MASOPUST 2011 JARNÍ VYPRÁVĚNÍ

MASOPUST 2011 Dne 5. 3. 2011 se konal v Deštné na náměstí před poštou masopustní rej. Masky se sešly mezi 11 a 12 hodinou na místě konání. Masopustní rej probíhal do 14 hodiny. Byli zde doktoři, Vietnamci, cigáni, dáma ke společnosti (lehká žena), občerstvení, čarodějnice, salón krásy. Po masopustním reji se masky pomalu začaly balit a přemisťovat k občerstvení do nedaleké hospody. Tam se připravovaly na večerní diskotéku, která začala po 19 hodině. Chtěl bych tímto poděkovat DJ Gizzymu za diskotéku, kterou jsme připravili společně. Lidé se moc bavili a odnesli si odsud spousty zážitků a radosti. Sešlo se zde tento večer více jak 100 lidí. Kamil Šindelář JARNÍ VYPRÁVĚNÍ Je opět začátek jara a v každém člověku už dřímá radost z toho, že bude příjemné teplo a všechny stromy a květiny rozkvetou a budou nám zkrášlovat život. Naše příroda se v posledních letech velmi mění a člověk si bohužel vyhrazuje stále větší prostor na úkor přírody. Svou věčnou touhou vše ovládat, neustále dokazuje svou sílu nad přírodou k získání výhod pro sebe v co největší míře. Nechce se smířit s průměrností a čerpá z přírody i to, co nutně nepotřebuje. Toto vše vyčerpává přírodní síly a působí tak na člověka zpět depresivně. Nad tímto by se měl každý, zvláště teď na jaře zamyslet. Chci navázat na velikonoční svátky, které jsou vyjádřením pokory a zároveň vítězstvím nad smrtí a zmrtvýchvstáním Krista Ježíše. Celou tuto atmosféru krásně vystihuje kantáta Antonína Dvořáka – „Stabat Mater“ – stála matka, která líčí nesnesitelnou bolest matky Marie stojící u kříže a plačící nad smrtí milovaného syna. Tuto bolest zažívá i mnoho lidských matek současnosti. Konec této kantáty vyjadřuje smíšený pěvecký sbor slovy „Po smrti těla nechť duše neumírá a vstoupí do ráje nebes“ – pod celistvým latinským názvem „Quando Corpus Murietur“ – Když tělo umírá. Jistě si mnozí budou mít příležitost tuto nádhernou skladbu o velikonocích poslechnout.

Zpravodaj Deštenska

Již jsem psala o tom, jak krásné byly dříve v Deštné oslavy církevních velikonoc. Hasiči ve slavnostních uniformách drželi vždy stráž u Božího hrobu v kostele. Okna na náměstí i v okolí byla vyzdobena svíčkami, kočičkami a pečenými velikonočními beránky. Průvod procházející kolem náměstí při slavnosti vzkříšení se zastavil u každého ozdobeného okna s motlitbou. Dnes se již tento průvod přes náměstí nekoná a hlavní oslava je v našem kostele sv. Ottona na náměstí. Kdo věří v pomyslné vzkříšení, není sužován tolik strachem ze smrti a to je velký dar. Ráda bych se také zmínila o tragédii zemětřesení v Japonsku, ke které v této době došlo a o tom, jak lidé v těchto krajích tragédii s pokorou snášejí a vzájemně si pomáhají. Jsme v myšlenkách s nimi. V kostelíčku sv. Jana Křtitele v Lázních v Deštné budeme také oslavovat svátky velikonoční. Malý koncert nám připomene historii velikonoc, potěší nás jarními básněmi a svěží jarní hudbou. Budeme mít možnost i opět ochutnat a osvěžit se vodou z lázeňského pramene, protože jarní voda je symbolem nového života a radosti. Kalíšek na vodu možno mít s sebou. V kostelíčku jsme opravili též zvon ve věžičce a tak se budeme mít možnost potěšit krásným zvukem zvonu bývalých svatojánských lázní. Přejeme všem, aby hezky oslavili svátky velikonoční i celé jaro a toto období, aby opět obnovilo a potěšilo tělo i duši všech. Za hudební soubor sv. Jana Křtitele Eva Kadlecová P.S. VELIKONOČNÍ KONCERT V KOSTELÍČKU SV. JANA KŘTITELE V LÁZNÍCH SE KONÁ V PONDĚLÍ VELIKONOČNÍ 25.4.2011 V 15. hod.

BŘEZEN V LETECKÉM MUZEU DEŠTNÁ OČIMA KHL A je tu jaro! Období, na které tolik toužebně čekají zahrádkáři, sportovci či milenci. Mezi ty nedočkavé však patří už několik let i náš Klub historie letectví z J. Hradce. Když jsme v dubnu 2009 poprvé otevírali deštenské Letecké muzeum (dále LMD) na celou letní turistickou sezonu, tj. v rozsahu přibližně půl roku od dubna do října, žili jsem v mlhavých představách, co vše nás čeká a nemine. Jak -2-


sami víte, je to doba poměrně dlouhá, během které se v životě každého z nás odehrála řada osobních či pracovních příběhů, s lepším a bohužel někdy i s horším koncem, které pak často dlouhodobě ovlivnily další životní kroky zainteresovaných. Právě proto je nezbytně nutné, aby v takových organizacích, obdobně té naší, existovala dobrá parta, která táhne za jeden provaz. Také díky tomu se nám v roce 2010 podařilo připravit do muzea tolik novinek a zajímavostí, které do Deštné přilákaly téměř 5500 lidí. Na jednu stranu je to hodně, ale proč nechtít víc? Právě to bylo mottem a je hlavním společným cílem jak našeho Klubu, tak i vedení města Deštná. Základem všeho je dobrá reklama. Všichni víme, že největším potenciálem turistů je nedaleký pohádkový zámek Červená Lhota. I z tohoto důvodu požádalo město Deštná Jihočeský kraj o finanční dotaci, která by měla na několika místech našeho regionu upozornit místní obyvatele i turisty, že právě Deštná je Městem dvou muzeí, tj. „Provaznického“ a „Leteckého“. Také náš Klub v současné době připravuje další reklamní plochy, díky kterým věříme, že se návštěvnost obou muzeí opět zvýší. Pravdou je však i ten fakt, že tzv. ekonomická krize se projevuje i v turismu. Vím to podle dlouhodobých statistik Muzea Jindřichohradecka, kde pracuji již více než dvacet let. I to bylo důvodem dohody mezi vedením Deštné a naším Klubem, že se letos nebude oficiálně LMD v dubnu otevírat na víkendy, jako tomu bylo v letech předchozích, ale slavnostní zahájení plné sezony proběhne až o měsíc později 30. dubna. Přesto si však zájemci budou moci muzeum v dubnu prohlédnout. Tím, že se oficiální otevření posouvá o měsíc déle, budeme s Klubem dál pokračovat ve víkendových úpravách interiérů expozice. Zhruba v čase od 9,30 do 16 hodin si tak bude možné v sobotu a neděli přijít prohlédnout muzeum, které však do 30. dubna dozná ještě řady dílčích změn. Tou největší bude nainstalování (prázdného) korpusu atomové pumy, kterou nám do muzea prostřednictvím kolegy kpt. v. z. Karla Ludvíka na půl roku zapůjčila Vyšší policejní škola v Pardubicích. Jde o exponát, který jinde v České republice najdete jen stěží! Takových překvapení zde letos uvidíte více. Tím největším je rozsáhlá přestavba Pietní místnosti, která se na rozdíl od let předešlých ponořila do ponuré barvy připomínající tragické osudy všech našich více než 530 zahynuvších válečných letců z let 1939-1945. O dalších změnách v muzeu psát nechci. To nechávám na osobním poznání každého z vás. O to více vás všechny zveme nejen na zahájení nové sezony v Leteckém muzeu v Deštné, které se uskuteční v sobotu 30. dubna 2011 mezi 11-14 hodinou za účasti asi 20 historických vojenských vozidel z období 2. světové války, ale naše pozvání přijalo také několik hostů z oblasti vojenského a sportovního letectví. Další informací najdete na webových stránkách našeho Klubu: www.khl-jhradec.cz. Těšíme se s Vámi na setkání! Text a foto: Vladislav Burian, KHL -3-


SLOUPEK DEŠTENSKÉ KNIHOVNY 4. dubna letos oslavíme 100 leté výročí narození spisovatele Václava Čtvrtka. Narodil se 4.4. 1911 v Praze vl. jménem Václav Cafourek, - jméno Václav Čtvrtek přijal za své občanské jméno v roce 1959. Psal pro děti a mládež - povídky, romány a hry, populární pohádkové příběhy. Některá svá díla napsal pod pseudonymy, například Huge Prattler, Poledne, Neděle nebo Málek. Velký vliv na tvorbu Václava Čtvrtka měl jeho pobyt u dědečka a babičky v Jičíně během první světové války, kdy musel jeho otec na frontu. Dědeček Václav Fejfar byl tesařem a podílel se na stavbě řady domů v Jičíně, po léta stál v čele spolku zdejších řemeslníků, zasedal v městské radě, v letech 1878-1883 zastával funkci starosty. Byl výborným vypravěčem dobrodružných příběhů a sám působil poněkud tajemně (měl prý ametyst přímo od Babinského a v holi schovaný nůž). Dědeček i maminka rádi zpívali. S maminkou chodil Václav často na procházky a poznal tak všechny okolní vesničky. V Jičíně začal také chodit do školy a naučil se číst. Četba probouzela jeho fantazii, zvláště po návratu do Prahy, kde přibylo ještě tatínkovo vyprávění pohádek na pokračování (ta O ševci Kramflekovi trvala přes půl roku). Vystudoval reálné gymnázium a stal se úředníkem. Toto povolání ho však příliš netěšilo. V době, kdy "se strašlivě nudil v Chebu", napsal humoristický román pro dospělé Whitehors a dítě s pihou, vydaný v roce 1940. Napsal ještě další, ale tato tvorba mu nebyla vlastní. Nový popud přišel v roce 1945 od syna Petra, který si přál "něco o lefovi". A tak vznikl příběh Lev utekl a po něm následovaly další. V letech 1949-1959, než se začal věnovat pouze spisovatelské činnosti, byl zaměstnán jako redaktor v rozhlase. Svou pohádkovou tvorbou se výrazně podílel na skladbě pravidelných pořadů Nedělní pohádka a Hajaja. S rozhlasem souvisí také Čtvrtkovy texty k písním i populárně naučná literatura a prózy ze života tehdejších dětí i dospívajících chlapců a děvčat. Důležitým předělem v jeho tvorbě byl pobyt na Dobříši, kde v roce 1964 při svých oblíbených procházkách a rybaření objevil námět k příběhům o vodníku Česílkovi, kterého brzy přestěhoval do jičínského rybníka Kníže. Tehdy začalo nové pohádkové období Václava Čtvrtka, ve velké míře ovlivněné televizí. Seriály pro Večerníček mu zajistily popularitu doma i v cizině a měly velký význam pro rozvoj českého animovaného filmu. Prvním byl v r. 1967 cyklus o loupežníku Rumcajsovi. Řada pohádek byla psána přímo pro televizi, teprve pak se objevily na stránkách časopisů nebo byly vydány knižně, u dalších tomu bylo obráceně. Podobně jako u rozhlasového Hajaji i u televizního Večerníčku byla důležitá osobnost vypravěče - mezi nejznámější patří Karel Höger, Jiřina Bohdalová, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Luděk Munzar, Václav Voska, Jiří Hrzán, Václav Postránecký aj. -4-


V roce 1975 byl jmenován čestným občanem města Jičína, kde je připomínán na řadě míst. Václav Čtvrtek zemřel 6. listopadu 1976. Čerpáno z Wikipedie Deštenská knihovna se může pochlubit mnoha svazky knih Václava Čtvrtka - O Rumcajsovi, Vánoce u Rumcajsů, To nejlepší pro nejmenší, Říkání o víle Amálce, Rumcajsova loupežnická knížka, Pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky, Pohádka o myslivci a víle, O víle Amálce a žabce Márince, O Rumcajsovi a jeho synku Cipískovi, Manka, O hajném Robátku a jelenu Větrníkovi a další.......

170 let uplyne 26. dubna od narození básníka a spisovatele Julia Zeyera. Julius Zeyer, vl. jménem Jan Vilímek, narozený 26. dubna 1841 v Praze, byl český prozaik, dramatik a epický básník. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i francouzských nebo ruských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Julius Zeyer byl synem Jana Zeyera a jeho ženy Eleonory. Otec pocházel ze staré francouzské šlechtické rodiny ze Štrasburku a matka z židovské rodiny, která se ale již delší čas hlásila ke katolictví. Jan Zeyer byl velkoobchodník s dřívím; po jeho předčasné smrti se vedení podniku ujala Eleonora a svého syna Julia od té chvíle pečlivě připravovala na budoucí převzetí rodinné firmy. Vyučil se ve Vídni tesařem, pak studoval na obchodní reálce, zkusil techniku, nakonec vypomáhal matce v závodě. Ve svých dvaceti letech odešel na zkušenou nejprve do tesařské dílny ve Vídni. Procestoval Německo, Švýcarsko a Francii. Po návratu domů se matka Eleonora rozhodla podporovat svého milovaného syna v jeho literární kariéře, po které on sám již léta toužil. Takto zajištěn nemusel mít obavy, že by se psaním neuživil. Julius Zeyer se na filozofické fakultě zapsal na přednášky z filozofie, estetiky, etiky, logiky a dějin filozofie - a navštěvoval je tak, jak to jemu osobně vyhovovalo. Intenzivně se také věnoval studiu jazyků: naučil se anglicky, francouzsky, italsky, španělsky, rusky a polsky. Údajně si osvojil také základy sanskrtu a koptštiny. Zeyerovy literární začátky nebyly zrovna šťastné. Po poměrně nepovedené humoristické povídce Krásné zoubky (1873) se jeho pozornost náhle obrátila do oblasti magie, okultismu, zednářství, což inspirovalo jeho pozdější, rovněž nepříliš zdařilé Fantastické povídky (1882). Začal obdivovat středověké ideály, které se staly častou inspirací v další Zeyerově tvorbě - např. Román o věrném přátelství Amise a Amila (1880), -5-


Maeldunova výprava (1896), Kronika o svatém Brandanu (1886) nebo V soumraku bohů (1898). Tématem těchto děl je zápas dohasínajícího pohanství s počínajícím křesťanstvím. Zeyer se snažil prosadit také na divadle, ale jeho dramatická tvorba připomínala ze všeho nejvíce lyrickoepické básně, určené k inscenování. Jednalo se o díla často literárně krásná, ale pro divadelní provedení nevhodná. Tak vznikla hra Sulamit (1885), ale také inscenace inspirované náměty z českých dějin – např. Neklan (1893) nebo Šárka (1906). Nejznámější hrou Julia Zeyera je Radúz a Mahulena (1898), která se hraje dodnes a v roce 1970 byla výborně zfilmována. Zeyer celý život velmi trpěl tím, že neměl na divadle příliš velké úspěchy. Tento fakt byl i důvodem rozpadu jeho přátelství s Jaroslavem Vrchlickým, který byl jako dramatik mnohem známější. Zeyerovo dramatické dílo zato často zlákalo hudebníky – k Radúzovi a Mahuleně složil hudbu Josef Suk, Leoš Janáček si zvolil Šárku jako libreto pro svou první operu a na libreto podle povídky Kunálovy oči složil operu Otakar Ostrčil. Největším románem Julia Zeyera je autobiograficky laděné dílo Jan Maria Plojhar (1891), v němž se také poprvé výrazněji objevují prvky mesianismu - Zeyer přirovnává osudy české země k utrpení Kristovu. Téma mesianismu rozvinul silněji také v povídkovém triptychu Tři legendy o krucifixu (vydaném posmrtně v roce 1906). Nejvýraznější skladbou ze závěru Zeyerovy tvorby jsou Troje paměti Víta Choráze (posmrtně 1905), rovněž autobiograficky laděné dílo s výrazně dekadentními rysy (náznaky dekadence se objevují již u J. M. Plojhara a u díla Dům U tonoucí hvězdy (1897)). Zeyer procestoval na svou dobu obrovské množství zemí – již v mládí to byla oblast dnešního Rakouska, Německa a Francie, později také Nizozemsko, Belgie, Španělsko, Polsko, Rusko (zde se ocitl několikrát jako vychovatel), Slovinsko, Chorvatsko a také Afrika a řada dalších míst. Některé exotické země, které ani reálně nenavštívil, se pro něj staly tvůrčí inspirací – Japonsko pro román Gompači a Komurasaki nebo drama Lásky div (1894), Čína se objevuje v povídce Zrada v domě Han (1881) či v dramatu Bratři (1882), Indie v povídkách Kunálovy oči (1906) a Island v již zmíněném V soumraku bohů. Nejvíc ve svém životě cestoval v době, kdy byl vychovatelem u hraběte Harracha (1882). Julius Zeyer byl v osobním životě velmi komplikovaný člověk. Přáteli byl označován za člověka něžného a křehkého. Z jeho korespondence víme, že po celý život trpěl depresemi a úzkostnými stavy. Poslední léta života prožil ve Vodňanech - v domě U Čápů, kde bydlel, má pamětní desku - a v samém závěru se uchýlil ke svému blízkému příteli a mecenáši Josefu Hlávkovi na jeho zámek v Lužanech a pak do jeho pražského paláce. Občas pobýval v Praze u své sestry Heleny Jungfeldové, u níž umírá 29. ledna 1901 na selhání srdce. Ačkoli si Zeyer přál být pohřben na lesním hřbitově u Vodňan, odpočívá jeho tělo v Praze na Slavíně, kam byl uložen jako první před 110 lety - 31. ledna 1901. V naší knihovně máme jeho román Jan Maria Plojhar, dramatická díla: Doňa Sanča, Bratři, Z dob růžového jitra, Lásky div (Žaponská komedie), Legenda Erinu, a povídky: Stratonika, Fenicilin hřích, Sníh ve Florencii, Gdoule, Večer u Idalie. Drobné dílko Zahrada mariánská, inspirované velkou golgotskou tragédií, báseň v próze, které napsal Zeyer na sklonku života ve Vodňanech. Hodilo by se přečíst právě nyní v postní době. Fischerová -6-


POHÁDKOVÝ VEČER Městská knihovna v Deštné spolu s MěÚ uspořádají 15. dubna 2011 „Večer s pohádkou“. Letos uplyne 100 let od narození spisovatele Václava Čtvrtka a proto tento večer věnujeme jeho vzpomínce a jeho pohádkám. Všem dětem jsou blízké, jsou líbezné, učí lásce k přírodě, zvířátkům a mají nekonečné množství tvořivé fantazie. Chceme tento pohádkový večer věnovat dětem jako dar poznání kouzelných příběhů pohádek Václava Čtvrtka a chceme, aby ho prožily ve společnosti dětí, spolužáků a kamarádů. Tímto článkem zveme děti a vy rodiče rozhodněte, zda umožníte dětem, aby se zúčastnily. Přihlásit můžete děti od 5 let a samozřejmě i ty starší. Celá akce je pro děti zdarma – náklady hradí Městský úřad a knihovna. Děti můžete přihlásit buď přímo v knihovně, nebo na jednom z uvedených tel.č. 384 384 295, 384 384 394, 384 384 223. Prosíme, přihlašte se co možná nejdříve, abychom podle počtu dětí mohli zařídit vše potřebné. Všechny přihlášené děti se 15. dubna v 17,30 hod. dostaví před budovu Městského úřadu v Deštné. Přinesou si s sebou spacák, karimatku nebo deku, teplé oblečení na spaní a přezůvky. Všechny věci si uloží do obřadní síně MěÚ, kde budou spát. V 18 hod. půjdou na hřiště, kde si budou opékat párky. V případě špatného počasí půjdeme do knihovny, kde dětem pustíme pohádky, přečteme básničky a děti nám budou vyprávět, které pohádky už četly a nebo znají z vyprávění. Párky jim ohřejeme v knihovně a pak půjdeme na Městský úřad asi v 19,30 hod. Po dvacáté hodině začne maraton čtení a vyprávění pohádek a bude i překvapení. Chceme dětem vytvořit pěkné prostředí, které by navodilo kouzelnou atmosféru pohádek, aby tento večer zapomněly na dětské starosti i na bolavé dětské neúspěchy. Uvaříme jim čaj, aby netrpěly žízní a pak budeme hlídat jejich klidný spánek až do rána. Samozřejmě se domluvíme s rodiči, kdy si menší děti odvedou domů. Růžena Fialová

RADY A RECEPTY ČAJOVÉ OŘÍŠKOVÉ ŘEZY (jednoduché „Nebe v hubě“) Suroviny na těsto: 3 hrnky hladké mouky, ½ hrnku moučkového cukru, ½ hrnku mléka, 1 Hera, 2 vejce, 1 prášek do pečiva. Suroviny na polevu: 1 Hera, 1 hrnek krupicového cukru, 2 lžíce smetany, 2 lžíce medu, 2 lžíce hladké mouky, 1 a ½ hrnku až 2 nasekaných lískových ořechů. Postup: připravíme těsto a dáme na vymazaný a vysypaný plech. Polevu připravíme povařením Hery s cukrem, smetanou, medem a moukou. Přidáme nasekané ořechy a necháme zchladnout. Potřeme již připravené těsto na plechu a upečeme při 220 st. C.

-7-


DUNAJSKÉ ŘEZY Suroviny na těsto: 2 vejce, 12,5 dkg Hery, 8 dkg cukru moučky, 15 dkg polohrubé mouky, ½ prášku do pečiva, 75 ml mléka, 1 polévková lžíce kakaa. Postup: žloutky šleháme s cukrem a máslem do pěny, přidáme mouku s práškem do pečiva, mléko a nakonec sníh z bílků. Půlku těsta rozetřeme na vymazaný a vysypaný plech, do druhé půlky těsta přidáme kakao a navrstvíme na světlé těsto na plechu. Pokrájíme meruňky (broskve) a dáme na těsto. Upečeme při 180 st. C. Plech volíme menší. Krém: polovinu vanilkového pudinkového prášku svaříme se 125 ml oslazeného mléka. Do prochladlého pudinku zašleháme 10 dkg másla a pro chuť přidáme rum. Krém pocákáme čokoládou.

VEPŘOVÉ PLÁTKY V BRAMBOROVO-SÝROVÉM TĚSTÍČKU Suroviny: ½ kg brambor, 2 vejce, 10 dkg eidamu, ½ kg vepřové kýty, sůl, pepř, hladká mouka Postup: nahrubo nastrouhané brambory (slijeme z nich přebytečnou vodu), osolíme, opepříme, přidáme vejce, nastrouhaný sýr, a poprášíme hladkou moukou dle potřeby. Těsto může být i řidší. Maso naklepeme, osolíme, opepříme. Do rozpáleného oleje dáme trošku těsta a rozetřeme na placičku. Položíme maso a navrch znovu těsto. Z obou stran opečeme. Jde to velmi lehce. Jako přílohu volíme zeleninový salát.

MASOVÁ ROLÁDA S MORAVANKOU Suroviny: 1 kg libového bůčku, nebo plecka, 1 Moravanka, 20-30 dkg šunkového salámu, 1 vejce, celá palička česneku, vegeta, lžíce solamylu a sáček na tlačenku. Postup: maso umeleme, přidáme pokrájenou Moravanku (bez šťávy), přidáme vejce, salám, česnek, solamyl a vegetu. Promícháme a dáme do sáčku na tlačenku. Vhodnější je užší. Vaříme 1 a ½ hodiny, vyndáme, necháme ve střívku do druhého dne. Potom vyndáme roládu ze sáčku, obalíme v červené paprice. Vynikající na studenou místu, ale i na oběd. -8-


DALŠÍ BABSKÉ RADY RYCHLÉ POMOCI: SKOŘICE: - schopnost udržovat stálou hladinu cukru v krvi - prevence onemocnění tepen - snižuje krevní tlak - odvar ze skořice působí příznivě na vlasy (vůně a lesk) - pomáhá při vleklém kašli (skořicový čaj s mlékem a medem) - skořicový olej působí antibakteriálně, brání vzniku plísní - reguluje trávení, podporuje činnost střev, celkově příznivě působí na žaludeční potíže - působí proti celulitidě (zahřívací balzám – bílý tučný jogurt, pár kapek olivového oleje, 5 lžic skořice – vytvoříme tuto směs, naneseme na potřebné partie a přikryjeme igelitem a zabalíme do teplé deky)

SPORT FLORBAL Tréninky florbalu probíhají pravidelně od začátku ledna 2011 každý pátek od 17. hod v tělocvičně. V současné době máme 14 stabilních a neustále se zlepšujících hráčů. Hráč: David KUČERA Denisa PÍGLOVÁ Josef PETRŮ Jan VICHRA Josef DVORSKÝ Michael POSLUŠNÝ Oliver VACOVSKÝ Vít UCHYTIL Jan KOTRČ Lukáš POSLUŠNÝ Aleš UCHYTIL Ondřej HOLEC Daniel CHVÁTAL Ondřej VACOVSKÝ

Počet gólů: 52 28 22 17 15 7 4 4 2 2 1 0 0 0

-9-

Účast: 8x 7x 7x 6x 8x 8x 3x 2x 3x 8x 1x 2x 5x 3x


CO SE V DEŠTNÉ ASI NEVÍ Před nějakou dobou jsem měl možnost prolistovat jedno z čísel ZPRAVODAJE DEŠTENSKA. Líbil se mi po formální i obsahové stránce. Pod vlivem nedávných událostí jsem se rozhodl sdělit jeho čtenářům něco informací, které by snad mohly zaujmout. Jistě jen málo čtenářů ví, že denně mohou v Deštné potkat Mistryni České republiky v atletice, nebo nejlepší jihočeskou překážkářku žákovského a dorosteneckého věku. Kde je najdete? Stačí přijít do osmé třídy místní ZŠ a MŠ a seznámit se se dvěma sympatickými patnáctiletými slečnami, které se již víc než tři roky intenzivně věnují královně sportu – atletice v atletickém oddíle TJ Nová Včelnice. Ze široké škály možností si vybraly velmi rozdílné discipliny. Katka Jelínková, která dojíždí do školy z Chotěmic to umí s oštěpem, diskem i koulí. Již na podzim minulého roku se usadila v žákovském reprezentačním družstvu ČR jako oštěpařka, před čtrnácti dny dokázala vyhrát v Jablonci n. Nisou finálový závod Mistrovství ČR ve vrhu koulí výkonem 12,92 m. Všechny své soupeřky z celé republiky přehodila o více než metr, přivezla si mistrovský titul, zlatou medaili a nevšední zážitky. V celé halové sezóně ani jednou neprohrála. Její výkonnost nezůstala bez povšimnutí, dostala již pozvánky na evropské měření sil ve Vídni a v NSR. - 10 -

MASOPUST 2011 JARNÍ VYPRÁVĚNÍ

Recommend Documents