Mamlúck˘ koberec v KromûfiíÏi – neznámá perla textilního umûní v ãesk˘ch sbírkách Josef ·TULC
1
Historická umûlecká a umûleckofiemeslná díla tvofiící bohaté vybavení interiérÛ na‰ich státních hradÛ a zámkÛ nepro‰la je‰tû v plné své ‰ífii a rozmanitosti specializovan˘m umûleckohistorick˘m posouzením a zpracováním. Skr˘vají proto je‰tû mnohá badatelská pfiekvapení. Jednou z nejménû probádan˘ch souãástí zámeck˘ch mobiliárních fondÛ jsou orientální koberce. Na‰e hrady a zámky jsou jimi v bohaté mífie vybaveny. Pfies ãasto úctyhodné stáfií a kvalitu v‰ak zÛstávají tato textilní díla stranou badatelského zájmu i vhodné prezentace. Nejeden star˘, kulturnû hodnotn˘ kus je vystaven jako bûÏné uÏitkové zboÏí ne‰etrnému uÏívání, zatímco v nûkter˘ch zámeck˘ch instalacích se stále je‰tû kfiiklavû roztahují nevkusné soudobé strojové kopie, které do historick˘ch interiérÛ nepatfií.1 Pfiíkladem v˘‰e naznaãeného moÏného pfiekvapení je okrouhl˘ koberec umístûn˘ na stole v knihovnû arcibiskupského zámku v KromûfiíÏi. Jde o tzv. kairénsk˘ nebo téÏ dama‰sk˘ koberec, jak jsou tato nádherná díla orientálního textilního umûní ve star‰í literatufie naz˘vána. Novûj‰í bádání je oznaãuje dle ‰ir‰ího názvu stfiedovûké islámské fií‰e, z níÏ pocházejí, jako koberce mamlúcké.2 KromûfiíÏsk˘ koberec nese ve vyzrálé podobû v‰echny charakteristické znaky této provenience a je tak – vedle daleko skromnûj‰ího kusu chovaného v Severoãeském muzeu v Liberci3 – zfiejmû jedním z nejstar‰ích, a proto i nejvzácnûj‰ích orientálních kobercÛ dochovan˘ch na na‰em území. Ke zji‰tûní, kdy a jakou cestou se koberec do KromûfiíÏe dostal, by bylo zapotfiebí specializovaného archivního prÛzkumu a jeho vyhodnocení by pfiesáhlo poslání této stati. V následujícím textu se proto omezíme na základní popis a uvedení technick˘ch dat o daném díle a pokusíme se o dataci a urãení místa jeho pÛvodu v souvislosti s dobou a kulturním prostfiedím zemû, ve které vzniklo.
Obr. 1. KromûfiíÏ, arcibiskupsk˘ zámek, knihovna s mamlúck˘m kobercem uÏit˘m jako pfiehoz pfies stÛl. Dne‰ní umístûní bezdûãnû napodobuje nejãastûj‰í uÏití orientálních kobercÛ v Itálii a Nizozemí v 15. a 16. století. Autorem fotografií je Ladislav Bezdûk.
■ Poznámky 1 Naproti tomu byly instalace státních hradÛ a zámkÛ v jihomoravském regionu jiÏ od 70. let 20. století systematicky doplÀovány star ˘mi, kulturnû hodnotn˘mi kusy, tehdy je‰tû na trhu staroÏitností dostupn˘mi za rozumné ceny. 2 Napfiíklad Werner GROTE-HASENBALG: Der Orientteppich, seine Geschichte und seine Kultur, Berlin 1922, s. 73, uÏívá oznaãení Damaskusteppiche, pfiipou‰tí v‰ak moÏnost vzniku i v Egyptû. Jako kairénské oznaãil tento typ kobercÛ poprvé Kurt ERDMANN: Kairener Teppiche, in: Ars Islamica, VI, 1939, s. 179n. Toto urãení se v‰ak nevÏilo. Diskusi o pÛvodu tohoto typu koberce shrnuje Volkmar GANTZHORN: Der Christlich orientalische Tepich, Köln, 1990, s. 196, kter˘ do ní vnesl hypotézu o pÛvodu v dílnách kfiesÈansk˘ch ArménÛ, usazen˘ch v syrské ãi mezopotámské ãásti mamlúcké fií‰e; ani ta se v‰ak neujala. Literatura proto setrvává u obecného oznaãení mamlúcké koberce. Viz téÏ pozn. 5.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | J o s e f · T U L C / M a m l ú c k ˘ k o b e r e c v K r o m û fi í Ï i – n e z n á m á p e r l a t e x t i l n í h o u m û n í v ã e s k ˘ c h s b í r k á c h
413
2
KromûfiíÏsk˘ koberec je kruhového tvaru o prÛmûru 270 cm. Je vázán na takzvané „dvojité“ osnovû, jeho osnovní nitû tedy nejsou v jedné, ale ve dvou rovinách nad sebou. Osnovu z nebarvené vlny tvofií v S smûru (proti pohybu hodinov˘ch ruãiãek) spfiadená vlákna, stoãená po tfiech, rovnûÏ v S smûru. Útek je ze skofiicovû zbarvené vlny, sloÏen˘ z vláken spfiaden˘ch taktéÏ v S smûru a po dvou stoãen˘ch v Z smûru (ve smûru pohybu hodinov˘ch ruãiãek). Vlas je vázán z krásnû lesklé vlny sloÏené ze tfií v S smûru stoãen˘ch a rovnûÏ v S smûru spfiaden˘ch vláken. Vazba koberce je pomûrnû hustá; jeho jeden dm2 obsahuje 1978 asymetrick˘ch tzv. senneh uzlÛ. Koberec má pfiísnû geometrickou, dostfiednou kompozici, charakteristickou pro mamlúckou provenienci: okrouhl˘ stfied s vnitfiní rozetou a radiálními arabeskami rámují tfii koncentrické oktogony vyplnûné jemnou, silnû geometricky stylizovanou ornamentikou florálního pÛvodu. Z nich paprsãitû vystupují na konci ‰ípovitû zakonãené obdélníky. Tento stfiední útvar je vepsán do prÛniku dvou vÛãi sobû o 45° pootoãen˘ch ãtvercÛ. Na nû pak navazuje okrouhlá sféra vzájemnû posunut˘ch barevnû odli‰en˘ch kruhov˘ch útvarÛ vyplnûn˘ch rozetami. Celek je lemován ‰irokou, na vnitfiní stranû polygonální, na vnûj‰í spí‰e jiÏ okrouhlou bordurou, vyplnûnou jako na niti náhrdelníku navleãen˘mi, na rozích zaoblen˘mi obdélníky a kruÏnicemi, spojen˘mi drobn˘mi krouÏky.
414
Obr. 2. KromûfiíÏ, arcibiskupsk˘ zámek, mamlúck˘ koberec ze druhé poloviny 15. století s charakteristickou geometrickou dostfiednou kompozicí. Neobvyklá je ‰iroká kruhová bordura, která by naznaãovala, Ïe koberec byl od poãátku kruhového formátu.
■ Poznámky 3 Severoãeské muzeum v Liberci, inv. ã. T 3766.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | J o s e f · T U L C / M a m l ú c k ˘ k o b e r e c v K r o m û fi í Ï i – n e z n á m á p e r l a t e x t i l n í h o u m û n í v ã e s k ˘ c h s b í r k á c h
Tuto základní kompoziãní osnovu vyplÀuje hustá síÈ jemn˘ch, minucióznû proveden˘ch ornamentÛ stylizovaného, zãásti geometrizovaného florálního charakteru, vãetnû typick˘ch takzvan˘ch „de‰tníkovit˘ch“ lístkÛ. Koberec má pro mamlúckou provenienci charakteristickou záfiící barevnou skladbu. V základu pfievaÏuje svûtle zelená a azurovû modrá, obû s jemn˘m abra‰em.4 Od nich se odráÏí sytá ãerveÀ v˘plnû obrazcÛ a jejich hnûdé a jemnû ÏlutobéÏové kontury. Stav dochování koberce je vzhledem k jeho stáfií obdivuhodnû dobr˘. Nikde nebyl opotfiebován aÏ na holou osnovu, i kdyÏ nûkteré partie jsou uÏíváním znaãnû ztenãeny. V jin˘ch partiích (stfied, obvodová bordura) je v‰ak jeho vlas dochován ve své témûfi úplné pÛvodní v˘‰ce. Na dvou místech je koberec protrÏen, jinde zneãi‰tûn skvrnami od inkoustu (cca deset skvrn rÛzné velikosti). Vedle citlivé konzervace koberec naléhavû vyÏaduje ‰etrné vyprání, které teprve dá vyniknout jeho nádherné barevné harmonii.
Obr. 3–4. KromûfiíÏ, arcibiskupsk˘ zámek, mamlúck˘ koberec, detail vazby na vnûj‰ím obvodu. Snímek dokládá, Ïe vazba pÛvodnû pokraãovala i za bordurou.
■ Poznámky 4 Abra‰ je termín, kter˘m se oznaãuje náhlá zmûna intenzity ãi odstínu barvy vlny, z níÏ je koberec vázán. B˘vá vysvûtlována koãováním kmenÛ, které koberce produkují a nemají moÏnost si vlnu do zásoby nabarvit. Mamlúcké a pozdûji i perské safiovské koberce v‰ak ukazují, Ïe rafinovanû uÏit˘ abra‰ oÏivoval i v˘robky dvorních manufaktur.
3
4
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | J o s e f · T U L C / M a m l ú c k ˘ k o b e r e c v K r o m û fi í Ï i – n e z n á m á p e r l a t e x t i l n í h o u m û n í v ã e s k ˘ c h s b í r k á c h
415
Otázkou, kterou nelze s jistotou zodpovûdût, je, zda máme pfied sebou víceménû úpln˘, od poãátku okrouhl˘ koberec, ãi zda jde o fragment vznikl˘ vystfiiÏením stfiedového obrazce z vût‰ího kusu bûÏného pravoúhlého formátu. Tomu by totiÏ odpovídaly jen podomácku místy ob‰ité okraje, na nichÏ se nikde nedochoval sebemen‰í zbytek pÛvodního olemování (takzvaného ‰írází). Pozornûj‰í prohlídka okrajÛ naopak ukazuje, Ïe za ‰irokou kruhovou bordurou vzor dále pokraãoval, pfiinejmen‰ím je‰tû jedním lemujícím pruhem, jehoÏ fragmenty jsou na obvodu dosud místy patrné (obr. 3). Proti vystfiiÏení by v‰ak mohly svûdãit rovnûÏ závaÏné dÛvody: je to vlastní kompozice koberce, jehoÏ stfiedovou ãást rámuje plnû vyvinutá, ‰iroká bordura. Takto utváfiená bordura u znám˘ch srovnateln˘ch kusÛ (viz níÏe) nikde není lemem stfiedového medailonu, ale vÏdy jen vnûj‰ího obdélníkového obvodu koberce. Ve spofie dochovaném fondu mamlúck˘ch textilií nenajdeme pfiesvûdãivé analogie, které by umoÏnily otázku jednoznaãnû zodpovûdût. Z literatury neznám mamlúck˘ koberec kruhového tvaru; neznám v‰ak ani pfiíklad, kdy by u mamlúckého obdélného koberce jeho stfiedov˘ obrazec obtáãela tak ‰iroká, plnû vyvinutá okrajová bordura. V pfiípadû, Ïe nበkoberec vznikl vystfiiÏením, musel by pÛvodní koberec, z nûhoÏ byl vyÀat, dosahovat úctyhodné velikosti a monumentality. KromûfiíÏsk˘ koberec je ukázkou mimofiádnû vysoké kultury mamlúcké fií‰e. Tu po pádu dynastie AjjúbovcÛ v Egyptû zaloÏili v polovinû 13. století velitelé sultánsk˘ch gard otrockého pÛvodu (vût‰inou tureckého, ãerkeského ãi slovanského). Noví, energiãtí vládci Egypta upevnili své panství pfiedev‰ím v sousední S˘rii a Palestinû. Vítûznû zde odrazili zniãující mongolsk˘ vpád, vypudili zbytky kfiiÏákÛ z Levantu a následnû roz‰ífiili svou fií‰i aÏ k Mezopotámii i hluboko do dne‰ní Libye a Súdánu. Kvetoucímu, ve své dobû hospodáfisky nejsilnûj‰ímu muslimskému státu pak ve dvou následn˘ch dynastiích (bahríjské a burdÏíjské) mamlúkové vládli aÏ do roku 1517, kdy podlehli osmanské fií‰i. Dvû století relativní stability a míru pfiinesla Egyptu i S˘rii neb˘val˘ rozkvût ve v‰ech sférách vûdy, literatury, umûní, architektury i umûleck˘ch fiemesel. Specifick˘ typ vázan˘ch kobercÛ s kaleidoskopick˘mi, v˘raznû geometrick˘mi kompozicemi, kter˘ tato vysoká kultura vyvinula, se dochoval v omezeném poãtu kusÛ datovateln˘ch do 15. a poãátku 16. století. Mohou se jimi py‰nit jen nejv˘znamnûj‰í svûtová muzea – Victoria and Alber t v Lond˘nû, Metropolitan v New Yorku, Louvre v PafiíÏi, Muzeum für Islamische Kunst v Berlínû a Museum für Angewandte Kunst ve Vídni. Velmi subtilní formální anal˘zou a porovnáním jednotliv˘ch vzácn˘ch exempláfiÛ bylo nejnovûj‰í bádání5 schopno v dochovaném fondu rozli‰it dvû skupiny, svûdãící prokazatelnû o dvou rozdíln˘ch centrech v˘roby. Jedno centrum je kladeno – jak je nasnadû – do hlavní rezidence mamlúck˘ch sultánÛ, do egyptské Káhiry, zatímco druhé odborná literatura umisÈuje do obchodnû a kulturnû neménû v˘znamné S˘rie. Zde se z nûkolika navrhovan˘ch moÏn˘ch míst v˘roby nabízí pfiedev‰ím Haurán, pfiedmûstí Dama‰ku, b˘valé rezidence chalífÛ a tisíciletého obchodního a kulturního centra v˘chodního Stfiedomofií.6 Jsou-li závûry nejnovûj‰ího bádání správné, pak kromûfiíÏsk˘ koberec mÛÏeme jednoznaãnû pfiifiadit k dílÛm dama‰sk˘ch, respektive hauránsk˘ch vazaãÛ. S nejznámûj‰ími dochovan˘mi díly této provenience má vedle techniky vazby a barevné skladby spoleãnou i fiadu kompoziãních znakÛ. Jeho ‰iroká, v daném pfiípadû okrouhlá vnûj‰í bordura se motivicky do detailu shoduje s pravoúhl˘mi vnûj‰ími bordurami napfiíklad Kelekianova koberce (The Textile Museum, Washington DC, inv. ã. R 7.13) ãi proslulého Simonettiho koberce (Metropolitan Museum of Art, New York, inv. ã. 1970.35). Ke stfiedové, obzvlá‰È bohaté kompozici kromûfiíÏského kusu s oktogony a prolnut˘mi ãtverci nalezneme pfiesvûdãivé analogie v tvarovém bohatství vzorÛ napfiíklad Hirthova koberce (privátní sbírka, USA), koberce v Museum für Angewandte Kunst ve Vídni (inv. ã. T 8332) ãi jiÏ pfiipomenutého Simonettiho koberce z New Yorku. Uveden˘m proslul˘m dílÛm se pfiitom kromûfiíÏsk˘ koberec svou kompoziãní originalitou i technick˘m provedením plnû vyrovná. Z této pfiíbuznosti lze odvodit i jeho datování. S jistotou ho mÛÏeme zafiadit do tfietí ãtvrtiny, ãi z opatrnosti ‰ífieji do druhé poloviny 15. století, nejspí‰e do doby vlády umûnímilovného sultána Kajtbáje. Pfies hranice vûkÛ k nám tak v KromûfiíÏi promlouvá rafinovan˘ svût islámského umûní, které stát mamlúkÛ dovedl v 15. století k nepfiekonatelné dokonalosti.7
416
5
Obr. 5. Tzv. Simonettiho koberec z Metropolitního muzea v New Yorku. 238,8 x 896,6 cm. (Pfievzato z www.metmuseum.org//toah /images/hb/hb_1970.105_av1.jpg) Obr. 6. Tzv. Simonettiho koberec z Metropolitního muzea v New Yorku. Detail na snímku ukazuje jeden ze tfií stfiedov˘ch medailonÛ, kompoziãnû velmi pfiíbuzn˘ s kromûfiíÏsk˘m kusem. Bordura úplnû stejného typu zde rámuje vnûj‰í pravoúhl˘ obvod koberce. (Pfievzato z Volkmar GANTZHORN: Der Christlich orientalische Tepich, Köln 1990)
■ Poznámky 5 Viz obsaÏn˘ pfiíspûvek Carla Maria SURIANA: A Mameluk Landscape, Carpet Weaving in Egypt and Syria under Sultan Qaitbay, in: Hali 134, 20, s. 95–105. Autor navazuje na star‰í pozoruhodnou staÈ Charlese Granta ELLISE: Mysteries of Misplaced Mamluks, in: Textile Museum Journal, Washington DC, 1967, ã. 2, s. 3–20, a kriticky vyvrací názory nûkter˘ch autorÛ (Thomson, Pikner, Senny a dal‰í) hledajících pÛvod pfiinejmen‰ím ãásti mamlúck˘ch kobercÛ v severoafrickém Maghrebu (v dne‰ním Maroku) na rozdíl od tradiãnû právem uvádûné S˘rie a Káhiry. 6 Vedle Hauránu uvádí SURIANO, cit. v pozn. 5, i dal‰í moÏná stfiediska v˘roby v S˘rii, napfiíklad ·obak nebo Karak. 7 Pfiipojení mamlúckého státu k Turecké fií‰i v roce 1517 v˘robu kobercÛ nezastavilo. Zdá se, Ïe ãást vazaãÛ byla – jak bylo v Orientû zvykem – násilnû pfiesídlena do Turecka do sultánsk˘ch manufaktur v Istanbulu a Kayseri. Pfii uÏití stejné techniky v‰ak tito nechtûní imigranti na pfiání sultána záhy opustili geometrické vzory a pfie‰li na zcela jiné, safíovskou Persií ovlivnûné kompozice i dekor sv˘ch v˘robkÛ.
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | J o s e f · T U L C / M a m l ú c k ˘ k o b e r e c v K r o m û fi í Ï i – n e z n á m á p e r l a t e x t i l n í h o u m û n í v ã e s k ˘ c h s b í r k á c h
6
Zprávy památkové péãe / roãník 66 / 2006 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | J o s e f · T U L C / M a m l ú c k ˘ k o b e r e c v K r o m û fi í Ï i – n e z n á m á p e r l a t e x t i l n í h o u m û n í v ã e s k ˘ c h s b í r k á c h
417
