Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna
Osnova: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)
Život a vzdělání Kariéra Sociologie Maxe Webera Weberova chápající sociologie Cíl sociologického zkoumání Ideální typ Sociologické teorie -Teorie moci -Teorie byrokracie -Racionalizace, protestantismus a kapitalismus -Stratifikace -Teorie jednání 8) Závěr
1) Život a vzdělání • Max Weber se narodil 21.4. 1864 v německém Erfurtu jako nejstarší ze sedmi dětí vysoce postaveného politika a úředníka Maxe Webera, který si dostatečně užíval života, a jeho zbožné a asketické ženy Helene Fallenstein.
1) Život a vzdělání • V roce 1882 ukončil středoškolské vzdělání a začal studovat práva, historii, filosofii a ekonomii na Heidelberské univerzitě. Po třech semestrech studia odešel na rok do armády. Ve studiích pokračoval v roce 1884 v Berlíně. • Advokátní zkoušky složil v roce 1886. • Po studiu pracoval jako učitel ekonomie na univerzitě ve Freiburgu a v roce 1896 se vrátil na univerzitu Heidelbergu jako profesor. • Po smrti otce se Max zhroutil, trpěl depresí, úzkostí a nespavostí, což mu znemožnilo pokračovat v práci. • Do práce se vrátil v roce 1903, kdy se stal redaktorem významného časopisu o společenských vědách.
Heidelberská univerzita
2) Kariéra • V roce 1904 byl pozván do St. Louis na přednášku kongresu o vědě a umění. Amerika na něj působila jako země zproštěná morálky a odtržená od náboženství. To vedlo k napsání jednoho z nejproslulejších děl Protestanská etika a duch kapitalismu, kde ze zabývá myšlenkou přímého vztahu mezi vznikem kapitalismu a náboženstvím. • Weber začal nejdříve se studiem šesti velkých světových náboženství (konfucianismu, hinduismu, buddhismu, křesťanství, islámu a judaismu). Na základě jejich analýz došel k závěru, že kapitalismus se ve východní kultuře nemohl rozvinout, jelikož mu v tom bránily tamější náboženské systémy. Tato východní náboženství totiž dávala do popředí jiné hodnoty než v západních zemích. • V roce 1910 spoluzaložil Německou sociologickou společnost. • V roce 1920 začal pracovat na díle Ekonomika a společnost, které už nedokončil, protože zemřel 4.6.1920 na španělskou chřipku v Mnichově. • Dílo bylo nakonec dokončeno jeho manželkou a publikováno v roce 1922.
Dílo: Protestanská etika a duch kapitalismu
Manželé Weberovi: Marianne a Max
Výzkum
• Weber provedl zkoumání pracovních podmínek v zemědělství ve východní Evropě. • Spojil zde statistická data, přímé pozorování a teoretická východiska. • Zaměřil se na rostoucí individualismus zemědělských dělníků. Ti preferovali nejistý městský život s možností ztráty příjmu před životem a prací na venkově. • Zmapoval tak rostoucí urbanizaci a industrializaci ve střední Evropě (Weberovými slovy ‘na východ od Labe’).
3) Sociologie Maxe Webera • Weber je často považován za zakladatele moderní sociologie, neboť: a) předložil ucelenou filosofii sociální vědy vymezující systematický rámec sociologického přístupu a stanovující základní problémy sociologie; b) na základě empirického zkoumání moderní společnosti identifikoval řadu klíčových témat, která se stala ústředními tématy dalších sociologických diskusí; c) v nejrůznějších tematických oblastech zachytil základní charakteristiky moderní industriální společnosti (např. úvahy o byrokracii).
4) Weberova chápající sociologie • Weber je zakladatelem významného sociologického směru tzv. chápající sociologie. – Ta usiluje o poznání subjektivního smyslu sociálního jednání, které je posuzováno v konkrétních významových souvislostech. – Aktéry subjektivního smyslu vedly k danému jednání, nebo jež byly tímto jednáním vytvořeny (i neuvědoměle). • Weberova chápající sociologie dala vzniknout celému intrepretativnímu paradigmatu, nebo-li souhrnu základních domněnek, předpokladů a představ dané skupiny vědců. • Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů.
5) Cíl sociologického zkoumání
• Dle Webera je úkolem sociologie popis a výklad sociálních jevů. • Výkladem Weber myslí porozumění motivům jednání, nekauzální vysvětlení jako u přírodních jevů.
6) Ideální typ
• Akty lidského a společenského jednání jsou jedinečné, ale nejsou nesmyslné. Jsou mnohotvárné, mnohosmyslné, ale ne absolutně libovolné. Je v nich směřování k lidským účelům a jistým hodnotám. Právě proto je lze srozumitelně vysvětlit. • Ke zpřehlednění těchto jedinečných a rozmanitých jevů konstruuje Max Weber tzv. ideální typ – výchozí technika pro sociologickou analýzu. • Jedná se o teoretický model, v jehož podobě jsou spojeny a vyostřeny ty charakteristiky a rysy, které nejvíce určují funkčnost a zabarvení daného prostředí či události. Jde tedy o myšlenkový obraz, o utopii, která neexistuje sama o sobě v realitě.
6) Ideální typ • Ideální typ je očištěný myšlenkový obraz sociální reality který: a) nemá zobrazovat empirickou realitu; b) ve skutečnosti neexistuje; c) důležitou roli zde hraje imaginace a fantazie.
• Pojetí ideálního typu a) konkrétní – v určitém období a v určité oblasti (ideální typ města Západu) b) obecné – prvky sociální reality (ideální typ byrokracie) c) abstraktní – určitý typ chování (ideální typ homo oecconomicus)
7) Sociologické teorie – teorie moci • Dle Webera mít moc znamená mít možnost přimět někoho, aby něco udělal proti vlastní vůli. • Weber zavádí pojem panství, kterým rozumí moc založenou na pocitu závaznosti vůči autoritě.
• Rozlišuje tři druhy panství dle typu autority: a) tradiční, odvozující autoritu z tradice a neporušitelnosti poměrů; b) charizmatické, založené na osobní autoritě pána a víře v jeho neobyčejné schopnosti; c) legálně racionální, odvozující autoritu od přijatých neosobních pravidel.
7) Sociologické teorie – teorie byrokracie • Weber se zabývá byrokracií jako racionálním způsobem řízení velkých organizací. • Konstruuje ji jako ideální typ.
• Charakteristickými rysy byrokracie jako ideálního typu jsou: a) b) c) d)
rozhodování dle obecných a neosobních pravidel; stanovení pevných kompetencí jednotlivých úředníků; hierarchická struktura rozhodování; odborně školený personál, který je vzhledem v zaměstnaneckém poměru.
k organizaci
• Byrokracií se zabývá ve svém díle Hospodářství a společnost. Ukazuje byrokracii jako neutrální sílu mezi politikou s hospodářskými zájmy.
7) Sociologické teorie - Racionalizace, protestantismus a kapitalismus • Weber považoval racionalizaci za základní trend vývoje západní kapitalistické společnosti. • Racionalizace je proces, který podřizuje všechny oblasti vztahů mezi lidmi bilancování a administraci. • Zdrojem racionalizace v západních společnostech je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla protestantská etika. Protestantismus nebyl přímou příčinou kapitalismu, ale poskytl kulturu, která kladla důraz na individualismus, usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se na sebe a především odložené spotřeby. • Kapitalismus je ekonomický systém založený na maximálním využití zdrojů, soukromého vlastnictví a volného trhu.
7) Sociologické teorie - stratifikace • Stratifikační hierarchie společenském žebříčku.
je
určena
dle
statusu-místa
člověka
ve
• společnost je rozvrstvena (stratifikována) na horní, střední a dolní vrstvu podle mnoha kritérií: a) objektivní kritéria – příjem, majetek, složitost práce, dosažené vzdělání, bydlení; b) subjektivní kritéria – sebezařazení, prestiž. • Ve stratifikované společnosti mezi sebou jednotlivá kritéria mají souvislost: větší vzdělání -> složitost práce -> víc peněz -> větší podíl na moci.
7) Sociologické teorie – teorie jednání • Východiskem Weberovy analýzy společenského života je pojem sociálního jednání. • Jednání je motivované chování aktérů. Cílem jeho sociologie má být pochopení motivace aktérů k danému jednání.
• Weber vytvořil typologii jednání. Rozlišuje tyto ideální typy jednání: a) jednání tradiční (motivováno tradicí); b) jednání afektivní (motivováno vášní); c) hodnotově racionální jednání (na základě etických, estetických či náboženských motivů); d) účelově racionální jednání (orientované na cíl).
8) Závěr
• • • •
Max Weber byl německý sociolog a ekonom. Bývá zařazen mezi tzv. otce zakladatele sociologie. Weberovy spisy pomohly tvořit základ moderní sociologie. Jeho vliv působí v sociologii, politice (moci), náboženství a ekonomice. • Weberovým cílem sociologie je porozumět významu jednání na základě budování ideálních typů jednání a jejich srovnávání.
Použité zdroje • • • • • •
http://www.biography.com/people/max-weber-9526066 http://www.sociosite.net/topics/weber.php http://cs.wikipedia.org/wiki/Max_Weber http://en.wikipedia.org/wiki/Max_Weber http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=111&lst=108 http://www.dejinysociologie.cz/max-weber/
Otázky? Děkujeme za pozornost!
