Materiál pro jednání RM dne

Materiál pro jednání RM dne 28.06.2010

Název:

Doplněk č. 1 k závěrečné zprávě "Geologické a hydrogeologické posouzení lokality Hůrka a hodnocení rizika včetně posouzení způsobů ukládání sedimentu vzhledem k jeho geomechanickým vlastnostem a jejich případným změnám v čase"

Předkládá:

Ing. Jan Fišer, vedoucí odboru ŽP

Zpracoval:

Ing. Jan Fišer, vedoucí odboru ŽP

Důvodová zpráva: Na jednání RM dne 17.5.2010 byla předložena závěrečná zpráva, která posoudila rizika spojená s uložením sedimentu z rybníka Jordán do pískovny Hůrka. Tato zpráva byla zveřejněna na webových stránkách města Tábora. Zprávu posoudil RNDr. Jiří Čížek, který je oprávněn k hodnocení rizik dle vyhl. 298/2005 Sb. na základě objednávky občanského sdružení Za zdravou Planou a své vyjádření zaslal jak městu Tábor, tak i zpracovateli zprávy. Vzhledem k legislativním nejasnostem mezi předpisy v oblasti odpadového hospodářství a báňské činnosti bylo svoláno jednání mezi zástupci Krajského úřadu Jihočeského kraje, společnosti Českomoravský štěrk a.s., RNDr. Jiřím Čížkem a zástupci společnosti DEKONTA, a.s. Na jednání byli pozváni i zástupci Českého báňského úřadu, kteří se však nedostavili a nezaslali žádné stanovisko. Z uvedeného jednání vyplynulo, že zpráva je zpracována z hlediska odpadové legislativy v souladu s požadavky, z hlediska legislativy báňské jsou zde určité formální nedostatky v oblasti popisu vlivů na okolí a provozních požadavků, kdy jsou uváděny pouze odkazy bez konkrétních údajů. Na základě uvedeného jednání proto DEKONTA, a.s. zpracovala Doplněk č. 1, kde jsou odkazy konkretizovány a popsány některé činnosti s tím, že činnosti související s provozním řádem bude muset dopracovat provozovatel pískovny Hůrka v rámci nového provozního řádu. Tento doplněk je předkládán RM k seznámení a je navrženo jeho zveřejnění na webových stránkách města.

Návrh usnesení:

RM Tábora : 1. b e r e n a v ě d o m í Doplněk č. 1 k závěrečné zprávě "Geologické a hydrogeologické posouzení lokality Hůrka a hodnocení rizika, včetně posouzení způsobů ukládání sedimentu vzhledem k jeho geomechanickým vlastnostem a jejich případným změnám v čase" 2. u k l á d á odboru životního prostředí zveřejnit Doplněk č. 1 na webových stránkách města Tábora nejpozději do 30. 6. 2010.

Seznam příloh: Geologické a hydrogelologické posouzení lokality Hůrka a hodnocení rizika včetně posouzení způsobů ukládání sedimentu vzhledem k jeho geomechanickým vlastnostem a jejich případným změnám v čase - Doplněk č. 1

................................................

V Táboře dne 16.06.2010

Přílohy:

Geologické a hydrogeologické posouzení lokality Hůrka a hodnocení rizika včetně posouzení způsobů ukládání sedimentu vzhledem k jeho geomechanickým vlastnostem a jejich případným změnám v čase

Doplněk č. 1

červen 2010

Geologické a hydrogeologické posouzení lokality Hůrka – Doplněk č. 1

2

Obsah Úvod ...................................................................................................................................................... 4 Bod č. 1 – Provozní fáze ukládání sedimentu .................................................................................... 5 Bod č. 2 – Vlivy na půdu, na okolí, na další těžbu, na ochranná pásma vysokého napětí apod. .. 5 Bod č. 3 – Stanovování a interpretace analýz AOX a EOX.............................................................. 6 Bod č. 4 – Srážko - odtokové poměry lokality, nakládání s vodou z atmosférických srážek, úpravy terénu ....................................................................................................................................... 7


3

Úvod Na základě provedeného shrnutí výsledků geologického a hydrogeologického posouzení lokality Hůrky a zhodnocení z hlediska správnosti interpretace zjištěných skutečností včetně kompletnosti zprávy vůči legislativním požadavkům uvedených v oponentním vyjádření zpracovaném RNDr. Jiřím Čížkem, byl vypracován tento „Doplněk č. 1“ k závěrečné zprávě z května roku 2010. Ze závěru zhodnocení zprávy oponentního posudku RNDr. Čížka vyplynuly požadavky k doplnění některých částí zprávy o podrobnější informace a zhodnocení, které budou doplněny k závěrečné zprávě formou tohoto doplňku. Jednotlivé požadavky na doplnění a upřesnění, plynoucí z oponentního posudku, lze shrnout do jednotlivých tematických bodů tak, jak je uvedeno níže: 1) Provozní fáze ukládání sedimentu – technologický postup (postupy ukládání, prostorové změny materiálu po uložení apod.). 2) Vlivy na půdu, na okolí, na další těžbu, na ochranná pásma vysokého napětí apod. 3) Poznámky k problematice stanovování a interpretace analýz AOX a EOX 4) Srážko-odtokové poměry lokality, nakládání s vodou z atmosférických srážek. Závěrečná zpráva z hodnocení lokality Hůrka byla provedena dle zadání objednatele znějící „Geologické a hydrogeologické posouzení lokality Hůrka a hodnocení rizika dle přílohy č.11 odst.2 písm. d) vyhlášky č.294/2005, včetně posouzení způsobů ukládání sedimentu vzhledem k jeho geomechanickým vlastnostem a jejich případným změnám v čase”. Zpracování zprávy bylo provedeno ve shodě s předmětem zakázky a s doplněním obsahových částí dle vyhlášky 299/2005 Sb.. Struktura osnovy závěrečné zprávy z hodnocení lokality Hůrka byla zvolena s ohledem na jednotlivé požadavky uvedených v příslušené smlouvě o dílo (definice předmětu zakázky) a rovněž z důvodu přehlednosti provedených prací a následných hodnocení. Obsahové části vyhlášky 299/2005 Sb. jsou v závěrečné zprávě z hodnocení lokality Hůrka obsaženy v následujících kapitolách této zprávy: Obsahová část 1. geologické hodnocení, 2. geomechanické hodnocení, 3. hydrogeologické hodnocení, 4. geochemické hodnocení, 5. hodnocení vlivu na zdraví lidí a složky životního prostředí, 6. hodnocení provozní fáze, 7. hodnocení z dlouhodobého hlediska, 8. hodnocení vlivu přijímacích povrchových zařízení

Část zprávy Kap. 1.2.2, 1.2.4, 1.3.1 Kap. 1.3 Kap. 1.2.3, 2.3 Kap. 2 Kap. 3 Kap. 3.3, 2.3 Kap. 2.3, 3.2 3.3 Kap.3.3

Závěry z hodnocení lokality jsou uvedeny v kapitole č. 4.


4

Bod č. 1 – Provozní fáze ukládání sedimentu Posuzovaný ukládaný materiál – sediment z rybníka Jordán bude ukládán do jižního vytěženého bloku zásob (do jeho východní části) o kapacitě přibližně 350 000 m3. Na současné dno vytěženého bloku, které představují dobře únosné a málo stlačitelné zeminy a horniny, bude vytvořeno podloží pro uložení sedimentu ve výšce cca 1,5 m z inertních zemin z dálnice (materiál ukládaný v rámci rekultivace do prostoru pískovny Hůrka) tak, aby podloží bylo stabilní a pojezdné mechanizací. Na toto připravené podloží bude následně ukládán sediment z rybníka Jordán, a to od severní strany zahloubení, kde bude materiál dovezený nákladními vozidly vykládán směrem k jihu. Ukládaný sediment bude přihrnován a kypován (přehrnován) buldozerem. Sediment bude takto uložen do vrstvy cca 2 metry vysoké, poté bude překryt vrstvou inertní zeminy (cca 1 m) a následně na tuto vrstvu bude dále ukládána další vrstva sedimentu, která bude následně překryta finální vrstvou inertní zeminy a humusové zeminy, tvarovanou dle navrženého konečného stavu po rekultivaci. Tímto postupem by měla být požadovaná kapacita sedimentu 250 000 m3 splněna. Vzhledem ke skutečnosti, že navážený sediment bude ukládán do zahloubených prostor, jejichž svahy jsou v současnosti již vyspádovány a připraveny k dalšímu ukládání materiálu, nebude hrozit jeho rozliv do okolního prostoru. V konečné fázi bude sediment opět překryt vrstvou inertní zeminy v mocnosti 2 – 3 m a terén bude upraven na niveletu stanovenou provozním řádem (plánem rekultivace). Sediment bude do prostoru pískovny Hůrka dovážen v rypném stavu (projekt odtěžby a převozu sedimentu je řešen v samostatné studii uložené na MU Tábor), při ukládání do prostoru pískovny pak bude sediment hutněn apod. (viz text výše). Při tomto postupu ukládání sedimentu se nepředpokládají žádné významné objemové změny uloženého sedimentu (sedání). Podrobnosti ohledně provozní zpracovávaném provozním řádu.

fáze

ukládání

sedimentu

budou

uvedeny

v nově

Protože schválený provozní řád zařízení k využívání odpadů a havarijní plán provozovny Planá neobsahuje žádný postup pro řešení možné havárie při nakládání s odpady, je nutné toto doplnit provozovatelem a následně požádat příslušný orgán státní správy o schválení a vydání nového správního rozhodnutí. Předmětná studie geologického a hydrogeologického posouzení, zahrnující hodnocení rizik a posouzení ukládání sedimentů, nemůže toto suplovat.

Bod č. 2 – Vlivy na půdu, na okolí, na další těžbu, na ochranná pásma vysokého napětí apod. Vlivy na půdu Záměr rekultivace vytěženého dobývacího prostoru Hůrka nevyžaduje zábor pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu ani pozemků plnících funkci lesa. V minulosti byla plocha tvořena lesním porostem, který byl v rámci těžby materiálu postupně odstraňován. Záměrem rekultivace území je navrátit tyto plochy do přírodní podoby, tj. opět zde založit lesní porost a vodní plochu vzniklou zatopením těžených ploch (jezero v severovýchodní blokovém poli). Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V současné době probíhá těžba v severovýchodním bloku dobývacího prostoru. Těžba je prováděna dle platného POPD, v jižním bloku byla již těžba ukončena a v severovýchodním Geologické a hydrogeologické posouzení lokality Hůrka – Doplněk č. 1

5

bloku bude těžba ukončena v roce 2012. Těžená surovina – štěrkopísky jsou využívány především ve stavebnictví. Samotný proces těžby v pískovně můžeme označit za činnost, která má nevratný vliv na horninové prostředí, přičemž získává přírodní zdroje pro navazující antropogenní činnost. Uvedený nevratný proces je možno do určité míry eliminovat prováděním rekultivační činnosti a zapojováním vytěžených lomů do životního prostředí. Provozování zařízení na ukládání odpadů na povrchu přispívá ke splnění plánované rekultivace především z hlediska primární úpravy vytěžených prostor dobývacího prostoru Hůrka (Roudná II.). Vlivy na povrchové a podzemní vody Realizace záměru tak, jak je navržena a při splnění podmínek uvedených v závěrečné zprávě z Geologického a hydrologického posouzení lokality Hůrka, nepředstavuje významný negativní vliv (viz. hodnocení rizik na zdraví obyvatelstva a ekosystémy) na okolní podzemní vody. Vlivy na krajinu Realizací záměru dojde ke změně stávajícího reliéfu krajiny, který bude především spočívat v ponechání vodní plochy jezera a úpravou jeho okolí, rekultivace ostatních částí dobývacího prostoru bude představovat především navrácení krajiny původnímu účelu. V rámci rekultivace bude upravován prostor v okolí stávající vodní plochy jezera severovýchodním bloku a v jižním bloku dobývacího prostoru. Po vyplnění vytěžených prostor ukládaným materiálem a dosažení stability svahů, bude následovat postupná biologická rekultivace dobývacího prostoru a navázání na původní lesní cesty. Účelem záměru je vrátit stávající terén, který je nevratně zasažen předchozí povrchovou těžbou štěrkopísku, původnímu účelu. Tento proces bude proveden rekultivací zasaženého území, kde bude nově provedena úprava terénu a jeho následné zalesnění a úprava v okolí současného jezera, která vzniklo v západní části severovýchodního bloku plochy záměru. Tímto dojde k vytvoření nové části krajiny s lesními a vodními plochami. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Provozem záměru nedojde ovlivnění hmotného majetku ani kulturních památek. Vliv na ochranná pásma Ochranné pásmo elektrického vedení do prostoru pískovny je dle normy 1m od krajního vodiče, což se týká pouze přípojky pro pískovnu Planá a je dostatečně splněno. Jiné elektrické vedení se v areálu DP pískovny nenachází Zátopová území Prostor dobývacího prostoru Hůrka se nachází v blízkosti toku řeky Lužnice. Posuzovaná místa pro ukládání odpadů se nacházejí mimo místa označená jako záplavová území – Q100, určená dle povodňového plánu Jihočeského kraje.

Bod č. 3 – Stanovování a interpretace analýz AOX a EOX Analytická stanovení látek na bázi AOX a EOX jsou založena na spálení vzorku v proudu kyslíku, převedení vzniklých halogenovodíků (produktů pyrohydrolýzy) do jímacího roztoku a následném stanovení obsahu halogenovodíků coulometrickou metodou resp. jinou analytickou metodou (argentometrie, ISE). Pod pojmem EOX-extrahovatelné organicky vázané halogeny se rozumí součet halogenů (chlor, brom, jod), obsažených v organických sloučeninách a extrahovatelných za definovaných podmínek, vyjádřených jako chlor.


6

Pod pojmem AOX-adsorbovatelné organicky vázané halogeny se rozumí součet halogenů (chlor, brom, jod), obsažených v organických sloučeninách ve formě adsorbovatelných látek na aktivní uhlí za definovaných podmínek, vyjádřených jako chlor. Oba výše uvedené parametry mají především indikační hodnotu, která poskytuje základní přehled o přítomnosti organických sloučenin s halogeny a umožňuje na základě výsledků rozhodnout o další podrobné analýze chlorovaných látek a to zejména ze skupin chlorovaných methanů, ethanů, ethenů, polychlorovaných a polybromovaných bifenylů, organochlorových pesticidů, PCDD/F a případně některé další skupiny organických látek s přítomností halogenu v molekule. Stanovení obou výše uvedených parametrů má své nejistoty, a to zejména v pozitivní chybě přítomnosti halogenů ve formě chloridů, bromidů a jodidů a jejich dalších anorganických sloučenin. Další významným nedostatkem používaných metod je poměrně nízká výtěžnost pro polární látky, které se za podmínek zkoušky extrakcí nebo adsorpcí nezachytí anebo se zachytí jen s velmi nízkou výtěžností. Známa je i chyba v případě těkavých organických látek, u kterých dochází za běžných podmínek zkoušky k jejich diskriminaci. Obecně platí, že hodnota parametru AOX bývá podstatně vyšší, než je hodnota parametru EOX u identického vzorku. Tato skutečnost je způsobena jednak rozdílným způsobem izolace halogenorganických sloučenin, kdy se při stanovení EOX používá přímá extrakce sedimentu nebo kalu za použití nepolárních rozpouštědel (např. hexanu) a při stanovení AOX se použije vsádkový způsob adsorpce halogenorganických sloučenin na aktivní uhlí v prostředí vodného promývacího roztoku. Tento rozdílný způsob izolace má podstatný vliv na množství chloridů nebo jiných anorganických forem halogen sloučenin, které jsou zachyceny a následně mohou způsobit vyšší hodnoty výsledků zkoušek. Vyšší hodnoty parametru AOX jsou z valné většiny v sedimentech a kalech způsobeny vlivem přítomnosti halogenidů, a to jak přirozeného původu např. obsah chloridů v organismech nebo rostlinných zbytcích, tak i vlivem antropogenních činnosti, kdy dotace sedimentů halogenidy je způsobena zejména použitím chloridů (solí) pro údržbě komunikací v zimních měsících. Pro hodnocení sedimentů a kalů je proto vhodnější použít spíše hodnotu EOX která o obsahu organických látek poskytuje objektivnější obraz vzhledem k hodnotě AOX, která v případě těchto matric může být zatížena významnou chybou, anebo vzít v úvahu jejich vzájemnou korelaci se současným stanovením obsahu chloridů. Je zde nutné zdůraznit, že parametr AOX je zase naopak vhodnější pro analýzu vod. Při hodnocení parametrů AOX a EOX je nutné si uvědomit, že se jedná o indikační parametry, které neposkytují obraz o znečistění, ale pouze indikují v případě zvýšených hodnot možnou přítomnost halogenorganických látek v matrici a teprve na základě toho zhodnocení lze provést analýzy jednotlivých výše uvedených skupin halogenorganických látek, nebo případné další identifikační analýzy.

Bod č. 4 – Srážko-odtokové poměry lokality, nakládání s vodou z atmosférických srážek, úpravy terénu Jižní blokové pole Na ploše vznikne mírná elevace protažená ve směru J-S s max. převýšením nad okolním, těžbou nedotčeným územím, o cca 4,5 m. Hlavní sklony upravené plochy budou k západu a východu a plynule naváží na okolní terén. Na rekultivované ploše budou obnoveny trasy původních lesních cest. Celá plocha bude technicky rekultivována neprodleně za postupující těžbou tak, aby ji bylo možné co nejdříve zalesnit. Na závěr technické rekultivace plochy bude provedeno vápnění mletým vápencem.


7

Srážkové vody v jižním bloku zásob v rámci plánu rekultivace nejsou řešeny, je uvažováno s přirozeným vsakem atmosférických srážek do terénu, případné přívalové srážky mohou být odvedeny do prostoru jezera a dále přepadem do řeky Lužnice. Další podrobnosti s nakládáním se srážkovými vodami budou řešeny v nově zpracovaném provozním řádu. Severovýchodní blokové pole Na rekultivované ploše severovýchodního blokového pole bude vytvořena mírná terénní elevace protažená ve směru JZ-SV s maximálním převýšením nad okolním terénem o 4,5 m. Touto úpravou vznikne mezi vrcholy DP č. 1 a 17 mírná deprese. Celá plocha bude technicky rekultivována neprodleně za postupující těžbou tak, aby ji bylo možné co nejdříve zalesnit. Na závěr technické rekultivace plochy bude provedeno vápnění mletým vápencem. Pro odvedení povrchových vod z atmosférických srážek zde bude vybudován mělký, otevřený odvodňovací příkop (K4) v délce 471,5 m, zaústěný do příkopu K3, který je sveden do jezera. Spád dna příkopu bude 25‰, hloubka příkopu se bude ve směru spádu dna postupně zvyšovat až na maximální hodnotu 2,5 m v místě před jeho zaústěním do příkopu K3. Na rekultivované ploše budou obnoveny trasy původních lesních cest. Další údaje jsou obsaženy v plánu rekultivace. Sedimentační nádrž a plocha úpravny Sedimentační nádrž bude během dobývání ložiska zakládána jílovými částicemi z úpravny. Podél nádrže budou během těžby zřizovány dočasné deponie skrývkových zemin. Rovněž zde budou deponovány pařezy ze skrývaných ploch. Tyto zeminy a skrývková zemina z dočasného protihlukového valu podél staré rekultivované pískovny budou využity pro vyrovnání a definitivní úpravu sedimentační nádrže. Jižní a západní svah nádrže bude k úrovni 395 m n.m. upraven ve sklonu 1 : 3 a překryt skrývkovou zeminou. Od paty svahu bude povrch upravené plochy nádrže klesat k západu k zasakovacímu příkopu na úroveň 394,5 m n.m. stejně jako k severu ke břehu jezera. Podél západního a jižního závěrného svahu nádrže budou zřízeny zasakovací příkopy K1 a K2 s niveletou dna 394 m n.m. Tyto příkopy budou ústit do přepadové šachty pro odvedení přívalových dešťových vod do řeky Lužnice. Přepad do šachty bude v nadmořské výšce 394 m n.m. Jezero Břehy jezera budou upraveny z úrovně nivelety okolního terénu k vodní hladině ve sklonu 1:3. Hladina vody v jezeře bude stabilizována na kótě 394 m n. m. přepadem do Lužnice. Hloubka vody bude v západní části dosahovat 2,5 m, směrem k východu bude klesat. Technická rekultivace břehů jezera bude probíhat současně s těžbou a bude ukončena po dotěžení severozápadního okraje současné vodní plochy.

Protože stávající provozní řád zařízení k využívání odpadů a havarijní plán provozovny Planá neobsahuje žádný postup pro řešení přívalových srážek, je nutné toto doplnit provozovatelem a následně požádat příslušný orgán státní správy o schválení a vydání nového správního rozhodnutí. Předmětná studie geologického a hydrogeologického posouzení, zahrnující hodnocení rizik a posouzení ukládání sedimentů, nemůže toto suplovat.


8

Materiál pro jednání RM dne

Recommend Documents