MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
MOŽNOSTI INTERNETOVÉ TELEFONIE S PŘIHLÉDNUTÍM K TECHNOLOGII VOIP Bakalářská diplomová práce
Autor práce: Helena Ireinová Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík
Brno 2007
Bibliografický záznam IREINOVÁ, Helena. Možnosti internetové telefonie s přihlédnutím k technologii VoIP. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 68 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.
Anotace Diplomová práce Možnosti internetové telefonie s přihlédnutím k technologii VoIP pojednává o nejaktuálnějším tématu současné internetové komunikace, kterou je internetová telefonie založená na technologii VoIP. Práce nejprve objasňuje rozdíly mezi termíny VoIP, IP telefonie a internetová telefonie, které bývají v praxi běžně používány jako synonyma, a dále se zaměřuje na princip fungování technologie VoIP včetně možností jejího využití při internetové telefonii. Práce je rozdělena do sedmi kapitol, přičemž nejpodstatnější částí je kapitola pátá s názvem Internetová telefonie, která zahrnuje veškeré formy takové komunikace. Práce si klade za cíl podrobně analyzovat internetovou telefonii, uvádí jednotlivé způsoby telefonování a hlavní VoIP zprostředkovatele nebo programy, které internetovou telefonii umožňují, uvádí tedy přehled nejvýhodnějších VoIP operátorů na českém trhu, kabelové operátory nebo klienty instant messagingu, a podrobně také rozebírá použití vhodného softwarového či hardwarového vybavení. Poukazuje ale také na jednotlivé problémy týkající se kvality internetové telefonie a rizika, která z provozování takové komunikace mohou plynout.
Klíčová slova Internetová telefonie, VoIP, IP telefonie, VoIP operátor
Annotation Diploma thesis The possibilities of Internet Telephony considering VoIP technology deals with the most actual subject of the Internet communication which is Internet Telephony based on VoIP technology. This work makes clear the differences among the terms VoIP, IP Telephony and Internet Telephony at first which are commonly used as synonyms in practice then the work focuses on principles of function VoIP technology including possibilities its utilization in Internet Telephony. This work is divided to seven chapters whereas the most essential part is chapter five entitled Internet Telephony which encompasses all forms of that communication. This work tries to exhaustively analyze Internet Telephony, it mentions particular ways of telephony and the main VoIP Service Providers or software which enables Internet Telephony, indicates review of the most convenient VoIP Providers in the Czech market, cable operators or instant messaging clients and it exhaustively analyze convenient use of software and hardware equipment. It also points out particular problems concerning the quality of Internet Telephony and risks which can result from that communication.
Keywords Internet Telephony, VoIP, IP Telephony, VoIP Provider
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby tato práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.
…………………………………………….. V Brně 30. dubna 2007
Podpis autora práce
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu diplomové práce PhDr. Petru Škyříkovi za jeho cenné rady, připomínky a celkovou pomoc při zpracování práce.
OBSAH ÚVOD................................................................................................................. 8 1. Historie telefonování .................................................................................... 10 1.1. Vynález telefonu.................................................................................... 10 1.2. Pevné analogové telefonní sítě .............................................................. 11 1.3. Pevné digitální telefonní sítě ................................................................. 12 1.4. Mobilní telefonní sítě ............................................................................ 12 1.5. IP sítě ..................................................................................................... 13 2. Principy přenosu dat v sítích ........................................................................ 16 2.1. Přepojování okruhů ............................................................................... 16 2.2. Přepínání paketů .................................................................................... 17 3. Technologie VoIP......................................................................................... 20 3.1. Princip fungování technologie VoIP ..................................................... 20 3.2. VoWiFi .................................................................................................. 22 3.3. VoIP softwarové a hardwarové vybavení.............................................. 23 4. IP telefonie.................................................................................................... 24 4.1. Vymezení termínu IP telefonie.............................................................. 25 4.2. Komunikační protokoly......................................................................... 26 4.2.1. Protokol SIP ................................................................................... 27 5. Internetová telefonie ..................................................................................... 29 5.1. Způsob připojení a technické vybavení pro internetovou telefonii ....... 29 5.1.1. Softwarový telefon ......................................................................... 30 5.1.2. USB telefon .................................................................................... 31 5.1.3. IP telefon ........................................................................................ 32 5.1.4. Wi-Fi telefon .................................................................................. 32 5.1.5. Klasický analogový telefon připojený k VoIP bráně ..................... 33 5.2. Možnosti internetového telefonování (originace a terminace hovoru).. 34 5.2.1. PC – PC .......................................................................................... 35
5.2.2. PC – Phone ..................................................................................... 36 5.2.3. Phone – Phone ................................................................................ 37 5.2.4. Phone – PC ..................................................................................... 38 5.3. VoIP operátoři ....................................................................................... 38 5.4. Telefonování přes instant messaging..................................................... 42 5.4.1. Skype .............................................................................................. 43 6. Problémy internetové telefonie..................................................................... 47 6.1. QoS ........................................................................................................ 47 6.1.1. Latence ........................................................................................... 48 6.1.2. Jitter ................................................................................................ 48 6.1.3. Ztrátovost paketů ............................................................................ 49 6.2. Výpadky spojení .................................................................................... 50 7. Bezpečnost internetové telefonie.................................................................. 52 7.1. Vishing .................................................................................................. 52 7.2. Spit......................................................................................................... 53 7.3. Zabezpečení internetové telefonie ......................................................... 54 ZÁVĚR ............................................................................................................. 55 SEZNAM ZKRATEK A TERMÍNŮ ............................................................... 57 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................. 60 OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA ............................................................................... 66
ÚVOD Téma diplomové práce Možnosti internetové telefonie s přihlédnutím k technologii VoIP jsem si vybrala na základě svého zájmu o tuto oblast internetové komunikace, která se v současnosti stává aktuálním tématem nejen mezi počítačovými odborníky, ale také mezi běžnými uživateli Internetu. Tímto tématem se budu zabývat právě z pohledu běžného uživatele. Tato práce si klade za cíl seznámit s internetovou telefonií a technologií VoIP. Bude se zabývat možnostmi současného internetového telefonování s přihlédnutím k aktuálnímu stavu této telefonie v českém prostředí. Dále se tato práce pokusí objasnit princip fungování technologie VoIP, přiblíží způsoby připojení k Internetu a jednotlivá technická zařízení, která jsou vhodná pro komunikaci založenou na této technologii. Současně popíše výhody a možné problémy, které jsou vyvolány buď nevyhovující kvalitou služeb, nebo nedostatečnou ochranou této hlasové komunikace, a pokusí se uvést některá bezpečnostní opatření. Tato práce má kompilační charakter a jejím cílem je podrobná analýza internetové telefonie založené na technologii VoIP. Z důvodu rozsahu práce a pohledu ze strany běžného uživatele se zde nebudu do hloubky zabývat technickou podstatou internetové telefonie, jako jsou například jednotlivé druhy kodeků pro komprimaci digitalizovaného lidského hlasu, rozdíly mezi jednotlivými protokoly, na jejichž základě internetová telefonie funguje atd. Stejně tak se nebudu podrobně zabývat technologií VoWiFi, která by nás zavedla spíše než k internetové telefonii k nejnovějším možnostem mobilní komunikace. Z tohoto důvodu se proto o technologii VoWiFi pouze stručně zmíním.
V posledních několika letech se značně rozšířila komunikace lidí prostřednictvím Internetu, která zahrnuje nejen komunikaci textovou, ale i hlasovou. Její rozvoj je způsoben rychle se rozšiřující dostupností vysokorychlostního Internetu mezi běžnými uživateli, dále pak jednoduchostí,
8
pohodlností a především finančním hlediskem. Internetová komunikace nás totiž v zásadě téměř nic nestojí, většinou platíme pouze za připojení k Internetu. Samozřejmě ale existují i výjimky, které budou v této práci podrobněji uvedeny. Jedním z nejaktuálnějších témat komunikace přes Internet je internetová telefonie, která se v současnosti stává zajímavou a finančně velmi výhodnou službou narozdíl od telefonování v klasické veřejné telefonní síti. Existuje několik způsobů a v závislosti na nich také technických zařízení, které umožňují provozovat internetové telefonování. Na trhu se také objevuje široká nabídka poskytovatelů internetové telefonie a celá řada programů s podporou této komunikace. V této práci budou analyzovány jednotlivé možnosti internetového telefonování spolu s technologií, na níž je tato komunikace založena.
9
1. Historie telefonování Abychom mohli analyzovat současný stav internetové telefonie, musíme si alespoň velmi stručně zrekapitulovat historii telefonování. Nebudeme se však zabývat takovými způsoby přenosu zvuku, jako byly například lankové nebo trubkové typy telefonu, jsou totiž pro naše mapování současné telefonie irelevantní, protože nepracují na bázi elektřiny. Samozřejmě ale představují základní článek vývoje hlasové komunikace.
1.1. Vynález telefonu Za prvního vynálezce telefonu je považován italský vynálezce Antonio Meucci.1 Jeho vynález pochází již z roku 1849. Telefon Meucciovi „sloužil k tomu, aby mohl mluvit ze suterénu se svou invalidní ženou ve třetím patře domu.“2 Svůj vynález nepatentoval, protože se v té době nedostal k odbornému publiku. Meucci byl uznán za prvního vynálezce telefonu kongresem Spojených států teprve až v roce 2002. K odbornému publiku a široké veřejnosti se dostal vynález telefonu teprve až dvacet sedm let po Meucciho objevu. První telefonní přístroj, který umožňoval přenos lidského hlasu pomocí elektrické energie, patentoval až Alexandr Graham Bell v Bostonu v roce 1876. Tomu však předcházela řada pokusů, než se mu podařilo elektricky přenést zvuk. Bell původně nezamýšlel vynalézt telefon, pokoušel se o sestavení telegrafu, který by přenášel ve stejný okamžik několik různých zpráv. Tento svůj vynález nazval harmonický telegraf. Do sluchátka i do mikrofonu umístil
1
Telefon. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 30. 03. 2007 [cit. 2007-04-04]. Dostupné z:
. 2 KOUBOVÁ, Karolina. Telefonie včera, dnes a zítra [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-01-22]. Dostupné z:.
10
elektromagneticky prohýbanou membránu, která rozkmitávala cívku navinutou na ocelovém magnetu. Tak mohla být poprvé elektricky přenesena lidská řeč. Ačkoli je tedy s vynálezem telefonu spojen právě A. G. Bell, americký profesor fyziologie řečových orgánů, tímto výzkumem se zabývalo více vědců. Za zmínku stojí určitě alespoň Elisha Gray, který ve stejný den jako Bell, jen o pár hodin později, přišel se stejným vynálezem. Tento přístroj však objevil nezávisle na Bellovi už roku 1874, ale nejprve ho postupně zdokonaloval. Boj o patentování svého telefonu však nakonec s Bellem prohrál. Hned v dalším roce 1877 byla založena první telefonní společnost Bell Telephone Company a o dva roky později, roku 1878, E Berliner patentoval v Paříži první telefonickou síť na světě. Do třicátých let 20. století bylo ale možné telefonovat pouze do jednoho místa přes spojovací ústřednu, kde spojovatelka zkontaktovala linku volajícího s volaným.
1.2. Pevné analogové telefonní sítě Pevná síť se označuje anglickou zkratkou PSTN (Public Switched Telephone Network), v češtině tento název znamená Veřejná přepínaná telefonní síť. Místo tohoto názvu se však používá spíše zkratka JTS (Jednotná telefonní síť). Přepínaná je proto, že funguje na základě přepojování okruhů, o kterém se zmíníme podrobněji až v kapitole IP sítě v souvislosti s principem přepínání paketů. První pevné telefonní sítě byly analogové. To znamená, že zvuk byl převeden na analogový elektrický signál, a potom byl dále přenášen po vodičích v podobě střídavého napětí. V takové síti vedly telefonní dráty spojující jednotlivé telefonní přístroje přes ústředny, kde spojovatelka po ohlášení hovoru, který byl signalizován buď shozením klapky3 volajícího (ještě u hovorů vytáčených kličkou), nebo rozsvícením žárovky volajícího (již pouze 3
HEINIGE, Karel. Telefonní ústředny. IT SYSTEM [online]. 2004, č. 1-2 [cit. 2007-02-08]. 2004, č. 1-2. Dostupné z: .
11
po sejmutí sluchátka z telefonního přístroje), vyhradila vždy celou linku pouze pro ně a po skončení hovoru tuto linku opět uvolnila pro další možné hovory. Postupem času byly ale spojovatelky nahrazeny pouhou provolbou a celá ústředna byla zmodernizována. Od poloviny dvacátého století je pak analogová síť vytlačována digitálními technologiemi, které jsou mnohem spolehlivější, přesnější a méně náročné. Hlavním důvodem ústupu analogových sítí „jsou mimo jiné rušení, přeslechy a útlum signálu.“4 Přesto se mnohdy až do současnosti zachovaly analogová koncová zařízení, tedy jednotlivé telefony uživatelů.
1.3. Pevné digitální telefonní sítě Přechod na digitální telefonní síť byl postupný, od telefonních ústředen, sítě, až po koncové uživatele, pro které byly zřízeny nové služby. Tak vznikla nová technologie pod názvem ISDN5 (Integrated Service Digital Network - Digitální síť s integrovanými službami), která zajišťuje nejen přenos hlasu, ale také i dat. Oproti původní analogové síti má ISDN kvalitnější a spolehlivější spojení a vyšší přenosovou rychlost. Dnes už má však i tato technologie svá léta vzestupu za sebou a v porovnání například s dnešním vysokorychlostním Internetem poměrně zastarává.
1.4. Mobilní telefonní sítě Počátky mobilních sítí se datují již do sedmdesátých let 20. století. Nejprve byl tento způsob bezdrátového telefonování spojen pouze s malým okruhem uživatelů a pro telefony se místo dnešního mobilu používal název
4
Telefonie. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 03. 03. 2007 [cit. 2007-03-08]. Dostupné z: . 5 Co je to ISDN? [online]. © 1997-1999 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z: .
12
radiotelefon, protože jde o komunikaci, která je přenášena přes rádiové frekvence. Bezdrátové
telefonní
sítě
se
vyvíjely
dlouhodobě
společně
s klasickými pevnými sítěmi, ale teprve v devadesátých letech 20. století a především na přelomu tisíciletí se jejich využití dostalo mezi nejširší vrstvy běžných uživatelů, čímž se mobilní telefonie stala hlavním konkurentem telefonování v pevných sítích. „Pro nízké zaváděcí náklady a rychlé rozmístění se mobilní sítě rychle rozšířily po světě a předstihly růst pevné telefonie.“6 První takový bezdrátový systém v České republice byl analogový a měl název NMT (Nordic Mobile Telephone). Tento původně skandinávský standard pro mobilní telefony na našem trhu rozšířila společnost Eurotel roku 1991.7 O pět let později, v roce 1996, Eurotel zavedl další systém, tentokrát už digitální síť GSM (Global System for Mobile communications - Globální systém pro mobilní komunikaci), což je evropský standard pro mobilní komunikaci. Jeho předností je lepší kvalita přenosu zvuku, než jaká byla u analogového standardu NMT. Na síť GSM potom navazuje standard UMTS (Universal Mobile Telecommunication System – Univerzální systém pro mobilní komunikaci), který je se svou nabídkou služeb oproti GSM zase o něco pokročilejší.
1.5. IP sítě V současnosti je nejaktuálnější tendencí v telefonování propojení telefonních sítí se sítěmi počítačovými nebo ještě lépe řečeno „aplikování 6
Mobilní telefon. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 02. 03. 2007 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z: . 7 TOMEK, Pavel. Mobilní historie : Milníky ve vývoji mobilní komunikace. Mobilmania.cz [online]. 07. 01. 2006 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z: .ISSN 1214-1887.
13
telefonních služeb pomocí počítačových sítí.“8 Počítačovými sítěmi máme na mysli IP sítě. Hlavním důvodem této tendence je především ekonomické hledisko. Je totiž mnohem jednodušší a finančně méně nákladné propojit datové sítě s telefonními, než je vést každou zvlášť a využívat tak z každé z nich například jen polovinu jejich kapacity. IP sítě jsou založené na přenosu dat na základě protokolu IP (Internet Protocol). Tento univerzální přenosový protokol je určen primárně pro datové sítě a na jeho principu funguje celosvětová síť Internet. IP protokol zajišťuje přenos datových paketů po Internetu i jiných datových sítích od odesilatele k příjemci. Je vytvořen tak, aby přenesl pakety rovnoměrně a žádný datový paket neupřednostnil před druhým, pokud dojde například k přetížení sítě. IP protokol tedy nedokáže zaručit pravidelnost v doručování paketů, tudíž jde o jejich nespolehlivý transfer. Právě v této rovnoměrnosti přenášených dat je hlavní problém s IP telefonií. Ta totiž vyžaduje, aby byly datové pakety s digitalizovaným lidským hlasem přeneseny přednostně před jinými pakety (např. emaily, stahováním nebo odesíláním datových souborů apod.), protože jsou velmi citlivé na jakékoli delší zpoždění. IP sítě tak kvůli této nespolehlivosti IP protokolu pracují pouze na „(...) principu best-effort service, tj. negarantují odesílateli, že odeslaná data dojdou v pořádku, včas a ve správném pořadí adresátovi.“9 V těchto sítích tedy může docházet ke zpožděním nebo ztrátám jednotlivých paketů, což má potom velmi nepříznivý dopad na IP telefonii. Princip přenosu dat v sítích si ale popíšeme až v následující kapitole. Protože je IP telefonie služba, jejíž fungování musí být spolehlivě zaručeno, využívají se tak další protokoly, které už tuto spolehlivost přenosu dat zajišťují. Nejrozšířenějšími takovými komunikačními protokoly s podporou 8
BAZALA, David. Telekomunikace & VoIP telefonie I. Praha : BEN – technická literatura, 2006. s. 192. 9 HOLUB, Petr. IP telefonie v síti CESNET a na MU. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2003, roč. 8, č. 3, s. 1-4. Poslední aktualizace 19. 02. 2007 [cit. 2007-02-15]. Dostupné z: . ISSN 1212-0901.
14
IP telefonie jsou například SIP, H.323, IAX nebo MGCP. O protokolech se však více zmíníme až v kapitole 4.2.
15
2. Principy přenosu dat v sítích Internetová telefonie pracuje na principu přepínání paketů, což je způsob mnohem ekonomičtější než původní přepojování okruhů u klasického telefonování. Přináší však i řadu problémů. Vysvětlíme si, jak tyto principy přenosu dat fungují.
2.1. Přepojování okruhů Rozdíl mezi přepojováním okruhů a přepínáním paketů je především v tom, že v klasické telefonii s okruhy mají obě komunikující strany vyhrazeny celou linku pouze pro sebe, a teprve když ukončí spojení, rozpojí se i celý okruh a může být navázán další hovor. Trasa takových přenášených dat je tedy konstantní. Spojení má po celou dobu hovoru neměnné parametry, např. šířku pásma, čímž je zaručena kvalita služby, jež se označuje termínem QoS (Quality of Service). Také hlas při klasickém telefonování není nijak komprimován. Podle RNDr. Jiřího Peterky10 z MFF UK může být mechanismus přepojování okruhů připodobněn k velkému množství linek, tzv. imaginárních rour, které jsou vyhrazeny jednotlivým hovorům komunikujících. Tyto hovory jsou přenášeny jako souvislý proud dat, uživatelé tedy data z jedné strany vysílají a adresáti je na druhé straně linky přijímají. Protože je taková přenosová cesta vyhrazena pro každý hovor zvlášť, není plně využita přenosová kapacita imaginární roury, a hovor tak musí být náležitě zaplacen poskytovateli, a to nejen za přenesený hlas, tedy vyslovená slova a věty, ale za dobu strávenou připojením k takové lince. Na druhou stranu je ale při těchto podmínkách, jak jsme si již výše uvedli, zajištěna kvalita hovoru (QoS).
10
PETERKA, Jiří. Způsob přenosu - přepojování okruhů, nebo přepojování paketů? Softwarové noviny. 1998, roč. 9, č. 12, s. 36. ISSN 1210-8472.
16
Obr. 1: Představa mechanismu přepojování okruhů11
Aby byla co nejvíce využita přenosová kapacita, je zapotřebí linky vést pouze jednou velkou rourou společnou pro všechny jednotlivé hovory. „Přenosová kapacita takovéto společné roury (vlastně celé přenosové cesty, která je k dispozici) se pak nebude fixně rozdělovat a přidělovat k výhradnímu použití (...)“12 Půjde tedy o jednu sdílenou přenosovou cestu, jež bude využita ve stejný čas těmi, kteří ji budou zrovna potřebovat, čímž se už dostáváme k principu přepínání paketů.
2.2. Přepínání paketů Internet, podobně jako další moderní sítě, funguje na principu přepínání paketů, což znamená, že na této technice staví také internetová telefonie. Data, která jsou přenášena sítí jsou rozdělena na malé části zvané pakety. Jsou to tedy balíky dat, které putují sítí po jednotlivých kratších úsecích, které však není možné nijak předvídat. Mezi těmito úseky je celá řada přestupních uzlů nebo také překladišť, která mohou jednotlivé pakety zdržet či
11
PETERKA, Jiří. Způsob přenosu - přepojování okruhů, nebo přepojování paketů? Softwarové noviny. 1998, roč. 9, č. 12, s. 36. ISSN 1210-8472. 12 Tamtéž
17
vyslat k cíli jiným směrem, například kvůli již přetížené kapacitě na přenosové cestě. „Internet byl koncipován jako redundantní síť, a proto není možné jednoznačně stanovit cestu, kterou bude určitý paket přenášen.“13 Jde tedy o dynamickou dráhu přenášených dat, kde jsou však tyto kratší cesty poměrně kvalitní a jsou bezpečně zajištěny. Tento způsob přenosu je tedy podstatně lepší a ekonomičtější, než kdyby data putovala na vzdálenost celých okruhů a využívala celou přenosovou kapacitu, tzn. šířku pásma, pouze pro jeden přenos. Protože jednotlivé pakety putují jednou společnou cestou spolu s dalšími pakety různých uživatelů, jsou v záhlaví označeny informací o adrese příjemce či odesilatele, aby je bylo možné v takové záplavě dat identifikovat a směrovat na správná místa v síti. Lidský hlas je při tomto způsobu přenosu upraven „do obligátních jedniček a nul, dále zpracován a vyslán k druhému účastníkovi. Jakmile tato data v podobě paketů dorazí, poskládají se na straně příjemce opět do správné formy (...).“14 To znamená, že digitální řetězce jedniček a nul se v mikrofonu přemění opět na analogový lidský hlas.
13
BEDNÁŘ, Vojtěch. Jak se nese hlas po síti – Internetová telefonie se pomalu rozmáhá. PC WORLD [online]. 2005, č. 1, 07. 02. 2005 [cit. 2007-02-17]. Dostupné z: . 14 BITTO, Ondřej. Jak se volá přes Internet : základy VoIP. Lupa.cz [online]. 04. 01. 2007 [cit. 2007-02-17]. Dostupné z: . ISSN 1213-0702.
18
Tento přenos oproti klasické telefonii nevyžaduje stejný typ koncových zařízení, každé z nich tedy může mít například jinou přenosovou rychlost. Další výhodou přepínání paketů je, že když přenášená data nenaleznou příjemce, mohou být pozdrženy v síti nebo i vráceny odesilateli. Oproti přepojování okruhů zde však není zaručeno přesné pořadí příchozích dat, kvalita hovoru (QoS), ani komunikace v reálném čase.15 Obr. 2: Představa mechanismu přepojování paketů16
15
PUŽMANOVÁ, Rita. Věčné téma : přepojování okruhů či paketů?. Svět sítí [online]. 19. 04. 2006 [cit. 2007-02-21]. Dostupný z: . 16 PETERKA, Jiří. Způsob přenosu - přepojování okruhů, nebo přepojování paketů? Softwarové noviny. 1998, roč. 9, č. 12, s. 37. ISSN 1210-8472.
19
3. Technologie VoIP Termín VoIP je zkratkou pro technologii Voice over Internet Protocol, tedy technologii, která realizuje přenos digitalizovaného lidského hlasu. Využívá k tomu IP sítě, které byly původně vyhrazeny pouze pro přenos dat. „Technologii VoIP (Voice over IP) je tedy možné nasadit i mimo Internet, obecně všude tam kde lze provozovat protokol IP.“17 To znamená, že ji můžeme využívat nejen ve veřejné síti Internetu, ale také v privátních sítích VPN (Virtual Private Network - Virtuální Privátní Sítě) využívaných určitou společností, tedy v nějakém firemním Intranetu. Z toho vyplývá, že technologie VoIP se využívá „pro telefonování prostřednictvím Internetu, intranetu nebo jakéhokoliv jiného datového spojení.“18
3.1. Princip fungování technologie VoIP Princip této technologie je takový, že „VoIP převádí anologový hlas na digitální pakety a ty pak dále posílá přes Internet příjemci na druhém konci.“19 VoIP tak pracuje na principu přepínání paketů, protože existuje v prostředí počítačových sítí. Technologie VoIP je optimalizována lidskému hlasu a zahrnuje nejen přeměnu a kompresi analogového hlasu na digitální pakety, ale také celý přenos těchto paketů sítěmi, a potom zase následnou dekompresi a přeměnu zpět na analogový hlas. Zároveň tato technologie zaručuje také QoS, kvalitu služeb, což v tomto případě zahrnuje kvalitu telefonního spojení, což je termín známý hlavně ze 17
IP telefonie [online]. Poslední aktualizace 21. 10. 2004 [cit. 2007-03-03]. Dostupné z: . 18 BALÁČ, Vladimír. Co je to VoIP? [online]. [cit. 2007-03-07]. Dostupné z: . 19 VoIP [online]. © 2005 – 2006 [cit. 2007-02-28]. Dostupné z: . „VoIP is converting analog voice data into digital packets and sending those packets over the Internet to a receiver at the other end.“
20
světa telekomunikací. Z toho vyplývá, že pro technologii VoIP je tedy podstatné hlavně její „propojení s telefonními sítěmi.“20 Tento způsob je totiž nejvhodnějším řešením při snaze docílit maximální efektivity a kvality telefonické komunikace. Existuje několik možností, jak tuto technologii využívat. „Některé VoIP služby umožňují volat pouze lidem, kteří používají stejnou službu, další služby ale mohou zprostředkovat volání na klasická telefonní čísla – což zahrnuje čísla místní, dálkové, mobilní a mezinárodní. Kromě toho také zatímco některé VoIP služby pracují pouze na počítači nebo speciálním VoIP telefonním přístroji, jiné služby umožňují použít klasický telefonní přístroj připojený k VoIP adaptéru.“21 Buď můžeme tedy použít pouze počítač připojený k nějaké IP síti (např. Internet), k němu software potřebný pro tuto komunikaci a další zařízení jako jsou sluchátka a mikrofon či VoIP telefon, nebo i klasický analogový telefonní přístroj veřejné telefonní sítě s VoIP adaptérem. Pro název VoIP telefon budeme dále v této práci používat spíše označení IP telefon. Možnosti současného telefonování jsou tedy téměř neomezené a záleží jen na nás, jaký nejpohodlnější způsob si zvolíme. S technologií VoIP se můžeme také setkat, aniž bychom to vůbec tušili, například při hovorech do zahraničí. „Standardní operátoři nabízejí volání do zahraničí často o řád dráž než do místních sítí, pokud však použijete VoIP, můžete telefonovat do stejné sítě zcela zdarma, ale i hovory do mezinárodních,
20
VoIP – přenos hlasu [online]. (c) 1996-2007 [cit. 2007-03-04]. Dostupné z: . 21 IP-Enabled Services [online]. Poslední aktualizace 30. 10. 2006 [cit. 2007-03-04]. Dostupné z: . „Some VoIP services may only allow you to call other people using the same service, but others may allow you to call anyone who has a telephone number - including local, long distance, mobile, and international numbers. Also, while some VoIP services only work over your computer or a special VoIP phone, other services allow you to use a traditional phone connected to a VoIP adapter.“
21
domácích i mobilních sítí jsou zpravidla mnohem výhodnější.“22 Právě při mezinárodních hovorech tedy klasické veřejné telefonní sítě využívají VoIP a přenos hovorů přes Internet, aby tak umožnili svým klientům levnější volání. Jedinou podmínkou, která je nutná pro tuto komunikaci, je dostatečně kvalitní a rychlé připojení počítače k síti. Nejvhodnějším takovým spojením je vysokorychlostní Internet. O jednotlivých možnostech telefonování, zařízeních a způsobech připojení k síti se však zmíníme podrobněji až dále.
3.2. VoWiFi V současné době se rozvíjí nejen technologie VoIP vedená přes IP sítě, ale také bezdrátová technologie VoIP, tzv. VoWiFi (Voice over Wireless Fidelity). VoWiFi je tedy mobilní variantou technologie VoIP. „Zatímco VoIP se skládá z hardwaru a softwaru, který uživatelům umožňuje použít Internet jako přenosové médium pro telefonní hovory, VoWiFi je bezdrátovou verzí této technologie, která je navržená pro práci na bezdrátových zařízeních jako je například notebook nebo PDA.“23 Jde vlastně o levnější způsob mobilní komunikace, která je navíc i kvalitnější. „Výhodou pro VoWiFi je nejen to, že půjde jen o zavedení již fungujícího řešení do prostředí Wi-Fi, ale také, že pro mobilní telefony nejsou viry a jiné internetové hrozby tak aktuální jako pro osobní počítače, na kterých stále s převahou vládne jeden operační systém.“24 VoWiFi tedy nabízí 22
HANTON, Oldřich. Telefonování zadarmo... Proč ne? Měšec.cz [online]. Poslední aktualizace 30. 10. 2006 [cit. 2007-03-12]. Dostupné z: . 23 BEAL, Vangie 'Aurora'. VoIP Meets WiFi : An Introduction to VoIP, WiFi and VoWiFi [online]. 07. 02. 2005 [cit. 2007-03-04]. Dostupné z: . „Where VoIP consists of the hardware and software that enables people to use the Internet as the transmission medium for telephone calls, VoWiFi is the wireless version of this technology that is designed to work on wireless devices such as a laptop or PDA.“ 24 LUKEŠ, Josef. Wi-Fi ještě neukázalo všechny své tumfy. Idnes. cz [online]. 20. 06. 2005, poslední aktualizace 13. 04. 2007 [cit. 2007-04-13]. Dostupné z: .
22
bezpečnější možnost telefonní komunikace, která není závislá na počítači, čímž je více chráněna od síťových nebezpečí i hrozeb útočících na operační systém počítače. Stejně jako je bezplatné telefonování v kabelových privátních sítích využívajících VoIP, tak na stejném principu funguje také volání v rámci privátní,
nejčastěji
firemní,
VoWiFi
sítě.
Popis
technologie
VoIP
v bezdrátových sítích by byl však nad rámec této práce, a proto se jím dále nebudeme nijak podrobněji zabývat.
3.3. VoIP softwarové a hardwarové vybavení Tato podkapitola nemá za cíl jednotlivé komponenty nijak popisovat a rozebírat k čemu jaký slouží, ale pouze informovat o tom, jaké prvky a zařízení k telefonování vlastně potřebujeme. VoIP
softwarové
a
hardwarové
zařízení
zahrnuje
jednotlivé
komponenty celkového vybavení, které potřebujeme, abychom mohli provozovat internetovou telefonii. Mezi softwarové vybavení patří softwarové telefony, což jsou jednotlivé programy, které umožňují provozovat internetovou telefonii. O softwarových telefonech si však uvedeme více informací až v kapitole 5.1. Hardwarové vybavení zahrnuje veškerá technická zařízení jako sluchátka, mikrofony, náhlavní soupravy, VoIP routery, jednotlivé druhy telefonů, například USB telefon, IP telefon nebo VoIP bránu (adaptér) pro připojení analogového telefonu. O těchto komponentech se zmíníme rovněž v kapitole 5.1.
23
4. IP telefonie Abychom se mohli dále podrobněji zabývat internetovou telefonií, musíme si toto téma nejprve přesně vymezit. Mezi běžnými uživateli totiž často dochází k zaměňování termínů internetová telefonie, IP telefonie nebo VoIP, které jsou běžně používány jako synonyma. Tak tomu však není a vysvětlíme si proč. „VoIP je zastřešujícím názvem. Bývá používán pro všechny formy paketově přenášeného hlasu, ať už je to internetová telefonie, jako například Skype, nebo služby internetové telefonie poskytované kabelovými operátory. Název VoIP se také zaměňuje s IP telefonií, která je však mnohem více spjata s firemním prostředím.“25 Služby poskytované od kabelových operátorů jsou omezeny na určitou přípojku, tzn. například připojení od společnosti UPC či Karneval. Tito operátoři potom nabízejí své specifické služby. „Při telefonování pomocí technik VOIP je možné dosáhnout nejlepší kvality v takových sítích, kde lze nějak ovlivnit celkový objem provozu a jeho charakter. Nejlépe na tom asi jsou privátní datové sítě, jejichž provozovatelé si mohou zavést taková opatření, jaká považují za vhodné.“26 Uvnitř těchto soukromých sítí je volání většinou bezplatné. Týká se to především telefonních hovorů v rámci nějaké firmy, společnosti, školy nebo knihovny. Jinak je tomu u telefonie vedené přes veřejný Internet, která už nedosahuje takové kvality. Na druhou stranu je však téměř bezplatná.
25
ORANS, Lawrence. Hype vs. reality in VoIP security. Network World [online]. 30. 01. 2007 [cit. 2007-03-11]. Dostupné z: . „Voice over IP is an umbrella term. We see it used for all forms of packetized voice, whether it’s Internet telephony, such as Skype, or Internet telephony services provided by cable operators. We also see Voice over IP used interchangeably with IP telephony, which is very much enterprise focused.“ 26 Vývoj IP telefonie [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-03-15]. Dostupné z: .
24
Termín VoIP již tedy můžeme vyloučit z používaných synonym pro současné telefonování, protože jde, jak už jsme si výše uvedli, o technologii, která umožňuje tyto telefonní hovory přes IP sítě uskutečnit. Právě proto se pro telefonii, která funguje na principu této technologie, běžně používá název VoIP telefonie. Zaměřme se tedy nyní na další názvy.
4.1. Vymezení termínu IP telefonie IP telefonie zahrnuje jakoukoli komunikaci v reálném čase, která je přenášena IP sítěmi. To může zahrnovat například telefonní služby instant messagingu, ale i programy, které jsou určené výhradně pro telefonování. IP telefonie tedy přenáší digitalizovaný lidský hlas přes datové sítě založené na protokolu IP. IP protokol využívají nejen sítě veřejné, jako je celosvětová síť Internet, ale také sítě privátní, které jsou spojené většinou s firemním prostředím. Termín IP telefonie je proto obecnější a nadřazený internetové telefonii, která je teprve jejím druhem. Poprvé se IP telefonie objevila v roce 1995, kdy izraelská firma Vocaltec prezentovala v USA svůj první "Internet Phone"27, což byl software pro přenos digitalizovaného lidského hlasu přes Internet s použitím technologie VoIP. V posledních několika letech se IP telefonie stala alternativou ke klasickému telefonování, především z důvodu rozšířenosti Internetu ve většině firem a domácností, dále z finančních důvodů, ale také proto že tato telefonie používá kvalitní „VoIP standardy pro vytvoření telefonního systému, který umožňuje pokročilé funkce typu přesměrovávání hovorů, hlasové schránky.“28
27
VoIP. PC Magazine [online]. © 1981- 2007 [cit. 2007-03-11]. Dostupné z: . 28 KHUDHUR, Patrik. Úvod, aneb Co je VoIP aneb Voice-over-IP? Computerworld [online]. 16. 10. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: .
25
IP telefonie využívá ke svému fungování protokoly, které jsou určeny pro přenos datových paketů a pro signalizaci. Signalizace zahrnuje údaje jako je vyzvánění telefonu, identifikace volajícího, přesměrování hovoru nebo jeho účtování apod. Jednotlivými způsoby signalizace se však v této práci nebudeme nijak blíže zabývat. Co nás ale bude zajímat, jsou komunikační protokoly, na kterých jednotlivé služby internetové telefonie pracují. Protože uživatelé používají nejrůznější hardwarová zařízení anebo odlišné softwarové programy internetové telefonie, je nutné tyto rozdílnosti vzájemně sjednotit. „Aby se i různá zařízení správně domluvila na tom, kdo komu volá, jestli vůbec volá a že už volat přestal, bylo v průběhu vývoje IP telefonie ustanoveno několik protokolů.“29
4.2. Komunikační protokoly Komunikační protokoly jsou jednak standardizované, jako například H.323, SIP, IAX nebo MGCP, s nimiž pracuje většina provozovatelů internetového telefonování, ale i nestandardizované, například protokol programu Skype. Nejpoužívanějšími standardizovanými protokoly jsou H.323 a SIP. Protokol H.323 nebo spíše celá rodina těchto protokolů je určena pro celkový přenos všech multimediálních dat včetně hlasu, který je však pouze jeho malou součástí. I přesto byl tento protokol během svého vývoje od roku 1996 standardizován jako VoIP protokol organizací ITU (International Telecommunication Union). H.323 je však složitý, protože se zaměřuje na více aplikací. Vyžaduje, aby byla koncová zařízení, která s tímto protokolem pracují, „vybavena příslušnou logikou, která dokáže jednotlivé zprávy dekódovat a dále
29
LORENC, Václav. Dovolali jste se na číslo 10.0.1.12 ... Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2004, roč. 14, č. 4, s. 5-9. Poslední aktualizace 18. 04. 2007 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . ISSN 1212-0901.
26
zpracovávat.“30 Taková zařízení jsou však finančně nákladná. I z tohoto důvodu se tedy začalo v současné době přecházet na jednodušší protokol SIP.
4.2.1. Protokol SIP V současnosti je nejrozšířenějším protokolem internetové telefonie SIP (Session Initiation Protocol). Oproti protokolu H.323 se zaměřuje pouze na přenos hlasu, což zjednodušuje, a tím i zrychluje takovou komunikaci. „Protokol SIP umožňuje komunikaci mezi odpovídajícími koncovými body, jako jsou třeba IP telefony, stolní osobní počítače či notebooky, osobní digitální asistenti (PDA) nebo mobilní telefony.“31 Tento protokol je standardizován organizací IETF (Internet Engineering Task Force). Na základě protokolu SIP poskytuje svoje služby většina současných VoIP operátorů a stejně tak na něm funguje i většina IP telefonů. Protokol SIP také podporuje jednak instant messaging, který rovněž umožňuje internetové telefonování, ale i bezdrátovou komunikaci v sítích. Protokol SIP je otevřeným protokolem, což je na jednu stranu výhodné, ale bohužel „není šifrovaný a předává tak informace v otevřené podobě. Jeho prostým zachycením (při ustanovování komunikace) je tak možné nesmírně snadno "odposlechnout" identifikaci komunikující strany nebo její heslo.“32 Naštěstí je možné tento protokol zabezpečit. SIP také nemívá problémy s průchodem
přes
firewally,
které
jinak
mohou
zpomalovat
nebo
i znemožňovat telefonní hovor.
30
PETŘÍK, Stanislav. Signalizace v sítích VoIP. Sdělovací technika [online]. 30. 07. 2005 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . 31 RAKOVSKÝ, Juraj. Komunikační protokol SIP. Computerworld [online]. 05. 10. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . 32 PŘIBYL, Tomáš. VoIP a bezpečnost. PC WORLD [online]. 2006, č. 07-08. 27. 08. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: .
27
Protože označení IP telefonie bývá spojováno častěji spíše s telefonií provozovanou ve firemním prostředím, přiblížíme si nyní už pouze internetovou telefonii, která pracuje na stejných přenosových protokolech.
28
5. Internetová telefonie Rozvoj
internetové
telefonie
nastává
v souvislosti
s šířením
vysokorychlostního Internetu, který neklade takovému způsobu komunikace žádné překážky. Internetová telefonie se rozšířila z malého okruhu prvních nadšenců mezi širokou veřejnost a dnes tento způsob telefonování začíná využívat téměř každý, kdo je připojen k Internetu. Rozdíl je však v tom, jakým způsobem a kam běžní uživatelé volají a jaké služby tedy upřednostňují. Internetová telefonie je přenos hlasu po datových sítích v reálném čase. Datovými sítěmi zde máme na mysli veřejnou síť Internet, která pracuje na základě protokolu IP. Oproti klasickému telefonování má internetová telefonie jednodušší instalaci, je celkově podstatně levnější, a k tomu umožňuje různé služby, jako jsou například konferenční hovory nebo videohovory. „Jedinou nevýhodou Internetové telefonie je závislost na kvalitním internetovém připojení – kde není připojení – není ani IP telefonie. Velkou výhodou je naopak velká úspora nákladů na volání (...).“33 Nyní si tedy přiblížíme, jaké jsou možnosti vhodném připojení pro tuto telefonii.
5.1. Způsob připojení a technické vybavení pro internetovou telefonii Abychom
mohli
využívat
výhod
internetového
telefonování,
potřebujeme k tomu splnit několik nezbytných věcí. Základní nutností je samozřejmě počítač s kvalitním internetovým připojením. Nejvhodnější variantou je vysokorychlostní připojení k Internetu přes přípojku kabelové televize nebo připojení ADSL. Především připojení přes 33
SOVA, Miloslav. Jak ušetřit za volání? Volejte přes Internet – je to tak snadné! Internet pro všechny [online]. 26. 05. 2006 [cit. 2007-03-12]. Dostupné z: . ISSN 1801-1160.
29
kabelovou televizi zaručuje „rychlou odezvu, malou ztrátovost paketů a poskytuje dostatečnou šířku pásma (...).“34 Nedoporučuje se vytáčené připojení, tzv. Dial-up, z důvodu pomalé rychlosti, vysoké ztrátovosti paketů a poplatků, které jsou hrazeny na základě stráveného času na internetu. Problémy mohou nastat i u bezdrátového připojení Wi-Fi. Děje se tak především z důvodu kolísavé kvality této služby a ztrátovosti paketů. Nevhodné je také vytáčené připojení přes mobilní telefon GPRS či CDMA. U GPSR připojení se platí za přenesená data, a ne čas, u připojení CDMA se neplatí ani za jedno, ale vše je hrazeno měsíčním paušálním poplatkem. Jde sice o výhodnou možnost připojení k Internetu, ale její protiváhou je nízká rychlost tohoto spojení. Technické vybavení pro internetovou telefonii skýtá hned několik možností. Buď si můžeme opatřit pouze softwarový telefon, který je ze všech možností nejméně finančně nákladný nebo USB telefon, IP telefon, Wi-Fi telefon či klasický analogový telefon veřejné telefonní sítě s VoIP branou. Jednotlivé typy telefonů jsou uvedeny v obrázkové příloze.
5.1.1. Softwarový telefon Softwarový telefon je program, který lze většinou zcela zdarma stáhnout z Internetu a nainstalovat do počítače. Asi nejznámějším takovým programem, primárně určeným pro telefonování, je Skype, volat však můžeme i přes softwarové telefony od různých operátorů, např. X-Lite, SJPhone, Adoresoftphone, Firefly. Využít můžeme ale také softwarových programů instant messagingu, které také nabízejí možnost telefonní komunikace, například tedy klienty ICQ, Trillian, Yahoo! Messenger, Google Talk,
34
SCHÖN, Otakar. IP telefonie : budoucnost volání. Zive.cz [online]. 06. 05. 2004 [cit. 200703-13]. Dostupné z: . ISSN 1214-1887.
30
Windows Live Messenger a další.35 Některé programy určené pro telefonování jsou však placené a zdarma je pouze vyzkoušení této aplikace. K tomuto softwaru potřebujeme mít v počítači samozřejmě také zvukovou kartu, mikrofon, reproduktory nebo spíše sluchátka, z čehož jsou nejlepším takovým vybavením tzv. náhlavní soupravy, tedy sluchátka s vyvedeným mikrofonem. Toto řešení je vhodnější a pohodlnější než sluchátka a samostatný mikrofon, a oproti obyčejným reproduktorům zde nevznikají nepříjemné zpětné vazby hlasu. Softwarové telefony nám většinou nabízí i další služby, jako je například vyhledávání kontaktů a jejich uložení do nějakého telefonního seznamu. Telefonování v takovém programu uskutečníme kliknutím na určitou ikonu se zahájením nebo přijetím hovoru.
5.1.2. USB telefon Jestliže nám nečiní problémy telefonovat pouze v těch chvílích, kdy máme počítač zapnutý a připojený k Internetu, a zároveň nám nestačí komunikovat pouze prostřednictvím sluchátek s mikrofonem, zajímavým řešením pro nás může být USB telefon. USB telefon je totiž externím zařízením, které je svým vzhledem podobné klasickému telefonnímu přístroji se sluchátkem, které umí zvonit. K počítači je připojen přes USB port. Cena těchto telefonů se pohybuje většinou do tisíce korun v závislosti na jejich nabízených službách. Tyto telefony mají většinou LCD displej s podsvícením, tlačítkovou klávesnici, umožňují identifikovat volajícího, také potlačují nepříjemné šumy a ozvěny hlasu. Ačkoli je sice USB telefon vnějším zařízením, znamená však prakticky stejnou možnost jako softwarový telefon právě z důvodu, že jej nelze používat
35
KUBEŠ, Radek. Pište si, volejte, bavte se... CHIP. 2007, roč. 17, č. 3, s. 106 - 107. ISSN 1210-0684.
31
bez počítače připojeného k síti. Jsou tedy určené pouze k softwarovému internetovému telefonování.
5.1.3. IP telefon Pokud chceme internetovou telefonií nahradit klasické telefonování, na jaké jsme byli zvyklí dříve, tedy telefonování bez nutnosti mít stále zapnutý počítač, a s také s možností dovolat se do všech sítí, řešení nám nabízí tzv. IP telefony, někdy se pro ně také používá název VoIP telefony. „Tyto telefony jsou vlastně samostatnými počítači s vlastním operačním systémem (bývá využíván Linux) a vlastní identitou.“36 IP telefon je samostatným a na počítači zcela nezávislým zařízením, které se vzhledově také podobá klasickému telefonu se sluchátkem s tím rozdílem, že je místo do klasické veřejné telefonní sítě připojen k síti datové většinou přes ethernetovou přípojku. Má tedy svůj vlastní port v síti. IP telefony jsou sice dražší záležitostí, protože jejich cena se pohybuje okolo několika tisíc korun, přesto se však tato investice vyplatí. Podporují totiž technologii QoS, jež tak zajišťuje vysokou kvalitu telefonního spojení, které je potom srovnatelné s klasickým telefonováním ve veřejné síti. Tyto telefony také nabízí velkou řadu funkcí včetně vlastního telefonního čísla. Hlavní výhodou IP telefonů je bezpochyby nezávislost na počítači, který tak nemusíme mít zapnutý v případě, že chceme někomu telefonovat nebo telefonní hovory přijímat.
5.1.4. Wi-Fi telefon Vzhledem k současnému každodennímu používání mobilních telefonů a jejich široké a stále se vyvíjející nabídce se i pro internetovou telefonii 36
BEDNÁŘ, Vojtěch. Telefonujte zadarmo. PC WORLD [online]. 17. 03. 2004 [cit. 2007-0313]. Dostupné z: .
32
vytvářejí bezdrátové telefony, které však nepracují stejně jako mobilní telefony v GSM sítích, ale podporují technologii VoIP. Tyto telefony můžeme používat podobně jako notebooky v dosahu Wi-Fi bezdrátového internetového připojení. Wi-Fi telefony jsou stejně jako IP telefony samostatnými zařízeními, které jsou k internetové síti připojeny přes Wi-Fi. Většina z nich je navržena speciálně pro program Skype a podporuje tedy jeho služby a funkce. Je možné, že se v blízké budoucnosti tyto telefony stanou velkými konkurenty mobilních telefonů, protože nabízejí mnohem levnější poplatky za zprostředkované telefonní služby.
5.1.5. Klasický analogový telefon připojený k VoIP bráně Jednou z možností, jak můžeme výhodně telefonovat přes Internet, je také připojit náš stávající analogový telefon k VoIP bráně, a tím z něj udělat funkčně rovnocenné zařízení spolu s dalšími telefony pro internetové telefonování. Pokud tedy vlastníme kvalitní a funkčně bohatý analogový telefon a nechystáme se tedy zatím investovat do IP telefonu, VoIP brána je pro nás nejlepším řešením. VoIP brány jsou však spíše prozatímním řešením. „Dokud existuje množství analogových telefonů, mají brány smysl, ale až za pár let skončí výroba analogových telefonů, brány rychle zmizí i z nabídek obchodníků. Myslíme tím však dobu, kdy VoIP bude standard pro telefonování a jiné metody volání se už nebudou používat.“37 VoIP bran, které někdy v nabídkách prodejců najdeme i pod názvem VoIP adaptér či pod anglickým názvem VoIP gateway, existuje celá řada. Většinou se cenově, a tím samozřejmě i kvalitativně liší. Pokud si vystačíme s obyčejnou VoIP branou, která slouží pouze pro připojení telefonu k internetové síti, zaplatíme něco kolem jednoho až dvou tisíc korun. Telefonní 37
KLEGA, Vratislav. Brány do levnějšího světa. CHIP. 2007, roč. 17, č. 02, s. 44.
33
spojení je však už i u těchto bran kvalitní. Jestliže vyžadujeme,aby brána mimo připojení telefonu obsahovala třeba i kvalitní firewall s podporou VoIP, připojení pro více telefonů apod., cena se zvýší až o několik tisíc korun. VoIP brány nemusejí být vždy samostatnými zařízeními pouze pro připojení analogového telefonu, ale mohou být součástí tzv. routeru nebo také směrovače, který zahrnuje více různých funkcí. Toto zařízení obsahuje přípojky i pro dva a více analogových telefonů, podporuje QoS, má již zabudovaný firewall kompatibilní s VoIP, může obsahovat i port pro klasickou veřejnou telefonní síť jako zálohu v případě výpadku sítě apod. Ačkoli může tato možnost telefonování přes analogový telefon s použitím VoIP brány vypadat velmi atraktivně, přesto jde, jak už jsme si uvedli, o dočasné řešení a lepší funkce i kvalitu nabízejí spíše než takto připojené analogové telefony IP telefony.
5.2. Možnosti internetového telefonování (originace a terminace hovoru) Jak už jsme si výše uvedli, v oblasti telefonování došlo za posledních několik let k velkým změnám. V současné době se již každý z nás může podle svých potřeb, tedy podle toho kam a jak často telefonuje, rozhodnout, jaký způsob telefonování bude využívat, a nejen to, jednotlivé způsoby můžeme i kombinovat. Nejsme tedy již závislí pouze na klasické telefonní lince nebo v případě telefonování přes Internet na jednom programu a jeho stejné verzi s dalším komunikujícím. Dnes si můžeme vybrat, zda chceme volat jen s uživateli připojenými k síti nebo telefonovat také na klasická telefonní čísla do veřejných telefonních nebo mobilních sítí například z počítače.
34
Možných variant výběru máme tedy hned několik podle tzv. originace a terminace hovoru38, což je umístění volajícího a volaného uvnitř telefonní sítě. Konkrétně jde o způsoby:
PC – PC PC – Phone Phone – Phone Phone – PC
5.2.1. PC – PC Jde o nejstarší způsob internetového telefonování. „Nejstarší je proto, že první pokusy o přenos živého hlasu po datových sítích byly zcela zákonitě prováděny mezi počítači, a teprve později se začalo pracovat na vývoji bran, které by umožnily přestup "datového" hovoru do běžné telefonní sítě a naopak.“39 Abychom tento způsob telefonování mohli využívat, stačí být připojeni k Internetu a mít nainstalovaný příslušný program. Potom už můžeme navázat spojení s dalšími uživateli takového programu kdekoli po celém světě. Softwarů pro internetovou telefonii dnes již samozřejmě existuje celá řada, některé jsou kombinací telefonování a instant messagingu. Většinou tyto softwary umožňují také videohovory, pokud mají uživatelé instalovány webkamery. Při tomto telefonování je však požadováno kvalitní připojení k Internetu. Tato varianta telefonní komunikace je vhodná především pro domácnosti a běžné uživatele, nenahrazuje však plnohodnotně klasický 38
BEDNÁŘ, Vojtěch. Telefonujte zadarmo. PC WORLD [online]. 17. 03. 2004 [cit. 2007-0313]. Dostupné z: . 39 IP telefonie [online]. Poslední aktualizace 21. 10. 2004 [cit. 2007-03-03]. Dostupné z: .
35
telefonní hovor. Právě proto se asi nestane oblastí působnosti větších firem a náročnějších domácností, které potřebují nahradit klasické telefonní číslo. Při tomto způsobu není možné telefonovat do veřejné ani mobilní telefonní sítě, a ani z nich opačným způsobem na počítač. Jde o nejlevnější variantu telefonní komunikace, protože platíme pouze za připojení k Internetu. Internetová telefonie tyto poplatky nijak nezvyšuje, protože jde o stejný přenos dat, jako kdybychom posílali emaily nebo prohledávali webové stránky. Protože neplatíme za tyto telefonní služby prakticky žádné peníze navíc, mohou se nám v těchto softwarových telefonních programech často zobrazovat reklamní bannery, z nichž je tento program placen. Tento způsob telefonování se bohužel neobejde bez problémů. Mnohdy je toto telefonování pomalejší než klasická telefonie, a také kvalita přenosu dat je horší, což může být způsobeno jednak nevhodným připojením k Internetu, zpožděním paketů nebo jejich ztrátou. Dalšími a možná mnohem závažnějšími důvody, které hovoří proti tomuto způsobu telefonování, může být skutečnost, že je nutné mít počítač stále zapnutý a připojený k Internetu, aby bylo možné navázat spojení, a také fakt, že počítač není schopen oznámit příchozí hovor jako klasický telefonní přístroj, který v případě takového spojení zazvoní. Přes všechny jmenované problémy je tato varianta jednou z nejvyužívanějších, právě z finančních důvodů, protože uživatelé se raději mnohdy smíří s horší kvalitou než s vyššími poplatky za kvalitní telefonování.
5.2.2. PC – Phone Tato varianta telefonování umožňuje volat z Internetu na pevnou linku či mobilní telefon. Přechod mezi Internetem a klasickou telefonní nebo mobilní sítí zajišťují, jak už jsme si uvedli výše, tzv. brány poskytovatelů. Brána je
36
připojena ke klasickému analogovému telefonnímu přístroji, který je potom schopen komunikovat přes IP protokol. Abychom mohli takto telefonovat, potřebujeme mít opět nainstalován příslušný software, který umožňuje tento způsob volání. Některé z programů tuto variantu dříve nenabízely, a teprve později rozšířily svou nabídku o takovéto služby. Můžeme zde například uvést asi nejznámější program internetové telefonie – Skype, který takové telefonování nabízí ve své službě SkypeOut. Program Skype a další programy si ale přiblížíme až dále. Způsob telefonování PC – Phone už není bezplatný, platíme zde za zprostředkování spojení hovoru do veřejné telefonní nebo mobilní sítě. Ačkoli je však tato služba placená, jedná se o velmi výhodnou možnost telefonování, pokud voláme například do zahraničí často nebo po dlouhou dobu. Hlavní podmínkou takového zahraničního telefonování je ale volat do zemí, které takové volání umožňují.
5.2.3. Phone – Phone Tato možnost telefonování zahrnuje vlastně přenos hovoru z veřejné telefonní sítě do další takové sítě, ovšem s využitím Internetu. Přenos dat přes Internet je totiž velmi levný, a proto se zavádí takový způsob, kdy je nejdelší úsek klasického telefonního hovoru veden právě v datové podobě internetovou sítí, a teprve potom je hovor opět spojen do klasické telefonní sítě. Toto spojení funguje díky speciálním branám, které zajišťují jak převod z analogového signálu na digitální data schopná přenosu datovými sítěmi, tak i zpětný převod opět na analogový signál, jaký je veden v klasických telefonních sítích. „Podstata ekonomické výhodnosti je opět v tom, že hovor je
37
na co možná největší vzdálenost veden po datové síti, jejíž provoz je levnější.“40 Tento způsob využívají společnosti například pro volání do zahraničí, protože je mnohem výhodnější, než kdyby byl hovor veden přes několik klasických a drahých veřejných sítí. Internet se tak stává výhodným prostředníkem při spojení hovoru s originací i terminací v klasických veřejných telefonních sítích.
5.2.4. Phone – PC Tato varianta telefonního spojení je zatím z uvedených možností tou nejproblematičtější oblastí, protože stále není vyřešeno například přiřazování telefonních čísel ve virtuálním prostředí nebo také způsob ohlašování přicházejícího telefonního spojení v počítači jako je zvonění telefonního přístroje. Nejpodstatnějším problémem tohoto způsobu telefonování však zůstává nemožnost dovolat se na vypnutý nebo k síti nepřipojený počítač, což značně omezuje a obtěžuje volajícího, který se potřebuje takto na počítač dovolat, a také volaného, který tak může přijít o důležité hovory.
5.3. VoIP operátoři VoIP operátor je označení pro poskytovatele telefonních služeb VoIP, „který na základě licence zajišťuje telefonní služby pro uživatele připojené datovým rozhraním a komunikující protokolem IP.“41 Telefonní služby operátorů většinou zahrnují možnost vyzkoušet si bezplatné testovací volání v síti operátora, dále přidělení veřejného telefonního 40
Internetová telefonie [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . 41 VoIP poskytovatel. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 28. 09. 2006 [cit. 2007-02-08]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/VoIP_poskytovatel >.
38
čísla pro příchozí i odchozí hovory, někdy i více telefonních čísel k jednomu účtu nebo také i možnost převedení původního čísla do sítě operátora. Toto převedení je však placené, cena se pohybuje kolem několika tisíc korun. Telefonní čísla jsou přidělována podle geografického umístění uživatele. Ne vždy však tento způsob operátoři dodržují, což způsobuje problémy například při volání na tísňové linky, kdy by právě toto číslo mohlo nabízet jinak spolehlivou „možnost lokalizace volajícího. Záchranná služba nebo hasiči totiž dokážou z databáze podle čísla najít adresu volajícího a vyslat pomoc. Internetoví operátoři si ale s čísly příliš hlavu nelámou. V obchodních podmínkách je sice uvedeno, že přidělené číslo se dá používat jen v daném kraji, ale plnění nařízení se příliš nesleduje.“42 Dalšími službami jsou například volání do všech telekomunikačních sítí po celém světě a volání v síti operátora zdarma. Může sem patřit také peering, což je propojení sítí mezi jednotlivými VoIP operátory, kdy můžeme telefonovat nejen s uživateli stejné sítě, ale i sítě jiného operátora, se kterým má operátor tento peering uzavřen. Další službou je také identifikace volajícího na displeji telefonu, tzv. CLIP, blokování hovorů vybraných telefonních čísel, možnost konferenčních hovorů pro více uživatelů, hlasová schránka, přesměrování hovorů, online výpis provolaných částek za telefonní hovory, výhodnější prodej nebo pronájem vhodných IP telefonů či VoIP bran, které jsou kompatibilní se službami zvoleného operátora a další služby. Při výběru operátora musíme mít na paměti více důležitých věcí. Jednak je to způsob tarifikace, výška měsíčního paušálního poplatku nebo cena za aktivaci těchto služeb. Velký podíl na telefonních útratách má především tarifikace hovorů. Nejlepší možností je proto zvolit takového operátora, který nabízí vteřinovou tarifikaci od začátku hovoru, která je samozřejmě pro uživatele výhodnější. 42
DOLEJŠ, Radan. Přichází vlna internetového volání. iHNed.cz [online]. 16. 03. 2006 [cit. 2007-02-08]. Dostupné z: . ISSN 1213-7693.
39
Takových operátorů je však asi jen třetina, např. 802.cz, Ha-loo, Xphone, SoftPhone, retecall, NetPhone nebo VoIP-Telekom. Vteřinová tarifikace se označuje jako 1+1. Znamená to, že délka hovoru je účtována po vteřinách, což se velmi vyplatí při kratších hovorech. Další tarifikace však mohou být i minutové nebo dokonce dvouminutové. Ty se označují tak, že před lomítkem je minimální účtovací část a za lomítkem jsou násobky definované časové části, např. tedy 60/60, 120/60, což znamená, že nejnižší cena hovoru je buď jedna minuta, nebo dvě, a dále se účtuje po minutách apod. Tyto hovory se při krátkých hovorech velmi prodraží. Důležitou položkou je také měsíční paušální poplatek, který si někteří VoIP operátoři za své služby účtují. Nejvýhodnější variantou je samozřejmě výběr operátora s nulovým poplatkem. Někteří z těchto i jiných operátorů, např. 802.cz, Voinet nebo Volný, ale
i
telekomunikační
společnosti
jako
je
NETBOX
nebo
České
radiokomunikace jsou také zároveň poskytovateli Internetu, což je výhodnější z finančních i kvalitativních důvodů, pokud od nich toto připojení k Internetu máme. VoIP telefonii poskytují také kabeloví operátoři, což je označení pro poskytovatele kabelové televize, internetu a nejnověji také VoIP. Největšími kabelovými společnostmi v České republice jsou UPC a Karneval. Ačkoli jsou v současné době tito poskytovatelé už jen jednou společností, stále si zachovávají odlišné nabídky i tarify svých služeb. Kabeloví operátoři u VoIP zaručují kvalitu služeb (QoS), protože telefonní hovory vedou po své soukromé datové síti, a ne přes veřejný Internet. Takové telefonování je však finančně nákladnější. „Telefonování poskytované providerem má řadu výhod. Máte jistotu, že jeho síť je pro telefonní službu optimalizovaná (hlasové pakety mají přednost před vším ostatním), za telefon i internet platíte pouze jednu fakturu (ve většině případů) a nezřídka dostanete i nějaký ten bonus, pokud si od jedné společnosti
40
objednáte více služeb.“43 U těchto operátorů však většinou platíme vyšší měsíční poplatek, a také vyšší poplatky hovorného z důvodu nevýhodné tarifikace. Nabídka VoIP operátorů na našem trhu se neustále rozšiřuje, a proto je stále obtížnější se mezi nimi orientovat. Pro alespoň základní přehled zde
Způsob
0,77 Kč
0,42 Kč
4,11 Kč
1+1
www.802.cz
2
retecall
0 Kč
0 Kč
0,95 Kč
0,95 Kč
4,28 Kč
1+1
www.retecall.c
ČR-mimo
Web
Mobilní sítě
0 Kč
tarifikace
Měsíční
0 Kč
špičku
Aktivace
802.cz
ČR-špička
Operátor
1
paušál
Pořadí
uvádíme tabulku upravenou podle časopisu CHIP.44
z 3
Xphone
0 Kč
0 Kč
0,99 Kč
0,82 Kč
4,75 Kč
1+1
www.xphone.c z
4
Ha-loo
1 Kč
0 Kč
1,07 Kč
0,60 Kč
4,64 Kč
1+1
www.ha-loo.cz
5
NetPhone
200
1 Kč
1,00 Kč
0,60 Kč
4,50 Kč
1+1
www.netphone
Kč 6
VoIP-
0 Kč
.cz 0 Kč
1,20 Kč
0,70 Kč
5,00 Kč
1+1
Telekom 7
SoftPhone
telekom.cz 595
0 Kč
1,31 Kč
1,07 Kč
5,95 Kč
1+1
Kč 8
Fayn
www.voip-
0 Kč
www.softphon e.cz
0 Kč
1,06 Kč
1,06 Kč
4,63 Kč
60+
www.fayn.cz
30 9
Voinet
699
99 Kč
1,40 Kč
0,68 Kč
5,30 Kč
30+1
www.voinet.cz
0 Kč
1,19 Kč
0,60 Kč
5,00 Kč
60+
www.voipex.c
60
z
120+
www.volani.vo
60
lny.cz
Kč 10
11
VoIPEX
Volný
50 Kč
298
0 Kč
0,94 Kč
0,58 Kč
4,63 Kč
Kč
43 44
KLEGA, Vratislav. Vybírejte – je z čeho! CHIP. 2007, roč. 17, č. 02, s. 48. Nejvýhodnější VoIP operátoři. CHIP. 2007, roč. 17, č. 04, s. 117.
41
Tabulka uvádí přehled jedenácti nejvýhodnějších VoIP operátorů na českém trhu. Přehled VoIP operátorů je aktualizován k 21. březnu 2007 a všechny ceny jsou uvedeny s DPH. Pro bližší informace o jednotlivých operátorech a jejich dalších službách je v posledním sloupci tabulky uvedena webová adresa. V současnosti je finančně bezkonkurenčním operátorem 802.cz, jehož telefonní služba 802.VOX je ze všech operátorů nejlevnější, má výhodnou tarifikaci a neplatí se za ni žádný měsíční poplatek.
5.4. Telefonování přes instant messaging Instant messaging je služba pro komunikaci uživatelů přes Internet v reálném čase. Primárně byla tato aplikace určena pro komunikaci textovou, v posledních letech se však v rámci instant messagingu začala rozšiřovat i hlasová komunikace, a videotelefonování pomocí webových kamer. Tato oblíbená služba se tak stává zajímavým konkurentem klasických softwarových telefonů VoIP operátorů. Možnost telefonování a videotelefonování však nenabízejí všichni klienti instant messagingu. Z těch, kteří umožňují obě tyto služby můžeme jmenovat například ICQ, Skype, Yahoo! Messenger nebo Windows Live Messenger, což je novější verze i název původního MSN Messenger. K programům, které poskytují pouze hlasovou komunikaci bez přenosu videa řadíme Google Talk nebo Trillian. Naopak mezi klienty, kteří ani jednu z možných komunikací neumožňují patří například Miranda nebo Qip.45 Možnosti telefonování jednotlivých klientů instant messagingu jsou provozovány převážně jen z počítače na počítač buď mezi uživateli stejného programu, nebo i více propojených programů. Nejpokročilejší telefonní služby
45
KUBEŠ, Radek. Pište si, volejte, bavte se... CHIP. 2007, roč. 17, č. 3, s. 106-107.
42
nabízí program Skype, který umožňuje také volání na klasický telefon či IP telefon. Tento program si ale popíšeme podrobněji až o něco dále. Klienti instant messagingu nabízejí pro telefonování služby jako seznam kontaktů, který slouží jako telefonní seznam, vyhledávání nových kontaktů v seznamu registrovaných uživatelů, blokování nevyžádaných kontaktů, možnost video nebo audio konferencí, dále nastavení stavu uživatele, což zahrnuje např. stav online, off-line, neviditelný apod. Nyní se podrobněji zmíníme o programu Skype, který bývá řazen mezi programy instant messagingu, protože umožňuje nejen telefonování, ale i textovou komunikaci, která je právě základní možností komunikace mezi jednotlivými klienty instant messagingu.
5.4.1. Skype Skype je nejrozšířenější a nejpopulárnější program pro telefonní komunikaci přes Internet. Jeho oblíbenost spočívá především v jeho jednoduché instalaci a celkové přehlednosti softwaru, který není zatěžován reklamními bannery jako některé jiné programy instant messagingu.
43
Obr. 3 Základní okno programu Skype s otevřeným seznamem kontaktů46
Tento program vznikl již v roce 2003, ale teprve postupně rozšiřoval své služby, např. službu Skype VoiceMail spustil v roce 2005, možnost videotelefonování pak o rok později. V současné době program Skype používá něco kolem 140 milionů uživatelů po celém světě.47 Ačkoli je tento software primárně určen pro telefonování, zahrnuje i další doprovodné funkce jako jsou například přenosy souborů dat, textová komunikace mezi uživateli, jak ji známe z jiných klientů instant messagingu, videotelefonování. „Co se týče seznamu kontaktů a jejich dostupnosti online, funguje Skype podobně jako výše popsané programy pro zasílání textových zpráv, přičemž i tuto funkci obsahuje.“48 Skype umožňuje telefonovat mezi uživateli této sítě zcela zdarma a v současné době nabízí také možnost volání do veřejných i mobilních sítí po celém světě přes svou službu SkypeOut. Tato možnost volání je však stejně 46
VLACH, Robert. Skype : revoluce v telefonování po internetu. Na volné noze. cz [online]. © 2007 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z: . 47 KUBEŠ, Radek. Telefonujte po internetu. CHIP. 2007, roč. 17, č. 02, s. 104. 48 VLACH, Mira. Týmová spolupráce přes internet. Na volné noze. cz [online]. 24. 05. 2006 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z: .
44
jako jiné VoIP služby zpoplatněna, což znamená, že si musíme pro telefonování zakoupit kredit. Další zpoplatněnou službou je SkypeIn, který nabízí přidělení telefonního čísla. Zatím však není možné zakoupit telefonní číslo z České republiky, ale pouze jen z několika jiných zemí mezi něž patří například Polsko, Francie, USA, Dánsko, Švédsko atd. Nabídka zemí se však neustále rozšiřuje, takže je možné, že nějakou dobu již nebude problém s přidělováním českých telefonních čísel. Skype poskytuje také placenou službu Skype VoiceMail, která je vlastně hlasovou schránkou pro přehrání zmeškaného telefonního hovoru. Pro telefonování přes program Skype stačí i nižší rychlost internetového připojení než pro telefonování přes VoIP, volání lze tedy uskutečnit i přes tzv. Dial-up. Protože je Skype zatím stále nejrozšířenějším programem internetové telefonie, na trhu existuje již celá řada IP, USB, i Wi-Fi telefonů, které tento program podporují a které jsou určeny přímo pro něj. Používat však můžeme i jeho softwarovou verzi buď tedy s již uvedeným USB telefonem, který tento program podporuje, nebo pouze se sluchátky a mikrofonem či náhlavní soupravou. Skype obvykle nemívá problémy s průchodem přes firewally, takže zaručuje dostatečně kvalitní telefonní spojení. Ačkoli jde o nejoblíbenější program internetové telefonie, objevují se i odmítavé či varující argumenty a názory na tento software, které se týkají především jeho architektury. Telefonní hovory programu Skype jsou sice šifrované, ale tento software pracuje na základě svého uzavřeného protokolu a principy jeho fungování nejsou nikomu zcela známy. Uživatelé tak mohou být vystavováni nebezpečím, o kterých třeba ani netuší. V této práci se však nebudeme zabývat architekturou a fungováním programu Skype, protože o tomto tématu by se jistě dala napsat
45
samostatná práce.
Pro
podrobnější
prostudování
v programu Skype uvádíme odkaz na další informace.
hrozících
nebezpečí
49
Místo problémů se samotným programem Skype se nyní zaměříme na jednotlivé problémy způsobené nedostatečnou kvalitou služeb internetové telefonie, a také hrozbami, které mají dopad na veškeré služby a programy internetového telefonování.
49
KRČMÁŘ, Petr. 10 důvodů proč nepoužívat Skype. Root.cz [online]. 16. 09. 2005 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z: . ISSN 1212-8309.
46
6. Problémy internetové telefonie Ve srovnání s klasickým telefonováním ve veřejné síti existují v internetové telefonii specifické problémy, které vznikají především vlivem přenosu datových paketů sítí na základě IP protokolu. Častějšími problémy mohou být oproti klasické telefonii například výpadky fungování sítě. Problémem by samozřejmě byl také výpadek elektrického proudu, kdy tato telefonie ani síť nemůže fungovat. Problémem se jeví také nesnadná identifikace volajícího ve virtuálním prostředí, což je důležité například pro linky tísňového volání. Tyto problémy znamenají hlavně to, že například linky tísňového volání jsou stále umístěny v klasické veřejné telefonní síti, aby byly dostupné stále a za všech podmínek, a také aby bylo možné lépe ověřovat volajícího. Objasněme si nyní hlavní možné problémy internetového telefonování, kam můžeme zařadit požadavek na zajištění telekomunikačního konceptu QoS, který zahrnuje latenci, jitter nebo ztrátovost paketů. Dalším problémem mohou být výpadky spojení
vlivem například nevhodného firewallu,
který
nepodporuje internetovou telefonii. Přibližme si tedy nyní, co všechno zahrnuje koncept QoS, které je jednotlivé problémy, které se mohou u internetové telefonie vyskytnout.
6.1. QoS Při zavádění telekomunikačního konceptu QoS do IP telefonie jde o snahu docílit co nejvyšší kvality provozovaných služeb. Tato technologie se stará o to, aby programy, které umožňují internetové telefonování, pracovaly co nejefektivněji, například aby byla co nejlépe využívána přenosová kapacita, tzn. šířka pásma, ale také aby byla v případě přetížení sítě zajištěna přednost „telefonním“ paketům, a ty se
47
zbytečně nezpožďovaly a neztrácely. „Cílem technologie QoS je zajistit garantovaný doručovací systém objektů síťového přenosu, jako jsou například pakety protokolu IP (Internet Protocol).“50 Teprve s použitím této technologie můžeme docílit kvality internetové telefonie. QoS v internetové telefonii zahrnuje a řeší více různých oblastí, jako jsou latence, jitter nebo ztrátovost paketů.
6.1.1. Latence Latence je nejvyšší možné zpoždění paketů na přenosové cestě sítí. Jde tedy o čas, který datové pakety potřebují k dopravení se od odesilatele k příjemci, a tato doba má samozřejmě přímý vliv na kvalitu telefonního spojení. Čím je latence vyšší, tím je kvalita hovoru horší, protože dochází k celkovému zpomalení. Telefonování je komunikací, která je prováděna v reálném čase, a proto je velmi citlivé na jakékoli takové zdržení paketů. Pro kvalitní hovor se vyžaduje co nejnižší možná latence, nejlépe kolem 50 – 100 milisekund, maximální použitelná hranice je přibližně do 200 250 ms. Za touto hranicí je již v telefonním spojení znatelné zpoždění a hovor neprobíhá plynule. Čím více pak latence narůstá, tím je telefonní spojení horší, komunikující strany se pořádně neslyší a vznikají hluchá místa v konverzaci.
6.1.2. Jitter Jitter, nebo-li rozptyl zpoždění paketů, má zásadní vliv na kvalitu telefonního hovoru. „Obecně jde o problém s nízkou rychlostí spojení nebo s přetížením sítě.“51 Pokud jsou datové pakety zdržovány na přestupních
50
Technologie QoS – Přehled [online]. 21. 01. 2005 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . 51 Jitter [online]. 14. 04 2007 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: . „In general, it is a problem in slow-speed links or with congestion.“
48
uzlech, přes které ke svému cíli sítí putují, dochází k jejich zpoždění, což má za následek horší kvalitu telefonního spojení. Aby bylo telefonní spojení kvalitní, měla by být hodnota jitteru nižší než 50 milisekund. „Nízká hodnota má za následek vysokou ztrátovost paketů, vysoká hodnota má za následek velké zpoždění.“52 Příliš velký rozptyl se může „eliminovat použitím nástrojů QoS, označováním hlasových paketů, jejich upřednostňováním ve frontách a fragmentací
dlouhých
paketů
(...).53
Stejně
tak
může
pomoci
i vysokorychlostní připojení k Internetu, které má vyšší rychlost přenosu dat.
6.1.3. Ztrátovost paketů Ztrátovost datových paketů má také velký podíl na proměnlivé kvalitě telefonního spojení. Aby byl hovor opravdu kvalitní, neměla by existovat žádná ztrátovost paketů. Hlavní vliv na ztrátovost paketů má jitter, který by neměl mít příliš nízkou hodnotu. Malé ztráty paketů lidské ucho nepostřehne, a hlavně kodeky tuto chybu umí úspěšně zakrýt. „Tato ztráta se obvykle řeší tak, že je účastníkovi zopakován („přehrán“) poslední přijatý paket. Jelikož se jedná o ztrátu
pouze
10–40
ms
hovoru,
účastník
ztrátu
jednoho
paketu
nezaznamená.“54 Problém nastává až v případě, kdy se ztratí paketů více. Tehdy totiž v telefonním spojení vzniknou mezery, tzv. hluchá místa, protože pokud je paket na své cestě ztracen, není již vyslán z místa originace znovu. Ztrátovost paketů může ovlivnit například připojení k Internetu, proto se
52
CAPOUŠEK, David – MOJŽÍŠ, Petr. QoS v IP telefonii. Sdělovací Technika [online]. 10. 10. 2005 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: . 53 VOZŇÁK, M – ZUKAL, D. Kvalita hovoru v prostředí VoIP. Praha : Cesnet, 2005 [online] 30. 10. 2005 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: . 54 CAPOUŠEK, David – MOJŽÍŠ, Petr. QoS v IP telefonii. Sdělovací Technika [online]. 10. 10. 2005 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: .
49
nedoporučují pomalá připojení, třeba Dial-up nebo Wi-Wi, protože při nich vzniká vysoké procento ztracených paketů.
6.2. Výpadky spojení Výpadky spojení mohou zapříčinit také nespolupracující firewally, které hlasové datové pakety neupřednostňují před jinými. Jak již bylo dříve uvedeno, digitalizovaný hlas internetového telefonování je při svých cestách po síti rozdělen do datových paketů, a tyto pakety potom přicházejí do adresátova počítače většinou přes nějaký firewall55. Firewall je brána mezi počítačem a Internetem, která filtruje přicházející data a blokuje všechna nedůvěryhodná připojení, služby nebo weby, a tím chrání počítač před viry, hackery apod. Zajišťuje tedy bezpečnost uživatelova soukromého počítače nebo nějaké privátní sítě od útoků zvenčí. Jelikož se někdy z důvodu většího provozu dat v sítích nebo jejímu úplnému přetížení může stát, že se pakety buď v jednotlivých překladištích na svých cestách nebo ve firewallu hromadí, mohou tím být způsobeny například výpadky spojení, hluchá místa telefonního hovoru, a tak i celkově zhoršená kvalita hlasu. Je tedy „zapotřebí používat firewall s podporou technologií VoIP (kde se příslušné pakety “odbavují“ přednostně, aby nebyla narušena kontinuita datového toku).“56 Tyto firewally, navržené jako podpora VoIP technologie, kontrolují její činnost a zajišťují ochranu proti útokům na tento telefonní systém, ochranu proti spitům, podezřelým hovorům apod. Protože data u telefonního hovoru musí být přenášena obousměrně mezi uživateli v ten samý čas, tak právě vhodným firewallem bude zajištěna jak
55
Jak pracují brány firewall? [online] 01. 07. 2006 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: . 56 PŘIBYL, Tomáš. VoIP a bezpečnost. PC WORLD [online] 2006, č. 07-08. 27. 08. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: .
50
bezpečnost, tak i integrita dat,57 která zaručuje, že data během přenosu nejsou nijak zpřeházena nebo pozměněna, a tím nedochází ke zpoždění přenosu hlasu nebo ztrátě informací. V současné době naštěstí už většinou firewally s těmito hlasovými pakety i daty vedenými přes instant messaging spolupracují. „Sítě pro instant messaging (zejména například Skype, ale v zásadě i všechny ostatní) jsou navrženy tak, aby lehce překonaly firewally a další překážky v komunikaci a umožňovaly propojení počítačů i tam, kde je například firemní bezpečnostní pravidla zakazují.“58
57
Integrita dat. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 25. 02. 2007 [cit. 2007-03-07]. Dostupné z: . 58 KUBEŠ, Radek. Pište si, volejte, bavte se... CHIP. 2007, roč. 17, č. 3, s. 105.
51
7. Bezpečnost internetové telefonie Protože je internetová telefonie čím dál více populárnější mezi běžnými uživateli, začíná také upoutávat pozornost počítačových hackerů a útočníků. A právě proto, že ji používá v současné době již značné množství uživatelů, by měla být schopna čelit případným útokům na svou bezpečnost a měla by být tedy zajištěna ochrana této služby. Samozřejmě ale nemůžeme očekávat, že bude telefonování s použitím technologie VoIP naprosto bezpečné, když ho používáme v tak nejistém prostředí jako je Internet. Hlavními útoky na internetovou telefonii jsou tzv. vishing a spit.
7.1. Vishing Vishing je označením pro podvody způsobované při internetové telefonii, jako je například nabourání se do soukromí jiného uživatele, odposlech jeho hovoru a zneužití takto získaných informací. „Jde o podvodný způsob, jak získat přístupová hesla nebo jiné citlivé informace uživatelů.“59 Je to druh klasického phishingu, tedy způsobu, jak lehce získat důvěrná data, hesla nebo jiné informace prostřednictvím zfalšované elektronické pošty z banky, pojišťovny apod. Jde tedy o to, že se útočník „maskuje jako představitel legitimní instituce.“60 Vishing je obměnou phishingu v tom, že nejde o podvodné emaily, ale falešné telefonáty, kdy je uživatel vyzván, aby si změnil přístupová hesla do banky, aktualizoval údaje o svém bankovním účtu, zavolal na zákaznickou linku a potvrdil svoje údaje např. z důvodu zneužití 59
SLÍŽEK, David. Co je to phising? Aktualne.cz [online] 23. 8. 2006 [cit. 2007-03-07]. Dostupné z: . 60 ERLANGER, Leon. Nebezpečí přichází od VoIP. Computerworld [online]. 02. 10. 2006 [cit. 2007-03-09]. Dostupné z: .
52
jeho účtu či platební karty apod. Po zavolání na telefonní číslo banky je však jeho hovor přesměrován a heslo je zaznamenáno jinde. Odposlech cizího hovoru je možný především kvůli protokolu SIP, který je sice jedním z nejrozšířenějších protokolů, ale bohužel je nešifrovaný, nechráněný. Útočník tak může telefonovat na cizí účet či přesměrovat cizí hovor ve svůj prospěch, a zneužít tak sdělené informace.
7.2. Spit S masovým rozšířením internetové telefonie souvisí i případné nevyžádané hovory, tzv. spity61 (Spam over Internet Telephony). „VoIP spam nebo spam internetové telefonie (SPIT) je nevyžadované a nežádoucí množství zpráv vysílané po VoIP síti.(...) Tyto útoky mohou přicházet od vnějších zdrojů jako jsou například hackeři, zlomyslní uživatelé a spameři, ale také to mohou být vnitřní hrozby jako jsou například nespokojení zaměstnanci, nakažené počítače nebo emailová spojení.“62 Jde o nevyžádané zprávy v prostředí internetové telefonie, podobně jako jsou rozšířené spamy v emailech nebo spimy v instant messagingu. Běžný uživatel jim může zabránit snad jen přijímáním hovorů pouze od uživatelů ve svém seznamu kontaktů nebo blokováním opakovaně volajících neznámých čísel. Tento druh spamu není naštěstí ještě tolik rozšířen, i když s rostoucí oblibou internetové telefonie jistě časem poroste i počet takových spitů. Problém se spity bude asi také markantnější spíše než u běžných uživatelů 61
SPIT, SPIM: Nové techniky spammerů [online]. 05. 02. 2007 [cit. 2007-03-08]. Dostupné z: . 62 KURAPATI, Krishna. Protect Against VoIP Attacks [online]. 27. 02. 2007 [cit. 2007-03-08]. Dostupné z: . „VoIP spam or spam-over-internet Telephony (SPIT) is unsolicited and unwanted bulk messages broadcast over the VOIP network. (...) These attacks can originate from external sources, such as hackers, malicious users and spammers, and from internal threats such as disgruntled employees, infected PCs and e-mail attachments.“
53
u firem, kde se spity mohou úspěšně mísit s hovory zákazníků, kteří volají z neznámých telefonních čísel.
7.3. Zabezpečení internetové telefonie Pro celkovou bezpečnost je tedy podstatné hlavně to, aby uživatel vůbec celkově dodržoval bezpečnostní pravidla sítě, operačního systému a zvoleného softwaru. Nejlepším řešením je také používání kvalitního firewallu s podporou internetové telefonie a šifrování telefonního hovoru, což se týká hlavně protokolu SIP, který v současnosti využívá většina VoIP operátorů, a který je, jak jsme si již uvedli výše, nechráněný. Naštěstí však dnes existují bezpečnostní mechanismy63, které případnému nebezpečí a útokům kvůli nešifrovanému protokolu dokáží zabránit. Zejména je pak dobré mít stále na paměti, že je nutné se při komunikaci vyvarovat šíření informací na téma čísel bankovního účtu, sdělování různých hesel, adres, telefonních čísel a jiných citlivých údajů, které mohou být případně zneužity.
63
KLAŠKA, Luboš. Je snadné hacknout VoIP sítě – a víte čím? Svět sítí [online]. 14. 09. 2006 [cit. 2007-04-13]. Dostupné z: .
54
ZÁVĚR Telefonní komunikace je historicky již velmi starým, nicméně stále oblíbeným způsobem komunikace. Zatímco si téměř po celé století telefonie zachovávala v podstatě stejný model fungování, tedy princip přepojování okruhů, na konci 20. století a hlavně v posledních několika letech se princip, na kterém telefonie fungovala, velmi rychle mění. S rozšiřující se dostupností vysokorychlostního Internetu došlo k vzájemnému propojování datových sítí s klasickými telefonními sítěmi, což má za následek hlavně snížení finančních nákladů za provoz telefonní komunikace. Přes Internet totiž proudí telefonní hovory zcela zdarma po celém světě. Internetová telefonie je tedy finančně mnohem výhodnější a její užívání se velmi rychle rozšiřuje mezi běžnými uživateli. S použitím technologie VoIP, která umožňuje vedení hlasu přes datové IP sítě včetně Internetu, můžeme volat nejen mezi počítači spojenými touto sítí, ale i do klasické veřejné telefonní sítě. Ačkoli je tato možnost telefonování zpoplatněna, stále nabízí mnohem výhodnější telefonování a nižší poplatky za mnohé nabízené služby, než bychom platili poskytovateli pevné linky nebo mobilnímu operátorovi. Internetová telefonie s využitím technologie VoIP je tedy velmi zajímavou a finančně bezkonkurenční službou. Internetovou telefonii můžeme provozovat několika způsoby. Buď pouze mezi počítači přes programy, které takovou komunikaci umožňují (instant messaging, softwarové telefony), přičemž potřebujeme např. sluchátka s mikrofonem, nebo USB telefon, nebo z počítače do veřejné telefonní sítě s využitím vhodných zařízení jako jsou například IP či Wi-Fi telefony nebo analogové telefony s VoIP branou. Takto můžeme telefonovat prostřednictvím služeb VoIP operátora, kterých je v současné době na českém trhu velmi mnoho, a dokonce jich neustále přibývá, a jejichž nabídky pro zákazníky se ze dne na den mění a stále zvýhodňují. V podstatě ani tolik nezáleží na tom,
55
jakého VoIP operátora zvolíme, protože ceny se mnohdy liší pouze o několik haléřů. U těchto služeb je důležitý zejména způsob tarifikace, cena měsíčního paušálního poplatku a účtování za aktivaci takové služby. Telefonovat do veřejné sítě můžeme i přes jeden z programů instant messagingu, a to Skype a jeho službu SkypeOut. Internetová telefonie s sebou však přináší i řadu problémů, které se v klasické telefonii neobjevovaly. Je to především možné zhoršení kvality služeb, které je způsobované fungováním Internetu na principu přepínání paketů, ale také různá nebezpečí, která například v podobě vishingu, tedy odposlechu nebo zneužití citlivých informací, internetové telefonii hrozí. Většina VoIP operátorů však své telefonní služby zabezpečuje, a také se šifrují nebo zabezpečují jednotlivé protokoly, na nichž internetová telefonie funguje. Celkově je možné říci, že s rozšiřujícím se využíváním těchto služeb se úměrně zvyšuje i bezpečnost internetové telefonie. Pokud tedy máme dostatečně kvalitní připojení k Internetu, které je pro telefonní komunikaci nutné, a nechceme již za telefonování platit vysoké měsíční paušální poplatky, internetová telefonie je pro nás tím nejlepším řešením, jak snadno a neomezeně telefonovat.
56
SEZNAM ZKRATEK A TERMÍNŮ ADSL (Asimmetrical Digital Subscriber Line) – vysokorychlostní připojení k Internetu vedené přes telefonní přípojku banner – nejčastější způsob reklamy na Internetu, obvykle ve tvaru reklamního proužku s obrázky či animací best-effort service – princip v IP sítích, který nezaručuje odesílateli, že odeslaná data dojdou adresátovi v pořádku CDMA – mobilní připojení k Internetu CLIP – jedna ze služeb VoIP telefonie, která umožňuje identifikaci volajícího čísla na displeji telefonu Dial-up – připojení k Internetu na základě vytáčeného spojení přes telefonní linku GPRS – mobilní připojení k Internetu GSM (Global System for Mobile communications) - globální systém pro mobilní komunikaci H.323 – protokol pro multimediální přenos dat, který zahrnuje i přenos hlasu přes Internet IAX (Inter-Asterisk eXchange) – nejnovější protokol internetové telefonie, který však zatím není příliš rozšířený ICQ (podle anglické výslovnosti I seek you, v překladu tedy Hledám tě) – jeden z nejpoužívanějších klientů Instant messagingu IETF (Internet Engineering Task Force) – organizace, která se stará o rozvoj Internetu, vytváří nové standardy a normy pro jeho fungování IP (Internet Protocol) – univerzální protokol pro přenos datových paketů po síti ISDN (Integrated Service Digital Network) - telekomunikační prostředek umožňující hlasové a datové přenosy
57
ITU (International Telecommunications Union) – Mezinárodní telekomunikační unie, což je organizace, která se zabývá standardizací komunikačních technologií a jejich vývojem JTS (Jednotná telefonní síť) – veřejná telefonní síť, která pracuje na principu přepojování okruhů (český termín) kodek – komprimuje digitalizovaný lidský hlas, je důležitou součástí technického fungování internetové telefonie MGCP (Media Control Gateway Protocol) – protokol pro multimediální přenos dat, včetně VoIP MSN (Microsoft Network) – komunikační program Instant messagingu NMT (Nordic Mobile Telephone) – analogická mobilní telefonní síť PDA (Personal Digital Assistant) – kapesní počítač ovládaný dotykovým displejem a perem peering – propojení sítí jednotlivých VoIP operátorů, umožňuje uživatelům bezplatné volání mezi těmito sítěmi a v nich PSTN (Public Switched Telephone Network) – veřejná telefonní síť, která pracuje na principu přepojování okruhů (anglický termín) QIP (Quiet Internet Pager) – komunikační program Instant messagingu, který je alternativou k ICQ SIP (Session Initiation Protocol) – v současnosti nejpoužívanější protokol pro přenos hlasu přes Internet SPIT (Spam over Internet Telephony) – nevyžádané zprávy v oblasti internetové telefonie UMTS (Universal Mobile Telecommunication System) – univerzální systém pro mobilní komunikaci VISHING – podvod v podobě falešného telefonátu, jehož cílem je vylákat z volaného citlivé informace (přístupová hesla, kódy apod.) VoIP (Voice over Internet Protocol) – technologie pro přenos digitalizovaného lidského hlasu přes IP sítě
58
VoWiFi (Voice over Wireless Fidelity) – bezdrátová varianta technologie VoIP Wi-Fi (Wireless Fidelity) – vysokorychlostní bezdrátové připojení k Internetu
59
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BALÁČ, Vladimír. Co je to VoIP? [online]. [cit. 2007-03-07]. Dostupné z: . BAZALA, David. Telekomunikace & VoIP telefonie I. 1. vydání. Praha : BEN – technická literatura, 2006. 224 s. ISBN 80-7300-201-9. BEAL, Vangie 'Aurora'. VoIP Meets WiFi : An Introduction to VoIP, WiFi and VoWiFi [online]. 07. 02. 2005 [cit. 2007-03-04]. Dostupné z: . BEDNÁŘ, Vojtěch. Jak se nese hlas po síti – Internetová telefonie se pomalu rozmáhá. PC WORLD [online]. 2005, č. 1, 07. 02. 2005 [cit. 2007-02-17]. Dostupné z: . BEDNÁŘ, Vojtěch. Telefonujte zadarmo. PC WORLD [online]. 17. 03. 2004 [cit. 2007-03-13]. Dostupné z: . BITTO, Ondřej. Jak se volá přes Internet : základy VoIP. Lupa.cz [online]. 04. 01. 2007 [cit. 2007-02-17]. Dostupné z: . ISSN 1213-0702. CAPOUŠEK, David – MOJŽÍŠ, Petr. QoS v IP telefonii. Sdělovací Technika [online]. 10. 10. 2005 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: . DOLEJŠ, Radan. Přichází vlna internetového volání. iHNed.cz [online]. 16. 03. 2006 [cit. 2007-02-08]. Dostupné z: . ISSN 1213-7693. ERLANGER, Leon. Nebezpečí přichází od VoIP. Computerworld [online]. 02. 10. 2006 [cit. 2007-03-09]. Dostupné z: .
60
HANTON, Oldřich. Telefonování zadarmo... Proč ne? Měšec.cz [online]. Poslední aktualizace 30. 10. 2006 [cit. 2007-03-12]. Dostupné z: . HEINIGE, Karel. Telefonní ústředny. IT SYSTEM [online]. 2004, č. 1-2 [cit. 2007-02-08]. 2004, č. 1-2. Dostupné z: . HOLUB, Petr. IP telefonie v síti CESNET a na MU. Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2003, roč. 8, č. 3, s. 1-4. Poslední aktualizace 19. 02. 2007 [cit. 200702-15]. Dostupné z: . ISSN 1212-0901. KHUDHUR, Patrik. Úvod, aneb Co je VoIP aneb Voice-over-IP? Computerworld [online]. 16. 10. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . KLAŠKA, Luboš. Je snadné hacknout VoIP sítě – a víte čím? Svět sítí [online]. 14. 09. 2006 [cit. 2007-04-13]. Dostupné z: . KLEGA, Vratislav. Brány do levnějšího světa. CHIP. 2007, roč. 17, č. 02, s. 44. ISSN 1210-0684. KLEGA, Vratislav. Vybírejte – je z čeho! CHIP. 2007, roč. 17, č. 02, s. 48. ISSN 1210-0684. KOUBOVÁ, Karolina. Telefonie včera, dnes a zítra [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-01-22]. Dostupné z:. KRČMÁŘ, Petr. 10 důvodů proč nepoužívat Skype. Root.cz [online]. 16. 09. 2005 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z: . ISSN 1212-8309. KUBEŠ, Radek. Pište si, volejte, bavte se... CHIP. 2007, roč. 17, č. 03, s. 105. ISSN 1210-0684. KUBEŠ, Radek. Telefonujte po internetu. CHIP. 2007, roč. 17, č. 02, s. 104. ISSN 1210-0684. KUBEŠ, Radek. Pište si, volejte, bavte se... CHIP. 2007, roč. 17, č. 3, s. 106107. ISSN 1210-0684.
61
KURAPATI, Krishna. Protect Against VoIP Attacks [online]. 27. 02. 2007 [cit. 2007-03-08]. Dostupné z: . LORENC, Václav. Dovolali jste se na číslo 10.0.1.12 ... Zpravodaj ÚVT MU [online]. 2004, roč. 14, č. 4, s. 5-9. Poslední aktualizace 18. 04. 2007 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . ISSN 1212-0901. LUKEŠ, Josef. Wi-Fi ještě neukázalo všechny své tumfy. Idnes. cz [online]. 20. 06. 2005, poslední aktualizace 13. 04. 2007 [cit. 2007-04-13]. Dostupné z: . ORANS, Lawrence. Hype vs. reality in VoIP security. Network World [online]. 30. 01. 2007 [cit. 2007-03-11]. Dostupné z: . PETERKA, Jiří. Způsob přenosu - přepojování okruhů, nebo přepojování paketů? Softwarové noviny. 1998, roč. 9, č. 12, s. 36. ISSN 1210-8472. PETERKA, Jiří. Způsob přenosu - přepojování okruhů, nebo přepojování paketů? Softwarové noviny. 1998, roč. 9, č. 12, s. 37. ISSN 1210-8472. PETŘÍK, Stanislav. Signalizace v sítích VoIP. Sdělovací technika [online]. 30. 07. 2005 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . PŘIBYL, Tomáš. VoIP a bezpečnost. PC WORLD [online]. 2006, č. 07-08. 27. 08. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . PUŽMANOVÁ, Rita. Věčné téma : přepojování okruhů či paketů?. Svět sítí [online]. 19. 04. 2006 [cit. 2007-02-21]. Dostupný z: . RAKOVSKÝ, Juraj. Komunikační protokol SIP. Computerworld [online]. 05. 10. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . SCHÖN, Otakar. IP telefonie : budoucnost volání. Zive.cz [online]. 06. 05. 2004 [cit. 2007-03-13]. Dostupné z:
62
. ISSN 1214-1887. SLÍŽEK, David. Co je to phising? Aktualne.cz [online] 23. 8. 2006 [cit. 200703-07]. Dostupné z: . SOVA, Lukáš. VoIP – Hlasová komunikace v IP sítích, VOIP GSM. České Budějovice, 2006. 80 s. Absolventská práce na Soukromé vyšší odborné škole a Obchodní akademii. Vedoucí absolventské práce PaedDr. Petr Pexa. SOVA, Miloslav. Jak ušetřit za volání? Volejte přes Internet – je to tak snadné! Internet pro všechny [online]. 26. 05. 2006 [cit. 2007-03-12]. Dostupné z: . ISSN 1801-1160. TOMEK, Pavel. Mobilní historie : Milníky ve vývoji mobilní komunikace. Mobilmania.cz [online]. 07. 01. 2006 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z: .ISSN 1214-1887. VLACH, Mira. Týmová spolupráce přes internet. Na volné noze. cz [online]. 24. 05. 2006 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z: . VLACH, Robert. Skype : revoluce v telefonování po internetu. Na volné noze. cz [online]. © 2007 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z: . VOZŇÁK, M – ZUKAL, D. Kvalita hovoru v prostředí VoIP. Praha : Cesnet, 2005 [online] 30. 10. 2005 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: . Co je to ISDN? [online]. © 1997-1999 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z: . Integrita dat. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 25. 02. 2007 [cit. 200703-07]. Dostupné z: . Internetová telefonie [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: .
63
IP telefonie [online]. Poslední aktualizace 21. 10. 2004 [cit. 2007-03-03]. Dostupné z: . IP-Enabled Services [online]. Poslední aktualizace 30. 10. 2006 [cit. 2007-0304]. Dostupné z: . Jak pracují brány firewall? [online] 01. 07. 2006 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: . Jitter [online]. 14. 04 2007 [cit. 2007-03-17]. Dostupné z: . Mobilní telefon. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 02. 03. 2007 [cit. 2007-02-12]. Dostupné z: . Nejvýhodnější VoIP operátoři. CHIP. 2007, roč. 17, č. 04, s. 117. ISSN 12100684. SPIT, SPIM: Nové techniky spammerů [online]. 05. 02. 2007 [cit. 2007-0308]. Dostupné z: . Technologie QoS – Přehled [online]. 21. 01. 2005 [cit. 2007-03-14]. Dostupné z: . Telefon. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 30. 03. 2007 [cit. 2007-0404]. Dostupné z:. Telefonie. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 03. 03. 2007 [cit. 200703-08]. Dostupné z: . VoIP [online]. © 2005 – 2006 [cit. 2007-02-28]. Dostupné z: . VoIP. PC Magazine [online]. © 1981- 2007 [cit. 2007-03-11]. Dostupné z: VoIP poskytovatel. Wikipedie [online]. Poslední aktualizace 28. 09. 2006 [cit. 2007-02-08]. Dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/VoIP_poskytovatel >.
64
VoIP – přenos hlasu [online]. (c) 1996-2007 [cit. 2007-03-04]. Dostupné z: . Vývoj IP telefonie [online]. 01. 11. 2006 [cit. 2007-03-15]. Dostupné z: .
65
OBRÁZKOVÁ PŘÍLOHA Softwarový telefon X - Lite [online]. [cit. 2007-04-02]. Dostupné z: .
USB telefon USB - tel [online]. [cit. 2007-04-02]. Dostupné z: .
66
IP telefon VoIP telefon [online]. © 2002-2006 [cit. 2007-04-02]. Dostupné z: .
Wi-Fi telefon Wi-Fi IP Telefon [online]. © 2006-2007 [cit. 2007-04-02]. Dostupné z: .
67
Klasický analogový telefon připojený k VoIP bráně Nebojte se telefonování přes Internet - ušetříte! (aneb "Proč a jak začít používat VoIP") [online]. © 2003-2007 [cit. 2007-04-02]. Dostupné z: .
68
