MARARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Centrum celoživotního vzdělávání
ROZVOJ KOORDINAČNÍCH SCHOPNOSTÍ U DĚTÍ OD 6 DO 9 LET SEMINÁRNÍ PRÁCE
Vypracovala: Bc. Jana Burišková
Brno, 2012
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................... 3 1. TEORETICKÉ POZNATKY ................................................................................ 4 2. JEDNOTLIVÉ SLOŽKY KS A JEJICH ROZVOJ .............................................. 10 2.1. Diferenciační schopnosti a jejich rozvoj ....................................................... 10 2.2. Rovnováhové schopnosti a jejich rozvoj ....................................................... 11 2.3. Rytmické schopnosti a jejich rozvoj ............................................................. 16 2.4. Orientační schopnosti a jejich rozvoj ............................................................ 18 2.5. Reakční schopnosti a jejich rozvoj ................................................................ 20 2.6. Schopnost spojování pohybu a její rozvoj ..................................................... 21 2.7. Schopnost přestavby pohybu a její rozvoj ..................................................... 23 3. ZÁVĚR............................................................................................................... 25 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ......................................................................... 26
ÚVOD Moderní gymnastika patří mezi esteticko-koordinační sporty a je pouze pro ženy. Prošla mnohými změnami od dob, kdy se objevila poprvé na scéně. Změny se týkaly nejen pravidel, ale celkového posunu výkonnostních hranic v tomto sportu. S moderní gymnastikou se může začít už ve 4 letech, kde cvičení bývá spíše hrou. Závodní období začíná děvčatům v 5 nebo 6 letech. Konec je většinou dán zdravotními aspekty nebo dosáhnutím maximálního výkonu, který nemusí být vždy uspokojující. Gymnastky většinou svoji profesionální dráhu ukončují kolem 20 roku a dále pokračují ve funkci trenérů, rozhodčích a předávají své zkušenosti. Pro začínající děvčata je velice důležité rozvíjet nejen kondiční schopnosti, ale také koordinační. Aby byla připravena k nácviku samotných koordinačních schopností, musí mít určitý základ. Musí mít zpevněný svalový korzet a musí být dostatečně protažené a uvolněné. Je tedy nutné zařazovat i prvky zaměřující se na tyto aspekty. Pro cvičení je důležité, aby byly rozvíjeny kondiční schopnosti, které umožňují děvčatům provádět prvky obtížnosti (silové, rychlostní) a vydržet samotný trénink (vytrvalostní). Koordinační schopnosti jsou pak důležité pro zvládnutí samotného výkonu (sestavy), kde můžou děti ukázat jak mají tyto schopnosti zvládnuté (rytmické, rovnováhové, orientační – když jezdí na závody do jiných hal, atd…) Velice důležité je v moderní gymnastice tréninkový plán, kde si přesně vymezíme, kdy a jak budeme tyto schopnosti rozvíjet. Je dobré vědět, kdy je pro danou schopnost nejvhodnější doba pro rozvoj tzv. senzitivní období. Tuto práci jsem si vybrala především z důvodu mé práce s dětmi, právě v období, kdy je rozvoj těchto schopností nejdůležitější.
3
1. TEORETICKÉ POZNATKY
Koordinační schopnosti (dále jen KS) můžeme charakterizovat jako komplex schopností lehce a účelně koordinovat pohyby, přizpůsobovat je měnícím se podmínkám, provádět složitou pohybovou činnost a rychle si osvojovat nové pohyby.[7] Úroveň koordinačních schopností závisí na procesech řízení a regulaci pohybu - psychomotorické předpoklady.[7] Komplex koordinačních schopností se skládá z řady dílčích a relativně samostatných podschopností, které jsou v konkrétních motorických projevech vzájemně propojeny. V současné době, mezi autory, kteří koordinační schopnosti rozdělují a definují, není vzájemná jednotnost (např. Čelikovský, Choutka a Dovalil, Roth, Hirtz – v současné době se s ním většina autorů ztotožňuje).
•
KS jsou úzce spjaty s řízením pohybu a mohou působit pouze v jednotě s kondičními schopnostmi (projevují se v komplexu)
•
KS jsou tréninkem značně ovlivnitelné
•
Koordinace je součinnost CNS a kosterního svalstva při cílené pohybové činnosti
•
Pohybová koordinace vyjadřuje aspekt silového, časového a prostorového řízení pohybové činnosti (regulace pohybu).
•
KS (dříve obratnostní) umožňují učení se pohybovým dovednostem a ovlivňují jejich projev, kde dominuje přesnost, rychlost a složitost[6]
Uplatnění KS můžeme nalézt především při pohybové činnosti s vysokými nároky na řídící činnost nervové soustavy (složitější pohyby, změna pohybů).[1]
4
V této oblasti lze pozorovat odlišné nároky sportů na koordinační schopnosti (jednoduchá lokomoce x lokomoce spojená s různou manipulací – tenis x moderní gymnastika).[6] KS také ovlivňují technickou přípravu a její efektivitu. Záleží tedy na motorických dovednostech a schopnosti využít jich. Obecné KS se vztahují k provádění určité řady motorických dovedností, ale nevztahují se přímo k požadavkům na sportovní výkon. Jsou základem k rozvoji speciálních KS.[2] Ty už jsou přímo dány rozmanitými požadavky na daný sportovní výkon. Většinou bývají omezeny na jeden sport či sportovní disciplínu a jsou vázané na charakteristickou motorickou dovednost.[2]
Obr.1: Vývoj úrovně koordinačních schopností během školní docházky, internetový zdroj [8].
5
Metodické zásady:
trénink začít zejména u dětí a mládeže (v etapě základního tréninku), senzitivní období KS je 6-13 let, tedy před pubertou (je tedy dobré začít ve věku 6-8 let i dříve)
cvičení koordinace bychom měli zařazovat na začátek tréninkové jednotky, před vytrvalostní a silová cvičení, děti jsou více pozorné, méně unavené a více vnímají pohyby, které se mají naučit
na cvičení se zaměřujeme především v přípravném období, snažíme se rozvinout více schopností najednou s ohledem na věk, v předzávodním období již tyto schopnosti pouze zdokonalujeme
klademe důraz na opakované řešení situací, ve kterých se sportovec vypořádává s koordinačně náročnou pohybovou činností, aby reakce byly více zautomatizované
neustále je zapotřebí rozšiřovat pohybové zkušenosti a vytvářet nové struktury pohybu
cvičení provádíme v mnoha obměnách (kotoul na 100 způsobů, změny rytmu, změny na akustický a optický signál) a měnících se podmínkách (kotoul do duchny, žíněnky, kotoul na podlaze, v písku nebo ve vodě aj.)
procvičovat kombinace již dříve osvojených a dokonale zvládnutých prvků (gymnastické sestavy, pohybové vazby), aby nedošlo ke vzniku pozdějších chyb
cvičení se musí provádět v přiměřené intenzitě a na kvalitativně vysoké úrovni
postupovat bychom měli od nejjednodušších ke složitějším cvičením (kotoul, ...., přemet), od stálých podmínek k proměnlivým (uvnitř, venku, případně po různých prvcích)
cvičení je dobré provádět s dodatečnými informacemi: omezení nebo naopak vyzdvižení funkce jednoho z analyzátorů (cvičení se zavázanýma očima, cvičení složitějších - asymetrických pohybů před zrcadlem)
nevyhýbáme se cvičení pod tlakem (časová rychlost, rušící vlivy z okolí, diváci), provádět několik činností současně (výpon a manipulovat s
6
náčiním aj.), nebo cvičení po předchozím zatížení (současně pro rozvoj kondice)
je vhodné používat různé pomůcky a prostředky (míče, kužely, lana, lavice, balanční pomůcky apod.). [9]
Interindividuální rozdíly v KS se projevují v: •
Správné reakci na podněty k zahájení nebo změně pohybu
•
Výběru efektivních pohybových programů
•
Koordinaci dílčích pohybů a jejich spojování do celků
•
Kontrole pohybů a přizpůsobení pohybů měnícím se podmínkám[4]
Optimálně rozvinuté koordinační schopnosti: 1. Napomáhají zrychlit a zefektivnit proces osvojování nových dovedností 2. Dokáží příznivě ovlivnit dříve osvojené dovednosti a zároveň přispívají k jejich stabilizování, zjemňování a zejména k jejich adekvátnímu využití v konkrétních situacích 3. Spoluurčují stupeň využití kondičních schopností např. při rytmické souhře pohybu paží a nohou 4. Ovlivňují estetické pocity, radost a uspokojení z pohybu, koordinované pohyby jsou pak plynulé, mají náležitý rozsah, dynamiku a rytmus – působí harmonicky[4]
Biologický základ koordinačních schopností 1) Procesy zrání 2) Dozrávání smyslových a receptorových orgánů 3) Stav regulované soustavy[4]
7
Mechanismy řízení a regulace pohybu jsou ovlivňovány: • Kvalitou nervových drah • Druhem a kvalitou analyzátoru • Citlivostí receptoru a efektoru[4]
Analyzátory, kterými jsou ovlivňovány mechanismy regulace a řízení pohybu, rozlišujeme dvojího typu. Analyzátory I. druhu: a) zrakový: - zraková ostrost, jak statická, tak i dynamická, jsou důležité především pro házení a chytání náčiní a závisí na přesném rozlišení předmětů v klidu a v pohybu - prostorové, neboli hloubkové vidění, je důležité především pro orientaci v prostoru, jak svou, tak i skupinovou b) sluchový: - podmiňuje kvalitu přenosu zadaného pohybového úkolu, přenos zpětné vazby a dalších verbálních informací během pohybu c) vestibulární: - zachycuje polohu a pohyby hlavy v prostoru a je velmi důležitý pro rovnováhovou schopnost d) kinestetický: - zajišťuje rozlišování silových, prostorových a časových parametrů pohybu v CNS e) somatosenzorické: - jedná se o tlakový, dotykový, tepelný "senzor" v kůži (pomocí tlakového senzoru v kůži můžeme např. rozlišovat napětí příslušných svalových partií)
8
f) časový: - rozlišovací časoměrná funkce CNS, která je obzvláště důležitá při práci s hudbou
Analyzátory II. druhu: - do této kategorie zařazujeme analyzátory, které mají vyšší rozlišovací schopnost a) svalová vřeténka b) Golgiho šlachová tělíska c) Ruffiniho tělíska v kolenním kloubu d) Pacciniho tělíska v kloubních vazech[9]
Dělení KS: Koordinační schopnosti zaujímají velký podíl v moderní gymnastice. Je tedy nezbytně nutné, aby byla věnována pozornost nejen kondiční přípravě, ale také právě těmto schopnostem a dovednostem. Mezi KS patří:
Diferenciační schopnost
Orientační schopnost
Rovnováhová schopnost
Reakční schopnost
Rytmická schopnost
Schopnost spojování
Schopnost přestavby[7]
9
JEDNOTLIVÉ
2.
SLOŽKY KS A JEJICH
ROZVOJ 2.1. Diferenciační schopnosti a jejich rozvoj Schopnost řízení pohybu v prostoru a čase s ohledem na silové požadavky, na základě přesně rozlišené a rozpracované kinestetické informace (přicházející ze svalů, šlach, vazů a kloubních pouzder) a proto je často upřesňována přívlastkem kinestetická. Prostředkem rozvoje kinesteticko-diferenciačních schopností jsou např. cvičení základní a sportovní gymnastiky. V řízení pohybu má zvláštní význam pro tzv. zpětnou vazbu. Souvisí se schopností řízení a regulace pohybu a rozhoduje o ekonomičností, preciznosti, přesnosti, souladu jednotlivých fází pohybu. O těchto schopnostech někdy hovoříme jako o projevech pohybového cítění (specifické aspekty diferenciačních schopností související s vnímáním označujeme jako pocit míče, pocit vzdálenosti, obecně jako pocit těla či pocit pohybu). [7]
Cvičení před zrcadlem
Pomůcky: šátky, závoje Toto cvičení slouží k osvojení si a zdokonalení pohybu. Cvičení před zrcadlem umožňuje pozorovat vlastní pohyb a na základě zpětné vazby, tím že ho vidíme, můžeme tento pohyb zdokonalit.
10
Př. Klek sedmo, upažit, roh šátku v pravé ruce – pomalé vlnovky pravou. To stejné v levé. Tyto cviky slouží k uvědomění si pohybu celých paží a můžeme je dělat také ve stoje nebo při chůzi. Obměňovat můžeme i pohyby, které chceme, aby si děti uvědomily (vlnovky, vlnění, kruhy, oblouky, osmy). Šátek by měl kopírovat pohyb paží a vykreslovat daný pohyb). K uvědomění si pohybů dolních končetin vidím za nejlepší způsob baletní přípravu, která by měla být součástí každého tréninku a to již od 6 let.
2.2. Rovnováhové schopnosti a jejich rozvoj Schopnost udržovat celé tělo (event. i vnější objekt) ve stavu rovnováhy,
respektive rovnovážný stav obnovovat i při napjatých
rovnováhových poměrech a proměnlivých podmínkách prostředí. Rozlišuje se
rovnováhová schopnost
statická,
dynamická a
balancování předmětů. Analyzátory, ze kterých se získávají informace, jsou vestibulární, kinestetický (zdůrazňován je význam receptorů krčních svalů), taktilní (četné receptory jsou na plosce nohy) a zrakový. Rovnováha tedy úzce souvisí se zrakovou kontrolou a soustředěním se. Velice záleží také na poloze těžiště (čím se těžiště nachází výše, tím je prvek obtížnější), držení a zpevnění těla. Přidané pohyby a zmenšená plocha opory ještě zvětšují obtížnost. Rovnováhové schopnosti jsou pro moderní gymnastiku velice důležité. Jsou využívány především při obratech, rovnováhách a ohebnostech. Je tedy dobré dbát na jejich rozvoj již v útlém věku.[6]
11
Klasické postoje Základem
rovnováhových
schopností
je,
aby
uměly
základní
rovnováhové prvky, než začnou s rovnováhami samotnými. Příklady cviků: Výchozí pozice: stoj spojný, upažit - výpon a zpět (můžeme zde obměňovat polohu nebo pohyb paží a polohu dolních končetin, dle baletní přípravy obměna pozic, zavření očí). Výchozí pozice: výpon spatný, vzpažit - dřep (ve výponu), předpažit v pomalém tempu a zpět.
Výchozí pozice: stoj spojný, vzpažit - výpon s výdrží na několik dob, opět opakujeme s různými obměnami.
12
Výchozí pozice: stoj na levé, pokrčit únožmo pravou špička na kolenu levé, upažit - výpon a zpět, cvik provádíme vždy na obě nohy.
Všechny tyto prvky děláme nejdříve u tyče, poté na volnosti (nejlepší variantou pro toto zdokonalení je baletní průprava)
13
Těchto kombinací je nespočet, můžeme je kombinovat i s prvky kondiční přípravy například: sto přeskoků přes švihadlo a hned poté výpon obounož či jednonož, vzpažit na půl minuty a opakovat. Důležité je, aby si děti uvědomily, že musí zpevnit celé tělo, musí mít podsazenou pánev, zatažené břicho, zpevněné hýždě, nesmí se dívat do země, ale na nějaký jeden bod v úrovni očí a nedílnou součástí je i správné dýchání.
Chůze na po „kladině“
Pomůcky: lavička, kladina Cvičení provádíme v nejnižších polohách a začínáme od nejjednodušších variant. Z nejlehčích variant je možné vybrat chůzi po širší části lavičky, můžeme jich dát i více za sebou. Cviky volíme od nejjednodušších po těžší, začínáme chůzí na celých chodidlech, přidáváme paže v různých rovinách nebo určujeme jejich pohyb (vlnky, osmy, kruhy). Pokud vidíme, že dítěti chůze po širší části nedělá již problém, můžeme zvolit užší část lavičky, kde už bude provádění pohybů těžší a bude vyžadovat více soustředění. Mezi cviky můžeme také zařadit rovnováhy, obraty a poskoky. U těchto prvků, pokud vidíme, že se dítě bojí, zajišťujeme záchranu, aby nedošlo k úrazu. Kontrolou pro nás, že je dítě zpevněné, je že nemá problém se udržet na nářadí a cviky provádí jednoduše.
Použití netradičních prvků
Pomůcky: bosu, fitball, overball
14
Obr.2: bosu, fitball, internetový zdroj [10]
Velice zajímavé a pro děti zábavné může být cvičení na netradičních pomůckách, které ne vždy v každém oddíle najdeme. U těchto pomůcek stačí začít nejdříve pouze s postoji samotnými, poté začít s menšími pohyby. Můžeme uplatnit stejné cviky, které provádíme na zemi, v této kombinaci bude udržet rovnováhu složitější. Děti se budou muset zpevnit daleko více, bude to pro ně náročnější, ale na druhou stranu zábavnější. S těmito pomůckami můžeme vymýšlet hry s kombinací rozvoje i jiné schopnosti. Rozestavíme bosu do prostoru, pustíme hudbu a při vypnutí si každý musí na jedno bosu stoupnout. Pokud někdo z bosu v době, kdy hudba nehraje spadne, vypadává. Uděláme dvojice, každá z dvojice má bosu, přičemž cvičenky stojí naproti sobě a snaží se jedna druhou shodit. Opět cvičení ve dvojici, ta stojí naproti sobě. Jedna z dvojice předvede prvek a druhá ho musí zopakovat, cviky si vymýšlí samy. Vyhrává ten, kdo opět nespadne.
15
2.3. Rytmické schopnosti a jejich rozvoj Schopnost vystihnout a pohybově vyjádřit rytmus z vnějšku daný, nebo v samotné pohybové činnosti obsažený (časové a dynamické parametry pohybu). V moderní gymnastice je rovněž nutné vnímat změny rytmu a optimálně sladit pořadí činností při technicky náročnějších prvcích. S malými dětmi je zcela nezbytné zařazovat prvky na rozvoj této schopnosti, aby ji měly zažitou. Důležitá je zde schopnost střídat kontrakci a relaxaci svalů. To vede k optimálnímu provedení pohybu a oddálení únavy. Rytmickou schopnost lze členit na schopnost rytmické percepce a schopnost rytmické realizace (schopnost vnímat a rozlišovat rytmické vzorce přijímané akusticky, opticky, taktilně). Rytmus je důležitý pro racionálnost pohybu, zahrnuje jak schopnost pohyb řídit, přizpůsobovat a přeorganizovat (střídat cyklické a acyklické pohyby), tak též schopnost motorické docility. Rytmická schopnost je významně geneticky podmíněna. Nejintenzivnější rozvoj je možný u dívek ve věku 9-11, u chlapců 9-13 let. V 15. roce se rozdíly mezi pohlavími vyrovnávají.
Dva aspekty: 1. vnímání akustických (často hudebních), také vizuálních z vnějšku přijímaných rytmů a jejich přetransformování, přenesení do pohybové činnosti. 2. vystižení a představení si rytmu pohybového aktu ve vlastní představě a uplatnění při pohybové činnosti. Každý pohyb má svůj určitý rytmus a jeho nalezení ulehčí provedení tohoto pohybu.[2]
16
Vytleskávání určitých dob z taktu
Pomůcky: hudební přehrávač, CD s hudbou Dětem pustíme hudbu, vytleskáme jim počet dob, tak aby se je naučily poslouchat, poté jim budeme stanovovat, na kterou dobu mají tlesknout nebo udělat daný pokyn (výpon, podřep). Další možností je použití rytmických pomůcek nebo jiného náčiní (ťukání kuželi, …).
Improvizace na různé žánry hudby
Pomůcky: hudební přehrávač, CD s různými žánry hudby Skupina dětí se postaví do prostoru, který je přizpůsoben počtu dětí, tak aby měly prostor. Děti se snaží rozpoznat a vyjádřit hudbu tancem, a to jak pohyby, tak postupem času i mimikou v obličeji, která je v MG také důležitá. Dobu, po kterou děti cvičí, si určíme samy dle jejich kondice. Nejprve vybíráme velmi lehké hudby pro snadné vyjádření, dokonce můžeme začít i zpívanými písničkami, kde mohou vyjadřovat slova pohybem. Postupem času se snažíme vybírat hudby, které jsou pro vyjádření složitější a mění tempo. Další možností může být využití pomůcek jako například šátků, rytmických doplňků nebo samotného náčiní.
Identifikování výrazných prvků v hudbě a dle toho následné přetváření již nacvičené sestavy
Pomůcky: hudební přehrávač, CD s hudbami
17
Vybereme jednu hudbu z řady připravených pro toto cvičení. Tuto hudbu pustíme několikrát pro děti, které si individuálně na danou hudbu vymyslí sestavu max. o 6 prvcích. Danou sestavu opakujeme, několikrát dokola, dle schopností dané skupiny popřípadě snížíme počet prvků. Po složení sestavy a nacvičení plynulosti vybereme hudbu s co největší odlišností (čím více odlišná, tím je to pro děti jednodušší). Na tuto hudbu musí děti (čas na přetvoření si opět určíme dle individuálních potřeb) přetvořit svoji nacvičenou sestavu a zacvičit ji tak, aby vyjadřovaný pohyb byl ve spojení s hudbou. Lze zde připustit i jednoduché změny v návaznosti na rozmanitost hudby. Pro složitější variantu můžeme použít hudby s podobnou tématikou, kde bude pro děti složitější vyjádření změny, nebo opět využít pomůcek.
2.4. Orientační schopnosti a jejich rozvoj Schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase, a to vzhledem k definovanému akčnímu poli (tělocvična, závodní plocha) nebo pohybujícímu se objektu (náčiní). Základem této schopnosti je příjem a zpracování informací z analyzátorů (zrakový, sluchový, kinestetický, vestibulární). Jedná se o schopnost dokonalého hodnocení prostorových vztahů respektive schopnost určit a adekvátně změnit postavení a pohyb těla v prostoru. Tato schopnost umožňuje také okamžitou reakci a koordinaci pohybů v souladu s řešeným pohybovým úkolem.
18
U některých sportovců se projevuje určitá úroveň anticipace-předvídání. Tato schopnost se utváří v procesu motorického učení od dětského věku, (vzhledem k dominantnímu významu optické-vizuální informace pro pohybové jednání) a je v koordinačně náročných sportech, tedy i v moderní gymnastice, nenahraditelná. Orientační schopnost je možné rozčlenit na další podschopnosti, tj. rychlost orientace, přesnost hodnocení vzdálenosti, přesnost identifikace tvaru, přesnost hodnocení úhlu a komplexní orientace.[7]
„Zrcadlo“ Toto cvičení zdokonaluje schopnost zorientovat se v prostoru, rozpoznat a
dokázat zrcadlově napodobit pohyby předcvičujícího trenéra nebo dítěte. Cvičení spočívá v uvědomění si zrcadlovosti. Dvojici dětí postavíme naproti sobě, kde jedno z nich bude zaujímat polohy, které musí zrcadlově zopakovat druhé z nich. Po určité době se děti vymění.
Sestava
Pomůcky: lze použít hudební přehrávač Každé z dětí si vytvoří kratší sestavu, tak na půl minuty (lze s hudbou i bez hudby), dle vlastních schopností a nápaditosti. Tuto sestavu pak musí ukázat na stranu, která jim je zadána. Dobu, kterou jim necháme na přemýšlení, si zvolíme sami dle uvážení.
19
Orientace míst
Pomůcky: náčiní Děti rozestavíme na místa do různých vzdáleností a směrů, určíme jim směry, kterými budou všechny naráz házet, jakmile uvidíme, že mají prvek dobře zvládnutý, přesuneme každého o jedno místo jinam. Změní se tedy směr i délka cíle, na který mají házet. Takto postupujeme až do poslední výměny, kdy si každý vyzkoušel jiné místo.
2.5. Reakční schopnosti a jejich rozvoj Schopnost zahájit (účelný) pohyb na daný podnět v co nejkratším čase (indikátorem je reakční doba). Často spojena s přizpůsobením a přestavbou pohybu. Délka reakční doby závisí na druhu podnětu, nejdelší je u podnětů optických, nejkratší u taktilních. Rozdíly však jsou malé, řádově desítky milisekund.
Záleží na citlivosti
receptorů.[7]
Hra na „figurky“
Výchozí poloha: stoj spatný Dvojici dětí postavíme naproti sobě. Určíme, které z nich bude začínat a již necháme na něm, jakou další pozici zvolí. Dítě naproti musí v co nejkratší době tento pohyb zopakovat.
20
Vnímání zvukového podnětu
Pomůcky: hudební přehrávač, CD s hudbou Tato tréninková průprava spočívá na principu opakovaného zapínání a vypínání hudebního doprovodu, kdy jsou děti na tyto změny nuceny okamžitě nebo v co nejkratším časovém úseku reagovat vždy předem určeným způsobem. Pod těmito způsoby si můžeme představit například strnutí v aktuální poloze, ve které se nachází, provedení určitého pohybu nebo zaujmutí nějakého místa.
Házení ve dvojici
Pomůcky: míč, obruč, další pomůcky (tenisové míčky) Děti stojí naproti sobě ve dvojici, v určité vzdálenosti. Při vyhození jednoho musí druhé provést předem zadaný prvek (například dvojný obrat o 360 stupňů, dřep, skok, tlesknutí) a až poté náčiní chytit.
2.6. Schopnost spojování pohybu a její rozvoj Schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla (končetin, hlavy, trupu) do prostorově, časově a dynamicky sladěného celkového pohybu, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání. Dominuje při řešení koordinačně náročných úloh, které se ve zvýšené míře vyskytují např. právě v moderní gymnastice. Jedná se tedy o schopnost účelně organizovat pohyby jednotlivých segmentů
těla,
kombinovat
je
a
spojovat.
21
Organizace
musí
umožnit
zakomponování vztahů vzhledem k použitému náčiní, které svým působením obtížnost zvyšují. Projevem schopnosti sdružování je způsobilost např. provádět složité pohyby a současně ovládat náčiní-míč. Kritériem úrovně schopnosti sdružování může být samotná obtížnost pohybového úkolu.[2]
„Skládačka“
Pomůcky: hudební přehrávač Dětem zadáme šest prvků a to v pořadí: vlna, výdrž, skok, kroková variace, obrat, vlna. Tyto prvky musí propojit právě v tomto pořadí, tak aby sestava vypadala jako sladěný celek. Je povolené přidat menší spojovací prvky a z daných prvků můžeme určit, který konkrétní mají použít nebo je můžeme nechat si vybrat svůj oblíbený. Hudební doprovod není vyloučen, a můžeme také vyhlásit soutěž o nejlepší sestavu.
Taneční kreace
Pomůcky: hudební přehrávač Pustíme taneční hudbu, rozestavíme dívky do kroužku. Jedna z nich půjde dovnitř a ukáže nějaký taneční pohyb (může to být i spojení pohybů, které se opakuje). Po chvíli se vymění s jinou dívkou, která bude muset taneční pohyb zopakovat a navázat další svůj. Toto cvičení je zároveň i na paměť, která je taktéž v moderní gymnastice důležitá pro zapamatování si sestavy. A navíc dle nových pravidel, bude v sestavě povinný i taneční krok nebo variace. Proto je dobré i toto procvičovat, aby daný pohyb vypadal uvolněně.
22
Spojování jednotlivých částí těla Děti rozestavíme, tak bychom na ně viděli. Nejlépe je postavíme před
zrcadlo. Říkáme jim vždy části těla, které chceme, aby byly v pohybu. Př. Hlava – pravá ruka – trup – levá noha Hlava - trup – dolní končetiny Levá ruka – pravá noha Hlava – horní a dolní končetiny Děti si tak budou uvědomovat svoje tělo, jak se kterými částmi těla pracovat a my se podíváme na velice zajímavé pozice, které pro nás budou zábavné.
2.7. Schopnost přestavby pohybu a její rozvoj Schopnost
situačně
přizpůsobit
pohybovou
činnost
(původní
pohybový program) vnějším i vnitřním podmínkám, které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá. Změnu přináší měnící se podmínky. Na základě vnímání nebo anticipace sportovec pokračuje v pohybu jiným způsobem. Schopnost přestavby spočívá i na rychlosti a přesnosti vnímání, na schopnosti anticipace (předvídání) změny. V tomto případě nabývá na důležitosti pohybová zkušenost. Schopnost přestavby je úzce spojena se schopností orientační a reakční.[2]
23
„Skládačka“ K tomuto cvičení využijeme již nacvičenou sestavu, kterou si měla
děvčata vymyslet viz výše. A začínáme s tím, když vidíme, že sestavu umí dobře a nedělá jim problém navazovat prvky za sebou, aniž by se zasekla. Změníme jim pořadí cviků a dáme jim chvilku na přetvoření. Takhle můžeme vystřídat všechny varianty. Pokud máme hudební doprovod, můžeme hudbu změnit a děvčata budou mít za úkol sestavu přestavět dle svého uvážení. Ruce a nohy Postavíme skupiny dětí ( minimálně po 3), tak aby měly kolem sebe prostor. Vždy jim určíme kolik noh a kolik paží musí zůstat na zemi. Děti pak musí co nejrychleji zareagovat a postavit skupinu tak, aby splňovala podmínky. Jakmile mají všechny skupiny splněné, řekne se jiný počet a skupina musí svůj původní útvar přetvořit. Toto cvičení procvičuje nejenom přemýšlení nad přestavbou, ale i rychlost reakce a kreativitu. Počty volíme dle počtu dětí ve skupině, tak aby to bylo reálné.
24
3. ZÁVĚR Koordinační schopnosti hrají v moderní gymnastice velkou roli, a je jen na trenérce, jakým způsobem bude tyto schopnosti rozvíjet. Některé cviky rozvíjejí i více koordinačních schopností najednou a u některých cviků děti ani netuší, že svojí činností danou schopnost rozvíjí. Aby měly tyto cviky účinnost, měli bychom začínat od nejjednodušších nácviků, aby děti správně pochopily důvod, proč toto cvičení vůbec děláme a aby se cvik neminul účinkem. Je důležité je v tomto motivovat a připravovat na tato cvičení i různé hry, které je zároveň pobaví. Je tedy takřka nezbytně nutné je zahrnout do tréninkového plánu. V tomto směru je velká řada možností i s pomůckami, které nejsou pro moderní gymnastiku až tak tradiční. Proto vzbuzují v dětech velkou chuť je vyzkoušet.
25
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literární prameny 1. HAVLÍČKOVÁ, L. a kol., Fyziologie tělesné zátěže II.-speciální část-1.díl, 1. vyd. Praha: Karolinum, 1993. 238 s. ISBN: 382-124-93 2. PERIČ, T., Sportovní příprava dětí, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 200 s. ISBN: 80-247-0683-0 3. BLAHUŠ, P. K teorií testování pohybových schopností. 1.vyd. Praha : UK, 1976, 178 s. ISBN: 4. MĚKOTA, K. NOVOSAD, J. Motorické schopnosti. 1.vyd. Olomouc : UP, 2005, 175 s. ISBN 80-244-0981-X 5. MĚKOTA, K. BLAHUŠ, P. Motorické testy v tělesné výchově. 1.vyd. Praha : Stát.pedag.naklad., 1983, 335 s. 6. HAVEL, Z., HNÍZDIL, J. a kol., Rozvoj a diagnostika koordinačních a pohyblivostních schopností. Bratia Sabovci, s.r.o., Zvolen, 2010, 180s. ISBN 978-80-8083-950-5 7. KOHOUTEK, M., et al. Koordinační schopnosti dětí. Praha: UK, FTVS, 2005, 139s. ISBN 80-86317-34-X
Internetové zdroje: 8.
http://www.ktv.zcu.cz/pages/antropa/P5.pdf
9. http://www.jindrichpolak.wz.cz/skola_sportkoordinace.php 10. http://aerobicpce.cz/bazen/index.php/popis-lekci/posilovaci-lekce
26
27
