Martin Felix: Rozšiřování mýta? Jen další zdanění podnikatelů v regionech... 2

PŘEHLED ZPRÁV Martin Felix: Rozšiřování mýta? Jen další zdanění podnikatelů v regionech ................................. 2 Hlas sdružení autodopravců proti mýtnému na silnicích nižších tříd: Znepříjemní život malým podnikatelům ......................................................................................................................................... 3 Středočeský kraj podepsal dohodu podporující vybrané profese v autodopravě ......................... 3 Interview s generálním ředitelem ŘSD Janem Kroupou ................................................................... 4 V modernizovaných úsecích D1 se v létě bude jezdit ve dvou pruzích ......................................... 14 Nákladní dopravci by mohli platit mýtné za I. i II. třídu ................................................................... 15

Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

1

PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Martin Felix: Rozšiřování mýta? Jen další zdanění podnikatelů v regionech parlamentnilisty.cz

25. 06. 2015

Rubrika: Názory a petice

Ministr dopravy Dan Ťok tento týden na řídícím výboru k mýtnému avizoval, že k rozšiřování mýta na silnice nižších tříd dojde, pokud se na tom shodnou politici. Opět se bude o důležité otázce pro podnikatele a živnostníky rozhodovat od stolu, bez odborné diskuze a hlavně bez hlasu těch, kteří mýtné platí – samotných dopravců. Celé roky mýtný systém a jeho budoucnost po roce 2016 nikoho nezajímala, podle toho koneckonců vypadá i divoká příprava nového tendru. Jak se ale velká státní zakázka přiblížila, z mýta se stalo politikum na úrovni koalice a spolu s tím se dramaticky zvýšily nejrůznější zájmové a lobbistické tlaky. Najednou se diskutuje o tom, jak v chystaném tendru nenaštvat tu kterou firmu, jak všechno navlíknout tak, aby byly uspokojeny nejrůznější komerční zájmy. Daňoví poplatníci ani dopravci, kteří mají těch budoucích 100 miliard na mýtném zaplatit, nikoho nezajímají. A tak se zčistajasna znovuobjevilo volání po rozšíření mýta na silnice nižších tříd. Většina předchozích ministrů dopravy tyto nápady z realistických a ekonomických důvodů vždy rychle smetla se stolu. Připomeňme si několik faktů. Mýtným systémem se zpoplatňují dálniční a rychlostní komunikace, které svým uživatelům přinášejí přidané výhody a jejichž vybudování je nákladné. Za ostatní komunikace platí uživatelé formou silniční daně, spotřební daně z pohonných hmot a dalších daní. Je tedy zcela irelevantní uvažovat o zpoplatňování mýtem dalších několik tisíc kilometrů silnic, které žádný nadstandard neposkytují a na jejichž výstavbu a údržbu už silniční doprava přispívá. Mýtné na nich by vedlo naopak jen k odčerpání peněz z velkého dálničního mýta bez dalšího efektu. Mýtné přináší peníze pouze tam, kde se dostatečně jezdí. Je prokázáno, že drtivá většina těžkých a tranzitujících kamionů (takřka 90 procent) využívá jen dálnice. Je proto opět zbytečná debata o jeho regulační funkci, která se už ukázala jako zcela iluzorní v případě vyšších sazeb v pátek odpoledne. Zabránění objíždění zpoplatněné infrastruktury je navíc řešeno novelou zákona č. 13/1997Sb. která umožňuje zakázat tranzit v místech, kde objíždění hrozí. Jednoduché a levné řešení. Tam, kde by mýtné nevydělávalo peníze pro rozvoj silnic, nemá smysl. V regionech na malých silnicích by bylo jen další daní, která dopadne na malé podnikatele a živnostníky, kteří po těchto silnicích se svými vozidly jezdit musí. Silnice nižších tříd totiž v naprosté většině slouží k regionální dopravě, která obsluhuje základní občanské služby, přepravu osob za prací, nebo zásobování obchodů. Mýtné na takových silnicích by přineslo v lepším případě další zátěž pro menší podnikatele v podobě nové daně, kterou nebudou moci přenést kvůli silné konkurenci na zákazníka. V horším případě se jim mýtné podaří přeúčtovat koncovým zákazníkům a povede to k dopadům na regionální mikroekonomiku v podobě zdražování zboží a potravin. A zcela mimo debatu většinou zůstávají i další požadavky uživatelů, jako je určitý komfort, spolehlivost a co nejnižší administrativní zátěž. Rovněž považujeme za nutné, aby Česká republika umožnila dopravcům využívat evropské mýtné služby a řidič mohl postupně nahrazovat různé palubní jednotky jedním zařízením komunikujícím s infrastrukturou ve více státech. A v nedaleké budoucnosti může dopravce dostávat souhrnné vyúčtování za mýto třeba z pěti zemí najednou. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

2

Chceme být součástí diskuse, která se nás bezprostředně dotýká. Chceme mít možnost říkat jasně veřejnosti naše postoje a názory. Chceme, aby nás politici brali vážně.

Hlas sdružení autodopravců proti mýtnému na silnicích nižších tříd: Znepříjemní život malým podnikatelům parlamentnilisty.cz

25. 06. 2015

Mluvčí sdružení autodopravců ČESMAD BOHEMIA Martin Felix se vyjádřil k avízu ministra dopravy Dana Ťoka, který řekl, že pokud se na tom shodnou politici, dojde k rošíření mýtného i na silnice nižší třídy. "Opět se bude o důležité otázce pro podnikatele a živnostníky rozhodovat od stolu, bez odborné diskuze a hlavně bez hlasů těch, kteří mýtné platí," říká Felix. Mýtný systém až donedávna nikoho nezajímal, nyní se o něm však diskutuje ve vysoké politice, nikdo se však neohlíží za názory dopravců a daňových poplatníků, všechno podle Felixe řídí komerční zájmy. A proto se opět objevila možnost zavedení mýta i na silnice nižších tříd. Podle Felixe je mýtný systém určený pro "dálniční a rychlostní komunikace, které svým uživatelům přinášejí přidané výhody a jejichž vybudování je nákladné". Zbylé komunikace jsou zahrnuty v silničních daních a daní z pohonných hmot, přičemž žádné výhody z nich neplynou. "Mýtné na nich by vedlo naopak jen k odčerpání peněz z velkého dálničního mýta bez dalšího efektu," říká Felix. Jeho regulační funkce je také zcestná, jelikož "drtivá většina těžkých a tranzitujících kamionů využívá jen dálnice". Navíc lze již zákonem zakázat tranzit v místech, kde hrozí objíždění placených zón. "Tam, kde by mýtné nevydělávalo peníze pro rozvoj silnic, nemá smysl," vysvětluje Felix a dodává, že zavedení mýtného na silnicích nižší třídy by byl jen další krok, jak znepříjemnit život malým podnikatelům, kteří tyto silnice musí využívat, například pro zásobování jejich obchodů. A hlavně by mohlo mít špatný dopad na "regionální mikroekonomiku v podobě zdražování zboží a potravin". Žádá také snížení administrativní zátěže spojené s mýtem již existujícím a chce být součástí veřejné diskuze, která se týká jeho odvětví. "Chceme, aby nás politici brali vážně," končí svoje vyjádření Felix.

Středočeský kraj podepsal dohodu podporující vybrané profese v autodopravě euractiv.cz

25. 06. 2015

Hejtman Miloš Petera (ČSSD) podepsal ve středu 24. června Regionální sektorovou dohodu pro Středočeský kraj v oblasti autodopravy a opravy velkých vozů. Cílem dohody je efektivní spolupráce při uspokojování poptávky po kvalifikované pracovní síle ve vybraných oborech autodopravy. „Se sektorovou dohodou začínáme nové kolo spolupráce a díky ní Středočeský kraj posuneme vpřed. Dohoda nás zavazuje k tomu, abychom zaměstnancům i zaměstnavatelům vytvořili vhodné podmínky. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

3

Potýkáme se s předsudky ohledně učňovského školství, proto se musíme snažit tento pohled změnit a motivovat děti k tomu, aby studovaly obory, v nichž naleznou v budoucnu uplatnění. Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným subjektům, že se do dohody zapojily,“ prohlásil hejtman Miloš Petera. Dohoda se týká profesí mechanik nákladních aut, autobusů a zemědělských strojů a řidič nákladní dopravy se zaměřením na speciální tahače přepravující osobní a nákladní vozy a další stroje. S nedostatkem vhodných adeptů na zaměstnání v těchto oborech se potýkají především významní výrobci osobních automobilů a automobilových dílů a přilehlá logistická skladová centra v kraji. „Společně dosáhneme toho, že zaměstnavatelé budou mít dostatek zaměstnanců s odpovídající kvalifikací a školy budou vědět, jaké znalosti firmy u studentů požadují. Naším úkolem je sladit v oblasti rozvoje lidských zdrojů poměr poptávky a nabídky,“ uvedla zástupkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hejduková. Kromě Středočeského kraje a Svazu průmyslu a dopravy se k dohodě připojily i středočeská pobočka Úřadu práce, Regionální rada odborových svazů sdružených v ČMKOS, Krajská hospodářská komora střední Čechy, Institut silniční dopravy ČESMAD Bohemia a řada významných firem z oboru. Nedílnou součástí je i participace řady středočeských základních a středních škol. K hlavním aktivitám účastníků dohody budou patřit zejména PR podpora vybraných oborů, vytvoření podkladů pro poradce na základních školách, nabídka příslušné rekvalifikace pro nezaměstnané a pravidelné schůzky všech aktérů dohody. Důležitým bodem dohody je i rozšíření stávajících učebních oborů o získání profesního průkazu řidiče. Pro řidiče nákladních vozidel totiž v současnosti učební obor neexistuje.

Interview s generálním ředitelem ŘSD Janem Kroupou ČT 24

25. 06. 2015

Rubrika: Interview ČT24

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Řidiče čeká při cestách po republice velmi perné léto. Stát má v plánu opravovat víc silnic najednou než dřív. Ústřední Automotoklub odhaduje kolem 200 uzávěr po celé zemi. Ředitelství silnic a dálnic chce letos opravit 80 kilometrů dálnic. Další opravy plánují kraje, které dostaly od ministerstva dopravy dodatečně přes 4 miliardy korun. Nejvíc rozkopaná bude i letos D1. Jak se vyhnout problémům při cestě na dovolenou a kdy budou dostavěné další důležité úseky dálnic? Zeptám se šéfa Ředitelství silnic a dálnic Jana Kroupy, který je hostem Interview ČT24. Dobrý podvečer. Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Dobrý podvečer. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Pane řediteli, chystáte se na dovolenou autem? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Chystám se na dovolenou autem.


4

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Kudy a kam pojedete, prozradíte nám to? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Tak jednak já pocházím z Vysočiny, to znamená, část té dovolené bych chtěl věnovat Vysočině. To znamená, určitě směrem z Prahy po D1. A jednak bysme chtěli s rodinou zajet k moři, to znamená do Itálie. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Takže nám poraďte, kudy se dát na jih, když tedy budeme muset použít D1 nebo třeba při cestách do Chorvatska. Kudy si myslíte, že je dobré D1 objet, anebo kdy, které časy a které dny budou nejméně exponované, tedy že bude ta cesta hladká? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Tak já co bych vám poradil, tak určitě se držet na těch dálnicích, protože si myslím, že děláme maximum pro to, aby ty dálnice byly průjezdné. Je to vidět v rámci modernizace D1, kdy máme režim uzavírek 2+2 a samozřejmě u těch starších oprav, kde se to nedovoluje, režim 2+1, ale tam se potom díváme na jednotlivé intenzity vozidel a podle těch dopravních proudů samozřejmě ty omezení přenastavujeme. Takže doporučil bych určitě držet se těchto dálničních tahů. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: A ve kterých dnech a časech to podle vás bude nejsnazší? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Tak ty časy já myslím, že obecně i mezi těmi řidiči jsou známy. Ať už berou ty turnusy, kdy se nám mění ty časy dovolených, ať už beru samozřejmě ty exponované pátky, anebo potom zpátky neděle. Vždy před tou cestou bych doporučoval využít www.dopravniinfo.cz, kde dáváme ty aktuální informace, kde ty řidiči budou vidět jak ty jednotlivý uzavírky, tak samozřejmě i případné zácpy. Doporučil bych dokonce pro ty řidiče, aby si stáhli naší aplikaci směrem do svých mobilních telefonů a můžou ji využít i během cesty při zastavení. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Je potřeba si udělat nějakou časovou rezervu, když plánuju cestu na jih na delší dobu? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Tak já tady nechci filozofovat o rezervách. Pravdou je, že pokud vyjíždím já, tak se vždycky snažím si vyjet o chvíli dřív, už jenom proto, že pro mě je prostě příjemný se někde stavit i na odpočívce, udělat si chvílu pauzu a dát si kávu. Takže určitě doporučuju rezervu. Za mě je to příjemná záležitost. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: A proč je po celé zemi tolik oprav najednou? Je to v podstatě víc než kdykoliv dřív. My bychom měli za chvíli vidět mapu, kde budou vidět všechny ty uzavírky, které se chystají na léto 2015. Vypadá to, že se ty uzavírky a opravy nevyhnou žádnému kraji. Proč je toho tolik najednou? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD:


5

Já myslím, že je dobře, že jak Ředitelství silnic a dálnic, což je majetkový správce na dálnicích, rychlostních komunikacích a komunikacích prvních tříd, tak opravuje. Je dobře určitě, že ta politická reprezentace dnes nám dala ty finance, abysme vůbec mohli opravovat. A jsem rád, že jsme schopný ty opravy samozřejmě připravit. Do toho samozřejmě vstupují ještě kraje. Kraje jako takové dostaly dotaci prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury od ministerstva dopravy. To znamená, začínají se víc opravovat ty komunikace druhých a třetích tříd. A já myslím, tak jak všichni po těch silnicích jezdíme, že se shodneme na tom, že je dobře, že je dostaly a že je budou investovat nejen do těch "živičných" povrchů, ale taky do těch mostů, které už si to zaslouží. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Je potřeba to dělat všechno najednou? Nešlo to třeba rozfázovat, domluvit se s těmi kraji, aby se dělalo jedna věc, pak třeba až se dodělá, další věc, aby těch objížděk a uzavírek nebylo tolik? Protože jsem četla, že někde ty uzavírky budou takové, že to nebude dát ani objet. Existují všude objížďky tak, aby opravdu se všichni dostali tam, kam potřebují? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: A tak jedna, jedna věc je, že pokud máme finanční prostředky a máme tu silniční síť v tom stavu, v jakým je, tak je dobře, že ji opravujeme. Pokud budeme odsouvat, tak každý takový výtluk se vám časem zvětšuje, dostává se do těch nižších vrstev a ta oprava je potom o to dražší. To znamená, pokud dnes ty finanční prostředky máme, tak si myslím, že je správně, že je investujeme. Já si úplně nemyslím, že by to bylo úplně tak tragické, jak říkáte vy. Samozřejmě má to svoje jakoby problémy, ale v podstatě jak ty kraje, tak ty jednotlivé krajská ředitelství silnic a dálnic koordinují ty svoje postupy. To znamená, neexistuje, pokud vím, žádná obec, do který bych se nedostal po silnici. Ten důvod tý koordinace je, že jednak jsou tam dlouhodobé vztahy a ty krajský ředitelé umí komunikovat s ředitelem SÚS. Ale jsou to i správní záležitosti. To znamená, pokud chcete rozhodnutí o uzavírce, tak musíte požádat v tomto případě na rychlostních silnicích a na prvních třídách a na dálnicích, máte správní úřad na dálnicích, je to například ministerstvo dopravy, na komunikacích prvních tříd je to potom krajský úřad, odbor dopravy. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Co to je za peníze, které teď dostaly kraje a které máte k dispozici? To jsou peníze z Evropské unie, které když neprostavíme, tak je budeme muset vrátit? Nebo proč najednou jsou? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Proč najednou jsou, si myslím, že není otázka asi na generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, ten je rád, že tyto peníze získal a že je uvolnila ta politická garnitura. Jsou to peníze, který plynou přímo z našeho státního rozpočtu, byť samozřejmě můžeme diskutovat o tom, že na některých modernizacích se s výhodou daří i čerpat Operační program Doprava. Tam mluvíme o opravách, který skutečně jsou modernizací a kde nám to něco přináší. Přináší nám to z pohledu vylepšení protismykových vlastností, z pohledu kvality, z pohledu odhlučnění a podobně. A potom jsou standardní opravy a ty jsou plně hrazeny z těch našich zdrojů. Příkladem toho jsou právě ty 4 miliardy, které dostaly kraje. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Nehrozí tedy to, že se nějaké peníze utrácejí na poslední chvíli jenom proto, abychom o ně nepřišli? Na to se ptám. Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD:


6

Určitě ne. Každá ta oprava má před sebou nějakou diagnostiku, geotechnický průzkumy. Ta projektová dokumentace, kterou děláte, tak ji neděláte od stolu. Potřebujete k tomu vývrty, máte tam v rámci diagnostiky i jednotlivý zkoušky únosnosti těch vrstev a podobně. To znamená, určitě to není tak postavený, že teď si řekneme: honem rychle vyčerpáme. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Tak to není? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Ne, tak to není. Jsou to dlouhodobý... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Takže nehrozí, že by někde na úkor kvality se rychle opravovalo jenom proto, aby se ty peníze utratily? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Já si myslím, že ty silničáři jsou hrozně rádi, že ty jejich nářky teď byly vyslyšeny v té, v té větší míře. Na těch dálnicích je to vidět, že ty opravy jdou ve větším rozsahu, to znamená, mnohem víc, než když jsme byli zvyklí pouze na odstranění bodových závad. Samozřejmě trošku specifikem jsme na D1. Ta D1 už měla být dávno opravená, dávno měla být zmodernizována a tam ty, ty jednotlivý opravy, který jsou, tak jsou v menší míře, protože předpokládáme, že tam potom vstoupí modernizace dálnice D1 jako takové. Ale třeba na D5 je vidět, že, že ta výměna probíhá tak, jak by probíhat měla. D1 před Prahou vlastně, kde se nebude modernizovat, tak tam jsme šli taky níž. Takže určitě to není tak, že by se vyhazovaly z okna. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: My když jsme viděli tu mapu, co se všechno chystá teď v létě, tak jsme z toho měli poměrně dost hrůzu. Vy z toho hrůzu nemáte, co se bude dít na českých silnicích? Nebojíte se? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Já se, já se přiznám k jedný věci, a pořád vám budu odpovídat stejně, já jsem rád, že, že opravíme ty výtluky. Já jsem rád, že se nám daří tu silniční síť někam, někam zpátky vracet do nějaký kvality. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: To jsou řidiči určitě taky rádi, ale možná se ptají spíš na to, jestli je nutné to dělat všechno najednou, jestli to nešlo prostě rozfázovat tak, aby to nebylo tak hrozné? Protože i váš kolega jeden z ŘSD dnes v Rádiu Impuls říkal, že z toho má sám on hrůzu. Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: V čem, v čem pramení potom ta hrůza? Pramení to z toho, že máme zvýšenou práci, z toho, že spousta těch lidí... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Spíš z toho, že nebude republika průjezdná. Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

7

Ale ta republika do určitý míry, pokud chceme jezdit po silnicích, který jsou dobrý, a přiznejme si, že prostě tu údržbu jsme tady v České republice trošičku zanedbali, no, tak teď v tuhle chvíli ji musíme opravit. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Ministr dopravy chce, aby dělníci některé ty úseky opravovali za plného provozu. Četla jsem, že jste uvažovali o tom, že nakoupíte radary tak, abyste přiměli řidiče jezdit povolenou rychlostí. Jak to nakonec dopadlo ty plány s radary? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Tak tam těch věcí je víc. Jedna záležitost jsou samozřejmě plány ve smyslu radarů jakoby úsekového měření. To znamená, že necháváte v nějaké části úsekové měření. S tím my máme velmi dobré zkušenosti. Je tam potřeba spolupracovat s Policií České republiky, aby následně samozřejmě docházelo i k nějakým sankcím. Další záležitost je, že máte radary nebo čidlo, například na takové té naší šipce v rámci dálnic, které vlastně vysílá i těm řidičům kamionů "pozor, tady se staví a zpozorněte", protože se ukazuje z těch našich statistik, že právě řidiči kamionů jsou ty, kteří často najíždí do těch, do těch našich dělníků. Takže to jsou všechno věci, o kterých se samozřejmě můžeme bavit. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Takže dělníci nebudou muset spoléhat jen na ty své oranžové reflexní oblečky? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Tak oni už dnes, pokud se na to podíváte, tak před každou šipkou jsou jednotlivé zpomalovací prahy, které by měly probrat případně toho řidiče, který třeba zaspal. Dnes i vysíláme na vysílačky řidičům kamionů "pozor, tady se opravuje". Následně je tam ta šipka, která svým způsobem je dalším krycím manévrem toho dělníka a potom se tam snažíme dávat ještě auto. To znamená, je snaha ty, ty lidi ochránit, byť ne vždycky to funguje. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: A nakoupili jste nějaké nové radary, nebo ne? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Nakupujeme postupně. Tak Ředitelství... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: A kolik jich bude v permanenci během prázdnin? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Ředitelství silnic a dálnic je státní příspěvkovou organizací. To znamená, tam ty věci musí jít v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Takže teď v tuhle chvíli diskutujeme s Policií ČR a myslím si, že jsme na dobré cestě. A dnes jsem mluvil i s panem ředitelem Lerchem o tom, že skutečně je tam shoda. A teď budeme vypisovat tu zakázku. Ta se teprve připravuje. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Takže to znamená, že to ještě nepůjde o radary, které byste teď používali při těch opravách v létě? Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

8

Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Teď aktuálně nejde ještě o to systémové opatření, které připravujeme od toho příští roku. Například právě v těch zúžených modernizovaných úseků dálnice D1. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Když jsme u té D1, tak tam velký problém způsobuje to, že v těch zúžených úsecích se dost často stávají dopravní nehody. Čím to podle vás je? Jsou čeští řidiči tak špatní řidiči nebo neumějí v těch zúžených místech jezdit? Čím si to vysvětlujete vy? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: No, já bych spíš řekl, že jsou hodně, hodně odvážní. Já vždycky apeluju na ty řidiče a žádám je, aby drželi ty rychlosti, který tam dáváme, protože si myslím, že mají smysl. Každý z nás, kdo jezdí na tý D1, tak se určitě setkal s tím, že prostě ta osmdesátikilometrová rychlost tam dodržována není. Ten pruh, který je určen vlastně pro předjíždění, tak často ho používají i auta, který tam nemají co dělat. To znamená, že šířkově si tam nevlezou a potom samozřejmě dochází k tomu, že pokud ten kamion vybočí, tak takové auto velmi snadno narazí vlastně do těch středních vozidel a zacpe celou tu kolonu, která je za tím. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Takže je to odvaha řidičů? A jsou to hlavně čeští řidiči, nebo když říkáte, že se to týká hlavně kamionů, jsou to i zahraniční řidiči, kteří teda jsou tak odvážní? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Víte, já bych spíš poprosil o vzájemnou ohleduplnost právě na těch silnicích a na těch dálnicích vůči všem. Já mám někdy pocit, že zaklapneme v těch našich plechových miláčcích a někdy mám pocit z některých, že si myslí, že jsou tam jakoby sami, ale měli bysme si uvědomit, že v rámci toho silničního provozu se nás potkává poměrně hodně, že ten silniční provoz je vypjatý. Ty intenzity dnes těch, těch doprav jsou úplně někde jinde, než byly před 30 lety. A to se samozřejmě potom odráží i v rámci toho provozu. Já bych nechtěl říct, že čeští řidiči jsou horší než němečtí nebo polští. Vždycky to záleží na tom člověku, který je aktuálně za tím volantem a záleží to na jeho, jeho situaci. Já bych spíš chtěl požádat všechny ty řidiče, aby si uvědomili, že pokud je tam osmdesátka, tak někdo nad tím přemýšlel a ta osmdesátka tam má svůj smysl. Na druhou stranu se přiznám, že když jedete tou osmdesátkou, tak je to trošku i apel směrem na, na řidiče těch kamionů, který vás potom jakoby dojíždí. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Slyšel jste už termín zipovací boj? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Zipovací boj jsem neslyšel. Zip jsem slyšel. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Používá, to používá Zelená vlna Českého rozhlasu. A používá to pro právě tu situaci, kdy kamiony jedou v obou těch pruzích i v těch zúžených, aby se nikdo nemohl zazipovat. Co tomu říkáte? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD:


9

Zas mám tu nějaký pravidla silničního provozu a já si myslím, že pravidla by se měly dodržovat. To znamená, zipovací boj určitě není směr, který já bych někomu chtěl doporučit. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: V souvislosti s provozem na dálnici D1, je teď velmi aktuální debata o povolené nejvyšší rychlosti. Senát zamítl návrh na zvýšení povolené rychlosti na dálnicích na 150 kilometrů. Ovšem dá se předpokládat, že poslanci to znovu přehlasují. Řekněte mi, je nějaký úsek na české dálnici, kde by se dalo jezdit bezpečně stopadesátkou, nebo něco takového vlastně asi neexistuje u nás? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Já to možná vezmu teď trošku zeširoka. Jednak pokud se podívám na ty dálnice, tak ty dálnice se navrhly na nějakou rychlost. Návrhová rychlost podle naší normy je 120 kilometrů za hodinu. Z toho samozřejmě vyplývají i směrové a výškové oblouky, z toho vyplývá i nějaká vzdálenost, na kterou ten řidič vidí a musí zastavit před pevnou překážkou, kterou by tam měl vidět. Pokud dnes mluvíme o tom, že zvýšíme na 150 kilometrů, tak je potřeba posoudit, jestli například připojovací pruh bude dostatečný, anebo nebude. Měli bysme se taky zabývat tím, jestli ten rozdíl mezi tím pomalým vozidlem, v tomhle případě nějakým kamionem, který má 80 kilometrů za hodinu a tím rychlým 150 a následně vybočením toho pomalejšího vozidla, který má, který chce předjet jakoby ten kamion a je ve zpoždění, jestli to všechno nepřinese nehody. A ukazují se ze světa ty příklady, že ty nehody to skutečně přináší. Pokud bych se podíval, tak stotřicítku dneska má například Slovensko, má to například Řecko, má to třeba Rakousko. Ale nemáme, nemáme stopadesátku. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Řekněte mi, na žádném úseku dálnice se nedá jet stopadesátkou bezpečně, ani na těch modernizovaných by to nešlo? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Otázka je, co, co vnímáte bezpečně. Každý, každý to zvýšení té rychlosti samozřejmě s sebou přináší i zvýšení následné nehodovosti. A ta nehodovost vzniká i se zraněními. To znamená, čím víc zvyšujete tu rychlost, a bylo to vidět statisticky i v minulosti, kdy se zvyšovaly třeba ze stodesítky na stotřicítku úseky, tak ta nehodovost se zraněním těch osob se zvýšila až o 5 procent. To znamená, mluvit o tom, že zvýšíme rychlost a pomůžu tomu, že se sníží nehodovost, to určitě není přímá úměra, je to naopak. A pokud to vezmu ještě z pohledu času, tak na 100 kilometrech, pokud zvýším ze stotřicítky na stopadesátku, tak se bavíme o 6 minutách. A já jenom potom z pohledu těchto statistik dávám na váhu těch, těch misky, stojí nám skutečně tahle zvýšená nehodovost, a to nemluvím o hluku a emisích, za to, abysme to zvýšili? Na druhou stranu... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Čím si vysvětlujete to, že třeba v Německu řidiči prostě respektují ty značky, které jim určují, jak rychle můžou jet? Myslíte si, že by něco takového bylo možné i u nás, že by ti řidiči měli tu disciplínu? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Já pevně věřím tomu, že, že ty řidiči tu disciplínu dostanou. Faktem je, že bohužel to respektování teď v tuhle chvíli není úplně ideální. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Čím to je?


10

Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: To já, já nevím, čím to je. Ale asi je to malou restrikcí. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Myslíte si, že to je prostě povaha, že jsou to Češi, kteří mají takovou povahu, že máme nízké pokuty? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Pokud se ale na to podívám, tak ty přestupky, to nejsou jenom přestupky českých řidičů, to jsou i přestupky zahraničních řidičů. A já si myslím, že to je přesně ten důvod, proč ministerstvo dopravy vstoupilo do jednání s ministerstvem vnitra, respektive s Policií ČR a snaží se najít další systémové nástroje, které v podstatě posunou ty restrikce vůči těm řidičům a donutí je držet ty pravidla dál. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Vládní koalice, zejména ministr financí Andrej Babiš před volbami slibovali nové dálnice. Bylo to asi 200 kilometrů nových dálnic. I ministři dopravy dosazení hnutím ANO jsou velmi optimističtí, byť se tedy liší v těch číslech. Pojďme si je poslechnout. Jakub PRACHAŘ, ministr dopravy /ANO/ /7. 10. 2014/ /oprava: Antonín PRACHAŘ; ministr dopravy /ANO/ /7. 10. 2014/: Ambiciózní plán říká v roce 2014 a 16 zahájení výstavby úseku řádově 400 kilometrů. Nejedná se o dálnice, ale týká se to silnic první třídy, rychlostních komunikací a dálnic. Myslím si, že tento plán je reálný. Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/ /2. 2. 2015/: Úplně nevím, jak pan Prachař k tomuto číslu přišel. Možná je to smíchaný rychlostní silnice, dálnice a silnice první třídy. Podle našich propočtů zahájíme do konce roku 2016 248 kilometrů rychlostních silnic a dálnic a 123 kilometrů silnic první třídy. Takže když to dáme dohromady, tak to dává nějakých 370 kilometrů. A tohle to je číslo, které bych já podepsal. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Tak 370 kilometrů zahájíme. Kdy budou dokončeny? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Kdy budou dokončeny? Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Co to znamená, když se řekne, že se zahájí výstavba 370 kilometrů dálnic, tak když vidíme, jakým tempem se tady opravují silnice a dálnice, kdy se můžeme těšit na to, že tu těch 370 kilometrů nových dálnic bude? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Pojďme se bavit při 370 kilometrech o dálnicích, rychlostních komunikacích a komunikacích prvních tříd. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Oni ty rychlostní silnice ale přestanou být rychlostními silnicemi v lednu 2016. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

11

Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: A začnou být dálnicemi. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: A budou dálnicemi. Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Nicméně první třídy nám zůstávají, ať držíme stejnou rétoriku, jako bylo i v příspěvku pana ministra. A pokud se bavíme o tom kdy, tak to zahájení znamená, že fyzicky kopnete, to znamená předáním staveniště. Potom ta výstavba samozřejmě záleží na takzvané kritické cestě. Ta kritická cesta jde přes nejnáročnější stavební objekty, proto pro každou stavbu ta lhůta výstavby je jiná. Pokud takovou stavbu připravujete, tak vlastně balancujete mezi tou rychlostí a tou ekonomickými náklady, které do toho můžete dát. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Tak v řádech let nám to řekněte, kdy tady ty nové dálnice budou? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: V řádech, v řádech let, můžu říct, že průměrná doba výstavby dneska na dálnicích činí 2,5 roku. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Velký problém při stavbách dálnic představují výkupy pozemků. Teď jsou trošku nová pravidla ohledně výkupu. Ti, kteří mají pozemky, které stát potřebuje, můžou dostat až šestnáctinásobek odhadní ceny. Je to podle vás správné to, že tam to rozmezí existuje? Neměli by dostat všichni stejně, aby se nedalo s tím jakýmsi způsobem manipulovat, ten stát vydírat? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Stát vydírat, zas pokud se podívám na zákon 416, tak on mi v podstatě říká, že ta cena má být stanovena znaleckým posudkem. A platím za to, co tam skutečně je a za tu hodnotu, která v tom místě skutečně je. To znamená, jiná ta hodnota je těsně u Prahy, jiná ta hodnota asi bude někde v místě třeba Aše. A ten, ten zákon dále říká, že může se dát bonus. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Ale přece důležitá je dálnice stejně u Aše jako u Prahy pro celou Českou republiku. Tak mě zajímá, jestli vidíte nějaký jiný důvod než ten, že by člověk potřeboval okamžitě peníze, že se spokojí s tou odhadní cenou nebo nějakým násobkem a ne tím šestnáctinásobkem, který je možný vlastně získat? Jestli mi rozumíte, ptám se na to, co ty lidi bude motivovat k tomu, aby státu prodali svůj pozemek za méně peněz, než by mohli v podstatě teoreticky dostat, když budou ten stát natahovat několik let, tak nakonec stát, protože si řekne: ano, to potřebujeme, tak ten šestnáctinásobek stejně zaplatí. Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: No, ono to není úplně o tom, že bych dokázal ten stát natahovat několik let. Ten stát přistupuje před ty jednotlivé vlastníky. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

12

Byli jsme svědky toho, co se stalo s paní Havránkovou. To bylo několik let tahanic o pozemky kvůli dálnici u Hradce Králové. Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Přiznávám se, že, že co se týká s paní Havránkovou, tam se to skutečně dostalo v rámci toho vyvlastňovacího řízení do polohy, kdy vlastně ten rozpor vznikl v tom, že ona říkala: ano, já ty pozemky nechci prodat, ale chci je směnit za nějakou jinou plochu. A ten problém, proč se nedokončilo vyvlastnění, bylo svým způsobem to, že ten stát říkal: ano, já asi tu plochu umím najít a asi ji umím směnit, což se dělá například v institutu pozemkových úprav. Může to tak být nebo můžeme hledat jiné instituty. V případě správního řízení o vyvlastnění, to znamená, vy přicházíte k tomu majiteli toho pozemku a říkáte: ta odhadní cena je taková v tomto čase a místě a já vám můžu dát ještě bonus k tomu. Ten vlastník má právo i podle toho vyvlastňovacího zákona se rozhodnout a ta lhůta minimální, kterou má právo přemýšlet a rozhodovat se, činí 90 dnů. Ředitelství silnic a dálnic přistupuje k vyvlastnění velmi zřídka a velmi nerado a snaží s tím vlastníkem se, se domluvit, ať už se týká například směny pozemků, což je hodně často dáno lidma, který na těch pozemcích se snaží hospodařit. Co se týká... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Dobře, a tak mi řekněte ten důvod, proč já bych vám měla prodat svůj pozemek za odhadní cenu, když vím, že v zákoně je možné získat až šestnáctinásobek? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Protože v případě vyvlastnění už nedostáváte ten bonus. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Tak a teď ještě kritici tohoto opatření říkají, že tam je velký prostor pro korupci, protože v podstatě to, jakou částku ten člověk dostane, že záleží už na jednotlivých úřednících Ředitelství silnic a dálnic. Nebojíte se, že to bude prostor pro korupci? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Já, já nevím, jestli zákon 416 má být zákonem proti korupci nebo pro korupci. Zákon 416, se přiznám, že má v sobě až šestnáctinásobek. Jednotliví krajský ředitelé mají skutečně pravomoc určit na té stavbě, za kolik budou vykupovat, jestli to bude osminásobek, dvanácti, šestnáctinásobek. Ale není to tak, že by to určení udělali pro každýho vlastníka zvlášť. Ona je na celou stavbu a vychází z mnoha faktorů. Vychází z ceny stavebního pozemku, která je limituje. Vychází, vychází... Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Takže každá stavba bude mít svůj násobek té odhadní ceny, jaký je maximálně možné zaplatit? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Úplně přesně. Ale, ale musí se tam potom do toho promítnout jednotlivé specifika, například pokud vykoupíte, pokud máme řemenové pozemky, což jsou pozemky, které jdou, které vlastně tou dálnicí jakoby protneme a vykupujeme jen tu prostřední část a ty zbylé části tomu vlastníkovi zůstávají, no, tak ty potom musíme nahradit trošku jinou cenou, než v případě, že vykoupíme ten pozemek celý, protože mu snižujeme tu možnost obhospodařovat ty pozemky. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz

13

Pojďme ještě v rychlosti ke dvěma dálnicím. Je to D8. Pan premiér Sobotka před pár dny řekl, že věří, že bude zprovozněna do konce příštího roku. Věříte tomu i vy, bude? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: Tak já nevěřím, my ten úkol máme, takže my ho splníme. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: R35, protože to je silnice, o kterou se hodně lidi zajímají. Dokonce se na to ptali i pana prezidenta při návštěvě Olomouckého kraje. Jak je daleko R35? Jan KROUPA, generální ředitel, ŘSD: R35, to je záležitost jednak dvou staveb, které připravujeme v rámci příštího roku. A ty si myslíme, že budeme soutěžit v rámci příštího roku. Tam, tam majetkoprávní příprava už poměrně pokročila. Zbývá další část, kde dneska projektujeme dokumentaci pro územní rozhodnutí a chceme samozřejmě získat tu územní rozhodnutí. A potom úplně část, která už je více na Moravě, kolem Mohelnice, kde v tuhle chvíli získáváme stanovisko EIA. Světlana WITOWSKÁ, moderátorka: Říká Jan Kroupa, ředitel generálního... generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic. Děkuju za to, že jste byl hostem Interview ČT24. Vám, vážení diváci, děkujeme za pozornost, na řadě jsou Události. Dobrý večer.

V modernizovaných úsecích D1 se v létě bude jezdit ve dvou pruzích rozhlas.cz

25. 06. 2015

Během letních měsíců bude Ředitelství silnic a dálnic udržovat celou opravovanou dálnici D1 průjezdnou ve dvou pruzích v obou směrech. Chce tak zajistit plynulý provoz o prázdninách. Potvrdil to dnes ministr dopravy Dan Ťok. Podle mapy prázdninových uzavírek, kterou vydalo Ředitelství silnic a dálnic, se bude během prázdnin na D1 pracovat na 11 místech. Všechny úseky budou průjezdné dvěma pruhy. „Budeme se vyhýbat krátkodobým uzavírkám do jednoho pruhu tak, abychom opravdu netvořili kolony a nedělali problém,“ řekl ministr dopravy. Uzavírky ale budou i na jiných dálnicích a rychlostních silnicích. Další dvě opravy čekají řidiče při cestě na jih. Hodně zatížená o prázdninách bude například dálnice D2 z Brna směrem na Břeclav. Rekonstruovat se bude rychlostní silnice R52. Se stavebními pracemi musejí řidiči počítat také ve směru z Brna přes Mikulov do Vídně, kde se buduje dálnice na rakouské straně. Dálnice D5 z Prahy na Rozvadov bude mít omezení na třech místech.


14

Dobrou zprávou pro řidiče je ale to, že dálnice D3 bude v prázdninovém období bez oprav. „Modernizační práce probíhají tak, že v podstatě nezasáhnou žádným způsobem omezení dopravy,“ uvedl ministr Ťok. Ministr dopravy zároveň apeloval na řidiče, aby prázdninové cesty plánovali a uzavírky si dopředu zjistili, protože to sníží stres za volantem a zvýší bezpečnost na silnicích.

Nákladní dopravci by mohli platit mýtné za I. i II. třídu Pražský deník

25. 06. 2015

Rubrika: Zpravodajství

Autor: PAVLA JANOUŠKOVÁ Někteří majitele logistických firem se snaží vyhnout poplatkům za používání dálnic, a proto si vybírají trasy po ostatních silnicích. Pro Středočeský kraj, prakticky uprostřed České republiky, tedy místem s větší koncentrací tranzitní dopravy, ale začíná být tato situace neúnosná. Vedení kraje proto požaduje zpoplatnění silnic první a druhé třídy. Hejtman kraje Miloš Petera oslovil s problémem kamionů v obcích ležících podél dálnic a rychlostních silnic s náměstkem pro dopravu Tomášem Čočkou. Petera totiž vidí úskalí také v tom, že Evropská unie nechce přispívat na opravy těchto silnic vedle dálnic. Jak by rozšíření mýtného mohlo vypadat v praxi, podle něj záleží na dalším jednání. "Nedovedu si představit, že by někdo budoval mýtné brány, dovedu si představit GPS, ale to už je potom věc technická – a já si myslím, že řešitelná," uvedl Petera. Nejdříve se však podle Petery musí vůbec rozhodnout o tom, že se doprava na těchto silnicích také zpoplatní. "To je zásadní rozhodnutí, ale o tom nerozhoduje kraj, ale vláda nebo ministerstvo dopravy," řekl hejtman. Připomněl, že po silnicích první a druhé třídy jezdí hodně řidičů kamionů, kteří se vyhýbají placení mýta na dálnicích nebo si tudy zkracují cestu. Lidé z postižených obcí se podle Miloše Petery proti těžké kamionové dopravě stále více bouří. Předseda Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) nedávno uvedl, že kraje chtějí iniciovat projekt vysokorychlostního vážení kamionů a pomoci tak obcím na tranzitních trasách podél dálnic. Dynamické váhy instalované přímo do silnic mají podle Haška odhalovat přetížené kamiony a také poskytovat použitelná data pro policii a celníky. Elektronické mýtné se v Česku vybírá od roku 2007 na více než čtrnácti stech kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy. Celkem je v systému zaregistrováno přes osm set tisíc kamionových palubních jednotek. Za celý loňský rok se na mýtném vybralo 8,7 miliardy korun, což meziročně představovalo růst o 160 milionů korun.


15

Martin Felix: Rozšiřování mýta? Jen další zdanění podnikatelů v regionech... 2

Recommend Documents