Malý Námorník ˇ Richard Augustin
Vzduch voněl oleandry a slunce pálilo. Malý Námořník si hrál na břehu moře.
©Richard Augustin 2010 illustrations ©Richard Augustin 2011
Snil o dobrodružné plavbě na daleký africký kontinent, o štíhlé plachetnici, na které byl neohroženým kapitánem.
Hrál si s vyplavenými dřívky a mušlemi, vlnami z písku a úlomky lastur.
©Richard Augustin
Náhle se ho zmocnil pocit, že jej někdo potají pozoruje. Objevoval divoké pobřeží, hlubokou džungli, exotické rostliny i zvířata a omamné vůně Afriky.
Bázlivě se otočil k útesu, kde se tyčil starý námořní maják. Kolovaly pověsti, že jeho strážce skrývá poklad.
©Richard Augustin
Občas přehlédl obzor námořním dalekohledem a ze své výšky sledoval provoz na moři.
U okna majáku pokuřoval dýmku starý vysloužilý lodivod.
©Richard Augustin Také on se oddával snění.
Jóó tenkáát, jóó tenkáát...
Vzpomínal na dávnou plavbu, kdy s kapitánem Magalajšnem zkoušeli poprvé obeplout Zemi.
Jóó tenkrát, to byla nějaká plavba!
©Richard Augustin
Malý Námořník pustil z hlavy pocit, že jej někdo sleduje, a vydal se sledovat ruch přístavu. K majáku se nikdy neodvážil, ale sem jej opakovaně přitáhla touha a zvědavost.
Z přístavní hráze mohl nerušeně pozorovat blížící se lodě a zkoušel odhadnout, odkud asi plují a jaký přivážejí náklad.
©Richard Augustin
V nedaleké hospůdce se zatím hlučně bavila podivná trojice cizinců. Pili rum, hlasitě pokřikovali a schovávali se před slunečním žárem.
©Richard Augustin
Mluvili směsí roztodivných jazyků o mrštném škuneru a dlouhém pronásledování piráty. Šuškali si o líté bitvě, zrádných kumpánech a hrdinném portugalském kapitánovi.
Víš určitě že jsme tu správně, Joe? Tady Billovi se to dvakrát nezdá!
©Richard Augustin
Je to přesně tenhle přístav, Side. Vůbec nic se tu za ta léta nezměnilo! To tedy nezdá, čekal bych něco víc... zastrčenýho!
©Richard Augustin
Malý námořník se pustil hlouběji do útrob přístavu a obdivoval mohutný zámořský koráb. Tak daleko se dosud nevydal a proto si dával velký pozor.
Zkoumal druhy uzlů v úvazech, obdivoval úzký lodní trup a tlustý řetěz kotvy. Zcela mu učarovala krása vyřezávané Sirény na přídi korábu.
Hej ty, kluku! Nekoukej a řekni mi, kde bysme tu našli starýho lodivoda, kterému říkají Mořský Vlk!
Piráti!!!
Mořský Vlk zatím vařil silný indický čaj. Papoušek Orion mu za neustálého pobrukování přisypával do konvice směs masalového koření.
©Richard Augustin Starý lodivod vzpomínal na živé tržiště v Bombaji, kde čaj před léty koupil. Zvuky fléten zaklínačů hadů se tu mísily s vůněmi Orientu.
Buch buch!
Kdo to může být, Orione? Nikoho přece nečekáme!
©Richard Augustin
©Richard Augustin
Mořský Vlk nebyl žádný hlupák. Sundal ze zdi zahnutou dýku a obezřetně se přiblížil ke dveřím.
Já... já vás přišel varovat! Oni vás chtějí zabít! A ukrást váš poklad!!!
©Richard Augustin
Mořský Vlk posadil překvapeného Malého Námořníka ke stolu plného tajuplných map a navigačních přístrojů.
Cože?! Jak?
Říkáš tři? Ale to přece musí být...
...Divokej Bill, Fešák Joe a Dlouhán Sid! Magalajšnovi věrní muži... a moji nejlepší přátelé! Pojď dál, něco ti o nich povím...
Z konvice voněl cizokrajný čaj a na bidýlku přešlapoval obrovský pestrobarevný papoušek.
©Richard Augustin Malý Námořník stál hrdě na úpatí útesu a pozoroval oranžový západ slunce.
Před očima se mu odehrávala dávná námořní bitva, kterou mu vylíčil Mořský Vlk. V jeho fantazii unikali spolu s kapitánem Magalajšnem a jeho druhy na jih k rovníku.
©Richard Augustin
Od moře foukal vítr a racci kroužili nad hladinou. Malý Námořník byl šťastný. U srdce jej hřála slova Mořského Vlka...
V nedaleké věži se bouřlivě vítala někdejší slavná posádka. To Malý Námořník přivedl na přání Mořského Vlka trojici domělých pirátů: Divokého Billa, Dlouhána Sida a Fešáka Joea.
Tebe tedy zajímá Afrika, můj malý příteli?
Afrika! A taky trochu váš poklad...
Takový poklad můžeš mít přece také! Je to bohatý život a dobří přátelé!!!
End
