Design @ Mazda – 2010
Mazda Motor Česká republika Bucharova 1314/8 | 158 00 Praha 5 Tel: +420 233 029 322 | Fax: +420 233 029 399 | www.mazda-press.cz
Obsah 1- Úvod: 50 let vášně 2- Designové dědictví: vášeň pro pohyb 3- Ikuo Maeda, hlavní designér Mazdy: automobily jako forma romantismu 4- Designové téma: „KODO – Duše pohybu“ 5- Mazda SHINARI: rychlý a silný pohyb, probouzející emoce 6- Světový designérský tým: Motto Zoom-Zoom inspiruje všechny z Mazda Design 7- Mazda Design - lidé 8- Mazda Design očima nezávislých odborníků 9- HISTORIE: 50 let designu automobilů Mazda
2/31
1- Úvod 50 let vášně První osobní automobil, R360 Coupe, vyrobila Mazda v roce 1960. Díky kombinaci půvabného minimalismu a značné praktičnosti získal vůz okamžitě uznání. Pro Mazdu šlo o začátek působení v oblasti výroby osobních vozů, pro japonské zákazníky se R360 Coupe stalo splněním snu o velmi kvalitním a přesto cenově dostupném automobilu. Oddělení Mazda Design od té doby nepřetržitě usiluje o to, aby svým projektům vtisklo
osobitou tvář. Cíle designérů Mazdy přesahují standardní praktická zaměření, obvyklá v průmyslovém designu. Snahou designérů je probouzet pocity vzrušení a očekávání ve všech, kdo vozy Mazda vidí či sami řídí. Tento přístup je ještě zdůrazněn faktem, že všichni designéři Mazdy jsou vášnivými milovníky automobilů. Jejich cílem tedy je vdechnout svým návrhům život a obdařit je skutečným charakterem, plným emocí. Design vozů Mazda má oslovovat lidi na celém světě, a právě tato filozofie je již po půl století hybnou silou designérů Mazdy. Nyní, o padesát let později, Mazda Design vstupuje do nové fáze. Klíčovým se stalo porozumění slovnímu spojení „vášnivá jízda“. Následuje snaha zjistit, jaká podoba automobilu nejvíce souzní s unikátní osobností vozů Mazda. Tento přístup ovlivňuje vizi, s níž Mazda chystá novou generaci svých produktů.
3/31
2- Designové dědictví Vášeň pro pohyb
Trend, který začal s R360 Coupe a pokračoval v 70. letech 20. století, byl pro Mazda Design zásadní. Během tohoto období Mazda začala vytvářet vlastní svébytný designový výraz. Skvělým příkladem přístupu designérů z této éry je futuristický styl modelu Cosmo Sports 110S nebo čisté, jednoduché linie původní RX-7, které měly zdůraznit dynamický výkon rotačního motoru pod kapotou vozu. Vznikl tak jedinečný sportovní charakter, který se pro značku Mazda stal synonymem. S příchodem druhé poloviny 80. let začala společnost Mazda ještě usilovněji hledat možnosti, jak vyrábět automobily s takřka živoucími emocemi. Tato touha vedla k propojení funkcionality a krásy, jehož výsledkem byly vozy jako například Mazda MX5 (v Japonsku prodávaná jako Mazda Roadster). MX-5 redefinovala pojetí lehkých sportovních automobilů a pro řidiče z celého světa se stala ztělesněním čistého jízdního požitku. Její odkaz je dodnes živý díky třetí generaci Mazdy RX-7 (v Japonsku prodávané jako Enfini RX-7), která dále rozvíjí půvab sportovních vozů s rotačním motorem.
Celosvětově úspěšné designové pojetí pohybu Na počátku nového tisíciletí se hlavním designérským tématem Mazdy stalo ztvárnění atletického a sportovního pohybu. Došlo tak ke skloubení přirozeného vývoje designového výrazu a podpory nově zavedeného motta „Zoom-Zoom“. Designéři Mazdy chtěli tímto krokem vzbudit další pozitivní emoce mezi vlastníky i obdivovateli vozů značky Mazda. Nový design měl lidi podnítit k tomu, aby si automobily Mazda zamilovali a uvědomili si, jaký požitek jim skýtá jízda v nich. Prvním z designů tohoto období byla Mazda6 (v Japonsku prodávaná jako Mazda Atenza), následovaná Mazdou RX-8 a dalšími modely. Šlo o velmi úspěšnou strategii a uvedené automobily získaly jak přízeň zákazníků, tak řadu prestižních ocenění. Designérské téma atletického a sportovního pohybu vyústilo v designovou filozofii „Nagare“ (japonský výraz pro proud či proudění). Její podstatou je zachycení krásy přírody, zejména přirozeného pohybu. Zakomponováním charakteristických linií 4/31
inspirovaných přírodou (například větrem, vodou, písečnými dunami či lávovými toky) do designu automobilů posunula společnost Mazda pojetí přírodní krásy na novou, vzrušující úroveň. V rámci filozofie „Nagare“ Mazda představila koncept sedmi automobilů a v modelu Mazda5 myšlenky této filozofie dokonce realizovala.
Další krok: Pohyb nabírá na síle Mazda doposud produkovala automobily, jejichž podmanivé tvary zachycovaly podstatu pohybu. Obohacením o zkušenosti získané díky „Nagare“ a designovým zvýrazněním komplexnosti a dynamičnosti pohybu vzniká nový výraz. Díky němu budou všechny nové automobily Mazda na první pohled odlišné od ostatních značek.
5/31
3- Ikuo Maeda, hlavní designér Mazdy Automobily jako forma romantismu
Éra nového designu začíná s mužem, který reformoval pojetí sportovních a malých osobních vozů. Tím, kdo určuje směr dalšího vývoje Mazda Design, je Ikuo Maeda, generální ředitel divize designu Mazdy. Právě Maeda stál v čele týmu designérů, který vytvořil koncept automobilu SHINARI. Koncept, z něhož je patrné Maedovo odhodlání i vášeň. Ikuo Maeda byl šéfdesignérem modelu Mazda RX-8, jehož rotační motor a bezsloupková čtyřdveřová karosérie znamenaly v segmentu čtyřdveřových sportovních automobilů významný průlom. Maeda byl i šéfdesignérem Mazdy2, která díky redukci hmotnosti redefinovala pojetí malých osobních automobilů a v roce 2008 získala ocenění Světové auto roku. Je také nadšeným závodním jezdcem a řídí se stejnou vášní, s jakou tvoří u rýsovacího prkna. Ikuo Maeda není prvním ze své rodiny, kdo se designu u Mazdy věnuje. Při práci rozvíjí myšlenky svého otce Matasaburo Maedy, který se v minulosti podílel na designu několika osobních vozů Mazda. V roce 1978, když Matasaburo Maeda řídil designérské práce na všech tehdejších vozech značky Mazda, vedl i vývoj designu původní RX-7. Později, když Mazda formálně zřídila svou divizi designu, Maeda se stal jejím prvním ředitelem.
Co je dědictvím po designérovi původní RX-7? Už během střední školy byl Ikuo Maeda fascinován designem. Spouštěcím impulsem se stal dar od otce - ocelový nůž na otevírání dopisů, který navrhl Enzo Mari. Sám Maeda to komentuje takto: „Poprvé jsem se dotýkal něčeho, co vytvořil designér. Díky jeho talentu se jednoduchý břit proměnil v předmět, který byl funkční a krásný zároveň. Když jsem si uvědomil, že držím v ruce věc, která byla výborně navržena, udělalo to na mne velký dojem a okamžitě jsem pochopil, o čem design je.“ Není náhoda, že Matasaburo v té době usilovně pracoval na vývoji designu Mazdy RX-7.
6/31
Matasaburo na toto období vzpomíná následovně: „Při navrhování RX-7 jsem měl tři priority, které se na podobě auta značně projevily. Za prvé jsem hledal nejlepší způsob, jak vyjádřit charakter jejího rotačního motoru. Za druhé jsem chtěl zredukovat její součinitel odporu... A za třetí, měl jsem vizi že RX-7 bude mít proporce klasických sportovních aut, tedy mohutnou příď a krátkou záď.“ O 25 let později byl pod vedením šéfdesignéra Ikua Maedy vyvinut nový sportovní vůz, RX-8. Šlo o plnohodnotného následovníka tří generací RX-7. Podle Ikua je design RX8 odvozen od samotné koncepce vozu. „Jedinou možností, jak vyrobit čtyřsedadlový sportovní automobil, bylo použít konfiguraci s čtveřicí dveří bez středových střešních sloupků. Za designem každého automobilu stojí podobný fundamentální požadavek, a je důležité mít to na paměti.“ Při naslouchání rozhovoru mezi otcem a synem se potvrzuje, že principy designu Mazdy přecházejí z generace na generaci, stejně jako jsou v nových generacích vyráběny úspěšné modely automobilů. Ikuova slova to dokazují: „Mé výrazové metody se znatelně liší od těch, které využíval můj otec. Přesto bych řekl, že jsem po otci zdědil některé ze základních designérských principů, zejména co se týče významu formy a snahy po dosažení tvarů, které maximalizují mechanický potenciál vozu.“
Prohlášení Ikua Maedy „Coby člověk zodpovědný za vedení Mazda Design a s vědomím, jakým směrem se bude design Mazdy vyvíjet, jsem se rozhodl vrátit se ke své původní víře, že automobil není jen produkt průmyslového designu. Spíše je to stroj, který si zaslouží být s láskou opatrován. ‚Stroj, který si zaslouží být s láskou opatrován,‘ není pouhým výrazem z úst automobilového nadšence. Existuje jen málo produktů průmyslového designu, které mohou být přirovnávány k živým bytostem; které slouží k přepravě a přitom v nich lze nalézt zalíbení. Tento vnitřní emoční půvab se pokouším postihnout, kdykoliv pracuji na návrzích automobilů Mazda.“
7/31
4- Designové téma „KODO – Duše pohybu“ Mazda Design během své existence vyzkoušel různé možnosti, jak ztvárnit pohyb. V posledních letech je tohoto cíle, charakteristického pro design značky Mazda, dosahováno použitím ladných tvarů, inspirovaných přírodním pojetím pohybu; zejména větrem či proudem vody. Kreativní přístup Mazdy se nyní dále vyvíjí. Designérská filozofie pro příští generaci automobilů Mazda klade důraz na sílu a krásu, které lze nalézt v pohybu zvířat či lidí. Důležité jsou v tomto pojetí okamžiky, kdy vlastní pohyb začíná – příkladem může být moment, kdy se gepard vrhá na svou oběť, nebo dopad meče ve starověkém japonském bojovém umění kendo. Je to okamžik, během kterého se uvolňuje naakumulovaná energie, tvořená vycizelovaným poměrem síly a efektivní krásy. Právě v tomto okamžiku, který vyžaduje maximální soustředění, cítíme momentální sílu, rychlost, napětí a sofistikovanou krásu – svým způsobem je to velmi svůdné. Mazda tuto fázi, naplněnou vitalitou a strhujícími emocemi, považuje za nejvyšší formu pohybu a označuje ji jako „KODO“. KODO bude zapracováno do všech designů Mazdy, aby vyjádřilo rychlejší, silnější pohyb, obohacený o duchovní rozměr. „KODO – Duše pohybu“ coby designový výraz reprezentuje novou generaci designu Mazdy. Klíčová slova: Rychlost, napětí a fascinace Rychlost: Podoba automobilu evokuje rychlost a pohled na něj probouzí divoký instinkt a touhu řídit právě toto vozidlo – stroj, který je vyjádřením rychlosti a síly. Napětí: Pojetí automobilu vytváří vyvážený pocit napětí, jedinečného okamžiku, v němž začíná pohyb. Kultivovaná forma ztělesňuje ducha japonské jednoduchosti. Fascinace: Pocit kvality, hluboké a sofistikované; kvality vyjádřené lidskou zručností. Pocit, jenž je vyvolán lidským rozměrem ručně vyráběného produktu. Naším cílem je skloubit tyto tři hodnoty do podoby „KODO – Duše pohybu“.
8/31
5- Koncept Mazda SHINARI Mazda SHINARI – Rychlý a silný pohyb, probouzející emoce
Mazda SHINARI je designově čistý koncept čtyřdvéřového čtyřmístného sportovního kupé, které svou ladnou a radostnou formou skvěle vyjadřuje zásady „KODO – Duše pohybu“.
Japonské slovo shinari popisuje stav, kdy je ohýbán či kroucen předmět s vysokou pevností v tahu (například bambus či ocel) - tedy velkou kombinaci síly a pružnosti. Také odkazuje na okamžik, v němž se zvíře či člověk připraví na rychlý pohyb. Právě v průběhu tohoto pohybu designéři Mazdy objevili potenciál k zachycení „KODO – Duše pohybu“. Jediný pohled na SHINARI rozvíří emoce. Jeho tvary vyjadřují mocný, silný pohyb štíhlého a svalnatého těla, pružného, ale zároveň plného napětí. Touhou Mazdy je získat srdce milovníků aut a přesáhnout pojmy racionální logiky. Tvary SHINARI jsou pak ztělesněním této touhy.
Výzva pro designéra Prvním, kdo začal s tvorbou představy konceptu SHINARI, byl Yasushi Nakamuta, šéfdesignér, který vedl designérské práce na třetí generaci Mazdy MX-5. „Bylo pro nás výzvou vytvořit nový výraz pro energický a silný pohyb; bylo to něco, o co jsme se doposud nepokoušeli. Abychom vyjádřili okamžik, kdy se uvolňuje nakumulovaná síla, začali jsme design vytvářet na základě představy dravce, útočícího na svou oběť, nebo výpadu meče v kendo, japonském šermování.“ Převedení tohoto prvku „momentálního pohybu” do konceptu automobilu SHINARI s sebou přineslo rozličné výzvy jak pro designéry, tak pro modeláře pracující na projektu. Proces zahrnoval různé činnosti, při nichž tým čerpal inspiraci z množství podnětů. Každý z členů týmu například vytvořil vlastní studii a následně i hliněný model vozu, který reprezentoval jeho osobité vnímání pojmu „KODO – Duše pohybu“. Následoval průzkum principů funkční krásy, známé jednak z tradičních japonských rukodělných výrobků a jednak z pohybů, z nichž se skládají starověká japonská bojová
9/31
umění. Zatímco tým pokračoval s bádáním, Nakamuta se zaměřil na sílu, která je tak mocná, že ohne masivní plát oceli. Design Mazdy SHINARI pracuje s využitím jemných motivů a napětí a výsledná forma vyjadřuje svižný a silný pohyb, tak typický pro „KODO – Duši pohybu“.
Exteriér – nespoutané vyjádření svižného pohybu S obrazem síly, vyzařovaným z každého panelu a každé součástky, působí Mazda SHINARI dojmem, že je připravena ke skoku. Silná páteř, procházející karoserií, náhlé uvolnění zadržované energie a souhra nádherných, vláčných pohybů – všechny tyto elementy jsou vyjádřeny v tvarech automobilu. Tvar A-sloupku, zužujícího se směrem dozadu, stejně jako tvar kabiny a předních blatníků jsou spolu s tvarem dalších prvků SHINARI nakombinovány tak, aby vytvářely proporce, jejichž působením lze získat dojem, že náhle uvolněná energie může každým okamžikem automobil vystřelit kupředu. Výrazné přední blatníky reprezentují další vývoj nápadných blatníků, poprvé představených na modelu RX-8. Dávají vyniknout předním kolům a akcentují dynamický pohyb, vyjádřený sportovním a přitom elegantním profilem automobilu. Od předních blatníků směrem dozadu se táhnou charakteristické linie, a spolu s liniemi postupujícími od zadních blatníků k přední části vozu vytvářejí vícevrstevný efekt. Výsledkem tohoto splynutí je vzhled, který evokuje pocit propojení silného napětí a ladné krásy. Povrch karosérie SHINARI se jeví jako ve stádiu neustálé proměny. Není zde jediný statický tvar, jako by celý automobil byl v nekonečném pohybu. Například postupná jemná změna sklonu bočního nástavce prahu směrem dozadu vytváří iluzi rychlého záblesku podél boků auta.
Trojrozměrné provedení pětiúhelnikové masky pyšně zdůrazňuje rodokmen Mazdy. Mohutná linie pohybu začíná maskou, pokračuje přes kapotu, blatníky a moduly předních světlometů až k nárazníku. Zejména „plovoucí“ lišta, která propojuje masku s předními světlomety, je plastickým vyjádřením rychlosti, na jejíž zobrazení klade Mazda v novém pojetí designu velký důraz. Pro přední světlomety vytvořili designéři Mazdy novou konstrukci, která nemají vnější čočky a odhaluje hluboko posazená
10/31
světla, evokující oči divokého zvířete, chystajícího se k útoku na svou oběť. Aerodynamické vlastnosti byly pro SHINARI prioritou. Středové části níže položených partií předního a zadního nárazníku byly navrženy tak, aby optimalizovaly obtékání vzduchu podél podvozku. Rozšířená linie, spojující přední nárazník s prahy a zadním nárazníkem, plní podobnou roli, usměrňuje proud vzduchu podél karosérie a přispívá ke skvělé aerodynamice automobilu. Vnější zrcátka, kola i koncovky výfuku akcentují dojem hbitosti a lehkosti a vyvolávají pocit ručně vyrobeného, poctivého produktu, čímž přispívají k dojmu dokonalejší, prémiové kvality. Jako hlavní barva karosérie byla zvolena jasná metalická modř, vyvolávající dojem surového kovu. Silný lesk zvýrazněných prvků se mísí s jasně definovaným kontrastem stínů, aby vytvořil rovnováhu mezi ostrými, trojrozměrnými tvary a iluzí proměňujících se ploch; rovnováhu, která byla cílem designérů. Divoký, jasný odlesk kované oceli japonského meče je zkombinován s moudrostí a smyslovostí, aby byla vyjádřena nejvyšší kvalita.
Interiér – Nový přístup k souznění mezi automobilem a řidičem Při tvorbě interiéru konceptu SHINARI bylo cílem navrhnout výrazný prémiový kokpit s vlastní interiérovou DNA. Zatímco exteriér automobilu vyniká díky pohybu, interiér je vnímán ve statické, klidové pozici. Dodržením zásad mechanické funkčnosti a skvělé ergonomie vznikl interiér soustředěný na řidiče a ztělesňující představu vrcholného atletického prostoru, umožňujícího prožívání pocitu rychlosti i uvnitř vozidla. Okamžitě po nástupu do vozu přitáhne pozornost unikátní kokpit, obklopující řidiče. Jeho křivky a tvary udávají tón celému interiéru. Výrazným rysem interiéru je povrchová úprava přechodu mezi horní a dolní částí přístrojové desky, zdůrazněná ostrými hranami a precizními mechanickými detaily. Řemeslná dovednost, s níž byl interiér vyroben, je zvýrazněna použitím světlých dekorací, integrovaných po obvodu kokpitu a akcentujících vzrušení z rychlosti. Použité materiály jako například obráběný hliník a měkká přírodní kůže jsou spolu s precizním designem přístrojů a ovládacích prvků důvodem, proč svůdná kvalita interiéru překonává všechna očekávání.
11/31
Řemeslná zručnost a ničím nerušené ovládání automobilu Lidé z Mazda Design toužili redefinovat vztah řidiče k přístrojům a ovládacím prvkům, a to prostřednictvím vytvoření intuitivních „zón dosahu“ – tento přístup Mazda nazývá „ergonomie zaměřená na řidiče“. Všechny přístroje a ovládací prvky jsou navrženy a umístěny tak, aby zážitek z řízení prohlubovaly. Díky rozdělení přístrojové desky do dvou individuálních zón je kokpit řidiče izolován od zbytku interiéru a umožňuje řidiči, aby se plně soustředil na ovládání automobilu. Aby byla orientace na řidiče ještě více zdůrazněna, design primárních i sekundárních přístrojů souzní s tvarem kokpitu a řidič má ze svého místa čistý a ničím nerušený výhled. Za masivním tříramenným volantem řidič sedí na unikátně tvarovaném sedadle, které poskytuje maximální komfort i oporu. Princip „ergonomie zaměřené na řidiče“ se odráží i v použití nejnovější generace HMI (Human Machine Interface – rozhraní mezi člověkem a strojem). Dostupnost malých elektronických komponent umožnila designérům SHINARI vytvořit trojrozměrný plovoucí HMI displej; designový prvek, který reprezentuje nejnovější HMI technologie. Systém nabízí tři odlišné módy – Bussines (Obchod), Pleasure (Požitek) a Sport. Mód Business umožňuje řidiči, aby zůstal ve spojení se svými pracovními úkoly. Při použití módu Pleasure je hlavní důraz kladen na komfort a zábavu a řidič si může styl interiéru upravit tak, aby mu poskytoval uvolněnou atmosféru.V módu Sport je změněno nastavení řízení, je aktivováno řazení pádly pod volantem, tlumiče jsou nastaveny na rychlou a tvrdou jízdu a ovládací prvky jsou zjednodušeny, aby se řidič mohl soustředit čistě na zážitek z jízdy.
Hlavní plocha palubní desky je umístěna nízko a mimo dosah pasažérů, což vytváří unikátní pocit volného prostoru. Rozhraní HMI a ovladače nastavení sedadla spolujezdce představují v prémiovém interiéru Mazdy novou úroveň detailu a funkcionality. A ačkoliv bylo pojetí interiéru přizpůsobeno prémiovému segmentu, stále je v něm přítomna velká porce sportovního ducha, která dokáže vystupňovat požitek z dynamické jízdy. SHINARI představuje intenzivní propojení řidiče se strojem a je prvním projevem nejnovější designové filozofie Mazdy „KODO – Duše pohybu“. Se snahou Mazdy definovat novou generaci jejích automobilů se bude dále rozvíjet i funkční estetika, představená v konceptu SHINARI.
12/31
Hledání Mazda originálu a japonského originálu Generální ředitel divize designu Ikuo Maeda je odhodlán vytvořit originální Mazda design, který se stane známým po celém světě. SHINARI je v tomto snažení prvním krokem. Maeda shrnuje své předsevzetí takto: „Mým cílem je vytvořit design, na který lidé budou moci s pýchou ukázat a říci ‚Toto je Mazda design‘. Je zbytečné, aby Mazda vyráběla automobily pro lidi, kteří se zajímají jen o styly a trendy. Ať už pracuji na sportovních vozech nebo malých automobilech, vždycky jsem chtěl vytvořit design, který v lidech vyvolá citovou odezvu. Doufám, že se mi to bude dařit i nadále a se vším úsilím se věnuji vývoji designu pro lidi, kteří automobily milují a obdivují. Osobně věřím, že jediný způsob, jak vytvořit design, který lidi zásadně osloví a do kterého se zamilují, spočívá v zaměstnání designérů, kteří jsou vášnivými fanoušky automobilů a kteří jsou odhodláni svou vášeň přetavit v designérský výraz. Rovněž považuji za velmi důležité, abychom při tvorbě designu vozů Mazda dbali na japonskou originalitu. Nejde jen o zakomponovávání tradičních japonských prvků do designu automobilů. Věřím, že japonského ducha lze v designu vozů odrážet podvědomě. Když tedy zvažuji, kam může tento přístup v budoucnosti vést, je mým plánem tvořit automobily, u kterých ihned poznáte, že jsou značky Mazda – i když je spatříte na velkou vzdálenost. Mým hlavním cílem pak je dát naší značce takovou tvář, aby ji milovníci automobilů na celém světě chápali jako výraz Mazda originality a japonské originality zároveň. Nové automobily Mazda umožní lidem pohyb jak ve fyzickém slova smyslu, tak pohyb emoční – a to je KODO – Duše pohybu.“
13/31
6- Světový designérský tým Motto Zoom-Zoom inspiruje všechny z Mazda Design Mazda Design se skládá ze čtyř designérských studií, rozmístěných po celém světě: V kalifornském Irvine (USA), Oberurselu poblíž německého Frankfurtu a japonských městech Jokohama a Hirošima. Všechny pracují pod vedením Ikua Maedy, generálního ředitele divize Mazda Design. Každé ze čtyř studií hraje důležitou roli a japonskému ředitelství předává své ideje, použitelné pro sériové vozy i automobilové koncepty. Zároveň se každé ze studií specializuje na tvorbu produktů pro své lokální trhy. Severoamerické studio Mazdy v Irvine pracuje pod vedením ředitele pro design Dereka Jenkinse na vozidlech a konceptech určených pro USA. Evropské studio hlavního designéra Petera Birtwhistla se zaměřuje na vozy a koncepty pro evropský trh. A v sídle Studia designové strategie Mazdy v japonské Jokohamě, pod vedením šéfdesignéra Yasushi Nakamuty, se odborníci soustředí především na pokročilý design a výzkum budoucích trendů. Lokální studia se ovšem neomezují čistě na lokální trhy. Proces tvorby designu je ve skutečnosti velmi globální a multinárodnostní povaha designérských týmů Mazdy zaručuje, že každé z center je schopno vytvářet designy i pro ostatní regiony. V praxi například není neobvyklé, že koncept designu pro Evropu je vyvíjen v Irvine a Oberurselu zároveň, následně je v Hirošimě realizován a na některém z evropských autosalónů představen. Exteriér nejnovějšího konceptu Mazdy, SHINARI, tak byl navržen v Japonsku, zatímco design interiéru vznikl v kalifornském studiu v Irvine. Všechny podněty jsou směřovány k Ikuo Maedovi na ředitelství divize designu Mazdy v Hirošimě, které zastřešuje globální designovou strategii a technickou integraci. Díky pokroku v možnostech komunikace, využívání speciálního softwaru či zobrazovacích technologiích mohou designéři v jednom regionu plynule navázat na práci na designu automobilu, který designéři z jiného regionu opustili. V případě potřeby mohou všechny týmy na celém světě aktualizovat a synchronizovat design svých produktů v reálném čase. Ve výsledku je každé ze studií efektivně globálně zaměřeno a navíc disponuje expertními znalostmi pro svůj region. V rámci celosvětového týmu tak vzniká zdravě konkurenční prostředí.
14/31
Dostatečná otevřenost je zároveň zárukou, že díky efektivním pracovním procesům budou všechny úkoly splněny a duch týmové spolupráce daleko přesahuje geografické hranice. Každé studio pracuje ve třech odlišných oblastech: tvorba automobilových konceptů, pomoc s vývojem sériově vyráběných vozů a vývoj budoucí designové strategie společnosti Mazda. Poslední jmenovaná součást pracovní náplně týmu (kterou je možno shrnout do odpovědi na otázku „Kam směřujeme a co musíme udělat, abychom svého cíle dosáhli?“) je pro obchodní činnost Mazdy klíčová a odráží inovativního ducha, jenž je ve společnosti Mazda pevně zakořeněn. Díky odhodlání zkoušet nové věci se Mazda stala lídrem na poli užitých materiálů a technologií a stále usiluje o výrobu automobilů, které budou více vzrušující, hospodárnější, lehčí a ekologicky šetrnější než jejich předchůdci a zároveň budou dál ukázkami vytříbeného, oduševnělého a elegantního designu. Harmonie mezi požitkem z řízení, šetrností k životnímu prostředí a bezpečnostními požadavky je základem dlouhodobé vize technologického vývoje Mazdy, nazývané „Trvale udržitelný Zoom-Zoom“. Ředitelství divize designu Mazdy v Hirošimě, které je geograficky situováno nejblíže k pokročilým strojírenským a produkčním zařízením Mazdy, se obvykle nejvíce soustředí na design a vývoj sériově vyráběných vozů. Studio v Hirošimě je vybaveno virtuálními zobrazovacími technologiemi, mezi nimiž je i tzv. Power Wall - obří digitální displej pro designérské práce na modelech automobilů v reálné velikosti. V praxi to znamená, že zbylá tři studia se mohou kromě podílu na vývoji sériově vyráběných vozů věnovat i tvorbě konceptů a potřebným výzkumným pracím.
15/31
7- Mazda design - lidé Ikuo Maeda, generální ředitel divize Mazda Design, Mazda Motor Corporation Ikuo Maeda je generálním ředitelem divize designu Mazdy od dubna 2009. Maeda vede globální designérský tým Mazdy a je zodpovědný za celkový design a styling všech automobilů Mazda, stejně jako automobilových konceptů, prototypů a speciálních vozidel Mazda. Čtveřici designérských studií řídí ze svého ústředí v Hirošimě. Pro Mazdu Maeda pracuje již 28 let a s designem má vpravdě globální zkušenosti. V dubnu 1982, po promoci na Technické a textilní univerzitě v Kjótu (obor průmyslový design), nastoupil do Mazdy do oddělení produktového plánování. V roce 1985 se Maeda zabýval pokročilým designem v designérském studiu v Jokohamě. Počínaje rokem 1987 byl na tři roky přidělen k severoamerické pobočce Mazdy, poté vystřídal několik vysokých designérských pozic a v roce 1999 získal místo v designérském studiu automobilky Ford v michiganském Detroitu. Než se stal generálním ředitelem, strávil Maeda téměř deset let v čele Studia designové strategie na světovém ústředí společnosti Mazda v Hirošimě, kde zodpovídal za produkční design. Během této doby byl šéfdesignérem velmi oceňovaných programů Mazda RX-8 a Mazda2 (v Japonsku prodávaná jako Demio). Ikuo Maeda žije v Hirošimě. jeho hlavními zájmy jsou horolezectví a motorsport, v současné době se aktivně účastní závodů cestovních vozů.
16/31
Peter Birtwhistle, Design Manager/šéfdesignér R&D Centra, Mazda Motor Europe
Peter Birtwhistle je hlavou designu evropské sekce Mazdy. Zodpovídá za dozor nad designem, vývoj konceptů a návrhů sériově vyráběných modelů pro Evropu. Sídlí v Evropském výzkumném a vývojovém středisku Mazdy v německém Oberurselu. Birtwhistle vede mezinárodní tým designérů a je zodpovědný za úspěch evropského designérského studia Mazdy v rámci nejnáročnějšího automobilového trhu na světě. Birtwhistle nastoupil do Mazdy jako senior designér v roce 1988, v roce 1990 byl povýšen na šéfdesignéra a evropskou designérskou pobočku společnosti Mazda vede od roku 2000. Před nástupem do Mazdy Birtwhistle pracoval jako asistent šéfdesignéra v Porsche a jako studiový designér v Audi a Vauxhallu. Během více než dvaceti let, které Birtwhistle ve společnosti Mazda strávil, studio v Oberurselu významně přispělo do mnoha programů, a to jak sériově vyráběných vozů, tak automobilových konceptů – např. 323F/Lantis kupé, koncepty pro řadu Xedos, Premacy, poslední generace 323 a 626, první generace Mazdy6, první a druhá generace Mazdy3, třetí generace MX5, Mazda6 MPS, Mazda5 a koncepty Neo-Space, Sassou, Hakaze a Kiyora. Birtwhistle vystudoval automobilový design na Royal College of Art v Londýně. Mezi jeho koníčky patří vaření, cestování, malování, motorsport a rybaření. Rychlý rozhovor Co pro vás znamená „design“? Design je všude a dobrý designér neustále sleduje všechny věci okolo sebe. Je tedy vhodné, aby cokoliv, na co se podíváte, mělo něco do sebe. Nezáleží, na co se koukáte, ale je lepší, když to vypadá atraktivně. O tom ve zkratce design je a designéři mají velkou zodpovědnost. Pro společnosti jako Mazda je to opravdu velmi důležité, protože za námi nestojí slavné dědictví minulosti jako za některými evropskými značkami, přestože v branži působíme už devadesát let. Proto potřebujeme auta, která vypadají dobře! Myslím, že v tom je Mazda velmi úspěšná. Co vás po umělecké stránce nejvíce ovlivnilo? Je zjevné, že mám slabost pro automobily a mám tendenci nechat se dopravními 17/31
prostředky vizuálně ovlivňovat. Miluji historická letadla i moderní tryskáče. Ale také to mohou být lodě; zkrátka mne inspiruje cokoliv mechanického, co se hýbá. Líbí se mi práce Phillipe Starcka. V dnešní době má většina velkých společností tak silná designérská studia, že pro nezávislého designéra je těžké prorazit vlastními silami. Starckovi se to podařilo. Co se týče moderní architektury, líbí se mi práce Normana Fostera či Renzo Piana, tohoto druhu architektů. Renzo Piana si připomínám často, protože navrhl letiště v Osace (kudy často létám cestou do Hirošimy), které vypadá jako obří křídlo letadla, což je velmi příhodné. Jsem Angličan, takže mým oblíbeným vozem je Jaguar E-type. Před časem jsem četl, že Enzo Ferrari o něm prohlásil, že je to nejhezčí auto všech dob. Navrhl ho Malcolm Sayer, expert na aerodynamiku. A šlo spíše o design inspirovaný oblastí letectví, jeho tvary jsou velmi přirozené a přiznaně proudnicové. Byl to prostě přirozeně krásný automobil, jako přírodní výtvor, jako žralok, jako produkt evoluce. Co je pro váš region charakteristické? Naše designérské studio sídlí v oblasti, která patří k nejambicióznějším v automobilové kultuře. Poloha v centru Evropy s sebou pro Mazdu přináší možnost čerpat inspiraci ze všech evropských kultur. Německo bere své automobily velmi vážně. Němci se o auta intenzivně zajímají a automobilový průmysl je široce provázaný se zdejší kulturou. Vzniká tak prostředí, které je automobilům velmi nakloněno. Nedílnou součásti pracovní náplně studia je testování automobilů, k čemuž Německo poskytuje ideální podmínky. Je zde široká škála komunikací, od dálnic až po horské silničky, což je důležité zejména pro testování vozů určených pro evropský trh. A díky blízkosti letiště máme usnadněnou logistiku přesunů modelů a prototypů mezi naším studiem a Hirošimou. Jak byste definoval „japonskost“ Mazda designu? Pod označením Mazda Design se skrývá čilá, efektivní a nebyrokratická společnost, což znamená, že automobily jsou zcela v centru našeho zájmu. Společnost Mazda může i navzdory své velikosti reagovat rychle. Věřím, že tento přístup se v designu automobilů Mazda jasně zrcadlí – naše vozy jsou svou podstatou japonské a svou povahou Mazda. Jak postupujete při tvorbě návrhů nových vozů? Za dobu, co pracuji pro společnost Mazda, jsme podle mého vyvinuli vzhled, který je
18/31
pro Mazdu specifický. Máme některé pevně dané detaily – například pětiúhelníkovou masku či pozici loga. K nim přidáváme klíčové prvky současné designové generace. Nedávno jsme například přejali plynulé linie, inspirované automobilovými koncepty Nagare. Koncepty vyrábíme nejen proto, abychom designéry motivovali, ale abychom je v rámci celé organizace vedli k jednotnému pojetí. To je na začátku procesu vzniku designu zcela zásadní. Navíc podle zadaných specifikací je často dopředu zřejmé, jakým směrem se při tvorbě návrhů budeme ubírat. Podněcuji své designéry, aby podle specifikací nejprve načrtli co možná nejvíce návrhů bočních pohledů. Způsob, kterým automobil vnímáte při pohledu ze strany, je pro stanovení designové rovnováhy klíčový. Jakmile mají designéři jasnou představu o proporcích a vyvážení designu, mohou začít pracovat na detailech. Jak budou vypadat automobily Mazda za 20 let? Budou převažovat nové lehké materiály a celý proces výroby vozu se znatelně změní. Složité díly a sestavy se díky pokročilým materiálům (hlavně plastům) zjednoduší, případně zcela zmizí. Například kola a pneumatiky se mohou stát jedním celkem. Schopnost vytvářet jednolité komponenty s proměnlivou tuhostí může vést ke zjednodušení tlumicích systémů. Zábavní systémy v automobilu budou šířeji propojeny s mobilními zařízeními jeho vlastníka. To vše s sebou přinese velké snížení hmotnosti a úsporu energie. Taková je vize Mazdy. Coby designéři nových konceptů musíme stále sledovat nové možnosti a díky jejich využití chytře řešit budoucí výzvy.
19/31
Derek Jenkins, ředitel designu, Mazda North American Operations
Derek Jenkins je ředitelem designu americké pobočky Mazdy - Mazda North American Operations (MNAO), sídlící ve výzkumném a vývojovém středisku v kalifornském Irvine. V této pozici dohlíží jak na veškerý designový vývoj, včetně exteriérového i interiérového designu, používaných barev, materiálů a příslušenství, tak na celkovou designovou strategii Mazdy v severní Americe. Jenkins je iniciátorem globálních i lokálních produkčních programů, automobilových konceptů i speciálních modelů. S více než 16 lety praxe je Jenkins zkušený designér. Do společnosti Mazda nastoupil přímo ze své předchozí pozice šéfdesignéra Volkswagenu pro severní Ameriku. Před svým angažmá ve Volkswagenu Jenkins strávil osm let ve službách společnosti Audi, kde působil jako vedoucí designér exteriérů a později jako asistent šéfdesignéra. Jenkins pracoval na mnoha automobilových konceptech i sériových vozech včetně Audi A2 a A8 nebo konceptu Volkswagenu Scirocco. Mezi jeho další klíčové počiny patří koncept Volkswagenu Microbus, Volkswagenu Ragster, Volkswagenu T, Volkswagenu GX3 nebo koncepty SEMA, vytvářené v letech 2005 až 2008. Jenkins hrál důležitou roli i v tvorbě designu basketbalových bot Kobe Bryant Signature Adidas. Jenkins získal vysokoškolský titul na Art Center College of Design v kalifornské Pasadeně. Žije v Malibu v Kalifornii. Mezi jeho hlavní zájmy patří surfování, snowboarding, běh, restaurování automobilů a další studium mnoha odvětví umění a designu. Rychlý rozhovor Co pro vás znamená „design“? Klíčovou odpovědností designéra je vytvářet automobily, k nimž si lidé vytvoří citovou vazbu. Pokud určitý design automobilu člověka hluboce zasáhne, může jít o vztah, který vydrží navždy. Proto si lidé často asociují auta s určitými vzpomínkami nebo pozitivními životními zážitky. Tyto vzpomínky mohou utvářet náš vkus a preference po dlouhou dobu a dokonce ovlivňovat naše nákupní chování. Osobně nepochybuji, že takovéto asociace a vzpomínky ovlivnily v dětství i mne a nakonec mne dovedly na 20/31
mou současnou pozici. Design pro mne může být jak příjemný a vzrušující, tak obtížný a náročný. Už kvůli tomu mne práce designéra velmi naplňuje. Co vás po umělecké stránce nejvíce ovlivnilo? Mým nejoblíbenějším automobilovým designérem je Giorgetto Giugiaro. Od konce 60. do konce 70. let byl skutečným inovátorem. Automobily z této doby položily základy moderním proporcím vozů, které jsou používány dodnes. Jako dítě jsem miloval Lamborghini Countach LP400, které dodnes vypadá, jako kdyby přiletělo z jiné planety. Obdivuji i Porsche 911, protože pro někoho může Countach být už lehce za hranicí únosnosti. Můj přístup k designu je ovlivněn i životem v Los Angeles a okolí a Irvine. Jižní Kalifornie je často kritizována za to, že nemá kulturní tradici. Já ale skutečnou kulturu Los Angeles nacházím v kultuře neustálé a neomezované proměny. Je to pro mne velmi inspirativní prostředí, které navíc obsahuje nové a jedinečné ideje. Obzvlášť to platí v oblasti umění, módy, lifestylových trendů, technologií a samozřejmě automobilového průmyslu. A i když to může znít jako klišé, významným a kulturně revolučním vynálezem je pro mne i iPhone. Ostatně i ten byl navržen v Kalifornii. Co je pro váš region charakteristické? V USA je Mazda vnímána jako velmi emotivní a mladá značka. Chápu to jako naši obrovskou výhodu, kterou bychom měli udržovat a dále rozvíjet. Jak byste definoval „japonskost“ Mazda designu? Myslím, že s filozofií „KODO – Duše pohybu“ můžeme posunout emoce i sílu značky Mazda na novou úroveň. Aby se nám to podařilo, musíme oslovovat mladé zákazníky expresivním designem, obohaceným o sofistikované zpracování. Dáme jim tak něco, po čem mohou toužit celý život. Cítím, že pro budoucí úspěch Mazdy v USA bude tento přístup k designu nezbytný. Věřím, že automobily silně odrážejí povahu země, kde vznikly, i lidí, kteří je vytvořili. Nenapadá mě žádná značka, která by lépe než Mazda symbolizovala styl, důvtip, vášeň a oddanost japonské kultuře. Myslím, že Mazda tyto atributy zosobňuje v už několika generacích automobilů a jsem si jist, že pod designérským vedením Ikua Maedy budeme po další generace pokračovat.
21/31
Jak postupujete při tvorbě návrhů nových vozů? Všechny skvělé automobilové designy se odvíjejí od podařených proporcí. Z pohledu designéra je skvělé mít možnost ovlivňovat architekturu automobilu už od samého začátku. Architekturou myslím obecně výšku, šířku, rozvor, velikost a umístění kol – tedy základní proporce vozu. Jakmile jsou tyto údaje dány a designér s nimi může pevně počítat, otevírá se mu široké pole možností pro vlastní design. I z tohoto důvodu vzniká řada odvážných návrhů na bázi sportovních vozů, zatímco automobily s méně přitažlivými proporcemi nejsou pro nové návrhy používány tak často. Jak budou vypadat automobily Mazda za 20 let? Dokážu si představit, že v budoucnu bude Mazda design umožňovat mnohem větší osobní zapojení zákazníka. Stane se tak díky technologickým inovacím, jako je například rychlovýroba, personalizace barevného zpracování, opensourcing či virtuální realita. Zákazníci budou v mnohem těsnějším kontaktu s designéry Mazdy a myslím, že nakonec budou zákazníci i přímo zapojeni do výroby svého osobního vozidla. Citové propojení člověka s jeho autem se tak podle mne dostane na ještě vyšší úroveň.
22/31
Yasushi Nakamuta, šéfdesignér/ředitel, Advance Design Studio, Výzkumné a vývojové středisko Mazdy, Jokohama
Yasushi Nakamuta je šéfdesignér Studia designové strategie v japonské Jokohamě a zodpovídá za pokročilý design a automobilové koncepty. Jeho nejuznávanějším počinem je šéfdesignérská práce na voze Eyuga, představeném na autosalónu NAIAS v roce 2007. Nakamuta se ale od svého příchodu do společnosti v roce 1987 podílel na mnoha z nejvýznamnějších vozidel značky Mazda. V roce 1998 byl šéfdesignérem konceptu Secret Hideout (Tajný úkryt), připravovaného pro tokijský autosalón v roce 2002. O dva roky dříve působil jako šéfdesignér Mazdy2 (v Japonsku prodávané jako Demio), a ještě předtím, v roce 1992, byl šéfdesignérem programů Xedos9/Millenia a Demio/121 Metro. Nakamuta se také v roce 1989 podílel na designu druhé generace MX-5/Roadster, v roce 1987 na designu interiéru vozu Eunos/Xedos6 a také na interiérovém i exteriérovém designu třetí generace RX-7, jednoho z historicky nejúspěšnějších vozů značky Mazda. Mimo Japonsko pracoval ve Studiu pokročilého designu v americké pobočce Mazdy v kalifornském Irvine. Yasushi Nakamuta vystudoval design na Katedře průmyslového designu japonské univerzity Kyushu Sangyo.
Rychlý rozhovor Co pro vás znamená „design“? Design je pro mne směsicí tří prvků: Umění, technologie a obchodu. Nebo, jinak řečeno, je to nově pojaté vyjádření emocí a funkcionality, které vytváří přidanou hodnotu. Tato hodnota je následně zakomponována do výrobků, které souzní se zákazníky.
Co vás po umělecké stránce nejvíce ovlivnilo? Mohla to být krásná židlička, kterou navrhl Sori Yanagi. Má jednoduchý, ale přitom nádherný a funkční tvar, je výborně koncipovaná – a to jak výběrem použitých materiálů, tak způsobem výroby. Cítím, že toto je vzorový průmyslový design.
23/31
Jako dítě jsem byl ohromen vzhledem automobilu Corvair Monza GT. Jeho model jsem dostal od otce, když jsem chodil na základní školu, a tehdy jsem se rozhodl, že budu automobilovým designérem. Bylo to kvůli jeho sportovním, nádherným tvarům a futuristické funkcionalitě, což bylo něco, co jsem do té doby nikdy neviděl.
Co je pro váš region charakteristické? Díky tomu, že Studio pokročilého designu v Jokohamě je umístěno nedaleko Tokia, je pro nás snadné získávat informace o nejnovějších technologiích, majících vztah k IT nebo životnímu prostředí. Stejně tak můžeme sledovat trendy panující mezi mladými lidmi. Je to skvělé, stimulující prostředí, v němž se designérům dobře tvoří.
Jak byste definoval „japonskost“ Mazda designu? „Japonskost“ v designu vnímám jako koncentraci všech předmětů, které souvisí s funkcionalitou a krásou. Síla japonských lidí je ve schopnosti vytvářet designy a tvary, které eliminují nadbytečnou zdobnost a místo toho komunikují krásu a vnitřní duši. Osobně například věřím, že jenom Japonci jsou schopni vyvinout vůz, jakým je MX-5. U prvních MX-5 bylo nutné zbavit se jakýchkoliv zbytečností a vhodně vyjádřit funkcionalitu auta coby součást designu. U třetí generace MX-5, za kterou jsem zodpovídal já, jsme sice přidali mnoho nových prvků, ale navrhli jsme automobil tak, aby fyzické funkcionality vozu nebyly zjevné. Při návrhu tohoto modelu jsem se zaměřil právě na koncept „japonskosti“ – a kdybych to byl neudělal, mohl být finální design mohutnější a okázalejší. Myslím ale, že MX-5 byla tak dobře přijata právě díky tomu, že byla vyrobena s ohledem na „japonskost“. V kultuře mladých lidí lze nalézt ještě jeden další typ „japonskosti“. Věřím, že komiksy manga a kreslené anime se vyskytují pouze v japonské kultuře. Miluji manga komiksy, čtu je každý den a skutečně se dokážu vcítit do neuvěřitelných příběhů, zobrazujících roboty a další futuristická témata. Naprosto rozumím tomu, proč jsou mezi mladými lidmi tak populární.
Jak postupujete při tvorbě návrhů nových vozů? Když mám navrhnout úplně nový automobil, nejprve ho nakreslím. Někdy už při kreslení vznikne tvar automobilu. O některých tvarech přemýšlím, některé se mi líbí, jiné se rozhodnu vyloučit – vše se děje podvědomě. Když jsem zapojen do projektu, hledám vizualizace, kterými bych se inspiroval. Když jsme například vytvářeli třetí generaci MX-5, hledal jsem vizualizace, které by odpovídaly klíčovým slovům „přátelský“ a „fanoušek“. A nešlo o obrázky aut; spíše to byly lidské tváře a různé další věci. Zkoumal jsem, proč určitá tvář vypadá přátelsky. Může to být dáno měkkostí výrazu na oné tváři, může to být
24/31
díky sklopeným očím. Přemýšlel jsem o prvcích, které vystupovaly z tohoto obrazu. Je to barva? Je to světlo? Je to tvar? Přemýšlím o těchto věcech, vybuduji si jistou představu a začnu s kreslením. Nevím proč, ale když vycházím z obrazu tváře, začínám i automobil kreslit od čelní masky. Když kreslím boční proporce pro MX-5 – přičemž jsem si představoval redukci hmotnosti, založenou na pocitu hbitosti – vynořil se mi obraz něčeho třepotajícího se. Posléze mě napadla vizualizace listu a celkový obraz jsem o ni rozšířil. Jsem ten typ designéra, který rozvíjí své představy použitím vizuálního materiálu.
Jak budou vypadat automobily Mazda za 20 let? Myslím, že automobily budou výrazně odlišné. Bude pokračovat vývoj elektropohonů, šetrných k životnímu prostředí. Současně dojde k obrovskému rozvoji v IT, aby bylo možné zabudovat do automobilů úžasné nové informační systémy. Odlišný bude i způsob, jakým jsou auta vyráběna. Výroba bude jednodušší a ačkoliv se podstata automobilu nezmění, představuji si, že Mazda bude dál produkovat vozy, které budou vybaveny nejmodernějšími technologiemi a v nichž lidé stále budou nacházet zalíbení.
25/31
8- Mazda Design očima nezávislých odborníků „Obdivuji práci, kterou před několika lety v Japonsku odvedl tým pokročilého designu Mazdy. Bylo to velmi důležité pro otevření diskuse mezi automobilovými designéry o površích a texturách, stejně jako pro přidání specifické japonské originality do našeho slovníku vizuálních pojmů.“ – Chris Bangle, Chris Bangle Associates „Koncepční automobily Mazda jsou inspirací pro všechny designéry. Obzvlášť oceňuji čerstvou, moderní japonskou výrazovou formu s plynulými liniemi a smyslnými křivkami. V současné době (lidé z Mazdy) přeměňují tyto krásné automobilové koncepty v realitu sériové výroby.“ – Michael Robinson, výkonný ředitel pro značky a design, Stile Bertone S.p.A. „Mazda se drží své filozofie Zoom-Zoom od začátku tisíciletí. Téma se úspěšně vyvinulo do druhé generace, tedy Mazdy3 a Mazdy6, stejně jako do faceliftu Mazdy2 a MX-5. Značka Mazda pro mne symbolizuje obrovskou jízdní dynamiku a luxusní styl ve spojení s cenovou dostupností a zábavou.“ – Tom Matano, výkonný ředitel pro průmyslový design, Academy of Art University, San Francisco
26/31
9- HISTORIE: 50 let designu automobilů Mazda SÉRIOVĚ VYRÁBĚNÉ AUTOMOBILY R360 Coupe (1960) R360 Coupe bylo prvním osobním automobilem značky Mazda. Jeho kabina s uspořádáním 2+2 byla uzavřena do stylové a funkční podoby kupé, které představovalo vrchol japonského automobilového designu. Auto bylo kombinací přitažlivého designu a dostupné ceny, a to v době, kdy představa vlastního automobilu byla pro mnohé lidi stále ještě vzdáleným snem. Ihned po zahájení prodeje se vůz stal velkým hitem. Model R360 Coupe představuje novou kapitolu historie – nejen historie Mazdy, ale i historie osobních automobilů v Japonsku. Luce 1500 (1966) Designéři společnosti Mazda přejali původní Bertoneho design z Itálie a obohatili ho o unikátní esenci Mazdy. Pro Luce 1500 byl typický takzvaný „A-styl“, nazvaný podle tvaru a sklonu trojice sloupků. Tento moderní a elegantní design byl na svou dobu jedinečný a značně převyšoval vizuální úroveň ostatních tehdejších japonských automobilů. Jméno Luce je ve skutečnosti italským výrazem pro světlo nebo záři. Cosmo Sport 110S (1967) Cosmo Sport, první masově vyráběný vůz s dvourotorovým rotačním motorem, byl slavnostně představen na autosalónu v Tokiu v říjnu 1963. Po intenzivním testování začala jeho výroba v roce 1967. Tsuneji Matsuda, tehdejší prezident společnosti Mazda, fascinoval všechny přihlížející, když do dějiště autosalónu dorazil v prototypu. Cosmo Sport v sobě kombinoval velkorysé, futuristické proporce, skvělé jízdní vlastnosti a zcela potvrzoval rčení „je to spíše jako let než jako jízda autem“. Luce Rotary Coupe (1969) Luce Rotary Coupe vzniklo spojením karosérie kupé s pevnou střechou a nového exkluzivního rotačního motoru 2 x 655 cm3. Výkon vozu činil 93 KW, což dostačovalo k maximální rychlosti 190 km/h. Aby byly kompaktní rozměry rotačního motoru využita co nejlépe, dostal vůz pohon předních kol. RX-7 (1978) Ihned po zahájení prodeje získal model Savanna RX-7 uznání po celém světě. Jistě to bylo dáno vzhledem – vůz byl nízký a ostrý, což vyplývalo z umístění motoru vpředu, ale až za osou
27/31
kol; aerodynamicky optimalizovaná karoserie měla klínovitý tvar a charakteristické zadní prosklení. Model byl extrémně úspěšný v automobilových závodech, v rámci amerického seriálu IMSA získal 100 vítězství. I ve srovnání s konkurenčními vozy Porsche 911 a Nissan Fairlady 240Z bylo množství dosažených úspěchů RX-7 bezprecedentní. Cosmo (929) Coupe (1981) Výroba druhé generace modelu Cosmo začala v roce 1981. Šlo o první vůz na světě s turbodmychadlem přeplňovaným rotačním motorem. V zájmu optimalizace aerodynamických vlastností byl automobil opatřen čtyřbodovými vyklápěcími světlomety, nízkou kapotou a úzkou maskou chladiče. Součinitel čelního odporu tohoto dvoudveřového kupé činil pouze 0,32, což byl v dané době nejlepší výsledek mezi všemi sériovými automobily na světě. MX-5 (1989) Prodej modelu MX-5 začal v USA na jaře 1989. Už od zahájení prodeje překonával zájem zákazníků všechna očekávání. Popularita Roadsteru nebyla úspěchem jen pro Mazdu; také přiměla další výrobce automobilů z celého světa, aby zahájili výrobu sportovních kabrioletů. Během 70. let lehké sportovní vozy takřka vymizely, a model MX-5 se při znovuzrození tohoto segmentu na konci 20. století stal nejsilnějším hráčem. Carol (1989) Minimalistický formát mikrovozu Carol byl zkombinován s roztomilým a přitažlivým designem původní Carol z roku 1962. Široké spektrum variací včetně přeplňované verze či modelu s plátěnou střechou získalo tomuto automobilu množství fanoušků. RX-7 (1991) Třetí generace RX-7 (FD) zaznamenala skokový nárůst výkonu – a také se stala ztělesněním rozsáhlé redukce hmotnosti, prováděné podle „gramové strategie“. Model zároveň získal svůdný a lákavý styl, založený na konceptu „Kráska a zvíře“. Předchozí dvě generace RX-7 vybudovaly tomuto modelu silnou pověst velmi výkonného a přitom dostupného sportovního vozu. Xedos6 (1992) Automobil byl vyvíjen podle hesla „Lasting Value“ – trvalá hodnota; hodnota, která nikdy nevymizí. Hlavní důraz byl kladen na mimořádnou kvalitu a sofistikovanost. V anketě čtenářů německého časopisu Auto Motor und Sport získal Xedos6 ocenění Nejlepší světový automobil roku 1993 ve střední třídě.
28/31
323F (1993) 323F, jež by díky svému přikrčenému tvaru mohla být přirovnána ke sprinterovi připravenému na start, se na trhu objevila s do té doby nejmenším (2,0 l) šestiválcovým motorem ze všech sériově vyráběných osobních aut na světě. Byl to sportovní kompaktní vůz se skvělými jízdními vlastnostmi, výjimečným tvarem a vynikajícími bezpečnostními prvky. Mazda jej označovala jako „čtyřdveřové kupé“. Mazda6 (2002) Mazda6 stála na počátku úspěšného příběhu Zoom-Zoom, nové generace vozů Mazda. Moderní, sportovní a dynamický vůz byl pro Mazdu předělovým momentem a stal se ztělesněním nové image vozů Mazda. Zákazníky z celého světa sváděla agresivně pojatá přední i zadní světla, napjaté linie a sportovní kokpit, ať už se rozhodovali pro koupi kterékoliv ze tří karosářských variant. RX-8 (2003) Při uvedení na trh v roce 2003 představovala Mazda RX-8 strhující evoluci sportovního vozu s rotačním motorem, což je koncepce, ve které Mazda pokračuje jako jediná na světě. Její dynamický a sportovní design, unikátně řešené otevírání dveří a prostor pro čtyři cestující spolu s ekologičtějším a kompaktnějším rotačním motorem RENESIS z ní udělaly celosvětový hit v segmentu sportovních automobilů. Mazda3 (2003) Druhý model v řadě Zoom-Zoom. Mazda3 byla nástupcem velmi úspěšné řady 323 a do segmentu kompaktních vozů vnesla díky dynamickému a atletickému designu hatchbacku i sedanu svěží vzhled. Řešení kokpitu bylo perfektní pro pocit sportovní jízdy. O několik let později doplnila nabídku také sportovní verze MPS, která se s maximální rychlostí 250 km/h stala nejrychlejším vozem značky Mazda všech dob. CX-7 (2006) Mazda CX-7 je crossover, v němž se vysoký výkon (191 kW) a sportovní design snoubí s všestranností a komfortem vozů SUV. Silueta CX-7 nezapře, že vůz vznikl vývojem konceptu MX-Crossport (představen na autosalónu v Detroitu v roce 2005). Tvarům automobilu dominuje agresivní sklon čelního skla (v úhlu 66°, což je více než na mnoha sportovních vozech). Agresivní vzezření je ještě zdůrazněno klenutou linií střechy, dramatickým profilem pontonu a mohutnými blatníky, kryjícími osmnáctipalcová kola z lehkých slitin.
29/31
Mazda2 (2007) Mazda2 z roku 2007 váží o 100 kg méně než její předchůdce – ukončila tak trend směřování ke stále větším a těžším automobilům. Jde o revoluci, která vedla ke snížení spotřeby a emisí CO2, lepším dynamice a živější ovladatelnosti. Dynamický design vozu odráží tyto kvality a spolu s mnoha dalšími přednostmi vynesl modelu Mazda2 titul Světové auto roku 2008. Mazda5 (2010) Zcela nová Mazda5 ještě vylepšuje vítězný recept svého předchůdce. Vzhled jejího exteriéru vybočuje z řady vesměs „krabicových“ vozů v segmentu C-MAV. Poprvé byly na sériově vyráběném voze uplatněny designové elementy Nagare. Co do funkčnosti tento model těží z dvojice zadních posuvných dveří, velkorysé nabídky prostoru pro sedm cestujících a nepřekonatelné flexibility rozložení sedadel (systém Karakuri). V modelu Mazda5 se představují i zcela nové pohonné jednotky včetně 2.0 DISI s unikátním stop-start systémem Mazdy, nazývaným istop.
KONCEPČNÍ AUTOMOBILY RX-500 (1970) RX-500 byl prvním z konceptů značky Mazda, který počítal s použitím rotačního motoru. Pojmenován byl na počest 50. výročí založení Mazdy a poprvé byl představen na tokijském autosalónu v roce 1970. Díky maximální rychlosti přes 200 km/h, nahoru otevíratelným dveřím a zadním svítilnám v odstínech zelené, žluté a červené získal inovativní koncept pozornost široké veřejnosti. RX-01 (1995) RX-01 se poprvé představila na tokijském autosalónu v roce 1995 a rovněž byla vybavena rotačním motorem. Unikátní tvar modelu s krátkými a širokými proporcemi vyplýval z umístění pohonné jednotky. Ta disponovala systémem mazání se suchou vanou. Karoserie se vyznačovala extrémně zkosenou přídí a aerodynamickým křídlem. RX-EVOLVE (1999) Koncepční předobraz RX-8, ohlášený na tokijském autosalónu v roce 1999, byl zcela nový čtyřsedadlový sportovní automobil vybavený novou evolucí rotačního motoru RENESIS. Už v té době se model pyšnil zdařilým designem, ale šéfdesignér RX-8 Ikuo Maeda se rozhodl pro potřeby sériové výroby pracovat na dalších vylepšeních, aby design působil ještě dynamičtějším dojmem. MX-Sport Tourer (2001)
30/31
MX-Sport Tourer, představený v roce 2001 na ženevském autosalónu, byl vybaven párem dveřmi a lamelovou střechou, skládanou na způsob akordeonu. Koncept dosáhl rovnováhy mezi všestranností kombi a dynamickým designem sportovního vozu. Interiér disponoval zadními sedadly, která bylo možno sklopit jediným stiskem elektromagnetického spínače, a rozměrným zavazadlovým prostorem. Koncept nakonec vedl až k zavedení systému sklápění sedadel Karakuri, použitém v modelech Mazda6 a Mazda5. Nagare (2006) Koncept Nagare dal své jméno sérii dalších automobilových konceptů, inspirovaných přírodou. V době jeho vzniku designéři Mazdy jednoduše zkoumali potenciál výrazu různých povrchů a proporcí automobilu. Nejpůsobivější součástí čtyřmístného konceptu byly dvoje dlouhé, nahoru a dopředu se otevírající dveře. Díky středovému umístění sedadla řidiče a zadním sedadlům rozmístěným jako ve společenské místnosti dokázal koncept Nagare propojit jízdní dynamiku a praktický interiér do jednoho inovativního celku. Taiki (2007) Nejfuturističtější ze všech konceptů řady Nagare. Taiki je sportovní vůz, navržený pro trvale udržitelnou společnost. Zkoumá potenciál snižování hmotnosti a aerodynamických technologií pro úsporu paliva a snížení emisí CO2. Inspiraci čerpá ze zemské atmosféry. Nízké a protáhlé kupé s motorem vpředu, pohonem zadních kol, krátkými převisy a prosklenou kabinou bylo navrženo tak, aby každým svým prvkem vizuálně vyjadřovalo proudění vzduchu – plochami karoserie, komplikovaně tvarovanými blatníky i zádí ve tvaru křídla. Furai (2008) Koncept Mazda Furai (japonský výraz pro „zvuk větru“) se poprvé představil v roce 2008 v USA. Vznikl v designérském studiu v kalifornském Irvine, aby rozostřil hranici mezi běžným automobilem a automobilem závodním. Cílem bylo vytvořit skutečně funkční závodní vůz. Proudnicové linie v duchu Nagare zde opravdu zlepšují aerodynamické vlastnosti vozidla, protože usměrňují obtékání vzduchu okolo karoserie. Třírotorový rotační motor spaluje etanol a vyvine nejvyšší výkon 331 kW v 9000 ot./min.
31/31
