MANIFEST. e-dovedností. S úvodem od autora knihy Wikinomie Dona Tapscotta

MANIFEST

e-DOVEDNOSTÍ S úvodem od autora knihy Wikinomie Dona Tapscotta

S příspěvky vedoucích činitelů z oblasti správy, vzdělávání, tvorby politik, výzkumu a soukromého sektoru.

MANIFEST

e-DOVEDNOSTÍ S úvodem od autora knihy Wikinomie Dona Tapscotta

S příspěvky vedoucích činitelů z oblasti správy, vzdělávání, tvorby politik, výzkumu a soukromého sektoru.

PŘ EDMLUVA Přechod k digitální ekonomice, jejímž základem jsou znalosti a jejímž motorem jsou inovace, se přes současné hospodářské a finanční turbulence zrychluje. Schopnost evropských podniků konkurovat a inovovat stále více závisí na strategickém a účinném využívání nových informačních a komunikačních technologií. Tato nová průmyslová revoluce odměňuje vysoce kvalifikované pracovníky, kteří dokážou používat ICT, zatímco postavení pracovníků s nižšími nebo nedostatečnými dovednostmi se stává ještě nejistějším. Vzhledem k tomu, že se ve světě objevují zdatní konkurenti a impozantní nové trhy a že podniky využívají talenty a zdroje čím dál častěji bez ohledu na to, kde se tyto nacházejí, jsou e-dovednosti pro konkurenceschopnost Evropy jakožto regionu klíčové. V krizi vyšla najevo vážná slabina našich ekonomik a trhů práce. Ani v situaci, kdy míra nezaměstnanosti přesahuje 10 %, stále nejsme s to připravit dostatek odborníků s patřičnými e-dovednostmi. Pro ilustraci: Počet absolventů oborů souvisejících s ICT do roku 2005 stále rostl, ale od té doby klesá, zoufale nízký navíc zůstává podíl studentek. Vedoucí představitelé podniků varují, že na poli konkurenceschopnosti a inovací může dojít k vážnému zaostávání, což bude z dlouhodobého hlediska překážkou pro růst. Nepotřebujeme jen odborníky na ICT, ale také vůdčí osobnosti, vedoucí pracovníky a podnikatele s náležitými e-dovednostmi, a to ve všech odvětvích a profesích. Evropa se stále ještě dokáže postavit čelem k výzvám, které ji čekají. K řešení problematiky podmínek potřebných k využití potenciálu ICT navrhla Evropská komise dlouhodobou strategii pro e-dovednosti a Digitální agendu. Podařilo se dosáhnout slušného pokroku, to ale nestačí: Musíme ve svém úsilí přidat na rychlosti a intenzitě. V situaci, kdy nezaměstnanost dosahuje rekordní úrovně a výhled ekonomických prognóz je neradostný, přijde Evropská komise s novými návrhy na novou průmyslovou politiku, která by v roce 2012 podnítila růst. Předkládaný manifest obsahuje řadu důležitých myšlenek od vůdčích osobností z oblasti veřejné správy, vzdělávání, tvorby politik, výzkumu a soukromého sektoru. V tomto manifestu se odráží hlavní výzvy, jež otázka e-dovedností před Evropu klade, a zároveň se zde nabízejí užitečné rady ohledně kroků, jež je zapotřebí podniknout. Jsem velmi vděčný autorům za to, že jsou ochotni podělit se s námi o své zkušenosti, odborné znalosti a energii, a přispět tak ke společné vizi a akčnímu plánu. Tento manifest je nám všem výzvou k tomu, abychom začali jednat.

Antonio Tajani

místopředseda Evropské komise, pro průmysl a podnikání

PŘEDMLUVA

3

ÚVOD Jak si může Evropa osvojit digitální dovednosti? Don Tapscott Evropa se nachází na kriticky důležité křižovatce. Problémy státního dluhu, nezaměstnanosti mladých, neduživosti ekonomiky, sociálních nepokojů, nedostatku inovací, institucionální paralýzy a jiné obtíže spolu souvisejí. Nejen v Evropě, po celém světě přestává průmyslová ekonomika a mnoho jejích institucí fungovat. Odvětví za odvětvím stíhá krize, vlády nejsou schopny nic udělat, pilíře mediálního průmyslu, např. noviny, podkopává eroze, finančními službami zmítá nestabilita, systémy dopravy i instituce, jež mají zajišťovat spolupráci a řešení problémů na světové úrovni, se potýkají s problémy. Musíme znovu promyslet roli mnoha organizací a institucí, které nám v minulých dekádách dobře sloužily, ale jejichž doba životnosti se nyní chýlí ke konci. Zároveň se začíná zřetelně rýsovat, jak budou vypadat nové podniky, nová odvětví a nová civilizace. Současná společnost má k dispozici tu nejúčinnější platformu, jakou kdy měla k tomu, aby spojovala osoby, dovednosti a znalosti, jichž je zapotřebí k zajištění růstu, sociálního rozvoje a spravedlivého a udržitelného světa. Digitální revoluce staví staré průmyslové modely na hlavu a všude se otevírají nové příležitosti. Rychle se rozvíjí internet, jenž se stává stále mocnějším prostředkem komunikace a klíčovým motorem inovace a tvorby bohatství, který radikálně snižuje náklady na spolupráci, a tak umožňuje hluboce měnit způsob, jakým společnost organizuje své dovednosti v oblasti inovace, výroby zboží, poskytování služeb a tvorby bohatství i veřejné hodnoty. Tempo změn se zrychluje, a s ním se zrychlují i jejich následky. Digitální revoluce je příslibem transformace našich ekonomik a společnosti směrem k prosperitě, sociálnímu rozvoji a stabilitě. Firmy a obce využívají nové možnosti spolupráce, aby řešily společné problémy, pouštěly se do společných projektů a čelily společným výzvám. Lidé po celém světě v minulosti nikdy nespolupracovali tolik jako dnes na tom, aby vdechli nový život našim institucím a aby nám zachovali naši planetu, zdraví a existenci. V široké oblasti od vzdělávání a vědy po nové přístupy k občanské angažovanosti a demokracii vznikají úplně nové iniciativy, které přijímají nový soubor principů pro 21. století – spolupráci, otevřenost, sdílení, vzájemnou provázanost a integritu.

4

Manifest e-dovedností

Je zde však závažný problém. V celé Evropě se stále prohlubuje propast v oblasti digitálních dovedností mezi požadavky na digitální transformaci na jedné a znalostmi, schopnostmi a dovednostmi pracovní síly na druhé straně. Jak upozorňuje Manifest e-dovedností, ačkoliv průměrná míra nezaměstnanosti mladých v celé Evropě dosahuje 22 %, zaměstnavatelé pravidelně uvádějí, že nejsou s to nalézt pracovníky na místa, která vyžadují přírodovědné a technické dovednosti. Tento nedostatek dovedností bude stále palčivější. Nedávno provedla London School of Economics výzkum, který naznačuje, že u evropské mládeže existuje, pokud jde o tyto dovednosti, vážný deficit, a to v rozporu se široce rozšířenou představou o „digitální generaci“. LSE navíc tvrdí, že v posledních letech se pokrok obyvatelstva v získávání e-dovedností zastavil. Tento názor zaznívá i v uznávané zprávě zpracované Livingstonem a Hopem (LivingstoneHope Report), která vyšla ve Spojeném království a která potvrzuje, že se ve vzdělávacích programech neodrážejí potřeby soukromého sektoru a že těmto potřebám autoři programů ani nerozumí. Spíše než hlubším, podstatnějším a potřebnějším znalostem o řadě technologických nástrojů, informatice a programování se školy věnují základním dovednostem, např. práci s textovým editorem. Z nejnovějších údajů Eurostatu zveřejněných v roce 2009 vyplývá, že na 1000 osob v 27 členských státech Evropské unie připadá pouze 14,3 studentů přírodovědných a technických oborů v prvních letech terciárního vzdělávání. Je zde paradox: Mladí jsou velmi aktivními uživateli IT; skupina 16–24letých používá internet pět až sedmkrát týdně. Přesto méně než 30 % chlapců a 15 % dívek plánuje studovat obory související s IT na terciární úrovni. Odklon od přírodovědných a technických předmětů začíná ve vyšších ročnících primárního a nižších ročnících sekundárního vzdělávání, což následně ovlivňuje počet mladých talentů, které ve vzdělávání v této oblasti pokračují na terciární úrovni, a posléze i úroveň e-dovedností, kterou disponuje pracovní síla. V celém vzdělávacím systému je zapotřebí stanovit ambiciózní cíle a provést změny, a reagovat tak na potřeby mladých Evropanů, pozitivně ovlivnit vnímání přírodovědných a technických předmětů, a tedy i motivaci a výsledky v akademické sféře, a lépe připravit mladé Evropany na pracovní život.

Chybějící digitální dovednosti představují komplexní problém Nedostatečné digitální dovednosti představují komplexní problém, protože gramotnost, schopnosti a dovednosti v oblasti technologií

ÚVOD

5

jsou nezbytné ve všech odvětvích. Globalizace a digitální revoluce staví na hlavu modely starého průmyslového věku, zavedené způsoby inovace, výroby, distribuce a téměř všechny ostatní tradiční hospodářské činnosti. Jak jsem po mnoho let psal, firmy, jež technologii využívají k transformaci sebe sama, jsou inovativnější, protože modely využívání talentu, které se opírají o sítě, přinášejí lepší výsledky. Tyto firmy mají lepší vztahy se zákazníky, protože se díky sociálním médiím zákazníci ocitají v dosahu obchodní sítě. Internet, mobilita a příchod analýzy tzv. velkých dat (big data) a analytických nástrojů nové generace umožňují firmám zvýšit výkonnost a získat konkurenční výhodu. V důsledku toho, že pracovní síla nemá potřebné digitální vědomosti a kompetence, tak evropské podniky, vlády a další instituce zaostávají. Je zde však i další problém – nezaměstnanost mladých, jejíž míra se v Evropě odhaduje na více než 22 %. Nezaměstnanost mladých přitom trvale roste už 10 let. V Řecku a Španělsku se vyšplhala až k 50 %. Tento vývoj se často klade za vinu technologii, ovšem neprávem. Poslední technologická vlna přinesla automatizaci – jejím cílem bylo obvykle snížit náklady, konkrétně počet pracovníků. Digitální revoluce však dozrála a technologie je nyní schopna rozšířit lidské schopnosti, a nejen je automatizovat. Počítače se staly nástroji komunikace a sdílení informací, znalostí a lidské inteligence. Neplatí už tedy, že jsou především nástroji automatizace. Na světovém trhu navíc slouží jako nástroje k budování konkurenceschopných firem a ekonomik, a tedy k vytváření nových pracovních míst. Samozřejmě, že by se v důsledku nových forem spolupráce mohla některá pracovní místa stát nadbytečnými a některé firmy by se mohly rozhodnout transformovat svou pracovní sílu a zredukovat její stavy. Zřejmě mnohem častěji však budou informační technologie pomáhat začínajícím podnikům tím, že posílí jejich schopnost inovovat; a právě nové a mladé menší podniky nejspolehlivěji vytvářejí pracovní místa. V roce 2007 ve Spojených státech přelomová studie nadace Kauffman Foundation ukázala, že pracovní místa vznikají v prvé řadě díky novým firmám, tedy podnikatelské aktivitě: Osm z dvanácti milionů nových pracovních míst vytvořily začínající firmy, které za sebou měly méně než pět let existence. Vedoucí představitelé vlád jsou tedy na omylu, když očekávají, že hlavním zdrojem pracovních míst budou největší a nejúspěšnějších firmy v jejich zemi. Je to spíše tak, že internet dal vzniknout nové éře podnikání a novým modelům fungování firem. Malé firmy mohou provádět totéž co firmy velké, aniž by si musely lámat hlavu s problémy, které sužují velké společnosti – byrokracií, zastaralou kulturou, systémy či způsoby práce – a jež mohou všechny být na překážku inovaci. Otevřená inovace, v níž

6


se talent může nacházet i za hranicemi firmy, prospívá všem organizacím, přičemž nejvíce z ní mohou těžit právě malé podniky. Více a více malých firem si nové zdroje hledá a opatřuje prostřednictvím internetu; tyto firmy takto mohou poprvé v historii získat přístup k světovým trhům, kterému se dříve těšily jen ty největší společnosti. Odvětví ICT vždy fungovalo na základě podnikatelské iniciativy. I jiná odvětví stále více přebírají tento model. Podnikatelské dovednosti a dovednosti v oblasti inovací tedy představují klíčové prvky e-dovedností budoucnosti. „Dovednosti a rozvoj pracovní síly budou hlavní součástí hospodářské budoucnosti Evropy,“ zdůrazňuje Jan Muehlfeit z Microsoftu, který je zároveň spolupředsedou European e-Skills Association. Pracovní místa vytváří podnikatelská aktivita. Spolupráce a modely podnikání opírající se o sítě umožňují konkurenceschopnou podnikatelskou aktivitu. To jsou fakta, která platí jak pro samotné odvětví ICT, tak i pro celou ekonomiku. Stále však chybí jeden prvek. Máme-li řešit strukturální nezaměstnanost, je v Evropě zapotřebí takových vládních politik, které vytvoří prostředí, kde to bude možné. Příležitosti, které nabízí technologie, jsou všeobecné, a podnikatelé v Evropě mají světovou konkurenci. Podnikatelé v Indii nebo Číně mohou světových zdrojů, mezinárodních odborných znalostí a přístupu k zákazníkům za pomoci různých online platforem využít stejně dobře jako jejich evropské protějšky. Nepoměrně více pracovních míst však zamíří tam, kde kultura, institucionální zázemí a talent umožňují přivádět inovace na trh. Pro Evropu je klíčové, aby se ve světové konkurenci dostala do popředí, pokud jde o nejvíce ceněné e-dovednosti, a aby vytvořila pracovní sílu, jejíž součástí budou podnikatelé i vedoucí pracovníci. Zdroje pracovních sil by měly disponovat hlubokými znalostmi technologie a kulturu digitální revoluce by měly mít zakódovánu v DNA. Aby mohli podnikatelé realizovat své aktivity a aby došlo k nárůstu počtu pracovních míst, musí vlády investovat do vzdělávání, které vytvoří pracovní sílu s vysokou úrovní e-dovedností. Musí se vyvarovat protekcionismu a zajistit, aby se světové trhy podnikatelům neuzavřely. Vlády mohou podpořit výzkum a vývoj prostřednictvím daňových a jiných pobídek a usnadnit začínajícím podnikům přístup k rizikovému kapitálu a marketingové podpoře. Vedoucí představitelé by mohli v každé zemi pořádat digitální brainstorming a soutěže, aby zapojili občany do úvah o tom, jak podpořit podnikavost. Má-li Evropa na rodícím se světovém trhu vytvářet pracovní místa a udržet si je, musí se vlády přestat spoléhat na tradiční velké společnosti, a začít co nejvíce podporovat podnikavost.

ÚVOD

7

Musí takto postupovat ve školách, v médiích a na všech ostatních místech a při veškerých dalších příležitostech. Je zapotřebí, aby v každé z evropských zemí vznikla kampaň „pracovní místa díky e-podnikání“, kterou zorganizují partneři s účastí většího počtu dotčených stran a která se soustředí na rozvoj e-dovedností a schopností, které umožňují vznik a růst nových firem. V Evropě je dnes z hlediska digitální ekonomiky marginalizováno více než 300 milionů lidí. Nabytí e-dovedností by mohlo zvýšit nabídku kvalifikovaných pracovníků, rozšířit pracovní příležitosti a dát Evropě tolik potřebnou vzpruhu v oblasti produktivity. Pracovníci musí pokračovat v rozšiřování svých stávajících dovedností a zajistit tak, že zůstanou konkurenceschopní i za nelehkých podmínek na pracovním trhu 21. století. Mzdy odborníků s e-dovednostmi se pohybují na mnohem vyšší úrovni než mzdy pracovníků s nižší kvalifikací. Je třeba využít osvědčené manažerské strategie a techniky, aby se zajistilo, že e-dovednosti budou plně využity k podpoře účelné inovace vycházející z IT a jako motor hospodářského oživení a růstu produktivity. Odborných znalostí je zapotřebí na několika důležitých úrovních: • Všichni zaměstnanci musí mít určité dovednosti, kompetence a znalosti, pokud jde o nástroje používané v naší době, protože tyto nástroje se stávají nezbytnými pro úspěšné vykonávání každé pracovní funkce. • I samotní vedoucí pracovníci a členové vedení musí disponovat e-kompetencemi. Jen tak budou moci pochopit, jak lze nová média využít k úspěšné transformaci konkrétní organizace. V porovnání s jinými částmi světa se u evropských členů firemního vedení používání počítačů pro osobní potřebu prosazuje mnohem pomaleji. Tito vedoucí představitelé společností by ale měli jít příkladem, protože svým chováním určují firemní kulturu. Klíčové je vzdělávání členů vedení a jeho elektronizace. • Musíme významně prohloubit také odborné znalosti technických profesí jako takových – soukromý i státní sektor potřebuje k vybudování a správě prostředí ICT programátory, analytiky, systémové inženýry a architekty. • Samotné odvětví ICT potřebuje talenty nové úrovně – odborníky, kteří jsou s to obstát na světovém trhu. Evropa potřebuje pracovní

8


sílu světové úrovně, složenou z vzdělaných techniků, tvůrců a technologů, kteří drží krok s nejnovějším vývojem. Vzhledem k tomu, že centra inovací, počínaje Silicon Valley přes Bengalúru, Peking a konče Soulem, zaznamenávají mimořádný růst, musí být výše uvedená potřeba uspokojena rychle. • Problém nedostatku talentů v oblasti ICT představuje z hlediska situace v přírodních vědách, technice, inženýrství a matematice pouze špičku ledovce. Evropa se tedy musí celkově zlepšit v přírodních vědách, technice, inženýrství a matematice. Neznamená to však, že důležité je pouze technické vzdělávání, nebo že význam mají toliko tradičně chápané „dovednosti“; spíše se tím chce říci tolik, že je na místě takový přístup ke vzdělávání, v němž je mezi přírodními a humanitní vědami větší rovnováha. Svobodná umění si v bakalářském studiu zachovávají svůj význam. V minulosti byli čerství absolventi připraveni na celý život – stačilo, když se trošičku zajímali o dění ve svém oboru. Dnešní absolventi jsou připraveni na, dejme tomu, následujících patnáct minut svého profesního života. Pokud si v prvním roce svého studia zapsali nějaký technický předmět, může být to, co se v něm naučili, do konce čtvrtého ročníku překonané. Samozřejmě je stále zapotřebí určitý znalostní základ, jen těžko lze při každé činnosti a v každém rozhovoru hledat pomoc u Googlu. Ještě větší význam však má schopnost učit se celý život, přemýšlet, hledat a nacházet informace, analyzovat, syntetizovat, spřádat souvislosti a kriticky hodnotit; využívat rešerše k řešení úkolů, spolupracovat a komunikovat. Zvláště důležité je to pro studenty a zaměstnavatele, kteří musí obstát v konkurenci v rámci světové ekonomiky. Pracovní trhy jsou nyní celosvětové a vzhledem k tomu, že se modely podnikání opírají o sítě, čelí znalostní pracovníci konkurenci v reálném čase. Pracovníci i vedoucí pracovníci se více než kdy v minulosti musí učit, přizpůsobovat a podávat výkony. Když tedy předkládaný manifest používá slovo „e-dovednosti“, nemyslí se tím pouze omezená schopnost používat některé digitální nástroje, nýbrž hluboká znalost všech relevantních oblastí digitální revoluce, včetně příslušných technologií, aplikací a využití a z nich vyplývajících příležitostí k transformaci, jakož i schopnost celoživotního učení na tomto poli.

Co lze tedy dělat? Aby mohla využít potenciálu digitální revoluce a držet krok se světovou konkurencí, musí Evropa transformovat dovednosti, znalosti a schopnosti své pracovní síly. Budou-li spolupracovat, mohou odvětví soukromého sektoru,

ÚVOD

9

vzdělávací systém a vláda zajistit uskutečnění dlouhodobých opatření a jejich úspěch, jehož výsledkem budou pracovní místa, konkurenceschopnost, produktivita a růst. Evropští pracovníci potřebují nástroje, s nimiž budou moci těžit z vlny příležitostí daných inovací, které vytvoří podniky založené na digitální technologii. Platí to pro všechna odvětví ekonomiky. Musíme zajistit, aby si všichni pracovníci, ne jen mladí pracovníci, osvojili nezbytné e-dovednosti tak, aby se mohli v současné době sdílených informací účastnit dění. Vzdělávání je nyní celoživotním procesem. Příležitost vzdělávat se v oblasti ICT musí být snadno dostupná všem občanům a Evropský týden IT dovedností hraje v tomto směru významnou úlohu. Soustředí se na cíle stanovené ve sdělení Komise z roku 2007 „Elektronické dovednosti pro 21. století“. Vyzývá k zařazení e-dovedností do primárního a sekundárního vzdělávání. Musíme zlepšit kvalitu výuky přírodních věd, zejména matematiky a fyziky. Mladí musí pochopit, že e-dovednosti rozšiřují možnosti profesního uplatnění. Hranice mezi akademickou sférou a odvětvími soukromého sektoru se budou i nadále stírat. Je to dobře, protože takto dochází k lepšímu sladění požadavků soukromého sektoru a výzkumu. Pomůže to připravit odborníky na IT s potřebnými e-dovednostmi, což zase slibuje zvýšení hodnoty podniků. Evropa se zároveň musí rovněž více soustředit na to, jak lépe využívat stávající talenty. E-dovednosti výborně doplní profil každého zkušeného odborníka. Podle výzkumu společnosti IDC bude do roku 2015 90 % všech pracovních míst vyžadovat zvládnutí základních e-dovedností. Potenciál elektronické veřejné správy lze plně využít pouze tehdy, pokud bude obyvatelstvo Evropy disponovat připojením k internetu a pokud bude mít odpovídající e-dovednosti. Potřebujeme vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti pro skupiny obyvatel, kterým hrozí vyloučení. Rozsáhlejší a lepší e-dovednosti přinášejí výhody také starším občanům v důchodu, kteří díky nim mají své každodenní zdravotní, finanční a osobní záležitosti lépe pod kontrolou. Naléhavě je potřeba řešit znepokojivý trend, kdy v oblasti ICT pracuje stále méně a méně žen. Tento trend negativně ovlivňuje ekonomický růst, a všechny země musí přijmout opatření k nápravě nerovnováhy mezi pohlavími. Důsledkem nedostatečného zastoupení žen ve studijních oborech a profesích souvisejících s ICT je obrovský nedostatek talentů ve firmách zabývajících se ICT a v ekonomice. K tomu, aby Evropa dostála výzvám, před nimiž v souvislosti s e-dovednostmi stojí, bude zapotřebí významně zlepšit manažerské postupy, a využít tak obrovské podnikatelské a obchodní příležitosti. Musíme skloubit

10


kompetence v oblasti technologie s dalšími podnikatelskými kompetencemi. Innovation Value Institute zjistil, že v mnoha firmách oddělení IT zaostává za svými možnostmi, a vedení společnosti není ochotno finančně podpořit inovace. Průkazná zjištění nasvědčují tomu, že vedoucího postavení dosahují ty organizace, kde se podnikání doplňuje s ICT. Podpora evropských standardů pro e-kompetence a pro vydávání osvědčení zvýší prestiž odborných znalostí v ICT, a získání pokročilých e-dovedností se díky ní stane přitažlivějším. Takto se stanoví znalosti, dovednosti a kompetence, kterých je zapotřebí jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. Posílí se tak úloha evropských univerzit při přípravě odborníků v oblasti ICT a vedoucích pracovníků s e-kompetencemi v Evropě. Dovednosti potřebné k úspěchu v odvětví ICT se budou muset vyvíjet a přizpůsobovat novým cestám růstu. V tomto manifestu se dotčené strany a zastánci evropské strategie pro e-dovednosti přihlašují ke své úloze v procesu vytváření evropského partnerství pro inovace ve vzdělávání. Inovovat vzdělávání v oblasti ICT a rozvíjet e-dovednosti je naprosto zásadní.

Don Tapscott je úspěšným autorem 14 knih o roli technologie v podnikání a společnosti, poslední z nich je Makrowikinomika (spoluautor Anthony D. Williams). V současné době vede výzkum v oblasti nových modelů celosvětového řešení problémů a celosvětové správy.

ÚVOD

11

12


OBSAH Předmluva

3

Úvod: Jak si může Evropa osvojit digitální dovednosti?

4

Obsah

13

Obecný přehled: Širší souvislosti: obnovení úsilí o vysokou odbornou úroveň a inovace

14

Kapitola 1: Inovativní vzdělávání: budoucí pracovní síla Evropy

24

Kapitola 2: Hledání talentu a jeho využití

35

Kapitola 3: Cesta k hodnotově orientovaným službám IT

47

Kapitola 4: Plné využití potenciálu žen

62

Kapitola 5: Vize pro budoucnost

77

Životopisy přispěvatelů

88

Bibliografie

102

OBSAH

13

OBECNÝ PŘ EHLED: Širší souvislosti: obnovení úsilí o vysokou odbornou úroveň a inovace Dr. Bruno Lanvin Celá myšlenka Evropy jakožto „realistické utopie“ v současné době prochází první skutečnou zatěžkávací zkouškou. Ačkoliv je současná krize nepopiratelně krizí celosvětovou, v různých částech světa nabírá různých podob a vyvíjí se různě. Poprvé v novodobých dějinách došlo ke krizi za situace, kdy ekonomika, která je hlavním producentem, zároveň není hlavním konzumentem. Poprvé v novodobých dějinách také konkurenční výhody v mezinárodním měřítku vycházejí z faktorů, jež tak málo souvisejí s přírodními podmínkami, zeměpisnou polohou či „trvalými technologickými výhodami“.

Nová naléhavost V prostředí, které charakterizuje takto rychlý pohyb, je Evropa tlačena k tomu, aby vymezila základy své budoucí prosperity. Během poslední dekády v tomto směru Evropa učinila několik strategických rozhodnutí: například vytvořit konkurenceschopnou ekonomiku podporující začlenění a zaujmout vedoucí úlohu v ochraně životního prostředí. Stávající krize zvyšuje náklady spojené s těmito rozhodnutími, ale zároveň zvyšuje i jejich hodnotu. Pokud se v Evropě v problematice e-dovedností něco změnilo, je to pocit naléhavosti, který na tomto poli nyní vládne. Míra nezaměstnanosti v Evropě i nadále roste, zatímco ve Spojených státech a v jiných částech světa má svůj vrchol zřejmě už za sebou (viz graf níže). Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti EU-27, EZ-17, USA a Japonska za leden 2000 – leden 2012 EA-17

% 10

EU-27

USA

8 6

Japonsko

4 ‘00

’01

‘02

’03

‘04

’05

Zdroj: Eurostat 2012.

14


‘06

’07

‘08

’09

‘10

’11

‘12

Kalendářní rok

Skutečně naléhavá je však míra nezaměstnanosti evropské mládeže (tj. lidí ve věku 15 až 24 let). Podle celkových údajů z ledna roku 2012 (viz graf níže) dosahovala míra nezaměstnanosti mladých v EU-27 22,4 % a v eurozóně 21,6 %. V lednu roku 2011 se tato míra v EU-27 pohybovala na 21,1 % a v eurozóně na 20,6 %. Nejnižší míru nezaměstnanosti mladých vykazovalo Německo (7,8 %), Rakousko (8,9 %) a Nizozemsko (9,0 %), nejvyšší naopak Slovensko (36,0 %), Řecko (48,1 % v listopadu) a Španělsko (49,9 %). Z obdobných údajů vyplývá, že míra nezaměstnanosti v USA dosahuje 8,3 % a v Japonsku 4,6 %. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti u mladých, EU-27 a EZ-17, leden 2000 – 2012 EU-27

% 22

EA-17

20 18 16 14 ‘00

’01

‘02

’03

‘04

’05

‘06

’07

‘08

’09

‘10

’11

‘12

Kalendářní rok

Zdroj: Eurostat 2012.

Tuto novou naléhavost doprovází sílící dojem, že nové výrobní techniky, nové spotřební vzorce a nové chování nabízejí úrodnou půdu pro oživení, jež v Evropě vytvoří dostatečný počet pracovních míst, aniž by přitom byly ohroženy ambice Evropy mít ve světě vůdčí postavení na poli produktivity, inovací a začleňování. A právě zde se informační a komunikační technologie (ICT) a e-dovednosti stávají ústředním prvkem budoucí analýzy a politik, jejichž úkolem bude přinést Evropě udržitelné oživení, jež vytvoří dostatečný počet pracovních míst.

Nová oblast příležitostí V posledních deseti letech se počet e-mailů posílaných za den na světě zvýšil z 12 na 247 miliard, počet textových zpráv ze 400 000 na 4,5 miliardy a průměrná doba strávená online narostla z 2,7 na ohromujících 18 hodin týdně: V takovémto světě je potřeba nově vymezit a upravit individuální, sociální, odborné a manažerské dovednosti.

OBECNÝ PŘEHLED: ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI

15

Vývoj v oblasti informací a sítí (včetně cloud computingu, velkých dat (big data), sociálních médií, mobilního internetu a konvergence technologií) vede k potřebě nových dovedností, a vytváří obrovské příležitosti pro ty, kdo si tyto nové dovednosti jako první vytvoří a osvojí. Údaje o současné a předpokládané úrovni nabídky e-dovedností a poptávky po nich budou v tomto svazku uvedeny později. Vyplývá z nich, že v celé Evropě v tomto směru existuje setrvalý deficit: Jedním z nejnápadnějších paradoxů evropského trhu práce zůstává vysoká míra nezaměstnanosti spolu s významným počtem nabídek práce v oblasti e-dovedností, které zůstávají bez uspokojivé odezvy. Naše doba je dobou, kdy výběr nejstrategičtějšího přístupu k problematice e-dovedností je stejně významný jako výběr nástrojů a procesů, jež se mají k řešení této problematiky použit. Vzhledem k tomu, že na celosvětovou konkurenceschopnost mají čím dál tím větší vliv znalosti a inovace, je zřejmé, že Evropa musí využít své silné stránky (např. své odvětví ICT a znalostní ekonomiku) k rozvoji udržitelných komparativních výhod na mezinárodní úrovni. Přizpůsobit kvalitu a strukturu své pracovní síly problémům a příležitostem, které s sebou nese příchod celosvětové znalostní ekonomiky, zůstává výzvou, jež by – zůstane-li bez odpovědi – mohla ohrozit osud dalších snah o zajištění budoucnosti Evropy jako světové velmoci a vzoru pro skloubení konkurenceschopnosti se začleněním. V tom, a v ničem menším, spočívá podstata výzvy e-dovedností.

Chybějící klíčový článek, interní a externí dopady Mezi dotčenými stranami panuje široká míra shody v tom, že e-dovednosti představují klíč k posílení konkurenceschopnosti, produktivity a inovací, jakož i ke zvýšení odbornosti a zaměstnatelnosti evropské pracovní síly. Je zapotřebí zajistit, aby znalosti, dovednosti, schopnosti a inovativnost vedoucích pracovníků, odborníků na IT a uživatelů IT odpovídaly nejvyšší světové úrovni a aby neustále držely krok s dobou v rámci procesu aktivního celoživotního učení. Evropa potřebuje jak lidi s e-dovednostmi, kteří zabezpečí příslušnou infrastrukturu, tak lidi s e-dovednostmi, kteří ji budou využívat. Společnost s e-dovednostmi je tedy předchůdkyní společnosti znalostní. Nebudou-li e-dovednosti obyvatelstva celé Evropy na dostatečné úrovni, uskutečněné i plánované investice do infrastruktury (např. širokopásmového připojení), nebudou mít plnou návratnost. Z hlediska soukromého sektoru je rovněž

16


zřejmé, že přetrvávající významný nedostatek pracovníků v oblasti IT vážně ohrožuje úspěšnost evropské ekonomiky. Ovlivňuje rozvoj technicky vyspělých odvětví a zpomaluje inovaci, což zase působí na zaměstnanost a produktivitu v souvisejících odvětvích. Nedostatek odborníků v oblasti IT tedy oslabuje konkurenceschopnost Evropy vůči zbytku světa. V rámci Evropy by takovéto nedostatky ohrozily rovněž dosažení jednotného digitálního trhu.

E-dovednosti jsou klíčem k evropské konkurenceschopnosti, růstu a pracovním místům V září 2007, po důkladných konzultacích a diskuzích s dotčenými stranami a členskými státy v rámci European e-Skills Forum, přijala Evropská komise sdělení „Elektronické dovednosti pro 21. století: podpora růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosit“, jehož obsahem je dlouhodobá strategie EU v oblasti e-dovedností. Členské státy tuto strategii přivítaly v závěrech Rady pro konkurenceschopnost z listopadu 2007. Dlouhodobý program k problematice e-dovedností přivítaly také dotčené strany. V odvětví ICT vznikl k lepšímu provádění této strategie e-Skills Industry Leadership Board. V této souvislosti vznikla také jedna studie, jejíž autoři došli k závěru, že se vnitrostátní politiky na poli IT vyznačují sklonem soustředit se na rozvoj základních uživatelských dovedností v oblasti IT. Rozvoj dovedností odborníků na IT se často považuje za součást politik v oblasti dalšího profesního rozvoje. Autoři studie také zjistili, že devět zemí mělo politiky zaměřené na rozvoj dovedností pro elektronické podnikání. V šestadvaceti zemích existovaly politiky k e-dovednostem pro uživatele, zatímco jedenáct zemí (Dánsko, Francie, Německo, Maďarsko, Irsko, Malta, Španělsko, Portugalsko, Rumunsko, Spojené království a Turecko) mělo politiky, které se zaměřovaly konkrétně na rozvoj e-dovedností u odborníků. Studie uvádí celkem 45 iniciativ, jejichž konkrétním cílem byl právě rozvoj dovedností u IT odborníků. V provádění strategie EU pro e-dovednosti se slušně pokročilo. Byl vytvořen evropský rámec kvalifikací v oblasti práce s počítačem a došlo k realizaci evropského portálu pro e-dovednosti a profesní dráhu a řady mnohostranných partnerství na vysoké úrovni. Od té doby byla navíc zahájena nová opatření. Patří k nim kroky související s nabídkou a poptávkou (včetně vypracování možných budoucích scénářů), jež umožní lépe předpovídat změny, další rozvoj evropského rámce kvalifikací v oblasti práce s počítačem a podpora souvisejících


17

finančních a fiskálních pobídek. Jednu z hlavních kampaní ke zvýšení povědomí o e-dovednostech, sdílení zkušeností, podnícení spolupráce a mobilizaci dotčených stran v tomto směru představoval Evropský týden IT dovedností. Vzhledem k tomu, že Evropa stále hledá cestu z krize, získávají poznatky z roku 2007 novou hodnotu. Nezaměstnanost v oblasti IT se doposud vždy pohybovala hluboce pod úrovní celkové nezaměstnanosti, což naznačuje, že si podpora růstu v odvětví IT (a podpora e-dovedností) zaslouží pozornost jako nástroj proticyklické politiky, který by mohl přinést výše zmíněné oživení, jež vytvoří dostatečný počet pracovních míst.

Nové rozměry v celosvětovém soutěžení o talenty Jedním z významných trendů, které ovlivňují poptávku po e-dovednostech, je možnost uspokojovat tuto poptávku v rámci celého světa. Pohled do obchodních bilancí prozradí, že Evropa v oblasti IT dováží více zboží a vyváží více služeb, přičemž dražší produkty a služby vyváží a levnější zboží a služby dováží. Je tedy jasné, že Evropa potřebuje odborníky s e-dovednostmi na vysoké úrovni, kteří mohou přispět k inovaci, a to zejména k inovaci v oblasti služeb. Evropě se však za poslední dekádu příliš nedařilo lákat zahraniční talenty v oblasti IT. Outsourcing a offshoring nepředstavují pro Evropu udržitelná řešení problému chybějících e-dovedností. Při nadužívání tyto metody ohrožují kvalitu inovativních produktů a služeb. Jsou zde navíc jasné náznaky, že země, které doposud nedostatek IT odborníků v Evropě vykrývaly – např. Čína a Indie – již brzy samy pocítí v oblasti e-dovedností významný nedostatek. Kromě zajištění dostatečného počtu odborníků v oblasti e-dovedností bude pro Evropu také důležité nalézt způsob, jak zlepšovat e-dovednosti stávající pracovní síly. Tuto „globalizaci trhů v oblasti e-dovedností“ nadto ještě zesiluje vyšší mobilita vysoce kvalifikovaných jednotlivců. Celosvětové informační sítě, vzdálená přítomnost a virtuální týmy působící napříč zeměpisnými hranicemi a časovými zónami utvářejí nová pracovní prostředí, v nichž se předmětem strategických úvah stává to, jak přilákat ty správné talenty. „Soutěže ve zlepšování úrovně dovedností a zvyšování akademické úrovně jsou v plném proudu: Výdaje na vysokoškolské vzdělávání a na výzkum a vývoj na celém světě – a zejména v rozvíjejících se zemích – prudce stoupají.“

18


Čas na cílená opatření Použijeme-li jako model „dovednostní pyramidu“ navrženou organizací INSEAD eLab, pak je zřejmé, že Evropa musí řešit aktuální výzvy na všech třech úrovních této pyramidy: 1) gramotnost a základní dovednosti, včetně e-dovedností, matematiku a přírodní vědy; 2) profesní dovednosti, které jsou zapotřebí na pracovním trhu a jež lze získat formálním vzděláním, ale stále více také při práci; 3) vlohy pro světovou znalostní ekonomiku (GKE talents – vlohy pro SZE), které jsou poněkud méně hmatatelné, obnášejí schopnost vést týmy a předvídat změnu a jsou kriticky důležité z hlediska inovací. Jakkoliv si Evropa v základních a profesních dovednostech vede lépe než mnoho jejích konkurentů, v žádné ze tří výše uvedených kategorií nevyniká.

Úro veň 2

Úro veň 3

Vlohy pro světovou znalostní ekonomiku: Na třetí úrovni pyramidy (vrchol) se nacházejí jemnější – a hůře kvantifikovatelné – dovednosti, kterých je zapotřebí k vedení a řízení multikulturních týmů, k práci ve virtuálních týmech a k řešení, Vlohy a řízení změn. Jedná se o dovednosti, jež jsou kriticky pro SZE předjímání důležité z hlediska inovací a zvládání nových výzev a problémů.

Profesní dovednosti

Profesní dovednosti: Na druhé úrovni pyramidy (střed) se nacházejí znalosti a schopnosti, jež představují nezbytnou kvalifikaci pro zvláštní pozice. Mnohé z těchto dovedností si lze vytvořit v procesu formálního vzdělávání (např. na technických školách, právnických fakultách či univerzitách). Stále větší část z nich se však získává při práci. Gramotnost a základní dovednosti:

Úro veň 1

Gramotnost První úroveň „dovednostní pyramidy“ (základna) obsahuje a základní dovednosti základní dovednosti a znalosti, které jedinci potřebují k životu v moderní společnosti. K těmto dovednostem nepatří jen (gramotnost v matematice, přírodních vědách a v oblasti IT) tradičně chápaná gramotnost (tj. psaní, čtení a základní počítání), ale čím dál častěji také gramotnost v oblasti IT.

Zdroj: Lanvin, B. and Fonstad, N. (2009), “Who Cares? Who Dares? providing the skills for an innovative and sustainable Europe” INSEAD eLab, březen 2009.

V roce 2009 organizace INSEAD ohodnotila Evropu známkou B v kategorii základní dovednosti, B mínus v kategorii profesní dovednosti a C v kategorii vlohy pro světovou znalostní ekonomiku. Od té doby se situace příliš nezměnila. Neexistuje však důvod, proč by Evropa měla zůstat pozadu: Např. Finsko, Dánsko a Švédsko zaujímají v rámci celosvětových žebříčků vysoká místa. Jakkoliv je zaškolení při práci nezbytnou součástí řešení, vlastním klíčem je systém vzdělávání. Evropské vzdělávací systémy, základní školou počínaje a univerzitou konče, je potřeba systematicky transformovat tak, aby se do vzdělávacích programů lépe začlenila digitální gramotnost. Takováto transformace bude vyžadovat úzkou spolupráci vzdělávacího systému s podnikovou sférou, pochopení nezbytnosti zásadních reforem a mnohem větší investice.


19

Evropa do vysokoškolského vzdělání investuje mnohem méně než Spojené státy nebo Japonsko. Podle nedávné studie Economist Intelligence Unit (EIU) si v rozvíjení talentu na poli IT nejlépe vedou Spojené státy, Singapur, Spojené království, Irsko a Jižní Korea. Podle EIU stojí za úspěchem těchto zemí důrazné zvyšování počtu vysokoškolských studentů, a to i v oblasti přírodních věd a technických oborů. Tyto země mají také univerzity či technologické instituty světové úrovně, které technikům vedle technických dovedností předávají i dovednosti obchodní a manažerské.

Naplňování Digitální agendy pro Evropu V roce 2010 Evropská komise oficiálně přijala Digitální agendu pro Evropu, program navržený místopředsedkyní Komise Neelie Kroes, který vymezuje sedm prioritních oblastí pro provádění opatření: vytvoření jednotného digitálního trhu, větší interoperabilitu, zlepšení důvěryhodnosti a bezpečnosti internetu, významně rychlejší internetové připojení, více investic do výzkumu a vývoje, posílení dovedností a začleňování v oblasti digitální gramotnosti a využití informačních a komunikačních technologií k řešení problémů, před nimiž společnost stojí, jako jsou změna klimatu či stárnutí obyvatelstva. K přínosům tohoto programu patří např. snazší elektronické platby a fakturování, možnost rychle využít telemedicínu a energeticky účinné osvětlení. Evropská komise: • Podpoří úsilí o vedoucí postavení a odbornost v oblasti ICT s cílem rozšířit evropskou talentovou základnu, jakož i kompetence a mobilitu odborníků v oblasti ICT v celé Evropě. • Podpoří rozvoj online nástrojů k zaznamenávání a uznávání kompetencí odborníků v oblasti ICT a uživatelů ICT v návaznosti na evropský rámec kvalifikací v oblasti práce s počítačem a doklad EUROPASS. • Podpoří vyšší účast žen na pracovní síle v oblasti ICT. • Učiní digitální gramotnost jednou z priorit pro nařízení o evropském sociálním fondu (na období 2014–2020). • Navrhne ukazatele pro digitální kompetence a mediální gramotnost pro celou EU.

20


K naplňování těchto bodů se od členských států očekávalo, že: • Zavedou dlouhodobé politiky pro oblast e-dovedností a digitální gramotnosti; • Zohlední ve svých politikách pro modernizaci vzdělávání a odborné přípravy elektronické učení, a to i pokud jde o vzdělávací programy, hodnocení výsledků učení a profesní rozvoj učitelů a školitelů. Je poměrně snadné představit si, jak lze výše popsanou typologii („dovednostní pyramidu“) uvést do přímé souvislosti s každým z výše uvedených bodů. Jedna z výzev spočívá v důsledném provedení u všech evropských orgánů a vlád jednotlivých členských států.

Inovací ke zvyšování úrovně, zvyšováním úrovně k inovaci Během několika posledních let předkládaly různé dotčené strany (zejména zástupci soukromého sektoru) velmi důrazná doporučení stran toho, co je neprodleně zapotřebí podniknout. Některá z těchto doporučení jsou uvedena níže: Úřady na úrovni EU i na úrovni členských států by měly zahájit kampaně ke zvýšení povědomí o této problematice, jež by zdůraznily možnosti uplatnění pro studenty matematiky, přírodních věd a techniky, přičemž organizace těchto kampaní by byla svěřena partnerům veřejného a soukromého sektoru. Tyto kampaně by rovněž měly zdůraznit, že EU v současné době pociťuje na poli e-dovedností nedostatek kvalifikovaných sil, a to, jaké důsledky má stále širší propast mezi nabídkou a poptávkou. Všechny základní a střední školy by měly být do roku 2015 vybaveny vysokorychlostním internetovým připojením a všichni žáci by se měli naučit zodpovědně a bezpečně používat internet. Měly by být posíleny aktivity nad rámec vlastního vyučování, např. návštěvy laboratoří, dny otevřených dveří v různých firmách či návštěvy výzkumníků. Měla by být rozšířena nabídka stáží, které studentům umožní zaměřit se na „znalosti, jež lze uplatnit na trhu“, a to ve dvou klíčových obdobích: Když se náctiletí žáci rozhodují, co půjdou po skončení střední školy studovat, a dále na začátku univerzitního studia, kdy si studenti volí profesní zaměření.


21

Ve střednědobém výhledu by měly být zohledněny následující body: • Mělo by být provedeno důkladné statistické šetření k chybějícím dovednostem v oblasti IT, aby se přesně určily konkrétní dovednosti, kterých se nedostává. Každoročně by měl být proveden průzkum Eurobarometru, jenž by zmapoval, jaké e-dovednosti budou podle zaměstnavatelů v horizontu dalších tří až pěti let zapotřebí. • Měla by být zavedena motivační opatření, jež by vedla učitele k modernizaci učebních metod tak, aby do nich byla začleněna digitální výuka, respektive učení. Mohla by být zavedena osvědčení, jež by dokládala e-dovednosti učitelů. • Evropská komise by měla zřídit a následně financovat celoevropské meziškolní soutěže v matematice a přírodních vědách a odměňovat vynikající výsledky. Je navíc zřejmé, že výzva, kterou před nás staví problematika e-dovedností, bude kvalitativní i kvantitativní. Evropa potřebuje zásobu vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti IT, kteří uspokojí potřeby zaměstnavatelů. Tradiční model „nejprve se vzdělávat, pak pracovat“ ztrácí vzhledem ke vzrůstající volatilitě trhu na relevantnosti. Zaměstnavatelé a vzdělavatelé musí úzce spolupracovat tak, aby poskytli agilnější rámec pro nabývání dovedností (tj. pro učení se tomu, jak se učit). Strategie pro e-dovednosti, za kterou bude stát EU, prostě nemůže být pouze krátkodobým tématem. V oblasti e-dovedností existuje zřetelný problém nabídky a poptávky, který se bude dále zostřovat. Poroste poptávka po tradičních dovednostech souvisejících s technickou infrastrukturou i po dovednostech, kterých bude zapotřebí v pracovní síle, jejímž základem budou znalosti a spolupráce. Všechna tato doporučení ovšem prostupuje „světový imperativ inovace“, před nímž Evropa stojí. E-dovednosti jsou ústředním prvkem ekosystému inovací, řečeno jinak: Evropa potřebuje e-dovednosti na vynikající úrovni, aby i nadále zůstala jedním z hlavních účastníků celosvětové konkurence v inovacích. Evropa musí vynikat, aby mohla inovovat. V souladu s tím pak Evropa musí zlepšit svůj systém vzdělávání a odborné přípravy tak, aby lákal více talentů, výzkumníků a vysoce kvalifikovaných odborníků a vedoucích pracovníků. V terciárním vzdělávání i celoživotním učení a základním vzdělávání zase musí Evropa inovovat, aby mohla vyniknout.

22


Není čas čekat Evropě jako regionu nesmí chybět představivost a ochota podporovat politiky. Tyto aktivity reagují na nedostatky v oblasti e-dovedností, jež představují strukturální, a nikoliv cyklický problém. Nynější krize poněkud znepřehlednila diskuzi, protože nižší úroveň poptávky zavádějícím způsobem naznačovala, že by se propast v oblasti e-dovedností mohla zmenšovat. Jedná se však z větší části o iluzi. Pokud evropské podniky, vlády a akademická sféra rychle nezareagují, vyjde tento deficit ještě silněji najevo, jakmile oživení nabude na síle. Ty z evropských ekonomik, které nevyužijí krizi k tomu, aby posílily svou schopnost vybavit pracovníky a vedoucí pracovníky odpovídajícími e-dovednostmi, budou v soutěži o co největší konkurenceschopnost spočívající na znalostech a inovacích marginalizovány. Poptávka po dovednostech na trhu

Celková poptávka po dovednostech a jejich nabídka

Nabídka dovedností na trhu Scénář č. 2: Zlepšení vzdělávacích programů pro e-dovednosti

Nabídka dovedností na trhu Scénář č. 1:

Chybějící dovednosti

Scénář beze změn

Čas

Předkrizové období

Krize

Pokrizové období

Zdroj: Lanvin, B. and Fonstad, N. (2010), “Strengthening e-Skills for Innovation in Europe”, INSEAD eLab, 2010.

Tváří v tvář nezaměstnanosti mládeže, mimořádně aktuální výzvě, před níž v současnosti Evropa stojí, dostává naléhavá potřeba něco v tomto směru podniknout nový smysl. Máme za sebou teprve začátek digitální revoluce: Její budoucnost by měla být intenzivně využita pro širší cíle Evropy (konkurenceschopnost podporující začlenění, udržitelný a inovativní růst), ale zároveň by měla zůstat pevně zakotvena v řešení současných potřeb a očekávání občanů Evropy. Nabídnout jim možnost osvojit si e-dovednosti je klíčovou součástí těchto komplexních kroků.


23

Kapitola 1: Inovativní vzdělávání: budoucí pracovní síla Evropy Ačkoli hospodářská krize měla významný dopad na míru zaměstnanosti – zejména pak mezi mladými lidmi, od prvního vydání Manifestu e-dovedností v roce 2010 se jeden prvek téměř nezměnil: nesoulad mezi dovednostmi rozvíjenými prostřednictvím vzdělávacího systému na jedné a typem dovedností vyžadovaných trhem práce na druhé straně. Jak jsme však konstatovali v prvním vydání manifestu, narážíme zde na paradox: „Mladí lidé jsou velmi aktivními uživateli IT; skupina 16–24letých používá internet pět až sedmkrát týdně. Přesto méně než 30 % chlapců a 15 % dívek plánuje studovat obory související s IT na terciární úrovni.“ Odklon od přírodovědných a technických předmětů začíná ve vyšších ročnících primárního a nižších ročnících sekundárního vzdělávání, což následně ovlivňuje počet mladých talentů, které ve vzdělávání v této oblasti pokračují na terciární úrovni, a posléze i úroveň e-dovedností, kterou disponuje pracovní síla. V celém vzdělávacím systému je zapotřebí stanovit ambiciózní cíle a provést změny, a reagovat tak na potřeby mladých Evropanů, pozitivně ovlivnit vnímání přírodovědných a technických předmětů, a tedy i motivaci a výsledky v akademické sféře, a lépe připravit mladé Evropany na pracovní život.

Chybějící dovednosti studentů Evropská politika má, pokud jde o vybavování mladých lidí dovednostmi nezbytnými pro profesní uplatnění, chvályhodné cíle, a sice „dosáhnout v EU do roku 2020 75% míry zaměstnanosti žen a mužů ve věkové skupině 20–64 let“. Iniciativa „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“ zahájená v listopadu 2010 si klade tyto konkrétní cíle: • Podporovat lepší předjímání budoucích potřeb v oblasti dovedností. • Směřovat k lepšímu sladění dovedností a potřeb trhu práce. • Překlenout propast mezi oblastí vzdělávání a oblastí práce.

24


A protože mladí lidé, jimž bude v roce 2020 dvacet let, jsou dnes na začátku sekundární úrovně vzdělávání, měl by vzdělávací systém již dnes vybavovat děti a mladé lidi kompetencemi potřebnými pro práci s digitálními technologiemi a e-dovednostmi pro dobu, kdy se v roce 2020 dostanou na trh práce. Za tímto účelem proto evropské doporučení z roku 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení stanovuje jako prioritu dvě oblasti technologických kompetencí: „základní schopnosti v oblasti vědy a technologií“ (včetně teoretických znalostí a používání technologických nástrojů) a rovněž „schopnost práce s digitálními technologiemi“ při používání nástrojů IT k práci, při trávení volného času a v komunikaci. Údaje Eurostatu shromážděné pro srovnávací přehled pokroku v oblasti Digitální agendy naznačují, že úroveň kompetencí mladých lidí v používání digitálních nástrojů zavdává důvod ke znepokojení. Stále existuje skupina mladých lidí, kteří pravidelně nepoužívají internet, přičemž se jedná zejména o mládež s nízkou úrovní formálního vzdělání – v průměru 13 % mladých lidí s formálním vzděláním nízké úrovně nepoužívá internet pravidelně. Tento podíl dosahuje v některých zemích, např. Rumunsku, až 50 %. Pouze 25 % mladých lidí v celé EU považuje svou úroveň základních internetových dovedností za „vysokou“, přičemž vysoká úroveň je definována jako schopnost provést pět nebo šest úkonů, k nimž patří použití vyhledávače k nalezení informací; poslání e-mailu s přiloženými soubory; poslání příspěvku do chatroomu, diskusní skupiny či libovolného online diskusního fóra; použití internetu k telefonování; použití peer-to-peer sdílení souborů k výměně filmů, hudby apod. s jinou osobou; vytvoření internetových stránek. Vzhledem k tomu, že součástí této „vysoké“ úrovně dovedností nejsou ani ty nejelementárnější profesní dovednosti v oblasti IT, jako jsou sociální sítě, údržba IT, práce se sítěmi nebo základní programování, lze říci, že současné mladé generaci hrozí potenciální nebezpečí. Po příchodu na trh práce zjistí, že drtivá většina pracovních míst vyžaduje e-dovednosti, a to zvláště v situaci, kdy Evropský monitor volných pracovních míst poukazuje na to, že profese v oblasti výpočetní techniky představují jednu z nejlepších pracovních příležitostí pro mladé s vysokou kvalifikací.

Politika základních kompetencí v ICT Navzdory jasnému rozdílu v kompetencích studentů oproti očekáváním se základní kompetence v oblasti ICT z hlediska politik těší všeobecné podpoře v celém vzdělávacím systému. Zpravidla se řeší uceleným způsobem

KAPITOLA 1: INOVATIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

25

na různých úrovních vzdělávání: od kompetencí učitelů po kompetence žáků a studentů, e-bezpečnost a ICT pro začleňování lidí se speciálními potřebami i tzv. digitální propast. Obsahem takovýchto politik je také poskytování infrastruktury, zajištění přístupu škol k příslušným technologiím, jako jsou interaktivní tabule, v některých případech netbooky, stejně jako tradičnější počítačové laboratoře (ať už pevné, nebo mobilní). Ve většině evropských zemí patří mezi priority také digitální obsah, od prakticky zaměřených internetových skupin pro učitele a studenty až po poskytování elektronických učebnic nebo databází výukových zdrojů. Přehledové zprávy z evropských členských států o oblasti ICT v rámci vzdělávání v jednotlivých zemích (tzv. Insight Country Reports) za rok 2011 zveřejňované portálem Insight European Schoolnet poukazují na mnoho relevantních politik a praktických postupů z dílny ministerstev školství jednotlivých zemí, jež podněcují k rozvíjení základních kompetencí v oblasti ICT, a také na to, že se digitální gramotnost uznává za základní součást moderních koncepcí gramotnosti. Na vnitrostátní úrovni existuje řada různých přístupů k výuce počítačové gramotnosti a digitálních kompetencí, od samostatného vzdělávacího programu pro ICT, jež se typicky zaměřuje na uživatelské dovednosti v oblasti ICT, až po snahu začlenit ICT do každého předmětu. Některé země (např. Německo) a určité regiony začaly k ověřování základních kompetencí v oblasti ICT využívat certifikaci třetími stranami, kupříkladu prostřednictvím osvědčení zvaného European Computer Driving Licence (ECDL). Doposud však většina z nich neřadí řešení digitální propasti mezi klíčové cíle a mezi školami existují velké rozdíly v tom, jak konkrétně realizují vládní politiku. Tento fakt může do značné míry vysvětlovat markantní rozdíly mezi cíli politik a následnými průzkumy úrovně dovedností studentů. Je tedy zapotřebí pokračovat v současných politikách, zajistit, aby metody a nástroje ICT pronikly do správných částí vzdělávacího systému, ale také se obecně více soustředit na přístupy v oblasti ICT. Pozornost by se dále také měla věnovat otázkám digitální propasti s cílem zajistit, aby všichni studenti bez ohledu na svůj původ získali dobrou úroveň základních kompetencí v oblasti ICT. Hlavní bariéru však nadále představuje problém kompetence učitelů: Pro kompetence učitelů v oblasti ICT neexistuje žádný společný evropský standard, a celosvětové standardy nemusí být nutně v evropském kontextu použitelné. Ministerstva školství proto nyní zkoumají potřebnost vlastního standardu, který by měl doplnit evropský rámec kvalifikací v oblasti práce s počítačem. Iniciativy s účastí většího počtu dotčených stran, jako je například Future Classroom Lab, které učitelům umožňují experimentovat

26


s inovativní pedagogikou, jež využívá technologii, jsou pro získávání počítačových dovedností zásadní.

Jsou stávající cíle dostatečně ambiciózní? Současné cíle vytyčené v evropském rámci kvalifikací v oblasti práce s počítačem jsou sice užitečné jako výchozí bod pro základní počítačovou gramotnost pro všechny občany, v dostatečné míře však nereflektují ony specifické kompetence potřebné pro e-dovednosti v pracovním životě. Fungují spíše jako soubor dovedností základní úrovně, jež jsou užitečné pro řadu činností, nepředstavují však náležitou přípravu pro ty, kteří mohou pokračovat v náročnější odborné přípravě v oblasti IT nebo nastoupit akademickou dráhu v oboru informatiky. Tento problém se v různých podobách trvale vyskytuje ve všech evropských členských státech. Livingstone a Hope k tomu ve své zprávě podotýkají: „Soukromému sektoru způsobuje obtíže vzdělávací systém, který nerozumí jeho potřebám. Situaci ještě zhoršují vzdělávací programy, které se v oblasti ICT soustředí na dovednosti potřebné při práci s kancelářskými programy namísto komplexnějších dovedností v oblasti informatiky a programování, jichž je v odvětvích soukromého sektoru využívajících vyspělé technologie, například v odvětví videoher a vizuálních efektů, zapotřebí. Mladí lidé i jejich učitelé zároveň potřebují i větší povědomí o vyhlídkách na zaměstnání v těchto odvětvích a o kvalifikacích, díky nimž jej mohou získat. Předměty STEM – přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika – a výtvarné umění jsou pro úspěch klíčové.“ Zpráva dále doporučuje, aby se informatice jakožto oboru připisovala stejná důležitost jako ostatním vědám, například fyzice a matematice, vyučovaným od věku jedenácti let v rámci všeobecného základního vzdělávacího programu na školách sekundární úrovně. V reakci na tuto výzvu přikročila vláda Spojeného království k nahrazení tradičních hodin ICT (jejichž základem byla výuka digitálních kompetencí) informatikou s těžištěm v programování, designu webových stránek a tvorbě aplikací pro mobilní zařízení.

Od matematiky a fyziky k programování Z hlediska přechodu od základních kompetencí v IT k e-dovednostem jsou klíčovým problémem výsledky v matematice a fyzice. Dobré matematické dovednosti – zejména porozumění algebře a algoritmům – jsou pro rozvíjení dalších dovedností v oblasti programování a výpočetní techniky zásadní. Výzkum provedený v rámci projektu společnosti Microsoft Teaching


27

and Learning nasvědčuje tomu, že je matematika typickou oblastí, kde se inovativní metody při vyučování používají nejméně. Znalosti a dovednosti v oblasti fyziky jsou pak obdobně zásadní pro sítě a aplikace informatiky. Relativně nízká úroveň dosahovaných výsledků a zájmu o tato témata mezi žáky a studenty v Evropě je z hlediska nabývání elektronických dovedností vyšší úrovně znepokojivá. Výzkumy k těmto otázkám provedené sítí Eurydice poukazují zvláště na nedostatek vnitrostátních politik pro podporu žáků a studentů s horšími výsledky v mnoha evropských zemích. Je příznačné, že země, které dosahují v přírodních vědách a matematice v Programme for International Student Assessment (PISA) lepších výsledků, mají obvykle zavedeny propracované systémy, jejichž cílem je zajistit, aby se těm, kteří se na tomto poli potýkají s obtížemi, dostalo dostatečné podpory tak, aby mohli dosáhnout lepších výsledků. Síť Eurydice navíc upozorňuje na to, že zvláštní význam ICT se v matematice často opomíjí: „Používání ICT v matematice je předepsáno ve většině zemí. Navzdory všeobecné dostupnosti se však počítače během výuky matematiky používají jen zřídka. Tento rozpor ukazuje, že se význam matematiky nedaří zdůraznit jejím spojením s technologií, kterou žáci a studenti každý den používají.“ A konečně, matematika a fyzika zvláště trpí nízkým zájmem ze strany dívek. Příklady a modely používané v těchto předmětech většinou mnohem více oslovují chlapce nežli jejich protějšky ženského pohlaví. Na vyšší sekundární úrovni to dívky od studia matematiky a fyziky často odrazuje a působí to jako překážka pro studium informatiky na vysoké škole a následně pro profesní dráhu v odvětví IT. Významným faktorem je v této souvislosti skutečnost, že se během přípravného vzdělávání učitelů nevěnuje dostatečná pozornost problematice rozmanitosti; síť Eurydice k tomu poznamenává: „Přístup k rozmanitosti – tj. vyučování rozmanité škály žáků, zohledňování různých zájmů chlapců a dívek – a vyvarování se genderových stereotypů při interakci s žáky představuje kompetenci, jíž se tyto programy zabývají nejméně často.“ Zmíněné obavy ukazují, že je potřeba zvýšit kvalitu výuky i učení v oblasti matematiky i fyziky, a to zavedením inovativnějších přístupů využívajících moderní technologie, přičemž je třeba se mnohem více soustředit na otázky rovnosti mezi ženami a muži.

28


Informatika jako předmět Je příznačné, že z poslední doby je k dispozici málo celoevropských údajů k roli informatiky jakožto zvláštního předmětu v rámci vzdělávání. Jedna ze zpráv k jednotlivým členským zemím, jež se v současnosti nachází na portálu Insight, se tohoto tématu dotýká pouze v souvislosti se šířeji chápanými ICT ve vzdělávací politice. Z těchto zpráv z členských zemí EU jednoznačně vyplývá, že informatika – pokud ji v daném vzdělávacím programu vůbec najdeme – je téměř vždy nepovinná. Vzácnou výjimku z tohoto trendu tvoří Švýcarsko, kde se stala povinným předmětem v roce 2008, přičemž se zde výslovně zmiňuje, že odborné pochopení ICT je důležitým bodem pro vyšší sekundární vzdělávání. Další zajímavý příklad představuje Rakousko, kde jsou ICT pro budoucí povolání výslovně uvedeny v národních cílech, stejně jako „e-dovednosti“ přesahující základní digitální kompetence, včetně „praktické informatiky”. Informatika je samostatným předmětem od prvních ročníků sekundárního vzdělávání. Získané kompetence se dokládají osvědčeními třetích stran, jako je průkaz ECDL, ale také prostřednictvím osvědčení vystavených firmami z odvětví, společnostmi Cisco, Microsoft, SAP, Novell či Oracle – a to nad rámec základních odborných dovedností. Podporu a přínos v tomto směru představují zejména speciálně zaměřené školy, jež jsou eLearning Cluster. Na vyšší sekundární úrovni se nyní informatika vyučuje také na Kypru, a to v podobě povinného úvodu do tématu v prvním ročníku vyšší sekundární úrovně. V následujících dvou ročnících této úrovně si pak studenti mohou zvolit moduly zaměřené na informatiku, aplikace a sítě (posledně jmenovaný je podporován vzdělávacím programem Cisco Networking Academy. Školy zvláště specializované na techniku nabízejí volitelný tříletý vzdělávací program počítačový technik, jež pokrývá celou oblast informatiky. Podobné možnosti technicky zaměřeného studia v rámci systému sekundárního odborného vzdělávání jsou k dispozici i v řadě dalších zemí – počty studentů v těchto volitelných kurzech jsou však často nízké, přičemž velmi nízká je bohužel i účast dívek. Podrobnější probírání okruhů z informatiky – od algoritmů po programování a oblast sítí IT – jednoznačně poskytuje užitečnější průpravu pro následné studium technických oborů na terciární úrovni, ať už v rámci akademické dráhy nebo odborné profesní přípravy. Existují také příklady, jak lze k zapojení informatiky a technologie do školního vzdělávání přistupovat na nižší úrovni:


29

Na Massachusetts Institute of Technology vznikl programovací jazyk pro menší děti „Scratch“. Používá se na školách od primární úrovně vzdělávání v celé Evropské unii. Vedle jiných zemí se obzvláště početnými komunitami uživatelů jazyka Scratch mohou pochlubit ve Spojeném království a Portugalsku. V Nizozemsku přináší od roku 2004 spolupráce organizací SURFNET a Kennisnet do škol nejrůznější nástroje z oblasti IT (např. v rámci soutěže Make a game). Další zajímavý přístup byl zaveden na bázi dobrovolnosti odbornými školami vyšší sekundární úrovně. Osvědčení vydávaná v odvětví ICT, např. IC3, ECDL, a osvědčení od společnosti Microsoft lze použít k získání kreditů nezbytných k absolvování školy. Projekt Innovative Teaching and Learning Research financovaný programem společnosti Microsoft Partners in Learning se zabývá imperativem přípravy mládeže na 21. století, což je cíl, který podle mnohých vyžaduje zásadní transformaci vzdělávacích příležitostí společně se zapojením technologie do výuky a učení. Projekt Výzkum inovativní výuky a učení se zaměřuje na didaktické postupy, které vykazují silný vztah ke znalostem a dovednostem relevantním pro 21. století. Výsledky ukázaly, že většina studentů stále spíše než v roli řešitelů problémů, inovátorů a tvůrců setrvává v tradiční roli konzumentů informací. Zatímco při výuce se ICT používají čím dál častěji, žáci a studenti mnoha škol je při samostatném učení používají stále jen výjimečně. Je také načase, aby se přístupy k výuce a učení v oblasti informatiky z „ostrůvků správné praxe“ ve větší míře staly součástí hlavního proudu. Vzdělávací systémy v celé Evropské unii musí reagovat na potřebu posílit roli informatiky a zařadit do vzdělávacích programů mnohem komplexnější dovednosti v oblasti ICT. Seznámení s tématy z oblasti informatiky není třeba odkládat až na sekundární či vyšší sekundární úroveň – existují i jednoduché metody, jak s IT pracovat již od nejútlejšího školního věku.

Mladé od IT odrazují jejich vzory Jak se zvyšuje věk žáků a studentů, připadá jejich vzorům – učitelům, rodičům, profesním poradcům a také osobnostem z médií – klíčová role v jejich podpoře při volbě profesní dráhy. Zejména studentky na podporu starších vzorů při rozhodování o své budoucí profesi, a tudíž i o typu studia, jemuž se budou věnovat na terciární úrovni, zvláště spoléhají. Níže uvedený graf porovnává názory studentek, pracovníků IT ve společnosti Cisco a rodičů a učitelů.

30


Co obnášejí profese v oblasti síťových služeb 100 %

50 %

0%

Vývoj softwaru Setkávání se zákazníky Pomoc druhým lidem Zlepšování světa Procentní podíl profesí v oblasti síťových služeb, které dle společnosti Cisco zahrnují příslušnou činnost Studentky, které se domnívají, že příslušná činnost je součástí většiny profesí v oblasti síťových služeb Rodiče/učitelé, kteří se domnívají, že příslušná činnost je součástí většiny profesí v oblasti síťových služeb Zdroj: WHITE PAPER Women and ICT: Why are girls still not attracted to ICT studies and careers? European Schoolnet, 2009

Tento graf jasně ukazuje, že pokud jde o profese v oblasti IT, vnímání rodičů a učitelů je mimořádně nerealistické: Méně než 35 % z nich si myslí, že profese v oblasti IT sítí mají na svět obecně pozitivní vliv, a naprostá většina je přesvědčena o tom, že pracovníci v oblasti IT netráví mnoho času setkáváním s dalšími lidmi, například se zákazníky. Nerealistické informace pak budou předávat dál mladým lidem, kteří mohou na takovýchto informacích založit rozhodnutí o své profesní dráze. Je zde proto naléhavá potřeba pomoci zlepšit informace o povolání, které se v souvislosti s IT k učitelům a rodičům dostávají, má-li do tohoto oboru proudit větší množství mladých lidí.

Překlenout propast mezi vzděláním a zaměstnáním Další z velkých výzev spojených s e-dovednostmi je vystavět most mezi vzděláním a zaměstnáním. Impulzem k reformě primárního a sekundárního vzdělávání je často to, že společnost musí vybavit děti určitým souborem znalostí, aby jim umožnila v pozdějším věku hrát roli kultivovaných občanů. V mnoha zemích nicméně vládne skepse ohledně požadavku zapojit do rozvoje dovedností mladých lidí pro jejich profese potřeby soukromého sektoru a věnovat těmto potřebám v rámci tohoto rozvoje pozornost. Za tímto pohledem stojí přesvědčení, že by měl být vzdělávací systém něčím víc než jen produktovodem k budoucím pracovním místům. Nepochybně je pravda, že mladí lidé skutečně potřebují získávat znalosti pro znalosti samé a učit se širokému


31

spektru předmětů, které také zvyšují kvalitu života, stejně jako pracovní příležitosti. Níže uvedené schéma ilustruje pohled na proud talentů, který soukromý sektor považuje za zásadní pro řešení zmíněného nesouladu v oblasti dovedností. Přehled dovedností pro odvětví videoher a vizuálních efektů podle Livngstona a Hopa: Cíle a proud talentů

Zajistit stabilní proud vysoce kvalitního talentu ze vzdělávání do soukromého sektoru.

Cíle

Zajistit přístup k vysoce kvalitní odborné přípravě s cílem rozšířit dovednosti pracovní síly. Poskytovatelé odborné přípravy

Proudění talentu

Školy

Další vzdělávání

Odvětví soukromého sektoru

Zdroj: The Livingstone-Hope Skills Review of Video Games and Special Effects, 2011.

Rovnováha se však možná až příliš vychýlila tímto směrem – mladí lidé obzvláště trpí dopady hospodářské krize, a tudíž je nezbytné obrátit větší pozornost k dovednostem pro zaměstnatelnost. Země, které v této krizi doposud trpěly méně – kupříkladu Nizozemsko, Německo a Rakousko – také kladou největší důraz na vazbu mezi opatřeními pro zaměstnatelnost mladých, jako je příprava učňů a zapojení zaměstnavatelů do školního vzdělávání. Potvrzuje to i nedávný výzkum, který provedl dr. Anthony Mann z pracovní skupiny Education and Employers Taskforce ve Spojeném království. Podle jeho slov „analýza OECD ukazuje, že země se vzdělávacími systémy, které nabízejí kombinaci vyučování ve třídě a praxi související s danými směrem profesní přípravy (například prostřednictvím učňovského systému německého typu) typicky vykazují mnohem nižší míru nezaměstnanosti mladých lidí“.

32


V jeho zprávě se dále uvádí: „Zjištění z Británie ukazují, že existují statisticky významné pozitivní vazby mezi počtem kontaktů se zaměstnavateli (jako jsou rozhovory v rámci profesního poradenství či pracovní zkušenosti), které mladý člověk zažije ve škole (mezi čtrnácti a devatenácti lety věku), a jeho sebedůvěrou (mezi devatenácti a čtyřiadvaceti lety věku) při postupu směrem ke konečným cílům své profesní dráhy.“ Je potřeba, aby subjekty z odvětví IT i jiných odvětví ve větší míře spolupracovaly se vzdělávacími systémy s cílem zajistit časté zapojování zaměstnavatelů a poskytování profesního poradenství, jakož i jejich realistický charakter. Významné iniciativy jako Evropský týden IT dovedností a InGenious se pokoušejí tuto propast v celé Evropě systematicky překlenout. Evropský týden IT dovedností konaný pod záštitou Evropské komise – vedle sledování svých dalších cílů, jež se zaměřují na odborníky a malé a střední podniky, svádí dohromady všechny dotčené strany, aby společně zvyšovaly povědomí o profesích v oblasti IT a nabízely mladým lidem příležitosti k odborné přípravě a vzdělávání. Výsledek tohoto mnohostranného úsilí představuje více než jen součet jeho jednotlivých částí – a je třeba jej dlouhodobě udržet, aby se dosáhlo nejlepšího možného účinku. Pokud jde o širší výzvu spojenou s přírodními vědami a technikou, s 50% financováním ze 7. rámcového programu Evropské komise pro výzkum a s 50% financováním soukromým sektorem „je inGenious společná iniciativa, kterou spustilo sdružení European Schoolnet a European Roundtable of Industrialists s cílem zvyšovat zájem mladých Evropanů o vzdělávání a profese v oblasti přírodních věd a techniky, a řešit tím chybějící dovednosti v budoucnu. Všechny akce prováděné v rámci iniciativy inGenious zajišťují, aby iniciativy spočívající ve spolupráci sektoru vzdělávání a sektoru soukromého zlepšovaly obraz přírodovědných, technických, inženýrských a matematických (STEM) profesí mezi mladými lidmi a podněcovaly je k přemýšlení o široké paletě zajímavých příležitostí, které mohou obory STEM v budoucnu do jejich životů vnést“.


33

Doporučení: Celkově lze říci, že ačkoli se již podařilo dosáhnout mnohého, je ještě zapotřebí ujít dlouhý kus cesty. Za priority lze považovat následující témata: • Zlepšit praktickou realizaci digitálních kompetencí v celém vzdělávacím systému. Zlepšit úroveň kompetencí učitelů v tomto oboru zřízením akreditace pro učitele odpovídající evropskému rámci kvalifikací v oblasti práce s počítačem, a to s cílem zajistit, aby žáci, studenti i školy získali z investic do infrastruktury ICT maximální přínos. • Zajistit podporu e-dovedností napříč primárním i sekundárním vzděláváním tak, že se bude stavět na digitálních kompetencích, a to až k informatice. Studium informatiky vedoucí k e-dovednostem vyšší úrovně je třeba ve školských systémech posílit, stejně jako základní digitální kompetence. • Pozvednout výuku přírodních věd – konkrétně matematiky a fyziky – větším zaměřením na rovné postavení žen a mužů a podporu žáků a studentů, kteří se potýkají s potížemi, a rovněž zaváděním inovativnějších metod. • Řešit problém znalostí o jednotlivých profesích zajištěním zapojení zaměstnavatelů do rozhodování o profesních drahách – oslovovat v těchto programech klíčové vzory žáků a studentů, jako jsou rodiče a učitelé, stejně tak i žáky a studenty samotné. • Zvýšit počet partnerství s účastí většího počtu dotčených stran sdružujících partnery ze soukromého sektoru a z oblasti vzdělávání, aby společně řešili výzvy související s profesní dráhou, ale také se získáváním dovedností v informatice. • I nadále řadit e-dovednosti a opatření na jejich podporu mezi klíčové politické priority s cílem zajistit v dlouhodobém horizontu přijímání opatření, která mohou přinést potřebnou změnu ve vzdělávacím systému.

34


Kapitola 2: Hledání talentu a jeho využití Talentů je celosvětově nedostatek, a tento nedostatek bude s postupem času čím dál palčivější. Ve hře jsou v této situaci dva hlavní problémy: Mnozí Evropané jsou, pokud jde o digitální ekonomiku, marginalizováni. Pokud by byli zapojeni a osvojili by si e-dovednosti, mohla by se nabídka kvalifikovaných pracovníků zvýšit. Odvážnými kroky v tvorbě politik na celoevropské úrovni by Evropa mohla učinit krok vpřed a tento nedostatek řešit. Ke zmíněné skupině marginalizovaných patří ženy, senioři, lidé se zdravotním postižením a digitálně vyloučené osoby. Potenciál stávajících kvalifikovaných pracovníků se plně nevyužívá. Platy odborníků s e-dovednostmi jsou vysoké, a vzhledem ke specifickému charakteru jednotlivých podniků je k efektivnímu začlenění nových zaměstnanců často zapotřebí přeškolování. Je třeba zavést strategie a techniky řízení s cílem zajistit plné využití e-dovedností tak, aby se zvýšila evropská produktivita a podpořily se efektivní inovace založené na informačních technologiích.

Oslovování občanů nezapojených do informační společnosti Zmíněný deficit pomohou řešit opatření, která se zaměří na digitálně vyloučené osoby: Prokázalo se, že školicí programy pro skupiny lidí, které bývají tradičně vyloučeny, mají vliv na schopnost těchto lidí získat novou práci. V Evropě stále existuje významná skupina těchto lidí, kteří jsou v některých případech dokonce šťastní, že jsou osvobozeni od tlaků moderního života, jež mají podle nich na svědomí právě technologie. Takový pohled na svět však představuje pro účast ve společnosti, jež je stále více společností digitální, překážku. Digitální dovednosti a zapojení otevírají dveře k hospodářskému a sociálnímu rozvoji, stejně jako k učebním příležitostem. Je zapotřebí přijmout výraznější opatření s cílem řešit situaci těchto digitálně vyloučených jedinců – a rovněž zlepšovat dovednosti širší populace, které, byť vyloučená není, chybí dostatečná sebedůvěra a zdatnost potřebná k tomu, aby v každodenním životě a profesích ve svůj prospěch využívala technologie.

KAPITOLA 2: HLEDÁNÍ TALENTU A JEHO VYUŽITÍ

35

Podle poslankyně Evropského parlamentu Edit Herczog je „nedostatek žen v oblasti vědy a výzkumu už drahnou dobu známým faktem. Počet lidí, kteří v této záležitosti vyjadřují své obavy a naléhavě zdůrazňují potřebu přijmout okamžitá opatření, neustále narůstá. Přestože se jedná o velmi naléhavý problém, existuje ještě jiná otázka, která s ním do jisté míry souvisí (nebo je spíše specifičtější) a která se dosud povětšinou opomíjela. Nedostatku žen v oboru IT se věnovala malá nebo vůbec žádná pozornost. Literatura a výzkum, jež by byly relevantní pro EU a zaměřovaly by se na toto konkrétní téma, jsou k dispozici jen omezeně. Pokud se polovinu z 500 milionů Evropanů nepodaří začlenit tak, aby z toho měli prospěch, pak budeme mít co do činění s genderovou a věkovou nerovnováhou a také se sociální nespravedlností ve velkém měřítku. My, jakožto tvůrci politik, musíme přijmout opatření všeho druhu, abychom se s tím vypořádali“. Problém stereotypní představy IT jako hájemství mužů, zejména pak mladých mužů, je pro odvětví IT velkou výzvou. Vede k nerovnováze v tomto odvětví, v širším hospodářství i ve společnosti. Toto odvětví skýtá příležitosti pro všechny typy lidí, pakliže si osvojí e-dovednosti. Kapitola sama pro sebe jsou také malé a střední podniky v oblasti IT, kde se setkáváme s nízkou rozmanitostí jednotlivců, kteří tyto malé a střední podniky vedou.

Dobré úmysly Nemohlo by se však v těchto případech jednat o problém motivace, spíše než o vyloučení? Existují některé významné rozpory mezi tím, co pracovníci v tomto oboru popisují a co si myslí vzory mladých – zejména rodiče a učitelé. Panuje u nich mylná představa, že lidé pracující v oblasti IT jen osaměle sedí, sepisují dlouhé řádky programových kódů ve špatně osvětlené kanceláři, zbaveni veškerých příležitostí projevit samostatnost a tvořivost. Toto negativní vnímání pak tyto vzory předávají mladým a dalším lidem, kteří se se skutečnými zaměstnanci v oboru IT setkávají jen zřídka. Je zapotřebí, aby tvůrci politik a soukromý sektor dali hlavy dohromady s cílem tuto výzvu vyřešit. „Na tento bod by mohla dobře navázat práce na politikách směřujících k zapojení dalších generací a věkových skupin; v tomto konkrétním případě je však místo e-dovedností zapotřebí pouze pozitivní přístup a nadšení pro techniku a toto odvětví,“ říká poslankyně Evropského parlamentu Edit Herczog.

36


Z výzkumů také vyplývá, že nedostatek pozitivních vzorů v médiích a kultuře obecně odrazuje dívky od vážných úvah o profesní dráze v oblasti IT. Programátory a odborníky na IT ve filmech a televizi – ať už jde o f ICTivní, nebo reálné postavy – jen zřídkakdy charakterizuje rozmanitost. Tyto obrazy pak stále dokola konzervují dojem, že informační technologie nabízejí „pracovní místa pro chlapce“ a že ženy a ostatní vyloučené skupiny v tomto odvětví nehrají žádnou roli. V souvislosti s občany-seniory se Edit Herczog zmiňuje o digitálních přistěhovalcích – lidech, kteří se nenarodili do internetového světa. Uvádí toto: „Informační technologie jsou obvykle předmětem přehnané mystifikace mezi dospělými a seniory, jimž se také často říká digitální přistěhovalci. I nadále by měly probíhat programy a workshopy s cílem poskytnout podporu a pomoci těmto lidem pochopit, že jde pouze o nástroj, který pomáhá při získávání a výměně informací a který se vlastně zase tolik neliší od rádia nebo televize. Hlavní rozdíl tkví v tom, že tyto technologie jsou rychlejší a bohatší než cokoli jiného, co doposud historie lidstva přinesla. Skrývají v sobě příležitosti pro každou věkovou skupinu: od nejobyčejnějších věcí, jako je čtení zpráv, vyhledání receptu nebo rezervace lístků do divadla, po udržování kontaktu s našimi blízkými, sdílení fotografií či zajištění dovolené pro celou rodinu během několika minut. V každodenním životě pak pořádání a hledání dokumentů, včetně zdravotních záznamů či využívání zdravotnických nebo pohotovostních služeb opírajících se o ICT může snížit pocit bezbrannosti a nahradit jej dlouhodobou nezávislostí.“ U starších lidí se většinou setkáváme s určitým odporem vůči nástrojům IT; mají pocit, že si v životě poradili, a dokonce uspěli i bez nich. Starším generacím však může více e-dovedností jen prospět – ať už v pracovním nebo osobním životě. Vzhledem k tomu, že pracovní síla Evropy rychle stárne, mohou e-dovednosti výborně doplnit profil zkušeného profesionála a posílit význam jeho dalších dovedností na měnícím se trhu práce. Problémy dalších vyloučených skupin v rámci komunit lze řešit prostřednictvím modelů neformálního vzdělávání. Komunitní telecentra využívající IT jsou vynikajícím prostředkem pro šíření digitální gramotnosti a vzdělávání dospělých ve znevýhodněných cílových skupinách v celé Evropě. Tato telecentra začínají se základními digitálními dovednostmi, jež se orientují na osobní rozvoj, aktivní


37

občanství, sociální začlenění, a kvůli zhoršující se hospodářské recesi se pak zaměřují na zaměstnatelnost. Je pro ně typický bezplatný přístup, otevřenost a místní působnost – poskytují neformální příležitosti v oblasti učení a navazování kontaktů prostřednictvím sítí, které jsou pro osoby vyloučené z informační společnosti přitažlivé. Pomoc prostřednictvím digitálních technologií významným způsobem přispívá k návratu těchto vyloučených skupin zpět do širší společnosti. Klíčovým pojmem je zde zaměstnatelnost. K základním dovednostem potřebným k tomu, aby se člověk mohl ucházet o zaměstnání, budou stále častěji patřit i e-dovednosti. Pokud budeme tuto skutečnost ignorovat, stane se s postupem času čím dál početnější třída „digitálně deklasovaných“ trvalým šrámem ve tváři společnosti. Telecentra zpravidla najdeme ve veřejných knihovnách, školách a komunitních centrech, a často je řídí dobrovolnické nebo komunitní organizace – jsou veřejně přístupná a pomáhají lidem získat přístup k počítačům, internetu a dalším digitálním technologiím, jež jim umožňují shromažďovat informace, tvořit, učit se a komunikovat s druhými. V současné době existuje v celé Evropě více než 100 000 telecenter. V celé Evropě je nicméně zapotřebí příslušné vnitrostátní iniciativy synchronizovat. Za tímto účelem bylo vytvořeno sdružení Telecentre-Europe, které si klade za cíl koordinovat vnitrostátní iniciativy – v zemích, které své snahy na tomto poli již zkoordinovaly, se státní prostředky využívají lépe. Sdružení Telecentre-Europe sehrává také úlohu zprostředkovatele při sdílení informací mezi jednotlivými zeměmi, čímž umožňuje Evropě jako celku reagovat na měnící se potřeby v oblasti IT.

Na produktivitě záleží Přejděme nyní dále k otázce lepšího využití talentovaných pracovníků s e-dovednostmi. Výzkum provedený organizací London School of Economics (LSE) došel k závěru, že na tomto poli existuje řada výzev. Nasazení kvalifikovaných pracovníků v oblasti IT je náročné, protože jsou nákladní, a při specifickém zaměření mnohých firem je přesto nutné je po přijetí do zaměstnání přeškolit. Někdy je také obtížné je zařadit do vnitropodnikových hierarchií, a mohou se tak stát zdrojem organizačních problémů. V dnešní době se však žádný podnik bez

38


e-dovedností neobejde, a pro zajištění efektivního provozu jsou tito pracovníci absolutně nepostradatelní. Ukazatele naznačují, že společnosti v Evropě nedokážou dostatečně využít potenciálu e-dovedností pro produktivitu. Důkazy jsou často nepřímé: Například platy zaměstnanců s e-dovednostmi nejsou tak vysoké, jak by bylo možné vzhledem k všudypřítomným stížnostem, že takových uchazečů je na trhu práce nedostatek, očekávat. Přímé důkazy pak ukazují, že podniky sídlící ve Spojených státech a působící v Evropě dosahují prostřednictvím IT růstu produktivity efektivněji než zdejší společnosti – bez ohledu na to, zda talentované pracovníky získávají v Evropě, anebo mimo ni. Z toho vyplývá, že zmíněný rozdíl mají na svědomí postupy a schopnosti v oblasti organizace a řízení. Jednoznačný nepoměr pak nalezneme i mezi evropskými firmami. Velké korporace si potřebu elektronických dovedností u nově přijímaných zaměstnanců velmi intenzivně uvědomují, zatímco u malých a středních podniků je to vzácnější – třebaže existují přesvědčivé doklady o tom, že malé a střední podniky mohou mít z efektivního využívání IT mimořádně velký prospěch. Veřejný sektor ovšem e-dovednosti požaduje. Navzdory uvedeným skutečnostem panuje všeobecná shoda na tom, že počet talentovaných pracovníků s e-dovednostmi, kteří jsou v Evropě k dispozici, ke splnění socio-ekonomických cílů Evropské unie nestačí – vedoucí představitelé podniků, vlády i analytici v tomto směru vysílají varovné signály. Ve všech odvětvích 41 % až 56 % podniků uvádí, že pravidelně nabírají odborníky na IT, a naznačuje, že mnohé z těchto pozic je „těžké zaplnit“. Empirické výzkumy provedené OECD a evropským fórem pro e-dovednosti tento pohled podporují. Na tento deficit lze reagovat dvěma způsoby: zlepšit odbornou přípravu (nebo posílit pracovní sílu prostřednictvím imigrace, nebo využít outsourcingu) a zefektivnit využívání vyškolených pracovníků, nebo pracovníků, kteří by mohli být vyškoleni. Řečeno stručně: Evropa se nyní soustředí na rozšiřování talentové základny – je však zapotřebí podniknout mnohem více také v oblasti využívání potenciálu tohoto talentu.


39

Z učebny na pracoviště Technologické inovace utvářejí budoucnost práce. Jsme však svědky vzniku propasti mezi těmi, kteří disponují možnostmi, dovednostmi a příležitostmi k tomu být úspěšní na novém trhu práce, a těmi, kteří je nemají. Soubory digitálních dovedností jsou pro připravenost Evropy na pracovní místa a úspěšnou kariéru v nejrůznějších profesích zásadní. Podíváme-li se na to, odkud se tato poptávka bere, lze ji částečně vysvětlit klíčovou rolí, kterou technologie nyní hrají pro malé a středně velké podniky – páteř ekonomiky. V celosvětové studii provedené společností Vanson Bourne označilo 60 % malých a středních podniků používání počítačových technologií za rozhodující faktor z hlediska toho, zda podnik prosperuje, nebo pouze přežívá. Navíc je 73 % malých a středních podniků přesvědčeno, že technologie musí jejich zaměstnancům pomáhat při práci kdekoli a kdykoli. E-dovednosti pro novou ekonomiku jsou tudíž prioritou vlády, soukromého sektoru i akademické sféry. Svět informačních technologií se rychle mění. Ti, kdo objeví a získají dovednosti potřebné k překlenutí propasti v oblasti dovedností, zajistí budoucnost pro sebe i svou firmu. Při vzdělávání je nezbytné tyto celosvětové trendy v technologiích a inovacích zohlednit prostřednictvím pružných řešení v oblasti učení pro školy a učitele, s jejichž pomocí lze zapojit a znovuzapojit mladé a účastníky programů celoživotního učení a vybavit je dovednostmi, které nová ekonomika vyžaduje. Podíváme-li se na příklad přechodu ke cloud computingu, bude většina firem chtít vzdělávat své odborníky na IT tak, aby příslušné schopnosti a dovednosti získali ještě před touto změnou. Vedoucí pracovníci ICT, kteří chtějí prostřednictvím IT vytvářet větší obchodní hodnotu, musí nezbytně stát v čele vzdělávání v dovednostech týkajících se cloud computingu – kvůli sobě i kvůli svému personálu IT. Charakter práce se mění. Vývoj nových příležitostí k zaměstnání spojených s cloudovými technologiemi a plán postupu v oblasti příslušných dovedností byl podrobně popsán ve zprávě o učení od společnosti Microsoft nazvané Cloud computing: What IT professionals need to know. Cloudové prostředí, které postupně vzniká, nabízí těm, kdo na to mají schopnosti a správné dovednosti, příležitost vybudovat svou firmu a rozšiřovat ji. Motiv získávání dovedností pro budoucnost a za účelem reflektování změn na trhu práce se rovněž prolíná nedávno vydanou zprávou

40


London School of Economics s názvem Modelling the Cloud. Employment effects in two exemplary sectors in the UK, Germany, Italy & the US. Tato studie odhaluje, že cloud computing povede ke změnám v managementu ve všech odvětvích soukromého sektoru a že řídicí pracovníci budou muset ve svých profilech více kombinovat obchodní i technologickou stránku, budou-li chtít uspět. Vzhledem k růstovému potenciálu souvisejícímu s novými technologiemi lze předpovědět, že například ve Spojeném království dosáhne mezi lety 2010 a 2014 míra nárůstu pracovních míst v cloud-computingu v odvětví služeb spojených s chytrými telefony 349 %. Dovednosti v oblasti IT se na celém trhu práce stále více šíří a důsledky tohoto procesu pro řídicí pracovníky jsou zřejmé. Udržet s těmito trendy krok a získat dovednosti nezbytné pro 21. století je pro současnou mladou generaci Evropanů, jež stojí tváří v tvář obrovskému deficitu příležitostí, obzvlášť relevantní. Při rekordní míře nezaměstnanosti mladých v Evropě rozvoj nových dovedností a akreditací rozhodujícím způsobem napomůže mladým lidem k tomu, aby splnili zmíněné nové požadavky trhu práce a mohli využít nových pracovních příležitostí. Odvětví ICT má na všech úrovních svou roli spočívající v tom, že ve spolupráci s ostatními zúčastněnými stranami zajistí, aby dovednosti v oblasti IT vysoké i nízké úrovně zřetelným způsobem vedly k příležitostem získat zaměstnání. Příkladem partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež reaguje na tuto nutnost zvýšit úroveň dovedností a jež může dále růst, je iniciativa ve Spojeném království s názvem Britain Works. Prostřednictvím řady partnerství s nevládními organizacemi, komunitními vzdělávacími centry a veřejnými orgány chce program „Británie pracuje“ v tříletém horizontu pomoci půlmilionu lidí k pracovním místům v těch oblastech hospodářství, jež budou hlavními tahouny oživení. Prostřednictvím odborné přípravy na poli dovedností v IT a učňovských míst v oblasti IT už tento program 300 000 mladých lidí pomohl získat práci v celé řadě odvětví od výroby po služby a samotné odvětví IT.

Slabiny v řízení Převaha sebevzdělávání u zaměstnanců a ukazatele rozsahu vnitropodnikové odborné přípravy naznačují, že existuje potřeba odborného vzdělávání, která přesahuje běžný rámec vzdělávacích institucí a institucí pro odbornou přípravu.


41

Z nedávného ekonometrického výzkumu Centre for Economic Performance LSE vyplynulo, že se postupy v oblasti řízení s ohledem na využívání IT významně liší, přičemž evropské podniky jsou na tom s výkonností hůře než jejich konkurenti ze Spojených států, a to i v rámci stejných trhů. Tyto podniky většinou používají totožné technologie a pracovní sílu čerpají ze stejného zdroje. Protože se jedná o souhrnné studie používající panelové údaje od velkého množství podniků, jsou zjištěné korelace vysoce významné, avšak vysvětlení zjištěných rozdílů je vágní. Další nedávné výzkumy LSE zaměřené na postupy v oblasti řízení v malých i velkých podnicích v leteckém a kosmickém průmyslu nám však poskytnou lepší představu o tom, které manažerské postupy se liší, a umožní nám přiblížit se k pochopení toho, jak jsou zaměstnanci s e-dovednostmi řízeni. Je například zřejmé, že mzdy a další pobídky jsou u osob s e-dovednostmi vysoké i střední úrovně v USA vyšší, a můžeme tedy hypoteticky předpokládat, že v úkolech těch typů, které tyto osoby běžně zastávají, jsou tyto dovednosti lépe využity. To může být zdrojem jistého rozčarování. V souvislosti s e-dovednostmi čelí Evropa jak kvantitativním, tak kvalitativním výzvám. Toto zjištění jasně poukazuje na doposud neznámou diskontinuitu v hodnotovém řetězci Evropy. Země s největší výkonností mají mnohem menší podíl špatně řízených podniků. V zemích s nejvyššími podíly špatně řízených podniků panuje všeobecné mínění, že kvalita řízení nepatří k nejvyšším prioritám. Zlepší-li se praxe řízení, zvýší se i výkonnost. Je překvapivé, že si řídicí pracovníci dostatečně neuvědomují vlastní manažerské kvality; podle dostupných údajů se pracovníci managementu nepokoušejí srovnávat své postupy v oblasti řízení s ostatními podniky, dokonce ani s podniky ve svém vlastním odvětví. Ačkoliv je celkově třeba zlepšit úroveň dovedností v ekonomice, zejména v zemích EU s nízkou úrovní dovedností, jako je Spojené království, Řecko a Portugalsko, nejvýznamnější rozdíl spočívá ve způsobech použití IT. Výše mezd a produktivita více souvisejí s počtem úkolů, k nimž se počítač v práci používá, než s pouhou přítomností počítačů na pracovišti nebo se základní úrovní dovedností zaměstnanců. Evropa stojí na po poli e-dovedností před výzvou, a na stejném poli stojí před výzvou i management. Měli bychom tedy svou pozornost od fakult informatiky přesunout ke školám managementu. Je žádoucí, aby se

42


tvůrci politik nad těmito skutečnostmi zamysleli, neboť tak mohou zabránit nesprávnému rozdělování prostředků.

Inovace je třeba řídit Obtížnost této výzvy pro management je vyšší z toho hlediska, že má zapojování inovací do podnikových procesů vliv i na kulturu. Ačkoliv dovednosti přebývají v jednotlivcích, smysl mají pouze při aplikaci na funkce podniku. Pomineme-li běžné úkoly související s nakládáním s komodifikovanými informacemi, lze říci, že inovativní činnosti jsou při používání IT častou a běžnou záležitostí, což si žádá pružnost ze strany příslušné organizace, stejně jako ze strany jednotlivce. Jedna vysoce uznávaná skupina analytiků, která se zabývá ekonomikou a managementem IT, to vyjádřila následovně: „Není to tak, že by podniky prostě zastrčily do zásuvky počítače nebo telekomunikační zařízení a najednou se dostavila kvalita služeb či zvýšení efektivity. Naopak procházejí někdy složitým a obtížným procesem spoluvytváření. Prodejci IT vyvíjejí technologie; jejich aplikaci však nestanovují, nýbrž pouze umožňují; uživatelé IT musí aplikace spoluvytvářet. Spoluvytváření, jako veškerá tvořivá činnost, obsahuje prvky procesu i produktu. Z hlediska procesní stránky spoluvytváření jsou pro efektivní používání IT často nutné změny v samotných organizacích.“

Dokonalé spojení: nejlepší talenty v nejlepších podnicích Největší talenty si vyhledávají nejlepší organizace. Motivace jednotlivců získat dovednosti je také funkcí příležitostí k práci v těch typech flexibilních organizací, které tyto dovednosti oceňují. Tento vztah mezi schopnostmi podniků a motivací jednotlivců se skrývá za zřejmějšími jevy, které se měří: počty kvalifikovaných pracovníků v dané pracovní síle a postupy podniků při přijímání pracovníků. Vyplývá z toho nejenom to, že lidé budou chtít získat přiměřenější dovednosti a dovednosti vyšší úrovně, budou-li mít rozumné vyhlídky na práci v takovéto organizaci, ale také to, že podniky, které dokážou tyto dovednosti lépe využít, by měly být schopny nabídnout vyšší platy a lepší motivaci k inovativní práci. Tato skutečnost dosti zřetelně vyplývá z údajů ke srovnávacím mzdovým hladinám.


43

Na stále globálnějším trhu se budou talentovaní Evropané s e-dovednostmi snažit najít organizace, jež skýtají největší příležitosti. Existuje reálné nebezpečí, že se tyto příležitosti budou čím dál častěji rýsovat za hranicemi Evropy. A tak se Evropa současně s tím, jak bude zdokonalovat své procesy pro rozvoj e-dovedností, stane postupně místo regionálního centra pro vysoce hodnotné inovace čistým vývozcem e-dovedností. Výsledek dosti nešťastný, ovšem realistický.

Od slov k činům Informační a komunikační technologie nyní prostupují téměř všechny oblasti našich životů. ICT neodmyslitelně souvisejí s naší touhou mít prosperující a konkurenceschopné hospodářství, zachovat naše prostředí a žít v demokratičtější, otevřenější společnosti, s vyšší mírou začlenění. Tato touha se však naplní pouze tehdy, pokud všichni občané budou mobilizováni a jejich postavení se posílí tak, aby se mohli stát základním faktorem ovlivňujícím novou digitální společnost a plně se jí účastnit. Pokračovat dále jako doposud je vyloučeno. Posílit postavení občanů v dnešním digitálním světě znamená řadu zásadních skutečností. Posílení našeho postavení znamená, že máme určitá práva jako uživatelé a spotřebitelé v novém online prostředí; posílení postavení také znamená, že máme přístup k robustním a spolehlivým drátovým i bezdrátovým širokopásmovým sítím. Především však posílení postavení znamená e-dovednosti, jinými slovy to, že bude mít každý takové kompetence a schopnosti, aby mohl příležitostí této digitální éry využít. Vezme-li se v úvahu celostní přístup, jehož je zapotřebí k tomu, aby se podařilo uskutečnitelným způsobem posílit postavení všech Evropanů, pokud jde o digitální technologie, musí být stanoven strategický program umožňující pravidelně kontrolovat dosažený pokrok. Jeví se tedy jako vhodné stanovit konkrétní bezprostřední politické cíle, které by nám umožnily při sledování výše zmíněných hlavních politických cílů nepřetržitě kontrolovat a vyhodnocovat přiměřenost našich politických opatření. V tomto ohledu navrhuje Digitální agenda pro Evropu řadu cílů pro digitální začlenění, například zvýšit pravidelné používání internetu z 60 % na 75 % do roku 2015 (a ze 41 % na 60 % pro znevýhodněné skupiny lidí) a do roku 2015 o polovinu snížit podíl obyvatel, kteří nikdy nepoužívali internet (na 15 %). Je zapotřebí, aby všichni dospělí mohli snadno získat přístup ke vzdělávacím příležitostem v oblasti ICT.

44


V tomto ohledu by navrhovaným politickým opatřením, které by umožnilo dosáhnout zmíněných cílů, bylo vytvořit akční plán pro digitální gramotnost a kompetence. Tato iniciativa by spočívala v tvorbě konkrétních opatření pro vzdělávání v oblasti digitální gramotnosti, a to pro skupiny ohrožené vyloučením, v podpoře mnohostranných partnerství a v pobídkách zaměřených na iniciativy soukromého sektoru s cílem přimět je, aby poskytovaly odbornou přípravu všem zaměstnaným lidem. Tyto prvky je zapotřebí uceleným způsobem sjednotit s iniciativami přijímanými v sektoru vzdělávání. Potenciál Evropy spočívá v dovednostech jejích obyvatel, její pracovní síly a jejích organizací. Bez všudypřítomné infrastruktury lze ICT používat pouze omezeně a bez dovedností lze tímto používáním vytvořit pouze omezenou ekonomickou a sociální hodnotu. Bude-li se jejich problém ignorovat, budou nedostatečné dovednosti v oblasti ICT překážkou pro konkurenceschopnost EU v rámci celosvětové ekonomiky. Pokud jde o výzvy spojené s produktivitou a využitím investic do talentů v oblasti technologií, jsou klíčová následující opatření: • Více se zaměřit na řízení v oblasti technologií a na uvědomování si osvědčených všeobecných postupů v oblasti řízení. Je zapotřebí, aby řídicí pracovníci byli lépe vzděláni, aby tohoto povědomí dosáhli a aby mohli své znalosti systematicky aplikovat, a vlády by měly podněcovat špatně řízené podniky k získávání lepších dovedností. To obnáší dva prvky: Více řídicích pracovníků potřebuje vysokoškolské vzdělání, a vzdělávání v oblasti managementu by mělo zahrnovat výuku o charakteru technologií a o způsobech, jimiž lze potenciál zaměstnanců disponujících e-dovednostmi nejlépe využít. • Zaměstnanci vybavení příslušnými dovednostmi by měli být podporováni v tom, aby sami sebe viděli jako jedince zapojené do dané organizace, kteří sdílejí její cíle a jsou schopni účastnit se jejího provozu. Kvalifikovaní zaměstnanci jsou ve své činnosti až příliš často omezeni na úzce odborné funkce a nedostávají příležitost k tomu, aby své schopnosti aplikovali všeobecně a inovativními způsoby, které by zvýšily produktivitu. • Zajistit, aby lidé s e-dovednostmi měli přiměřeným způsobem lepší podmínky v zaměstnání. Platy a náhrady, a zejména pak


45

onen nelichotivý rozdíl mezi těmi, kteří disponují dovednostmi, a těmi, kteří mají v dané společnosti vyšší postavení, avšak méně dovedností, jsou z hlediska snah o zvyšování úrovně vlastních dovedností pro mladší pracovníky demotivující. Zatímco podniky tvrdí, že se v této oblasti potýkají s nabídkou bez odezvy, jen málo nasvědčuje tomu, že obecná úroveň mezd pracovníků s e-dovednostmi v Evropě zvyšuje poptávku. • Změnit profesní vyhlídky pro jednotlivce s e-dovednostmi: Většina úspěšných organizací začlenila ICT hluboko do svých struktur. Pracovníci s e-dovednostmi mají však jen zřídka možnost vydat se v rámci evropských podniků na ty nejatraktivnější profesní dráhy v soukromém sektoru, a ještě vzácněji jsou v tom podporováni. • Vlády musí zajistit, aby příkladně využívaly e-dovedností, aby jejich služby elektronické veřejné správy dosahovaly špičkové kvality a aby investovaly do experimentů a modelů osvědčených postupů, které mohou mít vliv na postupy podniků a společností v širším kontextu ekonomiky. • Zajistit, aby kvalita základních dovedností na všech trzích práce byla srovnatelná, aby zaměstnavatelé lépe věděli, jaké jsou schopnosti žadatelů. Pro zaměstnance bude výhodné, budou-li v důsledku koordinace kvalifikací a popisů pracovních pozic lépe rozumět tomu, jaká jsou pracovní očekávání. • Růst produktivity prostřednictvím e-dovedností má dvě základní podoby: Flexibilitu, jež umožňuje přizpůsobit se rychle a levně novým postupům, a inovace. Budoucí program pro e-dovednosti by se měl na tyto schopnosti zaměřit a podnítit nadšení pro tyto schopnosti v rámci vzdělávání, orgánů státní správy i programů zaměřených na informovanost veřejnosti. Fakta a důsledky z nich plynoucí jsou jednoznačné. Nezbývá než tvůrce politik, soukromý sektor, akademickou obec, specialisty na lidské zdroje a vedoucí představitele organizací důrazně vybídnout k tomu, aby si tyto reálně proveditelné rady vzali k srdci.

46


Kapitola 3: Cesta k hodnotově orientovaným službám IT Služby IT představují rozhodující článek mezi odvětvím informačních technologií a ostatními oblastmi podnikání, jimž slouží; služby IT jsou rovněž životně důležitým zdrojem inovací. Tím, že v rámci hodnotového řetězce jednotlivých subjektů fungují jako základ obchodní činnosti, vytváří vazby a platformu přinášející nové možnosti. Pomáhají organizacím s propojením lidí, postupů a technologií tak, aby mohly být zautomatizovány podnikové postupy a vytvořena řešení, jež organizacím i uživatelům umožní pracovat efektivně i inovativně. V konečném důsledku je úlohou služeb IT s pomocí počítačově gramotných uživatelů přeměnit investice do IT – v podobě lidských zdrojů, postupů a technologií v přidanou hodnotu. Jedno euro vynaložené na služby IT by mělo přinést více než jedno euro na přidané hodnotě. Ale je tomu tak? A víme vůbec, jak to změřit? Obecně mají služby IT s odpovědí na tyto otázky potíže. Vedoucí ICT v mnoha organizacích nejsou s to přesně změřit a vyjádřit hodnotu, kterou IT podniku přinášejí. Tento stav se často označuje jako paradox produktivity IT. S tímto pojmem přišel Robert Solow, když prohlásil: „Počítače vidím všude, jen ne ve statistikách produktivity.“ Takováto situace je zdrojem frustrace vedoucích představitelů podniků a vnáší nedůvěru mezi vedení a služby IT. V některých případech to vede až k tomu, že služby IT jsou, místo aby fungovaly jako strategický partner podniku, odsunuty do pozice jeho provozního dodavatele. Pokud se služby IT dokážou s tímto problémem úspěšně vypořádat, otevírá se šance přesunout služby IT odkudsi z pozadí do struktur podnikového vedení. Neméně znepokojivé je, že organizace kromě služeb IT často negativně pohlížejí i na samotnou profesi odborníků na IT. Představitelé odvětví si často stěžují, že oblast IT trpí nedostatkem možností profesního postupu, podivínskou pověstí, krátkozrakým zaměřením na technologie, rostoucí komodifikací a upadajícím strategickým významem v rámci podniků. Z hlediska tohoto pojetí lze snadno pochopit, proč máme v Evropě nedostatek studentů oborů IT. Přitom jsou IT, vzhledem k tomu, že podléhají

KAPITOLA 3: CESTA K HODNOTOVĚ ORIENTOVANÝM SLUŽBÁM IT

47

Mooreovu zákonu, pro podnikání snad tím vůbec nejdynamičtějším prostředkem, který má dnes soukromý sektor a organizace k dispozici. Důsledky nedobré pověsti služeb IT, a to jak v rámci organizací, tak ve společnosti vůbec, jsou zjevné: Do této oblasti se nedostává a nezůstává v ní dostatečné množství přiměřeně kvalifikovaných pracovníků, což vede k tomu, že evropské podniky jen stěží využívají výhod, které s sebou inovativní potenciál IT nese. To má následně nepříznivý dopad na konkurenceschopnost Evropy na světové scéně. Svou roli zde může hrát i určitý začarovaný kruh. Neschopnost IT prokázat svůj přínos přidané hodnotě brání tomu, aby tato oblast zaujala v rámci organizací strategicky významné postavení, čímž se snižuje objem investic do IT. Čím menší význam je službám IT přisuzován, tím méně se do nich investuje a tím méně v nich existuje profesních příležitostí. To má pak vliv na počet lidí, kteří mají zájem o profesní dráhu v této oblasti, což nakonec zmenšuje počty kvalifikovaných pracovníků, které mohou podniky využít k tvorbě přidané hodnoty. Všude ale situace tak nepříznivá není. Některé velké evropské společnosti využívají IT úspěšně ve všech oblastech svého podnikání. V této kapitole bude zmíněno několik takových příkladů a bude řeč o tom, jaké postupy a jaké dovednosti takovýto úspěch vyžaduje. Závěrem této kapitoly uvedeme doporučení a kroky, jež je třeba k rychlejšímu uplatnění tohoto modelu v širším evropském kontextu podniknout.

Jsou IT důležité? Martin Curley, ředitel společnosti Intel Labs Europe a spoluředitel Innovation Value Institute (IVI) si zmíněnou výzvu uvědomuje a říká: „IT se ukazují být jednou z hlavních sil, jež mění dnešní podnikání a společnost. Vidíme, jak se Mooreův zákon stále více uplatňuje ve všech typech podniků, což s sebou nese značné podnikatelské a obchodní příležitosti, ale také výzvy.“ Technologie se sice v souladu s Mooreovým zákonem rozvíjejí velice rychle, zdá se ale, že postupy uplatňované při řízení a používání IT za nimi výrazně zaostávají. Dokladem toho jsou obavy, jež běžně vyjadřují mnozí ředitelé společností, i často citované dokumenty, které se snaží zodpovědět otázku: „Jsou IT důležité?“ Zjevně je ještě třeba lépe vysvětlit souvislost mezi investicemi do IT a výsledky v oblasti přidané hodnoty.

48


Sestupná spirála Innovation Value Institute zjistil, že v mnoha firmách oddělení IT zaostává za svými možnostmi, a vedení společnosti není ochotno finančně podpořit inovace. V takovýchto organizacích je zaměření služeb IT čistě provozní a potenciál nových technologií není brán v potaz. V podnicích tohoto druhu se například za jediný účel zavedení cloud computingu považuje možnost lépe řídit běžné činnosti v oblasti IT, místo aby se využil jeho potenciál otevřít inovativní možnosti. Chtějí-li vedoucí ICT tento stav řešit a zastavit pokles významu informačních technologií jako strategického prvku, musí lépe prokázat jejich potenciální hodnotu. Potřebují navíc i jednotlivce s vhodnou kombinací dovedností a znalostí potřebných k realizaci této vize.

Řešení problematiky chybného vnímání IT Klíčem k získání vhodných pracovníků je přísun dostatečně kvalifikovaných jednotlivců. V dnešním průmyslovém světě je to výzva. Mezi mladými lidmi dochází často k mylnému přesvědčení, že odborníci na IT pracují ve společnostech zabývajících se právě IT. Skutečnost je taková, že v tomto odvětví pracuje méně než 50 % pracovníků. Většina odborníků na IT je zaměstnána v rámci služeb IT u organizací, jež jsou koncovými uživateli. Lidé dále bývají mylně přesvědčeni, že profese v oblasti IT jsou technického zaměření. Podíl čistě technických pracovníků v IT, pojmeme-li tuto oblasti šířeji, se ale stále zmenšuje. Trendem je kombinovat technologie s dalšími podnikatelskými kompetencemi. Jednoduše řečeno, zaměření typu „nic než technologie“ je stále vzácnější. Bylo zjištěno, že renomované organizace nejlépe inovují v oblastech, kde se podnikatelská činnost stýká s IT. IT především otevírají možnosti, a jejich potenciál stát se zdrojem konkurenční výhody lze nejlépe využít tam, kde se IT protíná s obchodními inovacemi, nikoliv v situaci, kdy fungují izolovaně. Tyto inovace si stále více žádají pracovníky, kteří disponují dovednostmi jak v oblasti IT, tak v oblasti podnikání. V současné době ale takovýchto jedinců není k uspokojení poptávky soukromého sektoru dostatek, a tak nejsou využívány příležitosti a konkurenceschopnost klesá. To má dalekosáhlý dopad na hospodářství a – což je neméně důležité – blahobyt společnosti. Poslední studie poukázaly na skutečnost, že se snižuje počet studentů oborů IT. Studenti ovšem nepředstavují jediný potenciální zdroj pracovníků s e-dovednostmi; odrážejí se zde obavy ohledně vnímání


49

IT ze strany širší společnosti. Tento trend je nutno zvrátit. Úloha IT ve vedoucích evropských společnostech rychle nabývá na důležitosti; význam netechnických pracovníků stále roste. Navíc se vzhledem k tomu, že novější technologie, jako například cloud computing, posilují demokratizaci IT, předpokládá, že v následujících letech budou pracovníci na všech pozicích s to využívat IT mnohem více. Zvyšující se sofistikovanost a stále snazší užívání „platforem jako služeb“ (platformas-a-service) například podnítí vytváření inovativních řešení v oblasti IT mimo rámec tradičního prostředí IT. K tomu je však zapotřebí jedinců s dostatečnou kvalifikací, kteří mají potřebnou kombinaci zkušeností v oblasti IT i v oblasti podnikání. Významnou mezeru, kterou v tomto směru představuje vzdělávání v oblasti managementu související s IT a s inovacemi v oblasti IT, lze zaplnit tím, že tyto okruhy budou zařazeny do studijních programů MBA na nejvýznamnějších obchodních školách.

Význam IT Michael Gorriz, předseda EuroCIO, the European CIO Association a CIO of Daimler, vysvětluje: „Ve velkých organizacích hrají IT a informační management stále větší úlohu. Tuto skutečnost zřejmě vnější svět dost dobře nechápe. Velké společnosti by přestaly fungovat, kdyby selhaly jejich systémy IT. Dlouhodobý výpadek by neodvratně vedl k obchodnímu kolapsu. U velkých podniků by to mělo pro zainteresované strany katastrofální následky.“ Michael Gorriz popisuje pozitivní příklad, jak lze využít IT inovativním způsobem, z koncernu Daimler: „Daimler není v tomto ohledu jiný. Oblast IT je zde nedílnou součástí celé organizační struktury. Je zapojena do všech primárních a sekundárních podnikových procesů. Ještě než dojde na první kousek kovu, nový Mercedes-Benz už má na počítači naježděny miliony testovacích kilometrů. Naše vozy jsou trojrozměrně navrženy, zkonstruovány a zdokonalovány na počítači. Totéž platí i pro nárazové zkoušky, testy odolnosti a simulace řízení. Jen díky těmto simulacím dokážeme předpovědět chování nového modelu.“ Stejně to funguje i v případě výrobních linek na vozy Mercedes-Benz – všechny nejprve existují jako trojrozměrný model. Neplánované změny v konstrukci se díky tomu stávají výjimečnou záležitostí. IT se uplatňují při dodávkách, recyklaci, řízení náhradních dílů, obchodě, marketingu, péči o zákazníky a opravárenských službách. IT jsou ve skutečnosti hlavním faktorem efektivity podniku. Stále více zákazníků si vůz na internetu

50


přizpůsobuje podle svých individuálních požadavků a stejnou cestou chce stále více zákazníků dostávat i cenové nabídky a sjednávat si testovací jízdy. E-dovednosti tedy hrají z hlediska provozní efektivity rozhodující roli. Vzhledem k tomu, že se u nových výrobků a služeb IT stává klíčovým prvkem odlišení, budou e-dovednosti stále více rozhodující i pro inovace. I ve společnosti Intel fungují informační technologie jako nervové ústrojí, a stále více i jako svaly. Automatizované systémy IT totiž továrnám společnosti Intel na celém světě pomáhají v oblasti špičkové technologie vyrábět a dodávat ročně více než miliardu dílů nejvyšší kvality. V koncernech, jako je Intel, kde se celé produktové portfolio skoro každoročně mění, je tím, co v současnosti umožňuje takovéto tempo inovací, právě IT. Přední vývojové týmy z celého světa, které jsou ve spojení pomocí IT, svými příspěvky pomáhají společnosti Intel a dalším podnikům ve všech odvětvích hospodářství neustále inovovat. Daimler nabízí další dobrý příklad toho, jak IT otevírají možnosti pro firemní inovace. Za pomoci své společnosti Car2go dal tento koncern novou podobu individuální dopravě v městských oblastech. Zákazníci mají poprvé možnost pronajmout si kdekoliv ve městě a ve kteroukoliv denní dobu za atraktivní minutové sazby automobily „Smart Fortwo“. Pomocí mobilního telefonu nebo prostřednictvím internetu lze vyhledat vozidlo, které je k dispozici, a bez rezervace si je zapůjčit – třeba jen na cestu jedním směrem –, nebo lze případně využít i rezervace. Mobilní technologie, které doplňují nejvyspělejší IT, umožňují jedinečný a jednoduchý výpůjční postup, který lze jednoduše využít. Inovativní řešení IT v tomto případě stojí za celou novou koncepcí mobility a jejího nadějného podnikatelského využití v praxi. Oddělení IT společnosti Intel ve spolupráci se skupinou Intel Corporate Affairs Group vytvořilo celosvětovou platformu, pomocí níž lze po celém světě šířit bohatý mediální obsah pro vzdělávání dětí v přírodních vědách a matematice. Oddělení IT vytvořilo nejen rozsáhlou platformu (www. skool.com) pro více než dvacet zemí z celého světa v mnoha jazycích, ale také jedinečný podnikatelský model založený na partnerství veřejného a soukromého sektoru, který zajistí udržitelnost této platformy. Dalším příkladem průkopnické práce oddělení IT, jež pomohla podniku nejen k přežití, nýbrž i k prosperitě, najdeme u společnosti Disney. Její IT oddělení v tematických zábavních parcích společnosti Disney velmi záhy zavedlo digitální fotografii, ačkoliv se tomu samotná firma Disney zpočátku


51

bránila. Využití digitální fotografie v zábavních parcích pak společnosti Disney umožnilo inkasovat od návštěvníků více příjmů, přičemž zároveň umocnilo jejich zážitky. Číst o takovýchto případech inovativního využití IT je povzbuzující a inspirující. Ale Daimler, Intel a Disney nejsou jediné společnosti, které v rámci celé své organizace využily IT, a dosáhly tak přidané hodnoty a otevřely dveře inovacím. Podobné strategie přijímají i další renomované organizace v Evropě. Všechny z nich se ale potýkají se stejným problémem: akutním nedostatkem vhodně kvalifikovaných pracovníků.

E-dovednosti u společností, které jsou koncovými uživateli IT Jak tedy organizace, v níž se IT nacházejí v centru dění, jako je Daimler, vnímá problematiku e-dovednosti? Michael Gorriz vysvětluje: „Máme tři kategorie zaměstnanců, kteří pracují s IT. V první kategorii máme pracovníky, kterým se tradičně říká odborníci na IT a kteří pracují v oddělení IT. U společnosti Daimler činí počet těchto pracovníků 2 % pracovní síly. U jiných organizací může jejich podíl být i 10 % a více. Dále máme početnější skupinu pracovníků, kteří systémy IT využívají velmi intenzivně. Jedná se o zaměstnance, kteří pracují v oblasti inženýrství, logistiky, financí, správy apod. Využívání IT je pro ně bytostně důležitou součástí práce. Poslední skupinu tvoří všichni ostatní pracovníci, kteří používají standardní systémy IT, jako je intranet, e-mail, systémy podpory procesů a informační systémy. Tito pracovníci musí mít e-dovednosti obecné úrovně, případně musí projít zvláštním školením k systémům, s nimiž pracují. Je jasné, že dnes musí mít zaměstnanci ve všech složkách organizace pokročilé e-dovednosti.“ Mnohostranná partnerství po celé Evropě dospěla ke společné definici e-dovedností pro odborníky na IT. V současné době se koncipují příslušné magisterské programy. Má-li se ovšem tento model e-dovedností v dalším kroku etablovat, musí se do něj zapojit více podniků a vzdělávacích ústavů a podporovat jej. Ve všech třech kategoriích je bohužel patrný nedostatek pracovníků, přesněji řečeno nedostatek pracovníků s patřičnými e-dovednostmi. Všichni mladí lidé samozřejmě umí hrát počítačové hry a používat nástroje sociálních sítí.

52


Po nástupu do pracovního procesu má však mnoho mladých lidí problémy s ovládáním některého ze standardních systémů IT. Velkým krokem kupředu na této úrovni by bylo, kdyby se podporovalo a používalo nějaké základní vstupní osvědčení, jako je například model European Computer Driving Licence (ECDL). Pokud by si všichni lidé osvojili tyto základní e-dovednosti, těžili by z toho studenti, organizace a celá společnost. Kromě textových editorů a tabulkových procesorů bychom měli přemýšlet o zařazení základních znalostí o používání administrativních firemních systémů jako standardu. Pomohlo by to zlepšit jak odbornost, tak profesní mobilitu. Pokud jde o odborníky na IT, existuje zde řada problémů. Není to jen nedostatek studentů informatiky, informačního managementu a dalších souvisejících oborů (v závislosti na scénáři hospodářského vývoje očekáváme u těchto oborů v roce 2015 deficit ve výši 10-15 %); také v ostatních oborech je patrné, že se IT věnuje příliš málo pozornosti. Ve všech tradičních oborech je znalost IT potřebná k dosažení odborné úrovně práce, a pro práci související s inovacemi to platí zejména. Je zde tedy zřejmě nesoulad mezi přípravou poskytovanou vzdělávacími ústavy a tím, co potřebují zaměstnavatelé. Vysoké školy sice e-dovednosti různě podporují, musíme však zajistit, aby vzdělávací programy držely krok s rychle se měnícím prostředím IT. Sociální sítě a cloud computing existují jen krátce, přesto už značně ovlivňují naše životy. E-dovednosti musíme zařadit do našich plánů pro celoživotní učení. Velké společnosti jako Daimler mají výhodu v přímé spolupráci s vysokými školami. Jednu z cest, jak řešit výzvy, jimž Daimler čelí, představuje pořádání školení a kurzů pro zaměstnance. V koncernu Daimler jsou ovšem přesvědčeni, že se v tomto směru musí udělat víc. „Potřebujeme, aby společnost vybavovala pracovníky nezbytnými e-dovednostmi, ať už se jedná o pokročilé uživatele, nebo odborníky na IT,“ zdůrazňuje Michael Gorriz. „Není to jen požadavek velkých společností, ale předpoklad pro posun směrem k znalostní společnosti.“ Dále je zde rovněž otázka výzkumu v oblasti informačních systémů. Velká část výzkumu v této oblasti v současné době probíhá na vysokých školách; oddělení, jež se této činnosti věnují, vycházejí z pohledu behaviorálních věd. Takový výzkum je sice cenný, ale nestačí.


53

Jako nové paradigma, které může výzkumu poskytnout nové nástroje a předměty, jež pomohou vedoucím pracovníkům IT a řídicím pracovníkům firem systematičtěji řídit a vytvářet díky IT přidanou hodnotu, se nyní objevuje tzv. design science. V Innovation Value Institute je design science základem hlavní výzkumné činnosti. Tento institut vytváří nástroje a vzdělávací programy pro vedoucí pracovníky v oblasti IT. Zvláštností této výzkumné činnosti je, že k výzkumu z velké části přispívají sami vedoucí pracovníci v oblasti IT z mnoha společností, kteří spojují a sdílejí své znalosti, aby posunuli profesi vedoucích pracovníků IT dále. Tyto shromážděné znalosti jsou systematizovány a shrnuty v aktivní struktuře, úložišti zvaném IT Capability Maturity Framework (ITCMF). Vzhledem k aktivní povaze tohoto úložiště z něj lze nabídky na školení poskytnout v reálném čase, a zajistit tak vzdělání a odbornou přípravu, jež drží krok s neustále rostoucím tempem technologických změn. Toto rozestření hranic mezi akademickou půdou a světem průmyslu představuje trend, u nějž v příštích letech pravděpodobně dojde k dalšímu rozvoji. Pomáhá totiž lépe sladit požadavky průmyslu a výstupy výzkumu, přičemž cílem je vychovávat odborníky na IT s potřebnými e-dovednosti, kteří zase přinášejí vyšší přidanou hodnotu.

E-kompetence Kromě výše zmíněných nedostatků v dovednostech také zaznamenáváme čím dál více dokladů o nesouladu mezi tím, co nabízejí vzdělávací instituce a tím, co vyžaduje soukromý sektor. Skutečnost, že je povolání odborníka na IT mladou profesí, má za následek, že na úrovni organizací – natož pak na úrovni evropské – chybí možnost srovnání různých kompetencí a souvisejících znalostí odborníků na IT. Taková situace je neudržitelná. Společenská rizika vyplývající z různých interpretací kompetencí v IT rostou s tím, jak IT stále více pronikají do všech oblastí moderního života. Klíčovou reakcí na tuto situaci je zavedení rámce, který by celoevropsky důsledně vymezil e-dovednosti. Školy, instituce terciárního vzdělávání, zaměstnavatelé, zaměstnanci, firmy nabízející školení a personální agentury tak budou moci lépe sladit své postupy. S využitím takovéhoto přístupu mohou podniky vymezit pracovní pozici podle požadovaných relevantních kompetencí v IT. Pracovníci se mohou sami charakterizovat podle kompetencí, jež v oblasti IT mají, subjekty poskytující vzdělání pak mohou transparentně uvést, na jaké kompetence jsou jejich kurzy zaměřeny, a usnadnit tak plánování odborné přípravy i profesní dráhy.

54


První verze evropského rámce kvalifikací v oblasti práce s počítačem (e-Competence Framework – eCF) prokázaly svůj potenciál stát se zásadním klíčem k transparentnosti e-kompetencí v Evropě. Konečného cíle usnadnit mobilitu odborných pracovníků bude dosaženo zavedením jednotných měřítek, jež budou platit napříč organizacemi a státy. Aby byl potenciál tohoto rámce skutečně plně využit, musí všechny hlavní dotčené strany – podniková sféra (organizace odvětví IT i organizace uživatelů), vzdělávací instituce (veřejné i soukromé) a orgány veřejné správy (evropské, vnitrostátní i místní) – urychleně přijmout jeho klíčové prvky. Je nanejvýš důležité podniknout v této oblasti další kroky. Při absenci jednoty pravděpodobně na místní, vnitrostátní i evropské úrovni i na úrovni jednotlivých organizací vzniknou nekompatibilní modely, což bude následně bránit mobilitě a profesnímu postupu pracovníků v Evropě. Přijetí eCF podpořil i výzkumný projekt „Odbornost v oblasti ICT z pohledu GŘ pro průmysl a podnikání“ (DG Industry and Enterprise ICT Professionalism), který nedávno provedly IVI (Innovation Value Institute) a CEPIS (Council of European Professional Informatics Societies). Tento projekt také doporučil spojit individuální kompetence s dovednostmi organizací, což je téma, které dále rozvádí následující oddíl.

Inovace a hodnota Hodnota a náklady jsou samozřejmě dva samostatné pojmy. Jak prohlásil Oscar Wilde: „Cynik je člověk, který zná cenu všeho, ale nezná hodnotu ničeho.“ Mnoho vedoucích ICT si při těchto slovech jistě někoho vybaví. Na náklady pro IT se soustředí ohromná pozornost. A nesouvisí to se stavem ekonomiky, protože se jedná o trvalý jev. Chce-li soukromý sektor těžit z inovací, jež umožní IT, je potřeba se více zaměřit na hodnotu. To, zda se skutečně podaří vytvářet inovace díky IT, nezávisí pouze na e-dovednostech; je zde třeba rozplést širší klubko problémů. Součástí řešení musí být lidé, postupy i technologie. To znamená, že vedoucí ICT a generální ředitelé musí schopnosti IT v rámci organizace posuzovat v širších souvislostech, a nevěnovat pozornost jen souhrnu kompetencí jednotlivých zaměstnanců. Chápání vyspělosti podniku v tomto ohledu poskytuje vodítka stran toho, jakými strategiemi a taktikami lze za daných lidských, technických a provozních zdrojů organizace dosáhnout růstu přidané hodnoty.


55

K určení nedostatků ve schopnostech organizace na poli IT lze použít rámce pro dovednosti organizací v oblasti ICT. Jedním z možných výstupů takového hodnoticího postupu může být konstatování, že je zapotřebí zlepšit úroveň určitých kompetencí u odborníků, čehož lze docílit pomocí cílených školení zaměstnanců nebo náborem či outsourcingem. Tak se mohou rámce pro dovednosti organizací v oblasti ICT a kompetence v ICT dokonale doplňovat, a přispívat v organizacích k přidané hodnotě. Mezi rámci pro dovednost organizací, jako např. IT-CFM, a rámci pro individuální e-dovednosti, jako je eCF, tedy existuje značná symbióza.

Nové povinnosti Služby IT jsou důležitým styčným bodem. Sbližování významných odvětvových trendů, jako je cloud computing, demokratizace IT a inovace služeb má vliv na úlohu vedoucích ICT. Nemá-li jejich role v podnicích zítřka ztratit své opodstatnění, bude třeba významných změn. Bez ohledu na úroveň vyspělosti té které společnosti ze stěžejní role IT plyne, že se vedoucí ICT musí v první řadě soustředit na vybudování základů, které umožní solidní soulad a účinné poskytování služeb. Nedostává-li se schopnosti stabilně poskytovat kvalitní služby, nebude ředitel ICT s to posunout se dále v hodnotovém řetězci. Způsob, jak vedoucí ICT řídí základní provozní kapacity v oblasti IT, se ovšem pravděpodobně významně změní v souvislosti s posunem ke cloudu jako veřejné službě. Při zajišťování této služby se více než na řízení vnitřních zdrojů bude klást stále větší důraz na řízení vztahů se třetími stranami. Ve skutečnosti to bude pravděpodobně vypadat tak, že mnoho organizací bude využívat hybridního cloudového modelu, kdy si ponechají interní kapacity pro zajištění svých nejcitlivějších procesů a činností, zatímco pro procesy zaměřené na zákazníky budou využívat systém externích dodavatelů. Zvládnutí tohoto přechodu bude vyžadovat změny v souboru dovedností jak u vedoucích ICT, tak u odborných pracovníků působících ve službách IT. V souvislosti s tím, jak v rámci provozní funkce IT poroste objem úkolů zadávaných externím dodavatelům, budou vedoucí ICT stále větší pozornost věnovat těm činnostem v oblasti IT, které přinášejí přidanou hodnotu, a využívat IT jako pomocný nástroj při zavádění inovací v rámci své organizace. To, jak se tyto inovace vytvářejí, zavádějí a řídí, se však pravděpodobně významně změní. Například stále sofistikovanější „platformy jako služby“, jejichž používání bude stále snadnější, budou

56


spíše než inovacím, které díky IT vznikají v rámci vlastních služeb IT, nahrávat praxi navrhování a vytváření řešení mimo rámec těchto služeb. Vedoucí ICT musí vývoj těchto řešení podporovat a řídit tak, aby byla zaručena kvalita a zajištěna konzistence, soudržnost a součinnost se základními firemními systémy IT. Jejich role se tedy bude muset významně změnit. Odhaduje se, že v současnosti připadají na každého odborníka na IT čtyři programy pro koncového uživatele. Většina vedoucích ICT se dosud soustředila na kontrolu a omezování možných škod na straně těchto koncových uživatelů. S rostoucím potenciálem nových platforem se ovšem musí role vedoucích ICT změnit tak, aby dokázali tento nový potenciální zdroj využít a vytěžit z něho zisk, protože jejich blízkost světu podnikání a jejich relativní početnost znamená, že se zde rýsuje obrovská příležitost pro nové zdroje inovací. Bude to samozřejmě vyžadovat změnu v e-dovednostech vedoucích ICT, odborníků v IT i u „programátorů koncových uživatelů“. Nejzřejmějším důsledkem bude v této souvislosti dramatický růst poptávky po pracovnících, kteří mohou nabídnout kombinaci odborné způsobilosti v oblasti IT i v podnikání. V tomto vývoji ve sféře práce připadá významná úloha vzdělávacím institucím, které musí zajistit odpovídající změny ve výuce příští generace tak, aby se zajistil dostatečný přísun vhodně kvalifikovaných pracovníků, jichž je zapotřebí k uspokojení této rostoucí poptávky. Výzvou je tedy vyřešit, jak bude vedena výuka studentů IT, a vybavit příslušnými dovedností v IT také studenty s jiným zaměřením. Bez těchto změn evropské podniky, malé i velké, nebudou s to těžit z inovativního potenciálu těchto technologií, čímž se zmenší konkurenceschopnost Evropy jakožto ekonomiky otevřené světu, která se opírá o soustředěné znalosti.

Klíčová role vedoucího ICT Vedoucí ICT hraje v provádění nezbytných změn v rámci organizace stěžejní úlohu, podmínky, v nichž se pohybuje, jsou ovšem nelehké. Významu služeb IT a jejich potenciálnímu přínosu se často ze strany vedení podniků nedostává patřičného uznání, což je nezřídka způsobeno tím, že členové vedení informačním technologiím nerozumí. Vedení se také mnohdy soustředí pouze na snižování nákladů na IT, a nikoliv na inovace, jež IT mohou přinést. Příčinou často bývá skutečnost, že vedení služeb informačních technologií není s to vysvětlit, jakou hodnotu tyto technologie vytvářejí. Problém zhoršuje i skutečnost, že vedení oddělení IT nemá potřebné podnikatelské dovednosti.


57

Vedení společnosti často nechápe, jaký může být přínos IT, protože jeho členové s touto oblastí nejsou dostatečně seznámeni. Na jedné straně stojí vedoucí ICT před výzvou poučit členy vedení, kteří mnohdy ve znalostech o IT poněkud zaostávají, aby lépe pochopili, jakou hodnotu by IT mohly pro jejich společnost mít: Vedoucí ekonomičtí pracovníci se takto mohou dozvědět, že se pouhým snižováním nákladů nelze dopracovat k inovativnímu oddělení IT. Na druhé straně stojí vedoucí ICT pro nadcházející léta (navzdory enormnímu nedostatku pracovníků s patřičnou kvalifikací) před výzvou, jak prokázat, že IT přinesla pro oživení podniku přidanou hodnotu. Zdá se, že obec vedoucích pracovníků ICT tomuto signálu rozumí, a začala s realizací iniciativ zaměřených na řešení této situace. IVI (který spolupracuje s mnoha velkými společnostmi, jež se zabývají či které využívají IT) v prvním kroku vytvořil rámcový a vzdělávací program, který vedoucím pracovníkům IT pomáhá prokázat hodnotu, kterou IT přinášejí. Toto školení absolvovalo přes 500 vedoucích pracovníků IT z celého světa, přičemž byl nyní otevřen nový magisterský program „Management IT orientovaný na přidanou hodnotu“ (IT Management for Value). Evropské sdružení vedoucích pracovníků v oblasti ICT (European CIO Association) zároveň zahájilo vývoj vlastního vzdělávacího programu, který se zaměří přímo na požadavky na straně poptávky; snaží se takto vytvořit podmínky pro obsazení některých z řady klíčových funkcí, u nichž je situace nejnaléhavější. První várka účastníků již studium v programech zahájila a obci vedoucích ICT se podařilo přesvědčit řadu dobře zavedených evropských obchodních škol a technických univerzit ke spolupráci na tomto programu. Jednou ze zajímavostí tohoto programu je, že jej studenti mohou studovat na kterémkoliv zúčastněném vzdělávacím ústavu v různých zemích, ale vždy obdrží stejný diplom. Bylo již přijato rozhodnutí harmonizovat tento kurz s rámcem eCF, což by mohlo vést k zavedení prvních certifikovaných zkoušek eCF v Evropě. Ačkoliv jsou tyto iniciativy projevem důležitých kroků ve zvýšení úrovně řízení IT, nedokážou pravděpodobně posunout věci ani natolik, aby se významně navýšily stavy studentů IT či aby se zlepšila pomoc, která je v oblasti porozumění IT k dispozici ostatním profesím. Aby bylo dosaženo uspokojivého řešení pro Evropu, je třeba podniknout další kroky.

58


Doporučení Evropská asociace vedoucích v oblasti ICT a Institut pro zhodnocování inovací doporučují: Zvýšit míru přijímání evropského rámce kvalifikací v oblasti práce s počítačem. Rámec eCF (a související výstupy projektu k popisu pozic v ICT) by měl být podporován v rámci celého odvětví IT a všech odvětví využívajících IT, jakož i u malých a středních podniků a veřejné správy. Čím vyšší bude míra přijetí eCF, tím větší bude jeho potenciál při standardizaci kompetencí, popisu pozic a vzdělávání, což podpoří probíhající ustavování IT jako profese. Zároveň by mělo ve spolupráci s hlavními dotčenými subjekty, jež zaměstnávají pracovníky IT, docházet k dalšímu zpřesňování popisu pracovních pozic v ICT. V celé Evropě by měly být aktualizovány pokyny ke vzdělávacímu programu v oblasti e-kompetencí a vzdělávací instituce by měly být podporovány v tom, aby vytvářely takové vzdělávací programy a programy odborné přípravy, které budou odpovídat eCF. Je také důležité podpořit společné vzdělávací platformy pro pracovníky v oblasti IT. V současnosti je pro zaměstnance i odborníky složité rozumět výstupům z různých kurzů, zejména pokud příslušné kurzy proběhly v jiných zemích. Harmonizace s eCF by v tomto ohledu významně napomohla transparentnosti. Rozšířit vzdělávání v oblasti IT pro pracovníky, kteří nejsou v tomto oboru odborníky. IT hrají životně důležitou úlohu prakticky ve všech profesích a rozumět systémům IT v té které oblasti je v podstatě nezbytnou podmínkou efektivní praktické práce. Vzdělávací instituce ale v mnoha případech neslaďují své programy s požadavky průmyslu, a je třeba dalšího úsilí, aby bylo zajištěno, že si studenti z výuky odnesou například to, jak se IT uplatňují v jejich profesích, jaké systémy jsou k dispozici a jak lze službám IT pomoci při zlepšování systémů. IT jsou dnes natolik důležitým prvkem na tolika pracovních pozicích, že je třeba studenty učit příslušným dovednostem v oblasti IT, aby se mohli rychle začlenit do pracovního procesu na pracovišti. Posun směrem ke cloud computingu význam tohoto trendu ještě více umocňuje v souvislosti s tím, jak si programátoři koncových uživatelů uvědomují potenciál nově (např. díky prostředím typu „platforma jako služba“) nastupujících technologií.


59

Vytvořit užší vazby mezi soukromým sektorem a vzdělávacími institucemi. Soukromý sektor a poskytovatelé vzdělávání musí úžeji spolupracovat. V této oblasti sice již byly podniknuty významné kroky, ale stále zde přetrvává mnoho nedostatků. Institut pro zhodnocování inovací například při tvorbě aktivního úložiště poznatků a integrovaných vzdělávacích programů využil přístup otevřené inovace, jehož základem je nepřetržité zapojení většího počtu společností, vysokých škol a vládních agentur do jejich utváření. Podobně jsou ve vzdělávacích programech připravovaných Evropským sdružením vedoucích pracovníků v oblasti ICT do příslušných výborů zapojeni vedoucí ICT a další účastníci ze soukromého sektoru, aby bylo zajištěno, že studijní programy budou odrážet potřeby podniků. Tato praxe bohužel v širším měřítku není příliš napodobována. Významné osobnosti z oblasti IT se jen zřídka stávají profesory na renomovaných vysokých školách a málokdy ovlivňují podobu příslušných studijních programů. Ve srovnání s jinými profesemi, jako je právo, lékařství či technika, v nichž jsou zkušení odborníci z praxe na tyto pozice zváni, je to smutná skutečnost. Tyto profese by přesto také mohly získat ještě více zapojením relevantních odborníků na IT do příslušných studijních programů, v nichž by pomáhali rozvíjet odpovídající dovednosti na poli IT. Zlepšit vztahy a porozumění mezi vedením a službami IT. Mnoho organizací strádá v důsledku špatných vztahů mezi službami IT a vyšším vedením podniku. To se negativně podepisuje na produktivitě i inovacích, a může to navíc představovat i riziko (například když vyšší vedení vytvoří precedens tím, že svou poslední hračku na poli špičkové technologie protlačí na vnitřní síť). K posílení povědomí a lepšímu pochopení, pokud jde o význam IT jako zdroje hodnoty a inovací, by mohlo přispět to, kdyby Evropská komise v tomto směru přišla se souborem politických sdělení a podobných iniciativ zaměřených na vyšší vedoucí pracovníky. Potenciální úloha IT se dramaticky změnila, ale vyšší vedoucí pracovníci některých společností se stále zaměřují spíše na produktivitu a náklady IT než na jejich potenciál z hlediska inovací. Podpora Komise by v této oblasti mohla přispět k tomu, aby si vedoucí činitelé lépe uvědomili význam úlohy IT pro evropské podniky. Tato politická sdělení se mohou rovněž zabývat dalšími klíčovými tématy, jako jsou řízení informací, strategické analýzy prostředí IT a vztahy mezi vedením a službami IT, a přispět tak k tomu, aby se pozornost členů vrchního vedení obrátila k těmto okruhům, jež jsou pro všechny podniky, nejen podniky v oblasti IT, stále důležitější.

60


Propagovat IT mezi mladými lidmi. Míra zájmu o kurzy v oblasti IT na školách upadá. Jedná se o alarmující trend, který je třeba zastavit. Nadto je zvláště nutné zvýšit povědomí mladých lidí a poučit je o rostoucí úloze IT ve všech odvětvích, nejen v odvětví IT. Nedávné průzkumy obce vedoucích ICT na školách odhalily, že žáci mají velmi nepřesné představy o úloze, kterou IT hrají. Pokud mladí lidé nebudou mít přesné informace o rozmanitých příležitostech, jež se v oblasti IT naskýtají, bude jejich zájem o tuto oblast spíše klesat, což v dlouhodobém horizontu představuje skutečnou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy. Chceme-li situaci změnit na úrovni, kde to bude mít největší smysl, musíme se zaměřit na střední, a možná dokonce i na základní školy. Aktivita v souvislosti s týdnem evropských e-dovedností již v oblasti změny vnímání IT hraje klíčovou roli. Další koordinované kroky soukromého sektoru, vlád a speciálně zaměřených vzdělávacích ústavů by mohly dopomoci k tomu, že se na tento základ bude dále navazovat a budou se podporovat klíčové cíle Digitální agendy pro Evropu. Výše uvedená doporučení silně rezonují s akčními body, jež navrhuje poslední výzkumný projekt Institutu pro zhodnocování inovací a Council of European Professional Informatics Societies (CEPIS), který byl proveden na objednávku Evropské komise s cílem vytvořit evropský rámec pro odbornost v oboru ICT. Ačkoliv se tento projekt zaměřoval výhradně na odborníky na IT, při sestavování návrhového rámce byl význam rozvoje relevantních e-dovedností podstatným podnětem. Z pohledu odvětví ICT podnikla Evropská komise významné pozitivní kroky. Tyto iniciativy se těší silné podpoře. Odvětví ICT si uvědomuje, jak je důležité tyto iniciativy i nadále průběžně posilovat, zejména s ohledem na potenciální hodnotu, kterou soukromému sektoru přinesou. Úkol zkoordinovat a zmobilizovat soukromý sektor, veřejnou správu a akademickou sféru představuje důležitou výzvu, kterou je třeba řešit, a právě v tomto ohledu musí jednotlivé zúčastněné strany převzít odpovědnost. Výzkumy naznačují, že v roce 2015 bude deficit v oblasti dovedností u odborníků na IT asi 10–15 % a že bude u mladých lidí růst nezájem o IT. Přičteme-li k tomu rostoucí nesoulad mezi vzděláváním a praxí v oblasti IT a nedostatečné e-dovednosti u profesí mimo obor IT, pak je zřejmé, že rozsah problémů, před nimiž Evropa stojí, je obrovský. Vzhledem k tomu, že IT dávají firmám možnost inovovat, je zde jednoznačná výzva k podniknutí společných a koordinovaných kroků. Chceme-li předejít dalšímu snižování konkurenceschopnosti evropského hospodářství, musí si všechny dotčené strany vzít tuto výzvu k srdci a začít ihned jednat.


61

Kapitola 4: Plné využití potenciálu žen „Zapomeňte na Čínu, Indii a Internet: ekonomiky rostou díky ženám.“ The Economist, 15. dubna 2006 Podle důvodové zprávy Evropské unie o stárnutí pracovní síly se „počínaje rokem 2012 [...] evropská populace v produktivním věku začne zmenšovat, zatímco počet obyvatel starších 60 let se bude podle scénáře, který bere v úvahu pravděpodobné zvýšení imigrace a porodnosti, i nadále zvyšovat asi o dva miliony obyvatel ročně“. Vzhledem k tomu, že menší počet pracovních sil bude muset zastat stejné množství práce, a jediný myslitelný způsob, jak to uskutečnit, je využít ICT. K uspokojení potřeb soukromého sektoru budou zapotřebí pracovníci s mnohostrannějšími dovednostmi. Je však třeba klást si důležité otázky: Kde jsou ženy? Jak si stojí? Jaká bude jejich budoucí role v oblasti ICT? Tato kapitola předestře některá klíčová fakta, ukáže, co se skrývá za číselnými údaji, a objasní, proč nadešel čas posunout svět směrem k rovnosti mezi pohlavími. Na závěr této kapitoly budou uvedena některá doporučení stran toho, jak do budoucna nejlépe zajistit zapojení žen, a to, aby se v digitální ekonomice jejich přínosu dostalo plného uznání.

Statistiky, projekty a iniciativy Statistiky ukazují, že se propast mezi pohlavími ve vzdělávacím systému v oblasti ICT začíná utvářet velmi záhy. Ve vyšších ročnících středních škol a ještě více během vysokoškolského studia se pak tato propast prohlubuje. Následně přetrvává i v rámci odborné pracovní síly. První komplexní studii o zájmech, postojích, hodnotách a plánech mladých ohledně přírodních věd a techniky nahlížených optikou studentů, která objasnila faktory významné z hlediska procesu učení v přírodních vědách a technice, provedlo v letech 2003–2006 Norwegian Centre for Science Education, University of Oslo. Projekt ROSE (The Relevance of Science Education) shromáždil údaje o více než 40 000 patnáctiletých žáků ze 40 zemí.

62


Význam vzdělávání v přírodních vědách Turecko Řecko Portugalsko Španělsko Polsko Česko Lotyšsko Estonsko Slovinsko Rakousko Německo Irsko Skotsko Severní Irsko Anglie Finsko Island Švédsko Dánsko Norsko 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Dívky, které si přejí pracovat v technické oblasti. Chlapci, kteří si přejí pracovat v technické oblasti Zdroj: Projekt ROSE – význam vzdělávání v přírodních vědách, 2010.

Toto mezinárodní srovnávací šetření ukázalo, že ve většině evropských zemí vědeckou dráhu zvažuje mimořádně malý počet dívek. Velmi málo dívek také vykazuje zájem pracovat v technické oblasti. Tomuto postoji odpovídá nízký podíl dívek studujících související obory v bakalářském studiu. Dívky tvoří jen 10 % až 30 % všech studentů ICT a méně než 20 % zaměstnanců v profesích v oblasti ICT. V evropském přírodovědném a technickém výzkumu se, pokud jde o počet žen, projevují obdobné tendence: Podíl absolventek informatiky v celé Evropě klesl z 25 % v roce 1998 na 22 % v roce 2006, což je ve srovnání s Kanadou (kde tento podíl dosahuje 27 %), USA (28 %) nebo Jižní Koreou (38 %) málo. Tyto znepokojivé trendy v Evropě přetrvávají i v současnosti. V působení žen v akademické sféře je stále zřetelný jejich malý podíl. Jejich podíl stoupá z pouhých 31 % v základním studiu na 36 % u studentů a absolventů doktorského studia, ale pak zase klesá na 33 % u akademických pracovníků úrovně C (odborní asistenti), na 22 % u akademických pracovníků úrovně B (docenti) a na pouhých 11 % u akademických pracovníků úrovně A (profesoři). V této souvislosti se hovoří o takzvaném „nůžkovém diagramu“.

KAPITOLA 4: PLNÉ VYUŽITÍ POTENCIÁLU ŽEN

63

100 %

Podíl mužů a žen na jednotlivých úrovních typické akademické dráhy v oblasti přírodních věd a inženýrství Muži 2006

50 %

0%

Ženy 2006 ISCED 5A ISCED 5A ISCED 6 ISCED 6 Studenti Absolventi Studenti Absolventi /studentky /absolventky /studentky /absolventky

Úroveň C

Úroveň B

Úroveň A

Zdroj: She Figures 2009, Evropská komise, GŘ pro výzkum. Vymezení kategorií: A: Nejvyšší úroveň, respektive pozice v oblasti výzkumu. B: Výzkumníci pracující na pozicích nižších než pozicích úrovně A, ale vyšších než čerství držitelé titulu Ph.D. C: První úroveň, respektive pozice, na kterou se obvykle přijímají čerství držitelé titulu Ph.D. ISCED 5A: Programy terciárního vzdělávání, jež poskytují kvalifikaci, s níž lze vstoupit do pokročilých výzkumně zaměřených programů a profesí s vysokými požadavky na dovednosti. ISCED 6: Programy terciárního vzdělávání, jež vedou k pokročilé výzkumně zaměřené kvalifikaci (titul Ph.D.). Pole působnosti v přírodních vědách, inženýrství a technice v rámci vzdělávání = 400 v přírodních vědách, matematice a informatice + 500 v inženýrství, výrobní technice a stavebnictví. Pole působnosti v přírodních vědách, inženýrství a technice v rámci vědy = inženýrství a technika + přírodní vědy.

U akademických pracovníků úrovně A vykazuje nejvyšší podíl žen následujících pět evropských zemí: Rumunsko, Lotyšsko, Bulharsko, Finsko, Portugalsko. Naopak nejnižší podíl žen u těchto pracovníků měly Malta, Lucembursko, Kypr, Irsko, Belgie, Řecko a Nizozemsko. Podíl žen u akademických pracovníků úrovně A se pohyboval od 32 % v Rumunsku po 2 % na Maltě. Důsledkem tohoto nedostatečného zastoupení žen ve studijních oborech a profesích souvisejících s ICT je obrovský nedostatek talentů ve firmách zabývajících se ICT a v ekonomice jako takové. Pokud jde o konkurenci mezi kontinenty a zeměpisnými oblastmi, vykazuje nejvyšší procentuální zastoupení žen v přírodních vědách a technice region Severní a Střední Amerika; následují regiony střední a východní Evropa, Jižní Amerika a Oceánie. Až na pátém místě je region západní Evropa.

64


Podíl žen a mužů v přírodních vědách a inženýrství v roce 2008 Přírodní vědy a inženýrství

1 2 3 4 5 6 7 8

Celý svět Severní a Střední Amerika Střední a východní Evropa Jižní Amerika Oceánie Západní Evropa Střední východ Asie Afrika

Ženy Počet 1.058.156 296.894 92.228 62.298 21.909 268.182 85.572 226.337 4.736

% 39,4 48,2 46,9 44,7 43,0 41,8 40,3 28,0 24,5

Muži Počet 1.625.546 318.714 104.391 77.082 29.003 373.963 126.983 580.850 14.560

Celkový počet % 60,6 51,8 53,1 55,3 57,0 58,2 59,7 72,0 75,5

2.683.702 615.608 196.619 139.380 50.912 642.145 212.555 807.187 19.296

Zdroj: NSF Science and Engineering Indicators, 2008.

Postavení západní Evropy je lepší, pokud jde čistě o podíl žen v technických profesích. Z hlediska procentuálního zastoupení žen v celé pracovní síle se západní Evropa nachází na čtvrtém místě za regiony střední a východní Evropa, Jižní Amerika a Oceánie. Nedostatečný počet žen usilujících o kvalifikaci související s IT má přímý vliv na podíl žen mezi odborníky, kteří jsou v současné době zaměstnáni v oblasti IT. Ačkoliv je počet žen, které usilují o kvalifikaci související s IT v rámci sekundárního vzdělávání, nízký – jak vyplývá ze šetření provedených ve Spojeném království – ženy soustavně dosahují lepších výsledků než jejich mužské protějšky. Lze proto důvodně předpokládat, že pokud by ženy měly větší sklon hledat profesní uplatnění v IT, významně by se zvětšila talentová základna, kterou mají zaměstnavatelé v oblasti IT k dispozici. Za několik posledních let provedla společnost Accenture u příležitosti Mezinárodního dne žen sérii studií; tyto studie zdůrazňují rostoucí význam ICT pro úspěšné vedoucí pracovnice, jakož i rostoucí význam ženského vedení v rámci firem. V průměru se těchto šetření, která probíhala online v ročním intervalu, zúčastnilo kolem 4000 žen působících na vedoucích pozicích ve středních až velkých společnostech z asi 20 zemí. Studie ukázaly, že ženy jsou odolnější, přičemž „organizace, které u svých stávajících i budoucích vedoucích pracovníků pěstují odolnost, budou mít v současném světě ekonomické nejistoty a intenzivní konkurence jasnou výhodu“.


65

Více než 8 z 10 žen bylo podle studie ochotno učit se práci s technologickými novinkami, např. blogy či sociálními sítěmi, a používat je jako prostředku k dosažení budoucího úspěchu. Více než 76 % žen předpokládalo, že využití těchto technologií bude mít velký význam. Podle 66 % žen projdou vztahy řízené technologií v budoucnu významnou proměnou. Pokud jde o situaci ženské části pracovní síly v Evropě (EU-27), 31,6 % pracovníků v odvětví ICT tvoří ženy. Podíl žen v oblasti ICT v EU-27 v roce 2010 Nejvyšší podíl

Nejnižší podíl

Litva

45,1 %

Rakousko

30%

Bulharsko

43,9 %

Irsko

30%

Lotyšsko

37,8 %

Slovensko

29,3 %

Rumunsko

36,2 %

Švýcarsko

29,1 %

Chorvatsko

35,4 %

Spojené království

28,5 %

Kypr

35,5 %

Dánsko

28,2 %

Německo

34,3 %

Česká republika

26,5 %

Polsko

34,2 %

Turecko

25,1 %

Finsko

34 %

Island

24,6 %

Řecko

33,7 %

Nizozemsko

23,4 %

Zdroj: Global Contact, Francie, 2012, základem jsou údaje OECD, Eurostatu a IESF.

V roce 2010 byl v EU-27 podíl žen v ICT největší (> 35 %) v těchto zemích: • Litva: 45,1 % • Bulharsko: 43,9 % • Lotyšsko: 37,8 % Nejnižší podíl žen v ICT v EU-27 v roce 2010 vykazovaly tyto země: • Dánsko: 28,3 % • Česká republika: 26,5 % • Nizozemsko: 23,4 %

66


Z hlediska vedoucích činitelů je znepokojivým trendem to, že počet žen v ICT se v Evropě (EU-27) snížil z 32,7 % v roce 2008 na 31,6 % v roce 2010. V některých členských státech EU došlo ke zvýšení počtu žen pracujících v odvětví ICT, a to např. o 5,2 % v Lucembursku či o 1,8 % v Itálii, zatímco v jiných zemích se počet žen pracujících v tomto odvětví významně snížil, např. v Lotyšsku o 6,1 %, Portugalsku o 5 % či Dánsku o 3,2 %. Tyto značné rozdíly by měly být prozkoumány podrobněji, aby se objasnily jejich příčiny. Získané informace by se pak měly stát východiskem pro předložení návrhů a uskutečnění vhodných kroků, jejichž realizací by se minimalizovaly odstupy mezi nejvyššími a nejnižšími procentuálními hodnotami. Šetření European Professional e-Competence, které ve spolupráci s organizací CEPIS v roce 2011 proběhlo u 2000 IT odborníků ve dvaceti zemích širší Evropy, potvrdilo výše uvedené trendy a nedostatečné zastoupení žen v odvětví ICT. Pouze u dvou profesních profilů převyšovalo zastoupení žen 20 %: Manažer/ka kvality a auditor/ ka IT – 30 % – a školitel/ka IT – 41 %. Podíl odbornic v oblasti IT navíc u následujících profesních profilů nedosahuje ani 10 %: bezpečnostní manažer/ka IT, správce/správkyně sítě a systémový inženýr / systémová inženýrka v oblasti IT. CEPIS - Council of European Professional Informatics Societies Evropa (průměrně) Školitel/ka IT Manažer/ka kvality a auditor/ka IT Manažer/ka IT Vývojář/ka softwaru Architekt/ka systémů IT Bezpečnostní manažer/ka IT Správce/správkyně sítě Systémový inženýr / systémová inženýrka v oblasti IT

0%

50%

100%

Odbornice Odborníci Zdroj: CEPIS Survey of Professional e-Competence in Europe. European Report 2011.

Co se týče doporučení do budoucna, organizace CEPIS jasně vyzvala k „urychlené nápravě nerovnováhy mezi pohlavími ve všech zemích a zvýšení zastoupení žen v profesích souvisejících s ICT. Napodobována


67

a ve větším měřítku zaváděna by měla být opatření prodlužující a rozšiřující stávající iniciativy, které se soustředí na vzory a mentorské programy. Členské státy by měly poskytnout fiskální pobídky firmám, které učiní rovnost pohlaví součástí své organizační kultury, personální politiky a programů dalšího profesního rozvoje“. Opatření ke zvýšení celkové úrovně e-dovedností v Evropě se musí řídit procesem hodnocení nastíněným níže; tento proces potvrzuje, že neformální učení stále představuje hlavní způsob, kterým si ženy osvojují e-dovednosti, samostudium a formalizované vzdělávací instituce následují na druhém a třetím místě. Muži dávají před neformálním učením a formalizovaným vzděláváním přednost samostudiu. Za posledních několik let zorganizovali veřejné i soukromé subjekty, akademikové i nevládní organizace některé zajímavé iniciativy k podpoře opatření a projektů, jež si za cíl kladly motivovat dívky a ženy k tomu, aby si zdokonalovaly a aktualizovaly dovednosti. V rámci velmi úspěšného projektu Fraunhofer-Institut für Intelligente Analyse- und Informationssysteme (Fraunehofer IAIS) „Roberta – girls discover robots“ financovaného německým ministerstvem Bundesministerium für Bildung und Forschung v letech 2002–2006 vzniklo v Německu v letech 2005 až 2008 23 center Roberta. V rámci rozšíření projektu „Roberta-Goes-EU“ bylo vytvořeno 12 regionálních center Roberta v Rakousku, Itálii, Švédsku, Švýcarsku a Spojeném království. Projektu Roberta se zúčastnilo několik stovek učitelů a přibližně 5000 dětí na školeních v Německu a asi 5000 dívek z dalších evropských států. Kurzy v tomto projektu často představovaly pro dívky prvotní impulz k zakládání týmů se zaměřením na robotiku, které se účastní soutěží robotů, jako jsou např. např. RoboCupJunior nebo FIRST Lego League. Pokud jde o zpětnou vazbu, 94 % účastníků projektu Roberta si kurzy pochvalovalo, 88 % by je doporučilo přátelům a 74 % by rádo navštěvovalo další kurzy. Fraunhoferův IAIS a European Centre for Women and Technology (ECWT) pracují na řešení, jak dále rozvíjet a rozšiřovat síť pro robotiku pro dívky po celé Evropě. Na úrovni států představuje program, jenž se může pochlubit největším dosahem a největším doloženým úspěchem, Computer Clubs for Girls (CC4G), který ve Spojeném království podněcuje dívky ve věku 10 až 14 let, aby zvážily profesní uplatnění v IT tím, že technologii oživuje

68


projekty, které využívají hudbu, módu a slavné osobnosti. Součástí programu jsou také nejpokročilejší internetové zdroje: Poslední verzi např. vytvořilo studio Aardman, které proslavili Wallace a Gromit. Od roku 2005 prošlo klubem CC4G přes 135 000 dívek z 3800 škol, přičemž 84 % z nich uvádí, že díky účasti nyní spíše zváží další studium nebo profesní uplatnění v oblasti IT. Jedné škole stačí k organizaci online klubu CC4G v době po vyučování na rok sponzorský dar ve výši 600 liber. Sponzoři často podporují svůj místní klub, a někdy se na něj zajdou podívat, aby povzbudili dívky při práci. K účasti není zapotřebí žádných odborných znalostí IT a zapojit se mohou všechny typy organizací. Na evropské úrovni eCouncil of Professional Informatics Societies (CEPIS) v souvislosti s Evropským týdnem IT dovedností v roce 2010 vytvořila novou cenu CEPIS pro ženy v ICT, která má povzbudit mladé ženy k tomu, aby nastoupily na vzdělávací a profesní dráhu související s ICT a setrvaly na ní. Cena se uděluje na základě celoevropské soutěže v digitálních kompetencích pro ženy. V roce 2010 vyhrála čtrnáctiletá Anna Voříšková z České republiky vzdělávací příspěvek v hodnotě 1000 britských liber na svou stránku http://www.folmici.cz/ a svůj blogový projekt, který sama vytvořila. Jako druhá se umístila Louisa Luciani ze Švédska, která získala 500 liber na studium technické informatiky jakožto uznání za to, že vytvořila počítačové kluby a byla vzorem pro zapojení žen do oblasti ICT. Tato soutěž se znovu konala během Evropského týdne IT dovedností 2012 (European e-Skills Week 2012). Existují také motivující příklady u marginalizovanějších skupin žen. Ženy tvoří více než polovinu přistěhovalců v Evropě. Studie Immigrant Women, e-Skills and Employability in Europe financovaná společností Microsoft, kterou roku 2009 provedla skupina TASCHA, zkoumala účinek vzdělávání v oblasti e-dovedností organizovaného neziskovými organizacemi na zaměstnatelnost a sociální začlenění přistěhovalkyň v Maďarsku, Itálii, Nizozemsku, Rumunsku a Španělsku. Výzkum proběhl v rámci dlouhodobého programu společnosti Microsoft Unlimited Potential zaměřeného na investice do rozvoje e-dovedností v Evropě prostřednictvím partnerství s neziskovými organizacemi a lokálních vzdělávacích iniciativ s cílem oslovit ty, kteří dostatečně nemohou využívat služeb v oblasti technologií. Studie zkoumala situaci 530 přistěhovalkyň a zjistila, jak důležitý je přístup k IT pro zlepšení sociálního a ekonomického postavení


69

a nalezení pracovního místa. Zhruba třetina přistěhovalkyň má základní počítačové a internetové dovednosti, 32 % jich má počítačové a 22 % internetové dovednosti středně pokročilé úrovně. Něco přes 20 % těchto žen uvedlo, že nemá vůbec žádné e-dovednosti. Studie dochází k závěru, že přistěhovalkyně čelí na pracovním trhu „dvojímu znevýhodnění“, jsou znevýhodněny jednak jako ženy a jednak jako přistěhovalkyně. Aby překonaly významné překážky v oblasti zaměstnatelnosti, potřebují se tyto ženy učit jazyku, potřebují vědomosti o tématech souvisejících se zaměstnáním a potřebují pomoc s rozšiřováním svých sociálních sítí a rozmnožováním příležitostí ke vzdělávání. Dalším dobrým příkladem v tomto směru je iniciativa European Alliance on Skills for Employability a jejích partnerů – společností Microsoft, Adecco Group a State Street –, cena Skills for Employability Award za rok 2011. Kromě cen „Youth Empowerment through Skills“ a „Active Ageing through IT Learning“ vznikla také zvláštní cena „Empowering Women through Technology“, jež má odměňovat mimořádně účelné využití vzdělávání a rozvoje dovedností na poli ICT u nevládních organizací, které takto u svých klientek zvyšují vyhlídky na zaměstnání a zlepšují digitální a sociální začlenění. První cenu a 5000 britských liber získala litevská organizace LIA – „Windows to the future“ – za program, který prokazatelně poskytuje úspěšné vzdělávání v práci s počítačem a informacemi pro dívky a ženy a vytváří vazby k podnikatelskému sektoru a příslušné komunitě. Pod vedením ředitelky Lorety Križinauskienė vyškolila organizace LIA za posledních pět let 45 000 žen.

Nastává bod zlomu v otázce rovnosti pohlaví Abychom pochopili rostoucí význam nových dovedností v jednadvacátém století ve srovnání s dovednostmi, jež dominovaly století dvacátému, musíme si uvědomit, že ve světě došlo k významné změně: Posunuli jsme se od existence převážně analogové k existenci plně digitální. Josephine Green, která od roku 1997 zastává pozici Senior Director Trends and Strategy ve společnosti Philips Design, navrhuje, abychom na věc pohlíželi tak, že se změnila úloha technologie; není už hnací silou, ale tím, co nám dává možnosti; jinými slovy modelem jejího fungování v dnešním světě už není pyramida, ale placka. Ve 20. století byly motorem ekonomického růstu masové trhy, úspory z rozsahu a produkty široké spotřeby. Byla to technokraticko-tržní éra, jejíž řídicí struktura byla hierarchicky uspořádána shora dolů – ve tvaru pyramidy. Jednadvacáté století je stoletím sociální inovace.

70


Technologie dnes lidem umožňuje stát se tvůrci vlastních životů a návrháři vlastních životních stylů. Celosvětová síť dává lidem přístup ke všem vrstvám inovace. Cílem už není konzum, ale koexistence. Náš svět je vymezen mezikulturním managementem a komunikací, jež se do značné míry opírá o Communities of Practice (CoP) a používání ICT. Základem všeho je ekosystém, který funguje na principu personalizace na míru. Protože na řídicí funkce začíná nastupovat „internetová generace“ (známá také jako generace Y, či pod anglickými názvy First Digitals nebo Millennials), k úspěšnému boji s minimální účastí žen v oblasti IT je na místě brát v úvahu charakteristiku této generace a také způsob, jakým se učí. Jedná se o generaci MP3 přehrávačů, chatu, hraní her po síti a peer-to-peer sdílení souborů. Tato generace je hluboce přesvědčena, že „kulturu se lze naučit“ a dává, co se týče personalistiky, před produktově orientovanými modely přednost modelům orientovaným na lidi. Klíčovými aspekty takovýchto modelů jsou teorie motivace a pokrok v rámci organizace. Náš svět více než kdy v minulosti přisuzuje hodnotu rozmanitosti, podpoře začleňování a rovnosti pohlaví. Zatímco za změnami období průmyslu stáli muži, v současném světě mohou klíčovou úlohu v inovacích sehrát ženy. John Hagel III., spolupředseda vedení Deloitte Center for the Edge, centra pro inovace se sídlem v Silicon Valley, které provádí vlastní výzkum a nabízí nezávislé pohledy relevantní pro nový růst firem, tento pohled sdílí: „V digitální znalostní ekonomice nahrazuje lidský kapitál jako základ růstu přírodní zdroje. Jednadvacátému století budou tón udávat ty firmy a země, které nejlépe dokážou využít inovativnost a kreativitu svých lidí. Ženy představují z hlediska zásoby talentů nepochybně sílu, jejíž vliv stále narůstá.“ Zavádějí se nové koncepty, např. sociální návratnost investice, a jsou zapotřebí jiné typy dovedností. „Pyramidový svět“ vyžadoval např. následující dovednosti: schopnost řídit, plánovat, sestavovat rozpočty, měřit, hodnotit, organizovat, strukturovat a kontrolovat. „Placatý svět“ si naproti tomu žádá např. tyto: inovativnost, schopnost klást otázky, zpochybňovat a snít, představivost, schopnost experimentovat, schopnost učit se a podnikavost. Zelená znalostní společnost – politický program v oblasti ICT do roku 2015 pro evropskou znalostní společnost budoucnosti, který


71

představila švédská vláda během švédského předsednictví roku 2009, zdůraznil jeden z deseti klíčových požadavků do budoucna: zaměření na investice do nemateriální („soft“) infrastrukturní politiky pro Evropu, tj. na investice do sociálního kapitálu. Tento posun v zaměření velmi dobře odpovídá přání žen pracovat v oblastech a profesích, které přímo pomáhají společnosti či jednotlivcům, a přispěje k udržení žen v technických oborech. V současnosti se do značné míry uznává, že rozmanitost přináší jasné výhody v podnikání. Šetření společnosti McKinsey nazvané „Women Matter Survey“ z roku 2009 i výzkum téže společnosti nazvaný „Centered Leadership“ z roku 2010 došly ke stejnému závěru: Klíčové ženské prvky vedení – intelektuální stimulace, inspirace, rozhodování s účastí podřízených a nastavování očekávání/odměn – jsou zásadní pro překonání recese a k úspěchu v dnešní komplexní ekonomice, stižené finanční krizí. Světové ekonomické fórum udává, že ty země, které jsou pro ostatní vzorem, pokud jde o spravedlivé rozdělování zdrojů mezi ženy a muže, a to bez ohledu na množství zdrojů, které mají k dispozici, dosahují lepších výsledků. Organizace Catalyst v roce 2011 ve svém průzkumu zjistila, že rozdíl v míře návratnosti investovaného kapitálu mezi společnostmi z prvního kvartilu s 19–44 % žen na vedoucích pozicích a společnostmi posledního kvartilu, v jejichž vedení žádné ženy nezasedaly, dosahoval 26 %. Dr. Erkki Ormala, místopředseda pro podnikatelské prostředí společnosti Nokia a předseda platformy DIGITALEUROPE, na konferenci o e-dovednostech k tématu konkurence, růst a pracovní místa konané dne 13. prosince roku 2011 v Bruselu prohlásil, že „pokud by se podařilo zapojit do vývoje technologií více žen, byl by to skutečný zdroj inovace“. Nokia sleduje zvyšováním zapojení žen tři cíle: • Vést – tj. mít k dispozici talenty potřebné k zaujmutí přední pozice, pokud jde o transformaci digitálního trhu. • Vybudovat organizační dovednosti – talent se znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi, který společnosti Nokia zajistí konkurenceschopné odlišení. • Dát uživatelům možnost zakusit rozmanitost – bilingvismus v oblasti rodu s cílem nabídnout na trhu atraktivní řešení.

72


Sociální média Sociálním médiím dnes dominují ženy: V každé věkové kategorii používá sociální sítě více žen než mužů. Ženy také tráví v prostoru sociálních médií významně více času. Kdyby byl Facebook zemí, měla by tato země třetí nejvyšší počet obyvatel na světě. Nejrychleji rostoucím segmentem na Facebooku je skupina žen ve věku 55–65 let. Ženy tvoří 57 % uživatelů Facebooku a Twitteru. Ve Spojených státech má 86 % žen v rámci služeb sociálních médií vlastní profil a 72 % se do něj každý den přihlásí. Z 80 % žen, které používají sociální média, se staly fanynky produktů a značek. Když na Facebooku v souvislosti s workshopem shromáždění Digitální agendy nazvaným „Women for Smart Growth“ v červnu 2011 vznikla stránka EU Women, příspěvky na ní si za měsíc prohlédlo více než 14 500 návštěvníků a stránka získala devadesát pět vyjádření podpory „to se mi líbí“. V síti LinkedIn zároveň za jeden měsíc vznikla skupina s více než 100 členy a patnácti diskuzemi a v průběhu měsíce před shromážděním Digitální agendy přilákal na Twitteru tag @EUWomen 158 „tweetů“ a devadesát jedna uživatelů se přihlásilo k jeho odběru. Ve své střednědobé prognóze do roku 2020 zdůrazňuje The European Centre for the Development of Vocational Training (Cedefop), že vzhledem k tomu, že práce vyžaduje stále větší znalosti a více dovedností, musíme využít potenciál neaktivních členů společnosti, zejména žen, jež kvalifikací předčí muže. Obecně platí, že míra zapojení do trhu práce je u žen nižší než u mužů. Tato míra nicméně roste v souvislosti s tím, jak se zlepšuje úroveň kvalifikace žen, zatímco míra zapojení u mužů klesá. Hierarchické rozvrstvení úrovní kvalifikace je pak u žen i mužů stejné. Obecně se však u žen tato úroveň zvyšuje ve větší míře, což naznačuje, že ženy budou mít v budoucnu pravděpodobně častěji vyšší (formální) kvalifikaci než muži, s výjimkou střední úrovně kvalifikace, u níž dochází ve vyšší míře k nárůstu u mužů. Na druhou stranu se předpokládá, že podíl pracovní síly s kvalifikací nízké úrovně bude v celé Evropě klesat, přičemž pokles bude u žen strmější než u mužů. Tyto obecné trendy lze sledovat skoro ve všech zemích. Další sektorová změna, která naznačuje, že je v pracovní síle stále více zapotřebí žen, je pokračující trend přesouvání pracovních míst do služeb, zejména služeb komerčních.


73

Počet pracovních míst v obchodu a dalších službách se má zvýšit asi o 7 milionů. Očekává se také významný nárůst v distribuci a dopravě. V důsledku vzniku značného počtu nových pracovních míst ve zdravotnictví a vzdělávání se předpokládá středně silný nárůst zaměstnanosti v nekomerčních službách, který však bude v důsledku očekávaných rozpočtových omezení částečně vyvážen sníženou poptávkou po pracovní síle ze strany veřejné správy.

Rozměr rodu jako podnět vedoucí k inovacím Během posledních let byla lépe pochopena přidaná hodnota, kterou do výzkumu vnáší rozměr rodu (genderu). Stoupá počet výzkumníků, kteří již dnes pracují s předpokladem, že bude genderové hledisko jedním ze zdrojů podnětů pro nové znalosti a technologie. Projekt Gendered Innovations, který byl zahájen na Stanford University a probíhá ve spolupráci se skupinou odborníků Innovation through Gender zřízenou Evropskou komisí, jež pod vedením Technische Universität Berlin a Fraunhofer Gesellschaft sdružuje odborníky z dvaceti členských států Evropské unie. V rámci projektu se vyvíjejí metody rodové analýzy pro vědce a techniky a zpracovávají případové studie, které konkrétně ukazují, jak rodová analýza vede k inovaci ve třech oblastech, na něž se projekt zaměřuje: vědě, zdravotnictví a medicíně a technice.

Doporučení Nadešel čas dát v Evropě rozměru rodu v oblasti ICT více prostoru a věnovat více prostředků jeho posílení. To, zda bude Digitální agenda pro Evropu a strategie Evropa 2020 provedena úspěšně, bude do značné míry záviset na tom, zda Evropská komise a další dotčené strany naleznou cesty a prostředky, jak prostřednictvím mnohostranné spolupráce zajistit mezi lety 2011 a 2020 přístup kritického množství žen k ICT, jakož i zapojení kritického množství žen do využívání ICT a navrhování, výzkumu, inovace a produkce na tomto poli. Profese IT odborníků jako celek musí pracovat na tom, aby začal v budoucnu do tohoto odvětví, a to s ohledem na všechny stupně životního cyklu, proudit ženský talent. Zároveň je také zapotřebí soustředit se na podněcování žen, které už v tomto odvětví pracují, aby v něm setrvaly a úspěšně pracovaly.

74


Základy tohoto společného úsilí na evropské úrovni byly položeny na konferenci „Women in Science, Innovation and Technology in The Digital Age“, kterou uspořádalo GŘ pro informační společnost, maďarské předsednictví EU a European Centre for Women and Technology (ECWT) ve dnech 7–8. března 2011 v Budapešti pod záštitou místopředsedkyně Komise pro Digitální agendu Neelie Kroes, a to přijetím Budapest International Women’s Day Centenary Declaration 2011. Toto prohlášení vychází z dokumentu ECWT o postoji k zapojení do Digitální agendy a z on-line konzultací, které probíhaly od února do konce června 2011. Zdůrazňuje význam zavedení udržitelné evropské infrastruktury s mnohostrannou účastí a zapojení evropských veřejných a soukromých subjektů, akademické sféry a nevládních organizací do akčního plánu pro rovnost žen a mužů pro Digitální agendu.

Digitální budoucnost

ICT pro sociální výzvy

Zlepšení e-dovedností

Výzkum a inovace

Velmi rychlý internet

Důvěra a bezpečnost

Interoperabilita a standardy

- S předstihem investovat do mladých, a to zejména dívek. - Použít osvědčené postupy a vzory v oblasti celkového zohlednění rovnosti pohlaví. - Podporovat Digitální agendu zohledňující rovnost pohlaví. - Podporovat lidský kapitál a investovat do žen. - Zajistit lepší řízení, které se bude opírat o ukazatele rozmanitosti. - Sledovat pokrok v realizaci opatření k zajištění rovnosti pohlaví a podávat o něm zprávy.

Jednotný digitální trh

Pilíře Digitální agendy

Prvky realizace

Shromáždění Digital Agenda Assembly ve dnech 16.–17. června 2011 v Bruselu potvrdilo budapešťské prohlášení; toto shromáždění zdůraznilo, že „zlepšení e-dovedností a zapojení talentu žen do všech aktivit na poli e-dovedností musí představovat jeden z pilířů Digitální agendy“.

Zdroj: Zpráva shromáždění Digitální agendy z roku 2011. Workshop č. 22: Ženy podporují chytrý růst

Závěrečným krokem k efektivní realizaci budapešťského prohlášení bylo získání podpory pro toto prohlášení na plánovaném slyšení v Evropském parlamentu k tomuto tématu v dubnu 2012. Poté musí


75

následovat přijetí usnesení, jež následně povede k začlenění akčního plánu do agendy Evropské komise na léta 2014–2020. Obsahem doporučení dotčených stran, v čele s European Centre for Women and Technology (ECWT): • Za účasti dotčených stran a jejich angažovaným zapojením vytvořit dlouhodobý evropský akční plán pro podporu žen a agendy v oblasti e-dovedností. Nedílnou součástí tohoto plánu musí být referenční srovnávání a roční sledování výstupů. • Rozšířit European Directory of Women and ICT – který v lednu 2010 jakožto platformu pro otázku žen a e-dovedností (vnitrostátní politiky, osvědčené postupy, výzkum, od náboru po odměňování, od získávání dovedností k jejich využívání atd.) v Evropě podpořilo European e-Skills Association. • Podpořit studii k osvědčeným postupům nevládních organizací, které v Evropě poskytují vzdělávání v oblasti e-dovedností, a zajistit, aby mnohostranná partnerství, vzniklá za účelem posílení vzdělávání a zapojení mladých v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky, dostatečně zohledňovala genderové hledisko.

76


Kapitola 5: Vize pro budoucnost V roce 2012 Evropa stále naléhavě potřebuje růst produktivity. Ačkoliv akutní příznaky finanční krize v tuto chvíli ustoupily, nebyly jejich příčiny odstraněny. Smutným příkladem této skutečnosti je míra nezaměstnanosti mladých, jež v posledních letech neustále stoupá. Nejhorší je nezaměstnanost mladých u osob do 25 let věku. Podle nejnovějších údajů Eurostatu se v Řecku nezaměstnanost v této kategorii vyšplhala až na 48,1 % a ve Španělsku dosáhla prozatím nejvyšší hodnoty – 49,9 %. Tento znepokojivý trend se dotýká také mnoha mladých Evropanů s dobrým vzděláním. Výše uvedená čísla jsou také důsledkem toho, že se v Evropě mění pracovní prostředí a podmínky zaměstnání, že se zrychluje celosvětová transformace a částečně upadají mnohá tradiční odvětví. Úsporná opatření a škrty ve veřejném, poloveřejném i soukromém sektoru budou nutnou, ovšem v žádném případě ne postačující podmínkou budoucí prosperity v Evropě. Růst budou muset vytvořit inovace a podnikatelská iniciativa. Společnosti v evropských státech stojí před celou řadou zásadních dlouhodobých výzev, musí se například přizpůsobit tomu, že stárnou, a musí zlepšit efektivitu zdravotnictví a učinit jej inteligentnějším. Další výzvu představují mechanizmy zlepšení energetické účinnosti a zefektivnění spotřeby energie, dodávky vody a zvládnutí provozu a znečištění v rostoucích městech. Informační a komunikační technologie (ICT) jsou v těchto souvislostech po zásluze vnímány jako něco, co může zásadním způsobem změnit situaci, v níž se ekonomika i společnost nacházejí. Klíčovou otázkou se proto stává, jak si může Evropa vypěstovat ty správné dovednosti; dovednosti, které umožní nejen ICT používat, ale také vytvářet na základě těchto technologií inovace a nová odvětví a trhy, které přinesou růst. „Dovednosti a rozvoj pracovní síly budou hlavní součástí hospodářské budoucnosti Evropy,“ zdůrazňuje Jan Muehlfeit z Microsoftu, který je zároveň spolupředsedou European e-Skills Association, a oprávněně dodává: „Tvůrci politik na celém světě rozpoznali, že technologická inovace je rozhodujícím prvkem pro využití lidského potenciálu. Nové technologie také vnímají jako klíč k pokroku v otázce vnitrostátních priorit – od zdravotnictví a vzdělávání až k energetické soběstačnosti a změně klimatu.“

KAPITOLA 5: VIZE PRO BUDOUCNOST

77

Podívejme se nejprve na inovaci jako takovou. Inovovat, to neznamená vynalézt něco nového, ale vytvořit novou hodnotu. Peter F. Drucker, otec moderního managementu, to vyjádřil tak, že se jedná o čin, kdy je zdrojům dána nová funkce s cílem vytvořit hodnotu (Innovation and Entrepreneurship, 1985). Charakteristickým rysem ICT je jejich stále vzrůstající propojenost, exponenciální produkce dat a zvyšující se provázanost jejich technických prvků, ať už software, služeb, dat nebo zařízení. Inovace v oblasti ICT se vyznačuje některými zvláštnostmi, které jsou pro poptávku po dovednostech určující. Rychlé tempo: V žádném jiném odvětví nejsou cykly inovace tak krátké. Ačkoliv odvětví ICT rovněž závisí na dlouhodobějším vývoji, např. na nových standardech mobilních sítí či základním výzkumu v oblasti technologie ukládání dat nebo konstrukce procesorů, charakterizuje trh s ICT rychlé tempo, a to zejména pokud jde o spotřební produkty a služby. Výsledkem je neutuchající požadavek, aby dovednosti, zejména dovednosti technické, držely krok s vývojem, a také omezená životnost těchto dovedností. Provázanost: ICT se vyznačují značnou mírou provázanosti. K inovacím v ICT jen málokdy dochází izolovaně. Koncepty jako např. strategie platforem jsou pro toto odvětví naprosto klíčové. Poptávku po dovednostech tedy ovlivňují nejen nové výdobytky techniky, ale velmi silně také dynamika trhu. To se týká i potřeby strategických dovedností souvisejících s technologií. Sociální aspekty: ICT daly vzniknout sociálním jevům, jako jsou spolupráce na vývoji, sociální média, crowdsourcing aj. ICT jako technologie charakterizuje, jak už bylo řečeno, provázanost, a v duchu stejné provázanosti také ICT mění sociální interakci, organizace a pracovní procesy. ICT tedy rovněž vytvářejí poptávku po dovednostech v místech, kde se ICT stýká se společností či právním prostředím a v rámci organizací, zvláště v souvislosti s navrhováním systémů služeb opírajících se o ICT, se zapojením uživatelů a s problematikou dodržování právních předpisů. Skutečná světovost: Odvětví ICT bylo jedním z prvních plně globalizovaných odvětví, přičemž ovšem zároveň samo fungovalo jako motor globalizace, jak ve svém článku „The globally integrated enterprise“ v časopise Foreign Affairs v roce 2006 poznamenal generální

78


ředitel IBM Sam Palmisano. ICT umožnily spolupráci a vzájemnou interakci služeb v rámci celého světa v reálném čase. A jakoby na oplátku umožnily také využívat talent a rozdělovat úkoly v rámci celého světa. To vedlo k situaci, kdy některé aspekty ICT fungují na místní úrovni – to se týká zejména styčných ploch se společností, uživateli a organizacemi, kdežto jiné jsou zeměpisně stále nezávislejší a dochází u nich ke stále silnější koncentraci. Například služby společnosti Google pro více než 100 zemí jsou poskytovány z deseti velkých datových center rozsetých po celém světě. Totéž platí i pro koncentraci vývoje a výzkumu v oblasti ICT. Pro Evropu je klíčové, aby i ve světové konkurenci zůstala na čelných místech, pokud jde o nejvíce ceněné e-dovednosti. Podnikavost: Základem fungování odvětví ICT byla vždy aktivita podnikatelů. Celosvětoví hráči jako Facebook nebo Google byli před méně než deseti lety začínajícími firmami. Inovace v oblasti ICT čím dále častěji posouvá kupředu otevřená inovace a procesy jako řízení vedlejších aktivit a externích podniků nebo růst prostřednictvím fúzí a akvizic jsou v tomto odvětví denním chlebem. Tento model stále více přebírají i jiná odvětví. Dobrý příklad v této souvislosti představují evropské automobilky. Daimler a BMW jsou motorem inovace na poli služeb v oblasti mobility prostřednictvím externích podniků a oba koncerny také podporují začínající firmy. Transformace a destrukce: Žádná jiná technologie nikdy neměla na průmysl či sektor služeb tak velký vliv. ICT jsou živnou půdou pro vlny inovací, nejen díky novým produktům a službám, ale také tím, že vytvářejí v rámci podniků nový systém řízení, který transformuje procesy a organizační modely. Tím, že poskytuje základ zcela novým modelům podnikání, může ICT ostatní odvětví rozvrátit, ale může jim také vdechnout nový život. Vzhledem k těmto důležitým faktorům není vhodné pojímat e-dovednosti pouze úzce technicky. Firma IBM to např. vyjádřila termínem SSME (Service Science Management & Engineering, tj. služby, věda, řízení a technika), protože si velmi dobře povšimla, že k navrhování nové generace systémů služeb opírajících se o ICT jsou zapotřebí manažerské, technické a inženýrské dovednosti. Jakožto technologie, které propojují jednotlivé v celek, potřebují ICT podporu lidí s uceleným souborem dovedností. V tomto směru je zapotřebí koordinovaného úsilí všech stran. Řešení spočívá v prvé řadě ve vzdělávání. Je zřejmé, že akademický obor


79

informatika představuje základ, sám o sobě však může na nastíněné výzvy nabídnout pouze částečnou odpověď. Musíme e-dovednosti a vzdělávání postavené na ICT více a celistvěji zapojit do našich vzdělávacích systémů a programů celoživotního učení, a to i pokud jde o manažerské a podnikatelské dovednosti a kompetence. V tomto případě se nejedná o výzvu, která bude jednorázově naplněna během vzdělávání, ale o výzvu, s níž se každý odborník zabývající se ICT bude potýkát celou svou kariéru, jak poznamenává Michael Gorriz, vedoucí ICT v koncernu Daimler: „To, že mají odborníci v oblasti IT a také pracovníci, kteří plní strukturované úkoly, možnost získávat a dále rozvíjet ty správné e-dovednosti, by se mělo stát v naší společnosti běžným jevem. Nejedná se přitom o něco, co je zapotřebí pouze ve větších organizacích; jde o předpoklad, jenž musí být splněn, aby se mohla Evropa krůček po krůčku vyvíjet směrem k inovativní společnosti neboli tomu, čemu se někdy říká „znalostní společnost“.“

Varování Existují přesvědčivé ekonomické důvody a také výzvy, před kterými společnost stojí, a tyto důvody a výzvy nesporně vyžadují, aby Evropa problematiku rozvoje e-dovedností a úlohy ICT v oblasti vzdělávání začala řešit. Jedním z faktorů, který hraje v této souvislosti roli, je to, že je obtížné získat širší skupiny studentů – a zejména žen – pro studijní a profesní dráhy související s ICT. Je také obtížné vysvětlit budoucím studentům, jaký bude širší vliv ICT a které ucelené dovednosti budou z hlediska profesí souvisejících s ICT určující, ačkoliv většina mladých Evropanů denně používá nástroje opírající se o ICT v mnoha oblastech svého života. Za stávající situace Evropě hrozí, že nebude mít vhodné podmínky, které zajistí přípravu budoucích evropských talentů pro tento klíčový obor a odvětví 21. století. Může se tak stát z několika důvodů: Zaprvé, v Evropě není do vzdělávacích programů pro primární a sekundární vzdělávání dostatečně začleněno učení se s pomocí ICT. Právě během této vývojové fáze se rodí motivace k budoucímu studiu a získávají se první kompetence. Potenciál k výrazně širšímu využití ICT na primární a sekundární úrovni vzdělávání a k jejich začlenění do vzdělávacího programu zůstává z větší části nevyužit. ICT by mohly vytvořit řadu příležitostí k tomu, aby vzdělavatelé přišli s inovativními modely vzdělávání, a to zejména tím, že se školní prostředí přiblíží problémům reálného světa. Příkladem by mohlo být využití volně přístupných reálných dat o životním prostředí nebo dopravě v hodinách zeměpisu, prohlížení historických pramenů v digitálních knihovnách

80


v dějepise či provádění datové analýzy s použitím velkého množství realistických údajů v matematice. Dalším důvodem je to, že v Evropě je vysokoškolská informatika tradičně po výtce matematickým a technickým oborem. Ve studiu tohoto oboru nejsou zohledněny důležité kompetence v oblasti e-dovedností uvedené výše, jako např. kompetence týkající se sociálního rozměru ICT, podnikání a inovací, ale i obecné obchodní dovednosti. Absolventi tyto dovednosti obvykle získávají po skončení studia během pracovního procesu. Některé univerzity si však tento problém uvědomují. Například University of Warwick nabízí studentům příležitost zapsat si krátký kurz „klíčových dovedností“. Důsledkem tohoto deficitu v oblasti e-dovedností, který v evropském primárním, sekundárním i terciárním vzdělávání panuje, je do značné míry to, že na poli ICT není dostatek odborníků s odpovídajícími dovednostmi a že v prostředí pracovního trhu v této oblasti mají tradiční akademické kvalifikace z hlediska zaměstnatelnosti pouze omezený význam. Ve skutečnosti získalo mnoho odborníků v oblasti ICT svůj vysokoškolský titul v jiném oboru než informatice. Dovednosti v oblasti ICT se dokládají referencemi z praxe, dosavadním uplatněním, anebo se prostě předkládají jako tvrzení, aniž by existovala možnost je formálně posoudit či prověřit.

Je čas věci změnit V tomto manifestu navrhují vedoucí představitelé různých oborů konkrétní opatření k zajištění dostatečného množství odborníků na ICT, kteří napomohou s obrodou a udržením zdravého odvětví ICT i pracovní síly s potřebnými e-dovednostmi v širším slova smyslu. Začít je třeba v primárním a sekundárním vzdělávání Osvojí-li si jedinec e-dovednosti v mladém věku, v období od základní školy až po konec působení studenta na vysoké škole, může jej to významně změnit. Studenti budou schopni lépe nakládat s informacemi a využívat je, čímž si vypěstují inovativní myšlení, které bude stále častěji hrát důležitou roli při vstupu do pracovního procesu. Iniciativy firem z odvětví ICT na školách a akademických pracovištích zaměřené na učitele a studenty, např. Imagine Cup organizovaný společností Microsoft, program World Ahead Program společnosti Intel nebo Science Fair organizovaný Googlem, zdůrazňují podporu odvětví ICT a zájem žáků i studentů. Například Poháru představivosti se v letech 2009–2010 účastnilo více než 300 000 studentů ze 142 zemí. Základním prvkem těchto iniciativ je, že studenti využívají


81

tvůrčích schopností a podnikavého ducha, přičemž jim jsou předloženy úkoly, které lze vyřešit s pomocí ICT. Dalším vývojovým krokem by bylo začlenit takovéto učební prvky do vzdělávacích programů, a podpořit tak organizační inovaci vzdělávacích institucí (např. vyzkoušení nových učebních prostor a témat), což by skutečně vedlo k podnícení inovace ve vzdělávání pomocí ICT. Zatraktivnění kariéry v oblasti ICT Nedílnou součástí opatření zaměřených na transformaci vzdělávání a na ně navazující otázkou je problematika atraktivity ICT jako oblasti odborné činnosti obecně a jako směru profesní dráhy. Je zapotřebí přehledněji zmapovat rozsáhlé možnosti a profesní postup v oblasti ICT, aby se u evropských občanů objevila ochota začlenit do svého profesního směřování e-dovednosti. Jedním z takovýchto opatření bylo spuštění evropského portálu European e-Skills Career Portal, který má odstranit stigma spojené s profesní dráhou v oblasti ICT a napomoci tomu, aby se na správná pracovní místa dostaly ty správné dovednosti. Je tedy třeba zásadně změnit způsob, jakým mládež, ženy a stárnoucí pracovní síla vnímá IT a e-dovednosti. Jednou z konkrétních metod by bylo využít velvyslance pro digitální oblast jako aktivní vzory pro odvětví ICT a zvýšit povědomí o nich v Evropě, a rovněž zapojit osobnosti ze souvisejících oblastí, např. vedoucí ICT, podnikatele z digitální oblasti či renomované vědce. Pokud takovéto a podobné strategie neuplatníme, ztratíme naše nejlepší talenty v konkurenci s ostatními odvětvími nebo jinými regiony světa. Pokud něco nepodnikneme, budou stávající stereotypy o odbornících představovat překážku pro růst sektoru služeb v oblasti ICT a budou u prakticky všech organizací bránit inovaci provozu. Snahy o pokrok musí vzít v potaz aktivní roli, kterou mohou v ICT hrát ženy. Jako dobrá ilustrace může v tomto případě posloužit kodex osvědčených postupů pro ženy v ICT, jehož vznik podnítila místopředsedkyně komise a komisařka pro Digitální agendu Neelie Kroes. Tento kodex nabízí první soubor praktických iniciativ, jejichž cílem je zlepšit podmínky působení v profesích souvisejících s ICT pro ženy. K tomuto kodexu se připojilo mnoho partnerů z akademické sféry i odvětví ICT. Zvýšení a rozšíření spolupráce mezi akademickou sférou a odvětvím ICT V rychlém světě ICT, pro nějž jsou určujícími faktory podnikatelská a tržní aktivita, si akademická sféra musí udržet těsné spojení se soukromým sektorem. V této souvislosti představují důležité nástroje programy soukromého sektoru, kterých se účastní univerzity, např. Academic Initiative společnosti IBM či Academic Alliance společnosti Microsoft. Prvním krokem v rámci těchto programů bylo poskytnout akademické

82


sféře zdarma nebo se slevou produkty či služby. K novým prvkům patří poskytování kapacit pro provoz datových center v rozsahu běžném u firem z odvětví ICT a prostředí pro analýzu velkých dat (big data), např. v rámci společné iniciativy Cloud Computing University Initiative společností IBM a Google. Firmy z odvětví ICT se navíc angažují v rámci vysokoškolských výzkumných středisek a prostřednictvím výměn pracovníků a nových forem spolupráce. Jako příklad lze uvést finskou Aaltovu univerzitu, která byla zřízena ve spolupráci se společností Nokia a dalšími partnery ze soukromého sektoru a která nabízí společné provozovny pro navrhování a služby s cílem podpořit podnikatelskou aktivitu studentů a jejich zapojení do inovativních projektů. Odvětví ICT také radí akademické sféře, jak zlepšit a rozšířit obor informatika a související studijní obory. Příkladem může být např. iniciativa IBM Service Science, která podporuje obory zaměřené na inovaci v ICT v oblasti složitých servisních systémů, např. pro zdravotnictví či energetiku. V poslední době se vedou v souvislosti s akcí IBM Academic Days debaty o tom, jak poskytnout nástroje pro analýzu velkých dat akademické sféře. Vedle spolupráce akademické sféry se soukromými firmami z odvětví ICT v oblastech jako věda a podnikání je také zapotřebí zlepšit spolupráci mezi soukromými subjekty zaměřenými na vzdělávání v oblasti ICT, firmami z odvětví ICT a akademickou sférou. Dotýká se to i už zmíněné problematiky osvědčení, jež by se měla nabízet jako doplněk k akademickým titulům. Dovednosti, na které se vystavují osvědčení, většinou souvisí s přesnými požadavky trhu, například na úroveň vývojářských metod, školení k určitému produktu nebo na znalostech konkrétních programovacích jazyků. Osvědčení mohou doplňovat širší akademické vzdělávání konkrétními prvky, které zaměstnavatelům umožní posoudit úroveň schopností odborníka s ohledem na určitý úkol v oblasti ICT, určitou technologii či určitý nástroj. Osvědčení zde popsaná také reagují na problémy s řízením kvality a rychlým tempem změn na trhu v oblasti ICT, kde určité kvalifikace mají pouze omezenou životnost. Podporovat evropské standardy pro osvědčování Vyšší povědomí o odbornosti v oblasti ICT bude novým podnětem pro získávání kompetencí v ICT, které tak získá novou dynamiku. Akreditace je při zvažování, zda investovat do získávání nových dovedností v určitém odvětví, velmi důležité kritérium, protože napomáhá mobilitě odborníků a představuje základ pro rozvoj atraktivních struktur profesní dráhy. Evropský rámec kvalifikací v oblasti práce s počítačem (eCF) představuje v oblasti kompetencí odborníků na ICT jedinečné kritérium na evropské


83

úrovni, na němž se shodnou dotčené strany ve všech členských státech a částech odvětví. Tento rámec má tedy potenciál stát se významnou „evropskou“ výhodou. Rámec eCF poslouží jako základní, jasné a spolehlivé vodítko pro společnosti, které musí přijímat rozhodnutí v otázkách týkajících se řízení talentů, jako je např. nábor, plánování profesní dráhy či vzdělávání a hodnocení zaměstnanců. Rámec eCF vymezuje znalosti, dovednosti a kompetence v souladu s potřebami a praxí pracovišť v oblasti ICT ve veřejném i soukromém sektoru. Ambiciózní práce, která stojí za obecnými zásadami pro European e-Competence Curriculum, s nimiž přišla organizace INSEAD a jež jsou sladěny s rámcem eCF, vychází při osvědčování odborníků na ICT ze standardizovaného vzdělávacího programu. Takto se posílí úloha evropských univerzit při přípravě odborníků v oblasti ICT a vedoucích pracovníků s e-kompetencemi pro Evropu. Jedná se tedy o krok správným směrem. Sladění nabídky s poptávkou Vlády, firmy z odvětví i akademická sféra by měly spolupracovat tak, aby zajistily, že Evropa bude mít pokročilé e-dovednosti, kterých je zapotřebí v nových oblastech jako cloud computing, zelené IT, kyberbezpečnost, interoperabilita a elektronické zdravotnictví. Dovednosti potřebné k úspěchu v odvětví ICT se budou muset vyvíjet a přizpůsobovat novým cestám růstu. Vliv e-dovedností na odvětví typu zdravotnictví povede ke změně a zlepšení způsobu, jakým řešíme některé z největších výzev, před nimiž společnost stojí.

Podporovat partnerství pro inovaci evropského vzdělávání v oblasti ICT a rozvoje e-dovedností Viděli jsme, že na cestě k realizaci vize pro budoucnost e-dovedností čeká celá řada výzev. Co je třeba v tomto směru učinit, lze shrnout takto: 1. Vytvořit e-dovednosti propojující jednotlivé v celek, jichž je zapotřebí pro budoucí profese v oblasti ICT. 2. Posílit úlohu ICT a učení s pomocí ICT v primárním a sekundárním vzdělávání s cílem dosáhnout u žáků většího zájmu o profesní uplatnění v oblasti ICT a větší motivace k němu.

84


3. Rozšířit a inovovat akademické studijní plány informatiky a souvisejících oborů s cílem řešit výzvy, které pro oblast ICT v budoucnu vyvstanou; to znamená překonat převažující pojímání oboru ICT jako oboru ryze technického. 4. Vytvořit nové modely pro partnerství firem z odvětví ICT s akademickou sférou, a to zejména s cílem podporovat zapojení studentů do inovací v oblasti ICT a učit je podnikatelskému myšlení. 5. Doplnit akademické kvalifikace neformálními kvalifikacemi, v nichž by hlavní úlohu hrály firmy z odvětví a jež by se opíraly o standardy přijímané po celé Evropě a systémy osvědčování. Řada evropských organizací se z různých hledisek zabývá zlepšováním vzdělávání v oblasti ICT a e-dovedností. K těmto organizacím patří mimo jiné: EIT – ICT labs, European e-Skills Association – EeSA, European Learning Industry Group – ELIG, European Foundation for Management Development – EFMD, European Schoolnet a DIGITALEUROPE. Všechny tyto organizace se zaměřují na nějakou konkrétní oblast, např. standardizované e-kompetence a osvědčení (EeSA), inovace a učební technologie v oblasti získávání e-dovedností (ELIG), aspekty řízení a podnikání v oblasti e-dovedností (EFMD), vzdělávací projekty v oblasti e-dovedností (EUN), vysoká úroveň vědy ve vzdělávání v ICT (EIT) či celkové zastupování odvětví ICT (DIGITALEUROPE). Každý z těchto stavebních prvků přispívá k širším cílům nastíněným v tomto manifestu a obecněji pomáhá prosazovat strategii Evropské komise pro e-dovednosti směrem zdola. Evropa a členské státy se při uskutečňování dalších kroků musí řídit zde uvedenými doporučeními. Existuje velká poptávka po partnerstvích pro inovaci v evropském vzdělávání v oblasti ICT a e-dovedností. Je zapotřebí rozsáhlých a koordinovaných investic všech dotčených stran, aby se zajistilo, že Evropa bude moci plně těžit ze zvýšené konkurenceschopnosti, silnějšího růstu a většího počtu lepších pracovních míst. Kroky směřující k naplnění těchto ambicí musí vycházet ze stavebních prvků nastíněných v tomto manifestu. Nadešel čas poskládat jednotlivé části v celek. Dalším metou je Evropa 2020.


85

V tomto manifestu my, dotčené strany a zastánci evropské strategie pro e-dovednosti, oznamujeme, že jsme připraveni plnit svou úlohu při vytváření evropského partnerství pro inovace ve vzdělávání – v souladu s výzvou, kterou na konferenci o online vzdělávání v prosinci roku 2011 v Berlíně pronesla komisařka pro Digitální agendu Neelie Kroes. Inovace ve vzdělávání v oblasti ICT a rozvoj e-dovedností by se měly do budoucna stát hlavním cílem. Konference, kterou dánské předsednictví uspořádalo ve dnech 27.– 28. února 2012 se zřejmě zatím nejvíce přiblížila dvěma slovům, jež nejlépe vystihují výše uvedenou vizi: „Digitální mentalita“ neboli „digitální myšlení“ je přesně tím, co je k růstu a vytváření pracovních míst v Evropě na této kriticky důležité křižovatce zapotřebí.

86


87

ŽIVOTOPISY PŘISPĚVATELŮ Pilar del Castillo Vera

poslankyně Evropského parlamentu Pilar del Castillo Vera je španělskou poslankyní Evropského parlamentu. Než byla v roce 2004 poprvé zvolena poslankyní Evropského parlamentu, zastávala dr. del Castillo Vera v letech 2000 až 2004 post ministryně školství, kultury a tělovýchovy. Dr. del Castillo Vera je členkou španělské strany Partido Popular, která je zase členem Evropské lidové strany. Působí jako koordinátorka skupiny EPP ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), dále působí v Hospodářském a měnovém výboru, je členkou delegace pro vztahy s Indickou republikou a působí v delegaci pro Smíšený parlamentní výbor EU – Chorvatsko. Od června 2009 předsedá European Internet Foundation a je členkou Transatlantic Policy Network (TPN) a European Energy Forum (EEF). Dr. del Castillo Vera je také členkou fóra Knowledge4Innovation – K4I a předsedkyní stálé pracovní skupiny k otázkám energetiky European Ideas Network.

88


Profesor Martin Curley

místopředseda a ředitel organizace Intel Labs Europe, Intel Corporation Martin Curley je ředitelem organizace Intel Labs Europe a zastává pozici senior principal engineer ve společnosti Intel Corporation. Síť Intel Labs Europe sdružuje dvacet čtyři laboratoří společnosti Intel a více než tisíc výzkumníků a vývojářů v Evropě. Jejím cílem je pomáhat společnosti Intel nejen v pokroku ve výzkumu, ale i v evropské konkurenceschopnosti. Donedávna byl Martin Curley ve společnosti Intel Corporation globálním ředitelem pro inovaci v oblasti IT. U Intelu už předtím pracoval na různých vyšších pozicích v oblasti řízení IT a automatizace, a to jak ve Spojených státech, tak i v Evropě. Působil také na manažerských a výzkumných pozicích ve společnostech General Electric (Irsko) a Philips (Nizozemsko). Martin Curley je autorem, respektive spoluautorem tří knih o technickém řízení s ohledem na hodnotu, inovace a podnikavost. Je rovněž profesorem pro inovace v technologii a podnikání na National University of Ireland v Maynoothu a působil mj. i jako hostující pedagog na MIT Sloan. Je spoluzakladatelem a ředitelem Innovation Value Institute, kde pomáhá s vedením unikátního konsorcia subjektů z akademické a soukromé sféry, jehož cílem je pokrok v řízení IT a v inovacích. Curley v současnosti působí jako předseda EU Open Innovation Strategy and Policy Group a je také členem EU High-Level Panel on Innovation Measurement.

ŽIVOTOPISY PŘISPĚVATELŮ

89

Eva Fabry

ředitelka European Centre for Women and Technology (ECWT) Eva Fabry byla jedním ze zakladatelů European Centre for Women and Technology (ECWT) a v současné době je jeho ředitelkou. Působí také jako předsedkyně Global Women and Technology Network a jako vedoucí pracovnice pro evropské záležitosti v regionálním centru pro inovace Papirbredden Innovasjon. Od roku 2000 se Eva Fabry intenzivně podílela na budování mezinárodní sítě Švédské národní federace vzdělávacích středisek pro ženy (jako členka vedení v letech 2000–2007) a sdružení WINNET Europe Association (2006–2007). Od roku 2005 je Eva členem řídicího výboru International Taskforce for Women and ICTs (ITF) a UN Global Alliance for ICT and Development (GAID) ji považuje za jednoho z vedoucích představitelů své odborné obce. Eva Fabry sehrála klíčovou roli při zřizování ECWT a v červenci 2008 byla zvolena jeho ředitelkou. Působí také jako projektová manažerka European Directory of Women and ICT, který Evropská komise spustila v říjnu roku 2009.

90


Dr. Michael Gorriz

Chief Information Officer and Head of Information Technology Management, Daimler AG V lednu 2008 nastoupil dr. Michael Gorriz na místo Chief Information Officer (CIO) and Head of Information Technology Management ve společnosti Daimler AG. Má na starosti strategii, plánování a vývoj všech systémů IT a provoz všech datových center a komunikačních sítí ve společnosti Daimler AG. Dr. Michael Gorriz je přímým podřízeným Wilfrieda Portha, člena představenstva společnosti Daimler pro lidské zdroje. Dr. Michael Gorriz začal svou kariéru u německé letecké společnosti Messerschmitt-Bolkow-Blohm GmbH, která se později pod jménem DASA stala součástí koncernu Daimler-Benz a nedávno koncernu EADS. Počátkem roku 2000 se dr. Gorriz ve společnosti Daimler přesunul do oblasti řízení IT na post místopředsedy podnikových systémů IT. Z této pozice byl pak v roce 2005 povýšen na vedoucího ICT v divizi Mercedes-Benz Cars and Vans. V nové funkci byl dr. Gorriz pověřen vedením celosvětových systémů IT v rámci zmíněné divize společnosti Daimler AG. V roce 2009 vyhlásily německé časopisy CIO a Computerwoche dr. Michaela Gorrize „CIO of the Year“ v kategorii velkých společností.


91

Peter Hagedoorn

generální tajemník European CIO Association Peter Hagedoorn pracuje v odvětví IT již přibližně 20 let. V roce 2000 se Peter stal vedoucím oddělení ICT a místopředsedou nizozemské nadnárodní obchodní společnosti Hagemeyer a následně vedoucím ICT a místopředsedou společnosti Océ NV. Roku 2004 založil Peter Hagedoorn spolu s řadou dalších nizozemských vedoucích ICT CIO Platform Nederland, společnost sdružující pracovníky ICT, a pět let jí předsedal. V této době působil také jako člen poradního sboru sdružení EuroCIO. V roce 2005 obdržel Peter za mimořádný přínos oboru cenu pro nejlepšího vedoucího ICT roku (CIO-of-the-year Award). Od roku 2008 pracuje Peter jako poradce pro řadu veřejných i soukromých organizací. V rámci této činnosti zastával i funkci generálního ředitele konzultantské společnosti pro management 3Align a spolupředsedal výkonnému výboru European e-skills Association. V listopadu 2011 jmenovalo představenstvo European CIO, nástupnické organizace EuroCIO, Petera Hagedoorna svým generálním tajemníkem.

92


Edit Herczog

poslankyně Evropského parlamentu V roce 1989 vstoupila Edit Herczog do MSZP (Maďarské socialistické strany). V letech 1998 až 2004 byla poslankyní maďarského národního shromáždění. Od roku 2007 je členkou předsednictva MSZP. V roce 2004 byla zvolena poslankyní Evropského parlamentu a následně se stala členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a působí také ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro rozpočtovou kontrolu. V současnosti je členkou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a náhradnicí ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu a v Rozpočtovém výboru. Je také pokladníkem skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Edit Herczog je dále členkou předsednictva European Energy Forum, European Internet Foundation, skupiny Kangaroo, Forum for the Future of Nuclear Energy a Transatlantic Policy Network.


93

John Higgins, CBE

generální ředitel DIGITALEUROPE John Higgins byl generálním ředitelem DIGITALEUROPE, sdružení představitelů odvětví digitální technologie v Evropě, jmenován v listopadu 2011; předtím působil devět let jako vedoucí organizace Intellect – britské členské organizace tohoto sdružení. V oblasti IT pracuje John Higgins už přes 20 let. V roce 1995 byl jmenován generálním ředitelem kalifornské internetové společnosti Rocket Networks, která ve své době nabízela první online nahrávací studio na světě. V roce 1998 se vrátil do Spojeného království a stal se generálním ředitelem Computing Services and Software Association, které bylo jedním z předchůdců organizace Intellect. John je členem řídicího orgánu Univerzity ve Warwicku a vedoucím jeho auditního výboru. Je také vedoucím výboru pro celosvětová politická opatření World IT Services Association – WITSA a členem vedení rady Spojeného království pro e-dovednosti. Obdržel dvě osobní ceny za mimořádné zásluhy, nejprve roku 2004 cenu za přínos sektoru sdružení a pak roku 2008 cenu za přínos odvětví IT. Britská královna jej za služby prokázané odvětví IT ve Spojeném království v roce 2005 jmenovala komandérem Řádu britského impéria (CBE).

94


Alexa Joyce

Senior Development Manager European Schoolnet Alexa Joyce pracuje na pozici Senior Development Manager v organizaci European Schoolnet, síti ministerstev školství 30 evropských zemí. Jejím úkolem je v rámci této sítě vytvářet nová důležitá partnerství a vést významnou iniciativu na poli výzkumu a vývoje v oblasti vzdělávání v přírodních vědách, technice, inženýrství a matematice nazvanou InGenious (www.ingenious-science.eu). V oboru vzdělávání pracuje už 13 let, zvláště se přitom zaměřuje na vzdělávání v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky, taktéž se věnuje i roli technologie při podpoře reformy vzdělávání v oblasti výukových a učebních procesů. Alexa Joyce je také výkonnou poradkyní programu Hewlett-Packard STEM+ Catalyst a zároveň členkou výkonné rady European e-skills Association. Je rovněž redaktorkou a autorkou významných dokumentů v oblasti vzdělávací politiky, mimo jiné Manifestu e-dovedností či bílé knihy společnosti Cisco o vztahu žen k ICT. Zaměřuje se sice především na výzkumné projekty k evropskému vzdělávání, působila však už také jako konzultantka organizací OECD, IUPAC a UNESCO (ve francouzské Paříži a thajském Bangkoku) pro otázky světového vzdělávání a vzdělávání v asijsko-pacifickém regionu.


95

Werner Korte

ředitel organizace Empirica Werner B. Korte se spolu se Simonem Robinsonem dělí o post ředitele společnosti Empirica (www. empirica.com) a má na starosti řízení mnoha projektů na poli výzkumu a vývoje týkajících se e-dovedností a hodnocení politik, nových forem práce, informační společnosti, statistických ukazatelů pro referenční srovnávání e-dovedností a dalších oblastí, přičemž tyto projekty patří k největším svého druhu. K posledním projektům, které řídil, patřil projekt „Dovednosti v ICT“ (ICT Skills), studie „Sledování nabídky e-dovedností a poptávky po nich v Evropě“ (Monitoring e-Skills Supply and Demand in Europe, 2009–2010) a studie „Hodnocení provádění sdělení o elektronických dovednostech pro 21. století“ (Evaluation of the Implementation of the Communication on e-Skills for the 21st Century) pro GŘ pro podniky a průmysl (2010). Werner Korte také zpracoval studie k e-dovednostním profilům zemí (e-Skills Country Profiles) a ke statistice dovedností (Skills Statistics) pro společnost Cisco Systems a počínaje rokem 2012 bude působit jako projektový koordinátor pro GŘ pro podniky a průmysl pro studii k e-dovednostem o vizi, cestovní mapě a prognostických scénářích (e-Skills Vision, Roadmap and Foresight Scenarios) a studii o známkách kvality pro vzdělávání zaměřené na podporu e-dovedností (Quality labels for training fostering e-Skills).

96


Dr. Bruno Lanvin

výkonný ředitel INSEAD eLab Dr. Bruno Lanvin zastával pozici senior executive Světové banky a Organizace spojených národů a v současnosti působí jako výkonný ředitel organizace INSEAD eLab. V rámci své práce se zaměřuje na konkurenceschopnost, inovaci, dovednosti a reformu veřejné správy. Dlouhodobě se účastní Světového ekonomického fóra, přičemž se od roku 2001 podílí hlavně na tvorbě a každoročním zpracování indexu síťové připravenosti (Networked Readiness Index) a zprávy o stavu informačních technologií ve světě (Global Information Technology Report). Hraje rovněž vůdčí roli v činnosti společnosti INSEAD týkající se inovací (vývoj modelu připravenosti k inovacím (Innovation Readiness Model – IRM), úpravy globálního indexu inovací (Global Innovation Index – GII), přípravy dovedností pro inovace – a od roku 2009 práce pro Evropskou komisi a evropské obchodní summity (European Business Summits). V Organizaci spojených národů zastával za 20 let svého působení různé vyšší pozice, mimo jiné post vedoucího kabinetu generálního tajemníka OSN v New Yorku, post vedoucího pro strategické plánování a později post vedoucího oddělení pro obchodní konkurenceschopnost malých a středních podniků v rámci odboru infrastruktury v oblasti služeb pro rozvoj a efektivitu obchodu, jenž je součástí Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development / Division for Services Infrastructure for Development and Trade Efficiency – UNCTAD/SITE). Dr. Lanvin je často hlavním řečníkem při setkáních na vysoké úrovni a působí rovněž jako strategický poradce pro společnosti s celosvětovou působností a vlády států.


97

Andrea Parola

generální manažer European e-Skills Association (EeSA) Andrea Parola je konzultantem sídlícím v Bruselu, který v současnosti působí jako generální manažer European e-Skills Association (EeSA), platformy s účastí mnoha stran se sídlem v Bruselu. EeSA funguje jako referenční evropská platforma pro rozvoj dovedností a kompetencí v oblasti ICT u odborných a řadových pracovníků i občanů ve všech odvětvích a celé společnosti s cílem vybudovat konkurenceschopnější a inovativnější Evropu s vyšší mírou začlenění. EeSA podporuje výměnu myšlenek, zvyšování povědomí a osvědčené postupy v Evropě a napomáhá rozvoji nástrojů a metodických postupů pro řízení e-dovedností. Andrea Parola je rovněž generálním ředitelem společnosti EU Strategy sprl, kterou založil v roce 2009 a která se angažuje v oblasti veřejných otázek a lobbování.

98


Dr. Richard Straub

generální tajemník European Learning Industry Group Během svého dvaatřicetiletého působení u IBM zastával dr. Richard Straub důležité vedoucí funkce v mezinárodní oblasti, například pozici zástupce generálního ředitele PC Europe nebo post v Global Chief Learning. Rokem 2006 začíná jeho kariéra vedoucího pracovníka na částečný úvazek a sociálního podnikatele u neziskových organizací. V současnosti působí jako výkonný člen výboru European Foundation for Management Development – EFMD a generální tajemník European Learning Industry Group – ELIG. I nadále navíc působí jako strategický poradce pro oddělení globálního vzdělávaní ve společnosti IBM (IBM Global Education Industry). V roce 2008 založil Richard Peter Drucker Society of Austria a v roce 2010 Peter Drucker Society Europe, přičemž oběma společnostem předsedá. Společnost Petera Druckera si za svůj úkol vytyčila působit jako katalyzátor za účelem zlepšování řízení jakožto klíčového prvku moderní společnosti. Každoroční akcí pořádanou Společností Petera Druckera, kde krystalizují nové podněty, je Global Peter Drucker Forum ve Vídni – čtvrtý ročník se uskuteční v listopadu 2012.


99

Don Tapscott Don Tapscott je jednou z největších světových autorit v oblasti inovací, médií a hospodářských a sociálních vlivů technologií. Působí jako poradce pro vedoucí představitele soukromého sektoru i vlád z celého světa. Je autorem a spoluautorem 14 knih, kterým se dostalo širokého ohlasu, například čtenářsky mimořádně úspěšné knihy z roku 1992 nazvané Paradigm Shift. Jeho kniha z roku 1995 The Digital Economy změnila způsob, jakým svět přemýšlí o transformační povaze internetu. O dva roky později definoval v knize Growing Up Digital pojmy „generace sítě“ a „digitální propast“. V práci Digital Capital, jejíž četbu časopis BusinessWeek popsal jako zážitek „čistého osvícení“ přišel s přelomovými pojmy jako např. „obchodní síť“. Kniha Wikinomics: How Mass Collaboration Changes Everything byla v roce 2007 nejlépe prodávanou knihou o managementu ve Spojených státech a byla přeložena do více než 25 jazyků. Časopis The Economist nazval jeho nejnovější práci Macrowikinomics: Rebooting Business and the World „schumpeterovským příběhem tvořivé destrukce“ a periodikum Huffington Post prohlásilo, že kniha není „ničím menším než plánem, jak napravit porouchaný svět“. Během posledních 30 let zavedl Don řadu přelomových pojmů, které se staly součástí dnešního diskurzu. V roce 2011 byl Don Tapscott znovu zařazen do žebříčku nejvýznamnějších myslitelů v oblasti podnikání Thinkers50, a to na deváté místo. Dostal se také na druhé místo žebříčku vedoucích světových myslitelů v oblasti globalizace a kniha Makrowikinomics byla prohlášena druhou nejlepší knihou v oblasti podnikání za poslední dva roky. Don Tapscott je členem Světového ekonomického fóra a profesorem managementu na Rotman School of Management, University of Toronto.

100 Manifest e-dovedností

John Vassallo

místopředseda pro záležitosti EU a Associate General Counsel, Microsoft Europe John Vassallo zástává pozici Associate General Counsel ve společnosti Microsoft v EU i v rámci týmu pro otázky právních předpisů v Bruselu. Pozici, na které působí, vytvořila společnost Microsoft za účelem prohloubení dialogu s tvůrci politik a subjekty zodpovědnými za regulaci v EU. John Vassallo je bývalým předsedou organizace AmCham EU, která v Bruselu v jednání s evropskými orgány a vládami členských států EU zastupuje 140 společností, jejichž mateřské společnosti mají sídlo v USA. Od roku 1993 do roku 1997 byl John Vassallo velvyslancem Malty při Evropské unii, v NATO a Belgii, kde se podílel na vyjednáváních ohledně data vstupu své země do EU a do Severoatlantické aliance. Následně se stal vyšším právním poradcem a ředitelem bruselské kanceláře pro evropské záležitosti firmy General Electric. Na této pozici setrval až do roku 2008, kdy přišel do společnosti Microsoft.


101

BIBLIOGR AFIE Accenture. (2008). One step ahead of 2011. A new horizon for working women. Dostupné na internetových stránkách společnosti Accenture: http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/Local_ Germany/PDF/2008_ANewHorizonforWorkingWomen.pdf Accenture. (2010). Women Leaders and Resilience – Perspectives from the C-Suite. Dostupné na internetových stránkách společnosti Accenture: http://www.accenture.com/SiteCollectionDocuments/PDF/Accenture_ Womens_Research_Women_Leaders_and_Resilience3.pdf Ala-Mutka, K., Punieand, Y., a Redecker, C. (2008). Digital Competence for Lifelong Learning. Policy brief. Evropská komise JRC Technical Notes (JRC48708). Dostupné na internetových stránkách Společného výzkumného střediska: http://ftp.jrc.es/EURdoc/JRC48708.TN.pdf Andersson, T., Curley, M., a Formica, P. (2010). Knowledge driven entrepreneurship. The key to social and economic transformation. (Innovation, Technology, and Knowledge Management). New York: Springer. BERR, BCS, e-Skills UK, & Intellect. (2008). Women in IT Scorecard. A definitive up to date evidence base for data and commentary on women in IT employment and education. Dostupné na internetových stránkách The National Archives UK: http://webarchive.nationalarchives.gov. uk/20100421065100/e-skills.com/research-and-policy/2535 Britain Works Program: http://www.microsoft.com/uk/britainworks/ britainworks.aspx Cattaneo, G., Husing, T., Kolding, Korte, W. B. a M., Lifonti, R. (2009). Monitoring e-Skills demand and supply in Europe. Current situation, scenarios, and future development forecasts until 2015. Citace ze dne 30. března 2012. Dostupné na internetových stránkách projektu eSkills Monitor: http://www.eskills-monitor.eu/documents/e-Skills%20 Monitor2010_brochure.pdf Cedefop. Skill supply and demand in Europe. Medium Term forecast up to 2020. Dostupné na internetových stránkách Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání: http://www.cedefop.europa.eu/EN/ Files/3052_en.pdf


Dánský hospodářský úřad a Evropská komise. (2012). European High Level Conference: A Single Digital Market by 2015 - A driver for economic growth and jobs. Dostupné na internetových stránkách dánského předsednictví Rady EU. Ve sborníku viz návrhy bývalého ministerského předsedy Finska Esko Ahoa k novému rozdělení evropských strukturálních fondů a k jejich použití na vzdělání v oblasti ICT: http://eu2012.dk/en/ Meetings/Conferences/Feb/A-Single-Digital-Market-by-2015 Devillard, S., Desvaux, G., a Baumgartner, P. (2007). Women Matter. Gender diversity, a corporate performance driver. McKinsey & Company. Dostupné na internetových stránkách společnosti McKinsey & Company DIGITALEUROPE: http://www.digitaleurope.org/ Dolton, P., & Pelkonen, P. (2008). The wage effects of computer use. Journal of Industrial Relations, 46 (4), 587–630. EU Women: https://www.facebook.com/euwomen http://linkd.in/euwomen; @EUWomen Evropská komise, Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (2007). Klíčové schopnosti pro celoživotní učení – evropský referenční rámec. Úřední věstník L 394. Dostupné na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/publ/pdf/ ll-learning/keycomp_en.pdf Evropská komise, Generální ředitelství pro výzkum. (2009). She figures 2009, Statistics and Indicators on Gender Equality in Science. Dostupné na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/ pdf_06/she_figures_2009_en.pdf Evropská komise. Demography Report 2008: Meeting Social Needs in an Ageing Society. Brussels: SEC (2008) 2911. Dostupné na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/ social/BlobServlet?docId=709&langId=en Evropská komise. Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování. (2012). European Vacancy Monitor. (č. 5/leden 2012). Dostupné na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=7314&langId=en

BIBLIOGRAFIE

103

Evropská komise, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (2011). Employment and Social Developments in Europe 2011. Dostupné na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=7294&langId=en Evropská komise. Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování. Iniciativa „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“. Dostupné na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=568 Evropský týden IT dovedností: http://eskills-week.ec.europa.eu European Foundation for Management Development (EFMD): http://efmd.org/ European Institute of Innovation & Technology (EIT). EIT ICT Labs Knowledge and Innovation Communities (KICs): http://eit.ictlabs.eu/ European Learning Industry Group (ELIG): http://elig.org/ Evropský parlament a Rada. (2004). Rozhodnutí č. 2241/2004/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass). Úřední věstník L 390/6. Evropský parlament a Rada. (2006). Doporučení 2006/962 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení. Úřední věstník L 394. Dostupné na internetových stránkách portálu EUR-lex: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/ LexUriServ.do?uri=CELEX:32006H0962:EN:NOT European Schoolnet (EUN): http://www.eun.org Eurostat (2012). Unemployment rates EU-27, EA-17, US and Japan, seasonally adjusted, January 2000 - January 2012. Dostupné na internetových stránkách Eurostatu: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ statistics_explained/index.php?title=File:Unemployment_rates_EU27,_EA-17,_US_and_Japan,_seasonally_adjusted,_January_2000_-_ January_2012.PNG&fi%20letimestamp=20120301094746


Eurostat. (2012). Youth unemployment rates, EU-27 and EA17, seasonally adjusted, January 2000 - January 2012. Dostupné na internetových stránkách Eurostatu s bibliografickými zdroji: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index. php?title=File:Youth_unemployment_rates,_EU-27_and_EA-17,_ seasonally_adjusted,_January_2000_-_January_2012.PNG&fi%20 letimestamp=20120301094915 FDM Group. (2011). Dedicated to Women in IT. Dostupné na internetových stránkách skupiny FDM Group: http://www.fdmgroup.com/us-about_us-women_in_it Forge, S., Blackman, C., Bohlin, E., a Cave, M. (2009). A Green Knowledge Society. An ICT policy agenda to 2015 for Europe’s future knowledge society. SCF Associates Ltd. Dostupné na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/docs/ i2010_high_level_group/green_knowledge_society.pdf Green, J. (2007). Democratizing the Future. Towards a new era of creativity and growth. Philips Design. Dostupné na internetových stránkách společnosti Philips Design: http://www.design.philips.com/philips/ shared/assets/Downloadablefile/democratizing-the-future-14324.pdf Hagel, J., Brown, J. S., a Davidson, L. (2009). Measuring the Forces of Long Term Change: The 2009 Shift Index, Deloitte Center for the Edge. Dostupné na internetových stránkách společnosti Deloitte: http://www.deloitte.com/view/en_EC/ec/ ca2c68c3dc794210VgnVCM200000bb42f00aRCRD.htm Hasebrink, U., Görzig, A., Haddon, L., Kalmus, V., Livingstone, S., a členové sítě EU Kids Online. (2011). Struktura hrozeb a bezpečí online. Hloubkové analýzy online průzkumu provedeného sítí EU Kids Online u 9 až 16letých a jejich rodičů v 25 evropských zemích. Program pro bezpečnější internet Evropské komise. Dostupné na internetových stránkách London School of Economics: http://www2.lse.ac.uk/media@lse/research/ EUKidsOnline/D5%20Patterns%20of%20risk.pdf Hausmann, R., Tyson, L. D., a Zahidi, S. (2011). Global Gender Gap report 2011. World Economic Forum (WEF). Insight Report. Dostupné na internetových stránkách Světového ekonomického fóra: http:// www3.weforum.org/docs/WEF_GenderGap_Report_2011.pdf

BIBLIOGRAFIE

105

i2010. High Level Group. (2009). Benchmarking Digital Europe. 2011– 2015 a conceptual framework. i2010 Information Space. Innovation & investment in R&D. Inclusion (č. 27, říjen 2009), 16–19. Dostupné na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa. eu/information_society/eeurope/i2010/docs/benchmarking/ benchmarking_digital_europe_2011-2015.pdf ITL Research. Innovative Teaching and Learning: http://www.itlresearch.com/ Kolding, M., Robinson, C., a Ahorlu, M. (2009). Post Crisis: e-Skills are needed to Drive Europe’s Innovation Society. ICD White Paper. Citace ze dne 30. března 2012. Dostupné na internetových stránkách Evropské komise: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/ idc_wp_november_2009_en.pdf Lanvin, B., a Fonstad, N. (2009). Who cares? Who dares? Providing the skills for an innovative and sustainable Europe. Citace ze dne 30. března 2012. Dostupné na internetových stránkách organizace INSEAD: http://www.insead.edu/elab Lanvin, B., a Fonstad, N. (2010). Strengthening e-Skills for Innovation in Europe. Citace ze dne 30. března 2012. Dostupné na internetových stránkách organizace INSEAD: http://www.insead.edu/elab Le Monde. (2005). L’Europe est la dernière utopie réaliste, (Rozhovor s Mariem Vargas Llosou). Paris, (2005). Livingstone, I., a Hope, A. (2011). Next Gen. Transforming the UK into the world’s leading talent hub for the video games and visual effects industries. Citace ze dne 30. března 2012. Dostupné na internetových stránkách organizace INSEAD: http://www.nesta.org.uk/library/ documents/NextGenv32.pdf Livingstone, S., a WanMedia, Y. (2011). Literacy and the Communications Act. What has been achieved and what should be done. LSE Media Policy Project: Media policy brief 2. Dostupné na internetových stránkách London School of Economics: http://eprints.lse.ac.uk/38613/1/LSEMPPBrief2.pdf http://blogs.lse.ac.uk/mediapolicyproject/2011/06/13/media-literacy/ Mann, A. (2012). It’s who you meet: why employer contacts at school make a difference to the employment prospects of young adults. Citace ze dne


30. března 2012. Dostupné na internetových stránkách skupiny Education and Employers Taskforce: http://www.educationandemployers.org/ media/15052/its_who_you_meet_final_report.pdf McKinsey & Company. (2008). Women Matter. Female leadership, a competitive edge for the future. Dostupné na internetových stránkách společnosti McKinsey & Company Molinsky, A., Davenport, D., Iyer, B., a Davidson, C. (2012). Three skills every 21st century manager needs. Harvard Business Review, 90 (1/2), stránky 139–143 Nef consulting. Social Return On Investment (SROI ). Dostupné na internetových stránkách the new economics foundation: http://neweconomics.org/projects/social-return-investment Renkin, T. (2012). The global race for excellence and skilled labour. Current Issues. Technology and innovation. Citace ze dne 30. března 2012. Dostupné na internetových stránkách oddělení DB Research společnosti Deutsche Bank: http://www.dbresearch.com/PROD/DBR_ INTERNET_EN-PROD/PROD0000000000285883.pdf?kid=dbr. inter_ghpen.headline ROSE – The Relevance of Science Education. Dostupné na internetových stránkách University of Oslo: http://www.uv.uio.no/ils/english/research/projects/rose/ Schiebinger, L., a Schraudner, M. (2011). Interdisciplinary Approaches to Achieving Gendered Innovations in Science, Medicine and Engineering. Interdisciplinary Science Reviews, 36 (2), 154–67. Dostupné na internetových stránkách Stanford University: http://genderedinnovations.stanford.edu/ISR_07_Schiebinger.pdf The Budapest IWD Centenary Declaration 2011 In Support of a Gender Action Plan for the Digital Agenda. Joint High-level Conference “Women in Science, Innovation and Technology in the Digital Age” European Commission’s Directorate-General for Information Society and Media and the Hungarian EU Presidency. Dostupné na internetových stránkách: http://www.asszisztencia.hu/ntit/index.php?menu=9 The Economist Intelligence Unit 2008. (2008). How technology sectors grow - Benchmarking IT industry competitiveness 2008. Report, září 2008.

BIBLIOGRAFIE

107

Tento manifest vytvořily organizace European Schoolnet a platforma DIGITALEUROPE jako součást Evropského týdne IT dovedností. Evropský týden IT dovedností je iniciativou Evropské komise a je financován v rámci jejího Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, jehož cílem je podpořit konkurenceschopnost evropských podniků.

Vydavatel

European Schoolnet (EUN Partnership AISBL), Rue de Trèves 61, Brusel, 1040, Belgie Redakce Caroline Bergaud, Natalia Kurop, Alexa Joyce a Colleen Wood Grafická úprava, DTP a tisk

Josworld, Belgie a Hofi Studio, Česká republika Koordinace překladů Danosh Nasrollahi


Přispěvatelé Pilar del Castillo Vera Martin Curley Eva Fabry Michael Gorriz Peter Hagedoorn Edit Herczog John Higgins CBE Alexa Joyce Werner Korte Bruno Lanvin Andrea Parola Richard Straub Don Tapscott John Vassallo ISBN 9789490477301 - EAN: 9789490477301 Počet výtisků 14 000

Vydáno v červnu roku 2012. Tato publikace vyjadřuje názory svých autorů, a nikoliv nutně názory European Schoolnet, platformy DIGITALEUROPE, Evropského sdružení pro e-dovednosti či Evropské komise. Na vydání této knihy se vztahují podmínky licence „Attribution 3.0 Unported Creative Commons“ (http://creativecommons.org/ licenses/by/3.0/).

109

Poznámky

Poznámky

Poznámky

Poznámky

MANIFEST e-DOVEDNOSTÍ Nejen v Evropě, ale po celém světě přestává průmyslová ekonomika a mnoho jejích institucí fungovat. Zároveň se začíná zřetelně rýsovat, jak budou vypadat nové podniky, nová odvětví a nová civilizace. Evropa se tedy nachází na kriticky důležité křižovatce: Propast v oblasti digitálních dovedností mezi požadavky na digitální transformaci na jedné a znalostmi, schopnostmi a dovednostmi pracovní síly na druhé straně se stále prohlubuje. Aby mohla využít potenciálu digitální revoluce a držet krok se světovou konkurencí, musí Evropa rychle vytvořit pracovní sílu s potřebnými e-dovednostmi. Budou-li spolupracovat, mohou odvětví soukromého sektoru, vzdělávací systém a vláda zajistit uskutečnění dlouhodobých opatření a dlouhodobý úspěch, jehož výsledkem budou pracovní místa, konkurenceschopnost, produktivita a růst. Předkládaný manifest přináší návod, jak toto uskutečnit. Vychází ze širokého průřezu různých pohledů a představuje povinnou četbu pro všechny, kterým v 21. století záleží na získávání, rozvoji a udržení talentů s e-dovednostmi.

„Chybějící digitální dovednosti představují komplexní problém. Pracovní trhy jsou nyní celosvětové a vzhledem k tomu, že se modely podnikání opírají o sítě, čelí znalostní pracovníci konkurenci v reálném čase. Pracovníci i vedoucí pracovníci se více než kdy v minulosti musí učit, přizpůsobovat a podávat výkony.” Don Tapscott

Don Tapscott je jednou z největších světových autorit v oblasti inovací,

médií a hospodářských a sociální vlivů technologií. Působí jako poradce pro vedoucí představitele soukromého sektoru i vlád z celého světa. Don Tapscott je autorem a spoluautorem 14 knih, kterým se dostalo širokého ohlasu. Zatím poslední knihou, kterou (spolu s Anthony D. Williamsem) napsal, je Macrowikinomics. Časopis The Economist nazval tuto knihu „schumpeterovským příběhem tvořivé destrukce“ a periodikum Huffington Post prohlásilo, že není „ničím menším než plánem, jak napravit porouchaný svět“. Don Tapscott v současnosti vede výzkum v oblasti nových modelů celosvětového řešení problémů a celosvětové správy.

MANIFEST. e-dovedností. S úvodem od autora knihy Wikinomie Dona Tapscotta

Recommend Documents