Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Ocenění podílu na základním kapitálu

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Ocenění podílu na základním kapitálu

1

18.9.2013 2

Osnova Osnova .................................................................................................................................................... 3 1. Podklady .............................................................................................................................................. 5 1.1. Literatura ....................................................................................................................................... 5 1.2. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. a dceřiné společnosti ............................................................. 5 1.3. Konkurenční pivovary ................................................................................................................... 5 1.4. Databáze ....................................................................................................................................... 6 1.5. Světové fúze a akvizice ................................................................................................................ 6 1.6. Jiné ................................................................................................................................................ 8 2. Zadání.................................................................................................................................................. 9 2.1. Účel a předmět ocenění ................................................................................................................ 9 2.2. Kategorie hodnoty ......................................................................................................................... 9 2.3. Rozhodný den ocenění ............................................................................................................... 10 3. Základní data o podniku .................................................................................................................... 11 3.1. Identifikační údaje ....................................................................................................................... 11 3.2. Předmět podnikání ...................................................................................................................... 11 3.2.1. Předmět podnikání dle Obchodního rejstříku....................................................................... 11 3.2.2. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ...................................................................... 11 3.3. Vlastnická struktura..................................................................................................................... 12 3.4. Řídící struktura ............................................................................................................................ 12 3.4.1. Statutární orgán.................................................................................................................... 12 3.4.2. Dozorčí rada ......................................................................................................................... 12 3.5. Základní finanční data ................................................................................................................. 13 3.6. Historie společnosti ..................................................................................................................... 13 4. Strategická analýza ........................................................................................................................... 15 4.1. Analýza vnějšího potenciálu ....................................................................................................... 15 4.1.1. Vymezení relevantního trhu ................................................................................................. 15 4.1.2. Velikost českého trhu a tendence jeho vývoje ..................................................................... 15 4.1.3. Analýza atraktivity relevantního trhu .................................................................................... 24 4.1.4. Analýza vývoje faktorů relevantního trhu ............................................................................. 28 4.1.5. Prognóza vývoje faktorů relevantního trhu .......................................................................... 29 4.2. Analýza konkurenční síly podniku .............................................................................................. 34 4.2.1. Konkurenční struktura českého trhu .................................................................................... 34 4.2.2. Podíl Společnosti na českém trhu ........................................................................................ 37 4.2.3. Nepřímé faktory konkurenční síly podniku ........................................................................... 39 4.2.4. Přímé faktory konkurenční síly podniku ............................................................................... 42 4.2.5. Hodnocení perspektivnosti podniku ..................................................................................... 45 4.2.6. Odhad tržního podílu ............................................................................................................ 45 4.3. Prognóza tržeb ............................................................................................................................ 47 5. Finanční analýza ............................................................................................................................... 49 5.1. Účetní pravidla uplatňovaná v podniku ....................................................................................... 49 5.2. Analýza účetní výkazů ................................................................................................................ 50 5.2.1. Analýza rozvahy ................................................................................................................... 50 5.2.2. Analýza výkazu zisků a ztrát ................................................................................................ 52 5.2.3. Analýza výkazu peněžních toků ........................................................................................... 53 5.3. Analýza poměrových ukazatelů .................................................................................................. 54 5.3.1. Časové srovnání .................................................................................................................. 54 5.3.2. Prostorové srovnání ............................................................................................................. 65 5.4. Dílčí závěry finanční analýzy ...................................................................................................... 90 6. Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná ....................................................................... 91 7. Finanční plán ..................................................................................................................................... 93 7.1. Analýza a prognóza generátorů hodnoty .................................................................................... 93 7.1.1. Tržby .................................................................................................................................... 93 7.1.2. Provozní zisková marže ....................................................................................................... 94 7.1.3. Upravený pracovní kapitál .................................................................................................. 103 3

7.1.4. Investice do dlouhodobého majetku .................................................................................. 109 7.2. Sestavení komplexního finančního plánu ................................................................................. 114 7.3. Závěr z finančního plánu........................................................................................................... 115 8. Ocenění podniku ............................................................................................................................. 116 8.1. Volba metod ocenění ................................................................................................................ 116 8.2. Ocenění jednotlivými metodami ................................................................................................ 116 8.2.1. Metoda diskontovaných peněžních toků ............................................................................ 116 8.2.2. Metoda srovnatelných transakcí ........................................................................................ 127 8.2.3. Metoda účetní..................................................................................................................... 133 9. Volba metody, ocenění na úrovni akcionáře ................................................................................... 134 10. Závěr.............................................................................................................................................. 135 Seznam zkratek ................................................................................................................................... 136 Přílohy.................................................................................................................................................. 137 Příloha 1: Výkaz zisků a ztrát........................................................................................................... 137 Příloha 2: Výkaz zisků a ztrát – horizontální analýza ...................................................................... 139 Příloha 3: Výkaz zisků a ztrát – vertikální analýza........................................................................... 141 Příloha 4: Rozvaha .......................................................................................................................... 143 Příloha 5: Rozvaha – horizontální analýza ...................................................................................... 147 Příloha 6: Rozvaha – vertikální analýza .......................................................................................... 151 Příloha 7: Výkaz o peněžních tocích ............................................................................................... 155 Příloha 8: Poměrové ukazatele ........................................................................................................ 156 Příloha 9: Absolutní ukazatele ......................................................................................................... 158 Příloha 10: Přehled hlavních investic ............................................................................................... 159 Příloha 11: Historické odpisy a odpisový plán 2013 ........................................................................ 160 Příloha 12: České průmyslové pivovary zahrnuté do prostorové analýzy ....................................... 161 Příloha 13: Ukazatele likvidity porovnávaných společností ............................................................. 162 Příloha 14: Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy porovnávaných společností ...................... 165 Příloha 15: Ukazatele rentability porovnávaných společností ......................................................... 174 Příloha 16: Ukazatele aktivity porovnávaných společností .............................................................. 182 Příloha 17: Ukazatele produktivity práce srovnávaných společností............................................... 187 Příloha 18: Dlouhodobý nehmotný majetek netto českých pivovarů ............................................... 192 Příloha 19: Dlouhodobý hmotný majetek netto českých pivovarů ................................................... 193 Příloha 20: Koeficienty náročnosti růstu tržeb na dlouhodobý majetek ........................................... 194 Příloha 21: Dceřiné společnosti – zkrácené výkazy ........................................................................ 195 Příloha 22: Plánovaný výkaz zisků a ztrát ....................................................................................... 201 Příloha 23: Plánovaná rozvaha ........................................................................................................ 202 Příloha 24: Plánovaný výkaz o peněžních tocích ............................................................................ 206 Příloha 25: Plánovaný KPVH a DCF................................................................................................ 207 Příloha 26: Plánované poměrové ukazatele .................................................................................... 208 Příloha 27: Plánované absolutní a rozdílové ukazatele ................................................................... 209 Příloha 28: Světové fúze a akvizice ................................................................................................. 210 Příloha 29: Hodnota světových fúzí ................................................................................................. 213 Příloha 30: Ocenění světových fúzí ................................................................................................. 217 Složení poradenského týmu ................................................................................................................ 218 Kontakty ............................................................................................................................................... 220

4

1. Podklady 1.1. Literatura • • • • • •

MAŘÍK Miloš a kolektiv: Metody oceňování podniku, Proces ocenění – základní metody a postupy, Ekopress 2007 MAŘÍK Miloš a kolektiv: Metody oceňování podniku pro pokročilé, Hlubší pohled na vybrané problémy, Ekopress 2011 BUUS Tomáš a kolektiv: Aplikace moderních metod oceňování v případě nekotovaných společností, Oeconomica 2007 KISLINGEROVÁ Eva, HNILICA Jiří: Finanční analýza krok za krokem, C. H. Beck 2005 VOCHOZKA Marek: Metody komplexního hodnocení podniku, Grada 2011 PRODĚLAL František: Diskont za minoritu a prémie za kontrolu v rámci oceňování podniku, Soudní inženýrství 2005

1.2. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. a dceřiné společnosti Účetní závěrky a výroční zprávy za období 2002 – 2012 Rozvaha, výsledovka, hlavní kniha k 30.6.2013 Odpisový plán 2013 vč. odpisů za období 1998 – 2012 Věková struktura pohledávek k 31.12.2012 Věková struktura závazků k 31.12.2012 Seznam čerpaných bankovních úvěrů k 31.12.2012 Pohyb dlouhodobého majetku za období 2012 Komentář vedení k nedávným výsledkům společnosti, výhledu na rok 2013, struktuře odběratelů, relevantnímu trhu, investiční aktivitě, struktuře skupiny atd. Účetní závěrky dceřiných společností: PIVO SERVIS POLIČKA, s.r.o. HOTEL PIVOVAR, s.r.o. PIVOBAR, s.r.o.

2002 – 2012 2002 – 2012 2002 – 2012

Smlouva o provedení nedobrovolné dražby cenných papírů podle § 39 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v platném znění (dále jen „zákon 26/2000 Sb.“) a § 33 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, v platném znění (dále jen „zákon 256/2004 Sb.“) mezi společností Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. (navrhovatel) a CYRRUS COPORATE FINANCE, a.s. (dražebník).

1.3. Konkurenční pivovary Účetní závěrky a výroční zprávy společnosti za období: Plzeňský Prazdroj, a.s. 2002 – 2011 Pivovar Holba, a.s. 2002 – 2011 Pivovar Zubr, a.s. 2002 – 2011 Pivovar Litovel, a.s. 2002 – 2011 Pivovar Svijany, a.s. 2002 – 2011 5

PRIMÁTOR a.s. PIVOVAR ROHOZEC, a.s. Pivovary Staropramen a.s. Heineken Česká republika, a.s. STAROBRNO, a.s. DRINKS UNION a.s. Pivovar Vysoký Chlumec a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Protivín a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Uherský Brod, a.s. Pivovar Rychtář, a.s. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. KRAKONOŠ spol. s r.o. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Pivovar FERDINAND a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Rodinný pivovar BERNARD a.s. HOLS akciová společnost Bohemia Regent a.s.

2002 – 2011 2004 – 2011 2002 – 2011 2002 – 2011 2002 – 2008 2007 – 2009 2002 – 2011 2003 – 2011 2002 – 2005 a 2007 – 2011 2002 – 2008 a 2010 – 2011 2003 – 2011 2002 – 2011 2002 – 2010 2002 – 2010 2002 – 2011 2004 – 2011 2002 – 2011 2004 – 2010 2002 – 2011 2002 – 2011 2005 – 2011 2002 – 2011

1.4. Databáze The Bloomberg Professional Service (Bloomberg Terminal) http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/ Aswath Damodaran

1.5. Světové fúze a akvizice Holsten

http://test64.www.carlsberggroup.com/Investor/Download Centre/Documents/Other%20Presentations/20.01.04%20 Conference%20Call%20January%2020,%202004,%20C arlsberg%20Breweris%20Holsten%20(UK).pdf

Lion Nathan

http://www.kirinholdings.co.jp/english/ir/pdf/2009/0427.pdf

Schincariol I. + II.

http://www.kirinholdings.co.jp/english/ir/pdf/2011/0802_pr esentation.pdf

S&N I. + II.

http://www.heinekeninternational.com/content/live/Files% 202010/100108%20TH%20-%20IR%20presentation%20%20Final.pdf http://test.www.carlsberggroup.com/Investor/DownloadCe ntre/Documents/Financial%20Presentations/IR%20Pres %20(Jan-08)%20FINAL.pdf http://www.heinekeninternational.com/content/live/Heinek en%20Investors%20Presentation%20Final.pdf http://www.reuters.com/article/2008/04/17/us-heinekenidUSL1778848120080417

Peroni I. + II.

http://www.sabmiller.com/files/presentations/2003/140503 /140503_bierra_presentation.pdf http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=149&newsid =505

Bavaria

http://www.sabmiller.com/files/presentations/2005/190705 /190705_bavaria_transaction_slides.pdf

6

http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=149&newsid =493 APB

http://www.heinekeninternational.com/content/live/Files% 202012/Presentations/280912_Acquisition_of_Asia_Pacif ic_Breweries.pdf http://www.heinekeninternational.com/280912_sharehold ers_approve_offer_apb_apipl.aspx

Staropramen I.

http://www.abinbev.com/press_releases/20090223_1_e.pdf http://www.abinbev.com/press_releases/hugin_pdf%5C330959.pdf

Staropramen II.

http://phx.corporateir.net/phoenix.zhtml?c=101929&p=irolnewsArticle&ID=1679483&highlight= http://phx.corporateir.net/phoenix.zhtml?c=101929&p=irolEventDetails&EventId=4751389

Modelo

http://www.abinbev.com/go/investors/combination_with_grupo_modelo http://online.wsj.com/article/SB100014240527023036495 04577495921266834262.html

Anheuser-Busch

http://www.abinbev.com/pdf/Final_Investor_Presentation.pdf http://www.abinbev.com/press_releases/20081118_1_e.pdf

Foster´s

http://www.fostersgroup.com/common/files/FOST0374.2_ Fosters_Group_Scheme_book_AW_LR_v12.pdf http://www.sabmiller.com/files/presentations/2012/270312 /fosters_investors_seminar.pdf http://www.forbes.com/sites/afontevecchia/2011/09/21/sa bmiller-cheers-with-fosters-board-pays-11-7b-for-theaussie-brewer/ http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=149&newsid =1715

Fujian

http://www.abinbev.com/pdf/FujianSedrinBreweryCoLtd.pdf

BBAG

http://www.heinekeninternational.com/content/live/files/do wnloads/InvestorRelations/Heineken%20BBAG%200905-2003.pdf

Ambev

http://www.ab-inbev.com/pdf/itw-abv_final.pdf

JB&S

http://www.greenhillaustralia.com/write/Lion%20Nathan% 20acquires%20James%20Boag%20&%20Son%20for%2 0$325%20million.pdf

Molson

http://events.onlinebroadcasting.com/cibcworldmarkets/0 93004/ppts/molson_093004.pdf

Grolsch

http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=149&newsid =389

Argentina

http://www.just-drinks.com/news/sabmiller-buys-casaisenbeck-brewer_id102492.aspx

Gilde

http://www.abinbev.com/go/media/global_press_releases/press_releas e.cfm?theID=188&theLang=EN

Spaten

http://www.abinbev.com/go/media/global_press_releases/press_releas

7

e.cfm?theID=174&theLang=EN Hartwall

http://www.accessmylibrary.com/article-1G182897624/scottish-newcastle-buys-hartwall.html

1.6. Jiné Český svaz pivovarů a sladoven Českomoravský svaz minipivovarů The Brewers of Europe

http://www.cspas.cz/ http://cmsmp.cz/ http://www.brewersofeurope.org/

Český statický úřad

http://www.czso.cz/

Ministerstvo zemědělství České republiky Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Česká národní banka U.S. Department of the Treasury Organisation for Economic Cooperation and Development Canadean Ltd. Barth Haast Group Pivovary.info

http://eagri.cz/ http://www.mfcr.cz/ http://www.mpsv.cz/ http://www.cnb.cz/ http://www.treasury.gov/ http://www.oecd.org/ http://www.canadean.com/ http://www.barthhaasgroup.com/ http://pivovary.info/

8

2. Zadání 2.1. Účel a předmět ocenění Účelem ocenění je zpracování odhadu hodnoty menšinového podílu ve společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. (jinak také Společnost, popř. MPvP), se sídlem Polička, Pivovarská 151, PSČ 572 14, IČ 601 12 344, zapsané v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové, oddíl B, vložka 1057 pro potřeby nedobrovolné dražby listinných cenných papírů. Posudek je určen jen uvedenému účelu a není možné jej použít pro žádný jiný. Předmětem ocenění je níže uvedený podíl na základním kapitálu podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. V daném případě se jedná o soubor 22 kusů listinných kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 CZK představující podíl cca 0,2728 % na základním kapitálu. Zadavatelem odhadu je společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2.2. Kategorie hodnoty Ocenění na úrovni podniku je provedeno na bázi objektivizované hodnoty podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Hodnotou podniku je myšlena hodnota netto, tedy ocenění na úrovni vlastníka (čistého obchodního majetku). Objektivizovanou hodnotou je dle definice standardu IDW S 1 myšlena „… hodnota představující typizovanou a jinými subjekty přezkoumatelnou výnosovou hodnotu, která je stanovena z pohledu tuzemské osoby – vlastníka (nebo skupiny vlastníků), neomezeně podléhající daním, přičemž tato hodnota je stanovena za předpokladu, že podnik bude pokračovat v nezměněném konceptu, při využití realistických očekávání v rámci tržních možností, rizik a dalších vlivů působících na hodnotu podniku.“ Ocenění tak dle uvedené definice vychází z a respektuje následující předpoklady: • ocenění podniku jako hospodářské jednotky, • maximální využití tržních dat coby prostředku objektivizace – statistiky vývoje jednotlivých trhů a jejich dílčích parametrů, údaje o konkurenčních společnostech, nezávislé obecně uznávané odhady dalšího vývoje trhu atd., z tržních dat vycházející složky kalkulované úrokové míry apod. Uvedené podklady a jejich zdroje jsou v pokud možno maximální míře pro případné přezkoumání posudku uvedeny v ocenění popř. jeho přílohách, • pokračování stávajícího konceptu – nejsou vytvořeny předpoklady o jiném, než stávajícím zaměření podnikání, (výhled jeho vývoje je modelován jako relativně nesporný v rámci již obsluhovaných trhů, resp. jejich segmentů, tzn. např. bez skokových průniků na nové trhy, akvizic atd.), struktuře kapitálu, rozdělování zisků, investicích, zahájení licenční výroby atd. 9

• • • •

setrvání stávajícího managementu, resp. předpoklad setrvání dosavadního majoritního vlastníka, zachování majetkové podstaty podniku, tedy předpoklad výběru maximálně takového objemu peněžních prostředků (volného zisku nebo cash-flow), který neohrožuje substanci podniku, rozdělení majetku podniku na část potřebnou pro hlavní provoz a část provozně nepotřebnou, která je oceněna samostatně, využita jsou pouze data (tržní výhledy, statistiky atd.) dostupná či vztahující se nejpozději k výše uvedenému datu ocenění, nejsou tak brány v potaz nové informace, které se objevily po tomto termínu.

2.3. Rozhodný den ocenění Dnem, ke kterému je ocenění provedeno, je 1.7.2013.

10

3. Základní data o podniku 3.1. Identifikační údaje Firma IČ Sídlo Právní forma Spisová značka Datum zápisu Web E-mail Telefon Fax Základní kapitál

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. 601 12 344 Polička, Pivovarská 151, PSČ 572 14 akciová společnost B 1057 vedená u Krajského soudu v Hradci Králové 4.2.1994 http://www.pivovar-policka.cz/ [email protected] +420 606 725 713 +420 461 724 692 8 064 000 CZK

3.2. Předmět podnikání 3.2.1. Předmět podnikání dle Obchodního rejstříku • • • •

pivovarnictví a sladovnictví, hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí.

3.2.2. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE • •

11050: G:

•

00:

• • • • •

10: 11060: 36000: 37000: 38:

• • •

461: 49410: 52:

Výroba piva Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Výroba potravinářských výrobků Výroba sladu Shromažďování, úprava a rozvod vody Činnosti související s odpadními vodami Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití Zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení Silniční nákladní doprava Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 11

• • •

55: 56100: 683:

• • • •

73110: 7490: 82110: 90020:

Ubytování Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních Činnosti v oblasti nemovitostí na základě smlouvy nebo dohody Činnosti reklamních agentur Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti j. n. Univerzální administrativní činnosti Podpůrné činnosti pro scénická umění

3.3. Vlastnická struktura Dle přílohy k účetní závěrce zpracované ke dni 31.12.2012 je největším akcionářem společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. a jediným akcionářem s podílem převyšujícím 20 % na základním kapitálu, Ing. Karel Witz, Moravská 1434/40, Praha 2, PSČ 120 00 s podílem 52,72 %. Základní kapitál Společnosti činí 8 064 000 CZK a je rozdělen mezi níže uvedený počet akcií. Základní kapitál je splacen ze 100 %. Struktura základního kapitálu Společnosti Počet

Forma

Podoba

2 824 44 18 3

na jméno na jméno na jméno na jméno

listinná listinná listinná listinná

Jmenovitá hodnota 1 000 10 000 100 000 1 000 000

Zdroj: Obchodní rejstřík

3.4. Řídící struktura 3.4.1. Statutární orgán Předseda představenstva Člen představenstva Člen představenstva

Ing. Karel Witz, od 26.6.2010 Jolana Jedličková, od 5.12.2010 Ing. František Dudek, od 5.12.2010

Společnost je zastupována představenstvem. Jménem Společnosti jedná předseda představenstva samostatně nebo kteříkoli dva členové představenstva společně. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis předseda představenstva, nebo společně kteříkoli dva členové představenstva. Ředitel společnosti nebo jeho zástupce zastupuje společnost v rámci svých pravomocí podle stanov, vyjma případu žádosti o zápis do obchodního rejstříku.

3.4.2. Dozorčí rada Předseda dozorčí rady Člen dozorčí rady Člen dozorčí rady

Mgr. Dita Witzová, od 19.6.2013 Erik Witz, od 19.6.2013 Ing. Pavel Štefka, od 19.6.2013 12

3.5. Základní finanční data Základní finanční (v tisících CZK) a objemové (v hl) charakteristiky 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Tržby Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy Provozní zisk EBT Čistý zisk

73 001

83 122

88 560

90 797

88 911

85 613

87 544

84 112

81 800

88 947

107 729

15 072

12 814

11 863

17 579

22 839

28 076

18 797

20 014

20 854

21 936

25 762

3 890

4 215

5 028

5 990

5 911

6 264

5 616

5 405

5 193

5 184

6 038

Aktiva DHM Oběžná aktiva Pohledávky Zásoby KFM Vlastní kapitál Základní kapitál Nerozdělený zisk Krátkodobé závazky Bankovní úvěry

Výstav celkem Podíl ležáky

2012

6 960

7 305

6 451

3 695

3 925

5 691

7 296

7 028

7 562

9 440

9 104

4 947

-3 869

-4 961

10 383

20 641

16 674

5 341

8 759

7 883

7 042

9 158

5 016 4 893

-4 196 -3 607

-5 443 -5 176

37 370 27 900

20 213 15 299

16 240 11 309

5 402 4 207

8 722 11 582

7 503 5 952

6 635 5 289

8 717 6 952

75 898 64 213

75 130 61 447

72 768 63 254

67 735 55 189

73 417 60 607

81 410 67 944

80 367 65 005

91 986 63 918

98 737 71 716

105 299

119 250

82 235

94 881

10 935

12 932

9 014

11 988

11 968

12 630

13 813

26 344

25 103

20 753

21 746

2 700 6 569 1 666

2 581 7 916 2 435

-83 8 728 369

2 154 8 802 1 032

2 465 8 285 1 218

2 961 8 128 1 541

2 395 9 187 2 231

2 079 15 115 9 150

2 691

4 947

12 486

10 373

9 926

5 433

3 154 14 995 3 597

13 920

10 365

5 187

33 175

50 258

60 370

64 699

76 463

82 565

88 240

94 711

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

891

5 539

1 933

-3 244

25 183

39 192

50 501

54 708

66 290

72 242

76 725

13 236

11 169

13 972

24 763

20 700

18 552

13 156

13 011

13 604

14 286

21 349

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

63 695

68 802

73 703

83 659

85 599

85 390

82 631

77 510

71 674

68 681

72,23%

74,49%

78,60%

80,95%

83,31%

84,99%

85,48%

86,51%

82 264 87,40%

Zdroj: Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

3.6. Historie společnosti Provoz pivovaru společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. navazuje na výrobu piva v Poličce fungující od roku 1517, kdy bylo majitelům 113 měšťanských domů přiznáno várečné právo. Dle webu pivovary.info byl v roce 1948 podnik znárodněn k datu 1.1. vyhláškou ministryně výživy, přičemž následovalo období, kdy byl postupně součástí společnosti Orlické pivovary národní podnik v letech 1953 – 1954, Východočeské pivovary Hradec králové národní podnik v letech 1955 – 1989 a Pivovary Hradec Králové státní podnik v letech 1989 – 1994. Původním vlastníkům byl podnik navrácen restitucí ke dni 1.5.1994. od daného roku se podnik rozvíjí v rámci stávající společnosti s majetkovými změnami pouze na úrovni jednotlivých akcionářů. Dle komentáře vedení společnosti je aktuální stav pivovaru (rok 2012 a první pololetí 2013) charakterizován růstem výstavu, který v roce 2012 dosáhl 19,5 % (dosažení výstavu 82 tisíc hl). V prvním pololetí 2013 růst 13

pokračoval i přes přerušení příjmu nových odběratelů v dubnu 2013, průměrný růst odbytu v období leden až červenec 2013 přesto dosáhl silných 29 %. Zároveň je tento růst již na úrovni kapacitních limitů společnosti, které leží kolem objemu 100 tisíc hl ročně. Společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je dále vlastníkem tří dceřiných společností, které zajišťují dílčí funkce provozu pivovaru. Od roku 1994 existuje společnost PIVO SERVIS Polička, s.r.o. obsluhující odběratele. Tato dcera tak zaměstnává především pracovníky odbytu, řidiče, popř. pracovníky údržby. Další dcerou je HOTEL PIVOVAR, s.r.o., popř. PIVOBAR s.r.o., které se zabývaly provozem hotelu Pivovar v Poličce. Po jeho pronajmutí obě společnosti opět hlavně zaměstnávají část pracovníků pivovaru (vrátné – expedienty).

14

4. Strategická analýza Následující kapitola je rozdělena do několika částí, z nichž první se věnuje vnějšímu potenciálu, tedy relevantnímu trhu společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., za který lze považovat trh v České republice, když samotná Společnost prezentuje prodej v regionu výroby (cca v okruhu 45 km od pivovaru), ale také v dalších regionech, především velkých městech, jako je Olomouc, Brno a okolí, Ostrava a okolí, Hradec Králové a okolí či Praha a okolí. V souhrnu tak obsluhované oblasti představují zásadní část tuzemského trhu s pivem. Další část strategické analýzy hodnotí podíl společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. na jejím relevantním trhu, přičemž tento může být v případě České republiky definován jak z pohledu výstavu či spotřeby ve fyzickém vyjádření, tak i ve finančním vyjádření (ve výrobních cenách). Poslední část strategické analýzy hodnotí perspektivu podniku do budoucna a je zakončena odhadem tržeb Společnosti.

4.1. Analýza vnějšího potenciálu 4.1.1. Vymezení relevantního trhu Společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je tuzemským, regionálním výrobcem piva, který prodává produkci výhradně v rámci České republiky, přičemž relevantním trhem je okolí pivovaru o poloměru cca 45 km a dále velká města jako Olomouc, Hradec Králové, Brno a Praha a jejich okolí. Vzhledem k rozptýlenému vymezení dílčích trhů tak za relevantní trh lze považovat celý trh s pivem v rámci České republiky.

4.1.2. Velikost českého trhu a tendence jeho vývoje 4.1.2.1. Velikost českého trhu v objemovém vyjádření Velikost tuzemského trhu je možné z objemového hlediska definovat v zásadě na základě dvou charakteristik, celkového výstavu aktivních pivovarů, popř. na základě tuzemské spotřeby, jež je při rostoucím významu exportu českého piva veličinou stále více vypovídající o velikosti trhu, o nějž české pivovary primárně bojují. Trh definovaný spotřebou je možné znázornit na datech vycházejících ze spotřeby piva na osobu. Ta v případě České republiky patří dlouhodobě na první příčku světového žebříčku, když opakovaně od počátku 70. let 20. století atakuje i překonává hranici 160 litrů piva vypitého na osobu a rok. Do konce let padesátých přitom byla fakticky poloviční. Dlouhodobě, za období prakticky posledního půlstoletí, bylo možno považovat spotřebu za vcelku stabilní, posledních několik málo let nicméně představovalo období bezprecedentního poklesu, který má obdobu snad jen v polovině 70. nebo 80. let minulého století.

15

Těžko porovnatelné jsou logicky podmínky, které v těchto dvou periodách pomáhaly trh definovat. Nedávný pokles byl spojen s výrazným ekonomickým oslabením, ztrátou významné části spotřebitelů danou úbytkem zahraničních turistů, omezením celkové spotřeby českých domácností, ale zároveň i obecnějšími změnami ve spotřebitelském chování, jako je příklon k tzv. zdravějšímu životnímu stylu, jenž velí preferovat z alkoholických nápojů spíše víno (jehož spotřeba nadále roste), či alkohol odbourávat úplně. Za hlavní příčinu nedávného poklesu je nicméně třeba považovat především ekonomický útlum, trendy ve spotřebitelském chování mají spíše pozvolnější charakter. Aktuální spotřeba piva v České republice proti rekordním 163,5 litrům v roce 2005 klesla na cca 145 litrů v roce 2010, za rok 2011 již Ministerstvo zemědělství reportovalo mírný nárůst na 149 litrů. V roce 2010 významněji klesla také spotřeba tvrdého alkoholu, na 7 litrů na osobu, přestože se předchozích 20 let stabilně pohybovala kolem 8 litrů na osobu a rok. Naopak se zvyšuje spotřeba vína, která dosahuje již bezmála 20 litrů na osobu ročně, zvláště v posledních letech je trend spotřeby opačný než u piva, je tak možná určitá substituce mezi těmito nápoji. Tuzemská spotřeba alkoholických nápojů (v l na obyvatele za rok)

Zdroj: Český statistický úřad

Celková spotřeba piva v České republice, při zohlednění středního stavu obyvatelstva, se v uplynulých dvou dekádách stabilně pohybovala nad úrovní 16 milionů hl. Zhruba patnáctiprocentní propad let 2009 a 2010 ji snížil na cca 15,2 milionů hl. Celková spotřeba piva v ČR (v hl)

Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo zemědělství, vlastní dopočet

Trh je možné doplňkově k této základní charakteristice dané spotřebou také definovat výrobou jednotlivých hráčů. Vzhledem k donedávna omezeným 16

dovozům na tuzemský trh byla jeho velikost určena hlavně výstavem domácích pivovarů, z velké části sdružených do Českého svazu pivovarů a sladoven. Výstav českých pivovarů (v tisících hl)

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven, Ministerstvo zemědělství (2010 – 2011)

Minulá dekáda počínající rokem 2001 byla po do jisté míry turbulentním období 90. let charakterizována plynulým růstem výstavu až nad úroveň 19,5 milionů hl, nad kterou se celková výroba piva v ČR držela v letech 2006 – 2008. Následné ekonomické zpomalení, projevující se mimo jiné v propadu tuzemské spotřeby nicméně znamenalo pro pivovary citelnou ztrátu a propad výroby zpět k úrovni 18 milionů hl.

4.1.2.2. Velikost tuzemského trhu ve finančním vyjádření Vstupem pro finanční prostorovou analýzu v rámci tohoto materiálu jsou výkazy až 29 (počet se mění dle dostupnosti ve Sbírce listin) průmyslových pivovarů. Tržby těchto pivovarů, jejich výstavy a další tržní informace (statistiky importu a exportu piva, celkový výstav českých pivovarů) jsou podkladem pro odhad objemu českého trhu ve finančním vyjádření (v cenách výrobců). Odhad je propočten následujícím způsobem: • do výpočtu jsou zařazeny v každém roce ty pivovary, pro něž je dostupný jak údaj o výstavu, tak o tržbách, • dostupné výstavy piva jednotlivých pivovarů jsou v každém roce sečteny, ze sumy těchto výstavů je vypočten podíl předmětných pivovarů na celkovém výstavu v ČR (tento podíl se v závislosti na roce pohybuje mezi 90 – 98 %, když kompletní jsou především údaje za období 2005 – 2008), • tímto podílem jsou děleny tržby předmětných pivovarů (v modelu je tak pro zjednodušení předpokládáno, že cenová relace piva nepodchycených pivovarů je v průměru stejná jako u použitého vzorku) a tak odhadnuty tržby všech tuzemských výrobců piva, • dělením těchto tržeb celkovým výstavem je odhadnuta jednotková prodejní cena (na hl), • touto cenou je násoben objem importu (i zde je tak předpokládána v průměru stejná průměrná cena, což je zjednodušující, když importována jsou zvláště v posledních letech spíše levnější piva), • v případě exportu je vzhledem k jeho významu odhadnut rozdíl v cenových hladinách na základě údajů o rozdílu cen výrobců ležáků a výčepních piv, která se na výstavu a spotřebě podílejí největším dílem. Z výstavu pro tuzemsko činily dle Českého svazu pivovarů a sladoven ležáky v roce 2011 celkem 44 %, podíl na exportu nicméně měly 75 %. Tyto hodnoty jsou použity i v ostatních letech, když se přesnější relace 17

•

nepodařilo dohledat. Spolu s rozdílem cenové hladiny ležáků a výčepních piv, odhadovaným dle vývoje v segmentu sudových piv na cca 1/3 je proveden přepočet tuzemské cenové hladiny na exportní, která je v jednotlivých letech o cca 9 – 10 % vyšší). Nově vypočtenou jednotkovou cenou exportu násobený objem v hl je použit k odhadu hodnoty exportu ve finančním vyjádření, v rámci přepočtu na velikost tuzemského trhu dle místní spotřeby je k celkovým odhadovaným tržbám českých pivovarů přičten import a odečten export. Odhad velikosti tuzemského trhu v cenách výrobců (v tisících CZK)

Zdroj: vlastní dopočet

Objem trhu ve finančním vyjádření kopíruje dle provedeného odhadu tuzemskou spotřebu, kdy rostl v uplynulé dekádě do roku 2007, naopak v letech 2009 – 2010 vykázal pokles s následnou stabilizací v posledním roce.

4.1.2.3. Počet pivovarů Nedávný vývoj českého pivního trhu je spojen také s dalším fenoménem a tím je snižování počtu činných průmyslových pivovarů. Zatímco na počátku 90. let jich dle statistik Českého svazu pivovarů a sladoven fungovalo celkem 71, v roce 2000 se jejich počet snížil na 57 a v roce 2008 na 48. Tuto konsolidaci trhu, která se projevuje mimo jiné v určité unifikaci produkce, zvláště po roce 2000 zčásti kompenzuje rozvoj segmentu minipivovarů a restauračních pivovarů, jejichž počet dosáhl v roce 2012 cca 150 s potenciálem dalšího růstu. Na počátku 90. let přitom v České republice existoval pouze jediný pivovar tohoto typu.

4.1.2.4. Export českého piva Že je hlavní příčinou výše uvedeného snížení tuzemského výstavu především pokles domácí spotřeby, je možné demonstrovat na následujícím grafu. Vývoj (směr změny) exportu českého piva přibližně od roku 1994 až 1995 kopíruje výkonnost celého odvětví, výjimkou není ani konec sledovaného období. Co se ovšem změnilo, je tempo změny, když v roce 2009 sice byl zaznamenán mírný pokles exportu oproti rekordním úrovním z předchozích tří let, který ale nicméně zdaleka neodpovídá poklesu celkové výroby. Oproti tomu vývoj v předchozí dekádě byl charakteristický opačným poměrem, tedy poměrně silnou pozitivní změnou exportu (často dvoucifernou), při podstatně mírnějším navyšování celkového českého výstavu (v nižších jednotkách procent). Exportní 18

orientace českých pivovarů tak zřejmě i nadále bude stále důležitějším faktorem stabilizujícím výkonnost jednotlivých pivovarů, když proti podílu 8 – 10 % na celkovém výstavu v druhé polovině 90. let činil podíl piva určeného pro export po roce 2006 již vždy přes 18 % z celkové výroby. Export českého piva (v tisících hl) a podíl exportu na celkovém tuzemském výstavu

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven, Ministerstvo zemědělství (2010 – 2011)

4.1.2.5. Prodejní kanály na českém trhu Jedním z hlavních trendů českého pivního trhu je významný přesun spotřeby piva mezi segmenty off-trade (maloobchod) a on-trade (gastronomie) v neprospěch druhého jmenovaného, spojený se zvyšováním rozpětí cen piva v těchto dvou segmentech pro koncového zákazníka. Zatímco před deseti lety byla ještě většina piva (cca 55 %) v tuzemsku spotřebována v restauracích, zvláště poslední roky zcela převrátily tento poměr a v restauracích jsou spotřebovány již jen lehce přes 2/5 piva, přičemž lze očekávat další prohloubení tohoto trendu i přes určitý protipohyb naznačený v roce 2012. Podíl maloobchodu a gastronomie na tuzemské spotřebě piva

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven (dle výročních zpráv společnosti Budějovický Budvar, národní podnik)

Z následujícího grafu je patrné, že důležitým vysvětlujícím ukazatelem klesajícího podílu gastronomie na tuzemské spotřebě piva je snížení průměrné spotřeby připadající na gastronomické zařízení, které je patrné jak u piva, tak např. u vína. Při prakticky neměnné průměrné spotřebě lihovin a s výjimkou mimořádného roku 2007 také nealkoholických nápojů je jediným rostoucím segmentem gastronomie nealkoholické pivo, jeho podíl ve srovnání s čepovaným pivem je nicméně zanedbatelný. Růst z 32 na 77 19

litrů za měsíc u průměrné celoroční provozovny v letech 2004 až 2010 nemůže v žádném případě kompenzovat pokles výtoče čepovaného piva za stejné období z více než 26 na méně než 19 hl/měsíc (tedy pokles o více než 25 %). V roce 2010 je patrný určitý pokles i jinak stabilních segmentů (nealkoholické nápoje, v menší míře též lihoviny), do této doby byl stále poměrně stabilní alespoň počet celoročních gastronomických provozoven v České republice (30 až 32 tisíc). Ve stejném období se nicméně dle předchozího grafu jednoznačně zrychlil přesun spotřeby piva do segmentu off-trade. S tímto jevem (společně s dalším rozevíráním cenových nůžek) je nutné kalkulovat i v dalších letech, kdy se význam maloobchodního segmentu na prodejích piva dále navýší (což zároveň odpovídá trendu patrnému i v jiných/vyspělejších zemích). Průměrná měsíční konzumace nápojů v gastronomickém zařízení

Zdroj: Dataservis-Informace, s.r.o. (dle výročních zpráv společnosti Budějovický Budvar, národní podnik)

4.1.2.6. Produktové členění českého trhu Český pivní trh se vyznačuje poměrně velkou mírou konzervatismu. Základním produktem, který na tomto trhu nachází své uplatnění, je světlé pivo plzeňského typu, tedy spodně kvašené pivo s výraznější chmelovou chutí. Veškerá ostatní produkce slouží spíše jako doplněk a rozšíření rozmanitosti nabídky. Pro segmentaci trhu je tak důležitější spíše členění zastoupených piv např. dle stupňovitosti (tedy podílu látek uvolněných ze sladu a chmelu během vaření piva, resp. koncentrace rozpustných látek v mladině před zakvašením – nahrazeno pojmem extrakt původní mladiny). Dle tohoto členění jsou dvěma základními skupinami piv spotřebovávanými na tuzemském trhu výčepní piva (do 10°) a ležáky (11° a více). Souhrnný podíl těchto dvou skupin piva na tuzemské spotřebě přesahuje 90 %, nicméně v posledních letech má tendenci klesat na úkor ostatních druhů piva. Od roku 2005 ale zároveň dochází k určitému, přitom ovšem setrvalému, nahrazování spotřeby výčepních piv posilující kategorií ležáků.

20

Podíl výčepních piv a ležáků na tuzemské spotřebě

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven (dle výročních zpráv společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.)

Prostor pro ostatní druhy piv, jako jsou nealkoholická piva, speciální piva, lehká piva, piva se sníženým obsahem cukru, ochucená piva, či svrchně kvašená piva dosahuje ale i nadále pouze jednotek procent z celkové spotřeby. V rámci této doposud okrajové skupiny se nejvíce daří pivům nealkoholickým, která v posledních letech zaznamenala viditelný nárůst spotřeby (z podílu zhruba 0,75 % v roce 2000 na více než 3 % v roce 2009). Módou posledního roku až dvou je také rychle rostoucí spotřeba piv ochucených, patrně s obdobným potenciálem (tedy cílovým podílem na trhu v řádu nižších jednotek procent, kterých ochucená piva dosahují např. v Německu, kde mají podstatně delší tradici a jsou již standardní součástí trhu). Aktuální podíl všech „speciálních“ kategorií piv je v souhrnu odhadován Českým svazem pivovarů a sladoven na cca 6,5 % trhu s potenciálem dalšího růstu. Trend přesunu spotřeby k těmto pivům není tak silný, jako v případě nahrazování výčepních piv ležáky, nicméně obě tyto kategorie budou vlivem zvyšující se obliby inovativních produktů zřejmě dále mírně ztrácet.

4.1.2.7. Obalové členění českého trhu Členěním trhu s pivem, které potvrzuje přesun spotřeby mezi segmenty offtrade a on-trade směrem k spotřebě domácí (zprostředkované prodejním kanálem maloobchodu – off-trade), je členění tuzemských prodejů dle obalů. Donedávna rozhodujícím obalem, prostřednictvím kterého bylo na trhu umísťováno nadpoloviční množství piva, byly sudy. Spolu s poklesem významnosti gastronomie nicméně viditelně distribuce piva v sudech klesá, a to jak v absolutním vyjádření (z více než 8,5 milionů hl v roce 2003 pod 7 milionů hl v roce 2009), které je částečně v posledních letech ovlivněno i celkovým propadem trhu, tak i v relativním, když na významu nabývají obaly typické pro maloobchodní distribuci. Mezi nimi je významný podíl dalšího tradičního obalu, tedy skleněných lahví, který se v poslední době prakticky vyrovnal distribuci v sudech (rozdíl cca 1,5 milionu hl v roce 2003 ve prospěch sudů se v roce 2009 snížil na méně než 200 tisíc hl). Oba segmenty, výrazněji maloobchod, pak ovlivňuje ještě druhý trend, a to je zvyšování podílu distribuce prostřednictvím méně tradičních obalů. V případě gastronomie se jedná o distribuci prostřednictvím cisteren, která 21

nicméně pro zachování kvality prodávaného piva vyžaduje určitou minimální výtoč provozovny (což při setrvalém poklesu průměrného prodeje v gastronomickém zařízení může potenciál tohoto typu obalu limitovat), v případě maloobchodu je to pak dlouhodoběji posilování prodejů piva v plechovkách, v posledních 2 – 3 letech se pak výrazně prosadila distribuce levných piv v PET lahvích. Významněji jsou na trhu zastoupeny také minisoudky. Podíl sudů a skleněných lahví na distribuci piva v České republice

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven

Obalová segmentace trhu do značné míry připomíná svou strukturou segmentaci produktovou, podobně jako u výčepních piv a ležáků dva hlavní obaly, tedy sudy a lahve, zabírají více než 90 % celého trhu, všechny ostatní obaly se pak dělí o řádově jednotky procent. Jejich souhrnný podíl nicméně narůstá a vzhledem k zvyšování významu inovací na trhu, které se přidávají k změnám spotřebitelského chování (či spíše na ně reagují), zřejmě dále narůstat bude, jednak vzhledem k růstu zastoupení PET lahví v segmentu levných piv a za druhé s rozvojem inovativních produktů, jako jsou ochucená piva, pro něž jsou typické obaly v podobě plechovek apod.

4.1.2.8. Ceny na pivním trhu Dlouhodobě sledovanou základní cenou na pivním trhu je cena výčepního piva o stupňovitosti 10°, která odpovídá doposud objemově nejvýznamnějšímu segmentu (cca 60 % tuzemských prodejů). V dobách ČSSR tato cena, stejně jako všechny ostatní, podléhala státní regulaci a měnila se pouze občas na základě rozhodnutí příslušného úřadu (zvýšení ceny z 1,4 Kčs na 1,7 Kčs za 0,5 l v roce 1966 a další na 2,5 Kčs v roce 1985 – cena platila až do konce regulace v roce 1992). Tyto regulatorní zásahy nezohledňovaly dostatečně reálné snížení ceny, které bylo po skončení systému regulovaných cen podobně jako v případě prakticky všech další komodit kompenzováno rychlým skokovým zvýšením ceny obzvláště v první polovině 90. let. Cena pak rostla nepřetržitě až do roku 2003. Po několika letech relativní stability se její vývoj směrem vzhůru zrychlil obzvláště v roce 2010, kdy poprvé přesáhla hladinu 10 CZK/0,5 l.

22

Cena 10° piva 0,5 l (v CZK/Kč/Kčs)

Zdroj: Český statistický úřad

Údaje o spotřebitelských cenách je pak možné porovnat s cenami výrobců, z nichž vyplývá, že se ležák např. ve výše uvedeném roce do segmentu gastronomie prodával cca za cenu 12,4 CZK/0,5 l, v případě piva výčepních to pak bylo cca 9,25 CZK/0,5 l. Cenový rozdíl mezi výčepními pivy a ležáky je při prodeji do segmentu gastronomie cca třetinový. V roce 2005 činil v průměru 38 %, v následujících letech se nicméně pohyboval jen mezi 32,5 – 34,5 %. Ceny sudového piva – ceny výrobců (v CZK/hl)

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

4.1.2.9. Spotřební daň z piva Parametry spotřební daně z piva upravuje v České republice zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních. Základem pro výpočet daň je hmotnostní procento extraktu původní mladiny (°Plato). Podobně jako v řadě jiných zemí je v České republice pracováno se základní sazbou pro velké průmyslové pivovary a sníženými sazbami pro pivovary malé velikosti. Posledních zvýšení sazeb spotřební daně z piva v České republice proběhlo v roce 2010, kdy se základní sazba zvýšila o celou 1/3. Mezi roky 2009 a 2011 tak došlo ke zvýšení inkasa spotřební daně dle asociace The Brewers of Europe z 3,44 miliardy CZK na 4,69 miliardy CZK. Sazba daně je v České republice podobně jako v ostatních členských zemích EU harmonizována s minimální požadovanou úrovní, která činila dle direktivy 92/84EEC v roce 2011 0,748 EUR/hl konečného produktu. České zdanění po zvýšení sazby daně v roce 2011 odpovídalo cca 1,31 EUR/hl.

23

Sazby spotřební daně z piva v ČR v závislosti na výstavu pivovaru (v CZK) Velikost pivovaru Výroba do 10 000 hl Výroba 10 000 - 50 000 hl Výroba 50 000 - 100 000 hl Výroba 100 000 - 150 000 hl Výroba 150 000 - 200 000 hl Základní sazba

Základ daně °Plato/hl °Plato/hl °Plato/hl °Plato/hl °Plato/hl °Plato/hl

Do 2009 vč. 12,0 14,4 16,8 19,2 21,6 24,0

Po 2010 vč. 16,0 19,2 22,4 25,6 28,8 32,0

Zdroj: The Brewers of Europe

4.1.3. Analýza atraktivity relevantního trhu 4.1.3.1. Velikost a růst relevantního trhu Relevantním trhem společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je Česká republika, která podobně jako řada okolních vyspělých trhů prošla v uplynulé dekádě obdobím významného poklesu. Trh lze nicméně i přes něj označit za velký, řádově převyšující stávající kapacitu podniku. Velikost tuzemského trhu s pivem (v tisících hl) Spotřeba y/y

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

16 496

16 382

16 733

16 334

16 423

16 333

15 811

15 187

15 640

1,1%

-0,7%

2,1%

-2,4%

0,5%

-0,6%

-3,2%

-3,9%

3,0%

Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet

4.1.3.2. Intenzita konkurence Intenzita konkurence na trhu s pivem je velmi vysoká. Společnost působí na trhu, který se vyznačuje v zásadě jako řada jiných středo- a východoevropských trhů velkou mírou koncentrace, kdy cca 3 – 4 největší hráči pokrývají více než 75 % trhu, na trhu existuje dominantní hráč (Plzeňský Prazdroj, a.s. v ČR, obdobou je např. Carlsberg v Rusku apod.).

4.1.3.3. Průměrná rentabilita Rentabilita českého trhu je popsána v rámci prostorové finanční analýzy. Rentabilita aktiv v uplynulém desetiletí kolísala mezi cca 3 – 8 % (medián za jednotlivé roky), přičemž v posledních letech se pohybuje kolem úrovně 5 %. Rentabilita vlastního kapitálu pak držela pásmo 3 – 11 %, poslední roky se v České republice pohybuje kolem 5 – 6 %. Čistá zisková marže českých pivovarů se pak v poslední dekádě nejvíce držela v rozmezí 4 – 6 %, poslední roky má vzestupnou tendenci. Rentabilita je závislá na velikosti pivovaru, kdy nejvyšší dosahují hlavní hráči na trhu. V rámci malých průmyslových pivovarů nejsou výjimkou výrazně ztrátové subjekty, na druhou stranu se zde profilují výrazně ziskoví hráči zaměření na prémiový segment.

24

ROE veřejně obchodovaných společností (v %)

Zdroj: Bloomberg

Rentabilita vlastního kapitálu (v rámci systému Bloomberg ukazatel počítaný jako net income available for common shareholders děleno average common equity) na burzách obchodovaných pivovarů je obecně větší, než rentabilita vlastního kapitálu českých pivovarů. V uplynulé dekádě se pohybovala, měřeno mediánem výsledků v přílohách uvedených veřejně obchodovaných společností v rozpětí cca 10 – 14,5 %. Ve srovnání s předními světovými indexy je průměrná až slabší, když kopíruje přibližně vývoj německého indexu DAX, ale viditelně zaostává za rentabilitou společností zařazených do předních indexů v USA či Velké Británii. ROA veřejně obchodovaných společností (v %)

Zdroj: Bloomberg

Rentabilita aktiv je pak v případě veřejně obchodovaných pivovarů ve srovnání s hlavními burzovními indexy průměrná. Nejvíce za ní zaostává japonský Nikkei 225 a DAX, dlouhodobě lepších výsledků opět dosahuje S&P 500 z USA. Rozpětí, v němž se rentabilita aktiv veřejně obchodovaných pivovarů v uplynulé dekádě pohybovala, je cca 4,8 – 7,2 %, porovnání s českými pivovary zhoršuje jiný použitý zisk v čitateli (ROA v systému Bloomberg je počítána jako net income děleno average total assets). Na obou ukazatelích je patrný výkyv v prvním krizovém roce 2008, kdy se hospodářské výsledky (nejen) v sektoru viditelně zhoršily. Celkově se rentabilita v oboru jeví jako průměrná až mírně podprůměrná.

4.1.3.4. Bariéry vstupu do odvětví Míra bariér vstupu na trh výroby piva závisí především na plánované velikosti pivovaru. Relativně malé jsou bariéry pro restaurační, mini a 25

mikropivovary, kterých na českém, ale i dalších trzích vzniká početně významné množství. Pivovary jsou ovšem omezeny výstavem a zásadní obtíží je přechod do kategorie průmyslových pivovarů. Zde hraje roli intenzivní konkurence, nutné vysoké investiční výdaje, a to nejen do technologií, ale i distribuční sítě a marketingu, kterým je třeba překonat alespoň na českém trhu loajální zákazníky. Přechodem k vyššímu výstavu se také posouvá míra zdanění produkce spotřebními daněmi, byť ta je stále, jak vyplývá ze srovnání míry zdanění v evropských zemích, v České republice stále poměrně mírná. V neposlední řadě je aktuální bariérou vývoj trhu v průběhu krize. Výše spotřební daně z piva v přepočtu na 12° Plato nebo 4,8 % Abv. (v EUR/hl)

Zdroj: The Brewers of Europe

4.1.3.5. Citlivost na konjunkturu Český trh, podobně jako řada jiných vyspělých trhů, již dosáhl míry saturace, kdy je jeho citlivost na ekonomický vývoj omezená, alespoň do té míry, že při růstu ekonomiky nelze spotřebu v objemovém vyjádření dále zvyšovat. Vývoj let 2008 – 2010 ovšem ukazuje, že opačným směrem toto pravidlo vždy neplatí a v případě ekonomického poklesu se může výrazně snížit i momentální spotřeba (byť např. jen z titulu menší poptávky ze strany turistů, jak je často opakováno právě v případě České republiky). U trhů méně saturovaných je patrně vazba na konjunkturu a bohatnutí populace podstatně silnější, zároveň u nich mimo celkového růstu spotřeby dochází k přesunu části poptávky do vyšších cenových segmentů. Vyspělé trhy pak proti tomu vykazují pozvolný pokles spotřeby v objemovém vyjádření, kterému opět dokáže lépe čelit prémiový segment.

4.1.3.6. Struktura zákazníků Donedávna typickým konzumentem piva a hlavní (téměř jedinou) cílovou skupinou byl v České republice muž s pravidelnou (tzn. na denní bázi) a poměrně velkou spotřebou. Část poklesu trhu poslední doby je vysvětlována i určitým odchodem této skupiny konzumentů z trhu díky generační výměně. Postupné strukturování spotřebitelské základny odrážejí inovace, které nacházejí na trhu s pivem v poslední době uplatnění. Např. nástup radlerů v ČR odstartovala společnosti Pivovary Staropramen, a.s., pro kterou byli cílovou skupinou zákazníků mladí lidé mezi 18 – 30 lety. Podstatně menší váhu u této skupiny má pohlaví. Růst segmentu 26

restauračních pivovarů pak odráží trend přesunu některých (movitějších) konzumentů od kvantity k pivům vyšší cenové relace, ovšem nabízející pestřejší chutě. V rámci České republiky je dále za významnou označována zákaznická skupina turistů s odhadovaným podílem na tuzemské spotřebě až 20 % (v předkrizovém období). Cílovými zákazníky piva jsou pochopitelně koneční spotřebitelé fyzické osoby, jejich počet je tak velký, nicméně podstatnou roli v distribuci obvykle hrají mezičlánky v podobě restaurací a obchodů. V gastronomii je počet odběratelů tradičně velký, řádově desítky tisíc (v ČR je celoročně otevřeno cca 30 tisíc restauračních provozoven), naopak v segmentu maloobchodu je počet hlavních hráčů poměrně omezený a jejich vyjednávací síla nepoměrně větší.

4.1.3.7. Vlivy prostředí V případě ČR, ale i některých okolních trhů, je pivo nedílnou součástí místní kultury. Česká republika s částí Německa a Rakouska patří do prostoru, kde pivo tradičně tvoří dominantní alkoholický nápoj, zatímco na jihovýchod od tohoto regionu je tímto nápojem víno a na sever a východ destiláty, směrem k východu primárně vodka. Přes určité změny poslední doby má pivní kultura na tuzemském trhu velkou setrvačnost, z pohledu produktové nabídky (dominance piva plzeňského typu) je trh velmi konzervativní. V rámci jednotlivých období v místních klimatických podmínkách hraje velkou roli sezónnost, když obdobím největší spotřeby jsou tradičně letní měsíce. Prodej piva je tak na úrovni místního trhu i funkcí průměrné teploty.

4.1.3.8. Celkové hodnocení trhu Relevantní trh společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. vyhodnocen jako středně atraktivní, když jeho omezeními jsou především dosahované tempo růstu v poslední době a pro budoucnost limitovaný potenciál pro zvýšení fyzického objemu, či silná konkurence na trhu, na kterém má přitom Společnost poměrně malý podíl (na druhou stranu), Jednotlivá kritéria jsou nicméně v základu vyhodnocena již v předchozích kapitolách, v tomto shrnutí lze opět uvést, že proti výše uvedeným negativně působícím faktorům pozitivně působí velikost trhu řádově převyšující kapacitu Společnosti, rentabilita na trhu s pivem je vcelku průměrná (alespoň v mezinárodním srovnání, nicméně v českých podmínkách nelze dlouhodobě očekávat výraznější rozdíly, byť je trh doposud poměrně uzavřený), také přímých substitutů není mnoho a je možné na ně reagovat produktovými změnami na úrovni stávajících tržních subjektů (inovacemi). Dále na trhu existují vcelku významné tržní bariéry (stávající konkurenti a daňové předpisy limitující možnost přechodu mezi kategoriemi pivovarů). Citlivost na ekonomický cyklus je spíše nárazová v případě rychlé a zásadní změny vnějších podmínek, v delším horizontu je nicméně sektor v podmínkách konkrétního trhu poměrně rezistentní a sleduje jiné trendy (životní styl atd.). Hodnocení struktury a počtu zákazníků závisí na více obsluhovaném segmentu (maloobchod či gastronomie), u subjektů cílících spíše do 27

maloobchodu je nutné čelit relativně omezenému počtu silných odběratelů, v případě gastronomie je situace přesně opačná. Bodové hodnocení atraktivity trhu

Kritérium

Váha

Růst trhu Velikost trhu Intenzita konkurence Průměrná rentabilita Bariéry vstupu Možnosti substituce Citlivost na konjunkturu Struktura zákazníků Vlivy prostředí Celkem

3 2 3 2 1 1 1 2 1 16

Maximální počet bodů Dosažený počet bodů Hodnocení

96 47 49 %

Bodové hodnocení kritéria atraktivity trhu Negativní Průměrné Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6 1 6 1 3 4 5 4 3 4

Váha * body 3 12 3 6 4 5 4 6 4 47

Zdroj: MAŘÍK Miloš a kolektiv, Metody oceňování podniku, Ekopress 2007; vlastní odhad

Celkově se v hodnocení střídají pozitivně i negativně působící faktory a finální hodnocení atraktivity trhu je tak na průměrné hodnotě 49 %.

4.1.4. Analýza vývoje faktorů relevantního trhu Základní trendy na českém trhu s pivem jsou uvedeny v předchozích kapitolách, hlavní body lze shrnout následovně: • pokles absolutní velikosti trhu dle objemu i ve finančním vyjádření, snižování spotřeby na obyvatele v posledních letech s oživením v roce 2011, • konsolidace oboru, snižování počtu průmyslových pivovarů, • potenciální růst importu, nicméně minimálně částečná schopnost tuzemských hráčů na něj reagovat, • růst významu exportu, • nahrazování distribuce v gastronomii maloobchodem, • posilování řetězců v maloobchodu, • pokles tradičních produktů – ležáky a výčepní piva v tradičních obalech – sudy a lahve, • inovace v distribuci – nové obaly, zvláště v maloobchodě, • inovace v nabídce – speciální piva, nealkoholická piva, ochucená piva, růstu počtu značek na trhu, • růst pestrosti nabídky – růst počtu minipivovarů a restauračních pivovarů, • rostoucí význam prémiových piv v gastronomii a ekonomických v maloobchodu. Z výčtu probíhajících změn je patrné, že situace na trhu není nijak neměnná, ale trh prochází obdobím dynamických změn, které urychluje jeho momentální pokles a zostřující se konkurence. Ve větší míře než doposud i na českém trhu může hrát v budoucnu roli změna preferencí zákazníků, tedy jejich přístup k zdravějšímu životnímu stylu, který postupně

28

zapříčiní změnu ve složení konečných zákazníků, mezi nimiž bude klesat podíl každodenních pijáků. Trh tak i nadále bude směřovat k pestřejší nabídce, jak v obalech, tak i značkách a druzích piva. Tento trend nicméně může být naopak spojen s dalším poklesem počtu průmyslových pivovarů, když zvláště subjekty střední velikosti vykazují ve srovnání s největšími hráči výrazně slabší výsledky. Vlivem odlišné konstrukce konečné spotřebitelské ceny v maloobchodu a gastronomii, když v prvním případě se platí spíše za komoditu, v druhém za službu s velkým podílem lidské práce, se budou rozevírat i nadále cenové nůžky a klesat patrně ještě více podíl gastronomie na spotřebě. Postupně může pokračovat určité otevírání se trhu zahraničním subjektům, nicméně poslední výkyv importů je spíše dočasnou záležitostí, když je ovlivněn velmi levnými pivy, jejichž distribuce na delší vzdálenosti v delším horizontu nemusí být rentabilní a opět ji nahradí z větší části místní hráči. Kromě uvedených trendů pak na trh působí i stát, především prostřednictvím daňové politiky, když je pivo předmětem spotřební daně (mimo jiných „standardních“ daní jako je DPH, na úrovni vlastníka pak DPPO). Řada z uvedených trendů je platná i pro další hlavní trhy společnosti, které se většinou liší jen načasováním jejich průběhu, když na trzích západní Evropy řada z nich započala podstatně dříve. I zde dochází k stagnaci trhu, popř. jeho poklesu, který má již dlouhodobější charakter. Společným jmenovatelem je také nahrazování distribuce v gastronomii maloobchodem. Velkou roli na trzích mají inovace, byť produktová i obalová struktura prodejů je více odlišná v závislosti na specifikách místního trhu podobně jako rozložení tržních sil či otevřenost trhu zahraniční konkurenci.

4.1.5. Prognóza vývoje faktorů relevantního trhu Kvantitativní faktory tuzemského trhu Jednotky Jednotky 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

HDP b.c.

HDP s.c.

miliardy CZK 2 567,5 2 688,1 2 929,2 3 116,1 3 352,6 3 662,6 3 848,4 3 759,0 3 799,5 3 841,4

miliardy CZK 2 285,5 2 367,8 2 474,0 2 630,0 2 809,0 2 982,0 3 055,0 2 928,0 2 997,0

CPI

Pr. mzda nominální

Pr. mzda reálná

%

CZK/měsíc

CZK/měsíc

1,80% 0,10% 2,80% 1,90% 2,50% 2,80% 6,30% 1,00% 1,50% 1,90%

15 524 16 430 17 466 18 344 19 546 20 957 22 592 23 344 23 797

16 274 17 206 17 791 18 344 19 063 19 874 20 147 20 602 20 699

Počet obyvatel

10 200 774 10 201 651 10 206 923 10 234 092 10 266 646 10 322 689 10 429 692 10 491 492 10 517 247 10 496 672

Zdroj: Bloomberg, Český statistický úřad, Ministerstvo financí

Mezi hospodářskými veličinami, které by mohly mít vliv na trh s pivem, definovaný ve finančním vyjádření v cenách výrobců, byly vytipovány vývoj HDP v reálném i nominálním vyjádření, vývoj průměrné mzdy, opět vyjádřený v běžných i stálých cenách, spotřebitelská inflace a počet obyvatel v ČR. Vývoj všech veličin před rozhodným dnem pro ocenění je znázorněn v následující tabulce. 29

Vývoj jednotlivých položek je získán z různých zdrojů, v případě nominálního HDP jde o agenturu Bloomberg (funkce CZGPPCAY Index), z databáze ČSÚ jsou údaje o spotřebitelské inflaci a počtu obyvatel, ostatní údaje pochází z poslední makroekonomické predikce Ministerstva financí vydané před rozhodným datem ocenění. Na minulý vývoj jednotlivých veličin navazuje také jejich předpověď, která byla známá před rozhodným dnem ocenění. Jedná se opět o makroekonomickou prognózu Ministerstva financí z října 2011, a to pro vývoj nominálního i reálného HDP, CPI (do roku 2014, následuje inflační cíl ČNB) a průměrné mzdy jak v běžných, tak i stálých cenách. V případě předpokládaného počtu obyvatel ČR je zdrojem Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (PROGNÓZA POPULAČNÍHO VÝVOJE ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2008–2070 z dubna 2010). Výhled kvantitativních faktorů tuzemského trhu Ukazatel

HDP b.c.

HDP s.c.

Jednotky

miliardy CZK

miliardy CZK 3 060 3 092 3 154 3 258

2011 2012 2013 2014 2015 2016

3 846 3 960 4 145

CPI

Pr. mzda nominální

Pr. mzda reálná

%

CZK/měsíc

CZK/měsíc

24 300 25 000

20 800 20 700

3,20% 1,60% 2,10% 2,00% 2,00%

Počet obyvatel

10 599 826 10 639 083 10 680 087 10 721 920 10 762 144

Zdroj: Ministerstvo financí, ČNB, Ministerstvo práce a sociálních věcí

Pro účely prognózy velikosti českého trhu s pivem v cenách výrobců je využita regresní analýza, jak jednoduchá, tak i vícenásobná. Vyzkoušena byla jednoduchá regrese v podobě analýzy časového trendu trhu, dále pak jednoduchá regrese s jednotlivými kvantitativními faktory a v závislosti na nalezené korelaci mezi nimi vícenásobná regrese pro několik párů těchto faktorů. Více než dva regresory vzhledem k velmi krátké časové řadě odhadované velikosti trhu s pivem v ČR nebyly zapojeny. Korelační koeficienty v rámci jednoduché regresní analýzy

Funkce

Časový trend

HDP b.c.

HDP s.c.

CPI

Lineární Exponenciální Logaritmická

0,5619 0,5729 0,5623

0,7464 0,7488 0,7628

0,8160 0,8136 0,8222

0,5249 0,5020 0,3676

Pr. mzda nomin. 0,6580 0,6617 0,6920

Pr. mzda reálná 0,7497 0,7555 0,7648

Počet obyvatel 0,4297 0,4356 0,4323


V rámci analýzy časového trendu a jednoduché regresní analýzy zkoumající vztah mezi velikostí trhu s pivem v ČR v cenách výrobců a jednotlivými regresory byly testovány lineární, logaritmická a exponenciální funkce. Výsledky byly posuzovány na základě veličin korelačního koeficientu a koeficientu determinace (prvního pro určení míry lineární závislosti mezi proměnnými, druhého pro určení podílu variability velikosti trhu s pivem, který lze vysvětlit použitým kvantitativním faktorem). Modely

30

byly také testovány pomocí t-testů jednotlivých koeficientů a F-testu celého modelu. Všechny byly zpracovány na hladině významnosti 95 %. Jak je patrné z uvedené tabulky, závislost velikosti trhu s pivem ve finančním vyjádření v cenách výrobců na určených kvantitativních faktorech není v řadě případů příliš velká. Nejvyšší korelační koeficient vykazuje HDP ve stálých cenách, a to bez ohledu na použité regresní funkci. Relativně vysoká závislost je pozorována také u nominálního HDP a průměrné mzdy ve stálých cenách. Celkově za nízkou závislost může být relativně krátká časová řada v rámci provedeného odhadu relevantního trhu (10 let) a jeho výkyv v posledních letech, když za dané období trh nevykázal příliš plynulý vývoj. Tento výkyv byl způsoben na úrovni fyzických jednotek poklesem celkové spotřeby, což může vysvětlovat větší míru závislosti na reálných veličinách (v otevřené ekonomice silně ovlivněných vývojem v zahraničí, tzn. globální recesí). Koeficienty determinace v rámci jednoduché regresní analýzy

Funkce

Časový trend

HDP b.c.

HDP s.c.

CPI


0,3157 0,3282 0,3162

0,5571 0,5607 0,5819

0,6658 0,6619 0,6759

0,2755 0,2520 0,1351

Pr. mzda nomin. 0,4330 0,4378 0,4788

Pr. mzda reálná 0,5620 0,5708 0,5850

Počet obyvatel 0,1847 0,1897 0,1868


Celkově nízká míra závislosti je patrnější při porovnání indexů determinace. I v případě nejlepšího modelu, tedy srovnání velikosti trhu s vývojem reálného HDP, je tímto regresorem vysvětlena variabilita vysvětlované proměnné pouze z cca 2/3. V případě ostatních regresorů je pak míra, jakou vysvětlují vývoj velikosti českého trhu s pivem ještě výrazně menší. Zároveň jsou některé modely dle provedených testů nevýznamné. Výrazně vysoké P-hodnoty pro celý model (Významnost F) vykazuje v rámci provedených funkcí především spotřebitelská inflace a počet obyvatel, nicméně mimo limit stanovený hladinou významnosti je i nominální průměrná mzda nebo čas. Celkový F-test modelu v rámci jednoduché regresní analýzy

Funkce

Časový trend

HDP b.c.

HDP s.c.

CPI

Pr. mzda nomin.


9,09% 8,34% 9,06%

1,32% 1,27% 1,03%

0,73% 0,76% 0,65%

11,93% 13,92% 29,60%

5,40% 5,22% 3,89%

Pr. mzda reálná 2,00% 1,86% 1,64%

Počet obyvatel 16,83% 20,83% 21,22%


Již s danými výsledky je patrné, že není příliš možností, jak provést vhodnou kombinaci regresorů pro případnou vícenásobnou regresní analýzu, zvláště pokud by měly být kombinovány veličiny v běžných a reálných cenách, aby nebyl model ovlivněn vícenásobným zachycením cenového vývoje apod. Zúžení možných kombinací regresorů pro potřeby zjištění přínosu vícenásobné regresní analýzy bylo provedeno na základě koeficientů korelace mezi jednotlivými kvantitativními faktory. Není zde cíleně využit časový trend, když tato složka je vzhledem k povaze dat coby časových řad obsažena ve všech ostatních regresorech. 31

Z vypočtených korelačních koeficientů je patrné, že mezi jednotlivými kvantitativními faktory je vysoká míra lineární závislosti a jejich současné zahrnutí do modelu by tedy nemělo pozitivní přínos. Málo korelovaná s ostatními je spotřebitelská inflace, pro účely provedení vícenásobné regresní analýzy je tak využita v kombinaci s dalšími veličinami tato, byť dle výše uvedených poznatků (nízká míra korelace pouze lehce nad 50 % v případě lineární funkce, statistická nevýznamnost modelu) sama o sobě není jako vysvětlující proměnná pro velikost trhu s pivem v cenách výrobců vhodná a model tak nemůže obohatit. Korelace mezi jednotlivými kvantitativními faktory

HDP běžné ceny HDP stálé ceny CPI Pr. mzda nomin. Pr. mzda reálná Počet obyvatel

HDP b.c.

HDP s.c.

CPI

1,0000 0,9920 0,3793 0,9766 0,9866 0,9010

1,0000 0,4662 0,9472 0,9701 0,8367

1,0000 0,3024 0,2991 0,1434

Pr. mzda nomin.

Pr. mzda reálná

Počet obyvatel

1,0000 0,9855 0,9606

1,0000 0,9033

1,0000


Míra inflace je v rámci vícenásobné regresní analýzy kombinována s veličinami reálnými, s nimiž vykazuje malou míru korelace, jde tedy o kombinace CPI a reálný HDP, CPI a průměrná reálná mzda a CPI a počet obyvatel. Jak je nicméně z níže uvedeného přehledu patrné, modely obsahující takto nevýznamný regresor ani v kombinaci s jiným nemohou podat uspokojivé výsledky. Korelační koeficient je i v případě nejlepší kombinace na úrovni samotného reálného HDP, vyšší složitost modelu zapojením CPI zde není přínosem, zvláště když je tímto modelem dle upraveného indexu determinace vysvětlena ještě menší složka vývoje trhu s pivem. Inflace pak v žádné kombinaci nemůže splnit podmínku t-testu, i když model jako celek v některých případech vychází jako významný. Výsledky vícenásobné regrese CPI + reálný HDP Korelační koeficient Upravený index determinace

Významnost F Hodnota P (CPI) Hodnota P (druhý regresor)

0,8333 0,5926 2,85% 48,15% 2,92%

CPI + reálná mzda 0,8154 0,5531 3,76% 22,37% 3,95%

CPI + počet obyvatel 0,6355 0,2335 16,36% 15,27% 25,94%


V návaznosti na provedenou regresní analýzu je pro odhad velikosti českého trhu pro nejbližší roky využit model založený na vývoji reálného HDP. Vzhledem k podobnosti výsledků (z pohledu statistické významnosti či hodnoty koeficientů korelace/determinace) je v tomto případě téměř jedno, jaká je využita funkce. Vzhledem k omezenému prostoru pro návrat trhu zpět k dřívějším hodnotám ve fyzických jednotkách, který bude limitovat i velikost ve finančním vyjádření, je využita funkce logaritmická.

Trh _ ČRceny _ výrobců = −81.142.683,2 + 13.181.206,3 ln( HDP) 32

Funkce v porovnání s řadou minulých výsledků nadhodnocuje především rok 2010, kdy trh prohloubil svůj výrazný propad s předchozího období, a přes jeho určité oživení i rok 2011. Vyplňování předchozího propadu trhu růstem objemu ve fyzických jednotkách může do určité omezené míry pokračovat v roce 2012, následující roky se nicméně tento prostor patrně vyčerpá a postupně převládnou dlouhodobější trendy, jež směřují spíše k pozvolnému poklesu trhu ve fyzickém vyjádření, které zapříčiní ve vyjádření finančním zaostávání za průměrným růstem cenové hladiny. Odhad vývoje českého trhu ve finančním vyjádření v cenách výrobců (v tisících CZK) Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 dále

Minulý vývoj trhu (odhad) 19 559 345,7 22 145 052,4 22 433 825,1 22 745 958,8 23 833 013,8 25 343 353,2 25 213 254,5 23 814 914,0 22 407 976,0 23 275 899,6

y/y 13,22% 1,30% 1,39% 4,78% 6,34% -0,51% -5,55% -5,91% 3,87%

HDP logaritmická funkce 20 805 249,2 21 271 553,3 21 849 878,9 22 655 877,7 23 523 790,3 24 311 573,9 24 630 366,3 24 070 692,4 24 377 711,6 24 651 921,9 24 789 048,8 25 050 740,0 25 478 365,0

y/y 2,24% 2,72% 3,69% 3,83% 3,35% 1,31% -2,27% 1,28% 1,12% 0,56% 1,06% 1,71%

Konečná prognóza trhu 19 559 345,7 22 145 052,4 22 433 825,1 22 745 958,8 23 833 013,8 25 343 353,2 25 213 254,5 23 814 914,0 22 407 976,0 23 275 899,6 23 974 176,6 24 453 660,2 24 881 599,2

y/y 13,22% 1,30% 1,39% 4,78% 6,34% -0,51% -5,55% -5,91% 3,87% 3,00% 2,00% 1,75% 1,75%


Takto odhadnutý výhled trhu ve finančním vyjádření lze analyzovat s ohledem na vývoj cenový a vývoj domácí spotřeby ve fyzických jednotkách. V uplynulé dekádě na českém trhu docházelo k růstu cen výrobců v průměru o 2,5 % (údaj je vypočten z odhadnuté velikosti trhu ve fyzických jednotkách – tuzemské spotřeby a velikosti ve finančních jednotkách, v přepočtu na cenu jednotky produkce), nicméně toto průměrné tempo je zásadně ovlivněno meziročním vývojem v roce 2003, kdy ceny vzrostly o téměř 12 %. Bez tohoto mimořádného růstu v uplynulých letech jednotkové ceny piva rostly o cca 1,35 % ročně (významnější byly ještě cenové nárůsty v letech 2006 a 2007, naopak na pokles spotřeby v letech 2009 a 2010 výrobci reagovali snížením průměrné ceny piva, resp. došlo k přesunu spotřeby do nižšího cenového segmentu). Vzhledem k přetrvávající slabosti trhu, na němž momentálně zahraňují před dalším propadem spíše inovace, než možnost zvyšovat ceny nebo objemy tradiční produkce, nelze v prvních letech výhledu předpokládat, že dojde k cenovému nárůstu výrazně vyššímu než v minulých letech. Předpokládán je nicméně pozvolný růst meziroční změny průměrné ceny na trhu, když výrobci postupně vyčerpají případné možnosti zeefektivňování provozu. Ve střednědobém horizontu do roku 2014 je tak předpokládáno postupné zvýšení tempa růstu cen z dosavadního průměru 1,35 % ročně k úrovni 2 % (inflační cíl ČNB pro spotřebitelské ceny). Ve fyzickém vyjádření to znamená, že vyspělý český trh již nedosáhne zpět historicky rekordních úrovní spotřeby na hlavu nad 160 l ročně, ale po částečném a dočasném návratu k úrovni 150 l na obyvatele a rok začne spotřeba postupně v souladu s obecným vývojem na vyspělých trzích pozvolna klesat. Po roce

33

2015 je tak tempo růstu trhu ve finančním vyjádření dekomponováno na 2% růst cen a 0,25% pokles spotřeby za rok.

4.2. Analýza konkurenční síly podniku 4.2.1. Konkurenční struktura českého trhu Tuzemskými konkurenty společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. jsou subjekty rozdělené pro účely této práce do čtyř základních skupin: • pivovarnické skupiny s výstavem nad 500 tisíc hl/rok, z části v zahraničních rukou, • nezávislé místní průmyslové pivovary střední velikosti (s ročním výstavem do 200 tisíc hl), • mini a mikropivovary (s výstavem do 10 tisíc hl/rok a spotřebou převážně v místě výroby), • importéři piva ze zahraničí. 4.2.1.1. Tuzemské pivovarnické skupiny Významnou skupinou konkurentů společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. jsou pivovarnické skupiny v minulosti postupně koncentrující místní trh do rukou několika málo hráčů. Prakticky tři čtvrtiny českého pivního trh, měřeno podílem na celkovém výstavu, jsou ovládány pivovary ze skupiny SAB Miller (Plzeňský Prazdroj), Heineken (Krušovice, Starobrno, Drinks Union) a (aktuálně) Molson Coors (Staropramen). Souhrnný podíl těchto tří hráčů již v roce 2006, pro který se podařilo pro účely této práce zajistit nejucelenější údaje, dosahoval bezmála 73 % z celkového výstavu, v roce 2011 byl pak ještě mírně vyšší na úrovni cca 75,5 %. Do takto definované skupiny mohou být dále zařazeni čtyři menší tuzemští hráči, jejichž souhrnný podíl na výstavu českého pivovarnictví nicméně dosahuje alespoň nižších jednotek procent (skupiny jsou definovány dle stavu – vlastnictví jednotlivých pivovarů – aktuálnímu k datu ocenění, přestože se v posuzovaném období událo několik majetkových přesunů). Těmito hráči jsou Budějovický Budvar, národní podnik, PMS Přerov, liberecký LIF a skupina K Brewery/Lobkowicz. Podíl každé z těchto skupin na tuzemském výstavu se v poslední dekádě pohybuje kolem 4 až 7,5 % z celkového výstavu. Podíly tuzemských pivovarnických skupin na domácím výstavu

Heineken Česká republika, a.s. Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovary Staropramen, a.s. Budějovický Budvar, n.p. PMS Přerov a.s. LIF, a.s. K Brewery Group, a.s.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

n.a. 46,7% 14,2% 6,7% 5,2% n.a. 3,5%

n.a. 46,3% 14,7% 6,3% 5,2% n.a. 4,1%

n.a. 45,7% 14,9% 5,9% 5,1% 1,9% 5,0%

13,5% 44,2% 15,1% 5,7% 4,8% 1,9% 5,9%

13,4% 44,1% 15,5% 5,8% 4,6% 2,0% n.a.

12,9% 44,8% 16,1% 6,3% 4,7% 2,2% n.a.

14,0% 44,3% 16,6% 6,6% 4,7% 2,5% 4,3%

14,3% 45,7% 16,7% 7,0% 4,3% 3,1% n.a.

13,5% 44,7% 16,1% 7,3% 4,2% 3,7% n.a.

13,5% 43,4% 17,2% 7,5% 4,2% 4,1% 5,5%

Zdroj: výroční zprávy a účetní závěrky (přílohy) jednotlivých společností, pivovary.info, aktualne.cz (žebříček Forbes), vlastní dopočet

34

Z dostupných údajů je patrné, že se v poslední dekádě výrazněji podařilo z pohledu celkového výstavu posílit zvláště skupině Staropramen, a to o více než 3 p.b. Podobně se daří i pivovarům ve skupinách K Brewery/Lobkowicz popř. LIF (zde je ovšem třeba zdůraznit, že u těchto skupin je propočet spíše orientační, když je počítán za všechny pivovary, které byly součástí obou skupin na konci sledovaného období, během něj přitom ve skupině K Brewery i LIF docházelo k značným majetkovým změnám), od roku 2007 i společnosti Budějovický Budvar, národní podnik. Naopak podíly zbylých významných hráčů pak v posledních letech buď stagnují (Heineken), popř. dokonce klesají, ať již jde o severomoravskou skupinu PMS či dokonce největšího tuzemského hráče Prazdroj, kteří za poslední dekádu přišli o jeden, resp. dva procentní body podílu na českém výstavu piva. V souhrnu podíl této stěžejní skupiny společností na českém výstavu piva v posledních letech narůstá, z cca 93 % v roce 2008 na přibližně 95,5 % v roce 2011, přestože v absolutním vyjádření zaznamenala i ona v tomto období významný pokles výstavu. Po zohlednění exportní orientace jednotlivých skupin je možné u hlavních hráčů identifikovat i podíly ve fyzických jednotkách na tuzemské spotřebě. Jelikož datová základna pro tento ukazatel není tak silná a u skupin tvořených menšími pivovary (LIF a K Brewery) je navíc oslabena zmíněnou konsolidací teprve v posledních letech, jsou tyto podíly identifikovány pouze pro hlavní tři hráče, tedy Plzeňský Prazdroj, a.s., Pivovary Staropramen, a.s. a Heineken Česká republika, a.s. Z přehledu je patrné, že za uplynulou dekádu posílila o cca 2 p.b. na místním trhu skupina Pivovary Staropramen, a.s. a to především na úkor největšího hráče, tedy společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., která naopak více než 3 p.b. ztratila. Mírně ztrácí také skupina Heineken Česká republika, a.s., časová řada jejích výsledků je nicméně negativně postižena konsolidací pivovarů Starobrno a Drinks Union, ne za všechny roky sledovaného období jsou tak k dispozici všechny údaje. Podíly tuzemských pivovarnických skupin na domácí spotřebě

Heineken Česká republika, a.s. Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovary Staropramen, a.s.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

n.a. 47,5% 13,7%

n.a. 47,9% 14,3%

n.a. 48,0% 14,2%

12,6% 46,1% 14,0%

12,1% 48,5% 14,9%

13,4% 49,1% 15,2%

11,7% 48,3% 15,7%

11,6% 46,8% 15,2%

n.a. n.a. 14,8%

12,1% 44,4% 15,7%

Zdroj: výroční zprávy a účetní závěrky (přílohy) jednotlivých společností, pivovary.info, vlastní dopočet

V roce 2005 byl souhrnný podíl tří největších tuzemských hráčů na místní spotřebě cca 72,7 %, v roce 2011 pak 72,2 %, v zásadě se tedy dlouhodoběji nezměnil, nicméně i v tomto období prošel určitým vývojem. Zmíněným společnostem se dařilo na úkor konkurence posilovat cca do roku 2007, od té doby spíše své pozice ztrácejí.

4.2.1.2. Nezávislé průmyslové pivovary V této skupině figuruje řada pivovarů, jejichž výstav v uplynulé dekádě kolísal mezi 10 tisíci hl, coby dolní hranicí pro splnění definice průmyslového pivovaru, až cca 200 tisíci hl ročně. Pro účely tohoto materiálu byly ze skupiny těchto pivovarů vybrány takové, jejich výstav alespoň v některém roce od roku 2002 dosáhl výstavu (téměř) cca 100 tisíc 35

hl. Podíl jednotlivých pivovarů na českém výstavu se pohybuje na hranici měřitelnosti, v řádu desetin procent. Jedinou výjimkou s vyšším podílem, který přesahuje v posledních letech jednoprocentní hranici, je pouze pivovar Bernard. Celkově je výkonnost těchto pivovarů sporná, v některých případech se daří výrazně navyšovat jejich výrobu, viz např. zmíněný pivovar Bernard, jehož výstav se od roku 2002 zhruba zdvojnásobil, popř. pivovar Vratislavice. V drtivé většině tyto nezávislé pivovary nicméně ztrácejí své pozice a zaznamenávají setrvalý pokles výstavu v absolutním vyjádření (Bohemia Regent, Krakonoš, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Měšťanský pivovar Strakonice, pivovar Ferdinand) či přinejlepším jeho stagnaci (pivovar Nymburk). Vzhledem k vývoji celého sektoru, klesá jejich podíl na celkovém českém výstavu piva a je nahrazován rostoucími podíly ostatních tří skupin konkurenčních subjektů.

4.2.1.3. Minipivovary Početnější existence minipivovarů a restauračních pivovarů je v tuzemských podmínkách fenoménem až posledních několika let, ve větším počtu se jejich vznik datuje až od roku 2000. V době socialistického zřízení existoval v rámci ČR prakticky pouze jeden v Praze U Fleků. K počátku roku 2012 ovšem počet těchto zařízení dosahoval už přibližně 120, přičemž se některé vzhledem k stále rostoucímu počtu a snaze společně prosazovat své zájmy dobrovolně sdružují v rámci Českomoravského svazu minipivovarů (51 členů v listopadu 2011, v dubnu 2011 byl svaz ustaven s 32 členy). Celkový podíl této skupiny subjektů na tuzemském výstavu a spotřebě jen z titulu jejich rostoucího počtu logicky narůstá, vzhledem ke kapacitnímu omezení (členy svazu mohou být pivovary s výstavem do 10 tisíc hl/rok), nicméně zůstává zanedbatelný. Na konci roku 2011, kdy počet minipivovarů dosahoval cca 120, byl odhadován na cca 1 % trhu. Do konce roku 2015 je svazem minipivovarů odhadován jejich potenciální počet až na 220, jejich souhrnný podíl na celkovém tuzemském trhu tak dosáhne sotva 2 %.

4.2.1.4. Dovozci piva Do roku 2007 dosahoval dovoz piva objemu cca 150 - 250 tisíc hl/rok, čímž se na tuzemské spotřebě podílel přibližně 1 %. O rok později došlo především vlivem chování maloobchodních řetězců k masivnímu nárůstu dovozů, zvláště z pivařsky méně vyspělých zemí jako je Polsko, Maďarsko a Slovensko, celkový import v objemu cca 800 tisíc hl se v roce 2010 na tuzemské spotřebě piva podílel již 5 %. Růst tohoto podílu ještě prohloubilo celkové snížení spotřeby piva v ČR. V roce 2011 se dle tiskové zprávy Českého svazu pivovarů a sladoven podařilo import piv z Polska, Maďarska či Slovenska výrazně omezit (patrně produktovými a obalovými inovacemi tuzemských hráčů). I přes výkyv posledních cca 3 let zůstává český trh zahraničním pivům poměrně uzavřený. Uvedená nově importovaná piva, na rozdíl od tradičně dovážené produkce z vyspělých pivních států jako je Německo nebo Belgie, nejsou zaměřena na obohacení nabídky o druhy piv, která nejsou v běžné tuzemské produkci zastoupena. Cílem je oslovit především cenově nejcitlivější skupiny spotřebitelů – bezdomovce, spotřebitele pijící denně větší množství piva (tedy alkoholiky), popř. důchodce. Cenově tato piva spadají do nejnižšího segmentu. 36

Import piva na český trh (v tisících hl, levá osa) a podíl importu na spotřebě (pravá osa)

Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo zemědělství

4.2.2. Podíl Společnosti na českém trhu 4.2.2.1. Podíl na tuzemském výstavu Údaje o tuzemském výstavu do roku 2008 vycházejí z dat Českého svazu pivovarů a sladoven, údaj pro rok 2009 z materiálů společnosti Canadean, roky 2010 a 2011 jsou určeny dle Situační a výhledové zprávy chmel, pivo za příslušné roky. Výstav společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. vychází z vlastních podkladů Společnosti (výroční zprávy a přílohy k účetním závěrkám). Patrná je poměrně stabilní podíl společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. na výstavu českých pivovarů v pásmu cca 0,35 % - 0,45 %, když období růstu a poklesu výroby v případě samotné Společnosti poměrně přesně kopírují vývoj celého trhu. Společnosti se nicméně podařilo posílit v posledních letech, zvláště v roce 2012, za který k datu ocenění nebyla dostupná tržní data (nicméně lze předpokládat, že výstav všech pivovarů o cca 20 % jako v případě Společnosti v tomto roce nevzrostl). Společnost postupně zvyšuje důraz na ležáky a tedy prémiovější segment produkce, což se v případě menšího pivovaru ukazuje jako dlouhodobě životaschopná strategie (viz rozvoj segmentu mini a mikropivovarů). Podíl společnosti MPvP na celkovém výstavu piva v ČR (v tisících hl, %) Rok

Výstav ČR

Výstav MPvP

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

18 177 821 18 548 314 18 753 268 19 069 451 19 787 405 19 897 330 19 806 107 18 224 000 17 100 000 17 600 000 n.a.

73 703 83 659 85 599 85 390 82 631 77 510 71 674 68 681 63 695 68 802 82 264

Podíl na výstavu ČR 0,41 % 0,45 % 0,46 % 0,45 % 0,42 % 0,39 % 0,36 % 0,38 % 0,37 % 0,39 % n.a.

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven, Canadean, Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., Ministerstvo zemědělství, pivovary.info, vlastní dopočet

37

4.2.2.2. Podíl na tuzemské spotřebě Spotřeba piva v České republice byla odvozena z dat ČSÚ (středního stavu obyvatelstva a spotřeby piva na osobu), pro rok 2011 pak ze Situační a výhledové zprávy chmel, pivo. Její varianta za rok 2012 nebyla k datu ocenění zveřejněna. Údaje o tuzemských dodávkách společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. odpovídají celému výstavu Společnosti, když není předpokládán prodej mimo Českou republiku. Podíl společnosti MPvP na celkové spotřebě piva v ČR (v hl) Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Spotřeba piva v ČR 16 311 038 16 496 070 16 382 111 16 732 740 16 334 234 16 423 398 16 332 898 15 810 678 15 186 905 15 640 041 n.a.

Výstav MPvP pro tuzemský trh 73 703 83 659 85 599 85 390 82 631 77 510 71 674 68 681 63 695 68 802 82 264

MPvP na spotřebě v ČR 0,45 % 0,51 % 0,52 % 0,51 % 0,51 % 0,47 % 0,44 % 0,43 % 0,42 % 0,45 % n.a.

Zdroj: Český statistický úřad, Ministerstvo zemědělství, Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., pivovar.info, vlastní dopočet

Z přehledu za posledních deset let je patrné, že podíl Společnosti na domácí spotřebě se pohybuje mezi 0,4 % - 0,5 %, přičemž nejmenšího podílu dosahovala Společnost těsně po vypuknutí ekonomické krize v letech 2009 – 2010, kdy došlo zároveň k významnému propadu trhu. Podobně jako u podílu na celkovém výstavu lze učinit předpoklad, že oživení produkce v poslední době (rok 2012, popř. první polovina roku 2013) je naopak podstatně rychlejší než růst celého trhu, patrně vlivem dobře nastavené struktuře výstavu zaměřené na silnější piva (ležáky).

4.2.2.3. Tržní podíl ve finančním vyjádření Podíl společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. na domácím trhu ve finančním vyjádření je založen na: • vlastním odhadu objemu trhu popsaném výše a • předpokladu plného umístění produkce na místním trhu, tak jak byl použit při odhadu tržního podílu na místní spotřebě ve fyzickém vyjádření, viz výše, pak je možné k odhadu podílu ve finančním vyjádření použít celé nijak nedělené tržby Společnosti. Z porovnání tržního podílu na domácím trhu v objemovém vyjádření (podíl na tuzemské spotřebě) a vyjádření finančním je patrné, že podíl ve finančním vyjádření je v případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. po celé sledované období menší než podíl vyjádřený ve fyzických jednotkách, což naznačuje, že jednotková cena produkce je v případě Společnosti nižší než tržní průměr. Rozdíl v tržních podílech za sledovanou dekádu činí cca 0,05 % - 0,15 %, nicméně nejvyšší byl již v letech 203 – 2007. V posledních letech, překrývajících se s obdobím ekonomického 38

útlumu a propadu celého trhu, se naopak daří Společnosti tuto mezeru zaplňovat, když se více projevuje její rostoucí zaměření na ležáky (tedy dražší piva). Růst jednotkové ceny ještě umocňuje silný růst výstavu po roce 2010, oba efekty se projevují ve významném zvýšení tržeb. Strategie Společnosti se tak na první pohled jeví jako správná a úspěšná. Podíl na českém trhu ve finančním vyjádření (v tisících CZK) Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Velikost trhu v cenách výrobců 19 559 346 22 145 052 22 433 825 22 745 959 23 833 014 25 343 353 25 213 254 23 814 914 22 407 976 23 275 900 n.a.

Tržby MPvP 73 001 83 122 88 560 90 797 88 911 85 613 87 544 84 112 81 800 88 947 107 729

Podíl MPvP na místním trhu 0,37% 0,38% 0,39% 0,40% 0,37% 0,34% 0,35% 0,35% 0,37% 0,38% n.a.


4.2.3. Nepřímé faktory konkurenční síly podniku Za nepřímé faktory konkurenční síly podniku lze považovat následující veličiny: • management, • personál, • inovace a nehmotný majetek a • investice. Hodnocení uvedených faktorů je limitováno množstvím relevantních informací, nicméně dostupné údaje umožňují alespoň základní obrázek o každém z nich.

4.2.3.1. Management Podnik je řízen tříčlenným představenstvem, jehož předsedou je pan Ing. Karel Witz, dle Obchodního rejstříku nepřetržitě nejméně od prosince 2001, nicméně na dané funkci je uveden i před tímto datem (bez data vzniku funkce). Podobně zbylí členové představenstva nevykonávají funkci poprvé (resp. nějakou krátkou dobu), ale již řadu let (Ing. František Dudek od prosince 2007, podobně jako Jolana Jedličková). Management Společnosti tak lze hodnotit jako zkušený. Ing. Karel Witz je zároveň většinovým akcionářem Společnosti s podílem dle přílohy k účetní závěrce k 31.12.2012 ve výši 52,72 %. V dané konstelaci odpadají možné odlišné zájmy vedení Společnosti a jejích vlastníků, které jsou patrné u některých větších společností. Společnost má dle podkladů poskytnutých pro zpracování tohoto ocenění jasnou strategii, jak finanční (nulové zadlužení, resp. financování investic z vlastních zdrojů), tak co se velikosti týká (výroba kolem 100 tisíc hl piva

39

ročně, jasně nastavený je i způsob distribuce aj. faktory. Na druhou stranu nejsou zpracovávány ani krátkodobé plány. Kvalita managementu

Schopnost tvořit vize

žádná

Schopnost tvořit strategie

5

žádná

Schopnost prognózovat Schopnost ocenit šance a rizika Plánování běžné činnosti

nehodnoceno

špatná příliš optimistický

nehodnoceno 1

žádné nejasné kompetence nedostatečná ztrnulost váhavost

Styl vedení, hodnoty Osobní kvalifikace Schopnost se učit Schopnost rozhodovat Vyváženost technických ekonomických hledisek

Bodové hodnocení kritéria managementu Negativní Průměrné Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6 nehodnoceno

Špatné hodnocení

Kritérium

a

5 5 nehodnoceno nehodnoceno 5

jednostrannost

Body

0

Dosažený počet bodů Maximální počet bodů Průměrná známka

1

0

0

0

20

Dobré hodnocení jasná vize jasná strategie mimořádná realistický pohled pravidelné, obsáhlé jasné kompetence vysoká vysoká rychlá zvládnutí obou stránek

0

21 30 4,2


V rámci hodnocení managementu také lze při daném množství informací obtížně hodnotit schopnost tvořit vize, resp. ocenit šance a rizika. Kvalifikace managementu, vyjasněnost kompetencí a vyváženost ekonomických a technických hledisek se jeví jako nadprůměrné, absence plánovací činnosti může být vnímána jako vadná, byť je vyvažována velmi opatrnou investiční politikou.

4.2.3.2. Personální oblast Personální politika Společnosti je velmi specifická, když podstatná část zaměstnanců je evidována v dceřiných společnostech a samotný Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. zaměstnává jen malou část personálu podniku (cca ¼). Společnost PIVO SERVIS Polička, s.r.o. např. zaměstnává řidiče, pracovnice odbytu a pracovníky údržby, zbylé dvě dceřiné společnosti jsou využity k zaměstnávání vrátných – expedientů. Počet zaměstnanců ve skupině

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

PIVO SERVIS POLIČKA, s.r.o. HOTEL PIVOVAR, s.r.o. PIVOBAR, s.r.o.

Celkem

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

14 24 18 1 57

15 24 17 3 59

16 22 12 11 61

17 23 15 8 63

18 22 14 10 64

16 23 12 14 65

16 21 15 13 65

15 20 12 11 58

14 20 12 15 61

14 19 12 17 62

Zdroj: výroční zprávy a účetní závěrky (přílohy) jednotlivých společností

40

Z daného je patrné, že lze obtížně hodnotit kritéria v personální oblasti jako je míra fluktuace klíčových osob, klima v podniku apod. V rámci finanční analýzy (viz dále) je naznačeno, že vývoj osobních nákladů je patrně v souladu s výkonností Společnosti, tedy přiměřený celkové produktivitě. Jako celek nicméně není personální oblast bodově hodnocena.

4.2.3.3. Inovace, nehmotný majetek Společnost prodává pivo pod značkami Hradební, Otakar či Záviš, přičemž distribuce probíhá jak v podobě lahvového, tak sudového piva, v případě Hradebního i v tmavé variantě. Ze zjištění v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví vyplývá, že Společnost podala dne 12.9.2012 přihlášku kombinované ochranné známky „František Bittner světlé speciální pivo“, číslo spisu 498102, pro pivo, hrací karty, plastové tašky, ubrousky, pohlednice a papírenské zboží, do rozhodného data pro ocenění tato přihláška nebyla nicméně zveřejněna (k zveřejnění došlo 10.7.2013). naopak v nedávné době (28.2.2005) skončila platnost další kombinované ochranné známky pro pivo „Akciová společnost Měšťanský pivovar v Poličce Založen 1517“, číslo spisu/zápisu 97834/203393. Ochranné známky Hradební, Otakar, Záviš se v databázi Úřad průmyslového vlastnictví zpracovateli nepodařilo nalézt. Celkově tak počet ochranných známek není významný, zcela nicméně Společnost tuto oblast neignoruje. Z pohledu zohlednění tržního vývoje je v oblasti inovací zajímavým a hodnoceným kritériem podíl inovativních produktů na trhu a tržbách. Jak je uvedeno výše, společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. se soustředí na portfolio tradiční piv, tedy především ležáků, jejich podíl na celkovém výstavu je stále navyšován. Produkováno je nepasterované pivo, v posledních době se objevuje výroba speciálních piv, jejichž podíl na tržbách je doposud malý, význam na trhu vzhledem k velikosti Společnosti a jejímu tržnímu podílu ještě menší. V nabídce absentují piva nealkoholická, ovocná apod., tedy segmenty, které na trhu získávají určitý nezanedbatelný podíl. Na druhou stranu stávající strategie Společnosti se z pohledu finanční výkonnosti jeví jako úspěšná. Inovace, duševní vlastnictví

Kritérium Množství registrovaných práv průmyslového vlastnictví Podíl na nových produktech na trhu Podíl nových produktů na tržbách

Špatné hodnocení malé, dlouho bez přihlášky

1

nadprůměrný

2

nízký

0

1

Dobré hodnocení vysoké, nové přihlášky

2

minimální

Body Dosažený počet bodů Maximální počet bodů Hodnocení

Bodové hodnocení kritéria inovací Negativní Průměrné Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6

4

vysoký

0

0

0

0

5 1,7 3


41

4.2.3.4. Investice Investiční politika společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je v posledních letech vzhledem k velikosti podniku velmi aktivní. Jak vyplývá z níže uvedené finanční analýzy, proinvestovávány jsou prakticky celé provozní peněžní toky (investice jsou financovány výhradně z vlastních zdrojů bez využití úvěrů, půjček či leasingu). V období 2008 – 2012 tyto investice do dlouhodobých aktiv v souhrnu činily cca 70 milionů CZK. Investice

Kritérium Přiměřenost kapacit Technická úroveň dlouhodobého majetku Stav údržby Fundovanost investic

Špatné hodnocení

Bodové hodnocení kritéria investic Negativní Průměrné Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6

příliš málo, nebo naopak mnoho

2

zastaralá

2

posuzování

Přiměřenost investic

nehodnoceno

od oka

5

nedostatečná

Body

0

Dosažený počet bodů Maximální počet bodů Hodnocení

optimální využití modernější než u jiných pečlivá údržba standardní hodnocení přiměřené stavu a plánu

5

zanedbaná

0

4

0

0

10

Dobré hodnocení

0

14 24 3,5


Investice v minulém zmíněném období směřovaly např. do: • Autoparku (osobní a nákladní vozy IVECO a Citroën – Jumper, Jumpy, Berlingo) a manipulační techniky, • Postupných oprav ležáckého sklepa, varny a dalšího technologického vybavení, • Vlastních restaurací zajišťujících odbyt produkce (restaurace Střelnice, Na růžku Choceň, Hrom do Police Chotěboř), • Vrtu a distribuce vody atd. Patrné je, že zaměření investic odpovídá pivovarskému provozu a tyto nesměřují do nějakého neproduktivního majetku. Investice jsou realizovány dle finančních možností Společnosti, kterým je podřízena i plánovací činnost. Jedním z kritérií je také kapacita pivovaru, která není zásadně navyšována a po růstu výstavu v posledních letech Společnost patrně narazí na kapacitní omezení. Investice tedy mají především obnovovací charakter (např. varna pivovaru pochází z roku 1930), z podstatné části je nahrazováno starší vybavení. Na druhou stranu investice odpovídají stavu podniku a jeho údržba vzhledem k situaci je patrně také na dobré úrovni (s limitem v podobě celkového technického stavu provozu).

4.2.4. Přímé faktory konkurenční síly podniku Přímými faktory konkurenční síly podniku jsou myšleny vnímané přímo zákazníkem, tedy ty ztotožňované s prvky marketingového mixu, jako jsou

42

ceny, kvalita, technická úroveň produkce, způsob propagace, distribuce, celkové vnímání společnosti, přiměřenost šíře sortimentu atd.

4.2.4.1. Ceny Cenová úroveň produkce je zmíněna v odhadu tržních podílů Společnosti na českém trhu, ze kterého vyplývá, že v minulosti byl cenový průměr výstavu společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. pod průměrem celého trhu, nicméně tento rozdíl se v posledních letech zmenšuje, s růstem podílu ležáků, popř. v samotném závěru sledovaného období i speciálních piv, na výstavu Společnosti. Cenová úroveň produkce se tak k datu ocenění již zásadněji neliší od cen běžných na trhu.

4.2.4.2. Distribuce a dostupnost Přestože jde v případě Společnosti o lokální pivovar s tržním podílem v řádu nižších desetin procenta, je jeho produkce dostupná i v relativně vzdálených částech České republiky. Hlavním regionem, na které Společnost pivo dodává, je okolí pivovaru (cca 45 kilometrů), nicméně produkce směřuje také do velkých měst, jako je Brno, Olomouc, Ostrava, Hradec Králové a Praha, a do jejich okolí. Ve srovnání s hlavními hráči Společnost vzhledem k své velikosti nemůže disponovat srovnatelnou distribuční sítí (obchodními středisky mimo areál vlastního pivovaru apod.). Distribuce ovšem probíhá formou non-stop prodej přímo z pivovaru, který byl zaveden již v první polovině 90. let a k datu ocenění jej využívaly ¾ smluvních partnerů. Zbývající jsou obsluhováni prostřednictvím vlastní expedice Společnosti či pomocí smluvních partnerů. Velikost Společnosti také limituje možnosti rozvoje nějaké výraznější vlastní franšízové sítě restaurací (typu Potrefená Husa, Pilsner Urquell Original Restaurant, Original pivnice Budvarka apod.), nicméně na druhou stranu obsluha několika významnějších provozů se viditelně projeví na celkových prodejích podniku. Z přehledu investic vyplývá, že tyto směřují mimo jiné do restaurací Hrom do Police Chotěboř, Na růžku Choceň a restaurace Střelnice Polička, Společnost tak je zjevně schopna podporovat vlastní přímou distribuci produkce.

4.2.4.3. Šíře sortimentu Hodnocení šíře sortimentu ve vztahu k hlavním tržním subjektům, které navíc často vznikly spojením více pivovarů (skupiny Staropramen, Heineken, K-Brewery, PMS či Prazdroj) je v daném případě malého nezávislého pivovaru zavádějící. Patrné je, že struktura nabídky odpovídá kapacitním možnostem pivovaru a je mírně obměňována (nová nabídka speciálních piv). Celkový image společnosti či působivost reklamy a marketing nejsou vzhledem k nedostatku relevantních dat (nezávislé marketingové studii trhu) hodnoceny.

43

4.2.4.4. Kvalita produkce Při splnění platných potravinářských norem a postupů je otázka kvality produkce sporná, když této jsou dané poměrně přesné a kontrolovatelné mantinely. Společnost se nicméně zaměřuje téměř výhradně na produkci ležáků a opomíjí, některými pivovary nucenými vytěžovat vyšší kapacitu provozu vyráběná, levná piva (prodávaná např. pod značkami obchodních řetězců). Její velikost navíc v subjektivním vnímání kvality spotřebiteli může hrát pozitivní roli v kontextu stávajícího trendu rozvoje mini a mikropivovarů (mezi které velikostí ovšem nepatří), jež je obecně vnímán jako určité obohacování tuzemské nabídky poměrně unifikovaných piv. Tomu dále může napomoci výroba nepasterovaného piva.

4.2.4.5. Vyhodnocení konkurenční síly podniku Následující tabulka shrnuje hodnocení jak přímých, tak i nepřímých faktorů konkurenční síly podniku, k nimž je z následující kapitoly připojeno dále hodnocení finanční situace na základě provedené finanční analýzy (časové i srovnávací vůči stěžejní tuzemské konkurenci). Z důvodů uvedených výše (absence marketingové studie popisující dostatečně podrobně trh a vnímání hráčů na něm ze strany dalších subjektů, a specifičnost řešení personální otázky) nejsou hodnoceny kritéria marketingu, celkového image Společnosti a personální oblast. Konkurenční síla na českém trhu

Kritérium

Váha

Ceny Kvalita produkce Šíře sortimentu Dostupnost a distribuce

3 2 2 1

Působivost reklamy, marketing

Celkový image společnosti

Finanční situace Kvalita managementu Personální oblast Inovace, výzkum a vývoj Investice Dosažený počet bodů Maximální počet bodů Hodnocení

2 2 1 2

Bodové hodnocení kritéria konkurenční síly Negativní Průměrné Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6 3 5 3 4 nehodnoceno nehodnoceno 5 4 nehodnoceno 3 3,5

Váha * body

9 10 6 4

10 8 3 7

56 90 62 %


Váhy jednotlivých kritérií byly definovány dle následujících předpokladů. V případě vyšší váhy cen dle patrného vlivu nutné orientace na prémiový segment zvláště u menších hráčů, mají-li dlouhodobě dosahovat stabilních výsledků hospodaření. Naopak dostupnost a distribuce u relativně malého podniku schopného téměř plně vytěžovat své kapacity i díky obsluze relativně malého počtu majetkově propojených restaurací není natolik 44

významná, podobně jako vývoj v oboru, který patří mezi nejtradičnější odvětví, ve kterém jsou inovace na úrovni produktu řešeny spíše mírnými změnami směrem k vnímaným senzorickým změnám, než zásadními inovacemi. Hodnocení na úrovni 62 % ukazuje, že společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. by měla být schopna minimálně udržet, či případně mírně posílit svůj tržní podíl. Pro výrazné posílení tohoto podílu je nicméně limitována svou velikostí (a zároveň kapacitními omezeními).

4.2.5. Hodnocení perspektivnosti podniku Výsledky hodnocení atraktivity trhu a konkurenční síly společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. na něm jsou graficky znázorněny v níže uvedené matici. Kroky v ní, tedy hranice mezi jednotlivými pásmy, jsou stanoveny na úrovni 33 % a 66 % daného kritéria (atraktivita trhu či konkurenční síla). Hodnocení perspektivnosti podniku Atraktivita trhu Konkurenční síla Velká

Střední

Malá

Nízká

Střední

Vysoká

3 Podnik, který by měl změnit zaměření 6 Podnik, který by měl změnit zaměření 9 Podnik téměř bez perspektivy

2 Podnik s dobrou perspektivou 5 Podnik s přijatelnou perspektivou 8 Podnik s malou perspektivou

1 Podnik s jednoznačnou perspektivou 4 Podnik s dobrou perspektivou 7 Podnik s omezenou perspektivou


Z naznačené pozice společnosti vzhledem k trhu a konkurenci je patrné, že se Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. nachází lehce pod dělící střední a relativně velké konkurenční síly, kterou posiluje např. finanční kapacita Společnosti, která je vzhledem k nulovému zadlužení vyšší, než s jakou podnik doposud pracuje, zřejmě dobře vnímaná kvalita produkce, kterou umožňuje relativně malá velikost provozu, vhodně nastavené strategii výroby je také zřejmě dobře přizpůsobena distribuční strategie podniku. Na druhou stranu je tento omezen kapacitními možnostmi výroby Nicméně, nekonečné trvání podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. se nezdá být ohroženo, předpoklad o něm lze přijmout a v návaznosti na přijetí tohoto předpokladu je možné modelovat budoucí tržby podniku.

4.2.6. Odhad tržního podílu Vzhledem k tomu, že pro Českou republiku jakožto relevantní trh byly modelovány časové řady vč. tržního podílů Společnosti jak ve fyzických, tak i finančních jednotkách (podíl tržeb na celkových tržbách výrobců a podíl výstavu pro místní trh na celkové tuzemské spotřebě). Mezi oběma podíly 45

existuje určitý rozdíl daný odlišnou cenovou úrovní průměrné jednotky produkce Společnosti a cenového průměru pro celý trh, ve srovnání s předchozím obdobím se nicméně tento rozdíl Společnosti podařilo do jisté míry smazat, pravděpodobně růstem podílu ležáků popř. speciálů na celkovém výstavu Struktura výroby Společnosti

Výstav Společnosti Podíl výčepních piv Podíl ležáků

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

73 703 27,77% 72,23%

83 659 25,51% 74,49%

85 599 21,40% 78,60%

85 390 19,05% 80,95%

82 631 16,69% 83,31%

77 510 15,01% 84,99%

71 674 14,52% 85,48%

68 681 13,49% 86,51%

63 695 n.a. n.a.

68 802 n.a. n.a.

82 264 11,55% 87,40%

Zdroj: výroční zprávy a účetní závěrky (přílohy) společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

Vzhledem k tomu, že podíl ležáků na celkovém výstavu již v případě Společnosti patrně dosáhl svého limitu (zároveň je výrazně vyšší než je běžné na trhu), lze předpokládat, že dále neporoste a cenový rozdíl produkce Společnosti a produkce na trhu bude přetrvávat v podobné míře, jako tomu bylo v nedávné době. Vlivem toho se nadále budou lišit tržní podíly ve finančním a fyzickém vyjádření a to v podobném rozsahu, jako v posledních letech (tedy cca o 0,05 %, patrně mírně více). Jako základní je modelován tržní podíl Společnosti ve finančním vyjádření. Jak je uvedeno výše, je předpokládán dlouhodobý nominální růst trhu pod úrovní inflačního cíle, když celková spotřeba piva v České republice již patrně definitivně narazila na svůj strop. Od roku 2014 je tak v případě celého trhu (v cenách výrobců) modelován růst 1,75 %, který lze dekomponovat na inflační růst ve výši 2 % a pokles celkové spotřeby o cca 0,25 %. Do roku 2014 by nicméně mělo být patrné oživení trhu po překonané krizi (růst ve výši 3 % v roce 2012 a 2 % v roce 2013). Z pohledu tržního podílu společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je nicméně důležitější vývoj tržeb jí samotné a její kapacitní možnosti. Rok 2012 byl pro Společnost do značné míry zlomový, když poprvé překonala tržby ve výši 100 milionů CZK (celkové činily 107,7 milionů CZK, meziroční růst 21,1 %). Růst tržeb byl tažen především posílením výstavu (19,6 %), vliv cenového růstu byl spíše omezený (zvýšení průměrné ceny jednotky výstavu v roce 2012 činilo 1,4 %). Podobně dynamicky se vyvíjí tržby i v roce 2013, do rozhodného data ocenění 1.7.2013 rostl výstav Společnosti v průměru o 29 %, vzhledem k předpokládanému dosažení hranice 100 tisíc hl za celý rok 2013 pak Společnost s ohledem na očekávanou vyšší daňovou povinnost (viz popis odstupňování spotřebních daní) k 1.6.2013 zvýšila ceny své produkce o 0,2 – 0,3 CZK na půl litr (změna představuje proti průměru za rok 2012 růst o cca 3,1 % – 4,7 %). S ohledem na provedený výhled celého trhu lze předpokládat, že za rok 2012 vzrostl podíl Společnosti ve finančním vyjádření z 0,38 % na 0,45 % a podíl výstavu pro tuzemský trh na domácí spotřebě z 0,44 % na 0,52 %. Vlivem rychlého růstu výstavu v roce 2013 se podíly v tomto roce dále výrazně navýší. Vzhledem k vývoji v první polovině roku je předpokládáno za toto období dosažení 0,56% podílu na trhu ve finančním vyjádření a při průměrném odhadovaném růstu jednotkové ceny produkce ve výši 3 % (pod úrovní i spodního pásma cenového zvýšení uvedeného výše, nicméně k němu došlo až v průběhu prvního pololetí a nelze jej vztáhnout na celý rok 2013) podílu 0,64 % na tuzemské spotřebě. Pro další roky je očekáváno další mírné zvýšení podílu ve finančním vyjádření až k 0,6 %, ve fyzických jednotkách pak na cca 0,66 %. Podíl v dalších letech zůstane již limitován 46

kapacitními možnostmi pivovaru, které nejsou o moc vyšší než 100 tisíc hl (pro modelované období je očekáváno dosažení maximálního výstavu kolem 106 tisíc hl, v závěru modelovaného období po stabilizaci tržního podílu tento výstav bude klesat spolu s trhem). Odhad tržního podílu Společnosti


4.3. Prognóza tržeb Tržby společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. lze, na základě modelovaného vývoje trhu ve finančním vyjádření s identifikovaným příspěvkem růstu cen a postupného poklesu celkové tuzemské spotřeby a modelovaného tržního podílu ve finančním i fyzickém vyjádření, jednoduše odvodit jako součin obou veličin (objemu trhu a tržního podílu). Jak je uvedeno výše, základním modelem je přímý odhad podílu na trhu ve finančním vyjádření, z něhož lze jednoduše odvodit celkový objem tržeb. Jejich rozklad lze pak podpořit (a věrohodnost ověřit) dalšími předpoklady. Při modelovaném podílu 0,56 % ve finančním vyjádření pro rok 2013 budou celkové tržby činit cca 136,9 milionů CZK, což představuje meziroční růst o 27,1 % (pouze růst výstavu v první pololetí byl vyšší, cca 29 %, zároveň došlo na konci prvního pololetí k růstu cen, uvedený růst celoročních tržeb se tak jeví jako reálný). Při odhadovaném celoročním průměrném zvýšení cen o 3 % pak výstav v roce 2013 vzroste na 101,7 tisíc hl, meziročně o 23,6 % (opět tedy méně než výrazných 29 % v prvním pololetí). V dalších letech je modelován růst ceny produkce o 2,5 % ročně. CAGR v období 2002 – 2012 činil 2,85 % ročně, i daný předpoklad tak lze považovat dlouhodobě za reálný, spolu s předpokládaným podílem Společnosti na trhu ve finančním vyjádření předpoklad cenového růstu vede k růstu výstavu po roce 2014 o cca 1 %, po eliminaci meziročních změn tržního podílu pak k poklesu výstavu od roku 2018 v souladu s tržním vývojem. V dalších letech by se tak celkový výstav neměl vzdálit od hranice 100 tisíc hl, kterou lze považovat za kapacitní limit pivovaru. S ohledem na hledanou kategorii hodnoty na úrovni podniku nejsou modelovány zásadní změny, např. investice do výrazného zvýšení kapacit. Tržby lze ještě dekomponovat na tržby za vlastní výrobky a služby a tržby za zboží. První jmenované měly v minulosti podíl na celkových ve výši 96,5 % - 97,5 %. Vzhledem k zvýšení výstavu v posledních dvou letech lze předpokládat, že se jejich podíl na celkových tržbách určitě nesníží a modelován je tak pro celé budoucí období na úrovni horní hranice uvedeného pásma. 47

Odhad tržeb společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v České republice

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Velikost trhu tisíce CZK

Celková spotřeba hl

Tržní podíl finanční

Tržní podíl fyzický

Celkové tržby tisíce CZK

19 559 346 22 145 052 22 433 825 22 745 959 23 833 014 25 343 353 25 213 254 23 814 914 22 407 976 23 275 900 23 974 177 24 453 660 24 881 599 25 317 027 25 760 075 26 210 876 26 669 567

16 311 038 16 496 070 16 382 111 16 732 740 16 334 234 16 423 398 16 332 898 15 810 678 15 186 905 15 640 041 15 894 665 15 972 963 15 988 677 15 980 824 15 941 655 15 902 583 15 863 606

0,37% 0,38% 0,39% 0,40% 0,37% 0,34% 0,35% 0,35% 0,37% 0,38% 0,45% 0,56% 0,57% 0,58% 0,59% 0,60% 0,60%

0,45% 0,51% 0,52% 0,51% 0,51% 0,47% 0,44% 0,43% 0,42% 0,44% 0,52% 0,64% 0,64% 0,65% 0,66% 0,67% 0,66%

73 001 83 122 88 560 90 797 88 911 85 613 87 544 84 112 81 800 88 947 107 729 136 940 141 825 146 839 151 984 157 265 160 017

Výstav hl

73 703 83 659 85 599 85 390 82 631 77 510 71 674 68 681 63 695 68 802 82 264 101 660 102 718 103 756 104 772 105 768 104 994

Zdroj: Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., vlastní dopočet

Celkové tržby Společnosti v letech 2014 – 2017 porostou o cca 3,5 % ročně, po stabilizaci tržního podílu se vzhledem k poklesu fyzického objemu trhu budou zvyšovat především vlivem cenového růstu a jejich tempo klesne na 1,75 %. Pro srovnání CAGR tržeb v letech 2002 – 2012 činil 4 %.

48

5. Finanční analýza Finanční analýza společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je provedena za období 2002 – 2012. Základním zdrojem informací jsou finanční výkazy Společnosti, v rámci prostorové analýzy pak dostupné výkazy českých konkurentů (za období 2002 – 2011, když údaje za poslední rok nejsou k datu ocenění z podstatné části dostupné). Údaje v podobě účetních výkazů společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. či srovnání poměrových aj. ukazatelů s konkurencí jsou uvedeny v přílohách.

5.1. Účetní pravidla uplatňovaná v podniku Dle zprávy nezávislého auditora, kterým je v případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Ing. Zdeněk Novotný, K Podjezdu 51/9, PSČ 251 01 Říčany, účetní závěrka za rok 2012 podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv společnosti, nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření v souladu s českými účetními předpisy. Pro účely finanční analýzy jsou tak zpracovatelem účetní data považována za průkazná. V rámci kapitoly finanční analýzy nejsou především z důvodu zachování konzistentních vstupů v prostorové analýze (nemožnost obdobně upravit výkazy konkurentů) upravovány do ekonomicky reálnější podoby, jež bude vstupem pro model ocenění. Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je nekonsolidovaná, společnost není součástí složitější skupiny, nicméně je 100% vlastníkem tří dceřiných společností plnících dílčí funkce navázané na provoz pivovaru (především distribuční). Ocenění jednotlivých položek majetku je provedeno na následující bázi: • Majetek pořízený nákupem je oceňován v pořizovacích cenách, které zahrnují cenu pořízení, náklady na dopravu a další náklady související s pořízením. • majetek vytvořený vlastní činností je oceněn vlastními náklady, které zahrnují přímé materiálové a osobní náklady a výrobní režii vztahující se k výrobě majetku. Úroky a další finanční náklady se aktivují během pořizování tohoto majetku, tj. do doby uvedení majetku do používání. Pak jsou součástí finančních nákladů. • nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek získaný bezplatně se oceňuje reprodukční pořizovací cenou a účtuje se ve prospěch účtu ostatních kapitálových fondů (neodpisovaný) a na majetkové účty proti účtům oprávek. • cenné papíry a deriváty se oceňují reálnou hodnotu, změny reálné hodnoty vč. změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku vč. jejich zaúčtování: Dle nákupní hodnoty. • Náklady na technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku zvyšují jeho pořizovací cenu. Opravy a údržba se účtují do nákladů. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se odepisuje rovnoměrně na základě pořizovací ceny a předpokládané doby životnosti, (eventuálně ve vztahu k výkonům). O hmotném majetku v pořizovací ceně od 8 tisíc CZK do 40 tisíc CZK se účtuje jako o krátkodobém majetku s odpisem do nákladů. K tomuto majetku Společnost vede operativně-technickou

49

evidenci. Pozemky, umělecká díla a nedokončený dlouhodobý majetek se neodepisují. Opravné položky, oprávky k majetku Společnost stanovuje dle zákona o účetnictví, podle něj jsou dále stanovovány reálné hodnoty majetku a závazků. Údaje v cizích měnách jsou přepočítávány na českou měnu dle denního kurzu ČNB.

5.2. Analýza účetní výkazů Výkazy Společnosti v nezkrácené podobě, včetně horizontální a vertikální analýzy jsou součástí příloh této práce.

5.2.1. Analýza rozvahy Bilanční suma společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. každoročně narůstá. Od roku 2002 vzrostla v netto hodnotě z cca 76 milionů CZK na 141 milionů CZK k 30.6.2013. Růst vykazují obě hlavní složky aktiv, tedy jak dlouhodobý majetek (z 64,5 milionů CZK na 102 milionů CZK), tak i oběžná aktiva (z cca 11 milionů CZK na 39 milionů CZK). Nejvýznamnější skupinou aktiv jsou položky dlouhodobého hmotného majetku, především stavby a samostatné movité věci a soubory movitých věcí, v rámci oběžných aktiv jde pak zvláště v posledních letech o zásoby, významný je k 30.6.2013 také zůstatek krátkodobého finančního majetku. Patrně vzhledem k struktuře odběratelů jsou poměrně málo významné krátkodobé pohledávky. Většina aktiv je kryta cca od roku 2006 vlastními zdroji. Vlastní kapitál za sledované období 2002 – pololetí 2013 vzrostl díky pravidelné ziskovosti z necelých 14 milionů CZK na více než 116 milionů CZK, přičemž neměnná byla za celé období výše základního kapitálu a od roku 2006 po dosažení zákonné výše je stabilní i rezervní fond. Růst celkového objemu vlastního kapitálu tak zapříčiňuje kumulování nerozdělených zisků. V rámci cizích zdrojů dominují krátkodobé závazky. Rezervy ve sledovaném období Společnost evidovala pouze v letech 2003 – 2005, dlouhodobé závazky kromě poměrně stabilní výše odloženého daňového závazku pak pouze do roku 2005, když tyto souvisely s pronájmem souboru majetku. Krátkodobé závazky mají na první pohled poměrně obvyklou strukturu s významnějším podílem závazků z obchodních vztahů, v posledních letech jsou nicméně nejvyšší položkou skupiny závazky z přijatých záloh. Úročené dluhy Společnost za celé období neevidovala, dle komentáře vedení Společnosti k hospodaření jsou i investiční výdaje podřízeny schopnosti vygenerovat dostatečné vlastní zdroje a s přijetím úvěrů se nepočítá. Finanční strategie tak umožňuje závazky včetně krátkodobých udržovat na přiměřené výši, kdy ani zmíněný růst závazků ze záloh v po ledních letech nezměnil trend patrný od roku 2008, kdy se Společnosti poprvé po několika letech podařilo vykázat kladnou hodnotu čistého pracovního kapitálu.

50

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – pracovní kapitál (v tisících CZK)


5.2.1.1. Horizontální analýza rozvahy Bilanční suma netto společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. narůstá plynule od roku 2006, s jedinou výjimkou v roce 2008. Průměrné tempo růstu v období 2006 – první pololetí 2013 se blíží 10 %, celkový růst bilanční sumy z podstatné části odráží růst dlouhodobého hmotného majetku, coby nejdůležitější skupinu aktiv a tedy i investiční politiku Společnosti, která např. jen za období 2008 – 2012 proinvestovala cca 70 milionů CZK. V posledním období byla celková aktiva tažena rovněž vyšším objemem krátkodobého majetku, především zásob a krátkodobého finančního majetku.

5.2.1.2. Vertikální analýza rozvahy Z vertikální analýzy rozvahy uvedené v nezkrácené podobě v přílohách tohoto materiálu vyplývá občasný mírný pokles významnosti dlouhodobých bilancovaných aktiv na celkovém účetním ocenění/bilanční sumě, nicméně v dlouhodobém horizontu jejich stabilní význam vzhledem k celkovým aktivům. Dlouhodobý majetek v období 2002 – první pololetí 2013 tvořil vždy nejméně 70 % aktiv, zvláště na počátku období pak převyšoval i hranici 85 %. Prakticky totožný závěr lze dát k samotnému dlouhodobému hmotnému majetku, dlouhodobý finanční majetek tvořený podíly ve třech dceřiných společnostech tvoří do 2 % bilanční sumy. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – podíly hlavních skupin aktiv


51

Z výše uvedeného vyplývá, že oběžná aktiva nejsou natolik významná, což odpovídá zaměření Společnosti, tedy fakticky výrobnímu podniku s nutným technologickým vybavením. Podíl oběžných aktiv na celkových v minulosti osciloval mezi cca 12,5 % - 28,5 %, přičemž minimálně polovinu z toho vždy tvořily zásoby, coby nejvýznamnější položka oběžných aktiv. Zcela zanedbatelné je časové rozlišení aktivní, kam přitom velká část průmyslových pivovarů účtuje výdaje na propagaci (podporu prodeje). To může odrážet určitou odlišnost Společnosti od velkých pivovarů, když tato má jinak postavenou distribuční síť méně závislou na prostřednících. Na úrovni pasiv došlo v uplynulém cca desetiletí k významným změnám ve struktuře zdrojů krytí výše uvedených aktiv. Zatímco v letech 2002 – 2005 byl vlastní kapitál menšinovou položkou, v roce 2004 dokonce s podílem na aktivech ve výši pouhých 7 %, od roku 2008 prakticky samotný kryje dlouhodobá aktiva, když jeho podíl na bilanční sumě podobně jako v jejich případě obvykle převyšuje hranici 80 %. Podíl cizích zdrojů tak v posledních 5 letech většinou nepřevyšuje 20 % aktiv, přičemž, jak bylo zmíněno výše, cizí zdroje jsou tvořeny s výjimkou odloženého daňového závazku jen krátkodobými závazky.

5.2.2. Analýza výkazu zisků a ztrát Z výkazu zisků a ztrát v nezkrácené podobě za období 2002 – 2012 vyplývá, že Společnost v poslední dekádě prošla dvěma odlišnými obdobími, z nichž prvním byla stagnace cca do roku 2010, kdy se nedařilo zásadněji navyšovat tržby, resp. samotný výstav podniku. Poslední dva a půl roku jsou nicméně obdobími rychlého růstu, jen za pololetí 2013 dosáhly tržby již 76 % objemu za celý rok 2010. V roce 2012 tržby poprvé překročily úroveň 100 milionů CZK, přičemž doposud se pohybovaly v pásmu cca 80 – 85 milionů CZK za rok. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – podíly hlavních skupin provozních nákladů na tržbách


Relativní provozní ziskovost přitom zůstává podobná, mimo jiné vlivem investiční aktivity rostoucímu podílu odpisů na tržbách, které částečně eliminují možné úspory z vyššího objemu produkce. Vlivem převedení řady zaměstnanců do dceřiných společností a účtování části personálních nákladů mimo základní položku výsledovky zůstává na stabilní úrovni kolem 5 – 6 % tržeb podíl osobních nákladů. V poslední době se proti tomu zvyšují 52

přímé náklady (spotřeba materiálu a energie, zvláště v roce 2012), naopak významnost nákladové položky služby se Společnosti daří omezovat. Soustředění se na tuzemský trh a investiční politika postavená na výhradním financování investic vlastními zdroji pak vede k tomu, že finanční část výsledovky je v daném případě zcela zanedbatelná. Marže provozního zisku v letech 2009 – 2012 činila 8,5 % - 10,5 %, marže zisku před zdaněním byla nižší prakticky jen z titulu položky ostatních finančních nákladů, které Společnost účtuje pravidelně v objemu kolem 400 tisíc CZK ročně.

5.2.3. Analýza výkazu peněžních toků Výkaz peněžních toků je opět uveden v rámci příloh, alespoň za roky, za které byl tento zveřejněn spolu s účetní závěrkou ve Sbírce listin (tzn. mimo období 2006 – 2010). Pro účel posouzení peněžních toků za celé období byl proveden vlastní dopočet výkazu z dostupných údajů v rámci rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Patrné je, že se zvláště po roce 2008 daří zvyšovat peněžní toky z provozní činnosti, a to až k hranici 20 milionů CZK. Ta sice byla překonána jednorázově v roce 2005, v daném případě se nicméně jednalo o mimořádné účetní operace, když Společnost vykázala mimořádné výnosy v objemu 27 milionů CZK. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – peněžní toky (v tisících CZK)


Sílící peněžní toky z provozu umožňují Společnosti zvyšovat investiční výdaje. Investiční peněžní tok tak má v posledních letech podobný objem, nicméně pochopitelně s opačným znaménkem. Finanční peněžní tok pak odráží skutečnost, že nejsou využívány úvěry k financování investic, a je tak prakticky nulový. Výjimkou byl rok 2005, kdy byly odúčtovány do té doby významné dlouhodobé závazky z pronajatého souboru majetku, s čímž byl patrně spojen mimořádný výnos zachycený v provozním peněžním toku (viz výše).

53

5.3. Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je rozdělena na dvě samostatné části. Jako první je posuzován časový vývoj jednotlivých skupin ukazatelů samostatné Společnosti v členění na ukazatele finanční stability (likvidity a dlouhodobé finanční rovnováhy) a výnosnosti (rentability, aktivity a produktivity práce). Posouzeny jsou i různé metody komplexního hodnocení podniku. V druhé části je toto časové srovnání dáno do kontextu tuzemské konkurence společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Pro srovnání byla vybrána skupina v tuzemsku působících průmyslových pivovarů s alespoň trochu významným výstavem (nad 100 tisíc hl) či patřících do větších skupin pivovarů. Srovnání je provedeno za roky 2002 – 2011, když za období 2012 nebyla k datu ocenění dostupná relevantní data konkurence.

5.3.1. Časové srovnání 5.3.1.1. Finanční stabilita Hodnocení finanční stability je rozděleno na část věnující se krátkodobé schopnosti Společnosti hradit své závazky a dlouhodobé finanční stabilitě, zvláště ukazatelům zadluženosti a poměrům hlavních skupin aktiv a pasiv.

Krátkodobá likvidita Ukazatele likvidity nabízejí pohled na Společnost z hlediska její schopnosti včas uhradit své závazky. Nedostatek likvidity ukazuje na neschopnost využít ziskové příležitosti objevující se během podnikání, či neschopnost hradit běžné závazky, její vysoká míra pak naznačuje snížení rentability vlastního kapitálu vlivem neefektivní vázanosti finančních prostředků v oběžných aktivech. Obě limitní úrovně tak představují z pohledu vlastníků rizika, díky kterým za odpovídající a nejvhodnější bývá považována úroveň zaručující požadovanou ziskovost se souběžnou schopností dostát závazkům společnosti. Taková míra by měla být pokud možno stabilní v čase, bez větších výkyvů. Ukazatele likvidity Ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita Čistý pracovní kapitál Obratovost ČPK

Výpočet Oběžná aktiva/krátkodobé závazky (Oběžná aktiva – zásoby)/krátkodobé závazky Krátkodobý finanční majetek/krátkodobé závazky Oběžná aktiva – krátkodobé závazky Tržby/ČPK

Řádek rozvahy/výsledovky C„A“/(B.III + B.IV. 2 + B.IV. 3)„P“ (C – C.I)„A“/(B.III + B.IV. 2 + B.IV. 3)„P“ C.IV„A“/(B.III + B.IV. 2 + B.IV. 3)„P“ (C.I + C.III + C.IV)“A“ - (B.III + B.IV. 2 + B.IV. 3)„P“ (I + II)“V“/ČPK

Zdroj: KISLINGEROVÁ Eva, HNILICA Jiří: Finanční analýza krok za krokem, C. H. Beck 2005, vlastní doplnění

54

Ukazatel hotovostní likvidity (likvidita 1. stupně, cash ratio) postihuje nejlikvidnější položky aktiv – pohotové platební prostředky. V daném případě je doporučována celá řada limitních úrovní, např. ideální pásmo 0,9 – 1,1, tedy faktická rovnost těchto položek a krátkodobých dluhů, v podmínkách ČR je uváděn minimální limit 0,6, popř. 0,2 v rámci metodiky MPO (poslední uvedený limit je zobrazen také v následujícím grafu). Šířeji vymezenou na úrovni čitatele je pohotová likvidita (likvidita 2. stupně, acid test) porovnávající krátkodobé dluhy s oběžnými aktivy bez zásob. V daném případě bývá jako minimální hodnota ukazatele uváděn limit 1,0, popř. až 1,5. Za daných okolností by podnik byl schopen uhradit své krátkodobé dluhy, aniž by musel prodávat zásoby. V příslušném grafu je uveden první jmenovaný limit. Běžná likvidita (likvidita 3. stupně, current ratio) je nejšíře pojata na úrovni čitatele, který zahrnuje veškerá oběžná aktiva. Ukazatel tak vyjadřuje, kolikrát tato aktiva pokrývají krátkodobé závazky. Praktickým limitem zpeněžení takových aktiv je ovšem zahrnutí již poměrně málo likvidních položek. Za vhodné pásmo pro tento ukazatel bývají uváděny meze 1,5 – 2,5, často pak jediný limit 2,0, který je naznačen také v příslušném grafu. Je zjevné, že teoreticky uváděné limity mohou být pouze orientačním vodítkem, když nijak nereflektují oborové zvláštnosti, široké možnosti řízení likvidity ve větších podnikatelských celcích aj. specifika. Jejich uvedení v grafu má hlavně doplňkový charakter. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ukazatele likvidity


Z pohledu na vývoj ukazatelů likvidity společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je patrný odraz výrazného růstu krátkodobých aktiv ve srovnání s krátkodobými závazky po roce 2008 prakticky na všech úrovních ukazatele. Zvýšení oběžných aktiv bylo v daném roce taženo jak zásobami, tak krátkodobým finančním majetkem. Pokles ukazatelů likvidity v následujících letech byl zapříčiněn zvýšením krátkodobých závazků, především přijatých záloh v roce 2012. Ty rostly i v prvním pololetí roku 2013, na druhou stranu opět kompenzovány zvýšením objemu aktiv počínaje krátkodobým finančním majetkem, tedy s odrazem ve všech třech variantách ukazatelů likvidity. Doplňujícím ukazatelem k uvedeným třem stupňům likvidity je ukazatel obratovosti čistého pracovního kapitálu, který odhaluje účinnost využití a přiměřenost čistého pracovního kapitálu podniku (čistý pracovní kapitál – 55

rozdílový ukazatel úzce spjatý s likviditou společnosti, v zásadě rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků, blízký především běžné likviditě). Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – čistý pracovní kapitál (v tisících CZK)


Pohled na vývoj čistého pracovního kapitálu a jeho obratovost jen potvrzuje výše uvedený popis ukazatelů likvidity, tedy zlomový rok 2008, během nějž byla zvýšena krátkodobá aktiva, a podnik si po letech vytvořil určitý polštář na krytí splatných závazků, který se nevyčerpal ani v následujících letech jejich růstu.

Dlouhodobá finanční rovnováha Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy lze dále rozdělit do několika dílčích částí, ukazatele zadluženosti, ukazatele struktury dlouhodobých aktiv a pasiv, či ukazatele krytí úroků, peněžních výdajů a dluhů ze strany provozních zisků a peněžních toků. Skupina ukazatelů zadluženosti se soustředí na skutečnost, že společnosti využívají k financování svých aktiv různé druhy kapitálu, kromě vlastního také cizí zdroje – dluhy. Daná kombinace vyplývá ze skutečnosti, že vlastní kapitál bývá sice zdola limitován (nelze tedy podnikat bez jeho použití), zároveň však prakticky nelze financovat veškerá aktiva jen z vlastních zdrojů. Analýza zadluženosti se tak zabývá optimální strukturou druhů kapitálu – optimálním vztahem mezi cizím a vlastním kapitálem, tedy kapitálovou strukturou. Ukazatele umožňují na tuto strukturu nahlížet jak z pozice věřitele, který jako negativum vnímá vysokou míru zadlužení (podíl cizího kapitálu), tak i akcionáře, kterému vhodný poměr obou základních druhů kapitálu umožňuje dosahovat vyššího zhodnocení investice. Ukazatel věřitelského rizika (debt ratio) je základním vyjádřením zadluženosti. Porovnává celkové závazky a aktiva podniku. Růst ukazatele značí vyšší riziko věřitelů, kteří tak preferují nižší hodnoty tohoto ukazatele, akcionářům ovšem vysoká hodnota může být prospěšná, je-li podnik s to zvyšovat při dané struktuře zdrojů ziskovost vlastního kapitálu. Ukazatel není možné posuzovat bez bližšího pohledu na strukturu cizího kapitálu a bez zohlednění dalších měřítek výkonnosti/stability podniku. Doplňkovým ukazatelem k předchozímu je koeficient samofinancování (equity ratio) vyjadřujícím míru, v níž jsou aktiva podniku financována z vlastních zdrojů. Součet obou ukazatelů je tak roven, popř. blízký jedné (v závislosti na zachycení ostatních pasiv).

56

S oběma ukazateli úzce souvisejícím je ukazatel debt-equity ratio, popř. jeho převrácená obdoba měřící míru finanční samostatnosti podniku. Při posuzování daného ukazatele je třeba zohledňovat leasingové financování, které nicméně není v rozvaze podchyceno. Ukazatele zadluženosti

Ukazatel Debt ratio Equity ratio Debt to equity ratio Úrokové krytí I. Úrokové krytí II. Teoretická doba splácení dluhů v letech Podíl dlouhodobého majetku na aktivech Krytí dlouhodobého majetku celkovým dlouhodobým kapitálem Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem

Výpočet Cizí zdroje/aktiva Vlastní kapitál/aktiva Cizí zdroje/vlastní kapitál EBIT/placené úroky EBITDA/placené úroky (Cizí kapitál – krátkodobý finanční majetek)/provozní cash flow Dlouhodobý majetek/aktiva (Vlastní kapitál + dlouhodobé cizí zdroje)/dlouhodobý majetek Vlastní kapitál/dlouhodobý majetek

Řádek rozvahy / výsledovky / výkazu cash flow B„P“/pasiva A„P“/pasiva B„P“/A„P“ EBIT/N.“V“ EBITDA/N.“V“ (B„P“ – C.IV„A“)/A*** B„A“/aktiva (A„P“ + B.II„P“ + B.IV 1“P“)/B„A“ A„P“/B„A“


Z níže uvedeného grafu je patrné, co již vyplynulo ze základní analýzy rozvahy, tedy že společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je v posledních letech téměř výhradně financována vlastním kapitálem, který má dlouhodobě podíl na aktivech poblíž 80 %. Zadlužení je tedy marginální, navíc v cizích zdrojích zcela absentují ty úročené, většinu cizích zdrojů tvoří standardní krátkodobé závazky doplněné odloženým daňovým závazkem. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ukazatele zadluženosti


Další dvě položky často užívané v kontextu analýzy finanční stability, tedy ukazatele úrokového krytí, udávají kolikrát je zvolená úroveň zisku vyšší než placené úroky. Jsou tak měřítkem bezpečnostního polštáře pro věřitele a zároveň zachycením údajů z výsledovky umožňují pohled na zadluženost z úhlu, který může rozvaha nezahrnutím tokových položek opomíjet. Občas pro měřítko vycházející ze zisku před úroky a daněmi bývá jako nejnižší bezpečná úroveň uváděn limit 3 (násobné převýšení zisku nad úroky je uváděno z důvodu, aby po uspokojení věřitelů zůstal dostatečný efekt pro 57

akcionáře společnosti). Podobné limity jsou sporné, podobně jako v případě ukazatelů likvidity, ovšem nízké úrovně ukazující na neschopnost splatit úrokové platby ze zisku jsou známkou nadcházejícího konce společnosti. Myšlenkově blízkým ukazatelem úrokovému krytí je teoretická doba splácení dluhů, která poměřuje čistý dluh s provozním cash-flow a říká, za kolik let by tak podnik svou provozní činností vydělal na splacení cizích zdrojů. V případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. nicméně podobná neschopnost zjevně nehrozí, jelikož podnik dluhy, z nichž by mohl platit úroky, v poslední dekádě prakticky nevykázal. Výpočet úrokového krytí tak v případě Společnosti postrádá smysl. Matematicky možný, ovšem podobně nesmyslný, je výpočet teoretické doby splácení dluhů. Poslední skupinou dlouhodobé finanční rovnováhy jsou tzv. ukazatele krytí aktiv (coverage ratios), které doplňují jak ukazatele zadluženosti, tak i likvidity a vyjadřují předpoklady, že aktiva by měla být financována zdroji se stejnou dobou splatnosti, tedy dlouhodobá aktiva dlouhodobými zdroji, ideálně pak vlastními, přičemž optimem by bylo zároveň dosažení struktury kapitálu s nejnižšími průměrnými náklady. Z teoretického konceptu je patrné, že např. ukazatel krytí dlouhodobého majetku celkovým dlouhodobým kapitálem by měl být větší než jedna, ovšem výrazně vyšší výsledek naznačuje přílišný objem kapitálu vázaný v podniku. Z pohledu na níže uvedený graf, navíc spolu s blízkostí hodnot tohoto ukazatele s výsledky ukazatele krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem, je evidentní, že podnik společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. vykazuje v posledních letech dostatečnou míru kapitalizace, a to právě na úrovni vlastního kapitálu, který v druhé půli sledované cca dekády 2002 – polovina roku 2013 převýšil objem zapojených dlouhodobých aktiv. Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy zde naznačují, že ani určitá výplata těchto zdrojů mimo podnik by jeho finanční stabilitu nepoznamenala. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ukazatele dl. finanční rovnováhy


Doplňkově je ještě v grafu naznačen ukazatel podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech, který graficky doplňuje výstup analýzy rozvahy či výkazu peněžních toků, tedy že relativně stálá aktiva, odrážející plynulou obnovu nicméně patrně bez významnějších rozšiřovacích investic, jsou sladěna v delším horizontu s růstem objemu krátkodobého majetku a zachovávají si vcelku podobný podíl na bilanční sumě s výjimkou let, kdy dochází ke skokovým změnám v oběžných aktivech. 58

5.3.1.2. Výnosnost Skupina ukazatelů výnosnosti je v následujícím textu podrobněji strukturována na ukazatele rentability a ukazatele ziskových marží, aktivity a produktivity práce.

Rentabilita Ukazatele rentability informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem (jak byly zhodnoceny investované prostředky). Porovnávají obvykle míru výnosu v čitateli s mírou vloženého kapitálu ve jmenovateli. V rámci uvedených grafů a příloh jsou prezentovány ukazatele rentability vlastního kapitálu, rentability aktiv, rentability dlouhodobě investované kapitálu či rentability tržeb. Výpočet těchto ukazatelů vyjádřený pomocí označení jednotlivých řádků účetních výkazů, je uveden v následující tabulce. Ukazatel ROA (rentabilita aktiv, return on assets) je měřítkem celkového efektu z celkových aktiv. V čitateli zlomku je obvykle uveden čistý zisk, popř. zisk před úroky a daněmi – EBIT (jako možné varianty ukazatele, jenž není v čitateli pevně definován). Alternativa ukazatele vycházející ze zisku před zdaněním a úroky umožňuje srovnání podniků zatížených rozdílnou měrou nákladovými úroky (popř. v různých daňových prostředích), ukazatel lze brát jako měřítko pro oborové srovnání (např. s odvětvovým v rámci finančních analýz MPO). ROA využívající čistý zisk je nezávislý na formě zdrojů financování. Ukazatele rentability, ziskové marže Ukazatel ROE ROA ROCE Hrubá marže Marže EBITDA Marže EBIT Marže NI

Výpočet Čistý zisk/vlastní kapitál EBIT/aktiva Čistý zisk/aktiva Přidaná hodnota/tržby EBITDA/tržby EBIT/tržby Čistý zisk/tržby

Řádek rozvahy/výsledovky ***“V“/A„P“ EBIT/aktiva ***“V“/aktiva +“V“/(I + II)“V“ EBITDA/(I + II)“V“ EBIT/(I + II)“V“ ***“V“/(I + II)“V“


Ukazatel ROE (rentabilita vlastního kapitálu, return on equity) vyjadřuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili akcionáři/vlastníci. Ukazatel by měl minimálně převyšovat úrokovou míru bezrizikových cenných papírů (tedy sumarizovat tuto míru a kladnou rizikovou prémii). Doplňkový ukazatel ROCE (rentabilita dlouhodobě/celkového investovaného kapitálu, return on capital employed) umožňuje pohled na ziskovost podniku jako na zhodnocení aktiv financovaných vlastním i cizím kapitálem. ROS (rentabilita tržeb, popř. ziskové rozpětí, return on sales) umožňuje posoudit schopnost podniku dosáhnout zisku při dané úrovni tržeb, tedy říká, jaký je produkovaný efekt z jedné koruny tržeb (určuje ziskovou marži). Podobně jako ROA není ukazatel na úrovni čitatele pevně definován, tržby 59

mohou být dle účelu analýzy porovnávány s různými úrovněmi zisku. Ukazatel je vhodný k oborovému srovnání, kde nižší hodnota ukazuje na nízké ceny výrobků a vysoké náklady a naopak. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ukazatele rentability


Při pohledu na ukazatele rentability společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. jsou z pohledu ziskovosti patrná dvě období s přechodem v letech 2006 a 2007, po kterých se ustálila kapitálová struktura Společnosti. Po roce 2006 se stal vlastní kapitál definitivně rozhodující položkou pasiv, což se projevilo v postupném poklesu ukazatele ROE, zadržování zisků pak dále ovlivnilo celkovou bilanční sumu a tedy i rentabilitu celkového vloženého kapitálu. Z pohledu ziskovosti je nutné zmínit ztrátovost Společnosti v letech 2003 a 2004, po kterých nicméně následovalo období stabilně generovaných zisků. Rok 2005 pak je ovlivněn výše zmíněnou výraznou mimořádnou položkou (mimořádný výnos cca 27 milionů CZK), daný výsledek je tak neporovnatelný se zbytkem časové řady. I přes do jisté míry pokřivené měřítko je patrn pokles rentability po roce 2009, který lze přisoudit jednak dopadům krize, jež výrazně postihla i obor výroby a prodeje piva, a za druhé investiční aktivitě samotné Společnosti, vlivem které se zvýšily její odpisy. Daný vývoj tak není nutné vnímat zásadně negativně. V rámci posouzení v přehledu uvedeného ukazatele ROS je možné vypočítat jeho hodnotu za použití více úrovní zisku, nejen tedy v podobě vycházející z čistého zisku (EAT) ve výše uvedeném grafu (dále jako marže čistého zisku), ale i za pomoci zisku před zdaněním (EBT), zisku před úroky a daněmi (EBIT) či zisku před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA). Vzájemné porovnání těchto jednotlivých úrovní a jejich rozdílů je jednou z cest, jak posoudit dopad rozdílových položek (daň z příjmů, nákladové úroky a odpisy) na hospodaření společnosti. Pro účely této práce je nutné uvést použitou konstrukci jednotlivých úrovní zisků, které nejsou obsaženy v standardních českých účetních výkazech: • EBIT, tedy zisk před úroky a daněmi je kalkulován jako součet EBT, tedy výsledku hospodaření před zdaněním, a nákladových úroků. Jelikož ty Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v poslední dekádě neplatil, položky se, jak je patrné z grafu, setrvale rovnají, • EBITDA, tedy zisk před úroky, daněmi a odpisy je pak již jen součtem zisku EBIT a odpisů.

60

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ziskové marže


I na uvedených maržích je patrné, že před rokem 2006 byly z aktuálního pohledu výsledky společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. nestandardní, za prvé vlivem ztrátovosti v letech 2003 a 2004, za druhé účtováním o mimořádných položkách o rok později. Od roku 2008 lze nicméně považovat hospodaření za stabilizované, s marží EBITDA mezi 14,5 % až 18,5 %, marží EBIT a EBT o cca 8 p.b. nižší a vlivem absence placených úroků shodnou a čistou marží kolem 5 % – 7 %, s výjimkou silného roku 2009, jehož výsledek byl na této úrovni ovšem ovlivněn účtováním daně z příjmů, nikoli zlepšením provozní ziskovosti.

Aktivita Ukazatele aktivity jsou měřítkem využití vložených finančních prostředků a vázanosti jednotlivých položek kapitálu v rozličných druzích pasiv či aktiv. Běžná podoba ukazatelů představuje vyjádření v počtu obrátek definovaných položek aktiv či pasiv, popř. v převrácené podobě stejných ukazatelů jako doby obratu. Ukazatele umožňují lépe pochopit vlivy hospodaření na likviditu a rentabilitu podniku na základě posouzení způsobu, jakým společnost hospodaří s aktivy. Ukazatele aktivity Ukazatel Obrat aktiv Obrat dlouhodobého majetku Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat krátkodobých závazků

Výpočet

Řádek rozvahy/výsledovky

Tržby/aktiva Tržby/dlouhodobý majetek

(I + II)“V“/aktiva

Tržby/zásoby Tržby/krátkodobé pohledávky Tržby/krátkodobé závazky

(I + II)“V“/C.I“A“

(I + II)“V“/B“A“

(I + II)“V“/C.III“A“ (I + II)“V“/(B.III + B.IV 2 + BIV 3)“P“


Ukazatel obratu celkových aktiv (vázanost celkového vloženého kapitálu) může být brán jako spojnice s ukazateli rentability, když je součástí pyramidových rozkladů rentability vlastního kapitálu.

61

Dílčí ukazatele znázorňují, jak jsou jednotlivé druhy aktiv vázány např. ve formě zásob, pohledávek apod. První jmenovaný ukazatel se zaměřuje na zásoby jako nejméně likvidní položku oběžných aktiv, druhý je pak třeba posuzovat v kontextu obratu závazků, který by měl být nižší než obrat pohledávek, srovnání obou je zároveň vodítkem k posouzení obchodněúvěrové politiky podniku. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ukazatele obratovosti


Podobně jako obrat jednotlivých položek aktiv a pasiv lze graficky znázornit jejich reciproké hodnoty, tedy stejné ukazatele vyjádřené v podobě dob obratu výše jmenovaných položek (převrácená hodnota je pro potřeby vyjádření v počtu dnů násobena vždy číslem 365). Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ukazatele doby obratu


Na uvedených grafech je patrné snižování obratovosti (zvyšování doby obratu) celkových aktiv, která, jak je uvedeno výše, v čase nabývají vlivem kumulace nerozdělených zisků ve vlastním kapitálu, přičemž tyto jsou investovány pravidelně především do dlouhodobých aktiv, ale částečně i oběžného majetku. Odraz v rostoucích tržbách našla zvýšená investiční aktivita přitom až v posledním roce či dvou. Podobný trend, jako obratovost celkových aktiv tak má i v případě dlouhodobého majetku, jehož objem byl např. v letech 2008 – 2012 navýšen celkovými investicemi ve výši cca 70 milionů CZK. Obrat zásob je vcelku stabilní, v čase se snižoval především do roku 2010, po obratu tržeb směrem k rychlému v posledních obdobích při vcelku plynulém vývoji absolutního zůstatku zásob naopak logicky roste. Přesto 62

zůstává s dobou obratu na úrovni 43 dní v roce 2012 za výsledky let 2003 – 2008 (cca 35 dní s minimálními výkyvy), což může být dáno větším důrazem na prémiová piva (ležáky), ke kterému ve Společnosti v posledních letech došlo. V případě krátkodobých pohledávek a závazků je zjevný zcela nesouměřitelný vývoj obratovosti, resp. doby obratu. Ta u krátkodobých pohledávek činí cca 10 – 15 dní (v letech 2004 – 2005 dokonce jen 4 – 5 dní), naopak u závazků je to 50 – 60 dní (v období 2005 – 2008 ještě více). Rozpor je dán strukturou zákazníků, resp. určitou lokálností pivovaru, který pracuje v systému Non-stop prodeje, kdy dle vedení Společnosti cca 75 % smluvních odběratelů odebírá pivo přímo z provozu. Procento nepřímých odběratelů obsluhovaných přes prostředníky, maloobchodní síť apod. je omezené, eliminovány jsou pro jiné pivovary problematické maloobchodní řetězce, pohledávky tak představují podstatně méně problematickou položku, než je v oboru obvyklé.

Produktivita práce Skupina ukazatelů produktivity práce se zaměřuje na posouzení výkonnosti podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance. Hodnotí efektivnost práce ve vztahu k tržbám, přidané hodnotě či mzdám. Kromě standardních účetních výkazů je pro konstrukci ukazatelů nutné využít ještě údaje o počtu pracovníků společnosti. Ukazatele produktivity práce Ukazatel Mzdová náročnost tržeb Osobní náklady k přidané hodnotě Produktivita práce z přidané hodnoty Produktivita práce z tržeb Průměrná mzda roční

Výpočet Osobní náklady/tržby Osobní náklady/přidaná hodnota Přidaná hodnota/počet pracovníků Tržby/počet pracovníků Mzdové náklady/počet pracovníků

Řádek rozvahy/výsledovky C“V“/(I + II)“V“ C“V“/+“V“ +“V“/počet pracovníků (I + II)“V“/počet pracovníků (C. 1 + C. 3)“V“/počet pracovníků


Ukazatel mzdové náročnosti tržeb je vyjádřením podílu lidského faktoru ve společnosti na vytvářených tržbách. Ukazatel lze považovat za základní měřítko jak mezipodnikového srovnání, tak produktivity práce samotného podniku, zvláště v průběhu delšího časového období. Ukazatel porovnávající osobní náklady k přidané hodnotě je obdobnou mírou (v zásadě normou práce), ovšem vycházející z úrovně zisku, z něhož společnost musí uhradit nároky svých zaměstnanců, finanční náklady, daně a vyrovnat odpisy. Ukazatel je východiskem pro rozhodování vedení společnosti o oprávněnosti možného navýšení mzdových nákladů, vzhledem k většímu zaměření na konečný efekt (zisk, byť hrubý) směrodatnější než porovnávání osobních nákladů a tržeb. Výše uvedený graf ukazuje, že se Společnosti dlouhodobě daří držet počty pracovníku relativně úměrně tržbám. Podíl osobních nákladů na tržbách během sledovaného období v maximu jen mírně přesahoval 7 %, zatímco 63

obvykle se pohybuje mezi 5 – 6 %. Podobně příznivý je i vývoj poměru osobních nákladů k přidané hodnotě, který po překonání z pohledu ziskovosti problematického období po roce 2005 vykazuje pozvolný pokles k hranici 20 %. V případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je nicméně v tomto kontextu nutné uvést strukturu skupiny, tedy existenci tří dceřiných společností, v nichž je zaměstnána podstatná část personálu obsluhujícího odbyt, distribuci, ostrahu apod. Část personálních nákladů je tak skryta v jiných položkách přeúčtovávajících náklady na tyto zaměstnance mezi společnostmi skupiny Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ukazatele produktivity práce I.


Ukazatel produktivity práce z tržeb udává výši tržeb na zaměstnance v daném období. Žádoucím je růst daného ukazatele v čase, ukazatel je zároveň jedním z vhodných pro mezipodnikové srovnání v rámci oboru. Podobným měřítkem může být ukazatel poměřující počet zaměstnanců s vytvářenou přidanou hodnotou společnosti, resp. udávající výši přidané hodnoty na jednoho pracovníka. Oba ukazatele je pak vhodné porovnat s ročními náklady na pracovníka, tedy s jeho roční (super)hrubou mzdou. Ukazatel je obdobným vyjádřením jako výše uvedená míra srovnávající osobní náklady s přidanou hodnotou, smyslem obou ukazatelů je porovnat vytvářený hrubý zisk společnosti s jednou z hlavních nákladových položek, které z něj musejí být pokryty. Níže uvedený graf ukazuje, že produktivita práce společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. relativně k tržbám vykazuje velkou stabilitu s viditelným růstem v posledních pár letech, kdy se daří výrazně navyšovat tržeb, ve vztahu k přidané hodnotě pak patrný podobný efekt, který je umocněn spíše mírným poklesem jádrového personálu ponechaného v mateřské společnosti, když tento od roku 2007 klesl do současnosti z 18 na 14 osob. Průměrné personální náklady na zaměstnance se v období 2002 až 2012 ve společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. zvýšily ze 194 tisíc CZK ročně na 416 tisíc CZK ročně. K zásadnímu růstu došlo ovšem již do roku 2005 (na 357 tisíc CZK), po tomto roce naopak následoval pokles, který byl přerušen až v nedávné době, kdy personální náklady mohou odrážet dosažený růst tržeb, aniž by byly negativně postiženy další ukazatele produktivity.

64

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ukazatele produktivity práce II.


5.3.2. Prostorové srovnání K prostorovému srovnání poměrových ukazatelů byly zvoleny konkurenční podniky působící na tuzemském trhu. Vzhledem k předpokládaným rozdílům v závislosti na fyzickém objemu výkonů jednotlivých pivovarů (na výstavu), nebyly do tohoto srovnání zařazeny malé pivovary, tedy podniky z kategorie minipivovarů a pivovary s výstavem výrazně pod 100 tisíc hl. ročně, u kterých lze zaprvé předpokládat odlišný rizikový profil, a za druhé nižší dostupnost dostatečně kvalitních údajů o hospodaření. Srovnání je tak provedeno především s hlavními hráči na českém trhu – pivovarnickými skupinami konsolidující tuzemský trh výroby piva (resp. jednotlivými společnostmi výrobou piva se přímo zabývajícími), popř. středně velkými pivovary obdobné velikosti jako pivovary zapojené do těchto skupin (tzn. pivovary ve sledovaném období od roku 2002 dosahujícími alespoň v některých letech výstavu blížícímu se 100 tisíc hl či vyššího). Takto definovaná skupina zahrnuje (v závislosti na dostupnosti dat v jednotlivých let, popř. probíhajícím přeměnám společností apod.) celkem až 29 průmyslových pivovarů s podílem na tuzemském výstavu dosahujícím úrovně cca 98 % procent (dle roku 2008, pro který se podařilo získat nejkomplexnější informace o výstavu jednotlivých pivovarů). Seznam porovnávaných pivovarů s grafickým znázorněním období, pro která se podařilo získat pro konkrétní společnost výsledky hospodaření a další údaje ze Sbírky listin, popř. naznačující průběh konsolidace uvnitř jednotlivých pivovarnických skupin, je součástí příloh tohoto ocenění. Součástí příloh jsou i tabulky se srovnáním jednotlivých ukazatelů. U každého ukazatele je provedeno grafické srovnání vývoje u společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. s celou srovnávanou skupinou odstupňovanou po kvartilech od minima do maxima s uvedeným průměrem a mediánem skupiny. V případě, že daný ukazatel může dosahovat extrémních hodnot, které by znehodnotily interpretaci z grafů, jsou krajní hodnoty opomenuty a graf obsahuje mimo vývoj ukazatele Společnosti pouze první až třetí kvartil peer group. Všechny ukazatele u všech pivovarů v rámci prostorového srovnání jsou kalkulovány stejně jako v případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. K propočtu je použitý vlastní model zpracovávající standardní účetní výkazy dle českých standardů, veškeré ukazatele tak mají totožnou interpretaci jako v případě časového srovnání v předchozí kapitole. 65

5.3.2.1. Finanční stabilita

Krátkodobá likvidita Z níže uvedeného grafu je patné, že Společnost v minulosti patřila k podnikům s relativně nízkou běžnou likviditou, po roce 2008 nicméně patří ve srovnání s hlavní tuzemskou konkurencí do lepší poloviny, když se po roce 2008 Společnosti podařilo snížit do té doby významné daňové závazky vůči státu i závazky z obchodních vztahů, byť byl tento efekt částečně kompenzován růstem závazků z krátkodobých záloh. Od roku 2009 navíc likviditu posílil růst objemu zásob (byť ten může být v období poklesu trhu dán určitým nárůstem neprodejné produkce a tedy odrazem útlumu odvětví) a také krátkodobého finančního majetku, který by měl vést k posílení i dalších ukazatelů likvidity. Měšťanský pivovar v Poličce, s konkurenčními pivovary

a.s.

–

běžná

likvidita,

srovnání


Z následující tabulky je patrné, že standardní úroveň běžné likvidity měřená mediánem se dlouhodobě v českých podmínkách u průmyslových pivovarů drží v pásmu cca 1 – 1,4, tedy že oběžná aktiva jen mírně převyšují krátkodobé závazky. V případě největších pivovarů pak záleží především na příslušnosti k větší pivovarnické skupině a její politice řízení likvidity a zvládnutí cash-flow, která je u největších hráčů poměrně rozmanitá. Podobně jako v případě Společnosti je patrné zvyšování likvidity po roce 2008, které může být, jak je uvedeno výše, vázáním vyššího objemu zásob v aktivech z titulu slabší výkonnosti trhu. Daný faktor pomohou odhalit až další varianty ukazatele likvidity pracující s likvidnějšími částmi oběžných aktiv. Běžná likvidita – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 1,31 1,52

2004 1,20 1,62

2005 1,27 1,54

2006 1,34 1,77

2007 0,98 1,56

2008 1,08 2,17

2009 1,36 1,99

2010 1,33 1,94

2011 1,60 1,97


Ukazatel pohotové likvidity částečně potvrzuje již výše hodnocené zlepšení v posledních cca 3 – 4 letech dané snížením krátkodobých závazků a 66

růstem zůstatku peněžních prostředků na účtech Společnosti. Relativní pozice Společnosti vůči konkurenci je nicméně slabší než u likvidity běžné, patrně vlivem nestandardně nízkého objemu pohledávek v oběžných aktivech (resp. specifického poměru pohledávek a v daném ukazateli eliminovaných zásob), který odráží zjevně odlišnou prodejní strategii Společnosti ve srovnání s většími konkurenty (obsluha koncových zákazníků z vlastního skladu, z toho titulu vzhledem k celkové aktivitě relativně vyšší zásoby a zároveň odlišné platební podmínky vedoucí k malému zůstatku pohledávek/vyššímu objemu krátkodobého finančního majetku). Měšťanský pivovar v Poličce, s konkurenčními pivovary

a.s.

–

pohotová

likvidita,

srovnání


Z níže uvedené tabulky je patrné, že medián pohotové likvidity v případě českých průmyslových pivovarů dlouhodobě kolísá mezi cca 0,6 – 1,0, opět s růstem v krizových letech, který tak není ovlivněn jen relativním zvýšením objemu zásob, ale i posílením likvidnějších složek oběžného majetku. Společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. se přes zlepšení v roce 2009 drží v třetím kvartilu hodnocených společností, na druhou stranu v letech 2004 – 2007 byla prakticky nejhorší společností v daném oboru. Jak je uvedeno výše, v tomto konkrétním případě jde spíše než o známky slabé likvidity o zachycení odlišené obchodní politiky ve srovnání s peer group. Pohotová likvidita – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 0,82 1,09

2004 0,86 1,11

2005 0,97 1,08

2006 0,92 1,23

2007 0,61 1,10

2008 0,76 1,50

2009 1,00 1,42

2010 0,99 1,48

2011 1,23 1,51


Bezproblémovou likviditní pozici alespoň v posledních totiž ukazuje poslední verze ukazatele likvidity, hotovostní likvidita, dle které do roku 2009 Společnost patří do nejlepšího kvartilu tuzemských pivovarů. Zde se po eliminaci zásob a pohledávek nejvíce projevuje souběžný efekt snížení krátkodobých závazků a růstu krátkodobého finančního majetku. Dojem dobré okamžité likvidity posiluje ještě skutečnost, že po celé sledované období Společnost nepracovala s úročenými dluhy, které by mohly řízení likvidity dále výrazně ovlivnit.

67

Měšťanský pivovar v Poličce, s konkurenčními pivovary

a.s.

–

hotovostní

likvidita,

srovnání


Na trhu běžnou úrovní hotovostní likvidity by v závislosti na čase dle mediánu získaného z výsledků všech porovnávaných společností měla být úroveň v pásmu 0,05 – 0,15. Z výsledků je patrné, že se Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., drží v tomto rozmezí, přičemž v letech 2009 - 2010 jeho krátkodobý finanční majetek pokrýval dokonce více než 2/3 krátkodobých závazků z čehož lze usuzovat na existenci neprovozních aktiv na úrovni krátkodobého finanční majetek, alespoň v některých obdobích sledované dekády. Hotovostní likvidita – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 0,15 0,36

2004 0,17 0,38

2005 0,10 0,37

2006 0,10 0,46

2007 0,06 0,50

2008 0,09 0,48

2009 0,10 0,50

2010 0,13 0,51

2011 0,09 0,50


Obratovost pracovního kapitálu je jedním z ukazatelů, u kterých je možné z titulu jmenovatele v podobě rozdílové hodnoty (potenciálně se v některých případech blížící nule) získat extrémní hodnoty, v následujícím grafu jsou tak naznačeny jen pásma prvního, druhého (mediánu) a třetího kvartilu. I z nich je patrné, že se situace skokově mění z roku na rok, jak v rámci výsledků jednotlivých společností, tak i celého trhu. Mimo výše citovaný vývoj v roce 2009, který vedl ke konečnému dosažení kladné hodnoty čistého pracovního kapitálu, je dalším zjevným obdobím významných změn na úrovni pracovního kapitálu přelom let 2004 – 2005. Před tímto obdobím Společnost vykazovala poměrně vyrovnaný objem krátkodobých aktiv a závazků (se střídavě mírně kladnými a zápornými zůstatky vedoucími k extrémní a zde tak z grafu vyloučeného hodnotě zvláště v roce 2003), následovalo několik let zvýšení krátkodobých závazků, především vůči státu, které srazily čistý pracovní kapitál do jednoznačně záporných hodnot. V posledních letech nicméně Společnost vykazuje stabilní, a jak je uvedeno výše s ohledem na strukturu oběžných aktiv, dobré výsledky likvidity.

68

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – obratovost pracovního kapitálu, srovnání s konkurenčními pivovary


Tržní statistiky, zvláště na úrovni průměru ukazují značnou variabilitu ukazatele danou možnou existencí extrémních hodnot, z vývoje mediánu lze usuzovat na „normální“ obratovost čistého pracovního kapitálu v odvětví v rozmezí 1 – 4. Obrat pracovního kapitálu – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 1,72 -9,42

2004 0,58 -20,12

2005 4,47 -7,61

2006 4,71 -1,17

2007 -2,32 0,63

2008 1,07 37,68

2009 2,17 -13,78

2010 3,69 2,12

2011 2,84 2,22


Dlouhodobá finanční rovnováha Vývoj zadluženosti ukazuje, že období 2004 – 2005 nebylo přelomové jen z pohledu likvidity, ale i celkové struktury pasiv Společnosti. Do této doby byl podnik financován prakticky výhradně cizím kapitálem, po roce 2004 následovalo období rychlého snížení zadluženosti, která je v posledních letech podstatně nižší než u většiny konkurenčních pivovarů (srovnatelné výsledky vykazuje např. Budějovický Budvar, národní podnik podobně jako Společnost nepracující s úročenými dluhy, či některé menší pivovary jako Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. či Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.). Zlomovým okamžikem pro snížení zadluženosti Společnosti byla eliminace dlouhodobého závazku z pronájmu souboru majetku ve výši přesahující 40 milionů CZK v průběhu roku 2005. V souvislosti s operací Společnost vykázala mimořádný výnos přesahující 27 milionů CZK a dočasně narostly její daňové závazky po určité období negativně ovlivňující výši čistého pracovního kapitálu (viz výše). Od roku 2006 Společnost také vykazuje pravidelně ziskové hospodaření, přičemž jí generované zisky nejsou vypláceny akcionářům, což dále posiluje účetní hodnotu vlastního kapitálu a stlačuje ukazatel stále níže.

69

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – debt ratio, srovnání s konkurenčními pivovary


Z mediánu výsledků všech sledovaných pivovarů vyplývá, že běžný podíl cizích zdrojů na aktivech je u českého pivovaru bez ohledu na jeho velikost (s odhlédnutím od prvních dvou let sledovaného období) někde na úrovni 35 % - 40 %. Ani krize po roce 2009 nevedla v oboru k systematickému růstu zadluženosti. Debt ratio – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 0,50 0,66

2004 0,49 0,58

2005 0,41 0,50

2006 0,31 0,46

2007 0,39 0,46

2008 0,36 0,42

2009 0,33 0,42

2010 0,37 0,43

2011 0,37 0,41


Ukazatel debt to equity je pouze jiným vyjádřením úrovně zadlužení resp. poměru cizích a vlastních zdrojů v pasivech společnosti. Jelikož ukazatel může především vlivem možného poklesu vlastního kapitálu limitně k nule dosahovat extrémních hodnot podobně jako obrat čistého pracovního kapitálu, jsou z níže uvedeného grafu odstraněny hodnoty minima a maxima a ponecháno pouze rozpětí prvního až třetího kvartilu. Ještě jednou je graficky potvrzena nízká úroveň zadlužení společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., cca od roku 2007. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – debt to equity ratio, srovnání s konkurenčními pivovary


70

Tabulkové znázornění ukazatele není v tomto případě uvedeno, jedná se fakticky o tytéž údaje, jaké poskytuje ukazatel debt ratio, který je na debt to equity (nebo equity) matematicky jednoduše převoditelný (za předpokladu, že jsou opomenuty položky časového rozlišení, popř. je toto řazeno např. k cizím zdrojům). Při podílu cizích zdrojů na aktivech na úrovni 35 – 50 % je pak jejich odpovídající výše k vlastnímu kapitálu 70 – 100 %. Vzhledem k absenci placených úroků na straně společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., která po celé sledované období nepracovala s úročenými závazky, jsou v případě ukazatelů úrokového krytí uvedeny jen hodnoty konkurence. Jelikož se placené úroky opět mohou blížit limitně nule, nejsou uvedeny hodnoty minima a maxima, které by mohly vlivem změny měřítka omezit možnost interpretace grafu. Měšťanský pivovar v Poličce, s konkurenčními pivovary

a.s.

–

úrokové

krytí

I.,

srovnání


Průměru ukazatele vycházející z EBITu ukazuje i v relativně velké peer group citlivost na extrémní hodnoty, i použitelnější medián vykazuje v rámci celé skupiny porovnávaných českých pivovarů poměrně velkou variabilitu. Období 2007 – 2008 bylo pro české pivovary poměrně rizikové, když EBIT jimi placené úroky převyšoval jen mírně, mimo tuto epizodu lze za běžnou úroveň považovat hodnotu 5 – 10, když krizové období po roce 2009 donutilo české pivovary k přijetí opatrnější finanční politiky (viz vývoj ukazatele zadluženosti), která může být po určité době opět uvolněna. Úrokové krytí I. – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 6,79

2004 5,07

2005 7,00

2006 3,93

2007 1,20

2008 1,80

2009 11,63

2010 11,72

2011 10,13

70,63

5,81

20,04

39,20

13 771,72

-108,28

390,49

49,71

16,99


Graf ukazatele úrokového krytí vycházejícího ze zisku EBITDA je logicky podobný předchozímu, vlivem zapojení odpisů do čitatele se mění především jeho měřítko. Za běžnou úroveň pro jakýkoli český průmyslový pivovar by v tomto případě bylo možné považovat hodnotu 10 – 20, s možným krátkodobým výkyvem oběma směry.

71

Měšťanský pivovar v Poličce, s konkurenčními pivovary

a.s.

–

úrokové

krytí

II.,

srovnání


Ukazatel pro Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. není opět vzhledem k absenci placených úroků uveden. Úrokové krytí II. – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 18,28

2004 14,52

2005 20,01

2006 14,52

2007 12,58

2008 9,33

2009 34,73

2010 24,60

2011 16,22

179,29

16,24

36,96

103,86

26 022,71

-61,73

575,31

110,16

31,92


Z grafu podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech je patrný pokles jeho významnosti v rámci sledované skupiny českých pivovarů. V poněkud menší míře je tento trend zřetelný mezi prvním a třetím kvartilem porovnávaných společností, tedy na celé polovině vzorku. Pochopitelně, zvláště u menších podniků může být ten jev dán různými vlivy, u slabší konkurence může jít např. o vliv slabší investiční politiky, která neobnovuje dlouhodobý majetek tak pravidelně, částečně o snahu udržet se na trhu za cenu akceptace delších splatností pohledávek a tím růst jejich objemu (a objemu oběžných aktiv) v bilanci apod. Z grafu je patrné, že společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. patří mezi subjekty s nejvyšším podílem dlouhodobých aktiv na bilanční sumě, v minulosti dokonce její výsledky představovaly maximum v rámci celé sledované skupiny. Některé vlivy působící na hodnotu ukazatele byly uvedeny i v hodnocení likvidity (možný efekt obchodní strategie a v rámci oboru atypicky nízká výše krátkodobých pohledávek), dalším může být výrazná investiční politika, která umožňuje Společnosti v bilanci evidovat ve srovnání s konkurencí méně odepsaná dlouhodobá aktiva. Paradoxně ovšem v posledních letech, ve kterých podnik proinvestoval cca 70 milionů CZK (v období 2008 – 2012), což se projevilo i na významném zvýšení netto hodnoty dlouhodobého hmotného majetku, podíl dlouhodobých aktiv na bilanční sumě poklesl, když v roce 2009 došlo k výše uvedeným změnám na úrovni oběžných aktiv (zásob a krátkodobého finančního majetku).

72

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – podíl dlouhodobého majetku na aktivech, srovnání s konkurenčními pivovary


Běžnou úrovní podílu dlouhodobého majetku na aktivech je mezi českými pivovary pásmo 55 – 65 %, spíše s tendencí klesat. Silné pivovary pak mohou vykazovat úrovně vyšší, vzhledem k finanční kapacitě umožňující aktivnější investiční politiku. Jak je patrné, i relativně malý pivovar jako je Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. může při vhodně zvolené strategii dosahovat stejných výsledků. Podíl dlouhodobého majetku na aktivech – tržní statistiky

Medián Průměr

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

65,6% 64,5%

67,7% 63,3%

64,2% 62,4%

60,5% 61,0%

58,9% 58,2%

61,1% 57,8%

56,3% 54,6%

60,0% 55,9%

54,2% 57,0%


Z následujícího grafu ukazatele krytí dlouhodobého majetku celkovým dlouhodobým kapitálem je patrná rostoucí míra kapitalizace českých pivovarů, přinejmenším těch, které se pohybují ve střední polovině rozdělení v rámci sledované skupiny. U konkurenčních podniků je ve srovnání se společností Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. patrně nutné hledat příčiny jinde. Vzhledem k podstatně vyšší míře zadlužení je to zřejmě významnějším zapojením cizích zdrojů při financování aktiv. Na stranu druhou, jelikož se míra zadlužení českých pivovarů zásadněji nemění, odráží ukazatel i jiné vlivy – výše uvedené snižování významu objemu dlouhodobých aktiv ve vztahu k celkovým aktivům a v lepších případech i růst objemu vlastního kapitálu. V případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je kapitalizace v posledních letech dostatečná, dlouhodobé zdroje převyšují dlouhodobá aktiva a část je jich použita i na krytí oběžného majetku (viz ukazatele likvidity). Z jiného pohledu je tak zachycen i výše popsaný vývoj, např. eliminace dlouhodobého závazku v roce 2005 a jeho částečné nahrazení krátkodobým vůči státu v dalších dvou letech, či růst vlastního kapitálu z titulu zadržování zisků od roku 2006. Pokles ukazatele v posledních letech je ovlivněn zvýšenou investiční aktivitou a růstem netto hodnoty dlouhodobých aktiv, která jsou ovšem stále financována výhradně vlastním kapitálem, vlivem čehož může Společnost vykazovat i mírně podprůměrné hodnoty ukazatele, aniž by toto naznačovalo nějaké potenciální obtíže v řízení aktiv.

73

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – krytí dlouhodobého majetku celkovým dlouhodobým kapitálem, srovnání s konkurenčními pivovary


V případě celého trhu je zjevné, že míra financování dlouhodobých aktiv dlouhodobým kapitálem je v oboru nejen dostatečná, část z něj je standardně používána i k financování krátkodobého majetku. Krytí dlouhodobého majetku celkovým dlouhodobým kapitálem – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 1,07 0,76

2004 1,06 0,97

2005 1,10 0,99

2006 1,14 1,02

2007 1,04 1,10

2008 1,05 1,36

2009 1,20 1,36

2010 1,20 1,34

2011 1,32 1,36


Ukazatel krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem ukazuje, že v rámci celého trhu docházelo v minulosti k mírnému posilování finanční síly českých pivovarů, byť po roce 2005 je tento trend v zásadě přerušen, alespoň u lepší poloviny sledovaných společností. Na vývoj předchozího ukazatele tak měly vliv spíše dva zbylé, méně pozitivní vlivy (snižování významu dlouhodobých aktiv ve vztahu k celkovým a možné významnější zapojení cizích zdrojů při financování dlouhodobých aktiv). Výrazněji se podíl krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem podařilo v poslední době zvýšit především slabším pivovarům, které se nicméně i tak vzhledem k hodnotám výrazně pod úrovní jedna stejně neobejdou při jeho financování bez cizích zdrojů. Cca polovina společností je pak může používat již téměř výhradně na financování krátkodobých aktiv. Vývoj ukazatele u společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. odráží, jako řada předchozích, eliminaci dlouhodobého závazku z pronájmu souboru majetku v roce 2005, ziskovost Společnosti po roce 2006 zachycenou v růstu objemu vlastního kapitálu a investiční aktivitu po roce 2008 zachycenou v růstu netto hodnoty dlouhodobého hmotného majetku. Odlišná struktura pasiv oproti tržnímu standardu pak veden k lepší pozici společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. ve srovnání s předchozím ukazatelem, zvláště v samotném závěru sledovaného období.

74

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem, srovnání s konkurenčními pivovary


Rostoucí kapitálová síla českých pivovarů je patrná i z vývoje tržních statistik daného ukazatele. V kontextu předchozího ukazatele krytí celkovými dlouhodobými zdroji je patrné, že posilován je v oboru význam vlastního kapitálu, který v případě silnější poloviny pivovarů dostačuje k úplnému pokrytí dlouhodobých aktiv. Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 0,71 0,45

2004 0,73 0,64

2005 0,94 0,75

2006 0,98 0,82

2007 0,94 0,90

2008 0,97 1,16

2009 1,10 1,20

2010 1,12 1,16

2011 1,03 1,12


Jak je uvedeno v kapitole časové analýzy ukazatelů samotné Společnosti, ukazatel teoretické doby splácení dluhů v letech je v případě společnosti se zápornými hodnotami čistého dluhu jen teoretickou konstrukcí a příliš vypovídající není ani v případě, kdy závazky sice převyšují peněžní prostředky, nicméně daná společnost nevyužívá úročené dluhy, jako je tomu právě v případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. po splacení dlouhodobého závazku v roce 2005. Hodnoty ukazatele v závěru sledovaného období pod úrovní jedna odpovídají vysoké hotovostní likviditě (tedy výše uvedené skutečnosti, že krátkodobý finanční majetek po roce 2009 dosáhl více než 2/3 krátkodobých, a zde prakticky jediných závazků). Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – teoretická doba splácení dluhů v letech, srovnání s konkurenčními pivovary


75

Z grafu je i patrná „normální“ úroveň, kterou lze očekávat od českého průmyslového pivovaru. Dle mediánu tohoto ukazatele se jedná o 1 až 3 roky, za které jsou relativně silnější podniky schopny svým provozem pokrýt úročený cizí kapitál. Teoretická doba splácení dluhů v letech – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 2,82 4,52

2004 2,46 1,67

2005 2,04 51,02

2006 1,24 -2,94

2007 1,46 1,96

2008 1,75 20,01

2009 1,04 1,27

2010 2,36 2,39

2011 1,50 -2,13


4.3.2.2. Výnosnost

Rentabilita Rentabilita vlastního kapitálu společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. na počátku sledovaného období zobrazuje jednak ztrátovost do roku 2004 a omezenou výši vlastního kapitálu, který se výrazněji začal zvyšovat (po odhlédnutí od mimořádného ziku v roce 2005) kumulací zisků od roku 2006. I na konci období Společnost patřila k mírně nadprůměrným podnikům v rámci odvětví. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ROE, srovnání s konkurenčními pivovary


Mediánem měřená běžná výše rentability vlastního kapitálu je v českých podmínkách v oboru výroby piva na úrovni 5 – 10 %, v posledních letech po vypuknutí ekonomické krize spíše na dolní hranici tohoto pásma. ROE – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 8,3% -66,3%

2004 9,0% 33,5%

2005 9,4% 4,3%

2006 5,5% -2,5%

2007 5,5% 3,3%

2008 4,0% -7,2%

2009 6,2% 19,4%

2010 5,4% 0,6%

2011 5,6% 9,9%


V případě rentability aktiv ukazatel v případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v zachyceném období nejvýrazněji zobrazuje mimořádný zisk v roce 2005 a podobně jako ukazatel předchozí, ztrátové období v letech 76

2003 – 2004. Podobně jako v případě rentability vlastního kapitálu po stabilizaci hospodaření patří společnost do lepší poloviny českých průmyslových pivovarů, byť ne přímo do nejlepší čtvrtiny, které dominují spíše velké pivovary, jako je Plzeňský Prazdroj, a.s., popř. pivovary zaměřené na prémiová piva, kterým se Společnost zaměřením produkce blíží a v rámci tržního srovnání se ukazuje jako úspěšná. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ROA, srovnání s konkurenčními pivovary


Běžná oborová rentabilita aktiv je v českém pivovarnictví poblíž úrovně 5 %, s odchylkou cca 2 p.b. oběma směry. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. tuto podobně jako v případě rentability vlastního kapitálu překonává v posledních letech o cca 1,5 – 2 p.b. ROA – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 6,4% 6,7%

2004 7,8% 18,7%

2005 6,7% 16,3%

2006 6,0% 7,0%

2007 3,8% 5,9%

2008 2,9% 4,6%

2009 5,3% 6,0%

2010 5,0% 7,7%

2011 5,2% 8,5%


Ukazatel rentability dlouhodobého investovaného kapitálu musí být interpretován obdobně jako přechozí dva a vzhledem k podílu vlastního kapitálu na bilanční sumě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. pak především jako ukazatel ROE. Podnik vykazuje opět nadprůměrné výsledky a drží se tak v lepší polovině trhu. Jeho efektivita je z pohledu poskytovatelů dlouhodobého kapitálu nadprůměrná, i když poskytovatelé dlouhodobých cizích zdrojů v posledních letech prakticky absentují a jediným dlouhodobým závazkem je alespoň z účetního pohledu odložená daň. Mírný pokles rentability patrný ve všech třech uvedených ukazatelích má mimo jiných vlivů, především uvedeného zadržování zisků a růstu objemu vlastního kapitálu, příčinu také v zvýšené investiční aktivitě a z jejího titulu rostoucích odpisech. Veškeré uvedené ukazatele pracovaly s úrovněmi zisku po odečtení odpisů, což je nutné zohlednit při celkové interpretaci rentability, která tak zvláště ve srovnání se společnostmi investujícími méně pravidelně může být hodnocena ještě pozitivněji.

77

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – ROCE, srovnání s konkurenčními pivovary


Rentabilita investovaného dlouhodobého kapitálu by se u českých průmyslových pivovarů, alespoň dle vykazovaného mediánu hodnot tohoto ukazatele v čase, měla pohybovat cca v pásmu 5 – 10 %. Od velkých pivovarů a pivovarů zaměřených na prémiový segment je pak nutné očekávat více, jak naznačují např. výsledky společností Plzeňský Prazdroj, a.s., Pivovar Svijany, a.s. či Rodinný pivovar BERNARD a.s. ROCE – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 9,6% 11,5%

2004 7,7%

2005 10,4%

-2,6%

-15,9%

2006 6,9% 5,9%

2007 6,0% 6,4%

2008 6,0% 4,0%

2009 7,1% 5,3%

2010 6,8% 8,1%

2011 7,6% 11,8%


Účetní hrubá marže společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., jak je uvedeno výše v časové analýze jejích hospodářských výsledků, podobně jako dále uvedené ukazatele zachycuje stabilizaci hospodaření Společnosti od roku 2008, před kterým naopak hospodaření vykazovala podstatně větší výkyvy. Relativní pozice Společnosti ve srovnání s konkurencí se na první pohled nejeví jako dobrá. Zde je nicméně na místě uvést, že Společnost vlastní tři dceřiné společnosti, které zaměstnávají velkou část personálu podniku. Podstatný podíl osobních nákladů tak není zachycen v příslušné položce výsledovky, ale ovlivňuje již přidanou hodnotu. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – hrubá marže, srovnání s konkurenčními pivovary


78

Z výše uvedeného titulu je tak hodnocení pozice Společnosti vůči konkurenci sporné a relevantní bude až na úrovni zisku, který zachycuje veškeré osobní náklady, jakkoli přeúčtované (tedy EBITDA a níže). Pohled na medián hrubé marže českých průmyslových pivovarů ukazuje, že tato by se měla pohybovat u průměrného podniku v rozmezí 30 – 40 %, přičemž hlavní hráči na trhu s největší tržní silou mohou vykazovat marži o cca 10 p.b. vyšší. Hrubá marže – tržní statistiky

Medián Průměr

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

33,6% 33,9%

32,6% 32,4%

33,3% 32,1%

34,6% 32,7%

32,6% 31,6%

29,2% 28,6%

33,0% 32,3%

35,9% 35,4%

36,3% 35,2%


Marže EBITDA společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. stabilně převyšuje medián českých pivovarů a ukazuje ve srovnání s předchozím ukazatelem, jak vadná by byla interpretace ziskovosti Společnosti pouze na základě hrubé marže. Samotná mateřská Společnost zaměstnává relativně malou část celkového personálu, jehož počet pozvolna dále klesá. Evidované osobní náklady tak mají v rámci výsledovky nestandardně malý podíl (viz vertikální analýza výkazu zisků a ztrát), zatímco u běžného pivovaru lze předpokládat většinu personálu vedeného v rámci jedné společnosti, což vede ve srovnání s hrubou marží k posílení relativní pozice společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Jako v přechozím případě je ale potvrzena skutečnost, že za stabilizované lze hospodaření považovat až po roce 2008, předchozí období bylo poznamenáno výše uvedenými jevy, jako ztrátovostí v letech 2004 – 2005, jednorázovým ziskem o rok později atd. Měšťanský pivovar v Poličce, s konkurenčními pivovary

a.s.

–

marže

EBITDA,

srovnání


Vhodné je na příkladu tohoto ukazatele zmínit marže největších pivovarů na trhu, které celkové statistiky obecně zásadním způsobem převyšují. V případě dominantní společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. a srovnání s mediánem trhu jde standardně alespoň o 20 p.b. Kromě již silné hrubé marže se k výsledku přidávají i efekty nižší personální náročnosti provozu. Nízkých hodnot personální nákladů vzhledem k tržbám a nejlepší marže EBITDA nicméně v posledních letech dosahuje Pivovar Svijany, a.s., který

79

k efektu již významné velikosti výstavu přidává podobně jako největší hráči na trhu ještě efekt prodeje prémiových piv s vyšší jednotkovou cenou. Marže EBITDA – tržní statistiky

Medián Průměr

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

20,2% 18,9%

19,3% 24,3%

17,8% 28,1%

14,6% 17,1%

11,0% 13,5%

12,3% 11,9%

16,5% 15,8%

16,2% 17,7%

16,0% 18,2%


Ve srovnání podniků dle marže EBIT Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. opět mírně ustupuje a propadá v závěru sledovaného období pod hranici nejlepších podniků na trhu a drží se průměrných hodnot. Jelikož jediným rozdílem oproti předchozímu ukazateli je eliminace odpisů, je potřeba příčiny hledat zde. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je, jak bylo uvedeno výše, podnikem stabilně obnovujícím svůj dlouhodobý majetek, zvláště po roce 2008, což v posledním období pravidelně navyšuje účtované odpisy (z 3,7 milionů CZK v roce 2005 na 9,4 milionů CZK v roce 2011). U menších hráčů na trhu takováto investiční politika nemusí být patrná, což nachází odraz v poklesu účetních hodnot dlouhodobého majetku a tedy i odpisů, jak bylo prezentováno ostatně i jako jedno z možných vysvětlení poklesu podílu cizích zdrojů na aktivech. Ve srovnání s marží EBITDA tak konkurenčním menším pivovarům marže EBIT klesá méně než Společnosti. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – marže EBIT, srovnání s konkurenčními pivovary


Běžná úroveň marže EBIT na trhu výroby piva bez ohledu na velikost průmyslového pivovaru je dle provedeného srovnání (měřeno mediánem) na úrovni cca 5 – 10 %. Možné je zřejmě jen dočasné prolomení tohoto pásma. Největší pivovary na trhu si i v tomto případě udržují náskok 10 – 20 p.b. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. se kromě ztrátových let 2003 – 2004 drží i přes rostoucí objem odpisů blíže horní hranici naznačeného pásma. Marže EBIT – tržní statistiky

Medián Průměr

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

7,0% 8,7%

9,0% 15,4%

9,0% 19,5%

7,0% 8,2%

2,7% 4,9%

4,5% 3,6%

6,7% 7,5%

7,7% 8,5%

8,7% 9,4%


80

V případě poslední popsané ziskové marže, tedy marže čistého zisku, společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. od roku 2008 zhruba kopíruje hranici nejlepší čtvrtiny pivovarů na trhu s efektem vyšších odpisů v poslední době. Co naopak opět mírně zlepšuje relativní pozici vzhledem ke konkurenci, je vliv nízkého zadlužení, především úplná absence úročených dluhů a tedy nákladových úroků. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – čistá marže, srovnání s konkurenčními pivovary


Čistá marže českých pivovarů vyjádřena mediánem hodnot nalezených pro jednotlivé subjekty na trhu, se v poslední dekádě pohybovala v pásmu cca 4 – 6 %, s určitou možnou dočasnou odchylkou. Nejsilnější subjekt na trhu, Pivovar Prazdroj, a.s., pak dosazuje stabilně ziskové marže kolem 25 %. Čistá marže – tržní statistiky

Medián Průměr

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4,6% 3,6%

4,1% 11,8%

4,9% 15,9%

4,8% 5,2%

1,1% 2,3%

2,4% 1,6%

5,0% 5,5%

6,7% 5,5%

5,6% 6,5%


Aktivita Jak je uvedeno v rámci horizontální analýzy rozvahy a výsledovky společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., této se daří dlouhodobě výrazně zvyšovat aktiva, jak investicemi do dlouhodobého majetku, tak skokově i oběžná (např. v roce 2009) a zároveň v posledních letech posílila i své tržby. Ve sledovaném období nicméně převažoval především první uvedený efekt, tedy investice do obnovy majetku a růst jeho obnovy, který vedl k postupnému snižování obratu aktiv, jak je patrné z níže uvedeného grafu. Trend je patrný i u některých jiných pivovarů, které mají prostředky na obnovu svého majetku, v krizových letech může být umocněn dále vývojem položek oběžných aktiv (větší zásoby vlivem poklesu trhu, větší vázanost prostředků v pohledávkách jako nástroji konkurenčního boje), přesto Společnost trvale patří do lepší poloviny českých pivovarů.

81

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – obrat aktiv, srovnání s konkurenčními pivovary


Při použití mediánu výsledků posuzovaných společností je odpovídající obratovostí aktiv na českém trhu pásmo mezi 0,8 – 0,9, které společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. po „lepších“ hodnotách daných spíše odepsaností aktiv v minulosti než vysokými tržbami relativně k aktivům, dosahuje právě v posledních letech sledovaného období. Obrat aktiv – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 0,88 0,96

2004 0,86 0,94

2005 0,90 1,00

2006 0,96 0,98

2007 0,91 1,06

2008 0,89 1,00

2009 0,89 0,93

2010 0,86 0,87

2011 0,81 0,83


Tržní srovnání obratu dlouhodobého majetku je na úrovni maxima významně ovlivněno výsledky několika málo menších společností, konkrétně HOLS akciová společnost či Pivovar Klášter, a.s., Pivovar Protivín, a.s. či PIVOVAR ROHOZEC, a.s., u kterých častěji, než v případě velkých pivovarů může dojít vlivem nepravidelných investic k situaci, kdy je silně odepsán dlouhodobý majetek a vykazován tedy jeho výrazný obrat (zvláště podaří-li se nastartovat výrobu po jejím předchozím útlumu a skokově tak navýšit tržby). To je příklad např. společnosti HOLS akciová společnost, která v letech 2005 – 2009 vykázala významný pokles netto účetní hodnoty technologií, jejichž obnovu na původní úroveň realizovala až po tomto období, prakticky stejný vývoj účetního ocenění majetku je viditelný u společnosti Pivovar Klášter, a.s. V případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je patrná slabší relativní pozice vůči konkurenci, než tomu bylo u předchozího ukazatele. V tomto kontextu je nicméně třeba se vrátit k podílu dlouhodobých aktiv na celkových, u kterého Společnost vykazovala nadstandardní hodnoty, v některých letech dokonce maximální v rámci celé peer group. Eliminace jen omezených oběžných aktiv tak ve srovnání s předchozím ukazatelem obratovosti aktiv snížila jmenovatel zlomku oproti konkurenci relativně málo a zapříčinila pokles pozice Společnosti do třetího kvartilu. Zároveň hodnota ukazatele v posledních letech klesá, díky vyšší investiční aktivitě a rostoucí netto hodnotě dlouhodobého hmotného majetku.

82

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – obrat dlouhodobého majetku, srovnání s konkurenčními pivovary


Na trhu normální hodnotou obratu dlouhodobého majetku je výše v rozmezí 1,3 – 1,5. Tuto Společnost dosahovala před zvýšením investiční aktivity před rokem 2008. Vzhledem k tomu, že investice financuje plně vlastními zdroji a v poslední době dokáže navyšovat tržby, není třeba vnímat dočasný pokles ukazatele do roku 2011 negativně. Obrat dlouhodobého majetku – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 1,32 1,54

2004 1,29 1,55

2005 1,41 1,82

2006 1,50 1,79

2007 1,50 2,15

2008 1,50 2,17

2009 1,39 2,07

2010 1,37 1,86

2011 1,31 1,72


Ukazatel obratu zásob u českých pivovarů vykazuje poměrně velký rozptyl, nicméně proti předchozím případům se výsledky zdají být v rámci určeného rozmezí pravidelněji rozložené (viz odlehlé maximum obratu aktiv i dlouhodobého majetku). Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v daném případě patří na hranici slabšího průměru všech společností s poklesem relativní pozice zvláště po roce 2008. Příčinou v daném případě může být jednak výrobní zaměření pivovaru, tedy soustředění se především na ležáky, kdy ve srovnání s nízkostupňovými pivy Společnost při stejném fyzickém objemu zásob v těchto vykazuje vyšší finanční hodnotu, a to i ve výrobních cenách. Druhou skutečností je celková struktura oběžného majetku patrně ovlivněná oproti ostatním průmyslovým pivovarům odlišnou obchodní politikou (viz ukazatele likvidity). Vyšší objem zásob je kompenzován malým zůstatkem obchodních pohledávek, když jsou obsluhování spíše hotově platící lokální zákazníci z vlastního skladu bez využití zprostředkovatelů (zvláště v maloobchodu), kteří sice objem zásob přímo v pivovaru snižují, ale naopak jejich tržní síla vede v oboru jako celku k růstu významu obchodních pohledávek. Ve srovnání s většími tržními subjekty může hrát roli také rozdílné využívání některých technologií ovlivňující fyzický objem zásob (např. technologie HGB, kterou společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. patrně nedisponuje).

83

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – obrat zásob, srovnání s konkurenčními pivovary


Z tržního srovnání je patrné, že české pivovary své zásoby obrátí za rok cca desetkrát, poměrně odchýlená je u tohoto ukazatele mezi největšími tržními hráči např. společnost Budějovický Budvar, národní podnik, která lpí na velmi konzervativní strategii výroby piva (dlouhé ležení, absence technologie HGB). Obrat zásob – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 11,10 11,13

2004 10,92 11,70

2005 12,20 11,84

2006 10,41 11,98

2007 11,92 11,68

2008 10,11 10,97

2009 9,54 10,32

2010 9,92 11,03

2011 9,78 11,04


V obratu pohledávek je Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. jednoznačně nejlepší ze všech českých pivovarů, na rozdíl od celého trhu se mu daří vykazovat stabilně zhruba sedminásobné výsledky oproti hodnotám průměrným. Při pominutí extrémních hodnot je v uplynulé dekádě patrný pokles obratu pohledávek napříč celým trhem (první, druhý i třetí kvatil a minimum), což zřejmě odráží přesun spotřeby ze segmentu gastronomie do maloobchodu, jemuž stále více dominují silní protihráči v podobě řetězců s agresivním přístupem k placení svých závazků (se snahou tuto co nejvíce oddálit), jenž je umocněn v posledních letech poklesem celého trhu a snaze pivovarů se na něm udržet i za cenu zhoršených platebních podmínek. Měšťanský pivovar v Poličce, s konkurenčními pivovary

a.s.

–

obrat

pohledávek,

srovnání


84

V případě samotné společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je nízký objem pohledávek odrazem výše uvedené odlišné obchodní strategie, která odpovídá relevantnímu trhu pivovaru, který je soustředěn především na okolí výrobny a lokální zákazníky. Ze srovnání průměru, mediánu trhu a výsledků hlavních tržních subjektů je patrné, že největší společnosti na trhu jsou schopny své pohledávky řídit podstatně efektivněji než malí hráči a přes určité výkyvy stále přibližně stejně. Odpovídají výkonnost průměrného tržního subjektu je v případě pohledávek cca 5 – 7 obrátek za rok. Obrat pohledávek – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 7,10 8,75

2004 6,84 10,41

2005 7,53 11,94

2006 6,93 8,23

2007 6,47 8,20

2008 5,81 7,44

2009 4,92 6,87

2010 6,10 6,66

2011 4,92 5,72


Obrat závazků společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je ve srovnání s celým trhem slabší, zvláště po roce 2007. Jak je uvedeno v rámci časové finanční analýzy, resp. v analýze některých předchozích ukazatelů (likvidita), do roku 2007 se Společnosti na jednu stranu podařilo snížit některé z krátkodobých závazků (dočasně zvýšené daňové po mimořádném zisku v roce 2005 a také obchodní), jiné se (závazky ze záloh) naopak v tomto období objevily. Vývoj do roku 2009 pak ještě odráží předchozí nepříliš pozitivní vývoj tržeb, které se výrazněji daří navyšovat až v posledních obdobích. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – obrat krátkodobých závazků, srovnání s konkurenčními pivovary


V případě Společnosti je nicméně ještě nutné zmínit absenci úročených dluhů a tedy fakt, že na rozdíl od většiny ostatních tržních subjektů je v kategorii krátkodobých závazků evidována drtivá většina cizích zdrojů použitých k financování provozu podniku. Můžeme si všimnout, že průměrné hodnoty obratu závazků jsou v oboru kolem 3,5 - 4,5 s patrným trendem jejich poklesu v posledních letech, když se jednotlivé pivovary zřejmě snaží čelit trendu natahování splatností vlastních pohledávek vlivem posilujících řetězců v distribuci piva přenosem tohoto efektu na své vlastní dodavatele.

85

Obrat krátkodobých závazků – tržní statistiky

Medián Průměr

2003 4,00 4,45

2004 4,51 4,45

2005 4,26 4,77

2006 3,91 4,43

2007 3,88 4,31

2008 3,41 4,09

2009 3,17 4,17

2010 2,92 3,72

2011 2,90 3,77


Produktivita práce Dle ukazatele mzdové náročnosti tržeb, tedy dle podílu personálních nákladů na tržbách, je společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v rámci let 2003 - 2011 nejlepší z celého trhu, ovšem jen při nezohlednění skutečnosti, že velká část personálu podniku je oficiálně zaměstnanci dceřiných společností a náklady na ně jsou tak zachyceny v jiných nákladových položkách ovlivňujících již přidanou hodnotu (viz analýza ziskových marží, zvláště rozdíl v relativní pozici dle hrubé marže a marže EBITDA). Výsledky velké části tržních subjektů – zhruba poloviny mezi prvním a třetím kvartilem se pohybují v rozmezí 10 – 20 % s pozvolnou tendencí mírného nárůstu významu personálních nákladů. Výsledky výrazně nad 20 % patří slabším a především menším hráčům, v lepším případě jsou jen dočasné. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – mzdová náročnost tržeb, srovnání s konkurenčními pivovary


Z průměru i mediánu výsledků je patrné, že se mzdová náročnost na trhu vesměs zvyšuje, i když nijak výrazně a velká část nárůstu byla dosažena do roku 2005, kdy trh vykazoval dobrou kondici. Po něm již společnosti své výsledky podstatně lépe hlídají. Velcí hráči pak vykazují stabilnější výkonnost, navíc vzhledem k úsporám z rozsahu pro ně nejsou personální náklady tak významnou položkou jako pro menší pivovary. Napříč trhem je pak patrná snaha snižování stavu personálu zefektivňováním výroby. Mzdová náročnost tržeb – tržní statistiky

Medián Průměr

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

15,0% 15,2%

16,2% 16,8%

17,6% 17,1%

18,0% 17,7%

17,8% 18,1%

17,9% 17,9%

19,4% 17,9%

19,0% 18,0%

17,1% 17,1%


86

Výše osobních nákladů k přidané hodnotě je opět ukazatelem výrazně ovlivněným rozdělením reálných osobních nákladů do více položek výsledovky. Zatímco náklady na personál zaměstnaný dceřinými společnostmi (vrátní, obchod, řidiči) jsou součástí nákladů snižující přidanou hodnotu, náklady na ostatní personál zůstávají v evidenci Společnosti, nicméně tento „jádrový“ personál je tak početně omezený, že ukazatel ve srovnání s konkurencí vykazuje poměrně nestandardní podmínky a relativní pozici Společnosti tak nemá valný smysl hodnotit. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – osobní náklady k přidané hodnotě, srovnání s konkurenčními pivovary


Na tržních statistikách je zřejmé, že k řešení personální otázky (potenciálnímu růst významnosti osobních nákladů nad únosnou míru) české pivovary přistoupily aktivně po roce 2008, tedy po vypuknutí ekonomických problémů doprovázených i rychlým propadem spotřeby piva. Do té doby, zřejmě i vlivem nízké nezaměstnanosti a růstu mzdových očekávání pracovníků personální náklady českých pivovarů relativně k hrubé ziskovosti rychle rostly. Výjimkou jsou nejsilnější pivovarnické společnosti, které danou nákladovou položku měly v celém sledovaném období pod kontrolou a její případný růst byl minimální (Plzeňský Prazdroj, a.s.), nebo dokonce dokázaly význam osobních nákladů ve své výsledovce výrazně snižovat (Pivovary Staropramen, a.s.). Osobní náklady k přidané hodnotě – tržní statistiky

Medián Průměr

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

41,1% 49,2%

44,3% 60,1%

53,5% 45,8%

56,5% 61,6%

61,0% 62,5%

59,7% 84,5%

57,7% 59,6%

52,9% 52,8%

51,2% 49,7%


Přidaná hodnota na pracovníka je v případě Společnosti vzhledem k uvedenému vyvedení podstatné části personálu do dceřiných společností podobně postiženým ukazatelem, jehož možná interpretace relativně k trhu je podstatně omezená. Kromě nejlepšího kvartilu společností tvořenému největšími pivovarnickými skupinami a pivovary zaměřenými na prémiový segment, nepřesahuje přidaná hodnota na pracovníka na českém trhu jeden milion CZK ročně. Pozitivem pro celý trh je, že se po poklesu do roku 2006 daří společně se snižováním podílu personálních nákladů k přidané hodnotě tuto úroveň v posledních letech zvyšovat. 87

V případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je patrný v čase podobný růst přidané hodnoty na zaměstnance, nicméně až od roku 2008, po kterém se podařilo mírně snížit stav zaměstnanců, otázkou ovšem je, zda to není v tomto případě jen převodem do některé z dcer. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – produktivita práce z přidané hodnoty, srovnání s konkurenčními pivovary (v tisících CZK)


Tržní statistiky ukazují, že lepší polovina českých průmyslových pivovarů vykazuje přidanou hodnotu na pracovníka v poslední době blízko tři čtvrtě milionu CZK ročně. Průměr vyšší než medián je ovlivněn několika subjekty, především velkými pivovary jako je Plzeňský Prazdroj, a.s. či pivovary soustředícími se na prémiový segment jako Pivovar Svijany, a.s. či Rodinný pivovar BERNARD, a.s. Produktivita práce z přidané hodnoty – tržní statistiky (v tisících CZK)

Medián Průměr

2003 639 750

2004 667 727

2005 528 745

2006 540 784

2007 551 799

2008 551 784

2009 629 906

2010 683

2011 732

1 015

1 041


Rozložení pořadí českých společností dle ukazatele produktivity práce z tržeb, tedy dle jednotkových tržeb na pracovníka pivovaru, není v zásadě odlišné od ukazatele předchozího, byť k určitým změnám v pořadí jednotlivých ukazatelů pochopitelně dochází. I zde se nicméně potvrzuje vliv velikosti pivovaru a míra jeho zaměření na prémiová piva s výjimkou pivovaru Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., jehož pozice je i v tomto případě bez zohlednění vztahů k dceřiným společnostem vůči tržní konkurenci neměřitelná. Nejvyšší produktivitu práce z tržeb v posledních letech (od roku 2009) na rozdíl od produktivity práce z přidané hodnoty již nedrží společnost Plzeňský Prazdroj, a.s., které se tento ukazatel od roku 2007 prakticky nedaří navyšovat, ale společnost Pivovar Svijany, a.s., jež jej v období 2006 – 2009 dokázala více než zdvojnásobit nad úroveň 8 milionů CZK na zaměstnance.

88

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – produktivita práce z tržeb, srovnání s konkurenčními pivovary (v tisících CZK)


Tržní statistiky v případě ukazatele produktivity práce z tržeb podobně jako u některých ostatních popisující produktivitu (mzdová náročnost tržeb) ukazují na výrazné zlepšení v roce 2011, kdy se patrně společnostem podařilo v personální definitivně zareagovat na zhoršené tržní podmínky (snížením počtu zaměstnanců). Produktivita práce z tržeb – tržní statistiky (v tisících CZK)

Medián Průměr

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 878 2 246

1 854 2 206

1 749 2 284

1 801 2 322

1 697 2 353

1 848 2 490

1 840 2 628

1 881 2 765

2 348 2 929


Níže uvedený graf průměrných osobních nákladů na zaměstnance pivovarnictví ukazuje na postupné zvyšování nominálních mezd v sektoru výroby piva v uplynulém desetiletí. Vývoj mzdových nákladů na zaměstnance ve společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. ukazuje, že alespoň u zbytkového týmu evidovaného přímo Společností nijak nepředchází růst jednotkových nákladů v rámci celého oboru. Hodnocení ukazatele nicméně může být ovlivněno odlišnou strukturou evidovaného personálu (vyvedení spíše dělnických profesí do dceřiných společností) a relativní srovnání je tak podobně sporné jako v předchozích případech. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – průměrná mzda roční, srovnání s konkurenčními pivovary (v tisících CZK)


89

Průměrný osobní náklad na zaměstnance se pohybuje, měřeno ať již mediánem či průměrem, kolem 350 – 400 tisíc CZK za rok. Vyšší vykazují především velké společnosti, jako je Plzeňský Prazdroj, a.s., Pivovary Staropramen, a.s. či Budějovický Budvar, národní podnik, kde se spojuje skutečnost vyšší efektivity provozů plynoucí z velikosti pivovarů (a tedy prostor pro placení vyšších mezd) s umístěním pivovarů ve velkých městech, ve kterých lze obecně očekávat vyšší průměrné mzdy. Průměrná mzda roční – tržní statistiky (v tisících CZK)

Medián Průměr

2003 261 278

2004 266 278

2005 277 303

2006 299 316

2007 302 333

2008 324 352

2009 333 368

2010 354 403

2011 366 391


Celkové hodnocení produktivity práce v případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. není možné bez zohlednění vykazovaných ziskových marží, když samotný počet zaměstnanců či výše osobních nákladů evidovaných Společností neodpovídá veškerému personálu pivovaru, ale jen jeho menší části. Výše popsaná ziskovost Společnosti patří mezi vyšší v rámci oboru, personální oblast tak patrně nezpůsobuje větší obtíže a produktivita odpovídá velikosti a zaměření podniku.

5.4. Dílčí závěry finanční analýzy Finanční analýza společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. ukázala, že data v podobě účetních výkazů jsou spolehlivá. Pro sestavení oceňovacího modelu bude patrně nutná jejich určitá úprava, kdy se na konci sledovaného minulého období jeví část krátkodobého finančního majetku jako provozně nepotřebná, když tento dosahoval až cca 70 % krátkodobých závazků, přičemž Společnost je velmi málo zadlužená, a tyto představují drtivou většinu celkových cizích zdrojů. Podnik lze celkově hodnotit jako perspektivní, mimo jedné z nejmenších zadlužeností na trhu (což podtrhuje úplná absence úročených cizích zdrojů) a vysoké míry hotovostní likvidity, vykazuje nadprůměrné výsledky i v dalších hodnocených oblastech. Slušné jsou marže Společnosti, byť na úrovni hrubé marže je nutné zohlednit specifickou strukturu podniku, jehož zaměstnanci jsou z větší části rozděleni mezi dceřiné společnosti, podnik je zjevně schopen i jen za pomoci vlastního kapitálu výrazně investovat do obnovy aktiv, což na jednu stranu může snižovat ukazatele obratovosti a ziskovosti, nicméně ani v jednom případně mimo na trhu standardní meze. Zároveň se aktivita v poslední době projevuje pozitivně na růstu tržeb a provozním cash-flow (který není ve srovnání s účetní ziskovostí snižován rostoucími odpisy), který umožňuje dále zintentivňovat investiční aktivitu. Celkově tak po provedení finanční analýzy lze konstatovat, že Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je dostatečně silný podnik, zřejmě schopný tvořit hodnotu a pro jeho ocenění je možno použít výnosové metody.

90

6. Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná V rámci finanční analýzy, především analýzy ukazatelů likvidity, vyplynulo, že v určitých minulých obdobích společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. patrně držela na svých účtech nadlimitní množství krátkodobého finančního majetku. Běžnou úrovní hotovostní likvidity měřenou mediánem v rámci identifikované skupiny průmyslových pivovarů v České republice je hodnota v rozmezí cca 0,05 – 0,15. Průměr ukazatele je výrazně vyšší, až 0,5, ovšem zde je nutné zmínit extrémnost výsledku společnosti Budějovický Budvar, národní podnik, která systematicky kumuluje hotovostní prostředky, jež se postupně staly nejvýznamnější položkou jejích aktiv. Po očištění o tento extrém by průměr v oboru výroby piva v České republice v případě ukazatele hotovostní likvidity činil cca 0,2 – 0,3. Hotovostní likvidita Společnosti a srovnání s tržním „normálem“


Na základě posouzení těchto statistik lze za „normální“ výši hotovostní likvidity v případě Společnosti považovat hodnotu 0,2. Teoreticky by tato mohla být vzhledem k nulové zadluženosti (ve smyslu absence jakýchkoli úročených dluhů – úvěrů, půjček, leasingu) ještě nižší, nicméně určená úroveň představuje určitý střed v rámci nalezených hodnot. Neprovozní krátkodobý finanční majetek a související výnosy (v tisících CZK)

Krátkodobé závazky Limit hotovostní likvidity

KFM v rozvaze KFM provozně potřebný KFM neprovozní

Výnosové úroky ve výsledovce Výnosové úroky provozně potřebného Výnosové úroky z KFM neprovozního

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

13 236

11 169

13 972

24 763

20 700

18 552

13 156

13 011

13 604

14 286

21 349

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

1 666 1 666 0

2 435 2 234 201

369 369 0

1 032 1 032 0

1 218 1 218 0

1 541 1 541 0

2 231 2 231 0

9 150 2 602 6 548

9 926 2 721 7 205

5 433 2 857 2 576

3 597 3 597 0

4

4

2

1

1

4

30

377

1

4

0

4

2

1

1

4

30

160

0

1

0

4

0

0

0

0

0

0

217

1

3

0

0


Z grafu je patrné, že hotovostní likvidita Společnosti přesahuje výrazně tržní hodnoty zvláště v posledních letech, přestože v těchto musela financovat významné investiční výdaje, které navíc kryje plně vlastními zdroji. Z dané 91

je patrné, že identifikace neprovozního majetku v rámci krátkodobých finančních aktiv je oprávněná. Spolu s identifikovaným neprovozním majetkem je nicméně nutné určit také příslušné položky výnosů a nákladů. V případě krátkodobého finančního majetku lze za takové považovat především výnosové úroky, popř. část nákladů spojen s obsluhou běžných účtů či správou jiných finančních aktiv. Nákladové položky se v daném případě nepodařilo identifikovat, výnosové jsou spolu s delimitací krátkodobého finančního majetku na provozně potřebnou a neprovozní část uvedeny v tabulce. K rozhodnému dni ocenění (1.7.2013) činil neprovozní krátkodobý finanční majetek částku 7 601 tisíc CZK. Jiná aktiva, která by bylo možno považovat za provozně nepotřebná, nebyla identifikována. Investice Společnost zjevně směřují do aktiv, která jsou podstatná pro provoz podniku, byť některé investice mají dlouhodobější charakter (akvizice restaurací a jejich následná oprava) a bezprostředně nejsou využity k tvorbě provozních výnosů, jak je ostatně patrné z nepřetržitě vykazovaného nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku. I tyto nicméně následně přispívají výsledkům Společnosti, v případě restauračních provozů zajištěním odbytu piva. Dlouhodobě nevyužívaný majetek nebyl identifikován.

92

7. Finanční plán 7.1. Analýza a prognóza generátorů hodnoty Generátory hodnoty představují základní faktory, které určují hodnotu podniku. V zásadě se jedná o vyjádření fundamentu podniku (výnosového potenciálu a rizika) z pohledu hlavních veličin. Mezi ty patří časový horizont trvání podniku, který byl vyhodnocen výše na základě výsledků strategické a finanční analýzy se závěrem, že lze předpokládat nekonečné trvání existence podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Dalším generátorem je diskontní míra v podobě nákladů na kapitál (a tedy i jeho struktura), která bude modelována samostatně v rámci oceňovacího modelu v návaznosti na zpracovaný finanční výhled. Pro jeho vytvoření jsou potřeba především zbývající generátory hodnoty, tedy tržby, míra zisku, míra jeho zdanění a potřebný pracovní kapitál a investiční majetek.

7.1.1. Tržby Model tržeb jakožto prvního generátoru hodnoty je popsán ve výše uvedených kapitolách. Tržby za vlastní výrobky a služby spolu s tržbami za zboží jsou modelovány ve vazbě na dosavadní vývoj trhu s ohledem na vývoj hlavních hospodářských veličin (tedy prostřednictvím extrapolace časové řady, popř. pomocí regresní a korelační analýzy). Minulé tržby jsou převzaty z účetních podkladů. V rámci tržeb nebyla identifikována část, která by nesouvisela s hlavním provozem (tržby společnosti jsou v zásadě velmi homogenní – tržby za pivo jen minoritně doplněné tržbami za zboží). Tržby společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. (v tisících CZK) Rok

Tržby za vlastní produkci a za zboží

2002

73 001 83 122 88 560 90 797 88 911 85 613 87 544 84 112 81 800 88 947 107 729 136 940 141 825 146 839 151 984 157 265 160 017

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Zdroj: Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., vlastní dopočet

93

7.1.2. Provozní zisková marže Provozní zisková marže minulých let je vypočtena jako podíl korigovaných provozních výsledků hospodaření a tržeb za vlastní výrobky a služby a za zboží. Korigovaný provozní výsledek hospodaření představuje provozní ziskovost Společnosti, kterou generují provozně potřebná aktiva. S ohledem na to se jedná o provozní zisk upravený o položky nákladů a výnosů, ale dále jsou eliminovány položky jednorázové a neopakující se. Z finančních výsledků je provedeno pro výpočet takto definované míry ziskovosti započtení položek souvisejících s provozně potřebným majetkem. Položky výnosů a nákladů související s identifikovanými neprovozními aktivy jsou naznačeny v předchozí kapitole. Jedná se především o výnosy z krátkodobého finančního majetku, které tak budou přičítány k upravenému provoznímu zisku jen v omezené míře odpovídající provozně potřebné části těchto aktiv. Jiný neprovozní majetek nebyl identifikován, a nelze tak pracovat s dalšími konkrétními neprovozními výnosy či náklady. Další úpravy tak plynou jen z titulu nepravidelnosti některých výnosových a nákladových položek. Provozní zisk je očištěn o vlivy tržeb a zůstatkových cen spojených s prodejem dlouhodobého majetku (např. 56 tisíc CZK z prodeje provozu neschopného vysokozdvižného vozíku, 250 tisíc CZK z divestice linky na mytí a plnění sudů KEG v roce 2012, 112 tisíc CZK za havarovaný vůz Mercedes v roce 2011, prodej domu Šaffova 91, Polička v ceně 1,47 milionu CZK v roce 2009 atd.). Významnější položky prodeje materiálu v oboru souvisejí s oběhem vratných obalů a mají provozní charakter. Korigovaný provozní výsledek hospodaření před zdaněním, popř. před odpisy (v tisících CZK) 2002 Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje DHM ZC prodaného DHM Úroky z KFM provozně nutného Čisté ostatní finanční výnosy a náklady Změna stavu zásob vlastní výroby KPVH před daněmi Odpisy KPVH před daněmi a odpisy

2005

2006

2007

4 947

2003 -3 869

2004 -4 961

10 383

20 641

16 674

2008 5 341

2009 8 759

2010 7 883

2011 7 042

2012 9 158

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

572 176

117 0

1 600 400

193 0

467 64

594 1 071

0

4

2

1

1

4

30

160

0

1

0

-231

-253

-427

-434

-493

-438

-351

-414

-381

-411

-441

2 067

88

1 011

-253

263

345

-906

2 501

162

-826

1 946

2 649

-4 206

-6 397

10 203

19 886

15 499

5 809

4 804

7 147

7 055

7 248

6 960

7 305

6 451

3 695

3 925

5 691

7 296

7 028

7 562

9 440

9 104

9 609

3 099

54

13 898

23 811

21 190

13 105

11 832

14 709

16 495

16 352


Na finanční úrovni hospodaření společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. účtuje drobné výnosy v položce ostatní finanční výnosy a podstatně vyšší náklady v položce ostatní finanční náklady. Vzhledem k pravidelnosti zvláště druhé položky lze předpokládat, že tyto souvisejí s běžným provozem podniku a provozní výsledek hospodaření je tak o ně očištěn (v uvedené tabulce v podobě salda obou jmenovaných).

94

Korigovaný provozní výsledek je využit pro sestavení finančního plánu Společnosti použitého pro její ocenění. Sám o sobě je vstupem pro výpočet historické provozní ziskové marže coby jednoho z generátorů hodnoty, jeho výši je tak účelné vyjádřit před odečtem položek, které jsou modelovány pomocí jiných generátorů hodnoty. Těmito položkami jsou především odpisy, jejichž budoucí výše bude mimo jiné výsledkem samostatného modelu investiční výdajů, podobně ale lze naložit se změnou stavu vnitropodnikových zásob vzniklých vlastní činností, která bude výsledkem modelu dalšího generátoru hodnoty – pracovního kapitálu coby meziroční změna položek nedokončené výroby, polotovarů a výrobků. Pro orientaci je tak využit základní propočet pro ziskovou marži před daněmi, hlavním propočtem je nicméně provozní zisková marže vypočtena z korigovaného provozního výsledku hospodaření před daněmi i odpisy a změnou stavu zásob vytvořených vlastní činností, když tyto položky budou pro budoucí období modelovány samostatně v návaznosti na odhad budoucích investic do dlouhodobých aktiv a pracovního kapitálu. Výpočet lze obecně vyjádřit vztahem:

rPZ =

KPVH Tržby

kde

rPZ

provozní zisková marže

KPVH

korigovaný provozní výsledek

hospodaření před daněmi

(a odpisy) Provozní zisková marže - historická

rPZ před daní rPZ před daní

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h 2013

3,6%

-5,1%

-7,2%

11,2%

22,4%

18,1%

6,6%

5,7%

8,7%

7,9%

6,7%

n.a.

13,2%

3,7%

0,1%

15,3%

26,8%

24,8%

15,0%

14,1%

18,0%

18,5%

15,2%

15,2%

a odpisy Zdroj: vlastní dopočet

Z uvedené tabulky je patrné, že se provozní zisková marže před odpisy v případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v uplynulých letech poměrně výrazně měnila, zvláště v nestabilním období do roku 2007. V následujících letech došlo k její stabilizaci k určité průměrné hodnotě. V letech 2002 – 2012 Společnost vytvořila celkový korigovaný provozní zisk před daněmi odpisy ve výši 144,2 milionů CZK, při tržbách za stejné období v objemu 960,1 milionů CZK. Průměrná zisková marže před daněmi a odpisy tak za tuto více než dekádu činila rovných 15 %. Kolem této úrovně se s drobnými odchylkami, spíše směrem vzhůru, pohybují i marže v jednotlivých letech počínaje rokem 2008. Příčina razantního poklesu marží po roce 2007 nebyla blíže doložena, z vlastních analýz zpracovatele týkajících se některých konkurentů Společnosti vyplývá, že v daném období hrál velkou roli nárůst cen základních surovin (růst cen sladu v roce 2008 činil cca 30 %, v případě chmele šlo o růst 25 %). K podobnému vývoji na trhu došlo v roce 2011, byť ne tak razantnímu. Patrné je, že na dané skoky reagují výsledky pivovarů 95

jednorázovým poklesem, v střednědobém horizontu se je daří přenášet do cen produkce a marže se minimálně stabilizují. Na ziskové marže Společnosti (prostřednictvím nejdůležitějších nákladových položek, resp. jejich přenositelnosti do cen, tedy spotřeby materiálu a energií a služeb) každopádně zjevně působí tržní faktory, které je vhodné dále analyzovat v podobě obdobné posouzení atraktivity trhu v rámci strategické analýzy. Počet konkurentů na relevantním trhu Společnosti odpovídá peer group uvedené ve finanční analýze, popř. se jedná o importéry ve struktuře popsané v předchozích kapitolách. Počet pivovarů na českém trhu se odvíjí od jednoho ze dvou základních modelů konkurenční struktury, konkrétně jde o trh koncentrovaný z velké části (často ¾ trhu) do rukou 3 – 4 hlavních skupin. Tuto tržní strukturu je možné pozorovat spíše ve východní části Evropy (mimo České republiky také Slovensko, Maďarsko), zatímco ve vyspělých zemích je koncentrace trhu menší, relativně silných hráčů zde působí více, nicméně tito nedominují. Na všech trzích každopádně vládne tuhá konkurence průmyslových pivovarů, jejichž výstav povětšinou převyšuje objem produkce Společnosti. Z daného důvodu není Společnost na trhu subjektem, který by hrál zásadní roli. Vliv konkurenční struktury na ziskovou marži tak je spíše negativní. Počet dodavatelů a síla vazeb k nim se logicky různí dle nakupované suroviny, služby, technologie apod. Řada nákupů (obaly apod.) má komoditní charakter, jedná se o materiál a výrobky homogenní, jejichž výrobu může realizovat větší počet subjektů. Celkově lze pozici Společnosti vůči dodavatelům hodnotit spíše pozitivně, pravděpodobně není vazba na jednoho/malý počet dodavatelů. Závislosti na společnosti Budějovický Budvar, národní podnik v oblasti nákupu pivovarských kvasnic se Společnost v případě změny vlastníka tohoto konkurenta hodlá zbavit případným pořízením vlastní propagační stanice na jejich produkci. Počet odběratelů, resp. strukturu zákazníků lze posuzovat ve dvou rovinách. První je skupina přímých odběratelů ze strany prodejců piva, druhou pak samotní koncoví spotřebitelé. V rámci první skupiny je třeba připomenout trend posilování segmentu maloobchodu na prodejích piva na úkor gastronomie a s tím související trend úbytku počtu gastronomických zařízení. V maloobchodu se nadto zvyšuje koncentrace posilováním obchodních řetězců, určitá atypičnost distribučního procesu Společnosti vůči jejím konkurentům nicméně tento efekt omezuje. V druhé rovině dochází k určité generační obměně koncových spotřebitelů piva. Postupně mizí pravidelní (každodenní) konzumenti, kteří jsou nahrazováni spotřebiteli orientovanými spíše na pestrost nabídky, inovace apod. Patrné tedy je Společnost není závislá na konkrétních odběratelích (navíc k dubnu 2013 vzhledem k blížícímu se naplnění kapacit přestala přijímat nové odběratele), vliv daného faktoru na ziskovou marži tak může být spíše pozitivní (viz realizované zvýšení ceny v červnu 2013, byť to bude prozatím sloužit v první řadě vyšším daňovým povinnostem při překročení hranice 100 tisíc hl výstavu za rok). Produkt pivo je poměrně standardizován, a to jak v rámci České republiky (hlavní podíl výčepní pivo, s odstupem ležáky), tak i celosvětově (nejčastěji pivo plzeňského typu). Na trhu se nicméně projevuje trend posilování inovativních produktů (míchané nápoje na bázi piva, pivní speciály). Společnost se profiluje jako výrobce prémiového piva (v rámci průmyslových pivovarů nadstandardně vysoký podíl ležáků na výstavu).

96

Podstatnou částí obsluhovaného trhu je místní trh v okolí pivovaru, kde lze předpokládat určitý vztah spotřebitelů k místní značce. Odlišení produktu od ostatních je tak v tomto případě patrně dostatečné. Faktor tak lze s ohledem na působení na ziskovou marži hodnotit pozitivně. Stabilita poptávky (a růst trhu) po pivu je obecně slabší než v minulosti. Celý trh ve vyspělém světě, má tendenci klesat, a to v závislosti na zemi různě dlouhou. Růst lze očekávat hlavně od méně vyvinutých regionů (Asie, Jižní Amerika). V kontextu pozicování produkce Společnost je pak třeba opět zmínit odlišný vývoj segmentu prémiových piv, který naopak i na některých klesajících trzích vykazuje růst, resp. podstatně větší stabilitu poptávky. Hodnocení tohoto faktoru tak není jednoznačné, vzhledem k podílu prémiové produkce na celkovém výstavu Společnosti na ziskovou marži působí spíše mírně pozitivně stabilita poptávky v tomto segmentu, naopak růst celého trhu tak dobře hodnotit nelze. Ceny jednotky produkce Společnosti jsou také mírně nižší, než je tomu v případě tržního průměru. Bariéry vstupu jsou určeny především zamýšlenou velikostí pivovaru, jehož vybudování při splnění stále více se zpřísňujících potravinářských norem, v rámci České republiky umocněných závaznými postupy při zájmu o využívání označení jako České pivo apod., je finančně velmi náročné. Jako bariéra pak působí na řadě trhů včetně České republiky aplikovaný systém zdanění pivovarů v závislosti na jejich výstavu (kdy nejvyšší daň na jednotku produkce platí průmyslové pivovary). Intenzita konkurence je pak sama o sobě dostatečnou vstupní překážkou, na trhu se tak nově objevují především mini a mikropivovary reagující na poptávku po specializované produkci. Bariéry jsou tedy poměrně velké, zaručující hlavně velkým průmyslovým pivovarům slušnou ziskovost (se kterou bojují spíše střední pivovary neorientované na prémiový segment, tedy aplikující jinou tržní strategii než Společnost). Přímé substituty piva lze identifikovat těžko, nepřímými mohou být samozřejmě prakticky veškeré nealkoholické či nízkoalkoholické nápoje. Této skutečnosti pivovary v řadě případů čelí přípravou inovativních produktů, jako jsou radlery. Určitým substitutem v rámci alkoholických nápojů může být víno, nicméně přesah spotřebitelů piva a vína není zřejmě až tak zásadní, aby se substituce projevovala nějak skokově. K ní spíše dochází v rámci samotného trhu s pivem, viz změny vah jednotlivých druhů piva na jeho spotřebě. Pokud dochází k omezování spotřeby piva (viz pokles trhu), je tomu tak vlivem snahy o zdravější životní styl, než přímým působením konkrétního substitutu. Jednotlivé výše uvedené faktory působící na ziskovou marži Společnosti jsou hodnoceny obdobně jako v rámci strategické analýzy. Jejich možné působení na ziskovou marži je tak hodnoceno jeho negativní, průměrné či pozitivní. Dle důležitosti pak jednotlivé faktory mají také přiřazenu určitou váhu (z intervalu 1 až 3). Celkové hodnocení intenzity konkurence není zásadně odlišné od hodnocení atraktivity trhu v rámci strategické analýzy, když se jednotlivé působící faktory v obou analýzách prakticky překrývají. Odlišnost způsobuje konkrétní pozice Společnosti v rámci tržní struktury. Hodnocení je průměrné, pozitivně ovlivněné působením v tržním segmentu zajišťujícím dostatečnou ziskovost při daném objemu výroby. I tento segment dlouhodobě nemůže ale ignorovat pravděpodobný negativní vývoj trhu (nasycenost poptávky ve fyzických jednotkách), přičemž s možným

97

budoucím poklesem trhu se bude dále zvýrazňovat faktor konkurenční struktury, v rámci které Společnost nepatří zdaleka mezi zásadní hráče. Hodnocení faktorů intenzity konkurence

Kritérium Počet konkurentů Počet dodavatelů a vazby Počet odběratelů a vazby Standardizace produktu Stabilita poptávky Růst trhu Velikost tržních bariér Možnosti substituce Celkem Maximální počet bodů Dosažený počet bodů Hodnocení

Váha 2 1 2 2 3 3 1 1 15

Bodové hodnocení kritéria intenzity konkurence (vliv faktoru na provozní ziskovou marži) Negativní Průměrné Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6 1 4 4 5 3 1 4 5

Váha * body 2 4 8 10 9 3 4 5 45

90 45 50 %

Zdroj: MAŘÍK Miloš a kolektiv, Metody oceňování podniku, Ekopress 2007; vlastní dopočet

Druhou zásadní položkou nákladů, mimo nákladů ovlivněných intenzitou konkurence (tedy spotřeby materiálu, energií, služeb a poměru kupních a prodejních cen zboží), jsou náklady personální. Jejich vývoj byl popsán v rámci finanční analýzy, v rámci srovnávaných pivovarů vykazuje Společnost na první pohled atypicky nízký podíl těchto nákladů na tržbách, což je nicméně dáno zařazením větší části zaměstnanců do dceřiných společností. Jejich výši a působení na ziskovou marži je tak nutné dále modelovat s ohledem na vývoj předchozích jmenovaných skupin nákladů, samotné osobní náklady vykazované ve výsledovce je Společnost schopna držeb stabilně kolem stávající úrovně (možným dalším přesunem zaměstnanců mimo mateřskou Společnost, ovšem negativně může působit dlouhodobý růst cen, viz CAGR průměrné roční mzdy v letech 2002 – 2012 o téměř 8 % (byť jde o personál odpovídající jen části provozně potřebných zaměstnanců).

7.1.2.1. Provozní zisková marže shora Na základě výše uvedených faktorů intenzity konkurence a jejich posouzení (schopnost udržet stabilní podíl osobních nákladů na tržbách a průměrné hodnocení tržních faktorů působících na ostatní přímé náklady) lze předpokládat, že zisková marže před odpisy a daněmi bude v případě Společnosti stabilní odpovídající minulým letům a tedy nadále plynule naváže na dosavadní výsledky (15 % za celé sledované historické období a 15,2 % za poslední rok a půl před rozhodným datem ocenění). I pro příští roky tak je předpokládána zisková marže před odpisy a daněmi na úrovni 15 %. Žádný z tržních faktorů nepůsobí tak pozitivně, aby ospravedlnil návrat na úrovně z let 2006 – 2007 kolem 25 %, na druhou stranu se podnik Společnosti jeví natolik stabilizovaně, že by neměla nastat ani situace podobná nestabilnímu období v letech 2003 – 2004, kdy společnosti Měšťanský pivovar v Poličce a.s. vykázala na čisté i provozní úrovni dokonce ztráty.

98

7.1.2.2. Provozní zisková marže zdola Marže korigovaného provozního výsledku hospodaření před odpisy a daněmi je modelována na základě analýzy jednotlivých nákladových položek a prostřednictvím projekce podílu těchto nákladů na tržbách. Jak vyplývá ze struktury výkazu zisků a ztrát Společnosti a vymezení korigovaného provozního výsledku hospodaření před daněmi a odpisy, základními takto posuzovanými položkami jsou: • náklady vynaložené na prodané zboží v kontextu podílu tržeb za zboží na celkových tržbách a obchodní marže, • spotřeba materiálu a energie, • služby, • osobní náklady a • méně významné položky (tržby z prodeje materiálu a jeho zůstatková cena, daně a poplatky, ostatní provozní výnosy a náklady),

Tržby a náklady na prodané zboží Podíl nákladů vynaložených na prodané zboží na celkových tržbách ovlivňuje především podíl tržeb za zboží na tržbách celkem. Ten je, jak je uvedeno v modelu prvního generátoru (tržeb), předpokládán na podobné úrovni jako v minulosti, tedy cca 2,5 %. Obchodní marže (rozdíl mezi tržbami za zboží a náklady vynaloženými na prodané zboží), za období 2002 – 2012 činila cca 35,4 %, byť v jednotlivých letech (spíše v závěru historického období) stoupala až k hranici 40 %. Do příštích let je modelována obchodní marže na úrovni 35 %, díky čemuž by měl podíl nákladů vynaložených na prodané zboží na celkových tržbách činit cca 1,63 %.

Spotřeba materiálu a energie Základními položkami přímých nákladů evidovaných na účtu 501 jsou především nakupované polotovary s podílem cca 15 % na tržbách (dle sestav z roku 2012 a prvního pololetí 2013). Významnými položkami je nákup sudů KEG (s podílem na tržbách ve výši 6 % – 7 %), popř. podpora prodeje, jejíž podíl v roce 2012 dosáhl více než 4,5 %. Společnosti nicméně na daném účtu eviduje řadu dalších analytických položek s podílem přesahujícím jedno procento tržeb, jako je chmel, cukr, režijní materiál, nafta, reklamní materiál apod. Celkem se tato skupina podílí na tržbách největší měrou, která v roce 2012 dosáhla bezmála 39 %, v prvním pololetí 2013 pak více než 36 %. Pokles o cca 3 p.b. byl zapříčiněn menšími účtovanými náklady na podporu prodeje v přibližně stejném rozsahu (-3 p.b.). Do nákladů evidovaných na řádku spotřeba materiálu a energie nicméně patří i druhé jmenované, účtované na účtu 502. Zde je zásadní položkou pro Společnost především spotřeba plynu, která činí 4 % – 5 %, spotřeba elektrické energie pak cca 2 % tržeb, spotřeba vody je nevýzmaná. Celkově náklady evidované na řádku výsledovky spotřeba materiálu a energie činily ve sledovaném období v jednotlivých letech cca 30 % – 45 % tržeb, přičemž průměr za dané období byl přibližně 37 % tržeb. Vývoj v nákladovosti se v jednotlivých letech poměrně liší, když zde mohou hrát

99

roli i jednorázové vnější vlivy, např. skokové nárůsty komodit, viz výše popsaný vývoj cen sladu a chmele v letech 2008 a 2011. Vývoj ceny sladovnického ječmene v letech 2002 – 2011 (v CZK/tuna)

Zdroj: ČSÚ – Průměrné měsíční ceny zemědělských výrobků

K nejvýznamnějšímu nárůstu významnosti nákladové skupiny došlo mezi roky 2011 a 2012, tedy v období započatého růstu objemu výkonů. Na vývoji může mít určitý podíl potřeba předzásobení se některými položkami materiálu (vratné obaly), popř. snaha podpořit rostoucí objem výroby (podpora prodeje). V roce 2013 je již na pololetních výsledcích patrné, že významnost těchto položek klesá a s rostoucím výstavem a tržbami se stabilněji drží podíly vyloženě jednotkových nákladů, jako jsou přímé suroviny (chmel, cukr, kvasnice, polotovary). Celkový podíl nákladové položky na tržbách tak v první půli roku 2013 proti předchozímu roku klesl opět již o cca 4 p.b. Lze předpokládat, že se stabilizací výstavu a tržeb se stabilizují i některé momentálně zvýšené nákupy či placené náklady a nákladovost ještě mírně poklesne (např. vlivem přerušeného přijímání nových odběratelů v dubnu 2013 vlivem předpokládaného brzkého dosažení kapacity může klesnout potřeba podpory prodeje, byť jde obecně na trhu o zásadní položku pro udržování tržní pozice). Vzhledem k modelované tržní pozici nicméně nelze předpokládat, že se přímé náklady vzhledem k tržbám podaří Společnosti výrazněji snižovat, velikost pivovaru a celkový vývoj trhu naznačuje rostoucí konkurenční tlaky. Proti průměru předchozí dekády ve výši cca 37 % (kterým odpovídají mimo rok 2012 i výsledky předchozí pětiletky), je tak do budoucna modelován podíl na úrovni 40,8 % odpovídající napjatější situaci na trhu.

Služby Podobně významnou skupinou nákladů jako spotřeba materiálu a energie jsou služby, s podílem na tržbách v jednotlivých letech období 2002 – 2012 opět mezi 30 % – 45 %. Průměr za celou sledovanou historickou periodu činil cca 39 %, nicméně v daném případě je vhodné ji rozdělit na dvě období. V prvním, do roku 2006, představovaly služby cca 45 % tržeb, ve druhém, od roku 2007, pak již jen cca 35 % (v samotném roce 2012 dokonce jen lehce přes 30 %). Ve srovnání s předchozí skupinou nákladů tvořenou především variabilními náklady kopírujícími objem výstavu a tržby je zde patrné, že řada nákladů má spíše fixní charakter a největší nákladovosti tak bylo dosahováno v problematickém období 2003 – 2004, nejmenší pak při nastartování růstu tržeb v poslední době.

100

Vzhledem k stavu pivovaru jsou zásadní položkou na účtu 511 evidované opravy a udržování, představující cca 7 – 8 % tržeb. Po období zvýšené investiční aktivity (pořízení nového majetku) je možné předpokládat, že se toto procento v střednědobém horizontu může snížit, zvláště nebude-li navyšována kapacita pivovaru (investice nemají rozšiřovací charakter). Podstatně důležitějším účtem pro hodnocení celé nákladové skupiny je nicméně účet 518, s podílem na tržbách roku 2012 přes 23 % (v první polovině roku 2013 pak necelých 20 %). Zde je mimo množství samostatně méně významných položek účtováno např. o přepravě, poradenství (v obou případech podíly cca 2,5 % – 3 % tržeb), ale hlavně o nákladech přeúčtovaných dceřinými společnostmi, z nichž se PIVOBAR, s.ro. podílí na tržbách (v období 2012 – 1H 2013) cca 3,5 % – 4,25 %, podobně jako HOTEL PIVOVAR, s.r.o., nejvýznamnější PIVO SERVIS POLIČKA, s.r.o. pak dokonce více než 5 % – 7 %. Celkové náklady účtované dceřinými společnostmi pak činily v roce 2012 dohromady 15,6 % tržeb, v prvním pololetí 2013 to bylo 12,4 %. Jak vyplývá ze zkrácených výkazů dceřiných společností uvedených v přílohách, tyto kromě drobné výkonové spotřeby účtují na straně nákladů prakticky výhradně o osobních nákladech. Z daného je patrné, že zhruba třetinu až polovinu nákladové skupiny služby je možné ztotožnit s osobními náklady za „chybějící“ personál. Aktuální pokles významnosti nákladů je patrně dán zvýšením tržeb při zachování celkového počtu zaměstnanců bez ohledu, ve kterém subjektu jsou evidováni. Otázkou je udržitelnost tohoto vývoje, při stabilizaci tržeb a praktické budoucí stagnaci výstavu po dosažení kapacity pivovaru lze předpokládat, že tlaky na mzdy budou marži opět snižovat. Podobně lze předpokládat, že dceřiné společnosti zaměstnávají spíše provozní personál (např. řidiče), jehož potřeba s navýšením výstavu může proti stávajícímu stavu ještě o něco vzrůst. Poslední výsledky se tak z tohoto pohledu jeví jako atypické a celková významnost nákladové skupiny služby je v budoucích letech modelována na úrovni 37 %, tedy odpovídající stavu v letech 2008 – 2011.

Osobní náklady Podíl osobních nákladů registrovaných samotnou společností Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. na úrovni 5 – 7 % představuje z výše uvedených důvodů jen část jejich celkové významnosti. Společně s růstem tržeb v posledním období se tento podíl dále snižoval, částečně vlivem snížení základního personálu z 18 na 14 mezi lety 2007 a 2011. Pro budoucí období je modelován další pokles podílu těchto nákladů na tržbách na cca 4,5 %. Na rozdíl od výše uvedeného personálu v dceřiných společnostech lze předpokládat, že mateřská společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. zaměstnává spíše technickohospodářské pracovníky, jejich počet se s růstem tržeb nezvýší a snížená významnost nákladové položky je tak opodstatněná i dlouhodobě. V rámci podrobněji modelovaných osobních nákladů lze při dalších předpokladech, jako jsou: • odměny členům orgánů Společnosti a sociální náklady na úrovni odpovídající průměru minulých let (tedy cca 215 tisíc CZK a 50 tisíc CZK ročně), • průměrný počet zaměstnanců Společnosti na stávající hodnotě 14 a • sociální a zdravotní pojištění odpovídající 35 % mzdových nákladů,

101

předpokládat budoucí růst průměrné roční mzdy ve Společnosti o cca 2,1 – 3,9 % ročně, se stabilizací kolem nižší úrovně v střednědobém horizontu. Růst by tak mírně za daných předpokladů převyšoval inflační cíl ČNB (tedy bude docházet k mírnému zvyšování reálné mzdy) a jeví se jako reálný.

Ostatní provozní výnosy a náklady Ostatní nákladové skupiny ve srovnání se třemi výše uvedenými již představují podstatně marginálnější položky, nicméně v rámci běžného provozu se pravidelně objevující, které je tak pro potřeby určení provozní ziskové marže před zdaněním nutné také namodelovat. Daně a poplatky v období 2002 – 2012 činily v průměru cca 0,4 % tržeb, přičemž roční hodnota se pohybovala mezi 0,1 – 1 %. S vyšším objemem výkonů a souvisejících úkonů jako je přeprava apod., a v kontextu obecný snah posílit výběr daní z pohledu státu, je pro příští roky předpokládán mírně vyšší podíl než minulý průměr. Modelován je tak do budoucna na úrovni 0,6 % tržeb. Podstatně významnějšími jsou položky tržby z prodeje materiálu a zůstatková cena prodaného materiálu, nicméně z pohledu dopadu na ziskové marže je tyto nutné posuzovat v kontextu jejich salda. Významnost prodejů materiálu v oboru výroby piva je obecně dána oběhem vratných lahví (nutnost vyřazování části vlastních, již nepoužitelných lahví, popř. prodeje cizích lahví, které se vracejí do pivovaru ve vlastních přepravkách vlivem chybného vytřídění v distribučním procesu). Z vlastní analýzy zpracovatele vyplývá, že se pivovarům v zásadě daří podobné prodeje realizovat s mírným účetním ziskem. Zmíněné položky tak jsou modelovány dle uvedených předpokladů: • podíl tržeb z prodeje materiálu na tržbách na úrovni cca 9 % tržeb, tedy odpovídající posledním výsledkům (cca do roku 2007 Společnost tento podíl evidovala až nad úrovní 15 %, nicméně situace na trhu se z pohledu oběhu obalů po roce 2006 zásadně změnila, když došlo k opuštění do té doby univerzálních NRW lahví řadou hlavních hráčů na trhu – počínaje společností Budějovický Budvar, národní podnik, od roku 2007 tak podíl tržeb z prodeje materiálu na tržbách Společnosti plynule klesá), • podíl nákladů na prodaný materiál ve výši 8,9 % z tržeb zajišťující marži z prodeje materiálu lehce nad úrovní 1 %, opět odpovídající výsledkům z posledních let, když vyšší marže (kolem 3 %) z minulosti odpovídaly jiným tržním podmínkám (obalové skladbě na trhu). Ostatní provozní výnosy a náklady jsou zcela marginální položky, v prvním případě s průměrným podílem na tržbách kolem 0,02 %, ve druhém kolem 0,2 %. Obě jsou vzhledem k malé významnosti modelovány na úrovni minulých průměrů. Pro účely výpočtu provozní ziskové marže před odpisy a daněmi coby generátoru hodnoty podniku jsou do této úrovně zisku zahrnuty i finanční náklady a výnosy spojené s provozně potřebným majetkem. V případě Společnosti se jedná o výnosové úroky z provozně potřebné části krátkodobého finančního majetku a o ostatní provozní náklady. První jmenovaná položka je modelována dle limitu hotovostní likvidity, tedy z 20 % krátkodobých závazků modelovaných v dalším generátoru hodnoty (investice do pracovního kapitálu). Druhým předpokladem je výše 102

zhodnocení těchto prostředků. Vzhledem k jejich předpokládanému umístění na běžných účtech Společnosti je výnos modelován mírný na úrovni 0,1 % zůstatku. Druhá položka, tedy ostatní finanční náklady je podobně jako obdobné provozní náklady a výnosy modelována vlivem malé významnosti dle průměru z minulých let. V tomto případě na úrovni 0,45 % tržeb. Všechny body uvedené výše lze sumarizovat do konečné prognózy provozní ziskové marže před daněmi a odpisy zdola. Z tabulky je patrné, že dle modelu provozní ziskové marže je růst korigovaného provozního výsledku hospodaření před daněmi a odpisy sladěn s předpokládaným růstem tržeb od roku 2014, tempo klesá v roce 2018 vlivem předpokladu dosažení cílového tržního podílu a převládnutím efektu poklesu fyzického objemu trhu. Prognóza ziskové marže a KVPH před daněmi a odpisy zdola (v tisících CZK) 2013 Náklady vynaložené na prodej zboží Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Daně a poplatky Tržby z prodeje materiálu Prodaný materiál

2016

2017

2018

1,63%

1,63%

1,63%

1,63%

1,63%

40,80%

40,80%

40,80%

40,80%

40,80%

40,80%

37,00% 4,45% 0,60%

37,00% 4,46% 0,60%

37,00% 4,47% 0,60%

37,00% 4,47% 0,60%

37,00% 4,48% 0,60%

37,00% 4,49% 0,60%

9,00%

9,00%

9,00%

9,00%

9,00%

9,00%

8,90% 0,02% 0,20% 0,45% 0,01%

8,90% 0,02% 0,20% 0,45% 0,02%

8,90% 0,02% 0,20% 0,45% 0,02%

8,90% 0,02% 0,20% 0,45% 0,03%

8,90% 0,02% 0,20% 0,45% 0,04%

8,90% 0,02% 0,20% 0,45% 0,05%

15,00%

15,00%

15,00%

15,00%

15,00%

15,00%

20 532

21 255

21 996

22 757

23 535

23 932

25,6%

3,5%

3,5%

3,5%

3,4%

1,7%

Výnosové úroky* před daní a

2015

1,63%

Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Ostatní finanční náklady

rPZ

2014

odpisy KPVH před daněmi a odpisy Meziroční změna


7.1.3. Upravený pracovní kapitál Pracovní kapitál je pro účely oceňování a tedy i jako jeden z generátorů hodnoty vymezen podobně jako ostatní z upravené rozvahy odpovídající provozně nutným aktivům a zdrojům tato aktiva kryjícím, ovšem zohledňuje ještě nutnost vymezení kapitálové struktury dle zdrojů, jímž je možno vyčíslit konkrétní náklady. Pracovní kapitál brutto (oběžná aktiva provozně nutná) zde proto není na rozdíl od běžného vymezení snížen zjednodušeně o krátkodobé závazky, ale o ty závazky, pro které není možné kvantifikovat jejich náklady.

7.1.3.1. Zásoby Zásoby, jak je popsáno ve finanční analýze v rámci srovnání výsledků hospodaření společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. s tuzemskou konkurencí, mají o něco slabší obrat, než je v oboru obvyklé, a to po 103

vykazování průměrných výsledků zvláště po roce 2008. V posledních dvou letech se nicméně již situace opět stabilizuje a obrat zásob Společnosti se zvláště v roce 2012 blížil dlouhodobě průměrným hodnotám, jak na úrovni Společnosti, tak i trhu (obrat zásob v roce 2012 na úrovni 8,5, průměr Společnosti v letech 2003 – 2007 kolem 10,5, medián na trhu v období 2003 – 2011 obvykle mezi 10 – 11). Patrně v souvislosti s rychlým zvýšením výstavu a tržeb se v letech 2011 a 2012 podařilo Společnosti snížit průměrný stav materiálu, naopak vlivem posilujícího zaměření na ležáky se zvyšuje doba obratu nedokončené výroby a polotovarů. Výrobky a zboží jsou obecně málo významné položky zásob, byť v případě zboží došlo v letech 2011 a 2012 k zajímavému růstu bez odrazu ve vykázaných tržbách. Doba obratu zásob Minulý vývoj Materiál

2003 24,6

2004 22,4

2005 23,2

2006 20,5

2007 19,2

2008 27,0

2009 42,9

2010 31,7

2011 19,9

2012 22,0

8,4

12,0

11,0

12,2

14,5

10,0

20,8

21,8

16,9

20,1

1,4 0,4 34,8

1,3 0,3 36,0

1,0 0,2 35,4

1,1 0,2 34,0

0,8 0,2 34,7

1,2 0,2 38,3

1,7 0,2 65,6

2,1 0,2 55,7

1,6 4,1 42,6

1,8 6,9 50,8

2013 22,0

2014 22,0

2015 22,0

2016 22,0

2017 22,0

2018 22,0

Nedokončená výroba a polotovary

23,0

23,0

23,0

23,0

23,0

23,0

Výrobky Zboží Zásoby celkem

1,5 1,0 47,5

1,5 1,0 47,5

1,5 1,0 47,5

1,5 1,0 47,5

1,5 1,0 47,5

1,5 1,0 47,5


Výrobky Zboží Zásoby celkem Odhad vývoje Materiál


Pro budoucí roky je modelována doba obratu materiálu na úrovni dlouhodobého průměru, která po vyloučení mimořádného období 2009 – 2010 odpovídá cca 22 dnům. V případě předpokládaného brzkého dosažení kapacitních limitů není pravděpodobné, že by se obratovost této položky zásadněji měnila. V případě nedokončené výroby a polotovarů je nicméně předpokládáno další mírné prodloužení doby obratu, nad rámec patrný v letech 2009 – 2012. Posílení kategorie ležáků na výstavu se již blíží svému limitu, nicméně se ještě v omezené míře může projevit na dalším prodloužení vázání prostředků v zásobách, podobnou roli pak může splnit ještě případný rozvoj kategorie prémiových piv, byť jejich podíl na výstavu nepřesáhne patrně zásadněji jednotky procent. V případě výrobků je modelována doba obratu na úrovni minulého průměru, který je v případě Společnosti velmi nízký, přestože distribuci zajišťuje především sama ze svého skladu (bez prostředníků v maloobchodu apod.). Dosažení kapacitních možností a především opatření, na základě kterého Společnost již nepřijímá nové odběratele, naznačují, že nebude mít v příštím období odbytové potíže a výrobky bude expedovat plynule v návaznosti na dokončování výroby. V případě kategorie zboží není patrný důvod udržování vysoké výše z posledních cca 2 let, když hodnota zásob v pořizovacích cenách v bilanci Společnosti dosáhla na konci roku 2012 prakticky 2/3 celoročních tržeb za 104

zboží. Z daného důvodu je modelován v příštím období stav více odpovídající dřívějším výsledkům, byť je možné, že v strategii Společnosti bude patrná větší snaha okamžitě uspokojit zájemce formou širší nabídky skladových zásob.

7.1.3.2. Krátkodobé pohledávky Z porovnání oběžného majetku s konkurencí ve finanční analýze prostřednictvím ukazatelů aktivity vyplynula zcela atypická výše krátkodobých pohledávek Společnosti, která ve srovnání s konkurenčními pivovary využívá zjevně odlišné prodejní strategie (část pohledávek může být vykázána na úrovni dceřiných společností, nicméně i při zohlednění tohoto vlivu je celková obratovost výrazně vyšší než u zbylých českých pivovarů). Krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů Společnost v minulém sledovaném období inkasovala v průměru za 8 dní, přičemž růst výstavu v poslední době nenaznačuje, že by se způsob distribuce a tedy i relativní objemy pohledávek k tržbám měly měnit. Pohledávky z obchodních vztahů jsou tak modelovány na úrovni minulých let, když v letech 2008 – 2012 došlo ve srovnání s předchozími lety k mírnému zrychlení obratu. Doba obratu se v poslední době již zásadněji nemění a přes výrazné změny tržeb je s těmito sladěna. Ostatní poskytnuté zálohy a jiné pohledávky jsou zcela marginální položky, jež jsou pro příští roky modelovány na úrovni průměru minulých let, v jejichž průběhu nejsou patrné trendy, které by vedly k jinému závěru. Doba obratu pohledávek Minulý vývoj Materiál Výrobky Zboží Pohledávky celkem

2003 10,7 0,0 0,6 11,3

2004 -0,8 0,0 0,5 -0,3

2005 8,4 0,0 0,3 8,7

2006 10,0 0,0 0,2 10,1

2007 11,7 0,2 0,7 12,6

2008 7,4 2,1 0,5 10,0

Odhad vývoje Materiál Výrobky Zboží Pohledávky celkem

2013 8,5 2,0 0,5 11,0

2014 8,5 2,0 0,5 11,0

2015 8,5 2,0 0,5 11,0

2016 8,5 2,0 0,5 11,0

2017 8,5 2,0 0,5 11,0

2018 8,5 2,0 0,5 11,0

2009 7,1 1,6 0,3 9,0

2010 8,6 2,0 1,4 12,0

2011 8,4 10,8 1,1 20,3

2012 8,6 1,3 0,7 10,7


7.1.3.3. Krátkodobý finanční majetek V dané fázi přípravy modelu ocenění, tedy odhadu generátorů hodnoty, je modelována pouze provozně potřebná výše krátkodobého finančního majetku v podobě limitu, který bude následně porovnán s výsledkem výkazu o peněžních tocích. Limitní výše krátkodobého finančního majetku je očekávána dle stejného kritéria hotovostní likvidity, které bylo použito pro rozčlenění aktiv na provozně potřebná a nepotřebná v rámci minulých výsledků hospodaření, tzn. pro všechny roky na úrovni 20 % krátkodobých závazků (jejich odhad je uveden níže).

105

Krátkodobý finanční majetek – limit provozní potřebnosti (v tisících CZK) Minulý vývoj Krátkodobý finanční majetek Hotovostní likvidita

2003

Odhad vývoje Krátkodobý finanční majetek Hotovostní likvidita

2013

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 234

2 794

4 953

4 140

3 710

2 631

2 602

2 721

2 857

4 270

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

2014

2015

2016

2017

2018

4 915

5 090

5 270

5 455

5 644

5 743

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2

0,2


7.1.3.4. Časové rozlišení aktivní Položky časového rozlišení aktivního představují v případě Společnosti zcela zanedbatelné částky, v případě nákladů příštích období s dobou obratu kolem 0,5 dne, v případě příjmů příštích období pak kolem -0,1 dne. Obě položky jsou modelovány dále v této výši, jejich případný bližší rozklad vedoucí k mírně odlišné výši nemá významnější vliv na ocenění podniku.

7.1.3.5. Neúročené závazky V rámci dlouhodobých závazků společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. neeviduje dlouhodobě jinou položku než odložený daňový závazek, který lze pro potřeby ocenění podniku považovat za ekvivalent vlastního kapitálu. Pozornost při odhadu upraveného pracovního kapitálu se tak může soustředit pouze na položky krátkodobých závazků, které jsou tvořeny standardním portfoliem závazků z obchodních vztahů, vůči zaměstnancům, státu apod. Stěžejními položkami krátkodobých závazků Společnosti jsou závazky z obchodních vztahů a krátkodobé přijaté zálohy. Položky je zjevně nutné posuzovat společně, když k poklesu první jmenované relativně k tržbám došlo v letech 2007 – 2008, kdy se zároveň poprvé objevily druhé jmenované, které se postupně staly největší skupinou závazků. Tento stav je zřejmě z druhého pohledu odrazem specifické obchodní strategie, která se projevuje na straně aktiv bilance minimálním stavem krátkodobých pohledávek. Souhrnná doba obratu závazků z obchodních vztahů a závazků z přijatých záloh v minulých letech činila v průměru cca 50 – 55 dní. Na této úrovni je modelována i nadále, když síla Společnosti vůči odběratelům zjevně nevytváří tlaky na její snižování (viz odmítání nových odběratelů od počátku roku 2013 – na druhou stranu vlivem konkurenčního tlaku na trhu patrně není prostor k vylepšování platebních podmínek na úkor zákazníků). Závazky vůči zaměstnancům a ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění jsou v případě Společnosti s ohledem na vícekrát zmíněné rozdělení personálu mezi samotnou společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. a její dceřiné společnosti vcelku zanedbatelné, v prvním případě činí doba jejich obratu cca 1,5 dne, ve druhém cca 1 den. Na podobné výši jsou modelovány i v dalších letech (model daných závazků by mohl být přesněji odvozen od měsíčního zůstatku nárokovaných mezd,

106

nicméně vzhledem k výši těchto položek je dopad na ocenění podniku zanedbatelný, resp. neodpovídající vyšší náročnosti takového modelu). Daňové závazky Společnosti měly v uplynulých letech průměrnou dobu obratu cca 8,5 dne. V roce 2013 lze s ohledem na modelované překonání výstavu ve výši 100 tisíc hl (podobně i v příštích letech) očekávat zvýšení daňových závazků vlivem posunu do vyššího pásma spotřební daně z piva. Na tuto zvýšenou daňovou povinnost hodlá Společnost v roce 2013 vytvořit vnitřní rezervu vygenerovanou zvýšením ceny piva od 1.6.2013, které by mělo přinést potřebné 3,5 milionu CZK (zvýšení daňové povinnosti o 10 %). Z titulu vyššího objemu produkce je možné, že bude Společnost nucena platit další dodatečné daně (patrně silniční), doba obratu daňových závazků je tak pro další roky modelována mírně vyšší, a to na úrovni 10 dní. Dohadné účty pasivní mají ze své povahy vyloženě nepravidelný charakter, jejich model je tak proveden na úrovni průměru minulých let. Jiné závazky se pak v uplynulé více než dekádě objevily prakticky jen jednou a do budoucna tak vzhledem k praktické nepředvídatelnosti nejsou modelovány vůbec. Doba obratu krátkodobých závazků Minulý vývoj Závazky z obchod. vztahů Závazky k zaměstnancům

Závazky ze SZP Stát – daňové závazky Krátkodobé přijaté zálohy

Dohadné účty pasivní Jiné závazky Závazky celkem

Odhad vývoje Závazky z obchod. vztahů Závazky k zaměstnancům

Závazky ze SZP Stát - daňové Krátkodobé přijaté zálohy

Dohadné účty pasivní Jiné závazky

Závazky celkem

2003 41,8 1,0 0,6 5,5 0,0 0,2 0,0 49,0

2004 36,0 0,6 0,9 4,9 0,0 15,2 0,0 57,6

2005 68,6 0,7 1,0 29,1 0,0 0,1 0,0 99,5

2006 63,0 1,4 0,9 19,2 0,0 0,5 0,0 85,0

2007 48,0 1,6 1,0 4,9 20,3 0,1 3,2 79,1

2008 29,9 1,6 1,1 -5,3 25,9 1,7 0,0 54,9

2013 20,0 1,5 1,0 10,0 30,0 3,0 0,0 65,5

2014 20,0 1,5 1,0 10,0 30,0 3,0 0,0 65,5

2015 20,0 1,5 1,0 10,0 30,0 3,0 0,0 65,5

2016 20,0 1,5 1,0 10,0 30,0 3,0 0,0 65,5

2017 20,0 1,5 1,0 10,0 30,0 3,0 0,0 65,5

2018 20,0 1,5 1,0 10,0 30,0 3,0 0,0 65,5

2009 25,0 1,7 1,0 2,4 25,2 1,2 0,0 56,5

2010 22,1 1,6 1,1 8,0 26,4 1,6 0,0 60,7

2011 13,9 1,2 0,9 4,7 28,8 9,1 0,0 58,6

2012 26,7 1,4 1,2 8,2 32,8 2,0 0,0 72,3


7.1.3.6. Časové rozlišení pasivní Časové rozlišení pasivní Společnost v posledních pěti letech neevidovala, do budoucna tak není modelováno.

7.1.3.7. Upravený pracovní kapitál provozně nutný celkem Na základě výše uvedených předpokladů ohledně vývoje jednotlivých položek provozně nutného pracovního kapitálu, ve většině případů v určitém vztahu k tržbám, popř. zároveň nebo pouze k jiným položkám výsledovky (závazky vůči zaměstnancům, nicméně vzhledem k jejich výši 107

složitějším způsobem nemodelované), je možné provést model upraveného pracovního kapitálu v absolutních hodnotách a analyzovat náročnost růstu tržeb na upravený pracovní kapitál (vztah změny tržeb a investic do provozně nutného pracovního kapitálu). Pracovní kapitál je pro tento účel definován jako rozdíl provozně nutných oběžných aktiv a neúročených závazků (jiné Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v uplynulém desetiletí sice stejně neměl, ale tento případ lze považovat za výjimečný), resp. závazků, kterým v modelu ocenění nebudou přiřazeny nějaké byť hypotetické náklady, tedy rozdíl položek uvedených v předchozích bodech. Náročnost růstu tržeb na pracovní kapitál je určena dle vztahu:

kWC =

∆WC ∆X

kde

WC X

upravený pracovní kapitál tržby

Následující tabulka uvádí absolutní výši pracovního kapitálu dle výše uvedené definice, i uvedený koeficient, a to za období minulých cca deseti let a modelovaného období do roku 2018. Patrné je, že v letech 2002 – 2011 byla absolutní změna upraveného pracovního kapitálu ve vztahu k absolutní změně tržeb relativně malá (cca 2,5 milionu CZK vůči cca 34,5 milionům CZK). Příčinou umírněného růstu je praktická stagnace stavu krátkodobých pohledávek, které přitom v bilanci podniků v oboru hrají podstatně větší roli. Relativně mírný byl také růst objemu zásob, byť k němu zvláště v případě nedokončené výroby a polotovarů zřejmě vlivem posilování kategorie ležáků na výstavu docházelo. V závěru období byl nicméně tento růst kompenzován zvýšení krátkodobých závazků, zvláště přijatých záloh. Dále je nutné připomenout, že upravený pracovní kapitál bere v potaz jen provozně potřebnou výši krátkodobého finančního majetku. Přestože jako celek tato položka v rozvaze Společnosti rostla, větší část jejího objemu v závěru historického období je z tohoto výpočtu vyloučena. Upravený pracovní kapitál, náročnost růstu tržeb na něj (v tisících CZK) Minulý vývoj Upr. pracovní kapitál Tržby Koeficient náročnosti

Odhad vývoje Upr. pracovní kapitál Tržby Koeficient náročnosti

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-2 043 73 001

1 750 83 122

-5 038 88 560

-12 906 90 797

-8 662 88 911

-5 901 85 613

692 87 544

6 813 84 112

4 366 81 800

3 970 88 947

463 107 729

7,2 % 2013

2014

2015

2016

2017

2018

2 439 136 940

2 526 141 825

2 615 146 839

2 707 151 984

2 801 157 265

2 850 160 017

4,6 %


Pro následující období je modelován mírný růst celkového upraveného pracovního kapitálu. Růst bude tažen zřejmě posílením zásob v souvislosti s rostoucím zaměřením na ležáky, případně prémiová piva, které může vést k dalšímu zvýšení vázání prostředků v polotovarech a nedokončené výrobě. 108

Tento růst bude z velké části nicméně kompenzován významnějšími krátkodobými závazky z obchodních vztahů a záloh. Celkově lze nicméně pracovní kapitál Společnosti i přes aktuální dynamický rozvoj výstavu považovat v absolutní hodnotě za stabilizovaný. Náročnost tržeb na investice do pracovního kapitálu tak zůstane podobně malá jako v minulosti.

7.1.4. Investice do dlouhodobého majetku Investice do dlouhodobého majetku představují při vcelku mírném vývoji pracovního kapitálu rozhodující část výdajů Společnosti, zvláště v posledních letech. Netto hodnota dlouhodobého majetku v zásadě stagnovala do roku 2009 (zůstatek na konci roku 2002 činil 64,5 milionů CZK na konci roku 2009 pak 65,6 milionů CZK), od té doby nicméně výrazně narostla až na 102 miliony CZK v pololetí 2013. V letech 2008 – 2012 společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. proinvestovala částku cca 70 milionů CZK, na investice do dlouhodobého majetku spotřebovala prakticky veškeré provozní peněžní toky. Průměrné investice netto v období 2002 – 2012 přesáhly sumu 3 milionů CZK za rok, při průměrných odpisech 6,75 milionů CZK. Koeficient náročnosti růstu tržeb na dlouhodobý majetek činil více než 88 %. Koeficient náročnosti růstu tržeb na dlouhodobý majetek je možné určit dle následujícího vztahu.

k DM =

∆DM ∆X

kde

DM X

dlouhodobý majetek provozně nutný tržby

Objem investic společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. do dlouhodobého majetku (v tisících CZK)

Investice netto Odpisy Investice brutto Koeficient náročnosti růstu tržeb na DM

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-2 766 7 305 4 539

1 807 6 451 8 258

-8 065 3 695 -4 370

5 418 3 925 9 343

7 337 5 691 13 028

-2 939 7 296 4 357

-1 087 7 028 5 941

7 798 7 562 15 360

10 519 9 440 19 959

12 646 9 104 21 750

88,3%


Ukazatele náročnosti růstu tržeb na základní skupiny dlouhodobého majetku (nehmotný a hmotný) byly pro účely odhadu těchto ukazatelů do finančního plánu zjištěny i pro konkurenční české pivovary a to vždy za dostupné období (pro které jsou ve Sbírce listin zveřejněny účetní závěrky) v rámci sledovaného desetiletého období 2002 – 2011. Údaje o tržbách a netto hodnotě dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, stejně jako přehled vypočtených koeficientů jsou v příloze. Uvedený výpočet má určitá omezení, např. ne pro všechny pivovary jsou dostupné údaje za celé období 2002 – 2011, ve skupině Heineken (Královský pivovar Krušovice a.s., DRINKS UNION a.s., STAROBRNO a.s.) 109

docházelo k postupnému slučování provozů pod IČ Heineken Česká republika, a.s. (dříve Královský pivovar Krušovice a.s.), s čímž byly spojeny převody majetku a jeho přeceňování, společnost Pivovary Staropramen a.s. se stala předmětem dvou akvizic, k přesunům obchodních podílů docházelo také ve skupině K-Brewery Group, a.s./Pivovary Lobkowicz a LIF, a.s. (pivovar Černá Hora), údaje jsou tak v některých případech silně ovlivněny i jinými než s běžným provozem souvisejícími operacemi (např. růst oceňovacího rozdílu k nabytému majetku ve společnosti Pivovary Staropramen a.s. mezi lety 2002 – 2011 z 41 milionů CZK na 8,42 miliardy CZK). Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého nehmotného majetku u českých pivovarů zahrnutých do analýzy dosahuje mediánu 0,2 % (1. kvartil 0 %, 3. kvartil 1,2 %) a průměru 4 %. Průměr ukazatele ovlivňuje samotná Společnost (16,1 % za období 2002 – 2011 vlivem zachycení výše zmíněné významné investice v roce 2005), dále specifický Plzeňský Prazdroj, a.s. (20,1 % za období 2002 – 2011) vykazující významný růst ocenitelných práv (z 276 milionů CZK na 524 milionů CZK) a nedokončeného dlouhodobého majetku (z 25 milionů CZK na 201 milionů CZK) a dva menší pivovary Bohemia Regent a.s. (30,4 % za období 2002 – 2011) a BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. (38,7 % v období 2002 – 2010), jejichž údaje jsou postiženy ovšem buď zcela nevýznamnou výší dlouhodobého nehmotného majetku, nebo poklesem tržeb. U zbylých společností se ukazatel pohybuje poměrně pravidelně mezi cca – 3 až 3 %, zvláště u menších pivovarů nehmotný bilancovaný majetek tvoří pouze málo významný software, často plně odepsaný. Celkově jde o v oboru málo významnou skupinu dlouhodobého majetku. V případě koeficientu náročnosti růstu tržeb na dlouhodobý hmotný majetek vykazují české pivovary podstatně větší variabilitu výsledků. Medián skupiny činí 27,2 %, průměr je zásadně ovlivněn extrémními hodnotami (hlavně společnosti Pivovar Uherský Brod, a.s.) a nemá vypovídací schopnost. Variabilitu souboru ukazuje i 1. (-3,6 %) a 3. kvartil (117,9 %). Bohužel zásadně ovlivněny jsou i výsledky některých hlavních hráčů na trhu (viz oceňovací rozdílu u Staropramenu). Jako výchozí hodnota pro určení odpovídající výše investic netto v budoucím období tak může být brán hlavně medián skupiny. Koeficient náročnosti růstu tržeb na růst dlouhodobého hmotného majetku v delším období poblíž úrovně 20 – 30 % (resp. na úrovni oborového mediánu, kterému se blíží porovnatelné subjekty) se tak nezdá být zcela mimo. Soupis hlavních investic společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. za období 2008 – 2012 je rovněž součástí příloh. Z přehledu vyplývá, že pravidelně je obnovován autopark společnosti, především vozy Citröen a IVECO. Zásadní investice pak směřují také do restauračních provozů zajišťující významnou část odbytu Společnosti (restaurace Hrom do Police Chotěboř, Na růžku Choceň či Střelnice) či do oprav hotelu Pivovar. Z investic do nemovitostí je dále nutné zmínit opravy provozních budov pivovaru. Hlavním dlouhodobým investičním projektem Společnosti v posledních letech byly nicméně postupné opravy varny a ležáckých sklepů. Vzhledem k stavu pivovaru, který byl podinvestován především v období kolektivního hospodaření před vrácením restituentům, a jehož varna např. pochází z roku 1930, lze předpokládat, že investiční aktivita Společnosti bude pokračovat i nadále, a to opět zvláště v oblasti obnovy technologií,

110

popř. souvisejících nemovitostí, kde může hrát roli pokračující zájem podporovat prodej provozem vlastních restauračních zařízení. Na druhou polovinu roku společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. naplánovala především investice do strojního chlazení ve výši cca 4,5 milionů CZK, do provozu mají být také uvedeny dva plynové kotle Viessmann, které byly zaplaceny již v listopadu 2012 (viz přehled investičních výdajů). Další dlouhodobě řešenou investicí je oplocení areálu pivovaru, které se nicméně nedaří projednat se stavebním úřadem a jehož načasování tak není zřejmé. Na vybudování oplocení by pak měly navázat investic do přístavby k stávající administrativní budově. Pokračovat bude obměna technologií, nejdříve v podobě výměny 10 kusů 100 hl ležáckých sklepů. Načasování jednotlivých investic je podmíněno s ohledem na finanční politiku Společnosti (financování výhradně z vlastních zdrojů) dřívějším vygenerováním dostatečného provozního cash flow. V rámci dalších bodů jsou modelovány jednotlivé skupiny majetku, přičemž pozornost je věnována pouze majetku hmotnému a nehmotnému. Finanční investice (ocenění podílů v dceřiných společnostech), jsou modelovány v dalších částech finančního plánu.

7.1.4.1. Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je zcela marginální záležitostí. V aktivech netto fakticky není vykazován, když jej tvoří jen zanedbatelný plně odepsaný software. V dlouhodobém horizontu, např. v návaznosti na pořízení sofistikovanějších technologických celků, lze nicméně předpokládat, že k určité obnově této složky majetku bude docházet. S ohledem na minulý vývoj nicméně nelze předpokládat nějakou zásadní investiční aktivitu. Koeficient náročnosti investic netto do software je tak pro příští roky předpokládán na úrovni 0,5 % tržeb, odpisová doba software pak 3 roky. Investice do software (v tisících CZK)

Investice netto Investice brutto

Odpisy Zůstatková hod.

2013 36 36 0 36

2014 36 48 12 72

2015 36 64 28 109

2016 36 86 50 145

2017 36 102 66 181

2018 36 120 84 217

2019 36 139 103 253

2020 36 157 121 290


7.1.4.2. Dlouhodobý hmotný majetek V bilanci uvedený dlouhodobý hmotný majetek tvoří soubory evidované na řádcích pozemky, stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, v určitých obdobích jiný dlouhodobý majetek a s ohledem na investiční aktivitu pak nedokončený dlouhodobý hmotný majetek a oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Investice do pozemků nejsou modelovány. Z provedeného zjištění není patrné, že by aktuální rozvoj společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. vyžadoval nákupy tohoto typu majetku, model nepracuje s předpokladem rozšiřování kapacit (především s ohledem na hledanou kategorii hodnoty, 111

ale i na prezentovaná omezení rozvoje). Vzhledem k tomu, že se jedná o neodepisovaný majetek, je v příštích letech v rozvaze ponechán na stávající úrovni. Stavby představují jednu ze dvou hlavních skupin dlouhodobých aktiv Společnosti, s netto hodnotou ve sledovaném historickém období mezi cca 20 – 35 miliony CZK, brutto hodnota pak za období 2002 – 2012 vzrostla hlavně vlivem investic do restaurací z necelých 24 milionů CZK na více než dvojnásobek (necelých 49 milionů CZK). Koeficient náročnosti růstu tržeb na investice do staveb v období 2002 – 2012 činil cca 40 %. Do budoucna lze předpokládat, že koeficient náročnosti bude nižší, s ohledem na pořízení (koupě restaurace Hrom do Police v roce 2008 v hodnotě 1,85 milionů CZK) a opravy restauračních provozů v minulosti, které se při dosažení kapacitních možností pivovaru a zajištění jeho odbytu patrně již nebudou opakovat. Investice se tak budou soustředit spíše na obnovu majetku s možnými výjimkami, jako je výše uvedená přístavba administrativní budovy. Model budoucích investic do staveb tak počítá s koeficientem náročnosti růstu tržeb na úrovni 15 %, odpisy stávajícího majetku ve výši 4 milionů CZK ročně (zjednodušeně odvozených ze základního odpisového plánu Společnosti) a dobou odepisování staveb na úrovni 35 let. Investice do staveb (v tisících CZK)

Odpisy

2013 1 086 8 941 4 000

2014 1 086 5 232 4 255

2015 1 086 5 381 4 408

2016 1 086 5 535 4 565

2017 1 086 5 693 4 727

2018 1 086 5 856 4 893

2019 1 086 6 023 5 063

2020 1 086 6 195 5 239

Zůstatková hod.

39 826

40 913

41 999

43 085

44 172

45 258

46 344

47 431



Samostatné movité věci a soubory movitých věcí představující především technologické zařízení pivovaru, ale také další soubory majetku, jako jsou vozy, manipulační technika atd., jsou objemově nejvýznamnější skupinou dlouhodobého majetku. V netto hodnotě ve výši 42 milionů CZK na konci roku 2012 sice zaostávaly za stavbami, nicméně brutto hodnota tohoto majetku ke stejnému datu činila téměř dvojnásobek hodnoty staveb (necelých 97 milionů CZK). Za období 2002 – 2012 vzrostla brutto hodnota samostatných věcí a jejich souborů na uvedenou výši ze 72 milionů CZK, vlivem rychlejšího odepisování ve srovnání se stavbami se netto hodnota zvýšila jen mírně, z počátečního stavu necelých 37 milionů CZK. Koeficient náročnosti růstu tržeb na investice do samostatných movitých věcí a jejich souborů tak činil jen mírně přes 7 %. Do budoucna lze očekávat naopak náročnost vyšší. Jednak bude hrát roli zpomalení růstu tržeb, při kterém by zachování takto nízké investiční aktivity vedlo k příliš malé obměně majetku, za druhé technologické vybavení pivovaru nadále neodpovídá jako celek stávajícím požadavkům a společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. zjevně bude pokračovat v dalších investicí do varny, spilky, ležáckých sklepů a dalších technologií. Koeficient náročnosti růstu tržeb na investice do samostatných movitých věcí je tak předpokládán pro příští období na úrovni 17 %. Model dále pracuje s odpisy stávajícího majetku ve výši 7 milionů CZK, kterou naznačuje zjednodušený odpisový plán společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

112

Investice do staveb (v tisících CZK)


Odpisy Zůstatková hod.

2013 1 231

2014 1 231

2015 1 231

2016 1 231

2017 1 231

2018 1 231

2019 1 231

2020 1 231

13 535 7 000 48 707

9 134 7 902 49 938

9 742 8 511 51 170

10 392 9 161 52 401

11 085 9 854 53 632

11 824 10 593 54 863

5 784 4 553 56 094

5 998 4 766 57 325


Marginální položkou dlouhodobého hmotného majetku v brutto hodnotě představuje jiný dlouhodobý majetek (82 tisíc CZK). Netto hodnota je nulová, když za sledované období 2002 – 2012 byl pořízen jen majetek v objemu 59 tisíc CZK (v průběhu roku 2007), který byl nicméně během následujících čtyř let plně odepsán. Vzhledem k zanedbatelné výši majetku a naprosté mimořádnosti investic do něj není tato položka dále modelována (resp. koeficient náročnosti růstu tržeb na investice do tohoto majetku je předpokládán nulový, což při nulových odpisech stávajících aktiv vede i k nulovým investicím brutto). Jako poslední části dlouhodobého hmotného majetku zbývá namodelovat položky nedokončený dlouhodobý hmotný majetek a zálohy na dlouhodobý hmotný majetek. V obou případech se jedná o položky neodepisované, model je tak proveden na základě předpokladů změny zůstatku rozvahové položky, popř. převodu části těchto aktiv do jiných skupin (stavby, samostatné movité věci a jejich soubory). Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek souvisí s rozpracovaností investic, které Společnost realizovala v minulých letech, přičemž se z podstatné části jednalo o investice do nemovitostí (staveb). Díky tomu koeficient náročnosti růstu tržeb na nedokončený dlouhodobý majetek v sledovaném historickém období činil téměř 14,5 %. Pro příští roky je s očekávaným snížením investic do staveb předpokládáno omezení této nákladové položky na cca polovinu stavu za poslední období (roky 2011 – 2012), když určitá rozpracovanost investic je zjevně běžným jevem. Zbylá část nedokončeného majetku je nicméně v průběhu roku 2013 převedena do položky stavby a samostatné movité věci a soubory movitých věcí a následně odepisována spolu se zbylými aktivy v těchto skupinách dle výše uvedených předpokladů. Podobně je řešena problematika záloh na dlouhodobý hmotný majetek. Ty se významněji objevily v bilanci Společnosti až v letech 2011 – 2012, v druhém jmenovaném souvisely s pořízením kotlů Viessmann Berlín, které mají být dle předpokladů Společnosti uvedeny do provozu v druhém pololetí 2013. V souvislosti s tím je předpokládán převod části záloh v do položky samostatné movité věci, popř. v menším rozsahu stavby podobně jako v předchozím případě. Od roku 2014 je modelována stabilní výše této položky.

7.1.4.3. Celkové investice Budoucí investice brutto jsou plánovány do roku 2020 na průměrné úrovni mírně pod 15 miliony CZK. Koeficient náročnosti růstu tržeb na dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek odpovídá 32,5 %, nedosahuje tedy hodnoty jako v období 2002 – 2012, na druhou stranu vzhledem k zvýšení tržeb budoucí investice v průměru výrazně překonávají minulé, jejichž výše činila necelých 10 milionů CZK ročně. Koeficient náročnosti je pak v souladu s tržním normálem, který je kolem 27 % v případě dlouhodobého hmotného 113

majetku a 0,5 % v případě majetku nehmotného. Ve srovnání s minulými lety jsou předpokládány relativně menší investice do staveb (předpoklad neopakování pořizování dalších restaurací, které by navíc mohlo výrazněji změnit zaměření podniku a bylo neslučitelné s hledanou kategorií hodnoty) a větší do stále ještě zastaralého technologického vybavení pivovaru.

7.2. Sestavení komplexního finančního plánu Komplexní finanční plán společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a sestává z plánovaného výkazu zisku a ztrát, rozvahy a výkazu cash-flow v členění dle výše uvedených předpokladů na definovanou provozní část hospodaření a samostatně modelované položky neprovozní (zde krátkodobý finanční majetek nad limit hotovostní likvidity a jím generované úrokové výnosy). Model provozní části hospodaření vychází z plánu generátorů hodnoty, tedy již namodelovaných tržeb, provozní ziskové marže, která je díky sladění marže plánované shora a zdola doplněna i o základní položky nákladů a výnosů mimo odpisy, položek pracovního kapitálu a položek dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku doplněných o model odpisů. Jako taková je provozní část hospodaření v podstatě namodelována celá, doplněny jsou pouze předpoklady ohledně některých chybějících položek rozvahy a další drobné skutečnosti, které již nemají zásadní dopad na celkové vyznění finančního plánu. K plánu hlavního provozu podniku jsou následně přiřazeny zmíněné položky neprovozní a pro úplnost sestaveny i výkazy celkové. Položkami doplňujícími plán generátorů hodnoty jsou následující veličiny: • ve výsledovce pouze daň z příjmů právnických osob, která je modelována ve výši 19 % pro celé budoucí období, vzhledem k datu ocenění neznámým budoucím změnám daňového zatížení, vzhledem k rozkladu vlády a nejasnému budoucímu složení zákonodárných orgánů; není předpokládána změna odložené daně, • výsledovka je nad rámec uvedených úrokových výnosů doplněna o část generovanou neprovozní částí krátkodobého finančního majetku, • přes nulový vliv na ocenění podniku jsou domodelovány i jednotlivé položky vlastního kapitálu, kde je na stávající úrovni ponechán kapitál základní i rezervní fond, který již v případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. dosáhl zákonné výše 20 % (v roce 2006), vzhledem k dosavadní chybějící dividendové politice odrážející nutnost investovat volné prostředky především do obnovy pivovaru je o vytvářené zisky navyšována pravidelně položka nerozděleného zisku minulých let, • krátkodobý finanční majetek je rozdělen na peníze a účty v bankách v poměru 15%/85%, který v zásadě odpovídá období od roku 2008, kdy Společnost vykazovala vyšší investiční aktivitu, pro kterou kumulovala peněžní prostředky, • nejsou modelovány některé dříve se sporadicky objevující položky, jako jsou rezervy či dlouhodobé jiné závazky (ani jednu z položek Společnost nevykázala po roce 2005), • v kontextu modelu daně z příjmů právnických osob ve výsledovce je ponechána na stejné úrovni položka odloženého daňového závazku i v rozvaze, • určité předpoklady jsou vytvořeny k položkám dlouhodobého finančního majetku – položka ostatní dlouhodobé cenné papíry je ponechána na stávající úrovni 900 tisíc CZK, ve které je evidována již od roku 2008, ale postupné změny jsou modelovány v položce podíly v ovládaných a 114

•

řízených osobách (a související položce vlastního kapitálu oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků), které odrážejí výši vlastního kapitálu tří dceřiných společností v případě položky aktiv, případně rozdíl mezi touto a základním kapitálem v případě oceňovacího rozdílu. Změny odpovídající souhrnnému výsledku hospodaření za účetní období všech tří společností jsou modelovány ve výši 150 tisíc CZK ročně, která odpovídá průměru minulých let. Vzhledem k tomu, že dceřiné společnosti v zásadě přeúčtovávají především osobní náklady jimi evidovaných pracovníků a jen marginální výkonovou spotřebu, lze předpokládat, že jejich ziskovost bude udržována v rámci skupiny dále na podobné úrovni, nejsou modelovány žádné položky úročených závazků, když z vypočteného výkazu peněžních toků vyplývá, že modelované investice bude Společnost vzhledem k předpokládané ziskovosti schopna i nadále v souladu se svou finanční politikou schopna hradit plně z vlastních prostředků.

Uvedené předpoklady umožňují modelovat veškeré položky výsledovky a rozvahy s výjimkou výše krátkodobého finančního majetku, která je výstupem modelované výkazu peněžních toků propojujících oba základní účetní výkazy. Součástí finančního plánu je zároveň plán volných peněžních toků, který je vstupem výnosových modelů pro ocenění podniku. Plánované výkazy jsou uvedeny v příloze tohoto materiálu.

7.3. Závěr z finančního plánu Vyznění finančního plánu podporuje závěry strategické a finanční analýzy podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Ten je dle strategické analýzy podnikem dostatečně perspektivním, byť se nachází mírně pod nejlepší třetinou hodnocení konkurenční síly. Podnik nicméně vzhledem ke své velikosti volí vhodnou strategii uplatnění na trhu, nemá nadbytečné kapacity, je schopen dlouhodobé ziskovosti a pokrytí veškerých potřeb vlastními zdroji. Finanční plán tak podporuje závěr, že nekonečné trvání podniku není ohroženo natolik, aby nebylo možné podnik ocenit výnosovými metodami.

115

8. Ocenění podniku 8.1. Volba metod ocenění Vzhledem k výstupu finanční analýzy a strategické analýzy, podpořenému analýzou provozně potřebné části minulého hospodaření podniku a analýzou finančního plánu této části, tedy vzhledem k přijetí předpokladu nekonečného trvání podniku, je ocenění podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. provedeno metodami výnosovými, doplněnými o metody tržního srovnání. Z výnosových metod je použita metoda DCF v základní variantě entity, doplněná o kontrolní výpočet variant equity a APV. Z metod tržního srovnání je použita metoda srovnatelných transakcí. Doplňkově lze uvést i účetní metodu jako zástupce majetkového ocenění.

8.2. Ocenění jednotlivými metodami 8.2.1. Metoda diskontovaných peněžních toků Ocenění podniku metodou diskontovaných toků jakožto nejužívanějším výnosovým přístupem je možné provést v několika variantách poskytujících při dodržení určitých pravidel totožný výsledek (vícenásobné ocenění pak není ničím jiným než kontrolním propočtem pro ověření správnosti sestavení modelu DCF, resp. výpočtem poskytující dodatečné dílčí informace nad rámec společného výsledku). Základní, v praxi nejčastěji užívanou variantou, je metoda DCF entity, jejíž obecný vzorec pro dvoufázové ocenění má tvar: T

Hb = ∑ t =1

FCFFt

PH b

+

t

T

∏ (1 + WACC ) ∏ (1 + WACC ) i

i

i =1

i =1

kde

PH b

pokračující hodnota brutto

Hb FCFFt WACC i T g

hodnota podniku brutto volný peněžní tok do firmy v roce t průměrné vážené náklady kapitálu v roce i počet let první fáze tempo růstu ve druhé fázi

Alternativní metodou je metoda DCF equity: T

Hn = ∑ t =1

FCFEt

+

t

∏ (1 + n

VK ( z ) i

i =1

)

PH n T

∏ (1 + n

VK ( z ) i

)

i =1

116

kde

PH n

pokračující hodnota netto

Hn FCFEt nVK ( z )i

hodnota podniku netto volný peněžní tok pro vlastníky v roce t náklady vlastního kapitálu pro dané zadlužení v roce i

Poslední z užívaných metod je pak metoda DCF APV: T

Hb = ∑ t =1

FCFFt

+

t

∏ (1 + n

VK ( n ) i

i =1 T

+∑ t =1

)

t

i =1

CKi

1

)

+

+

T

∏ (1 + n

VK ( n ) i

i =1

CK t −1nCKt d t

∏ (1 + n

FCFFT +1 nVK ( n )T +1 − g

CK T nCKT +1d T +1 nCKT +1 − g

)

1 T

∏ (1 + n i =1

CKi

)

kde

nVK ( n )i

náklady vlastního kapitálu při nulovém zadlužení pro rok i

nCKt CK t −1

náklady cizího kapitálu v roce t cizí úročený kapitál k počátku roku t

dt

daňová sazba předpokládaná pro tok t

Jak je patrné, mimo jiných dílčích bodů se metody liší bezprostředním výsledkem, když varianty entity a APV v prvním kroku výpočtu vedou k hodnotě podniku brutto (metoda APV navíc v členění na hodnotu podniku brutto za předpokladu nulového zadlužení a současnou hodnotu daňových štítů). Jak je uvedeno v kapitole 2., účelem ocenění je přitom nalézt hodnotu na úrovni vlastníka, tedy netto. Vztah mezi oběma veličinami je následující:

H n = H b − CK 0 kde

CK 0

cizí úročený kapitál k datu ocenění

8.2.1.1. Vymezení pokračující hodnoty Důležitou veličinou, kterou je v rámci uvedených vzorců potřeba blíže definovat, je pokračující hodnota, v každé z metod stanovená poněkud odlišným způsobem zohledňujícím výše uvedenou rozdílnost bezprostředních výsledků jednotlivých metod (když pokračující hodnota není ničím jiným než odhadem budoucí hodnoty podniku na úrovni dané variantou modelu DCF k počátku první fáze). V případě metody DCF entity je vzorcem pro její určení:

117

KPVH T (1 + g )(1 − PH b =

g ) rI

WACCT +1 − g

kde

KPVH T rI

korigovaný provozní výsledek hospodaření po dani v roce T rentabilita investic netto

Pro variantu DCF equity je možné určit pokračující hodnotu dle vztahu:

KPVH T (1 + g )(1 − PH n =

g ) + CK T ( g − nCKT +1 (1 − d T +1 ) ) rI nVK ( z )T +1 − g

Ve variantě DCF APV pak pokračující hodnota nahrazuje hned dvě části výše uvedeného vzorce, když je tvořena pokračující hodnotou brutto za předpokladu nulového zadlužení podniku a dále též hodnotou daňových štítů k počátku druhé fáze:

PH b =

CK T nCKT +1d T +1 FCFFT +1 + = nVK ( n )T +1 − g nCKT +1 − g

KPVH T (1 + g )(1 − nVK ( n )T +1 − g

g ) rI

+ DST =

= PH b ( n ) + DST kde

DS T

PH b (n )

současná hodnota řady budoucích daňových štítů k počátku roku T + 1 pokračující hodnota brutto nezadlužená

8.2.1.2. Kalkulace úrokové míry Mimo bezprostředního výsledku ocenění se uvedené varianty metody DCF dále liší peněžními toky, které jsou na dané úrovni použity a kalkulovanou úrokovou mírou. Vymezení peněžních toků pro diskontování v jednotlivých variantách je uvedeno dále na konkrétním příkladu peněžních toků společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.. Pro zajištění shodnosti výsledků všech variant metody DCF jsou uvedené kalkulované míry určeny následujícím způsobem:

WACC =

CK VK nCK (1 − d ) + nVK ( z ) K K

kde

VK

vlastní kapitál v tržní hodnotě 118

K

investovaný kapitál

Uvedené náklady vlastního kapitálu při dané úrovni zadlužení

nVK ( z ) jsou

vypočteny z nákladů vlastního kapitálu při zadlužení nulovém

nVK (n )

prostřednictvím tzv. univerzální reagenční funkce ve tvaru:

nVK ( z ) t = nVK ( n ) + (nVK ( n ) − nCKt )

CK t −1 DS t −1 (nVK ( n ) − nDSt ) − VK t −1 VK t −1

kde

n DSt

náklady daňového štítu v roce t v intervalu

nCK až nVK (n )

Ze vzorců je patrné nezbytné určení podílů jednotlivých složek kapitálu, a to v tržních hodnotách. To je provedeno prostřednictvím reagenční funkce sladěním vstupní a vypočtené kapitálové struktury, když počáteční vstupní struktura kapitálu před první iterací může být obecně zadána jakákoli. Dále je nezbytné stanovit samotnou cenu jednotlivých složek kapitálu, tedy nCK ,

nVK (n ) , popř. n DS . 8.2.1.3. Náklady cizího kapitálu a daňových štítů Z hodnocení minulých výsledků hospodaření a zpracovaného finančního výhledu hospodaření společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. vyplývá, že tento v uplynulé dekádě neměl a v následujících letech mít nebude žádné cizí zdroje, které by byly zpoplatněny. Veškeré závazky, které podnik eviduje, byly v rámci vymezení provozně nutného investovaného kapitálu buď zahrnuty do upraveného pracovního kapitálu (krátkodobé závazky), popř. jsou dále pro účely ocenění reklasifikovány jako ekvivalent vlastního kapitálu (odložený daňový závazek). Z této skutečnosti vyplývá, že podíl úročených cizích zdrojů při výpočtu nákladů kapitálu bude nulový. Vzhledem k této skutečnosti je pak zbytečné pokoušet se stanovit výši nákladů cizího kapitálu, která může být ve výši uvedených vzorcích ponechána na nulové hodnotě. Absence placených nákladů z cizího kapitálu vede dále k nulové daňové úspoře z těchto nákladů, tedy nulovým daňovým štítům, pro které je možné rovněž stanovit nulovou nákladovost. Možné je v rámci modelu určit i nenulové náklady obou položek, na výsledek ocenění to při nulové výši úročených cizích zdrojů nemá dopad.

8.2.1.4. Náklady vlastního kapitálu při nulovém zadlužení Náklady vlastního kapitálu při nulovém zadlužení jsou stanoveny pomocí modelu oceňování kapitálových aktiv (CAPM), s využitím dat z amerického kapitálového trhu, konkrétně dle vztahu:

nVK ( n ) = rf + β n RPT + RPZ + R1 + ... + Rn

119

kde

rf

bezriziková míra

βn

koeficient beta nezadlužený

RPT RPZ Rx

riziková prémie trhu riziková prémie země další specifické rizikové prémie

Blíže rozvést je možné rizikovou prémii země, která je rovna součinu tzv. rizikové sazby země a poměru volatilit akciového a dluhopisového trhu zvýšenému o rozdíl v inflačních očekáváních mezi USA, z jejichž kapitálového trhu jsou v případě ocenění Společnosti vybrána data pro kalkulaci nákladů vlastního kapitálu, a Českou republikou, v níž se nachází oceňovaný podnik, resp. jeho vlastník, z jehož pohledu je ocenění provedeno.

RPZ = RSZ

σA + (π ČR − π USA ) σD

kde

RSZ σ

π

riziko selhání země volatilita trhu měřená směrodatnou odchylkou, kde A značí akcie, D dluhopisy očekávaná míra inflace

Vzorec je naplněn následujícími konkrétními daty: • bezrizikovou úrokovou mírou je aktuální výnosnost státních dluhopisů USA k datu ocenění. Tato výnosnost je diferencována pro první a druhou fázi modelu. V rámci první fáze je použita aktuální výnosnost desetiletých dluhopisů USA (daná splatnost je obvykle používána v praxi, stanovená délka první fáze se od této splatnosti v konkrétním případě podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. příliš neliší). Ve druhé fázi, která předpokládá prakticky nekonečné trvání podniku je vzhledem k potřebě zachování symetrie ocenění z hlediska času použita výnosnost dluhopisů s maximální možnou splatností. Zdrojem podkladů pro stanovení výše bezrizikové výnosnosti je informační systém Bloomberg, který mimo jiné sleduje výnosy do splatnosti státních dluhopisů. Použit je tzv. generický státní dluhopis se splatností 10 let pro první fázi (v systému Bloomberg USGG10YR Index) a nejdelší dostupný generický státní dluhopis, který má splatnost 30 let pro druhou fázi (v systému Bloomberg USGG30YR Index), výnosy jsou odvozeny z výnosových křivek státních dluhopisů. V prvním případě výnos do splatnosti k datu ocenění činil 2,486 %, v druhém 3,499 %. Ověření relevance dat je možné např. na stránkách amerického ministerstva financí, dle kterého činila výnosnost desetiletých dluhopisů k datu ocenění 2,52 % a výnosnost nejdelších třicetiletých dluhopisů 3,52 % (viz http://www.treasury.gov/). •

riziková prémie trhu je určena z databáze prof. Damodarana (data set Historical Returns on Stocks, Bonds and Bills – United States v sekci Updated Data), matematicky se jedná o rozdíl výnosností akciového trhu a výnosnosti dlouhodobých (desetiletých) státních dluhopisů. Pro 120

kalkulaci úrokové míry je použit geometrický průměr rizikové prémie trhu za nejdelší dostupné období, tedy 1928 – 2012, který činí 4,20 %. •

Koeficient beta nezadlužený (Unlevered Beta v data setu Levered and Unlevered Betas by Industry 1/13) je určen metodou analogie jakožto odvětvový průměr oboru Beverage pro americký trh, který k datu ocenění činil 0,80.

•

Riziková prémie země (Country Risk Premium) je opět získána z databáze prof. Damodarana (data set Risk Premiums for Other Markets). Pro Českou republiku činí 1,43 % již jako součin rizika selhání země (Adjusted Default Spread) ve výši 0,95 % odvozeného od ratingu země (v případě České republiky A1 dle Moody´s) a násobku volatility akciového a dluhopisového trhu zjednodušeně stanoveného na 1,5.

•

Očekávaná míra inflace je určena dle posledního výhledu organizace OECD zveřejněného před datem ocenění (OECD Economic Outlook, Volume 2013, Issue 1 ze dne 20.6.2013). Dle tohoto byla pro USA očekávána spotřebitelská inflace v roce 2013 ve výši 1,6 % a roce 2014 pak 1,9 %, pro Českou republiku byla očekávána inflace 1,6 % v roce 2013 a 1,3 % v roce 2014. Údaje pro rok 2014 jsou použity jako dlouhodobý výhled i pro další období. Inflační spread použitý v kalkulaci nákladů vlastního kapitálu v roce 2013 tedy činí 0,2 %, pro rok 2014 a další 0,1 %.

•

Celková riziková prémie země upravená o rozdíl v očekávaných inflacích tedy pro rok 2012 činí 1,48 %, pro roky následující 1,38 %.

•

Ostatní prémie mohou zohledňovat např. nejasný výhled hospodaření oceňovaného podniku, malou velikost Společnosti ve vztahu ke společnostem, jejichž data jsou podkladem pro stanovení ostatních parametrů kalkulované úrokové míry, či nižší likviditu ve vztahu k těmto společnostem. Vzhledem k tomu, že výhled hospodaření byl s pokud možno maximální pečlivostí (zohledněním rizik) proveden v předchozích kapitolách, není důvod aplikovat prémii za nejasný výhled. Ocenění je provedeno pro kategorii objektivizované hodnoty, tzn. hodnoty pro stávajícího vlastníka, otázkou tak je, proč by měla být zohledňována rozdílná velikost společností na kapitálovém trhu USA a společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Na druhou stranu data použitá v kalkulaci nákladů vlastního kapitálu jsou daty veřejně obchodovaných podniků implicitně zohledňujícími vyšší likviditu obchodních podílů ve srovnání s veřejně neobchodovaným podnikem, navíc v České republice. Použita tak je specifická přirážka za menší obchodovatelnost vlastnických podílů ve výši 2 %, tedy na střední hodnotě doporučovaného rozmezí 1 – 3 %.

Srovnání nezadlužených nákladů vlastního kapitálu, které v daném s ohledem na předpoklad nulového zadlužení odpovídají i průměrným váženým nákladům kapitálu, s rentabilitou provozně nutného investovaného kapitálu ukazuje, že podnik s ohledem na modelovanou ziskovost nebude tvořit ekonomickou hodnotu po dobu cca 5 - 6 let, zřejmě především vlivem nastavené finanční strategie financování veškerých aktivit pivovaru dražším vlastním kapitálem. Tvorba ekonomické hodnoty bude při daném ekonomickém výhledu a kalkulaci nákladů kapitálu zahájena až v roce 2019.

121

Náklady vlastního kapitálu nezadlužené

Bezriziková sazba Nezadlužená beta Riziková přirážka trhu Riziková přirážka země

Prémie za nelikviditu Náklady VK nezadlužené

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2. fáze

rf βn RPT RPZ R1

2,486% 0,80 4,20% 1,43% 2,00%

2,486% 0,80 4,20% 0,83% 2,00%

2,486% 0,80 4,20% 0,83% 2,00%

2,486% 0,80 4,20% 0,83% 2,00%

2,486% 0,80 4,20% 0,83% 2,00%

2,486% 0,80 4,20% 0,83% 2,00%

2,486% 0,80 4,20% 0,83% 2,00%

2,486% 0,80 4,20% 0,83% 2,00%

3,499% 0,80 4,20% 0,83% 2,00%

nVK(n)

9,27%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

9,68


8.2.1.5. Volné peněžní toky Volné peněžní toky jsou vymezeny úpravami modelovaného korigovaného provozního výsledku hospodaření především o položky nákladů, které nepředstavují v daném období výdaj (typicky odpisy), dalšími úpravami je zohlednění investiční politiky a vývoj položek pracovního kapitálu, na úrovni vlastníků společnosti dále ještě zadluženosti podniku (změna úročených cizích zdrojů a jejich zpoplatnění). Kompletní výpočet volných peněžních toků pro celý výhled je uveden v příloze v členění dle publikace BUUS Tomáš a kolektiv: Aplikace moderních metod oceňování v případě nekotovaných společností, Oeconomica 2007. Zkrácenou podobu ukazuje níže uvedená tabulka. Plánované volné peněžní toky (v tisících CZK)

KVPH po dani Odpisy Jiné náklady, které nejsou výdajem běžného období Investice do dlouhodobého majetku brutto Investice do upraveného pracovního kapitálu brutto FCFF Nákladové úroky po dani Změna úročeného cizího kapitálu FCFE

2012 7 721 11 000

2013 7 359 12 170

2014 7 330 12 948

2015 7 275 13 775

2016 7 200 14 646

2017 6 774 15 569

2018 11 845 9 719

2019 11 848 10 126

0

0

0

0

0

0

0

0

13 504

14 674

15 451

16 279

17 150

18 073

12 223

12 630

1 976

87

89

92

94

49

50

51

3 242 0

4 768 0

4 737 0

4 680 0

4 602 0

4 222 0

9 291 0

9 293 0

0

0

0

0

0

0

0

0

3 242

4 768

4 737

4 680

4 602

4 222

9 291

9 293


Z přehledu je patrné, že podniku bude muset dále investovat do své obnovy, zvláště v příštích letech, kdy budou zároveň provozní zisky omezeny zvýšenými odpisy odrážejícími poslední roky ještě vyšší investiční aktivity, kdy společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. do dlouhodobého majetku vkládala kolem 20 milionů CZK ročně. K určité změně ve struktuře peněžních toků dojde po odepsání majetku existujícího v podniku již k datu ocenění, za stabilizované lze z tohoto považovat peněžní toky po roce 2018. Absence úročených cizích zdrojů, ať již k datu ocenění, či modelovaná v příštích letech, vede k rovnosti volných peněžních toků do firmy i pro 122

vlastníky společnosti, když není nutné přijímat ani splácet žádné dluhy, popř. z nich platit nákladové úroky.

8.2.1.6. Délka první fáze a parametry pokračující hodnoty Výše uvedené peněžní toky odpovídající letům podrobně zpracovaného finančního výhledu samy o sobě nepostačují k ocenění podniku, které bude dle uvedených vzorců provedeno tzv. dvoufázovým modelem, kde druhá fáze zohledňuje předpoklad nekonečného trvání podniku s vývojem hospodaření odhadnutým na základě několika stěžejních veličin vycházejících z generátorů hodnoty. Základními parametry pro určení pokračující hodnoty, které nelze přímo bez dalšího komentáře použít z posledního roku zpracovaného finančního výhledu, jsou: • tempo růstu ve druhé fázi g , •

rentabilita investic netto ve druhé fázi

rI

Tempo růstu g navazuje na odhad prvního generátoru hodnoty, tedy na výhled tržeb společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Toto tempo bylo pro roky 2018 a následující naplánováno již na stabilní úrovni 1,75 %. Modelem dalších generátorů hodnoty, především druhého a čtvrtého, tedy ziskové marže před zdaněním a odpisy a dlouhodobých aktiv, byla postupně stabilizována také marže čistého zisku (na úrovni cca 7,3 %), v roce 2019 – 2020 se tak již čistý zisk společnosti (podobně jako zisk před zdaněním, provozní aj.) vyvíjel podobným tempem jako tržby. Prognóza ziskové marže po dani

Provozní zisková marže před daněmi a odpisy

Podíl odpisů na tržbách Marže čistého zisku

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

15,0%

15,0%

15,0%

15,0%

15,0%

15,0%

15,0%

15,0%

8,0%

8,6%

8,8%

9,1%

9,3%

9,7%

6,0%

6,1%

7,3%

5,4%

5,2%

5,0%

4,8%

4,3%

7,4%

7,3%


Ve stabilizované výši byly modelovány položky pracovního kapitálu, který dlouhodobě nevykazuje zásadnější výkyvy, obrat pohledávek, závazků i zásob je tak modelován jako stabilní již od roku 2014, s ohledem na nastavený limit hotovostní likvidity je stabilní i obrat provozně potřebného krátkodobého finančního majetku. Jak je patrné z předchozích odstavců, vývoj stěžejních složek hospodaření, tedy tržby, ziskové marže, obrat kapitálu atd. je sladěn a stabilizován cca do roku 2019 - 2020. První fáze je tak v rámci oceňovacího modelu ukončena v roce 2020, rok následující (2021) je již prvním rokem druhé fáze. Tempo růstu pro druhou fázi je stanoveno na úroveň dlouhodobého očekávaného tempa růstu relevantního trhu ve výši 1,75 %, přičemž tato navazuje plynule na tempo růstu tržeb v závěru první fáze a již 123

stabilizované další parametry hospodaření (ziskové marže, obratovost kapitálu). Druhým stěžejním parametrem pokračující hodnoty je rentabilita investic netto, coby přírůstková veličina průměrné rentabilitě provozně nutného investovaného kapitálu popsané výše. Z tohoto vztahu vyplývá, že se v dlouhém období musejí obě rentability vyrovnat, výhled rentability investic netto pro druhou fázi je tak faktickým výhledem rentability investovaného kapitálu. Dalším důležitým vztahem je poměr rentability provozně nutného investovaného kapitálu a nákladů kapitálu (v tomto konkrétním případě při nulovém zadlužení je za tyto možné považovat náklady vlastního kapitálu). Z výše uvedeného závěru vyplývá, že v prvních letech první fáze podnik společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. nebude vytvářet ekonomický zisk, ve zbytku druhé fáze vlivem zvýšené rentability provozně nutného investovaného kapitálu pak ano. Otázkou je nicméně schopnost tvorby tohoto zisku (ekonomické přidané hodnoty) i ve druhé fázi. Hodnocení atraktivity trhu v rámci strategické analýzy dospělo k závěru, že relevantní trh Společnosti je průměrně atraktivní, zajímavý sice svým objemem, vcelku bariérami vstupu na trh, ovšem srážený vývojem trhu a vysokou konkurencí. Na toto hodnocení trhu navázalo zhodnocení konkurenční síly samotné Společnosti. Výsledek na pomezí střední a vysoké síly odpovídal hodnocení dílčích bodů. Z daného hodnocení vyplývá, že rozdíl mezi rentabilitou provozně nutného investovaného kapitálu (či ve druhé fázi rentabilitou investic netto) a náklady kapitálu bude kladný, nikoli však vysoký, tedy ekonomická přidaná hodnota bude omezená. Rentabilita kapitálu a náklady kapitálu v odvětví Beverage v letech 2002 – 2011

Data set

1/03*

1/04*

1/05*

1/06*

1/07*

1/08

1/09

1/10

1/11

1/12

Return on Capital (RoC) Cost of Capital (WACC)

23,11%

14,63%

20,49%

14,40%

10,77%

13,53%

15,02%

18,01%

18,67%

12,95%

6,01% 17,11%

6,44% 8,19%

6,56% 13,92%

6,63% 7,77 %

7,40% 3,33%

7,94% 5,60%

7,41% 7,60%

8,15% 9,86%

7,24% 11,43%

6,35% 6,61%

6,37%

6,98%

7,05%

7,06%

7,96%

8,32 %

8,00%

8,37%

7,63%

7,20%

RoC - WACC Cost of Equity

Zdroj: Damodaran Online (EVA and Equity EVA by Industry)

*do roku 2006 jde o odvětví Beverage (Alcoholic)

Odhad rentability investic netto po druhou fázi je dále možné podpořit porovnáním rentability kapitálu v odvětví výroby nápojů v USA a nákladů na kapitál v tomto odvětví dle databází prof. Damodarana za dekádu předcházející datum ocenění podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Z přehledu je patrné, že v odvětví je pravidelně tvořena ekonomická přidaná hodnota, v rozmezí cca 3 – 17 % kapitálu. Takto vysokou ekonomickou ziskovost nicméně v případě společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. nelze očekávat. Jedním z důvodů je uvedené hodnocení atraktivity trhu v kombinaci s hodnocením konkurenční síly, dalším pak struktura kapitálu, jednostranně postavena na dražší vlastní kapitál a slabší rentabilita kapitálu, ať již historická, tak plánovaná pro první fázi. Výše popsané úvahy vedou k odhadu rentability investic netto pro druhou fázi na úrovni o 2 p.b. vyšší než jsou plánované náklady vlastního kapitálu pro toto období, tedy na úroveň 11 %, která již zároveň není vzdálená

124

zásadněji od rentability provozně nutného investovaného kapitálu na konci první fáze ve výši cca 10 %, na kterou tak poměrně plynule navazuje. Uvedený odhad tempa růstu g a rentability investic netto rI pro druhou fázi umožňuje určit plánovanou míru investic netto (tedy podílu korigovaného provozního výsledku hospodaření po upravených daních, který společnost Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v druhé fázi v průměru proinvestuje).

mI =

g 1,75% = = 15,91% rI 11,00%

kde

mI míra investic netto Míra investic na úrovni cca 16 % ve druhé fázi zaostává za mírou investic plánovanou pro roky 2012 – 2011, která činí cca 37 %. Tato skutečnost je nicméně ovlivněna výraznou investiční vlnou v posledních letech minulého období a vyššími investice na počátku první fáze. Lze předpokládat, že v dlouhém období při dosažení kapacitních možností potřebná míra investic klesne na pouhou obnovu stávajícího majetku.

8.2.1.7. Neprovozní aktiva k datu ocenění Neprovozními aktivy definovanými ve výše uvedených kapitolách je jen přebytek krátkodobého finančního majetku nad stanovený limit hotovostní likvidity ve výši 20 %. K datu ocenění 1.7.203 činil takto vyčleněný neprovozní majetek částku 7 601 tisíc CZK.

8.1.2.8. Ocenění metodou DCF Po stanovení parametrů pokračující hodnoty je možné přistoupit k finálnímu ocenění podniku, v případě ocenění v průběhu roku, nikoli k datu účetní závěrky ještě s nutností vymezit volné peněžní toky za část období následující po datu ocenění. Vzhledem k jeho stanovení je vymezení provedeno jako změna/rozdíl příslušných položek mezi Společností doloženými výkazy k 30.6.2013 a vlastním modelem celého roku 2013. Vzhledem k tomu, že pololetní výkazy Společnosti neobsahují odpisy, jsou tyty pro každé pololetí modelovány poměrně jako polovina z předpokládané celoroční výše 11 milionů CZK. Úroky z provozně potřebné části krátkodobého finančního majetku jsou modelovány s ohledem na limit provozní potřebnosti v pololetí roku 2013. Hodnota podniku brutto provozní na počátku 2. fáze představuje pokračující hodnotu brutto dle výše uvedeného vzorce (127,8 milionu CZK). Tato vždy zvýšená o předcházející volný peněžní tok do firmy je v rámci výpočtu postupně diskontována průměrnými váženými náklady kapitálu v konkrétním období, které se vlivem nulového zadlužení rovnají zadluženým nákladům vlastního kapitálu a ty nákladům vlastního kapitálu při nulovém zadlužení. Hodnota netto provozní je vzhledem k nulové výši úročených cizích zdrojů totožná. V posledním kroku jsou přičtena

125

neprovozní aktiva a získána tak konečná hodnota podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Ocenění podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. metodou DCF ve variantě entity (v tisících CZK)

Náklady vlastního kapitálu po vyladění kapitálové struktury Průměrné vážené náklady kapitálu Hodnota podniku brutto PROVOZNÍ k počátku období Cizí kapitál k počátku období Výsledný podíl cizího kapitálu Hodnota podniku netto PROVOZNÍ k počátku období Hodnota neprovozních aktiv k počátku období Hodnota podniku netto k počátku období

2h2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2. fáze

9,27%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

9,68%

9,27%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

8,67%

9,68%

96 179

100 355

104 288

108 594

113 331

118 555

124 614

126 128

127 771

0 0,00%

0 0,00%

0 0,00%

0 0,00%

0 0,00%

0 0,00%

0 0,00%

0 0,00%

0 0,00%

96 179

100 355

104 288

108 594

113 331

118 555

124 614

126 128

127 771

7 601

5 601

10 790

15 959

21 081

26 137

30 678

40 295

49 925

103 780

105 956

115 079

124 553

134 412

144 692

155 291

166 423

177 696


Podobně je možné uvést výsledky propočtu ve variantě equity, v níž je bezprostředním výsledkem diskontování hodnota podniku netto (na úrovni hlavního provozu), tedy na počátku druhé fáze pokračující hodnota netto vypočítaná dle příslušného vzorce. Přičtena jsou opět neprovozní aktiva. Ocenění podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. metodou DCF ve variantě equity (v tisících CZK) 2h2013 Hodnota podniku netto PROVOZNÍ k počátku období Hodnota neprovozních aktiv k počátku období Hodnota podniku netto k počátku období

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2. fáze

96 179

100 355

104 288

108 594

113 331

118 555

124 614

126 128

127 771

7 601

5 601

10 790

15 959

21 081

26 137

30 678

40 295

49 925

103 780

105 956

115 079

124 553

134 412

144 692

155 291

166 423

177 696


Posledním alternativním propočtem je ocenění variantou DCF APV, které nicméně v daném případě neposkytuje dodatečnou informaci o vlivu zadlužení na hodnotu podniku brutto, když hodnota daňových štítů je při absentujících nákladech cizího kapitálu nulová a hodnota podniku brutto zadlužená a nezadlužená jsou totožné.

126

Ocenění podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. metodou DCF ve variantě APV (v tisících CZK) 2h2013 Hodnota nezadlužené firmy k počátku období Současná hodnota daňových štítů Hodnota podniku brutto PROVOZNÍ k počátku období Cizí kapitál k počátku období Hodnota podniku netto PROVOZNÍ k počátku období Hodnota neprovozních aktiv k počátku období Hodnota podniku netto k počátku období

96 179

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2. fáze

100 355

104 288

108 594

113 331

118 555

124 614

126 128

127 771

0

0

0

0

0

0

0

0

0

96 179

100 355

104 288

108 594

113 331

118 555

124 614

126 128

127 771

0

0

0

0

0

0

0

0

0

96 179

100 355

104 288

108 594

113 331

118 555

124 614

126 128

127 771

7 601

5 601

10 790

15 959

21 081

26 137

30 678

40 295

49 925

103 780

105 956

115 079

124 553

134 412

144 692

155 291

166 423

177 696


Objektivizovaná hodnota podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je k datu ocenění 1.7.2013 metodou diskontovaných peněžních toků odhadnuta na částku 103,8 milionu CZK.

8.2.2. Metoda srovnatelných transakcí Metoda srovnatelných transakcí je založena na předpokladu, že hodnotu podniku je možné odvodit z parametrů fúzí a akvizic provedených s obdobnými společnostmi, tzn., že podniky v určitém oboru, čase a místě vykazují podobné vztahy/poměry hodnoty a stěžejních finančních ukazatelů. Nalezená kategorie hodnoty odpovídá především množině vstupních dat, tedy charakteru nalezených transakcí. Může se jednat o akvizice minoritních i majoritních podílů veřejně obchodovaných i neobchodovaných společností. V tomto konkrétním případě se jedná výhradně o majoritní podíly, zastoupeny jsou obchodované i neobchodované podniky. Trh s pivovarskými společnostmi je ve světě velmi živý, tažený akvizicemi největších hráčů, kteří postupně konsolidují globální trh. Dle odhadu agentury Bloomberg dosáhl objem akvizic v sektoru v dekádě 2002 – 2011 částky 195 miliard USD. V samotném roce 2011 pak akvizice na pivním trhu tvořily sumu 21 miliard USD, z čehož nicméně cca polovinu obstarala pouze koupě skupiny Foster´s Group Ltd. skupinou SAB Miller Plc. V přílohách tohoto materiálu je uveden dostupný výběr transakcí, v nichž zpravidla na jedné či obou stranách stáli ti největší světoví hráči. Výběr je z velké části ovlivněn veřejnou obchodovatelností zúčastněných subjektů a tedy dostupnou datovou základnou (prezentacemi transakcí pro analytiky a investory), nemůže tak být vyčerpávajícím přehledem zvláště menších fúzí a akvizic. Na druhou stranu je nezbytné sledovat v daném případě zahraniční/globální trh, když český transakce s pivovary velikosti oceňované Společnosti či většími nenabízí.

127

8.2.2.1. Zahraniční transakce Přes značnou různorodost podmínek jednotlivých případů jsou motivy stojícími za akvizicemi často alespoň z části podobné. Významnými motivy akviziční činnosti jsou dle dostupných parametrů jednotlivých projektů: • vstup na nové trhy, tedy geografická diverzifikace, snaha držet tempo růstu s konkurenčními skupinami – kupovány jsou prakticky celé trhy (největší hráč, často s podílem v desítkách procent, nebo přinejhorším 2 – 3 největší hráč), • nehmotný majetek – nakupovány jsou spolu s podniky portfolia lokálně a regionálně silných značek, nezřídka i globálně známé značky popř. licence na výrobu konkurenčních značek pro určité regiony, • růstové příležitosti – akviziční činnost směřuje z podstatné části do regionů Latinské Ameriky či Asie s rychlejším růstem spotřeby ve srovnání s vyspělými trhy, efekt je zde umocňován akvizicemi pivovarů s nižší utilizací (využitím kapacit). Na vyspělých trzích je tendence k častějším transakcím v podobě „spojení rovných“ či přeskupováním portfolií (značek a trhů), • synergie – často citovaným efektem akvizice (možná ovšem ovlivněným snahou o zdůvodnění směrem k obchodující veřejnosti u podniků listovaných na burzách) jsou synergie v nákladech (společný nákup, prostor pro zeefektivnění činnosti apod.) i výnosech (cross selling). U prvního motivu snahy růst tak rychle, aby se společnosti samy nestaly cílem akvizice, lze jako příklad použít fúze skupiny Coors a Molson nebo Interbrew a Ambev v roce 2004. Prakticky celé nové trhy v Jižní Americe si pak pořídila Skupina SAB Miller Plc koupí skupiny Bavaria. Motiv nehmotného majetku lze nalézt např. u relativně aktuální transakce, tedy převzetí skupiny Grupo Modelo skupinou AB InBev NV, kdy byla součástí pořizovaného majetku i značka Corona, globálně prodávané pivo, zahrnované mezi nejhodnotnější značky na světovém trhu. I většina jiných z uvedených nejdražších značek byla v uplynulé dekádě součástí ukončených transakcí (typicky pak spojení pivovarů Anheuser-Buchs a Inbev, kde globálně silnými značkami disponovaly obě strany fúze). Nejhodnotnější světové značky piva (v miliardách USD) Značka Bud Light Budweiser Heineken Corona Skol Stella Artois Guinness Brahma Miller Lite Beck´s

Společnost AB InBev NV AB InBev NV Heineken Grupo Modelo AB InBev NV AB InBev NV Diageo AB InBev NV SAB Miller Plc AB InBev NV

Hodnota

Roční tržby v maloobchodu

8,4 7,5 6,1 5,1 4,7 4,5 4,0 2,4 2,3 1,6

10,3 8,4 n.a. 7,4 8,3 2,7 n.a. 6,5 n.a. 2,1

Zdroj: AB Inbev Plc s odkazem na 2012 Global BrandZ report (hodnota) a firemní informace AB InBev NV (tržby)

Zájem o růstové příležitosti lze pak pozorovat u tahu akvizitorů např. směrem k Latinské Americe (akvizice skupin FEMSA, Schincariol, Cerveceria Argentina, Bavaria nebo v posledním případě Grupo Modelo). Domácími trhy kupovaných podniků jsou mimo jiné významné trhy Mexika či Brazílie, v prvním případě dle Barth-Haast Group trh rostoucí z 57,3 128

milionů hl v roce 1999 (výroba) na 79,9 milionů hl v roce 2010 (CAGR 3,1 %) v druhém pak růst z 80,4 milionů hl na 114 milionů hl ve stejném časovém období (CAGR 3,2 %). Dosahovaná tempa růstu jsou v jasném kontrastu s vývojem (poklesem) ve vyspělém světě, objemově se pak uvedené trhy již nyní řadí na roveň největších evropských trhů, či je spíše překonávají. Synergické efekty jsou zmiňovány u velké množiny transakcí, nejobvyklejším efektem, který si akvizitor ze spojení slibuje, jsou nákladové úspory, např. ze společného nákupu a distribuce, zmiňována jsou ale i různá provozní zlepšení, jednorázové efekty plynoucí z pracovního kapitálu či efekty dosažené na úrovni tržeb spojeným prodejem produkce z původního a koupeného portfolia (cross selling mezi trhy), někdy provázené i očekávaným měřitelným růstem objemu produkce coby efektu spojení. Náběh očekávaných synergií nicméně nebývá předpokládán (krom jednorázových efektů) dříve než v horizontu 3 – 5 let, míra úspěšnosti (výše skutečně dosažených efektů) je tak samostatnou otázkou spolu s ospravedlněním prémie placené za tyto předpokládané úspory a jiné efekty. V ceně (relativním ocenění kupovaných podniků) je nutné také zohlednit častou obchodovatelnost kupované, ale i kupující společnosti. To má za následek komplikovanější konstrukce ceny, kdy se často jedná o výměnu akcií (např. převzetí skupiny Hartwall ze strany Scottish & Newcastle nebo akciový swap mezi kupovanou skupinou Bavaria a kupujícím SAB Miller) kupované (majoritní podíl) a kupující společnosti (menšinový podíl), či veřejnou nabídku (např. akvizice Gilde Brauerei skupinou Interbrew, podobně BBAG koupený skupinou Heineken) plynoucí z dřívějšího nabytí podílu v kupované společnosti (rozdílná ocenění několika podílů ve společnosti a několik rozdílných termínů akvizice), a také ovlivňuje možnosti financování akvizice, kdy krom zmíněné výměny akcií je možná také sekundární emise nových akcií kupující společnosti na veřejném trhu a použití výtěžku z jejich prodeje k úhradě kupní ceny akvizice (spojení Anheuser-Busch a InBev). Z výše uvedeného je patrné, že transakce jsou velmi individuální záležitostí a přes řadu společných rysů je ocenění prostým násobkem plynoucím z jakékoli podobné skupiny fúzí a akvizic pouze orientační (ve výše uvedených odstavcích nebyly zmíněny ještě různé opce na zpětný odkup podniku pro prodávajícího v případě možného dalšího prodeje viz StarBev nebo v různých časových okamžicích za předem danou cenu viz Grupo Modelo a další specifické konstrukce zahrnuté do smluv v rámci cenových a necenových podmínek – odklady částí plateb, např. odloženými dividendami, nastavením splátkových kalendářů, možnými dodatečnými platbami dle dosažených výsledků apod.). Hladina ocenění je také ovlivněna nalezenou skupinou akvizitorů, mezi kterými prakticky nefigurují finanční investoři (výjimkou je snad skupina CVC v transakci StarBev) nemající potřebu/povinnost o svých akvizicích informovat širokou veřejnost, přestože i ti patří mezi významné hráče, patrně s mírně odlišným přístupem k ocenění zvláště specifických oborových efektů (synergií).

8.2.2.2. Ocenění podniku Společnosti Ocenění společností v rámci nalezených transakcí je téměř výhradně prezentováno na úrovni enterprise value, tedy hodnoty podniku brutto.

129

Enterprise value samotná bývá prezentována ve (velmi zjednodušeném) složení odpovídající formuli

EV = mcap + debt − cash kde

mcap

tržní kapitalizace (hodnota podniku netto)

debt cash

úročené dluhy peněžní prostředky a jejich ekvivalenty (krátkodobý finanční majetek)

Ideou vyjádření ceny akvizice na úrovni enterprise value je zachytit v ceně především přebírané dluhy, které bude muset kupující splácet a jsou tak logickou součástí jeho nákladu na převzetí kupovaného podniku. Proti tomu stojí disponibilní peněžní prostředky, jež tak lze ztotožnit především s neprovozní částí krátkodobého majetku. Jejich odnětí z podniku umožňuje kupujícímu cenu akvizice snížit (popř. v případech, kdy je to pro zúčastněné daňově výhodnější mohou být provozně nepotřebné prostředky z podniku odebrány těsně před převzetím novým majitelem a nejsou tak součástí kupní ceny). Se vzorcem lze tedy pracovat s či bez neprovozních peněžních prostředků a vypočítat tak pouze hodnotu podniku netto provozní, popř. rovnou tuto zvýšenou o neprovozní peněžní prostředky. Enterprise value je možné proti uvedenému jednoduchému vzorci strukturovat podstatně podrobněji, když její součástí na úrovni vlastního kapitálu v tržní hodnotě není jen kmenový vlastní kapitál tvořící tržní kapitalizaci, ale i prioritní akcie, nutné je zohlednit také menšinové podíly. Podobně mohou být členěny i závazky vyjádřené v tržní hodnotě, zvláště zachycením budoucích nebilancovaných dluhů (např. plynoucích v zahraničních podmínkách z podnikových penzijních plánů), nebo zachyceny vlivy dceřiných společností. Vzhledem k jednoduchosti bilance a vlastnické struktury podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. a absenci/nevýznamnosti těchto méně běžných položek je pro daný účel postačující zjednodušené vyjádření enterprise value. Hodnoty ukazatele EV/ hl vyjádřené v CZK jsou z výsledků hospodaření v různých měnách dopočteny na základě průměrných směnných kurzů CZK a příslušné měny za rok v příloze uvedených výsledků hospodaření příslušné společnosti. Výsledky jsou uvedeny vždy za rok předcházející transakci. Relativní ocenění ve vztahu k výsledkům za uplynulý finanční rok

Průměr Medián Variační koeficient

Četnost

EV/EBITDA

EV/S

EV/hl (CZK)

12,2 12,0 0,20 22

3,5 3,8 0,48 16

5 833 4 899 0,49 13

Zdroj: Tiskové zprávy a prezentace společností, Bloomberg, vlastní dopočet

Z daného důvodu uvedené násobky (medián) získané z transakcí s majoritními podíly podniků na světovém pivním trhu v uplynulém desetiletí jsou doplněny hospodářskými ukazateli společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. za poslední uzavřený finanční rok (2012) předcházející datu 130

ocenění, popř. k datu ocenění, jde-li o stavové veličiny, a dosazeny do uvedeného vzorce výpočtu enterprise value. Z něj lze vyjádřit hledanou hodnotu podniku netto na úrovni provozní (tedy mcap ), při zohlednění neprovozního krátkodobého finančního majetku pak případně hodnotu netto vč. této složky celkové hodnoty podniku. Ukazatele podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. potřebné pro ocenění metodou srovnatelných transakcí (v tisících CZK) Tržby 2012 EBITDA 2012 Úročené dluhy k 30.6.2013 Neprovozní majetek k 30.6.2013 Výstav (hl) 2012

107 729 17 821 0 7 601 82 264


Jak je uvedeno výše, položka cash ve vzorci vyjadřujícím enterprise value představuje neprovozní peněžní prostředky, ve výpočtu, kterým je hledána chybějící hodnota vlastního kapitálu mcap tak s ohledem na hledanou úroveň hodnoty (provozní, celková) může, ale nemusí být obsažena. Úročené dluhy představují část závazků, která o kterou v rámci vymezení upraveného pracovního kapitálu nebyla snížena oběžná aktiva (v daném případě jde prakticky jen o odloženou daň). Propočet jednotlivých hodnot např. pro ukazatel EV / EBITDA je uveden v následujícím algoritmu. Algoritmus výpočtu hodnoty podniku pro EBITDA – medián (v tisících CZK) Ukazatel, kategorie hodnoty EBITDA Nalezený násobitel (medián) Hb (entity; EV) provozní Úročené dluhy Hn (equity) provozní Neprovozní aktiva Hn (equity) celková

Operace * = = + =

Hodnota 17 821 12 213 184 0 213 184 7 601 220 785


Pro odvození hodnoty podniku netto provozní od násobku příslušné hospodářské veličiny stačí při absenci jiných složek enterprise value odečítat hodnotu úročených cizích zdrojů. Zohlednění neprovozní výše krátkodobého finančního majetku vede již ke komplexnějšímu výsledku, do nějž nicméně i nadále zbývá zahrnout zbývající provozně nepotřebná aktiva (v daném případě málo významná umělecká díla a blíže nespecifikovaný dlouhodobý finanční majetek). Ocenění podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. dle mediánu transakcí před zahrnutím provozně nepotřebného majetku (v tisících CZK)

EV/EBITDA EV/S EV/hl

Hodnota netto provozní 213 184 406 650 403 021

Počet transakcí 22 16 13


131

Jako nejvhodnější ukazatel z uvedených se jeví ukazatel EV / EBITDA , a to z několika důvodů: • ukazatel je obecně užívaný a akceptovaný na trhu fúzí a akvizic jako relativní vyjádření ceny, • z daného důvodu je u dané množiny transakcí nalezena jeho nejvyšší četnost (ukazatel bývá často přímo uveden v dokumentaci popisující transakci, zbylé dva jsou dopočteny pouze pro účel tohoto materiálu, nižší četnost je ovlivněna nižší dostupností dat), • ukazatel vykazuje nejnižší variační koeficient (byť za reprezentativní bývá považován soubor hodnot s ukazatelem menším než 0,1), podstatně vyšší variační koeficient u zbylých násobků (svou roli hraje patrně i menší velikost obou souborů) naznačuje na nezvykle malé a velké hodnoty ve vzorku, což použití mediánu nemusí plně kompenzovat; relativně úzké pásmo u ukazatele EV / EBITDA také naznačuje, že v tomto případě není příliš významný rozdíl mezi veřejně obchodovanými a neobchodovanými společnostmi, v konstrukci přepočtu na hodnotu podniku netto v případě podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. tak není aplikován diskont za případnou nižší likviditu, • ukazatel EV / S nebere v potaz cenovou úroveň produkce (a tedy i její ziskovost či schopnost generovat peněžní toky). Upřednostňovány mohou být podniky s velkými tržbami (vedoucími k nízkému násobku), které ovšem mohou být ovlivněny prodeji levné produkce s minimální či zanedbatelnou marží (viz typicky výroba privátních značek řetězců některými českými pivovary, aniž by tento růst produkce nějak pozitivně ovlivňoval jejich ziskovost a cash flow – popř. následné vytlačení české produkce v tomto segmentu zvláště polskými pivy, viz údaje o importech piva do ČR). Tento jev může mimo jiné ovlivňovat právě variabilitu souboru, • Ukazatel EV/ hl pak vlivem použití nepeněžní veličiny ve jmenovateli nejvíce zastarává v čase, což u údajů rozptýlených za období prakticky jedné dekády může mít negativní dopad na vypovídající hodnotu i souhrnné statistiky použité pro samotné ocenění. Do jmenovatele (objem produkce), nelze promítat vlivy cenových změn v čase, které mají dopady na čitatele. Ten za jinak stejných podmínek (zvláště nezměněné relativní zadluženosti – poměru tržních hodnot úročených cizích zdrojů a vlastního kapitálu a případně dividendové politice udržující relativně stejný objem peněžních prostředků k bilanční sumě) bude v delším časovém horizontu odrážet inflační vývoj, který se v hodnotě jmenovatele neprojeví. Starší údaje tak v dlouhém období povedou k nižším násobkům, než by odpovídalo situaci k datu ocenění. Stejně jako u EV / S pak není zachycena cenová politika konkrétních firem s dopady na jejich efektivitu. Obě nevýhody tak opět mohou být vysvětlením vyšší variability souboru, kterou by nemuselo kompenzovat ani jeho rozšíření. Zajímavostí EV/ hl v daném případě by mohla být snad jen rovnost mediánu použitého pro indikativní ocenění s hodnotou poslední transakce, která se dotýká ČR, tedy převzetí skupiny StarBev (včetně Staropramenu) skupinou Molson Coors. Tento konkrétní případ tak nemusí být zcela vadnou indikací i pro v regionu působící Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., limity ukazatele přesto převládají.

132

Ocenění podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. dle mediánu transakcí (v tisících CZK)

EV/EBITDA EV/S EV/hl

Hodnota netto 220 785 414 251 401 622

Počet transakcí 22 16 13


V rámci metody srovnatelných transakcí je tak jako stěžejní vybrán medián ukazatele EV / EBITDA , na jehož základě je touto metodou odhadnuta objektivizovaná hodnota podniku netto se započtením neprovozních aktiv k datu ocenění 1.7.2013 na 220,8 milionů CZK. Variabilita ocenění metodou srovnatelných transakcí (v milionech CZK)


Výslednou hodnotu vycházející z mediánu ukazatele EV / EBITDA v kontextu rozpětí hodnot je možné prezentovat na uvedeném grafu. Naznačeny jsou prostřednictvím pásového grafu hodnoty od prvního do třetího kvartilu dle každého výše uvedeného ukazatele s barevným přechodem na úrovni mediánu. Eliminovány ze zobrazení tak jsou případné extrémní hodnoty. Sloupcovým grafem je znázorněno zvolené konečné ocenění na úrovni mediánu ukazatele EV / EBITDA . Z grafu je jednoznačně patrný významný rozptyl ukazatelů EV / S a EV/ hl omezující jejich využití i coby indikátoru přiměřeného pásma hodnoty podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

8.2.3. Metoda účetní Účetní hodnota vlastního kapitálu vycházející z konceptu historických cen k datu ocenění činila 116,2 milionů CZK. V daném případě je nicméně nutné zdůraznit, že tento výsledek je ovlivněn neúplnými výsledky hospodaření, když z výkazů poskytnutých společností vyplývá, že za první pololetí nebyly doposud zaúčtovány naběhlé odpisy a daň z příjmů právnických osob, zisk vykázaný od počátku roku je tak zjevně nadhodnocený. V rámci metody není třeba dalších úprav pouze zohlednění objemu neprovozních aktiv, jejichž přičtením hodnota podniku roste k datu ocenění na 123,8 milionů CZK.

133

9. Volba metody, ocenění na úrovni akcionáře Závěrečnými kroky k naplnění účelu této práce a tedy ocenění konkrétního menšinového podílu, jenž je předmětem ocenění, je volba vhodné metody ocenění na úrovni podniku a přepočet hodnoty určené touto metodou na oceňovaný podíl. Ocenění podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. (v milionech CZK) Metoda diskontovaných peněžních toků Metoda srovnatelných transakcí Metoda účetní

103,8 220,8 123,8

Zdroj: vlastní odhad

Výsledný odhad objektivizované hodnoty podniku společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. je stanoven k datu ocenění 1.7.2013 na úrovni výsledku metody diskontovaných peněžních toků, když metoda účetní je obecně vzhledem k nerelevantnosti historických cen k datu ocenění pouze doplňkovou metodou, v daném případě navíc ovlivněnou neúplností výkazů Společnosti za první pololetí roku 2013 (absence odpisů a daně z příjmu právnických osob a z toho plynoucí nadhodnocení zisku za probíhající účetní období a tím pádem i vlastního kapitálu). Metoda srovnatelných transakcí pak odpovídá skupině nalezených transakcí, tedy obchodům s většinovými podíly velkých, nadnárodně působících, často veřejně obchodovaných subjektů. Do výsledku metody se promítají často velmi specifické možnosti financování, ocenění synergií a další vlivy, které lze obtížně spojit s hledanou kategorií hodnoty (objektivizovanou hodnotou). Metoda peněžních toků je založena na výhledu hospodaření odrážející vnější i vnitřní potenciál přímo společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., posouzeny jsou podrobně jednotlivé aspekty hospodaření, rizika, kapacitní omezení, finanční politika apod., tedy jevy, které žádná z jiných uvedených metod nemůže brát v potaz. V přípočtu přepočtu hodnoty na oceňovaný menšinový podíl je vhodné v souladu se zadáním znovu uvést jeho parametry. Jedná se o soubor 22 kusů listinných kmenových akcií na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 CZK představující podíl cca 0,2728 % na základním kapitálu. Patrné tedy je, že nejenže nejde o podíl umožňující kontrolu nad podnikem, ale nejde ani o podíl umožňující podstatný vliv v podniku. Ten má zároveň většinového akcionáře (s podílem 52,72 % dle poslední výroční zprávy za rok 2012), který se podílí na řízení společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Hodnota podniku je vypočtena mimo jiné za předpokladu, že tento bude pokračovat ve stávajícím konceptu podnikání, určeném právě stávajícím managementem a tedy většinovým akcionářem. Ocenění na úrovni podniku je tak provedeno na základě projekce cash-flow zohledňující faktor kontroly. V rámci přepočtu ocenění je tak po zohlednění likviditní prémie již v kalkulaci nákladů vlastního kapitálu v metodě diskontovaných peněžních toků nutné ještě zohlednit tyto poslední uvedené skutečnosti, a to aplikací diskontu za minoritu. Pro volbu tohoto diskontu lze využít stupnici prof. Bellingera, uveřejněnou např. v článku „Diskont za minoritu a prémie za 134

kontrolu v rámci oceňování podniku“ Ing. Františka Prodělala v časopise Soudní inženýrství v roce 2005. Stupnice srážek z hodnoty akcie v závislosti na velikosti podílu

Třída

Podíl na celkovém počtu akcií

1. 2. 3. 4. 5. 6.

0 – 9,9 % 10 – 24,9 % 25 – 49,9 % 50 – 74,9 % 75 – 94,9 % 95 – 100 %

Srážka ze základní hodnoty jedné akcie, když neexistuje existuje velkoakcionář velkoakcionář 30 % 50 % 25 % 35 % 15 % n.a. 10 % n.a. 5% n.a. 0% n.a.

Zdroj: PRODĚLAL František: Diskont za minoritu a prémie za kontrolu v rámci oceňování podniku

Z uvedeného zadání je zjevné, že se v daném případě jedná o ocenění situace, kdy podíl na celkovém počtu akcií nedosahuje ani 10 % a existuje velkoakcionář (majoritní vlastník). Oproti prostému výpočtu alikvotního podílu na ocenění podniku je tak nutné aplikovat ještě diskont za minoritu ve výši 50 %. Ocenění předmětného podílu na základním kapitálu (ocenění na úrovni akcionáře) k 1.7.2013 (v CZK) Hodnota podniku netto metodou DCF Oceňovaný podíl na základním kapitálu Alikvotní podíl na hodnotě podniku Diskont za minoritu Hodnota podílu na základním kapitálu

103 800 000 0,2728 % 283 185 50 % 141 592


Na základě výše uvedeného postupu byla hodnota předmětu ocenění, tedy souboru akcií společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. představujících podíl 0,2728 % na základním jmění, odhadnuta na částku 141 600 CZK, slovy sto čtyřicet jedna tisíc šest set korun českých.

10. Závěr Hodnota podílu na základním kapitálu společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. skládajícího se z 22 kusů nekótovaných kmenových akcií na jméno, v listinné podobě, ve jmenovité hodnotě 1 000 CZK, které v souhrnu představují podíl 0,2728 % na základním jmění společnosti, činí dle názoru zpracovatele ke dni ocenění 1.7.2013 částku 141 600 CZK (slovy sto čtyřicet jedna tisíc šest set korun českých)

135

Seznam zkratek °alc °Plato a.s. alc.vol. b.c. CAGR CPI CZK ČNB ČPK ČR ČSSR ČSÚ ČVUT DHM DNM DPH DPPO EU EUR GBP HDP HGB hl IČ IDW Kč Kčs KFM l MPO n.p. NACE NRW p.a. p.b. PET PRIBOR PSČ RUB s.c. s.r.o., spol. s r.o. SEC SVK SWOT USD VŠCHT y/y ZC

Stupeň alkoholu Stupeň extraktu původní mladiny Akciová společnost Alcohol by volume Běžné ceny Compounded Annual Growth Rate Consumer price index Koruna česká Česká národní banka Čistý pracovní kapitál Česká republika Československá socialistická republika Český statistický úřad České vysoké učení technické Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Daň z přidané hodnoty Daň z příjmů právnických osob Evropská unie Euro Britská libra Hrubý domácí produkt High Gravity Brewing Hektolitr Identifikační číslo Institut der Wirtschaftsprüfer Koruna česká Koruna československá Krátkodobý finanční majetek Litr Ministerstvo průmyslu a obchodu Národní podnik Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes Nordrhein-Westfalen-Flasche Per annum Procentní bod Polyethylentereftalát Prague Interbank Offered Rate Poštovní směrovací číslo Ruský rubl Stálé ceny Společnost s ručením omezeným Securities and Exchange Commission Slovensko Strengths, Weaknesses, Opportunities, and Threats Americký dolar Vysoká škola chemicko-technologická Year Over Year (meziroční změna) Zůstatková cena

136

Přílohy Příloha 1: Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

I A + II II. 1 II. 2 II. 3 B B. 1 B. 2 + C C. 1 C. 2 C. 3 C. 4 D E III III. 1 III. 2 F F.1 F.2 G IV. H V. I. * VI. J. VII. VII. 1 VII. 2 VII. 3 VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O XII. P. * Q. Q1. Q2. ** XIII. R. S. S1. S2. * T

59

***

60

0

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vl. výrobků a služeb Změna stavu vnitrop. zásob vl. výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy investičního majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z CP a vkladů ve skupině Výnosy z ostatních CP a vkladů Výnosy z ostatních finančních investic Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady finančního majetku Výnosy z přecenění CP a derivátů Náklady z přecenění CP a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost splatná odložená Výsledek z hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnost splatná odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na HV společníkům Výsledek hospodaření za účetní jednotku Výsledek hospodaření před zdaněním

2002 2 054 1 631 423 71 520 70 947 573 0 56 871 29 380 27 491 15 072 3 890 2 727 165 952 46 97 6 960 11 263 0 11 263 10 683 0 10 683 -8 307 73 0 0 4 947 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 231 0 0 -227 123 0 123 4 597 642 346 0 0 0 296 0 4 893 5 016

2003 2 619 1 576 1 043 80 593 80 503 90 0 68 822 31 536 37 286 12 814 4 215 2 965 185 1 034 31 96 7 305 13 292 0 13 292 12 849 0 12 849 5 440 28 98 0 0 -3 869 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 253 0 0 -249 -589 0 -589 -3 529 0 78 0 0 0 -78 0 -3 607 -4 196

2004 2 474 1 466 1 008 87 096 86 086 1 010 0 76 241 30 415 45 826 11 863 5 028 3 549 204 1 239 36 103 6 451 12 430 0 12 430 12 228 0 12 228 5 436 41 49 0 0 -4 961 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 427 0 0 -425 -267 2 033 -2 300 -5 119 0 57 0 0 0 -57 0 -5 176 -5 443

2005 2 823 2 263 560 87 720 87 974 -254 0 70 701 28 640 42 061 17 579 5 990 4 234 224 1 481 51 870 3 695 14 085 0 14 085 13 795 0 13 795 -3 116 59 106 0 0 10 383 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 8 442 0 0 -433 9 470 8 457 1 013 480 27 420 0 0 0 0 27 420 0 27 900 37 370

2006 3 257 2 063 1 194 85 917 85 654 263 0 64 272 27 738 36 534 22 839 5 911 4 163 239 1 456 53 186 3 925 13 696 0 13 696 13 378 0 13 378 -7 579 1 40 0 34 20 641 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 3 496 0 0 -492 4 914 4 688 226 15 235 65 1 0 0 0 64 0 15 299 20 213

2007 3 124 1 988 1 136 82 834 82 489 345 0 55 894 30 343 25 551 28 076 6 264 4 419 245 1 545 55 230 5 691 13 589 572 13 017 12 829 176 12 653 -77 12 66 0 0 16 674 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 438 0 0 -434 4 931 4 852 79 11 309 0 0 0 0 0 0 0 11 309 16 240

Zdroj: Obchodní rejstřík, Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

137

Výkaz zisků a ztrát (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58


59 60

***

0


2008 3 069 1 908 1 161 83 573 84 475 -902 0 65 937 32 911 33 026 18 797 5 616 3 917 252 1 393 54 442 7 296 12 389 117 12 272 12 043 0 12 043 -147 0 595 0 0 5 341 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 30 0 38 389 0 0 -321 1 195 982 213 3 825 382 0 0 0 0 382 0 4 207 5 402

2009 2 710 1 723 987 83 969 81 402 2 567 0 64 942 32 759 32 183 20 014 5 405 3 816 268 1 276 45 205 7 028 12 539 1 600 10 939 11 030 400 10 630 -96 23 245 0 0 8 759 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 377 0 2 416 0 0 -37 -2 860 -2 861 1 11 582 0 0 0 0 0 0 0 11 582 8 722

2010 2 693 1 635 1 058 79 346 79 107 239 0 59 550 30 897 28 653 20 854 5 193 3 624 261 1 254 54 239 7 562 9 777 193 9 584 9 490 0 9 490 34 1 231 0 0 7 883 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 381 0 0 -380 1 551 1 495 56 5 952 0 0 0 0 0 0 0 5 952 7 503

2011 2 403 1 426 977 85 766 86 544 -778 0 64 807 32 159 32 648 21 936 5 184 3 706 158 1 270 50 510 9 440 9 836 467 9 369 9 372 64 9 308 0 6 230 0 0 7 042 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 411 0 0 -407 1 346 1 141 205 5 289 0 0 0 0 0 0 0 5 289 6 635

2012 2 833 1 739 1 094 106 917 104 896 2 021 0 82 249 49 659 32 590 25 762 6 038 4 313 161 1 515 49 917 9 104 10 171 594 9 577 10 544 1 071 9 473 0 23 195 0 0 9 158 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 441 0 0 -441 1 765 1 348 417 6 952 0 0 0 0 0 0 0 6 952 8 717

1h2013 1 166 699 467 68 908 60 806 8 102 0 43 316 26 268 17 048 26 059 3 421 2 429 0 970 22 170 0 4 946 70 4 876 4 696 23 4 673 0 4 78 0 0 22 645 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 320 0 0 -320 0 0 0 22 325 0 0 0 0 0 0 0 22 325 22 325


138

Příloha 2: Výkaz zisků a ztrát – horizontální analýza Výkaz zisků a ztrát – horizontální analýza Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58


59 60

***

0


2002

2003

2004

2005

27,5% -5,5% 14,1% -3,4% -7,0% 54,4% 146,6% -3,4% -44,4% 12,7% 8,1% 0,7% 13,5% 6,9% 2,2% -84,3% 1022,2% -125,1% n.a. n.a. n.a. 21,0% 10,8% -7,3% 7,3% -3,6% -5,8% 35,6% 22,9% -8,2% -15,0% -7,4% 48,2% 8,4% 19,3% 19,1% 8,7% 19,7% 19,3% 12,1% 10,3% 9,8% 8,6% 19,8% 19,5% -32,6% 16,1% 41,7% -1,0% 7,3% 744,7% 5,0% -11,7% -42,7% 18,0% -6,5% 13,3% n.a. n.a. n.a. 18,0% -6,5% 13,3% 20,3% -4,8% 12,8% n.a. n.a. n.a. 20,3% -4,8% 12,8% -0,1% -157,3% -68100,0% -90,9% 46,4% 43,9% 34,2% -50,0% 116,3% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -178,2% 28,2% -309,3% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 0,0% -50,0% -50,0% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 9,5% 68,8% 3,5% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 9,7% 70,7% 1,9% -578,9% -54,7% -3646,8% n.a. n.a. 316,0% -578,9% 290,5% -144,0% -176,8% 45,1% -109,4% -100,0% n.a. n.a. -77,5% -26,9% -100,0% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -126,4% -26,9% -48205,3% n.a. n.a. n.a. -173,7% 43,5% -639,0% -183,7% 29,7% -786,6%

2006

2007

15,4% -4,1% -8,8% -3,6% 113,2% -4,9% -2,1% -3,6% -2,6% -3,7% -203,5% 31,2% n.a. n.a. -9,1% -13,0% -3,1% 9,4% -13,1% -30,1% 29,9% 22,9% -1,3% 6,0% -1,7% 6,1% 6,7% 2,5% -1,7% 6,1% 3,9% 3,8% -78,6% 23,7% 6,2% 45,0% -2,8% -0,8% n.a. n.a. -2,8% -5,0% -3,0% -4,1% n.a. n.a. -3,0% -5,4% 143,2% -99,0% -98,3% 1100,0% -62,3% 65,0% n.a. n.a. n.a. -100,0% 98,8% -19,2% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 0,0% 300,0% n.a. n.a. -62,5% -100,0% 12,2% -11,7% n.a. n.a. n.a. n.a. 13,6% -11,8% -48,1% 0,3% -44,6% 3,5% -77,7% -65,0% 3074,0% -25,8% -99,8% -100,0% n.a. -100,0% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -99,8% -100,0% n.a. n.a. -45,2% -26,1% -45,9% -19,7%


139

Výkaz zisků a ztrát – horizontální analýza Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58


59 60

***

0


2008

2009

2010

-1,8% -11,7% -0,6% -4,0% -9,7% -5,1% 2,2% -15,0% 7,2% 0,9% 0,5% -5,5% 2,4% -3,6% -2,8% -361,4% -384,6% -90,7% n.a. n.a. n.a. 18,0% -1,5% -8,3% 8,5% -0,5% -5,7% 29,3% -2,6% -11,0% -33,0% 6,5% 4,2% -10,3% -3,8% -3,9% -11,4% -2,6% -5,0% 2,9% 6,3% -2,6% -9,8% -8,4% -1,7% -1,8% -16,7% 20,0% 92,2% -53,6% 16,6% 28,2% -3,7% 7,6% -8,8% 1,2% -22,0% -79,5% 1267,5% -87,9% -5,7% -10,9% -12,4% -6,1% -8,4% -14,0% -100,0% n.a. -100,0% -4,8% -11,7% -10,7% 90,9% -34,7% -135,4% -100,0% n.a. -95,7% 801,5% -58,8% -5,7% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -68,0% 64,0% -10,0% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 650,0% 1156,7% -99,7% n.a. n.a. n.a. n.a. -94,7% -100,0% -11,2% 6,9% -8,4% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -26,0% -88,5% 927,0% -75,8% -339,3% -154,2% -79,8% -391,3% -152,3% 169,6% -99,5% 5500,0% -66,2% 202,8% -48,6% n.a. -100,0% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -100,0% n.a. n.a. n.a. n.a. -62,8% 175,3% -48,6% -66,7% 61,5% -14,0%

2011

2012

-10,8% 17,9% -12,8% 21,9% -7,7% 12,0% 8,1% 24,7% 9,4% 21,2% -425,5% -359,8% n.a. n.a. 8,8% 26,9% 4,1% 54,4% 13,9% -0,2% 5,2% 17,4% -0,2% 16,5% 2,3% 16,4% -39,5% 1,9% 1,3% 19,3% -7,4% -2,0% 113,4% 79,8% 24,8% -3,6% 0,6% 3,4% 142,0% 27,2% -2,2% 2,2% -1,2% 12,5% n.a. 1573,4% -1,9% 1,8% -100,0% n.a. 500,0% 283,3% -0,4% -15,2% n.a. n.a. n.a. n.a. -10,7% 30,0% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 300,0% -100,0% n.a. n.a. n.a. n.a. 7,9% 7,3% n.a. n.a. n.a. n.a. 7,1% 8,4% -13,2% 31,1% -23,7% 18,1% 266,1% 103,4% -11,1% 31,4% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -11,1% 31,4% -11,6% 31,4%

1h2013 -58,9% -59,8% -57,3% -35,6% -42,0% 300,9% n.a. -47,3% -47,1% -47,7% 1,2% -43,3% -43,7% -100,0% -36,0% -55,5% -81,5% -100,0% -51,4% -88,1% -49,1% -55,5% -97,9% -50,7% n.a. -81,8% -60,1% n.a. n.a. 147,3% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -27,3% n.a. n.a. -27,4% -100,0% -100,0% -100,0% 221,1% n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 221,1% 156,1%


140

Příloha 3: Výkaz zisků a ztrát – vertikální analýza Výkaz zisků a ztrát – vertikální analýza Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58


59 60

***

0


2002 2,8% 2,2% 0,6% 98,0% 97,2% 0,8% 0,0% 77,9% 40,2% 37,7% 20,6% 5,3% 3,7% 0,2% 1,3% 0,1% 0,1% 9,5% 15,4% 0,0% 15,4% 14,6% 0,0% 14,6% 0,0% 0,4% 0,1% 0,0% 0,0% 6,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% -0,3% 0,2% 0,0% 0,2% 6,3% 0,9% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 6,7% 6,9%

2003 3,2% 1,9% 1,3% 97,0% 96,8% 0,1% 0,0% 82,8% 37,9% 44,9% 15,4% 5,1% 3,6% 0,2% 1,2% 0,0% 0,1% 8,8% 16,0% 0,0% 16,0% 15,5% 0,0% 15,5% 6,5% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% -4,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% -0,3% -0,7% 0,0% -0,7% -4,2% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% -0,1% 0,0% -4,3% -5,0%

2004 2,8% 1,7% 1,1% 98,3% 97,2% 1,1% 0,0% 86,1% 34,3% 51,7% 13,4% 5,7% 4,0% 0,2% 1,4% 0,0% 0,1% 7,3% 14,0% 0,0% 14,0% 13,8% 0,0% 13,8% 6,1% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% -5,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% -0,5% -0,3% 2,3% -2,6% -5,8% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% -0,1% 0,0% -5,8% -6,1%

2005 3,1% 2,5% 0,6% 96,6% 96,9% -0,3% 0,0% 77,9% 31,5% 46,3% 19,4% 6,6% 4,7% 0,2% 1,6% 0,1% 1,0% 4,1% 15,5% 0,0% 15,5% 15,2% 0,0% 15,2% -3,4% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0% 11,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% -0,5% 10,4% 9,3% 1,1% 0,5% 30,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 30,2% 0,0% 30,7% 41,2%

2006 3,7% 2,3% 1,3% 96,6% 96,3% 0,3% 0,0% 72,3% 31,2% 41,1% 25,7% 6,6% 4,7% 0,3% 1,6% 0,1% 0,2% 4,4% 15,4% 0,0% 15,4% 15,0% 0,0% 15,0% -8,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 23,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,0% -0,6% 5,5% 5,3% 0,3% 17,1% 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 17,2% 22,7%

2007 3,6% 2,3% 1,3% 96,8% 96,4% 0,4% 0,0% 65,3% 35,4% 29,8% 32,8% 7,3% 5,2% 0,3% 1,8% 0,1% 0,3% 6,6% 15,9% 0,7% 15,2% 15,0% 0,2% 14,8% -0,1% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 19,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% -0,5% 5,8% 5,7% 0,1% 13,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 13,2% 19,0%


141

Výkaz zisků a ztrát – vertikální analýza Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58


59 60

***

0


2008 3,5% 2,2% 1,3% 95,5% 96,5% -1,0% 0,0% 75,3% 37,6% 37,7% 21,5% 6,4% 4,5% 0,3% 1,6% 0,1% 0,5% 8,3% 14,2% 0,1% 14,0% 13,8% 0,0% 13,8% -0,2% 0,0% 0,7% 0,0% 0,0% 6,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% -0,4% 1,4% 1,1% 0,2% 4,4% 0,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 4,8% 6,2%

2009 3,2% 2,0% 1,2% 99,8% 96,8% 3,1% 0,0% 77,2% 38,9% 38,3% 23,8% 6,4% 4,5% 0,3% 1,5% 0,1% 0,2% 8,4% 14,9% 1,9% 13,0% 13,1% 0,5% 12,6% -0,1% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% 10,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% -3,4% -3,4% 0,0% 13,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 13,8% 10,4%

2010 3,3% 2,0% 1,3% 97,0% 96,7% 0,3% 0,0% 72,8% 37,8% 35,0% 25,5% 6,3% 4,4% 0,3% 1,5% 0,1% 0,3% 9,2% 12,0% 0,2% 11,7% 11,6% 0,0% 11,6% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% 9,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% -0,5% 1,9% 1,8% 0,1% 7,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 7,3% 9,2%

2011 2,7% 1,6% 1,1% 96,4% 97,3% -0,9% 0,0% 72,9% 36,2% 36,7% 24,7% 5,8% 4,2% 0,2% 1,4% 0,1% 0,6% 10,6% 11,1% 0,5% 10,5% 10,5% 0,1% 10,5% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% 7,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% -0,5% 1,5% 1,3% 0,2% 5,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 5,9% 7,5%

2012 2,6% 1,6% 1,0% 99,2% 97,4% 1,9% 0,0% 76,3% 46,1% 30,3% 23,9% 5,6% 4,0% 0,1% 1,4% 0,0% 0,9% 8,5% 9,4% 0,6% 8,9% 9,8% 1,0% 8,8% 0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 0,0% 8,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0% -0,4% 1,6% 1,3% 0,4% 6,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 6,5% 8,1%

1h2013 1,9% 1,1% 0,8% 111,2% 98,1% 13,1% 0,0% 69,9% 42,4% 27,5% 42,0% 5,5% 3,9% 0,0% 1,6% 0,0% 0,3% 0,0% 8,0% 0,1% 7,9% 7,6% 0,0% 7,5% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0% 36,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0% -0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 36,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 36,0% 36,0%


142

Příloha 4: Rozvaha Rozvaha – stálá aktiva (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. A B B.I B.I 1 B.I 2 B.I 3 B.I 4 B.I.5 B.I 6 B.I 7 B.I 8 B.II

2011

2012

Aktiva celkem Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

75 898 0 64 540 0

75 130 0 61 825 0

72 768 0 63 630 0

67 735 0 55 654 0

73 417 0 61 140 0

81 410 0 68 570 0

80 367 0 66 519 0

91 986 0 65 614 0

98 737 0 73 562 0

105 299 0 84 467 0

119 250 0 97 438 0

140 880 0 102 094 0

Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumné a činnosti Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek

0 0 0 0 0 0 0 0 64 213

0 0 0 0 0 0 0 0 61 447

0 0 0 0 0 0 0 0 63 254

0 0 0 0 0 0 0 0 55 189

0 0 0 0 0 0 0 0 60 607

0 0 0 0 0 0 0 0 67 944

0 0 0 0 0 0 0 0 65 005

0 0 0 0 0 0 0 0 63 918

0 0 0 0 0 0 0 0 71 716

0 0 0 0 0 0 0 0 82 235

0 0 0 0 0 0 0 0 94 881

0 0 0 0 0 0 0 0 99 537

1 544 21 144 39 686 0 0 0 1 839 0 0 327

2 075 21 488 36 642 0 0 0 1 242 0 0 378

2 948 20 597 31 409 0 0 0 8 300 0 0 376

3 049 19 043 17 135 0 0 0 15 962 0 0 465

3 201 18 379 15 713 0 0 0 23 314 0 0 533

3 270 25 247 34 665 0 0 52 4 710 0 0 626

3 535 25 676 29 106 0 0 39 6 599 50 0 1 514

3 496 24 542 25 395 0 0 26 10 434 25 0 1 696

3 665 34 791 26 381 0 0 13 6 866 0 0 1 846

3 665 35 708 35 976 0 0 0 5 178 1 708 0 2 232

3 665 34 885 42 172 0 0 0 6 855 7 304 0 2 557

3 665 34 885 42 149 0 0 0 10 713 8 125 0 2 557

193 0 134

245 0 133

242 0 134

331 0 134

399 0 134

492 0 134

614 0 900

796 0 900

946 0 900

1 332 0 900

1 657 0 900

1 657 0 900

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

Pozemky Stavby Samostatné movite věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zviřata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B.III Dlouhodobý finanční majetek B.III 1 Podíly v ovládaných a řízených osobách B.III 2 Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem B.III 3 Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám a účetním B.III 4 jednotkám pod podstatným vlivem B.III 5 Jiný dlouhodobý finanční majetek B.III 6 Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek B.III 7 Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek B.II 1 B.II 2 B.II 3 B.II 4 B.II 5 B.II 6 B.II 7 B.II 8 B.II 9

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

1h2013


143

Rozvaha – oběžná aktiva (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. C C.I C.I 1 C.I 2 C.I 3 C.I 4 C.I 5 C.I 6 C.II

Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávk y

C.II 1 Pohledávky z obchodních vztahů C.II 2 Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami C.II 3 Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka C.III Krátk odobé pohledávk y C.III 1 Pohledávky z obchodnch vztahů C.III 2 Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami C.III 3 Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky C.III 4 sdružení C.III 5 Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.III 6 Stát - daňové pohledávky C.III 7 Krátkodobé posyktnuté zálohy C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV Krátk odobý finanční majetek C.II 4 C.II 5 C.II.6 C.II.7 C.II.8

Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení D.I 1 Náklady příštích období D.I 2 Komplexní náklady příštích období D.I 3 Příjmy příštích období

C.IV 1 C.IV 2 C.IV.3 C.IV 4 D.I

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

10 935 6 569

12 932 7 916

9 014 8 728

11 988 8 802

11 968 8 285

12 630 8 128

13 813 9 187

26 344 15 115

25 103 12 486

20 753 10 373

21 746 14 995

38 752 21 631

4 400 2 125 11 0 33 0 0

5 612 1 916 308 0 80 0 0

5 427 2 922 313 0 66 0 0

5 760 2 745 237 0 60 0 0

4 994 2 980 265 0 46 0 0

4 493 3 408 182 0 45 0 0

6 464 2 402 282 0 39 0 0

9 894 4 788 397 0 36 0 0

7 102 4 886 461 0 37 0 0

4 851 4 123 398 0 1 001 0 0

6 504 5 922 545 0 2 024 0 0

5 076 13 697 824 0 2 034 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0 0 0 2 700

0 0 0 0 0 2 581

0 0 0 0 0 -83

0 0 0 0 0 2 154

0 0 0 0 0 2 465

0 0 0 0 0 2 961

0 0 0 0 0 2 395

0 0 0 0 0 2 079

0 0 0 0 0 2 691

0 0 0 0 0 4 947

0 0 0 0 0 3 154

0 0 0 0 0 5 228

2 524 0 0

2 442 0 0

-199 0 0

2 084 0 0

2 424 0 0

2 736 0 0

1 779 0 0

1 633 0 0

1 929 0 0

2 043 0 0

2 543 0 0

3 705 0 0

0 0 0 0 0 176 1 666

0 0 0 0 0 139 2 435

0 0 0 0 0 116 369

0 0 0 0 0 70 1 032

0 0 0 0 0 41 1 218

0 0 0 58 0 167 1 541

0 0 0 508 0 108 2 231

0 0 0 373 0 73 9 150

0 0 0 438 0 324 9 926

0 0 0 2 629 0 275 5 433

0 0 0 393 0 218 3 597

0 0 0 1 330 0 193 11 893

1 098 568 0 0 423 423 0 0

925 1 510 0 0 373 372 0 1

49 320 0 0 124 125 0 -1

837 195 0 0 93 95 0 -2

946 272 0 0 309 309 0 0

288 1 253 0 0 210 225 0 -15

382 1 849 0 0 35 51 0 -16

534 8 616 0 0 28 43 0 -15

298 9 628 0 0 72 107 0 -35

738 4 695 0 0 79 115 0 -36

416 3 181 0 0 66 102 0 -36

1 199 10 694 0 0 34 34 0 0


144

Rozvaha – vlastní kapitál (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Pasiva celkem A A.I

Vlastní kapitál Zák ladní k apitál

A.I 1 Základní kapitál A.I.2 Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly A.I.3 Změny základního kapitálu A.II

Kapitálové fondy

Emisní ažio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách A.III Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisk u A.III 1 Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond A.III 2 Statutární a ostatní fondy A.IV Výsledek hospodaření z minulých let A.II 1 A.II 2 A.II 3 A.II 4

A.IV 1 Nerozdělený zisk minulých let A.IV 2 Neuhrazená ztráta minulých let A.V

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

2002

2011

2012

75 898 13 920 8 064

2003 75 130 10 365 8 064

2004 72 768 5 187 8 064

2005 67 735 33 175 8 064

2006 73 417 50 258 8 064

2007 81 410 60 370 8 064

2008 80 367 64 699 8 064

2009 91 986 76 463 8 064

2010 98 737 82 565 8 064

105 299 88 240 8 064

119 250 94 711 8 064

1h2013 140 880 116 229 8 064

8 064 0 0 -107

8 064 0 0 -55

8 064 0 0 -58

8 064 0 0 31

8 064 0 0 99

8 064 0 0 192

8 064 0 0 314

8 064 0 0 496

8 064 0 0 646

8 064 0 0 1 032

8 064 0 0 1 357

8 064 0 0 1 357

0 0 -107 0 179

0 0 -55 0 424

0 0 -58 0 424

0 0 31 0 424

0 0 99 0 1 613

0 0 192 0 1 613

0 0 314 0 1 613

0 0 496 0 1 613

0 0 646 0 1 613

0 0 1 032 0 1 613

0 0 1 357 0 1 613

0 0 1 357 0 1 613

179 0 891

424 0 5 539

424 0 1 933

424 0 -3 244

1 613 0 25 183

1 613 0 39 192

1 613 0 50 501

1 613 0 54 708

1 613 0 66 290

1 613 0 72 242

1 613 0 76 725

1 613 0 82 871

891 0 4 893

5 539 0 -3 607

1 933 0 -5 176

0 -3 244 27 900

25 183 0 15 299

39 192 0 11 309

50 501 0 4 207

54 708 0 11 582

66 290 0 5 952

72 242 0 5 289

76 725 0 6 952

82 871 0 22 325


145

Rozvaha – cizí zdroje (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

B B.I

Cizí zdroje Rezervy

61 813 0

64 580 5 435

67 377 10 871

34 336 7 579

22 920 0

20 851 0

15 668 0

15 523 0

16 172 0

17 059 0

24 539 0

24 651 0

B.I 1 B.I 2 B.I.3 B.I.4

Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezervna na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazk y

0 0 0 0 48 577

5 435 0 0 0 47 976

10 871 0 0 0 42 534

7 579 0 0 0 1 994

0 0 0 0 2 220

0 0 0 0 2 299

0 0 0 0 2 512

0 0 0 0 2 512

0 0 0 0 2 568

0 0 0 0 2 773

0 0 0 0 3 190

0 0 0 0 3 190

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0 0 0 44 707 3 870 13 236

0 0 0 0 0 44 695 3 281 11 169

0 0 0 0 0 41 553 981 13 972

0 0 0 0 0 0 1 994 24 763

0 0 0 0 0 0 2 220 20 700

0 0 0 0 0 0 2 299 18 552

0 0 0 0 0 0 2 512 13 156

0 0 0 0 0 0 2 512 13 011

0 0 0 0 0 0 2 568 13 604

0 0 0 0 0 0 2 773 14 286

0 0 0 0 0 0 3 190 21 349

0 0 0 0 0 0 3 190 21 461

10 192 0 0

9 517 0 0

8 738 0 0

17 066 0 0

15 339 0 0

11 257 0 0

7 167 0 0

5 759 0 0

4 946 0 0

3 381 0 0

7 890 0 0

3 405 0 0

0 159 99 2 674 0 0 112 0 0

0 219 138 1 256 0 0 39 0 0

0 155 207 1 190 0 0 3 682 0 0

0 186 250 7 238 0 0 23 0 0

0 344 222 4 685 0 0 110 0 0

0 366 240 1 160 4 752 0 26 751 0

0 384 264 -1 280 6 204 0 417 0 0

0 397 239 545 5 798 0 273 0 0

0 348 241 1 803 5 908 0 358 0 0

0 302 220 1 141 7 025 0 2 217 0 0

0 407 343 2 425 9 681 0 603 0 0

0 264 437 3 669 12 935 0 65 685 0

0 0 0 165 165 0

0 0 0 185 185 0

0 0 0 204 204 0

0 0 0 224 224 0

0 0 0 239 239 0

0 0 0 189 189 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0

B.II

B.II 1 Závazky z obchodních vztahů B.II 2 Závazky k ovládaným a řízeným osobám B.II 3 Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek B.III Krátk odobé závazk y B.III 1 Závazky z obchodních vztahů B.III 2 Závazky k ovládaným a řízeným osobám B.III 3 Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům B.III 4 sdružení B.III 5 Závazky k zaměstnancům B.III 6 Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění B.III 7 Stát - daňově závazky a dotace B.III 8 Krátkodobé přijaté zálohy B.III.9 Vydané dluhopisy B.III.10 Dohadné účty pasivní B.III.11 Jiné závazky B.IV Bank ovní úvěry a výpomoci B.II 4 B.II 5 B.II.6 B.II.7 B.II.8 B.II.9 B.II.10

B.IV 1 Bankovní úvěry dlouhodobé B.IV 2 Krátkodobé bankovní úvěry B.IV 3 Krátkodobé finanční výpomoci C.I

Časové rozlišení

C.I 1 Výdaje příštích období C.I 2 Výnosy příštích období


146

Příloha 5: Rozvaha – horizontální analýza Rozvaha, horizontální analýza – stálá aktiva Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. A B B.I B.I 1 B.I 2 B.I 3 B.I 4 B.I.5 B.I 6 B.I 7 B.I 8 B.II

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

Aktiva celkem Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

-1,0% n.a. -4,2% n.a.

-3,1% n.a. 2,9% n.a.

-6,9% n.a. -12,5% n.a.

8,4% n.a. 9,9% n.a.

10,9% n.a. 12,2% n.a.

-1,3% n.a. -3,0% n.a.

14,5% n.a. -1,4% n.a.

7,3% n.a. 12,1% n.a.

6,6% n.a. 14,8% n.a.

13,2% n.a. 15,4% n.a.

18,1% n.a. 4,8% n.a.


n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -4,3%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 2,9%










34,4% 1,6% -7,7% n.a. n.a. n.a. -32,5% n.a. n.a. 15,6%

42,1% -4,1% -14,3% n.a. n.a. n.a. 568,3% n.a. n.a. -0,5%

3,4% -7,5% -45,4% n.a. n.a. n.a. 92,3% n.a. n.a. 23,7%

5,0% -3,5% -8,3% n.a. n.a. n.a. 46,1% n.a. n.a. 14,6%

2,2% 37,4% 120,6% n.a. n.a. n.a. -79,8% n.a. n.a. 17,4%

8,1% 1,7% -16,0% n.a. n.a. -25,0% 40,1% n.a. n.a. 141,9%

-1,1% -4,4% -12,7% n.a. n.a. -33,3% 58,1% -50,0% n.a. 12,0%

4,8% 41,8% 3,9% n.a. n.a. -50,0% -34,2% -100,0% n.a. 8,8%

0,0% 2,6% 36,4% n.a. n.a. -100,0% -24,6% n.a. n.a. 20,9%

0,0% -2,3% 17,2% n.a. n.a. n.a. 32,4% 327,6% n.a. 14,6%

0,0% 0,0% -0,1% n.a. n.a. n.a. 56,3% 11,2% n.a. 0,0%

26,9% n.a. -0,7%

-1,2% n.a. 0,8%

36,8% n.a. 0,0%

20,5% n.a. 0,0%

23,3% n.a. 0,0%

24,8% n.a. 571,6%

29,6% n.a. 0,0%

18,8% n.a. 0,0%

40,8% n.a. 0,0%

24,4% n.a. 0,0%

0,0% n.a. 0,0%

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a.



147

Rozvaha, horizontální analýza – oběžná aktiva Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. C C.I C.I 1 C.I 2 C.I 3 C.I 4 C.I 5 C.I 6 C.II

Obě žná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávk y


2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

18,3% 20,5%

-30,3% 10,3%

33,0% 0,8%

-0,2% -5,9%

5,5% -1,9%

9,4% 13,0%

90,7% 64,5%

-4,7% -17,4%

-17,3% -16,9%

4,8% 44,6%

78,2% 44,3%

27,5% -9,8% 2700,0% n.a. 142,4% n.a. n.a.

-3,3% 52,5% 1,6% n.a. -17,5% n.a. n.a.

6,1% -6,1% -24,3% n.a. -9,1% n.a. n.a.

-13,3% 8,6% 11,8% n.a. -23,3% n.a. n.a.

-10,0% 14,4% -31,3% n.a. -2,2% n.a. n.a.

43,9% -29,5% 54,9% n.a. -13,3% n.a. n.a.

53,1% 99,3% 40,8% n.a. -7,7% n.a. n.a.

-28,2% 2,0% 16,1% n.a. 2,8% n.a. n.a.

-31,7% -15,6% -13,7% n.a. 2605,4% n.a. n.a.

34,1% 43,6% 36,9% n.a. 102,2% n.a. n.a.

-22,0% 131,3% 51,2% n.a. 0,5% n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -4,4%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -103,2% -2695,2%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 14,4%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 20,1%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -19,1%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -13,2%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 29,4%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 83,8%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -36,2%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 65,8%

-3,2% n.a. n.a.

-108,1% -1147,2% n.a. n.a. n.a. n.a.

16,3% n.a. n.a.

12,9% n.a. n.a.

-35,0% n.a. n.a.

-8,2% n.a. n.a.

18,1% n.a. n.a.

5,9% n.a. n.a.

24,5% n.a. n.a.

45,7% n.a. n.a.

Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka C.III Krátk odobé pohledávk y C.III 1 Pohledávky z obchodnch vztahů C.III 2 Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami C.III 3 Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky C.III 4 sdružení C.III 5 Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.III 6 Stát - daňové pohledávky C.III 7 Krátkodobé posyktnuté zálohy C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV Krátk odobý finanční majetek

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -21,0% 46,2%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -16,5% -84,8%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -39,7% 179,7%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -41,4% 18,0%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 307,3% 26,5%

n.a. n.a. n.a. 775,9% n.a. -35,3% 44,8%

n.a. n.a. n.a. -26,6% n.a. -32,4% 310,1%

n.a. n.a. n.a. 17,4% n.a. 343,8% 8,5%

n.a. n.a. n.a. 500,2% n.a. -15,1% -45,3%

n.a. n.a. n.a. -85,1% n.a. -20,7% -33,8%

n.a. n.a. n.a. 238,4% n.a. -11,4% 230,6%


-15,8% 165,8% n.a. n.a. -11,8% -12,1% n.a. n.a.

-94,7% -78,8% n.a. n.a. -66,8% -66,4% n.a. -200,0%

1608,2% -39,1% n.a. n.a. -25,0% -24,0% n.a. 100,0%

13,0% 39,5% n.a. n.a. 232,3% 225,3% n.a. -100,0%

-69,6% 360,7% n.a. n.a. -32,0% -27,2% n.a. n.a.

32,6% 47,6% n.a. n.a. -83,3% -77,3% n.a. 6,7%

39,8% 366,0% n.a. n.a. -20,0% -15,7% n.a. -6,3%

-44,2% 11,7% n.a. n.a. 157,1% 148,8% n.a. 133,3%

147,7% -51,2% n.a. n.a. 9,7% 7,5% n.a. 2,9%

-43,6% -32,2% n.a. n.a. -16,5% -11,3% n.a. 0,0%

188,3% 236,2% n.a. n.a. -47,9% -66,3% n.a. -100,0%

C.II 4 C.II 5 C.II.6 C.II.7 C.II.8



148

Rozvaha, horizontální analýza – vlastní kapitál Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Pasiva celkem A A.I



Kapitálové fondy




2002

2003

2004

2005

-1,0%

-3,1%

-6,9%

2006 8,4%

2007

2008

2009

10,9%

-1,3%

14,5%

2010 7,3%

2011 6,6%

2012

1h2013

13,2%

18,1%

-25,5% 0,0%

-50,0% 0,0%

539,6% 0,0%

51,5% 0,0%

20,1% 0,0%

7,2% 0,0%

18,2% 0,0%

8,0% 0,0%

6,9% 0,0%

7,3% 0,0%

22,7% 0,0%

0,0% n.a. n.a. -48,6%

0,0% n.a. n.a. 5,5%

0,0% n.a. n.a. -153,4%

0,0% n.a. n.a. 219,4%

0,0% n.a. n.a. 93,9%

0,0% n.a. n.a. 63,5%

0,0% n.a. n.a. 58,0%

0,0% n.a. n.a. 30,2%

0,0% n.a. n.a. 59,8%

0,0% n.a. n.a. 31,5%

0,0% n.a. n.a. 0,0%

n.a. n.a. -48,6% n.a. 136,9%

n.a. n.a. 5,5% n.a. 0,0%

n.a. n.a. -153,4% n.a. 0,0%

n.a. n.a. 219,4% n.a. 280,4%

n.a. n.a. 93,9% n.a. 0,0%

n.a. n.a. 63,5% n.a. 0,0%

n.a. n.a. 58,0% n.a. 0,0%

n.a. n.a. 30,2% n.a. 0,0%

n.a. n.a. 59,8% n.a. 0,0%

n.a. n.a. 31,5% n.a. 0,0%

n.a. n.a. 0,0% n.a. 0,0%

136,9% n.a. 521,7%

0,0% n.a. -65,1%

0,0% n.a. -267,8%

280,4% n.a. -876,3%

0,0% n.a. 55,6%

0,0% n.a. 28,9%

0,0% n.a. 8,3%

0,0% n.a. 21,2%

0,0% n.a. 9,0%

0,0% n.a. 6,2%

0,0% n.a. 8,0%

521,7% n.a. -173,7%

-65,1% n.a. 43,5%

-100,0% n.a. -639,0%

n.a. -100,0% -45,2%

55,6% n.a. -26,1%

28,9% n.a. -62,8%

8,3% n.a. 175,3%

21,2% n.a. -48,6%

9,0% n.a. -11,1%

6,2% n.a. 31,4%

8,0% n.a. 221,1%


149

Rozvaha, horizontální analýza – cizí zdroje Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. B B.I


B.I 1 B.I 2 B.I.3 B.I.4


B.II






2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

4,5% n.a.

4,3% 100,0%

-49,0% -30,3%

-33,2% -100,0%

-9,0% n.a.

-24,9% n.a.

-0,9% n.a.

4,2% n.a.

5,5% n.a.

43,8% n.a.

0,5% n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a. -1,2%

100,0% n.a. n.a. n.a. -11,3%

-30,3% n.a. n.a. n.a. -95,3%

-100,0% n.a. n.a. n.a. 11,3%

n.a. n.a. n.a. n.a. 3,6%

n.a. n.a. n.a. n.a. 9,3%

n.a. n.a. n.a. n.a. 0,0%

n.a. n.a. n.a. n.a. 2,2%

n.a. n.a. n.a. n.a. 8,0%

n.a. n.a. n.a. n.a. 15,0%

n.a. n.a. n.a. n.a. 0,0%

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 0,0% -15,2% -15,6%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -7,0% -70,1% 25,1%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. -100,0% 103,3% 77,2%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 11,3% -16,4%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 3,6% -10,4%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 9,3% -29,1%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 0,0% -1,1%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 2,2% 4,6%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 8,0% 5,0%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 15,0% 49,4%

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. 0,0% 0,5%

-6,6% n.a. n.a.

-8,2% n.a. n.a.

95,3% n.a. n.a.

-10,1% n.a. n.a.

-26,6% n.a. n.a.

-36,3% n.a. n.a.

-19,6% n.a. n.a.

-14,1% n.a. n.a.

-31,6% n.a. n.a.

133,4% n.a. n.a.

-56,8% n.a. n.a.

n.a. 37,7% 39,4% -53,0% n.a. n.a. -65,2% n.a. n.a.

n.a. -29,2% 50,0% -5,3% n.a. n.a. 9341,0% n.a. n.a.

n.a. 20,0% 20,8% 508,2% n.a. n.a. -99,4% n.a. n.a.

n.a. 84,9% -11,2% -35,3% n.a. n.a. 378,3% n.a. n.a.

n.a. 6,4% 8,1% -75,2% n.a. n.a. -76,4% n.a. n.a.

n.a. 4,9% 10,0% -210,3% 30,6% n.a. 1503,8% -100,0% n.a.

n.a. 3,4% -9,5% -142,6% -6,5% n.a. -34,5% n.a. n.a.

n.a. -12,3% 0,8% 230,8% 1,9% n.a. 31,1% n.a. n.a.

n.a. -13,2% -8,7% -36,7% 18,9% n.a. 519,3% n.a. n.a.

n.a. 34,8% 55,9% 112,5% 37,8% n.a. -72,8% n.a. n.a.

n.a. -35,1% 27,4% 51,3% 33,6% n.a. -89,2% n.a. n.a.

n.a. n.a. n.a. 12,1% 12,1% n.a.

n.a. n.a. n.a. 10,3% 10,3% n.a.

n.a. n.a. n.a. 9,8% 9,8% n.a.

n.a. n.a. n.a. 6,7% 6,7% n.a.

n.a. n.a. n.a. -20,9% -20,9% n.a.

n.a. n.a. n.a. -100,0% -100,0% n.a.

n.a. n.a. n.a. n.a. n.a. n.a.






150

Příloha 6: Rozvaha – vertikální analýza Rozvaha, vertikální analýza – stálá aktiva Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Aktiva celkem

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

A B B.I

Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek

0,0% 85,0% 0,0%

0,0% 82,3% 0,0%

0,0% 87,4% 0,0%

0,0% 82,2% 0,0%

0,0% 83,3% 0,0%

0,0% 84,2% 0,0%

0,0% 82,8% 0,0%

0,0% 71,3% 0,0%

0,0% 74,5% 0,0%

0,0% 80,2% 0,0%

0,0% 81,7% 0,0%

0,0% 72,5% 0,0%

B.I 1 B.I 2 B.I 3 B.I 4 B.I.5 B.I 6 B.I 7 B.I 8


0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 84,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 81,8%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 86,9%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 81,5%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 82,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 83,5%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 80,9%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 69,5%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 72,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 78,1%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 79,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 70,7%

2,0% 27,9% 52,3% 0,0% 0,0% 0,0% 2,4% 0,0% 0,0% 0,4%

2,8% 28,6% 48,8% 0,0% 0,0% 0,0% 1,7% 0,0% 0,0% 0,5%

4,1% 28,3% 43,2% 0,0% 0,0% 0,0% 11,4% 0,0% 0,0% 0,5%

4,5% 28,1% 25,3% 0,0% 0,0% 0,0% 23,6% 0,0% 0,0% 0,7%

4,4% 25,0% 21,4% 0,0% 0,0% 0,0% 31,8% 0,0% 0,0% 0,7%

4,0% 31,0% 42,6% 0,0% 0,0% 0,1% 5,8% 0,0% 0,0% 0,8%

4,4% 31,9% 36,2% 0,0% 0,0% 0,0% 8,2% 0,1% 0,0% 1,9%

3,8% 26,7% 27,6% 0,0% 0,0% 0,0% 11,3% 0,0% 0,0% 1,8%

3,7% 35,2% 26,7% 0,0% 0,0% 0,0% 7,0% 0,0% 0,0% 1,9%

3,5% 33,9% 34,2% 0,0% 0,0% 0,0% 4,9% 1,6% 0,0% 2,1%

3,1% 29,3% 35,4% 0,0% 0,0% 0,0% 5,7% 6,1% 0,0% 2,1%

2,6% 24,8% 29,9% 0,0% 0,0% 0,0% 7,6% 5,8% 0,0% 1,8%

0,3% 0,0% 0,2%

0,3% 0,0% 0,2%

0,3% 0,0% 0,2%

0,5% 0,0% 0,2%

0,5% 0,0% 0,2%

0,6% 0,0% 0,2%

0,8% 0,0% 1,1%

0,9% 0,0% 1,0%

1,0% 0,0% 0,9%

1,3% 0,0% 0,9%

1,4% 0,0% 0,8%

1,2% 0,0% 0,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

B.II



151

Rozvaha, vertikální analýza – oběžná aktiva Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. C C.I C.I 1 C.I 2 C.I 3 C.I 4 C.I 5 C.I 6 C.II

Obě žná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávk y


Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka C.III Krátk odobé pohledávk y C.III 1 Pohledávky z obchodnch vztahů C.III 2 Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami C.III 3 Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky C.III 4 sdružení C.III 5 Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.III 6 Stát - daňové pohledávky C.III 7 Krátkodobé posyktnuté zálohy C.III.8 Dohadné účty aktivní C.III.9 Jiné pohledávky C.IV Krátk odobý finanční majetek C.II 4 C.II 5 C.II.6 C.II.7 C.II.8



2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

14,4% 8,7%

17,2% 10,5%

12,4% 12,0%

17,7% 13,0%

16,3% 11,3%

15,5% 10,0%

17,2% 11,4%

28,6% 16,4%

25,4% 12,6%

19,7% 9,9%

18,2% 12,6%

27,5% 15,4%

5,8% 2,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

7,5% 2,6% 0,4% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%

7,5% 4,0% 0,4% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%

8,5% 4,1% 0,3% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%

6,8% 4,1% 0,4% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%

5,5% 4,2% 0,2% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%

8,0% 3,0% 0,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

10,8% 5,2% 0,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

7,2% 4,9% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

4,6% 3,9% 0,4% 0,0% 1,0% 0,0% 0,0%

5,5% 5,0% 0,5% 0,0% 1,7% 0,0% 0,0%

3,6% 9,7% 0,6% 0,0% 1,4% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,4%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% -0,1%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,2%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,4%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,3%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,7%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 4,7%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,7%

3,3% 0,0% 0,0%

3,3% 0,0% 0,0%

-0,3% 0,0% 0,0%

3,1% 0,0% 0,0%

3,3% 0,0% 0,0%

3,4% 0,0% 0,0%

2,2% 0,0% 0,0%

1,8% 0,0% 0,0%

2,0% 0,0% 0,0%

1,9% 0,0% 0,0%

2,1% 0,0% 0,0%

2,6% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 2,2%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 3,2%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,5%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 1,5%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 1,7%

0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,2% 1,9%

0,0% 0,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,1% 2,8%

0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,1% 9,9%

0,0% 0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,3% 10,1%

0,0% 0,0% 0,0% 2,5% 0,0% 0,3% 5,2%

0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,2% 3,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,9% 0,0% 0,1% 8,4%

1,4% 0,7% 0,0% 0,0% 0,6% 0,6% 0,0% 0,0%

1,2% 2,0% 0,0% 0,0% 0,5% 0,5% 0,0% 0,0%

0,1% 0,4% 0,0% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0% 0,0%

1,2% 0,3% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0%

1,3% 0,4% 0,0% 0,0% 0,4% 0,4% 0,0% 0,0%

0,4% 1,5% 0,0% 0,0% 0,3% 0,3% 0,0% 0,0%

0,5% 2,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%

0,6% 9,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,3% 9,8% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0%

0,7% 4,5% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0%

0,3% 2,7% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 0,0% 0,0%

0,9% 7,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%


152

Rozvaha, vertikální analýza – vlastní kapitál Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Pasiva celkem A A.I



Kapitálové fondy




2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 18,3% 10,6%

13,8% 10,7%

7,1% 11,1%

49,0% 11,9%

68,5% 11,0%

74,2% 9,9%

80,5% 10,0%

83,1% 8,8%

83,6% 8,2%

83,8% 7,7%

79,4% 6,8%

82,5% 5,7%

10,6% 0,0% 0,0% -0,1%

10,7% 0,0% 0,0% -0,1%

11,1% 0,0% 0,0% -0,1%

11,9% 0,0% 0,0% 0,0%

11,0% 0,0% 0,0% 0,1%

9,9% 0,0% 0,0% 0,2%

10,0% 0,0% 0,0% 0,4%

8,8% 0,0% 0,0% 0,5%

8,2% 0,0% 0,0% 0,7%

7,7% 0,0% 0,0% 1,0%

6,8% 0,0% 0,0% 1,1%

5,7% 0,0% 0,0% 1,0%

0,0% 0,0% -0,1% 0,0% 0,2%

0,0% 0,0% -0,1% 0,0% 0,6%

0,0% 0,0% -0,1% 0,0% 0,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,6%

0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 2,2%

0,0% 0,0% 0,2% 0,0% 2,0%

0,0% 0,0% 0,4% 0,0% 2,0%

0,0% 0,0% 0,5% 0,0% 1,8%

0,0% 0,0% 0,7% 0,0% 1,6%

0,0% 0,0% 1,0% 0,0% 1,5%

0,0% 0,0% 1,1% 0,0% 1,4%

0,0% 0,0% 1,0% 0,0% 1,1%

0,2% 0,0% 1,2%

0,6% 0,0% 7,4%

0,6% 0,0% 2,7%

0,6% 0,0% -4,8%

2,2% 0,0% 34,3%

2,0% 0,0% 48,1%

2,0% 0,0% 62,8%

1,8% 0,0% 59,5%

1,6% 0,0% 67,1%

1,5% 0,0% 68,6%

1,4% 0,0% 64,3%

1,1% 0,0% 58,8%

1,2% 0,0% 6,4%

7,4% 0,0% -4,8%

2,7% 0,0% -7,1%

0,0% -4,8% 41,2%

34,3% 0,0% 20,8%

48,1% 0,0% 13,9%

62,8% 0,0% 5,2%

59,5% 0,0% 12,6%

67,1% 0,0% 6,0%

68,6% 0,0% 5,0%

64,3% 0,0% 5,8%

58,8% 0,0% 15,8%


153

Rozvaha, vertikální analýza – cizí zdroje Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

B B.I


81,4% 0,0%

86,0% 7,2%

92,6% 14,9%

50,7% 11,2%

31,2% 0,0%

25,6% 0,0%

19,5% 0,0%

16,9% 0,0%

16,4% 0,0%

16,2% 0,0%

20,6% 0,0%

17,5% 0,0%

B.I 1 B.I 2 B.I.3 B.I.4


0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 64,0%

7,2% 0,0% 0,0% 0,0% 63,9%

14,9% 0,0% 0,0% 0,0% 58,5%

11,2% 0,0% 0,0% 0,0% 2,9%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,8%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,1%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,7%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,7%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,3%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 58,9% 5,1% 17,4%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 59,5% 4,4% 14,9%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 57,1% 1,3% 19,2%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,9% 36,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,0% 28,2%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,8% 22,8%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 3,1% 16,4%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,7% 14,1%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,6% 13,8%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,6% 13,6%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,7% 17,9%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,3% 15,2%

13,4% 0,0% 0,0%

12,7% 0,0% 0,0%

12,0% 0,0% 0,0%

25,2% 0,0% 0,0%

20,9% 0,0% 0,0%

13,8% 0,0% 0,0%

8,9% 0,0% 0,0%

6,3% 0,0% 0,0%

5,0% 0,0% 0,0%

3,2% 0,0% 0,0%

6,6% 0,0% 0,0%

2,4% 0,0% 0,0%

0,0% 0,2% 0,1% 3,5% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%

0,0% 0,3% 0,2% 1,7% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%

0,0% 0,2% 0,3% 1,6% 0,0% 0,0% 5,1% 0,0% 0,0%

0,0% 0,3% 0,4% 10,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,5% 0,3% 6,4% 0,0% 0,0% 0,1% 0,0% 0,0%

0,0% 0,4% 0,3% 1,4% 5,8% 0,0% 0,0% 0,9% 0,0%

0,0% 0,5% 0,3% -1,6% 7,7% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0%

0,0% 0,4% 0,3% 0,6% 6,3% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0%

0,0% 0,4% 0,2% 1,8% 6,0% 0,0% 0,4% 0,0% 0,0%

0,0% 0,3% 0,2% 1,1% 6,7% 0,0% 2,1% 0,0% 0,0%

0,0% 0,3% 0,3% 2,0% 8,1% 0,0% 0,5% 0,0% 0,0%

0,0% 0,2% 0,3% 2,6% 9,2% 0,0% 0,0% 0,5% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,3% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,3% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,3% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 0,2% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

B.II







154

Příloha 7: Výkaz o peněžních tocích Výkaz o peněžních tocích (v tisících CZK) x P Z A.1 A.1.1 A.1.2 A.1.3 A.1.4 A.1.5 A.1.6 A* A.2 A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A** A.3 A.4 A.5 A.6 A.7 A*** B.1 B.2 B.3 B*** C.1 C.2 C.2.1 C.2.2 C.2.3 C.2.4 C.2.5 C.2.6 C*** F. R.


2002

2003

2004

1 666 2 435 Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku ú 674 4 720 -4 118 -5 386 Účetní zisk nebo ztráta z běžného činnosti před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace 6 418 12 765 11 761 Odpisy stálých aktiv (s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých aktiv) 6 960 7 305 6 451 Změna stavu opravných položek a rezerv -301 5 412 5 436 Zisk nebo ztráta z prodeje stálých aktiv -238 52 -124 Výnosy z dividend a podílů na zisk 0 0 0 Vyúčtované nákladové úroky (+) (s výjimkou kapitalizovaných) a vyúč -3 -4 -2 0 0 0 Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace 11 138 8 647 a mimo 6 375 Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu, -950 -2 613 7 223 Změny stavu pohledávek z provozní činnosti, aktivních účtů časového rozlišení -136 781 5 213 Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, pasivních úč ů -2 067 -2 047 2 822 Změna stavu zásob 1 253 -1 347 -812 0 0 0 Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peně 10 188 6 034 13 598 Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků 0 0 0 Přijaté úroky 3 4 2 Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období 0 0 -2 033 Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy, které tvoř 296 -78 -57 0 0 0 Přijaté dividendy a podíly na zisku 10 487 5 960 11 510 Čistý peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv -9 466 -4 590 -8 256 Příjmy z prodeje stálých aktiv 238 0 121 0 0 0 Půjčky a úvěry spřízněným osobám) -9 228 -4 590 -8 135 Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Dopady změn dlouhodobých závazků popř. takových krátkodobých závazk-160 -601 -5 442 Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty -107 0 1 Zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů z titulu zvýšení základní -1 124 kapitálu, -4 893emisního 3 607 ažia, Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům 0 0 0 Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů 0 0 0 Úhrada ztráty společníky 0 0 0 Přímé platby na vrub fondů 1 017 4 893 -3 606 0 0 Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené srážkové dan 0 -267 -601 -5 441 Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti 992 769 -2 066 Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků 1 666 2 435 369 Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období

2005

2006

369 9 950 582 3 696 -3 124 11 0 -1 0 10 532 4 140 -6 597 10 811 -74 0 14 672 0 1 -5 247 27 420 0 36 846 4 280 78 0 4 358 -40 540 -1 event. 5 176rezervního 0 0 0 -5 177 0 -40 541 663 1 032

2007 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 fondu 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2008 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2009 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2010 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2011 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

9 926 6 636 9 282 9 440 0 -154 0 -4 0 15 918 936 -1 859 682 2 113 0 16 854 0 4 -1 751 0 0 15 107 -20 657 466 0 -20 191 205 386 -5 566 0 0 0 5 952 0 591 -4 493 5 433

2012 5 8 9 9

433 716 580 104 0 477 0 -1 0 18 296 3 801 1 360 7 063 -4 622 0 22 097 0 1 -1 316 0 0 20 782 -23 147 594 0 -22 553 417 -481 -4 964 0 0 0 4 483 0 -64 -1 835 3 598


155

Příloha 8: Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Ukazatele rentability ROE ROA(EBIT) ROA (NI) ROCE ROS Hrubá marže Marže EBITDA Marže EBIT Marže EBT Marže NI

čistý zisk/vlastní kapitál EBIT/aktiva čistý zisk/aktiva EBIT/(vl. kapitál+rezervy+dlouhod. cizí k.) čistý zisk/tržby přidaná hodnota/tržby EBITDA/tržby EBIT/tržby EBT/tržby čistý zisk/tržby

-29,7% -5,6% -4,8% -6,6% -4,3% 15,4% 3,7% -5,0% -5,0% -4,3%

-66,6% -7,4% -7,0% -8,9% -5,8% 13,4% 1,1% -6,1% -6,1% -5,8%

145,5% 53,2% 39,7% 73,8% 30,7% 19,4% 45,2% 41,2% 41,2% 30,7%

36,7% 28,6% 21,7% 42,5% 17,2% 25,7% 27,1% 22,7% 22,7% 17,2%

20,4% 21,0% 14,6% 28,2% 13,2% 32,8% 25,6% 19,0% 19,0% 13,2%

6,7% 6,7% 5,2% 8,3% 4,8% 21,5% 14,5% 6,2% 6,2% 4,8%

16,4% 10,1% 13,4% 11,9% 13,8% 23,8% 18,7% 10,4% 10,4% 13,8%

7,5% 7,9% 6,2% 9,1% 7,3% 25,5% 18,4% 9,2% 9,2% 7,3%

6,2% 6,5% 5,2% 7,5% 5,9% 24,7% 18,1% 7,5% 7,5% 5,9%

7,6% 7,8% 6,2% 9,2% 6,5% 23,9% 16,5% 8,1% 8,1% 6,5%

0,83 0,33 0,13

1,16 0,45 0,22 -309,00

0,65 0,02 0,03 -55,44

0,48 0,13 0,04 -10,24

0,58 0,18 0,06 -8,27

0,68 0,24 0,08 -11,68

1,05 0,35 0,17 -33,26

2,02 0,86 0,70 12,02

1,85 0,93 0,73 6,59

1,45 0,73 0,38 9,90

1,02 0,32 0,17 31,39

0,81 n.a. n.a. 0,18 4,44 0,00

0,86 n.a. n.a. 0,14 6,23 0,00 n.a. 0,0%

0,93 n.a. n.a. 0,07 12,99 0,00 n.a. 0,0%

0,51 n.a. n.a. 0,49 1,03 0,00 n.a. 0,0%

0,31 n.a. n.a. 0,68 0,46 0,00 n.a. 0,0%

0,26 n.a. n.a. 0,74 0,35 0,00 n.a. 0,0%

0,19 n.a. n.a. 0,81 0,24 0,00 n.a. 0,0%

0,17 n.a. n.a. 0,83 0,20 0,00 n.a. 0,0%

0,16 n.a. n.a. 0,84 0,20 0,00 n.a. 0,0%

0,16 n.a. n.a. 0,84 0,19 0,00 n.a. 0,0%

0,19 n.a. n.a. 0,79 0,26 0,00 n.a. 0,0%

6,7% 20,6% 16,4% 6,9% 6,9% 6,7%

Ukazatele likvidity Běžná Pohotová Hotovostní Obratovost ČPK

oběžná aktiva/krátkodobé závazky (oběžná aktiva - zásoby)/krátk. závazky peněžní prostředky/krátkodobé závazky tržby/ČPK

Ukazatele zadluženosti Debt ratio cizí zdroje/aktiva Úrokové krytí I. EBIT/placené úroky Úrokové krytí II. (EBIT + odpisy)/placené úroky Equity ratio vlastní kapitál/aktiva Debt equity ratio cizí zdroje/vlastní kapitál Úročené dluhy/aktiva Nákladové úroky/průměrný stav úročených dluhů Nákladové úroky k provoznímu zisku

0,0%


156

Poměrové ukazatele (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Ukazatele aktivity Obrat aktiv Obrat dl. majetku Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat kr. závazků Doba obratu aktiv Doba obratu dl. majetku Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu kr. závazků

tržby/aktiva tržby/dlouhodobý majetek tržby/zásoby tržby/krátkodobé pohledávky tržby/krátkodobé závazky (aktiva*365)/tržby (dlouhodobý majetek*365)/tržby (zásoby*365)/tržby (krátkodobé pohledávky*365)/tržby (krátkodobé závazky*365)/tržby

1,10 1,32 11,48 31,48 6,81 332 277 32 12 54

1,20 1,41 10,64 70,90 7,05 305 259 34 5 52

1,29 1,52 10,36 87,68 4,69 282 240 35 4 78

1,26 1,52 10,41 38,50 3,91 290 240 35 9 93

1,11 1,32 10,43 31,56 4,36 330 277 35 12 84

1,08 1,30 10,11 32,69 5,52 337 282 36 11 66

0,98 1,27 6,92 37,60 6,43 374 287 53 10 57

0,86 1,18 5,93 34,30 6,15 426 311 62 11 59

0,87 1,13 7,78 23,29 6,38 419 324 47 16 57

0,96 1,18 8,49 26,60 6,05 380 308 43 14 60

0,49 0,48 0,09

1,50 0,93 0,18

1,92 1,90 0,72

0,18 0,33 0,27

0,24 0,68 0,61

0,10 0,39 0,34

0,17 0,89 0,75

0,20 1,19 1,00

0,17 1,07 0,89

0,23 1,17 1,00

14 5,1% 32,9% 915 5 937 286

15 5,7% 42,4% 791 5 904 319

16 6,6% 34,1% 1 099 5 675 357

17 6,6% 25,9% 1 343 5 230 331

18 7,3% 22,3% 1 560 4 756 331

16 6,4% 29,9% 1 145 5 332 323

16 6,4% 27,0% 1 251 5 257 318

15 6,3% 24,9% 1 390 5453 325

14 5,8% 23,6% 1 567 6353 355

14 5,6% 23,4% 1 840 7695 416

Ukazatele na bázi cash flow Rentabilita VK z CF Krátkodobá likvidita z CF Stupeň oddlužení

Provozní cash flow/vlastní kapitál Provozní cash flow/krátkodobé závazky Provozní cash flow/cizí zdroje

Ukazatele produktivity práce Počet zaměstnanců Mzdová náročnost tržeb Osobní náklady k přidané hodnotě Produktivita práce z přidané hodnoty Produktivita práce z tržeb Průměrná mzda roční

Osobní náklady/tržby Osobní náklady/přidaná hodnota Přidaná hodnota/počet pracovníků Tržby/počet pracovníků Mzdové náklady/počet pracovníků

19 5,3% 25,8% 793 3 842 194


157

Příloha 9: Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1h2013

Pracovní kapitál Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Příjmy příštích období Krátkodobé závazky Výdaje příštích období Čistý pracovní kapitál

6 569 2 700 1 666 0 13 236 165 -2 301

7 916 2 581 2 435 1 11 169 185 1 763

8 728 -83 369 -1 13 972 204 -4 958

8 802 2 154 1 032 -2 24 763 224 -12 775

8 285 2 465 1 218 0 20 700 239 -8 732

8 128 2 961 1 541 -15 18 552 189 -5 922

9 187 2 395 2 231 -16 13 156 0 657

15 115 2 079 9 150 -15 13 011 0 13 333

12 486 2 691 9 926 -35 13 604 0 11 499

10 373 4 947 5 433 -36 14 286 0 6 467

14 995 3 154 3 597 -36 21 349 0 397

21 631 5 228 11 893 0 21 461 0 17 292

4 893 0 123 5 016 0 5 016 6 960 11 976 15 072 73 001

-3 607 0 -589 -4 196 0 -4 196 7 305 3 109 12 814 83 122

-5 176 0 -267 -5 443 0 -5 443 6 451 1 008 11 863 88 560

27 900 0 9 470 37 370 0 37 370 3 695 41 065 17 579 90 797

15 299 0 4 914 20 213 0 20 213 3 925 24 138 22 839 88 911

11 309 0 4 931 16 240 0 16 240 5 691 21 931 28 076 85 613

4 207 0 1 195 5 402 0 5 402 7 296 12 698 18 797 87 544

11 582 0 -2 860 8 722 0 8 722 7 028 15 750 20 014 84 112

5 952 0 1 551 7 503 0 7 503 7 562 15 065 20 854 81 800

5 289 0 1 346 6 635 0 6 635 9 440 16 075 21 936 88 947

6 952 0 1 765 8 717 0 8 717 9 104 17 821 25 762 107 729

22 325 0 0 22 325 0 22 325 0 22 325 26 059 61 972

Úrovně zisku EAT (čistý zisk) Daň z příjmů z mimořádné činnosti Daň z příjmů z běžné činnosti EBT (zisk před zdaněním) Nákladové úroky EBIT (zisk před úroky a zdaněním) Odpisy EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy) Přidaná hodnota Tržby


158

Příloha 10: Přehled hlavních investic Hlavní investice společnosti Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. v letech 2008 – 2012 (v tisících CZK) Hlavní investice dle výročních zpráv MP/23609/2011/SÚ/K - obnova spilky vč. vybavení Citroën Jumper 33 L1H1 2.2. HDI - nákladní vůz MP/12625/2011/SÚ/K - opravy hotelu "PIVOVAR" IVECO EuroCargo ML 120E25 - nákladní vůz BELET - vysokozdvižný vozík PS 4/1 - plnička na mytí a plnění sudů KEG 2 měděné kádě do varny (záloha) 2 plynové kotle Viessmann 10 ležáckých nerezových tanků o objemu 100 hl (záloha) Zařízení na úpravu měkké pitné vody Oprava restaurace Střelnice Jumpy Citroën Berlingo Citroën Scezovací korýtko s 8 ventily ve varně IVECO Daily 60C18 Berlingo Citroën 1.6. HDI 90 Restaurace Na růžku Choceň Oprava řídícího systému distribce vody Instalace nového řídícího systému varny Oprava ležáckého sklepa Spodní část ležáckého sklepa (27 tanků) Nerezové spilečné nádrže MMS 40 Handtmann - systém mikrofiltrace Manipulační šachtice vrtu MP-2 2x Citroën Berlingo pick-up 1.6. HDI 90 Oprava provozní budovy Pivovarská 408 Oprava varny - výměna měděných pásů na boku Ležácký sklep - oprava stropních kleneb, podlah, stěn, střešního pláště Oprava linky Gerosa Vrt pitné vody MP2 Restaurace Hrom do Police Chotěboř - koupě Restaurace Hrom do Police Chotěboř - oprava Celkové výdaje dle rozpisu

2008

2009

2010

2011 2 000 000 154 200

353 381

1 326 856

2012 6 850 179 462 063 349 676 1 482 550 495 000 3 986 058 1 105 956 4 698 522 1 500 000 495 412 1 916 856

413 633 299 167 193 100 920 000 30 000

1 743 028

2 301 750

377 640 8 000 000 615 540 645 330 1 129 969 11 000 000 7 500 000

363 540

1 134 870 1 179 955 788 792 366 990 290 300 4 625 612 1 806 380

1 888 720 1 850 000 462 688 6 307 976 12 878 029 12 095 335 22 480 100 23 342 272


159

Příloha 11: Historické odpisy a odpisový plán 2013 Přibližná výše odpisů v letech 1998 – 2012 a odpisový plán pro rok 2013 (v tisících CZK)

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

PC HIM 65 000 000 70 000 000 80 000 000 90 000 000 100 000 000 100 000 000 65 000 000 112 000 000 60 000 000 85 000 000 84 000 000 85 000 000 102 000 000 131 000 000 150 000 000 160 000 000

Odpisy 7 500 000 10 000 000 10 000 000 10 000 000 10 000 000 8 000 000 5 000 000 7 000 000 4 000 000 5 000 000 7 000 000 7 000 000 8 000 000 9 000 000 9 000 000 11 000 000

ZC 52 500 000 47 500 000 47 500 000 47 500 000 47 500 000 39 500 000 34 500 000 60 000 000 35 000 000 55 000 000 53 000 000 50 000 000 50 000 000 72 000 000 78 000 000 80 000 000


160

Příloha 12: České průmyslové pivovary zahrnuté do prostorové analýzy Zpracované časové řady výsledků českých pivovarů Skupina

Společnost

Pivovar

2002

2003

2004

2005

Budějovický Budvar, n.p. Pivovar Plzeň Pivovar Radegast Pivovar Velké Popovice

Plzeňský Prazdroj, a. s.

PMS Přerov a.s.

Pivovar Holba, a.s. Pivovar Zubr, a.s. Pivovar Litovel, a.s.

LIF, a.s.

Pivovar Svijany, a.s. PRIMÁTOR a.s. PIVOVAR ROHOZEC, a.s.

Pivovar Náchod

Molson Coors Czech s.r.o.

Pivovary Staropramen a.s.

Pivovar Smíchov Pivovar Ostravar

Královský pivovar Krušovice a.s. STAROBRNO, a.s. DRINKS UNION a.s.

K Brewery Group, a.s. (Pivovary Lobkowicz)

ANHEUSER-BUSCH INTERNATIONAL, INC

2007

2011

2012

1h2013

25035207 47468661 26011603 28914694

Pivovar Krušovice Pivovar Starobrno Pivovar Krásné Březno Pivovar Velké Březno

45148066 46346911

45148066 45148066

46708219

Pivovar Janáček

25146297 60742917 47455110

46353224

46353224

BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s.

Pivovar Samson

46678158

49973711 26025248

26025248 25310887

28282876

48151769

KRAKONOŠ spol. s r.o. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

Pivovar Dudák

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s.

Pivovar Rebel

26068273 60917628 27202658

Pivovar FERDINAND a.s.

47536373

Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Rodinný pivovar BERNARD a.s.


2010

64610276 47676906 47676914

Pivovar Lobkowicz Pivovar Ježek Pivovar Platan

Bohemia Regent a.s.

2009

45357366

Pivovar Vysoký Chlumec a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Protivín a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Uherský Brod, a.s. Pivovar Rychtář, a.s.

HOLS akciová společnost

2008

00514152

SABMiller plc.

Heineken Česká republika, a.s.

2006

26031809 60913878

Pivovar Konrád Vratislavice 26026350

60112344

Zdroj: Účetní závěrky jednotlivých společností, vlastní dopočet

Pozn: ve vyznačených časových řadách jsou uvedena IČ předmětných společností, zařazení do skupiny je platné ke konci časové řady název pivovaru je uveden pro lepší orientaci v případě, že je odlišný od firmy společnosti, popř. společnosti provozuje více pivovarů 161

Příloha 13: Ukazatele likvidity porovnávaných společností Běžná likvidita Společnost

2002

Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,73

0,73

0,50

0,60

0,56

0,82

0,99

0,82

0,79

6,11

5,39

6,99

6,60

8,28

7,41

7,36

7,56

9,66

6,98

0,26

0,23

0,20

1,05

0,91

0,75

0,58

0,46

0,42

0,37

0,50

0,76 0,58

0,81 15,37

0,28 4,53

2,81

2,25

2,80 1,19

2,85 0,88

0,37

3,05

3,43

3,02

2,09

4,31

3,65

2,89

1,38

1,57

1,18

1,73

1,41

1,49

1,18

2,10

2,04

2,67

0,99 1,11

0,98

2,75

2,72

3,53

2,65

2,60

2,51

3,04

2,23

2,71

3,32

4,97

4,53

4,20

4,48

0,83

1,51

0,99

1,33

1,26

1,28

1,03

1,08

1,08

0,62

0,62

0,47

0,62

0,84

2012

3,04

1,23

1,14

1,09

0,91

0,76

0,83

1,19

1,18

1,01

1,92

3,61

2,22

1,29

0,81

0,69

1,19

2,03

2,71

0,92

1,67

1,68

1,03

0,74

1,15

1,13

1,40

2,45

1,86

1,70

1,29

1,49

0,68

0,59

0,54

0,59

0,78

0,73

0,76

0,86

0,86

0,77

0,75

0,69

0,82

0,78

0,83

1,40

1,40 1,68

1,16 1,23 2,48

1,32 3,59

0,83 1,07 4,28

1,22 2,87 5,12

1,44 1,49 5,86

1,48 1,25 4,58

1,69 1,68

2,49

1,47 0,90 1,55

1,76

1,50

1,37

1,57

3,05

0,98

0,81

1,64

1,49

3,17

0,10

0,15

0,65

1,80

1,35

0,90

0,98

0,93

0,90

0,94

0,48

0,69

1,23

1,29

2,14

1,70

1,13

1,62

2,86

2,77

2,28

2,37

3,05

2,22

1,51

1,20

1,24

1,43

1,17

1,17

2,55

2,61

2,81

1,20

1,43

1,78

1,79

2,66

0,57

0,25

0,58 0,62

0,48 0,63

0,48 0,87

0,52 0,77

0,61 0,91

1,19 0,90

1,04 1,14

1,07 1,23

0,56 1,73

0,56 2,12

1,21

0,78

0,83

0,75

0,74

0,74

0,91

1,36

1,81

2,33

0,85

1,31

1,26

1,27

1,34

1,27

1,40

0,83

1,16

0,65

0,48

0,58

0,68

1,05

2,02

1,85

1,45

PIVOVAR ROHOZEC, a.s.

Pivovar Rychtář, a.s. Pivovar Svijany, a.s. Pivovar Uherský Brod, a.s. Pivovar Vysoký Chlumec a.s. Pivovar Zubr, a.s. Pivovary Staropramen a.s. Plzeňský Prazdroj, a. s. PRIMÁTOR a.s. Rodinný pivovar BERNARD a.s. STAROBRNO, a.s. Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2004

0,65

1,02


162

Pohotová likvidita Společnost

2002


2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,60

0,61

0,48

0,53

0,50

0,69

0,81

0,67

0,62

4,88

4,50

5,73

5,46

7,07

6,43

6,39

6,70

8,79

6,33

0,22

0,17

0,15

0,66

0,64

0,39

0,27

0,18

0,13

0,16

0,54 0,23

0,61 0,26

0,52 9,20

0,19 1,90

1,46

0,80

1,45 0,95

1,76 0,68

0,27

1,86

2,19

1,81

1,02

2,44

2,04

1,55

1,09

1,27

0,93

1,36

1,10

1,15

1,03

1,08

1,20

1,57

0,69

0,77

1,95

1,36

2,18

1,32

1,59

1,72

2,00

1,37

1,65

1,93

3,60

3,35

3,04

3,45 1,29

1,00

0,97

0,82

0,82

0,87

0,34

0,77

0,19

0,45

0,27

0,26

0,30

0,35

0,49

2012

1,99

0,80

0,96

0,76

0,84

0,70

0,61

0,63

0,96

0,96

0,84

1,10

1,59

1,10

0,44

0,38

0,26

0,79

1,41

2,25

0,80

1,24

1,28

0,72

0,52

1,04

1,02

1,16

0,85

0,61

2,02

1,57

1,46

1,13

1,35

0,56

0,45

0,41

0,45

0,48

0,51

0,68

0,59

0,63

0,59

0,44

0,60

0,44

0,58

0,71

0,85 1,39

0,49 0,76 1,99

0,71 2,90

0,48 0,56 3,66

0,76 1,94 4,66

1,10 1,15 5,58

1,22 0,85 4,32

1,32 1,37

1,93

1,03 0,36 1,07

0,92

0,80

1,06

1,11

2,25

0,46

0,61

1,22

1,06

2,41

0,05

0,12

0,43

1,32

1,02

0,61

0,77

0,79

0,76

0,72

0,13

0,23

0,56

0,58

1,53

1,25

0,76

1,36

2,66

2,55

1,80

2,01

2,51

1,78

1,25

0,95

0,99

1,14

0,99

0,97

2,23

2,32

2,49

1,10

1,21

1,60

1,65

2,55

0,49

0,21

0,33 0,37

0,22 0,38

0,22 0,48

0,23 0,38

0,23 0,56

0,45 0,48

0,41 0,74

0,51 0,88

0,23 1,26

0,23 1,64

0,93

0,56

0,51

0,56

0,57

0,57

0,62

1,06

1,42

1,92

0,50

0,82

0,92

0,96

1,07

1,04

1,17

0,33

0,45

0,02

0,13

0,18

0,24

0,35

0,86

0,93

0,73



2004

0,43

0,32


163

Hotovostní likvidita Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,01

0,02

0,15

0,00

0,00

0,00

0,01

0,01

0,02

0,01

3,09

2,92

3,67

3,72

4,96

4,71

4,69

5,11

7,11

5,16

0,09

0,06

0,03

0,13

0,05

0,04

0,01

0,02

0,03

0,03

0,08 0,04

0,02 0,02

0,05 1,57

0,02 0,21

0,15

0,04

0,38 0,19

0,71 0,24

0,05

0,91

0,96

1,12

0,18

0,79

0,75

0,54

0,37

0,16

0,09

0,02

0,08

0,17

0,07

0,22

0,15

0,34

0,02

0,03

0,87

0,87

0,42

1,31

0,51

0,29

0,91

1,12

0,65

0,57

0,58

2,05

1,85

1,40

1,37

0,02

0,05

0,02

0,06

0,01

0,05

0,03

0,02

0,19

0,02

0,01

0,01

0,01

0,01

0,05

0,21

0,05

0,08

0,09

0,01

0,09

0,08

0,19

0,11

-0,41

-0,45

-0,40

0,04

0,01

0,01

0,02

0,01

0,03

0,04

0,43

0,52

0,61

0,05

0,02

0,02

0,01

0,06

0,26

0,15

0,06

0,17

0,04

0,02

0,04

0,05

0,03

0,06

0,07

0,15

0,07

0,08

0,13

0,06

0,10

0,10

0,13

0,15

0,28

0,43 1,03

0,12 0,20 1,40

0,16 2,02

0,16 0,27 3,30

0,10 1,37 0,59

0,03 0,78 0,02

0,01 0,43 0,01

0,08 0,33

1,26

0,39 0,21 0,57

0,09

0,25

0,36

0,16

0,30

0,03

0,02

0,68

0,14

0,41

0,00

0,01

0,05

0,07

0,05

0,02

0,01

0,00

0,00

0,00

0,02

0,10

0,44

0,47

1,03

1,01

0,07

0,09

0,01

0,01

0,19

0,41

0,21

0,06

0,28

0,06

0,05

0,12

0,21

0,16

0,51

1,06

1,21

0,69

0,40

0,98

1,13

2,10

0,15

0,07

0,03 0,07

0,02 0,05

0,04 0,18

0,01 0,02

0,01 0,11

0,03 0,07

0,02 0,17

0,09 0,10

0,02 0,09

0,02 0,14

0,25

0,06

0,10

0,08

0,09

0,08

0,07

0,38

0,82

1,26

0,08

0,34

0,52

0,45

0,58

0,63

0,13

0,13

0,22

0,03

0,04

0,06

0,08

0,17

0,70

0,73

0,38



2012

0,17


164

Příloha 14: Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy porovnávaných společností Debt ratio Společnost

2002


2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,87

0,84

0,81

0,82

0,79

0,76

0,67

0,69

0,72

0,11

0,13

0,10

0,10

0,10

0,10

0,12

0,13

0,12

0,14

1,96

1,89

2,09

0,45

0,53

0,55

0,69

0,84

1,02

1,64

1,41

0,83 1,34

1,11 0,05

1,17 0,16

0,24

0,28

0,18 0,27

0,18 0,33

0,67

0,35

0,40

0,35

0,24

0,25

0,24

0,16

0,60

0,51

0,42

0,33

0,22

0,20

0,10

0,16

0,17

0,12

0,57 0,40

0,57

0,13

0,12

0,12

0,12

0,13

0,14

0,12

0,18

0,16

0,16

0,13

0,13

0,12

0,14

0,68

0,61

0,64

0,65

0,56

0,59

0,60

0,64

0,65

0,61

0,68

0,60

0,71

0,65

2012

0,14

0,50

0,44

0,42

0,38

0,39

0,41

0,37

0,37

0,39

0,34

0,24

0,28

0,41

0,43

0,48

0,51

0,47

0,42

1,04

1,01

0,85

0,63

0,79

0,76

0,67

0,54

0,10

0,17

0,19

0,19

0,20

0,20

0,24

0,21

0,20

0,16

0,92

0,90

0,89

0,82

0,81

0,78

0,77

0,77

0,72

0,71

0,82

0,81 0,67

0,80 1,27 0,33

1,50 0,23

0,77 0,75 0,13

0,60 0,60 0,15

0,54 0,61 0,16

0,49 0,49 0,19

0,47 0,53

0,63

0,83 1,07 0,42

0,46

0,48

0,48

0,40

0,30

0,43

0,60

0,38

0,38

0,96

2,51

3,08

0,65

0,47

0,39

0,65

0,58

0,61

0,54

0,35

0,74

0,65

0,61

0,25

0,25

0,34

0,44

0,33

0,33

0,28

0,26

0,30

0,26

0,28

0,28

0,28

0,26

0,22

0,34

0,31

0,39

0,40

0,40

0,37

0,22

0,22

0,23

0,20

0,96

0,94

0,60 0,47

0,54 0,48

0,49 0,51

0,41 0,56

0,39 0,55

0,34 0,58

0,24 0,36

0,32 0,49

0,39 0,35

0,39 0,25

0,15

0,22

0,25

0,25

0,27

0,36

0,35

0,31

0,26

0,24

0,21

0,19

0,24

0,22

0,25

0,27

0,27

0,81

0,86

0,93

0,51

0,31

0,26

0,19

0,17

0,16

0,16



2004

1,13

0,19


165

Equity ratio Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 -0,14

2003 0,11

0,14

2005 0,18

2006 0,17

2007 0,20

2008 0,23

2009 0,26

2010

2011

0,27

0,25 0,86

0,89

0,87

0,90

0,90

0,90

0,90

0,88

0,87

0,88

-1,06

-1,05

-1,09

0,55

0,47

0,45

0,31

0,15

-0,02

-0,65

0,39 -0,41

0,17 -0,34

-0,11 0,95

-0,17 0,84

0,76

0,72

0,81 0,73

0,82 0,64

0,33

0,65

0,59

0,64

0,75

0,75

0,76

0,83

0,40

0,49

0,58

0,67

0,78

0,80

0,90

0,84

0,83

0,43

0,43

0,87

0,87

0,88

0,88

0,88

0,86

0,86

0,88

1,00

0,82

0,83

0,84

0,87

0,86

0,87

0,86

0,28

0,39

0,44

0,41

0,40

0,36

0,35

0,39

0,32

0,40

0,29

0,35

0,36

0,35

2012

0,86

0,60

0,50

0,56

0,58

0,62

0,61

0,59

0,63

0,62

0,63

0,65

0,75

0,71

0,59

0,57

0,52

0,49

0,53

0,58

0,04

-0,04

-0,01

0,15

0,37

0,21

0,24

0,33

0,45

0,90

0,83

0,81

0,81

0,80

0,80

0,76

0,79

0,80

0,84

0,08

0,10

0,11

0,18

0,19

0,22

0,23

0,23

0,28

0,29

0,18

0,19 0,33

0,20 -0,27 0,67

-0,50 0,77

0,23 0,25 0,87

0,40 0,40 0,85

0,46 0,39 0,84

0,51 0,51 0,81

0,53 0,45

0,37

0,17 -0,07 0,58

0,02



2004

0,61

0,52

0,51

0,52

0,60

0,70

0,56

0,39

0,62

0,61

-1,51

-2,09

0,35

0,52

0,60

0,35

0,42

0,39

0,46

0,65

0,25

0,34

0,38

0,74

0,75

0,66

0,60

0,67

0,67

0,72

0,74

0,70

0,73

0,69

0,70

0,70

0,72

0,76

0,65

0,67

0,61

0,60

0,60

0,62

0,77

0,77

0,76

0,80

0,03

0,05

0,39 0,53

0,46 0,52

0,51 0,49

0,59 0,44

0,61 0,45

0,66 0,42

0,76 0,40

0,68 0,51

0,61 0,65

0,61 0,70

0,84

0,76

0,75

0,73

0,70

0,59

0,59

0,62

0,67

0,69

0,79

0,81

0,76

0,78

0,75

0,73

0,73

0,18

0,14

0,07

0,49

0,68

0,74

0,81

0,83

0,84

0,84

0,79


166

Debt-equity ratio Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 -8,25

2003 8,21

6,00

2005 4,47

2006 4,85

2007 4,02

2008 3,28

2009 2,55

2010

2011

2,58

2,91 0,16

0,12

0,14

0,11

0,12

0,11

0,12

0,13

0,15

0,14

-1,86

-1,81

-1,92

0,83

1,15

1,21

2,24

5,45

-48,18

-2,55

1,52 -3,41

4,85 -3,95

-10,32 0,05

-6,92 0,19

0,32

0,40

0,22 0,36

0,22 0,51

2,04

0,54

0,67

0,55

0,32

0,33

0,32

0,20

1,50

1,04

0,71

0,49

0,29

0,25

0,11

0,19

0,21

1,32

1,30

0,14

0,15

0,13

0,14

0,13

0,15

0,16

0,13

0,00

0,22

0,19

0,19

0,15

0,16

0,14

0,16

2,43

1,58

1,28

1,47

1,49

1,74

1,87

1,54

2,12

1,50

2,46

1,86

1,81

1,85

1,00

0,78

0,73

0,62

0,65

0,69

0,59

0,60

0,64

0,57

0,52

0,32

0,39

0,69

0,75

0,91

1,03

0,88

0,73

25,20

-27,96

-69,07

5,65

1,69

3,84

3,16

2,05

1,19

0,21

0,24

0,24

0,25

0,24

0,32

0,26

0,25

0,19

0,11

2012

0,16

0,66

11,86

8,60

8,05

4,66

4,28

3,48

3,30

3,30

2,62

2,46

4,59

4,37 2,06

4,06 -4,66 0,49

-2,99 0,30

3,44 2,92 0,15

1,53 1,50 0,18

1,18 1,59 0,19

0,98 0,95 0,24

0,88 1,17

1,67

4,92 -16,18 0,71

50,63



2004

0,88

0,95

0,94

0,68

0,43

0,76

1,54

0,60

0,62

-1,66

-1,48

1,89

0,91

0,65

1,87

1,38

1,57

1,19

0,53

2,99

1,90

1,60

0,34

0,33

0,51

0,68

0,48

0,50

0,39

0,35

0,43

0,36

0,40

0,41

0,40

0,36

0,29

0,52

0,47

0,64

0,66

0,66

0,60

0,28

0,29

0,31

0,25

27,48

17,55

1,53 0,88

1,17 0,93

0,97 1,06

0,70 1,29

0,65 1,22

0,52 1,39

0,32 0,90

0,48 0,97

0,65 0,55

0,65 0,36

0,18

0,29

0,34

0,34

0,39

0,61

0,59

0,50

0,39

0,35

0,27

0,24

0,31

0,29

0,33

0,37

0,37

4,44

6,23

12,99

1,03

0,46

0,35

0,24

0,20

0,20

0,19

0,26


167

Úrokové krytí I. Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 -17,66

2003 34,13

6,84

2005 5,04

2006 -4,19

2007 2,11

n.a. 301 861,00

2008 2,74

2009 1,97

2010

2011

2,54

1,43 n.a.

55 503,00

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

-0,59

1,71

1,30

28,82

-4,82

-1,41

-7,22

-4,40

-4,24

-3,62

8,12

-35,72 1,19

-6,52 10,17

-18,50 10,61

6,90

-9,06

n.a. 73,31

36,96 n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

2,65

4,34

7,91

18,21

32,84

78,26

-8,82

n.a. 205,07

24,15

15,63

-8,50

1,07

122,50

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

2,21

1,87

6,79

3,28

1,58

-0,17

1,85

2012

n.a.

4,80

1,58

-52,51

3,62

1,11

-15,93

1,31

-2,43

-0,10

2,10

9,63

3,58

10,92

3,14

1,22

2,47

6,02

236,94

n.a.

n.a.

1,04

9,12

-0,74

-1,21

-7,11

-5,38

2,60

4,16

5,91

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

9,94 -2 516,67

44,85

16,84

12,82

14,68

11,55

-0,25

11,37

1,85

1,07

1,80

2,63

-1,95

6,05

2,60

2,98

4,74

5,84

9,75

6,41

1,78

1,59

2,15

1,70

0,75

5,86 n.a.

8,16 -17,40 n.a.

-11,29 n.a.

13,84 0,11 n.a.

67,48 13,27 n.a.

34,36 12,65 1 506,33

28,62 13,03 80,16

21,98 18,45

11,26

5,07 -75,30 n.a.

285,68

38,64

53,32

117,29

169,71

1 024,51

73,72

52,51

168,75

12,35

-1,31

-0,85

92,54

68,30

3,93

-15,70

4,97

3,07

5,20

10,13

-2,87

6,18

9,21

34,30

293,99

1,60

-2,21

48,98

20,77

12,28

5,03

-10,32

12,33

-3,18

3,84

-4,31

5,45

13,30

10,41

3,93

46,71

974,80

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

6 527,72

0,34

0,07

10,73 6,30

15,67 6,79

21,95 3,87

86,76 1,24

76,34 1,07

55,05 1,07

80,48 -2,02

91,73 10,03

81,88 44,58

81,88 70,11

-31,47

112,28

12,92

22,89

31,26

-2,66

7,70

40,00

303,59

n.a.

12,91

110,26

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.



2004

n.a.


168

Úrokové krytí II. Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 -9,70

2003 44,41

11,57

2005 7,88

2006 -2,23

2007 4,44

n.a. 570 438,00

2008 5,88

2009 5,44

2010

2011

7,76

5,69 n.a.

98 613,00

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

0,02

2,80

2,34

30,65

3,33

2,41

-3,77

-1,75

-2,24

2,87

14,52

24,41 2,23

-4,45 13,61

-8,62 27,21

11,84

-4,82

n.a. 246,20

131,92 n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

7,56

9,34

13,99

29,07

51,26

138,57

17,67

n.a. 437,75

41,98

37,27

19,08

83,78

1 056,07

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

7,92

9,44

15,07

8,77

4,90

2,61

3,95

6,15

-33,03

13,64

6,07

-8,70

5,27

1,54

3,89

21,75

22,54

12,84

21,77

15,30

18,24

17,29

74,35

906,59

n.a.

n.a.

5,06

14,52

8,60

5,64

-0,21

0,98

7,22

8,62

10,06

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

14,46 -1 738,67

52,63

19,78

16,22

22,05

24,39

5,54

18,25

7,70

10,70

9,28

9,31

24,95

9,39

2012

n.a.

7,97

7,13

9,86

15,38

16,45

28,59

22,10

8,09

14,46

26,94

14,82

3,81

11,21 n.a.

26,56 -16,73 n.a.

-8,07 n.a.

28,11 3,86 n.a.

81,63 19,87 n.a.

52,16 22,01 1 934,50

37,12 22,27 115,57

34,70 27,30

14,39

14,03 -72,08 n.a.

376,59

50,85

69,77

140,80

212,07

1 240,83

87,38

58,73

184,05

13,54

-0,87

-0,65

95,23

90,49

7,81

-11,91

7,97

5,35

9,60

18,83

1,01

11,56

17,09

50,33

349,17

433,90

9,33

57,14

30,01

20,98 16,06



2004

14,75

3,62

18,76

7,81

14,32

10,53

20,01

42,26

38,03

235,65

2 624,02

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

9 633,06

1,62

1,47

14,24 14,83

21,31 18,28

28,87 19,53

114,81 12,72

97,48 9,49

72,09 8,15

106,52 3,30

124,22 26,74

109,74 72,46

109,74 97,21

167,98

278,96

47,15

69,92

89,68

38,56

31,53

81,18

561,85

n.a.

39,30

225,56

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.

n.a.


169

Podíl dlouhodobého majetku na aktivech Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002

2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

72,2%

68,3%

63,7%

57,6%

60,5%

52,8%

49,7%

50,8%

50,3%

57,7%

55,1%

54,7%

51,8%

48,5%

44,0%

42,7%

41,5%

38,3%

39,7%

56,4%

58,4%

59,2%

65,0%

56,7%

59,8%

61,1%

62,8%

60,0%

36,4%

55,2% 25,5%

39,2% 20,8%

44,0% 16,3%

55,7% 22,6%

27,3%

31,7%

62,2% 63,9%

61,3%

62,7%

62,1%

39,6%

47,5%

55,5%

65,5%

58,9%

60,9%

64,1%

69,0%

72,7%

74,7%

75,6%

74,9%

70,2%

84,4%

66,5% 58,5%

67,3%

68,0%

69,3%

64,7%

68,5%

58,2%

66,9%

63,1%

50,1%

52,3%

46,1%

63,0%

55,3%

77,3%

76,9%

78,3%

79,4%

77,5%

82,1%

79,3%

73,7%

67,5%

75,6%

77,4%

79,4%

78,8%

77,3%

67,8%

63,3%

68,4%

63,5%

63,1%

63,8%

61,5%

53,6%

53,1%

51,9%

70,8%

68,2%

67,1%

63,1%

62,9%

73,0%

69,2%

58,2%

61,9%

56,8%

46,5%

55,2%

35,4%

30,1%

35,1%

40,9%

17,3%

28,3%

48,4%

82,6%

81,1%

76,8%

78,8%

74,8%

85,6%

83,9%

87,3%

86,3%

85,7%

54,0%

49,4%

40,7%

46,9%

49,6%

48,0%

52,0%

41,7%

47,5%

43,3%

59,6%

47,9%

50,3% 55,0% 65,7%

52,0% 68,8%

47,0% 19,7% 54,2%

31,5% 24,4% 34,1%

28,5% 35,2% 25,0%

35,2% 34,1% 24,8%

35,7% 23,7%

2012

66,2%

61,0%

56,5%

60,8%

78,5%

58,3%

58,3%

38,0% 25,8% 73,1%

51,0%

50,9%

49,1%

61,6%

54,4%

71,1%

67,0%

60,6%

58,3%

50,9%

69,8%

50,7%

55,4%

52,9%

61,6%

55,9%

49,3%

60,1%

63,8%

72,6%

87,8%

86,0%

76,4%

72,0%

55,3%

46,8%

55,0%

55,6%

50,5%

47,8%

83,6%

68,0%

67,0%

67,8%

68,6%

69,1%

62,3%

63,6%

64,5%

69,9%

57,6%

56,6%

50,8%

48,3%

59,4%

52,9%

50,0%

78,1%

87,0%

87,4%

82,3% 73,1%

83,9% 70,5%

82,1% 72,5%

82,3% 74,3%

79,8% 72,6%

78,3% 71,6%

77,9% 71,2%

77,7% 49,7%

76,3% 46,2%

76,3% 44,0%

71,3%

71,4%

68,3%

67,1%

63,8%

58,9%

60,4%

56,3%

52,3%

46,3%

68,0%

62,9%

57,5%

59,9%

55,7%

52,9%

49,9%

85,0%

82,3%

87,4%

82,2%

83,3%

84,2%

82,8%

71,3%

74,5%

80,2%



2004

74,1%

81,7%


170

Krytí dlouhodobého majetku celkovým dlouhodobým kapitálem Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 -0,09

2003 0,17

0,31

2005 0,35

2006 0,32

2007 0,33

2008 0,65

2009 0,87

2010

2011

0,69

0,67 2,24

1,62

1,67

1,72

1,80

1,94

2,11

2,13

2,15

2,36

-1,33

-1,56

-1,61

1,05

0,95

0,80

0,56

0,33

0,10

-1,77

0,73 -1,63

0,60 -1,63

0,91 5,84

-0,23 3,72

2,77

2,26

1,32 1,02

1,40

1,38

1,42

1,68

1,27

1,17

1,16

1,28

1,25

1,31

1,14

1,14

1,05

1,10

1,05

1,15

1,06

1,23 1,26

1,25

1,24

1,28

1,35

1,30

1,52

1,32

1,38

1,65

1,65

1,90

1,49

1,67

1,03

1,00

0,95

0,88

0,96

1,03

1,03

0,63

0,72

0,73

0,87

0,97

0,99

1,08

1,10

1,16

1,13

1,16

1,07

0,97

0,99

1,20

1,20

1,19

1,16

1,22

1,35

1,31

1,13

0,92

0,85

1,12

1,32

1,48

2,14

0,97

1,44

1,18

1,06

0,50

1,66

1,31

1,25

1,13

1,12

1,15

1,10

1,14

0,97

0,93

0,94

0,94

1,00

0,70

0,68

0,59

0,49

0,47

0,50

0,60

0,70

0,69

0,74

0,80

0,76

0,72 2,20 0,84

0,55 1,30 1,07

1,33 1,16

0,60 3,91 1,65

1,43 3,22 2,56

1,81 1,86 3,49

1,62 1,93 3,38

1,69 2,63



2004

0,73

0,62

2012

0,50

1,52

1,61

0,80

1,09

1,15

1,09

1,14

1,13

1,38

0,85

0,82

1,23

1,20

1,68

-2,02

-4,00

0,72

1,45

1,20

1,04

1,05

0,96

0,94

0,98

0,84

0,94

1,06

1,09

1,46

1,49

1,09

1,31

1,64

1,67

1,07

1,27

1,34

1,21

1,17

1,12

1,21

1,25

1,20

1,13

1,48

1,50

1,66

1,29

1,30

1,46

1,52

1,18

0,99

0,83

0,83 0,75

0,78 0,79

0,78 0,98

0,84 0,93

0,93 0,98

1,09 0,99

1,07 0,73

0,98 1,19

0,89 1,50

0,89 1,65

1,16

1,06

1,09

1,11

1,12

1,07

1,05

1,18

1,31

1,52

1,16

1,28

1,34

1,33

1,37

1,40

1,48

0,97

0,94

0,75

0,63

0,86

0,91

1,01

1,20

1,16

1,08

1,00


171

Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 -0,19

2003 0,15

0,21

2005 0,28

2006 0,29

2007 0,33

2008 0,44

2009 0,53

2010

2011

0,52

0,49 2,17

1,54

1,59

1,64

1,73

1,86

2,04

2,07

2,09

2,29

-1,87

-1,79

-1,84

0,84

0,82

0,76

0,50

0,25

-0,04

-1,77

0,71 -1,63

0,44 -1,63

-0,24 5,84

-0,30 3,72

2,77

2,26

1,31 1,01

1,40

1,37

1,41

1,64

1,24

1,16

1,15

1,27

1,24

1,30

0,58

0,67

0,78

0,89

1,04

1,14

1,06

1,22 1,25

1,24

1,21

1,26

1,34

1,29

1,51

1,31

1,37

1,63

1,59

1,82

1,38

1,56

0,56

0,57

0,56

0,51

0,52

0,44

0,44

0,53

0,48

0,53

0,37

0,44

0,45

0,45

0,89

0,79

0,82

0,91

0,98

0,95

0,96

1,17

1,17

1,17

0,90

0,96

1,12

1,13

0,94

0,78

0,75

0,85

0,86

1,02

0,08

-0,07

-0,04

0,50

1,06

0,50

1,39

1,16

0,93

1,09

1,02

1,05

1,02

1,07

0,94

0,90

0,91

0,92

0,98

0,14

0,21

0,27

0,38

0,38

0,46

0,45

0,56

0,58

0,67

0,30

0,39

0,44 -0,26 0,80

0,39 -0,50 1,02

-0,97 1,12

0,48 1,29 1,60

1,25 1,64 2,48

1,60 1,10 3,38

1,44 1,50 3,27

1,49 1,92



2004

0,64

0,56

2012

0,50

1,43

1,52

0,46

0,49

1,02

1,00

1,05

0,97

1,28

0,79

0,58

1,03

1,05

0,04

-2,17

-4,12

0,62

0,99

0,98

0,62

0,85

0,65

0,71

0,90

0,28

0,40

0,50

1,03

1,36

1,42

1,01

1,21

1,32

1,50

0,89

1,02

1,09

1,02

1,02

1,01

1,15

1,19

1,01

0,96

1,06

1,06

1,18

1,29

1,30

1,46

1,52

1,02

0,04

0,06

0,48 0,73

0,55 0,74

0,62 0,67

0,71 0,59

0,76 0,62

0,84 0,58

0,97 0,56

0,87 1,02

0,79 1,40

0,79 1,60

1,18

1,06

1,09

1,09

1,09

1,00

0,97

1,10

1,28

1,50

1,16

1,28

1,32

1,30

1,35

1,38

1,47

0,22

0,17

0,08

0,60

0,82

0,88

0,97

1,17

1,12

1,04

0,97


172

Teoretická doba splácení dluhů v letech Společnost

2003


2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

5,86

9,58

-6,90

-41,98

-84,24

-7,28

-8,25

4,89

7,13

-0,78

-1,48

-1,20

-1,74

-1,83

-2,75

-2,00

-2,92

-2,90

5,93

-21,90

1,09

-8,36

12,07

-44,17

17,17

83,94

-5,91 12,33

9,72 3,14

4,22

-2,87

1,37 1,04

0,93 1,30

1,16 0,04

4,14

23,65 -7,03

0,97

1,01

3,17

2,40

1,31

1,85

2,72

2,01

2,59

1,07

1,43

-8,44

2,22

2,04

0,43

0,80

0,13

0,13

0,76

0,25

-0,21

0,97

2,03

0,27

-0,06

0,08

0,74

2,27

4,57

5,23

3,31

-7,60

-3,98

2,35

-6,30

-68,83

-14,38

-7,70

15,72

-26,57

43,83

3,30

2,64

4,08

3,82

2,63

2,86

1,75

3,22

6,87

3,49

9,00

3,04

6,88

501,37

-4,12

3,47

-102,64

2,57

1308,78

13,03

23,73

18,55

-5,31

4,04

9,03

2,82

-9,18

2,04

-8,53

1,45

7,74

3,51

7,68

3,39

4,48

6,77

8,41

2,82

45,92

18,28

13,57

2,79

-18,45

2,90

5,08

35,58 -3,38 0,83

-8,07 0,47

1,46 14,91 -0,40

-4,32 -9,06 0,17

-10,93 1,01 -1,32

4,02 6,71 2,61

6,85 19,21

1,09

1,36

2012

0,40

4,35



2005

3,03

1,12

1,47

2,79

0,55

1,51

1,16

0,69

1,84

-2,57

1,21

2,16

3,83

-2,20

5,13

3,82

2,36

2,52

4,63

7,09

2,21

0,79

0,27

41,45

-11,47

-58,33

3,58

-5,56

3,90

2,54

2,41

4,63

23,19

1,73

3,26

3,01

1,69

3,26

0,38

-2,39

0,33

0,02

0,24

18,85

17,55

1,83 4,44

2,11 3,72

1,43 3,79

1,24 5,94

2,29 7,94

1,01 1,75

1,09 -2,50

0,62 4,44

0,62 2,77

2,05

4,39

2,50

1,94

4,82

1,83

1,40

0,72

-3,83

0,77

0,62

0,85

0,65

0,58

24,72

10,35

5,55

1,36

3,63

1,53

2,63

0,85

0,40

0,60

0,78


173

Příloha 15: Ukazatele rentability porovnávaných společností Hrubá marže Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002

2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

34,0%

19,8%

-2,0%

6,7%

21,2%

15,1%

14,6%

24,9%

23,9%

36,4%

38,7%

39,1%

38,8%

40,3%

36,7%

29,2%

33,0%

30,5%

29,0%

17,3%

12,9%

26,3%

23,7%

25,6%

16,3%

4,8%

14,9%

13,9%

30,1%

28,1%

24,8% 36,6%

16,1% 33,4%

15,4% 20,5%

29,6%

18,4%

40,2% 34,1%

43,0%

46,2%

49,6%

26,2%

33,6%

34,6%

32,3%

39,1%

38,0%

31,4%

46,1%

49,0%

49,2%

48,8%

48,9%

42,5%

26,0%

35,7% 30,4%

28,3%

28,2%

27,3%

31,3%

32,2%

32,0%

35,5%

40,2%

41,9%

41,9%

39,3%

35,9%

43,1%

44,8%

46,8%

52,8%

51,8%

48,6%

45,2%

44,7%

24,8%

19,1%

11,0%

14,3%

12,6%

26,7%

32,5%

23,9%

21,6%

21,5%

25,1%

22,0%

20,5%

22,8%

32,8%

27,5%

24,6%

29,1%

39,2%

26,8%

24,9%

26,0%

29,2%

42,0%

41,9%

38,1%

23,8%

36,8%

39,0%

32,6%

25,0%

32,0%

37,0%

37,8%

2012

31,0%

41,1%

37,7%

45,9%

36,2%

28,9%

25,8%

14,8%

20,8%

19,6%

20,9%

24,8%

27,3%

25,1%

26,3%

37,3%

30,6%

33,6%

32,4%

23,6%

24,4%

26,5%

27,0%

23,1%

29,3%

32,0%

30,5%

22,7% 15,7% 50,0%

27,1% 47,0%

23,4% 31,3% 46,8%

25,3% 32,3% 44,2%

29,8% 33,4% 41,8%

37,4% 35,2% 39,8%

39,5% 36,3%

47,7%

50,4%

27,4% 14,5% 48,6%

29,8%

33,6%

28,6%

35,5%

37,9%

37,6%

36,6%

35,9%

35,9%

35,7%

31,3%

38,0%

34,7%

35,4%

37,5%

36,3%

37,4%

33,7%

42,9%

45,3%

35,0%

35,9%

49,4%

42,9%

29,6%

27,1%

6,1%

41,1%

43,3%

40,7%

35,4%

32,1%

25,7%

22,6%

26,5%

19,8%

20,2%

24,0%

25,7%

25,1%

32,3%

28,7%

31,7%

35,6%

34,6%

31,6%

33,8%

43,6%

44,1%

42,4%

44,7% 37,9%

51,6% 36,4%

53,5% 36,0%

54,2% 36,1%

51,1% 35,6%

50,2% 36,9%

49,9% 31,7%

48,1% 35,4%

51,4% 32,4%

51,4% 29,7%

27,4%

37,8%

35,7%

34,2%

40,4%

34,9%

39,9%

44,7%

49,0%

48,7%

35,8%

38,1%

36,9%

37,0%

38,3%

36,1%

37,6%

20,6%

15,4%

13,4%

19,4%

25,7%

32,8%

21,5%

23,8%

25,5%

24,7%



2004

35,6%

23,9%


174

Marže EBITDA Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002

2003 48,2%

23,9%

24,7%

27,3%

0,6%

49,5%

2005

2006

2007

15,3%

-3,0%

5,8%

26,5%

24,6%

27,1%

43,3%

300,9%

6,2%

8,3%

2008

2009

2010

2011

6,3%

6,1%

7,9%

6,5%

26,8%

17,9%

21,3%

23,0%

23,1%

6,2%

-10,7%

-6,4%

-7,3%

24,3%

2,0% 10,6%

-14,4% 17,8%

-8,9% 5,6%

6,2%

-4,4%

18,1%

16,2% 14,9%

24,8%

23,1%

11,2%

19,6%

24,8%

13,6%

15,1%

33,5%

29,9%

33,5%

34,5%

34,7%

31,9%

9,0%

7,0% 17,4%

12,6%

9,1%

5,8%

8,8%

10,1%

18,7%

14,2%

16,7%

17,6%

19,3%

8,3%

15,2%

11,0%

12,3%

18,5%

13,0%

10,6%

23,1%

23,0%

36,2%

31,6%

24,7%

15,9%

24,1%

-9,7%

10,8%

14,6%

-18,3%

18,0%

5,6%

11,9%

13,4%

10,9%

16,4%

10,2%

9,3%

8,8%

16,5%

11,8%

12,9%

15,4%

23,8%

7,1%

5,4%

-0,4%

2,7%

18,7%

24,6%

23,1%

-4,9%

5,1%

-4,7%

11,0%

-6,9%

17,3%

14,0%

13,9%

8,1%

8,9%

11,1%

7,6%

10,2%

32,5% 9,1%

22,2%

11,1%

5,2%

16,4%

8,6%

11,2%

9,2%

8,8%

7,0%

8,6%

7,4%

6,1%

7,1%

8,2%

5,7%

5,0%

6,5% 25,7%

5,4% -20,3% 35,2%

-12,9% 33,0%

6,0% 4,8% 44,1%

16,2% 11,2% 5,1%

14,9% 10,1% 30,7%

18,0% 13,0% 19,2%

15,8% 16,2%

23,1%

4,7% -16,8% 44,1%

18,8%

20,2%

22,8%

27,5%

24,4%

28,6%

29,7%

37,2%

46,2%

41,1%

-21,1%

-33,1%

213,9%

32,5%

13,9%

-23,9%

15,7%

12,9%

22,5%

27,3%

6,1%

43,3%

23,7%

23,1%

37,2%

4,1%

3,0%

26,2%

17,7%

12,2%

12,5%

2,1%

17,5%

5,5%

11,1%

6,4%

11,6%

12,7%

10,1%

10,4%

18,4%

20,3%

11,9%

22,6%

20,4%

32,0%

21,2%

32,6%

36,3%

26,2%

34,2% 19,9%

39,0% 19,0%

41,6% 15,3%

44,5% 12,4%

41,2% 11,4%

39,1% 12,0%

39,0% 6,5%

36,3% 14,4%

40,5% 21,7%

40,5% 14,6%

25,8%

29,6%

28,6%

18,7%

18,4%

18,1%

4,6%

20,7%

19,1%

19,1%

24,6%

14,4%

18,2%

20,3%

21,6%

23,7%

23,6%

22,4%

22,1%

20,6%

16,4%

3,7%

1,1%

45,2%

27,1%

25,6%

14,5%

2012

14,9%

18,5%



2004

-16,8%

16,5%


175

Marže EBIT Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 -30,6%

2003 37,1%

14,1%

2005

2006

2007

9,8%

-5,7%

2,7%

2008 2,9%

2009 2,2%

2010

2011

2,6%

1,6% 11,6%

13,9%

17,0%

15,2%

11,7%

13,3%

14,2%

6,2%

9,6%

10,9%

-17,1%

30,3%

24,1%

282,9%

-9,0%

-3,6%

-20,4%

-16,0%

-13,8%

-10,5%

13,6%

-2,9% 5,6%

-21,1% 13,3%

-19,1% 2,2%

3,6%

-8,3%

10,4% 4,4%

18,4%

19,2%

6,7%

14,8%

19,5%

8,1%

10,1%

13,3%

11,8%

13,9%

18,9%

21,6%

22,2%

18,0%

-4,5%

1,2% 8,1%

7,2%

3,8%

-2,6%

0,1%

1,2%

9,8%

5,4%

6,9%

6,5%

4,8%

7,0%

6,0%

0,6%

2,5%

6,6%

-0,4%

0,6%

6,4%

4,6%

16,3%

11,8%

8,0%

-1,1%

11,2%

-15,3%

2,9%

2,7%

-33,6%

4,5%

19,6% 0,9%

5,7%

-8,8%

-0,3%

5,7%

3,0%

8,2%

2,1%

0,6%

1,3%

1,3%

3,1%

5,7%

14,9%

-0,6%

-1,2%

-14,4%

-14,6%

6,7%

11,9%

13,5%

-13,9%

0,5%

-9,6%

7,6%

-10,0%

14,7%

11,9%

11,0%

12,3%

5,2%

-0,2%

10,2%

2,1%

0,8%

1,7%

3,2%

-1,6%

2,5%

4,1%

2,8%

2,7%

2,5%

2,9%

2,1%

1,3%

0,8%

0,7%

0,7%

1,0%

3,4% 18,9%

1,6% -21,1% 28,5%

-18,0% 26,1%

3,0% 0,1% 36,9%

13,4% 7,5% -2,0%

9,8% 5,8% 23,9%

13,9% 7,6% 13,3%

10,0% 11,0%

18,1%

1,7% -17,5% 36,8%

14,2%

15,4%

17,4%

22,9%

19,6%

23,7%

25,1%

33,3%

42,4%

37,5%

-31,8%

-43,3%

207,8%

24,5%

7,0%

-31,5%

9,8%

7,4%

12,2%

14,7%

-17,3%

23,1%

12,8%

15,8%

31,3%

0,0%

-0,7%

22,4%

12,2%

7,1%

4,3%

-6,1%

11,5%

-2,2%

3,0%

-2,6%

3,2%

4,0%

2,8%

2,5%

3,6%

7,5%

-0,1%

9,8%

9,2%

20,3%

10,5%

22,1%

7,7%

1,2%

25,8% 8,5%

28,7% 7,0%

31,6% 3,0%

33,6% 1,2%

32,3% 1,3%

29,8% 1,6%

29,5% -4,0%

26,8% 5,4%

30,2% 13,3%

30,2% 10,5%

12,7%

16,0%

15,0%

10,4%

9,2%

7,5%

-0,9%

8,3%

5,2%

6,3%

8,6%

-1,0%

4,5%

6,7%

10,6%

13,1%

12,9%

12,1%

13,3%

12,9%

6,9%

-5,0%

-6,1%

41,2%

22,7%

19,0%

6,2%

2012

4,2%

3,1%



2004

8,1%


176

Marže EBT Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 -32,3%

2003

12,1%

13,9%

17,0%

15,2%

-46,1%

12,6%

5,6%

2005 7,8%

2006

2007

2008 1,9%

2009 1,1%

2010

2011

-7,0%

1,4%

1,6%

0,5%

11,7%

13,3%

14,2%

6,2%

273,1%

-10,9%

-6,2%

-23,3%

9,6%

10,9%

11,6%

-19,6%

-17,0%

-13,4%

11,9%

-3,0% 0,9%

-24,4% 12,0%

-20,1% 2,0%

3,1%

-9,2%

10,4% 4,4%

18,4%

19,2%

6,7%

14,8%

19,5%

8,1%

10,1%

13,3%

7,3%

10,7%

16,5%

20,4%

21,6%

17,8%

-5,0%

1,2% 8,1%

6,9%

3,6%

-2,9%

0,0%

1,2%

9,8%

5,4%

6,9%

6,5%

4,8%

7,0%

6,0%

0,6%

2,5%

6,6%

-0,4%

0,6%

3,5%

2,1%

13,9%

8,2%

2,9%

-7,1%

5,1%

-15,6%

2,1%

0,3%

-35,7%

1,0%

15,5% 0,5%

2,1%

-12,5%

-3,4%

5,1%

2,2%

7,5%

1,4%

0,1%

0,7%

1,1%

3,1%

5,7%

13,3%

-1,4%

-2,1%

-16,4%

-17,3%

4,1%

9,0%

11,2%

-13,9%

0,5%

-9,6%

6,8%

-10,0%

14,4%

11,2%

10,1%

11,5%

4,8%

-1,2%

9,3%

0,9%

0,1%

0,8%

2,0%

-2,4%

2,1%

2,5%

1,8%

2,2%

2,1%

2,6%

1,8%

0,6%

0,3%

0,4%

0,3%

-0,3%

2,8% 18,9%

1,4% -22,3% 28,5%

-19,6% 26,1%

2,8% -1,1% 36,9%

13,2% 6,9% -2,0%

9,5% 5,4% 23,9%

13,4% 7,0% 13,1%

9,6% 10,4%

16,5%

1,4% -17,8% 36,8%

14,2%

15,0%

17,1%

22,7%

19,4%

23,6%

24,7%

32,7%

42,1%

34,5%

-56,0%

-94,4%

205,6%

24,2%

5,2%

-33,5%

7,8%

5,0%

9,8%

13,2%

-23,3%

19,4%

11,4%

15,3%

31,2%

0,0%

-1,0%

22,0%

11,7%

6,5%

3,4%

-6,7%

10,6%

-2,9%

2,2%

-3,2%

2,6%

3,7%

2,5%

1,9%

3,6%

7,5%

-0,1%

9,8%

9,2%

20,3%

10,5%

22,1%

-14,7%

-16,6%

23,4% 7,1%

26,8% 6,0%

30,2% 2,2%

33,2% 0,2%

31,8% 0,1%

29,3% 0,1%

29,1% -6,0%

26,5% 4,8%

29,8% 13,0%

29,8% 10,4%

12,4%

15,9%

15,0%

10,4%

9,2%

7,5%

-0,9%

8,3%

4,8%

6,0%

8,3%

-1,4%

3,9%

6,2%

10,5%

13,1%

12,9%

12,1%

13,3%

12,9%

6,9%

-5,0%

-6,1%

41,2%

22,7%

19,0%

6,2%

2012

4,1%

0,1%



2004

36,0%

8,1%


177

Marže čistého zisku Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 -32,3%

2003

8,8%

9,7%

12,4%

11,0%

-45,9%

13,8%

6,6%

2005 4,4%

2006

2007

2008 1,8%

2009 0,4%

2010

2011

-7,0%

1,4%

1,0%

0,1%

8,5%

9,1%

11,4%

4,6%

272,5%

-10,0%

-6,2%

-23,0%

6,6%

8,6%

9,2%

-21,0%

-16,8%

-13,4%

11,9%

-2,9% 0,9%

-24,7% 12,0%

-20,1% 2,0%

3,1%

-9,2%

8,5% 3,4%

14,9%

13,4%

4,8%

10,6%

14,8%

5,9%

7,7%

10,5%

5,1%

10,7%

12,8%

15,2%

15,2%

13,9%

-3,7%

0,9% 5,7%

4,6%

2,2%

-3,1%

-1,2%

1,2%

8,1%

3,9%

5,3%

4,9%

3,4%

4,1%

4,8%

0,7%

2,4%

5,3%

-0,9%

0,3%

2,8%

2,0%

11,5%

6,8%

2,2%

-10,2%

2,3%

-10,3%

0,0%

1,3%

-31,9%

3,8%

11,0% 0,7%

2,0%

-3,5%

-3,7%

5,8%

1,3%

5,5%

0,6%

0,1%

0,6%

0,8%

2,1%

4,6%

5,5%

-3,3%

-2,2%

-19,8%

-14,4%

2,5%

11,4%

13,5% 8,2%

-13,9%

0,5%

-9,6%

6,8%

-9,1%

11,7%

9,0%

14,5%

2,2%

-1,5%

6,5%

0,1%

-0,1%

1,1%

0,6%

-1,0%

1,5%

1,6%

1,4%

1,8%

1,7%

1,7%

1,8%

0,4%

0,3%

0,4%

0,3%

-0,9%

2,8%

1,1% -17,8% 26,6%

0,5% -22,3% 21,4%

-19,6% 19,7%

1,1% -1,1% 28,5%

10,2% 6,8% -6,7%

7,7% 5,0% 17,3%

10,6% 6,7% 10,5%

7,6% 8,5%

11,5%

14,2%

9,4%

10,6%

11,5%

17,0%

14,7%

18,2%

19,5%

26,1%

36,9%

28,9%

-54,2%

-92,6%

205,9%

24,4%

5,2%

-33,4%

9,3%

5,0%

9,8%

14,7%

-16,6%

23,8%

9,6%

13,0%

22,8%

-1,0%

-1,8%

21,6%

9,9%

5,3%

2,9%

-3,7%

8,0%

-3,7%

2,1%

-3,3%

3,4%

2,9%

2,5%

0,3%

2,6%

-1,4%

-0,6%

6,9%

6,4%

15,1%

7,2%

17,8%

-12,8%

-13,7%

15,8% 4,0%

22,5% 4,4%

22,5% 1,3%

24,9% 4,3%

24,0% 0,1%

24,8% 0,3%

22,7% -7,4%

20,5% 3,3%

26,6% 8,8%

26,6% 8,4%

9,0%

12,0%

11,6%

13,8%

7,3%

5,9%

-2,2%

4,6%

1,6%

1,8%

3,3%

-2,8%

1,7%

6,8%

10,5%

10,7%

9,1%

8,5%

9,9%

9,0%

6,7%

-4,3%

-5,8%

30,7%

17,2%

13,2%

4,8%

2012

2,6%

2,8%



2004

33,2%

6,5%


178

Rentabilita vlastního kapitálu Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-1831,3%

39,8%

18,8%

-27,8%

5,5%

7,2%

1,3%

3,6%

0,4%

8,3%

6,8%

4,9%

5,0%

6,2%

2,4%

3,3%

4,0%

4,2%

-7,7%

-3,8%

-473,6%

-14,2%

-11,7%

-49,7%

-76,7%

-261,1%

-36,8%

-15,3% -3,8%

-398,3% 52,7%

277,0% 3,1%

4,9%

-11,3%

8,8% 4,8%

14,8%

5,4%

3,1%

10,0%

18,3%

21,7%

7,9%

9,4%

11,9%

12,5%

13,9%

16,5%

15,4%

12,1%

-1,3%

1,0% 5,0%

2,9%

-3,0%

-1,3%

1,3%

9,1%

4,7%

6,2%

10,0%

6,0%

0,9%

2,4%

4,0%

3,8%

5,2%

3,8%

21,4%

11,7%

4,0%

0,0%

1,9%

-40,2%

5,0%

-4,3%

-5,4%

10,8%

2,4%

9,2%

1,0%

0,2%

1,0%

1,4%

3,1%

7,5%

2,9%

6,7%

-4,0%

-3,2%

-16,6%

-14,6%

2,8%

9,4%

11,5% 19,1%


4,9%

-0,7%

0,2%

-24,7%

2,3%

839,5%

-44,7%

-306,1%

65,9%

-73,8%

75,4%

31,4%

1,2%

-0,9%

3,3%

0,1%

-0,1%

0,7%

0,4%

-0,6%

0,8%

26,8%

28,4%

21,3%

17,3%

15,4%

2,7%

2,7%

3,2%

1,9%

29,4%

11,7%

16,1% -44,2% 30,5%

58,8% 25,2% -6,9%

21,3% 18,9% 12,6%

20,9% 22,9% 6,3%

12,7% 24,8%

55,1%

0,0% 58,0% 27,7%

68,0%

4,5% 158,0% 38,1%

34,6%

32,0%

39,5%

28,2%

43,1%

64,7%

76,4%

88,6%

152,1%

56,4%

-277,3%

60,9%

9,3%

-75,6%

32,2%

11,0%

15,9%

18,9%

27,2%

15,7%

18,1%

22,0%

-0,9%

15,1%

10,8%

6,8%

3,4%

-3,2%

11,1%

-4,3%

2,5%

-3,7%

4,0%

3,1%

2,9%

0,3%

-1,8%

-0,9%

9,4%

8,3%

18,1%

8,0%

9,0%

-7,5%

-100,3%

43,8% 7,9%

39,5% 2,5%

38,8% 8,3%

34,0% 0,1%

32,7% 0,6%

26,5% -16,6%

23,3% 7,3%

31,2% 20,0%

31,2% 17,3%

11,7%

13,9%

12,7%

16,4%

7,5%

6,2%


3,5%

1,3%

1,7%

2,8%

-2,8%

2,2%

12,2%

12,6%

10,6%

10,8%

13,6%

13,2%

-29,7%

-66,6%

145,5%

36,7%

20,4%

6,7%

2012

7,6%


179

Rentabilita aktiv Společnost

2003


2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

27,1%

8,0%

6,7%

-4,0%

1,9%

2,5%

2,1%

2,4%

1,4%

10,1%

8,4%

6,0%

6,6%

6,9%

2,9%

4,3%

4,4%

4,6%

17,7%

14,7%

175,8%

-6,4%

-3,2%

-17,0%

-13,8%

-14,6%

22,1%

-4,2% 9,0%

-25,0% 22,0%

-34,0% 3,0%

4,5%

-7,5%

8,8% 4,1%

15,3% 3,8%

8,6%

15,9%

20,1%

8,1%

9,2%

12,0%

7,2%

11,0%

14,7%

16,4%

12,3%

-1,4%

1,0% 5,8%

4,2%

-2,2%

0,1%

1,1%

9,7%

5,8%

7,1%

6,1%

14,1%

6,3%

0,7%

2,1%

4,3%

-0,3%

0,4%

12,2%

7,8%

5,0%

-0,9%

3,7%

5,3%

3,7% 2,0%

1,4%

-14,7%

1,9%

-3,8%

5,8%

2,9%

7,8%

2,1%

0,6%

1,3%

1,3%

2,8%

5,7%

2,1%

12,9%

-0,6%

-1,1%

-6,9%

-8,1%

3,8%

5,0%

6,4%

-7,5%

1,0%

-20,2%

18,3%

-24,2%

21,8%

11,9%

9,8%

2,5%

-0,1%

4,2%

0,9%

0,4%

0,8%

1,4%

-0,7%

1,1%

4,8%

4,6%

4,3%

5,6%

3,8%

2,2%

1,4%

1,3%

1,1%

6,4%

3,1% 43,4%

0,0% -20,6% 26,4%

10,2% 0,1% 32,5%

24,2% 8,9% -1,8%

11,6% 8,6% 14,7%

13,2% 11,6% 6,6%

8,6% 15,3%

25,5%

2,9% -30,7% 32,0%

-0,2%

25,8%

24,8%

29,9%

24,4%

35,3%

37,9%

49,7%

62,9%

59,2%

-48,1%

247,4%

27,2%

7,1%

-35,2%

13,0%

6,6%

8,3%

10,3%

7,8%

7,6%

12,4%

22,6%

0,0%

11,2%

6,8%

5,7%

3,2%

-3,8%

11,4%

-1,9%

2,4%

-2,1%

2,6%

3,2%

2,2%

1,7%

5,8%

-0,1%

8,1%

8,2%

18,7%

9,0%

8,8%

2,0%

0,4%

23,9% 6,7%

26,8% 2,8%

28,7% 1,1%

27,3% 1,2%

25,0% 1,4%

24,3% -3,6%

21,8% 5,3%

22,8% 17,4%

22,8% 14,5%

10,0%

11,9%

11,2%

10,1%

7,9%

6,5%

5,0%

3,2%

4,3%

5,2%

-0,6%

3,3%

9,8%

12,1%

11,6%

11,7%

13,6%

13,9%

-5,6%

-7,4%

53,2%

28,6%

21,0%

6,7%

2012

4,0%

4,6%



2005

7,8%


180

Rentabilita úhrnného vloženého kapitálu Společnost

2003


2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

42,2%

13,1%

15,2%

-13,1%

6,0%

6,8%

4,7%

6,1%

4,1%

10,9%

9,0%

6,4%

7,0%

7,4%

3,1%

4,6%

4,7%

4,9%

-21,4%

-15,8%

-789,2%

-10,6%

-6,2%

-41,1%

-49,4%

-108,6%

-42,0%

-13,4% -24,0%

-85,2% 58,4%

-150,9% 3,4%

5,7%

-10,2%

10,1% 6,1%

17,7% 4,3%

10,4%

18,9%

23,8%

9,4%

10,3%

13,6%

8,9%

13,6%

17,8%

19,4%

15,0%

-1,6%

1,2% 7,1%

5,0%

-2,5%

0,1%

1,3%

10,9%

6,5%

8,1%

7,0%

17,0%

7,4%

0,8%

2,3%

4,6%

-0,3%

0,4%

14,7%

9,5%

6,0%

-1,6%

5,7%

6,5%

4,3% 3,9%

2,7%

-24,0%

2,6%

-4,8%

7,9%

3,9%

10,4%

2,9%

1,0%

2,1%

2,1%

4,2%

8,8%

2,6%

14,9%

-0,6%

-1,5%

-10,0%

-12,8%

6,0%

6,8%

7,7% 20,1%

-0,2%

-10,6%

1,8%

-33,6%

37,3%

-81,3%

84,0%

36,0%

2,7%

-0,1%

4,8%

1,0%

0,4%

1,0%

1,7%

-0,8%

1,4%

13,2%

13,6%

12,0%

15,1%

11,4%

7,0%

4,7%

4,2%

3,5%

9,6%

5,1%

27,4% 0,2% 36,0%

57,9% 11,4% -2,1%

23,7% 12,1% 16,9%

24,2% 17,7% 7,7%

14,5% 24,0%

32,4%

0,0% -29,4% 29,7%

54,9%

5,0% -46,0% 37,8%

37,8%

36,9%

40,8%

29,8%

43,5%

52,7%

65,5%

79,8%

73,1%

27,6%

-298,4%

45,0%

9,4%

-52,5%

23,8%

12,0%

14,1%

15,9%

10,1%

9,4%

15,4%

28,3%

0,0%

16,7%

10,3%

7,3%

3,9%

-4,1%

12,5%

-2,1%

2,8%

-2,5%

3,4%

4,1%

2,8%

2,2%

6,8%

-0,1%

11,1%

11,9%

23,9%

11,5%

9,9%

2,2%

0,5%

32,6% 11,8%

38,0% 4,5%

40,4% 1,6%

36,3% 1,7%

30,2% 2,0%

28,2% -5,9%

25,6% 9,4%

30,9% 26,1%

30,9% 19,9%

14,7%

16,9%

15,5%

11,9%

9,1%

7,5%

6,3%

4,1%

5,5%

6,9%

-0,9%

5,1%

12,1%

14,9%

14,5%

14,7%

17,7%

18,6%

-6,6%

-8,9%

73,8%

42,5%

28,2%

8,3%

2012

7,7%

5,8%



2005

9,2%


181

Příloha 16: Ukazatele aktivity porovnávaných společností Obrat aktiv Společnost

2003


2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0,73

0,56

0,69

0,70

0,70

0,86

0,94

0,93

0,88

0,59

0,55

0,52

0,49

0,49

0,47

0,45

0,41

0,40

0,59

0,61

0,62

0,71

0,87

0,83

0,86

1,06

1,63

1,44 1,59

1,18 1,66

1,78 1,39

1,24

0,90

0,84 0,93

0,83 0,95

1,27

1,08

1,03

1,00

0,91

0,90

0,52

0,58

0,68

0,74

0,68

0,31

0,90 0,71

1,10

0,83

0,94

0,96

0,99

1,07

1,02

0,94

0,79

1,05

1,06

0,86

0,65

0,64

0,65

0,81

0,75

0,66

0,63

0,87

0,33

0,71

0,53

0,44

0,42

0,43

0,52

0,97

0,95

0,99

1,04

1,06

1,01

0,93

1,01

0,86

0,90

0,97

0,48

0,55

0,56

0,42

0,47

2,24

2,10

2,41

2,43

1,48

1,00

0,89

0,46

0,47

0,44

0,43

0,46

0,80 1,02

0,82

0,48

0,49

0,41

0,44

1,74

1,68

1,72

1,91

1,77

1,64

1,81

1,96

1,72

1,91

1,83 1,18

1,15 1,01

3,44 0,98 0,88

1,80 1,19 0,89

1,18 1,48 0,62

0,95 1,53 0,49

0,86 1,40

1,35

1,78 1,45 1,12

1,68

1,43

1,30

1,25

1,49

1,51

1,49

1,48

1,58

1,11

1,19

1,11

1,01

1,12

1,33

0,89

0,68

0,70

0,34

0,59

0,78

0,72

0,61

0,67

0,31

0,46

0,45

0,63

0,99

0,83

0,81

0,79

0,83

0,79

0,81

0,67

0,77

0,84

0,83

0,89

0,92

0,85

0,40

0,26

0,32

0,83 0,95

0,85 0,93

0,85 0,90

0,85 0,91

0,84 0,90

0,82 0,91

0,81 0,98

0,75 1,31

0,75 1,38

0,61

0,61

0,69

0,61

0,65

0,75

0,78

0,74

0,75

0,93

0,92

0,90

0,97

1,02

1,08

1,10

1,20

1,29

1,26

1,11

1,08

0,98

0,86

0,87



2005

2012

0,96


182

Obrat dlouhodobého majetku Společnost

2003


2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1,00

0,80

1,04

1,15

1,18

1,51

1,83

1,85

1,74

1,05

1,00

0,97

0,98

1,06

1,07

1,06

1,02

1,01

1,02

1,04

1,01

1,17

1,50

1,38

1,39

1,73

5,29

3,09 6,92

2,89 9,09

3,70 7,05

4,95

3,06

1,31 1,49

1,35 1,46

2,90

2,08

1,70

1,62

1,52

1,44

0,73

0,79

0,91

0,98

0,94

0,38

1,37 1,07

1,63

1,21

1,41

1,44

1,57

1,72

1,57

1,49

1,27

4,11

2,04

2,16

1,50

1,10

1,11

1,11

1,03

0,95

0,82

0,78

1,21

0,48

1,01

0,75

0,57

0,53

0,54

0,67

1,04

1,06

1,56

1,47

1,44

1,56

1,64

1,68

1,75

1,73

1,93

0,98

1,28

1,39

1,53

0,72

0,78

0,88

0,70

0,80

1,04

5,22

6,41

7,46

6,44

5,81

4,37

2,37

0,58

0,63

0,53

0,57

0,57

0,55

0,52

0,50

0,53

3,36

3,76

3,95

3,96

3,62

3,28

3,86

4,41

3,79

3,59

4,31 1,79

2,14 1,50

7,31 3,33 1,44

4,61 5,44 2,00

3,95 4,87 2,11

2,97 4,42 1,99

2,44 4,99

2,32

4,06 3,20 1,62

3,30

2,86

2,32

2,16

2,38

2,21

2,34

2,50

2,90

1,87

2,25

2,05

1,75

1,89

2,54

1,61

1,10

1,03

0,39

0,73

1,06

1,15

1,21

1,30

0,55

0,87

0,91

0,82

1,47

1,23

1,19

1,14

1,26

1,25

1,26

0,99

1,35

1,57

1,69

1,67

1,65

1,66

0,56

0,32

0,37

1,00 1,33

1,02 1,31

1,04 1,22

1,04 1,24

1,06 1,24

1,05 1,28

1,05 1,59

0,98 2,72

0,98 3,06

0,85

0,88

1,02

0,93

1,06

1,25

1,34

1,37

1,52

1,43

1,54

1,54

1,67

1,88

2,10

1,32

1,41

1,52

1,52

1,32

1,30

1,27

1,18

1,13



2005

2012

1,18


183

Obrat zásob Společnost

2003


2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

12,07

11,43

21,80

25,66

15,95

15,82

11,82

10,75

9,16

7,79

7,60

6,80

6,76

7,05

6,74

6,83

7,20

7,66

6,83

5,81

5,41

5,68

5,68

4,29

4,05

4,28

8,74 4,59

12,09 3,75

3,36

2,44

5,57 14,06

6,00

4,47

14,04 3,93

6,05

5,88

6,00

5,86

5,24

5,36

9,34

11,46

13,22

14,05

11,92

12,41

5,55 15,59

7,71

6,58

8,47

7,84

6,74

7,25

7,41

7,95

7,03

13,63

7,27

6,96

7,42

7,37

7,33

8,01

19,22

17,14

15,70

15,80

26,58

10,39

5,36

5,90

4,26

3,53

3,44

3,95

15,77

20,13

2012

14,77

13,64

12,25

12,34

14,71

17,17

16,25

13,81

13,13

5,00

5,53

4,96

4,55

2,51

3,55

3,60

3,33

5,03

16,01

18,46

12,73

13,45

12,97

13,10

13,32

11,38

17,72

18,29

16,73

21,29

22,37

17,97

16,46

17,97

18,05

11,10

11,99

12,20

15,57

18,12

11,61

10,81

10,30

8,64

9,63

9,59 15,15

7,08 15,80

15,67 7,15 13,89

7,72 7,75 14,18

5,79 9,54 13,20

7,04 12,10 12,33

6,95 11,44

16,74

7,73 8,67 14,77

7,41

9,30

12,74

11,56

12,88

18,65

22,23

16,62

15,71

9,52

10,02

9,34

10,36

11,05

12,02

11,34

11,94

12,03

3,91

5,63

5,73

5,44

4,84

3,80

2,75

8,82

11,61

20,86

26,36

20,47

20,76

19,44

16,73

14,63

17,76

17,06

17,35

18,62

19,60

21,74

23,08

25,48

28,42

28,55

29,00

12,22 8,76

11,18 8,26

10,69 7,69

10,20 8,27

9,29 8,03

8,75 8,31

9,18 8,55

8,26 9,92

8,26 11,74

12,81

10,67

13,19

16,03

14,41

11,53

10,50

9,58

9,05

12,26

12,38

14,12

16,37

17,58

18,71

11,48

10,64

10,36

10,41

10,43

10,11

6,92

5,93

7,78



2005

15,64

8,49


184

Obrat krátkodobých pohledávek Společnost

2003


2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4,25

2,96

2,68

2,02

2,01

2,43

2,41

2,36

2,30

4,87

4,48

4,29

4,36

4,66

4,44

4,15

4,28

4,80

2,95

2,98

3,16

3,25

3,78

4,63

5,67

9,36

6,63

3,99 5,31

3,04 4,64

7,09 4,30

4,21

3,36

6,20

6,84

6,36 6,68

5,95 7,24 7,57

6,83

7,62

8,89

6,97

5,72

5,93

6,59

6,44

6,79

3,60

7,11 4,63

7,51

5,96

7,53

8,13

10,07

11,52

7,91

6,81

23,40

11,88

11,51

11,89

10,28

9,91

8,67

7,42

6,47

6,72

6,83

1,93

9,39

8,46

9,48 4,73

3,12

4,72

5,81

6,51

7,82

7,76

7,31

6,75

5,40

4,98

5,04

4,23

3,54

3,93

4,97

6,33

6,63

8,32

4,79

6,10

3,33

1,74

1,74

4,33

9,51

7,59

7,02

6,08

2,45

1,47

1,70

3,44

2,81

2,78

3,39

5,26

5,85

6,10

5,93

4,05 7,10

5,07

4,69

6,03

5,14

5,48

6,14

6,83

6,81

13,90

8,49

6,93 12,96

17,34 10,02 15,51

6,49 13,03 3,25

2,69 11,86 0,99

1,83 12,01 1,03

1,75 5,04

13,52

13,40

8,27 11,29 13,54

8,50

6,92

5,96

5,14

8,00

10,16

11,02

9,29

6,59

4,83

4,33

4,61

4,40

5,74

5,55

2,85

2,15

2,69

12,67

23,99

33,76

11,27

7,26

5,99

0,98

1,24

1,02

5,42

6,17

5,10

5,59

5,59

4,72

4,17

4,68

4,22



2005

8,84

9,00

8,74

8,26

7,89

7,99

8,53

7,93

9,03

12,35 7,03

15,13 8,09

14,98 9,54

15,62 7,96

16,09 7,14

14,52 7,07

13,26 4,58

11,84 4,19

11,84 4,22

4,92

5,08

5,70

37,60

34,30

23,29

5,82

6,77

7,53

5,79

4,97

4,95

11,56

11,68

10,13

9,40

9,90

5,80

31,48

70,90

87,68

38,50

31,56

32,69

2012

26,60


185

Obrat krátkodobých závazků Společnost

2003


2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2,12

1,50

1,26

1,01

1,03

1,39

1,77

1,70

1,45

8,09

7,98

8,09

7,90

7,61

6,59

6,24

6,20

5,66

0,34

0,33

0,51

1,83

1,78

1,42

1,20

1,23

1,07

2,13 1,16

1,68 2,67

2,30 12,72

6,09

3,43

6,74 2,97

6,44 2,02 6,38

7,36

7,22

6,83

8,11

9,04

7,83

2,73

3,11

3,95

4,69

3,88

2,65

7,43 3,73

7,15

6,18

7,94

8,25

9,12

9,72

8,56

7,13

11,79

6,93

8,53

10,26

9,28

8,57

8,73

4,28

3,77

3,68

2,10

0,99

3,91

4,61

5,51 1,51

1,09

1,12

1,50

2,00

2,86

3,89

3,90

3,87

3,36

2,96

2,81

2,93

2,92

2,95

4,00

6,77

7,14

4,27

1,61

1,52

1,48

1,59

2,74

1,84

5,42

5,27

4,72

3,46

2,00

1,49

1,77

6,15

4,80

3,23

3,13

2,94

2,42

2,22

2,35

2,77

2,73

2,53

2,67

3,05

2,64

2,38

2,59

2,83

2,54

5,83

4,67 5,64

3,87 9,15

5,49 3,89 9,01

3,10 5,33 7,57

2,32 5,17 4,82

2,09 4,48 3,37

2,15 3,94

6,33

4,26 4,36 7,26

5,58

4,42

4,86

6,96

8,05

5,52

6,30

7,10

8,78

0,40

0,65

2,80

4,08

3,41

2,94

1,99

1,66

2,00

1,53

3,16

3,95

3,57

2,45

2,06

0,90

2,09

2,48

8,53

11,48

9,77

6,84

4,99

4,19

3,92

3,99

3,25

5,28

5,67

3,18

3,02

4,48

4,03

3,69

2,71

1,64

3,12 2,20

2,89 2,56

2,93 3,00

3,41 3,07

4,78 3,10

5,92 3,41

4,30 3,17

2,86 3,94

2,86 5,57

3,20

2,93

3,34

2,81

2,44

2,60

3,04

3,27

3,60

5,05

4,96

4,55

4,69

4,36

4,30

6,81

7,05

4,69

3,91

4,36

5,52

6,43

6,15

6,38



2005

2012

6,05


186

Příloha 17: Ukazatele produktivity práce srovnávaných společností Mzdová náročnost tržeb Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002

2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

13,3%

14,8%

6,4%

6,0%

16,5%

15,9%

17,9%

13,2%

12,8%

10,2% 22,2%

10,6% 23,5%

11,6% 24,6%

12,4% 22,1%

12,5% 20,6%

12,7% 19,8% 15,5% 17,5%

12,9%

15,7%

13,2% 20,0% 15,7% 14,3%

13,1% 19,0%

18,5%

12,5% 17,9% 14,4% 16,4%

19,2%

22,2%

14,5%

15,2%

16,1%

18,3%

22,1%

23,8%

24,5%

11,1%

10,3%

9,7%

9,6%

10,7%

11,0%

25,6% 14,5%

23,8%

12,2%

26,5% 11,6%

14,0%

13,9%

15,0%

18,9%

17,6%

19,4%

18,1%

20,1%

22,3%

26,1%

27,9%

26,9%

27,8%

27,6%

23,4%

24,7%

24,6%

23,5%

18,7%

18,8%

19,2%

18,1%

17,7%

19,9%

12,4%

25,7%

23,8%

26,4%

25,5%

20,4%

19,0% 9,3%

18,9%

19,4%

2012

18,5%

9,0%

9,4%

10,5%

11,0%

11,1%

11,7%

12,8%

14,7%

13,2%

16,5%

17,5% 19,2% 13,3%

18,5% 27,9% 13,7%

27,8% 27,2% 13,9%

24,9% 29,1% 14,8%

18,5% 22,4% 15,3%

15,6% 21,5% 17,1%

13,3% 20,8% 16,1%

10,8%

10,4%

17,8% 22,4% 10,5%

19,9%

20,1%

19,0%

19,5%

19,7%

21,0%

22,2%

20,3%

21,5%

23,5%

18,4%

16,7% 17,1% 10,4%

18,3% 40,0% 16,8% 9,7%

34,8% 16,2% 9,1%

20,8% 27,2% 17,4% 8,1%

19,4% 23,3% 17,9% 7,2%

20,4% 20,0% 20,8% 6,7%

21,6% 20,1% 21,1% 6,5%

19,8% 21,3%

16,8% 11,0%

16,3% 41,4% 17,1% 9,8%

22,0%

22,5%

15,4%

20,6%

22,1%

22,3%

21,2%

20,5%

19,4%

18,6%

26,2%

24,7%

21,8%

16,5%

18,0%

17,8%

20,1%

23,8%

24,7%

21,3%

13,4%

13,2%

10,7%

12,4%

12,8%

13,9%

14,8%

14,2%

13,4%

14,0%

15,2%

14,5%

13,7%

12,8%

12,5%

12,3%

10,7%

11,6%

12,2%

11,2%

10,1% 18,3%

9,7% 19,3%

10,2% 18,6%

10,1% 21,7%

9,4% 21,6%

9,7% 22,5%

10,5% 22,6%

10,1% 20,9%

10,9% 14,4%

10,9% 14,8%

15,6%

14,1%

14,2%

14,2%

17,2%

17,2%

16,9%

16,7%

17,6%

18,1%

14,1%

13,0%

13,3%

14,0%

13,7%

12,9%

15,0%

5,3%

5,1%

5,7%

6,6%

6,6%

7,3%

6,4%

6,4%

6,3%

5,8%



2004

17,7%

6,7%

5,6%


187

Osobní náklady k přidané hodnotě Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002 49,6%

2003

2005

2006

2007 77,9%

2008 104,7%

2009

75,1%

-323,4%

89,1%

28,0%

27,5%

29,8%

32,1%

31,1%

34,0%

45,0%

128,8%

182,7%

93,6%

93,5%

80,5%

109,8%

414,7%

61,6%

55,8%

58,2% 44,7%

97,7% 42,9%

100,7% 85,1%

122,7%

2010

2011

52,9%

53,3%

38,6%

43,0%

44,4%

133,2%

136,8% 64,6%

120,6%

55,4% 26,4%

45,2% 22,7%

46,5% 20,9%

56,6% 19,8%

56,5% 19,7%

62,6% 25,1%

78,2% 42,3%

74,2% 38,2%

63,7% 42,4%

55,5% 45,0%

49,0%

53,4%

69,3%

56,3%

60,3%

56,5%

56,5%

55,4%

56,5%

56,3%

64,1%

66,3%

70,3%

65,1%

57,2%

59,8%

62,4%

35,5%

36,3%

39,6%

40,1%

39,6%

43,4%

34,2%

103,8%

124,1%

240,0%

178,6%

161,4%

41,6%

43,6%

41,7%

49,9%

53,9%

51,3%

38,9%

53,7%

53,7%

56,7%

45,4%

65,4%

74,3%

106,8%

85,2%

44,1%

37,2%

34,9%

94,4%

52,0%

71,5%

83,3%

116,3%

70,3%

58,1%

55,2%

37,4%

40,5%

70,7%

64,1%

69,9%

66,6%

59,7%

56,0%

68,2%

61,5%

53,3%

65,7%

56,5%

60,0%

83,3%

85,9%

83,7%

75,1%

93,4%

80,1%

57,6%

54,9% 34,0%

80,5% 255,7% 33,6%

128,5% 34,6%

89,1% 86,9% 37,2%

76,5% 72,1% 40,4%

68,6% 59,8% 49,8%

57,7% 57,0% 52,9%

50,0% 58,7%

35,3%

59,6% 285,6% 35,1%

36,9%

31,1%

34,4%

27,4%

24,1%

21,6%

19,7%

18,8%

18,1%

18,7%

70,2%

59,3%

44,4%

58,3%

59,0%

61,5%

56,8%

60,7%

45,1%

41,0%

74,9%

68,9%

44,2%

38,5%

60,8%

65,7%

331,9%

57,7%

57,1%

52,3%

37,9%

41,1%

41,4%

54,9%

48,2%

70,2%

73,4%

59,4%

52,3%

55,9%

46,9%

50,7%

43,2%

36,0%

36,3%

38,8%

31,8%

26,7%

27,6%

26,3%

22,7% 48,4%

18,8% 53,2%

19,1% 51,6%

18,7% 60,1%

18,3% 60,5%

19,3% 61,0%

21,0% 71,3%

21,0% 59,0%

21,3% 44,4%

21,3% 49,7%

57,0% 39,3%

37,3% 34,0%

39,7% 35,9%

41,6% 37,9%

42,7% 35,7%

49,2% 35,9%

42,2% 39,9%

37,4%

36,0%

37,2%

25,8%

32,9%

42,4%

34,1%

25,9%

22,3%

29,9%

27,0%

24,9%

23,6%

42,6% 39,1%

40,4%



2004

39,3%

72,5%

2012

56,9%

23,4%


188

Průměrná mzda roční Společnost

2002


2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

220

230

212

248

300

256

233

278

301

325

346

359

369

390

398

408

418

427

261

264

266

256

261

290

297

286

307

240

287

308

317

310

309

287

299

315

312

330

356

370

280

293

325

344

371

390

422

412 504

390 518

503

230

219

243

225 254

261

265

270

278

273

344

350

382

382

297

309

316

336

371

398

385

1 040

345

277

299

305

328

275

306

276

282

255

306

2012

365

261

274

264

279

287

315

340

354

271

316

294

355

302

323

442

404

393

55

241

252

244

304

325

301

366

231

244

255

262

283

298

324

306

327

327

230

240

247

253

274

265

262

269

287

281

211

241

240 254 282

278 263

286 307 257

309 349 296

294 363 320

312 373 326

303 426

247

256

229 117 278

314

331

361

367

346

395

442

541

500

536

179

198

159

232

246

268

291

327

310

343

181

196

223

233

242

249

114

170

300

263

217

238

266

275

270

286

315

316

341

338

370

415

447

460

481

542

531

615

614

633

419

454 295

488 306

527 304

541 313

592 323

638 330

636 402

652 376

652 404

250

236

261

333

370

393

451

443

448

481

309

330

364

394

425

470

606

194

286

319

357

331

331

323

318

325

355



2004

243

416


189

Produktivita práce z tržeb (v tisících CZK) Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002

2003

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 490

3 615

3 542

1 507

1 889

1 425

1 768

2 180

2 968

3 067

2 981

2 900

2 970

3 170

3 066

3 258

3 233

3 359

1 285

1 232

1 177

1 202

1 326

1 697

1 543

1 510

1 686

1 553

1 777

2 178

1 839

1 654

1 433

1 996

1 983

1 971

1 709

1 491

1 516

1 524

2 348

2 691

3 209

3 622

3 924

3 723

3 894

1 574 4 528

1 539 3 722

3 724

1 831

1 609

1 388

1 363 2 770

1 556

1 642

1 632

1 542

1 601

1 806

1 657

1 545

1 460

1 153

1 173

1 197

1 504

1 576

1 693

1 708

5 737

2 790

1 314

1 654

1 749

1 801

1 879

1 937

1 186

1 179

1 083

1 380

2012

1 549

2 955

2 985

2 593

2 626

2 687

2 773

2 752

2 488

2 888

1 692

1 854

1 768

1 997

1 130

1 343

2 420

2 586

2 956

247

1 260

905

841

1 358

1 513

1 443

2 153

2 358

2 451

2 001

2 112

2 204

2 263

2 066

1 958

2 082

1 154

1 199

1 305

1 306

1 401

1 266

1 186

1 330

1 336

1 212

1 156

1 448 1 507

1 332 644 1 695

813 1 630

1 420 1 141 1 481

1 618 1 511 1 664

1 455 1 840 1 543

1 461 1 881 1 549

1 549 2 040

1 478

1 418 284 1 643

2 883

3 214

3 752

3 835

3 864

4 917

6 217

8 111

7 859

8 205

902

924

1 056

1 153

1 193

1 299

1 398

1 611

1 603

1 847



2004

1 850

710

813

1 056

1 474

1 401

1 459

583

726

1 214

1 237

1 687

1 878

2 591

2 343

2 211

2 156

2 227

2 328

2 640

2 516

2 472

2 905

3 336

3 660

3 908

4 511

5 044

5 390

5 119

5 773

4 177

4 746 1 603

4 837 1 730

5 262 1 457

5 885 1 516

6 299 1 500

6 320 1 535

6 552 1 994

6 243 2 701

6 243 2 846

1 843

1 914

2 068

2 579

2 345

2 479

2 874

2 925

2 805

2 909

2 263

2 582

2 767

2 853

3 147

3 664

4 262

3 842

5 937

5 904

5 675

5 230

4 756

5 332

5 257

5 453

6 353

7 695


190

Produktivita práce z přidané hodnoty (v tisících CZK) Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002

2003

2005

2006

2007

2008

2009

295

-71

238

319

286

208

1 080

1 188

1 164

1 124

1 197

1 163

896

222

159

309

285

339

276

74

437

651

522

667

682

553

583

576

1 082

1 319

1 580

1 768

1 918

1 583

1 013

518

454

379

610 662

728

866

2010

2011

440

522

1 074

987

974

224

234

727

377

490

263

478

562 1 374

619 1 269

1 156

511

496

513

642

666

713

724

483

492

471

540

680

697

643

2 636

1 011

907

875

849

865

227

129

155

175

351

2012

665

537

639

642

650

579

551

633

903

683

709

493

727

475

498

294

392

1 016

1 085

1 127

59

464

354

210

434

560

545

622

608

363

416

414

461

562

563

491

547

431

367

439

424

331

309

314

359

308

355

370

442

302 101 848

220 765

332 357 693

410 487 736

434 614 644

546 662 617

612 741 2 927

705

760

389 41 799

858

1 080

1 072

1 361

1 464

1 848

2 273

2 910

2 824

283

351

366

408

447

471

523

543

688

837

249

292

522

632

414

395

35

299

525

504

598

602

667

528

587

427

449

558

679

632

800

833

1 057

1 302

1 351

1 426

1 704

2 351

2 257

2 449

1 865

2 447 583

2 590 623

2 854 526

3 009 540

3 163 554

3 151 486

3 149 706

3 208 875

3 208 845

506

723

739

882

946

865

1 147

1 309

1 374

1 418

810

985

1 022

1 056

1 207

1 323

1 603

793

915

791

1 099

1 343

1 560

1 145

1 251

1 390

1 567



2004

628

1 840


191

Příloha 18: Dlouhodobý nehmotný majetek netto českých pivovarů Dlouhodobý nehmotný majetek v zůstatkových cenách (v tisících CZK) Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002

2003

2004


2006

2007

2008

2009

2010

2011

3 192

1 064

93

53

13

0

0

58

187

6 150

8 095

35 820

56 179

46 773

43 290

34 520

28 132

21 833

16 553

6 066

2 902

1 434

1 734

1 763

1 598

1 303

1 269

939

14 068 0

18 148 0

0

0

19 981 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

145

168

93

2 194

3 279

3 137

3 599

2 972

2 184

1 322

19 909

34 649

29 755

2 216

1 805

1 395

986

663

565

546

705

2 853

2 115

169

101

45

10

59

186

265

0

0

130

232

0

0

0

0

840

749

657

565

474

382

290

0

0

590

799

701

173

52

59

88

76

235

295

238

412

183

95

48

22

21

104

88

0

0

150

140

104

73

33

67

42

107

186

327

245

254

115

159

146

105

63

58

58

58

133

119

103

88

73

58

58

3 050

2 033 204

0 0 88

0 57

0 0 13

0 0 0

0 0 0

0 0 0

3 585 2

288

1 016 0 125

363

302

238

105

8

28

46

1 653

1 279

-857

0

0

25

17

0

0

0

0

0

0

170

108

47

12

3

0

0

0

0

0

148

261

222

168

265

186

103

127

69

877

37 729

104 995

126 907

104 365

85 408

60 649

33 475

24 114

22 890

355 441

585 548

977 066

962 366

904 335

908 000

1 150 000

984 000


Pivovar Rychtář, a.s. Pivovar Svijany, a.s. Pivovar Uherský Brod, a.s. Pivovar Vysoký Chlumec a.s. Pivovar Zubr, a.s. Pivovary Staropramen a.s. Plzeňský Prazdroj, a. s. PRIMÁTOR a.s. Rodinný pivovar BERNARD a.s. STAROBRNO, a.s.

2005

6 383

212

22 170 996 000

193

266

141

333

773

740

516

332

228

-23

0

1 878

1 963

2 034

1 445

1 675

1 458

477

963

1 384

12 222 0

8 901 0

10 122 0

8 158 0

5 606 0

4 178 0

19 540 0

0

0

0

Zdroj: Účetní závěrky jednotlivých společností

192

Příloha 19: Dlouhodobý hmotný majetek netto českých pivovarů Dlouhodobý hmotný majetek v zůstatkových cenách (v tisících CZK) Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s.

2002

2003


2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

36 790

30 923

24 588

22 860

23 962

25 491

27 269

38 030

39 842

1 901 859

1 970 119

1 989 343

1 969 007

1 892 984

1 882 298

1 922 276

1 988 875

1 909 197

2 082 820

185 313

182 224

173 242

153 733

136 142

131 558

118 913

108 212

100 557

219 460 12 336

128 585 19 987

28 173

17 432

13 087

265 953 12 581

33 187

37 185

43 960

47 341

42 013

41 251

46 402

52 875

51 854

50 134

1 173 525

1 129 232

1 124 067

1 166 061

1 179 991

1 189 359

1 194 105

2 001 549

2 119 909

2 003 879

99 161

99 892

90 206

181 438

185 876

30 880

84 180

88 803

86 079

96 253

90 724

92 173

89 407

40 479

43 935

38 631

92 477

84 731

91 525

86 292 297 853

197 714

224 838

274 241

325 748

340 417

418 632

312 148

111 507

116 468

106 703

100 465

89 829

83 937

79 084

215 818

219 938

218 116

216 589

200 114

208 131

209 297

166 545

173 200

193 537

151 292

145 259

132 606

126 912

148 520

150 831

134 696

123 495

133 245

126 383

7 686

15 479

15 591

12 673

11 683

11 231

9 103

15 025

22 641

256 876

302 069

262 261

273 448

283 876

349 663

383 956

382 571

369 980

367 406

33 082

29 571

30 637

27 278

31 981

30 692

32 788

27 011

26 726

23 719

46 587

49 118 35 046

59 402 14 102 35 841

13 175 38 821

59 848 11 469 39 542

41 905 11 294 39 091

40 594 20 441 32 640

55 884 18 730 35 943

57 506 18 847

34 470

49 256 3 220 35 942

41 886

59 951

71 790

105 232

94 037

119 880

167 919

207 065

240 614

239 113

36 961

31 369

33 465

39 384

40 904

40 005

40 341

59 487

63 122

58 401

116 931

108 962

101 337

93 999

88 964

84 741

81 705

78 453

77 015

70 128

275 567

261 219

331 775

366 630


Pivovar Rychtář, a.s. Pivovar Svijany, a.s. Pivovar Uherský Brod, a.s. Pivovar Vysoký Chlumec a.s. Pivovar Zubr, a.s. Pivovary Staropramen a.s. Plzeňský Prazdroj, a. s. PRIMÁTOR a.s. Rodinný pivovar BERNARD a.s. STAROBRNO, a.s.

2004

45 321

272 345

256 280

266 263

274 456

299 302

288 063

2 291 915

2 157 264

1 908 577

1 922 629

2 113 913

2 294 722

2 392 459 11 832 822 11 042 641 10 326 843

12 112 649 12 013 696 11 908 453 12 258 359 13 473 013 14 222 000 13 630 000 13 287 000

12 030 000

102 027

109 961

122 964

151 045

141 828

151 121

133 528

77 944

65 937

62 108

197 083

231 070

228 308

230 033

240 045

254 319

271 658

264 977

249 629

226 158

732 452 64 213

717 979 61 447

742 555 63 254

753 295 55 189

734 580 60 607

747 028 67 944

787 488 65 005

63 918

71 716

82 235

Zdroj: Účetní závěrky jednotlivých společností

193

Příloha 20: Koeficienty náročnosti růstu tržeb na dlouhodobý majetek Koeficienty náročnosti růstu tržeb na dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek

Společnost Bohemia Regent a.s. Budějovický Budvar, n.p. BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s. DRINKS UNION a.s. HOLS akciová společnost KRAKONOŠ spol. s r.o. Královský pivovar Krušovice a.s. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Pivovar Černá Hora a.s. Pivovar Ferdinand a.s. Pivovar Holba, a.s. Pivovar Jihlava, a.s. Pivovar Klášter, a.s. Pivovar Litovel, a.s. Pivovar Nymburk, spol. s r.o. Pivovar Protivín a.s. PIVOVAR ROHOZEC, a.s.


2002 - 2011

30,4%

26,9%

57,3%

2002 - 2011

16,1%

279,8%

295,9%

2002 - 2010

38,7%

640,0%

678,7%

2007 - 2009 2006 - 2011

0,2% 0,0%

17,0% 36,6%

17,2% 36,6%

2002 - 2011

-2,3%

-420,8%

-423,1%

2002 - 2011

1,2%

35,0%

36,2%

2002 - 2011

0,1%

0,1%

0,2%

2005 - 2011

0,6%

291,0%

291,6%

2002 - 2011

0,0%

-593,1%

-593,1%

2005 - 2010

2,4%

140,5%

142,9%

2002 - 2011

-0,4%

-23,1%

-23,5%

2003 - 2011

0,5%

59,3%

59,8%

2004 - 2011

0,1%

45,8%

45,9%

2002 - 2011

-0,2%

609,9%

609,6%

2002 - 2011

0,0%

115,5%

115,5%

2002 - 2011 2004 - 2011 2002 - 2011

3,0% 0,0% 1,3%

61,8% 20,0% -6,7%

64,9% 20,1% -5,4%

2002 - 2011

-0,2%

27,6%

27,4%

2002 - 2011

0,0%

-6324,5%

-6324,5%

2002 - 2011

-0,6%

-168,7%

-169,3%

2002 - 2011

1,0%

125,2%

126,2%

2002 - 2011

-1,5%

779,8%

778,3%

2002 - 2011 2002 - 2011

20,1%

-2,6%

17,5%

-0,3%

-58,3%

-58,6%

2002 - 2011

0,6%

12,1%

12,7%

2002 - 2008 2002 - 2012

1,1% 0,0%

8,0% 88,3%

9,1% 88,3%


194

Příloha 21: Dceřiné společnosti – zkrácené výkazy PIVO SERVIS POLIČKA, s.r.o. – zkrácená rozvaha (v tisících CZK) PIVO SERVIS POLIČKA, s.r.o.

2002

AKTIVA CELKEM

001

A.

Pohledávky za upsaný vlastní kapitál

002

B.

Dlouhodobý majetek

003

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

004

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

013

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek

023

C.

Oběžná aktiva

031

C.I.

Zásoby

032

C.II.

Dlouhodobé pohledávk y

039

C.III.

Krátk odobé pohledávk y

048

C.IV.

Krátk odobý finanční majetek

058

D.


063

PASIVA CELKEM

067

A.

Vlastní kapitál

068

A.I.

Zák ladní k apitál

069

A.II.

Kapitálové fondy

073

A.III.

Rezervní, nedělitelný a ostatní fondy ze zisk u

078

A.IV.

Výsledek hospodaření minulých let

081

A.V.

Výsledek hospodaření

084

B.

Cizí zdroje

085

B.I.

Rezervy

086

B.II.

Dlouhodobé závazk y

091

B.III.

Krátk odobé závazk y

102

B.IV.

Bank ovní úvěry a výpomoci

114

C.


118

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 018 0 0 0 0 0 1 018 0 0 1 014 4 0

1 121 0 0 0 0 0 1 121 0 0 1 111 10 0

1 274 0 0 0 0 0 1 274 0 0 1 271 3 0

1 173 0 0 0 0 0 1 173 0 0 1 172 1 0

1 537 0 0 0 0 0 1 537 0 0 1 533 4 0

1 491 0 0 0 0 0 1 491 0 0 1 484 7 0

1 419 0 0 0 0 0 1 419 0 0 1 407 12 0

1 337 0 0 0 0 0 1 337 0 0 1 053 284 0

1 258 0 0 0 0 0 1 258 0 0 1 241 17 0

1 571 0 0 0 0 0 1 571 0 0 1 526 45 0

1 848 0 0 0 0 0 1 848 0 0 1 783 65 0

1 018 147 100 0 8 27 12 871 0 0 871 0 0

1 121 165 100 0 10 37 18 956 0 0 956 0 0

1 274 177 100 0 10 55 12 1 097 0 0 1 097 0 0

1 173 194 100 0 10 84 0 979 0 0 979 0 0

1 537 214 100 0 10 84 20 1 323 0 0 1 323 0 0

1 491 242 100 0 10 104 28 1 249 0 0 1 249 0 0

1 419 263 100 0 10 132 21 1 156 0 0 1 156 0 0

1 337 308 100 0 10 153 45 1 029 0 0 1 029 0 0

1 258 330 100 0 10 198 22 928 0 0 928 0 0

1 571 557 100 0 10 220 227 1 014 0 0 1 014 0 0

1 848 699 100 0 10 447 142 1 149 0 0 1 149 0 0

Zdroj: PIVO SERVIS POLIČKA, s.r.o.

195

PIVO SERVIS POLIČKA, s.r.o. – zkrácená výsledovka (v tisících CZK), počet zaměstnanců PIVO SERVIS POLIČKA, s.r.o.

2002

I.

Tržby za prodej zboží

001

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

002

+

Obchodní marže

003

II.

Výkony

004

B.

Výkonová spotřeba

008

+

Přidaná hodnota

011

C.

Osobní náklady

012

D.

Daně a poplatky

017

Provozní výsledek hospodaření

030

* O. *

Ostatní finanční náklady

045

Finanční výsledek hospodaření

048

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

049

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

052

***

Výsledek hospodaření za účetní období

060

Výsledek hospodaření před zdaněním

061

Průměrný počet zaměstnanců z toho řídících

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

43 24 19 5 740 1 599 4 160 4 115 0 45 28 -28 5 12 12 17

0 0 0 5 659 266 5 393 5 341 0 52 26 -26 8 18 18 26

0 0 0 6 719 220 6 499 6 452 0 47 30 -30 5 12 12 17

0 0 0 6 576 231 6 345 6 291 0 54 32 -32 5 17 17 22

0 0 0 6 817 230 6 587 6 529 0 58 32 -32 6 20 20 26

0 0 0 6 623 229 6 394 6 325 0 69 32 -32 9 28 28 37

0 0 0 6 514 246 6 268 6 211 0 57 30 -30 6 21 21 27

0 0 0 6 451 249 6 202 6 114 0 88 32 -32 11 45 45 56

0 0 0 6 462 237 6 225 6 165 2 58 31 -31 5 22 22 27

0 0 0 6 985 147 6 838 6 525 1 312 32 -32 53 227 227 280

0 0 0 7 702 159 7 543 7 333 0 210 35 -35 33 142 142 175

23

24

24 1

22 1

23 1

22 1

23 1

21 2

20 1

20 1

19 1

Zdroj: PIVO SERVIS POLIČKA, s.r.o.

196

HOTEL PIVOVAR, s.r.o. – zkrácená rozvaha (v tisících CZK) HOTEL PIVOVAR, s.r.o.

2002

AKTIVA CELKEM

001

A.


002

B.

Dlouhodobý majetek

003

B.I.


004

B.II.


013

B.III.


023

C.

Oběžná aktiva

031

C.I.

Zásoby

032

C.II.


039

C.III.


048

C.IV.


058

D.


063

PASIVA CELKEM

067

A.

Vlastní kapitál

068

A.I.


069

A.II.

Kapitálové fondy

073

A.III.


078

A.IV.


081

A.V.


084

B.

Cizí zdroje

085

B.I.

Rezervy

086

B.II.


091

B.III.


102

B.IV.


114

C.


118

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

318 0 0 0 0 0 317 0 0 313 4 1

548 0 0 0 0 0 548 0 0 477 71 0

427 0 0 0 0 0 425 0 0 413 12 2

397 0 0 0 0 0 397 0 0 396 1 0

731 0 0 0 0 0 731 0 0 725 6 0

750 0 0 0 0 0 750 0 0 744 6 0

536 0 0 0 0 0 523 0 0 0 523 13

712 0 0 0 0 0 712 0 0 543 169 0

702 0 0 0 0 0 702 0 0 680 22 0

846 0 0 0 0 0 846 0 0 785 61 0

1 144 0 0 0 0 0 1 144 0 0 1 109 35 0

318 -31 100 0 10 -211 70 349 0 0 349 0 0

548 11 100 0 10 -141 42 537 0 0 537 0 0

427 29 100 0 10 -99 18 398 0 0 398 0 0

397 49 100 0 10 -81 20 348 0 0 348 0 0

731 96 100 0 10 -61 47 635 0 0 635 0 0

750 123 100 0 10 -14 27 627 0 0 627 0 0

536 130 100 0 10 13 7 406 0 0 406 0 0

712 166 100 0 10 20 36 546 0 0 546 0 0

702 209 100 0 10 56 43 493 0 0 493 0 0

846 293 100 0 10 99 84 553 0 0 553 0 0

1 144 375 100 0 10 183 82 769 0 0 769 0 0

Zdroj: HOTEL PIVOVAR, s.r.o.

197

HOTEL PIVOVAR, s.r.o. – zkrácená výsledovka (v tisících CZK), počet zaměstnanců HOTEL PIVOVAR, s.r.o.

2002

II.

Výkony

004

B.


008

+

Přidaná hodnota

011

C.

Osobní náklady

012

D.

Daně a poplatky

017

H.

Ostatní provozní náklady

027


030


045

* O.


048

Q.


049

**


052

***


060


061

*


2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 366 436 1 930 1 806 0 40 84 14 -14 0 70 70 70

3 709 505 3 204 3 147 0 0 57 15 -15 0 42 42 42

3 995 504 3 491 3 449 1 0 41 16 -16 7 18 18 25

3 080 532 2 548 2 496 3 4 45 15 -15 10 20 20 30

3 898 460 3 438 3 360 0 0 78 17 -17 14 47 47 61

3 845 390 3 455 3 401 0 0 54 19 -19 8 27 27 35

3 057 383 2 674 2 648 0 0 26 17 -17 2 7 7 9

4 102 390 3 712 3 648 0 0 64 19 -19 9 36 36 45

4 180 390 3 790 3 716 0 0 74 21 -21 10 43 43 53

3 593 396 3 197 3 075 0 0 122 18 -18 20 84 84 104

5 225 446 4 779 4 654 0 0 125 24 -24 19 82 82 101

13

18

17 1

12 1

15 1

14 1

12 1

15 1

12 1

12 1

12 1

Zdroj: HOTEL PIVOVAR, s.r.o.

198

PIVOBAR, s.r.o. – zkrácená rozvaha (v tisících CZK) PIVOBAR, s.r.o.

2002

AKTIVA CELKEM

001

A.


002

B.

Dlouhodobý majetek

003

B.I.


004

B.II.


013

B.III.


023

C.

Oběžná aktiva

031

C.I.

Zásoby

032

C.II.


039

C.III.


048

C.IV.


058

D.


063

PASIVA CELKEM

067

A.

Vlastní kapitál

068

A.I.


069

A.II.

Kapitálové fondy

073

A.III.


078

A.IV.


081

A.V.


084

B.

Cizí zdroje

085

B.I.

Rezervy

086

B.II.


091

B.III.


102

B.IV.


114

C.


118

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

47 0 0 0 0 0 47 0 0 20 27 0

75 0 0 0 0 0 75 0 0 29 46 0

162 0 0 0 0 0 162 0 0 151 11 0

361 0 0 0 0 0 361 0 0 360 1 0

326 0 0 0 0 0 326 0 0 322 4 0

563 0 0 0 0 0 563 0 0 561 2 0

677 0 0 0 0 0 677 0 0 665 12 0

843 0 0 0 0 0 843 0 0 595 248 0

874 0 0 0 0 0 874 0 0 728 146 0

970 0 0 0 0 0 970 0 0 790 180 0

1 297 0 0 0 0 0 1 297 0 0 1 270 27 0

47 46 100 0 10 -84 20 1 0 0 1 0 0

75 69 100 0 10 -64 23 6 0 0 6 0 0

162 36 100 0 10 -40 -34 126 0 0 126 0 0

361 88 100 0 10 -22 0 273 0 0 273 0 0

326 89 100 0 10 -22 1 237 0 0 237 0 0

563 127 100 0 10 -21 38 436 0 0 436 0 0

677 221 100 0 10 17 94 456 0 0 456 0 0

843 322 100 0 10 111 101 521 0 0 521 0 0

874 407 100 0 10 212 85 467 0 0 467 0 0

970 482 100 0 10 297 75 488 0 0 488 0 0

1 297 583 100 0 10 372 101 714 0 0 714 0 0

Zdroj: PIVOBAR, s.r.o.

199

PIVOBAR, s.r.o. – zkrácená výsledovka (v tisících CZK), počet zaměstnanců PIVOBAR, s.r.o.

2002

I.

Tržby za prodej zboží

001

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

002

+

Obchodní marže

003

II.

Výkony

004

B.


008

+

Přidaná hodnota

011

C.

Osobní náklady

012

D.

Daně a poplatky

017

E

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

018

*


030


045


048

Q.


049

**


052

***


060


061

O. *


2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 2 0 27 2 25 3 0 0 22 2 -2 0 20 20 20

0 0 0 66 0 66 37 0 0 29 4 -4 2 23 23 25

0 0 0 404 6 398 427 1 0 -30 4 -4 0 -34 -34 -34

0 0 0 1 914 64 1 850 1 778 0 2 70 12 -12 6 52 52 58

0 0 0 1 351 52 1 299 1 285 1 0 13 11 -11 1 1 1 2

0 0 0 2 069 37 2 032 1 970 0 0 62 12 -12 12 38 38 50

0 0 0 3 123 37 3 086 2 950 0 0 136 17 -17 25 94 94 119

0 0 0 3 162 45 3 117 2 974 0 0 143 17 -17 25 101 101 126

0 0 0 2 832 54 2 778 2 656 0 0 122 17 -17 20 85 85 105

0 0 0 3 648 51 3 597 3 486 0 0 111 19 -19 17 75 75 92

0 0 0 4 548 47 4 501 4 354 0 0 147 22 -22 24 101 101 125

0

1

3 1

11 1

8 1

10 1

14 1

13 1

11 1

15 1

17 1

Zdroj: PIVOBAR, s.r.o.

200

Příloha 22: Plánovaný výkaz zisků a ztrát Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – plánovaný výkaz zisků a ztrát (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. I. A. + II. II.1. II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E III. III.1. III.2. F. F.1. F.2. G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII.1. VII.2. VII.3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q.1. Q.2. ** XIII. R. S. S.1. S.2. * T. ***

X.

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastn. výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení zdr. poj. Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhod.majetku a mater. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůst.cena prodaného dl. majetku a mater. Zůst.cena prodaného dlouhodobého majetku Zůst.cena prodaného materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v úč.jedn. pod podst.vl. Výnosy z ost. dlouh. cen.papírů a podílů Výnosy z ostatního dl.finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a der. Náklady z přecenění cenných papírů a d. Změna stavu rezerv a opr.pol.ve fin.obl. Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsl. hosp. společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026 027 028 029 030 031 032 033 034 035 036 037 038 039 040 041 042 043 044 045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061

z toho výnosové úroky z neprovozního majetku

042

+ -

+ +/+ -

+ + + + + + + + + + + + + -

+ +/-

+

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

3 424 2 225 1 198 136 242 133 517 2 725 0 106 540 55 872 50 668 30 900 6 099 4 322 215 1 513 50 822 11 000 12 325 0 12 325 12 188 0 12 188 0 27 274 0 0 12 870 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 0 0 616 0 0 -610 2 329 2 329 0 9 930 0 0 0 0 0 0 0 9 930 12 260

3 546 2 305 1 241 138 607 138 279 328 0 110 340 57 865 52 475 29 508 6 327 4 490 215 1 572 50 851 12 170 12 764 0 12 764 12 622 0 12 622 0 28 284 0 0 10 047 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 11 0 0 638 0 0 -627 1 790 1 790 0 7 630 0 0 0 0 0 0 0 7 630 9 420

3 671 2 386 1 285 143 504 143 168 337 0 114 241 59 910 54 330 30 549 6 560 4 663 215 1 632 50 881 12 948 13 215 0 13 215 13 069 0 13 069 0 29 294 0 0 10 042 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 16 0 0 661 0 0 -645 1 785 1 785 0 7 612 0 0 0 0 0 0 0 7 612 9 397

3 800 2 470 1 330 148 530 148 185 345 0 118 244 62 010 56 234 31 616 6 801 4 841 215 1 694 50 912 13 775 13 679 0 13 679 13 527 0 13 527 0 30 304 0 0 10 007 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 20 0 0 684 0 0 -664 1 775 1 775 0 7 568 0 0 0 0 0 0 0 7 568 9 343

3 932 2 556 1 376 153 688 153 334 354 0 122 352 64 164 58 188 32 712 7 050 5 026 215 1 759 50 944 14 646 14 154 0 14 154 13 997 0 13 997 0 31 315 0 0 9 946 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 25 0 0 708 0 0 -683 1 760 1 760 0 7 503 0 0 0 0 0 0 0 7 503 9 263

4 000 2 600 1 400 156 202 156 017 185 0 124 494 65 287 59 206 33 108 7 188 5 128 215 1 795 50 960 15 569 14 402 0 14 402 14 242 0 14 242 0 32 320 0 0 9 263 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 29 0 0 720 0 0 -691 1 629 1 629 0 6 944 0 0 0 0 0 0 0 6 944 8 572

4 070 2 646 1 425 158 935 158 747 188 0 126 672 66 430 60 243 33 688 7 323 5 228 215 1 830 50 977 9 719 14 654 0 14 654 14 491 0 14 491 0 33 326 0 0 15 539 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 35 0 0 733 0 0 -698 2 820 2 820 0 12 021 0 0 0 0 0 0 0 12 021 14 841

4 142 2 692 1 450 161 717 161 525 191 0 128 889 67 592 61 297 34 277 7 466 5 334 215 1 867 50 994 10 126 14 910 0 14 910 14 744 0 14 744 0 33 331 0 0 15 559 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 43 0 0 746 0 0 -702 2 823 2 823 0 12 034 0 0 0 0 0 0 0 12 034 14 857

2

7

11

16

20

24

30

38


201

Příloha 23: Plánovaná rozvaha Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – plánovaná rozvaha, stálá aktiva (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. AKTIVA CELKEM

001

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

132 555

141 212

149 874

158 515

167 116

174 703

187 377

200 072

A.


002

0

0

0

0

0

0

0

0

B.

Dlouhodobý majetek

003

99 942

102 445

104 949

107 453

109 957

112 460

114 964

117 468

B.I.


004

36

72

109

145

181

217

253

290

B.I.1.

Zřizovací výdaje

005

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.2.

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

006

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.3.

Software

007

36

72

109

145

181

217

253

290

B.I.4.

Ocenitelná práva

008

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.5.

Goodwill

009

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.6.

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

010

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.7.

Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

011

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

012

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.


013

97 199

99 516

101 834

104 151

106 469

108 786

111 104

113 421

B.II.1.

Pozemky

014

B.II.2.

Stavby

015

B.II.3.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

016

3 665 39 826 48 707

3 665 40 913 49 938

3 665 41 999 51 170

3 665 43 085 52 401

3 665 44 172 53 632

3 665 45 258 54 863

3 665 46 344 56 094

3 665 47 431 57 325

B.II.4.

Pěstitelské celky trvalých porostů

017

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.5.

Základní stádo a tažná zvířata

018

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.6.

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

019

B.II.7.

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

020

B.II.8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

021

0 3 000 2 000

0 3 000 2 000

0 3 000 2 000

0 3 000 2 000

0 3 000 2 000

0 3 000 2 000

0 3 000 2 000

0 3 000 2 000

B.II.9.

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

022

0

0

0

0

0

0

0

0

B.III.


023

2 707

2 857

3 007

3 157

3 307

3 457

3 607

3 757

B.III.1. Podíly v ovládaných a řízených osobách

024

1 807

1 957

2 107

2 257

2 407

2 557

2 707

2 857

B.III.2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

025

0

0

0

0

0

0

0

0

B.III.3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

026

900

900

900

900

900

900

900

900

B.III.4. Půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám

027

0

0

0

0

0

0

0

0

B.III.5. Jiný dlouhodobý finanční majetek

028

0

0

0

0

0

0

0

0

B.III.6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

029

0

0

0

0

0

0

0

0

B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

030

0

0

0

0

0

0

0

0


202

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – plánovaná rozvaha, oběžná aktiva (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

C.

Oběžná aktiva

031

32 464

38 611

44 764

50 895

56 987

62 067

72 234

82 423

C.I.

Zásoby

032

17 821

18 457

19 109

19 779

20 466

20 824

21 189

21 559

C.I.1.

Materiál

033

C.I.2.


034

C.I.3.

Výrobky

035

8 254 8 629 563

8 548 8 937 583

8 851 9 253 603

9 161 9 577 625

9 479 9 910 646

9 645 10 083 658

9 814 10 260 669

9 985 10 439 681

C.I.4.

Zvířata

036

0

0

0

0

0

0

0

0

C.I.5.

Zboží

037

375

389

402

416

431

438

446

454

C.I.6.

Poskytnuté zálohy na zásoby

038

0

0

0

0

0

0

0

0

C.II.


039

0

0

0

0

0

0

0

0

C.II.1.

Pohledávky z obchodních vztahů

040

0

0

0

0

0

0

0

0

C.II.2.

Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami

041

0

0

0

0

0

0

0

0

C.II.3.

Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem

042

0

0

0

0

0

0

0

0

C.II.4.

Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení043

0

0

0

0

0

0

0

0

C.II.5.

Dlouhodobé poskytnuté zálohy

044

0

0

0

0

0

0

0

0

C.II.6.

Dohadné účty aktivní

045

0

0

0

0

0

0

0

0

C.II.7.

Jiné pohledávky

046

0

0

0

0

0

0

0

0

C.II.8.

Odložená daňová pohledávka

047

0

0

0

0

0

0

0

0

C.III.


048

4 127

4 274

4 425

4 580

4 740

4 822

4 907

4 993

C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů

049

3 189

3 303

3 420

3 539

3 662

3 726

3 792

3 858

C.III.2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami

050

0

0

0

0

0

0

0

0

C.III.3. Pohledávky za účetními pod podstatným vlivem

051

0

0

0

0

0

0

0

0

C.III.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení052

0

0

0

0

0

0

0

0

C.III.5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

053

0

0

0

0

0

0

0

0

C.III.6. Stát - daňové pohledávky

054

0

0

0

0

0

0

0

0

C.III.7. Ostatní poskytnuté zálohy

055

750

777

805

833

862

877

892

908

C.III.8. Dohadné účty aktivní

056

0

0

0

0

0

0

0

0

C.III.9. Jiné pohledávky

057

188

194

201

208

215

219

223

227

C.IV.

058

10 516

15 881

21 229

26 536

31 781

36 421

46 139

55 871

C.IV.1. Peníze


059

C.IV.2. Účty v bankách

060

1 577 8 938

2 382 13 498

3 184 18 045

3 980 22 556

4 767 27 014

5 463 30 958

6 921 39 218

8 381 47 490

C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly

061

0

0

0

0

0

0

0

0

C.IV.4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

062

0

0

0

0

0

0

0

0

D.


063

150

155

161

167

172

175

178

182

D.1.

Náklady příštích období

064

188

194

201

208

215

219

223

227

D.2.

Komplexní náklady příštích období

065

0

0

0

0

0

0

0

0

D.3.

Příjmy příštích období

066

-38

-39

-40

-42

-43

-44

-45

-45

C.IV

z toho provozně nepotřebný krátkodobý finanční majeteke

058

5 601

10 790

15 959

21 081

26 137

30 678

40 295

49 925


203

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – plánovaná rozvaha, vlastní kapitál (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

141 212 112 571

149 874 120 333

158 515 128 051

167 116 135 704

174 703 142 798

187 377 154 969

200 072 167 153

A.

Vlastní kapitál

068

132 555 104 791

A.I.


069

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

A.I.1.

Základní kapitál

070

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

8 064

A.I.2.

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly

071

0

0

0

0

0

0

0

0

A.I.3.

Změny základního kapitálu

072

0

0

0

0

0

0

0

0

A.II.

Kapitálové fondy

073

1 507

1 657

1 807

1 957

2 107

2 257

2 407

2 557

A.II.1.

Emisní ážio

074

0

0

0

0

0

0

0

0

A.II.2.

Ostatní kapitálové fondy

075

0

0

0

0

0

0

0

0

A.II.3.

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

076

1 507

1 657

1 807

1 957

2 107

2 257

2 407

2 557

A.II.4.

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

077

0

0

0

0

0

0

0

0

A.III.


078

1 613

1 613

1 613

1 613

1 613

1 613

1 613

1 613

1 613

PASIVA CELKEM

067

A.III.1. Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond

079

1 613

1 613

1 613

1 613

1 613

1 613

1 613

A.III.2. Statutární a ostatní fondy

080

0

0

0

0

0

0

0

0

A.IV.

081

83 677

93 607

101 238

108 849

116 417

123 920

130 864

142 885

A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let

082

83 677

93 607

101 238

108 849

116 417

123 920

130 864

142 885

A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let

083

0

0

0

0

0

0

0

0

A.V.

084

9 930

7 630

7 612

7 568

7 503

6 944

12 021

12 034




204

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – plánovaná rozvaha, cizí zdroje (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

B.

Cizí zdroje

085

27 764

28 641

29 541

30 464

31 412

31 905

32 408

32 919

B.I.

Rezervy

086

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.1.

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

087

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.2.

Rezerva na důchody a podobné závazky

088

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.3.

Rezerva na daň z příjmů

089

0

0

0

0

0

0

0

0

B.I.4.

Ostatní rezervy

090

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.


091

3 190

3 190

3 190

3 190

3 190

3 190

3 190

3 190

B.II.1.

Závazky z obchodních vztahů

092

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.2.

Závazky k ovládaným a řízeným osobám

093

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.3.

Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem

094

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.4.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 095

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.5.

Dlouhodobé přijaté zálohy

096

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.6.

Vydané dluhopisy

097

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.7.

Dlouhodobé směnky k úhradě

098

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.8.

Dohadné účty pasivní

099

0

0

0

0

0

0

0

0

B.II.9.

Jiné závazky

100

0 3 190

0 3 190

0 3 190

0 3 190

0 3 190

0 3 190

0 3 190

B.II.10. Odložený daňový závazek

101

0 3 190

B.III.


102

24 574

25 451

26 351

27 274

28 222

28 715

29 218

29 729

B.III.1. Závazky z obchodních vztahů

103

7 504

7 771

8 046

8 328

8 617

8 768

8 922

9 078

B.III.2. Závazky k ovládaným a řízeným osobám

104

0

0

0

0

0

0

0

0

B.III.3. Závazky k účetním jednotkám pod podstatným vlivem

105

0

0

0

0

0

0

0

0

B.III.4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 106

0

0

0

0

0

0

0

0

563 375 3 752 11 255

583 389 3 886 11 657

603 402 4 023 12 069

625 416 4 164 12 492

646 431 4 309 12 926

658 438 4 384 13 152

669 446 4 461 13 382

681 454 4 539 13 616

B.III.5. Závazky k zaměstnancům

107

B.III.6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

108

B.III.7. Stát - daňové závazky a dotace

109

B.III.8. Krátkodobé přijaté zálohy

110

B.III.9. Vydané dluhopisy

111

0

0

0

0

0

0

0

0

B.III.10. Dohadné účty pasivní

112

1 126

1 166

1 207

1 249

1 293

1 315

1 338

1 362

B.III.11. Jiné závazky

113

0

0

0

0

0

0

0

0


114

0

0

0

0

0

0

0

0

B.IV.1. Bankovní úvěry dlouhodobé

115

0

0

0

0

0

0

0

0

B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry

116

B.IV.3. Krátkodobé finanční výpomoci

117

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

B.IV.

C.


118

0

0

0

0

0

0

0

C.1.

Výdaje příštích období

119

0

0

0

0

0

0

0

0

C.2.

Výnosy příštích období

120

0

0

0

0

0

0

0

0


205

Příloha 24: Plánovaný výkaz o peněžních tocích Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – plánovaný výkaz cash-flow (v tisících CZK) Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. P Z A.1 A.1.1 A.1.2 A.1.3 A.1.4 A.1.5 A.1.6 A* A.2 A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A** A.3 A.4 A.5 A.6 A.7 A*** B.1 B.2 B.3 B*** C.1 C.2 C*** F. R.

Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního roku Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním Úpravy o nepeněžní operace Odpisy stálých aktiv (s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých aktiv) Změna stavu opravných položek a rezerv Zisk nebo ztráta z prodeje stálých aktiv Výnosy z dividend a podílů na zisk Vyúčtované nákladové úroky (+) (s výjimkou kapitalizovaných) a vyúčtované výnosové úroky (-) Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu, Změny stavu pohledávek z provozní činnosti, aktivních účtů časového rozlišení Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, pasivních účtů časového rozlišení Změna stavu zásob Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostředků a ekvivalentů Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků Přijaté úroky Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy, které tvoří mimořádný HV včetně uhrazené splatné daně z příjmů z mimořádné činnosti Přijaté dividendy a podíly na zisku Čistý peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv Příjmy z prodeje stálých aktiv Půjčky a úvěry spřízněným osobám Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Dopady změn dlouhodobých závazků popř. takových krátkodobých závazků, které spadají do oblasti finanční činnosti na peněžní prostředky a ekvivalenty Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

3 597 12 260 10 994 11 000 0 0 0

10 516 9 420 12 159 12 170 0 0 0

15 881 9 397 12 932 12 948 0 0 0

21 229 9 343 13 755 13 775 0 0 0

26 536 9 263 14 621 14 646 0 0 0

31 781 8 572 15 540 15 569 0 0 0

36 421 14 841 9 684 9 719 0 0 0

46 139 14 857 10 083 10 126 0 0 0

-6

-11

-16

-20

-25

-29

-35

-43

23 254

21 579

22 329

23 098

23 885

24 113

24 525

24 939

-658 -1 057

88 -153

91 -157

93 -161

95 -165

50 -86

51 -87

52 -89

3 225

877

900

923

948

494

503

511

-2 826

-636

-652

-670

-687

-358

-364

-371

22 596 0 6 -2 329

21 667 0 11 -1 790

22 420 0 16 -1 785

23 191 0 20 -1 775

23 980 0 25 -1 760

24 162 0 29 -1 629

24 576 0 35 -2 820

24 991 0 43 -2 823

0 0 20 273 -13 354 0 0 -13 354

0 0 19 889 -14 524 0 0 -14 524

0 0 20 650 -15 301 0 0 -15 301

0 0 21 436 -16 129 0 0 -16 129

0 0 22 245 -17 000 0 0 -17 000

0 0 22 563 -17 923 0 0 -17 923

0 0 21 791 -12 073 0 0 -12 073

0 0 22 212 -12 480 0 0 -12 480

0 0 0 6 919 10 516

0 0 0 5 365 15 881

0 0 0 5 349 21 229

0 0 0 5 307 26 536

0 0 0 5 245 31 781

0 0 0 4 640 36 421

0 0 0 9 718 46 139

0 0 0 9 732 55 871


206

Příloha 25: Plánovaný KPVH a DCF Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. – plánovaný korigovaný provozní výsledek hospodaření a volné peněžní toky (v tisících CZK) Korigovaný provozní výsledek hospodaření z provozní části = + + + + + =

+ + =

Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje neprovozního dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu, neprovozního oběžného majetku Zůstatková cena prodaného neprovozního dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného materiálu, neprovozního oběžného majetku Odpisy neprovozního dlouhodobého majetku Tvorba opravných položek spojených s neprovozním majetkem Zúčtování opravných položek spojených s neprovozním majetkem Další výnosy spojené s neprovozním majetkem Další náklady spojené s neprovozním majetkem Provozní výsledek hospodaření zohledňující pouze hlavní podnikatelskou činnost (core business) Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Přijaté úroky z provozně nutného krátkodobého finančního majetku Další finanční výnosy plynoucí z provozně nutného majetku Finanční náklady spojené s provozně nutným majetkem core EBIT (KPVH) KPVH po upravených daních

=

Upravená daň z příjmů core EBIT (KPVH) po daních Volné peněžní toky do firmy

+ + + + + =

=

+ =

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

12 870 0

10 047 0

10 042 0

10 007 0

9 946 0

9 263 0

15 539 0

15 559 0

0

0

0

0

0

0

0

0

12 870

10 047

10 042

10 007

9 946

9 263

15 539

15 559

2 725 4 0 616 9 532

328 4 0 638 9 085

337 4 0 661 9 049

345 5 0 684 8 982

354 5 0 708 8 889

185 5 0 720 8 363

188 5 0 733 14 623

191 5 0 746 14 627

2013

1 811 7 721 2013

2014

1 726 7 359 2014

2015

1 719 7 330 2015

2016

1 707 7 275 2016

2017

1 689 7 200 2017

2018

1 589 6 774 2018

2019

2 778 11 845 2019

2020

2 779 11 848 2020

Odpisy dlouhodobého provozně nutného majetku Tvorba opravných položek týkajících se provozního majetku Tvorba rezerv týkající se provozního majetku Zúčtování opravných pložek týkajících se provozního majetku Zúčtování rezerv týkajících se provozního majetku Odpisy provozně nutného oběžného majetku (zejména pohledávky) Ostatní nepeněžní výnosy Ostatní nepeněžní náklady core EBIT (KPVH) upravený o nepeněžní operace

11 000 0 0 0 0

12 170 0 0 0 0

12 948 0 0 0 0

13 775 0 0 0 0

14 646 0 0 0 0

15 569 0 0 0 0

9 719 0 0 0 0

10 126 0 0 0 0

18 721

19 529

20 277

21 051

21 846

22 344

21 564

21 974

Brutto investice do provozně potřebných stálých aktiv Změna provozně potřebného pracovního kapitálu v brutto hodnotách FCFF

13 504 1 976 3 242

14 674 87 4 768

15 451 89 4 737

16 279 92 4 680

17 150 94 4 602

18 073 49 4 222

12 223 50 9 291

12 630 51 9 293

Volné peněžní toky pro vlastníky -

2013

Nákladové úroky po zdanění Změna úročeného cizího kapitálu FCFE

2013

0 0 3 242

2014

0 0 4 768

2015

0 0 4 737

2016

0 0 4 680

2017

0 0 4 602

2018

0 0 4 222

2019

0 0 9 291

2020

0 0 9 293


207

Příloha 26: Plánované poměrové ukazatele Poměrové ukazatele z plánovaných výkazů Ukazatele rentability ROE ROA(EBIT) ROA(NI) ROCE hrubá marže marže EBITDA marže EBIT marže EBT marže NI

2013 10,0% 9,7% 7,9% 11,9% 22,6% 17,0% 9,0% 9,0% 7,3%

Ukazatele likvidity Běžná Pohotová Hotovostní Obratovost ČPK

2013 1,33 0,60 0,43 32,2

Ukazatele zadluženosti Debt ratio Úrokové krytí I. Úrokové krytí II. Equity ratio Debt equity ratio

2013 0,21 n.a. n.a. 0,79 0,26

Ukazatele aktivity Obrat aktiv Obrat dl. majetku Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat kr. závazků Doba obratu aktiv Doba obratu dl. majetku Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu kr. závazků Ukazatele na bázi cash flow Rentabilita VK z CF Krátkodobá likvidita z CF Stupeň oddlužení Ukazatele produktivity práce Průměrný stav zaměstnanců provozně potřebných Mzdová náročnost tržeb Osobní náklady k přidané hodnotě Produktivita práce z přidané hodnoty Produktivita práce z tržeb Průměrná mzda roční Ukazatele dlouhodobé finanční rovnováhy Podíl dlouhodobého majetku na aktivech Krytí dl. majetku celkovým dl. kapitálem Krytí dl. majetku vlastním kapitálem Teoretická doba splácení dluhů

2013 1,09 1,39 8,35 37,62 5,96 336 263 44 10 61 2013 0,20 0,88 0,78 2013 14 4,5% 19,7% 2 207 9 781 436 2013 0,75 1,08 1,05 0,9

2014 7,0% 6,9% 5,6% 8,4% 20,8% 15,2% 6,6% 6,6% 5,4% 2014 1,52 0,80 0,62 13,3 2014 0,20 n.a. n.a. 0,80 0,25 2014 1,04 1,40 7,82 33,76 5,67 352 260 47 11 64 2014 0,18 0,80 0,71 2014 14 4,5% 21,4% 2 108 10 130 452 2014 0,73 1,13 1,10 0,8

2015 6,5% 6,5% 5,2% 7,9% 20,8% 15,2% 6,4% 6,4% 5,2% 2015 1,70 0,98 0,81 9,2 2015 0,20 n.a. n.a. 0,80 0,25 2015 1,01 1,42 7,82 33,76 5,67 362 258 47 11 64 2015 0,18 0,80 0,71 2015 14 4,5% 21,5% 2 182 10 488 469 2015 0,70 1,18 1,15 0,5

2016 6,1% 6,1% 4,9% 7,3% 20,8% 15,2% 6,1% 6,1% 5,0% 2016 1,87 1,15 0,97 7,2 2016 0,19 n.a. n.a. 0,81 0,24 2016 0,99 1,43 7,82 33,75 5,67 370 255 47 11 64 2016 0,17 0,80 0,71 2016 14 4,5% 21,5% 2 258 10 856 486 2016 0,68 1,22 1,19 0,3

2017 5,7% 5,7% 4,6% 6,9% 20,8% 15,2% 5,9% 5,9% 4,8% 2017 2,03 1,30 1,13 6,0 2017 0,19 n.a. n.a. 0,81 0,23 2017 0,97 1,45 7,82 33,75 5,67 378 252 47 11 64 2017 0,17 0,80 0,72 2017 14 4,5% 21,6% 2 337 11 233 504 2017 0,66 1,26 1,23 0,1

2018 5,0% 5,0% 4,1% 6,0% 20,7% 15,1% 5,4% 5,4% 4,3% 2018 2,17 1,44 1,27 5,1 2018 0,18 n.a. n.a. 0,82 0,22 2018 0,94 1,44 7,75 33,47 5,62 390 254 47 11 65 2018 0,16 0,79 0,71 2018 14 4,5% 21,7% 2 365 11 430 513 2018 0,64 1,30 1,27 -0,1

2019 8,1% 8,2% 6,6% 9,8% 20,7% 15,1% 9,1% 9,1% 7,4% 2019 2,48 1,75 1,58 4,2 2019 0,17 n.a. n.a. 0,83 0,21 2019 0,90 1,43 7,75 33,47 5,62 406 255 47 11 65 2019 0,15 0,75 0,68 2019 14 4,5% 21,7% 2 406 11 630 523 2019 0,61 1,38 1,35 -0,4

2020 7,5% 7,7% 6,2% 9,0% 20,7% 15,1% 9,0% 9,0% 7,3% 2020 2,78 2,05 1,88 3,4 2020 0,16 n.a. n.a. 0,84 0,20 2020 0,86 1,43 7,75 33,47 5,62 427 256 47 11 65 2020 0,14 0,75 0,68 2020 14 4,5% 21,8% 2 448 11 833 533 2020 0,59 1,45 1,42 -0,8


208

Příloha 27: Plánované absolutní a rozdílové ukazatele Rozdílové a absolutní ukazatele z plánovaných výkazů Čistý pracovní kapitál + + + + = =

Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Časové rozlišení aktivní Pracovní kapitál brutto Krátkodobé závazky Časové rozlišení pasivní Čistý pracovní kapitál

= + + = + = + = = =

EAT (čistý zisk) Daň z příjmů z mimořádné činnosti Daň z příjmů z běžné činnosti EBT (zisk před zdaněním) Nákladové úroky EBIT (zisk před úroky a zdaněním) Odpisy EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy) Přidaná hodnota Tržby

Úrovně zisku

2013 17 821 4 127 10 516 150 32 614 24 574 0 8 039

2014 18 457 4 274 15 881 155 38 767 25 451 0 13 316

2015 19 109 4 425 21 229 161 44 924 26 351 0 18 574

2016 19 779 4 580 26 536 167 51 062 27 274 0 23 788

2017 20 466 4 740 31 781 172 57 159 28 222 0 28 938

2018 20 824 4 822 36 421 175 62 243 28 715 0 33 527

2019 21 189 4 907 46 139 178 72 413 29 218 0 43 195

2020 21 559 4 993 55 871 182 82 604 29 729 0 52 875

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

9 930 0 2 329 12 260 0 12 260 11 000 23 260 30 900 136 940

7 630 0 1 790 9 420 0 9 420 12 170 21 590 29 508 141 825

7 612 0 1 785 9 397 0 9 397 12 948 22 345 30 549 146 839

7 568 0 1 775 9 343 0 9 343 13 775 23 118 31 616 151 984

7 503 0 1 760 9 263 0 9 263 14 646 23 910 32 712 157 265

6 944 0 1 629 8 572 0 8 572 15 569 24 142 33 108 160 017

12 021 0 2 820 14 841 0 14 841 9 719 24 560 33 688 162 818

12 034 0 2 823 14 857 0 14 857 10 126 24 983 34 277 165 667


209

Příloha 28: Světové fúze a akvizice Identifikace významných transakcí na trhu s pivem v uplynulé dekádě (2002 – 2011) I. Označení transakce

Předmět prodeje/akvizice

Staropramen I.

10 středoevropských pivovarů

Anheuser-Busch InBev CVC Capital Partners

2010

Staropramen II.

9 středoevropských pivovarů

CVC Capital Partners

Molson Coors

2012

Foster´s

Foster´s Group Ltd

SAB Miller Plc

2011

100,0%

Grolsch

Royal Grolsch NV

převzetí veřejně obchodované společnosti převzetí veřejně obchodované společnosti

SAB Miller Plc

2007

100,0%

Bavaria

Bavaria SA

Santo Domingo Group SAB Miller Plc

2005

100,0%

Peroni I.

Birra Peroni SpA

SAB Miller Plc

2003

60,0%

Peroni II.

Birra Peroni SpA

SAB Miller Plc

2005

39,8%

Argentina

Cerveceria Argentina S.A. Isenbeck

SAB Miller Plc

2010

Prodávající

Warsteiner Group

Kupující

Termín

Podíl

Specifikace prodávaného majetku

Značky vč. licencovaných

100,0% Středoevropské aktivity AB InBev (Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká Republika, Maďarsko, Černá Hora, Rumunsko, Srbsko a Slovensko) 100,0% viz. předchozí, úbytek pivovarů dán transformací skupiny do StarBev

lokální značky + licence výroby a prodeje značek Stella Artois, Beck´s, Löwenbräu, Hoegaarden, Spaten, Leffe Staropramen, Měšťan, Ostravar, Vratislav, Braník, Velvet, Jelen, Ožujsko, Tomislav, Bergenbier, Noroc, Borsodi, Kamenitza, Astika, Burgasko, Nikšičko + licence výroby a prodeje značek Stella Artois, Beck´s, Löwenbräu, Hoegaarden, Spaten, Leffe Victoria Bitter, Carlton Draught, největší pivovar v Austrálii - 45% podíl na místním trhu a akvizice 7 z 10 nejprodávanějších Pure Blonde, Crown Lager, Peroni, značek Cascade, Bluetongue holandský pivovar s významným exportem a Grolsch Premium Weizen, Spring licenční výrobou - číslo dvě na domácím trhu s Bock, Autumn Bock, Amsterdam podílem 15 %, polovina prodejů v zahraničí především v UK, US, Kanadě, Francii, Austrálii a na Novém Zélandu skupina 16 pivovarů s kapacitou 40 milionů hl Águila, Cristal, Pilsener, Atlas, (využití kapacit 65 %) - druhý největší výrobce v Costeňa, Leona Cerveza, Poker, Jižní Americe s podílem 17 %, na jednotlivých Cusqueňa, Dorada, Balboa trzích podíl 99 % v Kolumbii a Peru, 93 % v Ekvádoru, 79 % v Panamě skupina 4 italských pivovarů s kapacitou 5,7 milionů hl (využití kapacit 77 %), číslo 2 na italském trhu s podílem 25,2 %, nejprodávanější konkrétní značka dokončení předchozí transakce uplatněním opcí

100,0% třetí největší pivovar na argentinském trhu s podílem 3 - 6 %, 1 pivovar s kapacitou 1,2 milionů hl (využití kapacit 50 %)

lokální značky + pokračující výroba a prodej značky Warsteiner dle dlouhodobé licenční smlouvy

Zdroj: Tiskové zprávy a prezentace zúčastněných společností, Bloomberg

210

Identifikace významných transakcí na trhu s pivem v uplynulé dekádě (2002 – 2011) II. Označení transakce


Prodávající

Kupující

Termín

Modelo

Grupo Modelo

převzetí veřejně obchodované společnosti

AB InBev NV

Anheuser-Busch

Anheuser-Busch


InBev

2008


Interbrew

2004

Ambev

2012 předpoklad dokončení v roce 2013

APB

Asia Pacific Breweries Limited Fraser and Neave Limited + převzetí veřejně obchodované společnosti

Heineken NV

2012

FEMSA

FEMSA Cerveza (Fomento Economico Mexicano SAB)

Heineken NV

2010

Schincariol I.

Schincariol Participações e Representações S.A.

Kirin

Schincariol II.

Schincariol Participações e Representações S.A.

Lion Nathan

Lion Nathan Pty Ltd

Jadangil Participações Kirin e Representações Ltda. převzetí veřejně Kirin obchodované společnosti

FEMSA (Coca Cola FEMSA, FEMSA Comercio) Aleadri-Schinni Participações e Representações S.A.

Podíl



50,0% jednička na mexickém trhu, rozsáhlý export, Corona (dle Global Brandz 2012 jedna z nejdražších značek - koupě chybějícího čtvrtá nejdražší pivní značka světa), podílu, 50% nekontrolní podíl vlastněný od 90. Modelo, Pacifico let splacený třemi splátkami v celkové výši 1,6 miliardy USD; podíl na domácím trhu 59 % 100,0% spojení skupin InBev (světová jednička dle objemu prodeje), Anheuser-Busch (světová jednička dle tržeb) a Pestalozzi - Pestalozzi plně začleněna do AB, ta jako nezávislá dcera InBev; ve skupině Anheuser-Bush zahrnut dále 50,2 % podíl v Grupo Modelo, 27 % v Tsingtao (Čína); Anheuser-Busch - globální leader, jednička na americkém trhu s podílem 48 % 57,0% spojení největšího evropského a jihoamerického producenta piva; Ambev pátý největší producent piva na světě, největší v Latinské Americe, podíl na trhu v Brazílii cca 65 %

Bud Light (druhé světově nejprodávanější pivo), Budweiser (nejprodávanější pivo světa), Mich Ultra, Mich Light, Natural Light, Busch Light, Busch, Natural Ice, O´Doul´s

Brahma (deváté nejprodávanější pivo světa), Antarctica, Skol (třetí nejprodávanější pivo světa), Bohemia

53,4% koupě chybějícího podílu k již přímo a nepřímo kontrolovaným 41,9 %, koupě vedoucího pivovar v jihovýchodní Asii a na pacifických ostrovech (číslo 1 - 2 v 10 zemích, skupina 25 pivovarů ve 14 zemích) 100,0% významný americký hráč, číslo 2 v Mexiku s podílem 43 %, podíl v Brazílii 9 %

Tiger, Anchor, ABC Extra Stout, Baron´s, Gold Crown, SP Laber, Tui, Larue + licence na výrobu a prodej piva Heineken na devíti trzích

2011

50,5% druhý největší pivovar v Brazílii s podílem 12 %

Baden Baden, Devassa Bem Loura, Eisenbahn, Nova Schin, Devassa, Nobel, Primus, Glacial, Cintra

2011

49,5%

2011

Dos Equis, Tecate, Sol

100% australsko-novozélandská skupina s 10 pivovary Tooheys, XXXX, Hahn, Boags, a 6 vinařstvími, podíl na australském trhu cca 42 Steinlager, Speights, + licencované % značky Heineken, Beck´s, Kirin


211

Identifikace významných transakcí na trhu s pivem v uplynulé dekádě (2002 – 2011) III. Označení transakce


Prodávající

Kupující

J Boag & Son Pty Limited

Fujian

Fujian Sedrin Brewery Co. Ltd. Čína/státní organizace InBev (39,48 %) + další vlastníci (60,52 %)

2006

Molson

Molson Inc.

Adolph Coors Co.

2004

Holsten

Holsten-Brauerei AG

Carlsberg A/S

2004

BBAG

BBAG + Brau Union

Heineken NV

2003

Gilde

Gilde Brauerei AG (85 %) / Brauergilde Hannover AG (100 %) Scottish & Newcastle Plc

převzetí veřejně obchodované společnosti převzetí veřejně obchodované společnosti

Interbrew

2002

Carlsberg A/S (S&N I.), Heineken NV (S&N II.)

2008

Spaten

Gabriel Sedlmayr Spaten Franziskaner Brau KgaA

rodinný podnik (88 %) + převzetí veřejně obchodované společnosti

Interbrew

2003

Hartwall

Hartwall Oyj


Scottisch & Newcastle Plc

2002

S&N I. + II.

San Miguel Corporation Lion Nathan

Termín

JB&S

převzetí veřejně obchodované společnosti CeBAG + převzetí veřejně obchodované společnosti

2007

Podíl



100% tasmánský pivovar komplementární s aktivitami akvizitora (tržby z 63 % v Austrálii, 36 % v Tasmánii)

James Squire, James Boag´s Premium, James Boag´s Premium Light, Boag´s Draught, Boag´s Classic Blonde 100% jeden z nejziskovějších pivovarů v Číně s dvěmi Sedrin Prime Beer, Sedrin Tiandi, provozovanými a jedním dostavovaným Sedrin Pure Draft, Sedrin Ice Beer, pivovarem, celková výrobní kapacita 9 milionů hl Sedrin Jingpin, Sedrin Teshuang ročně spojení třetího největšího hráče v USA (podíl 11 %, dále 21 % na trhu ve Velké Británii) s kanadskou jedničkou (podíl 43 %, navíc trojka v Brazílii s podílem 11 %), vytvoření světové pětky dle objemu produkce 100% Astra, Dachstein, Lübzer Pils, Feldschlöschen 100% středoevropské pivovary - pozice 1 v Rumunsku (podíl 34 %) a Rakousku (podíl 54 %), číslo 3 v Maďarsku (podíl 26 %), číslo 4 v Polsku a číslo v 5 v ČR (oba podíl 5 %) 100% dolnosaský pivovar s podílem na německém trhu 3,7 %, lokálně silný v Hannoveru

Zipfer, Gösser, Starobrno, Schlossgold, Edelweiss, Silva, Kaiser, Ciuc, Golden Brau, Soproni Ászok Hasseröder, Gilde Ratskeller, Gilde Pilsener, Lindener Spezial, Wolters

100% Carlsberg akvizice podílu v Baltic Beverages Holding (50 %), francouzských, řeckých, čínských a vietnamských aktivit, Heineken převzetí zbylých aktivit zvláště v VB, Irsku, Portugalsku, Finsku, Belgii, USA a Indii

Carlsberg - Baltika, Kronenbourg 1664, Mythos, Heineken - Foster´s, John Smith´s, Strongbow Cider, Sagres, Lapin Kulta, Maes pils, Kingfisher, Beamish Stout, Bulmers Cider, Newcastle Brown Ale, Grimbergen, McEwan´s 100% tradiční mnichovský producent s historií sahající Spaten, Franziskaner do 14. století - oddělení aktivit SpatenFranziskaner od zbylých aktivit skupiny do samostatné společnosti, společně s Löwenbräu převedeno na Interbrew Deutschland výměnou za 13 % podíl, akvizice Dinkelacker Schwaben Bräu vedoucí finská společnost s podílem na místním Lapin Kulta, Hartwall Jaffa, Hartwall Novelle, Baltika, Arsenalnoye, trhu ve výši 45 %, podíl ve společnosti Baltic Beverages Holding (50 %) - podíl na ruském trhu Slavutich, Lvivske, Saku, Svyturys, 30 %, pozice Estonsko, Litva, Lotyšsko 45 - 50 Utenos Alus, Aldaris %


212

Příloha 29: Hodnota světových fúzí Parametry ceny a financování transakcí na trhu s pivem v uplynulé dekádě (2002 – 2011) I. Označení transakce Staropramen I.

Cena 100% podílu 2 231 000 000 USD

Úroveň hodnoty enterprise value

Dílčí podmínky 1 618 000 000 USD platba v hotovosti

Další podmínky/efekty předkupní právo prodávajícího na odkoupení aktiv, pokud se v budoucnu kupující rozhodne je prodat

448 000 000 USD unsecured deferred payment obligation with a six year maturity, bearing interest at 8-15 % 165 000 000 USD minority interests, assuming market value at close on October 14, 2009 800 000 000 USD možný doplatek ze strany kupujícího v závislosti na budoucím ROI Staropramen II.

2 650 000 000 EUR

3 000 000 000 USD cash and debt

50 000 000 USD předpokládané synergie na straně kupujícího: 3/4 nákladové, 1/4 v tržbách (cross selling)

500 000 000 USD zero coupon senior unsecured convertible debt Foster´s

11 472 000 000 USD

enterprise value

9 900 000 000 USD platba za akcie společnosti 1 377 000 000 USD převzetí čistého dluhu 582 000 000 USD jednorázová peněžní dividenda akcionářům 12 000 000 USD menšinové podíly -400 000 000 USD současná hodnota historických daňových ztrát

Grolsch Bavaria

816 000 000 EUR platba za akcie společnosti 7 806 000 000 USD

enterprise value

4 800 000 000 USD equity value

3 462 000 000 USD akciový swap majoritnímu vlastníkovi, 15,1 % v SAB Miller (5 let lock-up) za 71,8 % v Bavaria 1 362 000 000 USD hotovost k vyplacení menšinových akcionářů 1 039 000 000 USD hotovost k vyplacení menšinových akcionářů v dceřiných společnostech 1 943 000 000 USD čistý dluh

120 000 000 USD předpokládané roční synergie v úspoře nákladů a provozních zlepšeních dosažené do 3/2010


213

Parametry ceny a financování transakcí na trhu s pivem v uplynulé dekádě (2002 – 2011) II. Označení transakce

Cena 100% podílu

Úroveň hodnoty

Peroni I.

638 000 000 EUR

enterprise value

Peroni II.

410 000 000 EUR equity value

Dílčí podmínky 246 000 000 EUR kupní cena 60% podílu (na úrovni equity value)

Další podmínky/efekty put opce zbývajících akcionářů v letech 2005 - 2008 dle stejných cenových podmínek, call opce kupujícího na zbývající podíly na konci roku 2008

162 500 000 EUR kupní cena 39,8% podílu (na úrovni equity value)

Argentina Modelo

Anheuser-Busch

32 250 000 000 USD

61 800 000 000 USD

enterprise value

enterprise value

20 100 000 000 USD platba za akcie společnosti, které kupující doposud nevlastnil

600 000 000 USD očekávané roční synergie ze společného nákupu

13 000 000 000 USD ocenění již vlastněného podílu kupujícího v nabývané společnosti

500 000 000 USD očekávané jednorázové synergie (během 2 let) v pracovním kapitálu

1 850 000 000 USD prodej 50% podílu ve společnosti Crown vlastněného kupovaným subjektem, skupině Constellation Brands -2 700 000 000 USD čistý dluh kupované společnosti

call opce kupujícího koupit 100 % společnosti Crown každých 10 let za 13x EBIT

52 200 000 000 USD platba 70 USD/akcie za 746 milionů akcií AB

1 500 000 000 USD předpokládané roční úspory nákladů dosažené do roku 2011

1 300 000 000 USD dluh kupované společnosti k refinancování 1 300 000 000 USD poplatky a transakční náklady 6 900 000 000 USD převzatý dluh Ambev

APB

16 400 000 000 EUR

enterprise value

9 200 000 000 EUR převzetí 57% podílu (na úrovni equity value) 5 300 000 000 EUR ocenění minoritního podílu tržního hodnotou 2 000 000 000 EUR čistý dluh

140 000 000 EUR očekávané nákladové synergie do roku 2007 140 000 000 EUR předpokládané synergie na úrovni distribuce a tržeb do roku 2007

1 900 000 000 SGD koupě akciového podílu 13,7 % 5 400 000 000 SGD koupě akciového podílu 39,7 %


214

Parametry ceny a financování transakcí na trhu s pivem v uplynulé dekádě (2002 – 2011) III. Označení transakce FEMSA

Cena 100% podílu 5 250 000 000 EUR


3 800 000 000 EUR equity value

Schincariol I.

8 654 000 000 BRL

entreprise value I.

Schincariol II.

5 572 000 000 BRL

entreprise value II.

Lion Nathan

7 700 000 000 AUD

enterprise value

Dílčí podmínky 2 832 000 000 EUR akciový swap - prodávající získává 86 milionů nových akcií Heineken NV 961 000 000 EUR akciový swap - odložená platba v podobě 29 milionů akcií Heineken NV - souhrný podíl prodávajícího v kupujícím 20 % 1 457 000 000 EUR čistý dluh

Další podmínky/efekty 150 000 000 EUR předpokládané nákladové synergie do roku 2013

3 950 000 000 BRL platba za akciový podíl AleadriSchinni Participações e Representações S.A. 7 825 000 000 BRL hodnota vlastniho kapitálu I. (100 %) 828 000 000 BRL čistý dluh 2 350 000 000 BRL platba za akciový podíl Jadangil Participações e Representações Ltda. kupní cena 11,5 USD/akcie 0,22 USD/akcie běžná dividenda 0,50 USD/akcie mimořádná dividenda

JB&S

325 000 000 AUD

enterprise value

Fujian

614 000 000 EUR platba za 100% akciový podíl státní (39,48 %) splacen okamžitě, podíl ostatních vlastníků v navazujících splátkách předpokládaných do roku 2007

95 000 000 EUR předpokládané nákladové synergie

15 000 000 EUR předpokládané synergie na úrovni tržeb Molson Holsten

175 000 000 USD očekávané roční nákladové synergie dosažené do roku 2007 437 000 000 EUR

enterprise value

523 000 000 EUR hodnota akciového podílu dle nabídky 38 EUR/akcie 542 000 000 EUR čistý dluh -469 000 000 EUR prodej aktiv v pivovarnictví -159 000 000 EUR prodej aktiv výroby minerálních vod

7 000 000 EUR předpokládané synergie v roce 2004 140 000 000 EUR předpokládané synergie v roce 2005 17 000 000 EUR předpokládané synergie v roce 2006


215

Parametry ceny a financování transakcí na trhu s pivem v uplynulé dekádě (2002 – 2011) IV. Označení transakce BBAG

Cena 100% podílu 1 900 000 000 EUR


Dílčí podmínky 769 000 000 EUR cena za podíl CeBAG (68,7 %) 347 000 000 EUR veřejná nabídka za free-float BBAG (31,3 %) 397 000 000 EUR veřejná nabídka za free-float Brau Union 386 000 000 EUR čistý dluh

Gilde

S&N I. + II.

Spaten

Hartwall

475 000 000 EUR

enterprise value 491 000 000 EUR equity value

58 200 000 000 DKK

enterprise value S&N I.

6 100 000 000 EUR

enterprise value S&N II.

477 000 000 EUR

enterprise value

Další podmínky/efekty 40 000 000 EUR předpokládané nákladové synergie 500 000

hl

očekávaný růst objemu produkce podstatné synergie ve výnosech

523 000 000 EUR ocenění 100 % akcií Brauergilde Hannover AG dle nabídky -32 000 000 EUR vlastní akcie společnosti Brauergilde Hannover AG 84 000 000 EUR povinná nabídka na zbývajících 15 % akcií Gilde Brauerei AG -100 000 000 EUR čistý dluh 7 800 000 000 GBP ocenění 100% akcií Scottish & Newcastle dle nabídky obou kupujících (Carlsberg platba 54,5 %, Heineken 45,5 %)

1 300 000 000 DKK roční očekáváné nákladové synergie v S&N I. dosažené do tří let od akvizice 162 000 000 EUR roční očekáváné synergie v S&N II. (z toho 115 milionů EUR nákladové) dosažené do čtyř let od akvizice

522 000 000 EUR ocenění 100% podílu na vlastním kapitálu -45 000 000 EUR čistý dluh 56 000 000 EUR maximální možný doplatek kupujícího v závislosti na výsledcích hospodaření v roce 2004 2 000 000 000 EUR akciový swap 3,152 nových akcií S&N za jednu akcii Hartwall


216

Příloha 30: Ocenění světových fúzí Relativní ocenění transakcí na trhu s pivem v uplynulé dekádě (2002 – 2011) Označení

Výsledky Objem výroby za rok akvizice hl

Staropramen I. Staropramen II. Foster´s Grolsch Bavaria Peroni I. + II. Argentina Modelo Anheuser-Busch Ambev APB FEMSA Schincariol I. Schincariol II. Lion Nathan JB&S Fujian Molson Holsten BBAG Gilde S&N I. S&N II. Spaten Hartwall Zdroj: Tiskové zprávy a prezentace

2009 2011 2011 2006 2004 2002 2009 2011 2007 2003 2011 2008

13 300 000 3 200 000 27 200 000 4 400 000 600 000 56 000 000 189 000 000 70 000 000 11 900 000 41 000 000

Ukazatele roku předcházejícího transakci Měna USD USD EUR USD EUR USD USD EUR EUR EUR

EBITDA 322 000 000 869 600 000 317 600 000 737 000 000 44 800 000

953 000 000 2 274 800 000 1 931 000 000

2 500 000 000 6 400 000 000 3 900 000 000 12 200 000 000 885 000 000 2 502 000 000 428 000 000 1 242 000 000 471 000 000 2 604 000 000 550 000 000

2 854 000 000

2009 AUD 2006 450 000 AUD 2005 8 400 000 EUR 2003 USD 2003 7 900 000 EUR 2002 12 700 000 EUR 2001 4 500 000 EUR 2008 DKK 2007 27 000 000 EUR 2003 4 900 000 EUR 2001 16 057 000 EUR zúčastněných společností, Bloomberg

582 800 000 17 900 000 48 000 000 372 370 000 48 000 000

2 094 000 000 92 000 000 137 000 000 1 623 780 000 441 000 000 1 100 400 000 271 000 000

55 000 000 4 800 000 000 472 000 000 53 600 000 193 990 000

EV/S

EV/hl

Tržby

BRL

2010

EV/EBITDA

3 600 000 000 357 000 000 723 310 000

CZK 11,0 13,2 14,7 10,6 12,6

3,9 5,0

4 899

4,0

7 368 4 467

12,9 12,4 11,7 17,1 11,1 15,7 10,1 11,8 18,2 13,0

5,0 5,1 6,6

10 184 6 634 7 463

2,0 6,0 3,9 3,7 3,5

3 196

12 277

9,1 10,2 8,6 12,1 12,9 8,9 10,1

1,0 1,7 1,8

1 762 4 608 3 594

1,7 1,3

6 271 3 101

217

Složení poradenského týmu Tomáš Kunčický (1971)

Předseda představenstva CYRRUS CORPORATE FINANCE, a.s. Corporate Finance Project Manager od roku 1999 Vedoucí oddělení Corporate Finance od roku 2005 V roce 1994 absolvoval VUT Brno, Fakultu elektrotechniky a informatiky. Vzdělání doplnil studiem na MU v Brně, Fakulta ekonomicko-správní. Na kapitálovém trhu působí od roku 1993. Makléřskou licenci MF získal v roce 1997. Tomáš Kunčický se v rámci činnosti CYRRUS CORPORATE FINANCE, a.s. specializuje na projektové řízení, přípravu nových produktů, konsolidace majetkových účastí a vyhledávání investičních příležitostí.

Jiří Běhal (1973)

Místopředseda představenstva CYRRUS CORPORATE FINANCE, a.s. Corporate Finance Project Manager od roku 2000 V roce 1996 absolvoval VUT Brno, Fakultu managementu a ekonomiky, obor Management a ekonomika obchodních organizací. V roce 2008 absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Právo a podnikání. Na kapitálovém trhu působí od roku 1996. Makléřskou licenci MF získal v roce 1994. Jiří Běhal se zabývá službami pro klienty CYRRUS CORPORATE FINANACE, a.s., jako jsou konsolidace majetkových účastí, akvizice a divestice, přeměny společností, dražby cenných papírů, apod.

Karel Potměšil (1981)

Analytik společnosti CYRRUS, a.s. od roku 2006. Senior analytik společnosti CYRRUS, a.s. od roku 2007. Akademické vzdělání na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava, obor Finance. Karel Potměšil se zabývá pokrýváním sektoru farmaceutického a stavebního/developerského. V oddělené CYRRUS CORPORATE FINANCE, a.s. má na starosti M&A z oblasti obnovitelných zdrojů a seed capital projekty.

Marek Hatlapatka (1978) Senior analytik od roku 2006

Absolvoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, obor Eurospráva. Po nástupu do společnosti CYRRUS prošel několika kurzy v oblasti fundamentální analýzy pod vedením zkušeného amerického lektora. Marek Hatlapatka se zabývá především analýzou bankovního sektoru a utilit. Dále se zaměřuje na analýzu zahraničních akciových trhů a spolupracuje s oddělením Corporate Finance na oceňování podniků a přípravě na primární emise akcií.

218

Lumír Schejbal (1974)

Právník společnosti CYRRUS, a.s. od roku 2004 Člen dozorčí rady CYRRUS, a.s. od roku 2005 Právník společnosti ATLANTIK finanční trhy, a.s.v období 2000 až 2004 Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kterou zakončil rigorózní zkouškou. Lumír Schejbal se výrazně angažuje v legislativním procesu. Od roku 2004 je členem legislativní skupiny při MF k zákonu o podnikání na kapitálovém trhu a legislativní sekce při České asociaci obchodníků s cennými papíry. Od roku 2006 je členem výboru Burzy cenných papírů Praha pro implementaci MiFID. V rámci Corporate Finance má na starosti právní aspekty poskytovaných služeb.

219

Kontakty JIŘÍ BĚHAL místopředseda představenstva

KAREL POTMĚŠIL analytik

CYRRUS CORPORATE FINANCE, a. s. Platinium Veveří 111, 616 00 Brno tel.: +420 538 705 741 fax: +420 538 705 733 mobil: +420 603 840 796 email: [email protected] www.cyrruscf.cz

CYRRUS CORPORATE FINANCE, a. s. ANDĚL PARK - vchod B Radlická 14, 150 00 Praha 5 – Smíchov tel.: +420 221 592 382 fax: +420 221 592 366 mobil: +420 603 557 015 email: [email protected] www.cyrruscf.cz

220

Měšťanský pivovar v Poličce, a.s. Ocenění podílu na základním kapitálu

Recommend Documents