Máte problém se soustředit? Ilona Kořánová
Slovo soustředit nás nenechává v klidu. Už dlouho provokuje, popuzuje, dráždí. Někteří z nás se kvůli jeho užívání dívají na některé z nás skrz prsty. V internetových diskusích nabádají k jeho správnému používání, jak je k tomu vedla škola. „Máme přece slovesný vid“, ozývá se z internetu, „každý musí vědět, které sloveso je dokonavé a které nedokonavé, a podle toho je používat. Co je správné, to přece víme.“ Řeč je o opisném futuru: budeme se soustředit nás štve nejvíc.1 A co na to odborníci? F. Daneš (2001) v souvislosti s úvahami o slovesném vidu v češtině a opozici příznakovost / nepříznakovost zmiňuje soustředit se s tím, že tento „perfektivní tvar“ je tvarem základním. Pracovníci jazykové poradny ÚJČ2 uvádějí sloveso soustředit do kontextu ostatních verb s prefixem sou- a za možný důvod, proč se používá opisné futurum budeme se soustředit, považují skutečnost, že ostatní slovesa s toutéž předponou uvedená v SSJČ jsou všechna nedokonavá. Podobně argumentuje i D. Šlosar3 a stejně jako poradna ÚJČ tvrdí, že tvar budu se soustředit za nekorektní považovat nelze. Naopak P. Nejedlý (2008) spatřuje v opisném futuru budeme se soustředit skutečné ohrožování jazyka. M. Hádková (2009) výše uvedený výklad prefixu sou- doplňuje o krátkou úvahu o posilování analytického futura v češtině. L.Veselý (2011) věnuje slovesu soustředit se samostatnou studii, v níž rozpracovává slovotvornou tezi o postavení prefixu sou- v systému českých prefixů, čímž zdůvodňuje jeho imperfektivní podobu ve futuru. V. Jindra (2011, 537) v kapitole o obouvidovosti zmiňuje také soustředit (se). Zůstává však jen u konstatování bez detailnější analýzy a spokojuje se se dvěma příklady užití. Akademická gramatika spisovné češtiny (2013, 449) uvádí sloveso soustředit se jako příklad obouvidového slovesa. U dvou vybraných příkladů však uvádí charakteristiky „vid nedokonavý“, „vid pravděpodobně dokonavý“. Přesná představa o tom, zda je soustředit sloveso pouze dokonavé, jak uvádějí slovníky, a soustřeďovat funguje ve všech významech jako jeho imperfektivní protiklad, nebo zda je obouvidové, a především které jeho významy mají obouvidovou platnost, nám tedy stále chybí. Zcela jasně dosud nebyla zodpovězena ani otázka, zda imperfektivní používání verba soustředit skutečně patří jen do projevů jazykových neumětelů, nebo je jako imperfektivní v některých významech používá každý, kdo se vyjadřuje česky. Zajímavá je také otázka, zda jde v naší mluvě u slovesa soustředit o dočasný výkyv v jeho používání, nebo o permanentní vývojový trend.
K tomu srov. např. příspěvky na adresách: http://www.jtpunion.org/spip/article.php3?id_article=1541; http://blisty.cz/art/37861.html; http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/219082; http://veprek.blog.idnes.cz/c/351170/ 2 http://www.ujc.cas.cz/poradna/porfaq.htm 3 http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2008/3-2008/soustredim-se 1
1
„Podívejte se do korpusu“, říká František Čermák našim studentům bohemistiky, „možná vás překvapí, co všechno tam najdete. Je to dobrodružství.“ Lemma soustředit má v reprezentativním korpusu SYN 2010 celkem 6 320 výskytů, lemma soustřeďovat 1 206 výskytů, to znamená, že krátké tvary4 jsou v korpusu zastoupeny 5,2krát častěji. Taková nerovnováha v počtu výskytů napovídá, že by kratší tvar soustředit mohl vyjadřovat více významů než delší tvar soustřeďovat. Toto tvrzení je však třeba ověřit. Průměrná redukovaná frekvence lemmatu soustředit je 3 377 výskytů, což je víc než polovina. Setkáváme se s ním ve většině stylů a žánrů, takřka na každém kroku. Lze se domnívat, že průvodním projevem jeho užití v širokém spektru promluv a textů je tendence k jeho sémantické, a tudíž možná i vidové rozrůzněnosti. Soustředit i soustřeďovat jsou tranzitivní slovesa, to znamená, že na sebe obligatorně vážou přímý objekt v akuzativu. Ten je v reflexivním významu sloves reprezentován zvratným zájmenem se. Obě podoby sloves, nereflexivní i reflexivní, mohou tvořit vazby s dalšími valenčními aktanty, resp. doplněními. Základní přehled valenčních struktur obou sloves lze nalézt např. ve VALLEXU.5 Krátká forma soustředit je zde označena jako perfektivní, dlouhá soustřeďovat jako imperfektivní. Valenční struktury jsou uvedeny v tomto pořadí: (A) 1. Soustřeďovat/soustředit + Ak + někde 2. Soustřeďovat/soustředit + Ak + někam 3. Soustřeďovat/soustředit + Ak + AIM: k něčemu, na něco, pro něco, aby 4. Soustřeďovat/soustředit + Ak + EFF: k něčemu, na něco (B) 1. Soustřeďovat/soustředit se někde 2. Soustřeďovat/soustředit se někam 3. Soustřeďovat/soustředit se 4. Soustřeďovat/soustředit se + na, k6 V korpusu SYN 2010 je lemma soustředit zastoupeno asi z 80 % formou soustředit se zvratnou částicí se (valence B), zbylých 20 % představují ostatní valenční struktury bez se (valence A). Asi 60 % všech konkordancí tvoří valenční struktura soustředit se na něco/někoho (valence B 4 bez k.) Je to bezpochyby nejčastější význam tohoto slovesa. Podobná situace je i v případě lemmatu soustřeďovat, kde valenční struktura soustřeďovat se na něco (B 4 bez k) je v korpusu zastoupena asi v 54 % konkordancích lemmatu soustřeďovat. 4
K rozlišení obou forem budu používat označení krátká (soustředit) a dlouhá (soustřeďovat).
5
http://ufal.mff.cuni.cz/vallex/2.5/data
Významy B 3. a B 4. tvoří ve VALLEXU jeden řádek, pro naše potřeby jsem je oddělila. B 4: Valence soustředit se na představuje většinu případů, valence soustředit se k jen zlomek. 6
2
Kdybychom posuzovali české jednojazyčné slovníky podle toho, zda dávají na první místo význam nejčastěji užívaný, museli bychom konstatovat, že ani jeden nezačíná svůj výklad zvratným významem či uvedenou nejfrekventovanější strukturou. Na prvních místech jsou naopak významy, které se z hlediska četnosti výskytu jeví jako méně užívané (A 1-4) − zbylých 20 %. Abychom mohli hovořit o vidové konkurenci, nestačí zaměřit se jen na stejnou valenční strukturu (B3). Je třeba vybrat oblast, kde je užití vidu u obou sloves porovnatelné. Podívejme se tedy na préteritum a imperativ. Préteritum Soustředit se: z původních 1803 konkordancí s minulým participiem tohoto slovesa jsem odfiltrováním dalších valenčních aktantů získala 180 výskytů. Sloveso soustředit se se v nich používá jak ve významu perfektivním, tak i ve významu imperfektivním. (1) Kolem centrálního panelu se krčily čtyři postavy v usilovné snaze nevěnovat pozornost strašlivým otřesům lodi a hrůznému rachotu, jež jí pronikal. Soustředili se. Soustřeďovali se dál. Soustřeďovali se pořád pryč. (SYN 2010) V příkladu (1) vyjadřuje výraz soustředili se dosažení hraničního bodu, nastolení stavu soustředění, má význam perfektivní. Po něm následují imperfektivní tvary, jež – v kontrastu s předcházejícím perfektivem – vyjadřují návaznost, pokračování děje od okamžiku jeho dosažení v jiné podobě, totiž jako jeho trvání. (2) Malone se chvíli soustředil a pak začal kreslit. (SYN 2010) (3) Tess se tak soustředila, že sebou cukla, když poručík zavřel dveře. (SYN 2010) Spojení chvíli se soustředil (2) vyjadřuje slovesný děj v jeho průběhu. Výraz chvíli označuje jisté časové období, po které děj trval. Odpovídá na otázku Jak dlouho to dělal?, kterou u perfektivních významů použít nelze. Kolokace chvíli se soustředil má význam imperfektivní. V příkladu (3) je význam soustředit se imperfektivní, průběhový. Projevuje se při současné realizaci několika dějů: na pozadí je stav soustředění u Tess (imperfektivní děj), do něhož vstupují dva okamžité (perfektivní) děje následující jeden po druhém: zavření dveří a cuknutí sebou. Užitím nedokonavého slovesa klade mluvčí důraz na kvalitu děje. Výrazů tak…, že je zde užito ke zdůraznění míry, totiž rostoucí intenzity nedokonavého děje, tato intenzita vyvolává účinek vyjádřený následnými perfektivy. Soustřeďovat se: z původních 264 konkordancí s minulým participiem jsem odfiltrováním dalších valenčních doplnění získala pouze 3 výskyty významu soustřeďovat se bez valenčního aktantu. (4) Stále hůř a hůř se soustřeďoval. (SYN 2010)
3
Je zajímavé, že kdybychom dlouhý predikát nahradili krátkým: Stále hůř a hůř se soustředil, význam celé výpovědi by se nezměnil. Závěr: Průzkum konkordancí soustředit se a soustřeďovat se bez dalších valenčních doplnění v minulém čase umožňuje porovnat jejich užití. Zjišťujeme, že se v tomto významu používá i pro vyjádření imperfektivního významu krátkého tvaru soustředit, dlouhý tvar soustřeďovat se vyskytuje jen velmi zřídka.
Imperativ Není bez zajímavosti, že při porovnání frekvencí kladných forem imperativů soustředit se/soustřeďovat se v korpusu SYN2010 zjistíme, že se tvoří prakticky výhradně od slovesa soustředit se, celkem 289 tokenů, přičemž 30 výskytů imperativu nemá reflexivní částici (soustředit mysl, pozornost). Vedle nich existují v tomto stomilionovém korpusu pouhé 2 konkordance kladného imperativu od delšího tvaru soustřeďovat se (přičemž oba pocházejí z učebnice češtiny pro cizince). A podíváme-li se do celého SYN (2 685 127 310 pozic), nalezneme pouze 4 kladné imperativy delšího slovesa ve významu soustřeďovat se na něco. Znamená to tedy, že imperativ slovesa soustředit se bude nejspíš vyjadřovat oba vidy: jak výzvu adresátovi či adresátům, (1) aby svou mysl a smysly do stavu koncentrovanosti přivedli (perfektivní význam), tak verbální podnět k tomu, (2) aby svou myslí a smysly ve stavu koncentrovanosti setrvávali (imperfektivní význam). Přesvědčit se o tom můžeme prozkoumáním užívání imperativu krátkého slovesa soustředit se v jeho negativní podobě. Negativní imperativ s významem zákazu se v češtině používá výhradně ve formě imperfektivní, a to i v těch případech, kdy se v kladném významu používá imperativ dokonavý (udělej to x nedělej to). V případě dvojice soustředit se/soustřeďovat se je tomu však jinak. Korpus SYN dokládá 22 výskytů negativního imperativu nesoustřeďte se oproti 14 konkordancím nesoustřeďujte se. Znamená to tedy, že uživatelé češtiny častěji vnímají negativní imperativ od slovesa soustředit se jako regulérní prostředek k vyjádření prostého zákazu či doporučení. (5) Uvědomte si, že vaše svatba potrvá pouze jeden den, ale vaše manželství celý život. Nesoustřeďte se příliš na svatební obřad. (SYN 2010) Prézens Na rozdíl od préterita je indikativ prézentu oblast, v níž se se perfektiva s imperfektivy nesetkávají, jsou jako mimoběžky. Zatímco jedním z prézentních významů imperfektiva je prézens aktuální, živý, odehrávající se v momentu promluvy, odpovídá na otázku: Co dělá agens právě teď?, perfektivum prézens aktuálnost vyjádřit nedokáže. Vyjadřuje uzavřený děj, který teprve nastane.
4
Soustředit se. Asi nás nijak nepřekvapí, že krátký tvar soustředit se dokáže prézentním tvarem vyjádřit perfektivní děj. Příkladem takového užití je kolokace s časovou spojkou až, po níž mohou následovat jen predikáty s významem futura. (6) Až se všichni soustředí, na svou práci a na mě ani nepomyslí. (SYN) Avšak pokud se krátký tvar používá v prézentu také ve významu imperfektivním, pak je třeba najít doklady, kde se slovesný čas bezpochyby váže k současnosti promluvy, jinak řečeno k aktuální přítomnosti. (7) Tři lékaři už stojí nad vydesinfikovanou pravou nohou. Atmosféra je napjatá. Všichni se soustředí, aby novou náročnou metodu zvládli bez chyb. (SYN 2010) (8) Hermiona odložila své učebnice. "Nemůžu pracovat", stěžovala si nervózně, "vůbec se nesoustředím". (SYN 2010) V obou příkladech má predikát slovesa soustředit se význam koncentrovat svou pozornost, zaměřovat svou pozornost a vyjadřuje děj, který probíhá zároveň s ostatními ději na pozadí: stojí a soustředí se, nepracuju a nesoustředím se. Jednotlivé děje trvají v čase, vzájemně se prolínají, nedá se u nich určit hranice počátku či konce, jsou imperfektivní. Ještě výrazněji je aktuální současnost děje slovesa soustředit se vyjádřena v dialogu: (9) „Jedu správně?“ „Nevím. Nepoznávám to tu.“ „Soustřeď se, Gordone.“" „Vždyť se soustředím.“ (SYN 2010) Před očima se nám otvírá situace, v níž spolu hovoří řidič auta a jeho spolujezdec. Opět tu jde o paralelní, souběžné působení dvou dějů. Soustředím se a nepoznávám to tu, říká jeden z aktérů a vyjadřuje se právě k této chvíli, k tomuto okamžiku, v němž mluví, a ačkoli svou mysl plně koncentruje, stále nedochází ke stavu poznání.7 Takové příklady užití krátkého tvaru ve významu aktuálního prézentu nejsou nijak ojedinělé. Můžeme se tedy ptát, proč se vedle dlouhého, ryze imperfektivního tvaru soustřeďovat používá v nedokonavém významu také forma, která v jiných významech (např. soustředit / soustřeďovat něco někde nebo někam) funguje jako jeho vidový protějšek? Zkusme nahradit ve větách 1 až 3 krátký tvar tvarem dlouhým a zjistíme, že to nefunguje. V případě aktuálního prézentu reflexivního významu bez dalšího valenčního doplnění je to právě krátký tvar soustředit se, který ho vyjadřuje, a proto není dlouhým tvarem volně zaměnitelný. Soustřeďovat se má většinou další valenční aktanty (B 1. a 2.). Soustřeďovat se bez aktantů se k vyjádření aktuálního prézentu využívá jen ojediněle. Častěji vyjadřuje prézens neaktuální, kde pojmenovávané děje nabývají obecnější platnosti: vyslovují se k tomu, co je obvyklé, běžné. Subjekt takových výpovědí v plurálu, což význam obecnější platnosti tvrzení posiluje. Další argumenty pro použití krátkého tvaru v aktuálním prézentu viz podkapitola TAM (temporálně aspektuální mimarkery). 7
5
(10) Během prvních týdnů nemoci se většina dětí špatně soustřeďuje a učení jim dělá obtíže. (11) donutí zlého ducha, aby vystoupil z těla, které posedl. Na tento dramatický okamžik, kdy démon opouští zuřivé tělo posedlého, se soustřeďuje velký počet středověkých miniatur (12) Zatím mám napsané tři kapitoly … Kdybych si dokázal vzpomenout, o čem byly, ... Člověk se těžko soustřeďuje, když nad ním visí kolíbka. Závěr: Krátký tvar soustředit se bez dalších valenčních členů (koncentrovat se) se v prézentu chová jako sloveso obouvidové. Dokáže vyjádřit jak budoucnost, která teprve nastane, ve významu perfektivním, tak prézens aktuální, děje probíhající teď a tady. Dlouhý tvar se v prézentu používá především pro významy s dalším valenčním doplněním (soustřeďovat + Ak někde / někam). Vedle toho několik korpusových konkordancí dokládá použití dlouhého tvaru ve významu neaktuálního děje obvyklého a s obecnější platností. Temporálně aspektuální markery Schopnost vyjadřovat aktuální současnost není jediná vlastnost imperfektivního slovesa, podle níž lze jeho vidový význam identifikovat. Sloveso vstupuje ve větě do kontextu s dalšími aktanty, jsou to především adverbia, spojky, částice a pomocná verba. Ta se k vidu vyjadřovanému predikátem nějakým způsobem sémanticky vztahují, jinak řečeno určitý vidový rys explicitně pojmenovávají, a společně s daným predikátem tedy vidový význam utvářejí. Těmto výrazům říkáme při výuce slovesného vidu cizinců signální slova8 a anglicky jsme je nazvali TAM.9 Při průzkumu vidové charakteristiky slovesa soustředit se tedy hledáme takové konkordance, v nichž se vidový význam utváří za pomoci temporálně aspektuálních markerů. Jelikož bývá krátký tvar soustředit jazykovými příručkami hodnocen jako perfektivní, zaměřím se především na ty markery, které sémanticky korelují s imperfektivitou, tzn. explicitně vyjadřují určité rysy děje nedokonavého a tvoří tak predikátu soustředit nedokonavý kontext. Na slovesech typu soustředit se, jejichž forma se podílí na vzniku jak perfektivního, tak imperfektivního vidového významu, si můžeme všimnout, jaký je podíl jednotlivých členů kolokace na výsledném vidovém významu. Ve větě 1. Přesto mi bylo zatěžko okamžitě se soustředit (SYN2010) je to význam adverbia okamžitě, jenž ovlivňuje naše vnímání významu jako proběhnuvšího v jediném okamžiku, a tedy dokonavě. Naopak kolokaci 8 9
K tomu Kořánová 2011. Temporal Aspectual Markers, viz Bermel, Kořánová 2008.
6
2. Snažím se pořád uvnitř soustředit, ale občas to vybuchne (SYN) vnímáme nedokonavě díky adverbiu pořád. Zjišťujeme, že v obou případech funguje TAM při tvorbě vidového významu jako jeho rozhodující faktor.
Kolokace slovesa soustředit se s TAM 1/ Dnes již široce uznávané kritérium nedokonavosti českého slovesa představuje jeho spojení se slovesy fázovými. V SYN 2010 nalézáme 29 výskytů spojení fázového slovesa začí(na)t + soustředit (se): 3. Zmocnil se mě vztek a začala jsem se soustředit. Kolokace přest(áv)at + soustředit má v uvedeném korpuse 16 výskytů. 4. Henry se přestal soustředit na šachy a zaměřil svou pozornost na ni. 2/ Nedokonavá slovesa vyjadřují děj v jeho průběhu. Silným markerem imperfektivnosti jsou adverbia vyjadřující trvání a kontinuitu děje pořád, stále, neustále, furt. 5. Trénovaný pes … nepanikaří, pořád se maximálně soustředí a stopu zase najde. (SYN) Spojení adverbia stále se s tvary slovesa soustředit vyskytuje v SYN 2010 celkem v 9 konkordancích, neustále má 1 výskyt: 6. Churchill se musel stále více soustředit na boje s Italy v severní Africe. 7. Berete se příliš vážně, neustále se soustředíte na vlastní úspěchy i neúspěchy a extrémně je prožíváte. Adverbium furt se v psaném korpuse SYN 2010 (právě z důvodu jeho psanosti) ve spojení se soustředit se nevyskytuje ani jednou, ale SYN zaznamenává 3 případy: 8. Každá střela mohla rozhodnout, musíte se furt soustředit, abyste neudělal nějakou kravinu. 3/ Spojení dokud s kladným nedokonavým slovesem rovněž zdůrazňuje trvání imperfektivního predikátu a zároveň vytváří pozadí pro ostatní děje s ním související. (1 výskyt v SYN 2010) 9. S ostatními interprety společensky angažovaných písní však Dylan držel basu, jen dokud se soustředili na osud určitého člověka. 4/ Časovou délku akce vyjádřené imperfektivem podtrhuje kolokace s adverbiem dlouho (v SYN 2010 4 kolokace)/ dlouze (v SYN 3 kolokace). 7
10. Abych vůbec byla schopna vylézt na jeviště, musím se dlouho soustředit. 11. Dlouze se na ni dívá a soustředí se jen a jen na její výraz. 5/ S predikáty vyjadřujícími děj nepřerušený, soustavný a podložený vůlí, jakým je i soustředit, se spojují TAM vytrvale, soustavně a neúnavně: 12. Petr Pithart udal tón, když se vytrvale soustředil na to, zda neuslyší trávu růst. (SYN) 13. Městská policie Česká Lípa se soustavně soustředí na velká českolipská sídliště. (SYN) 14. Odjakživa se přece až heroicky neúnavně soustředil na aktivní činnost. (SYN 2010) 6/ Neaktuálnost imperfektivního děje a zároveň jeho opakování vyjadřují adverbia pravidelně a běžně. 15. Pravidelně se největší nápor zlodějů soustředí do posledního týdne před svátky. (SYN) 16. Běžně se soustředím na období gotiky, a tak jsem si chtěla zkusit pirátskou scénku. (SYN) 7/ Opakování je vlastnost projevující se jak u dějů imperfektivních, tak perfektivních. Imperfektiva se ráda spojují s adverbiem často.(8 výskytů v SYN). 17. Lidé, kteří mluví cizím jazykem, se často natolik soustředí na volbu slov, že jejich řeč ztrácí výraz. (SYN 2010) 8/ Na závěr uveďme imperfektivní marker, který se v odborné literatuře jako kritérium pro určování slovesného vidu zpravidla uvádí jako kritérium hlavní, nebo dokonce jediné (ve starších pracích). Je jím pomocné sloveso být v perifrastickém futuru. Zde však nejde v pravém slova smyslu o kolokaci, nýbrž o součást složeného predikátu samého, jeho pomocný tvar. SYN2010 obsahuje celkem 44 konkordancí krátkého tvaru soustředit ve tvaru opisného futura. 18. Ale jak se můžu spolehnout, že se bude pořádně soustředit, když myslí na bůhvíco, že? Závěr: Kolokace predikátů slovesa soustředit se a soustředit se na + Ak s TAM, nalezené v korpusech SYN2010 a SYN, dokládají užití uvedených významů tohoto slovesa jako imperfektiv.
8
Deverbativní pasivní adjektiva Od krátkého tvaru soustředit vzniklo i deverbativní pasivní adjektivum soustředěný ve významu 1. zaměřený na něco, 2. koncentrovaný − asi 820 výskytů z celkového počtu 1049 tokenů, tj. 78 % všech významů. Zbylých 22 % představují ostatní významy, především soustředěný někde nebo někam. Vedle toho pasivní adjektivum od dlouhého tvaru soustřeďovat má v SYN 2010 pouze 2 výskyty soustřeďovaný někde. Porovnání SYN2000 se SYN2010 Český národní korpus existuje už 20 let a první korpus, který tam vznikl, byl SYN 2000. Podívejme se do dvou stejně velkých reprezentativních korpusů, nejstaršího a nejnovějšího, a porovnejme některé výrazné markery imperfektivity ve spojení s predikátem soustředit. soustředit Perifrastické futurum Začí(na)t + soustředit Přest(áv)at + soustředit Stále + soustředit
SYN2000 (celkem 5002 tokenů) 14 tj. 0,28 % ze všech tokenů
SYN2010 (6320 tokenů) 52 tj. 0,82 % ze všech tokenů
x více 2,9x více
2 tj. 0,04 % ze všech tokenů
27 tj. 0,43 % ze všech tokenů
10,7x více
3 tj. 0,06 % ze všech tokenů
21 tj. 0,33 % ze všech tokenů
5,5x více
6 tj. 0,12 % ze všech tokenů
9 tj. 0,14 % ze všech tokenů
1,2x více
Číselné údaje vypovídají o nárůstu užívání lemmatu soustředit v imperfektivních kontextech, tedy o jeho imperfektivním užití. Vzhledem k tomu, že SYN 2010 obsahuje texty současnější než SYN 2000, ukazují výsledky tabulky, že imperfektivního užití slovesa soustředit v současné jazykové praxi přibývá. Fakticky se jedná o změnu, která probíhá před našima očima a kterou lze dobře pozorovat právě na korpusech. Závěry
Ve významech A, nereflexivních, se krátký tvar soustředit chová jako perfektivní sloveso. V těchto významech také může tvořit vidový protiklad k dlouhému tvaru soustřeďovat. To je zhruba 20 % všech výskytů lemmatu soustředit. Ve významech B, reflexivních, které představují asi 80 % všech výskytů, se krátký tvar chová jako perfektivní sloveso v případech významů B 1 a B 2, kde nalézá svůj vidový protiklad v dlouhém tvaru. Asi 60 % všech výskytů pokrývá nejčastější valenční struktura soustředit se na + Ak. (B4), menší část jejích výskytů pokrývá soustředit se s nulovým doplněním (B3). Ve významu soustředit se (koncentrovat se) s nulovým doplněním se sloveso používá jako obouvidové. Znamená to, že vyjadřuje 1. význam perfektivní: přivést se do stavu soustředění 2. význam imperfektivní: ve stavu soustředění setrvávat. 9
Jako 2. se užívá ve významu: a) aktuálního prézentu (Neruš mě, právě se soustředím.) b) imperativu (Učitelka říká žákovi: Soustřeď se na práci a nerozptyluj se, tedy setrvávej ve stavu soustředění a nevycházej z něj ven) c) préterita (Dlouho se soustředil, pořád/stále/furt se soustředil). d) není tedy důvod, proč by se ve své imperfektivní podobě neměl používat také ve futuru: "Teď už se budu soustředit," slibuji … a opravdu jsem odhodlaná slib splnit. (SYN 2010) Způsob užívání soustředit se (koncentrovat se) s nulovým doplněním patrně ovlivňuje a působí také na strukturu soustředit se na + Ak, kde se krátký tvar stále častěji chová jako imperfektivní: Právě se soustředím. → Právě se soustředím na práci. Budu se usilovně soustředit. → Budu se usilovně soustředit na práci. František Čermák má pravdu. Hledat v korpuse a nacházet tam překvapivé údaje, docházet k nečekaným zjištěním, to je opravdové dobrodružství. Literatura Bermel N., I. Kořánová, 2008, From Adverb to Verb: Aspectual Choice in the Teaching of Czech as a Foreign Language. In Between Texts, Languages, and Cultures, eds. C. Cravens, M.U. Fidler, S.C.Kresin, Bloomington, Slavica Publishers, Indiana University, 53-70. Český národní korpus - SYN2000, 2000. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Dostupný z WWW:
. Český národní korpus - SYN2010, 2010. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Dostupný z WWW: . Český národní korpus - SYN, 2014 (verze 3 z 27. 1. 2014). Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Dostupný z WWW: . Daneš F., 2001, Univerzália a specifika češtiny v období globalizačních proměn. In Čeština – univerzália a specifika 3, Eds. Z. Hladká a P. Karlík, Masarykova univerzita, Brno, 3747. Hádková M., 2009, Budu se soustředit na futurum. Bohemistyka, 63-4. Jindra V., 2011, Obouvidovost. In Kapitoly z české gramatiky, ed. F. Štícha, Academia, Praha, 525-551. Kořánová I., 2011, Vid pro nevidomé aneb teorie signálních slov. In Psáno do oblak, eds. J. Hasil, M. Hrdlička, Karolinum, Praha, 327-333. Nejedlý P., 2008, Je čeština jako menší jazyk v ohrožení? (Pohled očima historika jazyka.) Naše řeč, 91, 225-234. Petkevič V., 2010, Využití vidu ke zkvalitnění automatického zpracování češtiny. In Karlík a továrna na lingvistiku. Prof. Petru Karlíkovi k šedesátým narozeninám, eds A. Bičan, J. Klaška, P. Macurová, J. Zmrzlíková, Host – Masarykova univerzita, Brno, 368-387. Štícha F. a kol., 2013, Akademická gramatika spisovné češtiny. Academia, Praha. VALLEX dostupný na http://ufal.mff.cuni.cz/vallex/2.6.2/data/html/generated/alphabet/index.html
10
Veselý L., 2011, O vidu slovesa soustředit se. Příspěvek k otázce jazykové správnosti. Naše řeč 94, č. 3,134-141.
11