UPlyn 09 04 9.9.2004 10:59 Stránka 1
KŘÍŽOVKA
Psací náčiní
Knižní spojka
M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . • • • w w w . p p a s . c z
Zemědělský stroj
Cestovní doklad
Zřetel
Povívati
Mužské jméno
Hebrejská samohláska Značka india
Zahradní besídka
Pípot
Anglický šlechtic
Dokonce
Lyže
Účet
Prověřování účtů
Stát USA
Vrchovatě naložit (řídce)
Opuštěna
1. díl tajenky
Španělská exkrálovna
•••
Majonézová omáčka
Přestati bolet
Rámová pila
Asiat
Zápor
Ctitelé ikon Ukazovací zájmeno
Kočovníci
Část Prahy 9 Osmá část celku
•••
2004
•••
Bavlněná tkanina
Ruské sídlo Hořlavý plyn 3. díl tajenky
Potom
Představený kláštera
Americký literát
Kapka (knižně)
Jméno prozaika Staška Ode dne vydání (z latiny)
Osobní zájmeno
9
Foto Petr Hejna
Schránka měkkýše
Domácky Marie (slovensky)
Polní plošná míra
Nátěr
2. díl tajenky
Obyvatel Asie
Koňská pouliční dráha Twainovo jméno Textilní barvivo
Slovensky »jinam« Španělsky »svatý«
Pocit dlouhé chvíle
Duchovenstvo Biblická postava
Část střechy
Vzorek měřidla Divadelní závěs
Prázdný prostor
Pražský herec Korálový ostrov Název sykavky
Italský přístav Čidlo zraku
Značka pracího prášku
Dalmatské víno
SPZ Pelhřimova
Značka americia
Novota
Ruční sazeč
SPZ Semil
Jméno fenky
Starořímský císař
Přítok Vltavy
Zoraná půda
Mongolská mohyla
Asfalt
Palivo
Lůžko
Nenalévat
Značka bismutu
Předložka
Nadutý boháč
Prostorová míra dřeva
Ruské národní jídlo
Leguánovitý ještěr
Domácky Tamara
Zastaralé ukazovací zájmeno
Pomůcka: Amalfi, anoli, obo, onono, opol, san, šva, Vidim
Otázka: Kam můžete jezdit výhodně na dovolenou se Zákaznickou kartou Pražské plynárenské, a. s., a cestovní kanceláří EXIM Tours až o 10 % levněji? a) jen po celé České republice b) jen po celé Evropě c) do celého světa
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete Sídlo společnosti Pražské plynárenské, a. s. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin Zákaznická linka • Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Manželé Kavanovi: »Už jsme trojští patrioti«
Umělé vlákno
© Zdenka Reisenauerová
Citoslovce bědování
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
Prometheus, energetické služby, spol. s r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798 e-mail:
[email protected] • www.prometheusgas.cz Praha – Paříž Rekonstrukce, a. s. studie, projekty, inženýring, montáže LPE plynovodů U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4 Tel.: 272 019 951 • Fax: 272 019 953 • www.ppr.cz • e-mail:
[email protected] Provoz a plynofikace dopravy, s. r. o. přestavby vozidel na zemní plyn, opravy silničních vozidel. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 261 • Fax: 267 171 020 • www.ppdsro.cz e-mail:
[email protected] Informační služby – energetika, s. r. o. U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 • e-mail:
[email protected] Opravy plynárenských zařízení, spol. s r. o. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 255, 267 172 451 • Fax: 267 174 255, 267 172 854 www.opravypz.cz
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Ivo Kult (místopředseda), František Erben, Ing. Jana Frýdecká, Luděk Hons, Ing. Jaroslav Kohoutek, Ing. Hana Kudlíková, František Maryška, Ing. Andrea Mašínová, Ing. Oldřich Nechanický, Rudolf Novák, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, Ing. Tomáš Veselý. Sekretariát: Ing. Jana Frýdecká, tel.: 221 092 794, fax: 267 174 794, GSM: 724 216 793, e-mail:
[email protected].• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, spol. s r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Ceny:
1. cena – poznávací zájezd CK EXIM Tours do Egypta pro 2 osoby 2. cena – pobytový zájezd CK EXIM Tours do Tuniska ostrov Djerba 3. – 20. cena – věcné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Odpovědi zasílejte s označením »Soutěž« do 11. 10. 2004 na e-mail:
[email protected] nebo na adresu: EXIM Tours, Na Dvorcích 14, 140 00 Praha 4. (společně se svým jménem uveďte i číslo Vaší Zákaznické karty)
Vylosování proběhne 15. 10. 2004! Více informací na www.ppas.cz, www.eximtours.cz, www.idnes.cz Soutěže se mohou zúčastnit držitelé Zákaznické karty PP, a. s., tu mohou získat všichni zákazníci PP, a. s., z kategorie domácností, kteří nemají vůči PP, a. s., žádné finanční závazky.
Pomáháme postiženým sportovcům s dopravou
UPlyn 09 04 9.9.2004 10:59 Stránka 3
AKTUALITY
ROZHOVOR
Na červnové řádné valné hromadě Pražské plynárenské došlo k personální obměně dozorčí rady. Novým jejím předsedou byl zvolen Ing.Vratislav Ludvík, který patří k našim největším odborníkům v oblasti plynárenství a energetiky. Naše čtenáře bude jistě zajímat jeho profesní kariéra, názory na otevírání trhu s plynem, hodnocení českého plynárenství i jeho první plány v nové funkci.
Od září společné odečty plynu a elektřiny Pražská plynárenská a Pražská energetika začaly v září provádět v pražských domácnostech společné odečty. Společný odečet elektřiny a plynu je součástí projektu Spolu pro Prahu, který inicioval pražský magistrát. V jeho rámci je už například možné vyřídit si potřebné záležitosti, týkající se elektřiny a plynu, na jednom místě – ve společné obchodní kanceláři v Paláci Adria, další projekty budou následovat. Na bližší podrobnosti společných odečtů i nejbližší budoucnosti projektu »Spolu pro Prahu« jsme se zeptali Ladislava Pospíšila, obchodního ředitele Pražské plynárenské, a. s. Kterých kategorií odběratelů se budou společné odečty týkat? Od září budeme provádět společné odečty plynu a elektřiny v kategorii domácnosti. V kategorii malodběr »spustíme« společné odečty na jaře 2005. Jaké jsou hlavní výhody společných odečtů? Systém se podstatně zjednoduší především pro odběratele. Doposud PP odečítala stav plynoměru domácnosti jednou za rok, zatímco PRE stav elektroměru třikrát ročně. Před společným odečítáním to pro zákazníky představovalo čtyři návštěvy příslušných pracovníků na odečet za rok. Od září budou tyto návštěvy jen tři, přičemž jedna z těchto návštěv bude od září společná pro plyn i elektřinu. Co předcházelo zavedení společných odečtů? Spousta práce, trvající několik měsíců. Společné odečty si vyžádaly změnu dosavadní metodiky provádění odečtů u obou společností. Především se jednalo o úpravu časového provádění odečtů s ohledem na požadavky zákazníků obou společností, změnu používaných formulářů, úpravu harmonogramu odečítání daných lokalit, přičemž zákazníci PP byli přiřazeni do odečtových tras PRE. Důvod byl jasný, elektřina je všude. Rovněž jsme museli upravit náš zákaznický systém. Co dalšího se v rámci projektu »Spolu pro Prahu« připravuje? Uvažujeme o společné fakturaci, jednáme o sjednocení informačních systémů, nejlépe prostřednictvím stejného poskytovatele IT služeb. V průběhu příštího roku se chystáme s PRE založit dceřinou společnost pro obsluhu zákazníků z řad domácností a malodoběratelů. Pokud se připojí i další pražské společnosti, měl by vzniknout jakýsi obchodní dům služeb, kde by si obyvatelé metropole vše vyřídili »pod jednou střechou«. Cíl je jasný, maximální spokojenost Pražanů s našimi službami. rr
2
Pane předsedo, dovolte mi na začátku našeho rozhovoru dodatečně vám poblahopřát jménem redakční rady časopisu »U Plynárny 500« ke zvolení do funkce předsedy dozorčí rady Pražské plynárenské, a. s. Jaké bylo vlastně vaše první setkání s plynem a s plynárenstvím? Já jsem se narodil na Pankráci v přízemí domu, před kterým stála plynová lucerna. Dle vzpomínek svých rodičů jsem zcela nekompromisně vyžadoval býti vysazen na okenní parapet v době, kdy lampář postupně zažíhal pouliční osvětlení. Běda jim, když propásli! Později zasáhlo plynárenství do mého života opět: škola, kterou jsem navštěvoval, byla disciplinovaně, leč úprkem evakuována kvůli hrozícímu výbuchu hořícího plynojemu v Michli. Po organizovaném ukončení a rozpuštění úprku nenapadlo několik spolužáků – mne nevyjímaje – nic lepšího, nežli seběhnouti kopec do Michle a plížiti se podél Botiče do areálu plynárny. Moc jsme toho tehdy neviděli, a teprve mnohem později jsem se dověděl, že to bylo právě v době, kdy opravdu hrozil výbuch. V ten den byla tuším nad Michlí největší koncentrace strážných andělů. No a poslední »neprofesionální« styk s plynárenstvím bylo obstarání povolení na instalaci karmy. Bylo to zdarma a stálo to padesátikorunu. Jestliže ona první vzpomínka ve mně budí nostalgii, pak ta druhá je poučením nejen o zranitelnosti technologie, ale také o »opovážlivém spoléhání se«. Ta třetí vzpomínka je spíše zdrojem naděje, že nic podobného již (doufám) není dnes možné. Ale jak jste opravdu »k plynárenství přišel«? Náhodou. Po ukončení vysoké školy jsem v roce 1973 čekal na vyjádření tehdejšího Ekonomického ústavu, kde jsem chtěl nastoupit na stáž. Vyjádření dlouho nepřicházelo, a tak jsem zaplňoval volný čas brigádou v kamenické provozovně. Ono mi ostatně nic jiného nezbývalo, neboť jsem již v té době živil rodinu. Čas ubíhal, ústav se nevyjadřoval a já propadal skepsi. Jako Deus ex Machina se v onom kamenictví objevil jednoho dne pan inženýr Hesoun z Tranzitního plynovodu (Pozn. předchůdce dnešní firmy Transgas); kupoval si jakýsi mramorový odpad pro svoji zahrádku. Když viděl mé vytahané ruce a utrápený výraz, slitoval se a nabídl mi místo na Tranzitním plynovodu – a tak jsem vkročil do plynárenství. Nelituji toho. Mimochodem, z Ekonomického ústavu se neozvali dodnes. Na Tranzitním plynovodu jste ale nezůstal. Máte pravdu, byl jsem zde pouze 12 let. Od referenta pro »bytové a nebytové fondy« jsem to dotáhl na vedoucího oddělení pro rozvoj. Nebyv nositelem rudé pracovní knížky, dosáhl jsem tak kariéry dosti strmé. Odtud jsem byl v roce 1984 převeden na tehdejší generální ředitelství Českých plyná-
renských podniků. Měl jsem to potěšení krátce pracovat s panem inženýrem Janem Novákem, který odcházel do penze. Bylo to pro mne potěšení a dodnes se cítím vůči němu dlužníkem. Na ČPP jsem koncipoval plynárenství až do sametové revoluce, kdy se tehdejší Občanské fórum rozhodlo učiniti mne generálním ředitelem. Tato iluze trvala asi dva týdny, po kterých jsem se náhle ocitl na tehdejším federálním ministerstvu hospodářství jako ředitel odboru pro ropu a plyn („víš, potřebujeme tam mít své lidi…“). Jo, doba byla taková převratná, že? Rok poté vypukla vlna lustrací, a tak se na MHPR ČR uvolnila pozice náměstka ministra pro energetiku, hornictví a geologii. Tož jsem tam nastoupil. Později, kdy vlivem rozpadu federace došlo ke změnám ministerských kompetencí, jsem přešel na ministerstvo průmyslu a obchodu; vydržel jsem zde do konce roku 1993, a pak jsem to vzdal. Od té doby se živím jako nájemný poradce a nestěžuji si. Nemám totiž kde a na koho.
»Plynárenství už nikdy nebude jako dříve« říká nový předseda dozorčí rady Pražská plynárenská, a. s. Ing. Vratislav Ludvík pak sloužil několika významným zahraničním společnostem, a měl jsem tudíž možnost získat i trochu globálnější pohled na místo a pozici českého plynárenství v Evropě. Není špatná, věřte mi. Myslíte si, že »rivalita« mezi tranzitem a distribucí plynu ještě dnes existuje? Onen pramálo ideální vzájemný vztah mezi lidmi z Transgasu a distribučních společností nadále přežívá, i když ne v tak vyhraněné podobě, jako
co nabízet. Plně respektujeme, že směřování Pražské plynárenské, a. s., jde trochu jiným směrem nežli ve společnostech, kde ovládáme majoritní podíl. Přesto si myslíme, že některé společné přístupy jsou i zde aplikovatelné a mohou být firmě ku prospěchu. Kromě toho disponuje skupina RWE historicky prověřenými zkušenostmi s tím, co je v Německu označováno jak »stadtwerke«(Pozn. městský podnik služeb). Jsme připraveni své dlouholeté zkušenosti Magistrátu hlavního města Pra-
du s plynem od obchodu s přepravou, otevírání trhu a návazné změny organizační struktury – to jsou výzvy, před kterými dnes plynárenství bezprostředně stojí. Nevyhnou se ani Pražské plynárenské, a. s. Jsem rád, že jsem se mohl osobně přesvědčit o vůli současného vedení společnosti takové změny uskutečnit. Budou to totiž perné tři roky. Co se týče výsledků procesu otevírání trhu, nepatřím mezi skalní optimisty. Na rozdíl od tisíců elektráren, které si mohou vzájemně konkurovat a bojovat o konečného zákazníka, je produkce plynu pro Evropu omezena na několik málo zdrojů: Norsko, Rusko, Alžírsko, Velkou Británii či Holandsko, přičemž posledně dvě jmenované země buď zásoby plynu dočerpávají, nebo chrání pro budoucnost. Úloha kapalného zemního plynu sice nejspíše poroste, ale nikdy se nestane dominantní. Kde tedy naleznete nějaké konkurenční pole? Navíc je většina evropských importních kontraktů dlouhodobá a nadto opatřena doložkou »take or pay«, představující zcela mimořádnou překážku pro liberalizaci jakéhokoliv trhu. Obávám se tudíž, že za těchto okolností lze označit očekávání poklesu cen plynu pro zákazníky, spojovaná s liberalizací evropského trhu se zemním plynem za poněkud předčasná. Podílel jste se po dlouhá léta na řadě rozhodnutí, která ovlivňovala vývoj českého plynárenství. Má naše plynárenství budoucnost? Bylo by asi hloupé odpovídat na takovou otázku záporně. Na druhé straně je třeba vidět, že plynárenství usiluje o své místo na slunci v konkurenčním boji s jinými dodavateli energií – a v blízké budoucnosti možná i s jinými dodavateli plynu. Cesta ne k přežití, ale k úspěšnému rozvoji vede přes zákazníka. Myslím, že Pražská plynárenská tuto strategii pochopila již dříve a získala tak slušný náskok. Moc si přeji, aby si jej i nadále udržela. Pokusím se v rámci svých možností udělat pro to maximum.
Z různých pozic jste tedy měl možnost poznat české plynárenství. Jakou má naše plynárenství pozici v Evropě? Mé »hauzírování« bylo pro mne myslím docela užitečné. Má léta na Tranzitním plynovodu byla zcela v duchu zde převládajícího názoru, že to jediné a pravé plynárenství je právě zde – ostatní jest pak jakýmsi balastem povahy komunální (ve smyslu dikobrazího názoru na komunál). Po svém přechodu na ČPP jsem tento názor velmi rychle změnil, protože jsem pochopil, že plynárenství má poněkud širší souvislosti, nežli poskytoval úzký náhled ,»tranziťáka«. Určité završení názorového vývoje pak přinesla má ministerská praxe, kde mi bylo nutno zařadit plynárenství do souvislosti celého kontextu české energetiky. Jako poradce jsem
Přejděme do mimopracovní roviny. Končí léto, prozraďte našim čtenářům, kde a jak jste trávil letošní dovolenou. Dovolené se systematicky vyhýbám již po několik let. Občas odpočívám na Vysočině; objímám zde však cosi jiného nežli stromy. Někdy se utrhnu na dva tři dny do Krkonoš a pajdám po hřebenech. Ale nějaká dovolená? Nějak mi na ní poslední dobou opravdu nezbývá čas.
v minulosti. Doufám jen, že jde o generační záležitost: až jednou z plynárenství odejdeme, snad s námi odejde i tento nesmyslný relikt vztahů z dob reálného socialismu.
Zemní plyn je stále nejvýhodnější Energetický regulační úřad vyhlásil pro všechny distribuční společnosti nové ceny zemního plynu platné od 1. října. Pro Pražskou plynárenskou, a. s., to znamená navýšení cen pro domácnosti o 10,8 procenta. Čtyřčlenná pražská rodina, která žije v sedmdesátimetrovém bytě topí i vaří s pomocí zemního plynu zaplatí od října o 97 korun měsíčně více než dosud. Přes některé katastrofické titulky v novinách nemusíme vidět situaci vůbec černě. Před několika měsíci byl plyn několikrát zlevněn a po poslední úpravě ceny se tato dostala zhruba na úroveň roku 2002. Podrobný ceník platný od 1. října 2004 najdou klienti na webových stránkách společnosti – www.ppas.cz. had
Pojďme k Pražské plynárenské, a. s. Jako předseda dozorčí rady naší společnosti zastupujete zájmy společnosti RWE Energy. Jaké jsou vaše cíle? Žádný člen dozorčí rady – tím méně její předseda – nemůže mít jiného cíle, nežli je dlouhodobá prosperita společnosti. RWE Energy je druhým nejvýznamnějším akcionářem v Pražské plynárenské, a. s. Jakkoliv její podíl nedosahuje majority, má •••
9 ••• 2004 •••
hy jako majoritnímu vlastníkovi Pražské plynárenské, a. s., nabídnout. Myslím si, že budoucnost vždy patří kooperaci, ne konfrontaci. To je – vedle dohledu nad řádným vývojem společnosti – mým hlavním »pracovním krédem«. Plynárenství čeká řada změn v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Připravuje se postupné otevírání trhu s plynem, vzniká konkurenční prostředí. Jaký máte na tyto změny názor? V prvé řadě je nutno konstatovat, že se jedná o zcela zásadní systémové změny; plynárenství už nikdy nebude takové, jako dříve. Oddělování obcho-
Máte na závěr nějaký vzkaz pro čtenáře našeho časopisu? Bývá dobrým zvykem končit takové rozhovory gejzírem optimismu. Toho se žel nedopustím. Pracovníkům plynárny připomenu válečný výrok Winstona Churchilla o krvi a potu; jakkoliv není zaplaťpánbůh válka, budou strukturální změny v plynárenství vyžadovat zcela mimořádné výkony od každého z nás. Zákazníkům bych přál šťastnou ruku při volbě budoucího dodavatele a rád bych jim připomněl, že pražská plynárna vždy stojí na jejich straně. A ostatním čtenářům, kteří ještě neokusili dobrodiní zemního plynu, vzkazuji: nač ještě čekáte? K tomu určitě není co dodat. Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v nové funkci. Jan Žákovec • Foto Petr Hejna
3
Pře spo
UPlyn 09 04 9.9.2004 11:00 Stránka 5
PRODEJ TEPLA
Ženské domovy
Noví poskytovatelé služeb pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
Nové projekty oddělení prodeje tepla
STARTER SERVIS
Řecký fast food
Objekt »Ženských domovů« je jedním z větších objektů nového Smíchova. Nachází se v ulici Ostrovského v těsném sousedství metra Anděl, autobusového nádraží Na Knížecí, pražského pivovaru Staropramen a rozšiřujícího se obchodně komerčního centra Smíchov. Z tohoto pohledu mají »Ženské domovy« velmi zajímavou, dá se říci strategickou polohu v rámci Prahy a smíchovského centra.
Firma Starter servis, s. r. o., navazuje na tradici a zkušenosti v oboru firmy Auto Vachta, s. r. o. Nabízí Vám služby v oblasti autoservisu, pneuservisu včetně sezonního uskladnění pneumatik, opravy autoelektriky, repasování starterů a alternátorů. Firma Starterservis nabízí také k prodeji autodíly na osobní a dodávkové automobily, a to i formou zásilkového prodeje. Rovněž nabízí silniční a odtahovou službu (NON STOP). STARTER SERVIS, K Červenému Dvoru 24, 130 00 Praha 3 Otvírací doba: Po–Pá 8.00–18.00. Kompletní nabídku služeb najdete na www.starterservis.cz Tel.: 283 000 222 nebo GSM 775 344 443
V únoru 2004 jsme v KOC Stodůlky v Praze 5 otevřeli další z řetězce řeckých fast foodů v Praze. Také zde nabízíme tradiční a typické řecké speciality formou rychlého občerstvení. Nechybí široká nabídka řeckých a kyperských salátů, gyros, suvlaki, biftekia, kyperský sýr »chaloumi« a další. K tomu podáváme též osvěžující kávu frappé a výtečné řecké moučníky. Řecký fast food, KOC Stodůlky, Nárožní ulice, Praha 13 (v blízkosti stanice metra Hůrka, trasa B) Tel.: 235 524 753 • www.gyros-gr.com Poskytovaná sleva: 10 % na veškeré občerstvení
Poskytovaná sleva pro držitele karet: • 20 % na autodíly, pneumatiky, ráfky, autoelektriku, služby pneuservisu a autoservisu, • 10 % na ostatní služby a sortiment, včetně silniční a odtahové služby, • až 30 % na akční nabídku. Pro jednorázové či pravidelné zasílání akční nabídky kontaktujte STARTER SERVIS na e-mail:
[email protected] nebo na výše uvedených telefonních číslech
Z historie Ženské domovy byly postaveny v letech 1930 – 1933 stavitelem Ladou podle projektu architekta Hlaváčka. Stavba je sedmipodlažní a tvoří tvar »dvou T« spojených nohou k sobě. Stylově až přísně funkcionalistická architektura objektu nahradila na pozemku vedle Smíchovského nádraží dosavadní Smíchovskou plynárnu. Ještě v padesátých letech proto starší lidé tomuto domu říkali »U plynárny« nebo přímo plynárna. Dům vybudoval spolek s názvem »Kuratorium pro zlepšení bytových poměrů mladých žen«, které působilo pod záštitou Alice Masarykové. Ta objekt v r. 1933 i slavnostně otevírala. Za druhé světové války objekt zabrali Němci a do roku 1945 sloužil jako lazaret pro německé vojáky. Po válce se opět vrátil ženám, kterých zde žilo až 1400 v 850 pokojích. Mimo pokojů zde byly tři velké sály, původně divadlo, tělocvična a promítací sál včetně restauračního provozu.V letech 1950 – 1990 objekt nebyl téměř udržován a chátral. Řešily se pouze havarijní stavy, například v sedmdesátých letech ústřední topení nebo přeměna dosavadní uhelné kotelny na LTO, později na kotelnu plynovou.
Nabídka oddělení prodeje tepla Jak již bylo řečeno, »Ženské domovy« jsou již letitým odběratelem zemního plynu, jeho roční odběr se pohybuje okolo 400 tisíc m3. Původní plynová kotelna, tvořená 6 kotly ORK o celkovém výkonu 1,4 MW, byla umístěna do horního podlaží, resp. na střeše severní části objektu. Kotelna po technické i morální stránce již dosloužila, proto byla v posledních letech doplněna o dva plynové ohřívače vody GSX 89, umístěné v suterénu budovy. Provoz kotelny byl v posledních létech technicky, personálně ale i ekonomicky, resp. energeticky (vyšší spotřeba elektrického proudu a vody) velmi náročný. Proto vlastník objektu rozhodl o rekonstrukci stávající kotelny a také o jejím přemístění
nejefektivnějšího provozu, co nejnižších nákladů. Toho jsme dosáhli pronájmem prostoru plynové kotelny za symbolickou cenu, způsobem budoucího provozování této kotelny, optimalizací nákladů při její výstavbě a optimalizací vstupů při provozu této kotelny. Pro objekt Ženské domovy byla vyprojektována kotelna o výkonu 1,32 MW, tvořená soustavou 2 dvoukotlů o výkonu 660 kW. Provoz uvedené nové kotelny bude plně automatický, bezobslužný s občasným dohledem. Roční energetickou potřebu objektu lze očekávat v rozmezí 9 až 11 tisíc GJ. To umožňuje dosáhnout za současných cenových relací vstupů (zemního plynu) cenu za jednotku tepla hluboko pod obvyklých 300 Kč/GJ. Výstavbu kotelny na základě výběrového řízení prováděla společnosti SEKO Praha, s. r. o., základní
Původní kotelna
Současnost V roce 1994 se nájemcem objektu stala společnost Akcent, spol. s r. o., v roce 2002 pak objekt Ženských domovů koupila. Nový majitel chce vytvořit z objektu Ženských domovů polyfunkční dům s převládající funkcí bydlení. Již dnes mají uživatelé objektu k dispozici restauraci, kulečníkovou hernu s bowlingem, dámy kadeřnictví, naleznete zde doktory, právníky, firmy stavební, inženýrské, realitní, cestovní kanceláře, pojišťovny a jiné. Od roku 1994 probíhala řada rekonstrukcí, v letošním roce se uskutečňuje kompletní výměna oken, obnova fasády do původního stavu a výstavba nové plynové kotelny. Její realizace, včetně zajištění financí, se ujala Pražská plynárenská, a. s. 4
Nová kotelna
ze střechy do podzemí. Jedním z důvodů byla i potřeba rekonstrukce 70 let starého objektu (provedení stavebních úprav apod.) a záměr provedení nástavby objektu o jedno podlaží. Oddělení prodeje tepla Pražské plynárenské, a. s., na základě znalosti objektu, zákazníka i situace, nabídla společnosti Akcent spolupráci při výstavbě nové plynové kotelny. Po vyjasnění situace a doladění pravidel spolupráce majitel objektu přistoupil na model výstavby nové, moderní, plynové kotelny, budované našimi silami. Uzavřeli jsme smlouvu na prodej tepla po dobu 15 let s tím, že naše společnost bude plně krýt investiční náklady spojené s výstavbou kotelny a vyrábět v nové plynové kotelně teplo pro otop a pro přípravu teplé a užitkové vody. Současně jsme při přípravě smlouvy hledali model co
technologie dodaly firmy Buderus (kotle, měření a regulace), Weishaupt (hořáky), WILO (čerpadla) a Pneumatex (zásobníky vody). Uvedená kotelna bude první kotelnou o výkonu vyšším než 1 MW a zároveň (prozatím) největší vybudovanou plynovou kotelnou oddělením prodeje tepla Pražské plynárenské, a. s. »Ženské domovy« se po dokončení rekonstrukcí a nástavby objektu v roce 2005 určitě stanou chloubou Smíchova a jedním z nejkrásnějších funkcionalistických objektů v Praze. Zároveň budou vybaveny nejmodernější technikou, využívající zemní plyn. Může nás těšit, že Pražská plynárenská při modernizaci nezůstala stranou. Jan Fejgl – oddělení prodeje tepla PP, a. s.
Dobrý den. Paní Štěpánová, řekněte nám nejdříve, co vůbec Divadlo v Dlouhé nabízí svým divákům a na jaké věkové kategorie se zaměřuje? Hrajeme pro dospělé, děti, mládež i pro celé rodiny. V našem širokém repertoáru najdete velké dramatické příběhy (Běsi, Obrazy z Francouzské revoluce, Garderobiér), komedie nejrůznějšího typu (Goldbergovské variace, Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou, Soudné sestry, Epochální výlet pana Broučka do XV. století), oblíbená rodinná představení (Komedie s čertem, Jak jsem se ztratil, Kdyby prase mělo křídla), kabaret (Kabaret VianCami) i detektivku (Past na myši). Na jevišti Divadla v Dlouhé můžete vidět například Miroslava Táborského, Vlastimila Zavřela, Ilonu Svobodovou, Jana Vondráčka, Kláru Sedláčkovou, jako hosty Martina Hubu, Davida Prachaře, Marii Málkovou či Arnošta Goldflama. Repertoárovou nabídku rozšiřují scénická čtení v divadelní kavárně a také řada hostů. Pravidelně tu se svými autorskými pořady vystupuje například písničkář a básník Jiří Dědeček. Všimla jsem si, že Divadlo v Dlouhé pořádá také nějaký festival představení pro děti… Přesně tak, vždy na jaře se zde koná festival Dítě v Dlouhé, jehož program tvoří nejlepší nové inscenace mimopražských profesionálních divadel hrajících pro děti a mládež. Festival trvá téměř celý týden, hraje se dopoledne pro školy a školky, odpoledne pro družiny a veřejnost, v podvečer a večer pro rodiče s dětmi, mládež a dospělé, a to jak ve •••
9 ••• 2004 •••
Fitness Luka
své služby začátečn ti cvičení a snížení n Solárium nabízí opa nální přístup, náš pe Fitness Luka, Mu areál obchodního Tel.: 235 522 347
Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled poskytovatelů výhod naleznete na www.ppas.cz, www.citypower.cz nebo v letáku v našich obchodně informačních střediscích. Přejeme hodně zábavy a příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s.
Pražské Divadlo v Dlouhé je repertoárové divadlo se stálým hereckým souborem, které již devátou sezonu úspěšně působí v nyní kompletně zrenovovaných prostorách domu č. 39 v Dlouhé třídě. Jeho budova je – stejně jako celá pasáž – postavena v architektonickém stylu artdeco a původně byla otevřena 4. prosince 1929 jako Velká opereta. Hlavní sál má kapacitu 450 míst, ve foyeru divadla byl navíc vytvořen komorní prostor pro osmdesát diváků. Po zničení všech prostor během povodně v srpnu 2002 proběhla kompletní rekonstrukce, která kromě nového interiéru přinesla též některá funkční zlepšení v jevištní technice i v diváckém zázemí. Pro náš rozhovor jsme se vydali za tiskovou mluvčí divadla paní Karolou Štěpánovou
Do čís
velkém sále, tak ve foyer a nově také v netradičním prostoru »na forbíně«, kdy diváci sedí přímo na jevišti. Festival přináší vždy i řadu doprovodných akcí, malí diváci dostávají plno dárečků a svým hlasováním rozhodují o vítězi festivalu – držiteli Ceny Vojty Šálka. Třináct představení letošního šestého ročníku festivalu navštívilo téměř 2 500 diváků, procento návštěvnosti přesáhlo 90 %. Příští sedmý ročník se bude konat od 3. do 7. května 2005. Co nového chystáte v letošní sezoně, která začíná v září, a jakým představením ji zahájíte? První premiérou je komedie klasika irského dramatu Johna Millingtona Synga Hrdina západu pod vedením režiséra Janusze Klimszy, nového šéfa činohry ostravského Národního divadla moravskoslezského. Hlavní roli prosťáčka Christyho Mahona, z něhož domnělá otcovražda na chvíli udělá obdivovaného a přitažlivého hrdinu, hraje Miroslav Táborský. Inscenace je součástí Irské sezony, společného projektu čtyř pražských divadel, která mají v současné době na repertoáru hry nejvýznamnějších irských dramatiků (Činoherní klub, Divadlo v Celetné, Divadlo v Dlouhé a Švandovo divadlo na Smíchově). Pro komorní prostředí foyer vzniká Kabaret Bulis-Prévert, nová inscenace Jana Borny s dramatickými a básnickými texty Jacquese Préverta a písničkami Jiřího Bulise. Na jaře pak Hana Burešová nastuduje Goldoniho Lháře. Objeví se také nějaké novinky v komunikaci s diváky? Divadlo v Dlouhé stále pokračuje v rozšiřování svých služeb, tak aby si své představení mohli leh-
Připravuje Tomáš Veselý
ce najít diváci různého věku, zájmů či náročnosti. Každý rok vydáváme publikaci o našem divadle, letos jsme připravili Průvodce sezonou, v němž se zájemci dočtou podrobnosti o všech připravovaných premiérách i dalších akcích divadla v sezoně 2004/2005 a v aktualizované podobě se seznámí s celým hereckým souborem. Novou podobu dostaly také webové stránky divadla, které kromě moderní grafiky přinášejí mnohem větší uživatelský komfort, nové možnosti přímé komunikace, a také spoustu dosud nepublikovaných informací. Zájemci si mohou prostřednictvím internetu objednat vstupenky na vybrané představení, k němuž najdou nejen obvyklé informace o textu a tvůrcích, ale zároveň plán hlediště s podrobným popisem cenových kategorií vstupenek včetně všech poskytovaných slev. Své vlastní kapitoly najdou rovněž zájemci o zadané školní či firemní představení, pronájem i hostování, a také potenciální sponzoři a partneři. Naše pokladna také nově začala přijímat platební karty. No tak to jsou jistě zásadní kroky vedoucí ke spokojenému zákazníkovi. Řekněte ještě našim čtenářům, kde vás najdou a kdy je možno si kupovat lístky. Divadlo najdete v Dlouhé 39 v Praze 1, tedy pár metrů od stanice metra Náměstí Republiky na trase B. Pokladna divadla je v pasáži hned proti vstupu do divadla a je otevřena od pondělí do pátku vždy od 9.00 do 19.00 hodin. Telefon do pokladny, která funguje i jako infostánek a obchůdek s předměty souvisejícími s našimi představeními (CD, trička atd.), je 221 778 629 nebo 224 826 795. Ucelené informace o našem divadle najdete také na internetových stránkách www.divadlovdlouhe.cz Co tedy říci našim čtenářům na závěr? Nejlépe asi: Těšíme se na setkání s Vámi v našem Divadle v Dlouhé! Děkuji za rozhovor a přeji Vám další spoustu spokojených diváků Zuzana Florianová
Se zákaznickou kartou CityPower Pražské plynárenské, a. s., máte v Divadle v Dlouhé slevu ve výši 30 Kč z každého zakoupeného lístku pro dospělé. Cena vstupného se tak pohybuje od 100 do 190 Kč. Na straně 11 tohoto časopisu najdete také soutěž o vstupenky do Divadla v Dlouhé a kupon, po jehož předložení dostanete k jedné zakoupené vstupence na Vámi vybrané představení domácího souboru ve velkém sále divadla druhou vstupenku zdarma. 5
Poskytovaná slev • Fitness: sleva 15 nápoje na baru, • Solárium: sleva na žeton, neplat
Rozhovor
UPlyn 09 04 9.9.2004 11:00 Stránka 7
N A N ÁV Š T Ě V Ě U S TA R O S T Y
Troja
»Plynofikace napomáhá budoucímu rozvoji,«
říká starosta Oldřich Adámek Z historie Troje • Osídlení trojské kotliny sahá hluboko do pravěku. První sídliště z mladší doby kamenné bylo objeveno v místech dnešní usedlosti Kazanka. Troja, ves se zámkem, na pravém břehu Vltavy, připomínána jest již roku 1197 a slula tehdy Ovenec Zadní i Horní (ze staroslověnského Ov = beran). Jméno Troja náleží vlastně zajímavému zámku, vystavěnému v letech 1678–85 Václavem Vojtěchem ze Šternberka. Jest to vzácná památka, ve které se snoubí všechny druhy uměleckého tvoření. Kolem zámku jest rozsáhlý park. Na nejvyšším místě na stráni stojí malá kaplička sv. Kláry, vystavěná pravděpodobně v téže době jako zámek. Složitý terén neumožnil ani v moderní době rozrůstání velkoměsta do trojského území. Vznikaly často jen solitérní vily a domky, větší území zabrala pouze zoologická zahrada. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí – 1911,1923
kosti kurtů, poznal jsem hokejové mistry světa v hokeji Konopáska, Zábrodského, chodil k nám tenista Jarda Drobný, z toho logicky pramení mé celoživotní krédo, že sportem se vytvářejí v člověku charakterní vlastnosti, které by každý měl mít. Jsem přesvědčen, že každý může sportovat, každé dítě by mělo zkusit něco hrát nebo na něco hrát, bez toho, že z něho musí být hokejista Jágr nebo houslista Suk. V Troji má sídlo ragbyová Slávia, jezdili jsme do Walesu. Tam hraje ragby skoro každý a kdo na to nemá fyzicky, začne dělat rozhodčího nebo funkcionáře. Každý je tedy zapojen a tak to má být. Jak dnes žije Troja, co radnice připravuje? Začnu sportem. Chceme dotáhnout do realizace náš záměr vybudování sportovně oddychové zóny podél řeky, dobudovat cyklostezky. Postavili jsme novou tělocvičnu, obnovili činnost vodácké základny. Sokol je tady fungující společenskou organizací. V rámci našich kulturních aktivit jsme otevřeli galerii »U Lávky«. Pořádáme výstavy, proběhla již 12. vernisáž. Vystavují u nás malíři, grafici, sochaři i fotografové. Troja má hromadu umělců, vytvo-
tická. Ulice se rozšířit nedá, ani není naším záměrem z ní vytvořit hlavní tah. S oběma zahradami a Trojským zámkem musíme spolupracovat, protože dopady jejich činností na naši městskou část jsou obrovské. Jejich návštěvníci zahltí komunikace a znemožní pohyb místním. Díky společnému tlaku se snažíme vytvořit dopravní systémy, podporujeme snahu ředitele zoo Fejka vytvořit odstavné plochy pro parkování vozidel návštěvníků. Jednou ze zajímavostí Troje jsou její vinice. Jaká jsou tady vína? Je vůbec možné vypěstovat v Praze kvalitní vína? Máme tady dvě vinice – soukromou vinici Salabku a vinici svatou Kláru, kterou obhospodařuje Botanická zahrada. Žádná evropská, a snad ani světová metropole, nemá vinice ve středu města. Jen Praha. A trojské vinice jsou jedny z nich. Co se týče kvality zdejších vín, musím říci asi toto. Když budete chtít tady pěstovat chardonay, tak nemáte šanci. Ale zkuste vypěstovat stejný rýnský ryzling, kterému se tady daří, ve Francii. Bude hodně oslu-
Trojský zámek
Jedna z nejmladších částí Prahy (jako samostatná městská část vznikla Troja 1. 1. 1992) se od jiných liší. Nejen poměrně malým počtem obyvatel, ale i klidným, dá se říci téměř venkovským způsobem života, přestože do centra Prahy je jen kousek. Při vyslovení jména Troja se většině lidí vybaví zoologická zahrada nebo Trojský zámek. Úspěšně se rozrůstá ale i Botanická zahrada hl. m. Prahy. Sportovci znají ragbyové hřiště nebo umělý vodácký kanál, cizinci mají v oblibě místní kempy. V Troji bydlí řada známých osobností, je zde diplomatická čtvrť. A zapomenout nemůžeme ani na zdejší vinice. Máme-li charakterizovat Troju jedním slovem, nabízí se – rozmanitá. Využili jsme skutečnost, že do části Troje, do Podhoří, letos Pražská plynárenská, a. s., zavádí plyn, a navštívili starostu Oldřicha Adámka. Pane starosto, jaký je váš osobní vztah k Troji? Přistěhoval jsem se sem zhruba před 41 lety. Dá se tedy říci, že kořen tady je. Vždycky jsem lnul k vesnickému prostředí, miluji zahrádku, stromkaření. A také tíhnu ke sportu. A obojí tady mám. Máte vztah ke sportu. Dlouhá léta jste byl také starostou Sokola v Troji. Od svého narození jsem se vždy pohyboval v blíz6
řili jsme proto uměleckou radu galerie a snažíme něný, bude mít problémy s cukernatostí. Berme to se, aby náplň výstav byla kvalitní. Nosnou osobností takhle. Znalci říkají, že zdejší víno je charakteristické v naší galerii je grafik Jan Kavan. Radnice vydává z Prahy. Koneckonců přijďte ochutnat, již 6. ročník časopis Trojský kurýr. Naší specifickou akcí je »Troj- Trojského vinobraní se v areálu Trojského zámku ská buchta«, při níž na zahradě úřadu místní obča- letos koná 19. září. né prezentují svoje pekařské výrobky. Co se týče dalších organizací na území Troji, Letos se plynofikuje Podhoří. Přitom Troja byla Botanická zahrada začátkem léta uvedla do provozu původně určena na 100% elektrifikaci a zemní plyn skleník Fata Morgana, na hranicích s Prahou 8 bylo zde byl zaveden teprve nedávno. Zavedení plynu bylo pro Troju velmi důležité rozpostaveno nové parkoviště, takže se do zahrady dostanete i »seshora«. Vedení botanické zahrady prosazuje tzv. »lednicSkleník Fata Morgana ký« model, zahrada bude průchozí a platit se bude jen v objektech, kde se něco speciálního vystavuje. To bylo z naší strany velmi vstřícně přijato. Neexistuje snad měsíc, kdy by zoo neotevřela novou expozici. Trojskému zámku se podařilo z velké části zrekonstruovat vše, co bylo povodněmi poškozeno, a musím připomenout, že v zámku se poslední dobou konají velmi hezké výstavy. Největším současným problémem Troje je doprava. Botanická a zoologická zahrada rozdělují Troju na dvě části, mezi kterými se dá projet jen úzkou Trojskou ulicí. Situace je zde kri-
hodnutí. Začátkem 90. let byla euforie přímotopů, ale dnes většina občanů přechází k plynu. Já osobně jsem šel cestou zateplení, výměny oken a zavedení plynu. Staří usedlíci si říkají, ať nám sem zavedou plyn, vodu, stejně to nebudu brát, budu nosit vodu ze studně, topit uhlím v kamnech. Ale neuvědomují si, že jednou neunesou kýbl s vodou nebo uhlák, děti dorostou a budou potřebovat prostory původní kotelny, řeknou, já se nebudu tahat s uhlím. Nehledě k tomu, že uhlí šlo cenově taky nahoru a dnes při užití regulací zjišťují, že plyn je v současnosti výhodnější. Spotřeba plynu roste, v Troji se dnes staví zejména rezidence. Co se týče Podhoří, zastupitelé před 6 lety rozhodli, že by se neměla budovat jenom centrální část Troje, ale věnovat pozornost i okrajovým částem, které do té doby byly svým způsobem »odstrčené«. Sám s tím mám zkušenosti, dříve byla Troja okrajovou částí Prahy 7 a bylo to na ní vidět. Byly tady veškeré sklady, Troja neměla vodu, kanalizaci, plyn. Myslím si, že se nám ve velké míře daří plnit předsevzetí, která máme, tzn. v Podhoří zavést plyn, vodu, dokončit kanalizaci, obdobně hodláme postupovat i Na Pazderkách a Na Farkách. Chceme, aby i zdánlivě okrajové části Troje byly plně obslouženy inženýrskými sítěmi. U Podhoří plynofikace urychlí jeho rozvoj, chátrající domy se začínají restau-
Kaplička sv. Kláry nad stejnojmenou vinicí
rovat, řada z nich byla v našem majetku, ale neměli jsme peníze na celkovou rekonstrukci, a tak jsme je prodali novým majitelům s příslibem, že je zasíťujeme. Z pohledu plynáren byl přívodní plynovod dost dlouhý, proběhla řada jednání, ale podařilo se nám plynárny přesvědčit, že se jedná o území, která má perspektivu. Budoucnost ukáže, že to byl správný záměr. A bude to atraktivní i pro plynárny. Na závěr rozhovoru se podívejme do vzdálenější budoucnosti. Jak bude podle vás vypadat Troja v roce 2020? Moje vize je zachovat ráz sdruženého společenství, rozmanitosti. Z Troje by se neměla stát »mrtvá« vilová čvrť. Člověk, který přijede do Troje autem, bude mít místo, kde odstaví auto. Nasedne na kolo, k dispozici bude mít mnoho desítek kilometrů cyklistických stezek. Nebo se vydá po svých, pěších cest mezi Botanickou zahradou, zoo a zámkem bude tolik, že všechno nebude moci za den projít. Troja je předurčena k tomu, aby se rozvíjela po všech stránkách, sportem počínaje přes bio-, zoo- až po kulturu. Nikoli tedy mrtvá luxusní zóna, ale navštěvovaná, oblíbená městská část Prahy. Text a foto Jan Žákovec •••
9 ••• 2004 •••
»Z rande jsme nosili stavební prvky,« říkají manželé Kavanovi z Prahy-Troje
Návrat vinných rév Dům manželů Stanislavy a Jana Kavanových, sochařky a malíře a grafika, stojí v jedné z vedlejších ulic na jižní stráni Tróje. Z až ukázkově upravené a výstavní hlavní ulice, kde míjíte diplomatické vily a výstavní objekty, zabočíte na zcela nenápadnou, už trochu prašnou cestu. Z určité sterility se najednou ocitnete v místech, které na vás najednou dýchnou venkovskou omšelostí. Ne tou zanedbanou, ale tou přirozenou, bez milimetrově zastřižených trávníků a na centimetr upravených živých plotů, pancéřovaných vjezdů do garáží na fotobuňky a hlídaných mnoha kamerami. Dům místo tenisového dvorce Malou brankou vstoupíte na dvůr, který je plný soch a nejrůznějších sochařských výtvorů paní Kavanové. Narazíte na ně i uvnitř, kde se však střetávají s tvorbou jejího manžela. Dýchne tu na vás atmosféra klidu a uvolnění, každý kousek zdi, podlahy, každý kousek interiéru nese stopy lidí, kteří mají cit pro soulad člověka s hmotu. „Někdo si trápí tělo v posilovně, já tady neustále něco upravuj, přistavuji.“ A paní Kavanová dodává, že manžel má jejich domov místo tenisu. „Otec koupil dům v roce 1961. Jak jsme pátrali, byla to, nevím to úplně přesně, usedlost postavená někdy v letech 1848 až 1850, jakýmsi rychtářem panem Vraným. V době, kdy jsme se sem nastěhovali, tak byl dům na spadnutí, naprostá ruina,“ říká Jan Kavan. Jeho paní se při vyprávění o začátcích života rodiny Kavanových nemůže nesmát. „Seznámili jsme se na vysoké škole, vlastně to bylo přes manželova otce, který tehdy na UMPRUM vedl sochařský ateliér a já se u něho začala učit. Když jsme spolu začali chodit, tak se naše vycházky odehrávaly i v tom duchu, že se muž neustále po něčem ohlížel. Třeba jsme jeli na lodičce a Honza uviděl trám – hele, ten starej trám by se mi hodil, pomoz mi ho vylovit. Nebo – tenhle kus železa by mi vyhovoval. Zkrátka – rekonstruovali jsme historický objekt a chtěli ho co nejvíce přiblížit původní podobě. Naše schůzky nejednou probíhaly v duchu pátrání po vyhovujících stavebních prvcích a přiznám se, že jsem mu občas sama něco takového sama na rande nosila,“ směje se Stanislava Kavanová. „My jsme se sem nastěhovali až v roce 1989. Když otec v roce 1986 zemřel, tak už jsme patnáct let bydleli v klasickém panelákovém bytě tři plus jedna. Každý jsme měli svůj ateliér, navíc chalupu, takže se nám z pohodlí bytu zase až tak moc nechtělo. Ale mě bylo zase líto ten dům opustit natrvalo, navíc jsme měl ateliér právě tady,“ říká Jan Kavan. „Žena rázně odmítala, ale já si postavil hlavu. Dal jsem si vlastně sám sobě podmínku – do tří let uvedu dům do takového stavu, že se tu bude dát slušně bydlet. Protože i přes dlouholetou a postupnou práci to bylo obydlí spíše pracovní, než na žití pro rodinu. A když to stihnu, tak sem se mnou půjdeš – řekl jsem manželce.„ Po třech letech byl dům obyvatelný a Stanislava Kavanová musela rezignovat na své předsevzetí. Dnes už je na ní znát, že manželovy tvrdohlavosti a svého rozhodnutí žít v domě s historií nelituje. Většinou vlastníma rukama a s pomocí
nejbližších kamarádů se dům na stráni měnil v to, co je dnes. Sochařský ateliér pro paní Stanislavu, velká pracovna pro malíře a grafika Jana Kavana. Tady vznikají jeho grafické listy, ilustrace básní a knih, známková tvorba.
Na »stará kolena« jezdíme po vlasti a poznáváme Trochu pana grafika, ve chvíli, kdy stojíme nad rozpracovanými grafikami k básním Otokara Březiny, popíchnu, jestli například ilustrace k tématic-
kému souboru o českých městech vytvářel jen tak, z hlavy. „To nejde dělat něco bez toho, abyste to místo viděl, prožil si, viděl. V obrazu musíte mít i něco víc, než jen těch pár charakteristických dominant. Obraz nebo grafika musí na člověka zapůsobit, mít v sobě víc než jen vizuální dojem. Je snadné nakreslit sv. Víta, když dostanete zadání chrám svatého Víta na Pražském hradě. Nemám rád prvoplánovost. Teď pomalu na stará kolena s manželkou a přáteli hodně jezdíme po Čechách nebo po Slovensku, abychom dohnali, co jsme v mládí zanedbali. To je pro naši práci hodně důležité. Teď například dělám na souboru známek s tematikou zvonů. Dostal jsem několik fotografií, ale vůbec mi nestačily. Už jenom podmínky, za kterých 7
UPlyn 09 04 9.9.2004 11:01 Stránka 9
Pražská plynárenská
POMÁHÁME, PODPORUJEME
Pražská plyn
Problémy s dopravou postižených sportovců pomáhá řešit projekt Spolu pro Prahu Dlouholetý problém s přepravou těžce postižených sportovců z Tělovýchovné jednoty Spastic Sport Praha (TJ SSP) vyřešil nový, speciálně upravený automobil. Mikrobus Volkswagen Transporter pro osm cestujících pokřtili ve středu 25. srpna na pražském Slovanském ostrově náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hulinský a zpěvačka skupiny Monkey Business Tonya Graves.
snímky vznikají. Nejsou od profesionálů, což by nevadilo. Ale jejich autoři se pracně vyšplhají do věží, prostředí a osvětlení je mizerné, oni mají obyčejný malý fotoaparát. Bez ohledu na snímky se člověk musí na ta místa vypravit sám, aby pochopil prostředí, viděl zvon tzv. naživo. Pak se začnete zajímat o zvony jako takové, o to, jak vznikají, kdo je vyrábí, poslouchám cyklus o zvonech v rádiu, sháním informace v knihách, studuji dějiny zvonařství. Teoreticky bych to vůbec nepotřeboval, ta známka je takhle maličká. Ale neměl bych dobrý pocit a navíc vás pátrání po všem kolo zase o něco obohacuje, zase to rozšíří vaše znalosti, rozhled,“ svěřuje se Jan Kavan s širšími souvislostmi své práce. První kroky v jejich společném domě mne ale přivedly do ateliéru paní Kavanové. Na její díla narazíte již při procházce ulicí. Přes kamennou zeď vyčuhují na kolemjdoucí hlavy a různé postavy, které vznikají pod jejíma rukama. „Máme to v rodině trochu obrácené. Silný muž se zabývá fyzicky nenáročným malováním, slabá žena oplácává metráky hlíny,“ dělá si sochařka legraci. „Jednou mi doktor řekl, že bych neměla tahat víc než dvě kila. Tak jsem se soustředila na výtvory v této váhové kategorii. Ale je to jako s umělcem, který uplácá trpaslíka a on mu vyroste. Nechala jsem si kdysi vyrobit pec na čtyřiceticentimetrové sochy a výrobky – a najednou všechno, co jsem udělala, mělo šedesát centimetrů,“ komentuje osud. „A to vynechávám příhody, kdy vám dovezou metrák, dva nebo tři a vy zjistíte, že to ve skladu spletli a není to hlína na sochy, ale třeba na talíře. To jsou metráky a metráky hlíny, jenže asi bych nespočítala, kolik jich mýma nebo manželovýma rukama, kdy mi pomáhá, prošlo.“
Od uhlí přes naftu a elektřinu až k plynu Když jsem návštěvu domlouval, prozradila mi paní Kavanová, že jsem se jen o pár dní minul s odborníky, kteří připojovali jejich obydlí na zemní plyn. „Až do letoška jsme topili elektřinou. Letošní zimu jsme si už ale řekli, že je to sice vytápění pohodlné, nicméně náročné na kapsu,“ řekla mi do telefonu. Když jsme už seděli v »obýváku«, dá-li se místnost, která přísně respektuje původní členění domu (stejně jako vlastně každý kout tohoto domu), vůbec obývákem nazvat, nemohl jsem v jednom z mnoha tropických srpnových dní přiznat, že mne překvapuje, jak příjemně tu v pětatřicetistupňovém vedru je. „Podívejte se na a zdi jak jsou tlusté. Dům je stavěn z opuky a ta absorbuje teplotu. V zimě, když svítí slunce a venku je pod nulou, je tu příjemně teplo ještě den, dva poté, co už slunce svítit přestalo. A v létě zase zachovávají zdi příjemný chládek.“ A dodává, že o zkušenosti s teplem z plynového 8
topení se podělí až po nadcházející zimě. „Tady se vystřídaly snad všechny druhy vytápění. Uhlí, dřevo, naftové hospodářství za mého otce. Když nafta v 70. letech značně podražila, otec přešel zase na pevná paliva.“ V domě si však uvědomíte, jak prakticky uměli naši předkové stavět svá sídla. Žádná energeticky náročná klimatizace, ale přírodní. „Asi jsme už místní patrioti. Nejen proto, že se nám tu podařilo zřídit galerii, což není na tak malou městskou část špatné. Čtyři roky jsem byl i v místním zastupitelstvu. To bylo v těch prvních letech po devětaosmdesátém a byly to roky, kdy se ještě tolik nehledělo, jestli je člověk z té či oné par-
taje. Bylo to v mnohém naivní, ale mne to tehdy bavilo a myslím, že jsem po sobě něco zanechal i v tomto směru,“ říká J. Kavan. „A dneska máme vlastně slavný den. To se v Tróji otevírala první prodejna potravin,“ usmívá se a mne maně napadnou slova Svěrákovy a Uhlířovy známé písně zavádění elektrického proudu. „Trója byla, pokud se správně pamatuji, první městská část, která se v rámci Prahy osamostatnila.“
Když na vinici zpíval Zátopek Když položíte oběma výtvarníkům otázku, v čem se vlastně Troja v posledních patnácti letech změnila, zabrousí oba až do dob svého mládí. „Bydleli jsme v Holešovicích,“ vzpomíná Jan Kavan. „Přesně v místech, kde je dnes vstup do stanice metra C Holešovické nádraží, v tom dolíku pod silnicí. V té době to byl kraj Prahy, skutečná periferie. Kolem nás byli zahrádkáři i stálí obyvatelé. Bylo to místo, kde se třeba mezi chatkami zahrádkářů a domky místních tyčil činžák, úplně osamocený široko daleko. Jediným spojením na druhý břeh do Troji byl buď most Barikádníků nebo dva přívozy.
Jeden fungoval ještě na počátku 70. let, než postavili ze Stromovky lávku. Troja, to byla vlastně jen zoologická zahrada a sem tam rozeseté domy, domky a vily. Zdaleka ne to husté osídlení, které tu najdete dnes.“ Jeho paní komentuje, že ona jezdila do Troje se školou na téměř celodenní výlety. „Já jsem člověk, který považuje to neustálé vytlačování přírody člověkem za něco, co mu škodí. Nemůžeme se neustále připravovat každý volný kousek země jenom proto, že na něm můžeme postavit další dům, další sídliště, další obchody a kanceláře. Když si oba vzpomínáme, tak Troja, obydlí zde měla kolem sebe vždy hodně prostoru, vzdušnost. Zahrádkáři a kolem nich po kopcích nejrůznější statky a usedlosti. Když nastala možnost a také zájem z vnějšku, hodně lidí své parcely s malými domky nebo chatkami prodalo a hned se to rozkouskovalo na stavbu několika domů. A všechno se najednou zhušťuje, zaplňuje nejrůznějšími stavbami. Některé domy se mi nelíbí, některé ano, jen si říkám, že jejich majitelé neodhadli dobře místo, kde by takový dům měl stát. V ulici, kde je takových staveb více, moderní architektura zapadne a hodí se, jinde je jako pěst na oko. Ale najdete tu stavby, které jejich obyvatelé opravili tak, že zachovávají ráz doby, kdy byly postaveny, a lahodí oku.“ Paní Kavanová přidává své dojmy. „V něčem je Troja stále vesnice, v něčem diplomatická čtvrť. Už jen ten zmiňovaný obchod, který tu až dodnes chyběl. Ani kavárna tu není nijak dlouho, kdy vynecháme restauraci v kempu. Já jsem ráda, že jsme před lety zapadli mezi lidi v Troji jako málem starousedlíci. Scházíme se například na Trojské buchtě. Tam si vzájemně hodnotíme naše kuchařské umění v tomto druhu. Je to samozřejmě akce, která eliminuje účast těch, kteří obcházejí spíše rauty a recepce. To je právě to, co dělá Troju místem, kde si poklábosíte přes plot se sousedem, kde se znáte a máte se na koho obrátit.“ Jan Kavan zase připomíná, když se po roce 1989 otevřela známá vinice sv. Kláry místním lidem. „Byla to prominentní vinice, kam neměl normální smrtelník nárok vkročit. Je škoda, že se nepodařilo spojit současné tři vinice v jednu, čímž by získaly na větší atraktivitě, to mě asi z doby, kdy jsem byl v zastupitelstvu, mrzí. Ale nemůžeme oba zapomenout, kdy jsme například udělali na vinici setkání zdejších místních občanů. Hrálo se na harmoniku, zpíval Emil Zátopek.“ Vinná réva se vrací i do domu Kavanových. Kdysi zde byla na svahu pod domem – stejně jako u většiny ostatních usedlostí – vinice. „Syn nám tu vysadil novou odrůdu, do té doby jsme měli jen pár keřů pro ozdobu a pro ochutnání. Začal se o víno více zajímat a tak do toho vtáhl i nás, že jsme začali přicházet na chuť dobrým vínům. I když těch keřů tu je jen na pár láhví vína, kdyby přišlo na věc…“
„Sdružení finančních prostředků na zakoupení transporteru je dalším krokem společného postupu města a akciových společností Pražská energetika a Pražská plynárenská ve sponzorských aktivitách, zaměřených na sociální pomoc a společenskou odpovědnost v rámci projektu Spolu pro Prahu,“ prohlásil náměstek Hulinský, do jehož kompetence sport spadá. Osobně věnoval na koupi mikrobusu sto tisíc korun, získaných z odměn za členství ve správních orgánech podniků s majetkovou účastí města. „Sport je často jediná šance, jak se mohou handicapované děti a mládež setkávat se svými vrstevníky. Proto je důležitá jakákoliv pomoc, která jim to umožní,“ upozornil. Na pořízení automobilu za 1,2 milionu korun uvolnil Magistrát hl. m. Prahy čtyři sta tisíc korun. Stejnou částku věnovala Pražská energetika, a. s. Třemi sty tisíci korunami přispěla Pražská plynárenská, a. s. TJ SSP pečuje o sportovní vyžití mládeže postižené následkem dětské mozkové obrny (tzv. spastiků) na území hlavního města již třet í m r o k e m . Vě t š i n a z nich je trvale upoutána na invalidní vozík. Nový automobil je vybaven speciálními doplňky, např. nájezdovou rampou pro vozíčkáře, střešním nosičem pro Projevy přednesli František Janouch, předseda Spastic přepravu bicyklů a triHandicap, a náměstek primátora Petr Hulinský cyklů, závěsy pro přepravu speciálních pomůcek a klimatizací. „Doposud jsme naše sportovce sváželi k tréninkům a soutěžím osobním automobilem. To zabíralo mnoho času, včetně jejich návratu zpět. Mikrobus nám velmi ulehčí práci. Zbude mnohem více času na sport,“ zhodnotila přínos většího vozidla Jana Kotěrová, předsedkyně TJ SSP. „Ještě bychom pro transporter potřebovali garáž,“ nastínila nevyřešený problém.
Max Br
Speciálně upravený automobil s nájezdnou rampou
Tělovýchovná jednota Spastic Sport Praha sdružuje kolem stovky handicapovaných dětí a mladých lidí, kteří se účastní řady sportovních klání v atletice, lukostřelbě, boccie, cyklistice, kuželkách a závěsném kuželníku. „Ti, kteří v určitém sportu předvedou dobré výkony, mohou dosáhnout reprezentace na republikových i mezinárodních soutěžích. Tato perspektiva je pro mládež nesmírně důležitá. Je hnacím motorem jejich snah a pomáhá je odvádět od problémů a negativních dobových vlivů,“ podotkla Jana KotěroKřest nového automobilu vá. „Realizace všech našich sportovních akcí vyžaduje nemalé finanční náklady na odborný personál, materiální vybavení, dopravu, ubytování, stravování, pronájem sportovišť atd. Proto si naše tělovýchovná jednota velmi váží pomoci ušlechtilých lidí, kteří pochopili význam sportu pro těžce postižené spoluobčany, zejména děti a mládež,“ dodala.
Velká cena Prahy s Armstrongem
jž
Pra
Pražská plynárenská, a. s., partner závodu ● Do České republiky přijel jeden z nej-
výraznějších a nejslavnějších sportovců současnosti, Lance Armstrong, první cyklista historie, který letos pošesté vyhrál Tour de France. V pátek 30. července se představil na exhibiční Velké ceně Prahy, od mistrovství světa největší cyklistické akci u nás. Na osmisetmetrovém okruhu v horní polovině Václavského náměstí se stokrát prohnala domácí i světová esa. Nejvíce sledovaným cyklistou byl neoddiskutovatelně Armstrong, který se v závodě blýskl nejen svým žlutým trikotem, nýbrž i skvělým dojížděním unikající skupiny. Vítězem se ale nakonec nestal (skončil pátý), tím byl náš Ondřej Sosenka. Byl to skvělý závod a vynikající podívaná. jž
Text Pavel Hrabica • Foto Petr Hejna •••
9 ••• 2004 •••
9
● Expozice
od 9.30 do 17 nut jim bude a vývojem sv Nachází se členěné do účelům. Ply zajímajících spolehlivě s Všichni z Odborný pohyblivost Těšíme s
HISTORIE
LUŠTÍME S ČASOPISEM MAKOVICE
Z historie měření spotřeby plynu
3. část
9
•••
Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn«
Co je zemní plyn Zemní plyn je přírodní směs plynných látek, z nichž hlavní složkou je metan. Zemní plyn má vysokou výhřevnost, není jedovatý, je bez barvy a bez zápachu, lehčí než vzduch. Spolu s ropou a uhlím patří zemní plyn mezi tzv. fosilní paliva, tedy paliva vzniklá ... (tajenka doplňovačky z čísly) – fosilií. V současné době je zemní plyn hlavně využíván pro výrobu tepla, přípravu teplé vody a pro vaření. Zemní plyn je považován za rozhodující zdroj energie 21. století. Ve srovnání s ostatními palivy a energiemi má řadu výhod. Mezi nejdůležitější patří jeho ekologické vlastnosti. Zemní plyn je ze všech současných paliv ... (tajenka skládačky) k životnímu prostředí. Obr. 1 – Mokré plynoměry v michelské plynárně ve 20. letech 20. století
Do horních tabulek dosaď slova podle legendy. Každé písmeno tak dostane své číslo. Podle těchto čísel snadno vyplníš tajenku v dolních tabulkách.
Měření velkých objemů plynu V plynárnách se zpočátku používalo k měření množství vyrobeného plynu obřích mokrých plynoměrů. Na obr. 1 jsou velké mokré plynoměry v michelské plynárně ve 20. letech 20. století. Jejich průměr byl přes 3 metry a délka více než 6 metrů. Velké mokré plynoměry měly často čelní stěnu velmi zdobenou (obr. 2). Ve 30. letech se v plynárnách a u velkých odběratelů začalo používat objemových plynoměrů rotačních. Nejrozšířenější byl plynoměr Connersvillův (obr. 3). Rotační plynoměry mají svůj původ v rotačních čerpadlech na kapalné a plynné látky, vynalezených před dávnými léty. Již v roce 1593 vynalezl rotační komorové čerpadlo Servier. V roce 1650 vynalezl císařský jezdecký generál, hrabě Gottfried Heinrich z Papenheimu dmýchadlo se dvěma otáčivými osami k čerpání vzduchu a vody. Connersvillův plynoměr však pracuje na principu čerpadla Rootova se dvěma otáčivými písty piškotového tvaru (obr. 4). Otáčením pístů se při každé otáčce odměří určité množství plynu a otáčky jsou přenášeny na počítadlo. Rotační plynoměry jsou robustnější konstrukce s velkou dobou životnosti a odolností pro-
Skládačka
Slož správně kostičky puzzle (jsou ve dvou řádcích) a vyjde ti tajenka.
DOPLŇOVAČKA Řešení: Z POZŮS A ŽIVOČICHŮ
SKLÁDAČKA Řešení: NEJŠET
»Divad
Dnešní otázka Jak dlouho již existuje Divadlo v Dlouhé?
Správná odpověď Žižkovská televizn
Výherci z č. 7/8 20 Doplní Jana Frýde
»Divadlo v Dlouhé 9/2004« a svoji zpáteční adresu i telefon.
Odpovědi prosíme zasílejte do 5. října 2004 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Ing. Jana Frýdecká U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail:
[email protected]
ti nečistotám v plynu. Pro svou přesnost, odolnost a velký měřicí rozsah jsou používány dodnes, i když ve většině případů byly v minulosti postupně vytlačeny z regulačních stanic a od velkých odběratelů menšími a lehčími plynoměry turbinovými. Dnes však přicházejí rotační plynoměry opět do obliby a vyrábějí se i pro malé objemy plynu. Na obr. 5 je rotační plynoměr z 30. let minulého století a na obr. 6 rotační plynoměr současné doby. Pokračování příště Obr. 5 – Rotační plynoměr z 30. let 20. století
Obr. 6 – Řez rotačním plynoměrem současné doby
Řešení křížovky na str. 12: Hlavní složkou zemního plynu je metan
Obr. 4 – Schéma rotačního plynoměru
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 9/2004« a svoji zpáteční adresu i telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
1. Na místě dnešních Ženských domovů stávala: a) Holešovická plynárna b) Smíchovská plynárna c) Žižkovská plynárna 2. Nově otevřený skleník Botanické zahrady hl. m. Prahy v Troji se nazývá: a) Tropica Morgana b) Fata Mystery c) Fata Morgana
•••
9 ••• 2004 •••
Na 5 vylosovaných výherců čekají 2 volné vstupenky na představení dle vlastního výběru te a CD krátkých písní z Divadla v Dlouhé. rží bd o Pro držitele Zákaznické karty nu u po nk Pražské plynárenské, a. s. je ku tupe o t poskytována sleva 30 Kč ho vs ené ení í to uhou koup stav z ceny vstupenky n r e . d lož a d é za pře hé pro dospělé! řed darm jedn lné Dlou p z k ovo la v Po lib ad na Div Tent o kupon pl atí do 31. 12. 2004.
3. V plynárnách se zpočátku používalo k měření množství vyrobeného plynu obřích: a) mokrých plynoměrů b) suchých plynoměrů c) rotačních plynoměrů Správné odpovědi z č. 6/2004: 1b) Budova Obecního domu v Praze byla postavena v letech 1905–1912 2a) Do zavedení plynoměrů byla spotřeba plynu účtována podle počtu instalovaných plamenů 3b) Pracovní označení pístu, který čistí dálkové plynovody, je ježek Výherci z č. 6/2004: Karel Veselý, Most Yvonna Graulichová, Praha 4 Tereza Stařečková, Čechtice
Správná odpověď z č. 6/2004: Fotograf Anthony O’Dwyer pochází z Nového Zélandu Výherci z č. 6/2004: František Brejcha, Praha 4 Jan Hajda, Praha 4, Jana Vosmanská, Praha 5 Připravuje Ing. Tomáš Veselý
Co najdete v příštím čísle ••• 10 ••• 2004 ••• > Pražská plynárenská, a. s., na veletrhu FOR ARCH 2004 > Den pražského plynárenství > Z historie měření spotřeby plynu – 4. část 11
Kupon CityPower
Výherci Dětské soutěže z č. 6/2004: Jan a Dalibor Havlíčkovi, Praha 4, Jiří Sýkora, Praha 8, Honza Stolina, Praha 6
Obr. 2 – Zdobená čelní stěna mokrého plynoměru (plynárna Paczków v Polsku)
10
Posláním soutěže je představovat vám zajímavé poskytovatele výhod, kteří jsou zapojeni do systému CityPower. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými poskytovateli výhod. Soutěž je otevřená pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Odpovědi prosím zasílejte do 5. října 2004 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500 Ing. Jana Frýdecká, U Plynárny 500 145 08 Praha 4-Michle nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení
ČTENÁŘSKÁ SOUTĚŽ
Rudolf Novák • Foto archiv a autor
K vyhození
V repertoáru Divadla v Dlouhé najdete velké i komorní dramatické příběhy (Běsi, Obrazy z Francouzské revoluce, Garderobiér), komedie nejrůznějšího stylu a druhu (Goldbergovské variace, Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou, Soudné sestry, Epochální výlet pana Broučka do XV. století), představení pro celou rodinu (Komedie s čertem, Jak jsem se ztratil, Kdyby prase mělo křídla), kabaret (Kabaret VianCami) i detektivku (Past na myši). Hraje se velkém sále pro více než 400 diváků i v komorním foyer, pro dospělé, pro děti a mládež i pro celé rodiny. Na jevišti Divadla v Dlouhé můžete vidět například Miroslava Táborského, Vlastimila Zavřela, Ilonu Svobodovou, Jana Vondráčka, Kláru Sedláčkovou a další. Více informací naleznete: na www.divadlovdlouhe.cz, nebo na adrese Dlouhá 39, 110 00 Praha 1
Doplňovačka s čísly
Obr. 3 – Connersvillův plynoměr
Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty
UPlyn 09 04 9.9.2004 11:03 Stránka 11
