Mapy ČR Literatura: • Murdych, Z., Novák, V. (1988): Kartografie a topografie. Praha, SPN, 3 20 s . • Čapek, R. a kol. (1992): Geografická kartografie. Praha, SPN, 373 s. Staré mapy - zdroj informací Nejsou v kartografických zobrazeních Mapa střední Evropy - Nicolas Cusanus - 1491 Mapa v Ptolemaiově Geografii 1513 KLAUDYÁNOVA MAPA ČECH • 1518 (vyryta 1517) v Norimberku • Mikuláš Klaudyán - lékař z Mladé Boleslavi • 1:637 000 (měřítko neobsahuje) • ve dřevě • místopis velmi bohatý - 280 měst (královská, panská), hrady, lesy (zeleně), toky, bez kopečků … • orientace k jihu, obrys velmi zdeformovaný • jediný výtisk v litoměřické knihovně • české názvosloví, milníky • mapa 1/3, erby a kresba 2/3 VOGTOVA MAPA Vydána 1712 Měřítko 1:396 000 neměla velkého rozšíření KOMENSKÉHO MAPA • vydání – 1624, 1627, 1664 • měřítko 1:470 000 • 500 místních názvů • vinice, rozlišená města • 4 veduty • mnoho výtisků ⇒ HELWIGOVA MAPA SLEZSKA • 1561, ve dřevě na 4 listech
• 1:550 000, má orientační síť • bohatě zdobená • orientována k jihu - aby Odra tekla z Horního do Dolního Slezska (shoda
dolů) • v Orteliově atlasu
MÜLLEROVO MAPOVÁNÍ • Jan Kryštof Müller • mapování Moravy • dokončeno v roce 1716 • 4 listy 1:166 000 • 1723 - první podrobné mapování Čech 25 listů mapy v měřítku 1:107 000 celková plocha 2,82 x 2,4 m 12 495 měst, administrativní členění státu, rybníky, lesy • Další mapy: Müllerova mapa Čech 1:132 000 Mapa království českého 1:673 000 Mapování novodobé • Na podkladě kartografických zobrazení • Pro účely • evidence nemovitostí a pozemků • územní plánování • vojenské • hospodářské • turistické Mapy velkých měřítek Mapa stabilního katastru Vznikají od r. 1826. Použito Cassini - Soldnerovo, tj. ekvidistantní válcové zobrazení v transverzální poloze. Válec se dotýkal základního poledníku, který procházel důležitým trigonometrickým bodem - tím byl pro Čechy Gusterberg a pro Moravu Sv. Štěpán. Mapy byly tvořeny v měřítku 1 : 2 880. Po roce 1871 byly vytvářeny i v měřítku 1:2500. Každý katastr byl mapován zvlášť, jde o ostrůvkovitou mapu. Hlavní mapovací metodou bylo protínání pomocí měřického stolu, doplněného ortogonální metodou. Mapa obsahuje pouze polohopis
kreslený charakteristickými lomenými, z úseček složenými čarami. Hlavním obsahovým prvkem jsou hranice pozemků. Mapy byly kresleny barevně. Katastrální mapa po r. 1928 Katastrální mapa zpracovaná za první republiky a částečně po r. 1945 v souřadném systému JTSK (jednotná trigonometrické síť katastrální) Křovákově zobrazení na Besellův elipsoid. Jedná se o konformní kuželové zobrazení v obecné poloze. Kartografický pól má souřadnice U = 59o 42 / 43//, V = 42o 31 / 32// Ferra Státní mapa hospodářská • Původní kvalitní mapu v měřítku 1:5000 s podrobným výškopisem (interval vrstevnic je 1m). • Je vytvořena v Křovákově zobrazení. • Označení listu se skládá z názvu mapového listu Státní mapy 1:50000 (nebyla vydána). • Tato mapa nepokrývá celé státní území. Technickohospodářská mapa • Vznikla od roku 1961, jde o původní mapu v měřítkách 1:2 000, v městech 1:1 000 a v horských oblastech 1:5 000. o • Vytvořena byla v Gaussově-Krügerově zobrazení v pásech po 3 na Krasovského elipsoidu. • Po roce 1969 se opět přešlo na Křovákovo zobrazení. • Při její výrobě byla použita převážně letecká fotogrametrie. Pokrývá 14% státu. Základní mapa velkého měřítka • Vzniká od roku 1981 místo THM • Je vytvořena v Křovákově zobrazení, klad listů má jako mapa předešlá. • Měřítko 1:1 000 i 1:2 000. • Mapa nemá přesnou severní orientaci. • mimo sídla byla použita letecká fotogrametrie a metoda polární. • Polohopis - zjednodušen, výškopis - vynechán. Státní mapy 1:5 000 - digitální • Obsah digitální státní mapa odvození (DSMO-5) tvoří samostatné vrstvy – katastrální, výškopisná a topografická.
• Vrstva katastrální - bodového pole, hranice územních celků a další
prvky polohopisu (železniční tratě, lanové dráhy, mosty, propustky a tunely apod.). • Vrstva výškopisu - vrstevnice s intervalem 1 nebo 2 nebo 5m, výškové kóty. • Podkladem pro vrstvu topografickou je digitální ortofoto-mapa. DSMO-5 Mapy středních měřítek • Mapování prováděna z důvodů: • ekonomických (mapování půdy, katastrů atd.) • vojenských (mapovat svoje i cizí území) • Dříve - 3 vojenská mapování, později i civilní První vojenské mapování - JOSEFSKÉ • 1763-1787 na příkaz Marie Terezie • základem byly Müllerovy mapy (z roku 1720) - doplnění jejich obsahu metodou „od oka“ (bez triangulace) do zvětšenin 1:28 800 (největší v Evropě) • výsledek = 5 400 sekcí: • barevné mapy 1:28 800 (1:14 400 města a voj. prostory) • mapovaly se: cesty, zděné budovy, kamenné mosty, louky, pastviny a řeky, k tomu doprovodné popisy krajiny a obcí • nebylo jednotné, nelze sestavit celé Rakousko • nebyly nikdy vydány, zůstaly v originálech, uloženy ve Vídni • výškopis šrafami, polohopis velmi podrobný • odvozena: Malá mapa království českého 1:115 200 Druhé vojenské mapování - FRANTIŠKOVO • 1809-1869 (napoleonské války), Čechy 1842-52 • triangulace (předcházelo budování triangulační sítě 1824-40: 2 623 trigon. bodů III. řádu), poprvé dřevěné konstrukce • 1:28 800, lavírované v 11 barvách, ale zveřejněny jen odvozené zmenšeniny: • 1:144 000 - mapy speciální • 1:288 000 - mapy generální • výškopis pravými Lehmannovými šrafami • odvozena: Speciální mapa království českého 1:144 000 (38 listů, nejstarší veřejné mapové dílo na území Čech)
Druhé vojenské mapování Třetí vojenské mapování • 1870-1883 (po prohrané prusko-rakouské válce 1866) • požadavky dělostřelectva a industrializace • použita nivelace, výškopisné práce Karel Kořistka, kombinace Lehmannových šraf a vrstevnic (20 m) • mapovalo se v 1:25 000, nový klad listů, barevné • na základě trigonometrických katastrálních sítí • Besselův elipsoid, Ferrský základní poledník (systémy Gustenberg a Sv. Štěpán), jadranský výškový systém • sekce topografická (jedenáctibarevné), speciální (pouze ČB), generální (čtyřbarevné) Třetí vojenské mapování Správná adresa:
http://oldmaps.geolab.cz Období po roce 1918 • 1920 - reambulace (přeložení, doplnění obsahu, vrstevnice po 20, 10 a 5 m), bez šraf • 1928-33 - prozatímní vojenské mapování v měřítku 1:10 000 (jen 3 % ČSR) • 1934-38 - vojenské mapování v 1:10 000 (nedokončeno) v Křovákově zobrazení • 1948 - mapování v Gauss-Krügerově zobrazení v měřítku 1:25 000 Topografická mapa generálního štábu • Původní mapové dílo, referenční plochou je Krasovského elipsoid, • bylo užito Gaussovo-Krügerovo válcové zobrazení v pásmech po 6o. • Mapování bylo prováděno v letech 1952 - 1958 v měřítku 1 : 25 000, • z něho byly odvozeny mapy 1 : 50 000, 1: 100 000, • 1: 200 000, 1: 500 000 a 1: 1000 000 (polykonickém zobrazení). Základní mapa ČR • Odvozená topografická mapa, • Vrací se k Besselovu elipsoidu a Křovákovu zobrazení. • Zpracována se v měřítkách 1:10 000, 1: 25 000, 1: 50 000, 1:100 000, 1:200 000. • Tvorba základní mapy 1:10000 (ZM 10) na podkladě Topografické mapy
byla ukončena v roce 1988. Digitální kartografické databáze • ZABAGED (základní báze geodetických dat) (ČUZK) • DMU (digitální model území) – Česká armáda ZABAGED tvoří pět vrstev: • sídla, hranice správních celků, pozemní komunikace, železnice, technická infrastruktura a hranice využití pozemků; • vrstevnice a výškové koty, popř. šrafy; • vodstvo - vodní toky, vodní plochy, vodohospodářské objekty; • porosty - lesy, zahrady, vinice, chmelnice; • popis mapy včetně geodetických údajů. • Mapy vytváříte nakládáním jednotlivých vrstev na sebe. Výhodou digitálních map je možnost připojit k jednotlivým objektům rozsáhlé databáze. Tématické mapy • Lesní hospodářská mapa 1:5 000 • Zemědělská hospodářská mapa 1:10 000 • Silniční mapa ČR 1:50 000 • Vodohospodářská mapa ČR 1:50 000 • Mapa základních sídelních jednotek ČR 1:50 000 • Mapa okresů ČR 1:50 000 a 1:100 000 • Mapa krajů ČR 1:200 000 • V měřítku 1:5 000 - železniční mapy, technické plány měst, důlní mapy, mapy pro plánování všeho druhu. • Turistické mapy • Plány měst • Soubor geologických a účelových map 1:50 000 - geologická - hydrogeologická, - inženýrsko-geologických rajónů, - ložisek nerostných surovin, - ložisek nerostných surovin, - geofaktorů životního prostředí, - geochemické reaktivity hornin,
• • • • •
- geochemie povrchových vod. Mapa chráněných území 1: 100 000 Geologická mapa ČR 1: 200 000 Pedologická mapa ČR 1: 200 000 Geobotanická mapa ČR 1: 200 000 Soubor map fyzickogeografické regionalizace ČR 1: 500 000
Atlasy Atlas Republiky československé. ČAVaV, Praha 1935. Atlas Československé socialistické republiky. ČSAV+ÚSGK, Praha 1966. Atlas československých dějin. ÚSGK, Praha 1965. Atlas obyvatelstva ČSSR. GÚ ČSAV a Statistický úřad, Brno 1987. Atlas podnebí ČSR. ÚSGK, Praha 1958. Atlas rajonizace zemědělské výroby v ČSR. 19. svazků. ČSAZV + VÚZE, Praha 1958. Atlas ze sčítání lidu, domů a bytů 1980. GÚ ČSAV, Brno 1984. Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR. GÚ ČSAV, Brno - Praha 1992. Autoatlas - Česká republika. Geologický atlas Československé republiky. Ústř. ústav geologický, Praha 1967. Školní atlasy Česká republika. Sešitové atlasy pro základní školy. Praha : Kartografie. 1994. Česká republika. Sešitové atlasy pro základní školy. Praha : Kartografie.1995. Česká republika. Školní atlas. Praha : Geodézie ČS. 1999. Školní atlas České republiky. Praha : Kartografie. 2000. Školní atlas dnešní Evropy a Česka. Praha : Terra. 2003. Archívy map • Ústřední archiv geodézie a kartografie v Praze - obsahuje mapy velkého měřítka do 1: 5 000 a topografické mapy, jak soudobé, tak vyhotovené za Rakouska-Uherska.
•
Státní mapová sbírka na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, založená v roce 1919.
•
Oblastní archivy
