TNŽ 34 2606
MDT 656.25
TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC
Schválena: 17.03.1992
Generální ředitelství
TNŽ 34 2606 ROZBORY BEZPEČNOSTI OBVODŮ ŽELEZNIČNÍCH ZABEZPEČOVACÍCH ZAŘÍZENÍ
Českých drah
Tato norma rozpracovává ustanovení ČSN 34 2600, týkající se ověřováni elektrických obvodů, jejichž funkcí je přímé zajišťování bezpečnosti železniční dopravy, vysvětluje mezinárodní doporučení uvedená v Dodatku a stanoví základní zásady pro zpracování rozborů bezpečnosti obvodů zabezpečovacích zatřízení sestavených z relé, z diskrétních elektronických prvků a z integrovaných obvodů malé a střední integrace. Tato norma neurčuje podmínky rozborů bezpečnosti obvodů zabezpečovacích zařízeni sestavených z procesorových zařízení. Ustanovení označena svislou čarou jsou ustanovení závazná. I.
NÁZVOSLOVÍ
1. Bezpečnost funkce - vlastnost objektů (viz TNŽ 34 2616) za podmínky nasazení přiměřeného stanovené mu účelu, náležité údržby a zacházení podle předpisů neohrozit přímo bezpečnost železniční dopravy, která je odvozená z bezpečnosti obvodů a bezpečnosti konstrukcí. 2. Bezpečnost obvodů - vlastnost elektrických obvodů daných objektů (viz TNŽ 34 2616) neohrozit v době provozu jejich bezpečnost funkce při výskytu a v důsledku uvažovaných poruch. Poznámka: Uvažované poruchy se týkají jak použitých dílů tak i způsobu jejich zapojení a z toho vyplývajících funkci a závislostí. 3. Bezpečnost konstrukcí - vlastnost objektů (jejich konstrukčn1ch části nebo dílů) neohrozit v době provozu jejich bezpečnost funkce při výskytu a v důsledku uvažovaných poruch destrukčn1ho nebo degradačn1ho charakteru (mechanického porušeni nebo opotřebení, únavy a stárnuti materiálu, koroze, poškozeni elektrické pevnosti izolace atp.). Poznámka: Uvedené poruchy mohou ovlivnit nejen statické a dynamické parametry objektů ale i funkci spolupracujících elektrických obvodů. 4. Bezpečnostní provedení - forma stavebního prvku s nezvratitelnými vlastnostmi, které vylučuji za stanovených podmínek nepřípustnou změnu jednoho nebo více parametrů. 5. Porucha - v této normě znamená změnu alespoň jednoho parametru dílu zabezpečovacího zařízení, kterým se změní jeho vlastnosti mimo rozsah určený technickými podmínkami. 6. Bezpečný důsledek poruchy - je stav zabezpečovacího zařízeni, kdy v důsledku poruchy nemůže dojit k přímému ohroženi bezpečnosti železniční dopravy, pouze se nadbytečně omezuje pohyb vozidel nebo se znemožňuje obvyklá obsluha zabezpečovacího zařízení. Poznámka: Za bezpečný důsledek poruchy se nepovažuje její pouhá indikace. 7. Nebezpečný důsledek poruchy - je stav zabezpečovacího zařízení přímo ohrožující bezpečnost železniční dopravy (viz čl. 27). 8. Poruchy s větší četností výskytu - poruchy dílů, u kterých nelze z věcných nebo ekonomických důvodů zvýšit jejich spolehlivost a které nelze jinými díly nahradit.
Nahrazuje:
Účinnost od: 1.5.1992
TNŽ 34 2606 Do stejné skupiny poruch se řadí také poruchy vzniklé nesprávnou obsluhou ovladačů (mimo ovladače před jejichž obsluhou jsou předepsána administrativní opatřeni - viz čl. 74.b) ČSN 34 2600), které mohou být kdykoliv omylem obslouženy. Poznámka: Jedná se např. o poruchy žárovky, přepálení pojistky, o obsluhu volně přístupných ovladačů atp. 9. Poruchy s malou četností výskytu - poruchy dílů, jejichž spolehlivost je vysoká, avšak jejich disfunkci není možno technicky vyloučit. Poznámka: Typickým představitelem takovéto poruchy je např. přerušení vodiče ve spojovacím vedení nebo v dílu, zkrat nebo přerušení kondenzátoru atp. 10. Poruchy nepravděpodobné - jsou neuvažované poruchy, proti kterým je odolnost příslušného dílu zabezpečovacího zařízení zaručena způsobem konstrukce, který vznik poruchy znemožňuje nebo snižuje na minimum. Odolnost proti těmto poruchám stanoví technické podmínky nebo technické normy. 11. Poruchy nepředvídatelné - jsou neuvažované poruchy, jejichž výskyt se za daného stavu poznáni nedá předvídat a které nelze způsoby uvedenými v této normě eliminovat. 12. Provozní stav zabezpečovacího zařízení - je bezporuchový stav zabezpečovacího zařízeni (v provozně technických podmínkách, pro které bylo zhotoveno a při obsluze podle závazných postupů stanovených předpisy ČSD pro obvyklé okolnosti), který odpovídá běžným dopravním situacím zabezpečovacího zařízení při obvyklé obsluze. Poznámka: Např. na přejezdovém zabezpečovacím zařízení lze odvodit následující normální provozní stavy: a) obsazeni přibližovacího úseku, b) současné obsazeni přibližovacího a anulačního úseku, c) obsazeni anulačního úseku (pro případ krátkého vlaku a samostatného anulačniho úseku), d) současné obsazeni anulačního a vzdalovacího úseku, e) obsazeni vzdalovacího úseku, f) uvolněni vzdalovacího úseku. 13. Mimořádný stav zabezpečovacího zařízení - je stav zabezpečovacího zařízení (vyvolaný obvykle při některém druhu poruch), kdy je záměrně vyloučena část zabezpečovacích závislosti a obsluhují se podle závazných postupů stanovených předpisy pro mimořádné okolnosti. Poznámka: příkladem mimořádných stavů zabezpečovacích zařízení je např. nouzové vybavováni jízdní cesty, jízda na přivolávací návěst atp. 14. Ostatní názvosloví viz ČSN 01 0102, ČSN 01 0170 a TNŽ 34 2601. 15. až 20. na doplňky. II. VŠEOBECNÉ ZÁSADY PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORŮ BEZPEČNOSTI OBVODŮ 21. Tato norma stanovuje: a) zásady pro zpracování rozborů bezpečnosti obvodů, b) doporučené postupy při zpracování rozborů bezpečnosti obvodů, c) přehled poruch, které se při rozboru bezpečnosti obvodů uvažují, d) přehled poruch, které není nutno při rozborech bezpečnosti obvodů uvažovat,
2
TNŽ 34 2606 22. Při zavádění nových zabezpečovacích zařízení u ČSD se doporučuje zapracovat do příslušných hospodářských smluv či kontraktů zásady podle přílohy č.1. 23. až 25. na doplňky. Obecné charakteristiky rozborů bezpečnosti obvodů 26. Rozborem bezpečnosti obvodů se ověřuje, zda uvažovaná porucha uvádí zařízení do stavu, který se z hlediska bezpečnosti dopravy a) projeví a má aa) bezpečné důsledky (viz čl. 6), ab) nebezpečné důsledky (viz čl. 7), b) neprojeví. 27. Za nebezpečny důsledek poruchy zabezpečovacího zařízení se např. považuje: a) stav, který umožní samovolné nebo vynucené přestavení výhybky nebo výkolejky v uzavřené vlakové nebo posunové cestě, b) nesprávná informace o volnosti elektrického kolejového úseku, c) nesprávná informace o poloze výměn, výkolejek a nesprávná informace o kontrole závorováni, d) nesprávné přijetí souhlasu při stavění jízdní cesty několika stavědly, e) stav, který umožní svícení povolujícího návěstního znaku na návěstidle v době, kdy pro to nejsou splněny podmínky, f) pozdní rozsvícení zakazující návěsti (max. zpoždění smí být i od vzniku požadavku na svíceni zakazující návěstí do jejího i rozsvícení 5 s), g) přenos nesprávné informace (více povolující) vlakového zabezpečovače, h) stav, který umožni vznik nesprávné informace o svícení návěstní žárovky, i) stav, který umožni předčasné zrušení závěru jízdní cesty. 28. Obvody zabezpečovacího zařízení musí být sestavené tak, aby důsledek poruchy při uvažovaných poruchách byl vždy bezpečny, t.j. aby způsobil alespoň některý z následujících stavů: a) rozsvícení zakazující návěsti nebo návěsti omezující rychlost kolejových vozidel pod úroveň danou dopravní situací, b) znemožnění obvyklé obsluhy zabezpečovacího zařízení, c) přerušení přenosu kódů vlakového zabezpečovače, d) omezeni provozu silničních vozidel na přejezdových zabezpečovacích zařízeních. 29. Při rozboru bezpečnosti obvodů se předpokládá, že se současně vyskytne jen jedna porucha s malou četností výskytu I (viz čI. 9). Tato porucha se však musí projevit alespoň v jednom provozním stavu. 30. Pokud se porucha vyskytne v části zařízení, která je v okamžiku vzniku poruchy z činnosti vypnuta nebo funkčně odpojena (část zatíženi není ve funkci), stačí, když její důsledek při jakékoliv následné obsluze nebo činnosti bude bezpečný. 31. V reléových obvodech, kde se zajišťuje bezpečnost i železniční dopravy, musí být činnost všech relé s výjimkou relé 1. skupiny bezpečnosti funkce podle TNŽ 36 5530 kontrolována na přítah i odpad jejich kotev.
3
32. Funkční jednotky zabezpečovacích zařízení (relé, bloky, jednotky), které jsou do zařízení zapojována pomocí zásuvných mechanismů (zásuvky, konektory atp.), musí být uspořádány tak, aby při jejich vyjmutí nemohlo dojít ke kterémukoliv z nebezpečných stavů (viz čI. 27). 33. až 35. na doplňky. Specifikace obvodů, pro které se musí provádět rozbory bezpečnosti obvodů 36. Rozbory bezpečnosti obvodů se musí provádět u nových obvodů, které a) přímo vlastní činností zajišťují bezpečnost železniční dopravy, t.j. obvody, které aa) povolují pohyb vozidel (např. návěstidla nebo zařízení pro přenos kódů vlakového zabezpečovače) ab) kontrolují stav zatížení zúčastněných na zabezpečení kolejové obvody, kontrolní a dohlédací obvody),
železniční dopravy (např.
ac) přímo ovládají části zabezpečovacích zařízeni (např. ovládací obvody přestavníků), ad) zajišťují logické funkce nutné pro bezpečnost železniční výlukových a závěrných relé),
dopravy (např. obvody
b) slouží pro obsluhu závislou na správné úvaze lidského činitele při posuzování bezpečnostních kriterií (jsou to např. obvody pro nouzové rušení všeho druhu, obvody ovládání přivolávacích návěstí, obvody indikací přibližovacích a vzdalovacích úseků). Obvody podle odst. b) tohoto článku nesmí být dálkově ani zpostředkovaně ovládány jinými obvody, které by nesplňovaly požadavky zásad zabezpečovací techniky. 37. až 40. na doplňky Podmínky pro zpracováni rozborů bezpečnosti obvodů 41. Každý rozbor bezpečnosti obvodů musí obsahovat i zjištění odolnosti příslušných obvodů vůči vlivu provozních kapacit venkovních (i vnitřních) kabelových párů a před vlivy elektromagnetického rušení. Přitom se vychází z mezních možných hodnot provozních kapacit párovaných vodičů ve vnějších (i vnitřních) kabelech, z maximálního napájecího napětí daných obvodů a maximálních možných rušení ovlivňujících daný obvod. 42. Pokud některé prvky analyzovaného funkčního celku mohou vratně změnit své parametry vlivem ohrožujících účinků z cizích zdrojů, má být stanoveno v technických podmínkách nebo I jiné dokumentaci, jak se změní jejich vlastnosti. O tyto odchylné vlastnosti je třeba rozšířit seznam předpokládaných poruch. Pokud odchylné vlastnosti prvků nejsou v příslušné dokumentaci uvedeny, stanoví zpracovatel rozboru bezpečnosti obvodů předpoklady, za kterých obvod s tímto dílem vyhovuje a uvede ji ve výsledku rozboru bezpečnosti obvodů. . 43. Elektrická pevnost dílů zabezpečovacích zařízeni musí! odpovídat podmínkám přílohy č.3. 44 až 50 na doplňky. Doporučený postup při zpracování rozborů bezpečnosti obvodů 51. Při zpracováváni rozborů bezpečnosti obvodů se doporučuje postupovat metodou rozboru jednotlivých funkčních celků. Poznámka: Např. při zpracovávání reléových obvodů autobloku lze odděleně analyzovat schéma traťového souhlasu, obvodu traťových relé, obvody světelných relé atp. 52. Při provádění rozborů bezpečnosti obvodů se zkoumají důsledky poruch při všech možných provozních stavech tohoto funkčního celku, přičemž stav výstupních prvků (např. relé) tvoří součást provozních stavů navazujících obvodů. 53. Výchozím podkladem pro zpracování rozboru bezpečnosti obvodů je přehled všech provozních stavů zatížení ve smyslu čI. 12.
TNŽ 34 2606 54. Při rozboru daného obvodu se doporučuje nejdříve prověřit projev zařízení při jednotlivých poruchách s vyšší četností (viz čI. 8) a ověřit, zda jsou jejich důsledky bezpečné (viz čI. 6). Pokud při jakékoliv poruše při tomto rozboru vznikne nebezpečný důsledek poruchy ve smyslu čI. 7, je výsledek rozboru bezpečnosti obvodů negativní bez ohledu na možnost eliminace jejich důsledků předpisovými nebo organizačními prostředky. 55. Po rozboru podle čI. 54 se postupně kombinují další jednotlivé uvažované poruchy (vnější vlivy, poruchy s malou četností) konkrétních dílů a provozní stavy. 56. Při každé kombinaci poruchy a provozního stavu se zhodnotí, zda se porucha projevila podle čI. 6 nebo zda se neprojevila. Pokud se porucha neprojevila ani v jednom z provozních stavů, je nutno analyzovat obvod při současné kombinaci této poruchy (t.j. poruchy, která se neprojevila) a všech poruch podle čI. 54 a 55. Toto ustanoveni se nevztahuje na dvoupólové odpojováni obvodů. Poznámka: Pokud se porucha neprojeví při žádném z provozních stavů, je pravděpodobně příslušná část obvodu nadbytečná a je vhodné účelnost této části obvodu prověřit. 57. Postupnou specifikaci provozních stavů se rozumí (postupné) zadávání provozních stavů podle přehledu (viz čI. 12). Po vyčerpáni všech kombinaci provozních stavů a poruch je výsledek rozboru poruch pozitivní, pokud se během rozboru nevyskytl nebezpečný důsledek poruchy podle čI. 7. 58. vývojový diagram, popisující doporučený postup při realizaci rozboru bezpečnosti obvodů je znázorněn na příloze č. 2. 59. až 70. na doplňky. Provádění rozborů bezpečnosti obvodů 71. Rozbory bezpečnosti elektrických obvodů železničních zabezpečovacích zařízení se doporučují zpracovávat přednostně pomocí počítačů. 72. Laboratorní zpracováni rozborů bezpečnosti obvodů se doporučuje tehdy, používají-li se prvky, jejichž matematické modelováni je velmi obtížné nebo nemožné (jedná se zpravidla o velmi nepřehledná schémata reléových zařízení). 73. Rozbory bezpečnosti lze rovněž provádět pomocí teoretického rozboru s ručním záznamem. 74. až 80. na doplňky. III. PŘEHLED UVAŽOVANÝCH VNĚJŠÍCH VLIVŮ 81. U napájecího napětí se uvažuje s výskytem těchto vlivů: a) přerušení dodávky elektrické energie v libovolném okamžiku u obvodů napájených ze sítě a opětné obnovení dodávky elektrické energie (nepředpokládá se však cyklické zapínání a vypínání), b) trvalý výpadek napájeni u všech obvodů, t.j. včetně obvodů napájených z baterie, c) postupný pokles napětí až k nulové hodnotě. 82. Elektrické obvody, které mohou být vystaveny účinkem induktivních (případně galvanických) vlivů (elektromagnetická interference) ze souběžných energetických vedení či jiných energetických zařízení musí s těmito vlivy uvažovat a to až do úrovní maximálních vlivů způsobených zkraty na energetických vedeních. U těchto vlivů se uvažuje jak s účinky zkratových proudů (s dobou trvání zkratů do 1 s) tak s trvalými účinky. Příslušné podmínky pro výpočet ohrožujících vlivů jsou uvedeny v "Dohodě o postupu při interferenčním
5
ovlivnění zabezpečovací ho zatížení celostátních drah zařízeními elektrizační soustavy" - viz Dodatek. 83. Reléové obvody s neutrálními relé 1. skupiny bezpečnosti funkce podle TNŽ 36 5530 (např. relé typu NMŠ, NM, NMŠM, NMM, TN a TT) je možné považovat za imunní proti trvalým rušivým a ohrožujícím účinkům střídavého proudu 50 Hz, pokud ovládací obvody jsou uloženy v párovaných nebo čtyřkovaných kabelových vedeních s dvoupólovým odpojováním a periodickým nebo stálým prověřováním izolačního stavu kabelů, pokud jsou použity kabely podle odpovídajících norem a předpisů ČSD. 84. Vlivy specifikované v ustanovení čl. 82 se neuvažují u kabelových vedení vedených uvnitř budov a objektů. 85. U zabezpečovacích zařízení používajících elektronické díly se musí uvažovat s výskytem impulsních krátkodobých rušivých vlivů vznikajících v rozvodné síti. Amplitudy těchto rušení mohou až o jeden řád přesahovat jmenovité napájecí napětí a doba trvání těchto impulsů je zpravidla menší než 0,0001 s. 86. až 100. na doplňky. IV. PŘEHLED UVAŽOVANÝCH PORUCH 101. Přehled uvažovaných poruch s velkou četnosti je uveden v tabulce č. 1. Tabulka č. 1. Pojistka Jistič
Přerušeni propojky
vlákna,
vodiče,
Návěstní žárovka
Kolejový obvod
Ovladač
ano
-
ano
ano
-
Vypnuti
-
ano
-
-
-
Nesprávná obsluha
-
-
-
-
ano
102. přehled uvažovaných poruch s malou četností je uveden na příloze č. 3. 103. až 110. na doplňky. V. ZVLÁŠTNOSTI PŘI ZPRACOVÁNÍ ROZBORU BEZPEČNOSTI RELÉOVÝCH OBVODŮ 111. Při rozboru bezpečnosti obvodů reléových zapojení se předpokládá, že řada poruch je předem technologicky vyloučena ve smyslu přílohy č. 3 této normy. 112. Při rozborech reléových obvodů je třeba dávat přednost modelům, při kterých jsou analyzovány skutečné elektrické veličiny a nikoliv jen výsledné stavy (není vhodné používat systémy postavené na Booleové algebře - používání těchto modelů však není zakázáno). Rozbory bezpečnosti obvodů (vč. rozborů bezporuchové činnosti) musí zejména analyzovat dynamické chování těchto obvodů při přechodech z jednoho do druhého konečného stavu. Přitom má významný vliv zejména napájecí napětí. Jsou-li reléové obvody provozovány napětím, které je vyššl než je 140 % jmenovitých hodnot napětí plného přítahu kotev relé, rozbory bezpečnosti obvodů s kolísáním napětí není nutno provádět. 113. až 120. na doplňky.
TNŽ 34 2606 VI. ZVLÁŠTNOSTI PRI ZPRACOVANI ROZBORU BEZPECNOSTI PARAMETRICKÝCH OBVODŮ Obecně 121. Doporučuje se používat přednostně metody matematického simulování prvků a soustav parametrických obvodů na počítačích. 122. Při rozborech bezpečnosti parametrických obvodu je nutno znát před vlastním rozborem: a) možné kolísání parametrů, b) poruchové stavy jednotlivých dílů elektrických obvodů, pokud nejsou uvedeny v této normě. 123. Při volbě matematického modelu je třeba věnovat mimořádnou pozornost tomu, aby modelové popisy co nejpřesněji napodobovaly skutečné elektrické chování jednotlivých stavebních prvků. Zvláštní pozornost je nutno věnovat úplnosti programu a programům, které nelineární prvky aproximuji jako quasilineární. 124. Postup pro provádění rozborů bezpečnosti je uveden v ustanoveních čI. 51 až 73. 125. až 130. na doplňky. Kolejové obvody 131. Podmínky pro hodnocení rozborů bezpečnosti kolejových obvodů jsou specifikovány v ČSN 34 2613. 132. až 140. na doplňky. Obvody návěstních světel 141. Obvody pro kontrolu návěstních světel musí spolehlivě zjistit funkčnost návěstní žárovky kdykoliv má tato žárovka svítit. DODATEK UTC KODEX 736 I
Signalrelais (Návěstní relé)
UTC KODEX 738 I
Wichtigste Sicherheitsbedingungen bei Verwendung von elektronischen Bauelementen in der Eisenbahnsignaltechnik (Nejdůležitější bezpečnostní podmínky při použití elektronických stavebních prvků v železniční zabezpečovací technice)
Bericht No. 12
"Ausfallkatalog der elektronischen Bauelemente" des SVA ORE 155.3 Überarbeitung des ORE - Berichtes A 118/RP 2" - Utrecht, April 1988
Zpráva č. 12
"Katalog výpadků elektronických součástek" výboru znalců ORE A 155.3 "Přepracování zprávy výboru znalců ORE A 118/RP 2, Jtrecht, Duben 1988
7
Československé státní normy ČSN 01 0102
Názvosloví spolehlivosti v technice
ČSN 01 0103
Výpočet ukazatelů spolehlivosti dvoustavových soustav
ČSN 01 0170
Názvosloví z oboru automatizace a regulační techniky (doporučená) (angl., franc., něm., rus.)
ČSN 18 0003
Automatizace Elektrické technické prostředky Bezpečnostní ustanovení
ČSN 33 2000
Základní ustanovení pro elektrická zařízení
ČSN 34 1010
Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím
ČSN 34 2040
Předpisy pro ochranu sdělovacích a zabezpečovacích vedení a zařízeni před nebezpečnými a rušivými vlivy elektrické trakce 25 kV, 50 Hz
ČSN 34 2600
Základní předpisy pro elektrická železniční zabezpečovací zařízení
ČSN 34 2613
Kolejové obvody
ČSN 34 2650
Předpisy pro železniční přejezdová zabezpečovací zařízení
ČSN 35 1330
Bezpečnostné ochranné transformátorčeky
Technické normy železnic TNŽ 34 2601
Názvosloví železničních zabezpečovacích zařízeni
TNŽ 34 2616
Výběr ukazatelů spolehlivosti železničních zabezpečovacích zařízení
TNŽ 34 2620
Předpisy pro železniční staniční zabezpečovací zařízeni
TNŽ 34 2626
Projektováni přechodného staničního zabezpečovacího zařízení
TNŽ 34 2630
Předpisy pro železniční traťové zabezpečovací zařízení
TNŽ 34 2606 Příloha č. 1 DOPORUČENÉ PODMÍNKY PRO ZPRACOVÁVÁNÍ ROZBORŮ BEZPEČNOSTI OBVODŮ A SJEDNÁVÁNÍ DODÁVEK PRO ČSD 1. Vzhledem k závažnosti rozborů bezpečnosti obvodů je nutné, aby rozbor bezpečnosti obvodů byl vždy zpracován buďto přímo autorem nebo za účasti autora (autorského kolektivu, firmy) technického řešení. Autor technického řešení rovněž rozhoduje (s výjimkou obvodů specifikovaných v čl. 36). o tom, které části elektrických obvodů zabezpečovacích zařízení nebo konstrukčního řešení musí být analyzovány pomocí rozboru bezpečnosti obvodů nebo rozborem bezpečnosti konstrukcí. 2. Součástí rozboru bezpečnosti obvodů je prohlášení právnické osoby (firmy), v níž byl rozbor bezpečnosti obvodů proveden, že zabezpečovací zařízení podrobené rozboru bezpečnosti obvodů vyhovuje ČSN 34 2600 s uvedením administrativních, technologických, právních nebo jiných opatření a předpokladů, které je nutno při provozu předmětného zabezpečovacího zařízení nebo jeho části splnit. 3. Zodpovědnost za úplnost a správnost rozboru bezpečnosti obvodů nese právnická osoba, která dané zabezpečovací zařízení dodala ČSD. 4. Na důsledky vyplývající z chyb nebo neúplnosti rozborů bezpečnosti obvodů musí být dodavatelská firma pojištěna. Pojistné krytí musí krýt: a) přímé škody vzniklé při případných nehodách, b) škody, vyplývající z následných nákladů, které jsou nutné při opravě nebo úpravě všech analogických zařízení (pro zabránění vzniku dalších nehod). Pojistné krytí musí být zajištěno pro celou dobu životnosti zařízení. 5. Ustanoveni čI. 1-4 nemusí být splněno u organizačních jednotek ČSD, v tomto případě se všechny škody posuzují jako hospodářské riziko ČSD. 6. Dodavatel zabezpečovacího zařízení musí na požádání provozovatele zabezpečovacího zařízení (ČSD) předat výsledky rozborů bezpečnosti obvodů k posouzení. 7. Provozovatel zabezpečovacího zařízení je povinen ověřovat správnost provedených rozborů bezpečnosti obvodů v minimálním rozsahu 20 %. Z toho se 10 % vybere náhodně, 10 % selektivně. Tímto opatřením se neruší povinnosti uvedené v bodě 4.
9
Příloha č. 2 DOPORUČENÝ POSTUP (VÝVOJOVÝ DIAGRAM) PRO PROVÁDĚNÍ ROZBORŮ BEZPEČNOSTI OBVODŮ
ZAČÁTEK Úprava analyzovaného zabezpečovacího zařízení Výběr obvodů podle ustanovení čl. 36 ne
Stanovení funkčních celků (FC) analyzovaného zařízení
Týká se úprava jen daného funkčního celku ano
ZAČÁTKY CYKLU FC: (jednotlivé funkční celky)
Stanovení seznamu provozních stavů (PS)
Stanovení poruch s velkou četností (PVČ)
ZAČÁTEK CYKLU PVČ: (jednotlivé poruchy s velkou četností)
Indikace projevu poruchy IPP = 0
ZAČÁTEK CYKLU PS1: (jednotlivé provozní stavy zařízení
A
B
TNŽ 34 2606 A
B
Projevila se porucha bezpečným způsobem
ano
ne IPP = 1
DALŠÍ VARIANTA PS1: (změní se provozní stav)
Je IPP = 1 ?
ano
Záznam, že se daná porucha neprojevila při žádném provozním stavu
ne Zaznamenává se dílčí pozitivní výsledek
DALŠÍ VARIANTA PVČ: (změní se porucha s velkou četností
Stanovení poruch s malou četností (PMČ)
ZAČÁTEK CYKLU PMČ 1: (jednotlivé poruchy s malou četností)
Indikace projevu poruchy IPP = 0
ZAČÁTEK CYKLU PS2: (jednotlivé provozní stavy) C
11
D
C D Byl projev poruchy s malou četností bezpečný?
ne
ano IPP = 1
DALŠÍ VARIANTA PS2: (změní se provozní stav)
ne
Je IPP = 1 ? ano Zaznamenává se dílčí pozitivní výsledek
DALŠÍ VARIANTA PMČ 1: (změní se porucha s velkou četností)
DALŠÍ VARIANTA FC: (změní se porucha s velkou četností)
Tisk závěrečného protokolu
KONEC E
F
G
TNŽ 34 2606 E
ZAČÁTEK CYKLU PMČ 2: (jednotlivé poruchy s malou četností
Indikace projevu poruchy IPP = 0
ZAČÁTEK CYKLU PS 3: (jednotlivé provozní stavy)
Byl projev poruchy s malou četností bezpečný?
ne
ano IPP = 1
DALŠÍ VARIANTA PS 3: (změní se provozní stav)
Je IPP = 1 ?
ne ano
Zaznamenává se dílčí pozitivní výsledek
DALŠÍ VARIANTA PMČ 2: (změní se porucha s velkou četností)
13
F
Příloha č. 3 PŘEHLED PORUCH S MALOU ČETNOSTÍ VČETNĚ PORUCH TECHNOLOGICKY VYLOUČENÝCH NEBO NEPRAVDĚPODOBNÝCH Poznámka: Slůvkem "ano" se vyjadřuje možnost vzniku popsané poruchy, slůvko "ne" označuje poruchy, jejichž výskyt není třeba v rozborech bezpečnosti obvodů uvažovat. 1. Pevné rezistory Tabulka č. 1 Druh Uhlíkové Uhlíkové vrstvové, 2 pólové, 4 pólové, metalové vrstvené, 2 pólové a 4 pólové Metalové, vrstvené z oxidů, 2 pólové i 4 pólové Drátové nekryté Drátové kryté glazurou a drátové cementované S tlustovrstvou technologií Regulační odpory drátové pro zabezp. techniku (č.v.73105,71910a)
Přerušení Nestab. kontakt ano ano
Zkrat Zvětš. odporu ano ano
Změnš. odporu ano
ano
ano
ano
ano
ne1)
ano2)
ano2)
ne
ano2)
ne1)
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne3)
ano
ne
ano ano
ne4) ne
ne ne
ne4) ano
ne5) ne6)
1)
Zmenšení o cca 10 % je možné u odporů R > 100 kΩ,zejména vlivem vlhkosti.
2)
Pro každý pól zvlášť
3)
Jen u jednovrstvových odporů
4)
Mimo doby přerušení
5)
Při dodrženi opatření proti vlhkosti (vynechané zesklovatění)
6)
Při zapevnění jezdce
TNŽ 34 2606 2. Potenciometry Tabulka č. 2 Druh
Přerušení Nestab. kontakt
Uhlíkové, vrstvové S glazurou Cementované 1)
Zkrat
Zvětš. odporu
Zmenš. odporu
Selhání povrch. izolace ano
Změna potenc. poměru ne1)
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ne1)
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ne1)
Při zajištění jezdce
3. Termistory: a) přerušení
- ano,
b) nestabilní kontakt
- ano,
c) zkrat
- ano,
d) zvětšení ztrátového proudu
- ano,
e) zvětšení sériového odporu
- ano.
4. Elektrolytické kondenzátory: Tabulka č. 3 Druh
Hliníkové tekuté i tuhé, tantalové tekuté
ano
ano
ano
ano
Zvětš. ztrát. proudu ano
Tantalové tuhé
ano
ano
ano
ano1)
ano
1)
Přerušení Nestab. kontakt
Zkrat Zmenš. kapacity
Možné zvětšení o cca 20 % vlivem teplot
15
Zvětš. sériov. odporu ano
ano
5. Ostatní kondenzátory: Tabulka č. 4 Druh
Přerušení Nestab. kontakt
Zkrat Zmenš. kapacity
Plastové s kovovou folií - 2 pólové, 4 pólové, plastové metalizované - 2 pólové,4 pólové
ano
ano
ano
ne1)
Zvětš. ztrát. proudu ne1)
Zvětš. sériov. odporu ano
Papírové s kovovou folií - 2 pólové, 4 pólové,skleněné Keramické 2 pólové, 4 pólové,slídové
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano2)
ano2)
ano
1)
Platí, když má dielektrikum vynikající vlastnosti a jeho vlastnosti jsou vyzkoušeny dostatečně dlouhými zkouškami. Výrobce toto musí garantovat.
2)
S výjimkou případů kontroly, jejichž doba trváni je stanovena výrobcem.
6. Diody usměrňovací, spínací a Zenerovy Tabulka č. 5 Přerušení elektrody
Diody usměrňovací, spínací Diody Zenerovy ano ano
Nestabilní kontakt přívodu k elektrodě
ano
ano
Zkrat mezi elektrodami
ano
ano
Zvětšení závěrného proudu
ano
ano
Zvětšení sériového odporu
ano
ano
Zvětšeni závěrného napětí (do 5 %)
ano
-
Zmenšení závěrného napětí
ano
-
Zvětšení Zenerova napětí
-
ano
Zmenšení Zenerova napětí
-
ano
TNŽ 34 2606 7. Tranzistory bipolární, FET a MOSFET a dvojbázové diody Tabulka č. 6
Přerušení elektrody Nestabilní kontakt přívodu k elektrodě Zkrat mezi sousedními nebo všemi třemi elektrodami Zkrat mezi dvěma elektrodami přitom třetí elektroda je přerušená Zvětšení zpětného proudu mezi sousedními elektrodami Zvětšení zesilovacího činitele (malé zvýšení) Zmenšení zesilovacího činitele
Tranzistory bipolární, FET a MOSFET ano ano
Dvojbázové diody ano ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
-
ano
-
Zvětšení (malé zvětšení)
-
ano
Zmenšení intrinzičního vztahu
-
ano
8. Tyristory a triaky a) přerušení elektrody
- ano,
b) nestabilní kontakt přívodu k elektrodě
- ano,
c) zkrat mezi sousedním nebo všemi třemi elektrodami
- ano,
d) zkrat mezi dvěma elektrodami, přitom třetí elektroda je přerušená
- ano,
e) zvětšení zpětného proudu mezi sousedními elektrodami
- ano,
f) zvětšení zpětného proudu mezi dvěma elektrodami, přičemž třetí elektroda je přerušena
- ano,
g) zvětšení zapalovacího napětí
- ano,
h) zmenšení zapalovacího napětí
- ano.
17
9. Přepěťové prvky Tabulka č. 7 Druh Výbojky
Přerušení Zkrat Zvětš. závěr. proudu ano ne1) ne1)
Zvětš. sér. proudu ne1)
Zvětš. prac. napětí ano2)
Zmenš. prac. napětí ano2)
Varistory
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Ochranné diody
ano
ano
ano
ano
ano3)
ano
1)
Když konstrukce výbojky respektuje příslušná opatření
2)
Zvláště v případech následného poškozeni elektrod
3)
Do 5 %
10. Integrovaný obvod analogový i digitální: a) na výstupních i vstupních svorkách se může objevit napětí, které neodpovídá vstupním podmínkám prvku b) na výstupních i vstupních svorkách se může objevit hodnota napájecího napětí (pokud není shodné s napětím dle a))
- ano, - ano.
Poznámka: Na kterékoliv svorce integrovaného obvodu se může objevit kterýkoliv potenciál, který je na svorky integrovaného přívodu přiváděn. 11. Elektroluminiscenční a laserové diody: a) přerušení b) nestabilní kontakt c) zkrat d) zvětšení závěrného proudu e) zvětšeni sériového odporu f) zmenšení světelného výkonu (nebo jasu)
- ano, - ano, - ano, - ano, - ano, - ano.
12. Světelné závory, fotoodpory, fotodiody, fototranzistory: a) přerušení b) nestabilníkontakt c) zkrat d) zvětšení závěrného proudu e) zmenšení světelného výkonu (nebo jasu)
- ano, - ano, - ano, - ano, - ano.
TNŽ 34 2606 13. Optočleny: - ne,
a) zkrat mezi vstupem a výstupem
- ne.
b) vada v izolaci mezi vstupem a výstupem
Poznámka: Je-li optočlen tvořen z vysílače a přijímače tvořených z elektronických prvků, je třeba uvažovat s jejich poruchami (viz čI. 1, 2, 4 až 7 a10 až 12). Předpokládané chováni optočlenů je splněno pouze při dodržení podmínek specifikovaných v čl. 36. 14. Displeje a obrazovky: Tabulka č. 8 Druh
Změna znaku Zmenšení jasu Změna barvy
Diodový displej
ano
ano
ne
Displej z tekutých krystalů
ano1)
ano
ne
Obrazovka
ano
ano
ano
1)
Zvláště často při nízkých teplotách
15. Žárovky a výbojky Tabulka č. 9 Druh
Přerušení Nestab. kontakt Zkrat Zmenš. jasu
Žárovka
ano
ano1)
ano2)
ano
Halogenová žárovka
ano
ano3)
ano4)
ano5)
Neonová výbojka
ano
ano
ano4)
ano
1)
Během doby před přerušením
2)
S výjimkou případů konstrukčních opatření a výrobní kontroly
3)
S výjimkou doby před přerušením
4)
Mimo případů zvláštní konstrukce a kontroly
5)
Poměrně malé
19
16. Tlumivky: Tabulka č. 10 Přerušení vinutí
Nestab. kontakt vinutí
Zkrat vinutí
Zkrat vinutí kostra
Zvětš. induktance
Zmenš. induktance
Vzduchové
ano
ano
ne1)
--2)
ne3)
ne4)
S trafoplechy nebo s ferrity
ano
ano
ne1)
ne1)
ne3)
ne1)
Druh
1)
Při konstrukčních opatřeních
2)
Nevyskytlo se
3)
Když nenastane změna magnetických podmínek
4)
Když jsou přijata konstrukční opatření a nedojde ke změně magnetických podmínek
17. Transformátory sestavené s plechů vč. translátorů a z feritů, transduktory: a) přerušení vinutí b) nestabilní kontakt u vinutí c) zkrat ve vinutí d) zkrat vinutí s magnetickým obvodem e) zkrat mezi vinutími f) zvětšení induktance jedné cívky g) zmenšení induktance jedné cívky h) změna transformačního převodu
- ano, - ano, - ano1), - ne2), - ne2), - ne3), - ne4), - ne2).
1) Mimo případy, kdy výrobce přijal příslušná opatření (viz též ČSN 35 1330 a TNŽ 36 5570) 2) Když jsou přijata konstrukční opatření (viz též ČSN 35 1330 a TNŽ 36 5570) 3) Když nedojde ke změně magnetického okolí 4) Když výrobce přijme opatření proti zkratům mezi vinutími 18. Ferritové prstence (ferritomagnetické paměti): a) přerušení vinutí b) nestabilní kontakt u vinutí c) zkrat ve vinutí d) zkrat vinutí s magnetickým obvodem nebo stíněním e) zkrat mezi vinutími
- ano, - ano, - ano1), - ano1), - ano1),
TNŽ 34 2606 - ne2),
f) zvětšení induktance jedné cívky
- ano,
g) zmenšení induktance jedné cívky
- ano.
h) změna transformačního převodu 1)
Mimo případy, kdy výrobce přijal příslušná opatření
2)
Když jsou přijata konstrukční opatření
19. Křemenný krystal: - ano,
a) přerušení
- ano,
b) nestabilní kontakt
- ano,
c) zkrat
- ano,
d) přerušovaný chod
- ano,
e) zvětšení resonanční frekvence
- ano,
f) zmenšení resonanční frekvence
- ne,
g) zvětšení napětí
- ano,
h) zmenšení napětí
- ano.
i) zkrat z krytem (bez opatření výrobce)
20. Ladičkový rezonátor: - ano,
a) přerušení
- ano,
b) nestabilní kontakt
- ano1),
c) zkrat
- ano1),
d) přerušovaný chod
- ne2),
e) zvětšení resonanční frekvence
- ne2),
f) zmenšení resonanční frekvence
- ne,
g) zvětšení napětí
- ano,
h) zmenšení napětí
- ne3).
i) zkrat z krytem (bez opatření výrobce)
21
1)
Mimo případy, kdy výrobce přijal příslušná opatřeni
2)
Pro dvojité rezonátory a při dodrženi nepřekročeni meze pružnosti materiálu
3)
Když jsou přijata konstrukční opatření
21. Tištěné spoje: Tabulka č. 11 Přerušení vodiče
Nestab. kontakt
Zkrat mezi vodiči
Zkrat mezi vodiv. částmi desek
Vada izol. mezi vodiči téže plochy
Vada izolace mezi plochami
Zvětš. odporu vodiče
Jednostranné
ano
ano
ne1)
-
ne1)
-
ano2)
Dvoustranné v1cevrstvé a vrstvy pro pružné tišt'. spoje
ano
ano
ne1)
ne3)
ne1)
ne3)
ano2)
Silnovrstvová technika
ano
ne4)
ne1)
-
ne1)
-
ano2)
Druh
1) Při dostatečné vzdálenosti vodičů (větší než 3 mm) a je-li deska tištěných spojů chráněna (např. příslušným nátěrem) 2) Mimo vodiče s dostatečným průřezem 3) Je-li elektrická pevnost dielektrika dostatečná 4) Je-li dostatečná kvalita materiálu, zvláště s ohledem na roztažnost 22. Zapojení s jednotlivými vodiči Tabulka č. 12 Druh
Přerušení vodiče
Nestab. kontakt
Zkrat mezi vodiči
Vada izol. mezi vodiči
Zvětš. odporu vodiče
Zemní zkrat, zkrat s armaturou
Nechráněný vodič
ano
ano
ano
ano
ano1)
ano
Chráněný vodič
ano
ano
ne
ne
ano1)
ne
1) Ve fázi před přerušením 2) S podmínkami izolace a uložení podle čI. 36
TNŽ 34 2606 23. Nechráněný kabel1): - ano,
a) přerušení vodiče
- ano,
b) nestabilní kontakt
- ano2),
c) přerušení stínění (existuje-li)
- ano2),
d) nestabilní kontakt stínění (existuje-li)
- ano,
e) zkrat mezi vodiči
- ano,
f) zkrat mezi vodiči a stíněním (existuje-li)
- ano,
g) vada izolace mezi vodiči h) vada izolace mezi vodiči a stínění (existuje-li)
- ano, - ano3),
i) zvětšení odporu vodiče
- ano.
j) zemní zkrat, zkrat na armaturu
Poznámka: U vnějších kabelových rozvodů se předpokládá pouze spojení dvou nebo více kabelových žil tak, že spojené místo má jeden potenciál. Neuvažuje se tedy s případem, kdy by např. vzniklo spojení mezi dvěma kabelovými páry tak, že se spoji žily "a" a žily "b" obou párů. Po bezpečnostní stránce je třeba zajistit dvoupólové odpojování vazebních obvodů , které jsou spojeny pomocí vnějšího kabelového vedení. 1)
Nechráněným kabelem se rozumí kabel, který není konstrukcí nebo způsobem uložení chráněný před možným vnějším poškozením. Prakticky se tím rozumí všechny druhy vnějších kabelů. 2)
Výskyt závady se neuvažuje, je-li kabel vč. stínění pravidelně měřen podle předpisů ČSD
3)
Ve fázi před přerušením
24. Chráněný kabel1): - ano,
a) přerušení vodiče
- ano,
b) nestabilní kontakt
- ne2),
c) přerušení stínění (existuje-li)
- ne2),
d) nestabilní kontakt stínění (existuje-li)
- ne,
e) zkrat mezi vodiči
- ne,
f) zkrat mezi vodiči a stíněním (existuje-li)
- ne,
g) vada izolace mezi vodiči h) vada izolace mezi vodiči a stínění (existuje-li)
- ne, - ano3),
i) zvětšení odporu vodiče 23
- ne,
j) zemní zkrat, zkrat na armaturu
- ne.
k) kombinace zkratu dvou dvojic vodičů 1)
Chráněným kabelem se rozumí kabel, u něhož konstrukce, elektrická pevnost případně způsob uložení vylučuje jeho mechanické nebo elektrické poškození. Příkladem takových kabelů jsou kabely umístěné v budovách nebo kabely uložené v pancéřových nebo analogicky pevných trubkách 2)
S výjimkou spojek
3)
Ve fázi před přerušením
25. Optická vlákna: - ano,
a) přerušení vlákna
- ano,
b) zvýšení útlumu
- ne,
c) nestabilní kontakt
- ne,
d) přeslech mezi vlákny
- ano1).
e) přerušovaná změna útlumu 1)
zvláště v důsledku průniku prachu a účinků chvění
26. Spojovací prvky: Tabulka č. 13 Druh
Přerušení
Nestab. kontakt
Zkrat mezi sous. prvky
Vada izol. mezi sous. prvky
Zvětš. přech odporu
Letovací a šroubovací spoje
ano
ano
ne1)
ne1)
ano
Ovíjené spoje
ne2)
ne2)
ne1)
ne1)
ano3)
Lisované spoje
ano4)
ano4)
ne1)
ne1)
ano4)
1)
Je-li vzdálenost mezi vývody dostatečná (nad 3 mm) a je-li při výrobě kontrolováno provedeni 2)
Je-li vyloučeno přerušení vodiče v neovíjené části
3)
Mimo případy, kdy je zatížení při výrobě spojení přísně kontrolováno
4)
Mimo případy, kdy spojeni má mimořádnou kvalitu a při výrobě jsou dodržena odpovídající opatření
TNŽ 34 2606 27. Konektor pro desky tištěných spojů: - ano,
a) přerušení jednotlivého spojení
- ano,
b) nestabilní kontakt jednotlivého spojení
- ano1),
c) přerušení více spojení
- ano1),
d) nestabilní kontakt u více spojení
- ne2),
e) zkrat mezi sousedními svorkami
- ne2),
f) vada izolace mezi sousedními svorkami g) zkrat mezi jednou svorkou a kovovým krtem h) vada izolace jednou svorkou a kovovým krtem
- ne3), - ne3), - ano.
i) zvětšení přechodového odporu 1)
S výjimkou konektorů s nasazenými a zajištěnými svorkami
2)
Při dostatečné vzdálenosti svorek (nad 3 mm)
3)
Je-li dostatečná vzdálenost mezi svorkami a krytem a je dostatečná elektrická pevnost materiálu konektoru 28. Konektory kabelové, zásuvné prvky: - ano,
a) přerušení jednotlivého spojení
- ano,
b) nestabilní kontakt jednotlivého spojení
- ano1),
c) přerušení více spojení
- ano1),
d) nestabilní kontakt u více spojení
- ne2),
e) zkrat mezi sousedními svorkami
- ne2),
f) vada izolace mezi sousedními svorkami g) zkrat mezi jednou svorkou a kovovým krtem h) vada izolace jednou svorkou a kovovým krtem
- ne3), - ne3), - ano.
i) zvětšení přechodového odporu 1)
S výjimkou konektorů s přídavnými šroubovými uzávěry vysoké kvality a velké přítlačné sily
2)
Při dostatečné vzdálenosti svorek (nad 3 mm)
3)
Je-li dostatečná vzdálenost mezi svorkami a krytem a je dostatečná elektrická pevnost materiálu
25
29. Optické konektory: a) přerušení jednotlivého spojení b) nestabilní kontakt jednotlivého spojení c) přerušení více spojení d) nestabilní kontakt u více spojení e) zvýšeni přídavných ztrát f) přeslechy
- ano, - ano, - ano, - ne, - ano, - ne,
30. Řadiče, tlačítka: a) trvalé přerušení kontaktu b) přerušované vedení kontaktu c) zkrat na jednom kontaktu (zapínací a rozp. část) d) zkrat mezi kontakty e) zkrat mezi kontakty a kostrou f) vada izolace na jednom kontaktu g) vada izolace mezi kontakty h) vada izolace mezi kontakty a kostrou i) svaření kontaktů j) spoluchod kontaktů k) zvětšení přechodového odporu l) zakmitávání kontaktu 1)
- ano, - ano, - ne1), - ne1), - ne1), - ne1), - ne1), - ne1), - ano2), - ano1), - ano, - ano3).
Při dodrženi konstrukčních opatření
2)
Neplatí pro tlačítka s nesvařitelnými kontakty nebo jsou-li vytvořeny takové podmínky, že ke svaření kontaktu nemůže dojít (např. při vhodném jištěni příslušných obvodů)
3)
Přechodný
TNŽ 34 2606 31. Klávesnice: - ano,
a) trvalé přerušení kontaktu
- ano,
b) přerušované vedení kontaktu c) zkrat na jednom kontaktu (zapínací a rozp. část)
- ano,
d) zkrat mezi kontakty
- ano,
e) zkrat mezi kontakty a kostrou
- ano,
f) vada izolace na jednom kontaktu
- ano,
g) vada izolace mezi kontakty
- ano,
h) vada izolace mezi kontakty a kostrou
- ano,
i) svaření kontaktů
- ne,
j) spoluchod kontaktů
- ano,
k) zvětšení přechodového odporu
- ano1).
l) zakmitávání kontaktu 1)
- ano,
Přechodný
Poznámka: Uvedené zásady platí i pro bezkontaktní (např. membránové) klávesnice. 32. Pojistky: - ne,
a) zkrat vlákna i přívodů b) záměna proudové dimenze pojistkových vložek c) nepřerušení vlákna při překročení zaručených vypínacích proudových hodnot
27
- ne, - ne.
33. Neutrální relé 1. a 2. skupiny bezpečnosti funkce podle TNŽ 36 5530 Tabulka č. 14 Relé 1. skupiny bezpečnosti funkce
2. skupiny bezpečnosti funkce
Přerušení vinutí cívky
ano
ano
Částečný nebo úplný zkrat na cívce
ne1)
ne1)
Zkrat mezi cívkami (je-li jich více)
ne
ne
Zkrat mezi cívkou a kontaktem
ne
ne
Zkrat mezi cívkou a kostrou
ne
ne
Vada izolace mezi cívkami (je-li jich více)
ne
ne
Vada izolace mezi cívkou a kontaktem
ne
ne
Vada izolace mezi cívkou a kostrou
ne
ne
Trvalé přerušeni kontaktu
ano
ano
Přechodné přerušeni kontaktu
ano
ano
Zkrat mezi kontaktními péry téhož svazku
ne
ano2)
Zkrat mezi kontakty
ne
ne
Zkrat mezi kontaktem a kostrou
ne
ne
Vada izolace mezi kontaktními péry téhož svazku
ne
ne
Vada izolace mezi kontakty
ne
ne
Vada izolace mezi kontaktem a kostrou
ne
ne
Nesoučasnost chodu kontaktů
ne
ano
Sváření zapínacího kontaktu
ne
ano
Sváření rozpínacího kontaktu
ano
ano
Zvětšení přechodového odporu kontaktu
ano
ano
TNŽ 34 2606 Tabulka č. 14 - pokračování Relé 1. skupiny bezpečnosti funkce
2. skupiny bezpečnosti funkce
Zakmitávání kontaktu (přechodné)
ano4)
ano4)
Zvětšení napětí odpadu
ne3)
ano
Zmenšení napětí odpadu
ne3)
ano
Zvětšení napětí přítahu
ne3)
ano
Zmenšení napětí přítahu
ne3)
ano
Změna přídržného poměru
ne3)
ano
Zvětšení doby přítahu
ne3)
ano
Zmenšení doby přítahu
ne3)
ano
Zvětšení doby odpadu
ne3)
ano
Zmenšení doby odpadu
ne3)
ano
Kotva relé se nepřitáhne při buzeni
ano
ano
Kotva relé neodpadne při ztrátě buzení
ne
ano
1)
Jsou-li přijata zvláštní opatření, zvláště při izolaci vodičů
2)
Zejména u impulsně pracujících relé
3)
Ne více, než je stanoveno v technických podmínkách
4)
Přechodně maximálně po dobu 20 ms (při jmenovitém napětí)
34. Akumulátorová baterie udržovaná provozními zaměstnanci (baterie staničního, poloautomatického nebo přejezdového zabezpečovacího zařízení): a) vnitřní přerušení baterie způsobená úplnou ztrátou elektrolytu b) přerušení spojovacího můstku mezi jednotlivými články atp. Poznámka: Předpokládá se řádná předepsaná údržba.
29
- ne, - ne.
35. Přestavníkový přepínač (doteková sada přestavníku): - ne,
a) zkrat v dotekové sadě
- ano,
b) přerušení v dotekové sadě c) sepnutí kontaktů dotekové sady, která neodpovídá poloze kontrolního zařízení výhybky
- ne.
Poznámka: Tyto podmínky platí pouze při řádné a ve stanovených termínech prováděné kontrole a údržbě. 36. U vnitřních kabelů, propojovacích vodičů, vodivých drah desek plošných spojů se předpokládá, že tyto prvky mají takovou izolaci a takové uložení, které znemožňují zkrat mezi vodiči vzájemně a vznik zkratu vodičů na kostru konstrukce. Vnitřní kabely, propojovací vodiče a vodivé dráhy desek plošných spojů musí splňovat podmínky uvedené v tabulce č. 15. Tabulka č. 15 Pracovní napětí (V)
50
150
250
440
Elektrická pevnost izolace (V, 50 Hz) vůči zemi nebo konstrukci 500 2000 3500 4200 Poznámka: Pro jmenovitá provozní napětí ležící mezi hodnotami uvedenými v tabulce č. 15 se napětí elektrické pevnosti lineárně přepočítává.
30
