklidí, ošetří mléko a odveze zpět do domu. Večer znovu, svátek nesvátek. Mezi tím se dělá, co je zrovna potřeba. Den za dnem. Kdysi byl pan František instalatérem v místním družstvu, ale návrat k sedlačení a životnímu způsobu, na který si pamatoval z dětství, byl pro něj požehnáním . Zmizely potíže s vysokým krevním tlakem i bolesti v zádech. V rodině je pohoda, paní Emilie pracuje na částečný úvazek v účetnictví, všechny tři děti si mohou dovolit vystudovat vysokou školu. Rodina navázala na svou padesátiletou tradici. Objevili se i zákazníci, kteří před 50 lety naku­ povali u starých BřeZíků, nebo jejich děti. Far­ ma se vrátila k svému archetypálnímu zeměděl­ skému rytmu: Pole je čisté, každé jaro přijme setbu, na podzim vydá sklizeň. Krávy se ráno a večer samy řadí před dojírnou a čekají na far­ máře.

Pavla Hobstová

Fra/ltišek Břeuk /la své ekologické v Kostelci u Zlína. Foto Pavla Hobstová

22

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ _

__

farmě

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ \)~)rr~DUnfi
.

,

VY

"

Uspesne revitalizace

Vodní nádrž Brumov Obec Brumov se nachází v západní části okresu Blansko, v údolí bezejmenného levo­ stranného přítoku potoka Besének. Podnětem k vybudování nové vodní nádrže byl nejen zájem místního zastupitelstva o vytvoření vodní nádrže u obce, ale i snaha o záchranu významného krajinného prvku Brumovský mokřad, který byl ohrožen nedostatkem vody v důsledku odvodnění při lehlých ploch a za­ trubnění potůčku protékajícího údolím. Proto bylo zvoleno takové řešení, aby nově vybu­ dovaná nádrž přirozeně navazovala svou roz­ sáhlou litorální zónou na stávající mokřad, který tak bude mít v nově vytvořených pod­ mínkách možnost samovolného rozšiřovánÍ. Splachy orné půdy z přilehlého pole omezí 20 m široký zatravněný pruh na levém břehu nádrže. Ozelenění je řešeno tak, aby se trav­ naté plochy střídaly se skupinkami stromů a keřů. Vodní nádrž byla vybudována nákladem tři miliony korun, z toho státní dotace činila 2200000 Kč. Revitalizační stavba trvala dva roky a zahrnovala vybudování hráze nádrže s výpustí a bezpečnostním přeli vem , úpravy v zátopě, vybudování odpadního koryta, oze­ lenění vhodnými druhy d řevin a vyhloubení tůně pod nádrží. Plocha vodní hladiny při hladině stálého na­ držení je 5 500 m2 , plocha vodní hladiny při maximální hladině je 6 500 m 2 . Maxi mální hloubka vody činí 4,4 m. Délka hráze v koru­ ně je 86 m a její výška 5 m.

Celkový pohied na hráz vodní nádri,e u obce Brumov 1/a Blanensku, která byla vybudována jako jedna z akcí Programu revitalizace říčních systémů . Obě fota Zuzana Bieberová Z biologického hlediska lze za velký přínos této revitalizační stavby považovat nejen vznik samotné vodní nádrže, která posílí stá­ vající mokřad a zvýší biodiverzitu dané loka­ lity, ale i vybudován í vodní tůně pod hrází, která rozšíří možnosti nerušeného rozmnožo­ vání o b ojžive l n íků i rozvoje dalších živočiš­

ných a rostlinných druhů vyžaduj ících mělké

prohřáté vody .

Vodní nádrž v součas n é době ještě úpl n ě ne­

zapadla do okolní kraji ny, neboť stavební ob­

j ekty doslo va září novotou a zeleň se teprve

rozrůstá. Dá se však očekávat, že se po něja­

kém čase stane tak při rozenou součástí kraji­

ny, jako by zde byla od ne paměti.

Léto Ervin Kukucvca

Někdy jsou má slova až pFíliš bázlivá Bojím se aby se nerozbila narážejíce na kameny

Zuzana Bieberová Clověkje pFed sebou strašněkrát zbabělcem

Oblázek po oblázku po vodě házím Kdo ví možná od Feky v níž už nohy smáčím se dozvím zda proti správnému proudu kráčím

So učástí revitalizačn í stavby bylo i vybudování tůně pod nádri,í, která slouží nejen k rozmno­

žování obojživelm1alm, ale i rozvoji dalších ži­ vočišných a rostlinných druhů

WClJl1'(] oom~

ÚSPĚŠNÉ REVITALIZACE 23

Zajímavosti z přírody

Mokřady Hradišťského příkopu

XI.

Ramena Baraiíák, Certok, Předn í a Zadní Morávka Všechna uvedená ramťJla se nacházejí na pra­ vém břehu řeky Moravy v k.ú. Staré M ěsto . Rameno Baraň ák někdy nazývané i Havaj se nalézá v těsném sousedství obce, na jej ím j v. okraji pod tělesem žele zni ční tr atě z Uherského Hradiště. Jedná se o zbytek meandru odd ělen é­ ho od ře ky Moravy při její regu laci . V součas n é době je zvodnělá jeho asi 1/3, která je využívá­ na jako dva chovné rybníky, zbylá část je za­ zemně na a protéká j í potok Salaška. Bezpro­ střed ní okolí ramene je využíváno z j ižní strany jako sady a zahrady, ze strany severní j ako zá­ humenky. Rameno je bez břehových poro s t ů, s oj edi n ěl ý m výskytem keřů. Pobřežní vegetaci tvoří oj ed i nělé trsy kosatce žlutého (Iris pseuda­ corus), orobince širolistého (Typha latifolia), rá­ kosu obecného (Phragm ites australis). Vodn í vegetaci reprezentuj í rdest kadeřavý (Potamoge­ ton crispus) a okřeh ek menší (Lemna minor). Ži v oč i ch o vé jsou počet n ě h ojně zastoupeni ze­ jména obojživelníky. Zj i ště n byl výskyt ropuchy obecné (Bufo buf o), ropuchy zelené (Bulo viri­ dis), ros ni čky zelené (Hyla arbo rea), skokan a štíhlého (Rana kl. esculenta), čo l ka obecného (Triturus vulgaris) . Plazi j sou zastoupeni užov­ kou obojkovou (Natrix natrix) a užovkou pod­ plamatou (Natrix tessellata), na březíc h ještěr­ kou obecnou (Lacerta agilis). Z vodn ího ptac tva hn ízd í s lípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a kachna divoká (Anas platyrhynchos). Rameno Cerťák se nalézá 500 m západ ním směrem od předchozího ramene. Skládá se ze tří částí , které vznikly protnutím pů vodního me­ andru řeky zvaného Čertův kůt náspem želez­ niční tratě. První část je využívána ry bář ky a k příležitostné rekreaci. Druhá čás t byl a vyu­

žívána do 70. let jako d očisťovací nád rž cukro­ varu, do tře tí část i byly v ypo u štěny i odpady z výroby barev, a proto se těmto d věma čás tem ří ká také Vytrávené a jso u z v ět ší části silně za­ zemněny. Bohaté břeh ové porosty jsou tvořeny vrbou bí lou (Salix alba), j asanem úzkolistým (Frax inus angustifolia), jilmem ladním (Ulmus minor), javorem j asanolistým (Acer negundo), svídou krvavou ( C OI'n US sanguinea), trnkou (Prunus spinosa). V po břežn í vegetaci by l zjiš­ tě n kosatec žlutý (Iris pseudacorus), chrastice rákosovitá (Phalaroide s arundinacea), š ťo v ík vod ní (Rumex aquaticus ), žabník j itrocelový (A lisma plantago aquatica ) a rukev obojživel ná (Rorippa amphibia). Vodní vegetaci před stavu­ je rdest kadeřavý (PotamogetrJ/l crispus) a okře­ hek menší (Lenma minor). Z ž i v očic hů byla zjištěna kuňka obecná (Bombina bombina), ro­ pucha obecná (Bufo bu/o), ropucha zelená (Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), skoka n zelený (Rana kl. esculenta) a skokan ostronosý (Ran a arvalis). Pozorována byl a rov n ěž užovka obecná (Natrix natrix) i užovka podplamatá (Natrix tessellata). Ry bí obsádku t voří hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus), plotice obecná (Rutilus rutilus), perlín ostrobřichý

(Scardin ius eryth rophta /mus), okoun říční (Per­ ca fluviatil is) a vysazení kapr, sumec, štika. V části pod cukrovarem byl vysazen také amur, c~n dá t a jelec tloušť. Z vod ního ptactva bylo ZJ Ištěno hnízděn í potápky ma lé (Tachybaptus ruficollis), kachny di voké (Anas platyrhynchos) a lysky černé (Fulica (/Ira). Rameno Přední Morávka leží 1,5 km jz. Staré­ ho Města mezi železničn í tratí a cukrovarem. Po měrně vysoké a strmé břehy lemuje bře h o v ý poros t tvořený topo lem černým (Popu/us nigra), vrbou bílou (Salix alba), jasanem úzko­ listým (Fraxinus allgustifolia) a bezem černým (Sambucus nigra). V pří b řežn í zó ně se l oká lně vyskytuj í trsy chrastice rákosovi té (Pha /al"Oides arundillacea). Z vodních rostlin byl zaznamenán okřehek me nší (Lemna minor) a rdest kadeřavý (Pota­ /1logeton crispus). Z živoč i chů se vyskytuje kuňka obecná (Bomb ina bombilla) a ropucha obecná (Bufo bufo). Vzh ledem k re l a t ivně špat­ né přís tupnost i je rameno využíváno v ětším po­ čtem vodních p t áků. Hnízdí zde lyska černá (Fulica alra), potápka malá (Tachybap/us rufi­ collis), kachna divoká (Allas p/atyrhynchos), slípka zelenonohá (Gallinula chlol"Opus) a po­ lák ch ochol ačka (Aythya .fuligula). Rameno Zadní Morávka se nachází jižně od předeš l éh o ramene, od kterého jej odděluje ná­ sep železniční tra tě. Okolí ramene tvoří ze se­ vern í strany sady a zahrady, z jižní pak polní cesta a pole. Břeho v ý porost představuje vrba bílá (Salix alba), topol bílý a černý (Populus al­ ba a /ligra), bez černý (Sambucus nigra) a růže šípková (Ro.f{/ canina) . V pobřežní zóně roste ojed i něle kosatec žlutý (Iris pseudacorus), jinak je vzhledem k vyšším břehům bez vegetace, stej ně jako vodní hladina, což je důsledkem znač ného obsahu minerálních látek. Z živočichů zde žijí ropuch a obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Ralla da /ma/ina), skokan zelený (Rana kl. escule/l /a). Rybí obsádku tvoří nejméně je­ denáct druhiJ, z nichž šest bylo vysazeno uměle. Z p táků se příležitos t ně objevují různé druhy kachen I další vodní ptáci. H n ízdění však zjiště­ no nebylo. Jar oslav Hrabec

Rame/lo Baraiíák, někdy nazýva1lé i Havaj. Jed1lá se o zbytek mea1ldru odděleného od ře ­ ky Moravy přijejíregu laci. Foto al/tar

24

ZAJíMAVOSTI Z PŘÍRODY _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

_

_

_ _ __ _ ~l(p;rrilDllufi®~

Záhadné pavučinové vaky na keřích a stromech Na sklonku jara a počátkem léta se na některýc h druzích keřů a listnatých stromů objevuj í roz­ sáhlé pavučinové vaky plné žlutých, če rn ě teč­ kovaných housenek. Setkáme se s nimi jak ve volné přírodě, tak v parcích a zahradách. Díky své nápadnosti - pavučiny často halí větší větve a v některých případech celé keře nebo dokonce stromy - vyvolávají pozornost i dotazy na jejich původce a možné následky napadení. Tato pavučinová hnízda si předou housenky drobných motýlů - před i vek rodu Ypollomeuta. Na našem území se jich vyskytuje osm dr u hů , v celém Starém světě kolem osmdesáti s těžiš­ tě m rozšíření v tropech. Dospělí motýli se obje­ vuj í v jedin é generaci většinou v červe n ci a srp­ nu (kromě před i vky šedé, která má v průb ě h u vegetačníh o období dvě generace a setkáme se s ní od dubna do srpna). Snadno je poznáme. Mají protáhlá, bíle nebo šedobíle zbarvená přední křídla s několika řa dam i černých teček. V rozpětí křídel dosahují I - 2 cm. Samičky předivek kladou skupinky obvykle 20 - 50 plo­ chých vajíček na tenké vě tv ičky hostitelských dřev in , přičemž jednotlivé druhy j sou různ ě po­ trav ně specializo vané. Sam ička přek rý vá hro­ mádku vajíček rychle tuhnoucím sekretem, kte­ rý vytváří pevný, nejdříve žlutavý, později t mavo h nědý ochranný štítek. Za dva až tři týd­ ny se z vajíček líhnou housenky, které však zů­ stávají pod štítkem až do jara následuj ícího ro­ ku. Po jarním oteplení, větš i n ou koncem březn a, housenky vnikají do p upe nů, které vyží­ rají, později často minují mladé lístky a od veli­ kosti asi 3 mm je skeletují (okusují jej ich povr­ chovou vrstvič ku) . V průběhu dubna se s těhují na vrcholky vý hon ů, kde si spřádaj í hnízda. Ta j sou zpočát ku drobounká, ale s růstem house­ nek se rychle zvětš ují. Pokud j e na keři více hn ízd, mohou čas em splývat a ve velkém spo­ l ečném hní zdě m ůže žít až I 000 housenek. Ta­ ko vé hnízdo pak obalí celý keř nebo zn ač n ou čás t stromu. Housenky dorů s t ají v prů běhu červn a a ve svých hnízdech se také zakuklí. U n ěkte rých druhů byl pozoro ván velmi pozo­ ruhodný jev. Některé housenky, tzv. h l íd ači , se v ko ncové fázi vývoje staraj í o hnízdo, neustále je opravují a zpe v ňují. Tím se zn ač n ě vysilují a schází jim energie pro zakuklení. Po zakukle­ ní ostatních housenek samy hynou vyčerp áním. Rozl išení jednotlivých druhů předivek není snadné, určen í n ěkterých jedin ců bez znalosti hostitelské d ře v i n y dokonce vůbec není možné. Dů l eži tý je odstín zbarvení předních kří del , po­ čet a rozmístění černý c h teček, zbarvení třás ní apod. Proto se n ě kteří entomologové domnívají, že p ředi vky napadaj ící různ é dřevin y nemusí být vždy samostatným i druhy, ale pouze odliš­ nými bio nomickými rasam i. Obtížné u rčování je př íč inou ned ostatečných znalostí o rozš íření jednotlivých druhů na našem území, o jej ich po­ travních nárocíc h i ekonomickém významu.

V([911'(]DUuíkB~

Předivka

ovocná i ostatní druhy tohoto rodu jsou úhlední motýlci; poznají se podle bz1ých nebo šedavých předních křídel s větším m1l0žstvím černých teček. Kresba Hana Sefrová

Přehled naš ich druh ů pfed ivek (Ypollomeuta spp.) s jej ich hostitelskými rostlinami je uveden v nás leduj ící tabulce:

hostitelská rostlina

druh přediv ka

zhoubná

střemch a

obecná (peckovice, je·

řáb)

(Yponomeu/a evollymellus) (Padus avium)

pfedivka ovocná

peckovice · třešně a slivon ě, hloh

(Y. padel/us)

(Cerasus, Prunus,

Cra/aegus

spp,) pfedivka jabl oňová

jabloň (hrušeň)

(y, mallinellus)

(Malus spp., Pyrus spp,)

předivka

brslenová

( y, cagnagel/us) předivka

vrbová

(Y. rorrel/Ils)

brslen evropský, brslen japonský (Euol!ylJillS europaea, E, japo/lica)

vrba brslen evropský

(y, irrorellus)

(Ello/l)'mus el/ropaea)

menší ,

Napadené dřeviny se po holožíru způsobeném housenkami předivek rychle znovu zazelenají a nehrozí j im nebezpeč í úhy nu. Přehlédn uté na­ padení může být příčino u ztráty úrody ovoc­ ných stromů v př í slušném roce, u okrasných dřev i n m ů že způsobit j ej ich estetickou újmu. Jednoduchým způsobem ochrany je mechanické od stranění rozv íjejících se hnízd, použití che­ mických prostředků je krajním řeše ním jen př i neobvykle si lném napadení ovocných nebo okrasných dřevi n .

Hana Sefr ová

(Salix spp,)

předi vka švestková" před i vka

' ) České j méno přediv k a švestková pochází z doby, kdy ještě nebyly do s tatečně známy potravní nároky tohoto druhu a neodpovídá proto skutečné hostitelské rostlině .

brslen evropský

(Y. plumbellu.!)

(Euo/l)'ml/s europaea)

pfed ivka šedá

rozchodník žl utokvětý

(y, sedel/us)

(H)'lo/elephiutll maximum)

Charakteristick é hnízdo housenek předivky (předivka brslenová). Foto Halla Šefrová

ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY

25

Diskuse

Paralela Jsou to dvě fotografie, které mají něco společné­ ho, ač to na první pohled není patrné. Na jedné z nichje lidový dům chráněný památkovým úřa­ dem a na druhé vyhlášená přírodní rezervace. Jedno kde. Podívejme se na oba obrázky blíže. Památkově chráněný dům je jako vykotlaný zub v reklamně bílém chrupu sousední zástavby. Kdysi byl jistě udržovaný a krásný a představo­ val typickou lidovou architekturu oblasti. Poté, co jeho majitelé zemřeli, zchátral. Potomci, pří­ padně noví vlastníci parcely, v něm bydlet ne­ budou, ani kdyby stát subvencoval všechny opravy potřebné k tomu, aby byl znovu nastolen původní stav. A tak dům spadne nebo bude spadnut, nejlépe v noci. Podobné případy se již staly. Korunka zasazená do mezery v nablýska­ ném chrupu sousedních domů bude z čistého zlata. Bude to nejspíše hacienda s vížkou, krytá bonským šindelem. Okna budou kruhová nebo trojúhelníková - obdélník je dnes vzácnost ­ a jejich umělohmotné rámy budou mít zlaté příčky. V předzahrádce porostou cypřiše poblíž mramorového schodiště. Sousedi budou mít co

Obě fota

Jarmila Kocourková

daří

najít společného jmenovatele, půjde jen velmi tčžko nahradit ochranářskou péčí. Přesto hlubokou poklonu všem, kteří ve velkozeměděl­ ské krajině našli místa, která se nepodařilo "zú­ rodnit" a na nichž, doufejme, ještě dlouho bu­ dou vlát kavyly a vonět třemdavy .

Jarmila Kocourková

dohánět...

Na druhé fotografii je přírodní rezervace izolo­ vaná v pšeničném lánu. Kdysi k ní vedly pěšin­ ky, po nichž se dalo chodit bosky. Dnes je tu brázda hluboká po pás, která by měla zachyco­ vat prohnojenou vodu stékající s polí, ale zřej­ mě nezachycuje, protože jak jinak by na okraji rezervace mohly bujet kopřivy? Ještě tu vlaje kavyl a lze se otřít o třemdavu, aby nám na ru­ kou zůstala její horká citronová vůně. Ale ta tráva, kterou zde kdysi spásaly ovce, je stále hustší. Jistě je možné sem přivést ovci nebo člo­ věka s kosou (obojí velmi těžko) a možná i za­

bránit, aby letadlo chemicky ošetřovalo soused­

ní pole, přesto si myslím, že to nestačí, podobnč

jako nestačilo zapsat zmíněný dům do seznamu

památkově chráněných objektů. Stará pastvina,

dnešní rezervace, byla totiž součástí jinak ob­

hospodařované krajiny, jiného myšlení, jiného

pořádku a jiných vztahů k půdě, tedy nejen

vlastnických.

Mám obavy, že všechno, pro co se mi právě ne­

Myslet jako strom? Nejsem právě přívržencem hlubinné ekologie a myšlení za někoho jiného. A především při le­ tošním kácení stromů tvořících veřejnou zeleň města Brna by muselo takové myšlení bolet. Kácení přitom probíhá - až na drobnosti - tak ří­ kajíc lege artis, tedy v duchu úředně stanovené­ ho postupu, s požehnáním příslušných úřadů a jejich odborů. Úřednímu posvěcení a jeho pravdivosti žehnají neméně úfední posudky od soudních znalců. Ze všech posudků však vyplý­ vá, že každý strom je třeba zmýtit, neboť a) každý strom až do výše rovnající se jednoná­ sobku jeho výšky stíní. Děti vyrůstající v tako­ vém bytě jsou vybledlé, mají špatný zrak a jejich léčení vyžaduje po společnosti nemalé prostřed­ ky. Nehledě na nadměrnou a neekologickou spotřebu energie při nutnosti v bytě více svítit; b) každý listnatý strom shazuje listí, a tím zne­ čiš(uje životní prostředí. Rovněž značkování

paty stromů psy přináší závažné hygienické problémy. Očista vyžaduje po společnosti ne­ malé prostředky; c) každému stromu usýchají občas větve. Ty pak - zejména nyní, v době nečekaných větr­ ných pohrom - ohrožují jednak zdraví a životy podcházejících a zejména pod stromem na la­ vičky usedajících osob, jednak majetek občanů parkujících svá auta pod stromem. Ořezání su­ chých větví na stromech vyžaduje po společ­ nosti nemalé prostředky. Je proto lépe každý strom zmýtit, dokud je mladý a větve ještě ne­ schnou; d) každý strom zestárne. Mohl by proto být ča­ sem prohlášen za strom chráněný státem. Tím by se jednak ztížila možnost zmýcení, dále by bylo nutné ho různč ošetřovat, a to by vyžadova­ lo po společnosti nemalé prostředky, nehledě na časové ztráty příslušných k tomu úředníků. Je proto lépe každý strom zmýtit, dokud je mladý; e) každý strom stojí jinde, než by měl. Tím brá­ ní ekonomickému rozvoji, neboť na jeho místě by se mnohem více vyplatilo parkoviště; t) a nejhorší je, že každý strom má kořeny. Ty nemají na starosti nic jiného, než vyhledávat pomocí čidel vhodná vlhčí místa, jaká jsou pře­ devším pod stavbami, tam pUdu vysušovat, roz­ rušovat, a tím ohrožovat nejen majetky, ale i zdraví a životy občanů nad kořeny bydlících. Jak z tohoto svčtově unikátního výzkumu pra­ covníků brněnské MZLU vyvozuje jeden sta­ vební znalec, "listnaté stromy by se neměly vy­ sazovat u budov ve vzdálenosti do dvaapůlnásobku jejich očekávané výšky, jehlič­ naté stromy do jednonásobku téhož" . Pro jistotu se tedy vykácí všechny, což lze, neboť g) stejně jako každý člověk, i strom "každý má nějakou chorobu, která ho přivede do hrobu". To právně ospravedlňuje jeho zmýcení (nechat žít jen absolutně zdravé lidi se zatím nikdo ne­ odvážil navrhnout, je však zajímavé tuto stro­ movou filozofii domyslet například v souvislos­ ti s řešením problémů našeho zdravotnictví). Závěr lze formulovat asi tak, že v zájmu zdraví a majetku občanů mčsta by bylo nejlepší, kdyby ve městě žádné stromy nebyly. Stejně většinou stojí v menší vzdálenosti od budov než jsou vzdálenosti vědecky odvozené, každý je nezdra­ vý, ajejich nezmýcení bude vyžadovat po obča­ nech nemalé prostředky nejen za posudky.

Karel Hudec

26

DISKUSE _

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~'([9rNDIl1lfi®~

K vegetačním čistírnám a stabilizačním nádržím Ve Veronice 1/99 mě zaujal příspěvek Josefa Žáka o vegetačních (kořenových) či stírnách. Ja­ ko donedávna pracovník Výzkumného ústavu vodohospod ářského TGM v Praze jsem se za­ býval také nakládáním s odpadními vodami z malých obci a měl jsem přílež i tost podílet se na sledování vegetačních č i stíren a stab i lizač­ ních nádrží. Moje poznatky potvrzují to, co na­ psal pan Žák. Vegetační čistírny by neměly být ani zcela zavrhovány, ani jedn ostranně vychva­ lovány. Jsou jedním z možných zařízení pro ur­ čitý okruh situací, mají svoje přednosti, ale také nedostatky. Účinky ods traňování organického znečištění a nerozpuštěných látek mohou být podobné ja­ ko v mec hanicko-biologických čistírnách, ovšem eliminace dusíku bývá podstatně slabší. Ve vegetačním tělese zpravidla panují bezkyslí­ katé poměry, a tedy z něj vystupuje dus ík v amoniakální formě. Porost chrání vegetač n í těleso před teplotními extrémy, a pokud vypadá dobře, zlepšuje vzhled č i stírny , tedy i její hod­ nocení ze strany veřejnos t i (cožje n apříkl ad pro starostu obce důležité hled isko). Ostatní původ­ ně očekávané přínosy porostu, j ako provzduš­ ňování vegetačního tělesa, udržování j eho prů­ točnosti, odpařování vody a odčerpávání živi n, se příliš nepotvrzují nebo jsou bilančně nevý­ znamné. Zajímavé poznatky přineslo něko l i ka­ leté podrobné sledování jedné vegetační či s t írny na Želivce: na j ednom ze dvou paralelních polí se neujal vysazený porost, na druhém ano. Ve výsledcích sledování se neprojevilo, že by osá­ zené pole čistilo lépe. Specifická plocha potřeb­ ná k úči n nému a relativně spolehlivému čiště n í je opravdu té měř d vojnásobně větší než původ ­ ně doporučovaných 5 m2 na obyvatele. Tím se problematizují i prvotní úvahy o malé investiční

lem deseti stabilizačních nádrží nebo rybníků s podobnou funkcí. An i v jednom případě se ne­ jednalo o řádnou čistírenskou sestavu, tvořenou hrubým předčiš těním, usazovací nádrží a potom vlastní stabilizační nádrží, rozdělenou nejméně do dvou stupňů, resp. kaskádou více nádrží. Po­ nejvíce šlo o tradiční rybníky, znečišťované obecními kanalizacemi, z nichž některé byly je­ nom administrativně povýšeny na stabilizační nádrže. Většinou byly tyto nádrže silně zabah­ něné . Ve vegetačn ím období v nich byly nezříd­ ka zjišťovány dokonce přírůstky organ ického znečištění a nerozp u štěných látek, současně s velkými koncentracemi volného kyslíku. Tak­ to se při dosti "řídkém " pří toku projevuje růst planktonu, který v odtoku z nádrže tvoří druhot­ né znečištění. V těch to případech však kvalita odtoku většinou vyhovuje stanoveným limitům. Př it om nádrže setrvale vy d atně zachycovaly fosfor. Účinky zachycení fosforu se pohybovaly mezi 30 až 60 %, zatímco u běžných mechanic­ ko-biologických čistíren se průměr poh ybuje na obě strany kolem 30 %. Nádrže rovněž zvýše­ nou měrou, i když dosti pro měnl i vě, ods traňo ­ valy celkový dusík. Eli minace fos foru souvisí s usazováním nerozpuš těných částic , na něž je fosfor z velké čá sti vázán, odstraňování dusíku podporuje jinak nepříli š vítaný výskyt bezkyslí­ katých zón. Řádné sestavy nezabahněných stabili začních nádrží s p atř i čný m předčištěn í m dosahují lep­ ších a stabilněj š ích ú činků. Vhodnou konstrukcí a dimenzováním lze omezit nebezpečí vypla­ chování: a nádrž pak je schopna pojímat a příz­ nivě ovlivňovat i přív alové průtoky. Nádrž je nutno odbahň ovat. Zapl n ě n í usazeninami je do jisté míry podobné ucpání fi ltračního zařízení, n eboť musí následovat nákladný zásah. Zabah­

nění však nemá charakter rychlého kolapsu tře­ ba i nové čis tírn y, dochází k němu postupně po delší dobu a lze mu částečně předcházet pfed­ čištěním a opatřeními v povodí. Předností stabil i začních nádrží je také jejich ví­ ceúčelovos t. Vždy představují zásobu vody pro různé úče l y a na rozdíl od jiných čistírenských zař ízen í mohou obohacovat krajinu. Nevýhodami stabilizačních nádrží jsou zejména velké nároky na plochu a in vestiční nákladnost, které však mohou být vyvažovány právě víceú­ čelovostí. Stejně j ako u v egetačních čistíren ne­ bo zemních filtrů jde o procesy extenzívní, neři­ ditelné, s obtížně garantovatelnými výsledky. Problémy rovněž může způsobovat zimní zamr­ zán í nádrží a následný nedostatek kyslíku. Techn ická literatura doporučuje předcházet těmto potížím osazením strojního provzdušňo ­ vání nádrží. Tím by se však odstraňovala jedna z významných přednost í extenzívního procesu, totiž nezávislost na přívodu elektrického prou­ du. Ř ešením mohou být tradiční mechanické větrn í ky, kterých využívají rybáři. Jedn označnou přednost by měly mít stabilizační nádrže ve fun kci dočištění za mechanicko-bio­ logickými čistírnami. Jak bylo naznačeno v souvislosti s fosforem a dusíkem, mají trochu ji ný obrazec účinnosti, a tedy se mohou s me­ chanicko-biologickými čistírnam i vhodně dopl ­ ňovat. A co je hlavní, pokud se z čistírny vypla­ ví kal, což p ohříchu není příhoda vzácná, stabilizační nádrž se neucpe.

Tomáš Just

Celkový pohled 1la kořellovou COV Biskoup­ ky. Foto J. Mikeš

náročnosti.

Hlavní slabinou vegetačních čistíren a jim po­ dobných zemních filtrů je riziko ucpání. Velké problémy některých čistíren vznikly z banálních závad - např. v další č i s tírně v povodí Želivky se zapomnělo na nornou stěnu v odtoku z před­ čišťuj ícího septiku. Plovoucí látky a pěna zde výrazně zhoršily průtočnost vege tač níh o tělesa . Mechanicko-biologické č istírny rovněž trpí nej­ různějšími problémy. Ovšem ucpání filtra čního tělesa znamená havárii celé vegetač ní čistírny . Na zá kl adě vlastních zkušeností se domnívám, že vegetačn í č i stírna je jedním z možných řeše­ ní v obci do velikosti zhruba 200 obyvatel, j is­ tou její předn ostí j e schopnost přijímat i dosti zředě n é odpadní vody. Ve větších sídlech bych si ji však pro větší plošnou náročnost , rizika provozu a nejistou úči nnost netroufal doporučo­ vat. Pan Josef Žák dále naznačuje, že pro malé obce může být vh odnější č i štění odpadních vod ve s tabi li zač ních nádržích. V povodí Želivky jsme sledovali a hodnotili ko­

~,(!9rr
DISKUSE

27

Ekologická poradna

Obaly a životní prostředí Použité obaly t voří v celkovém množství odpa­ dů z domácnosti význam ný podíl (objemově až jednu polovinu). Zamýšlíme-li se nad množ­ stvím odpadů, které produkujeme, měli bychom svou pozornost za m ěřit i na oba ly zboží, které nakupujeme. Při našem dalším rozhodování nám mohou pomoci n ěkteré z následuj ících otá­ zek:

vaná energie, spotřebované množství materiálu, míra zn ečiš tění vody a ovzduší a samozřejmě také výrobou obalů prod ukované odpady. Z tohoto pohledu je na tom nejhůře hliníkov á plechovka. Její výroba spotřebuje nejvíce ener­ gie a je při ní produkováno velké množství to­ xického odpadu. Hliník je obsažen i v jedné z variant nápojových krabic (tzv. tetrapack) ja­ ko jedna z vr tev spolu s papírem a plastem.

J e obal vyroben úsporně? Lze požadovaný výrobek získat obalu?

bez

Při běžných

nákupech se nám řada obalů přímo na peč i vo, zeleni nu , knihy, kan­ celářs ké potřeby , kelímky na salát ap. Zde je ře­ šení jednoduché: nosit si v tašce mikrotenové sáčky, plá těnou tašku na zeleninu, vlastní umě­ lohmotnou misku aj. Do vlastních obalů lze čas­ to nakupovat prací a čist i c í prostředky, limoná­ dy , vodu. víno, někde i mléko. vnucuje.

Sáčky

Jak velký obj em potřebuj i ? Něk teré typy výrobků, u nichž nehrozí ztráta kva lity, je možné zakoup it ve vě t ích baleních, případně ve formě řed itelnýc h koncentrátů (s i­ rupy. prací a čisticí prostředky) . Takový nákup šetří peníze a snižuje množství odpadů .

Hlavním účelem obal u je chránit výrobek. Všechny možné do pl ňky (lžičky, brč ka ap.) a dvojité i trojité balení (sáčky zabalené do kra­ bic, luxusní bonboniéry ap.) je tedy nadbytečné a hodí se snad jed i ně u dárků.

Lze obal opa kova ně použít? Vratných obalů je stále méně a z ekologického hlediska je to skuteč n ost zarm ucující. Vratné lahve ze skla mají životnost 30 i více oběhů, vratné plastové lah ve, kterých je ovšem mini­ mum , zhruba 25 oběhů . T ím se významně šetří náklady na výrobu nových obalů. Tam, kde je to tedy ješ tě možné, bychom měli dávat před ­ nost vratným oba lů m . U sklen ěn ých ob al ů je výhodnos t vratných lahví snižována dopravní vzdáleností .

Jak

náročné

je třídění a recyklace obalu?

Z jakého materiálu je obal vyroben? Materiál použitý k výrobě obalu výrazně ur uje celkový vliv obalu na životní prostředí. Zásad­ ním i měřítky pro toto hod nocení jsou spotřebo­

Není rozhodující pouze to, zda lze obal recyklo­ vat, důležité je také, zda je zpracovatelská kapa­ cita "na dosah" systému třídění v naší obci, zda jde o energeticky smysluplnou výrobu a zda je

vůbec reálné a efektivní příslušnou složku od­ padu třídit. V řadě míst, zejména škol, se ve velkém s úspěchem rozvinuly různé systémy tříd ění hli níkových fólií , jejichž uplatnění je i v ČR možné. Tyto záslužné aktivity mohou ztrácet smys l v případech, kdy bychom museli posílat zpracovatel i každý pytel lehkých fólií vlakem zvlášť stovky kil ometrů. Problematické je rov n ěž tříděn í hliníkových plechovek od ná­ pojů. Jej ich třídění i recyklace jsou relativně jednoduché a při n áší velké úspory energie. Jak již však bylo výše uvedeno, výroba hli níku z pri márních surovin je energeticky natolik ná­ ro čná , že je lépe se hliníkovým plechovkám zcela vyhýbat. Podobné je to u "tetrapacko­ vých" krabic od nápojů. Technologie jejich zpracování existuje. Lze z nich poměrně složi­ tým způsobem vyrábět dřevo třískový typ desek. Otázkou je, zda má tato cesta od složitého ke složitému smysl. Naopak u skla jsou tří dění i recyklace relativně snadné i výhodné. Kvalita skla se v případě ne­ z nečiš těn é dru hotné surovi ny recyklací nesnižu­ je a lze ho do výrobní směsi přidávat až 90 %. Tří dění skla má u nás tradic i. Jen je potřeb a dbát na čistotu sběru . Do kontejnerů na sklo ne­ patří zejména porcelán , keramika, plasty a ko­ vy. Navíc je třeba při třídění dbát i na barvu skla. T echnologie výroby bílé a barevné sklo viny je po n ěkud odlišná a množství bílých střepů pou­ žitelné při t avb ě hn ěd é či zelené skloviny je omezené. Čí m více je bílých střepů obsaženo v barevných, tím menší podíl těchto střepů je možno při d ávat do skloviny. Platí to i naopak, a navíc - přítomnost barevných střepů při výro­ bě bílé skloviny způsobuje nepřípu stné zabarve­ ní.

Kolik za obal platíme? Uvážíme-li energetickou a dopravní náročnost surovin, ze kterých je obal vyroben, mechanis­ mus jeho transportu a možnosti konečné likvi­ dace, nepřekvap í nás asi, že z eko logického hle­ diska nejméně vhodné a v důsledku i nejdražší budou nápoje nakupované v hliníkových ple­ chovkách (cena obalu je zhruba 6 - 8 Kč/I) a ví­ ~evrstvých obalech typu "tetrapack", ty nás při­ Jdou na 5 - 8 Kč/I. O něco levnější budou krabice neobsahující hli níkovou fólii (3 Kč/I). Cena lahví se nižuje v závislosti na materiálu a vratnosti lahve. U plastových lahví je cena pro nevratné lahve zhruba 2 Kč/!, pro vratné 0,60 Kč/I , u skleněnýc h vratných obalů může cena za obal klesnout až na hranici 0,10 Kč/I.

Martin Nawrath K

přípravě článku

by lo mimo jiné použi to ma­ Hnu tí Duha Olomouc lak poznáme do­ brý obal a Kolik platíme za obaly. ter i álů

Ilustrač/l í/oto

28

EKOLOGICKÁ PORADNA _

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ __

z archivu Vero/liky

_ __ ~'(j9I1'\!DUuím~

-

--

-

-

-

-

--

Recenze

David Hughes: O Durrellovi a j iné zvířeně. Portrét Geralda Durrell a. BB Art, Praha 1999. Z angličtiny přeloži la Zuzana Sedláčková, 195 stran, 179 Kč. Již před "revolučním rokem" 1989 u nás vyšla celá řada knih britského přírodovědce Geralda Durrella (v celkovém nákladu přes milión výtis­ ků). Díky aktivitě nakladatelství BB Art byly v posledních letech přeloženy i jeho ostatní do­ sud nevydané tituly. Nejnovějším počinem to­ hoto nakladatelství je životopis Geralda Durrel­ la. Autorem knihy O Durrellovi a jiné zvířeně je anglický spisovatel David Hughes. Ten znal Durrella už od začátku padesátých let, kdy se dostal do kontaktu s jeho knihami jako redaktor v nakladatelství. Životopis, který napsal, není tradičním chronologickým popisem jeho života, ale spíše jakýmsi medailónkem, který se snaží zachytit co nejvíce aspektů složité a mnoho­ stranné osobnosti Geralda Durrella. Hughes vy­ práví o jednotýdenní cestě z jižní Francie, kde Durrell (tehdy ještě se svou první manželkou Jacquie) většinou přebýval a unikal zájmu obdi­ vovatelů, na ostrov Jersey, kde před čtyřmi de­ setiletími založil zoologickou zahradu. Kniha je napsána velice čtivě, do zážitků z cesty, která proběhla v roce 1975, se retrospektivně protína­ jí Durrellovy vzpomínky na jeho mladš í roky. Pro hlubší zájemce o život Geralda Durrella bych doporučil velmi podrobný (644 stran) ale čtivý životopis, který vyšel letos v březnu pod názvem "Gerald Durrell: The Authorised Bio­ graphy" v nakladatelství Harper Collins (cena 25 liber). Autor Douglas Botting v něm zachy­ cuje všechna životní období Geralda Durrella až do jeho smrti v roce 1995, cituje řadu dop i sů, osobních vzpomínek a cestovních deníků. Kni­ ha o této výjimečné osobnosti je doplněna vel­ kým množstvím unikátních fotografií. Tomáš Grim

Souběžná

recenze

Před

nedávnem se mi dostaly do rukou dvě knížky - jedna malá, druhá ještě menší. Malá se vešla na poličku u postele - začal jsem ji tedy číst po večerech . Tu ještě menší obsáhla náprsní kapsa - četl jsem ji proto v tramvaji. A tak se stalo, že jsem četl dvě knihy současně. Přestože byly jako voda a oheň - obě byly o tomtéž. Ma­ lá kniha se jmenovala Země na misce vah (AI Gore, Argo, 1994, 372 stL). Knížka ještě menší nesla název Manifest Unabomber (Votobia, 1997,226 str.). Autor prvního díla se stal slav­

ným poté, co po boku Billa Clintona vyhrál pre­

zidentské volby v USA a byl jmenován vicepre­

zidentem, druhý tvůrce se proslavil tím, že po

mnoho let zasílal vybraným lidem ve Spojených

státech dopisní bomby.

V úvodu knih pisatelé rozebírají krize společ­

nosti a životního prostředí. Oba dva dochází ke

společnému poznání, že jejich hlavními příčina­

~'(!srr:qDU1)fi
mi je zneužití technologií a růst světové popula­ ce. AI Gore hledá dúvody krizí v selhání poli­ tického systému, Unabomber vidí základ zla v technokratické společnosti, všechna politická řešení jsou podle jeho názoru špatná. Pokud jde o fakta, zatímco první kniha obsahuje četná čísla a výsledky vědeckých sledování, Unabomber se tímto nezatěžuje - situaci doklá­ dá každodenními zkušenostmi (omezení záko­ nem, nezaměstn anost, civilizační choroby ap.). Podstatně se knihy rozcházejí až v závěreč n é části. AI Gore nabízí celosvětový "ekologický Marshallův plán", který má urychleně řešit pro­ blémy doby , Unabomber se naopak snaží složi­ tost problému zjednodušit a volá po svržení technologické společ n osti revoluční cestou. V tomto procesu zcela zavrhuje revol uč ní "levi­ čáky ", pro "pravičáky" však rovněž nemá uzná­ ní. Po přečtení knih jsem si udě l al závěr : fandím AI Gorovi - jeho návrhy jsou pro mne správné, po­ liticky průchodné, nevyžadují násilí ani bomby. Pouze mě zaráží, že od doby, co knížka vyšla, neudělal ani autor, ani kdokoliv jiný nic, co by se alespoň jen trochu podobalo navrhovaným řešením. A tak někde vzadu, v temných zákou­ tích mého mozku, se skrývá myšlenka, že za­ tímco správná východiska navrhuje kniha první, situace spíše směřuje k nesprávným řešením po­ psaným v knížce druhé. Moj mír Vlašín

Opravte si ... V únoru 1999 vydalo Povodí Moravy výpra­ vnou publikaci Povodeií v povodí Moravy v ro­ ce 1997, jejíž autor je ing. J. Matějíček, CSc. V popisu povodně jsou publikovány údaje lišící se od závěrečného vyhodnocení Českého hy­ drometeorologického ústavu, který garantuje správnost těchto vyhodnoceni. Nejedná se jen o hodnoty, které byly dlouho upřesňovány a které byly opraveny vloženým listem. Ve zvláštním čísle Veroniky Krajina a povodell z podzimu roku 1998 byly publikovány údaje správné, a i proto je nutné uvést na správnou míru údaje publikované ve výše zmíněné kniíe, aby v dalších studiích a úvahách nebyly použí­ vány chybné hodnoty. Práce ing. Matějíčka byla ukončena ke stejnému datu jako závěrečná zpráva ze souhrnného projektu, kterou ČHMÚ vydal pod názvem Vyhodnocení povodňové si­ tuace v červenci 1997 (tato zpráva je k dispozici na internetové adrese http://www.chmi.cz/hyd­ rol start.html nebo je také možné si ji objednat za cenu tisku u firmy SPRINTER, Václavská ul. č. 9,12000 Praha 2). Lze jen litovat, že tak krásná a reprezentati vní publikace neprošla odbornou recenzí. Ivo Dostál P.S. Konkrétní chybné údaje a jejich opravy jsou otištěny na samostatném listu, který je vol­ ně vložen do časopisu Veronica.

Když nastanou deště Publikaci Když nastanou deště (Co byste měli věd ět o povodních) vydala Veronica pro Unii pro řeku Moravu na jaře 1999. Útlá kn ížka (pouze 25 stran) je určena široké ve­ řejnosti, zejména však obyvatelům oblastí postižených povodněmi. Na příkladu řeky Moravy jsou objasněny příčiny a zákonitosti spojené s povodněmi a jsou uvedeny mož­ nosti , jak povodním a škodám jimi způsobe­ ným co nejlépe předcházet. V závěru publi­ kace je stručně shrnuto, j ak se chovat pi-i povodních (co by měl každý vědět, když na­ stanou deště). Autorky (Helena Králová a Kamila Florová) postupují od výkladu základních pojmů (po­ vodí, řeka, břehové porosty, mokřady, lužní lesy, nivní louky) k informacím o tom, kdo se stará o toky v povodí, a pokračují základ­ ními údaji o přeh radách a hrázích. Text je proložen otázkami, které mají čtenáře moti­ vovat ke zjištění potřeQných informací o konkrétní situaci v jeho obci (např. Kdo je správcem toku protékajícího Vaší obcí? Kdo pečuje o hráze podél řeky?). Další část je věnována povodním. Od historie povod ní, přes povodeň v roce 1997 a povod­ ňové škody se pozornost zaměřuje na téma, jak se bránit povodním. Příklady ze zahraničí (řeka Rýn v Německu, řeky Miss issippi, Missouri v USA) ukazují nový přístup k pro­ tipovodňové ochranč .

Následující části informují čtenáře o našich možnostech ochrany proti povodním, jak chránit sídla a stavby v nivách. Otázkou zÍl­ stává, kdo má platit protipovodňovou ochra­ nu. Závěrečná slova patří varování před po­ vodní. Doplňující otázky během textu nutí čtenáře zamyslet se nad konkrétní situací v jeho obci (např. Víte, odkud mÍlže do Vaší obce přijít velká voda? Není potok zarostlý a zanesený bahnem?). Text je doplněn černobílými fotografiemi, obrázky, mapami a citáty, které mají vztah k povodním . V bočním sloupci textu jsou uvedeny zajímavosti spojené s řekou Mora­ vou, vybrané údaje a čísla. Brozura je psána jednoduchým jazykem, vy­ hýbá se pro veřejnost nesrozumitelným od­ borným výrazÍlm, v případě potřeby použité odborné termíny vysvětluje. Publikaci lze získat v Ekologickém institutu Veronica na Panské ulici Č. 9 (až do vyčerpá­ ní zásob). Obce v oblastech postižených povodněmi v roce 1997 obdržely brožurky zdarma. -red-

RECENZE

29

Kronika

7.5. Jak uvedly Lidové noviny, Evropský par­ lament zkritizoval zvažovanou dostavbu ja­ derné elektrárny Temelín. Ve schválené rezo­ luci není sice česká vláda přímo vyzývána k zastavení výstavby Temelína, jsou v ní však uvedeny argumenty ve prospěch takového roz­ hodnut!. 24. 5. Jak uvedlo Právo, Evropská komise po­ zastavila povolovací řízení pro používání ge­ neticky upravené kukuřice v Evropě. Roz­ hodla tak poté, co americký časopis Nature zveřejnil vědeckou informaci, že motýlí hou­ senky na listech mutované kukuřice ve značném množství hynou. Podle Nature vědci zjistili, že na listech rostlin geneticky modifikovaných, ze­ jména je-Ii na nich vrstva pylu, housenky motý­ la, žijícího v kukuřičných oblastech USA, se méně vyživují, pomaleji se vyvíjejí a častěji hy­ nou ve srovnání s housenkami na neupravených rostlinách nebo listech bez pylu. 28.5. Naklonovaná ovce DoHy, která se v roce 1997 proslavila tím, že byla prvním savcem, který byl uměle vypěstován z buňky dospělého zvířete, vypadá normálně, ale geneticky jsou její buňky o šest let starší než fyzicky ovce sama. Informovalo tom britský vědecký časo­ pis Nature s odvoláním na zprávu o výzkumu Dolliných chromozomu. Autoři zprávy, mezi nimiž jsou vědci, kteří ovci Dolly klonovali, připustili, že podobné anomálie chromozomu by se mohly objevit i v případě dalších klonů, včetně lidských. I. 6. Jak informovala Rovnost, brněnská poboč­ ka Hnutí Duha ve spolupráci s Domem ekolo­ gické výchovy Lipka zahájila další část kampa­ ně Najděte si svého biozemědělce. Aktivisté se nyní snaží zkontaktovat zájemce s producenty biopotravin. V současnosti si mohou Brňané bioprodukty objednat a vyzvedávat na třech místech: v kanceláři Hnutí Duha na Jakub­ ském náměstí, v Lipce na Lipové ulici nebo na Mendelově zemědělské a lesnické univer­

Pomoraví a při povodních se pravděpodobně posunuli po toku Moravy směrem do Otroko­ vic. Odborníci předpokládají, že bobři se od Ot­ rokovic budou šířit dál na jih podél toku řeky Moravy. 16. 6. Jak informovala Mladá fronta Dnes, pla­ neta Země hostí již šest miliard lidí. Podle údaju Organizace spojených národů nyní každý rok přibývá zhruba osmasedmdesát milionu lid!. Na modré planetě tak dnes žije čtyřikrát více li­ dí než na počátku století a od roku 1960 se po­ čet obyvatel zdvojnásobil. Byť se přelidňování naší planety v posledních letech přece jen zpo­ malilo, vyvstaly nové. možná ještě závažnější problémy souvisejíc! s budoucností lidské civi­ lizace. 25.6. Výstavba jaderné elektrárny Temelín se opět zpožďuje. Jak dále uvedly Lidové novi­ ny, ještě v květnu přitom vedení společnosti ČEZ tvrdilo, že další zdržení prací na Temelíně nepřichází v úvahu. Fakt, že ještě před nedáv­ nem ministr Grégr vubec nepřipouštěl jakékoliv zpoždění prací na elektrárně a ujišťoval své ko­ legy ve vládě o zdárném pruběhu stavby, minis­ tr vysvětluje svou malou informovaností po ná­ stupu do funkce. 28. 6. Ekologické hnutí Duha zveřejnilo odbor­ nou stať, podle níž kůrovec v Národním parku Sumava v důsledku působení zimních srážek a přirozených nepřátel začal ustupovat. Pod­ le Duhy se vyplňuje prognóza Entomologické­ ho ústavu Akademie věd a potvrzuje se, že správa NP Šumava rozhodla chybně, když chtě­ la údajné kalamitě kůrovce čelit masívním ká­ cením.

Dny v Poodří

CHKO Poodří patří mezi ty "nejmladší" chráně­

né krajinné oblasti a její význam vstoupil do po­

vědomí širší veřejnosti teprve po povodni v ro­

ce 1997, kdy se prokázala její velká a přirozená

retenční schopnost. Leží na trase dlouhodobě

plánovaného plavebního kanálu D-O-L, který

kromě své dopravní funkce má také plnit funkci

povodňovou. (Bližší informace o této chráněné

krajinné oblasti - Veronica 3//998 - pN/oha Po­ odN.)

Ve dnech 13. - 15. května 1999 se konaly již

druhé DNY POODŘÍ, které lze charakterizovat

jako netradiční pracovní setkání významných

osobností, které mají pracovní, profesionální či

přátelský vztah k životnímu prostředí a krajině

Poodří. Místem konání se stal opět zámek

v Bartošovicích.

Druhé Dny Poodří byly zaměřeny na tři diskus­

ní okruhy:

"Zelený" kulatý stúl byl věnován problematice

zemědělství v CHKO. "Modrý" kulatý stul byl

zaměřen na rybnikářství ve vztahu k druhové

ochraně rostlin a živočichů a třetí byl věnován

cestovnímu ruchu v souvislosti s možností re­

kreace v CHKO Poodří.

Dnll v Poodří se kromě jedné obce zúčastnili

všichni starostové obcí v CHKO Poodří a po­

zvání přijalo také město Odry a vznikl čtvrtý

diskusní stul - stul starostu.

Druhý den byl věnován přírodovědné exkurzi

spojené s plavbou po řece Odře. Třetí den pak

exkurzím po rybnících a loukách.

Vladislava Hamplová

zitě.

ll. 6. Rakouská vláda považuje dosavadní stav bezpečnosti jaderných elektráren Teme­ lín a .Jaslovské Bohunice v CR a SR za "ne­ vyhovující standardům Evropské unie", a te­ dy za překážku k přijetí obou zemí do EU. Lidovým novinám to sdělil rakouský ministr ži­ votního prostředí Martin Bartenstein. 12. 6.

Pětici bobrů

evropských zaregistrovali a ochránci přírody v těsné blízkosti Otrokovic. Jak dále sdělilo Právo, bobři se ob­ jevili na slepém rameni řeky Moravy v místech, kde byla před dvěma lety ničivá povodeň. V ro­ ce 1991 byli bobři vysazováni v Litovelském rybáři

V rámci "Dnů Poodří" se uskutečnila přírodo­ exkune spojená s plavbou po řece Odře. Foto Vladislava Hamplová vědná

30

KRONIKA _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~~~n~Dllm~

-------

--

--- -

Nový typ hnízdních podložek pro čápy (typ TaZ) Vzhledem k tomu, že brodiví ptáci, a především

čáp bílý, z nedostatku přirozených hnízdních

příležitostí často hnízdí na používaných továr­

ních komínech nebo na sloupech elektrického

vedení, což často končí jej ich úhynem, je žá­

doucí jim stavět na vhodných lokalitách náhrad­

ní hnízdní podložky.

V loňském roce jsme instalovali poslední typ

hnízda, který byl konstrukč n ě proveden tak, aby

jej bylo možno rozebrat na jednotlivé díly a pře­

pravit na určené místo instalace vlakem či osob­

ním automobilem.

Hnízdo bylo konstrukčně navrženo pro dřevěné

loupy, které mají koncový průměr okolo 12 cm, a uchycovalo se ke sloupu osmi šrouby do dřeva. Velmi důležitým faktorem úspěšnosti smontování tohoto typu hnízda bylo jeho pečli­ vé dílenské zpracování. Vzhledem k tomu, že se začaly používat beto­ nové sloupy v délkách 8,5 - 12 m o koncovém průměru 18 a 22,5 cm bylo nutno z měnit uchy­ cení hnízdní podložky na sloup. Staré betonové sloupy se n áklad ně recyklují, proto je elektromontážní firmy velmi ochotně poskytnou za odvoz. Betono vé sloupy mají některá specifi ka: - sloupy se musejí ve vykopané d íře zalít beto­ nem Ue vhodné tuto práci svěři t stavebním fir­ mám, které za postavení sloupu a jeho ukotven í v zemi přebírají zodpovědnost), - při přepravě slou pů je vhodné používat 12m návěs, na kratší vzdálenosti se dá táhnout za jeřábem, - hmotnost betonového sloupu je 1,2 až J,8 t, - jeho únosnost a životnost je mnohem větší než u dřevěného sloupu. Na stavění sloupu není zapotřebí povolení sta­ vebního úřadu, ale je nutný souhlas majitele po­ zemku, nejlépe písemný. V případě postavení sloupu v rezervaci je nutné mít povolení orgánu ochrany přírody. Náš nový typ hnízdní podložky vychází z faktu, že hnízdo může po několi k a letech vážit až I 000 kg, proto bylo naší snahou navrhnout hnízdní podložku pokud možno co nejpevnější. Kruhový základ (d = I m) pro hnízdo je zhoto­ ven z pásoviny 5 x 50 mm s ma lým kruhem o průměru 150 mm ve středu. Oba kruhy jsou

navzájem propojeny dvanácti paprsky z pásovi­

ny 5 x 50 mm.

K uchycení kruhového základu hnízda ke slou­

pu je použito vyřazené "podpěry lehké", kterou

bylo nutno celkově upravit (podpěra lehká se

používá v rozvodech 22 kV k uchycení elektric­

kých vodičů k betonovým sloupům).

-

-

--

Celé hnízdo je vhodné natřít ekologickým zá­

kladním nátěrem Sokrates.

Hnízdní podložka se dá pořídit za méně než

5 000 Kč. Instalace včetně sloupu přijde na 23 ­ 25 tisíc Kč.

Tento nový typ náhradní hnízdní podložky pova­

žujeme za nejlepší možné řešení vzhledem k po­

řizovací ceně, životnosti, ú spoře surovin, celko­

vé únosnosti konstrukce a odol nosti hnízda.

Veškerý spojovací materiál je cenově výhodné

nakupovat u Jihomoravské energeti ky a.s. (Br­

no-S latina, Ří pská I). Hnízdn í podložky lze bez

problému pomocí montážní plošiny nasunout na

při pravený sloup v terénu a pomocí šroubů

upevnit. Každý sloup je vhodné opatřit cedul­

kou, kdo jej postavil, za čí peníze a s telefonním

číslem na informace o ochraně čápů.

Zd eněk

nádvoří jsou stánky obchodníků, samozřej mě jako suvenýr nabízejí především čápy - dřevěné, plyšové, nafukovací,

zámeckém které vám

perníkové - zkrátka, jak je komu libo. Unikátní je zde provizorní kino, ve kterém se nepřetržitě promítají filmy s čap í tematikou. Ani letos na festival u nechyběla za CSOP Veronica, u její­ hož stánku nikdy nebylo prázdno především dí­ ky její cimbálové muzice Veronica. Kdo jel na letošní Svátek čápů s úmyslem se pobavit, zazpívat si, zatančit nebo si dát i trochu dobrého vína, neodjížděl rozhodně zklamán.

-red­

Tauš

Čápi Vítězslav

Čapí slavnost v Marcheggu O obci se

dvěma

tisíc i obyvateli, která leží na břehu řeky Moravy u hranice se Slovenskem, dnes vědí v celém Rakousku. Před šesti lety to­ tiž tamní zastupitelé spolu s aktivisty Světového fond u ochrany přírody WWF vyhlásili obec hlavním měs tem čápů a začali pořádat každo­ roč n í pravidel né fes tivaly zasvěcené čápům . V blízkosti obce se totiž nalézá rezervace s největ­ ším středoevropským hnízdištěm čápů bílých na stromech, do které se v květnu každoročně na­ vrací na šedesát párů čápů, kteří jsou siln ě ohro­ ženým druhem. Letošní svátek připadl na 18. až 20. června . Ca­ pí slavnost v Marcheggu je opravdovou slav­ ností se vším, co k ní patří - vyhrává zde hudba, na pódiu tančí balet, děti hrají divadlo ap. Na

Horálek

Už si zas hledáš pod leknínem, jenom tam ukaž vlastním stínem ­ jak sedí žába v rákosině, jak tančí vážka z vodní síně. Už si zas kráčíš po mokřin ě, už si zas klapeš na komíně, už si zas hraješ na větroně. Nehledej štěstí v lidské zóně.

Hnízdní podložky lze bez problém,", pomocí montážní plošiny nasunout na připra vený sloup v terénu a pomocí šroub ů upevnit. Foto Zdeněk Tauš

~~srr'(!ooufKB~

KRONIKA

31

Nadace

přežití

lužní krajiny­

závěrečný účet

Období překotného civilizačního rozvoje často velmi bezohledně zasahuje do podstatných pří­ rodních procesů a narušuje hodnotné oblasti. Celospolečenské vědomí nedospělo ještě do sta­ dia, kdy by těmto jevům zabránilo, či si alespoň vynutilo jejich kompenzaci. Na pozadí této si tu­ ace vznikla myšlenka pomoci lužní krajině, ja­ ko jednomu z nejhodnotnějších přírodních prv­ ků, ohrožovaných lidskou megalomanií např. u Nových Mlýnů, Gabčíkova, v Pomoraví. .. Takto zněla preambule propagačního textu Na­ dace přežití lužní krajiny od jejího vzniku až do konce loňského roku. Ke dni 30. 12. 1998 nada­ ce učinila zadost zákonu o nadacích a nadač­ ních fondech a ukončila svoji činnost sloučením s Nadací Veronica. Nadace přežití lužní krajiny byla založena v říj­ nu 1991. Navázala tak na Iniciativu za vypuště­ ní třetí Novomlýnské nádrže, která záhy po re­ voluci rozhýbala otázku Novomlýnských nádrží a zorganizovala jednu z nejmasovějších ekolo­ gických demonstrací u nás - akci Špunt. Nadace si vzala za cíl pomáhat při zachování, obnově či rekonstrukci lužních biotopů (lesů, luk, mokřa­ dů ap.). Shromažďovala finanční prostředky, které chtěla využít zejména na nákup mokřad­ ních pozemků. Během své sedmileté činnosti nadace získala 125 000 korun od drobných i větších přispěva­ telů. Podílela se na monitoringu Novomlýn­ ských nádrží (urychlené zjištění nulového stavu před snížením hladiny), na vydání několika pro­ pagačních materiálů (např. Přežije lužní kraji­ na?) a pořádání osvětových akcí (např. panel v dolnověsto n ickém muzeu). Společně s Hnu­ tím Duha předa l a Úřadu pro vyšetřová n í zloči­ nů komunismu podnět k zahájení vyšetřování ve věci nezákonného povolení stavby III. novo­ mlýnské nádrže. Hlavní snahou nadace bylo získání pozemku v lužní krajině. Bohužel, právě v této snaze na­ dace neuspěla, a to ani u obcí (kdoví, zda nám nechcete na zamokřené louce postavit benzin­ ku!), ani u soukromníků (Povodí Moravy jistě zaplatí více), ani u školního zemědělského pod­ niku (my vlastně půdu prodávat nemůžeme), áni u realitní kanceláře. Nadace tedy skončila, nicméně aktivity, jimž se věnovala, samozřejmě nikoliv. Finanční částka, kterou Nadace Veronica takto získala, vytvoří základ pozemkového fondu této nadace. Návrhy na využití fondu bude též hodnotit poradní sbor, jmenovaný bývalou správní radou Nadace pře­ žití lužní krajiny. Program identifikace pozem­ ků vhodných pro výkup pokračuje pod Ekolo­ gickým institutem Veronica. Všichni příznivci Nadace přežití lužní krajiny i ti, kteří chtějí podpořit její cíle, se tedy mohou s důvěrou obrátit na Nadaci Veronica (Panská 9, 602 00 Brno), případně přispět na účet u br­ něnské pobočky banky Moravia Č. 0-2058817­ 207/4500. Na závěr se sluší připomenout, že správní radu celou dobu existence tvořili a nadaci svým jmé­ nem zaštítili ing. A. Buček, Dr. J. Chytil, ing. M. Franek, prof. J. Geisler, ing. T. Havlíček, J. Hořák, F. Michna, ing. A. Máchal, Dr. M. Pat­ rik, ing. Z. Piro, Dr. M. Šebela, Dr. Z. Štroufo­ vá a Dr. M. Vlašín. Rozlučkové poděkování patří nejen jim, ale zejména vám, Kteří jste na­ daci propagovali a přispěli či přispívali.

Michal Franek

32

KRONIKA _ _ _ _ __

Ohlédnutí za Jaroslavem

Krejčím

V 10m lese bez času kácejí velký strom. Kolmé prázdno ve tvanl pně chvěje se vzfniru od ležícího stromu. Hledejte, ptáci, hledejte místa svých hnízd v té vysoké vzpomínce dokud tam je.ftě .fumí. J. Supervielle

Prázdno, které zbylo po Jarkovi Krejčím ještě šumí, vždyť od okamžiku, kdy ho letos zjara po­ chovali do studené hlíny jaroměřického hřbito ­ va, uplynula doba na zapomenutí příliš krátká. Nedaleko Jaroměřic leží vesnička Ohrazenice a z té pochází jedna z větví Krejčího před ků. Vše nasvědč uje tomu, že v genech Jarka Krejčí­ ho byly Ohrazenice zakódovány jako příklad starého řádu. Tento řád, ač nepsaný, se projevo­ val všude. Dík jemu byla krajina pořádně ob­ hospodařovaná, vody čisté, stromy ošetřené, cesty v alejích, rybníky v lukách, todoly maca­ té, domy potěšením pro oko, lidé vlídní, ohledu­ plní k přírodě a uctiví k Bohu a staří hospodáři ve výměncích namísto v domovech důchodců. Touhu obnovit tento řád bylo možné rozpoznat ve všem, co dělal. Cestu k cíli znal, jenže 1ak dosáhnout cíle, který byl v zásadním rozporu s ideologií minulého režimu? Lesnické vzdělání dokončil až v osmadvaceti letech po mnoha peripetiích kádrového a také zdravotního charakteru. Poté nastoupi l jako konzervátor Státní ochrany přírody pro okres Znojmo. Znojemský okres je plný protikladů ­ na jedné straně Dyje, na druhé straně bezbřehé lány obilí a řepy, z nichž bylo při pozemkových úpravách odstraněno vše, co jim dodávalo as­ poň trochu přívětivosti. Jarek Krejčí nepustil ze zřetele jedno ani druhé, ba naopak. Vědělo kaž­ dém stromu a opuštěné rybniční hrázi, měl zma­ pované nejen kytky a houby, ale i funkcionáře s ohledem na jejich využitelnost pro dobrou věc. Přednáškami a audiovizuálními pořady bu­ doval v dětech i dospělých povědomí O přírod­ ních hodnotách Znojemska. Význam údolí Dyje a význam skutečnosti, že tam pohraniční stráž hlídá nejen hranici, ale i mimořádnč vzácnou přírodu, pochopil v po­ třebném předstihu, takže byl připraven, když se v 70. letech začaly v tehdejší ČSSR zakládat chráněné krajinné oblasti. Terénní průzkumy absolvoval sice s doprovodem vojáků a psů, ale jinak sám jako formální pán přírody v území tehdy ještě prostém cyklistických stezek a kos­ mopolitního šumu. V tom směru jest mu co zá­ vidět.

Z CHKO Podyjí se v roce 1991 stal Národní park. A od té chvíle začal jeho obraz jakoby blednout pod vlivem okolností, které lze nazvat osudový­ mi. Hrála v tom jistě roli nemoc, tehdy ještě v zákrytu, únava z nesmyslných překážek a zce-

Fota Jarmila Kocourková

la určitě jeho skrytá nespokojenost se sebou sa­

mým. Vždyť nedokázal realizovat, po čem celý

život bytostně toužil, totiž opustit tento nesmy­

slně složitý způsob dnešního života a odejít ně­

kam, kde by mohl žít - jak on říkal - životem

přírod ní m.

To všechno jsou okolnosti, které mimo jiné při­

spěly ke ztrátě jeho zájmu O další vede ní Národ­

ního parku. Také svou doménu, péči o lesy, pře­

nechává jiným.

Budu ho stále vidět na jedné ze společných

cest. Toho dne na Jevišovce byl vzduch plný

vůně akátů a černých bezů a zdálo se, že ticho,

které odešlo nadobro z tohoto světa, tam našlo

útočiště.

Jarmila Kocourková

+++

Marcela

Blahůšková

Zas jednou sama mezi lidmi zůstávám tu bosá Chodidla rovnítka mezi hlínou kOl<enem lávou kamenem květem semenem a hvězdami Chodidlo srdce paže dlaií a zpět Liánový most mezi bolestí a životem a láskou a životem Země a to nad hlavami Já nic Já všechno Já otázka a ticho ke hledání

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ ~'(!)rri!Dllnfi
~~j

,~ Q.

-.;:,

~ EI,skV svaZ. oc~,.~:

ci

Z obsahu:

Summary

Dva roky po velké vodě

Naše reportáž

Když je hodně trnek

Věra Fojtová ......... '" ............................................ 2

T he main part of this issue describes the cur­ ren t situation in the area of flood protection, two years after the devastating floods. For her report If there are a lOl ojblackthorns (p. 2 - 6), Věra Fojtová vi sited the Jeseník and V setin districts, sites m ost affected by the 1997 flooding. She documents the diversity of opinions on how to deal with flood protec­ tion among the district authority environment departments, local authority representatives and environmental organisations. The artic\e also outlines the di ffic ulties regardi ng protec­ tio n that they repeatedly encounter in villa­ ges and the current condition of work and thinking that exists in this area. Tomáš Růžič­ ka, in his text The Bell Tolis for Dams (p. 3 ­ 4) introduces readers with approach that Uni­ ted States now takes to regulation of flowing water. Marek Maťa in The Attitudes and Ac­

Přístup

a aktivity MZe ke zlepšení

ochrany CR

Marek M aťa .. ...... .................................... .......... .... 7

protipovodňové

Náš rozhovor

Voda, voda, samá voda

Mojmír V l~ín ........... ..... ...................................... 7

Skúsenosti s povodňami na Slovensku

Michal Kravčík ....... .... .. ...... ............. ....... ........ ... to

Kraj ina mého srdce - moje Vysočina

Jarmila Zlatušková ......... ....................... ..... ........ 14

Z poslaneckého zápisníku

Nár odní park Ceské Svýcarsko očima zpravo­

daje aneb proč ,,střední varianta"?

Libor Ambrozek ..................... .... ........................ 15

Přírodní způsoby čištění znečištěných povrcho­

vých a odpadních vod

Jan Sálek ............................................................ 16

Galerie přírodní prózy

Jan Vrba . ............................................. ............... 18

U to očim a básníků

Věra Fojtová ................. ..... .. ...... ........ ............. ... 19

Biotechnologie - klíčové technologie 21 . století?

Jaroslav Surynek ............ ........ ............ ........ .. ...... 20

Ekologické zemědělství

Zlatý poklad na kostelecké farmě

Pavla Hobstová ........ ........ .. ................ ........ ..... .. 22

Úspěšné revitaiizace

Vodní nádrž Brumov

Zuzana Bieberová .......... ........ ........... ........... .... .. 23

Zaj ím avosti z přírody .. ...... .. .... ..... ....... ............ 24

Diskuse ...... ..... .................. ..... ...... ..... ........ .. ....... 26

Ekologická poradna

Obaly a životní prostřed í

Martin Nawrath .............. ................. ............ .. ..... 28

Recenze ...... ...... ... ... .......... ......... ...... .................. 29

Kronika ............... .......... ..... .... ..... .. ..... ... ... ..... .... 30

Do čísla dále přispěli :

Marcela Blahtišková, Ivo Dostál, Michal Franek,

Tomáš Grim, Vladislava Hamplová, Vítězs lav Ho­

rálek, Jaroslav Hrabec, Karel Hudec, Tomáš Just,

Jarmila Kocourková, Erwin Kukuczka, Zdeněk

Lipský, Jiří Poláček , Tomáš Rtižička, Jitka Stehlí­

ková, Martin Josef Stohr, Hana Šefrová, Zdeněk

Tauš, Jaroslav Ungerman, Zdeněk Volf, Ji ří Wenzl

Autoři

kreseb a fotografií:

Tomáš Grim, Vladislava Hamplová, Pavla Hobsto­

vá, Jaroslav Hrabec, Jarmila Kocourková, J. Mi­

keš, Vilém Reichmann, Jan Steklík, Jaroslav Sury­

nek, Miroslav Šebela, Hana Šefrová, Zdeněk Tau~, LubomlrZelinka

Kresba na titulní stra ně obálky:

Rostislav Pospíši l



tivities ol the Ministry of Agriculture on Im­ proving Flood Protection in tlze Czech Re­ public (p. 7 - 9) analyses the steps the minist­ ry has taken in the last two years and imple­ me nted for the purposes o f flood protection. Moj mír Vlašín's interview with Igor Sucho­ mel, a geographer living among and engaged in revita!ising river systems in the USA can be located under the ti tle Water, Water, Eve­ rywherel on pages 7 - 9. The text elucidates the situ ation that resulted from the fact that the approach to regulation of ri vers and d am construction has changed dram aticall y, outli ­ nes the problems they encounter in the US as a consequence o f regulating rivers and gives the vi ews of Igor Suchomel on such regula­ ting in the Czech Republic. Floods are not j ust an issue for the Czech Republic. Michal Kravčík in his contribution Th e Experience oj Floods in Slovakia (p. IQ - 13) descri bes in detail the causes of the more frequent occurrence of floods , li sts all the main contri­ buting factors to the present situation and concludes by describing the threatening futu ­ re that can be expected due to ill-considered changes in landscape. Czech MP, Libor Ambrozek, in his article

Genetic engineering is a hot topic. Jaroslav Surynek in Biotechnology - Key Technology of the 2 1 Sl Cen tury acquaints the reader with the development of genetics from Mendel to the present day. The second part of the text contains options for utilising biotechnology in practice and the potentia! risks ensuing from genetic engineering. Pavla Hobstová set out to meet František Březík who won the organic farmer of the year award. Golden Treasure at Kostelec Farm (p. 22) documents the rhythm and am­ bience of the farm, summanses its history and deve lopment and explains Březík ' s phi ­ losophy of life.

Veroniku lze zakoupit: Knihkupectví Ceský spisovatel, Kapucínské nám.

ll, Brno

Modré knihkupectví, Zemědělská 9, Brno

Zdravotnická literatura, Lipová 6, Praha 2

Bazalka - zdravá výživa, Tomkova l44a, Hradec

Králové

Treating Polluted Surlace and Waste Water (p. 16 - 17) Jan Šálek presents knowledge

VERONICA - časopis ochránců přírody Vydává: Regionální sdružení CSOP Brno Adresa redakce: VERONlCA, p. p. 91, 60191 Brno 1 Osobní kontakt: Panská 9, tel.: 05/4221 8352, fax: 05/4221 0561 Séfredaktor: Mgr. Dalibor Zachoval Redaktorka: Věra Fojtová Grafická úprava: podle návrhu Oldřicha Bárty t Korektury: ing. Jiří Turek, Věra Fojtová Redakční rada: ing. Antonín Buček, CSc., RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc., ing. arch. Jarmila Kocourková, RNDr. Mi· roslav Kundrata, ing. J an Lacina, CSc. (místo­ předseda), PhDr. Libor Musil, CSc., RNDr. Jitka Pellantová, RNDr. Miroslav Rokos, Jan Steklik, PhDr. Václav Stěpánek (předseda), ing. Jiří Turek, Mgr. Andrea Viceniková (Br atislava), RNDr. Moj­ mír Vlašín, RNDr. Evžen Wohlgemuth, CSc. Vyšlo: v červenci 1999 Tisk: Tiskárna DIDOT, spol. s r. o., Langrova 43, Brno-Slatina. Vychází šestkrát ročně. Cena ve volném prodeji 38 KčJSk, předplatné pro rok 1999 210 Kč, předplatné pro Slovensko 210 Sk. Přihlášky na předplatné a urgence přijímá redakce na výše uvedené adrese. Přihlášky na předplatné a urgence pro Slovensko přijímá ABIES - vydavaterstvo lesoochranárskeho zoskupenia VLK, Tulčik 27, 08213, tel.: 00421-91-941488 Podávání novinových zásilek povoleno JmŘS Brno, č.j . 15609 ze dne 4. 12. 1986. Veronica vychází za přispění MZP CR a ÚVR CSOP. TIŠTi':NO NA RECYKLOVANÉM PAPíRU

and experienced gained in individual water treatment alternati ves.

© ZO ČSOP Veronica 1999

Czech Switzerland National Park Through the Eyes ol a Reporter, or Why tlze " Middle Variation"? (p. 15) acquaints the reader wi th the anabasis that preceded declaration of th is nationa! park. It is also useful to d iscover the attitudes that some political parties have when trying to put through laws pro tecting the environment. In hi s Natural Methods of

...