Manažerská perspektiva řešení dynamické rovnováhy globálního finančního systému Solution of dynamic balance of global financial system from managerial perspective Josef F. Palán Abstrakt Důsledně systémový rámec analýzy průběhu současné globální finanční krize vytváří autorovi východisko pro návrh třech akčních hypotéz ( Corporate Social Responsibility, Management rizika, Management procesů + certifikace podle ISO 9001). Hypotézy jsou zaměřeny na změny v řídícím systému investičních bank s cílem přispět k obnovení důvěryhodnosti glokálního finančního subsystému. Klíčová slova Globální finanční krize, dynamická rovnováha, finanční systém, příčiny krize, Ishikawův diagram, model silového pole, akční výzkum, CSR, management rizika, management procesů, ISO 9001. Abstract The author’s basis for formulation of three action hypothesis (Corporate Social Responsibility, Risk Management, Process Management + ISO 9001 certification) is created within a rigorous system framework of global financial crisis course. The hypotheses are concentrated on changes within management systems of investment banks with the goal to contribute to restoring credibility of the glocal financial system. Key words Global financial crisis, dynamic balance, financial system, roots of crisis, Ishikawa diagram, model of force field, action research, CSR, risk management, process management, ISO 9001. 1. Úvod Rychlý nástup globální finanční krize překvapil vedle finančníků také politiky a svými důsledky radikálně zabrzdil fungování hospodářské sféry jak v rozvinutých, tak následně i v rozvíjejících se a nově vznikajících ekonomikách. Je víc neţ paradoxní, ţe k odstartování finanční krize postačil relativně malý objem cenných papírů tzv. sub-prime hypoték tvořící ca jednu setinu tj. $ 0.7 bilionu celkového objemu globálního trhu cenných papírů. „Podle pololetní zprávy Mezinárodního měnového fondu (IMF)1 o globální finanční stabilitě ztráty na cenných papírech způsobené americkou hypoteční krizí dosáhly ve světě k březnu 2008 výše 945 mld. USD. Celkově se Američanům prodej tranší ze sekuritizací amerických hypotéčních úvěrů vydařil. V Evropě je koupila spousta investorů, aniţ věděli co vlastně koupili. O riziku takových cenných papírů neměli ţádnou představu. Jediným kritériem byla známka od amerických hodnotících agentur. A tyto známky se ukázaly velmi špatné. Hodnotící agentury sledovaly americký zájem. Tak zbytek světa utratil za tranše velké peníze a poté jejich hodnota klesla prakticky na nulu. Zbytek světa v podstatě daroval USA zboţí a sluţby, neboť peněţní protiplnění bylo odepsáno. Byl to vynikající a dobře promyšlený tah amerických finančníků. Zbytek světa se chytil do léčky. A nejzajímavější na konec. Tímto geniálním tahem se nesníţilo samotné zadluţení amerických domácností, jejich dluhy trvají 1
Jílek, J.: Finanční trhy a investování. Praha: Grada, 2009. s. 506. ISBN 978-80-247-1653-4.
nadále. Nebyly odepsány. Americká hypoteční krize nemá ţádné dobré řešení“. Globální finanční krize pak následně vyústila v hospodářskou krizi projevující se zpočátku celkovou recesí přecházející postupně ve vybraných odvětvích např. stavebního a automobilového průmyslu v hospodářskou depresi se všemi jejími sociálně-společenskými důsledky. 2. Cíl a metodika Cílem autorova příspěvku je navrhnout soubor akčních hypotéz pro ţádoucí změny v systému řízení bankovních institucí v souladu s metodologií akčního výzkumu. Metodický rámec zahrnuje analýzu a komparaci stávajícího poznatkového rámce doplněného analýzou příčin vyuţívající Ishikawova diagramu doplněného vertikálním modelem silového pole pro analýzu sil podporujících změnu versus síly odporu. 3. Výsledky 3.1 Systémový pohled na dynamiku globálního finančního systému Globální finanční systém představuje ze systémového pohledu sloţitý systém tvořený relativně otevřenými finančními subsystémy národních států regulovaných národními bankami, peněţními trhy zahrnujícími ca 6.4 billionu tj. jednu desetinu celkového objemu cenných papírů, burzami cenných papírů, komoditními burzami včetně nadnárodních regulátorů s omezenými pravomocemi tj. Světovou bankou (WB), Mezinárodním měnovým fondem (IMF), Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD), soustavou Multilaterálních rozvojových bank (MDBs), Evropskou investiční bankou (EIB), Bankou pro mezinárodní platby (BIS) a Evropskou centrální bankou (ECB). Vzájemná propojenost finančních subsystémů spojená s jejich nedostatečnou regulací včetně jejich závislosti na vývoji kurzu dolaru vytvářejí předpoklady pro rychlé vychýlení z rovnováţného stavu tj. stavu dynamické rovnováhy. V případě adekvátní regulační funkce je výchylka systému z rovnováţného stavu tlumena a trajektorie systému se obvykle díky fungujícím zpětnovazebním mechanismům vrátí do rovnováţného stavu. Glokální regulační funkci vykonávají národní banky, roli dílčích regulátorů pak burzy cenných papírů a komoditní burzy. Celý regulační systém je dále doplněn zpětnovazební smyčkou reprezentovanou WB, IMF, ECB, EBRD a soustavou MDBs. Systém zpětné vazby globálního finančního systému se ukázal jako deregulační a vedl ke zvětšování odchylky systému z rovnováţného stavu spojeným s rozkmitáním trajektorie finančního systému. Jaké argumenty lze uvést na podporu našeho tvrzení? Postačí stručně popsat průběh krize2: Nesplácení hypoték (sub-prime), defaulty hypotéčních institucí, pokles hodnoty CDO, tlak na CDS, pokles cen nemovitostí, rozpad finančního systému, sníţení ratingů, potíţe s likviditou bank, prodeje aktiv, zhoršování bilancí, pokles cen akcií + pokles likvidity, zamrznutí mezibankovního trhu, omezuje se poskytování úvěrů, recese…. 3.2 Příčiny globální finanční krize
2
Kubálek, J.: SAS - Změny v přístupu k řízení rizik v důsledku finanční krize. Praha: CFO Club, 2009. Prezentace 4. února 2009.
Pro lepší pochopení výše zmíněného průběhu krize se pokusme uvést její hlavní příčiny. Níţe uvedený Ishikawův diagram viz. Schéma 1 byl sestaven v rámci brainstormingu realizovaném s náhodně vybranými představiteli niţšího a středního managementu České obchodní banky, České spořitelny, Hypotéční banky, Unicredit banky a Raiffeisen banky na půdě BIVŠ 7. března 20093.
P. Nevický4, který investuje na světových burzách, uvedl ve svém rozhovoru pro deník E15 na téma nynější krize: „ Krize podle mne vypukla kvůli tomu, ţe americká Komise pro cenné papíry v roce 2004 povolila vyuţití vyšších pák ( tedy fakticky větších spekulací na změnu cen akcií ). Investiční banky totiţ komisi přesvědčily, ţe díky jejich počítačovým modelům ţádné nebezpečí nehrozí. To ale investičním bankám jako Lehman Brothers zlomilo vaz. V roce 2007 navíc Komise pro cenné papíry také odstranila pravidlo (uptick rule), podle kterého se zastavoval panický výprodej akcií při prodeji nakrátko. Díky tomuto pravidlu bylo předtím těţší vyvolat paniku a srazit velmi rychle cenu i poměrně zdravých společností. Změnu pravidla prosadily hedgeové fondy , které tuto techniku pouţívají. Od té doby se výkyvy cen akcií na trzích nesmírně zvýšily. Řekl bych, ţe problém byl také v ideologii. Republikánská administrativa věřila v takzvanou samoregulaci trhů, hlavně u investičních 3
Ishikawův diagram – příčiny globální finanční krize. Praha: BIVŠ, 2009.
4
Nevický, P, Ţiţka, J..: Rozhovor: - Za krizi může chamtivost a špatná regulace. In: MF E15, 13.10.2008, s. 17-20. ČR E 17948.
bank. Nastoupilo však něco, co bych nazval chamtivostí a nezřízenou touhou po penězích. A protoţe regulace nebyla dostatečná, vyvrcholilo to současnou krizí. Trhy bez dobré regulace jsou jako město bez policie. Časem začne víceméně vládnout zákon dţungle… Je však nutné dodat, ţe krize ve Spojených státech měla i dlouhodobou příčinu. Amerika spotřebovávala daleko více neţ si mohla dovolit. “ Josef Jílek5 v této souvislosti uvádí: „Americká vláda má ve světě největší dluh. Kaţdým rokem se dluh navyšuje o velké rozpočtové schodky. K 31. 12.2007 americký národní dluh činil neuvěřitelných 9 229 mld. USD, z čehoţ připadalo na obchodovatelný federální dluh 4 537 mld. USD a na neobchodovatelný dluh (včetně spořících dluhopisů) 4692 mld. USD. Na kaţdého Američana od novorozeňat po důchodce (302 mil. lidí) připadalo 30 560 USD. Poměr k HDP (13 807 mld USD) činil 66.8 %. Výsledkem Reaganovy a Bushovy politiky byly vysoké rozpočtové deficity, které musel odmazávat demokrat Bill Clinton. Americké rozpočtové přebytky byly za Clintona tak obrovské, ţe americké ministerstvo financí přestalo v říjnu 2001 emitovat 30 leté federální dluhopisy. Kdyţ v roce 2001 Clinton opustil úřad, rozpočtová situace byla nejlepší za několik desetiletí. Potom přišel republikán George Bush mladší (prezidentem se stal v roce 2001) a opět zavedl Reaganovu politiku sníţení daňových příjmů, zvýšení výdajů na zbrojení (zahájil dvě války) a rozšiřování programů federálních výdajů. Prioritou Bushe a republikány ovládaného Kongresu bylo schválit sníţení daní, jeţ nejvíce prospělo bohatým podle hesla „chudým brát a bohatým dávat“. M. Lobotka a kol. 6 rozlišuje mezi kořeny současné krize tzv. „Fundamentální „ faktory a „Provozní“ faktory. Do souboru Fundamentálních faktorů řadí: Deficit běţného účtu platební bilance USA + deficit federální vlády + klesající míru úspor. Globální nerovnováha úspor – levný kredit ve vyspělých zemích. Finanční inovace (sekuritizace, derivátové produkty –CDS, strukturované produkty, syntetické produkty). Změna bankovního modelu (originate&hold-originate&distribute; zkracování maturity - zdvojení podílu aktiv inv. bank financovaného repo operacemi). Růst páky ve finančním systému (investiční banky a hedge fondy) podporovaný nízkými sazbami Fedu po dlouhou dobu. Deregulace finančního trhu od osmdesátých let. Basel II (rizikově váţená aktiva + mark–to-market oceňování), regulatorní arbitráţ (SIVs). Ratingy a ratingové agentury (konflikt zájmů, pochybné metodologie). Provozních faktorů řadí: Hypoteční brokeři (motivace maximalizovat počet kontraktů bez ohledu na kvalitu). Laxnost standardů u subprime (Alt-A, no doc., CLTV>>100% atd.). Benevolence regulátorů (Greenspanův laissez-faire přístup). Dále uvádí, ţe krize nevznikla v Evropě, první (bankovní) vlnu ČR ustála atd. Mezi příčinami současné globální finanční krize uvedenými ve schématu 1 se objevily i daňové ráje. V této souvislosti uvádí U. Beck7 cituji: „ Řada států se pokouší získat přístup na 5
Jílek, J.: Finanční trhy a investování. Praha: Grada, 2009. s. 585-588. ISBN 978-80-247-1653-4. Lobotka, M. a kol.: Česká ekonomika v období globální krize – výhled a dopady. Prezentace na 1. celostátní konferenci SP ČR, ČMA a BIVŠ. 26. února 2009. 6
světový trh a upevnit své postavení na něm tím, ţe se samy učiní „daňovým rájem“ pro zahraniční investory… Obdobně je hodně států, které nabízejí těm, kdo globalizací získávají , útočiště v podobě bankovního tajemství aby se tak samy staly těmi, kdo globalizací získávají. Je to uţ více neţ 40 států světa, které si takto zajišťují parazitní existenci na světovém trhu… Také zde platí: přenesení norem blahobytu a spravedlnosti na nadnárodní rovinu se podaří jedině tehdy, kdyţ budou odbourány tyto státně garantované, právně neregulované prostory zvyšování zisku…“ Krizový vývoj dává P. Nevickému a P. Lobotkovi plně za pravdu. M. Mejstřík, a P. Teplý8 v této souvislosti uvádí: „Očekávané ztráty z americké krize upřesnil IMF v lednu 2009 na 2.2 bilionů USD ( v říjnu 2008 odhad 1.4 biliónů USD). Došlo k dramatickému poklesu trţní hodnoty největších světových bank (Bloomberg, Jan 20th 2009). Vyšší úvěrové riziko znamená vyšší prémie bank za riziko a tedy zdraţování úvěrů. Namísto globalizace se začíná hovořit o deglobalizaci. Výrazně klesá světový HDP a obchod. Důsledkem je nízká inflace a rostoucí rozpočtové deficity. Velká očekávání od intervence státu atd. “ 3.3. Vertikální model silového pole glokálního finančního trhu Otázka nyní zní, co dělat z perspektivy bankovního managementu, aby se globální finanční trhy vrátily do stavu dynamické rovnováhy a umoţnily nastartovat alespoň udrţitelný rozvoj světové ekonomiky. Dynamická rovnováha jakéhokoliv systému je tvořena silami usilujícími o změnu stávajícího statusu quo, proti kterým působí síly pro udrţení stávajícího stavu. Pokud chceme změnit stávající stav doporučuje se posilovat hnací síly a pokud moţno eliminovat síly odporu. Jestliţe si graficky znázorníme model silového pole glokálního finančního trhu viz. Schéma 2, lze z něj vyvodit níţe uvedené hypotézy pro ţádoucí změnu chování v souladu s metodologií akčního výzkumu.
7
Beck, U.: Moc a protiváha moci v globálním věku. Praha: SLON, 2007. s. 281-282. ISBN 978-80-86429-67-0. Mejstřík, M., Teplý, P.: Příčiny a projevy současné ekonomické krize. Prezentace na 1. celostátní konferenci SP ČR, ČMA a BIVŠ. 26. února 2009. 8
3.4 Diskuse a návrh souboru akčních hypotéz pro obnovu dynamické rovnováhy glokálního finančního trhu. Výše uvedený vertikální model silového pole nám umoţňuje zformulovat minimálně tři akční hypotézy zaměřené na změny v systému řízení finančních institucí (investičních bank), které ve svém souhrnu mohou přinést výrazný synergický efekt a přispět k ţádoucímu posunu finančního systému do stavu dynamické rovnováhy. 1. akční hypotéza Corporate Social Responsibility Cíl: Obnovení důvěry v bankovní instituce. Akce: V rámci formulace strategického plánu s vyuţitím metodiky Balanced Scorecard doplnit čtyři základní perspektivy (zákazníci, finance, organizační procesy, učení a růst) o perspektivu zaměřenou na konkretizaci role bankovní instituce v rámci její veřejně deklarované společenské odpovědnosti. Strategická iniciativa společenská odpovědnost organizací staví na třech pilířích: odpovědnosti vůči zájmovým skupinám, vůči ţivotnímu prostředí a sociální odpovědnosti v rámci regionů, kde instituce operuje. 2. akční hypotéza Management rizika Cíl: Zlepšení managementu rizika bankovní instituce Akce: Na základě analýzy přijatých opatření a jejich komunikace vrcholovému managementu před a v souvislosti s neočekávaným krizovým vývojem finančního systému navrhnout změny v metodologii práce manaţerů rizika. Zejména je třeba v této souvislosti eliminovat šest základních chyb9: Spoléhání na historická data. Soustředění na několik úzce vymezených ukazatelů. Přehlíţení známých rizik. Přehlíţení skrytých rizik. Neefektivní komunikace v rámci řídící hierarchie. Neřízení rizika v reálném čase. 3. akční hypotéza Management procesů + certifikace podle ISO 9001 Cíl: Implementace managementu procesů v bankovní instituci doplněná certifikací systému kvality podle ISO 9001. Akce: Implementace managementu procesů spojená s účelnou modifikací organizační struktury. Stanovení odpovědnosti za klíčové procesy na úrovni vrcholového managementu. Jmenování vlastníků procesů z řad nejschopnějších manaţerů střední úrovně řízení zodpovědných za rozvoj a trvalé zlepšování bankovních procesů. Vytvoření procesních týmů s rozsáhlými delegovanými pravomocemi. Zpracování dokumentace systému kvality v souladu s ISO 9004 a jeho certifikace podle ISO 9001 renomovanou certifikační agenturou. 4. Závěr Vertikální model silového pole nám umoţňuje rámcově zhodnotit síly, které určují nový ţádoucí stav zkoumaného finančního subsystému. Z výše uvedeného je dále zřejmé, ţe pro uvedení globálního finančního systému do stavu dynamické rovnováhy bude zapotřebí realizovat systémové intervence na globální úrovni podmíněné společným konsensem hlavních hráčů světové hospodářské scény. Půjde spíše o intervenční iterační cykly, které 9
Stulz, R. M.: Six ways companies mismanage risk. In: HBR, March 2009, pp. 86-94. ISSN 0017-8012.
vrátí globální finanční systém do ţádoucího stavu dynamické rovnováhy. Zkoumání podmínek dosaţení tohoto cíle přesahuje rámec autorova příspěvku. 5. Literatura Beck, U.: Moc a protiváha moci v globálním věku. Praha: SLON, 2007. s. 281-282. ISBN 978-80-86429-67-0. Ishikawův diagram – příčiny globální finanční krize. Praha: BIVŠ, 2009. Jílek, J.: Finanční trhy a investování. Praha: Grada, 2009. s. 506. ISBN 978-80-247-1653-4. Kubálek, J.: SAS - Změny v přístupu k řízení rizik v důsledku finanční krize. Praha: CFO Club, 2009. Prezentace 4. února 2009. Lobotka, M. a kol.: Česká ekonomika v období globální krize – výhled a dopady. Prezentace na 1. celostátní konferenci SP ČR, ČMA a BIVŠ. 26. února 2009. Mejstřík, M., Teplý, P.: Příčiny a projevy současné ekonomické krize. Prezentace na 1. celostátní konferenci SP ČR, ČMA a BIVŠ. 26. února 2009. Nevický, P, Ţiţka, J..: Rozhovor: - Za krizi může chamtivost a špatná regulace. In: MF E15, 13.10.2008, s. 17-20. ČR E 17948. Stulz, R. M.: Six ways companies mismanage risk. In: HBR, March 2009, pp. 86-94. ISSN 0017-8012. 6. Kontakt Doc. Ing. Josef F. Palán, CSc., Bankovní institut vysoká škola, katedra managementu firem a institucí, Nároţní 2600/9, 158 00 Praha 5. Tel.: +420 603 796, 415. E-mail:
[email protected].
